(pokračuje Olga Richterová)

33.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu
k informacím, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 123/1998 Sb.,
o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací
z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře
výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 222/ - prvé čtení

S pověřením vlády uvede předložený návrh pan místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan. Prosím, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dobrý den, dámy a pánové, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych uvedl návrh zákona, kterým se mění zákon o svobodném přístupu k informacím, zákon o právo na informace o životním prostředí a zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Tento návrh slouží především k provedení transpozice evropské směrnice o otevřených datech a o opakovaném použití informací veřejného sektoru. Myslím si, že i minulá vláda, a to teď nemyslím nijak útočně, ví, že transpoziční lhůta vypršela už v loňském roce, a to v letních měsících, tedy tento zákon již měl být součástí našeho legislativního systému. Bohužel se tak nestalo, my se tím snažíme tu situaci napravit a snažíme se ji napravit i poměrně rychle, jelikož v této chvíli aktuálně České republice hrozí ze strany Evropské unie reálné sankce.

Čeho se zákon týká, a ve kterých oblastech? Za prvé se týká rozšíření okruhu povinných subjektů o veřejné podniky, což jsou státem nebo samosprávou ovládané podniky činné v odvětvích, jako je energetika či doprava. Zásadní změna. Za druhé, zavedení povinnosti zveřejňovat ve formě otevřených dat takzvaná dynamická data, jakými jsou například data ze senzorů týkajících se dopravy či počasí. Za třetí, usnadnění možnosti digitalizace kulturních zdrojů, například starých tisků, pomocí smluv umožňujících efektivnější zapojení soukromého sektoru. Za čtvrté, doplnění úpravy přístupu k výzkumným datům vypracovaným v rámci vědeckého výzkumu podporovaného z veřejných prostředků.

Návrh obsahuje také další změny, které mají za cíl odstranit nejpalčivější problémy současné aplikační praxe, a to jsou: zajištění větší ochrany veřejných institucí, které jsou obchodními společnostmi pohybujícími se v konkurenčním prostředí, přičemž cílem je ochrana zejména klíčových státem vlastněných obchodních společností. Za druhé doplnění výslovné právní úpravy, poskytování informací o platech a odměnách v reakci na judikaturu Ústavního soudu. Za třetí ochrana informací týkajících se kritické infrastruktury nebo rozhodčího a obdobného řízení. Za čtvrté ochrana před zneužíváním práva na informace, tedy před takzvanými šikanózními žádostmi, se kterými má především lokální sféra velké zkušenosti. Za páté zpřístupnění údajů z výročních zpráv o poskytování informací na jednom místě. Za šesté změny v procesní oblasti umožňující rychlejší poskytnutí anonymizovaných informací a rychlejší vyřízení odvolání.

Domnívám se, že předložený návrh je vyvážený z hlediska ochrany práva na informace i ochrany před jeho zneužíváním a reaguje i na zhoršenou bezpečnostní situaci s tím spojenou potřebu větší ochrany některých informací veřejného sektoru. Dovoluji si vás proto požádat, aby tento návrh byl podpořen a s ohledem na potřebu brzkého dokončení transpozice evropské směrnice - znovu říkám, transpoziční lhůta vypršela minulé léto - považuji za nezbytné urychlené projednání návrhu na půdě Poslanecké sněmovny. Proto si v rozpravě dovolím navrhnout zkrácení lhůty pro projednávání ve výborech. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Než pozvu paní zpravodajku, tak jen technicky hlásil pan poslanec Roman Kubíček, že hlasuje s náhradní kartou číslo 31.

A z kabinetu pana ministra Lipavského omluvenka je do 11.30 hodin z pracovních důvodů.

A nyní poprosím paní zpravodajku pro prvé čtení, paní poslankyni Alenu Schillerovou, aby se ujala slova. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Milé kolegyně, milí kolegové, dovolte, abych - on celou řadu informací řekl již pan ministr, ale já to možná pojmu z jiného úhlu, možná něco budu opakovat, ale dovolte mi shrnout fakta ze své zpravodajské zprávy. Účelem překládaného návrhu zákona je transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru. Dále budu označovat ve své řeči už jen slovem směrnice. Termín pro transpozici skutečně, jak řekl pan ministr, do českého právního řádu stanovila tato směrnice do 17. července 2021. Jedná se o návrh zákona, který byl ministerstvem vnitra zpracován v souladu s plánem legislativní prací vlády na rok 2020 již v roce 2020. Vláda ji schválila usnesením vlády ze dne 29. března 2021 číslo 318 a Poslanecké sněmovně byl návrh předložen jako sněmovní tisk 1194, kde však neprošel ani prvním čtením. Návrh je tedy předkládán ke schválení znovu. Vzhledem k tomu, že se jedná o návrh zákona sloužící k implementaci práva Evropské unie, který nestihla Poslanecká sněmovna do konce volebního období schválit, a který vychází z vládou schválené podoby sněmovního tisku číslo 1194, stanovila tehdejší předsedkyně Legislativní rady vlády Marie Benešová podle čl. 76, odst. 1 legislativních pravidel vlády, že připomínkové řízení se u tohoto návrhu zákona neprovede. Bylo to stanoveno dopisem ze dne 16. září 2021.

Co se týče stručného obsahu návrhu. Zákon o svobodném přístupu k informacím představuje v rámci českého právního řádu obecný předpis pro poskytování informací státem, územními samosprávami a takzvanými veřejnými institucemi. Je podle něj postupováno ve všech případech, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. Zvláštní zákon může poskytování informací na určitém úseku upravovat komplexně, jako například zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. V případě informací týkajících se životního prostředí se tak jedná o lex specialis. Z důvodu této speciální úpravy je tak nezbytné technicky provést změny i ve dvou speciálních předpisech, kterými jsou zákon o právu na informace o životním prostředí a zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Konkrétní změny, které zavádí nyní předložený zákon, jsou tyto:

Za prvé dochází k rozšíření okruhu povinných subjektů oproti stávajícím povinným subjektům, kterými jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce, veřejné podniky, které jsou státem ovládány a u nichž to výslovně vyžaduje transponovaná evropská směrnice. Jedná se tak o podniky a obchodní společnosti v odvětvích dopravy, letecká, železniční či lodní doprava, a vybraných veřejných služeb, odvětví plynárenství, teplárenství, elektroenergetiky, vodárenství a těžby ropy, zemního plynu a tuhých paliv, jakož i některých poštovních služeb, v nichž může státní orgán, územní samosprávní celek, jeho orgán nebo veřejná instituce vykonávat přímo nebo nepřímo dominantní vliv na základě majetkové účasti v této právnické osobě nebo pravidel, jimiž se řídí.

Za druhé návrh zákona obsahuje také nové ustanovení, a to konkrétně § 8c, o informování o příjmech fyzických osob. Podle něj povinný subjekt, veřejná instituce, územní samosprávní celek či veřejný podnik dle nové definice poskytne informaci o výši příjmu osoby, které poskytl nebo poskytuje veřejné prostředky mající povahu příjmu ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle zákona o daních z příjmu, z toho: a) za prvé veřejnému funkcionáři, na kterého se vztahovaly nebo vztahují povinnosti podle zákona o střetu zájmů, za druhé poradci prezidenta republiky, člena vlády, náměstka člena vlády nebo vedoucího ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, za třetí členovi svého statutárního, řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu; b) anebo pokud žadatel prokáže veřejný zájem na poskytnutí informace o výši příjmu této osoby a tento veřejný zájem v jednotlivém případě převažuje nad zájmem na ochranu této informace.

U osob, které nejsou výslovně uvedeny v písmenu a) - půjde tedy o vedoucí, referenty a podobně - tam se tedy bude provádět takzvaný test proporcionality. Nebude-li naplněn, budou informace poskytovány nadále v anonymizované podobě. Plat vedoucího jedna, dvě a podobně tak, jako je tomu doposud. Informace o výši příjmu osob uvedených pod písmeny a) nebo osob dle písmene b), bude-li splněn test proporcionality, se poskytne v rozsahu jméno, příjmení, funkční, pracovní či jiné obdobné zařazení a výše veřejných prostředků, na kterou vznikl nárok. Poznámka - doposud byly informace o platech poskytovány na základě judikatury českých soudů. Ono to tak v podstatě fungovalo, protože se tady vytvořila jakási správní praxe daná výkladem soudů. Ovšem ten výklad byl pro povinné subjekty často složitý, nejasný a v podstatě každý k tomu přistupoval jiným způsobem, individuálně. To znamená, navrženým ustanovením dojde jednoznačně k unifikaci praxe a nastavení jasných pravidel transparentnosti.

Za další návrh rozšiřuje okruh výjimek z povinnosti zveřejnit informace. Povinný subjekt tak informaci neposkytne - a toto bývá často předmětem různých sporů - pokud její poskytnutí významně nebo přímo ohrožuje ochranu kritické infrastruktury. Ta je vymezena krizovým zákonem anebo byla vytvořena nebo získána v přímé souvislosti se soudním, rozhodčím nebo obdobným řízením, a to i před jeho zahájením, a její poskytnutí může ohrozit rovnost účastníků tohoto řízení. Obdobně informace nemusí poskytnout, pokud je snahou pro získání informace působit nátlak na osobu, jíž se informace týká, nebo pokud chce žadatel způsobit nepřiměřenou zátěž povinnému subjektu, například podávání žádostí o informace u většího počtu povinných subjektů bez zjevné obsahové souvislosti požadovaných informací. Povinný subjekt může odmítnout žádost o poskytnutí informace, jestliže požadovanou informaci nemá a jestliže mu povinnost ji mít nevyplývá ze zákona. To neplatí, pokud povinný subjekt může požadovanou informaci získat na základě jednoduchých úkonů z jiných informací, které povinný subjekt má.

Za další, zřizuje se centrální registr výročních zpráv jako informační systém veřejné správy, který slouží ke zveřejňování výročních zpráv, které mají povinnost vydávat povinné subjekty každoročně do 1. 3. Správcem centrálního registru je Ministerstvo vnitra.

Za další, návrh výslovně upravuje přístup k takzvaným výzkumným datům, datům jakožto specifické kategorii dokumentů vypracovaných v rámci vědeckého výzkumu podporovaného z veřejných prostředků, a to na výsledky vědeckého zjišťovacího procesu - experimenty, průzkumy a podobně.

Za další, návrh také obsahuje řadu technických ustanovení týkajících se způsobu zveřejňování otevřených dat nebo povinnosti povinných subjektů zaevidovat informace, které mají povinnost zveřejnit jako otevřená data v Národním katalogu otevřených dat, které vede Ministerstvo vnitra.

Za další, návrh dále obsahuje úpravu takzvaných datových souborů s vysokou hodnotou, které mají být bezplatně zpřístupněny veřejnosti. Jedná se geoprostorové údaje, pozorování Země a životního prostředí, data z meteorologie, vlastnictví společností, mobility a další.

Teď dovolte, abych vymezila změny oproti původnímu sněmovnímu tisku 1194. Od některých ustanovení návrhu zákona, která nebyla pouhou transpozicí směrnice, bylo upuštěno. Ve stávajícím návrhu tak oproti původnímu sněmovnímu tisku 1194 bylo rezignováno na pokus zahrnout mezi povinné subjekty i další právnické osoby zřízené nebo založené za účelem uspokojování potřeb obecného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu. Jediným rozdílem mezi stávající úpravou a současným návrhem v tomto směru je tak rozšíření povinných subjektů o takzvané veřejné podniky v oblasti dopravy, energetiky a těžařství. Původní sněmovní tisk 1194 definoval povinné subjekty, jež podle tohoto zákona poskytují informace vztahující se k jeho činnosti jako za prvé a) státní orgán, b) územní samosprávní celek, c) právnická osoba zřízená zákonem, d) právnická osoba, jejímž zakladatelem nebo zřizovatelem je stát, územní samosprávní celek, právnická osoba zřízená zákonem nebo jiná právnická osoba podle tohoto písmene 2, anebo tyto osoby společně, za druhé zřízená nebo založená za zvláštním účelem spočívajícím v uspokojování potřeb obecného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a za třetí Financovaná převážně státem, územním samosprávním celkem, právnickou osobou zřízenou zákonem nebo jinou právnickou osobou podle tohoto písmene anebo těmito osobami společně, nebo podléhající řídícímu dohledu těchto osob, anebo ve které je jimi jmenována více než polovina členů v jejím správním, řídícím nebo dozorčím orgánu; c) veřejný podnik. Definice povinného subjektu podle sněmovního tisku 1194 tak byla širší o citované písmeno d), než je stávající návrh.

Za uspokojování potřeb obecného zájmu, které nemají průmyslovou ani obchodní povahu, je třeba považovat také činnosti, jejichž zajištění je úkolem státu či územních samosprávních celků, obcí a krajů. Tyto činnosti sice mohou být vykonávány případně na podnikatelské bázi za účelem dosažení zisku v podmínkách určité hospodářské soutěže, avšak v konkrétním případě není primárním cílem dosahování zisku, ale zajištění služeb pro obyvatele a jejich poskytovatele, který nepostupuje jen jako soutěžitel. Typickými příklady takových činností může být poskytování sociálních služeb, školství, odvoz a likvidace odpadu, zdravotnictví a podobně. Tyto činnosti však stávající definici povinného subjektu dle nového návrhu zpravidla nenaplní. Část transpozice směrnice již byla provedena v rámci zákona č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, který novelizoval mimo jiné i zákon o svobodném přístupu k informacím. Touto novelou byla zavedena povinnost plošné publikace veřejně dostupných informací přítomných v registrech, které jsou vedené ze zákona v kvalitě otevřených dat, neboli standardní zveřejňování otevřených dat. Některé změny obsažené v nynějším návrhu pak na tuto změnu přímo navazují.

Dovolím si k tomu teď dát svoje stanovisko po tomto obsahovém shrnutí a chci říct, že s návrhem zákona lze s ohledem na jeho transpoziční povahu vyslovit souhlas. Lhůta pro jeho provedení uplynula skutečně v červenci 2021, To znamená, jeho rychlé přijetí jakožto minima daného směrnicí je nezbytné.

K možné diskusi na plénu je však otázka, proč přistoupilo Ministerstvo vnitra ke změně definice povinného subjektu, která je nyní užší než definice předložená minulou vládou ve sněmovním tisku 1194, a vypadnou z ní tak některé subjekty zřízené nebo založené za účelem uspokojování potřeb obecného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, pakliže nenaplní podmínky podle definice stávající. To znamená, nepůjde o služby v oblasti dopravy, energetiky nebo těžařství. Je zřejmé, že návrh nyní textově odpovídá minimu, které požaduje směrnice, nicméně neřeší stávající některé interpretační a aplikační problémy spojené s pojmem veřejné instituce podle infozákona. Judikatura obecných soudů, ale i Ústavního soudu k tomuto pojmu je rozkolísaná a v současnosti představuje těžko překonatelné obtíže, které se velmi těžko posuzují, zda například obchodní společnost poskytující veřejné služby v oblasti zdravotnictví nebo kultury s kvalifikovaným vztahem ke státu nebo jiné veřejnoprávní korporaci má podle infozákona povinnost poskytovat informace o své činnosti. Tím je také ohrožen výkon práva veřejnosti na informace zaručené listinou základních práv a svobod. Sněmovní tisk 1194 si kladl za cíl popsané interpretační a aplikační problémy do značné míry odstranit, když rozšiřoval definici povinných subjektů o právnické osoby zřízené nebo založené za účelem uspokojování potřeb obecného zájmu při splnění samozřejmě dalších podmínek ve smyslu výše citovaného písmene d). Stávající návrh však od tohoto záměru upouští, což představuje problém nejen pro orgány aplikační praxe, ale právě také z hlediska ústavních požadavků na efektivní uplatňování práva na informace.

Nový návrh volí cestu, která je sice pro předkladatele komfortnější, když se vyhýbá složitému dialogu a hledání správného věcného řešení, to znamená redefinování povinného subjektu, která je však ve výsledku prohrou pro všechny angažované občany. V případě § 8 c), který je rovněž v podstatě novým ustanovením oproti sněmovnímu tisku 1194, lze namítat, že může představovat kolizi s ústavním pořádkem. Judikatura Ústavního soudu, především takzvaný platový nález, spisová značka 4US1378/16, dosud požadovala provádění takzvaného testu proporcionality pro poměřování práva na soukromí příjemce veřejných prostředků na straně jedné a práva veřejnosti na informace na straně druhé pro případy v zásadě všech skupin těchto příjemců.

Ústavně přípustnou výjimkou mohly být případy, kdy je již prima facie zřejmé, že by test proporcionality vyšel v neprospěch subjektu údajů. Tomu odpovídala původní dikce obsažená v sněmovním tisku 1194, kdy nebylo mezi kategoriemi zaměstnanců nijak rozlišováno, a v souvislosti s judikaturou Ústavního soudu tak byl v praxi test proporcionality prováděn vždy. Navrhovaná právní úprava však vylučuje provádění testu proporcionality mimo jiné pro všechny veřejné funkcionáře podle zákona o střetu zájmů. To zahrnuje nejenom vrcholné představitele státu, u nichž by taková úprava mohla být opodstatněná, ale také například nijak vysoce postavené vedoucí úředníky státní správy a samosprávy. V případě těchto osob se má informace o výši příjmu osoby poskytnout bez dalšího, to je bez provádění textu proporcionality a bez toho, aby žadatel prokazoval veřejný zájem na poskytnutí informace. Je velmi sporné, zda by takto plošné poskytování informace o příjmech všech kategorií veřejných funkcionářů podle zákona o střetu zájmů skutečně v testu proporcionality, byl-li by proveden, obstálo. A v každém případě takový mechanismus na první pohled neodpovídá požadavkům vyjádřeným Ústavním soudem v platovém nálezu, neboť provádění testu proporcionality nahrazuje automatismem, který neumožňuje individuální posuzování existence a závažnosti veřejného zájmu na poskytnutí informace, a vede proto nutně v některých případech k nespravedlivým důsledkům. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, paní zpravodajko.

Ještě zase technikálie. S náhradní kartou číslo 27 hlasuje poslankyně Věra Adámková.

A dorazila žádost o omluvu poslankyně Taťány Malé dnes mezi 11 a 22 hodinami do konce jednacího dne z důvodu návštěvy lékaře.

Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se s přednostním právem přihlásil pan předseda poslaneckého klubu Jakub Michálek. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Po dlouhé době je do Poslanecké sněmovny předkládána první novela, která skutečně povede k posílení průhlednosti tak, jak to vláda slíbila ve svém programovém prohlášení. Základní směry té novely jsou: za prvé větší jistota u poskytování informací o platech, což je věc, která byla dlouhodobě kritizována, že i v případě vysokých státních úředníků se ty informace neposkytovaly, že se vedly soudní spory. Viděli jsme to například na Kanceláři prezidenta republiky. A mrzí mě, že v zpravodajské zprávě, kterou jsme teď slyšeli, paní zpravodajka se domnívá, že by mělo zůstat individuální posuzování s testem proporcionality i u všech veřejných představitelů. Naopak my jako předkladatelé jsme se přiklonili k tomu řešení, že zvýšíme míru jistoty, a že u těch osob, na které se vztahují pravidla podle zákona o střetu zájmů, na statutární, dozorčí a podobné další orgány, tak tam skutečně bude docházet k tomu, že ty informace se budou poskytovat. Považujeme to za transparentnější, než aby se nadále používal test proporcionality. Ten zůstane pouze u subjektů, které nejsou výslovně vypočteny v zákoně.

Další zásadní změna je rozšíření skupiny povinných subjektů. Zde předkladatelé skutečně vycházeli z toho, co už funguje, co je obsaženo v judikatuře Ústavního soudu, v judikatuře Nejvyššího správního soudu. V podstatě se jedná o implementaci nálezu Letiště Praha, který bude dál pokračovat, čili budou se hodnotit splnění jednotlivých kritérií tak, jak to upřesňuje Nejvyšší správní soud ve své judikatuře. Zůstává to, co je dnes, že stoprocentně vlastněný subjekt, který je vlastněný v podstatě veřejným sektorem, zůstává povinným subjektem podle stošestky. A pokud se bavíme o subjektech, které jsou vlastněny z menšího procenta, ale jsou ovládány, tak u těch se bude posuzovat splnění kritérií veřejného podniku podle ustanovení v zákoně, respektive směrnice. Samozřejmě v okamžiku, kdy jsme rozšířili skupinu povinných subjektů, jsme se museli věnovat i tomu, aby zůstala ochráněna konkurenceschopnost obchodních společností, které podnikají na trhu, a proto tam je vložena i ta pojistka, že povinnými subjekty jsou pouze v oblasti činnosti, která se netýká, která je nemůže ohrozit v konkurenční soutěži.

Další část zákona se týká posílení funkčnosti infopříkazu, protože z hlediska aplikace infopříkazu, který jsme schválili v minulém volebním období, vyšlo najevo, že nefunguje úplně tak ideálně, protože umožňuje povinným subjektům, které nechtějí poskytovat informace v podstatě bezdůvodně, aby způsobily stav nepřezkoumatelnosti rozhodnutí, a tomu se teď předchází tím, že se stanoví možnost odvolacího orgánu vydat výzvu, na základě které povinný subjekt bude povinen uvést všechny důvody, ze kterých by žádost měl odmítnout, a tudíž se vyhneme situaci nepřezkoumatelnosti. Pokud nebude té výzvě vyhověno, máme tady správní řád a standardní nástroje, jak situaci řešit. Takže tím bychom se měli dostat do situace, kdy odvolací správní orgán, většinou Úřad pro ochranu osobních údajů, bude mít veškeré informace k tomu, aby mohl rozhodnout spravedlivě a případně vydat informační příkaz, pokud jsou pro to splněny podmínky podle zákona, a nikoli pouze rušit rozhodnutí a vracet zpět k dalšímu řízení, což by způsobovalo ten takzvaný administrativní ping-pong.

Další záležitost, které jsme se věnovali v zákoně, jak jsme to v podstatě i slíbili v minulém volebním období, kdy to byl konsenzus koalice a opozice, je, že jsme se věnovali problematice zneužívání práva na informace. Ta úprava, kterou obsahuje návrh zákona, je zcela v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu a řeší případy, které bohužel jsou - jsou ojedinělé, ale jsou - kdy je právo na informace zneužíváno a samozřejmě potom to vede i k tomu, že úřady tak úplně nemilují stošestky, a tímto řešením jim vycházíme vstříc a bude standardní zákonný důvod. Bude to instruktivní v zákoně, to, co už bylo dnes dovozeno judikaturou Nejvyšším správním soudem.

Zákon obsahuje i několik dalších změn, ať už jde o ochranu kritické infrastruktury, která je zavedena mezi takzvanými fakultativními důvody. To znamená, že v případě, že bude ohrožena, že by byla poskytnutím informace ohrožena ochrana kritické infrastruktury, povinný subjekt bude moci tu žádost odmítnout. Současně v odůvodnění bude v souladu s judikaturou muset vysvětlit, proč využil tento důvod, proč převažuje nad veřejným zájmem. Bude muset zvážit, jestli skutečně jsou splněny podmínky. Takže naopak tady automatismus není a bude potřeba to posoudit tak, abychom se nedostali do situace, kdy třeba i povinný subjekt by chtěl poskytnout určitou informaci z důvodu transparence, ale protože by se týkala kritické infrastruktury, která je vymezená poměrně široce a zahrnuje i různé pozemní komunikace a další podobné stavby, nebude nucen vydat rozhodnutí o odmítnutí, ale bude to na jeho uvážení, což považujeme za lépe vyhovující principu proporcionality.

Další změna se týká výročních zpráv. Ta si myslím, že je důležitá k tomu, abychom získali opravdu objektivní informace, podle kterých můžeme aplikaci zákona pravidelně vyhodnocovat, abychom skutečně viděli, jaká je zátěž na povinné subjekty, jaká je funkčnost odvolacího mechanismu v zákoně, takže to nám do budoucna pomůže získat více relevantních informací pro případné změny zákona a jeho zefektivnění.

A několik posledních změn, o kterých jsem chtěl kratičce pohovořit, je zavedení nové výjimky pro arbitráže, soudy a další řízení, kde není úplně v zájmu České republiky a povinných subjektů, abychom některé informace poskytovali a zveřejňovali dříve, než jsou uplatněny v arbitráži, abychom si tím nezhoršili procesní situaci. Je potřeba ovšem zde zdůraznit, že se bavíme o informacích, které můžou ohrozit rovnost účastníků v arbitrážním, soudním nebo jiném správním řízení, což ale není neomezeně dlouho, to není po celou dobu vedení arbitrážního řízení. Je to například v prvním stupni, kdy skutečně účastník řízení uplatňuje svoje podklady, důkazy, analýzy a tak dále, ale pokud jde o další fáze toho řízení, tak je potřeba to zase citlivě hodnotit, jestli v dané fázi řízení jde například o novou informaci, která vznikla v průběhu toho řízení, jestli to není informace, která měla být z hlediska koncentrace soudního řízení uplatněna v určité fázi, a tak dále. Takže tohleto jsou úvahy, které by měl povinný subjekt zohlednit v případě, že bude využívat tu výjimku, aby se nestalo, že výjimka bude nadužívána.

Jedna věc, kterou považuji za ne úplně šťastnou, je zahrnutí poměrně široké výjimky profesních komor do zákona tak, aby se povinnost poskytovat informace vztahovala pouze na oblast veřejné správy, která je ovšem u veřejných komor vymezena velmi úzce, protože původně ten zákon počítal s tím, že informace poskytují všechny veřejné instituce, a soudy dovodily, že tou veřejnou institucí je i každá veřejnoprávní korporace. Čili i profesní komora, která je veřejnoprávní korporací, poskytovala ty informace v plném režimu a dnes tady dochází k určitému zúžení. Nicméně je potřeba říci, že ty komory poskytují informace nadále svým členům podle svých vnitřních předpisů, takže osoby, jichž se činnost komor, které nakládají s majetkem, který často třeba získaly z příslušných organizací z minulého režimu, tak členové těchto komor, těchto veřejnoprávních korporací, mají nadále zachována práva podle jejich interních předpisů.

Já si myslím, že zákon skutečně pomůže při řešení řady problematických případů. Myslím si, že zákon směřuje k větší průhlednosti než obdobný předpis, který byl předložen v minulém volebním období, kdy bohužel minulá vláda předkládala v návrhu zákona, který uváděl pan ministr Hamáček, i takové věci, jako že by se omezilo nebo zkomplikovalo poskytování informací z hradní kanceláře. Tato úprava, která byla předložena, směřuje skutečně k vyvážené úpravě a chtěl bych poděkovat Ministerstvu vnitra za obrovské množství spolupráce a úsilí, které jsme vložili do toho, že jsme tento poměrně komplikovaný předpis vyjednali, sestavili a dali dohromady tak, aby na jedné straně posiloval přístup veřejnosti k informacím, posiloval veřejnou kontrolu tam, kde je to zapotřebí, ale současně poskytl i pojistky k tomu, aby právo na informace nebylo zneužíváno k jiným účelům, než na které ho ústavodárce zamýšlel. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní do rozpravy řádně přihlášená paní poslankyně Vladimíra Lesenská. Prosím, paní poslankyně, ujměte se slova.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážení zástupci vlády, kolegyně, kolegové, sněmovní tisk číslo 222 novelizuje zákon o právu na informace o životním prostředí, zákon o svobodném přístupu k informacím, zákon o podpoře výzkumu a vývoje, ale to všechno už tady konstatoval předkladatel, pan ministr. Pomocí této novely dochází k provedení transpozice směrnice 2019/2024 o otevřených datech a opakovaném použití informací ve veřejném sektoru. Jde o novou směrnici, která je spojena se svobodným přístupem k informacím.

Část transpozice této směrnice byla již provedena v rámci zákona č. 261/2021 Sb. Ve směrnici navíc nově dochází k rozšíření působnosti pravidel pro opakované použití informací veřejného sektoru i na takzvané veřejné podniky v odvětvích dopravy a veřejných služeb. Kladen je důraz i na přístup k takzvaným výzkumným datům, která jsou používána ve vědeckém výzkumu a financována z veřejných prostředků. Dále se směrnice věnuje možnosti publikace dynamických prostřednictvím programovatelných aplikačních rozhraní a úpravě takzvaných datových souborů s vysokou hodnotou.

Novela aplikuje změny plynoucí ze směrnice v rámci minimalistického pojetí, takže tam, kde byla ve směrnici požadovaná nižší informační povinnost, než plyne ze současného právního řádu, byla zachována naše současná právní úprava. Naopak v oblastech, kde směrnice vyžaduje vyšší informační standard, bylo provedeno rozšíření v minimalistické podobě.

Za důležitou považuji zejména část směrnice, která se týká výzkumných dat. Pokud je výzkum financován z veřejných peněz, tak by povinné subjekty měly takováto data zveřejňovat. Ve výzkumu můžeme pokračovat a posouvat se pouze tak, pokud budeme navazovat na již předchozí výsledky zkoumání a předchozí data. Skutečně by veřejně financovaná data neměla být pro další výzkumníky skryta, pokud tomu nebrání samozřejmě zásadní překážka - bezpečnost, stěžejní infrastruktura a podobné.

Zároveň zákon vycházející ze směrnice pamatuje i na šíření těchto dat pomocí programovatelných aplikačních rozhraní, což znamená, že programátoři a datoví analytici mohou vyvíjet své vlastní aplikace a z těchto dat pomocí rozhraní čerpat. Data jsou tedy zveřejněna a připravena ve strojově čitelném formátu.

Nebudu tady hodnotit, jak postupovala předcházející vláda, dokonce nebudu ani kritizovat to, že současná vláda tady konstatuje, že nám hrozí pokuty z Evropské unie za promeškání lhůt. Nicméně mohli jsme už před tři čtvrtě rokem tento zákon možná projednávat. Můžu konstatovat, že zavádění některých směrnic Evropské unie a jejich nadřazení naší legislativě není dle nás vždy optimální. Nicméně uvidíme, jak bude probíhat další diskuse. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní se s přednostním právem hlásí paní místopředsedkyně Mračková Vildumetzová. Prosím, ujměte se slova.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, i já bych se ráda vyjádřila k projednávanému zákonu 106 o svobodném přístupu k informacím. Víte všichni, že je to zákon, který provází veškerou samosprávu, A musím říct, že jsem velmi bedlivě poslouchala pana Jakuba Michálka. On se tomuto zákonu určitě věnuje a jasně tady řekl v závěru, že chce, aby se posílil přístup k informacím, ale aby zase to nebylo zneužíváno.

Chtěla bych pouze zhodnotit, že opravdu je to transpoziční novela. Chtěla bych říci, že tedy už tato transpoziční novela byla schválena minulou vládou loni v březnu, ale ve Sněmovně neprošla v prvním čtení. A protože změny měly být implementovány už právě do loňského července, Ministerstvo vnitra opět předložilo ten návrh znovu v lednu a pak byl stažen, aby se právě ještě projednal v širších souvislostech se zástupci poslaneckých klubů. V dubnu byl předložen opětovně a samozřejmě slyšíme, jak nám hrozí pokuta v rámci, nebo respektive žaloba Evropské komise a pak i následná pokuta.

Chtěla bych pouze shrnout, že ta transpoziční směrnice z 20. června roku 2019 je především o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru. Nejpodstatnějšími změnami je doplnění vymezení povinných subjektů. Směrnice se vztahuje i na některé státem vlastnické právnické osoby, například na ČEZ, a tyto subjekty budou mít povinnost poskytovat informace pouze v omezeném rozsahu, a to pouze o činnostech, kvůli nimž se jedná o veřejné podniky, dále povinnost publikovat dynamická data ve formě otevřených dat - typicky data získaná pomocí senzorů, například meteorologické nebo dopravní údaje, družicová data a podobně, dále povinnost zveřejňovat datové soubory s vysokou informační hodnotou jako otevřená data, například v oblasti životního prostředí a další statistické údaje, dále možnost uzavřít výhradní dohodu o poskytování informací v případě digitalizace kulturních zdrojů a dále výslovná úprava přístupu k datům vypracování v rámci vědeckého výzkumu nebo vývoje plně financované z veřejných prostředků.

Chtěla bych říct, že zákon 106 je vždy velmi diskutabilní v rámci právě toho, že vždycky každý je na té jedné straně, že buď chce poskytnout ty informace, a dostává se někdy do situace, že mu nechce popřípadě někdo ty informace poskytnout. Já musím říct například ze své osobní zkušenosti - v tuto chvíli opoziční krajské zastupitelky - se mi stává, že si žádám podle zákona o krajích o informace a dostávám se někdy do situace, že mi ze zákona o krajích ty informace nejsou poskytnuty, byť rolí opozičního zastupitele podle zákona o krajích je mít kontrolní činnost, takže podle daného paragrafu na to máte nárok, ale někdy se právě dostáváte do situace, že vám je řečeno: Požádejte si podle zákona 106, na to budete mít přístup, jako má jakýkoli občan. Ale já s tím nemohu souhlasit, protože jsem přesvědčena o tom, že bychom neměli třeba jako krajští zastupitelé právě postupovat podle zákona 106, ale měli bychom postupovat podle zákona o krajích, který jasně říká, že krajský zastupitel má tím, že byl zvolen krajským zastupitelem, kontrolní činnost a má kontrolovat daný kraj, město a má na ty informace bez zákona 106 nárok.

Chtěla bych tady z tohoto místa velmi poprosit, protože chápu, že je tady nějaký termín, spěchá se na to, pracovalo se na tom intenzivně, přesto jsem přesvědčena o tom, že největší diskuse musí proběhnout na výborech. Co teď tady mám za poslední měsíce zkušenost, koalice nechce nikdy schválit jinak než jenom jeden výbor, ten garanční. Garančním výborem je tam navržen ústavně-právní výbor, ale já bych vás ještě, než skončí obecná rozprava, chtěla velmi požádat, abyste to přikázali i výboru pro veřejnou správu. Ve výboru pro veřejnou správu jsou starostové, jsou lidé ze samospráv, ať oni mají možnost se k tomu popřípadě také vyjádřit. Chtěla jsem vás o to moc požádat. Samozřejmě si myslím, že i z toho podnikatelského sektoru by to měl dostat ještě hospodářský výbor. Myslím si, že pokud tady bude, a nevím od nás, paní předsedkyně, ohledně třeba nějakých zkrácených lhůt nebo něco, nevím, jaký tady padne návrh, jestli bude, my to podpoříme, ale prosím, podpořte i to, ať ten zákon

projde i dalšími výbory, ať mají možnost k tomu se vyjádřit poslanci v hospodářském výboru z podnikatelského prostředí a ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj zástupci samospráv. Myslím si, že vždycky u toho zákona jsou ty praktické zkušenosti nejvíc důležité, protože vy s tím zákonem pak prakticky pracujete a víte z praktického hlediska, co je v něm špatně. Tak to je nutné na to upozornit. A ta diskuse si myslím, že může probíhat na plénu Sněmovny, ale myslím si, že kde by měla dopodrobna probíhat, je především na výborech.

Takže dopředu bych tady chtěla avizovat, že bych si dovolila pak ještě navrhnout ty dva výbory. A chtěla bych především požádat předsedy klubů, předsedy koaličních stran, zda byste ten návrh podpořili. My jsme připraveni podpořit zkrácené lhůty, ale jestli byste v tomhle případě udělali výjimku. Děkuji mnohokrát.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo faktickou a potom přihlášku s přednostním právem.

Nejprve načtu ještě v mezičase došlé omluvy, kdy se omlouvá pan ministr Gazdík dnes z pracovních důvodů, potom pan poslanec Dufek dnes od 11 do 13.30 z pracovních důvodů a pan poslanec Brázdil od 11 do 13 ze zdravotních důvodů.

A nyní přistoupíme k faktické poznámce, která má přednost, a poté k přihlášce s přednostním právem. Prosím s faktickou pan předseda Jakub Michálek.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Já budu reagovat fakticky na vystoupení předřečnice paní kolegyně Vildumetzové. Jenom jsem chtěl uvést, že v této věci už Nejvyšší správní soud rozhodoval. V jednom judikátu uvedl na okraj svého vyjádření, že ta procesní úprava by měla být stošestkou. Hmota je upravena v zákoně o krajích, o obcích, o hlavním městě Praze a tak dále, ale postup by měl být podle zákona č. 106. Je pravda to, co říkáte, že spousta povinných subjektů uplatňuje chybně ten zákon a že požaduje po žadateli ten či onen režim, ale každý, kdo se věnoval správnímu právu, ví, že podněty by se měly posuzovat podle obsahu, nikoliv podle nějakých citovaných paragrafů. To není povinnost žadatele to nějak identifikovat. A pokud si žádá člen zastupitelstva kraje o informace, tak by to mělo být vyřízeno v procesním režimu i stošestky, ovšem s přihlédnutím k zvláštnostem, které jsou stanoveny v obecním nebo krajském zřízení, to znamená, je tam jiná lhůta a je tam jiný okruh informací, protože zastupitel má přístup k širšímu okruhu informací, a současně je tam vyloučena úhrada za poskytování informací. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji i za dodržení času. Vyvolalo to ovšem další faktickou, a sice paní poslankyně Bereniky Peštové. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já bych chtěla reagovat na svého předřečníka, ale takhle to v praxi vůbec není! To, co říkáte vy, tak by to mělo být, ale takhle to vůbec nefunguje. Jako zastupitel sice máte právo se dostat k informacím, ale mohu vám říct jako zastupitel, že jsem se k nim vůbec nedostala a musela jsem se právě dostávat přes stošestku a musela jsem čekat těch třicet dní, protože mi ty informace nikdo nechtěl dát, byť jsem se odvolávala na to, že jsem zastupitel. Takže ta stošestka je zneužívaná i nezneužívaná, protože když se jako zastupitel snažíte dostat k informacím, musíte přes stošestku, protože vládnoucí parta, která tam je, udělá všechno pro to, abyste se k těm informacím nedostal.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za tuto stručnou faktickou a nyní je s přednostním právem přihlášen pan ministr. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Jak jsem avizoval, tak bych vás chtěl požádat v rámci toho, že bychom tento zákon skutečně měli projednat rychle, o zkrácení lhůty k projednání návrhu ve výborech na 15 dnů.

A dovolím si zareagovat i na požadavek paní místopředsedkyně Mračkové Vildumetzové. Po rychlé dohodě souhlasíme s tím, aby garančním výborem byl logicky ústavně-právní výbor a aby daný materiál byl projednán ještě ve výboru pro veřejnou správu. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní myslím, že byla už přihlášena paní poslankyně Lesenská, že pouze zůstala na tabuli a že už se nehlásí nikdo do obecné rozpravy. Ještě se ujistím jednou - je tomu tak. Mohu tedy ukončit obecnou rozpravu.

A pouze pro pořádek: Je zájem o závěrečná slova po obecné rozpravě? Není.

My se nyní tedy budeme zabývat, jak už bylo probíráno, návrhy na přikázání výborům k projednání, a nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor tedy navrhl přikázat předložený návrh k projednání již zmíněnému ústavně-právnímu výboru jako výboru garančnímu. Má otázka zní, zda někdo navrhuje přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak.

 

Já už jsem zagongovala, můžeme tedy přistoupit k hlasování.

Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání ústavně-právnímu výboru jako výboru garančnímu? Kdo je proti ústavně-právnímu jako garančnímu výboru?

V hlasování číslo 119 bylo přihlášeno 172 poslanců a poslankyň, pro 137, proti 0. Takže konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavně-právnímu jako garančnímu výboru.

 

A dále organizační výbor navrhl přikázat tento návrh výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako dalšímu výboru. Čili má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru či výborům k projednání? Paní místopředsedkyně Jana Mračková Vildumetzová, prosím.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Jak jsem avizovala, myslím si, že zákon 106 - a nevidím tady Ivana Adamce, tak by to mohlo projít - by mohl ještě projednat hospodářský výbor, takže dávám ještě návrh. Myslím si, že se to dotýká i této sféry a myslím si, že i poslanci z hospodářského výboru by měli tento sněmovní tisk projednat. Děkuji moc. (Již mimo mikrofon: A dávám návrh na odhlášení.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Ano, zaznamenávám i návrh na odhlášení, takže všechny vás odhlásím. Prosím, přihlasme se opět našimi registračními kartami.

A zazněl tady protinávrh, který budeme... oba po sobě v následném pořadí. Takže dobře, pokud nikdo nenamítá, budeme hlasovat v postupu nejprve o návrhu na přikázání výboru pro veřejnou správu a poté případné přikázání hospodářskému výboru.

 

Tak tedy přistoupíme k hlasování.

Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako dalšímu výboru, nechť zmáčkne tlačítko pro a zvedne ruku. Kdo je proti přikázání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako dalšímu výboru?

V hlasování číslo 120 přihlášeno 155 poslanců a poslankyň, pro 150, proti 1. Čili konstatuji, že tento návrh byl jako dalšímu výboru přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

 

A ten druhý návrh je, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán taktéž k projednání hospodářskému výboru.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro přikázání tomuto výboru? Kdo je proti?

V hlasování číslo 121 hlasovalo 157 poslanců a poslankyň, pro 76, proti 47, zdrželo se 34. Čili tomuto výboru nebyl návrh přikázán k projednání.

Tímto jsme se vypořádali s návrhy k výborům.

 

A ještě zazněl návrh na zkrácení lhůty na 15 dnů, takže budeme hlasovat ještě o tomto.

Zahajuji hlasování o zkrácení lhůty na 15 dnů. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování 122 hlasovalo 157 poslanců a poslankyň, pro 140, proti 15. Zkrácení lhůty bylo přijato, bylo schváleno na 15 dní.

 

Já tímto děkuji panu zpravodaji a panu navrhovateli za představení zde a končím projednávání tohoto bodu.

 

V rámci schváleného pořadu přistoupíme k bodu dalšímu, bodu

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.