Předcházející zahájení jednacího dne schůze

 

(Jednání zahájeno v 9.00 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji tímto druhý jednací den 19. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás tu vítám. Aby byla zaznamenána naše účast, nejprve vás odhlásím a poprosím, abyste se všichni přihlásili vašimi identifikačními kartami, případně mi prosím oznamte, kdo žádáte o vydání karty náhradní.

A vím, že ta rána jsou náročná, člověk si toho chce mnoho sdělit - poprosím o přenesení diskusí do předsálí.

Nejprve sděluji, že o omluvení své neúčasti na dnešním jednání požádali tito poslanci a poslankyně. Z poslanců pan poslanec Ivan Adamec od 11.45 do 13 hodin - pracovní důvody, Andrej Babiš - zdravotní důvody do 13.30 hodin, Jan Berki - pracovní důvody, Jaroslav Bžoch - zahraniční cesta, Eva Decroix - pracovní důvody, Klára Dostálová - zahraniční cesta, Jaroslav Dvořák - zdravotní důvody, Josef Flek - pracovní důvody, Aleš Juchelka - zahraniční cesta, David Kasal - rodinné důvody, Ondřej Kolář - zdravotní důvody, Jan Kuchař - zahraniční cesta, Jan Lacina - zahraniční cesta... (V sále je trvalý hluk.)

Poprosím, kdo chcete diskutovat, je naprosto legitimní odejít do předsálí.

Jan Lacina - zahraniční cesta, Vladimíra Lesenská - zdravotní důvody, Ondřej Lochman - zahraniční cesta, Nina Nováková - zdravotní důvody, Jaroslava Pokorná Jermanová - zahraniční cesta, Michal Ratiborský - zahraniční cesta, Michaela Šebelová - pracovní důvody, Iveta Štefanová - zdravotní důvody, Róbert Teleky do 14 hodin - pracovní důvody, Milan Wenzl - zdravotní důvody.

Z členů vlády se omlouvá pan ministr Mikuláš Bek z pracovních důvodů, Jan Lipavský kvůli zahraniční cestě, Vít Rakušan od 12 hodin z pracovních důvodů a Michal Šalomoun do 12.30 z pracovních důvodů.

Tímto, vážené kolegyně a kolegové, byly konstatovány zatím došlé omluvy A dnešní jednání bychom měli zahájit pevně zařazenými body. (V sále je stálý hluk.) Děkuji za ztišení. Ty body jsou v následujícím pořadí: bod 73 - opatření v oblasti daní, bod 5 o spotřebních daních, bod 2 o silniční dopravě, bod 3 o pozemních komunikacích a bod 4 - stavební zákon.

Následně po těchto pevných zařazeních bychom pokračovali projednáváním bodů z bloku Zákony - první čtení podle toho pořadí, které bylo navrženo na úterý, což byly body 22, 21, 12, 14, 7, 8 a 9. Poté ve 13.30 hodin máme pevně zařazené volební body 80 až 83. To by tedy byly body k projednání.

Ale já se nyní optám, zda některý z poslanců, poslankyní chce využít prostor pro návrhy na změnu toho schváleného pořadu? Paní místopředsedkyně se hlásí. Takže nyní je prostor pro návrhy na změnu již schváleného pořadu 19. schůze. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, já bych chtěla poděkovat za včerejší zařazení bodu, který jsme tady společně schválili, a to je předložení strategického dokumentu ohledně zvládnutí uprchlické vlny. Takže včera Poslanecká sněmovna schválila, že tento bod bude zařazen na pořad této schůze, ale Poslanecká sněmovna neschválila, kdy bude ten bod zařazen.

Myslím si, že je to velmi důležitý dokument, který jsme měli mít k dispozici již do konce března poté, když se tady schvalovalo prodloužení nouzového stavu o 58 dní, tak pan ministr vnitra Vít Rakušan požádal Poslaneckou sněmovnu, že tuto strategii předloží do 14. dubna. Včera jsem tady avizovala, že jsme to dostali do svých e-mailových schránek až den před jednáním Poslanecké sněmovny - za to se musím omluvit, opravdu to z organizačního výboru přišlo toho 14. dubna, a protože si organizační výbor byl vědom, že asi ne všichni poslanci to možná zaregistrovali, tak to ještě jednou poslali před jednáním Poslanecké sněmovny.

Ale já bych chtěla říct, že to, co předložil pan ministr vnitra jako šéf krizového štábu ohledně řešení uprchlické krize, není strategie. Není to ten dokument, který jsme očekávali, není to ten dokument, který jsme požadovali, takže chtěla bych vás znovu požádat, abychom dnes po prvním bodu, který tam je v rámci třetího čtení, zařadili takto důležitý bod. Předpokládám, že i ve vašich krajích rezonuje tento problém, že máte co přinést a říct k té strategii, k dokumentu, který v současné době je předložen a není strategií, abychom tady co nejdříve strategii řešení uprchlické krize měli. V současné chvíli nemáme a nevíme, co tady bude za dva měsíce, co tady bude za půl roku, co tady bude za rok. O tom je strategie.

Zároveň určitě vnímáte problémy starostů, starostek, hejtmanů, který každý den z regionů rezonují. To znamená, že systém, HUMPO například, je to ten informační systém, kam se mají vkládat informace o ubytovatelích a o ubytovaných, tak nejenom že pracně se tam ta data dávají, tak například teď se stalo, že všechna ta data zmizela, takže data nejsou. To, že tento systém má být propojen se systémem cizinecké policie a do současné chvíle to není, tak to je druhá věc.

Ještě je nutné tady říct jednu důležitou věc, že kraje vkládají informace do informačního systému ohledně ubytovatelů, ale pak máme fyzické osoby, které ubytovávají, ty dostávají finanční částku zhruba těch 12 000 korun, a to zase tento systém je pod Ministerstvem práce a sociálních věcí a ten systém ještě podle informací, které mám, do současné chvíle nebyl spuštěn.

To, že kraje volají po tom, že do dnešního dne nevědí, kolik lidí mají na svém území, a potřebují mít tyto data, aby mohly následně řešit, kolik potřebují míst v mateřských školách, základních školách, kolik potřebují pediatrů, praktiků a ohledně zaměstnanosti - to se tady neustále opakuje, ale pořád se to nezlepšuje a pořád ta data kraje nemají. Včera zároveň přišla informace, že se pan ministr vnitra shodl s hejtmany na třech objektech vhodných pro ukrajinské Romy, že jeden objekt by měl být ve Středočeském kraji, druhý na Vysočině a třetí v Jihomoravském kraji.

Jsem opravdu přesvědčena o tom, že takto důležitou věc a takto zásadní věc je nutné projednat a prodiskutovat na půdě Poslanecké sněmovny, a opravdu v tom dokumentu, který byl v současné chvíli předložen, čteme pouze věty: prověříme, zpracujeme, zmapujeme, vznikne. (V sále je velký hluk.) V tom dokumentu nenajdete jeden termín, nenajdete, kdo je za co zodpovědný. Jediné, co se tam v uvozovkách dočtete, že vznikne národní koordinátor, kterým byl v současné chvíli schválen pan ministr vnitra Vít Rakušan, který avizoval na bezpečnostním výboru, že se sice toho nezříká, ale že by bylo dobré, aby tím koordinátorem byl někdo jiný, a když se bezpečnostní výbor snažil přijmout usnesení, aby tímto koordinátorem, a logiku věci to určitě dává, byl ministr vnitra, protože je šéf ústředního krizového štábu, tak takové usnesení bezpečnostní výbor nepřijal.

Já bych chtěla znovu požádat především koaliční poslance, aby podpořili návrh, aby strategie řešení uprchlické krize byla zařazena na dnešní jednání Poslanecké sněmovny, abychom tento důležitý dokument diskutovali a měli k němu jasný rámec, jak by měl ten dokument vypadat, protože znovu říkám, že jsme včera tady schválili bod Strategie řešení uprchlické krize, ale ten dokument do dnešního dne neexistuje. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Prosím, mohla byste upřesnit, pokud dnes, kam?

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Omlouvám se, paní místopředsedkyně. Ten bod byl včera zařazen s názvem Strategie řešení uprchlické krize a požádala bych, aby byl zařazen jako druhý bod dnešního jednání po třetím čtení. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní s přednostním právem se hlásí pan ministr a poté je k pořadu přihlášen pan poslanec Faltýnek.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík Hezké dobré ráno, milé kolegyně, milí kolegové. Já se musím velmi prudce ohradit, prostřednictvím paní předsedající, na několik vět, které říkala paní místopředsedkyně Vildumetzová. Ona říkala, že kraje nemají informace o počtu žáků. Já se omlouvám, máte velmi nepřesné informace, paní místopředsedkyně, prostřednictvím paní předsedající. Já jsem včera měl tu možnost diskutovat se všemi představiteli Asociace krajů a Ministerstvo školství bylo pochváleno za to, jak přehledná data, jak strukturovaná data až po poslední školu Asociace krajů má. Takže se ohrazuji proti vašemu tvrzení, že něco takového Asociace krajů nemá. Máte mylné informace. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, to byl pan ministr školství, a ještě s přednostním právem pan ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. A potom se tady hromadí další přihlášky k pořadu schůze. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Já se pokusím být - vážená paní předsedající, děkuji - pokusím se být nekonfliktní a co nejvíc korektní. Myslím, že je zbytečné tady jakýmkoli způsobem situaci hrotit. Kdybych chtěl být konfliktní a kdybych chtěl být nekorektní, tak bych řekl, že strategie předchozí vlády, jak bojovat s covidem, spočívala v rychlém střídání ministrů zdravotnictví a že určitě toto není ta dobrá strategie, která by vyřešila uprchlickou krizi. Ale to si myslím, že sem nepatří.

Za svůj rezort chci říct, co jsme udělali, co se týče uprchlické krize a co vědí hejtmani, s kterými pravidelně jednáme, naposledy tento týden. Udělali jsme to, že dneska existuje registr všech lékařů, pediatrů, praktických lékařů, gynekologů a zubařů, existuje indexace jejich volné kapacity. Každý starosta - ne hejtman, každý starosta - každý starosta České republiky ví, kde je nejbližší praktický lékař, pediatr, zubař, gynekolog s volnou kapacitou. Pojišťovna má nástroje, jak přitlačit na to, aby byla ta kapacita využita pro české pacienty, nejenom pro uprchlíky. Paralelně s uprchlickou krizí řeším to stejné pro české pacienty. Ví to každý hejtman, existuje mapa, kterou mají k dispozici. Tu mapu dál kultivujeme a domluvili jsme se s těmi nejvíce rizikovými kraji - tedy s Vysočinou, kde je dostupnost velmi problematická, s jižními Čechami pojišťovna - a s dalšími kraji na tom budu pracovat na několika pilotních projektech, které nejenom že zvýší dostupnost pro ukrajinské uprchlíky, ale především pro české pacienty. Tyto informace dostávají hejtmani pravidelně. Navíc jsme posílili kraje a hejtmani vědí, jak se do těch center dostat UA pointy, a to jak pro všeobecné pacienty, tedy dospělé pacienty, tak pro pediatrické pacienty.

Tedy já se domnívám, že strategie z pohledu Ministerstva zdravotnictví je zcela jasná, srozumitelná, krátkodobá i dlouhodobá, a hejtmani jsou o ní každý týden pravidelně informováni. A my jsme šli tak daleko, že informujeme do datových schránek jednotlivé starosty. Samozřejmě že jednám například s předsedou asociace, panem starostou kolegou Luklem. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane ministře.

Nyní zkonstatuji ještě došlé omluvy v mezičase. Ještě se z dnešního jednání omlouvá pan poslanec Roman Bělor mezi 9. a 10.30 z pracovních důvodů, pan poslanec Tomio Okamura od 9 do 9.15 z pracovních důvodů a pan předseda vlády Petr Fiala dnes od 13 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. To by byly došlé omluvy.

A nyní k přihláškám na změnu pořadu schůze. Přečtu dosud došlé pořadí. Nyní bude první pan poslanec Jaroslav Faltýnek, potom pan poslanec Hubert Lang, Karel Rais, paní poslankyně Jana Hanzlíková a paní poslankyně Renáta Oulehlová. To aby bylo známo pořadí, a může tedy nyní k návrhu na změnu schváleného pořadu pan poslanec Jaroslav Faltýnek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji, paní místopředsedkyně. Hezké dobré ráno. Vážené kolegyně, kolegové, než začnu přednášet návrh na změnu pořadu schůze, tak bych chtěl popřát všechno nejlepší všem Jaroslavům v naší Poslanecké sněmovně. (Mírný potlesk.) Děkuji.

Přicházím s návrhem na zařazení nového bodu, který bohužel - nebo respektive včera se o to marně pokoušela kolegyně Margit Balaštíková. Budu trošku modifikovat ten název a je to Otázka řešení růstu cen potravin. Jenom bych uvedl, že zemědělský výbor napříč politickým spektrem přijal usnesení, které vyzývá a žádá ministra zemědělství, aby situaci řešil, ale protože mám málo času, tak ho nebudu číst, možná až by došlo na zařazení tohoto bodu.

Všichni víme, že dostatek potravin za přijatelnou cenu pro české občany by měl být naše společná hlavní priorita. Při dražších pohonných hmotách lze méně cestovat, při dražším teple se můžeme více obléknout a méně topit, ale potraviny bohužel potřebujeme každý den minimálně jednou. Po obě volební období jsme dělali maximum pro co největší soběstačnost ve výrobě základních potravin v České republice. Víte, že to nebylo vůbec jednoduché, protože podmínky byly od našeho vstupu do Evropské unie velmi nerovné a soběstačnost výrazně negativně ovlivňují obchodní řetězce, které jsou v zahraničních rukou a preferovaly dovozy ze svých mateřských zemí, kde vyrábějí stále přebytky potravin. Přesto jsem rád, že se nám díky adresné podpoře podařilo propad zastavit, a dokonce u některých komodit dosáhnout mírného růstu. V současné době se ale situace dramaticky změnila, rovnováha dodavatelsko-odběratelských vztahů byla narušena vleklou pandemií covidu a výraznou ránu všemu nasadil samozřejmě konflikt, válka na Ukrajině.

Co se konkrétně stalo? Za prvé rostou razantně náklady na zemědělskou a potravinářskou výrobu. Všichni víme, že to je energie, hnojiva, pesticidy, nafta, osiva a další materiály. Tyto nárůsty nejsou ani zdaleka promítnuté do zvyšujících se prodejních cen na pultě. Vedle toho současná vláda systematicky zhoršuje podmínky pro ty zemědělce, kteří něco vyrábějí, a peníze bohužel přesouvá na údržbu krajiny bez podmínky něco vyrábět. Co tyto dva faktory způsobí? Zemědělci nebudou riskovat a prodělávat, přistoupí na radu současného ministra zemědělství a budou ekologicky hospodařit s minimální sklizní rostlinných komodit a minimální intenzitou živočišné výroby. Již dnes jsme zaznamenali, že chovy ruší zhruba 15 % chovatelů prasat, a to je bohužel jenom začátek.

K tomu došlo díky hrozné válce k zastavení zemědělské produkce na Ukrajině nebo k jejímu omezení a lze předpokládat minimální export z této země, především v olejninách a obilovinách. Tato země, jenom pro informaci, exportovala tyto základní komodity zhruba pro 400 milionů lidí v Evropě, a především v Africe. Toto je umocněno zákazem exportu významného vývozce obilovin Ruska. Dále se k tomu přidalo sucho na jižní polokouli v poslední sezoně a pro severní polokouli je začátek vegetačního období také velmi suchý, a především v jižních oblastech Evropy lze očekávat nižší výnosy. Je jasné, že při současných cenách hnojiv o 300 až 400 % dražších, než byly ceny běžné, se bude méně hnojit, a tím budou také nižší výnosy. Nedostatek obilovin způsobí razantní růst cen i v živočišné výrobě, kde se to propíše logicky do cen mléka, masa a může to znamenat samozřejmě i to, že některé komodity nebudou vůbec nebo jich bude velký nedostatek.

Co pro to dělá naše vláda? Na rozdíl od našich západních sousedů zatím téměř nic a chlácholí nás, že je vše v pořádku a že to snad agrobaroni jenom straší. Bohužel, je to realita. Co s tím lze udělat? V tomto bodě bychom měli probrat několik oblastí. Za prvé konečně zařadit zemědělství a potravinářství do kritické infrastruktury sátu, pokud by se regulovala cena plynu a nafty. Mluví se o tom dlouho, ale bohužel se pořád nic konkrétního nestalo.

Také bychom měli vědět, kolik naše země čeho vlastně má k dispozici...

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Váš čas vypršel, pane poslanče. Je pět minut navrhovaného času k bodu pořadu.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji vám. Nyní se s přednostním právem přihlásila paní místopředsedkyně Jana Mračková Vildumetzová a může se připravit pan poslanec Hubert Lang. Prosím s přednostním právem.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, já bych si dovolila ještě zareagovat jak na pana ministra školství, tak na ministra zdravotnictví. Vidíte, že i oni tady vystupují, a myslím si, že to je přesně to, proč bychom měli bod Strategie řešení uprchlické krize schválit, aby právě ta diskuse a ty věci se tady všechny probraly, abychom i veškeré ty informace měli.

Chtěla bych říct především panu ministrovi školství, že já jsem tady v žádném případě nekritizovala Ministerstvo školství. Já jsem tady říkala to, co je i veřejně dostupné, a to například z 25. dubna, kdy se pan předseda Asociace krajů Martin Kuba jasně vyjádřil. Jedna mapa nám bude ukazovat, kolik uprchlíků v tuto chvíli v jednotlivých obcích je. My to bohužel přesně nevíme, protože se třeba nemuseli nahlásit. Když se dnes zeptáte kteréhokoliv hejtmana nebo starosty, málokdo vám je schopen říct, kolik uprchlíků v obci má. To si myslím, že je celé to, po čem hejtmani a starostové již několik týdnů volají. Já chci říct, že kdybych se podívala od 24. února, tak máme 26. dubna a tu strategii tady nemáme.

Zároveň bych ještě ráda uvedla na pravou míru informaci ohledně toho informačního systému, ohledně ubytovatelů, kdy jsem řekla, že ta data zmizela. Ta data tam jsou, ale nejsou dostupná, což je také hodně důležité, protože dostupná být musí, protože bez těch dat se nemohou vyplácet finanční prostředky ubytovatelům. Je nutné, aby byla dostupná, protože je nutné propojit to s tím informačním systémem cizinecké policie, což se již několik týdnů slibuje a pořád to do současné chvíle není.

Takže vidíte sami. Vystoupil pan ministr zdravotnictví, vystoupil pan ministr školství, a proto znovu apeluji, zařaďme dnes tento důležitý bod, na který čekají i všichni ostatní, jak občané, tak starostové a hejtmani. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za váš příspěvek, a nyní tedy k návrhu na změnu pořadu schůze pan poslanec Hubert Lang. Prosím, pane poslanče, vašich pět minut.

 

Poslanec Hubert Lang: Dobrý den, vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové. Chtěl bych sem zařadit nový bod na program této schůze. Tento bod bych chtěl zařadit jako druhý bod na pátek s názvem Transformace stávajícího modelu cizinecké policie zřízením útvaru cizinecké policie jako útvaru s celorepublikovou působností, tedy ředitelství Služby cizinecké policie Praha a čtrnácti odborů cizinecké policie ve vnitrozemí. Proč tento bod a tento název takto navrhuji?

Chtěl bych tady podpořit paní předřečnici, místopředsedkyni Poslanecké sněmovny Janu Mračkovou Vildumetzovou. Jsem členem bezpečnostního výboru a obdrželi jsme takzvanou Strategii migrace od vlády, po které jsme volali nejen my v různých oblastech, ať už je to bezpečnost, ať už je to zdravotnictví, ať už je to školství, v souvislosti s obrovským přílivem migrantů z Ukrajiny v souvislosti s válečným konfliktem.

Já se domnívám, že se nejedná o žádnou strategii, ale že se jedná opravdu pouze o studii. V této takzvané strategii vlastně nemáme žádné termíny, nemáme tam žádné výhledy, nemáme tam prostě žádné predikce na nějaké delší období. Nevíme nikdo z nás, jestli ten válečný konflikt se ukončí za týden, za čtrnáct dní, za měsíc, za půl roku, ale měli bychom být - a to se domnívám - připraveni na to, nějaké termíny mít, abychom podle toho mohli přizpůsobit případně naše podmínky, ať už třeba ekonomické, nebo nějaké další.

Proč navrhuji transformaci služby cizinecké policie opět jako útvar s celorepublikovou působností? Cirka před deseti nebo jedenácti lety došlo za předchozí vlády, tehdy pravicové vlády, ke změně systému cizinecké policie, kdy - já už jsem to tady říkal - jsme měli útvar s celorepublikovou působností, který měl cirka asi 6 500 vyškolených, vycvičených policistů, rozprostřených po celém území České republiky nejenom k ochraně hranice tehdy ještě, ale i k ochraně letišť, a zejména odbory cizinecké policie ve vnitrozemí, které se zabývaly situací z hlediska udělování víz a dalších věcí.

Kdybychom tento model měli zachovaný, tak bychom nemuseli, domnívám se, ani tady přijímat speciální zákon lex Ukrajina - to je 65 z roku 2022 - kdy jsme tady poskytli našim v uvozovkách hostům z Ukrajiny víza dočasné ochrany. Mohli jsme postupovat podle stávající legislativy, která byla v té době platná, a domnívám se, že by nám postačovala. Mohli jsme používat cizinecký zákon, mohli jsme používat azylový zákon.

Dneska máme problém s těmito hosty z Ukrajiny. Oni se nám po udělení víza dočasné ochrany nezdržují na jednom místě, cirkulují nám po České republice, jezdí mezi jednotlivými státy schengenského prostoru, někteří se dokonce vrací na Ukrajinu, potom se zase vrací zpátky. Nemáme absolutní přehled o těchto lidech. Ta marginální skupina Romů z Ukrajiny se zdvojeným občanstvím nebo úplně bez dokladů, kdy někam přijedou, vybydlí ubytovnu, počkají si na dávku a potom zmizí neznámo kam v širokém schengenském prostoru, je tím krásným příkladem, jak bychom to asi neměli dělat.

Já se tady ptám, proč jsme měli Evropu, proč jsme měli schengenský prostor, proč jsme měli velice rigidní, těžký přístup, než se u nás někdo mohl usadit, a podobně? Tím zákonem č. 65/2022 jsme toto všechno prolomili. Ve své podstatě je to částečně redislokace směrnice, na které se nikdy Evropa nedokázala dohodnout.

Pakliže bychom zřídili tento celorepublikový útvar opět, měli bychom jasnou nějakou strategii. Měli bychom ochranu vnější schengenské hranice zajištěnou, měli bychom specializované útvary rozprostřené v každém kraji a troufnu si říct, že při naplnění početního stavu těchto policistů a vyčlenění ze stávajících řad policie opět pod celorepublikový útvar s celorepublikovou působností bychom zvládli i udělovat ta víza, ne lex Ukrajina, nemuseli bychom zde přijímat takováto mimořádná opatření na jeden rok s možností nějakého prodloužení, ale zvládli bychom to za stávající legislativy. Mohli bychom tedy udělovat jakýmkoli běžencům, nejenom z Ukrajiny, ale i v dalších migračních krizích, víza za účelem strpění. Anebo jsme mohli postupovat podle azylového zákona, Ať ten cizinecký, nebo azylový zákon je velice striktní. Prostě ta osoba, když prchá, ano, je jí poskytnuta nějaká pomoc, dostane se někam do místa určení, ale potom plní nějaké podmínky, které si může stanovit stát. Tím lex Ukrajina ve své podstatě jsme tady úplně otevřeli dveře, lidé nám tady pobíhají sem a tam, neplní naše zákony. I na bezpečnostním výboru jsme slyšeli z řad lidí, kteří se tím zabývají, že vlastně nemají žádnou páku na to, aby ty lidi někde přinutili, aby bydleli v nějakém místě, aby se někde zdržovali... (Předsedající: Váš čas.), aby se hlásili. (Předsedající: Váš čas vypršel, pane poslanče.) Takže chtěl bych poprosit, zda byste podpořili navržení tohoto bodu do programu této schůze. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já jenom upozorním - děkuji za váš příspěvek - že vlastně předřečník pan poslanec Jaroslav Faltýnek neřekl, byť to má napsané na přihlášce, celý ten název bodu a to, jak to podporuje, jaké chce zařazení, takže to je potřeba, aby tady zaznělo.

A nyní prosím s přednostním právem pan předseda Marek Výborný. Prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dobré dopoledne, pane premiére, vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, na začátek, než jenom požádám o změnu v programu schůze, tak musím zareagovat na věci, které tady zazněly z úst paní místopředsedkyně Vildumetzové. Já jsem hovořil teď krátce s naším kolegou, panem poslancem Burešem - starosta Ostrova, to je město v Karlovarském kraji, jistě jako bývalá hejtmanka to víte. Každý den ráno má na stole přesné detailní informace o počtu uprchlíků na katastru města Ostrov. Přesně kategorizované: muži, ženy, děti, otázka toho, zda jsou či nejsou zapsaní ve školských zařízeních a tak dále. Čili to, co říkáte tady, prostě není pravda. Já myslím, že to celé, co tady teď už opět po včerejšku 31 minut zažíváme, je jenom snaha oddálit řádné projednávání bodů, které tedy mimochodem jsou body, kterými máme pomoci řešit tu aktuální situaci. Pan ministr Stanjura tady trpělivě už sedí tak (Otáčí se.), jak tady seděl včera.

Tak já bych moc poprosil, abychom toto zrychlili. A abych to neprodlužoval já, poprosím na základě dohody předsedů poslaneckých klubů i paní předsedkyně Schillerové o tyto dvě změny. Ta jedna tedy předjednaná nebyla, ale je drobná. Poprosil bych zařadit na pátek tohoto týdne jako první bod jednání bod 108, sněmovní dokument 646 - Návrh časového harmonogramu projednání vládního návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2021. To je na žádost předsedy rozpočtového výboru, pana předsedy Bernarda. Drobná věc, je potřeba projednat, proto v pátek jako první bod pátečního jednání. A jako druhý bod v pátek zařadit původně na dnešní den zařazený bod číslo 4, sněmovní tisk 137 - Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 238/2021 Sb., stavební zákon. Čili druhé čtení stavebního zákona prosím přeřadit na pátek jako druhý bod. První bod ten, který jsem zmiňoval. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji vám, pane předsedo, je to jasné. A nyní s další přihláškou, teď byly dvě stažené, se hlásí paní poslankyně Renata Oulehlová k pořadu schůze. Je tu paní poslankyně v sále? Je? Prosím, paní poslankyně, vašich pět minut.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové, přihlásila jsem se s návrhem na zařazení programu Situace na úřadech práce s ohledem na personální a finanční zajištění.

Ještě než budu hovořit k tomuto bodu, ráda bych tady reagovala na pana předsedu Výborného. My ta čísla - jsem starostka města Sokolova, možná můj kolega z Ostrova má jiné informace - ale my ta čísla opravdu nemáme. Když přijde utečenec před válkou z Ukrajiny, dostane vízum, které je vázáno na adresu, kde se zrovna nachází. Ale kolik lidí máme ve městě, jak nám migrují po České republice, to neví nikdo. Takže proti tomu já se ohrazuji. Jako starostka města opravdu nevím přesný počet, ani kde ti lidé jsou.

Nyní se tedy vrátím k bodu, který chci zařadit do programu, a je to situace úředníků na úřadech práce. Ti úředníci jsou pod obrovským tlakem. Stoprocentně jim narostl počet klientů díky válce na Ukrajině. Ti lidé pracují ve stejném personálním obsazení, často se zastaralým zařízením, myslím tím počítače, tiskárny, překládání řeší z vlastních telefonů překladačem. Protože ve většině těch budov není zařízená ani wifina, používají svoje data. Můžete namítnout, že mají překladač v počítači, ale v momentě, kdy začnou využívat ten počítač, překladač v počítači, tak vlastně musí všechny klienty vzít do té své ochranné zóny. Nejen to, ale i se vlastně strašně prodlouží ta doba.

Úředníci musí řešit nebo řešili lidi v poslední instanci v rámci energetické krize. Řeší mnoho dalších úkolů, které nikdy řešit nemuseli. Do toho, pokud jsou to úřady, kde mají ještě ke všemu sociálně vyloučené lokality, tak bych vám nepřála vidět, co se tam děje, jaká arogance provází naše úředníky od osob, které jsou dlouhodobě v evidenci úřadu práce. Napadají nejen ty úředníky, napadají i ukrajinské maminky s dětmi a my je nedokážeme ani ochránit. Když je město trošku osvícené, tak se snaží tam dát asistenty prevence kriminality, ale na ty už zase nejsou peníze, nejsou finanční prostředky v aktivní politice zaměstnanosti.

Takže prosím, prosím za ty úředníky, postarejte se o ně, přidejte jim finance, protože ti lidé pracují nad rámec, pracují mnohdy opravdu dvanáct hodin, pracují víkendy a jsou nejméně ohodnoceni. Prosím za ně, abyste jim nedali jenom jednorázovou odměnu, jako bylo teď, ale aby se zvýšily tarify, aby ti lidé byli dobře ohodnoceni. A doporučení, které šlo od pana Kalouska - vyházejte 30 % a rozdělte ty peníze, to už byl opravdu výsměch, to už byla ta poslední tečka.

Tento bod bych prosila zařadit v pátek 29. 4. jako třetí bod jednání. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Současně chci poprosit opravdu o využívání tohoto přednášení nových návrhů a jejich stručnému odůvodnění, ať se dostaneme i k schvalování pořadu. S přednostním právem se hlásí paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já musím zareagovat, protože když mluvila moje kolegyně paní poslankyně Oulehlová, starostka, tak - pokud to tak nebylo v souvislosti s tím, tak se omlouvám - jsem si všimla, že pan premiér kroutil hlavou nevěřícně. A já bych tedy se chtěla vyjádřit k tomu, co tady bylo řečeno. Bylo to v návaznosti - ona sice načítala bod, ale bylo to i v návaznosti na pana předsedu Výborného. Odvolávám se s dovolením na našeho poslance, ale zejména hejtmana Moravskoslezského kraje pana profesora Vondráka, který jednoznačně potvrzuje, že nemají starostové ani hejtmani informaci v daném čase, kolik kde mají uprchlíků. Informaci, kterou mají, je pouze ta, kde se zaregistrovali, respektive kde získali vízum strpění.

Takže jestli bych mohla velice zdvořile a laskavě poprosit pana premiéra, jestli by se k tomu vyjádřil, byla bych mu velmi vděčná, protože kývají tady všichni naši starostové, primátoři, pan hejtman Vondrák. A dokonce si tady dovolím citovat z rozhovoru iRozhlasu vašeho stranického kolegu pana hejtmana, kterého si nesmírně vážím, pana hejtmana Kuby, šéfa Asociace hejtmanů, který - cituji: "Jedna mapa nám bude ukazovat, kolik uprchlíků v této chvíli v jednotlivých obcích je. To bohužel přesně nevíme, protože se třeba nemuseli nahlásit. Když se dnes zeptáte kteréhokoli hejtmana nebo starosty, málokdo vám je schopen říct, kolik uprchlíků v obci má." Takže jestli by byl pan premiér tak laskav, velice zdvořile ho žádám, zda by se k tomu vyjádřil, ať se to vyjasní. Děkuji vám. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji vám, paní předsedkyně. Nyní nevnímám přednostní právo a mám přihlášeného opět k pořadu schůze pana poslance Roberta Králíčka. Co se týče obsahu, velmi poprosím o odůvodnění bodu. Jsme stále v pořadu schůze. Vašich pět minut, prosím.

 

Poslanec Robert Králíček: Dobrý den, vážená paní předsedající, milá vládo, kolegyně, kolegové. Přicházím sem s žádostí nebo s prosbou o zařazení nového bodu. Tak trochu si začínám připadat jako kolega Patrik Nacher, že sem chodím se svými dvěma evergreeny, protože bych chtěl ještě předřadit jeden stávající bod, ale první bod, který bych chtěl zařadit, se nazývá Boj proti dezinformacím. Chtěl bych ho zařadit na pátek 29. dubna jako první bod jednacího dne a pokusím se vás přesvědčit svým odůvodněním, proč by měl být zařazen.

Jak jistě víte, v minulém volebním období jsme zřídili po dohodě napříč politickým spektrem komisi pro hybridní hrozby, kde jsme se opět všichni - až na jednu výjimku nebo jednu a půl výjimky - shodli na doporučeních, která jsme z této komise poslali jak minulé, tak současné vládě, kde jsme definovali několik bodů, které by měly být splněny nebo provedeny tak, abychom zlepšili náš boj proti hybridním hrozbám, jejichž nedílnou součástí jsou dezinformace. Jak jste si jistě všimli, ve veřejném prostoru začala poměrně ostrá diskuse o současných krocích vlády v boji proti dezinformacím. Některé jsou na můj vkus svérázné, některé nás mohou vracet o několik desítek let zpět. A já se domnívám, že by si tento poměrně citlivý bod zasloužil diskusi v parlamentu. Je to bod, o který bych požádal zdvořile zejména pana premiéra, protože tyto věci spadají přímo do jeho kompetencí nebo do kompetencí vlády. A myslím, že tu byla i shoda na zřízení jedné řekl bych pozice na úřadu vlády, která, jak doufám, bude naplněna. Je k tomu potřeba nějaká legislativní úprava, ale věřím, že i s naší podporou by se tato úprava podařila v brzké době prosadit. Ale mezitím vláda zřídila vládního zmocněnce pro boj proti dezinformacím, který ale podle mě nemůže nahradit pozici, kterou jsme navrhli jako členové komise pro hybridní hrozby. A zejména poslední sdělení na webu, jak by měli občané informovat o dezinformacích, si myslím, že by tu měla tato diskuse zaznít, abychom i my zákonodárci vyslali jasná stanoviska, politická stanoviska, možná i osobní stanoviska jednotlivých politických klubů směrem k občanům, jak kdo ten boj s dezinformacemi vidí, jaká je strategie. A možná se na tom i shodneme, protože jak jsem již zmínil a budu se opakovat, protože shoda v minulém volebním období byla opravdu velká, krom dvou politických stran tam byla jasná shoda. A já pevně věřím, že i v tomto volebním období bychom v tomto tématu měli najít širší shodu, širší politickou shodu, aby občané věděli, jak to s nimi my zákonodárci myslíme.

Takže bych vás poprosil, pokud bychom mohli tento bod i s informací od pana premiéra, jaká je strategie vlády v boji proti dezinformacím a s nějakým výhledem dalších kroků, jestli bychom mohli zařadit na pátek jako první bod tak, abychom veřejnost uklidnili, že naše kroky je nebudou vracet zpátky.

A zároveň se zeptám paní předsedkyně nebo paní předsedající, jestli bych mohl pokračovat tím druhým bodem, nebo jestli mám počkat na vaši výzvu.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Můžete pokračovat, já vám pustím znovu stopky. Můžete prosím druhý bod.

 

Poslanec Robert Králíček: Děkuji. Pokusím se být stručnější, protože tento bod už na programu této schůze je. A tady musím začít i vlastní kritikou, protože se jedná o bod, který jsme nestihli schválit v minulém volebním období. A proto bych opět zdvořile požádal, zdali bychom mohli předřadit na pátek 29. dubna jako druhý bod za ten první, který jsem teď citoval, a je to sněmovní tisk číslo 131, který je v devadesátce, takže by to bylo schválení v prvním čtení. Je to vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 181/2014, je to zákon o kybernetické bezpečnosti. Tato novela zákona zpracovává příslušný předpis Evropské unie a zároveň navazuje na použitelný předpis Evropské unie a upravuje zajišťování bezpečnosti sítí, elektronických komunikací a informačních systémů. Tuto novelu jsme měli implementovat do 28. června 2021. Jak říkám, je tu i kritika do vlastních řad na bývalou vládu, kdy jsme to tak neučinili, a proto, jak jsem říkal, se svým evergreenem předstupuji poněkolikáté a budu v tom pokračovat, abychom to v devadesátce, kdy to tato vláda dávala v devadesátce - a my to určitě podpoříme, nechceme k tomu nijak zásadně vystupovat - tak abychom ho schválili hned v prvním čtení, a to v pátek 29. dubna.

Myslím si, že i v této třaskavé době je potřeba, abychom tento zákon schválili. Týká se to především Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, který jakožto vnitřní orgán certifikace kybernetické bezpečnosti bude dohlížet na pravidla zahrnutá v evropských systémech, certifikace kybernetické bezpečnosti, a sledovat - zejména sledovat - dodržování povinností výrobců a poskytovatelů produktů, služeb nebo procesů v oblasti informačních a komunikačních technologií, kteří jsou usazeni na území našeho státu a kteří provádějí vlastní posuzování shody, jakožto i sledovat činnost veřejných subjektů, které jsou subjekty posuzování shody. Omlouvám se, tuto větu jsem si nezapamatoval, musel jsem ji přečíst.

Nicméně chtěl bych vás o to poprosit. Je to poměrně klíčová věc. Myslím, že si uvědomujeme, že i v konfliktu, který se teď odehrává na Ukrajině, kybernetická bezpečnost hraje klíčovou roli. Útoky v kybernetickém prostoru se zvyšují, a proto bych vás podle mě o tento nekonfliktní tisk poprosil zařadit na pátek 29. dubna jako druhý bod.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji vám, pane poslanče, za zcela jasný návrh, a nyní je předposlední přihlášený k pořadu schůze, pan poslanec Radek Vondráček. Prosím, pane poslanče, vašich pět minut. A prosím k pořadu schůze.

 

Poslanec Radek Vondráček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dobrý den. Určitě nebudu potřebovat celých pět minut, já jsem tady dlouze hovořil včera a nechci vás zdržovat. Včera mi ten bod neprošel, všechno jsem si k tomu řekl. Opravdu chci navrhnout nový bod, který by se jmenoval Svoboda slova v České republice. A jde mi o dva okruhy témat. Na rozdíl od kolegy přede mnou, který tady řeší boj s dezinformacemi, já chci řešit naprosté právní vakuum zákazu názoru a vyjadřování v rámci internetu. A druhý okruh je kriminalizace, potenciální kriminalizace názorů šířených ve veřejném prostoru.

Já si myslím, že Parlament by opravdu měl dělat to, na co je určen, abychom mluvili o společensky závažných tématech. Když jsem včera o tom mluvil dlouze, měl jsem také hodně reakcí od občanů a myslím si, že si to téma nějaký náš čas zaslouží. Navrhuji, abychom to zvládli v pondělí jako první bod. A abych končil nějak optimisticky, tak mi jeden důchodce ještě volal teď dopoledne a říkal, že... (Námitky z pléna k navrhovanému dni.) ... v pátek, tento pátek, omlouvám se, v pátek jako první bod. Volal mi jeden důchodce a říkal mi, že při těch dnešních cenách pro něj i vazba může být vysvobození při jeho důchodu 13 000 a že si dál bude říkat na internetu, co chce - tak abych končil nějak optimisticky. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Pane poslanče, mám zaznamenaný váš návrh nového bodu. A nyní ještě stručná přihláška pana poslance Jaroslava Faltýnka, kterému předtím vypršel čas.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji. Já jenom jednu větu, aby zazněl na mikrofon název toho nového bodu - Řešení růstu cen potravin. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. A tímto jsme se zatím dostali k tomu, že žádné další přihlášky k pořadu schůze nemám, mohu tedy zagongovat, abychom se vypořádali, až přijdou kolegyně a kolegové do sálu, s návrhy na změnu pořadu schůze.

Já tedy jenom shrnu. Zaznělo několik návrhů k předřazení, v pořadí budeme hlasovat návrhy od paní poslankyně - ještě jednou zagonguji - Mračkové Vildumetzové, potom byly návrhy na nové body pana poslance Faltýnka a Langa, poté bude blok návrhů k pevnému zařazení od pana poslance Výborného, potom je návrh nového bodu paní poslankyně Oulehlové, pana poslance Králíčka a poté předřazení. (Ozývá se ťukání kartami do stolu.) Vnímám návrh na odhlášení. Všechny odhlašuji, prosím, znovu se přihlaste svými identifikačními kartami. A nejsme v rozpravě, čili faktickou poznámku, co se objevila, mažu.

A nyní tedy budeme hlasovat tak, jak byly návrhy předneseny, a sice zazněly návrhy na několik předřazení a také na některé nové body. Kdybych náhodou něco nečetla úplně přesně, tak prosím, aby se případný poslanec či poslankyně ozvali.

 

Z návrhů přistoupíme k prvnímu paní místopředsedkyně Mračkové Vildumetzové, a sice na pevné zařazení bodu 110, který se nazývá Strategie řešení uprchlické krize, dnes jako druhý bod po třetím čtení. Všichni víme, o čem budeme hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro pevné zařazení tohoto bodu? Kdo je proti?

Hlasování číslo 37, bylo přihlášeno 166 poslanců a poslankyň, pro 77, proti 74. Tento návrh na pevné zařazení nebyl schválen.

 

Dále je návrh pana poslance Faltýnka na nový bod Řešení růstu ceny potravin.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Kdo je proti?

V hlasování číslo 38 hlasovalo 169 poslanců a poslankyň, pro 77, proti 47. Tento návrh také nebyl schválen.

 

Přistoupíme k dalšímu. Pan poslanec Hubert Lang navrhl nový bod Transformace stávajícího modelu cizinecké policie.

Opět zahajuji hlasování o novém bodu. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 39 hlasovalo 171 poslanců a poslankyň, pro 76, proti 60. Tento nový bod schválen nebyl.

 

Dále pan předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný navrhl na pátek jako první bod pevně zařadit bod 108, sněmovní dokument 646, Časový harmonogram Státního závěrečného účtu. Je to tak?

Nyní tedy zahajuji hlasování o tomto pevném zařazení jako pátek druhý bod. Kdo je pro? Kdo je proti? (Šum v plénu, nejasno, o čem se hlasuje.) Je to harmonogram Státního závěrečného účtu.

V hlasování číslo 40 hlasovalo 172 poslanců a poslankyň, 143 pro, proti 1. Tento návrh na pevné zařazení byl schválen.

 

Další návrh na pevné zařazení v pátek jako druhý bod je bod číslo 4, sněmovní tisk 137, Stavební zákon, také přednesl pan předseda Marek Výborný.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro pevné zařazení bodu Stavební zákon v pátek jako druhý bod? Kdo je proti?

V hlasování číslo 41 bylo přihlášeno 172 poslanců a poslankyň, pro 145, proti 18. Tento bod byl přijat, je pevně zařazeno.

 

Dále budeme hlasovat nový bod paní poslankyně Renaty Oulehlové Situace na úřadech práce. Pokud by byl zařazen, budeme hlasovat i pevné zařazení.

Zahajuji hlasování, nový bod, paní poslankyně Renaty Oulehlové Situace na úřadech práce. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 42 přihlášeno 172 poslanců a poslankyň, pro 78, proti 65. Tento bod nebyl schválen, nebyl tedy vůbec zařazen.

 

Dále bod pana poslance Králíčka, nový bod Boj proti dezinformacím. Opět kdyby byl schválen, budeme hlasovat pevné zařazení.

Zahajuji hlasování pro tento nový bod. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 43 hlasovalo 172 poslanců a poslankyň, pro 60, proti 68. Tento bod nebyl zařazen.

 

A druhý bod pana poslance Králíčka - jedná se o sněmovní tisk 131, Novela zákona o kybernetické bezpečnosti, je to bod číslo 11 na našem pořadu schůze, a žádá o předřazení na pátek 29. 4. jako druhý bod.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu na pevné zařazení v pátek. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 44 opět hlasovalo 172 poslanců a poslankyň, pro 60, proti 72. Tento návrh na pevné zařazení nebyl schválen.

Poslední je návrh nového bodu pana poslance Radka Vondráčka Svoboda slova České republice. Kdyby byl schválen, budeme hlasovat pevné zařazení.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento nový bod? Kdo je proti?

V hlasování číslo 45 hlasovalo 173 poslanců a poslankyň, pro 80, proti 45. Tento nový bod nebyl schválen.

 

Čímž jsme se vypořádali podle mých poznámek se všemi hlasovatelnými návrhy na změnu pořadu schůze, za což vám děkuji.

A můžeme tedy nyní pokročit podle aktuálního programu k prvnímu schválenému bodu dnešní schůze, a tím je bod

 

Následující zahájení jednacího dne schůze

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.