(pokračuje Karel Havlíček)

8.
Vládní návrh zákona o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání
veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících
/sněmovní tisk 160/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj, pan Ivan Bartoš. Máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Dobrý večer. Dámy a pánové, pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já už jsem ráno avizoval, že tento zákon nebo tato transpozice je nutná opět k probrání, zase to je jeden z těch drobných restů. Je to vlastně návrh zákona o podpoře nízkoemisních vozidel. Je to čistě implementační právní předpis ve vztahu ke směrnici Evropského parlamentu ze dne 20. června 2019, kterou se mění směrnice o podpoře čistých, energeticky účinných silničních vozidel. Směrnice požaduje po členských státech, aby zajistily při pořizování nových silničních vozidel prostřednictvím veřejných zakázek jistý podíl těch nízkoemisních, do budoucna i třeba bezemisních, ale nízkoemisních vozidel v tom návrhu. Návrh zákona o podpoře nízkoemisních vozidel má uvedené zajistit.

Transpoziční lhůta uplynula již 2. srpna minulého roku a Česká republika stále řádně neplní své závazky, které jí tedy vyplývají. České republice bezprostředně hrozí ze strany EU značné finanční sankce. Transpozice byla řádně provedena v drtivé většině členských států EU. Spolu s Českou republikou je řízení vedeno již jen proti Bulharsku, Maďarsku, Kypru a Švédsku. Řízení proti České republice pro nesplnění povinnosti je v poslední fázi, tedy před soudní fází tohoto řízení, a pokud tedy nepřijmeme tuto transpozici urychleně a Komisi neoznámíme příslušná opatření ve stanovené lhůtě, to je do 6. září letošního roku, může Komise podat proti ČR žalobu k Evropskému soudnímu dvoru, která by v souladu s čl. 260 odst. 3 Smlouvy o fungování EU zahrnovala též návrh na uložení finanční sankce. Jakmile bude ta žaloba podána, ta finanční sankce je nevyhnutelná, neboť ani skutečnost, že projednáváme tuto implementaci Poslaneckou sněmovnou, uložení sankce nezabrání.

Já jsem ještě psal dopis Evropské komisi, že s tímto pracujeme teď v druhém čtení, že tedy se snažíme zaimplementovat, i když jsme takto pozdě. Od července minulého roku, protože implementační deficit tady byl, existuje usnesení vlády, které reagovalo právě na ten transpoziční deficit a zavedlo předmětné povinnosti pro první období v účinnosti od 2. srpna 2021, tedy po uplynutí transpoziční lhůty. Nařízení vlády v podstatě mířilo směrem k zadavatelům veřejných zakázek, které mohlo usnesení vlády zavázat, jsou to tedy pouze ty přímo podřízené vládě ministerstva a organizace, a to jim tuto povinnost uložilo a od té doby se plní. My jsme toto... nebo to byl i jistý vzkaz Evropské komisi, nicméně ta to nepovažuje za řádnou transpozici a neuznává ji. Není to právní předpis, kterým by byla provedena ona transpozice, takže usnesení vlády, které bylo, nám může pomoci možná v tom, že naplníme ta kritéria do roku 2025, nicméně v současném řízení o nenotifikaci nám toto nepomáhá.

Já jsem opakovaně zdůrazňoval, že v případě návrhu zákona se jedná o čistou transpozici, neboli povinnosti v tomto návrhu zákona obsažené nikterak nezpřísňují požadavky dané evropským právem, naopak my, nebo předchozí vláda, ještě když pracovala s tím návrhem, pracovala na tom, aby ten výklad nebo ty skupiny, kterých se to týká, těch vozidel a jejich užití, měl vlastně maximum možných výjimek. Já už jsem o tom hovořil i předtím, že to skutečně není o tom, že bychom museli mít sanitky a stíhací policejní auta na baterky, jak se říká, nejedná se o meziměstskou dálkovou dopravu a podobně.

Já bych teď jenom shrnul některé argumentace k tématům, která zazněla ve všeobecné rozpravě - pouze krátce. Často byly vznášeny připomínky k omezené dostupnosti alternativních paliv či k finanční náročnosti provozu těchto nízkoemisních vozidel či nedostupnosti vozidel a komponent k výrobě. Když vezmeme v potaz pořizovací náklady a náklady na provoz, elektromobilita sama o sobě má i ekonomické výhody v dlouhodobějším horizontu. Nemůžeme se dívat na to optikou současné situace, kdy ceny různých energií se pohybují i v souvislosti s tím, jak se vyvíjí válka na Ukrajině nebo jak některé země budují řekněme více diverzifikovanou infrastrukturu. Nicméně možnosti naplnit požadavky implementace pro nízkoemisní podíl v soutěžených a nakupovaných vozidlech je do roku 2025 a na bezemisní část až do roku 2023, takže i aktuální krize na Ukrajině, pokud by bylo řádně implementováno, nás vlastně nepřivádí do žádné svízelné situace. Diverzifikace vozového parku by naopak v budoucnu měla snižovat rizika. Můžeme se na to podívat i v nějakých konkrétních případech, kdy část třeba hromadné dopravy je v tuto chvíli plynofikovaná, část je elektrifikovaná, část jsou klasické dieselové autobusy, a jak vidíte, v určité momenty se podle toho, jakým způsobem se vyvíjí ceny energie v důsledku války, ta výhodnost může být kolísavá v případě třeba fosilních paliv - a to jsem zmiňoval ráno, ropu si prostě vyrobit na rozdíl od elektřiny nedokážeme, tak naopak může být dokonce ten klasický podíl jistým handicapem.

S nárůstem cen se potýkáme v celé ekonomice, roste cena vozidel i se spalovacími motory, cena pohonných hmot, a tedy provozní náklady těchto aut. Já bych chtěl ještě říci, že evropská legislativa ve vztahu k omezování emisí bude do budoucna pravděpodobně přísnější, proto si myslím, že jít tou cestou postupnou, tak jak předvídá tato transpozice k roku 2005 a 2030, může být i potom prozíravé, aby se nám neakumulovaly nějaké povinnosti, které vyplývají z našich závazků, které schválily již vlády předchozí vůči EU. Já jsem i ráno zmiňoval, jak se to týká dopravců, kteří poskytují veřejné služby. Pokud se podíváte na detaily této transpozice, jsou tam jednotlivé třídy, vyvrací to řadu argumentů, které v té debatě zazněly možná z neznalosti této legislativy.

Otázky, které jsou spjaté s přijetím zákona o podpoře nízkoemisních vozidel, byly projednány samozřejmě na výborech. Pevně věřím, že se nám podařilo prodiskutovat ty nejpalčivější problémy, které jsou tímto požadavkem splněny jak ve veřejném sektoru, tak i na úrovni třeba budoucích nákladů, a chtěl bych vás požádat, aby byl tento transpoziční zákon co nejdříve schválen. Já vám děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji. Pouze připomínám, že jsme návrh v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jakožto výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán hospodářskému výboru a usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 160/1 až 3.

A nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, pan poslanec Stržínek. Vidíme ho zde? (Není v sále.) Tady vidím zřejmě změnu, děkuji. Původního zpravodaje pana Roberta Stržínka nahradí pan Robert Králíček. Pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Robert Králíček: Vážený pane předsedající, dobrý den. Kolegyně, kolegové, také dobrý den, pane ministře. Já bych zastoupil kolegu pana Stržínka a přečetl bych usnesení výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj z jeho 10. schůze, která se konala 1. září, k vládnímu návrhu zákona o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících, sněmovní tisk 160:

"Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj na své 10. schůzi po odůvodnění předlohy panem ministrem Ivanem Bartošem, ministrem pro místní rozvoj, po zpravodajské zprávě pana poslance Roberta Stržínka a po rozpravě přijal usnesení, kterým

I. doporučuje Poslanecké sněmovně sněmovní tisk 160 projednat a schválit v předloženém znění,

II. zmocňuje zpravodaje výboru, aby s usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu,

III. pověřuje předsedkyni výboru, aby usnesení zaslala předsedkyni Poslanecké sněmovny."

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a nyní bych prosil zpravodaje hospodářského výboru, kterého zřejmě zastoupí pan předseda, aby nás informoval o projednání návrhu v tomto výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Máte slovo.

Poslanec Ivan Adamec: Ano, děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, pane ministře, kolegyně kolegové, já vám přečtu 80. usnesení hospodářského výboru ze 14. schůze dne 1. září 2022 k vládnímu návrhu zákona o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících, sněmovní tisk číslo 160:

"Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po vyslechnutí výkladu náměstkyně ministra pro místní rozvoj Leony Gergelové Šteigrové, zpravodajské zprávě poslance Ondřeje Lochmana a po obecné a podrobné rozpravě

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky projednat a schválit sněmovní tisk 160 ve znění předloženého vládního návrhu zákona,

II. zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky provedl v návrhu zákona legislativně technické úpravy, které nemají dopad na věcný obsah navrhovaného zákona,

III. pověřuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky přednesl zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu v hospodářském výboru,

IV. pověřuje předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky", což jsem také učinil.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a ještě předtím, než otevřu obecnou rozpravu, musím přečíst několik omluv. Paní Mračková Vildumetzová od 18 hodin, a to z pracovních důvodů, paní Helena Válková od 17.30 do 19 z pracovních důvodů, pan Jan Volný od 17.45 ze zdravotních důvodů a pan Marian Jurečka od 17.30 z pracovních důvodů.

A nyní tedy otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí pan poslanec Kubíček.

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, děkuji panu ministrovi za podrobný výklad, ale vrátím se k tomu, co jsem tady říkal v prvním čtení. Rozumím tomu, že je potřeba tento zákon schválit, tuto implementaci Evropské unie učinit, nicméně já jsem tady žádal a prosil, a udělám to znovu i na hospodářském výboru, abychom nalezli řešení do toho roku 2025, protože ono to tady znělo moc hezky s tím, že máme čas, do roku 2025 to plnit nemusíme, v roce 2025 to budeme plnit, a že jsme schopni si tu elektrickou energii vyrobit. Ale já jsem upozorňoval na určité překážky a určité externality, které tomu brání. Týká se to jak hromadné dopravy trolejbusové, tak hromadné dopravy elektrobusové a dalších návazných doprav, protože my jsme zapomněli počítat s tím, že by se měla podporovat osobní elektrická doprava. A já se ptám, jak na to půjdeme, a prosil jsem tady pana ministra - možná si to nepamatuje - zda by mohl kvantifikovat nějakou předpokládanou spotřebu elektrické energie a nějaké zdroje, které k tomu budou.

My zatím v České republice řekněme že jsme soběstační, byť trh funguje zvláštním způsobem a přeposíláme si to sami sobě přes jiné státy, ale v každém případě začne být určitý nedostatek, protože asi plynové zdroje na výrobu elektřiny zatím nebudou efektivní, a říkali jsme něco o výrobě elektřiny z fotovoltaiky, a to především na rodinných domech. Já jsem na to upozornil na našem setkání v Dukovanech, kde seděl hospodářský výbor a kde jsme jednali o energetickém tarifu, a narazili jsme na tuto problematiku a ta problematika se především týká vývodů vyrobené této elektřiny do sítě. Byla taková myšlenka - ony jsou bezvadné ty myšlenky a jsou takové trošku utopistické, já jim budu fandit - a je to opravdu nějaká komunitární energetika, nějaké ostrovní systémy, no ale narážíme na jeden problém, protože my jsme se zhlédli v Německu, a určitě všichni víte, že v Německu vlastníkem rozvodných sítí města jsou obce, což v České republice pochopitelně neplatí, protože tu máme několik velkých hráčů a nějaké malé soustavy na přenos řekněme v nějakých malých výrobnách. A otázka zněla, kdo bude financovat posílení rozvodných sítí a tak dále, tak mi bylo sděleno panem náměstkem, že by si to měli udělat ti, co vlastní ty sítě. No, ale to v jejich zájmu pochopitelně není, protože to je náklad a ten náklad někdo musí zaplatit. Jestli si budeme říkat, že teď na nás dva roky budou vydělávat peníze a pak vesele se vrhnou do této komunitární energetiky a budou si to dělat, no pro ně je to přece nevýhodné. Komunitární energetika by vlastně měla preferovat výrobní zařízení pro města a vesnice, firmy, občany a tak dále, to oni nerozebírají, a v globálu budeme platit za nějaký přenos, ale to už není ta přidaná hodnota, protože co si budeme povídat, oni současně přepravují a současně přeprodávají s nějakou marží. Ta přepravní marže nemusí být tak vysoká. Tak se ptám, jakým způsobem stát pomůže v tom, aby došlo k rozvoji těchto přenosových sítí a vývodu těch přístupů elektrických energií? Pokud mě paměť neplete, bylo sděleno, že zatím asi 4 % fotovoltaik není připojeno do centrální sítě, a tudíž musí být využívány pouze řekněme k vlastní spotřebě a přebytek elektřiny se musí vyvádět takzvaně bezúčelně do nějakého tepelného čerpadla či do nějakého ohřívání vody a není prostě vývod zpátky. A to se bavíme o desetině plánovaného výkonu fotovoltaik pro rodinné domy. A bude-li to tedy desetkrát více, tak se nám také bude zvyšovat ta nepřipojená elektrická energie. To je trošku škoda vyrábět tu energii do nějaké vody. Takže předpokládám, pane ministře, že budete připravovat nějaké programy, abychom to stihli do té doby, abychom posílili sítě, abychom byli schopni vyrobit dostatek elektrické energie a neplýtvali jí. A bylo by docela dobré, a jestli vás o to můžu požádat - není to teď k tomu zákonu, že bychom ho nepouštěli - jestli byste někde mohl zkusit nechat vykvantifikovat spotřebu pro předpokládaný provoz. Je to tam nějakým způsobem vyčísleno, dají se z velkých měst sehnat nějaká data, dá se k tomu nějaká kvantifikace udělat. Za to bych vám moc poděkoval.

To je asi z mojí strany všechno. Pochopitelně nejsem proti tomu, aby se to brzdilo, protože rozumím hrozícímu impeachmentu (infringementu?), a jenom poprosím, zda byste mi splnil mé přání. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Do obecné se hlásí pan poslanec Adamec.

Poslanec Ivan Adamec: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, musím říct, že my na hospodářském výboru jsme to vzali tak, že nechceme způsobit infringement, že samozřejmě to není v zájmu České republiky a našich občanů. Na druhé straně tady ta rozprava proběhla a já bych tak úplně klidný nebyl. Tady je jeden velký problém, že vlastně pan ministr tady řeší zákon o zadávání veřejných zakázek ve své kompetenci, ale ono to navazuje na spoustu záležitostí, které spadají do gesce úplně jiných ministerstev.

Kolega Kubíček tady hovořil o sítích. Já bych jenom chtěl upozornit, že my elektřinu neposíláme přes hranice, my si ji vlastně posíláme napřímo, akorát ty ceny se tvoří trošku jinak, než jsme byli zvyklí. A já třeba řeknu příklad: nám se podařilo v našem městě zprovoznit elektrobusy a nabíjecí stanici tím, že jsme se dohodli s místní elektrárnou, a dráty vedou přímo do elektrárny bez zprostředkovatele, což je ideální.

Trošku bych tady polemizoval s tím, že elektřiny máme dost, že jí máme přebytek a že si ji umíme vyrobit. No jasně, dnes. A když se bavíme o ropě, tak mně připadá ten výrok trošku jak v sedmdesátých letech, kdy jsem chodil do školy a říkali mi, že nafta, respektive ropa, nám dojde, že budeme muset řešit náhradní paliva. Já chci upozornit, že to tak není. Elektřiny máme dostatek do nějakého roku, předpoklad asi 2032 nebo kolik to je, ale musím říct, že to je na současnou spotřebu a ta spotřeba se bude výrazně měnit. To je potřeba si říci, už to nastává v rámci teď problémů vlastně s ruským plynem obecně, takže to sem všechno přijde.

A musím říct, že tady jsou další věci, které je potřeba tady říct natvrdo. Zkusili jste si někdy koupit elektrobus? No, já jo. Já jsem koupil čtyři kdysi, přes zastupitelstvo. Cena toho elektrobusu je neuvěřitelná, ten krátký - 27 milionů korun, vyrobili ho v Plzni. To, že ho dodali pozdě, protože to moc nešlo na svět, to už je druhá stránka věci, ale podařilo se. A teď si vezměte, životnost toho elektrobusu je spočítaná na nějakou odpisovou hodnotu, ale v půlce životnosti toho autobusu se vám stane jedna nepříjemná věc - dojdou baterky. A teď jsou dva problémy. Jedna věc je nákup nových baterií, které tvoří dneska náklady víc než na tu cenu autobusu, víc než polovinu. To je jeden velký problém. A pak tady přichází ta nerudovská otázka, kam s nimi, s těmi starými baterkami? To je další problém, který podle mne se v tuto chvíli příliš moc neřeší.

Já bych byl opatrný na to tvrdit, že máme elektřiny dost. Nebude to tak, elektřina bude problém, protože tím, jak elektrifikujeme celou Evropu, díky problémům, které máme, podle mne dojde nám ten přebytek výrazně dříve, než jsme si mysleli. To je první věc.

Druhá věc jsou náklady na elektrobusy. Můžeme si říct, když se budou vyrábět standardně, ta cena klesne v sériové výrobě, ale zatím tomu tak není. A vlastně veškeré pokusy elektrifikovat dopravu ve městech končí na tom, že buď na to je dotace, pak se to teda koupí, a pak ty provozní náklady - když počítáte, tak zjistíte, že to taky není žádný hit, a vlastně to musíte dotovat. Takže celý ten systém je postaven ekonomicky trošku na hlavu, to si řekněme na rovinu. Já chápu, že prostě chceme do roku 2050 aplikovat ten Zelený úděl, je to ještě daleko, ale v současné době jsme v energetické krizi a i v ekonomické krizi, řekněme si na rovinu, inflace tady zuří a vlastně energie, pokud neskončí válka na Ukrajině a pokud nedostane Evropská unie rozum v čele s Německem, tak to bude velký problém také.

Takže nezaklínejme se tím, že rok 2025 je ještě daleko. No, to není, to je za chvilku, máme rok 2022 konec, takže je to za chvilku, za tři roky a pár měsíců, tři čtyři měsíce, a ten problém tady bude. Já si myslím, že by měl vítězit zdravý rozum, že všeho s mírou. A nařizování, že musíme mít 20 % těchhletěch strojů, mně připadá fakt jako science fiction v době, kdy tady prostě bojujeme s energiemi a všichni vlastně cítíme důsledky toho problému, a nakonec každá schůze, každé dotazy novinářů dneska končí na cenách energií, kdy každý říká nějaké řešení. V Evropě se ukazuje, že žádné ideální řešení není, protože je to novinka, všichni to nějak zkouší. Všechny vlády mají problém, protože opoziční poslanci ve všech státech Evropské unie pořád říkají, že to je málo, pozdě, špatně.

Ale uvědomme si jednu věc. My tady hasíme jenom problém, my neřešíme systém, a takhle do budoucna se to řešit prostě nedá. Když se nám podaří uhasit ten systém teď s tím, že dodotujeme ty ceny energií, je tu otázka, budeme to tak dělat vždycky? To přece nechcete nikdo. Doufám, že ani opozice to takhle nemyslí. My musíme naladit systém tak, aby to prostě fungovalo, jak se říká, samospádem a trh si s tím poradil. A dotace možná na nějaké nákupy ze začátku, ale pokud to bude pořád dotační systém, tak se ukazuje, že to je nekonkurenceschopné, neživotné a do budoucna smrtící pro všechny státy Evropské unie.

Já jsem tady vždycky říkal, že Green Deal je správná myšlenka, akorát ta cesta k němu je nějaká moc strmá a moc rychlá, respektive strmá obráceným směrem. Jdeme po sešupu a strašně rychle a vlastně ekonomicky si vytváříme takové bariéry, že za chvíli nás Asie normálně převálcuje jak malinu, protože oni prostě to takto nevidí a pro ně byznys je hlavní.

Chtěl bych říct všem, kteří si myslí, že mi nejde o životní prostředí, že se mýlí. Nám všem jde přece o to, abychom měli krásnou krajinu, kterou předáme našim dětem v pořádku a v lepším stavu, než jsme ji získali my od našich předků, ale prostě musí se to dělat s rozumem. A mně připadá, že se tady vytratil, jak říkáme my Češi, zdravý selský rozum.

Já jsem i na hospodářském výboru řekl, že to blokovat nebudeme, ale je to velké téma na zamyšlení a na velké diskuse v rámci evropských struktur. A prosím, nedejme se uchlácholit, že ropa nebude - to už jsem tu slyšel před padesáti lety, že elektriku jsme schopni... sami všechno udělat. Prostě tak to v tomto případě nebude, všechny zdroje budeme muset nějakým způsobem kombinovat a postupně se dopracovat, ale postupně, k ekologizaci dopravy.

Jen tak mimochodem, pořád slyším, kolik procent podílu tvoří výfuky aut v rámci znečišťování ovzduší, ale to procento je strašně, strašně nízké. Já tady radši nebudu říkat čísla, aby mě zase nějaký redaktor nenatřel, že lodi vypouštějí jiné smrady než auta, ale nebudu to říkat. Prostě už vás nebudu tady takhle edukovat, ale je to tak, je to realita.

Takže chápu to. Bojíme se, že dostaneme pokutu, která není úplně malá. Já to doporučuji schválit. Pokud někdo má nějaké pozměňující návrhy, řekl bych, legislativně technického charakteru nebo nějaké nápady, které nám to usnadní, tak je tady vítám, ale myslím si, že je nemáme. A je mi při schvalování tohoto návrhu zákona velmi, velmi smutno. Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců ODS i ANO 2011.)

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a máme přihlášeného jednoho do rozpravy ještě, a to je pan poslanec Kolovratník. Jenom připomínám, že končíme v 19 hodin. Ano, vidím zde přednostní právo.

Poslanec Marek Výborný: Děkuji, pane místopředsedo. Já teď po rychlé konzultaci, a teď se omlouvám, možná jsem ještě nebyl u klubu SPD, vznikla tady dohoda většiny předsedů poslaneckých klubů, že bychom dokončili tento bod, to druhé čtení. Děkuji. Tedy konec schůze... (Námitky z klubu SPD.) Tak já dám prostor panu kolegovi Kolovratníkovi a pak se přihlásím.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Řádně přihlášený je pan poslanec Kolovratník.

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Teď nevím tedy, jaké budou nebo nebudou dohody. Já se pokusím vystoupit věcně v druhém čtení tady k tomu zákonu a ve svém vystoupení navážu na Romana Kubíčka, který situaci zhodnotil velmi objektivně, věcně, tak jak to vidí samosprávy, Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv, zkrátka ti, kterých se tady ta problematika dotýká. A musím říci, že sám jsem překvapen - velmi dobře a v pozitivním - vystoupením pana předsedy hospodářského výboru Ivana Adamce, protože on velmi zkušeně a velmi věcně k tomu zákonu vystoupil, a asi to není tady v Sněmovně tak časté, ale i tady se jako opozice a koalice naprosto shodneme.

A chci říci - víte, nejdřív se podělím o takový svůj osobní pocit, zážitek, zkušenost. Já se v politickém životě nebo ve svých veřejných vystoupeních netajím tím, že jsem člověkem proevropským, že fandím Evropské unii, není to o mně žádné tajemství. Někdy jsem i považován, a je to teď řečeno s trochou nadsázky a odlehčení, za černou ovci mezi svými kolegy v rámci hnutí ANO, ale já vždycky v těch veřejných debatách říkám: Přece se nevymlouvejme na Brusel, nevymlouvejme se na Evropu. My jsme Evropa, my to můžeme ovlivnit. A bohužel tady těm, kteří v těch debatách stojí proti mně, dnes musím dát za pravdu, že ne vždy to takhle funguje a že zkrátka některé věci jsou nám nařizovány, jsou nám odeslány a zas až tolik s nimi udělat nemůžeme. Říkám to proto, že když jsem si pročítal, prostudovával detaily tady k tomu tématu, tak je to téma, které se táhne už někdy od roku 2019, tedy ještě od předchozí vlády, a zrovna tahle směrnice, tenhle zákon, který teď tady máme a o kterém diskutujeme, k nám přišla i přes tehdejší nesouhlas, respektive hlasování České republiky a české reprezentace proti přijetí téhle směrnice. Ale zkrátka asi to musíme akceptovat a žít s tím, pokud říkáme, že jsme demokraté a respektujeme demokratická rozhodnutí většiny, tak i v tomto případě to nakonec bylo demokratické rozhodnutí evropských zemí, kde Česká republika zkrátka byla přehlasována, stejně jako pětice států, třeba včetně Německa, které bylo v té době společně s námi pro podporu plynu, LNG, plynových autobusů, které jsme v té době daleko, daleko před ukrajinskou, před energetickou krizí považovali za ekologické a které dneska už zkrátka ekologické nejsou.

Jenom pro srovnání, například Česká republika a Slovinsko, právě ty jednotlivé státy byly posuzovány individuálně. My se Slovinskem z hlediska HDP jsme na tom podobně, ale Evropská komise tehdy hodnotila - je to ilustrační příklad - hustotu zalidnění, a proto třeba nám stanovila vyšší cíle než právě Slovinsku. Ale je to realita, s kterou se musíme smířit i přes náš nesouhlas. Ten zákon opravdu pracuje - asi s těmi čísly nemusím pracovat - s těmi procenty, která jsou nám de facto nařízena.

Ale je potřeba tady ve druhém čtení říci realitu dneška. Já jsem členem dozorčí rady Dopravního podniku v Pardubicích. Náš pardubický dopravní podnik má teď tu čest nebo prestiž, že jeho ředitel je zároveň předsedou Sdružení dopravních podniků České republiky a já jsem ho přede dneškem žádal, jenom pro vaši představu, kolegyně, kolegové, o velmi stručný přehled, jak dopadnou energie na dopravní podniky. V součtu náklady na elektrickou energii odpracované z dostupných informací - a teď nehraji politiku, nekritizuji vládu za to, jestli ten strop je, není vysoký, nekomentuji to, ale pouze konstatuji fakta od dopravních podniků za celou Českou republiku, je jich 22 - tak přátelé, podle současných predikcí na ně dopady na elektrickou energii budou o 3,3 miliardy korun vyšší - o 3,3 miliardy korun vyšší než v letošním roce! Další 1 miliardu navíc dopravní podniky odhadují u nákladů na zemní plyn. Takže oni se blíží oproti tomu letošnímu nebo loňskému roku o nárůst skoro o 5 miliard jenom na energiích. A teď si sami zkuste promítnout, jak a co to s nimi udělá, pokud najednou na ně přijdou tyto povinnosti v nákupu nízkoemisních, bezemisních a tak dále a tak dále vozidel. Bude to opravdu velký problém a myslím, že apel Romana Kubíčka byl směřován velmi dobře směrem k vládě, směrem k panu ministrovi. A to není jenom pan ministr Bartoš za MMR, tohle musí být, kolegové, vaše spolupráce mezi MMR, mezi Ministerstvem průmyslu, samozřejmě Ministerstvem dopravy a Ministerstvem financí.

Jsme v druhém čtení, já tu nemám žádný pozměňovací návrh. Vnímám dohodu, že chceme tímhle bodem skončit, takže určitě tady nechci zbytečně prázdně mluvit, ale prosím opravdu v dobrém, apeluji na kolegy z vlády, pokud se s tím zákonem posuneme dál, tak aby nás nečekal ten impeachment, infringement - už je pozdě večer, tak se omlouvám za nepřesnou výslovnost - tak prosím a apeluji, pojďme se k tomu zákonu nebo k téhle problematice vrátit tak, aby to na dopravní podniky nedopadlo, aby to nedopadlo na samosprávy, kde ať už politicky z opozice, nebo koalice sedí, pracují naši, vaši kolegové, a mohli by mít s tím velké problémy. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a končím obecnou rozpravu. (Hlásí se poslanec Výborný.) Já myslím, že to stihneme. Končím obecnou rozpravu.

Závěrečná slova? Nejsou.

Zahajuji podrobnou rozpravu. Vidím, že je zde... (Neformální domlouvání.) Ano. Já jsem myslel, že to zvládneme.

Poslanec Marek Výborný: Děkuji, pane místopředsedo. Abychom skutečně dostáli pravidlům této ctihodné Sněmovny, na základě dohody všech poslaneckých klubů této Sněmovny bychom dnes jednali do doprojednání bodu, který je teď otevřen, to znamená sněmovního tisku 160. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano. Zahájil jsem podrobnou rozpravu a v podrobné rozpravě pan ministr.

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuji za slovo. Já bych chtěl jenom reagovat na to, že pan Stržínek měl náhradního zpravodaje. On má nahraný pozměňovací zákon (návrh?), je to tak? Který je čistě leg tech, je to tak? Vládní návrh zákona o podpoře emisních vozidel se mění v § 12 odst. 4, text 95, odst. 2, nahrazuje textem 95, odst. 3. Oprava chyby v odkazu na zákon o odpovědnosti za přestupky. Jde pouze o sjednocení formulace s odkazem, který je obsažen v zákoně o zadávání veřejných zakázek. Tam byl tenhle opraven novelou zákonem č. 417/2021 a nepropsalo se to do toho textu.

Takže zde je pozměňovací návrh pana Roberta Stržínka, já se k němu přihlašuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec Králíček už ne? Nikdo další se do podrobné rozpravy nehlásí, čímž tedy končím podrobnou rozpravu a končím druhé čtení tohoto návrhu.

A vzhledem k tomu, že je 19 hodin, děkuji všem za dnešní účast. A pouze sděluji, že přerušuji 35. schůzi, a to do pátku 30. září do 9 hodin. Připomínám jenom, že ve čtvrtek 29. září v 9 hodin bude zahájena 40. schůze Poslanecké sněmovny, a přeji vám všem hezký večer.

(Schůze přerušena v 19.00 hodin.)

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.