(pokračuje Věra Kovářová)

115.
Vládní návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany
v rámci mnohonárodního bojového uskupení NATO ve Slovenské republice
/sněmovní tisk 180/ - prvé čtení

Materiál postupně uvede ministryně obrany Jana Černochová a ministr zahraničních věcí Jan Lipavský. Prosím, paní ministryně, ujměte se slova.

Ministryně obrany ČR Jana Černochová Děkuji, paní místopředsedkyně. Krásné dopoledne, dámy a pánové. Společně s ministrem zahraničních věcí vám předkládám k projednání a schválení návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v rámci mnohonárodního bojového uskupení NATO ve Slovenské republice, který schválila vláda dne 9. března 2022.

Dne 24. února zahájilo Rusko vojenskou invazi na Ukrajinu. Pro tuto bezdůvodnou agresi neexistuje v civilizovaném světě omluva a všechna dosavadní opatření, ať politická, či ekonomická, namířená proti Rusku jsou oprávněná a věřme, že přispějí k jeho rychlému oslabení. Ministerstvo obrany prakticky od prvního dne reaguje na ruskou agresi na Ukrajině, ať již schválením mandátu pro případné nasazení sil a prostředků vyčleněných do aliančních sil rychlé reakce, konkrétní vojenskou materiální pomocí Ukrajině či výstavbou a zabezpečením provozu humanitární základny pro uprchlíky na Slovensku.

V zájmu nutnosti posílit obranyschopnost východních spojenců se zahajuje výstavba mnohonárodních bojových uskupení NATO, konkrétně na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku, a v této souvislosti předkládám společně s ministrem zahraničních věcí Poslanecké sněmovně k projednání návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v rámci mnohonárodního bojového uskupení NATO ve Slovenské republice. Česká republika byla požádána Slovenskem, aby převzala roli vedoucí země ve slovenském bojovém uskupení. Nabídky si velice vážíme a s hrdostí ji přijímáme. Vedle České republiky a Slovenska se o účast v tomto mnohonárodním bojovém uskupení zatím přihlásily: Německo, Polsko, Slovinsko, USA a Nizozemsko. Česká republika navrhuje vyslat na Slovensko až 650 vojáků. Naše zapojení by mimo jiné zahrnovalo prvky velení a spojení, mechanizovanou jednotku, vojenskou policii a logistické zabezpečení. Slovenská vláda a parlament schválily 9. a 16. března mandát pro přijetí spojeneckých sil na svém území v počtu do 2 100 osob, z nichž je pro ČR vyčleněno 600 míst. Další mandát pro 50 vojáků z České republiky schválila slovenská vláda již 7. března k zajištění humanitární pomoci, konkrétně zřízení humanitární základny v okrese Liptovský Mikuláš k řešení uprchlické krize z Ukrajiny.

Ještě téhož dne odjeli naši vojáci na Slovensko a během tří dnů vybudovali stanovou základnu pro až 400 osob. Nyní zůstává na místě skupina do 50 osob, která zabezpečuje chod základny. Vojáci nejsou ozbrojeni a do doby schválení předkládaného materiálu oběma komorami parlamentu působí na Slovensku formou mimořádného cvičení. Financování navrhovaného působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany na Slovensku bude zabezpečeno z rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany. Celkové náklady se odhadují na 540 milionů korun, nicméně s ohledem na ještě probíhající jednání se slovenskou stranou a možný nárůst inflace nelze vyloučit, že tato částka nebude konečná.

Závěrem bych chtěla dodat, že nasazení našich vojáků na Slovensku má silný politický a praktický výraz solidarity a ochoty naplňovat závazek kolektivní obrany. Navrhované působení bude vysoce hodnoceno na mezinárodní úrovni a posílí už tak nadstandardní vztahy mezi Českou a Slovenskou republikou.

V závěru mého vystoupení mi dovolte, dámy a pánové, abych poděkovala oběma předsedům výborů - pro obranu, zahraniční věci a bezpečnost obou komor parlamentu - za to, že svolali výbory, tak jak vlastně co nejrychleji mohli, pro to, abychom dnes na této schůzi mohli finálně mandát schválit. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk koaličních poslanců.)

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní ministryně. A nyní by měl vystoupit ještě ministr zahraničních věcí, pan Jan Lipavský, ale pokud mám informace, dává někde ještě rozhovor. Navrhuji tedy, aby vystoupil tedy nejprve zpravodaj, poprosím pana zpravodaje, a poté bychom dali prostor panu ministrovi, pokud dorazí, samozřejmě.

Tento sněmovní tisk projednal výbor pro obranu, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 180/1. A nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru, pan poslanec Lubomír Metnar, informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, pane zpravodaji.

Poslanec Lubomír Metnar: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, na úvod mi dovolte poděkovat paní ministryni za přednesení návrhu a také úvodem bych chtěl říct, že já a za ANO my tyto kroky podporujeme, a dovolte mi tedy uvést zpravodajskou zprávu.

Severoatlantická aliance již v roce 2016 začala posilovat společnou obranu podél celého západního křídla. Již na summitu ve Varšavě v červenci 2016 NATO potvrdilo připravenost čelit současným komplexním výzvám. Opatření přijatá v rámci akčního plánu připravenosti byla postupně rozpracována v komplexní rámec vedoucí k posílení společné obrany a odstrašení, a to především s ohledem na ruskou hrozbu, která se promítla v roce 2017 do rozmístění celkem čtyř mnohonárodních bojových uskupení NATO, a to v Polsku, Estonsku, Lotyšsku a Litvě v rámci takzvané posílené předsunuté přítomnosti. V té době se jednalo o přiměřenou reakci na změněné bezpečnostní prostředí vyvolané agresivními kroky Ruska vůči Ukrajině. I přes výše uvedené opatření doplněné připraveností a odhodláním NATO vést s Ruskem smysluplný dialog za účelem zvýšení transparentnosti vojenských aktivit a snížení rizika incidentů se bezpečnostní situace ve východní Evropě postupně zhoršovala a dne 24. února letošního roku vyvrcholila bezprecedentní vojenskou agresí Ruska proti Ukrajině.

Slovensko, Maďarsko, Rumunsko i Bulharsko jsou státy na východní hranici NATO, které však dosud byly od nejvýznamnějšího potenciálního zdroje možného vojenského ohrožení odděleny územím partnerské Ukrajiny. Se zahájením ruské invaze na Ukrajinu se bezpečnost těchto zemí prudce zhoršila. V zájmu prevence ohrožení jejich územní integrity a suverenity je v současnosti na jejich území zřizována mnohonárodní vojenská přítomnost NATO, analogická k posílené předsunuté přítomnosti NATO v Pobaltí a v Polsku, která funguje již od roku 2017. Jejím účelem je taktéž posílení obranyschopnosti nejexponovanější části východního křídla NATO. Z vojenského pohledu se jedná o přítomnost, jejímž hlavním cílem je posílit schopnost odstrašení prostřednictvím viditelného projevu alianční solidarity zahrnující odhodlání bránit ostatní členy NATO. Napadení hostitelské země by tak díky přítomnosti aliančních sil pro agresora podstatně zvýšilo riziko vyvolání válečného konfliktu se všemi politickými, vojenskými a hospodářskými dopady. Tímto způsobem je viditelně uplatňován závazek kolektivní obrany členských států NATO zakotvený v článku 5 Severoatlantické smlouvy.

V reakci na narůstající ohrožení členských států NATO ze strany Ruské federace bylo již 16. února letošního roku na zasedání ministrů obrany NATO rozhodnuto o dalším posílení kolektivní obrany aliance podél její východní hranice.

Mezi schválená rozhodnutí patří i příprava ustavení stálé alianční přítomnosti ve formě mnohonárodních bojových uskupení pod vedením NATO na Slovenku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. Jedná se o analogický model k posílení kolektivní obranyschopnosti exponovaných zemí, který funguje již od roku 2017 v Pobaltí a v Polsku, tak jak jsem říkal, takzvaná posílená předsunutá přítomnost NATO, do níž se Česká republika dlouhodobě zapojuje vysíláním sil a prostředků do bojových uskupení v Litvě a v Lotyšsku. Příprava zřízení další alianční přítomnosti byla na nejvyšší úrovni potvrzena na mimořádném videokonferenčním zasedání hlav státu a vlád zemí NATO dne 25. února letošního roku.

S ohledem na již probíhající ruskou vojenskou agresi na Ukrajině je nutné výstavbu mnohonárodních bojových uskupení urychlit. Do poloviny března připravují vojenské orgány NATO modality vytvářením mnohonárodních bojových uskupení. Současně probíhají nebo již jsou dokončena jednání hostitelských a přispěvatelských zemí koordinována na úrovni civilních i vojenských orgánů NATO o konečném složení a harmonogramu aktivace jednotlivých bojových uskupení. Souběžně probíhá i zajišťování souhlasu dotčených zemí s přijetím, respektive s vysláním sil, aby aktivace bojových uskupení mohla nastat v nejbližším možném termínu.

Připravuje se stálé rozmístění mnohonárodních bojových uskupení na bázi posílených mechanizovaných praporů na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku, v každé zemi jeden prapor, tedy čtyři celkem. Činnost jednotlivých bojových uskupení řídí a odpovědnost za jejich výstavbu a trvalé naplnění nesou vedoucí země, které jsou zároveň největšími poskytovateli sil a prostředků. Vedoucí země v bojových uskupeních budou působit dlouhodobě, další spojenci pak budou vojensky přispívat na principu dobrovolnosti a rotačním způsobem.

Česká republika v souladu s výše uvedenými skutečnostmi považuje alianční iniciativu, která vyjadřuje odhodlání členských států NATO společně bránit suverenitu a teritoriální integritu spojenců na východním křídle Aliance, za správnou a podpoří ji konkrétním vojenským příspěvkem. Účast České republiky v mnohonárodních bojových uskupení je logickým pokračováním naší dosavadní politiky a aktivit ve prospěch bezpečnosti a obrany východního křídla NATO. Česká republika rovněž přijala nabídku Slovenska na převzetí role vedoucí země mnohonárodního bojového uskupení na Slovensku. V praxi to znamená velení mezinárodním silám v celkovém počtu cirka 1 500 vojáků. Aktuálně se předpokládá, že do uskupení na Slovensku se rovněž zapojí Německo, Slovensko, Polsko, Slovinsko, Spojené státy a Nizozemsko.

Vláda navrhuje působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v rámci mnohonárodního bojového uskupení ve Slovenské republice v počtu do 650 vojáků. Ve spolupráci se Slovenskem se plánuje přispět jednotlivci do velitelství mnohonárodního bojového uskupení včetně jeho velitele bojovou jednotkou, týmem vojenské policie, prvky zpravodajského zabezpečení a jednotlivými bojovými a logistickými útvary. Na základě vývoje bezpečnostní situace s ohledem na vyčleňované schopnosti partnerských zemí se může připravovaná struktura českého příspěvku průběžně měnit. Vedle demonstrace připravenosti bránit suverenitu spojenecké země před agresorem bude mnohonárodní bojové uskupení během svého působení plnit úkoly výcviku jak v rámci vlastního uskupení, tak i společně s útvary ozbrojených sil Slovenské republiky.

Krátce k právním aspektům. Působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany ve Slovenské republice má mezinárodněprávní i vnitrostátní právní aspekt. Toto působení je v souladu s mezinárodním právem, neboť bude realizováno se souhlasem Slovenské republiky a na základě Severoatlantické smlouvy, která ve svém článku 3 stanoví, že v zájmu účinnějšího dosahování cílů této smlouvy budou strany individuálně i společně průběžnou a účinnou svépomocí a vzájemnou pomocí udržovat a rozvíjet svou individuální a kolektivní schopnost odolat ozbrojenému útoku.

Jelikož se jedná o vyslání ozbrojených sil České republiky do zahraničí podle čl. 43 odst. 3 písm. a) Ústavy České republiky, je nutný souhlas obou komor Parlamentu České republiky. Právní postavení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany na území Slovenska se bude řídit Dohodou mezi smluvními stranami Severoatlantické smlouvy o statutu jejich ozbrojených sil, přijatou dne 19. června 1952 v Londýně. Tak jak zaznělo, celkové odhadované náklady budou hrazeny z rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany a předpokládají se ve výši 540 milionů korun.

Na závěr mi dovolte krátké shrnutí. Navrhované působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany ve Slovenské republice je konkrétním příspěvkem České republiky k obraně spojenců na východním křídle Aliance před možnou agresí. Jedná se o silný politický a praktický výraz solidarity a ochoty naplňovat závazek společné obrany. Působení našich jednotek na Slovensku doprovázené komplexním výcvikem i v rámci spojeneckých uskupení rovněž přispěje k dlouhodobějšímu horizontu k rozvoji interoperability Armády České republiky a její schopnosti efektivně bránit svrchovanost a územní celistvost České republiky a jejich spojenců.

Ještě bych doplnil, že slovenský parlament 15. března letošního roku schválil návrh, aby v zemi v rámci posílení východního křídla NATO mohli působit vojáci ze šesti členských států NATO včetně České republiky. Vláda České republiky návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v rámci mnohonárodního bojového uskupení NATO ve Slovenské republice projednala a schválila 9. března letošního roku. Na mimořádné schůzi výboru pro obranu jsme tento vládní návrh projednali a výbor přijal dne 10. března letošního roku usnesení číslo 25, jímž doporučil Poslanecké sněmovně s návrhem vyslovit souhlas.

Senát Parlamentu České republiky vyslovil dne 17. 3. letošního roku s tímto vládním návrhem souhlas.

Teď mi dovolte doporučit vám s návrhem na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v rámci mnohonárodního bojového uskupení NATO ve Slovenské republice vyslovit souhlas. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane zpravodaji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já vám přeji pěkné dopoledne. A nyní, tak jak jsme avizovali, požádám ministra zahraničních věcí Jana Lipavského, aby uvedl také za sebe tento bod. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, dámy a pánové, děkuji za možnost vystoupit zde na zasedání Poslanecké sněmovny a vyjádřit se k tomu návrhu, který vláda předkládá Sněmovně.

Za Ministerstvo zahraničních věcí jednoznačně vítáme a podporujeme tento návrh, který představuje důležitý příspěvek České republiky k obraně Severoatlantické aliance. Přebíráme tím další díl odpovědnosti za společnou bezpečnost v Evropě. A to navíc ve spojenecké zemi, ke které nás pojí velmi silný vztah, společná historie a přátelské vztahy.

Bohužel, Rusko nadále pokračuje ve své neospravedlnitelné agresi vůči Ukrajině a pokračuje v další eskalaci. Severoatlantická aliance proto přistupuje k posílení vlastní obrany, a to přednostně na jejím východním křídle. Páteří takto posílené obrany jsou právě nově ustavená mnohonárodnostní bojová uskupení na Slovensku, v Maďarsku, v Rumunsku a v Bulharsku, která doplňují již existující vojenskou přítomnost v Pobaltí a Polsku, kde se i Česká republika významně dlouhodobě angažuje.

Posílení obrany východního křídla je jedním ze tří klíčových prvků bezprostřední odpovědi Severoatlantické aliance a Evropské unie na Putinovu válku, která destabilizuje globální řád a ohrožuje naši bezpečnost. V těch dalších dvou směrech je Česká republika také velmi aktivní a výrazně se profiluje. Poskytujeme Ukrajině veškerou pomoc, a to na úrovni vlády, celé společnosti, humanitární pomoc, vojenskou pomoc. Zároveň na mezinárodním poli se zasazujeme o oddělování Ruska od ekonomických zdrojů a mezinárodních vazeb.

Věřím, že tento návrh Poslanecká sněmovna podpoří tak, jako tento návrh získal podporu ve sněmovním výboru pro obranu a tak, jak získal podporu v Senátu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane ministře.

Než otevřu rozpravu, přečtu omluvy. Od 16.45 do 21 hodin z důvodu nemoci se omlouvá pan poslanec Milan Feranec, dále od 16 do 18 hodin a dále od 16 do konce jednacího dne z důvodu jednání ve volebním kraji se omlouvá pan poslanec Martin Kolovratník, dále ve dnech 24. 3. až 25. 3. z důvodu nemoci se omlouvá pan poslanec Josef Bělica.

Zahajuji tedy všeobecnou rozpravu, do které eviduji jednu přihlášku. Hlásí se pan poslanec Pavel Růžička. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Pavel Růžička: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní ministryně, vážená vládo, ruská invaze na Ukrajinu je naprostým pošlapáním mezinárodního práva a útokem na naše vlastní zájmy a hodnoty. Jako taková vyžaduje adekvátní odpověď. Oceňuji, že Ministerstvo obrany již reagovalo jak posláním sil rychlé reakce NATO, tak dary materiálu, zejména vojenského materiálu, Ukrajině. Naše reakce musí být rozhodná, ale zároveň nesmí zavdat důvod k eskalaci konfliktu.

Návrh Ministerstva obrany na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v rámci mnohonárodnostního bojového uskupení NATO ve Slovenské republice je přesně takovou reakcí, která přispívá k mezinárodnímu úsilí o zajištění naší bezpečnosti a obrany. Vyslání vojáků na Slovensko ukazuje naše odhodlání bránit členy NATO, zároveň je ale také zjevně a velmi viditelně obranné. Ukazuje i na rostoucí schopnosti našich ozbrojených sil, které zde převezmou vedoucí roli, a to v uskupení, které bude obsahovat vojáky ze všech zemí s mimořádně vyspělými armádami.

Zvláště jsem rád, že vedoucí roli přijímáme na Slovensku, v zemi, se kterou nás pojí dlouhé a velmi úzké vazby. Vyslání doplní už existující působení našich vojáků v Litvě a Lotyšsku. Také oceňuji, že naši vojáci budou mít možnost působit v mezinárodním prostředí, které posílí interoperabilitu našich ozbrojených sil se silami našich spojenců. Zároveň podporuji působení našich vojáků na Slovensku ve prospěch pomoci uprchlíkům. Není to sice hlavní poslání ozbrojených sil, v současné kritické situaci je ale právě humanitární pomoc tím nejdůležitějším, čím můžeme pomoci lidem prchajícím z válkou zničené Ukrajiny.

Závěrem chci zdůraznit, že jsem hrdý, že máme takto skvělou profesionální armádu, která za posledních dvacet let prošla neskutečnou změnou jak na úrovni taktického řízení, operačních schopností, dovedností při plnění úkolů v zahraničních misích jak na území Kosova, Iráku, Afghánistánu a Mali. Vím, že naše armáda tento úkol zvládne bez sebemenšího zaváhání. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Táži se, zda se ještě někdo další hlásí do obecné rozpravy? Prosím, pan zpravodaj. Máte slovo.

Poslanec Lubomír Metnar: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se ještě dotázal paní ministryně: jak zaznělo v předkládaných návrzích a ve zpravodajské zprávě, může dojít k strukturální změně složení vojáků v místě nasazení. Chtěl jsem se zeptat, zdali to bude mít dopady na financování, případně jak je rezort připraven zajistit financování. Chtěl bych se paní ministryně dotázat. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Paní ministryně vystoupí a odpoví na vaši otázku. Prosím.

Ministryně obrany ČR Jana Černochová Děkuji, pane místopředsedo. Ano, v tuto chvíli ještě probíhají jednání mezi náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky a Slovenské republiky. Upřesňují se tam i některé záležitosti, které se týkají nasazení našich vojáků, tedy konkrétních profesí vojáků, s tím, že k tomuto se mohou vztahovat i nějaké vícenáklady. Počítá se v rozpočtu s položkou 540 milionů korun, ale tato položka byla počítána před zdražováním některých energií i pohonných hmot, takže se nedá vyloučit, že i s ohledem na tyto vícenáklady budeme muset zajistit další finanční prostředky. Tyto prostředky bychom také zajišťovali z rozpočtu Ministerstva obrany v rámci kapitoly, která se týká misí, protože naopak některé mise, jak pan předseda výboru pro obranu Metnar ví, možná budeme muset z důvodu bezpečností situace, zejména v Sahelu, tak ty budeme muset upravit. Tam tedy budu hledat případné zdroje.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní je řádně přihlášený pan poslanec Jiří Kobza. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Já bych v této věci rád přednesl stanovisko našeho hnutí SPD. Budeme hlasovat o vyslání 650 českých vojáků se souhlasem Slovenska, které nám v této souvislosti nabídlo dokonce roli vedoucího státu v rámci tohoto bojového uskupení. Protože se jedná historicky o území našeho bývalého společného státu a nám nejbližší národ a jedná se také o stát Visegrádské čtyřky, které jsou našimi nejbližšími partnery, tak toto vyslání podpoříme.

Avšak rád bych požádal vládu, aby nám vyjasnila, jaké konkrétní úkoly budou naši vojáci plnit při této misi, jestli nemůže dojít k nějakému zneužití této obranné mise, protože naším základním postojem je, že chceme mír a prosazujeme diplomatické řešení k zastavení bojů, zastavení zabíjení a zastavení narůstání dalších lidských obětí na Ukrajině. Takže uvítali bychom tuto informaci, ale jak jsem řekl, principiálně to podpoříme. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Současně se táži, zda se ještě někdo další hlásí do rozpravy? Vidím faktickou poznámku pana poslance Pavla Žáčka. Vaše dvě minuty, prosím.

Poslanec Pavel Žáček: Děkuji za slovo. Já bych se tedy předřečníka kolegy z SPD rád, vaším prostřednictvím, zeptal, co míní tím pojmem zneužití. Ta mise je tam poslána zjevně, aby bránila naše východní křídlo, čili před nějakou agresí, která přichází z Ruské federace. Čili jestli tím zneužitím myslíte, že by se v případě nutnosti naše obranné síly postavily proti případné agresi Ruské federace, nebo co tím vlastně myslíte? To by mě zajímalo.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pan poslanec Kobza s faktickou poznámkou. Prosím.

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji za tento dotaz. My se nacházíme ve velmi citlivé době, ve velmi řekl bych bouřlivé době, co se týče všech možných informací, dezinformací, propagand a takových řekl bych těch nebojových konfliktů a jde samozřejmě o to, aby ta mise od začátku měla definované úkoly, aby bylo jasné, co tam jde dělat, aby právě nedocházelo k tomu, že tyto úkoly můžou být interpretovány různým způsobem a můžou být zneužity i druhou stranou, chápáno jako na další eskalaci toho konfliktu jako takového. Proto jsem si dovolil požádat vládu, aby nám upřesnila tyto úkoly. Jestli vám, pane kolego, stačí toto vysvětlení, jak jsem to myslel? Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Táži se, zda někdo další se chce přihlásit do všeobecné rozpravy. Ještě paní ministryně. (Poslanec Žáček se hlásí o slovo.) Paní ministryně, omlouvám se, pan poslanec Žáček se přihlásil s faktickou poznámkou. Tak poprosím o vaši faktickou poznámku, pane poslanče.

Poslanec Pavel Žáček: Já se omlouvám, možná to samozřejmě řekne paní ministryně, ale mně to samozřejmě nestačí. Já si myslím a vnímám to tak, že ta pozice SPD je taková, že bychom tam měli když už poslat nějaké vojáky, tak neozbrojené, neměli by se ohlížet vlevo vpravo, to nedává žádný smysl. My tam musíme poslat jednotku, budeme jí velet, bude to mnohonárodnostní jednotka a bude tam poslána, aby nás bránila proti případnému útoku z Ruské federace z východu. To není žádné zneužití. Takhle já vnímám vaše slova a to vaše volání po míru. Prostě je to zcela jednoznačné, tak abychom měli všichni jasno, o čem hlasujeme, a my všichni z ostatních stran a hnutí měli jasno, jak to vy vidíte, tu situaci. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní paní ministryně. Prosím.

Ministryně obrany ČR Jana Černochová Já bych doplnila pana poslance Žáčka. Měla jsem pocit, že jsem to tady říkala na začátku, ale já to tedy zopakuji.

Co se týče reálného počtu nasazených českých vojáků, ten mandát je do 650. Padesát z nich v tuto chvíli pracuje v humanitární základně v Liptovském Mikuláši, kde pro vaši informaci tento týden bylo 130 lidí. Pomáhají tam naši vojáci s logistikou, to je také součástí toho mandátu. Zároveň 4. dubna proběhne na Slovensku takzvaná Force Generation Conference, během které si národy potvrdí své příspěvky, ty ostatní národy vedle České republiky: Němci, Poláci, Slovinci, Američané a Nizozemci, a během této konference se tedy jasně řekne o konkrétním obsazení schopností a ty schopnosti, které zůstanou neobsazeny nebo budou obsazeny částečně, tak ty se budou doobsazovat. Hlavní jednotky nabízené spojenci jsou ale už v tuto chvíli známé, vyjednávání lze očekávat ohledně jednotek a prvků bojové podpory a logistiky. Za Českou republiku tam třeba pojedou výsadkáři, budou tam logisté, budou tam ženisté, bude tam 43. tankový prapor. Myslím, že jsem odpověděla velmi podrobně na otázky.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, paní ministryně. Nikoho dalšího nevidím s přihláškou do obecné rozpravy. Ještě s faktickou poznámkou pan poslanec Ondřej Lochman. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Ondřej Lochman: Děkuji, pane předsedo. Vážení kolegové, já bych také jenom chtěl reagovat vaším prostřednictvím na pana kolegu Kobzu. To, že ruská propaganda - vy tu mluvíte o tom, že bývají ty informace zneužívány - to, že ruská propaganda bude zneužívat toho, že NATO chce ubránit svoji hranici, je přece jasné. Tady to je krok, který je jasně definovaný, jasně právně podložený, my ho udělat musíme. A pro to, aby to nebylo zneužito, prosím, bych chtěl především požádat kolegy z SPD, abyste ta témata nepsali tak, že dezinformační servery často používáte, aby potom pan předseda Okamura nemusel některé příspěvky skrývat později, co prohlašoval o panu Putinovi, protože potom se nemusíte bát, že to bude zneužito. (Malý potlesk z pravé části jednacího sálu.)

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S přednostním právem pan poslanec Fiala. Prosím.

Poslanec Radim Fiala: No, já si myslím, že je přece dobře, že se na to ptáme, a jsem rád, že to tady paní ministryně vysvětluje. Vždyť je dobře, že všichni budeme vědět, co tam ti vojáci budou dělat, abychom na to mohli přece relevantně odpovědět, když se nás novináři budou ptát. A já vám garantuji, že hned jak vylezete z toho sálu, tak se vás na to budou ptát. Tak co na tom je, že SPD se ptá na to, co tam ti vojáci budou dělat, jak budou vyzbrojeni, jaká bude jejich funkce a podobně? Vždyť od toho tady přece jsme. A já děkuji paní ministryni, že nám to vysvětluje. Vůbec jsem nepochopil tu poznámku pana poslance Žáčka, prostřednictvím pana předsedajícího, jako že bychom chtěli, aby byli neozbrojení. Samozřejmě že chceme, aby ti vojáci bránili Slovensko, Českou republiku a teritorium střední Evropy, takže my jsme s tím v pohodě. Ale přece to, že chceme vědět, jak budou organizováni, co tam budou dělat, jakou budou mít výzbroj a že chceme třeba vědět, že nepůjdou na Ukrajinu jako část vojsk NATO, aby nedošlo k nějaké další eskalaci konfliktu, to přece je naše právo. Tak nám, vážená pětikoalice, to právo nechte. My se prostě budeme ptát. Na to si zvykněte. Děkuji. (Menší potlesk z levé části sálu.)

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Táži se, zda někdo další se hlásí do všeobecné rozpravy? Žádnou přihlášku nevidím, v tom případě všeobecnou rozpravu končím.

Táži se, zda v tento moment si chce vzít pan zpravodaj nebo paní ministryně závěrečné slovo? Paní ministryně, chcete si vzít závěrečné slovo? Není tomu tak.

Přistoupíme k rozpravě podrobné. Eviduji pana zpravodaje - pan zpravodaj se nehlásí. Táži se, kdo se hlásí do podrobné rozpravy?

Tady v souladu s jednacím řádem, pane zpravodaji, by bylo důležité, abyste přečetl usnesení, nebo na něj odkázal, abych měl o čem dát hlasovat. Prosím.

Poslanec Lubomír Metnar: Děkuji za slovo a já bych se chtěl plně odkázat na usnesení výboru pro obranu ze 7. schůze ze dne 10. března letošního roku a usnesení číslo 25. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Usnesení jsem si připravil a následně ho pro pořádek přečtu.

Táži se, zda někdo další se hlásí ještě do podrobné rozpravy? Nikoho nevidím, v tom případě končím podrobnou rozpravu.

Ptám se, zda v tento moment si chce paní ministryně, případně pan zpravodaj vzít závěrečné slovo? Není tomu tak.

Budeme nyní tedy hlasovat o přednesených návrzích. Přivolám kolegy a kolegyně z předsálí a přečtu návrh usnesení, o kterém dám následně hlasovat. Poprosím současně, aby bylo nastaveno kvorum na potřebný počet hlasů, a to je 101 hlasů.

Návrh usnesení zní: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s působením sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v rámci mnohonárodního bojového uskupení NATO ve Slovenské republice, a to na dobu ode dne schválení Parlamentem České republiky do 30. června 2023 v celkovém počtu do 650 osob. Jsme připraveni k hlasování.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh usnesení? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 49, přihlášeno je 151 poslankyň a poslanců, pro návrh 143, proti nikdo. Konstatuji, že návrh usnesení byl schválen.

Já vám děkuji a končím projednávání tohoto bodu.

A já otevírám další bod dnešního jednání, a tím je bod

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.