(pokračuje Karel Havlíček)

159.
Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2021
/sněmovní tisk 212/

Nevím, jestli mohu přivítat, či nemohu prezidenta NKÚ pana Miloslava Kalu, jestli zde je? Pravděpodobně nepřišel, nicméně stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu bylo doručeno jako sněmovní tisk 212/2 a poprosil bych, aby se slova ujal pan ministr Kupka a předložený návrh uvedl. Děkuji.

Ministr dopravy ČR Martin Kupka Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych z pověření vlády stručně uvedl základní parametry uvedené v návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2021.

Vykázaný deficit ve výši 419,7 miliardy korun byl meziročně vyšší o 52 miliardy. Plánovaný schodek tak nebyl naplněn o 80 miliard korun. Příčinu této úspory lze spatřovat především v nejistotě při tvorbě makroekonomických predikcí a odhadů dopadů opatření státu, která se projevila například v oblasti daní a pojistného. Ty překročily plán o téměř 97 miliard korun.

Výsledky hospodaření státního rozpočtu byly i v roce 2021 výrazně ovlivňovány dopady epidemie covid-19. Celkové negativní efekty protiepidemických opatření a souvisejících dopadů na příjmy i výdaje státního rozpočtu byly vyčísleny na 306 miliard korun, přičemž příjmy covidová opatření ovlivnila negativně ve výši 147 miliard korun, a další výdaje, které stát musel směřovat k pomoci v covidové situaci, představovaly 159 miliard korun, zatímco v roce 2020 to bylo 237 miliard, tedy o 69 miliard méně. Nárůst dopadů vyčíslených správci kapitol vyplynul především z legislativních změn v daňové oblasti, které byly do těchto opatření také zahrnuty.

Celkové příjmy státního rozpočtu meziročně vzrostly pouze mírně o necelé 1 %. Výraznější tempo růstu odpovídající ekonomickému oživení v průběhu roku 2021 bylo utlumeno úpravou daňové legislativy. Ta nejvíce snížila výnos daně z příjmů fyzických osob placené plátci zrušením superhrubé mzdy a zvýšením slevy na poplatníka. To představovalo celkový dopad ve výši 56,7 miliardy korun a výnos sdílených daní změnou rozpočtového určení daní ve prospěch rozpočtů územních samospráv, což představovalo dopad zhruba ve výši 27 miliard korun. Na rozdíl od daní, jejichž výnos meziročně klesl o 2,6 % a propadl se i pod úroveň roku 2018, výběr pojistného na sociální zabezpečení podpořený udržením nízké míry nezaměstnanosti a růstem průměrné mzdy meziročně vzrostl o 10 %. To výrazně přispělo i k relativně příznivému výsledku salda systému důchodového pojištění ve výši minus 2,2 miliardy korun.

Celkové výdaje státního rozpočtu meziročně vzrostly o 3,5 procentního bodu, tempo z předchozího roku výrazně zpomalilo zejména vlivem vysoké základny roku 2020 navýšené fiskálními stimuly zaměřenými na pomoc ekonomice v době protiepidemických opatření a na realizaci vládních priorit.

Tolik velmi stručné představení státního závěrečného účtu, respektive jeho návrhu.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře. Rozpočtový výbor projednal za účasti zpravodajů usnesení výboru k tomuto materiálu. Usnesení rozpočtového výboru bylo doručeno jakožto sněmovní tisk 212/4. Stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu projednal kontrolní výbor a přijal usnesení, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 212/3.

A nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru, pan poslanec Josef Bernard, informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Máte slovo.

Poslanec Josef Bernard: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Rozpočtový výbor projednal státní závěrečný účet za minulý rok na své 16. schůzi dne 14. září. Všechny výbory doporučily Poslanecké sněmovně Parlamentu schválit nebo vzít na vědomí výsledky hospodaření jednotlivých kapitol státního rozpočtu a finanční vztahy státního rozpočtu ke státním fondům podle usnesení rozpočtového výboru číslo 68 z 30. března 2022. Nebyla doporučena žádná doprovodná usnesení. Proto vás nyní seznámím s následujícím usnesením, které doporučuje rozpočtový výbor, abyste přijali. Rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení:

"Poslanecká sněmovna

I. bere na vědomí

1. státní závěrečný účet České republiky za rok 2021, který vykazuje příjmy státního rozpočtu 1 487 237 296 000 korun, výdaje státního rozpočtu 1 906 925 155 000 korun a schodek státního rozpočtu 419 687 859 000 korun,

2. výsledky rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a Regionálních rad regionů soudržnosti v České republice za rok 2021, které vykázalo příjmy 678 300 130 000 korun, výdaje 637 026 771 000 korun a přebytek 41 273 360 000 korun,

3. stav státních finančních aktiv České republiky k 31. prosinci 2021 ve výši 160 501 191 000 korun a stav státních finančních pasiv České republiky ve výši 2 546 591 236 000 korun,

4. informaci o hlavních výsledcích hospodaření státních fondů České republiky za rok 2021 podle údajů uvedených v sešitu F návrhu státního závěrečného účtu,

5. informaci o stavu a vývoji státních záruk uvedenou v sešitu D návrhu státního závěrečného účtu,

6. informaci o stavech fondů organizačních složek státu uvedenou v sešitu F návrhu státního závěrečného účtu,

7. informaci o postupu privatizace a o stavu a použití prostředků vedených na zvláštních účtech za rok 2021, podle zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku, uvedenou v sešitu I návrhu státního závěrečného účtu;

II. rozpočtový výbor souhlasí s vypořádáním schodku státního rozpočtu České republiky za rok 2021 financujícími položkami takto: změnou stavu státního dluhu o 401 149 236 450,56 korun, změnou stavu na účtech státních finančních aktiv - snížením o 18 538 622 104,34 korun;

III. konstatuje, že projednala stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2021 a bere jej na vědomí;

za další zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu."

To jsem právě učinil. Děkuji za slovo.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a nyní prosím, aby nás o jednání kontrolního výboru informoval zpravodaj, a to pan poslanec Radovan Vích. Máte slovo.

Poslanec Radovan Vích: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Chtěl bych vás seznámit s usnesením kontrolního výboru z 10. schůze ze dne 15. září číslo 45, kdy kontrolní výbor projednal stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2021, sněmovní tisk 212/2, a v následujícím znění:

"Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po úvodním výkladu prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly, zpravodajské zprávě poslance Radovana Vícha, stanovisku náměstka ministra financí Karla Tylla a po rozpravě

I. bere na vědomí stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2021, sněmovní tisk 212/2;

II. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky."

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a tímto mohu zahájit všeobecnou rozpravu, do které se přihlásila paní předsedkyně Schillerová.

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane ministře, dámy a pánové, tak jako u předcházejícího bodu, i tady se cítím víc být v uvozovkách předkladatelem, protože je to vlastně státní závěrečný účet za období hospodaření roku 2021, čili za období vlády Andreje Babiše, ve které jsem byla ministryní financí. Takže dovolte, abych ho shrnula, protože jsem takzvaně lidově řečeno byla přímo u toho.

Fakta: bezprecedentní ohrožení obyvatelstva v důsledku zdravotnické krize. Naše vláda se musela potýkat s řadou výzev. Musela zabezpečit kvalitní zdravotní péči pro české občany v této bezprecedentní situaci, sociální smír. Zároveň jsme museli zabránit hromadným krachům a zánikům podniků. Museli jsme přistoupit ke krokům, které jsme si předtím vůbec nedokázali ani představit. Po jisté období ve snaze o omezení šíření virové nákazy jsme byli nuceni zastavit de facto celou ekonomiku, i když otevřeně řečeno, v podstatě třeba tehdy po část roku se průmysl i vypnul sám. Museli jsme ochránit obyvatelstvo, zajistit sociální smír. A já prostě jsem přesvědčena, že se to podařilo.

Ta čísla, která tady prezentoval vlastně i včera ministr financí Stanjura, která já samozřejmě znám, ta poslední čísla ze září letošního roku: máme stále nejnižší míru nezaměstnanosti v Evropské unii a to je jeden z mála benefitů, z kterých mohou čerpat občané v této těžké době.

Hospodaření státního rozpočtu, ano, bylo to tady řečeno panem ministrem, roku 2021 skončilo deficitem ve výši 419,7 miliardy korun. Dosažený schodek státního rozpočtu se navrhlo vypořádat změnou stavu státního dluhu o 401,15 miliardy korun a změnou stavu na účtech státních finančních aktiv o 18,54 miliardy korun.

Úplně odlišná situace z pohledu veřejných rozpočtů. Nám se daňové inkaso nezvyšovalo v roce 2021 z důvodu růstu ekonomiky a zvyšování daňového inkasa v důsledku extrémní inflace - to jsme tady už řekli několikrát, ale v důsledku restriktivních opatření právě ekonomika klesala, a naopak jsme ještě v té době snížili daňovou zátěž obyvatelstva. Superhrubá mzda, daň z nabytí nemovitých věcí a její zrušení, ale také prostředky, důležité prostředky, které se přesunuly vlastně ze státního rozpočtu do obcí a krajů na úkor státního rozpočtu v rámci změny rozpočtového určení daní, pro které tady minulá Sněmovna hlasovala, i společně např. s ODS. Ten přesun znamenal 27 miliard, to není zase tak málo. Čili já chci říct, že přes tu složitou dobu se podařilo, byla v podstatě udržena nejnižší nezaměstnanost, vznikly určité úspory, protože lidé také velice byli omezeni v utrácení tím, že byla část ekonomiky uzavřená, bylo nemožné jezdit na dovolené a podobně, takže si vytvořili určité rezervy, o čemž také jsme tady včera hovořili.

Co se týče příjmů státního rozpočtu, celkové příjmy státního rozpočtu dosáhly za rok 2021 výše 1 487,2 miliardy korun, to je 106,1 % rozpočtu. V absolutním vyjádření došlo k překročení rozpočtu po změnách o 85,9 miliardy korun, na kterém se podílel především vyšší výběr daňových příjmů a pojistného na sociální zabezpečení.

Výdaje, celkové výdaje státního rozpočtu v roce 2021 dosáhly 1 906,9 miliardy korun, to znamená 100,3 % rozpočtu po změnách. Při meziročním růstu o 3,5 % to je o 64 miliard. Vcelku běžné výdaje přesahovaly 1 729,8 miliardy korun. Kapitálové výdaje činily 177,1 miliardy korun, meziročně se zvýšily o 2,6 % plus 4,5 miliardy. To jsem považovala také za úspěch. Státní rozpočet na rok 2021 byl schválen 18. 12. 2020. Původní výše příjmů byla stanovena na 1 488,3 miliardy korun, výdaje 1 808,3 miliardy, schodek 320 miliard.

Hospodářská politika ve všech zemích, které byly zasaženy pandemií - a víte, že to byly všechny země - koronaviru, reagovala razantní uvolněním a přijetím masivních fiskálních, ale také monetárních stimulů, což omezilo negativní vliv pandemie na krátkodobý ekonomický výkon. Zároveň tato opatření napomohla minimalizovat dopady na růst střednědobý a dlouhodobý. To pořád považuji za obrovský benefit, protože jsme z propadu minus 5,5 % HDP v roce 2020 byli přes 3 % v roce 2021, což samozřejmě nejsou 3 % a něco v době klasického ekonomického růstu, ale určitě to ten vliv a dopad mělo.

Přes silná rizika a nejistoty měl být rok 2021 ve znamení oživení globální ekonomické aktivity, nicméně tato mírně optimistická očekávání zůstala bohužel nenaplněna. V reakci na zhoršení epidemické situace přijatá protiepidemická opatření a jejich doprovodné efekty došlo ve čtvrtém čtvrtletí 2020 a první týdny 2021 k opětovnému zpřísnění restriktivních opatření. Takže my jsme museli zpřísnit - to si dobře určitě pamatujete - a tím pádem samozřejmě kompenzovat, protože to zasáhlo především služby a maloobchod. Z těchto důvodů, ale i z potřeby zohlednit zrušení takzvané superhrubé mzdy a další legislativní změny - tam jsme dvakrát zvýšili slevu na poplatníka, bylo tam rozpočtového určení daní a tak dále - navrhla naše vláda změnu zákona o státním rozpočtu a novela reflektovala aktuální vývoj boje s pandemií, úpravy ve vládních programech přímé pomoci, snížení daňového zatížení zaměstnanců o čtvrtinu a aktuální výzvy, které souvisely se zatížením zdravotního systému masivní vakcinací a testování obyvatelstva, kde jsme vlastně opětovně mimo jiné zvyšovali platbu za státní pojištěnce, vlastně už podruhé v té době.

V porovnání s rozpočtem roku 2020 předpokládal novelizovaný rozpočet na rok 2021 růst celkových příjmů o 20,8 miliardy korun, to je o 1,5 %, růst celkových výdajů též o 20,8 miliardy, to je o 1,1 %, a plánovaný schodek tak zůstal stejný jako v roce 2020 čili 0,5 bilionu. Hospodaření státního rozpočtu v roce 2021 skončilo deficitem ve výši 419,7 miliardy korun i přesto, že byla fiskální politika vlády v průběhu roku 2021 oproti původním plánům výrazně ovlivněna.

Snahou řešit dopady epidemie nemoci covid-19 k naplnění většiny priorit stanovených v dokumentaci v zákonu o státním rozpočtu došlo. V doplnění rozpočtu se plně promítly výdajové cíle zaměřené na pomoc seniorům - zvýšením starobních důchodů o 5,8 %, dále zdravotnictví - zvýšením platby pojistného na veřejné zdravotní pojištění, za takzvané státní pojištěnce, a také školství - zvýšením objemů prostředků na platy pedagogických pracovníků v regionálním školství o 9 %, které vedlo ke splnění dlouhodobého cíle 150 % úrovně průměrného platu učitele proti stavu roku 2017, k čemuž jsme se zavázali.

Ještě mi dovolte pár krátkých slov k hospodaření územních samosprávných celků. Výsledky rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků vykázaly příjmy 678 300 130 000 a tak dále. Výsledky: 637 026 771 000, přebytek 41 273 360 000. Hospodaření státních fondů skončilo kreditním saldem v úhrnné výši cirka 7,7 miliardy korun.

Ještě na závěr: jednoznačná spojitost některých daňových úprav s epidemií covid-19 se může jevit jako diskutabilní. Kritizuje to ve své zprávě i Nejvyšší kontrolní úřad. Přesto je však zřejmé a nepochybné, že jejich přijetí sice vedlo k negativním dopadům na inkaso daňových příjmů - o tom není pochyb, a já jsem to nikdy nezpochybňovala - ale pomohlo prostě zaměstnancům, pomohlo, nechalo v jejich peněženkách 7 % čistého příjmu a ještě vlastně zrušilo nesmyslnou superhrubou mzdu, se kterou se nikde v zemích EU nesetkáte.

Samozřejmě, byly tam dopady dalšího nedaňového charakteru, zejména příjmu z prodeje očkovacích látek s pozitivním dopadem 2,7 miliardy, protože tam se to předfinancovalo vždycky ze státního rozpočtu a pak se to vracelo z veřejného zdravotního pojištění. Každopádně dopad epidemie na příjmy státního rozpočtu byl vyčíslen na 146,7 miliardy čili o 67,8 miliardy korun meziročně vyšší. Já tady mám přesný rozpad tabulky, ale nebudu to tady číst, protože každý to máte k dispozici. Objem vynaložených prostředků, které souvisely s nemocí covid-19, vyčíslili správci kapitol na 159,4 miliardy čili o 1,1 miliardu vyšší na úrovni podobné roku 2020.

Co se týče stanoviska Nejvyššího kontrolního úřadu, Česká republika - a to tam je konstatováno - i v roce 2021 zůstala jednou z nejméně zadlužených zemí EU, je na šestém místě, byla v té době na šestém místě. Uvidíme, jak to bude dál - nebudu tady teď znovu rozmíchávat vášně, které jsme tu řešili včera i dnes - a Česká republika byla vysoce zasažena zdravotnickou krizí z hlediska tempa růstu v důsledku orientace průmyslu, z pohledu země - zaměření strojařský, automobilový, turistický ruch v Praze, ale také z oblasti zahraničních partnerů. V porovnání s námi vykázaly nižší růst HDP právě sousední země, které jsou našimi stěžejními obchodními partnery - Slovensko, Německo. Ekonomika České republiky rostla z pohledu HDP podprůměrně, ten růst byl třetí nejhorší.

Citace ze stanoviska NKÚ - už končím, pan ministr se na mě přísně dívá, ne, ne, ne nemile, výjimečně - k běžným výdajům. Důvodem růstu byly zejména zvýšené platby státu za státní pojištěnce, pokračující podpora podnikání, transfery krajům. Platba státu za státní pojištěnce byla vyšší o 29,06 miliardy. Neinvestiční transfery právnickým osobám - to byla covidová pomoc - 20,19 miliardy. Neinvestiční transfery krajům byly vyšší o 18,97 miliardy, z čehož se 78 % týkalo oblasti vzdělávání a školských služeb. Citace ze stanoviska NKÚ, cituji: "K velmi nízké nezaměstnanosti přispěl mimo jiné program na ochranu zaměstnanosti Antivirus. V roce 2021 bylo vyplaceno zaměstnavatelům 25,8 miliardy korun, což bylo o 2 miliardy více než v roce 2020." Zpráva NKÚ vyčítá - a teď budu zase citovat, aniž bych se nad tím nějak pohoršovala, prostě když řeknu, že s tím nesouhlasím, tak to není kritika - vyčítá nám zrušení superhrubé mzdy, ale tady jsme to odhlasovali společně v minulém volebním období s poslanci - já jsem nebyla ještě poslankyně, hlasovala bych určitě pro, ale nebyla jsem poslankyně, nebudu se vymlouvat - s poslanci ODS. Já si za tím stojím.

Změna rozpočtového určení daní, to jsme také tady odhlasovali v rámci takzvaného daňového balíčku. Načetlo se to v rámci dohody v Senátu, abychom vlastně uzavřeli politickou dohodu. Ale zase, já to nekritizuji. My jsme to nakonec podpořili, klub hnutí ANO, a ty prostředky se neztratily, on je nikdo nevzal, nikde nezmizely v éteru, ale projevily se na přebytkovém hospodaření územních rozpočtů. Profitovaly na tom zejména nejvíc obce, které hospodařily s přebytkem za rok 2021 33,4 miliardy korun. Po záporném saldu krajských rozpočtů v roce 2020 vykázaly kraje za rok 2021 přebytek ve výši 7,9 miliardy. To jsou dobré zprávy. Státní rozpočet sice krvácel, ale rozpočty krajů, měst a obcí skončily v přebytku a to je přece dobře. Oni jsou nejblíž občanovi. Samozřejmě nesmíme zapomenout, nebylo to jenom rozpočtovým určením daní, ale bylo to i tím, že jsme v průběhu doby, tedy i v roce 2021, kdy byl kompenzační bonus pro živnostníky, který jsme tady podpořili napříč politickým spektrem, a já jsem za to dodatečně ráda. Pořád slyším na náměstích, když jsem mezi občany, že za to děkují živnostníci, že jim to velmi pomohlo, kompenzační bonus. Byla to rychlá, účinná pomoc a my jsme ho kompenzovali i v roce 2021 municipalitám a tehdy už i krajům. V první fázi ne, ale pak jsme je kompenzovali krajům, takže ty peníze vlastně zůstaly převážně tam a to je přece velmi dobře.

Omlouvám se, že jsem byla delší, ale rozumějte, je to výsledek hospodaření za dobu, kdy byla u moci naše vláda a já byla ministryní financí, takže mi to promiňte, že jsem mluvila trošku delší dobu. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, jsme stále ve všeobecné rozpravě. Táži se, jestli má ještě někdo zájem vystoupit? Nikoho nevidím, čímž končím. Máte, pane ministře, zájem o závěrečné slovo? (Ne.) Pan zpravodaj? (Ne.) Nikoliv.

Můžeme přistoupit k rozpravě podrobné. Je někdo, kdo se hlásí do podrobné rozpravy? Nevidím nikoho, takže končím podrobnou rozpravu.

A ptám se opětovně, jestli máte zájem o závěrečná slova? (Ministr: Ne. Zpravodaj: Ne.) Nikoliv.

Nicméně musíme hlasovat o usnesení, které představil pan poslanec Bernard. Jedná se o usnesení RVST 212/4. Já jenom zagonguji. Odhlašuji všechny na žádost a prosím o přihlášení.

Mezitím dorazili kolegové a kolegyně, takže jenom i pro ně zopakuji, že hlasujeme návrh usnesení dle toho, jak ho předložil pan zpravodaj, předseda Bernard.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Máme hlasování 126, přihlášeno 126 - je to tak, přihlášeno 126, pro 110, proti nikdo. Výsledek: přijato.

Děkuji. Konstatuji, že návrh usnesení byl schválen. Můžeme přejít k dalšímu bodu.

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.