Čtvrtek 7. července 2022, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)

8.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 254/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr financí Zbyněk Stanjura, kterého tímto prosím, aby se ujal slova.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo. V tomto návrhu zákona měníme celkem čtyři stávající zákony. Řekl bych, že je to dobrá zpráva pro daňové poplatníky. Zkusím stručně představit hlavní principy změn v těch čtyřech zákonech a pak jsem určitě připraven v rámci debaty reagovat na dotazy či komentáře.

Za prvé měníme zákon o DPH, a to tak, že se zvyšuje limit pro povinnou registraci DPH z jednoho na dva miliony. To byl dlouhodobý programový cíl, ke kterému jsme neúspěšně v minulém volebním období několikrát hlasovali. Tentokrát věřím, že to bude úspěšné.

Za druhé jsme slíbili v programovém prohlášení vlády, že parametricky změníme kontrolní hlášení, a v tomto případě přinášíme změnu dvou parametrů. První je doba na podání následného kontrolního hlášení. V této chvíli je to 5 pracovních dnů ode dne doručení výzvy do datové schránky, měníme to na 17 kalendářních dnů ode dne dodání do jeho datové schránky, protože daňový subjekt, který se neobává zprávy, kterou mu posílá finanční správa, to může vyzvednout vlastně ihned a v tom okamžiku může být 15, 16, 17 kalendářních dnů na reakci. To vycházíme vstříc zejména malým podnikatelům, malým firmám, kde velmi často se účetní služby poskytují externě nebo je třeba jenom jedna nebo jeden účetní. V okamžiku, kdy ten člověk byl na dovolené, byl nemocný, měl OČR, bylo pouhých 5 pracovních dnů na reakci. Těch 17 pracovních dnů vychází vstříc těm poctivým, kteří se nebojí otevírat zprávy, které jim posílá finanční správa. Pro ty ostatní se vlastně nic nemění, protože fikce doručení je 10 dnů, pokud si to nevyzvednete, a je tam místo 5 pracovních 7 kalendářních dnů. Ale vychází to vstříc, říkám, těm poctivým tak, aby měli dostatek času na případné podání následného kontrolního hlášení. A druhá parametrická změna, snižujeme tam možné pokuty, a to až na polovinu, a to pro tři okruhy daňových poplatníků. Za prvé eseróčka, kde je majitelem jedna fyzická osoba, a potom pro plátce, jejichž zdaňovacím obdobím je čtvrtletí, a to na polovinu. Samozřejmě ti třetí jsou živnostníci. Takže tři skupiny, pro které jsou maximální pokuty na polovině: živnostníci, eseróčko s jediným majitelem - fyzickou osobou a čtvrtletní plátci DPH. Tolik změny, které se týkají zákona o DPH.

Potom měníme zákon, navrhujeme změnit zákon o dani z příjmů, změna paušální daně, kdy ten limit z 1 milionu - který dneska byl stejný, jako byl povinný limit pro registraci k DPH, je logické, že ta čísla jsou stejná - takže pokud navrhujeme zvýšit limit pro povinnou registraci k DPH na 2 miliony, navrhujeme zvýšit i ten limit pro možnost využití paušální daně. A říkám, že je to možnost, není to povinnost. Slýchávám kritiku, jak to bude složité. No, tak složité to nebude, je to jen taková kritika pro kritiku. Pro ty, kteří už dnes využívají paušální daň, to znamená, mají obrat do 1 milionu, se nezmění vůbec nic. Pro ty, kteří mohou vstoupit - a těch poplatníků, kteří jsou mezi 1 a 2 miliony, je zhruba 60 000, víc jich prostě není v celém tom spektru - a je to možnost, tak tam navrhujeme pro ty, kteří využívají 80% paušál, aby měli nízkou daň v celém tom paušálu, to znamená 100 korun měsíčně. Pro ty, kteří mají 60% paušál, navrhujeme tenhle výhodný režim pro příjmy do 1,5 milionu a to druhé pásmo od 1,5 milionu do 2 milionů. A pro ty, kteří mají 40% paušál, tam tohle pásmo bude od 1 milionu do 1,5 a třetí pásmo bude od 1,5 do 2 milionů.

Otázka, která se naskýtá, proč ta daň není pouze jedna. Odpověď je poměrně jednoduchá. Každý z nás si může spočítat podle stávajících pravidel, jaká daň je při příjmu třeba 1,9 milionu při 40% paušálu a dejme k tomu třeba 600 000 při 80% paušálu. Tam je obrovské to pásmo i vzhledem k výdajovému paušálu. Najít jednu částku by bylo buď pro jednu skupinu mimořádně nevýhodné, a tím pádem by ten systém nevyužívali, anebo mimořádně výhodné pro jinou skupinu, podle toho, kde bychom tu částku nastavili.

Smyslem paušální daně není snížení daňové zátěže, ale snížení byrokratické zátěže. Pokud to přijmeme, jak v těch parametrech je to navrženo, odhadovaný menší výběr daní je 600 milionů, z toho 500 milionů státní rozpočet a 100 milionů veřejné rozpočty, což není žádná zásadní částka. Snažili jsme se ty limity nastavit tak, aby se blížily spíš horní hranici v daném pásmu. Samozřejmě můžeme vést legitimní debatu, kam ty hranice postavíme, ale přesně tak si pak musíme odpovědět na otázku, pro koho to ještě výhodné bude, pro koho to už výhodné nebude a jestli náhodou nezvýhodníme jednu skupinu daňových poplatníků nad druhou. Jenom připomenu, že úmyslem není snižovat daňovou zátěž, ale snižovat byrokracii, a za druhé, že je to pouze nabídka. Všechny ty výpočty samozřejmě, když se modeluje, jak je to výhodné, je to vlastně i rozumné, že se bere statický model, že je to poplatník, který neuplatňuje žádné slevy, protože ty jsou individuální, a posuzuje se výhodnost podle toho, že by měl pouze základní slevu na poplatníka, nic dalšího. Nemyslím si, četl jsem, že k tomu bude člověk potřebovat daňového poradce - já si to nemyslím, protože každý ví, jaký je paušalista. U těch nejklasičtějších, to znamená u těch řemeslných 80 %, je to stejné jako dneska. U těch do 1 milionu, kteří jsou v 60 %, je to stejné jako dneska a u těch dvou se pouze odhadne, jak vysoký příjem bude příští rok.

Řešíme tam věc, která se objevila při aplikaci tohoto zákona, to znamená, v okamžiku, kdy někdo skončí, musí doplácet například zásoby nebo vypořádat vztahy se státem. Tak to byrokraticky zjednodušujeme tak, aby to bylo jednodušší. Bude to stát na čestném prohlášení. Samozřejmě ti, kteří mají zásoby a ukončí podnikání, že se budou pohybovat ve stejném režimu jako dneska. Není to nic nevýhodného, není to nic nepraktického, nic nenormálního, ale ti, kteří to nemají, mohou mít ten proces prostě rychlejší a jednodušší.

Není to jediná změna v zákoně o dani z příjmů, jsou tam ještě další dvě změny. První je ta, po které volaly všechny podnikatelské svazy, to znamená prodloužení mimořádných odpisů i na zdaňovací období 2022 a 2023. Myslím si, že to opatření minulé vlády a minulé Sněmovny a Senátu na roky 2020 a 2021 se ukázalo v praxi jako účinné a vhodné, proto to navrhujeme použít i pro letošní a příští rok. Pak se zvyšuje částka ročního příjmu, kdy se nemusí podávat daňové přiznání. To už se dlouho nevalorizovalo, bylo tam 15 000, my navrhujeme 25 000 a v případě poplatníka, který má jen přímé zaměstnání, ze 6 000 na 10 000. Díky připomínce Ministerstva vnitra, a to je třeba říct, osvobozujeme odměnu za výkon funkce člena volební komise od daně z příjmů. Už tak ta funkce vykonavače na volební komisi není příliš atraktivní a i srážková daň 15 %, když nebude, možná mírně zvýší motivaci našich občanů účastnit se jako člen volební komise voleb. Nevím tedy, který z následujících let bude bez voleb, myslím, že až 2027 nebo 2028, jinak v každém roce budou nějaké volby.

A poslední věc, kterou bych chtěl tady zmínit. Navrhujeme vyřešit takový dlouhodobý problém a to je osvobození příjmů v podobě bezúplatného nabytí spoluvlastnického podílu na nemovité věci od obce, pokud na tuto výstavbu byla přijata dotace mezi lety 1995 a 2007. To jsou všechny hlavní principy nebo hlavní změny navržené v zákoně o dani z příjmů.

Potom novelizujeme zákon o opatření v oblasti daní v souvislosti s konfliktem na Ukrajině, kde tady odstraňujeme povinnost podat daňové přiznání, pokud by vzniklo jenom z důvodu uplatnění odpočtu na dar zastupitelskému úřadu Ukrajiny. Víte, že mnozí naši občané se skládali a posílali peníze na konto, které založila ukrajinská ambasáda. Pokud by to byl jediný důvod pro podávání daňového přiznání, tak vlastně tuto povinnost rušíme.

A druhá věc, zase vyplácíme našim domácnostem, které ubytovaly ve svém bytě nebo ve svém volném bytovém prostoru ukrajinské uprchlíky, tak se nebude počítat do příjmu manžela. Myslíme si, že to je správné, že za to, že je někdo solidární, dostane část pokrytou (nesrozumitelné) zpět od státu, tak by se to nemělo započítávat do příjmů.

A poslední, novela daňového řádu, která reaguje na to, že od příštího roku bude zvýšena povinnost využívání datových schránek, tak fyzické osoby, které nepodnikají a musí podávat daňové přiznání, aby ho nemusely podávat prostřednictvím datové schránky.

To jsou vlastně hlavní změny, které obsahuje tento návrh zákona. Těším se na debatu dnes, ale i na rozpočtovém výboru a mezi prvním a druhým čtením. Vzhledem k tomu, že začínáme v červenci, věřím, že není žádný důvod zkracovat lhůty, a zatím vidím dostatek času pro to, abychom včas jak v dolní, tak horní komoře tento návrh zákona přijali. Dnes vás poprosím o propuštění do druhého čtení a přikázání tohoto návrhu zákona rozpočtovému výboru. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Také děkuji, pane předkladateli. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, kterým je pan poslanec Vojtěch Munzar.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, paní předsedkyně, za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pan ministr tady shrnul většinu nejdůležitějších prvků tohoto návrhu. Já bych chtěl zdůraznit, že hlavním cílem předloženého daňového balíčku je vlastně ulehčení života zejména drobným a malým podnikatelům a živnostníkům, ať už se jedná o snížení administrativní náročnosti související s platbou daní právě prostřednictvím zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH na 2 miliony nebo posunutí možnosti využít institutu paušální daně do 2 milionů nebo odstranění některé tvrdosti zákona v parametrech kontrolního hlášení.

Právě byrokratická a administrativní zátěž je jeden z výrazných prvků, které odrazují od podnikání, a pochopitelně s ní spojené časové a finanční náklady. Daňová administrativa je pak největším nositelem této byrokratické zátěže. Když se například podíváte na mezinárodní srovnání podle Doing Business, tak v České republice průměrná firma na daňovou administrativu musí vynaložit průměrně 230 hodin. To je až 47. místo na světě. V rámci Evropské unie jsme až na chvostu, jsme až na 21. pozici a podnikatelé tak u nás musí vynaložit skoro o 57 hodin více na placení daní, než je průměr v Evropské unii. A čas je v podnikání jednou z nejcennějších komodit. Každá uspořená hodina, kterou živnostník může věnovat na vlastní podnikání, je pro něj i pro celou společnost daleko efektivnější, a právě smyslem zde představených navrhovaných úprav je snížení daňové administrativy.

Druhým benefitem z mého pohledu je sjednocení právě limitů na 2 miliony korun, což povede k větší přehlednosti daňového systému. My už dnes máme daňové výdajové paušály do 2 milionů korun, to je platný zákon, a v tomto daňovém balíčku se navrhuje ten limit 2 milionů sjednotit jak pro povinnou registraci k DPH, tak právě pro paušální daň, kterou tady představil detailně pan ministr.

V této souvislosti s limitem pro povinnou registraci k DPH bych chtěl upozornit zejména na přechodná ustanovení, která předpokládají aktivní odhlášení od registrace k DPH stávajícím poplatníkům. Je to tedy možnost, že stávající plátci DPH se podle charakteru svého podnikání mohou rozhodnout, zda v systému plátce DPH zůstanou, či nikoliv.

Zároveň, jak zde říkal pan ministr, se změní některé parametry kontrolního hlášení. Dojde k úpravě lhůty pro podání následného kontrolního hlášení na základě výzvy správce daně. Dojde ke snížení pokut na polovinu pro některé povinné subjekty a zároveň dojde, pokud tento návrh projde v tomto znění, k odpuštění první pokuty v kalendářním roce ve výši 10 000, což je pokuta při podání kontrolního hlášení až na výzvu správce daně v náhradní lhůtě pro všechny poplatníky.

Další prvky tohoto návrhu představil pan ministr, takže nebudu opakovat. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Také děkuji panu zpravodajovi. Otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil zatím pan poslanec David Pražák, který je jediným přihlášeným, aspoň zatím. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec David Pražák: Dobrý podvečer, dámy, pánové, paní předsedající, paní ministryně, ministři, já si dovoluji vystoupit jako odborník na daně a novelu o dani z přidané hodnoty, novely zákona o dani z přidané hodnoty, ale spíš bych se chtěl věnovat věci, která se mě týkala v minulém volebním období na konci, a týkala se i některých kolegů napříč politickým spektrem. V přednesené zpravodajské zprávě i od pana ministra to možná bylo trošku okrajově, ale já si dovolím tvrdit, že se to týká desetitisíců občanů v České republice. A tímto myslím - nemyslím ironicky, myslím to pozitivně - bych chtěl Ministerstvu financí poděkovat, k tomu se ještě dostanu, protože se to týkalo i minulého vedení Ministerstva financí a ostatních ministerstev.

Jedná se o pasáž v novele zákona o dani z přidané hodnoty, která se týká osvobození bezúplatných příjmů, kde se tam dostal odstavec, který budu citovat, že "Od daně z příjmů právnických osob se osvobozuje bezúplatný příjem z nabytí spoluvlastnického podílu na nemovité věci od obce nebo od poplatníka, jehož je obec členem nebo zřizovatelem, pokud za prvé na výstavbu této nemovité věci byla v období od roku 1995 do roku 2007 získána dotace ze státního rozpočtu prostřednictvím programu podporujícího výstavbu nájemních bytů a technické infrastruktury nebo ze Státního fondu rozvoje bydlení podle nařízení vlády č. 481/2000 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou dotace ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů, ve znění pozdějších předpisů, a za druhé převod této nemovité věci na jinou osobu byl po stanovenou dobu zakázán podmínkami poskytnutí dotace podle bodu 1 a jedná se o první převod po uplynutí této doby s tím, že tento převod slouží k tomu, aby tato nemovitá věc byla ve vlastnictví bytového družstva nebo fyzické osoby."

Abych se dostal k tomu, proč mě to zajímá. Více než před rokem jsem byl já a někteří kolegové, jak jsem už řekl, napříč politickým spektrem v Libereckém kraji osloven spolkem Spravedlnost pro bytová družstva, který se začal zabývat problematikou převodů družstevních podílů z měst na vlastníky, která měla, ta bytová družstva, která měla po dvaceti letech mít naplněné smlouvy, a víceméně nastaly tam problémy s tím, že nevěděli, jestli bezúplatný převod je možný, nebo není možný, jestli je legitimní. A druhá věc byla ta, že pokud už by ty převody a ty byty získali do svého vlastnictví, tak jestli budou muset platit daň z nabytí.

Před dvaceti lety například v Liberci nebo v Libereckém kraji, hlavně v Liberci, začala realizace výstavby bytů, a to z programu na podporu bydlení. V té době Ministerstvo financí vedl pan ministr Kočárník a postavilo se v Liberci přes 1 150 bytů v deseti bytových družstvech, v celé České republice se to týkalo více jak 40 000 bytů, což máte dneska přes desítky tisíc lidí, kterým to tenkrát pomohlo. Ta bytová družstva dvacet let tu výstavbu splácela, a to včetně podílů, které byly po kolaudaci dvacet let zapsány na katastru jako majetek měst s tím, že podle smluv, které měli uzavřeny, jim budou po dvaceti letech přepsány do vlastnictví, což by nebyl problém. Ale bohužel se staly některé změny zákonů a města a obce začaly pochybovat o tom, že bezúplatné převody jsou legitimní, a požadovaly úplatný převod nebo nějaké jiné vyjádření z ministerstev, která by jim víceméně potvrdila, že to můžou převést bez sankce, což byl první problém. A pak druhá věc byla ta, zda ten převod svého majetku budou muset zdanit, nebo ne.

Proto před tím rokem a něco jsme vstoupili v jednání s Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem financí a Ministerstvem vnitra, proběhly nějaké schůzky a v květnu 2021 bylo vydáno společné víkendové stanovisko těchto tří ministerstev, od kterého se potom obce a města odpíchly a mohly začít řešit bezúplatné převody. Jak říkám, netýkalo se to jenom u nás v Libereckém kraji, ale začalo se to týkat všech obcí, které tím byly postiženy v celé České republice. Takže první věc byla vyřešena a druhá byla ještě to, zda opravdu budou muset zaplatit daň z příjmů při tom převodu.

My jsme měli v červenci a srpnu spolu s vedením Ministerstva financí, a tímto bych chtěl poděkovat i panu náměstku Koubovi, který tam ještě, pokud vím, teď je a dělá teď dohromady i tu změnu, ale i tenkrát před tím rokem jsem měl připravený pozměňovací návrh, který byl připodepsán jak hnutím ANO, tak ČSSD, tak ODS, tak STAN, a chtěli jsme to osvobození bezúplatných příjmů mít v novele zákona. Ale bohužel, v té době bylo před volbami a nebyl žádný zákon, který by se dal otevřít. Vypadalo to, že se to bude muset přidat k zákonu v souvislosti s rozvojem kapitálového trhu, což opravdu nebylo asi úplně komfortní, ale byla to jedna z variant, která se mohla udělat, ale po nějaké dohodě napříč politickým spektrem už k tomuto nedošlo. A my jsme slíbili všichni, myslím si napříč, že se budeme snažit i v následujícím volebním období, kdo tady budeme, toto dotáhnout do konce. Proto jsem rád, že se to Ministerstvu financí teď podařilo, je to tam vloženo, a korektně chci přiznat, že jim za to děkuji a zároveň děkuji i Ministerstvu financí minulému a vlastně celému spolku Spravedlnost pro bytová družstva, kterému legislativně pomáhala paní Hana Kordová Marvanová.

Smyslem té změny, kterou jsem už tady ocitoval, je hlavně to, aby opravdu nemuseli platit daň z nabytí. A budu citovat dál, co tady je ještě napsáno v tom návrhu: "Navržené ustanovení upravuje osvobození od daně z příjmů pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kteří bezúplatně nabyli spoluvlastnický podíl k nemovité věci od obce nebo jiného poplatníka, jehož členem je tato obec nebo kterého obec zřídila, a to za další dalších podmínek stanovených v tomto ustanovení, které jsou rozvedena níže. Tím, že je v navrženém ustanovení výslovně uvedeno, že k nabytí spoluvlastnického podílu může pro účely tohoto ustanovení dojít nejen od samotné obce, ale též od poplatníka, jehož je obec členem nebo zřizovatelem, zohledňuje toto ustanovení skutečnost, že obec může být kupříkladu členem dobrovolného svazku obcí jakožto právnické osoby nebo bytového družstva. Jako zřizovatel pak může obec figurovat například v příspěvkové organizaci."

Obdoba navrhovaného usnesení, která stanoví osvobození bezúplatného příjmu pro poplatníky daně z příjmů právnických osob, je nově upravena v § 19b odst. 1 písmene g). Podle bodu 1 je jednou z kumulativních podmínek osvobození příjmů skutečnost, že byla poskytnuta dotace na výstavbu bytových domů, na kterých měla obec, popřípadě poplatník, jehož je obec členem nebo zřizovatelem, spoluvlastnický podíl. Uvedené dotace byly poskytovány v letech 1995 a 2007, a to nejprve z kapitoly Ministerstva financí, následně od roku 1997 z kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj prostřednictvím programu Podpora výstavby nájemních bytů a technické infrastruktury a později z rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení prostřednictvím nařízení vlády č. 481/2000 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou dotace ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů. Jejich cílem bylo řešit naléhavé potřeby bydlení v obcích a následně umožnit získání vlastního bydlení. Výstavba probíhala zpravidla na základě smluv a sdružení uzavřených mezi obcí a jinou osobou. Zpravidla se jednalo o bytová družstva, přičemž v některých smlouvách se obec zavázala po uplynutí vázací doby dotačního programu, zpravidla po dvaceti letech, převést svůj podíl na bytovém domě na bytové družstvo jakožto druhého spoluvlastníka, a to bezúplatně nebo za 1 korunu. Podle současné právní úpravy tento bezúplatný příjem podléhá dani z příjmů, v těchto případech však zdanění není žádoucí, jelikož se jedná o situace, které materiálně odpovídají situacím, ve kterých je omezeno nakládání s nemovitostí poplatníka prostřednictvím zápisu v katastru nemovitostí tak, aby nemovitá věc sloužila k bytovým potřebám tohoto poplatníka, a tak dále, a tak dále.

Takže ještě jednou bych chtěl poděkovat a myslím si, že toto je důkaz toho, že je úplně jedno, kdo toto předkládá. Říkám, bylo to napříč politickým spektrem a dovolím si tvrdit, že to pomůže tisícům a tisícům občanů v této republice, ať budou volit kohokoliv. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Dále je přihlášena s přednostním právem v obecné rozpravě paní předsedkyně Schillerová. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně, pane ministře, milé kolegyně, milý kolegové. Určitě to, s čím vystoupil můj kolega, pan poslanec David Pražák, je v pořádku a jsem ráda, že se to podařilo dotáhnout. I já kolegům bývalým děkuju.

No a teď si budu muset poděkovat i sama sobě trošku, protože nikdo to za mě neudělal, pan ministr, tak tím asi začnu. Já bych chtěla říct, že jsem ráda za velkou část těch věcí, které v tom daňovém minibalíčku nebo balíčku, jak jsme říkávali, je obsaženo, a dovolím si neskromně, skutečně říkám neskromně, nepatří to k mé povaze, ale tady to musím říct, že mám především na té novele zákona o dani z přidané hodnoty výrazný podíl. Pan ministr mně ho určitě ze skromnosti nepřiznal, ale to nevadí, já si ho přiznám sama.

Co se týče projektu paušální daně, chci říct, že to byl jeden z klíčových projektů naší vlády. Skutečně, bohužel se trošku potkal v čase s covidem, ale i tak ho považuju za úspěšný a jsem ráda, když mluvím s některými živnostníky, kteří využívají paušální daň, že si ji chválí. Samozřejmě, nebylo to nějaké dramatické číslo, myslím, že jsme končili tehdy na nějakých 70, 75 tisících, možná je tam nějaký posun, ale jsem ráda, že tedy dochází k posunu. Tady po tuto část ano. Stejně tak souhlasím s posunutím období odpisování zrychleného, což navazuje vlastně na to, co jsme za covidu udělali a tady společně odhlasovali. To jsou všechno pozitivní kroky. Ani o těch dílčích změnách, o kterých mluvil pan ministr, hovořit nebudu.

Možná si řekneme nějaké technické věci na rozpočtovém výboru, jak jsem zavnímala z připomínek Komory daňových poradců, k sankcím u kontrolního hlášení, ale skutečně jsou to technické věci, tady mi to připadá zástupné. Stejně tak nemám žádné výhrady k dalším věcem, které tady jmenoval, těm méně významným z pohledu té novely.

Takže budu se zejména zaobírat limitem povinného plátcovství DPH na 2 miliony a nejvíc samozřejmě novou nebo novelizovanou úpravou paušální daně. Drtivá většina živnostníků a podnikatelů vnímala původní povinnost až tří různých odvodů - teď mluvím to, co bylo před zavedením paušální daně, kdy jsme ji zavedli - jednak administrativně, ale současně i jako časově náročnou. Tady určitě není žádného sporu a snížení administrativní zátěže a zvýšení právní jistoty přineslo potom živnostníkům více času, a to byl ten záměr: věnujte se tomu, čemu rozumíte, věnujte se práci, která vás živí, a nezatěžujte svoji hlavu nebo svůj čas a stres administrativní zátěží. Odpadla poplatníkům tím, že jsme zavedli paušální daň, tak těm, kteří se dali do režimu nebo přihlásili k režimu paušální daně, odpadla jim povinnost podávat daňové přiznání, a tím pádem ani hlášení samozřejmě příslušná a tím pádem odpadá i jakýkoliv důvod a smysl případné daňové kontroly.

Zavedení paušální daně taktéž přineslo množství živnostníků výrazné finanční benefity, protože nedívejme se jenom na to, že platil jeden odvod, kde daň z příjmu činila nebo zatím ještě pořád činí 100 korun, ale samozřejmě dalším benefitem bylo to, že minimální sociální odvod, který většina z těchto poplatníků platila v minimální výši, byl navýšen o 15 %, což se potom projeví při výpočtu důchodu. A samozřejmě zůstává tam minimální zdravotní, což ale neznamenalo, že by nemohli platit více. Ale dalším benefitem bylo to, že jestliže nemuseli vést daňovou evidencí, jestliže nemuseli zpracovávat přiznání a hlášení, tak nemuseli platit například za účetní služby. Proto také jsme se setkávali mnohdy s tím, až to bylo úsměvné, že se ty informace k nim zejména od těchto služeb nedostávaly. Čímž také ušetřili nemalé prostředky. Jestliže platíte nějaký paušál, tak také tím spoříte. Takže administrativní zátěž to šetřilo a samozřejmě přinášelo i finanční benefity, protože, jak znovu opakuji, v režimu paušální daně se nepodává ani daňové přiznání, ani hlášení, nepřichází kontrola, prostě živnostníci a OSVČ se věnují tomu, co jim jde nejlépe, a to je jejich podnikání. Jednotlivé subjekty se tedy věnují činnosti, ve které mají komparativní výhodu, a to zvyšuje potom produkci, to má potom dopad na produkci celého národního hospodářství. Na tomhle se pravděpodobně shodneme tady napříč politickým spektrem. A já jsem ostatně ráda, že pokračuje Ministerstvo financí i pod vedením současného ministra v našem projektu. To znamená, že alespoň v tomto bodě převládl pragmatismus, a není tady akutní potřeba rušit tento režim jenom proto, že šlo o projekt naší vlády. Tak to je pozitivní zpráva.

Samotný režim paušální daně tak, jak jsme ho navrhli, je taktéž výhodný pro stát, protože snižuje administrativní náročnost celého systému a systém samotný zpřehledňuje. Tedy stát nemusí nic kontrolovat a nemusí vydávat peníze za byrokratický aparát. Samozřejmě že se nebavíme o většině poplatníků, pořád ta skupina je minoritní, ale dá se na ní stavět a dá se prostě pokračovat. Tato novela by měla být tedy první, další vlaštovkou a na tom se - počítali jsme my, aspoň naše vláda - že (v) tom budeme pokračovat.

Naše vláda od začátku směřovala k limitu 2 miliony korun pro povinné plátcovství DPH, ale nebylo to možné, a proto jsem opakovaně to tady odmítala jako ministryně financí, návrhy ze strany ODS, kvůli platné evropské směrnici o DPH. Dlouhodobě na půdě, na platformě ECOFINu jsme společně s dalšími ministry financí a dalšími členskými státy prosazovali novelu, která umožní členským zemím na základě vlastního uvážení rozhodnout o zvýšení limitu obratu pro vznik plátcovství právě až na 2 miliony. Podařilo se, tato úprava byla schválena, nicméně měla být účinná až k 1. lednu 2025. Ještě před koncem naší vlády jsem proto požádala Evropskou komisi o výjimku, abychom na tento termín u nás v České republice čekat nemuseli, a na samotné zvýšení limitu pro registraci potom jsme chtěli navázat i samotné zvýšení limitu paušální daně. Jsem ráda, že Ministerstvo financí dotáhlo tuto věc, podařilo se to a povinné plátcovství, proto tady projednáváme novelu zákona o DPH, protože - máme ji tady na stole - už nebrání nic tomu, ani evropské předpisy, aby se k tomu z toho dlouhodobého hlediska přistoupilo. A dává to logiku, protože my jsme to svazovali, a jsem ráda, že to pokračuje, svazovali s povinným plátcovstvím DPH proto, protože pokud jste povinný plátce DPH, tak už máte další povinné administrativní úkoly vyplývající ze zákona o DPH, to znamená, že nedává smysl, aby bylo povinné plátcovství milion a paušální daň například dva, protože tam už jsou další administrativní úkoly. Takže má to smysl, že to zůstalo jako spojené nádoby.

Dočetla jsem se v důvodové zprávě a myslím, že v RIA, že tato novela má rovněž dopady na veřejné finance ve výšce - Ministerstvo financí odhaduje asi 11 miliard, pokud se nemýlím, což je mimochodem, pro zajímavost, suma, o kterou hodláte připravit veřejné rozpočty zrušením EET, tam je to dokonce o trošku více. Takže když se podíváme na úpravu v oblasti daně z přidané hodnoty, maximální výpadek na výnosu DPH by měl být asi 10 miliard, tedy na úrovni státního rozpočtu 6,4 miliardy, na úrovni obcí 2,6 miliardy a zbylá miliarda na úrovni krajů. Takto jsem to vyčetla z podkladů Ministerstva financí.

Dopady zvýšení limitu pro paušální režim celkem na veřejné rozpočty se očekávají ve výši asi minus 0,6 miliardy, přičemž minus 0,5 je na úrovni státního rozpočtu a minus 0,1 na úrovni obcí. Standardně bych očekávala ohnivou diskusi ohledně finančních dopadů této novely, ovšem on je připraven takový - dovolte mi výraz lidový - kočkopes, že se toto téma z veřejného prostoru zcela vytratilo.

V programovém prohlášení vlády v části věnované veřejným financím - této vlády - jsem pod bodem nazvaným Podpora zaměstnanců a podnikání našla, že pětikoalice zvýší limit pro povinnou registraci k dani z přidané hodnoty na 2 miliony korun s tím, že na stejnou hranici se posune možnost využití režimu paušální daně. Takže to je - ano, potud ano - čekala bych tedy, že pan ministr tedy pro tento svůj zásadní bod najde trošku ve svém nabitém programu - věřím, že nabitý je, to nechci zlehčovat - prostě více prostoru a bude ty věci více vysvětlovat.

Věřím, že se toho dočkáme, že bude technická debata na rozpočtovém výboru. Navrhnu, pokusím se tam pozvat třeba i zástupce Komory daňových poradců, pokud s tím rozpočtový výbor bude souhlasit, určitě, bývalo to zvykem i v minulém volebním období. Přečetla jsem si celou řadu jejich připomínek a samotné programové prohlášení vlády neobsahuje ani náznak informace, že se budou vytvářet nějaká pásma, skupiny nebo že se bude provádět kombinace příjmů a výdajů, nákladů.

Bohužel, ten celý systém - tedy byl námi původně formulovaný jako uživatelsky jednoduchý a vhodný pro tu část živnostníků, která má o daních jen omezené informace, logicky - se rozhodlo ministerstvo pod vedením pana ministra Stanjury zkomplikovat. Takže záměrem - použiji výraz, který použil jeden daňový poradce, takže není můj, já si ho teď půjčuji - vytvořil se takový komplikovaný systém typu jaderné elektrárny, v uvozovkách, ve kterém se živnostníci bez letité zkušenosti v oblasti daní zcela jistě ztratí. Pokládám to za obrovskou škodu a současně za zásadní chybu pana ministra a ministerstva, protože předpokládám, že postupovalo podle politického zadání, které dostalo.

Toto zkomplikování bych si dovolila demonstrovat nejlépe na pasáži z oficiální tiskové zprávy Ministerstva financí. Cituji: "V prvním pásmu jsou OSVČ s příjmy do 1 milionu korun ročně bez ohledu na typ samostatné činnosti a dále OSVČ s příjmy do 1,5 milionu korun ročně, pokud alespoň 75 % z nich lze uplatnit 80% či 60% výdajový paušál. Stejně tak jsou v prvním pásmu OSVČ s příjmy do 2 milionů, pokud alespoň k 75 % z nich lze uplatnit 80% výdajový paušál. Ve druhém pásmu jsou OSVČ s ročními příjmy do 1,5 milionu korun bez ohledu na typ samostatné činnosti a dále OSVČ s příjmy do 2 milionů korun, pokud k alespoň 70 % z nich lze uplatnit 80% či 60% výdajový paušál. Třetí pásmo paušální daně pak bude pro OSVČ s ročními příjmy do 2 milionů bez ohledu na typ samostatné činnosti. Pochopili jste to všichni? Rozumíte tomu, vážení poslanci? Tak pan ministr v tom asi už leží delší dobu, jinak nevěřím tomu, že to někdo pochopil, kdo to slyší tady poprvé. Já se v tom tedy jako člověk, který v daních se pohybuje celý život, docela jste... už ne, já už jsem si to samozřejmě rozmalovala, ale věřím vám, že největší atraktivita a přidaná hodnota paušální daně spočívala právě v tom, že daňaři nejsou třeba, ani účetní, že systém je jednoduchý, přehledný a lidé to zvládnou sami. Přečtěte tento text někomu, kdo se zaobírá zemědělstvím, lesníkovi, řemeslníkovi, a uvidíte, jak se v takovém textu snadno ztratí. A to je nechci podceňovat, v žádném případě. Samotná atraktivita systému paušální daně spočívá právě ve faktu, že zemědělec, lesník nebo řemeslník nemusí hodiny sedět nad účetnictvím nebo nad daňovou evidencí, ať mluvím přesně. Zemědělec má dělat na poli, protože to umí, lesník má pracovat v lese, protože to umí zase on, a řemeslník se má držet svého kopyta a netrávit hodiny nad zjišťováním, do kterého pásma, pod pásmo či skupiny patří a či se to náhodou včera nezměnilo.

Sečteno, podtrženo, udělali jste v tom pěkný zmatek. Systém tří pásem ve skutečnosti totiž není systémem tří pásem, ale je jich mnohem více, respektive kritérií je více. Existuje celkem devět různých kombinací příjmů a nákladů. Do kterého pásma totiž budete spadat, se nebude určovat jen podle výše příjmů, ale i podle výše výdajového paušálu. Ovšem ani to neplatí vždy. V mnoha případech pak nebude možné, aby poplatník zvládl novelou navrhovaný systém bez odborné pomoci, což je také v rozporu s tím, co uvádí k paušální dani důvodová zpráva. Živnostníci budou také dopředu velmi obtížně odhadovat, jaká bude výše jejich povinností vůči státu a zda se jim model paušální daně vůbec vyplatí. (Řečnice se odmlčela pro velký hluk v sále.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Ano. Poprosím kolegyně a kolegy o ztišení, ať může paní poslankyně pokračovat. Děkuji. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, paní předsedkyně. Navíc je v této chvíli zřejmé, že v případě, kdy si živnostníci mylně vyhodnotí situaci a budou zařazeni v nižším pásmu, než skutečně měli být, a na pochybení přijde správce daně, úřady jim doměří daň a současně i pojistné. Naopak ale v situaci, kdy se živnostník splete ve svůj neprospěch, mu úřady vrátí rozdíl na daních, pojistné ne. V rámci připomínkového řízení odpověď na dotaz Komory daňových poradců zněla: To je politické rozhodnutí. Tedy skutečně v situaci, kdy poplatník zvolí vyšší pásmo, než musí, přichází o možnost vrácení sociálního vyššího pojistného. Věřím, že to všechno lze ještě vysvětlit a opravit, jsme v prvním čtení.

Jak to tedy bude, pane ministře? Viděla jsem, že se hlásíte, takže budu ráda, když to vysvětlíte.

V připomínkovém řízení bylo uvedeno, že parametr spočívající v nevracení pojistných v případě, že daň poplatníka bude rovna paušální dani v nižším pásmu, vzešel z politické dohody v rámci vládní koalice. Rozumím tomu tedy správně, že nebudeme vracet chybně odvedené finanční prostředky, protože to je politické rozhodnutí? A navíc paušální pojistné nelze na rozdíl od paušální daně z příjmu zpětně změnit do nižšího pásma v případě, že poplatník nedosáhl rozhodných příjmů pro dané pásmo v daném zdaňovacím období. Celá orientace v novém režimu paušální daně bude nejen značně nepřehledná, ale v řadě případů bude pro poplatníky vzhledem k výši pojistného v druhém a třetím pásmu výhodnější podávat daňové přiznání. O jednoduchosti tohoto systému pochybují i daňoví poradci, znova to opakuji. Navíc platí, že v případě, že podnikatel překročí spodní limit jen o několik desítek tisíc korun, může se vyplatit živnostníkům vrátit k původnímu systému účetnictví daňové evidence a uplatnit si takzvaný výdajový paušál.

Musím konstatovat, pane ministře, že jste vytvořil kočkopsa, který místo jednoduchého doplňku k standardně fungujícímu daňovému systému v České republice vytvořil komplikovanější systém.

A teď příklady. Například řemeslník, který může uplatnit výdajový paušál 80 %, bude patřit i s příjmem 2 miliony korun do prvního pásma, a tudíž bude odvádět rámcově 6 300 korun měsíčně pro rok 2023, zatímco účetní bude spadat při totožném příjmu už do druhého pásma a měsíčně bude odvádět 16 000 korun, a nakonec lékař opět s totožným příjmem bude platit nejvyšší sazbu 26 000 korun měsíčně, protože může uplatnit výdajový paušál ve výši 40 %. Nevidím tam logiku, nevidím tam spravedlnost. Kdo má například příjmy pod 1 milion a v průběhu roku tuto hodnotu či jen o pár korun překročí, bude místo cirka 6 300 korun platit 16 000 korun a v případě, že se dostane na hranici 1 500 000 korun, mu skokově částka naroste až na 26 000 korun měsíčně, což je více než čtyřnásobná hodnota.

Nevím, kde v myšlení pana ministra nastala tato změna. Nechápu, kdy se z jednoduchého systému rozhodl vytvořit tuto, jak řekl jeden daňový poradce, jadernou elektrárnu. Když jsem prosazovala tento projekt paušální daně coby bývalá ministryně financí tady v této Poslanecké sněmovně, nebo v minulé Poslanecké sněmovně, byla to právě ODS, která připravila pozměňovací návrh, ve kterém chtěla navýšit limit na 2 miliony, ale o třech pásmech nepadlo tehdy ani slovo. Já jsem si ten pozměňovací návrh nedávno vyhledala. Moje argumenty tehdy byly logické, spojovala jsem to s povinným plátcovstvím DPH, ale o třech pásmech jste tehdy neuvažovali ani na minutu. (Reakce zprava.) Mám ho vyhledaný, pane poslanče. Žádná pásma tam nebyla, v tom pozměňovacím návrhu. Ale vysvětluji si to jedině tím, že už teď nejste v opozici, že jste vládní stranou, a tudíž prostě tu věc posuzujete jinak.

Chtěla bych říct, jsme v prvním čtení. Vezměme rozum do hrsti, pozvěme experty k jednomu stolu. Rozumím tomu, že nemůžeme chtít, aby tolik poplatníků platilo 6 300, ale dá se to zjednodušit, dají se nastavit dvě pásma, dá se najít určitě mechanismus, který nebude takto složitý. Povede to k jedinému, že paušální daň prostě postupně buď zůstane na těch číslech, na kterých je teď, to znamená pro ty opravdu nejmenší, anebo zemře sama o sobě dřív, než se stihla pořádně narodit. Děkuju. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní než dám slovo s faktickou poznámkou přihlášenému panu poslanci Munzarovi, ještě načtu dvě (omluvy). Pan předseda Okamura ruší svoji omluvu a pan poslanec Michal Kučera se omlouvá do konce jednacího dne a zítra z celého jednacího dne bez udání důvodu. Jediná faktická poznámka - pan... ji teď nemá zájem uplatnit, tudíž ji stahuje.

A poprosím pana ministra, který se taktéž přihlásil.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo. Atomová elektrárna... Nevím, který daňový poradce to napsal, ale rád bych se s ním potkal. Systém je velmi jednoduchý, pár čísel. Paní předsedkyně, prostřednictvím paní předsedkyně, nedělejte z těch lidí hlupáky. Pro ty, kteří to využívají už dneska, se nemění vůbec nic. Na tom bychom se mohli shodnout, ne? Pro ty se nezmění vůbec nic, takže to je v pořádku.

Řekněme si pár čísel. OSVČ s příjmem do 1 milionu je půl milionu, z toho 300 000 neplatí žádnou daň, žádnou, protože využívají individuální slevy, které jsou k dispozici. Z těch 200 000 zhruba 70 000 vstoupilo, letos to bylo myslím 83 000, do režimu paušální daně. Když někdo neplatí nula, tak je to na něm, zda bude platit 6 000 a nebude mít administrativu, anebo vede administrativu a platí nula. Je to jeho svobodné rozhodnutí, nám po tom nic není. My mu nabízíme jenom dvě možnosti. Poplatníkům, kteří mají příjem mezi 1 a 2 miliony, je 50 000, 10 % těch, kteří jsou do 1 milionu, 10 %. A pro ty, které my vnímáme jako klasické živnostníky - řemeslníky, se nemění taky nic. Takže představa, že potřebuji daňového poradce, aby mi poradil, jaký typ živnosti mám, jaký mám paušál, je představa mimo realitu. Možná pro někoho, kdo začíná podnikání, tomu bych rozuměl. Ale pro toho, kdo už podniká, ten ví moc dobře, pokud je to paušalista, jestli má 80, 60 nebo 40. Tady žádná potřeba konzultace prostě není. Není.

A já jsem připraven a jsem zvědav na ty pozměňovací návrhy, protože pokud budeme chtít být přiměřeně spravedliví, a říkám, není to zákon k tomu, abychom snižovali daně, tak jsem fakt zvědavý, jak bude ten živnostník, který má příjem 600 000 a má 80% paušál, jak bude mít stejnou daň jako ten lékař, který má takřka 2 miliony a 40% daň. To jsem fakt zvědavý, jak to uděláte. Buď ten první bude mít to, co má dneska, to znamená, ten lékař nebude platit nic, platit 100 korun daň z příjmu, ale možná vám to přijde spravedlivé, jak říkala paní poslankyně Schillerová, že to musí být spravedlivé, já tady tu spravedlnost nevidím. Anebo se přiblížíte stávající daňové povinnosti toho lékaře, ale tím pádem z toho systému vyženete všechny, kteří by ty daně měli malé. Ale počkám si na pozměňovací návrh, jsem připraven debatovat.

Paní předsedkyně Schillerová se hluboce mýlí, když si myslí, že Ministerstvo financí připravilo ty parametry na mé politické zadání. Přesně naopak to bylo. Jediné politické zadání bylo z programového prohlášení vlády, které tady bylo citováno, že chceme zvýšit limit na 2 miliony. Odborný aparát Ministerstva financí přišel s tímto návrhem a musel si ho taky obhájit před koaličními poslanci. Takže to nebyl nápad a politické zadání z vlády ministra financí nebo ODS, ale přesně naopak. Ale když jsem viděl, jak paní bývalá ministryně nezákonně odpustila DPH, tak tam to bylo přesně politické zadání, kdy rozhodla proti odbornému doporučení Ministerstva financí. Tady to nebylo. Ale jsem připraven debatovat racionálně o těch pásmech, o tom, kolik se má platit, jenom vezměme si k tomu ta čísla, kolik poplatníků máme podle příjmů, kolik potenciálně neplatí daně, říkám, je to 300 000, 60 % těch nejmenších živnostníků neplatí daně a nechceme jim ty daně zvyšovat, není žádný důvod. A uvidíme.

Dopad do veřejných rozpočtů je zanedbatelný. Nevím, jestli jsem o něm mluvil, 600 milionů korun, z toho 500 milionů na vrub státního rozpočtu a 100 milionů na ostatní veřejné rozpočty. Ale do té debaty, pokud přijde jiný návrh, jiné hodnoty, a říkám, není to žádný problém o tom racionálně vést debatu, můžeme pak započítat i jiné dopady na veřejné rozpočty. Největší dopad - a je to úplně maximální hranice - těch 10 miliard zvýšení limitu z 1 na 2 miliony, a týká se to toho, že všichni, kteří platí, z toho systému vystoupí. Já myslím, že je dobré být konzervativní, mít ten nejhorší odhad, myslím, že skutečnost bude poněkud jiná a že někteří zůstanou dobrovolní plátci, jako dneska máme dobrovolné plátce mezi těmi, kteří mají příjmy nižší než 1 milion. Ale proč to nevysvětluju? No protože jsem nenašel žádnou politickou stranu zastoupenou ve Sněmovně, která by protestovala dlouhodobě proti zvýšení limitu na 2 miliony korun, kromě hnutí ANO v minulém volebním období. Dneska je hnutí ANO pro, my jsme to hlasovali pro, tak nevidím důvod, ale můžeme se neustále ubezpečovat všichni navzájem, že v tomhle není žádný spor - a není v tom žádný spor a je to dobře. Takže se soustředíme z celého tohoto zákona na debatu o parametrech paušální daně. Proč ne? Já to považuju za správné nebo za možné, jsem na tu debatu připravený a těším se, fakt se těším - a teď to nemyslím ironicky - na tu debatu a na ty propočty, když se to takzvaně zvýší. Není to složité. Není to složité, není k tomu třeba žádný daňový poradce, a to, co, říká paní předsedkyně Schillerová, je zbytečné strašení a podceňování těch lidí. Oni přece vědí, jaké mají příjmy, vědí, jaký mají paušál.

Ano, když se stane, že někdo bude mít míň, tak co se stane se sociálním pojištěním, které člověk zaplatil? No bude mu to započteno na důchod! A to je špatně? Já tomu vůbec nerozumím, proč by to mělo být špatně. Já myslím, že to je jenom dobře. Dlouhodobě se potýkáme s problémem - mně to nevadí, já říkám, že to je volba každého z nich, že člověk má volbu, kolik si bude platit na důchod, a v okamžiku, kdy to neodhadne, to se stát může, tak jestli bude 12 měsíců platit o něco víc, tak to nijak nezhorší anebo dramaticky nezmění jeho finanční situaci. Ta jednoduchost v tom prostě zůstala. Říkám, bavíme se potenciálně o 50 000 daňových poplatníků, kteří by do toho systému mohli vstoupit maximálně - kdyby to byla polovina, tak bych to považoval za úspěch, možná to bude méně. Já to nemám rozklíčované a můžu to příště před druhým čtením zkusit rozklíčovat, pokud jsou paušalisté, do těch tří paušálů, abychom ještě z těch 50 000, kolik je v osmdesátiprocentním, kolik v šedesátiprocentním, kolik v čtyřicetiprocentním, zadám ta čísla, snad budou k dispozici, abychom věděli. Samozřejmě, v každém systému najdete hraniční případ, kdy je to moc výhodné nebo moc nevýhodné. Ale to máte to samé, když máte 2 000 000 a 2 000 001 koruna. To je to samé, když někdo říká, že má 1 000 000 a těsně přesáhne. Já si tedy nemyslím, že by bylo spravedlivé mít jednu daň pro 0 až 2 000 000 příjmu a 40 nebo 80 % paušálu. To nejsou náklady, to jsou výdajové paušály, to je úplně něco jiného, náklady jsou skutečné, to, co ten živnostník potřebuje, a je to na něm, aby zjistil, pokud má vyšší náklady, tak do paušálu prostě nejde, protože proč by danil víc, než by musel.

Pochopil jsem z těch dosavadních vyjádření, že na ostatních parametrech a ostatních změnách je shoda, což je velmi dobré. Na tohle jsem připraven, ten návrh se může změnit. Říkám, vychází z odborného stanoviska Ministerstva financí, ne naopak, nebylo žádné zadání, udělejte tři pásma. Bylo to přesně naopak. Naopak, mě a mé kolegy musel odborný aparát Ministerstva financí přesvědčovat, že to je správně a že to má logiku, co se týká těch, kteří dlouhodobě připravují daňové zákony. Pokud mně nevěříte, můžete se zeptat příslušného náměstka, jak ten tok informací šel, jestli shora dolů, nebo zdola nahoru.

A já to přiznávám, že i ty limity, i v tom 0 až 1 000 000, i v tom stávajícím systému, někdo na tom vydělá víc a někdo méně. Tak to prostě je. A zase když se to srovná s tím, kdo nemá paušál, někdo to zase srovná se zaměstnanci - podle mě se ty případy nedají srovnávat. V té jednoduchosti, která tady zůstává, je nabídka méně byrokracie. Jestli budeme chtít být spravedliví, nebude žádná paušální daň a každý bude platit podle skutečných příjmů. U těch nejmenších to podle mě nemá smysl, proto společně podporujeme ten princip paušální daně. Ale pak tam ta spravedlnost není, to si řekněme. I ten, kdo má 400 000 a 800 000, letos nebo příští rok podle stávajícího, nebo nového, má rozdílnou daňovou povinnost. A neslyšel jsem výtky, které zněly dneska, že to je nespravedlivé pro někoho, který má příjem 990 000, a někoho, kdo má příjem 400 000. V okamžiku, kdy máte osmdesátiprocentní výdajový paušál, v tom případě máte základ daně 80 000, a v tom čtyřicetiprocentním je základ daně mnohem vyšší. Ale to tak je, jinak to nejde udělat. Jistá nespravedlnost tam prostě být musí a je zakódovaná v tom principu paušální daně. My jsme se snažili najít ten interval blíže horní hranici, ne blíže dolní hranici, ale samozřejmě, může se to blíže dolní hranici klidně posunout, když se Sněmovna o tom rozhodne, ale znamená to, že ti s vyššími příjmy budou mít větší daňovou úlevu. A my nechceme snižovat daně, my chceme snižovat byrokracii. Ale je to k debatě, není v tom žádný problém.

Říkám, těším se na ty pozměňovací návrhy, budeme to společně počítat a pak se můžeme věnovat tomu, co je nebo není spravedlivé. Pokud chceme absolutní spravedlnost v daních, což je samozřejmě nesmysl, ale přiměřenou spravedlnost, musíme zrušit paušální daň. Já si to nemyslím, já si myslím, že jistá nespravedlnost v tomhletom objemu se státu vyplatí, protože to jsou lidé, kteří tady podnikají, kteří nebudou hledat daňové úlevy za hranicemi, kteří nebudou zkoumat, zda nemají nějakou finanční pobídku v jiném státě, kteří nebudou přemýšlet o tom, jestli přestěhují své podnikání z území České republiky někam jinam. Podle mě jsou páteří české ekonomiky a tato drobná pomoc, drobná pomoc byrokracii (živnostníkům?) bezesporu pomůže, i za tu cenu, že někdo prostě zaplatí menší daně než někdo jiný. Jinak se to prostě vymyslet a matematicky namodelovat nedá.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní je s faktickou poznámkou přihlášen pan poslanec Munzar. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Já chci svou faktickou poznámkou zareagovat na paní poslankyni Schillerovou, vaším prostřednictvím.

Já jsem byl překvapený na začátku, když se paní poslankyně tak aktivně hlásila k posunutí limitu DPH na 2 miliony korun. Sama moc dobře ví, že jsem v minulém volebním období minimálně šestkrát navrhoval posunutí limitu, šestkrát jsme tady slyšeli nesouhlasné stanovisko, a dokonce jsme slyšeli v roce 2019 nesouhlasné stanovisko s doprovodným usnesením, které vyzývalo tehdejší vládu, aby požádala o výjimku ze směrnice. Ale jsem rád, že nakonec jste uznali naše argumenty, přihlásili jste se k tomu a poslali jste na konci volebního období dopis na Evropskou komisi, takže za to jsem rád, za tu změnu postoje.

Ale co je důležitější, vy jste tady řekla, že jsme nedávali návrh na posunutí paušální daně na 2 miliony s třemi pásmy. Já bych chtěl upozornit, že nemáte pravdu, paní poslankyně, vaším prostřednictvím. Když se podíváte na pozměňovací návrh pod číslem 6401 k tisku 922 v minulém období, což byl můj návrh, tak to přesně obsahuje, má to sice jiné parametry, ale stejný princip - tři daňová pásma. A já vám vysvětlím proč. Protože já jsem také uvažoval nejdříve, když jsem ten pozměňovací návrh připravoval, že by se pouze posunula hranice, ale pak jste před velkým dilematem - buď musíte tu hranici, nebo tu částku, kterou by ten daňový poplatník platil, zachovat stávající. To znamená, měla byste z toho za prvé degresivní daň a za druhé všichni by platili minimální sociální a zdravotní pojištění, to znamená jak třeba ten, co vydělává 500 000 korun za rok, nebo ten, co vydělává 1 800 000 korun, takže to by nebyla úplně cesta.

Druhá věc je zvolit někde jinde tu hranici mezi tou 0 a 2 miliony, a to znamená, že byste všem stávajícím paušalistům zvedla daně a zvedla sociální a zdravotní pojištění. (Předsedající: Čas!) Takže to také není cesta. Já to pak když tak doplním.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Další je přihlášena s přednostním právem paní předsedkyně Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Pane poslanče Munzare, prostřednictvím paní předsedkyně, na ten pozměňovací návrh se podívám. Já jsem si našla jiné pozměňovací návrhy, tam žádná pásma nebyla, podívám se, jak jste to tam měl, teď v tuto chvíli jsem nebyla tak rychle schopna to udělat.

Pane ministře, někdy mám pocit z vašich vyjádření ve veřejném prostoru - a věřte, že velmi pečlivě všechny sleduji, někdy komentuji, někdy ne - tak mám někdy pocit, že to ministerstvo... si tam tak nějak žije ten aparát sám. Za mě to bylo tak, že dostali politické zadání, přišli s nějakými návrhy, pak jsme se hádali, pak se to někam posouvalo, a když jsme se nedohodli, tak jsem rozhodla já. Ale já se dočtu v nějakém vašem rozhovoru - já nevím, kde to bylo, na Seznamu, možná se mýlím, ale bylo to teď během pár dnů - se dočtu, že když vám tam klade novinář dotaz, že výhled veřejných financí, těch vašich schodků navrhovaných do roku 2025, není moc ambiciózní, tak vy říkáte: To bude ještě jinak. Já už vím, v Otázkách Václava Moravce jste řekl, pod 280 že budou schodky, ale v tom návrhu, co schválila v tichosti, v tichosti vláda - já jsem musela pátrat jak detektiv Babočka, abych vlastně zjistila, že návrh rozpočtu, první návrh, který má být do konce června, byl v tichosti - jsem na to hleděla prostě překvapeně, že tam je i usnesení, je to takový podivný návrh rozpočtu, jenom jakési parametry, nevím, jestli vám řekli, že jsou nějaká rozpočtová pravidla a že ty říkají, jak to má vypadat návrh toho rozpočtu - tam jsem se dočetla, že tedy tam plánujete zhruba kolem těch 300 miliard, abych se pak zase v nějakém vašem rozhovoru dočetla, že to tam vlastně jenom úředníci ministerstva sesumírovali požadavky kapitol a že to bude jinak. Tak tomu nerozumím, protože doteď jsem žila v tom - a tak to určitě je správně - že ministr financí předkládá rozpočet. Aparát dělá jenom to, jaké dostane politické zadání.

Takže jeden ministr dá takové, jeden dá onaké, ale vždycky aparát jenom respektuje politické zadání. Takže tak je to zhruba s tou paušální daní. No, já tomu moc nevěřím. Já ty lidi znám, volat jim nebudu, já nikoho z nich nekontaktuji, nebojte, abych si to ověřovala, ale minimálně jste musel dát zadání, ať je to rozpočtově neutrální, protože ten rozpočtový dopad je skutečně minimální, a tak přišli s touto variantou, tomu bych rozuměla. Stačí to takhle říct a já to pochopím, že jste zvolili tento složitý mechanismus, aby to bylo rozpočtově neutrální. No, myslím si, že by se dalo najít a nestálo by to o tolik víc, podle i názoru komory, tak jak to připomínkovala, že by se dalo najít prostě rozumnější řešení, a věřím, že se k tomu dostaneme.

Vítám tu vaši - snad podanou ruku - uvidíme, že to na rozpočtovém výboru můžeme ještě prodiskutovat odborně a můžeme se snažit najít, samozřejmě i s vaším aparátem Ministerstva financí, najít prostě jiné řešení. Ono to totiž nebude takové průzračné. On není každý jenom v jednom typu činnosti. Tam budou kombinace, tam budou různé varianty, mohou mít jiné typy živností, mohou tam být různé jiné výdajové paušály.

Já jenom přečtu v rychlosti připomínky, které uplatňovala Komora daňových poradců, nebo respektive garanti za tuto daň, kdy se vyjádřili zhruba tímto způsobem - samozřejmě mám těch připomínek víc, ale přečtu jenom jednu z nich: "Prezentovaný systém tří pásem a jejich podskupin s ohledem na variabilitu činnosti a s tím související procentuální výši paušálních výdajů činí navržený systém pro podnikatele do značné míry složitým a dopředu obtížně předvídatelným. Navrhované rozdělení princip paušální daně komplikuje a může v praxi působit problémy a nejasnosti. Lze předpokládat, že v mnohých případech nebude podnikatel schopen určit výši paušálních výdajů bez pomoci odborníka - předesílám, psal to odborník, ne já, odborník, který se tím živí třicet let - což jde proti smyslu paušální daně. Především v situaci, kdy bude podnikatel vykonávat různé činnosti, u nichž je uplatňována různá výše paušální daně, nebude vůbec jednoduché výši paušálních výdajů stanovit. I malá změna příjmu z jednotlivých činností může způsobit skokovou změnu do jiného pásma, a tím výrazně jinou výši paušální daně. Ztrácí se tak původní myšlenka, na které byl systém paušální daně budován, tedy maximálně jednoduchý a administrativně nenáročný systém pro ty nejmenší podnikatele. Naopak díky více kritériím, která pro ty nejmenší podnikatele nejsou jednoduše pochopitelná, se zde buduje fakticky paralelní daňový systém, ve kterém se snadno udělá chyba. A nelze z toho důvodu vyloučit ani různá spekulativní jednání." Předesílám, neřekla to Alena Schillerová, psal to odborník Komory daňových poradců, expert na tuto daň. Z tohoto hlediska bychom za méně problematické považovali například již dříve diskutovanou... a tak dále a tak dále, prostřednictvím celkových příjmů podobně. Věřím, že budeme to dále diskutovat na rozpočtovém výboru, kam požádám, aby se tito experti dostavili, aby ta debata byla více expertní, méně politická.

Ještě poznámka k panu poslanci Munzarovi k tomu DPH. Já to znovu zopakuji. Možná jsem to řekla rychle v úvodu, omlouvám se. Ano, šestkrát jsem vám tady, pravděpodobně šestkrát, odmítla tento návrh z jednoduchých důvodů, že se už v té době projednávala změna na půdě EU. Ta se dojednala za doby, kdy jsem já byla ministryně financí, ale s účinností od 1. ledna 2025, proto jsem požádala o výjimku a jsem ráda, že Ministerstvo financí pod vedením nového ministra to dotáhlo. A teď nic nebrání, nic nebrání tomu - a my to podpoříme - aby se ten limit na 2 miliony zvedl. Nevím, co je na tom k smíchu, ale to nevadí. Jsem ráda, že jsem vás rozveselila. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní předsedkyně. Kolegyně, kolegové, přeji hezký večer, ujímám se řízení schůze a budeme pokračovat v projednávání tohoto bodu. S faktickou poznámkou se přihlásil pan ministr Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Tak já bych chtěl poprosit paní poslankyni Schillerovou, vaším prostřednictvím, aby si nechala ty jedovaté sliny na někoho jiného. Ty vaše poznámky typu "snad vám řekli, že existují nějaká rozpočtová pravidla" a "nevím, jak to řídíte", nechte si to pro někoho jiného. Já vím naprosto přesně, jak jste nezákonně postupovala u DPH. To bylo to vaše politické vedení ministerstva proti všem doporučením, protože váš guru to oznámil v televizní debatě, tak proti všem odborným doporučením všech lidí, kterých si tak vážíte, těch odborníků a toho děkana, toho já znám, všichni napsali, že je to nezákonné, ale vy jste politicky rozhodla, že to takhle uděláte, dopad do rozpočtů veřejných byl 5 miliard. Přitom byla jiná cesta, která je zákonná a která je legitimní, ale vy jste se prostě na to vykašlala. A místo abyste šla cestou změny zákona, tak jste nezákonně zneužila pravomoc ministryně financí. Tak fakt si pro příště odpusťte poznámky typu, jestli vám pak řekli, že jsou rozpočtová pravidla.

Já odpovídám pravdivě na otázky novinářů, přesně tak to bylo s tím návrhem rozpočtu. Tak hodnoťte návrh rozpočtu, ten, který přijde do Poslanecké sněmovny. Pak jsem připraven ho hájit, vysvětlovat, případně podrobit se kritice. Zatím je to nějaký polotovar. Jasně, je jednodušší polotovar kritizovat, proč ne, ale vzpomínám si na vaši kritiku, jak jste říkala, jak rozpočtové provizorium způsobí katastrofu v rozpočtu. Nestalo se nic a takhle bych mohl jednu vaši kritiku za druhou, takhle po čase se ukázalo, že byla zbytečná, planá, chybná a nevím, jaké další slovo nebudu používat. A nebudu vás poučovat, jaké zákony platí nebo neplatí, a nebudu zpochybňovat odborný aparát Ministerstva financí.

Zadání bylo úplně jednoduché, vy jste ho tady četla z programového prohlášení vlády. Zvýšit limit na paušální daň 2\ miliony korun. A ještě poctivě jsem přiznal, že nebylo jednoduché nás přesvědčit, že ten jejich návrh nemá smysl. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. S další faktickou vystoupí paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Myslím si, že budu krátká. Chtěla bych zareagovat na pana ministra. Mohu přímo - vidím, že teď nedává pozor. V každém případě, pane ministře, jestli mohu poprosit o vaši pozornost? Aha, tak se omlouvám.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pan ministr slyší, takže můžete pokračovat.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Pan ministr slyší, ale nedbá. Fajn. Já jsem jenom chtěla zareagovat na tu vaši výtku vůči paní poslankyni Schillerové. Víte, když už chcete poučovat a chcete tady někomu něco říkat, pan ministr Šalomoun vám také řekl, že to, co budete přijímat, je proti zákonu. A jak mi odpověděl? No, odpověděl mi tak, že vláda je kolektivní orgán a byl přehlasován. Takže na co si to tady hrajete?

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s přednostním právem vystoupí paní předsedkyně Schillerová.

Než vám udělím slovo, přečtu ještě omluvy. Omlouvá se pan ministr Kupka dnes od 18.45 do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan ministr Rakušan od 16 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pane ministře, nepoučujte mě, co mohu nebo nemohu říkat. Já jsem stejně zvolená jako vy a budu si říkat na půdě Poslanecké sněmovny, co já uznám za vhodné. Takže to jenom na začátek.

A teď k tomu nezákonnému rozhodnutí. Ano, já jsem prominula DPH za listopad a za prosinec, bylo to moje právní rozhodnutí, mně žádný - já nevím, o jakém guru mluvíte, nevím, koho myslíte, zřejmě vy jste na to zvyklý, nějaký guru - takže mně nikdo nic nenařizoval, nikdo nic nesliboval, bylo to moje rozhodnutí, dokonce právní. Znova vám zopakuji, že jsem ve své době spoluautorkou několika komentářů k daňovému řádu, že tam zazněly určité názory, to já nezastírám, především to, že je to v rozporu s právem Evropské unie, nicméně já i v tom pořadu, kde jsme spolu naposledy byli, jsem vám ukazovala, že už v říjnu 2021 Evropská komise to doporučovala a současně s tím a v souladu s usnesením vlády jsme připravili novelu zákona o DPH, kterou vy jste hodili pod stůl, kde jsme to chtěli nastavit legislativně. Stojím si za tím.

Kuriózní na tom přezkumném rozhodnutí, které jsem nečetla, o které se opíráte - znovu opakuji, že to je váš poradní orgán - já jsem několikrát se rozhodla jinak a rozhodující je to, že to, co jsem četla ve veřejném prostoru, že jste to zrušil ex nunc, to znamená až od účinku toho rozhodnutí o přezkumu. Takže co je výsledkem? Dopad, zaplaťpánbůh, na poplatníky to nemá žádný kromě toho, že jsme díky tomu snížili inflaci a pomohli jim těmi 5 miliardami, protože jim to zůstalo v peněženkách, pane ministře. A jiný dopad to nemá než ten, že o tom můžete pořád mluvit. Bylo to vaše rozhodnutí a moje bylo jiné. Je to střet dvou právních názorů.

A teď ještě k tomu rozpočtu. Vůbec tomu nerozumím, co jste tady řekl. My se utkáme o rozpočet, rozhodně, tak jako jsme se utkali doposud, utkáme se zase, ale nerozumím tomu, co říkáte. Vy mi říkáte: Pojďme se hádat až nad tím rozpočtem, co pošleme do Poslanecké sněmovny. No bezesporu, to budeme, ale rozpočtová pravidla říkají, jak se má postupovat. Já bych byla pro, to udělali svého času na Slovensku, kdyby se změnila. Mně také vždycky připadal ten první návrh rozpočtu zbytečný, protože stejně nezohledňoval makroekonomickou predikci ze srpna. Stejně tam byla celá řada věcí, které jsem tam nemohla dát, protože v podstatě nebyly vyjasněné, jako třeba platy. Já tomu rozumím, ale to je legitimní debata, která se může vést. Je to nanic, pojďme změnit pravidla. Musím říct, že bych tomu byla i ochotna naslouchat. Bavme se až o rozpočtu, který pošle - možná se můžeme bavit o jiném termínu, můžeme se vrátit k jaru, abychom neměli ten problém, který se stává každý rok ve volebním roce, pojďme se o tom bavit. To budu považovat za legitimní. Kdybyste mi takto odpověděl, řeknu: Ano, rozumím jako bývalá ministryně financí po čtyřech letech. Ale tak, jak jste mi odpověděl - nezlobte se, já vás nechci dehonestovat - to je laciné, jak jste mi odpověděl: O tom se nebavme. Já vím, že to je svým způsobem otrava, ten rozpočet, ale rozpočtová pravidla to takhle řeší. Slováci to kdysi, já jsem se o tom kdysi s bývalým ministrem financí - myslím, že to byl Kažimír - bavila a on mi tehdy říkal: My jsme to na Slovensku změnili, protože jsme to měli stejně a bylo to k ničemu. Tak se o tom pojďme bavit, ale neodpovídejte mi, že to vlastně dělat nemusíte, protože bohužel to dělat musíte. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní předsedkyně. Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Končím tedy obecnou rozpravu.

Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova? Pan ministr? Nakonec ne, pan zpravodaj také ne.

Nezazněly žádné návrhy, o kterých bychom měli hlasovat. Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako výboru garančnímu? Není tomu tak. Já zagonguji a přivolám kolegy z předsálí.

 

Nyní bychom přistoupili k hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu?

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 21, přihlášeno 140 poslanců a poslankyň, pro 135, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji tedy, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru k projednání? Není tomu tak. Konstatuji, že jsme tedy přikázali tento tisk k projednání rozpočtovému výboru.

Končím projednávání tohoto tisku.

 

Nyní bychom přistoupili k projednávání dalšího bodu, a tím je

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.




Přihlásit/registrovat se do ISP