Úterý 31. května 2022, stenozáznam zahájení jednacího dne schůze

(Schůze zahájena v 14.00 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji 25. schůzi Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

Aby byla zaznamenána naše účast, nejprve vás odhlásím a prosím, abyste se přihlásili identifikačními kartami, případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty.

Organizační výbor Poslanecké sněmovny stanovil návrh pořadu 25. schůze dne 19. května tohoto roku. Pozvánka vám byla rozeslána elektronickou poštou téhož dne.

Nyní přistoupíme k určení dvou ověřovatelů této schůze. Navrhuji, abychom určili poslankyni Miladu Voborskou a poslance Ondřeje Koláře. Zagonguji a zeptám se, zda má někdo jiný návrh? Není tomu tak.

 

Budeme tedy hlasovat o tom, abychom určili ověřovatele této schůze, paní poslankyni Miladu Voborskou a pana poslance Ondřeje Koláře.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 1, přihlášeno 134 poslanců a poslankyň, pro 130, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že jsme ověřovateli 25. schůze Poslanecké sněmovny určili poslankyni Miladu Voborskou a poslance Ondřeje Koláře.

Sděluji, že do zahájení schůze požádali o omluvení své neúčasti na jednání tito poslanci: Pekarová Adamová Markéta - pracovní důvody po celý jednací den, Adámková Věra do 17 hodin - pracovní důvody, Bernard Josef celý jednací den - rodinné důvody, Flek Josef celý jednací den - pracovní důvody, Hájek Martin celý jednací den - zdravotní důvody, Heller Šimon celý jednací den - zdravotní důvody, Jáč Ivan celý jednací den - pracovní důvody, Levko Jarmila do 15.30 hodin - pracovní důvody, Navrátil Jiří od 16 do 19 hodin - pracovní důvody, Okamura Hayato celý jednací den - zahraniční cesta, Potůčková Lucie celý jednací den - zdravotní důvody, Šimek David do 16 hodin z pracovních důvodů, Štolpa David celý jednací den - zdravotní důvody, Wenzl Milan celý jednací den - zdravotní důvody, Ženíšek Martin celý jednací den - zahraniční cesta.

Z členů vlády se omlouvají tito ministři: pan premiér Fiala Petr celý jednací den - pracovní důvody, Bek Mikuláš celý jednací den - pracovní důvody, Blažek Pavel celý jednací den - pracovní důvody, Gazdík Petr od 16 do 17.30 z pracovních důvodů, Jurečka Marian celý jednací den - zahraniční cesta, Langšádlová Helena celý jednací den - zahraniční cesta, Síkela Jozef po celý jednací den ze zdravotních důvodů a Šalomoun Michal do 16 hodin z pracovních důvodů.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dne 19. května tohoto roku předsedkyně Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím číslo 22 na základě návrhu vlády vyhlásila stav legislativní nouze, a to na dobu od 19. května 2022 do 20. června 2022. Vláda v souvislosti s vyhlášením stavu legislativní nouze požádala, aby následující sněmovní tisky, které schválila a předložila do Poslanecké sněmovny, byly projednány ve zkráceném jednání podle § 99 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Jedná se o vládní návrh zákona o dalších opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, takzvaný lex Ukrajina, sněmovní tisk 221; dále se jedná o vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, takzvaný energetický zákon, sněmovní tisk 225. Rozhodnutími číslo 23 a 25 předsedkyně Poslanecké sněmovny rozhodla o projednání těchto vládních návrhů ve zkráceném jednání, přikázala k projednání sněmovní tisk 221 výboru pro bezpečnost a stanovila mu nepřekročitelnou lhůtu pro předložení usnesení do 31. května 2022 do 12 hodin, dále sněmovní tisk 225 hospodářskému výboru a stanovila mu nepřekročitelnou lhůtu pro předložení usnesení do 2. června 2022 do 8.30 hodin.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, podle § 99 odst. 4 jednacího řádu Poslanecké sněmovny máme ve stavu legislativní nouze před projednáním návrhu pořadu posoudit, zda stav legislativní nouze trvá. Otevírám rozpravu. Vidím, že se do rozpravy nikdo nehlásí. Pokud se již nikdo nehlásí, rozpravu končím.

Přistoupíme k hlasování. Ještě před tím, než přednesu návrh usnesení, přivolám kolegy z předsálí.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna potvrzuje trvání stavu legislativní nouze."

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 2, přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 165, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Nyní tedy přistoupíme k návrhu pořadu 25. schůze tak, jak je uvedeno na pozvánce. Nejdříve vás seznámím s návrhy, na kterých se shodlo dnešní grémium. Navrhujeme:

1. Zařadit do pořadu 25. schůze nový bod, a to návrh zákona, který byl předložen v souvislosti s vyhlášením stavu legislativní nouze. Jedná se o sněmovní tisk 225, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, takzvaný energetický zákon, zkrácené jednání.

2. Dále bych vás chtěla informovat, že dne 13. května 2022 vláda předložila podle § 109j jednacího řádu vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení předchozího souhlasu návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení č. 216/2013, o elektronickém vydávání Úředního věstníku Evropské unie, sněmovní tisk 223-E. Rozhodnutím předsedkyně číslo 24 byl tento tisk přikázán k projednání výboru pro evropské záležitosti a lhůta byla stanovena do 14. června 2022. Grémium navrhuje na základě návrhu předsedkyně zařadit tento sněmovní tisk do návrhu pořadu 25. schůze s tím, že bude projednán po uplynutí příslušné lhůty, tedy v druhém jednacím týdnu od 14. června 2022.

3. Grémium dále navrhuje seřadit body v bloku zákony druhé čtení v následujícím pořadí: bod 2, sněmovní tisk 30, vládní návrh zákona o službách platforem pro sdílení videonahrávek; bod 6, sněmovní tisk 72, veterinární zákon; bod 5, sněmovní tisk 57, novela zákona o ekologickém zemědělství; bod 3, sněmovní tisk 55, omezení dopadu plastových výrobků na životní prostředí; bod 4, sněmovní tisk 56, omezení dopadu plastových výrobků na životní prostředí - související; bod 12, sněmovní tisk 167, vládní návrh zákona o zdravotnických prostředcích; bod 13, sněmovní tisk 168, vládní návrh zákona o zdravotnických prostředcích - související; bod 11, sněmovní tisk 161, novela zákona o ochraně označení původu; bod 10, sněmovní tisk 151, novela zákona o rostlinolékařské péči; bod 9, sněmovní tisk 138, novela zákona o ochraně chmele; bod 7, sněmovní tisk 73, novela zákona o léčivech; a bod 8, sněmovní tisk 107, vládní návrh zákona o dozoru nad trhem s výrobky; s tím, že body 10, 9, 7 a 8 budou projednány až v druhém jednacím týdnu 25. schůze, to je od 14. června 2022.

Dále se navrhuje, aby body z bloku Zákony - první čtení byly seřazeny v následujícím pořadí: bod 18, sněmovní tisk 150, vládní návrh zákona o vstupu a dovozu některých kulturních statků; bod 25, sněmovní tisk 206, novela zákona o vnitrozemské plavbě; bod 28, sněmovní tisk 216, novela zákona o pozemních komunikacích; bod 26, sněmovní tisk 207, novela zákona o civilním letectví; bod 24, sněmovní tisk 203, novela zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní; bod 30, sněmovní tisk 218, vládní návrh zákona o koordinaci spolupráce s Evropským úřadem pro boj proti podvodům; bod 31, sněmovní tisk 219, vládní návrh zákona o koordinaci spolupráce s Evropským úřadem pro boj proti podvodům - související; bod 21, sněmovní tisk 177, vládní návrh zákona, kterým se zrušuje zákon o elektronické evidenci tržeb.

4. Dále navrhujeme následující postup jednání v tomto týdnu: dnes, to je v úterý 31. května, zahájit jednání bodem 1, sněmovní tisk 221, vládní návrh zákona o dalších opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace - zkrácené jednání. Poté projednávat body z bloku Zákony - druhé čtení, to znamená sněmovní tisky 30, 72, 57 a další.

Zítra, to je ve středu 1. června, zahájit jednání bodem 11, sněmovní tisk 161, novela zákona o ochraně označení původu - druhé čtení, a poté pokračovat projednáváním bodů z bloku Zákony - prvé čtení.

Ve 12 hodin ve středu navrhujeme pevně zařadit bod 29, sněmovní tisk 217, vládní návrh zákona o zvláštních důvodech pro zastavení exekuce a o změně souvisejících zákon - prvé čtení, podle § 90 odst. 2.

Čtvrtek 2. června: vzhledem k tomu, že bod 140, odpovědi členů vlády na písemné interpelace, není k dnešnímu dni ke 14. hodině naplněn, nebudeme se jím zabývat. Jednání bychom zahájili již v 9 hodin, a to bodem 136 - návrh na stanovení výše odměn členům kontrolní rady Technologické agentury České republiky za rok 2021, sněmovní dokument 785. Poté bychom pokračovali body z bloku Zákony - prvé čtení. Dále se navrhuje v 10 hodin zařadit pevně nový bod, a to sněmovní tisk 225, novela energetického zákona, zkrácené jednání. V 18 hodin, tedy po skončení ústních interpelací, bychom pokračovali v projednávání sněmovního tisku 225, nebude-li doprojednán do 13 hodin, případně bychom pokračovali v projednávání bodů z bloku Zákony - prvé čtení.

V pátek 3. června navrhujeme projednávat bod 3, sněmovní tisk 55, vládní návrh zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí - druhé čtení, a bod 4, sněmovní tisk 56, vládní návrh zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí - související, druhé čtení. Poté navrhujeme pokračovat projednáváním dalších bodů z bloku Zákony - druhé čtení, případně bodů z bloku Zákony - prvé čtení, a to vždy v pořadí neprojednaných bodů z předchozích dnů. Ve 13.30 navrhujeme zařadit pevně blok volebních bodů, a to bod 108, návrh na jmenování člena kontrolní rady Grantové agentury České republiky, bod 109, návrh na volbu člena Rady České tiskové kanceláře, bod 110, návrh na volbu člena Rady České televize na uvolněné místo s funkčním obdobím do 27. května 2026, a bod 111, návrh na volbu členů Rady České televize. To je z mé strany vše.

Vyslechli jsme si tedy návrh z grémia a nyní prosím, paní poslankyně a páni poslanci, abyste se k návrhu pořadu vyjádřili i vy. O slovo se přihlásil s přednostním právem k návrhu pořadu 25. schůze pan předseda Tomio Okamura. Prosím tedy. (V sále je silný hluk.)

Ano, pane předsedo, klid zajistíme. Vážené kolegyně, vážení kolegové, prosím o klid. Pokud máte důležité rozhovory, přesuňte je prosím do předsálí. Ještě jednou prosím o klid.

Pane předsedo, stačí takto? Děkuji, páni poslanci a paní poslankyně. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, já bych chtěl jménem poslaneckého klubu SPD navrhnout nové body na program schůze Poslanecké sněmovny a jako první bod dnešní schůze Poslanecké sněmovny bych navrhl bod s názvem Vláda Petra Fialy je lhostejná k chudnutí občanů. Takže jenom, abyste si to, paní místopředsedkyně, poznamenala, abyste to pak správně zopakovala, až budeme hlasovat. Vláda Petra Fialy je lhostejná k chudnutí občanů.

A nyní bych to zdůvodnil. Podle názoru SPD je potřeba pomáhat našim občanům a zároveň ukončit plošnou dávkovou turistiku pro ukrajinské migranty. Vláda Petra Fialy z ODS má podle aktuálního průzkumu agentury CVVM důvěru pouhých 35 % občanů. Podle průzkumu agentury STEM/MARK si také 73 % našich občanů myslí, že jim vláda dostatečně nepomáhá v boji s drahotou, a já s těmito občany souhlasím. Mají pravdu. Mnoho našich domácností se kvůli vládě Petra Fialy propadá do chudoby. Vláda ovšem namísto toho, aby našim občanům pomáhala, opět předvádí pouze neuvěřitelný diletantismus.

Tak já bych vás poprosil o klid, protože už se skoro ani neslyším.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Samozřejmě, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, ještě jednou vás vyzývám, abyste se ztišili, aby pan předseda mohl přednést svůj návrh. Děkuji.

 

Poslanec Tomio Okamura: Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL už déle než měsíc není schopen předložit avizovaný návrh na mimořádný finanční příspěvek ve výši 5 000 korun rodinám na děti do 18 let, který stejně chudobu neřeší. Vláda minulý týden tuto pomoc opět odložila, protože až na vládě při jednání zjistili, že návrh zákona z pera předsedy KDU-ČSL a ministra práce a sociálních věcí Jurečky obsahoval hrubé právní nedostatky, byl v rozporu s ústavou i s evropským právem. Navíc příspěvek tak, jak je koncipován, jak je vládou koncipován, by penalizoval mnohé rodiny se studujícími dětmi, které by dávku nedostaly bez ohledu na to, jak jsou chudé. Na druhou stranu by příspěvek zvýhodnil rodiny, které pronajímají byty, protože příjmy z nájmů se do limitu nezapočítávají. Jde o tragickou ukázku naprosté neschopnosti ministra Jurečky i celé vlády Petra Fialy.

Vláda koalice SPOLU, což je ODS, KDU-ČSL a TOP 09, Pirátů a STAN, byla jmenována před více než pěti měsíci a zatím žádná užitečná plošná systémová opatření, která by pomohla občanům zvládnout prudké zdražování všech základních životních nákladů a která by zastavila zdražování, nezavedla.

Je potřeba pomáhat našim občanům a zároveň ukončit plošnou dávkovou turistiku pro ukrajinské migranty. Česká republika nesmí nahrazovat sociální systém Ukrajiny, který nefunguje či spíše neexistuje. Je nutné v první řadě... Můžu poprosit ještě jednou o klid, protože tady schválně pan ministr Gazdík mluví tak, abych já nemohl mluvit.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji panu ministrovi, že opouští sál a bude jednat v předsálí. Ostatní také žádám ještě jednou o klid. Prosím pěkně, už vás napomínám asi počtvrté, tak skutečně prosím o ztišení. Děkuji.

 

Poslanec Tomio Okamura: Takže já to znovu zopakuji. Je potřeba pomáhat našim občanům a zároveň ukončit plošnou dávkovou turistiku pro ukrajinské migranty. Česká republika nesmí nahrazovat sociální systém Ukrajiny, který nefunguje či spíše neexistuje. Je nutné v první řadě a okamžitě pomáhat ne vlastní vinou sociálně ohroženým českým občanům, zaměstnancům, živnostníkům, rodinám s dětmi, seniorům a také našim invalidním spoluobčanům. To prosazuje SPD.

Současná vláda ale není schopna koncepčního řešení a zatím pouze doporučuje občanům méně jezdit auty, méně topit, nosit dva svetry a vyměnit okna. Kde na to ale občané mají vzít, když nemají peníze? A dostává tak naše občany, podnikatele a firmy do vážných existenčních potíží. A navíc, veškeré problémy svaluje buď na předchozí vládu, nebo na překážející pravidla Evropské unie.

Tato vláda Petra Fialy je tou nejneschopnější vládou v naší novodobé historii a měla by okamžitě podat demisi. Pokud pravidla Evropské unie neumožňují řešit rozvíjející se hlubokou krizi, nelze v ní podle hnutí SPD setrvávat.

Takže já to znovu zopakuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pane předsedo, já vás ještě jednou přeruším. Prosím poslance a paní ministryni jenom malinko od pultíku dále, děkuji. A děkuji také za klid ostatním.

 

Poslanec Tomio Okamura: Takže já bych zopakoval, že jako první bod dnešní schůze Poslanecké sněmovny navrhuji bod s názvem Vláda Petra Fialy je lhostejná k chudnutí občanů.

Jako další bod, mimořádný bod dnešní schůze Poslanecké sněmovny, navrhuje hnutí SPD zařadit bod s názvem Kvůli neschopnosti vlády Petra Fialy platí občané extrémně předraženou elektřinu, plyn a potraviny. Takže jenom zopakuji ten název: Kvůli neschopnosti vlády Petra Fialy platí občané extrémně předraženou elektřinu, plyn a potraviny.

A nyní bych tento svůj návrh zdůvodnil. Ceny energií a také potravin závratně rostou. Energetická společnost ČEZ, většinově vlastněná státem, oznámila od 1. července další razantní zvýšení ceny silové elektřiny minimálně o 60 % a zemního plynu v průměru od 80 % oproti loňsku. Pro naše domácnosti to znamená zaplatit za tyto komodity meziročně o desítky tisíc korun více. Přitom ČEZ vyrábí 1 kilowatthodinu elektřiny z jádra za 25 haléřů, abychom si ji následně kvůli Evropské unii kupovali na energetické burze v Lipsku zpět za cirka 11 korun. ČEZ také aktuálně vykazuje zisk ve výši 60 miliard korun, který by mohl stát, respektive vláda, formou dividend vyplatit jako kompenzace našim občanům.

V České republice máme v současné době absolutně nejvyšší ceny energií ze všech okolních států a je to kvůli vládě Petra Fialy, která je neschopná tuto věc řešit. Zatímco na Slovensku, Rakousko, Německo a Maďarsko nakupují zemní plyn v rámci přímo uzavřených dvoustranných kontraktů s Ruskem v přepočtu za 5 až 7 korun za 1 metr krychlový, ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela za hnutí STAN nakoupil prostřednictvím Správy státních hmotných rezerv 228 milionů metrů krychlových plynu do našich poloprázdných zásobníků, navíc vlastněných německými firmami, za neuvěřitelných 37 korun za 1 metr krychlový, celkem tedy za 8,5 miliardy korun. Přitom v případě existence přímého kontraktu s dodavatelem plynu, jak to činí Maďarsko, se toto množství dalo nakoupit maximálně za cirka 1,6 miliard korun. Navíc tento vládní nákup proběhl v rámci takzvaného jednacího řízení bez uveřejnění v režimu nouzového stavu, který toto vládě umožňuje.

Takže opět tady vidíme, jak lže jak premiér Petr Fiala, tak ministr vnitra Vít Rakušan za hnutí STAN, kteří říkají, že se nouzový stav občanů nijak nedotkne. No, dotýká se jich, protože rozfofrováváte veřejné miliardy úplně bez kontroly a občané to cítí na svých peněženkách - každý den, pokaždé, když jim přicházejí složenky.

Tady bych rád zdůraznil, že SPD bylo jedinou stranou, která byla proti prodloužení nouzového stavu. No, my jsme hlasovali i proti nouzovému stavu jako takovému, protože hnutí ANO chtělo prodlužovat o čtrnáct dní a vy jste chtěli prodlužovat až do konce června. Nakonec to vláda natvrdo prosadila, takže plnou odpovědnost za tyto peníze, které takto spotřebováváte z peněz daňových poplatníků, nese samozřejmě vláda Petra Fialy.

Česká republika nemá žádnou přímou smlouvu na odběr zemního plynu od producenta, a jsme proto odkázáni na nákupy této komodity od zprostředkovatelů, tedy německých obchodních firem. Ty přitom plyn pořizují levně od Ruské federace, aby nám ho obratem prodaly s minimálně trojnásobným navýšením až za 25 korun za 1 metr krychlový dle aktuálního měnového kurzu. Podle nového ceníku ČEZ domácnost v bytě, která plynem vaří, topí a ohřívá vodu a ročně spotřebuje 1 800 metrů krychlových, bude za kubík platit až 50 korun, konkrétně 49,55 korun. Za tento stav nese plnou odpovědnost současná Fialova vláda. Hnutí SPD odmítá, aby z čistě ideologických a obchodně spekulativních důvodů měli plyn za předražené ceny platit naši občané, firmy a domácnosti, kteří se tak dostávají do velkých existenčních problémů.

Fialova vláda neřeší prohlubující se energetickou krizi v České republice. Ostatní vlády v Evropě přitom svým občanům pomáhají. Naše občany, pracující rodiny a podnikatele drtí neustále rostoucí ceny pohonných hmot, takže nejen ceny energií a potravin, ale i pohonných hmot, SPD tady na to poukazuje už dlouhé měsíce a vláda Petra Fialy na české občany kašle, nepomáhá jim. Ano, Ukrajincům pomáhá, českým občanům nepomáhá. A my říkáme, že je potřeba pomáhat i českým občanům, ale na to vláda neslyší. Takže zatímco vlády v sousedních státech i po celé Evropě přijímají systémová plošná opatření, která zmírňují dopady vysokých cen benzinu a nafty na jejich občany, vládu Petra Fialy a ODS tento stav evidentně netrápí a nechává i nadále naše občany a firmy na holičkách. Vláda pouze zavádí doslova směšné krátkodobé snížení spotřební daně u pohonných hmot s účinností od 1. června do 30. září, ale jen o pouhou korunu padesát na litr. Toto marginální opatření jednak přichází příliš pozdě, a navíc, jelikož ceny těchto komodit dále rostou, občané tuto slevu, která teprve přijde, v podstatě nijak nepocítí, zatímco například v Německu - abychom se podívali, jak pomáhají občanům jiné vlády - například v Německu zavádí vláda přes léto zlevněné jízdné v městské a regionální dopravě s jednotným tarifem 9 eur na měsíc, a to i pro cizince. Současná vláda s českým řešením nepřichází. Současná česká vláda s řešením nepřichází. Vedle toho Německo již před časem snížilo energetickou daň u benzinu v přepočtu o 7 korun na litr a u nafty o 3,50 korun na litr. Polsko již na jaře snížilo daň z přidané hodnoty u motorových paliv z 23 na 8 % a u potravin snížilo - u základních potravin - DPH na nulu. Takže takhle pomáhají okolní vlády, česká vláda Petra Fialy nedělá pro občany vůbec nic. Maďarsko již v listopadu loňského roku zastropovalo ceny pohonných hmot v přepočtu maximálně 32 korun za litr pro maďarské občany. Belgie od března zrušila platby daně z přidané hodnoty u pohonných hmot a zvažuje zavedení krizového příspěvku nízkopříjmovým občanům. Itálie od března snížila daň z přidané hodnoty u pohonných hmot v přepočtu o 6 korun na litr a vydává i poukazy potřebným občanům. Francie od dubna na čtyři měsíce snížila daň z přidané hodnoty u pohonných hmot v přepočtu o 4 koruny na litr a takto by se dalo ještě dlouze pokračovat. Takže v kontrastu s tím vidíte, jak vláda Petra Fialy nedělá pro občany vůbec nic.

Potraviny - Česká republika má kvůli vládě Petra Fialy nejvyšší DPH na potraviny ve střední Evropě, 15 %. Není ani jedna země ve střední Evropě, která by měla tak vysoké DPH na potraviny. Dokonce, jak jsem už uvedl, Poláci snížili na 0 % přechodně, aby pomohli občanům.

Protože současná Fialova vláda odmítá zavést plošná opatření ve formě snížení nebo odpuštění daně z přidané hodnoty u pohonných hmot, získává tak navíc do státního rozpočtu díky inflaci a zvýšeným cenám a tím i vyššímu výběru daní odhadem minimálně dalších 100 miliard korun ročních příjmů proti plánu, a měla by je proto vrátit určitou formou občanům jako potřebnou kompenzaci. To však vláda Petra Fialy z ODS i nadále odmítá a místo toho chce vydávat mnohem více peněz na zbrojení v době, kdy občané čelí tvrdým dopadům potravinové a energetické krize. Navíc ministryně obrany Jana Černochová v neděli uvedla, že chce vláda teď nakoupit další zbraně určené pro Ukrajinu za 700 milionů korun, tedy za necelou miliardu, přičemž dosud vláda již Ukrajině poslala zbraně a munici za 3,5 miliardy korun.

Takže já to zopakuji - jako druhý mimořádný bod na dnešní schůzi Poslanecké sněmovny dnes navrhuji bod s názvem Kvůli neschopnosti vlády Petra Fialy platí občané extrémně předraženou elektřinu, plyn a potraviny, abychom prodiskutovali návrhy SPD, návrhy opozice, protože vláda evidentně žádné návrhy nemá a nechce situaci vůbec řešit. Jak víme, za vlády Petra Fialy narostl počet nových exekucí o 40 % a cirka 30 % občanů se dostává do chudoby, vlastně v podstatě do neřešitelných finančních problémů, a vládě je to úplně ukradené. Ale nám to ukradené není, my bojujeme za všechny slušné občany v České republice. Mě vůbec nezajímá, co chtějí v Moskvě, ve Washingtonu, v Bruselu nebo nevím - v Pekingu, mě zajímá tady Česká republika, naši občané. Jejich zájmy my v SPD hájíme a chci, aby měli dobrou životní úroveň, aby měli peníze na základní životní potřeby, a to je zásadní rozdíl mezi SPD a touto Fialovou vládou. To je důležité zdůraznit.

Jako další mimořádný bod na dnešní schůzi Poslanecké sněmovny bych jménem poslaneckého klubu SPD navrhl bod s názvem Vláda nezvládá migraci z Ukrajiny, nepřizpůsobiví uprchlíci jsou rozmisťováni do obcí proti vůli místních obyvatel. Takže znovu zopakuji ten název bodu: Vláda nezvládá migraci z Ukrajiny, nepřizpůsobiví uprchlíci jsou rozmisťováni do obcí proti vůli místních obyvatel. A teď bych to zdůvodnil.

Ministerstvo vnitra v čele s Vítem Rakušanem z hnutí STAN a vedení hlavního města Prahy, které vedou Piráti - Piráti, TOP 09, STAN a KDU-ČSL vedou Magistrát hlavního města Prahy. To jsou ty čtyři strany, které to tam vedou, vládní strany, všechno vládní strany, tak tito všichni dohromady nadále rozmisťují nepřizpůsobivé ukrajinské uprchlíky, z nichž mnozí vůbec nemají nárok na dočasnou ochranu v naší zemi, do různých lokalit v České republice, a to bez souhlasu místních samospráv a proti vůli občanů. Jedná se například o obec Kramolín u Třebíče na Vysočině, kde vedení obce poslalo dopis ministru vnitra Rakušanovi, že tam nechtějí nepřizpůsobivé romské ukrajinské migranty. Tam je paradoxem, že starosta je za KDU-ČSL, ale ten pod tím dopisem podepsán není, je pod tím podepsán místostarosta, takže obec vede vládní strana, a hned šup, nastěhovali jim tam migranty proti vůli občanů. To je politika současné vlády. Ten dopis ministr vnitra Rakušan arogantně ignoroval, a šup - najednou tam měli ty migranty nastěhovány. Podobné případy jsou například v Praze - Malešicích, kde vzniklo na pozemku České pošty stanové městečko pro 150 migrantů, jak o tom rozhodl pražský primátor Hřib za Piráty. A znovu zdůrazňuji, že o tom rozhodla koalice STAN, Piráti, TOP 09 a KDU-ČSL, která vládne na pražském magistrátu, a bez vědomí městské části Praha 10 tam udělali stanové městečko pro nepřizpůsobivé ukrajinské romské migranty. Mě to mrzí o to víc, protože já jsem v Praze - Malešicích vyrůstal, chodil jsem tam na základní školu do ulice Nad vodovodem, a já si rozhodně nepřeji, aby v mé blízkosti žil kdokoliv, aby se mi tam nastěhovával kdokoliv nepřizpůsobivý. A o tom teď budu mluvit, protože podobně vedení Prahy v čele s primátorem Hřibem za Piráty rozhodlo o umístění 120 ukrajinských Romů do domu ve Vrchlického ulici, opět bez konzultace s místní radnicí Praha 5 a místními občany, a já v blízkosti bydlím. To tedy opravdu se mi nelíbí a nelíbí se to určitě ani občanům. Pochopitelně se jim to nelíbí. Takže jde o typické ukázky mocenské arogance ministra vnitra a pražského primátora a o projev naprostého nezvládnutí uprchlické vlny ze strany vlády. Hnutí SPD jasně říká, že máme poskytnout přiměřenou dočasnou ochranu a přístřeší pouze skutečným válečným uprchlíkům, a to pouze na nezbytně nutnou dobu. Na druhé straně nevidíme žádný důvod k vynakládání veřejných prostředků na péči o migranty, kteří válečnými uprchlíky nejsou, a to na úkor občanů České republiky. A tady se právě už projevuje ta šílená nezvládnutá vládní strategie, kdy vy jste říkali: Přijmeme všechny, a ještě že počítáte s tím, že všichni tady zůstanou. Tím jste v podstatě pozvali i ekonomické migranty, kteří samozřejmě už nechtějí z České republiky odejít, a teď vlastně vysávají naši pokladnu. Vy jste udělali nejlepší bankomat na světě z České republiky, vaše vláda!

Myslím, že řada občanů už toho má oprávněně dost, a mají pravdu, Takže já si myslím, že by bylo dobré to dneska rozebrat v mimořádném bodu, protože poté, co už se tady několik radnic a vedení několika radnic a samospráv ohrazuje proti tomu jménem občanů, že vláda Petra Fialy, vláda OSD, STAN, TOP 09, KDU-ČSL a Pirátů, těchto pět stran to je, ti za to můžou, ti za to mají plnou odpovědnost, proti vůli občanů a bez vědomí vedení těch obcí jim tam nastěhováváte nepřizpůsobivé romské ukrajinské migranty.

A já myslím, že je to opravdu neskutečné pokrytectví, protože já jsem tady minulou schůzi vyzýval poslance hnutí STAN - mezi poslanci hnutí STAN tady je řada starostů, jak to, že se nikdo z vás nepřihlásí, že si ty ukrajinské nepřizpůsobivé migranty vezme k sobě do obce, když jsou v září komunální volby? Protože vy víte, že jste pokrytci, že ty volby tím pádem prohrajete. Takže já bych očekával, když máte ministra vnitra za hnutí STAN a předsedu hnutí STAN, že se všichni poslanci hnutí STAN aktivně přihlásí, protože přece souhlasíte snad se svým předsedou a s vládní politikou, když jste vládní poslanci, a že řeknete, že se tady budete aktivně hlásit a řeknete: Tak je nastěhujte k nám do obce, teď máme v září volby, tak ať občané rozhodnou, jestli s tím souhlasí. Nikdo z vás se nepřihlásil, ale nastěhováváte tyhlety nepřizpůsobivé migranty do všech obcí mimo ty, kde vy děláte starosty, vy, poslanci hnutí STAN. K panu Rakušanovi, předsedovi hnutí STAN, do Kolína také jsem neslyšel, že by se někdo nastěhovával, že by si tam někoho nastěhoval. Z médií jsem četl, že má rodinný dům se zahradou. Tak jak to, že nejde ministr vnitra Rakušan příkladem a neubytuje na své zahradě, kde bydlí jeho rodina, skupinu nepřizpůsobivých romských migrantů, aby šel příkladem? To je neuvěřitelné, tahleta vláda. Proti vůli to strkáte ostatním, strkáte ostatním občanům nepřizpůsobivé romské migranty, které jste sem pozvali na základě vaší chybné politiky, v uvozovkách pozvali, je to tak, kteří jsou ekonomickými migranty, a teď sami nechcete převzít zodpovědnost. Sami nechcete převzít zodpovědnost, přitom teď je příhodný čas. Znovu říkám, v září jsou komunální volby, kde sami kandidujete určitě, no a to se vám nechce. To je neskutečné pokrytectví. Takže proto já si myslím, že je potřeba zařadit tento bod na schůzi Sněmovny, protože k tomuhletomu nelze mlčet.

Takže to jsou tři body za hnutí SPD, mimořádné body, které navrhujeme, a doufám, že nám je vládní koalice schválí. Já vím, že neschválí, protože vy se bojíte, vy nemáte žádné řešení, takže vy zamítnete tyto důležité body. Vy nechcete řešit ani zdražování potravin, vy totiž nechcete řešit ani zdražování energií, žádné řešení nemáte a konkrétní návrhy SPD odmítáte, takže občané jsou úplně už zoufalí z těch složenek, z předražených energií a potravin. Takže vy nechcete řešit energetickou krizi, vám je úplně jedno chudnutí občanů v České republice. To jsou body, které my tady už několik měsíců navrhujeme. A co se týče těch nepřizpůsobivých migrantů, které proti vůli občanů nastěhováváte všude jinde než tam, kde jsou starostové například za hnutí STAN, tak to je už neuvěřitelná drzost. Děkuji za pozornost. (Slabý potlesk z levé části jednacího sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedo. Nyní mám zde přihlášeného pana předsedu Marka Výborného s přednostním právem k návrhu pořadu. Prosím, pane předsedo, máte slovo, a pokud nebude nikdo jiný s přednostním právem, jsou dále přihlášeni pan poslanec Vondráček, Nacher, Králíček.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, kolegyně, kolegové, protože dnešní jednání politického grémia bylo velmi konsenzuální, v zásadě na naprosté většině věcí jsme se shodli a byly načteny jako gremiální návrh vámi, paní místopředsedkyně, tak mám jedinou prosbu a jediný návrh, a to se týká sněmovního tisku 215, bod 77, novela služebního zákona, který prosím, aby byl zařazen jako druhý bod zítra ve středu 1. června po již z grémia pevně zařazeném druhém čtení bodu 11, sněmovní tisk 161, čili jako druhý bod, který by byl posléze projednáván do 12 hodin, kde bude přerušen opět z grémia načteným bodem 29, sněmovní tisk 217. Pokud by ten byl řádně doprojednán před 14. hodinou, tak bychom pokračovali zítra právě v bodu 77, sněmovní tisk 215, služební zákon. Děkuji.

Jenom pro informaci, následující pokračování ve čtvrtek, respektive v pátek, bychom vždy řešili ten daný den, aby bylo jasné, jakým způsobem budeme pokračovat, protože jsou tam některé vložené sněmovní tisky, jak bylo domluveno z grémia. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Poprosím vás, pane poslanče, pane předsedo, mohla bych poprosit o písemný podklad? Děkuji.

Nyní s přednostním právem pan místopředseda Havlíček.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, mám dva body, které bych chtěl předřadit, a předtím, než je představím, uvedu důvody. Jedná se o oblast energetiky a jedná se o oblast obnovitelných zdrojů a o takzvaný Modernizační fond neboli obchodování s emisními povolenkami.

Nevím stále, na co čekáme. Čtyřnásobně zvedá ceny společnost ČEZ v oblasti plynu od 1. července. Podotýkám, že vůči jaru to je dvojnásobný růst, vůči minulému roku je to čtyřnásobný růst. Podobně se budou zvedat i ceny elektřiny a rovnou zde uvádím, nebude to poslední zdražení v tomto roce. Nejenom že se začnou přidávat ostatní společnosti energetické, ale s ohledem na fixace, s ohledem na ceny v roce 2021, 2022 a tak, jak se nakupují dnes energie na rok 2023, lze předpokládat, že další cenový růst bude na konci tohoto roku. Zatímco ještě před rokem 10 % domácností směřovalo k energetické chudobě, v tuto chvíli už jich je téměř 20 % a na konci roku lze předpokládat, že to bude 30 % rodin. Stejný problém zažívají energeticky náročné obory firemní.

Nevím, nač čekáme v otázce redukování anebo odpuštění plateb za obnovitelné zdroje. Není zde schůze Poslanecké sněmovny, kde bych toto nepřipomínal, není schůze, kdy bych neukazoval příklady ze zahraničí. A pokud dnes slyšíme z Ministerstva průmyslu a obchodu, že se připravuje jakýsi speciální tarif, tak prosím pěkně, vezměme si tužku a papír a dopočítejme si, že to není nic jiného než komplikované řešení toho, co navrhujeme v rámci obnovitelných zdrojů. Obnovitelné zdroje můžeme odpustit nejenom ve výši jejich faktické výše, ale můžeme odpustit i ve vyšší výši, zjednodušeně řečeno, můžeme jít do záporu a krásně si tak nadávkovat podporu pro firmy a samozřejmě pro domácnosti, a to libovolně, jak si zvážíme. Je to nástroj jednoduchý, je to nástroj rychlý a je to do značné míry nástroj symbolický, kterým se vyrovnáme se selháním vlády a Parlamentu v roce 2006 až 2010, který nás bude stát 600 miliard korun jenom na solárech. A proč to dávám dneska do rovnítka toho komplikovaného řešení v rámci speciálního tarifu - o kterém dneska nevíme nic, od kdy bude, nevíme, pro koho bude: do rovnítka to dávám proto, protože jedním z argumentů speciálního tarifu je to, že to můžeme zastropovat přes určitou spotřebu, například přes průměrnou spotřebu domácnosti. Totéž můžeme udělat s obnovitelnými zdroji. Udělalo to Německo. Dá se to udělat jednoduše přes drobnou změnu zákona, kterou zde navrhuji, a udělá se to přes Energetický regulační úřad. Stále mi nikdo z pětikoalice veřejně - neříkám kuloárně, tam si troufám tvrdit, že většina s tím souhlasí, ale veřejně - nevysvětlil důvod, proč se dneska pereme s komplikovaným a složitým řešením, když můžeme jedním úkonem okamžitě ulevit domácnostem i firmám.

Takže to je důvod, proč předkládám, paní místopředsedkyně, předřadit bod číslo 68 a je to zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a tak dále. A současně, aby to dávalo logiku, žádám o předřazení bodu číslo 69, což je zákon o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, a to z důvodu, že na logickou otázku, kde na to máme vzít, odpovíme: Buď ze zvýšeného zisku společnosti ČEZ, který bude extrémní v tomto roce, anebo - a to je ten zákon, který zde předkládám jako druhý, číslo 69 - z Modernizačního fondu, kde bude výrazně více zdrojů, než se předpokládalo. My jsme předpokládali 150 miliard, ano, až do roku 2027. Bude tam pravděpodobně dvoj- až trojnásobek, a to z toho důvodu, že jsou vysoké ceny za emisní povolenky.

Touto změnou zákona můžeme docílit toho, že zdroje, které tam budou putovat, můžeme využít ve prospěch státního rozpočtu a můžeme s nimi částečně nebo zcela zaplatit kompenzace z obnovitelných zdrojů, o kterých jsem hovořil. Pochopitelně jsou zde i další zdroje, jak už jsem říkal, například ze společnosti ČEZ. Takže prosím tyto dva body, aby se předřadily, a to hned na začátek této schůze. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane místopředsedo, a nyní je přihlášen pan poslanec Patrik Nacher. Prosím. Mám tady přihlášku pana poslance Vondráčka, toho tady nevidím, takže ho dávám dospodu. A nyní jste přihlášen vy, pane poslanče. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážená vládo, dámy a pánové, škoda, že tady zase je poloprázdný sál, protože jsem vás chtěl napošesté nebo naposedmé přesvědčit, abychom zařadili tisk číslo 41, bod 55, je to změna živnostenského zákona a týká se to řešení krátkodobého ubytování. Předpokládám, že když jezdíte sem do Poslanecké sněmovny - teď hovořím k mimopražským poslancům, kteří to tak nevnímají - tak vidíte, že už do centra se vrátil turistický ruch, jaký tady byl předtím, a míra stížností a problémů s tím ve vztahu ke krátkodobému ubytování v centru se začíná vracet na předchozí úroveň. Já jsem tady o tom mluvil konzistentně od ledna nebo od února, kdy se to snažím tady zařadit. Dělám tady reklamu i projektu městské části Praha 1, kde my nemáme starostu, máte ho tam vy, s názvem Chci se v klidu vyspat.

A já bych vás chtěl opakovaně - a budu to tady říkat asi až do komunálních voleb, protože to je jenom jedna ze čtyř změn, změna živnostenského zákona. A znovu opakuji, o co tam jde: o zmocnění, aby si obce na svém území mohly regulovat krátkodobé ubytování. Vítám zde zpravodaje tohoto tisku, který mimochodem už tady jednou zařazen byl, pak byl přerušen, tak to pojďme prosím dokončit. A jak jsem řekl při příchodu kolegy Vojty Munzara, je to jeden ze čtyř kroků. Pak jsou tam další tři důležité kroky související s rekolaudací, stavebním povolením, možnostmi v rámci SVJ. To znamená, že ono to nějakou dobu bude trvat. Když se zasekneme na tomto prvním kroku, a já vám tady říkám dopředu, že z MMR nic revolučnějšího nepřijde, protože to tam píšou ti samí lidé, ti samí lidé, kteří to psali předtím, tak se v tomhletom nepohneme.

Já vás o to opětovně žádám, jako jsme v minulém volebním období řešili třeba problematiku směnáren nebo taxislužby, která se také týkala pouze Prahy, ale museli jsme to řešit na úrovni zákona. Tak teď je tohle to samé.

Kam bych to zařadil? Zařadil bych to tak, aby to mělo nějakou logiku, a to zítra na pevný čas na 13 hodin. Ve 12 hodin je tam to milostivé léto 2, já předpokládám, že nezabere víc než hodinu. Beru to spíš jako takové osvětové okénko, protože se nás na to, předpokládám i kolegy Výborného, ptají lidé, tak tomu budeme v tomhle způsobu věnovat ten čas v rámci § 90, protože to bude jedno hlasování. A na 13. hodinu bych zařadil tisk 41, novela živnostenského zákona z dílny hlavního města Prahy. Opět připomínám, kde - pro ty, kteří by to nevěděli - vládne koalice TOP 09, STAN, KDU, kolega Čižinský a pirátský primátor. Jo, je to problematika této koalice a je paradoxní, že já jako opoziční poslanec už to tady navrhuji asi pošesté, takže ve vší úctě vás žádám o podporu. Bohužel mě mrzí, že tady mluvím k poloprázdnému sálu, takže kolegové, kteří by to třeba podpořili, zrovna jsou teď mimo tento sál. Ale budu spoléhat, že vy jim to vyřídíte. Děkuji za vaši pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášen pan poslanec Robert Králíček a poté Radek Vondráček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové. No, co by to bylo za načítání programu, kdybych nevystoupil hned po panu Nacherovi, to už je tady taková tradice. Přicházím se svým evergreenem, a sice předřadit bod číslo 17, sněmovní tisk 131. Jedná se o vládní novelu zákona o kybernetické bezpečnosti.

Jak jsem si přečetl na Twitteru pana ministra Šalomouna, on si postěžoval, že mu chudákovi zbyla spousta evropských implementací. Tak já jsem tady říkal, že ano, tady to jde za námi, tuto implementaci jsme nestihli, ale jako kolega Nacher jsem tu asi posedmé a tato vláda, i pan ministr Šalomoun, měli možnost to napravit. Za posledního půl roku s tím neudělali vůbec nic. Tak až si příště bude stěžovat, ať si vzpomene na mě, že tu každý program s kolegou Nacherem načítám předřazení bodu číslo 17, sněmovního tisku 131, novela zákona o kybernetické bezpečnosti.

Nechci zdržovat, proto řeknu jenom krátce, že se zároveň jedná o příslušný předpis Evropské unie, který upravuje zajištění bezpečnosti sítí elektronických komunikací a komunikačních systémů. Je poměrně klíčový pro náš NÚKIB tak, aby mohl certifikovat systémy, které se zabývají kybernetickou bezpečností ve státní správě, a nejen tam, ale i v kritické infrastruktuře. Je to věc na deset minut, je tam politická shoda, a proto bych vás poprosil, zda bychom to mohli zařadit jako druhý bod dnes a alternativně jako první bod v pátek. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. A nyní je přihlášen poslanec Radek Vondráček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Navážu na kolegu Králíčka: Co by to bylo za načítání programu, kdyby nepřišel Vondráček s něčím o svobodě slova? Nejdřív pro vás, paní místopředsedkyně, ta technická část. Navrhuji zařadit nový bod, který by se jmenoval Aktuální stav svobody slova v České republice - vládní boj s dezinformacemi a mám několik alternativních návrhů na jeho pevné zařazení: Nejprve teď v pátek 3. 6. jako úplně první bod. Nebudu-li úspěšný, pak 14. 6., to je úterý, jako první bod. Když se ani to nepodaří, tak 15. 6. ve středu jako první bod odpoledního jednání, a v případě, že ani to se nepodaří, tak potom 17. 6., to je pátek, první bod toho dne.

A teď zpět k tématu, já se pokusím být stručný. Minule jsem zkoušel být do pěti minut, nepodařilo se mi to. Já jsem v této otázce vystupoval 26. dubna a navrhoval bod, 27. dubna, navrhoval jsem mimořádný bod. Poté jsem interpeloval premiéra této země 12. 5. a následně jsem vystupoval 13. 5. Pokaždé tento bod buď nebyl přijat, nebo byl přímo vetován.

Opakovaně upozorňuji na naprosté právní vakuum v oblasti omezování svobody slova v České republice a považuji za svoji poslaneckou povinnost nenechat toto téma zapadnout uprostřed možná více naléhavých, méně abstraktních bodů, které jsou tu navrhovány a projednávány, a to z jednoho důvodu, že se nejedná o nic menšího než o Ústavu České republiky a Listinu základních práv a svobod - nejedná se o nic jiného než čl. 2, odst. 3 a 4 Ústavy a čl. 17 Listiny základních práv a svobod. Jenom stručně zrekapituluji: tam se jednoznačně píše, že jakákoli forma cenzury je nepřípustná, svoboda projevu a práva na informace je zaručena v této zemi a v této republice. A říkal jsem to už i panu premiérovi že nemůže o sobě říkat, že je premiér právního státu, jestliže v této zemi není dodržována svoboda projevu.

Všechna má vystoupení začala a byla iniciována tím, že došlo ke znepřístupnění několika dezinformačních či jinak informačních webů v této zemi, a když jsem se pídil po tom, co bylo důvodem tohoto vypnutí, poskytovatelé těch internetových služeb odkazovali na nějaký podnět ze strany vlády. Vláda v podstatě toto dodnes nepotvrdila ani nevyvrátila. Psal někdo nějaký dopis? Jaká byla role vojenské rozvědky v této situaci? Opakovaně byla tato situace také předmětem oprávněné kritiky ze strany neziskových organizací, právníků, kteří se zabývají touto oblastí, protože jestli je něco špatně, tak je to neexistence předem daných předvídatelných pravidel.

Když jsem interpeloval pana premiéra, úplně shodou okolností, to nevymyslíte, asi deset minut poté, co mi odpověděl, vyšel další článek na iRozhlas.cz, kde už se ti poskytovatelé nebo sdružení CZ.NIC ohrazovali a říkali, že trvají na tom, aby měli k dispozici nějaké rozhodnutí soudu nebo veřejného orgánu, protože sami už v tomto pokračovat nebudou, nebo aby měli aspoň nějaké předběžné opatření nebo nějaké sdělení policie. Stalo se, že téměř všechny (weby) už v tuto chvíli jsou zaplé. Zatímco já tady hovořím v Poslanecké sněmovně, tak to má svůj vlastní vývoj. A tady si dovolím vždy trošičku citovat, že třeba trojice mobilních operátorů oslovená serverem iRozhlas.cz se vyjádřila v tom smyslu, že jí nepřísluší hodnotit, které weby přináší pro Českou republiku bezpečnostní riziko a na jak dlouho, a proto podle vyjádření z minulého týdne chce spolupracovat s vládním zmocněncem pro boj s dezinformacemi Klímou. Následuje citace pana Klímy: "Vůbec nikdo se se mnou nespojil," reagoval Klíma na dotaz, zda spolupráce probíhá. Samotného ho překvapilo, že operátoři v blokacích pokračují. Moje poslední informace byla, že blokace bude trvat do 25. dubna s tím, že nyní se bude dalšímu postupu věnovat.

To nás dostává ke gros toho tématu, kdo to tedy v téhle republice řídí, kdo o tom rozhoduje, kdo tedy nese politickou, ale i právní odpovědnost? Jaká je politická odpovědnost vlády a možná právní odpovědnost některých orgánů státu a státních úředníků za jejich kroky a výroky? Vláda, ministři, tajné služby, zmocněnec? Kroky soukromého sektoru, toho sdružení CZ.NIC, proběhly v rámci soukromého práva, ale já upozorňuju na to, co oni stále tvrdí - a to snad nikdo nezpochybňuje nebo nevyvrátil - že je tady příčinná souvislost mezi kroky orgánu veřejné moci a kroky toho CZ.NIC směrem k údajným dezinfoserverům. Jaké jsou možné právní důsledky včetně odpovědnosti státu za škodu vzniklou nesprávným úředním postupem? Jaká je odpovědnost v rovině trestního práva nebo možného zneužití pravomoci úřední osoby, ať už úmyslné, nebo nedbalostní? Tady totiž - já už jsem to říkal, ty články - ústava, ale i listinná, ony tam hovoří stejně, že veřejná moc nemůže činit nic, co zákon výslovně neumožňuje. A kde jsou tedy ty kompetence vlády, že mohou doporučovat nebo přímo přikazovat a zakazovat, které informační servery v České republice mohou být spuštěny a které ne? Tady byl s velkou pompou zřízen úřad zmocněnce vlády pro boj s dezinformacemi, ale já bych chtěl, abychom opravdu tenhle bod zařadili. Máme vážné body a také respektuji to, že se tenhle týden grémium na něčem zhruba usneslo, je plán práce, já jsem rád, že tady budeme fungovat a budeme něco projednávat, ale proboha, to se týká vás všech, tak snad bychom si mohli najít chvilku - a ty interpelace na to opravdu nestačí, to jsem si ověřil, když jsem interpeloval pana premiéra - abychom se pobavili o takových základních věcech, jako je cenzura a svoboda slova v České republice. Jaké jsou konkrétní výstupy činnosti pana zmocněnce? Kde se s nimi můžeme seznámit? Jak byl zapojen do té kauzy blokování dezinfoserverů? A můžeme se taky pobavit, kolik nás to všechno stojí, protože on tady píše, že si teď hledá tým spolupracovníků a že vlastně činí jednotlivé kroky. Tak by mě tedy zajímalo, jaká je nákladová složka, kolik je odměna pana vládního zmocněnce? Jak participuje na přípravě nové legislativy? Jakou nese politickou odpovědnost zmocněnec a jaká je jeho odpovědnost za výstupy jeho práce? Já jsem si četl jeho statut a zajímal by mě taky soulad působnosti zmocněnce s kompetenčním zákonem, a to vnitrostátně i mezinárodně, protože on může vydávat doporučení k volbě médií, skrze něž by komunikace státu měla být realizována, tak by mě zajímal ten právní základ. Zajímal by mě soulad se zákonem o zadávání veřejných zakázek, s rozpočtovými pravidly, jak prakticky to má probíhat nebo jak to bude probíhat? A jak je ošetřen střet zájmů u stávajícího zmocněnce, který teď nedávno v rozhovoru opět uvedl, že on je novinář - tak už si musí vybrat, je tedy novinář, nebo je vládní zmocněnec? A kde je tedy nějaký střet zájmů? Nikdo to neřeší, nikdo se ho na nic nezeptal. Protože mediálně působil v minulosti, působí i v současnosti? A především, z jakého zákona plyne oprávnění zmocněnce jako státního úředníka komunikovat s orgány Evropské unie a dalšími zahraničními subjekty? Jak je zajištěna odpovědnost vlády, premiéry, ministra zahraničních věcí a ministra pro záležitosti Evropské unie za takové kroky zmocněnce? Jakým způsobem zajišťuje zmocněnec podporu činnosti neziskových organizací? To tam má taky ve statutu, zvyšování mediální gramotnosti a boje s dezinformacemi. Jde rovněž o finanční podporu od státu směrem k těmto neziskovkám. Jaká je konkrétní role zmocněnce při takovém procesu? Jak je řešen jeho eventuální střet zájmů v této oblasti? Kde jsou dostupné informace o takové podpoře státu - vymezení subjektu podpory, vymezeni předmětu podpory, způsob výběru podpořených projektů a subjektů, kdo uzavírá jménem státu příslušné smlouvy a jaké jsou jejich podmínky? To je pořád na vodě. My se pořád pohybujeme v naprosto nulovém legislativním prostředí.

Co by se stalo, kdybychom tomu jednu hodinu poslaneckého času věnovali namísto jiných, samozřejmě jistě taky stejně závažných témat? Z tohoto důvodu bych vás rád znovu požádal, vás všechny, kteří mě poslouchají, a vás všechny, kteří jste skládali slib poslance a v rámci slibu poslance jste se zavázali, že budete činit vše v souladu s Ústavou České republiky, a Ústava České republiky právě mluví o nepřístupnosti cenzury, svobodě slova a právu na informace, abyste činili tak v souladu se slibem a abychom tomu obětovali hodinu, hodinu a půl, mohou se kluby domluvit na nějaké řízené diskusi, ale tohle téma rozhodně patří na půdu Parlamentu a nikam jinam. A já už jsem unavený z toho, že se všechno dozvídám z médií. Zaplať pánbůh, že se tomu pár redaktorů věnuje a že já se občas něco dočtu, ale já bych chtěl konečně slyšet odpověď od ministra vnitra, od ministra pro legislativu, od premiéra, a jediný, který mi tu trochu odpověděl, byl ministr spravedlnosti, který tady minule vystoupil v pátek třináctého a řekl, že u nich se rozhodně nic nechystá a žádný zákon se tam nepíše. Tak to je zatím všechno, co jsem se na půdě Parlamentu dozvěděl.

Já vám všem děkuji za případnou podporu tohoto bodu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji, pane poslanče, ale mám jenom dotaz ohledně zařazení. Všechny varianty jsou O. K. kromě středy 15. 6., kdy jste navrhoval zařadit jako první bod odpoledního jednání, což vlastně...

 

Poslanec Radek Vondráček: Omlouvám se. Já jsem zapomněl, že vy odpoledne nejednáte, paní místopředsedkyně.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: A navrhujete co tedy?

 

Poslanec Radek Vondráček: Tak bude jako první. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji. A nyní s přednostním právem paní předsedkyně Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, i já přicházím opětovně s návrhem - a budu pořád přicházet - na předřazení sněmovního tisku 158 a sněmovního tisku 184, je to snížení DPH na energie a pohonné hmoty na nulu, a dovolím si požádat o zařazení jako první a druhý bod dnešního jednání. Pokud nebudu úspěšná, tak jako první a druhý bod jednání 14. 6. v úterý, čili odpoledního jednání, anebo jako první a druhý bod 15. 6. ráno, anebo jako první a druhý bod 17. 6. v pátek.

A dovolte teď, abych stručně svůj návrh odůvodnila. Znovu tady musím zopakovat, že Česká republika je podle informací z Eurostatu z dubna 2022 zemí s třetí nejvyšší inflací v celé Evropské unii. Dle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen jsme v březnu měli 11,9 % inflaci, v dubnu dokonce 13,2 a dle indexu spotřebitelských cen, který kvantifikuje Český statistický úřad a obsahuje také imputované nájemné, což je takové specifikum, nájemné vlastního bydlení, které se vykazuje i podle metodiky Českého statistického úřadu, jsme v březnu dosáhli závratných 12,7 % a v dubnu 14,2 %. To jsou všeobecně známá fakta.

Samozřejmě když se podíváme na jednotlivé položky, zrychlil zejména růst cen pohonných hmot a olejů na 41,5 %, ceny elektřiny o 30,1 %, zemního plynu o 44,2 %, tepla, teplé vody o 17,5 %, tuhých paliv o 24 % a vzrostly samozřejmě logicky i ceny nájemného z bytu o 4,5 %, vodného o 5,3 %, stočného o 6,4 %, tuhých paliv o 24,1 %. Potraviny - tady řeknu jenom pár položek, protože bych to tady mohla číst hodinu - růst cen mouky zrychlil na 52,3 %, masa na 11 %, polotučného trvanlivého mléka na 31,3 %, vajec na 14,2 %, cukru 25,5 % a samozřejmě logicky se zvýšily ceny stravovacích služeb o 19,5 %. Kdybych provedla komparaci - skutečně nechci zdržovat důležité téma, které nás dnes čeká - tak jenom řeknu: máslo, když se podíváte podle Českého statistického úřadu na cenu někdy v listopadu 2021, tak to bylo téměř 169 korun, nyní je cena skoro 178 korun. A takto bych mohla pokračovat, chleba dnes stojí 37, skoro 38 korun, kuřecí celé 68,30 a tak dále. Čili opravdu inflace drtí nás ve všech směrech. Ceny oděvů vzrostly o 21,4, obuvi o 15,2.

Ale co nám klesá, je pokles reálné mzdy. V roce 2022 je predikováno až ve výšce 7 % a ve druhém kvartále tohoto roku se odhaduje až na 10 %, takže v důsledku vysoké inflace a klesající mzdy nám samozřejmě české domácnosti rekordně chudnou.

Samozřejmě bych tady mohla mluvit o stavebních pracích, o průmyslových výrobcích, o zemědělských výrobcích, ale to všechno jsou známá fakta, a musím znovu zopakovat a musím konstatovat, že vláda dělá pramálo a pomoc, kterou představila, nebo respektive, o které spíš mluví, očividně nefunguje. Od zítřka se sníží spotřební daň o korunu padesát. Už teď mi píší občané z konkrétních míst, uvádějí konkrétní místa, kde se cena dneska navýšila, aby se zítra snížila. A řekněme si, občané to sledují, zda tu korunu padesát pocítí. Já vám říkám už teď z tohoto místa, že ne.

Rekordní růst cen ohrožuje nejen příjmově nejslabší vrstvy obyvatelstva, je zasažena i střední třída. A mohu vám říct, že už se na nás obracejí i mnozí nemalí podnikatelé, že je drtí inflace, drtí je tyto ceny, projevují se v byznysu. A oni jsou ti, kteří platí daně a jsou zaměstnavateli v této zemi. Jde v podstatě o globální fenomén. Příčin je samozřejmě mnoho - narušení dodavatelsko-odběratelských vztahů, důsledky zdravotnické krize, monetární expanze většiny zemí světa a samozřejmě také akcelerovaná celá situace konfliktem na Ukrajině.

Skokový nárůst cen, primárně energií, řešila už naše vláda. Projevilo se to jednoznačně, snížili jsme DPH. Poklesla cena elektřiny, poklesla cena plynu a v podstatě poklesla i inflace za rozhodné měsíce. My jsme připravili, už naše vláda připravila - bohužel to spadlo pod stůl, takže jako poslaneckou iniciativu jsme připravili tyto dva tisky - snížení DPH na energie, elektřinu, plyn na nulu z 21 % po dobu jednoho roku, samozřejmě ne definitivně - po dobu tohoto roku. A současně jsme připravili další tisk - snížení DPH na pohonné hmoty, které dnes tvoří nejvyšší položku z pohledu inflace. Když se podíváte na strukturu zdanění pohonných hmot, přes polovinu dělají daně. Tak proč část těchto peněz nenechat občanům, kteří jsou tímto v podstatě velmi, velmi omezováni?

Když se podíváme do okolních zemí, už několikrát, vlastně pořád opakuji, že 24 zemí Evropy plošně pomáhá. Vyjmenuji jenom pár z nich. Německo, které přišlo s daňovým zvýhodněním 300 eur a snížením cen paliv po dobu tří měsíců. Němci navíc chtějí ulehčit lidem dojíždějícím za prací autem tím, že sníží ceny paliv o 30 centů, což je asi 7,4 koruny na litr benzínu, a 14 centů, to je asi 3,50 koruny, na litr dieselu. Němci nezapomínají na své nízkopříjmové obyvatele. Uvolnili v přepočtu 3,17 miliardy korun na jednorázovou pomoc. Velice rozumným krokem se potom vydali i v otázce veřejné dopravy, kde po dobu tří měsíců zavedou zvýhodněnou jízdenku, která bude na měsíc stát 9 eur. Zatímco v Německu se rozhodli podpořit veřejnou dopravu, naše vláda se rozhodla snížit slevy, které zavedla naše vláda, a naopak zdvojnásobit seniorům a studentům jízdné.

Podobné kroky před Německem zavedlo Polsko. Snížilo DPH na plyn od 1. ledna 2022 z 23 na 8 %, od 1. února z 8 na nulu. V Polsku to prostě jde. Také Slovensko - země s nižší inflací, s vyšším veřejným zadlužením - se rovněž rozhodlo s největším výrobcem elektřiny v zemi, se Slovenskými elektrárnami, se dohodli na tom, že až do konce roku 2024 budou lidé odebírat elektřinu za stejnou cenu jako nyní, které mělo ušetřit jednotlivým domácnostem přes 12 000 korun. Slovenská vláda oznámila nový balíček opatření za téměř 1,3 miliardy euro, v rámci kterého se zvyšuje přídavek na dítě, daňový bonus a současně dostanou jednorázový příspěvek rodiny s dětmi, senioři, domácnosti v hmotné nouzi a další skupiny.

K obdobným krokům - takhle bych mohla pokračovat - se odhodlala drtivá většina zemí Evropské unie. A já se ptám, proč to nejde u nás? Máme jedny z nejzdravějších veřejných financí, máme mimořádné příjmy v státním rozpočtu, bude extrémně velká dividenda ČEZu a v podstatě v tuto chvíli se vláda nesnaží, aby tyto peníze částečně vrátila lidem. Takže se ptám, kam se poděla vůle poslanců vládní koalice pomáhat? Proč poslanci, kteří požadovali od nás rozšíření pomoci v době pandemie s dopady stovek miliard korun na veřejné rozpočty, nedokážou podpořit občany v této době, v době pádivé inflace? Proč nepřistupujeme k opatřením, která zavádí drtivá většina zemí Evropské unie, jako je snížení daní nebo zavádění cenových stropů anebo plošná pomoc?

Českou cestou, kterou zvolila tato vláda, je nechat dopadnout následky celého zvyšování cen na české občany. A přitom je to právě stát, který profituje ze zvyšování cen. Čili znovu vyzýváme vládu, ať svůj postoj přehodnotí, protože hrozí tady opravdu narušení sociálního smíru. Děkuji vám. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní předsedkyně. Hlásí se ještě někdo s pozměňovacím nebo doplňujícím návrhem k návrhu pořadu? Zdá se, že nikoli.

A pokud tomuto tak není, přistoupíme k hlasování o jednotlivých návrzích v pořadí, v jakém byly podány. Než tak učiníme, tak vás všechny odhlásím a poprosím vás, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami.

A ještě než přistoupíme k hlasování, přečtu omluvy - zagonguji ještě jednou a přivolám kolegy z předsálí - omlouvá se paní poslankyně Pastuchová dnes mezi 15. a 18. hodinou z pracovních důvodů, dále pan poslanec Roman Bělor mezi 16.15 a 23.45 do konce jednacího dne z pracovních důvodů a mám tu ještě poslední omluvu, omlouvá se pan ministr Jan Lipavský do 15 hodin z pracovních důvodů. Toliko omluvy.

A nyní bychom přistoupili k hlasování. Nejprve bychom hlasovali o návrzích z grémia, a pokud není námitek, tak lze hlasovat o návrzích z grémia najednou, je tomu tak? Nikdo nemá námitku.

 

Tak, jak byly návrhy z grémia, zazněly již, doufám, že je nemusím opakovat.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrhy z grémia? Kdo je proti?

Hlasování číslo 3, přihlášeno 178 poslanců a poslankyň, pro 177, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Nyní bychom přikročili k dalšímu hlasování. Jako první navrhl pan předseda Okamura nový bod s názvem Vláda Petra Fialy je lhostejná k chudnutí občanů.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Kdo je proti?

Hlasování číslo 4, přihlášeno 178 poslanců a poslankyň, pro 84, proti 89. Návrh byl zamítnut.

 

Další bod, který navrhl pan předseda Okamura, zní - jako nový bod - Kvůli neschopnosti vlády Petra Fialy platí občané extrémně předraženou elektřinu, plyn a potraviny.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 5, přihlášeno 178 poslanců a poslankyň, pro 86, proti 90. Návrh byl zamítnut.

 

Třetím bodem pana předsedy Okamury byl návrh, který zní: Vláda nezvládá migraci z Ukrajiny, nepřizpůsobiví uprchlíci jsou rozmisťováni do obcí proti vůli místních občanů.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 6, přihlášeno 179 poslanců a poslankyň, pro 83, proti 91. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní budeme hlasovat návrh pana předsedy Výborného, který se týká bodu 77, sněmovního tisku 215, což je služební zákon. Pan předseda navrhuje zařadit tento sněmovní tisk zítra 1. 6. jako druhý bod a projednávat ho do 12 hodin, kdy je pevně zařazen bod 29, sněmovní tisk 217, a po projednání tohoto bodu se případně vrátit k výše uvedenému bodu 77, sněmovní tisk 215, což je služební zákon. Je to tak v pořádku?

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 7, přihlášeno 179 poslanců a poslankyň, pro 93, proti 83. Návrh byl přijat.

 

Nyní budeme hlasovat o návrhu pana místopředsedy Havlíčka, který navrhuje zařadit jako první bod dnes bod číslo 68, sněmovní tisk 153, což je zákon o podporovaných zdrojích energie.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 8, přihlášeno 179 poslanců a poslankyň, pro 86, proti 31. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším bodem, který pan místopředseda Havlíček navrhuje, je bod 69, sněmovní tisk 154, což je zákon o obchodování s emisními povolenkami, a navrhuje ho zařadit dnes jako druhý bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 9, přihlášeno 179 poslanců a poslankyň, pro 86, proti 25. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní budeme hlasovat o návrhu poslance Nachera, je to číslo bodu 55, sněmovní tisk 41, změna živnostenského zákona. Pan poslanec navrhuje tento bod zařadit, respektive předřadit na 1. 6. napevno na 13. hodinu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 10, přihlášeno 179 poslanců a poslankyň, pro 86, proti 42. Návrh byl zamítnut.

 

A nyní budeme hlasovat o návrhu pana poslance Králíčka, číslo bodu 17, sněmovní tisk 131, což je vládní návrh zákona o kybernetické bezpečnosti, a máme tu dvě varianty. První varianta - pan poslanec navrhuje zařadit tento sněmovní tisk jako druhý bod dnes. Nejprve budeme hlasovat o této první variantě.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 11, přihlášeno 179 poslanců a poslankyň, pro 65, proti 43. Návrh byl zamítnut.

A máme tu ještě druhou variantu. Navrhuje se zařadit tento sněmovní tisk jako první bod 3. 6.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 12, přihlášeno 179 poslanců a poslankyň, pro 66, proti 39. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní zde máme návrh pana poslance Vondráčka, týká se to zařazení nového bodu Aktuální stav svobody slova v České republice - vládní boj s dezinformacemi.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 13, přihlášeno 179 poslanců a poslankyň, pro 85, proti 52. Návrh byl zamítnut.

 

Posledním návrhem jsou dva body, a to paní předsedkyně Schillerové, která navrhuje zařadit bod číslo 70, sněmovní tisk 158, zákon o dani z příjmů, jako první bod dnes. Pardon, z přidané hodnoty. A jenom se zeptám, je možné hlasovat o obou bodech najednou, že bychom ty varianty hlasovali postupně o obou bodech? (Ano.) Čili budeme nyní hlasovat o tom, že body 70 a 74, sněmovní tisk 158184, oba jsou to zákony o dani z přidané hodnoty, a budeme je hlasovat nyní varianty.

 

Navrhuje se zařadit tyto body jako první a druhý bod dnes.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 14, přihlášeno 179 poslanců a poslankyň, pro 84, proti 78. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní budeme hlasovat návrh na zařazení na 14. 6., opět jako první a druhý bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 15, přihlášeno 179 poslanců a poslankyň, pro 85, proti 79. Návrh nebyl schválen.

 

A nyní budeme hlasovat o zařazení těchto dvou bodů na 14. 6. jako první a druhý bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 16, přihlášeno 179 poslanců a poslankyň, pro 86, proti 85. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní budeme hlasovat zařazení na 15. 6. jako první a druhý bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 17, přihlášeno 179 poslanců a poslankyň, pro 83, proti 86. Návrh byl zamítnut.

 

A posledním hlasováním o těchto bodech je návrh na zařazení na 17. 6. na pátek, a to opět jako první a druhý bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 18, přihlášeno 179 poslanců a poslankyň, pro 86, proti 84. Návrh byl zamítnut.

 

Vypořádali jsme se tedy se všemi návrhy na návrh pořadu schůze a nyní budeme hlasovat o celém návrhu pořadu 25. schůze Poslanecké sněmovny, jak byl písemně předložen a upraven schváleným pozměňovacím návrhem. Přivolám ještě kolegy do sálu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 19 přihlášeno 179 poslanců a poslankyň, pro 152, proti nikdo. Návrh byl schválen.

 

A znamená to tedy, že jsme schválili i pořad této schůze.

 

A ještě než předám řízení schůze panu kolegovi Havlíčkovi, přečtu omluvu. Pan poslanec Juchelka se omlouvá dnes mezi 16.45 a 18.45 z pracovních důvodů. A tímto předávám řízení schůze.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, před projednáváním bodu

 

Následující zahájení jednacího dne schůze

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.




Přihlásit/registrovat se do ISP