(pokračuje Olga Richterová)

12.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon
/sněmovní tisk 137/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. A z pověření vlády tento předložený návrh uvede pan místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní předsedající. Na základě programového prohlášení vlády, v němž jsme deklarovali, že upravíme nový stavební zákon a jeho účinnost tak, aby bylo možné zajistit rychlé, transparentní, digitální a občanovi blízké stavební řízení prostřednictvím portálu stavebníka, připravilo pro Ministerstvo pro místní rozvoj vládní návrh zákona, kterým se mění zákon 283/2021 Sb., stavební zákon, jehož projednání dnes zahajujeme.

Cílem tohoto jednoduchého návrhu zákona je odložit naplňování soustavy státní stavební správy tak, aby nedocházelo k faktickému vytvoření Nejvyššího stavebního úřadu a státních krajských stavebních úřadů. Cílem návrhu zákona je však zachovat zřízení a naplňování specializovaného stavebního a odvolacího stavebního úřadu, který by měl začít vykonávat svou působnost od 1. 7. 2023. Předmětem návrhu zákona je zavedení takzvaného přechodného období, kdy od 1. 7. 2023 bude specializovaný a odvolací stavební úřad povolovat vyhrazené stavby uvedené v příloze 3 nového stavebního zákona, tedy zejména stavby liniové strategického významu již podle procesních postupů nového stavebního zákona. Ostatní stavby, tedy stavby drobné, jednoduché a ostatní se pak budou do 30. 6. 2024 povolovat podle dosavadních právních předpisů.

Zakotvením přechodného období dojde k zajištění dostatečného časového prostoru pro změnu struktury stavebních úřadů plánovanou institucionální novelou stavebního zákona a zároveň tak bude poskytnut dostatek času pro softwarové a materiální dovybavení obecních a krajských úřadů, u kterých bude podle připravované institucionální novely ponechána působnost stavebního úřadu.

Předložený návrh zákona nám však také umožní v reálném čase připravit a projednat již zmíněnou institucionální novelu stavebního zákona ve skutečném konsenzu se samosprávami a kraji, s rezorty, jejichž dotčené zájmy byly přijatým návrhem potlačeny a i s odbornou veřejností. Našim cílem je zabránit kolapsu stavebního řízení v České republice, destrukci spojeného modelu veřejné správy a taktéž zavedení transparentního digitálního řízení pro občany. Já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za úvodní slovo panu ministrovi. A poprosím nyní paní zpravodajku, kterou je paní poslankyně Klára Dostálová, aby se i ona ujala slova. Ještě upozorním, že faktické poznámky, které se mi tady některé objevily, nejdou, zatím nemáme otevřenou rozpravu, takže je mažu. A prosím, paní zpravodajko, máte slovo.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Dobrý den, vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovolte mi tedy úvodní informaci k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb. Vláda a Ministerstvo pro místní rozvoj předkládá Poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se mění stavební zákon.

Je nutno upozornit, že materiál neprošel ani mezirezortním připomínkovým řízením ani Legislativní radou vlády. Na základě výjimky bylo vydáno pouze stanovisko předsedy Legislativní rady vlády. Navržený zákon nový stavební kodex neruší, pouze odkládá zřízení stavební správy, a to jen částečně. Nový stavební zákon nabude účinnosti k 1. červenci 2023, jako bylo původně plánováno, ale pouze ve vztahu k takzvaně vyhrazeným stavbám, tedy stavbám v působnosti specializovaného a odvolacího stavebního úřadu. Zbytek zákona, ač bude z velké části formálně účinný, se nepoužije... (Hluk v sále trvá.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Naprosto rozumím, paní zpravodajko. Je tu opravdu velký hluk v sále. Velmi prosím, přeneste diskuse do předsálí. Děkuji. Prosím, můžete pokračovat.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Zbytek zákona, ač bude z velké části formálně účinný, se nepoužije. Jinými slovy, na všechny ostatní stavby, ale i na vše ostatní, co stavební zákon upravuje, se stále použije předchozí úprava, to znamená původní zákon. Ke dni 1. 1. 2022, to znamená, to je datum, které už proběhlo, k 1. 1. 2022 ze zákona vznikla celá soustava státní stavební správy. Tato soustava má být podle přechodných ustanovení k novému stavebnímu zákonu postupně naplňována. Cílem této novely tedy je odložit naplňování soustavy státní stavební správy o jeden rok a zachovat zřízení Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu, jehož účinnost je od 1. 7. 2023. Bude tedy zřízen Specializovaný a odvolací stavební úřad, nikoli však krajské stavební úřady. Nejvyšší stavební úřad bude zřízen pouze organizačně, jeho úkoly bude fakticky plnit Ministerstvo pro místní rozvoj a vlastně to nebude samostatný úřad.

Předkládaný návrh představuje pouhou formální úpravu návrhu poslanců pana Bartoše, pana Kupky, paní Kovářové, pana Jakoba, pana Výborného a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 283/2022, stavební zákon. Předložený návrh má obdobný obsah a účel jako zmíněný poslanecký návrh zákona. Provedeny jsou pouze úpravy formálního charakteru reagující na časový posun projednávání návrhu. Návrhem dochází fakticky nikoli k posunutí účinnosti dílčí části nového stavebního zákona, ale pouze je jím zaváděno nepoužití většiny procesů, které podle něj probíhají, ať již procesů územně plánovacích, nebo povolovacích, to jest toho, na co všichni čekají, včetně velkých měst se svými stavebními předpisy, zrychlení procesů a tak dále.

Nový stavební zákon by se v případě přijetí novely použil pouze pro vyhrazené stavby, stavby s nimi související a stavby s nimi tvořící soubor staveb. Domnívám se, že stav, kdy nový stavební zákon bude účinný, avšak většina procesů, včetně těch nově zahajovaných, bude probíhat podle dosavadních právních předpisů, může způsobit právní nejistotu. Na toto ostatně upozornil i pan ministr Šalomoun jako předseda legislativní rady vlády ve svém stanovisku.

Zejména ve vztahu k zákonu č. 284, to je změnový zákon, to je ten zákon, který vlastně řeší dotčené orgány, to jsou ty složkové zákony, lze konstatovat, že procesy budou pro úřady, ale i pro stavebníky maximálně komplikované. Takový stav nelze považovat za správný. Vyvstává také otázka, zda tento postup je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, tedy zejména je-li možné zákonem stanovit povinnost postupovat podle již neúčinného zákona, přičemž zákon, který jej nahrazuje, je plně účinný, zda tento postup je tedy v souladu s ústavním pořádkem České republiky, tedy zejména je-li možné zákonem stanovit povinnost podle již neúčinného zákona, který jej nahrazuje, by měl posoudit zejména pak ústavně-právní výbor. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já vám tímto, paní zpravodajko, děkuji za vaše úvodní slovo a nyní otevírám obecnou rozpravu, do které je s přednostním právem... Dobře, bylo mi avizováno, že je s přednostním právem do rozpravy nyní přihlášena i paní zpravodajka, takže paní zpravodajka a poté pan místopředseda Havlíček. Do obecné rozpravy nyní tedy může paní poslankyně vystoupit, Klára Dostálová. Prosím.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji ještě jednou za slovo, tedy teď už ne jako zpravodaj, ale ráda bych se vyjádřila jako poslankyně Parlamentu České republiky a koneckonců i jako bývalá ministryně pro místní rozvoj. Je potřeba se asi trošičku vrátit zpět do historie, abychom si připomněli, proč jsme vlastně přistoupili k tak zásadním reformám stavebního zákona v České republice.

Koneckonců jsme byli vyzváni jak Evropskou komisí, tak i OECD, protože samozřejmě stav stavebního práva v České republice byl již neudržitelný, a je potřeba také zmínit, že současný stavební zákon č. 183/2006 Sb. byl změněn více než pětadvaceti novelami a je samozřejmě zatížen a poznamenán postupným růstem složitosti, formalismu, byrokracie a tak, jak v různých typech povolovacích procesů, tak i v obrovském množství úřadů a institucí podílejících se na povolování a jeho přezkumu, zejména formou rozhodování různých stavebních úřadů na obcích a krajích, s velmi různou úrovní výkonu státní správy, rizikem jejich politického ovlivňování představiteli samospráv, systémové podjatosti a závazných stanovisek neboli razítek desítek typů dotčených orgánů. Výsledkem je komplikovaný, málokomu srozumitelný a prakticky všemi dlouhodobě kritizovaný stav orientovaný na vzájemně podmíněné formální procesy před věcnou podstatou, která podvazuje potenciál ekonomického, kulturního i společenského rozvoje České republiky a způsobuje frustraci prakticky všem, kteří se dostanou do styku s povolovacími procesy ve stavebnictví. Dokonce i řada nevládních organizací včetně environmentálních spolků sdružených v platformě Zelený kruh učinila již v roce 2015 veřejnou výzvu za spravedlivé, rychlejší, lepší a jednodušší rozhodování o stavbách. V této výzvě doslova uvádí, že "současné rozhodování o stavbách se často neúnosně vleče, působí ztráty investorům a poškozuje kvalitu prostředí pro život lidí. Úřady a soudy špatná rozhodnutí zdlouhavě napravují. Za hlavní příčinu neúnosného stavu považujeme složitá a roztříštěná pravidla pro rozhodování o stavbách a nedostatečnost úřadů a správních soudů." Obecně je znám též údaj Světové banky o tom, že proces povolování v České republice je jeden z nejpomalejších na světě, podle délky standardizovaného stavebního řízení se Česká republika umístila na 156. místě ze 190 posuzovaných zemí s délkou 246 dnů, a to jsou pouze načteny zákonné lhůty.

Řada států EU řeší problém složitosti právní úpravy stavebního práva, délky povolovacích procesů a rezortní fragmentace sjednocování povolovacích režimů a integrací ochrany složkových veřejných zájmů do jediného povolovacího řízení vedeného před stavebním úřadem. Jiné řešení totiž prakticky neexistuje. Například již před deseti lety spojila zhruba polovina členských států zemí EU územní a stavební řízení do jediného povolovacího procesu.

Snad všechny české politické strany ve svých programech deklarují potřebu změnit současný stav veřejného stavebního práva a zjednodušit a zrychlit povolovací procesy. I současná vláda v programovém prohlášení ze dne 7. 1. 2022 na několika místech proklamuje, že nejdůležitější je v současné době zásadní zrychlení stavebního řízení. Zároveň uvádí, že se pokusí změnit stavební zákon tak, aby byly stavební úřady zachovány na místní úrovni.

Nový stavební zákon č. 283/2021 Sb. a s ním související změnový zákon č. 284/2021 Sb. byl schválen po čtyřech letech intenzivních příprav a legislativních prací realizovaných širokým expertním týmem, čítajícím desítky odborníků vně i zevnitř státní správy. Od 29. 7. 2021 jsou součástí platného právního řádu České republiky. Některá ustanovení nového stavebního zákona nabyla účinnosti již dnem 30. července 2021, další pak dnem 1. 1. 2022 a jako celek má nabýt účinnosti 1. 7. 2023. Schválený stavební zákon ve většině ustanovení naplnil očekávání, které na nezbytně nutnou reformu stavebního práva v České republice kladla odborná i zájmová veřejnost, a to včetně doporučení Evropské komise a, jak už jsem řekla, i OECD, dále samozřejmě naplnění přání a proseb občanů a dokonce i nevládních organizací - to je zejména reálné a zásadní odformalizování, sjednocení, zrychlení a zjednodušení povolovacího procesu se zachováním ochrany všech veřejných zájmů i práv účastníků a se zvýšením důrazu na věcnou podstatu a vážení kolizních zájmů v území v rámci integrovaného řízení vedeného před jediným a jednotným stavebním úřadem, takzvaný koncept jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko.

Nový stavební zákon přináší zejména tyto pozitivní změny. První změnou, která byla, je zřízení nové jednotné soustavy státní stavební správy po vzoru katastrálních úřadů a zrušení obecních a speciálních stavebních úřadů v obecních a krajských úřadech, vyřešení problému nejednotnosti výkonu státní správy a jeho politického ovlivňování volenými představiteli samosprávy. Právě z těchto důvodů soudy velmi často judikují systémovou podjatost.

Dalším bodem, o kterém bych se ráda zmínila, je právě, proč vlastně došlo k jednotné struktuře státní stavební správy - byla to právě nejednotnost povolování v rámci českých krajů. Jeden a ten samý projekt byl jinak povolován například v kraji Moravskoslezském a jinak v kraji Jihočeském. Je to dáno správním řádem, protože hierarchie v rámci přenesení působnosti je, že ministerstvo vydává metodiky vůči krajům a kraje pak následně vůči obcím. Vzájemně samozřejmě tato hierarchie příliš nefunguje, metodiky nejsou závazné a podle toho povolování také v České republice ve finále vypadá.

Dalším důležitým momentem, který v podstatě přináší nový stavební zákon, je hmotné právo jako takové a procesní reforma. Procesní reforma je velmi důležitá, protože v podstatě zrušuje všech stávajících deset typů povolovacích procesů. Jenom pro připomenutí, abychom věděli, jaké typy procesů tedy v České republice v současnosti máme a co se tady dnes snažíme odložit o další rok. Tak těch deset procesů je: územní řízení, územní řízení s EIA, společné územní a stavební řízení, společné územní a stavební řízení s EIA, zjednodušené územní řízení, územní souhlas, společný územní souhlas, souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru, ohlášení, stavební povolení, veřejnoprávní smlouva nahrazující stavební povolení. Toto všechno se ruší novým stavebním zákonem a bude v podstatě jenom jedno řízení. Jak už jsem řekla, snaha byla před jedním úřadem tak, aby ve finále každý stavebník dostal pouze jedno razítko. Co se týká toho jednoho povolení, v podstatě dochází, jak už jsem říkala, k nahrazení současného množství povolovacích procesů jedním řízením, kterým bude záměr povolen. Samozřejmě bude možnost využít zrychlené řízení. To znamená, stavební úřad vydá povolení jako první úkon v řízení.

Další velmi důležitou součástí právě té procesní reformy jsou nepřekročitelné lhůty. To, na co si skoro všichni stěžují - s tím jste se potkali v rámci stavebního řízení - je to o tom, že si občané stavebníci stěžují na to, jak je možné, že stát vůči nim nedodržuje lhůty. Když my jako občané nedodržíme lhůtu například v daních, jsme okamžitě sankcionováni. Když stát ve stavebním řízení nedodrží lhůty, tak se neděje vůbec nic. Samozřejmě ten obrovský problém měli například mladí lidé, když sháněli hypotéku, chtěli stavět rodinný domek, hypotéka jim byla přiznána, stavební povolení nikde a museli samozřejmě odkládat splatnost hypotéky o další roky. Pro nás bylo zcela zásadní se vypořádat právě s těmi nepřekročitelnými lhůtami, to znamená, jak pro stavební úřady, pro dotčené orgány i pro řízení o odvolání. Vydání stavebního povolení tedy je do 30 dnů pro jednoduché stavby, do 60 dnů pro ostatní stavby, do 120 dnů stavby, které mají EIA. Zároveň stavební úřady mohou prodloužit lhůtu o 30 nebo 60 dní dle uvážení tak, aby skutečně mohly vést ten proces s konkrétním stavebníkem. Stejné lhůty platí pak i pro odvolání.

Další důležitou součástí procesní reformy jsou dotčené orgány. My jsme přistoupili k tomu, že jsme skutečně rozsáhle integrovali dotčené orgány do soustavy státních stavebních úřadů. Jde o to, že dnes stavebník musí mít až 12 pare projektové dokumentace. Každou dokumentaci veze na jiný úřad a každý úřad mu řekne něco jiného - hasiči mu řeknou kvůli požární bezpečnosti něco, památkáři něco a tak dále. Tyto úřady spolu nekomunikují. Proto je zcela zásadní jejich integrace do stavebního úřadu, aby to posoudily nad jednou projektovou dokumentací a jako jeden muž, jak se říká, řekli tomu stavebníkovi, co je případně potřeba upravit, aby ten záměr mohl být úspěšný.

Zároveň jsme museli přistoupit i k závazným lhůtám pro vydání vyjádření, koordinovaného vyjádření, závazného stanoviska a tak dále, u dotčených orgánů, a to je lhůta 30 dnů s možností prodloužení o dalších 30 dnů. U těch úřadů, které nejsou integrovány, pak bude platit fikce souhlasu, to znamená, že pokud se nevyjádří v té konkrétní lhůtě, bude to bráno tak, že bez výhrady souhlasí.

Dalším velmi důležitým principem v rámci procesní reformy je apelační princip u odvolání. Všichni to znáte pod pojmem ping-pong. To znamená, že prvoinstanční úřad nějak rozhodne, dojde k procesu odvolání, přijde to na odvolací úřad a ten velmi často za úplně nějaký formální nesmysl to vrátí zpátky první instanci. Tento ping-pong se samozřejmě opakuje donekonečna. Proto jsem ráda - a tady musím říci, že jsme ve shodě i s vládní koalicí na těchto principech - že je opravdu velmi důležité, aby odvolací orgán nevracel první instanci, aby ten projekt dořešil a postoupil ho dál, to znamená, abychom tady takto uměle nenatahovali lhůtu.

Dalším velkým počinem nového stavebního zákona je odstranění černých staveb. I u tohoto mě velmi mrzí, že se tady vůbec bavíme o tom, že bychom stavební zákon odložili o rok, protože všechny tyto procesy, o kterých mluvím, dnešním rozhodnutím, pokud to schválíte, odkládáte o jeden rok. Já jsem opravdu přesvědčena o tom, že se máme snažit to spíše zrychlit a co nejdříve to uvést v praxi, protože v České republice například u černých staveb každá desátá stavba je zahajována na černo. Je to velmi alarmující číslo a u těch černých staveb bychom skutečně měli co nejrychleji jako zákonodárci zasáhnout. V rámci zákona, v rámci nového zákona, je tedy zpřísnění podmínek pro dodatečné povolení staveb. Stavař musí prokázat dobrou víru, uhradit pokutu, splnit požadavky na výstavbu a tak dále. Velmi významným počinem právě té jednotné soustavy státní stavební správy bylo, že náklady přecházejí z obcí na stát, protože obce jsou dneska v rámci černých staveb vystaveny takovému trochu nekomfortnímu postavení. V tom totiž rozhodují o černých stavbách ORP, to znamená obce s rozšířenou působností, ale ty obce samozřejmě mají určitým způsobem limitované rozpočty, a pokud mají hradit černé stavby na jiném území, než je ta vlastní obec, tak s tím má samozřejmě obec s rozšířenou působností problémy. Obce na odstranění černých staveb nemají ani peníze, ani příslušný personál na to, aby samozřejmě to po tom stavebníkovi vymáhali. Proto si myslím, že stát má natolik silný aparát, aby se těchto věcí chopil.

Dalším takovým velmi významným počinem je obsahové zjednodušení, a to jak projektové dokumentace, tak stavební úřad posuzuje a povoluje jen v podrobnosti urbanistického a základního architektonického a technického řešení záměrů umožňující posouzení jeho mechanické odolnosti a stability, požární bezpečnosti a vlivu na území a životní prostředí, nikoliv vnitřní technické detaily stavby, které jsou věcí stavebníka a projektanta. Toto uvádí § 158 odst. 1 nového stavebního zákona. O co jde. Samozřejmě spousta stavařů si nám stěžuje, že v dnešní době jsme tak nabobtnali všechny ty věci, které chceme po stavebníkovi, že se ti stavebníci na nás obrací a říkají: Pro stavbu rodinného domku vy po mě chcete projektovou dokumentaci jako na stavbu jaderné elektrárny. To skutečně musím podtrhnout, že proto jsme vlastně přistoupili k tomu zjednodušení projektové dokumentace jako takové.

Dalším velmi důležitým počinem je sjednocení a modernizace požadavků na výstavbu - alespoň základní dosud roztříštěné požadavky na výstavbu. Vezměte si to obrovské množství různých vyhlášek a předpisů, které ten projektant - ani ne stavebník, ten už to vzdal dávno, ale projektant musí nastudovat, než se vůbec do nějaké projektové dokumentace pustí. Naším cílem bylo dostat ty zásadní věci přímo do zákona, aby to skutečně byl zákon, který je čitelný i pro běžné stavebníky, aby se v tom prostě lépe zorientovali.

Další samozřejmě konkretizování by mělo být v jedné jediné vyhlášce. Z této vyhlášky pak je umožněno velkým městům, jako je Praha, Brno a Ostrava - to jsou takové piloty - aby měly svoje vlastní stavební předpisy. Tady jen upozorňuju, že stavební předpisy dané vyhláškou i těchto velkých měst se musí notifikovat s Evropskou komisí.

Dalším významným krokem bylo i na základě debaty se Svazem měst a obcí a Sdružením místních samospráv využití plánovacích smluv. Starostové se na nás obraceli, že se chtějí v území dohodnout s tím developerem, stavařem a tak dále, ale že se opravdu pohybují na hranici zákona. Proto jsme říkali, že to musíme zlegalizovat, tento postup, že to nesmí být o takové té tvůrčí činnosti, která skutečně by mohla potom být kriminalizována. A snažili jsme se právě plánovací smlouvy dostat do zákona, to znamená příspěvky investorů v území pro legální prosazování zájmů samospráv vůči stavebníkům a investorům v území, a s tím zvýšení, související zvýšení právní jistoty investorů v území a zajištění souhlasu samospráv.

Dalším bodem, se kterým se na nás obraceli, je: Ano, souhlasíme s tím, zrychlete, zjednodušte, ale nesmíte nikomu ubírat jeho práva. Toto bylo velmi důkladně projednáváno právě na plénu Legislativní rady vlády, takzvané účastenství a koncentrace řízení. Jediného povolovacího řízení se samozřejmě mohou účastnit všichni, kterých se to týká, včetně ekologických spolků, ale námitky mohou uplatňovat pouze jednou a pouze v době, kdy je to poprvé možné, to jest co nejdříve, jinak se k nim nepřihlíží. Skutečně není možné, aby v celé té fázi stavebního procesu, například - teď se omlouvám všem ekologům - nějaký brouček konkrétního typu tam na začátku nebyl a najednou se tam objevil v průběhu řízení, protože to samozřejmě potom velmi limituje stavebníky, ale i případný rozvoj obcí a tak dále. Takže i na toto jsme mysleli, každý může pouze jednou, na začátku, následně k tomu už nebude přihlíženo.

Další důležitou reformou v rámci nového stavebního zákona je reforma opravných prostředků. To znamená, ruší se samostatné přezkumy závazných stanovisek. Vezměte si například studentskou kolej v Praze. Potřebovala více jak 47 závazných stanovisek dotčených orgánů, to znamená 47krát možný samostatný přezkum. Tak si vezměte, jak se to v tom čase neúměrně natahuje a velmi to zdržuje odvolací řízení. Právě reforma opravných prostředků, tam je ten apelační princip, to znamená zrušení ping-pongu mezi stupni, to jest odvolací stavební úřad musí vady napadeného rozhodnutí vždy sám odstranit, nesmí ho jen rušit a vracet k dalšímu řízení.

Dalším velmi důležitým krokem je digitalizace. Digitalizace - a tady myslím, že jsme jednoznačně ve shodě úplně se všemi - celé to řízení má být vedeno elektronicky s originálními elektronickými podklady v informačních systémech jednotně vybavené státní správy. Co se týká samotné digitalizace jako takové, tam musím říci, že se opravdu velmi intenzivně pracovalo se všemi zainteresovanými subjekty. V rámci digitalizace vznikne Portál stavebníka, bude tam samozřejmě i rozhraní pro stavební úřady. Tím, že by byli všichni v jednotné soustavě státní stavební správy, je zajištěna zastupitelnost konkrétních lidí. To znamená, není limitující počet úředníků dnes na obci, protože dnes, pokud tam máte dva tři lidi, nedej Bože, postihne je nějaká nemoc a tak dále, tak tito lidé jsou nezastupitelní, to znamená, žádný jiný úředník z jiného úřadu jim nemůže přijet pomoct řešit konkrétní projekty, a tím pádem se samozřejmě pak nemůžou dodržovat lhůty. Právě jednotná soustava státní stavební správy i díky digitalizaci umožní zastupitelnost tak, aby se skutečně ty lhůty dodržovaly.

Dalším krokem reformy byl soudní přezkum. Dochází ke zrychlení a odformalizování soudního přezkumu, zrovnoprávnění postavení stavebníka se žalobcem, koncentraci žalobních námitek, postihu za podávání šikanózních žalob a přednostnímu projednání žalob s přiznaným odkladným účinkem.

Dalším bodem, který bych velmi ráda zmínila, je územní plánování. Co se týká územního plánování jako takového, tak tam musím říci, že skutečně jsme vyslyšeli některé věci, jako například velmi terorizující vypořádání ať už námitek, nebo připomínek, to znamená, snažili jsme se skutečně ulehčit samosprávám v oblasti územního plánování. Na rovinu, je zde ale samozřejmě obrovské pole působnosti, protože jsme nedotáhli územní plánování do čisté samostatné působnosti. Tady bych rozuměla tomu, kdyby nová vláda skutečně přicházela s další reformou v oblasti územního plánování. Určitě bych tleskala vestoje, protože si myslím, že by se ta reforma celkově dotáhla. Co se týká územního plánování: většina kompetencí na obecní úrovni zůstává na úseku územního plánování nezměněna. To znamená, samospráva rozhoduje o klíčových záležitostech, pořizuje, to znamená, zajišťuje proces pořízení dokumentací, vše, co se děje v přenesené působnosti, ale samozřejmě prodloužili jsme i lhůty pro platnost starých územních plánů až do roku 2028.

Tady bych se ráda zastavila, protože si nejsem úplně jistá, jestli si je předkladatel vědom toho, co nastane, pokud skutečně dojde k odložení účinnosti všech těch procesů, o kterých jsem tady teď hovořila, dochází k prodloužení účinnosti o jeden rok, tedy do roku 2024. Mě na to upozornili právníci, to znamená různé právní agentury, že k nejasným až absurdním důsledkům může vést i navržené znění § 334 odst. 2 nového stavebního zákona týkající se územního plánování. Není totiž vůbec jasné, jaké by měla aktuální novela důsledky pro přechodná ustanovení nového stavebního zákona týkající se územního plánování, která podle současného znění již nabyla účinnosti. Především jde o prodloužení lhůty pro pozbytí platnosti územněplánovacích dokumentací schválené před 1. 1. 2007. Podle platného znění stavebního zákona se tato platnost prodloužila nejdéle do 31. 12. 2028, avšak podle § 334 odst. 2 ve znění aktuální novely, to znamená té novely, kterou dnes máme na stole, by mělo platit, že i v územním plánování v přechodném období, tedy od 1. 7. 2023, se postupuje podle dosavadních právních předpisů. Co by to znamenalo? Že tím, že jsme v Praze prodloužili územněplánovací dokumentaci do roku 2008, tak tímto krokem by to vlastně neplatilo, že to celé posouváme o rok, a Praha by přestala mít platný územní plán k 31. 12. 2022. Jenom doufám, že si všichni tady uvědomujeme důsledky, které toto může mít. Samozřejmě to se týká i toho, že zastupitelstvo může staré územní plány zrušit, stejně tak jako může zrušit regulační plány a tak dále.

I pro územní plánování jsme nastavili časové lhůty při pořizování územněplánovací dokumentace jak pro pořizovatele, tak pro samosprávy. Dali jsme do zákona i možnost projednání územní studie, která je podmínkou pro rozhodování. Územní studie je vlastně podmínkou pro rozhodování uloženou územním plánem, musí být předložena zastupitelstvu k projednání, nikoliv ke schválení. To znamená, zastupitelstvo územní studii pouze projednává. Zastupitelstvo pak má lhůtu na projednání 60 dnů, poté se má za to, že s návrhem souhlasí. To jsou všechny kroky k tomu, aby se skutečně i to územní plánování zrychlilo, zastabilizovalo.

Co se týká zastavěného území, to půjde vymezit samostatným postupem z moci úřední, to znamená, že o pořízení může rozhodnout pouze obec. Stejně tak lze jako dnes vymezit i v územním plánu, zákon definuje i podrobnější obsahové náležitosti a standard zobrazení. Zároveň v rámci územního plánování jsme se soustředili na veřejné projednávání územněplánovacích dokumentací, a to lze i formou dálkového přístupu. To znamená, je to obdoba současného, ale v zákoně se uvádí výslovně. To tam chybělo. Řeší se i urbanistické studie, územní generely a územní prognózy. Jedná se o podklady pořízené do roku 2006. Nejvyšší stavební úřad je vypustí do tří měsíců od nabytí účinnosti z evidence.

A v neposlední řadě byl zřízen i Národní geoportál územního plánování. Ten je již obsažen ve stávajícím stavebním zákoně, to znamená, cílem bylo, aby byla všechna veřejně přístupná územněplánovací dokumentace v rámci území České republiky přístupná široké veřejnosti. To znamená, jakýkoliv investor se samozřejmě může podívat do Národního geoportálu, aby zjistil, jaká území v České republice nabízí, jaké plochy samozřejmě, k potenciálním investicím.

Nový stavební zákon byl širokou odbornou porotou soutěže Zákon roku, pořádané společností Deloitte Legal pod záštitou České advokátní komory, Hospodářské komory, Komory daňových poradců, vybrán mezi pět nejlepších legislativních počinů v oblasti kvality regulace českého podnikání za rok 2021. Já si myslím, že i toto bychom mohli vzít v potaz, že se na tom skutečně pracovalo velmi intenzivně, dohodla se ta zájmová sdružení.

Samozřejmě rozumím politickému rozměru, ale znovu varuji před tím, že se tady vlastně dnešním zákonem, dnešní novelou snažíme všechna tato dobrá zjednodušení, zrychlení odložit o rok. Já bych jenom chtěla zdůraznit, že rozumím politickému dění, rozumím tomu, jak jsou rozdány karty. Nabízím, ať si sedneme ke stolu, ať se skutečně nachystá novela z nového stavebního zákona, ale neřešme tady odklad účinnosti o rok, což s sebou ponese jenom aplikační problémy jako takové.

Je také třeba připomenout, že jakákoliv revize systému veřejného stavebního práva a všech souvisejících složkových zákonů je odborně značně komplikovaná. Práce, a už jsem to zmínila, na novém stavebním zákonu skutečně trvaly déle jak čtyři roky. Zapojilo se skutečně mnoho kvalitních odborníků. Dostali jsme podle mě všichni i dopisy od jednotlivých svazů, které si stěžují na to, že ve vzduchu visí novela stavebního zákona, ale nikdo s nikým nejedná. Jsem opravdu přesvědčena o tom, že je velmi důležité jednat o těchto věcech, debatovat, abychom prostě věděli, co se vůbec chystá, zda to je rozumné, zda to skutečně urychlí stavební řízení jako takové.

Co považuji ještě za velmi důležité, je, abych znova připomněla, co vlastně dnes máme na stole. Máme na stole to, že se odloží všechny ty procesy, o kterých jsem hovořila, o jeden rok, zůstane Specializovaný a odvolací stavební úřad se všemi těmi procesy, o kterých jsem mluvila, který jediný bude účinný k 1. 7. 2023. Je skutečně zarážející, že se tady bavíme o tom, že nový stavební zákon je dobrý pro stát, pro stavební stavby, ale není dobrý pro občana. A já se ptám, proč není dobrý pro občana? Proč je to dobré jenom pro stavby typu dálnice, dráhy, letecké stavby, vodní nádrže, elektřina, přenosové soustavy, zásobníky plynu, ropovody a tak dále? Proč to není dobré pro bytové komplexy? Proč to není dobré pro školky, pro nemocnice, pro zdravotnictví, pro rodinné domy, pro garáže, prostě pro všechno, co samozřejmě naši občané žádají?

Pro vyhrazené stavby jako takové, které jsem právě teď vyjmenovala, tedy část z nich, by tedy měl nový stavební zákon platit od 1. 7. 2023 se vším, co nový stavební zákon přináší, to znamená, povoloval by je v prvním stupni státní Specializovaný a odvolací stavební úřad, který by sám posoudil všechny veřejné zájmy bez potřeby závazných stanovisek dotčených orgánů. Ve druhém stupni by o odvolání rozhodovalo Ministerstvo pro místní rozvoj, které by mělo zatím vykonávat funkce Nejvyššího stavebního úřadu a které by již nesmělo rozhodnutí zrušit a věc vrátit k dalšímu řízení, ale muselo by o odvolání rozhodnout s konečnou platností.

Chápu, že to je velmi složitá materie, že je potřeba o těch věcech diskutovat, ale jenom si, prosím, představte tu reálnou skutečnost, pokud to skutečně odložíme, jak to bude fungovat. K 1. 7. 2023 stát bude fungovat podle nového stavebního zákona, bude odvolacím orgánem MMR. Od 1. 7. na další rok bude pro obce fungovat již neúčinný zákon, to bych se tedy fakt chtěla zeptat právníků, jak se tady můžeme pohybovat podle neúčinného zákona, ale dobře, říká se, že to překleneme výkladově - to jsem zvědavá, co s tím udělají soudy, ale v podstatě ten současný zákon bude platit pro obce. A v té roli bude mít MMR jako přezkumný orgán, to znamená na jedné straně bude odvolací, na druhé straně bude přezkumný.

Já bych tady chtěla zvednout jednu otázku. Tím, že si předkladatel nedal tu práci a nezměnil změnový zákon, to znamená všechny ty složkové zákony, tak může dojít k takovéto absurdní situaci: nový stavební zákon se posune o jeden rok, ale nezmění se změnový zákon, ale ve změnovém zákoně je, že dotčené orgány přechází na Nejvyšší stavební úřad. Kam tedy půjde ten stavebník toho 1. 7. 2023 pro to povolení? Kam půjdou ti lidé? To budou jako držet krabici v ruce a říkat: Podle zákona mám jít na Nejvyšší stavební úřad, nevím, kde je, nevím, kam mám jít, nevím, co mám dělat. To přece s sebou musí logicky nést aplikační problémy.

Já bych chtěla znovu vyzvat, abychom tady zkusili trochu nepolitikařit, zkusili převzít všechno, co je dobré, sednout si k jednomu stolu, pojďme tedy hledat tu cestu pro první instanci na úrovni obcí. Znovu říkám, rozumím té politice, na druhou stranu zrychleme maximálně to, co zrychlit jde, aby se ty procesy dostaly k co nejširší veřejnosti a k co nejvíce stavebníkům co možná nejrychleji.

Pro tuto chvíli děkuji zatím za pozornost a určitě budu debatu bedlivě sledovat. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Sice vnímám přednostní právo pana ministra, ale mezitím jsou ještě přihlášena další přednostní práva, a sice paní předsedkyně Schillerová.

Nicméně, než dojde k pultíku, vás seznámím s omluvami, kterých přišla celá řada. A sice se dnes omlouvá ze zdravotních důvodů pan poslanec Karel Tureček, omlouvá se pan poslanec Radek Koten od 9 do 12 hodin z pracovních důvodů, Jaroslav Faltýnek dnes ze zdravotních důvodů, Markéta Pekarová Adamová od 9 do 10.30 hodin z osobních důvodů, pan ministr zdravotnictví Vlastimil Válek celý jednací den z pracovních důvodů a pan ministr Síkela také z pracovních důvodů.

A nyní jenom pořadí přednostních práv, čili paní předsedkyně Schillerová, pan místopředseda Havlíček a poté pan ministr Bartoš. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pane ministře, dámy a pánové, já jsem tady naslouchala bedlivě jak panu ministrovi, tak paní bývalé ministryni, naší stínové ministryni pro místní rozvoj Kláře Dostálové. Vzpomínám si, jak se rvala za tento zákon, a pramálo jsem v tom viděla politiky. Já jsem to vždycky vnímala tak, že je to skutečně pomoc v této oblasti, která je nezbytná. Kdo jste někdy v životě něco stavěli, tak víte, co to je za velký problém, v Brně říkáme opruz, tak to tady říkat nebudu, to není spisovné slovo. Ale ještě navíc my tady máme různé, zase použiji jihomoravský výraz, krojované zvláštnosti. Co stavební úřad, to jiný přístup, to jiná lhůta, to jiné chování, a lidé vám to řeknou, jestli s nimi mluvíte. Jsou stavební úřady, které jsou skvělé, a jsou stavební úřady, které nejsou skvělé. A protože tady nemáme žádnou společnou ruku, která by to metodicky řídila a nějakým způsobem koordinovala, tak proto vznikl za účelem zkrátit stavební řízení, ale i nějakým způsobem ho zkoordinovat, tento stavební zákon. Nebyl nakonec stejný jako ten, který vláda schválila, protože to je politika a v politice musíte udělat vždy hodně kompromisů, ale byl to první počin, který nás měl dostat z mezinárodních žebříčků, kde se ocitáme skutečně na těch nejhorších místech.

Hnutí ANO tady bude hovořit, a další kolegové z hnutí ANO, na toto téma, kolegové, kteří se mu věnují více do hloubky jako já. Já jsem tu teď proto, abych jménem dvou klubů v této Poslanecké sněmovně, jménem klubu hnutí ANO a jménem klubu hnutí SPD, podala veto podle § 90 odst. 3 jednacího řádu na projednávání tohoto předloženého tisku v takzvaném zrychleném řízení. Domníváme se, že musí být prodiskutován. Musí být prodiskutován a musíme vědět a chceme vědět, protože se nás na to ptají občané, a nejen naši voliči, ale občané, co bude dál. Co tedy vlastně vláda zamýšlí? Kam hodlá posunout stavební řízení? Jak hodlá pomoci občanům? Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji vám, paní předsedkyně. Ano, je to přesně v souladu s jednacím řádem. Vznesla jste námitku jménem dvou klubů.

Jste v pořadí přednostních práv. (K poslanci R. Fialovi.) Vnímám, že jste se připojil alespoň takto vizuálně k této námitce či vetu, jak se tomu zde říká, dvou poslaneckých klubů.

Takže nelze tedy projednat podle § 90 odst. 2 a budeme pokračovat tak, jak jsou přihlášeni do rozpravy další s přednostními právy. (Poslanec R. Fiala se hlásí o slovo.) Jestli není rozpor, tak můžete faktickou na dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, já si pamatuji, když jsme tady začali projednávat stavební zákon někdy koncem roku nebo kdy to bylo, a vím, že tady byl velký rozpor z toho důvodu, že byla navržena změna stavebního zákona nebo jeho účinnosti, ale vůbec se k tomu nepřipojil změnový zákon, který je následující a který stavební zákon doplňuje, je jeho nedílnou součástí.

Z toho důvodu jsme tenkrát nechali hlasovat o odložení stavebního zákona do 1. dubna. Odložení prošlo, ta doba byla určena k tomu, aby se ke změně účinnosti připojil i změnový zákon, aby úředníci nezůstali ve vzduchoprázdnu a měli podle čeho postupovat, pokud účinnost projde. Ale nic takového se nestalo. Já jsem přesvědčen o tom, že je potřeba dát vládě ještě čas na to, aby upravila změnový zákon, koneckonců to potvrdil i pan ministr Šalomoun, že to není úplně v pořádku, a já bych vás, paní předsedající, chtěl požádat teď hned o procedurální hlasování, abychom odložili projednávání stavebního zákona do 1. září 2022, a žádám vás, abyste nechala hlasovat o tomto procedurálním návrhu bezprostředně.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za vaši faktickou, samozřejmě eviduji tento procedurální návrh, jenom se ujistím - odložit projednávání tohoto bodu do 1. září 2022, rozumím. Zagonguji.

Vnímám přednostní právo. Pan předseda klubu STAN Cogan, prosím. (Poslanci nesouhlasně volají z lavic.) Na protinávrh. (Hlasy z pléna.) S protinávrhem, to bylo indikováno. Prosím. (Hlasy z pléna: Bezprostředně!) Protinávrh se může vznést.

 

Poslanec Josef Cogan: Samozřejmě můžu podat pozměňovací návrh k tomuto návrhu. (Předsedající: Přesně tak.) Takže tento návrh budu chtít teď navrhnout. Chápu kolegu, že v rámci své obstrukční praxe se tady snaží posunout procesně tento návrh...

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Prosím o protinávrh.

 

Poslanec Josef Cogan: Já ten svůj návrh chci odůvodnit. (Otáčí se k předsedající.) Já myslím, že můžu i procesní návrh přece odůvodnit. Je v tom nějaký problém? (Předsedající: Můžete.) Nebo snad kolegyně má za to, že ne?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Prosím, mým prostřednictvím. Prosím, odůvodněte a předneste protinávrh.

 

Poslanec Josef Cogan: Já si myslím, že jsme se tady dneska sešli, abychom projednali stavební zákon. Samozřejmě, k tomuto stavebnímu zákonu je možné navrhovat návrhy jak ve věci, tak procesní. Kolega tady tento jeden návrh předložil. Já si myslím, že tento návrh na posunutí o několik měsíců na září není správný, a domnívám se, že bude postačovat i přerušení případně jenom o něco kratší, takže si tímto dovoluji navrhnout, aby to přerušení schůze - to znamená, dávám pozměňovací návrh k jeho návrhu - bylo toliko na pět minut.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Eviduji, čili navrhujete přerušení do 9.58.

 

Poslanec Josef Cogan: Tak. A je to pozměňovací návrh k návrhu kolegy Fialy.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Ano. Již bylo zagongováno. Zagonguji ještě jednou pro jistotu, abych přivolala kolegyně a kolegy do sálu, čili tento protinávrh se v souladu s jednacím řádem bude hlasovat jako první. Ještě jednou zopakuji.

Ano, žádost o odhlášení, všechny odhlásím.

A paní předsedkyně Schillerová ještě chce také s protinávrhem, jejž bychom měli bezprostředně hlasovat?

 

Poslankyně Alena Schillerová: Paní předsedkyně, nezlobte se na mě, ale já bych si dovolila dát námitku proti způsobu řízení této schůze, protože to není protinávrh. Co to je za protinávrh? Tady byl jasně dán návrh pana předsedy klubu SPD, a opomenu to, že byl odůvodňován jak dlouho, dobře, chápu, odůvodnění může být, ale co to je za protinávrh, ať se přeruší schůze na pět minut? To se na mě nezlobte, dávám námitku proti způsobu řízení této schůze.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Rozumím. Máte právo podat tuto námitku. (Potlesk zleva.) Takže budeme hlasovat nejprve o námitce, potom o... pokud mohu tedy zahájit.

Zahajuji hlasování o námitce... (Ruch v sále, hlasy z pléna.) Takže přerušuji. (Předsedající se odmlčí.) Prohlašuji toto zahájení (hlasování číslo 73) za zmatečné, a ještě jednou.

 

Byla vznesena námitka, nyní budeme hlasovat o námitce tak, jak ji načetla paní předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová.

A protože je potřeba již hlasovat bezprostředně, tak toto hlasování zahajuji, všichni víme, o čem hlasujeme, a kdo je pro tuto námitku, nyní zmáčkne tlačítko pro a zvedne ruku. Kdo je proti, tak také nyní zmáčkne tlačítko a zvedne ruku.

V tomto hlasování číslo 74 bylo přihlášeno 153 poslanců a poslankyň, pro námitku bylo 69, proti 84. Námitka nebyla přijata.

 

A nyní se dostáváme k protinávrhu přerušení na pět minut, do 9.58 to tehdy bylo.

Zahajuji hlasování o tomto protinávrhu. Kdo je pro toto přerušení? Kdo je proti?

Toto hlasování číslo 75, bylo přihlášeno 154 poslanců a poslankyň, pro 19, proti 71. Toto hlasování nebylo přijato.

 

A s faktickou, patrně k hlasování... Ne, pan poslanec Zborovský ne. (Hlasy z pléna.) To není možné nyní.

 

Pokračujeme na druhý návrh, a sice odložit projednávání do 1. září 2022.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tento návrh odložit do 1. září 2022? Kdo je proti?

V hlasování číslo 76 přihlášeno 154 poslanců a poslankyň, pro 70, proti 82. Tento procedurální návrh byl zamítnut, nebyl přijat.

 

A my tímto můžeme pokračovat v pořadí dle přednostních práv, kde byl přihlášen pan místopředseda Karel Havlíček a potom... ale dává přednost panu ministrovi, což je skvělé. Pane ministře, s vaším přednostním právem, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já jsem chtěl poděkovat panu místopředsedovi Havlíčkovi, že mi dal slovo, neboť ve věci stavebního zákona považuji paní předsedkyni výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Kláru Dostálovou jako relevantní oponentkyni, neboť jsme celé minulé volební období nad tímto zákonem seděli, diskutovali, to byla ta výzva, která tam zazněla, aby nakonec stejně byl schválen ten zákon tak, jak byl představen v původním znění, se kterým my jsme nesouhlasili.

Já bych se pokusil vypíchnout jenom několik věcí a určitě nenutím nikoho z vás, aby to teď poslouchal, takže pokud potřebujete si probrat nějaké věci, které s tím nesouvisejí, klidně můžete, jsou to věci, které, řekněme, reagují na jednotlivé věci, které tady zazněly. Zkusil bych je rozebrat, ostatně toto děláme i v různých televizních či rozhlasových debatách s paní ministryní, tak si dneska toto kolečko můžeme zopakovat i zde v Poslanecké sněmovně.

Já bych chtěl za prvé zdůraznit, že řadu věcí, které zde zmiňovala paní předsedkyně výboru Dostálová, je pravdou. Je pravdou, jsou obsaženy v tom návrhu zákona, já dokonce jejich existenci v návrhu zákona kvituji. Nicméně jejich náběh bude pozvolný, a to zejména z toho důvodu, že naší ambicí je změnit věcnou podstatu zákona, tedy to, že se vše bude vázat k Nejvyššímu stavebnímu úřadu, jehož vznik jsme od počátku rozporovali, a i naše aktivity v minulém období předložením komplexního pozměňovacího návrhu mířily proti této institucionální změně.

Vzal bych si tedy několik bodů, které tady zazněly, vypsal jsem si je. Materiál neprošel mezirezortním připomínkovým řízením ani LRV. On to není ten návrh zákona věcný, který předkládáme. Je to návrh zákona pouze změnový, který odkládá jednu část zákona na období pozdější, aby toto bylo nahrazeno právě onou věcnou novelou. Dokonce bych v tuto chvíli odmítl i argument, že to může způsobit právní nejistotu. Nejsem přesvědčen, že tomu tak je, i když jsem tento názor viděl ve veřejném prostoru nejen od paní Dostálové. Prostě pro vyhrazené stavby se použije nový zákon a pro ostatní stavby pojede zákon starý.

Když se bavíme o tom, zda je něco protiústavní, nebo není, tak vám můžu vyjmenovat celou řadu zákonů, jejichž náběh je postupný a neplatí pro všechny zúčastněné ve stejnou chvíli. Zmínil bych třeba všemi oblíbený a milovaný zákon o EET, který také nabíhal pro segmenty, pro různé skupiny podnikatelů v různých termínech. A nemyslím si, že by v danou chvíli někdo shledával jakousi protiústavnost toho, že se jednotlivé věci dějí v nějakých časových úsecích.

Rozumím argumentu, který se opakuje stále dokola, a to je ta judikace podjatosti. Když se podívám na statistiky, které přicházejí z ministerstva, tak si myslím, že skutečně je to v podstatě jakási nafouklá bublina. Ne že se to neděje, to netvrdím, ale je to nafouklá bublina. Data Ministerstva vnitra - počet podaných námitek systémové podjatosti - ta data jsou z roku 2018, nepředpokládám, že to nějakým způsobem akcelerovalo - u prvoinstančních stavebních úřadů jich bylo 166 na celou republiku a u druhoinstančních potom 25. Vzhledem k tomu, že stavební úřady za rok rozhodnou zhruba o 120 000 věcí - územní rozhodnutí, územní souhlasy, stavební povolení, veřejnoprávní smlouvy a tak dál - tak kdybych si to tady podělil, nechci zdržovat, je to někde za desetinnou čárkou dvě nuly a dvojka v procentech. Já vím, že se ten argument používá, očekávám, že se nám objeví - a už se objevuje - například ve stavbě nových jaderných bloků nebo bloků Dukovany II. Ano, řeší se to někdy, ale není to fenomén, který by fakticky brzdil stavební řízení jako celek.

Dokonce bych si dovolil teď oponovat pro změnu velmi výrazně. Nevím, s jakými organizacemi chránícími veřejné zájmy zejména v oblasti životního prostředí paní ministryně tu debatu vedla, ale já jsem se setkával jak se zástupci Zeleného kruhu a s dalšími a vnímali původní znění zákona jako výrazné omezení ochrany veřejného zájmu v této oblasti. Na druhou stranu vznik jednotného environmentálního stanoviska, kterým bude zákon, který má jít souběžně s věcnou novelou stavebního zákona, tyto organizace vítají. Naopak to vnímají jako posílení veřejných zájmů.

Chtěl jsem reagovat na další věc, která je velmi zajímavá. Mně se to číslo dostává v různých formách od různých lidí se snahou argumentovat jednotlivé fenomény stavebního řízení, a to je to číslo 157, které dle Doing Business umísťuje Českou republiku do jakéhosi řekněme nemilého pořadí v rámci povolování stavebního řízení a rychlosti stavebního řízení. V roce 2021 Světová banka zveřejnila tiskovou zprávu k vyšetřování nesrovnalostí v oné studii Doing Business. Byla odhalena závažná pochybení. Vzhledem k závažnosti zjištění a míře pochybení bylo zároveň rozhodnuto o ukončení Doing Business. Proto si myslím, že nemá dále smysl tímto hodnocením argumentovat.

A teď se mi do ruky často dostává taková mapka Evropy, kde je Česká republika červeně a všechny ostatní země jsou zeleně, a tato mapka v různých rukou argumentuje: Potřebujeme ve stavebním řízení změnit tohle, protože to je ten důvod, proč jsme tady červení a všichni ostatní jsou zelení. Tak já jsem i pomocí odborníků na Ministerstvu pro místní rozvoj, který na rozdíl od toho prvního zákona z pera ministerstva skutečně píší a nekupujeme si ho od Hospodářské komory, tak jsme se dívali na dekompozici stavebních řízení v jednotlivých zemích. Někde - Finsko, severské země - plně digitalizováno. Plně digitalizováno! Země, které jsou spolkové, mají vlastní stavební pravidla. Ve většině zemí, nebo třeba i v sousedním Slovensku, je zaimplementována role regulačních plánů, které upřesňují, jakým způsobem se má stavět v území.

Já jsem sice studoval informační vědu a knihovnictví, ale celý život se živím analýzou a pro mě jedno číslo bez uvedení kontextu a parametrů, které to číslo způsobují, skutečně není dostatečným argumentem, abych vedl takto velkou institucionální změnu. Dokonce jsem přesvědčen, a vychází to z kruhů odborných, které se zabývají urbanismem, územním plánováním, že faktická pomalost stavebního řízení je dána - ano, samozřejmě - i tou složitostí, kterou vyřeší digitalizace, ale leží právě v části, kterou novela z pera bývalé ministryně Dostálové vůbec neadresovala, a to je to územní plánování, regulační plány, jejich pořizování. A naší ambicí je potom, co změníme institucionální změnu, se na to zaměřit v druhé polovině volebního období, tedy po předsednictví České republiky Evropské unii.

Jinak tady nebudu dále... Mám tady spoustu poznámek. (Reakce v sále.) Jsme v rozpravě. Nový stavební zákon - stejné principy ochrany. V podstatě spousta věcí, které tady paní ministryně zmínila, v tom zákoně jsou, nicméně se jenom nebudou aplikovat v tomto roce - dvanáct kopií projektové dokumentace, lhůty, apelační princip odvolání, obsahové zjednodušení, z toho fakticky nic neměníme, věcná novela stavebního zákona toto všechno zachovává. A je možná i tady na té Sněmovně, jak rychle se popasujeme potom s věcnou novelou, aby začala platit co nejrychleji. Chci jenom říci, že to číslo, a teď se k němu vrátím, to 157. místo, není ilustrační pro to, jak dlouho co se staví. A samozřejmě naší společnou ambicí je stavební řízení zrychlit.

Černé stavby a jejich odstraňování, ty vyřešíme. Financovat to bude muset stát, na tom se nic nemění. Jde jen o to, nastavit mechanismus, jak se tam v danou chvíli dostanou ty peníze. Dotační program není úplně dobrý příklad. Musíme nastavit buď ten dotační program jinak, anebo to mít skrze přímou platbu přes MMR na základě doložení nákladů na odstranění. Celý proces spočívá spíše v tom, kdo zaplatí to odstranění. Není to o tom, že by státní orgán - a já jsem tohle řešil třeba s panem poslancem Kupkou, který odstraňoval nějakou stavbu, popisoval mi jednotlivé kroky - ale není to tak, že by ten stát v tom byl efektivnější. Hlavní otázka je, kdo nese ty náklady?

Plánovací smlouvy, které tady zmínila paní Dostálová, zůstanou zachovány. Podporujeme je, nechceme, aby do nich sahat ani v této novele. Nejde v nich ale pouze o příspěvky samosprávám. Navíc je možné již podle současného stavebního zákona z roku 2006 tyto využívat.

Reforma územního plánování - tady s vámi souhlasím zcela. Je potřeba se na ni podívat, ale ne v tomto časovém horizontu. A my jsme se i v debatě s městy snažili některým požadavkům iniciativ velkých měst vyhovět, pravděpodobně možná ještě v o krok větší míře, než se nakonec stalo ve vládní novele. Obavy, že tato novela zneplatní staré územní plány, které byly prodlouženy - tato novela odkládá nabytí účinnosti ustanovení, které dosud účinnosti nenabyla. Pokud už účinnost nabyla, jako právě prodloužení územních plánů, pak tahleta novela na ně nemá vliv, protože nelze odložit něco, co už se stalo. Takže tohle ustanovení (nelze?) zrušit přímo tímto sněmovním tiskem, aby pozbylo účinnosti, jinak je účinné tak, jak je.

Nikdo s nikým nejedná. Nemyslím si, že to je pravda. Oni všichni jsou dost busy nebo zaneprázdnění jednak řešením situace, která souvisí s válkou na Ukrajině. Proběhlo od dílčích setkání - a já se omlouvám, na jedno setkání, které bylo koaličně pracovní - a přiznejme si to, hnutí ANO není součástí koalice, tak jsme paní ministryni Dostálovou explicitně nepozvali - jinak se snažím všechny stakeholdery nebo ty, kteří mají do toho co říci, aktivně na ta jednání zvát. Zároveň se snažím být o krok dál - nejenom že je tam pozvu a vyslechnu si je, ale z jejich postřehů i v daném případě, pokud to lze i v tomto kratším časovém horizontu, tyto věci implementovat.

Nesaháte na ten změnový zákon. Do 1. 7. 2023 bude věcná novela, která ve svém scopu - a pracuje na tom paralelně ve svém záběru - skutečně upravuje všechny i ty potřebné změnové zákony. Navíc bude ještě jednotné stanovisko a další.

Vy jste řekla, že nový zákon je dobrý pro stát, ne pro občana. Já si tedy nemyslím, že úplně to rozdělení účinnosti není podle toho, kdo staví, ale co se staví, takže speciální stavební úřad bude povolovat třeba zásobníky plynu, těžební stavby a další. Myslím si, že veřejné věci stavěné pod režimem speciálního úřadu jsou ve své podstatě pro všechny.

Jinak kam půjde od 1. 7. ten člověk pro to povolení? No, půjde na stavební úřad, kam jinak by šel. Stavebník půjde, kam chodil dodnes. Když se něco odkládá, znamená to, že se nic nemění, takže ta nejistota by byla, kdybychom lavírovali mezi tím, zda to bude tak, či onak. Budeme pracovat tak, jak jsme si dali za cíl.

Já tady mám celou řadu argumentů. Předpokládám, že budou zaznívat i od přihlášených řečníků další věci. Asi nebudu reagovat v tom sledu hned za každým vystupujícím řečníkem, přišlo mi správné u paní zpravodajky i z té pozice, že jsme v minulém volebním období byli v opačném nastavení, tak vzít to první kolečko. A koukám, že si udělala spoustu poznámek paní poslankyně Dostálová, tak předpokládám, že nebude kolečkem posledním. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Projevy vyvolaly řadu faktických. V pořadí paní místopředsedkyně Mračková Vildumetzová, pan poslanec Ivan Adamec a poté paní zpravodajka Klára Dostálová. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, já bych ráda zareagovala na to, co tady teď řekl pan ministr pro místní rozvoj.

Za prvé, pane ministře, to, že jste tady udělal jednání na půdě Poslanecké sněmovny v rámci stavebního zákona a nepozval jste tam nikoho z opozice a nepozval jste tam předsedkyni výboru pro veřejnou správu, paní Kláru Dostálovou, považuji za velmi nekorektní, až bych řekla arogantní, nehorázné. Když se tedy dozvídáme, že na tomto jednání byl Svaz měst a obcí, Asociace krajů a není tam prakticky nejdůležitější osoba, která bude mít na starosti pak projednání stavebního zákona, a jdeme tady po chodbě a ptáme se, protože samozřejmě ve Sněmovně se vědělo, a dozvídáme si, že pan ministr si určil jen určité osoby, které tam pozval, tak já si myslím, že tohle by nemělo být praxí a že byste to v případě budoucím měl přehodnotit.

Druhá věc, kterou bych chtěla říct, je systémová podjatost, o které tady hovoříte. Pane ministře, systémová podjatost je problém. Určitě pan starosta Adamec, prostřednictvím paní předsedající (Poslanec Adamec mimo mikrofon namítá, že už není starostou.), dobře, ví, jaký je to problém, protože spousta lidí, obyčejných lidí, kteří žádají o stavební povolení, si myslí, že to stavební povolení vydává starosta. Ale rozdělení státní správy, samosprávy je pro spoustu lidí velmi složité. To znamená, že když obec chce něco stavět na svém území, řada lidí může dát právě námitku, že v tu chvíli je ten úřad systémově podjatý. Takže ten problém tu je a všichni ho známe, a proto neříkejte, že ten problém tam není.

Musím říct - a nechci tím nějak snižovat vaši erudici - ale opravdu starostové vědí, jaký je problém v rámci stavebního zákona. (Předsedající: Váš čas.) A když jsem byla na Ministerstvu vnitra... Vezmu si ještě jednu faktickou. Děkuji. (Potlesk z řad ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní pan poslanec Adamec. Prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Já děkuji, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, pane ministře, chtěl bych vaším prostřednictvím říct paní kolegyni Vildumetzové, že už nejsem starostou řadu měsíců. (Poslankyně Schillerová mimo mikrofon: To je škoda.) No, možná to škoda je, ale prostě to je realita.

Ale já jsem chtěl říct jinou věc. Nechci vystupovat už tady ke stavebnímu zákonu, ale musím říct, že je potřeba se vrátit do doby asi před pěti lety, kdy byly volby sem do Poslanecké sněmovny, a všichni jsme chtěli nový stavební zákon. A teď je bizarní situace v tom, že tehdejší koalice si schválila něco, co nazývám pozvolnou destrukcí veřejné správy, bohužel. My tady mluvíme o systémové podjatosti, ale ona je v promilích, když si to tak řekneme, a navíc to dělají stejní lidé, jako to dělali vždycky, ty změny stavebního zákona, já si to pamatuju v letech a každá změna byla samozřejmě - jak jinak než k horšímu, vždycky to zdelšilo přípravu na tu stavbu.

Ale já bych si fakt přál, abychom tady vedli debatu prioritně k tomu, jak má vypadat veřejná správa, a potom řešili dílčí úpravy, to, co kdo bude dělat. A to tady neproběhlo. A fakt, nezlobte se, já chápu, že bráníte svůj návrh zákona, nakonec jste si ho tady prosadili přes náš odpor, přes odpor většiny starostů tady na tomto sále, a tak se nedivte, že to nechceme. A já to nechci z toho titulu, že je to opravdu destrukce veřejné správy. A abych byl úplně spravedlivý, my jsme to taky udělali kdysi - já jsem tady tehdy nebyl, já bych křičel - a bylo to ohledně úřadu práce a sociálních záležitostí. A bylo to špatně, to si řekněme na rovinu. Bylo to špatně. Já nevím, kde se ve vás bere ta představa, že stát umí všechno nejlíp. Tu já rozhodně nesdílím. A opravdu, bavme se o tom, jak má vypadat výkon veřejné správy jako celku. A pak si řekněme: to tam nepatří, bude to dělat stát, nebo naopak: to tam patří a stát to dělá špatně. A pokud tohle neprovedeme, tak ty diskuse... (Předsedající: Váš čas.) ... tady budou bizarní jako dneska! (Potlesk poslanců koalice.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Přečtu pořadí faktických, abyste měli představu. Paní poslankyně Klára Dostálová, pan předseda Marek Výborný, paní poslankyně Berenika Peštová, pan poslanec Radek Vondráček. Takže poprosím, vaše faktická, vaše dvě minuty. Děkuji.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji, děkuji. Já budu opravdu velmi stručná v rámci faktické. Jenom bych ráda zareagovala na pana ministra.

Vy jste říkali, že to, co bylo diskutováno, se nakonec tady neprosadilo, proto jste nesouhlasili. No vy jste nesouhlasili ani s tím, co bylo diskutováno.

Za druhé, nový stavební zákon versus starý zákon. Prosím vás, my se tady bavíme o zjednodušení, a vy tady úplně na férovku řeknete, že pro stavebníky budou platit dva zákony, jeden starý, jeden nový. No, to teda moc zjednodušení není.

Pak prosím, doložte mi jedinou fakturu vůči Hospodářské komoře, že jsme si nakoupili zákon. Já už toho mám plný zuby. Nic takového se nestalo, žádný zákon jsme si jako MMR nenakoupili.

Co se týká změnového zákona, tak vy říkáte, že lidi budou vědět, kam mají jít. Já znovu říkám, ve změnovém zákoně je napsáno, že půjdou ty dotčené orgány na Nejvyšší stavební úřad. Ten ale nevzniká. Tak kam teda půjdou ti lidi, když nebudou mít úřad, který má vzniknout? Tak mi neříkejte, že budou všichni vědět, kam mají jít, když to opravdu z toho jasné není.

Pak musím souhlasit s paní místopředsedkyní Vildumetzovou. Starostové, skutečně ti, kteří dodržují zákon, si opravdu stěžují na to, že si lidé chodí stěžovat k nim, ale že oni nemohou nic dělat, pokud dodržují zákon. Proto tito starostové velmi volali po tom a říkali mně: Vemte si to. Prostě stavební úřady, to je pro nás zlo, protože nám všichni nadávají a my nemůžeme nic dělat.

Souhlasím i s panem poslancem Adamcem, prostřednictvím vás, omlouvám se, paní předsedající, že novela vždy je cesta k tomu horšímu. Proto varuji i před touto novelou. Proto bylo 25 novel a vždycky se vyrobilo razítko navíc, prostě cesta špatným směrem. Proto jsme přistoupili i na základě doporučení OECD ke kompletní reformě. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nemusíte souhlasit mým prostřednictvím. Co se týče pořadí, pan poslanec Marek Výborný s faktickou.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, pane ministře, nerad to dělám, ale já musím reagovat a zastat se pana ministra a budu reagovat na faktickou poznámku paní kolegyně Vildumetzové. Já myslím, že asi tady nebude nikdo z poslanců - a už vůbec ne z opozičních poslanců - určovat, koho si ministři vezmou nebo nevezmou, přizvou nebo nepřizvou na jednání. Jenom vás chci upozornit, že jsem byl na jednání na kulatém stolu na Ministerstvu pro místní rozvoj. Paní poslankyně Dostálová tam byla přítomna, taky vystupovala, vyjadřovala se, takže není to tak, že byste byli jakkoliv obcházeni. A samozřejmě něco jiného je role zpravodaje, něco jiného je role garanta za opoziční stranu, to respektujeme, a takto to také s vámi bylo diskutováno.

K té systémové podjatosti se tady jasně vyjádřil pan kolega Adamec. A já toto vnímám, i tu debatu, která se tady vede, vedli jsme ji tady tři roky - my jsme tady neustále naráželi na zcela zavřené dveře a neochotu se bavit, a vedeme férovou politickou rozpravu a debatu o tom, zda tady má fungovat spojený model veřejné správy, nebo nikoliv. Zda zboříme, co tady desetiletí funguje, nebo nezboříme. Vlastně pokračujeme v té debatě kontinuálně z minulého volebního období, respektujeme to. Ale my jsme jasně přesvědčeni o tom, že ku prospěchu ne nás, ale ku prospěchu občanů České republiky, těch stavebníků, na prvním místě je, abychom se vrátili k tomu, co jsme my tady skutečně říkali neúspěšně - respektujeme, měli jste většinu, prosadili jste si tady něco tou koalicí stavebního zákona s SPD a s komunisty tehdy, tak my jsme přesvědčeni o tom, že to nebezpečí, které z toho hrozí, my jsme na to upozorňovali, dopustit nesmíme.

A pokud jde o tu Hospodářskou komoru, jak se tady trochu emotivně rozohnila paní poslankyně Dostálová - no, tak samozřejmě žádné faktury neexistují, ale tak občas někdo píše něco proto, že z toho něco třeba má.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. A ještě než dám prostor další faktické, přečtu omluvy, protože jich je celá řada, je to potřeba. Omluvu stahuje paní předsedkyně Pekarová Adamová od 9.45, potom se omlouvá pan poslanec Jiří Kobza dnes od 10 do 12 hodin z pracovních důvodů a paní poslankyně Eva Decroix dnes od 10 do 12 z pracovních důvodů. To by byly všechny omluvy.

Prosím paní poslankyně s faktickou. Paní poslankyně Berenika Peštová, prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já bych chtěla zareagovat na pana poslance Adamce, prostřednictvím paní předsedající. Pane poslanče Adamče, prostřednictvím paní předsedající - jak, nechceme zákon? Tady je zákon, který nabyl účinnosti, ten zákon je účinný. A vy tady řeknete na mikrofon: My ten zákon nechceme, a proto chceme prodloužit účinnost tohoto zákona, respektive chceme prodloužit něco, co už je dávno účinné. Takže my jsme zákonodárci, my tady schvalujeme zákony, podle kterých se máme chovat. Říkáme lidem: Jsou zde zákony, jsme právní stát, řiďte se jimi! A vy řeknete: My ten zákon nechceme, my chceme jiný! (Poslankyně hovoří hlasitě, důrazně.) Takže já jsem kuřák, já nesouhlasím se zákonem, že v restauraci nesmím kouřit, takže já budu chodit do restaurace a budu kouřit, protože s tím zákonem taky nesouhlasím! A počkám, až bude jiný. To přece nemyslíte vážně? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Jenom, bylo to o něco hlasitější, než je zde standard. (Potlesk a smích zprava.) Prosím pořadí faktických, opět je to taková smršť. Pan poslanec Radek Vondráček, paní místopředsedkyně Mračková Vildumetzová, paní předsedkyně Alena Schillerová, Klára Dostálová, Ivan Adamec a poté Ivan Bartoš. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za čas. Paní předsedající, já už jsem tady zažil i hlasitější projevy, myslím, že o tom to není. Chtěl bych reagovat na termín destrukce veřejné správy, který použil pan vážený kolega Adamec. Já beru váš argument: My to nechceme, tak my si to neprohlasujeme. To je fér, to si říkáme na rovinu. Ale řekněte mi, co chráníte? Destrukce jakého systému? Vy opravdu říkáte, že to funguje? Vy nevíte o tom, že některá místa na těch stavebních úřadech menších zůstávají neobsazená a že se tam prostě nemůže nikdo poslat, protože jsou nezastupitelní, a že prostě když tam paní je třeba dva měsíce nemocná z toho úřadu, tak prostě se dva měsíce nevydává stavební povolení? Že teď byl případ v Karlovarském kraji, že měli dobrá čísla, že měli přezkum nula - no protože neměli obsazené vůbec to místo, takže oni měli totiž rozhodnutí nula, žádné stavební povolení - nula, tak nebyl ani přezkum, nula. A já bych mohl pokračovat. Z velkých měst na Moravě, u velkých měst, posílají, podepisují výjimky, aby z těch velkých stavebních úřadů mohli o víkendech jezdit do těch malých a tam vydávat stavební povolení pro ty lidi. Prostě smíšený model veřejné správy se v tomto případě neosvědčil.

Já jsem byl velmi skeptický k té změně, protože opravdu je to nepřímá reforma veřejné správy v České republice pomocí jednoho zákona. Byl jsem velmi zdrženlivý, ale věcné argumenty mě přesvědčily. Prostě u toho stavebního řízení to nefunguje, jak řekl pan ministr, nemilé číslo 157, to je velmi nemilé číslo. Dělají to tedy asi ti zlí novináři, kteří pořád říkají to číslo 157, pořád dokola. A já si myslím, že to opravdu řešit musíme. A já budu mít samostatný projev, tak tam řeknu zbytek. Ale destrukce systému, který nutně potřebuje reformu, není destrukce. To je reforma.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní paní místopředsedkyně Jana Mračková Vildumetzová, připraví se paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, paní místopředsedkyně, za slovo. Já bych si dovolila zareagovat na pana poslance Marka Výborného, prostřednictvím paní předsedající. No, pane předsedo, vy tady řeknete, že nám nebudete určovat, koho si pozveme. Já se omlouvám - to jednání probíhalo na půdě Poslanecké sněmovny, ne na Ministerstvu pro místní rozvoj. A jestliže tam byla pozvaná Asociace krajů, jestliže tam bylo pozváno Sdružení místních samospráv a Svaz měst a obcí, já si myslím, že předsedkyně výboru pro veřejnou správu určitě měla být takovému jednání přítomna. A myslím si, že byste to měli uznat a že už by se to nemělo do budoucnosti opakovat.

Druhá věc, ohledně pana Adamce, prostřednictvím paní předsedající. Omlouvám se, byl jste dlouholetý starosta - chci říct jedno, pane Adamče, prostřednictvím paní předsedající, já jsem reagovala svojí faktickou poznámkou na pana ministra pro místní rozvoj, protože on tu řekl, že systémová podjatost není problém. Ale vy moc dobře jako starosta víte, že je to velký problém, který je nutné v jednotlivých obcích řešit. Znovu říkám: Každý starosta - a občan si myslí, pokud jde na úřad - a vy to víte, tamhle pan starosta Kupka, mně se to stalo mnohokrát, že... (Poslanec Kupka z místa nesouhlasí.) ... taky už není, ano, dobře, ale dlouholetý starosta - přišli za mnou občané a oni si myslí, že o stavebním povolení rozhodují starostové a zastupitelstvo. Tak to prostě je! Protože je státní správa a samospráva, a je systémová podjatost problematická. A mohu vám říct, byla jsem nějaký ten měsíc nebo nějaký ten rok na Ministerstvu pro místní rozvoj. Víte, že tam je odbor dozoru, kontroly, a dělali jsme tam velké analýzy na tom, která z těch agend je nejvíc problematická. A která je nejvíc problematická? Je to samozřejmě stavební řízení, protože každý úřad postupuje úplně jinak, každý úřad chce jiné dokumenty ke stavebnímu povolení. Takže ty problémy tady jsou, já jsem na to nějakým způsobem reagovala, a prostě je to tak, že obecní úřad rozhodne, vy se můžete odvolat v rámci krajského úřadu, ale pak máte MMR, které napsalo ten zákon, ale odvolání v rámci Ministerstva pro místní rozvoj není možné. Takže reakce na to, co tu pan ministr říkal, se určitě nezakládá na pravdě. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a poprosím, jelikož stále jsme na stejném počtu, stále jsme na šesti faktických poznámkách, tak i vy, kteří reagujete v průběhu rozpravy, přihlaste se s faktickou poznámkou, ať to není mimo mikrofon.

A nyní paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Každá změna vede k horšímu, řekl pan předseda hospodářského výboru Adamec. Je to citát Henryho Kissingera, pokud se nemýlím, určitě má obecnou platnost a já s tím naprosto souhlasím.

Tady vedeme už druhé volební období spor o systémové řešení této problematiky a já se ptám, když pominu tady všechny různé urážky - ještě se k tomu vyjádřím za chviličku, doufám, že to stihnu - já se ptám: Kde je ten občan? Kde je ten občan, který se dozví, že bude moci stavět rychleji, že to bude vyřešeno? To znamená, že se tady budeme hádat, jestli to je systémové. Přiznejme si, a to přiznáváte i vy, že to nefunguje. Nefunguje to, a jaký je váš plán? Kde je ten váš plán kromě toho, že destruujete to, o co my jsme se aspoň snažili?

A prosím ještě k panu předsedovi klubu KDU, panu poslanci Výbornému. Neurážejte prosím tady moji kolegyni. Neurážejte ji! Byla to taková skrytá urážka, že někdo něco za něco dostal, mě se to velmi dotklo. Já si nesmírně vážím Kláry, prostřednictvím paní místopředsedkyně, já si nesmírně vážím Kláry Dostálové, je to moje milá kolegyně, pracovitá. A já myslím, oba jsme věřící lidé, a jedno z desatera je, že nepoužiješ proti bližnímu svému křivého svědectví, pokud se nemýlím - tak se toho, prosím, držme. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji paní předsedkyni za její faktickou poznámku a nyní paní poslankyně Klára Dostálová. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji za slovo. Já jsem se samozřejmě také přihlásila ke slovům pana poslance Výborného, u kterého mě to tedy velmi mrzí, protože my jsme vždycky spolu měli korektní vztahy. Tak jenom, prosím vás, Hospodářská komora si žádný zákon sama pro sebe nenapsala, nikdo za to nedostal žádné peníze a tím, co jste řekl, urážíte Ředitelství silnic a dálnic, SŽDC, ČKAIT, Komoru architektů, mnoho poslanců, kteří se zúčastňovali kolegií, a samozřejmě grémia ministryně, která jsme k tomu měli, a nemůžete to popřít. Mnoho z vás samozřejmě na těch jednání bylo. Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv, Asociace krajů, všichni tito každou pasáž zákona projednávali na pracovní úrovni a mohli se k tomu vyjadřovat. Tak prosím, neříkejme takovéhle věci, nepatří to sem. Já si myslím, že si vzájemně našich korektních vztahů vážíme, a toto nemáme zapotřebí ani jeden.

Co se týká systémové podjatosti, jak o tom tady bylo řečeno, to procentíčko nebo to promile, o kterých vy tady hovoříte, to jsou odsouzené, ale všichni dobře víme, že si dokonce někteří hejtmani sami na sebe uvalují systémovou podjatost, aby o projektu nemuseli rozhodnout, a pak měsíce a měsíce se hledá jiný kraj, jiný úřad, kdo to za ně rozhodne. Tohle k soudu vůbec nedojde, a je to samozřejmě i o té systémové podjatosti. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji i za dodržení času. Nyní pan poslanec Ivan Adamec se svojí faktickou. Prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Pane ministře, kolegyně, kolegové, my se moc neposloucháme dneska zase opět. Já jsem tady přece neřekl, že je to všechno v pořádku v smíšeném modelu veřejné správy a že stavební zákon je v pořádku. Přece jsem říkal hned v úvodním slově, že všichni jsme chtěli změnu právě v této oblasti. Všichni jsme se na ni těšili, všichni jsme to měli ve svých volebních programech, akorát nějak prostě na té cestě jsme se nebyli schopni dohodnout.

A možná tady - já to nechci nějak tady hrotit - ale platnost, účinnost, mohli bychom tady o tom debatovat dlouho. Já tady nezpochybňuji to, že Sněmovna se má chovat nějakým způsobem, a vůbec zákonodárné sbory tak, aby byla nějaká kontinuita, bylo předvídatelné právo a podobně, ale to nechám odborníkům, kteří se tímto zabývají. Jenom jsem řekl, že jsme si nevyhodnotili vlastně ten stav vůbec na začátku, jak to vypadá na obcích. Já netvrdím, že stavební úřady mají být na dvojkách nebo na všech dvojkách, nikdy jsem to neřekl. Nikdy jsem neřekl, že protestuji proti tomu, když tady povedeme debatu o tom, že změníme smíšený model veřejné správy. To jsem já tady nikdy neřekl.

Naopak, já bych tu diskusi tady vítal, ať si to řekneme, ať to tady prodiskutujeme, co je dobré pro občany naší společnosti, co je dobré pro obce, pro města, ale mám takový pocit, že tady na této cestě právě ohledně stavebního zákona jsme se neposlouchali. My jsme říkali něco a vy jste to nechtěli slyšet. Měli jste většinu, já tomu rozumím, to tak prostě chodí v zákonodárném procesu, že většina zvítězí, ale nedivte se, že my teď říkáme něco jiného, a říkáme to samé, co jsme říkali předtím. Vždyť to prostě tak je! A prosil bych opravdu, poslouchejme se. Mě fakt nevadí, když začneme debatovat o smíšeném nebo odděleném modelu veřejné správy, ale tato debata má předbíhat tomu, než že na konkrétním zákonu... (Předsedající: Čas!) ... právě měníme ten systém, což je úplně špatně. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Zrekapituluji pořadí faktických: pan poslanec Jiří Horák, paní poslankyně Berenika Peštová, Marek Výborný, pan ministr Ivan Bartoš a poté jsou přihlášena přednostní práva pana místopředsedy Havlíčka a Kupky. Já vám předávám slovo na faktickou a loučím se. Předávám řízení schůze.

 

Poslanec Jiří Horák: Děkuji, vážená paní předsedající. Dámy a pánové, tady zaznívá, jak to funguje na městech a obcích. Já jsem byl sedm let místostarostou a teď jsem pět let starostou oerpéčkového sedmitisícového města a musím říct, že máme zkušenosti celkem slušné. Musím říct, že opravdu máme obavu, aby se s vaničkou nevylilo i dítě, protože z těch stovek případů bezproblémových stavebních řízení, opravdu stovek, k nám došlo za těch - já nevím - bezmála dvanáct let, co tam sedím, opravdu pár nespokojených občanů. A většinou ti občané sami tušili, že jejich požadavky jsou třeba neoprávněné a že chtějí udělat něco, co by dělat neměli, a úřad jim v tom brání. A to, že by slučovali stavební úřad se zastupitelstvem nebo starostou, to je opravdu marginální. Sam si uvědomuji, že v mnoha městech a obcích, zvláště těch větších, a u složitějších projektů ty problémy jsou. Ale chtěl bych skutečně říct, že velká část oerpéček a velká část měst a obcí ten problém nemá, zvládají ta stavební řízení vcelku slušně a vcelku rychle. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji vám pěkné dopoledne. Budeme pokračovat v přihlášených v rámci faktických poznámek. Nyní vystoupí paní poslankyně Berenika Peštová a připraví se pan poslanec Marek Výborný. Máte slovo. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Já se samozřejmě pokusím volume stáhnout mírně doleva. Já jsem zvyklá mluvit trošku nahlas, tak se omlouvám druhému pohlaví, že to těžce snáší, a opravdu se pokusím.

Samozřejmě vím, jaký je rozdíl mezi platností a účinností, pane poslanče Adamče, prostřednictvím pana předsedajícího. Stavební zákon nabyl, jak vy říkáte, platnosti 29. 7. 2021, a když se budeme bavit o těch účinnostech, tak ta je rozdělena na tři. Jedna je 1. 8. 2021, druhá je 1. 1. 2022 a třetí je 1. 7. 2023, a to jsou ti zaměstnanci, o kterých se tady bavila paní Klára Dostálová, prostřednictvím pana předsedajícího. A to je právě potom to vakuum, které tady vznikne, protože ti zaměstnanci vlastně nebudou vědět, čí jsou nebo kdo je jejich zaměstnavatelem, protože toho 1. 1. 2022 už měl být vybrán předseda Nejvyššího stavebního úřadu, který měl být vysoutěžen v prosinci 2021. (Poznámky poslance Adamce.) Mohu mluvit dál, pane poslanče, nebo na sebe budeme pokřikovat a potom tady neunesete můj hlas? (Poslanec Adamec: Prostřednictvím předsedající.) Prostřednictvím paní předsedající. (Pobavení.) Děkuji vám, pane poslanče... Tedy pane...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Paní poslankyně, nenechte se vyrušovat. Pokračujte v řeči a já případně zjednám pořádek a o chvíli vám protáhnu váš čas. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Samozřejmě měl být vybrán předseda, měla být hotová systemizace, která měla být předložena na Ministerstvo vnitra, která také není, měl být nárokován rozpočet na Nejvyšší stavební úřad, který také není. Kolonka tam sice je, ale je tam částka nula. Bylo mi včera řečeno panem ministrem - teď nevím, jestli mám říct prostřednictvím pana předsedajícího - Stanjurou, který mi také včera řekl, že porušujete zákon, že to ví a že to je vědomé, že prostě oni vědí o tom, že ten zákon už nabyl účinnosti, a bohužel ten zákon nechce. Je to ve stenozáznamu. Jestli chcete, můžu vám ho přečíst. Takže mi tady sdělil, že ano, že ví, že zákon je porušován, že tak jak říká zákon, tak vy nekonáte, nečiníte, ale že tento zákon nechcete... (Předsedající: Váš čas vypršel.) ... a čekáte na nový. Nic víc mi nebylo řečeno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní vystoupí pan poslanec Marek Výborný, připraví se s faktickou poznámkou pan ministr Ivan Bartoš. Prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Máme tady nějaké zmatky v těch pohlavích. Ale ne, dvě poznámky.

K paní místopředsedkyni Mračkové Vildumetzové, vaším prostřednictvím. Tady vůbec není sporu. My jsme vždy byli zajedno a jsme zajedno, že jednohlavé stavební úřady skutečně jsou nefunkční a ani s nimi nepočítáme. Pan ministr to může potvrdit. Vidím před sebou pana ministra Martina Kupku. Jednáme o tom už řadu měsíců a skutečně tam nebudou. Dojde k redukci tak, abychom zamezili tomu, co je dnes tím problémem, jako je například zastupitelnost, jak jste správně zmínila.

A potom bych chtěl tedy říci tady na mikrofon, a já jsem to říkal paní předsedkyni Schillerové i paní předsedkyni Dostálové: já jsem opravdu tou svojí poznámkou neměl na mysli jí. Nejenom že jsem to neřekl směrem k ní, ale ani mě to nenapadlo to říci směrem k ní. Vůbec jsem nikdy takto neuvažoval a neuvažuji. Já jsem to řekl směrem k těm zájmovým skupinám, které se na tvorbě toho zákona, případně jeho věcném záměru podílely. To nakonec i paní poslankyně Dostálová mi potvrdila, takže tam jsem směřoval samozřejmě tu svoji poznámku, že těch zájmů při tvorbě stavebního zákona bylo obrovské množství, a samozřejmě každý tím sledoval nějaké své vlastní zájmy. Opravdu jsem nesměřoval tu poznámku směrem k ní, takže prosím, aby to takhle bylo vnímáno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan ministr. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuji. Já zkusím ve faktické rychle reagovat na některé věci.

Pan poslanec Vondráček, prostřednictvím pana předsedajícího: souhlasím s tím, že je potřeba soustavu stavebních úřadu racionalizovat, jednohlavé stavební úřady musíme řešit, proto jsme i v tom věcném návrhu, který teprve přijde, adoptovali metodologii, aby byly dostupné stavební úřady, kde jsou parametry 35 kilometrů, počet úkonů a minimálně 3 zaměstnance.

Smíšený model je tady od 19. století, a pokud se ho rozhodneme měnit, tak rozhodně ne pozměňovacím návrhem pana Kolovratníka, který přistál úplně nakonec. A mimo jiné, ten vládní návrh, který Sněmovna projednávala, než se tam dal poslanecký návrh pana Kolovratníka, normálně ponechával stavební úřady na obcích, takže vlastně nechápu, proč teď ta argumentace vadí.

Já bych chtěl uvést na pravou míru tu věc ohledně podjatosti. Je to jinak. U soudu se systémová podjatost samostatně neřeší, ta se řeší v rámci konkrétního povolení, a počty, které jsem uvedl, jsou skutečně podané námitky, nikoliv odsouzené, ale podané námitky.

U toho, jak se vyjadřovaly všechny ty instituce: ano, v průběhu projednávání zákona se sešly tisíce připomínek k vládnímu návrhu, kterému jsme pak říkali hybrid, ale nakonec přišel pan Kolovratník, vytáhl návrh Hospodářské komory, takhle ho položil do Sněmovny, tady to udělalo tududu, komunisté, SPD a bylo to. Takže ta debata sice tři roky probíhala, ale její výsledek byl původní návrh, který napsala Hospodářská komora s Ministerstvem pro místní rozvoj.

A musím ještě říct poslední věc. Když se jdu radit s kolegy, ať je to ve Sněmovně, nebo doma v obýváku, nebo na ministerstvu, tak prosím, pokud jsou to věci už nad nějakou materií, velmi rád k tomu pozvu všechny relevantní aktéry. Ale dovolil bych si, že se skutečně mohu v danou chvíli, řeším i konkrétní problém, setkávat s těmi lidmi, které chci, které si zvolím do týmu na řešení toho problému a paní ministryni velmi rád pozvu na debaty nad tím zákonem, který... (Předsedající: Čas.) ... budeme předkládat do mezirezortu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní budeme pokračovat v sérii faktických poznámek. Nyní paní místopředsedkyně Mračková Vildumetzová - stahuje faktickou poznámku. Paní poslankyně Berenika Peštová a připraví se pan poslanec Radek Vondráček s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já jsem chtěla reagovat na pana ministra pro místní rozvoj. Ta systémová podjatost - problémy narůstají. Já nevím, říkám, je tady spousta starostů, určitě jste se s tím setkali. Já jsem se tedy nesetkala jenom se starosty, spíš s tím, že přenesenou působnost jsem řešila ohledně krajů, tak ta systémová podjatost opravdu narůstá. Poslední judikáty, a nejenom judikáty, které se týkají systémové podjatosti, vlastně říkají, že obec, která má na svém území právě ten stavební úřad a žádá si o stavební povolení, by vlastně vůbec neměla si žádat u svého stavebního úřadu, který je v dané lokalitě, ale měla by žádat u stavebního úřadu, který je sousední. Ale říkám, systémová podjatost... (Poslanec Adamec z lavice reaguje.) (Předsedající: Pane poslanče, já se omlouvám, ale skutečně neskákejte do řeči.) ... narůstá a problémů jsme řešili, ale říkám ne z hlediska jenom stavebního práva, ale i z ostatních složkových zákonů, opravdu čím dál tím víc a víc. A nejhorší na tom je, že soudy opravdu to judikují tímto způsobem, že opravdu by ten starosta nebo ta obec, která chce požádat a nejenom o stavební povolení, měla žádat v sousedním ORP právě proto, aby byla vyloučena systémová podjatost, a to si myslím, že není dobře a je to krok špatným směrem.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. A nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Radek Vondráček. Vaše dvě minuty, prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Já dvě minuty určitě nevyčerpám. Já jsem se chtěl na něco zeptat pana ministra - odběhl, pochopím, že tady nemůže sedět pořád. On tady mluvil o podmínkách, za jakých se bude nějakým způsobem zefektivňovat síť jednotlivých stavebních úřadů, a mluvil o podmínkách, že nejméně tři lidé, nějaké území. A já jsem akorát slyšel takové pomluvy, že stačí splnit jednu z těch podmínek, tak jsem chtěl od pana ministra slib, že ty podmínky budou uplatňovány kumulativně, že bude potřeba nějaké území, nějaký počet obyvatel a nějaký počet zaměstnanců, kteří budou specializovaní v té oblasti.

Říkám, jsou to pomluvy, pan kolega na mě gestikuluje. Já jsem to tady chtěl slyšet, ať mi to pan ministr slíbí, protože jestli si nebudeme naslouchat, nebudeme tady... My vás asi nepřesvědčíme, jestli tady nerozhodne nějaké rozumné řešení, vy si prosadíte to své, tak bych tedy chtěl aspoň slyšet, že ty podmínky budou kumulativně, a doufám, že se opravdu budete bavit i s opozicí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Další faktickou poznámku má nahlášenou pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, pane ministře... tady není pan ministr... no dobře. Kolegyně, kolegové, já jenom velmi stručně k takzvané systémové podjatosti. To, že máme sloučený model veřejné správy, znamená to, že prostě ty úřady, ty trojkové úřady nebo dvojkové úřady, vykonávají vlastně státní správu, kterou pověří ten stát. Podle mě je to velké nepochopení soudu, pokud toto dělají. Prostě bohužel ta chyba je někde jinde. A já vám řeknu, za celou svoji 23letou historii v pozici starosty neznám jediný případ, kdy by se někdo dovolával systémové podjatosti v nízkých investicích. Nikdy. Vždycky to byly fyzické osoby, které měly nějaké jiné záměry, anebo i záměry se křížily. A v našem případě to bylo velmi málo, ale znám případ ze sousední obce nebo města, abych byl úplně přesný, abych je neurazil, Dvora Králové nad Labem, kde dva velcí podnikatelé tímto způsobem si vyřizovali své účty, neochotu pustit prostor druhému podnikateli, neochotu podělit se o své podnikání tam v té oblasti, a takhle to bylo.

Něco jiného je - a ten případ také znám - kdy si úředníci stavebního úřadu dopisují se starostou, místostarostou, zastupitelem, kde řeší podmínky stavebního povolení. No, to je přece překročení pravomoci veřejného činitele toto, na to máme jiné paragrafy a ty paragrafy jsou docela - řekl bych - velmi vážné. A každý starosta mi potvrdí, že osočení z toho, že překračuje pravomoc veřejného činitele, že to je pro něj noční můra, protože za to ty flastry jsou opravdu veliké, a to je pomalu, jako byste někoho zapíchli někde. To si každý dá pozor. Takže takové případy sice byly, v zárodku se vždycky potlačily, ale prostě systémová podjatost z hlediska třeba toho, co říkala tady paní kolegyně Peštová, prostřednictvím pana předsedajícího, já jsem se s tím nikdy nesetkal v těch městských investicích. Nikdy! Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám děkuji za dodržení času, pane poslanče. Tím jsme vyčerpali všechny faktické poznámky a nyní vystoupí poslanci s přednostním právem. Nejprve pan místopředseda Havlíček a potom pan ministr Kupka. Prosím, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážený pane místopředsedo, vážený člene vlády, vážení členové vlastně, dva jsou zde, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Nevím, jestli nás někdo poslouchá, zda to vysílá Česká televize, ale v každém případě ten, kdo chce stavět, ať už je to rodina, nebo ať je to firma, tak aby zaplakal. Zaplakal z toho, co nás bude čekat, pakliže dojde k posunutí účinnosti a v mezidobí ještě k zásadní změně.

Pojďme se trošku dostat do reálného světa z kanceláří a z parlamentních a politických institucí a pojďme se na to dívat úhlem pohledu běžného občana. Co on chce v rámci stavebního řízení? Chce, aby to bylo rychlé, chce, aby to bylo nekomplikované, maximálně jednoduché, chce, aby to celé řízení pro něj bylo levné, a chce, aby to bylo nezaujaté. Nic více po nás nežádá a naší povinností. nehledě na to, jestli jsme ze strany A, nebo ze strany B, je mu toto připravit. To, že to tady 25 let nebylo, že se to desítkami, stovkami různých novel komplikovalo, až jsme se dostali do situace, že jsme na nějakém 153. místě ve světě, je vinou politiků, všech, kteří tady do té doby byli, bez jakéhokoliv pardonu.

Běžným lidem je úplně jedno, co pod koho spadá. Jestli je to pod úřad A, nebo pod úřad B, pod krajem, pod okresem, jestli je to pod státem. On chce to, co jsem zde řekl, aby to pro něj bylo nebyrokratické a pokud možno levné. Po 25 letech jsme se pokusili udělat tu změnu, a my netvrdíme, že to je změna geniální. Kdo u toho byl, a většina z vás, kteří dneska tady tak plamenně hovoří, tak museli vidět, jak náročné bylo čtyři roky všechno připravit, vynegociovat, vyjednat se všemi zainteresovanými stranami, ať už to byly profesní komory, ať už to byly různé neziskovky, ať už to byli starostové, ať to byli ti, či oni, každý k tomu měl nějaké připomínky a celkem věcné a celkem rozumné. Každý si logicky hájí svoje zájmy, tak jako to tady řekl pan předseda Adamec, prostřednictvím pana předsedajícího. On hájí zájmy starostů, my hájíme zájmy občanů. Nikoliv proto, že bychom se domnívali, že to starostové dělají špatně. Celá řada z nich to dělá dobře a velmi dobře a celá řada z nich to dělá špatně. Ale upřednostňujeme zájmy těch, kteří chtějí stavět, nikoliv těch, kteří rozhodují o tom, kdy budou stavět a jak budou stavět.

Co je špatného na tom, že jsme snížili dobu z 5,4 let na jeden rok? Na tom se snad přece všichni shodneme. A to se nebavím o dopravních stavbách, které trvaly někdy i dvacet let. Díky tomuto zákonu, který jsme připravili, to bude všechno na jedné žádosti, přes jedno razítko, přes jeden úřad, a nechytejte mě za slovo, ale určitě to nebude o desítkách. Co je divného na tom, že máme snahu, aby povolení, která dnes dávaly obce, města, kraje, která jsou logicky spojená s jejich samosprávami, tak aby tato povolení dneska byla v rámci jednotného nebo jednotně řízeného systému? X-krát tady padlo slovo podjatost. Ano, někde nebyla, ale někde nepochybně byla. Bylo to každý pes jiná ves, a abych byl možná přesnější, ono to spíš bylo každá ves jiný pes. A to je to, co jsme chtěli změnit, a podařilo se to. Podařilo se to úplně normální běžnou demokratickou cestou. Po čtyřech letech diskusí, odborných diskusí, tato Sněmovna rozhodla a platí to. A co se vlastně děje nyní? Posuneme účinnost, v době účinnosti zase uděláme celou řadu změn, opět zmatek pro ty, kteří chtějí stavět, nejistota, jak to bude vypadat, opět posuny, opět všechno jinak. Já vím, že je to demokratické. Ano, můžete říct: vaše Sněmovna, která zde byla, si holt o tom rozhodla, tak my o tom rozhodneme zase jinak. Tak já tady rovnou říkám, že až tady zase budeme my - a vypadá to, že to nebude zas tak dlouho - tak to zase změníme.

Co se týká těch technických záležitostí, nevím, proč se to dělá tak amatérsky. Nevím, proč se to neprojedná se všemi dotčenými orgány a proč se zde budou vytvářet opět dva režimy. Nevím, proč nebereme na zřetel změnový zákon, který upravuje desítky dalších zákonů. Vždyť přece jste museli dostat dopis od všech klíčových komor a svazů a profesních spolků, ať už jsou to ti, kteří jsou v oblasti stavebnictví, ti, kteří jsou v oblasti hospodářství, ti, kteří jsou v oblasti konfederace, vždyť to jsou přece desítky a stovky odborníků, kteří na tom participovali. Píšou vám nešťastné dopisy, že pokud najedeme na tento systém, tak tím akorát uděláme další zmatky. A padlo to tady už od mé kolegyně paní Dostálové. Ohrožujeme tím v tuhle chvíli nejenom výstavbu těch, kterých se dotkne na první pohled zjevné odložení účinnosti, což jsou byty, což jsou průmyslové stavby, logistické stavby a tak dále, ale tím, že nebereme na zřetel změnový zákon, tak se to logicky dotkne i těch infrastrukturálních staveb, to znamená dopravních staveb a tak dále. Přetížíme tím stavební úřady, uděláme jim v tom zmatek.

Prosím tedy o jednu jedinou věc. Berte ohledy na to, co chtějí lidé, co chtějí občané, co chtějí ti, kteří chtějí stavět, a neberte ohledy pouze na ty, kteří chtějí rozhodovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní vystoupí pan ministr Kupka - jsou zde dvě faktické poznámky, děkuji. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan ministr Ivan Bartoš a připraví se paní místopředsedkyně Mračková Vildumetzová. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Když hovoříme o tom zmatku, znova zopakuji historii předchozího stavebního zákona. Tady se jelo až do poslední chvíle před volbami v tom režimu, že zde bude kompromisní hybridní vyjednaný návrh ve spolupráci se Svazem měst a obcí a s dalšími aktéry, a nakonec se objevil návrh pana Kolovratníka, který vše vrátil do původního režimu. Takže si myslím, že ta nejistota naopak byla v celém průběhu minulého volebního období právě touhle změnou nakonec.

Já jsem chtěl ještě zareagovat na paní Vildumetzovou Mračkovou, prostřednictvím pana předsedajícího. Když je osoba předsedy výboru pro veřejnou správu tak strašně důležitá, tak jak mi vysvětlíte paradox minulého volebního období, kdy garančním výborem byl pověřen výbor hospodářský a výbor pro veřejnou správu byl z toho jako garanční výbor zcela vyloučen.

A pak tady následuje jedna omluva, tady zazněla kritika k Hospodářské komoře, takže podle registru smluv, na který teď koukám - jsou tam samozřejmě načerněna bankovní spojení - objednavatelem bylo Ministerstvo pro místní rozvoj a partnerem, který psal tento původní zákon, který pak znovu předložil pan Kolovratník, byla Advokátní kancelář Havel Partners, s. r. o, kde dokonce tady můžu i citovat tu část: "Předmětem smlouvy je závazek poskytovatele poskytovat objednateli poradenskou, expertní a konzultační činnost" - jméno vynechám - "spočívající ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj na zpracování návrhu stavebního zákona a zákonů souvisejících a na účasti na pracovních jednáních k rekodifikaci stavebního práva." Takže ten zákon byl outsourcovaný, přiřkli jsme ho tedy komoře, ale bylo to na konkrétní advokátní kancelář. Dál se v tom nebudu hrabat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktická poznámka paní místopředsedkyně Mračková Vildumetzová, připraví se Ivan Adamec.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Musím zareagovat na to, co tady teď zaznělo z úst pana ministra pro místní rozvoj. Ano, v minulém funkčním období to měl hospodářský výbor. Má na to samozřejmě právo, rozhoduje Sněmovna, kdo bude garančním výborem. Musím říct, že jsem byla v minulém funkčním období členkou výboru pro veřejnou správu, zároveň i místopředsedkyní, a vedli jsme tam mnohokrát diskusi s panem předsedou - protože on byl předsedou výboru pro veřejnou správu, měl tam ještě jednoho zástupce z České pirátské strany, pana Profanta, dnes ho má na Ministerstvu pro místní rozvoj - a oni byli popřípadě pořád zpravodaji těch tisků. Dostávali jsme se do pozice, že třeba hnutí ANO - a měli jsme lidi ve výboru, kteří skoro nezpravodajovali žádný sněmovní tisk - takže i to byl popřípadě podle mého názoru důvod, že pan ministr pro místní rozvoj v pozici předsedy rozhodoval bez nás, kdo bude zpravodajem popřípadě těch tisků.

Ale moje faktická poznámka byla k výroku, který tady řekl pan ministr pro místní rozvoj, prostřednictvím pana předsedajícího. Vy jste tady řekl - já opravdu nechci nějakým způsobem snižovat vaši odbornost - že smíšený model veřejné správy už je tady od 19. století. Tak všichni víme, že jsme tady měli reformu veřejné správy, že s ní přišlo Ministerstvo vnitra okolo roku 2000, paní Strecková, a tenhle smíšený model veřejné správy je tady od tohoto roku. Dobře, v tuto chvíli říkáte, já jsem si to psala, vy jste přímo řekl smíšený model veřejné správy. Tak jsem to pouze chtěla uvést na pravou míru, že všichni víme, od kdy tady reforma veřejné správy a zároveň tento model, který je dnes nastavený, tak od kdy tady je. Děkuji mnohokrát.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní pan poslanec Ivan Adamec s faktickou poznámkou, potom Martin Kolovratník. Prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, pane ministře, já tady musím zareagovat na pana poslance Havlíčka. Chtěl bych mu říct, že vůbec nehájím zájmy starostů, to je velký omyl a nepochopení věci. Jen tak mimochodem, vlastně starostové taky hájí zájem - teď jsem slyšel, že starostové z toho vždycky něco měli, od nejmenovaného kolegy, no tak jestli dělal starostu, tak potěš pánbůh, to říkám zcela otevřeně. Ale přece starostové jsou první v linii, kteří hájí zájmy lidí, protože jinak by je ti lidi nezvolili. Já jsem byl zvolený šestkrát na tuto pozici, vždycky bylo na paměti hájit zájmy lidí. A ano, znám názory od podnikatelů, že je úplně jedno, kdo jim to stavební povolení vydá, hlavně když bude rychle. Znám je. Je to logické, je to legitimní, že to říkají, ale my jako samosprávy nemůžeme za to, že se stavební zákon takhle zparchantěl - a jiné slovo lepší neznám - během postupu let. To tak je. Vždyť si vzpomeňte, jak to bylo před patnácti lety, stavební zákon, stavební řízení, a jak je to teď. To přece všichni víme. Tak prosím více argumentů, méně demagogie. Já prostě fakt tohle nemůžu poslouchat, že hájím zájmy starostů. Já hájím zájmy občanů svého města a v tuto chvíli hájím zájmy občanů České republiky. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Martin Kolovratník s faktickou poznámkou, potom pan ministr Ivan Bartoš. Prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dobrý den, já jsem přihlášen do řádné rozpravy a chtěl jsem si trpělivě počkat, ale teď, ať to má nějakou logiku, musím navázat rychle fakticky na pana ministra Bartoše, když použil mé jméno a citoval z registru smluv o Hospodářské komoře.

Prostřednictvím pana předsedajícího, pane ministře, to nebylo nic přece ve finále minulého volebního období. Já jsem si teď našel v tom digitálním archivu, ten tisk sem do Sněmovny přišel, první čtení proběhlo 5. listopadu 2020, připomínám, 5. listopadu 2020, tedy rok do voleb. Sto dnů na projednání ve výborech jsme tady měli. Byl to nejen hospodářský výbor jako garanční. Bylo to v ústavně-právním výboru, ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, ve všech několikrát, ten proces byl opravdu dlouhý. Třetí čtení jsme tady ve Sněmovně končili až někdy 26. 5. 2021, takže to byl víc než půlroční proces.

Ano, korektně citujete z rejstříku smluv, ale já také korektně doplňuji, že jsme nedostali text od Hospodářské komory, který jsme přeložili do sněmovního dokumentu a poslali sem. My jsme na tom opravdu trávili desítky, možná stovky, hodin tady s poslanci, kteří měli zájem. Byli na tom lidé jak z Ministerstva pro místní rozvoj, tak třeba z Ministerstva životního prostředí, kteří právě kontrolovali a dělali tu obhajobu, aby byly chráněny ty veřejné zájmy, jako je ochrana vod, ochrana hygienických limitů a tak dál a tak dál.

Takže já na tohle chci zareagovat a prosím, nepoužívejte to, že tady nějaká vymezená skupina zájemců si něco nechá napsat a sem to přinese, aby se to pak tady rychle projednalo. Není to pravda. Třeba pro mě osobně byla důležitá, velmi důležitá záruka pana náměstka Many z Ministerstva životního prostředí, který, když jsme finálně dokončovali ten komplexní pozměňovací návrh, tak řekl: Ano, takto, jak to je postavené, se vším tím, co to obsahuje, s integrací a tak dále, s pojistkami, konstatuji, že veřejné zájmy nejsou oslabeny. (Předsedající upozorňuje na čas.) Tak to jen rychlá reakce. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní pan ministr Ivan Bartoš, poté paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já jenom v krátkosti. Já jsem tady citoval právě z registru smluv, abych ten svůj původní výrok o komoře opravil, a dedikoval jsem tu práci nebo ten smluvní vztah na konkrétní právní kancelář. Mně trošku přijde ten argument, který tady zazněl od paní poslankyně Vildumetzové Mračkové... Ona to na mě zkusila asi dvakrát na tom výboru, že selektivně přiděluji zákony těm lidem, tak jsme s panem tajemníkem tenkrát udělali tabulku, kde jsme vylistovali, komu jsou které přiděleny legislativy, a následně jsem s vedením výboru pro veřejnou správu jednotlivá přidělování vždycky řešil.

Samozřejmě ta reakce, schopnost některých lidí - a to není případ paní Vildumetzové Mračkové - na to reagovat, když bylo potřeba rychle přidělit tisk - udělal jsem to systémem kdo mlčí, souhlasí. Proto jsem vždy poslal návrh, co si myslím - což jako předseda výboru na to právo mám - a když někdo rozporoval to přiřazení, přiřadil jsem to jinému člověku podle návrhu. A tedy z logiky věci, když nám byl jako výboru odebrán ten zákon jako gesčnímu výboru, tak jsme si my jako oponenti tohoto návrhu prostě uzurpovali to, že bychom chtěli alespoň v tom režimu toho výboru toto zpravodajovat.

Ostatně na základě toho byl převeden nebo byl zvolen jako garanční výbor hospodářský výbor, kde už si samozřejmě ANO dalo svého zpravodaje tak, jak to pro ně bylo výhodné, což je logické, protože i na výboru, kde jsme my měli předsedy, samozřejmě vládní většina měla počty na to, aby mohla hlasovat dle mechaniky, která funguje ve Sněmovně. Takže jsem se snažil rozdělovat tisky spravedlivě. Mám k tomu dokonce i e-mailovou komunikaci včetně tabulek a rozdělení tisků jednotlivým poslancům za strany. Často bylo zpravodajování některými členy odmítáno, což je také jejich právo.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já bych chtěla reagovat na poslance Adamce, který tady bohužel není, prostřednictvím pana předsedajícího. Chápu, že jeho praxe je dobrá praxe, zažil si jako starosta, že nemusel řešit, ale zase každý čerpáme ze své praxe a já ze své praxe musím říct, že jsem také čerpala, a také, když jsem byla na ministerstvu, jsme museli kolikrát zasahovat v tom smyslu, že zrovna v daném kraji právě některá dejme tomu řízení byla hodně zpolitizovaná, byly tam tlaky na úředníky. Tak buď jsme si atrahovali jako ministerstvo - vidím pana ministra dopravy, který také může k tomuto přispět, protože když jsme řešili Vodochody, tak to byl obdobný případ, kdy jsme dělali přezkumná řízení a podobně - takže jsme museli třeba atrahovat jako ministerstvo, nebo jsme museli dát jinému kraji, aby ten daný případ dořešil, právě proto, že tam byly neskutečné tlaky na ty státní úředníky. Takže to není o tom, že to se neděje, děje se to. Tak jako jsou hodní a zlí lidé, tak jsou prostě dobří úředníci, kteří mají obavy - to nejsou obavy o život, to v žádném případě tady nechci vůbec nějak personifikovat - ale prostě byly na ně vyvíjené tlaky a oni sami požádali o pomoc a my jsme jejich případ dali jinému kraji. Takže neříkejme a nelžeme si tady, že to není. Prostě ten smíšený model je špatně, ale špatně už historicky, že byl takto nastaven a že je nastavena samospráva a státní správa, která je sloučena, a že samospráva je ta, která má přenesenou působnost, a dostává - byť tedy 80 %, není to těch 100 % - od státu, ale že ta státní správa není osamostatněna, že prostě je ve společném baráku státní správa a samospráva. Není to dobře.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Faktická poznámka pana poslance Vondráčka. V současné době, pane poslanče, máte faktickou poznámku a poté následuje přednostní právo pana ministra Kupky, takže chcete-li faktickou poznámku, máte.

 

Poslanec Radek Vondráček: Takže já využiji faktické poznámky, děkuji. K té systémové podjatosti. Já jsem byl u případu, kdy Zlínský kraj podepsal memorandum o spolupráci s Ministerstvem dopravy, že mají společný zájem na budování D49. To je ta naše slavná s křečkem, směrem na Fryšták. I společné memorandum, míněno čistě pozitivně, nakonec vyvolalo námitky o systémové podjatosti ministerstva, které rozhoduje v opravném prostředku v rozkladu. Takže ta systémová podjatost je nová mantra, systémová podjatost nám bují. Samozřejmě ani rozhodovací praxe není statická, je dynamická, vyvíjí se.

Musím konstatovat, že spíše vyhovuje tady těmto argumentům a těmto námitkám. To znamená, jestli má kolega dobrou zkušenost a nemá problém se systémovou podjatostí a jiní mají, tak jenom upozorňuji, že ten jev sílí, může být do budoucna problematický a my jako zákonodárci bychom také měli trochu přemýšlet nad legislativou preventivně, nejenom co se děje právě v tuto chvíli. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní není žádná další faktická poznámka.

Přečtu omluvu. Dnes mezi 12. a 15., respektive od 12 hodin do konce jednacího dne z důvodů pracovních se omlouvá pan poslanec Jiří Hájek.

Nyní vystoupí s přednostním právem pan ministr Kupka. Prosím, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se také rád vyslovil k tomu, proč tady vlastně dnes jednáme, co nás k tomu vede. Moc mě mrzí, že se pan místopředseda Havlíček snížil k tolika demagogiím. Když nás obviní z toho, že nemáme na prvním místě občany, pokládám to prostě za neférový faul. Jak občané, tak lidé, kteří mohou jako podnikatelé, ale třeba i jako starostové investovat do svých důležitých záměrů, tak přicházejí do kontaktu se stavebními úřady.

Zásadně říkám, že jsem měl možnost vystupovat v roli investora drobné stavby jako fyzická osoba i jako investor, který zastupoval zájmy obce, tedy občanů i jako investor, který zastupoval zájmy kraje. Teď jsem v roli, kdy zastupuji jako ministr dopravy zájmy občanů České republiky u klíčových dopravních staveb. Zároveň jsem měl možnost zkombinovat roli těch, kteří rozhodovali nebo měli vliv na rozhodování, ale pojďme si také říct, jak ten vliv může vypadat.

Jako starosta obce jsem maximálně měl možnost uplatnit vliv, když se někde řízení zastavilo nebo když se úředníci nebyli s to domluvit a rozhodnout v čase. V žádném případě jsem neměl možnost - a tady si troufnu tvrdit, že to všichni potvrdíte, pokud jste vystupovali férově - ovlivňovat to, jak ten konkrétní člověk rozhodoval, jak vypadal jeho konkrétní soud. A nepochybně to mohlo také někdy končit tak, že politický vliv byl silnější. Ale vlivů, kterým čelí každý úředník, je pochopitelně mnohem víc. Ten úředník také někde bydlí, může ho ta stavba ohrozit osobně, může na něho útočit kdokoliv další.

Pojďme si říct, co je klíčové pro to, jak nastavit systém, aby opravdu sloužil občanům. Máme tady režim, o kterém se rozhodlo - režim smíšeného modelu veřejné správy. Když říká Ivan Adamec, že dochází jedním konkrétním zákonem k destrukci, tak mu bohužel musíme dát jenom za pravdu, protože pokud by se jednalo o skutečnou reformu toho smíšeného modelu veřejné správy - vedli jsme o tom debatu - no tak by to nepochybně nezasahovalo jenom oblast stavebního zákona, ale i životního prostředí, kultury, dopravy a tak dále. To, že se tady jedním konkrétním zákonem, jednou konkrétní problematikou vlamuje zákon do současného smíšeného modelu veřejné správy, je holý fakt, a označení toho vlivu za destrukci smíšeného modelu bez té ale zásadní debaty o základním nastavení, to je prostě bohužel také pravda.

My jsme od začátku upozorňovali na vážné problémy, tady zaznělo z úst pana místopředsedy Havlíčka, že to bylo se všemi vykomunikováno. Bohužel ti, kteří v tuto chvíli hrají důležitou roli v procesu rozhodování, kraje, obce a města, s tím návrhem od začátku měly zásadní problém, a to problém z důvodu praktického, protože upozorňovali na to, a mimochodem upozorňovalo na to i Ministerstvo vnitra, že to nebude fungovat a že to narazí na zásadní praktickou překážku, že nebude mít kdo rozhodovat, že tady vzniká fakticky na zelené louce nový stavební úřad. A já chci říct stejně jako Ivan Adamec, že netrpím chimérickou představou, že stát dělá věci lépe, než je dělají kraje nebo obce. A těch příkladů bych tady mohl dát mnoho. Stát v mnoha případech dělá věci objektivně hůř, dělá je déle, dělá je formalistněji. A když říkáte, že chcete odformalizovat v původním stavebním zákoně nebo v tom návrhu, který prošel minulý rok, stavební správu, a činíte to způsobem vzniku nového stavebního úřadu, tak nehrozí, že toho formalismu bude méně. Opak je pravdou. Hrozí, že můžeme propadnout do mnohem většího formalismu.

Realita současných stavebních povolování. Když se podíváte na funkční úřady, a těch je významně víc než těch nefunkčních, protože jinak by se v té zemi nestavělo, tak zjistíte, že na úrovni ORP většinou probíhají koordinovaná jednání. Mimo jiné stanovisko, které je dneska potřeba a které rušíme jako koordinované stanovisko všech těch jednotlivých dotčených orgánů na úrovni životního prostředí, děje se, dokonce se na mnoha úřadech dávají dohromady koordinovaná stanoviska i napříč odbornostmi a významně se tím zlepšuje situace pro občana, pro žadatele, který tam přichází. A to, z čeho jsme vycházeli při koncipování našeho opozičního návrhu, vycházelo z téhle dobré praxe, z konkrétní analýzy, ze znalosti věci, jak to na jednotlivých dobře funkčních ORP funguje. A máme mířit k tomu, abychom dali dohromady na základě dobrých příkladů fungování systému jako celku. A k tomu se vydala varianta, která je postavená na digitalizaci stavebního řízení, na Portálu stavebníka, který do toho vnáší celou řadu důležitých kontrolních prvků, neformálních kontrolních prvků, protože jsou evidentní pro každého, kdo jako stavebník žádá o stavební povolení, protože to jako ve Finsku, jako v Kanadě a v mnoha dalších zemích světa může vidět na jedné obrazovce a sledovat digitální stopu vyjadřování jednotlivých úředníků v různých dotčených orgánech s evidentním zachováním stopy toho rozhodování. To je cesta, kterou jsme se vydali. Nepotřebujeme je stěhovat do nového superformálního stavebního úřadu. Potřebujeme, aby dokázali rozhodovat spolu a aby dokázali dávat v zájmu občanů dohromady v co nejkratším čase finále v podobě stavebního povolení.

To, co předkládáme teď, je konkrétní návrh odložení, ale ruku v ruce s tím jde práce na podobě, která má přesně zohlednit zájmy občanů na prvním místě, podnikatelů a developerů a všech investorů, kteří musejí stavět, protože samozřejmě je veřejným zájmem, je zájmem občanů, aby tu rostly stavby, které slouží lidem, ať už v podobě investorů státních, krajských, městských anebo jednotlivých občanů. Tohle pokládám za velmi důležité, a ta cesta, kterou jsme prodiskutovali, která z velké části je úplně společná. Na digitalizaci stavebního řízení panovala významná shoda v této Poslanecké sněmovně, respektive v té předchozí, ale ve zdech tohoto jednacího sálu, stejně tak v Senátu, ale narazilo to přesně na moment, kdy tu novou autoritu dostával nový státní stavební úřad, sice takzvaně odpolitizovaný, ale když se podíváme na to, jak některé takzvaně odpolitizované státní stavební úřady fungují, tak zjistíte, že to v mnoha případech je žalostná situace.

Jeden konkrétní příklad. Rozhodování o stavbě, která představuje pro nás všechny záležitost jasné priority - pražský silniční okruh, stavba 511. Bohužel, došlo k podání ohledně systémové podjatosti a v ten okamžik rozhodoval centrální orgán, ústřední orgán státní správy o tom, komu bude ten případ přidělen. Jak dlouho rozhodoval? Týden? To by bylo možná tak akorát, takový případ. Rozhodnutí o tom, když to nemá rozhodovat Magistrát hlavního města Prahy ani Krajský úřad Středočeského kraje, kdo by se s tím vypořádal? Do 30 dnů je zákonná lhůta. A víte, jak dlouho to bylo? Čtyři měsíce. Čtyři měsíce v situaci, kdy to byl společný zájem. A to je jeden z mnoha případů, kdy já tvrdím, že to nestojí v tom, aby to lépe dělal stát, prostě to nemusí lépe dělat stát.

Když se podíváte na vybavení a procesy na celé řadě městských úřadů, ať už obcí s rozšířenou působností nebo i menších obecních a městských úřadů, je tam často velmi fundovaný úředník, je tam velmi často lepší výpočetní technika, než kterou disponují státní úřady, ústřední orgány státní správy. To všechno je realita, protože lidé na krajích, obcích a městech dobře vědí, že když nebudou mít funkční úřady, tak za nimi budou chodit občané a budou si u nich stěžovat na prvním místě. A navíc u celé řady těchto konkrétních samospráv je přímá odpovědnost, přímá odpovědnost za to, jak úřady fungují. A já se vůbec nezlobím, že občané si k starostovi chodí stěžovat, když něco nefunguje. Je opravdu namístě, aby starosta prostřednictvím tajemníka uplatnil nápravu věcí, aby se dodržovaly lhůty a podobně. A odmítám očerňování samospráv, že uplatňují vliv na to, jak se rozhoduje, protože kdyby to tak bylo, tak dneska neroste tolik staveb a neocitáme se v současném stavu. Ano, jsou případy, kdy to dobře nefunguje. Na nás je, abychom to přesně rozlišili a nabídli řešení, které je správné.

Zdůrazním, na čem panuje shoda, protože to určitě i v upravené podobě zachováme. Panuje shoda na tom, že nemůže fungovat princip ping-pongu a že tu má být funkční apelační princip. Platí zároveň shoda na tom, že se procesy mají sjednotit ideálně na jednom razítku. Samozřejmě ani v současném modelu to jedno razítko ve skutečnosti nebude, protože do toho vstoupí jiná, ale dojednaná závazná stanoviska v případě staveb, které například jsou v národních parcích nebo které jsou v chráněných krajinných oblastech. Platí tam dohoda na tom, že rozsah těch razítek opravdu má zůstat zachován, nemá se rozšiřovat, ale zásadně ho není možné už nad rámec té dohody snižovat, protože prostě by to také mohlo znamená omezení uplatnění veřejných zájmů. Samozřejmě že se shodujeme na to, že nemá docházet k přezkumům celé řady dílčích rozhodnutí, protože pak to zakládá velkou právní nejistotu všech těch, kteří chtějí stavět.

Dostávám se do finále toho, co jsem tady chtěl v rychlosti povědět. Na nás opravdu je, abychom dokázali nalézt řešení, které bude pro klíčové partnery vhodné, kde ve prospěch občanů bude možné najít praktické řešení, jak zajistit výkon státní správy v oblasti stavebních řízení na úrovni měst, krajů a také státu. Na tom intenzivně pracujeme a ten dnešní krok je jenom technická cesta k tomu, jak nedopustit, aby stát vyhazoval nesmyslné finanční prostředky za vznik formální megastruktury, která nejenom že nezajistí lepší fungování sama o sobě, a znovu bych mohl zdůraznit, že nikdy se nestalo, že by pouhý vznik nějakého úřadu problém vyřešil - prostě nevyřešil. Je to chiméra. To, co přinesl předchozí stavební úřad, ten předchozí, v současné době diskutovaný nový stavební zákon, to není opravdu koncepční pohled na uspořádání veřejné správy. To je zásah do současného modelu jenom v konkrétním bodě a vyvolává to dramatickou odezvu všech těch, kteří i v budoucnu budou rozhodovat.

Ano, také volám po tom, potkat se u společného stolu, protože jinak to být nemůže, a najít vhodné řešení, které bude provedeno i s nezbytným respektem primárně vůči občanům, ale logicky i vůči těm, kteří v těch procesech rozhodovat budou, tak jako rozhodují dnes. A pokud se ten model, jako to bohužel je u současného nového stavebního zákona, vymyká a není přijatelný pro klíčové hráče, tak to samozřejmě je chyba, kterou je potřeba napravit. A má tady na konci dne zvítězit společný zájem o to, aby se v České republice dařilo budovat klíčové stavby, dařilo stavět zvlášť v situaci, kdy budeme čelit ještě dramatičtější situaci v souvislosti s uprchlickou krizí, kdy máme splatit historický infrastrukturní dluh. Ale cesta není nesystémové nabourávání smíšeného modelu, cesta spočívá ve využití osvědčených cest ze zahraničí, digitalizaci stavebního řízení a správném realistickém pohledu na to, jak to udělat, aby to funkční bylo.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Eviduji tři faktické poznámky. Nejprve vystoupí pan poslanec Karel Havlíček, připraví se Berenika Peštová a další.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji panu ministrovi Kupkovi za diskusi, ale v zásadě potvrdil to, co jsme říkali. Máme na to zcela odlišný názor. Vy hrajete za úřady, vy hrajete za starosty a nepochybně mezi nimi je celá řada výborných starostů, kteří to dělají velmi dobře a správně, a troufám si i tvrdit, že vy jste jedním z nich, a my hrajeme za občany, protože tvrdíme, že je naopak jednodušší nastavit jeden model, jeden systém, řízeno z centra, a současně aby starostové, respektive obce, využívali modelu územního rozhodování. To je naprosto správně. Nevím, co je divného na tom, že to chceme sjednotit.

Není vůbec pravda, pane ministře, to, co jste říkal, kolik ušetříme peněz. Váš model, a víte, že to je několikrát spočítáno, mimo jiné to propočítával tým pana profesora Mejstříka, nás bude stát o několik miliard korun navíc. A tak jako jsou dobří starostové, bohužel ne všichni to zvládají, konečně to jsme mohli vidět i v posledních dnech, že ne vždy je na to zcela spolehnutí. Proto navrhujeme tento systém, který je podle našeho názoru jednodušší, rychlejší pro všechny, levnější, a nevím, proč se tomu tak zarputile bráníte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Nyní paní poslankyně Berenika Peštová, připraví se Klára Dostálová. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji. Já jsem bedlivě poslouchala. V každém případě tady není žádný spor. Vy říkáte, státní úředníci to nevyřeší, přitom jsou to právě státní úředníci, kteří jsou na těch oerpéčkách, kteří jsou na těch krajích. To jsou státní úředníci, kde je ta přenesená působnost, takže když se to bude stavět, tak se to bude stavět na těch úřednících, o kterých jste říkal, že jsou ti správní, protože to umí a pracují dobře.

Ale to, co jste tady dnes předložili, způsobí akorát právní chaos. Tak jako vy vždycky říkáte - a to se mi moc nelíbí, ale budu se s tím asi muset ztotožnit - je to neskutečný paskvil, protože vy ve své podstatě pouze přicházíte s čím? Přicházíte s tím, že chcete, aby účinnost, která už byla nabyta 1. 1. 2022, byla prodloužena o rok. V právním řádu uděláte neskutečný chaos. Budou tady zákony, které už neplatí, a máme se jimi řídit. Budou tady nějaké výklady. Co to je? Ten, kdo je vykladač zákona, to je soud, a ne že si tady uděláme výklad na něco, co bude platit, byť už to dávno neplatí, to, co platí, posuneme retroaktivně. To bude takový chaos, který způsobíte. To je to, co mi vadí. Vy na jednu stranu říkáte: Nebudeme takoví, jako byly vlády před námi, to znamená, půjdeme řádným legislativním procesem, vnitřní připomínkové, mezirezortní. Pak sem dáte paskvil, který ani neprošel Legislativní radou vlády. Pan ministr Legislativní rady vlády si sám sobě udělí výjimku, to už je vrchol - sám sobě výjimku, aby to nemuselo do Legislativní rády vlády jít, a sám tam dá stanovisko, že to způsobí chaos. (Předsedající: Čas.) To mě zaráží. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní vystoupí paní poslankyně Klára Dostálová a připraví se pan ministr Martin Kupka. Prosím.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji za slovo. Já se taky pokusím být velmi rychlá. Cílem toho zákona bylo eliminovat všechny hrozby potenciálního zdržení. Není potřeba si tady vysvětlovat systémová podjatost ano nebo ne. Já bych jenom chtěla hrozně moc dát na pravou míru slova, která tady zazněla. Prosím, nepleťme si systémovou podjatost a podjatost jako takovou. Systémová podjatost - i Nejvyšší správní soud řekl, že byla velká chyba v roce 2000 dát stavební právo do smíšeného modelu, že tam vznikl ten prapůvod. Podjatost jako taková, to znamená, že někdo je něčí soused, zasahuje mu ta stavba do jeho běžného života a ten někdo je úředník, ta bude existovat vždycky. Vždycky, to se nedá eliminovat. Ale systémová podjatost, to je ten střet dvou vesmírů. Proto například na Slovensku obec sama sobě nesmí povolovat projekty, protože tam právě dochází k obrovskému střetu v rámci povolování. A jinak co se týká - omlouvám se, prostřednictvím vás, pane předsedo - to rozhodnutí o systému podjatosti čtyři měsíce, tak to mně tedy vyvolalo úsměv na rtu. Takže MMR to nestihlo nebo Ministerstvo dopravy, trvalo to čtyři měsíce, tak jim naložíme ještě víc práce, budou přezkumné, budou odvolací, a pak už vlastně rozhodovat o systémové podjatosti budou roky, protože samozřejmě ani úředníci ministerstva nejsou zastupitelní. Nejsou, proto je tam potřeba jednotná struktura státní stavební správy.

A už vůbec nevím, kde jste vzal informaci, pane ministře dopravy, že budeme stavět nový úřad, že tam budeme muset shánět nové lidi. Prosím vás, máme v České republice 1 300 stavebních úřadů a pracuje tam 13 000 lidí. To jsou furt jedni a ti samí lidé, jenom budou koncentrovaní pod jednu státní stavební správu.

A jenom malou poznámku k panu poslanci Adamcovi, vaším prostřednictvím, pane předsedající. Pan poslanec říkal, že nezná žádné případy systémové podjatosti, to mě mrzí. Je to zastupitel Královéhradeckého kraje, ať si vzpomene v Hradci Králové na Miletu a velké náměstí. Děkuji. (Potlesk poslankyně Schillerové.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní vystoupí pan ministr Martin Kupka s faktickou poznámkou a připraví se pan poslanec David Štolpa. Prosím.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka Velmi stručně ke slovům pana místopředsedy Havlíčka. Nejvíce doplatí občané na to, když se zastaví nebo ochromí vydávání stavebních povolení, a přesně na to Ministerstvo vnitra poukázalo už v předchozí době ve své poměrně rozsáhlé studii. Ta také zdokumentovala, jaké by byly náklady toho procesu vytváření nového stavebního úřadu - ano, někteří lidé přejdou, ale i ty předchozí průzkumy ukázaly, že ochotná byla maximálně část, 40 %. S tím se tedy nový stavební úřad bude tvořit velmi obtížně.

A co se týče nákladů vyjádřených Ministerstvem vnitra, ty šly do desítek miliard korun a sekundární dopady, které by například vyvolalo ochromení ve vydávání stavebních povolení, odhadovalo Ministerstvo vnitra na více než 200 miliard korun. To jsou fakta, která tehdy ještě vaše koaliční Ministerstvo vnitra, a tedy ústřední orgán státní správy, vydalo.

Když tady paní kolegyně Peštová kritizovala náš návrh skrze legislativní postupy, tak všichni dobře víme, jak bohužel spatřil světlo světa současný diskutovaný nový stavební zákon, který vlastně vycházel z komplexního pozměňovacího návrhu načteného Martinem Kolovratníkem, který rovněž neprošel celým standardním legislativním procesem, přestože znamenal zásadní průlom i do té koncepce původního stavebního zákona. Tak buďme poctiví, řekněme, že úkolem je najít východisko, a tady znovu zdůrazňuji, ten náš zájem je stejně, jak to deklaroval pan místopředseda Havlíček, najít dobré řešení pro občany. To sledujeme přece v okamžiku, kdy hledáme způsob, jak zjednodušit stavební řízení. A, prosím, neosočujte nás z něčeho, co je takhle nepravdivé, a myslím, že tím shazujete jenom sám sebe. (Předsedající: Čas.) Ještě jednou děkuju za pochopení i těch argumentů, které jsem vyslovil.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec David Štolpa, připraví se pan poslanec Radek Vondráček. Prosím.

 

Poslanec David Štolpa: Děkuji za slovo. Já se vrátím v diskusi ještě kousek zpátky a vaším prostřednictvím bych zareagoval na pana ministra. Pane ministře, vy jste zde zpochybnil to, že nebyl tisk v minulém volebním období přiřazen výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, následně jste pak zpochybnil i to, co řekla paní místopředsedkyně Mračková Vildumetzová. Já jsem byl jedním z těch poslanců, kterých se to týkalo. Já za celé minulé volební období jako člen veřejné správy nedostal jeden jediný tisk. Poté, co jste na to byl upozorněn, tak mi byl přidělen sněmovní tisk, o kterém se dopředu vědělo, že nepůjde na plénum.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Radek Vondráček a připraví se paní poslankyně Klára Dostálová. Prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Pane ministře Kupko, vy jste říkal fakta a buďme k sobě upřímní. Já jsem nebyl při tvorbě stavebního zákona, působil jsem v jiné pozici, nicméně podle mých informací v rámci studia RIA tam je studie, ze které se vychází, že změna smíšeného modelu, reforma státní správy, přinese až 7 000 pracovních úřednických pozic - bude moci být zrušeno, protože nebude potřeba je mít. A je tam číslovka, 10 miliard celospolečenských nákladů ročně může být ušetřeno v případě, že bude postupováno podle stávajícího zákona. Je to tam, nebo není to tam v té studii RIA? Až 7 000 pracovních míst, až polovina.

Jestli říká Klára, že v tuto chvíli se bavíme o 13 000, až 7 000 úřednických míst. Kolik tato vláda zrušila? Napřed 74 přidala na Úřadu vlády, přidali jste si náměstky, přidali jste si místopředsedy, teď přišla hláška, že nějakých 400 úřednických pozic se bude zrušovat. Já ještě nevím tedy, jestli to budou i ti chudáci z hygieny, o kterých se psalo, nebo ne, ale tohle je 7 000 versus 400. Chtěli jste šetřit, tak mi, prosím, zareagujte na tuto otázku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Klára Dostálová. Prosím.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji. Já se tedy omlouvám, ale pokud tedy fakta, tak fakta, ano? Takže my samozřejmě jsme s hrůzou očekávali, když si na nás Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv zadali ten průzkum, jak to dopadne, no, a jak mile jsme byli překvapeni, že ano? Ono nakonec to vyšlo samozřejmě ve prospěch toho návrhu, protože 40 % lidí, že přejde, 30 % že ne, že chce zůstat na obci, a další procenta, že odchází do důchodu, protože tam je ten obrovský problém, že skutečně stárnou ti lidé na stavebních úřadech.

No, a jaké zjištění, když nový stavební zákon potřebuje místo 13 000 lidí jenom 5 až 6 000, což je zhruba samozřejmě kolem těch 40 %, takže se tam prostě ideálně dostáváme. Takže my jsme naopak tím průzkumem byli velmi potěšeni.

Druhé, co jste tady řekl, pane ministře dopravy - modely Ministerstva vnitra. Abychom to tedy měli úplně jasné, model, který navrhujete vy, by stál 3,8 miliardy korun. Jenom znovu říkám, že zhruba 4 miliardy už dneska se platí za výkon přenesené působnosti v oblasti stavebního práva, náš model 4,1 miliardy korun. Vy neustále říkáte 20 miliard, ale to tam Ministerstvo vnitra dalo poznámku, že by se musely všechny stavební úřady stavět znovu na zelené louce. Taková kravina! Takže prosím, těch 4,1 miliardy korun je jenom proto, že my zvyšujeme o jednu platovou třídu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. V současné době neeviduji žádnou faktickou poznámku ani přihlášku s přednostním právem, a budeme tedy postupovat v rozpravě podle řádně přihlášených. První vystoupí pan poslanec Radek Vondráček a připraví se pan poslanec Robert Stržínek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji, pane předsedající, že jsem se dočkal. Hlásil jsem se včera, tak jsem rád, že jsem přišel na řadu. Výhoda pro všechny přítomné je, že už jsem zčásti zapomněl, co jsem vlastně všechno chtěl říkat během té rozpravy. Ale obohatili jsme diskusi o termíny jako destrukce systému veřejné správy, jako zparchantění stavebního zákona. Mimochodem, pane kolego, 25 novel utrpěl stavební zákon a výsledkem je frustrace nás všech. Myslím si, že v této zemi není člověk, kterému by nevadilo, že ty formální, navzájem podmíněné procesy se spoustou razítek trvají neúměrně dlouho a brzdí rozvoj.

Zaznělo tady od kolegyně slovo paskvil, já bych tedy se přidal do diskuse s termínem, že považuji ten materiál, který projednáváme, a ten návrh za zákonodárný zločin. Já se domnívám, že způsob, kterým je tento tisk předkládán, a hlavně co obsahuje, je naprosto, co se týče dopadů do praxe, nepředvídatelný.

Rád bych promluvil trochu, zklidnil tu debatu, řekl si to svoje, a chtěl bych se zaměřit na legitimní očekávání a právní jistotu v České republice. Na začátek si s dovolením neodpustím citaci ze strany 52 - tuším, ano - programového prohlášení této vlády, která napsala: "Zvýšíme kvalitu legislativy. Každou novou regulaci důkladně zvážíme na základě analýzy očekávaných dopadů. Legislativní návrhy potřebné k plnění programového prohlášení budou předkládány standardní legislativní cestou a před jejich předložením do vlády se k nim vyjádří odborníci v rámci Legislativní rady vlády." Následuje stanovisko předsedy Legislativní rady vlády k návrhu zákona, kterým se mění stavební zákon a který v tuto chvíli projednáváme. A píše se tam: "Návrh zákona nebyl projednán v připomínkovém řízení na základě výjimky udělené předsedou Legislativní rady vlády. Předkladatel navrhuje, aby byl z důvodu časové naléhavosti návrh zákona projednán tak, aby s ním Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu ve znění zákona č. 40/2000 vyslovila souhlas již v prvém čtení. Návrh zákona nebyl z časových důvodů projednán pracovními komisemi Legislativní rady vlády. Předseda Legislativní rady vlády rozhodl v souladu s čl. 4 bod 3 písm. a) a c) statutu Legislativní rady vlády, že tento návrh nebude projednán Legislativní radou vlády a že k němu bude vypracováno stanovisko předsedy Legislativní rady vlády, neboť jde o časově neodkladnou úpravu, která nemá formu komplexního zákona, ale jde pouze o změnu přechodných ustanovení upravujících dobu použitelnosti zákonných ustanovení, do jejichž obsahu není předloženým návrhem zasahováno."

No jo, ale nám tady vzniká dvojkolejnost, o které tu celou dobu mluvíme a která způsobí neskutečné interpretační problémy v praxi. Z toho samotného stanoviska předsedy legislativní rady budu taky krátce citovat: "Navržená specifická konstrukce dělení účinnosti" - jmenuje se to specifická konstrukce dělení účinnosti, pro ty z vás, kteří to ještě nevědí - "respektive použitelnosti úpravy zákona, stavebního zákona, obsažená v navrhovaném ustanovení § 334a, může vést k praktickým problémům, neboť posuzování toho, které části zákona budou použitelné a ve vztahu ke kterým druhům staveb, zejména v případě souboru staveb, potažmo staveb souvisejících, a v jakém časovém období, bude zřejmě velmi složité. Navržené věcné řešení je otázkou politického rozhodnutí," se píše ve stanovisku předsedy LRV. Z legislativního hlediska se upozorňuje, že praktičtější a pro adresáty právní úpravy srozumitelnější a jednodušší by bylo odložit účinnost nové úpravy stavebního zákona jako celku, a to včetně zákona č. 284/2021, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona.

Návrh předpokládá částečně odložení účinnosti stavebního zákona, ale neobsahuje současné odložení účinnosti takzvaného doprovodného zákona, to jest zákona, kterým se mění zákonné souvislosti s přijetím stavebního zákona. Při zvoleném věcném řešení a vzhledem ke složitosti takzvaného doprovodného zákona by ostatně ani nebylo možné jeho účinnost pouze částečně odložit, takže rozporuplné a kontroverzní už je samotné stanovisko předsedy Legislativní rady vlády. Já bych proto rád krátce pohovořil na téma právní jistota a legitimní očekávání a v právním řádu České republiky, protože když to říkáte lidem a vysvětlujete občanům, ne vždycky to chápou, co to je legitimní očekávání, co to je právní jistota, ale je smutné, když to neví předkladatelé zákona, když to neví Legislativní rady vlády. Ty návrhy vyvolávají obavy o osud staveb, právní jistotu stavebníků a jistotu zaměstnání některých úředníků. Hrozí reálné riziko, že úředníci budou ve vakuu a nedostanou plat. Hrozí, že nebude existovat úřad, který by měl kompetence vydávat některá povolení, a paralyzace stavebního řízení. Na to ve svém stanovisku také upozorňuje předseda LRV a nový ministr pro legislativu.

Přesto vláda, byť jde o návrh ministra za Pirátskou stranu a kritiku jeho stranického kolegy v podstatě, tyto špatné návrhy předala se svým souhlasem do Poslanecké sněmovny. Stavebníci by mohli skončit tak, že budou žádat soud, a už to tady zaznělo od kolegyně Peštové, aby jim řekl, jak mají žádost podat, například v případě obce o vodovodní přípojku pro hasičskou zbrojnici. Je to proto, že návrhy neřeší doprovodný zákon a zcela ho ignorují. Riziko, před kterým ve svém stanovisku varuje, se vztahuje nejen na povolení staveb, ale i na územní plány, a chaos, který by vznikl, je v podstatě dnešní optikou těžko předvídatelný.

Dovolte mi, abych ještě jednou citoval ze stanoviska LRV: "Problém se dotýká například ustanovení o vodovodech a kanalizacích, které se vztahuje na stavby, jež jsou součástí prakticky všech řízení o povolení stavby - například vodovodní nebo kanalizační přípojky jsou prakticky v každé stavbě." (Velký hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, ale přece jenom hluk v sále je poměrně vysoký. Poprosím především pravou část sálu o ztišení. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Radek Vondráček: Rozsah neřešitelného aplikačního problému je veliký. Domnívám se, že může být skutečně velmi závažný. Znamená to totiž, že by ze spojeného modelu byly vyňaty agendy, které by neměly kam přejít. Spisová rozluka, to znamená předání dokumentace vedené úřady, by rovněž mohla být v časovém nesouladu, a obávám se i dalších na první pohled těžko identifikovatelných problémů. A už vůbec si to nedokážu představit bez diskuse, jak bylo navrhováno, že ten návrh měl jít podle § 90. To absolutně nechápu, že vláda vůbec zvažovala takovýto postup.

Předseda LRV ve svém stanovisku uvažuje nad tím, že by zřejmě došlo k jakési výkladové novele těchto dalších zákonů, o je ale nepředstavitelné. Jak by se mohl kdokoli, občan, stát, úředník, podnikatel vyznat v zákoně, který by sice byl platný a účinný, ale neplatil by, protože výkladem jiného zákona by se dospělo k jinému závěru a k jiné aplikaci? To, co se tím otevírá, není právní řád, ale skutečně právní chaos, kterému bychom tady měli společně nějakým způsobem - ještě nevím, ale musí být nějaká dohoda - zabránit. Skoro to vede k úvaze, jestli by potom nebylo lepší všechny zákony zrušit, ať se to všechno řeší nějakým výkladem.

Takovýto návrh je podle názoru řady právníků v rozporu s ústavou, protože nezajišťuje právní jistotu a odporuje principu legitimního očekávání. K tomu legitimnímu očekávání - pan profesor Gerloch formuloval pět postulátů, které má z hlediska právní jistoty naplňovat právní stát: jistota, že bude tvořeno dobré právo, jistota, že nikdo nebude bez zákonných důvodů omezen ve svých právech, jistota, že bude šetřeno nabytých práv, jistota, že se každý domůže svých práv, a jistota, že bude spravedlivě postižen každý, kdo právo porušuje.

Co je to dobré právo? Základní princip demokratického právního státu a stěžejní normativně hodnotové východisko práva. Lidé jsou svobodní a rovni v důstojnosti a právech. Formální aspekty dobrého práva jsou například bezmezerovost, což je dobré si připomenout v této souvislosti, nerozpornost, opět problém, konzistentnost. Dobré právo je stabilní - nutný základ právní jistoty. Stabilita ústavněprávní, stabilita zákonů i stabilita výkladu práva. Kvalita práva podmiňuje i naplňování dalších atributů právní jistoty. Obecně jednotlivé prvky právní jistoty tvoří spojené nádoby. Právní jistota je požadavek, který je kladen ústavou na právní řád i na jeho aplikaci. Rozumí se jím takový stav, kdy jsou objektivní a subjektivní právo fyzických a právnických osob dlouhodobě stabilní, jednotné, relativně jednoduché a předvídatelné a je tak naplňováno legitimní očekávání fyzických a právnických osob. (Hluk v sále.)

Vám to možná přijde jako nudná přednáška, ale to jsou věci, které by každý předkladatel práva měl znát a měl by je v prvé řadě respektovat, jinak se dostáváme do konfliktu s ústavním pořádkem.

V právním systému, který prochází transformací, což bylo třeba u nás po roku 1989, samozřejmě není možné dosáhnout maximální právní jistoty. Často jsou předpisy složité, nepřehledné, rychle se mění. Soudy, úřady rozhodují. Ptám se ale, jestli jsme po třiceti letech od roku 1989 stále v takovéto situaci?

Princip naplnění legitimního oprávněného - říkám legitimního oprávněného - očekávání je vyjádřením obecnějšího požadavku právní jistoty a rozumí se jím takový stav, kdy jsou objektivní právo i subjektivní právo fyzických osob a právnických osob stabilní, jednotné, jednoduché, předvídatelné a je tak naplňováno to očekávání. Opakování je matka moudrosti. Já to tady budu říkat zřejmě při prvním, druhém i třetím čtení, jestli nedojde k nějakému kompromisu mezi koalicí a opozicí. Tento princip třeba brání mimochodem měnit daňové zákony v neprospěch poplatníků během účetního období, měnit podmínky výběrového řízení po zaplacení vstupního poplatku nebo výběrová řízení neodůvodněně rušit a podobně. Jako příklad takové špatné praxe mohu uvést třeba zákon o pozemních komunikacích, který s účinností od 1. ledna 2007 zavedl systém elektronického mýtného, na předchozích dálničních známkách však bylo uvedeno: Konec a platnost 31. ledna 2007. To znamená, bylo to přímo v rozporu s principem legitimního očekávání. Ale tento příklad byl v podstatě marginální, drobný, proti tomu, jaký hluboký zásah může znamenat tato novela do stavebního řízení a stavebního práva v České republice.

Ústavní soud ve svých četných judikátech dovozuje existenci pojmu právní jistota z prvního odstavce článku Ústavy České republiky, ve kterém se píše, že Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodě člověka a občana. Právě v závazku bytí právním státem spatřuje Ústavní soud pramen právní jistoty v Česku, když na základě teoretickoprávních principů vysvětluje, že právní jistota je jedním z neoddělitelných znaků právního státu. Právní jistotou rozumíme míru předvídatelnosti, míru, do jaké se subjekt práva může spolehnout, že ke konkrétnímu případu bude přistupováno pokaždé stejně, že soudce o stejné věci rozhodne zítra tak, jak o ní rozhodl dnes. Právní jistota neznamená nutně spravedlnost, spíš se jedná o výraz spolehlivosti. Důležitá je v tomto ohledu záležitost právní kontinuity, která bývá narušována zejména při událostech majících povahu historického předělu, jak jsem uvedl před chvílí.

Ještě bych chtěl říct, potřeba takové záruky je velmi dobře zřejmá zejména v dnešním světě, kdy hodnota morálky v mezilidské, a především mezinárodní komunikaci značně ustupuje ekonomickým zájmům. Jedině pevný a funkční právní řád umožní, aby byl stát vnímán okolním světem jako spolehlivý partner, což je ve finanční oblasti mimořádně významné. To platí samozřejmě i pro stavební řízení, pro stavební legislativu. Stát, v němž právní jistota neexistuje, dnes těžko může počítat se zahraničními investicemi či s pomocí okolních států, neboť nikdo se neodváží svěřit své peníze do rukou někomu, kdo mu nedokáže zaručit, že mu je bude moci zase vrátit, třeba proto, že právo, podle kterého si je dnes půjčil, už zítra platit nebude.

Tolik k mé nudné právní přednášce, kterou jsem částečně směřoval i na kolegu ministra a předsedu Legislativní rady vlády, protože jsem se o něm dověděl z životopisu, že je i pedagogem na mé alma mater, Masarykově univerzitě, a přednáší duševní vlastnictví. A třeba brněnští právníci a vysokoškolští pedagogové Jan Hurdík a Petr Lavický v roce 2010 ve své publikaci Systém zásad soukromého práva považují právní jistotu za jeden z vůbec nejdůležitějších principů právního státu a zdůrazňují, že je třeba mít jej na zřeteli nejen v každém okamžiku tvorby práva, ale potom následně také během jeho aplikace a interpretace.

Měl jsem ještě připravený krátký citát z rozhovoru pana předsedy Legislativní rady vlády, ale protože jsem nečekal, že se faktické poznámky tak rozšíří během naší diskuse, tak možná potom soukromě nebo v rámci nějaké faktické poznámky.

Ale já bych jenom velice krátce z toho jiného soudku. Pan poslanec Výborný mě upozornil, že ta studie v rámci RIA, model, který je tam obsažený a který uvádí, že polovina úřednických míst vlastně již nebude potřeba, se vztahuje k původnímu zákonu a nevztahuje se k tomu novému. Já si ale myslím, že výsledný rozdíl nebude zásadní. A ta studie byla zásadní. Když mluvíte o 7 000, o polovině. Paní zpravodajka říkala, že 13 000 lidí pracuje v tom sektoru, na stavebních úřadech, tak polovina je necelých 7 000, i kdyby to bylo třeba ovlivněno ještě nějakými novelami, které se tu projednávaly, ale myslím si, že to nebude zásadní. A myslím si, že argument, že se na celospolečenských procesech, na tom, že nebudou obíhat ta razítka, že se nebudou využívat všechny ty úřady, že se celospolečensky ušetří každý rok 10 miliard, tak to si myslím, že je závěr, který je platný, protože jde o zjednodušení stavebního řízení, zjednodušení a koncentrace stavebního řízení.

Vláda uvádí, že chce být vládou, která bude spořit, která bude šetřit veřejné prostředky. Na posledním zasedání vlády bylo oznámeno, že se ušetří přes 400 úřednických pozic, jenže co je 400 proti 7 000? Protože jestli chcete šetřit úřednické pozice, musíte rušit agendy. Nemůžete nechat všechny agendy a zároveň ubrat lidi, takhle to prostě nefunguje. A všichni, co čtete díla o zániku civilizací, tak si všimněte, že jeden ze základních znaků zániku civilizace vždycky je přebujelá byrokracie. Civilizace ve svém závěru natolik zbobtná a přijme tolik byrokratických pravidel, že pak v podstatě zahubí sama sebe. A my jsme se tu dneska sešli nad tím, že bychom se tomu mohli bránit a že bychom to dobré z toho zákona mohli zachránit.

Jenom nechápu jednu věc, a to je ta dvojkolejnost - a už to tady zaznělo od kolegy Havlíčka. Proč tedy vyhrazené stavby, proč velké stavby mají mít výhodu a benefit z nové právní úpravy, a my všichni ostatní, co stavíme rodinné domy, co stavíme garáže, se budeme pohybovat pořád v pravidlech toho tolikrát zkoušeného stavebního zákona, jak říkal kolega Adamec, 25krát novelizovaného, který v podstatě nefunguje už vůbec? A to bude výsledkem toho projednání? Tak se nedivte, že tady vystupujeme, a nedivte se, že s tím máme problém.

Já vám totiž ještě něco přečtu z programového prohlášení vlády, tentokrát ze začátku, jestli jste to zapomněli: "Chceme stát, který je chytrý, efektivní a úsporný. Chceme, aby české rodiny měly kde bydlet. Nezavíráme oči před problémy, které lidé v naší zemi mají, a bydlení je v poslední době jedním z nich. Přineseme řešení, která pomohou jak vlastnickému, tak nájemnímu bydlení, včetně sociálního bydlení. Nejdůležitější je v současné době zásadní zrychlení stavebního řízení." To je programové prohlášení této vlády (Ukazuje.). A já návrh, který dneska projednáváme, považuji za naprosto neslučitelný s vládním programem této vlády.

Já si myslím, že by se k tomu měl vyjádřit i premiér této země, který tu dnes není. Proto dávám procedurální návrh, abychom jednání přerušili do přítomnosti premiéra. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Registruji váš procedurální návrh a dám o něm hlasovat. Nejprve vás všechny odhlásím... (Poslanec Výborný se hlásí.) Jestli navrhujete změnu procedurálního návrhu, prosím. Protinávrh? Ano, prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Vážená vládo, pane ministře, kolegyně, kolegové, já jsem pečlivě poslouchal pana poslance Vondráčka... On na mě něco signalizuje, já teď nevím, co to je... (Hluk v sále, poslanci přicházejí do sálu. Nápověda z pléna: Vondráčka!) Vondráčka, samozřejmě. Já jsem říkal V. To je ta špatná akustika tady v sále. Samozřejmě, známe se. Poslouchal jsem pana poslance Radka Vondráčka (S důrazem na V.) včetně jeho závěrečného procedurálního návrhu, na který má samozřejmě podle § 63 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny právo. Vypořádáme se s tím podle postupu pana předsedajícího, tedy hlasováním. Přesto chci tady vyjádřit přesvědčení, že tady dostatečně jasně zdůvodnil potřebu parciálního odkladu účinnosti stavebního zákona pan vicepremiér a ministr Ivan Bartoš, a není důvodu, proč by se k této velmi specializované věci měl vyjadřovat pan premiér. Jistě i pan poslanec Vondráček ví, že pan premiér nás v tuto chvíli stále ještě, pokud mám informace, zastupuje na jednání evropského summitu v Bruselu. Myslím, že to vyjádření pana ministra - a musím říci vlastně i velmi detailní rozbor a analýza pana ministra dopravy Martina Kupky - bylo naprosto dostatečné.

Proto mi dovolte vznést protinávrh k tomu procedurálnímu návrhu - opět postupuji podle § 63 jednacího řádu - navrhnout přerušení tohoto bodu, ale nikoliv v tom režimu, jak bylo navrženo, ale do 11.58. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Táži se, zda máte ještě někdo návrh k hlasování? Nevidím. Nejprve vás všechny odhlásím, požádám vás, abyste se přihlásili svými kartami. Počkám, až se počet přihlášených ustálí... Počet je stabilní.

 

Nejprve tedy budeme hlasovat o procedurálním návrhu, respektive o protinávrhu pana předsedy Výborného o přerušení tohoto bodu do 11.58.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 77, přihlášeno je 155 poslankyň a poslanců, pro návrh 3, proti 56. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní tedy budeme hlasovat o původním návrhu, a to je návrh, aby tento bod byl přerušen do přítomnosti premiéra.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 78, přihlášeno je 157 poslankyň a poslanců, pro návrh 68, proti 89. S tímto procedurálním návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

A my budeme pokračovat v projednávání tohoto bodu a eviduji zde faktickou poznámku pana poslance Radka Vondráčka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Vondráček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane předsedající, přátelé, rozmáhá se nám tu takový nešvar, a to je dlouhé odůvodňování řekněme technických protinávrhů. Já si nemyslím, že to je poprvé, co se to děje v této Sněmovně.

Jedním ze základních principů a pravidel v jednacím řádu je, že o procedurálním návrhu se hlasuje bezprostředně. Teď to nevyřešíme, já bych jenom požádal, aby se té věci skutečně věnovalo grémium Poslanecké sněmovny, aby se dohledaly záznamy, jakým způsobem bylo postupováno, a myslím, že jsme dneska byli svědky, že to bylo dvakrát nadužíváno. Zkrátka máte většinu, tak nás přehlasujete, to je fér. Ale tímhle způsobem a až úsměvně prodlužovat odůvodňování těch návrhů, to si myslím, že do toho jednání nepatří. Tak pojďme se - my ne, já nejsem členem grémia - ale prosím, byl bych opravdu rád, kdyby se tomu věnovalo grémium. Děkuji. (Potlesk poslanců opozice.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Eviduji řadu faktických poznámek, to znamená, nejprve vystoupí pan předseda Marek Benda, potom pan předseda Jakub Michálek a poté případná přednostní práva. Tak ještě počkejte chvíli, než vám zapnu časomíru. Prosím, pane předsedo, mluvte.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, jenom rychle zareaguji na pana kolegu Vondráčka. Prostě je třeba vytvořit nějaký čas, abychom se dostavili zpátky do sálu a nemuseli tady to, co vykládáte a co nemá s realitou nic společného, celou dobu odsedět. Je to naprosto legitimní, vždycky se tak dělo a nevidím nejmenšího důvodu, proč by se tak dít nemělo. Procedurální návrh, který pozměňuje váš návrh, kterým se snažíte zastavit zákon, byl tady vždy akceptován. Takže nevidím důvod, proč bychom se tady měli něčím na politickém grémiu zabývat. (Potlesk v pravé polovině sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan předseda Jakub Michálek, připraví se pan ministr Marian Jurečka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Budu reagovat na vystoupení předřečníka, pana bývalého předsedy Vondráčka, a co se tady děje, že tady je neustále navrhováno přerušování s tím, po každém projevu, aby všichni poslanci museli vždycky neustále doběhnout do sálu a testovala se většina vládní koalice. Samozřejmě to znamená, že i kolegové, všichni kolegové včetně těch starších, musí sprintovat, včetně dam, které mají podpatky, a tak dále. Já navrhuji: Pojďme jinou cestou! Pojďme se na grémiu pobavit o řekněme programu tělesné výchovy, sprintování a udržování fyzické kondice poslanců. Myslím, že najdeme mnohem lepší cesty, než abychom tady museli běhat přes celý barák neustále dokolečka. Uděláme si nějaké společné závody a udržíme se všichni v kondici. Budeme zdravější a pro Poslaneckou sněmovnu to bude užitečnější. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Dobrý den i ode mě. Hezké poledne vám přeji. Budeme pokračovat faktickými poznámkami. Další je přihlášen pan ministr Jurečka. Pane ministře, prosím, vaše dvě minuty.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji moc. Já to trošku vrátím do nějaké racionální debaty i džentlmenské debaty. To, že občas opozice testuje přítomnost poslanců v bodech, u kterých řečníci dlouho mluví, i ve večerních hodinách, to tady je letitá praxe, s tím umíme všichni fungovat. Ale poprosím Radka Vondráčka, který tady ve svém dlouhém projevu mluvil o věcech, které mají mít nějaký právní rámec, mají mít nějakou jasnou předvídatelnost, čitelnost a podobně, to jsme tady slyšeli desítky minut, tak když tedy žádá o něco na jednání grémia, tak poprosím kolegu Radka Vondráčka, prostřednictvím pana předsedajícího: Dejte, prosím pěkně, vy sám za vás informaci, kolikrát v minulém období opozice žádala přerušení bodu, když tady nebyl premiér, který byl na zahraniční cestě na summitu v Bruselu. Ukažte nám to za čtyři roky! Nedělali jsme to!

Dělali jsme to u jiných členů vlády, to ano, ale jestliže premiér řádně zastupoval Českou republiku na summitu, ať už Evropské rady nebo NATO, tak se toto nedělalo. To byla džentlmenská dohoda, která se tady ctila. Vy ji nectíte. (Potlesk pravé poloviny sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další v pořadí s faktickou poznámkou pan poslanec Vondráček. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Chtěl jsem původně reagovat na Marka Bendu, ale tak už to vezmeme z jedné vody. Byl jsem dojat příspěvkem kolegy Michálka o tom příběhu s těmi podpatky a staršími. Tak omlouvám se kolegyním, které nosí podpatky. Samozřejmě ti, co sedí okolo mě, zase říkají: No a nebylo by lepší, kdybyste tady seděli, když jsme poslanci a máme sedět v práci?

Druhá připomínka a reakce na pana kolegu Bendu a prosil bych, aby si uvědomil, co říkal. On mi tady říkal, že já jsem tady mluvil o něčem nereálném a že to tady nemuseli poslouchat. Přátelé, já jsem tady mluvil o legitimitě očekávání a právní jistotě v České republice. A pan poslanec Benda řekne, že jsem mluvil o něčem nereálném? To se máme na tohle fakt těšit? Tohle? Celou vládu, že právní jistota v této zemi je něco nereálného? Tak já chci, aby... proto jsem to řekl na stenozáznam, aby to tady zaznělo.

Děkuji panu Jurečkovi, že řekl, že občas opozice testuje koalici, jestli je přítomna v sále, že se to tak dělo vždycky. Dělo a dělalo se to, pane Michálku, prostřednictvím paní předsedající, v naprosto jiných... (Upozornění ze sálu, že předsedá muž.) ... pana, pana předsedajícího, v úplně - to už je dneska podruhé, už si na to dáme pozor - tohle se dělo v minulosti v mnohem masivnějším rozsahu, než pamatuje nejenom předchozí volební období, ale ještě ta dávno minulá období. To znamená, já jsem si skoro jistý, že měla opozice dokonce problém, že byla svolána mimořádná schůze - já jsem ji svolal podle toho, jak si ji opozice přála, ale protože byl předseda vlády v Bruselu, tak samozřejmě pak byli na mě naštvaní. Ale já jsem jim plně vyhověl, že jsem to udělal v tom termínu, kdy tu mimořádnou schůzi chtěli. A já si myslím, že příklad, kdy se žádalo o přerušení do přítomnosti premiéra... (Čas, pane poslanče!) ... a byl v zahraničí, určitě najdeme.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju. K další faktické poznámce je přihlášena paní poslankyně Peštová. Paní poslankyně, prosím. A poprosím klid v sále!

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já jsem taky chtěla zareagovat na pana poslance Michálka, prostřednictvím pana předsedajícího. A - máváme... (Oživení v sále, několik poslanců mává návštěvníkům na galerii.) Tak nejdřív dobíháme, teď máváme.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Paní poslankyně, já vám přidám pár těch sekund a zdravíme mládež v Poslanecké sněmovně.

 

Poslankyně Berenika Peštová: V pohodě. (Se smíchem.) (Po odmlce zatleská celá Sněmovna.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Snad je to nějak negativně neovlivní v jejich vývoji. (Hlasitý smích a potlesk.) Tak, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já jsem tedy také chtěla reagovat na poslance pana Michálka, který už asi zřejmě někam odešel, aby potom mohl doběhnout. V každém případě toto je váš... aha, pardon, tak se omlouvám, prostřednictvím pana předsedajícího... (Na poslance Michálka.) ... byl jste zastíněn. (Smích a oživení v sále.) V každém případě je to váš návrh, je to vaše novela zákona a očekává se, že ten, kdo předkládá, by poslanců tady měl mít víc než opozice, z povahy věci. Je to váš zákon, který chcete změnit. My tady poctivě sedíme a diskutujeme a to, že odněkud dobíháte, to je váš problém, ne náš problém. Já už mám tu mřížku na zadní straně vytlačenou komplet. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji také paní poslankyni. Paní předsedkyně Schillerová zrušila svoji faktickou poznámku. K další faktické poznámce je přihlášen pan poslanec Cogan. Připraví se pan poslanec Benda.

 

Poslanec Josef Cogan: Vážené kolegyně, kolegové, já si myslím, že dobré víry se může domáhat jen ten, kdo ji má, kdo taky tu dobrou víru má v dané věci. A jestli tady mluvil náš kolega o nějaké záležitosti, že bychom ji měli projednat dál - on taky neměl dobrou víru o tom, jestli jsme tady, on ví, že tady jsme. A jestli se chceme natahovat a vy jste tady řekla, že vy tady poctivě sedíte, a já si nemyslím, vy jste tady seděla poctivě, vaše kolegyně tady poctivě seděla, ale jinak z toho klubu tady sedělo jenom pár lidí od vás, takže i vy tady nesedíte na tom místě a jste tady v okolí. Možná jste si přišli přisednout, protože jste si zorganizovali akci na nějaký čas, kterou jste si domluvili s kolegou, který tady byl zrovna u pultíku, že v téhle chvíli, tak jste sem přišli těsně předtím, ale já si vyhrazuji to, že já jsem tady předtím dal konkrétní pozměňovací návrh, zase jste mě tady napadali, že to je protinávrh, a další. A já vám přečtu článek 63 odst. 2. Tady to byl nepochybně návrh odročení, byl tady nepochybně návrh odročení a tam pod písmenem b) je jasně napsáno: "K tomuto návrhu lze podávat pozměňovací návrhy ke lhůtě jeho odročení nebo podmínce, která má být splněna před projednáváním návrhu." Já jsem dával pozměňovací návrh ke lhůtě. Přesně jsem se vlastně vyslovil podle jednacího řádu, byť jsem ho v té chvíli neměl u sebe, a vy jste mě tady napadali, že jsem měl říct protinávrh a další věci.

O. k., jsou tady nějaké úzusy, a ta jména, prostě proč pozměňovací návrh, říkáte tomu jakoby protinávrh? V pohodě. Ale nemůžete požadovat na jakémkoli poslanci, ať tady byl nebo nebyl, aby znal úzusy, které jste si tady dali, které nejsou nikde v podstatě napsané. O. k., využívají se obě věci, ale prostě pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu odročovacímu je jednoznačně možný. A v té chvíli, jestli nás přijde udělat pět ten návrh, to bude... Ale pokud se chceme chovat důstojně... (Předsedající: Čas, pane poslanče.) ... tak to řešme tak... (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další v pořadí k faktické poznámce je přihlášen pan poslanec Benda, připraví se pan poslanec Nacher a následuje pan poslanec Fiala. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Já to nechci zdržovat, vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, ale úkolem poslance není sedět v těchto lavicích, které nejsou úplně pohodlné. Všichni máme přenosy do všech kanceláří, a jestli nás pan kolega Vondráček chce školit v tom, kdy sem máme přiběhnout, je to naprosto legitimní, já to nezpochybňuji, ale ať nám nevypráví o tom, že proti tomu nelze podat pozměňovací návrh. To bylo vždycky tedy respektováno a vždycky se tak dělo, a ať nám nevypráví o tom, že když už si něco prosadili, tak už se to nesmí nikdy změnit, protože je to legitimní očekávání. To já pokládám za naprostý, naprostý blud a nesmysl, a zejména v organizaci státních úřadů. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další v pořadí pan poslanec Nacher. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Patrik Nacher: (Poznámky z pléna.) Dámy a pánové, ne... Ano, takže si odpustím tu jednu větu, ušetřím deset vteřin. Víte, co jsem chtěl říct. (Smích.) Tak já nemám mřížku na zadnici jako moje kolegyně, protože jsem také dobíhal, na druhou stranu musím říct, že za prvé tady byl vždycky nějaký zvyk, že o procedurálních návrzích se hlasuje bezprostředně, to takhle je. A je úplně jedno - právě proto se i ty jednací řády, vždycky když se o tom bavíme, tak já to říkám konzistentně, tak se mají měnit vždycky od toho příštího volebního období, ne hned, aby se tam nepromítalo to, jestli ten dotyčný poslanec je v té chvíli v opozici nebo v koalici, aby to nedělal s nějakým kalkulem. A tady jsme to vždycky respektovali. Když jsme byli v koalici, tak jsme vždycky dobíhali, je to tak, stejně tak jako dobíháte vy. Já jsem teď také dobíhal, dokonce jsem někoho z vás, kdo je pomalejší, předbíhal tamhle na schodech, a nechlubím se... (Pobavení.) Škoda, že nejsou kamery na chodbě, tak bychom si to mohli doložit, a také se tady s tím nechlubím jako Jakub Michálek.

Ale co mě spíš vadí, že - prostě to k tomu patří. Rozumím tomu, že ne všichni tady můžou sedět a chtějí sedět, nicméně patří to k nějakému jednání tady mezi opozicí a koalicí. Schválně si vytáhneme stenozáznamy, kolikrát vy jste měli tady v minulém volebním období nějaký procedurální návrh. Tady všichni běhali, zvonilo se tady a podobně, ale zesměšňovat to takovým způsobem, a proto jsem tady na tom mikrofonu, proto tady o tom mluvím, jakým to udělal Jakub Michálek, mně přijde nedůstojné. Proto lidé politiky nemají rádi, protože my tady obecně máme sedět. Jestli tady přímo, nebo deset metrů odsud, je jedno, ale máme tady sedět. Vymlouvat se na to, že tady budeme dělat nějaký tělocvik, je znevažování práce poslance.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Čas, pane poslanče! Děkuji. Další v pořadí - pan poslanec Fiala.

 

Poslanec Radim Fiala: V podstatě jsem chtěl říct něco podobného co Patrik Nacher. Jenom se vrátím ještě k panu poslanci Coganovi, prostřednictvím pana předsedajícího, že ten, protože jsem ho podával já, ten procedurální návrh nebyl na odročení, byl na přerušení. To je, pane poslanče, o dva paragrafy dál. Zkuste to číst celé, ten článek, abyste to věděl.

A co se týče minulého volebního období, co říkal Patrik Nacher, já pamatuji - a také jsem chtěl vystoupit k tomu, co tady řekl pan předseda Michálek - protože já si pamatuji, jak jeho místopředseda klubu pan Ferjenčík nás tady školil úplně stejně procedurálním hlasováním, které muselo být bezprostřední. Tady je jenom přesně vidět, jak se dají ohýbat zákony, když je to zrovna potřeba, když mám 108, a to si myslím, že správné není, že něco ohýbáme, protože to teď ohnout potřebujeme. A to je špatně.

A já se připojuji k Patriku Nacherovi, že vytáhneme ty stenozáznamy - ne proto, abychom něco ohýbali nebo naopak narovnali, ale abyste se mohli podívat do zrcadla a viděli jste, jak jste to dělali před pár měsíci. Děkuji. (Potlesk poslanců SPD a ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další k faktické poznámce je přihlášen pan poslanec Vondráček, připraví se pan poslanec Cogan.

 

Poslanec Radek Vondráček: A ztráta času, když to sečteme, je poměrně značná.

Dvě připomínky. Za prvé, asi se to ztrácí právě v tom dobíhání, pane kolego Bendo. Kdybyste to slyšel pořádně, tak byste věděl, že jsem nezpochybňoval to, že někdo může něco změnit a že to je ohrožení právní jistoty. Já jsem napadal dvojkolejnost a parciální odložení účinnosti, kdy ve vašem stanovisku vašeho předsedy Legislativní rady je napsáno, že to může vést k interpretačním problémům, a to je ještě velmi milé a zlehka naznačeno. Interpretační a výkladové problémy mohou být obrovské, a proto jsem mluvil o právní jistotě a legitimitě právního očekávání.

Co se té druhé části týká, opět jsme se asi neposlouchali. Já jsem nezpochybňoval možnost procedurálního návrhu a protinávrhu, nicméně jednací řád také říká, že se hlasuje bezprostředně, a já jsem navrhoval, myslím si, že velmi korektně, že by bylo velmi dobré se zamyslet a popovídat si o tom, jestli je v pořádku sáhodlouhé odůvodňování takovýchto návrhů. A vy mi na to řeknete: My nevidíme důvod se o tom s vámi bavit na politickém grémiu. A to je podstata toho, co se děje v téhle Poslanecké sněmovně! Vy s námi nemluvíte, vy s námi nekomunikujete a pak si stěžujete, že jsou tady celé noční šichty. Prostě základ je komunikace, a ne mi tady hned říct: My se o tom ani s vámi bavit nebudeme. Samozřejmě, můžeme takhle fungovat čtyři roky. Zvládnete to vy, zvládneme to my, ale zkuste se nad sebou zamyslet, když já vám tady v podstatě podávám ruku a řeknu, bylo by dobré se o tom pobavit na grémiu, nebyl jsem nijakým způsobem útočný, a první reakce, co je: No my se o tom vůbec bavit nebudeme! Tak jak chcete! (Potlesk poslanců ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: K další faktické poznámce je přihlášen pan poslanec Cogan.

 

Poslanec Josef Cogan: Takže já budu už tedy kratší, doufám. Chtěl jsem říct k těm slovům, že by bylo dobré, kdybychom našli nějaké důstojné řešení. Mně osobně, možná nejsem tak protřelý tady, přijde směšné to dobíhání. Já jsem celkem slušný sportovec, i když na to nevypadám, tak ale prostě ty doběhy, které tady jsou... Pokud by se našlo nějaké řešení, které bude racionální v tomto směru, tak já to jenom přivítám.

Ale ještě budu reagovat na kolegu, prostřednictvím předsedajícího, že to byl návrh - na kolegu Fialu, který to tady opustil teď - že to je návrh na přerušení. Prostě návrhem na odročení navrhuje poslanec, aby projednaný návrh nebyl rozhodnut hned, ale aby se o něm jednalo buď v další, v době pozdější vyjádřené určitým časovým údajem, nebo podmínkou, která musí být nejprve splněna. V podstatě se jedná jednoznačně o blok jako návrhu na odročení, i když je to návrh na přerušení. Máme tady vytypované v tom § 63, jaké druhy návrhů jsou. Takže pokud nám tady říkal tu informaci...

A pokud na kolegu Vondráčka, prostřednictvím předsedajícího, ten návrh, když o něm máme hlasovat, tak prostě musí být ucelený. A ten návrh bezprostředně znamená až v okamžiku, kdy se ví, o čem se má hlasovat. K tomu návrhu může být x protinávrhů a až v okamžiku, kdy všechny ty protinávrhy jsou předneseny, nebo ne protinávrhy, ale pozměňovací návrhy, tak v té chvíli je zralý na to, aby se o něm bezprostředně hlasovalo.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: To byla poslední faktická poznámka. Viděl jsem se hlásit pana ministra Bartoše, tak se chci zeptat, jestli se hlásil s přednostním... Nehlásil se, dobrá. Tak se vrátíme do obecné rozpravy, do níž je přihlášen první v pořadí pan poslanec Stržínek, připraví se paní poslankyně Pošarová. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně a kolegové, chtěl bych se s vámi podělit o konkrétní zkušenost spojenou s tím, jak dnes funguje stavební řízení ve městech, jako je například Valašské Meziříčí, kde jsem osmým rokem starostou, respektive je to spíše o tom, jak toto řízení nefunguje. (Odmlka pro hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, pane poslanče, rozumím. Prosím kolegy a kolegyně, aby se pokud možno ztišili, aby mohl pan poslanec Stržínek pokračovat.

 

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji. Před zhruba šesti měsíci, 16. září 2021, Zastupitelstvo města Valašské Meziříčí schválilo, nebo spíše muselo schválit úhradu regresního řízení ve výši 184 000 korun. Naše samospráva tyto peníze zaplatila státu, konkrétně Ministerstvu dopravy, za průtahy k řízení, které nemohla vůbec nijak ovlivnit. Navíc se toto řízení týkalo pozemní komunikace v katastrálním území... (Trvalý hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já vás přeruším, pane poslanče, opravdu poprosím kolegy i pana poslance Nachera, aby pokud možno šli diskutovat mimo sál. Děkuju. Prosím o klid. Pane poslanče, pokračujte.

 

Poslanec Robert Stržínek: Navíc se toto řízení týkalo pozemní komunikace v katastrálním území Solanec, které vůbec nespadá do našeho správního obvodu. Jak je to možné? Psal se rok 1986, když odbor výstavby a územního plánování Městského národního výboru Rožnov pod Radhoštěm vydal územní rozhodnutí o umístění stavby a poté vydal i stavební povolení na výstavbu pozemní komunikace pro JZD Soláň. V roce 1987 byla tato stavba kolaudována. V roce 1996, tedy o deset let později, okresní úřad, referát regionálního rozvoje, vydal na podnět místního občana, kterému tato stavba procházela dvorkem, sdělení, že u rozhodnutí Městského národního výboru Rožnov pod Radhoštěm šlo o takzvaný nulitní právní akt, neboť příslušným k rozhodnutí byl odbor dopravy Okresního národního výboru Vsetín. Následně bylo zahájeno řízení o odstranění stavby. Po zrušení okresních úřadů řízení převzal Městský úřad Rožnov pod Radhoštěm a zde začíná nekonečný ping-pong s krajským úřadem, který všechna prvostupňová rozhodnutí v odvolacím řízení ruší a vrací spis k novému projednání. Stejně dopadla obec Hutisko-Solanec, která měla rozhodnout o tom, zdali jde o veřejně přístupnou účelovou komunikaci. V roce 2011 kvůli podjatosti úředníku z Rožnova spis doputoval k nám do Valašského Meziříčí. A zase je tady stejný příběh. Krajský úřad opět všechny prvostupňová rozhodnutí v odvolacím řízení zrušil a vrátil spis k novému řízení. Těžko jim to zazlívat, kdyby totiž jakékoliv rozhodnutí potvrdili, stanou se sami žalovanou stranou. Jenže bez meritorního rozhodnutí soudu se tato kauza nevyřeší nikdy. Mezitím už máme dvě krabice spisů, které celkem váží více jak 30 kilogramů. Vzhledem k podjatosti úředníků stavebního úřadu Valašské Meziříčí putovaly loni obě krabice na krajský úřad do Zlína, který je bude muset přidělit někomu jinému. Nevyřeší se opět vůbec nic, protože celý proces je prostě špatně nastaven. Digitalizace špatně nastavených procesů nic nezlepší, naopak. Samospráva, na kterou tato volba následně padne, tedy zaplatí další příští regres.

Dámy a pánové, nový stavební zákon je výsledkem dlouhého procesu a jistě i krutých kompromisů. Je šancí, aby se takovéto případy daly v reálném čase dotáhnout zdárně do konce. Pokud ho nová koalice zruší či odloží, čeká nás další rok nebo možná roky přešlapování na místě. Roky, kdy cokoliv postavit, bude stále těžší a těžší. Kdo to zaplatí? Valmez, Rožnov, krajské úřady, Praha? Bohužel, jako vždy to zaplatí všichni občané České republiky.

A nyní ještě krátce k plánovanému převodu stavebních úřadů mimo městské úřady, anebo chcete-li mimo úřady obcí s rozšířenou působností. Za sebe říkám jako starosta, že pokud existuje takový model, tak jej vítám a beru všemi deseti. Proč? Odpověď je jednoduchá. Na výkon státní správy naše město za posledních více než sedm let, kdy jsem starostou, doplatilo bezmála 100 milionů korun. Jednoduchým výpočtem lze určit, že doplatek na konkrétní dílčí přenesenou působnost, tedy na výkon státní správy v oblasti spadající pod stavební úřad, činí více jak 16 milionů. Pokud tedy existuje subjekt, v tomto případě stát, který vezme stavební úřady pod svá křídla a bude jejich provoz plně hradit, budu jenom rád, protože jako město ušetříme miliony. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další přihlášená je paní poslankyně Pošarová. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Jsem ráda, že se konečně také na mě od rána dostalo.

Takže vážené poslankyně, vážení poslanci, musím začít smutnou statistikou. Česká republika od loňského roku vede celoevropský žebříček zdražování bytů. Jejich cena loni vyskočila o více než pětinu a za posledních pět let se u nás ceny podle údajů Eurostatu zvýšily o neuvěřitelných 76 %. Hlavním důvodem je fakt, že se u nás kvůli zbytnělé byrokracii nestaví. Změnit to měl nový stavební zákon připravený a schválený minulou vládou. Platit měl od července roku 2023. Jenže nový kabinet chce platnost normy o rok posunout, některé části zachovává a některé přepracuje. Ale od některých právníků zaznívá, že lidé či firmy nebudou vědět, kam pro stavební povolení jít. V praxi může novela vyvolat velké zmatky.

Nový zákon se připravoval zhruba pět let a od základu mění systém povolování staveb. Stavební úřady měly z obcí přejít pod stát, část těch nejmenších měla zaniknout. Vedle toho měl vzniknout Nejvyšší stavební úřad s účinností od 1. 1. 2022, formálně papírově vznikl, a pak speciální úřad pro stavby, jako jsou dálnice či železnice. O povolení se má žádat elektronicky a úřady mají dostat pevné lhůty, do kdy musejí rozhodnout. Nová vláda ale hodlá stavební úřady ponechat obcím a s Nejvyšším úřadem vůbec nepočítá. Právníci se k tomu vyjádřili, že odklad stavebního zákona je zmatečný. Co vypadá jednoduše, odložíme o rok. Nijak se totiž neupravuje účinnost žádného z více než padesáti dalších právních předpisů, které byly zásadním způsobem změněny spolu s novým stavebním zákonem. Stavební zákon jsou totiž ve skutečnosti dva stavební a pak takzvaný změnový, jenže poslanci nyní hlasují jen o prvním a druhý bude dál platit.

V praxi tak může docházet k různým paradoxním situacím, kdy se stavebníci budou soudu dotazovat na to, jak mají podat žádost, například v případě obce o vodovodní přípojku pro hasičskou zbrojnici. Stejně tak i samotní úředníci mohou být v nejistotě, pod koho vlastně patří. Na možný zmatek upozornila i ministry Legislativní rada vlády. Z Ministerstva pro místní rozvoj není schopen nikdo vysvětlit konkrétní důvod, proč by měli stavebníci být uvedeni do obrovské nejistoty a následného chaosu. Nejsem si jista, zda si pan premiér uvědomuje vážnost celé situace a zda je vůbec ochoten přijmout v celé šíři osobní odpovědnost. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. S přednostním právem se hlásil pan ministr. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun Já vám děkuji za slovo. Já se tady asi krátce vyjádřím k proceduře Legislativní radě vlády a podobně. Včera jsem měl být interpelován paní poslankyní Peštovou, jak došlo k tomu, že jsem udělil jako předseda Legislativní rady vlády výjimku na tento materiál. Dnes tady poněkud nepřesně uvedla to, že jsem si takříkajíc uděloval výjimku sám sobě. Tak to není. Právě proto, aby si předseda Legislativní rady vlády takříkajíc nemohl udělovat výjimku sám sobě, proto je vhodnější, aby předsedou Legislativní rady vlády byl jiný člen vlády než například ministr spravedlnosti, právě aby tam ta oponentní role v zásadě zachována byla.

Vzhledem k tomu, že Ministerstvo pro místní rozvoj si požádalo o výjimku z připomínkového řízení a o výjimku z hodnocení dopadu regulace, tak jsem ten materiál samozřejmě předal svému odboru a ten vzhledem k tomu, že šlo pouze o to, že se nevytváří žádná nová právní regulace, ale pouze se suspenduje něco, co tady je, a vzhledem k tomu, že to časově spěchá, tak mi doporučili tomu vyhovět a já jsem své kompetence - tedy na vládní úrovni samozřejmě - využil a připadá mi to normální.

A proto chci trošku rozptýlit vaše obavy o tom, že se něco zásadního stane. Mám za to, že se nic extra nestane. V rámci svého stanoviska jsem uváděl, že je problém s dvojkolejností, a to platí obecně. Každá dvojkolejná úprava samozřejmě nějaké problémy dělat může, ale to ještě nemusí znamenat, že je skutečně vyvolá, a ještě to nemusí znamenat nějaký fatální dopad. Mám za to, že tyto prognózy jsou možná i zbytečně černé, protože když jsem zde seděl i v minulých týdnech, tak jsem zde mnohdy slýchával takové černé scénáře, že v momentě, kdy se neschválí rychle státní rozpočet a budeme dlouhé měsíce v rozpočtovém provizoriu, tak že to bude mít nějaké neblahé dopady. No a já jsem si tedy za ty tři měsíce opravdu nevšiml, že by to nějaké neblahé dopady mělo.

Je potřeba si uvědomit, že náš právní řád zase nějak extra nerozporně koncipován není, byť bychom si to všichni přáli, a samozřejmě orgány aplikující právo s touto nejednoznačností a s tím, že těch předpisů máme hodně, se naučily nějakým způsobem pracovat. Koneckonců i v této aplikační dovednosti stále zdokonalujeme. Takže mám za to, že ať už se tento návrh zákona přijme či nepřijme, tak ono to žádné zásadní negativní dopady mít nebude.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji panu ministrovi. S faktickou poznámkou je přihlášena paní předsedkyně Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane ministře, jenom budu reagovat, protože jste tam řekl jednu větu, která mě lehce - já jsem si tam vyřizovala korespondenci - která mě lehce nadzdvihla. A já chápu, že jste ministr pro legislativu, určitě erudovaný právník, to říkám s veškerým respektem vůči vám, ale prosím, aniž bych vás chtěla jakkoli znevažovat, myslím si, že s rozpočtovým provizoriem až tak do hloubky nepracujete, to se určitě shodneme, to není žádné, čím bych se vás chtěla dotknout. A tak já vám jenom teď v rychlosti, protože jsem tak bez přípravy vyskočila: nedofinancované sociální služby, nemožnost čerpání vládní rozpočtové rezervy, nemožnost vypisování jakýchkoli covidových nebo dalších dotačních programů, nemožnost čerpání nespotřebovaných nároků a tím pádem omezování investic a tak dále, určitě bych si vzpomněla na další. Takže rozpočtové provizorium, toto zbytečné rozpočtové provizorium skutečně udělalo obrovské problémy, a možná ještě zjistíme do budoucnosti, jak velké. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další v pořadí k faktické poznámce pan poslanec Vondráček.

 

Poslanec Radek Vondráček: Já budu stručný. Mně to jenom připomnělo to vystoupení - říkal jste, že nic extra se nestalo, a to byla nějaká (nesrozumitelné). Nevěříte? Věřte. Nakonec budeme muset věřit a budeme doufat, že máte pravdu, protože to vypadá, že si to protlačíte. A mám tady ten váš rozhovor o té kvalitě. Nevím, jestli to stihnu přečíst během dvou minut, no ale: "Chtěl bych, aby se přijímaly zákony, které budou smysluplné, navzájem provázané, nebudou v nich zásadní chyby a rozpory s jinými předpisy. Chtěl bych, aby se přijímaly tak, že budou konzultovány a projednány za účasti Legislativní rady vlády. Jde o to, aby se legislativní procedura, která je v Česku zásadně správně nastavena, neobcházela." A pak, když se vás zeptali, za jaké situace byste si představoval výjimku, píšete: "Je to typicky covidová legislativa, ale jsou i jiné velmi naléhavé situace, které musí vláda rychle řešit, například hrozba energetické chudoby, inflace a stabilizace státních financí." Tak v této oblasti jsme zatím nic v § 90 neobdrželi, naopak jsme obdrželi stavební zákon, a já bych rád využil možná toho posledního kousku faktické poznámky, že bych se zeptal, jak je to tedy s tím doprovodným zákonem, protože vím, že pan ministr už na něčem pracuje, nebo slíbil na vládě, že něco předloží. A víte, ono by se to mělo projednávat zároveň. To je prostě můj vnitřní hluboký pocit, kterého mě nezbaví ani vaše ujištění, že se nic špatného nestane. Děkuji za případnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a k faktické poznámce se hlásí pan ministr Šalomoun. Prosím, pane ministře.

 

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun Moje reakce bude jenom taková, že samozřejmě pokud je žádoucí projednávat něco včetně velké Legislativní rady vlády, když je to opravdu nová právní úprava. Tady se jenom suspenduje stávající.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vrátíme se do obecné rozpravy. Nyní je na řadě paní poslankyně Pošarová. Ne, pardon, ta už byla, omlouvám se. Pan poslanec Kubík, připraví se pan poslanec Štolpa.

 

Poslanec Jan Kubík: Dobrý den. Vážené kolegyně, vážení kolegové, poslouchám naši dnešní debatu a rád bych se také vyjádřil. Kolikrát jsme v souvislosti se stavebním zákonem slyšeli o našem nelichotivém postavení v žebříčku Doing Business, který připravuje Světová banka. Česko se v něm řadí na 158. místo ze 190 sledovaných zemí a to je pro naši republiku velká ostuda. Až v minulém období byl prosazen nový stavební zákon, který má reálnou šanci tento problém vyřešit. Ten zákon nepřišel ze dne na den, předcházelo mu několik let příprav a diskusí. Nyní ho chcete odložit. Ne celý, naštěstí jen část pro vyhraněné stavby, jako jsou například dálnice. Ty samozřejmě potřebujeme jako sůl. My v jižních Čechách bychom o tom mohli mluvit hodiny. Takže jsem rád, že alespoň zde se výstavba urychlí.

Ale bohužel, do této kategorie nepatří bydlení. Všimli jste si, kolegové, toho, že se nacházíme uprostřed bytové krize? A tímto rozhodnutím znovu odsouváme jeden z nástrojů, které ji mohou pomoci zlepšit nebo aspoň zmírnit. Pokud se podíváte na realitní servery, lze sledovat, jak se nájmy měsíc od měsíce zdražují a jak se zužuje jejich nabídka. A to do toho ještě nezasáhla válečná krize na Ukrajině, která bude mít velký tlak na nájemní bydlení. Nedostupnost bydlení je skutečným problémem. My se zde můžeme bavit o pořadí v žebříčku Světové banky, ale tisíce lidí to reálně pociťují na vlastní kůži. Potřebujeme stavět více bytů, potřebujeme stavět nájemní bydlení, družstevní byty. Jiná cesta z této krize bohužel nevede.

Bohužel, tímto návrhem, který dnes projednáváme, řešení tohoto problému opět oddalujeme. Zatímco nové dálnice poběží podle nového stavebního zákona, bydlení se bude řídit tím starým, který nás do této situace dostal. Místo jednoho zákona budeme mít dva. Přijde vám to jednodušší, transparentnější, jak se tady často opakuje? Mně tedy ne.

Nový stavební zákon řeší taky například zastupitelnost úředníků. Že toto nefunguje, je zásadní problém, který jsem mnohokrát řešil i jako starosta obce. Úředník, který vede stavební řízení, onemocněl a my se několik měsíců nemohli pohnout z místa. Není to přitom chyba úředníka, on byl pouze nemocný. Je to chyba systému, který zde funguje, a vy ho chcete prodloužit. V České republice je více než 1 300 samostatných stavebních úřadů. Na těchto samostatných stavebních úřadech pracuje přes 13 000 lidí, ovšem těchto 13 000 lidí je mezi sebou nezastupitelných. Máme hodně úředníků a odborníků na stavební právo a cílem tohoto zákona bylo, aby mohli spolupracovat, a tím rozvíjet naši ekonomiku, pomáhat lidem k bydlení, k silnicím, školám, školkám. Tohle zastavujete. Proto nemohu podpořit návrh, který momentálně projednáváme. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další v pořadí pan poslanec Strýček je přihlášen do obecné rozpravy. Pardon, tak pan poslanec Štolpa byl přihlášen předtím. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec David Štolpa: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, v dnešní diskusi navazujeme na práci váženého a vysoce respektovaného právníka, člena legislativní rady vlády České republiky, doktora Stanislava Kadlečky (správně Kadečky).

Byl to právě on, kdo se podílel na počátku konceptu rekodifikace stavebního práva v České republice a kdo byl po dlouhých diskusích a jednáních faktickým architektem odděleného modelu. Vycházel přitom ze svých mnohaletých zkušeností z aplikací práva a praxe na malých vesnicích i velkých městech. Reagoval tak na svou dlouhodobou spolupráci se Svazem měst a obcí České republiky. Pan doktor Kadlečka bohužel v srpnu 2020 náhle zesnul, jinak by dnes jistě hlasitě volal proti snaze reformu zahodit a fakticky ponechat současný stav. On tu být nemůže, máme však štěstí, že jeho myšlenky, teze a argumenty ano.

S ohledem na význam kroků, které se nyní rozhodujete učinit - a musím předeslat, že jsem přesvědčen o tom, že je to jediný krok, ke kterému se fakticky dostanete, respektive na kterém se domluvíte - tedy odsunutí účinnosti základních tezí reformy stavebního práva, mi dovolte upozornit vás na článek, který doktor Kadlečka publikoval a který nazval zcela signifikantně Proč nelze v organizační rovině jinak: "Proti té části organizační reformy, jež opouští delegaci státní stavební správy na územní samosprávné celky, se od počátku staví Svaz měst a obcí České republiky i Sdružení místních samospráv České republiky," píše doktor Kadlečka ve svém článku a dále pokračuje: "Bez organizační reformy, respektive konstituování státní správy právě tak, jak je vymezena věcným záměrem stavebního zákona, však nelze odstranit uvedené příčiny stávajícího neuspokojivého až krizového stavu, tedy ani dosáhnout cílů rekodifikace veřejného stavebního práva. To znamená, ani naplnit programové prohlášení vlády. Je tomu tak konkrétně z následujících důvodů.

Návrh nového stavebního zákona nadto neusiluje o odstranění spojeného modelu veřejné správy jako takového. Jeho předmětem je pouze vynětí agend veřejného stavebního práva, u nichž je s ohledem na typově konfliktní charakter v území, často přítomné politické zájmy obcí, jakož i s ohledem na jejich komplexnost, četnost, odbornost a procesní složitost smysluplné a efektivní integrovat je do samotné autonomní institucionální soustavy orgánů čisté státní správy. Oproti redukci stavebních úřadů navrhované Ministerstvem vnitra je navíc řešení obsažené ve schváleném věcném záměru vstřícnější k občanům, neoddaluje výkon státní správy od občanů, a je tedy komplexně bližší tomu, co všechny dosavadní reformy veřejné správy vždy sledovaly, to znamená právě její přiblížení občanům. Takovýto postup je nadto vůči územním samosprávným celkům jistě šetrnější než opatření aktuálně navrhovaná Ministerstvem vnitra, jako je odvolávání tajemníků obecních úřadů a podobně.

Vyloučení stavební správy ze spojeného modelu veřejné správy, tedy to, že agendu v oblasti státní stavební správy již nebudou realizovat územní samosprávné celky v přenesené působnosti, má především umožnit vést ono sjednocené povolovací řízení a vydávat sjednocené stavební povolení. Současně ovšem má přinést eliminaci problémů systémové podjatosti a zásahu samosprávy do státní správy. Proto je třeba oddělit agendu státní stavební správy od politických a zájmových vlivů územních samosprávných celků a jejich vedoucích představitelů. Respektive z opačného úhlu pohledu tento problém může plnohodnotně vyřešit a odstranit pouze nová soustava přímé státní stavební správy oddělená od územních samosprávných celků.

Dále eliminaci problémů nedostatečné horizontální a vertikální koordinace činnosti stavebních úřadů a s tím spojeného rizika jednotného a nedostatečně odborného výkonu agendy. Například výroční zpráva o stavu veřejné správy v ČR za rok 2017 tak konstatuje, že analýzou údajů o práci stavebních úřadů byla odhalena relativně vysoká míra úspěšně uplatněných opravných prostředků. Ta pro rok 2017 dosáhla 43 %. Dále eliminaci problémů nákladů výkonu státní správy přenesených na samosprávy a z opačného úhlu pohledu i problému neadresnosti finančních příspěvků na výkon státní správy, či zajištění nezbytného jednotného vybavení stavebních úřadů, zejména hardwaru a softwaru.

Odborně ani návrh slovenského stavebního zákona již nepočítá s výkonem přenesené státní správy orgány územní samosprávy. Integrace stavebních úřadů a dotčených orgánů, tedy vytvoření jednotné soustavy profesionální státní stavební správy, která nejen převezme stávající koncepce stavebních úřadů všech typů, obecných i speciálních, a úrovní - ústřední, regionální, místní - ale umožní i odstranění dosavadních desítek závazných stanovisek prostřednictvím integrace dotčených orgánů do státní stavební správy. V zásadě není představitelná v prostředí spojeného modelu územní veřejné správy, neboť by pak stát musel na obce delegovat v zásadě veškerou státní správu týkající se rozvoje území a výstavby, tedy i veřejnou správu, jež dnes vykonávají například krajské hygienické stanice, ČBÚ, ÚCL, Drážní úřad, speciální a jiné stavební úřady. Navíc by tu na první pohled paradoxně došlo k oslabování samosprávy, jež je přitom garantovaným ústavním právem územních společenství.

Ostatně i analýza aktuálního stavu veřejné správy - vláda ji vzala na vědomí svým usnesením číslo 924 ze dne 14. 12. 2011 - zpracovaná Ministerstvem vnitra konstatovala již v roce 2011, že základním problémem koncepce obcí je vysoký rozsah přenesené působnosti, který převyšuje i obvyklou situaci v zemích se spojeným modelem výkonu veřejné správy. Tento rozsah přináší určité nevýhody, zejména z hlediska přehlednosti kompetenčních a odpovědnostních vztahů. V tomto smyslu by bylo potřebné uvažovat o případném převodu některých kompetencí v přenesené působnosti do samostatné působnosti obcí nebo naopak do kompetence orgánů státu. Stejný materiál dále uvádí, že redukce stavebních úřadů v jakékoliv podobě může mít řadu odpůrců, především z řad územních samospráv s argumentem, že redukce stavebních úřadů popírá jedno z hlavních hesel reformy veřejné správy přiblížení veřejné správy občanům.

V souvislosti s tím je však potřeba si uvědomit, že stát může podporovat dekoncentraci a decentralizaci za každou cenu, neboť jednotlivé agendy je potřeba vykonávat na takové úrovni, kde může být zajištěna jejich kvalita. Spojený model veřejné správy ostatně ani nikdy nezahrnoval celé spektrum veřejnoprávních agend, viz například katastrální správa, pozemková správa, finanční správa, hygiena, požární ochrana, inspekce hájící složkové veřejné zájmy a tak dále. Nemůže tedy nepochybně představovat automatickou a univerzální mantru proti jakýmkoliv a jakkoliv věcně opodstatněným snahám reformovat stávající systém. To platí i v případě vynětí určité agendy ze spojeného modelu.

Právě integrace stavebních úřadů a dotčených orgánů je přitom nezbytnou podmínkou toho, aby mohlo být vydáváno jedno rozhodnutí o povolení stavby, které vzejde z jednoho povolovacího řízení integrujícího zejména dnešní územní řízení či jeho alternativy, posouzení vlivu na životní prostředí podle zákonu EIA, řízení podle zákona o integrované prevenci a další řízení o vydávání závazných stanovisek podle složkových zákonů a nahrazující dnešní stavební povolení. Právě a jedině v případě takové integrace bude v rovině věcné možné na jednom místě stavbu posoudit z pohledu různých zájmů a vzájemně jednotlivé veřejné zájmy chráněné při povolování stavby vyvážit v rámci stavebního řízení jednoho vnitřního komunikačního a kooperujícího orgánu, složeného z několika úředníků. Tohoto prostě bez integrace dosáhnout nelze, viz současný tolik kritizovaný roztříštěný stav plný závazných stanovisek. Jedině v podmínkách nové soustavy státní stavební správy současně dojde v oblasti personální k zásadnímu posunu nezávislosti úředníků, ale i dalších podmínek pro personální stabilitu, kariérní růst a řádný výkon jejich činnosti, dále k zefektivnění sdílení odborných personálních kapacit a zdrojů.

Stávající systém oproti tomu imanentně zahrnuje neschopnost vzájemné výpomoci, například za účelem vykrývání výkonů vzájemné přiřazené agendy v obsazení jednotlivých pracovišť, například nápad rozsáhlé bytové či průmyslové výstavby v místní příslušnosti malého stavebního úřadu na obci prvního, druhého nebo třetího typu či odchod do důchodu, mateřskou dovolenou či nemocenskou několika z mála jeho úředníků najednou a sdílení odbornosti specializací a personálních kapacit pracovníků stavebního úřadu mezi obcemi, kraji a jeho různými zaměstnavateli ke zlepšení možnosti metodického řízení úředníků stavebních úřadů ze strany úředních orgánů státní správy, tedy i k zajištění jednotlivé a předvídané aplikace veřejného stavebního práva, zatímco za stávající koncepce správa nemá žádné přímé řídící pravomoci vůči budoucím úředníků územních samosprávných celků. Nemá tak tedy ani reálnou možnost srovnatelnou s možností působit na vlastní orgány, sjednotit výkon přenesené působnosti.

Dále k odstranění zčásti reálného, zčásti zneužívaného problému systémové podjatosti celých stavebních úřadů v rámci územních samosprávných celků k nemístnému prolínání výkonu státní správy, jenž má být efektivní a nestranný, a jinak přitom zcela legitimních politických a zájmových vlivů územních samosprávných celků dnes dochází právě v důsledku organizačního rozdělení stavebních úřadů do obecních a krajských úřadů. Každopádně ovšem uplatnění námitek systémové podjatosti a již i jejich samotné vyřizování jednak neúměrně prodlužuje správní řízení a narušuje právní jistotu účastníků správních řízení s ohledem na četné právní žaloby napadající mimo jiné právě systémovou podjatost. Právě v této souvislosti připomínáme s odkazem na analýzu stavu na úseku územního plánování a stavebního úřadu v letech 2015 až 2017 zpracovanou MMR v plnění usnesení vlády ze dne 19. října 2011, číslo 774, že ve stávajícím systému nemají krajské úřady ani MMR možnost účinně přímo či nepřímo ovlivňovat počet pracovních úvazků určených pro výkon územněplánovací činnosti tak, aby odpovídaly výši poskytovaných finančních prostředků pro přenesený výkon státní správy na tomto úseku. Přitom mimo jiné většina krajských úřadů vidí příčinu problému poddimenzovaného stavu úředníků na některých úřadech ORP právě v neprůhledném způsobu financování jednotlivých agend přeneseného výkonu státní správy. Nelze kontrolovat účinnost využití finančních příspěvků na přenesený výkon státní správy, natož pak zda je využíván v plné výši pro potřeby všech obcí ve správním obvodu ORP.

Dále krajské úřady poukazují na nárůst uplatněných námitek, takzvaných systémových podjatostí, ale současně i na spojování stavebních úřadů s čistě samosprávnými agendami - správa majetku, investic a podobně. V takových případech by pak jistě mělo docházet k přímému střetu kompetencí v návaznosti na plnění zadaných úkolů. Díky upuštění od modelu územní veřejné správy v této oblasti dále dojde ke sjednocení a posílení principu odpovědnosti za újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem stavebního úřadu, která je dnes zcela rozptýlena mezi MMR a územní samosprávné celky, kraje, obce a dotčené orgány a jejich gesční úřední orgány státní správy.

Moderní státní stavební správa se jistě neobejde bez důsledné digitalizace, nezbytné jednotné hardwarové a softwarové vybavení stavebních úřadů však není představitelné v podmínkách stavebních úřadů tvořících součást stovek různorodých úřadů nezbytně autonomních obcí či krajů. Dnes naopak bývá poukazováno na to, že zejména na prvoinstančních stavebních úřadech přetrvává nedostatečné programové i technické vybavení, a dokonce i problematické připojení k internetu, přičemž typově různé stavební úřady umístěné v úřadech více než sedmi set různých územněsprávních celků a několika různých státních orgánů v gesci různých ministerstev reálně neumožňují pořizování jednotného vybavení, zejména právě v oblasti informačních systémů, stejně jako jednotné řízení a jednotnou praxi navenek. Přitom bez takového vybavení a připojení nelze uskutečnit digitalizaci povolování staveb i územní plánování, které bude znamenat účinnější, otevřenější, transparentnější a prakticky kdykoli možný přístup ke všem rozhodným dokumentům v elektronickém správním spisu, a to včetně zavedení možnosti, respektive pro některé subjekty povinnosti, činit elektronická podání prostřednictvím interaktivních formulářů do informačního systému. Právě prostřednictvím informačního systému se budou obstarávat i vyjadřovat vlastníkům dopravní technické infrastruktury a dotčených orgánů neintegrovaných do nové soustavy státní stavební správy.

Řízení o odvolání proti rozhodnutí o povolení stavby bude mít odvolací stavební úřad vždy povinnost sám meritorně rozhodnout a případně změnit či potvrdit rozhodnutí stavebního úřadu prvního stupně, žádost zamítnout nebo prvostupňové rozhodnutí zrušit a řízení zastavit, přičemž nebude moci zrušit rozhodnutí stavebního úřadu prvního stupně a vrátit mu věc k dalšímu řízení, jak je tomu podle současné právní úpravy. To však může fungovat jedině v podmínkách hierarchické státní stavební správy, jinak by hrozilo přetížení druhoinstančního stavebního úřadu a naopak naprostá neodpovědnost, lehkost pera prvoinstančního stavebního úřadu. Jen stěží lze přece legitimně požadovat, aby druhoinstanční stavební úřad musel vždy sám napravovat chyby prvoinstančního stavebního úřadu, aniž by přitom mohl zasáhnout do jeho řízení. To samé ovšem platí i s ohledem na to, že pokud prvoinstanční stavební úřad nerozhodne v zákonem stanovené lhůtě, případně ve lhůtě prodloužené, informační systém automaticky vygeneruje rozhodnutí o povolení stavby. Rovněž takové opatření proti nečinnosti není představitelné v situaci, kdy by mezi prvoinstančním a druhoinstančním stavebním úřadem byl jen velmi volný vztah orgánů územních samosprávních celků.

Rekodifikace konečně usiluje též o procesní, ale i především faktické zpřísnění stran odstranění nepovolených staveb. Za stávajícího systému výkonu státní správy je však naopak reálný problém i prostý nedostatek finančních prostředků na výkon rozhodnutí o nařízení odstranění staveb. Přestože náklady na odstranění staveb nese ten, komu bylo odstranění stavby nařízeno, mimo jiné vlastník stavby, především veřejný ochránce práv dlouhodobě kritizuje, že nedochází k exekuci rozhodnutí stavebních úřadů týkajících se demolic takzvaných černých staveb.

Veřejný ochránce práv zaznamenal případy, ve kterých stavební úřad sice uložil stavebníkovi pokutu za nesplnění pravomocného rozhodnutí a odstranění stavby, k jeho samotnému právem předpokládanému výkonu však nepřikročili. Přitom je nepochybně povinností stavebních úřadů rozhodnutí při splnění zákonných podmínek nejen vydat, ale právě i vykonat. Jak již bylo uvedeno, nechuť přistoupit k nucenému splnění rozhodnutí často pramení z nutnosti nést nezanedbatelné náklady na náhrady výkonu rozhodnutí. Stavební úřady jsou ovšem v této věci logicky pod nezanedbatelným tlakem samosprávných orgánů, které nikterak překvapivě odmítají poskytnout finanční prostředky na exekuce. Analýza z let 2015 až 2017 to potvrzuje.

Velký problém krajské úřady spatřují nadále v oblasti úhrady nákladů na zajištění výkonu rozhodnutí, které vydávají stavební úřady ve veřejném zájmu. Obdobným problémem se jeví i nedostatek finančních prostředků na výkon rozhodnutí o nařízení odstranění staveb podle § 129 stavebního zákona, to znamená černých staveb, přestože podle § 131 stavebního zákona náklady na odstranění stavby nese ten, komu bylo odstranění stavby nařízeno, to jest vlastník stavby. Právo, ani to stavební, ovšem bez státního donucení nefunguje. Státní donucení, a to, že k němu skutečně dojde, je jeho nezbytným aspektem pro to, aby právo bylo právem a motivovalo jeho adresáty, aby bylo dodržováno."

Toliko pan doktor Kadlečka. To, co jste zde nyní slyšeli, to není politika, to jsou věcné argumenty odborníka, nadto povolaného se znalostí všeho, co jste doposud prezentovali pod rouškou potřebné změny, mi dovolte konstatovat to zásadní: S argumenty zde obsaženými jste se nijak nevypořádali. Jen se snažíte zamlčet, relativizovat, zlehčovat.

Vaše nezodpovědné počínání nedopadne nicméně na lidi, ať již na ty, kdo si sami chtějí stavět, nebo kdo bude chtít byt kupovat, na ty, kdo si jej koupit nebudou moci, protože proces tímto návrhem zcela zablokujete a nedostatek bytů v České republice se dále zhorší, na lidi, kteří věří v budoucnost České republiky. Jenže zajímaví a lákaví investoři, kteří by mohli být skvělou budoucností naší republiky a přinést do ní nová pracovní místa s vysokou přidanou hodnotou, a tím by podpořili také vzdělávání a posunuli nás kupředu, půjdou raději o město dále, do Varšavy či Bratislavy, které jsou pro ně vstřícnější. Dopadne na lidi, kteří věří ve stabilní zásobování, jež bude narážet na vývoj logistických a dalších prostor.

Možná dnes máme pocit, že nedopadne na oblast výstavby silnic, dálnic či železniční infrastruktury, protože s ní si přece ponecháváme model, který běžnému člověku upíráte. Proč tedy chcete, aby se zde stavby schvalovaly dvěma způsoby? Je zřejmé slovy klasika "co je povoleno pro bohy, není povoleno pro voly". Pan Kupka jako ministr dopravy si ponechává změněný fungující model, běžnému člověku jej ale upře. Obávám se nicméně, že tento zmetek a zmatek nebude ale na konci fungování ani zde, ani lidé se díky tomu rychlejšího spojení nedočkají.

Vaše rozhodování o osudu stavebního práva v České republice není věcné, ale politické. To by zde mělo zcela jednoznačně zaznít. A odpovědnost za toto politické rozhodnutí na svá bedra vezme každý poslanec, který se vysloví pro odklad účinnosti moderní stavební legislativy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, pane poslanče. K faktické poznámce je přihlášen pan ministr Bartoš.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl nechat, aby zazněly všechny ty další názory. I já si někdy vezmu text, zejména, když mám úvodní slovo, a čtu z něj ty věci, abych nezapomněl na to, co má zaznít. Je trošku nešťastné, když po několika hodinách jednání v předčítaném textu zaznívají argumenty, které jsem tady já, pan Kupka či další vystupující v reakcích třeba na pana poslance Vondráčka nebo paní předsedkyni výboru dávno vypořádali a zodpověděli. Možná by stálo za to si aspoň ten text proškrtávat, aby nám zde nebylo vyčítáno, že něco nereflektujeme, když jsme tady na toto odpovídali.

A pak jenom prosím, když už citujete tedy zesnulého pana doktora, podívejte se, jak se jmenoval. My jsme s ním spolupracovali, není to pan Kadlečka.

Ale spíše ta moje argumentace míří k tomu, když už tady trávíme ten čas a máte ten projev připravený, tak si aspoň proškrtejte ty věci, které zde vypořádány byly. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vracíme se do obecné rozpravy. Teď už je na řadě pan poslanec Strýček. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Strýček: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, dneska tady máme před sebou sněmovní tisk, kterým vláda v podstatě zamýšlí odsunout alespoň částečně účinnost nového stavebního zákona. Nový stavební zákon je z jedné strany označován za ideální formu stavebního práva, z druhé strany za nějaký paskvil. Já vždycky zastávám názor, že je to někde uprostřed, to znamená, že se domnívám, že se v dnešní době jedná o maximum toho možného, co v politické konstelaci minulých let bylo možno dosáhnout. Není to samozřejmě reforma ideální. Vím, že ve většině případů nám tady nechodí úplně ideální návrhy zákonů, že se to tady na Sněmovně opravuje. Kolikrát jsme tady opravovali zákon, který už byl i uveden do legislativní praxe. Znovu opakuji, není to samozřejmě reforma ideální, ale je to reforma nutná, kterou je podle mě nutné neodkládat, ale je naopak třeba začít provádět, ustavit předpokládané úřady, naplňovat je a uvádět je do života.

Co v uvozovkách hrozného nám nový stavební zákon přináší, že je tedy teď nutné to narychlo odložit? Já jsem v minulém volebním období nebyl ani jedním z těch členů garančních výborů, které se tímto stavebním zákonem úplně dopodrobna zabývaly. Já jsem se v podstatě nějakým způsobem s tou velmi rozsáhlou materií seznámil, protože na mě jako na poslance byly vznášeny dotazy v rámci regionu, občané se mě ptali a tak dále.

Já bych si samozřejmě nějakým způsobem - protože to není lehké, je to opravdu rozsáhlá materie, na které se pracovalo dlouhou dobu, je to hodně stran - tady dneska dovolil načíst nebo zdůraznit zhruba asi pět bodů, které mě na tom zaujaly, byť už tady zazněly, a jak říká pan ministr, byť už tady byly nějakým způsobem vysvětleny.

Za prvé je to jednotná soustava stavebních úřadů a jejich oddělení od samospráv. Tady ten zákon totiž zavádí jednotnou soustavu státních stavebních úřadů v čele s Nejvyšším stavebním úřadem. Podle mě se jedná o systémovou změnu, která řeší zásadní problém systémové podjatosti, o které již tady bylo hovořeno, to znamená rizika zasahování místních samospráv do rozhodování o povolování staveb. Vznik této jednotné soustavy státních úřadů těmto případům může zabránit. Benefitem taky samozřejmě může být jednotný a předvídatelný výklad stavebních předpisů. Podmínkou pro to je samozřejmě nicméně zajištění přechodu dostatečného počtu kvalitních úředníků a organizační zajištění této soustavy.

Já si myslím, že všichni z nás, jak jsme tady, kteří něco stavěli, nebo měli jednání na stavebních úřadech, se s tímto určitě setkali, protože ne všichni úředníci, kteří na těch stavebních úřadech pracují, jsou ve stejné kvalitě, a tak dále. A mně se to taky osobně stalo, že mi bylo vysvětleno něco, podle čeho jsem začal konat, a pak jsem se od toho úředníka dozvěděl, že je to jinak. Takže si myslím, že to opravdu nutná věc.

Dále je to zjednodušení a zrychlení stavebního řízení. Já tomu říkám úřední ping-pong. To považuji taky za hlavní důvod přijetí nového stavebního zákona, protože existuje značná komplikovanost a roztříštěnost současné právní úpravy a jejím důsledkem je neúměrná délka řízení o povolování staveb. Tento schválený zákon zavádí jedno společné řízení o povolení stavby namísto současného územního a stavebního řízení a řady dalších takzvaných zvláštních postupů. S tím samozřejmě souvisí i integrace některých dosud samostatných povolení a stanovisek o rozhodnutí povolení stavby. Rozhodnutí stavebního úřadu bude tedy vznikat ve spolupráci více oprávněných úředních osob. Samostatná tady, jak už bylo samozřejmě řečeno, zůstávají například stanoviska Agentury ochrany přírody pro záměry ve zvláště chráněných územích, rozhodnutí orgánů Státní památkové péče v ochranném pásmu, kulturní památky, památkové zóny, stanoviska hasičských záchranných sborů, vyjádření báňských úřadů a Veterinární správy a tak dále.

Co já považuju taky za velmi důležité a hodnotím to velmi kladně, je, že odvolací úřad kromě toho nebude oprávněn rozhodnutí vydané v prvním stupni rušit a vracet, ale vždy bude muset rozhodnout s konečnou platností. Tím se zabrání opakovanému projednávání věci, to je ten takzvaný úřednický ping-pong, se kterým se určitě všichni z nás měli taky možnost setkat.

Změny v územním plánu a změny v požadavcích na výstavbu. To je další bod, který jsem tam nějakým způsobem vypíchl. Jedná se o to, že územněplánovací dokumentace na všech úrovních, tedy územní rozvojový plán pro území celého státu, zásady územního rozvoje kraje, územní plány obcí a regulační plány budou pořizovány v jednotně upraveném procesu. Zavádí se také lhůty pro její pořízení, byť nezávazné.

Podrobněji je upravena možnost pořizování změn územněplánovací dokumentace a regulačních plánů z podnětu oprávněných osob a úřadů. Územně plánovací dokumentace se tedy bude povinně vyhotovovat v elektronické verzi ve strojově čitelném formátu a její vybrané části v takzvaném jednotném standardu, tedy stejným formálním způsobem ve všech případech.

Zákon také nově obsahuje definici takzvané modrozelené infrastruktury a její obecnou podporu v územním plánování jako nástroje pro efektivní hospodaření s vodou ve městech.

Další z takových bodů, které jsem tady chtěl nějakým způsobem označit, jsou plánovací smlouvy, které ošetří vztahy obcí a investorů. To také považuji za velmi důležité, protože zákon obsahuje podrobnou úpravu plánovacích smluv, která poskytuje obcím a investorům větší jistotu ohledně toho, co může být obsahem jejich vzájemných závazků v oblasti budoucího využití území, zejména při budování veřejné infrastruktury.

Obec může v územním plánu stanovit uzavření takové smlouvy jako podmínku realizace určitého stavebního záměru. Ve smlouvě uzavřené na základě dobrovolné dohody stran se obec může zavázat, mimo jiné i podniknout kroky ke změně územního plánu, nebo jej naopak po určitou dobu neměnit. Tento závazek působí jen vůči straně či stranám smlouvy, není právní překážkou pro výkon pravomoci orgánů obce. Závazky investorů se tedy mohou týkat například i účasti na výstavbě veřejné infrastruktury nebo jiných staveb vyvolaných jejich záměrem v případě převzetí nákladů na tuto výstavbu nebo poskytnutí peněžního nebo věcného plnění za zhodnocení pozemku vydáním územněplánovací dokumentace.

A dalším bodem je ten bod, o kterém se tady samozřejmě hodně diskutuje, a to je otázka odstraňování a dodatečného povolování staveb. Tento zákon zpřísňuje podmínky pro dodatečné povolování staveb, takzvaných černých staveb, postavených bez povolení nebo v rozporu s jeho podmínkami. Takovou stavbu bude možné kromě splnění všech dalších zákonných podmínek dodatečně povolit jen za podmínky, že stavebník jednal v dobré víře, tedy že zákon neporušil vědomě.

Zákon také výslovně stanoví, že pokud nebude žádost o dodatečné povolení stavby podána ve stanovené lhůtě, nelze stavbu dodatečně povolit. Já tedy z osobní zkušenosti bych v rámci tady toho zákona možná šel ještě trošku dále, protože - nevím, jestli už to tady zaznělo, ale nějaké oficiální vyjádření, které jsem četl v nějaké odborné publikaci, bylo, že snad každá desátá stavba je u nás černá stavba. Z osobní zkušenosti vím, že už dneska se staví nebo jsou stavitelé, kteří začnou stavět nejen bez povolení příslušných orgánů, to znamená stavebního úřadu, Ministerstva životního prostředí samozřejmě, které vydává rozhodnutí ohledně narušení krajinného rázu a tak dále, ale dokonce staví i v rozporu s územním plánem, ano, kteří prostě úplně natvrdo to postaví tam, kde je louka, a potom všechno to dojednávají, dohledávají a řeší se to dodatečně. Takže já tady osobně tedy jsem zastánce toho, že v případě, že k takovémuto skutku dojde, tak opravdu tu černou stavbu odstranit ihned.

Mírnější podmínky tady ještě k těm černým stavbám na odstraňování a dodatečné povolování staveb - mírnější podmínky tady budou platit podle tohoto zákona v případě, kdy stavba byla podle zákona pravomocně povolena, ale povolení bylo následně zrušeno. Za těchto okolností stavební úřad stavbu povolí novým rozhodnutím, pokud se v opakovaném řízení prokáže splnění všech zákonných podmínek.

Já si myslím, že vzhledem k tomu, jaká byla ta předchozí právní úprava, považuji naplnění nového stavebního zákona za lepší řešení a je to opravdu lepší řešení než odložení této nezbytné reformy stavebního práva o řadu dalších let. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče.

Než budeme pokračovat v diskusi, přečtu došlé omluvy. Z jednání schůze Poslanecké sněmovny se dnes mezi 13. a půlnocí z rodinných důvodů omlouvá paní poslankyně Němečková Crkvenjaš, mezi 12.45 až 13.45 z pracovních důvodů se omlouvá dnes pan poslanec Roman Bělor, mezi půl druhou a 16. hodinou se z pracovních důvodů omlouvá pan ministr Gazdík, stejně tak se omlouvá od 12 hodin do konce jednání z dnešního jednání pan ministr Rakušan a rovněž se omlouvá v čase 9 až 12 hodin z pracovních důvodů pan poslanec Koten.

To byly omluvy a nyní prosím paní poslankyni Peštovou, která je řádně přihlášena do obecné rozpravy.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo Poslanecké sněmovny, vážená vládo, já bych volně navázala na to, s čím jsem začala již včera při interpelacích a co jsem identifikovala z hlediska stavebního zákona a jeho účinnosti. Jeden z problémů spočívá v tom, že dnem 1. 8. 2021 nabyl účinnosti zákon č. 284/2021 Sb. ze dne 13. července 2021, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona. Platnosti nabyl 29. 7. 2021, účinnost je konkrétně rozložena částečně k 1. 8. 2021, částečně k 1. 1. 2022 a částečně k 1. 7. 2023. Jedná se o takzvaný změnový či doprovodný zákon, který v legislativním procesu doprovázel nový stavební zákon. Doprovodný zákon je tedy platný a velká část jeho ustanovení i účinných. Mění 58 jiných zákonů. Vedle toho, že zamýšlíte rozdělit samotný stavební zákon z hlediska účinnosti vedví, když úpravu pro obecné stavby odsunete a úpravu vyhrazených staveb necháte v účinnosti nabýt, si změnovým zákonem zaděláváte na další problém.

Stanovisko předsedy Legislativní rady vlády ze dne 31. 1. 2022 konkrétně říká, že - cituji - "navržená specifická konstrukce dělené účinnosti, respektive použitelnosti zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona, obsažená v navrhovaném ustanovení § 334a, může vést k praktickým problémům, neboť posuzování toho, které části zákona budou použitelné a ve vztahu ke kterým druhům staveb, zejména v případě souborů staveb, potažmo staveb souvisejících a v jakém časovém období, bude zřejmě poměrně složité. Navržené věcné řešení je možné a je otázkou politického rozhodnutí vlády, jaké řešení náběhu úpravy nového stavebního zákona zvolí, nicméně z legislativního hlediska se upozorňuje, že praktičtější a pro adresáty právní úpravy srozumitelnější a jednodušší by bylo odložit účinnost nové úpravy stavebního práva jako celku, a to včetně zákona č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona a jehož se navrhovaná novela vůbec netýká, a následně v mezidobí dořešit podobu nové úpravy stavebního práva komplexně. Návrh předpokládá částečné odložení účinnosti stavebního zákona, ale neobsahuje současné odložení účinnosti takzvaného doprovodného zákona, to je zákona č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona. Při zvoleném věcném řešení a vzhledem ke složitosti takzvaného doprovodného zákona by ostatně ani nebylo možné jeho účinnost pouze částečně odložit. Bylo by tedy nutné úpravu podle navrhovaného § 334a a odst. 3 věty první chápat tak, že by se po 1. červenci 2023 vztáhla i na související zákony, protože opačný výklad by po uvedeném datu vedl k neřešitelným aplikačním problémům." Konec citace.

Navíc tímto stanoviskem byl nahrazen řádný legislativní proces. Jak jsem již říkala, předchozí vláda byla napadána za to, že jejich legislativa byla přijata vládou třeba pouze s nějakým stanoviskem a neprošla řádným legislativním procesem, a byla napadána tím, že vznikaly takzvané paskvily. Ve své podstatě toto je obdobou. Předseda Legislativní rady vlády udělil sám sobě výjimku a tento sněmovní tisk nebyl projednán v komisích ani na plénu Legislativní rady vlády, přestože bylo vládou deklarováno a osobně panem Šalomounem veřejně i v médiích, že všechny postupy budou řádně dodrženy. Ke dni 1. 1. 2022 ze zákona vznikla celá nová soustava státní stavební správy. Ta má být podle předchozích ustanovení k novému stavebnímu zákonu § 312 až § 315 postupně naplňována, a není.

V důvodové zprávě se dokonce píše, že cílíte na zrušení či částečné odložení vzniku Nejvyššího stavebního úřadu, a zejména krajských stavebních úřadů. Vaší povinností je ale naplňovat zákon a postupovat v souladu se zákonem. Měli jste udělat: za prvé zřídit Nejvyšší stavební úřad, za druhé vybrat předsedu Nejvyššího stavebního úřadu. Předseda měl předložit systemizaci na Ministerstvo vnitra a měli jste nárokovat rozpočet. Nic z toho neproběhlo nebo neprobíhá, namísto toho přicházíte s retroaktivním návrhem.

Jak budete retroaktivitu obhajovat? Že je to běžná praxe? Že se týká jen přechodných ustanovení k zákonu? Že je to sice retroaktivita, ale ve prospěch adresátů normy? Že se jedná sice o neobvyklou legislativní techniku, ale že v zásadě dosud neexistuje žádné rozhodnutí Ústavního soudu, tudíž se nic neděje?

Zajímalo by mě, co se stane s úředníky, kteří 1. 7. 2023 mají přejít pod krajský stavební úřad. Kam přejdou? Co se s nimi stane? Kdo je bude financovat? Pod koho budou spadat?

A jelikož je to dost otázek, na které bych ráda věděla odpovědi, tak si dovolím navrhnout procedurální návrh na přerušení do doby příchodu pana ministra legislativy Šalomouna. (Když říká jméno, zní gong, není tedy zřetelné, za říká Šalamouna, nebo Šalomouna.) A děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Já jsem zagongoval, aby se mohli dostavit do sálu poslanci. Zopakuji návrh, který nám přednesla paní poslankyně Peštová, a sice přerušit projednávání bodu do doby, než přijde pan ministr pro legislativu. Hlásí se pan předseda Výborný, zřejmě s alternativním návrhem na procedurální návrh, protože o procedurálním návrhu bychom hlasovat bez rozpravy. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, dovolil bych si přednést alternativní návrh k tomuto návrhu, který tady přednesla paní poslankyně Peštová. Dokonce si tedy myslím, že pan ministr tady celé jednání trávil a je logické, že v okamžiku, kdy je 13.23, a jednáme nepřetržitě, tak se také potřebuje občerstvit, takže možná že vám bude vyhověno ještě v průběhu toho, než poslanci pracující zde v prostorách Poslanecké sněmovny - aby zase tady někdo nepřišel nás poučovat o tom, že se pracuje pouze na lavicích v sále - tak že se tady možná objeví. Ale pokud by se tak nestalo, tak bych poprosil, aby byl hlasován alternativní návrh k tomuto procedurálnímu návrhu paní poslankyně Peštové, a to přerušit projednávání tohoto bodu do 13.30. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ještě se hlásí paní předsedkyně Pekarová Adamová.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Já se dokonce domnívám, že ten návrh není hlasovatelný, protože my nemáme žádného pana ministra Šalamouna, ale Šalomouna. A to je, myslím si, také docela podstatné tady sdělit, abychom mu nekomolili jméno, že vůči němu je to určitě neuctivé, tak abychom opravili ten předklad. Myslím si, že jsem skutečně rozuměla správně, že tady bylo řečeno jiné jméno, než jak se ministr skutečně jmenuje. (Potlesk v pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Asi chce ještě upřesnit svůj návrh paní poslankyně Peštová. Jenom připomenu, že pan ministr Šalomoun je omluven řádně z jednání. Ale povídejte.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já bych tady chtěla reagovat na paní předsedkyni Poslanecké sněmovny. Kdyby mě poslouchala pořádně, tak by věděla, že jsem řekla Šalomouna. Mám to i ve svých materiálech. Omlouvám se, ale bohužel i vy děláte chyby.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Dobře. Tak myslím, že tušíme, o jakém ministrovi chceme mluvit. S dalším alternativním návrhem paní předsedkyně, protože měli bychom o proceduře hlasovat. (Dohady před řečnickým pultem o hlasovatelnosti obou návrhů.) Máte pocit, že je nehlasovatelný? Tak k hlasování můžete, paní předsedkyně.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Mohu tedy, pane místopředsedo? Je to k věci. Jestli jsme tady tak pinktlich, jak se říká u nás v Brně, a já si myslím, že to řekla správně paní poslankyně Peštová, tak si myslím, že nebyl hlasovatelný návrh pana předsedy Výborného, protože on řekl, že přichází s alternativním návrhem, ale neřekl s protinávrhem. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pan předseda Výborný.

 

Poslanec Marek Výborný: Mně maminka doma říkala, aby měla dušička pokoj. Ne, zcela vážně. Známe se s paní předsedkyní. Takže já upravuji znění. Dávám protinávrh k procedurálnímu návrhu paní kolegyně Peštové ve znění, které jsem tady řekl před asi devadesáti sekundami. Stačí takto? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Tak já v tuhletu chvíli eviduji dva návrhy. Jeden protinávrh ze strany pana předsedy Výborného přerušit naše jednání do 13.30, případně bychom hlasovali o návrhu paní poslankyně Peštové do přítomnosti pana ministra pro legislativu. Vnímám žádost o odhlášení, tak vás všechny odhlásím a poprosím vás, abyste se znovu přihlásili svými identifikačními kartami. Počet poslanců se ustálil.

 

Zopakuji tedy, že nejprve hlasujeme o protinávrhu pana předsedy Výborného, abychom jednání přerušili do 13.30.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Kdo je proti?

Hlasování číslo 79, bylo přihlášeno 149 poslanců, pro hlasovalo 10, proti 39. Návrh nebyl přijat.

 

Budeme tedy hlasovat o původním návrhu paní poslankyně Peštové, která navrhuje přerušit bod do příchodu pana ministra pro legislativu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 80, bylo přihlášeno 150 poslanců, pro hlasovalo 67, proti 83. Ani tento návrh nebyl přijat.

 

My tedy budeme pokračovat v obecné rozpravě, do které je přihlášen v pořadí pan poslanec Marek Novák. (Velký hluk v sále. Mnozí poslanci balí a docházejí ze sálu.) Pane poslanče, prosím. (Poslanec Novák: Děkuji za slovo.)

Poprosím, vážené kolegyně, kolegové, abyste se utišili, abychom mohli pokračovat v obecné rozpravě.

Vydržte, pane poslanče. Musíme chvilku počkat, aby se poslanci uklidnili. Dejme prostor těm, kteří chtějí odejít. Tak děkuju pěkně za zklidnění. Pane poslanče, můžete pokračovat.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo i za uklidnění sálu, pane předsedající. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, já nebudu dlouze povídat, ono už dneska tady zaznělo dost zásadních věcí, na základě kterých bychom měli být zásadně proti tomu, aby byl tento tisk propuštěn do dalšího čtení. Nicméně považuji za nutné vás seznámit také s dopisem prezidenta Hospodářské komory pana Vladimíra Dlouhého, který byl adresován jak panu předsedovi vlády, tak panu ministru Ministerstva pro místní rozvoj, a tak samozřejmě prostřednictvím předsedů poslaneckých klubů všem poslancům, takže předpokládám, že jste ho všichni velmi podrobně četli, ale já vám ho tady velmi rád zopakuju, protože jste na něj jistě zapomněli.

Pan Dlouhý velmi krátce píše: "Vážený pane premiére, vážený pane ministře, vážení předsedové poslaneckých klubů, považuji za nezbytné upozornit touto cestou na závažnou vadu sněmovních tisků 63 a 137, jimiž se navrhuje částečné odložení účinnosti zákona č. 283/2021 Sb. Ani jeden z tisků neobsahuje návrh adekvátní změny doprovodného zákona č. 284/2021 Sb. Na tento závažný nedostatek poukazuje i ministr pro legislativu konstatováním, že dojde ke vzniku neřešitelných aplikačních problémů, například rozhodování o vynětí ze zemědělského půdního fondu by tak přešlo do kompetence neexistujícího úřadu, a tudíž by nejen příslušná agenda a úředníci zůstali v legislativním vakuu, tedy bez platu a zaměstnavatele, ale hlavně by nebylo možné podat žádnou žádost o povolení, tedy vlastně ani vyhrazené stavby. Důsledkem by bylo absolutní zastavení povolování staveb." A tohle tady dnes řešíme. "Stejně drtivý dopad jako na jednotlivé části stavebního řádu má navrhovaná podoba tisku 63 a 137 i na stabilitu právního rámce územního plánování. Schválení tisku v předložené podobě by vyvolalo nežádoucí chaos v právním řádu.

Hospodářská komora České republiky s odvoláním na princip právní jistoty jako jeden ze základních pilířů demokratického systému, který vyplývá přímo z Ústavy České republiky, žádá o dopracování tisku do přijatelné podoby, která bude ústavně konformní a způsobilá zachovat dobrý právní řád. Ten musí dle legitimních očekávání zajistit podnikatelům, občanům i orgánům veřejné moci dlouhodobě stabilní, jednotná, relativně jednoduchá a předvídatelná pravidla a normy. To bohužel ke škodě všech fyzických i právnických osob právě sněmovní tisky 63 a 137 ve své aktuální podobě nenaplňují.

Pokud jde o hledání kompromisních racionálních cest v dlouhodobě stabilní úpravě veřejného stavebního práva, k čemuž by měl přispět právě předmětný, dobře legislativně ošetřený odklad účinnosti již platné právní úpravy, dovolím si jako jeden ze signatářů připomenout důležitou iniciativu. Dopisem ze dne 6. prosince 2021 představitelé nejsilnějších podnikatelských komor a svazů požádali předsedy koaličních stran o přijetí a věcnou diskusi nad avizovaným záměrem. Bohužel, tato žádost do dnešního dne nebyla vyslyšena. Prosím proto opětovně o odbornou a věcnou diskusi na dané téma. S úctou prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý."

Na základě toho, co nám vlastně Vladimír Dlouhý říká, zjišťuju, že tady není vůbec zájem o odbornou diskusi, že koalice ani nechce naslouchat těm, kterých se to dotýká, že ani nemá zájem o nějakou odbornou diskusi. A proto navrhuji přerušit jednání u tohoto tisku do doby, než bude realizováno setkání premiéra a ministra pro místní rozvoj společně s prezidentem Hospodářské komory tak, aby se mohli dohodnout na dalším postupu a shodnout na skutečném řešení, které opravdu pomůže nejen podnikatelům, ale i občanům, ale také ujistí i úředníky, kteří dnes na stavebních úřadech pracují, aby měli jistotu, jistotu svého pracovního místa. Toto přerušení navrhuji do 30. 9. 2022.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Dobré odpoledne, vážené poslankyně, vážení poslanci. Hned v mém úvodu tu zazněl procedurální návrh. Jestli jsem to dobře poslouchala, tak je to návrh procedurální na přerušení do doby, než proběhne jednání pana premiéra a prezidenta Hospodářské komory a ministra pro místní rozvoj. Děkuji.

Hlásí se někdo s protinávrhem? Já zagonguji, vidím ale, že se v tuto chvíli hlásí předseda pan Cogan. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Josef Cogan: Já chci dát pozměňovací návrh, ale úplně si nejsem jistý, jak to bylo formulované. Tak já požádám ještě jednou kolegu, jestli by řekl přesně ty osoby, na základě...

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Pane předsedo, já vás jenom přeruším. Vy popřípadě byste měl v tuto chvíli říct protinávrh.

A ten procedurální návrh - ať mě kontroluje pan poslanec Novák, tak jak jsem v tuhle chvíli zaregistrovala - chce přerušit jednání do doby, než proběhne setkání pana premiéra, pana ministra pro místní rozvoj a pana prezidenta Hospodářské komory, a to do 30. 9. 2022.

 

Poslanec Josef Cogan: Aha. Ten návrh považuji za nesmyslný, ale klidně můžeme o něm hlasovat.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Dobře. Já ještě jednou tedy zagonguji, takže žádný protinávrh jste neřekl. V tuto chvíli jsem registrovala návrh na odhlášení, takže dovolím si vás všechny odhlásit, požádám vás, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami. Všichni víme, o čem budeme hlasovat.

 

Budeme hlasovat o procedurálním návrhu, který přednesl pan poslanec Novák, a je to přerušení jednání do doby, než proběhne setkání premiéra, prezidenta Hospodářské komory a ministra pro místní rozvoj, a to do 30. 9. 2022.

V tuto chvíli zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu? A kdo se zdržel hlasování? Děkuji.

Konstatuji, že při hlasování číslo 81 bylo přihlášeno 150 poslanců, pro bylo 68, proti bylo 80, 2 se zdrželi. Procedurální návrh nebyl schválen.

 

V tuto chvíli s přednostním právem se hlásí pan předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážená paní místopředsedkyně, vážení páni ministři, vážené dámy, vážení pánové, já jenom - když už nás tady opozice takhle školí - jeden návrh za vládní koalici: za všech pět klubů vládní koalice navrhujeme, abychom dnes pokračovali v jednání i po 19., i po 21. i po 24. hodině do projednání tohoto bodu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Takže v tuto chvíli zde máme další procedurální návrh, který přednesl pan předseda poslaneckého klubu ODS, aby se dnes jednalo po 19., 21. hodině, prakticky po půlnoci do doby, než bude tento zákon projednán.

 

V tuto chvíli nechám o tomto procedurálním návrhu hlasovat. Všichni víme, o čem budeme hlasovat.

V tuto chvíli zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku.

Konstatuji, že při hlasování číslo 82 bylo přihlášeno 151 poslanců, pro bylo 79, proti bylo 64. Zdrželo se 8. Návrh byl přijat.

 

Nyní se opět dostáváme do obecné rozpravy. Vidím, že s faktickou poznámkou - byť teď, pane ministře, nechcete se raději přihlásit s přednostním právem? Faktická poznámka by měla být na něco v rámci obecné rozpravy. Můžete využít obě varianty, ale byla bych raději, aby to bylo správně, s přednostním právem. Bylo by to tak možné? Děkuji. Takže poprosím pana ministra, aby vystoupil.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já vám děkuji. Já se vejdu do těch dvou minut. Je to faktická poznámka, protože vždycky, když přichází procedurální hlasování, tak mu předchází nějaký poměrně dlouhý výklad kolegy či kolegyně z poslaneckých lavic, který fakticky spěje k procedurálnímu hlasování.

Takže k paní poslankyni Peštové, prostřednictvím paní předsedající. Ministr Šalomoun tady vystoupil a odpovídal přesně na ty otázky, které vy jste měla i v té interpelaci včera, jednak jakým způsobem a proč byla udělena výjimka, protože se jedná skutečně pouze o odklad části zákona, a vy jste tady citovala tu jeho část, kterou tady mám samozřejmě také vypsanou, ten názor, kde se ale v závěru - to je poslední odstavec - píše o tom, aby se výkladovým problémům předešlo, Ministerstvo pro místní rozvoj již deklarovalo - je to v materiálu Informace k dalšímu postupu novelizace stavebního zákona, předložení vládě pro informaci dne 19. ledna 2022 - takže ten prováděcí zákon bude změněn.

A k té druhé věci, a já vlastně nečerpám ty dvě minuty, ale budu se snažit vejít, tak samozřejmě v předchozím volebním období jako zástupci opozice ještě s paní ministryní Dostálovou tenkrát a s Hospodářskou komorou jsme se zúčastnili nespočetně jednotlivých debat a grémií, kde jsme hovořili o tom, proč nesouhlasíme s institucionální změnou a jaký je náš návrh změny řekněme procesní integrace a digitalizační, takže to nebyla žádná novinka. Stejně tak tento postup byl deklarován při vzniku vládní koalice.

Na poli tripartity i ve vztahu s Hospodářskou komorou jsme se za ty tři měsíce, co jsme ve vládě, setkali taktéž mnohokrát, takže není pravda, že debata o tom neprobíhá, na kulatém stole na Ministerstvu pro místní rozvoj byli zástupci Hospodářské komory, ale pokud je zastávána pozice Hospodářské komory a vybraných subjektů: My chceme Nejvyšší stavební úřad a mít čtrnáct krajských úřadů a naše politická pozice, vládní pozice, je: My tuto změnu nechceme, já nevidím úplně moc kde najít kompromis v těchto dvou odlišných pohledech na fungování státní správy a přenesené působnosti.

Takže druhý úvod k procedurálnímu návrhu, dokud se nesejde ministr pro místní rozvoj, premiér a šéf Hospodářské komory, mi přijde trošku jako obstrukční, protože jsme se na toto téma setkali mnohokrát a naše pozice jsou vyjasněny a známy. Ano, v tuto chvíli jsou protichůdné, což samozřejmě v politice, kdy hledáte nějaký konsenzus, nakonec skončíte tak, že na něčem se prostě nedomluvíte. Já se velmi rád sejdu s kýmkoliv, kdo se na toto téma chce bavit, i když náš čas je v jistém směru limitován třeba naším angažmá v Evropském parlamentu. Ostatně ani premiér tady dnes není, ačkoliv byl vyvoláván, protože jedná v zájmu České republiky, ale nemyslím si, že dvě poslední procedurální hlasování by do věci, která už dnes byla diskutována, přinesla cokoliv nového, byť bychom si na to vzali další měsíc. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji. Vaše vystoupení, pane ministře, vyvolalo dvě faktické poznámky. V tuto chvíli je přihlášena s faktickou poznámkou paní Berenika Peštová, takže ji poprosím, aby přišla k řečnickému pultu. Paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji. Já jsem ráda, pane ministře, že jste převzal kormidlo za pana ministra Šalomouna. (Ministr Bartoš něco poznamenává.) Ale neřekl. To je to, co jsem já měla, ty dotazy. Pokud tedy opravdu chcete reagovat a budete za něj reagovat, tak bych tedy ráda věděla, jak se poperete s tím, že návrh je retroaktivní, jak budete retroaktivitu obhajovat, jaká bude běžná praxe. Chcete se schovávat za to, že přechodná ustanovení zákona, nebo že je to sice retroaktivita, ale ve prospěch adresátů normy, že se jedná sice o neobvyklou legislativní techniku, ale že v zásadě tím, že neexistuje žádný judikát a rozhodnutí Ústavního soudu, tak se budeme dál schovávat, co bude s těmi zaměstnanci, kam přejdou, kdo je bude platit? Pokud se tedy opravdu chcete ujmout této role, já budu ráda, když mi odpovíte vy. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. S další faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Jan Volný. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji, paní předsedající. Vážení kolegové, kolegyně, ministři, ministryně, já tady chci jen reagovat na pana ministra, který tady barvitě vysvětlil, jak moc se s Hospodářskou komorou při stavění toho našeho stavebního zákona diskutovalo, takže ta komora musela vědět, o čem to je. Vzpomenul také nějaké sezení, které bylo přímo na Ministerstvu pro místní rozvoj, říkal kulatý stůl, kde se účastnil. Pak mi je opravdu líto, že v té nové době, kterou jste tady signalizovali, zapomínáte na to, co jsme dělali my, a naše lidi, i když je to předsedkyně sněmovního výboru, na tato jednání nezvete. To je mi moc líto.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane poslanče, za dodržení času. Další faktickou poznámku neeviduji, takže se vracíme do obecné rozpravy. Než k ní přejdeme, dovolím si přečíst jednu omluvu. Pan poslanec Roman Bělor se omlouvá z dnešního dne mezi 13.45 a 14.15 z pracovních důvodů.

Jako další je přihlášen do obecné rozpravy pan poslanec Martin Kolovratník. Požádám ho, aby přišel k řečnickému pultu. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dobrý den, dobré odpoledne, kolegyně, kolegové. Je dobré někdy v řádné rozpravě počkat a navnímat, co tady z jednotlivých stran debaty zaznívá, a pak na to mít nějakou utříbenou reakci, a jak naznačoval pan ministr, proškrtat si to, co bylo řečeno, a neopakovat to znovu. Na druhou stranu respektujme to, že každý z poslanců, který se té problematice věnuje, si k tomu v uvozovkách chce a potřebuje něco říct. Bylo to tak stejné koneckonců v minulém volebním období v loňském roce, kdy jsem tu byl v roli zpravodaje tohoto zákona a budu o tom za malou chvíli mluvit. Také jsme se snažili vyjít vám v tehdejší roli opozice vstříc. Jenom třetí čtení bylo několikrát přerušeno, trvalo velkou část jara. Pamatuji si, že mezi prvním a druhým čtením jsme se dohodli vzájemně oba tábory, koaliční i opoziční, na tom, aby lhůta mezi dvěma čteními byla 100 dnů, a tak dál a tak dál.

Avizuji trochu pro klid duše, protože jedeme bez obědové pauzy, že já za sebe nebudu nachytávat kolegy z koalice, nebudu tady dávat žádný procedurální návrh. Teď nevím, jestli se půlka sálu nevyprázdní poté, co jsem to řekl. Ale řekl jsem to a slovo chlapa platí, takže určitě není to mým cílem, co každou chvíli zkusit tento krůček. A budu se snažit obsáhle, ale věcně a korektně argumentovat.

Asi bych svoje vystoupení zarámoval do takového apelu: Opravdu, nedělejte to! Prosím, kolegové, prosím, pane ministře Bartoši, prostřednictvím paní předsedající, nedělejte to a pojďme zkusit najít nějakou jinou cestu. Ty důvody, obavy z vámi navržené a dnes v prvním čtení prosazované cesty jsou opravdu velké. Nebylo tady, jak jsem tu debatu sledoval, citováno úplně do detailu z té zprávy, z vyjádření pana ministra Šalomouna, bylo jen naznačeno, že on to tak nějak zjemnil, naznačil. To chápu politicky, když dává stanovisko pro svého kolegu politického souputníka, navíc v rámci koalice, že nechce být tak ostrý, nechce být tak kritický, ale prosím, a zvlášť vy, kteří jste právníci nebo máte aspoň trochu blízko k tomu právnímu vzdělání - podívejte se do toho stanoviska pana ministra, on tam opravdu říká, že by navrhoval určité změny nebo spíš jiný způsob toho provedení, a konkrétně směřoval k tomu, pokud to tedy chcete změnit, a to už jsme si tu říkali tisíckrát - nám se to nelíbí, vy to tak chcete, máte na to asi ty hlasy - tak ale zrušte ten stavební zákon, tu normu jako celek. Zrušte to celé včetně změnového zákona a přepracujete to celé. Nedělejte jenom tu dílčí změnu.

A tady bych se vás, pane ministře Bartoši, rád zeptal, prosím o odpověď, proč jste na to nereflektoval, proč jste se rozhodli jít touto dílčí změnou? Navíc podotknu, už třetí, je to už třetí pokus. Leží tady ve Sněmovně nevypořádaný tisk, a musím natvrdo a na rovinu říct, velmi nekvalitní, který navrhlo Zastupitelstvo Pardubického kraje. Bylo to v září loňského roku. My v roli opozice jsme se tam snažili vysvětlit, ať to kolegové nedělají. Také bez nějaké racionální debaty to navrhli, připravili, tady ve Sněmovně to sem přistálo někdy v polovině prosince a mělo to ještě od předchozí vlády negativní stanovisko. A když si tato dvě stanoviska srovnáte, tak ty argumenty tehdejší, předchozí vlády a dnes pana ministra Šalomouna byly velmi identické, byly velmi podobné. Takto vymyšlená dílčí změna odložení, posunutí v čase jen určité části zákona zakládá na velké riziko.

Já jsem si na úvod svého vystoupení vzal svůj článek, který jsem zveřejnil už na konci listopadu loňského roku, a když jsem si ho dnes ráno pročítal, tak jsem zjistil, že on je dodnes platný. Ono se na něm toho moc nezměnilo. Uvedl jsem to tehdy oním mezinárodním žebříčkem Doing Business, tím srovnáním, jak dlouhé u nás to stavební povolování je. A budu korektní - sám jsem to koneckonců řekl před chvílí, nebudu ta čísla číst znova, nebudu opakovat to, co už tu zaznělo několikrát. My jsme se zkrátka v loňském roce v té komplexní novele, jejímž jsem byl nositelem, rozhodli tohle změnit. A přiznávali jsme, říkali jsme: Ano, toto není evoluce, toto je revoluce a je velká, ale pojďme k ní sebrat odvahu. A mohl bych si teď půjčovat vyjádření řady kolegů, kteří zde dnes mluvili, i Ivana Adamce, hlavně kolegů z ODS. U nich cítím, že jsme ve velké shodě a že spousta věcí opravdu nefunguje, že to opravdu takhle nechceme. I proto je pro mě překvapivé, když pak kolegové z ODS stále, stále, vytrvale hájí kroky ministra Bartoše za Piráty, který to prostě nemá připravené dobře.

Všichni víte, ať z těch našich mezilidských vztahů, soukromých, nebo i pracovních, že ta širší rozumná shoda dá zabrat i dobrým přátelům, a je logické, že o to složitější byla všechna ta jednání, pracovní, legislativní, která jsme jako autoři toho komplexního znění vedli společně se všemi aktéry. Byli to hráči na úseku územního plánování a povolování staveb. Ti logicky měli jiné názory, jiné zájmy než třeba ti, kteří pak ty požadavky na výstavbu dávají. A opravdu tomu výsledku, který teď chceme odložit, demontovat, jakkoliv to nazveme, tomu předcházela dlouhá řada letitých jednání se zástupci samospráv, developerů, ochránců veřejných zájmů, různých profesních a zájmových organizací a já to prostě vnímám jako dobrý kompromis, to, co jsme tu odhlasovali, ty stovky pozměňovacích návrhů.

Je pravda, kdybychom teď mimo mikrofony si tady s panem ministrem sedli a udělali si nějaký checklist obsahu toho stavebního zákona, že nevím, na 80 %, možná 85 se určitě shodneme - otázky digitalizace, zrychlení toho řízení, zjednodušení a tak dále. Opravdu, jediná shoda, jediná shoda je v té jediné větě, kdo bude tím, kdo to povolení vydává, kde bude ten úředník sedět, kde bude organizačně zařazen. A já si vlastně sám sobě odpovídám, proč tomu věnujeme tolik energie? Předchozí Sněmovna i přes veto Senátu to nakonec schválila 106 hlasy, to přece není málo. Současná koalice má 108. Ten zákon je hotový a znovu musím, pane ministře, zopakovat: od 1. ledna je účinný a povinností vás, vašeho úřadu, je ho naplňovat, a ne odkládat, respektive nekonat a říkat: No, my to možná nějak změníme.

Já bych i tyto kroky asi pochopil, kdyby se mi nelíbily, kdyby se děly v prosinci loňského roku. Ale upřímně, kolegové, vás vlastně doběhly ty vaše marketingové předvolební sliby. Vy jste celou volební kampaň říkali: Nám se to nelíbí, my to nechceme, my to změníme, jsme kompetentní, jsme kompetentní vláda, která ty změny udělá. Ale byl prosinec, dobře, ať jsem férový, ujali jste se vládní odpovědnosti těsně před Vánoci, ale přišel leden a ty změny nepřišly. Teď je konec března a zkrátka je pozdě.

Problém, který jsme řešili nebo řešíme v dnes platném stavebním zákoně, je opravdu strukturální. Je to chybné, nefunkční nastavení toho - a já stále řeknu - dnes už končícího stavebního zákona 183 z roku 2006. Je přežitý, je příliš komplikovaný. Ivan Adamec mluvil podobně. On byl přijat 14. března 2006, i on měl ten legislativní proces velmi dlouhý a velmi složitý. Byl přijat za vlády sociálně demokratické vlády Jiřího Paroubka, ministrem pro místní rozvoj byl tehdy Radko Martínek, a dočkal se mnoha, mnoha novel.

I já jsem to v loňském roce v řadě veřejných debat říkal a přiznávám a řeknu a přiznám to i dnes, že ta změna, kterou jsme tady nakonec odpracovali, určitě není úplně ideální, není skvělá, je na ní co vylepšit, a o to také opřu svoji argumentaci a znovu konkrétně vám to dám jako alternativní návrh, jako protinávrh k tomu, na čem bychom se tady ve Sněmovně mohli a možná dokonce i v tom zrychleném čtení v té takzvané devadesátce shodnout.

Já v rozdílu v těch dvou přístupech, na kterých se nemůžeme shodnout, nebudu akcentovat systémovou podjatost, která tady často budí emoce, jestli se opravdu děje, nebo neděje. Budu akcentovat dvě jiné věci. Za prvé problematiku černých staveb. A na to se podívejte, že opravdu černých staveb v republice máme ohromné množství. Ke mně když chodí ilustračně zprávy od lidí z branže z oblasti mobilních domů, těch krátkodobých rekreačních stavení, kde řada úřadů je vůbec nepovolí, jsou to černé stavby, ale pojišťovny je pojistí, protože si zkrátka chtějí vydělat. Možná jste viděli ty příběhy o těch požárech - pak jsou spory s majiteli pozemků, kdo vlastně uhradí škody. Nikdo neví, co s tím a jak s tím pracovat. Tak čím je to dáno? Tím mým druhým argumentem, právě tou nejednotností postupu, nejednotností metody, nezastupitelností úřadů, a toho, že toto české přísloví, které tady platí na tisíc procent: Každá ves, jiný pes, abych to měl správně přesně česky. A tohle my si slibujeme od té novely stavebního práva. To, co řada z vás nazývá nějakým démonem, tou strašnou velkou institucí, novou státní organizací, která, jak říkal pan ministr Kupka, nic nezmění, nevylepší, no tak my to vnímáme naopak jako jednotné místo, kde se ti úředníci mohou zastoupit díky digitalizaci, na které tu shodu máme, mohou si agendy vyměňovat operativně, ze dne na den. Ale hlavně mají jednotné postupy, jednotné metodiky a přesně vědí, jak který krok kde řešit.

Další, co je potřeba argumentačně znovu zopakovat na podporu toho systému, který jsme nastavili, který tady obhajujeme před vámi a nechceme, abyste ho měnili, jsou nové požadavky na ochranu veřejných zájmů, na kvalitu staveb, často vycházejí z evropské legislativy. A všichni víme, že opravdu ten systém dneska je zkrátka nepřehledný, že to je nepřehledná džungle.

To, co vnímám z vašich vystoupení, mě leká, děsí v tom smyslu, že to bude ještě nepřehlednější. Zkusím si to narýsovat, a pane ministře, budu rád, když mě opravíte, pokud se mýlím. Vy říkáte: My teď chceme část zákona v čase odložit, posunout a od 1. 7. 2023 použijeme ty vybrané části, jednotné povolování, Speciální a odvolací stavební úřad, někde to bylo v médiích jako nová rychlostní spojka nebo nová zkratka, pouze pro vybrané stavby, pro ty státní. A tady si dovolím poukázat také de facto na protimluv v řadě z vašich vyjádření, teď mluvím vůči vám, kolegové, obecně. Vy v některých větách říkáte: Nová instituce nic nevyřeší, to nechceme, ale v jiných větách říkáme: My tu novou instituci využijeme pro státní stavby, protože tam je to rychlejší. Tak to přece jde proti sobě. Buď nic nevyřeší, a pak to nepoužívejte nikde - pak se vracím k tomu jemnému doporučení pana ministra Šalomouna - anebo to nechme, tak jak to je, a opět najděme shodu. Najděme shodu na tom, jak to ještě vylepšit, co tam ještě do toho zákona doplnit.

Ale tady ta cesta, kterou jste zvolili - nevím, chytré horákyně: Odložíme to v čase, uvidíme - teď jsem ještě si někde poznamenal vyjádření pana ministra: Územní plánování budeme řešit až v druhé polovině volebního období, tak - a teď nechci být zlý, ale buďme upřímní: vždyť to nestihnete. Vždyť zase se to všechno o ty roky posune a zůstaneme tam, kde jsme. Já z toho svého článku, nebudu ho opakovat, protože jsem ho zveřejnil před časem, a kdo chtěl, si ho mohl pročíst a všichni to víme, to, co je obsahem nového stavebního zákona, jednotná správa, ta institucionální změna.

Ale teď se chci víc zaměřit na ten váš postoj, na to, s čím přicházíte a co už malou chvíli komentuji. Už má být hotové výběrové řízení na post předsedy Nejvyššího stavebního úřadu. I ve vašich volebních programech, které jsem si pročítal, se jak červená linka naše shoda na tomto promítá - zrychlení, jedno razítko, transparentní procesy, zjednodušení. A vidíte, pak přinesete návrh zákona, který podle našeho názoru je úplně proti tomu.

Ale co chci navrhnout, ať tady jen se v uvozovkách nerýpu v minulosti a neříkám, kdo co udělal a neudělal. Co může být řešením? Podle mého názoru, kolegyně a kolegové, řešením může být dohoda nikoliv politická, ale odborná. Pokud si chcete zachovat tvář, což plně chápu, což plně respektuji, tak pojďme k tomu problému přistoupit odborně. Vrátím se teď do loňského - tuším, že to byl květen, třetí čtení, ano, bylo to 26. května 2021 - tak řada z vás, kteří jste tu tehdy s námi byli, si prosím vzpomeňte na tu dlouhou, složitou hlasovací proceduru. V třetím čtení zůstalo opravdu před branami poměrně velké množství pozměňovacích návrhů, které byly dobré, a možná tady byly nehlasovatelné nebo nezískaly tu širokou podporu jenom proto, že nebyly doladěny, neměly koncovku v té ohromné těžké materii, nebyly dopracovány k dokonalosti. A když jsem se teď při přípravě na dnešek na ně díval, opravdu řada z nich je mi to líto, že jsme je tehdy nepřijali. Měly větší potenciál na širší shodu. Pomohly by kvalitě územního plánování, pomohly by kvalitě povolování staveb. A to vám chci nabídnout, kolegyně, kolegové. Pojďme si je vydefinovat, pojďme se podívat, jak tu proceduru - i jednotlivé návrhy mám, všichni je máme nebo můžeme dohledat - a zkusme najít odbornou shodu se všemi hráči v oboru a vložme je jako inovaci, jako doplnění, jako poslanecký pozměňovací návrh do toho dnes platného nového stavebního zákona. Vždyť přece může to být poslanců, skupiny poslanců napříč politickým spektrem, dopředu vydiskutovaná, a opravdu se může odehrát v té takzvané devadesátce. Myslím si, že by to byl ohromný symbol pro veřejnost a pro odbornou veřejnost - ať už pro ty, kteří chtějí stavět a investovat - a pochopil jsem, že v některých vašich vyjádřeních a očích jsou to ti zlí, oškliví, zlí developeři, pro mě zlí nejsou, protože jsou to lidé, firmy, společnosti, které nesou ekonomiku do naší země, které staví byty a mají chuť stavět byty a dělat jich víc a víc - ale jsou to i ti, kteří stojí na tom břehu proti nim: ochránci přírody, ochránci veřejných zájmů, ochránci vod, hlukových limitů, hasiči, s těmi všemi se známe a jednali jsme a myslím si, že tu shodu, to vylepšení by uvítali.

Bylo to takových pět zásadních bodů, které já jsem si označil a vnímal jsem jako nedotažené, a škoda, že se nám je do toho zákona nepovedlo dopracovat. Vycházely z těch čtyř městských artikulů. První bylo územní plánování obcí a měst v samostatné působnosti, princip, podle kterého by samosprávy, primárně tedy obce, města, ale i kraje, měly mnohem výraznější a mnohem silnější roli v rozvoji svého území, samy by si ty samosprávy řekly, co kde chtějí, kde nechtějí. Teď podobnou těžkou debatu jsme zažili nebo já osobně jsem zažil zrovna včera večer v Pardubicích, kde se věnujeme změně územního plánu, která běží snad už dvanáct let a stále se nám nedaří dotáhnout. A jak jsem navnímal včera z lokální debaty v krajském městě Pardubice, velkým problémem pro nás je právě ten dnes nastavený systém, ten řeknu slovo ping-pong mezi pořizovatelem a mezi zadavatelem, to, co vlastně můžeme do těch úkolů dát, co pak můžeme, nebo už nemůžeme říkat jako připomínku, a zkrátka nedaří se nám to. A není to vina ani koalice, ani opozice, ani toho pořizovatele, opět je to vina podle mého názoru toho složitého systému. Tady ten pozměňovací návrh by jasně říkal, že města a obce si samy ve své samostatné působnosti samosprávně rozhodnou, jak chtějí vypadat, jestli se chtějí rozvíjet, rozšiřovat, nebo nechtějí. A pak už ta samotná povolování jednotlivých staveb by přece byla technikálií, kterou pro ně obstará státní správa. Vždycky jsme dávali příklady finančních úřadů, katastrálních úřadů. Vždyť ty přece fungují velmi dobře a snad nepamatujeme si z obcí nějaké výrazné kritiky - až na výjimky, také to bylo třeba v době covidu - že by něco bylo problematické, nefungovalo nebo bylo špatně. Tak proč se tím neinspirovat?

Druhý návrh, který jsme nedopracovali a který by měl velký potenciál, je ta koncovka - jasné opatření proti nečinnosti stavebních úřadů. Fikce souhlasu dnes platí, je tam zavedena u těch dotčených orgánů, ale už není dořešena u těch samotných úředníků stavebního úřadu.

Za třetí lepší a přesnější vydefinování požadavků hmotného práva. Jednali jsme při té přípravě s kolegy z pražského IPRu, z Institutu plánování a rozvoje, a architekty, opravdu s odborníky, kteří sledují vývoj měst, velkých aglomerací v celém světě, moderní trendy. Chtěli jsme do toho zákona mnohem lépe a přesněji popsat a vydefinovat ty obecné architektonické, urbanistické požadavky na městské a zastavěné oblasti, ale pozor, včetně požadavků na ekologii, na zdravý životní styl, a uznávám, bylo toho zkrátka hrozně moc. Nebyla na tomhle shoda, ten pozměňovací návrh přijat nebyl. Hned - a budu nejšťastnější ze všech - když si budu moci s Klárou Dostálovou, s Ivanem Bartošem, Martinem Kupkou třeba na takovýhle krásný pozměňovací návrh sednout a zkusit ho doladit.

Posílení role stavebníka v soudním přezkumu. Typický příklad z našeho Pardubického kraje - město Litomyšl, které určitě znáte, zámek je tam pod ochranou UNESCO. Litomyšl dlouhodobě je takovou perlou, takovými lázněmi ducha v našem kraji a oni třeba šli - a možná nebyli jediní - cestou, aby u každých malých projektů ve svém městě mohli být tím účastníkem, tím přímým sousedem, a ne jenom divákem, tak historicky mají skoupené různé malé proužky pozemků po celém městě, aby vždy byli tím sousedem, tím, kdo se může přímo vyjadřovat. Nějak jim to funguje, relativně dobře, ale asi tušíme všichni, že tohle není cesta, která by měla být správná. A opět tu roli stavebníka, už jsme to zkrátka v tom loňském roce nedokázali doladit.

A poslední - posílení procesní role obcí jako dotčeného orgánu ve stavebním řádu tak, aby mohly efektivně hájit svoje zájmy. To je jinými slovy podobné tomu předchozímu bodu. Jsou to dva body dohromady.

Na vás, pane ministře - a chci ocenit, děkuji za to, že tady v té debatě jste a reagujete na nás, toho si vážím, že to v uvozovkách neodbýváte, to chci ocenit, aby to zaznělo nahlas a na mikrofon - vás chci poprosit a mám na vás dvě otázky.

První je k penězům z Evropské unie, k těm fondům, které ještě za Kláry Dostálové byly i načasovány, připraveny právě na rozjetí nového systému, na rozjetí digitalizace, na nákup softwarů, těch systémů, které vy musíte začít soutěžit, vybrat a naplnit a splnit nějaké lhůty, abychom o ty peníze nepřišli. Tak prosím o odpověď, jestli tohle monitorujete, jestli pracujete s těmi termíny. Pokud to nestihnete vlivem toho ročního odložení, jakou máte variantu B? Ty peníze vrátíme Evropě, povede se vám vydiskutovat, že alokujeme jinak a jinde? Na to bych rád znal vaši odpověď.

A druhou reakci vaši prosím na personální obsazení. Jak jsme to s řadou kolegů říkali, od 1. 1. ten zákon běží, ještě předchozí vláda spustila tendr na předsedu Nejvyššího stavebního úřadu, takže prosím, jak pracujete i s tím personálním zajištěním?

Za druhé, co hrozí. Už se nebudu opakovat, už jsem to řekl a díval jsem se krátce do vyjádření pana ministra Šalomouna, ale možná nebudu ho číst celé, možná rychle těch několik klíčových vět je dobré odcitovat. Pan ministr, když jste ho žádali o stanovisko, tak navrhl úpravu konkrétně takto, řekl: "Navržená specifická konstrukce té dělené účinnosti, respektive použitelnosti úpravy zákona 283" - to je ten nosič, hlavní stavební zákon - "obsažená především v ustanovení § 334a) může vést k praktickým problémům, neboť posuzování toho, které části zákona budou použitelné a ve vztahu ke kterým druhům staveb, zejména v případě souborů staveb, potažmo staveb souvisejících, a v jakém časovém období, bude zřejmě poměrně složité. Navržené řešení je možné a je otázkou politického rozhodnutí navrženého řešení a dále toho, jaké řešení náběhu úpravy nového stavebního zákona Sněmovna zvolí. Nicméně z legislativního hlediska upozorňuji, že praktičtější a pro adresáty právní úpravy srozumitelnější a jednodušší by bylo odložit účinnost nové úpravy stavebního práva jako celku." A teď pozor, "včetně doprovodného zákona č. 284/2021, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím" a tak dál a tak dál.

Jak už jsem řekl, pan ministr, váš kolega, říká: Nedělejte to takto napůl, ale odložte nebo posuňte nebo zrušte - jakkoliv myslím, že by se vám to nelíbilo - ty zákony oba dva celé. A tady je klíč k tomu mému sdělení. Já jsem rád, že je tady přítomen a poslouchá i pan ministr dopravy Martin Kupka. Tam v tom druhém tisku, byl to tisk 1009, a on měl přes tisíc stran, Klára Dostálová přikyvuje, on byl možná ještě složitější nebo obsáhlejší než ten hlavní stavební zákon, tisk 1008, je tam 58 složkových zákonů, 58 různých jiných zákonů, které jsou změněny, je to mezi sebou teď provázáno. A podle takové prvotní identifikace, kterou jsme narychlo v rámci možností, které jako opozice máme, ty zásadní problémy budou minimálně s polovinou, s nějakými dvaceti pěti, možná necelými třiceti zákony.

A z pohledu poslance, který se věnuje dopravě a řeší společně s kolegy, ať na hospodářském výboru, nebo s panem ministrem, rozpočty, to urychlení - to bych se teď mohl vracet, i za to pozitivně děkovat - k zákonu č. 416/2009, který jsme tady úspěšně - tam jsme tu dohodu naštěstí dosáhli - který jsme tu novelizovali, který funguje. Ty stavby opravdu prokazatelně zrychluje v té fázi majetkoprávní přípravy, výkupu pozemků, příprav, tak teď... už tehdy jsme říkali, máme krok a, teď potřebujeme krok B, teď to potřebujeme odpovolovat, teď potřebujeme ten stavební zákon. I to jsme podle mého názoru dokončili, udělali. A teď, vy kolegové, bohužel přicházíte s tím, že to kvůli - a promiňte mi to - slibům, nějaké předvolební rétorice, že to nějak rozmontujete a že se uvidí a něco potom dokončíte. Ale se vší vážností, se vší vážností tady varuji, že pokud to přehlasujete a provedete to tím způsobem, který je zde navržen, tak se to stavební řízení i pro velké infrastrukturní stavby opravdu zastaví a zkolabuje. A ten důvod je přece jednoduchý. Úředníci - a teď ať už to budou ti na tom speciálním stavebním úřadu, anebo teď připomínám u těch velkých staveb máme i řadu malých doprovodných typů úpravny vody, elektrické měnírny, prostě to, co je okolo, to, co souvisí s tou liniovou stavbou, ti úředníci za prvé nebudou vědět, jak rozhodnout. Ty zákony půjdou proti sobě.

A nějaké vysvětlení, které jsem zaznamenal ve veřejném prostoru, že se to upraví nebo doladí výkladem, právním výkladem nebo komentářem - to přece u žádného soudu nemůže obstát. Zákon buď platí, nebo neplatí. A tady opravdu se vší vážností, kolegové, varuji, že kolem dvaceti pěti zákonů bude stát proti sobě. Každý bude říkat něco jiného - jestli ten či onen úředník je nebo není integrován, jestli to či ono stanovisko má vydat nebo nemá. Já jsem přesvědčen, opravdu se bojím toho, že za prvé ti úředníci buď nebudou chtít nebo se nebudou bát, třeba to nakonec nějak dopadne. Někdo je přinutí, přetlačí, vysvětlí, nakonec to vydání vydají, nebo to povolení vydají, ale co se stane v kroku B? Přátelé, všichni ti ekoteroristé, všichni ti odpůrci staveb podle mě teď jásají, otvírají šampaňské a těší se na to, protože takto vydaná rozhodnutí zkrátka nebudou moci před žádným soudem obstát, a oni takhle jednoduše přes kopírák, právě tady na tom rozporu toho zčásti odloženého stavebního zákona, ale dále platných těch složkových zákonů, na tom se budou vozit, a to vás varuji, že zastavíme všechna stavební řízení. To je ta moje největší obava.

A teď použiji trochu nadsázky, možná zkratky pro média, ale ona to až tak velká nadsázka nebude. V těch argumentech, v těch materiálech, které máme k dispozici, se pracovalo s částkou - byla to částka na obhajobu toho nového stavebního zákona - nějakých 7, něco přes 7 miliard korun ročně přínosu, těch benefitů. Byla to částka, s kterou - už původně ji zpracovával do RIA dnes už citovaný, zmiňovaný pan profesor Mejstřík. Myslím, že i pan doktor Kadečka s těmi čísly v těch úvodních podkladech pro RIA před těmi dnes už tedy vlastně pěti roky také pracoval. A oni vycházeli opravdu z těch celospolečenských přínosů.

Lze to vysvětlit i opačně, z toho druhého, nákladového hlediska. Když se podíváte na vývoj ceny dopravních staveb, vývoj rozpočtu SFDI, tak opravdu, a vidíme to v této době mnohem ještě více, každý rok odložení těch staveb zvyšuje jejich průměrnou cenu, v té době to bylo o nějakých 8 %. A asi tady budeme ve shodě, když vidíme ty problémy, které vám ve vládě vůbec nezávidím, a avizuji, že třeba na hospodářském výboru, pokud budou dobrá řešení, vám pomůžeme. Problémy ve stavitelství s ocelí, s materiály, s cenami, že to bude to číslo mnohem větší. Jednoduchá úvaha. Ten rozpočet SFDI je kolem nějakých 120, 130 miliard, zhruba 10 %, bavíme o 12 miliardách za rok, anebo kdybych byl i konzervativní - ať to zaokrouhlím, ať se to dobře počítá - tak každý rok nám to všechno zdražuje a ty náklady rostou o 10 miliard ročně. Takže já když sem dám takovou zkratku - a tou mi asi nebudete moci oponovat - tak ten rok odkladu, ten rok, který je tady navržen, bude Českou republiku stát na těchto nákladech, zbytečně vynaložených, 10 miliard korun, 10 miliard korun! A tak mě napadá, když si to opět tedy se zaokrouhlením sečtu, že vás z koalice, asi tu nebudete všichni, bude vás také zhruba sto, kteří budete hlasovat, 10 miliard - a opravte mě, jestli teď z hlavy počítám špatně, 10 miliard děleno 100, tak je to nějakých 100 milionů na každého z vás. Taková bude hodnota, přátelé, každého vašeho hlasu, kde zbytečně vynaložíte náklady občanům České republiky. 100 milionů za každý váš hlas pro roční odložení, roční odložení tady toho stavebního zákona.

Vidím, že řada dalších kolegů je přihlášena do rozpravy, tak já jim teď dám prostor, své vystoupení v tuto chvíli uzavřu tím, co jsem řekl na začátku. Prosím, pojďte zkusit zvážit, netrávit tady hodiny a hodiny těch rozprav do noci nějakým přetlačováním se navzájem, pojďte se zkusit, pane ministře s bývalou paní ministryní, dohodnout. To jednání můžeme přerušit, můžeme ho dnes přerušit. A já věřím, že kdybyste... možná jsem zbytečným optimistou nebo nenapravitelným optimistou. Já nevím, jestli lze najít shodu nad tou institucionální změnou, anebo jestli už je to tak daleko, že se tady zkrátka neshodneme, že to nejde jinak, je to černobílé, A nebo B. Pokud to tak je, budu to respektovat - budu respektovat to, že na to hlasy máte.

Ale prosím, opravdu nejděte touto cestou, kterou teď máte navrženou. Pane ministře, je to zkrátka špatně a je to příliš riskantní, že odložíte pouze jednu část toho zákona. Tak pojďte zkusit najít nějaký jiný způsob. Teď nevím jaký, možná odložení všeho, anebo ambici - za tu bych se já podepsal - ambici nechat v tuto chvíli ten termín červenec 2023 a pojďme si říct, že máme nějakých 14, 15 měsíců pořádně komplexně to dopracovat a zkusit ten nový systém rozjet. Já jsem plně přesvědčen o tom, že shodu bychom tady našli a že by se nám to společné dílo mohlo podařit. Pro tuto chvíli děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji. Neeviduji, že by padl nějaký návrh, jenom si to upřesním u pana poslance. Děkuji.

Vidím, že s přednostním právem se do obecné rozpravy hlásí pan ministr pro místní rozvoj. Pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuji za slovo. Mě velkorysost k dialogu pana poslance Kolovratníka, řeknu to trošku ironicky, mě v jednu chvíli i docela dojala, zejména v momentě, kdy hovořil o tom, jak je příliš pozdě na to, něco měnit. Tak když bylo jasné, jak dopadly volby, a vlastně ještě před koncem roku, který byl klíčový pro to, aby legislativa začala nabývat na platnosti, jsme předložili sněmovní tisk 63. Chtěli jsme to řešit v prosinci, předložili jsme ho 29. 11. 2021. Nebyla zde ve Sněmovně vůle ho projednat. Bylo to hnutí ANO, kdo vetoval zrychlené projednání v devadesátce, a bylo to hlasy ANO a SPD, kdo jeho projednání odročil. Takže vědomi si toho, že nesouhlasíme s institucionální změnou, i po volbách, které nakonec ukázaly, že budoucí vládu bude sestavovat koalice dřívější opozice, která měla na tuto institucionální změnu zcela opačný názor, jste zablokovali to, abychom se dostali (nedostali?) do této situace, kterou se my nyní snažíme řešit. Moje odpověď na to, proč nenabírám lidi na Nejvyšší stavební úřad, je: protože ten prostě v naší verzi nebude vznikat. Vy jste to věděli, možnost to zastavit tam byla. Já nehodnotím teď ten návrh, který přišel z těch - myslím že Pardubic. My jsme předkládali velmi jednoduchou novelu, která tady ještě leží, která šla před datum 1. 1. 2022 - a nedostali bychom se do situace, kdy některé části tohoto návrhu začaly nabíhat.

Druhá věc, a ta je podle mě podstatná. Buď platí A, nebo platí B. Buďto tedy je nezbytnost platnosti tohoto náběhu Nejvyššího stavebního úřadu naprosto kruciální, nemáme nic měnit a má to platit, ale na druhou stranu nemůžete vyzývat k tomu, tak to odložme jako celek. Prostě nemůžou platit obě dvě tyto varianty jako tak i onak. Stavební řízení se v České republice na rok nezastaví. Vy to tady vykládáte, jako by se teď přestalo kvůli tomu, že tady něco projednáváme, stavět.

Nejvyšší stavební úřad vznikat nebude. My jsme řekli, že ta institucionální rovina je nepřijatelná, že provedeme procesní integraci. Je zde jistý rozdíl mezi institucí NSS, Nejvyššího stavebního úřadu - což je úřad navíc, což je instituce, která by vznikala - a Specializovaným stavebním a odvolacím úřadem, což je úřad integrační. Ten sjednotí jiné stavební úřady, já nevím, dnes pod MPO, Silniční úřad, Drážní úřad. Takže tam dochází k integraci toho rozhodnutí, ke sjednocení metodiky a v stavbách, které jsou nadregionálního významu, to bude fungovat a ten to urychlí.

Víte, vy jste říkal o tom, kolik věcí se nám nepodařilo dopracovat. Když se Ministerstvo pro místní rozvoj v minulém volebním období rozhodlo měnit stavební zákon, my jsme pořádali několik kulatých stolů i tady ve Sněmovně - byli tam poslanci ANO - a bavili jsme se, jak klíčová je část územního plánování a zásadních změn i třeba v pořizování územněplánovací dokumentace a regulačních plánů.

Nicméně nový stavební zákon na toto nemířil, nebylo to to gros. Gros byl ten proces, s kterým já plně souhlasím - jedno podání, jedno razítko, jeden proces, jde se stavět. To je integrace, ale tam vůbec nebyla ambice do tohoto zasahovat. My naopak tu ambici máme. Vedeme jednání s jednotlivými stakeholdery, jak se říká, s obcemi, s odborníky na územní plánování, ale v tomto krátkém období tak, aby mohly probíhat i navazující digitální projekty, naší ambicí to měnit není. Kdyby bylo po našem - byla to nejčastější výtka při startu této iniciativy v minulém volebním období: analýza neobsahuje část územního plánování, přistupujme k tomu jinak. To se nestalo. Spousta z těch návrhů, o kterých jste mluvil - škoda, že jsme je nedopracovali. Byly pozměňovací návrhy k tomu tisku a byly zde ve Sněmovně zamítnuty.

Vy jste ptal na ty peníze ohledně digitalizace stavebního řízení. Tam je klíčový termín z IROPu na 1. 1. 2024, kdy musí být ty čtyři - nebo ty základní systémy, ne ještě Portál stavebníka. Já jsem tam asi tři měsíce na ministerstvu. Když jsem začal zjišťovat, jakým způsobem probíhá DSŘ, digitalizace stavebního řízení, tak ve své podstatě to měla na starost jedna zaměstnankyně, která tam končí. Je tam jedna právní poradenská firma, u které je vyčerpán budget, která dohlíží nad legitimitou nebo legálností dialogu, který je veden s možnými dodavateli, na jehož základě se potom vysoustruží to řízení, a je tam v jakémsi spolupracujícím režimu zástupce ICT Unie, který bude muset skončit, protože předpokládám, že i firmy, které v budoucnosti budou chtít tuto zakázku soutěžit, jsou pravděpodobně pod hlavičkou ICT Unie. Takže zdědil jsem dosti řekněme divokou připravenost celého toho digitalizačního projektu. Nezbývá mi než se s tím poprat, doufám, že ministerstvo pro místní rozvoj bude úspěšné.

Jinak už to tady zaznělo poněkolikáté, to magické číslo pořadí České republiky. Já už jsem to několikrát zmiňoval, že ta studie byla následně zpochybněna a tímto číslem bych prosím neoperoval jako pořadí České republiky. Neříkáme, že je to tady rychlé. Nikdo netvrdí, že stavební řízení probíhá bez problémů. Právě proto jsme nekritizovali ani celý ten zákon, pouze ten institucionální podvozek.

Takže kdybych shrnul to, co nám teď dělá vlastně největší problémy. Není to naše nepřipravenost, my ten zákon máme připravený, tu věcnou novelu. Na přelomu tohoto měsíce, včetně jednotného environmentálního stanoviska z dílny Ministerstva životního prostředí, tyto návrhy jdou do mezirezortu. Co nám působí potíže, je nedodržení dohody před koncem roku a zablokování projednání toho návrhu, aby vůbec jsme se do fáze, kdy ty věci zákonně nabíhají, nedostali. Teď se snažíme odložit ty účinnosti, abychom mezitím mohli schválit věcnou novelu.

Poslední věc, která mi přijde velmi zajímavá. Buď to tedy ti lidé - odborníci, architekti, inženýři, ochránci životního prostředí, kterým tedy vy říkáte ekoteroristé, když vám to náhodou občas uletí, ale to se holt stane - já tedy nevím, jestli vy říkáte, že s každým, s kým se ten člověk potká, tak mu vypráví něco jiného, ale když se setkám s architekty, s urbanisty, s ochránci, s památkáři, s lidmi z Unesca, s lidmi, kteří rozumí územnímu plánování i stavebnímu řízení, tak ti naopak jsou velmi kritičtí k tomu, že v tomto směru nebylo uděláno nic, že fakticky v řadě případů dochází k oslabení ochrany veřejného zájmu.

Já jsem se koukal, podobně jako u té démonické podjatosti, na faktické výsledky jednotlivých sporů. Když se podíváte u těch třeba řekněme složitějších staveb, tak ty organizace, které nějakým způsobem napadnou řešení té stavby, jsou z velkého procenta - a to číslo si klidně dohledám, aby to nebylo tady cuc z prstu - tak jsou úspěšné, z čehož se ukazuje, že jejich přístup není kverulantský, že skutečně v tom samém procesu dochází k chybě, kterou se oni snaží napravit.

Myslím si, že právě digitalizace a ztransparentnění stavebního řízení tak, aby účastníci viděli, v jaké to je fázi, jaká jsou jednotlivá stanoviska těch dotčených orgánů, je zcela zásadní pro odstranění tohoto fenoménu, kdy se něco schválí a následně to je napadáno. Já bych tedy asi spíše doporučil nezdržovat ten proces a agonii toho protahování, proč nevzniká něco, co stále vzniknout nemá, protože ten názor je odlišný, a podpořil bych právě odložení platnosti s tím, že speciální stavební odvolací úřad, který je potřeba, začne fungovat a do Sněmovny v nejbližším období pro projednání na úrovni vlády přistane věcná novela, která včetně zákonů, o kterých tady hovoříte, tu věc dá do pořádku v horizontu, že bude jasné, na základě čeho se bude digitalizovat a na základě čeho se bude stavět. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane ministře. Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku, se kterou se hlásí paní Klára Dostálová. Vaše dvě minuty, máte slovo.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji, děkuji. Já bych jenom opravdu v rychlosti zareagovala. Pan ministr tady hovořil o tisku 63, který předložili v prosinci. Dostalo se to k nám na jednání Poslanecké sněmovny koncem ledna 2022. Jestli si dobře pamatujete, tak jsem právě upozorňovala na to, že je potřeba to projednat, zejména s právní obcí, protože tam skutečně to naráží na ústavní pořádek České republiky. Proto jsem dala ten procedurální návrh do začátku března - no a samozřejmě nic se nedělo, mezitím místo aby pan ministr jednal, připravil úplně totožný vládní návrh, který pořád naráží na ústavní pořádek České republiky.

Já se také přimlouvám za to, co tady říkal pan Kolovratník, vaším prostřednictvím, i pan ministr, abychom jednali, protože takováhle trumfovaná skutečně nikam nevede. A to, že je to právní problém, to vám řekl i váš samotný předseda Legislativní rady vlády. Tak nevím, o čem tady diskutujeme.

Jenom bych si vyprosila tu poznámku k územnímu plánování, protože pan primátor Hřib byl ten, který ve finále nesouhlasil s tím pozměňovacím návrhem, protože se přidal na stranu Svazu měst a obcí. Takže Praha jako město to spolu s námi připravilo, měli jsme pozměňovací návrh, aby do toho ve finále pan primátor Hřib hodil vidle.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Neeviduji žádnou další faktickou poznámku.

Vidím, že s přednostním právem se hlásí paní předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO, paní Alena Schillerová. Paní předsedkyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já jsem avizovala vládní koalici, že bude nutné si vzít pauzu 30 minut, vidím, že je 14.31 hodin, tak do 15.01 nebo 15.02 hodin, pro jednání volební komise. Požádal mě o to předseda volební komise tak, aby mohly být připraveny podklady a mohly 6. dubna 2022 proběhnout volby do příslušných fondů, tak se musí dnes ta komise sejít, protože lhůta končí v neděli. Zástupci vládní koalice to vědí, není to žádný naschvál. Myslím, že všichni si rádi půjdete odpočinout, dát si kávu a jít se tamhle proskočit na terasu, takže žádám o pauzu v délce 30 minut na jednání volební komise. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Na základě požadavku poslaneckého klubu hnutí ANO vyhlašuji přestávku v délce 30 minut, a to do 15.02 hodin, kdy se tady opět sejdeme. Děkuji mnohokrát.

 

(Jednání bylo přerušeno ve 14.32 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 15.02 hodin.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych pokračoval v dnešní schůzi. Jsme v obecné rozpravě. Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Roman Kubíček. Pane poslanče, máte slovo, a ostatní v sále poprosím o klid. Děkuji.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, určitě nebudu dávat procesní návrh, tak jestli si potřebujete něco povídat, můžete klidně za dveře. Tomu rozumím a pokusím se být velmi stručný.

Rekodifikace veřejného stavebního práva, kterou se Poslanecká sněmovna zabývala v minulém volebním období, byla odpovědí na neefektivitu, nefunkčnost, složitost a zdlouhavost systému, který tu byl dlouhé roky tolerován a umožněn. K odstranění jeho největších problémů a nešvarů bylo nezbytné skutečně zjednodušit mimořádně složité povolovací procesy při zachování potřebné úrovně ochrany všech práv a veřejných zájmů také zásadní změnou celého stavebního práva. Nezbytným předpokladem i projevem takového zjednodušení a zefektivnění byla vedle změny v regulaci procesních i hmotných též celková institucionální reforma. Zahrnuje rovněž zásadní změny organizace dotčené státní správy, jakož i revizi stávajícího smíšeného modelu výkonu státní správy na úseku stavebního práva, a to vše právě za účelem zabezpečení tak potřebné efektivity, předvídatelnosti a rychlosti výkonu státní správy.

Nové veřejné stavební právo, a byl to záměr od samého počátku, je jednoznačné, jednoduché, srozumitelné, aplikovatelné, vymahatelné a vymáhané a nová právní úprava současně jasně vymezuje právní zodpovědnost aktérů v celém procesu správy území.

V minulosti bylo možné, aby jakákoliv politická strana mohla nový stavební zákon sepsat, povolovací procesy zkrátit a stavební řízení zjednodušit. K velkému zklamání se tomu ale v minulých deseti letech nikdo úplně pořádně nevěnoval.

Do jaké situace jsme se nakonec dostali? Budu říkat nějaká čísla. Takže stavby povoluje 714 obecních stavebních úřadů, 606 speciálních stavebních úřadů, 4 vojenské stavební úřady, 9 báňských a další 4 speciální. Aby tímto procesem stavebník mohl projít, tak se musí řídit 85 zákony, podle 50 zákonů si u dotčených orgánů musí zajistit vyjádření ke stavbě, podle dalších 20 zákonů sehnat další doklady a podklady, například průkaz energetické náročnosti, certifikáty, samostatná povolení, hlukovou studii, radonový průzkum, energetický posudek, povolování výjimek, a řídit se ještě dalšími 15 předpisy, kde jsou stanoveny požadavky, kterými se musí řídit projektant. Pak územní rozhodnutí obsahuje 193 stránek, výrok je obsažen na 69 stranách a odůvodnění na 124 stranách a je pro něj potřeba až 140 vyjádření a vyjádřit se může až 130 subjektů.

Tohle se nám v posledních letech daří jemně měnit, nikoliv rychle, ale v posledních šesti letech došlo k určitému zlepšení této situace. Jsou ovšem nezbytné změny, které budou přinášet a budou se týkat těchto pěti skupin, a to je občan, úřad, město, obec, investor a stát. A v každém případě musí být jasná pravidla, protože úředníci budou muset při povolování staveb používat jednotnou metodiku: minimum razítek, sdružení přezkumu, omezený počet řízení, povolení stavby do 60 dní, méně byrokracie a díky digitalizaci informací i informaci o tom, kde se jeho žádost nachází.

Takže proti čemu se vlastně dneska vymezujeme? Proti zjednodušení, transparentnosti, jasným podmínkám? Asi ne, tady ten pohled je asi jenom ten institucionální, protože u většiny těch věcí, a to asi se mnou budou oba, bývalá ministryně, i pan ministr, souhlasit, jsme vlastně narazili na jeden malý problém, který podle mě není až tak veliký. Celý proces, který je nastaven touto rekodifikací, je celkem transparentní, veřejný, bude mít digitální stopu a možnost veřejné kontroly, což bylo hlavně tím záměrem, aby se každý mohl podívat, jakým způsobem bez nějakých otázek a bez nějakých pochybností celý proces probíhal.

A nyní jsme se tedy dostali do situace, že to kritizujeme a oddalujeme. A já se ptám, jak rychle to bude změněno? Jakým způsobem to proběhne? Protože ono každé dítě má nějaké porodní bolesti, vždycky to nějak funguje. Jak tady bylo sděleno, asi ani tento zákon není úplně dokonalý, ale on který zákon je dokonalý? Ono vlastně až potom praxe ukazuje, zda všechno bylo navrženo správně, nesprávně. Ale to už umíme opravovat a nějakým způsobem se dostat do nějakého řekněme rádoby ideálního stavu.

Nebudu se úplně dotýkat té systémové podjatosti, já jsem si tady předtím připravil několik příkladů, ale ono to tady zaznívalo průběhem těch jednotlivých řečníků a asi bych se opakoval. Jsou to zajímavé věci včetně Prahy, například Prahy 12, Prahy 22. Byla to velká zajímavost, ale to si dohledáte, je to veřejně přístupné na internetu, v tisku a tak dále.

A teď by mě tedy opravdu zajímalo, zda se například ODS zajímala o informace z podnikatelských svazů, z Hospodářské komory a tak dále, které velmi významně podporovaly vznik tohoto zákona. Právě integrace stavebních úřadů a dotčených orgánů, to je fakt jediné jablko sváru v celé legislativě, to ostatní jsou detaily. Je přitom nezbytnou podmínkou toho, aby mohlo být vydáváno jedno rozhodnutí o povolení stavby. Říkali jeden papír - jedno razítko. Úplně v té roztříštěnosti nevím, jak se to dá udělat, ale podotýkám, že nebudu kritizovat všechny stavební úřady, protože jsem se stavebním úřadem měl velice dobrou zkušenost, kdy jsem dostal seznam požadavků, ty jsem odevzdal a za 35 dní jsem měl stavební povolení.

Nebyl to až tak velký problém, jenom otázka je, jestli to funguje stejně - a já vím, že u nás v jižních Čechách je nedostatek těchto pracovníků, protože když si seberete odborného pracovníka na úrovni inženýra, který se zabývá stavebním právem nebo stavebním řízením, tak on vám během velice krátké doby odejde, protože ten plat, který mu nabídnou soukromé firmy, státní správa neatakuje ani z poloviny. Tak to prostě je, pak se ti lidi mění, a jak mi říkal nedávno můj kamarád, předložil stavební řízení někdy v říjnu, doteď nebylo zahájeno a je to z prostého důvodu - paní, která jediná to měla na starosti, byla dva měsíce nemocná, a protože spravuje oblast Lipenska, kde je těch žádostí obrovské množství, tak se teď do toho vrhla, ale on je až někde v tom pořadí, takže na něj možná do léta dojde. Tak to jsou takové věci, které jsou z praxe a nějakým způsobem fungují.

Bude velice dobré, když to řízení budou dělat odborníci s jednotnou praxí, s jednotným vyškolením a s jednotnou metodikou, protože pak se opravdu vyhneme jakýmkoliv dohadům, a v tomto řízení se neprojeví žádná politika a politika se bude projevovat pouze v územním plánu, kde se vlastně realizuje ta zastupitelská demokracie, a politici by měli určovat, kam jednotlivé obce, města budou kráčet. V globálu musíme říct, že politik nemá povinnou kvalifikaci ani památkáře, dopravního experta, on má takovou tu hlubší znalost v rámci nějakého povrchu a vždy, když potřebuje něco rozhodnout, tak se jde poradit, ať už je to právník nebo specialista, inženýr a tak dále.

Takže jedině v podmínkách nové soustavy státní stavební správy by mělo dojít k nějakým úkonům, které by měly posílit hlavně i tu oblast personální, týkající se i výše platů a odbornosti, zefektivnění, a současně by mělo dojít k zásadnímu posílení nezávislosti úředníků, ale i dalších podmínek pro personální stabilitu, kariérní růst a osobní rozvoj a řádný výkon jejich činnosti, k efektivnímu sdílení odborných personálních kapacit a zdrojů. To je ten příklad, kdy si budete moci vypůjčit toho úředníka, který bude mít méně práce, na jiné území. Dále k vytvoření specializovaných odborných pracovišť na problematiku liniových a energetických staveb, která je úplně odlišná od problematiky výstavby bytových domů či rodinných domů a vyžaduje si odbornou specializaci. Dále ke zlepšení možnosti metodického řízení úředníků stavebních úřadů ze strany státních orgánů, k zajištění jednotné a předvídatelné aplikace veřejného stavebního práva a neméně k odstranění problému systémové podjatosti celých stavebních úřadů v rámci územních samosprávných celků.

Takže, vážení kolegové, já vím, že máte sílu a můžete to prohlasovat, nicméně já vás jenom poprosím, abyste zvážili své následující kroky. Asi nemáte problém dnes něco rozhodnout, ale potřebujeme taky vědět, kam chcete kráčet dál, jak rychle to chcete udělat a jestli máte shodu na tom, jak to bude vypadat - protože ano, tady ta shoda se hledala velmi problematicky, velmi dlouhou dobu a paní zpravodajka si je toho vědoma, toho množství jednání. Ano, tak já se trošku obávám, abychom se nevrátili zase v tom cyklu do procesu, že budeme rok jednat. Rok budeme jednat a k ničemu to nepovede.

Podle mého názoru by bylo asi moudřejší věnovat se vylepšování stávajícího zákona a implementovat tam ty věci za pochodu, anebo potom apelovat na to, aby se velmi zrychlil ten legislativní proces, protože je nezbytné, aby to vzniklo v co nejkratší době. Nemůžu říct, jestli v řádech měsíců do konce roku, nedokážu si představit, jak ta legislativa poběží a jakým způsobem to bude. Pokud k tomu nedospějeme, tak jsme se vydali cestou nebezpečného hazardu a stavebník bude na tom tak, jak byl dodneška, a bude nám všem nadávat.

Děkuji za pozornost a přeji hezký zbytek dne.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane poslanče, děkuji, dalším přihlášeným nebo přihlášenou je paní poslankyně Romana Fischerová a poprosil bych, aby se připravila paní Lenka Knechtová. Máte slovo.

 

Poslankyně Romana Fischerová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, mohu jen souhlasit s tím, co tu přede mnou řekla velmi trefně paní poslankyně Klára Dostálová a další kolegové z klubu. Vláda hnutí ANO připravovala stavební zákon čtyři roky s jedním cílem - zrychlit stavební řízení a zlepšit přístup našich občanů k vlastnímu bydlení. My jsme jednou z nejpomalejších zemí na světě v délce stavebního řízení, celkem na 156. místě ze 195 posuzovaných zemí.

Zajímám se o problematiku mladých rodin a vím, jak je těžké pro mladé dosáhnout na vlastní bydlení, a právě zjednodušení a zkrácení stavebního řízení by jim velmi pomohlo. To existující stavební zákon zaručuje. U nás v Lysé nad Labem mám tu zkušenost, že si občané stěžují na to, kolik různých subjektů do stavebního řízení mluví. Stavební zákon z pera hnutí ANO právě tohle řeší a velmi zjednodušuje požadavky na projektovou dokumentaci. Dále máme v Lysé zkušenost, že si občané velmi často stěžují na obstrukce nejrůznějších subjektů ve stavebním řízení. Současný stavební zákon řeší i toto. Nikomu neupírá právo zapojit se do stavebního řízení, kterého se týká, ale zaručuje, že námitky se budou uplatňovat jen jednou a co nejdříve je možné. Našim občanům velmi pomůže, že obstrukce a umělé protahování stavebního řízení nebudou blokovat rozvoj obcí.

A teď tady současná vláda navrhuje, aby se tyto velmi důležité a prospěšné změny odložily. To mě velmi mrzí a myslím, že to není dobrý tah pro občany obecně, ale hlavně pro mladé rodiny, které čekají na zrychlení stavebního řízení, aby konečně mohly lépe dosáhnout na vlastní bydlení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji paní poslankyni a další přihlášená je paní Lenka Knechtová. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Pane předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, kterého tady teď momentálně nevidím, vážené poslankyně, vážení poslanci, protože bylo řečeno všechno zásadní, omezím se z mého úhlu pohledu na to nejdůležitější. V praxi vidím velký rozdíl mezi podmínkami, v jakých funguje pracovník stavebního úřadu městyse, a jaké prostory a technické vybavení má pracovník odboru stavebního řádu a územního plánování na městském úřadě. Tyto rozdíly budou pod hlavičkou státu jednoznačně odstraněny.

Významné je i zásadní posílení nezávislosti úředníků, o které musíme vždy usilovat. V době dřívější bylo důležité mít na výstavbu finance a občan i samosprávy se snažily být trpělivé. Aktuálně je časové hledisko na stejné úrovni jako finance na výstavbu, protože nejen ceny stavebních materiálů se výrazně zvedají i v jednotlivých kvartálech roku. Proto je důležité přejít na nové právní řešení, které již bylo připraveno a je platné.

Ráda bych se také vrátila k procesu stavebního řízení v České republice. V běžné praxi jsme svědky přesouvání spisů mezi stavebním úřadem prvního stupně a odvolacím orgánem, stavebním úřadem krajského úřadu a zpět v několika kolech.

Na závěr chci jako členka petičního výboru Poslanecké sněmovny upozornit na stanovisko veřejného ochránce práv, který kritizuje, a to dlouhodobě, že nedochází k exekuci rozhodnutí stavebních úřadů, které se týkají demolic takzvaných černých staveb. Ve zprávě veřejného ochránce práv je upozornění na případy, ve kterých stavební úřady uložily stavebníkovi pokutu za nesplnění pravomocného rozhodnutí o odstranění stavby. K samotnému právem předpokládanému výkonu však nepřikročily, přitom povinností stavebních úřadů je při splnění zákonných povinností nejen rozhodnutí vydávat, ale především i vykonávat. Nejen proto si stavební právo v České republice zaslouží oddělený model. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji paní poslankyni a poprosil bych dalšího, kdo je přihlášený, to je pan Lubomír Brož.

A mezitím ještě si dovolím omluvit paní předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou, a to od 15 do 16 hodin z pracovních důvodů, pana poslance Jana Richtera mezi 15. a 16.30 z důvodu návštěvy lékaře a pana poslance Michálka od dnešních 12 hodin do konce jednacího dne, a to z pracovních důvodů. Děkuji a pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, hodně už toho bylo řečeno, budu opravdu jenom stručný. Samozřejmě chápu to tak, že cílem je především oddělit a odložit vznik Nejvyššího stavebního úřadu, krajských stavebních úřadů coby orgánů státní správy.

Jenom bych k tomu dal několik takových věcí, které stojí za to, možná i za zopakování, protože loni přijatý stavební zákon vznikl kvůli tomu, že byl stav stavebního práva v Česku neudržitelný, opravdu naprosto neudržitelný. Povolovací proces je jeden z nejdelších na světě, uvědomme si to, a nový zákon má mimo jiné sjednotit postupy, zabránit možnému ovlivňování stavebního řízení, zajistit dodržování lhůt. Lidé prostě chtějí, aby stavební řízení bylo rychlé, jednoduché a levné, a to stavební zákon umožňuje. Jedná se o právní normu, na kterou se velmi dlouho, opravdu velmi dlouho čekalo a jejíž vznik provázela široká odborná debata. Z těchto i mnoha jiných důvodů nový stavební zákon podporuji nejen jako poslanec, ale i jako místostarosta městské části.

A co je opravdu tedy závažné, co jsem slyšel z projevu Martina Kolovratníka? Těch 10 miliard korun, pokud nyní schválíme to, co je předloženo. 10 miliard korun, kolegové, to opravdu není zanedbatelná částka.

Vyzdvihl bych jenom takové dvě poznámky, co k tomu mám. Jedna je s dotazem. Nový stavební zákon počítal s vydáním nové vyhlášky o požadavcích na výstavbu a ta měla sjednotit podzákonné právní předpisy a zajistit, aby se požadavky na výstavbu uplatnily též u kulturních památek, staveb v památkových rezervacích nebo památkových zónách. Navrhovaný sněmovní tisk neobsahuje informace o tom, zda bude tato vyhláška vydána i u této novely, případně v jaké podobě. Prosím tedy případně pana předkladatele, jestli by mi tuto otázku objasnil. Jedná se mi v tom širším kontextu především o ochranu památek, kde máme opravdu velké dluhy vůči historii a hodně věcí co napravovat.

A potom snad úplně závěrem bych to, co tady taky padlo v různých rozměrech, a to je téma právní nejistoty. Stav, kdy bude nový stavební zákon účinný, ale většina procesů bude probíhat podle dosavadních právních předpisů, způsobí zmatek a právní nejistotu. Je otázkou, zda je stav, kdy bude zákonem stanovena povinnost postupovat podle zákona, který je již neúčinný, zatímco zákon, který jej nahrazuje, bude plně účinný, zda je v souladu s ústavním pořádkem.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane poslanče, děkuji. A další, kdo je přihlášený, je paní poslankyně Renata Oulehlová. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové, vážení páni ministři a pane předsedající. Přihlásila jsem se opravdu jenom krátce z praxe starostky města, kde bych třeba na konkrétním příkladu chtěla na vás apelovat. V roce 2016 jsme se rozhodli, že postavíme domov pro seniory. Měli jsme vše připraveno včetně financí, včetně všech věcí, ale stavební řízení nám trvalo až do roku 2019. Různá vyjádření dotčených orgánů, pak se proti vyjádření někdo odvolá, je to prostě koloběh na velmi, velmi dlouhé časové období. Proto jako starostka vítám jedno razítko, jeden systém, do kterého bychom ty žádosti dávali. Žádost do systému bude jednotná, bude vše vyřízeno rychle. Navíc dojde ke sjednocení pravidel a i možnosti zastupitelnosti. Víme všichni, jak dlouho trvá, když pak některý z úředníků je třeba dlouhodobě nemocný, a už se zase cyklíme. Proto bych určitě ráda, aby ten zákon byl co nejdříve přijat a abychom v té nejistotě, ve které města žijí, byli co nejméně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji paní poslankyni. Poprosím dalšího, kdo je přihlášený, a to je pan poslanec Ladislav Okleštěk. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, respektive vážení páni ministři, vážené kolegyně a kolegové, připomenul bych hlavně principy nového stavebního zákona. Občan se už nebude muset bát, že se proti rozhodnutí stavebního úřadu někdo odvolá a úřady si jeho případ mezi sebou budou přehazovat jako horký brambor. Úřad bude už na jiné úrovni. Zákon zavádí takzvaný apelační princip, který stanoví, že odvolací orgán bude muset ve věci rozhodnout. Současný institucionální model stavebního úřadu je nepřehledný a komplikovaný, jelikož kromě obecných existuje i řada speciálních stavebních úřadů pro různé druhy staveb, jako jsou speciální, vojenské, drážní a vodoprávní.

Nová státní stavební soustava přenáší stavební úřady přímo pod stát a vytváří zcela novou dvoučlánkovou strukturu v čele s Nejvyšším stavebním úřadem a se Specializovaným a odvolacím stavebním úřadem, který bude zároveň řešit zákonem vyhrazené stavby, jako jsou například dálnice či letiště. Základním stupněm stavební soustavy se stanou krajské stavební úřady sídlící v krajských městech s územními pracovišti v obcích. V první řadě ministerstvo vyvine veškeré úsilí, aby všichni úředníci vykonávali svou činnost ve stejných budovách, kde v současné době pracují. Pokud nebude uzavřena dohoda mezi státem a územními samosprávnými celky, teprve poté se bude jednat o jiných, nových, vhodných prostorech formou pronájmu. To je taková reakce spíš na to, že lidé nebudou vědět, kam mají chodit.

V zájmu ochrany přírody i památek do nové stavební soustavy nebudou zcela integrovány žádné dotčené orgány, respektive takové orgány, jako je Agentura ochrany přírody a krajiny, v otázkách zvláště chráněných území, nově se však bude vyjadřovat jen jediným dokumentem, a ne několika, jak bylo běžné doposud. Orgány památkové péče budou integrovány částečně, a to v ochranných pásmech nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny. Ostatní procesy týkající se památek zůstanou nadále v kompetenci orgánů státní památkové péče. Do Nejvyššího stavebního úřadu nebude integrován Hasičský záchranný sbor. Žádný z těchto orgánů se však nevyhne přísnému dodržování lhůt, protože i pro ně bude platit fikce souhlasu.

V současnosti stavební úřady na obcích zaměstnávají přibližně 7 000 úředníků. To je číslo, které stojí za zmínku, skutečně, 7 000 úředníků. Díky zjednodušení stavební agendy a její digitalizaci by práci mělo být schopno vykonávat pouze 4 000 až 5 000 zaměstnanců, to je 25 až 30 % úspory pracovních sil. Úředníci vstoupí do služebního poměru. a budou navíc jednotně metodicky vedeni. Tím se zamezí chybným úředním postupům, a tudíž dojde k urychlení procesu žádostí.

Dnes stavebník obvykle potřebuje územní rozhodnutí a stavební povolení, nezřídka i vyjádření vlastníků dopravní a technické infrastruktury a závazná stanoviska a vyjádření dotčených orgánů. S novým stavebním zákonem bude potřebovat pouze jedno povolení jediného stavebního úřadu. Stavební úřad bude vyřizovat téměř všechny dokumenty, které si dnes zajišťuje stavebník sám. Vše se podstatně ulehčí pro jakéhokoli stavebníka, ať už pro občana s plány na rodinný dům, nebo velkého investora, který se kvůli stavbám dálnic, železnic, leteckých drah, jaderných elektráren a dalších významných staveb bude moci obrátit na Specializovaný stavební úřad.

Všechny úkony mezi stavebníkem, stavebním úřadem, dotčenými orgány a vlastníky veřejné dopravní a technické infrastruktury budou probíhat elektronicky. Základním komunikačním prostředkem bude integrační platforma stavebního řízení a Portál stavebníka. Místo papírové žádosti s desítkami příloh, potvrzení a razítek stavebník nově podá žádost elektronickou, kterou do systému nahraje včetně projektové dokumentace.

To jsou hlavní principy nového stavebního zákona. Jsou pouze v kostce, ale myslím si, že stojí za to, připomenout je a nechat proběhnout jeho účinnost tak, jak je nastavena. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane poslanče, děkuji, a poprosím dalšího přihlášeného a to je pan poslanec Martin Kolovratník. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Kolovratník: No, Marek Benda poznamenává, že jdu podruhé, ano. Já jsem z toho nechtěl dělat nějaké interpelace na ministra, které jsou ve čtvrtek, tak jsem se řádně přihlásil, a slibuju, fakt to bude stručný. Ale je to reakce na vystoupení pana ministra Bartoše. On reagoval nějakým způsobem na mě a mně tím pan ministr bohužel dokázal to, co jsem tady říkal, tu argumentaci moji mi vlastně potvrdil.

Pane ministře, vy stále pracujete s termínem, že chcete odložit, že odkládáte část zákona, ale já tady chci upozornit, to je zásah do běžícího, do účinného, běžícího předpisu. V tom je ohromný rozdíl. A ta argumentace je taková ustrnutá z prosince. V prosinci ještě před 1. lednem to by mohl být odklad, to se mohlo udělat jinak, ale dneska ten zákon běží, už je prostě běžící a účinný.

A když jsem teď kratičce zmínil Marka Bendu, tak se obrátím nejen na něj, ale na vás všechny, kteří máte blízko k právu, ústavnímu pořádku. Tady já vnímám opravdu nesoulad s ústavností a s nějakou kvalitou přístupu k legislativě, jakou bychom asi chtěli a měli mít, a velmi stručně odcituji - dohledal jsem si jeden z komentářů, jedno z vystoupení pana profesora Gerlocha, který v obecné rovině říká: "Atributy právní jistoty formulují pět postulátů, které má z hlediska právní jistoty naplňovat právní stát. Je to jistota, že bude tvořeno dobré právo, že nikdo nebude bez zákonných důvodů omezen ve svých právech, dále jistota, že bude šetřeno nabytých práv, že se každý domůže svých práv a konečně že bude spravedlivě postižen každý, kdo právo porušuje." A dále pan profesor pracuje s předvídatelností, s nějakou možností právních jistot a podobně.

A přece jestli dneska už máme - a hodně Berenika Peštová o tom mluvila a vysvětlovala to - jestli už máme účinnou běžící právní normu, a nejen profesor Gerloch, ale i další ústavní právníci říkají - opět rychle odcituji: "Princip naplnění legitimního oprávněného očekávání je vyjádřením obecnějšího požadavku právní jistoty. Rozumí se jím takový stav, kdy jsou objektivní právo i subjektivní práva fyzických a právnických osob dlouhodobě stabilní, jednotné, relativně jednoduché a předvídatelné." A teď ilustračně: "Tento princip brání například měnit daňové zákony v neprospěch poplatníků během účetního období." Dělá se to až od dalšího roku, nebo za rok a půl, nebo za někdy. To samé - ilustračně: "Měnit podmínky výběrového řízení po zaplacení vstupního poplatku nebo ta řízení neodůvodněně rušit a podobně." A v té situaci se podle mého výkladu teď nacházíme. Stavební zákon, když se projednával a přijímal loni, právě proto měl tu odloženou účinnost s postupným náběhem od 1. ledna a pak s postupným překlopením od 1. července 2023, ale teď už je běžící. A můj výklad opravdu, pane ministře, je, že vy zasahujete do běžícího účinného předpisu.

A já jsem tu vaši ochotu k diskusi, k dialogu oceňoval, vy jste to trochu zlehčil, nevadí mi to, já to ocením znovu. Jsem rád, že tady jenom nesedíte, že si to nevysedíte, ale že se s námi opravdu do té debaty pouštíte. Já to zakončím a prosím o vaše vysvětlení. Na tom si to ilustrujme, jak to vlastně myslíte, protože vy ve všech debatách - a k řadě z nich jsem byl online připojen nebo jsem je sledoval nebo ze záznamu - vysvětlujete, co chcete teď, odložit tu část, posunout ji, pak něco dopracovat. Ale opravdu zodpovědně prohlašuji, nikde nikdy jsem nezaznamenal, že byste komentoval nebo vysvětloval právě ten změnový zákon a to propojení na těch 58 dalších, na tu integraci. A v jednom konkrétním vašem vyjádření já vidím rozpor, který to úplně ilustruje. Je to z vašeho Facebooku z 19. ledna 2022 - stručně, nebudu to číst celé, odcituji: "Chceme zrušit i takzvanou institucionální integraci. Podle nového stavebního zákona měl totiž stavební úřad sám převzít rozhodování, které se týkalo například ochrany vod, památek, lesů a tak dále. Je to pohodlné, ale riskantní. Nechceme, aby pod naší zahradou začala továrna vypouštět odpadní vody." A teď: "Chceme naopak zachovat princip jeden úřad, jedno razítko. Stavebník podá úplnou dokumentaci na stavební úřad a o nic se nestará." Tolik konec citace, pane ministře, z vašeho Facebooku. Proti tomu nám teď vysvětlujete, že to roztrhnete, že ten konečný ideální stav, který je podle vašeho politického názoru správný, budou dvě soustavy, jedna pro ty obyčejné stavebníky, nějak integrovaná, nebo možná vůbec, a druhá ta zrychlená, ty státní vyhrazené stavby, které tedy využijí jednotné stavební správy. Ale ve svých vyjádřeních mluvíte o jednom úřadu.

Takže prosím a ptám se, zda byste nám tu představu, jak si to tedy představujete nebo jak to chcete udělat, velmi stručně vysvětlil a ilustroval, jak tedy ta integrace bude vypadat, kam to stavebník pošle a jak budou pracovat úředníci v tom ideálním, správném v uvozovkách stavu, kterého byste se chtěl, jak jsem pochopil, během příštího roku dopracovat a tady ve Sněmovně projednat. A to je ode mě vše.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji panu poslanci. Máme zde dvě přednostní. Pan předseda Fiala dává přednost panu ministru Bartošovi. Takže pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Tak já nevím, co panu Kolovratníkovi, prostřednictvím pana předsedajícího, říct na ten první argument. Vy jste v podstatě řekl, že měnit zákon, který je v platnosti, nejde, protože to je protiústavní. Tak si to vykládám já. To by znamenalo, že Parlament nemusí vůbec zasedat, protože všechny zákony už jednou byly schváleny, jsou nějakou dobu tedy platné. My projednáváme nějakou jejich změnu, a když se nám ji podaří projednat a prohlasovat v libovolném jiném zákonu, tak k nějakému datu přestává platit ta zákonná úprava, která byla doposud, a začíná platit ta zákonná úprava nová, která prošla oběma komorami, ideálně ji potom zapíšou do sbírky zákonů a tímto ten zákon platí, takže úplně nerozumím tomu argumentu.

Ten zákon nabývá postupně platnosti, vznikají jednotlivé věci, Nejvyšší stavební úřad vznikl papírově, ona ta předchozí vláda, když nám tady nechávala rozpočet, tak nedělala v rozpočtu kapitolu, kde by tam byla více než nula napočítána na Nejvyšší stavební úřad v tomto roce, takže já vlastně tam ten rozpor nevidím. A ptám se tedy, nebo ptám se, kdyby platilo to, co jste řekl, znamená to, že žádný existující zákon, podle kterého se řídí firmy, občané, kdokoliv v České republice, nelze legislativním procesem změnit? Je to hra na slovíčka, ale já jsem strašně poslouchal, co vyleze z té první části.

Kromě NSÚ všechny navrhované změny budou do budoucna, takže ta změna prostě nastane. V ideálním stavu to bude jedna jediná cesta. Ptal jste se na integraci. Ta integrace skutečně na Speciálním stavebním úřadu a odvolacím probíhá, ale to je v návrhu toho zákona, tak jak vy jste ho navrhli a my to ponecháváme, neboť jsou to stavby, které jsou nadregionálního charakteru, a tam je ta integrace dle našeho názoru - a tak byla i dohoda při předchozím projednávání, tento jsme nerozporovali, ta integrace na úrovni samotného procesu - hovoříme tedy o integraci procesní, nikoliv institucionální, která vám v digitálním světě umožní do průběhu stavebního řízení připojovat jednotlivá stanoviska. Některá zůstala závazná, některá mají jinou formu a výsledkem je stále jeden proces, proti kterému se můžete odvolat, jedno stavební řízení jako celek.

Významná integrace je zde v tom jednotném enviromentálním stanovisku, které připravuje Ministerstvo životního prostředí, které půjde v balíku s věcnou novelou stavebního zákona, které na úrovni zákona o jednotném enviromentálním stanovisku integruje x stanovisek z x veřejných zájmů, které se týkají části životního prostředí, a do procesu stavebního řízení či do libovolného jiného procesu, protože to je univerzální legislativa, může zasahovat jako již jedno integrované stanovisko týkající se environmentálních otázek.

Pokusil jsem se odpovědět na vaši otázku, jak to bude do budoucna. Většinu částí toho zákona tak, jak jsou, se snažíme zachovat. Ostatně i náš komplexní pozměňovací návrh mířil na integraci, kterou navrhla paní ministryně skrze vznik Nejvyššího stavebního úřadu, a samozřejmě změna zákonů, které jsou pod tím v úrovni dva, probíhá, pracuje na ní Ministerstvo pro místní rozvoj i týmy všech dalších ministerstev, jichž se ta příslušná legislativa týká. Bude to předloženo v jednom balíčku, jak jsem řekl, na přelomu tohoto a příštího měsíce, včetně jednotného environmentálního stanoviska, což je zákonná úprava z pera Ministerstva životního prostředí.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane ministře, děkuji. Máme zde ještě jednu faktickou poznámku, a to je paní poslankyně Peštová. Následovat by potom měl s přednostním právem pan předseda Fiala. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji. Pane ministře, prostřednictvím pana předsedajícího, to, co říkáte, to je něco jiného. Vy říkáte, že zákon lze novelizovat, o to se nikdo nepře. Ano, zákon lze novelizovat. Jestliže zákon je vydán, tak v něm lze dělat změny a dá se novelizovat, s tím nikdo nemá problém. Problém je s tím, že zákon nabyl účinnosti, od 1. 1. nabývá účinnosti a to, co je v tom zákoně - pan poslanec Benda mi teď určitě řekne: Ano, máte pravdu - je vaší povinností naplňovat, protože účinnost není posunutá. Ta už nabyla 1. 1. 2022 a ještě předtím nabyla v červenci a další účinnost, protože to je rozdělené, nabývá 1. 7. 2023.

A teď se bavíme o tom, že to, co už mělo a má se podle toho konat, tak se nedělá, to znamená Nejvyšší stavební úřad, dále měl být vysoutěžen předseda Nejvyššího stavebního úřadu, a tam jsou další a další body, které už máte podle toho zákona konat. To znamená, ne že vy se dostáváte do nějaké proluky, vy prostě porušujete zákon, to je ten problém. To je ten problém, který vám tady říkáme, a snažíte se to schovat za to, že posouváte účinnost. Ne, ten zákon nabyl účinnosti 1. 1. 2022 a vy flagrantně porušujete zákon. To je ten problém, a proto jsem chtěla ty odpovědi, a proto jsem žádala o přestávku, aby mi bylo odpovězeno právě ministrem legislativy, který by mi na to odpověděl. To je jeho chleba.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji paní poslankyni. Slovo má nyní s přednostním právem pan předseda Fiala a mezitím jenom stahuji omluvu paní předsedkyně Markéty Pekarové Adamové.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, já tady mám také asi dva dotazy na pana ministra Bartoše. Jsem rád, že tady sedí a že nám na ně odpovídá.

Já jsem si během posledního období také vytáhl některé věci, které buď psal pan ministr na Twitteru, nebo se objevily v tisku. Jedna z těch věcí na Twitteru je velmi jednoduchá. Vláda schválila částečný odklad účinnosti nového stavebního zákona a tak dále, chceme více hájit zájmy občanů, zdigitalizovat stavební řízení, zachovat princip jeden úřad, jedno razítko, novelu předložíme v polovině tohoto roku. Teď je tam popsáno, kdy pan ministr předloží tu novelu a jak by si představoval, že to pojede dál. A já bych se chtěl zeptat - v podstatě jediné, co pořád slyším od pana ministra Bartoše, jsou slova o digitalizaci stavebního řízení, které má vyřešit celý problém. Já si myslím, že s tím se dá částečně souhlasit, ale vlastně digitalizace už je součástí toho schváleného návrhu, a myslím si, že v tom jsme zajedno, že stavební zákon si digitalizaci určitě zaslouží a v tom, že to pomůže, jsme zajedno.

Ale nerozumím sdělení o potřebě novely. Schválený zákon obsahuje také princip jeden úřad, jedno razítko a digitalizaci, tak nám řekněte, pane ministře, o co vlastně v té novele, kterou budete předkládat, půjde. Vy žádáte o rok, půlrok, teď přesně nevím, odložení, odklad. Co se vlastně za ten rok má konkrétně stát, co do toho návrhu zákona chcete dát, co tam chcete dát jinak? Protože pokud si já dobře pamatuji, jako předseda hospodářského výboru jsem se účastnil jednání s různými profesními svazy, odbornými komorami, v podstatě všichni s tím zákonem souhlasili a nic proti němu vlastně neměli. Já se obávám, že když budeme žádat celou takovou změnu, tak potom ta odpovědnost opravdu bude jenom na vás jako na ministru Bartošovi, protože konsenzus se stavebním zákonem v minulém volebním období nastal.

Nevím také, proč se předkládají takové z mého pohledu polovičaté návrhy na odložení účinnosti. Tady se o tom dnes mluví celý den, o tom, že se vlastně nejedná o účinnost také toho změnového zákona, který je součástí stavebního zákona, takže mi uniká celý smysl toho návrhu a koncepce řešení. Takže jestli byste mohl také něco o tom říct, protože my jsme pro ten zákon v SPD hlasovali, protože se týká všech typů stavebníků, všech typů staveb, to znamená občan, stát, dálnic, rodinný domek, prostě všech. Myslím si, že odložení toho zákona může opravdu být nejenom právně problémové pro úředníky, pro všechny typy stavebníků, ale můžeme se prostě dostat do chaosu, který bude jak ministerstvo, tak lidé, kteří chtějí něco stavět, těžko zvládat.

Když jsem se ptal lidí z Ministerstva pro místní rozvoj, tak nikdo ani není schopen mi odpovědět na to, jaký je konkrétní důvod toho, proč by měla existovat tato nejistota ve stavebním řízení pro stavebníky, proč je nutná ta změna, takže jestli byste nám to ještě jednou mohl říct. To je moje otázka číslo jedna.

Otázka číslo dvě je: když jsem si přečetl v Lidovkách v lednu, že součástí nové stavební legislativy by měl být také závazek úřadu dodržet zákonem dané lhůty, a pokud je prostě úřad nestihne, tak žadatel má štěstí a jeho požadavek by byl považován dle pravidla mlčení znamená souhlas za schválený. Nezbývá mi s tím než souhlasit, nicméně to, co navrhujete a co říkáte, tak já si pamatuji, že jsme v minulém období měli jako pozměňovací návrh, a pokud si dobře pamatuji, tak vy, pane ministře, jste byl proti tomu návrhu, a teď to tady podporujete a předkládáte. Takže to z mého pohledu znamená, že váš postoj není odborný, ale spíše politický - prostě jestliže to předloží někdo jiný, tak budu proti, pak si to přivlastním, předložím to sám a schválím si to sám. Tak jestli byste mi k tomu mohl také něco říct.

Ještě jsem si poznamenal jednu věc, a to, že dnes jste říkal, že jste projednal s dotčenými aktéry i procesní reformu. Když jsem hovořil s některými kolegy, tak nikdo mi neřekl, že by bylo nějaké oficiální jednání, že byste jako ministr s profesními komorami, svazy, hovořil a že byste to s nimi projednával. Takže jestli můžete říct, s kým jste to projednával a jestli k tomu vůbec došlo. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji panu předsedovi a do rozpravy se ještě hlásí paní zpravodajka. Děkuji. Máte slovo.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji. V obecné rozpravě ještě jako poslankyně. Já jsem si opravdu velmi pečlivě dneska sledovala všechna vystoupení a já se tedy taky musím zeptat. Mně se líbila věta pana ministra: Buďto platí A, nebo platí B, obojí dohromady nejde. Pan ministr, také použiji jeho větu: Co nabylo účinnosti, se nemění.

Takže já bych tedy jenom ráda připomněla, co nabylo účinnosti. Stavební zákon nabývá účinnosti dne 1. července 2023 s výjimkou ustanovení, která nabývají účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, to znamená od 30. července 2021. Takže účinnosti už nám nabylo: § 36, vymezení území v zájmu zajišťování obrany a bezpečnosti státu, § 319, územní rozvojový plán, § 322, platnost územněplánovací dokumentace schválené před 1. 1. 2022, § 324, nepoužití některých částí územněplánovací dokumentace, § 326 odst. 1, územní opatření. Dnem 1. ledna 2022 nám nabylo účinnosti: § 15 až 18 státní stavební správa, zřizuje se Nejvyšší stavební úřad, Specializovaný a odvolací stavební úřad a krajské stavební úřady, § 312 odst. 1 a 7, přechodná ustanovení k úřadům a úředníkům, § 313 odst. 1 a 2, termín a zmocnění k vyhlášení výběrových řízení na místo ředitele Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu a místa ředitelů jednotlivých krajských stavebních úřadů a Stavebního úřadu pro hlavní město Prahu. Zároveň nám už nabyl účinnosti § 315 odst. 1, přechod příslušnosti hospodařit s majetkem státu na Nejvyšší stavební úřad.

Takže pokud tedy platí to, co řekl pan ministr, že v oblasti územněplánovacích dokumentací už to nabylo účinnosti, nebudeme to měnit, tak předpokládám, že tedy nabyly účinnosti i ty ostatní paragrafy, které tedy taktéž nebudeme měnit, protože již nabyly účinnosti.

Co nás tedy čeká, abychom si řekli, jaké jsou další kroky? Protože velmi podstatné k novému stavebnímu zákonu jsou vydání prováděcích vyhlášek k novému stavebnímu zákonu. Takže tedy Nejvyšší stavební úřad má opravdu v letošním roce vydat vyhlášku o stavebním řádu, vyhlášku o dokumentaci staveb, vyhlášku o požadavcích na výstavbu, vyhlášku stanovující provozní podmínky fungování Portálu stavebníka, vyhlášku, která určí obsah územně-analytických podkladů či zadání územního plánu, vyhlášku k Národnímu geoportálu územního plánování a jednotnému standardu územních plánů a dalších dokumentací.

Vzhledem k tomu, co teď v podstatě si tady sám pan ministr potvrdil, tedy že to, co nabylo účinnosti, neměníme, tak nebude mít pan ministr ani problém s naplněním Národního plánu obnovy, protože komponenta 1,6 je zároveň i milníkem celého Národního plánu obnovy, protože na reformě stavebního práva velmi záleželo Evropské komisi, která právě na vznik Nejvyššího stavebního úřadu a na reformu alokovala 1,6 miliardy korun. Zároveň samozřejmě já rozumím, a znovu to tady říkám, rozumím tomu politickému zadání, s čím vlastně kolegové do toho jdou. Určitě je tady cesta na to, aby tak, jak to tady bylo řečeno, aby nedocházelo k retroaktivitám, což určitě právníci tady potvrdí, že je velký problém. Zastavme dnešní projednávání toho zákona jako takového! Je to nesmysl, odkládáme část zákona, bavíme se tady o retroaktivitě úplně otevřeně na mikrofon, jako by se nechumelilo.

Chápu, že se to chce vrátit, první instance na obce. Rozumím tomu, pojďme si sednout, připravme řádnou novelu. Naopak, já tady nechci radit panu ministrovi, ale on by tím splnil i ten milník toho Národního plánu obnovy. To, že se pak z Nejvyššího stavebního úřadu třeba stane Specializovaný stavební úřad, to už je vývoj v čase. Ale samozřejmě, ty věci by byly naplněny jako takové.

Velmi ráda bych se ještě zastavila u několika bodů. Protože se samozřejmě na vás na všechny obrátily profesní svazy, tak bych byla opravdu velmi ráda, aby se jim odpovědělo, aby tady zazněly odpovědi na otázky, jak se vlastně chystá potenciální novela. Zároveň tím, že kdybychom to dneska zastavili, tak vlastně uspíšíme i řešení černých staveb a všechny tyto záležitosti. Myslím, že to je ku prospěchu rozvoje České republiky jako takové.

Co se týká ještě jedné, které bych se ráda dotkla, nechci tady dneska vůbec otvírat debatu o té připravované novele, ale vzhledem k tomu, že se jí pan ministr dotkl a zmínil tady dvě věci, prosím uvědomme si, že pokud nedojde k faktické integraci dotčených orgánů, ale všichni zůstanou sedět u různých úřadů, u různých zaměstnavatelů, bude opravdu velmi složité koordinovat jejich stanovisko, protože každý má jiného zaměstnavatele a jiné zadání práce. To znamená, že bude docházet velmi často k tomu, o čem tady hovořil pan předseda Fiala - k fikci souhlasu. Čím více fikcí souhlasu bude, to znamená, že se k tomu úřad vůbec nevyjádří, tím víc to samozřejmě všechno bude končit u soudů a to bude velký problém.

Zároveň bych chtěla z tohoto místa varovat. Pan ministr tady hovořil o jednotném environmentálním povolení. Prosím, pane ministře, vy jste ministr pro místní rozvoj, ne ministr životního prostředí. Přece nevyrobíme superrazítko. To znamená, že nikdo nepostaví ani psí boudu, dokud si nezíská environmentální stanovisko. To skutečně musí být integrováno pod stavební úřad, aby to někdo koordinoval. Ale tuhle debatu si nechme skutečně na nějaké další diskuse.

Vzhledem k tomu, co tady dneska všechno zaznělo, mi dovolte tedy několik návrhů. Dovoluji si podat návrh na zamítnutí zákona z toho důvodu, že to je nadbytečné. Máme co nejrychleji připravit novelu, zkusme najít společnou řeč, aby to skutečně mohlo všechno platit k 1. 7. 2023. Vždyť ta krize, která se na nás valí v oblasti bydlení a tak dále, nás má přece motivovat k tomu, abychom zrychlovali, nikoliv zpomalovali.

Pokud by neprošel návrh na zamítnutí, dávám další návrh na přepracování předkladateli tak, aby se skutečně vychytaly právní problémy, které tady neoddiskutovatelně jsou.

Pokud by ani to neprošlo, tak vzhledem k tomu, že nebyl ani mezirezort, ani Legislativní rada vlády, tak mi dovolte aspoň prodloužit lhůtu na projednání ve výborech na 75 dnů tak, aby i ústavně-právní výbor měl tu příležitost se k tomu legitimně vyjádřit. Děkuji. (Tleskají poslanci ANO.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji paní zpravodajce. Všechno jsem si poznačil a vrátím se k tomu v závěru. Vidím pana předsedu Výborného, který se hlásí s předností. Máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, vzhledem k tomu, o jaký se jedná obsah této novely stavebního zákona, kdy skutečně řešíme prioritně a pouze otázku odložené parciální účinnosti, tak se nedomníváme, že je jakýkoli důvod prodlužovat dobu na projednání ve výborech. My se tomu nebudeme jistě bránit potom, až budeme projednávat tu druhou věcnou část. Tam samozřejmě to má svoji logiku, čili tam se o tom můžeme bavit. Ale v tuto chvíli naopak já si dovolím za poslanecké kluby ODS, KDU-ČSL, STAN, TOP 09 a Piráti navrhnout zkrácení lhůty na projednání ve výborech na 30 dnů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji panu předsedovi Výbornému. Chcete vystoupit do obecné rozpravy? Nikoliv jako závěrečné slovo? (Na ministra Bartoše.) Dobře, tak ještě se tedy táži, jestli chce někdo vystoupit v rámci obecné rozpravy? Nikdo už nechce v rámci obecné rozpravy, děkuji a tímto končím obecnou rozpravu.

A táži se pana ministra, jestli stojí o závěrečné slovo? Ano.

A ještě před tím, než tak provede, mám zde jednu omluvu, a to pana poslance Havránka z rodinných důvodů od 15 hodin do konce jednání.

Pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já vám děkuji za slovo a děkuji všem poslankyním a poslancům, že jsme dnes tady strávili den, kdy se probíraly věcné, většinou věcné výhrady, které jsou jakýmsi střetem dvou pohledů na to, jak má vypadat stavební řízení v České republice v budoucnosti, zda to má být podle toho vzoru, který vznikl v minulém volebním období, či podle toho, co prosazovaly strany, které v tuto dobu jsou stranami vládními.

Ten zákon nabyl pouze dílčí účinnosti. Odložení jeho dílčí účinnosti je tak legitimní a není nijak protiústavní. Žádná práva nebudou potlačena ani omezena. Zákon je účinný pouze ve vzniku stavební správy a vládní koalice, současná vláda, když byla v opozici, po celou dobu deklarovala, že tento systém, tato systémová změna pro nás není přijatelná a že se budeme snažit vrátit, pokud ve volbách uspějeme, zpátky ten model, kde zůstanou stavební úřady sice v omezeném množství podle pravidel, která navrhlo Ministerstvo vnitra už v předchozím volebním období, na jednotlivých stavebních úřadech. Takže je možné predikovat, že toto bylo očekáváním od stran současné koalice, že se tak stane. Tudíž, a dovolte mi si to odvodit i z výsledků voleb, odvozuji z toho i jakousi vůli občanů, že toto, což bylo deklarováno v minulém volebním období a bylo to i v jednotlivých programech obou dvou koalic, je logický krok, ke kterému se naše koalice nebo současná vláda uchýlila.

Já bych v rychlosti jenom zareagoval na pana Fialu. Jsem velmi prost reagovat na třeba velmi zkrácené - a neberu si příklad, pana Radima Fialu, prostřednictvím pana předsedajícího - co kdo píše na Facebook. Většinou se snažím hledat kontextuální články. Já jsem nikdy nic o tom, že by měla fungovat automatická povolení na cokoliv, nehovořil. Platí fikce souhlasu, ta už je platná, platí k některým vyjádřením, ke stanoviskům, neplatí třeba pro otázky životního prostředí nebo EU ochranu.

Chtěl jsem i poděkovat paní ministryni nebo bývalé ministryni Dostálové, předsedkyni výboru pro veřejnou správu, a velmi rád s ní budu dále věci a parametry toho nového návrhu zákona diskutovat. Byl jsem dotázán, co bude ta přinesená změna. Přinesená změna bude to, že nebudeme v tuto chvíli stavět síť krajských úřadů, najímat - kdyby platilo tedy to, že pak z toho uděláme ten Speciální stavební úřad - najímat nebo převádět někam 7 000 lidí, abych pak řekl, že toto dále platit nebude, a převádět to.

Národní plán obnovy máme ve zřeteli. On to je v řadě případ takový trošku danajský dar minulé vlády, neboť spousta věcí, které se nestihly udělat, tam spadly. Jednáme s Evropskou komisí, neboť Nejvyšší stavební úřad je tam zmíněn jako milník, nicméně já věřím, že i zákonnou úpravou a existencí zákonného schválení se nám toto podaří předjednat tak, aby byl dosažen ten cíl, a my hledáme - ten cíl toho projektu je zrychlení stavebního řízení v České republice.

Jenom k tomu environmentálnímu stanovisku. To není superrazítko, naopak nahrazuje asi dvacet jiných razítek, takže na stavění psí boudy - ona je tím vždycky ilustrována nějaká jednoduchá stavba, že to je ta psí bouda - skutečně potřebovat nebude. Bude jej potřebovat na ty stavby, kde potřebujete vyjádření dvou či více orgánů, která se týkají životního prostředí.

Já bych naopak chtěl požádat o podporu hlasování návrhu, který zde přednesl Marek Výborný, to je ta zkrácená lhůta na 30 dní, a to zejména z toho důvodu, že všichni zde hovoří o časové urgenci. My v tuto chvíli pouze zastavujeme náběh nežádoucí struktury úřadů na úrovni krajů a Nejvyššího stavebního úřadu a naopak prodlužování tohoto může zvyšovat nejistotu. Našem ambice je na přelomu těchto měsíců předložit ty komplexní změny věcné a potom můžeme strávit na výborech, na grémiích, na kulatých stolech, ve spolupráci s opozicí debatu nad tím, zda a jakým způsobem naplňuje představy o těch věcech, o kterých jsme zde hovořili, a paradoxně s nimi i souhlasíme, vyjma toho zjevně rozdílného pojetí, jak má být postavena stavební soustava v České republice pro povolování staveb. Tam se naše názory liší, a vzhledem k výsledku voleb tak i tato naše změna této změny byla předvídatelná. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře. Poznamenal jsem si tedy správně, že budete požadovat zkrácení lhůty na 30 dní, je to tak? (Ministr Bartoš: Pan poslanec Výborný.) Ano, dobře. V závěru se k tomu vrátíme. Paní zpravodajko, máte zájem vystoupit? Máte slovo.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Teď už opravdu v roli zpravodajky, tak mi dovolte opravdu velmi stručně shrnout dnešní debatu, která opravdu byla velmi výživná. Velmi se omlouvám, protože samozřejmě toho bylo hodně, už toho tady bylo hodně řečeno, tak jsem si to psala v bodech. Tak jenom prosím to berte trošku s nadhledem.

Co je důležité, padly návrhy. Padl návrh na zamítnutí, padl návrh na přepracování, padl návrh na prodloužení lhůty na 75 dnů, padl návrh na zkrácení lhůty na 30 dnů a padl i návrh na přiřazení, pokud by ty návrhy nedopadly, i na ústavně-právní výbor.

Co se týká samotných závěrů, tak znova - já se ještě jednou omlouvám, že to je takhle bodově. Poslanci - vy jste tady debatovali a zaznělo velmi často - v době krize s bydlením odkládáme o jeden rok. Proč? Máme spíše zrychlovat. Když je zákon dobrý pro stát, proč není dobrý pro občana? Budeme mít dva stavební zákony, avšak bohužel není dořešen změnový zákon. Není tedy jasné k 1. 7. 2023, kam půjde běžný stavebník. U Speciálního stavebního úřadu to je jasné, ale běžný stavebník kam si půjde pro vynětí ze zemědělského půdního fondu, pro památkářské stanovisko, životní prostředí, vodohospodáři a tak dále? Odkládá se řešení černých staveb. Systémová podjatost trvá. Nedodržují se zákony České republiky, které jsou již v účinnosti. Není jasný soulad s ústavním pořádkem České republiky. Otevřeně se tady uznává retroaktivita.

Takže i vzhledem ke všem těmto argumentům, které tady padaly a které z mého pohledu jsou jako zpravodajky velmi závažné, tak i já se tedy přikláním, pokud tedy vůbec jako zpravodajka mohu, abychom buď vrátili k přepracování, nebo návrh zamítli. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji paní zpravodajce a v tuto chvíli si dovolím přivolat kolegy z předsálí, protože nás čeká hlasování o návrzích, které zde byly. Měli jsme zde jeden návrh na zamítnutí a druhý k dopracování. Vzhledem k tomu, že podle jednacího řádu bychom nejdříve měli hlasovat o návrhu k dopracování, začneme tímto bodem, a následně budeme hlasovat o návrhu k zamítnutí. Já vás v tuto chvíli odhlásím a poprosím vás, abyste se přihlásili všichni.

Ano, pan předseda Benda má slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Já se omlouvám, ale myslím, že by to bylo třeba vyjasnit si s paní zpravodajkou, ale paní zpravodajka formulovala svůj návrh tak, že navrhuje zamítnutí, pokud nebude přijat, tak vrácení k dopracování. Pokud tento návrh byl takto podán, tak si myslím, že se musí nejprve hlasovat zamítnutí, pak teprve vrácení k dopracování, protože byl takto podán ten návrh.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, děkuji. Bereme to, budeme tedy nejdříve hlasovat o zamítnutí a následně, pokud bude zamítnut, respektive pokud bude negativní, tak k dopracování. Takže ještě jednou prosím všechny o přihlášení.

 

Hlasujeme tedy v tuto chvíli. Hlasujeme o návrhu o zamítnutí.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování 83 přihlášeno 145, pro 65, proti 79. Zamítnuto.

 

A v tuto chvíli tedy budeme hlasovat o tom, že se předložený návrh vrací navrhovateli k dopracování.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování 84 přihlášeno 145, pro 64, proti 81. Zamítnuto.

Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako výboru garančnímu. Navrhuje ještě někdo přikázání jinému výboru jakožto garančnímu? Vidím zde pana poslance Kolovratníka.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Minulou novelu jsme úspěšně projednávali kvalitně a odborně v hospodářském výboru, takže já bych dal protinávrh pro hospodářský výbor. (Smích a pobavení z pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Je zde prosím ještě nějaký jiný návrh? Není, tak v tom případě budeme tedy nejdříve hlasovat o protinávrhu.

 

To znamená, hlasujeme o tom, jestli jakožto garanční výbor bude výbor hospodářský. Víme všichni, o čem hlasujeme?

Takže zahajuji hlasování. Kdo je pro, aby byl garančním výborem hospodářský výbor? Kdo je proti?

Hlasování 85, přihlášeno 145, pro 22, proti 66, zamítnuto.

 

Nyní tedy můžeme hlasovat o tom, že garančním výborem bude výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Dávám tedy hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, aby to byl tento výbor? Kdo je proti?

Hlasování 86, přihlášeno 145, pro 145, proti nikdo, přijato.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Ptám se tedy, jestli má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům k projednání? Vidím zde paní zpravodajku.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Jestli mohu navrhnout, tak ústavně-právní výbor. (Poslankyně hovoří z místa od stolku zpravodajů.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Nejsem si jistý, myslím si, že byste měla jít k tomu pultu a měla byste to tam říci, ať je to formálně správně. Máte slovo.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Velmi se omlouvám. Navrhuji ústavně-právní výbor.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano. A vidím zde ještě další návrh, pan poslanec Kolovratník.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Uznávám, ten můj předchozí návrh s garančním byl takový osvěžující. Ale teď vážně a prosím i kolegy z koalice, projednávali jsme před rokem jak na hospodářském, i právě na výboru pro veřejnou správu, je to věc, která se týká byznysu podnikání, ekonomiky, prosím tedy, dejte aspoň tady jako řadovému dalšímu projednávajícímu výboru ruku nahoru pro ten hospodářský. Teď to opravdu myslím vážně a prosím podporu hospodářský výbor. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Má ještě někdo nějaký další jiný návrh? Máme zde tedy dva další návrhy, a to je hospodářský výbor a ústavně-právní výbor.

 

Pojďme postupně, nejdříve budeme hlasovat o přikázání k ústavně-právnímu výboru.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování 87, přihlášeno 145, pro 63, proti 63, zamítnuto.

 

Dále budeme hlasovat o přikázání hospodářskému výboru.

Takže zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování 88, přihlášeno 145, pro 62, proti 52, výsledek: zamítnuto.

 

V tuto chvíli se ještě musíme vypořádat s dvěma návrhy, a to jsou návrhy na prodloužení lhůty na 75 dnů a naopak návrh na zkrácení lhůty na 30 dnů.

 

Prvním z těch návrhů byl návrh na 75 dnů, takže budeme hlasovat o tom, jestli budeme souhlasit s prodloužením lhůty na 75 dnů. Víme všichni, o čem hlasujeme?

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování 89, přihlášeno 145, pro 64, proti 78, zamítnuto.

 

A další hlasování bude o zkrácení lhůty, a to na 30 dní.

Zahajuji tímto hlasování. Kdo je pro, aby se zkrátila lhůta na 30 dní? Kdo je proti?

Hlasování 90, přihlášeno 144, pro 80, proti 62, výsledek: přijato.

 

Děkuji a tímto končím tento bod.

A dovolte ještě, abych vás informoval o tom, že tímto přerušuji 16. schůzi Poslanecké sněmovny, a to do úterý 5. dubna do 14 hodin. A připomínám, že v úterý 29. března v 10 hodin bude zahájena 17. schůze Poslanecké sněmovny.

Přeji všem hezký víkend.

 

(Jednání skončilo v 16.16 hodin.)

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.