(pokračuje Karel Havlíček)

2.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb.,
o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 166/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr financí Zbyněk Stanjura. Prosím, pane ministře, abyste se ujal slova.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Když byl Radim Fiala ještě členem klubu ODS, tak ty materiály četl. Tak aby viděl, že to není žádná rychlá změna, toto je sněmovní tisk 166/0, byl distribuován 7. března roku 2022 ve 12.14, a nad tímto datem, hodinou je napsané: zástupce předkladatele: ministr financí. Tak to není úplně rychlé vzhledem k tomu, že dneska je 3. května. To jsou skoro dva měsíce. Škoda, že si to předseda opozičního klubu nepřečetl. Ten zákon má jenom tři paragrafy, je to asi půl stránky. Ale to tak někdy je.

Pro pana poslance Vondráčka. Jestli 14 hodin mluvení mimo věc označil za "nedělejme si teď drobnou nepříjemnost, buďte tak velkorysí", tak já nevím. Já nejsem sice velký příznivec našich přísloví, ale napadá mě zrovna několik. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Jestli tady dneska někdo útočí, tak je to opozice. Vládní většina se brání. Ale někdo si prostě ještě nezvykl, že nemá většinu. Mám pocit, že to fňukání je už v genech hnutí ANO. Nedá se nic dělat. Doufám, že až příště bude vystupovat pan poslanec Andrej Babiš a bude tady blábolit, tak taky odtud budu slyšet takové rozhořčené volání: K věci! K věci! K věci! Ale skoro se vsadím, že se toho nedočkáme.

Ten návrh je široce debatován ve veřejném prostoru. Opozice si ho vybrala jako jeden z cílů svých útoků na vládu. A já jsem vlastně překvapený. Ten zákon ba ve skutečnosti, kdybychom používali základní matematiku, normální zdravou úvahu, prošel Poslaneckou sněmovnou jako nůž máslem.

Zkusme se vrátit v čase, kdy vláda Andreje Babiše svým nařízením v souladu se zákonem rozhodla, že platba za státní pojištěnce v roce 2021 bude 1 967 korun měsíčně. A když si najdete výstupy z tiskové konferenci po tehdejší vládě a tehdejší veřejné vystoupení tehdejší ministryně financí a tehdejšího ministra zdravotnictví - k mému překvapení velvyslance České republiky ve Finsku toho času -, tak tento návrh zdůvodnili tím, že mají obavu a že predikují, že zůstatky na účtech zdravotních pojišťoven by na konci roku 2021 mohly klesnout k 10 miliardám či případně níže.

Nechci nějak ironizovat tento návrh, obavy mít můžeme. Rozumím tomu, že někdo třeba takhle rozhodne, nicméně to rozhodnutí se ukázalo jako naprosto nekvalifikované. Nekvalifikované! A místo aby člověk přišel a řekl: chápejte prosím, v té době bylo mnoho neznámých, nevěděli jsme logicky v květnu roku 2021, jak to bude s covidem, jaké budou výdaje, tak jsme z hlediska nějaké vysoké opatrnosti toto číslo zvolili, naštěstí realita je úplně jiná, tudíž neexistuje důvod, abychom na tom čísle trvali. Takže obsahuje to důvodová zpráva k tomuto materiálu. Když se podíváme na celkové zůstatky k 31. 12., tak nebylo to ani 10 miliard, ani méně než 10 miliard, bylo to 51,8 miliardy. Takže soudruzi z NDR někde udělali chybu, ale to se občas někdy stává. Tomu já rozumím. Čemu nerozumím, že ve světle faktů, dat a reality někdo není schopen říct: tak jsme to odhadli špatně. My bychom řekli jasně, rozumíme tomu, tak se pobavme racionálně o tom, co potřebuje systém zdravotního pojištění.

Abychom neměli ta data tak zastaralá, tak já jsem si nechal vytáhnout, jaká je skutečnost k 30. dubnu letošního roku, což je informace stará přesně, teď už čtyři dny, jsme 4. května, a zůstatek na účtech zdravotních pojištěn k 30. dubnu je 57,5 miliardy. Takže žádný problém neexistuje. Je to vlastně problém, který si vymyslela opozice, a zaslechl jsem, že to budou bránit na barikádách. Co budeme bránit? Kolik je správné číslo, aby zůstalo na účtech zdravotních pojišťoven? Padesát miliard? 55 miliard? 60 miliard? Bavme se o tom. To je racionální debata. Já bych tedy poprosil všechny ty, kteří dodávali ty projevy k předchozímu bodu, aby v té čtenářské soutěži jim vyměnili podklady, aby už nevystupovali k podporovaným zdrojům energie, ale k zdravotnímu pojištění, a byl bych rád, kdybychom mohli mluvit o těch číslech. To, co vláda rozhodla, a to už vlastně podpořila i Sněmovna hlasováním o státním rozpočtu, se ukázalo, že není potřeba těch 14 miliard letos alokovat do systému zdravotního pojištění. Říkají to odborníci, říkají to data, říkají to čísla. Můžete říkat, co chcete, jenom strašíte občany.

Za prvé, v letošním roce se postupuje podle schválených zdravotně pojistných plánů. Ano, je tam jistá nepřesnost, ale ta je k prospěchu celkové bilance. Logicky v okamžiku, kdy se ty zdravotně pojistné plány sestavovaly, tak jsme nemohli správně odhadnout výši inflace, a tím pádem výši plateb ne za státní pojištěnce, ale výši plateb, které si platí zaměstnanci a jejich zaměstnavatelé. To za prvé.

Za druhé, platí úhradová vyhláška pro letošní rok. Všechno, co bylo nasmlouváno, bude v letošním roce poskytnuto. Nikomu nic nehrozí. Ani systému zdravotní pojištění, ale zejména nic nehrozí našim občanům a našim pacientům. Péče bude poskytována v plném rozsahu v odpovídající kvalitě. To je klíčové. To, o čem jednáme je, abychom předběžnou obavu dali do souladu s realitou.

My jsme současně slíbili v okamžiku, kdy jsme vyjednávali se zdravotními pojišťovnami ještě předtím, než jsme přinesli návrh státního rozpočtu do Poslanecké sněmovny, a my jsme slíbili poté, co nás ujistili, že v roce 2022 po tomto zásahu vlády a Sněmovny nic nehrozí, že přijdeme co nejdříve s automatickým valorizačním vzorcem. Vedli jsme k tomu debatu. V této chvíli máme shodu na tom, jaký používat valorizační vzorec, a já věřím, že tento návrh získá podporu celé Poslanecké sněmovny. Poté, co jsme prověřovali všechny možné parametry a jejich kombinace, tak jsme se rozhodli použít něco, co se u nás dlouhodobě používá a co má logiku a s čím máme zkušenost. Jinými slovy, před druhým čtením vládní poslanci načtou pozměňovací návrh, který by do toho zákona zakotvil mechanismus automatické valorizace, a ten bude stejný, jako je valorizace penzí. Je to systém, který je vyzkoušený. Když to stačí u penzí, tak to bezesporu bude stačit u zdravotního pojištění.

Takže já bych chtěl vyzvat opozici, aby ani dnes, ani zítra, ani pozítří nestrašili občany, protože skutečně zdravotnictví funguje, bude fungovat bez problémů v letošním roce. A pokud se nám povede, já pevně věřím, že ano, protože máme shodu ve vládní koalici, zakotvit do zákona automatický valorizační vzorec, přineseme tolik poptávanou a tolik potřebnou stabilitu a předvídatelnost systému zdravotního pojištění.

Zbytek si asi nechám na případné dotazy nebo komentáře. Těším se na tu debatu a věřím, že řečníci budou používat fakta, data, čísla a ne pojmy a dojmy, protože pak ta debata je poměrně složitá. Chci říct, že v letošním a v loňském roce je v poměru platby za státní pojištěnce nejvyšší procento vůči HDP a v příští letech bude zachováno. Nebude sníženo. Ale pokud přijme ten valorizační vzorec, dá se plánovat minimálně v tom střednědobém horizontu.

Taky chci připomenout, když se podíváme na to, jak ten systém fungoval v předchozích letech, myslím si, že se shodneme, že dlouhodobě české zdravotnictví odvádí špičkový výkon pro naše občany. A byly roky, kdy na konci roku byly zůstatky zdravotních pojišťoven tu 12, tu 25, tu 30 miliard. Těch 57 ke konci dubnu ukazuje, že systém je stabilní, robustní a nepotřebuje z populistických důvodů další virtuální peníze. Mnohem důležitější je, a vím, že na tom kolegové z vládních řad, a doufám, že se přidá i opozice, pracují, je podpořit prevenci. Tam alokovat peníze, protože to jsou nejlépe investované peníze ve zdravotním systému - do prevence. Vím jak od našich zástupců ve Správní radě VZP, od našich členů zdravotního výboru, od pana ministra zdravotnictví, který mimochodem je zdravotně hendikepován, jinak by tady byl určitě po mém boku, že se to chystá. A to jsou správné kroky, které bezesporu přispějí k tomu, aby ten systém byl v příštích letech efektivnější, výkonnější, a tím pádem lépe sloužil našim občanům.

Když se na ten systém podíváme, tak klíčový hráč v celém systému zdravotní péče, doufám, že se nikoho nedotknu, nejsou ani poskytovatelé, ani pojišťovny, klíčoví jsou pacienti. Takhle bychom k tomu měli přistupovat vždy a za každých okolností. Tento návrh zákona plně respektuje potřeby našich pacientů a plně jim zabezpečuje kvalitní a dostupnou zdravotní péči. Děkuji za pozornost. (Potlesk vládních poslanců.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji panu ministrovi financí za uvedení zákona o veřejném zdravotním pojištění. Převzala jsem v tuto chvíli řízení schůze a nyní poprosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Tom Philipp. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Tom Philipp: Dobré jitro přeji všem téměř. A těm, kteří v tuto chvíli odpočívají, to přeji, protože v tuto chvíli by se již odpočívat mělo.

Já věřím, že to bude rychlé, že to rychle projednáme, a pokud bychom to neprojednávali rychle, tak že to projednáme aspoň věcně. Těch 14 miliard, tak jak pan ministr řekl, to zdravotnictví v tuto chvíli pro rok 2022 nepotřebuje, má finanční rezervy dostatečné na straně pojišťoven, a nemusíme se tedy o úhradu péče bát. Bylo by krásné, kdybychom dokázali příštích x hodin, které teď budeme věnovat tomuto zákonu, nebo této novele, se nevěnovat těm 14 miliardám, ale fungování zdravotnictví. Využijme ten čas, který teď tady máme a který teď tady pravděpodobně spolu chceme strávit, abychom vymysleli, jak třeba řídit zdravotnictví lépe, co udělat, aby zdravotnictví fungovalo lépe pro občana, pro pacienta, tak jak říkal pan ministr. Své příspěvky prosím směřujme tímto směrem.

Tak jak řekl pan ministr...

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Pane poslanče, já se velmi omlouvám, já vás chvilku přeruším a chtěla bych požádat i na levé straně, pokud máte něco k řešení, prosím, běžte do předsálí jednacího sálu. V tuto chvíli hovoří pan zpravodaj pan poslanec Tom Philipp. Děkuju mnohokrát a omlouvám se, pane poslanče.

 

Poslanec Tom Philipp: Tak už jenom krátce. Čtrnáct miliard, tak jak řekl pan ministr, v tuto chvíli není nutné, aby ve zdravotním pojištění hrálo nějakou roli. Směřujme svoje příspěvky k tomu, abychom vymysleli, jak lépe řídit zdravotnictví pro naše občany, a ne k tomu, abychom se osočovali z nějakých dejme tomu nepředložeností, to znamená odebírání finančních prostředků. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji. Paní Ožanová v tuto chvíli avizuje - ale já nemám v tuto chvíli otevřenou ani rozpravu, mám tady přihlášená přednostní práva, která musí mít, i když já nemusím v tuto chvíli otevřít obecnou rozpravu, mohu dát rovnou přednostní práva, a pokud obecnou rozpravu otevřu, tak stejně musím dát přednost přednostním právům. A s přednostním právem je v tuto chvíli přihlášen Tomio Okamura. Takže já musím postupovat v souladu, jak v tuto chvíli to je, a požádám v tuto chvíli předsedu poslaneckého klubu hnutí SPD Tomia Okamuru, který je přihlášen písemně s přednostním právem. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, stojíme dnes nad návrhem vlády Petra Fialy, která chce vzít 14 miliard...

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Pane předsedo, já vás hned na začátku přeruším a požádám všechny poslance a poslankyně, aby se ztišili. Je to velmi nepříjemné, když řečník hovoří u řečnického pultu a musí být přerušován. Děkuju vám moc za vstřícnost. Opravdu pokud si něco potřebujete vyřídit, chápu, ta hodina, už máme 15 minut skoro po půlnoci, tak děkuji mnohokrát a předávám slovo panu předsedovi.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, stojíme dnes nad návrhem vlády Petra Fialy, která chce vzít 14 miliard korun zdravotním pojišťovnám, a tím zhoršit kvalitu zdravotní péče pro naše občany. Tento návrh vládní koalice ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů je bezprecedentní krádeží v historii financování zdravotnictví v České republice. Vláda Petra Fialy z ODS se prostě rozhodla zhoršit dostupnost zdravotní péče pro naše občany. S tímto SPD zásadně nesouhlasí. Již nyní je v mnoha ohledech zdravotní péče pro naše občany obtížně dostupná, například stomatologie. Chybí personál, jsou dlouhé čekací lhůty na některá vyšetření a zákroky a tak dále. Navíc je situace napjatá i v souvislosti se statisíci uprchlíky, kteří zdarma využívají zdravotní péči a další veřejné služby.

Poslanci... On tu není pan ministr Válek? (Z pléna: Je nemocný.) Dobře. Ale zajímavé je, že před chvílí tweetoval hanlivý tweet na naši adresu, na adresu SPD, takže je evidentně plný energie a sil. Takže to jenom říkám, že je tady omluven jako nemocný, a před chvílí tweetuje hanlivý a lživý politický tweet na adresu SPD. Říkal, že SPD, tam píše, že SPD zajímají jenom rubly z toho důvodu, že my navrhujeme, aby po vzoru Rakouska, Slovenska a Maďarska se vláda snažila nasmlouvat přímé kontrakty na dodávku plynu a přestala nakupovat přes překupníky a na burzách v Německu, což zdražuje třikrát až pětinásobně plyn v České republice. (Poznámky ze sálu.) Nechte si ty hulvátský manýry!

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já vás poprosím, pane předsedo, pokud chcete oslovit některého poslance, tak prostřednictvím paní předsedající.

 

Poslanec Tomio Okamura: Já jsem žádného neoslovoval. Oni tady, oni tady vulgárně křičí a ujíždí jim nervy. Já mluvím o panu ministru Válkovi, který je ministrem zdravotnictví a předkládá tento zákon. Takže já vím, že se vám to nelíbí, ale mě fakt umlčovat nebudete! Takže to tedy v žádném případě a chovejte se laskavě slušně! Vy jste zvyklí hulákat asi sami na sebe. Na mě nikdo hulákat nebude. Takže já na ty vaše manýry fakt nejsem zvědavý!

Takže ještě jednou. Mluvím o panu ministrovi Válkovi a o něm si budu tady říkat, co chci, a říkám korektně, že lže na svém Twitteru. Dneska vy jste říkali, že je nemocný, ale evidentně síly k tweetování lživých tweetů má, a my si myslíme, že byste měli nasmlouvat ten plyn pokud možno přímo jako demokratické Rakousko nebo Slovensko a Maďarsko, a teď Češi kvůli vaší vládě platí zbytečně třikrát až pětkrát předražené ceny plynu. Je to plná odpovědnost vaší vlády. Takže to tak je. (Poznámky z pléna.) A k věci tady mluvím, protože tady byla informace ne z mé strany, že pan ministr Válek je nemocný, přeju mu samozřejmě uzdravení, zároveň ale říkám, že evidentně energie má dost, když tweetuje na Twitteru lživé tweety. Takže to je ta věc. Takže mě tady neumlčujte a chovejte se slušně!

Další věc je, že bych tedy pokračoval. Tedy to hulvátský jednání vládních poslanců fakt neuvěřitelný! Řvát tady na někoho. Hrozný je to úplně!

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já bych opravdu chtěla požádat všechny poslance a poslankyně, aby nekřičeli na toho, kdo hovoří. Zároveň bych chtěla požádat o slušnost všechny, i ty, kteří mluví. Pokud chcete reagovat, můžete se přihlásit faktickou poznámkou. A já chápu, že v tuto chvíli jsou tady i - a vnímám to - v rámci toho, co jsme tady řešili u toho bodu předešlého, ale já bych chtěla říct, že pan předseda hnutí SPD vystupuje s přednostním právem. Děkuji.

 

Poslanec Tomio Okamura: Takže zdůrazněme si to ještě jednou. Já vím, že tady zástupcům vládní koalice ujíždí nervy, když tady navrhují, že vezmou zdravotním pojišťovnám 14 miliard korun, já to tady podrobně rozeberu, a že se zhoršuje, že zhoršíte dostupnost zdravotní péče pro občany. To je potřeba si opakovat opakovaně. Budeme to tady opakovat samozřejmě po celou dobu tohoto projednávání a budeme to pochopitelně opakovat až do voleb, protože to je opravdu neuvěřitelné, že místo abyste řešili zdražování, tak tady řešíte to, abyste zhoršili dostupnost zdravotní péče občanům. Je to otřesný návrh samozřejmě, proto také to zasluhuje delší pozornost. A umlčet se opravdu nenecháme. Rozhodně ne tady současnou vládní koalicí.

Takže já říkám, že SPD s tímto zásadně nesouhlasí, protože již nyní, jak jsem říkal, je mnoha ohledech zdravotní péče pro naše občany obtížně dostupná, podívejte se například na stomatologii, kdy chybí personál, jsou dlouhé čekací lhůty na některá vyšetření, zákroky, i finančně je ta stomatologie pro mnoho občanů nedostupná. A navíc je situace napjatá, jak jsem říkal, i v souvislosti se statisíci uprchlíky, kteří zdarma využívají zdravotní péči a veřejné služby.

Takže my jsme tady jasně říkali za SPD, že budeme tento vládní zákon tady ve Sněmovně obstruovat, jelikož zásadně nesouhlasíme se zhoršováním dostupnosti zdravotní péče pro naše občany. Podle názoru SPD je nutné ve státním rozpočtu škrtat na platbách nepřizpůsobivým, solárním baronům, politickým neziskovkám či na předražených zakázkách, nikoliv na zdravotní péči pro lidi. Na úkor zdravotní péče pro naše občany Fialova vláda navýšila ve státním rozpočtu mimo jiné platby Úřadu vlády na byrokratický aparát pro nově vytvořené tři ministry a zvyšuje odvody peněz do Evropské unie. To je pochopitelně pro SPD nepřijatelné, že se dějí takovéto věci na úkor zdravotní péče pro naše občany. Osobně nevím o jediném případu z historie České republiky, že by vláda snížila platby za státní pojištěnce, a to dokonce v situaci, kdy zdravotně pojistné plány pojišťoven počítaly dokonce s navýšením a kdy navíc se navyšují i úhrady za zdravotnické výkony a jejich rozsah podle úhradové vyhlášky, a také v momentě, kdy zdravotnictví překonalo jednu krizi a stojí před ní sanace nedozírných škod způsobených covidovou krizí. Navíc vzhledem k uprchlické vlně z Ukrajiny se ještě zvýšilo zatížení našeho zdravotnického systému.

Cílem loupeže, kterou tady předkládá vláda, se staly rezervní fondy pojišťoven. Někdo v uvozovkách hodně chytrý si všiml - jestli to nebyl zrovna tady pan ministr financí Stanjura, ten v uvozovkách hodně chytrý, který si všiml, že české zdravotní pojišťovny mají rezervy? Pane ministře, nebyl jste to vy? Ale já to rozeberu. (Nesrozumitelná poznámka ministra Stanjury.) No já o tom nepochybuji, že víte, kam sáhnout, tak abyste poškodil české občany, například tím, že se zhorší zdravotní péče. O tom přece tady právě hovoříme. (Poznámka ministra Stanjury.) Ale ministra můžu oslovovat přímo. A za druhé, vy mě tady urážíte už dávno nějakými nesmysly. Já jsem na to ani nereagoval. Takže buďte v klidu. Ono už bylo trošku přes čáru, jak jste tady hulákal na pana prezidenta, když tady měl projev, protože jste byl nervózní. Dobře, to taky bylo trošku přes čáru, ale nechte mě prosím vás v klidu vyjádřit. Nebuďte nervózní. Budete mít čas. Vy mě oslovujte podle jednacího řádu prostřednictvím předsedajícího, já vás - ministra - můžu oslovovat přímo. Tak se naučte jednací řád. Já ministra můžu přímo. (Reakce ministra Stanjury.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já bych chtěla...

 

Poslanec Tomio Okamura: Tak se tady bude mluvit na mikrofon, nebo jak se bude mluvit? On tady na mě pořád mluví. On tady celou dobu má poznámky na mě. Tak se ovládejte, prosím vás!

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Chtěla bych velmi požádat, aby jednotliví poslanci na sebe nepokřikovali, a zároveň bych chtěla požádat pana předsedu poslaneckého klubu hnutí SPD, pokud bude někoho oslovovat, tak prostřednictvím pana předsedajícího, a zároveň aby ten projev byl samozřejmě ve veškeré slušnosti a byl veden k věci. Samozřejmě máte přednostní právo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Tak já děkuju za to. Od začátku mám připravený projev k věci, a kdyby tady nezačali hulákat vládní poslanci a nerušili mě, tak přece jsem byl připraven a jsem připraven dál to vést k věci. Takže nechte v klidu opozici mluvit. My nebudeme skákat, tak jak budete pískat, a všechno bude přece v pořádku. Já vím, že jste nervózní z toho, protože vím, že i mnozí vládní poslanci jsou skutečně nervózní z toho, že občané jim píšou, že prostě nechtějí, aby se zhoršovala dostupnost zdravotní péče. Takže vím, že je to důvod k tomu, že tady zoufale vykřikujete, ale to si musíte domluvit ve vaší koalici, to tady takhle nezměníte, a vyjádřit to hlasováním

Takže pojďme k věci. Ostatně já k věci tady od začátku mluvím. Takže zase tady na mě křičí vládní poslanec, tak já už nevím.

Takže někdo v uvozovkách hodně chytrý si všiml, nebudeme rozebírat kdo, ale zajisté je to někdo z vládní koalice, že české zdravotní pojišťovny mají rezervy - ale o tom víme, o nějakých rezervách, všichni, ale samozřejmě já to říkám z jiného důvodu - ostatně tak jako ostatní pojišťovny nebo třeba banky, velí tomu jak zdravý rozum, tak i zákony. Podotýkám, že ve svých rozpočtech pro letošní rok i po navýšení plateb za pojištěnce počítaly pojišťovny vesměs se ztrátou. VZP například počítala ve svém rozpočtu s deficitem 5,9 miliardy. Tahle vláda, která vykřikovala, že nechce dluhy a život na dluh, se rozhodla pro něco razantnějšího, a to pro život na dluhy, které naseká někomu jinému. To je skutečně posun hodný rozpočtového génia, teď už tady nechci ukazovat vedle, dobře, z nějakého hodně hlídaného ústavu pro duševně choré. No, to už jsem nemyslel.

Fialova vláda si je samozřejmě vědoma, že škrtnutí ve výši cca 14 miliard pro zdravotnictví ve státním rozpočtu znamená pro veřejné zdravotní pojištění další významnou ztrátu. A zmiňuje to i ve své předkládací správě, kde píšete - cituji: O stejnou částku se sníží příjmy systému veřejného zdravotního pojištění, což by bez dalšího znamenalo úplné vyčerpání základního fondu zdravotního pojištění v letošním roce. Lze nicméně předpokládat, že se pozitivněji bude vyvíjet situace na příjmové stránce od ekonomicky aktivních plátců pojistného, kdy s ohledem na inflaci budou příjmy o cca 5 až 7 miliard korun vyšší. Reálná hodnota bude nicméně známá až v průběhu roku a je potřeba počítat s tím, že inflace se zároveň projeví na nákladové stránce poskytovatelů zdravotních služeb, což bude vyvíjet tlak na navyšování úhrad v rámci sjednávání dohod o úhradách zdravotních služeb na příští rok. Pro posílení základního fondu zdravotního pojištění je nicméně možné zapojit rovněž prostředky ostatních fondů, zejména fondu rezervního a provozního, na nichž má většina zdravotních pojišťoven dostatečné množství prostředků pro překlenutí letošního zmrazení platby za státní pojištěnce. Konec toho úseku z té důvodové zprávy.

Pro ty skutečně pomalejší opakuji, že zdravotní pojišťovny na navýšené platby nastavily své rozpočty, a dále, že podle vydané úhradové vyhlášky, která s navýšením rovněž počítala, se od počátku letošního roku hradí prostředky zdravotnickým zařízením. Co je také zásadní, skokově nám rostou ceny energií jak na pobočkách pojišťoven, tak v nemocnicích nebo ordinacích, a vzhledem k aktuálnímu konfliktu na Ukrajině nepochybně ještě porostou. V souvislosti s tím porostou ceny i dalších produktů, zdravotnického materiálu, ale porostou také ceny potravin, neboť je vše od produkce až po zpracování a distribuci přímo navázané na stále dražší energie.

Takže pokud vláda licoměrně počítá s vyššími příjmy pojišťoven díky inflaci, tak musíme dodat B, a to, že ještě daleko rychleji porostou náklady. Přesněji ne že porostou, ale už rostou. V lednu byla inflace téměř 10 %, v únoru přes 11 % a v březnu už přes 12 %, ale samozřejmě někde narostly ceny energií daleko více. Jen jako perličku na ilustraci uvedu, že největší naše zdravotní pojišťovna VZP v prosinci skončila u dodavatele poslední instance, protože zkrachoval její dodavatel, firma Microenergy. A i když vedení VZP jistě jednalo rychle a určitě už našli náhradního dodavatele, pochybuji, že ceny energií budou ve stejné výši jako u předchozího dodavatele. Oproti původnímu rozpočtu bude zcela jistě VZP platit více. Platit víc budou všichni a na všech stranách a jakékoliv řeči o tom, že se zvednou příjmy, jsou velmi zavádějící sofistika, protože příjmy pojišťovnám vždy porostou pomaleji než náklady. Ale s tím růstem bych moc nestrašil. Inflace, ale také krize v dodávání a výrobě některých komponentů už způsobila stagnaci v automobilovém průmyslu a výrobě na něj napojené, to znamená naopak pokles odvodů do zdravotního a sociálního pojištění v segmentu, který tvoří páteř našeho průmyslu. A samozřejmě je tady také kolotoč sankcí vůči Rusku, takže možná stovky českých firem přijdou o odbyt a příjmy.

Podle veřejně dostupných zpráv je v rezervních fondech, které jsou podle zákona o VZP a o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách určeny, tady cituji z toho zákona, ke krytí schodků základního fondu a ke krytí hrazených služeb v případech výskytu hromadných onemocnění a přírodních katastrof, je v tuto chvíli jen něco přes 4,8 miliardy korun, což je extrémně málo.

Provozní fondy se pak používají k úhradě nákladů na činnost pojišťoven. Hlavním zdrojem těchto fondů jsou stanovené příděly ze základního fondu, které se odvíjejí hlavně od počtu pojištěnců dané pojišťovny. Nicméně v průměru činí něco málo přes 3 % příjmů základního fondu, což je, jak uvádí Ministerstvo zdravotnictví na svém webu, v porovnání s provozními náklady zdravotních pojišťoven v jiných evropských zemích hluboko pod průměrem. V Německu to bylo v roce 2014 6,8 %, v Belgii 4,5 %, na Slovensku 3,5 %. Ty údaje jsou k dispozici trošku staršího data. Ale je to pro srovnání.

Na konci loňského roku bylo dohromady na provozních fondech skoro 17,4 miliardy, z nich je ovšem třeba zaplatit zhruba 6 200 zaměstnanců, kteří v pojišťovnách pracují, energie, opravy, nájmy, IT, propagaci, vybavení, provozní náklady a další služby.

Například VZP, která měla na konci loňského roku na provozním fondu skoro 12 miliard, sice ve svém zdravotně pojistném plánu pro letošek opět plánuje úsporu ve výši 1,9 miliardy, u zaměstnaneckých pojišťoven už ale situace tak veselá není. K tomu ještě připočtěme, že dnes zdravotní pojišťovny hradí položky, s nimiž se ve zdravotně pojistných plánech nepočítalo, jako je testování. Plátci přitom hospodaří deficitně už druhým rokem. Podle zprávy prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven České republiky Ladislava Friedricha se původně na letošní rok počítalo s deficitem 14 miliard, který by fondy pojišťoven ještě pokryly s tím, že by na konci roku na účtech zůstalo 9 miliard. Větší část zůstatků by pak navíc již jen kryla dosud nesplacené závazky za rok 2022. Dalších 14 miliard poklesu už ale zůstatky pokrýt nemohou a část nezaplacených nákladů se přesune do dalšího roku.

Prostor pro příznivější výběr pojistného od zaměstnavatelů a snížení nákladů je dost úzký, protože za většinou růstu nákladů stojí změna dohodnuté výše plateb a změna úhradové vyhlášky na rok 2022, která zvedla dohodnuté výdaje o 18 miliard korun. Pojišťovny samozřejmě budou muset hledat úspory, a to například na bonifikacích nebo v lékové politice, ale je jasné, že před deficity neuniknou a vládní škrty jim zcela zásadně podlomí jejich finanční zdraví. To, co je pro státní rozpočet malá záplata 14 miliard, to je pro rozpočty pojišťoven velká rána pod pás a uvede celý segment zdravotního pojištění do krize a rizika kolapsu. A znovu zdůrazňuji, že plnou odpovědnost za veškeré problémy ve zdravotnictví má a bude mít vláda Petra Fialy. Ať se to dotkne jakéhokoliv občana České republiky, ta odpovědnost je zcela jasná a bude zcela jasná a je to potřeba také takto všude říkat, protože je to úplně jasné.

Navíc ze strany vlády jde jen o rozpočtové divadlo, o účetní přesuny, které mají ukázat, že vláda v uvozovkách umí šetřit. Ovšem na nepravém místě. Ale jak vidíme, vláda Petra Fialy neumí šetřit, protože ukrást cizí peníze není úspora, ale loupež. Jak jsem už říkal minule, firmy a zaměstnanci platí zdravotní pojištění zvýšené o zákonem daná procenta a stejně tak by měl platby valorizovat logicky a správně i stát. A je jen chyba, že ho k tomu nenutí zákon. Naopak stát se ze své odpovědnosti platit za svoje pojištěnce vyvléká. No, stát, je to odpovědnost vlády Petra Fialy! A fakticky vláda nechává zvýšené výdaje na podnikatelích, na firmách, živnostnících a zaměstnancích a samozřejmě také na pojišťovnách, na zdravotnictví. Pane ministře Stanjuro, když už vás tady mám po pravé straně.

Vážené dámy a pánové, zásah vládní koalice Petra Fialy do příjmů zdravotních pojišťoven jsme už tady několikrát diskutovali v rámci různých debat. Když budu citovat vládu - cituji: Za účelem zapojení volných prostředků ostatních veřejných rozpočtů do státního rozpočtu v letošním roce se navrhuje, aby došlo ke zmrazení platby za státní pojištěnce na úroveň roku 2021. Konec toho citátu.

Vláda od počátku roku argumentuje, že vzhledem k tomu, že v průběhu roku, tohoto roku, tohoto rozpočtového roku, dochází k převodu ze státního rozpočtu do systému veřejného zdravotního pojištění ve výši 1 967 korun za osobu a měsíc, je nezbytné za účelem naplnění tohoto požadavku platbu po zbytek roku přiměřeně snížit. Od 1. července 2022 by měla platba za osobu a měsíc činit podle tohoto vládního návrhu 1 567 korun. Tím prý dojde v letošním roce k úspoře zdrojů státního rozpočtu ve výši 14 miliard korun. A pochopitelně dodáváme to B, že dojde pochopitelně a logicky k ohrožení dostupnosti zdravotní péče pro naše občany. Je to tak. Je to tak!

Uniká mi logika zdůvodnění, proč je potřeba platby snížit, když vláda říká, že tím důvodem je fakt, že nyní stát platí 1 967 korun za osobu, a proto se to musí snížit. Nevím, jaké jsou pohnutky autora této věty, chtělo by se mi říct postižení, ale udivuje mě, že nikdo z předkladatelů, což je tady vládní pětikoalice, se nenamáhal s nějakým faktickým zdůvodněním. V tuto chvíli nám tedy Fialova vláda říká, že zdravotnictví dostává moc peněz, takže je nutné zdravotnictví peníze sebrat. To je ve zkratce to, co nám tady říká vláda. Proto jsem tady schválně citoval.

Jenže aby někdo mohl tvrdit, že někdo dostává moc nebo málo, musí mít nějakou analýzu nákladů na pojištěnce, nákladů na zdravotní péči, a pak přece může ten někdo tvrdit, že tahle platba je vysoká nebo nízká. Vláda Petra Fialy z ODS samozřejmě žádnou - opakuji žádnou - analýzu nemá, a naopak si protiřečí v další větě důvodové zprávy, kde poukazuje na inflaci, která pojišťovně prý přinese 5 až 7 miliard korun navíc. Připomínka inflace, přesněji zdražování, je správná, ale ve špatném kontextu. Ano, pojišťovnám a nemocnicím všechno zdražilo, a to velmi extrémně - teplo, světlo, materiál. To asi zástupci vládní koalice nevědí. Já bych řekl, že to spíš vědí, ale schválně to tady neříkají.

Inflace je tedy ve dvouciferných číslech. Ale pro zdravotnictví se náklady v mnohém zvýšily skutečně dramaticky. Jde samozřejmě o energie a pohonné hmoty, ceny tepla a pohonných hmot, ty jsou rekordní. Už v lednu letošního roku pojišťovny i bez snížení plateb počítaly s deficity, tedy s nižšími příjmy, než budou výdaje. A v této situaci má vláda - nevím, jak to jinak nazvat než drzost trvat na něčem, co bylo hloupé už před čtyřmi měsíci, ale co je dnes naprosto scestné a nebezpečné. Fakticky jde o snížení objemu peněz, které jdou do zdravotnictví, a to v situaci, kdy extrémně rekordně vyrostly náklady ve zdravotnictví, a v čase, kdy tu máme mimo jiné dnes už víc než 300 000 dalších uživatelů zdravotní péče z řad ukrajinských uprchlíků, přičemž velká část z nich patří k těm, kdo tu péči, ať už preventivní, nebo léčebnou, budou potřebovat. Samozřejmě s českého rozpočtu, tak jak to tady vidíme.

Ukrajina, jak víme, má relativně nízkou proočkovanost a naopak rekordní počty lidí nemocných HIV, TBC a dalšími chorobami, které jsou navíc přenosné. A buďme upřímní, přichází k nám lidé ze země, kde většina obyvatel neměla přístup ani ke zlomku péče, která je standardem u nás. To není urážka Ukrajiny. V případě chudých lidí budou stejně špatně v přístupu ke zdravotnictví třeba v USA a některé vaše další v uvozovkách vzory. Takže když to shrnu, proč tedy o tom hovořím, tu máme mezi uprchlíky velké procento lidí se zanedbanými chorobami, jejichž léčba dopadne na naše zdravotnictví. S těmito náklady nepočítají zdravotně pojistné plány pojišťoven, a opravdu ani nemohou, protože jde o velkou neznámou. VZP v tuto chvíli alespoň předběžně počítá s tím, že občané Ukrajiny budou využívat zdravotní péči ze 60 % úrovně českého občana. To je velmi optimistické, protože například preventivní péči dětem ve školách musí poskytnout všem stejně. Pokud budeme léčit Ukrajince nemocné HIV, s infarktem nebo s tuberkulózou, tak se asi shodneme, že tuhle další život zachraňující péči budeme muset ze systému za současných podmínek poskytnout na 100 %, nikoliv na 60 %, jak je plánováno v těch předběžných úvahách.

Někteří - to bylo zase vtipné, co jste řekl teď. To jo. Někteří páni ministři a zástupci vládní koalice Petra Fialy z ODS už lidem vzkázali, že se musí uskromnit. To je sprosté hlavně vůči starým lidem, kteří celý život dřeli, a vůči našim invalidním spoluobčanům, kteří za problémy, které způsobují z velké části politici, nemohou. A tento vládní přístup je zcela nepřijatelný, zvláště pokud jde o zdravotní péči. Čeští občané si celý život platí pojištění, které jim má zajistit nějaký zdravotní standard deklarovaný také naší ústavou. Není jejich vinou, že politici po převratu v roce 1989 začali masivně rozprodávat majetek a státní firmy, které do té doby vydělávaly peníze například pro zdravotnictví a na důchody. Je opravdu drzost a sprostota nejhrubšího zrna, když k úsporám vyzývají občany politici vládních partají, které občany a stát okradly a přivodily současný stav jak ve zdravotnictví, tak i co se týče důchodů. A aby tady někdo zase nepřekrucoval moje slova, já neobhajuji situaci do roku 1989, já mluvím třeba o privatizaci vody a tak podobně, což právě se na tom podílí hlavně politici, se podíleli, ODS a tak podobně. O tom tady hovoříme. Nehovoříme o tom, že obhajuji státní plánování do roku 1989, to tady vůbec není teď tématem. Samozřejmě ale mimochodem platí, že západní vyspělé země mají podíly, dokonce ty státy, spolkové země, které mají podíly přímo v prosperujících firmách, takže to je běžná situace ve vyspělých zemích. Jenom tady se všechno, co mohlo vydělávat, privatizovalo, rozkradlo za účasti politiků. Samozřejmě, co si budeme říkat, nejdéle vládli politici ODS a ČSSD v té době, za asistence KDU-ČSL. Takže tady je to zcela jasné, kdo má tu odpovědnost.

Ale znovu říkám, že prostě je opravdu nefér, když odpovědnost za tuto současnou neblahou situaci přenášíte na občany tím, že vezmete 14 miliard korun ze zdravotního pojištění, a tím zhoršíte dostupnost zdravotní péče pro naše občany. A znovu říkám, že podle mého názoru je opravdu drzost a sprostota nejhrubšího zrna, když právě k úsporám vyzývají občany politici těchto partají, které právě mají to máslo na hlavě, které v podstatě občany a stát okradly, ty partaje, a přivodily současný stav jak ve zdravotnictví, tak co se týče důchodů. A je absolutně pro nás nepřijatelné jakýmkoliv způsobem snižovat peníze, které mají jít na zdravotní péči pro naše občany. To tady ale prosazuje vládní pětikoalice Petra Fialy.

Chcete-li šetřit, vážení představitelé Fialovy vlády, sahejte v prvé řadě do svých kapes nebo do kapes svých sponzorů, ať už jsou to solární baroni, nebo firmy a lidé, kteří peníze vydělané u nás vyvádí do zahraničí, což typicky tady vidíme u sponzorů hnutí STAN. Vládního hnutí STAN.

Pane premiére Petře Fialo a ministři, pokud chcete demonstrovat úspory, tak začněte prostě šetřit vy na sobě a na svých resortech, na výdajích pro politické neziskovky, nebo zefektivněte svoji byrokracii a zkuste nevyhazovat peníze za kdejakou hloupost jen proto, že přichází z Bruselu, viz Green Deal.

Jak správně řekl prezident Zeman, plošně škrtat umí kdekdo, a co je hlavní, plošné škrty přece nevedou automaticky k větší efektivitě. Naopak mohou způsobit škody, které budou v důsledku dražší a nevýhodnější než zachování stávajícího stavu. To neznamená nešetřit, šetřit musíme všude, ale než začnu škrtat, musím přece opravdu poctivě a s rozvahou přemýšlet, kde co a proč škrtnu nebo změním. A doufám, že tady nikdo na mě nebude vykřikovat z vládní pětikoalice, že nemluvím k věci, protože tady už ta cenzura, kterou tady nastavuje vládní pětikoalice, začíná být opravdu úplně neúnosná, protože prostě tady budu říkat k této věci, co prostě budu považovat za vhodné, protože je potřeba tento váš skandální návrh podrobně pochopitelně rozebrat. Opravdu zdůrazním, abyste ani se neopovažovali mě tady v budoucnu umlčovat, protože je to úplně k smíchu, když tady strany, který mají preference tři čtyři procenta tady umlčují prostě stranu, která má stabilně přes půl milionu voličů. Opravdu, to je jako už úplně drzost sama o sobě, jo, ta arogance vaše!

Takže budu pokračovat. Navíc všechny změny bychom měli plánovat dlouhodobě s vizí, co bude dnes, zítra, pozítří i za několik let. Bezhlavé škrty jsou v současnosti jen politické gesto, vládní politické gesto. Stále platí, že musíme šetřit a snižovat své dluhy, ale šetřit se musí skutečně s rozmyslem a tam, kde to má smysl, ne tam, kde to bude škodit, a stát musí samozřejmě hledat další zdroje pro financování zdravotnictví, protože se blíží čas, kdy průběžné financování podle současného modelu už na výdaje ve zdravotnictví nebude stačit. Jsou třeba i změny ve zdravotnictví. Pomíjí se fakt, že občan neplatí pojištění proto, aby na něm bylo provedeno co nejvíc výkonů a vyšetření, ale proto, aby v případě nemoci byl zlepšen nebo alespoň udržen jeho zdravotní stav. To je principiální problém, kdy stávající systém nutí nemocnice, jejich manažery i lékaře provádět co nejvíce výkonů za co nejvíce peněz.

Znovu upozorňuji, že stárnutí populace není problém jen důchodů, ale náklady spojené se stárnutím budou do roku 2040 oproti dnešnímu stavu znamenat také nárůst výdajů ve zdravotnictví, v reálných číslech o cca 20 % a do roku 2060 pak cca o 30 %. Nelze předpokládat ani zastavení technologického vývoje či zásadní zlevnění nových technologií, spíše naopak. Pokud na základě zjištění OECD budeme předpokládat díky technologiím roční nárůst výdajů o 2 %, pak do roku 2040 půjde o kumulativní reálný nárůst ve výši 64 %. Tohle jsou skutečně výzvy k řešení a skutečný státník se k nim musí postavit čelem. Ovšem takový státník se ve vládní pětikoalici evidentně nenachází, protože zlikvidovat pojišťovnám finanční rezervy při pohledu na výše uvedené predikce vývoje je bez přehánění naprosto hloupé a nebezpečné.

Pokud chceme uspořit ve zdravotnictví, je v jedné z rovin třeba přijmout nejlepší systémové řešení a tím je podle názoru SPD prevence. Prevence ve smyslu skutečné prevence, tedy primární předcházení nemocem. To znamená místo léčení následků, což je také samozřejmě potřeba, se musíme naučit posilovat naši obranyschopnost, a jakkoliv k tomu u nás starších můžeme být skeptičtí, neměli bychom rezignovat. Historie ukazuje, že některé plošné akce dokázaly udělat ve zdravotnictví zázraky, jako například zlepšení hygieny, lepší strava nebo třeba přidávání jódu do soli dokázaly některé nemoci razantně redukovat. A v prevenci máme opravdu velké mezery. Díky covidu vidím reklamy na komerční léky na posilování imunity, dokonce výrobci džusů začali vyrábět nápoje s posilovači imunity. Ale stát v tomto ohledu nedělá absolutně nic, přičemž nejde například jen o propagaci zdravého životního stylu, ale třeba mnohé země v reakci na covid začaly dodávat do některých produktů plošně vitamin D, který posiluje imunitu a o kterém víme, že třeba my v České republice máme skutečně jeho nedostatečný přísun.

Roste nám počet diabetiků, mnoho lidí s nadváhou a jejich léčba stojí stále víc. Co dělá stát, co dělá vláda, aby lidí v rizikových skupinách nepřibývalo? Zakázali jste lidem pohyb, děti nejenže skoro ve škole necvičí a nehýbou se, ale po velkou část roku jste je rovnou zavřeli doma a učily se přes počítač. Dětský věk je přitom pro budoucí riziko mnoha nemocí zcela zásadní.

Dalším tématem by mělo být zefektivnění výběru pojistného. Popravdě, je to jen další daň, nic jiného. Je daná zákonem a z jejího výtěžku se musí platit zákonem a vyhláškami dané výkony. Jakkoliv se tu lobby pojišťoven ohání nějakou konkurencí, tak konkurence je fakticky nemožná, jen se násobí náklady. Zdravotní pojišťovny jsou dnes samostatnými právními, formálně neziskovými subjekty, které mají za úkol provádět veřejné zdravotní pojištění. Tato velmi rozsáhlá činnost zahrnuje především na jedné straně výběr pojistného od plátců pojistného a na druhé straně úhrady zdravotních služeb poskytovatelům zdravotních služeb. Všechny zdravotní pojišťovny mají komplexní zodpovědnost po stránce odborné i ekonomické za hrazené zdravotní služby poskytované každému z celkem více než 10 milionů pojištěnců veřejného zdravotního pojištění.

V souladu s těmito stěžejními úkoly pak činnost zdravotních pojišťoven zahrnuje také řadu dalších souvisejících oblastí, jako například vedení evidence poskytovatelů zdravotních služeb, kontrolní činnosti jak plátců pojistného, tak i poskytovatelů zdravotních služeb, vedení evidence pojištěnců a další. VZP přitom vede centrální registr všech pojištěnců.

Popravdě je to tak v současnosti, jako kdybychom měli v zemi sedm finančních úřadů nebo sedm paralelních správ sociálního pojištění. Pojišťovny při své obhajobě říkají, že provozní náklady českých zdravotních pojišťoven jsou již dávno ze zákona zastropované procentem celkových nákladů pojišťovny. Pro ilustraci, aktuálně činí 3,3 %. Takže matematicky, k čemu by bylo sloučení dobré, jestliže celkové procento nákladů by bylo stále stejné? Tři procenta budou stále tři procenta, akorát jinak rozložená. To je také hodně pochybná sofistika.

Za prvé každému člověku se zdravým rozumem je jasné, že vícenáklady tu prostě jsou. Jako malou ukázku vyhazování milionů korun ročně si připomeňme, že každý půlrok pojišťovny investují do komerční reklamy, s jejíž pomocí si přetahují pojištěnce. Podle zákonů a vyhlášek ovšem musí nemocnice poskytovat všem občanům stejnou péči. Pojišťovny se fakticky liší jen v drobných bonusech. Předhánějí se v tom, která zaplatí jakékoliv multivitaminy nebo dá příplatek třeba na prevenci a podobně. V lékařské péči být rozdíl nesmí.

Jak už jsem, vážené dámy a pánové, říkal jsou potřeba systémové změny, které přinesou peníze do zdravotnictví, nebo je v něm naopak uspoří. A jak už jsem říkal, v prvé řadě bychom měli analyzovat náš systém a současně se také podívat do zahraničí a z dobrého se učit a před špatným se varovat. Proto je nutné, abychom tady ve Sněmovně všichni před hlasováním znali tematický přehled, systémy zdravotní péče.

Systémy zdravotní péče v členských státech Evropské unie velmi důležitým dílem přispívají k vysoké úrovni sociální ochrany a soudržnosti v Evropě. Systémy zdravotní péče v Evropské unii se liší a odrážejí různé společenské volby. Navzdory organizačním a finančním rozdílům jsou založeny na společných hodnotách, které v roce 2006 uznala Rada ministrů zdravotnictví. To znamená, ty hodnoty jsou univerzálnost, přístup ke kvalitní péči, rovnost a solidarita. Obecně se uznává rovněž nutnost zajistit, aby byly systémy zdravotní péče fiskálně udržitelné, a to způsobem, který zaručuje zachování těchto hodnot v budoucnu. A o tom je přece tady ta řeč. O tom tady hovoříme, když vláda chce vzít zdravotnímu systému 14 miliard, a zhoršit tak dostupnost zdravotní péče.

V posledním desetiletí čelí právě systémy, ty evropské systémy v těch jiných evropských zemích, zdravotní systémy zdravotní péče, podobným rostoucím společným výzvám. Evropské obyvatelstvo stárne - za prvé, evropské obyvatelstvo stárne a více je zatíženo chronickými nemocemi. To má za následek vyšší poptávku po zdravotní péči a rostoucí rozpočtový tlak. Za druhé, náklady na inovativní technologie a léčivé přípravky rostou a zatěžují veřejné finance. Za třetí, zdravotničtí pracovníci nejsou rozmístěni rovnoměrně a v některých oblastech péče je jich nedostatek. Za čtvrté, přístup ke zdravotní péči není stejný a má ve společnosti za následek rozdíly ve zdravotních ukazatelích.

Sdělení Evropské komise o účinných dostupných a odolných systémech zdravotní péče stanovilo v této souvislosti strategický program pro systémy zdravotní péče v zemích Evropské unie. Důležitým příspěvkem k tomuto programu byla společná zpráva o systémech zdravotní a dlouhodobé péče a fiskální udržitelnosti, kterou vypracovala Evropská komise a výbor pro hospodářskou politiku. V evropském pilíři sociálních práv přijatém v dubnu 2017, v zásadě číslo 16, se uvádí, že každý má právo na včasný přístup k cenově dostupné, kvalitní preventivní a léčebné zdravotní péči. Ale jak jsem tady hovořil, tak už v současné době, například když se podíváme na stomatologii, tak už v současné době ten přístup k té cenově dostupné, kvalitní preventivní a léčebné zdravotní péči není podle názoru SPD dostatečně zajištěn. Ale já vím, já tuším, že ministři a představitelé vlády mají zajištěnu péči asi nějak lépe, ale my myslíme na občany, myslíme na ty běžné občany. A když se podíváte na řadu občanů, já jsem velmi často na kontaktní kampani, tak řada občanů nemá ani na ty zuby, které jim chybí, protože na to prostě nemají peníze. A není to tím, že by zanedbali prevenci či péči o zuby. Prostě někdo má s těmi zuby větší problémy, někdo menší, tak to prostě je jako s jakýmkoliv jiným onemocněním. Někdo prostě má nějaké nemoci, někdo ne, tak to je prostě osud.

Tak zuby jsou součástí... Tady vládní poslanec se tady ohrazuje proti tomu, že tady řeším zuby. No právě politici ODS za svých vlád to uvedli do situace, kdy chtějí říci, že zuby nejsou součástí lidského těla, proto v podstatě ve finále to dochází do takové situace, že řada občanů nemá na to a není ani často ta základní péče už ani pořádně hrazena z pojištění. Když si chce někdo udělat zuby, aby to nějak vypadalo, tak samozřejmě na to ani nemá peníze. Je to právě kvůli ODS. Já vím, že vám to připadá k smíchu, mně to vůbec k smíchu nepřipadá. Mně to připadá, zuby jsou součástí lidského těla, a to prostě... Je tady vidět výborně tady ten vládní poslanec, jehož, omlouvám se, jméno neznám, tak tady výborně poukázal na rozdíl, jak vidí politiku z tohoto pohledu SPD, jak ji vidí asociální vládní koalice.

Takže tady jenom říkám o tom, že vy se tak oháníte tou Evropskou unií, proto tady cituji, nejsem obhájcem Evropské unie, abych vám nastavil zrcadlo, co tady v tom evropském pilíři sociálních práv je stanoveno, s čím tady souhlasíte, byste měli souhlasit, ale vaše slova a činy se liší.

Pojďme si rozebrat, co se rozumí tím včasným přístupem, jak tady je uvedeno v tom evropském pilíři sociálních práv. Včasným přístupem se rozumí, že každý má přístup ke zdravotní péči, kdykoliv ji potřebuje. A to vyžaduje vyvážené geografické rozmístění zdravotnických zařízení a zdravotnických pracovníků a politiky na minimalizaci dlouhých čekacích lhůt. Takže už tady i v tomto okamžiku vidíte, jak to, že berete zdravotním pojišťovnám 14 miliard korun, tak váš návrh zcela prokazatelně bude zhoršovat dostupnost zdravotní péče. Je to jasné, protože tady už se ty nůžky rozvírají zcela jasně. A znovu říkám, to ten váš návrh vy jste předkládali ještě v okamžiku předtím, než tady bylo těch téměř 400 000 ukrajinských uprchlíků, kteří nově vstoupili do toho systému.

Pojďme se podívat, co se rozumí na základě té definice, podle které byste se měli řídit, co se rozumí tou cenově dostupnou zdravotní péčí. Tím se rozumí, že přístup k potřebné zdravotní péči by neměl být omezen z důvodu nákladů. Co se rozumí tou kvalitní zdravotní péčí? Tím se rozumí to, že by zdravotní péče měla být relevantní, vhodná, bezpečná a účinná. Zdravotní systémy v Evropské unii jsou vzájemně stále více propojené. Směrnice o právech pacientů v přeshraniční zdravotní péči je milníkem ve vytváření právního rámce a politických nástrojů pro tuto spolupráci. Směrnice stanoví zejména jednoznačná pravidla a poskytuje pacientům spolehlivé informace o přístupu ke zdravotní péči a o náhradě nákladů na zdravotní péči poskytnutou v jiné zemi EU.

Pojďme se tedy podívat podrobněji na ty systémy, protože, jak jsem uvedl v úvodu, je potřeba si to opravdu dobře rozebrat, aby bylo jasné, kde vláda a ministr zdravotnictví Válek postupuje samozřejmě zcela chybně. Je to prostě politika, je to rozhodnutí proti lidem vzít 14 miliard ze zdravotního pojištění. Takže pojďme se věnovat té kapitole politické výzvy v souvislosti právě s těmi zdravotními systémy.

Za prvé, zdravotnictví je významným zdrojem zaměstnanosti. Odvětví zdravotní a sociální péče je oblastí, která v posledních letech zaznamenala největší nárůst zaměstnanosti - více než 2,6 milionu nových pracovních míst. Mluvím o tom evropském kontextu pochopitelně. V prvním čtvrtletí roku 2009 až v prvním čtvrtletí roku 2017 byl v odvětví zdravotní a sociální péče nárůst počtu pracovních míst rozdělen takto: V dílčí oblasti zdravotní péče to bylo 960 500 nových pracovních míst, což představuje 36 % nových pracovních míst vytvořených v celém odvětví. V dílčí oblasti ústavní sociální péče vzniklo v rámci Evropské unie 946 500 nových pracovních míst, to znamená 35 % z celkového počtu. V oblasti mimoústavní sociální péče vzniklo 776 700 nových pracovních míst, to je 29 % z celkového počtu.

Proč to říkám? Protože chci tady právě vám připomenout, asi to většina z vás neví, že naopak právě ta zdravotní oblast, že to není oblast, která je vhodná na to, abyste tam škrtali peníze, ta oblast toho zdravotnictví. I z hlediska toho výhledu, z hlediska toho vývoje, to je úplně špatně, co děláte, že chcete vzít čtrnáct... Vy to vezmete nakonec samozřejmě, vy si to stoosmičkou natvrdo prohlasujete, že zhoršíte dostupnost zdravotní péče pro naše občany, ale je potřeba, aby veřejnost věděla, že je to úplně proti všem predikcím, proti všemu vývoji a hlavně proti našim občanům.

Na odvětví zdravotní a sociální péče v prvním čtvrtletí roku 2017 připadalo v rámci EU 24 014 500 pracovníků a většina z nich, 13 601 1 700 pracovníků, byla zaměstnána v dílčí oblasti zdravotní péče. Na dílčí oblast takzvané ústavní péče připadalo 5 066 800 pracovníků, zatímco 5 346 000 pracovníků bylo zaměstnáno v oblasti mimoústavní sociální péče. Ne všechna nová pracovní místa však odpovídají nové poptávce po zdravotní péči. A to je přesně ono, k čemu jsem chtěl teď směřovat, protože o tom už jsem mluvil i v jiné části svého vystoupení, že česká populace stárne. A právě tady se už hovoří v rámci Evropy, tady je to zřejmě vládní koalici jedno, ta naopak ubírá ty peníze, vy chcete naopak v podstatě zhoršovat zdravotnictví, ale právě k tomu zajištění ústavní účinné péče, účinné péče o stárnoucí obyvatelstvo v Evropě se v Evropě v jednotlivých odvětvích a oborech vyžadují různé soubory práce, dovednosti a různé způsoby a samozřejmě to také stojí peníze.

Nesoulad těchto dovedností existuje jak v povaze, tak i v rozdělení dovedností v rámci jednotlivých zdravotnických profesí. Nové formy poskytování péče, které s sebou nesou přesun úkolů například z lékařů na zdravotní sestry a lepší integraci, mohou zajistit bezpečnější a účinnější péči při nižších nákladech.

Pojďme se podívat teď na směrnici Evropské unie o uplatňování práv pacientů. Průměrné roční změny, tady je potřeba se podívat, a tady o tom chci hovořit, o vývoji počtu pracovních míst ve zdravotnictví a ve všech ostatních odvětvích. Jak už jsem teď poukázal, tak z hlediska toho počtu pracovníků je to zdravotnictví právě odvětví, kde dochází k tomu nárůstu. Takže logicky nárůst, a to neošidíte, protože populace stárne, je potřeba více pracovníků ve zdravotnictví, ale vy naopak zdravotnictví berete peníze. Takže to znovu a znovu říkám, je proti lidem to, co děláte. Jak už jsem říkal v úvodu, tak vy v podstatě poškozujete i tu budoucnost toho zdravotnictví, protože když jednou vezmete takovouhle částku, tak ona se potom také těžko hledá. To znám, tyhle přístupy asociálních vlád.

Ostatně pamatujeme, jak pan Kalousek, když byl ministrem financí, chtěl prostě vyvést peníze občanů v rámci důchodového pilíře dokonce do soukromých fondů. Taková je péče některých stran vládní koalice o naše lidi v důchodovém věku. A když jsme ho ptali, pana Kalouska tady, to už jsem tady byl ve Sněmovně, to udělal ještě v době, kdy jsme tady nebyli, jak je tedy garantováno to, když ty soukromé fondy zkrachují, zdali lidé nepřijdou peníze, na tuto otázku nedokázal odpovědět. Vyvést peníze ano, ale garance už žádná. Ještěže jsme to i hlasy našimi zrušili, tenhle tunel na veřejné peníze, které tady chystala před těmi cca deseti jedenácti lety, nechytejte mě teď za slovo, bylo to předpředpředminulé volební období, právě koalice ODS a TOP 09. Na tuhletu koalici je potřeba si dát velkého majzla samozřejmě z tohoto pohledu, protože tyhlety nápady, ty tady už prostě byly. Byla to vláda Petra Nečase.

A průměrné roční změny pracovních míst, když se na ně tedy podíváme, tak co se týče zdravotnictví, a porovnáme to s těmi ostatními odvětvími, a hovořím o tom srovnání mezi roky 2009-2017, protože to jsou ty údaje, které jsou statisticky dobře zpracované, ale to ukazuje ten vývoj, takže samozřejmě to aktuální o té situaci, a v podstatě v těch trendech se ta situace nezměnila, tak pracovníci v odvětví zdravotní a sociální péče mají úroveň vzdělání, která značně převyšuje průměr ve všech ostatních odvětvích. Samozřejmě to vyžaduje potom také odpovídající náklady. A znovu říkám, tu zdravotní péči budeme potřebovat více či méně každý z nás. Většinou to bývá tak, že čím jsme starší, tak tím té péče potřebujeme více. A jak je uvedeno, tedy je tady k tomu ještě příloha, tu tady nebudu ukazovat, tak počet pracovníků s terciárním vzděláním, to znamená s diplomem z univerzity nebo jiné vysokoškolské instituce, je v odvětví zdravotní a sociální péče soustavně vyšší než v celém hospodářství. A opět, proč o tom tady hovořím? Samozřejmě aby se zaplatili tito pracovníci potom, tak jsou potřeba peníze, nic jiného to není, a vy ty peníze berete systému.

Prostě já když tady vidím, prostřednictvím paní předsedající, tak je tady předseda správní rady poslanec Tom Philipp KDU-ČSL, vždyť vy ty údaje, které jsem říkal v úvodu, moc dobře víte, že to tak je, z VZP. Ostatně to jsou údaje, které jsou z VZP, takže to tady moc dobře víme. My tam taky máme své zástupce.

Takže prostě nemá si smysl nalhávat, že je to jinak. Já bych dokonce řekl, že kdyby tady mnozí nebyli součástí té vládní pětikoalice a koukali na to čistě z pohledu zdravotnictví a jeho potřeb, tak by pro to tady nikdy nemohli hlasovat přece. To prostě tak je. Ale nejhorší na tom je, že vy jste to ve jménu politiky vyměnili za zdraví občanů a to je prostě hrozně smutné na tom! My máme v našem poslaneckém klubu z 20 poslanců 4 lékaře a jednu zdravotní sestru. A ve vašich řadách jsou také lékaři. Prostě tenhle návrh není dobrý a vy to moc dobře víte, že je to špatně. Měli jste prostě přesvědčit vaše kolegy ve vládní koalici, aby ty peníze, jestli je chcete vzít, vzali někde jinde. Ale tohle jste udělali, to je strašný nápad. A potáhne se to s tou vaší koalicí až do konce volební období, protože jakékoliv odložení operace, jakákoliv prodleva, všechno půjde na vrub tomuhletomu, co tady teď navrhujete. A je to tak, protože všichni lékaři vědí, že bez peněz se dobré zdravotnictví prostě dělat nedá. Samozřejmě efektivita a podobně, ale o tom už jsem tady hovořil. To jsme tady všechno si rozebrali. Ale tohle je prostě špatný návrh.

A proto my také jsme se otevřeně přihlásili k těm obstrukcím, protože my prostě nesouhlasíme s tím, aby se zhoršovala dostupnost zdravotní péče, aby se braly peníze na zdravotní péči občanům České republiky v situaci, kdy už na vyšetření u specialistů čekáte často, když se chcete objednat na jaře, tak dostanete termín v létě. Řada operací se odkládala už kvůli covidu, o tom už jsem hovořil, a teď se ještě budou brát peníze? To je opravdu velmi - prostě špatný návrh je to. Já už nebudu říkat ostudný, ale je to špatný návrh.

V roce 2016 mělo v Evropské unii 33,9 % všech pracovníků terciární vzdělání, ale v odvětví zdravotní a sociální péče tato hodnota byla vyšší. Bylo to 43,4 %. Takže procentní podíl pracovníků s vyšším sekundárním nebo postsekundárním vzděláním v celém hospodářství činil 48 % a v odvětví a v prosperitě pomáhá lidem dosáhnout dobrého zdravotního stavu, udržet si jej, a zaručuje tudíž větší zapojení do pracovního procesu, vyšší produktivitu. V každém případě platí, že právě v tom zdravotnictví je podíl těch více vzdělaných lidí vyšší. A samozřejmě to žádá ty vyšší finanční náklady.

Pojďme se podívat na fiskální udržitelnost systému zdravotní péče, tedy rozpočtovou udržitelnost systému zdravotní péče, abych mluvil česky. Veřejný sektor hraje ve financování zdravotní služeb důležitou roli. A tady znovu je potřeba si to zopakovat. Tedy ještě jsem o tom nehovořil, ale určitě ti lidé, co se zajímají o zdravotnictví, by tento údaj mohli vědět. Ve dvou třetinách členských států financuje více než 70 % výdajů na zdravotní péči veřejný sektor. Tato situace může být pro udržitelnost veřejných financí problematická, zejména v souvislosti se stárnoucí populací. A znovu a znovu mi to dává za pravdu a dá to za pravdu SPD, že v této situaci brát 14 miliard je prostě špatně. Je to špatně! Je to špatně.

Když se podíváme na podíl, a to je zajímavé se na to podívat, a teď je to přesně o tom, k jakým zemím my bychom se měli řadit, když se podíváme na podíl veřejného a soukromého financování systému zdravotní péče v jednotlivých zemích EU, takže k členským státům s relativně vysokým podílem soukromých výdajů na zdravotní péči - s relativně vysokým podílem soukromých výdajů na zdravotní péči - patří Bulharsko - 46 %, Řecko více než 41 %, Kypr - 54 %, Lotyšsko - 44 %. Ale jaké jsou ty státy, které mají nejvyšší podíl výdajů na zdravotní péči, které jsou financovány vládou? Ano, je to i Česká republika - 83 %, Dánsko - 84 %, Německo - 85 %, Lucembursko - 83 %, Nizozemsko - 81 % a Švédsko - 84 %. Ale tím, když budete brát ty peníze zdravotnictví, tak snad se nechceme posouvat k zemím jako Bulharsko, a to nechci nějak urážet. Já jsem v Bulharsku byl a řekněme si na rovinu, že na první pohled vidíme, že vyspělost té země jednoznačně je za Českou republikou. To je vidět zcela na první pohled, stačí jít po ulici. Rozhodně když jde člověk Sofií a Prahou, tak Praha je - i pro ně je to prostě Západ. To je prostě jasný rozdíl. Ale vy nás snad nechcete posouvat, vládní... No, chcete. To je jasné z toho návrhu. Vy nás chcete posouvat směrem k tomu Bulharsku, k tomu poměru té hrazené péče státem směrem k Bulharsku. Ano. Nebo k Řecku. Ale já bych byl rád, abychom se udrželi mezi tím poměrem, jako je Dánsko, Německo, Lucembursko, Nizozemsko a Švédsko.

Opět jasná fakta. Je to jasné jak facka, tahle fakta. To znamená, když vezmete peníze, tak se logicky v tom poměru posouváme směrem k Bulharsku. A to je přece špatně. Neříkám, že se k němu přiblížíme rychle, zase 14 miliard je 14 miliard, ale už ten posun tam rozhodně nějaký může být. Rozhodně se chceme udržet v té skupině těch nejvyspělejších zemí, ale na tom se taky neshodneme evidentně, protože my se tam těžko můžeme udržet, když berete miliardy zdravotnímu systému. Je to logické i vzhledem k tomu stárnutí populace a tak dále, co jsem tady všechno hovořil.

Takže je také velmi z mého pohledu zajímavý ukazatel. Zajímavý ukazatel je také v tom, že zdravotní a sociální péče je i nadále odvětvím se značným podílem žen. Čtyři z pěti pracovníků v tomto odvětví jsou ženy. Mluvím o těch číslech v rámci celé Evropské unie. V posuzovaném období se této procentní podíl významně nezměnil. Takže to jsou takové další faktory, které je potřeba také pochopitelně hodnotit.

Jinak, když se podíváme na výdaje, veřejné výdaje na zdravotní péči v jednotlivých zemích EU, tak v roce 2015, prostě ty statistiky jsou staršího data, ale prostě těžko se vyhledávají, aby to bylo ucelené, tak poměrně těžko, aby to bylo z jednoho zdroje všechno v souvislostech, tak se poměrně těžko vyhledávají nějaké komplexnější věci, nějaké, aby to všechno bylo za rok 2021, to už vůbec tedy samozřejmě, tak v roce 2015 představovaly veřejné výdaje na zdravotní péči v celé EU 7,8 % HDP. Osm členských států mělo poměr výdajů na zdravotní péči k HDP stejný nebo vyšší, než je vážený průměr Evropské unie. Byla to Belgie, Dánsko, Německo, Francie, Nizozemsko, Rakousko, Švédsko a Spojené království. To už EU není. K členským státům s nejnižším podílem veřejných výdajů na zdravotní péči patřily Kypr a Lotyšsko. Tam to bylo jenom 3,5 % HDP. Méně než 5 % měly Bulharsko, Estonsko, Litva, Maďarsko, Polsko a Rumunsko.

Takže vidíme, je důležité zase podívat se na ty skupiny těch států a říci, v jaké skupině se chceme udržet, případně k ní dlouhodobě patřit, a k jaké skupině, opět bez urážky jiných států, ale mluvím o těch údajích ekonomických, tak k jaké skupině nechceme směřovat. Takže tady z toho evidentně vyplývá, že nás vláda pětikoalice táhne na východ.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Já se omlouvám, pane předsedo. Chtěla bych požádat kolegy a kolegyně, kteří se tedy sdružují zejména právě před řečnickým pultem, aby své rozhovory přesunuli do předsálí, abyste mohl v klidu pokračovat ve svém projevu.

 

Poslanec Tomio Okamura: To jste hodná. Já jsem myslel, že už mě chcete přerušit, protože jsem byl trošku od vás na to zvyklý, tak to jsem rád, že vnímáte můj věcný projev. Vždycky jsem mluvil věcně a byl jsem někdy nemile překvapen. Tak. Takže to je fajn.

Takže méně než 5 % měly Bulharsko, Estonsko, Litva, Maďarsko, Polsko a Rumunsko. V průměru představovaly veřejné výdaje na zdravotní péči v roce 2015 v EU 15 % celkových výdajů vládních institucí. Ano a členskými státy s výdaji nad průměrem EU, co se týče zdravotnictví, tak byla i Česká republika - ano, byla to i Česká republika - Německo, Irsko, Nizozemsko, Rakousko, Spojené království, ale i Slovensko. A k členským státům s nejnižšími hodnotami patřily právě již zmiňovaný Kypr, Rumunsko, ty měly jenom 7,2 % z celkových výdajů, Rumunsko 8,4 % a za nimi následovalo Řecko, Lotyšsko, Maďarsko.

Takže znovu říkám, že tam, kde my chceme udržet jako SPD naše zdravotnictví, tak je právě v té skupině těch nejvyspělejších západních zemí. Takže tady se dostáváme do toho paradoxu, kdy u vládní koalice se liší slova a činy. Pořád mluví o Západu jako o vzoru, ale skutečně její činy jsou, že nás táhnete k Východu. Ne do Japonska pochopitelně, protože tam je to zase na té nejvyšší úrovni. No, tam s ODS to nedotáhneme nikdy, na úroveň Japonska, to máte pravdu. Na to samozřejmě nemáte. Takže to jako ne. To by musela být jiná politika, jiný politický program. To by musel být vlastenecký program. Program, který na prvním místě je tato republika, a to je v kostce program vládní japonské liberálně demokratické strany. Takže to vlastně není pro tyhle unijní liberální strany, jako je vaše koalice, dostižné, dostat se na úroveň Japonska. Bohužel je to tak. Je to tak.

Takže jenom jsem chtěl teď, abych se vrátil k tomu lékařství. Takže tady skutečně musím zopakovat, že vzniká neuvěřitelné skutečně nastavení zrcadla celé vaší vládní pětikoalici, že vy nás táhnete tím, jak chcete uloupit 14 miliard ze zdravotního pojištění, tak vy nás táhnete skutečně, jasně to tady deklaruji na číslech, k těm východoevropským zemím. A tam určitě nechceme být, to říkám za SPD. My chceme mít zdravotnictví na úrovni západních vyspělých zemí, případně Japonska pochopitelně. To je ovšem Dálný východ. Takže to je to důležité, to je ta informace, která tady musí jasně zaznít.

Některé země, to je spíš taková zajímavost, v rámci EU zavedly v mnoha oblastech výdajů na zdravotní péči takzvaný systém zpětného vyžádání. To znamená, že zaznamenaná úroveň veřejných výdajů může skutečnou výši podhodnocovat.

Jinak když se podíváme tedy na další oblast, kterou je potřeba okomentovat, protože mi připadá, že opravdu vládní koalice vůbec tyhle údaje neví, nezná, nereflektuje je, prostě plošný škrt 14 miliard, zřejmě to řekl pan ministr Válek z TOP 09 spolu s pane ministrem Stanjurou z ODS, abychom přesně věděli. Já nevím, kde je pan ministr, kde je tady zástupce navrhovatele už delší dobu? Tak asi počkáme, než přijde, protože já bych rád, protože kdo má tedy potom odpovídat na ty otázky, když tady není zástupce navrhovatele? Tedy za mě to bylo tak, že mi třeba řekli, že chtějí jít na WC, a pak se vrátili za chvíli, ale ne že jsou 15 minut, 20 minut pryč.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan ministr si právě odskočil zase z takovýchto důvodů.

 

Poslanec Tomio Okamura: Ale už je tam patnáct dvacet minut, tak má... jsou nějaké zdravotní problémy, nebo...? (Pobavení.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: To tady skutečně nebudeme polemizovat společně.

 

Poslanec Tomio Okamura: Protože zdravotní problémy už má pan ministr z TOP 09. Dobře, přejeme brzké uzdravení. Proto místo něj je tady pan ministr Stanjura a ten má také problémy? Nebo...? Já bych opravdu chtěl požádat, jestli tady může být za zástupce navrhovatele, protože kdo si tedy má poznamenávat ty naše otázky? Ale to je myslím legitimní požadavek. To není žádná obstrukce. Vždyť já tady jsem, já hovořím, a věcně, celou dobu. Tak jestli můžu poprosit, jestli paní předsedkyně by požádala, aby přišel ministr, a počkáme třeba tři minutky, než přijde. Já neříkám pět minut, deset.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pokud máte nějaký procedurální návrh, tak jej určitě můžete přednést...

 

Poslanec Tomio Okamura: Ne, ne, ne, já bych chtěl požádat vás, protože já bych to rád přece... Tak zase, ať je to trošku férové, ne? Tak můžeme počkat, až tedy, pan předseda říká, že přijde, tak můžeme tedy počkat chvilku?

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Já myslím, že váš projev může pokračovat dále, pokud máte zájem...

 

Poslanec Tomio Okamura: Já si myslím, že bych ale byl rád, aby na to někdo reagoval...

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: A pokud máte zájem skončit se svým projevem, tak můžete taktéž.

 

Poslanec Tomio Okamura: Ale já nechci mluvit do zdi. Je tady navrhovatel, to zase mi fakt nedělejte! Nedělejte tady z toho tyjátr! Přece nás je tady 92 poslanců opozice a nenechte nás mluvit tady do zdi, když tady má přece navrhovatel to jako sledovat. To zase, jestli přijde pan ministr....

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan ministr je avizován. Můžete pokračovat.

 

Poslanec Tomio Okamura: Tak mám počkat do té doby, nebo... Ne, počkejte, to já si zvážím. To jsou takové rady zase tady... Vidíte, že já od vás poradit nepotřebuji. No, dobře, tak snad se pan ministr dostaví. Protože já jsem to reflektoval, že pan ministr odešel, ale já jsem myslel, že to bylo odskočení na toaletu, a teď mě tady kolegové upozornili, je pravda, že už je to delší dobu. Ale pojďme dál. Protože předtím si pan ministr psal poznámky a teď už to tedy nevíme. Ale pojďme dál. Ono to stejně bude, jako když hrách na zeď hází.

Já bych se rád tady věnoval té oblasti veřejných výdajů na zdravotní péči. Veřejné výdaje na zdravotní péči, a to je opravdu nutné zdůraznit, patří k největším a nejrychleji rostoucím položkám vládních výdajů v rámci celé Evropské unie. Takže znovu to říkám, vůbec nemá logiku, ono to prostě je úplně nepochopitelné, že vyberete 14 miliard ze systému, kde, já to tady pojmenovávám, jsou tyto problémy, a naopak je potřeba ty peníze chystat a navyšovat a zefektivňovat zdravotnictví a zkvalitňovat péči. Takže skutečně ten nárůst výdajů na zdravotní péči jako podíl HDP roste a zároveň samozřejmě hrozí to, že výdaje na ty jednotlivé obyvatele, na ty jednotlivé občany se snižují. Takže i tady sama zpráva Evropské komise vyzývá k tomu, že je potřeba tuto situaci analyzovat a že to může vést při tom podcenění té situace ke snížení výdajů na zdravotní péči a samozřejmě k tomu znekvalitnění. Samozřejmě zároveň i tady databáze Světové zdravotnické organizace WHO upozorňuje, že tlak na zvyšování výdajů na zdravotnictví bude přetrvávat. Podle zprávy o stárnutí obyvatelstva v rámci Evropské unie z roku 2015 se až do roku 2060 očekává další zvyšování poměru veřejných výdajů na zdravotní péči k HDP. Ale to vy jdete i proti tomu trendu té vaší milované Evropské unie. Takže na jednu stranu, když se vám to hodí, tak se jí oháníte, ale zároveň vždyť sami děláte proti tomu, co vám tady Evropská unie říká! Takže to je úplně neuvěřitelné! Prostě to už není ani... Prostě znovu je to důkaz toho, že vy prostě chcete zhoršit dostupnost zdravotní péče pro občany. Nic víc v tom není!

A teď já vám řeknu, jaké hlavní příčiny jsou uváděny ve zprávě Světové zdravotnické organizace, příčiny těch růstů veřejných výdajů na zdravotní péči a očekávané příčiny do toho roku 2060. Jsou to rostoucí příjmy a rostoucí očekávání týkající se kvalitních zdravotních služeb, je to stárnutí obyvatelstva a je to technologický pokrok. A samozřejmě tady na to úplně chybí, na tyto otázky, odpovědi ze strany vlády, protože když vezmete 14 miliard, tak se všemi těmito oblastmi je samozřejmě amen, protože to samozřejmě nemůžete realizovat. Jediný výsledek vaší činnosti je zhoršování těchto cílů a zhoršování dostupnosti těchto cílů. To je úplně jasné. Na to není odpověď. Žádná odpověď na to není. To tak prostě je.

A mimochodem ten scénář, který tady Světová zdravotnická ordinace odhaduje, tak ten průměrný nárůst výdajů do roku 2060 toho HDP, co se týče na zdravotnictví, tak je odhadováno 1,6 procentního bodu, ten nárůst. A je tady jasně uváděno, že základním cílem těch zemí sdružených v EU je zajistit udržitelnost veřejných financí, a to i ve střednědobém a dlouhodobém výhledu. Takže vy jdete úplně proti. Vy jdete úplně proti tomu i proti tomu, co vám ta milovaná Evropská unie a milovaný Brusel tady diktuje dokonce, že normálně tedy jste plně pod tím diktátem, ale tady tedy koukám, jak už jsem uvedl, nás chcete táhnout k těm východoevropským zemím. Takže byste měli poslouchat poslušně přece v celé míře tu vaši Evropskou unii. Aby vám nevynadali potom, aby vám neudělali nějaké tytyty potom. A my říkáme, že to zdravotnictví je důležité.

Samozřejmě upozorňuje tady Světová zdravotnická organizace, že samozřejmě ty výdaje, ten předpokládaný dopad těch veřejných výdajů, který oni tady průměrují, že by to bylo zvýšení o 1,6 % HDP toho státu do roku 2060, právě bude souviset s tou zdravotní a dlouhodobou péčí v souvislosti s věkem. No, stárnutí populace, což je jasný trend. Takže mimochodem se tady uvádí, ale to vy taky neřešíte, protože pan ministr financí Stanjura, ten prostě plošný škrt a je to, tak kromě problémů ve fiskální oblasti se systémy zdravotní a dlouhodobé péče často potýkají se společnými strukturálními problémy, které souvisejí s neefektivním rozdělením a využíváním zdrojů v jednotlivých oblastech. Ale tak to je pořád ohraná písničkách, kterou tato vláda - my jsme od pana ministra Válka také nic neslyšeli, zefektivnit zdravotnictví. Nic, nic neslyšíme.

Dokonce i OECD odhaduje, že jedna pětina všech výdajů na zdravotní péči přispívá ke zlepšení zdravotního stavu lidí jen málo, případně vůbec. Takže to jsou taky otázky, kde bych očekával, že se jimi bude vládní koalice zabývat, ale od pana ministra nic takového neslyšíme. Asi ani neuslyšíme, nebo určitě neuslyšíme. To víme, protože na to připraveni nejste. A v některých případech vedou dokonce, což je zajímavé, to tady nemám ale poznamenán konkrétní příklad, že dokonce tyhle výdaje, které vůbec nepřispívají nebo málo přispívají vůbec v rámci toho zdravotnictví, tak to dokonce vede i ke zhoršení výsledků v oblasti zdraví. Je to ta neefektivita.

Takže se tady píše, že dalšími otázkami, které je nutno řešit v rámci zdravotní péče, ale to jsou přesně ty otázky, na které ovšem od vlády nemáme odpovědi, chybí ty analýzy, je za prvé nerovný přístup ke zdravotní péči, časté překročení rozpočtu, tak to je tady taky, konkurence fiskálních tlaků ze strany různých ministerstev, ale to právě říkám, že prioritou by mělo být to zdravotnictví, jednou z těch zásadních priorit. Já vůbec nechápu, znovu opakuji, jak můžete škrtat 14 miliard ve zdravotnictví, a poškozovat tím dostupnost zdravotní péče pro naše občany. Měnící se politické priority, ale to je tady právě napsáno, jako že jsou to ty oblasti, ty otázky, které jsou tím ohrožením, je tady napsáno, jenom připomenu, jsou to ty oblasti, které jsou tady definovány, jako že naopak ohrožují tu udržitelnost, zkvalitňování zdravotní péče. A to přesně jako bychom tady hovořili o České republice. Měnící se politické priority. Dále se uvádí podvody nebo korupce a nedostatečné informace o ekonomické výnosnosti investic do systému zdravotní a dlouhodobé péče. No to je, jako kdyby to úplně tady taky. V podstatě ty problémy jsou všude podobné, ale vláda je od toho, aby to řešila.

Mimochodem, potom je tady další oblast, kterou určitě je potřeba také hodnotit v souvislosti s tím vládním návrhem, ale vy to evidentně vyhodnoceno nemáte, všechny ty oblasti, o kterých hovořím, je to přístup k té zdravotní péči jako takové, a to i z pohledu toho, že nejčastější překážky přístupu ke zdravotní péči mimochodem vyplývají i z neschopnosti, finanční neschopnosti nebo neochoty pacientů platit za zdravotnické potřeby a služby. V některých zemích jsou problematické čekací doby nebo cestovní vzdálenost. Tak také se to týká, to také jsou ty problémy, které tady máme, a očekávali bychom od vlády nějaká stanoviska a řešení.

Čekací doby mohou existovat z mnoha různých důvodů, včetně důvodů souvisejících s nedostatečným či nepřiměřeným přidělováním zdrojů nebo aktivními rozhodnutími v oblasti řízení přijatými subjekty s rozhodovací pravomocí v rámci systému zdravotní péče. Tak mluvíme o ministerstvu - Ministerstvo financí, Ministerstvo zdravotnictví, potažmo vláda. Samozřejmě přístupu ke zdravotní péči může bránit rovněž nedostatečná přístupnost zdravotnické infrastruktury a nedostatek zdravotnických pracovníků. Také už máte půl roku tady většinu, a žádné řešení tady neslyšíme. A to jsou přesně problémy České republiky, co se týče zdravotnictví.

Takže to je prostě další oblast, kterou - já si myslím, že jste ji vůbec nevyhodnotili, když tady navrhujete 14 miliard vzít zdravotním pojišťovnám, a zhoršíte tím dostupnost zdravotní péče. Já právě už vidím, jak se třeba pan ministr Stanjura bude chystat tady třeba tomu oponovat. Právě proto já pečlivě cituji ze zprávy vámi milované Evropské unie a ze zprávy Světové zdravotnické organizace. Na to není vysvětlení. Je to prostě jasné jak facka. Ty faktory, co přináší to, když vezmete 14 miliard zdravotnímu systému. Je to jasné, proto tady všechno cituji. Není na to výmluva. To jsou analýzy. To je černé na bílém, srovnání se všemi zeměmi EU, srovnání se světem, kde jak to je. Není na to výmluva. Není na to prostě výmluva! Je to bohužel tak. Ten váš návrh je prostě chybný a špatný. A znovu říkám, myslím, že řada z vás, kdyby ho mohla vrátit ve skutečnosti, hlavně ti, co jsou lékaři tady a zdravotníci, tak prostě nemůže, to vy všichni víte, že to je návrh, který poškozuje zdravotnictví a péči o občany. Je to tak. Je to prostě tak. Takže nemá smysl tady potom vystupovat na mikrofon a říkat, že Okamura. Ne, říkejte Světová zdravotnická organizace, zpráva Evropské komise. To říkejte. Analýzy Evropské komise a tak dále říkejte. A vysvětlujte, proč to tak nechcete dělat. To je ta otázka a odpovědi, které tady by měly zaznívat, ale ty tady nezazní pochopitelně, protože na to není odpověď, na tohle, když chcete zhoršovat zdravotní péči pro naše občany. A to je další oblast, o které jsem chtěl tady hovořit.

Samozřejmě jsou tady takové ty vysloveně odstrašující případy typu Řecka, protože samozřejmě ta neodpovědná rozpočtová politika Řecka, ale ona je zase odpovědnost a odpovědnost, zase nelze pochopitelně, protože záleží také na struktuře rozpočtu pochopitelně, takže já vím, že tady prostě pan ministr Stanjura, ten rád vždycky škrtne jenom plošně něco, vždycky škrt, škrt, škrt, ale ono také záleží, co se škrtá, jak, a něco dokonce může být i na dluh, když je to dlouhodobá investice, která se v budoucnu vrátí. Takže ono i zadlužit se samo o sobě nemusí být vůbec špatné, to známe z mnoha prosperujících firem a mnoha podnikatelů, protože když se zadluží, samozřejmě cíleně, promyšleně, a pak se jim to vrátí a ještě začnou vydělávat a začnou přidanou hodnotu, tak to přece také není od věci. Ale to už jsem asi příliš daleko na to, aby to prováděla vláda Petra Fialy, takovéto úvahy. U vás je jenom škrt, škrt, škrt a jsou nějaké politické priority, kterými nejsou bohužel zdraví českých občanů. Takže to je spíše takový exkurz do té podnikatelské a manažerské sféry, že ne každý dluh je špatný. Ano, řada je špatných, ale některé, ty promyšlené, naopak můžou být pozitivním impulsem, můžou být vítanou investicí do budoucna, která ještě vydělává peníze navíc následně. Takže to je jedna věc. Ale to těžko říkat někomu, kdo to nezažil.

Takže když jsem u toho Řecka, tak dramatické snížení platů na základě té jejich opravdu špatné fiskální politiky, výrazný nárůst nezaměstnanosti v podmínkách roztříštěného systému zdravotního pojištění vyvolaly ve finále slabým přerozdělováním výrazný pokles pokrytí a způsobilosti pro veřejnou zdravotní péči. Takže to je přesně tam, kde potom bychom neradi dospěli tím, když začnou, když si tady vláda zvykne brát miliardy systému zdravotní péče, tak to také může dopadnout někdy v budoucnu takto. Z toho vás tedy nepodezřívám, až tak teď v této fázi, to je příliš brzo, ale jenom na to upozorňuji, co může být.

Ale já jsem chtěl k tomu Řecku říct ještě to B, protože právě to, že oni nefinancovali dostatečně zdravotnictví a měli špatný systém, ve finále vyústilo v podstatě v návrat k tomu, že mezi lety 2014-2016 udělali reformy, kdy zavedli všeobecné pojištění a museli to prostě postupně vracet opět do toho systému, na který se občané mohli alespoň nějak spolehnout. Protože do té doby, a jasně je to tady uváděno v té zprávě, prostě ta zdravotní péče byla opravdu neuspokojená z pohledu občanů.

Takže v podstatě ten systém - já opravdu když jsem slyšel, že ministr zdravotnictví chystá různé standardy zdravotní péče, tak to opravdu vyděsilo nás všechny. Uvidíme, co z něj vypadne následně, protože tyhle trendy už tady za těch asociální vlád, kde byly ODS a TOP 09, to už tady bylo, a pak za relativně základní péči se lidi rozdělili na ty bohatší a chudší, a já bych se opravdu nerad, velmi nerad dožil situace, a SPD bude zásadně proti, aby za tu řekl bych péči, na kterou by měl mít každý občan nárok, to znamená, podle SPD by každý plátce, každý pojištěnec v českém zdravotní systému podle našeho názoru měl mít nárok na tu nejlepší možnou péči v daném místě a v daném čase. Ano, v daném místě a čase. Nemusí být tom daném okamžiku, někdy o půlnoci, samozřejmě všechno má své limity, ale to je ta naše definice. A my z té definice nechceme ustupovat.

Takže k těm standardům se teď nebudu vyjadřovat. Počkáme si, co z pana ministra vypadne, jak to vlastně bude, abychom tomu mohli pochopitelně oponovat a komentovat to. Ale i řada našich voličů má obavy, že ty standardy budete chtít nastavit tak, že z této naší definice, kterou SPD jasně říká ve volebním programu, potažmo nevím, jestli to máme volebním programu, říkáme to voličům a říkáme to veřejně už léta, tak že tato definice nebude naplněna za této vlády. A to by bylo opravdu velmi špatně.

Takže jinak samozřejmě ten rovný přístup ke zdravotní péči, proto o tom tady hovořím, vrátím se k té zprávě, k těm citacím, tak samozřejmě ten rovný přístup ke zdravotní péči není ve všech zemích Evropské unie stejný, to je jasné, to je pochopitelné, přestože členské státy EU schválily společnou zásadu týkající se rovnosti systému zdravotní péče. To je přesně ten kočkopes. Mimochodem, že vždycky se něco řekne direktivně, ale vůbec sladit tu fiskální politiku členských zemí EU samozřejmě je nad síly Evropské unie, a proto také to tam vypadá, jak to vypadá s těmi některými zeměmi. A ve zdravotnictví, jak vidíme, tak je to podobné.

Takže když se dostanu k dalšímu bodu, tak je tady jasně stanoveno, jasně napsáno, že zajištění udržitelného všeobecného přístupu ke kvalitní péči vyžaduje vyšší efektivnost a účinnost výdajů na zdravotní péči v kontextu rostoucí poptávky. Takže úkolem je určit nákladově efektivní způsoby financování, organizace a poskytování péče k dosažení lepších výsledků v oblasti zdraví při hospodárnějším využívání dostupných zdrojů. No, jakoby... tady by si někdo mohl říct, že snad vláda chce něco takového dělat, ale to přece víme, že ne. Tady je prostě plošný škrt, se kterým ještě notabene pojišťovny počítaly, výhled na příští rok a popříští rok žádný v podstatě ze strany vlády, jak to tedy bude, a v podstatě dochází skutečně k ohrožení dostupnosti zdravotní péče. Takže tady právě je potřeba o těchto věcech jasně diskutovat.

Paušální snižování výdajů k zajištění krátkodobých úspor, které se nezaměřuje na nákladovou efektivnost systému, může ve střednědobém až dlouhodobém horizontu vést k vyšším výdajům. A tuto větu by měl pan ministr financí Stanjura slyšet a i pan ministr Válek. Opět, není to Okamurova věta. Je to citace z této zprávy EU, Světová zdravotnická organizace a tak podobně. Já tu větu zopakuji: Paušální snižování výdajů k zajištění krátkodobých úspor, které se nezaměřuje na nákladovou efektivnost systému, může ve střednědobém až dlouhodobém horizontu vést k vyšším výdajům. A to je přesně to, co předvádí vláda Petra Fialy. Touto větou by šlo charakterizovat celý ten váš návrh zákona, vzít 14 miliard zdravotním pojišťovnám. To je přesně ono.

Když jste nemocní, když jsme nemocní, tak žádáme zdravotní péči, očekáváme ji, očekáváme, že přijedou hasiči, že když je nějaký kriminální čin, že policie se postará o bezpečnost, ale vaše vláda těmto všem skupinám vzala peníze. I hasičům jste ponížili slíbené peníze, i policistům. Takže to je prostě strašné a my v tomhle s vámi prostě nesouhlasíme. Nejenom v tomhle, ale v tomhle určitě.

Ale hlavně ta věta, kterou jsem tady říkal, jak pan ministr Stanjura, tak pan ministr Válek a Petr Fiala a další, jak oni jdou úplně proti, proti této definici, kterou tady jasně říká i Světová zdravotnická organizace. Já nechápu, jak se třeba lékaři z řad, nebo ti, co se specializují na zdravotnictví nebo na ekonomiku, jak vůbec pro tohle můžete zvednou hlas. Je to proti všemu úplně. A neříkejte, že Okamura to tady, říká, že říká nesmysly. Proto já tady pečlivě cituju. Pečlivě cituju celou dobu. (Hlas z pléna.) Tak tady říkal poslanec ODS, že cituju nesmysly. Tak vy budete právě jeden z těch, pan poslanec Beitl, si myslím, že se jmenujete. Beitl, tak budete přesně jeden z těch, když lidé teď budou mít třeba problémy s dostupností péče, na koho by se potom měli zlobit. Protože vy pro to budete hlasovat, že samozřejmě, pro to, aby se zhoršila ta dostupnost. A zprávy Světové zdravotnická organizace, já myslím, že nejsou nesmysl. Já myslím, že jsou k diskusi. Neříkám, že všechno má být za každou cenu pravda, ale není to určitě nesmysl. To je arogantní vyjádření. Arogantní vyjádření, a teď to neberte na sebe, vůbec nemluvím teď k vám, arogantní vyjádření hlupáka, protože to tady dělají odborníci z celého světa, ale ta arogance, ta odpovídá vaší vládě. Já si to třeba rád tady přečtu. Já jsem se na to připravil. Dozvěděl jsem se tam řadu zajímavých informací a určitě bych takto arogantně a opovržlivě nemluvil o těchto informacích. I když třeba s nimi můžu souhlasit, nemusím souhlasit, to je ta arogance přesně, vykřikovat, když někdo mluví na něj a tak dále. Takže to já jsem tady o tomhle tom hovořil, že...

A mimochodem mnoho členských států pokládá také za problém zejména zlepšení přístupu k cenově dostupným léčivým přípravkům. Podle odhadů má být v příštích letech uveden na trh vysoký počet nových léčivých přípravků, což v porovnání s minulým desetiletím povede ke zvýšení potřeby financování. Tak zase, zase další fakt, další nesporný fakt. Vy berete miliardy českému zdravotnictví, ale trendy jsou přesně opačné, co se týče výdajů na zdravotnictví a potřebné péče pro občany, celoevropské, světové trendy ve vyspělých zemích. Další oblast, o které bych chtěl hovořit - omlouvám se, že jsem to trošku zpomalil, protože já těch poznámek mám tady opravdu tolik, že samozřejmě také postupně si to připomínám, takže potom i ty důvody, proč ty nové léčivé přípravky, bude tam zvýšená potřeba financování, tak jsou mimo jiné to, ale to tady prostě lidé z řad lékařů vědí, i z vládní koalice, já nejsem lékař, ale vy to prostě víte a jsou to jasná fakta i pro laiky, a přesto budete hlasovat pro to, aby se vzalo zdravotnictví 14 miliard, tak jsou to ty inovace založené na složitých a nákladných biofarmaceutických přípravcích. A v rostoucí míře také to, že se zaměřují ty přípravky na menší skupiny obyvatel. A přesně se to tady také definuje.

A já vůbec chápu, jak vláda Petra Fialy může jít proti všemu, proti lidem, proti zdravotnictví, tak i tady v té zprávě Evropské komise, potažmo Světové zdravotnické organizace, je tady jasně napsáno, že veřejní a soukromí plátci zdravotní péče se stále více potýkají s finanční v podstatě nedosažitelností rostoucího počtu těchto léčivých přípravků. Opět, finanční nedosažitelností, takže jsou na to třeba peníze, abychom mohli kvalitně léčit lidi. A vy peníze berete, vaše vládní koalice bere peníze. Takže na všech těchto faktech je zcela jasné, že zhoršujete tu dostupnost. Takže já myslím, a to mluvím zatím už dostatečně dlouho, že to není nějaká floskule, že vy tvrdíte, že nezhoršíte. No, zhoršíte! Jsou to jasné tady definice. Už vám tady teď cituji x oblastí. Je to jasné jak facka! Jasné jak facka úplně. Z toho se nedá vymluvit. Já vůbec nevím, proč to děláte, znova říkám. Tak jste asociální. To je ten důvod.

Jinak tady se ještě poznamenává, tady v té zprávě je poznamenáno mimochodem, že v Evropě dochází k mnoha předčasným úmrtím. Předčasným v tom smyslu, že by ta úmrtí nemusela být. Například v roce 2014 zemřelo v Evropské unii 1,69 milionu osob mladších 75 let a z tohoto celkového počtu lze přibližně 562 034 úmrtí pokládat za předčasná. Těmto úmrtím by bylo možno na základě současných lékařských poznatků a technologií zabránit. Na srdeční infarkty a mrtvice společně připadá téměř polovina z tohoto celkového počtu úmrtí, jimž bylo možno zabránit. A opět, na to ale musí být zdravotní systém dostatečně i finančně dimenzován.

A jinak ještě tady v té zprávě Evropské komise se píše, to je také hrozně zajímavá definice, nechci to zlehčovat, mluvíme o úmrtnosti, ale jako laik jsem se dozvěděl při přípravě na to svoje vystoupení skutečně řadu pozoruhodných informací. Pojem úmrtnost, který lze přisoudit kvalitě zdravotní péče, je založen na myšlence, že by určitým úmrtím u konkrétních věkových skupin a u určitých nemocí bylo možnost zabránit. Jinými slovy k určitým úmrtím by nemuselo v této fázi dojít, pokud by byla poskytnuta včas účinná zdravotní péče. A znovu jsme u těch peněz. Znovu jsme i u těch peněz. Není to jenom určitě o penězích jako v každé oblasti, ale tady je to o penězích určitě.

Tento ukazatel úmrtnosti, kterou lze přisoudit kvalitě zdravotní péče, se používá v globálním kontextu posuzování výkonnosti systému zdravotní péče za účelem poskytnutí určitých údajů o kvalitě a výsledcích zdravotní politik. Takže opět je to o tom, nebudu tady používat laciná vyjádření, která tady vykřikoval někdo z vládní pětikoalice tenkrát, že někdo může za úmrtí 30 tisíc a tak podobně, nechci se vracet k těmhle debatám à la covid, to není teď téma mého vystoupení, třeba to bude zase na podzim téma, ale jednoznačně platí to, že vláda, když sníží peníze, tak pochopitelně rozhodně asi markantně neklesne počet těchto předčasných úmrtí. To si myslím, že jako laik bych se tady odvážil tvrdit. Ano, můžou být výjimky, ale v tom celkovém kontextu to určitě takto nebude. Takže bude to opět plná odpovědnost vaší vlády. Plná odpovědnost vaší vlády, že se s tímto kritériem, určitě se s ním nebudeme vypořádávat tak, jako kdyby ty peníze byly navyšovány do toho zdravotního systému místo toho, aby byly odebírány. To si myslím, že z logiky věci zcela vyplývá.

Já vůbec tomu nerozumím upřímně z dalšího pohledu. Tedy tomu problému tady rozumím, ale tady nerozumím tomu, proč jdete proti té Evropské komisi, vaší milované, protože Evropská komise tady jasně píše, že cílem je zlepšit výkonnost systému zdravotní péče v Evropské unii. Ale vy jdete přece úplně opačným směrem! To je prostě neuvěřitelné! Takže má se jít cestou prostě zvýšit efektivnost a účinnost systému zdravotní péče k zajištění přístupu všech osob ke kvalitním zdravotním službám. Ale vy jdete úplně opačně! Tak já nevím, dokonce i ta vaše milovaná Evropská unie vám to tady říká, a vy to děláte opačně. Je to tady. Dokonce i tady společná zpráva Evropské komise a výboru pro hospodářskou politiku o systémech zdravotní a dlouhodobé péče určuje řadu oblastí, v nichž by zlepšení mohlo ve střednědobém a dlouhodobém horizontu zvýšit nákladovou efektivnost systému zdravotní péče a její dlouhodobou udržitelnost, ale od vás to vůbec neslyšíme, tyhle věci, nějaká strategie ohledně zdravotnictví. Vůbec to neslyšíme.

Tady naopak Evropská komise vás vyzývá, a je tady k tomu věnována speciální kapitola ohledně zlepšení správy a řízení systému zdravotní péče, a vyzývá vás tady například za prvé k posílení spolupráce mezi orgány odpovědnými za fiskální a zdravotní politiku, využívání široké škály nástrojů rozpočtového plánování na podporu efektivnosti, transparentnosti a odpovědnosti. Za druhé, vypracování strategií v oblasti informačních technologií a správy údajů na podporu sledování a správy a řízení a posílení boje proti korupci, podvodům a zneužívání veřejných prostředků. A za třetí, systematické a formální posuzování reforem a zavedení posuzování výkonnosti systému zdravotní péče. Ale prostě od vás slyšíme jenom škrt 14 miliard a to je vše. Nic tady není, nic to okolo, co by tady mělo zaznívat. To tady rozhodně v té předkládací zprávě z úst pana ministra financí Stanjury - chápu, že jste náhradník dneska, ale vy jste tak... Nejste náhradník! (Poznámky.) Nekřičte! Buďte v klidu. Nerozčilujte se. Vy jste hrozně vzteklej, pane Výborný. Já myslím, že byste se mohl uklidnit. Jsme tady v pohodě, mluvíme. (Předsedající: Prostřednictvím.) Ano, prostřednictvím, ale prostě nevztekejte se pořád. Já na to nejsem zvědavej. Mluvme v klidu.

Zase tady pan ministr Stanjura... (Předsedající: Prosila bych, abyste...) ... prostřednictvím předsedajícího, říkám prostřednictvím předsedajícího - ten mluví aspoň v klidu. Sice volá, ale mluví v klidu a nevzteká se. Prosím vás, takže to se omlouvám, jste předkladatel. Ale to, co jsem chtěl říct, je, nepřehadovat se o tom, kde je předkladatel, kdo ne. To, co jsem chtěl říct, že v té zprávě předkladatele tyto informace vůbec nezaznívají. To skutečné zhodnocení toho, co tedy s tím zdravotnictvím chcete vlastně dělat. To jsem chtěl říct. Takže tady není pro mě až tak důležité, kdo za vládní pětikoalici je tady předkladatelem, protože to je prašť jako uhoď, ale z tohoto pohledu jednoznačně, protože 14 miliard prostě chcete vzít a zhoršit zdravotní péči. To je prostě dané, takže pak je to celkem jedno. Takže to se omlouvám, že jste předkladatelem. V pohodě, ale je to přece detail. Tak se tady neotáčejme na věci, která není vůbec tady meritem věci.

Jednoznačně se tady také hovoří o té úloze veřejných orgánů při poskytování služeb dlouhodobé péče a také o zlepšení přiměřenosti a kvality lidských zdrojů ve zdravotnictví přizpůsobením plánování podle potřeb a tak dále. Takže taky to tady nezaznívá. Čtrnáct miliard je obrovská částka a my bychom to tady rádi slyšeli, tyhle informace, protože i našich půl milionu voličů samozřejmě chodí k lékaři, logicky využívají tu péči a mají obavy. Mají oprávněné obavy, musím říct, o tu dostupnost zdravotní péče. A také už dneska, jak jsem říkal, třeba stomatologie je pro řadu občanů těžko dostupná.

A znovu tady opakuji, a i v té zprávě je, že je potřeba zaručit ten přístup, ten rovný přístup ke zdravotní péči. Píše se tady samozřejmě, jsou tady nějaké návody, co s tím. Přechod systému zdravotní péče od tradičního modelu založeného na nemocniční péči přiznáním větší úlohy praktickým lékařům a odkazováním na základní péči a podpora koordinace a integrace péče, posílení udržitelnosti nemocniční péče, zlepšení mechanismů financování snížením provozních nákladů a zlepšením srovnání výsledků nemocnic a referenčního srovnávání, posílení nákladově efektivního užívání a cenové dostupnosti léčivých přípravků prosazováním zadávání veřejných zakázek a podporou úlohy generických léčivých prostředků a biologicky podobných přípravků, náležitých politik kontroly cen a prosazováním racionálního užívání léčiv přípravků.

Na druhou stranu ta reakce před chvílí byla pozitivní v tom, že je vidět, že ten můj projev posloucháte. Takže to je zase dobře. Pozorně. Ale druhá věc je, jestli si z toho něco odnesete z hlediska toho, abychom zlepšovali zdravotní péči pro občany, a tam si z toho nic neodnesete. To je jasné, protože vy chcete rušit, vy chcete škrtnout 14 miliard. Takže to jsou ty záležitosti, o kterých jsem hovořil.

Samozřejmě zvláštní zřetel je potřeba věnovat zlepšení přístupu kvality a účinnosti péče. Tady se podrobněji rozebírá, kde by se ty členské státy EU měly zacílit, takže se hovoří tady o léčivých přípravcích, a pakliže právě - a to je taky bolest českého zdravotnického systému podle mého názoru, třeba mě lékaři opraví, že v podstatě jsou tady farmaceutické produkty se stejnou účinnou látkou a jsou již podobné třeba s tou účinnou látkou, které jsou schválené, ale z těchto věcí jsou vybírány třeba některé přípravky z úhradové vyhlášky, které třeba nejsou těmi nejlevnějšími. A to si myslím, že také může být problém. Minimálně dříve tomu tak bylo. A také to byly vícenáklady našeho zdravotního systému. Tady Evropská komise vyzývá k posílení politik na podporu zdraví a prevence nemocí, propagační kampaně týkající se rizikových faktorů, vypracování integrovaných víceodvětvových iniciativ se zapojením mnoha zúčastněných stran a sladění finančních plánů s časovými harmonogramy politiky.

Ale to je přesně zase to, já už jsem o tom mluvil úplně v úvodu svého projevu, že mimochodem zdravotní pojišťovny vynakládají část svých nákladů na propagaci, na reklamu. V podstatě alespoň částečně, alespoň relativně drobně i na tu prevenci. A vy naopak samozřejmě tím, co děláte, tak místo abyste posilovali tu politiku na podporu zdraví a prevence nemocí, tak logicky těmi 14 miliardami to oslabujete. To je myslím také úplně jasné, a ne že ne. Je to tak prostě. Je to tak. Těžko můžete posilovat, když pojišťovnám vezmete 14 miliard. Tak jak mají něco posilovat? To je prostě jasné. Na žádné posílení není. Možná na udržení, ale pak samozřejmě... Ale na udržení také ne, protože je tady příliv těch statisíců nových uprchlíků, kteří také využívají tu péči, takže to v podstatě také je takhle, jak říkám.

Jinak Evropská komise vás tady vyzývá v té zprávě, vládu, vlády - teď jste u vlády vy, my jsme byli v opozici vždycky, takže plná odpovědnosti je na vás - ke zvýšení přístupnosti kvalitní péče zkrácením čekací doby a snížení finanční zátěže domácností v souvislosti s výdaji na zdravotní péči, včetně neformálních plateb. Tak vy vyškrtnete 14 miliard, tak to jde také úplně opačným trendem. Opačným trendem úplně jdete! Zase je to jasné zhoršení dostupné zdravotní péče. Protože vás i tady vyzývají. Ona to tady píše Evropská komise, že máte zvýšit přístupnost kvalitní péče, to je úkol, zkrácením čekací doby, snížením finanční zátěže domácností v souvislosti s výdaji na zdravotní péči. Tak jak můžete snížit výdaje, když logicky připravujete pojišťovny o peníze? Takže pak to padne na lidi logicky, nebo se minimálně budou prodlužovat čekací doby a tak podobně.

Máte zohlednit, dokonce tady je bod 15, potřeby zranitelných skupin zejména prostřednictvím příslušných fiskálních politik a politik v oblasti sociální ochrany. Zejména prostřednictvím příslušných fiskálních politik. Takže vy jste je zohlednili tím, že vezmete 14 miliard z rozpočtu zdravotních pojišťoven. Takže vy jste to zohlednili tak, že jste zohlednili jiné zájmy než zdraví českých občanů. Jde to úplně proti všemu prostě, ten váš návrh. Proti všemu. Já už tu cituji desítky citací z těchto odborných zpráv, kam by se mělo ubírat zdravotnictví. A vy se k tomu nejenom nechcete přiblížit, vy se od toho oddalujete a bohužel rukojmími vaší vlády jsou tady všichni občané České republiky. Máte ji zajistit zajištěním vhodných úrovní péče o osoby, které ji potřebují, prosazováním hodnocení kvality a účinnosti. Tak jak to chcete dělat? Prosazování nezávislého života a podpora poskytování služeb zdravotní a dlouhodobé péče doma. Tak na to ale jsou také potřeba peníze. Propagace zdravého stárnutí a prevence zhoršení fyzického a mentálního zdraví osob s chronickým onemocněním. Tak na to taky nebudou peníze.

To je jedno za druhým. Jedno za druhým. Pan poslanec Beitl tady z ODS říkal, že jsou to blbosti, nebo co jste to říkal. Mně to nepřipadá jako blbosti. Mně to připadá, že to nejsou hlouposti, že to nejsou kecy. A myslím, že to velice vážné. A tady je potřeba, aby to zaznívalo od ministrů a vlády a od premiéra. Proč děláte proti tomuhle všemu ty věci? Já to schválně říkám poměrně laickým způsobem. Tady řada těch vět je s nečeskými cizími slovy, je tady napsáno. Já to říkám schválně plně českými výrazy, aby tomu rozuměl každý, kdo se třeba podívá na televizi nebo uslyší tenhle projev. Schválně to říkám zcela těmi výrazy, kterým rozumí i ten poslední pacient, i poslední občan České republiky, aby to bylo jasné, o čem tady hovoříme.

Takže řada členských států zavedla a provádí významná opatření ke zlepšení... Tady - přehled současného stavu. To je kapitola přehled současného stavu. Ale taky jdete proti tomu. Řada členských států zavedla a provádí významná opatření ke zlepšení přístupu ke zdravotním službám, přičemž musí být současně zachována kvalita a udržitelnost systému No tak jo... Takže i Bulharsko, Estonsko, Polsko také uskutečnily významné reformy k posílení základní péče a k lepší koordinaci s nemocniční specializovanou péčí. Švédsko přidělilo větší finanční prostředky rovněž na zlepšení přístupnosti služeb zdravotní péče. Kypr zahájil postup přeměny svého systému zdravotní péče s cílem umožnit všem obyvatelům přístup ke zdravotní péči a snížit vysoké přímé platby. A vy berete miliardy zdravotnímu systému. Takže to je další věc.

I to Bulharsko nakonec přijalo opatření ke zvýšení ambulantní péče tam, kde nízké pokrytí veřejnou ambulantní lékařskou péčí ztěžuje některým osobám přístup ke zdravotní péči. Rakousko zavedlo nový systém diagnosticky příbuzných skupin pro úhradu ambulantní péče v nemocnicích s cílem snížit tlak na nemocniční péči a podnítit k využívání denních klinických ambulantních služeb. Lotyšsko a Polsko iniciovaly reformy ke zvýšení dostupnosti zdravotních pracovníků. Maďarsko a Rumunsko přijaly první opatření ke zvýšení mezd zdravotnických pracovníků. Lotyšsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko oznámily opatření, která mají přilákat lékaře a zdravotní sestry do příměstských nebo venkovních oblastí. Tady od vlády jenom slyšíme, třeba i v příhraničních oblastech jsou mnohde problémy s dostupnou péčí, nemůžou sehnat lékaře, a tady jenom slyšíme, že to nejde, od vlády, ale nic proto neudělala vláda.

Lotyšsko a Malta zkrátily čekací doby, zatímco Rumunsko přeorganizovalo části systému ambulantní péče, a tak dále, a tak dále. Všude se něco děje, že se provádí reformy. Španělsko, Itálie, Portugalsko, Slovensko - centralizace veřejných zakázek. A hlavním cílem toho všeho je zlepšit přístup k léčivým přípravkům a ke zdravotní péči. Ale naše vláda, tedy to není moje vláda, ale ta vláda pětikoalice, ta naopak jde zhoršovat zdravotní péči a dostupnost zdravotní péče. To je opravdu, proč o tom hovořím, i v rámci Evropské unie to je úplně unikátní přístup. Samozřejmě negativně unikátní. Takže to je další záležitost.

Když to tedy shrnu, tak vláda chce, když to shrnu, podtrhnu, to, o čem tady hovořím, je že vláda prostě chce záměrně - záměrně a vědomě - zhoršit dostupnost zdravotní péče pro občany. Prostě pro vládní pětikoalici Petra Fialy, ODS, TOP 09, STAN, Piráty a KDU-ČSL, nejenom že není prioritou zajistit kvalitní zdravotní péči a dostupnost zdravotní péče a zvyšovat tu dostupnost zdravotní péče pro naše občany, ale dokonce vy ubíráte zdravotnictví miliardy a hrozí zhoršení té dostupnosti zdravotní péče. Takže proto tady také hnutí SPD jasně řeklo, že tento zákon budeme obstruovat, budeme bojovat proti tomu, abyste zhoršili občanům dostupnost zdravotní péče. A znovu zopakuji, že vy prosazujete snížení plateb zdravotním pojišťovnám, chcete snížit o 14 miliard za takzvané státní pojištěnce, to znamená děti, studenti, senioři, zdravotně postižení, od 1. července letošního roku, a to navzdory tomu, že v současné době jsou počty těchto státních pojištěnců navýšeny o statisíce uprchlíků z Ukrajiny, jejichž zdravotní péče je rovněž financována z tohoto veřejného pojištění, tedy z peněz našich daňových poplatníků.

Toto vládou navrhované opatření skutečně může v krátké době způsobit vážný propad příjmů zdravotních pojišťoven a v důsledku toho následně dojde velmi rychle k dalšímu zhoršení dostupnosti a kvality už tak dlouhodobě odkládaných zdravotních výkonů kvůli omezením v souvislosti s covidem a také samozřejmě dojde k zhoršení dostupnosti zdravotní péče pro české občany. A říkám, že pro hnutí SPD je to absolutně nepřijatelné, a hlásíme se k tomu, že obstrukcemi budeme bojovat proti tomuto návrhu.

Já to ještě tedy uvedu krátce do kontextu a doufám, že mě nikdo nebude přerušovat, protože to opravdu už by byl vrchol, protože já to teď chci postavit do kontextu těch priorit. A je to potřeba postavit do kontextu těchhle těch priorit, ne že ne.

A tady se už dívám na předsedu poslaneckého Výborného, neoslovuji ho, protože mi tady neříkejte, zase nevykřikujte, prostřednictvím paní předsedající, že mám mluvit k věci, protože tohle prostě je k věci, protože já vůbec... Je přece otřesné, že místo abychom tady řešili zdražování, tak tady několik dní budeme řešit to, že vy chcete zhoršit zdravotní péči pro občany. Co to je za priority? A neříkejte... A samozřejmě my tomu tady budeme bránit, protože kdybyste tady měli návrhy na zdražování, tak to půjde jako po másle. Skutečně návrhy na zdražování, na řešení zdražování - řešení zdražování a vyřešení zdražování hlavně, tak jako se to snaží dělat drtivá většina a všechny okolní země kolem České republiky. A drtivá většina zemí Evropské unie.

Takže to je potřeba tady znovu zopakovat, jací vy jste, jak z Marsu úplně, vaše vláda. Máte hlavu úplně v elitářských oblacích, protože to, co ty lidi zajímá, je vyřešení zdražování. A tomu bychom tady měli věnovat čas a to bych očekával od ministra, hlavně od premiéra Petra Fialy bych to tedy očekával v prvé řadě. Ale vy to tady neřešíte a místo toho tady navrhujete zhoršit dostupnost zdravotní péče a korespondenční volbu, protože vám klesají preference, tak chcete změnit volební systém. Prostě ten poměr tohohle toho... (Poznámky z pléna.) Tak já nemluvím o všech koaličních partnerech. Tady je pravda, že ODS se může třeba usmívat, ale vaši koaliční partneři mnozí ne. Tam je pokles. Takže aspoň v něčem se shodneme. Ale globálně samozřejmě to nevěstí nic dobrého v tom součtu.

Takže samozřejmě to tedy je znovu, je to odstrašující a řekl bych děsivé, že když my tady máme celý týden, kdy nebyla řádná schůze Sněmovny na tento týden, jsme tady měli podle našeho názoru řešit názory SPD, potažmo obou opozičních stran na vyřešení zdražování energií, potravin a pohonných hmot, a bydlení se zdražuje, tak vy tady dáváte zákony, které přece vůbec pro normální občany nepřináší nic pozitivního. Vy se tady vlastně obhajujete, že se to nezhorší, ale... Takže je potřeba odpovídat k věci hlavně. Takže to je důležité. Takže to je to, co jsem chtěl poznamenat, protože ty priority opravdu, s těmi vůbec nemůžeme souhlasit.

Mimochodem bych tady znovu zdůraznil, že podle průzkumu agentury STEM, a to se týká toho zdravotního systému, 70 % českých občanů má za to, že příchod uprchlíků z Ukrajiny povede k oslabení sociálních jistot českých občanů. Mezi to platí samozřejmě i to zajištění dostupnosti zdravotní péče. A vy to vůbec nereflektujete a jdete tím svým návrhem úplně proti tomu, proti tomu mínění občanů. Tak 30 % občanů si to nemyslí. Tak na ty voliče třeba cílíte, ale tak to ale není podle mého názoru správně.

Takže samozřejmě v souvislosti se zdravotnictvím bych tady ještě úplně na závěr zmínil, že jste odmítli minulý týden ten návrh SPD na pomoc zdravotně postiženým občanům. Takže nejenom že berete 14 miliard ze zdravotnictví, ale odmítli jste i návrh náš, předložila ho tady naše poslankyně Šafránková, že jsme navrhli zvýšit příspěvek na mobilitu ze současných 550 korun na 825 korun měsíčně. Přitom tento příspěvek se nezvyšoval již pět let, a dokonce je nižší než před rokem 2012, kdy se měnila jeho zákonná podoba. A vy byste si měli uvědomit, že pro mnohé zdravotně postižené občany se ta doprava, která je pro ně životní nutností, při současných vysokých cenách pohonných hmot a jízdného stává prakticky nedostupnou službou. A to prostě se musí urychleně změnit. Ale zatímco Fialova vláda zdravotně postiženým občanům v rozpočtu peníze ubírá, škrtá a berete peníze i zdravotnictví, tak hnutí SPD za tyto potřebné občany i za všechny slušné občany ze všech sil bojuje. Takže děkuju za pozornost. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedo. A nyní s přednostním právem vystoupí pan předseda Radim Fiala. A než mu dám slovo, přečtu omluvy. Paní místopředsedkyně Mračková Vildumetzová se omlouvá od jedné hodiny do osmé hodiny ranní z rodinných důvodů, paní ministryně životního prostředí Anna Hubáčková se omlouvá od 22 hodin dokonce jednacího dne bez udání důvodu, dále se omlouvá pan ministr pro legislativu Michal Šalomoun z jednání od 22 hodin do 9 hodin ze zdravotních důvodů. To jsou všechny omluvy.

A nyní vystoupí s přednostním právem pan předseda Radim Fiala. Dává přednost... Ale ještě tedy v tomto případě musím říci, že byl přihlášen pan ministr Zbyněk Stanjura. Pane ministře, jak to vidíte? Blbě... Pardon, omlouvám se. Ale tak abychom v tom tedy udělali trošku pořádek. Pane ministře, dáte přednost paní předsedkyni Schillerové...? Tak to nejde, takže bohužel. (Neformální domluva.) Výborně, tak jsme se domluvili. Zdá se, že vás pan ministr pouští. Prosím. Výborně, takže zdá se, paní předsedkyně, že to nepůjde. Takže Radim Fiala. S přednostním právem byl totiž po vás přihlášen pan ministr Zbyněk Stanjura, takže teď je řada na vás. Prosím pěkně, neprodlužujme to. Výborně, takže abychom se domluvili. Nejprve vystoupí paní předsedkyně, pak pan ministr a následně pan předseda Radim Fiala. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Děkuji, že jsme se tady tak krásně dohodli. Já budu velmi stručná. Jdu s technickou věcí. Já si svůj proslov nechám až na dopoledne, abychom byli čerství a všichni vnímali, protože tam mám spoustu faktů a čísel a tak dále, takže teď si myslím, že už ta bystrost není taková, a právě proto, že taková není, a právě proto, že potřebujeme, předpokládám, všichni bez rozdílu i nějakou hygienickou pauzu, já jsem to avizovala i předsedům klubů pětikoalice, takže já jménem klubu hnutí ANO si beru pauzu nebo žádám o pauzu od čtyř hodin ranních do šesté hodiny ranní. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. To znamená, že avizujete přestávku od čtyř hodin do šesti hodin. A nyní vystoupí pan ministr Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Já bych chtěl požádat pana předsedou Okamuru, aby zůstal. Položil mi asi 100 otázek a vyslovil asi 101 lží, a pokud uteče, tak se nedozví pravdu. Já bych radši, kdybyste byl tady. Já jsem vám chyběl. Vy mi tady chybět tedy nebudete, ale když kladete otázky, tak byste mohl být tak slušný, abyste poslouchal odpovědi. (Předsedající: Dodám jen prostřednictvím, pane ministře.) Není to pravda, paní místopředsedkyně, ministr nemusí být oslovován vaším prostřednictvím, tak ministr nemusí oslovovat vaším prostřednictvím. Ale klidně, pokud na tom trváte, vaším prostřednictvím, ale já jsem ho neoslovoval.

Ale než se dostanu ke zdravotnictví a k těm asi stokrát vysloveným lžím, pořád dokola, s úžasným logickým celkem. Pan Okamura řekne lež a pak řekne: tak to prostě je a říkejte si, co chcete, tak to prostě je. Proti takové logice se opravdu nedá bojovat. Ale jeho vlažný vztah k číslům bych chtěl do dokumentovat. On tady mluvil něco o preferencích vládních stran. Tak já myslím, že nejlíp preference měří volby. To není žádný odhad, to jsou fakta. Takže pro pana Okamuru - neoslovuji, tak to není prostřednictvím - pro pana Okamuru, případně pro ty, kdo mu chystají ty papíry, které tady tak celkem slušně čte, tak dnešní vládní strany měly v minulé Sněmovně 70 mandátů a mají 108. To je plus 38, to je navýšení o víc než 50 %. Hnutí SPD Tomia Okamury, abych řekl celý název, mělo v minulé Sněmovně 22 mandátů, teď má 20. To není nárůst. To je prostě pokles. Takže tady vidíte vlažný vztah pana Tomia Okamury k matematice.

Já bych mu položil, a berte to jako řečnické otázky, třeba mu to do zítřka někdo najde a napíše. Čtení mu docela - pozurážel kdekoho a já mu to nebudu vracet úplně stejně. Kdybychom byli ve škole, tak řekneme čtení textu dvě, to nebylo na jedničku, porozumění čtenému textu za pět.

Pro všechny občany, kteří se domnívají, že Tomio Okamura je odpůrce Evropské unie, doporučuji, aby si stenozáznamech našli těchto šest minut: 4. května od 0:57 do 1:03. Ani největší eurohujer by nebyl silnější v pochvale zdravotnické politiky Evropské unie a členských států. Pan Tomio Okamura nám tady diktuje a čte, řekl správné zásady, jak se má chovat zdravotní systém: univerzálnost, rovnost, solidarita, pak si dám bokem tu jeho fiskální zodpovědnost, pokusím se mu vysvětlit, co to je, a současně řekne, představte si, když bude mít Ukrajinec infarkt, my ho budeme léčit na 100   procent, a ne naše 60. To je nelidské, nehumánní, sprosté a odsouzeníhodné. Máme ho nechat umřít? Nebo jak to myslel pan Tomio Okamura, když říkal, představte si, že Ukrajinec bude mít infarkt, a my ho budeme léčit ze 100 procent? Z kolika procent ho máme léčit podle SPD Tomia Okamury? Opravdu nelidské!

A já bych se chtěl zeptat pana předsedy Tomia Okamury, prostřednictvím paní místopředsedkyně Věry Kovářové, když mluví o těch 14 miliardách, to tady řekl asi 160krát za těch, já nevím, jak dlouho mluvil, kolik procent výdajů zdravotního systému v letošním roce to představuje, abychom věděli, o jakém procentu debatujeme. Z jeho vystoupení máte pocit, že je to aspoň 50 %. Já mu nebudu napovídat, ať mu to jeho poradci do rána spočtou.

Když mluví o nákladech, které rostou nejenom ve zdravotnictví, má samozřejmě pravdu, ale zase neví, nenapsali mu to, chyba, kolik procent tvoří personální náklady u poskytovatelů zdravotní péče. To je přece zásadní procento, na které nemá žádný vliv inflace. Řekl jsem tady zcela jasně, že platí úhradová vyhláška, v které bylo dojednáno navýšení platů, a na tom se nezměnilo vůbec nic a přijetí nebo nepřijetí tohoto zákona na tom taky nezmění vůbec nic.

Tak vlastně nevím, s čím bojuje, když evidentně nerozumí těm číslům. Ano, těch čísel tam bylo poměrně hodně, ale všem odpůrcům Evropské unie doporučuji 0:57 až 1:03, oslava společné evropské politiky v oblasti zdravotnictví. Společná zpráva, členské státy, strategický program, společné výzvy pro členské státy a pořád dokola. Já jsem eurorealista nejsem eurohujer, já bych to nikdy takhle neřekl.

A všimněte si, jak Tomio Okamura asi osmkrát, jak se mu ty papíry motaly, tak některé části evidentně četl vícekrát, například zprávu, nebo citoval ze zprávy WHO. Nesmíte těch 14 miliard tam vzít! Ale asi za dvě věty, musíme dbát na fiskální udržitelnost zdravotního, zdravotních systémů. To neříká Okamura, to říká WHO a ten váš Brusel. Tak já nevím, jestli chápe, co je fiskální udržitelnost v těch debatách o těch číslech. Evidentně ne. Já se na něj nezlobím, já se zlobím na jeho poradce, že mu to tak špatně připravili.

Ano, má pravdu, SPD mělo zhruba 513 000 voličů, to nikdo nezpochybňuje. Vládní strany jich měly přesně 2 333 681. Myslím si, že z jednoduchého porovnání zjistíme, které číslo je vyšší, a odpovídají tomu i počty mandátů.

Stokrát lhal Tomio Okamura, když stokrát řekl, že se zhorší dostupnost lékařské péče. To je prostě lež jako věž. A může to říkat stokrát, dvěstěkrát, může tady obstruovat. Ale když lžete, tak vám to stejně nepomůže, protože pravda je na naší straně.

A nebyl by to proruský Tomio Okamura, aby sem nezapletl přímé kontrakty s Putinem. Já vím, že to nerad poslouchá. Vzpomínáte si, kdo do poslední chvíle hájil Rosatom a tu čínskou firmu? To byla obhajoba v zájmu českých občanů? To byla obhajoba ruského režimu a čínského režimu - do poslední chvíle!

Když mluví o zdravotní péči pro ukrajinské uprchlíky, tak mužové, manželé, otcové těch uprchlíků bojují s tím Putinovým Ruskem, s tím přítelem SPD. A oni vlastně chtějí, abychom se o ně nepostarali. Platíme za ně zdravotní pojištění, takže systém zdravotního pojištění na tom neprodělá. Všechny odhady, a jsou to odhady, a to přiznávám, nic jiného než odhady nemůžeme mít 4. května, se pohybují vlastně kolem nuly u dopadů na systém zdravotního pojištění. Ano, může to být minus 1,5 miliardy, minus 2 miliardy, možná plus 1 miliarda, plus 2 miliardy, vycházíme z průměrných čísel. A to mu zase ti poradci nenachystali. Ať se podívá, nebo když tak ho seznámí tady předseda Správní rady VZP, jaké jsou průměrné náklady na věkové skupiny českých pacientů. A když se podíváte na věkovou strukturu těch utečenců, těch uprchlíků před Putinem, kteří sem přicházejí, a porovnáte to s tou statistikou, tak je evidentní, a mluvím o průměrném čísle, nemluvím o individuálních případech, že ty věkové skupiny, zejména ty děti, patří k těm, kteří čerpají méně zdravotní péče. To jsou dlouhodobé statistiky, po kterých Tomio Okamura tak volá, ale evidentně je poté, co splnil úkol, nesouvisle nám přečetl několikrát dokola papíry, které tady měl, tak odešel a už ho to nezajímá.

My jsme jasně řekli, že poprvé představíme systém automatické valorizace plateb za státní pojištěnce. Můžeme debatovat o těch parametrech, ale myslím, že to je krok vpřed. Jsme připraveni o tom debatovat, ale říkám, to, co jsme zvolili, systém, který je u penzí, je vyzkoušený a funguje, který garantuje, že nikdy nedojde ke snížení plateb, i kdyby se ekonomice nedařilo, i kdyby klesaly mzdy, nikdy nedojde, je tam nula. Opět lže Tomio Okamura, když říká, že chceme snížit platby za státní pojištěnce. A pokud nelže, tak nerozumí jednomu případu: když mám 6 krát 1 967 a 6 krát 1 547, že výsledek je 1 767, takže to je stejná úroveň jako loňského roku. To není snížení. To je zmrazení. A samozřejmě kdyby ten zákon byl platný od 1. 9., tak provedeme jinou matematickou operaci. Když tam bude mít 8 krát 1 967, k tomu alikvotně připočteme čtyřikrát, aby ten průměr byl 1767. Když se díváme jak na letošní rok, tak na příští rok, tak je evidentní, že ten systém je odolný a funkční a bude fungovat letos i příští rok bez problémů.

Z toho popisu českého zdravotnictví, jak ho tady popsal pan Tomio Okamura, máte pocit, že české zdravotnictví nefunguje, nebo nefunguje na tak skvělé úrovni, jak ve skutečnosti funguje. Tak já jako pacient se proti tomu ohrazuji. Ne jako lékař, ne jako poskytovatel zdravotní péče, ale ohrazuji se proti takovému hodnocení úrovně českého zdravotnictví. Není to pravda a máme špičkové zdravotnictví. Ano, máme problémy, které mají všechny demokratické státy, které souvisejí s demografickým vývojem a tak podobně, ale je to normální a veškeré státy to řeší více či méně úspěšně. A neexistuje jeden úspěšný model, který bychom mohli bez jakýkoliv změn aplikovat v České republice.

Takže dobře, útočte na vládu, útočte na vládní strany, útočte na ministry, to my uneseme. Neútočte na kvalitu českého zdravotnictví! To je útok úplně vedle a to úplně mizí a vlastně degraduje tu debatu.

Ano, my jsme ti, kteří nastavují systém, pravidla i financování. A platba za státní pojištěnce je menšinová část. A když říkáme, že se musíme bavit a počítat i s tou jistou částí, kterou platí ekonomicky aktivní, ať už živnostníci, zaměstnanci, nebo zaměstnavatelé, tak je to legitimní debata. A já jsem tady ve svém úvodním slově položil otázku, na kterou bych rád slyšel z řad opozice, která je tak kritická, nějakou odpověď, ať o ní můžeme přemýšlet. Kolik je správná hodnota (rezerv), které mají mít pojišťovny na konci roku? Nebavme se v průběhu roku, to prostě kolísá, ale stav na konci roku jsme schopni posoudit v nějaké řadě. Jaká je správná hodnota? No ne ta nejvyšší, to je, já se omlouvám panu poslanci, vaším prostřednictvím, to je čirý populismus. To máme mít v rezervách 200 % ročního výkonu? Ale vyšší je ještě 300 %, ne? Je vyšší než 200 %? Takhle bychom mohli pokračovat.

Ten náš návrh, který přineseme, zavádí stabilitu a předvídatelnost. Když se podíváte, jak strmě rostly platby za státní pojištěnce, tak si myslím, že to dlouhodobě udržitelné není. To je o fiskální udržitelnosti toho systému, a pokud ten pojem nechceme používat jenom jako nadpis a chceme o něm debatovat, tak je legitimní debata o tom, jaké budou výdaje v příštím roce. My předpokládáme, že porostou výdaje systému v příštím roce, a to, co odhadujeme, a ten valorizační mechanismus, který připravujeme - ano, ještě není v systému, protože jsme připraveni například o tom debatovat i s opozicí -, předpokládá mírný přebytek v roce 2023 při tom, že počítáme s nárůstem celkových výdajů do systému zdravotního pojištění. Ano, je namístě debata, jestli sedm zdravotních pojišťoven je správné číslo, ale určitě není správné číslo jedna zdravotní pojišťovna. Takže pokud chce někdo jednu, tak je to jiná debata, než je debata o tom, jestli sedm není zbytečně mnoho. Já jako pacient a někdo, kdo se dívá na financování toho systému, si myslím, že nepotřebujeme sedm zdravotních pojišťoven. A není to tak jednoduché, že my se tady sejdeme a nějakými hlasy, ať jich bude 101, nebo 200, rozhodneme, že jich nebude sedm, ale šest, nebo pět, nebo čtyři. A když se podíváte na ta čísla po těch jednotlivých pojišťovnách, nechci nikoho jmenovat, tak některé jsou robustnější a odolnější a některé to mají velmi složité ekonomicky. A to je legitimní debata o počtu zdravotních pojišťoven. Pokud, říkám, někdo nenavrhuje jednu, to my odmítáme, protože pak vlastně nemá smysl mít jednu pojišťovnu, to už můžeme ty pojišťovny zrušit a může to řešit Ministerstvo zdravotnictví.

Takže já jsem očekával a pořád očekávám, že povedeme racionální debatu. Já jsem proto zjišťoval to číslo, jaký je zůstatek na těch účtech k 30. dubnu, a platí to, co jsem říkal. Nemůžeme to posuzovat v těch jednotlivých měsících, ale ukazuje se, že tam žádný problém nevznikl za první čtyři měsíce. Nevznikl. Zůstatky vzrostly. A jestli si řekneme, že například ty rezervy mají být 15 %, 12 %, 10 %, to je racionální debata. Když řekneme 50 %, tak tam ty peníze dáváme zbytečně. A já jsem říkal i u projednávání rozpočtu, že chceme rozpočtovat věrohodně, to znamená, že do rozpočtu dáme jenom takové částky, o kterých si myslíme, že jsme je schopni ten rok, v tom daném roce, efektivně využít.

Pan Tomio Okamura tady použil několikrát nehorázné slovo "loupež". Asi nepochopil, co jsou platby za státní pojištěnce. To nejsou peníze vlády ani Sněmovny. To jsou peníze daňových poplatníků. Oni si zaplatili daně a my rozhodujeme politicky, na které z veřejných služeb ty vybrané daně použijeme. Bohužel není pravda, že stát hospodaří pouze s penězi daňových poplatníků. To by byla hezká fiskální politika. Stát hospodaří s penězi, které vybere od daňových poplatníků, a s dluhy, které naseká. Za čtyři měsíce tohoto roku se zvedla obsluha státního dluhu o 3,8 miliardy. O miliardu měsíčně. Nejsou víc mandatorní výdaje než platba úroku za státní dluhy. Takže to je z té částky. Díky tomu zadlužení, ve kterém jsme, díky tomu, že rostou úrokové míry, tak možná stejnou částku, o které my říkáme, že není potřeba letos poslat zdravotním pojišťovnám, stejnou částku zaplatíme my všichni daňoví poplatníci na úrocích za staré dluhy. V této chvíli Česká republika prodává své bondy zhruba za 3,4 %, tak si můžete spočítat, z 10 miliard je to 350 milionů každý rok a pořád. Nesplatili jsme ani korunu, říkám my všichni, nesplatili jsme ani korunu za 30 let existence České republiky. Platíme jenom úroky.

Ale pokud tady budeme bojovat s neznalostí, nepochopením souvislostí a s populismem, tak jako určitě popřeme to, k čemu nás Tomio Okamura tak asi osmkrát vyzval, k fiskální udržitelnosti systému zdravotní péče. Já trvám na tom, řekl jsem to v úvodním slově, že pro letošní rok nedojde a nemůže dojít k žádnému omezení dostupnosti nebo kvality poskytované zdravotní péče. Potvrdil nám to management všech zdravotních pojišťoven. Současně nás požádali, a my jsme jim vyhověli, abychom přišli minimálně s nějakým střednědobým řešením, nejlépe s nějakým automatizovaným valorizační vzorcem. A my po nějakých debatách jsme připraveni do tohoto návrhu zákona, aby byla jistota, ať nemusíme dělat novou novelu, to zapracovat a hlasovat o něm ve třetím čtení. Tam se také ukáže, kdo myslí vážně ta slova o nějaké udržitelnosti systému zdravotního pojištění a kdo to využívá pouze ke strašení občanů.

Vláda nemá analýzy. No tak ne vláda, ale zdravotní pojišťovny mají dostatek dat. Teď jde o to, abychom je uměli dobře interpretovat a na základě těch dat dělali pokud možno správná politická a rozhodnutí. Myslím si, že je v našem zájmu, aby systém poskytování zdravotní péče více řídily pojišťovny než doposud. Nemá to být stát. Nemá to být vláda, kterákoliv. My tu jsme od toho, abychom nastavili obecná pravidla, a samozřejmě stát musí efektivně řídit své vlastní nemocnice. O tom není žádný spor. Pokud se nám povede ten valorizační mechanismus změnit a zautomatizovat, tak odpadnou ta každoroční ad hoc rozhodnutí tu či které vlády.

Já mám před sebou vývoj platby za státního pojištěnce vlastně za celou existenci České republiky. Byla období, kdy se nezvyšovaly, byla období, kdy se zvyšovaly mírně, byla období, kdy se zvyšovaly skokově. My jsme určitě nekritizovali a nekritizujeme ani zpětně skokové navýšení v roce 2020, když šel covid. To si myslím, já si nevzpomínám, ale myslím, že jsme pro to hlasovali také. Pokud ne, tak se omlouvám za tu nepřesnost. To bylo jasné a pochopitelné. To byla reakce na těch mnoho neznámých, které přicházely, a nikdo se tomu nemůže divit. Ale jsme v roce 2022. Díky ustupujícímu covidu se náklady zdravotního systému jako celku snižují. Povinné testování, co šlo všechno na úkor zdravotního pojištění, vlastně fungovalo do 17. února. Tím pádem tam ty náklady ještě byly. Tam mimochodem taky i díky tomu se mnohem méně vybralo od těch ekonomicky aktivních osob. Když se podíváte, kolik lidí díky tomu preventivnímu plošnému testování zůstalo buď v karanténě, nebo v izolaci, tak logicky se z toho neplatilo ani zdravotní, ani sociální. To říkám spíš pro pana předsedu Tomia Okamuru, protože když chce interpretovat čísla i těch příjmů, tak tohle musíme vzít v potaz. A ta situace v březnu, v dubnu a v květnu je naštěstí dramaticky lepší ve smyslu, kolik lidí zůstává ať už v karanténě, nebo v izolaci.

My jsme začali v deset ráno. Teď je kolik? Tři. To znamená, je to 12 a 5 - 17 hodin, z toho opozice využila asi 16, proč ne?, načež tady Tomio Okamura ve svém tříhodinovém projevu, druhém, vykřikuje: ne abyste mě umlčeli! Nikdo ho umlčet nechtěl, ale on tady prostě neustále se ohání a bojuje s něčím, co neexistuje. Jasně, kdyby měl mluvit k věci, tak skončil za deset minut. Kdyby řekl SPD je proti, tomu já rozumím, to je legitimně politický... Nám se líbí evropské dokumenty ve zdravotnictví. Dobře, to pro mě bylo překvapivé, ale beru v potaz, a mohli jsme si ty dvě hodiny, vždyť to bylo tak poutavé, já nechci nikoho na mikrofon napráskat, že i někteří poslanci SPD usnuli u poutavého, skvělého projevu svého předsedy. A není to chyba těch poslanců. Chyba toho řečníka, protože říkal... Nebo ne? Myslíte, že to je chyba těch poslanců? Já nevím, tak my jsme připraveni jednat tak dlouho, jak bude potřeba. Když vy mluvíte 16 hodin a my pak mluvíme hodinu, tak už máte pocit, že bychom měli mlčky strpět tu snůšku lží, které tady opakovaně padají, ale takhle se debata prostě nevede. Jsme tady těch 17 hodin a paní předsedkyně (Schillerová) přijde, proč ne?, a říká: já si to nechám na zítřejší dopoledne. Tak vy se střídáte, ale předkladatel je tady pořád, že? Ani jste nedovolili otevřít rozpravu, protože jste se přihlásili s přednostním právem před otevřením rozpravy.

Tak až si zase příště budete stěžovat, že poslanec bez přednostního práva, a dívám se na jednoho nejmenovaného poslance, který to velmi často používá u mikrofonu, aniž bych ho jmenoval, a ono to není v tom (nesrozumitelné), na koho se dívám, tak ať začne doma u svého hnutí. K programu kolik bylo přednostních práv? Plný počet. Jak se k tomu mohli vyjádřit řadoví poslanci? Museli počkat asi tak 11 hodin, než jejich stranické špičky měly svá přednostní práva. Pak vám skočíme na špek, jinak to neumím nazvat, bezproblémový návrh zákona, který je podepsaný napříč poslaneckým spektrem, abychom se dozvěděli v té sáhodlouhé debatě o tom, jak probíhá výstavba jaderných elektráren v Japonsku, o tom, co se stalo v roce 2019 na Balkáně.

Nejvíc mě pobavila slova poslance za hnutí ANO, a téměř se to dotklo i České republiky. Tak to bychom mohli vyjmenovat všechny události, které se staly ve světě, stejnou logikou, a téměř se to dotklo občanů v České republice. Já jsem tomu vůbec neporozuměl. Kdybyste řekli, že to POZE nechcete, že jste se spletli, tak to bychom na ten program nedávali. Dvanáct hodin k tomu mluvíte. Pan poslanec Kubíček, jeden z předkladatelů, měl tady edukativní přednášku o biomase. Já nevím, tak jestli si myslíte, že o tom nic nevíme? Samozřejmě váš předseda, to je extra případ. Rohlík je za 2,90. Rohlík je za 2,90, přijde sto lidí pro rohlík a ten poslední to koupí za 15. Tak mi to vysvětlete. Rohlík za 2,90 přijde sto zákazníků a někdo koupí rohlík za 15, když stojí 2,90. Ale vy jste samozřejmě zatleskali, protože to bylo skvělé. Vyčerpávající to bylo, to přiznávám, ale nedá se na to reagovat. Já nevím, kolik stojí rohlík v Aholdu v tom uvedeném místě, o kterém mluvil Andrej Babiš. Jenom bych mu řekl, že mu úplně nevěřím, že tam chodí nakupovat. Říkal, že chodí do Hypernovy, ta už asi 15 let nepodniká na českém trhu. Ale on chodí každý týden do Hypernovy. Ale ta už tu asi 15 let. I u nás v Opavě to je Ahold. Ano, a my starší víme, že někdy v minulém století to ještě byla Hypernova. A tak je to se vším.

A pan předseda ústavně-právního výboru řekne po těch deseti nebo dvanácti hodinách obstrukcí zákona, který se sami podepsali... Já chápu obstrukce u vládních zákonů. Tomu fakt rozumím. To je v podstatě normální, mně to nějak nevadí, je nás víc, jsme v lepší kondici, takže to nakonec vyhrajeme. Ale obstruovat vlastní návrh zákona na mimořádné schůzi, kde jste ten bod chtěli mít, tomu tedy úplně nerozumím a myslím, že tomu nerozumíte ani vy. Připomnělo mi to, já jsem si to takhle nazval, a není to vůbec špatné, jako čtenářský kroužek. Já myslím, že bychom měli podporovat četbu, že to zlepšuje používání mateřského jazyka, zvyšuje to slovní zásobu. Problém je, když ten čtený text, který čtou poslanci postupně, píše jedna a samá osoba. Tam prostě těžko si rozšíříme slovní zásobu, kromě takových perel, jako že zvířata se chovají a ne nepěstují. To jsme úplně nečekali.

Pak připomenu jiné edukativní okénko pana poslance Tomia Okamury, jak tak vážně se podíval na ty zprávy WHO, Evropské komise, pak si vzpomněl na svoji podnikatelskou zkušenost a sdělil Sněmovně toto: nejsou jenom špatné dluhy, jsou i dobré dluhy. Takových banálních pravd jsme se dozvěděli stovky a vůbec nesouvisely s projednávaným materiálem. Kdo může protestovat proti větě: nejsou jenom špatné dluhy, jsou i dobré dluhy. Já myslím, že málokdo. Už mně chybělo několik vět typu: situace je taková, jaká je, zákony jsou takové, jaké jsou, a vychází to tak, jak to vychází. To mi tam chybělo. Ale těm, kteří píšou ty projevy pro přátele čtených projevů, bych doporučil, ať příště obohatí ten slovník o nějaká neotřelá slovní spojení.

Jinak já jsem vášnivý čtenář, ale myslím si, že za řečnickým pultem by se číst nemělo. Jsou i parlamenty, kde se to nesmí. Kdybychom se na tom dohodli gentlemanskou dohodou, tak já i ten papír, kde mám šest odrážek, klidně zahodím a zkusím těch šest odrážek si zapamatovat. Pan poslanec Nacher je pro, to už jsme dva. Ještě nám chybí 99 a máme většinu a zahodíme papíry.

Nevím, co by tedy dělal váš pan předseda. Já jsem se snažil odhadnout počet těch listů. Dozvěděli jsme se o jeho zdravotním stavu, jaké vyšetření dneska absolvoval. Nevím přesně, několikrát použil slovo Kalousek, ale slyšel jsem ho tam, a pak doteď fakt přemýšlím nad tím, jak si můžu koupit za 15 korun rohlík, který stojí 2,90. To nevím, ale pan předseda vám to určitě vysvětlí. Fakt nevím, jestli říkal, že to bylo v Čestlicích? Jinak se omlouvám za nepřesnost. Úplně přesně nevím, ale snažil jsem se ho poslouchat velmi poctivě, ale to se fakt nedá. To se fakt nedá, vydržet ten dlouhý projev, pokud ten projev nemá začátek, prostředek, konec. Na druhé straně četba těch částí, kdy jenom četl a neimprovizoval, nebyla vůbec špatná. Obsah horší, ale četba byla moc dobrá.

Vraťme se tedy k těm číslům. Já předpokládám, že aspoň vystupující z hnutí ANO budou s námi debatovat o těch 14 miliardách, o tom procentu, a co podle nich hrozí. Podle nás nehrozí vůbec nic kromě toho, že možná nebude na konci roku 65 miliard zůstatek, ale možná 58, nebo možná 52, nebo možná 48. Fakt nechci tipovat, ale budou to desítky miliard. To je úplně jisté.

A já jsem tady citoval na začátku tohoto bodu, ne na začátku schůze, ta vyjádření mediální bývalé ministryně a bývalého ministra zdravotnictví, když zdůvodňovali to rozhodnutí vlády. Podotýkám ano, bylo to v souladu se zákonem, ale bylo to exekutivní rozhodnutí. My to řešíme zákonem. A pokud projde ta valorizace, tak už žádná vláda nebude exekutivně rozhodovat ad hoc o tom, jaké číslo má být, protože si myslím, že málo se bavíme o tom, jak používat tu prevenci. Já jsem o tom mluvil. Říkám, když tak pan předseda správní rady určitě může popsat projekty, které připravují, to jsou podle nás nejlepší investované peníze v tom systému zdravotního pojištění. Máme se bavit o efektivitě, podle mě se máme bavit i o provozních nákladech těch pojišťoven, i když není to tak dramatické v tom celkovém systému, ale i tak se o tom máme bavit a důkladně to kontrolovat. A já nechci opakovat chybu některých ministrů financí, kteří se vlastně zajímali v tom systému zdravotní péče pouze o platby za státní pojištěnce. Je to 440 miliard korun veřejných prostředků a myslím, že je namístě o celém tom balíku tady debatovat, ne pouze o tom zúženém, že tam pošleme, dohádáme se, jestli to bude 1 767, nebo 1967, odsouhlasíme nějakou cifru a zase za rok se budeme přít, jestli 1 867, nebo 2 067, nebo 1 990.

Je to i na naše zástupce ve správní a dozorčí radě největší zdravotní pojišťovny. Myslím si, že to je mnohem důležitější než ty... jak to říct diplomaticky... ze strany pacientů. Než ty souboje o to, jak se ten koláč rozdělí, mezi které poskytovatele, mezi které odbornosti. Všichni odborníci, kteří mají dlouhodobou zkušenost, mi říkali, že to je ve skutečnosti jádrem té debaty, kterou vedou zástupci Poslanecké sněmovny v těchto orgánech, a já si nemyslím, že je to dobře. Tohle by měl být úkol především managementu těch zdravotních pojišťoven a zejména naši zástupci v dozorčí radě by měli dbát na tu fiskální udržitelnost systému jako celku.

Říkal to i pan premiér, říkal jsem to já, když jsme se bavili o státním rozpočtu, protože my jsme o tom už formálně rozhodli. My jsme - ne formálně, zákonným způsobem. My jsme schválili celkovou sumu, kterou máme poslat letos do systému zdravotního pojištění, a představa, že ten zákon neprojde, nejde to tam technicky poslat. Nemůžu porušit rozpočtová pravidla, nemohu poslat o 14 miliard víc, než je schválený rozpočet. To bych bezesporu porušil zákon.

Co se týče ukrajinských uprchlíků, to budeme řešit v novele, až budeme mít nějaké přesnější odhady. A jak jsem říkal, pro systém zdravotního pojištění je jejich příchod k nám do České republiky a jejich zapojení do systému zdravotní péče v zásadě neutrální. Není neutrální pro státní rozpočet, to ne, ale pro systém zdravotní péče je, protože zvýšené platby za státní pojištěnce v zásadě pokryjí odhadovanou poskytovanou péči - v této větě bych podtrhl slovo "odhadovanou". Fakt se nechci přít 3. května, kolik zdravotní péče bude náš systém věnovat ukrajinským uprchlíkům před Putinovou agresivní válkou, ale vím přesně, kolik za ně budeme platit. Myslím, že každý den se zveřejňuje celkový počet víz, která jsme udělili, a každý z nich se stává pojištěncem, státním pojištěncem. Takže příjmy do toho systému jsou predikovatelné. Říkám, že to systém zdravotního pojištění nezatíží. To bude v zásadě, nebo v podstatě neutrální, ale půjde to k tíži státního rozpočtu. To je poctivá debata. Že to neohrozí kvalitu a dostupnost zdravotní péče, jak tady chybně asi stodvacetkrát tvrdil Tomio Okamura: ohrožuje to, promítne se to ve zvýšených výdajích státního rozpočtu. No to se projeví, protože třistatisíckrát, někteří budou 9 měsíců, někteří 8, uvidíme jak se budou vracet. Říkám, tam se to projeví, ale neprojeví se to v kvalitě a dostupnosti zdravotní péče. A pokud někdo tvrdí, že díky ukrajinským uprchlíkům dojde k omezení zdravotní péče, k omezení dostupnosti, kvality, tak prostě lže. Nebudu říkat, že neříká pravdu, prostě lže, jako když tiskne, anebo tomu vůbec nerozumí. Ano, kdyby tu někdo tvrdil, že to je bez dopadu na veřejné rozpočty, tak by taky neříkal pravdu. Ale já tady otevřeně a jasně říkám, že ten dopad bude ve státním rozpočtu, a ne v systému zdravotního pojištění. Jestli to někdo není schopný rozlišit, tak ať tady proboha 2 hodiny nevystupuje k systému zdravotního pojištění.

Jestli chcete mít pauzu, mně to přijde skoro škoda. Já jsem připravený, pokud padnou další dotazy, tady trpělivě odpovídat, protože představa, že vláda nebude zasedat a počkáme, až se opoziční poslanci vyspí, tak teď si vezmeme pauzu 4 hodiny... Já respektuji dohodu předsedů poslaneckých klubů, ale připadá mi to trochu zbabělé, 17 hodin útočit na vládu, a pak se jít vyspat a dát vládě hodinu, nebo jak dlouho mluvím, 20 minut mluvím, měl jsem asi 10 minut úvodní slovo a pak ještě 15 minut jsme museli řešit, než se řídící schůze vzpamatoval a dostal se do souladu se zákonem. A to je všechno. Nepřipadá vám to divné? Mně to teda připadá divné. No nepřipadá, jasně. A pak zase budete tady kňourat, jak vás někdo utlačuje. Tak jestli někoho časově utlačuje na této schůzi, tak je to opozice. Já to respektuji, tak si neberte ty pauzy, tak pojďme debatovat, když máte tolik dotazů. Já jsem připraven do osmi vám tady trpělivě odpovídat, pokud padnou nějaké dotazy. Pokud padnou lži, jako padly ve vystoupení Tomia Okamury, tak je tady jednoznačně označím a vyvrátím. Já bych taky radši už tři hodiny spal, ale když už jsme začali... Tomio Okamura tady dneska spotřeboval 17 hodin a pak říká: teď tady kvůli vám budeme několik dnů. No to není kvůli nám, to je vaše rozhodnutí. Kdyby bylo na nás, tak už máme šest bodů schváleno a zítra jsme v 21. schůzi. Vy to evidentně nechcete. Tak si stěžujte sami na sebe. Tak aspoň kdyby ten Tomio Okamura přišel a řekl: díky mně tady budeme teď několik dnů a několik nocí - tak to je pravdivá informace, můžeme si udělat fajfku, sedí. On přijde a řekne: díky vám tady budeme několik dnů a nocí. Tak 17 hodin ku jedné jasně ukazuje, kolik kdo potřebuje pro to, aby formuloval své myšlenky a své názory.

A není to dost. U zákona, na kterém je shoda, myslím, že i Radim Fiala ho podepsal ne?, ten zákon o POZE, nevím Radim (nesrozumitelné), já se omlouvám prostřednictvím pana místopředsedy, oni se vystřídali mezitím. Nevím, jestli taky byla edukativní přednáška o biomase. Tak to teprve přijde. Ne. Tak možná by mohl předseda klubu SPD apelovat na své kolegy z opozičního hnutí ANO, ať nezdržují jeho zákon. My jsme připraveni hlasovat pro i v té devadesátce. Výborně. Tak stačí přesvědčit hnutí ANO, těch deset, kteří tam byli, pan poslanec Marek Novák ať si nechá jadernou energetiku v Japonsku na něco jiného, a přírodní katastrofy, které se téměř dotkly České republiky, taky na někdy jindy a budeme spokojeni a nebudeme tady několik dnů anebo nocí. Anebo budeme. Vy to máte ve svých rukou a ve svých hlasivkách, ale výsledek známe, ne? Nebudu opakovat ta čísla z těch voleb. Já myslím, že se zbytečně trápíme. Rozumím, když opozice hodinu dvě zkoncentruje své politické výhrady, pak vláda hodinu dvě zkoncentruje svůj politický program, voliči všech stran se dozvědí, jak by takový problém řešila jeho strana, to je legitimní, každý z nás zastupuje jiné voliče, a pak jdeme hlasovat a my to hlasování vyhrajeme. Mohl bych mluvit jako Tomio Okamura ještě hodinu, že bych zase začal - tak já bych chtěl ještě říct, že například v roce 1997 byly platby státu v miliardách do státního rozpočtu méně než 20 miliard. Protože Tomia Okamuru hrozně zajímalo, asi šestkrát to řekl, co bude v roce 2060. Tak já na debatu, co bude v roce 2060 fakt nepřistupuju, protože nikdo to už nezkontroluje, to, co tady řekneme, co bude za těch 38 let. Ale můžeme se bavit, že v roce 1997, kdy systém zdravotní péče evidentně nezkolaboval v České republice, platba za státní pojištěnce byla menší než 20 miliard. Kdyby vás zajímalo, kdy to překročilo hranici 20 miliard, tak to bylo v roce 1998, hranici 40 miliard v roce 2006, a tak bych mohl pokračovat.

Jenom připomenu, a to je ale skutečně důležité do kontextu toho, co jsem říkal, i s tím pochopení pro ten covidový rok. Ten, opravdu si myslím, že každý musí uznat, že to opatření bylo správné, že těch neznámých bylo tolik, že jinak to vlastně nešlo. Ale jinak jestli někde rostly nejvíce mandatorní výdaje, tak to nebylo v oblasti důchodů, jak se mnozí mylně domnívají, ale v platbě za státní pojištěnce. A když si řekneme, že platba za státní pojištěnce byla vyšší o 50 %, tak si položme legitimní otázku: dostali pacienti o 50 % lepší služby? Nedostali a nemohli je dostat, já to nekritizuji, nemohli je dostat. A to je ta debata o fiskální udržitelnosti systému zdravotního pojištění. Kolik mají platit ekonomicky aktivní. Víte, že odbory chtějí, aby víc platili živnostníci, my jsme proti. Ale je to legitimní politická debata, kolegové z levicové části spektra se tomu blíží, legitimní spor levice-pravice. (Poznámka mimo mikrofon.) To mi zrovna uteklo - Andreje Babiše. Já si to zítra ještě přečtu, jestli zvládnu ty stenozáznamy. Ale údajně Andrej Babiš dneska na mikrofon řekl, že je levicový populista. Pokud ano, tak jak říkal George Orwell, to byly dvě minuty pravdy v tom projevu.

Hezký brzký den.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji vám téměř dobré ráno, budeme pokračovat v přihláškách s přednostními právy a chci se zeptat, zda platí tedy dohoda, že teď nejprve vystoupí pan poslanec Patrik Nacher a potom pan poslanec Radim Fiala. Dobře. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Ano, jsem s přednostním právem. Mně se líbí, jak se vždycky jako divíte, přitom prostě to přednostní právo má tady vždycky ten místopředseda, který je tady přítomen, není to, máte to i... No, je to tak, já mám tady... I Marek Výborný tam napsal, že přednostní právo v jeho nepřítomnosti mají místopředsedové, tak to tak prostě funguje.

Takže já bych reagoval na pana ministra s tím, že ta čísla, po kterých on volá, tak ta já budu mít připravená v tom svém projevu. Takže pak předpokládám, že se dostaneme do nějaké debaty, tam sklouzneme i klidně do toho rozpočtu, protože to s tím rozpočtem samozřejmě souvisí, ono to na to navazuje. Takže ta čísla až potom. Ale teďka pár poznámek k tomu, co tady zaznělo.

Za prvé, jak říkal Marek Výborný, teď to řeknu já. My jsme tolerance sama, protože pan ministr tady, půlku, nebo minimálně půlku toho svého projevu se věnoval tomu předchozímu bodu, takže byl vlastně úplně mimo to téma. Mimo to téma. A upozorněn nebyl. (Ministr Stanjura hovoří mimo mikrofon.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já poprosím, abyste diskutovali pouze na mikrofon.

 

Poslanec Patrik Nacher: Všimněte si, že vy když mluvíte na mikrofon, tak my mlčíme, koukáme se na vás, děláme si poznámky. Když mluvíme my, tak vy nám do toho neustále skáčete. Tak minule jsem to měl tady u kolegy Bendy, teď s vámi. Prostě bylo to úplně mimo téma, bylo to na předchozí bod. Já si nestěžuju, proto říkám, že jsem tolerance sama, já si nestěžuju, ale jenomže vy v momentě, kdy my se trošičku vychýlíme, a vy víte, že já jsem se k tomuto přiznal, že mám košaté věty, ale pak vždycky se vrátím k té myšlence, tak už tady někteří kolegové říkají: to není k věci, to není k věci. Tak jenom že aby se měřilo všem stejným metrem. Bylo to k tomu předchozímu bodu, který už je přerušen, a je to teďka k úplně něčemu jinému.

Potom - vy jste mluvil o tom čtení, že by bylo dobré, aby se tady nečetlo, aby se tady mluvilo spatra. Já jsem pro. Já jenom ale připomenu, je to můj oblíbený dvojí metr, že to navrhujete vždycky, když jste ve vládě, a samozřejmě ta otravná opozice vám nevyhovuje. Ale když jste byli v opozici vy, tak, já si to pamatuji, že jste tady četli směrnice dokonce... (Ministr Stanjura reaguje mimo mikrofon.) Já neříkám, že vy, ale četly se tady směrnice. Opozice, vaši koaliční teďka kolegové, nebo bývalí. Dokonce se tady četly i nějaké knížky. To bylo v nějakém z těch předchozích volebních období. To znamená, že to byla ta pravá obstrukce, že se četlo úplně něco jiného, aby se zabil ten čas. Tady prostě já a moji kolegové jdeme aspoň k tomu tématu, které se dá pod ten návrh zařadit.

Stejně tak si připomenu to EET, těch 900 pozměňovacích návrhů, ano, který jenom, to hlasování zabralo asi 7 hodin těch 900. Takže ony ty cesty, jak to natahovat, tak to jste dělali vy, a vy jste tady nebyl, když jsem o tom mluvil dneska odpoledne, nebo včera vlastně odpoledne, to EET se probíralo rok, rok, přesně rok. Přesně rok. A já to zopakuji, protože teď už jste tady, a bylo to dáno tím, že my jsme respektovali, že nepojedeme, až na jednu nebo dvě výjimky za celé čtyři roky, že se nepojede takhle přes noc, úplně jako nelidsky. Že se prostě končí v sedm nebo v devět. A proto je možné - a omlouvám se kolegům, kteří to uslyší podruhé - v momentě, kdy vy nasbíráte 30 hodin obstrukčních jednání, také to může trvat, to projednávání toho zákona, půl roku, rok, anebo dva dny, když prostě tady necháte říkat, tak ta opozice ať si tady to říká do bezvědomí, a my tady budeme do té doby, dokud to neprojednáme. Tak tolik jenom k tomu přístupu, k tomu rozdílnému přístupu předchozí vlády a opozice a současné.

Stejně tak s tím souvisí samozřejmě i to, jak vy jste řekl, já s vámi souhlasím, my se tady můžeme střídat, předkladatel tady sedí furt, ale je to furt ta samá věc a to samé rozhodnutí, které máte ve vlastních rukách. Prostě kdyby se tady jelo normálně, fakt jako třeba výjimečně do těch devíti, tak to má nějakou štábní kulturu. Když se tady takhle jede nonstop, no tak si to odhlasujete vy, tak se potom na to nerozčilujte. Pokud jde o ty pauzy, tak ty pauzy jsou čistě v zásadě bych řekl hygienické ty čtyři hodiny, ty dvě hodiny dvakrát dvě. Tady připomenu, že v tom minulém volebním období, abychom vždycky měli nějaký kontext, tak jste si při jednom bodě, to byla tuším volba do rady České televize, vzali kumulativně 10 hodin. To nebyla hygienická, to byla čistě obstrukční a protáhlo se to až do druhého dne. My máme ten počet poslanců, jak jste sám řekl, vy jste měl 70, my 92, dokonce větší než vy, ale protože jsme jenom dva kluby. Vy jste to měli rozseklý, rozfragmentovaný do pěti klubů. Takže tolik asi ty stručné poznámky na věci, které přímo nesouvisí s tou věcí, ale s těmi poznámkami, které tam byly kolem.

Jinak mě na tom teda jakoby zatím nejvíc jako zaujalo to, že vlastně věc, která spadá pod Ministerstvo zdravotnictví, tak že to nepředkládá ministr zdravotnictví. Vím, že tady bylo nějaké vysvětlení, nicméně samozřejmě by bylo i věrohodnější pro tu veřejnost, kdyby tohle obhajoval ministr zdravotnictví, který potom za to nese před těmi lidmi tu zodpovědnost generelní. Vy nesete jako ministr financí zodpovědnost za finance. To znamená, že vždycky ten ministr financí je ten dráb, který má škrtat, že jo? A ten ministr zdravotnictví je ten, který chce, aby tam ty peníze byly. A tím, že on tohle neobhajuje, tak si o tom můžu myslet své. Tolik poznámky. Ta čísla a všechno k tomu se dostanu, až přijdu na řadu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s přednostním právem pan poslanec Radim Fiala. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Takže dámy a pánové, jako první bod bych chtěl dát doplňující návrh, nebo jak to nazvat. Chtěl bych požádat o přestávku pro poradu poslaneckého klubu hnutí SPD v délce dvou hodin od šesti hodin do osmi hodin. To znamená, že to bude navazující hygienická přestávka na přestávku poslaneckého klubu hnutí ANO, abychom byli schopni se dát zase dohromady a pokračovat v osm hodin ráno. Takže tímto bych to, pane předsedající, považoval za uzavřené a ty přestávky by teda byly od čtyř do osmi hodin ráno. V osm hodin ráno bychom mohli pokračovat dál. Tak.

Já se tedy vrátím ke sněmovnímu tisku č. 166, který nám zde vláda dnes předkládá, možná spíše dlouhodobě vnucuje k odsouhlasení, který je z hlediska legislativy sice v podstatě jen drobnou derogační normou, ale z hlediska obsahu si myslím, že jde o normu nesmírně vážnou s možná dalekosáhlými negativními dopady na životy našich občanů, a to do slova a do písmene. Pan ministr Stanjura řekl, že to nebude mít žádný vliv na zdravotní pojišťovny, že to bude mít vliv pouze na státní rozpočet. S tím se dá částečně souhlasit, nicméně tady proběhl podvýbor pro zdravotní pojišťovny a pro financování zdravotnictví, nevím, jak se to přesně jmenuje, kde byli zástupci zdravotních pojišťoven, a jejich obavy se tam projevily. Oni řekli: v letošním roce se nic nestane, ale v dalších následujících letech podle toho, co se všechno může dít, máme obavy, jak budeme schopni ufinancovat zdravotnictví v České republice. A z toho vycházíme. Z toho vycházíme, že to prostě může být velký problém, a my samozřejmě před tím varujeme, zvedáme varovně prst a říkáme si, pokud to bude problém, pokud to bude problém, tak to bude problém, který se bude týkat všech občanů a může to být věc velmi vážná. Ale jestli pan ministr financí říká, že to problém nebude, tak já mám velkou radost, že to tak bude, že se nic dít nebude a že všichni můžeme v klidu spát, že prostě české zdravotnictví neutrpí a že zdravotní pojišťovny všechno ufinancují, že se nebudou odkládat zákroky, že vlastně to bude tak, jak to má být. Nicméně já si dovolím vyjádřit jistou pochybnost a z toho důvodu se to budu snažit vyargumentovat, nebo podívat se na to z bližší perspektivy.

Technicky jde vlastně o zrušení nařízení předchozí vlády, které stanovilo výši vyměřovacího základu pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené státem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát, za takzvané státní pojištěnce, na 14 570 korun za jeden kalendářní měsíc. Od 1. července letošního roku navrhuje vláda Petra Fialy tento vyměřovací základ razantně snížit, a to na 11 607 korun za osobu, což vygeneruje předpokládaný výpadek v plánovaných příjmech z veřejného zdravotního pojištění pro rok 2022 právě již těch dnes několikrát zmiňovaných 14 miliard korun. V měsíčním vyjádření jde o návrh na snížení platby pojistného za státní pojištěnce ze současných 1 967 korun na 1 567 korun, tedy o více než 20 %.

Vláda se úplně mimo meritum věci a bez ohledu na aktuální stav ve společnosti a ve zdravotnictví ve zdůvodnění tohoto svého návrhu opírá o jakési změny rozpočtových predikcí ohledně hospodaření zdravotních pojišťoven. To může být sice pro úzkou skupinu oborových expertů částečně zajímavé a relevantní, ale dnes už jednoznačně pouze a jedině jako nepodstatná retro záležitost, protože příchod minimálně už více než 300 000 nových státních pojištěnců z Ukrajiny se všemi prognózami zamíchal, a kdyby nic jiného, už jen tato skutečnost je dostatečným důvodem k okamžitému zamítnutí předloženého vládního návrhu. 300 tisíc je tu dnes, dnes je to asi, já nevím, 340 000, ale za dva měsíce, tři měsíce to může být klidně 500 000 a může ten počet státních pojištěnců neustále stoupat, a pak si dovolím tvrdit i já, že to bude mít na státní rozpočet poměrně dramatický vliv. A divím se, že vláda vědomá si dramaticky změněné situace už nestáhla sama rozpočet a proč dále hazarduje s naším zdravotnictvím a s dostupností zdravotní péče a ohrožuje všechny, především naše občany a samotné zdravotníky těžce zkoušené již více než dvěma lety boje s covidem. Snížit v této situaci odvod za jednoho státního pojištěnce ze dne na den o 400 korun za měsíc, tedy o více než 20 %, je aktem, který víc než na cokoliv jiného odkazuje na název známého českého filmu Příběhy obyčejného šílenství.

Vládní rozpočtová filozofie v duchu "řekli jsme, že budeme škrtat, tak to dodržíme bez ohledu na to, co to způsobí" je něco pro mě neuvěřitelného, zejména když si uvědomíme, že téměř čtvrtina provedených rozpočtových škrtů jde na úkor zdravotnictví. Tedy na úkor oblasti prvořadého veřejného zájmu, kterou musí stát a vláda zajišťovat i na základě ústavy. Ale hlavně podle rozpočtových statistik za 1. čtvrtletí a dle jejich predikcí na celý rozpočtový rok rapidně stoupá výběr daní. Tedy oproti návrhu rozpočtu rostou veřejné příjmy hlavně kvůli tomu, že vláda odmítá snížit nepřímé daně u extrémně drahých komodit každodenní potřeby, tedy u pohonných hmot, energií a potravin. Dle dostupných dat experti očekávají za celý letošní rok až o 100 miliard vyšší daňové příjmy, než deklaruje schválený zákon o státním rozpočtu. V této situaci trvat na odebrání 14 miliard zdravotním pojišťovnám stůj co stůj nedává ani základní ekonomickou logiku. Jde rovněž o nebezpečnou časovanou bombu a postup, který namísto snahy situaci ve zdravotnictví poté, co nejtěžší etapa boje s koronavirem odezněla, narovnat a zlepšit a dohnat resty z předchozích tří let ve smyslu rychlého provedení nutných a odložených operací a věnování stejnoměrné a rovnocenné pozornosti péči o všechny druhy a typy chorob a úrazů, činí služby veřejného zdravotnictví nedostupnějšími. A to je zde ještě další, a s tím probíraným související nesmyslný vládní škrt snížení objemu rozpočtové rezervy na boj s covidem o 4,5 miliardy namísto jejího operativního využití v resortu zdravotnictví.

Dalším vládním argumentem pro tyto škrty je pak tvrzení, že zdravotní pojišťovny mají údajně celkové finanční rezervy ve výši okolo 55 miliard korun. Vláda už třeba ovšem zapomíná dodat, že tyto rezervy se utratí již v průběhu letošního roku. Plus je zde nutné a nezbytné a dosud neprovedené finanční vyrovnání za rok 2021 v objemu cca 10 miliard korun. V tomto smyslu je velmi důležité a vypovídající i vyjádření předsedy lékařských odborů, konkrétně Lékařského odborového klubu pana Martina Engela, po jednání takzvané tripartity, kde bylo rovněž konstatováno, že vzhledem k rozpočtovým škrtům této pětikoaliční vlády bude reálný finanční propad ve zdravotnictví pro letošní rok minimálně 19 miliard korun, spíše však ještě více. Předseda Lékařského odborového klubu Martin Engel k tomu uvádí: "Samozřejmě, že zdravotní pojišťovny začnou už nyní šetřit, což se na kvalitě poskytované péče určitě projeví. Situace se snížením financí ze státního rozpočtu pro zdravotní pojišťovny je pro lékaře až děsivá a bohužel málokdo z veřejnosti si toto nebezpečí zatím uvědomuje. A odkud nemocnice získají peníze na ty všechny odložené zákroky? Domnívám se, že většině regionálních nemocnic bude chybět tak přibližně 20 až 30 milionů korun na běžný provoz v průběhu tohoto roku, tedy roku 2022. Špatným signálem je také zamýšlená devastace hygienických stanic, tedy propouštění jejich zaměstnanců v důsledku dalších necitlivých vládních škrtů." Nejsou to tedy, pane ministře Stanjuro, jenom opoziční politici, ale jsou to také odborníci, jsou to odboroví předáci, jsou to další lidé, pro které zdravotnictví je denním chlebem, kteří se obávají o to, že prostě ty peníze v tom zdravotnictví budou chybět.

Zástupci zdravotnických odborů dále upozorňují na fakt, že managementy nemocnic snížení financí na léčebnou péči už samozřejmě zaregistrovali, a tak začali hledat úspory, kterými by si mohly vytvářet rezervy na další měsíce. Zejména v provozní a personální oblasti, což pochopitelně kvalitu poskytované péče také nemůže neovlivnit. Samozřejmě negativně. A ještě větší obavy v tomto smyslu panují v odborných kruzích z propadu úrovně, kvality, množství a dostupnosti zdravotní péče v roce příštím, tedy v roce 2023, až skutečně dojdou všechny zbývající finanční rezervy zdravotních pojišťoven či zdravotních zařízení, nebo aspoň velká většina z nich. Já myslím, že oni bohužel nepochybují o tom, že se ty rezervy, finanční rezervy zdravotních pojišťoven, budou neustále snižovat. Takže znovu opakuji, nejsou to jenom opoziční politici, jsou to odborní experti, lékaři, zřizovatelé nemocnic a ti se opravdu začínají obávat o to, aby... A teď, já to znovu přečtu: A ještě větší obavy v tomto smyslu panují v odborných kruzích z propadu úrovně, kvality, množství a dostupnosti zdravotní péče. - Nečtu to proto, abych vás přesvědčil, že umím číst i ve tři v noci, ale proto, že opravdu i odborní experti tyto obavy mají.

Zástupci zdravotních pojišťoven k tomu uvádějí... Takže to byli lékaři, zřizovatelé, experti, odboráři a teď máme zástupce zdravotních pojišťoven. Případné snížení současných plateb státu za státní pojištěnce se musí realizovat změnou zákona. K tomu dosud nedošlo a zdravotní pojišťovny v současnosti dostávají platby v plánované výši. Pokud se v roce 2022 tyto platby ze strany státu skutečně kumulativně sníží o 14 miliard korun, bude to každopádně znamenat zvýšení letošního plánovaného deficitu, a to v každém případě, i tehdy, byl-li by výběr pojistného vyšší, než je plánováno, například v důsledku vyšší míry zaměstnanosti, růstu mezd a tak podobně.

Co může být ještě větším problémem, to jsou úhrady zdravotní péče v roce 2023, to, o čem jsem mluvil na začátku a na co odkazuji, že letošní rok asi nedopadne špatně pro zdravotní pojišťovny, ale ty problémy mohou začít právě od příštího roku. Rezervy zdravotních pojišťoven, ze kterých vyrovnáváme vyšší náklady kontinuálně už od roku 2020, budou do konce letošního roku zřejmě vyčerpané. Bezprostřední příčinou současného deficitu je však především takzvaná úhradová vyhláška na letošní rok, tedy na rok 2022. Ta byla vydána se zvýšenými výdaji o 18 miliard korun, a to přes dosažené cenové dohody a proti doporučení pojišťoven. Konec další citace. V prohlášení Svazu zdravotních pojišťoven se dále upozorňuje na to, že kvůli snížení plateb za státní pojištěnce už letos může dojít ke škrtům u pacientů, jejichž zdravotní péče je velmi nákladná a kterou doposud platil systém veřejného zdravotního pojištění.

Já znám pana ministra Stanjuru dlouho, věřím mu a jsem přesvědčen o tom, že k ničemu takovému v budoucnu nedojde, protože kdyby došlo, tak já tady budu první stát a řeknu: pane ministře, vy jste nám tady něco říkal, a je to jinak. Takže věřím, že to tak bude, věřím i kvůli sobě, kvůli své rodině a kvůli všem občanům České republiky.

Budu pokračovat dál. Je tedy možné, že se už letos poníží nejrůznější bonifikace pro pacienty, jež pojišťovny považovaly za přínosné, ale kvůli nedostatku peněz je prostě už nezavedou. Vláda Petra Fialy to buďto vůbec neví, nebo je jí to jedno a ignoruje to. Nevím, která z těchto variant je horší. Zdravotní pojišťovny se budou jistě snažit omezit výši úhrad regulací péče, a tudíž tak zpomalit vyčerpání svých rezerv. To se dotkne například i lázeňské péče, na což zase upozorňuje ve svém prohlášení Svaz léčebných lázní. Současná vláda slíbila přitom zdravotníkům, zdravotním pojišťovnám a dalším aktérům a subjektům v oblasti zdravotnictví různé valorizace, ale prozatím jen zdravotnictví masivně bere peníze, tudíž dělá přesný opak toho, co slíbila v koaliční dohodě a ve svém programovém prohlášení, přičemž žádná vláda v polistopadové historii dosud nesebrala peníze ze systému veřejného zdravotního pojištění.

Hlasy, které před tímto vývojem varovaly, měly pravdu. A já musím podotknout, že to je včetně hlasů z hnutí SPD, které dlouhodobě upozorňuje na asociální charakter stran současné vládní koalice a na to, že jejich vláda razantně omezí veřejné služby, například služby typu zdravotnictví. V každém případě platí, že vládní záměr dramaticky snížit platby zdravotního pojištění za takzvané státní pojištěnce je neobhajitelnou ranou do vazu českému zdravotnictví a českým zdravotníkům, kteří již dva roky vyvíjejí maximální nasazení v boji s koronavirovou epidemií, přičemž jejich reálné finanční ohodnocení stále klesá vzhledem k inflaci. Jednoznačně a objektivně to povede ke snížení kvality a dostupnosti zdravotní péče pro všechny občany.

Já bych chtěl ještě požádat pana ministra Stanjuru, až po mém projevu půjde ke stolku a bude říkat, že to, co tady jsem říkal, že je lež, tak aby řekl, že ti experti, zdravotní pojišťovny, lžou, odboráři lžou, lékaři lžou a všichni lžou a tato vláda má pravdu, protože většina toho, co tady teď říkám, jsou citace z odborného tisku anebo z médií, kde se k tomu, právě k těmto problémům, vyjadřovali odborní experti, lékaři, zřizovatelé nemocnic, odboráři a zástupci zdravotních pojišťoven a Svazu zdravotních pojišťoven i v souvislosti s nutným poskytováním zdravotní péče statisícům ukrajinských válečných uprchlíků minimálně v letošním roce, což je zcela evidentní. Bude to drastické selhání státu a hlavně jednoznačné a hanebné selhání zodpovědnosti Fialovy pětikoaliční vlády, která by, má-li ještě alespoň zbytky citu pro realitu, měla tuto předlohu ihned stáhnout. Takže většina z toho, co jsem řekl, jak říkám, byli odborní experti, lékaři, zřizovatelé nemocnic, zástupci zdravotních pojišťoven a tito všichni se obávají snížení dostupnosti lékařské péče, tedy toho, co říká hnutí SPD, a já to ještě řeknu jednou... neřeknu, protože to tady... Ještě větší obavy v tomto smyslu panují v odborných kruzích z propadu úrovně kvality, množství a dostupnosti zdravotní péče v roce příštím, tedy v roce 2023. Takže není to jenom obava Tomia Okamury, hnutí SPD, ale řekněme téměř všech, kteří se kolem zdravotnictví točí. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. A nyní s přednostním právem je přihlášen pan ministr Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já jsem si vzal tabulky k dispozici, abych mohl přesně citovat čísla, ne že bych četl projev. Nebudu nic říkat o lžích, já jsem připraven, že v lednu kdyžtak předseda klubu SPD vystoupí a řekne, že to bylo jinak, než jsem říkal, ale stejně tak očekávám, když bude mít pravdu, že vystoupí on a řekne: měli jste pravdu. Že má někdo obavy, to nikomu nevyčítám, to je přirozené, je to normální, my tu jsme od toho, abychom ty obavy jako vláda vyvraceli a případně argumentovali. Ty obavy jsou zbytečné, ale rozsoudí nás až čas.

Já jsem chtěl jenom k té debatě o těch dodatečných příjmech státního rozpočtu. No, nikdo by nebyl radši než ministr financí, kdyby mu přišlo o 100 miliard víc, než předpokládal. To si myslím, že v tom není spor. Není to pravda. Jsou publikována čísla ke konci dubna a třetina roku už má nějakou vypovídající schopnost. Jediná daň, která se drží přesně na odhadu, je DPH, 33,3 % rozpočtu, DPH je plnění za čtyři měsíce. Takže je to přesně. Trošku náhoda, ale i na tom DPH není ani procento, ani dvě, ani tři navíc proti rozpočtované roční částce. U těch ostatních daní je to mnohem méně, někdy je to pochopitelné jako třeba u daně z příjmu právnických osob, tam uvidíme v červnu, budeme mít přesnější čísla, protože mnozí mají odloženou daňovou povinnost. Nicméně spotřební daň z minerálních olejů 28,9 % za čtyři měsíce rozpočtovaných daní. Spotřební daň z tabákových výrobků 29,7 %. Všude by měla být třetina nebo víc, kdyby nám měly přitéct další peníze. Další daň je odvod elektřiny ze slunečního záření, je to malá částka, i tak je tam pouze... já se omlouvám... je tam pouze 17 %. Daň z příjmu právnických osob 25,4, daň z příjmu fyzických osob je 26 %, z toho vybíraná srážkou, což je ta menší část, 29,8 %, 28,6 % je placená plátci.

To znamená, zatím plnění za první čtyři měsíce neukazuje na žádné dodatečné příjmy. Když se podíváte do dubnové nové makroekonomické predikce, kterou jednak dělají odborné útvary Ministerstva financí, ale navíc ze zákona máme nezávislý výbor pro rozpočtové prognózy, který to posoudil a vyhodnotil to jako realistické, tak tam je předpokládaný plusový dopad po zohlednění dopadu války a podobně 6 miliard ze všech daní. Šest, ne sto. Možná to bude 15, já nevím. Možná to bude 12, ale nebude to 100. Kdyby to bylo 100, tak je zapojíme do té novely, navrhneme ne snížení schodku, ale pokrytí dodatečných výdajů nebo jiných výdajů, které nebyly ve státním rozpočtu. Já jsem chtěl upozornit na to, že prostě to tak není, je tam asi plus 10 miliard za DPH, ale současně tady hlasujeme o snížení spotřební daně, už jsme to vlastně odhlasovali ve Sněmovně, minus 4 miliardy proti rozpočtovaným penězům. Hlasovali jsme už o silniční dani minus 4,2 miliardy proti schválenému rozpočtu, takže to už je minus 8, ano, takže ten odhad už s tím počítal, i když to nebylo schválené, a protože už to bylo v legislativním procesu, tak je to už v té prognóze zahrnuto. Takže celkově navýšení daňových příjmů se odhaduje 6 miliard. Možná to bude o něco víc, to fakt dneska nikdo neví, ale nebude to 100, to jsem si úplně jistý. A kdyby to bylo 100, tak i ta debata o výdajích státu, o výdajích na obranu, by byla mnohem jednodušší, protože by nehrozilo nějaké zásadní zvýšení schodku státního rozpočtu (ne)jenom (?) letos, ale v příštích letech. To jenom že to jsou čísla a já jenom říkám, já bych vlastně byl spokojený, kdyby těch 100 miliard bylo k dispozici. Není.

A my odmítáme ty recepty, abychom zvýšili daně. A já říkám opakovaně, že ve volbách uspěly tyto politické strany, co jsou ve Sněmovně, a žádná z nich neměla v programu zvýšení daně ze závislé činnosti zaměstnanců, o tom se hlavně mluví. Nikdo ze stran, které uspěly ve volbách, ať už jsou v opozici, nebo ve vládě, nenavrhoval zvýšení DPH. Nikdo z těchto stran. To znamená, voliči rozhodli. Ty strany, které měly v programu navýšení daní, neuspěly, nesedí tady, takže v tom vlastně není spor. Takže není cesta, že si zvýšíme daně. Protože kdo platí ty daně? No vezmeme to lidem a firmám, abychom pak jakoby (nesrozumitelné), my jim to vezmeme a pak něco pošleme zpátky, a ještě se budeme tvářit, že někomu něco dáváme. Snížením daní jsme těm lidem taky nic nedali, jenom jim stát méně bere, nic jim nedává. Já myslím, že to je správná interpretace. Nikomu jsme nic nedali, jenom méně bereme a my toho kroku nelitujeme, myslím, že ten krok byl správný, my jsme nemohli tušit, jaká bude inflace, a dvojnásob je správné, když se zvyšují životní náklady, že se zaplatí nižší daně.

Tak jenom k těm číslům, samozřejmě až budeme plnit za šest měsíců a bude nová prognóza v srpnu, tak se to možná ukáže, ale nevěřím tomu, že z 6 miliard bude 100 na konci roku dodatečných příjmů.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nikoho dalšího s přednostním právem... Jsou zde dvě přihlášky, nejprve Radim Fiala, potom Patrik Nacher. Prosím.

 

Poslanec Radim Fiala: Já myslím, že strávíme těch posledních 15 minut do přestávky hnutí ANO ještě tady tou diskusí. Děkuji panu ministrovi, že mluvil o těch příjmech. Já vím, že co se týče daňových příjmů, tak podle mého názoru nějaké zvýšení tam bude, nebude to asi 100 miliard, ale pak jsou také příjmy, které nejsou příjmy státního rozpočtu, to je pravda, ale jsou to příjmy třeba státních organizací jako je ČEZ, které samozřejmě, já vím, že je nemůžeme zahrnout do státního rozpočtu, nicméně ale dají se využít, tyto příjmy nebo tyto zisky, řekněme, a podle mého, podle toho, co já vím, tak třeba polostátní firma ČEZ bude v letošním roce, má výhled, že by mohla dosáhnout zhruba 60 miliard zisku. A samozřejmě ne všechny, ale část těch zisků se dá použít po vyplacení těch drobných akcionářů a podobně a ty peníze se dají použít, dát do státního rozpočtu. Samozřejmě někdo řekne, že podle nějakých euronorem to nelze a nelze to započítat jako příjem státního rozpočtu a podobně, ale prostě cashově se ty peníze ve státním rozpočtu použít dají. Takže když budeme hledat, určitě těch 100 miliard najdeme a budou se dát použít.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan poslanec Patrik Nacher a připraví se pan ministr. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Já bych chtěl reagovat na pana ministra s tím, že on určitě dobře ví, že inflace a vyšší inflace je samozřejmě dodatečné zdanění, jenom se to nejmenuje daň, prostě se vybírá od těch lidí více, to je zcela jasné, to znamená, že v té chvíli taková vláda - a teď já vám to nevyčítám, tu inflaci, já jenom konstatuji fakt - nemusí zvyšovat tu samotnou sazbu, protože ta inflace to udělá za ni, za tu vládu. To je první poznámka. Já doufám, že o tom asi ani nebudeme mezi sebou polemizovat. To znamená, že jakoby chlubit se tím, že se nezvyšují daně - nebo konstatovat, dobře, tak mě nechytejte za slovo - konstatovat, že se nebudou zvyšovat daně, to si myslím, že je skoro zbytečné, protože jak říkám, tak inflace to v této chvíli udělá za vás.

Ta druhá poznámka je, že celý tenhle návrh je - já o tom pak budu mluvit - pokračování státního rozpočtu, kde se vlastně s těmi 14 miliardami už počítalo, jakkoliv ten zákon teprve schvalujeme nyní, a jeden z důvodů, který se opakoval, a já jsem si na základě toho opakujícího se faktu, že se zvyšuje ta obsluha státního dluhu, což tady několik řečníků právě sdělovalo na mikrofon, já jsem si vzal tabulku a řekl jsem si, že v nějakém vhodném okamžiku vám tady to řeknu, protože vy tady furt říkáte, nevím, jestli jste to byl přímo vy, abych vás neobviňoval, pane ministře, že ta obsluha státního dluhu bude v tomto roce stát nějakých 50 miliard, nechytejte mě za slovo, tak, je to v rozpočtu. Ale když se podíváte na rok 2013, tak v tehdejších cenách to bylo 50,89 miliardy, rok poté 48,49. Pak to šlo dolů, 45,28, pak nastupuje tedy vláda hnutí ANO, jinými slovy, v tehdejších cenách ta obsluha státního dluhu, to, co se platilo, to, co je teď nám tady vyčítáno, nebo bylo, ne dneska, i když dneska jsem tady taky zaslechl, ale ruku do ohně za to nedám, že se opět tady mluvilo o této položce, tak stejných 50 miliard tady bylo před devíti lety zpátky při tehdejších cenách. Tak já jen abychom to zase opět jako vždy dali do nějakého kontextu, a myslím si, že právě v tomhle bodu se to docela hodí. Já děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. A nyní pan ministr s přednostním právem. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Já jsem se ani nechlubil tím zvyšováním daní, já jenom reaguji na veřejnou debatu nejenom v Poslanecké sněmovně. Já myslím, že dnes a denně všichni čteme doporučení některých ekonomů, říkají, že vláda bude muset zvýšit daně. Já na to odpovídám, že nejenom vláda, ani strany, které uspěly ve volbách a jsou v opozici, to v programu neměly a že tuhle otázku (nesrozumitelné). Takže to je konstatování, to není pochvala.

K tomu ČEZu. Máme 70 %, ne 100, a pravděpodobně bude vysoký zisk ČEZu v letošním roce, ale to je dividenda za rok 2022, která bude příjmem příští rok. To se nedá jinak technicky udělat ještě (nesrozumitelné). Takže ano, letos bude valná hromada, my známe návrh představenstva, já zřejmě přijdu za vládu s protinávrhem jako Ministerstvo financí, které vykonává akciová práva, ale nejsou zase dodatečné desítky miliard. A samozřejmě, pokud ten zisk bude vysoký, tak očekáváme jako akcionář logicky, a v tom určitě nebudeme ve sporu ani s minoritními akcionáři, zvýšený výnos pro držitelé akcií. Ale to bude za rok a o tom se budeme bavit a budeme to odhadovat při debatě o rozpočtu na rok 2023.

Další mytický zdroj do letošních příjmů jsou platby za emisní povolenky. Nechali jsme zpřesnit odhad na letošní rok a zpřesněný odhad expertů je, že bude příjem 19 miliard z emisních povolenek do státního rozpočtu. Když se podíváme, kolik jsme schválili v zákonu o státním rozpočtu, tak je tam 19 miliard. Takže my jsme byli optimističtí, mezitím se to stalo realistickým, ale to číslo je vlastně stejné a není tam žádné další navýšení. Pokud budeme mluvit o tom, že vyprášíme všechny rezervy ve státních podnicích, to samozřejmě můžeme, já to nedoporučuji, nemyslím si, že to je správný krok, já bych řekl, že nás spíše čekají strategické nákupy z hlediska energetické bezpečnosti než to, že ty firmy budeme kapitálově oslabovat. Ale i kdyby, tak to zase nebudou desítky miliard, ale jednotky. Je to ale legitimní debata, jestli se máme více soustředit na strategické investice nebo...

My jsme byli pod kritikou bývalého premiéra, bývalého ministra průmyslu, kteří nám v konkrétních datech vyčítali, že ten den jsme nenakoupili plyn do státních hmotných rezerv. A bylo to vědomé rozhodnutí. A už jsme ho nakoupili. A rozdíl je dramatický v té ceně. Prostě radit nám v okamžiku, kdy spotová cena skokově vyskočí na 160 eur... Tak kdybychom ty rady poslechli, tak podle mě ti samí pánové dneska kritizují, že jsme nakoupili blbě. A kdybychom zachovali trochu chladnou hlavu, tak jsme mohli nakoupit víc. My jsme do toho investovali stejný objem peněz, jako se uvažoval na začátku března, jenom díky tomu, že to byla největší nervozita. Ne že by ta cena byla nějaká nízká, ale byla největší nervozita. A já neříkám, že hnutí SPD, ale z hnutí ANO, a můžu to říct přesně, 4. března jsem navrhoval, 16. března, 20. března. Tak se pak podívejte, jaké ceny v ty dny byly a jak jsme za to nakoupili. Já myslím, že někdy chladná hlava není ke škodě. Občas je nám vyčítáno, že to nekonzultujeme dopředu. Zase všichni zkušení vědí, že jakákoliv předčasná informace z vlády je cenotvorná. Je cenotvorná. A do minusu pro vládu, ne do plusu. Takže tady podle mě mediální zdrženlivost je namístě. My jsme to nakoupili v okamžiku, kdy jsme to považovali za výhodnější než v tom březnu. Nechci se chválit, jenom to konstatuji.

Stejně tak když opakovaně, já to nechápu, když opakovaně bývalý ministr průmyslu a obchodu řekne: My když jsme předávali vládu - to bylo 17. prosince, to si všichni pamatujeme - byly naplněny zásobníky plynu na 90 %. To je přece věc, která se dá jednoduše ověřit. Ale zase bez nějaké velké kritiky. Bylo to 60 %. Nejmíň k 17. prosinci za posledních osm let. My jsme nikoho nekritizovali, ale on opakovaně používá lživé číslo. Já nevěřím, že nemá správné číslo, to číslo se dá jednoduše ověřit. Takže to nebylo 90 %, ale 60 %. My se snažíme ty zásobníky naplnit. Zase k dnešnímu datu, když se to porovná s minulými lety, máme rekordní naplnění zásobníků. Není to dost. Je jiná situace. Tak to neberu jako pochvalu. Ale musíme v té debatě používat korektní argumenty. Jak může někdo tvrdit devadesát, když bylo šedesát? A proč to vlastně tvrdí? Já tomu vůbec nerozumím. Máme ta čísla, můžete se podívat. Ministerstvo průmyslu a obchodu to... Ale pak ta debata je nevěrohodná. Můžeme se bavit, jestli to bylo hodně, nebo málo, těch šedesát. Já nikoho kritizovat nebudu. Nikdo nemohl vědět, že Putin vtrhne na Ukrajinu, tak těžko vyčítat, že loni 17. prosince tam nebylo 90 %.

My chystáme zákon, aby těch 80 % bylo i v zimním období, což nebývalo zvykem. Chceme to legislativně vymáhat. Věřím, že na tom budeme mít shodu. A tomu já říkám správná, racionální debata. Můžeme se lišit v tom procentu, v tom, jestli ten podnik koupit teď, nebo jestli ho koupit, nebo nekoupit. Ale pokud někdo fauluje tím, že si vymýšlí čísla, aby sám sebe vyzvedl... Podívejte se, jaká byla závislost na ruském plynu před čtyřmi lety a jaká je letos. Kdo rozhodl, že nebudeme brát plyn z Norska? Dvacet pět procent roční produkce. Ty dodávky tady plynuly roky a skončily v roce 2017. Já nevím, jestli za Sobotkovy, nebo Babišovy vlády. Ale v roce 2017. Kdo to rozhodl? Tak ať tady přijde a řekne: já jsem to rozhodl, protože jsem si myslel to nebo ono. Pětadvacet procent roční produkce, diverzifikace, není vůbec málo. A jsme na 100 % závislosti nebo na 98 %, protože 2 % produkujeme sami. Což je vlastně stoprocentní závislost. A to někdo rozhodl, to nespadlo z nebe. A ti samí lidé nám dneska říkají: jak to, že jste za tři týdny nevyřešili závislost na ruském plynu? Tak co to je za debatu? Kde je nějaká odpovědnost těch, kteří to zavinili? Já jim neříkám, že (nesrozumitelné) 75 % (nesrozumitelné) z Ruska, ale někdo tady neprodloužil kontrakt s Norskem, který tady roky běžel, od roku 2017 prostě není, a zvýšil závislost na ruském plynu na 100 %. A ten samý člověk je schopný vykládat úplné nesmysly, čísla, místo aby tady se kál a skládal účty. Tak pak je ta debata fakt těžká. A navíc to je debata, kterou bychom měli vést ne za mikrofonem, protože to zase jsou cenotvorné informace a poškozuje to cenu a nějaké strategické zájmy České republiky.

Já vás ještě pustím, v pohodě. Měl jsem pocit, že jste nervózní. Já nechci mluvit do čtyř, jako nemám žádný plán. Takže to stačí.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuju, pane ministře. Nyní s přednostním právem pan poslanec Patrik Nacher.

 

Poslanec Patrik Nacher: Pane ministře, já vás hrozně rád poslouchám, takhle zejména před čtvrtou hodinou ranní. Já jsem spíš tady mával na to, abychom si to tedy ujasnili minimálně pro tento bod, ne-li pro celé to jednání, jestli tady ten s přednostním právem může mluvit o všem, nebo ne. (Hovor mimo mikrofon.) No ne, dneska tady někdo vystoupil, mně to i psal nějaký váš fanoušek, že vy jako ministr s přednostním právem můžete. Já jsem tomu vašemu fanouškovi napsal, že nevím, kdo to byl opravován, jestli to byla Alena Schillerová, někdo s přednostním právem, kdo se nedržel podle předsedajícího věci a byl opravován. Tak si jenom tohle pojďme jako aspoň pro tenhle bod říct, jestli ten s přednostním právem může mluvit o čemkoliv, ale ať to platí pro všechny stejně, to mně přijde jako fér. Protože já si to rád poslechnu, ale pak vlastně na to můžou reagovat pouze poslanci s přednostním právem, protože se bavíme o novele o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, a my se tady bavíme o plynu. Takže já klidně bych potom třeba do toho zabředl třeba, pokud jde o Pražskou plynárenskou, nebo takhle, protože to určitě také budete řešit za chvilku podle mě. (Hlas z pléna.) Já vím, a Praha to hodí na Českou republiku. Ale tak si pojďme tohleto říct, ať je to férově, když už jste si udělali poradu vedení Sněmovny. A já jsem pro jakýkoli výsledek. Ale ať je to konzistentní pro všechny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Eviduji dvě přednostní práva. Nejprve pan ministr a potom pan předseda Výborný. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Já jsem reagoval na vystoupení, kdy když jsme debatovali o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, tak tady do debaty byl vznesen dotaz na dodatečné zdroje státního rozpočtu, což podle mě tahle věc je více rozpočtová než systému zdravotní péče. Proto jsem to i já předkládal na vládě a Ministerstvo financí psalo ten návrh zákona, takže nejsem žádný náhradník. Ne že by mě to uráželo, kdybych byl náhradník, ale přijímám plnou odpovědnost za text toho návrhu zákona. Já jsem ho vládě předkládal a vláda mě pověřila, abych ho tady předložil. A já jsem odpovídal na dotazy na ty dodatečné příjmy a snažil jsem se ukázat na číslech, že to tak nebude. A pak jsem tedy možná mimo téma říkal, že musíme zvažovat, kam ty peníze budeme investovat. Jeden z legitimních způsobů, jak zvýšit příjmy, je vytáhnout víc peněz ze státního rozpočtu, takže jsem pořád odpovídal na ten dotaz, ale řekl jsem, že to nepovažuji za potřebné nebo vhodné v okamžiku, kdy uvažujeme o nějakých strategických nákupech. Takže já si myslím, že jsem reagoval na dotazy, které na mě padly.

Ale já jsem na té poradě nebyl, o které vy mluvíte, prostřednictvím pana místopředsedy, který na té poradě na rozdíl od nás dvou byl. Tak by nám třeba mohl říct, co si domluvili. Ale nemusí, necháme to na něm.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan předseda Výborný.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo, dobré brzké ráno ve 3.58. Já jsem chtěl zareagovat vaším prostřednictvím na pana ctěného kolegu Patrika Nachera.

Tak ano, dokonce na to jsou i nějaké nálezy Ústavního soudu, že ti, kteří hovoří s přednostním právem, tak jsou, nebo měli by být ze strany předsedajícího tolerováni v tom, že mohou hovořit a komentovat v zásadě v jakémkoli rozsahu cokoli. Ale pozor, potom je potřeba vzít na paměť jednu věc, a to v okamžiku, když... Pane kolego, já nevím, jestli mám pořád říkat, že prostřednictvím, tak asi nemusím, že jo? (Hlas z pléna.) 3.58 - musím, já vím, musím i ve 3.58 - takže prostřednictvím pana předsedajícího ke kolegovi Patriku Nacherovi: Vy jste jako místopředseda klubu tady a v okamžiku, kdy v tomto otevřeném bodě si vezmete toto právo vystoupit za poslanecký klub hnutí ANO, tak do konce projednávání tohoto jednoho bodu, to znamená novely zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, už jste to pouze a jenom vy, kdo můžete vystupovat s tím přednostním právem. A pokud se dneska ráno vrátí vaše paní předsedkyně, tak už to právo nemá, protože ho pozbyla ve váš prospěch. Až v příštím bodě se to vrací samozřejmě do rukou paní předsedkyně Schillerové. Takhle to tady historicky bylo. (Poznámky z pléna.) Já myslím, že si to snad pamatuju dobře, ale je zbytečně se o tom přít.

Já vám přeju dobrou noc. Máme čtyři hodiny na načerpání sil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Zrekapituluji návrhy, které jsme obdrželi v průběhu rozpravy, respektive v rámci přednostních práv, že od čtyř do šesti hodin ráno si bere pauzu na poradu klubů hnutí ANO a od šesti do osmi hodin ráno si bere přestávku na poradu klubu SPD.

Vzhledem k tomu, že je čtvrtá hodina ranní, přerušuji naše jednání do osmé hodiny ráno, kdy budeme pokračovat v projednávání tohoto bodu. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já vám děkuji a přeji pěkné ráno dnešního dne.

 

(Jednání přerušeno v 04.01 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 8.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Dobré ráno, vážené kolegyně, vážení kolegové. Vypršela doba ohlášených přestávek. Vracíme se k přerušenému jednání. Jenom připomenu, že projednáváme vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o sněmovní tisk 166, jsme v prvém čtení. Jsme v obecné rozpravě. Nicméně mám avizováno přednostní právo, přihlášení pana předsedy Výborného, kterému dávám slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuju za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane premiére, milá vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, přeji vám všem krásné středeční ráno. Dovolte mi, protože jsem zaregistroval informaci pana předsedajícího, že jsme v obecné rozpravě k tomuto bodu, v souladu s § 59 odst. 1 a 2 jednacího řádu požádat o procedurální hlasování, kterým stanovíme dobu vystupování k tomuto bodu na dvakrát deset minut. Děkuji pěkně.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, eviduji váš procedurální návrh, o kterém budeme hlasovat okamžitě. Já už jsem v průběhu vaší řeči gongoval, když jste avizoval, že budeme hlasovat. Je tady možná protinávrh. Pan poslanec Králíček.

 

Poslanec Robert Králíček: Dobré ráno všem i ode mě. Já bych chtěl dát protinávrh na třicet minut. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Jednou třicet minut, nebo dvakrát třicet minut?

 

Poslanec Robert Králíček: Dvakrát třicet minut. Omlouvám se.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za upřesnění. Čili tu máme protinávrh k procedurálnímu návrhu přednesenému panem předsedou Výborným. Avizuji žádost o odhlášení, takže vás odhlásím. Požádám vás, abyste se svými identifikačními kartami přihlásili znovu.

Myslím, že se ustálil počet přihlášených poslanců, a dám nejprve hlasovat o protinávrhu, který přednesl pan poslanec Králíček, a sice aby se doba pro přednesení projevu zkrátila na dvakrát třicet minut ke každému bodu. Dávám o tomto hlasovat.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, aby stiskl tlačítko a zdvihl ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 9 bylo přihlášeno 123 poslanců, pro hlasovalo 38, proti bylo 78 poslanců, návrh byl zamítnut.

 

Nyní budeme hlasovat o původním procedurálním návrhu předneseném panem předsedou Výborným, aby se doba pro vystoupení zkrátila na dvakrát deset minut.

Já zahájím hlasování a ptám se... Omlouvám se. Máme zamrzlé hlasovací zařízení. Kdo je pro takový návrh, prosím, aby stiskl tlačítko a zdvihl ruku. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 10 bylo přihlášeno 126 poslanců, pro hlasovalo 88, proti 37, tento procedurální návrh byl přijat.

 

V tuto chvíli eviduji dvě faktické poznámky, jednu pana poslance Horáka - není tomu tak - a druhou, pana poslance Nového. Také tomu tak není. Pak se ještě k faktické poznámce hlásí paní poslankyně Ožanová, a už vidím, že míří k řečnickému pultíku. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, vážení ministři, kolegyně, kolegové, včera jsem poslouchala údajnou zpravodajskou zprávu zpravodaje. Dovoluji si ocitovat § 57 jednacího řádu, který říká, že zpravodaj informuje o obsahu projednávané věci. Prosím vás, včera si zpravodaj spletl zpravodajskou zprávu s běžným vystoupením na plénu. Já bych byla ráda, kdyby k tomu nedocházelo, kdyby se zpravodajská zpráva skutečně týkala věci a ne toho, jak bychom se měli, či neměli chovat. Já se domnívám, že zcela se mnou bude souznít i můj dřívější předseda ústavně-právního výboru. Já jsem byla takto proškolena v minulém volebním období, jak mají vypadat zpravodajské zprávy, a domnívám se, že pokud chceme dodržovat zákon, kterým je jednací řád Poslanecké sněmovny, že bychom tak měli činit všichni. Vy to požadujete po nás, já to požaduji po vás. Dodržujte prosím jednací řád Poslanecké sněmovny.

Notabene - když se podívám, mám ještě chvilku času - já jsem ve zpravodajské zprávě našla docela zásadní chybu, ale o té jsem - pardon, v odůvodnění návrhu zákona - ale o té jsem pana zpravodaje mluvit neslyšela. Slyšela jsem ho mluvit o tom, co bychom měli, či neměli dělat, ale ne o tom, že důvodová zpráva obsahuje chybu. K chybě se samozřejmě přihlásím v rozpravě, uvedu ji, ale nicméně tato moje technická poznámka patří k tomu, že žádám koalici o dodržování jednacího řádu Poslanecké sněmovny. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další, koho mám přihlášeného, tentokrát s přednostním právem, je pan předseda Výborný.

 

Poslanec Marek Výborný: Já se moc omlouvám, milé kolegyně, milí kolegové, že to tady lehce natahuji, ale já se cítím povinován na paní kolegyni Ožanovou zareagovat. Já jsem jí to tedy řekl už v tom nočním čase, takže jí to tady teď zopakuji veřejně na mikrofon. Nevím, že by v jednacím řádu byla nějak precizně, detailně definována zpravodajská zpráva. Ale budiž, každý poslanec má právo tady vystoupit a mít pocit, že zpravodaj měl říkat něco jiného, než řekl. Já myslím, že pan zpravodaj, já jsem tady shodou okolností byl, takže jsem ho poslouchal, reagoval nejenom na předlohu samotnou, reagoval i na veřejnou debatu a vyjádření vás, opozičních poslanců. Myslím, že to tak je naprosto v pořádku. Stejně tak samozřejmě máte právo vystoupit a zprávu rozporovat. To je tak asi všechno, co můžete.

Ale co chci zdůraznit, pokud jste nabyla, paní poslankyně, prostřednictvím pana předsedajícího, dojmu, že zpravodajská zpráva byla v rozporu s jednacím řádem, tak vás musím upozornit, že v tu dobu řídila jednání Poslanecké sněmovny jakási paní místopředsedkyně Jana Mračková Vildumetzová z vašeho hnutí. A pokud to tedy skutečně tak bylo, tak jsem překvapen, že paní místopředsedkyně nezná jednací řád a nevolala pana zpravodaje k tomu, aby postupoval v souladu s jednacím řádem. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. K faktické poznámce je přihlášen pan vicepremiér Marian Jurečka. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji moc. Já velmi kvituji slova paní poslankyně kolegyně Ožanové. Já věřím, že po těch slovech, která tady řekla, posuneme výrazně dnešní jednání Sněmovny, bude smysluplné, bude věcné, protože jak apel na koalici, tak určitě její apel do vlastních opozičních řad bude vyslyšen. Povedou tady všichni diskuse i v obecné rozpravě opravdu podle jednacího řádu k meritu věci. Skončí soutěž o náčelníka Velká huba. Budeme tady slyšet racionální výstupy, ne předhánění v tom, kdo více blábolí. To, že v minulosti vyhrával tuto soutěž pan předseda Tomio Okamura, jsme byli zvyklí. Mě překvapilo, že za včerejšek se do té soutěže aktivně zapojil předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který tady blábolil více než dvě hodiny. Četl tady věci, které opravdu byly mimo rozsah toho, k čemu byl ten daný tisk. Ale doufám, že po tom, co tady zazněl apel paní poslankyně, to všichni vyslyšíme a dnes dokážeme projednat těch šest bodů, což bývalo i v minulosti, kdy jsem zažil doby, kdy jsem byl jak koaliční, tak opoziční poslanec, tak takových šest bodů jsme zvládali za jedno odpoledne. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Teď tu mám tři faktické poznámky. Paní Ožanová se hlásila jako první, takže vaše dvě minuty. Připraví se pan poslanec Králíček a další v pořadí je pan poslanec Brázdil. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Chtěla bych poděkovat panu předsedovi poslaneckého klubu KDU-ČSL, protože potvrdil má slova, že pan zpravodaj nemluvil k věci. Ne, řekl jste, že komentoval politickou situaci, nikoliv mluvil k věci. Víte, já sama jsem zpravodaj mnoha tisků. Nikdy jsem si nedovolila politické názory vsunout do zpravodajské zprávy, následně jsem se v rozpravě vždycky přihlásila jako poslanec a domnívám se, že tak to bylo vždycky. To, že máme různé názory na různou věc, je v pořádku. Ale zpravodajská zpráva, promiňte, ta má informovat čistě o technikáliích. A je problém, jestliže zpravodaj pojme tuto svoji povinnost a práci pro Sněmovnu jako politickou práci.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Králíček. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Robert Králíček: Děkuji. Já bych chtěl zareagovat na pana Jurečku. Pane Jurečko, když už vám to dělá dobře nás urážet a projevujete tu opojení mocí a svoji aroganci, tak bych použil slova pana Výborného: Klidně nás urážejte, ale to je tak jediné, co s tím můžete dělat. (Potlesk a výkřiky z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: S faktickou poznámkou následuje pan poslanec Brázdil. Eviduji přihlášku s přednostním právem pana předsedy Babiše.

 

Poslanec Milan Brázdil: Dobré ráno, kolegyně a kolegové. Já bych měl opravdu faktickou poznámku k té rozpravě, co jsme vedli včera v noci. Pan předseda SPD Tomio Okamura mluvil o tom, že v naší republice zbytečně umírají lidé, četl nějakou zprávu Světové zdravotnické organizace, jestli si dobře vzpomínám, a říkal, že to by se dalo napravit v souvislosti s těmi 14 miliardami. Má pravdu. Musím vám povědět, že opravdu peníze, které do zdravotnictví teď nepůjdou, by mohly být opravdu využity na to, abychom kdokoliv z nás tady, když se mu něco stane... Vzpomínám si, když tady ve Sněmovně omdlel jeden z nás, jeden z poslanců, tak nebylo mnoho lidí, kteří by uměli zareagovat, jak se k tomu dotyčnému postavit, jak mu de facto prodloužit život, lépe řečeno vrátit mu vitální funkci akcí srdeční zevní srdeční masáží. Chtěl jsem říct, že toto je opravdu pravda. V naší republice tato edukace mladých lidí, i dalších je velmi slabá, na slabé úrovni. A jistě těch 14 miliard, o které se jedná, by přispělo, pokud aspoň pár korun by šlo na vzdělávání ať už ve školách, ať už kohokoliv jiného. A nevím, co je ještě smysluplnější než pomoci někomu druhému v případě, když se ocitne na hraně klinické smrti, a vlastně kdokoliv z nás může komukoliv pomoci. Chtěl jsem tedy potvrdit, že slova Tomia Okamury byla pravdivá, a to je má faktická poznámka k tomu předchozímu sdělení.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Tím jsme vyčerpali faktické poznámky. S přednostním právem se přihlásil pan předseda Babiš. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Andrej Babiš: Vážený pane předsedající...

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Jenom vás ještě upozorním, že v 8.59 budeme muset přerušit na minutu naše jednání, tak abychom mohli z jednoho jednacího dne přejít do nového jednacího dne, který začíná v 9.00. Jenom na to upozorňuji předem. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Andrej Babiš: Takže děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Dámy a pánové, pan Jurečka konstatoval, že jsem se zapojil do soutěže o blábolení. Já jsem celý život soutěžil, tak budu mít dnes radost mluvit o zdravotnictví, a jak říká pan Jurečka, blábolit. Včera jsem trhnul tři hodiny patnáct, tak nevím, jestli dneska překonám Okamuru, ale v každém případě chci mluvit o zdravotnictví.

Zdravotnictví pro naši vládu bylo vždy prioritou. Když hnutí ANO v roce 2017 dostalo do správy Ministerstvo zdravotnictví, byl resort v dezolátním stavu. Po letech klientelismu, korupce, tunelování a podivných privatizací pod dohledem tradičních politických stran se z českého zdravotnictví stala černá díra na peníze. Já bych upozornil na Health Corruption Report z roku 2013, kdy Evropská komise konstatovala, že v českém zdravotnictví je nějaký Richelieu, nějaký člověk, který to všechno ovládá. A tenhle člověk porodil takzvané šnajdroidy. Já jsem je nazýval šnajdroidi. Ten člověk všechno ovládal. My jsme slyšeli, když ukradl 1 miliardu, že dělal večírek, oslavovali. Já jsem si myslel, že ty šnajdroidi jsou jenom ve straně, kde byl kmotr, ODS, ale potom jsem zjistil po nástupu ministra Němečka, že je to taky šnajdroid.

A když jsem se stal ministrem financí v roce 2014, tak mě to zdravotnictví zaujalo, protože tam tehdy teklo asi 300 miliard. A tehdy jsem požádal Adama Vojtěcha, který byl jeden z nejúspěšnějších studentů na Karlově univerzitě, šéf Všehrdu, pracoval v systému Agrofert, tak jsme mu říkal: přijďte ke mně a budete se věnovat zdravotnictví. A naučil se to skvěle. Byl to nejlepší ministr zdravotnictví, kterého jsme měli. Napsali jsme Němečkovi 46 dopisů. Podali jsme i trestní oznámení na prodražený Cyberknife o 60 milionů. Takže černá díra na peníze. O zlepšování péče, nových přístrojích, moderních a inovativních lécích, kratších čekacích dobách na zákroky a elektronizaci zdravotnictví si občané mohli nechat leda tak zdát. Podobně na tom byli zdravotníci, jejichž platy léta stagnovaly, a tak odcházeli do ciziny za lepším. Zato se měli dobře různí šíbři a lobbisté. Tady se to píše, znovu opakuji, vážení občané, tohle je výkaz naší vlády. A velice koncentrovaný, mohli bychom napsat možná 500 stran, je to jenom na 115 stranách.

Korupce ve zdravotnictví byla tak rozsáhlá, že Evropská komise v roce 2013 dokonce vydala zvláštní zprávu. Když v roce 2017 přišel na resort Adam Vojtěch, spustil skutečnou revoluci, revoluci, díky níž je české zdravotnictví jedno z nejlepších a nejmodernějších na celém světě a zůstalo i nadále bezplatné a dostupné pro všechny. Naše zdravotnictví jsme během čtyř let ve vládě podpořili obrovskými částkami a nastartovali nevídané investice. Začali jsme se věnovat všemu, co tradiční strany dvacet let zanedbávaly, od rekonstrukce nemocnic a výstavby nových pavilonů přes zajištění nejmodernějších léků a vybavení po důstojné odměňování našich lékařů a sestřiček i pomocného personálu. Ostatně pandemie jen potvrdila, jak důležité je naše zdravotnictví.

Co jsme dokázali? Masivně jsme investovali do zdravotnictví a peníze jsme navýšili za naší vlády o 228 miliard, takže když končila stávající koalice v roce 2013, výdaje byly 292 miliard. My jsme začínali v roce 2017 a v roce 2016 šlo do zdravotnictví 300 miliard. V roce 2021 šlo 550 583 000, takže za naší vlády jsme navýšili výdaje ve zdravotnictví o 250 miliard korun. Samozřejmě jsme měli dva roky covidu, ale na ten covid šly, řekněme, miliardy.

A tohle všechno podpořilo zdravotnictví. Zavedli jsme eRecept, ePoukaz a eNeschopenku. Sestřičky v roce 2021 braly v průměru 57 591 korun hrubého měsíčně včetně samozřejmě přesčasů, ale samozřejmě bavíme se o průměru, takže ne všude bohužel tento plat byl dosažen.

Připravili jsme Národní plán boje proti rakovině. O tom budu mluvit. Každých dvacet minut v České republice zemře člověk na rakovinu. Každý den zemře 75 lidí na rakovinu, každý den onemocní 200 lidí na rakovinu. Národní plán boje proti rakovině. To je ten prospekt, který tady... všichni na mě křičeli, pan Jurečka, že je to kampaň, přitom jsme to řešili od roku 2020. A ten národní boj proti rakovině, k tomu samozřejmě dneska budu také dlouze mluvit.

Miliardy jsme investovali do rekonstrukcí a výstavby nemocnic. Takže za prvé rekordní objem peněz. Od roku 2017 jsme systematicky navyšovali objem peněz do zdravotnictví. Zatímco v roce 2017 to bylo 322 miliard, v roce 2021 to už bylo 550 miliard. Dlouhodobě kritizovaný nízký poměr výdajů na zdravotnictví v České republice v roce 2021 přesáhl hranici 10 % HDP. V letech 2017 až 2021 tedy vzrostly výdaje o 228 miliard, zatímco mezi roky 2010 až 2016 to bylo pouhých 18 miliard. Od roku 2017 se více než zdvojnásobila výše plateb za státní pojištěnce, zvlášť patrný růst byl v letech 2020 až 2021. Z evropských fondů jsme vyjednali, a to byla moje hlavní role, pro české zdravotnictví 50 miliard. Je s podivem, že tento resort není schopen vůbec administrovat evropské peníze. Když jsme nastupovali v 2014, tak jsme zdědili to, co vyjednal pan premiér Nečas pro Českou republiku. A na 2014 až 2020 zdravotnictví mělo 8 miliard. Ministerstvo práce a sociálních věcí mělo 74 miliard - 74 miliard na léta 2014 až 2020. Na rekvalifikace, často lidí, kteří i tak nechtějí pracovat, a na různé nesmysly. Ale zdravotnictví mělo 8 miliard! Jenom! Teď jsme vyjednali 50 miliard. Ano i REACT-EU, kde jsme řešili s paní bývalou ministryní Dostálovou, vyhověl všem nemocnicím z hlediska vybavení zdravotnickou technikou. I menší nemocnice jako Nymburk a další, všichni dostali peníze na investice. 50 miliard pro české zdravotnictví. To je těch 2 000 miliard, o kterých já stále mluvím, a pan ministr financí nevnímá, že jsou i příjmy rozpočtu, ale vnímá jenom ty výdaje. A tady samozřejmě se na tom neshodneme, protože já si myslím, že máme na to, abychom pokračovali v investicích, abychom lidem dali peníze.

Ministerstvo zdravotnictví a jeho nemocnice z národních zdrojů investovaly přes 16,5 miliardy korun do modernizace a rekonstrukce nemocnic a dalších 5,5 miliardy korun do obnovení přístrojového vybavení. Díky i programu REACT-EU dostane naše zdravotnictví dalších 20 miliard na pořízení nejmodernějších přístrojů. Schválili jsme a zahájili jsme realizace 12 strategických investic ve výši 12 miliard. Tyto projekty budou postupně realizovány do roku 2027. Na přelomu roku 2023 a 2024 se například otevře úplně nový pavilon transplantace IKEMu za miliardu. A vznikne nejmodernější centrum prevence v Masarykově onkologickém ústavě v Brně. Ano, my máme skvělé lékaře. Nejlepší transplantační centra v Evropě jsou Berlín, Vídeň a Praha. Praha IKEM. A já jsem rád, že tento pavilon za miliardu poskytne ještě lepší péči pro naše skvělé doktory. Ano, oni to umí. A je jich málo v Evropě, kteří to umí, transplantovat dneska všechno. Plíce, játra, střeva, ledviny. Všechno.

A nejmodernější centrum prevence? Ano, Žluťák v Brně je jediná onkologická nemocnice, jediná specializovaná na prevenci rakoviny. A já jsem rád, že konečně tam vznikne pavilon díky tomu, že jsme vybojovali ty peníze, a za miliardu to bude skutečně centrum prevence. Dnes tady plno expertů mluví o prevenci, ale prevence není to, že jdete do ambulance ke gynekologovi, zdravá žena na prevenci, a bohužel tam vidí pacientku, která má bohužel tu rakovinu. Skutečně moderní centrum prevence vyroste v Brně, jediná onkologická nemocnice. To je zajímavé, že Pražáci tam často chodí a čekají dneska půl roku.

A takovou skvělou onkologickou nemocnici jsem chtěl postavit tady v Praze. A musím se smát, že samozřejmě novináři, kteří bojovali a vyhráli volby stávající koalici, říkají, že Babiš si chtěl postavit pomník, že Babiš si to údajně dělal pro sebe. Směšné. Babiš žil měsíc v tom, že má rakovinu prostaty. Měl jsem PSA 10,5, byl jsem na biopsii a byl jsem na Žluťáku v Brně. A v Praze jsem chtěl postavit onkologickou nemocnici à la Texas, à la Norsko. V Evropě je jenom šest takových nemocnic. A dneska se léčí rakovina, ano, to není jenom chemoterapie, ale jsou nejmodernější metody. A naši lidé si zasloužili to, abychom měli tady nejlepší onkologickou nemocnici. A k tomu se ještě dostanu.

Takže tyhle projekty jsou na stole. A proto je důležité, aby tyhle projekty pokračovaly. Já si pamatuji, jak jsem byl v Bohunicích v porodnici. Tam vystoupil primář, bylo tam setkání se zaměstnanci, a říkal, že tedy chtějí tu novou porodnici. A já říkám: No jo, dobře, tak my za to budeme bojovat. A primář říká: Dvacet let nám to tady někdo vykládá, všichni politici jenom slibovali. A jelikož jsem urputný, tak jsme se do toho dali. A pamatuji si, jak jsme s paní bývalou ministryni Schillerovou museli řešit ten mikromanagement, protože ti úředníci na Ministerstvu zdravotnictví, kteří mají na starosti investici, ti vůbec nemají zájem. Byrokracie! Podívejme se, jak to dneska funguje. Projekty, soutěží projektová dokumentace. Kdysi tady byl Zdravoprojekt a ten se rozpadl, to byl státní podnik. Dneska ti bývalí zaměstnanci jsou soukromníci a soutěží ty projekty. Takže místo toho, aby ten stát vlastně dělal insourcing a dělal si ty projekty sám, nechá soutěžit projekty ty nemocnice, a samozřejmě to všechno trvá, je to všechno nadlouho. Takže toto všechno jsme realizovali a s paní ministryní Schillerovou, která má střet zájmů, protože je z Brna, jsme prosadili, že ta porodnice - to byl pokus o vtip - že ta porodnice snad bude. Snad někdo to zase nezastaví. Snad to nebude jako na papíře, že jsme náhodou v rámci, kdy jsem přesvědčoval pana primátora Prahy, že bychom měli na tom pozemku v Letňanech, kde končí metro, a je tam pole, tam měl být ten olympijský stadion, že tam bychom měli postavit novou nemocnici. A tehdy mi řekli ne, bude traumacentrum na Vinohradech. Ano, to je projekt z 2007. Nikdy nebyl zrealizován a nikdy ani nebude zrealizován. To byly všechno projekty, které zůstaly na papíře.

Takže já bych byl velice rád, kdyby se v tom pokračovalo. Můžeme se bavit samozřejmě o důležitém projektu nové porodnice U Apolináře. To je skvělá nemocnice a určitě by si zasloužila, aby v těch projektech se pokračovalo. Zatím to tak nevypadá, žádný signál nepřišel, tak doufejme, že vláda pochopí, že i po tom covidu jsme všichni pochopili, že i když stále říkáme "hodně zdraví", že to zdraví a zdravotnictví je to nejdůležitější.

Za druhé transparentní resort. Podnikli jsme řadu kroků k větší transparentnosti a efektivnějšímu hospodaření našeho zdravotnictví. Zavedli jsme spravedlivější pravidla voleb do správních a dozorčích rad a otevřeli je pojištěncům. Prosadili jsme sdružené nákupy nemocnic. Nemocnice nově společně nakupují zdravotnický materiál i léky, což přineslo významné úspory. Oddlužili jsme některé nemocnice. Všeobecnou fakultní nemocnici, Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, Fakultní nemocnici Bulovka, Thomayerovu nemocnici a Fakultní nemocnici u svaté Anny. To byl projekt toho kmotra, tam šlo snad, nevím kolik, tři miliardy do betonu! Tam člověk nechápe, co tam vlastně realizovali. Co z toho vypadlo. Jenom kšefty pro někoho. Beton! Tam nebyla ani aula, kde bych se mohl setkat s těmi zaměstnanci. Neuvěřitelné, co tam předvedli! No a Fakultní nemocnice Brno. Takže tyhle nemocnice jsme oddlužili. Zavedli jsme nová pravidla pro veřejné zakázky. Začali o nákupech drahých přístrojů rozhodovat transparentně. To nebylo tak, že když přístrojová komise, kde rozhodovala ta parta, a profesor Beneš chtěl taky ten Cyberknife, který si koupil Němeček, ale on ho chtěl o 60 milionů levněji, takhle ho nechali za dveřmi. A nic nedostal. Měl smůlu. Protože nebyl v té partě, která dělala kšefty. Můžeme se bavit o Homolce. O tom vyšla celá kniha.

Vyhnali jsme lobbisty a vrátili jednání o úhradách do zákonných kolejí. Tedy bez vlivu politiků a různých kmotrů. Když se rozhodovalo o přístrojích, tak vždycky před volbami. Proto my jsme - v Moravskoslezském kraji, odkud pochází bývalý ministr, bylo nejvíc magnetických rezonancí, tam se nečekalo vůbec. A když jsme bojovali, aby v Kroměříži byla magnetická rezonance, tam se čekalo i tři čtvrtě roku. Takže my jsme říkali ano, nárok na zdravotní péči mají mít všichni občané stejně, dostupnou zdravotní péči, a ne že někde se čeká rok a na druhém místě se nečeká, protože tam byl ten správný politik, který to zařídil. Takže jsme je vyhnali, ty lobbisty, ty šnajdroidy, a vrátili jsme jednání o úhradách do zákonných kolejí bez vlivu politiků a různých kmotrů.

Úhradové vyhlášky vydávané za naší vlády lze označit za průlomové. Byly založeny na dohodách poskytovatelů zdravotní péče a zdravotních pojišťoven. V úhradové vyhlášce tak největší roli hrál důraz na kvalitu a efektivitu zdravotní péče, například delší ordinační doba, důraz lékařů na prevenci, nové výkony, podpora péče v hůře dostupných regionech a podobně. Uvedli jsme do praxe nový systém DRG garantující spravedlivější úhrady pro nemocnice a odstranění rozdílů v úhradách mezi nimi. To je strašně důležité, protože za stejný výkon nemocnice dostávají různé peníze. A samozřejmě nedojde k tomu, aby ti, kteří mají víc, se jim to snížilo, ale ti, kteří mají méně, by se to mělo narovnat. A měl by být zaveden systém. Podívejte se vůbec, jak to naše zdravotnictví vypadá. Kdyby mělo zdravotnictví fungovat normálně, tak je tady jedna pojišťovna, ne pět, a všechny nemocnice jsou řízeny přes peníze. Ale to nefunguje. Máme 14 krajů, každý kraj má nemocnice, i města, takže je to totálně decentralizované, a proto vlastně to není řízeno přes peníze. A bylo to řízeno tak, že kdo měl větší lokty.

Podívejte se v Praze, jak vypadá Thomayerka. Děkujeme Tomášovi Garriguovi Masarykovi, že ji postavil. Ale jak vypadá? Nebo Všeobecná fakultní nemocnice, nebo Královské Vinohrady, to kolečko? Když tam přistane vrtulník a to popálené dítě potom dělá to vinohradské kolečko, vozí ho od pavilonu k pavilonu, kolik to stojí peněz! No a potom vypadá skvěle Motol. Krásná nemocnice. Nová dětská poliklinika. A IKEM vypadá výborně. A jinde vypadají skvěle nemocnice. V Plzni, úžasná nemocnice. Co se tam nainvestovalo. Hradec Králové, Olomouc a další. Takže ten systém byl, kdo měl větší vliv, větší lokty, tak takhle to fungovalo. No a ty úhrady. Takže ten DRG systém by bylo dobré, aby nový pan ministr v tom pokračoval.

Další jsou platy a personální situace. Jako první vláda jsme se postavili čelem k jednomu z největších problémů ve zdravotnictví, nedostatku zdravotníků a jejich nedostatečnému ohodnocení. Situaci se nám podařilo stabilizovat a negativní trend postupně zvrátit. Výsledkem například je, že poprvé po mnoha letech více nových praktických lékařů do našeho zdravotního systému vstupuje, než z něj odchází. Poprvé. Stejně tak začal stoupat počet sester v nemocnicích. Platy jsme navyšovali systematicky celou dobu tak, že v roce 2021 brali lékaři v průměru přes 101 000 korun, tedy více než 2,7násobek průměrné mzdy, a zdravotní sestry přes 58 200 korun hrubého měsíčně, tedy 1,6násobek průměrné mzdy. V roce 2013, kdy vládla tato koalice, která je teď u vlády, brali lékaři 58 989. Takže za nás 101, za stávající koalice, když končili, 58,9. A sestřičky 28 388, takže méně než polovinu. Takže za nás sestřičky dostaly o 100 % navíc, protože si to zkrátka zaslouží. Protože díky nim jsme vůbec zvládli ten covid. A než začínala samozřejmě naše vláda, tak to bylo podstatně méně.

Dbali jsme také na to, abychom měli dost lékařů i v budoucnu. Proto jsme navýšili kapacitu lékařských fakult až o 25 % a do roku 2029 na to vyčlenili celkem 7 miliard. Já si pamatuji na to září 2018, kdy jsem se ptal, proč je vůbec možné, že na lékařské fakulty se hlásí o dva a půl tisíce, nebo už si nepamatuji to číslo, více studentů, byli by přijati, ale nemůžou studovat! A na to mi řekli, že nejsou pedagogové! Proč nejsou pedagogové? Protože nejsou peníze! No tak jsme to zařídili, to bylo manažerské rozhodnutí, které mi trvalo minutu, logicky! V září 2018. Už tehdy jsme dali první peníze. A jaký je výsledek dneska? Výsledek je to, že na lékařských fakultách v průměru se navýšil počet studentů někde až o 30 %, 25 % tady se píše. Ale někteří až 30 %! Já to nechápu, neměli jsme lékaře, proč to nikdo neřešil v minulosti? Proč nikdo neřešil to komplikované vzdělávání? Proč se nikdo o to nestaral? Takže my jsme to vyřešili. Sedm miliard. Tak doufejme, že tam zůstanou!

Ve státních nemocnicích jsme zavedli stipendia pro studenty zdravotnických oborů. Já si pamatuju, když jsme otvírali dětskou polikliniku v Motole, tak mi ředitel Ludvík - já mu říkám: Proč nedáváte stipendia těm studentům? Proč je nemotivujete, jak to dělá privát, který si vyhlédne dobrého studenta, dobrou sestřičku nebo doktora a dá mu stipendium? Dá mu stipendium. A zaváže ho, aby k němu nastoupil po škole. No a tehdy mi řekl pan ředitel, že to není možné. Tak jsem řekl Vojtěchovi: Musíte to udělat! A udělal to. Takže stipendia pro studenty zdravotnického oboru.

Podpořili jsme skrze rezidenční místa vzdělávání praktických lékařů a praktických lékařů pro děti a dorost. A také jsme spustili kampaň Studuj zdrávku na podporu studia na středních zdravotnických školách. Atraktivitu zdravotnické profese jsme také se snažili zvýšit novými kompetencemi pro praktické lékaře a sestry, ale i snížením papírování. Snížili jsme administrativní zátěž samotných zdravotníků a podpořili jsme pozice administrativních pracovníků ve zdravotnictví a spustili pro ně speciální vzdělávací program. Tím jsme lékařům a sestřičkám rozvázali ruce k tomu, aby mohli pacienty léčit. A pro zdravotníky v těžkých pracovních i osobních situacích jsme spustili program psychosociální podpory.

Elektronizace zdravotnictví. Po skandálních tunelech typu dvoumiliardového IZIPu, ODS, pamatujete, pod taktovkou tradičních politických stran, kdy se o elektronizaci zdravotnictví jen mluvilo, jsme za naší vlády udělali obrovský posun vpřed. Asi nejdůležitější změna pro občany bylo zavedení eReceptu. Ten zvyšuje nejenom bezpečnost při výdeji léků, ale zejména komfort pro pacienty, jelikož eRecept může lékař předepsat na dálku a poslat esemeskou, e-mailem nebo přes aplikaci. Lidé tak už konečně nemusí pro recept nejdřív do ordinace, ale můžou rovnou vyrazit do lékárny. Všichni jsme výhody eReceptu pocítili zejména během pandemie. Od 1. ledna 2022 lze na eRecept předepsat léčivé přípravky s obsahem vysoce návykových látek, které byly k dostání jen prostřednictvím receptů s modrým pruhem. Od 1. března 2022 funguje na stejném principu také ePoukaz na zdravotnické pomůcky.

Elektronizace zdravotnictví ale nebyla jen o eReceptu. Mimochodem, ročně tady zemřelo 200 až 300 lidí, protože nebyla koordinace předepsaných léků. Často se stalo, že ty léky v kombinaci byly toxické a způsobily smrt pacienta.

Kvůli pandemii vznikla Chytrá karanténa. Ano. My jsme zdědili ty hygieny. Tam neměli ani telefon. Všechno decentralizované. Zprivatizované laboratoře, které potom vydělávaly od pojišťoven. Proč si to ten stát nenechal? Proč to nikdo nekoordinoval? Takže Chytrá karanténa. Pamatuji si, v březnu 2020, když začal covid, jak jsme seděli a ajťáci nám pomohli zavést tyto systémy. Takže vznikla Chytrá karanténa, eRouška, Tečka, Čtečka. Rozvinuli jsme telemedicínu, protože má přínos zejména pro chronické pacienty, kteří tak nemusí často dojíždět za lékařem. Za nás vznikla dvě telemedicínská centra - ve Fakultní nemocnici Olomouc a Fakultní nemocnici Ostrava.

Prosadili jsme úplně první zákon, který rozvíjí elektronickou komunikaci ve zdravotnictví, s účinností od 1. ledna 2022. Díky němu bude možné bezpečné elektronické sdílení dat mezi poskytovateli, zdravotními pojišťovnami a pacienty, čímž se sníží administrativní zátěž zdravotníků. Pacienti budou mít rychle a jednoduše dostupné informace ze své zdravotnické dokumentace. Funguje tady sdílený lékový záznam pacienta, díky kterému lékař ví, jaké léky pacient užívá, a může tak lépe nastavit a hlídat jeho léčbu. Předchází nejen duplicitám léků, ale zároveň chrání pacienta před nežádoucími kombinacemi léků, které by mohly poškodit jeho zdraví. O tom jsem mluvil.

Od 1. ledna 2022 také funguje eOčkování. Vedle přehledu o předepsaných lécích bude mít každý nově elektronicky evidovány i záznamy o všech absolvovaných očkováních. Zřídili jsme Národní zdravotnický informační portál www.nzip.cz s ověřenými informacemi ze zdravotnictví na jednom místě a pod záštitou Ministerstva zdravotnictví. Občané zde najdou informace o nemocech, zdravé výživě, očkování a jiné. Portál nabízí rady v různých životních situacích, pomoc, kde najít lékaře a kde hledat informace. A konečně jsme zpřístupnili data Ministerstva zdravotnictví i Státního ústavu pro kontrolu léčiv, což zvyšuje informovanost veřejnosti o kvalitě, výkonnosti a dostupnosti zdravotnictví. Ostatně kvalitu péče, pokud jde o počty výkonů a jejich výsledky v jednotlivých zdravotnických zařízeních, jsme už začali měřit. Vytvořili jsme společně s Kanceláří zdravotního pojištění portál ukazatelů kvality zdravotních služeb. Rozjeli jsme systém Národní hodnocení spokojenosti pacientů. Samozřejmě, ti pacienti jsou, vždy byli, pro nás nejdůležitější.

Léky a zdravotnické pomůcky. Naším cílem bylo zvýšit dostupnost inovativních léků a zpřístupnit pacientům léky na vzácná onemocnění. Od 1. ledna 2022 platí nový systém schvalování úhrad, kdy klíčovou roli při rozhodování o vstupu takového léku do systému bude hrát kolektivní poradní orgán. Poprvé v historii jsme zapojili do rozhodování o úhradě léků také samotné pacienty. Jde například o léky na cystickou fibrózu. A já zdravím mé přátele v Mariánských Lázních. Tam jsem se dozvěděl, co to je za pekelnou chorobu. Cystická fibróza! Že se dusíte, celý den. Katastrofa. A v tom jsem se angažoval! A kolik to stojí peněz. A dnes se to, od 1. července, konečně hradí. Protože ti lidé na to neměli peníze. A si to zkrátka zaslouží. Cystická fibróza. Svalovou dystrofii nebo různé hematoonkologické diagnózy.

Pro pacienty trpící chronickou bolestí, na kterou nezabírají jiné léky, jsme prosadili, aby zdravotní pojišťovna hradila léčebné konopí, čímž je výše doplatku dnes srovnatelná s tím u běžných léků na bolest. A já zdravím pana Majzlíka. A já ještě o tom budu mluvit, kdo je pan Majzlík, který má dceru, která má roztroušenou sklerózu. Který za mnou přišel a říká: Mně to vyjde na 500 000 ročně. A k tomu já budu dlouze mluvit. Protože my máme tady 25 000 lidí, kteří mají roztroušenou sklerózu. A to jsou věci, kde skutečně stát by se měl postarat a těm lidem pomoci. A díky panu Majzlíkovi dneska pojišťovny hradí léky - léčebné konopí. Takže dnes je doplatek na léčebné konopí srovnatelný s tím, jaký je u běžných léků na bolest. Devadesát procent dneska hradí pojišťovny. Díky nám. Díky tomu, že jsme se angažovali. Díky tomu, že pan Majzlík za mnou přišel. Ano, on asi tajně pěstoval konopí. A psal všem politikům. A co mu napsali politici? No politici mu napsali, že porušuje zákon, a že pokud bude pokračovat v pěstování konopí, tak ho zavřou. Ale to mám samostatný příběh. To vás určitě zaujme, protože pan Majzlík dneska přichází s tím, aby stát dal peníze na výzkum lysohlávek. To je taková houba. Ale k tomu se dostanu. To zatím nechám. K tomu se vrátím. A to my máme vnímat. Jak pomoci lidem. Jak pomoci, aby jejich děti a oni sami se vyzdravili.

Navíc jsme změnili zákon tak, že výrazně rozšiřuje počet pěstitelů léčebného konopí. Já jsem byl v Izraeli. To je neuvěřitelné, co oni dokázali s léčebným konopím. Také jsme tady dělali seminář, aby i naše zdravotnictví léčebné konopí více aplikovalo. To povede ke zvýšení jeho dostupnosti a snížení ceny, tedy i doplatku pro pacienty. Takže je to léčebné konopí. Není to, jak chtějí Piráti, konopí pro všechny.

Zvýšili jsme také ochranu lidí před padělky, a tak podle vzoru regulace hazardních stránek od 1. ledna 2022 Státní ústav pro kontrolu léčiv má pravomoc blokovat internetové stránky s nabídkou neprověřených či falešných léků. Podobně jako u léků jsme zapojili pacienty do rozhodování o úhradě zdravotnických pomůcek. Ostatně počet hrazených zdravotnických pomůcek se za naší vlády výrazně rozšířil. Příkladem jsou invalidní vozíky, kdy je v současnosti pacientům hrazen i druhý mechanický vozík. Zpřísnili jsme také kontrolu kvality zdravotnických pomůcek a podmínky reklamy.

Boj proti rakovině. Ale rakovina je velké téma pro mě a o tom budu dneska dlouho mluvit ještě. Populace stárne. Jsme svědky epidemie nejen chronických nemocí, ale epidemie rakoviny, která se během několika málo let u nás stala tím největším zabijákem. Ano. Já jsem mluvil i se Stellou, evropskou komisařkou. Ví, o čem mluví. Měla taky rakovinu prsu a taky má na to stejný názor. V Evropě onemocní ročně 1 350 000 lidí rakovinou. A rakovina do roku 2035 bude největší příčinou úmrtí obyvatelstva. U nás jsou to zatím ischemické choroby, 48 000 lidí bohužel zemře, infarkty a tak dále. Rakovina 27 000. Ale těch případů, kdy mladí lidé, kteří mají dvacet let i méně, mají rakovinu, to jsou skutečně příběhy katastrofální. A rakovina je svinstvo. Je to největší zabiják. Není na to vakcína.

Celé čtyři roky naší vlády jsme se právě proto zaměřili na boj proti onkologickým onemocněním, který dočasně zastínila pandemie covidu. Ano, já jsem přišel s programem Národní boj proti rakovině. Co to je? To je Joe Biden, 2016 - Moonshot. Zdravím pana docenta Hajdúcha. Ten byl u toho, když to Biden vyhlásil. Jeho syn bohužel zemřel na rakovinu mozku. Takže my jsme to jenom okopčili. My jsme jenom zjistili, co se děje ve světě. To jste měli tady dělat po revoluci, se jít navštívit, jak to funguje, ten kapitalismus. A transformovali jsme to. Národní boj proti rakovině, který... samozřejmě, to nejsou jenom investice. To je věda a výzkum, to jsou nejmodernější technologie.

My jsme bohužel v těch projektech nemohli dostatečně pokračovat, protože dva roky jsme řešili covid. A proto jsme podpořili rozvoj rozsáhlých screeningových programů. Od 1. ledna 2020 jsme nově spustili plošný screening zaměřený na karcinom plic. A věkovou hranici pro preventivní kolonoskopii jsme snížili na 50 let. Kdysi jsme byli nejhorší v rakovině tlustého střeva. Dneska jsme myslím v Evropě dvanáctí. Nejhorší je myslím Maďarsko a Slovensko. A lidi nemají dostatek informací. Na rakovinu plic zemře 7 000 lidí ročně. A každý si myslí, že když má rakovinu plic, tak že zemře. Ale není to pravda. Není to pravda. Jde o to... My jsme měli v plánu takový marketing, že zorganizujeme mobilní mamograf a mobilní plicní screening a že půjdeme někam na parkoviště nějakého velkého řetězce a tam budeme říkat lidem: pojďte sem do toho kamionu a uděláme vám screening plic, trvá to chvilku. Mamograf. Kdyby ti lidi chodili více na prevenci, tak plno z nich nezemře na rakovinu prostaty nebo rakovinu prsa. To jsou všechno rakoviny, které když se zjistí včas, tak se ti lidi vyléčí. Takže to byl ten projekt. Do léčby a onkologických onemocnění jsme nasměřovali 10,5 miliardy korun a dalších 14,5 miliardy se podařilo dojednat z evropských fondů. Já jsem osobně jednal s Ursulou von der Leyen o evropských fondech. A byla nadšená. Ona je lékařka. Ona věděla, o čem mluvím, a podporovala to.

Vypracovali jsme Národní plán boje proti rakovině. Vydali jsme skvělou brožuru - tu jste nám tady zakázali, protože to údajně byla kampaň - která informuje o nebezpečí onkologických onemocnění. A iniciovali jsme vznik Českého onkologického institutu v Praze, protože stejně kvalitní specializovanou onkologickou nemocnici, jako je Masarykův onkologický ústav v Brně, by si zasloužili i v Praze, ale v Čechách, ale bylo by to pro všechny. Jsem přesvědčen, kdyby to centrum vzniklo, tak by sem chodili z celého světa lidi, pacienti, protože my máme jedny z nejlepších lékařů na světě, kardiology a v dalších oborech. A samozřejmě by to bylo v koordinaci s rozvojem regionálních komplexních onkologických center. To byl společný projekt.

Prevenci jsme se ale věnovali i obecně. Rozšířili jsme úhradu nepovinných očkování a podpořili jsme rozličné programy podporující pohyb a zdravý životní styl u dětí i dospělých.

Reforma primární péče. Pokud má dobře fungovat zdravotní systém, musí v prvé řadě efektivně fungovat primární péče, tedy praktičtí lékaři. A jejich potenciál nebyl dostatečně využit. Proto reforma primární péče byla jednou z priorit hnutí ANO v naší vládě. Posílili jsme roli praktiků, dali jsme jim větší možnosti při předepisování léků a umožnili jim poskytovat nové služby zejména chronicky nemocným pacientům. Podpořili jsme i vznik sdružených praxí, aby více lékařů mohlo využívat jednu ordinaci. Celá reforma směřuje k tomu, aby se praktický lékař konečně stal základním kontaktním místem pro pacienta. Ano, my bychom potřebovali rodinného lékaře. Rodinného lékaře. Protože kdyby byl rodinný lékař, tak generace nazpátek jsou informace. Když měli lékaři podezření, že mám rakovinu prostaty, a bohužel moji rodiče zemřeli, tak jsem volal bráchovi a ptal jsem se ho, jak to bylo s našimi rodiči, jak to bylo s jejich zdravím. Mě se na to ptali, já jsem nevěděl. Kdybychom měli rodinného lékaře, tak to všichni víme generace nazpátek. Protože u té rakoviny - 20 % je to dědičné, respektive ne dědičné, ale výskyt tam zkrátka je, to říkají experti. To já jen opakuji to, co jsem se naučil, protože skutečně zdravotnictví jsem se jako premiér věnoval strašně moc času. A pokud mě něco mrzí, že nejsme teď ve vládě, tak je to právě zdravotnictví. Mohli jsme pokračovat v projektech, v těch skvělých projektech pro naše lidi a pro lékaře.

Kromě toho jsme představili nový koncept lékařských pohotovostních služeb. Vypracovali jsme plán, podle kterého se pohotovosti přidruží k urgentním příjmům, aby v akutních případech měl praktik za zády plnou podporu nemocnice a jejích specialistů.

Koncepce urgentní péče. Ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami jsme vytvořili vůbec první koncepci urgentní péče v České republice s jasnou strukturou a standardy. Postupně podle ní vzniká státem garantovaná síť urgentních příjmů v krajských i okresních městech. Vytvořili jsme jejich mapu. Vyřešili jsme jejich financování s využitím dotačních titulů, na které mohou dosáhnout všichni zřizovatelé vybrané garantované sítě nemocnic. Dále jsme vydali metodiku, jak by měly urgentní příjmy vypadat, a vytvořili klinicky doporučený postup péče o pacienty na urgentním příjmu. Nový model zajistí dostupnou a kvalitní péči o akutní pacienty ve všech okresech 24 hodin denně. Stanovením sítě urgentních příjmů jsme stanovili i garantovanou minimální síť lékařských pohotovostí.

Reforma péče o duševní zdraví. Ano, tak to je velký problém. A s covidem to byl skutečně obrovský problém. Zastaralý systém velkých léčeben jsme začali měnit v kombinaci s páteřní sítí akutní ambulantní a komunitní péče. Výrazně jsme zvýšili objem peněz pro psychiatrii a zlepšili kvalitu péče o duševně nemocné. Založili jsme 30 center duševního zdraví s cílem mít jich 100, aby jejich dosah pokryl celou Českou republiku. Díky nim pacienti už nemusejí žít roky v léčebnách a mohou se vrátit do běžného života. Podpořili jsme vznik psychiatrických ambulancí a zahájili výstavbu nových psychiatrických klinik po celé České republice. Zaměřili jsme se také na řešení palčivého nedostatku dětských psychiatrů. Ale ono to tak vypadá, že nový pan ministr - jeho to nezajímá, protože ty nesmysly, které tady vlastně nová vláda říká, že někde jsou Babišovi lidi...

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane předsedo, omlouvám se, musím vás přerušit. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, končím dnešní jednací den a přerušuji 20. schůzi Poslanecké sněmovny do dnes do 9 hodin ráno, kdy budeme v této schůzi pokračovat. Děkuju.

 

(Jednání skončilo v 8.59 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 16. 7. 2024 v 13:37.