Pátek 30. září 2022, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Olga Richterová)

116.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb.,
o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů
a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 174/ - třetí čtení

Poprosím - už se tak stalo, u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele své místo pan ministr zemědělství Zdeněk Nekula, a ještě poprosím pana poslance Petra Bendla, který je zpravodajem garančního výboru, aby se také posadil ke stolku zpravodajů. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 174/3, který byl doručen dne 7. září 2022. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 174/4.

Ptám se pana ministra, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy? Prosím.

 

Ministr zemědělství ČR Zdeněk Nekula Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych stručně shrnul dosavadní průběh projednávání vládního návrhu novely zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle. V rámci prvého čtení byl návrh zákona obšírně diskutován a rovněž debata v rámci zemědělského výboru byla, myslím si, užitečná a ku prospěchu. Před druhým čtením zákona sice zemědělský výbor 2. září tohoto roku k návrhu ani k pozměňovacím návrhům nepřijal žádné usnesení, nicméně následně jsem inicioval jednání s autory pozměňovacích návrhů a projednával jsem s nimi jejich názory a jejich návrhy. Toto jsme prošli, prodebatovali a myslím si, že to mělo svůj efekt.

V druhém čtení vládního návrhu zákona, které proběhlo 6. září 2022, byly podány čtyři pozměňovací návrhy. Pozměňovací návrhy poslanců Kotta, Smetany a Bendla vyjadřují výsledek těch zmíněných diskusí, s těmito návrhy za Ministerstvo zemědělství souhlasím. Oba pozměňovací návrhy pana poslance Černého však svým obsahem překračují rámec zákona o významné tržní síle. Cílem těchto pozměňovacích návrhů pana poslance Černého je regulace cen zemědělských produktů a potravinářských výrobků včetně jejich cen konečným spotřebitelům. Zejména z těchto důvodů zaujímám nesouhlasné stanovisko.

Pevně věřím, že ve třetím čtení dnes dojde ke schválení a dojde byť k pozdní, ale přece jen konečné transpozici evropské směrnice. A myslím si, že to povede ku prospěchu všech subjektů, které jsou v obchodním styku.

Tolik v krátkosti a děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. Nyní otevírám rozpravu, do které máme dva přihlášené. Jako první vystoupí poslanec Oldřich Černý, poté se připraví pan poslanec Josef Kott.

A ještě načtu dvě omluvy. Z dnešního jednání se od 12 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Radek Vondráček a taktéž z pracovních důvodů se do konce jednacího dne omlouvá pan ministr Zbyněk Stanjura.

A nyní prosím, pane poslanče, můžete se ujmout slova. Prosím.

 

Poslanec Oldřich Černý: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, předně chci načíst legislativně technickou úpravu ke svému pozměňovacímu návrhu C2.3 sněmovního dokumentu 1172. Pro zajištění hlasovatelnosti tohoto pozměňovacího návrhu C2.3 je nezbytné upravit návětí pozměňovacího bodu C2.3 takto: "C2.3. V čl. I v bodě 4 v § 4 odst. 2 se vkládá nové písmeno d), které zní".

A nyní mi dovolte zdůvodnit své dva pozměňovací návrhy, které jsem podával k tomuto návrhu zákona. Ten první se týká takzvaných podnákladových cen, tedy nucení dodavatele prodávat za cenu nižší, než jsou jeho náklady. Druhý pozměňovací návrh se týká takzvaných podnákupních cen, což znamená prodej výrobků v maloobchodě za cenu nižší, než za kterou byly výrobky nakoupeny.

Nejprve tedy k podnákladovým cenám. Spotřebitel pochopitelně má zájem nakoupit za co nejlepší cenu, což vede i maloobchodního prodejce k nákupu zboží za minimální ceny, aniž by se vzdal motivace prodávat s co nejvyšší marží. S ohledem na to, že maloobchod má na trhu rozhodující postavení, není mnohdy motivován respektovat vynaložené náklady na výrobek a z pozice svého postavení vyžaduje dodávky zboží za cenu, která ani neodpovídá vynaloženým výrobním nákladům. Se zřetelem k tomu, že nejde o komparativně neobvyklý problém, většina členských zemí Evropské unie, které odpovídající regulací již disponují, cílí na ochranu výrobců i zpracovatelů a v této souvislosti stanovují limitní průměrné náklady na výrobu jednotlivých druhů potravin, pod které nemůže maloobchod nakupovat. Cena potravin v těchto zemích, jejichž právní úpravy představují předobraz předkládaného pozměňovacího návrhu, ve státech, jako je Francie, Itálie, Španělsko i Německo, se stanovuje následujícím způsobem. Profesní svazy podle skutečných výrobních nákladů v jednotlivých podnicích vyčíslí průměrné náklady jednotlivých komodit rostlinné i živočišné produkce a zpracovatelské svazy vyčíslí podle jednotlivých druhů zboží konečné náklady podle jednotlivých skladových položek. Dále třeba ve Francii se k nákladům připočte 20% marže reprezentující přiměřený zisk a náklady na logistiku, přičemž výslednou cenu je maloobchod povinen akceptovat při nákupu zboží od prvovýroby a následně i od zpracovatelů. V případě České republiky by se mohlo uvažovat, že ceny prvovýrobců a zpracovatelů by odsouhlasoval Ústav zemědělské ekonomiky a informací a kontrolu nad nimi by vykonával Státní zemědělský a intervenční fond. Tlak maloobchodu na nižší ceny, než jsou skutečné náklady, postupně totiž likviduje domácí zemědělskou produkci a zpracovatelský průmysl, které jsou postupně nahrazovány vysoce dotovanými potravinami z dovozu, a to jen v případě, že je jich v zahraničí dostatek. Tento pozměňovací návrh cílí právě na tuto praxi, aby tedy dodavatel nebyl nucen prodávat za ceny nižší, než jsou jeho náklady.

Co se týče druhého pozměňovacího návrhu, který se týká, jak už jsem nastínil, podnákupních cen, jedná se zde o prodej výrobků v maloobchodě za cenu nižší, než za kterou byly nakoupeny. Klíčovou podmínkou pro existenci vyvážených vztahů je zákaz uplatňování podnákupních cen v maloobchodním prodeji. V současné době je běžné, že maloobchodní prodej v rozsáhlé míře využívá akcí, někdy i propagačního prodeje, většinou za podnákladové ceny jako marketingového nástroje k přilákání zákazníků, přičemž ztráty z prodeje akčních výrobků jsou kompenzovány obrovskými maržemi u ostatního zboží. To prodejcům umožňuje realizovat potřebný zisk, mnohdy následně vyváděný do zahraničních zemí, v nichž sídlí společnosti vlastnící prodejní sítě v České republice. Zejména v případě potravinářského zboží tím stát přichází až o desítky miliard korun na DPH. Finanční kontroly v České republice na každém výrobním a zpracovatelském podniku se zaměřují vždy na cenu nákupu konkrétního výrobku a cenu jeho prodeje. Pokud se stane, že prodej je u konkrétního výrobku, tedy skladové položky, nižší než nákup, je každý halíř dodaněn. U maloobchodního prodeje, zejména ve velkých maloobchodních prodejnách, není však tento postup uplatňován. Namísto toho se sečtou všechny nákupy a vyčíslí se DPH, načež se obdobný postup zopakuje pro případy prodeje a rozdíl v dani z přidané hodnoty tvoří odvod v minimální výši. Lze tedy odhadovat, že pokud by došlo k vyčíslení daně z přidané hodnoty na straně nákupu i prodeje potravin u každé položky samostatně, představovalo by to navýšení příjmů státního rozpočtu zhruba o 20 i více miliard korun. Není přitom jasné, z jakého důvodu se uvedený systém uplatňuje u podnikové a zpracovatelské sféry, a nikoliv u maloobchodního prodeje. Nabízí se, že by kontrolu nad těmito základními podmínkami fungování zákona o významné tržní síle mohl vykonávat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, případně namátkově Ministerstvo financí.

Z těchto důvodů navrhované úpravy míří na větší vyvážení obchodních vztahů, především mezi prvovýrobcem a zpracovatelem na straně jedné a maloobchodním prodejcem na straně druhé. Na závěr mi dovolte zdůraznit, že případné nepřijetí těchto změn může vést v konečném efektu k devastaci národní úrodné zemědělské půdy, k růstu cen potravin a hlavně k nedostatku potravin pro celou naši populaci, přestože podmínky v České republice by umožňovaly zajistit plnou soběstačnost u všech produktů našeho mírného pásma. Předem děkuji za pochopení a za podporu těchto důležitých změn.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, a nežli vystoupí pan poslanec Kott, zase načtu došlé omluvy, kde upřesňuje omluvu pan poslanec Jan Jakob - od 11.35 do 12 hodin se omlouvá bez udání důvodu - a pan poslanec Ondřej Kolář od 9 do 11.35 hodin z pracovních důvodů.

A nyní prosím, pane poslanče, můžete se ujmout slova.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, paní předsedající. Pane ministře, členové vlády, milé kolegyně, vážení kolegové, já jsem byl vyzván po druhém čtení, že jsme s kolegy ne úplně dobře vysvětlili naše pozměňovací návrhy, omlouvám se za to, takže bych vám chtěl ve stručnosti ve třetím čtení přiblížit to, co jednotlivé pozměňovací návrhy - jsou jenom dva, nebojte se - znamenají.

Takže sněmovní dokument 1167 dopřesňuje vymezení pojmu významná tržní síla. To znamená, že v § 3 odst. 2 významnou tržní sílou jako doposud měl být každý odběratel, jehož roční obrat na území České republiky přesáhne, včetně obratu s propojenou osobou, 5 miliard korun. Na odběratele s obratem nad 5 miliard korun se tak zákon o významné tržní síle bude vztahovat vždy. Takže je to vrácení tak, jak to bylo doposud.

A druhý pozměňovací návrh, který jsem předložil společně s kolegou Petrem Bendlem a Karlem Smetanou, rozšiřuje ochranu proti nekalým obchodním praktikám. Je to rozšíření o čtyři nekalé praktiky. Je to podmiňování dodávek využitím služeb třetí strany, jejíž podmínky a cenu stanoví odběratel. Často se stávalo například u dodavatelů jablek nebo jiných surovin, potravin, že byli nuceni předem dodávat zboží v předem určených přepravkách za nevýhodné ceny, a tím samozřejmě docházelo k navýšení jejich nákladů a tlaku na nízké výkupní ceny.

Druhý požadavek je, aby dodavatel zcela nebo zčásti uhradil náklady na slevy na zemědělské produkty nebo potravinářské výrobky prodávané odběratelem v rámci takzvaných propagačních akcích odběratele, pokud odběratel před zahájením propagační akce neupřesní období a neuvede předpokládané množství výrobků, které budou objednány takzvaně se slevou. Přeúčtování nákladů na prodej v akci na dodavatele je velmi častá, vykořisťující, nekalá praktika, která ale bohužel zase v prvotním vládním návrhu chyběla.

Třetí věc je uplatnění nebo získání platby nebo slevy nebo jiného plnění, jejichž výše, předmět a rozsah poskytovaného protiplnění za tuto platbu, slevu nebo jiné plnění nebyly písemně sjednány před zahájením dodávek nebo zpracováním zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků nebo poskytnutím souvisejících služeb, ke kterým se platba, sleva nebo jiné plnění vztahuje. Nepostihuje ale případy, kdy jsou uplatňovány platby, slevy nebo jiná plnění, za které nebylo poskytnuto přiměřené protiplnění.

A poslední věcí, kterou jsme tam doplnili, je nepravdivé uvedení země nebo místa původu zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků nebo nepravdivé označení země nebo místa původu jedné nebo více složek zemědělského nebo potravinářského výrobku, které tvoří více než 50 % tohoto produktu nebo výrobku. I toto je velice častá nekalá praktika, kterou obchodní řetězce využívají, a tato obchodní praktika ve svém důsledku vždy poškozuje tuzemské prvovýrobce.

Toliko na vysvětlení pozměňovacích návrhů, o kterých tady mluvil i pan ministr. Taky bych chtěl poděkovat za to, že jsme byli schopni se shodnout na tom, jak pozměňovací návrhy připravit tak, aby byly akceptovány v novele zákona o významné tržní síle, a děkuji kolegům za to, že jsme je společně podali.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Dovolím si vás všechny pozdravit, vystřídal jsem se za svou kolegyní u pultíku a poprosil bych dalšího z přihlášených, a to je pan poslanec Karel Smetana. Máte slovo.

 

Poslanec Karel Smetana: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, členové vlády, kolegyně, kolegové, zákon o významné tržní síle nastavuje pravidla tak, aby byl celý potravinový řetězec transparentní, tak, aby nedocházelo k zneužívání významného postavení na trhu, což v konečném důsledku odnáší spotřebitel. Je pro mě zarážející, že Ministerstvo průmyslu a obchodu v minulém volebním období tady tuto novelu, tuto transpozici evropské směrnice neprojednalo, respektive drželo na rezortu déle než jeden rok, což v konečném důsledku vede k paradoxní situaci, kdy Česká republika byla iniciátorem tady této směrnice a je poslední zemí, která ji implementuje do svého právního řádu.

Ale abych končil pozitivně, chci rovněž poděkovat kolegům ze zemědělského výboru, kteří k debatám přistoupili konstruktivně. Našli jsme společné řešení, které vede k tomu, že jsme dostali tento bod dnes na program třetího čtení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče, a dívám se, jestli ještě někdo je přihlášen do rozpravy? Ano, vidím zde paní místopředsedkyni. Máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych jen ráda vypíchla jednu věc, která je za nás velice důležitá v té novele, a sice je pro nás významné, a věnuje se tomu třeba můj kolega za Piráty Radek Holomčík, že ta novela bere v potaz významné síly v rámci celého řetězce, a nejenom koncové prodejce. To chci připomenout, že jsme po tom volali v minulém volebním období, že je pro nás důležité toto upravit a že jsme za to velmi rádi. A vlastně ten cíl, cíl ochrany producentů potravin, je další věc, kterou bych ráda vyzdvihla. Děje se to, jsme svědky toho, že se děje neúnosný tlak na české producenty základních komodit velkými zpracovateli, a i samozřejmě se pak děje to, že nám to pak nefunguje.

Takže jsem ráda, že se tady podařila najít shoda. Zdůrazňuji, že to, co se nepovedlo v minulém období, se po nějaké delší prodlevě konečně dneska stane. A jenom chci říci, že bychom byli velmi rádi, aby se do budoucna pokračovalo v diskusi, třeba o možných nekalých praktikách týkajících se třeba klamání ohledně původu potraviny nebo vynucování spoluúčasti na marketingových akcích nebo vynucování odběru služeb třetích stran.

Každopádně my podpoříme pozměňovací návrhy jak pana poslance Smetany a Kotta, tak samozřejmě i návrh jako celek. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a dívám se, jestli ještě někdo má zájem vystoupit v rozpravě\, Pokud tomu tak není, tímto rozpravu končím.

Táži se pana ministra, jestli má zájem vystoupit v závěrečném slovu? Pan zpravodaj rovněž? Ano, má zájem. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Pane předsedající, kolegyně, kolegové, já jsem nedostal slovo po panu ministrovi. Neříkám to žárlivě, jenom bych chtěl napravit tu věc, protože jsem povinen jako zpravodaj seznámit Poslaneckou sněmovnu s návrhem usnesení, a o skutečnosti, že zemědělský výbor řádně projednal tento materiál na své 12. schůzi dne 8. září a přijal usnesení, kde doporučuje Poslanecké sněmovně, návrh procedury, se kterou vás před hlasováním seznámím, není složitá, včetně názoru na jednotlivé pozměňovací návrhy; zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, popřípadě s dalšími, udělal nezbytné úpravy podle § 95 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny; a na závěr pověřil mě a předsedu zemědělského výboru, aby tento návrh usnesení zemědělského výboru předložil předsedkyni Poslanecké sněmovny, což se stalo.

Tak alespoň tak, abych učinil zadost zákonu o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vám děkuji a možná vás poprosím, abyste rovnou zůstal stát u pultíku, protože můžeme tím pádem přikročit k hlasování o pozměňovacích návrzích, čímž bych vás i chtěl poprosit, abyste nás seznámil s procedurou hlasování, a poté tedy abyste přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním k nim vždy sdělil stanovisko. Děkuji.

 

Poslanec Petr Bendl: Ano, děkuji, pane předsedající. Takže návrh procedury je následující: nejprve bychom hlasovali o legislativně technických úpravách, které byly načteny, a říkal je tady i pan kolega Černý - já jsem ještě konzultoval s legislativou, jestli je to v pořádku, a dle informací od legislativy v pořádku to je. Dále bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu pana poslance Karla Smetany a dalších, A1 a A2, en bloc jedním hlasováním, dále (o) pozměňovacím návrhu poslance Josefa Kotta pod písmenem B a dále o pozměňovacím návrhu pana poslance Oldřicha Černého C1.1 až C1.3, en bloc jedním hlasováním, kdy předesílám, že bude-li hlasován C1.1, stane se nehlasovatelným C2.1, který je totožný. Dále bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu pana poslance Oldřicha Černého C2.1 až C2.4, en bloc jedním hlasováním, a C2.1 bude nehlasovatelné, bylo-li předtím hlasováno o C1.1, neboť jsou totožné, a za šesté bychom hlasovali o návrhu zákona jako o celku ve znění případně přijatých pozměňovacích návrhů.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vám děkuji, pane zpravodaji. Táži se, jestli je někdo proti tomuto postupu? Myslím, že to bylo jasně řečeno.

Pokud není, tak můžeme začít hlasovat, a poprosím tedy pana zpravodaje, aby nás postupně prováděl jednotlivými body, které budeme hlasovat. Začínáme tedy legislativně technickými úpravami.

 

Poslanec Petr Bendl: Ano. Nejprve dejte, prosím, hlasovat o návrhu legislativně technických úprav.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a já zahajuji hlasování o legislativně technických úpravách.

Kdo je prosím pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 118, přihlášeno 148, pro 142, proti nikdo. Výsledek je: přijato. Prosím, můžeme pokračovat.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Další návrh je pozměňovací návrh poslance Karla Smetany A1, A2, en bloc jedním hlasováním.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a já zahajuji hlasování... (Zpravodaj: Stanovisko zpravodaje: souhlasné.) Stanovisko pana ministra? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji.

(Hlasování číslo 119, přihlášeno 149, pro 141, proti 0. Výsledek: přijato.) Můžeme přejít k dalšímu bodu.

 

Poslanec Petr Bendl: Další bod je pozměňovací návrh pana poslance Josefa Kotta pod písmenem B. Stanovisko zpravodaje je souhlasné.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Stanovisko pana ministra? (Ministr: Souhlas.)

Děkuji a zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 120, přihlášeno 149, pro 143, proti nikdo. Přijato. Prosím o další.

 

Poslanec Petr Bendl: Další je pozměňovací návrh pana poslance Oldřicha Černého pod písmenem C1.1 až C1.3, en bloc jedním hlasováním. Stanovisko zpravodaje je nesouhlasné.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Stanovisko pana ministra? (Ministr: Nesouhlas.)

Děkuji a zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování číslo 121, přihlášeno 149, pro 67, proti 77. Zamítnuto. Prosím o další bod.

 

Poslanec Petr Bendl: Pozměňovací návrh poslance Oldřicha Černého C2.1 až C2.4, en bloc jedním hlasováním. Stanovisko výboru je nesouhlasné.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Stanovisko pana ministra? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 122, přihlášeno 149, pro 67, proti 77. Zamítnuto. Prosím další.

 

Poslanec Petr Bendl: Nyní už dejte prosím, pane předsedající, hlasovat o zákonu jako celku ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Konstatuji tedy, že o všech návrzích bylo hlasováno, a přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 174, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 123, přihlášeno 149, pro 143, proti nikdo. Výsledek: přijato.

 

A konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji. (Zpravodaj Bendl: Děkuji.)

Dovolte, abych zahájil další bod číslo

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.




Přihlásit/registrovat se do ISP