Čtvrtek 2. června 2022, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Jan Bartošek)

15.
Vládní návrh zákona o vstupu a dovozu některých kulturních statků
na celní území Evropské unie a o změně některých souvisejících zákonů
/sněmovní tisk 150/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr kultury Martin Baxa a já vás žádám, pane ministře, abyste se ujal slova. Již jste zcela připraven a máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa Vážený pane předsedající, pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, členové vlády, dovolte mi, abych ve stručnosti odůvodnil návrh zákona o vstupu a dovozu některých kulturních statků na celní území Evropské unie.

Důvodem předložení tohoto návrhu zákona je povinnost adaptovat náš právní řád na nový předpis EU, a to nařízení o vstupu a dovozu kulturních statků. Jedná se o nařízení číslo 880 ze dne 17. dubna 2019, jehož cílem je ochrana celistvosti kulturního dědictví v zemích jeho původu. Nelegální obchodování s kulturními statky a s tím související drancování archeologických nalezišť představuje závažný problém umocněný tím, že v některých politicky méně stabilních státech Blízkého východu jsou tímto způsobem získávány značné finanční prostředky sloužící k financování terorismu. Dokud bude možné věnovat se nedovolenému, ale lukrativnímu obchodu s kulturními statky bez významných rizik pro jeho původce, budou nelegální vykopávky a nelegální drancování pokračovat i nadále, a proto nařízení o vstupu a dovozu kulturních statků zavádí komplexní systém pravidel upravujících dovoz těchto statků na území Evropské unie.

Předložený návrh zákona představuje zatím první část adaptace na zmíněné nařízení s implementační lhůtou stanovenou do 28. prosince 2020. Takže, kolegyně a kolegové, je zjevné, že i v tomto případě už jsme ve značném prodlení. Druhá část adaptace bude následovat nejpozději do června 2025 v souvislosti se vznikem připravovaného centralizovaného elektronického systému, který členským státům EU bude sloužit k výměně informací o dovozu kulturních statků ze třetích zemí.

Návrh zákona vymezuje Ministerstvo kultury a celní úřady jako příslušné orgány České republiky a upravuje jejich postup pro případ, že na území EU bude dovezen příslušný kulturní statek v rozporu s právními předpisy země původu a bude zachycen českým celním úřadem. Navrhovaný zákon dále upravuje pravidla od bezpečného uchování takového kulturního statku a jeho přezkoumání odbornou organizací Ministerstva kultury, typově Národní muzeum, Národní knihovna nebo Národní památkový ústav, až po rozhodnutí Ministerstva kultury o zabavení kulturního statku a jeho následné vrácení do země původu. Stanoveny jsou rovněž sankce za porušení nařízení, to jest za nelegální dovoz kulturního statku.

Schválením předloženého zákona splní Česká republika nejen své závazky vyplývající pro ni z práva EU, ale - a to bych chtěl zdůraznit - zapojí se po bok dalších států, mezinárodních organizací a jiných subjektů, jako je UNESCO, Europol, Interpol, Světová celní organizace, Mezinárodní rada muzeí, do boje proti nedovolenému obchodování s kulturními statky, do úsilí o zachování světového kulturního dědictví a také zabránění financování terorismu. Z výše uvedených důvodů navrhuji, aby Poslanecká sněmovna tento návrh samozřejmě propustila do druhého čtení. Dámy a pánové, chtěl bych vás požádat o jeho podporu, protože si myslím, že je to opravdu věc velice prospěšná, pro některé z vás, mohu dodat, že přímo bohulibá. Děkuji vám za pozornost a těším se na případnou rozpravu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře, a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, poslanec Lubomír Brož. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji. Vážená vládo, kolegyně, kolegové, děkuji panu ministrovi Baxovi za úvodní slovo k tomuto vládnímu návrhu zákona o vstupu a dovozu některých kulturních statků na celní území Evropské unie. Úvodem bych chtěl říct, že se jedná o to, že návrh je předkládán z důvodu adaptace tuzemského právního řádu na nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 17. dubna 2019 o vstupu a dovozu kulturních statků, a myslím, že to také bylo řečeno, implementační lhůta té části nařízení, ke které se tento zákon vztahuje, uplynula již 28. prosince 2020.

Nezbytnost přijetí navrhované právní normy vyplývá ze závazků České republiky daných jejím členstvím v Evropské unii a dále intenzivním zájmem na ochraně světového kulturního dědictví před nezákonným vývozem a trestnou činností. Návrh nového zákona je tedy primárně předkládán za účelem adaptace národní právní úpravy na nařízení, a pokud by k provedení nedošlo, nemohla by být adaptace tuzemského právního rámce uskutečněna. Současně také je nezbytné provázat právní úpravu, a to jak evropskou, tak vnitrostátní, v oblasti celnictví na právní úpravu tohoto nařízení. Česká právní úprava by nebyla plně kompatibilní s právní úpravou evropskou, což by znamenalo značné potíže pro orgány Celní správy České republiky při výkonu jejich působnosti v oblasti celnictví. Zároveň by došlo ke snížení míry právní jistoty dotčených subjektů, neboť národní úprava by nenavazovala na evropskou právní úpravu. Návrh tak stanoví příslušné orgány pro naplnění postupů v souladu s nařízením.

Co se týče samotné problematiky ochrany movitého kulturního dědictví, byla dosud v České republice posuzována zejména optikou takzvané zdrojové země, tedy byla akcentována ochrana národního, případně tedy evropského unijního kulturního dědictví. V poslední době je však stále patrnější, že tento dá se říci protekcionistický přístup již není adekvátní potřebám zachování celistvosti světového kulturního dědictví, o což nám zejména jde, a to zejména v zemích, jejichž možnosti ochrany vlastního kulturního dědictví jsou z řady nejrůznějších důvodů velmi omezeny - je to například neuspokojivá ekonomická situace, sociální, válečný konflikt a podobně. Toto má za cíl tedy narovnat nařízení, k čemuž je předložený tisk číslo 150, tedy vládní návrh zákona, adaptačním předpisem.

Je také důležité říct, že předložený návrh zákona představuje zatím jen částečnou implementaci nařízení a vztahuje se pouze ke kulturním statkům uvedeným v příloze A tohoto nařízení. To znamená, kulturní statky, na které se nařízení vztahuje, jsou v příloze nařízení rozděleny na části A, B, C a příloha A obsahuje například vzácné sbírky, vzorky zoologické, botanické, mineralogické, anatomické nebo paleontologické povahy, případně archeologické vykopávky, starožitnosti starší sto let.

Výše uvedené nařízení vymezuje pojem kulturní statek odlišným způsobem než dosud platné tuzemské a evropské právní předpisy, a to z důvodu snahy o diferenciaci chráněných předmětů, které jsou součástí kulturního dědictví zemí, které jsou mimo celní území Evropské unie. Účelem tohoto nařízení, potažmo navrhovaného implementačního zákona je zamezení obchodování s kulturními statky ze třetích zemí získanými drancováním a jejich využívání k financování terorismu či dalším nekalým praktikám - na to je také velmi důležité zde upozornit.

Návrh zákona v souladu s nařízením a v zájmu naplnění jeho účelu využívá převážně celních postupů. Na základě nařízení je na celní území Evropské unie zakázán vstup kulturních statků, které opustily území země, v níž byly objeveny v rozporu s právními předpisy konkrétní země. Členské státy jsou povinny přijmout opatření, která se uplatní, pokud bude tento zákaz porušen, proto návrh zákona stanovuje postup kompetentních orgánů České republiky, to znamená celních úřadů a Ministerstva kultury, který se uplatní, pokud by tato situace nastala, a to od zadržení toho potenciálního kulturního statku celním úřadem přes bezpečné uchování zadrženého předmětu příslušnou odbornou organizací - to je podle typu předmětu, může to být Národním muzeum, Národní knihovna a podobně - a rozhodnutí Ministerstva kultury o zabavení kulturního statku až po vrácení kulturního statku do země jeho původu.

Úplně na závěr bych řekl, že navrhovaná právní úprava je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky, jak jej vymezil čl. 112 Ústavy České republiky. Návrh zákona také respektuje obecné zásady ústavního práva a neporušuje princip rovnosti v právech ani princip zákazu retroaktivity. Jako garanční výbor byl navržen výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji jednu přihlášku, a požádám, aby vystoupila paní poslankyně Pokorná Jermanová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Hezké poledne, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Návrh zákona, který v tuto chvíli máme před sebou, vláda poprvé schválila před dvěma lety. Jedná se o návrh adaptačního předpisu, který přesně kopíruje rámec evropského práva.

Návrh zákona o vstupu a dovozu některých kulturních statků na celní území Evropské unie a návrh změn některých souvisejících zákonů vychází z hodnot, které přirozeně prosazujeme i my v České republice. V principu jde o to, aby historické a umělecké předměty zůstávaly v zemích, do jejichž kulturního dědictví neodmyslitelně patří. Nejde zde tedy jen o záchranu a návrat předmětů, které nelegálně opustily naši zemi, ale i o navrácení těch, které náležejí do dědictví jakékoliv jiné země na světě.

Kulturní dědictví má v Evropě velký význam pro uchování národní i kontinentální identity a je tradičně chráněno jako odkaz budoucím generacím. Členské státy v jeho uchovávání tradičně velmi úzce spolupracují. Na ochranu kulturních statků považovaných za národní kulturní poklady členských států bylo v rámci Evropské unie vydáno hned několik nařízení a směrnic. V České republice je ochrana kulturních statků včetně jejich dovozu, vývozu, prodeje či navrácení také poměrně dobře upraveno a má dlouhodobě vysokou úroveň. Tato problematika však dosud byla posuzována primárně optikou ochrany národního, případně evropského kulturního dědictví. V poslední době je však stále více patrnější, že je nutné vzít v úvahu i zachování kulturního dědictví zejména v těch zemích, kde jsou možnosti ochrany omezené, například z důvodu válečného konfliktu, politické či ekonomické situace.

Nedovolené obchodování s kulturními statky často souvisí s organizovanou trestnou činností, financováním terorismu, praním špinavých peněz a s daňovými úniky. Před sebou máte návrh na vymahatelnou právní úpravu, která by dokázala vracet nezákonně vyvezené kulturní statky i ze zemí - takzvaných třetích zemí, tedy zemí mimo Evropskou unii. Navrhovaný zákon upravuje některé otázky vstupu a dovozu kulturních statků na celní území Evropské unie, a jak jsem již říkala, je adaptačním předpisem ve vztahu k nařízení Evropského parlamentu a Rady EU a využívá převážně celních postupů, které se týkají zadržení předmětů, zacházení s nimi a postupu při jejich vracení.

Věřím, že návrh tohoto zákona je přijatelný pro nás všechny bez ohledu na politickou příslušnost. Jde o velmi potřebnou právní úpravu, která v našem řádu zatím chybí. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji také, paní poslankyně. Dobré poledne vám přeji, budeme pokračovat. Jsme v obecné rozpravě. Další přihlášený, tentokrát s přednostním právem, je pan ministr kultury. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych chtěl nyní v obecné rozpravě vystoupit s návrhem na zkrácení lhůty pro projednání uvedeného návrhu zákona v garančním výboru, případně i v dalších výborech na 30 dnů, a to v kontextu toho, jak už jsem zmiňoval, že implementace měla být provedena před delší dobou. Já jsem čekal s vystoupením k tomuto návrhu nejenom kvůli tomu, že se předkládá v obecné rozpravě, ale také, abych slyšel, jak se k tomuto návrhu postaví moji ctění kolegové, a když jsem slyšel vstřícný postoj jak paní poslankyně Pokorné Jermanové, tak pana zpravodaje, tak si dovolím tento návrh předložit, protože mám za to, že všeobecně sdílíme jednak potřebu toho, aby tento návrh zákona byl přijat, a také já jsem nabyl dojmu, že nevzbudí nějaké větší debaty.

Takže poprosím o zaznamenání mého návrhu na zkrácení této lhůty na 30 dnů a děkuji oběma předřečníkům za jejich vystoupení.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji. Zaznamenal jsem návrh na zkrácení lhůty pro projednání ve výborech na 30 dní, budeme o něm hlasovat na závěr projednávání tohoto tisku.

A já se zeptám, jestli je někdo další, kdo se hlásí do obecné rozpravy? Není tomu tak, já tedy končím obecnou rozpravu.

Ptám se na případná závěrečná slova pana navrhovatele či zpravodaje? Zájem o závěrečná slova není.

Návrh na vrácení či zamítnutí předložené normy jsem nezaznamenal, přistoupíme tedy nyní k tomu, že budeme hlasovat o přikázání výborům k projednání.

Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Zagonguji, aby kolegové stihli dorazit. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako výboru garančnímu. Chci se zeptat, jestli navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak, přistoupíme tedy k hlasování.

 

Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako garančnímu výboru?

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, aby stiskl tlačítko a zdvihl ruku. Kdo je proti?

hlasování číslo 46 bylo přihlášeno 152 poslanců, pro hlasovalo 107, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

 

A já tedy konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako garančnímu výboru. Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Chci se zeptat, jestli má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru či výborům k projednání? Není tomu tak.

 

Nyní bychom tedy měli přistoupit k hlasování o zkrácení lhůty. V obecné rozpravě byl zaznamenán návrh pana ministra Baxy na zkrácení lhůty k projednání na 30 dní.

 

Budeme tedy hlasovat o zkrácení lhůt.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh, který tady přednesl pan ministr? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

hlasování číslo 47 bylo přihlášeno 152 poslanců, pro návrh hlasovalo 59, proti bylo 39. Návrh byl zamítnut, a my jsme tedy neodhlasovali zkrácení lhůt na 30 dní.

 

Neeviduji požadavek na kontrolu hlasování, a já tedy konstatuji, že tímto končíme projednání tohoto tisku, bodu číslo 15, a budeme pokračovat v dalším programu.

Než tak učiním, načtu jednu omluvu. Mezi dvanáctou a tři čtvrtě na jednu se z pracovních důvodů omlouvá paní místopředsedkyně Věra Kovářová.

 

Nyní bychom měli pokračovat bodem

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.




Přihlásit/registrovat se do ISP