(pokračuje Jan Skopeček)

19.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci
při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony
/sněmovní tisk 203/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr financí Zbyněk Stanjura, který je nicméně omluven, a jestli dobře chápu, tak i v tomto případě pana ministra Stanjuru zastoupí ministr kultury pan Martin Kupka a já ho prosím, aby se ujal slova. (Předsedající je ze sálu upozorňován na přeřeknutí.) Martin Baxa, pardon. Pane ministře Baxo, máte slovo.

Ministr kultury ČR Martin Baxa Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já se musím přiznat, že jsem dnes při projednávání legislativy šťastný člověk, protože velice problematická, co se týká času, novela zákona o videoplatformách prošla, takže s velikým potěšením tady předkládám návrhy svých kolegů Kupky a pana ministra Stanjury.

Dámy a pánové, dovolím si vám předložit návrh zákona, kterým se mění zákon č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů. Tento návrh zákona je implementací takzvané směrnice DAC 7, směrnice Rady EU 2021/514 ze dne 22. března 2021, kterou se mění směrnice o správní spolupráci v oblasti daní. Návrh se týká změn ve třech zákonech.

Za prvé je to novela zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní. Zavádí se automatická výměna informací získaných od provozovatelů internetových platforem v oblasti sdílené ekonomiky, například platformy zprostředkovávající ubytování nebo prodej zboží, dále povinnost poskytovat informace na prodejce činné na platformě, a nedopadne ani na běžné e-shopy, pokud přes internet nezprostředkovávají prodej či ubytování třetím prodejcům. Dále české orgány budou získávat... Pardon, já se omlouvám, to jsem řekl špatně. Tato novela způsobí, že povinnost poskytovat informace ale nedopadne na prodejce činné na platformě a nedopadne ani na běžné e-shopy, pokud přes internet nezprostředkovávají prodej či ubytování třetím prodejcům. Tato novela dále povede k tomu, že české orgány budou získávat informace o prodejcích od tuzemských platforem a dále od platforem ze států mimo EU působících v naší zemi. Česká republika v rámci výměny informací naopak obdrží od zahraničních orgánů informace o českých prodejcích činných na zahraničních platformách. Dále se touto novelou zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní upravuje mezinárodní výměna informací při správě daní včetně takzvaných skupinových žádostí, prohlubují se další formy mezinárodní spolupráce při správě daní včetně takzvané společné daňové kontroly, která je prováděna v jednom členském státě EU za účasti daňových orgánů dalších dotčených členských států, a rozšiřuje se ochrana údajů a náprava porušení jejich bezpečnosti.

Druhý zákon, jehož se týká návrh změn, je novela zákona o finanční správě České republiky, kdy v návaznosti na zavedení dalších instrumentů mezinárodní spolupráce se zavádí pro kontrolu povinností nástroj doposud nevyužívaný při správě daní, kontrolní nákup. Zavádí se však nyní pouze pro tuto oblast, ne pro správu daní obecně.

A konečně třetím novelizovaným zákonem je novela zákona o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek, kdy se upravuje možnost mezinárodního vymáhání daňových sankcí.

Účinnost návrh tohoto zákona, myšleno tedy teď, který zde v nastoupení pana ministra Stanjury předkládám, se předpokládá k 1. lednu 2023 s výjimkou společných daňových kontrol, v nichž se předpokládá účinnost od 1. ledna 2024. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře Baxo, a poprosím paní zpravodajku pro prvé čtení, kterou je paní poslankyně Hana Naiclerová.

Poslankyně Hana Naiclerová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, jedná se tedy o sněmovní tisk 203, novelu zákona č. 164/2013, o mezinárodní spolupráci při správě daní. Spousta věcí zde zazněla, takže já jenom nějaké to stručné shrnutí. Je to vládní návrh, rozeslán byl poslancům 14. dubna 2022. Návrhem zákona dochází k transpozici směrnice Rady Evropské unie 2021/514 ze dne 22. března 2021, kterou se mění směrnice 2011/16 EU o správní spolupráci v oblasti daní. Navrhuje se změna v těchto zákonech - zákon o mezinárodní spolupráci v oblasti daní, zákon o finanční správě České republiky a zákon o mezinárodní pomoci při vymáhání některých pohledávek.

Návrh obsahuje následující okruhy právní úpravy a je to automatická výměna informací získaných od provozovatelů platforem, mezinárodní výměna informací při správě daní včetně takzvaných skupinových žádostí, další formy mezinárodní spolupráce při správě daní včetně daňové kontroly, která je prováděná společně orgány členských států Evropské unie nebo smluvních států, ochrana osobních údajů a náprava porušení jejich bezpečnosti, mezinárodní pomoc při vymáhání daňových sankcí a změna zákona o finanční správě České republiky spojená s úpravou institutu takzvaného kontrolního nákupu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuji, paní poslankyně. Otevírám obecnou rozpravu, do které se mi zatím nikdo nehlásí... Paní předsedkyně Schillerová.

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové. V této chvíli můžeme diskutovat, diskutujeme nad návrhem zákona, který je reakcí na směrnici Rady EU 2021/514 ze dne 22. března 2021, kterou se mění směrnice 2011/16 EU o správní spolupráci v oblasti daní, takzvaná směrnice DAC 7. Mě moc mrzí, že tady není ministr financí. Rozumím, vy jste se dneska stal takovým všeobecným předkladatelem, tu modely, tu správa daní, nezávidím vám to. Ale škoda, protože bychom si s panem ministrem určitě na to téma něco řekli.

Za implementaci této směrnice jsem se zasadila ještě jako ministryně financí v naší vládě. Digitální ekonomika a její vztah k daňové problematice je nám velice blízký a v době, kdy jsem byla ministryní financí, jsme byli jedním z lídrů otevírání této problematiky v kontextu Evropské unie. Předložená novela zavádí pravidla sloužící k posílení transparentnosti ve vztahu k jednotlivým digitálním platformám, které budou oznamovat příjmy jednotlivců, ale i podniků, které získaly prostřednictvím těchto platforem takovým způsobem, aby nedocházelo k nenahlášení těchto příjmů, a v důsledku toho, aby tyto příjmy nebyly součástí ekonomiky, která byla nezdaněna.

Směrnice DAC 7 se týká zejména případů, kdy digitální platformy působí ve více zemích současně. Bez našeho zásahu by totiž značná část těchto příjmů zůstala nezdaněna a Česká republika by přicházela o příjmy do veřejných rozpočtů. Současně by však byly znevýhodněny poctivě podnikající subjekty. A tady chci zdůraznit, že těch poctivých je naprostá většina. Takto odvádění daní a poctivé podnikání nesmí být konkurenční nevýhodou.

Tato předložená směrnice je plně v souladu s politikou hnutí ANO, kdy jsme se snažili o nárůst příjmů veřejných rozpočtů, a to prostřednictvím zvýšení efektivnosti výběru inkasa daní. Cílem novely při správě daní je modernizovat a zefektivnit mezinárodní spolupráci, a to jednak v kontextu posilování role sdílených platforem a současně v digitalizaci ekonomiky. Hlavní částí návrhu je rozšíření aktuálně platného rámce mezinárodní automatické výměny informací v oblasti digitálních ekonomik. Správce daně v České republice bude díky naší novele pravidelně získávat informace o jednotlivých prodejcích, kteří na těchto platformách získávají příjmy z poskytnutí služby nebo prodeje zboží, z pronájmu nebo jiného poskytnutí nemovitosti nebo dopravních prostředků.

Jednotlivé informace týkající se identifikace prodejce a informace o celkových výdajích a příjmech generovaných na digitálních platformách budou jednou ročně zaslané od digitálních platforem přímo specializovanému finančnímu úřadu. Směrnice DAC 7 tedy reaguje na dynamicky měnící se prostředí, a to především na důsledky nárůstu role sdílených platforem a digitalizace ekonomiky. Jednotlivé orgány daňové správy členských států Evropské unie totiž v současnosti nemají dostatek informací k tomu, aby mohly správně vyměřit daň z příjmů dosažených z obchodní činnosti prováděných prostřednictvím digitálních platforem, jako jsou Liftago, Airbnb, Uber, Bolt a jiné. Samotné posílení správní spolupráce v daňové oblasti je založené na zefektivnění a modernizaci stávajících institutů využívaných v rámci mezinárodní spolupráce při správě daní.

Současně však novelou dochází k zavádění nových institutů, které mají za úkol reagovat na měnící se ekonomické podmínky a potřeby moderní správy daní ve 21. století. Při posilování opatření na dodržování povinností podle zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní pak předložený návrh zákona pak obsahuje také zpřesnění transpozice Rady 2010/24/EU o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků, cel a jiných opatření a vyjasňuje působnost zákona o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek, pokud jde o vymáhání sankcí uložených v daňovém řízení.

V konkrétní rovině lze předložený návrh zákona rozčlenit na vícero tematických celků. Těmi jsou automatická výměna informací získaných od provozovatelů platforem, mezinárodní výměna informací při správě daní včetně takzvaných skupinových žádostí, další formy mezinárodní spolupráce při správě daní včetně daňové kontroly, která je prováděna společně s orgány členských států Evropské unie nebo smluvních států, ochrana osobních údajů a náprava porušení jejich bezpečnosti, mezinárodní pomoc při vymáhání daňových sankcí, změna zákona o finanční správě České republiky spojená s úpravou institutu takzvaného kontrolního nákupu, což jsou vlastně ty nejvýznamnější instituty, které z hlediska kontrolního a vymáhacího se v DACu 7 zavádí.

Předložený návrh zákona zvýší daňové příjmy veřejných rozpočtů, bude mít pozitivní dopad na férovou konkurenci a je příkladem, jak má docházet k zefektivňování výběru daní. Je logické, když tady řeknu, že hnutí ANO podporuje tento návrh zákona, protože největší díl práce byl odpracován za naší vlády. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Ptám se, jestli je někdo, kdo se ještě hlásí do obecné rozpravy? Ano, prosím, pane poslanče.

Poslanec Martin Kukla: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové. Jsem rád, že tady už vidím pana ministra financí.

K tomu zákonu, jsem také rád, že hnutí ANO na tom odpracovalo nejvíce práce. Škoda že se to předkládá až nyní. K tomu zákonu. Ten zákon je vlastně čistě implementační, který je reakcí na směrnici rady EU 2021/514, kterou se mění směrnice 2011/16 o správnosti spolupráce v oblasti daní. Samotný návrh zákona pak obsahuje opatření na posílení správní spolupráce v daňové oblasti.

V konkrétní rovině lze pak návrh zákona rozčlenit na vícero tematických celků, kterými jsou: automatická výměna informací získaných od provozovatelů platforem, mezinárodní výměna informací při správě daní včetně takzvaných skupinových žádostí, další formy mezinárodní spolupráce při správě daní včetně daňové kontroly, která je prováděna společně orgány členských států Evropské unie nebo smluvních států, ochrana osobních údajů a náprava porušení jejich bezpečnosti. Mezinárodní pomoc při vymáhání daňových sankcí a změna zákona o finanční správě České republiky spojená s úpravou institutu takzvaného kontrolního nákupu.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, je souborem novel těchto zákonů, jejichž gestorem je právě Ministerstvo financí.

Jedná se o již tři zmíněné zákony. Je to zákon č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, dále je to zákon č. 456/2001 Sb., o finanční správě České republiky, a je to zákon č. 471/2011 Sb., o mezinárodní pomoci při vymáhání některých pohledávek. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Hrnčíř. Prosím, vaše dvě minuty.

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, já bych jenom v krátkosti se k tomuhle tisku také vyjádřil. Samozřejmě vítáme, že digitální platformy, které samozřejmě zažívají boom v posledních letech a prochází touhle ekonomikou stále větší a větší peníze, že se prostě budou informace vyměňovat tak, aby bylo skutečně možné je efektivně zdanit.

Trošku mě mrzí, že v poslední době zapadla debata o digitální dani, kterou jsme tady řešili minulé volební období poměrně dlouhou dobu. Dotáhli jsme ji téměř do konce. Když se podíváme na internetové giganty jako Facebook, Google a podobně, jakým způsobem tady inkasují tržby a jakým způsobem tady platí daně - když jsem se díval, že třeba internetový gigant Google někdy za rok 2020 tady měl tržby přes 300 milionů a odvedl na daních včetně odvodů sociálního a zdravotního pojištění za zaměstnance asi jenom 7 milionů korun, kdežto v Irsku odváděl miliardy, tak si myslím, že bychom se měli i tímhle směrem zaměřit.

Já bych byl rád, kdyby pan ministr financí, který dorazil, se vyjádřil i k tomuto, jak daleko je ta digitální daň, jestli se s ním nějakým způsobem počítá, protože si myslím, že náš státní rozpočet tímto přichází skutečně o veliké peníze. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče, za dodržení času, nicméně příště prosím, abyste se přihlásil řádně do diskuse. Faktickou poznámkou se reaguje na předřečníky. Nyní je přihlášen pan ministr Stanjura, prosím.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo. Ještě jednou bych chtěl omluvit svoji neúčast, ale před několika minutami skončilo společné jednání s polskou vládou, takže ihned, jak jsme skončili, jsem zamířil sem do Poslanecké sněmovny. Děkuji panu ministru kultury, že vzal za mě úvodní slovo.

Já jsem slyšel vystoupení paní předsedkyně Schillerové a následné vystoupení, tak ten zákon nebudu znova představovat. Myslím, že byl představen poměrně široce a je pravda, že byl de facto připraven v minulém volebním období. Není žádný důvod, abych to nepotvrdil.

V souvislosti s tím bych chtěl navrhnout zkrácení lhůty, a to ve dvou variantách, buď na 10 dnů, abychom za 14 dní mohli projít druhým čtením, pokud by to bylo vetováno, tak potom o 30 dnů na 30 dnů.

Pro pana poslance Hrnčíře, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, debata o digitální dani byla nahrazena globální dohodou na úrovni OECD, která má dva pilíře. Jeden pilíř, který už byl schválen a v této chvíli finišují přípravy na evropské směrnici, je minimální efektivní zdanění právnických osob ve výši 15 %. Česká republika to podporuje. Druhý pilíř, který se týká digitální daně, práce finišují v rámci OECD, měly by být dokončené letos. Je to přesně to, po čem mnozí volali v minulém volebním období, že je mnohem lepší mezinárodní řešení. Řešení v druhém pilíři podpořila více než stovka zemí. Předpokládám, že to bude i v prvním pilíři. Jakmile to bude přijato, budeme to implementovat na národní úrovni bez rizika sankcí ze strany Spojených států, protože Spojené státy se k té dohodě přidaly.

Po změně administrativy byl změněn přístup, takže jsme to nepodcenili, ale v této chvíli nemá žádný smysl přijímat řešení na národní úrovni. Směrnice u druhého pilíře buď bude přijata na příštím ECOFINu v Lucemburku, nebo to bude během našeho předsednictví, kde je potřeba jednomyslnost členských států. Té se zatím nepodařilo dosáhnout, ale kompromisní jednání směřují k dohodě. Tak by to mělo být.

To je všechno. Doufám, že takové vysvětlení k digitální dani stačí a návrh zákona byl představen dostatečně z úst mých předřečníků. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Ještě se z místa hlásila paní předsedkyně Schillerová, tak jí dám slovo - zatím poslední přihlášená do obecné rozpravy.

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. On to víceméně pan ministr řekl. Já jsem chtěla reagovat na pana poslance Hrnčíře s tím, že náš návrh - a předkládala ho naše vláda, já jsem byla v čele Ministerstva financí - na takzvanou digitální daň, a měl to být právě tlak vytvořený na OECD, aby něco konečně po osmi nebo deseti letech začalo dělat a vytvořilo globální zdanění. Vím, že ty práce - vy máte dneska, pane ministře, detailnější přehled, já to sleduji jenom z toho, co je ve veřejném prostoru - že ty práce pokročily, což je dobře, protože je to nespravedlivé, že tyto platformy - je to nespravedlivé i vůči českým digitálním firmám, které tady působí a musí poctivě platit daně, a ty zahraniční, které dneska nechytíme z hlediska virtuálního sídla, vlastně ne. Takže pokud toto skutečně pokračuje, bude se vytvářet tlak a my to maximálně podporujeme. Až to nějakým způsobem dorazí do Poslanecké sněmovny, za hnutí ANO říkám, že to vždycky budeme podporovat. Tak si myslím, že to je správnější krok. To jsme vždycky říkali, chceme globální zdanění.

Já jsem dokonce podporovala i evropské řešení, i když ani to by nebylo kompletní, protože by nám to celou řadu firem vlastně nezachytilo. To je dneska u ledu, to vím z veřejného prostoru. Ale pokud to bude, je to určitě lepší než ta digitální daň. Ale svého času jsme právě díky tomu vytvářeli tlak a myslím si, že... Já jsem se několikrát sešla s tehdejším americkým velvyslancem, který byl z toho velmi znepokojen. Tehdy mi i přislíbil - on je tam dneska samozřejmě už jiný člověk - ale přislíbil a myslím si, že se to i dělo, že se Spojené státy, které na platformě OECD to blokovaly nejdéle, že tu situaci odblokují. Pokud se to děje, je to ta správná cesta, která má naši podporu. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Paní předsedkyně Schillerová byla zatím poslední přihlášenou do obecné rozpravy. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí? Ještě jednou paní Schillerová se hlásí.

Poslankyně Alena Schillerová: Omlouvám se, mohla jsem to říct zaráz. Já bych chtěla jménem dvou klubů - hnutí ANO a SPD - vetovat návrh na zkrácení lhůty. Já si myslím, i když podporujeme ten návrh, zvedneme pro něj ruku, tak si myslíme, že by měl projít řádným procesem. Je zajímavý, je tam celá řada věcí, které chtějí, abychom se s nimi blíže seznámili. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Takže vetujete těch 10 dnů? Jasně, děkuji za informaci. Dobrá.

Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům.

Protože v obecné rozpravě nezazněl návrh na vrácení ani zamítnutí předloženého návrhu, končím tedy obecnou rozpravu.

Přistoupíme k přikázání výborům. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Chci se zeptat, jestli navrhuje někdo přikázání jinému výboru? Není tomu tak.

Přistoupíme tedy k hlasování. Eviduji zájem o odhlášení, všechny vás odhlásím a poprosím, abyste se svými identifikačními kartami znovu přihlásili.

Mezitím napravím ještě jedno opomenutí a zeptám se jak navrhovatele, tak zpravodajky, jestli by neměli zájem o závěrečná slova? (Navrhovatel: Ne. Zpravodajka: Ne.)

Myslím si, že se počet poslanců ustálil. Zopakuji, o čem budeme hlasovat.

Budeme hlasovat o tom, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 58, bylo přihlášeno 141 poslanců, pro hlasovalo 141, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Ptám se, zda má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru či výborům k projednání? Není tomu tak.

Nyní přistoupíme k hlasování o zkrácení lhůt. Paní předsedkyně Schillerová vetovala jménem dvou poslaneckých klubů zkrácení na 10 dní.

Budeme tedy hlasovat o variantě, kterou přednesl pan ministr číslo dvě pracovní, a sice zkrácení lhůt na 30 dní. O tomto návrhu dám hlasovat.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, aby stiskl tlačítko a zdvihl ruku? Kdo je proti?

Hlasování číslo 59, bylo přihlášeno 146 poslanců, pro hlasovalo 82, proti 61. Návrh byl přijat.

Tím jsme se vypořádali s bodem číslo 19 a já jeho projednávání v tuto chvíli končím.

Budeme pokračovat bodem číslo

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.