(pokračuje Jan Bartošek)

63.
Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky
k vyslovení předchozího souhlasu návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení
Rady (ES) č. 168/2007 o zřízení Agentury Evropské unie pro základní práva
/sněmovní tisk 98-E/ - prvé čtení

Projednávání tohoto bodu jsme přerušili dne 2. března na 9. schůzi Poslanecké sněmovny po úvodním slově ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka.

Za předsedu vlády Petra Fialu vystoupí ministr pro evropské záležitosti, pan ministr Mikuláš Bek, a poprosím, aby krátce tento bod uvedl.

Ministr pro evropské záležitosti ČR Mikuláš Bek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi, abych velmi stručně rezumoval obsah svého úvodního slova z doby před několika týdny. Předkládaná žádost se týká návrhu nařízení Rady, které upravuje z velké části technicky fungování Agentury Evropské unie pro základní práva. Tohoto předchozího souhlasu je třeba v souladu s jednacím řádem Sněmovny, neboť tento návrh je přijímán na základě takzvané klauzule flexibility. Změny upravují fungování Agentury tak, aby odpovídalo dnešnímu stavu evropské legislativy, a mají přispět k celkovému zefektivnění fungování této Agentury.

Návrh je výsledkem dlouhého vyjednávání a je kompromisem představ Evropské komise, Rady i Evropského parlamentu a také některé členské státy dlouho projevovaly zdrženlivost, která byla posléze překonána právě tímto kompromisem. Proto si vás dovoluji požádat, abyste společně se Senátem, který již svůj souhlas udělil, se připojili k tomuto konsenzu a udělili svůj předběžný souhlas. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane ministře, a připomínám, že vláda předložila návrh na vyslovení předchozího souhlasu Sněmovny podle § 109i jednacího řádu Poslanecké sněmovny, předsedkyně Poslanecké sněmovny přikázala svým rozhodnutím číslo 8 ze dne 16. prosince 2021 tento návrh k projednání výboru pro evropské záležitosti a stanovila mu k tomu lhůtu do 20. ledna 2022. Výbor návrh projednal, přijal usnesení, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 87-E/1.

Táži se pana zpravodaje Jaroslava Bžocha, zda chce ještě před otevřením rozpravy vystoupit? (Poslanec není přítomen.) Požádám vás, kolegyně, kolegové, o chvíli strpení. Po upřesnění si myslím, že budeme moci pokračovat, protože pan poslanec Jaroslav Bžoch zastupoval tehdy omluveného poslance Ondřeje Benešíka, a z toho důvodu požádám pana poslance Ondřeje Benešíka, zda chce vystoupit ještě před otevřením obecné rozpravy? Není tomu tak.

V tom případě otevírám rozpravu a táži se, kdo se do ní hlásí? Eviduji v tento moment tři přihlášky a jako první vystoupí paní poslankyně Helena Válková a připraví se paní poslankyně Marie Pošarová. Prosím, paní poslankyně, a poprosím pana poslance Benešíka, aby si sedl ke stolku zpravodaje. Prosím.

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Pan ministr už zde znovu zopakoval i ty mechanismy, které se zdají být na první pohled, a ony vlastně jsou i trošku složitější, nebo nejsou tak úplně standardní, a já mám pocit, že se ta záležitost táhne právě proto, že v České republice ne že bychom tomu nevěnovali dostatek pozornosti. Já ještě v pozici zmocněnkyně vlády pro lidská práva jsem se velmi snažila, abychom dostali do Sněmovny k projednání tento tisk. Nepodařilo se a velmi vítám, že se to tedy teď podařilo.

Agentura EU pro základní práva má sídlo ve Vídni, i z tohoto hlediska je to relativně geograficky blízko a myslím si, že zkušeností, které můžeme čerpat, je mnoho a že určitě obzvlášť v současné době, když čelíme velké vlně uprchlíků z Ukrajiny, je namístě využít i ty poznatky, které v mezidobí Agentura shromáždila. Já ji vnímám jako našeho velmi důležitého partnera, který umí zvýšit znalosti o lidských právech způsobem, který je pro naše spoluobčany velmi dobře srozumitelný. Jde tady hlavně o prezentaci posilování informovanosti a zlepšení vnímání základních lidských práv v České republice jako něčeho konkrétního, co potřebujeme a co se nám, aniž bychom si to uvědomovali, v krizových situacích promítá i v našem vlastním jednání, chování, projevech, a právě v tomto ohledu si myslím, že ta zhruba patnáctiletá zkušenost, kterou Agentura má, a která provádí většinu celoevropských výzkumů, přináší různá srovnání mezi jednotlivými státy, analýzy, to, co my asi těžko na to budeme mít finanční prostředky a personální zdroje. Dostává se často i k takovým důvěrnějším informacím, které nám ukazují, jak jednotlivé státy EU na tom jsou, aniž by docházelo třeba ke zjevné kritice, ale ona je tam taková nepřímá, protože když vidíme, kolik pozornosti se v některém státě - a nebudu jmenovat - věnuje této problematice a kolik v jiném, tak se nesmíme potom divit i těm výsledkům veřejného výzkumu.

Já vám takový příklad. Jeden z průlomových výzkumů byl výzkum výskytu domácího sexuálního násilí. To je třeba otázka, kterou se teď zabývá náš podvýbor pro problematiku sexuálního domácího násilí ústavně-právního výboru, který šel napříč celým politickým spektrem v roce 2014 a ukázal - myslím politickým spektrem v Evropě, čili jsou to objektivizované, reprezentativní výsledky - a tam jsme dopadli ne úplně nejlépe. V Česku zažilo 32 %, jedna třetina žen, nějaké násilí, byť tedy nemuselo dosáhnout násilí, které by bylo relevantní z hlediska trestního práva. Čili zažily násilí buď doma, nebo někde mimo domov, v tom případě sexuální.

Výzkum se věnoval třeba tématům, jako je pocit bezpečí žen ve veřejném prostoru, ale také třeba kybernásilí. Víte, že film V síti vzbudil velkou pozornost veřejnosti. A to jsou přesně věci, na které můžeme navázat v době, kdy budeme potřebovat pro naše spoluobčany konkrétní příklady, aby třeba uvěřili tomu, že princip solidarity vlastně plní velmi dobře, když si někoho vezmou za symbolickou částku, kterou vláda schválila. A já to teď nemyslím kriticky, že to je symbolická částka. Prostě když někoho pustím do své domácnosti, tak to má obrovskou hodnotu, a to je ten princip solidarity. To je vlastně naplňování základních lidských práv, ke kterým jsme vázáni, a které vlastně řada občanů tím svým gestem třeba udělá, aniž by o tom přemýšlela a věděla.

Podobně jsem si od roku 2009 vybrala z výzkumů ty, které se věnují situaci různých menšinových skupin v Evropě. Ale nemusí to být třeba takové menšiny, kterým se my věnujeme relativně hodně, jako třeba romská menšina, která čeká na svého zmocněnce podle romské strategie do konce tohoto roku, ale právě to můžou být migranti nebo náboženské menšiny a další. A myslím si, že právě proto, že u nás takovéhle výzkumy neprobíhají, a já budu věřit, že je to jenom z důvodu nedostatku materiálních zdrojů, tak bychom tedy měli opravdu zvážit, jestli bychom se neměli do sítě agentur, které se zabývají základními lidskými právy, zapojit.

Podnětné jsou samozřejmě i bulletiny Agentury, které byly v minulých letech vydávány a zaměřeny zejména velmi aktuálně na pandemii covid-19, sledovaly situaci v jednotlivých zemích a oblastech, byť to byl velmi dynamický vývoj, a v tomto ohledu musím říci, že jsem velmi uvítala to, co jsme v rámci pandemické situace dělali, tak jsme se inspirovali, věděli jsme, že nezapomněli třeba ani na práva starších osob, které byly izolované ne v sociálních zařízeních, ale třeba doma. Takže Agentura nám dávala dobré podněty, natož pak kdybychom postupovali tím směrem a mechanismem, jaký tady navrhuje pan ministr.

Abych to shrnula, vnímám, že v posledních letech Agentura EU pro základní práva opravdu prodělala velký vývoj a přispěla k lepšímu vnímání základních lidských práv obyvateli EU. Tento vývoj, bohužel musím říci, i za necelé tři roky, co jsem byla zmocněnkyní, naši spoluobčané moc neprodělali v tom smyslu, že se nám zatím nepodařilo - a je to chyba politiků včetně mě samozřejmě - přiblížit ten jinak hezký filozofický a obecný význam na konkrétních praktických případech. Sice většina lidí vnímá lidská práva jako důležitá, dokonce řada z nich, třeba třetina z toho jednoho výzkumu nám vyšla v České republice, že si ale myslí, že některá lidská práva některé skupiny obyvatel v České republice nemohou, i když by chtěly, využívat, a že je tedy taková určitá sociální diskriminace. Čili v tomto se neodlišujeme, protože v Evropě zhruba tak až polovina - v některých zemích - Evropanů sice rovný přístup k základním právům vnímá, ale nemyslí si, že by oni sami k nim ten přístup měli. A druhá polovina o tom naopak pochybuje. V tomto směru, jak říkám, výsledky v České republice zhruba odpovídaly průměru.

Já tedy vnímám jednoznačně, a v tomto smyslu i naše hnutí ANO, Agenturu EU pro základní práva jako instituci vhodnou a potřebnou. Jsem ráda, že se na evropské úrovni podařilo dosáhnout, jak zde bylo už panem ministrem také řečeno, určité shody na předložených změnách, které právě paralyzovaly ten vývoj, kdy byla působnost Agentury sice rozšířena, ale způsobem, který neiritoval, a také byly zjednodušeny některé procesy jejího fungování, aniž by ty členské státy ztratily možnost činnost agentury ovlivňovat. Pokud tedy nyní Sněmovna udělí svůj souhlas, můžeme hned projednávat program činnost Agentury v orgánech Rady na příští rok 2023 s členskými státy.

Věřím tedy, že vláda se do této činnosti zapojí, že bude činnost Agentury nadále podporovat, spolupracovat s ní, stejně tak jako my, jako Sněmovna, jako Senát, a že také toto nám pomůže přiblížit ten pojem, který, jak jsem řekla už před chvílí, je vznešený, nicméně mnoho našich spoluobčanů si pod ním nedovede představit konkrétní jednání čili pojem základní lidská práva, když pominu samozřejmě právo na shromažďování a projev, ale mám na mysli sociální práva, tedy zejména tady v České republice, našim spoluobčanům. A proto se také přimlouvám za udělení souhlasu k navrhovanému tisku. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně.

Od 11.15 ruší svou omluvenku z dnešního dne pan poslanec Róbert Teleky.

Nyní vystoupí řádně přihlášená paní poslankyně Marie Pošarová, připraví se pan poslanec Vladimír Zlínský. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, chtěla bych se vyjádřit k Agentuře pro základní práva. Agentura pro základní práva vznikla ještě před takzvanou Lisabonskou smlouvou, proto Evropská komise usiluje o novelizaci, která bude na tuto zásadní změnu v právu Evropské unie reagovat. Každopádně je třeba říci, že to je jedna z hlavních hlásných trub šíření propagandy LGBT v rámci Evropské unie, a je to stále stejný příběh.

Minulou vládou prošel materiál bez povšimnutí. Sněmovní výbor pro Evropskou unii navrhuje materiál schválit. Dnes ho jistě schválí Sněmovna. Ukazuje to na absolutní neschopnost členských států Unie alespoň elementárně je řídit. Aby byla schválena nová úprava, je potřeba při hlasování v Radě jednomyslnost. Můžeme bouchnout do stolu a požadovat zásadní změny, a že jich je třeba, jenže to by nesměl proces přijímání evropské legislativy fungovat dle současných pravidel. O existenci Agentury, která má zkratku FRA, agenturních poklescích, natož reálném vlivu této instituce z českých politických reprezentantů neví nikdo nic. Proto materiál bez problémů doputuje až na vládu, kde bez rozpravy většinou projde. Absolutní většina úředníků nehodlá hledat problémy tam, kde je nehledá jejich politická reprezentace. Tento materiál samozřejmě bez povšimnutí doputuje až do Poslanecké sněmovny a Senátu, kde si opět nikdo ničeho nevšimne. A i kdyby se poslanci a senátoři chtěli vzbouřit, mají obavy o reputaci České republiky, takže raději mlčí a vše odhlasují. Přece když je to z Evropské unie, nebude se odporovat, nikdo nechce být za potížistu. Byli bychom před našimi zahraničními kolegy a Evropskou komisí za hlupáky, o materiálu se přece již dlouhou dobu jedná. Po celou dobu se přece český zástupce ani neozval, a najednou to budou Češi blokovat?

Přitom parametrově je návrh špatně minimálně v jedné věci - účelnost, kvalita a dopad činnosti Agentury mají být hodnoceny jednou za pět let. Jednou za deset let se k tomuto hodnocení vyjádří správní rada samotné Agentury, která vytvoří doporučení adresované Evropské komisi. To nepřekvapivě doporučí činnosti zintenzivnit, posílit či rozšířit, to nepochybně podpoří i Komise a celý příběh se rozjede znovu. Proč by ale neměly hodnotit činnost Agentury členské státy napřímo? Tvrdí, že by došlo k ohrožení nezávislosti, a já se ptám v čem, protože nezávislost je ovšem jen domnělá. Fungování Agentury je totiž vázáno na rozpočet, který je odvislý od vůle Evropské komise a Evropského parlamentu, což znamená jediné - za nejkratší konec zde díky nastaveným procesům tahají smluvní státy. Směr je jasný - k větší federalizaci.

Agentura Evropské unie pro základní práva shromažďuje, zaznamenává, analyzuje a šíří důležité objektivní, spolehlivé a srovnatelné informace a údaje, provádí nebo podporuje vědecké výzkumy a šetření. To ale současná Agentura není schopna naplnit. Stačí si otevřít souhrnný průzkum OLGBT osob, jehož doslovný překlad názvu K rovnosti LGBT zbývá ujít ještě dlouhou cestu vyvolává pochyby o vědeckých a objektivních informacích v samotném materiálu.

A co je například obsahem? Ukažme si na zvolenou metodologii. Samotní autoři o průzkumu uvedli, že průzkum LGBTI osob není reprezentativní. Kompletní průzkum se opírá o vzorek 139 799 respondentů Evropské unie a Severní Makedonie a Srbska. Ti odpovídali prostřednictvím elektronického on-line dotazníku s uzavřenými otázkami s odůvodněním, že z důvodu ochrany anonymity a důvěrnosti respondentů nebyl učiněn průzkum osobně nebo alespoň telefonicky. Dotazník průzkumu byl taktéž šířen prostřednictvím evropských a národních LGBTI organizací, které pomáhaly v rozšiřování, což relevantnosti výsledků nepomáhá. Jinými slovy, někdo, jako třeba organizace Jsme fér, poslala svým příznivcům dotazník o situaci LGBT v České republice. Jak ho asi tito aktivisté vyplnili?

A teď si řekněme, co přinesl průzkum - přinesl poněkud překvapivá zjištění, například že podle průzkumu je ve Finsku v celé LGBTI komunitě nejpočetněji zastoupena kategorie transosob. To velmi pravděpodobně neodpovídá realitě. Stejně tak z odpovědí respondentů vyplývá, že v Evropské unii v populaci je podstatně více gayů než leseb, o čemž lze taktéž pochybovat. Průzkum ovšem slouží jako podklad pro politické cíle Evropské komise. Přímo v materiálu Strategie rovnosti Evropské komise k LGBTIQ osobám 2020-2025 se na průzkum odkazuje hned několikrát. Uvedu příklad. Data průzkumu dle Evropské komise dokazují potřebu přísněji regulovat hate speech a poskytovat větší pomoc LGBTI osobám, které jsou zranitelnou skupinou vystavenou nenávistným útokům.

Aktuální počínání Evropské komise, agentury FRA a jejich aktivistický boj za více práv LGBTIQ ve skutečnosti práva LGBT osob na národní úrovni pošlapává. Tyto ideologické svaté války jen zbytečně rozdmýchávají negativní emoce vůči těmto osobám v tak tolerantních společnostech, jako jsou členské státy Evropské unie. Berme v úvahu, že práh tolerance je v členských státech různý, ale tato nátlaková federativní kampaň více tolerance určitě nepřinese. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně, a nyní vystoupí pan poslanec Vladimír Zlínský. Prosím, máte slovo.

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych se také vyslovil jako člen výboru pro evropské záležitosti za SPD k návrhu, který předkládá tento výbor k vyslovení předchozího souhlasu k návrhu o zřízení Agentury Evropské unie pro základní práva. Hlasoval jsem proti návrhu při hlasování na půdě výboru pro evropské záležitosti, jelikož nesouhlasím s tím, aby jakákoliv nadnárodní agentura, byť bez výkonných pravomocí, sbírala jednostranně informace o dodržování lidských práv v ČR. Zvláště odmítám rozšíření působnosti Agentury na policejní a justiční spolupráci v trestních věcech. I když Agentura o ničem nebude rozhodovat a nemá žádné vynucovací pravomoci, sběr informací je základem analyticko-syntetické činnosti, která tvoří základnu pro rozhodovací a legislativní pravomoce Evropské komise, které jsou tyto informace určeny.

Agentura má sledovat dodržování těchto práv, cituji z bodového úvodu nařízení: "Bod 10. Vzhledem k tomu, že Agentura má stavět na stávajícím evropském středisku pro sledování rasismus a xenofobie, činnost Agentury by se měla nadále týkat jevů, jako je rasismus, xenofobie, antisemitismus, ochrany práv příslušníků menšin, jakož i rovnosti mezi ženami a muži, což jsou zásadní prvky ochrany základních práv." Konec citace. Obávám se, že jednostrannost informací bude zaručena tím, kdo bude sběrem informací pověřen. Cituji: "Bod 19." - opět z bodového úvodu nařízení - "Vzhledem k tomu, že je uznávána významná úloha občanské společnosti v oblasti ochrany základních práv, Agentura by měla podporovat dialog s občanskou společností a úzce spolupracovat s nevládními organizacemi a s organizacemi a subjekty občanské společnosti působícími v oblasti základních práv. Měla by zřídit síť pro spolupráci s názvem Platforma pro základní práva za účelem navázání strukturovaného a plodného dialogu a těsné spolupráce se všemi příslušnými zúčastněnými stranami." Konec citace. Předpokládám, že zpolitizované progresivistické neziskové organizace budou tvořit páteř výše uvedené platformy, čímž bude zaručena ta správná informovanost Evropské komise.

Toto progresivistické pojetí lidských práv z našeho pohledu vede k destrukci základních hodnotových pojmů, které tvoří základ naší současné civilizace, jako národ, rodina a manželství, k upřednostňování práv menšin etnických i sexuálních na úkor většinové populace. Z těchto důvodů dávám návrh na zamítnutí v prvním čtení. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a eviduji váš návrh na zamítnutí tohoto tisku. Táži se, zda někdo další se hlásí do této rozpravy? Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Jan Berki: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, rozumím kolegům z SPD, že se jim tato Agentura nelíbí, respektuji, že mají na některé věci odlišný pohled, ale dovolil bych si jen některé věci drobně opravit. Pokud se kolegyně Pošarová tady pouští do hodnocení metodologie, tak rozhodně ví, že případovou studií nemůže dělat obecné závěry, prostřednictvím pana předsedajícího, stejně tak ale trošku mám problém s tím, jestli dobře rozumíme tomu, k čemu ta Agentura má sloužit. Jestliže má poskytovat jak Evropské komisi, tak ale i členským státům jistou zpětnou vazbu o tom, jak jsou u nich dodržována lidská práva, pak mně přijde celkem logické, že se ptají právě té občanské společnosti na to, jak se cítí, a také je to důvod, proč nemá žádné výkonné pravomoci. Tedy mně naopak přijde, že ten systém je nastaven tak, jak by měl být.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní se hlásí pan zpravodaj. Prosím.

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji za slovo. Já jsem ten poslední, který bude tady hájit Agenturu pro základní práva. Každopádně my tu agenturu nezřizujeme ani ji nerušíme. My pouze upravujeme její technické parametry tak, aby odpovídala fungování poté, co byla zrušená pilířová struktura fungování EU. Mám pochopení pro celou řadu argumentů, které tady zazněly, ale my se skutečně dneska nebavíme o obsahu, ale my se bavíme o formě.

Ta Agentura prostě bude fungovat dál, i když dneska ten předchozí souhlas neudělíme, my ji nezrušíme, my ji ani nezřizujeme. Prosím, mějme toto na paměti. A já jako zpravodaj tohoto tisku na výboru jsem toto všem členům sdělil, protože jsem se tím zabýval opravdu podrobně. A i když já můžu mít výhrady k výstupům této Agentury, a to tady nebudu komentovat, tak bych chtěl sdělit ještě jednu věc, která možná někomu dodá kuráž. Česká republika je poslední zemí, členským státem EU, která nesouhlasí, nebo respektive se nevyjádřila k tomu, aby to fungování bylo upraveno. Fungování, nikoliv obsah, ale to fungování, prostě praktická náplň její činnosti.

A země jako Maďarsko s premiérem Orbánem a Polsko s premiérem Morawieckým ten souhlas už dávno vyjádřilo. My jsme skutečně ti poslední. Takže prosím, chápu, že tady někteří z nás, včetně mě, máme výhrady k obsahu, k tomu, co ta Agentura přesně přináší, byť to není vynutitelné, byť to není právně závazné, jsou to doporučení, ale my se teď bavíme jenom prostě o mechanismu fungování, aby ten mechanismus fungování byl v souladu s Lisabonskou smlouvou, která mimo jiné byla přijata v době předsednictví České republiky, a myslím si, že Česká republika do toho procesu přinesla celou řadu velmi pozitivních změn a pozitivních aspektů.

Takže rozumím tomu, ano, můžeme mít výhrady ke konkrétnímu fungování a obsahu zpráv, které tato Agentura dodává, a znovu opakuji, já je můžu mít také, ale my se teď bavíme opravdu o mechanismu fungování, nikoliv o tom obsahu. A naopak, alespoň jak to chápu já, členské státy včetně České republiky, včetně Maďarska, včetně Polska a včetně Finska a včetně - já nevím - Portugalska, budou mít větší vliv, budou mít daleko větší vliv na fungování této Agentury a budou mít větší slovo v tom, jak se ten obsah tvoří. A to je i jeden z důvodů, proč já tuto změnu podporuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. První vystoupí pan poslanec Jiří Kobza a připraví se paní poslankyně Helena Válková. Vaše dvě minuty, prosím.

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Já bych se rád, vaším prostřednictvím, obrátil na pana kolegu Benešíka s jedním dotazem, protože jak tady zaznělo několikrát, bavíme o tom, jakým způsobem to bude fungovat, a protože po čtyřech letech v evropském výboru o fungování evropských institucí přece jenom už nějakou povědomost mám, tak bych se chtěl zeptat jednu základní otázku, a to je, jestli závěry této komise nebo rady, která nebude mít sama vlastní pravomoc, jestli budou vymahatelné prostřednictvím jiného orgánu EU, jak jsme viděli mnohokrát.

Takže já si myslím, že tady je prostě to čertovo kopýtko, že ty závěry potom mohou skutečně být uplatněné v nějakém jiném procesu, u nějakého jiného soudu, u nějakého jiného orgánu, a vrátí se nám to zpátky. Takže myslím si, že naše rezervovanost k vytvoření této Agentury - v jakékoliv fázi to je teď, v tento moment - je plně oprávněná. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Ještě faktická poznámka paní poslankyně Heleny Válkové. Prosím.

Poslankyně Helena Válková: Mě to trošičku nadzdvihlo, ten projev také, ale úplně z jiného pohledu úhlu, pana poslance Benešíka, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, protože tady se zpochybňoval ten obsah, o kterém já jsem tady myslím docela srozumitelně hovořila a který samozřejmě že nemá exekutivní povahu a není vymahatelný, což tady řekne jistě pan poslanec Benešík, vaším prostřednictvím, ale má právě tu edukativní informativní hodnotu. A právě v pandemické krizi některé ty výzkumy byly velice dobré, dávaly nám podněty, impulzy, takže já bych to neshazovala.

No, tak já tedy budu ještě ostřejší. Já prostě nechápu, proč v současné době, kdy se na nás valí třeba uprchlíci a základní lidská práva u některých mohou se zdát, že jsou třeba nějak ohrožená, nebo také se ukazuje z těch analýz, že nejde jenom tedy o uprchlíky, ale může jít třeba i o české občany, kteří můžou mít pocit, že jsou k něčemu nuceni, že je jim brána nějaká svoboda, a v této situaci dosud nemáme moji nástupkyni nebo nástupce, zmocněnce vlády pro lidská práva, který by se těmi otázkami mohl zabývat jako já, každý den, nebo dokonce každou noc, když byla pandemie.

Takže, pane poslanče Benešíku, děkuji vám, že jste vyvolal tuhle diskusi. Vůbec jsem netušila, že Agentura pro základní práva bude mít tyhlety konotace. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan zpravodaj.

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji paní poslankyni Válkové za její vystoupení. Já jsem to bohužel tušil. Děláme z tématu, které je technické, velkou politiku. A já chápu, opravdu chápu obavy některých kolegů, kteří už jsou třeba stejně konzervativní jako já, že ty obavy mají, je to oprávněné. Ale chtěl bych tady říct, že já se tady nebudu pasovat do role, který o Evropské unii ví úplně všechno a o každé instituci, agentuře, kterou Evropská unie má, mám úplně nejdetailnější informace. Tuto agendu jsem si ale nastudoval, byl jsem zpravodajem tohoto materiálu. Na jednu stranu chápu tu obavu, na druhou stranu také chápu to, že to vyvolává politickou diskusi, která je namístě, ale skutečně snažme se být v tomto ohledu pragmatičtí a dívejme na tuto záležitost z technického hlediska, protože skutečně je to technické hledisko. Ze svého úhlu pohledu těm výtkám rozumím, ale my teď o těch výtkách absolutně nehlasujeme, my hlasujeme skutečně jenom o tom technickém fungování. A možná budu napadený někde v některých médiích za to, budu braný za slovíčko, že to třeba úplně tak není.

Na svého ctěného kolegu Jiřího Kobzu bych chtěl reagovat, že z mé znalosti věci skutečně jedná se o technickou záležitost. Tato agentura nemá žádné výkonné pravomoci, tak jak to říkala paní poslankyně Válková. A vlastně její rozhodnutí, respektive její rozhodnutí - její zjištění nebo materiály, které rozesílá, jsou pouze doporučující jednotlivým členským státům. A znovu opakuji, Maďarsko a Polsko, které si myslím, že jsou v tomto ohledu - minimálně jejich současné vlády - velmi konzervativní, předběžný souhlas už vyjádřily. Česká republika je poslední. Prostě takto to berme.

Možná teď jsem v úplně nechtěné roli nějakého zastánce tohoto tisku, ale dívám se na to prostě pragmaticky, dívám se na to tak, že Česká republika je ta poslední, a Česká republika vlastně brání otevření podrobnější diskuse, která podle mého názoru musí následovat ohledně náplně této Agentury.

Ta Agentura existuje, ta Agentura prostě existovat bude dál a my možná máme teď možnost, abychom otevřeli diskusi o tom, jak bude fungovat a čím se bude zabývat. S mnohými věcmi, které tady zazněly, znovu opakuji, souhlasím, s mnohými samozřejmě nesouhlasím. Ale prosím, bavíme se prostě o fungování, nikoliv o obsahu.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane zpravodaji. Nikoho dalšího nevidím přihlášeného do rozpravy. Jestli je tomu tak, končím rozpravu.

Táži se pana ministra, zda chce závěrečné slovo? (Ano.) Prosím, pane ministře.

Ministr pro evropské záležitosti ČR Mikuláš Bek Vážené dámy, vážení pánové, samozřejmě uznávám, že pojetí lidských práv je legitimním tématem politické debaty, která zpravidla nevede ke shodě všech se všemi. Jen se domnívám, že máme řadu příležitostí takovou debatu vést na fórech, ať už Evropského parlamentu, nebo národních parlamentů, při projednávání celé řady zákonných předloh či zákonných regulací. V tomto případě se připojuji k hlasu pana zpravodaje. Jde primárně o technickou stránku věci.

Oceňuji a děkuji všem, kteří byli připraveni podpořit tento návrh, který rozhodně neomezuje tu substanciální hodnotovou debatu, která, znovu říkám, je legitimní, ale máme k ní celou řadu mnohem vhodnějších příležitostí. Apeloval bych na vás, abychom ten proces projednávání už dokončili.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan zpravodaj nechce závěrečné slovo? (Ne.) Dobře.

Nyní budeme postupovat podle přednesených návrhů. První je, že v rozpravě padl návrh na zamítnutí. Zavolám tedy kolegyně a kolegy z předsálí.

Registruji žádost o odhlášení, všechny vás tedy odhlásím a požádám vás, abyste se opět přihlásili svými kartami.

Hlasovat budeme o tom, kdo souhlasí s návrhem na zamítnutí tohoto předchozího souhlasu.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh na zamítnutí? Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 54, přihlášeno je 144 poslankyň a poslanců, pro návrh 20, proti 16. S tímto návrhem nebyl vysloven souhlas.

Nyní tedy budeme hlasovat o návrhu usnesení. Já ho přečtu: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyslovuje předchozí souhlas s návrhem nařízení Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 168/2007 o zřízení Agentury Evropské unie pro základní práva, sněmovní tisk 98-E/0."

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh tohoto usnesení? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 55, přihlášeno je 146 poslankyň a poslanců, pro návrh 125, proti 18. Konstatuji, že s návrhem usnesení byl vysloven souhlas.

Končím projednávání tohoto bodu a předám řízení schůze.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Přeji vám všem hezké poledne a dovolte, abych pokračoval v řízení schůze, a to dalším bodem, kterým je bod

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.