(pokračuje Karel Havlíček)

171.
Ústní interpelace

které jsou určené předsedovi vlády České republiky, vládě České republiky a ostatním členům vlády.

Dnes bylo za účasti ověřovatelů vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace, nejprve tedy na předsedu vlády Petra Fialu či na vládu České republiky a poté na ostatní členy vlády. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic.

Upozorňuji interpelující poslance i interpelované členy vlády, že ihned po ukončení interpelací na omluveného předsedu vlády budou následovat interpelace na členy vlády.

A nyní tedy dávám slovo poslankyni paní Lucii Šafránkové, která byla vylosována na prvním místě, aby přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Petra Fialu, a prosím, aby se připravila paní poslankyně Karla Maříková. Máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, pane místopředsedo. Vážený nepřítomný pane premiére, už i zástupci odborné veřejnosti, například v podobě Národní ekonomické rady vlády, silně kritizují současné nastavení valorizací důchodů, zejména těch mimořádných. Totéž dlouhodobě tvrdí i hnutí SPD.

Národní ekonomická rada vlády ve svých doporučeních pro vaši vládu jasně říká, že současná podoba valorizací důchodů významně poškozuje nízkopříjmové důchodce a setrvale zhoršuje jejich sociální situaci tím, že valorizace důchodů probíhají zvyšováním jejich procentuální, a tedy nestejně vysoké složky, což poškozuje tyto nízkopříjmové důchodce. To je nepřípustné obecně, a zejména dnes, v době enormního zdražování základních životních potřeb. Národní ekonomická rada vlády, stejně jako hnutí SPD, vám doporučuje tento nespravedlivý systém valorizací důchodů změnit a zvyšovat důchody vždy o stejnou finanční částku všem jejím příjemcům.

Pane premiére, plánujete zvýšit, a případně kdy, protože včera bylo pozdě, základní složku důchodu, která je pro všechny jejich příjemce stejná a činí aktuálně 10 % průměrné mzdy, tedy 3 900 korun měsíčně? Hnutí SPD navrhlo zvýšit ji o 3 procentní body, což je asi o 1 800 korun měsíčně víc pro naše důchodce. Kdy bude tento náš návrh projednán? Zasadíte se o jeho urychlené projednání? Co konkrétně uděláte pro nízkopříjmové důchodce, kteří jsou jednou z nejohroženějších sociálních skupin, a čím dál vyšší počet jich žije v příjmové chudobě? Jak konkrétně a kdy jim pomůžete? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Jak už jsem říkal, předseda vlády je omluven, a odpoví tedy v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně, což platí pro všechny poslance, kteří budou dnes pana předsedu vlády interpelovat.

S další interpelací vystoupí paní poslankyně Karla Maříková, která byla vylosována na druhém místě, a já bych poprosil, aby se připravila paní poslankyně Pošarová. Děkuji.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane nepřítomný premiére, vy a vaši ministři nám stále opakujete, že plynu máme dostatek, ale odborníci říkají něco jiného. Energetický expert Pavel Janeček uvedl, že pokud nám Rusko vypne plyn, prostě ho mít nebudeme. Co se týče zásobníků, ty se teď plní minimálně. Premiér Fiala má v tomto zjevně špatné poradce, uvedl Janeček. Dále uvedl, že zásobníky jsou na vyrovnávání flexibility v dodávce potrubního plynu, to není spižírna, kam si dojdete pro plyn, když ho zrovna potřebujete. Tak jak to, pane premiére, je? Pokud máme plynu dostatek, pak tedy nechápu, že dochází k nějakým opatřením, a to třeba vyhláška o vytápění ministra Síkely, která už je tady aplikovaná od začátku topné sezony v praxi, a to samozřejmě není všechno.

Určitě by mě zajímalo, jak to pak bude, když bude krizový stav. Jako alarmující považuji snížení teploty vody, jelikož při snížení na 45 stupňů se už může množit legionella. Tak pane premiére, pokud máme plynu tak dostatek, jak tvrdíte, tak proč opatření a proč omezení? Nejenže vaše vyjádření o plných zásobnících nijak nekoresponduje s tím, jak fyzikálně fungují, tak si protiřečíte s tím, že máme dostatek plynu, na druhou stranu máme šetřit a udržovat se v chladu. Jak to bude, pokud plynu bude nedostatek? Přijmete odpovědnost a podá vaše vláda demisi?

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím další přihlášenou, a to je paní poslankyně Marie Pošarová. A prosím, aby se připravil pan poslanec Sládeček. Děkuji. Máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážení kolegové. Mám dotaz na pana nepřítomného premiéra. Zda již čerpáme plyn ze zásobníků, z těch oněch 240 milionů kubíků, které tam máme nakoupené, neboť z důvodu vypnutí plynu mám informaci, že již z toho čerpáme, tak bych si to chtěla jenom ověřit. A popřípadě, zda máme nakoupený jiný plyn, na který jsou kapacity. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím pana poslance Sládečka. Další z vystupujících bude pan předseda Tomio Okamura. Máte slovo.

 

Poslanec Karel Sládeček: Děkuji, pane místopředsedo. Pane premiére, majitel energetické skupiny Sev.en Energy pan Pavel Tykač nabídl české vládě počátkem května, že bude státu dodávat elektřinu v objemu 3 terawatthodin ročně, a to za předválečnou cenu. Z jakého důvodu, pane premiére, vláda nabídku na levnější elektřinu nepřijala? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím dalšího přihlášeno, to je pan předseda Tomio Okamura, a prosím, aby se připravil pan Marek Novák. Máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane premiére, vaší vládou nejsou zajištěny dodávky plynu pro firmy na nadcházející zimu, na dodávky uhlí se čeká až dva měsíce, ceny elektřiny, pohonných hmot a potravin dále strmě stoupají, inflace kvůli vaší vládě atakuje 20 % a občané mají oprávněný strach, aby kvůli nečinnosti vaší vlády zimu vůbec přežili. Vláda nemá žádná zásadní řešení a vyjádření jejích členů jsou zmatečná. Vláda nemyslí na naše občany, firmy krachují, kraje a obce nemají smluvně zajištěny dodávky energií pro školy, nemocnice a domovy pro seniory na příští rok.

A já se vás ptám, dotaz číslo jedna: Proč nepodáte demisi a držíte se u moci jako klíšťata, když už drtivá většina lidí vaší neschopnou vládu nechce, protože občané vidí, že neumíte situaci vyřešit a nechcete pomoci lidem? Navíc vaše vláda hodlá zadlužit naší republiku o více než bilion korun. Česká republika je státem, jehož veřejný dluh roste nejrychleji ze všech členských zemí EU. Před volbami vaše vláda přitom slibovala, vaše vládní koalice, vaše koalice slibovala snížení deficitu veřejných financí a vyrovnané státní rozpočty. Takto koncipovaný státní rozpočet, který vy nám tady předkládáte, je neufinancovatelný, protože plánované výdaje státu jsou tak vysoké, že si na ně stát není schopen zajistit dostatečné příjmy. Jde tedy o další z řady vládních cynických a vědomých lží. Neškrtáte zbytné výdaje, dál podporujete dávky nepřizpůsobivým, ale zároveň vydáváte nehorázné peníze na zbytné zahraniční zakázky a tak podobně.

A já mám dotaz číslo dvě. Proč jste před volbami lhali vašim voličům a teď děláte pravý opak, než jste slíbili ohledně zadlužování státu?

A zároveň mám i dotaz číslo tři. Proč nechcete zestátnit polostátní ČEZ, aby bylo možné snadno zastropovat ceny energie a zajistit levnou energii pro naše občany a firmy? Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a prosím dalšího přihlášeného, to je pan poslanec Marek Novák, a prosím, aby se připravil pan poslanec Koten. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane nepřítomný premiére, 24. srpna vaše vláda vydala nesouhlasné stanovisko k návrhu na vydání zákona, kterým se mění zákon o platebním styku. Jde o to, aby i firmy měly právo na bankovní účet. Vzhledem ke stylu práce vaší koalice se tak tento potřebný návrh zákona buď nedostane na pořad jednání, nebo jej zamítnete v prvním čtení. Přitom je tato úprava potřebná a podporuje to, na čem stojí princip vaší strany - na podpoře podnikatelského prostředí.

Jsou vydáni napospas libovůlím nadnárodních vedení bank, které v rámci takzvané taxonomie omezují tuto část podnikání v České republice. Je to nešvar České republiky, který se dotýká jak tradičních výrobců, tak společností, které přicházejí s moderními řešeními současných kyberbezpečnostních hrozeb, a jestli tyto informace nemáte, zeptejte se, prosím, sekce obranného průmyslu, Hospodářské komory nebo také Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu.

Mimochodem, asociace vám to v lednu letošního roku v tomto smyslu také psala. Víte o tom, četl jste si jejich dopis? Tento segment obranného průmyslu přináší v dnešní složité době pracovní místa, tím pádem odvody do sociálního systému, vznik daňového poplatníka, a obohacuje trh práce. Pohyb na účtech firem je také prostředkem minimalizace existence hotových peněz, daňových úniků a různých optimalizací. Prosím, zastavte to.

Pane premiére, jak konkrétně, prosím, podpoříte firmy, které dnes tvoří pevný základ podnikatelského prostředí? Prosím konkrétně, jak? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Prosím dalšího přihlášeného, a to je pan Radek Koten. Pouze všem připomínám, že předseda vlády je řádně omluven a odpoví v souladu s jednacím řádem vždy do 30 dnů písemně. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážený pane nepřítomný premiére, Česká republika jako snad jediný stát v Evropské unii nemá svého obchodníka s plynem, který by nakupoval přímo na základě bilaterální smlouvy přímo s producentem plynu nebo s dodavatelem plynu. Dá se říct, že monopolním dodavatelem plynu do České republiky, a to přiznává i německá strana, je firma Uniper. Ta podle Němců naprosto monopolně prodává celá léta Čechům výlučně předražený spotový plyn za spotové ceny. Na tomto plynu tato firma nehorázně bohatne, a navíc jak se podařilo zjistit, většinovým vlastníkem této firmy je firma Fortrum. Jak jsem se dozvěděl, tato firma je součástí takzvaného důchodového fondu pro finské důchodce, takže naši důchodci, kteří tady platí nyní zálohy, třeba například z 2 900 na 9 900, tak tyto peníze jdou právě finským důchodcům. Vy jako odpovědný premiér této země byste měl konečně zřídit národního obchodníka s plynem, nikoliv to realizovat přes nějakou další firmu, která nemá s Českou republikou nic společného, a tím snížit případný předražený plyn pro občany této republiky, protože nevidím nejmenší důvod, proč by čeští občané měli platit těmto důchodcům někde ve Finsku jejich důchody, které jsou na úrovni někde 1 700 až 1 800 eur, když v České republice má český důchodce daleko méně, třeba 500 eur. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Prosím, aby se slova ujal se svou interpelací pan poslanec Josef Kott. Dalším vystupujícím bude pan poslanec Zlínský. Máte slovo.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, v měsíci srpnu došlo k ukončení pracovního poměru generálního ředitele SZIFu, pana Martina Šebestyána. SZIF se nachází ve velmi složitém období, v úterý prošel teprve Poslaneckou sněmovnou zákon o zemědělství a o SZIFu, podle kterého mají být vypláceny podpory od 1. 1. 2023. Česká republika nemá stále hotové strategické plány naplňování Green Dealu, SZIF čeká na nastavení monitorovacích procesů a vyhodnocování kroků k naplňování cílů Evropské unie. Bude zapotřebí provést implementaci nových systémů pro žádosti na několik desítek podpor, což znamená vytvořit několik desítek nových nařízení vlády a přenastavit pravidla pro jednotlivé podpory.

Chtěl bych se zeptat, co stálo za rozhodnutím k odvolání kvalifikovaného pracovníka v době předsednictví České republiky v Evropské unii, k jehož výkonu funkce neměli předcházející ministři ani odborná veřejnost žádné připomínky.

Pane premiére, je možné zvládnout výše uvedené skutečnosti v termínech, aby nedošlo k pozastavení nebo opoždění výplaty podpor? Je již vypsáno výběrové řízení na obsazení pozice generálního ředitele SZIF, a pokud ano, jsou již přihlášeni uchazeči do tohoto výběrového řízení?

A poslední otázka: V jaké době bude jmenován nový generální ředitel SZIF?

Jsem si samozřejmě vědom toho, že tato problematika je plně v gesci ministra zemědělství, ale vzhledem k tomu, že se jedná o velice významnou pozici v oblasti Ministerstva zemědělství, určitě svůj postup s vámi pan ministr zemědělství jako s premiérem této vlády koordinuje. Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Prosím dalšího přihlášeného, a to je pan Vladimír Zlínský. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane premiére, jste schopen zcela popřít domněnku, že některé takzvané dezinformace, které jsou připisovány Rusku nebo alternativní scéně, nešíří právě ti, kteří si přejí umlčet názorovou opozici použitím aktivit under false flag operation, tedy operace pod falešnou vlajkou? Cituji z Wikipedie: "Operace pod falešnou vlajkou je tajná operace vedená vládou, korporací nebo jinou organizací, která je navržena, aby se jevila tak, že je provedena někým jiným. Operace pod falešnou vlajkou nejsou omezeny na vojenskou konfrontaci a mohou probíhat v civilním sektoru a v období míru, například při činnosti zpravodajských služeb." Konec citace.

Vycházím z předchozích vašich vyjádření o tom, že svoboda slova je pro tuto vládu samozřejmou součástí současného demokratického zřízení u nás. Z mého pohledu by tyto aktivity nebo jejich krytí, pokud by se potvrdily tyto obavy, mohly vést k domněnce, že by se mohlo jednat o vážný protiústavní čin.

Dále mě zajímá, kde končí rajská zahrada svobody slova a začíná trýznivé dezinformační peklo. Bez jasné definice tohoto rozhraní je téměř nemožné se svobodně vyjadřovat, jelikož hrozí vždy riziko sednutí na lep silám pekelným. Mohl byste, prosím, toto rozhraní přesně a konkrétně definovat a tím umožnit našim občanům se bez obav vyjadřovat? Zatím ho marně hledám a obávám se, že se nám spíše snažíte dezinformačním narativem vnutit kvadraturu kruhu neboli cenzurní svobodu. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Prosím dalšího přihlášeného, pana poslance Aleše Juchelku. Další potom bude paní poslankyně Vladimíra Lesenská. Máte slovo.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc, pane předsedající. Já budu interpelovat pana premiéra Fialu v tématu nesouladu počtu obyvatel v Centrálním registru obyvatel s výsledky sčítání lidu v roce 2021.

Tento nesoulad má konkrétní dopad na obyvatele a mimo jiné i na výplatu dávky státní sociální podpory - příspěvku na bydlení - z důvodu podkročení administrativní hranice pro stanovení výše normativních nákladů pro výpočet této dávky. Konkrétně mám na mysli město Karviná, 50 až 100 tisíc obyvatel. Výsledky sčítání lidu jsou v rozporu s realitou vedenou základními registry s rozdílem minimálně 300 000 obyvatel v celé České republice. Konkrétně tedy ve statutárním městě Karviná jde dle zjištění Českého statistického úřadu o počet obyvatel 49 881 k 1. lednu 2022, avšak registr obyvatel prezentuje počet 51 866 obyvatel ke stejnému datu. Obě čísla zahrnují taktéž cizince. Čili rozdíl více než 2 000 obyvatel.

Dopad na občany Karviné pak konkrétně znamená, že mají od 1. července 2022 snížený příspěvek na bydlení až o 1 000 korun měsíčně. Jde hlavně o osoby nízkopříjmové, zejména seniory s nízkým důchodem bez možnosti dosažení další dávky.

MPSV, respektive úřad práce, při výpočtu aplikuje stanovení počtu obyvatel obce právě z dat ČSÚ, nikoliv na základě zákonem stanovené povinnosti, ale pouze proto, že tak činí tradičně, protože to tak dělali vždy. Ptám se, jestli již není možné od toho upustit a začít se právě věnovat jenom jednomu číslu.

V neposlední řadě je třeba aplikovat aktuální data z registru obyvatel i na příděl obcím ze sdílených daní dle RUD a stejně tak i při výpočtu příspěvku státu na výkon přenesené působnosti obcím. Jde i o města Olomouc, Teplice, Bílina, Litomyšl a tak dále. Poněvadž se jedná o průřezový problém Ministerstva vnitra a tak dále, více ministrů a Celní správy, obracím se v této věci právě na vás, pane premiére.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím další přihlášenou, paní poslankyni Lesenskou. Následně vystoupí paní poslankyně Balaštíková. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, zástupci vlády, kolegyně, kolegové. Moje dnešní první interpelace směřuje na pana premiéra a bude se týkat komunikace vlády - jak jsou jednotliví členové vlády schopni komunikovat mezi sebou a tím vlastně i navenek. Jste přece jenom naše vláda a čekala bych od jednotlivých členů jistou koordinaci vyjádření. Ostatně chaotická vyjádření svých předchůdců jste kritizovali při každé možné příležitosti a kritizujete je dodnes.

Jako politolog z politické filozofie nepochybně víte, že občané uzavírají takzvanou společenskou smlouvu se státem a přenášejí tak část svých práv na vládu. Na teorii společenské smlouvy je ostatně založeno moderní pojetí státu, jak jej známe dodnes. S přenesenými právy na vládu se samozřejmě pojí i její povinnosti - povinnosti a zodpovědnost vůči občanům, vůči jejich problémům a starostem, které by vláda měla řešit. To jsem již konstatovala při projednávání o nedůvěře vládě v pátek.

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová v podstatě tvrdí, že vláda je pouze od toho, aby na ni byla přenášena práva občanů, zatímco povinnosti a odpovědnost vůči občanům jsou vládě lhostejné. Svým výrokem, že vláda není od toho, aby se starala o lidi, že by se měli starat sami, to potvrdila.

Jak lidé sami mohou změnit enormní nárůst cen energií, pohonných hmot, potravin? Jak si lidé mají vyložit její výroky o prodeji dalšího státního majetku? Tak bych mohla ve výčtu nekoordinované komunikace pokračovat. Vy důležité záležitosti mezi sebou neprojednáváte? Nebo si zkrátka ve vaší pětikoalici dělá každý, co chce? Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosil bych paní poslankyni Balaštíkovou. Ještě bych chtěl jenom upozornit, že pan poslanec Zlínský bere svoji interpelaci zpět. Máte slovo.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové. Pane premiére, v sobotu dne 3. září 2022 se na Václavském náměstí proti vaší vládě konaly velké demonstrace, kdy počet protestujících činil dle vámi předložených odhadů 70 000, dle odhadů i zahraničních médií se tam pohybovalo cirka 120 000 lidí. Přesto o těchto lidech, našich občanech, kteří tuto demonstraci svolali, jste řekl, že ji svolaly síly, které se hlásí k proruské orientaci, jsou členové ruské páté kolony, mají blízko k extrémním pozicím a jsou proti zájmům Česka.

Já bych ráda věděla, a samozřejmě občané také, z čeho jste čerpal ve svých výrocích a kdo vám předložil zprávu, že tato demonstrace byla svolána někým jiným nežli občany naší země. Domnívám se, že jako premiér naší země byste se měl vůči našim občanům vyjadřovat slušně a s pokorou, a především byste neměl jejich strach ze současného zdražování a energetické krize podceňovat.

Naopak bych ráda viděla, že nám konečně ukazujete cestu, jak budeme současnou situaci řešit. Chtěla bych vědět, zda se budete ve svých výrocích napříště opravdu orientovat na oficiální předložené zprávy a zda nebudete nadále ignorovat požadavky a strach našich občanů. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím další přihlášenou, a tou je paní poslankyně Štefanová. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážený pane premiére, moje interpelace na vás je ohledně zajištění toho, aby nedošlo k ohrožení chodu našeho zdravotnictví. S enormním zdražováním a inflací stoupají náklady i na provoz našeho zdravotnictví. Letošní náklady jsou dvoj- až trojnásobné než v loňském roce. Náklady na energie ve zdravotnictví narostly až o 100 %. Stále slýcháme, že energií nebude dostatek.

Dostupná zdravotní péče v České republice je pro SPD naprostá priorita. Nemocnice a další zařízení se v tomto případě bez pomoci státu neobejdou. Pan ministr Válek uvedl, že vláda hledá řešení, jak zajistit dostatek energií pro naše zdravotnictví, ale víceméně hovořil pouze o fakultních nemocnicích. Také uvedl, že je to v gesci Ministerstva průmyslu.

Myslím si, že je nutné toto řešit napříč rezorty, ať už zdravotnictví, průmysl či Ministerstvo financí. Podle mě už není čas jen hledat, ale je nutné konat. Tak bych chtěla vyjádření, jak vláda pokročila v řešení tohoto problému a zajistí, aby nebyl ohrožen chod našeho zdravotnictví, a pomůže stát i zdravotnickým zařízením mimo fakultní nemocnice? Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím dalšího přihlášeného, a tím je pan poslanec Koten.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane nepřítomný premiére, já bych tady rád mluvil o zastropování cen energie, protože je to tady evergreen, který se stále vrací. Jako opozice jsme to tady navrhovali opravdu od jara, že je to nutné udělat, ale nyní tedy dochází na naše slova. Ovšem vy jste to asi pochopili s paní předsedkyní europarlamentu, s paní Leyenovou nebo jak se jmenuje, poněkud špatně jste to uchopili.

Protože jak jsem se dozvěděl, vy chcete zastropovat tu surovinu, co je laciná nějakým způsobem, tu, která ještě dříve, než se Nord Stream 1 zastavil, v podstatě jste ji mohli stropovat, jak jste chtěli, protože teď, když Nord Stream 1 stojí a žádný jiný plyn tam neproudí, tak jsem tedy zvědav, jak budete stropovat tuto surovinu z Ruské federace. Myslím si, že jste to tedy pochopili úplně špatně za vašeho předsednictví.

Co se týká Nord Stream 2, v podstatě dá se říct, že v případě certifikace Nord Stream 2 - což je pouze administrativní krok, protože Nord Stream 2 je natlakován - vy nejste tedy schopni se na evropské úrovni domluvit, aby se tedy před zimní sezonou doplnily zásobníky ke 100 %, a v podstatě je vám to jedno. Je vám jedno, že nemocnice nebudou mít plyn. Připravujete se na krizové scénáře, že tedy plyn nebude, ale vy tedy ten plyn ani kupovat nechcete, protože Nord Stream 2 je natlakován a připraven k provozu.

Takže takové ty řeči, které tady vedete, co všechno děláte pro to, abychom byli nezávislí na této surovině - tak opravdu budeme nezávislí, ale budeme v době kamenné. Dokonce bych řekl, že jdete tady s tím s křížkem po funuse. Co se týká názvu vaší vlády, tak si myslím, že to už není Fialova drahota, ale že už je to teď vláda ne pětikoaliční, ale pětidemoliční. Děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a prosím další přihlášenou, a tou je paní Lucie Šafránková. Máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji za slovo. Vážený nepřítomný pane premiére, obracím se na vás ve věci poměrně kritické situace na kontaktních pracovištích úřadů práce v hlavním městě Praze. V posledních letech zde došlo k necitlivému slučování těchto pracovišť. Dodávám pro přesnost, že nikoliv ze strany vaší vlády. Z původních deseti obvodních pracovišť pro tradičních deset velkých pražských správních obvodů zbylo nyní pouze sedm těchto pracovišť. Ubylo zaměstnanců na těchto pracovištích, přibylo mnoho nových pracovních agend, a hlavně v důsledku zhoršující se ekonomické a sociální situace a strmého růstu cen základních životních nákladů rapidně přibývá občanů, kteří se na úřady práce obrací s žádostí o sociální podporu. V takové situaci je snižování kapacit úřadů práce špatným krokem. V důsledku toho musí tisíce občanů cestovat na tyto úřady o mnoho déle a komplikovaněji, mimo městské části, kde bydlí, což je problém zejména u seniorů a zdravotně postižených. Pro valnou část seniorů není řešením ani elektronizace agend, jelikož nepoužívají internet. Formuláře jsou pro ně příliš složité a preferují osobní kontakt s úředníkem. Dochází tak k tomu, že v mnoha případech trvá proces vyřízení přiznání podpory velmi dlouho. Mnohdy z těchto důvodů občané žádost o pomoc i předem nebo průběžně vzdávají.

Pane premiére, řeší vaše vláda tuto situaci? Jste si těchto problémů vědomi? Zcela zásadní je tento problém v případě Prahy 10 a jejích občanů, kterých je okolo 120 000 a kontaktní pracoviště úřadu práce pro ně se nyní nachází až na okraji městské části Prahy 4, na sídlišti Novodvorská, což je vůbec nejlidnatější městská část, tak se zde kapacitní problémy násobí. Kdy bude kontaktní pracoviště úřadu práce pro Prahu 10 vráceno zpět na její území? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a prosím další přihlášenou paní poslankyni Vladimíru Lesenskou. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji. Vážený pane premiére, zaujala mě zpráva v Lidovkách ze dne 5. 9. letošního roku: "Německo odpojí koncem roku všechny své jaderné elektrárny ze sítě. Dvě z nich si nechá v rezervě." Tolik citace.

Ještě v srpnu se opatrný spolkový kancléř Olaf Scholz nechal slyšet, že pravděpodobně dává smysl připustit i jejich další a delší provoz. Mluvil o německých jaderných elektrárnách, to byl srpen, aby nyní ministr hospodářství Robert Habeck konstatoval, že dvě ze tří jaderných elektráren do poloviny dubna 2023 ponechá Německo v rezervě a třetí podle plánu ke konci roku odstaví. Na tiskové konferenci ministr Habeck zdůraznil, že Německo má k dispozici dostatek energie a má silnou energetickou soustavu, aby zimu dokázalo překonat. Elektrický proud dodáváme i našim sousedům, řekl. Německo obnovuje provoz uhelných elektráren.

Jsem přesvědčená, že Německo svým přístupem kromě jiného zvyšuje ceny energií obchodovaných na lipské burze, ale to ostatní odstartovala Zelená dohoda pro Evropu, tolik nejrůzněji skloňovaný Green Deal, a navíc dokonala naprosto nesmyslná válka. A k čemu vlastně směřuji? Na čem jste se s panem spolkovým kancléřem při jeho návštěvě v Praze vlastně ohledně energií domlouval, když názory samotných Němců se mění téměř ze dne na den? Tedy pokud není před jednáním ministrů 9. 9. 2022 toto jednání nebo výsledky z tohoto jednání tajné. Jediné, co jsem zaznamenala jednoznačně, je to, že německý kancléř uvažuje o zrušení práva veta jednotlivým státům v EU.

V tomto týdnu jsme mohli zaznamenat vládní úvahy o zastropování cen energií, když toto řešení, co i opozice navrhovala, jste zesměšňovali. Co se najednou tak rychle změnilo? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím další přihlášenou paní poslankyni Balaštíkovou. Máte slovo.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Tak ještě jednou dobrý den, dámy a pánové, kolegyně, kolegové. Takže, pane premiére, již osm měsíců tady všichni posloucháme, jak vaše vláda neustále něco připravuje, pracuje, vymýšlí, avšak já se obávám, že jsme se zatím žádného výsledku nedobrali.

V jiných zemích Evropské unie už mají řadu věcí dávno hotových. Není potřeba okamžitě jednat a neustále vyčkávat. Vy jenom neustále vyčkáváte na řešení, která přijdou z jiného kouta světa. Firmám, zaměstnancům, zemědělcům a dalším hrozí vážné problémy. Čekala bych, že i sobotní demonstrace pro vás budou jistým budíčkem začít něco dělat. Navíc jak chcete čekat na řešení, která z Evropské unie nepřicházejí, budou samozřejmě trvat dlouho, když už se každá evropská země, která se nachází i v naprosto odlišných situacích než Česká republika, nějakým způsobem zajistila? Ve svých prohlášeních tvrdíte, že nikoho nenecháte padnout, avšak vaše kroky vedou k tomu, že všichni začnou padat, a obávám se, že velmi brzy. A tento pád určitě nebude pro nikoho hezký.

Například Francie používá pro řešení krize cenovou regulaci. Avšak my, kteří na to mají také zákon, toho nevyužíváme. Pokud závisí přežití firem na energiích, proč není jejich cena regulovaná? Proč nepoužíváme selský rozum? A já se chci zeptat, z jakých peněz pak hodláte platit sociální dávky, podporu v nezaměstnanosti, když firmy, které zkrachují, přestanou platit DPH, daně z příjmu právnických a fyzických osob, nebude chodit zdravotní a sociální, z čeho to bude pan ministr financí potom sanovat?

Všichni volají po tom, aby vláda konečně začala myslet racionálně a abychom viděli viditelnější kroky a nepřešlapovali na místě. Já bych se chtěla zeptat, kdy budou nějaké konkrétnější a účinnější postupy, než jste předvedli doposud. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a posledním přihlášeným je pan poslanec Radek Koten. Máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, pane předsedající. Tak již dnes potřetí. Pane premiére, také mě překvapilo vaše vyjádření po demonstraci na Václavském náměstí k lidem, kteří dostali už nové zálohy energií, zjistili, že jim to v žádném případě nebude vycházet k platům, které tady mají, protože máme jedny dá se říct z nejnižších platů v Evropské unii, a v podstatě nevědí, jakým způsobem budou schopni vůbec ty energie hradit. Vy jste je tady nazval nějakou protiputinovskou bandou a já bych to mohl citovat, ale každý si myslím, že už to viděl, to vaše vyjádření, že to jsou jacísi proruští trollové. Já si to úplně nemyslím, protože složenky tady nevydává Putin. Ty složenky tady vydávají české energetické firmy, které nakupují na burze, na burze v Lipsku, která zdražuje pro naše občany u nás vyrobenou energii. Tu si tady vyrábíme skutečně za hubičku, za nějakých 20, 25 halířů, takže ti lidé potom nechápou, proč si ty energie mají kupovat za 10 a více korun za kilowatthodinu.

Co se týká nemocnic, chemičky, průmyslové podniky, slévárny, sklárny, tam nějaké šetření nepřipadá v úvahu, protože tím, že ten provoz zastavíte, tak vlastně to můžete všechno vyhodit, ať se jedná o pece, ať se jedná o chemičky, prostě takhle to nefunguje. Pokud vy to nevíte, že nemůžete regulovat v nemocnicích například na operačním sále energie, tak to je potom s vámi špatné.

Když jsem viděl ta arogantní vyjádření vašich čelných představitelů, politiků nebo i z TOP 09, tak zjišťuji, že to je opravdu za hranou. A ten, kdo je tady extrémistou, to nejsou ti lidé, kteří byli na náměstích, to je vaše extremistická vláda. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkujeme. A upozorňuji tady Poslaneckou sněmovnu, že byly vyčerpány všechny přihlášky na předsedu vlády. Nyní tedy budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády.

Než k tomu ještě přistoupíme, několik omluv. Pan Ondřej Benešík od 12.30 do 13 hodin z pracovních důvodů, paní Martina Ochodnická od 16 do 18 rovněž z pracovních důvodů, pan Petr Sadovský od 14.30 z pracovních důvodů, paní Alena Schillerová od 12.30 z pracovních důvodů a pan Vít Rakušan od 12.30 do 13 hodin z pracovních důvodů.

A nyní tedy můžeme přejít na další interpelace. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane nepřítomný ministře, Evropská komise navrhuje omezit ceny plynu z Ruska na 50 eur za megawatthodinu, asi je to 512 dolarů za 1 000 metrů krychlových při současném kurzu. To je téměř pětkrát levnější než cena plynu na burze v Evropě, v úterý činila 240 eur za megawatthodinu. Francouzské ministerstvo zahraničí uvedlo, že jakákoliv nová opatření budou dočasná. Mohla by být zavedena na šest měsíců a případně prodloužena o dalších šest. Španělská ministryně řekla, že pro změnu Evropská unie by bylo poněkud obtížné se dohodnout. Otázkou je, do jaké míry to považujeme za něco, co si můžeme dovolit.

Pokud by došlo k takové dohodě na úrovni Evropské unie, na jak dlouho je to udržitelné pro Českou republiku? Pokud na úrovni Evropské unie nebude přijato řešení energetické krize, jaké řešení máte připravené na národní úrovni? A uvažujete o zdanění nadměrných zisků ČEZu z výroby elektřiny v jaderných elektrárnách? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr průmyslu a obchodu se omluvil, tak můžeme přejít na další interpelaci a to je paní poslankyně Pastuchová, která bude interpelovat pana vicepremiéra Rakušana. Máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane předsedající. Já mám štěstí, že mám tady pana ministra. Není to dotaz nějaký... já bych se jenom chtěla zeptat - je to v předstihu, ale radši se na to ptám - jestli už došlo k nějakému jednání na evropské úrovni ohledně víz strpění, protože víme, že budou končit v únoru, nebo někomu v březnu. A jak to bude pokračovat? A další s tím související je, že teď jsou třeba ti ukrajinští uprchlíci ubytováni, krajská koordinační centra to vědí, protože přes ně se vyplácejí nebo i přes stát finance za ubytování, a jestli tam jsou termíny vlastně, do kdy ti ubytovatelé jsou ochotni poskytovat ubytování? A jestli krajská koordinační centra jsou připravena na to, protože to vidí každý měsíc, kdo končí? Jestli se o ty ukrajinské uprchlíky v těch ubytovacích zařízeních potom dál bude mít kdo postarat, nebo kam je vlastně přemístit?

A poslední otázka. Bylo vydáno mnoho víz strpění, ale teď třeba z dat, to by bylo spíš na pana ministra školství, ale je to i na vás ohledně statistiky, protože máme jich hodně vydáno, ale i vzhledem k tomu, že mnoho ukrajinských dětí, se kterými se počítalo, do škol nenastoupilo, tak jestli máme už nějakou analýzu toho, kolik těch uprchlíků zde je, anebo jestli už víme, kolik se jich vrátilo na tu Ukrajinu? Takže jsou to vlastně tři dotazy, ale myslím si, že v jednom.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Slovo má pan vicepremiér Rakušan. Máte slovo, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, vážená paní poslankyně, nejprve mi dovolte zareagovat podrobněji na tu první část otázky. Obecně na evropské úrovni čekáme na návrh Komise, který si myslím, že už by mohl přijít na té v uvozovkách ministeriádě, která bude v říjnu, na to, jak se Komise staví k institutu dočasné ochrany. Těch variant je samozřejmě více. Všichni jsme trochu optimisticky doufali, že ta válka nebude trvat takovou dobu, a teď to vypadá, že Komise se na svém zasedání - a to předjímám, ten návrh ještě na stole položen není - bude zabývat prodloužením institutu dočasné ochrany, což je samozřejmě věc nejjednodušší. Ale vedle toho tady samozřejmě existuje i takzvané vízum za účelem strpění, což je český institut, který nezanikl ani s tím, že je aplikována evropská dočasná ochrana. Existují lidé ve specifických případech, cizinci, kteří nemají nárok na dočasnou ochranu z nějakého důvodu, a oni mají právo zažádat právě o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění. Ale to se týká lidí, kteří nemají nárok z nějakého legislativního důvodu na dočasnou ochranu. Takovýchto víz vedle dočasných ochran, kterých bylo uděleno přes 420 000 v České republice, tak vedle toho ještě bylo uděleno asi 6 500 víz za účelem strpění, což je asi sedminásobný nárůst oproti celému roku 2021, tedy období, které bylo před ukrajinskou krizí.

Pokud by se Evropská komise nakonec nerozhodla prodlužovat institut dočasné ochrany, my jako Česká republika jsme na to legislativně připraveni a mohli bychom, stejně jako jsme tehdy překlopili ten český právní institut do dočasné ochrany, efektivním, zjednodušeným způsobem se zase vrátit k tomu českému instrumentu, takže ti lidé, kteří tady mají práci, jejich dětí chodí do školy, mají tady nějaké vlastní zázemí, nebudou ohroženi na tom, aby v případě toho, že ten konflikt bude pokračovat, tady mohli zůstat. Kdyby pánbůh dal a konflikt by skončil, tak samozřejmě skončí institut dočasné ochrany v tom termínu, jak je dán, a potom by samozřejmě ti lidé na území České republiky byli vystaveni takovým procesům jako všichni ostatní cizinci, kteří mají zájem v České republice za nějakým účelem zůstat.

To je asi shrnutí těch právních instrumentů a já doufám, a i jsem o tom v pondělí hovořil s paní eurokomisařkou Ylvou Johansson, zodpovědnou za vnitřní bezpečnost, a opravdu jsem ji žádal, aby nám Komise dala tu vizi a svoji představu v co nejbližší době, protože jednotlivé členské státy se tomu musí přizpůsobit, případně i my tady v Poslanecké sněmovně, legislativně přizpůsobit ve Sněmovně a v Senátu, abych se nedotkl druhé, horní komory parlamentu, i oni by se tím samozřejmě zabývali.

Co se týká celkových počtů, jak jsem říkal, už bylo uděleno přes nějakých 425 000 víz o dočasné ochraně, z toho vyplývá, i z té celoevropské analýzy, že nějakých 20 až 25 % lidí na území Evropské unie není. Ta čísla odpovídají i tomu, co jsme zaznamenali ve školských zařízeních podle původní predikce a podle reálně přihlášených dětí, tak i tady nám to říká, že nějakých 20 až 25 % lidí, kteří přišli na území České republiky, zaregistrovali se, tady není.

To řešení se teď hledá i na evropské úrovni, kdy už funguje konečně evropský informační systém, ten jednotný, o který jsme dlouho i jako Česká republika usilovali, a my v téhle chvíli na evropské úrovni se chceme přiklonit k tomu, že ti lidé, kteří na delší dobu opustí území toho členského státu, prostě už nebudou mít nárok automaticky na to, aby institut dočasné ochrany se jim udržel. Na druhou stranu je potřeba říci, že spousta těch lidí se vracela i za tím účelem, aby zkontrolovali svoji nemovitost v létě a podobně, a třeba nebude k žití v zimě, takže určitá část z nich, netýká se to jenom České republiky, ale celé Evropské unie, se vrátí.

Já jsem teď stihl asi jenom ty dvě otázky, omlouvám se, tu první jsem vysvětloval podrobněji, ale vy ještě máte nárok na dodatečnou a já toho využiji ve druhé části. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vidím, že paní poslankyně má zájem ještě položit doplňující otázku.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Já bych stihla - nebo abyste mi odpověděl i na tu třetí, jestli tedy ta krajská centra mají statistiky, jako že musejí mít, protože vím, že se tam vyplňuje ukončení, tak jestli to sledujete, jestli už jste připraveni na to, že když třeba někdo skončí v prosinci, v lednu a budou tady ti uprchlíci dál, jestli počítáte i s tím, že pro ně budete mít jiné ubytování, protože některé rodiny to musejí ukončit z nějakých různých důvodů, tak jestli jste na to připraveni.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pan ministr bude reagovat.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji, že jste mi tu otázku připomněla, protože jsem trochu pozapomněl. My jsme dali úkol strategické komisi, která spolupracuje i s komisí Ministerstva práce a sociálních věcí, aby na svém zasedání, které je 13. 9., předložila statistická data a plány, co s ukončováním ubytování jako takového. My to státem garantované ubytování třeba v nařízeních ministerstev stále prodlužujeme, byť uznávám, že i tady to začíná být poměrně komplikované, protože ty úřady mnohokrát to zařízení také potřebují, ale co se státem garantovaných ubytovatelů týče, ty prostě udržíme a pokusíme se je udržet co nejdéle z pozice nějaké autority ministerské.

Co se týče soukromých ubytovatelů, kraje opravdu evidují, kteří a kdy končí, připravují se na to nějakým lokálním řešením. Na druhou stranu poukazujeme na to, že více jak 110 000 Ukrajinců v současné době pracuje, a mnohokrát jsou i upozorňováni na to, že se prostě budou muset stále více zapojovat do vlastního hledání ubytování, zapojit se do klasického nájemního bydlení. Pokud vydělávají, nebudou moci spoléhat na to, že kraje, stát, města, kdokoliv jim ubytování bude donekonečna zajišťovat. Ministerstvo práce a sociálních věcí by mělo teď přijít s tím, co pak bude projednávat vláda, to znamená s nějakými termíny, do kdy budou všechny ty příspěvky vypláceny, v jaké výši a v jakém horizontu. Předpokládáme, že ti lidé se opravdu o sebe začnou z velké míry starat i tady v České republice sami.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a můžeme přejít k další interpelaci. Prosím, aby se slova ujala paní Pokorná Jermanová, paní poslankyně, která bude interpelovat pana ministra dopravy Martina Kupku. Máte slovo.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Já bych chtěla jenom svoji interpelaci stáhnout, protože s panem Kupkou jsem se domluvila, už jeho odpověď mám písemně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, prosím tedy další řádně přihlášenou a vylosovanou - paní Marii Pošanovou. Pošarovou, omlouvám se.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Já mám dotaz na nepřítomnou tady paní ministryni Janu Černochovou, jelikož jsem dávala písemnou interpelaci a odpověď jsem nedostala, tak bych se chtěla zeptat: jelikož máme 8. září, jedná se o letiště Líně, zajímá mě, jestli bylo tedy vyhodnoceno, stejně jako v roce 2019, jako potřebné, či nikoliv, a jaké důvody k tomu tedy byly uvedeny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Paní Jana Černochová, paní ministryně, je omluvena řádně.

Další přihlášený - a teď, já zde mám pana poslance Raise, ale nevybíhá mi zde na počítači, jenom se dívám - pan Rais je řádně přihlášen zřejmě, takže máte slovo, pane poslanče, a budete interpelovat pana přítomného ministra školství Vladimíra Balaše. Máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji, já už jsem také znervózněl, proč tam nejsem. Můj dotaz odpovídá tomu, co jsem dal do zadání, to znamená, zajímala by mě představa nového pana ministra školství - kterému přeji hodně úspěchů, samozřejmě - jaké on má představy o digitalizaci výstupů na CERMATu, protože to je instituce, která čítá zhruba devadesát lidí, byly tam průšvihy, když končil pan ministr Gazdík, v podstatě ministerská kontrola tam zjistila poměrně hodně problémů. Takže jde mi o to, jaká je vlastně jeho představa zhruba, jak bude vypadat digitalizace výstupů CERMATu, protože to považuji za jistý digitální pravěk, to, co se tam odehrává, a myslím si, že to neodpovídá představám třeba Pirátů o tom, jak má být digitalizovaná veřejná správa. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A prosím pana ministra školství.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Vladimír Balaš: Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, dámy a pánové, já s vámi naprosto souhlasím. Je to digitální pravěk. Máte pravdu, že problémy v CERMATu jsou, ta zpráva, audity to potvrdily. Intenzivně se zabýváme možnostmi řešení. Ta digitalizace, to bude věc, kterou já budu požadovat po novém vedení a jasnou koncepci, která by měla jak digitalizovat všechny ty procesy, tak postupně zavést jak přijímací zkoušky, tak maturity v téhle podobě. Naráží to na některé technické problémy, v některých případech je třeba zajistit - nevím - možnost dělat nějaké grafy, naučit to ty děti třeba, nejsou to jenom odpovědi a psaní, ale i trošku jiné úkony, a diskutuje se to.

Předpokládám, že první krok k řešení bude znám během příštího týdne, a doufám, že od příštího týdne budeme mít nové vedení. Zatím jsme se snažili oslovit zájemce a vypadá to, že se moc nehrnou tedy do CERMATu, ale je to tak, je to důležité, navazuje to ostatně na Strategii 2030+, i ta digitalizace. Jak přijímací zkoušky, tak přihlášky by tedy měly probíhat přes systém Centra. To, co jsme zjistili kromě jiného, je otázka správy dat, což je další věc, kterou musíme řešit, a myslím si, že tisknout na tiskárnách testy a rozvážet je auty v současné době opravdu nedává smysl. Ani nemusím být Pirát, vy také nejste Pirát a vidíte to úplně stejně jako já. Myslím, opravdu se musíme posunout kousek dál. Takže ty elektronické testy a další budou v další fázi a doufám, že je budeme moci odzkoušet v horizontu jednoho nebo dvou let a zavést je úplně standardně.

Je to také třeba ale probírat se školami. Já jsem jednal se zástupci Asociace ředitelů gymnázií a středních průmyslových škol, shodli jsme se na postupných krocích tak, aby nebylo žádné překvapení, aby věděli, že celý rok jak přijímací zkoušky, nebo jak zkoušky obecně, maturitní, budou vypadat, aby si studenti na to zvykli, a rádi bychom tedy ještě doplnili český eGovernment o tuhle složku, což si myslím, že bude docela dobré.

Pak je důležité ale také, aby digitální test odpovídal nějakým digitálním kompetencím žáka nebo studenta, a určitě by se neměl odehrávat v nějakém nekomfortním nebo neobvyklém prostředí s nějakými složitými neintuitivními prvky a ovladači. Lze si představit v budoucnu i zapojení umělé inteligence, i tohle už je místy odzkoušeno a věřím, že by se to nemělo, to testování, týkat pouze nějakého segmentu uzavřených nebo úzce otevřených úloh, kde jsou jenom možnosti křížkování, ale mělo by se to rozvíjet dál právě s tím, jak se technologie postupně vyvíjí. A k tomu pochopitelně musíme také dostatečně vybavit školy - už teď to není tak úplně špatné, ale ještě něco před sebou máme.

Takže máme to skutečně v plánu. Já bych byl rád, abychom měli první výsledky a zkoušení během roku, maximálně dvou, a aby během tří let ty systémy byly zavedeny plně. Dělám všechno pro to, držte nám palce a těším se na vaši podporu. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Čas vám tam neběží, protože jste nebyl zde v počítači správně nalogován, takže já jsem to tady měřil na vedlejších hodinách, ale úplně bez problémů. A táži se tedy pana poslance, jestli má doplňující dotaz? Ano.

 

Poslanec Karel Rais: To byla relativně optimistická odpověď, tak se těším zejména na tu umělou inteligenci, protože jsem se tím kdysi bavil, tak jsem zvědav, co z toho vypadne. Dneska je realita taková, že když si zalistuji na internetu, třeba od roku 2010, tak typicky pro CERMAT byla chybovost a je, včetně těch soudních sporů. Čili tam si myslím, že minimálně tam bude potřeba dát pozor, to je to minimum. Samozřejmě v okamžiku, kdy to nebude jenom křížkování, už je to taky otázka pak zase dalších nedej bůh soudních sporů. Takže něco k té chybovosti, jestli - chtěl bych upozornit na tu chybovost, protože je to ostudné, když tu padesát lidí čerpá zhruba čtvrt miliardy státních peněz, nakonec v ten klíčový okamžik udělá chyby a pak se deset roků, deset roků se táhnou spory, teď jeden zrovna skončil. (Předsedající: Čas máme, pane poslanče.) Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: A prosím pana ministra.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Vladimír Balaš: Ano, ano, děkuji. Já myslím, že se možná ne vzácně, ale shodujeme se, i když je pravda, že ten spor, který vy popisujete, tak to vzniklo dříve. V poslední době se chybovost výrazně snížila a chápu, že když se budou ty úlohy klást jinak a bude se na ně jinak odpovídat, bude to vyžadovat také nějaký jiný přístup, budou jiné nároky a bude třeba skutečně zvládnout nejenom technologicky, ale obsahově ty otázky tak, aby byly vyhodnoceny správně. Ale myslím si, že ta situace opravdu je trošku lepší. Já doufám, že ten trend udržíme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a můžeme přejít k dalším, a to je paní poslankyně Iveta Štefanová, která bude interpelovat pana ministra Válka - nepřítomného, omluveného.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Dobrý den ještě jednou. Vážený pane ministře, můj dotaz na vás bude také ohledně energií pro naše nemocnice. Náklady na provoz našeho zdravotnictví stoupají. Náklady jenom na energie vzrostly až o 100 % a stále slýcháme, že možná nebude dostatek energií, a pro mě a pro SPD je dostupná zdravotní péče naprostá priorita. Podle mě nemocnice se v tomto případě už bez pomoci státu neobejdou. Vy jste se k tomuto tématu vyjádřil ve smyslu, že se jako ministr zdravotnictví zasadíte o to, aby dostatek energií pro nemocnice byl, ale hovořil jste pouze o fakultních nemocnicích. A můj dotaz je tedy, zda monitorujete i situaci v ostatních zdravotnických zařízeních, vždyť ona tvoří velkou, podstatnou část našeho zdravotnictví, a zda máte v plánu řešit i tuto situaci pro ně a pomoct i jim. Děkuji vám za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec, respektive pan ministr, je omluven. A opět jenom konstatuji, že na tabuli nám nesvítí číslo sedm, a to je pan Vladimír Zlínský. Já ho zde mám v podkladech - pan Zlínský nechce, děkuji. Takže dalším interpelujícím je pan poslanec Richard Brabec, který bude interpelovat paní ministryni Annu Hubáčkovou. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, já naštěstí na tabuli svítím, ale ještě větší štěstí, a děkuju za to, že tady je s námi i paní ministryně Hubáčková. Děkuju, že se účastní přímo osobně, protože tady vidíte podle ostatních ministrů se světlými výjimkami, že to není samozřejmě pravidlo. Jako bývalý ministr si také pamatuji, že jsem se snažil se interpelací účastnit, je to opravdu jedna z mála možností pro poslankyně, poslance, jak se dozvědět některé věci.

A já už opravdu k věci. V rychlosti jenom navážu na včerejší debatu, která se tady rozpoutala ohledně novely státního rozpočtu na letošní rok, a já jsem se ptal na částku nebo na kapitolu podle mého názoru velmi důležitou, a to je program péče o krajinu. Já jsem se za svého působení na ministerstvu velmi snažil, a také nebylo na Ministerstvu financí jednoduché to prosadit, aby tato částka byla výrazně zvýšena. Pak se nám ji podařilo zdvojnásobit, protože jsou opravdu to velmi významné prostředky pro stovky menších, ale velmi důležitých projektů, které navíc se dělají často na úrovni jednotlivců, spolků nebo obcí. Já jsem vyrozuměl z toho, co říkala včera paní ministryně Hubáčková, jenom jsem se chtěl ujistit, že tedy ta částka nebyla zvýšena - protože jsem o to žádal, ale už při projednávání rozpočtu k tomu nedošlo, ale přesto jsem se včera v tom, co bylo řečeno, trochu ztratil - a chtěl jsem se ujistit, jestli ty peníze jsou na letošek zajištěny, aspoň těch 150 milionů korun, jaká je šance, že případně by bylo možno tuhle částku ještě navýšit. Já jsem chtěl původně 300 milionů, tak aspoň o něco, protože údajně ten dodatečný zdroj financování, který je Národní plán obnovy, je dost komplikovaný, protože mimo jiné nefinancuje DPH, takže jestli by paní ministryně mohla na toto odpovědět. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, děkuji, a slovo má paní ministryně.

Ještě předtím, než přijde paní ministryně, jenom poznámku ke kolegům, kteří spravují tady tabuli. Já to tady mám sice napsáno, ale nemáte tam, prosím, všechny interpelace na pana ministra Balaše, to je 11, 15, 18, 19, 20, 23, 24. Ale protože pan ministr tady je, vycházím z toho, že jedeme podle rezervního seznamu, který mám, takže v každém případě všechny upozorňuji, že na ty interpelace dojde.

Omlouvám se a máte slovo, paní ministryně.

 

Ministryně životního prostředí ČR Anna Hubáčková Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, pokud nebudou nějaké mimořádné události, ráda se vždycky interpelaci účastním. Obvykle tu jsem, jsou to skutečně výjimečné situace, kdy bych se vyhýbala debatě s vámi. A teď už k Programu péče o krajinu.

Je to určitě pro Ministerstvo životního prostředí velmi důležitý nástroj, jak financovat především péči o zvláště chráněná území, a za ty peníze, které tam potřebujeme, ať naplánujeme jakékoliv množství, tak s lidmi, kteří pečují o přírodu, jsme schopni udělat hodně velký kus práce, a možná ještě víc, než skutečně ty peníze oni dostanou, protože ty, kteří se starají, ať už jsou to nevládky, nebo obce, za ty peníze umí udělat hodně.

V letošním roce jsme měli v rozpočtu 150 milionů korun. Já jsem ubezpečovala při projednávání, že rozhodně vykryjeme co největší množství žádostí. A ten výsledek letošního roku: v tuto chvíli můžu říct, že jsme vykryli úplně všechny žádosti, které tam byly o péči, a to v celkové alokaci zhruba 250 milionů korun, takže těch 150 milionů korun, které jsme v rozpočtu měli, jsme dokryli z nespotřebovaných nároků a projekty, všechny podané, které splnily, běží.

Musím říct, že jsem hledala i jiné řešení - a přesně, jak jste říkal, Národní plán obnovy, protože ty projekty se nově rozbíhají. Financování tam je trochu složitější, neuznávají se DPH, nicméně šli jsme do toho, notifikovali jsme si, část těch projektů, hlavně těch jednorázových, jsme vyřadili z PPK, a to nejvíc výsadby a péče o tůně nebo obnova tůní. A všechny projekty, které se nám sešly v této oblasti, jsme taky zúřadovali. Řešíme ještě to DPH. Já doufám, že se nám to podaří, a projekty, které tam jsou, jsou víc jak 180 milionů korun. Takže proto jsem si i v nějakém dotazu dovolila říct, že se pohybujeme o hodně víc, než bývalo, a to díky tomu, že nám to umožňuje Národní plán obnovy, a tím způsobem budeme chtít pokračovat i v letošním roce. Už jsme si to vyzkoušeli, víme, kde máme určité limity, kam až se můžeme dostat, a chtěla bych kombinovat opět Program péče o krajinu a Národní plán obnovy tak, abychom udělali co nejvíc práce. A teď kombinace těch dvou zdrojů nám umožní víc v letošním roce. Fakt se nám podařilo investovat. Zatím samozřejmě není konec roku, tak to přesné číslo nemám, ale už teď jsme někde na 450 milionech, tak doufám, že tento směr, který jsme nastavili - on je z hlediska Národního plánu obnovy administrativně náročnější, náš PPK je velmi jednoduchý, navíc jsou na něho samozřejmě naši žadatelé zvyklí, takže je to jednodušší - ale nám prostě ta práce navíc stojí za to, protože to jsou i peníze navíc. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a táži se pana poslance, jestli má doplňující dotaz? Nemá. Tak poprosím další přihlášenou, a tou je paní Margita Balaštíková. Jenom po krátké diskusi tady s kolegy potvrzuji, že platí všechny přihlášené interpelace, takže paní poslankyně Šebelová nemusí propadat panice, že není na tabuli, přijde na ni řada za chviličku. Děkuji.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Takže opět vás, kolegové, zdravím, a můj dotaz na pana ministra zemědělství. Pane ministře, během období našeho předsednictví Evropské unie se má projednávat i směrnice o používání pesticidů. Na plénu Sněmovny jsem se vás dotazovala, zda budete zastávat názor, že dojde k plošnému snížení o 30 %, anebo budete v zájmu České republiky zastávat názor, že pro zemědělství bude platit absolutní číslo snížení? Česká republika má již třetím rokem prvenství v nejnižším používání pesticidů ve všech zemích EU, a pokud by tedy mělo dojít k plošnému snížení o 30 %, stalo by se naše zemědělství nekonkurenceschopné a české zemědělce by toto opatření opravdu velmi poškodilo.

Stejná problematika se samozřejmě týká i hnojení. Pokud by došlo ke snižování použití množství obsahu jednotlivých prvků na hektar v podobě menšího množství, nežli je nyní v České republice aplikováno, bude samozřejmě snížena výnosnost plodin z hektaru a tím se také prodraží cena sklizených potravin a nastane výše zmíněné - nekonkurenceschopnost.

Odpovězte, prosím, pane ministře, na mnou položené dotazy, které zajímají samozřejmě mě, ale především naše zemědělce. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr je řádně omluven, takže poprosím další přihlášenou, a tou je paní Vladimíra Lesenská. Paní poslankyně Lesenská, máte slovo. Jak už určitě víte, interpelujete pana nepřítomného ministra průmyslu Síkelu, který je řádně omluven.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Vím, děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Já si svou interpelaci nechám na příště, takže děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, a prosím tedy teď už konečně paní poslankyni Šebelovou, která bude interpelovat pana ministra školství. Máte slovo.

 

Poslankyně Michaela Šebelová: Vážený pane ministře, vážené kolegyně kolegové, já se ve své interpelaci chci vrátit k tématu, které se trošku objevuje v médiích a zaznělo už i zde na půdě Poslanecké sněmovny, a týká se středisek volného času.

Jak jistě, pane ministře, dobře víte, střediska volného času jsou zařízení, která dětem poskytují různé kroužky, organizují tábory a podobně. A nemusíme si asi povídat nic o tom, že pomáhají rodičům s péčí o děti v jejich volném čase. Jsou to velmi důležitá zařízení, která často i velice zásadním způsobem doplňují a rozšiřují výchovné a vzdělávací působení školy. Ale množí se obavy o jejich existenci, a to ze dvou důvodů. Jeden z nich je ta celosvětová krize, potýkají se s růstem cen energií a dalšími dopady. Často dětí ubývá, protože děti nemají na placení kroužků, ale také střediska upozorňují na novelizaci vyhlášky č. 111/2022 Sb., která upravila způsob financování způsobem, že střediska nyní dostávají finance na jednoho účastníka bez ohledu na to, kolik kroužků či jiných aktivit se účastní. A podle mých informací z tohoto důvodu již některá střediska přistoupila k omezení, kdy jedno dítě smí být zapsáno pouze do jediného kroužku.

Tato situace jistě není uspokojivá, a chtěla bych se vás tedy zeptat, jak to chcete za Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy řešit? Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A slovo má pan ministr školství Vladimír Balaš.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Vladimír Balaš: Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, dámy a pánové, to bylo do vlastních řad. Pokud jde o střediska volného času, já jsem si vědom toho, že jsou nedílnou součástí našeho vzdělávacího systému. Nejde jenom o to, aby děti získávaly znalosti, možná nějaké kompetence, ale aby se rozvíjely všestranně. K tomu právě ta střediska slouží mimo jiné.

Vyhláška, kterou paní poslankyně zmínila, byla přijata hlavně s cílem, aby se sjednotilo fungování středisek, protože jsou organizována různě, každý kraj má jiná pravidla. My bychom rádi, kdyby ta pravidla byla harmonizována, to je jeden důvod. Druhý důvod je, že jsme zjistili, že prostředky, které jsou alokovány pro tato střediska - a je to stále 1,7 miliardy korun, ta částka se nijak nemění - tak jsou občas využívány způsobem, který není v souladu s účelem, k čemu by měly být organizovány. Já nemám nic proti seniorům, sám jsem v tom věku, ale nelze za ty prostředky platit akce pro seniory, možná jedině společně s dětmi, a stejně tak nelze čerpat prostředky na dvojité financování, třeba mateřských školek. Tyto prostředky je třeba hledat jinak a ty, které jsou určeny právě pro volnočasové aktivity dětí, je třeba využívat způsobem, který stanoví zákon, respektive i prováděcí vyhláška. Takže to byl ten hlavní důvod, pro který jsme to zavedli.

Ta vyhláška chápu, že se může v individuálních případech dotknout některých středisek, ale pokud jde o naši analýzu, tak by tomu tak být nemělo, a v individuálních případech je Ministerstvo školství připraveno nastavit pravidla tak, aby vyhovovala všem. Aby někde ve střediscích, kde se zjevně nebude dostávat lidí, kteří by mohli pomáhat a poskytovat služby, aby neměli prostředky, to nelze připustit. A na druhou stranu přidávat tam, kde nepotřebují, také nemá smysl. Takže jsme domluveni i na úrovni hejtmanů a mám takový pocit, že už v některých případech s Libereckým krajem, s Pardubickým krajem, jsme domluveni s Vysočinou, že budeme řešit případné drobné problémy, ale spíš marginální, individuálně, že se pokusíme alokovat prostředky tak, aby to vyhovovalo. Je to skutečně možné a myslím si, že podle naší analýzy valná většina těch středisek bude mít úplně stejné prostředky, jako měly.

Ten problém, který jsme ale řešili a pro který jsme změnili financování, byl ten, že na některé děti se dostávaly prostředky na pět kroužků, zatímco na jiné třeba vůbec. Nevedlo to ani ty ředitele, aby vyhledávali aktivně děti třeba v nějakých znevýhodněných lokalitách a snažili se je k tomu přitáhnout. Já vím, že to je složité, ale důvod, pro který ta vyhláška byla změněna, je kromě harmonizace také snaha zapojit do poškolního vzdělávání co největší okruh lidí, ne stále ty samé.

Takže jenom chci říct, opravdu prostředků je stejně, v individuálních případech to dokážeme řešit a doufáme, že nové nastavení pravidel povede k harmonizaci a že povede k tomu, že v jednotlivých krajích budou prostředky používány na to, na co mají být, a tak, aby to bylo přehledné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Táži se, jestli je ještě doplňující dotaz? Není. Tak máme dalšího přihlášeného, a to je pan poslanec Síla, který bude interpelovat pana vicepremiéra Rakušana. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, ministři, dámy a pánové, já bych měl jenom takový jednoduchý dotaz na ministra Rakušana v souvislosti s mafií - jak jsem to nazval ve své přihlášce - STAN, což je pochopitelně dost expresivní název. Nicméně mě by zajímal názor pana ministra v tom smyslu, kdyby se ocitl na druhé straně recipročně v opozici, z koalice předseda některé politické strany by byl ministrem vnitra, který by jmenoval policejního ředitele, který by vyšetřoval mafiánské struktury nebo prostě vyšetřování svých stranických kolegů, jak by se na to díval z té opozice? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za dotaz. Slovo má ministr vnitra pan Vít Rakušan.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju za slovo, pane místopředsedo. Pane kolego, já jsem byl pln očekávání, co přijde ve vaší otázce, když jsem viděl ten expresivní název. No, tak za prvé, policejní prezident byl jmenován ještě dávno před nějakou kauzou, než tak nastalo, tady to nebylo žádné účelové jmenování policejního prezidenta. Za druhé, přece už jenom to, že Policie České republiky v době mého ministrování konala, a to velmi důsledně s velmi zásadními politickými dopady pro mojí vlastní politickou stranu, pro mé vlastní politické hnutí, svědčí o tom, že policie jednala naopak bez jakéhokoliv zasahování ze strany ministra vnitra. Ta celá kauza je velmi důsledně vyšetřována. Všichni jsme viděli, že měla i velké dozvuky v politickém prostoru. Ukazuje se, že celá kauza měla dozvuky nejenom pro hnutí STAN, ale i pro další politické síly. Je to prostě korupční kauza komunálního politika. Já jsem se schválně díval na to, jak to vypadalo od roku 1990, a došel jsem pouze ke dvěma ministrům, jejichž spolustraník nebyl v té době vyšetřován. Byli tady ministři, kteří měli vyšetřované vlastní senátory, měli vyšetřované vlastní hejtmany a podobně. Samozřejmě, je to nemilá věc pro každou stranu. V každé straně, když se objeví někdo, kdo se zaplete s korupcí, tak to tu stranu bolí, bolí to její mechanismy, ale já, jak jsem jistě mnohokrát prokázal, žádným způsobem do těch procesů nezasahuji a nebudu do nich zasahovat, ať se to týká jakékoliv politické strany.

Pokud se ptáte, jak bych konal v opozici, určitě bych se na to také ptal, určitě bych chtěl mít jistotu, že ministr vnitra do takové věci nezasahuje. Ale já myslím, že jsem to tím, co se tady odehrálo a tím, že evidentně k žádným zásahům nedošlo, prokázal. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a táži se pana poslance, jestli má doplňující dotaz? Nemá. Tak můžeme přejít k dalšímu a to je pan poslanec Koten, který bude interpelovat omluveného pana ministra Síkelu. Máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, pane předsedající. Já bych se obrátil na nepřítomného ministra pana Síkelu s podobným dotazem, se kterým jsem se obrátil už na pana premiéra, také nepřítomného, a to je vlastně národní obchodník s energiemi, protože Česká republika jako taková nemá přímý kontrakt na dodavatele plynu, a dá se říct, že nyní naši spotřebitelé to poměrně značným způsobem pociťují na nových zálohách, tedy ti, kterým vypršela nějaká fixace. My v podstatě nakupujeme přes finskou firmu Uniper, která je monopolním dodavatelem plynu pro Českou republiku, a tato firma obchoduje za spotové ceny, tedy ne za úplně výhodné, protože dlouhodobé kontrakty jsou vždycky výhodnější. Já tady pro srovnání, aby čeští občané měli srovnání, tak maďarská vláda, ten špatný premiér Orbán, jak tady říká paní předsedkyně Sněmovny, kterého by tedy měli lidé vyhnat, tak v Maďarsku plyn stojí 6,20. U nás v České republice na starých kontraktech tedy stojí 6 korun, ale nyní na těch nových může stát až 47 korun kubík. Rozdíl v ceně je samozřejmě násobně úplně někde jinde a i ty zálohy potom tomu odpovídají.

Co se týká toho, jestli vy počítáte s tím, jestli vůbec někdy budete obchodovat napřímo, anebo jestli raději budete podporovat nějakou cizí privátní firmu, která sponzoruje finské důchodce, tak to je v podstatě otázka na vás. A to, co tady předvádí vláda Petra Fialy, a vy jste v ní přítomen, to je skutečně takový příběh takové jedné Bangladéše. Takže prosím, laskavě nám sdělte, jestli v tom hodláte pokračovat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, a vzhledem k tomu, že pan ministr je omluven, můžeme přejít k dalšímu, a to je pan poslanec Josef Flek, který bude interpelovat pana vicepremiéra Rakušana. Máte slovo.

 

Poslanec Josef Flek: Děkuji, dobrý den. Vážený místopředsedo Sněmovny, vážení členové vlády, milí kolegové, já bych měl jednoduchou otázku na pana ministra, a to je, jestli se pamatuje kvůli inflaci na navýšení platů policistů i hasičů. Včera zde zazněly různé teze, myšlenkové toky, a rád bych to slyšel z nějakých kompetentních úst a vyslechl bych si pravdivé informace. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a slovo má pan vicepremiér Rakušan.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju. Tahle interpelace bude velmi rychlá. Já bych chtěl touto formou ještě poděkovat panu ministrovi Stanjurovi. Já jsem včera měl jednání se slovenským ministrem vnitra, potom jsem jenom zprostředkovaně slyšel, co se tady odehrávalo v debatě o státním rozpočtu. Policisté, hasiči, ale i příslušníci Celní správy a vojáci měli jako první profesní skupina jako uniformovaní zástupci dojednáno na úrovni vlády i na úrovni tripartity, že jejich platy v tarifech od 1. ledna narostou o 10 %. Je to samozřejmě růst, který odpovídá možnostem státního rozpočtu, ale je to profesní skupina, kde růst je v podstatě nejvyšší.

Čím my se teď ještě zabýváme s panem policejním prezidentem - samotný průměrný plat policistů není špatný, co je ale horší, je nástupní hladina, za kolik nastupují noví policisté, kde je částka poměrně nízká, přestává být na pracovním trhu konkurenceschopná. A my se bavíme, jak ve stávajících tabulkách změnit parametry tak, aby se noví policisté dostali nad 30 000 korun při nástupním platu.

Tedy od 1. 1. tarify - 10 % - hasiči i policisté.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Máte prosím doplňující dotaz? Nikoli.

Tak poprosím pana poslance Aleše Juchelku, který bude interpelovat pana ministra školství Vladimíra Balaše. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc. Já tu interpelaci, a jsem rád, že je tady i pan ministr vnitra Vít Rakušan, mám pro oba dva stejnou, tak já se potom té jedné vzdám. Jenom bych chtěl, protože to je napříč rezorty, aby se nějakým způsobem třeba na tom nějak domluvili.

Vážený pane ministře a vážený pane ministře, obracejí se na mě jako na poslance za Moravskoslezský kraj ředitelé základních škol. V našem regionu jsou často v nezáviděníhodných situacích, s přílivem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky nabírají postupně základní školy do tříd také ukrajinské děti a v současné době v novém školním roce jich od září mají na některých školách i vyšší desítky. V jednom konkrétním případě, a detaily potom rád předám, by ukrajinské děti vzhledem k jejich počtu vydaly na celou jednu třídu, to znamená 30 dětí, uvítali proto možnost zaměstnat ukrajinského asistenta, v tomto případě přímo rodiče jednoho ze žáků, který splňuje podmínky pro takového asistenta. Vyskytl se však zádrhel. Tato konkrétní osoba má již od 8. června zažádáno o prodloužení pobytové karty, avšak Ministerstvo vnitra stále nerozhodlo, a bez pobytové karty není možné tohoto člověka zaměstnat. Vznikla tedy patová situace. Já jsem byl přesvědčen, že jde o obdobu správního řízení, kdy je tedy lhůta běžně 30 dnů, která se potom může posunout na 60 dnů, ale v tomto případě je to 92. den od vydání pobytové karty, nebo nevydání pobytové karty, zatím je to bezvýsledné a obávám se, že se může také jednat o obecný problém.

Tak jsem se chtěl zeptat, zdali se třeba tady s tímto problémem nesetkáváte častěji, kdy je možnost zaměstnat třeba nějaké ukrajinské odborníky, i v tom, že prostě a jednoduše je nemohou například tady tyto školy zaměstnat právě z důvodu, že jim není dána ta pobytová karta. Děkuji moc.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Prosím pana ministra školství.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Vladimír Balaš: Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, dámy a pánové, děkuji za zpětnou vazbu. Určitě to je dobře zjistit, jestli to není systémový problém, my zatím ty informace tohoto typu nemáme. Naopak víme, že máme registrovaných asi víc než tisíc Ukrajinek a Ukrajinců, kteří by mohli poskytovat tuhletu asistenční pomoc, a více než 400 pedagogických pracovníků.

Pokud jde o to, na co se ptáte, to je opravdu v gesci Ministerstva vnitra, ale přestože to je v jejich gesci, tak se snažíme navázat kontakt se všemi potenciálními ukrajinskými asistenty nebo pedagogy. Problém byl v tom, že oni používají jiné sociální sítě, než na jaké my jsme zvyklí, například Telegram nebo TikTok. Ale máme i přehled o tom, v jakých krajích a v jakých ORP ten problém může být, je to spíše v těch větších aglomeracích, jak jste zmínil. A máme samozřejmě tendenci také s nimi spolupracovat a zvyšovat jejich kvalifikaci i ve spolupráci s neziskovými organizacemi, které se na tu oblast zaměřují.

Ale prověřím, jestli to opravdu není obecný problém, a právě tím, že jsme začali komunikovat přes jejich sítě, věřím, že ty informace dostaneme. Trošku nám vadí, že se přerušila kooperace s ukrajinskou ambasádou. Poté, co odešel pan velvyslanec, ta aktivita není taková, jakou bych si představoval. Myslím si ale, že to znovu obnovíme a že zjistím, skutečně dám vám vědět, jestli to je obecný problém, nebo není.

A budu samozřejmě prosit pana ministra vnitra, aby se podíval, v čem by mohl být problém. Může to být opravdu otázka, jak je vyplněna žádost, může něco chybět v té žádosti, může to být celá řada věcí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pan poslanec má doplňující dotaz, prosím.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. Doplňující dotaz určitě mít nebudu. Jenom bych chtěl se vzdát další přihlášky v stejné interpelaci, kterou mám i na pana ministra Rakušana. A tímto bych ho chtěl také požádat, jestli by byl tak laskav a mohl se mi taky písemně vyjádřit a odpovědět potom, jakým způsobem ten systém třeba mezi Ministerstvem školství a Ministerstvem vnitra je nastaven, protože tady toto může být opravdu obecnější problém, když víme, že je tady tisíc pedagogických nebo nepedagogických pracovníků, které můžeme nějakým způsobem zapojit do školství. Děkuji moc, děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vidím, už se nebude reagovat, tak prosím dalšího přihlášeného. To je pan poslanec Kott, který bude interpelovat paní ministryni Hubáčkovou. Máte slovo.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, děkuji pěkně za vaši přítomnost. Dovoluji si obrátit se na vás s následujícím dotazem. Vzhledem k tomu, že ještě ve Sbírce zákonů nevyšla novela vyhlášky č. 273/2021 pro kaly, tak ÚKZÚZ nemůže schvalovat programy použití kalů na zemědělském půdním fondu pro kaly druhé kategorie pro aplikaci v příštím roce. Jenže ve spoustě míst už docházejí vlastně formuláře, a tudíž nastane situace, že nebude moci dle mého názoru v desátém či jedenáctém měsíci odvážet z čistíren odpadních vod, kde ten schvalovací proces plus vzorkování půd je dva měsíce. ÚKZÚZ Brno zaslal tento týden dle informací žádost o vyjádření k dané problematice na Ministerstvo životního prostředí k rukám inženýra Maršáka. Vzhledem k tomu, že čas ale běží až příliš rychle, dovolil bych si vás, paní ministryně, požádat o informaci, v jaké fázi se nachází příprava novely vyhlášky č. 273/2021. Chci jen připomenout raketový nárůst cen průmyslových hnojiv, a to, že ty ceny letí raketově nahoru, ještě neznamená, že nemůže dojít k úplnému zastavení výroby průmyslových hnojiv.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím paní ministryni, aby se ujala slova.

 

Ministryně životního prostředí ČR Anna Hubáčková Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče, děkuji za dotaz. Já jsem se s touto problematikou potkala někdy v polovině roku, kdy mě navštívili zástupci SOVAKu a Svazu měst a obcí a upozornili mě na to, že končí možnost vyvážet z čistíren odpadních vod kaly na zemědělskou půdu, protože budou platit nové limity. My jsme se tím zabývali, svolala jsem si takovou pracovní skupinu, abych si ověřila, co je možné a nemožné, protože především se to týkalo středních a menších měst, která mají čistírnu odpadních vod, a tedy ten problém nebyl jenom nahodilý, ale týkal se skoro bych řekla průběžně měst a obcí v celé republice. Jde především o limity pro mikrobiologii, jako je salmonela, enterokoky a podobně. Takže jsme začali pracovat na změně té vyhlášky, sehnali jsme si nejaktuálnější podklady z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského a debatovali jsme o těchto limitech.

Návrh vyhlášky již existuje, v pracovní skupině byl projednán jak Ministerstvem zemědělství, v pracovní skupině je už definitivní návrh, připravujeme ho do mezirezortního připomínkového řízení. A protože to není vyhláška, není zákon, nebude procházet Poslaneckou sněmovnou ani Senátem, ale končí vyhlášením u nás, schválením na Ministerstvu životního prostředí. Předpokládám, že ji vydáme ještě letos, a že tedy účinná bude od 1. 1. 2023. Vzhledem k tomu, kdo všechno byl zapojen jak z ministerstev, tak i z odborných organizací a ústavů, tak doufám, že při mezirezortním připomínkovém řízení nedojde k nějakému neočekávanému problému, který by zabránil vydání té vyhlášky.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, paní ministryně, za dodržení času. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, převzala jsem řízení schůze. V tuto chvíli se zeptám, zda má pan poslanec zájem o doplňující otázku, dotaz? Ano má, takže poprosím pana poslance Josefa Kotta, aby položil doplňující otázku.

 

Poslanec Josef Kott: Paní ministryně, děkuji za odpověď. A jestli jsem to dobře pochopil, to znamená, že do konce roku bude vše vypořádáno a k 1. 1. 2023 bude vyhláška platná. Moje doplňující otázka tedy zní, nedojde tedy k tomu, že by jednotliví garanti odvozu čistírenských kalů z těch čistíren odpadních vod byli postaveni k tomu, že nebudou moci vlastně vyplňovat příslušnou dokumentaci, a je možný tedy příslib ze strany MŽP, že vše bude v pořádku a oni budou moci plynule pokračovat od 1. 1. 2023?

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji mnohokrát za dodržení času a nyní poprosím paní ministryně životního prostředí o odpověď.

 

Ministryně životního prostředí ČR Anna Hubáčková Já nevím přesně, jaké jsou teď. V tuto chvíli nevím, jak vypadá ten formulář, ale neočekávám žádný problém především proto, že limity - ty nové - mají být platné od 1. 1. 2023 a ty naše ještě novější vlastně to nahrazují od 1. 1. 2023. Nemělo by dojít k nějakému excesu. A možná - ale my v té pracovní skupině Ústřední kontrolní a zkušební zemědělský ústav máme, takže oni jsou dokonale seznámeni.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, takže to byla vyčerpaná interpelace v rámci pana poslance Josefa Kotta a nyní bych poprosila pana poslance Petra Letochu, aby přednesl interpelaci na ministra práce a sociálních věcí, na pana Mariana Jurečku. Pana poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Letocha: Děkuji vám za slovo, vážená paní předsedající. Vážení kolegové, vážené kolegyně, pane ministře, obrací se na mě občané ohledně výše příspěvků na bydlení. Víme, že výši příspěvku na bydlení ovlivňují takzvané normativy na bydlení, které již absolutně nereflektují aktuální realitu nákladů na bydlení. Vzhledem k tomu, že pocházím z Karviné, Karviná stejně jako řada jiných měst v Moravskoslezském kraji se potýká s úbytkem obyvatel a letos poprvé se v jedné ze tří databází evidence obyvatel dostala pod 50 000 obyvatel, což v podstatě znamená, že již tak nízké normativy se pro občany Karviné ještě snížily. Nebudu teď řešit správnost výpočtu počtu obyvatel, protože to už řešíme na úrovni Ministerstva vnitra, ale společně jsme, pane ministře, před časem jednali o zvýšení normativů na bydlení, a to samozřejmě pro všechny občany České republiky.

Mé dotazy tedy zní: Je již jasné, že se zvednou normativy na bydlení? Pakliže je to možné, tak uvést alespoň v procentech, případně o kolik. A to nejdůležitější - mě zajímá, kdy se případná změna projeví na zvýšených příspěvcích na bydlení pro občana? To znamená, kdy občan skutečně dostane již zvýšené příspěvky? Zejména v dnešní době na zvýšení příspěvků, respektive normativu na bydlení, čeká mnoho občanů České republiky. Proto moc děkuji za odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane poslanče, za dodržení času a nyní bych požádala pana ministra práce a sociální věcí, pana Mariana Jurečku o odpověď. Pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, já si myslím, že debata kolem normativů je debata, která je opravdu hodně důležitá, je poměrně zásadní pro nastavení pomoci domácnostem v České republice, které bojují nejenom s vysokými cenami nákladů na bydlení, jako je nájem, ale právě jako jsou rostoucí náklady na elektřinu a plyn. Musím říci, že jsme ten normativ zvýšili velmi výrazně v lednu tohoto roku, kdy se stalo to, že ještě v období do konce minulého roku normativ stropoval 50 % žadatelů o příspěvek na bydlení. Tím výrazným razantním zvýšením normativů od ledna došlo k tomu, že 70 % dnešních žadatelů není stropováno normativem, zůstává nám tam zhruba 30 %, na které opravdu dopadá strop normativu. My jsme si udělali podrobnou analýzu, která nám udělala report toho, jakým způsobem normativ dopadá na jednotlivé skupiny žadatelů s tím, že v tento okamžik zhruba 45 % žadatelů, kteří jsou z jedno- a dvoučlenných domácností, stropuje normativ. Je to dáno tím, že to je určitá specifická skupina obyvatel, často jsou to navíc ještě senioři, kteří bydlí sami nebo ve dvojicích. Takže jsem jasně deklaroval a řekl jsem, a teď opravdu v průběhu příštích dnů finalizujeme přesnou podobu normativu, abychom ten normativ upravili. Bude upraven od 1. 10. tohoto roku. Počítám, že na jednání vlády tato úprava bude 21. září.

Normativy fungují tak, že v okamžiku, kdy by někdo požádal nově od začátku října, nový žadatel o příspěvek na bydlení, může samozřejmě i žádat zpětně tři měsíce, takže jsme schopni pokrýt i třetí kvartál. To přesné zvýšení nebude paušálně. Já jsem dnes o tom měl jednání se svým pracovním týmem, takže nemůžu říct, že to bude o nějakou přesnou procentní sazbu pro všechny skupiny podle počtu domácností a podle velikosti měst, ale mým cílem je, abychom ten normativ upravili tak, že zohledňuje opravdu ty nárůsty cen energií, ale zároveň i specifickou situaci jedno- a dvoučlenných domácností, na které musíme pamatovat, které nemůže normativ stropovat tímto způsobem tak, aby řekněme ta stropová částka nebo stropový objem domácností byl někde kolem 15 %, u kterých bude platit strop normativu. Ten strop je tam důležitý proto, aby se nám nerozjela situace, že nám tady budou někteří - říkám někteří - pronajímatelé nemovitostí uměle zvyšovat nájemné těm domácnostem a těžit z toho, že stát zvyšuje normativ. Takže proto ten normativ je tam potřeba, ale předpokládám, že opravdu velkou většinu žadatelů, kterým samozřejmě i teď pro čtvrtý kvartál narostou ceny, tím zvýšeným normativem dokážeme velmi dobře vykrýt. My budeme ten normativ zvyšovat i pro ty tří-, čtyř- a vícečlenné domácnosti, tam to zvýšení bude také. Znovu říkám, nejsem schopen tady teď ještě finálně říct ta procenta, protože to bude opravdu rozfázováno a více individualizováno na velikost domácnosti, ale mohu garantovat, že se speciálně zaměřujeme právě na tu situaci jedno- a dvoučlenných domácností, které teď tím normativem opravdu byly řekněme stropovány ve velmi velkém objemu, to znamená zhruba těch 45 % platil ten strop.

Pokud jde o konkrétní situaci, kterou jsme ještě nerozebírali z hlediska poklesu obyvatel v Karviné, tady musím říct, že samozřejmě chápu obyvatele, chápu vedení města, ale tady s tím já nejsem v tento okamžik schopen nic dělat. Souhlasím ale s tím, že do budoucna z mého pohledu aspoň logicky by bylo asi objektivnější, aby se posuzovala velikost dané obce a města a jejich počet obyvatel přímo z registru obyvatel, který podle mě má asi nejaktuálnější data, ne data Českého statistického úřadu, a jsme připraveni tuto změnu podpořit a reagovat na ni.

Jenom chci ještě doříci, že za minulý měsíc žadatelů o příspěvek na bydlení bylo skoro 180 000, průměrná výše příspěvku na bydlení 4 185 korun měsíčně v průměru, ale třeba už u domácností, které mají dvě děti, je měsíční příspěvek vyšší než 6 000 korun. Od začátku roku do konce července byla poskytnuta podpora lidem, kteří řešili problematiku vyšších nákladů na bydlení, v částce větší než 5 miliard korun. To znamená, zhruba víc jak 4,5 miliardy korun bylo poskytnuto v rámci příspěvku na bydlení a zbývající víc jak půlmiliarda byla poskytnuta ve formě doplatku na bydlení a ve formě mimořádné okamžité pomoci, která souvisela s mimořádnými událostmi, které se týkaly bydlení. Takže tolik, děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Pane ministře, děkuji za dodržení času. A nyní se zeptám pana poslance, zda chce položit doplňující otázku? Nechce, takže děkuji.

Další interpelace - pan poslanec Jan Lacina. (Ministr Balaš sděluje, že se omluvil.) Omlouvám se, není přítomen. Dobře, takže další, kdo je na řadě, je pan poslanec Zdeněk Kettner, který má interpelaci na pana ministra školství Vladimíra Balaše. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji, paní předsedající, za slovo. Já mám na pana ministra dotaz. Když se zaváděla inkluze, většina pedagogické veřejnosti to nepřijala nijak kladně, obzvláště když po běžném pedagogovi se chce, aby vykonával činnost speciálního pedagoga. Je to, jako když chcete po automechanikovi, aby opravil letadlo. Byli jsme chlácholeni tím, že samozřejmě nám bude k ruce asistent pedagoga. Je ovšem otázka, jestli kurz maturanta je natolik dostačující, jako je tomu například u asistentů v severských zemích, kde tam už mají úplně jinou tradici.

Každopádně ve veřejném prostoru se objevila zpráva o takzvané parametrizaci asistentů pedagoga, a tak, jak to bylo podáno, znamenalo by to, že asistenti pedagoga by se řídili jejich množstvím podle počtu tříd a počtu žáků a nijak by se nezohledňoval počet dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, což by mnohdy znamenalo pokles těchto pedagogů ve třídách, kde je to skutečně potřeba. Samozřejmě vím, že Ministerstvo školství tuto interpretaci popřelo, ale rád bych využil této možnosti na kamery, aby pan ministr se k tomu tedy vyjádřil a případně i pedagogickou veřejnost uklidnil. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za přednesení interpelace. Nyní má slovo ministr školství, mládeže a tělovýchovy, pan Vladimír Balaš. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Vladimír Balaš: Vážená paní předsedající, vážený pane poslanče, dámy a pánové, pokud jde o otázku asistentů a parametrizace, pan poslanec správně zdůraznil, že jsme se zabývali inkluzí, že jsme ji neuchopili úplně šťastně v té době, a problém, který řešíme, je v tom, že když rodiče chtějí asistenta pro své dítě a nezískají podporu u nějakého školského poradenského zařízení jednou, tak jdou k druhému, když nezískají tam, jdou k třetímu, až nějakého získají. A někdy asistentů v té třídě je tolik, že to může narušovat i školní výchovu. To je jedna část problému.

Druhá část problému je v tom, že kdybychom připustili to, že tenhleten trend bude zachován, a každé poradenské zařízení rozhoduje jinak, má jiné parametry, není žádná harmonizace v celé České republice, tak za chvíli ten systém bude neúnosný, neudržitelný také finančně. To je ten důvod, proč bychom chtěli parametrizovat ten systém, proč bychom chtěli spíš přidělit asistenty v dostatečném množství a s dostatečnou kvalifikací - a naprosto s vámi souhlasím, že vzdělání by mělo být vyšší než střední. V skandinávských zemích je to na úrovni bakalářského, nebo dokonce magisterského vzdělání. Mělo by to umožnit mít tolik asistentů v té škole, aby mohli být flexibilně využíváni a aby mohli plnit ten úkol tak, aby to nezasahovalo do výuky a aby poskytovali své služby opravdu efektivně ve spolupráci s učiteli.

Pokud jde o parametrizaci, samozřejmě to souvisí také s nastavením nějakých podmínek financování asistentů, pak se snižováním administrativní zátěže škol a nepochybně i s vzděláním. Bohužel, my máme málo pedagogů, kteří jsou kvalifikovaní v současné době, o to hůř se nám teď shánějí asistenti. Ale doufejme, že tomu pomůže i plánovaný návrh zákona o pedagogických pracovnících a na to navazující další právní předpisy, které by to měly nějakým způsobem řešit. Jak jsem říkal, podpora je zatím navázána na doporučení školského poradenského zařízení a my bychom rádi také nějakým způsobem harmonizovali anebo sladili i rozhodování v této oblasti, takže to je další věc. A pak bychom rádi posílili manažerské postavení ředitele školy, což je věc, která by mohla umožnit také flexibilně reagovat na potřeby školy.

V žádném případě nejde o to, že bychom v případě, že škola bude mít opravdu vyšší požadavky na počet asistentů, že bychom to snižovali, naopak, mělo by to být rozpočtováno podle potřeb konkrétní školy. Chápu, že v některých případech to může být větší potřeba, v některých menší, ale to, jak to skutečně má být, záleží na tom, jak to určí to poradenské zařízení, a tu jejich práci opravdu třeba nějakým způsobem sladit, stanovit nějaké zásadní podmínky, protože v současné době jsou přiznáváni asistenti dětem, které to opravdu třeba vůbec nepotřebují. A je to tedy trošku běh na delší trať... (Se smíchem.), ale doufám, že se nám to podaří vyřešit. Ale děkuji za tu otázku. My jsme si vědomi toho problému a určitě to budeme řešit.

Pokud jde o stávající modely parametrizace, tak myslím si, že je to pořád v diskusi, a bude na to samozřejmě pamatovat jak rozpočtová struktura a příspěvky na školy, tak právní rámec, který se nastavuje v poslední době. A pochopitelně jsou různé modely - my bychom se rádi přiblížili k funkčním modelům, zejména skandinávským, i v téhleté oblasti. Víc vám asi nemohu slíbit, ale je to věc, kterou se opravdu intenzivně zabýváme. A vím, že ten systém nefunguje zatím příliš dobře. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane ministře, a v tuto chvíli se zeptám pana poslance, zda chce položit doplňující otázku? Ano, chce. Poprosím ho, aby přišel k řečnickému pultu. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Moje otázka bude velice krátká. Mluvili jsme o tom, že vlastně máme rozdílné přístupy jednotlivých pedagogických poraden a tak dále, jestli se tedy připravuje i nějaká standardizace pro rozhodování pedagogických poraden, aby se tomu dal nějaký řád.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane poslanče, za dodržení času, a poprosím o reakci pana ministra školství.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Vladimír Balaš: Ano, je to v úvahách, ale musíme to samozřejmě dělat ve spolupráci třeba i s Ministerstvem zdravotnictví a s dalšími příslušnými orgány. Je to něco, bez čeho se neobejdeme, protože ten problém nevyřešíme jenom tak, že budeme něco legislativně upravovat bez toho, že bychom působili do sféry, která o tom vlastně rozhoduje. Možná že jim stanovíme nějaká... nebo domluvíme se na nějakých rozumných pravidlech. Ta pravidla jsou vlastně... tam je otázka spíš implementace a interpretace a aplikace těch pravidel. Tak myslím si, že částečně bychom mohli do hry vtáhnout i nějakou komoru odbornou, ale určitě Ministerstvo zdravotnictví v tomto ohledu a možná také pojišťovny. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za odpověď a dodržení času. Jsme u interpelace číslo 20, kterou nám přednese pan poslanec Viktor Vojtko, a je opět na ministra školství, mládeže a tělovýchovy. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Viktor Vojtko: Děkuji za slovo. Dobré odpoledne, vážení kolegové, vážené kolegyně, vážení ministři. Pane ministře, téma mé interpelace se týká změn rámcových vzdělávacích programů pro základní školy a střední školy. Chtěl bych se vás zeptat: Vzhledem k tomu, že probíhá implementace strategie 2030+, jakým způsobem pokračuje i revize těch rámcových vzdělávacích programů? Za cíle, které tam byly stanovené, především bylo to, že se omezí nějakým způsobem množství vzdělávacího obsahu, a z mého pohledu i z pohledu rodičů, kteří mě ohledně toho nějakým způsobem kontaktují, a i samozřejmě odborných diskusí jak v akademických kruzích, tak samozřejmě v rámci i managementu škol, by mě zajímalo, jak vlastně tyto změny v rámcových vzdělávacích programech pokračují. Jak je na tom aktuálně MŠMT? Jaký je váš k tomu postoj a přístup? A kdy lze očekávat konkrétní změny ve školách?

To znamená, kdy se stane to, že rámcové vzdělávací programy se konkrétně propíší do školních vzdělávacích programů a dostanou se tím pádem i skrze pedagogy k našim dětem? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času a v tuto chvíli má slovo ministr školství, mládeže a tělovýchovy. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Vladimír Balaš: Děkuji, vážená paní předsedající, vážený pane poslanče, dámy a pánové. Nevím, jestli máme dost času na to, abychom mohli zahájit diskusi na téma rámcové vzdělávací programy, to je opravdu na dlouhou diskusi. Je pravda, že za prvé bych chtěl říct, že to je jednou z priorit této vlády. Za druhé vím, že jsme se už pokoušeli o změnu rámcových vzdělávacích programů na počátku tohoto tisíciletí, někdy v roce 2004. Dopadlo to různě. V některých školách k tomu přistoupili velmi inovativně, zamysleli se nad tím a svoje školní vzdělávací programy si připravili velmi dobře. V jiných školách to, co bylo připravováno, bylo vlastně otočení stávajících osnov a nic se nezměnilo, tak to bohužel je ve většině případů. A my se pořád pohybujeme v systému vzdělávání, který ještě nastavila císařovna Marie Terezie blahé paměti, do jisté míry. To si myslím, že nás stojí podle mě potenciálně hodně prostředků lidských, finančních, ekonomických a měli bychom ten systém opravdu posunout správným způsobem.

Vy jste se ptal, jak jsme na tom. Teď se finišují Hlavní směry rámcových vzdělávacích programů. Já jsem nastoupil relativně nedávno. Trošku mě překvapil způsob, jakým k tomu ministerstvo přistoupilo, v dobrém, samozřejmě. Našlo patnáct skvělých odborníků, patnáct silných osobností, a výsledek byl takový, že se všichni pohádali, a nakonec to, na čem se shodli, je to, že by se vlastně nemělo nic moc měnit. Myslím si, že to je neakceptovatelné. Naštěstí ti, co to mají na ministerstvu v popisu práce, to chápou, jak moji kolegové na ministerstvu, tak Česká školní inspekce, tak Národní pedagogický institut. Já jsem zadal, aby byla připravena ještě alternativa nebo dvě i těch Hlavních směrů. V některých případech se některé otázky začínají testovat, třeba výuka moderních dějin, ale věřím, že do konce tohoto roku hlavní směry budou připraveny v nějakých variantách, budou diskutovány, že se okamžitě začne s přípravou jednotlivých kurikul s konkrétní náplní. Já bych byl rád, aby přístup byl trošku jiný než klasický, kdy se připravují jednotlivé předměty odděleně od sebe, takže se nepřekrývají, nejsou vidět žádné souvislosti. Nejsem si jist, jestli můžeme učit odděleně fyziku, chemii, přírodopis a jestli to nemá náhodou být pojem jako věda, tak jak je to v moderních vzdělávacích programech, s tím, že se studenti nebo žáci dozvědí, jaké jsou vazby mezi jednotlivými obory, jak spolu souvisí. Myslím si, že to je jedna z cest. Netýká se to jenom přírodních věd, ale také společenských věd a dalších.

Chceme, aby kromě znalostí, a těch naši žáci a studenti získávají opravdu hodně, tak aby jich nebylo tolik, ale aby ty, co mají, aby byli schopni využívat, aby k znalostem přibyly kompetence, v kompetencích samozřejmě jsou další tři aspekty, ale je to to, co bychom rádi, a já myslím, že k tomu se blížíme a že možná i alternativní varianty a možnost srovnávat jednotlivé přístupy. Samozřejmě vycházíme i ze zkušeností ze zemí, kde vzdělávací programy fungují dobře, Finsko, Ontario nebo jinde, tak že to povede k tomu, že ty programy budou připraveny dobře. Ale samo o sobě mít dobrý rámcový vzdělávací program ještě nestačí, je třeba podpořit také školy, metodicky a jinak při přípravě školních vzdělávacích programů, a ani to samo o sobě nestačí, protože ta mozaika, když se skládá, potřebuje také učitele, takže souběžně s tím se pracuje na přípravě vzdělávání učitelů, zvyšování jejich kvalifikace. Tady mimo jiné spolupracujeme jak s vysokými školami, zejména s pedagogickými fakultami, tak také s neziskovým sektorem, s Učitelem naživo a dalšími, kteří tuto otázku sledují. Myslím, že to jsou velmi silní kritici Ministerstva školství, já jsem ale rád, že se tou otázkou zabývají, že získáváme potřebnou zpětnou vazbu.

Věřím, že během řekněme roku 2023 nebo v polovině roku 2024 budeme mít rámcové vzdělávací programy v takové podobě, abychom je mohli otestovat tak, aby od roku 2025 už se podle nich učilo. Nevím, jestli to je moc ambiciózní - myslím si, že zvládnutelné to je, protože v zásadě máme dost dobré praxe i v České republice, řada škol ty programy už má nastaveny tak, že se můžeme inspirovat nejenom venku, ale i doma, a i metodická podpora a výchova učitelů (Předsedající: Pane ministře, čas.) by měla probíhat tak, abychom to zvládli. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Omlouvám se, děkuji. Zeptám se pana poslance, zda chce dát doplňující otázku? Pan ministr říkal, že to je téma, které si zaslouží větší časový rozsah, takže vás poprosím, pane poslanče. Děkuji.

 

Poslanec Viktor Vojtko: Přesně tak. Je to téma, které je určitě velmi podstatné. Nakonec i tady sedíme v lavicích, možná trošku podobně jako ve škole. Myslím si, že moderní škola už by měla vypadat jinak.

Chci se zeptat v této souvislosti ještě k změnám rámcových vzdělávacích programů na střední školy, jestli se tam uvažuje také o nějakém posunu, třeba k větší individualizaci výuky, jinému nastavení předmětů a podobně, jako i jiných modelů toho, jak vlastně středoškolské studium může vypadat, třeba po vzoru řekněme západních zemí, jako jsou Spojené státy a podobně, kde ta flexibilita je výrazně větší v rámci studia, můžou si studenti vybírat úroveň jednotlivých předmětů podle toho, jak na tom jsou, nikoliv jenom podle toho, v jakém jsou ročníku a jaký studují obor. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane poslanče, za dodržení času. Poprosím o odpověď pana ministra školství. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Vladimír Balaš: Děkuji, určitě s tím počítáme. Ono se s tím do určité míry počítá i v nižším stupni. Tam je ale trošku problém v uzlových programech a rozšiřujících, aby nedocházelo k nějakým nerovnostem a eventuálně k diskriminaci dětí, které jsou z jiného sociálního prostředí, a testování je trošku problematičtější, ale nepochybně flexibilita je velmi důležitá. Myslím, že to může být také zajímavé z hlediska toho, že škola bude mít nějaký profil a bude přitahovat určitý segment, určité studenty. Počítá se s tím. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji mnohokrát, pane ministře. Nyní přejdeme k další interpelaci číslo 21, kde poprosím, aby přišla paní poslankyně Michaela Opltová, která má interpelaci na pana ministra vnitra. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Michaela Opltová: Děkuji za slovo. Hezké odpoledne, kolegyně, kolegové. Já bych se chtěla zeptat pana ministra vnitra. Vážený pane ministře, měla bych otázku ohledně odměn členů Hasičského záchranného sboru, zda o nich uvažujete. Já se domnívám, že je to důležité především s ohledem na jejich nasazení v rámci rozsáhlého lesního požáru v Hřensku. Během zásahu bylo do pomoci zapojeno přes 6 000 hasičů z celé České republiky. Významnou roli zde sehráli také dobrovolní hasiči.

Hasiči byli pro krizový systém České republiky v posledních letech naprosto klíčoví, přesto se v současné době stále pohybují mírně nad hranicí průměrné mzdy. Myslím si, že to nejmenší, co pro ně v tuto chvíli stát může udělat, je odměna nebo zvýšení mzdy jako poděkování za obětavou práci, kterou pro nás vykonávají. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, paní poslankyně, za dodržení času. Nyní poprosím o reakci pana ministra Víta Rakušana. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo. Vážená paní poslankyně, kolegyně, kolegové, vláda se dohodla, respektive pan ministr Stanjura se mnou, na tom, že zásah v Hřensku bude odměněn, a to pro všechny složky IZS. Netýká se to jenom hasičů, týká se to i policistů, kteří tam vykonávali také vynikající práci. Vláda na to celé vyčlení z rozpočtové rezervy přes 300 milionů korun, přičemž 200 milionů - teď mě, prosím, nechytejte za konkrétní přesnou částku, říkám tady zhruba ten poměr - 200 milionů půjde na veškeré materiální, logistické náklady, které hasiči, ať už profesionální, nebo dobrovolní, do celého zásahu dali, tak jim to bude kompenzováno.

V případě dobrovolných hasičů, a tady jsem měl spoustu dopisů z celé republiky, došlo kromě jiného k poničení jejich techniky a podobně, a i tady budou nutné finanční kompenzace, aby byli schopni dostát svým závazkům na obcích, kde slouží.

Nutno říct, že dobrovolní hasiči tady předvedli fantastickou práci, a pokud srovnáme poměr profesionálních a dobrovolných, samozřejmě profesionální byli v těch nejtěžších terénech a věnovali se koordinaci celého procesu, ale těch dobrovolných tam vlastně bylo početně více, takže i na ně se samozřejmě bude myslet a částka přes 100 milionů korun bude určena přímo na odměny. S metodikou přišel pan generální ředitel Vlček, který počítá čas strávený přímo u zásahu, a znovu říkám, bude se to týkat jak profesionálních, tak dobrovolných hasičů. Tu informaci vlastně tady teď, v téhle podobě říkám poprvé. Oficiálně jsme ji hasičům chtěli oznámit s panem premiérem v pondělí, kdy někteří z nich budou slavnostně vyznamenáni, a zítra, pokud byste měli zájem - kulturní vložka - pro hasiče se koná i za přispění sponzorů speciální koncert jako poděkování za České Švýcarsko, zítra večer na Výstavišti.

Takže to jsou věci, které dokazují, že vláda si uvědomuje bezprecedentnost toho zásahu, a byť rozpočet je velmi, velmi napjatý, tak tady určitě ty peníze, jak už jsem jednou řekl, z rozpočtové rezervy uvolníme. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Zeptám se paní poslankyně, zda chce doplňující dotaz? Nechce, takže jsme se vypořádali s další interpelací.

Nyní bych poprosila paní poslankyni Ivanu Mádlovou, aby přišla přednést svoji interpelaci. Tato interpelace je na ministra práce a sociálních věcí. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji, vážená paní předsedající. Vážení členové vlády, vážený pane ministře, já bych se chtěla zastavit u vyhlášky, kterou připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu, která stanovuje zvláštní pravidla pro vytápění a dodávky teplé vody. Jedná se mi hlavně o domovy sociálních služeb čili sociální zařízení, kde poslední roky působím. Musím říct, že návrhy teplot, které jsou tam uvedené, vyvolávají velké znepokojení u zřizovatelů i u personálu.

Proto bych se chtěla zeptat na některé konkrétní věci. Tato vyhláška stanovuje hranici, pod kterou by teplota v jednotlivých místnostech neměla klesnout. V domovech důchodců, jak píšete - ony jsou to domovy pro seniory podle zákona o sociálních službách, jsou to samozřejmě i domovy se zvláštním režimem nebo ústavy sociální péče - tak konkrétně tyto domovy, tam je stanovena teplota v místnostech 20 stupňů, koupelny 20, klozety 18 a chodby 15 stupňů. Jenom k těm chodbám bych chtěla uvést, že třeba na chodbách tráví klienti poměrně hodně času. Jednak tam rehabilitují, nacvičují chůzi, je to pro ně i určitá taková společenská oblast, společenský prostor, kde vlastně komunikují společně, sedávají na křeslech, na sedačkách, tudíž je to pro ně poměrně důležitý prostor a je potřeba tedy i na tohle brát ohled.

Já mám konkrétní dotazy. Jakou konkrétní pomoc budete garantovat seniorům, když se nebude topit vůbec nebo když se budou muset snížit teploty na tuto hranici a zcela jistě dojde k vysokému riziku podchlazení, protože u těchto seniorů je v podstatě známo, že fyziologicky dochází k vysokému riziku podchlazení? Zda připravíte nějakou metodiku z MPSV, která bude zohledňovat, jak pečovat o klienty, jestliže dojde ke snížení teplot a uspokojování základních fyziologických potřeb? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Nyní má slovo ministr práce a sociálních věcí pan Marian Jurečka. Pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji, vážená paní předsedající. Kolegyně, kolegové, děkuji za dotazy vznesené paní poslankyní v této záležitosti, která se týká samozřejmě dopadu energetické krize i na sektor sociálních služeb a na legislativní kroky, které tady společně připravovali kolegové z Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva průmyslu a obchodu. Chci tady říci docela důležitou věc, abychom tu situaci vnímali jako situaci, kdy máme zajištěné energie pro veřejný sektor.

Od příštího týdne zveřejníme parametry takzvaného státního obchodníka pro to, aby obce, města, kraje, zřizovatelé, právě i sociálních služeb, měli - pokud nemají v tento okamžik nakoupené energie - aby měli jistotu, že energie nakoupí a že je budou mít dodány. Takže na jednu z vašich otázek, co budeme dělat, když nebudeme mít energie, chci jasně říci jednoznačné uklidnění, že budeme mít energie, budeme mít jak elektřinu, tak plyn, tak dodávky tepla.

Tyto kroky dělala vláda v minulých týdnech a měsících, ať už z pohledu naplnění zásobníků plynem, doplnění kapacit v rámci terminálu pro LNG, komunikace s dodavateli, komunikace na evropské úrovni, aby fungoval princip solidarity, aby nebylo nutné omezovat dodávky elektřiny, plynu, tepla ani pro sociální služby, ani pro nemocnice, ani pro školy a další veřejný sektor.

Pokud jde o zmíněnou vyhlášku a její parametry, já to vnímám tak, že to jsou minimální hodnoty. Tak, jak komunikuji s kraji, jak komunikuji s jednotlivými zřizovateli sociálních služeb, oni to vnímají tak, že nemají žádnou ambici, a nebude k tomu ani důvod, aby snižovali tepelný komfort ve svých zařízeních. Takto není ta komunikace, ani ta, kterou s nimi vedeme, postavena. Je to jenom možnost v situaci, kdy například, když tady byly zmíněny chodby, tak oba dva a asi i ostatní, co nás sledují, ví, že součástí třeba toho sociálního zařízení, kde to není ani běžná část, která by sloužila k pohybu osob, případně k jejich části, nějaké aktivity nebo případně nějakého přesunu na rehabilitaci a podobně, takže je to možnost, která dává nějaký řekněme rozumný, možný postup daného ředitele nebo zřizovatele, jak může tady v těchto mantinelech pracovat.

Znovu se vracím k tomu, že samozřejmě poskytovatel má také zákonné povinnosti zajistit dobrou péči o klienta, aby nedocházelo v žádném ohledu ke zhoršení jeho zdravotního stavu z těch příčin, že by například byl snížený tepelný režim nebo tepelný komfort. Takže k tomu nepředpokládám, že by docházelo, a nepředpokládám, že by k tomu mělo docházet z nějaké objektivní příčiny, protože tím, jak nastavíme i toho státního obchodníka, který bude garantovat i cenu, cena zase bude nastavena tak, aby to bylo jak pro města, obce, kraje, ale i ty ostatní zřizovatele, kteří jsou z toho nevládního sektoru, aby byla přijatelná, aby neměli důvod snižovat tepelný komfort svým klientům.

Já k tomu ještě dodám, že samozřejmě - a také to teď velmi podrobně sledujeme i z hlediska stanovení kalkulace, kolik na příští rok máme dát na financování sociálních služeb, kdy právě ta položka energií je poměrně důležitou položkou - toto budeme uzavírat zhruba během čtrnácti dnů. Takže věřím tomu, že tato série opatření nebude dávat vůbec žádný důvod ani obavu, že by někde byl klient, který bude v nějakém tepelném diskomfortu.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane ministře, za dodržení času. Zeptám se paní poslankyně, zda chce dát doplňující dotaz? Ano, chce. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji. Já bych s vámi ráda sdílela tyto radosti a doufám, že opravdu nedojde na pesimistickou variantu. Nicméně situace na energetickém trhu je vážná a myslím si, že je určitě namístě mít připravenou i pesimistickou variantu. To znamená, že třeba v lednu, v následujícím roce, budou problémy se zajištěním zdrojů na vytápění. V tom případě by bylo opravdu žádoucí, aby MPSV připravilo nějakou metodiku, která vlastně provede zřizovatele a personál tím, jakým způsobem zajistit základní fyziologické potřeby, protože ti senioři opravdu jsou velmi křehcí a hypotermie neboli podchlazení je opravdu jeden z častých geriatrických syndromů, se kterým se můžete v těchto domovech setkat. Oni často ten chlad necítí. Takže se ptám, jestli v situaci, kdy zjistíte nebo budete vědět, že není dostatek energií, jestli budete mít i pesimistickou variantu, to znamená, že máte nějaký záložní plán, jak těmto zařízením pomoci. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času a požádám pana ministra práce a sociálních věci o reakci na doplňující dotaz. Pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Tak samozřejmě, pokud by nastala úplně neočekávatelná událost, kterou si teď já popravdě neumím představit, i ve variantě, že by se zavřel kompletně, zastavil přívod plynu z Ruska do Evropy, tak ani v této variantě nepředpokládáme, že by mělo docházet k nějakému snižování tepelného komfortu pro nemocnice, sociální služby, školy a tak dále. My jsme opravdu v intenzivní komunikaci i s těmi největšími výrobci energií včetně tepla, které na rovinu, velká část těchto zařízení je napojena na centrální zásobování teplem, takže jsme udělali kroky k tomu, aby tyto teplárny mohly využívat i jiná paliva než například jenom zemní plyn nebo biomasu, aby se mohly třeba vrátit k využívání uhlí a tak dále. Nemáme zatím nikde signalizováno, že by někdo mohl mít nějaký problém. Pokud by ten problém nastal, tak na něj samozřejmě budeme reagovat ve spolupráci s kraji, ve spolupráci s ostatními zřizovateli ve prospěch těch klientů.

Ale znovu říkám, nemám rád to, když tady chodí politici - a poslední příklad byl z Německa, kdy politik AfD si nevypnul mikrofon, myslím, že to bylo včera nebo předevčírem, a říkal na ten mikrofon nevědomky, už se to dostává do éteru, že si přeje, aby byla tuhá zima, protože to bude voda na mlýn jeho AfD v Německu - takže prosím pěkně, nezlehčuji tu situaci, beru ji vážně, jsme připraveni realizovat potom kroky, které by vedly k tomu, abychom se zase dokázali o klienty dobře postarat. Ale nevytvářejme dojem, že situace je kritická, a máme dneska strašit lidi tím, že v sociálních službách nebo dalších zařízeních veřejného sektoru bude nějaký problém z hlediska dodávek tepla. Není k tomu vůbec žádný důvod ani teď, ani v situaci, která není úplně jednoduchá, ale udělali jsme všechny kroky jako vláda k tomu, aby tito lidé byli opravdu dobře a kvalitně zajištěni.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane ministře, za dodržení času a za odpověď.

Přistupujeme k další interpelaci a to je interpelace číslo 23. Poprosím paní poslankyni Lenku Knechtovou, aby přišla k řečnickému pultu a přednesla svoji interpelaci na pana ministra školství.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, vážený pane ministře, dle vašeho vyjádření z tiskové konference by školy měly dostat podporu od státu na úhradu energií. Peníze by měl získat jejich zřizovatel. O jaké podobě pomoci uvažujete, jakou formu by měla mít? Dále jste zmínil, že podporu by měly získat základní, střední a také vysoké školy. Chci vás upozornit, že zejména mateřské školy jsou zřízeny i v těch nejmenších obcích, a ty mají velmi malé rozpočty, a proto je potřeba myslet i na naše mateřinky. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času a přednesení interpelace. Nyní požádám o slovo pana ministra školství, mládeže a tělovýchovy, pana Vladimíra Balaše. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Vladimír Balaš: Děkuji, paní předsedající. Paní poslankyně, dámy a pánové, jestli jsem při tiskové konferenci nezmínil mateřské školy, tak to neznamená, že bychom na ně nemysleli. Skutečně je to tak, že patří do jednoho vzdělávacího systému, a pochopitelně že náklady na energie a činnost škol a školských zařízení jsou součástí takzvaných provozních nákladů, které standardně hradí školám zřizovatelé, a v rámci rozpočtového určení daní dostávají prostředky. Předpokládáme, že částka pro rok 2023 bude navýšena, to je jedno z těch opatření, která budou nezbytná, ale asi se nedá spoléhat pouze na to - do jisté míry odpověděl tady tak trošku pan ministr Jurečka. Stát bude muset přijmout a chystá řadu systémových opatření tak, aby zabezpečil dost energií pro všechny veřejné instituce, pro všechny ty, kteří poskytují nějaké veřejné služby tohoto rázu, včetně mateřských škol, základních škol, středních škol. Těch opatření bude asi celá sada, záleží trošku na konkrétních... jak to bude konkrétně vypadat, záleží také na dohodě, na které se pracuje teď o víkendu v rámci připravované Evropské rady, která se týká energetiky. Předpokládám, že jednání vlády na to téma proběhne v krátké době, a v krátké době se i ten návrh případně na legislativní změny, které by měly zabezpečit tyhlety otázky, dostane do Poslanecké sněmovny a do Parlamentu obecně.

Takže odpovím, že na to myslíme, je to samozřejmě důležité. Chápu, že stejně jako pro seniory, tak také pro děti musíme vytvořit podmínky, ale netýká se to zdaleka, to systémové opatření, pouze dětí a seniorů, mělo by se to týkat každého z nás, každé rodiny, a nejenom tedy domácností, ale také podnikatelů a samozřejmě i velkých výrobců. A to je něco, co není jenom v gesci Ministerstva školství, jakkoli Ministerstvo školství na to nepochybně myslí. Nedávno jsem dostal zrovna výzvu od Svazu místních samospráv, s otázkou, jakým způsobem budeme postupovat. A kromě toho, že chystáme systémová opatření, jedním z prvních kroků také bude, a to už připravujeme, zjištění, v jaké situaci které to zařízení bude, jaký zřizovatel, jaké má problémy, protože nákupy energií v jednotlivých krajích jsou různé v jednotlivých zařízeních - někde to kupují centrálně, třeba v Ústeckém kraji, jinde to kupují zřizovatelé sami, mají různé fixace a kupují jinak. Takže si uděláme dokonce i nějaký přehled o tom, kde bude jaká situace, a pak to budeme schopni řešit i individuálně. Takže určitě myslíme na mateřské školky, na ně nemůžeme zapomenout. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane ministře, za dodržení času. Zeptám se paní poslankyně, zda chce dát doplňující otázku? Ano, chce, takže poprosím. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Pane ministře, já moc děkuji. Já bych vás chtěla jenom upozornit, že i starostové obcí na té situaci velmi pracují, i v rámci mateřských a základních škol, které jsou třeba jednotřídní, tak opravdu si řeknu rozpočtově vypomáhají. Takže chci vás opravdu ubezpečit, že v rámci terénu šetříme opravdu, kde můžeme, a držíme vám palce, aby se i vám dařilo.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji v tuto chvíli paní poslankyni a poprosím pana ministra školství o odpověď.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Vladimír Balaš: Já jenom chci poděkovat, moc jim za to děkuji a věřím, že společně to zvládneme. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji oběma za dodržení času. Přicházíme k další interpelaci, která je také na pana ministra školství, a v tu chvíli poprosím, aby přišel k řečnickému pultu pan poslanec Martin Hájek. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Hájek: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, vážený pane ministře, podle informací z doby před několika měsíci očekávala Česká republika příchod zhruba 130 000 dětí ukrajinských uprchlíků, což by znamenalo skoro celý jeden populační ročník. Podle vašich vyjádření z minulého týdne to vypadá, že nakonec bude dětí zhruba polovina z tohoto odhadovaného počtu. Chci se vás proto zeptat, zda je naše školství připraveno tyto žáky pojmout a jestli už jste na ministerstvu zaznamenali nějaký problém. Z informací některých médií vyplývá, že v některých regionech, hlavně v Praze a středních Čechách, se musely otevřít třídy, které jsou složeny výhradně z ukrajinských uprchlíků, a může to tak vytvořit problém s jejich integrací. Jak na tyto situace pohlíží Ministerstvo školství a co dělá pro to, aby byly děti z Ukrajiny integrovány úspěšně? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za přednesení interpelace a dodržení času a poprosím pana ministra školství. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Vladimír Balaš: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane poslanče, dámy a pánové, vy si mě asi dneska chcete užít, jsou to moje první interpelace. Ale já děkuji, že se ptáte, protože diskuse a vyjasnění si těch otázek je důležité.

Ministerstvo školství pravidelně sleduje, kolik dětí se registruje, mělo nějaké předpoklady, skutečně, někdy koncem minulého školního roku to vypadalo až na těch 130 000, ale ten počet se neustále mění, některé rodiny odcházejí, jiné přicházejí. V současné době, pokud jde o tabulky, a máme dokonce i podle registrace k 30. 6. podle jednotlivých ORP, podle krajů, kolik dětí v které škole nebo v které ORP je. Někde ten problém je větší, někde horší. Jenom pokud jde o čísla, celkem na mateřských školkách je zatím registrováno asi 10 185 ukrajinských dětí, ale některé už přestaly ty školky navštěvovat, takže k nějakému datu, k 6. 9. - my budeme mít pevná data 15. 9. - to bylo 9 038. Pokud jde o základní školy, s těmi, kteří byli přijati a kteří skutečně nastoupili a neodešli, na základních školách je to 42 614 žáků, na středních školách je to 4 037, na konzervatořích 105 a na VOŠkách 140, celkem je to 55 898.

Nás trošku zarazil ten problém u středních škol. Zdá se nám, že studentů na středních školách by mělo být víc, a to, kolik jich tam je, je tak zhruba 25 až 30 % oproti předpokladům. Tak jsme se snažili zjistit, čím to je. Problém je v tom, jak jsme zjistili, a shodují se jak data, tak research, tak náš nezávislý průzkum, že za prvé tedy nejde o povinné vzdělávání, za druhé děti, které mají šestnáct, sedmnáct let, chodí do ukrajinských škol on-line a jejich systém je trošku jiný, je to jedenáctiletka s tím, že pak složí maturitu nebo závěrečnou zkoušku, hlásí se na univerzitu, a jim se nevyplatí, aby nastupovali do našich středních škol a ještě si protáhli o dva roky studium, protože se nejdřív musí naučit česky a pak ještě ten systém je trochu jiný.

Jiná situace je u ukrajinských dětí a rodin, které tady měly zázemí a jejichž děti se do toho našeho systému zapojily, jiná u těch, které tady ty vazby neměly. U nich také není úplně jasné, jestli se chtějí, nebo nechtějí vracet, takže opravdu ta situace je velmi pestrá. My se snažíme zjistit další informace. Já jsem říkal, že jeden problém je v tom, že fungují Ukrajinci na jiných sociálních sítích, než my jsme zvyklí, je to hlavně Telegram, TikTok, takže jsme zaměřili ty kontakty i na tyhlety sítě, a nejenom že zjišťujeme, že k některým rodičům se nedostaly informace, jak mají, ale zjišťujeme i nějaké názory na to, proč nechtějí třeba teenageři nastupovat na těch školách, ale to je typicky jejich odezva. Takže jim se to nevyplatí a nemusí u nás chodit do školy na rozdíl od dětí, které jsou na základních školách.

Ale každopádně vy jste zmínil ty homogenní třídy. To je problém jenom někde, většina těch ORP škol má, řekněme, jedno až pět ukrajinských dětí, ale někde jich je skutečně třicet. A pokud jde o integraci, tak je to samozřejmě složité. My tedy v těch datech máme také a snažíme se oslovovat i ukrajinské pedagogy, kteří tady jsou, anebo asistenty... ale co jsem to chtěl říct, ano... ty homogenní třídy někdy budou asi nezbytné a ta jejich integrace bude muset probíhat nikoliv prostřednictvím základního vzdělání on-line, ale prostřednictvím mimoškolních aktivit, protože chápeme, že vzdělávání je mnohem širší koncept, není to jenom získávání informací, ale také sociálních dovedností.

Takže v tomhle ohledu určitě budeme pokračovat a uvidíme. Ustálí se ten počet zhruba někdy v polovině září, problémů je celá řada. Největší problém je asi čeština v některých případech, ale u menších dětí je to menší problém, tam to spontánně zvládnou, u dalších to bude asi větší, a v mimořádných situacích bude třeba, aby se nejdřív naučily česky a pak začaly chodit do školy znovu. Ale řešíme neustále jednotlivé otázky a snažíme se komunikovat jak přímo, tak prostřednictvím (Předsedající: Pane ministře, čas.) ukrajinské ambasády. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Zeptám se pana poslance - nechce dát doplňující dotaz, děkuji. Takže to byla další interpelace.

A nyní se dostáváme k interpelaci číslo 24... 25, kterou přednese paní poslankyně Jarmila Levko, a je na pana ministra vnitra. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jarmila Levko: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, já mám interpelaci, jak už tady zaznělo, na ministra vnitra pana Víta Rakušana a týká se problematiky digitalizace, komunikace s veřejnou správou, tedy mám na mysli to zřizování datových schránek.

Úplně na začátku bych chtěla říct, že mám samozřejmě velkou radost, že digitalizace postupuje kupředu, to je jistě velký počin, ale zároveň si myslím, že to, jak bude úspěšná a splní svůj cíl, je do značné míry závislé na tom, jak se nám podaří tyto kroky vysvětlit veřejnosti, všem lidem, kterých se to týká. A já si dokonce myslím, že to nebude úplně lehký úkol, když si vezmeme, že jsou to lidé napříč různými věkovými kategoriemi, a také někteří z nich třeba mají skoro žádné nebo velmi malé zkušenosti s informačními technologiemi. A tak bych se chtěla zeptat pana ministra vnitra, zda na toto Ministerstvo vnitra pamatuje, jestli má připravenou nějakou masivnější informační kampaň, případně kdy se spustí a jak bude vypadat. To je první otázka.

A druhá otázka ještě, zda bude kromě případné informační kampaně nějaká další podpora - tady mám na mysli podporu pro odpovědi na dotazy či případně další pomoc se zřízením a užíváním datové schránky. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, paní poslankyně, za přednesení interpelace a dodržení času. Nyní bych poprosila pana ministra Víta Rakušana. Máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo. Vážená paní poslankyně, kolegyně, kolegové, tohle téma je zásadní, je to pravda a úplně jednoduché to nebude. Informační kampaň už částečně běží, spolupracujeme s Českou poštou, Českou bankovní asociací, dalšími stakeholdery, vytvořili jsme komunikační plán se všemi dotčenými subjekty. Jedná se o OSVČ, nepodnikající právnické subjekty, fyzické osoby, které mají elektronickou identitu, a těch všech se týká zřízení datové schránky. To jenom na začátek pro souhrn, koho všeho se daná záležitost bude týkat.

Na jaře 2022 jsme zahájili úzkou komunikaci s Asociací živnostníků, se zájmovými profesními sdruženími, která především informujeme o tom, že tato nová povinnost tady bude pro ně existovat. Nabízíme podporu při informování, při edukaci, případně i nějaké další kurzy, ať už on-linové, nebo fyzické.

Máme agenturu, profesionální agenturu, která připravila kompletní strategii, kreativu, mediální plán kampaně. Nejintenzivnější část se spustí na začátku listopadu a poběží až do března 2023, to je to rozhodné období, kdy se právě řada subjektů bude muset do toho systému přihlásit, a ve spolupráci s Českou poštou a Českou televizí byl připraven i videospot k datovým schránkám a ten už byl 6. 9. nasazen do vysílání. S Českou televizí má Ministerstvo vnitra podepsané memorandum o spolupráci, na informativní kampaň bude podepsáno i memorandum s Českým rozhlasem. V plánu jsou konference, semináře.

Samozřejmě si uvědomujeme i komunikační rizika, která tady vyplývají, je připravena i část v rámci té strategické kampaně, takzvané krizové komunikace, kdyby všechna tato opatření neměla dostatečný efekt. A samozřejmě je potřeba si uvědomit, že mnoho občanů s tímto prvkem digitalizace zatím nemělo osobní zkušenost.

Počítá se také ze zapojením dalších úřadů a samospráv, které budeme žádat i o pomoc v rámci celé kampaně. Oni jsou součástí té strategie a samozřejmě my naopak jsme zase ochotni třeba jednotlivým zaměstnavatelským komorám poskytovat také blízkou součinnost.

Existuje přesný plán - my jsme zdědili zákonný předpis, který dává povinnost od 1. 1., respektive 1. 3., si skutečně ty datové schránky zřídit. Úplně jednoduché to nebude, ale myslím si, že nakonec občané i živnostníci finálně ocení, až se zbaví prvotního strachu, že je to velmi užitečná záležitost, protože kdo z nás datové schránky používá, ví, že ten život, pokud jim člověk jenom trochu porozumí, mohou výrazně zjednodušit.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za odpověď a dodržení času. Zeptám se paní poslankyně, zda chce dát doplňující dotaz? Nechce, takže vypořádali jsme se s interpelací číslo 25.

Nyní jsme u další interpelace a já poprosím, aby přišel k řečnickému pultu pan poslanec Jan Berki a přednesl interpelaci na pana ministra školství. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Berki: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já to možná trošku odlehčím, vypadá to, že největší hvězdou dnešního odpoledne je pan profesor Balaš. Ale já jsem vlastně velmi rád, že se tolik pozornosti věnuje právě naší vzdělávací soustavě. Můj dotaz na pana ministra zůstane v ranku právě energetické krize. Sám jste, pane ministře, před relativně nedávnem zmínil, že víte o tom, že vysoké školy zvažují opatření, která se dotknou výuky, a to ať už se týká třeba úpravy semestrů, nebo využití on-line výuky. Zajímá mě právě váš postoj nebo případně kroky, které v této souvislosti chystáte, a to ještě především v souvislosti se zajištěním výuky ve specifických předmětech, kde je třeba pohybová aktivita nebo laboratorní činnosti. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za přednesení interpelace a dodržení času. Nyní má slovo pan ministr školství, mládeže a tělovýchovy, pan Vladimír Balaš. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Vladimír Balaš: Děkuji, paní předsedající. Pane poslanče, dámy a pánové, já se za hvězdu nepovažuji, ale jsem vysokoškolský pedagog, takže vím, co to je učit on-line nebo hybridně, a covid ukázal, že zatímco v prvním pololetí, kdy to ještě dojíždělo z běžné výuky, ty výsledky byly docela dobré, pak se opravdu zhoršovalo každým dalším měsícem, i výkony, i pozornost studentů. Takže učit jinak než on site, tedy prezenčně, si myslím, že by nebylo úplně dobré.

To řešení samozřejmě je za prvé v tom, že zabezpečíme i vysokým školám dostupné energie a poskytneme jim k tomu prostředky, a to je úkol, který není jenom na Ministerstvu školství, jakkoliv to diskutujeme. Já budu mít zítra schůzku s předsedou rady rektorů s panem profesorem Barešem a s paní rektorkou Karlovy univerzity, takže to budeme řešit.

Vím, že vysoké školy se zabývají myšlenkou ne na to, že by učily on-line úplně, ale že by mohly třeba posunout semestr - tento už neposunou - do teplejších měsíců. Ne všude jako v České republice začíná semestr v říjnu, končí někdy koncem února a začíná v březnu a končí v květnu, ale jsou země, kde se začíná koncem srpna. To si myslím, že by nepochybně mohlo vést k poměrně značným úsporám energie i na vysokých školách, kdyby o tom ty školy uvažovaly, a ony o tom uvažují, samozřejmě. Ale v krajním případě chápu, že se zabývají on-line výukou - ta zkušeností tady je a myslím si, že k tomu mají i připraveny pomůcky, mají k tomu připraveny i přednášky, vědí, jakým způsobem se studenty pracovat on-line, ale pořád si myslím, že to není úplně standardní věc.

Jinak legislativa pochopitelně v případě nějakých mimořádných situací, které jsou dány krizovými opatřeními, třeba při nouzovém stavu, takovou možnost umožňuje. Jinak vše, pokud jde o tu on-line výuku, se řídí metodikou Národního akreditačního úřadu, která ale předpokládá prezenční výuku, pokud možno.

Pokud jde o informace, které v tomto ohledu máme - my komunikujeme s vysokými školami neustále přes mou náměstkyni, paní profesorku Wildovou, která má na starosti sekci vysokého školství, vědy a výzkumu - tak je vnímána on-line výuka jako nepříliš dobrá, možná i stresující, psychicky zatěžující studenty a demotivující. Takže pokud budeme jenom trochu moci, tak bychom se snažili tomu vyhnout. Není to jenom otázka studentů, ale také učitelů, protože ti, když učí z domova, i na ně jsou kladeny vyšší nároky na kvalitu připojení, to ne vždycky funguje úplně skvěle, jsou to extra náklady, je to něco, co nebudeme chtít. Jinak jsou pochopitelně i data o tom, jestli byli nebo nebyli studenti spokojeni v minulém období, takže zkušeností je opravdu dost. Kupodivu dost studentů spokojeno bylo, asi 81 %, a 66 % má vyloženě pozitivní hodnocení on-line výuky. Já si to umím představit spíš jako hybridní možnost v případě, že někdo je nemocen, tak se připojí do třídy on-line. Ale nejde jenom o fyzické zdraví, ale také o psychické, myslím si, že studenti se také mají vídat ve školách.

Takže pokud to bude jenom trochu možné, budeme preferovat jiné způsoby, a jedním z těch způsobů je posunutí výuky semestrů a uspoření energií, když se přesune výuka do teplejších měsíců, a dalším systémovým krokem je samozřejmě nějaký centrální dodavatel na úrovni vlády a nějaké další opatření, které zajistí energii za rozumné ceny, ale to je otázka, která se bude řešit v nejbližších dnech. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane ministře. Zeptám se v tuto chvíli, zda je zájem o doplňující otázku? Vidím, že ano, takže poprosím pana poslance.

 

Poslanec Jan Berki: Já se jenom ujistím, že v podstatě v tuto chvíli je úvaha i na dlouhodobější úpravu těch semestrů, nikoliv třeba jenom jednorázová v tomto roce?

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Pane ministře?

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Vladimír Balaš: Já si myslím, že ano, protože to je racionální úvaha. A já myslím, že budeme mít problémy s energiemi nejenom v této zimě, ale možná i v těch nadcházejících. Obecně si myslím, že bychom měli přispívat možná i k ochraně klimatu tím, že nemusíme protopit svět. Ale je pravda, že jiný problém může být v kamenných univerzitách, které mají staré budovy, které jsou nezateplené, jiný v těch nových. Takže možná nějaké rekonstrukce a investice do infrastruktury vysokoškolské by byly na místě. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane ministře. Takže přistupujeme k další interpelaci a poprosila bych, aby přišel k řečnickému pultu pan poslanec Richard Brabec, který přednese interpelaci na ministryni životního prostředí. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuju za slovo. Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, tentokrát z jiného soudku, paní ministryně, a z názvu mé interpelace je myslím dostatečně jasné, na co se budu chtít zeptat.

Katastrofický požár v Národním parku České Švýcarsko přilákal pozornost také mimo jiné k tématu, které možná pro širší veřejnost nebylo tak známé, a to je vlastně vůbec logistika nebo přístup k Pravčické bráně. Ještě za mého fungování na rezortu jsem zadal studii, která měla zhodnotit alternativní možnosti přístupu k této úžasné přírodní památce tak, aby byla možnost zvážit, zda je skutečně jediná varianta přístup přes soukromý pozemek. Ta studie podle mých informací, které mám i z regionu a které se mimo jiné objevily i v médiích, by měla být už na světě, dokonce snad byla odprezentovaná starostům nebo regionu obecně ještě před touto katastrofou. A tak jsem se chtěl zeptat, jestli skutečně je k dispozici, protože objednavatelem byl národní park a popřípadě Ministerstvo životního prostředí, a co z ní vlastně vyplývá, jestli je tedy alternativní možnost a jak v této věci bude Ministerstvo životního prostředí dále postupovat. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za přednesení interpelace a za dodržení času a v tuto chvíli poprosím o slovo paní ministryni životního prostředí, paní Annu Hubáčkovou. Paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně životního prostředí ČR Anna Hubáčková Děkuji za slovo. Úvodem bych chtěla poděkovat všem, co pomáhali hasit, co pomáhali zvládnout tuto velkou krizovou situaci, tento největší lesní požár, především Ministerstvu vnitra, jeho složkám, hasičům, policajtům. Máme těch, kteří umí zvládat krizové situace, hodně, patří k nim i Ministerstvo obrany, které nám pomáhalo, patří k nim i Ministerstvo zemědělství a samozřejmě spousta dalších subjektů.

Já jsem se do té doby nějak nedostala k informaci, že přístup na Pravčickou bránu je přes soukromý pozemek. Pak se to začalo objevovat v médiích a já jsem v době požáru nevěděla o zadání ani o ukončení projektu, který směřoval k zhodnocení přístupových alternativních cest na Pravčickou bránu. Pak jsem byla ubezpečena, že existuje, a začátkem srpna mně ji sami projektanti představili. Je to studie, která samozřejmě vznikla v době před požárem, reagovala na stav, jaký byl, navrhla alternativní přístupovou cestu. Zda by byla teď po tom požáru využitelná, nevím, protože část těch cest byla vedena dokonce po žebřících, po skalním útesu. My ještě doposud nemáme zpřístupněný celý národní park, abychom si byli jistí - a teď je uzavřený právě nejblíž kolem Pravčické brány - abychom si byli jistí, zda to je vůbec technicky a bezpečnostně možné. To je první věc. Druhá, zda bychom vůbec do takové poměrně technicky jednak náročné, ale i málo bezpečné verze šli. Znamenalo by to vybudovat nejdřív nějakou alternativní cestu, pak tedy budovat ten chodník - celkově v době, skoro bych řekla, před největším zdražením 40 milionů korun, myslím si, že teď už by cena této cesty byla ještě větší. Ale současně říkám, i tato alternativní cesta skončí, pokud se chce někdo dostat k Pravčické bráně na soukromém pozemku, takže téměř neřešitelné. A z hlediska přístupu k Pravčické bráně nyní nemáme ještě prověřeny a staticky vyhodnoceny ty přístupové cesty. Už v tomto projektu se ukázalo, že jedna z přístupových cest vede úsekem, který je havarijní, už vlastně před požárem málo stabilní, a i tak by nám nezbývalo než tento úsek cesty opravovat, natož teď po požáru, a tam jsme se ještě do toho nedostali.

Takže bude pro nás velkou výzvou, jak opravovat přístupové cesty stávající, zda u toho ještě přemýšlet - a jak vážně - o zadání nějakého dalšího pokračování, se ještě debata nevedla. Pokud starostové byli seznámeni, nebyla jsem to já, kdo seznamoval, tak jejich názor zrovna na tuto projektovou dokumentaci neznám. Ale myslím si, že nás čeká ještě vyhodnocení celého zásahu a přístupových cest, bezpečnosti, někdy až koncem září a do té doby obě přístupové cesty budou uzavřeny pro veřejnost. Pak teprve zahájí bezpečnostní posuzování a prověrky stability určitých úseků, které byly vyhodnoceny špatně před požárem, natož po požáru.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, paní ministryně, za odpověď. Zeptám se, zda je zájem o doplňující otázku? Není.

Takže v tuto chvíli přejdeme k další interpelaci a já poprosím, aby přišel k řečnickému pultu pan poslanec Petr Letocha, a řeknu, že má interpelaci na pana ministra vnitra. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Letocha: Děkuji vám, paní předsedající. Vážený pane ministře, do roku 2027 nás v podstatě každý rok čekají nějaké volby. Letos jsou to volby komunální, v lednu nás čekají volby prezidentské, v roce 2024 jsou to volby do Senátu a tak dále. Práci na volební legislativě tak vidím jako velmi důležitou a zajímalo by mě, jaké změny chystá Ministerstvo vnitra v oblasti voleb. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za přednesení interpelace a dodržení času. V tuto chvíli požádám, aby přišel k řečnickému pultu pan ministr vnitra. Máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju, paní místopředsedkyně, za slovo. Já jsem rád, že tady pan poslanec Letocha uvedl na pravou míru, že i příští rok se budou konat volby, protože já po tom, jak tady minule vehementně vystupoval pan předseda Okamura a tvrdil nám, že příští rok konečně bude rokem, kdy nebudou žádné volby, tak já jsem mu na malý okamžik uvěřil a trochu zapomněl, že volíme prezidenta, hlavu státu. Takže i příští rok volby budou a je dobře si to uvědomit, protože v České republice se skutečně volí v podstatě stále a každý rok máme nějaký typ voleb.

Jenom chci předeslat, že to, co tady teď budu říkat, není to, co se stane. O tom rozhodne Poslanecká sněmovna, o tom rozhodne Parlament. Tohle je jenom návrh, na kterém jsme se v pracovní skupině shodli v rámci Ministerstva vnitra v zákonu o správě voleb, který se má stát nějakým nosičem reformy nejrůznějších procesů. Určitě bude velká diskuse o tom, ale my s tím jako Ministerstvo vnitra přijdeme. Říkám, přijdeme s tím a bude tady diskuse, to je legitimní postup - návrh na jednodenní volby. V České republice volíme stále dva dny. My si myslíme, že bychom tady mohli přistoupit k obvyklé praxi, zamezit tak nejrůznějším potenciálním nebezpečím, která jsou s dvoudenními volbami spojena. Ten návrh bude každopádně představen, ale nejdřív ještě předtím bude projednán i vládou.

Co se určitě stane nezávisle na tom, jestli budou, nebo nebudou jednodenní volby, je vytvoření informačního systému voleb, což je věc, která by mohla být velmi příjemná při vydávání voličských průkazů. Pokud chce někdo voličský průkaz, tak ho chce většinou proto, že se nachází někde mimo teritorium svého města, své obce, ale ten voličský průkaz si mohl vyzvednout jenom právě ve svém městě, na svém úřadě a podobně. Pokud bude tento elektronický systém uveden, tak výdej voličských průkazů nebude podléhat místní příslušnosti. To znamená, že pokud budete delší čas v jiném městě, v tom jiném městě si budete moci voličský průkaz vyzvednout a v klidu tam odvolit. Nebudete se muset vypravovat na nějaký úřad do svého domovského města, což mnohokrát postrádalo logiku, protože ten člověk si ho vyzvedával, aby právě mohl být někde mimo.

Informační systém správy voleb pomůže i nám politikům, protože už nebudeme muset stát fronty na úřadech při podávání kandidátních listin, bude umožněno elektronické podávání kandidátních listin a bude možná i on-line delegace do okrskových volebních komisí, stejně tak elektronický sběr podpisů na peticích na podporu kandidatury. To je návrh, který by samozřejmě mnohé zjednodušil.

Chceme - zase uvidíme, jak rozhodne Parlament i vláda - rozšířit hlasování ze zahraničí také na volby do Evropského parlamentu. Pro senátní volby a volbu prezidenta republiky chceme zavést jeden hlasovací lístek, na kterém budou uvedeni všichni kandidáti. A návrh přináší opatření na podporu práva zdravotně postižených osob s různými typy znevýhodnění hlasovat ve volbách, například informování sluchově postižených voličů ve znakovém jazyce a podobně.

Zároveň samozřejmě pracujeme i na některých reliktech, které jsme zdědili - větší stálost územního vymezení senátních obvodů, kde víme, že docházelo k častým změnám. Někdy se stávalo, že v určitých regionech lidé volili častěji než jinde, někde naopak nevolili dlouhou dobu, takže by mohlo být i zpochybňováno jejich ústavní právo volit do horní komory Parlamentu. Stejně tak chceme pevný termín konání voleb do zastupitelstev územních samosprávných celků v souběhu s volbami do Senátu. Všichni teď cítíme a vidíme, že ty volby se jakoby stále přibližují k letním měsícům. Letos do komunálních voleb už volíme v září, volívalo se ještě někdy před osmi lety, teď tipuji, v polovině října. Takže tady chceme zafixovat logicky pevný termín, což i politickým stranám umožní nějaký větší časový prostor po letních měsících i na volební kampaně.

Jenom chci říci, že zákon o správě voleb ani novely volebních zákonů nezasahují do samotných volebních systémů. Není to volební revoluce, je to volební evoluce, je to modernizace systému voleb v České republice, nikoliv změna systému voleb. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za odpověď. Zeptám se, zda je zájem o doplňující otázku? Vidím, že není, takže jsme se vypořádali s další interpelací.

A nyní bych poprosila, aby nám přišla přednést interpelaci paní poslankyně Margita Balaštíková, a je na pana ministra zemědělství.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, dámy a pánové. Já jsem tady už poněkolikáté, tak nebudu pořád zdravit. Pane ministře, v měsíci srpnu došlo k ukončení pracovního poměru s ředitelem SZIFu, panem Martinem Šebestyánem. Ráda bych se vás dotázala, zda je vám známo, že výše zmíněný ředitel byl ředitelem již za vašeho ministra, pana Jurečky. Bývalý ministr zemědělství Jurečka vždy vyzdvihoval práci SZIFu i práci pana ředitele Šebestyána a dotazuji se vás, co stojí za vaším rozhodnutím propustit v době předsednictví Evropské unie kvalifikovaného pracovníka, k jehož výkonu funkce nebyly ze strany ministrů i odborné veřejnosti připomínky.

Současně bych chtěla znát odpověď, zda si uvědomujete skutečnost, že SZIF je ve velmi složitém období, protože se začne naplňovat Green Deal a Česká republika stále nemá hotové strategické plány k naplňování Green Dealu. SZIF čeká nastavení, monitorování a vyhodnocování kroků k naplňování cílů EU. Je nutné provést implementace nových systémů pro žádosti několika desítek podpor, což také znamená ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vytvořit několik desítek nových nařízení vlády a přenastavit pravidla pro jednotlivé podpory a žádosti k nim. Také to znamená vytvořit několik desítek nových tiskopisů k žádostem. Je možno to zvládnout v termínech, kdy vám chybí čas na všechny tyto výše zmíněné eventuality bez problému, kdy se ještě zbavíte ředitele, který zná celou problematiku? Přitom zemědělci již na jaro potřebovali mít hotové strategické plány, jak je tomu v jiných zemích, aby si mohli naplánovat osevní postupy, a živočišná výroba také potřebuje znát řadu dat ze strategických plánů pro svoji činnost.

Nejsem si jistá, zda si plně uvědomujete, co se tímto krokem dalo do pohybu. Moje další otázky jsou: Je možno všechno zvládnout v termínech tak, aby nedošlo k pozastavení nebo opoždění výplaty podpor? A je již vypsáno výběrové řízení na obsazení místa generálního ředitele SZIFu? A jsou již přihlášeni případní uchazeči a v jaké době předpokládáte, že bude jmenován nový generální ředitel Státního zemědělského a intervenčního fondu? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já děkuji. Pan ministr zemědělství není přítomen, takže interpelace bude vypořádána písemně.

Než přejdu k další interpelaci, tak si dovolím přečíst omluvy, které jsem obdržela. Bělobrádek Pavel od 10.30 do 13 hodin z pracovních důvodů, Oldřich Černý od 15.10 - pracovní důvody a Tesařík Antonín od 16 do 18 - pracovní důvody.

A nyní bychom přešli k další interpelaci a poprosila bych, aby přišel k řečnickému pultu pan poslanec Vladimír Zlínský, který má interpelaci na ministryni obrany. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, mohla byste nám prosím objasnit, jakým způsobem chce Ministerstvo obrany zajistit dostatečný počet patřičně vycvičených občanů, schopných a ochotných zajistit obranu naší vlasti v případě, že dojde k rozpadu NATO - i se Sovětským svazem jsme měli být na věčné časy - nebo budeme ohrožováni jiným státem NATO jako v případě sporu mezi Řeckem a Tureckem a hrozícím konfliktem mezi těmito zeměmi? Jak nás učí historie, mají se takové velké vojenské aliance tendence rozpadat z důvodu existence jiných bezpečnostních zájmů jednotlivých zemí, hlavně v době chaotických krizí.

Jaká opatření navrhujete a realizujete, aby byla zajištěna zmíněná příprava, zejména mladé generace, která je schopna maximálně hrát strategické počítačové hry? I když nic proti nim, mohly by se taky hodit. Vzhledem k tomu, že všeobecný vojenský výcvik prodělali občané, jejichž věk již přesahuje čtyřicet a více let, je těžko představitelná možnost, že příští válka na našem území, která se zde může odehrávat, bude válkou starých mužů, kteří budou bojovat za své zhýčkané potomky.

Jakým způsobem a jakými reálnými opatřeními chcete zajistit výchovu k vlastenectví, zlepšit fyzickou připravenost, psychickou odolnost a brannou připravenost mladé generace v co nejkratším období tak, abychom mohli flexibilně a rychle reagovat na možné chaotické výzvy u nás, v našem blízkém okolí i ve světě? Děkuji za odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane poslanče, děkuji za přednesení a dodržení času. Paní ministryně obrany Jana Černochová je omluvena, interpelace bude vyřízena písemně. Nyní požádám, aby přišel k řečnickému pultu pan poslanec Jan Síla, který má interpelaci na ministra zdravotnictví. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, já bych jenom chtěl ministra Válka interpelovat ohledně nového rozpočtu pro zdravotnictví. V souvislosti s očkováním proti covidu totiž bylo uvedeno, že výdaje kapitoly Ministerstvo zdravotnictví číslo 335 se navyšují o 3,2 miliardy korun. Navíc je vyhlášený dotační program 335 milionů korun jako refundace nákladů na monoklonální protilátky nestátním zdravotnickým zařízením, které by nebyly využity, a to znamená exspirovaly a byly vyhozeny. Z téhož důvodu bylo přiřazeno také nemocnici Bulovka 900 milionů korun, což činí dohromady 1,2 milionu korun vyhozených do luftu. Zase v kapitole 336 Ministerstva zdravotnictví se příjmy snižují o 4,9 miliardy korun.

Já bych chtěl požádat pana ministra Válka, jestli by byl tak moc hodný a podal nám tady jakýsi výklad, až bude k dispozici, jak to vlastně s financování zdravotnictví je, o kolik vlastně přibylo a o kolik ubylo peněz ve zdravotnictví. Děkuji, to je vše.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za přednesení interpelace a dodržení času. Interpelace byla na pana ministra zdravotnictví, který je omluven, a bude to vyřízeno písemně.

Další, kdo přednese svoji interpelaci, je paní poslankyně Vladimíra Lesenská a tato interpelace je opět na ministra zdravotnictví. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, hygienické stanice spadají do vaší gesce a jsou to právě hygienické stanice, které zodpovídají za dodržování předpisů ve své gesci, tudíž i dodržování vyhlášky, kterou se stanoví hygienické limity prostředí pobytových místností některých staveb. Stanoví limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí staveb. Vedle teploty je to vlhkost prostředí, přítomnost plísní, alergenů a přítomnost karcinogenních a dalších látek. Úspory díky nedostatku energií a jejich drahotě jsou všemi zmiňovány neustále. Tu bychom si měli vzít svetr, tam snížit teplotu na 18 nebo 19 stupňů a vzápětí třeba nápad ohřívat vodu na teplotu o 20 stupňů nižší. Jak na tato opatření bude reagovat vlhkost v místnostech a tím výskyt plísní, vám asi líčit nemusím. Stejně tak vám nemusím vysvětlovat, jak a kdy se množí bakterie legionella v zásobnících pro ohřev vody a v rozvodech teplé vody jako takové. A už vůbec vám nemusím líčit, jak to vypadá, když se tato bakterie dostane do lidského těla.

Šetřit a zbytečně neplýtvat je správné, ale mělo by to být také reálné a bez dopadů na naše zdraví. Jak budete řešit případný nárůst alergických reakcí a nárůst nemocnosti díky chladným místnostem? Domýšlíte vůbec dopady některých opatření? Aby nedocházelo ke kontaminaci bakteriemi legionella, je nutné zajistit správnou teplotu vody. Bakterie se totiž nemnoží při teplotách nad 55 stupňů ve vodovodních systémech. Jak bude moci postupovat zaměstnanec, který se touto bakterií díky nízké teplotě nakazí? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za přednesení interpelace a dodržení času. Tato interpelace bude opět vyřízena písemně. A nyní požádám, aby přišla paní poslankyně Karla Maříková, která má interpelaci také na pana ministra zdravotnictví. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, nemocnice řeší problémy s budoucími dodávkami energií. Jde o velké cenové skoky, ale objevují se také zprávy o hrozbě úplného výpadku a zhasnutí fakultních nemocnic. Vy jste dokonce vsadil své ministerské místo a řekl jste: Pokud fakultní nemocnice nebudou mít proud, tak já nebudu ministr zdravotnictví. Fakultní nemocnice mají jedinou jistotu, že mají energie do konce roku. S novým rokem ovšem vyprší dosavadní smlouvy s dodavateli a nové nejsou na obzoru. Váš mluvčí Ondřej Jakob se vyjádřil, že Ministerstvo zdravotnictví provádí a bude provádět pro všechny svoje organizace centralizovaný nákup. Prozatím žádný nákup na rok 2023 neproběhl. A já se vás ptám, do kdy budete čekat? Nebo se mají pacienti připravit, že začnou v nemocnicích mrznout? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za přednesení interpelace a dodržení času. Tato interpelace bude opět vyřízena písemně.

A nyní poprosím, aby přišla k řečnickému pultu paní poslankyně Věra Adámková, která má interpelaci na ministryni pro vědu, výzkum a inovace. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Mám interpelaci pro vás, paní ministryně Langšádlová, protože máte jedinečnou možnost spojovat vědu a výzkum přes všechny rezorty - alespoň předpokládám, že tuto pravomoc ve svém ministerstvu nebo spravovaném rezortu máte. Vzhledem k tomu, že rozvoj vědy a výzkumu je naprosto nutný pro další rozvoj každé společnosti, tedy samozřejmě i naší, a vzhledem k tomu, že současná doba nám dává řadu otázek, na které neznáme odpovědi, tak je samozřejmě hledám u ministryně pro vědu a výzkum. Postavení tohoto ministerstva, předpokládám, že skutečně je takové, že může propojovat všechna ostatní ministerstva, protože každý jiný ministr má pouze jednu gesci, nemůže tam provádět tato spojující řešení. Zrovna tak to nemůže dělat ani děkan žádné fakulty.

Takže moje otázka zní: Za prvé, jaký je koncept rozvoje vědy a výzkumu pro naši republiku v příštích třech letech, dominantně pro příští rok s ohledem na aktuální otázky řešení jednak zdravotní, sociální i technické v naší republice? Jistě už tam nějaký koncept je.

Za druhé bych chtěla vědět, jakým způsobem se bude novelizovat hodnocení vědy a výzkumu, protože všichni, kdo se v tom pohybujeme, víme, že tam není jasno, není jasno ani ve světě, není to jenom náš problém. Stále se mění hodnocení, hledá se optimální cesta. Jednou je to Hirschův index, jednou impakt faktor, což se ukazuje, že také není úplně optimální. Takže mě zajímá samozřejmě názor naší republiky a vedení vědy a výzkumu u nás.

A dále bych chtěla vědět, jakým způsobem budeme podporovat, nebo ministerstvo, které vedete, bude podporovat napříč rezorty pregraduální vědu a výzkum čili výchovu mladých kádrů pro vědu a výzkum včetně středních škol? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za přednesení interpelace a dodržení času. Paní ministryně Helena Langšádlová je také omluvena, takže tato interpelace bude vyřízena písemně. Jsme u další interpelace. Poprosím, aby přišel pan poslanec Zdeněk Kettner, který má interpelaci na pana ministra školství. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji, paní předsedající, dnes podruhé. Můj dotaz je následující. V médiích proběhla zpráva, že v našem školství schází 6 000 učitelů, což mi přijde jako nadsazené číslo - mám pocit, že spíše problém je s aprobovaností učitelů než s jejich celkovým počtem - a zároveň že máme možná k dispozici 10 000 ukrajinských učitelů. Samozřejmě se to nabízí, co se týká výuky ukrajinských žáků, ale nabyl jsem dojmu, že se uvažuje o využití těchto ukrajinských učitelů jako náhrada těch českých, to znamená, aby vyučovali české děti, což v případě, když máme srovnání kvality školství, tak Ukrajina, tam je to opravdu katastrofální, a vzhledem k tomu, že se snažíme zvýšit kvalitu našeho školství, zda to nebude mít přesně opačný efekt.

Takže se chci zeptat, zda skutečně se uvažuje o tom, že ukrajinští učitelé budou vyučovat české žáky. Jakým způsobem Ministerstvo školství zaručí aprobovanost, kvalifikovanost těchto učitelů v našem školství a zda se neobává dopadu na kvalitu výuky v našich školách?

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za přednesení interpelace a dodržení času. Požádám o odpověď pana ministra školství.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Vladimír Balaš: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane poslanče, dámy a pánové, tedy to by bylo úžasné, kdybychom tady měli 10 000 ukrajinských pedagogů a mohli by v klidu učit jenom ukrajinské děti, ale podle našich informací, a nejsou určitě přesné, tak tady je asi 580 pedagogických pracovníků, z toho mám takový pocit, že bude tak 340 učitelů, a pak jsou nějací nepedagogičtí pracovníci, kteří jsou zaregistrováni v systému a mohou dělat asistenty. Jinak kdyby měli učit české děti, tak pro ně platí stejná pravidla jako pro české učitele. U těch ukrajinských, kteří asistují nebo jsou ve školách a učí ukrajinské děti, tam lex Ukrajina stanovil výjimku pro znalost češtiny, což si nemyslím, že je tak úplně skvělé - nějakou znalost by mít měli, protože zprostředkovávají kontakt mezi žákem ukrajinským nebo studentem a českým učitelem.

Ale snažíme se zase oslovovat je přes sociální sítě, abychom zjistili, kolik jich je, a nemyslím si, že by bez dalšího mohli učit české děti, protože nejsem si jist, jestli ten systém je tak úplně jako strašný, žalostný na Ukrajině, asi to je škola od školy. Jinak určitě mají některé předměty, já si myslím, že mají docela dobrou matematiku na Ukrajině. Možná že bychom tady mohli sáhnout, tam nepotřebujete zas tak velkou znalost češtiny, ale nějakou určitě. Určitě se ukrajinské děti dobře domluví anglicky, to jsem i zjistil, když jsem byl v nějakých adaptačních skupinách, až překvapivě, ale k tomu, aby učili české děti, tak musí umět také česky, takže to také nepřichází v úvahu. Ale vůbec si nemyslím, že by mohli působit jako učitelé v českých školách bez toho, že by uměli česky, že by měli náležitou aprobaci, a bude-li možnost najít nějakého ukrajinského učitele, který ty podmínky bude splňovat, domluví se, tak já bych byl jenom rád, protože českému školství opravdu, jak jste říkal správně, v určitých aprobacích chybí lidé. Asi úplně nejcitelnější je to v nějakých IT a tam ta konkurence je tak velká, že školy, přestože už neplatí učitele tak úplně špatně a učitelé neodcházejí, nemůžou konkurovat firmám, které zaměstnávají IT specialisty. A s tím něco budeme muset dělat, budeme muset patrně víc spolupracovat s praxí, i s těmi firmami, tak, aby nám je aspoň půjčovali, protože je to v jejich vlastním zájmu.

A pokud jde o další předměty, tak uvidíme. Já si myslím, že ti, co tady budou chtít zůstat a budou chtít třeba si doplnit vzdělání, naučí se česky, tak je využít asi půjde. A ten systémový problém, to asi budeme muset řešit všichni společně, protože chápu, že se opravdu v přírodních vědách zejména těžko shánějí kvalitní učitelé obecně. Ale nemyslím si, že 10 000 jich je a že by bez dalšího mohli učit české děti. To určitě ne, to bych asi ani nedopustil. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za odpověď a dodržení času. Zeptám se, zda je zájem o doplňující otázku? Není.

Takže v tuto chvíli přejdeme k další interpelaci a já poprosím, aby přišel pan poslanec Radek Koten, který má interpelaci na ministra vnitra. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, zachytil jsem tento týden v článcích na Seznamu v podstatě takové postesknutí, že nám sem pan Erdogan posílá Syřany a tak dále, nicméně nepochopil jsem z toho, zda tedy jdou nějakou balkánskou cestou, nebo kudy sem vlastně jdou ti Syřané, a chtěl bych se vás touto cestou zeptat, zda je tedy už přehled o tom, kudy sem tito migranti jdou, jakou cestou, protože nárůst oproti loňskému roku je tam deklarován z nějakých 1 350, nyní k 31. srpnu jich bylo 3 652 a tuším předevčírem bylo zadrženo někde v okolí slovenské hranice dokonce i 150 Syřanů, takže ten tlak je opravdu velký a já bych byl rád, pokud by bylo možné tady tomu nějakým způsobem zabránit, abyste tedy udělal takové opatření, aby ti lidé se k nám na naše území už pak vlastně nedostávali.

Ještě bych se vás chtěl zeptat na jednu celkem zajímavou věc. My jsme dnes byli na tiskové konferenci strany ANO nebo hnutí ANO, tak jsme byli svědkem rezignace paní místopředsedkyně, jejím prostřednictvím, a já si kladu stále otázku, zda tedy tady neměříme stejným metrem, protože vy jste vlastně předsedou hnutí STAN. Dá se říct, že o těch kauzách, které vaše strana má, jste tak nějak věděl, a vy tedy nerezignujete. Tak to je má druhá otázka. Děkuji za odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času a přednesení interpelace. Nyní požádám o reakci ministra vnitra Víta Rakušana. Pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já nejsem znalcem jednacího řádu, paní místopředsedkyně, nevím, do jaké míry se mohou doplňovat během ústní interpelace další otázky, které nebyly avizovány, nicméně já samozřejmě panu poslanci odpovím a rád mu odpovím na obě dvě otázky, byť mám trochu obavu, že odpověď na tu první zabere drtivou většinu času, protože na tu jsem se připravoval, tu jste avizoval, pane poslanče, prostřednictvím paní místopředsedkyně, a já jsem vám chtěl dát komplexní odpověď.

Od počátku roku do konce srpna bylo při tranzitní nelegální migraci zjištěno 5 386 osob, z toho 4 716 osob je ze Sýrie, přičemž se tedy ukazuje, že syrský prvek je ten nejsilnější, a máme jednoznačné zprávy, které jsou potvrzeny službami a všemi orgány k tomu určenými, že se nejedná v drtivé většině přesahující 90 % případů o Syřany přicházející sem do střední Evropy ze Sýrie, ale že se jedná o Syřany přicházející k nám z Turecka, kde už nějakou dobu pobývali a kde Turecko ruší institut v uvozovkách dočasné ochrany, kterou tam měli. V době ekonomické krize, která dopadá i na Turecko, se Turecko snaží najít i nějaké cesty, aby řekněme ne úplně život těmto lidem na jejich území zjednodušilo. A ta dohoda, která tady na evropské úrovni byla historicky uzavřena, přestává pozbývat platnosti. To je věc, která je neřešitelná jinak než na celkové evropské úrovni, to znamená, že za prvé musí Komise jednat s Tureckem. To je první věc, která se musí zákonitě stát.

My se tady bavíme o nějakých stovkách denně. Já jsem mluvil s rakouským ministrem vnitra, tam se jedná o tisícovky denně. Tisícovky denně! A rozdíl je v tom, že u nás tito lidé, kteří tady projdou, procházejí, nežádají v drtivé většině případů o žádný pobytový statut, a to je veliký rozdíl. V Rakousku jsou dennodenně stovky až tisíce žádostí o azyl, u nás to tak není, ta migrace je tranzitní.

Ptáte se na trasu, tak v drtivé většině případů je zemí prvního vstupu do Evropské unie Maďarsko. To je zmapováno, a i proto máme stále v Maďarsku přítomen kontingent českých policistů, který neponižujeme, a dlouhodobě za chvály maďarské reprezentace, čeští policisté ve velkém počtu pomáhají chránit vnější hranice schengenského prostoru právě v Maďarsku a my samozřejmě tady v té spolupráci budeme pokračovat.

Včera jsem jednal se slovenským ministrem vnitra a důrazně jsem ho žádal, aby respektovali readmisní dohodu, která existuje a je uzavřena mezi Českou republikou a Slovenskem. Slováci z našeho pohledu v minulých týdnech ty readmise dělali řekněme vlažně. Stejně tak vlažně hlídali na své straně území před hranicí jako takovou. Včera bylo se slovenským ministrem vnitra dohodnuto, že budou zavedeny společné česko-slovenské hlídky, které na obou stranách hranice budou provádět kontroly, zvýšené kontroly. Nejedná se obnovení hraničních kontrol, ale ještě před hranicí, aby měli Slováci přehled o tom, kdo chce jejich území opustit. A samozřejmě jsem poukázal i na to, že existují i krajní řešení, která nikdo nechceme, protože Česko a Slovensko k sobě má blízko, otevřená hranice je i vzhledem k historii velmi přirozená, nikdo si nepřejeme, aby se nějakým způsobem uzavírala.

My jsme na 48 hodin udělali cvičení, které uzavřelo hranici, probíhaly klasické standardní kontroly. Logicky to velmi zpomalovalo provoz a běžným lidem, kteří pracují v Česku, Slovensku, přejíždějí hranici, to velmi komplikovalo život. Ano, ale i toto je krajní řešení ve chvíli, kdy bychom si neplnili svoje závazky. Další řešení je - mám už jenom 23 sekund - že se budeme na středoevropském V4 formátu plus Rakousko bavit o tom, jak pomoci Maďarsku se zvládáním té vlny. Ale poslední věcí je evropská politika, návratová politika, to znamená, politika navracení těch lidí do země původu, což ale vyžaduje změnu evropského azylového práva. (Místopředsedkyně: Pane ministře, čas.) A o to se určitě v rámci předsednictví budeme snažit.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Chci se zeptat, zda je zájem o doplňující dotaz? Ano. Poprosím pana poslance.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za odpověď. Dá se říct, že bych ještě směřoval v podstatě ten svůj dotaz, kterou částí hranice do Maďarska ti syrští uprchlíci proudí, zda tedy z té strany, jak je ostře hlídána, anebo zda tam například nejdou přes Rumunsko nebo z které strany, protože maďarská hranice je poměrně dost dlouhá. A nevím úplně přesně, která ta část, jestli jenom ta část se Srbskem, nebo i nějaká jiná část, je chráněna úplně stejným způsobem Maďarskem, takže tam bych směřoval doplňující otázku, protože těžko říct, jestli mohou vlastně přejít i přes Slovinsko a pak nějakým způsobem se dostat vlastně z té strany do Maďarska. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za doplňující dotaz. Poprosím o odpověď.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Pokud se bavíme s maďarskou stranou, pod náporem je v téhle chvíli opravdu v podstatě veškerá maďarská hranice, a to ať už ze strany od Rumunska, tak i ta, která je řekněme docela důsledným způsobem kryta, ale i tam samozřejmě někdy dojde k průniku, a k ataku a tlaku na tu hranici dochází neustále.

Já ale chci říct ještě opatření, která jsem nestihl říci, která plánujeme. Za prvé posílení Frontexu i v těchto zemích, za další apel na Maďarsko, aby i v této nepříjemné situaci přijímalo zase ty slovenské readmise, protože jinak se z toho nedostaneme - abychom situaci řešili už v první vstupní zemi, kam se ten člověk dostane, a neposouvali ten příběh dál do Evropy.

A ještě jsem chtěl říci, že budeme mít v říjnu konferenci pražského procesu v Praze, která je svým konceptem odvážná. Není to jenom konference EU, ale my na tu konferenci zveme země západního Balkánu, protože ta západobalkánská migrační trasa je prostě problémová a na tu se musíme zaměřit, zveme na tu konferenci i země z centrální Asie a zveme na tu konferenci i Turecko, takže lze předpokládat, že převážně v kontaktu mezi Tureckem, Řeckem a Kyprem určitě dojde i k velmi konfliktním situacím a nejenom formálnímu jednání, a Česká republika i české předsednictví se tomu věnuje. Jenom chci ubezpečit, je to tranzitní migrace.

Mám 28 sekund, abyste neřekl, že jsem utekl z vaší otázky, a já vám rád odpovím. Hnutí STAN se s těmi svými problémy od začátku vyrovnává. My jsme měli ministra školství, který z toho důvodu, bez jakýchkoliv gest a vymlouvání se, odstoupil, odstoupil v řádu dvou dnů. A já jsem na rozdíl od jiných politiků v žádném styku kromě našeho bývalého člena, už vyloučeného Petra Hlubučka nebyl, ani s Redlem, ani s těmi dalšími z té kauzy. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za odpověď. Na základě vašeho dotazu, který tady zazněl, bych chtěla v rámci jednacího řádu: § 101 říká, že součástí přihlášky k ústní interpelaci musí být téma předložené interpelace. Nic jiného v jednacím řádu uvedeno není.

Takže nyní bychom přešli k další interpelaci. V tuto chvíli poprosím paní poslankyni Jaroslavu Pokornou Jermanovou, která přednese interpelaci na pana ministra kultury. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, paní místopředsedkyně, a děkuji panu ministrovi, že tady vydržel do konce. Já jsem ani nepředpokládala, že na nás dojde, ale vážím si toho, že jste tady.

To téma je poměrně jednoduché, i když ten objem těch informací bude asi velký. Prosím, neberte můj dotaz žádným způsobem konfrontačně, mě by jenom zajímal váš pohled a názor na Národní divadlo a na stav, v jakém se nachází, protože samozřejmě covidové roky se podepsaly na hospodaření Národního divadla, a mě by zajímal třeba výsledek hospodaření za loňský rok 2021 a jakým způsobem chcete řešit negativní cestu nebo negativní výsledek hospodaření, který se zatím ukazuje, protože samozřejmě s nástupem energetické krize se na lepší časy příliš neblýská. To je jedna moje otázka.

Další otázka na vás směrovaná je, co se týče vůbec velikosti příspěvkové organizace Národního divadla, kam vedle Národního divadla samotného patří také Stavovské divadlo a Státní opera. Já třeba nejsem přesvědčena o tom, že je to úplně správná cesta, která byla dělaná ve spěchu a poněkud zvláštním způsobem ministerským rozhodnutím - zda třeba neuvažujete o tom, že by například Státní opera byla samostatná.

Pak by mě zajímal váš názor na uměleckou úroveň Národního divadla, protože stejně jako ke mně, i k vám musí doléhat negativní ohlasy veřejnosti na nastudování některých oper, ale hlavně na obsazování pěvců a herců v Národním divadle. Jde tedy zejména o operu, kde ty problémy jsou poměrně veliké a negativní ohlasy z odborné veřejnosti jsou také významné. (Místopředsedkyně: Prosím, čas.) Ano, děkuji. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji a nyní požádám o odpověď pana ministra kultury, pana Martina Baxu. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, vážená paní poslankyně, prostřednictvím paní místopředsedkyně. Téma vaší interpelace, jak bylo uvedeno, tedy v té přihlášce, je velmi obecné, nemohl jsem se tedy připravit na to, abych vám nějak komentoval výsledek hospodaření Národního divadla za rok 2021. Ale myslím si, že ten výsledek nebyl úplně špatný, protože dostaly příspěvkové organizace Ministerstva kultury poměrně velké covidové podpory v té době. A pokud si budete přát, tak my vám to číslo samozřejmě dodáme. Nevím ho úplně z hlavy.

Co se týká těch vašich dalších dotazů, tak bych to rozdělil na tři části. První z nich je vlastně stávající podoba Národního divadla jako příspěvkové organizace ve smyslu organizační struktury. Rozhodnutí o sloučení Státní opery a Národního divadla, respektive spojení těchto dvou organizací nebo při sloučení Státní opery k Národnímu divadlu, bylo uděláno před lety na základě nějakých analýz. Myslím si, že v té době ti, kteří to navrhovali, věděli, proč to dělají. Já jsem převzal řízení Ministerstva kultury už s Národním divadlem v této podobě a chci takto veřejně sdělit, že nemám žádný záměr tento stav měnit. Jednalo by se o velmi náročnou operaci, pro níž v tuto chvíli já nevidím žádné důvody nebo nevidím žádné silné argumenty.

Co se týká umělecké úrovně a situace v jednotlivých souborech Národního divadla, myslím, že už jsme si o tomto tématu tady jednou při interpelacích povídali, já jako ministr i jako kdysi primátor města Plzně jsem ctil a ctím autonomii ředitelů příspěvkových organizací v tom, co do jejich plné působnosti náleží, a to je jak personální politika, tak dramaturgie jednotlivých organizací, v tomto případě divadla.

Ano, Národní divadlo je největší státní kulturní instituce svého druhu, samozřejmě, je to tedy největší české divadlo, je logicky v centru pozornosti divadelní obce i četné obce diváků, která je navštěvuje. Naštěstí, musím říct, mám velkou radost, jak vysoká je návštěvnost dlouhodobě, Národního divadla, a to logicky vyvolává různé reakce. Takže čas od času mi na stůl dorazí stížnosti na to, jaká je umělecká úroveň jednotlivých představení, objevují se různé ohlasy v médiích. Prostě já k tomu přistupuji tak, že toto je autonomie vedení Národního divadla a pana generálního ředitele Buriana a jeho kolegů. Samozřejmě musím dodat, že vedle představení, která vyvolávají řekněme nějakou větší mediální pozornost v tom smyslu, na který jste se ptala, je samozřejmě celá řada představení, k nimž mi zase chodí podněty jiného druhu - zda bych neuměl sehnat lístky na Kytici, když to řeknu zjednodušeně, nebo na Audienci u královny. Jsou tam prostě také skvělé kusy.

Takže to bylo to organizační členění, personální otázky, a to je asi všechno. Myslím, že jsem odpověděl nebo reagoval na všechno, co paní poslankyně tady zmiňovala.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane ministře. Zeptám se paní poslankyně, zda chce dát doplňující dotaz? Vidím, že ano. Takže, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji za odpovědi. Ani to nebude otázka, bude to prosba, jestli byste mi mohl poslat výsledky hospodaření za rok 2021 a za rok 2020, abych mohla porovnat covidové a pocovidové roky, protože podle pana ředitele Buriana to hospodaření nevypadá tak dobře, aspoň podle toho, co mi říkal. Takže za to budu vděčná. Také by mě zajímal seznam sponzorů a částek Národního divadla. To si myslím, že to vstupuje do rozpočtu, a měl byste to vědět. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: V tuto chvíli požádám o reakci pana ministra kultury.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa Děkuji. Já vím, na co jsem neodpověděl v reakci na vaši otázku, a to je hospodaření letošního roku. Tam se samozřejmě zejména dramatický nárůst cen energií projevil a vedle toho ještě jeden fakt a to, že se vlastně neobnovil v takové míře jako před covidem zahraniční cestovní ruch v Praze, který směřoval, co se týká Národního divadla, zejména do Státní opery, takže ten mix nebo koktejl vyšších příjmů a vyšších výdajů má samozřejmě na Národní divadlo ne úplně dobré účinky. Lék byl zvolen dvojí. My jako Ministerstvo kultury jak v návrhu novely státního rozpočtu na letošní rok, tak ze svých zdrojů uvolňujeme peníze, které budou mířit i do Národního divadla, a tak, jak jsem mluvil o autonomii Národního divadla, tak se Národní divadlo rozhodlo o prázdninách zvýšit ceny vstupenek. Mám za to, že u činoherních představení zhruba o 15 %, u baletu o 15 %, u operních představení se ty ceny zvýší o 15 % od ledna 2023.

Pevně věřím, že se podaří letos udržet hospodaření Národního divadla v černých číslech, koneckonců je to příspěvková organizace, tak by to být mělo, a myslím, že to tak určitě zvládneme, a údaje, které požadujete, vám samozřejmě pošleme.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane ministře. Děkuji za odpověď a dodržení času. Jsme u další interpelace. Poprosím, aby přišel k řečnickému pultu pan poslanec Radek Koten, který přednese interpelaci na pana ministra zdravotnictví. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážený nepřítomný pane ministře, ve sdělovacích prostředcích, a to i ve sdělovacích prostředcích středního proudu, se objevují poměrně značně - jak bych to řekl - no, objevují se tam v podstatě informace, které by mohly leckoho vyděsit, protože v České republice se objevil nově jako již vymýcená nemoc záškrt. Dá se říci, že takových nemocí, jako například TBC, HIV a podobně, se u nás v poslední době objevilo poměrně dost. Asi mnoho lidí si dokáže najít nějaké souvislosti s uprchlickou vlnou směrem z Ukrajiny k nám do České republiky.

Chci se vás touto cestou zeptat, zda máte tedy zmonitorován zdravotní stav těch lidí, kteří již nyní využívají náš zdravotnický systém po dobu takzvaného strpění v České republice, a zda máte vyčísleny náklady na tyto vymýcené, nyní již zase zcela reálné nemoci v České republice a jaké nebezpečí hrozí populaci českých dětí, protože si nejsem zcela jist, zda u nás probíhá očkování na záškrt anebo očkování proti TBC. Takže to je můj dotaz a doufám, že obdržím odpověď písemně. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času a přednesení interpelace. Pan ministr zdravotnictví Vlastimil Válek je omluven, takže bude vyřízena písemně.

Protože podle jednacího řádu Poslanecké sněmovny poslední interpelace může být podána nejpozději v 17.55 a je v tuto chvíli 17.56, v tuto chvíli konstatuji, že jsme pro dnešní jednací den ukončili projednávání ústních interpelací.

Všem bych vám poděkovala, popřála bych vám krásný večer a ještě bych si dovolila načíst poslední omluvu. Pan poslanec Antonín Tesařík se omlouvá od 16 do 18 hodin z pracovních důvodů. Děkuji vám.

 

(Jednání skončilo v 17.56 hodin.)

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.