Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Jan Skopeček)

77.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon
/sněmovní tisk 137/ - třetí čtení

Tento bod jsme přerušili ve chvíli, kdy hovořila paní poslankyně Dostálová, já nejprve poprosím, aby si ke zpravodajskému stolku sedl navrhovatel i zpravodaj tohoto zákona, a budeme pokračovat v jeho projednávání.

Zeptám se paní poslankyně Dostálové, která byla přerušena podle mě během faktické poznámky, jestli ji chce dokončit, nebo nechce? Vzdává se toho. Čili další faktické poznámky tady byly ze strany pana poslance Jakoba. Pan poslanec Jakob byl v pořadí přihlášen k faktické poznámce. Chce ji využít? Nechce. Dále to byl pan poslanec Letocha - také ne. Pan ministr Rakušan - nikoliv. Pan poslanec Brázdil s faktickou poznámkou ke stavebnímu zákonu - ne. Paní předsedkyně Schillerová rovněž byla přihlášena k faktické poznámce během projednávání stavebního zákona - také nevyužije faktické poznámky.

Tím jsme se s faktickými poznámkami vypořádali, vracíme se do obecné rozpravy, do které je přihlášen pan poslanec Hrnčíř - pan poslanec Hrnčíř není přítomen. Další pan poslanec Kukla do obecné rozpravy. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kukla: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Dámy a pánové, já to tady nechci obstruovat, ale chci tady říct pár věcí ze své praxe z regionu k novele stavebního zákona. Budu určitě krátký a všichni mi za to ke konci poděkujete.

Když se podíváme na novelu stavebního zákona, myslím si, že ten cíl, který tady před x lety byl, byl jasný. My jsme chtěli přijít s něčím novým, to znamená, zrychlit stavební řízení, zlepšit ho a zkvalitnit, protože když se podíváme do dnešní praxe, vidíme, jak to funguje. Stavební povolení bývají dlouhá, jsou tam průtahy, čeká se x let. A když už jsme měli konečně naději, že se to zlepší, víme, že proběhla velká politická diskuse, projednávalo se to jak na úrovni parlamentu, tak na úrovni krajů, obcí a došlo se k nějaké shodě po dlouhé době. No a teď, když už jsme viděli naději, přichází nová vláda s novelou a odsouvá to, co jsem tady říkal na začátku, aby se to zrychlilo, zkvalitnilo a zlepšilo. Když se podíváme do praxe, vidíme, že třeba v Havlíčkově Brodě se staví obchvat asi za 1,6 miliardy, staví ho Ředitelství silnic a dálnic. Ten obchvat je rozestavěný, jsou tam proinvestovány stovky milionů a v tuto chvíli ten obchvat nemá stavební povolení, správní soud ho zamítl. To je právě, jak mluvím o tom, že by se to mělo zkvalitnit.

Když se podíváme, co říkají odborníci, tak ti říkají: Novela ano, ale co má řešit novela? Novela má něco zlepšovat a reagovat na aktuální stav. Já si myslím, že tato novela na nic nereaguje, ba naopak odsouvá to, na co všichni čekali. Problém je, když se podíváme, co píší a co říkají odborníci: Územní plánování se musí zlepšit, vyzývají zástupci měst. Jednou z výrazných brzd rychlejšího stavebního rozvoje je podle zástupců velkých měst komplikované územní plánování. Podle Ondřeje Boháče z Institutu plánování a rozvoje je tento problém obzvláště palčivý právě u největších měst nad 100 000 obyvatel. Největší komplikací projektu je jeho umístění do daného území. Vy potřebujete udělat projekt a společenskou dohodu, že projekt má nějakou výšku, nějaký objem a využití. to je nejkomplikovanější vždycky v daném území. Problém přitom nenastává u malých obcí, proto možná navenek vypadá, že s tím problém není, ale problém s tím je. Jak jsem již zmínil, je to problém právě u největších měst, jako je Praha, Brno, Ostrava, Liberec. Tam je právě extrémní problém, který odsouvá dostupné bydlení. Současný stav územního plánování označil Boháč za nejsložitější a nejméně pochopitelný nástroj v Evropě, který by zasloužil změnu. Dokonce ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš potřebu změn připustil, zároveň však upozornil, že v chystané novele stavebního zákona na ni nejspíš nepřijde řada. "Myslím, že v novele stavebního zákona - možná ne v této, ale v budoucí - bychom se měli rolí územních plánů zabývat," řekl tenkrát na summitu. Tento přístup však zástupci měst vůbec nepovažují za dostatečný. Podle Boháče má vláda totiž šanci na jednu novelu během daného volebního období, více se nejspíš stihnout nedá. Je chyba to nevidět. "Stát říká velkým městům, že územní plánování je potřebné, ale později. Dokud toto bude trvat, neposuneme se dál," shrnul tenkrát Boháč.

Kritická byla i náměstkyně ostravského primátora Zuzana Bajgárová: "My jsme tu debatu zahajovali před třemi lety a za tu dobu pořád slyšíme jen: Teď na to není čas, pojďme to řešit někdy v budoucnu. A za tři roky se nic nového nestalo," shrnula. Michal Sedláček, ředitel KAM Brno, považuje za chybu, že se při přípravě stavebního zákona kladl příliš velký důraz na rychlost stavebního povolení a na územní plány se pozapomnělo. Územnímu plánu nikdo nerozumí, a tak se ocitl na vedlejší koleji. Přitom lidé si neuvědomují, že to má na rozvoj města stejný dopad jako stavební povolení. Brno je příkladem, že je něco špatně. V Brně mají územní plán z roku 1994, na novém začali pracovat v roce 2002 a nikdy je nenapadlo, že to bude trvat dvacet let. Plánovači největších českých měst proto vyzvali poslance k co nejrychlejší změně právě tohoto zákona. Ten dnes městům zamezuje tvořit územní plány podle vlastních potřeb nebo mít vlastní stavební předpisy.

Proto bych chtěl z tohoto místa vyzvat, že v tuto chvíli není třeba dělat novelu, kterou předložila vládní pětikoalice, ale v případě potřeby je třeba se zabývat územními plány. Já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, to byl pan poslanec Kukla, a nyní už vidím pana poslance Hrnčíře, tak ho poprosím, aby se ujal slova. Jsme v obecné rozpravě.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Dovolte mi, vážené kolegyně a kolegové, abych i já se v krátkosti vyjádřil k novele stavebního zákona. Já jsem ke stavebnímu zákonu ještě nevystupoval, takže bych jenom v krátkosti tady některé věci k tomu připomněl. Já bych chtěl především připomenout, že to bylo i hnutí SPD, které v minulém roce i přes odpor nynější vládnoucí koalice pomohlo prosadit tolik potřebný stavební zákon č. 283/2021. Že je úprava dosavadního tristního stavu veřejného stavebního práva potřebná, se shodovali, myslím, všichni politici napříč politickým spektrem. (Hluk v sále.) Bylo a je nutné si přiznat, že délka i okolnosti stavebního řízení v České republice jsou dosud naprosto nepřijatelné, neúnosné a nebojím se říci - i ostudné. (Otáčí se k předsedajícímu.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, rozumím vám, pane poslanče. Vážené kolegyně, kolegové, prosím, abyste se utišili, a řečník mohl v klidu vystupovat. Děkuji.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji. Dle statistik Světové banky u nás v roce 2020 dosahovala průměrná doba, za kterou získáte stavební povolení, neskutečných 246 dní, což Českou republiku řadilo na 157. místo z celkového počtu 190 států. Pro srovnání, v Dánsku nám k vyřízení stavebního povolení stačí 64 dní, v rámci Evropy, a nejen Evropy, je na tom naše republika prostě špatně, což je problém, o kterém se diskutuje, a bohužel pouze diskutuje, již příliš dlouho. Ihned po schválení nového stavebního zákona se samozřejmě objevily hlasy, zejména z nynější vládnoucí koalice, které tvrdily, že ani nový stavební zákon stavební řízení nijak neurychlí, což ovšem není pravda. A já bych se u toho na chvíli rád zastavil.

Zejména nahrazení všech povolovacích procesů včetně dvoufázového územního rozhodnutí a následného stavebního povolení jediným řízením o stavebním záměru je naprosto jednoznačná časová úspora, nemluvě o příkladech z praxe, kdy se stávalo, že bylo jedno z povolení napadeno, a než bylo ve věci rozhodnuto, přestalo platit povolení z jiného povolovacího procesu. Stavebník byl pak opět na samém začátku tohoto, když to malinko přeženu, krysího závodu a bylo nutné si všechna povolení opět vyběhat znovu.

Nově též nemůže dojít k průtahům v řízení z důvodu nečinnosti úřadu, neboť samotné nevydání rozhodnutí ve lhůtě automaticky znamená schválení takového řízení. Velice vítám i zásadu plné apelace v odvolacím řízení, neboť toto je opět nezpochybnitelná úspora času. Dle zásady plné apelace, pokud dojde odvolací orgán k závěru, že napadené rozhodnutí vydané v řízení o žádosti je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, rovnou toto rozhodnutí změní, čímž samozřejmě odpadne nekonečný ping-pong mezi odvolacím a prvostupňovým úřadem. Takže tvrzení, že to žádný čas neuspoří, je samozřejmě lživé.

Proto, když se všichni zde shodujeme na tom, že dosavadní realita stavebních řízení je prostě tristní, nedává mi smysl novelou navrhované odložení účinnosti nového stavebního zákona o další rok. Na jednu stranu před volbami i nynější vládní koalice deklarovala nutnost zrychlení a zjednodušení stavebního řízení, na druhou stranu je realita opět někde jinde.

Co vůbec nevítám, je v novele deklarované opětovné zrušení Nejvyššího stavebního úřadu a soustavy krajských stavebních úřadů, tedy vytvoření nezávislé soustavy stavebních úřadů. To je prostě úplně špatně. Dosavadní faktické podřazení stavebních úřadů pod samosprávy často prakticky znemožňuje nestranný a nezávislý povolovací proces, když se dostáváme do takových situací, že úředníci povolují záměr obce nebo kraje, které jsou ovšem zároveň jejich zaměstnavateli. Tím jsou pochopitelně ve střetu zájmů. Připadá vám potom takové rozhodování jednoznačně nezávislé? Samosprávy přitom mají jednoznačný vliv na výstavbu ve svém území, neboť vydávají územní a regulační plány. Vládě, jak se zdá, toto nestačí a lpí na ponechání stavebních úřadů na radnicích, které tak mají určitou kontrolu nad tím, jak se rozhoduje o konkrétních stavbách v jednotlivých stavebních řízeních. Jen bych chtěl podotknout, že právně je takováto neformální kontrola pochopitelně nezákonná. Důsledné odpojení státní stavební správy od samosprávy by všechny zmíněné problémy vyřešilo. Vláda toto z nějakého důvodu odmítla, a tak nedostatek nezávislosti spojený s někdy i nedostatečnou odborností úředníků zůstává dalším neduhem, který měl nový stavební zákon potenciál vyřešit, a po zásahu vlády bohužel ani nadále vyřešen nebude. Nedostatek nezávislosti stavebních úřadů, roztříštěnost předpisů, složitost stavebního řízení, to všechno jsou problémy, které je třeba řešit ihned. A já říkám, že i včera už bylo pozdě, a proto vládou navrhovanou novelu stavebního zákona samozřejmě nemohu podpořit a také nepodpořím. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku, a to paní poslankyně Peštové. Paní poslankyně, vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěla zareagovat na svého předřečníka. On ve své podstatě tak, jak tady mluvil, tak to vypadalo jako ta předkládaná novela, která nám je zde předkládána, že vlastně je nějaká spásná, že něco řeší. Ale ona nic neřeší, ona pouze odkládá. Tam je pouze posunuta účinnost, nic jiného ta novela neřeší. To, co by mělo v uvozovkách přijít, to teprve přijde, a já bych teď tady chtěla ještě využít té své faktické poznámky a chtěla bych se zeptat pana ministra Bartoše, prostřednictvím pana předsedajícího. Zaregistrovala jsem v novinách takový článek, že vám stavební zákon, nebo novelu stavebního zákona, hodně rozcupovaly kraje, jestli byste mi k tomu něco mohl říct, protože minule jste mi tady vždycky četl aktuální stav, jak je vypořádáno, tak bych docela ráda věděla, jak je vypořádáno k dnešnímu dni. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, to byla faktická poznámka. Nyní se do obecné rozpravy s právem přednostním hlásí pan místopředseda Havlíček. Pane místopředsedo, prosím.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já jsem ke stavebnímu zákonu vystoupil v rámci prvního čtení, kde jsem vypočetl důvody, proč se domníváme, že to je špatně, že se prodlužuje opět vše, co se zde připravilo, a nebudu se už k tomu vracet. V každém případě je třeba sdělit, že to nepodpoříme, což asi není nic neobvyklého, tím spíše, že jsme na tom zákonu pracovali čtyři roky, že ten zákon prošel opravdu precizní oponenturou - a uznávám, že není geniální, to není žádný zákon takového charakteru, tím spíše, že na něm participují prakticky všechny rezorty a že tam jsou stovky oponentů a různých připomínkových míst.

Je třeba jenom připomenout to, že jsme chtěli, aby to bylo rychlé, aby zde byl jeden úřad, aby zde bylo jedno razítko, aby zde byla jedna žádost. Chtěli jsme, aby vše bylo rychlé, aby vše bylo jednoduché, aby se ukončily různé přístupy různých úřadů, abychom uspořili a aby byl konečně konec nezastupitelnosti. Ano, vláda na to má právo, Sněmovna, respektive pětikoalice, disponuje sto osmičkou a může vše změnit. Ale potom je třeba říct, že nese veškerou a plnou odpovědnost za to, když cokoliv nebude fungovat, tak jako my jsme nesli odpovědnost za to, že kdyby náš zákon, který jsme náročně připravovali, nefungoval.

To, co dnes připravujeme, respektive to, co pravděpodobně Sněmovna odsouhlasí, je pravděpodobně to vůbec nejhorší řešení, které může být. Já bych rozuměl možná i tomu, kdyby Sněmovna řekla: Ano, my to vidíme úplně jinak, pojďme se domluvit na tom, kde uděláme určité změny, a pojďme tedy udělat ten zákon v nějakém kompromisu. Nemusí se mi to líbit, ale musím respektovat nějaká pravidla, která jsou, a sto osmička je jasná. To, co děláme dneska, to znamená, že napůl něco odkládáme a něco současně necháváme. To způsobí takový zmatek, za který opravdu nevím, kdo ve finále ponese odpovědnost. Ale můžu to říct. Ponese za něj odpovědnost ten, kdo si ho odhlasoval. Je to paskvil, to, co dneska děláme.

Pojďme se na to podívat jenom z úhlu pohledu takzvaných vyhrazených či nevyhrazených staveb. Co se bude dít dneska v dopravě? Dálnice budeme schvalovat podle našeho zákona, silnice první třídy, druhé třídy, třetí třídy se budou schvalovat, respektive ta procedura pojede, v jiném režimu. Stejně tak to bude s železnicemi. Železnice hlavní pojedou podle našeho zákona a regionální tratě, případně drobné železniční stavby a tak dále, nádraží pojedou úplně podle jiného zákona.

Pomíjím to, že se zde ignoruje celá řada dalších zákonů, které na to byly navázány, ale to, že zde pojedeme po dvou kolejích, si vůbec nedovedu představit, jak ve finále bude vypadat. A nedělejme si iluze, že se to v následujících týdnech nebo měsících všechno otočí a že se to za pochodu všechno doupraví. Bude z toho jeden velký zmatek.

Jenom si třeba vezměme to, že jsme i plánovali s tím spojenou digitalizaci. To jsou ty čtyři pilíře, které má Ministerstvo pro místní rozvoj ve své plné gesci, ať už je to digitalizace procesů čili stavebních postupů, nebo digitalizace dokumentů, případně na geoportál nebo digitální mapy, doufám, že si to všechno vybavuju správně. I to všechno bylo navázáno na jedno datum a to datum bylo 1. 7. 2023. Teď se to tedy všechno posouvá. Takže něco se posouvá o půl roku, něco se posouvá o rok, něco pojede podle našeho režimu, něco pojede podle nového režimu. Větší chaos jsme do toho už nemohli vnést. Proto jsem třeba i překvapen, že pravděpodobně neprojde, pokud nenastane nějaký zázrak, pozměňovací návrh pana poslance Kolovratníka, je to ta B pětka, která se alespoň snaží už v tomhletom zmatku zatáhnout za ruční brzdu a snaží se dát do jednoho režimu veškerou kritickou infrastrukturu, to znamená, abychom dálnice neposuzovali podle jednoho zákona a silnice první třídy podle zákona jiného. Neříkám, že to je nejgeniálnější řešení, ale v celém tom chaosu, který v tuto chvíli vzniká, je to alespoň trochu snaha dát ty věci do pořádku a dát tomu alespoň jednotný řád. Děkuji za možnost vystoupit.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. To byl zatím poslední přihlášený, nicméně hlásí se paní zpravodajka, ta může samozřejmě vystoupit kdykoli v průběhu obecné rozpravy. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji za slovo. Já ani ne tak jako zpravodajka, ale jako poslankyně bych se ráda ještě znovu vyjádřila, a znovu to zkusím. Znovu to zkusím, už opravdu ale ne tak dlouze, ale znovu zkusím obrátit vaši pozornost k tomu, co se dneska snažíme odložit.

Nový stavební zákon měl především zrychlit a zjednodušit stavební řízení a odstranit přebujelou byrokracii. Nový stavební zákon potřebujeme všichni, abychom se mohli poprat s krizí dostupného bydlení, dostavět dálniční síť a další strategické stavby státu, ale i efektivně začít čerpat obrovský balík peněz, protože pro příští období se nám podařilo vyjednat historicky největší balík, a to zhruba 1 bilion korun. Samozřejmě pokud bychom zakonzervovali dosavadní postupy, tak to budeme horko těžko naplňovat. Musíme zároveň podpořit konkurenceschopnost země, aby nám investoři neutíkali do zahraničí. Všichni musí vědět, ať už je to investor - stát nebo investor - občan, zda mohou stavět, či nikoliv, a to včetně odvolání a soudního přezkumu, a to nejpozději do jednoho roku.

Principem nového stavebního zákona, který se dnes snažíme odložit o jeden rok, je zejména integrace dotčených orgánů, žádný ping-pong mezi úřady. Ochranáři životního prostředí i památkáři si udrží svůj vliv, protože jsme to nastavili tak, že tam, kde jsou zvlášť chráněná území nebo jde o zvlášť chráněné památky, samozřejmě nejsou integrovány, na druhou stranu běžné stavby jsou integrovány do stavebního úřadu a bude samozřejmě povolení životního prostředí pod stavebním úřadem. A i v novém stavebním zákoně to jde jedním povolením, to znamená, ty novinky, které se tady říkají, už jsou zakomponovány do nového stavebního zákona.

Všichni občané očekávají lepší služby od úředníků. V současné době stavební úřady jenom na obecní úrovni zaměstnávají zhruba 7 000 lidí. Vzhledem k tomu, že skutečně dochází k odstranění byrokratických postupů, navazujeme na apelační principy, odstraňujeme ping-pong, takže samozřejmě každý starosta, se kterým jsem mluvila, říkal, že jim je jasné, když si to přečetli, že ze čtyř lidí budou reálně potřeba dva, to znamená, nový stavební zákon počítá zhruba 4 000 až 5 000 lidí. Zároveň jednotná soustava měla kouzlo jednotného metodického vedení a samozřejmě odstranila přebujelost a nepřehlednost počtu stavebních úřadů, protože jak už jsem několikrát říkala, máme obecní stavební úřady, speciální stavební úřady pro různé druhy staveb, jako jsou vojenské, drážní, vodoprávní, takže těch stavebních úřadů v České republice je zhruba 1 300. To skutečně není možné takto dál udržet, a proto jsme šli cestou regulace jednotlivých stavebních úřadů.

Dnes stavebník - investor potřebuje územní rozhodnutí a stavební povolení, nezřídka i vyjádření vlastníků dopravní a technické infrastruktury, závazná stanoviska, vyjádření dotčených orgánů. Na všechno toto reaguje nový stavební zákon, aby skutečně investor komunikoval pouze s jedním úřadem, a to stavebním úřadem. To znamená, že investor bude potřebovat jedno povolení jediného úřadu a stavební úřad bude vyřizovat všechny dokumenty.

Samozřejmě je pro nás i velmi důležité, aby místo štosu dokumentů byla jedna elektronická žádost, to znamená, aby všechny úkony mezi stavebníkem, dotčenými orgány a vlastníky veřejné nebo technické infrastruktury probíhaly elektronicky. Už jsme tady o tom hovořili, základem je Portál stavebníka a tak dále.

Vzhledem k tomu, že vy skutečně nereflektujete to, že návrh, kterým se dneska zabýváme, má velké právní nedostatky, odkládáme účinnost něčeho, co je účinné, zapomnělo se na změnový zákon. Zkusím znovu obrátit vaši pozornost k tomu, abyste zavnímali, co se všechno může stát. Tím, že se zapomnělo na změnový zákon, všechny složkové zákony - vezměte si například vodoprávní ochranu. Když se podíváte do tohoto složkového zákona, tam je napsáno, že 1. 7. 2023 si pro vodoprávní povolení, ať už je to stát, nebo občan, půjde na Nejvyšší stavební úřad. A protože jsme změnový zákon nezměnili, toto zůstává v platnosti, ale on nebude mít kam jít, protože žádný Nejvyšší stavební úřad neexistuje. Toto není posunuto o ten jeden rok. Váš pan ministr Šalomoun řekl, že to překleneme výkladově. To jsem zvědavá, co s tím budou dělat soudy, až se výkladově bude řešit, že - sorry, občane, tady Nejvyšší stavební úřad neexistuje, my vám ho vydat nemůžeme, běžte si tam, kde jste zvyklí, ale tam, kde jste zvyklí, to může být třeba i přenesená působnost, ale protože zákon to už určil někam jinam - jsem zvědavá, jaká bude i debata s Ministerstvem vnitra, kdo tu přenesenou působnost zaplatí. Takže to jsou jenom věci, na které jsem chtěla upozornit.

Druhý problém - a znovu prosím o zvážení toho všeho - je, že skutečně rozdělujeme ty stavby. Dálnice budeme jako vyhrazenou stavbu povolovat podle nového stavebního zákona, to znamená pod specializovaným stavebním úřadem, silnice první třídy budeme povolovat podle starého zákona. To znamená, budou nám tady na poli staveb fungovat dva zákony. Bude to skutečně působit obrovské množství problémů.

Vzhledem k tomu, že se dneska nemohl zúčastnit projednávání pan poslanec Kolovratník, který by určitě rád přiblížil pozměňovací návrhy, které předložil, tak já bych vás tím velmi ráda provedla - ne jako zpravodajka, ale jako poslankyně - za kolegu Kolovratníka, protože byly předloženy pozměňovací návrhy.

Za prvé z dílny Ministerstva pro místní rozvoj, které si osvojil garanční výbor, které máte pod písmenem A1 a A2 - tyto pozměňovací návrhy odkládají digitalizaci o půl roku, to znamená, místo 1. července 2023 na 1. 1. 2024.

Pak jsou poslanecké návrhy pana kolegy Kolovratníka pod písmenem B1 až B5. Co se týká B1, tam v podstatě pan poslanec Kolovratník reagoval na výtky měst, to znamená, aby se zrušil požadavek na standardizaci a obsah územněplánovacích dokumentací. To chtějí zejména statutární a velká města. On v podstatě v tomto takto vyhověl, abychom ty věci narovnali. Bohužel k tomu dalo nesouhlas jak Ministerstvo pro místní rozvoj, tak i garanční výbor, takže městům se tady nevyhoví.

Další návrh pod písmenem B2, tam jde v podstatě o to, že se doplňuje mezi vyhrazené stavby i takzvaná kritická infrastruktura, a zároveň se říká, že se vylučuje dozor projektanta u vyhrazených staveb, protože samozřejmě u ostatních vyhrazených staveb, které už jsou v zákoně, dozor není.

Pozměňovací návrh B3 - jde o to, aby si stavební předpisy mohla dělat všechna statutární města, nejenom Praha, Brno a Ostrava.

V pozměňovacím návrhu B4 jde právě o vazbu na změnový zákon. Tady se pan poslanec skutečně pokusil alespoň do zákona včlenit odkaz na změnový zákon - když už to tedy budeme řešit výkladově, aby se aspoň bylo o co opřít. Ale tím, že tam nejsou vyjmenovány složkové zákony, samozřejmě zase by byla otázka, jaká by byla aplikovatelnost v praxi. Ale aspoň ten pokus, to, že se úplně zapomnělo na změnový zákon, jsme se tady snažili narovnat, nebo se pan poslanec Kolovratník snažil narovnat.

A pozměňovací návrh B5 - o něm hovořil i pan místopředseda Havlíček, vaším prostřednictvím, pane předsedající. Tam jde přesně o to, co jsem říkala, aby nenastal ten absolutní chaos například v dopravě - jedna železnice tam, druhá železnice tam, jedna silnice tam, druhá silnice tam. To znamená, jde o to, aby se doplnilo mezi vyhrazené stavby, to znamená do přílohy číslo 3, stavby kritické infrastruktury a evropské kritické infrastruktury a záměry, u nichž byla uzavřena plánovací smlouva. To je podle mě velmi důležité, protože pokud zůstane stav tak, jak je dnes, obce budou v dobré víře uzavírat plánovací smlouvy, tak si taky ale zakládají na pořádnou systémovou podjatost. Proto se chtělo, aby plánovací smlouvy se daly mezi vyhrazené stavby, aby skutečně k systémovým problémům nemohlo docházet.

V kontextu toho, co jsem se tady snažila říct, ať už jsou to právní problémy, které jsem už pojmenovala mnohokrát, nebo i tyto věcné problémy, si myslím, že jsme schopni na půdě Poslanecké sněmovny se třeba ještě shodnout na některých věcech, kterými bychom tenhleten neutěšený stav dnešní podoby napravit. A proto si dovoluji navrhnout podle § 95 odst. 3, abychom opakovali druhé čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Paní poslankyně, eviduji váš návrh na opakování druhého čtení, o kterém budeme hlasovat po ukončení obecné rozpravy. Do té se nicméně ještě hlásil z místa pan kolega Nacher.

Než mu dám slovo, načtu omluvy, které mezitím došly. Omlouvá se ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády Michal Šalomoun, a to dnes od 9 do 11 ze zdravotních důvodů a od 12.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Další omluvenka je od pana poslance Turečka, který se omlouvá mezi 13. a 15. hodinou a pak do konce jednacího dne z důvodů rodinných. A omlouvá se pan doktor Jaroslav Dvořák z dnešního jednání, a to od 9 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů.

Pan poslanec Nacher může pokračovat v obecné rozpravě.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem ke stavebnímu zákonu ještě nevystupoval. (Reakce z pléna.) Ne že jsem nechtěl vystupovat a vystupoval, ale že jsem vůbec nevystupoval a vystupuji poprvé, jsem tím chtěl říct. Ale pokusím se to zestručnit.

V návaznosti na to, co jsem řekl u předchozího bodu, moje vystoupení bude směřovat na pana ministra pro místní rozvoj, že já tomu postupu už dneska podruhé opakovaně nerozumím, že kolegové z Pirátské strany si asi nepředávají informace. Týká se to, jak jsem řekl, jak přerozdělování uprchlíků, tak v tomhletom případě stavebního zákona. Ano, my tady máme odkládací normu, ale mezitím se připravuje novela. A nevím, jestli to pan ministr ví, ale hlavní město Praha - kde je primátor za Pirátskou stranu, tak předpokládám, že to ví - k tomu přijalo nějaké usnesení, kde má k tomu 75 připomínek, z toho 52 zcela zásadních. Nebudu vás tady zdržovat, jakkoli by se to dalo, abych vás tady se všemi seznámil, a řeknu tři. Zkrátím je. A vůbec nerozumím, že se tam dostaly, jakým způsobem tedy komunikuje primátor s ministrem pro místní rozvoj, když jsou z téže strany. A zase tolik vás tady není, abyste se nepotkali.

Zkrácení platnosti stávajících územních plánů: hlavní město Praha zásadně odmítá zkrácení platnosti územních plánů. Nový stavební zákon hlasováním v Poslanecké sněmovně, tenkrát to bylo 153 pro, jenom 1 proti, prodloužil možnost existence platného územního plánu v Praze z roku 1999 z 31. prosince 2025 do konce roku 2028 a teď se to tam znova vrací do roku 2025.

Druhá připomínka: doplnění zkráceného postupu změn územního plánu do návrhu novely. Praha trvá na přepracování návrhu novely tak, aby byla zachována možnost pořizování změn stávajících územních plánů ve zkráceném postupu pořizování, jako je u původního stavebního zákona. Nerozumím tomu, když se to má všechno zkracovat a zjednodušovat, že jdete opačným směrem.

Poslední připomínka z těch všech - vybírám tři, vidíte, že nechci zdržovat, jinak toho je asi tady dvanáct stránek - je zastavení téměř všech změn územního plánu, změna podmínek a kontinuity v průběhu běžícího pořizování. Tady hlavní město Praha odmítla tuto část novely, kde Ministerstvo pro místní rozvoj bez jakéhokoli politického zadání - to se píše v oficiálním dokumentu - a znalosti stavu věci a reality měst v České republice, zejména Prahy, mění za běhu podmínky pro pořizování územních plánů i jejich běžících změn, to znamená, i to, co my teď aktuálně všichni schvalujeme, a změnilo by se to pro ty běžící změny. Takže já bych to nazval nějakou retroaktivitou nebo nepřímou retroaktivitou.

Mě by tedy opravdu zajímalo, protože ono to navazuje, tyhlety změny, to znamená, jak tedy Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje ty změny, když je nemá vykomunikováno ani s hlavním městem, kde má svého primátora? To by mě zajímalo, protože ono to samozřejmě spolu souvisí. My tady něco posuneme, tady se něco vytváří, s čím nesouhlasí ani vlastní kolegové, a vrací nás to zpátky před původní novelu, kterou jsme tady probírali, já nevím kolik, to mi může připomenout paní bývalá ministryně pro místní rozvoj... Rok? Rok jsme tady probírali stavební zákon? Přes rok dokonce, a my se tady vlastně budeme teď vracet na úplný začátek. Tolik tedy stručná poznámka. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně. Vaše vystoupení vyvolalo faktickou poznámku pana ministra Bartoše. Pane ministře, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Jenom bych zareagoval bleskově, vaším prostřednictvím, na paní poslankyni Peštovou. Já vám zase potom můžu říct, v jakém stavu jsou od toho pondělka, kdy došly ty připomínky, vypořádány. Je to asi 23 připomínek per kraj, dohromady přišly nějaké vyšší stovky připomínek a ty vypořádáme.

A na pana poslance Nachera. Samozřejmě komunikuji s magistrátem, nejenom se Zdeňkem Hřibem, ale i s dalšími zastupiteli. To je princip připomínkového řízení a mezirezortu, který probíhá, že tam přece vznesou... Já si nepeču se Zdeňkem Hřibem a s panem Hlaváčkem nějaké tajné dohodičky: My vám, my vám. Prostě všechny kraje, dotčené orgány, nezisk dokonce, Hospodářská komora, daly k věcné novele připomínky a my je teď budeme dva měsíce vypořádávat v nějakém dialogu.

Díval jsem se na věci, které jste říkal. Třeba ten zkrácený postup, ten ve věcné novele je. Všechny změny se budou pořizovat zkráceně. Takže tu výhradu, možná je tam i nějaké neporozumění textu... Já jsem tam viděl zase výhradu k jednotnému environmentálnímu stanovisku, jak to, že tam není ta lhůta, že když se neprojedná, tak končí, to je evropská legislativa, tam nemůžeme si říct, že není-li včas jednotné environmentální stanovisko, tak ho budeme považovat za dodané. Zastavení změn - zase vazba na přechodné zastavení. Nic se tam nezastaví.

A budu končit. My se teď bavíme o věcné novele, která devátého, což bylo v pondělí, skončil mezirezort a teď se dva měsíce budou vypořádávat připomínky. A já nevím, jaký byl standard dřív, ale já jsem pro transparentní vypořádání, nadšení do eKLEPu, tam aby se mohly vyjádřit všecky strany. Ostatně vy pracujete s těmi materiály a velmi rád se sejdu, kde vidíte problém, protože minimálně ve dvou věcech tady nezazněla pravda, nebo je tam nějaké nepochopení, zejména v retroaktivitě.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Peštová, poté se hlásí do obecné rozpravy paní poslankyně Dostálová, faktická poznámka. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Chtěla bych zareagovat na pana ministra Bartoše, jestli mohu? (Ministr nevnímá.) Nemohu. Když tady pan ministr Bartoš zmiňoval, že neví, jak probíhalo v minulých obdobích mezirezortní připomínkové řízení, tak vás můžu ubezpečit, že jsem nezažila jiné než to, co děláte vy. To znamená, že opravdu to šlo do řádného připomínkového řízení s tím, že to šlo do eKLEPu, všem připomínkovým místům, a samozřejmě v rámci toho, a proto jsem to i minule zmiňovala, že třeba k odpadům přišlo přes 3 000 zásadních připomínek. Takže teď jsem nerozuměla, vy jste říkal, že jich přišlo dvanáct, což si myslím, že je málo, to byly stovky asi, určitě stovky, možná že se blížíte třeba k tisícovce.

Ale spíš mě zaujala jiná věc. Vy jste zmínil a řekl jste, že budete dva měsíce vypořádávat, ale přitom máte termín do června. O tom to celé je. A bavili jsme se o tom, jestliže teď máme někde půlku měsíce, dva měsíce budete vypořádávat, což si myslím, že nebudete, budete vypořádávat určitě možná půl roku, možná ještě déle. Takže to je, o čem jsme se tady celou dobu bavili.

My tady máme zákon, posouváte účinnost a já vám říkám, že nejste schopni to prohnat řádným legislativním procesem, abyste navázali na účinnost, kterou si posouváte. A z toho vidím problémy. Samozřejmě ty další problémy, které tady byly zmiňovány, že to bude chaos, co se týče těch rozhodnutí, která budou vydávána, budou napadána, to teď tady neřeším. Spíš mi jde o to, že časově se to nedá zvládnout. Nedá.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: To byla faktická poznámka, na kterou se přihlásil s další faktickou poznámkou pan ministr Bartoš. Pane ministře, vaše dvě minuty.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já, jak ti lidé tam vypořádávají připomínky, nestačím reagovat. Jestli jsem řekl 12, tak nevím, v jaké souvislosti. Já si myslím, že jsem řekl, že to vychází v průměru 23 připomínek na kraj. Všechny kraje včetně hlavního města Prahy k celkovému tomu návrhu uplatnily 436 připomínek. To tak děleno 14 plus 1, nebo jak to je, takže 23 připomínek na kraj. A mně nepřijde, že to cupují. Prostě připomínky, které ministerstvo obdrželo, jsou konstruktivní, věcné a já jsem i už v té debatě hovořil o tom, že řada věcí je skutečně inspirativních a ministerstvo bude hledat řešení, které je vyhovující, tak, aby na něm byla shoda, pokud to nenarušuje faktický směr připravované novely. Ale znovu zdůrazňuji, bavíme se o té odkladové.

A ty termíny - také všichni tvrdili, že nepředložíme věcnou novelu v termínu. Přiznám se, čtrnáct dní jsme myslím měli zpoždění, protože jsme ji koordinovali s Ministerstvem životního prostředí a s jednotným environmentálním stanoviskem, ale předložili jsme to včetně RIA, věcnou novelu - nebavíme se o této odkládací - víceméně v termínu. Věřím, že dobrou prací a dobrou komunikací se nám podaří vypořádat připomínky podle toho harmonogramu, kde jsou dva měsíce, ačkoliv jsme původně plánovali měsíc.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času, to byla faktická poznámka. Nyní se hlásí do rozpravy paní poslankyně Dostálová.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji. Já jsem tedy čekala, že pan ministr města uklidní, tak to udělám za něj. Prosím, jenom aby nedošlo k chaosu: datum 2025 je související s věcnou novelou. Naopak nový stavební zákon v oblasti územního plánování již nabyl účinnosti, a to ke 30. červenci 2021, a týká se to územních plánů měst, které (by?) byly schváleny před 1. 1. 2027 a stále platí datum do 31. prosince 2028. Tak jenom, aby teď ve městech nezavládla panika, že se něco zkracuje - ne, je tam skutečně 31. 12. 2028, takže i Praha, samozřejmě, protože chápu, že situace s metropolitním plánem je velmi složitá, takže nový stavební zákon v tomto platí, datum 31. 12. 2028.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Zeptám se, jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Pokud se již nikdo nehlásí, rozpravu končím.

A poprosím o případná závěrečná slova navrhovatele zpravodajky. Paní zpravodajka bude mít závěrečné slovo.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Já si to užiju do poslední chvíle. Tak jenom, abych to shrnula z pozice zpravodajky. Samozřejmě co se týká pozměňovacích návrhů, o tom jsem hovořila. Byly podány pod písmenem A1, A2 a potom pod písmenem B1 až B5. Seznámím vás s procesem hlasování potom v rámci procedury.

Co bych ale ráda z pozice zpravodajky řekla, je, že skutečně si myslím, že tento návrh novely zákona, stavebního zákona je nadbytečný. Měli jsme se soustředit na věcné problémy, které - samozřejmě všechno je možné zlepšovat a debatovat. Tento návrh má právní vady, věcné vady, ale asi to této Poslanecké sněmovně nevadí. Takže já jenom bych chtěla upozornit na to, že v době, kdy máme obrovskou krizi s bydlením, odkládáme zákon o rok. Říkáme tady všem občanům, že nový zákon s těmi dobrými věcmi bude platit pro stát, ale už ne pro občana. Budeme mít dva stavební zákony. Dva stavební zákony! Nový pro vyhrazené stavby, starý pro všechno ostatní. Bude v tom samozřejmě velký chaos. V kontextu toho se odkládá i řešení černých staveb, systémová podjatost samozřejmě může vesele bujet dál, zejména na úrovni krajů, měst a obcí. Odkládáme účinnost věcí, které už jsou v účinnosti, takže je otázka, jestli toto všechno je vůbec v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Na mikrofony tady byly přiznané i retroaktivity, nové pojmy jako hibernace v právu, takže dovolte mi jenom, jako zpravodaj s tímto samozřejmě takto souhlasit nemůžu. Budu určitě... tím, že i padl návrh na vrácení do druhého čtení, padl návrh na zamítnutí a o tom všem budeme za chvíli hlasovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji, paní zpravodajko. Jenom zrekapituluji, že jsme uzavřeli obecnou rozpravu, ve které zazněl jeden návrh, který podala právě paní poslankyně Dostálová, a sice návrh na opakování druhého čtení podle § 95 odst. 2, jenom abych opravil paní poslankyni. S tím se vypořádáme. Pak by následovalo hlasování o návrhu na zamítnutí, který byl podán ve druhém čtení rovněž paní poslankyní Dostálovou. A pak bychom přešli k proceduře, kterou by paní poslankyně načetla.

Zagonguji, aby se mohli dostavit do sálu všichni kolegové. Zaznamenal jsem žádost o odhlášení, takže vás všechny odhlásím a poprosím vás, abyste se svými kartami přihlásili. Jenom ještě pro doplnění připomínám, že návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku číslo 137/2, který vám byl doručen dne 3. května 2022, a usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 137/3.

 

Znovu opakuji, o čem budeme hlasovat. V obecné rozpravě zazněl z úst paní poslankyně Dostálové návrh na opakování druhého čtení.

Zahájím hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 109 bylo přihlášeno 150 poslanců, pro hlasovalo 65, proti bylo 85. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní bychom měli hlasovat o návrhu na zamítnutí, který přednesla ve druhém čtení rovněž paní poslankyně Dostálová.

Já zahájím hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 110 bylo přihlášeno 150 poslanců, pro hlasovalo 63, proti 84. Návrh byl rovněž zamítnut.

 

Nyní poprosím paní zpravodajku garančního výboru, aby nás seznámila s procedurou hlasování, poté přednášela jednotlivé pozměňovací návrhy a při hlasování k nim sdělila stanovisko.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji za slovo. Já si vás dovolím seznámit s hlasovací procedurou. První, to už bylo hlasováno, jak vrácení do druhého čtení, tak návrh na zamítnutí. Pak bychom měli hlasovat návrhy legislativně technických úprav, ale protože žádné nebyly v rámci třetího čtení předneseny, toto se hlasovat nebude. Pak máme pozměňovací návrhy pod písmenem A1 a A2. Tyto návrhy se týkají odložení digitalizace o půl roku, tady navrhuji společným hlasováním. Pak máme návrhy B1 až B5 a tady navrhuji hlasovat každý tento pozměňovací návrh samostatně. Návrhy vždycky řeknu krátce, čeho se týkají, abyste přesně byli v obraze, o čem se hlasuje. A jako poslední se bude hlasovat zákon jako celek.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Čili zrekapituluji, budeme hlasovat pozměňující návrhy A1 a A2, to navrhujete hlasovat tedy i v rámci jednoho hlasování. Poté bychom přistoupili k návrhům B1 a B2, které byste chtěla hlasovat zvlášť.

Chci se zeptat, jestli je tu jiný návrh na proceduru? Jestli tomu tak není, tak si myslím, že ani nemusíme o proceduře dávat hlasovat a můžeme přistoupit k jednotlivým pozměňujícím návrhům. Čili paní zpravodajko, prosím.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji. Takže nyní prosím pana předsedajícího, aby dal hlasovat o pozměňovacích návrzích A1 a A2, a to společným hlasováním. Jde o návrhy na odložení digitalizace o půl roku. Garanční výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj dal souhlasné stanovisko.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Stanovisko navrhovatele? Pardon. (Ministr: Souhlasné.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Aby stiskl tlačítko a zdvihl ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 111 bylo přihlášeno 152 poslanců, pro hlasovalo 86, proti 48. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji. Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu B, a to samostatně, B1 až B5. To znamená nyní jako prvním hlasování poprosím pana předsedajícího o pozměňovacím návrhu B1. Tento návrh se týká zrušení požadavku na standardizaci a obsah územněplánovacích dokumentací.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Stanovisko navrhovatele?

 

Poslankyně Klára Dostálová: Pardon. Stanovisko výboru, omlouvám se, je nesouhlasné.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nesouhlasné. Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Nesouhlasné.)

Ano, zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 112 bylo přihlášeno 152 poslanců, pro hlasovalo 49, proti 84. Tento návrh byl zamítnut.

 

Prosím, paní zpravodajko, další pozměňující návrh.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Ano. Nyní máme před sebou pozměňovací návrh B2. Tento návrh se týká kritické infrastruktury jako vyhrazené stavby a vyloučení dozoru projektanta u vyhrazených staveb u dopravní kritické infrastruktury. Stanovisko výboru: nesouhlasné.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Nesouhlasné.)

Ano, já zahájím hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 113 bylo přihlášeno 152 poslanců, pro hlasovalo 48, proti 86. Ani tento návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Nyní jsme před hlasováním pozměňovacího návrhu B3. Tento návrh se týká, aby stavební předpisy, vlastní stavební předpisy mohla mít všechna statutární města. Stanovisko výboru: nesouhlasné.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Nesouhlasné.)

Ano, zahájím hlasování a ptám se, kdo je pro? Aby stiskl tlačítko a zdvihl ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 114 bylo přihlášeno 152 poslanců, pro hlasovalo 51, proti 79. Tento návrh byl zamítnut.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Nyní se dostáváme k pozměňovacímu návrhu B4. Tento návrh je vyřešení vazby na takzvaný změnový zákon, který novela neobsahuje. Stanovisko výboru je nesouhlasné.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Nesouhlasné.)

Ano, zahájím hlasování o tomto návrhu a ptám se, kdo je pro? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 115 bylo přihlášeno 152 poslanců, pro návrh hlasovalo 48, proti 85. Návrh byl zamítnut.

 

Poslankyně Klára Dostálová: A čeká nás poslední pozměňovací návrh pod písmenem B5. Tento návrh se týká doplnění přílohy číslo 3 na vyhrazené stavby, a to stavby prvku kritické infrastruktury a evropské kritické infrastruktury a o záměry, u nichž byla uzavřena plánovací smlouva s obcí nebo krajem. Stanovisko výboru: Nesouhlasné.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Nesouhlasné.)

Ano, zahájím hlasování o tomto návrhu. Ptám se, kdo je pro? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 116 bylo přihlášeno 152 poslanců, pro hlasovalo 49, proti 86. Návrh byl zamítnut.

 

Poslankyně Klára Dostálová: A nyní poslední hlasování, a to o návrhu zákona jako celek. Stanovisko výboru je podporující.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano. Přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona, neboť o všech pozměňujících návrzích bylo hlasováno.

 

Přednesu tedy návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, podle sněmovního tisku 137, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 117 bylo přihlášeno 152 poslanců, pro hlasovalo 86, proti 65. Návrh byl přijat.

 

A já konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. (Potlesk vládních poslanců.)

Paní předsedkyně Schillerová s přednostním právem.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Promiňte, pane místopředsedo, já musím vystoupit. Čemu jste zatleskali? Čemu jste zatleskali? Že jste odložili účinnost zákona roku, že jste zabránili tomu, aby lidé rychleji stavěli? Tomu jste si zatleskali? To nechápu. (Potlesk z řad hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další s přednostním právem pan předseda Výborný.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji, pane místopředsedo. Pane premiére, vládo, kolegyně, kolegové, ztratím jednu větu, vaším prostřednictvím, k paní předsedkyni. Nic z toho, vážená veřejnosti, není pravda, všichni poslanci tady to vědí. Ale já přicházím po dohodě všech předsedů poslaneckých klubů, všech v této Poslanecké sněmovně, s žádostí, pane místopředsedo, abyste s ohledem na to, že by měl pokračovat bod 115, ukrajinská krize a pan vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan v tuto chvíli vede zásadní a klíčové jednání právě k řešení té situace na pražském hlavním nádraží, a samozřejmě toto má za nás za všechny prioritu, tak jsme se dohodli na tom, že bychom nyní hlasovali o vyřazení všech bodů této schůze a schůzi tím ukončili.

Prosím, abyste o tomto procedurálním návrhu nechal hlasovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: To je procedurální návrh, o kterém musím dát hlasovat bez rozpravy okamžitě, vyjma snad, že by tu byl nějaký protinávrh? Není tomu tak.

 

Takže dám hlasovat o tomto procedurálním návrhu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 118 bylo přihlášeno 150 poslanců, pro hlasovalo 132, proti 2. Návrh byl přijat.

 

A my jste tedy vyřadili všechny následující body z pořadu schůze, a já tedy dnešní schůzi končím. Děkuju a přeji vám hezký zbytek dne a hezký víkend.

 

(Schůze skončila ve 13.28 hodin.)

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.