Úterý 14. června 2022, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Jan Bartošek)

145.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 67/2022 Sb., o opatřeních
v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny
vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. .../2022 Sb.
/sněmovní tisk 244/ - zkrácené jednání

Předložený návrh uvede ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík. A já vás prosím, pane ministře, abyste se ujal slova.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji, pane předsedající, za slovo. Dovolte mi, abych za Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy odůvodnil předložený návrh zákona, kterým se mění zákon č. 67 z tohoto roku Sbírky o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na územím Ukrajiny vyvolaném invazí vojsk Ruské federace, sněmovní tisk číslo 244.

Původní zákon č. 67/2022 Sb., takzvaný lex Ukrajina, pro oblast školství stanovuje zvláštní pravidla pro vzdělávání dětí uprchlíků z Ukrajiny. Reagoval tehdy na bezprostřední bariéry přístupu ke vzdělání v České republice v době počátku migrační krize, a zohledňuje tedy stav věcí známý v březnu. Již při přijímání zákona se předpokládala nezbytnost přijmout v řádu měsíců navazující právní úpravu, která zohlední aktuální vývoj. Dosud byl pouze dílčím způsobem novelizován ve věci spádovosti mateřských a základních škol, a to v rámci vládního návrhu zákona lex Ukrajina II, který 31. 5. 2022 schválila tato Sněmovna, ale dosud neprojednal Senát. Ministerstvo školství proto nyní předkládá rozsáhlejší novelu, zjednodušeně řečeno jde o lex Ukrajina pro oblast školství číslo II.

Hlavní body tohoto návrhu jsou: zkracuje se lhůta pro možnost vyřazení žáka, dětského uprchlíka z Ukrajiny, z evidence školy při jeho vystěhování se z České republiky bez informování školy. Dochází k jistému omezení ředitelů škol, mají přednostně vytvářet smíšené třídy, a teprve pokud to není možné, mohou zřídit homogenní třídu složenou z Ukrajinců. Potom však musí tyto děti zapojovat do smíšené výuky. Zakotvuje se pravomoc Ministerstva školství vydat opatření obecné povahy, které upraví termíny a lhůty pro přijímání a ukončování vzdělávání u žáků z Ukrajiny v následujícím školním roce. Rozšiřuje se okruh údajů, které bude Ministerstvo školství sbírat o uprchlících z Ukrajiny, a zakotvuje se možnost jejich předávání Ministerstvu vnitra, policii, Ministerstvu práce a sociálních věcí či úřadu práce. Výjimka z požadavku na znalost českého jazyka u ukrajinských učitelů se prodlužuje. Umožňuje se, aby škola zajišťovala vzdělávání s českým pedagogem společně s pedagogem, který umí ukrajinsky, česky pak pouze v míře potřebné pro dorozumění se s českým pedagogem. Takový pedagog bude napomáhat integraci ukrajinských žáků. Účinnost celého zákona se prodlužuje na celý následující školní rok do konce srpna 2023.

Děkuji vám za pozornost a rád bych vás požádal o podporu tohoto návrhu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, jemuž byl vládní návrh zákona přikázán, rozhodnutím předsedkyně jej projednal a přijal usnesení, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 244/1. A nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, pan poslanec Stanislav Fridrich, informoval nás o projednání tohoto návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Fridrich: Vážený pane předsedající, děkuji vám za slovo. Hezké odpoledne, vážené kolegyně, kolegové, seznámím vás, jak tady bylo řečeno, s usnesením školského výboru, který se konal dnes dopoledne: "65. usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu z 13. schůze ze dne 14. června 2022 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 67/2022 Sb., o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona číslo - to bude doplněno - lomeno 2022 Sb., sněmovní tisk 244. Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu po odůvodnění ministra školství, mládeže a tělovýchovy Petra Gazdíka a zpravodajské zprávě poslance Stanislava Fridricha a po rozpravě

I. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby se konala obecná rozprava o návrhu zákona;

II. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby se vedla podrobná rozprava ke všem částem návrhu zákona;

III. navrhuje Poslanecké sněmovně, aby své jednání ukončila nejpozději do 15. června 2022 do 14 hodin;

IV. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 67/2022 Sb., o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona ..., sněmovní tisk 244, vyslovila souhlas v předloženém znění a

V. zmocňuje zpravodaje výboru, aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny a ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji a požádám vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů.

Nyní tedy rozhodneme hlasováním, zda povedeme obecnou rozpravu. Zavolám kolegyně a kolegy z předsálí. Zopakuji, o čem budeme hlasovat.

 

Dám hlasovat o tom, zda nyní povedeme obecnou rozpravu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 87, přihlášeno je 162 poslankyň a poslanců, pro 119, proti 1. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas.

 

Otevírám obecnou rozpravu a jako první s přednostním právem vystoupí pan poslanec Kettner, který přednese stanovisko poslaneckého klubu hnutí SPD. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji, pane předsedající. Rád bych přednesl stanovisko klubu SPD k projednávané novele. Novela jako celek určitě přináší pozitiva, která nám nečiní problémy. Bohužel tam jsou jisté momenty, které nám problémy dělají. Některé ty odstavce jsou vyloženě z našeho pohledu diskriminační, ignorují svobodnou vůli jak rodičů, tak i dětí. Dále pak dost silným způsobem omezují - i když je řečeno, že to je naopak, že se pravomoce ředitelů rozšiřují, tak za nás naopak ty pravomoce opět budou přísně vymezeny a korigovány a to je za nás jednoznačně omezování pravomoci těch ředitelů. Za nás, pokud by ten zákon byl schválen v podobě, v jaké byl předložen, by došlo ke zhoršení kvality výuky na základních školách a došlo by ke snížení pravomoci ředitelů, kteří jsou schopni na místě řešit individuální problematiku jednotlivých škol, a jak se říká, nepotřebují vodit za ručičku.

My jako klub předložíme pozměňovací návrhy. Pokud ty pozměňovací návrhy budou přijaty, pro zákon jako takový ruku zvedneme. Pokud pozměňovací návrhy přijaty nebudou, nebudeme moci tento zákon podpořit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji a nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Pavel Klíma a poté řádně přihlášení do obecné rozpravy. Pane poslanče, vaše dvě minuty, prosím.

 

Poslanec Pavel Klíma: Ani je nevyčerpám. Děkuji za slovo, pane předsedající. Dovolte mi, abych odpověděl panu kolegovi Kettnerovi, prostřednictvím pana předsedajícího. Už jsme si to řekli dopoledne na výboru, ale prostě jako bývalý ředitel dlouholetý musím říct, že čtu ty paragrafy, které jste zmiňoval, přesně naopak. Ředitelé tady získávají jasný návod, jak postupovat. Nemůžeme přece chtít po Ministerstvu školství, aby zastávalo jiný názor než ten integrační, který je pedagogicky vlastně úplně nejčistší a nejlepší. A za druhé, jak už jste se dozvěděl, já to tady zopakuji, ministerstvo je připraveno. Je připraveno doprovodit ten zákon metodickými výklady, jak jsou už ředitelé v poslední době z ministerstva zvyklí, a nikde tam nečtu to, co vy píšete, že je diskriminační. Ředitel opravdu stále je ten pán, za tím si stojíme a věříme ředitelům, že to zvládnou a že nepotřebují, jak vy říkáte, vodit za ručičku. Ale čteme stejný text úplně dvěma různými výklady, takže za mě naprosto v pořádku. Ředitel si i nadále může rozhodnout - to, že chceme, aby prioritně byly ukrajinské děti integrovány do heterogenní třídy než do homogenní, ale jak říkám, když má situaci v daném místě, v dané lokaci jinou, tak se může zařídit podle svého uvážení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Přečtu omluvy. Od 18.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá paní místopředsedkyně Věra Kovářová a dále dne 14. 6. od 19 hodin do konce jednacího dne se z rodinných důvodů omlouvá pan poslanec Drahoslav Ryba.

Nyní tedy řádně přihlášený do obecné rozpravy vystoupí pan poslanec Ivo Vondrák a poté pan poslanec Zdeněk Kettner. Prosím.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Dobrý podvečer, dámy a pánové. Myslím, že ten zákon, jak je předložen, je v pořádku. V pořádku z toho pohledu, že skutečně podporuje integraci dětí ukrajinských uprchlíků do naší společnosti, je to řešeno cestou prezenční výuky těchto dětí v našich školách.

Chtěl bych ovšem upozornit na jednu důležitou věc, kterou jsem už projednával dopoledne na našem výboru, a proto to chci předložit i teď v Poslanecké sněmovně. My totiž implicitně předpokládáme potřebnost integrace u všech ukrajinských uprchlíků, nicméně i moje zkušenosti, které mám z problematiky řízení ukrajinské krize a uprchlické krize v našem kraji, evidentně v té skupině uprchlíků je celá řada těch - a není to malá skupina, je to poměrně velká skupina - kteří plánují vrátit se zpět na Ukrajinu. A tady nastává okamžik, jak vyřešit problematiku dětí těchto uprchlíků, zda je nezbytně nutné je zapisovat na prezenční formu studia, anebo využít toho, co se už dnes děje, a to znamená, že pro řadu těchto dětí probíhá distanční výuka ze strany Ukrajiny v jejich rodném jazyce, v kontextu toho, kde vlastně opustili své vzdělání a mohou na něj navázat. To je velmi důležitý fakt, který nás společně s kolegou a zpravodajem panem Fridrichem vedl k tomu, abychom předložili pozměňovací návrh, a ten pozměňovací návrh hovoří o tom, že bychom k tomu, co tady bylo definováno v rámci zákona o školství pro Ukrajinu, jeho novele, rozšířili o to, abychom postavili distanční vzdělávání garantované ze strany Ukrajiny jako jakýsi prvek vzdělání, který bude uznán právě pro ty, kteří neplánují v této zemi zůstat, kteří se budou chtít vrátit. Proč si myslím, že to je důležité: My dnes máme v České republice asi přibližně, a to nejsme bohužel schopni přesně ověřit, 125 000 dětí, které budou v podstatě integrovány, nebo budou muset být integrovány, do našich mateřských škol, základních škol a středních škol. To číslo je velmi velké. pevně věřím, že řada z těchto dětí už možná je zpátky na Ukrajině, Nicméně my teď procházíme zápisy, prošli jsme zápisy do středních škol, tam bych řekl, že ten dopad není nějak zásadně velký, ale samozřejmě dopad na základní a mateřské školy bude významný. On se bude samozřejmě lišit od jednotlivých krajů. Troufám si říci, že to nejhorší, co bude čekat Středočeský kraj a Prahu, je to, že tady skutečně ty kapacity nejsou takto nastaveny, bude to znamenat poměrně výrazný zásah do rozšiřování kapacit škol a nebude to zcela určitě zadarmo.

A právě problematika distančního vzdělávání u rodičů, kteří nemají ten pocit - prosím ještě jednou, je to na nich, na těch rodičích, že tady chtějí zůstat - tak nabídnout alternativu distančního vzdělávání pro jejich děti, abychom v podstatě jednak nezatěžovali naše školy, ale samozřejmě abychom jim dali tu možnou svobodnou vůli v podstatě se potom při nejbližší příležitosti vrátit zpět.

Souhlasím s tím, že nevíme, jak to bude dlouho trvat, nevíme, jak dlouho tady budou chtít tito lidé zůstat, ale myslím si, že bychom tuto možnost distančního vzdělávání do tohoto zákona měli doplnit. Domnívám se, že je to podloženo jakousi empirií, myslím si, že je to podloženo i tím, že dneska, tedy okamžik, máme zapsány děti, kde chodí řádově více než jedna čtvrtina dětí z Ukrajiny, ta třičtvrtina už prochází distančním vzděláváním. Takže zkusme se nad tím zamyslet, zkusme si říci, zdali právě touto možností, kterou doplníme do tohoto zákona, si nepřipravíme trošku zlepšené podmínky pro to, abychom mohli zajistit vzdělávání všech, to znamená těch, co se chtějí vzdělávat prezenčně, i těch, co se chtějí vzdělávat distančně.

Takže prosím, to je všechno z mé strany, já se potom k tomu v podrobné diskusi vrátím, k tomuto pozměňovacímu návrhu, a tvrdím, že je to pomoc našemu školství, nikoli komplikace našemu školství. A věřte mi, že to vychází z empirie, kterou my máme. Skupiny těch, kteří zde chtějí zůstat, a těch, kteří chtějí odejít, jsou tady a stále více a více se vyhraňují. Děkuji za pochopení a pevně věřím, že mě v tomto s kolegou Fridrichem podpoříte všichni. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec David Šimek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec David Šimek: Děkuji. Dovolím si reagovat na vystoupení pana kolegy Vondráka. Já se úplně neztotožňuji s tímto názorem. Je pravda, že máme dnes 125 000 dětí, které nejsou ve školním proudu, na druhou stranu je potřeba si říci, že 90 dnů pobytu na území České republiky není povinnost těchto dětí se přihlásit do školy, takže spousta z nich využila proces třeba adaptačních skupin. Je také třeba si říci, že nejsou ve škole z důvodu toho, že ukrajinský školní rok skončil na konci května. Dneska mají v podstatě na Ukrajině letní prázdniny, a proto spousta dětí, které sem přišly, dokončily klasický školní rok formou distanční výuky, která jim skončila. Dle evropské legislativy, kde je jasně dáno, že všichni uprchlíci, kteří přišli sem, na území České republiky, dostali stejná pravidla v oblasti zdravotnictví, zaměstnání, tak pro ně platí stejná pravidla jako pro občany České republiky, to znamená povinné vzdělávání, a z toho důvodu musí od září do vzdělávacího proudu v České republice nastoupit.

Výhodou je, že Ukrajina v covidu byla na rozdíl od České republiky výrazně lepší a připravila kvalitní vzdělávací programy, které umožňují to, že děti jsou schopné i v době večerní se vzdělávat distanční formou výuky na Ukrajině. Toho mohou využít skutečně i v dalším roce, a pokud škola na Ukrajině bude chtít pokračovat ve vzdělávacím proudu a pokračovat s výukou na Ukrajině, tak děti budou moci - kromě individuálního vzdělávání na české škole - klidně absolvovat distanční vzdělávání na škole ukrajinské, v tom jim nic nebrání, a ředitel základní školy díky individuálnímu nastavení vzdělávacího programu jim může nastavit podmínky k tomu určené.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Ivo Vondráka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Děkuji. V tom je logický spor, já jsem nikdy neřekl, že nechceme povinné vzdělávání. Měli jsme tady měsíce, kdy se naše děti vzdělávaly prostřednictvím distanční výuky. Já tady nevidím, protože máme společný zájem, nevidím problém, proč bychom tento bod nesystematizovali do návrhu tohoto zákona, ten přece nic nerozporuje. Ten v podstatě jenom říká, že je to legitimní cesta, jak se tyto děti mohou vzdělávat.

Myslím si, že je to také o dohodě, a já pevně věřím, že ta dohoda proběhne mezi ministrem školství České republiky a ministrem školství Ukrajiny, tak jak proběhla řada úprav z pohledu těch, kteří jsou lékaři, aby mohli u nás pracovat, tak se v podstatě našly cesty, aby mohli u nás pracovat a pracují, tak zde máme možnost využít tuto cestu, abychom ji nabídli. A já ještě jednou říkám, nechceme přece nutit všechny uprchlíky, aby integrovali své děti, když plánují návrat domů. To přece nechceme, nebo ano? Já si myslím, že jsme svobodná země a v podstatě jde o to, najít alternativy, aby povinnost výuky byla zajištěna, ale abychom jí v podstatě nezabránili. Takže to je ten důvod, tam ten jednoduchý paragraf, který tam samozřejmě definuje i podmínky, abychom to tam doplnili. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan ministr Petr Gazdík. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík Jenom fakticky bych chtěl ujistit, vážené kolegyně a kolegové, že my se bavíme s ukrajinskou stranou. Ukrajinská strana v tuto chvíli si je vědoma toho a vlastně je s tím ztotožněna, že my se budeme maximálně snažit děti integrovat do českých škol. To, co oni požadují, je právě ta možnost, o které mluvil pan poslanec Šimek, aby nějaká možnost distančního vzdělávání existovala, což ano, těch možností i v zákoně je celá řada. Stejně tak prosí třeba o přístup do škol v sobotu, kde by Ukrajinci měli spolu nějakou výuku, pakliže o to jejich rodiče projeví zájem. O tom teď diskutujeme, o technikáliích a o logistice takového kroku. Tam v tom není žádný problém.

Jenom znovu musím upozornit na to, že v případě, že by tato distanční forma měla celkově nahradit přístup do českých škol, tak s tím bohužel v této fázi - vzhledem k tomu, že nemáme informace, jak ten konflikt bude dlouho trvat, odporuje to, a já o tom budu dále mluvit, mezinárodnímu právu - v tuto chvíli na to nemohu přistoupit, protože kdybych věděl, že ten konflikt bude trvat tři měsíce nebo půl roku, klidně. Ale on může trvat rok, dva, pět let, nikdo neví. A v takovém případě distanční forma... Vzpomeňte si, kolikrát jsme v této Sněmovně diskutovali o tom, jakým způsobem trpěly české děti při covidu, při vzdělávání distanční formou, jak to zamezilo jejich sociálním kontaktům a jaké to mělo důsledky.

Jako ministr školství se nemohu ztotožnit s tím, že by ukrajinské děti byly někde mimo ostatní české děti, tam se distančně vzdělávaly, nepotkávaly se s nimi a mělo by to probíhat dlouhodobě. To by s sebou mělo závažné sociální důsledky a nemohu s tím souhlasit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní diskutujeme formou faktických poznámek.

Jenom přečtu omluvu. Dnes se omlouvá pan předseda Michálek z osobních důvodů od 18.30 do konce jednacího dne.

Nyní eviduji dvě faktické poznámky - první pan poslanec Marek Výborný, poté pan poslanec Ivo Vondrák. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vaším prostřednictvím k návrhu, o kterém tady hovořil pan předseda Vondrák - zkusme ty věci taky oddělit. Samozřejmě, pokud tady bude žák z Ukrajiny, který na Ukrajině studuje na střední škole, samozřejmě tady není v režimu povinné školní docházky. On může tady v České republice standardně sám o své vlastní vůli se distančně vzdělávat, protože zůstane napojen na tu ukrajinskou školu. V okamžiku, kdy to ovšem dáme do zákona lex Ukrajina, tak tím poměrně zásadně zatížíme naše ředitele, naše učitele. Je rozdíl distančně vzdělávat naše české žáky a je rozdíl distančně vzdělávat ukrajinské žáky, otázka znalosti školních vzdělávacích programů a podobně. Čili já bych se skutečně spíš přimlouval za to, to nechat na formě, na bázi, o které mluvil kolega David Šimek, to znamená, že ředitel tu možnost samozřejmě má prostřednictvím individuálního vzdělávacího plánu, ale ne to dávat jako samostatný paragraf do tohoto zákona, protože tím bychom mohli způsobit daleko více škody než užitku samotného. A není to o tom, že by se musely plně integrovat do české školy.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní pan poslanec Ivo Vondrák, po něm pan poslanec Josef Bělica. Prosím.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Je mi líto, že musím používat profesorského rčení: To jste se zmýlil, pane poslanče, prostřednictvím předsedajícího. Nehovořím o distanční výuce organizované našimi školami, hovořím o distanční výuce organizované ukrajinskou stranou. Jinými slovy řečeno, to nemůže zatížit vůbec naše ředitele. Je tam jediný bod, že chceme, aby dotyčný zapsaný přinesl panu řediteli dopis - a já myslím, že tu důvěru dotyčnému můžeme dát, protože nevěřím tomu, že rodiče, co sem uprchli, budou mít zájem nevzdělávat své děti - přinesou potvrzení o tom, že v této distanční výuce se účastní, a předpoklad je i v návrhu zákona, že každý půlrok předloží výsledky vysvědčení svého studia, aby se ukázalo, že to probíhá. Čili já tomu rozumím. Je to v podstatě věc, která, ještě jednou, nedělá nic jiného, než rozšiřuje možnosti současné úpravy novely zákona. A já se jenom tímto chci vyvarovat jedné věci, která nás může čekat a může být velmi problematická, a to je právě to rozšiřování kapacit, protože jestli tady těch 125 000 dětí skutečně je, v podstatě absorpce těchto dětí v krajích, které jsou skutečně zatíženy - a naštěstí já můžu říct za náš kraj, že to tak není, protože náš kraj je v tomto v relativně řekněme dobré situaci, byť jsou zcela určitě okresy, kde situace může být napjatá - tak samozřejmě budeme vděčni za to, že můžeme těmto dětem nabídnout alternativu a v podstatě nedostaneme se do kritické situace, že bude totéž, vznikne segregovaná třída čistě jenom ukrajinských dětí - v tom dobrém slova smyslu, aby to někdo nebral špatně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další s faktickou poznámkou pan poslanec Josef Bělica, po něm paní poslankyně Jana Pastuchová. Prosím.

 

Poslanec Josef Bělica: Dobrý podvečer, dámy a pánové. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já bych v tomto směru jenom krátce možná z praktického hlediska. Ono obecně s Ukrajinci, s drtivou většinou, při integraci a při spolupráci není problém, jak tady řekl můj předřečník. Opravdu se jedná možná o ty kapacity. Na druhou stranu rozšíření alternativy distančního vzdělávání ze strany Ukrajiny může opravdu systému pomoci a umožnit kontakt s domácí školou formou nějakého výkazu jednou za půl roku, to si myslím, že je vhodné. A za další věc, tady přece nejde o to, že ty děti by byly - a srovnávat to s covidovým obdobím - kdy budou bez sociálního kontaktu. Ty děti se velmi dobře zapojují do mimoškolních aktivit v rámci obce, v rámci města, takže tam tyhlety věci nehrozí. Já si myslím, že celé je to jenom o tom, umožnit vzdělávání na ukrajinské škole distančně po nějaké verifikaci, kterou obsahuje tenhleten paragraf. Mně to přijde rozumné, a pokud to ulehčí kapacitám škol, protože ono to není úplně jednoduché sehnat asistenty pedagogů, sehnat pedagogy, kteří budou mluvit ukrajinsky, a obecně kvalita žáků v daných školách je na poměrně dobré úrovni, aspoň u nás to tak je, ze škol, kde se zapojují žáci srovnatelného věku, tak tam nejde o to, že by tam byly nějaké zásadní rozdíly v kvalitě vzdělávání, ba právě naopak, ukrajinský systém vzdělávání na tom nebyl pravděpodobně tak špatně. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Nyní paní poslankyně Jana Pastuchová, prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane předsedající. Já se školstvím nezabývám, ale budu mluvit z praxe. Od 9. března mám ubytovanou ukrajinskou rodinu a devítiletá holčička, která k nám přišla, ve škole nikdy nebyla, protože ukrajinské školství umožňuje, aby měla distanční a on-line výuku. Přišla k nám a učila se měsíc on-line distančně. Až když se její maminka dozvěděla, že by za to mohla být postihnuta, že musí být přihlášená ke vzdělávání, jsme zašli tedy do školy a teď do té školy chodí. Nechodí do čtvrté třídy, ale do třetí, ale opravdu nám ukazuje certifikát, který jí přišel od ukrajinské školy, tím, že má dokončenou čtvrtou třídu. Takže si myslím, že oni chtějí jít zpátky, jen co se na Oděsu nebude střílet, ale opravdu ona nikdy nebyla ve škole. A myslím si, jak říká pan kolega Vondrák, pokud by ta možnost tady byla pro některé děti, které rodiče nechtějí dávat do školy, tak ať to mají umožněné tak, jak byli zvyklí na Ukrajině.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Mám zde řadu dalších faktických poznámek. Nyní tedy paní poslankyně Jana Berkovcová, potom pan předseda Marek Výborný. Prosím.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji za slovo. Jenom bych chtěl říct, prosím, nepodceňujme význam a ani počty žáků, kteří se vzdělávají distančně, a ani význam distančního vzdělávání s ukrajinskou stranou. I z krajů zaznívá, že - to už vlastně víme, my neznáme přesné počty těch, co se vzdělávají distančně, ale lze předpokládat a je i vysoká pravděpodobnost, že dvě třetiny až tři čtvrtiny žáků, kteří zatím nenastoupili do škol, se vzdělávají distančně s ukrajinskou školou. A je to pro rodiče, kteří mají tu vidinu, že se skutečně vrátí. Je to pro ně velmi důležité a i z krajů zaznívá nebo jsou signály, že oni chtějí v té distanční výuce pokračovat.

To znamená, i když budou od září nuceni nastoupit prezenčně do školy, nechtějí se vzdát distanční výuky s ukrajinskou školou, chtějí v ní pokračovat. Ale potom si tedy představme, ano, že budou po večerech realizovat distanční výuku nebo po sobotách nebo to kombinovat přes den. Povede to k tomu, že ty děti budou přetěžované, a pokud budou muset něco šidit nebo něco zanedbávat, pak to bude ta česká výuka podle českého vzdělávacího programu.

Samozřejmě je jasné, že ty děti nemohou viset někde mimo náš školský vzdělávací systém, ony musí být registrované, přihlášené tady v Čechách na kmenové škole, kde nahlásí řediteli školy, že budou se vzdělávat distančně, a vlastně pojedou podle našich zákonných norem jako individuální domácí vyučování. A pokud ředitel, který je bude průběžně kontrolovat, jak probíhá jejich výuka, dojde k závěru, že ta distanční výuka nefunguje, má kdykoliv právo tuto výuku zrušit a dítě se vrátí normálně do prezenční výuky do české třídy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan předseda Marek Výborný a připraví se pan poslanec David Šimek. Prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji. Já už nechci pokračovat v té debatě, asi si všichni rozumíme. K tomu, co říkala paní kolegyně, vaším prostřednictvím. Určitě ten návrh tak, jak je napsaný Ministerstvem školství, nechce nebo umožňuje, sám o sobě umožňuje, aby ředitel školy rozhodnutím o individuálním vzdělávacím plánu jakýmkoliv možným způsobem tuto distanční výuku nakombinoval. Na druhé straně pamatujme přece na to, že jednak i to ukrajinské dítě potřebuje nějaké sociální kontakty a sociální vazby. Mimoškolní aktivita, o které tady byla řeč, to samozřejmě může částečně nahradit, ale určitě ne plně. Tak to je první věc. Druhá věc, pamatujme také na to, že přece je naším zájmem, aby ty maminky šly do práce. A v tom případě právě proto chceme, aby ty děti se integrovaly do českých škol, abychom umožnili těm maminkám, ženám jít do zaměstnání, protože to je samozřejmě také prospěšné pro všechny.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Kettner s faktickou poznámkou, připraví se pan poslanec Ivo Vondrák. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji. Já jenom faktickou poznámku k tomu, co tady padlo z úst pana ministra ohledně distanční výuky. Pod to se podepíšu, to znamená, že distanční výuka nikdy nemůže nahradit osobní kontakt s vyučujícími. Bohužel už se musím ohradit proti tomu srovnání. To, co zažívali naši rodiče za covidu, je tady jeden podstatný rozdíl. Čeští rodiče si nemohli svobodně vybrat, jestli distančně nebo prezenčně, kdežto my tady mluvíme o dobrovolnosti si tu distanční výuku vybrat. To je celé. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní pan poslanec Ivo Vondrák a připraví se pan poslanec Josef Bělica. Prosím.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Děkuji. A to je přesně to, co jsem chtěl říct i já, ty maminky mají možnost si zvolit cestu. Pokud chtějí, aby děti chodily do školy, mohou takto učinit. Ale u nás v kraji už máme zcela evidentně skupiny ukrajinských uprchlíků, kteří neopouštějí ubytovny, ve kterých žijí, drží si svoji komunitu z toho důvodu, že v podstatě předpokládají, že se vrátí při první příležitosti. To znamená, ty děti nejsou v sociální izolaci, ty děti se dokonce můžou tam učit i společně. Ale jak říkám, já tedy otevírám svobodnou možnost si tuto cestu vybrat a pokračovat v ní, protože v opačném případě, když to tam nebude, v podstatě říkáme všem uprchlíkům v České republice: Máte za povinnost integrovat své děti do české společnosti. A to je to, co si myslím, že bychom měli být velmi opatrní s tímto, protože vnímám i potřebu Ukrajiny, že ona se samozřejmě těší na to, až se tito lidé vrátí a budou moci pracovat na řekněme tom, čemu bychom říkali rekonstrukce té zničené země. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní pan poslanec Josef Bělica, připraví se pan poslanec Jiří Kobza. Prosím.

 

Poslanec Josef Bělica: Děkuji, pane předsedající. Já bych jenom krátce shrnul, co tady zaznělo, nebo respektive okomentoval, na co jsem zapomněl při té první poznámce, kterou jsem měl směrem k panu ministrovi. Tady principiálně nejde o to, jak dlouho bude ten konflikt trvat, v tomhle vztahu, protože někteří rodiče s těmi dětmi se mohou vrátit, i když konflikt ještě bude, protože třeba už uznají za vhodné, že třeba ta oblast, ze které pocházejí, už je bezpečná, ano, a já bych jim opravdu nechal rád tuhle volbu.

A směrem k panu předsedovi Výbornému: integrace a spolupráce s uprchlíky, s těmi matkami je velmi dobrá. Oni povětšinou velmi dobře spolupracují, zapojují se do pracovního procesu, vytvářejí skupiny, kdy třeba jedna z nich zůstane s několika dětmi doma, aby ty ostatní mohly jít pracovat, takže v tomhle směru s nimi problémy nejsou. A já bych se moc přimlouval za to, abychom tenhle pozměňovací návrh přijali, abychom jim opravdu nechali tu možnost volby a abychom jim opravdu nechali tu možnost vybrat si tu distanční formu studia z Ukrajiny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já také děkuji. A nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Jiří Kobza. Prosím.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, kolegyně, kolegové, dobrý večer. Já bych chtěl navázat na to, co bylo řečeno z pohledu zkušeností, které jsme řešili v rámci migračního výboru plenárního shromáždění Rady Evropy před třemi lety, před čtyřmi lety, když se jednalo o migrační vlnu, která přicházela z Afriky a z Blízkého východu. Řešili jsme přesně tu samou otázku, to znamená otázku integrace dětí, otázku škol pro tyto děti, a narazili jsme na jeden problém, protože některé skupiny z ortodoxních až dogmatických muslimských kruhů, ty přímo odmítaly integraci jako takovou a trvaly na tom, že si budou děti učit samy, že budou vytvářet ty svoje diaspory, ale v tom případě ony zůstávaly v takovém svém vlastním mikrosvětě bez toho, že by nějak měly nějakou interakci s tím demokratickým prostředím, do kterého přišly.

Takže jenom bych prosil o určitou obezřetnost, aby vlastně nedošlo taky k tomu, jak tady bylo řečeno - neopouští své ubytovny, zůstávají sami mezi sebou - to je cesta právě k vytváření těch uzavřených enkláv, uzavřených společností a většinou, aspoň podle toho, co jsme viděli v západní Evropě, to nekončí dobře. Tak jenom jsem chtěl na tohle upozornit a podělit se s vámi o tuto svoji zkušenost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy půjdeme k řádně přihlášeným řečníkům, jako první vystoupí pan poslanec Zdeněk Kettner a připraví se pan poslanec Jan Berki. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo. Jsem tady častěji, než jsem předpokládal. Rád bych osvětlil svůj pozměňovací návrh, o kterém budeme později hlasovat. Rád bych ho vysvětlil trošku hlouběji. Padlo tady například to, že ten návrh rozšiřuje pravomoci ředitelů. Když se kouknu na použité termíny, tak svoboda volby mi s tím nějak nekoresponduje. Jsou tady slovní pojmy - "zařazuje přednostně, může", ale pouze "ředitel je povinen a ředitel zařadí". To jsou za mě naprosto direktivní příkazy, které za mě, kdyby tam bylo - může, má k dispozici a tak dále - tak beru, že se nechá širší pole působnosti. Pokud je to formulováno tímto způsobem, za mě je to prostě omezování a přikazování. Tak, jak je to formulováno, za mě už ten první odstavec zařazuje cizince přednostně do tříd. Já vím, jak je to myšleno. Bohužel ta formulace tak, jak je napsaná, umožňuje zase širší výklad a bohužel to znění určitým způsobem vyložené může být bráno jako diskriminační, jako upřednostňování jedné skupiny před druhou. Proto bych volil trošičku jinou formulaci, která bude v našem pozměňovacím návrhu, nebo bych to formuloval trošičku jinak. Je to prostě za mě nepřípustný princip tak, jak to tam je zmiňováno. Za dále, jak jsem říkal, úplně to ignoruje svobodnou vůli a přání těch dotčených rodičů a mně se to opravdu jeví jako násilná integrace bez ohledu té svobodné vůle.

A jak jsem říkal, ty určité povinnosti, které jsou ředitelům nařizovány - bylo mi řečeno, že samozřejmě Česká školní inspekce byla informována nebo nějakým způsobem s ní bylo konzultováno, že samozřejmě budou, jak se říká, vstřícní, ohleduplní, ale já si úplně nejsem jistý. To znamená, nemůžeme mluvit úplně za každého jednotlivého inspektora. Můžu mluvit z osobní zkušenosti, kdy Česká školní inspekce přišla zkontrolovat integraci žáků na základních školách, přišla na výuku anglického jazyka. Seděly tam ukrajinské děti, které česky neuměly vůbec, anglicky velice, velice bídně. Paní učitelka se jim, protože je profesionálka, samozřejmě i tak se jim věnovala. Bohužel, protože nemá k dispozici asistentku, tak to je potom na úkor celkové kvality výuky. Samozřejmě, nakopírovala jim pracovní listy, dala jim k dispozici jednu učebnici. A vlastně to jediné, co paní inspektorku zajímalo, jak to, že ukrajinské děti nemají dostatek výukových materiálů, a to na základě toho, že ty dvě ukrajinské děti mají k dispozici jenom jednu učebnici. Kdyby se rozhlédla pořádně, tak by zjistila, že i české děti mají jednu učebnici do dvojice. Důvod je naprosto jednoduchý. Podfinancování školství je takové, že ta škola prostě nemá na to, aby si nakoupila dostatek učebnic. To znamená, že ano, kdyby to skutečně bylo tak, že školní inspekce principiálně bude vstřícná a rozumná, ano, ale nemám ten pocit. Za mě tedy tím pádem ředitelé budou plnit doslovně ty příkazy, které jsou dané, tak, aby se vyhnuli případným problémům.

To znamená, to je takové mé shrnutí a zdůvodnění našeho pozměňovacího návrhu, ke kterému se potom přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Já vám přeji hezký podvečer. Bude následovat pan poslanec Berki v obecné rozpravě.

 

Poslanec Jan Berki: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Milé kolegyně, milí kolegové, chtěl bych shrnout pár věcí. Mně v té diskusi nejvíc přijde nešťastné, že vždycky vytrháváme jednotlivá ustanovení a nečteme to celé v kontextu. Celá ta novela spočívá v tom, že mimo jiné prodlužuje některé instituty, a to je například výjimka z celkové kapacity, a zároveň prodlužuje také výjimku z požadavků na jednotlivé třídy, kde se učí. To je jedna z věcí.

Druhá z věcí; když se tam podíváme na slovo "přednostně", celá ta věta ale zní: "Ředitel mateřské, základní nebo střední školy, konzervatoře nebo školní družiny zařazuje cizince přednostně do tříd nebo oddělení nesložených výhradně z cizinců." Tedy ten váš jiný výklad mi přijde dost zvláštní, a ještě navíc je vždycky potřeba číst celý paragraf, to znamená nejenom odst. 1, ale odst. 2, který pak upravuje, kdy může zřídit tu homogenní skupinu. Jinými slovy, z kontextu jasně plyne, že to je preferovaná varianta, je-li to možné.

Další věcí je k té diskusi o on-line výuce. V zásadě zase, když se podíváme na celý kontext, tak on už v tuto chvíli, a to se opět prodlužuje, dává řediteli možnost dát výjimku z plnění rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání. Jinými slovy, ten mix už bez tohohle paragrafu ředitel může udělat, protože bude na jeho uvážení po konzultaci s rodičem logicky a zároveň s jeho možnostmi té školy, do jaké míry vlastně vzdělávací program tomu žákovi ušijí na míru. A v tom si myslím, že je právě míra volnosti toho ředitele, o které tu mluvili kolegové. Jednotlivé paragrafy dohromady mu tu možnost dávají, po dohodě s rodičem správný mix nebo správný vzdělávací proces dítěti na míru ušít.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za vaše vystoupení. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Klíma. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Pavel Klíma: Děkuji za slovo. Já jsem byl přihlášen už v reakci na pana kolegu Kettnera, tak jelikož jsem přišel po kolegovi Berkim, už vlastně půlka té faktické poznámky je zodpovězena, přesto si to neodpustím.

Pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího, jestliže je někde napsáno, že zařadí účastníky cizince přednostně do tříd, nikde tam nečteme, že by to bylo přednostně před českými žáky. Tohle je vaše dezinterpretace a já se vůči tomu musím ohradit. A potom, jestliže - už jste to říkal dopoledne - jestliže argumentujete a generalizujete podfinancování a dokazujete podfinancování českého školství, že v některé vaší škole nebo někde u vás mají děti jednu učebnici na angličtinu, a děláte tady obraz českých škol, přesně vůči tomu se musím ohradit. Protože stojím za tím, tvrdím to vší vážností, české školy vůbec nejsou špatně vybaveny, projeďte se po Evropě. Materiály na výuku cizích jazyků patří mezi ty nejlepší v rámci základní školy. Za tím si stojím a tenhle obrázek tady budu šířit dál.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času, další s faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Zajíčková. Prosím.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Já budu mít jenom opravdu krátkou faktickou poznámku spíš pro kolegy, aby měli větší představu o tom, co se myslí pod distanční výukou, která probíhá na Ukrajině. Ono to neprobíhá tak, jako my jsme byli zvyklí tady v České republice, kdy učitel měl kontakt, interakci, spojení s tou svojí konkrétní danou třídou. Tady distanční výuka na Ukrajině probíhá celoplošně, to znamená něco na způsob naší UčíTelky, kde je ukrajinská celonárodní škola, platforma, kde probíhají různé videokurzy, jsou tam různé testy, jsou tam předměty rozfázovány do nějakých kapitol, ale není tam interakce mezi učitelem a dítětem ve většině případů. Takže jenom to pro kolegy, aby věděli, že distanční výuka na Ukrajině je vlastně v úplně jiném režimu, než byla u nás, kde ta interakce probíhala daleko intenzivněji a bylo to na osobní bázi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Stále jsme v obecné rozpravě, do které ale už není nikdo přihlášen. Ptám se, jestli má ještě někdo zájem se do obecné rozpravy přihlásit? Pokud tomu tak není, obecnou rozpravu končím a prosím o případná závěrečná slova.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík Já se pokusím co nejstručněji. Začnu návrhem pana kolegy Vondráka. Pokusím se říct tři důvody, které legislativa Ministerstva školství uvádí v neprospěch přijetí tohoto návrhu. Za prvé jsou to mezinárodní závazky České republiky a kontrola státu. Stát má mezinárodně platné závazky zajistit povinné základní vzdělávání, které stanovuje mimo jiné Úmluva o právech dítěte, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech a Všeobecná deklarace lidských práv. A bohužel, navrhovaný způsob plnění by podle názoru legislativy ministerstva nenaplnil povinnosti státu. České správní předpisy již dnes umožňují plnit povinnou školní docházku na území České republiky jinými způsoby, a to jak českým občanům, tak cizincům. V zásadě jsou tři v české základní škole nebo víceletém gymnáziu, v zahraniční škole na území České republiky s povolením ministerstva, kde však Česká republika může kontrolovat personální nebo materiální zajištění, rozpor obsahu výuky s českým právním řádem, tedy kontrolovat základní parametry výuky, což, jak naznačila i moje předřečnice paní poslankyně Zajíčková, v té formě výuky, kterou dnes Ukrajina provozuje, rozhodně zajištěno bohužel není, a třetí forma je individuální vzdělávání. Těchto všech tří forem včetně individuálního vzdělávání ukrajinští žáci budou moci využít.

Druhý důvod, proč nemůžeme jako ministerstvo souhlasit s tímto návrhem, je nenaplnění procesu integrace. Chci vás upozornit, že kapacity až na lokální problémy jsou dostatečné. V základních školách je 153 000 volných míst. Ano, ten problém je skutečně v Praze, prstenci kolem Prahy a někde lokálně. Celkově se z těch 135 000, kde jsou ale i žáci středních škol, celkově je problém u zhruba 5 000 míst ve školách, lokálně zejména v Praze, prstenci kolem Prahy místy, v Českých Budějovicích, Plzni, Brně. Není důvod v tuto chvíli uvažovat o alternativních směrech vzdělávání.

Ano, já přiznávám, že může přijít nějaká další válka, může se to vyhrotit, můžeme tu mít jednou tolik dětí a můžeme se třeba k tomu pozměňovacímu návrhu někdy v budoucnu vrátit, protože nám prostě nic jiného nezbude, ale v této fázi kapacitně na tom skutečně tak zatím nejsme, přestože samozřejmě 1. září v nějaké škole konkrétně těch 5 000 míst může být problém, ale právě proto, že ten zákon schvalujeme už dnes, právě proto, že jsou zápisy do 15. července, ředitelé mají dostatečný prostor a my monitorujeme, máme on-line ty kapacity, budeme zjišťovat a snažit se to do 1. září vyřešit tak, aby těch problémů bylo skutečně co nejméně.

Umožnění výkonu povinné školní docházky formou účasti na distančním vzdělávání by přineslo některé i negativní jevy, nedocházelo by k integračnímu procesu dětí. Distanční vzdělávání není stejně efektivní jako to prezenční, ukrajinským dětem, to už jsem říkal, by hrozila sociální izolace a vysoké riziko absence jakéhokoli vzdělávání ukrajinských dětí vzhledem k nemožnosti kontroly jejich vzdělávání. Nedostatky pozměňovacího návrhu jako takového tady zmiňovat nebudu, rád s nimi kolegy seznámím.

Druhý pozměňovací návrh, který přednesl pan poslanec Kettner, tam vás už s nedostatky toho pozměňovacího návrhu bohužel musím seznámit, protože legislativa ministerstva mi říká, že pozměňovací návrh vykazuje závažné vady tím, že je vnitřně rozporný. Přijetí pozměňovacího návrhu by znamenalo nežádoucí právní nejistotu pro ředitele škol, kteří by nevěděli, zda mohou, nebo nemohou zřídit homogenní třídu. To je jedna z nejzávažnějších výhrad ministerstva. A teď ten rozpor. Bod 1 toho návrhu stanoví povinnost řediteli školy, aby cizince Ukrajince vždy zařadil do smíšených tříd, nelze tedy Ukrajince zařadit do homogenních tříd. Vypuštěním toho jednoho slova, které pan poslanec Kettner říká, se právě stane toto. Bod 2 však zároveň umožňuje řediteli školy zřídit homogenní třídy. Pro zřízení homogenní třídy není nutné splnit žádné podmínky. To je vnitřně v rozporu. Body 1 a 2 tudíž nelze uplatnit současně, protože směřují proti sobě a jsou ve vzájemném rozporu. Je nesmyslné, aby ředitel mohl v uvozovkách zřídit homogenní třídu složenou z cizinců Ukrajinců, nemohl však do ní žádného cizince Ukrajince zařadit. Ani výkladem legislativního textu pozměňovacího návrhu nelze dospět k tomu, jaká právní forma z pozměňovacího návrhu vyplývá. Proto se omlouvám, ale s tímto pozměňovacím návrhem, protože vykazuje závažné vady a je vnitřně rozporný, nemohu souhlasit.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. To bylo závěrečné slovo pana ministra. Teď poprosím závěrečné slovo pana zpravodaje.

 

Poslanec Stanislav Fridrich: Děkuji za slovo. Já se taky pokusím být velmi stručný, protože diskuse byla obšírná, v podstatě všechno tady řečeno bylo, takže se vrátím jenom k pár bodům. Ale chtěl bych na začátek zdůraznit to, že asi z diskuse vyplynulo, že návrh zákona je potřebný a nezbytný.

To, co bych chtěl zdůraznit, je, že nejvíce diskutovanou normou je pozměňovací návrh, který tady přednesl kolega Ivo Vondrák. Bylo zmíněno celkově nahradit prezenční studium distančním. Ne, tak to není. Prostě je to otevřená cesta, je to možnost, je to direktiva. Není to direktiva pro ty rodiče. Oni se můžou sami rozhodnout, jestli chtějí dát ty děti na distanční, nebo prezenční studium.

K těm připomínkám, které tady vznesl pan ministr, bych měl jenom dvě krátké poznámky. Ta první je - mezinárodní závazky, odporuje to, a druhým dechem bylo řečeno - možná že se k tomu vrátíme. To znamená, že do budoucna už to ty mezinárodní závazky nebude porušovat?

A druhá věc je integrace. Ano, souhlasím s integrací, ale je tu integrace za každou cenu? Spousta těch dětí a rodičů se chtějí vrátit a my nevíme kdy. Takže tady se vlastně otevírá jenom ta cesta, nechceme integrovat všechny, je to možnost. A jedním z motivů pozměňovacího návrhu bylo i ušetřit peněžní prostředky, které budou muset být vynaloženy na integraci žáků, kteří nikdy do těch škol nenastoupí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. To bylo závěrečné slovo pana zpravodaje a já otevírám podrobnou rozpravu, do které je jako první přihlášen pan poslanec Vondrák. Připomínám, že pozměňující a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě, musí být vždy zdůvodněny.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Takže ještě jednou dobrý večer, nebudu zdržovat, myslím si, že vše bylo řečeno. Je to na svobodné vůli nás všech poslanců se k tomuto pozměňovacímu návrhu přihlásit, či ne. Já jenom uvedu, že je to sněmovní dokument 912, to znamená, je uložen v systému. Takže tolik k tomu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji. Další do podrobné rozpravy je přihlášen pan poslanec Kettner.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Ano, já se přihlašuju k pozměňovacímu návrhu 916.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji. Nikdo další do podrobné rozpravy přihlášen není.

Zeptám se, jestli je zájem o závěrečná slova v tuhle chvíli ze strany navrhovatele či zpravodaje? Není tomu tak.

Končím tedy podrobnou rozpravu a zároveň končím druhé čtení tohoto návrhu a přerušuji bod číslo 145.

Než přistoupíme k projednávání bodu číslo 146, přečtu jednu omluvu. Omlouvá se pan poslanec Jiří Mašek tento týden z jednání Poslanecké sněmovny od 14. 6. do 17. 6. ze zdravotních důvodů.

(Krátká domluva legislativy s předsedajícím.) Já se ještě zeptám, jestli u toho předcházejícího tisku je zájem o rozmnožení pozměňovacích návrhů? Jsou tam jenom dva, legislativa se ptá, jestli je zájem o rozmnožení těch pozměňovacích návrhů, nebo to tak nemusí být? Paní předsedkyně (Míněna poslankyně Schillerová.) tady má hlavní slovo, říká, že to není třeba, budeme šetřit papír. Tak děkuji. To bylo upřesnění pro legislativu.

 

A my můžeme přejít k bodu číslo

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.




Přihlásit/registrovat se do ISP