Úterý 27. září 2022, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Karel Havlíček)

17.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují
některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů
a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 199/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj, pan Ivan Bartoš. Prosím, pane ministře, abyste se ujal slova.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych zde uvedl ve stručnosti vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s plněním nebo spojených s užíváním bytů a nebytových prostor v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů. Pro zjednodušení budu o zákonu dále hovořit jako o 67/2013 Sb. a zákonu o službách.

Předkládaná novela byla zpracována z podnětu Ministerstva průmyslu a obchodu, které je gestorem transpozice 2018/2002, kterou se mění evropská směrnice o energetické účinnosti. Je to jeden z restů, který nám tady zůstal ještě z dob dávno minulých, nikoliv této vlády. Lhůta pro transpozici směrnice uplynula už 25. října 2020 a Evropská komise zahájila proti České republice řízení o porušení povinnosti, které však bylo 15. července tohoto roku zastaveno v návaznosti na projednání této předkládané novely v prvním čtení a v očekávání jejího blízkého přijetí ve druhém a třetím čtení. Je to tedy moment, kdy my jsme v rámci projednávání tohoto zákona se obrátili na Komisi, že zákon je již projednáván, transpozice je projednávána, a v tuto chvíli je tedy zastaveno řízení o porušení povinnosti. Evropská komise nicméně podobně jako v případě zákona transpozičního o nízkoemisních vozidlech sleduje tento vývoj přijetí transpozičního návrhu zákona. Pokud ho budeme dále odkládat, opět je připravena řízení proti České republice znovu zahájit. Pokud Česká republika netransponuje tuto směrnici, v konečném důsledku je zde opět finanční sankce, kterou by na návrh Evropské komise by nám pak mohl uložit Soudní dvůr Evropské unie.

Nyní k samotnému návrhu novely. S ohledem na obecnou rozpravu na plénu Sněmovny je podle mě nutné zdůraznit, že tento návrh nemá stanovovat povinnosti k instalaci dálkově odečitatelných měřidel v domě s byty - takto to bylo několikrát mylně interpretováno. Ta povinnost je již dána od 1. ledna v roce 2022. Je stanovena v § 7 odst. 11 zákona č. 46 Sbírky (správně 406/2000 Sb.), o hospodaření s energiemi, a to je plně v gesci MPO. Ten zákon říká - ale není to tato materie - že v podstatě při instalaci nových měřidel již se mají instalovat měřidla, která umožňují dálkový odečet. Tam je jakýsi cyklus výměny nebo životnosti těch měřidel, takže v postupném náběhu nakonec v nějaký den budou tato měřidla všechna dálkově odečitatelná. Nicméně tato materie a tato transpozice se týká pouze již takto instalovaných měřidel, nevzniká zde žádná nová povinnost.

Nejdůležitější navrhované změny, které vyžaduje transpozice, jsou tři: povinnost informování o spotřebě měsíční, povinnost poskytnout vyúčtování a informace o spotřebě poskytovateli energetických služeb a pak výslovné stanovení důsledků vad vyúčtování na splatnost nedoplatku. Asi nejvíce probíraným ustanovením návrhu je právě ustanovení stanovující povinnost měsíčního informování o spotřebě. V případě, že jsou v domě již nainstalována dálkově odečitatelná měřidla, která zjišťují spotřebu tepla a teplé vody, musí poskytovatel služeb, tedy typicky SVJ, bytové družstvo nebo jiný vlastník domu, poskytnout příjemcům služeb, typicky tedy vlastníkům nebo nájemcům, informace o spotřebě tepla a teplé vody alespoň jednou měsíčně. Pro úplnost podotýkám, že se jedná o případy, kdy jsou teplo nebo teplá voda připravovány společně v domě, například ve společné kotelně, nebo dodávány do domu pomocí dálkového potrubí z teplárny. A pro určení, zda má poskytovatel služeb vlastně tuto povinnost, je zásadní právě definice dálkově odečitatelného měřidla.

Proč to říkám? My jsme i v rámci projednávání této transpozice objevili jistou anomálii - já jsem se vždycky domníval, že dálkově odečitatelné měřidlo by mělo být takové, ke kterému nemusím chodit nikam na chodbu, jít se na něj podívat, ke kterému nemusím přistupovat s nějakým pípákem na pár centimetrů, ale které skutečně můžu dálkově odečíst, buďto přes internet, nebo z nějaké vzdálenosti, kdy nemusím objíždět třeba jednotlivé domy. Nebylo tomu tak. Definice, která byla v zákoně MPO, byla odlišná, definovala dálkově odečitatelné měřidlo už jen jeho pouhou existencí mimo bytovou jednotku nebo provozovnu, standardně tedy v domě na chodbě. Já bych proto chtěl vyjádřit podporu pozměňovacímu návrhu pana kolegy poslance Havránka, který je zároveň zpravodajem, který navrhuje změnu definice dálkově odečitatelného měřidla v nově doplňovaném § 2 odst. 2 až 4 zákona o službách. Tato změna způsobí, že se poskytovatelé služeb, kteří by museli každý měsíc zajišťovat pochůzkový nebo automobilový, takzvaný drive-by odečet měřidel, vyhnou vysokým nákladům na tyto odečty, a MPO navíc souhlasilo, že s touto změnou definice dálkově odečitatelného měřidla v § 7 odst. 12 zákona o hospodaření energií není problém. Bude tak dosaženo souladu vlastně obou definičních ustanovení a zároveň naplnění účelu transponované směrnice. Proto za předkladatele vládního návrhu zákona podporuji i tento pozměňovací návrh pana kolegy Havránka. Mění se to tedy i v té řekněme dosti divné definici, která se týkala, co to je dálkově odečitatelné měřidlo, aby to bylo stejné v režimu, že skutečně není to měřidlo, ke kterému musím zajišťovat pochůzkový nebo automobilový odečet a podobně.

Druhou transpoziční změnou je povinnost poskytovatele služeb, aby na žádost příjemce služeb předal poskytovateli energetických služeb podle zákona o hospodaření energií vyúčtování příjemce služeb a informace o jeho spotřebě za poslední tři roky, jsou-li dostupné. Zde je zejména potřeba vysvětlit, kdo je poskytovatelem energetických služeb. To jde o osoby, které pro jiné osoby zajišťují zpravidla za úplatu snížení spotřeby energií nebo zvýšení energetické účinnosti.

A třetí změnou, která je v navrhovaném materiálu, je výslovné stanovení důsledků vad vyúčtování pro splatnost nedoplatku za služby v § 7 odst. 3. Pokud vada vyúčtování nebude mít vliv na vypočtenou výši nedoplatku, stane se vyúčtování splatným. Cílem je zabránit tomu, aby vlastně splatnosti nedoplatku nebránilo uvedení rodného příjmení ženy, která se během zúčtovacího období provdala, příjmení si změnila a podobně. Informace, které musejí být ve vyúčtování uvedeny a které nemají souvislost s vypočtenou výši nedoplatku, byly navíc podstatně rozšířeny transpoziční novelou prováděcí vyhlášky k zákonu.

O pozměňovacích návrzích pana kolegy Havránka, kterými se navrhuje úprava definice dálkově odečitatelného měřidla, jsem již hovořil. Nyní bych se vyjádřil ještě k ostatním pozměňovacím návrhům, které byly předloženy.

K návrhu paní kolegyně poslankyně Dostálové, kterým se zejména navrhuje, aby nemuseli poskytovatelé služeb informovat příjemce služeb o zpřístupnění informací o jejich spotřebě na internetu každý měsíc, za předkladatele vládního návrhu zaujímám neutrální stanovisko. Ministerstvo pro místní rozvoj si uvědomuje, že v právních řádech většiny členských států EU není vysloveně stanovena povinnost měsíčního zasílání vyrozumění o tom, že ty informace byly někde například pod heslem na nějaké webové stránce zpřístupněny, ty informace o spotřebě. V případě, že nebude výslovně stanovena povinnost vyrozumět každý měsíc příjemce služeb o zpřístupnění informací o jeho spotřebě, je Ministerstvo pro místní rozvoj připraveno metodicky vést poskytovatele k tomu, aby příjemce služeb vyrozumívali rozumným způsobem v rozumných intervalech, aby došlo k naplnění cílů směrnice a aby neměly orgány Evropské unie pochybnosti o řádné implementaci evropského práva.

Já bych k tomu chtěl říct jenom takovou zajímavost, která je poměrně podstatná. My jsme vycházeli i z doporučení Evropské komise, jakým způsobem se má tento zákon nebo tato transpozice implementovat, a pak jsme se i na výboru s kolegou Havránkem a zástupci Ministerstva pro místní rozvoj rozhodli provést rešerši mezi čtrnácti zeměmi EU, jestli tato povinnost toho aktivního informování - najdete to tam a tam - každý měsíc je tam implementována, a ten poměr nám vyšel z těch čtrnácti asi 80 nebo snad 90 % k té implementaci. Takže na jednu stranu - a proto moje stanovisko je neutrální - na jednu stranu je zde doporučení, jak implementovat, ale pak jsme se podívali i na srovnatelné země a ve většině ze zkoumaných čtrnácti zemí to takto extenzivně zaimplementováno nebylo.

Pozměňovací návrh pana kolegy poslance Havránka, kterým se navrhuje změnit znění § 8 zákona o službách, jak jsem zmiňoval, má plnou podporu předkladatele, touto změnou by bylo zabráněno nepoctivému jednání příjemců služeb, které může způsobit újmu nejen poskytovateli služeb, ale také poctivým příjemcům služeb. Ale naopak nemohu podpořit jeho návrh na to, aby se odložila povinnost poskytovatele služeb informovat příjemce služeb o jeho spotřebě alespoň každý měsíc. Jak už jsem řekl, transpoziční lhůta již uplynula 25. října roku 2020 a to měsíční informování o spotřebě mělo být v členských státech EU realizováno již od 1. ledna 2022. Je tedy zjevně v rozporu s právem EU, dále se zavedením této povinnosti otálet. Česká republika by byla v případě přijetí tohoto pozměňovacího návrhu vystavena riziku pro porušení povinnosti a následnému uložení pokuty ze strany Soudního dvora Evropské unie.

Rovnou také zmíním, že zmiňovanou úpravou definice dálkově odečitatelného měřidla se okruh subjektů - a já jsem se bavil se zástupci SVJ, s poskytovateli ubytovacích služeb i s těmi, kteří zajišťují distribuci tepla a teplé vody, ale zejména tedy s těmi subjekty, jimž se stanoví povinnost měsíčního informování o spotřebě - a to se výrazně, naprosto výrazně zúží o subjekty, pro něž tato povinnost představovala ty nejvyšší náklady. Je to právě tou úpravou definice, co to je dálkově odečitatelné měřidlo.

Vládní návrh novely zákona o službách a většina zmíněných pozměňovacích návrhů byly dne 30. srpna 2022 projednány v podvýboru pro bytovou politiku a výstavbu a následně 1. září 2022 i ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji, jenom připomínám, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jakožto výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 199/1.

Nyní prosím, aby se ujal slova zpravodaj výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, pan poslanec Jiří Havránek, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Havránek: Já za slovo děkuji. Hezký již večer vám všem, kolegyně, kolegové. Mnohé zaznělo již od pana ministra, já již pouze doplním, že vlastně na jednání nejprve podvýboru pro bytovou politiku proběhlo projednávání tohoto tisku v podstatě dvakrát, jednou nejprve na takovém semináři se zástupci trhu nájemního bydlení, následně na standardním jednání podvýboru, které proběhlo na konci prázdnin

Prvé čtení zde v Poslanecké sněmovně jsme stihli ještě na začátku prázdnin 7. 7., a co se týče následného jednání ve výboru, to proběhlo 1. 9., splnili jsme tedy lhůtu k projednání výbory na 50 dnů, jak bylo zde Sněmovnou schváleno.

Co se týče jednotlivých pozměňovacích návrhů, které byly projednány výborem pro veřejnou správu, já si zde dovolím opravdu poděkovat ať už ministerstvu, panu ministrovi, tak i kolegyním a kolegům napříč politickým spektrem, protože opravdu ty pozměňovací návrhy vznikly po diskusi s jednotlivými hráči na trhu a i vlastně v rámci všech politických stran tak, abychom opravdu věřím obrousili hranu té směrnice.

A vlastně ještě jeden pozměňovací návrh, -nebo jeden z těch, ke kterým se tu dnes budu hlásit v následných debatách - je v podstatě splněním domácího úkolu, který jsme si dali s panem ministrem, a opravdu prošly - to, jak implementovaly jednotlivé země tu takzvanou povinnost informovat o tom, že mám být informován.

Co se týče dalších pozměňujících návrhů, které ještě nalezneme ve sněmovním systému, k těm se následně vyjádřím v dalších rozpravách, přihlásím se k nim. Jsou to pozměňovací návrhy Kláry Dostálové a Jiřího Havránka, naleznete je pod číslem 1174, a následně dva pozměňovací návrhy mé, 1308 a 1309, které podrobně okomentují poté. Nyní děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Tímto otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásila paní poslankyně Eva Fialová. Máte slovo.

 

Poslankyně Eva Fialová: Dobrý podvečer. Moc děkuji za slovo, pane předsedající. Já tady budu reagovat trošku na slovo pana ministra, který uváděl informace o jednoměsíčním informování, a chtěla bych apelovat na všechny na podporu pozměňovacího návrhu pana Havránka a paní Kláry Dostálové, a malinko teď řeknu nějaké odůvodnění, které vychází z čísel, a po komunikaci se všemi majiteli bytů, společenstvími vlastníků, měst a obcí a tak dále.

Předmětná úprava zákona ukládá již od 1. 1. 2023 povinnost měsíčně informovat vlastníky a nájemce o spotřebě tepla a teplé vody. Informace jsou schopny poskytovat pouze rozúčtovatelské nebo správní firmy, které tuto novou službu logicky zpoplatní. Cena těchto služeb je odhadem cca 800 korun ročně za byt. Podle Českého statistického úřadu bylo v České republice v roce 2011 celkem 2 434 619 bytů v bytových domech. Vlastníci těchto bytů tak za tyto služby uhradí ročně cca 2 miliardy. V době, kdy se všichni občané potýkají s výrazným nárůstem cen, nejen energií, a vláda zvyšuje příspěvky pro občany, přichází Ministerstvo pro místní rozvoj s absurdní povinností platit za informace, které si každý může kdykoliv sám zjistit na podružných měřidlech.

V důvodové zprávě Ministerstvo pro místní rozvoj uvádí, že důvodem předložené novely zákona č. 67/2013 Sb. je novelizace transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/2002 ze dne 11. prosince 2018. Ministerstvo už ale neuvádí, že povinnost podle směrnice EU platí pouze v případech, kdy jsou smysluplné a nákladově efektivní. Pokud bude změna zákona přijata bez podaných pozměňujících návrhů, dojde ke zvýšení nákladů na bydlení, neboť nelze očekávat významnou změnu v chování uživatelů bytů při spotřebě teplé vody a tepla na základě měsíčních informací. To je, nelze ani očekávat významné finanční úspory při spotřebě energií, které by zdůvodnily náklady vynaložené na informace o měsíčních spotřebách, které si navíc mohou sami zjistit na podružných měřidlech.

Ponechání navrhovaného znění zákona bude znamenat pro všechny správce bytového fondu, družstva, společenství, obce i soukromé vlastníky povinnost každý měsíc zasílat všem příjemcům služeb informaci o tom, že se mohou podívat na své aktuální spotřeby energií. Z navrhovaného zákona přitom není jasné, jakým způsobem bude tato pravidelná komunikace probíhat. Pro nemalou část poskytovatelů služeb tak přibudou významné náklady na administrativu spojenou s touto informační povinností. Příjemci služeb nejsou povinni poskytovat své elektronické adresy a komunikace mezi poskytovatelem a příjemcem služeb probíhá v listinné formě.

Je potřeba zdůraznit, že navrhovaná změna v rámci pozměňovacího návrhu pod číslem 1174, který předkládají společně má kolegyně Klára Dostálová a Jiří Havránek, žádným způsobem neomezuje nebo nebrání přístupu k informacím o aktuálních spotřebách energií příjemcům služeb, pouze ruší nesmyslnou povinnost poskytovatele služeb měsíčně informovat příjemce o zpřístupnění informací. Příjemci služeb stačí prokazatelně informovat pouze jednou, to jest v okamžiku spuštění této služby nebo v okamžiku, kdy se dotčená osoba nastěhováním do bytu stává příjemcem služeb, a poskytovatel služeb jí v té povinnosti z této souvislosti přiděluje unikátní přístupová data do systému. Je pak na příjemci služeb, jak často bude kontrolovat svou aktuální spotřebu energie.

Není známa jiná oblast legislativy, kde by obdobná opakovaná povinnost byla jakémukoliv subjektu nařizována jako v tomto případě. V čl. 1 bodu 8 ustanovení zákona dává každému příjemci služeb možnost ve lhůtě nejpozději 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů odst. 1 předložit poskytovateli služeb své námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování. Nestane-li se tak, pak má poskytovatel služeb za to, že vše je v pořádku, a ve stanovené lhůtě se všichni příjemci služeb vypořádají zjištěné přeplatky a nedoplatky. V praxi se bohužel stává, že příjemce služeb využije obecné lhůty dané občanským zákoníkem a své námitky uplatní zpětně ve lhůtě do tří let od předání vyúčtování. Je-li uplatněná námitka shledána oprávněnou a má-li zjištěná chyba vliv na celkové výsledky z rozúčtování, je poskytovatel služeb stavěn do situace, kdy může být nucen zpětně změnit vyúčtování všech příjemců služeb, a i to s dopadem na již jednou vypořádané přeplatky a nedoplatky. Tato situace je pak velmi obtížně řešitelná, zhodnotíme-li například vysokou fluktuaci uživatelů bytů.

Je obecným principem, že speciální úprava zákona č. 67/2015 Sb., zákona o službách, má mít v této souvislosti přednost před obecnou úpravou zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Cílem pozměňovacího návrhu výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj je tuto přednost textu zákona zvýraznit a výklad vyjasnit. Navržená změna zároveň řeší riziko spekulativních žalob příjemcům služeb, kteří námitky podávají těsně před uplynutím obecně promlčené lhůty podle občanského zákoníku a žalují uhrazení vysokých pokut z prodlení za formální vady vyúčtování.

Nyní k samotné účinnosti. Původní harmonogram implementace směrnice předpokládal plné dokončení legislativního procesu do 25. října 2020. Předběžná novela zákona předpokládá nabytí účinnosti k 1. lednu 2023. Lhůta pro poskytovatele služeb pro splnění všech povinností plynoucích z navrhovaného zákona by tak ode dne přijetí zákona činila pouze několik měsíců oproti původně předkládaným dvěma letům.

Tímto se též zabýval výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj a přijal usnesení, které reaguje na informační povinnost, a to ve znění, že tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023 s výjimkou ustanovení čl. 1 bodu 3, bodu 9, pokud jde o § 8a, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024. Já bych ráda velice apelovala na prodloužení této účinnosti, protože ne všechna esvéjéčka jsou připravena tuto povinnost splnit a od 1. ledna opravdu nejsou schopna tuto povinnost vykonávat, i když jsme na výboru a podvýboru projednávali možnost toho, že o této legislativě samotná esvéjéčka ví dlouho, ale pokud to není dáno zákonem, tak se nikdo z výkonného výboru moc na situaci nepřipravuje. A situace v České republice není připravena k tomu, aby esvéjéčka plnila tuto povinnost od 1. 1. 2023. Děkuju za zvážení.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji paní poslankyni a do obecné rozpravy se ještě hlásí pan ministr, ale předtím se hlásil ještě pan Havránek. Takže dáváte přednost panu ministrovi, ano?

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já jenom krátce zareaguji. No samozřejmě, kdybychom měli zaimplementováno včas s nástupem od roku 1. 1. 2023, tak neřešíme to, že teď je velmi krátký čas v momentě, kdy ta povinnost vzniká.

Já bych možná chtěl reagovat asi na dvě věci, které si myslím, že jsou z toho pohledu zásadní. Já tak nějak respektuji i situaci, kdy lidé třeba ani nemají doma internet nebo nejsou dvakrát připraveni někde si něco vyhledávat v on-line médiích nebo se dívat na nějaký portál, ale prosím, nedělejme z toho jakoby fenomén. Ta cesta, jak informovat toho člověka, majitele nebo nájemníka - o tom samozřejmě je od "hodím dopis do schránky", jehož doporučená verze je 32 korun krát 12 - vím, že to má nějaké náklady, ale ani ta písemná cesta podle mě nemůže generovat 800 korun náklad na jednu domácnost - od toho, že pošlu SMS přes bránu, která má hodnotu 0, až přes sofistikovanou aplikaci, kterou jsem u některých poskytovatelů služeb a SVJ viděl, kde skutečně ten člověk se může podívat na svém telefonu na takovém dashboardu, kolik spotřebovává toho s přepočtem, kolik to třeba i podle aktuálních financí stojí.

Tak jenom: Mně jednou odtáhli auto, a když jsem říkal, že jsem nevěděl, že se bude kontrolovat nebo čistit komunikace, tak mně bylo vynadáno, že jsem se to měl dočíst na vývěsní ceduli u městského úřadu. To jsem tenkrát bydlel ještě na Letné a ani na stránkách to nebylo, a tam už jsme jako výrazně dál, že to fakt není tak, že někde musí být něco vyvěšeno, a ty náklady jsou takhle vysoké. Takže možná jenom z toho, že první otázka, jak kdo přistupuje k informacím, a forma SMS, která v podstatě má nulovou hodnotu, pokud máte třeba nějaké esvéjéčko, kde to fakt posíláte přes bránu, nebo máte stohlavé esvéjéčko, ale máte ve svém obyčejném nejlevnějším tarifu SMS zdarma, tak ta samozřejmě taky je možná, pokud bychom to dekomponovali na skutečně malá SVJ. A ono to vždycky záleží, na kolik si tu službu vyčíslíte. Dívat se na to optikou: a ono tady možná, tak si to mohl někdo i vyložit, že všem lidem vzrostou náklady v hodnotě 800 korun z toho, že budou dvanáctkrát informováni... Já si taky nemyslím, že PDF faktura od libovolné Pražské plynárenské, která je mi zaslána do e-mailu, má produkční náklady, a přitom je to měsíční faktura - měsíční, jo - že by mi bylo naúčtováváno 800 děleno 12. Dokonce si myslím, že poslání toho e-mailu je vzhledem k tomu, kolik je zákazníků této společnosti, téměř beznákladové. Tak jenom já bych nestrašil lidi, že transpozicí této novely jim naskočí tyhlety dardy. A zároveň definicí toho dálkově odečitatelného měřidla - skutečně se to nevztahuje na velmi velké procento lidí.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou se hlásí ještě paní poslankyně Fialová.

 

Poslankyně Eva Fialová: Děkuji za slovo. Já pana ministra naprosto chápu, ale my už ten boj jsme vedli v podvýboru mezi sebou, že ne všichni, nebo ti nájemci bytů nejsou povinni uvést správci tu e-mailovou komunikaci anebo i telefonní číslo. Jsou lidé, kteří to neuvádí z principu, a jsou lidé, kteří to ani nemají. A potom ta běžná komunikace, ano, je hodit do schránky. Ale já vám opravdu dávám příklad u nás v esvéjéčku, kde máme 72 bytových jednotek, z toho minimálně deset lidí neuvádí, nebo z každého vchodu, kde je osm pater, neuvede svoji e-mailovou adresu, neposkytne telefon, a předseda musí si vyžádat informace od správcovské firmy, to je ten poplatek, a minimálně to obejít anebo rozeslat. Prostě byla bych ráda, kdybychom žili ve světě, kde všichni by komunikovali přes e-mail a přes esemesky, ale tak to bohužel v současné chvíli ještě není, takže je potřeba jít vstříc tady tímhletím způsobem.

Navíc spotřebu si opravdu můžu zjistit v současné chvíli každý den na daných měřidlech, když budu to chtít kontrolovat. Přístupová hesla do nějakého softwaru jsou naprosto dostačující a při poskytování služby nechápu tu měsíční zátěž posílání esemesek, e-mailů anebo i dopisů. Je to zbytečné. Kdo si chce hlídat svoji spotřebu, dělá to už teď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a nyní pan poslanec Havránek, který se přihlásil stále do obecné rozpravy.

 

Poslanec Jiří Havránek: Děkuji. Budu se snažit být co nejstručnější. Já bych se nyní chtěl vyjádřit nejprve, prostřednictvím pana předsedajícího, k tomu, co zde zaznělo ještě k tomu odkladu. Tam diskuse nejprve na podvýboru a výboru se velmi výrazně posouvala. Nejprve tam byl navržen odklad až na 1. 1. 2025, následně došlo ke kompromisu na podvýboru na rok 2024. Poté, i po diskusi s ministerstvem, nakonec došlo k částečnému parciálnímu odkladu tak, jak to přijal výbor pro veřejnou správu, a bude na rozhodnutí nás, poslanců, zda přehodíme tu povinnost na lidi, popřípadě zda riziko případného nesouladu s evropským právem bude řešit stát. Máme dneska 27. 9. a ten návrh, pokud by byl k 1. 1., je jasné, že esvéjéčka se měla připravovat dlouho dopředu, ale bohužel, u mnohých k tomu nedošlo. Není to chybou současného ministerstva, je to dlouhodobým otálením problému.

Co se týče dalších pozměňovacích návrhů, které bych tu v rychlosti rád odůvodnil, první již jsem naznačil a paní kolegyně Fialová poměrně zevrubně odůvodnila pozměňovací návrh, který v systému najdete pod číslem 1174. Je to pozměňovací návrh kolegyně Kláry Dostálové a můj, jehož cílem je zrušit povinnost informovat o tom, kde se můžu informovat, velmi zjednodušeně pro ty, kteří se v tématu nevyznají tolik jako my, kteří už bohužel opravdu ho projednáváme na denní bázi několik měsíců.

A následně, jak vidíte, ještě probíhala práce s kolegy z Ministerstva pro místní rozvoj do poslední chvíle na tomto zákoně, protože, jak zde několikrát zaznělo od pana ministra, tím základem, kterým provádíme úpravu, je změna definice. Objevila se ještě vlastně taková drobnost, že změna definice tak, jak jsme ji přijali na výboru pro veřejnou správu, opomíjí malá esvéjéčka, taková ta s deseti a dalšími drobnými počty bytů. Opravdu by jim velmi ztížila možnost bytí, prodražila fungování dálkového odečtu, a proto jsem předložil pozměňovací návrh, který naleznete pod číslem 1308.

Poslední pozměňovací návrh 1309 v podstatě je založen na tom, že dochází k provázanosti definic, o kterých tu celou dobu mluvíme, v zákoně o hospodaření energií a v zákoně, který projednáváme v souvislosti s užíváním bytů.

Samozřejmě k těmto třem pozměňovacím návrhům se přihlásím následně i v podrobné rozpravě, ale zde jsem je tedy odůvodnil, a děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji panu poslanci Havránkovi a dívám se - nikdo už se do obecné rozpravy nehlásí, tak tedy tímto končím obecnou rozpravu.

Táži se pana ministra, jestli má zájem o závěrečné slovo? Ano.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já bych ještě možná chtěl doplnit, ano. Směrnice hovoří o tom, že informační povinnost je bezplatná, pouze pokud bude vyžadována písemná komunikace, právě ten hozený dopis, tak se toto zpoplatňuje.

U pozměňovacích návrhů - a já už jsem to zmiňoval - jsme dělali benchmark proti jiným zemím, jak je to naimplementováno, proto tam moje stanovisko bylo neutrální. Ta povinnost skutečně je stanovena pouze pro ty, kdy odečitatelná měřidla jsou ve vzdálenosti nad 250 metrů. To fakt znamená, že to není to - což byla velká výhrada právě těch, kteří ty informace mají poskytovat - že i ten drive-in, že to auto tam musí zastavit, že to není tak, jak si někdo představuje, že se oskenuje z nějakého dronu celá lokace a máte všechna čísla. A já v podstatě nemohu jednat jinak k tomu odkladu účinnosti než se vyjádřit nesouhlasně, neboť skutečně je tam to riziko, které je velmi reálné, je tam přerušeno projednávání, uplynula ta transpoziční lhůta velmi, velmi dávno.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pane zpravodaji, máte zájem o závěrečné slovo? Nikoliv.

Tak můžeme zahájit podrobnou rozpravu. Jenom připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny, a o slovo se hlásí paní poslankyně Fialová. Máte slovo.

 

Poslankyně Eva Fialová: Děkuji. Já bych se za svoji nepřítomnou kolegyni Kláru Dostálovou chtěla přihlásit ke společnému pozměňovacímu návrhu Kláry Dostálové, Jiřího Havránka pod číslem 1174, která ruší nesmyslnou povinnost měsíčního informování a uvádí pouze prokazatelné informování na začátku odebírání služby. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Dalším z přihlášených do podrobné rozpravy - a posledním zřejmě - je pan poslanec Havránek.

 

Poslanec Jiří Havránek: Naposledy a velmi rychle. Já se taktéž hlásím k pozměňovacímu návrhu pod číslem 1174 poslanců Kláry Dostálové, Jiřího Havránka a následně ke dvěma pozměňovacím návrhům mým, čistě mým, 1308 a 1309. Děkuji. Hezký večer.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Nikdo další se nehlásí podrobné rozpravy, čímž tedy končím podrobnou rozpravu.

Táži se, jestli je zájem o závěrečná slova? Není, a končím tedy tímto druhé čtení tohoto z návrhu a děkuji všem za spolupráci.

A dostáváme se k dalšímu bodu, kterým je bod

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.




Přihlásit/registrovat se do ISP