(pokračuje Jana Mračková Vildumetzová)

143.
Ústní interpelace

Poprosila bych, že dnes byla jako první vylosována paní poslankyně Alena Schillerová, aby přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády ČR Petra Fialu.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně, pane premiére, kolegyně, kolegové, dovolte, abych přednesla svoji interpelaci. Věřím, že jste, pane premiére, zaznamenal včerejší pokladní plnění státního rozpočtu. Skončilo se schodkem asi 189,5 miliardy - ne asi, určitě - ale podstatné je, že podle údajů Ministerstva financí ČR, ze kterých jsem čerpala, narostly daňové příjmy včetně pojistného o téměř 60 miliard. Stát tady denně profituje z růstu cen a zvyšuje své inkaso daní.

Současně z meziroční komparace - skutečně vybírám dvě nejdůležitější čísla - vychází, že transfery podnikatelským subjektům oproti minulému roku klesly také zhruba o 60 %. Tam bylo 60 miliard, tady je 60 %, a chcete-li nominálně, tak je to téměř 45 miliard korun, protože samozřejmě logicky už se nevyplácí kompenzace podnikatelům, tak jako za covidu ve stejném období loňského roku. Tato čísla jsou tedy celkem logická. Naše vláda musela řešit největší zdravotnickou krizi v novodobé historii České republiky a podařilo se nám to. Nedošlo k hromadnému ochromení českého hospodářství. České firmy přežily, domácnosti se nepropadly do chudoby a aktuální čísla výše nezaměstnanosti, které tento týden zveřejnil Český statistický úřad - 2,4 % - mi dávají za pravdu. A současně druhé zajímavé číslo Českého statistického úřadu: míra ekonomické aktivity je na svém historickém maximu ve výši 77,5 %.

Ale dovolte mi, abych vám řekla konkrétní příběh. Čím dál častěji se na mě obracejí i podnikatelé, a já bych vám řekla jeden konkrétní příklad za všechny. Píše mi paní Baďurová.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Prosím, čas.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Tak budu muset vystoupit ještě jednou, jinak se nedovíte, co píše paní Baďurová, což je podstata. (Smích.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Poděkuji v tuto chvíli, požádám o reakci a nyní má slovo předseda vlády pan Petr Fiala. Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, to, co píše paní Baďurová, mně můžete říct v té doplňující otázce. Tady samozřejmě máme stanovené limity.

Jsem si vědom čísel, která jste tady uváděla, a samozřejmě okolnost, že státní rozpočet má v tuto chvíli deficit 189 miliard korun, není nijak radostná. My jsme se samozřejmě museli vyrovnávat s důsledky toho, s negativními důsledky toho, jak hospodařila předcházející vláda. Proto jsme připravili rozpočet, který je úsporný, a budeme se snažit, abychom i přes negativní jevy, kterým musíme čelit a s kterými nikdo nemohl počítat, což jsou dopady ruské agrese na Ukrajinu, abychom rozpočet udrželi v rozumných číslech. To je nesmírně důležité ne proto, že jsme si to tak řekli, ale proto, abychom zabránili dalšímu zdražování, abychom drželi alespoň nějakým způsobem pod kontrolou inflaci.

Jenom připomenu, že jsme schválili protiinflační rozpočet, který má předpokládaný schodek 280 miliard korun. Je to o 96,6 miliard korun nižší, než byl původní návrh vaší vlády, a meziročně je to pak proti rozpočtu minulého roku o 220 miliard korun nižší deficit. To je jednoznačně protiinflační politika naší vlády.

Na druhé straně se nijak netajíme tím, a poctivě jsme to řekli, že připravíme úpravu rozpočtu v polovině tohoto roku nebo po polovině tohoto roku, a to má jeden jediný důvod. Když jsme připravovali ten protiinflační rozpočet, upravovali jsme to, s čím jste přišli vy, a snížili jsme takto významně deficit, tak jsme nemohli počítat s válkou na Ukrajině, nemohl s ní počítat nikdo, a to samozřejmě vyžaduje, abychom rozpočet nějakým způsobem aktualizovali.

Ano, my jsme počítali s tím, že příjmy do státního rozpočtu budou vyšší, my jsme je poctivě započítali do státního rozpočtu - samozřejmě nakolik jsme je mohli započítat, protože výši inflace tak úplně v této výši nemohl nikdo předpokládat, byť jsme se báli vysoké inflace vzhledem k vysokým schodkům a rychlosti zadlužování, která tu byla v posledních dvou letech. Nicméně samozřejmě souběžně rostou výdaje, což je právě dáno tím, že se snažíme lidem pomoci, že se snažíme kompenzovat dopady cen energií, cen potravin a toho všeho, co na lidi dopadá. Připravili jsme řadu opatření, která jsou shrnuta v Deštníku proti drahotě, a třeba se k tomu ještě budu moci v průběhu dnešních interpelací nějakým způsobem vrátit.

To, co je ale důležité, je, že přes všechna opatření, která děláme, a jak víte, jsou to opatření neplošná, jsou zaměřena na ty, co se dostávají do existenčních potíží - zvýšili jsme množství těch, kteří mají nárok na sociální dávky, snadnost dostupnosti sociálních dávek, děláme trojí valorizaci důchodů - ano, jsou to zvyšování, která mají zákonné opodstatnění, nicméně na ně musíme vyčlenit a najít finanční prostředky v našem rozpočtu. Zrovna včera nastoupila druhá valorizace, počítáme ještě s třetí. Je to významný nárůst důchodů pro ty, kteří jsou v penzi. V průměru během tohoto roku se důchody zvýší - a nemluvíme jenom o starobních - se zvýší o 2 500 korun, a to je něco, co naši senioři určitě poznají. To samozřejmě vytváří tlak na státní rozpočet, ale je to něco, s čím si budeme muset poradit.

Problém, který tu je, je inflace. Máme třetí největší inflaci ze zemí EU, přestože v EU inflace také stoupá ze 7,5 % v březnu na 8,1 v dubnu a některé země jsou na tom ještě hůře než Česká republika, ale to jsou jenom dvě, tak to, co máme, vysoká inflace v České republice, ta nás hnutí k tomu (Předsedající: Pane předsedo, čas.), abychom byli rozpočtově odpovědní.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji mnohokrát předsedovi vlády a zeptám se paní předsedkyně, chce-li položit doplňující otázku. Vidím, že ano. Máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji. Já bych mohla tady hodiny si povídat s panem premiérem a musím říct, co mi píše paní Baďurová - paní Baďurová, členka představenstva Žárové zinkovny Bílina, akciová společnost, ryze česká rodinná firma. Dala mi souhlas, ať tady vystoupím a řeknu to. Začali podnikat svou činnost na bývalé šachetní skládce v Bílině. Platili za ty roky, odvedli státu přes 150 milionů korun na všech daních, odvodech. Přežili pandemii, přežili i teď nulovou pomoc vlády - takto to doslova řekla - při nárůstu cen energií, ale vypadá to, že nepřežije poslední ránu, která je potkala, a to jsou poslední rezervy a to, že ve Sberbank měla tato firma uloženo 35 milionů korun, tedy nad rámec pojištění. Tyto rezervní fondy měly sloužit na to, aby právě teď pokryly krizi a všechno to, co je potkalo. Ona se ptá: Proč se českým firmám, jako je například tato Žárová zinkovna Bílina, akciová společnost, nepomůže? Proč se jim nepomůže nějakým programem (Předsedající: Paní předsedkyně: Čas.), třeba i vratnou, návratnou pomocí. Prosím, co byste jí poradil, pane premiére? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji a nyní bych požádala pana premiéra o odpověď na doplňující otázku. Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ano, děkuji, tak teď jsem vyslechl i otázku paní Baďurové. My samozřejmě - vláda nemůže pomoci všem, kteří měli uděleny peníze ve Sberbank. Na druhé straně bych chtěl říct, že tam aspoň část těch vkladů je do určité výše pojištěna, tak jak to odpovídá zákonu a mezinárodním pravidlům, a ty jsou potom prostřednictvím jiné banky, byla to Komerční banka, lidem vypláceny.

Rozumím problémům malých a středních podnikatelů a my jsme udělali řadu kroků, které jim mohou pomoci. Udělali jsme kroky, které vedou ke snížení pohonných hmot, což nepochybně podnikatelům pomáhá. A není to jenom to, co teď vstoupilo v platnost, to je snížení spotřební daně, ale připomenu také zrušení silniční daně pro vozidla do 12 tun, což, jak víme i z rozhovoru s podnikateli, pomáhá především menším a středním podnikatelům, odložení platby DPH pro podnikatele v autodopravě a další a další kroky. Zavedli jsme nebo upravili jsme program Záruka pro malé a střední podniky 2015 až 2023, a to o záruku Vynucená změna dodavatele energií, a to je něco, po čem v tom dotaze paní volala a o čem jste se zmiňovala i vy, protože to znamená, že se bude poskytovat bezúplatně až do výše 80 % jistiny zaručovaného úvěru ta záruka, maximální výše může být 2 miliony korun, doba ručení až dva roky, čili je tu konkrétní pomoc pro malé a střední podnikatele. Samozřejmě je nám jasné, že - a chceme to udělat - je potřeba i nějakým způsobem silněji pomoci a jít proti rostoucím cenám energií. Jak víte, tak vláda připravuje úsporný tarif... (Předsedající: Pane premiére, čas.) a to bude pomoc, která určitě všem pomůže.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji mnohokrát. S další interpelací vystoupí pan poslanec Jan Síla, který byl vylosován na druhém místě, a připraví se paní poslankyně Marie Pošarová. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, vážený pane premiére, rozhodl jsem se vás interpelovat, protože lidé v Severomoravském kraji jsou značně znepokojeni mediálními prohlášeními ministra Jurečky a ministryně Černochové ohledně zřizování americké vojenské základny v České republice. Tato by se z pochopitelných důvodů stala samozřejmě prvním cílem při eventuálním ruském bombardování.

Má otázka zní: Jaký je rozdíl mezi legislativním vojenským centrem a vojenskou základnou? A druhá otázka: Jak je ošetřeno, že se z českého logistického centra Armády České republiky nestane škrtem pera vojenská základna NATO, potažmo americká vojenská základna, když jsou oba státy členy NATO? Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za přednesení interpelace a nyní bych požádala o odpověď pana předsedu vlády. Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, dámy a pánové, děkuji za tu otázku, protože skutečně ve středu 25. května informovala ministryně obrany vládu o záměru uzavřít s Moravskoslezským krajem memorandum o spolupráci při přípravě území pro výstavbu logistického centra Armády České republiky u letiště v Ostravě - Mošnově. Ale chci říct, že logistické centrum v Mošnově nebude základnou zahraničních jednotek, bude se jednat o nebojovou základnu Armády České armády a není tu ani žádný úmysl, nikdy nebyl nikým deklarován ani potvrzen, že by z toho měla být nějaká základna, na které by působily zahraniční jednotky.

Jak je to ošetřeno: je to ošetřeno úplně jednoduše, protože na to máme legislativu a velmi silnou legislativní ochranu, kdy jakýkoliv pohyb a pobyt příslušníků cizích vojenských jednotek na území České republiky prochází složitým schvalovacím procesem, ve kterém hraje klíčovou roli i parlament, tedy i Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, takže nemůže se stát, že by někdo z vlády říkal: Tady bude české logistické centrum, a stala se z toho nečekaně nějaká základna někoho jiného. Na to naše legislativa pamatuje a nic takového není možné.

Jak jsem říkal, je zde záměr uzavřít memorandum s Moravskoslezským krajem. Moravskoslezský kraj má velký zájem o vytvoření tohoto logistického centra. Prvním krokem musí být podepsání memoranda, zatím jsme jenom ve stavu toho záměru. Memorandum zajistí bezúplatný převod pozemků, které jsou v těsné blízkosti ostravského letiště, a uskutečnit by se tento podpis měl v průběhu června, až poté, co memorandum odsouhlasí výkonné orgány Moravskoslezského kraje. Pak teprve mohou začít přípravné a projektové práce a předpoklad je, že výstavba by mohla začít nejdříve v roce 2024.

Věřím, že se vše podaří dovést do úspěšného konce, protože jsem slyšel spoustu vystoupení a názorů reprezentantů Moravskoslezského kraje, kteří si něco takového rozhodně přejí. Přejí si, aby byla posílena přítomnost příslušníků Armády České republiky v jejich regionu, logistické centrum hodnotí jako velký přínos pro kraj. Je to samozřejmě i přínos pro Armádu České republiky, která nemá v tak strategickém místě dostatečné zastoupení. Tento projekt samozřejmě posílí obranyschopnost České republiky a nabídne armádě výborné zázemí v regionu, ve kterém dlouhodobě armáda byla silně zastoupena.

Z těch hodnocení, která k tomu zaznívají a která slyšíme od lidí, kteří se v tom vyznají a jsou na to experti, tak říkají, že to je zároveň dobrá zpráva pro budoucnost letiště v Mošnově a pro Moravskoslezský kraj i z toho důvodu, že tu vzniknou stovky nových kvalifikovaných pracovních míst. Proto třeba ten projekt od začátku podporuje i můj kolega z vlády i z ODS, pan ministr financí Zbyněk Stanjura, který je, jak je známo, z Moravskoslezského kraje.

Myslím, že i záměr vystavět toto logistické centrum Armády České republiky v Ostravě v Mošnově je důležitý signál českým občanům, je to také důležitý signál spojencům, že to myslíme se zvyšováním výdajů na obranu vážně, že pro to máme i konkrétní projekty a že se tady vlastně vytváří nějaké centrum, armádní projekt, který bude unikátní svým napojením na leteckou, železniční, silniční dopravní infrastrukturu na jednom místě, a ostravské letiště je pro tento účel ideální z toho důvodu, že je schopno přijímat i velké dopravní letouny.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji mnohokrát. Zeptám se pana poslance, zda chce položit doplňující otázku? Vidím, že ano. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Síla: Já bych chtěl jenom podotknout, když máte tolik signálů od obyvatel Moravskoslezského kraje, že by chtěli tuto základnu, jestli by nebylo vhodné vypsat referendum.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za doplňující otázku. Nyní požádám předsedu vlády o odpověď. Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já tady shodou okolností vidím hejtmana Moravskoslezského kraje, ale já se na něj neodvolávám. Jenom vím, a to snad mohu říct, že i jeho podporu tento projekt má. Ten projekt má podporu orgánů Moravskoslezského kraje a to si myslím, že je důležité, a nevidím moc smysl vypisovat referendum v těch věcech, které se týkají bezpečnosti a obrany. My tady tento projekt, který pomůže Armádě České republiky, obranyschopnosti České republiky, pomůže Moravskoslezskému kraji, si myslím, že ten projekt bychom měli naopak co nejrychleji spustit a využít všech možností a příležitostí, které tento projekt nabízí.

Tím, že Česká republika, česká vláda, se zavázala, že bude zvyšovat prostředky, které dáváme na obranu, si myslím, že tady máme jeden z projektů, které je možné těmito prostředky dobře podpořit. Znovu opakuji, to nejsou peníze, které někde zmizí, to jsou peníze, které budou využity pro vytvoření nových pracovních míst. Je to příležitost pro české firmy, je to příležitost pro rozvoj Moravskoslezského kraje, který, jak víte, patří ke krajům, které jsou určitým způsobem znevýhodněny, a tohle všechno dohromady nám skládá dobrý obrázek.

Vy jste ale na začátku položil tu otázku, že občané mají strach, že tam bude nějaká cizí základna, že jsme v NATO, tak tam prostě někdo přijde. Já myslím, že jsem vám už u té první odpovědi přesvědčivě - a to nemusím říkat já, to je v legislativě, na to máme zákony - vyvrátil, že něco takového bez širokého společenského souhlasu není možné. Ale znovu opakuji, my nic takového neplánujeme, je to logistické centrum Armády České republiky a tak to také zůstane.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji mnohokrát za dodržení času. S další interpelací vystoupí paní poslankyně Marie Pošarová a připraví se paní poslankyně Vladimíra Lesenská. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se ráda zeptala, proč Česká republika, konkrétně vláda, nerozhodne o odchodu z burzy v Lipsku a neprodává na burze pouze přebytky energie stejně po vzoru Francie, proč o tom alespoň nejednáte. Chápu, že Francie je 100procentním vlastníkem, Česká republika 70procentním, ale máme tady možnost pohrozit stejně jako na Slovensku energetickým firmám zdaněním 50procentního zisku na energetické jádro. Z jádra vyrábíme za 0,25 korun za kilowatt, ale lidem to dopravujeme za cenu kolem 10 korun za kilowatthodinu. Slovensko to má za 1,50 korun v přepočtu.

Je tady možnost, pokud by s tím 30procentní minoritní vlastníci, za náhradu prostě to dát, popřípadě vyvlastnit ve veřejném zájmu, o tom by samozřejmě rozhodl soud. Možnost je pozastavit na deset let vyplácení dividend a další možnost je v rámci České republiky v rámci ERÚ, který reguluje pouze přenos a distribuci, kdežto na Slovensku slovenský ERÚ reguluje cenu samotné silové elektřiny, která tvoří 40 % z celkové ceny. Využijme aspoň tyto možnosti. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji paní poslankyni za přednesení interpelace a nyní požádám o slovo panu předsedu vlády. Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ano. Vážená paní poslankyně, děkuju za tuto otázku, protože tady se občas objevuje spousta nejasností a bohužel i neznalosti skutečné situace, ale to já nikomu nevyčítám, protože ta problematika je opravdu hodně složitá a není jednoduché se v tom úplně vyznat, není jednoduché úplně pochopit, že třeba některé energetické produkty jsou prodávány a nakupovány, a to i ČEZem, třeba s nějakou roční nebo i dvouroční lhůtou, tudíž třeba zásah, který by vypadal jednoduše, který bychom teď udělali, by vlastně nezpůsobil teď momentálně nic a měl by vliv na nějakou budoucí situaci, kterou prostě teď ani nemůže nikdo z nás předvídat.

Ale vy jste si v té otázce, a to je, myslím, nejpodstatnější, odpověděla sama. Jako stát nejsme tím jediným rozhodujícím vlastníkem, máme pouze většinu a děláme to, co dělat můžeme, protože cesta, kterou tady navrhujete, by vedla k arbitrážím a k obrovským problémům, které si těžko může Česká republika dovolit. Ale to, co děláme a děláme to důsledně, je, že zisk ČEZu používáme pro české občany, pro zmírnění cen dopadů vzrůstajících cen energií. Prostě všechno to, co získáme tímto způsobem, využíváme pro české občany, a to si myslím, že je důležité.

Chci jenom říct k ČEZu, že je samozřejmě majoritním dodavatelem elektrické energie, kterou zásobuje zhruba 3 miliony českých domácností, svým zákazníkům dodává také plyn, i když tam je to množství odběratelů menší, jedná se asi o půl milionu českých domácností. Jak už jsem říkal, Česká republika je majoritním akcionářem, držíme asi 70 % akcií, ale z toho čísla je jasné, že nejsme jediným akcionářem, což státu ztěžuje - a je to logické - možnost ovlivňovat chování společnosti, protože je nutné respektovat zájmy minoritních akcionářů, kteří se velmi často obracejí na soud v případě, že se cítí být poškozeni.

ČEZ nestanovuje ceny podle sebe, ale vzhledem k propojenosti energetických trhů kopíruje vývoj cen na burze. To opatření má za cíl v každé chvíli zajistit dostatečnou výrobu elektrické energie, protože každý nově připojovaný zdroj, který je ve špičce, je dražší.

Souhlasím s vámi, že rostoucí ceny energií pro občany a pro firmy jsou velkým problémem nejen v České republice. Ruská invaze na Ukrajinu dopadá na ceny energií prakticky v celé Evropě. Opakovaně se tím zabýváme i na příslušných evropských úrovních, na jednáních Evropské rady a na jednáních Rady Evropské unie. Naše vláda dělá to, co dělat za této situace může a co má v tuto chvíli bezprostřední dopad, to je, že pomáháme občanům, kteří se dostanou do problémů v důsledku rostoucích cen energií, se s touto situací vyrovnat.

Rozšířili jsme počet těch, kteří mohou pobírat příspěvek na bydlení, tedy mohou dostat pomoc ze strany státu, aby si dokázali poradit s rostoucími cenami energií, a tedy s většími náklady na domácnost, které logicky mají. Kdybychom nedělali nic, situace pro řadu domácností bude velmi obtížná. Samozřejmě tyto kroky, které děláme, něco stojí a na tyto kroky lze využít finanční prostředky z dividend, ze zisku, který díky tomu, že jsme akcionářem, který vlastní 70 % akcií ČEZu, díky tomu ty prostředky máme a můžeme je samozřejmě využít.

Správně jste řekla, že cenovou regulaci v energetice řeší Energetický regulační úřad. Regulovaná je část konečné ceny pro spotřebitele v oblasti cen za distribuci. Přestože Energetický regulační úřad některé pravomoci má, tak na neregulovanou složku ceny nemá vliv a její výše je dána vývojem cen elektřiny na velkoobchodním evropském trhu. (Předsedající upozorňuje na čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji mnohokrát, pane premiére. Nyní se ptám paní poslankyně, zde chce položit doplňující otázku? Vidím, že ano. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Chápu, Česká republika má tedy těch 70 % akcií, ale Slovensko má pouze 34 % akcií a tam to lze, tam byla domluva v rámci energetických výrobců. Takže já bych byla ráda, kdyby naše vláda jednala více s ČEZ a dalšími energetickými výrobci.

Dále bych se ještě chtěla zeptat: Když z jádra vyrábíme elektřinu za 0,25 korun za kilowatthodinu, proč tedy samozřejmě to prodáváme a distribuujeme za 10 korun? A ještě proč vlastně platíme nejvíc na světě - opakuji ještě jednou, nejvíc na světě - za elektřinu? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji paní poslankyni za doplňující otázku. Nyní bych požádala předsedu vlády o odpověď. Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ono to souvisí s tím, co jsem popsal, to znamená, jaká je struktura energetického trhu v České republice, také jaká je vlastnická struktura a struktura distribuce, ale také jaké máme legislativní podmínky pro to, abychom do těchto věcí mohli zasáhnout. Když mluvíme o ceně elektrické energie, já to znovu připomenu. Máme tady regulaci formou úředně stanovené ceny. Máme regulovanou část konečné ceny pro spotřebitele v oblasti cen za distribuci, tady to může stanovit Energetický regulační úřad. Ale máme neregulovanou složku a ta výše je dána vývojem cen elektřiny na velkoobchodním evropském trhu a obchodním modelem jednotlivých dodavatelů. Do tohoto Energetický regulační úřad ani stát zasáhnout nemůžou.

Vy ale víte, protože už jsme to veřejně oznámili, že uvažujeme o nějaké formě úsporného tarifu, který by zajistil část energie pro domácnosti za přijatelnější ceny. Když to uděláme, bude to samozřejmě mít dopad na státní rozpočet. Tady musíme dobře zvažovat, na kolik chceme a můžeme si dovolit tento podle mě potřebný krok pro české občany a domácnosti vzhledem k rostoucím cenám udělat, ale nakolik na druhé straně tím zase posílíme deficit státního rozpočtu, který si nemůžeme dovolit zvyšovat kvůli inflaci a kvůli tomu, že by to vedlo k dalšímu zdražování. Takže mezi tím hledáme správnou rovnováhu tak, abychom opravdu občanům a firmám s cenami energií pomohli, a současně nezpůsobili ještě další, větší problém. Musíme vždycky zohledňovat i majetkové a legislativní podmínky, které u energetického trhu v jednotlivých zemích jsou.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. S další interpelací nyní vystoupí paní poslankyně Vladimíra Lesenská, připraví se paní poslankyně Berenika Peštová. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, vážený pane premiére, jsem ráda, že jsem byla vylosována na interpelaci. Moje otázka na vás bude možná malinko úsměvnější, nebude tak vážná, jako měla kolegyně přede mnou. Vím, že Česká pošta nepatří úplně do vaší gesce, patří pod Ministerstvo vnitra. Nevím, jestli jste v poslední době byl na některé z poboček České pošty. Já tam čas od času musím, musí tam i další a další lidé.

V době covidové byla otevírací doba poboček upravena. Všichni jsme si mysleli a doufali, že to bude jenom dočasné. Nevím, jak tedy funguje Praha. Velká města fungují tak, že mají otevřeno alespoň v sobotu, alespoň na chvíli dopoledne. U nás na vesnici zkrátka soboty jsou zavřené. Lidé, kteří dojíždějí do zaměstnání, se na tu pobočku nemají jak dostat, musí si vzít jedině dovolenou. Myslíte si, že to je úplně správné? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji paní poslankyni za přednesení interpelace. Nyní bych požádala o slovo předsedu vlády pana Petra Fialu. Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní poslankyně, děkuji vám za váš dotaz. Vy jste řekla, že bude - nechci vás dezinterpretovat - příjemnější a možná méně podstatný, ale on tak úplně není. Já ho považuji za velmi důležitý a děkuji vám za něj, protože si myslím, že kvalita služeb České pošty je velice důležitá. Ono to má závažný dopad na kvalitu života našich občanů. Dostupnost poštovních služeb je velice důležitá i pro to, abychom zachovali kvalitu života třeba v malých obcích, kde jsou opravdu někdy problémy, i proto, že tam není škola, zavřela se hospoda, těžko přežívá obchod, a když ještě jsou poštovní služby obtížněji dostupné, tak se občanům kvalita života opravdu snižuje.

Ptala jste si mě, jestli jsem někdy byl - nebo v poslední době byl - na nějaké pobočce České pošty. No tak ano, byl. Já jsem také občan s normálním životem, takže musím využívat poboček České pošty. A jak jsem spokojen s tou konkrétní pobočkou, to teď komentovat nechci. Jenom chci říct, že otevírací doba na malých a středních poštách byla upravena v České republice jednotným způsobem. Nebylo to za naší vlády, bylo to v roce 2020. Mělo to vést k zatraktivnění hodin pro veřejnost i pro klienty, kteří to původně nemohli dobře využívat. Navýšily se počty podle poštou realizovaných operací a tím se zvýšila hospodárnost malých a středních poboček. Vytvořil se nějaký systém zastupitelnosti v komplikovaných situacích, jako byla pandemie.

Pobočky malých a středních pošt jsou de facto otevřeny během 48hodinového intervalu od 8 do 18 hodin právě v malých městech a vesnicích. Konkrétně v pondělí a ve středu jsou pobočky otevřeny tak, aby je mohli využít i obyvatelé malých měst a vesnic v odpoledních hodinách. Klienti si v prodloužených odpoledních otevíracích hodinách mohou například vyzvednout uložené balíkové zásilky v době, kdy se vracejí odpoledne do svého bydliště. A tak bych mohl pokračovat. To jsou argumenty, se kterými pošta provedla tady tu úpravu hodin pro veřejnost.

Já ale samozřejmě musím říct, že ta situace není jednoduchá a já úplně nejsem spokojen s tím, jak dosud Česká pošta fungovala, a nejenom z hlediska toho, jak fungovala třeba pro klienty ve všech případech, ale i to, že za loňský rok ten podnik počítá se ztrátou 800 milionů korun. To samozřejmě je zlepšení proti roku 2020, kdy hospodaření pošty skončilo se ztrátou 1,3 miliard korun po zdanění, ale pořád to není situace, ve které bychom asi Českou poštu rádi viděli. Česká pošta na to reaguje, snaží se hledat úspory v personální struktuře, omezuje především manažerské a úřednické posty a tak dál. Snaží se, aby úsporná opatření neměla velký dopad na občany, ale samozřejmě celková situace dobrá není. Loni v březnu pošta zrušila asi 2 300 pracovních míst, propustila okolo 1 500 lidí a ve střednědobé strategii plánuje podnik do roku 2025 zredukovat počet pracovních míst o 7 000. Takže mělo by docházet k nějaké větší efektivitě činnosti České pošty, aniž by přitom docházelo ke zhoršování služeb.

Abych byl také pozitivní, chci říct, že jsem třeba velice spokojen, jak na pobočkách České pošty fungují Czech POINTy, a je to něco, co si myslím, že určitě oceňuji nejenom já, ale i řada dalších českých občanů.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane předsedo. Zeptám se paní poslankyně, zda chce položit doplňující otázku? Vidím, že ano. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Vážený pane premiére, otevírací doba pošt v celé republice jednotně řešená není, ale to můžu pak doložit na konkrétních příkladech. Některé pobočky, ano, jsou otevřené aspoň dvakrát nebo jednou v týdnu do šesti hodin, některé pobočky do 16.30 a tak dále a tak dále. Nicméně když člověk dojíždí do zaměstnání, a nedej bože je úředník, který musí být do pěti hodin na svém pracovišti a který dojíždí i autem cirka hodinu, tak zkrátka poštu ve všední den otevřenou nenajde. Já bych měla spíš malou prosbu, jestli byste se přece jenom nezamysleli nad tím, aspoň na nějaký čas pošty otevřít i v sobotu, nejenom pro tyto úředníky.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji paní poslankyni za položení doplňující otázky a nyní bych požádala o odpověď pana premiéra. Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji za doplňující otázku. No, z těch dlouhodobých průzkumů je zřetelné, že typický poštovní klient využije pobočku České pošty maximálně dvakrát až třikrát za měsíc, a pokud by Česká pošta zachovávala původní modely, tak by ty pobočky zase nebyly atraktivní pro aktivní a pracující klienty, kteří si zejména objednávají zboží z e-shopu formou balíkových služeb, a tito klienti využívají primárně odpolední možnosti pro vyzvednutí zásilek, a tady Česká pošta se snaží právě této silné klientské skupině vyhovět. Výrazně klesá poptávka po tradičních poštovních službách, jako jsou dopisy a peněžní poukázky, a proto byl zvolen nový model, kdy se střídá dopolední a odpolední otevírací doba, a to pro poštu se zdálo být jediným přijatelným řešením, tedy ekonomicky přijatelným řešením, které reaguje na potřeby klientů trhu balíkových služeb, a zároveň se nenavyšují příliš náklady podniku, které i tak jsou, jak jsem tady připomenul, ztrátové. Čili pondělky a středy jsou otevřeny tak, aby se daly využívat klienty v odpoledních hodinách, pondělí, čtvrtek, pátek si vyřizují svoje zájmy dopolední klienti, což jsou senioři či maminky na rodičovské dovolené. Ale samozřejmě, váš podnět je zajímavý, budeme se tím zabývat. Mě tady upozornil pan poslanec Vomáčka, který je také starostou, že se touto problematikou bude zabývat podvýbor pro rozvoj venkova. Bude se zabývat jak poštami, tak zajištěním obvodních lékařů v malých obcích, takže když tak doporučuji, abyste se podívala i na jednání podvýboru a tam ty podněty můžeme uplatnit.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. S další interpelací vystoupí poslankyně Berenika Peštová a připraví se pan poslanec Radek Rozvoral. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, někteří dodavatelé energií rozesílají zákazníkům nové výše záloh na odběr plynu a elektřiny, přičemž si řada lidí měsíčně připlatí o stovky i tisíce korun. Ne všichni ale na tyto platby mají. Pražská plynárenská nově zavedla zálohy, někdy i o 60 %. E.ON předpokládá, že zvýšení záloh se letos dotkne asi 500 000 zákazníků. Zhruba polovina z nich už má nyní navýšené zálohy. Zvýšení záloh se pohybuje v průměru od 10 do 15 %. Lidem, kteří se ocitli ve finanční tísni, nabízí distributoři individuální splátkové kalendáře a doporučují využít dostupné sociální pomoci od státu. Zejména kvůli nepředvídatelnému vývoji na východě od nás je těžké predikovat, jak se bude situace na energetických trzích v Evropě dál vyvíjet. Přesto odborníci očekávají rapidní zdražení. Někteří hovoří o bouři, jejíž fronta se přežene přes naše území ke konci tohoto roku. Porostou ceny nájmů, hypotéky budou čím dál nedostupnější, neboť úroková sazba stoupá, čeká nás vlna zdražení potravin a energií a ten náraz bude pro obyčejné lidi neskutečně velký. Zvedne se laťka energetické chudoby a s výdaji na energie bude mít velký problém mnohem větší podíl domácností. Neumím si představit v Ústeckém kraji, jak tuto situaci zvládne obyčejná rodina, jejíž zálohy se zvednou na plyn na 10 000 korun, k tomu se zvednou ceny elektřiny, potravin, pohonných hmot. Takovéto rodině nezbude nic jiného než se jít pást. Jaké konečně systémové opatření nabízíte pro tyto občany a jestli už jste pokročili dál (Předsedající: Čas.) než s tím "cedníkem", který jste lidem nabídli. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji za přednesení ústní interpelaci paní poslankyni a nyní bych požádala o odpověď pana předsedu vlády. Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji, paní poslankyně. No, nemůžeme si plést pojmy a já to beru jako přeřeknutí. Je to Deštník proti drahotě, nikoliv samozřejmě tak, jak jste to nazvala vy. A správně jste to připomenula, protože to je přesně ta forma pomoci, kterou lidem nabízíme. My jsme si dobře vědomi toho, že ceny energií rostou, a jsme si dobře vědomi toho, že s tím řada rodin má - a logicky musí mít - problémy. Děláme všechno pro to, abychom za prvé zajistili dostatek energie, to je věc, která vůbec není jednoduchá, protože energetická bezpečnost České republiky není příliš dobrá a předcházející vláda v tom tedy opravdu mnoho neudělala, takže jednáme o to, abychom měli dostatek plynu, dostatek ropy, z ropy dostatek výrobků, které potřebují naši občané a naše firmy, což je třeba nafta. Děláme dost pro to, abychom měli jadernou energii. Tendr na dostavbu Dukovan vyhlásila naše vláda. Naplňujeme zásobníky plynu, hledáme možnosti na dostavbu plynovodu Stork II, na kapacity v LNG terminálech a další věci. Tohle není banální věc. Musíme mít dostatek energie pro naše občany, pro naše firmy a musíme to zajistit, to je prvořadý úkol vlády, a budeme-li to dělat dobře, cena energie bude do budoucna také přijatelná. Ale to, co děláme teď, je, že pomáháme občanům, kteří se dostali do problémů s cenami energií.

Ono je sice možné se usmát nad Deštníkem proti drahotě a nazývat ho všelijakými hanlivými názvy, ale to občanům moc nepomůže. Ale když se občané podívají na Deštník proti drahotě, zjistí, že se jich spousta opatření týká, a dobře si uvědomí těch 100 miliard korun, které vláda posílá k občanům právě proto, aby jim pomohla s inflací, aby jim pomohla s drahotou, aby jim pomohla s inflací, jejíž část - neříkám, že většina, ale část - je způsobena i tím, jakým způsobem předcházející vláda zadlužovala Českou republiku a znehodnocovala úspory českým občanům. Ptáte se, co děláme pro lidi, kteří se dostávají do existenčních potíží, třeba v Ústeckém kraji? Odpověď najdou na Deštníku proti drahotě.

A jenom něco z toho připomenu. Zvýšili jsme existenční a životní minimum o 10 % od dubna 2022. To občané poznají. A pokud rozumíte sociálním dávkám, víte, že životní a existenční minimum a jeho výše má dopad na spoustu příjemců sociálních dávek. Toto zvýšení se dotkne 360 000 příjemců sociálních dávek a to si myslím, že se mi neodvážíte říct, že je to málo. Připravili jsme také poměrně rozsáhlé rozšíření okruhu těch, kteří mají nárok na příspěvek na bydlení. To jsou zase další skupiny obyvatel, které mohou tímto způsobem dostat pomoc od státu, a to jsou přesně ti, o kterých vy mluvíte, a to jsou dokonce často lidé, kteří nikdy žádnou sociální dávku nepobírali a mají s tím i psychologický problém si o sociální dávku požádat. Ale my jsme zjednodušili pravidla pro její získávání, abychom odstranili všechny bariéry, které tam jsou. Rozšířili jsme počet lidí, kteří na ni mají nárok. Takže já využívám i této příležitosti a prosím občany, kteří mají potíže se splácením cen za energie, aby se nebáli požádat si o příspěvek na bydlení, který jim v tomto případě určitě poskytne pomoc.

Pak je tu pomoc, která je jednorázová, kde jsme se zaměřili na střední třídu, která je jednoznačně také postižena rostoucími cenami. A z toho jsme vybrali skupinu, která je nejohroženější, to jsou ti, kteří mají děti, ať už rodiny, nebo samoživitelé a samoživitelky. Těm pošleme velmi jednoduchým způsobem jednorázový příspěvek 5 000 korun, pokud příjem jejich domácnosti - hrubý, roční - nedosahuje nebo nepřesahuje 1 000 000 korun. To je konkrétní pomoc, kterou občané pocítí, a to je ta pomoc krátkodobá. Krátkodobě se ceny energií, které rostou v celé Evropě, nedají vyřešit, střednědobě a dlouhodobě ano a na tom naše vláda pracuje. Ale krátkodobě můžeme pomoci občanům, kteří se dostávají do existenčních potíží, to také děláme a děláme to masivně.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuju, pane premiére, za dodržení času. Zeptám se v tuto chvíli paní poslankyně, zda chce položit doplňující otázku? Vidím, že ano. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za odpověď, pane premiére. Ten cedník - viděla jsem, že vás taky rozesmál. To není ode mě, to je právě od občanů, se kterými mluvím, a právě oni to nazývají tím cedníkem, proto jsem to tady i zmínila.

V každém případě jste tady zmiňoval vaše pomoci. Já tím, jak s občany v Ústeckém kraji mluvím, tak samozřejmě nemluvím jenom s těmi, co bydlí v panelových domech, ale i s těmi, co mají třeba domečky, vzali si hypotéky a teď jim končí fixace. A teď najednou fixace tím, že skončila, jim jejich splátky narostly o tři, o čtyři i o víc tisíc. Takže na tyto lidi moc nemyslíte, protože když potom vezmete, že těmto lidem se zvedá i elektřina, zvedají se jim zálohy a už přistupují k opatřením, jako že žádné takové, že by vozili děti do školy... Děti hezky chodí na autobus, který sice jezdí pozdě, protože jsou v oblastech, kam autobusy jezdí dvakrát, třikrát za den, tak to prostě je. Takže opravdu oni se snaží šetřit, ale zjišťují, že už to prostě nelze, že už si opravdu hrabou na dno.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za doplňující otázku a požádám pana premiéra o doplňující odpověď.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já bych vůbec nezpochybňoval to, že se lidé nesnaží šetřit, a ani s vámi nepolemizuji o tom, že ceny energií způsobují v řadě rodin a v řadě domácností velké problémy. Právě proto jsme udělali ta opatření, o kterých jsem mluvil, a právě proto jsem poukázal i na to, že se to může týkat i obyvatel, jak vy jste to označila, těch domečků, že najednou mají potíže s tím, aby zaplatili všechny náklady, které jsou s domácností spojeny. Jsem si toho opravdu vědom, a právě proto jsme rozšířili příspěvek na bydlení, aby i tito lidé, kteří nikdy nepatřili k těm, kteří by pobírali sociální dávky, aby i na tuto sociální dávku dosáhli. My se samozřejmě snažíme i pro ně, protože jsou místa, kde jsou lidé závislí na tom, aby se vůbec dostali do zaměstnání, nejenom na veřejné dopravě, která tam není dostatečná, ale jsou závislí i na svých autech, tak jsme se snažili udělat i opatření, která by snížila ceny pohonných hmot. To poslední z nich vstoupilo v platnost před několika dny a mělo by aspoň do určité míry ceny pohonných hmot konsolidovat, respektive o dvě koruny snížit.

A netajím se také tím, že připravujeme úsporný tarif, tedy jakousi pomoc s energiemi na základě tarifu, kde bude nějaká hranice, do kterého odběratele budou s finančním přispěním státu platit nižší cenu za dodávky energií. Ten tarif by měl být do určité výše, to znamená, že by i motivoval k určitým úsporám a k úspornému chování, a současně by ale znamenal, že tam bude garantovaná nižší, přijatelnější cena pro domácnosti tak, aby si s rostoucími cenami energií poradily.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Pane premiére, děkuji velmi za dodržení času. S další interpelací vystoupí pan poslanec Radek Rozvoral a připraví se pan poslanec Martin Kukla. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére, můj dotaz na vás jako na předsedu vlády, který plně zodpovídá za zajištění vnitřní bezpečnosti České republiky, zní takto: Počítá vláda s navýšením platů příslušníků bezpečnostních sborů, a to včetně civilních zaměstnanců v těchto sborech? Příslušníci od Nového roku dostali přidáno pouze 700 korun namísto 1 400 korun odsouhlasených minulou vládou, a civilní zaměstnanci pracující v bezpečnostních sborech nedostali přidání žádné. Můj dotaz zohledňuje situaci, kdy sílí tlaky na stoprocentní zajištění vnitřní bezpečnosti České republiky, kterou vykonávají bezpečnostní sbory. Jejich služební vztahy, tedy právní poměry fyzických osob, které v bezpečnostním sboru vykonávají službu, jejich odměňování, řízení ve věcech služebního poměru a organizační věci služby, upravuje zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. S jeho novelizací vaše vláda počítá od roku 2024. Prioritní zastoupení a nejvíce úkolů zajišťuje v rámci bezpečnostních sborů Policie České republiky. Ta v rámci personální strategie, aby byla schopna v plném rozsahu plnit stanovené úkoly, počítala se 45 665 příslušníky k 31. 12. 2022. Zde jenom zmíním, že k 1. květnu činí obsazenost služebních míst pouze 87 %, kdy k 1. květnu bylo ve služebním poměru 40 111 příslušníků Policie České republiky, tedy chybí k doplnění stavu více jak 5 500 policistů a není předpoklad, že se to do konce roku změní. Ke zlepšení situace by zajisté přispělo okamžité navýšení platů těmto příslušníkům. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuju, pane poslanče, za přednesení interpelace a zároveň za dodržení času. Nyní předávám slovo panu předsedovi vlády. Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, děkuji za tuto otázku. Je důležitá v tom smyslu, že jsme si opravdu vědomi významu práce příslušníků bezpečnostních sborů v této složité situaci, podle toho jsme se taky chovali a taky se podle toho budeme chovat nadále. To vám hned dokážu na konkrétních číslech. Musíme si uvědomit, v jaké situaci jsme převzali vládu. Převzali jsme vládu ve chvíli, kdy Česká republika se zadlužovala prakticky nejrychleji ze zemí Evropské unie, a musíme si říct, že ty peníze, které se půjčí, zase někdo musí splatit, a splatí je čeští občané. Ty peníze jsou drahé, protože platíte půjčku a ještě platíte úroky a každý rok jsou to miliardy korun, o které se navyšuje obsluha státního dluhu, a to není nic jednoduchého.

Současně samozřejmě toto zadlužování, které tady bylo v posledních dvou letech, vedlo k tomu, že máme třetí nejvyšší inflaci v České republice. A zase, co způsobuje inflace? Způsobuje zdražování, ale způsobuje taky - a to je podstatné - znehodnocování peněz, které mají občané, ať už je mají uloženy, nebo je dostanou na mzdy, ty peníze mají menší hodnotu. A to je prostě něco, co dlouhodobě nechceme, takže musíme se chovat tak, abychom inflaci nezvyšovali, abychom neroztáčeli inflační spirálu, jinak bychom se chovali i nelogicky, protože bychom lidem pořád přidávali peníze, ale současně ony by měly menší a menší hodnotu, a inflace má katastrofální dopady, o tom se tady teď nemusíme bavit.

Nicméně jsme věděli, že jsou skupiny sociální nebo skupiny profesní, které i v této těžké situaci mají mít přidáno. Byli to učitelé, byli to zdravotníci, a to z důvodů, které se týkaly covidu nebo toho, že šlo o skupinu vysokoškoláků, která měla nejnižší průměrnou mzdu i ve srovnání s jinými zeměmi a v rámci celé té skupiny vysokoškoláků. A pak to byli právě příslušníci bezpečnostních sborů, protože jsme si byli vědomi jejich významu a nutnosti mzdy navýšit, mimo jiné i proto, že minulá vláda platy příslušníků po dva roky po sobě nenavyšovala.

A proto jsme i v té složité situaci a ve chvíli, kdy jsme zmrazili platy úředníků ve státní správě, tak i v této složité situaci jsme od 1. ledna 2020 zvýšili platové tarify bezpečnostních sborů o 700, respektive 770 korun. Navýšení platů příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru bylo doprovázeno 20% posílením objemu prostředků na netarifní složku platů a podle současného zařazení - jenom uvedu pár příkladů - má třeba voják s hodností svobodník základní tarif 27 500 korun, rotmistr 37 000, poručík přes 40 000 korun.

U bezpečnostních sborů, mezi něž patří policie, hasiči, celníci nebo Vězeňská služba, tarif záleží na době praxe, na tarifní třídě, nově tak dostávají příslušníci bezpečnostních sborů podle svého zařazení od nějakých 20 000 až po 62 000 korun. A také je si potřeba uvědomit celkovou částku, která je vyčleněna na platy příslušníků bezpečnostních sborů v rámci státního rozpočtu. Ta částka se v této chvíli pohybuje přes 50 miliard korun.

Takže abych to shrnul. My jsme po dvou letech, kdy se nepřidávalo, naše vláda přidala příslušníkům ozbrojených sborů, přidali jsme jim jako jedné z mála profesních skupin. Jsme přesvědčeni, že to bylo správně, to průměrné navýšení platového tarifu bylo těch 700 korun, a samozřejmě, pokud nám to rozpočet dovolí a pokud tím nebudeme dál ohrožovat boj s inflací, jsme připraveni i v budoucnosti platy příslušníků bezpečnostních sborů zvyšovat.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane premiére, za odpověď a dodržení času. Nyní se zeptám pana poslance, zda chce položit doplňující otázku? Vidím, že ano. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za odpověď, pane premiére. Teď bych měl ještě doplňující otázku. Ve svém programovém prohlášení vlády mimo jiné uvádíte - cituji: "Podpoříme náborové motivační programy pro bezpečnostní sbory. Zajistíme sociální jistoty pro nové, stávající a odcházející pracovníky bezpečnostních sborů." Konec citace. Stavy Policie České republiky se ale nedaří naplňovat a nepomáhá ani náborový příspěvek ve výši 150 000 korun, který dostane nastupující policista po půlročním výkonu služby. Například nově nastupující strážník Městské policie hlavního města Prahy dostává náborový příspěvek 300 000 korun. Moje doplňující otázka tedy zní: Je pro vás naplnění početních stavů Policie České republiky prioritou? A zasadíte se vy osobně k jejich zlepšení? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane poslanče, za doplňující otázku, a nyní bych požádala o odpověď předsedu vlády. Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ano, to je druhé téma, to nejde jenom o platy, ale jak zvýšit atraktivitu toho povolání a jak tam získat další příslušníky. Máme samozřejmě v úmyslu i posílení Policie České republiky, máme také v úmyslu navýšení počtu příslušníků Armády České republiky, to jsou všechno úkoly, které jsou před námi. Protože se zabýváte bezpečnostní problematikou, víte, že to není vždycky úplně jednoduché, že finanční motivace je samozřejmě důležitá, a pak jsou tam taky potřeba určité předpoklady, které ne vždycky všichni splňují, a to je zase jiný úkol pro společnosti, jak zvýšit nějaké fyzické a další schopnosti české populace.

Pokud jde o Policii České republiky, musíme vzít v úvahu, že nemůžeme uvažovat jenom nad tarifním tabulkovým platem, ale že se musíme podívat na celkový příjem. Já tady mám údaj - průměrný skutečný služební příjem příslušníka Policie České republiky činil v roce 2021 51 224 korun měsíčně, průměrný skutečný příjem příslušníka Hasičského záchranného sboru činil 51 598 korun. Samozřejmě máte pravdu, že jsou tam velké rozdíly, já jsem je tady taky říkal, u nastupujících příslušníků, ať už policie, nebo Hasičského záchranného sboru, je to jinak.

Vítám váš podnět a určitě se podívám na to, co by se dalo dělat s náborovými příspěvky tak, aby to povolání bylo skutečně pro nové uchazeče atraktivní.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane premiére, za odpověď. S další interpelací vystoupí pan poslanec Martin Kukla a připraví se pan poslanec Oldřich Černý. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kukla: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážený premiére, vážené dámy a pánové, mám dotaz na pana premiéra. Minule mi tady vysvětloval, co to je Deštník proti drahotě. No, já jsem se šel těch lidí zeptat, a komentáře, které jsem od nich dostal, si myslím, tady ani prezentovat nemůžu, protože si myslím, že to lidem vůbec nepomáhá. Já vám řeknu pár konkrétních čísel.

Podívejme se na ceny elektřiny někdy v minulém roce, kdy se nechaly ještě zafixovat, tak ceny elektřiny byly 1 300 korun za megawatthodinu, zhruba. Když se podíváte dneska na ceník ČEZu od 1. 7., vidíme, že tam je cena 7 až 8 tisíc za megawatthodinu, to je nějaký pětinásobek. Když se podíváme na ceny plynu, která byla před rokem, byla nějakých 750 korun za megawatthodinu. A teď? Když se podíváte opět na ceník ČEZu od 1. 7. bez jakékoliv fixace, tak tam máte cenu nějakých 3,5 až 4,5 tisíce za megawatthodinu.

No, ale to nic není, to samozřejmě lidem ty složenky navyšuje. Oni měli složenku za 2 000 a teď ji budou mít za pětinásobek. No, ale ty mladé rodiny, střední třída, samozřejmě mají bydlení a všichni mají hypotéky. A když se podíváme na úrokové sazby, tak si všichni vzpomeňme, že byly kolem 2 %, a fixace nám pomalu dobíhají a Česká národní banka samozřejmě úrokové sazby zvyšuje. Teď, když si půjdete uzavřít hypotéku, tak se dostanete na nějakých 6 až 7 %. No, a podívejme se na ceny, jak vy říkáte, že lidem pomáháte, podívejme se na ceny nafty a benzinu. (Předsedající: Pane poslanče, čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji mnohokrát za přednesení interpelace a nyní bych požádala předsedu vlády Petra Fialu o odpověď na tuto interpelaci. Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, děkuji za tu otázku. Samozřejmě, ceny energií jsou důležité a já se nijak ani nevyhýbám odpovědi ani nezpochybňuji tu závažnost. Ale buďme i u otázek přesní. Uznávám, že ty nové ceníky problém jsou, ale neříkejme, že to je problém pro všechny. Nové ceníky se přece týkají nových klientů. Takhle to je a takto se na to musíme dívat. Ano, problém to je, ale týká se to nových klientů.

Když jste zmínil, a tím jste začal, Deštník proti drahotě a že to nikomu nepomůže - no, já nevím, já se setkávám s jinými názory, ale to samozřejmě je možné, se na to třeba někdo dobře nepodíval, a proto se mu nezdá, že by mu to pomohlo. Tak všechny občany prosím, ať se podívají na Deštník proti drahotě a podívají se na to, co se týká přímo jich. A tam najdou Deštník pro rodiny s dětmi, Deštník pro seniory, Deštník pro bydlení, Deštník pro pohonné hmoty, pro podnikatele a firmy a tam se mohou podívat na to, co jsme pro ně udělali a co jim opravdu skutečně může pomoci.

A já jenom tady shrnu celkově, když jsem tady v jedné z předcházejících interpelací mluvil o tom, že jsme uvolnili téměř 100 miliard korun, tak jenom připomenu: 10 miliard na jednorázovou - zaokrouhluji ty částky - na podporu rodin s dětmi, 47 miliard korun jde na valorizaci důchodů v lednu a červnu, 4,2 miliardy na snížení spotřební daně na pohonné hmoty od června do září, abych byl i já přesný, 12 miliard jde na zvýšení slev na poplatníka pro rok 2022, které bylo schváleno už dřív, my jsme se na tom také podíleli. Až 7 miliard korun jde na podporu dětských skupin, 4 miliardy korun na zrušení silniční daně pro vozidla do 12 tun, 2 miliardy na zvýšení existenčního a životního minima a 2,5 miliardy na zvýšení příspěvku na bydlení a další prostředky jdou do dalších podpůrných programů. Tam je potřeba taky korektně říct, že se snažíme vytvořit i lepší podmínky pro občany, aby mohli ušetřit, aby mohli mít nižší spotřebu energií, což řada občanů o to má zájem. Proto jsme upravili Novou zelenou úsporám, upravili jsme podmínky pro získávání dotace tak, aby na to dosáhlo více občanů, i ti, kteří nemají větší množství vlastních prostředků, což byla předcházející podmínka. Takže i tady pomáháme občanům, aby měli sníženou spotřebu energie.

A samozřejmě, když se podíváte na konkrétní opatření, uvidíte, že lidem, kteří se dostávají do problémů s cenami energií, s jejich růstem, mají potíže, aby zaplatili náklady na bydlení, naše opatření opravdu mohou pomoci. Když si otevře občan - prosím, ať to lidé udělají - Deštník pro bydlení, zjistí, že na příspěvek na bydlení mají nově nárok další stovky tisíc domácností, a to včetně podnájemníků. Doposud bylo na příspěvcích na bydlení podle odhadu Ministerstva práce a sociálních věcí vyplaceno přes 2,5 miliardy korun a to není málo. Z toho je vidět, že lidé tento příspěvek využívají. A výše toho příspěvku taky není úplně malá. Když se podíváte, že za duben bylo vyplaceno 697 milionů korun pro 165 000 domácností, tak vám z toho vyjde, že průměrná měsíční výše příspěvku v dubnu činila přibližně 4 200 korun. Tak to mně, prosím, neříkejte, že není podstatné. A hlavně to neříkejte těm lidem, protože ti lidé takovouhle částku poznají a opravdu jim pomáhá.

Tak já ještě jednou všechny vyzývám, ať se podívají na Deštník proti drahotě, ať se podívají na tu část, která se jich týká, ať se nebojí požádat si o podporu ze strany státu. Jsme v nesmírně obtížné době a my děláme všechno pro to, aby si lidé s rostoucími cenami energií a potravin poradili.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane premiére. Já se zeptám, jestli pan poslanec chce položit doplňující otázku? Vidím, že ano. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kukla: Děkuji za slovo. Pane premiére, my doma máme deštník jeden a ten používáme venku, když prší. Nepotřebujeme žádných deset deštníků, které nefungují. Mně to připadá, že ten deštník nabízíte lidem, kteří jsou po krk v rybníku, a nabízíte jim deštník, aby nezmokli. Protože když se podíváme jenom do sousedního Německa, tak se podívejme na dnešní ceny paliv. Německo snižuje u benzinu o 8 korun, u nafty je to zhruba o polovinu. A mně právě v této konkrétní situaci napsalo pár lidí a napsalo mi, když v České republice se měla cena snížit o korunu padesát, tak mi napsali: V úterý nám cenu zvedli o korunu čtyřicet, aby nám ji následně o padesát halířů snížili. Taková je praxe u našich čerpacích pump.

Mně se tady vůbec nelíbí, jak se pořád říká: Ano, může za to vláda Andreje Babiše. (Předsedající: Pane poslanče, čas!) Když se dostanete do konce, může za to Putin anebo Kukla na Vysočině, když kraj přišel o 2,5 miliardy korun. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji a to byla doplňující otázka. Já bych v tuto chvíli požádala předsedu vlády o odpověď. Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já s tím, pane poslanče, docela šetřím, s tou kritikou. Já bych mohl být velmi kritický a nedělám to. Dělám jinou politiku a snažím se občanům říct, co pro ně děláme my, takže tady nežehrejte na to, že se někdo na něco vymlouvá, to já nedělám. Pusťte si někdy interpelace pana předsedy Babiše z minulého volebního období a uvidíte, jak se ty interpelace liší. Ale to já nechám na lidech, ať si to srovnají, však oni to dobře dokážou.

Vy se tady vysmíváte Deštníku, ale nevysmívejte se tomu! Lidé potřebují tu pomoc. Každý se nemá tak dobře jako třeba vy. Lidé potřebují pomoc a lidé ocení, že se vláda snaží a že vláda bojuje i proti cenám energií. Tak když mně tady vykládáte o tom, jaké jsou ceny v Německu, tak si srovnejme ceny benzinu a ceny nafty v Německu a v České republice k přelomu května a června, kde je můžeme srovnávat. Česká republika, cena benzinu 1,81 eura, Německo 2,13 eura. Cena nafty 1,87 eura, v Německu 2,04 eura. Já bych to tady nezmínil, kdybyste vy nepřišel s tím příkladem Německa, ale já myslím, že lidé to dobře vědí, protože kdo jezdí do okolních zemí, tak ví, kolik kde platí.

A k tomu bych taky připomenul, že my tady nesedíme se založenýma rukama a nedíváme se, jak rostou ceny pohonných hmot. My jsme udělali spoustu kroků. Zrušili jsme přimíchávání biosložky do pohonných hmot, snížili jsme spotřební daň nafty a benzinu o 1,50 koruny na litr od 1. června do 30. září a podotýkám, pane poslanče, že třeba u nafty jsme spotřební daň snížili na nejnižší možnou hranici, kterou povoluje Evropská unie.

Takže děláme pro občany dost, ano, všechna ta opatření, rádi bychom dělali ještě víc (Předsedající: Pane premiére, čas!), ale ty ceny se určují na světových trzích, to Česká republika ovlivnit nemůže, ale ovlivňujeme všechno, co je v naší moci, abychom cenu udrželi dole. (Potlesk především z pravé části sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Překročil to pan premiér i pan interpelující pan poslanec, takže oba. Nyní s další interpelací vystoupí pan poslanec Oldřich Černý a připraví se paní poslankyně Karla Maříková. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Oldřich Černý: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane předsedo vlády, již na začátku května proběhla tiskem zpráva, že majitel významné energetické skupiny Pavel Tykač nabídl vládě, že jí prodá levnější proud ze svých uhelných elektráren. Stát by tak mohl získat několik terawatthodin elektřiny za cenu, za kterou se prodávala před válkou na Ukrajině. Dle informací z mnoha médií, která tuto informaci uveřejnila, firma pana Tykače nabízí konkrétně až 3 terawatthodiny elektřiny za rok, což odpovídá roční spotřebě více než milionu domácností. To je dosti významná kvantita a českým domácnostem by to velmi v této nelehké době pomohlo.

Nabídka kontraktu byla v médiích zmíněna na dva až tři roky. Jednalo by se o prodej elektřiny napřímo, tedy mimo burzu, což by znamenalo, jak jsem se dočetl, že by to byla elektřina bez emisních povolenek. K tomuto tématu se vyjádřil i ministr financí Stanjura k článku na webu Ministerstva financí 10. května, to je ale již více než tři týdny.

Zajímalo by mě tedy, v jaké fázi jsou tato jednání o nákupu levnější elektřiny a kdy se předpokládá, že dojde k dohodě? Zároveň bych chtěl vědět, jak vláda konkrétně plánuje tuto levnější elektřinu využít, komu ji bude prodávat, kdo na ni dosáhne a jakým způsobem? Není totiž času nazbyt a takováto nabídka se neodmítá. Dovoluji si tedy za všechny občany, kteří nám denně píší, apelovat na to, aby vláda tuto nabídku co nejrychleji prodiskutovala a co nejdříve přijala. Velmi by tak pomohla českým domácnostem, což je v současné době nejdiskutovanější otázka v rodinných rozpočtech našich občanů.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane poslanče, za přednesení vaší interpelace, a nyní požádám předsedu vlády o odpověď na tuto interpelaci. Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, já vás v tomto případě zklamu. Nebudu komentovat tu konkrétní nabídku, ani její výhody, ani její nevýhody, a nebudu to dělat z dobrých důvodů, protože jakékoli výroky v této oblasti od předsedy vlády by mohly být cenotvorné, mohly by mít závažný dopad - prostě v průběhu jednání není možné nic komentovat. Jenom obecně bych řekl - a nekomentuji tuto konkrétní záležitost - ale obecně bych řekl, že ne všechny recepty, o kterých čteme v médiích, a ne všechny nabídky, které vypadají na první pohled výhodně, jsou opravdu pro naše občany výhodné a znamenaly by výrazně levnější cenu energií.

Znovu opakuji, co už jsem tady řekl při jedné z předcházejících interpelací. Představa, že vláda nějakým jednoduchým způsobem zasáhne do cen energií, bude je stropovat, bude určovat velkoobchodní cenu, přestaneme se pohybovat na burze, to je představa do značné míry možná lákavá, ale rozhodně naivní, protože neodpovídá tomu, jakým způsobem se s energiemi obchoduje, v jakém časovém rozpětí jsou energie nakupovány a prodávány, a vlastně takovýto zásah není ani legislativně možný a není často možný ani prakticky.

To, co vláda samozřejmě zvažuje - a já jsem o tom už tady informoval - co připravujeme, je úsporný tarif, což je výrazná pomoc s energiemi, která by se dotkla prakticky všech, kde s finančním přispěním státu budou odběratelé platit nižší cenu za dodávku energií do určité výše, což jim na jedné straně sníží náklady, které s energiemi mají, a na straně druhé je to povede k určitým úsporám. I toto opatření ze strany státu je samozřejmě významným způsobem nákladné, ale zvažujeme ho proto, že jsme si vědomi prudkého nárůstu cen, který česká vláda nemůže ovlivnit, a hledáme cestu, jak českým občanům pomoci, občanům a firmám, aby si s touto situací dokázali poradit. Současně je potřeba dělat dlouhodobé a střednědobé kroky, které zajistí českým občanům do budoucna dostatek energie, a to energie v přijatelných cenách. Já jsem tu některé ty kroky zmínil.

Ještě připomenu, že teď aktuálně se snažíme o to - a děkuji Poslanecké sněmovně, že pro to vytvořila lepší legislativní podmínky - abychom měli dostatek plynu i pro následující zimu a tu zimu, která přijde potom. Děláme to naplňováním zásobníků tak, abychom měli před zimou naplněnost zásobníku plynu na 80 %. To legislativní opatření nám pomůže tento cíl realizovat. V tuto chvíli jsou zásobníky naplněny z výše než 50 % a naplňují se i nadále. To není věc, která by nesouvisela s cenami energií, protože kdyby se nám stalo to, co se stalo už některým zemím, že byly ze dne na den přerušeny dodávky plynu z Ruska, tak kdybychom nedělali tato opatření, tak by to mělo naprosto zásadní dopad nejenom na ceny pro domácnosti a firmy, ale mělo by to i zásadní dopad na dostatek energie, a to je něco, co si opravdu nemůžeme dovolit. Proto také - a vidíte, to jsem ani v té pomoci, kterou děláme, nezmínil - vláda udělala ne úplně obvyklý krok, a to, že jsme za 8,5 miliardy korun nakoupili zásobu plynu tak, abychom měli nějakou železnou rezervu pro případ, že by opravdu došlo na nejhorší.

Takže tyto kroky děláme, děláme kroky krátkodobé, které pomohou lidem teď, a děláme kroky středně- a dlouhodobé, které zvýší energetickou bezpečnost České republiky a zajistí lidem a firmám do budoucna dostatek cenově dostupné energie.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane premiére, za dodržení času a za odpověď. Zeptám se pana poslance... chce dát doplňující otázku. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Oldřich Černý: Děkuji za slovo. Bohužel jsem se konkrétní odpovědi nedočkal, pane premiére, ale doufám, že v současné situaci, kdy trvale udržujete nouzový stav, by se určitě nějaká možnost k těmto jednáním našla.

Nicméně bych se vás ještě zeptal, co jsem nestačil ohledně plánu vlády v souvislosti s rostoucí cenou elektřiny a jejím dopadem i na české podnikatele. Zástupci podnikatelů před několika týdny ve společném dopisu vás jako vládu vyzvali, abyste ceny energií zastropovali. Vzhledem k tomu, že nějakou formu regulace a pomoci podnikatelům zavedly mnohé ostatní země Evropské unie, se čeští podnikatelé velmi vážně obávají ztráty své konkurenceschopnosti. V Deštníku proti drahotě, který zmiňujete, v sekci pro podnikatele a firmy totiž nic smysluplného, co opravdu pomůže, zatím není. Děkuji za vaši odpověď i za tyto české podnikatele.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za doplňující otázku a požádám o odpověď pana premiéra. Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ano, pane poslanče, děkuji za doplňující otázku. Já jsem hodně mluvil o pomoci rodinám, domácnostem, soukromým odběratelům. Samozřejmě že pomoc firmám je také důležitá, my ji neopomíjíme. Já jsem tady už mluvil o programu Záruka a některých dalších věcech, které podnikatelům mohou pomoci. Já jsem s podnikateli a jejich zástupci v pravidelném kontaktu. Zrovna dnes dopoledne jsem například mluvil s prezidentem Svazu průmyslu Jaroslavem Hanákem, v těch kontaktech jsme pravidelně a víme, co podnikatelé požadují, a taky to připravujeme.

Uvedu tady jenom některé věci. Na pomoc větším firmám s energeticky náročným provozem připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo životního prostředí kompenzace nepřímých nákladů na emisní povolenky. Česká republika získala - a to je taky výsledek nějaké aktivity - notifikaci těchto programů Evropské komise a celkem by firmy v rámci těchto kompenzací od státu mohly inkasovat až 800 milionů korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu dále chystá podporu firem v rámci takzvaného dočasného krizového rámce pro opatření, státní podporu na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině, ale chystáme i další věci, po kterých podnikatelé volají, což je třeba zrychlení povolovacích procesů pro instalaci obnovitelných zdrojů, vypsání výzev, které podpoří rozvoj obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, připraveny jsou dotace v hodnotách desítek miliard korun. To jsou konkrétní kroky, na kterých pracujeme. Pracujeme na nich i ve spolupráci se zástupci podnikatelů (Předsedající: Pane premiére, čas.) a já podnikatelským svazům za tuto dobrou spolupráci a jejich podněty děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. S další interpelací vystoupí paní Karla Maříková. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére, ceny elektřiny a plynu stoupají, ČEZ oznámil rapidní zdražení, zatímco Británie zavádí 25% mimořádnou daň pro ropné a plynárenské společnosti a tyto finanční prostředky pak použije na pomoc nejchudším rodinám, Francie zase nařídila prodávat část energie vyrobené ve vlastních elektrárnách přímo občanům.

Vy sám jste se tady už zmínil, že vláda může využít dividendy ČEZu, a já se ptám, proč tyto prostředky tedy nevyužije a nepoužije pro nápomoc občanům, kteří stojí před existenční krizí. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času a nyní bych požádala o odpověď pana premiéra. Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: To byla zřejmě vzhledem k času poslední otázka na mě a musím říct, že dneska hodně těch otázek, naprostá většina, se týkala energií a cen energií, já to pokládám za logické a je to určitě velké téma. Je dobře, že jsme měli příležitost se tady o tom bavit a já jsem měl příležitost vysvětlit opatření a kroky, které dělá naše vláda, a za to interpelujícím poslancům děkuji.

Paní poslankyně, vaše otázka, která se týká dividend ČEZu, je také důležitá. Já jsem už tady vysvětloval vlastnickou strukturu ČEZu, roli ČEZu na českém energetickém trhu a jenom bych chtěl k vaší otázce říct, že se ptáte, proč nevyužijeme dividendy ČEZu, ale my je samozřejmě využijeme, tak jak je využíváme, a používáme je právě na to, abychom mohli pomoci českým občanům, abychom mohli dělat všechna opatření, která jsem tady zmiňoval, a abychom mohli poslat peníze, které i z ČEZu, z jeho zisku a z dividend, které jako majoritní akcionář máme, abychom je mohli potom zpětně poslat českým občanům. Ale musíme si uvědomit, jak to je. My budeme teď pracovat s dividendami, které jsou za rok 2021. Na letošní řádné valné hromadě bude představenstvo navrhovat akcionářům dividendu ve výši 44 korun za akcii, tedy akcionářům půjde 23 miliard korun, a z toho státu půjde 16,6 miliardy korun, se kterými, a to je důležité, se už počítá v návrhu státního rozpočtu na letošní rok, takže tyto peníze jsou příjmem státního rozpočtu a my je samozřejmě používáme na pomoc občanům. Na příští rok, za letošní rok tedy, a já doufám, že to tak dopadne, se očekává vyšší příjem a vyšší dividendy, možná i největší dividenda v historii České republiky, stát by mohl získat výrazně víc finančních prostředků, a zase předpokládáme, že celý ten zisk, všechno, co stát získá, tak znovu budeme investovat kam? Na podporu občanům, na to, abychom jim pomohli s rostoucími cenami energií, abychom jim kompenzovali tyto ceny. Uvědomme si prosím, že náklady na státní rozpočet díky podpoře, té, která je popsána a vysvětlena v Deštníku proti drahotě, že náklady státu jsou obrovské. Tady mluvím o 100 miliardách korun. Ty peníze se někde musí vzít, ty nerostou na stromech, a právě prostředky, které získáváme z dividend ČEZu, používáme na pomoc občanům. Díky této dividendě máme finanční prostředky na to, abychom pomáhali rodinám, máme finanční prostředky na to, abychom rozšiřovali bazén lidí, kteří mají nárok na sociální dávky, musíme mít finanční prostředky na trojí valorizaci důchodů v letošním roce. To jsou obrovské miliardové náklady. Tohle všechno, co posíláme občanům, se někde musí vzít. A k tomu - není to to podstatné, ale je to významný příspěvek do té mozaiky, skládáme příjmy státního rozpočtu - slouží i ty dividendy. Takže chci vyvrátit to, co se občas ozývá. Nejsou to žádné stamiliardové zisky. V letošním roce stát může očekávat 16,6 miliardy korun. To je příjem státního rozpočtu, s tím se počítá a ten bude použit na podporu občanů. Za letošní rok, když ty dividendy - a dá se to očekávat vzhledem k tomu, co se děje na energetickém trhu - budou vyšší, samozřejmě budeme rádi. Ony by mohly přesahovat i 25 miliard korun a pak znova tyto dividendy použijeme v souladu s pravidly opět na podporu českých občanů. Takto to je a mohu všechny ujistit, že ty peníze nikde nemizí, ale podíl, který stát má, je využíván pro to, abychom kompenzovali ceny energií.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane premiére. Přeji všem hezké odpoledne a ještě je nárok na poslední doplňující otázku, o niž je evidentně zájem. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pane premiére, a jak pomůžete firmám? Pan ministr Síkela se nechal slyšet, že kompenzace pro firmy nejsou podle něj základem vládní politiky. Nevím, jestli si uvědomujete, že pokud nebudou fungovat firmy, začnou propouštět lidi, tak ta krize se bude ještě prohlubovat. A sami zaměstnavatelé varují, že velkému počtu firem hrozí kvůli drahým energiím krach.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a bude následovat závěrečná reakce tohoto bloku interpelací. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ale to samozřejmě, že je potřeba, aby firmy měly energii, která je cenově přijatelná, ale je také důležité, aby firmy měly vůbec energii. A k tomu dělá naše vláda celou řadu kroků, abychom zajistili dostatek plynu nejenom pro české domácnosti, ale i pro české firmy, abychom zajistili dostatek ropy a ropných produktů, jako je třeba nafta, nejenom pro občany, ale také pro české firmy. Některé kroky, které děláme na mezinárodní scéně, jsem tady připomenul a připomenul jsem tu i ty kroky, které děláme krátkodobě, protože to, o čem tady mluvím, jsou středně- a dlouhodobé kroky, nebo které budou mít střední a dlouhodobý dopad, ale připomenul jsem tu i ty kroky, které děláme krátkodobě pro podnikatele. Mluvil jsem o tom, jakým způsobem bojujeme proti rostoucím cenám pohonných hmot, a zrušení silniční daně pro vozidla do 12 tun je určitě něco, co pomáhá podnikatelům, a sami nám to říkají. Spotřební daň, připomenul jsem tu program Záruka pro malé a střední podniky 2015 až 2023 a rozšíření o záruku Vynucená změna dodavatele energií. To je také program, který je přímo cílen na malé a střední firmy.

Potom jsem tady mluvil o tom, že připravujeme energetický balíček na pomoc firmám, které mají náročný energetický provoz, na kompenzaci nepřímých nákladů na emisní povolenky. Mluvil jsem o tom, že se připravuje dočasný krizový rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství a další a další věci, které děláme konkrétně pro podnikatele a firmy, protože jsme si vědomi toho, že i na ně závratným způsobem dopadají ceny energií a že jim musíme umožnit, aby tuto těžkou situaci dokázali přežít a dokázali si s ní poradit, protože je to v zájmu nás všech.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Děkuji, pane premiére, a tímto tedy uplynul čas na blok ústních interpelací na předsedu vlády a budou následovat na ústní interpelace na ostatní členy vlády.

Ještě načtu mezitím došlou omluvu, a sice se omlouvá paní poslankyně Romana Fischerová z pracovních důvodů dnes mezi 17.30 a 21. hodinou, což využiji k připomenutí, že nicméně je oznámeno, že dnes budeme končit v 18 hodin.

A nyní již vyzývám paní poslankyni Vladimíru Lesenskou, aby přednesla svou interpelaci na pana ministra školství, mládeže a tělovýchovy Petra Gazdíka a aby tak zahájila blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců a poslankyň. Prosím.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové. Má interpelace, jak bylo řečeno, směřuje na pana ministra školství, mládeže a tělovýchovy a týká se maturit pro rok 2024, které zmiňoval v rozhovoru na webu Aktuálně.cz. Protože tam nakousl některé věci, tak by mě zajímalo, jak vlastně ty maturity budou vypadat. Studenti středních škol a gymnázií jsou už nějakou dobu zvyklí na určitou podobu maturit, jsou na ně čtyři roky připravováni a s nějakými velkými změnami úplně nepočítají. Pro rok 2021 bylo kvůli koronavirové situaci možno složit zkoušky pouze z didaktických testů.

V letošním roce, přestože byli studenti ovlivněni distanční výukou, už maturity běží normálně, a já bych se chtěla zeptat, a myslím si, že i studenty to bude zajímat, jak velké změny pro rok 2024 jsou plánované a jaká podoba maturit vlastně v tom roce bude. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji vám i za dodržení času, a nyní prosím, slovo má pan ministr školství, mládeže a tělovýchovy.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík Vážená paní předsedající, vážená paní poslankyně, milé kolegyně, milí kolegové, jednak děkuji paní poslankyni, že má starost o studenty středních škol. Vážím si toho a jsem za to rád, a chci ji ujistit, že to bude i ona, která bude rozhodovat o tom, jaká bude v budoucnu, jak bude vypadat maturita, protože samozřejmě musí dojít ke změně příslušného zákona, kterou bude schvalovat i tato sněmovna.

To, že současné maturity, které se od svého vzniku - státní maturity - vlastně neustále měnily, vy jste sama připomněla některé změny v posledních letech i v důsledku koronavirové krize, skutečně neprospívá stabilitě, a já jsem už na začátku svého funkčního období oznámil, když svůj návrh představil think tank Vzdělávání 21 Univerzity Karlovy, že bych v tomto roce rád vedli diskusi o podobě státní maturity. Byly tady roky diskuse o tom, jestli povinná maturita z matematiky ano, ne, jestli slohová práce má vypadat tak, či onak. A já bych rád, abychom došli k nějaké definitivní verzi, která bude platit příštích deset let, a mohu ujistit, že rozhodně nevybafneme na studenty: Vy už příští rok děláte maturitu v novém provedení. Určitě ne.

Budu velmi rád, když i vaše politická strana přijde s návrhem, jak má podle vás vypadat maturitní zkouška. Vyzval jsem k tomu Hospodářskou komoru, Svaz průmyslu a dopravy, protože třeba v návrhu think tanku Vzdělávání 21 Univerzity Karlovy je možnost takzvané profesní maturity. V tuto chvíli jako ministr nevím, a chtěl bych to vědět od těchto profesních organizací, zda profesní maturita má pro ně nějaký benefit jako pro zaměstnavatele, jaký je rozdíl mezi výučním listem a profesní maturitou.

Sám za sebe mohu říct, že politicky, moje politická strana, respektive hnutí Starostové a nezávislí představilo svůj návrh maturity už před dvěma lety. Najdete je na adrese www.moderniskolstvi.cz. My počítáme s maturitou jako s jakýmsi středoškolským minimem, které můžete dělat opakovaně. Dva pokusy byste patrně měla během studia, třetí a další pokus už by ten člověk nebo student měl zpoplatněný, a v případě, že uděláte ze tří částí, to jest společenskovědní základ, přírodovědný základ a cizí jazyk, toto středoškolské minimum, a máte za sebou tři a půl roku studia na střední škole, máte možnost přijít k profilové školní části maturity, která už samozřejmě bude jiná na gymnáziu a jiná bude na středním odborném učilišti.

Sám osobně bych se přikláněl k tomu, aby součástí u studijních oborů, tak jak je u učebních oborů součástí nějaká praktická zkouška, tak aby u studijních oborů byla součástí nějaká práce na veřejně prospěšné téma, kterou si student sám vybere a před maturitní komisí obhájí. Zbytek bych nechal na školách a na tom, jak ony a jejich konkrétní obor nastaví profesní maturitu.

Povedeme teď širokou diskusi. Já sám mám - v příštích měsících chceme organizovat - kulatý stůl, do kterého věřím, že se, kolegové, zapojíte napříč politickým spektrem a toto téma budeme diskutovat. Mojí maximální snahou je právě stabilita maturity v příštích letech, protože to není o jedné vládě, o jednom ministrovi. Je to právě o tom, na co se paní poslankyně ptala, aby nedocházelo ke strachu studentů, že je to každý rok jinak. Tak prosím a vyzývám k tomu, pojďme se politicky shodnout na tom, jak mají vypadat maturity v příštích deseti letech. Ono těch možností zas tolik není, aby to mělo hlavu, patu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a vnímám, paní poslankyně, že je zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Dotaz, který jsem vám dala, mně právě přinesli přímo studenti střední školy a rádi by i oni, přestože jich se ještě ta maturita týkat nebude, na středních školách by se ti studenti rádi do těch diskusí celkem zapojili. Tak jestli ta možnost bude, nebo nebude. A jinak jste mně odpověděl na to, co jsem se chtěla zeptat, že vlastně opravdu to bude až pro nové studenty. Díky.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji a prosím, pane ministře.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík Chci ujistit, že určitě se do toho zapojí i studentské organizace. My maturitu - protože maturita je celkem klíčová, ony z legislativního hlediska jakékoli změny v maturitě znamenají změny 275 zákonů, v kterých je maturita zmíněna, a my jsme o tom skutečně na ty kulaté stoly, to nebude jenom politická diskuse, ale budeme mít snahu také o odbornou diskusi. Já se pravidelně potkávám s různými asociacemi od Asociace ředitelů mateřských škol až po Konferenci rektorů, z které zrovna přicházím sem na interpelace, a všechny tyto organizace včetně třeba Unie středoškolských studentů, všichni budou mít možnost se k tomu vyjádřit.

Tím neříkám, že všem vyhovíme, protože ony mnohdy ty názory budou různé. Někdo bude prosazovat - když máme dát maturitu pro učiliště i pro nejprestižnější gymnázium, máme v podstatě dvě možnosti. Buď zvolíme dvě úrovně maturity, nebo zvolíme jakési středoškolské minimum. O jiné možnost nevím, rád - pokud někdo z vás ví o jiné možnosti - rád to od něj zjistím. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. A nyní předám slovo další interpelující, a sice paní poslankyni Berenice Peštové, ta byla vylosována na druhém místě. Prosím, paní poslankyně, předneste ústní interpelaci na pana ministra financí Zbyňka Stanjuru. Po vás se připraví pan poslanec Igor Hendrych. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, spotřební daň z nafty a benzinu se od začátku června do konce září snižuje o fantastickou korunu padesát na litru. Při vašem obhajování v Senátu jste senátorům při schvalování řekl, že v případě nafty by snížení na minimální hranici stanovenou v Evropské unii mohlo být trvalé. Toto čtyřměsíční snížení daně, které nejen já, ale i drtivá většina obyvatel považuje za nedostatečné, je vládní reakcí na zvýšení cen pohonných hmot, které podle analytiků způsobily hlavně inflační tlaky a invaze ruských vojsk na Ukrajinu.

V Německu se během včerejšího dopoledne hýbaly ceny dolů, a to dvakrát. Po dlouhé době tak nezačínaly ceny na tamních stojanech dvojkou. To znamená, že některé čerpací stanice v Německu měly levnější pohonné hmoty než řada pump v České republice. Evropští spotřebitelé se pravděpodobně budou muset a musí připravit na další růst cen. Důvodem je plánovaný evropský zákaz na dovoz ruské ropy a postupné uvolňování striktních protipandemických opatřeních v Číně. Ekonomové očekávají citelný nárůst globální poptávky po ropě, který se v souvislosti s evropskými restrikcemi vůči Rusku promítne do cen pohonných hmot. Včera už cena ropy Brent prolomila několikatýdenní cenová maxima.

A moje dvě otázky. První: Jak probíhají kontroly marží prodejců pohonných hmot, abychom, jak jste říkal, měli jistotu, že snížení spotřební daně se plně promítne do celkových cen? A druhá, koruna padesát asi nebude ten správný lék. Tak by mě zajímalo, co máte v zásobě dalšího. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a nyní má slovo pan ministr financí. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo. Pominu ironický tón, nebudu stejně ironický, i když bych mohl. Pro paní poslankyni, vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně. Němci jsou na stejné minimální hranici u nafty jako Česká republika, ale do 31. května měli vyšší zdanění než Česká republika. V této chvíli je stejné zdanění v Německu i v České republice. A protože výchozí stav bylo vyšší zdanění, logicky ta sleva je vyšší. Konkrétně to znamená, že v Německu byla cena u nafty 11,90 do 21. května v českých korunách ekvivalent, a nyní je to 8,40, to je evropské minimum, u nás byla 9,90, je to také 8,40. Takže je naprosto logické, když někdo jde, rychle se zvýší hranice na tu minimální, tak je ten pokles vyšší. To znamená, v této chvíli nejenom v Německu, Polsku, v České republice jsme na stejné minimální hodnotě. A víte stejně dobře jako já, že je to harmonizovaná hodnota, tudíž nemůžeme jít níže, ani Německo není níže.

Marže probíhají tam, kde probíhat mohou, to znamená, kromě zhruba 90 % trhu čerpacích stanic, zhruba 90 % z těch tří tisíc veřejných čerpacích stanic, probíhají od 1. května také u všech distributorů, těch je mnohem méně. Když si vezmu ty nejvýznamnější, je to méně než deset. Pak samozřejmě jsou ty úplně nejmenší, ale je to jednodušší. Celková indikativní marže velkoobchod, maloobchod, to znamená jak distributoři, tak čerpací stanice, je nižší než 5 korun, je nižší než v Německu nebo v Polsku v porovnání, a my to budeme kontrolovat právě proto, abychom jasně viděli, že ta cena se skládá z ceny, která je na světové burze v Rotterdamu. Pak je tam cena rafinerií. To ovšem těžko můžeme kontrolovat, ceny například rafinerie Slovnaft, která leží v Bratislavě. Ale pak už kontrolujeme marži distributorů, marži čerpacích stanic a celou daňovou zátěž, to znamená, správné snížení o korunu osmdesát, protože koruna padesát je spotřební daň a ze spotřební daně se ještě počítá DPH. A všichni ví, že budeme důsledně trvat, aby se to plně promítlo do koncových cen. Včera to už bylo na většině čerpacích stanic. Na všech ne, oni argumentují tím, a ten argument je vlastně relevantní, že to se platí v okamžiku, kdy se to uvolňuje z celních skladů, že ten benzin či nafta byly uvolněny před 21. květnem. Ale například státní firma ČEPRO, přestože dnes má stejný přístup, samozřejmě že měla už také uvolněno a nakoupeno před 1. červnem, tak k včerejšímu dni snížila ceny benzinu a nafty o takřka 2 koruny, to znamená více než o těch korunu osmdesát, což odpovídá DPH. V těch kontrolách budeme pokračovat až do konce září, to znamená, po celou dobu, kterou Sněmovna a Senát schválily, že spotřební daň bude nižší.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane ministře, a vnímám zájem o doplňující otázku, je tomu tak? Prosím, paní poslankyně, ujměte se slova.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Tak mně je samozřejmě zcela jasné, že nejste schopni ovlivnit cokoliv, ale jestli jste dobře zaznamenal, samozřejmě jsem zde zmínila, že cena ropy Brent prolomila vlastně několikatýdenní cenové maximum, takže ve své podstatě, vy i když se budete snažit tady nějaké opatření dělat, ta cena stejně půjde nahoru, takže ono se stejně nic nezmění.

A jestli jste zaznamenal - já jsem se samozřejmě koukala, mám pocit, že to bylo asi před dvěma dny, když jsem přišla z Poslanecké sněmovny, tak jsem si pustila ČT24 a byl tam pan Kovanda, který jasně říkal, že se musíme díky těm sankcím, které se připravují - a o nich víme - samozřejmě se musíme připravit na to, že cena pohonných hmot půjde ještě nahoru. Takže ve své podstatě opatření, která tady konáte, možná jsou bohulibá, ale v každém případě budou neúčelná.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, paní poslankyně, a slova se ujme pan ministr.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Spotřební daň je fixní částka, ne procentuální, to znamená, koruna osmdesát se ušetří, ať je základ 20, 30 nebo 40 korun, to si určitě rozumíme. To znamená, pokud bychom nedali nic, tak při zvyšujících se cenách ropy, což se samozřejmě nedá vyloučit vzhledem k embargu, to s vámi souhlasím, by ta cena byla o korunu osmdesát vyšší. Já to nepovažuji za neúčelné opatření, protože kdybychom se shodli, že je to neúčelné, tak bychom nedělali nic a bylo by to o korunu osmdesát víc. To je samozřejmě možné. Vydali jsme se jinou cestou, ale mám pocit, že proto hlasovala celá Sněmovna. Teď nemyslím všichni přítomní, ale myslím, že většinově všechny kluby tento návrh podpořily, a bylo to ve Sněmovně i v Senátu.

Jenom k tomu Německu chci říct, že tam to omezení je na tři měsíce, u nás na čtyři měsíce. A platí, co jsem říkal, i dopravcům, že budeme vyhodnocovat a že je možné, že u nafty by to bylo trvalé opatření - ne z důvodu vysokých cen, ale z důvodu konkurenceschopnosti našich dopravců, že pokud ta spotřební daň je harmonizovaná a v okolních státech bude minimální hodnota, tak by byla konkurenční nevýhoda našich dopravců, kdyby ta hodnota byla vyšší než v okolních státech, protože řekněme si otevřeně, přímými konkurenty našich dopravců nejsou dopravy ze Španělska nebo z Portugalska, ale ze sousedních zemí. Proto o tom přemýšlíme a je možné, že to opatření se stane nakonec trvalým, pokud to schválí Sněmovna a Senát.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A tímto můžeme přistoupit k další interpelaci pana poslance Igora Hendrycha a připravit se může paní poslankyně Margita Balaštíková. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené dámy, vážení kolegové, vážení pánové, já mám interpelaci na pana ministra Víta Rakušana, který tady asi dneska není, tak předpokládám, že dostanu písemnou odpověď, a to ve věci možné substituce obecních policií soukromými bezpečnostními službami v zajištění veřejného pořádku.

Dostal jsem se k informacím z Kolegia ředitelů městských policií statutárních měst a hlavního města Prahy, že se ustavila na Ministerstvu vnitra pracovní skupina, která intenzivně pracuje na zákoně o bezpečnostní činnosti podnikajících osob, a v rámci tohoto zákona by měl být ustanovený paragraf, který by měl v podstatě umožňovat obcím, respektive svazkům obcí, aby uzavíraly koordinační dohody i s bezpečnostními agenturami - když to řeknu laicky, v případě, že nemají městskou policii, respektive v případě, že se rozhodnou, že městská policie pro ně nebo obecní policie je pro ně příliš drahá. V tuto chvíli bych chtěl nějakou průběžnou informaci o stavu tohoto legislativního procesu. Já osobně mám k tomu řadu výhrad, které - v případě, že by tenhleten tisk nakonec prošel do legislativního procesu, neboť v podstatě zajišťování veřejného pořádku soukromoprávními subjekty považuji za poměrně vážný negativní společenský jev - ale počkám si tedy na výsledek. Momentálně mě zajímá průběžná informace. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Velmi děkuji za dodržení času, pane poslanče, a skutečně, pan ministr je řádně omluven, dostanete odpověď písemně do 30 dnů.

Ještě načtu došlou omluvu, sečkejte, prosím, a sice paní místopředsedkyně Jana Mračková Vildumetzová se omlouvá dnes mezi 16.15 a 21. hodinou z rodinných důvodů. Opět připomínám, končíme dnes v 18 hodin.

A prosím, paní poslankyně, ujměte se slova.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Takže dobrý den, dámy a pánové. Vážený pane nepřítomný ministře, na změnu majitele kunovské letecké společnosti Aircraft Industries reagovaly odbory i vedení firmy pozitivně. Zhruba tisícovka zaměstnanců se však o změně dozvěděla až na firemním mítinku. Do českých rukou tak přešel tradiční výrobce civilních letounů po čtrnácti letech. Válka na Ukrajině kvůli ruskému vlastníkovi táhla kunovickou firmu ke dnu. Výroba letadel dosud vlastnila společnost Ostov, jež je spojována se jménem ruského oligarchy Iskandera Machmudova. Letecká výroba je pro náš uherskohradišťský region stěžejní. Kromě toho, že na výrobu Aircrafts Industries je navázána řada místních firem, další tisíce lidí mají zaměstnání u jiných leteckých společností, které souvisí právě s touto firmou. Přímo v Kunovicích jde například o firmy 5M a Evektor. Chci se zeptat prosím, zda chystáte nějaké systémové řešení pro firmy nacházejících se v podobné krizové situaci z důvodu protiruských sankcí? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za vaši interpelaci, paní poslankyně. Opět pan ministr je řádně omluven, obdržíte odpověď písemně.

A nyní přistupujeme k interpelaci pana poslance Lubomíra Brože a následovat bude pan poslanec Karel Rais. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji. Vážený pane ministře Jurečko, již přes 4 000 lidí podepsalo výzvu k ukončení netransparentní spolupráce Ministerstva práce a sociálních věcí s organizací Hnutí pro život. Mluvčí vašeho ministerstva ve svém vyjádření potvrdila, že ministerstvo s hnutím spolupracuje a že pozitivně vnímá úsilí, které hnutí vyvíjí. Od té doby jste se však nevyjádřil k tomu, že Ministerstvo práce a sociálních věcí svou spolupráci s tímto hnutím ukončilo. Zprávy v médiích se v tomto velmi, velmi různí.

Hnutí pro život svými aktivitami usiluje o zákaz práva na potrat. Radim Ucháč, předseda hnutí, dokonce říká, že zákaz potratů je příliš málo. Říká: "Nechceme jenom zakázat potraty, chceme hlavně změnit kulturu v naší zemi." Mám obavy, jak si tuto změnu kultury Hnutí pro život představuje. Hnutí pro život v minulosti mimo jiné prosazovalo odepřít obětem znásilnění ruskými vojáky ve válce na Ukrajině právo na přístup k postkoitální antikoncepci. Mluvčí hnutí uvedla, že se ženy na Ukrajině mají raději znásilnění bránit a že po porodu má oběť znásilnění po pachateli požadovat výživné.

Svými aktivitami Hnutí pro život ohrožuje životy a zdraví žen i v České republice. Nedávno například doporučovalo ženám, které se potýkají s život ohrožujícím mimoděložním těhotenstvím, aby nepodstupovaly život zachraňující zákrok a počkaly, zda embryo nesestoupí do dělohy, což je nesmysl a život ohrožující přístup.

Hnutí přitom funguje velmi netransparentně a není jasné, jaké jsou zdroje jeho financování. Mimo jiné je však známo, že se hnutí účastní konferencí World Congress of Family, které jsou sponzorovány spolupracovníky Kremlu, a ti na konferencích Rusko také zastupují. Aktivity hnutí přitom nijak neodrážejí společenské vnímání v České republice, protože dle průzkumů právo svobodné volby ženy na přístup k interrupci má podporu skoro 70 % veřejnosti.

Vážený pane ministře, ukončil jste již spolupráci s Hnutím pro život, případně kdy tak hodláte učinit? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, opět obdržíte odpověď písemně. Nyní prosím interpelaci pana poslance Karla Raise na pana ministra Petra Gazdíka a připravit se může paní poslankyně Jana Berkovcová. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Karel Rais: Přeji dobrý den. Vážený pane nepřítomný ministře, vládní kabinet nedávno projednal 3% růst platů učitelů se zástupci představitelů škol a odborů. Tento slib vláda uvedla ve svém vládním prohlášení. I přes sliby pana ministra a některých členů vlády, že se nebude sahat na platy učitelů, došlo k navýšení pouze o 2 %, a to jenom u pedagogických pracovníků regionálního školství. Připomínám, že dnešní inflace se pohybuje kolem 14 %, a tak, jak vždycky říkali politici před námi, zdroje jsou, protože inflace přinesla asi 70 miliard korun. Čili první dotaz: Kdy a jakým způsobem budete řešit zaostávání platů školských pracovníků v době mimořádně vysoké inflace?

Druhý dotaz je věnován navýšení platů nepedagogických pracovníků, na které jste v programovém prohlášení zcela zapomněli. Možná proto školské odbory žádají také zvýšení platů pedagogů alespoň o 10 %, což by dělalo 850 milionů korun, a proti inflačnímu navýšení 70 miliard korun jsou to svým způsobem zanedbatelné peníze. Čili druhý konkrétní dotaz: Kdy se uskuteční reálné přidání nepedagogických pracovníků regionálního školství alespoň o zmíněných 10 %?

Jenom připomínám, že výdělky nepedagogických pracovníků ve školství, jako jsou třeba školníci, uklízečky a chůvy, jsou zhruba 26 000 korun měsíčně. Průměrná mzda byla loni podle Českého statistického úřadu 37 000 korun měsíčně a průměrný plat učitelů 47 000.

Omlouvám se, že jsem řekl, že pan ministr je nepřítomen. Vidím, že to stihl, takže třeba dostanu i odpověď. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji vám. Všichni jsme rádi, že to pan ministr stihl, může se vydýchat a ujmout se slova. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík Hezké dobré odpoledne. Pan ministr trhl rekord ve stovce. Vážený pane poslanče, předně velmi dobře víte, že bohužel jsme zdědili rozpočet, kdy Česká republika má nejrychlejší růst veřejného dluhu ze všech zemí Evropské unie. Já bych si strašně přál, abychom mohli jak pedagogům, tak nepedagogům navyšovat plat na úrovni 130 % a ještě víc, ale bohužel, naše vláda vznikla až 17. prosince a stav, který jsme zdědili, nebyl úplně růžový, nehledě na to, že některé výdaje, které už byly mandatorními výdaji, třeba navýšení důchodů, nebyly zahrnuty v rámci státního rozpočtu, a tudíž těch peněz nebylo mnoho.

Máte pravdu, a v tom se s vámi ztotožňuji, že u nepedagogických pracovníků, zvláště teď po druhém navýšení důchodů, se u některých z nich dostáváme na stav, kdy čistá mzda nepedagogického pracovníka, ať už je to kuchařka, školník nebo uklízečka, může být nižší než průměrný důchod. Mnozí ředitelé se to snaží řešit tím, že přesunují prostředky z pedagogických pracovníků. Já jsem pro to udělal to, že Ministerstvo školství navrhuje celkem 1,7 miliard korun na navýšení státního rozpočtu na mzdy nepedagogických pracovníků v tomto roce. Zda budu úspěšný, zda se vláda pro to rozhodne či nerozhodne, v tuto chvíli nevím.

Co se týká pedagogů, již v minulém volebním období jste ve Sněmovně, pane poslanče, hlasoval pro návrh zákona o pedagogických pracovnících, který se ale nakonec vrátil ze Senátu a ve kterém bylo garantováno 130 % na platy pedagogických pracovníků. Bohužel to bylo právě vaše hnutí ANO společně s dalšími stranami, které neumožnilo jeho schválení před koncem volebního období, proto tento zákon spadl pod stůl.

Pro naši vládu jsou platy pedagogických pracovníků prioritou, proto zákon o pedagogických pracovnících předkládáme znovu. A znovu, jak můžete najít v eKLEPu, výslovně uvádí, že se počítá se 130 % objemu průměrné mzdy na místo jednoho pedagogického pracovníka.

Vy se ptáte také na to, že reálné platy byly navýšeny pouze o 2 %, nicméně druhé číslo, které je pro mě jako ministra školství významné, je číslo 20 %, a to je, že naše vláda a Ministerstvo školství se bude snažit, aby každý ředitel měl 20 % objemu prostředků na mzdy možnost mít na nenárokové složky platu, tudíž může velmi diferencovat, a to, co vy říkáte o 2 či 3 procentech, jsou pouze tabulkové platy, o kterých jsme se bavili, ale do mzdy počítáme i nadtarifní složky, a pokud - a ono se to i v tomto roce daří - má ředitel 20 % na nadtarifní složky, skutečně může diferencovat a v případě, že někdo neplní dobře svou práci učitele, a dostane tudíž minimální nadtarifní složky, někdo jiný může dostat takřka 40 % na nadtarifní složky, kdo dělá svoji práci dobře, a to už je za mě poměrně silná motivace.

Ptal jste se v závěru ještě na ONIVy. Tam se skutečně projevila na začátku tohoto roku, a bohužel je to taktéž tím, že první tři dny nemocenské začaly být propláceny a v prvním čtvrtletí tohoto roku jsme čelili opět další vlně covidové pandemie, takže se poměrně často stávalo, že pedagogové marodili nebo byli v karanténě, tím pádem opravdu mnoho škol čerpá velmi nadprůměrně takzvané ONIVy (Předsedající upozorňuje na čas.) - a to vám řeknu zbytek příště.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Myslím, že vám doplňující otázka dá prostor, vidím, že je o ni zájem. Prosím.

 

Poslanec Karel Rais: Já bych se vás s dovolením zeptal spíše jako člena vlády než jako ministra, protože když se tady projednávalo vládní prohlášení, tak jsem byl jedním z těch, kteří kritizovali tu nekonkrétnost. Tam byl jediný údaj, a to byla právě ta 3 % navýšení platů pracovníků ve školství. A teď je vlastně jasné, že šlo jenom o 2 %, čili ten dotaz je: Když vláda věděla, jaká je reálná situace, v jakém v uvozovkách špatném stavu jste to dostali, proč jste tam psali údaje, o kterých víme, že za čtvrt roku nejsou splněny?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Dobrá. Prosím, pane ministře.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík Já se omlouvám. Myslím, že jde o nějaké nedorozumění, protože programové prohlášení vlády vláda předkládala až po tom, co jsme schválili onu tabulku pedagogických pracovníků, kterou jsme schválili myslím posledního prosince.

Ta čísla, která jsou pro mě zásadní a která jsou v programovém prohlášení vlády, jsou tři. Dvě z nich už jsem tady jmenoval. První číslo je 130 % objemu průměrné mzdy na jednoho pedagogického pracovníka. Ještě je nutno dodat, co je to ta průměrná mzda. Průměrnou mzdu beru při klasickém rozpočtovém cyklu. Vycházíme z predikce Ministerstva financí, která se dělá čtyřikrát ročně, takže v červnové predikci je to číslo průměrné mzdy a z té se vezme 130 % na jednoho pedagogického pracovníka. Schválí se státní rozpočet v procesu, který trvá řekněme od července nebo od června do schválení Poslaneckou sněmovnou, většinou někdy v prosinci. Takže neberme pak prosincové nebo zářijové číslo, skutečně budeme brát červnové číslo. Druhé číslo, které je pro mě zásadní, je číslo 20 % na nadtarifní složky tak, abychom mohli motivovat. Třetí číslo, ke kterému vládní prohlášení mluví, je číslo 5,2 % HDP na školství, ke kterému bychom se rádi přiblížili. To jsou moje čísla, to jsou moje konkrétní cíle v číslech. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane ministře. Přistoupíme k další interpelaci paní poslankyně Jany Berkovcové. Rovnou řeknu, že pan Richard Brabec stahuje, a následovat poté tedy bude paní poslankyně Jana Hanzlíková. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji. Vážený pane ministře Kupko, dovolte mi, abych na vás vznesla dotaz, který se týká stavby silnice I/33 - obchvat Jaroměře, který navazuje na úsek dálnice D11 u obce Heřmanice a měl by po svém dokončení odvést také tranzitní dopravu směrem k polské hranici Náchod - Kudowa Zdrój. Tato stavba je velice důležitá s ohledem na zdraví a bezpečnost obyvatel Jaroměře a dotčených obcí Čáslavky, Dolany a Svinišťany, které jsou zatíženy enormním provozem mezinárodní dopravy na původní silnici I/33, nehledě na další obce Heřmanice, Běluň a Krabčice včetně určitých částí Jaroměře, kde si řidiči našli nové alternativní cesty, jak se dostat z konce dálnice D11 na stávající silnici I/33. Vážený pane ministře, jak je možné, když je z veřejně dostupných zdrojů známé, že uvedená stavba již má vydané stavební povolení, realizaci vyhrála firma Metrostav Infrastructure, počasí přeje, ale na stavbě nikde není ani známka jakékoliv stavební činnosti? Existují nějaké důvody, proč se na stavbě nic neděje? Pokud ano, jaké jsou kroky a konkrétní termíny k jejich řešení? Obyvatelé se ptají, kdo opraví a nahradí vzniklé škody na silnicích třetí třídy a místních jaroměřských silnicích, které tím, že není obchvat hotový, jsou již nyní v dezolátním stavu způsobeným nadměrnou dopravou. Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. Pan ministr je řádně omluven a opět obdržíte odpověď v rámci lhůty 30 dnů.

Následuje interpelace paní poslankyně Jany Hanzlíkové, poté se může připravit pan poslanec Patrik Nacher. Prosím.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, vážený pane nepřítomný ministře, není jistě třeba připomínat vysokou potřebnost sociálních služeb, které poskytují někdy až životně důležité služby nejohroženějším skupinám obyvatel. V současné době ale poskytovatelé sociálních služeb zažívají obrovskou nejistotu v oblasti svého financování pro rok 2022. V minulém týdnu byla totiž zveřejněna tabulka dotací MPSV na dotační titul poskytovatelům sociálních služeb s nadregionální či celostátní působností pro rok 2022. Většina dodací je snížena oproti roku 2021 přibližně o 25 % a to se stává v době, kdy sociální služby řeší velké problémy s vysokými cenami pohonných hmot, energií a mnoha dalších komodit. Takto ponížené poskytnuté dotace by pro některé poskytovatele byly v této složité situaci prakticky likvidační.

Také Národní rada osob se zdravotním postižením považuje současnou situaci za velmi dramatickou a upozorňuje, že nedojde-li k dofinancování sociálních služeb, a to nejen na loňskou úroveň, může hrozit i kolaps části systému. Proto bych od pana ministra ráda slyšela nebo dostala písemnou odpověď, jaké plány má v oblasti financování sociálních služeb v roce 2022 a zda vzhledem k situaci se zvyšujícími se cenami energií a pohonných hmot budou naopak finance pro sociální služby navýšeny. Děkuji za případnou písemnou odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za vaši interpelaci. Odpověď určitě nebude případná, ale jisto jistá. Nyní pan poslanec Patrik Nacher, připraví se pan poslanec Radek Koten. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, vážené poslankyně, vážení poslanci, napotřetí už jsem se konečně dostal k mikrofonu k tématu hromadných žalob. Poprvé se pan ministr omluvil a já jsem to nechtěl nechávat na písemnou odpověď, tak jsem se také omluvil. Podruhé jsem to stáhl a změnil jsem pořadí, takže jsem stáhl interpelaci. Dneska je to potřetí a pan ministr - nebo jeho sekretariát - mi dneska volal, že tady stejně teď nebude. Tak já už to prostě měnit nebudu, takže budu požadovat písemnou reakci. Přijde mi to trošičku smutné napotřetí, zvláště po včerejším úspěchu s milostivým létem, ale co se dá dělat.

Institut hromadného řízení a hromadných žalob je podle mě zásadní věc v oblasti ochrany spotřebitele a tato vláda se zavázala, že bude dbát a bude přijímat takové normy - připomínám, třeba tady bude insolvenční novela - které zlepší postavení spotřebitelů. Tady ve Sněmovně byl vládní návrh, který se týkal hromadných žalob, a ten byl pozměněn po celou dobu, jak se vytvářel, tak, aby to zamezilo šikanózním žalobám, což je obava některých subjektů a politiků. I přesto nová vláda ten návrh - novelu - stáhla.

Můj dotaz je prostý: Kdy vláda České republiky sem přijde se zákonem o hromadných řízeních neboli s institutem hromadných žalob, v jakém termínu, v jaké podobě? Protože pokud nikoliv, jsem připraven to tady podat jako poslanecký návrh, tu předchozí verzi.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Konstatuji, ano, pan ministr je řádně omluven z pracovních důvodů a současně vy samozřejmě obdržíte písemnou odpověď.

Ještě doplňuji, že právě dorazila omluva pana ministra Stanjury, pana ministra financí, a sice od 16.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Nyní předávám slovo panu poslanci Radku Kotenovi s jeho interpelací, připraví se paní poslankyně Taťána Malá. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, vážená paní předsedající. Dámy a pánové, kolegové poslanci, já bych měl několik dotazů na pana ministra. Lidé mi píší - tedy nejenom na Ministerstvo průmyslu a obchodu a na ostatní státní instituce - v tom smyslu, že v podstatě všude jsou na státních institucích vyvěšeny ukrajinské vlajky, nicméně mnohde chybí ta česká. Jeden z dotazů by tedy směřoval tam, zda to je Ministerstvo průmyslu a obchodu Ukrajiny, anebo zda tedy to je ještě Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky.

Dále bych se chtěl zeptat - protože to přímo zaznělo i v médiích - že snad vláda uvažuje o tom, že by se měl nějakým způsobem rozdělit ČEZ. Tak nevím, jestli na nějakou ziskovou část a neziskovou část, nebo nevím, jak to vláda myslí? Tak to by byla moje druhá otázka.

Potom jsem se chtěl zeptat ohledně koupě zásobníků od RWE, které jsou tedy nyní na prodej, protože jsem se díval na energetickou koncepci Maďarska, která byla publikována někdy v roce 2012, a myslím si, že v mnohém by se mohla tato vláda poučit a mohla by mnoho věcí dělat podobně jako maďarská vláda, protože tam tento problém s energiemi nemají. Nemají tam dokonce ani problém s pohonnými hmotami a myslím si, že ještě nějakou dobu tam problémy nebudou mít vůbec. Takže to je jedna z dalších otázek, zda tedy si vezmeme nějaký kladný příklad ze země, kde to funguje, anebo zda polezeme stále servilně do oprátky Bruselu a budeme se pořád na Brusel vymlouvat, že my nemůžeme a tak dále. Děkuji za odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za vaši interpelaci. Pan ministr je omluven ze zdravotních důvodů a dostanete odpověď písemně.

Nyní přistoupíme k interpelaci paní poslankyně Taťány Malé na pana ministra školství Petra Gazdíka. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslankyně Taťána Malá: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dobré odpoledne, kolegyně, kolegové, já bych se ráda, pane ministře, zeptala a položila vám otázku týkající se organizace maturitních zkoušek a přijímacích zkoušek na vysoké školy v následujících letech. Jde o to, že v letošním roce maturitní zkoušky a přijímací zkoušky na vysoké školy probíhají vlastně průběžně během termínů dubna a května a celá řada studentů a rodičů si stěžuje na to, že nejsou schopni se dostatečně připravovat na přijímací zkoušky na vysoké školy, protože je velmi časté, že poté, co složí nějakou část maturitní zkoušky, hned následující den následuje zkouška na vysokou školu. Takže bych se chtěla zeptat, jestli připravujete nějakou koordinaci tady těchto zkoušek v následujících letech nebo jak k tomu ministerstvo přistoupí. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní odpověď pana ministra školství, mládeže a tělovýchovy. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík Vážená paní předsedající, vážená paní poslankyně, přestože mě poměrně překvapuje, že tento problém jste zaznamenala až po osmi letech vlády, v které byla ANO, rozumím. Přesto vám rád vyjdu vstříc a budu se ten problém snažit řešit. Ministerstvo stanovuje termíny konání didaktických testů společné části maturitní zkoušky v jarním období každoročně a s dostatečným předstihem. Pro letošek jej stanovila vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, toto období, na rozmezí mezi 2. až 15. květnem. Vždy ta vyhláška je vydána do 15. ledna daného roku, čímž se Ministerstvo školství snaží, aby se právě sladily přijímací zkoušky na vysokých školách a termíny maturitních zkoušek. Konkrétní termíny konání profilové části maturitní zkoušky stanovuje ředitel školy. Ministerstvo kromě tohoto daného rozmezí ty zkoušky nijak neovlivňuje. Ředitel školy má pravomoc vytvořit časový rozpis konání ústních zkoušek například v daném zkušebním termínu dané třídy tak, aby den, kdy žák koná přijímací zkoušky na vysoké škole, nemusel konat profilové maturitní zkoušky, což je vstřícný postoj školy k jejímu žákovi. Tato dlouhodobě užívaná praxe není novinkou ani pro vysoké školy a v ideálním případě by termíny svých přijímacích zkoušek měly přizpůsobit právě rozmezí termínů maturit, které mají zveřejněné už v lednu. Určení konkrétních termínů přijímacích zkoušek je ale v gesci vysokých škol.

Je strašná škoda, že jsem o té otázce nevěděl, protože jsem sem přišel ze zasedání konference rektorů. Hned bych je o tomto problému informoval a slibuji vám, že se budu snažit tu problematiku řešit, byť možnosti jak vyhlášky, tak Ministerstva školství jsou v tomto směru omezené zákonem. Budu ale apelovat na pány rektory a jejich dobrou vůli. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a my můžeme přistoupit k další interpelaci, a sice pana poslance Vladimíra Zlínského na paní ministryni Helenu Langšádlovou. Připraví se paní poslankyně Pošarová v mezičase. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, mám na vás dva dotazy. Mohla byste nás informovat o tom, či u nás docházelo, případně dochází ke sběru biologického materiálu za účelem získání informací o genetickém složení naší populace, ať již tedy s jejím souhlasem, nebo bez souhlasu našich občanů?

Druhá otázka: probíhal na našich vědeckých pracovištích nebo probíhá výzkum s podporou či bez podpory zahraničního kapitálu, když jsou upravovány a nově syntetizovány metodami genetického inženýrství a syntetické biologie nebezpečné nebo potenciálně nebezpečné humánní nebo zoonotické patogeny, tedy viry, bakterie či houby, a jestli se zde provádí výzkum, který by mohl být využit směrem k vývoji genetických biozbraní a směrem k ochraně před jejich působením a vývoj syntetických organismů i za jiným účelem, ovšem který by mohl být potenciálně nebezpečný lidskému zdraví nebo biosféře planety Země? Děkuji za odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane poslanče, a nyní se ujme slova paní ministryně. Prosím.

 

Ministryně pro vědu a výzkum ČR Helena Langšádlová Děkuji za slovo. Vážený pane poslanče, co se týče té první otázky, jsem přesvědčena, že naši vědci postupují v souladu se zákony a se stanovenými pravidly a že co se týče sběru biologického materiálu, tam je postupováno pouze se souhlasem jednotlivých aktérů. Když se podívám na pravidla, která jsou pro nakládání s těmito materiály, a doporučuji vaší pozornosti zejména informace, které jsou poskytnuty veřejně Národním centrem pro biotechnologické informace, tak v případě, že se jedná o výzkum například nějakých smrtících patogenů, probíhá to vždycky za nejpřísnějších možných bezpečnostních podmínek. Vzorky těchto patogenů jsou uloženy v trezoru a pracovník bez patřičného oprávnění nemá k těmto vzorkům přístup. Určitě platí, že etická otázka v případě vědy je naprosto zásadní, a jsem přesvědčena, že nedochází k tomu - a nejsou mi známy skutečnosti, že by docházelo k odběru těchto velmi citlivých vzorků, a tudíž i informací, které by mohly být pak zneužity. Určitě musíme být v těchto otázkách velmi, velmi bdělí. Vím, že jsou to otázky citlivé i zneužitelné a musíme vytvářet takové i legislativní prostředí, které bude chránit zájmy občanů České republiky a dohlížet na eticky velmi citlivé nakládání s těmito vzorky.

Když jste se bavil o tom, jestli je mi známo, jestli jsou tady nějak upravovány nějaké vzorky, že si to dělají nějaké nadnárodní společnosti, toto mi není známo. Nicméně jsem zase přesvědčena, že musí platit obecná pravidla, že musíme dohlížet na to, aby tato pravidla byla dodržována. A tak, jak jsem se seznámila například a konzultovala jsem tyto otázky v té obecné rovině, tak mi opravdu není známo, že k tomuto zneužívání by v České republice docházelo.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, paní ministryně, a je zájem o doplňující dotaz? Ano. Ujměte se slova, prosím.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Paní ministryně, děkuji za odpověď. Já jsem to naschvál nadnesl, tuto otázku, protože se asi s tím budeme potýkat v budoucnu, že se tento výzkum bude dále rozvíjet, a ta bezpečnostní opatření nepovažuji za dostatečná. Jenom tady zmíním volně přístupnou práci - nebudu zmiňovat pracoviště ani jména, ale je to volně přístupné na internetu. Ta práce se jmenuje Genetická manipulace u patogenních spirochet, kde je popsáno, že "pomocí plazmidů byly geny spirochet inaktivovány nebo byly do jejich genomu vkládány geny nové či upravené. Podařilo se docílit náhodné i cílené mutageneze a u některých také transdukce bakteriofágem. Doposud nebyla geneticky modifikována Treponema pallidum. Pro ni by mohly být použitelné metody aplikovatelné u ostatních spirochet." Jedná se o bakalářskou práci, tak si nedělejme iluze (Předsedající: Čas, prosím.), co se odehrává na jiných pracovištích.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Čas, prosím. Děkuji a paní ministryně ještě zareaguje. Prosím.

 

Ministryně pro vědu a výzkum ČR Helena Langšádlová Pane poslanče, mně tato bakalářská práce samozřejmě není známa. Velice ráda se s tím seznámím, a pokud byste měl jakákoliv podezření, že k něčemu, co je nebezpečné a eticky nepřijatelné, dochází, tak ráda se s tím seznámím.

Samozřejmě platí to, že se velmi rychle proměňuje svět okolo nás a že možnosti vědy s sebou přináší i rizika. A proto, pokud by docházelo k takovým změnám, které by vyžadovaly změnu třeba legislativních podmínek, je namístě, abychom se tím zabývali. Ale budu ráda, když si ověřím zdroj a přesvědčím se o tom, z čeho vychází. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji a my přistoupíme k další interpelaci, a sice paní poslankyně Marie Pošarové.

Ještě načtu omluvu pana poslance Oldřicha Černého z pracovních důvodů, dnes od 16.50 do konce jednacího dne.

Prosím, paní poslankyně, můžete se ujmout slova.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, mám dotaz bohužel na nepřítomného pana ministra Síkelu ohledně energie, zda zvažujete přijmout zákon na 50% zdanění zisků na energetické jádro? To je první otázka.

Druhá, zda zvažujete vykoupit za náhradu 30 % akcií ČEZu, abychom byli 100% vlastníky minoritních vlastníků?

Jak poradíte pracovnici zaměstnané na Finančním úřadě, která pracuje jako řadová úřednice s vysokou školou ekonomickou dvacet let, která má dvě děti, jak má zaplatit energie, když jenom její plat je ve výši veškerých energií - z čeho má tedy žít a živit dvě děti? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za vaši interpelaci, paní poslankyně. Pan ministr je omluven, obdržíte odpověď písemně.

Přistoupíme k interpelaci paní poslankyně Romany Fischerové, připraví se dále pan poslanec Roman Kubíček. Prosím, paní poslankyně, ujměte se slova.

 

Poslankyně Romana Fischerová: Děkuji za slovo. Mám tady interpelaci na pana ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu, který tady bohužel není.

Vážený pane ministře, současná vláda nedostatečně řeší problém zvyšujících se cen plynu. Mám ve svém okolí konkrétní příklad drtivého dopadu vzrůstajících cen plynu na české podnikatele. Můj známý vlastní ruční sklárnu ve Zlínském kraji. Jedná se o jednu z nejstarších a nejdéle fungujících skláren v České republice. U nás i ve světě má tato sklárna velmi prestižní postavení. Každý kousek výrobku z této sklárny je uměleckým dílem našich výrobků sklářů mistrů a teď vidíme, že zvyšování cen plynu, se kterým současná vláda nedostatečně nebojuje, může ohrozit celou její existenci. Tuto sklárnu drtivě zasáhlo dramatické zvýšení cen plynu, který je nezbytný pro jejich výrobu. V porovnání s loňským rokem jde o nárůst o neuvěřitelných 567 %. Pro tuto sklárnu znamená měsíční nárůst nákladů na provoz firmy až o 1,6 milionu korun, přičemž celkové provozní náklady se pohybovaly okolo 5,5 milionu korun. Takové zvýšení cen je tedy pro tuto firmu skutečně zásadní. Pokud by měli nárůst nákladů kompenzovat zvyšováním cen svých výrobků, museli by jednoznačně zdražit až o 30 %, což je nereálné, pokud chtějí zůstat konkurenceschopní. Loni kupovali jednu megawatthodinu za 16 euro, dnes je to za 95 euro. Nákladově to je o 22 milionů korun víc oproti loňskému roku. V lednu 2021 za energie zaplatili 500 000 korun, v roce 2022 už to bylo 3,1 milionu korun, je to o 2,6 milionu korun více. Při takovém zvýšení cen by přišli o své zákazníky, museli by sklárnu zavřít a propustit všech sto zaměstnanců. Týkalo by se to nejen sto zaměstnanců, ale i jejich rodin, protože na příjmech (Předsedající: Čas.) jsou odkázané celé rodiny. Vážený pane ministře (Předsedající: Prosím, vypršel čas.), jak stát, potažmo Ministerstvo průmyslu a obchodu, které dostatečně neřeší (Předsedající: Prosím, vypršel čas.) prudký nárůst cen zemního plynu, hodlá pomoci této sklárně v Květné? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Prosím velmi o dodržování času, všem musím měřit stejně. A nyní pan poslanec Roman Kubíček, připraví se paní poslankyně Iveta Štefanová. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený nepřítomný pane ministře, mám na vás několik dotazů. V tisku jsem se dozvěděl o požadavcích konsorcia o jednání o ceně při dostavbě dálnice D4. Vím, že proběhl kontrolní den. Chtěl bych informace o tom, zda práce na dálnici D4 pokračují dle harmonogramu, zda se plní rozpočtový rámec, který na tuto dálnici byl stanoven, zda není ohroženo dokončení této stavby, které je plánováno na rok 2024, a zda probíhají přípravné práce na doproudování rychlostní komunikace na silnici I22 z Písku do Českých Budějovic s tím, aby mohli navázat na tuto stavbu. Stačí písemně, jak je to do těch 30 dnů. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Samozřejmě přesně takto obdržíte odpověď. A nyní prosím paní poslankyni Ivetu Štefanovou, připraví se pan poslanec Zdeněk Kettner. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, mám interpelaci na pana ministra vnitra pana Víta Rakušana. Vážený pane ministře, v pondělí 30. května 2022 se v městské části Praha 10 v Malešicích začalo stavět takzvané stanové město, které má sloužit jako přechodné ubytování pro ukrajinské uprchlíky, a to s kapacitou asi pro 150 lidí. K tomuto mám na vás několik otázek.

Za prvé, jací uprchlíci budou nebo jsou ubytováni v těchto stanech - zda se jedná o válečné uprchlíky z Ukrajiny, kteří u nás mají dle lex Ukrajina nárok na vízum strpění, a pro tyto se pak bude následně hledat ještě trvalejší ubytování, anebo zda se jedná o romské uprchlíky z Ukrajiny, kteří mají zároveň maďarské občanství? Jak dlouho budou tito lidé v těchto stanech ubytováni a jaký je další plán? A pokud se jedná o uprchlíky s maďarským občanstvím, jak bude vláda dále postupovat v řešení tohoto problému? Chtěla bych se zeptat, zda už vláda jednala s maďarskou stranou ohledně tohoto řešení, zda někdo jednal s těmi uprchlíky, zda jim byla nabídnuta možnost a pomoc odcestovat k hranicím Maďarska, tedy do země, jejíž jsou občany a kde žádný válečný konflikt není? Děkuji vám za vaše odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za interpelaci. Odpovědi samozřejmě obdržíte jako všichni ostatní písemně. Nyní pan poslanec Zdeněk Kettner, připraví se pan poslanec Martin Kolovratník. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo. Můj dotaz se týká takzvané institucionalizace podpůrných pedagogických pozic, což samozřejmě rozhodně podpořím. Jde mi o to, že nyní se to bude pilotovat po dobu tří let a finance by měly přijít do škol až v roce 2025, přitom podobným způsobem v programu VIP kariéra od roku 2005 už to pilotováno bylo. Proč tedy ten tříletý odklad - jestli by to nešlo nějakým způsobem uspíšit?

Druhá věc, z návrhu vyplývá, že celkový počet školních psychologů a speciálních pedagogů by se měl zdvojnásobit. Mluví se ale o základních školách, takže vzhledem k situaci, která nastala na středním odborném učilišti v Praze, k té tragické události, zda se to bude týkat i středních škol?

A poslední dotaz. Nyní máme nějakých 100 úvazků ve středních školách, středních škol je přibližně asi 1 000, a 400 úvazků na základních školách, ale základních škol je 4 000, a my víme, že počet dětských psychologů a tak dál je nedostatečný. Takže zda je nějaký plán, jak docílit navýšení počtu těchto specialistů? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní s odpovědí pan ministr Petr Gazdík, prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík Vážená paní předsedající, vážený pane poslanče, mám na vás jednu zdvořilou prosbu, sledujte mě víc, prosím. Sledujte můj Twitter, moje sociální sítě i stránky Ministerstva školství. Z nich byste zjistil, že operační program Jan Amos Komenský byl spuštěn v minulém a v tomto týdnu. V tomto týdnu to byly právě střední školy, tedy i střední odborné učiliště, o kterém jste mluvil. Celkem je tam 9 miliard korun na příští tři roky pro základní školy a celkem 4 miliardy korun pro střední školy, takže je to dostatečné finanční zázemí z prostředků Evropské unie, které umožní vytvořit školní týmy psychologů, speciálních pedagogů, sociálních pedagogů, asistentů pedagoga, týmy, které budou stabilní, které nebudou odcházet vždycky, když skončí podpůrná opatření nebo se žák přestěhuje, nebudou odcházet a tím s sebou vezmou veškerou znalost konkrétního prostředí, konkrétních lidí a informace o nich a možné, jak jim konkrétně možno pomoct. Z toho právě ten poměrně štědrý příspěvek Evropské unie je proto, aby toto vyzkoušení, testování tohoto programu bylo na mnohem větší úrovni, na úrovni v podstatě takřka všech škol. A už po vyhlášení toho programu, několik hodin potom, začaly na Ministerstvo školství přicházet první žádosti. Je o to poměrně velký zájem a ten program je poměrně flexibilní.

Od začátku zavedení inkluzivního vzdělávání kromě této možnosti existují paralelně dva způsoby financování podpůrných pedagogických pozic na školách - národní v rámci poskytování podpůrných opatření druhého až pátého stupně ze státního rozpočtu a také ty z evropských peněz, o kterých jsem před chvilkou hovořil, to je v tuto chvíli operační program Jan Amos Komenský.

V roce 2025 chceme oba tyto systémy spojit do jednoho. Cílem je nastavit systém tak, aby služeb školního psychologa, speciálního pedagoga, sociálního pedagoga nebo asistentů pedagoga mohl využívat co nejširší počet žáků. Pokrýt se tak má i potřeba těch nejmenších škol pod 180 žáků, ve kterých není možné, aby tam psycholog působil na plný úvazek. Nově tedy ministerstvo nastavuje parametry poskytování pozic školního psychologa, speciálního a sociálního pedagoga se zohledněním velikosti škol, podílu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v nich. I tady vycházíme z programového prohlášení vlády a ostatně s tím počítá i vzdělávací Strategie 2030+.

Když jste se zmiňoval o financování - financování z evropských fondů, tam je vyjednána výjimka. Je velmi pozitivní, protože oni, když o tu šablonu požádají a bude jim přidělena, najednou dostanou od Ministerstva školství celou alokaci na příští tři roky. Tím se výrazným způsobem zvýší, když to řeknu byznysově, cash flow té školy a výrazně se zjednoduší administrace. Původně to financování bylo dvouleté, což znamenalo větší byrokratickou zátěž, než když teď je tříleté, takže ani v tomto nevidím problém.

Velmi rád i s vámi budu po roce, kdy provedeme vyhodnocení, nad daty vyhodnocení se budeme obracet k politické i odborné diskusi, jak právě nastavit následně národní financování od roku 2025. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a vnímám zájem o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji. Mám ještě jednu doplňující otázku. Obrátili se na mě ředitelé, kteří si to prostudovali, a ti mě informovali o tom, že v současnosti mají nárok na nějaký 3,5násobek úvazku, podle nových pravidel už by to byly pouze celé dva úvazky pro tyto pracovníky a o ni mají strach, aby po té změně nedošlo ke zhoršení těchto poskytovaných služeb. Tak se chci zeptat, jakým způsobem je to ošetřeno, aby nedošlo ke zhoršení?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a odpověď se dozvíme za chviličku po upřesnění. (Poslanec Kettner hovoří s ministrem školství v prostoru před řečnickým pultíkem.) Poprosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík Omlouvám se, tuto informaci v tuto chvíli nemohu potvrdit. Nemyslím si, že to tak úplně je. Zjistím, případně vám odpovím písemně. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji a nyní měla následovat interpelace pana poslance Martina Kolovratníka, toho ale nevidím přítomného v sále, čili interpelace propadá. Následuje pan poslanec Radek Koten a poté se připraví pan Patrik Nacher. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji. Vážená paní předsedající, dámy a pánové, vážený pane ministře, já bych se chtěl zeptat, protože vím, že Ministerstvo zdravotnictví mělo takový plán a mělo uzavřenou smlouvu na odběr vakcín proti covidu-19, a myslím si, že tento projekt stále běží, jednalo se o nějakých 950 milionů měsíčně. Asi všichni vnímáme, že v současné době nejsou žádná očkovací centra proti covidu-19. Myslím si, že už ten, kdo chtěl, se očkoval, a svým způsobem, pokud bychom postupovali s péčí dobrého hospodáře o svěřené prostředky daňových poplatníků, tak si myslím, že každoměsíční nákupy vakcín za téměř miliardu korun jsou bohužel jen plýtváním peněz zdravotních pojišťoven a potažmo daňových poplatníků.

Moje otázka tedy směřuje tam, zda tedy počítáte s tím, že vypovíte smlouvu, protože ta vakcína proti covidu-19 je vlastně na ten původní kmen, který v současné době tady mezi nemocnými již nekoluje, takže z mého pohledu - a nejsem tedy odborník na vakcinologii, ale z mého pohledu - je to očkování proti něčemu, co už tady není, a myslím si, že takovéto plýtvání penězi daňových poplatníků a pojištěnců je nehospodárné. Celkem za rok se dá říct, že to bude stát více jak 11 miliard, takže tam směřuje moje otázka. Vzhledem k tomu, v jaké jsme situaci, šetřit by se mělo skutečně na každém místě. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji i za dodržení času.

A ještě zkonstatuji došlou omluvu. Paní předsedkyně Alena Schillerová se omlouvá dnes mezi 16 a 18 hodinami z pracovních důvodů.

A já jen upřesním, že samozřejmě obdržíte odpověď písemně, také pan ministr Válek je omluven.

Následuje interpelace pana poslance Patrika Nachera a připravit se může paní poslankyně Romana Fischerová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji za slovo. Já už jsem byl tedy omluven od 17 hodin a tady musím férově říct u této interpelace, že pan ministr mi volal, omlouval se z dnešní účasti, takže já ten dotaz týkající se advokátních a notářských úschov, pokud jde o Sberbank, dám až na příští schůzi tak, aby pan ministr mohl odpovědět ústně. Takhle jsme se domluvili a já dohody držím. Díky.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji a nyní prosím paní poslankyni Romanu Fischerovou. Můžete se ujmout slova.

 

Poslankyně Romana Fischerová: Děkuji za slovo. Já tady mám interpelaci na pana ministra Víta Rakušana. Vážený pane ministře, ráda bych poukázala na problém, který trápí velké množství úředníků obcí, státních úřadů. Jde o to, že mnoho občanů zneužívá, nadužívá práva na informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Obcím často chodí dotazy od notorických stěžovatelů, v podstatě kverulantů, u kterých je na první pohled zřejmé, že spíše než o snahu získat informace jim jde o neúměrné zatěžování poskytovatele informací, tedy úředníků, kteří už tak jsou často přetíženi. Takoví kverulanti často žádají o nesmyslné informace nebo je požadují v obrovských objemech, čímž zatěžují úřady.

Vážený pane ministře Rakušane, dovoluji se vás zeptat, zda a kdy plánuje Ministerstvo vnitra předložit Poslanecké sněmovně novelu zákona o svobodném přístupu k informacím, která by pomohla úřadům zabývat se jejich hlavní činností a odmítat kverulantské žádosti o přístup k informacím? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za vaši interpelaci. Opět, pan ministr je řádně omluven, obdržíte odpověď písemně.

A co se týče následující interpelace, pan poslanec Martin Kolovratník stále není v sále, interpelace propadá, a přistupuje na řadu pan poslanec Lubomír Brož, pokud je v sále - také ho zde nevidím, pan poslanec Lubomír Brož nedorazil, jeho interpelace tedy také propadá. Následuje paní poslankyně Vladimíra Lesenská se svou interpelací, ani ta nicméně není přítomna, interpelace také propadá. Paní poslankyně Taťána Malá také není přítomna, čili jsme v kuriózní situaci, kdy dorazil pan ministr a nedorazili interpelující. Přistoupit můžeme k panu poslanci Karlu Raisovi. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Přeji dobré odpoledne. Mě teď mrzí, že skutečně tady není pan ministr, protože mám jednoduchou otázku, ale myslím si, že pro budoucnost tady té společnosti důležitou, a jde mně o to, kolik financí letos bude Ministerstvo školství investovat do práce s talentovanou mládeží. Na jednu stranu hovoříme o nutnosti vzniku nových startupů, podpoře mladých podnikatelů, podpoře talentů a podobně, propojení škol s praxí, a je otázka, co se vlastně letos konkrétního bude dělat. Když se podívám na statistickou křivku rozložení žáků a studentů, na jedné straně máme část společnosti, kterou podporujeme inkluzí, a tu inkluzi začala v podstatě kolegyně Valachová už před několika lety a samozřejmě se v tom bude muset pokračovat.

Ale na druhou stranu je potřeba taky se dívat i na druhou stranu křivky statistického rozložení školní populace a tam by si myslím bylo dobré říci operativně, kolik peněz se dává dnes, a strategicky, jaká je představa ministerstva, jak to bude vypadat do budoucna. Vím, že existuje strategický materiál 2030+, ale to si myslím, že to už je tak daleký dosah, že to normálního člověka řekl bych jako politika asi zajímat nebude.

Čili zajímalo by mě, jak to bude vlastně s podporou talentů konkrétně v tomto roce a eventuálně v nejbližších třeba pěti letech. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za vaši interpelaci, pane poslanče, obdržíte odpověď písemně.

Následuje interpelace paní poslankyně Ivety Štefanové, připravit se může paní poslankyně Margita Balaštíková. Prosím.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Já vám děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Mám interpelaci na ministra zdravotnictví pana Vlastimila Válka.

Vážený pane ministře, v České republice se dlouhodobě snižuje dostupnost primární pediatrické péče s tím, jak stárne a početně se zmenšuje populace praktických lékařů pro děti a dorost. Toto je již mnohokrát zmíněný fakt a potřebuje nejlépe systémové dlouhodobé řešení. V situaci, kdy do země přibylo velké množství dětských pacientů v krátké době s probíhající uprchlickou vlnou v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině, je třeba ale provést opatření, která budou rychlá a fungovat prakticky okamžitě tak, aby se tato situace dala zvládnout a nedošlo ke zhoršení dostupnosti ani kvality zejména ambulantní zdravotní péče pro děti a dorost.

V televizní debatě jste uvedl, že v rámci tohoto řešení byste chtěl do ambulantní sféry více zapojit lékaře z nemocničních oddělení. Toto řešení mi připadá jako jedno z možných v této situaci, pokud se tedy budeme bavit o nemocničních pediatrech. Vy jste ale uvedl, že do této akce byste chtěl zapojit i dětské specialisty, jako jsou třeba dětští onkologové. A já bych se vás chtěla zeptat: Máte, pane ministře, zjištěno, kolik takových možných, ať už těch nemocničních pediatrů, ale i těch specialistů je v České republice a kolik z nich by teoreticky bylo možné do tohoto zapojit? A jednal už jste s odbornými společnostmi a s těmi lékaři, kterých by se to případně týkalo? A jak se k tomu ta odborná veřejnost staví, k tomuto řešení, a v jaké fázi se nyní řešení tohoto problému nachází? Děkuji vám za vaši odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za vaši interpelaci, obdržíte odpověď písemně do 30 dnů.

A co se týče interpelace následující, paní poslankyni Margitu Balaštíkovou nevidím v sále, čili interpelace propadá. Paní poslankyni Janu Hanzlíkovou také v sále neregistruji, tudíž interpelace propadá, a rovněž paní poslankyně Berenika Peštová není přítomna a interpelace propadá. Nyní vystoupí pan poslanec Vladimír Zlínský se svou interpelací. Další interpelující je rovněž omluven, upozorňuji. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře - bohužel tedy tady pan ministr není přítomen - dneska se opět budu věnovat dezinformacím, to je moje oblíbené téma. Při posledních interpelacích jste popřel, že by vaše ministerstvo připravovalo zákon o dezinformacích, ale já mám informace, že na tomto zákoně pracuje Ministerstvo vnitra. Mohl byste tento rozpor uvést na pravou míru? Jistě jako vláda koordinujete v této - stejně jako v jiných věcech - svůj postup. Dále mám dotaz, jestli vaše vláda nezachytila signály, že některé dezinformace, které jsou připisovány Rusku nebo alternativní scéně, nešíří právě ti, kteří si přejí umlčet názorovou opozici použitím aktivit under false flag operation, tedy operace pod falešnou vlajkou. Budu citovat definici z Wikipedie, aby bylo jasno: "Operace pod falešnou vlajkou je tajná operace vedená vládou, korporací nebo jinou organizací, která je navržena, aby se jevila tak, že je provedena někým jiným. Operace pod falešnou vlajkou nejsou omezeny na vojenskou konfrontaci a mohou probíhat v civilním sektoru i v období míru, například při činnosti zpravodajských služeb." Konec citace.

Vycházím z předchozích vyjádření pana premiéra o tom, že svoboda slova je pro tuto vládu samozřejmou součástí současného demokratického zřízení u nás. Z mého pohledu by tyto aktivity nebo jejich krytí mohly vést k domněnce, že by se mohlo jednat o vážný protiústavní přečin. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane poslanče.

A nyní tedy můžeme odmazat následující interpelaci pana poslance Nachera, který je omluven. Paní poslankyně Iveta Štefanová je nyní na řadě, připravit se může pan poslanec Karel Rais. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Já vám děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Měla bych ještě jednu interpelaci na ministra vnitra, na pana Víta Rakušana.

Vážený pane ministře, včera jsem zaslechla informaci, že pražský magistrát uzavře k 15. červnu centrum pro ukrajinské uprchlíky ve Vysočanech, oznámil to primátor Zdeněk Hřib. A já bych se vás, pane ministře, chtěla zeptat, jak tuto situaci budete dále řešit, jakým způsobem se po uzavření tohoto uprchlického centra budou v Praze přijímat nebo nepřijímat uprchlíci a jaký je další postup v této situaci? Máte již v té strategii zvládání uprchlické vlny zmapované naše kapacity, co se týče jednotlivých krajů a celé České republiky v oblasti ubytování, personálních kapacit, v oblasti školství, zdravotní péče, finanční možnosti a tak dál? A v té své strategii máte již připraven nějaký maximální počet, přemýšlel jste už o maximálním počtu uprchlíků, kterým jsme v České republice schopni pomoci, přijmout je a nabídnout jim adekvátní pomoc? Děkuji vám za vaši odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za vaši interpelaci. Obdržíte odpověď do 30 dnů písemně, pan ministr je řádně omluven.

A já se rozhlížím, opět v sále není přítomen pan poslanec Karel Rais, čili interpelace propadá, byť dorazil pan ministr, a pan poslanec Radek Koten nyní přichází na řadu se svou interpelací. Také není v sále přítomen, interpelace propadá. Dále pan poslanec Martin Kolovratník není přítomen v sále, paní poslankyně Margita Balaštíková taktéž není v sále přítomna a dostáváme se k interpelaci paní poslankyně Vladimíry Lesenské, která tuto přeskakuje. A následovala by vylosovaná paní poslankyně Margita Balaštíková, stále není v sále. Pan poslanec Karel Rais není v sále přítomen, interpelace propadá. A nyní se dostáváme k interpelaci paní poslankyně Vladimíry Lesenské na zde přítomného pana ministra práce a sociálních věcí. Ano, bylo to poměrně nevšední tempo vypořádání s interpelacemi. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Moc děkuji, a ještě i na mikrofon se omlouvám jednou panu ministrovi, že jsem předcházející interpelaci nestihla.

Já bych se chtěla zeptat v podstatě na jedno téma, které vlastně zůstalo bez reakce ve vašem vládním programu, prohlášení, je to oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Týká se to vlastně všech osob v produktivním věku v naší zemi. Právě důsledky pracovních úrazů a nemocí z povolání mají velmi citlivý dopad do celkové sociální situace jednotlivců a jejich rodin, a navíc, pokud už se nějaký problém stane, tak jsou velmi vysoké náklady a sociálně ekonomické ztráty. Chtěla bych se zeptat, jak - a zda vůbec - vláda uvažuje řešit dlouhodobě nepříznivou situaci v oblasti prevence BOZP, ale i v oblasti rehabilitace při poškození zdraví v práci? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za váš dotaz, paní poslankyně, a na tuto interpelaci odpoví pan ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Prosím, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji, dobré odpoledne. Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, než odpovím na tu interpelaci, tak mi to nedá. Mně přijde, že se tady rozmohl takový nešvar. Před pár týdny jsme byli strašně kritizováni, kdy se stalo jednou ve čtvrtek, když byla svolaná mimořádná schůze do času odpoledního, kdy byly interpelace, jak bereme právo opozičním poslancům interpelovat členy vlády, a byla tady z toho diskuse, která byla velmi emoční, a teď tady pozorujeme opačný jev, kdy jsou tady interpelace, a jak jsme tady mohli vidět, velké množství poslanců, kteří si přihlásili svoji interpelaci, přihlásili ji sami dobrovolně dneska dopoledne, na interpelaci nepřišli. Tak já tomu nerozumím, kde ti poslanci jsou?

Nicméně teď k té otázce, která tady zazněla. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je samozřejmě tématem, které je pro Ministerstvo práce a sociálních věcí důležitým tématem. Je to agenda, které věnujeme pozornost, ať už v oblasti prevence, v oblasti zákonných opatření, kdy jsme této části gestorem a kdy také upravujeme například některá nařízení vlády, kdy zpřísňujeme pravidla a podmínky pro práci lidí na pracovištích. Zároveň také konkrétně přispíváme v rámci dohody na tripartitě k tomu, aby i finančně byly podporovány ze státního rozpočtu projekty, na kterých se dohodnou jak zaměstnavatelé, tak zaměstnanci, které přispívají k tomu, aby se dělaly konkrétní kroky, které vedou k větší prevenci a k edukaci, která má za cíl předcházet právě rizikům úrazů, případně smrtelných pracovních úrazů. Dělo se tak v minulosti, děje se tomu tak i nyní a i na příští rok jsme přislíbili na jednání předsednictva tripartity asi před měsícem a půl, že finanční podpora bude i nadále, takže s tím počítáme.

Já jenom řeknu něco málo dat. Když se podíváme na rok 2021, na následky pracovních úrazů zemřelo 88 zaměstnanců a v roce 2020 to bylo 106, takže došlo k mírnému meziročnímu snížení. Nicméně došlo také i v loňském roce k 770 závažným pracovním úrazům a těch ostatních bylo 35 541, takže opravdu je to něco, co je palčivou záležitostí, které je potřeba věnovat pozornost. Také pozornost věnujeme za rezort i v rámci inspekční kontrolní činnosti Státního úřadu inspekce práce, která se problematice BOZP věnuje, je to jedna z jejích agend kontrolních činností, kterou provádí ve firmách. Mohu říci, že v té aktivitě nepolevujeme. Bylo tady v loňském roce provedeno 5 234 kontrol a bylo tady zjištěno 12 111 porušení povinností v této oblasti. Samozřejmě, v loňském a předloňském roce situace s ohledem na covid nebyla úplně jednoduchá ani pro kontrolní šetření ve firmách, nicméně v letošním roce už v těchto aktivitách pokračujeme. A samozřejmě, o čem je také důležité se bavit, je i otázka posílení tématu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na úrovni vzdělávání, především na úrovni středních škol. Tady o tom budu chtít jednat také i s kolegy z rezortu školství, abychom i tuto oblast metodicky více posílili, aby v oblasti středního odborného vzdělávání, především potom i v učebních oborech, byl kladen ještě větší důraz na důležitost tohoto tématu. Takže myslím si, že v oblasti, ať už to je edukativní, vzdělávací, v oblasti legislativní, ale i v oblasti kontrolní těch aktivit se dělá dost, ale rozhodně prostor je ještě zlepšit.

Poslední poznámka, a ta je velmi důležitá, je otázka rehabilitační činnosti. Toto téma jsme už řešili na společném jednání s panem ministrem Válkem, kdy jsme se dohodli na tom, že obnovíme činnost mezirezortní skupiny v oblasti zdravotního a sociálního pomezí, a toto je jedno z témat, které je pro nás velmi důležité, aby došlo poté, co lidé jsou propouštěni z bezodkladné zdravotní péče, okamžitě k návazné rehabilitaci, protože ta je naprosto klíčová pro to, v jaké kondici ten člověk má šanci se vrátit do svého běžného života, v jaké kondici má šanci vrátit se na pracovní trh a minimalizovat negativní dopady na něj a samozřejmě i na své okolí.

Takže asi tolik, na co jste se, vážená paní poslankyně, ptala, děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane ministře, a jelikož je zájem o doplňující dotaz, ještě budeme pokračovat. Prosím.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Moc děkuji za vaši odpověď. Vy jste si tady tak nějak rýpl do kolegyň a kolegů, kteří tady nejsou, já si teď rýpnu do vlády. Ono se špatně interpeluje, ústně interpeluje, když nemáte toho předřečníka.

Ale teď se vrátím zpátky k své otázce. Chtěla bych se zeptat, jak vlastně tato problematika bude řešena vůči ukrajinským uprchlíkům v případě, když jsou zaměstnaní na DPP?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a k reakci je připraven pan ministr. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji, já dopřesním. Já jsem si do nikoho nerýpl, já jsem konstatoval nezvyklý stav, který já tady za dobu ve Sněmovně nepamatuji, aby propadlo tolik interpelací poslanců z důvodu jejich nepřítomnosti, především poslanců z řad opozice, to je naprosto neobvyklý jev. A to bylo pouze konstatování, žádné rýpnutí.

K vaší otázce. Tady platí - pro kohokoli, ať jsou to lidé, kteří přišli z Ukrajiny a mají možnost vstoupit na náš trh práce, nebo je to zaměstnanec, který je občanem České republiky nebo jakýkoli jiný zahraniční pracovník, který má pracovní povolení na území České republiky - platí pro všechny stejné zákonné podmínky pro jejich zaměstnávání, takže tady není žádný individuální přístup, není žádný jiný metr, všem je tady nutno měřit stejným metrem, pro všechny zaměstnavatele platí stejné podmínky dodržování zákoníku práce a všech souvisejících právních předpisů.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a tímto musím konstatovat, že jsme pro dnešní den vyčerpali... Pardon, ještě se musím vypořádat, pokud náhodou se neocitl někdo v sále, s interpelacemi Martina Kolovratníka, který není přítomen, Margity Balaštíkové, která není přítomna, opět dvě interpelace pana Martina Kolovratníka - nepřítomen a Margity Balaštíkové také propadá - nepřítomna.

 

Takže tímto jsme vyčerpali všechny dnešní interpelace. Konstatuji, že jsme pro dnešní jednací den skončili s tímto bodem, a současně bylo oznámeno, že se dnes po vyčerpání interpelací nepokračuje, že v 18 hodin končíme. Takže já bych vám poděkovala, popřála klidné odpoledne a večer a sejdeme se opět zde zítra v 9 hodin dopoledne. Na shledanou.

 

(Jednání skončilo v 17.38 hodin.)

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.