Čtvrtek 29. září 2022, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)

1.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 57/2022 Sb.,
o státním rozpočtu České republiky na rok 2022
/sněmovní tisk 284/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr financí Zbyněk Stanjura, kterého prosím, aby se ujal slova. Prosím, máte slovo. Vás ostatní, kolegyně a kolegové, prosím o ztišení v sále.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Vážená paní předsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych jménem vlády v krátkosti odůvodnil ve druhém čtení navržený tisk. Důvodem předložení jsou dopady pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině, jehož důsledky nebyly v době sestavení státního rozpočtu pro rok 2022 známy, růst životních nákladů obyvatelstva vyvolaný jak inflací, tak dopady energetické krize, reakce na energetickou krizi včetně zajištění strategických zdrojů a úprava příjmové stránky rozpočtu vyplývající z dosavadního pokladního plnění a očekávaného ekonomického vývoje.

Chci jen na začátku upozornit, že novela státního rozpočtu se projednává v jiném režimu než státní rozpočet samotný, to znamená, v prvním čtení jsme nestanovili celkové příjmy, celkové výdaje, a tím pádem deficit státního rozpočtu, ale podle pozměňujících návrhů, které budou přijaty ve třetím čtení, se může upravit i hodnota celkových příjmů, celkových výdajů, a tím i deficit. Říkám to, že vlastně tím pádem budou podle mého názoru všechny pozměňující návrhy hlasovatelné na rozdíl od mnoha pozměňujících návrhů, které padají v průběhu státního rozpočtu a velmi často sahají do vládní rozpočtové rezervy, kde při standardním projednávání návrhu státního rozpočtu je zákonný limit, pod jakou hodnotu nesmí vládní rozpočtová rezerva poklesnout.

Viděl jsem v systému, já nevím, já bych řekl desítky pozměňujících návrhů, dnes mohou padnout další, každý z nich budeme posuzovat individuálně bez ohledu na to, kdo je autorem toho či jiného konkrétního pozměňujícího návrhu, a Sněmovna jako suverén ve třetím čtení rozhodne o těch standardních údajích, které jsem před chvílí zmínil. (V sále je hlučno.)

Při státním rozpočtu bych vlastně v této chvíli oznámil konečnou celkovou výši příjmů, konečnou celkovou výši výdajů a konečnou bilanci státního rozpočtu, v tomto případě to neplatí. Vím, že naprostá většina z vás to ví, ale pro jistotu jsem považoval za potřebné to v úvodu svého vystoupení ve druhém čtení zmínit. Nicméně tak jak je ten návrh navržen, tak se počítá s celkovými příjmy v hodnotě 1,678,3 bilionu neboli 1 678,3 miliardy, což je nárůst o 65 miliard. Tam jsme zohlednili právě to inkaso daní.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Já vás, kolegyně a kolegové, žádám o ztišení a přesunutí vašich rozhovorů do předsálí.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Já bych sice mohl zvýšit hlas, ale pak si myslím, že by tady byl zbytečný hluk, kdybych křičel do tohoto mikrofonu.

Takže zvýšení DPH přibližně o 25 miliard na příjmové straně, zvýšení plnění daně z příjmu právnických osob 9,2 miliardy, zvýšení daně z příjmu fyzických osob 10,2 miliardy, zvýšení daně z hazardních her o 800 milionů a snížení spotřební daně z minerálních olejů o 3,8 miliardy. Dále se zvyšují příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti o 9 miliard, v kapitole Ministerstva zdravotnictví se snižují příjmy ve výši 4,9 miliardy z důvodu nastavených platebních principů se zdravotními pojišťovnami a nižším než očekávaným zájmem pojištěnců o očkování.

V návrhu se současně zvyšují výdaje státního rozpočtu, a to o 115 miliard korun. Nebudu číst všechny položky, jenom zmíním ty, které jsou nejvyšší. To znamená posílení sociálních výdajů v důsledku rostoucí inflace a zvýšených cen energií pro obyvatelstvo ve výši 29 miliard korun, navýšení výdajů souvisejících s dopady pandemie covid o 4,4 miliardy, posílení oblastí potýkajících se s dopady energetické krize včetně nákladů transformace a první etapy úsporného tarifu 30,3 miliardy, zvýšení výdajů souvisejících s válečným konfliktem na Ukrajině takřka o 23 miliard, výdajové tituly na podporu regionálního rozvoje zejména v oblasti bydlení ve výši 2,8 miliardy, navýšení ostatních výdajů kapitol o 18,2 miliardy, z toho obsluha státního dluhu o 4 miliardy, tarifní složky platu ve výši 2,2 miliardy, nákup vozidel Policie České republiky ve výši 900 milionů, filmové pobídky 570 milionů a na další neočekávané výdaje se zvýšila alokace ve vládní rozpočtové rezervě o 7,4 miliardy korun.

Já jsem se osobně účastnil dvou jednání rozpočtového výboru, na kterém se projednával tento tisk před druhým čtením. Byly podány celkem tři pozměňující návrhy, z toho jeden, pokud mě paměť neklame, byl jednomyslně přijat rozpočtovým výborem, a to přesun 60 milionů korun z kapitoly Národní sportovní agentury ve specifickém ukazateli dotace do oblasti sportu do kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, ve specifickém ukazateli podpora činnosti v oblasti mládeže rovněž o stejnou částku 60 milionů korun.

Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 284/1. A já vás prosím opět o ztišení, protože nyní vyslechneme, a prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru poslanec Josef Bernard, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil.

Ještě jednou, kolegyně a kolegové, prosím, abyste své rozhovory přesunuli do předsálí. Opravdu nechci jmenovat, ale prosím, kolegyně a kolegové, abyste se ztišili. Děkuji.

 

Poslanec Josef Bernard: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Dobrý den, dámy a pánové. Rozpočtový výbor novelu zákona projednal na svém zasedání 21. září na své 17. schůzi. Já jsem povinen vám přečíst usnesení.

Po úvodním slově ministra financí Zbyňka Stanjury, zpravodajské zprávě poslance Josefa Bernarda a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 57/2022 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2022, sněmovní tisk 284, vyslovila souhlas ve znění pozměňovacích návrhů;

II. zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Tímto jsem to učinil. Jak bylo tady řečeno, byl jediný pozměňovací návrh, který bych schválen rozpočtovým výborem. Ten se týkal přesunu prostředků na mimoškolní organizace nesportovní. Typicky jsou to organizace jako například Junák, Pionýr nebo Mladí hasiči. Novela pamatovala na to, že do Národní sportovní agentury přesunula 500 milionů korun na kompenzaci energetické krize. Na druhou stranu jsme nemysleli právě na tyto organizace, které například v případě Junáka excelentně přispívají k výchově naší mládeže. To jsme napravili podle mého názoru tím, že jsme rozštěpili částku 500 milionů korun na 440 milionů ve prospěch NSA a 60 milionů ve prospěch těchto dalších mimoškolních organizací. To je zatím z mé strany vše. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Také děkuju. Než přistoupíme k rozpravě, tak ještě omluva, která mezitím došla. Paní místopředsedkyně Věra Kovářová se od 17 hodin omlouvá z pracovních důvodů. S náhradní kartou číslo 31 bude hlasovat pan poslanec Bohuslav Svoboda.

Nyní tedy otevírám obecnou rozpravu, do níž se přihlásilo s přednostním právem několik poslanců. Pan místopředseda Karel Havlíček, paní předsedkyně Schillerová, následuje zatím dvanáct přihlášených poslankyň a poslanců. Nyní tedy podle data přihlášek Karel Havlíček jako první, ale gentlemansky se dohodl s paní předsedkyní. Paní předsedkyně tedy vystoupí jako první s přednostním právem. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Děkuji svému kolegovi, že mi dal přednost.

Pane ministře, milé kolegyně, milí kolegové, dnešní projednávání druhého čtení novely rozpočtu na rok 2022 je pro mě, troufnu si říci hořkokyselé. Asi tušíte, čím je tato moje nechuť způsobena. To, co sledujeme v posledním období od současné vládní pětikoalice, je totiž zcela zřejmý výsměch vůči všem zásadám rozpočtového procesu a posouváme se v rámci posledního období někam, kde jsme v novodobé historii zatím nikdy nebyli. Tento týden prezentovaný návrh státního rozpočtu - a já vím, že se bavíme o novele 22, ale prostě si to nemohu odpustit - tento týden prezentovaný návrh státního rozpočtu na rok 2023, ve kterém si pan ministr Stanjura naprosto bez jakýchkoliv podkladů přičetl 150 miliard korun na příjmové straně, ve mně vyvolává silný pocit, že rozpočet je pro něj naprosto zbytný dokument, kam prostě nahází nějaká čísla, a tím nejdůležitějším parametrem je, aby to konečné číslo vypadalo co možná nejlépe. Jsou to vlastně jen marketingová čísla, která žádný smysl nedávají, ale nikomu to nevadí, protože se ho stejně nechystají dodržovat.

V rámci logiky, kterou uplatňuje pan ministr Stanjura, by dnes mohl předložit novelu státního rozpočtu s nově vymyšlenou daní, například daň z komínů, daň z oken, nebo že zdaní nadnárodní korporace a výnos z těchto daní bude právě 330 miliard korun, a tak by vlastně mohl předložit vyrovnaný rozpočet. Vyšlo by to úplně nastejno. Přístup a arogance, kterou sledujeme, je zcela bezprecedentní. Já se skutečně domnívám, že dnes se již pan ministr Stanjura pohybuje za hranou platné legislativy a porušuje zákon.

Ostatně to, že státní rozpočet je pro něho jenom cár papíru, nám dokázal již několikrát. Drtivá většina nových rozpočtových výdajů nesouvisí s dopady války na Ukrajině, jak se nám to pětikoalice snaží prezentovat. Když se podívám do střev novely rozpočtu na rok 2022, tak vidím aktualizace podškrtnutých výdajů, které panem ministrem nebyly kvantifikovány v dostatečné výši, protože v době předkládání jeho návrhu státního rozpočtu již věděl, že válka na Ukrajině mu bude vytvářet dýmovou clonu a že tyto aktualizace bude skrývat právě za tento konflikt.

Aktualizace nemocenského pojištění, podpor v nezaměstnanosti, příspěvků na podporu zaměstnání osob se zdravotním postižením, kompenzace slev na jízdné a tak dále a tak dále, ty tam jednoznačně dělají položku přes 14 miliard korun. Shodli jsme se tady v rámci prvního čtení s panem ministrem Stanjurou, že kompenzace na pomoc Ukrajině v rámci uprchlické krize a podobně činí zhruba 22 miliard.

Současně ministr Stanjura slíbil podnikatelům pomoc, nebo vláda slíbila podnikatelům pomoc, pan ministr Síkela také, v řádu 30 miliard korun. Já se ptám, a určitě se bude ptát za chvíli i můj kolega Karel Havlíček, místopředseda Sněmovny - kde se tato pomoc nachází? Z mediálních informací vyplývá, a pan ministr mi to potvrdil i během naší diskuse v pořadu Události, komentáře v pondělí večer, že by měla být vyplacena ještě v roce 2022. To je jednoznačně správné. My po této pomoci voláme již měsíce. Pokud nechceme, aby nám průmysl a soukromý sektor padly, musí vláda okamžitě přispěchat s pomocí. Ale kde jsou ty prostředky, kde jsou v tom rozpočtu? Já je v této novele nevidím. Takže bude schodek 330 miliard, nebo bude jiný a tak dále, plus 30, takže 360? Pane ministře, prosím, já se ptám a věřím, že odpověď dostaneme - kde je tato 30miliardová pomoc a kdy vlastně bude vyplacena? Proto stále říkám, že z rozpočtu děláte zbytečný cár papíru. Proč alespoň pro jednou nemůžete sestavit rozpočet férově? Férově k nám, k lidem, ale i k těm firmám, aby všichni věděli, na čem jsou.

Ostatně pan ministr Stanjura se k novele státního rozpočtu staví jako k cáru papíru nejenom z obsahového hlediska, ale také z hlediska procedurálního. Novelu státního rozpočtu požaduji a volám po ní, a řekla jsem to tady v rámci projednání rozpočtu na rok 2022, takže to už je několik měsíců, konkrétně už od momentu samotného předložení aktuálního platného státního rozpočtu. Jednak jsem upozorňovala na samotný fakt, že státní rozpočet je standardním zákonem, a už od momentu přijetí tohoto zákona bylo zcela zřejmé, že nebude v jeho původní podobě dodržen. To je pro mě nepřijatelné. Zákony se mají, respektive musí, dodržovat.

Bohužel však jako bývalá ministryně financí musím také upozornit, že je zcela zřejmé, že je odkládána jakákoliv snaha o konsolidaci veřejných financí. Současná pětikoalice, byť se k ní zavazovala ve své předvolební rétorice, tak ji naprosto a zcela opustila. Novela státního rozpočtu na rok 2022 předkládá výdaje v bezprecedentní výši přesahující poprvé v historii naší země 2 biliony korun českých. Ano, dnes se může zdát, že oproti návrhu na rok 2023, který byl prezentován v pondělí po schválení vládou, který obsahuje výdaje 2 biliony 223 miliard korun, již tato výše nepůsobí tak šokujícím dojmem.

Ministr financí, a tomu já rozumím, musí bojovat za každou korunu, za každý milion, za každou miliardu. Pokud bych odpustila a byla velkorysá k této vládě, že novela neobsahuje žádnou snahu o konsolidaci veřejných financí, už je to neodpustitelné v návrhu rozpočtu 2023. Věřím, že se k tomu dostaneme velmi brzy, že rozpočet přijde na pořad jednání této Sněmovny.

Ale už teď chci připomenout, že vláda hovořila o snižování (počtu) zaměstnanců ve veřejném sektoru před rokem, ale v praxi to jde naprosto opačným směrem. Hovořila o digitalizaci a s ní souvisejícími úsporami. Ale nabízí se další. Nabízí se daně z neřesti na příjmové straně. Lepší a efektivnější výběr daní, což samozřejmě neznamená, že zruším EET. A tak bych tady mohla pokračovat a budu pokračovat, až budeme projednávat návrh rozpočtu na rok 2023. Jenom v kontextu to musím připomenout, protože to nejsou jenom moje slova, ale znova říkám, jsou to i slova Národní rozpočtové rady, která je prezentovala asi před 14 dny.

Ministr Stanjura se bohužel opírá jenom o zvýšený daňový výnos v důsledku hospodářského růstu a dynamické inflace. Připomínám, že tato vláda má v roce 2022 na příjmové straně díky inflaci navíc asi 127,4 miliardy korun oproti návrhu, který kdysi připravila naše vláda. Samozřejmě je to inkaso DPH o 25 miliard, daň z příjmu právnických osob 9,2 miliardy, a tak bych to mohla vyjmenovávat, oblast pojistného na sociální zabezpečení a tak dále. A samozřejmě i extrémní možnost navýšení dividend státních firem, ať už je to ČEZ, kde tato dividenda bude díky extrémně vysokým ziskům nejvyšší, ale jsou to také státní lesy, státní podnik Lesy České republiky a další.

Bohužel současná pětikoalice stále ještě netuší, jak hospodárně nakládat s veřejnými financemi. Proto naše hnutí připravilo řadu pozměňovacích návrhů a já prosím a žádám poslance pětikoalice, pana ministra, aby skutečně našim návrhům naslouchali a zvážili jejich podporu. Jde o rozumné návrhy, které jsou vytvořené odborníky z konkrétních oblastí a jejich cíl je nyní zcela zřejmý, a to pomoci českým domácnostem a firmám. Prezentovat tyto pozměňovací návrhy budou samozřejmě převážně jednotliví stínoví ministři naší stínové vlády, ale i další kolegové.

Vážení kolegové, čeští občané se nacházejí ve zcela mimořádné situaci. Důvěra podnikatelů je v rámci konjunkturálních průzkumů pod svým dlouhodobým průměrem. Důvěra spotřebitelů je na svém historicky nejnižším bodě. Pesimismus spotřebitelů je extrémní. Téměř třetina domácností uvádí, že již dnes sotva vyjde se svými finančními prostředky. Naše pozměňovací návrhy směřují právě k těmto lidem, protože je naší povinností jako poslanců těmto lidem pomáhat. Děkuji vám. (Potlesk z levé části sálu.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní je tedy přihlášen s přednostním právem pan místopředseda Havlíček a bude následovat pan poslanec Hrnčíř jakožto pověřený klubem SPD k přednesení stanoviska. Omlouvám se, je tady faktická poznámka, kterou jsem přehlédla. Pan ministr se hlásí s faktickou, chce reagovat. Omlouvám se ještě jednou.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Je docela úsměvné, když paní poslankyně Schillerová, královna Instagramu, mluví o nějakém píárovém rozpočtu. Samozřejmě bych mohl volit nejenom já, ale celá vláda její oblíbenou metodu, tehdy s komunisty ruku v ruce schválit si deficit půl bilionu, a pak na konci roku říkat, je to pouze 377, nebo pouze 420 a podobně. My tou cestou nejdeme.

Já se omlouvám, několik dat pro paní poslankyni Schillerovou: 11. února přišel do Poslanecké sněmovny náš návrh státního rozpočtu, Putin zaútočil na Ukrajinu 24. února. A paní poslankyně Schillerová mi vyčítá, že dopady války, která začala 13 dnů potom, co ten tisk přišel do Poslanecké sněmovny, nejsou obsaženy v návrhu rozpočtu. Tak já nevím, jestli to Putin hnutí ANO oznámil dopředu, že už to věděli, já myslím, že ne. Sami vidíte, jak tato kritika je nesmyslná.

A teď k té úsporné politice. Já jsem říkal, že v prvním čtení přivítám návrhy, které budou směřovat k úsporám ve státním rozpočtu. Nechal jsme zanalyzovat váš slavný materiál, kde je 28 bodů pomoci občanům a firmám. Tam je fiskální dopad 1,3 bilionu korun. Vaše chiméra, zastropování na Slovensku, kdybychom šli touto cestou, by jenom příští rok stálo rozpočet 650 miliard korun! A současně tady slyším, že 300 miliard je hodně, ale sami navrhují v jednom jediném opatření z 28 660 miliard. A jak už ví i váš holdingový tisk, žádné zastropování na Slovensku není, tak jak jste tady prezentovali měsíce a měsíce. A přečtěte si vyjádření pana premiéra Slovenské republiky z tohoto nebo z minulého týdne. Mně je žinantní v debatě v českém parlamentu neustále posuzovat kroky jiných vlád. Ale vy jsme nás neustále tloukli po hlavě tím zastropováním na Slovensku. Tak aspoň přijďte a řekněte, tak to není. Ale jestli to chcete, tak řekněte - bude to stát 600 miliard. Napište takový pozměňovák a budeme o něm hlasovat. Ale pak neříkejte, že 300 je hodně (Předsedající: Čas.), když v jednom jediném kroku navrhujete výdaje 600 miliard. (Potlesk zprava.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní ještě s faktickou poznámkou paní předsedkyně Schillerová, pan místopředseda posečká. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Já jsem nemluvila o zastropování na Slovensku. V mém proslovu o tom nepadlo ani slovo, asi jste si seděl na uších, pane ministře. Je to PR rozpočet. Je to PR rozpočet. Já jsem pouze řekla, že dopady války jsou 22 miliard a že 22 miliard jsme se tady my dva shodli, takže není možné vytvářet kouřovou clonu, že novelu děláte kvůli dopadům války. Vy tam prostě máte za skoro víc jak 14 miliard, narovnáváte mandatorní výdaje, takže jste píárově je poškrtal, abyste potom se mohl bít v prsa, že schodek je jenom 280 miliard. 14 jste vzal ještě veřejnému zdravotnímu pojištění. Takže prostě vy si s tím hrajete a zajímá vás jenom schodek. Neodvádíte poctivou práci ministra financí, abyste vyjednal, abyste se bavil s těmi, kteří mají problémy, včetně svazů, komor a podobně. Sledujte to v médiích.

Jinak my jsme už dneska přepracovali 14 bodů řešení krize, upustili jsme od některých návrhů, protože jste přešli k zastropování. A nevykládejte, že by to stálo 700 miliard. Prostě když byste šli cestou, kterou jsme navrhovali my, když byste nebyli elitářská vláda, která prostě tady přeje elitám, a zastropovali to u výrobců, radí vám to už i pan prezident, tak byste v žádném případě nemuseli ty peníze vyhodit. Ale jednou říkáte 130, 30, pro podnikatele 160, pak říkáte, že to bude jenom 100, pak říkáte, že úsporný energetický tarif je 66, aby to bylo jenom 16 v roce 2022. Takže prosím, nepoučujte mě, já jsem si stála za každým číslem A už mě přestaňte i vyčítat, že jste to neudělal. Udělal jste to v pondělí, tu digitální daň za 2,5 miliardy, kterou schválila naše vláda a projednala bývalá Sněmovna v prvním čtení. Víc bych si v životě nedovolila, udělat to, co děláte vy. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Čas, ano. Nyní s faktickou poznámkou je přihlášen pan ministr Stanjura, a pak následuje pan ministr Jurečka. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Tak 22 miliard jsou čisté výdaje pro ukrajinské občany a pro české občany, kteří je ubytovávají. Ale dopady jsou samozřejmě mnohem širší, a to jsou kompenzace českým občanům, které jsou mnohem vyšší než kompenzace uprchlíkům, kteří utekli před Putinem. To vy tady neříkáte. Vy jste pro ty zákony hlasovali. Byli jste pro příspěvek 5 000 korun na dítě? Byli. 8 miliard. Jste proti tomu, že jsme nakoupili strategické zásoby plynu za 8,5 miliardy? Nebyli. To všechno jsou dopady. Druhá mimořádná valorizace. To všechno jsou dopady války na Ukrajině na české občany a my to kompenzujeme českým občanům.

Já jsem jenom říkal, že jsme nechali spočítat zastropování na 1,50 koruny na kilowatthodinu. Je to 660 miliard. Jestli jste od toho upustili, dobře, tak už nám zůstává u vozovkách jenom 600 miliard. Vy navrhujete další a další výdaje, na to máte plné právo, a současně říkáte, že deficit má být nižší. Pokud nenavrhnete zvýšení příjmů o nějakých 600 miliard - nevím, kde bychom je vzali - tak vlastně neříkáte pravdu. Vy žonglujete čísly a děláte PR, protože vás deficit vůbec nezajímá.

Já nejsem rád z toho, jak vysoké deficity máme, ale když jsme sestavovali rozpočet na rok 2022, tak jsme nevěděli, že Putin vtrhne na Ukrajinu. A ty dopady nejenom na Českou republiku, ale na všechny evropské země, jsou ekonomicky dalekosáhlé. Jestli vy tvrdíte, že ne, že jsme jediná země, na kterou to nedopadá, tak to prostě není pravda. A vědomě, vědomě lžete. Jinak to nazvat nemusím. Ale ano, už jsem to říkal, ale zopakuji to potřetí. Pokud přinesete návrhy na úspory státního rozpočtu a budou mít hlavu a patu, já je bezesporu podpořím. Zatím jsem ty návrhy neviděl, ale ještě máme čas. Takže pokud je přinesete, můžete se spolehnout na korektní debatu a případně podporu z mé strany a ze strany vládní koalice. Zatím vaše všechny návrhy směřují k podstatnému navýšení deficitu. Žádným jiným směrem nejdou.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Čas. Nyní s faktickou poznámkou pan ministr Jurečka a následuje paní předsedkyně Schillerová. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já si dovolím zareagovat na několik faktů, které bohužel nejsou pravdivé a které tady byly vzneseny. Myslím, že byl rok 2020, vy jste se tady toho dotkla, paní poslankyně, a to byla debata o tom, že se zapojují, a to je debata k roku 2023, příjmy, které zatím nejsou podloženy legislativní změnou. Tak tehdy jste tady vy stála a digitální daň jste měla započítanou do toho návrhu rozpočtu, hájila jste to a říkala jste, že to takhle je a jinak to nelze udělat. A to byla ale dost jiná doba. To nebyla doba této turbulentní situace. Tedy řešíme tyto dopady, ale zároveň se na těch legislativních změnách také pracuje. Takže, prosím pěkně, nechoďte a nevyčítejte panu ministrovi financí věc, kterou vy jste tady sama dělala, ale za jiných okolností.

A potom k tomu, jak tady vy říkáte, že jsme elitářská vláda. Můžete mi říct, v čem třeba? Já jsem jako člen vlády jako elitář? Nebo v čem je vláda elitářská? Vláda, která tady dělá valorizace životního existenčního minima dvakrát v letošním roce. Vláda, která dává finanční prostředky na zákonné valorizace v rámci důchodů. My se nechlubíme tím, že děláme něco navíc. Je to zákonná valorizace, ale musíme ty prostředky na ty důchody také najít. A ty se holt prostě promítají do toho deficitu. A dali jsme tady i na příští rok i věc, která se týká výchovného pro maminky za 19 miliard korun. Jsou to všechno věci, které tady pomáhají těmto lidem, občanům. A vy tady říkáte, že jsme jako nějaká elitářská vláda? Vždyť ta vláda se snaží pomáhat v rámci možných kompromisů. Vidíme, že máme nejnižší podíl lidí, kteří jsou ohroženi důchodovou chudobou v celé Evropské unii. Děláme cílená opatření - a versus návrhy, které tady předkládáte vy, které by znamenaly řádově o stovky miliard korun větší rozpočty. Tak si to v hnutí ANO ujasněte, co říkáte vy tady při tomhle projevu, co říkají vaši kolegové a váš pan předseda, když dávají jiné návrhy. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová S faktickou poznámkou je nyní přihlášena paní předsedkyně Schillerová a následuje pan ministr Stanjura. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Tak nejdřív k panu ministrovi Stanjurovi rychle. No, pane ministře, prosím vás, vy jste povinen připravit úspory. Vy máte nachystat, vy jste se k tomu zavázali, vy máte aparáty za sebou. A opak je pravdou. Neřeším 2022, ale 2023. Nemáte jediný úsporný návrh, jediný, jedinou strukturální změnu, kterou byste navrhoval, abyste snižoval strukturální deficit. Já bych vám je odpustila, kdyby to bylo v delším časovém horizontu, ale nemáte vůbec nic. Tak prosím tady nemluvte. A o vašich deficitech. No prosím vás, těch 100 miliard, 150, které máte virtuální na rok 2023, si přičtěte k tomu schodku. A to je váš celkový schodek. Ne to falešné číslo, nepravdivé, 295.

No a pane ministře Jurečko, já jsem o tom tady mluvila před chvilkou, vy jste to asi nestihl rychle zaznamenat. Dvě a půl miliardy byla digitální daň, 2,5 miliardy byl normativní text. Bylo to schváleno naší vládou, prošlo to prvním čtením. Ano, snížila se tam sazba na 5 %, takže nakonec 2,5 miliardy pod rozlišovací schopnost jakéhokoliv rozpočtu. A vy tady žonglujete se 150 miliardami, které nemáte podloženy absolutně vůbec ničím!

A proč jste elitářská vláda? No protože chráníte výrobce. Kdybyste to zastropovali u nich, tak by nemuseli vydělávat desetinásobně, ale pořád by ty miliardy měli. Proto jste pro mě elitářská vláda. A budete se pak vymlouvat, že nemáte na to či na ono. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Pan ministr Stanjura se svou faktickou. Už se na ni těší, tak prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuju za slovo. Tak ty peníze tam jsou, o kterých mluví paní poslankyně Schillerová, že jsou virtuální. Jsou na výdajové stránce na mimořádnou pomoc s cenami, s energiemi. To není tak, že bychom si těmito mimořádnými příjmy vylepšovali obvyklé výdaje státu. A ano v této chvíli ty zákony neplatí, to je prostě pravda, netvrdím nic jiného. Jenom tvrdím, že než začne platit státní rozpočet pro rok 2023, to znamená před prvním lednem 2023, tak to zdanění mimořádné bude. Čekáme na to, co bude z Evropy závazné. To, jak ty debaty probíhají, nám vyhovují, my jsme je iniciovali a k tomu ještě přidáme navíc české řešení.

Paní poslankyně ráda říká, jaký je právník, tak sama dobře ví, že retroaktivně nemůžeme zdanit rok 2022 ani u výrobců elektrické energie. Nebo snad ano? Někdo navrhuje, abychom zpětně zdanili rok 2022. To by se muselo připravit za vaší vlády, muselo by to být v účinnosti od 1. ledna roku 2022. Ano, my jsme 14 dní vládli v roce 2021 od 17. do 31. prosince. Každý uzná, že daňové zákony za 14 dní se nedají projednat ve dvou komorách. Takže jestli je to kritika, tak samozřejmě směřuje k vládě Andreje Babiše, asi nechtě.

Co se týče zdanění výrobců, nechte na nás to řešení. Nebude to tak, že by 600 miliard, které vy jste chtěli dát na zastropování, že to je zisk výrobců energií, který jim necháme. Ano, budeme jim brát všechno nad náklady plus přiměřený zisk a všechny tyto peníze zapojíme do kompenzace občanům a firmám. A je to správný princip!

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní další faktická. Ano, máte ještě zájem? Já jsem myslela, že jste ji smazala. Tak prosím, další faktická poznámka paní Schillerové.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. No, pane ministře, zase, ujasněme si to. Máme příjmovou stranu rozpočtu a výdajovou. Na výdajovou, jsem ráda, že to víte, to mám z toho upřímnou radost, výdajovou stranu, tam to prostě dát musíte. Tady jste prosadili zákon. My jsme pro něho hlasovali taky, byť neprošly naše pozměňovací zákony (návrhy), aby se zastropovalo. Nařízení vlády jste pořád ještě nepřijali. Na to nařízení vlády čekáme, ale už je to tím pádem mandatorním výdajem. Sice jste mluvil o sto třiceti, máte to v důvodové zprávě k tomu zákonu na třech řádcích, což jsem tady kritizovala. Teď už je to sto, to je pravda, jak s tím žonglujete, ale dát to tam musíte. To znamená, váš názor, že je to příjem proti výdaji, je nesmysl. Kdežto na příjmovou stranu to dát nesmíte podle rozpočtových pravidel, protože ta legislativa neexistuje. A kdybych vám ji odpustila a šla na nějaký úzus, vláda schválená, první čtení - nemáte nic. Nemáte vůbec nic. Takže na příjmové straně vám to chybí. Dal jste to tam jenom proto, aby vám vyšel PR schodek 295 miliard. Ale je to plus 150.

A to zastropování. My jsme o něm poprvé mluvili v únoru letošního roku. Váš premiér ještě 29. srpna letošního roku řekl, že je to populismus, že to nepřipadá v úvahu a že to dělat nebudete, abyste se za týden nato na tiskové konferenci bili v prsa, jak to uděláte. Takže prosím neříkejte, že to měla schválit vláda Andreje Babiše, která vůbec ještě energetickou krizi neřešila.

No a ještě k panu Jurečkovi. Víte, ten rok 2020, vy říkáte, že nebyl turbulentní. No byl. Propad ekonomiky byl minus 5,5 % HDP. Vy v propadu ještě nejste. Je zpomalení, ale ekonomika pořád roste. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Pan ministr Stanjura s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura My se v prsa nebijeme na rozdíl od jiných na žádné tiskové konferenci. To jenom na okraj. Já jsem mluvil o daních, já jsem nemluvil o zastropování. Jestli vy říkáte, že se mají dodanit výrobci, tak já říkám, že zpětně to prostě z ústavně-právního hlediska není možné. A aby to bylo možné, danit rok 2022, tak ten zákon by z ústavně-právního hlediska musel být platný k 1. lednu roku 2022, a my jsme vládli 14 dní v tom roce. Takže nemíchejte hrušky a jablka, nemíchejte zastropování, že zdaněním či odvodem peněz za výrobní náklady plus přiměřený zisk - podle zdroje. A my k takovému kroku přistoupíme. Bude to podle zdroje, nebude to plošně. To, co dojednáme v Evropě. Je tam v této chvíli jedna hranice s tím, že členské státy to mohou snížit podle zdroje. To je přesně to, co České republice vyhovuje.

Nařízení vlády bude přijato ve středu příští týden. Je to logické, museli jsme počkat nejenom na schválení ve Sněmovně, v Senátu, pak ještě na podpis pana prezidenta, publikaci ve Sbírce zákonů, takže postupujeme přesně podle harmonogramu.

Jenom připomenu, že ještě před několika týdny a měsíci jste tady strašili veřejnost, že bude nedostatek plynu a budeme vypínat průmysl. To jsme vyřešili. Jakmile máme dostatek plynu, tak v této chvíli řešíme ty ceny. Mně to přijde správný postup. Protože když nemám zajištěné dodávky - a to díky vaší vládě, jednostranné orientaci na Rusko, vy o tom neradi mluvíte, tak to prostě bylo. Podívejte se na svoje projevy několik týdnů a měsíců zpátky, strašili jste celou veřejnost, že nebude plyn v zimě a že budeme vypínat průmysl. Nic z toho díky krokům vlády nehrozí.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní se vracíme k rozpravě, kde je přihlášen pan místopředseda Havlíček s přednostním právem. A připraví se pan poslanec Hrnčíř. Prosím.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážená paní poslankyně, vážení páni poslanci, paní poslankyně, vážení členové vlády, já začnu smířlivěji, a to tím, že musím uvést na pravou míru to, co jsem zde říkal minule. Když kritizujeme, tak taky musíme umět přijmout kritiku na nás a omluvit se za to, když řekneme něco špatně.

Já jsem zde minule řekl, že obnovitelné zdroje energie, které byly plánovány na 26 miliard korun, a možná si vzpomínáte, se v únoru snížily na 19 miliard korun, poté se dostaly opět na téměř 26 miliard korun, a pravdu měl pan ministr Stanjura v tom, že třetina z toho skutečně takzvaně šla za námi, dvě třetiny za novou vládou ve smyslu pravdy. To znamená, zjednodušeně řečeno, neuvědomil jsem si, že tam je 4,5 miliardy už v rámci nové podpory obnovitelných zdrojů. Takže je to tak, jak řekl pan ministr Stanjura. Neměl jsem pravdu.

Tak ale podstatné je teď to, co probíráme v rámci roku 2022, případně v přechodu na rok 2023. Já osobně nevyčítám této vládě ten schodek, který tam nakonec pravděpodobně bude a možná bude podobný, jako jsme měli my, i v roce 2022 a rok 2023. Já vyčítám to, že nám jste se smáli, nás jste kritizovali za to, že jsme v kritické době, velmi vážné době museli hospodařit se schodky. Vzpomínám si, jak jste zde říkali, že 80 miliard korun není žádný problém. Během pár hodin že vyřešíte, škrtnete a tak dále. A vidíte, jak je to náročné. Vidíte, že když jste v kritické situaci, a naše nebyla o nic jednodušší, jak složitě se to dává dohromady. Takže vzpomeňte si, jak jste kritizovali nás, a nechte také, abychom i my si k tomu řekli náš názor.

Já se popravdě řečeno ani nedivím, že nejste schopni ten rozpočet dát dohromady, protože energetická krize a opatření, která zavádíte, která zavádí zejména Ministerstvo průmyslu a obchodu, tak v tom už se nedá vyznat. Rozumím tomu, že se s tímhle velmi složitě dává dohromady rozpočet. Jenom se na to podívejme z úhlu pohledu tří klíčových opatření v oblasti energetiky.

Energetický úsporný tarif. Tak já nevím, jestli tady ještě platí, nebo neplatí. Byla to vlajková loď této vlády. Celou řadu týdnů, ne-li měsíců tvrdíme, že energetický úsporný tarif už je za zenitem. Nicméně ještě na konci srpna se slavně schválil, výsledkem čehož je tedy to, že zatím vycházím z toho, že platí jak na rok 2022, tak na rok 2023. Mezitím jsme zaslechli, že možná v roce 2023 už energetický úsporný tarif platit nebude. Otázka je - má tedy ještě platit v roce 2022, nebo ne? A kolik tedy bude ten energetický úsporný tarif? Protože vláda schválila nakonec, já to teď zaokrouhlím, průměrnou podporu na domácnost okolo 4 000 korun. Mezitím byla tisková konference pana ministra průmyslu, který řekl, že to bude 10 000 korun na domácnost. To se nakonec nedalo do toho vládního nařízení. Ale otazník tedy je, jestli to bude celých 15 000, což bylo na to celé období, na tu topnou sezónu, nebo jestli to bude tedy ten návrh STANu, to je těch 10 000, nebo poslední schválený návrh vlády, to jsou 4 000 korun, anebo jestli se to třeba celé nezruší. Tak to je jedna věc.

Druhá věc je zastropování. Pomíjím to, že zde máme totální zmatek v tom, jestli tedy ten strop, se kterým my nesouhlasíme, já se k tomu ještě vrátím, bude zastropován na úrovni 80 % vůči minulému roku, nebo jestli to bude na 100 %, anebo jestli to bude na 80 % jenom vůči malým a středním firmám, což je rovněž ve hře. Každý den je to jinak. V tom už se nemůže nikdo vyznat. Teď si uvědomte, že se v tom mají zorientovat ti, kterých se to bude týkat, to znamená běžné domácnosti nebo malé a střední firmy.

A pak zde máme dočasný rámec, to je řešení tedy pro větší firmy nebo pro ty, kteří mají větší spotřebu, a i v tom je zmatek. Pomíjím opět to, že se zavádí poměrně pozdě, že na tom pan ministr průmyslu maká někdy od 1. dubna, že jsme v situaci, kdy nemáme stále nic. Ale nakonec jsme tedy vzali, že když už se to tedy nemůže řešit zastropováním a půjde se tou horší cestou, což je přes ten dočasný rámec, který nebude řešit ceny pro odběratele, pro větší odběratele, ale nějakým dost komplikovaným klíčem se jim vypočte určitá míra podpory, lepší něco než nic, no tak my to tady v tom rozpočtu nevidíme. Tak pojďme si tedy ujasnit, jestli to bude v rozpočtu roku 2023, anebo jestli to bude v roce 2022. K tomu mířil i ten náš pozměňovací návrh. Protože já jsem tam neviděl tedy vůbec nic, tak jsme tam alespoň dali těch 5 miliard korun, protože jsme viděli, že podpora není žádná, aby se alespoň něco těm podnikatelům v tomto roce dalo. Pokud si vyjasníme, že v tomto roce to bude jinak, tak je to potom o něčem jiném.

Padlo zde, pane ministře financí, to, že se čeká na Evropskou unii. Tomu rozumím, že se čeká na Evropskou unii. Chápu to, že bez toho mandátu, respektive bez těch finálních mantinelů se to složitě dělá. Ale já bych nebyl tak velký optimista, protože Evropská unie, jak víme, nastavila ten limit na 180 eur, což by pro nás v dané chvíli neřešilo prakticky nic. Za prvé to není zastropování, ale je to tedy od 180 eur navíc zdaněné s tím, že těch 180 eur by logicky, například pro ČEZ, který by prodal za 100 eur, nebyla v podstatě žádná sláva pro stát. To znamená, nemohli bychom to zdanit. Pokud ale tam bude ta podmínka nebo možnost si to nastavit podle zdrojů, to znamená, že bychom tam třeba to jádro mohli nastavit níže, tam si to dovedu představit, tam si myslím, že by to bylo rozumné. Mimo jiné to je i ten problém, který řeší Slováci, pokud jsme to zaregistrovali v těch posledních hodinách, když se na zadní postavil pan ministr financí, který tvrdí, že by se to mělo udělat jinou formou zatím než tak, jak se plánuje v Evropské unii, a udělat to více solidárním způsobem. Jinak se to například Slovenska nedotkne, pokud by to bylo striktně na těch 180 eur.

Padly zde i některé další země. Slovensko. No, nedivte se nám, pane ministře, že argumentujeme Slovenskem. Slovensko v únoru si jasně řeklo, že na základě memoranda nastaví ten limit na úrovni 61 eur, přibližně 1 500 korun. My jsme věděli, že to je od 1. 1. roku 2023, což jsme nikde neskrývali, ale jestliže nám slovenská vláda podepíše memorandum se slovenskými elektrárnami a je to memorandum, které sice je nezávazné, ale je zcela jasným signálem pro obyvatele, no tak jsme logicky z toho vycházeli. Pokud tam přijde jiný ministr, který se nechá ovlivnit nebo uargumentovat energetickými společnostmi a nakonec to udělá jinak, to je jeho problém. Ale my vycházíme z toho, že tady je podepsané nějaké memorandum. Vůbec je otázkou, jak ještě Slováci to budou řešit.

Ale můžeme se podívat i na další země. Já uznávám, že není jednoduché srovnávat jednotlivé země, jsou v různém prostředí. Ale celá ta logika je někde úplně jinde. My jsme výrobcem energií ve smyslu elektřiny, a to takovým, že máme elektřiny více, než kolik spotřebujeme. Dokážeme ji vyrábět levně, a to zejména díky jádru, v zásadě i za rozumných podmínek z obnovitelných zdrojů a složitější je to u uhlí, nicméně u uhlí je to přes emisní povolenky. I tak náš energetický mix nám umožňuje vyrábět poměrně levně elektrickou energii. Těžko vysvětlíme našim domácnostem a našim firmám, že ji exportujeme, na čemž není nic špatného, ale že země, které ji od nás dokonce i kupují, dokážou zajistit pro své obyvatele, pro své firmy levnější ceny energií.

Když se podíváme, tak úplně paradoxní situace nastává v Rakousku. My do Rakouska vyvážíme mimo jiné naši elektřinu, vyvážíme mimo jiné elektřinu z Dukovan a z Temelína, ačkoliv se Rakousko staví proti pokračování budování jádra, ale finále je takové, že Rakousko dokázalo zajistit v současných cenách přibližně poloviční cenu elektrické energie. Ano, je pravda, že na plyn to nezastropovali na rozdíl od nás. Ale elektřinu budou mít levnější. A to se vůbec nebavím o tom, že v Rakousku mají dvaapůlnásobně vyšší průměrnou mzdu.

Ale já nechci jenom kritizovat. Pojďme se, pane ministře, zamyslet nad jedním návrhem. V tomhle zmatku nejenom že už se nedá vyznat, ale uznávám i, že to padá docela zásadním způsobem do rozpočtu, složitě se v tom orientuje. Pojďme to udělat ještě trošku jinou formou. Pojďme tu podporu, která už tady byla schválena, a to je přes energetický úsporný tarif a přes obnovitelné zdroje energie, což činí více jak 60 miliard korun, beru to na rok 2022 a na rok 2023, pojďme ji úplně zrušit. Ano, pojďme zrušit energetický úsporný tarif, který v dané chvíli už je za zenitem, ušetříte v rozpočtu nemálo zdrojů. Pojďme zvážit zrušení odpuštění plateb za obnovitelné zdroje, i když uznávám, že i my sami jsme to navrhovali, ale bylo to v nějaké době, bylo to v době jarní, v době letní, ty obnovitelné zdroje se budou odpouštět až někdy od října a bude to stát, pokud se nepletu, dalších 20 až 25 miliard korun. Ušetříme 60 miliard korun a pojďme udělat to, že se ještě sníží ta hranice na strop elektrické energie. Tak jak je nastavena dneska, což je 6 000 korun včetně DPH nebo 5 000 bez DPH, což bude ve finále znamenat 7 až 9 tisíc korun za megawatthodinu, je neskutečně vysoko. Ty domácnosti to stejně neustojí. Ty firmy s tím budou mít problém. Hovoříme o malých a středních firmách, protože vycházím z toho, že na ně to platit bude. Pojďme to snížit a pojďme na to obětovat tyhlety peníze, které byly myšleny právě na ty obnovitelné zdroje a na ten z mého pohledu už úplně nesmyslný energetický úsporný tarif. To akorát budeme utrácet peníze. Ty domácnosti to stejně nepocítí a ve finále to nebude mít ten efekt, který předpokládáme, zatímco kdybychom to plošně snížili na ty dejme tomu 3 000 korun, tak by to ten efekt mělo.

Není pravda, pane ministře, to, že bychom to nebyli schopni ve finále ufinancovat. Jeden zdroj je ten, který jsem teď řekl, a druhá věc je ta, že těch našich 1 500 korun je stále špatně interpretováno. My jsme říkali, udělejme strop 1 500 korun jakožto nařízení cen pro výrobce, bavme se o tom odkdy, tomu rozumím, těch 1 500 korun na výrobce by jim zaručovalo dostatečnou ziskovost. A je to ten pozměňovák, který jsme dávali, že lze toto udělat v době mimořádné energetické situace na trhu s plynem, elektřinou. Je to projednáno s Energetickým regulačním úřadem. A podobně jako dochází k věcnému usměrňování cen tepla, bychom toto dokázali usměrnit na tom výstupu. Současně zastropujme u těch obchodníků, aby tam nebyla možnost si to ještě zvýšit, tu ziskovost, z toho třeba, co dnes mají obavu na Slovensku, nad ty 3 000 korun, a ve finále jsem přesvědčen, že bychom to dokázali tímto uhrát - není to o stovkách miliard korun, nebavím se teď o plynu, bavím se stále o elektřině - tím, že bychom zastropovali na tom výstupu u výrobců a současně u obchodníků na částku 3 000 korun. Tak tohle to je náš návrh, který si myslím, že stojí za to, aby se minimálně diskutoval.

Co se týká závislosti na Rusku, to už snad nemá cenu ani komentovat. Vy jste stále doposud nepochopili elementární infrastrukturu plynu v Evropě. Závislost na Rusku si vytvořilo Německo. Německo si ji vytvořilo tím, že investovalo, nebo že schválilo Nord Stream 1 a později ještě Nord Stream 2. A Německo si vytvořilo závislost na plynu mimo jiné proto, že šlo za chimérickými zelenými cíli, že si odstavili jádro, že si odstavili plyn - pardon, že si odstavili uhlí a že vsadili na plyn. Tím, že vsadili na plyn, a ještě k tomu na ruský plyn, se vytvořila totální závislost střední a východní Evropy na ruském plynu. Protože jednoduše, trubka k nám vede z Německa. A prosím dostudujte si i to, jakým způsobem, když se kupuje plyn a dělají se kontrakty s Nory na terminálech nebo s kýmkoliv dalším, jakým způsobem se ten plyn míchá v těch trubkách, ze kterých k nám jde. I když jsme měli kontrakt s Norskem, vždycky k nám šel ruský plyn. Nikoliv proto, že by to tady někdo vzýval a že by to chtěl, ale proto, že se smíchal jednoduše v německých trubkách. Musí vás opravovat odborníci, musí vám nezávislé servery Demagog dementovat vaše prohlášení a stáváte se tím lehce směšnými. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní tedy vystoupí s pověřením klubu SPD, jako zástupce klubu, pan poslanec Hrnčíř s přednesením stanoviska. Následuje paní místopředsedkyně Vildumetzová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, s touto novelou rozpočtu pokračuje i nadále masivní zadlužování státu. Je naprosto jasné, že vláda na úspory rezignovala. Ministr financí Stanjura se neustále ohání válkou na Ukrajině a špatným hospodařením předchozích vlád, neboli za vše může Putin a Babiš. Zajisté, dopady války na rozpočet, zejména pak zvyšování cen energií, se ve výdajích státu odráží, stejně tak rozhazovačná politika předchozí vlády. Ovšem při pohledu na strukturu státního rozpočtu tak i bez války by byl v obrovských problémech. Dlouhodobě je totiž neúměrně zatěžován mandatorními, tedy povinnými, výdaji. Ještě v roce 1995 tvořily tyto výdaje 45 % státního rozpočtu, v roce 2015 stouply na 58 %. Kvazi mandatorní výdaje, tedy výdaje, které mají prakticky charakter povinných výdajů, kam patří třeba mzdy státních zaměstnanců, se na státním rozpočtu podílely dalšími zhruba 20 %. Celkem se tak oba typy těchto výdajů podílejí na rozpočtových výdajích kolem 80 %. Nebezpečným trendem také je, že mandatorní výdaje dlouhodobě rostou rychleji než příjmy státního rozpočtu. V rozpočtu pro rok 2022 tak povinné výdaje představují 84 %, což s reálnými příjmy rozpočtu a bez dodatečných peněz ze státních dluhopisů není dlouhodobě ufinancovatelné. V roce 2021 povinné výdaje státu pohltily téměř 94 % příjmů státu. Pokud by stát chtěl udržet vyrovnaný rozpočet, na zbývající výdaje by mu nezbylo ani 100 miliard, což bez půjček nelze zvládnout. Více než výše státního dluhu je problémem rychlost jeho zvyšování. Díky tomu v roce 2025 zaplatíme až 100 miliard korun ročně na úrocích ze státního dluhu.

Proč vláda nechce reformovat zkostnatělý stát a prostřednictvím digitalizace nezeštíhluje státní aparát, jak slibovala? Přitom před volbami slibovali snížení deficitu veřejných financí a vyrovnané státní rozpočty. Zase jen lhali. Z tohoto pohledu tedy novela nic neřeší a jen udržuje státní rozpočet na sebevražedné trajektorii, která nezadržitelně směřuje ke státnímu bankrotu. Takto koncipovaný státní rozpočet je neufinancovatelný, protože plánované výdaje státu jsou tak vysoké, že si na ně stát není schopen zajistit dostatečné příjmy. Jde tedy o další z řady vládních cynických a vědomých lží. Česká republika je nyní státem, jehož veřejný dluh roste nejrychleji ze všech členských zemí Evropské unie.

Hnutí SPD již opakovaně předložilo své programové návrhy v oblasti struktury parametrů státního rozpočtu. Patří mezi ně razantní snížení zbytných výdajů státu v oblasti veřejné byrokracie, omezení plateb do rozpočtu Evropské unie, snížení výdajů na předražené armádní zakázky ze zahraničí nebo razantní omezení vyplácení sociálních dávek nepřizpůsobivým. Na straně příjmů potom SPD navrhuje například zdanění nadnárodních internetových gigantů, kteří v České republice generují obrovské zisky, ale bez zdanění v České republice či zdanění dividend vyváděných zahraničními korporacemi z České republiky. Proto tuto novelu jako klub SPD podpořit nemůžeme. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní tedy nepřítomná paní místopředsedkyně se posouvá dále se svým přednostním právem, ale je tady přítomný s přednostním právem pan Stanjura, přihlášený. Takže pane ministře, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo. Já jsem si říkal, že mi asi dvě minuty budou stačit k tomu, co říkal pan místopředseda Karel Havlíček. Tak nejdříve k té platbě za obnovitelné zdroje. Já myslím, že je to jednoduché, že tam se vlastně platí rozdíl mezi tržní cenou a nákladovou cenou, když to zjednoduším. Tržní cena se utrhla z řetězu. Takže logicky klesá vůbec ta potřeba, aniž bychom vynulovali tu platbu, tak by to logicky bylo nižší než v těch letech, kdy ta potřeba byla zhruba těch 45 miliard ročně. Díky tomu, co se stalo na trhu s energiemi, jsou i tyhlety zdroje velmi často ziskové a nevzniká potřeba doplácet za obnovitelné zdroje.

A teď k tomu vysvětlení toho úsporného tarifu. Kdybychom nechali úsporný tarif pro rok 2023 v těch parametrech, jak jsme přijali, a nezastropovali, tak by platilo těch 15 000 pro domácnost za to období těch dvanácti měsíců, to je bezesporu pravda. Takže platí rozhodnutí na rok 2022, to jsou ty čtyři měsíce od 1. září. Současně platí, a to nikomu nevyčítám, pan poslanec Havlíček to prostě ví, pod tou mediální zkratkou úsporný tarif byla čtyři opatření. Vynulování, platby za obnovitelné zdroje, to platí jak v roce 2022, tak v roce 2023. To znamená, že v tom zastropování cen je nula za POZE. Takže to platí. Pak platí pomoc teplárenství, to znamená centrální vytápění tepla, platí pro rok 2022. To samé platí u domovních kotelen pro rok 2022 a to samé platí i pro ten samotný úsporný tarif pro rok 2022. Ten samotný úsporný tarif v roce 2023 bude nahrazen zastropovanou cenou, protože ta úspora pro domácnosti je vyšší než ten uvažovaný úsporný tarif. Takhle vysvětlení. To není, jak jste říkal, každý den je to jinak. To je reakce na to, co se děje na světových trzích. V srpnu nikdo v Evropě si nedokázal představit, že to bude, sice krátkodobě, ta cena 1 000 eur za megawatthodinu. Nikdo takový nebyl. V okamžiku, kdy se to stalo, tak my jsme iniciovali jako Česká republika řešení na evropské úrovni, o kterého si slibujeme, že se sníží spotové ceny. A myslím, že k tomu směřujeme, ale od začátku víme, že to evropské snížení spotových cen nebude dostatečné pro Českou republiku, přesto, že to sníží, tak proto jsme přistoupili k tomu zastropování.

A teď ta debata, jestli u výrobců, nebo někde jinde. Tak, co má být efektem? Na tom se snad shodujeme. Efektem má být konečný účet u zákazníka, ať už firemního, nebo domácnosti. V okamžiku, kdy to zastropujete pouze na prvním stupni v tom řetězci, tak ano, tam můžete snížit zisky, ale nebylo by to o tolik, kolik vy říkáte. Ale k tomu přistoupíme tím, jak jsem říkal, cost plus podle typu zdroje, to si myslím, že na tom se opravdu můžeme shodnout, že to je logické. To znamená my ty firmy nevrhneme do nějakých ztrát nebo nebezpečí bankrotu, budou ty zisky nižší. Ale pak máme ještě distributory, obchodníky a pak je koncový zákazník. Proto v tom windfallu budou distributoři i obchodníci, aby to neuniklo, aby ty neočekávané zisky nebyly jinde v tom řetězci.

Takže u těch výrobců předpokládáme, počítáme s tím, že tam bude ten - to není zastropování, to jste říkal správně, přestože mnozí novináři psali, že budou zastropovány ceny, to je vlastně práh pro zdanění. A my se snažíme v Evropě, protože ideální by to bylo v Evropě, aby to bylo buď povinné, anebo minimálně dobrovolné, a jsme na dobré cestě, aby dobrovolně členské státy to mohly podle toho zdroje snížit. To znamená, není to jenom tak, že to bude zastropovaná cena, necháme výrobcům cokoliv, a pak by ta kompenzace byla obrovská, ale současně připravujeme kroky, aby ty neúměrné zisky neměli ani distributoři, ani obchodníci. A ten rozdíl mezi tím je to, co je navrženo v tom rozpočtu jako kompenzace.

V ideálním světě, kdyby nebylo prodáno nic pro rok 2023, tak ty dopady na kompenzace budou mnohem nižší pro státní rozpočet. Proto jsem říkal, že předpokládám, že v rámci tří rozpočtových roků by to mělo být rozpočtově neutrální. Protože rok 2025 se v této chvíli z hlediska možných kompenzací jeví mnohem výhodnější než rok 2023 díky tomu, že zhruba tři čtvrtiny produkce byly prodány do konce léta a zůstává tam nějakých 25 % neprodané produkce.

Já myslím, že se v tom rozumíme a že je to jediný možný postup. Ano, můžeme vést politickou debatu o konkrétním parametru, jestli zastropování u tohoto zdroje má být 80 eur, 90 eur, u jiného zdroje 120, u jiného 180. Víme, že z evropského hlediska budou vyjmuta tři zastropování - stanovení daňového prahu, abych mluvil přesně. Vypadá to, že z Evropy přijde jako dohoda členských států, že tři zdroje budou z toho daňového stropu vyjmuty. Logicky plyn, tady je naším národním zájmem odpojit cenu plynu od ceny elektřiny. Druhým zdrojem, který nebude podléhat (nesrozumitelné) stropu, je černé uhlí, což pro Českou republiku je taky výhodné, to si řekněme, ale mnohem potřebnější je to například pro naše severní sousedy pro Polsko. A pak z toho budou vyjmuty vodní elektrárny. Když si vezmu plyn, černé uhlí, vodu, tak z hlediska energetického mixu to nepředstavuje nic podstatného z toho našeho energetického mixu.

A k tomu ještě k tomu kouzlení z těch čísel a co je marketing. Tak já samozřejmě připouštím, že druhá možnost je, ale podle mě je méně transparentní a méně průhledná a méně férová: že tam ty příjmy nezapojím, o to zvýším deficit a pak za půl roku řeknu, podívejte se, jak skvěle hospodařím, deficit je menší než 100 miliard, které jsme naplánovali. Protože takový je efekt. Těch 100 miliard z toho prostě dostaneme. A já jsem přesvědčený, že ten zákon bude platit do konce roku, a dokonce jsem přesvědčený, že pro něj v Poslanecké sněmovně a v Senátu najdeme větší podporu než pouze podporu představitelů vládních stran.

Takže mně přijde spravedlivější a férovější to zapojit na té příjmové straně. Já ta rizika nepodceňuji ani nezamlčuji. Mohli jsme jít tou druhou cestou, skutečně jsme tam mohli napsat a schválit rozpočet 395, pak schválit ještě v letošním roce windfall tax plus ten, oni tomu říkají solidární příspěvek, to znamená od toho daňového stropu navíc z každé vyrobené megawatthodiny. Ale účinnost musí být až od 1 ledna, pokud nebude přijata na evropské úrovni retroaktivita. Je to jeden z návrhů, nejsme jediní, kteří říkají, že z hlediska ústavního pořádku v členském státě je to mimořádně problematické, a v této chvíli už několik dnů nebo několik týdnů analyzují týmy našich právníků, pokud by to bylo v nařízení, jak je to v souladu s naším ústavním pořádkem. To prostě není triviální věc a není to vlastně politické rozhodnutí, protože nařízení je vlastně přímo aplikovatelné ve členských státech.

Takže myslím si, že o tom spor vést nemusíme. Spor je o tom, jestli to tam máme přiznat, ty příjmy, nebo ne. A jediné, co mi opravdu nemůžete vyčítat, že bych nepřiznával příjmy do státního rozpočtu. Přiznali jsme je při našem rozpočtu, počkali jsme do června na pokladní plnění a přiznali jsme příjmy do novely roku 2022. Kdybychom vycházeli jenom z makroekonomických prognóz, které v té době byly k dispozici, tak ty příjmy jsou nižší, a já bych pak mohl na konci roku říkat, že ten deficit je nižší než plánovaný, protože příjmy byly vyšší, než byly ve státním rozpočtu. To je prostě fakt.

A není to tak, že se všechno dá naplánovat, nežijeme v mírové době, kdy by i ten samotný proces rozpočtování byl jiný. Rozpočet není cár papíru. Není. A nechci se pouštět do polemiky, jestli je rozpočtově správnější namalovat si ty velké schodky a pak říct, že díky příjmům byly mnohem nižší, nebo naopak. To je o tom, kdo jakou metodu volí. Zažili jsme jednu metodu v minulém volebním období, my používáme jako vláda jako celek jinou metodu.

Já si i pamatuju, mně to přišlo hrozně komické, když bývalý premiér Andrej Babiš tady říkal: My jsme všichni - já se omlouvám, cituji jeho, já bych tak neuctivě o paní poslankyně nemluvil - my jsme všichni byli proti Schillerová a Schillerová ty peníze vždycky našla. To tady říkal na mikrofon bez toho, že by uvedl aspoň paní Schillerová, nebo paní poslankyně, nebo paní předsedkyně. Ale tak to reálně přece nefunguje. Tam nejsou žádné přebytky, které by ministr financí, který na nich sedí a nechtěl z přebytku státního rozpočtu někomu něco půjčit. Pořád se bavíme o dluzích, o výši deficitu. Komunikujeme, co s tím udělá dluhová služba.

No a na druhé straně vy jste byl, pane místopředsedo Havlíčku, prostřednictvím paní předsedkyně, mimořádně skeptický a říkal jste, nemá žádný smysl hledat evropské řešení, to stejně nic nebude. Já myslím, že jste byl zbytečně skeptický. Bude vyřešené na náš návrh prodloužení krizového rámce na příští rok, bude pravděpodobně vyřešená složitá otázka cash flow a marginu. Koho by napadlo před rokem, že hodnota Uniperu rapidně klesne? Podívejte se, jaká na burze byla hodnota Uniperu, a to je nějaká firma, ještě v lednu jaká byla hodnota a jaká je dneska. Koho by napadlo, že německý stát bude za nemalých finančních nákladů tuto mamutí firmu zachraňovat, protože ona roky generovala vysoké zisky?

Takže tohle všechno je reakce války na celou evropskou ekonomiku, nejenom na českou. A mně přijde fakt nefér to neustálé porovnávání těch ostatních členských států. Když jsem se bavil s kolegy ministry financí, tak vlastně titulek "Naše vláda dělá málo, jiné vlády dávají víc" je v různých variacích ve všech členských státech. A vždycky najdete konkrétní opatření v konkrétní oblasti, ve kterých jeden členský stát, například Česká republika, udělal něco jiného než jiný stát.

Tady jsem velmi často slyšel o tom, jak je výhodné snižovat DPH nebo zastropovat některé ceny. Tak se podívejme na vývoj inflace. Já říkám, já nechci prstem ukazovat na jiné, ale evidentně snižování DPH k nižší inflaci nevede. Podívejme se na výsledky Eurostatu za minulý měsíc a poslední výsledky, podívejte se na země, které šly cestou snižování DPH, a porovnejme inflaci u nich a v České republice, kde jsme touto cestou nešli. A ty náklady snižování DPH jsou obrovské a nevedou k nižší inflaci. A to není politické stanovisko české vlády nebo českých vládních stran, to jsou data Eurostatu. Nebudu říkat, že jsme spokojení s výší inflace, to určitě ne, ale to samozřejmě kromě těch příjmů, o kterých tak rádi mluvíte, samozřejmě to zvyšuje i výdaje. Já jsem to říkal minule, kdyby se díky vyšším inflačním příjmům - a já je tak nazývám, inflační příjmy - snižoval schodek státního rozpočtu, tak by byla pravda, bylo by pravdivé politické tvrzení, že vláda inkasuje vyšší daňové příjmy a nedává je zpět občanům. Opak je pravdou. Přestože jsou vyšší daňové příjmy, a ty jsou a jsou poctivě přiznané, tak se zvyšují výdaje. Logicky, já to nepovažuji za chybu.

Když se podíváte, už dneska tu byla debata o rozpočtu roku 2023, i když ona tady bude za pár týdnů v prvním čtení, a podíváte se na výdaje v oblasti sociální pomoci, tak proti rozpočtu 2022 je to asi více než 140 miliard navíc sociálních výdajů a proti novele, kterou budeme schvalovat za pár dnů, je to více než 100 miliard navíc. A to už jsou v té novele ty zvýšené sociální výdaje díky dopadům vysokých cen energií a vysoké inflaci zohledněny. Prostě není pravdivé tvrzení, že ty peníze někde zůstávají a nesměřují zpět k občanům. Směřují tam správně. Proto taky nemáme ten schodek o tolik nižší, jaký já bych si přál ještě v lednu letošního roku. A nejsou to...

Vždycky se řekne tak jednoduše, pokud jsme zvýšili normativy na bydlení zejména pro jednočlenné a dvoučlenné domácnosti, má to rozpočtové dopady. Je to správné rozhodnutí? Je to správné rozhodnutí. A jsme si vědomi těch rozpočtové dopadů. Pokud pravidelně nebo opakovaně jsme zvýšili životní a existenční minimum, tak to má dopad do šesti sociálních dávek, a tím pádem vyšší výdaje v sociální oblasti. Otázka zní - je to správné rozhodnutí? Je to správné rozhodnutí. Ano, a takhle můžeme probírat jeden rozdíl za druhým a ta rozhodnutí, která velmi často tady činíme v Poslanecké sněmovně, v Senátu, velmi často i za podpory hlasů opozice, a já za ně děkuji, tak vedou k prohloubení schodku. Ale otázka zní - máme nebo musíme udělat tyto kroky v této době? A odpověď zní - máme a musíme je udělat v této době. Tak to je.

Pokud myslíte, že je nemáme a nemusíme udělat, tak budu rozumět, že proti těmto krokům budete hlasovat, případně že budete navrhovat ty strukturální změny v této době, ano? Já říkám jednu věc, že politicky je neprůchodná - a to můžeme přiznat - nějaká velká strukturální změna, jedna jediná nebo dvě, které by řádově šetřily 100, 120 miliard strukturálního deficitu. Není těžké to napsat. To všechno vlastně máme napsané na financích. Těžké je to tady prosadit. A řekněme si otevřeně, jak by vypadala debata v Poslanecké sněmovně. My tomu říkáme změny strukturálního schodku - tak si řekněme ale, co to v češtině znamená? Snížení výdajů mandatorních, které v dnešní době dostávají především naši občané. Žádné jiné výdaje ten strukturální schodek nečiní než výdaje v sociální oblasti, v oblasti zdravotnictví, v oblasti školství. To jsou mandatorní a kvazi mandatorní výdaje. A pokud tady přijdeme s něčím řádově kolem 100 miliard, no tak já... Říkáte, vy máte ty úředníky. No to máme. Já poctivě říkám, že není to složité napsat, složité je to prosadit. Vy jste ty úředníky měli osm let. Ty samé v naprosté většině. Ty samé úředníky jste měli k dispozici. Kolik těch strukturálních změn v dobách, kdy ekonomika rostla před covidem, ať se nebavíme jenom o covidových letech, to znamená v letech 2014 až 2019, kolik strukturálních změn vlády, v kterých vy jste byli účastni, nejdřív jako druhý největší a pak jako největší subjekt vládní koalice, jste navrhli a prosadili? Ano, můžeme se k tomu vrátit, neříkám, že dneska, a můžeme to porovnat. A říkám, a to nebyly mimořádné výdaje, to nebyla pandemie covid, to nebyl válka na Ukrajině, to nebyly utržené ceny energií a hospodářský růst byl velmi dobrý.

Takže pokud chceme vést, a já jsem pro, věcnou a racionální debatu, tak se o tom bavme. Uvidíme, jestli najdeme společnou řeč například v úpravě parametrů důchodového systému. Myslím, že reforma je příliš... To slovo důchodová reforma vyvolává příliš velká očekávání na jedné straně a příliš velké obavy, na druhé straně. Když se na to podíváte racionálně politicky, tak máte jenom několik parametrů, na kterých bude, pokud na nich bude politická shoda, které budou mít ve střednědobém a dlouhodobém horizontu příznivý dopad na bilanci důchodového systému. A samozřejmě, že stojíme po naší zkušenosti s druhým pilířem o širší shodu než pouze - v uvozovkách pouze, ono to není málo - než pouze o shodu ve vládních stranách, protože tyhle systémy si nemohou dovolit změnu s každou změnou vlády. Pokud se efekty mají dostavit za osm, deset let, tak než přijde nějaký pozitivní efekt, zase se změní. A teď nechci hodnotit, kterým směrem a který recept je lepší. Takže naší ambici je, abychom i v této důležité oblasti našli shodu.

Pravda je, a myslím, že tomu rozumíte, že v minulých týdnech a měsících nebyl dostatek prostoru na to vést velkou debatu o změnách důchodového systému. Řešíme přece úplně jiné věci, které nemohl v lednu ještě nikdo, nikdo předpokládat. A já myslím, že jako Česká republika to zvládáme se ctí. Říkám jako Česká republika, neříkám jako vláda. Já ten rozdíl vnímám. A v té záplavě špatných zpráv, protože žijeme v záplavě špatných zpráv, pak potom v tom, že mnozí si libují v černých scénářích, a teď vůbec nemluvím jenom o politicích, ale taky o různých analyticích, tak se podívejte na dubnové, květnové prognózy těchto analytiků, jaká bude cena ropy - 150, 180 eur, jaká bude cena benzinu - 60 korun, 65 korun. Naštěstí to tomu tak není. A ti samí analytici dneska zase mají nové odhady, nové černé scénáře a nevracejí se k tomu a nevysvětlují, co se stalo, že jejich černé scénáře se nenaplnily. A je to dobře.

Takže tři dobré zprávy ze září, které nepublikovala vláda:

Za prvé evropské srovnání. V České republice žije nejméně lidí ohrožených chudobou v rámci členských států Evropské unie. To neznamená, že máme být s tím číslem spokojení, abych nebyl špatně pochopen. To neznamená, že to číslo je tak malé, že by vás to nemuselo zajímat, ale u nás je to asi 11 %, průměr je 20 a nejvyšší je to kolem 25 %.

Druhá dobrá zpráva - jak to zvládá Česká republika a (nesrozumitelné) zaměstnavatelé. Máme nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii. To je přece dobrá zpráva při té záplavě špatných zpráv. Ano, pravděpodobně poroste, nemůžeme usnout na vavřínech, ale měsíce a roky minulé vlády i naše vláda naslouchaly nebo dostávaly požadavky od zaměstnaneckých svazů, abychom zařídili příchod statisíců nových pracovníků z jiných zemí. Statisíců. I v tak těžké době, jako je dnes, když se podíváte na poslední publikovaná čísla, tak je větší počet volných míst než počet nezaměstnaných. Zase, nepodceňujme rizika toho, že ten trend se může otočit a že ta nezaměstnanost může růst, ale neporoste do katastrofálních rozměrů. Ano, zase ty černé scénáře - neporoste.

A třetí dobrá zpráva, která trošku zapadla v té veřejné debatě, teď nemyslím, že ji publikovala Česká národní banka, nevím přesně, nebo jestli Česká bankovní asociace, to se omlouvám, v září, to znamená k srpnu, byl nejmenší počet nesplácených úvěrů a půjček v historii České republiky. To jsou všechno dobré zprávy, aniž bych podceňoval a zlehčoval závažnost situace, v které v této chvíli se Česká republika nachází.

K pomoci velkým firmám. Každý, kdo o tom něco ví, musí říct, že to je nejtěžší vymyslet to tak, abychom na jedné straně dostáli evropským pravidlům, ale i českým zákonům, abychom vyřešili otázku nepovolené podpory nebo zneužití dominantního postavení na trhu. To nejsou triviální otázky. Slyšel jsem tady v debatě, když jsme hlasovali o nedůvěře vlády, že jsme poslední, kteří nevyužili dočasný krizový rámec. Já neříkám, že od pana místopředsedy Havlíčka, ale padalo to tam. A ve veřejné debatě to padalo. No tak jsme si nechali udělat... Informace jsou staré asi týden a ta doba je dynamická, takže možná nejsou platné, tak pouze dvě země uplatnily plošně možnosti toho krizového rámce. A není náhoda, že to jsou nejbohatší země - Německo a Francie. Pak byly asi tři nebo čtyři země, které je například uplatnily na jeden region ve své zemi, jako Itálie nebo Estonsko. A naprostá většina té pomoci byla ve formě záruk. Záruk. Ty programy u nás taky běží. (Poznámka z pléna.) Nebyla. Nebyla, já vám to můžu přečíst nebo můžu vám dát k dispozici, opravdu dobré zhodnocení stát po státu, říkám, je to asi týden staré, a i ty vlády ostatní reagují a ostatní parlamenty reagují, takže možná že dneska už byl mezitím přijat nějaký zákon, který tu pomoc změní nebo mění, nějaký parametr.

Malý příklad z veřejné debaty v České republice. Když jsme společně snížili spotřební daň na naftu a benzin, tak ano, bylo to o korunu padesát, ten evropský limit. Ke stejnému kroku v té době přistoupilo Německo, a protože tu spotřební daň měli vyšší než my, tak to snížili o osm korun v přepočtu, ale na stejnou hranici jako my. Na tři měsíce, u nás na čtyři měsíce. A čelili jsme v té veřejné debatě tomu, proč jsme to neudělali jako ti Němci, že Němci zlevnili osm korun a my jenom korunu padesát, nepočítám DPH. No ale 1. září to opatření v Německu skončilo, ty ceny se vrátily logicky o těch osm korun nahoru, a už jsem nečetl v té veřejné debatě, po těch třech měsících je to zase o osm korun vyšší, a tím pádem logicky cena pohonných hmot je vyšší.

Takže já jsem velmi opatřený a zdrženlivý v tom, abych tady vyzdvihoval jednu vládu nebo druhou a fakt si myslím, že se to úplně nehodí. Je dobré mít to mezinárodní srovnání, je dobré se poučit ať už z úspěšné, nebo i z neúspěšné cesty, protože některá opatření se ukázala jako neúčinná. To není důvod k tomu, abych já tady od mikrofonu říkal - téhle vládě se tohle nepovedlo. Spíš je to poučení pro nás, když už máme výsledky po několika měsících, a říct - tudy cesta nevede. Anebo naopak říct - tohle opatření funguje jinde, tak proč bychom ho nepoužili v České republice?

A co se týče cen energií, tak pak je vlastně smutná pravda, že žádný členský stát Evropské unie nenašel řešení, které by se dalo aplikovat v ostatních členských státech. Ono ty jednoduché recepty, jednoduché nadpisy - za prvé při podrobnějším zkoumání se ukáže, že vždycky to opatření má mnoho omezení, ale to je logické, to je opravdu logické, a ukáže se, že některá z nich prostě nemají ten zamýšlený efekt. A je rozdíl, jestli jste ostrovní stát, v energetice to určitě je rozdíl, nebo jestli se bavíme o státech, které jsou na Iberském poloostrově, které de facto z hlediska energetické soustavy jsou taky odpojeny, de facto, tak pak je to opravdu těžké, ta debata.

My, i když to tak nevypadá, my nemáme po každém jednání s podnikatelskými silami tiskovku, abychom řekli... Já myslím, že jsme v pravidelném kontaktu. A i kolegům, kteří zastupují podnikatele v těchto svazech, říkáme, tak taky mluvte se svými kolegy v zahraničí, který krok jim pomohl, který krok jim nepomohl. A když se pak do toho pustíte, tak platí jednoduchá věta, která není vůbec populární: nedá se kompenzovat všechno všem. To se prostě nedá, protože to je pouze na úkor dluhů a jako obrovských deficitů a jiných, než které vidíme v posledních letech. Neříká se to jednoduše. Mnohem jednodušší bylo říct ano, máme řešení, které je rozpočtově snesitelné a které současně pomůže podnikům.

A poslední poznámka. Velmi často v tom veřejném prostoru, a já mluvím o veřejném prostoru, nejenom o Poslanecké sněmovně, slýchám, proč v těch opatřeních, která má vláda, proč tam nemáte nějaké stropy, abyste motivovali k úsporám? Věta bezesporu, kterou každý z nás podepíše. A pak zase přijde to ale. Jak je spravedlivé vůči těm například domácnostem, které už v minulých letech investovaly do snížení spotřeby za nemalé peníze, říct, že třeba vám pomůžeme s 80 procenty vaší spotřeby a ne se 100? Oni už nemají prostor snížit o 20, na rozdíl od jiných, kteří z různých důvodů, a já je nekritizuji, zatím ta opatření neprovedli. Tam ten prostor ještě existuje. To samé ale platí v průmyslu. I to samé platí v průmyslu, aniž bych kohokoliv kritizoval. Jsou prostě firmy, které investovaly za nemalé peníze do snížení energetické náročnosti své výroby. Jsou firmy, které měnily zdroje, které se snažily, aby se jim ta investice vrátila. Ale zase, pokud to nezohledníme v našem společném rozhodování, ať už na úrovni vlády, nebo Sněmovny, tak vlastně nechtěně, protože podle mě to nikdo nechce, nechtěně potrestáme ty, kteří do úspor energií již investovali v minulých letech.

Tímhle poměrně dlouhým vystoupením jsem chtěl tu debatu vrátit do racionální debaty. Říci, že to není jednoduché, že neexistuje žádný úspěšný recept, který bychom přepsali jenom do českých podmínek, a měli jsme vyřešeno. A současně říkám u všech odhadů na příští rok, pracujeme s obrovským množstvím neznámých. Když porovnáte makroekonomické prognózy renomovaných institucí vlastně z jara a z léta, tak první balík přichází v březnu, v dubnu, druhý v červenci, v srpnu a v září, tak vidíte dramatické změny nejenom v odhadu inflace, ale i dramatické změny, co se týče růstu či poklesu evropských ekonomik. A to všechno jsou nejistoty, které samozřejmě mají dopad do státního rozpočtu, protože vy ho sestavujete v nějaké chvíli, sestavujete ho v okamžiku, kdy máte informace, které jsou v té chvíli k dispozici, vycházíte z nějakých trendů, ale ta situace je vlastně turbulentní a může se změnit. Tak se podívejme jenom, jak odhadovali inflaci a ekonomický vývoj v letošním a v příštím roce naše vlastní instituce. A teď nemyslím jenom Ministerstvo financí a Českou národní banku, ale i renomované soukromé privátní instituce, které se tím dlouhodobě zabývají. A ty změny jsou prostě veliké a procentuálně jsou mnohem vyšší než v minulých letech. Ale já jim to nevyčítám. Je tam tolik neznámých, že nikdo nemůže položit svoji profesní hlavu na špalek, že se to nezmění.

Když jsme jednali s řadou odborníků o tom zastropování a zeptal jsem se, kdo z nich je schopen profesionálně, odborně i s tím, že by riskoval své profesionální postavení, nemyslím politické, myslím profesionální, je schopen nám říct, jak odhaduje ceny energií v prvním, druhém, třetím čtvrtletí příštího roku, tak se nikdo neozval. Logicky. Já jim to nevyčítám. Takže současně při takovém množství nejistot vyčítat vládě, že ať už v rozpočtu 2022, v novele rozpočtu 2022, nebo v návrhu rozpočtu 2023, že jsou nejistoty a rizika, podle mě není úplně korektní, protože my říkáme, jsou tam nejistoty, jsou tam rizika. Ani vteřinu by mě nenapadlo tvrdit, že tam nejsou rizika a nejsou nejistoty. Jsou.

Ale naším společným úkolem je za prvé, jak říkám, abychom černým scénářům zabránili, proto jsem použil ten příklad plynu. A já myslím, že to Česká republika zvládla dobře díky práci mnoha a mnoha lidí, že máme dostatek plynu. Druhá věc je, abychom hledali racionálně řešení. Že to nepomůže všem, úplně všem, v každém individuálním případě, to je prostě pravda. Vždycky najdete případ, když dáte nějaký příjem rodiny, posbíráte všechny možné sociální pomoci, a zrovna je to na hraně a oni na tu pomoc nedosáhnou. Ale vymyslet sociální pomoc, která - a dívám se na ctěného kolegu pana poslance Juchelku, teď se dívám zcela úmyslně, to není náhoda - aby to zasáhlo úplně všechny, se prostě nedá. Ten život je pestřejší. Souběh mnoha okolností může nastat. Ani my sami nevíme, jaký souběh okolností může nastat. A chtít, aby tohle všechno bylo podchyceno v zákonech, je nereálné očekávání. Co ale musíme mít v zákonech, abychom naprostou většinu domácností... A my mluvíme o průměrné spotřebě, průměrném navýšení ceny, průměrné úspoře. Ale jsme si vědomi toho, z čeho se ten průměr tvoří. Ale k tomu máme pak jiné, dodatečné nástroje, abychom to jako společnost jako celek zvládli.

Já pevně věřím, že to zvládneme. Nečekají nás lehké měsíce, to jsme nikdy netvrdili, ale máme lepší předpoklady, než jsme měli v dubnu. Minimálně co se týká dodávek energií. A musíme si říct, když se bavíme o těch deficitech, že zase velmi často společně snižujeme příjmy státního rozpočtu, respektive snižujeme daňové břemeno státního rozpočtu. Vyjmenuji několik věcí, pro které vlastně hlasovala napříč Poslanecká sněmovna i Senát: snížení spotřební daně, prodloužení snížení spotřební daně do příštího roku. Jenom tato dvě opatření za podpory opozice, a opět za to děkuji, 13 miliard korun jsme sejmuli daňové břemeno z daňových poplatníků. Zrušení podstatné části silniční daně, 4 miliardy jsme snížili břemeno. Začne platit podpora zaměstnavatelů, kteří budou uplatňovat částečné úvazky. Je to dobré opatření? Je. Hlasovala pro to skoro celá Sněmovna napříč? Ano. Bude to mít dopad do státního rozpočtu, do jeho příjmu? Bude. V řádu jednotek miliard. Máme před sebou hlasování o zvýšení limitu DPH z 1 na 2 miliony. Zatím jsem nezaznamenal žádný hlas, abychom to neudělali v Poslanecké sněmovně, takže předpokládám, že to schválíme napříč politickým spektrem. Má to dopad do příjmů státního rozpočtu? Má. 12 miliard - dalších.

To všechno je ve prospěch daňových poplatníků, ale v neprospěch deficitu státního rozpočtu. Mohl bych pokračovat, kde podle mě správně i za podpory opozice ulevujeme a snižujeme to břemeno. Máme před sebou hlasování, abychom prodloužili to mimořádné opatření o mimořádně zvýšených odpisech. Je to dobré opatření? Podle mě je. Hlasování podle mě ukáže, že to má podporu napříč politickým spektrem. Má to dopad kolem 10 miliard příjmů do státního rozpočtu? Má. Opět necháme těchto 10 miliard daňovým poplatníkům, aby zvládali tyto těžké měsíce a roky, ale na druhé straně to zvyšuje deficit státního rozpočtu.

To znamená, když se bavíme o strukturálním dluhu, já ten problém považuju za vážný a na rozdíl od paní předsedkyně Schillerové nezpochybňuju vyjádření Národní rozpočtové rady a beru je vážně. A my jsme byli jako (nesrozumitelné), kteří jsme chtěli mít tento institut. Nezávislou, ekonomicky fundovanou instituci, která bude říkat Sněmovně, ale i Parlamentu: vidíme to takhle, vidíme tato rizika. Druhá věc je pak politické rozhodnutí. Ale nebudeme umlčovat hlas těch, kteří upozorňují na vysoký strukturální deficit.

A já jsem tady už několikrát říkal, že v této chvíli balancujeme tři přístupy: Sociální smír, výdaje do sociální oblasti plus 140 miliard v příštím roce proti roku 2022. Druhý pilíř a druhá věc, kterou zvažujeme, jsou investice, které i tak budou vyšší, a rozpočet fondu je rekordní. Nemyslím si, že by to někdo kritizoval. A třetí věc, která samozřejmě souvisí s těmi prvními dvěma, je ten deficit. Nemám radost z toho, jaké ty deficity jsou. Ale nemůžeme, a jsem si tím úplně jistý, nemůžeme potlačit ty první dva pilíře. To znamená nereflektovat vysokou inflaci, vysoké ceny energií v sociální oblasti nebo snížit investiční aktivitu státu na úkor snížení deficitu. Snažili jsme se nejlépe, jak jsme uměli. Můžeme za to být kritizováni, a myslím, že od toho debata je v Poslanecké sněmovně, abychom se kritizovali, případně dávali protinávrhy či jiné recepty. Ale pokud budeme balancovat všechny tyto tři základní přístupy, tak jsem přesvědčen, že lépe ty rozpočty dopadnout nemohly.

Často ve veřejném prostoru je důraz kladen na to, abychom zvýšili daňové příjmy, respektive abychom zvýšili daně. Nebudu mluvit o mimořádné dani, k tomu se dostaneme, ale ta je mimořádně časově ohraničená a má sloužit k mimořádným výdajům, ne k obvyklým výdajům státu, včetně obvyklých investic. Tak nevšiml jsem si, že by kdokoliv v Poslanecké sněmovně, kterýkoliv klub navrhoval nějaké podstatné zvýšení daní, a tím pádem podstatné zvýšení příjmů. A jenom těch několik opatření, která jsem vyjmenoval a která měla podporu vlastně všech politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně, snižuje příjmy státu. Já věřím, že jsme to udělali vědomě. Že jsme věděli, když jsme hlasovali, co to znamená.

Já jako ministr financí jsem věděl, že to sníží daňové příjmy. Mám ještě jeden příklad. Pět tisíc na dítě rodinám, které mají menší příjem než milion hrubého, který měli v loňském roce. Hlasovali pro to podle mě všichni, dokonce byly návrhy, abychom to nedělali jeden měsíc, ale několik měsíců. Má to dopad do výdajů? No má. Zvyšuje to deficit? Zvyšuje. Tak jako nemůžeme říkat současně "dejte 5 000 šestkrát", což je šestkrát 8 miliard, hlasovat pro "dejte to jedenkrát", což je 8 miliard výdajů, a současně říkat "vy ale nesnižujete deficit". Přece jsme věděli, že to opatření zvýší deficit, když jsme o tom hlasovali. Ale považovali jsme to v naprosté většině nás všech za správné opatření, a proto jsme ho podpořili.

Tak já chci jenom v té debatě říct, abychom si uvědomovali, že činíme rozhodnutí i na příjmové straně rozpočtu. Je to možná paradox, ta procházejí tou Poslaneckou sněmovnou hladčeji než případné omezení výdajů.

A vzpomeňme si, jak byla vášnivá, bouřlivá, já nevím, jak by to nazval, debata, když jsme snížili deficit rozpočtu pro letošní rok o 80 miliard. A zase jsem slyšel věty, které spolu nesouvisí. Jedni tvrdili, že to je jenom marketinkový trik a žádná úspora není, a druzí říkali, že to jsou brutální škrty, které něco ohrozí. Slyšeli jsme tady letos v lednu, v únoru katastrofické vize, co se týče rozpočtového provizoria. A zase, dobře, byl to černý scénář. Naplnil se? Nenaplnil se. Bylo to poprvé, když jsme aplikovali rozpočtové provizorium po změně zákona o rozpočtových pravidlech. Já jsem připomínal, v době, kdy například byl premiérem Miloš Zeman, neschválení rozpočtu a rozpočtové provizorium znamenalo, že se hospodařilo podle neschváleného návrhu státního rozpočtu, ne podle jedné dvanáctiny minulého rozpočtového roku. Jenom se to jinak jmenovalo, ale reálně se hospodařilo podle návrhu, který vláda předložila, a buď ho stáhla, nebo ho Sněmovna zamítla. A takhle bych mohl pokračovat.

Já se těším na debatu o těch pozměňovacích návrzích. V návrzích platí, co jsem řekl na začátku, protože podle mě ani všechny v systému ještě v této chvíli nejsou, ale do konce podrobné rozpravy padnou a každý z nich budeme posuzovat bez ohledu na to, kdo ten návrh podal. A díky tomu, že to má jiný režim, také bez ohledu na to, zda to zvýší, nebo sníží celkový deficit. A budeme si klást otázku... Kladl jsem několik řečnických otázek a pak jsem si vždycky odpověděl. Budeme si klást otázkou u každého pozměňovacího návrhu: Máme to udělat? Musíme to udělat? Jsme si vědomi, že to zvýší schodek státního rozpočtu? Pokud si třikrát odpovíme ano, máme to udělat, nebo dokonce musíme to udělat a jsme si vědomi, že to zvýší schodek státního rozpočtu, pak pro to hlasujme a takový pozměňující návrh přijmeme. Pokud si odpovíme na některou z těch otázek záporně, tak už je podle mě problematické takový pozměňující návrh přijmout, říkám bez ohledu na to, kdo ho podá.

A já navrhuji, abychom vedli debatu, protože když se otevře jednací řád, jestli nebude vhodné i u novel státního rozpočtu, protože už je to třetí rok za sebou, kdy novelizujeme státní rozpočet, jestli bychom to neměli dát do stejného režimu jako projednání rozpočtů. Má to výhody i nevýhody, ten stávající stav. Výhoda, že i poslanci, i my všichni máme víc času na politická jednání například, co se týče schodku. Na druhé straně, dokud neproběhne hlasování o třetím čtení, tak vlastně nevíme, jaký bude výsledný deficit státního rozpočtu. Myslím, že tu debatu vést máme, musíme. A pokud se shodneme, tak ten návrh... Ale říkám, obě řešení, to dnešní i ten režim rozpočtu, mají klady a zápory. Není to tak, že jedno řešení je skvělé a druhé je úplně špatné.

Takže máme teprv třetí zkušenost s tím, když se valorizuje rozpočet. První zkušenost s rozpočtovým provizoriem. A také máme první zkušenost s dopadem mimořádné valorizace penzí. V tom zákoně je to dlouho, naštěstí jsme to dlouho nemuseli použít. V okamžiku, kdy se dostaneme do situace, kdy nebude pravděpodobná mimořádná valorizace penzí, tak podle mě je čas se vrátit, zda ten zákon, který byl napsán, zda se osvědčil, nebo zda je dobré vést debatu o nějakých parametrických změnách. Někdo říká: Nemá to být jen procento, má to mít všechno pevnou částku všem. Někdo říká: Rozdělme to. Část pevnou částkou všem a část procentuálně. Myslím, že v této chvíli na to nebyl čas, že jsme to museli řešit podle té stávající legislativy. Ale v okamžiku, kdy inflaci dostaneme na normální úroveň, nebo obvyklou úroveň, tak je čas se k tomu vrátit a vyhodnotit ty zkušenosti z mimořádných valorizací s dopadem na různé skupiny našich penzistů a říci ano, osvědčilo se to, je to dobře, anebo vidíme tam jistá rizika, dopad nebyl takový jak třeba tehdy před lety, když se to schvalovalo, jsme předpokládali.

Myslím si, že bude prostor na to, abychom tu debatu vedli. Nicméně mechanismus mimořádné valorizace penzí se podle mě osvědčil jako celek, protože ochránil tu nejvíce zranitelnou skupinu a to jsou příjemci důchodů. A nejsou to jenom starobní důchody, ale jsou to i všechny ostatní důchody, které do té skupiny patří. Tak takhle když k tomu přistoupíme, k novele i rozpočtu, příští rok, tak si myslím, že ta debata nemusí být tak politicky vyhrocená, a možná to povede k dobrým výsledkům a možná i vyšší shodě, než se dneska předpokládá.

Já vím, že je obvyklé, že opozice hlasuje proti rozpočtům. My jsme nepostupovali jinak. Takže já ani nepředpokládám, že by rozpočty nebo novely rozpočtu opozice podpořila. Myslím si, že na tom se má demonstrovat voličům rozdílnost přístupu vládních a opozičních stran, říkám, bylo to tak vždycky. Ale možná bychom tu debatu mohli trochu zklidnit a možná bychom my všichni mohli méně strašit občany, firmy, instituce a aspoň od tohoto mikrofonu nemalovat ty černé scénáře, ale dělat všechno pro to ideálně společně, aby k naplnění těch černých scénářů nedošlo. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Krásné dopoledne, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Přebrala jsem řízení schůze. V tuto chvíli je možné využít i přednostní právo, protože není nikdo přihlášen s faktickou poznámkou, takže se zeptám, jestli pan místopředseda chce tedy faktickou, nebo s přednostním právem. (Místopředseda Havlíček: Já to budu mít asi tak na čtyři minutky, tak bych poprosil to přednostní. Děkuji.) A pak je tedy přihlášená paní předsedkyně klubu, paní Schillerová, také s přednostním právem. Takže máte slovo, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Já děkuji za tu diskusi. My jsme vás, pane ministře, ani - aspoň já tedy - nějakým způsobem nechtěli týrat ve smyslu výše toho schodku, ale ve smyslu toho, že vy jste postavil do značné míry svou rétoriku i v době předvolební na tom, že jsme zde nasekali takové či onaké dluhy. A sami vidíte, že v době, kdy je zle, tak se to velmi složitě kormidluje. A já dokonce ani nejsem toho názoru, co má třeba pan bývalý ministr financí Kalousek. On tady mohl sedět. On utekl z této Sněmovny a dneska rozumuje přes sociální sítě. Má na to samozřejmě právo tak jako deset a půl milionu občanů v této republice. Jeho hlas je úplně stejný jako hlas kohokoli jiného, lékaře, metaře, učitele, ale to neznamená, že se podle toho budeme jaksi řídit. Mohl tady sedět, mohl bojovat a mohl prosazovat své vize. Takže v tomhle případě rozhodně on nemá naše zastání, byť dneska by tu mohl být placen, a říkat, vždyť vás kritizuje i váš bývalý kolega.

Vy jste zde zmínil to srovnávání s těmi ostatními zeměmi. Já chápu, že není úplně vždycky jednoduché to srovnávat, ale vzpomeňte si na covidovou dobu. Vzpomínáte si, jak jste nás peskovali za to, jak to vypadá v Rakousku, jak to vypadá v Německu? My jsme dávali dohromady velmi složitě podporu, argumentovali jsme, jak se dalo, vy jste říkali: podívejte se na těch 80 procent z těch příjmů toho Rakouska a z toho Německa. Takže vy jste se chovali v tomhle úplně přece stejně. Vždyť to musíte velmi dobře vědět. Ano, srovnáváme to s jinými zeměmi a ukazujeme, co by se třeba dalo dělat lépe. Stejně tak jsme i chápali to, že možná i v tom Rakousku a Německu to dělají lépe, ale mimo jiné argumentovali jsme tenkrát právě rozpočtem. Kdyby to bylo podle toho, co říkala tehdejší opozice, tak je to o 200 miliard korun větší rozpočtový schodek, kdybych tady bral tu absolutní verzi toho německo-rakouského modelu. Neměli jsme na to tenkrát.

Pojďme k tomu ale věcně. Vy jste zde řekl, pane ministře, že ten efekt by měl být měřen zejména tím, jak se dotkne zákazníka. Souhlas. Ještě bych k tomu doplnil - a jak se to dotkne rozpočtu. Mělo by to být vybalancováno, protože pokud chceme v této kritické době něco uhrát, mělo by se to férově rozdělit mezi stát a zákazníky, ať už je rozdělíme na byznysové zákazníky a zákazníky jakožto fyzické osoby, spotřebitele. Potom tedy pojďme znovu zvážit ten model, který já jsem zde říkal a který jde trochu vstřícně i vůči vám jakožto ministru financí, pojďme zrušit ten energetický úsporný tarif úplně, vždyť všichni přece víme, že už je za zenitem. A už ani nechci říkat, co jsme říkali, když jsme říkali vyvíjí se ta situace. Budiž. Pojďme zrušit i ty obnovitelné zdroje energie, i když jsme tady za ně lobbovali ještě před pár měsíci, ušetříme tím, plus všechny ty ostatní poplatky, které jste zde říkal, nebo ty říkejme nástroje podpory, které jste zde říkal, na těch přibližně 60 miliard korun, ušetříme 60 miliard korun a těch 60 miliard korun pojďme obětovat do ještě většího snížení toho stropu. Zjednodušíme tím celou tu situaci. Stropu rozumí každý. Je to jednoduché, elegantní řešení. Chápu, že i to má nějaké komplikace, ale každý ví, že to bude dejme tomu za těch 6 000 korun, a my říkáme, pojďme to snížit, bavíme se o elektřině, z těch 6 000 korun na 3 000 korun a obětujme těch 60 miliard ve prospěch tohoto.

A ten způsob, jak to udělat, aby ten dopad na ten státní rozpočet byl ještě ustojitelný, neberu-li tedy těch 60 miliard, které by se do toho daly, které bychom za to vyměnili, tak vycházejme z obou těch modelů, které jsme tady společně dali dohromady, a to je určení cen výrobcům, a ano, diskutujme o tom, jestli to má být jedna částka, kterou my jsme říkali, to je těch 1 500, ta mimo jiné třeba pro ČEZ by byla docela ještě dělatelná ve smyslu jejich nákladů na jednotlivé zdroje, ale beru i to, že se to udělá na jednotlivé zdroje, pak ale bychom klidně mohli jít ještě níže u jádra, tam by to nemuselo být 1 500, ještě níže u obnovitelných, ale beru, že zase u hnědého uhlí by to bylo více, protože tam jsou ty nešťastné emisní povolenky. Takže určení cen pro výrobce, třeba i diverzifikovaně, a současně zastropování pro ty obchodníky, aby nám to neulítlo na té straně zase obchodní, protože jedna věc je, že se to zastropuje na té, nebo ne zastropuje, že se určí cena těm výrobcům, a druhá věc je ta, jak to dopadne u toho obchodníka. Když mu to dáme na 3 000, což je polovička, tak de facto i s těmi přirážkami k té ceně od těch výrobců, což by bylo dejme tomu v průměru - ale znovu říkám, bylo by to možná jinak u různých výrobců - 1 500, k tomu vezmu DPH, k tomu vezmu cenu za přepravu, za distribuci a tak dál, tak by to možná nebylo daleko od těch 3 000, takže bychom se možná k téhle částce dostali jak shora, tak zespoda.

Chápu jednu věc, protože průšvih jak dělo je v tom, co je prodané. To je dnes už prostě fuč. Můžeme se bavit o tom, kdyby se to udělalo dřív, jestli by se prodalo tolik, ale zase férově víme, že se to prodávalo už i v roce 2021, dokonce možná ještě v roce 2020 na rok 2022, což je pravda, za to nikoho nemůžeme dneska vinit, tak teď se musíme vypořádat s tím, co je prodané.

Ano, ta slovenská cesta je docela šílená. To znamená znárodnění dodávek energií, případně znárodnění elektráren si myslím, že není úplně nezbytně nutné, to je asi ta úplně nejšílenější cesta, která by šla, ale také je možná, ale pokud by se to mělo tedy doplácet, tak už nezbývá nic jiného než na to vzít zdroje z ČEZu, z Modernizačního fondu a já nevím, co mě ještě napadá, kde by se dalo něco nabrat. Ale z toho ČEZu víme, že tenhleten rok, i když chápu, že to bude až na příští rok ve smyslu výplaty dividendy, tak tam nebude rozhodně málo. Podle mého názoru tam může být navíc nějakých 70 miliard korun. Fakt to hrubě teď odhaduju. Minulý rok bylo 23 miliard a já myslím, že to letos k těm 100 miliardám se nakonec dotáhne. A je pravděpodobné, a to je důležité říct, že díky tomu, že ten ČEZ to prodal na příští rok už za těch 100 eur a je to prodané, nic se s tím neudělá, tak zase bude mít ten ČEZ v tom příštím roce tenhleten velký zisk. To znamená, dá se to vzít jak z roku 2022, tak z roku 2023 a je to jenom o časovosti, abychom nečekali, až se to bude stahovat z té dividendy. To neumím říct, jak to stáhnout rychleji, možná přes nerozdělený zisk anebo si na to někde půjčit a pak to z toho dát, ale to už je podle mého názoru spíš technická diskuse. Já jenom říkám, kde by ten zdroj mohl být. A druhá věc je ten zdroj v tom Modernizačním fondu. Pokud bychom tam měli mít 485 miliard korun, což je výrazně víc, než jsme předpokládali, byť chápu, až někdy do roku 2027, tak rozhodně tam ten prostor něco brát je.

Ještě co jste říkal k té Evropské unii, k těm opatřením. Já jsem stále skeptický. Ale tady to ani tolik nevyčítám panu ministrovi Síkelovi. Já bych mu vyčetl snad úplně všechno, co udělal doposud, ale to, že jel s nějakou vizí na Evropskou unii, která vůbec nebyla špatná, a že mu to z drtivé části udělali jinak, to je podle mého názoru něco, co se dalo očekávat. Já jsem mu spíš vyčítal to, že tam jel s vysokým očekáváním a skoro bych řekl s určitým stupněm naivity, protože podařit se oddělit cenotvorbu elektřiny od plynu bylo fakt nereálné a ta Evropa pod dikcí Německa si tohleto nenechala vzít. To bylo to zásadní. Že se prodloužil dočasný rámec, ano, to víceméně se ale dalo asi očekávat, já to nechci teď bagatelizovat, abych mu zase nebral drobné úspěchy, které tam měl, ale to nepovažuji za něco, co bylo úplně mimořádné, to bylo téměř jisté, že se podaří.

A poslední věc, kterou zde mám, není to teď na ten rok 2022, ale viděl jsem zde i pana ministra dopravy, o těch investicích, které jste říkal. Já nejsem stále schopen se smířit s tím SFDI, jak jste to udělali. Já beru těch 151 miliard, které SFDI dal, popravdě řečeno, pane ministře, možná to nemuselo být tolik, těch 151. (Ministr reaguje mimo mikrofon ze svého místa.) Já vím. Takhle. Já bych to řekl správně. Je dobře, že tam je 151 miliard. Je to dobře pro investice, pro výdaje a tak dále. Je otázka, jestli se tam nedalo možná uhrát o něco méně, ale já bych byl pro těch 151, kdybychom to měli dneska kryté. Ale jestliže vy říkáte, jsme v naprosto mimořádné situaci, nějakým způsobem jste to rozkládali na plus minus 121 miliard, tak nám dneska zcela objektivně chybí 30 miliard korun. A to je hodně, těch 30 miliard korun. To přece víme. Jestli to chceme řešit tím, že se to bude brát někde na externím trhu, že se vezme někde půjčka, že se to vyřeší nějakými dluhopisy, to přece musíte vědět jako hospodář, že není cesta. Co se s tím akorát udělá? Vezme si SFDI úvěr, ten úvěr bude pravděpodobně dražší, než kdybyste si ho bral vy nebo kdyby se tam doplnil do státního rozpočtu, ale hlavně SFDI se zadluží a kdo to bude splácet? Za tři roky, za čtyři, za pět, já nevím, kdy se to udělá, tak se to bude náročným způsobem splácet a zase se omezí výdaje do té dopravní infrastruktury za několik let, protože logicky jakákoli vláda tady bude, může to být naše vláda, může to být vaše vláda, tak bude logicky mít tenhleten problém.

Já bych to bral, kdyby to bylo přes cizí zdroje, třeba přes PPP. To je ale něco jiného. Víte, že trvá minimálně rok, než se PPP připraví, a PPP se také soutěží. A když se to vysoutěží možná za lepších cen, než kdyby to dělalo ŘSD nebo třeba SŽ, pak bych to docela bral. Ale tohleto není nic jiného než normální půjčka a akorát tím oddalujeme ten problém. To je to, co mi na tom vadí. Proto říkám, že možná bylo lepší tam nenechat těch 151, udělat to o něco míň, neříkám na 130, to asi ne, třeba 140, a ten zbytek ještě trošku dotáhnout ze státního rozpočtu a pak si třeba půjčit 10 miliard. To bych bral, ale 30 miliard je podle mého názoru hazard a není to dobře. Ale já to nechci teď tahat do té diskuse, protože to je na rok 2023, jenom jsem reagoval na to, že jste říkal o těch investicích. To si necháme až na příští diskusi. Díky.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku, se kterou se hlásí pan ministr financí Zbyněk Stanjura. Pane ministře, vaše dvě minuty.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Tak nejdřív odlehčení. Je to jak s těmi výdaji, jak vy to odhadujete, nebo s tím černým scénářem. Čtyřminutové vystoupení jste avizoval, a bylo to devět minut třicet dva vteřin. Říkám to jen na odlehčení.

Ne, tak my nejsme v bodě nula, co se týče SFDI. V pondělí máme jednání s panem ministrem Kupkou v Evropské investiční bance. Tam zdaleka nejsme v bodě jedna. A předpoklad přijetí například EIB, že to budou lepší podmínky, než za kolik jsou státní dluhopisy, a blížíme se takové dohodě. To je samozřejmě logické. Když si můžu půjčit za pět procent, proč bych si půjčoval za šest. Tak snad nás z toho nepodezíráte, že by to tak bylo. PPP projekty v tom také hrají roli. Jenom si v tuto chvíli nejsme jisti, nakolik by se to projevilo v roce 2023. To je spíš o rok později. Ale připravuje se to a je to správná cesta.

Ale já myslím, že ta debata se vlastně posunuje správným směrem. Ještě před několika týdny jste měl obavu o rozpočet dopravy v roce 2023, teď už máte obavy o rozpočet někdy v příštích letech. Já myslím, že je to správné, je třeba to hlídat. Nesmí poklesnout investiční aktivita státu. Ale těch 140 by fakt nestačilo díky tomu, co se podepsalo za vašeho ministrování, a to jsou mandatorní výdaje. Pokud jsou podepsané smlouvy, tak je ten stát prostě platit musí. Takže tam vznikl velmi malý prostor na to, abychom vůbec byli schopni nějaké nové akce zahajovat. To neberte jako kritiku, to berte jako fakt. Vezmete podepsané kontrakty a zjistíte, kolik čerpáte v roce 2022, 23, 24 a 25. A to máte mandatorní výdaj. To se zaplatit musí, ať už dáte do rozpočtu, nebo ne. My jsme to tam samozřejmě dali. K tomu jsme dali ne tolik, kolik bychom chtěli, ale i nějaké zdroje, aby se mohly zahájit i nové akce. Ale to určitě bude obhajovat a lépe vysvětlovat ministr dopravy u rozpočtu SFDI.

Potom problém, na který jste upozorňoval, my víme, ale intenzivně na tom ve spolupráci finance - doprava, pracujeme a nejsme v bodě nula.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Nyní si dovolím přečíst dvě omluvy. Omlouvá se pan poslanec Vladimír Balaš celý jednací den - zdravotní důvody. Dále se omlouvá pan ministr Martin Kupka od 9 do 11 hodin z pracovních důvodů. Zároveň bych ještě chtěla říci, že tady za mnou byl pan poslanec Jan Kubík, u kterého dnes byla přečtena omluva, a asi došlo k nějaké chybě v systému, protože se na dnešní den neomlouval. Tak to pouze avizuji tímto způsobem.

Nyní se vracíme do obecné rozpravy, do které je v tuto chvíli s přednostním právem přihlášena paní předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová. Připraví se pak předseda Jakub Michálek a poté bych s přednostním právem vystoupila ještě já. Paní předsedkyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Řekl jste toho mnoho ve svém dlouhém vystoupení, pane ministře. Já jsem si dělala poznámky a budu se věnovat jenom pár bodům, které mě zaujaly.

SFDI. No, kdyby to bylo obráceně, to, co tady jste si teď vyměnili s Karlem Havlíčkem, tu diskusi, a určitě se ještě povede, tak to byste křičel tady na nás, když jste působil v SFDI jako opoziční poslanec. Když tam něco chybělo, tak vím, jak jsme tady do jednotek miliard museli zdůvodňovat. Ale tomu se teď věnovat nechci.

Vy jste řekl, že to takhle opravdu nejde, to jste řekl v tom průběhu toho množství slov. Ano, opravdu to tak nejde. A já se znovu vrátím k číslům. Vy nemáte na výběr jít cestou... jestliže my jsme šli cestou výdajů, které jsme navýšili. No bodejť. Bodejť. My jsme bojovali s covidem. Já jsem nevěděla, jestli provozovny budou zavřené měsíc, dva, tři. Já jsem nevěděla, jak moc budou nutné restrikce, když tady nebylo žádné očkování, nebyly vakcíny a byli jsme v situaci, v jaké jsme byli. My jsme nevěděli, jak moc udeří na podzim ta druhá vlna. Já vím, že podle vás jsme to tehdy vědět měli, měli jsme vědět, co ten covid udělá, ten neviditelný covid. Takže já jsem skutečně vytvořila tehdy rezervu ve vládní rozpočtové rezervě na výdaje. Tehdy jste tady na mě křičeli, že tam nemůžu mít takovou částku, aniž bych ji specifikovala. Tak jsme pak dávali odhad, kolik půjde do veřejného sektoru. Protože my jsme na rozdíl od vás pomáhali i krajům, městům, obcím. Dávali jsme, kolik půjde na podnikatelský sektor. Tehdy jsem to měla vědět úplně, i naše vláda, a vy to dneska vědět perfektně nemusíte. Takže já jsem skutečně dala jakousi rezervu tehdy do vládní rozpočtové rezervy a ukázalo se to jako velmi prozíravé. Protože když udeřila druhá vlna poté, co někteří opoziční politici dělali opulentní obědovečeře na Karlově mostě, a udeřila druhá vlna, tak jsme byli prostě připraveni a okamžitě startovali pomocné programy.

Vy tu volbu nemáte. Vy si nemůžete zvolit, jestli to, nebo ono. Vy máte jasně dané mandatorní výdaje, takže na výdajovou stranu to dát musíte. Znovu připomínám, že jednou je to 130, jednou 160, teď už je to 100. Ale to, co dáte na příjmovou stranu, je naprosto striktně dáno. A všimněte si, že jsem nekritizovala... (Ministr Stanjura diskutuje vedle řečnického pultu.) Vidím, že vás to moc nezajímá. - Všimněte si, že jsem nekritizovala to, že jste se nedržel striktně jenom makroekonomické prognózy, že jste tam navýšil příjmy i daňové. To jsem nekritizovala. To jste si všiml. To jsem velmi velkoryse přešla. Já kritizuji to, že jste to navýšil o 150 miliard virtuálních příjmů, které nemáte ničím podloženy. Takže ten schodek jste měl mít 445 miliard, ne 295. Takže opravdu, jak jste řekl, opravdu to tak nejde.

Agentura Bruegel. Já se s vámi nehádám o to, jestli to dal ten či onen, já vycházím z agentury Bruegel. Celou dobu tato agentura vykazovala naši covidovou pomoc a úplně stejně teď vykazuje energetickou pomoc. Takže já vůbec nežongluji žádnými ani našimi, ani vašimi čísly. Takže agentura Bruegel, která nám teď naposledy, poslední její hodnocení, 16. místo Česká republika. Propadla se ze čtvrtého, protože vám tam vyškrtli věci, které tam prostě být neměly. Podívali se na to, do těch střev a řekli ne, pomoc ČEZu tam nepatří. A to je kuriózní. Takže ze 6 miliard eur to je na třech. Takže máme 16. místo. To si tam můžete dohledat na Bruegelu. Je to bruselská agentura. To tam máte započteno i to naše prominutí DPH v listopadu a prosinci roku 2021. Vývoj inflace, čtvrtá nejvyšší je pořád v České republice. (Ministr Stanjura namítá, že pátá.) Pátá, dobře. Tak pátá, to není určitě nic k chlubení. Takže to není nic k chlubení. A my vám také nevyčítáme na rozdíl od vás, vy jste to dělali, my ne, že byste mohli za inflaci. Nemůžete. My nebudeme říkat Fialova drahota, jako vy jste říkali Babišova drahota, když byla 4 až 5 %. Ale my vyčítáme to, že neděláte nic s tom pomocí a že je pomalá a že je prostě nedostatečná. To je pořád ta debata, kterou vedeme.

Vy jste několikrát zopakoval, že pořád vaše schodky jsou nižší, než byl naší vládou navržený a schválený schodek na rok 2022. Ano, naše vláda navrhla schodek 376,6 miliardy na rok 2022. To mi připomínáte neustále, připomínal jste. Kdežto vy jste navrhli 280, teď 330, že je to pořád nižší. A já se ptám: Platí to ještě pořád? Kde je těch 30 miliard pro ty podnikatele? Já vaše slova, tak jak jste tady mluvil tak rychle, tak já jsem se trošku snažila číst mezi řádky a já si nejsem jista, jestli si stojíte za tou částkou 330 miliard a jaké vlastně další pozměňovací návrhy se tady objeví. A když třeba příště si vezmete slovo, zkuste tedy říct, kde je těch 30 miliard pro podnikatele. Ptáme se na to s Karlem Havlíčkem opakovaně. Zvýšení sociálních výdajů. No jasně. Bylo to dané zákonem. Zaplať pánbůh za ten zákon. Mimořádná valorizace důchodů ukázala, že se rozevřely ještě víc nůžky mezi těmi nízkopříjmovými a vysokopříjmovými. Já to slyším na těch náměstích neustále.

Výchovné. Ano, to prosadila ještě bývalá Poslanecká sněmovna, čili naše vláda. Zaplať pánbůh za to. Pětistovka za každé vychované dítě určitě pomůže. O tom není pochyb.

Já vím, že je těžké snižovat strukturální deficit. Já jsem byla čtyři roky ministryní financí. Když jste mě vyzýval k tomu, co naše vláda udělala, a ptal jste se, co udělala předtím, než přišel covid, což považuji tedy za korektní dotaz, tak já třeba připomenu opatření na zvýšení výběru daní, jako je kontrolní hlášení zejména, ale i EET.

Kontrolní hlášení. Odkazuji se na zprávu nejvyššího státního zástupce - já teď nevím přesně, jestli byla z roku 2019 nebo 2020, teď kdybych to neřekla správně, tak se omlouvám - kdy řekl, že zrušila karuselové podvody v této zemi na DPH a snížila se velmi významně díra na DPH, takzvané VAT Gap vlastně v důsledku tohoto opatření.

EET, o tom jsme tady mluvili mockrát a ještě mluvit určitě budeme. To bylo třeba velice významné opatření na příjmové straně a já jsem měla připravený plán konsolidace. Byl by na delší dobu, možná, že kdyby přišla, vládla naše vláda a přišla válka na Ukrajině, tak by trval ještě déle, ale podstatné je, že bychom se do něho pustili. My jsme se nebili v prsa před parlamentními volbami, jak to takhle mávnutím kouzelného proutku vyřešíme, jak to seškrtáme, protože to je to PR. A můžete tady na mě útočit, jak chcete, to je to PR. Tři měsíce zbytečného provizoria, schodek 280, teď 330. A uvidíme po dnešku, jak to vlastně dopadne, jak to celé bude. To znamená, já jsem nikdy nesnižovala Národní rozpočtovou radu. Národní rozpočtová rada a Výbor pro rozpočtové prognózy vznikly v době, kdy Ministerstvo financí bylo v gesci hnutí ANO. Byl to náš návrh. Nic nás v té době do toho netlačilo. A to, že jsem někdy s některými věcmi nesouhlasila, neznamená, že bych je dehonestovala nebo nerespektovala. Tak to je to celé. A nenajdete žádná slova, kdy bych je nějakým způsobem dehonestovala. Nesouhlasila, to je rozdíl. Ale že v tomto mají pravdu, o tom není pochyb. Že je potřeba něco připravit, a zatím vy jdete naprosto opačným směrem. Úředníci vám narůstají. Zítra schválíme pravděpodobně ve třetím čtení zákon o státní službě, narostou nám další političtí náměstci, další aparáty s tím spojené. Takže nevidím tam nic z těch slov, která - promiňte - považuji v tuto chvíli za planá z vašich úst, která jste tak proklamoval před volbami, která jste opakoval.

Když jsem vám říkala, kde tedy uděláte ty úspory, když to budete dělat jenom na výdajové straně, tak jste vždycky říkal, no to armády úředníků zrušíme. Ale nepřipravili jste na rok 2023 nic. Já vám nevyčítám rok 2022, proto vám říkám, že je potřeba o těch věcech mluvit, ale je potřeba kombinace i na příjmové straně. Říkala jsem vám, proč se bojíte daní z neřesti? Pokračujme v nich. Já vím, že to nepřinese desítky miliard, ale přece nemusí téct, hlavně když kape. A když uděláte kombinaci na příjmové, na výdajové straně, globální zdanění těch globálních firem, tlačte na ně, využijte předsednictví. Říkal jste, že jste blízko. Dotáhněte to. Je to velmi důležité, také to něco přinese. A kombinace obojího. Ale vy se s námi nebavíte. A tady z vašeho proslovu jsem pochopila, že to nejde. Že jakékoliv strukturální reformy neumíte politicky prosadit. Tak jsem si já přeložila vaše slova. Ale to je naprosto odlišná rétorika od toho, co jste říkal před volbami.

Důchodová reforma, rozumím. Naprosto rozumím. Třicet let to žádná vláda nezvládla, ani naše to nezvládla. A nebudu se vymlouvat na covid. Ano, covid, vy zase máte válku, každý máme něco, takže tady na vás neútočím. Já jenom nerozumím, že pan ministr Jurečka si vytvoří tým, kam nepozve nikoho z opozice. Sám jste tady připustil, že to musí mít jakousi konsenzuálnější... nejenom vládní koalice, aby to nedopadlo tak, že to příští vládní reprezentace, nebo příští reprezentace v Poslanecké sněmovně zase zruší. Opakovaně jsem vám říkala, využijte studie OECD, kterou si zadala naše vláda. Naše vláda tehdy nechala nezávisle... požádala nezávislé zahraniční experty z OECD, ať zpracují návrhy k udržitelnosti veřejných financí, důchodové reformě. Podívejte se na ně. Ta studie leží na Ministerstvu práce a sociálních věcí stejně jako na Ministerstvu financí. Ano, není to jednoduché. A určitě to bude chtít delší čas, co se týče konsolidace veřejných financí. Ale rezignovat na to úplně je podle mě naprosto, naprosto chybné.

Říkal jste..., jmenoval jste tři čísla, ze kterých samozřejmě mám radost, nebo tři statistiky ze září tohoto roku, nejméně ohrožených lidí chudobou, nejnižší nezaměstnanost v EU a k srpnu nejmenší počet nesplácených úvěrů. To jsou určitě pozitivní čísla. Ale bezesporu na nich má podíl zejména naše vláda, kdy i v covidu jsme vytvořili programy na udržení zaměstnanosti, ať už to byl Antivirus, ať už to byl kompenzační bonus, Antivirus pro zaměstnance, pro firmy na udržení zaměstnanosti, kompenzační bonus... Ano, vy jste pro celou řadu z nich hlasovali, jako třeba kompenzační bonus. Já to nepopírám. Podpořili jsme to. Ale určitě to byly ty kroky, které právě tu nejnižší nezaměstnanost v České republice ve vztahu k EU držely. No a nejméně lidí ohrožených chudobou, bezesporu to byla také opatření, protože tato opatření vždycky mají nějaký dojezd a dopad.

Co se týče nejmenšího počtu nesplácených úvěrů, z toho mám radost. Vzpomínáte si, že jsme tehdy prosadili velice náročně a poprvé vůbec v historii takzvané úvěrové moratorium, kdy šest měsíců lidé v covidu, kteří najednou přestali podnikat, přestali pracovat, nemuseli splácet. Určitě to tehdy pomohlo. Jenomže ono toto kritérium bude souviset i s tím, že nám dramaticky klesají počty hypoték, počty úvěrů, protože lidé na to nemají ve vztahu k vysokým úrokům, které bývalé vedení České národní banky tady zavedlo.

Takže vím, že budeme určitě velice podrobně debatoval rozpočet na rok 2023. Ty nejzásadnější výhrady už jsem řekla a řeknu je, až se dostaneme do těch střev a budeme moct ho posoudit se vším všudy, ale já si prostě myslím, že z vašich slov si odnáším takový nepříjemný pocit, že v podstatě vzdáváte jakoukoliv, jakékoliv strukturální reformy, že říkáte, že to nejde, že je to politicky neprůchodné. Tak se bavte s opozicí, bavte se s námi. Jako bývalá ministryně financí, která z toho přes dva roky prošla těžkou covidovou krizí, naše země samozřejmě, naše vláda, tak si myslím, že bych uměla, a další mí kolegové, Karel Havlíček a další, k tomu něco říci. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. S tou první je přihlášen pan poslanec Vojtěch Munzar. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Já chci svou faktickou navázat na paní poslankyni Schillerovou, vaším prostřednictvím. Ono to tady z toho jejího projevu vypadá, že všechny problémy našich veřejných financí vznikly v době covidové. Ale když se podíváte na ten dlouhodobý vývoj, tak to přece vůbec není pravda. I v době ekonomického růstu před covidem začaly růst výdaje státního rozpočtu rychleji než příjmy. A to byl základ těch velikých strukturálních deficitů. A to jste byla, paní kolegyně, vaším prostřednictvím, ministryní financí vy.

Já jenom připomenu, jak zhodnotil státní rozpočet Nejvyšší kontrolní úřad za rok 2019. Ten přínos hodnotil, že v té době byly veřejné finance, a to jsme byli v ekonomickém růstu, hůře připraveny na případnou krizi než v té předchozí krizi v letech 2010 až 2011. Připomenu vám konkrétní příklad. Na začátku roku 2019 jste vy rozpustili Fond národního majetku, vylepšili jste si příjmy rozpočtu z rezerv o 18 miliard. Tím jste tehdy opticky snížili deficit, ale bylo to rozpuštěním rezerv, které nám pak velmi chyběly, chybí nám teď a chyběly nám v době covidu. Takže prosím, podívejte se na dlouhodobý trend, nemluvte jenom o covidu, protože ten základ stavu veřejných financí byl dán ještě před covidem v době ekonomického růstu. A byla to obrovská ekonomická chyba. Takže ta kritika tady dnes z vaší strany je z mého pohledu pokrytecká. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Další, kdo je přihlášen s faktickou poznámkou, je pan ministr financí Zbyněk Stanjura. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Já bych poprosil, abychom nepřekládali z češtiny do češtiny. Řekl jsem, že nevěřím, že projde jedna nebo dvě jednoduché změny, které strukturální schodek sníží o 100 miliard. To je úplně něco jiného, než že rezignuji na snahu snižovat strukturální schodek. A řeknu vám proč, paní poslankyně Schillerová, prostřednictvím paní místopředsedkyně.

Vy jste opravdu navrhla jednu velkou systémovou změnu v řádu přes 100 miliard. Pamatujete? V roce 2019. Já vám přečtu titulky: Vláda proti Schillerové. Babiš: Je to nápad Schillerové, jsem proti. Komunisté, sociální demokraté: Jsme proti. Česká lékařská komora: Jsme proti. - Jak to? Co vlastně navrhla paní poslankyně Schillerová? Navrhla, že zrušíme platby za státní pojištěnce a to břemeno převedeme na zaměstnance a živnostníky. Příští rok bude platba za státní pojištěnce zhruba 140 miliard korun. Takže kdyby paní poslankyně Schillerová prosadila tuto svoji změnu - a byla by to podstatná změna strukturálního schodku - tak bychom příští rok měli v tomto řádku nulu, a ne 140 miliard. Ale kdo by je zaplatil? To není žádná úspora. Zaplatili by živnostníci a zaměstnanci. A s tímto návrhem jste neuspěla ani ve svém vlastním hnutí.

Tak já tady nebudu říkat teoretické případy jako pan prezident Zeman, který řekne, zrušte daňové výjimky. Jinými slovy říká, zdaňte důchodce a zaveďte jim zdravotní pojištění. A já říkám, to neuděláme. A zase tady přijde pan prezident Zeman, kterému tak tleskáte, a říká: Zrušte ty daňové výjimky - ale neřekne, které. Takže jinými slovy se říká, že máme zrušit daňové výjimky za stamiliardy. A to by zase bylo ve prospěch strukturálního schodku, tak by ty peníze převedl úplně někam jinam. Tak takhle, tohle my fakt odmítáme. (Pane ministře, čas.) Odmítáme, aby za zdravotní pojištěnce neplatil stát, ale zaměstnanci a živnostníci a aby se danily - omlouvám se, jinak bych se musel přihlásit - aby se danily důchody nebo aby důchodci platili zdravotní pojištění. To jsou dobré rady z opozičního spektra a z Hradu.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Tak bylo překročeno, ale chápu, že potřebujete dokončit větu. Další, kdo je přihlášen s faktickou poznámkou, je paní předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO, paní Alena Schillerová. Paní předsedkyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuju. Napadá mě citát z filmu Pupendo "Ališi, netahej sem pravěk". Pane ministře, zkuste prosím, zkuste mluvit o budoucnosti. Vytáhl jste naprosto nekorektně část věcí, které připravovala pracovní skupina na úrovni Ministerstva financí, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva zdravotnictví. Nikdy se to nedostalo ani na pořad, ani na pořad jednání interně v rámci hnutí ANO. Byl to kontext a balíček, kde jste vytáhl jeden fragment, které nebyly vydiskutovány ani připomínkovány a které nekorektně tehdy z Ministerstva zdravotnictví unikly částečně do médií. Takže nikdy nic takového nebylo na pořadu dne. Držte se těch vlastních reforem.

A k panu poslanci Munzarovi, prostřednictvím paní místopředsedkyně. Podívejte se na ta čísla. Já jsem si teď rychle nestihla vytáhnout graf, já si ho mezitím vytáhnu, protože určitě tu nejsem naposled. Za vlád, nebo v době, kdy na Ministerstvu financí hospodařilo hnutí ANO, tak jsme snižovali zadlužení. Jediní tři ministři měli přebytkový rozpočet. Václav Klaus, Andrej Babiš a já. Nikdy se to za vašich vlád nestalo. Když jsme přebírali, hnutí ANO, Ministerstvo financí, tak zadlužení bylo 44,4 % HDP. Tuším se nemýlím, předávali jsme ho v prosinci 2021. To bylo tehdy... vlastně prosinec 2013, předávali jsme ho se zadlužením 41,9 % HDP. Beze zbytku jsme připraveni byli a beze zbytku jsme si mohli dovolit prostě takto pomoci za období covidu. A samozřejmě nezapomínejme pořád, že to nebylo jenom na výdajové straně (upozornění na čas), ale že jsme společně tady zrušili superhrubou mzdu. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji. Nyní byly vyčerpány všechny faktické poznámky, takže se vrátíme k přednostním právům. Jenom si dovolím přečíst v tuto chvíli tři omluvy. Pan poslanec Milan Feranec celý jednací den ze zdravotních důvodů, Marek Výborný od 10.15 z pracovních důvodů a Michal Šalomoun od 11 do 16 hodin z pracovních důvodů.

V tuto chvíli je s přednostním právem přihlášen předseda poslaneckého klubu pan Jakub Michálek. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, vážené kolegyně a vážení kolegové a milá veřejnosti, já bych chtěl poděkovat opozici za to, že umožnila projednávání této novely, respektive podpořila program dnešního jednání, i za tu diskusi, kterou tady vedeme, která je důležitá. Nicméně musím reagovat na několik vystoupení, která tady zazněla, a uvést je na pravou míru.

Předně tu novelu rozpočtu opravdu předkládáme kvůli tomu, že tady započala válka a že v návaznosti na válku je obrovské zdražování. To je věc, kterou nesmíme překrucovat. A považuji za velmi nebezpečnou rétoriku, která tady byla od opozice zahájena, že pouze 20 miliard souvisí s válkou. Naopak ten příběh je jednoznačně takový, že zdražování je z velké části propojeno právě s válkou a s manévry nebo opatřeními, které dělá válečný agresor, aby nás poškodil, aby nás donutil dělat věci, které nechceme. Čili opravdu moc bych poprosil, abychom tu diskusi vedli korektně, abychom zde nepřijímali pozice popíračů války a jejich dopadů na českou ekonomiku.

Pokud chceme relevantní údaje, podívejme se třeba na webové stránky světové energetické organizace, která popisuje, jaké jsou příčiny zdražování energií. Podíváme se na jejich webové stránky nebo na naše stránky energie.pirati.cz, kde to vysvětlujeme.

V květnu 2021 prezident Putin zařadil Česko na seznam ruských nepřátel. Všichni víme, byla to odveta za Vrbětice. A už v září 2021 světová energetická agentura upozornila na to, že dochází ke zdražování dodávek plynu do Evropy Ruskem. Samozřejmě nedostatek plynu znamená vyšší ceny. A to bylo již pět měsíců před invazí. Takže pět měsíců před invazí došlo ke zvyšování cen plynu. A samozřejmě naprosto evidentně se tehdy Putin chystal na tu válku, aby získal na ni peníze. A od té doby jsme svědky toho, že Putin účelově a z politických důvodů manipuluje dodávkami plynu, protože tím získává peníze na válku a vytváří tlak na evropské demokracie.

Proto mě poněkud překvapilo i vlastně to poměrně řekl bych upřímné přiznání od paní předsedkyně Schillerové, abych ji citoval, že vláda Andreje Babiše energetickou krizi neřešila. To si myslím, že je potřeba ocenit. Je to solidní, je to solidní popis stavu, který tady zazněl i od paní předsedkyně, jde to vyhledat ve stenozápisu. A je to škoda. Je to možná i trochu škoda, protože tehdy, ještě v době, kdy vládl Andrej Babiš a jeho vláda, tak vzrostly ceny energie z 50 eur za megawatthodinu na 250 eur za megawatthodinu, o 441 %. A samozřejmě že se k tomu vyjadřoval třeba pan Havlíček. Byli jsme spolu v Otázkách Václava Moravce, kde tam o tom mluvil, jakým způsobem řeší energetickou krizi. Nicméně ten výrok, že vláda energetickou krizi tehdy za Andreje Babiše neřešila, je poměrně věrným popisem, byť ta rétorika tam skutečně byla, snaha zde vykazovat nějakou činnost. Bohužel ta opatření, energetické vouchery se tehdy neudělaly, bylo pouze krátkodobé opatření v podobě odpuštění daní, které se navíc ukázalo, že tedy bylo nelegální.

Mě mrzí, že tady nevystupuje, když projednáváme takhle zásadní věc, předseda ANO pan Babiš. Myslím si, že v poslední době ho vlastně vůbec není vidět ani tady v Poslanecké sněmovně. Což je zvláštní, protože sliboval, jak se bude rvát až do roztrhání těla, a teď ho tady v Poslanecké sněmovně vůbec nevidíme, když se projednávají ty největší částky.

A teď k tomu, jakou alternativu předkládá ANO. To je ten jeden a půl bilionu virtuálních výdajů na různé skupiny, kdy každému opozice samozřejmě naslibuje všechno, protože nemá žádnou vládní zodpovědnost.

Musím říct, mě velmi překvapilo, že paní předsedkyně Schillerová zde zpochybňuje 100 miliard korun, které si tato vláda vytkla, že vybere formou solidárního příspěvku od energetických firem. Že jsou nakresleny v tom návrhu rozpočtu. Ano, jsou tam nakresleny - z jediného důvodu, a to že tato vláda očekává, že ty peníze vybere. A zákon o rozpočtových pravidlech uvádí, že pokud ve státním rozpočtu mají být uvedeny očekávané příjmy, stejně jako vy jste tam uvedli bankovní daň, která se tedy v reálu nikdy nezavedla, tak stejně tak my si říkáme, že tam chceme uvést těchto 100 miliard. Akorát s jediným výrazným rozdílem, že ty peníze skutečně chceme vybrat. A není to částka, která by byla virtuální. Je to částka, která vychází i z diskusí na úrovni Evropské unie, která doporučuje cestu, aby členské státy skutečně vybíraly ty peníze od těch, kteří nejvíc na té válce vydělávají. Takže nemohu souhlasit s tou kritikou, že příjmy státního rozpočtu jsou virtuální. Naopak jsme to probírali mnohokrát i na vládě i s panem ministrem Stanjurou, že tyto peníze do rozpočtu získat musíme, jinak by to skutečně vedlo k tomu, že budeme mít schodky takové, jako byly za předchozích vlád. Čili myslím si, že i v tomto ohledu by mělo naopak od opozice jasně zaznít, jestli podporuje ty peníze, které jsou tam nakresleny, anebo jestli je bude do budoucna obstruovat. Až sem vláda přijde s návrhem na zdanění, na ten solidární příspěvek energetických firem, rafinerií, dalších subjektů, které mimořádně vydělávají - ale na úplnou odvahu toho jasného politického stanoviska to nevidím, protože paní předsedkyně odchází ze sálu. (Poslankyně Schillerová se vrací a usedá do poslanecké lavice.) Takže místo toho, aby jasně zaznělo, jestli podpoří tyto daně v Poslanecké sněmovně, anebo jestli je budou obstruovat, tak jako obstruovali další věci, které jsme tady navrhovali, tak jako obstruují EET, takže na jednu stranu nám tady vytýkají, že se nesnižuje počet úředníků, no a když chceme snížit počty úředníků o 300 lidí, kteří se věnovali EET, tak samozřejmě je to předmětem tvrdých obstrukcí ze strany opozice tady v Poslanecké sněmovně.

A teď k té částce, která je značně virtuální, ten jeden a půl bilionu, co opozice rozdává těm různým voličským skupinám, které slíbí, protože slibem nezarmoutíš. To opravdu není možné financovat z daně z neřesti. A paní předsedkyně, to zase musím ocenit, to tady upřímně řekla. To jsou maximálně jednotky miliard korun. Daň z neřesti, pokud se tady bavíme například o cigaretách, tak ty už jsou naplánovány tak, jak jsme to schválili. Jsou tam schody se zvyšováním daně, které mají přijít, takže maximálně můžeme zvyšovat po roce 2023. Už teď je tam naplánováno zvýšení, které nastane od 1. 1. Takže ve vztahu i k tomu rozpočtu, který budeme schvalovat na příští rok, tam už zvýšení je předpokládáno. Pokud jde o loterie, ty jsou už dneska na 35 %. Můžeme se bavit, o kolik je možné to navýšit, ale opět už jsme zase na hranicích toho, že ty daně jsou poměrně vysoké, a pokud by se dál zvyšovaly, tak by to nemuselo vést k tak razantnímu navýšení příjmů; opět v jednotkách miliard korun. A můžeme se samozřejmě bavit o tom, co se tady vůbec nezmiňovalo, a to jsou výnosy například z regulovaného trhu s konopím. To jsou asi 3 miliardy korun, nebo případně z regulace prostituce, to je asi miliarda korun, anebo potom, o čem už tady řeč byla, zdanění globálních firem. Ale to je opět věc, která se musí udělat na tom půdorysu OECD, kde se o tom vyjednává, kde už se k nějaké dohodě blížíme a už jsme skutečně kousek před tím, než ta dohoda bude učiněna. Takže v situaci, kdy my bychom teď hodili vidle do toho vyjednávání, že bychom přišli se zcela vlastní národní úpravou, tak bychom určitě tomu úplně neprospěli.

Závěrem bych řekl pouze jednu prosbu. Prosím, nenaskakujme na to, že ten nárůst cen energie, o kterém jsem tady mluvil, za vlády Andreje Babiše, z těch 50 eur za megawatthodinu na 250 eur za megawatthodinu, o 441 %, že to způsobili ekologičtí aktivisté. To je blud o zlých zelených mužíčcích, kteří tady způsobili energetickou krizi, který opravdu není nic jiného než blud. A je potřeba to jasně pojmenovat a je škoda, že tehdy, když jsme s tím mohli něco dělat, když my jako Piráti jsme jediní říkali, podívejte se, je to nějaké divné, Putin otočil kohoutky, i na základě zpráv z té mezinárodní organizace, nebo agentury pro energie, a přesměroval ty dodávky plynu do Číny, tak tehdy bohužel od opozice, tehdy ještě po volbách od ANO ve vládě, zaznívalo, že ty příčiny leží někde jinde. A právě to byl ten blud o těch zlých zelených mužíčcích. Já nepopírám, že změny v energetice v Německu, a my si o nich můžeme myslet, co chceme, do určité míry ovlivňují, stejně tak povolenky ovlivňují. Ale bavíme se tady o 10 %. Devadesát procent toho nárůstu cen energií je spojeno, a nepopiratelně, říká to energetická organizace, říká to i její generální tajemník Birol, tak je spojeno právě s nárůstem cen plynu. Pokud toto budeme popírat, tak si myslím, že to rozhodně není hájení českých zájmů, ale je to hájení dezinformací a zájmů někoho úplně jiného.

Doufám, že se nám podaří dnes tento návrh rozpočtu schválit, a poprosil bych tedy, abychom skutečně brali ty změny jako důsledek války, včetně toho zdražování, které nepochybně s válkou a s cenami plynu bezprostředně souvisí. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo několik faktických poznámek. První, kdo je přihlášen, je pan poslanec Aleš Juchelka, připraví se paní Alena Schillerová, paní Margita Balaštíková a pan Karel Havlíček. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji. Budu jenom velmi stručný, poněvadž tady opět budu hovořit na pana předsedu Michálka. Pane předsedo, v listopadu a v prosinci hned poté, co se začaly dít právě na tom energetickém trhu ty výkyvy cen, tak Babišova vláda odpustila - to jste tady řekl, ale trošičku jenom tak jako mimochodem - DPH a odpustila poplatky za obnovitelné zdroje energie na listopad a prosinec. Dokonce se tam uplatňovalo nějakým způsobem, co já si pamatuji, veto na evropské úrovni a nějakým způsobem se řešily emisní povolenky.

Co se týká potom nějaké pomoci rodinám, tak jsem si nevšiml, že byste v tom návrhu státního rozpočtu měli nějaký pozměňovací návrh, který se týká rodičovského příspěvku, který tady už slibujete pravděpodobně myslím od začátku vašeho vládnutí, že to budete navyšovat a prosazovat, a před třemi týdny jste měli tiskovou konferenci, kde jste zase říkali, že půjdete do vlády tady s tímto, a kde nic, tu nic, skutek utek!

A co se týká těch zelených mužíčků, tak skutečně já si myslím, že v části tohoto energetického průšvihu, ve kterém se nacházíme, tak jednoduše může Green Deal.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Další, kdo je přihlášen s faktickou poznámkou, je paní předsedkyně poslaneckého klubu paní Alena Schillerová. Paní předsedkyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já ani nevyčerpám svůj limit. Prostě, pane předsedo, já jsem se vrátila, potřebovala jsem si odskočit, ale vrátila jsem se ze zdvořilosti, protože jste mě vyzval. Já prostě na ten - budu velmi zdvořilá - nesourodý, pro mě i místy nesrozumitelný projev reagovat nebudu. Jenom - vy jste právník, pokud se nemýlím, prostřednictvím paní místopředsedkyně, takže já vás nebudu poučovat, abyste si nastudoval rozpočtová pravidla, a tam je to jasně řečeno. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Další, kdo je přihlášen, je paní poslankyně Margita Balaštíková. Poprosím ji, aby přišla k řečnickému pultu. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové. Já jenom vsuvku, reakci na pana kolegu Michálka, prostřednictvím paní předsedající. Nechci se bavit o zelených mužíčcích, ale významným dílem na zvýšení ceny energií se podílí zelená politika Německa a vůbec zelená politika, která zasáhla Evropu. Je to odstavování samozřejmě jaderných elektráren a podobných věcí. Takže vzniká nedostatek, tím pádem samozřejmě na tom trhu se pohnuly ceny. Nezapírám, že s tou cenou samozřejmě pohnula i válka a to, co se děje na území států východně od nás, ale prosím, neříkejme si, že to tak není, protože ono to tak je. A já bych byla ráda, kdyby se v našich médiích začaly objevovat výstupy z německého parlamentu, protože tam se mnohem hůř hádají než my, protože ti, kteří zastávají ratio, tam vystupují proti této politice, protože si uvědomují, že dopadnou velmi špatně, pokud nezačneme používat zdravý selský rozum. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Další, kdo je přihlášen je pan místopředseda Poslanecké sněmovny, pan Karel Havlíček. Pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já už to ukončím s těmi zelenými mužíčky, ale oni mohou za dvě věci, pane předsedo, prostřednictvím paní předsedající. Za prvé za to, jak dnes vypadá trh s emisními povolenkami. Je úplně rozhozený, je v rukou zejména spekulantů a z nástroje, který na první pohled nevypadal špatně, se stal nástroj, který dnes likviduje obrovské množství průmyslu v celé Evropě, zcela nevyzpytatelný. Jen se podívejte, jak se odhadovala výše cen emisních povolenek v roce 2020 v Evropské komisi, jak se měla pohybovat, na jaké výši, v roce 2030, 2040, 2050, a zjistíme, že se Evropská komise spletla o 25 let s ohledem na ceny těchto povolenek.

Druhý problém je ten, který zde už padl, a ten je odstavování uhlí, a zejména jádra. A za tím stojí zelení mužíčkové, protože kdyby se neodstavovalo jádro a poté uhlí, tak by tady nebyla taková poptávka po plynu. A můžeme se bavit o tom, proč se Německo začalo orientovat na plyn z Ruska. Pravděpodobně pragmaticky, bylo to pro ně jednoduché, možná lobbing, možná cokoliv jiného. Ale faktem je to, že kdyby dneska nebyla poptávka po plynu, tak by logicky nebyla ta cena tak vysoká a nepřenášelo by se to na cenu elektřiny, která je s tím bytostně spjata.

A proč je poptávka po plynu? No protože si Německo vytvořilo obrovské množství zdrojů právě v paroplynových elektrárnách na úkor uhlí a jádra. Já bych to ještě částečně pochopil v tom uhlí, byl to určitý trend, i když bych mohl diskutovat o tom konečném roce, ale absolutně to nechápu v té jaderné politice. Podívejte se, kolik je jaderných elektráren v celé Evropě. Podívejte se, kolik jich je ve Francii, podívejte se kolik jich je v zemích okolo Německa. Důsledek této zelené německé politiky je to, že dneska jsou ty ceny jak utržené ze řetězu. Ano, válka díky spekulacím a díky vydírání Ruska tomu dala ten finální úder, ale umožnilo se to díky té poptávce. Díky.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Vaše vystoupení vyvolalo další faktické poznámky. V tuto chvíli pan ministr financí Zbyněk Stanjura a připraví se Jakub Michálek.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Já už jsem se hlásil, když mluvil pan poslanec Aleš Juchelka, že tady šíří bludy, a bludy bychom neměli šířit (nesrozumitelné) nevědomě. Babišova vláda nerozhodla o zrušení DPH, rozhodla o tom nezákonným způsobem sama ministryně financí bývalá. Nezákonným. Mohu poskytnout údaje nezávislých právníků. Vláda takovou kompetenci prostě nemá, ani Babišova, ani naše vláda.

Za druhé, žádné poplatky za obnovitelné zdroje v minulém roce nebyly odpuštěny. Také jste to říkal, pane poslanče. První poplatky budou odpuštěny od 1. října letošního roku.

Pak všem expertům na německou a rakouskou politiku chci říct, že to jsou demokratické země, ve kterých probíhají volby, a kdyby si jejich voliči v Rakousku nepřáli odstavení jaderných elektráren, tak to prostě nebylo. Já vím, že hnutí ANO asi nemá partnerskou stranu v Rakousku. Najděte rakouskou politickou stranu, která podporuje jaderné elektrárny. Takže to nebyli zelení mužíci, to bylo rozhodnutí rakouských voličů, které reflektovali reprezentanti parlamentu. Stejně tak významnou politickou silou v Německu je strana Zelených. Můžeme tady ironizovat, ale musíme přece respektovat výsledky demokratických voleb v jiných zemích. Strana Zelených má dneska ministryni zahraničí, ministra hospodářství. A zase, to nejsou jenom aktivisté, kdyby nezískali ty strany s tímto programem... A my ten program klidně můžeme kritizovat a buďme rádi v České republice, že takové strany nemají takové úspěchy jako v Německu nebo v Rakousku, ale musíme přece respektovat demokratické výsledky voleb, a ne mistrovat tady odsud německé nebo rakouské voliče. Ano, my jsme zvolili jinou cestu, já jsem rád, že jsme zvolili jinou cestu, ale pokud jsme demokraté, tak musíme respektovat výsledky voleb i u našich sousedů. Připadá mi to opravdu, ta debata... je taková bezpečná, tady kritizovat Rakousko a Německo a odvádět pozornost od toho, co máme dělat v České republice. Ale to jsou výsledky voleb, demokratických voleb v těchto zemích, a jsem rád, že u nás voliči podporují jiné strany (upozornění na čas), které tento program například...

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Děkuji za dodržení času. Další, kdo je přihlášen s faktickou poznámkou, je pan předseda Jakub Michálek, připraví se Margita Balaštíková a Karel Havlíček. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se určitě shodnu s panem Havlíčkem v tom, že kdyby nebyla taková poptávka po plynu v Německu, v České republice, kdybychom nebyli tak závislí, tak by to bylo samozřejmě mnohem lepší. A můžeme si říct, jakým způsobem to vzniklo a jestli Zelená dohoda skutečně je a měla být plynovou dohodou. Podle mě to je nesmysl. A už jako to, že se na to víceméně přistoupilo místo toho, aby se investovalo do skutečné zelené infrastruktury, aby se stavěly v Česku třeba větrné elektrárny, které se tady nestaví, tak to byla chyba. A byla chyba i v rámci... že ta Evropa podlehla lobbingu plynárenského průmyslu, že prostě ta závislost tam byla taková, že to byla obrovská zranitelnost, obrovská slabina celé Evropy, kde v podstatě Putin jen čekal na příležitost, kdy to využít.

Ale my tady v rámci české Poslanecké sněmovny, nám tady opravdu nepomůže, abychom se bavili o tom, co by i Němci mohli v rámci své vnitrostátní politiky dělat jinak. Na to jsme opravdu malými pány. A současně, pokud si dobře pamatuji (upozornění na čas), když tady byla před čtrnácti dny delegace z Německa, tak to nikdo nezvedl.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Další, kdo je přihlášen s faktickou poznámkou, je paní poslankyně Margita Balaštíková. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Já bych chtěla prostřednictvím paní předsedající opravdu poděkovat panu ministru financí za jeho slova, a tudíž ho požádat, abychom se tedy starali o sebe, o naše občany, vykašlali se na jejich zelenou politiku a my, občané České republiky, kteří to úplně asi finančně nezvládáme, vás požádáme, abyste se staral především o nás. Co dělají oni, je tedy jejich věc, a dávejme jim svoje přebytky elektrické energie. Začněte na tom pracovat, máte možnost při předsednictví v EU o tom s nimi hovořit, že my s tím úplně nesouhlasíme, protože my na to prostě nemáme finance.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Další, kdo je přihlášen, je pan místopředseda Karel Havlíček. Připraví se Jakub Michálek - ne, stahuje, takže Zbyněk Stanjura. Pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já, pane ministře financí, nezpochybňuji nijak to, že je to demokratické, to je v pořádku, ale to je úplně oddělená diskuse. Oni se mají možnost rozhodovat, o čem chtějí, v Rakousku i v Německu, a to nám nezbývá nic jiného než respektovat. Ta diskuse byla o tom, proč jsou dneska ty ceny vysoké. A nepochybně i když se demokraticky rozhodli o odstavení jádra, tak je jedním z důvodů toho, že to jádro tam není dneska, ta extrémně vysoká cena. A ono to má, pochopitelně, konotace nebo konsekvence, a ty jsou dneska v tom, že Česká republika, a to je to, co se mi na tom nelíbí, která je soběstačná, která si zvolila, říkejme, trošku špinavější nebo náročnější energetický mix, tak dnes do značné míry doplácí na to, že Německo, které šlo tou cestou zelenější, Rakousko ještě zelenější, tak vytáhly ty ceny nahoru. A to díky tomu, že se pohybujeme na jednotném energetickém trhu a ten jednotný energetický trh neumožňuje, abychom si nakupovali za ceny podle našeho energetického mixu, ale podle toho, jaká je poptávka a nabídka v celé Evropě, a to Německo to samozřejmě táhne. Takže jsme v nelogické situaci toho, že my dnes máme leckdy dražší elektřinu vůči zemím, které se dokonce s námi soudí kvůli jádru, což je třeba Rakousko, anebo země, které nás kvůli tomu mimořádně kritizují, což je to Německo. A to je to, co těžko dneska můžeme jen přejít mávnutím rukou, protože nikdo nepochopí jednotný energetický evropský trh, když je to takhle nakonstelováno. Ale je to demokratické, já to beru.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane místopředsedo, za dodržení času. Další, kdo je přihlášen s faktickou poznámkou, je paní poslankyně Margita Balaštíková. Připraví se Richard Brabec a Zbyněk Stanjura. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Já bych ještě chtěla vystoupit na svého předřečníka, pana Michálka, prostřednictvím vás, paní předsedající. Víte, pane kolego, kdyby možná o tom Green Dealu opravdu hlavně rozhodovali odborníci, ne aktivisté, kteří tomu ne úplně rozumí, tak by to tak možná nedopadlo. A protože jste zmínil větrníky, prosím, najděte si celosvětovou studii, jak ovlivnily vlastně určité povětrnostní vlivy německé větrníky na Českou republiku a podobné záležitosti. Možná vám to pomůže zamyslet se nad tím, jestli to bylo úplně správné rozhodnutí. Protože já tady vždycky vystupuji k tomu, abychom poslouchali odborníky, protože právě ty špatné dopady jsou vždycky o tom, že jsme ty odborníky nechtěli poslouchat a razili jsme si možná své politické názory. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Další, kdo je přihlášen, je pan Richard Brabec. Pane místopředsedo, máte slovo.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo. Já už jsem to také nevydržel. Pro pana předsedu Michálka. No samozřejmě, ten Green Deal s touto krizí souvisí, pane předsedo. Z jednoduchého důvodu. A s tím Německem. Energiewende německá přece byla založena na tom, že Němci odstaví uhelné bloky, odstaví jádro. To jádro tedy těžko pochopitelné na základě tenkrát katastrofy ve Fukušimě a určitě vlivu německých politických organizací typu Zelených, kteří významně tlačili na tu vládu.

To bylo přece příčinou prostě toho, že se ještě daleko nebo hluboko před agresí Ruska na Ukrajině začaly samozřejmě ty věci dít, protože se odstavovaly desítky bloků, které by normálně byly v rezervě. A pak stačilo, aby k tomu přispěly další faktory, z nichž samozřejmě ruská agrese byla tou důležitou tečkou. Ale ten začátek byl daleko dřív a ten začátek se opravdu jmenuje Energiewende. A ten Green Deal je přece úplně jinak hodnocen, nebo může být vnímán ve státech severských, jako je Švédsko, Finsko, Dánsko, Norsko a další, ať už tedy součástí EU, nebo ne, a jinak v zemi, která se jmenuje Česká republika a je na to Německo navázána pupeční šňůrou jak energeticky, tak průmyslově. Takže říkat, že to nemá žádnou souvislost, je nesmysl. Samozřejmě má to velkou souvislost. Teď si samozřejmě všichni drbou hlavu. A já taky nejsem od toho, abych to tady mistroval. Němci určitě se k tomu rozhodnutí dostali po nějakých debatách, je to taky velmi průmyslová země. Dneska vidí, že to rozhodnutí bylo fatálně chybné, a mají s tím velké starosti. Ale nedělejme zase ten závěr, že ten Green Deal tam nehraje žádnou roli. Samozřejmě on byl právě důvodem toho, aby ty země postupně ty vysoce emisní bloky odstavovaly, a tudíž jsme dneska bez rezerv. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Další, kdo je přihlášen s faktickou poznámkou, je pan ministr financí Zbyněk Stanjura. Připraví se Jakub Michálek. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Tak od novely rozpočtu 2022 jsme u Green Dealu, docela zajímavá odbočka, ale proč ne. Já mám takovou jednoduchou otázku, na kterou je složitá odpověď podle mě. I pan poslanec Brabec byl součástí vlády, která odsouhlasila vznik Green Dealu, té dohody. Ne faktickým hlasováním, ale reálně ano. A ono je hrozně jednoduché nejdřív něco odsouhlasit a pak, když tu vládní zodpovědnost nemám, to kritizovat. Já netvrdím, že by bylo jednoduché se proti tomu postavit v Evropě. Ale neslyšel jsem tato ostrá slova z vašich úst, pane poslanče Brabče, prostřednictvím paní místopředsedkyně, tehdy. A s mnohými z těch slov souhlasím. Já jsem jenom říkal, abychom nepřenášeli tu debatu na zelené mužíky, a myslím, že na mnohé zelené aktivisty nebo takzvané aktivisty máme podobný názor. Ale to, co se dlouhodobě dělo v energetickém mixu v našich sousedních zemích, byl výsledek voleb, ať se nám to líbí, nebo ne. To je prostě pravda. A já jsem dlouhodobě říkal, že ty největší excesy Green Dealu samozřejmě nakonec nevzniknou, že v okamžiku, kdy ty náklady dopadnou na střední třídu v těch zemích, které to podporovaly, tak to bude mít vliv na jejich politiku. A dneska to vidíme. Vždyť si řekněme, jak to je. Předseda Strany zelených je ministr hospodářství a spouští uhelné elektrárny. Prodlužuje provoz jaderných elektráren. No to by byla fikce, kdybychom před dvěma lety řekli, že to udělá "zelený" ministr hospodářství v Německu.

Takže podle mě mnohá rozhodnutí budou přehodnocena k větší racionalitě, a třeba tím, že ten přechod bude pomalejší a budeme čekat na tu skutečnou inovaci a nebudeme politickým rozhodnutím předcházet inovativním řešením. To určitě ano. Ale to je všechno, já tady nejsem obhájce této dohody, jenom říkám (upozornění na čas), ta slova měla zaznít v debatě, když jste měli vládní odpovědnost.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji mnohokrát. Další, kdo je přihlášen s faktickou poznámkou, je pan předseda poslaneckého klubu Pirátů pan Jakub Michálek. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuju za slovo. Tak ještě jednou, abychom si to vyjasnili, jak je to s těmi zelenými mužíčky. Vyhledal jsem si tedy rozhovor s šéfem světové energetické agentury, to je určitě odborník. A ten uvádí jako mýtus, jeden z mýtů, že dnešní krize je způsobená čistou energií. Tady přímo v článku se píše: Šéf světové agentury řekl, že autoři politik nyní litují toho, že rychleji nebudovali solární elektrárny a větrné elektrárny, aby zlepšily energetický průmysl. A ve skutečnosti více nízkouhlíkové energie by velmi pomohlo zlehčit nebo ulevit v té krizi a zrychlit změnu směrem z této krize, uvádí pan tajemník Birol. Podle něho lidé, kteří viní čistou energii za tuto krizi, tak odklánějí pozornost od reálných viníků, a to jsou přiskřípnutí plynu a Rusko.

Takže pokud si myslíte, že jste lepší odborníci na energetiku, běžte do toho, kandidujte na šéfa světové energetické agentury a určitě se potom k tomu budete vyjadřovat fundovaněji. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Další, kdo je přihlášen s faktickou poznámkou, je místopředseda poslaneckého klubu, pan Richard Brabec. Připraví se Margita Balaštíková a Martin Exner. Pane místopředsedo, máte slovo.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuju za slovo. No, pane předsedo Michálku, vaším prostřednictvím, paní předsedající, to člověk nemusí být ani šéf světové energetické agentury, aby věděl, že ty obnovitelné zdroje fungují ve chvíli, když fouká nebo svítí nebo teče voda, například, teď myslím v řekách. A ve chvíli, kdy se to neděje, a to se třeba stalo už několikrát a teď se to zrovna stalo třeba minulou zimu, děje se to i tuto zimu, no tak ty obnovitelné zdroje vám jsou prostě na houbeles, protože vy to neuložíte, tu výrobu z nich, protože nemáte takovou akumulaci. To dneska prostě ještě neexistuje. To si snadno dostudujete. To člověk nemusí opravdu kandidovat na šéfa světové energetické agentury. A ono je to také určitě vytržené z kontextu.

To je strašně jednoduché, vy prostě potřebujete, aby to vyrábělo i ve chvíli, kdy to nesvítí, nefouká a neteče. To je celý princip, zjednodušeně, obnovitelných zdrojů. Prostě musíte mít ten takzvaný base low, to základní zatížení, co funguje i bez toho. No a to je uhlí nebo jádro, anebo plyn, pokud se tady nebavíme, já nevím, o spalování, energetickém využití odpadů a dalších věcech, ale to jsou relativně drobné. Takže tohleto je úplně jasné. To znamená, naopak ty problémy, které dneska jsou v těch obnovitelných zdrojích, je právě prostě v tom, že když třeba padne někde řekněme takové počasí, že prostě to nefouká, no tak na tom severu se nevyrábí u toho Severního moře a prostě ta energie není. Naopak, když to fouká moc, tak potom byla ta situace, že ty ceny byly záporné. To je úplně jednoduché, a právě potřebujete ten zbytek.

Ještě k panu ministrovi financí. Pane ministře, když si dohledáte moje vystoupení i v Bruselu na Radě, tak zjistíte, že jsem tam o tom mluvil mockrát. Právě o tom, že nesmíme být papežštější než papež a že ten Green Deal má jasná omezení a že je potřeba brzdit. Paradoxně vyjádření dnešní vlády právě na těchto fórech jsou o poznání zelenější. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Další, kdo je přihlášen s faktickou poznámkou, je paní poslankyně Margita Balaštíková.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Opět reaguji na svého předřečníka prostřednictvím paní předsedající. Budete se možná divit, pane kolego Michálku, ale já s velkou částí toho, co jste tady předčítal, souhlasím, ale bylo to vytrženo z kontextu. Opravdu bylo. A trochu mně to tam zavánělo fanatismem proti nasměřovat tu nenávist proti něčemu. My bychom si měli opravdu říct, že i ti odborníci se někdy mohou mýlit. A jako manažer vždycky jsem zastávala názor: pozvu si dva, pokud jsou dva názory různé, pozvu si třetího nebo čtyři. Víte co... A tady to, co jste nám předčítal, opravdu já si tu řeč najdu a obávám se, že jste vytrhl pouze pár vět, které se zrovna teď hodily do té diskuse. Ale ono to tak opravdu není. A nehledejme úplně toho viníka, že si řekneme tihle za to můžou, protože za to může opravdu soubor těch věcí. A já teď ani neřeším, kolika procenty kdo a co. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo další faktické poznámky. Chtěla bych upozornit, že máme - kolik je ještě přihlášených řečníků do obecné rozpravy? V tuto chvíli ale je přihlášen pan poslanec Martin Exner. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Exner: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych chtěl připomenout, že Green Deal měl dva důležité důvody. Jednak to bylo globální oteplování, a to není žádný výmysl aktivistů, ale na to máme už i vědecké analýzy, a za druhé samozřejmě je bonusem zbavení se závislosti na fosilních palivech z Ruska.

A samozřejmě, že Rusko, které má dominantní část vývozu a dominantní část příjmů státního rozpočtu závislou na vývozu ropy, plynu a uhlí a jeho cenách, tak pro Rusko je Green Deal existenční hrozbou. A pokud bychom zrušili Green Deal, tak pro další generace způsobíme horko, sucho a nepředvídatelné změny počasí. A já se domnívám, že Green Deal nerozporovala ani Babišova vláda na jednáních Evropské unie. A kdo je proti Green Dealu v dlouhodobém horizontu, tak je pro ruskou závislost a pro závislost na Rusku na těch palivech. Takže podporujeme tím, že bychom zrušili Green Deal, Rusko. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane poslanče, za dodržení času. Další, kdo je přihlášen s faktickou poznámkou, je pan poslanec Václav Král a připraví se Margita Balaštíková. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Král: Děkuji. Já, abych nemusel vás tady zneužívat, paní předsedající, tak tady mám několik glos k tomu, co tady zaznělo v uplynulých minutách.

Myslím, že je tady nepochopení toho, že právě Green Deal a ta vysoká závislost na spalování zemního plynu právě nás do této situace přivedla. A je to přesně naopak. Ten, kdo podporuje Green Deal, tak by se dal nazvat takovým tím Putinovým skřetem a agentem, protože právě Green Deal vyvolal tu velkou závislost na zemním plynu.

Pak tady zazněly ty stabilizační zdroje v rámci stabilizace elektrizační soustavy. Kolega Brabec na jeden zapomněl, tím jsou například vodní elektrárny. A když už tady jsou ledy prolomeny a bavíme se tady o zelených mužíčcích - nebo i ženuškách, abychom nebyli nekorektní - tak mi řekněte, co udělají zelení mužíčci a ženušky v situaci, kdy řekneme, že někde vybudujeme novou vodní elektrárnu nebo přečerpávací vodní elektrárnu? A to, co se tady děje dnes, mně je trošku líto, protože když se kouknete na situaci, která nastala v Německu, Německo už nám žádný plyn nedá. Německý parlament jedná úplně jinak. A mě skutečně překvapuje ten klid, se kterým tady řešíme ty věci. My se tady dnes bavíme - v uvozovkách pouze - o cenách silové elektřiny. S rozvojem obnovitelných zdrojů, a já nemám nic proti nim, se budeme bavit o drtivém nárůstu nákladů na distribuci, to znamená fixní náklady elektřiny, a během velice krátké doby můžeme řešit skutečnou dostupnost energií. To znamená, přátelé, my tady to teplo a tu elektřinu mít nebudeme jako fyzicky, za jakoukoliv cenu, prostě my tady tu energii mít nebudeme.

Takže pojďme se prosím posunout dál v té diskusi, pojďme držet programové prohlášení vlády, které jasně říká, že nebudou odstaveny tepelné uhelné elektrárny do situace, než vybudujeme dostatečně kapacitní stabilní zdroje. A já tímto děkuji panu ministru Stanjurovi, kdy myslím, že týden nebo čtrnáct dní zpátky se jasně vyjádřil pro výstavbu dalších jaderných bloků, a pojďme dělat všechno pro to (upozornění na čas), abychom do té doby udrželi alespoň ty zdroje uhelné. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane poslanče. V tuto chvíli je přihlášena paní poslankyně Margita Balaštíková. Ještě řeknu další v pořadí - pan Vojtko, pan Havlíček, pan Zlínský. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Já jsem původně chtěla vystupovat na předřečníka, ale pan kolega Král mně docela vyrazil dech, a tudíž bych prostřednictvím vás, paní předsedající, chtěl říct - děkuji vám, pane kolego Králi. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Další, kdo je v tuto chvíli přihlášen s faktickou poznámkou, je pan poslanec Viktor Vojtko. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Viktor Vojtko: Vážená paní předsedající, já si dovolím reagovat na slova Václava Krále vaším prostřednictvím. Já myslím, že u Green Dealu je asi potřeba si uvědomit dvě věci. Green Deal - hrozně směšujeme cestu, jak dosáhnout nějakého cíle, a ten cíl samotný. Já myslím, že když bychom se bavili o tom, jaké jsou cíle Green Dealu, tak se dostaneme, a to navážu na kolegu Exnera, k té debatě, která souvisí s klimatem a souvisí samozřejmě s energetickou bezpečností a zajištěním zdrojů, které nejsou závislé na potenciálně problematických dodavatelích, jako je v tuto chvíli jednoznačně Rusko. Když se budeme bavit o té cestě, tak tam určitě najdeme spoustu chyb a možná, když si tu diskusi rozdělíme tímto způsobem, tak to pomůže k tomu, abychom si navzájem porozuměli, protože v lecčems možná bychom potom našli společnou řeč, i když to takhle úplně nevypadá, když to dáme pod jednu takovouto nálepku. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Další, kdo je přihlášen, je pan místopředseda Sněmovny pan Karel Havlíček, připraví se Vladimír Zlínský, Václav Král, Berenika Peštová. Pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: No tak já fakt teď nevím, co vám říct. Děkuji panu poslanci Královi, který potvrdil dlouhodobě, že je jedním z těch, kteří rozumí energetice.

Ale pane poslanče Exnere, prostřednictvím paní předsedající, to, co jste řekl v tom finále, a rozumím tomu, že můžete fandit Green Dealu a že můžete fandit zeleným řešením, a v zásadě ona ta pravda vždycky je třeba někde uprostřed, ale říct, že ten, kdo se vyjádří proti Green Dealu, že je podporovatelem Putina, to je něco šíleného. Já nevím, jestli to někdo sleduje, prosím, to si někde napišme, ale to je totální arogance, výsměch, já nevím, přece... to snad není ani možné, jestli byste tohle to myslel vážně. Diskutujme o tom, co je na tom dobře, co je na tom špatně, ale říct, že když někdo si hájí nějaký svůj energetický mix (upozornění na čas), tak je proti tomu, tak to teda fakt ne.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Ale to byla si moje chyba, protože já jsem asi ten časový limit nedala. Jestli, pane místopředsedo, ještě někdo chcete dodat, omlouvám se.

V tuto chvíli další, kdo je přihlášen k faktické poznámce, je pan poslanec Vladimír Zlínský. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych se taky vyjádřil k problematice Green Dealu. Ono už to tady zaznělo, že pokud bude prosazovat Green Deal Evropa, tak to myslím žádným zásadním způsobem neovlivní celosvětové klima. K tomu by se musel připojit pravděpodobně celý svět, abychom to zásadním způsobem ovlivnili. To je jedna věc.

A druhá věc, kterou jsem chtěl tady zmínit. Myslím si, že všechno, o čem se tady bavíme, je bezpředmětné a ke změně klimatu bude docházet, pokud je to pravda, to, co nám říkají vědci, pokud se neobjeví nové zdroje energie, to znamená, pokud se nám nepodaří dotáhnout do konce výrobu elektrické energie pomocí fúzních reaktorů a případně pomocí biotechnologií. Takže já tady upozorňuji na to, že je třeba podporovat hlavně vědecký výzkum a vývoj těchto technologií, jinak je to všechno motání v kruhu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Další, kdo je přihlášen s faktickou poznámkou, je pan poslanec Václav Král, připraví se paní poslankyně Berenika Peštová. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Král: Děkuji. Německá Energiewende byla založena na dovozech levného plynu ze zemí Ruské federace a všechny snahy o diverzifikaci dodávek zemního plynu byly soustavně mařeny, ať to byl Stork II, ať to byl South Stream, TurkStream a já nevím, jaké další ještě projekty. To je první věc.

Druhá věc. Rozvoj obnovitelných zdrojů, a já skutečně nic nemám proti obnovitelným zdrojům, jsou vhodným doplňkem naší energetiky, ale nemohou být nikdy, aspoň v dohledné době, pilířem energetiky, tak nás vede ještě do jedné závislosti, jenom abychom si to uvědomili, a to závislost na Číně. Já nemám nic proti Ruské federaci, nemám nic proti Číně, sám jsem hrdým členem skupiny přátel Číny jako jeden z mála koaličních poslanců, ale jenom abychom tady za pár měsíců a let neseděli a neříkali ta Čína, to je náš skutečný nepřítel, tak jak to říkají například Spojené státy americké, nebo já nevím, co je teď zrovna v kursu. Takže jen abychom si uvědomili, kam nás vede rozvoj fotovoltaických technologií.

A v neposlední řadě, prosím, Česká republika je energetická velmoc. Nepodceňujme se, jsme světovou energetickou velmocí, pojďme s tímto obrovským potenciálem, který nám odkázali naši předkové, hospodařit. Zatím mám pocit, že jdeme přesně opačnou cestou, například tím, že chceme ukončit provoz tepelných uhelných elektráren, a tím, že se připravuje nekoncepční rozvoj komunitní energetiky, který nás povede do těch konců, které jsem tady naznačoval. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já také děkuji za dodržení času. V tuto chvíli tady mám poslední faktickou poznámku, se kterou se hlásí paní poslankyně Berenika Peštová.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo, paní předsedkyně. V každém případě taky jsem chtěla zareagovat, jak tady bylo řečeno, že ten, kdo podporuje nebo nepodporuje Green Deal, tak že je podporovatelem Putina, tudíž ve své podstatě jste to i směřoval na prvního místopředsedu komise pana Timmermanse, který sám prohlásil, který byl zastáncem té zelené Evropy a sám prohlásil - raději uhelné elektrárny než bouře v ulicích. Takže děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. V tuto chvíli tady nemám avizovanou žádnou další faktickou poznámku. Dovolím si přečíst omluvy: pan poslanec Martin Major od 13 hodin z pracovních důvodů a Jiří Mašek celý jednací den ze zdravotních důvodů.

V tuto chvíli bych tedy požádala Karla Havlíčka, zda by mě vystřídal v řízení schůze, protože jsem v tuto chvíli přihlášena s přednostním právem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Hezké odpoledne. Slovo má paní místopředsedkyně Mračková Vildumetzová. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, ráda bych se také vyjádřila k novele státního rozpočtu, a to především z pohledu Ministerstva vnitra, zároveň bych vás ráda provedla jednotlivými pozměňovacími návrhy, které jsem se svými kolegy dala do systému. Ale než tak učiním, tak bych ráda tady v tuto chvíli právě při projednávání novely státního rozpočtu otevřela téma, které teď rezonovalo v televizních debatách v rámci komunálních voleb, a to bylo chlubení se ohledně vyššího příjmu měst, obcí a krajů v rámci rozpočtového určení daní.

Tím bych chtěla říct a chtěla bych se vrátit do historie, protože já jsem od roku 2006 do roku 2013 byla starostkou v tu dobu zhruba šestitisícového města a vím, jak bylo těžké v rámci rozpočtového určení daní, samozřejmě přišla tam i ta krize, vyjít v rámci té příjmové části, a vím, které strany, a všichni to víme, které v tu dobu vládly, které dnes sedí ve vládě, které městům a obcím rozpočtové určení daní vzaly. Obce měly rozpočtové určení daní zhruba z toho balíku 21,4 % a snížilo se jim to na 19,9 %. Byla to předchozí a ta předešlá vláda, která to narovnala na těch 21,4 % u měst a obcí, a od letošního roku města a obce v rámci rozpočtového určení daní dostávají přes neskutečných 25 %, proto mají i města a obce našetřené finanční prostředky. A mě trochu mrzelo, když se tím v televizních debatách právě chlubili a říkali to vládní poslanci nebo vládní předsedové poslaneckých klubů nebo těch stran. A myslím si, že to byl klíčový krok, a budu určitě velmi bedlivě sledovat, aby ta částka, nebo respektive ten procentní koeficient, který dneska města, obce i kraje, kterým se to navýšilo, tak aby byl stále stejný, popřípadě vyšší. Mám samozřejmě nějaké informace, že jednání s panem ministrem financí probíhají. Všichni víme, že novela RUDu je vždycky složitá, protože máme v uvozovkách jeden balík peněz, a pokud by se to měnilo u jednotlivých krajů, měst, obcí - velké město, malá obec a tak dále - tak vždycky někomu musíme vzít a to, co někomu vezmeme, tak někomu přidáme.

Chtěla bych říct, že novela zákona o státním rozpočtu, který je tady předložen, tak říkala jsem to už v prvním čtení, že jsme při projednávání státního rozpočtu, který se tedy předložil až v březnu, protože jsme měli rozpočtové provizorium, tak jsme upozorňovali na to, že finanční prostředky v resortu Ministerstva vnitra jsou nedostatečné. V tuto chvíli tedy Ministerstvo vnitra předkládá, že se navýší finanční prostředky v částce 870 milionů na Azylový, migrační a integrační fond. Když jsem zaregistrovala, a všichni to registrujeme v médiích, co se teď děje v rámci nelegální migrace, jak v tuto chvíli probíhají kontroly na slovensko-českých hranicích, kde je tedy zhruba 500 policistů, tak je otázka, jestli popřípadě tato částka bude stačit, protože jsem přesvědčena o tom, že i tato částka je na krajská asistenční centra, která jsou spojena s ukrajinskou migrační vlnou a samozřejmě s dopadem válečného konfliktu na Ukrajině.

My jsme říkali, a říkáme to neustále, že těmi nejdůležitějšími a nejpotřebnějšími jsou ti, kteří pomáhají, a to jsou hasiči a policisté. Když se podívám do návrhu, do změny toho rozpočtu, tak je tam návrh, že se tedy dá 900 milionů na nákup nových vozidel pro policisty. Jistě to bylo konzultováno s policejním prezidentem. Ale je tam ještě jedna částka, a to je, že za 300 milionů se bude kupovat nějaký objekt v Praze v Kunraticích a měla by to být ubytovna pro policisty. Já jsem tedy udělala krok, že jsem se zeptala bývalého policejního prezidenta, jestli už to byl tedy projekt, který on nějakým způsobem rozběhl, jestli on o tom něco ví. Neměl o tom žádnou zpětnou vazbu. Určitě bych byla ráda, kdyby se k tomu někdo vyjádřil, popřípadě se to otevře na bezpečnostním výboru, protože 300 milionů na 300 lůžek - vychází mi tedy jedno lůžko na milion korun. Ano? Takže asi je to potřebné, ale myslím si, že bychom k tomu měli mít více podrobnějších informací, i když chápu, že ne tady na plénu Sněmovny, ale určitě na bezpečnostním výboru.

Pak je tam částka 300 milionů korun na obměnu techniky Hasičského záchranného sboru. Tam, jak jsem měla možnost poslouchat pana ministra vnitra, tak bylo avizováno, že tedy by to bylo spojeno především s těmi výdaji u hasičů, kteří zasahovali v Českém Švýcarsku, v Hřensku, takže je jasné, že určitě jak dobrovolní, tak profesionální hasiči tyto finanční prostředky, které tam měli v té výdajové části, tak určitě bude velmi korektní, pokud finance na obměnu techniky dostanou.

No a to, co mě tedy strašně mrzí, je to, že tam tedy se nějakým způsobem nepromítá to, co ministr vnitra stále avizuje, a to že děkuje hasičům, děkuje policistům, říká, že tedy hasiči a policisté si zaslouží pochvalu, že si zaslouží odměnu, ale prakticky v návrhu rozpočtu jsem v té novele nic takového nenašla. A v médiích se neustále objevuje, že tedy to, co nám tady pan ministr vnitra říkal, že stabilizační příspěvky se neodeberou, tak se odebraly stabilizační příspěvky mnoha policistům. Vidíme, že policisté odcházejí. Ten stav se neustále snižuje. A jestli si tedy nějakým způsobem nezačneme těchto lidí vážit a nebudeme jenom říkat "děkujeme", tak se za chvíli může stát, že ten počet nám bude velmi klesat. Byť minule pan ministr financí tady pronesl při projednávání právě prvního čtení, že tak jak jsou dneska tabulky nastavené, to znamená zhruba na 45 000 policistů, že je přesvědčen o tom, že by to číslo mohlo být menší, protože dneska máme ve stavu zhruba 40 000 policistů. Já v souvislosti s tím, co se v současné chvíli děje, ať už je to legální, nebo nelegální migrace, jsem přesvědčena o tom, že naopak to, co je nejdůležitější, nebo jedna z nejdůležitějších oblastí je zajištění bezpečnosti. A zajištění bezpečnosti zajistím jedině tím, že budu mít dostatek policistů, kvalitních, profesionálních policistů. To tak prostě je.

Takže to, že vláda přišla s tím, že navýší policistům a hasičům, ale podotýkám těm, kteří nejsou uniformovaní, to znamená ti, co jsou civilní zaměstnanci, tak že jim navýší od 1. září o 10 %, tak je určitě skvělé, ale ta vláda neřekla, to B - že na to nedala ty finanční prostředky. To znamená, že... Tamhle sedí pan Drahoslav Ryba, určitě vám řekne, protože ten s těmi hasiči mluví denně, jestli to dostali. Musí si na to vzít finanční prostředky, které tam mají v položce odměňování, to znamená, že se pouze ty finanční prostředky přesunou, a pokud budou dobře pracovat, tak v rámci odměn tam nebudou mít nic. A o tom je právě ten náš pozměňovací návrh, protože to si myslím, že je už úplně k těm policistům i k těm hasičům nefér, aby tedy když se jim od 1. září ty finanční prostředky navýšily o 10 %, tak aby tam na to měli i prostředky. U těch policistů, protože v civilu máme policistů zhruba 10 000, hasičů zhruba 1 000, tak chci říct, že to dělá částku 130 milionů korun u policistů a u hasičů 110 milionů korun. Já si myslím, že to je určitě částka, kterou státní rozpočet vůči těmto lidem určitě zvládne.

A pak je to to, že tedy hasičům a policistům, kteří jsou uniformovaní, to jsou ti, co zasahují, a ti, co jezdí v rámci toho, aby pomáhali lidem, tak těm se tedy navýšilo od 1. ledna o 700 korun. Původní návrh byl 1 400 korun. Pan ministr vnitra přišel, jak vybojoval 700. Já tedy kdybych asi byla v jeho pozici, tak bych v žádném případě nepřistoupila na to, aby se to snížilo, bojovala bych za to, aby to bylo 1 400 korun. Ale překvapilo mě, že tedy od toho 1. září se určité skupině navýšilo, chápu, že určitě velmi intenzivně bojoval pan ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v rámci Úřadu práce, v rámci těch lidí, kteří jsou tam velmi přetíženi a určitě si to navýšení velmi zaslouží, ale překvapilo mě, že tedy do té skupiny právě nebyli zahrnuti i policisté a hasiči a že se jim tedy bude navyšovat až od 1. ledna 2023.

Znova chci zopakovat, že se dostáváme do každodenních situací, kdy nám právě hasiči a policisté, jsou to ti, kteří nám pomáhají, chrání nás, a je to jedna z těch prostě nejdůležitějších skupin, o kterých my tady pořád hovoříme a říkáme, jsou nepostradatelní, zaslouží si obrovský respekt, obdiv, úctu, ale pak to jenom řekneme - a to je tak všechno. To další už tam nevidíme.

Proto jsem se svými kolegy, s Jirkou Maškem a Drahoslavem Rybou, předložila právě pozměňovací návrhy, které toto napravují. Pan ministr financí nás několikrát kritizoval, že u některých zákonů nepředkládáme pozměňovací návrhy. Když jsme předložili v novele rozpočtu, ani jeden nebyl podpořen, tak já doufám, že v tomto případě bude nějaký opoziční návrh pozměňovací podpořen. Pokud by byl podpořen z resortu Ministerstva vnitra, a předpokládám, že mě v tom podpoří i pan ministr vnitra, který určitě také chce bojovat za policisty a hasiče stejně jako já, tak ty další dva pozměňovací návrhy se dotýkají policistů, kteří jsou v té uniformě, a hasičů. My jsme prostě přesvědčeni o tom, že oni si to navýšení zaslouží také 10procentní, byť tady pan ministr financí minule řekl, že odbory řekly, že to stačí od 1. ledna. Já si nemyslím, že někdo z odborů by nebojoval také za tyto skupiny, které jsou potřebné, nepostradatelné. Takže je mi jasné, že dneska je konec září, to znamená, že my jsme tam ten návrh dali od října, a aby i oni měli to navýšení 10procentní.

Zároveň jsme tady kritizovali, a myslím si, že to bylo opravdu k věci, a bylo to vidět právě i teď v Hřensku, že kdo tam ponejvíc pomáhal, tak byli dobrovolní hasiči. A já jsem tady říkala ty počty těch cisternových automobilových stříkaček, které jsou po 25 letech životnosti, a jak je nutné neustále obměňovat ta auta, a proto ten další a poslední pozměňovací návrh, který předkládáme, je, aby dobrovolní hasiči měli tu částku aspoň těch 100 milionů korun, aby mohli začít soutěžit ta auta, aby měli možnost mít ten příspěvek. Protože jestli jste z těch jednotlivých měst a obcí, tak pokud ten příspěvek nedostanou, tak řada z nich se rozhodne a nebude moci tu techniku obměnit. A jestli tedy dneska má cisternovou stříkačku starou 25 let, tak je jasné, že za chvíli už asi nebude moci z té hasičárny odjet.

Takže je nutné na tyto věci určitě ty finanční prostředky dát. A já bych chtěla velmi požádat o podporu pana ministra vnitra a zároveň bych chtěla požádat o to, abyste opravdu zvážili ty pozměňovací návrhy, které předložíme, a abyste se jimi zabývali a nějaký z nich podpořili. Hasiči a policisté si to opravdu zaslouží. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Dalším z přihlášených, respektive s faktickou poznámkou, je pan ministr financí.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Tak já se vrátím k tomu RUD. Mnohdy k nelibosti politiků minulost nemůžeme změnit. Ano, paní místopředsedkyně byla starostkou sedm let, čtyři roky za stranu Zelených a čtyři roky za ODS. A jestli kritizuje vládu v letech 2010 až 2013, tak tehdy byla starostkou vládní strany. A jestli si dobře vzpomene, tak jsme změnili rozpočtové určení daní ve prospěch menších obcí, mimochodem i Horního Slavkova, na úkor čtyř největších měst.

A ty dvě změny. Směrem dolů o dvě procenta šlo tehdy, když jsme zvýšili DPH, a tím pádem jsme zachovali stejný objem peněz pro obce. Vy jste si DPH nechali, a tím pádem se logicky zvýšil ten podíl. A ta druhá změna, to navýšení. Tak já nevím, jestli si to může hnutí ANO přičítat k dobru. Tak si vzpomeňme, jak to bylo. My jsme ve Sněmovně navrhli, aby se při snížení daní kompenzovaly výpadky městských a krajských rozpočtů - vy jste byli proti. Neměl jsem čas se podívat, jak jste hlasovala vy, paní místopředsedkyně. Fakt nevím, prostřednictvím jiného pana místopředsedy. Senát jako horní komora, kde jste měli menšinu, kde měly většinu dnešní vládní strany, nám to vrátil s touto kompenzací pro obce a kraje a bez toho by to neprošlo. Takže přičítat si, že to byla naše vláda... Vaše vláda to nebyla, byl to poslanecký návrh pana poslance Babiše, vy jste hlasovali proti. Aby to snížení daní prošlo, tak jsme vlastně uplatnili to, co chtějí dnešní vládní strany ve Sněmovně i v Senátu, kompenzovali jsme výpadek z daní, snížených daní, obcím, městům a krajům. A je to správně, ale nebyla to vaše zásluha. Byli jste proti. Já to najdu v tom stenozáznamu, jaké bylo stanovisko předkladatele a jak jste hlasovali, když jsme to ve Sněmovně... Ano, když to přišlo ze Senátu - a to jsme prosadili my, vládní strany s většinou Senátu - tak vám nezbylo nic jiného než spolu s námi podpořit tento pozměňující návrh. Takže dobře, že jste to podpořili. Ale přijít sem - "to byla naše zásluha, podívejte se" - je mimořádně odvážné.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: S faktickou paní Mračková Vildumetzová.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Pane ministře, vy tady mícháte jablka a hrušky, bohužel. Takže rozpočtové určení daní, to, že se vzalo něco velkým městům, nemá vůbec na to vliv. Já vám chci připomenout, že v roce zhruba 2011, 2012, 2013 se vzala městům a obcím v rámci rozpočtového určení daní zhruba 2 %. Z toho balíku je to obrovské množství peněz.

Celou dobu jste jim nikdo nic nenavýšil. Tak si zavolejte. Já jsem byla na Svazu měst a obcí, všichni jsme za to pořád bojovali, nikdo to nenavýšil. Navýšila to jenom minulá vláda. A minulá vláda dala těm městům a obcím ne 21,4. Ona to vrátila na 21,4, ale oni mají od 1. ledna letošního roku 25,8 %! (Hovoří velmi hlasitě, důrazně.) To znamená, že všechny ty daně, které se vyberou, tak z toho dostanou města a obce přes 25 % díky minulé vládě. Protože ona naslouchala těm městům a obcím, ona za nimi jezdila, jezdila do těch krajů! Kde jste byl, pane ministře financí, na nějaké návštěvě ve městě, v obci, v kraji? Já se vás jenom ptám. Já jsem vás zatím jako nikde neviděla. Já když jsem byla hejtmankou, tak oni za mnou přijeli a řešili se mnou ty věci a vyřešili jsme spoustu věcí v těch krajích. Takže tohle je strašně nefér! A mě to strašně zvedá ze židle, protože já jsem za to bojovala, byť jsem byla šéfka Svazu měst a obcí, bojovala jsem za to a podařilo se to vybojovat. A nemyslete si, také jsem bojovala s panem ministrem financí Babišem a s paní ministryní financí Schillerovou. Ale dokázali jsme to a ta města a obce dneska to navýšení mají na těch 25 % a já jsem za to hrozně ráda, protože ta města a obce mají ty finanční prostředky a mohou se nějakým způsobem rozvíjet.

Takže si myslím, že vy jste to tady smíchal. A ohledně toho kompenzačního bonusu, tak to je také nefér, ale k tomu se když tak vyjádřím ještě v dalším vystoupení. Děkuju vám.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: S faktickou poznámkou pan ministr financí.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Můžete klidně křičet, paní místopředsedkyně, prostě nemáte pravdu. Kde vláda Andreje Babiše navrhla zvýšit rozpočtové určení daní ve prospěch obcí? Ukažte mi ten sněmovní tisk. Nikde. Nikde. Já jsem vám popsal ne kompenzační bonus, o tom jsem vůbec nemluvil, to jste vůbec nepochopila. Mluvil jsem o kompenzaci výpadku daňových příjmů v okamžiku snížení daně z příjmu fyzických osob. A to byl návrh Senátu, který jsme, když nám to vrátil, tady schválili. A ještě předtím, než to do Senátu šlo, jsme to my tady navrhli jako opoziční poslanci a vy jste byli proti jako vládní poslanci! Takže já také zvyšuji hlas. Vy tady prostě lžete! Ukažte mi sněmovní tisk, ve kterém vláda Andreje Babiše navrhla zvýšení podílu rozpočtu obcí na 25 celých procent a víc. Ukažte mi ten sněmovní tisk a já se omluvím a řeknu, že jsem se mýlil, pokud to tak je. Ale vůbec to tak nebylo.

A za druhé - a já jsem u těch jednání byl. A nebudu se tady nechat zkoušet, která města jsem navštívil. No určitě náš kraj je větší než váš, takže je tam určitě víc obcí, nemá cenu to poměřovat. Já jsem jenom říkal, že v letech 2010-2013, když jste byla starostka za ODS, tak hlavní problém, který chtěl Svaz měst a obcí vyřešit, byl změnit poměr uvnitř. No tak kýváte hlavou, že ne. Tak já jsem u všech těch jednání byl, můžu to vytáhnout. Nebylo to vůbec jednoduché, protože jsem bral vlastním primátorům, velkým městům, kde seděli primátoři ODS, a přesto jsme to udělali. Nepamatujete si na hokejku, jéčko, které jsme roky řešili, a držela (?) to až vláda v letech 2010 až 2013?

A to snížení o dva procentní body jsem tady vysvětloval. To bylo díky tomu, že jsme zvýšili sazby DPH, takže obce měly dostat nominálně stejně. A bylo to po dohodě. Vy jste pak ale jednu část zrušili, ale peníze z DPH jste si nechali, protože to bylo na druhý důchodový pilíř, se měly použít peníze ze zvýšení DPH. Ten byl zrušen, peníze se nechaly v rozpočtu, pak už nebyl žádný důvod nechat sníženou sazbu.

Takže jestli někdo míchá hrušky a jablka, tak jste to vy. Jestli někdo tomu nerozumí, tak jste to vy.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: S faktickou paní poslankyně Mračková Vildumetzová.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Tak pane ministře, to prohrajete. To prohrajete, protože vy opravdu mícháte dvě věci. Vy mícháte rozdělení rozpočtového určení daní mezi jednotlivá města, obce a kraje a výši rozpočtového určení daní, kolik finančních prostředků z toho balíku dostanou města, obce a kraje. Ano? Takže já vám to přinesu. Bylo to vždycky v návrhu rozpočtu, kde si to všichni prosadili. A chtěla bych říct, že vaše vláda vzala ty dva procentní body. Jsem ráda, že jste to tady přiznal. Ne vaše, ale předešlé vlády, předešlé vlády, kde vy jste byli také zastoupeni.

A chci říct jedno. Jestli tedy tady zvyšuji hlas, prostě bohužel jsem takto naučena, jestli vám to hrozně vadí, ale z druhé strany vy tady říkáte nepravdu a ještě říkáte, že já lžu. Pane ministře, já vám to přinesu černé na bílém. A říkám vám, že to prohrajete. Vy jste z 21,4 to snížili městům a obcím pod 19 %, ano, to jste přiznal, ale od letošního roku pak se to obcím vrátilo, já mluvím, i krajům se to vrátilo a od letošního roku to mají přes 25 %. To nikdy v historii neměly. Ale to jste jim nedal vy. To jim dala minulá vláda. A dala jim to v rámci rozpočtu.

Prosím vás - slyším tady pana ministra práce a sociálních věcí. Vy si pletete rozpočtové určení daní s kompenzačním bonusem, který byl v rámci covidu. To jsou dvě rozdílné věci, o kterých vy tady hovoříte. Ano?

Takže jestliže - já se s vámi klidně vsadím tady, pane ministře, a říkám vám, že to prohrajete. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Další s faktickou poznámkou je pan ministr Stanjura, poté pan ministr Jurečka.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Fakta se nedají prohrát. Tak se domluvme. Bude polední pauza do 14.30. Máte na to dvě hodiny, tým vašich poradců také. Přineste ve 14.30. Řekněte sněmovní tisk z minulého volebního období, ve kterém vláda navrhla zvýšení podílu obcí a krajů na rozpočtovém určení daní, a já pak řeknu, že jsem se mýlil. Takový tisk podle mě neexistuje.

Když říkáte tehdejší vláda, já úplně správně říkám naše vláda. Vy jste v té době byla v ODS a byla to vláda ODS, tak to byla naše vláda. Tak to prostě je. Že teď jste v ANO a byla zase jiná vláda byla vaše, tak vaše vláda byla jedenáct let. My jsme byli osm roků v opozici a tři roky u vlády, ANO to mělo naopak, to ještě neexistovalo, pak osm let vládlo a vy jako jedna z mála jste byla jedenáct let členka vládní strany. Tak ale neříkejte vaše vláda, když to byla naše vláda v té době. Podívejte se, za koho jste kandidovala v roce 2010 a stala jste se starostkou. Tak se za to nestyďte. Já respektuji, že dneska už to není vaše vláda, ale v roce 2010-2013 to byla naše vláda. Moje i vaše.

Druhá věc. O kompenzačním bonusu mluvíte jenom vy. O tom nikdo z nás nemluví. Já jsem říkal kompenzace za snížení daní při zrušení superhrubé mzdy. Návrh přišel ze Senátu. My jsme ten samý návrh dali ve Sněmovně, nebo podobný ve Sněmovně, a vy jste jako hnutí ANO hlasovali proti.

A zákony fakt nemění vláda. Ani naše, ani vaše. Zákony mění Sněmovna a Senát, když už chceme říct, kdo to změnil. Ale já říkám, že vaše vláda to ani nenavrhla, to zvýšení na 25 %. Že to je od 1. ledna, o to se s vámi vůbec nepřu. Takže já si počkám do 14.30 na číslo sněmovního tisku, ve kterém vaše vláda navrhla 25 % pro sdílené daně. Pokud ho přinesete, tak se tady veřejně omluvím a řeknu, že jsem se hluboce mýlil, a takhle můžeme ten spor uzavřít. Docela jednoduše. Já mezitím tu hodinu a půl pauzy využiji na to, abych si našel ten sněmovní tisk vrácený ze Senátu, a odcituji vám, co přišlo ze Senátu a jak jsme pro to hlasovali. A jestli si někdo nepamatuje, že vlastně podmínkou horní komory ke snížení daní byla úprava podílu krajů, měst a obcí, no tak prostě zapomněl, ale tak to prostě bylo. Bez toho by snížení daní neprošlo a byla to vlastně zásluha horní komory a dolní komora to akceptovala.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Dalším přihlášeným je pan ministr Jurečka. Já jenom podotýkám, nechal jsem vždycky každému pár sekund navíc, aby se to zbytečně nekomplikovalo další faktickou. Pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Já budu stručný. Mám dvě věci na srdci. Ta první je - pamatuji si, jak tenkrát odešel ten materiál ze Sněmovny, kde se zrušila superhrubá mzda, do Senátu. Tehdejší a současný předseda Senátu Miloš Vystrčil pozval nás, předsedy stran opozice, která měla většinu v Senátu, seděli jsme i se zástupci jak Svazu měst a obcí, tak Sdružení místních samospráv a hledali jsme cestu, jak nastavit správně ten koeficient, kterým bychom to zpátky upravili a dokompenzovali ten výpadek měst a obcí. To se dohodlo, následně dokonce tehdejší premiér, váš současný předseda Andrej Babiš, byl i u mě, když jsem byl tehdy předsedou KDU-ČSL, na jednání v kanceláři. Dohodli jsme se, že toto bude kompromis včetně zvýšení slevy na poplatníka, která byla zase naší prioritou, takto se to vrátí do Sněmovny a takto to odhlasuje Sněmovna. Takto ten postup tehdy byl.

Druhá moje poznámka. Myslím, že by bylo dobré se vrátit k meritu návrhu tohoto tisku, a to je novela zákona o státním rozpočtu roku 2022. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další faktická, paní místopředsedkyně Mračková Vildumetzová.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Tak já doufám, že je to moje poslední faktická poznámka na pana ministra financí Zbyňka Stanjuru, který se tady neustále snaží říkat, že jsem byla v ODS. Snaží se tady povídat o tom, že jsem byla za stranu Zelených, tak bych jenom chtěla podotknout, že jsem byla nestranička. To, že jsem pak vstoupila po prohraných krajských volbách do ODS a jako starostka jsem tam při jedenácti subjektech získala 40 % a pokračovala jsem ve funkci starostky, je druhý fakt.

Ale víte, proč jsem z té ODS odešla? Protože jste právě těm městům a obcím vůbec nepomáhali. Protože jsem na té ODS neustále říkala, že ty města a obce potřebujou vyšší rozpočtové určení daní, a vy jste nás vůbec neposlouchali a vůbec jsme vás nezajímali. Takže to byl ten hlavní důvod, proč jsem i tento krok udělala. A už jste to tady řekl třikrát a myslím si - můžete to říct klidně čtyřikrát. Protože tak jak jste se chovali předtím, tak se chováte i teď! Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Dalším s faktickou je pan ministr financí. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Já se to pokusím naposled vysvětlit. Bavíme se jednak o relativním podílu na daních a také o absolutním podílu na daních. V okamžiku, kdy nějaká vláda navrhne Sněmovně, že ten celkový balík se buď zvětší, nebo zmenší, tak se logicky ptají obce a kraje, zda nominálně budou dostávat stejně. První manévr bylo zvýšení DPH, které souviselo s druhým pilířem důchodového systému. V tom okamžiku se celkový balík vybraných daní zvětšil a nechali jsme nominálně městům a obcím to samé. To bylo směrem dolů. Loni se Sněmovna a Senát rozhodly, že sníží daně našim občanům, takže celkový balík vybraných daní se snížil. Někdo říká 80 nebo 100 miliard. A udělali jsme vlastně tu samou dohodu co v roce 2012, aby obce byly na tom nominálně stejně. Takže když zvětšujete balík a chcete mít stejné peníze, tak snižujete podíl. Loni se stalo opačné. Snížili jsme celkový objem vybraných daní, a abychom obcím a krajům zachovali nominálně stejné peníze, tak jsem zvýšili jejich podíl.

To je jednoduchá matematická úvaha. Oba dva ty zásahy do RUDu v roce 2012 i v roce 2021 nominálně nechávaly obcím stejně, aby obce a kraje, jejich rozpočty, nebyly buď zvýhodněny, nebo znevýhodněny díky rozhodnutí o celkové daňové politice státu. Kdo chce, tomu rozumí, kdo nechce, tak jedno říká, že bylo hrozně dobře, a o druhém hrozně špatně. Ale v logice, co stát rozděluje, oba dva kroky byly stejné. Poprvé se díky rozhodnutí Sněmovny a Senátu zvětšil objem vybraných daní, podruhé se snížil. V obou dvou případech nominálně obce, města a kraje zůstaly na těch hodnotách. Ve statickém modelu, protože nikdo neví, jestli ekonomika poroste, nebo neporoste. Mně to přijde spravedlivé a oba dva přístupy vlastně stejné.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S další faktickou pan poslanec Haas. Zatím je to poslední faktická.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuji mnohokrát za slovo, pane předsedající. Já vaším prostřednictvím místopředsedkyni Mračkové Vildumetzové, abychom možná ušetřil to hledání. Senátní tisk číslo 11, usnesení z 9. prosince 2020, změna zákona o rozpočtovém určení daní. Čili navrhovatel změny RUDu byl Senát, nikoliv předchozí vláda. Snad takto, abychom si všichni ušetřili to hledání. Děkuji mnohokrát.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vidím ještě další faktickou paní Mračkové Vildumetzové.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já už nevím, jak vám to mám vysvětlit. Doufám, že tady sedí v té Poslanecké sněmovně starostové, kteří jsou historicky starostové, a že budou natolik féroví, že řeknou, jaký je vývoj rozpočtového určení daní vůči jednotlivým městům a obcím. To, že se před rokem 2013 městům a obcím vzal koeficient v rámci rozpočtového určení daní z 21,4 % zhruba na 19 a nějaké procento. Ty dva procentní body je hrozně moc peněz v rámci DPH a tak dále. To navýšení pak postupovalo tak - já vám to přesně přinesu na roky - že se to pak vrátilo na 21,4 % a poté se to navýšilo až zhruba na těch 25 %. To, o čem vy hovoříte, o tom tisku, tak ten se dotýkal v rámci té superhrubé mzdy. Když jste se podíval do návrhu rozpočtu na jednotlivé roky, tak vždycky tam, pokud došlo k tomu navýšení, k tomu procentuálnímu, tak to se právě objevilo v návrhu toho rozpočtu.

Já se tady s vámi přít nebudu. Vy jste to těm obcím vzali a ta minulá vláda jim to vrátila a ještě navýšila a ta si zaslouží to poděkování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Faktickou chce reagovat pan poslanec Haas, poté je pan ministr financí Stanjura. Má přednost, takže nejdříve pan ministr financí.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Už jsem to asi pochopil. Ale to je fakt komické. Tak Senát navrhne změnu zákona, Sněmovna ho akceptuje - a je to zásluha vlády. Tak v této logice má paní poslankyně Vildumetzová pravdu. A že pak, když naplánuji 100 miliard příjmů, celkově že vyberu, a že z toho 75 %, tudíž 75 miliard skončí ve státním rozpočtu a 25 miliard skončí v rozpočtech obcí a krajů, to není žádné rozhodnutí vlády. Ani této, ani minulé, ani budoucí. To je jednoduchá matematika. Vezmete vzoreček, odhadnete příjmy a podle rozpočtového určení daní to takhle rozdělíte. Nejsou to všechny daně a to my víme. Vím, že v tom rozohnění jste řekla, že ze všech daní 25 %. Není to, ale to si rozumíme. Ze spotřebních daní do rozpočtu města a obcí nejde nic. Jde - nevím, jak jste na to přišla - 9,1 % daně z minerálních olejů jde do Státního fondu dopravní infrastruktury.

Ale to není důležité v téhle debatě. Důležité je, že se těším na ten tisk, ve kterém vláda Andreje Babiše navrhla to zvýšení na těch 25 %. Na to se fakt těším. A už máte jenom hodinu a tři čtvrtě, abychom ho našli. Já jsem ho nenašel. Tak jsem se ale mohl splést.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S další faktickou je pan poslanec Haas.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuji mnohokrát za slovo, vážený pane předsedající. K paní místopředsedkyni Mračkové Vildumetzové, samozřejmě vaším prostřednictvím. Ještě jednou opakuji - snad vystupuji na půdě této Poslanecké sněmovny maximálně korektně. Má předchozí faktická i tato faktická směřují k jedné jediné věci: k opakovanému tvrzení paní místopředsedkyně o tom, že její vláda - míním teď její ANO vládu, nikoliv její ODS vládu - navrhla zvýšení rozpočtového určení daní z 23,58 na 25,84. Prosím vás, kdo chcete, zkontrolujete si na stránkách Senátu senátní tisk číslo 11. Nebyl to návrh ANO vlády. Ano vláda přinesla jiné návrhy, ale toto navýšení rozpočtového určení daní je obsaženo v senátním tisku číslo 11. Toť vše. Děkuji mnohokrát.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Reagovat chce paní Mračková Vildumetzová s faktickou.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Tak pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, asi jste mě špatně poslouchal. Tak znova. Rozpočtové určení daní se městům, obcím a krajům snížilo před lety 2013 - samozřejmě přesně vyhledám ten rok - kdy tady pan ministr financí přiznal, že se snížilo o dva procentní body. Já jsem pak říkala, že v letech od vlády, kdy byl ministrem financí Andrej Babiš, poté paní Alena Schillerová, došlo k navýšení na 21,4. To znamená, vrátilo se to na tu stejnou hranici, kde to bylo. Poté se to navýšilo na 23,58 za vlády Andreje Babiše. Od letošního roku je to 25,84. Tak jak vy jste řekli, že se to předložilo v rámci superhrubé mzdy. Ale když vy říkáte, že vy jste se zasloužili o 25,84, tak vy jste se zasloužili o 23,58 a 21,4? Ano, vy jste se o to zasloužili. Vy jste to předložili v návrhu rozpočtu. Já vám to samozřejmě přinesu. Doufám, že už jsme se všichni pochopili. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Ještě pan ministr financí Stanjura.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Já to tedy nechápu. Bavíme se o zákonu o rozpočtovém určení daní a ne o návrhu o státním rozpočtu. Ze zákona v návrhu o státním rozpočtu nesmíte měnit žádný jiný zákon. Takže v žádném návrhu zákona o státním rozpočtu se nemění rozpočtové určení daní, protože to zákon vylučuje. Tak já to nechápu, jak někdo může říct, že v rámci zákona o státním rozpočtu jsme navýšili RUD. To není prostě možné ze zákona. To není politická vůle té většiny nebo menšiny. To prostě tak je.

Podívejte se do jednacího řádu. Podívejte se, jak se projednává návrh zákona o státním rozpočtu. Nesmí se měnit žádný jiný zákon, ani o rozpočtovém určení daní, ani o spotřebních daních, ani o dani z příjmu, ani o EET. A teď bych mohl vyjmenovat všechny zákony, které platí. Takže věta "v rámci státního rozpočtu naše vláda navýšila růst" je prostě chybná, když nebudu říkal lživá, protože to prostě není možné ze zákona. Tak to prostě je. A jestli někdo zatvrzele trvá na tom, že to takhle bylo, tak se v té debatě nepotkáme. Já si ještě připravím na těch 14.30 ten paragraf jednacího řádu, když mi paní místopředsedkyně nevěří, že to takhle je. V zákoně o státním rozpočtu nesmíte změnit žádný jiný zákon.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Byly vyčerpány všechny faktické. S přednostním právem se přihlásil pan vicepremiér Rakušan. Pouze připomínám, že platí to, že se jede do 13 hodin, poté je hodinu a půl přestávka. Děkuji. Máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Ano, děkuji vám, pane místopředsedo. Dámy a pánové, kolegyně, kolegové, já jsem tedy z dnešního jednání řádně omluven, ale ve Sněmovně jsem se vyskytl a chci zaprvé reagovat na paní kolegyni Vildumetzovou, na některé věty, které tady padly ohledně rozpočtu Ministerstva vnitra, a potom, jestli stihnu, tak jsem vám chtěl dát stručnou informaci o situaci na česko-slovenských hranicích, protože to se k tomu rozpočtu samozřejmě také váže. A bude to znamenat výrazné výdaje pro státní rozpočet. Pokud to nestihneme, tak jsem omluven do 17 hodin, ještě se tady ve Sněmovně objevím a určitě si slovo vezmu.

Takže teď pár slov k tomu rozpočtu. Paní místopředsedkyně, mám pro vás dobrou zprávu. Těch 300 milionů korun, o kterých jste hovořila, že jsou obsaženy v novelizaci rozpočtu jako obměna a doplnění techniky ke zvládání krizových situací, to nejsou finanční prostředky spojené s Hřenskem. To jsou finanční prostředky navíc. To jsou finanční prostředky, o které jsme navýšili investiční finanční prostředky Hasičskému záchrannému sboru ještě tento rok. A byl to plán ještě před tou tragédií, která postihla České Švýcarsko. Na České Švýcarsko jde 148 milionů korun navíc z rozpočtové rezervy a z těch 148 milionů korun jde 68 milionů korun na dobrovolné hasiče. Tedy to jsou ještě peníze navíc, které v novelizaci státního rozpočtu nevidíme.

Stejně tak je určitě dobrou zprávou, že všem zasahujícím hasičům, ať byli profesionální, nebo dobrovolní, byly vyplaceny odměny za jejich neuvěřitelně statečný výkon při hašení požáru, lesního požáru v Českém Švýcarsku. Stejně tak byly policistům vyplaceny přesčasové hodiny, které odsloužili v nouzovém stavu, což je, jak jistě víte, nad rámec zákona. Takže říkat, že jsme na policisty a hasiče zapomněli - odměňovali jsme je za ty mimořádné výkony, které tady byly.

Těch 700 korun na začátku roku, o kterých jste hovořila, bylo v podstatě nejvíce z profesních skupin, a to, že 10 % do tarifů pro policisty půjde od ledna, tak to byla vůbec první dohoda, kterou jsme s odboráři na bázi tripartity učinili. Bylo to se souhlasem odborů, policejních i hasičských odborů. Je to důležité si říci. A na základě toho nám ta valorizační rovnice vychází tak, že policistům ani hasičům se finančně nevyplácí odcházet teď na podzim. Pokud zvýšíme o 10 % do tarifů, tak i ta výsluhovost pro ně příští rok bude zajímavější, než je to teď na podzim. A tuhle informaci oni samozřejmě velmi dobře mají.

Potom jste zmínila i tu ubytovnu. Já beru váš návrh dopodrobna se zabývat tímto tématem na bezpečnostním výboru, ale jednu informaci bych tady říci chtěl. Je to jednoznačně výhodné. Prověřoval to pan ministr financí se svým náměstkem na naší velmi podrobné diskusi. Ona je to vratná investice, protože když si spočítáme, kolik dáváme finančních prostředků policistům na ubytování v Praze a kolik přespolních policistů tady slouží, tak tohle je v několika letech naopak vratná investice. Jedná se o nemovitost v perfektním stavu, o nemovitost, která nevyžaduje žádné úpravy. Je to bývalé vysokoškolské zařízení, které prošlo rekonstrukcí. Ti policisté se tam mohou nastěhovat a nás to v současné chvíli nebude stát ani korunu. Je to dlouhodobě rozpočtově výhodná záležitost. Stejně jako vás jsem musel samozřejmě přesvědčovat i Ministerstvo financí, ale toto vám mohu na bezpečnostním výboru v detailní analýze, kterou máme k dispozici, samozřejmě doložit. To je informace, která tady padla.

Stabilizační příspěvky. Není to tak, že se nevyplácejí. Je pouze jiná filozofie stabilizačních příplatků. Ta bývalá filozofie byla taková, že se vyplácejí především místně. Teď je chceme vyplácet a vyplácíme především generačně. To znamená, zastabilizovat policisty se zkušenostmi, ve středním věku, u kterých hrozí, že by v té filozofii výsluh měli tendenci sbory opustit. To je věc, kterou řešíme.

A stejně tak chceme s panem policejním prezidentem připravit změnu té platové křivky tak - nikoli objem, ale tu křivku jako takovou - aby pro nastupující policisty, pro které ten nástupní plat začínající dvojkou v konkurenci nejrůznějšího privátního sektoru není příliš lákavý, tak tu křivku chceme upravit tak, aby nástupní plat policisty začínal trojkou a to povolání se stalo v téhle chvíli na trhu práce více konkurenceschopné. To jenom poznámka k těm platům a k tomu, že samozřejmě na policisty a hasiče myslíme.

Stejně tak myslíme i na obnovu techniky dobrovolných hasičů. Pro rozpočet příštího roku se připravuje štědrý dotační program, který k tomuto účelu bude sloužit. Mnoho jednotek si bude moci vyměnit techniku i na základě toho, co jsme jim teď po Hřensku v rámci nově vypsaného dotačního titulu schopni jako Ministerstvo vnitra poskytnout. Ta jejich technika v Hřensku byla výrazně poničena, a pokud přidáme 300 milionů korun do investic na obnovu techniky, což jsme udělali, tak logicky existuje dohoda mezi profesionálními a dobrovolnými hasiči o tom, že ta technika nepotřebná ze strany profesionálních hasičů se postupuje na úroveň hasičů dobrovolných. Tohle všechno funguje.

Nezmínila jste, že jsme museli navyšovat, a to zmíním já, azylový a migrační fond, že jsme museli navyšovat samozřejmě odbor azylové a migrační politiky, finančně i personálně, což je záležitost, která logicky vyplývá z té situace, v které se v současné době nacházíme.

Velmi rychle - začátek situace na slovensko-české hranici. O půlnoci začaly platit kontroly. Byli jsme tam s panem policejním prezidentem osobně přítomni. Jedná se o reakci vlády, která nepřišla pozdě. Vláda toto bere jako krajní řešení obnovit kontroly na vnitřní schengenské hranici, nicméně ve chvíli, kdy počet migrantů zachycených od ledna na území České republiky byl až 12 000, vláda musela zareagovat. Opatření se už po prvních hodinách ukazuje jako účinné, byli zadrženi jak imigranti, tak byli zadrženi i převaděči, kteří se pokoušeli tyto lidi na naše území dopravit. Uvědomujeme si, že je to věc komplikovaná, zatím jsou v nasazení policisté a celníci. Uvidíme, jak se situace bude dál vyvíjet.

Podle platné legislativy jsou zavedeny kontroly v první fázi na 10 dnů. Vláda se tím bude zabývat na dalším zasedání. Potom mohou být prodlouženy o dalších 20 dnů a potom to samozřejmě už vyžaduje jednání i s Evropskou komisí o notifikaci našich opatření. Tedy v první fázi do 8. října 2022 hranici lze přecházet na 27 k tomu určených místech. Je hlídána jak zelená hranice, tak jsou hlídány hraniční přechody. Tam jsou prováděny kontroly.

Snažíme se minimalizovat dopady na obyvatele z tohoto regionu, ale samozřejmě to život znepříjemní. Dnes jsem v regionu jednal i se zástupci samosprávy. Krok vlády napříč politickým spektrem ocenili, s těmi nepříjemnostmi počítají. My to samozřejmě doprovázíme jednáním se slovenskou stranou a maďarským ministrem. To bude hned příští týden. Potom budu jednat s jižanskými státy o ochraně vnější hranice Schengenu. Vyvíjíme tlak na Evropskou komisi, na intenzivní jednání s Tureckem a jako předsednická země z tohoto uděláme hlavní téma ministerského setkání ministrů vnitra Evropské unie v říjnu.

Česká republika udělala v této chvíli všechno pro to, aby zajistila bezpečnost obyvatel České republiky. Uvědomujeme si, že to není samospásné řešení. Nicméně doufáme, že jednoznačně odradí především převaděče, obchodníky s lidským neštěstím, aby využívali jako trasu tranzitní trasu přes Českou republiku. Doufám, že v tomto případě, jak bylo přislíbeno i na bezpečnostním výboru, budeme mít podporu i od naší opozice, tam jsme nebyli v žádném velkém rozporu, a považujeme to jednoznačně za opatření, které vede ke zvýšení bezpečnosti občanů naší země. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Tak já děkuji. A vzhledem k tomu, že je 13 hodin, tak přerušuji jednání do 14.30. A jenom podotýkám, že do pěti minut začíná organizační výbor. Děkuji.

 

(Jednání přerušeno ve 13.01 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, budeme pokračovat v projednávání vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 57/2022 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2022, sněmovní tisk 284, druhé čtení. Projednávání tohoto bodu jsme přerušili v obecné rozpravě dnes před polední přestávkou. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele ministr financí Zbyněk Stanjura. Upozorňuji, že pan zpravodaj Josef Bernard se omlouvá ze zdravotních důvodů a jeho místo zaujme paní poslankyně Hana Naiclerová. Prosím, paní zpravodajko, také zaujměte místo u stolku zpravodajů. O této změně nemusíme hlasovat, protože projednáváme návrh zákona ve druhém čtení. Připomínám, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu a usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 284/1.

Budeme tedy pokračovat v přerušené obecné rozpravě, do které zde mám nahlášenou jako první paní poslankyni Pokornou Jermanovou, a připraví se pan poslanec Šimon Heller. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, já vám na začátek můžu slíbit, že budu stručná. Představím tady čtyři pozměňovací návrhy. Dva jsou z kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj a dva jsou z kapitoly kultury. Nejdřív tedy ke dvěma pozměňovacím návrhům paní kolegyně Dostálové, které tady mám tu čest představit.

První se týká úpravy v kapitole 317 Ministerstva pro místní rozvoj, kde se zvyšují výdaje souhrnného ukazatele... (Ministr Stanjura se ptá mimo mikrofon na číslo pozměňovacího návrhu.) Ten pozměňovací návrh? Je to pozměňovací návrh 1281. Omlouvám se, pan ministr mě tady oslovil, tak jsem mu řekla, kde to má hledat. Týká se tedy zvýšení výdajů souhrnného ukazatele výdaje celkem a specifického ukazatele Podpora regionálního rozvoje a cestovního ruchu o částku 300 milionů korun. V kapitole 398 potom navrhujeme ve všeobecné pokladní správě snížení výdajů souhrnného ukazatele výdaje celkem a specifického ukazatele vládní rozpočtová rezerva o částku 300 milionů korun.

Důvodem je to, že v rámci programu Podpora regionálního rozvoje a cestovního ruchu jsou jednotlivé dotační programy zaměřeny na podporu infrastruktury obcí, a to zejména těch obcí menších, to znamená do počtu obyvatel 3 000. Jedním z dotačních programů je i Podpora rekonstrukce školských zařízení. Obce do 3 000 obyvatel mají velmi malé rozpočty a investice v řádech milionů korun jsou většinou nad jejich možnosti. Rozvoj školské infrastruktury a zvyšování kapacity školek a základních škol jsou zejména v době uprchlické krize velmi důležité, stejně tak snižování energetické náročnosti budov, a to je důvod, proč navrhujeme tuto úpravu.

Druhý pozměňovací návrh s číslem 1280 se týká problematiky bydlení. Když dovolíte, na úvod pár aktuálních čísel, proč si myslíme, že je potřeba upravit zrovna tuto položku. Stavební úřady vydaly meziročně o 9,2 %stavebních povolení méně, meziročně bylo zahájeno o 28,6 % bytů méně, dokončeno bylo o 6 % bytů méně. Úroková sazba u skutečně nově poskytnutých hypotečních úvěrů v srpnu vzrostla na 5,76 % a pokles objemu poskytovaných hypoték je v České republice citelný nejen vůči silnému roku 2021, ale i ve srovnání s rokem 2020 je srpnový objem poskytnutých hypoték téměř 60 %. Za celý letošní rok, to jest od ledna do srpna, propadla aktivita na hypotečním trhu více než o polovinu. Meziroční pokles hypotečního trhu o 78 % je dramatický, a proto navrhujeme v kapitole číslo 317 Ministerstvo pro místní rozvoj navýšení výdajů souhrnného ukazatele výdaje celkem a specifického ukazatele Podpora bydlení navýšení o částku 300 milionů korun, v kapitole potom 398 všeobecná pokladní správa se snižují výdaje souhrnného ukazatele výdaje celkem a specifického ukazatele vládní rozpočtová rezerva o částku 300 milionů korun.

V rámci programu Podpora bydlení jsou jednotlivé dotační programy zaměřeny na podporu bytové politiky, a to jak obcí, tak i fyzických osob. Jedním z dotačních programů je i podpora družstevního bydlení. Vzhledem k aktuálním krizím energetické a uprchlické by bylo vhodné se zaměřit na posílení právě bytového fondu, například řešením vícegeneračních domů, a umožnění tak jejich majitelům rozdělení na více samostatných bytových jednotek. Tato částka by se také dala použít na znovuobnovení Programu pro mladé, který pan ministr Bartoš zrušil, a dále by se z něj také daly hradit záruky na hypotéky s delší dobou splatnosti. To je náš návrh z oblasti Ministerstva pro místní rozvoj. V podrobné rozpravě se k nim potom přihlásím.

A teď už k oblasti kultury. Mám dva pozměňovací návrhy. První se týká oblasti týkající se kulturních složek podpory živého umění, a to zejména části Programu státní podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů. Já zde navrhuji navýšení o částku 200 milionů korun. Úpravu poté navrhuji v kapitole 398, což je všeobecná pokladní správa, kde se snižují výdaje souhrnného ukazatele výdaje celkem a specifického ukazatele vládní rozpočtová rezerva o částku 200 milionů korun. Pane ministře, je to sněmovní dokument 1315. Současně dochází k úpravě odpovídajících částí návrhu zákona včetně příloh.

Odůvodnění je poměrně jednoduché. V roce 2021 bylo do rozpočtu tohoto programu alokováno 700 milionů korun. V roce 2022 byl tento rozpočet ponížen o celých 400 milionů korun, a to na pouhých 300 milionů korun. Už tento fakt je důvodem k obavám z nebezpečného trendu neustálého snižování rozpočtu do této oblasti kultury. Úspory skrze profesionální divadla, symfonické orchestry a pěvecké sbory jsou nepřijatelné a mohou způsobit nezvratné škody v tomto kulturním odvětví. Toto neustálé snižování finančních prostředků, vysoká míra inflace a extrémní nárůst energií můžou mít také negativní dopad na rozhodování místních zastupitelstev, pro která by přístup vlády mohl být impulsem k tomu, že by i oni omezili podporu regionální kultury.

Můj druhý pozměňovací návrh, sněmovní dokument 1316, se týká příspěvkových organizací zřízených Ministerstvem kultury a tam já navrhuji navýšit příspěvek na provoz příspěvkových organizací o částku 200 milionů korun.

Odůvodnění je jednoduché, já už jsem to tady říkala několikrát, a to je vysoká míra inflace a extrémní zvyšování cen energií. Má zásadní vliv na fungování příspěvkových organizací Ministerstva kultury České republiky a to samozřejmě se negativně odráží jak v personálním obsazení, tak v jejich vlastním provozu. Jenom pro informaci možná, pan ministr kultury tady říkal, že Národní divadlo velmi dobře, nebo dobře hospodaří. Není to pravda. Bylo tam dosypáno více než 200 milionů korun za loňský rok a předpokládám, že podobný schodek bude i v letošním roce. A i to je důvod, proč navrhuji navýšit peněžní prostředky v této kapitole a doufám, že mě v tomto podpoříte. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. A ještě než dám slovo panu poslanci Hellerovi, prosím ho o strpení. S přednostním právem se přihlásila paní poslankyně, paní místopředsedkyně Jana Mračková Vildumetzová. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já děkuji za slovo. Já samozřejmě přicházím s tou výzvou pana ministra financí Zbyňka Stanjury ohledně rozpočtového určení daní. Připravila jsem si přímo názorné materiály, které dokazují, že to, co jsem tady říkala, je pravda.

Takže pane ministře, psal se rok 2012. (Ukazuje podkladový materiál.) Rozpočtové určení daní se snížilo obcím z 21,4 na 19,93. Kdo byl v té době u vlády? U vlády byla ODS, TOP 09 s podporou STAN a Věcí veřejných. Vy jste byl v tu dobu myslím v nějakém rozmezí i ministr dopravy. Pak se psal rok 2015. Obce velmi volaly po tom, že chtějí, aby se to rozpočtové určení daní vrátilo. Takže zákonem 391 - máte tady přímo (opět ukazuje) 2015 Sb., se od 1. 1. 2017 navýšilo, nebo vrátilo se to na 21,4. Kdo vládl? ANO, ČSSD a KDU-ČSL. Ano? Teď se dostáváme k roku 2017. Zákon 260/2017 Sb. (ukazuje) od 1. 1. 2018 navýšil na 23,58 pozměňovacím návrhem Andrejem Babišem. Navýšil rozpočtové daní měst a obcí na 23,58 tímto zákonem, ano? Takže v tuto chvíli je to jasné.

A teď se dostáváme k tomu, na čem vy jste mě tady samozřejmě chtěl dostat, že celé ty roky, kdy bývalá vláda navyšovala rozpočtové určení daní, a za vaší vlády se snižovalo, včetně silnic II. a III. tříd, kdy kraje nedostaly ani korunu a dostávaly peníze až od roku 2015 do současnosti, kdy do současnosti dostaly 30 miliard. Tak, a to poslední je tedy rok 2020, kterým nebyl zákon o rozpočtovém určení daní, ale byl to takzvaný daňový balíček, kde se zrušením superhrubé mzdy se došlo k tomu, že tedy pokud dojde k menšímu výběru sdílených daní, tak že se to musí tedy nějakým způsobem vyrovnat. To znamená, že došlo k výpočtu, že z 23,58 to bude 25,84. Ten pozměňovací návrh, který tady byl, tak vám přesto, že vy určitě víte, kdo předložil a podpořil superhrubou mzdu, bylo to ANO, ODS a SPD, tak to hlasování tady mám také. Klub hnutí ANO kompletně hlasoval pro, ODS také, zajímavé je, že tedy proti byli Piráti, proti byli někteří poslanci z KDU a skoro všichni poslanci z TOP 09.

Takže já si myslím, pane ministře, že rozpočtové určení daní navyšovala vláda Andreje Babiše a to je prostě pravda a to je fakt. A myslím si, že je neférové říkat, že jste to dělali vy. Děkuju vám.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní místopředsedkyně. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Karel Haas, poté pan ministr Zbyněk Stanjura. A ještě než vám dám slovo, přečtu omluvy. Omlouvá se Markéta Pekarová Adamová od 14.30 z pracovních důvodů, dále Markéta Balaštíková od 14.30 ze zdravotních důvodů, Eva Decroix po celý jednací den z pracovních důvodů, Zdenka Němečková Crkvenjaš od 14.00 z rodinných důvodů, pan poslanec Milan Wenzl se omlouvá po celý jednací den ze zdravotních důvodů a Renáta Zajíčková od 12.30 do 14.00 z pracovních důvodů. Z ministrů se omlouvá pan ministr Nekula od 13 hodin z pracovních důvodů.

Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Haas: Vážená paní předsedající, děkuji mnohokrát za slovo. Ještě že existují stenozáznamy. Dovolím si odcitovat ze stenozáznamu z předchozího průběhu dnešní schůze. 12.30 hod. pokračuje Mračková Vildumetzová, omlouvám se, cituji ze stenozáznamu. "Navýšila to jenom minulá vláda. A minulá vláda dala těm městům a obcím ne 21,4, ona to vrátila na 21,4, ale oni mají od 1. ledna letošního roku 25,8. To znamená, že všechny ty daně, které vyberou, tak dostanou města a obce přes 25 % díky minulé vládě, protože ona naslouchala těm městům a obcím, ona za nimi jezdila, jezdila do těch krajů."

Toto tvrzení - cituji stenozáznam z 12.30 z dnešního jednání Sněmovny - je prosím vás, milá veřejnosti, prokazatelně nepravdivé tvrzení. Návrh na zvýšení rozpočtového určení daní proběhl senátním tiskem číslo 11 z prosince 2020, nikoliv díky naší vládě, slovy paní místopředsedkyně Mračkové Vildumetzové. Toť vše. Vše je odkontrolovatelné na stránkách Senátu. Děkuji mnohokrát. (Potlesk poslanců pětikoalice.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. A nyní s faktickou pan ministr Zbyněk Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Tak já bych chtěl poděkovat panu poslanci Haasovi, který to přesně odcitoval. A o tom byl náš spor, paní místopředsedkyně, prostřednictvím paní místopředsedkyně. Vy jste tady říkala, že vaše vláda zařídila 25,84, a já jsem říkal, protože jsem u těch jednání byl, že to byl senátní návrh - ano, pro který jste hlasovali. A to je úplně něco jiného. A přesně jak jste to popsala, pro ten návrh hlasovala část tehdejších vládních poslanců a část tehdejších opozičních poslanců, jinak by to nevyšlo. Opozice nikdy nemá většinu a vaši koaliční partneři pro to nehlasovali.

Ale říkal jsem, že je nefér a nepravda, pokud budete tvrdit, že to navrhla vaše vláda. Já jsem po vás chtěl, abyste mi dala číslo sněmovního tisku, ve kterém jste to navrhli, a jak se ukázalo, měl jsem pravdu, takový sněmovní tisk prostě neexistuje, protože to navrhl Senát. Ale kromě - já se omlouvám, neměl jsem dostatek času, protože jsem měl ještě nějaké pracovní povinnosti během té pauzy - kromě toho jsme o tom hlasovali už poprvé, když to bylo v Poslanecké sněmovně - daňový balíček. Už v té době jsme navrhovali kompenzace pro města a obce, protože jsme předpokládali, že to je jediná šance, aby to podpořila i horní komora. A tehdy to tehdejší vládní většina zamítla.

Takže my se nepřeme o to, jestli je to dobře, nebo špatně. My se přeme o to, a ty stenozáznamy a ta čísla tisků mi daly jasně za pravdu, že to nenavrhla tehdejší vláda a že to navrhl Senát v tehdejším složení. A byla to jediná šance, to si musíme přiznat, jediná šance, aby ten návrh prošel, protože pokud by ten návrh neprošel v senátní verzi, tak by neprošel ani ve sněmovní verzi poté, respektive by neprošel ani přes sněmovní verzi. Takže nemáte pravdu, neměla jste pravdu. Já přiznávám zásluhy těm, kteří to navrhli nebo pro to hlasovali, v tom žádný spor není. Ale v tomto případě nemůžete tvrdit, jak tady tak suverénně jste dneska několikrát tvrdila, že to bylo díky vládě. To prostě není pravda. (Předsedající: Čas, pane ministře.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za dodržení času, pane ministře. S faktickou se přihlásila ještě paní místopředsedkyně Jana Mračková Vildumetzová. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já děkuji za slovo. Já děkuji, že jste tady přečetl ten stenozáznam. Já tedy nevím, co ten vypovídá. Protože já jsem tady jasně deklarovala, že v roce 2012 se vzalo rozpočtové určení daní a vzal se i příspěvek na výkon státní správy, vzalo se spoustu dalších věcí. Města a obce, kraje především, nedostávaly na dvojky, trojky a tak dále. A byla to ta minulá vláda a ta předešlá, která to narovnala a vrátila. Znova jsem vám tady ukazovala, že když tady se předložil ten daňový balíček, tak došlo k tomu, že tím, že bude menší výběr sdílených daní - takže vy mi chcete říct, že vy jste podporovali, asi jste podporovali, to asi určitě, když s tím samozřejmě přišla vláda Andreje Babiše, že se to navýšilo na 23,58 nebo na 21,4 za ta léta. Ano? Takže já jsem říkala, za ta léta se to vrátilo na 21,4. Nejenom že se to vrátilo, pak se to ještě navýšilo a poté, od toho minulého roku, je to těch 25,48, kde tedy pak došlo k té dohodě, že tím, že bude menší výběr těch sdílených daní, tak jste i viděli, že pak jsme ten senátní návrh podpořili.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. S faktickou poznámkou ještě pan ministr Zbyněk Stanjura.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura O to jsme se nepřeli, co teď řekla paní místopředsedkyně. O tom není spor od začátku. Já jsem jenom připomněl, že ten manévr minus 2 % 2 % zpátky souvisel s tím, že byl zaveden a posléze zrušen druhý pilíř důchodového systému. To znamená, odpovídá to tomu manévru z těch 23,5 na těch 25,8. V tom okamžiku díky zvýšení DPH se zvýšil ten výběr daní a zůstal stejný počet nominální hodnoty pro obce, města a kraje, a když se zrušením superhrubé mzdy a tou sazbou 15 % snížil celkový objem vybraných daní, tak se ten koeficient navýšil. Jinými slovy, snížení daní zaměstnancům šlo plně na úkor státního rozpočtu, ne na úkor měst a obcí. A stejně tak v roce 2012, když se zvýšilo DPH, tak jsme nepostupovali obdobně, nechali jsme stejný objem peněz pro města a obce. O tom spor nebyl. Spor byl o tom, že jste tady tvrdila, že to navrhla vláda Andreje Babiše, těch 25,8. To prostě není pravda. To se nedá vysvětlit. Pravda může být jenom jedna. Ten návrh podal Senát jako celek, možná i těch pár senátorů, co tam máte, hlasovalo pro, to fakt nevím, ale podala to horní komora jako celek, ve které měly většinu tehdejší opoziční strany. Na tom není nic špatného. Stačí, když si nebudeme takhle vzájemně brát autorství těch pozměňovacích návrhů. Jiná debata je o tom, jak kdo hlasoval, a to všichni víme, to už jsme slyšeli mnohokrát, a my mnohokrát říkáme, že my toho hlasování nelitujeme jako ODS, že jsme byli pro tehdy a byli bychom pro i dneska, považujeme to za správný krok.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní je na řadě řádně přihlášený do obecné rozpravy pan poslanec Šimon Heller. Než mu dám slovo, přečtu ještě omluvy. Omlouvá se Jan Berki od 14.30 do 16.30 z pracovních důvodů, Josef Bernard od 14.30 ze zdravotních důvodů, Patrik Nacher se omlouvá od 10.30 z rodinných důvodů a paní poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková ruší svoji omluvu.

Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Šimon Heller: Vážené kolegyně, vážení kolegové, rád bych vám představil pozměňující návrh číslo 1330, ke kterému se v podrobné rozpravě přihlásím. V době, kdy musí šetřit všichni občané v naší zemi, stát musí jít příkladem a musí jít příkladem všechny složky státu. Proto jsme se spolu se čtyřmi poslanci, konkrétně kolega Michálek, Klíma, Žáček a Lochman, dohodli a navrhujeme snížit rozpočet Kanceláře prezidenta republiky o 30 milionů.

Tento návrh má dvě roviny, jednu symbolickou a jednu praktickou. První, symbolická - alias nepracující prezident. Zeman nepracuje, nejezdí na zahraniční návštěvy, nepřijímá návštěvy a svoji práci dělá možná na 15 procent. Jeho okolí zneužívá tento stav a ve velkém utrácí za nic. Není fér, aby všichni šetřili a na Hradě pokračoval hradní mejdan tak, jak tomu bylo za starých dobrých časů. A že se tomu tak děje, víte vy všichni, co tady sedíte, včetně vás, kteří vždy hlasujete byť proti jediné sebrané koruně Kanceláři prezidenta republiky.

Druhá rovina, praktická, alias loupežník Balák. Celých 30 milionů, které navrhujeme odebrat Kanceláři prezidenta republiky, chceme vzít z rozpočtu Miloše Baláka, který je zodpovědný za správu obory Lány. Člověku, který byl pravomocně nezávislými soudy odsouzen za manipulaci veřejných zakázek a díky prapodivné milosti prezidenta Zemana může vykonávat svoji činnost i nadále. Z tohoto důvodu chceme vzít peníze právě jemu, abychom snížili riziko, že s našimi společnými financemi se budou dít manipulace, podvody a další nekalosti. Navrhujeme tyto finance přesunout na program protidrogové politiky, konkrétně 12 milionů, a podporu činnosti v oblasti mládeže a sportu, konkrétně 18 milionů.

Jako Poslanecká sněmovna máme pravomoc i odpovědnost při schvalování státního rozpočtu. Buďme zodpovědní a seberme Kanceláři prezidenta republiky 30 milionů. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Hlásí se s faktickou pan poslanec Viktor Vojtko, připraví se, pokud nebude další faktická, pan předseda Jakub Michálek s přednostním právem. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Viktor Vojtko: Vážená paní předsedající, vážení kolegové, protože Ondra Lochman, který je jedním z předkladatelů tohoto návrhu, zde bohužel dnes nemůže být, tak já jsem se s ním domluvil, že vystoupím místo něj s podporou tohoto návrhu. Myslím si, že vše důležité řekl Šimon Heller. Má to nějakou symbolickou rovinu, ale z mého pohledu to má i důležitou rovinu toho, kam by ty peníze měly jít, a konkrétně podpora těch zájmových mládežnických sdružení a adiktologických služeb je v současné době určitě bezpochyby potřebná. Takže se připojuji i já s podporou tohoto návrhu a poprosím vás, abyste ho podpořili také. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou se hlásí ještě pan poslanec Jan Volný. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Volný: Vážení kolegové, kolegyně, no, já jsem chtěl jenom poděkovat tady těm mým dvěma předřečníkům, Hellerovi a tomu druhému kolegovi, že jsem je vůbec mohl poznat, že jsem ještě neviděl u řečnického pultíku. Akorát je škoda, že je vidím při takovémto pozměňovacím návrhu. Ano, mají na to legitimní právo, ale na to, co se kolem nás děje, kolem energie, kolem anexe Ukrajiny, si myslím, že je to tak titěrná věc, že je to tedy k pozastavení.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan předseda Jakub Michálek. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já si tedy nemyslím, že by fakt, že v Kanceláři prezidenta republiky o milionech peněz veřejných poplatníků rozhoduje pravomocně odsouzený člověk, byla titěrná záležitost, že tam setrvává dokonce i potom, co soud pravomocně rozhodl, že je vinen z manipulace veřejných zakázek a že okrádal stát na těžbě kamene. To já si opravdu nemyslím, že by byla titěrná záležitost, a naopak si myslím, že to, že předkládáme tento pozměňovací návrh, je poměrně mimořádná situace, protože zůstává člověk, který byl pravomocně odsouzen, ve své funkci, dostal tedy tři roky ve věznici s ostrahou a má nadále rozhodovat o milionech. To si myslím, že správné není. A dokonce si myslím, že byli i poslanci z opozice, z ANO, kteří kritizovali tu milost jako nevhodnou a kteří kritizovali, že o veřejných penězích nadále rozhoduje pravomocně odsouzený manažer. Samozřejmě mohli bychom pokračovat v tom příběhu dále, připomenout, že v době, kdy se tam na Hradě rozkrádaly peníze, tak ten člověk dostal navíc 300 000 mimořádnou odměnu.

Takovýmto způsobem zkrátka veřejná správa fungovat nemá a nemůže. A jestli nám mají občané věřit, tak musíme tuto záležitost odmítnout jako zcela nepřijatelnou. Proto ten návrh na úpravu rozpočtu považuji za principiální a za správný. Samozřejmě před jeho předložením jsme zkontrolovali ve výkazech lesní správy, že má dostatek peněz na bankovních účtech pro běžný provoz. Nechceme, aby se kvůli tomu nějakým způsobem navýšily určité částky, aby na to například dopláceli zaměstnanci, kteří řádně konají svoji práci. Tak to by se opravdu stát nemělo. Proto jsme to vztáhli konkrétně na ty investice, které jsou zařazeny do lesní správy.

Nyní krátce k tomu, na co jsme se rozhodli přesměrovat ty peníze. Jsou to jednak adiktologické služby. Myslím si, že Pražský hrad, pan prezident, pokud jde o závislosti, pokud jde o alkohol a další nemoci a další řekněme škodlivé, jak říká kolegyně Schillerová, neřesti, nedává naší společnosti úplně dobrý příklad a že ty peníze, pokud je dáme na adiktologické služby a pomoc lidem, kteří se dostali do této těžké situace, tak vykonají skutečně dobrou práci. Stejně tak chceme podpořit naši budoucnost, mladé lidi, mládež. Proto větší část těch peněz dáváme do rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Chtěl bych závěrem poděkovat ještě panu náměstkovi Jiřímu Valentovi za spolupráci při přípravě tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Šimon Heller a připraví se Berenika Peštová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Šimon Heller: Pane poslanče Volný, prostřednictvím paní předsedající, já jsem tady shodou okolností, jestli si mě nepamatujete, tak jsem tady v úterý seděl u zpravodajského pultíku s panem ministrem ohledně autorského zákona. Ale nevím, jak to máte úplně s docházkou. Jestli jste inspirován vaším panem předsedou, to je vaše věc. Zaměstnat jedna věc. Jediný návrh, který jste podával, se týkal snížení rozpočtu řady kapitol a mimo jiné i prezidenta republiky - 11 milionů. Pravděpodobně jste si to špatně přečetl, jak to funguje, protože ono se to sčítá, tak jste se pak zalekl, jak všichni hlasovali proti tomuto návrhu. Ale váš jediný pozměňovací návrh, který tady ve Sněmovně za celý rok byl podán, se týkal právě snížení rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky. Takže já očekávám, že to s nadšením podpoříte.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní prosím paní poslankyni Bereniku Peštovou s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já bych chtěla také zareagovat na pana poslance Michálka. Jsem ráda, když tady poukazujete na to, jak budete všude ty peníze ořezávat. Mně se to zdá velice populistické. Zítra budeme probírat služební zákon, tak doufám, že budete stejně razantní, jako jste byl teď. Co se týče EET, očekávám také vaši podporu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. S faktickou poznámkou už se nehlásí pan předseda Michálek, stahuje. Dobře. Nyní vystoupí v obecné rozpravě paní poslankyně Klára Dostálová, která je přihlášená. Není přítomna. Dále je přihlášen pan poslanec Jiří Kobza. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, hezké odpoledne. Já bych chtěl podat k vládní novele zákona o státním rozpočtu dva pozměňovací návrhy. Jde o sněmovní dokumenty číslo 1311 a 1312.

V prvním z nich, 1311, navrhuji odebrat jednu miliardu korun z kapitoly Ministerstva zahraničních věcí, konkrétně z výdajového ukazatele příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí. Jde o rozpočtovou položku, která je v současné situaci a době enormně a nedůvodně vysoká. Navíc Nejvyšší kontrolní úřad již před lety konstatoval, že velká část těchto peněz je dlouhodobě vynakládána neúčelné, například na mezinárodní organizace, kde již nejsme jako stát dávno aktivní a nic to naší zemi nepřináší. Vyzval jsem ministerstvo k nápravě, ke které dosud nedošlo. Tyto prostředky navrhuji rozdělit na polovinu a po půl miliardě to přesunout do kapitoly všeobecná pokladní správa, konkrétně do položek rezerva na řešení krizových situací, jejich předcházení a odstraňování jejich následků. Druhou polovinu na rezervu na mimořádné výdaje podle zákona o integrovaném záchranném systému. Tyto položky jsou finančně dlouhodobě velmi podhodnocené, jak bylo vidět nedávno při likvidaci rozsáhlého požáru v Hřensku i při jiných podobných událostech.

Ve druhém návrhu navrhuji odebrat 65 milionů z rozpočtové kapitoly Ministerstva zahraničních věcí, konkrétně z položky transformační spolupráce. Jde o naprosto nepotřebné aktivity spíše škodlivé charakteru. Transformační spolupráce se používá na indoktrinační ideologické projekty realizované v cizích suverénních státech s cílem ovlivnit tamní politický vývoj. Jde tedy o naprosto neopodstatněné vyhazování peněz českých daňových poplatníků. Tyto prostředky potom navrhuji přesunout do kapitoly všeobecná pokladní správa. Konkrétně 60 milionů do výdajového ukazatele rezerva na mimořádné výdaje podle zákona o integrovaném záchranném systému, která je, jak jsem již zmínil, velmi podfinancovaná. Dále 5 milionů do výdajového ukazatele sociální výdaje - náhrady, neziskové a podobné organizace. Konkrétně pro Český svaz bojovníků za svobodu, jemuž byla rozpočtová dotace na letošní rok bezdůvodně snížena na nulu, což je pro tuto organizaci doslova likvidační. Jde o organizaci, jejíž existence a činnost je ve výsostném veřejném zájmu, protože pečuje o odkaz českého i československého odboje proti nacismu a genocidní okupaci naší vlasti Německem, pečuje o památku a hroby hrdinů tohoto odboje a aktivně vystupuje ve prospěch zachování nezkreslené historické paměti a především proti falšování historie a výsledků druhé světové války.

Děkuji vám za pozornost a prosím o podporu mých návrhů.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášena do obecné rozpravy paní poslankyně Lucie Šafránková, připraví se pan poslanec Ivo Vondrák. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi v krátkosti představit můj pozměňovací návrh ke státnímu rozpočtu na letošní rok s číslem sněmovního dokumentu 1307. Jedná se o navýšení výdajů v rozpočtové kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí o 3 miliardy korun. To konkrétně po jedné miliardě korun do výdajových ukazatelů příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, dávky osobám se zdravotním postižením a platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci.

Současná asociální vláda okamžitě po svém nástupu seškrtala rozpočtové výdaje určené na pomoc zdravotně postiženým občanům, což považuji za naprosto neakceptovatelnou bezohlednost, zejména s ohledem na to, že tyto sociální dávky jsou dlouhodobě katastrofálně nízké a naopak základní životní náklady strmě stoupají. Podobně je to i s platy zaměstnanců v sociální oblasti, které vláda pana premiéra Petra Fialy po svém nástupu ihned zmrazila a ani na příští rok neplánuje zvýšení jejich základní tarifní složky. Je to naprostá nehoráznost tváří v tvář neustálému přetěžování zaměstnanců úřadů práce, České správy sociálního zabezpečení či sociálních pracovníků.

Tyto 3 miliardy do resortu práce a sociálních věcí navrhuji přesunout z výdajového ukazatele odvody do rozpočtu Evropské unie v kapitole všeobecná pokladní správa. Tato položka je dlouhodobě a v současné kritické situaci zvláště neodůvodněně předimenzovaná a je mnohem důležitější využít tyto peníze na pomoc našim sociálně ohroženým občanům.

Děkuji a prosím vás o budoucí podporu tohoto návrhu.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní je přihlášen pan poslanec Ivo Vondrák, připraví se paní poslankyně Štefanová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Děkuji, paní předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Já bych si dovolil tady navrhnout změnu rozpočtu, která se týká vysokých škol. Chtěl bych říct, že tady nejsem teď jenom jako poslanec Parlamentu České republiky, ale také jako bývalý rektor univerzity, který si prošel tím, co bych možná nazval i katarzí rozpočtu vysokých škol. My jsme v letech 2008 až 2014 prošli skutečně dramatickým poklesem rozpočtu vysokých škol, který byl skutečně velmi výrazný, a já se trošku bojím, že se vysoké školy v současné době dostávají do podobné situace. Vnímáme všichni asi to, co se děje v oblasti cen energií, ale vnímáme také to, co možná není úplně vidět. My jsme pomohli velmi razantně regionálnímu školství. Dneska průměrný plat učitele na regionálním školství je řádově asi 45 000 korun. Bohužel se začíná objevovat to, co bych nazval rozdíl mezi financováním mezd a platů učitelů regionálního školství a vysokých škol. Navíc do všeho vstupuje energetická krize, nároky na rozpočty vysokých škol, které samozřejmě musí kompenzovat tyto ceny energií.

Já jsem si dovolil připravit dva pozměňovací návrhy. Reaguji na to, co zaznělo na školském výboru z úst zástupců Ministerstva školství. Univerzitám chybí 5 miliard korun. To zaznělo z úst pana náměstka Millera a já bych si dovolil na to reagovat. První varianta je, nazval bych ji extenzivní, to znamená, zkusme tento problém vyřešit, vyřešit ho tak, že všechny ty potřeby vysokých škol pokryjeme v rámci tohoto rozpočtu pro rok 2022, a proto jsem si dovolil předložit návrh společně s panem profesorem Raisem na navýšení rozpočtu vysokých škol o 4,2 miliardy korun. Anebo zkusme tedy reflektovat to, co říká právě náměstek ministerstva školství pan Miller, že bychom tedy tento rok nějak doklepali, cituji přesně, a dali v příštím roce to navýšení takové, aby bylo adekvátní, a v letošním roce kompenzovali alespoň ty náklady na energie, které budou dvojnásobné oproti tomu, co se předpokládalo. Takže můj druhý pozměňovací návrh, který podáváme společně s panem profesorem Raisem a panem inženýrem Fridrichem, hovoří o 800 milionech, což je úplné to minimum, které budou potřebovat vysoké školy z pohledu toho, aby kompenzovaly náklady, které jim přináší navýšení cen energií. Určitě bych to nepodceňoval, protože především vysoké školy technického charakteru potřebují infrastrukturu, která je náročná na energetiku. Nejde jenom o obory silnoproudé, obory, které jsou skutečně energeticky náročné, ale jde třeba i o superpočítačové centrum, které máme dneska v Ostravě, které vyžaduje skutečně vysoké nároky na energie.

Takže já bych si dovolil navrhnout dva pozměňovací návrhy, které potom předložím v podrobné rozpravě. Jeden je tedy extenzivní, který hovoří o 4,2 miliardy korun, a jsem přesvědčen o tom, že bohužel asi neprojde, byť by samozřejmě vyřešil problém univerzit a vysokých škol, ale alespoň se shodnout na tom, že našim vysokým školám a univerzitám pomůžeme 800 miliony korun, které jim pomohou vykompenzovat náklady na navýšení cen energií. Ještě jednou, jsou to dva pozměňovací návrhy, ke kterým se přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášena poslankyně Iveta Štefanová, připraví se paní poslankyně Marie Pošarová. Prosím, máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych zde také představila svoje pozměňovací návrhy k novele státního rozpočtu 2022 a krátce je odůvodnila.

Za prvé. Navrhuji zvýšit výdaje státního rozpočtu pro rok 2022 v kapitole 335 - Ministerstvo zdravotnictví o částku 400 milionů korun, a to na výzkum a vývoj ve zdravotnictví. Podfinancování výzkumu a vývoje v České republice je dlouhodobé a je potřeba to změnit. Kromě zabránění odlivu vědeckých a výzkumných pracovníků vystudovaných v České republice do zahraničí je třeba také zejména v čase krize posílit schopnost vytvářet na našem území dostatek zdravotnických prostředků a léčiv pro české občany.

Za druhé navrhuji zvýšit výdaje státního rozpočtu pro rok 2022 v kapitole 335 - Ministerstvo zdravotnictví o částku 65 milionů korun, a to vrácením financování krajských hygienických stanic na dřívější úroveň, tedy navýšením o 65 milionů korun specifického ukazatele výdaje na státní správu. Rozpočet na rok 2022 totiž snížil financování krajských hygienických stanic, přestože se v minulých letech ukázalo, jak důležitou roli sehrávají v době krize. Proto navrhuji prostředky na platy zaměstnanců krajských hygienických stanic tímto pozměňovacím návrhem vrátit. Oba tyto návrhy jsou v systému načteny jako sněmovní dokumenty číslo 1334 a 1335. Podrobné odůvodnění je součástí těchto dokumentů.

Děkuji vám za pozornost a prosím o podporu těchto návrhů.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní je přihlášena paní poslankyně Marie Pošarová. Připraví se pan poslanec Vladimír Zlínský. A ještě než dám slovo paní poslankyni, přečtu došlou omluvu. Omlouvá se Jaroslav Bašta od 17 hodin z pracovních důvodů. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vám představila svůj pozměňovací návrh k vládnímu návrhu na změnu zákona o státním rozpočtu. Jedná se o sněmovní dokument 1313. Navrhuji zde odebrat jednu miliardu korun z kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu, konkrétně z výdajového ukazatele dotace na obnovitelné zdroje energie, jejíž objem chce vláda touto novelou nedůvodně, přestože přislíbila tyto neefektivní veřejné dotace soukromým výdělečným subjektům postupně snižovat, zvýšit o neskutečných 6,6 miliardy korun. V dosud platném rozpočtu je na tuto položku alokováno 19 miliard a vláda ji chce navýšit na 25,6 miliardy korun o celých 25 %. Proč?

Tuto jednu miliardu korun navrhuji přesunout do rozpočtové kapitoly pro Ministerstvo pro místní rozvoj na výdajový ukazatel dotace Státnímu fondu podpory investic, konkrétně na podporu půjček na bydlení našim pracujícím rodinám v rámci projektu vlastní bydlení. Jedná se zde o navýšení objemu prostředků, které byly již bohužel vyčerpány v průběhu letošního jara. Velmi společensky důležitého a potřebného projektu půjček mladým manželům a rodinám na pořízení či rekonstrukci bydlení, což je v současné době záležitost prvořadého veřejného zájmu. Lidé potřebují samozřejmě bydlet. Vzhledem k velmi nízkému a špatně naplánovanému objemu rozpočtových prostředků v této položce může tento projekt využívat jen velmi omezený počet mladých rodin. Poptávka zde výrazně převyšuje nabídku a v současnosti nefunguje vůbec, což je opravdu problém. Děkuji. Přihlásím se pak v podrobné rozpravě.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Vladimír Zlínský. Připraví se pan poslanec Zdeněk Kettner. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, vážené dámy a pánové, já tady uvedu svůj evergreen, to je příprava na krizové situace, protože si myslím, že tato otázka je dlouhodobě jak myšlenkově, tak finančně podceňována a poddimenzována. Takže vzhledem k situaci u nás, v Evropě i ve světě lze předpokládat, že dojde k další destabilizaci zásobování energiemi v České republice. Tato nestabilita může vyústit v další masívní nárůst cen energií, který těžce postihne náš průmysl i kvalitu života našich občanů. Mimoto může dojít z důvodu přetížení elektrické rozvodné sítě k opakovanému přerušování dodávek elektrického proudu, a co horší, případně k dlouhodobému výpadku zásobování elektrickým proudem, takzvanému blackoutu.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: (Vstupuje do řeči.) Pane poslanče, já se omlouvám, že vás přerušuji. Prosím o klid v levé části sálu. Děkuji. Prosím, můžete pokračovat.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Děkuji. Tato skutečnost bude mít během několika dní drtivý dopad na fungování naší společnosti a s velkou pravděpodobností povede ke kolapsu či rozpadu civilizace. Je proto nutné se snažit všemi dostupnými prostředky tomuto zabránit či zmírnit dopady tohoto inzultu. Současná připravená opatření nepočítají s dlouhodobějším přerušením dodávek elektrické energie, a proto je třeba se tímto vážně zabývat a rozpracovat podrobný krizový plán jak pro složky krizového řízení, tak pro orgány státní správy a hlavně pro občany, jakým způsobem se s touto situací co nejlépe vypořádat.

Je třeba uvažovat o tom, že bude nutno zajistit dodávky potravin a pitné vody, což považuji za jeden z největších problémů, který nastane, protože do několika dnů pravděpodobně prostě ty dodávky zkolabují. A hlavně u té pitné vody bych doplnil to, že se může stát nedostatek pitné vody zdrojem pandemie. Bude nutno zajistit dostatečný tepelný komfort obyvatel, protože, jak to tak bývá, dojde k tomu v nejhorší možnou dobu, to znamená, když bude zima. Základní fungování státní správy je třeba zabezpečit. Fungování sdělovacích prostředků, protože si uvědomme, já už jsem to tady říkal, že nepojede internet, nepojede televize, nepojede rádio, protože všichni mají tyto přijímače na bázi elektrické energie. Velmi se obávám toho, že zkolabuje zdravotní péče, protože nemocnice sice mají generátory, jsou na to připraveny, ale nejsou připraveny na dlouhodobější výpadky, které budou trvat několik dní. Dále, co je důležité, sanace biologického odpadu, protože taky může být zdrojem infekčních onemocnění. A dále psychické odolnosti obyvatel, ale hlavně zajištění bezpečnosti a pořádku. Pokud se toto nepodaří zajistit, lze očekávat vypuknutí epidemií, občanských nepokojů, rabování a jiných forem společenského násilí a chaosu.

Proto je třeba uvažovat a jednat s předstihem, abychom se mohli na tuto situaci připravit předem, v době, kdy ještě máme dostupné prostředky, které nám pomohou tuto situaci zvládnout, kdy ještě můžeme všechny občany poučit, jakým způsobem se na tuto situaci připravit, a taktéž se na to informačně i materiálně připravit z hlediska orgánů státní správy, které budou nezbytné pro zachování fungování struktury naší společnosti. Neakceptování této skutečnosti mně připadá jako neodpovědné hazardování s naší budoucností, která je tak zahalena v hustých mlhách, pokud bude pokračovat současný vývoj. Proto vás žádám o podporu svého pozměňovacího návrhu 1279, který - do rozpracování a zavádění těchto opatření bude nutno investovat patřičné finanční prostředky k řešení těch požadavků. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Zdeněk Kettner, připraví se pan poslanec Igor Hendrych. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji, paní předsedající, za slovo. Dámy a pánové, tady ve Sněmovně jsme průřez různých profesí, povolání a tak dále, máme tady učitele, policisty, inženýry a tak dále. A určitě se shodneme na tom, že jsme profesionály každý ve svém oboru, a rozhodně bychom, pokud máme rozhodovat o věcech, které v tom našem oboru nejsou, měli bychom poslouchat odborníky, kteří v tom kovaní jsou. Já tedy tady nyní vystupuji ne jako poslanec SPD, ale jako profesionál s pětadvacetiletou praxí v oboru školství. Mé dva pozměňovací návrhy, které nebyly podpořeny rozpočtovým výborem, mají svoji logiku a vycházejí právě z praxe.

Když se zeptáte zástupců základních škol, středních škol, mateřských škol, oni mají obrovský problém. V tomto rozpočtu, klasickém rozpočtu, já už jsem navrhoval navýšení ONIV, došlo k situaci, kdy peníze nebyly, nebyl rozpočet krácen, ale byla jedna miliarda přesunuta z veřejných škol na školy soukromé, a to bez náhrady. Mluvím o těch takzvaných onivkách. Abych vysvětlil pro ty, kteří se v tom úplně neorientují. Onivka je určitý šuplíček, kde je přesně stanoveno zákonem, co mají ředitelé z tohoto šuplíčku platit. A nemohou jinak, prostě musí to zaplatit, například prvních 14 dní dovolené, školení učitelů, pomůcky a tak dále. Čili ono se to musí zaplatit. Ale ta celková hromádka těch peněz se dost výrazně snížila. Já už jsem upozorňoval, že to bude velký problém, a moje slova se potvrdila. Jediná šance, jak ředitelé mohou reagovat, je tak, že si mohou zažádat z hromádky na mzdy na nenárokovou složku platu, což ti ředitelé samozřejmě dělají. Pak samozřejmě jsou určití zřizovatelé, kteří jsou natolik kompetentní, že chápou ty problémy, takže i v rámci svých kompetencí ty finance navyšují sami. Ale my se dostáváme do situace, kdy i ti zřizovatelé už za chviličku nebudou mít, kam sahat. To znamená, že ti ředitelé se budou dostávat do neřešitelné situace, dostanou se prostě takzvaně na dno. První krok tedy bude, že se sníží nenároková složka platů pro pedagogy. To znamená, že se ztratí veškerá motivace dělat něco nad rámec svých pracovních povinností. Proč bych pracoval tři čtyři hodiny odpoledne navíc, když nakonec stejně dostanu naprosto ty stejné peníze jako kolega, který prostě, když mu padla, tak prostě jde domů?

Takže ano, můj pozměňovací návrh nepodpořil rozpočtový výbor. Ale prosím vás, v situaci, kdy ta takzvaně vládní sekera tady nějakým způsobem narůstá, myslím si, že opravdu šetřit na budoucnosti našeho národa, což je to školství, není úplně dobrý nápad. Nehledě na to, že ten můj návrh, prosím vás, nejedná se o žádné navýšení, ten můj návrh pouze dorovnává stav k úrovni roku 2021. A my už máme rok 2022, takže rozhodně nemůžeme mluvit o žádném navýšení.

A ten můj druhý pozměňovací návrh je z podobného soudku. To znamená, já velice kvituji, že vláda skutečně splnila ten svůj záměr navýšit peníze na platy nepedagogických pracovníků. Když se ovšem podíváte do tabulek, kde jsou přesně vymezené ty platy, tak i tak i po tom navýšení stále někteří zaměstnanci budou pod hranicí minimální nebo zaručené mzdy. Výsledek? Ten ředitel bude muset jejich platy tabulkově dorovnávat a opět to bude z té nenárokové složky platu. To je ten důvod, proč jsem tyto dva návrhy podal. A opravdu se můžeme dostat také do situace, kdy ti ředitelé nám začnou odcházet, protože už nebudou schopni vlastně naplnit ani tu zákonnou složku jejich práce a jejich pravomocí. To je vše. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Pavel Klíma. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Klíma: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, jenom mi dovolte, abych - a pan kolega Kettner má právo ten pozměňovací návrh podat - jenom doplnil to, co tady, jak vás tady mystifikoval ohledně ONIV a toho ředitelského šuplíčku. Tak vězte, že neplatí, možná jste se jenom přeřekl, prostřednictvím paní předsedající, pane kolego, že se platí prvních 14 dní dovolené, tak jste chtěl asi říct, prvních 14 dní nemoci. A jestliže máte opravdu takovýhle šuplíček ONIV, takovýhle šuplíček platy, tak ve chvíli, kdy si je prvních 14 dní promarodíte z toho malého, tak vám tenhleten neubývá. A potom je legitimní, že si z něj ty promaroděné peníze doplníte, to je prostě úplně normální postup. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Igor Hendrych. Připraví se - pardon, ano, prosím, pane poslanče. A nyní vystoupí pan poslanec Kettner s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Já děkuji za upozornění. Ano, skutečně se jednalo o přeřek, nemluvil jsem o dovolené, mluvil jsem o nemocenské. Naprosto souhlasím i s tím, že to přesouvání je naprosto legitimní. Já jsem mluvil v tom smyslu, že i ta druhá hromádka není nekonečná, máme tam nějakou finální maximální hodnotu. A jak jsem říkal, v současné době tuto hromádku i doplňují zřizovatelé. Já například musím pochválit i našeho zřizovatele v Teplicích, který skutečně nemá problémy s tím do toho školství, a je to kolega z ODS, který skutečně ty finance tam do toho školství dává. Ale já říkám, dostaneme se do situace, kdy v této hromádce už ty finance nebudou. A i ten zřizovatel, který skutečně je uvědomělý a chce, už jaksi nebude mít z čeho brát. Na tom jsem to stavěl. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. A nyní do obecné rozpravy je přihlášen pan poslanec Igor Hendrych, připraví se pan poslanec Juchelka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji, paní předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, vážení členové vlády, já nejprve přečtu formality a potom se pustím do jejich odůvodnění. Takže já navrhuji ve svém pozměňovacím návrhu číslo 1317, který jsem podal společně s kolegou poslancem Alešem Juchelkou ke sněmovnímu tisku číslo 284 - a nyní ty formality. V kapitole číslo 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí se zvyšují výdaje souhrnného ukazatele výdaje celkem a specifického ukazatele dávky státní sociální podpory a pěstounské péče o částku půl miliardy korun. V kapitole 398 Všeobecná pokladní správa se snižují výdaje souhrnného ukazatele výdaje celkem a specifického ukazatele vládní rozpočtová rezerva o částku půl miliardy korun přesně. Současně dochází k úpravě odpovídajících částí návrhu zákona včetně příloh.

A nyní jakési odůvodnění. No, trošku jste mě, pane nepřítomný ministře práce a sociálních věcí, překvapil v dnešních dopoledních hodinách, protože nevím, jestli to zaregistrovali úplně všichni kolegové, ale vy jste podal svůj vlastní pozměňovací návrh, poslanecký návrh, kde v podstatě navrhujete zvýšit rozpočet o 7 miliard korun v kapitole, které se týkají sociálních záležitosti. A mimo jiné v podstatě navrhujete totéž, co se týká příspěvku na bydlení, to, co navrhuji já, a to, co jsem vložil do systému včera ve 22 hodin. Vy jste to poslal do systému dneska, tuším, v 9.31. Byl jste velkorysejší, pane ministře, protože jste navrhl o zhruba 35 milionů více než já, ale v podstatě jsme se shodli. Já jsem navrhoval půl miliardy a vy půl miliardy a 35 milionů. Je fajn, že jsme se shodli. Shodli jsme se dokonce i na těch důvodech. Já píšu totéž co vy ve svém pozměňovacím návrhu, já píšu to, že skutečně se zvedly normativní náklady a že se v podstatě zvyšuje okruh příjemců a že ta částka, původně navržená částka, kterou jste poslali poslancům někdy v druhé polovině srpna, je skutečně poddimenzovaná. Já jsem rád, že jste na to přišel, akorát mě překvapuje to, že jste to nevěděli už v srpnu. V době, kdy jste to posílali poslancům, tak jste to nevěděli? To na ministerstvu neumějí počítat?

Totiž nejde jenom o tuhle věc, o tenhle můj pozměňovák, tam jsou další návrhy, které celkově čítají 7 miliard korun. To jste nevěděli? Na rozpočtovém výboru, tedy aspoň podle informací, které mám, se to rovněž neprobíralo a ani na rozpočtovém výboru tenhle návrh v podstatě nebyl formulován a nebyl navržen poslaneckým návrhem ministra. Teď, dneska 29. září, v podstatě tohle upravujete o tak vysokou částku. Kdyby se jednalo o částku půl miliardy nebo já nevím, ano... ale 7 miliard? To je opravdu, to je opravdu podle mě velmi nekoncepční a nesystémové.

Nicméně vracím se zpátky k tomu, co jsem říkal úplně na začátku, že jsem rád, že jsme se shodli, jsem rád, že počítáme úplně stejně, nebo přibližně stejně, že ta půlmiliarda navíc je tam potřebná, protože nevíme, kolik těch lidí do konce roku se ještě přihlásí. A pokud vy jste tenhle nástroj sociální politiky pojali jako ten nástroj jeden z nejlepších v rámci Deštníku proti drahotě, o kterém stále mluvíte, tak je samozřejmě logické, propagujete ho všude možně a tak dál, tak je logické, že předpokládám, že ho bude čerpat stále více a více lidí.

Přestože se vám to tedy nedaří a přestože ten odhad, který je z ministerstva, který jsem z nich horko těžko loudil, tedy osobně, když jsem sám připravoval svůj vlastní pozměňovací návrh, tak předpokládá, že stejně bude tu dávku čerpat pouze 30 % oprávněné populace. A já jsem tady 11. 1. letošní roku poprvé vystoupil za tímhle pultíkem a hovořil jsem o tom, že v loňském roce to pobíralo 20 až 25 % oprávněné populace a že tenhle nástroj vůbec není vhodný k tomu, aby řešil, řekněme, zvýšené náklady na bydlení u nízkopříjmových rodin v České republice, že jsou s tím mezinárodní zkušenosti, že o tom píše zahraniční literatura. První zmínka v zahraniční literatuře je v třicátých letech dvacátého století, o tom, že se dávky státní podpory nebo různé sociální dávky nečerpají. A dokonce v roce 2001 publikoval kolega od pana premiéra, kterého si po odborné stránce jinak velmi vážím, profesor Petr Mareš z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, publikoval výzkumnou zprávu, kdy v roce 1996 mimo jiné, já vám tady nebudu vykládat všechna data, která jsem zjistil k tomu nebo která mám k dispozici, konkrétně tuhle dávku pobíralo pouze 39 % oprávněných. A dneska jsme v situaci, kdy ji bere podstatně ještě méně a podstatně méně jich bude do konce roku brát. Přestože bych si strašně přál, aby tenhle program sociální politiky fungoval, nebo tenhle nástroj, tak tak bohužel nefunguje. My jsme navrhovali jiná řešení, která vy jste nepřijali, nebo nevzali na vědomí, respektive nepovažovali jste je za vhodná. Takže tolik k tomu.

Následně se v podrobné rozpravě k tomuto pozměňovacímu návrhu formálně ještě samozřejmě přihlásím. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní vystoupí v obecné rozpravě pan poslanec Aleš Juchelka. Připraví se pan poslanec Ondřej Babka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Já moc děkuji, paní místopředsedkyně. Já to jenom doplním, svého předřečníka, poněvadž pan ministr Jurečka chce zvýšit ten letošní rozpočtový schodek o dalších tedy 7 miliard na 337 miliard korun, a prozatím máme tu zprávu, že to má jít na sociální dávky a na podpory v nezaměstnanosti, tím pádem pravděpodobně tato vláda předpokládá, že budou vyšší náklady na podpory v nezaměstnanosti, že právě asi z důvodu toho, že ta podpora pro podnikatele není v takové výši, jak by si oni představovali, a opravdu některé podniky už skutečně začínají být na hraně, některé možná začnou opouštět Českou republiku, a tím pádem propouštět, že možná pravděpodobně Ministerstvo práce a sociálních věcí už počítá i tady s tímto, taky se nám tam objevila částka jedné miliardy korun při úplně té stejné hladině nezaměstnanosti 3,3, 3,4, 3,2 %, o jednu miliardu právě v rámci tady této novely. To je jenom takové krátké jakoby doplnění, myslím, že se o tom budeme více i bavit na výboru pro sociální politiku, možná ještě více u toho třetího čtení.

Můj pozměňovací návrh, který je ke sněmovnímu tisku číslo 284, sněmovní dokument 1331, se zabývá tím, co tady říkáme z různých stran, a to je nedofinancování sociálních služeb. Asociace krajů a Asociace poskytovatelů sociálních služeb žádala tuto vládu, aby dofinancovala sociální služby ve výši 4,5 miliardy korun. Vláda dala tu mez na 3,2 miliardy korun. My se domníváme, že to je málo, že poskytovatelé sociálních služeb budou muset doplácet ty peníze za dražší energie, a tak dále, sociálním službám ze svého, tím pádem jim vypadnou z rozpočtu některé například investice u hejtmanů, u municipalit ani nemluvě. Proto můj pozměňovací návrh navyšuje dofinancování sociálních služeb o 1,3 miliardy právě na tu hladinu 4,5 miliardy korun. Děkuji moc za pozornost, pak se k tomu přihlásím, k tomu sněmovnímu tisku (dokumentu) v podrobné rozpravě.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. A nyní poprosím pana poslance Babku... Pardon, omlouvám se, pane poslanče, máme zde faktickou poznámku pana ministra. Prosím, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Já jsem se chtěl zeptat pana poslance Juchelky vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně, jestli zjišťoval, jak se mění poměr financování sociálních služeb. Já znám ten materiál, věnoval jsem tomu poměrně hodně času, analýze těch požadavků zejména krajů, ale já myslím, že je velmi důležité v té debatě o rozpočtu na sociální služby se podívat v čase nejenom na absolutní částky, ale na poměr, kterým se na tom podílí státní rozpočet, krajské, případně městské či obecní. Já myslím, že to je velmi důležité, protože si myslím, že není možné, aby ten poměr se dlouhodobě vychyloval v neprospěch státního rozpočtu, respektive že podíl financování ze státu je vyšší, než býval, protože kondice státního rozpočtu je bohužel horší než kondice krajských a městských rozpočtů. To není kritika městských a krajských rozpočtů, naopak pochvala, aby to bylo zcela jasné. A myslím, že kromě toho, že posuzujeme sociální služby v celém kontextu, jak tu síť A, tak tu síť B, určitě pan poslanec ví, o čem mluví, tak máme sledovat i ten poměr, protože ten je důležitý stejně k té debatě jako rozpočet pro sociální služby, ať už v roce 2022, nebo za pár týdnů v rozpočtu pro rok 2023. Protože bez toho je ta debata, řekl bych, ochuzená o jeden nebo dva možné zdroje financování.

Stejně tak když se podíváme na nové zdroje financování, které byly některé udělané exekutivní cestou, některé legislativní, tak ty se plně nepromítají v rozpočtech sociálních služeb jako celku. Teď neříkám u jednotlivých zařízení sociálních služeb. A to podle mě všechno musíme posuzovat, než budeme vždycky jenom říkat, ať to dorovná stát. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. S faktickou poznámkou chce reagovat pan poslanec Juchelka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Také děkuji. To samozřejmě ano, my tady každý rok vlastně prožíváme v rámci jakéhokoliv rozpočtu i tady tohoto novelizovaného, pravděpodobně i na ten rok 2023, to martyrium, kdy neustále říkáme, že musíme dofinancovávat někdy v polovině roku ty sociální služby, které mají náklady o něco vyšší, než státní rozpočet unese. Já tomu rozumím. Některé kraje třeba říkají, že samozřejmě to bude úplně v pořádku, že naopak některé jejich sociální služby jsou v přebytku. Já co jsem jako slyšel, tak naopak se domnívám, že právě to zvyšování cen energií a opravdu to dofinancování těch 3,2 miliardy přišlo deset minut po dvanácté hodině, protože už byly připraveny některé sociální služby se svými výpověďmi, už byly některé sociální služby připraveny na to, aby zeštíhlily svůj aparát, své náklady a tak dále.

Tak si pojďme říct tedy, jakým způsobem do budoucna, a já se tomu nebráním, naopak, pojďme diskutovat o tom, abychom nemuseli toto martyrium každoročně tady u mikrofonu diskutovat, pojďme udělat nějaký jako třeba možná víceletý plán. Já se tomu nebráním. Naopak ten covid tady tyto všechny diskuse nějakým způsobem přibrzdil. Nicméně my se bavíme v tuto chvíli o aktuální situaci v roce 2022. Ta není nějakým způsobem růžová. A rozumím tomu, že šetřit se musí na všechny strany. Nicméně už teď v tuto chvíli víme, že některé sociální služby jsou natolik například z hlediska mezd a platů podhodnoceny, že někteří lidé odtamtud odcházejí. Odcházejí taktéž do neziskového sektoru, který je ale placen více, tam se starají už o ty dobré, motivované klienty. A samozřejmě že domovy seniorů, terénní služby, pečovatelé a tak dále si opravdu myslím, že ztrácejí v tuto chvíli (upozornění na čas) a je potřeba to dofinancovat.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou pan ministr Stanjura, připraví se pan poslanec Navrátil. Prosím, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Ale o tom není spor. Právě proto v té novele jsou navrženy ty plus 3,2 miliardy. Řekněme si, že největší neznámou v letošním rozpočtu sociálních služeb byly takzvané individuální projekty. Tento problém by příští rok už neměl existovat. To byla největší neznámá. A samozřejmě my jsme ten návrh rozpočtu sem poslali 11. února 2022. Já jsem o tom mluvil ve své první dnešní reakci. V té době nikdo nepředpokládal, kam se dostanou ceny energií a kam se dostane inflace. To si myslím, že na tomhle se můžeme shodnout. A můžeme si otevřít lednové či únorové komentáře, odhady analytiků, články, které se té oblasti týkají. Proto jsme se rozhodli po debatách, které nebyly jednoduché, i po debatě s Asociací krajů, rozhodli jsme se pro částku 3,2 miliardy korun.

Ale já jsem nechtěl mluvit ani o té absolutní částce jako o tom poměru. Jestli si je pan poslanec jistý, že stejným poměrem plus 3,2 miliardy poměrně zvedají ty rozpočty a ty platby potřebným sociálním službám nejenom stát, ale například kraje. Možná je to v každém kraji jiné. Já to prostě nevím v této chvíli. Kdybych to věděl, tak to tady přečtu a porovnám. Já tu informace nemám. Ale pokud někdo navrhuje, ať stát dá víc, tak si myslím, že je korektní se ptát, jestli i ty kraje... Protože pak ten nárůst, kdyby to bylo ještě těch plus 1,3 miliardy, tak je to zhruba, dejme tomu, nahrubo 20 % nárůst příspěvku státu v letošním roce proti schválenému rozpočtu. Jestli stejně k tomu přistoupili mnozí zřizovatelé těch sociálních služeb, že z vlastních zdrojů, jako je tady ze zdrojů státu, zvyšují platby dvaceti procentům. Možná ano, možná ne. Ale bylo by dobré, než o tom budeme hlasovat, nepotřebujeme to vědět dneska, ale než o tom budeme hlasovat, bylo by dobré, a já poprosím i pana ministra Jurečku, aby z pozice své funkce nám dal k dispozici tuto statistiku. A podle mě je to jedno z vodítek, až budeme rozhodovat.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Čas, pane ministře. Děkuji. A nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Jiří Navrátil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Navrátil: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Připojím se k panu ministrovi a prostřednictvím vás k ctihodnému panu poslanci Juchelkovi, který se k sociálním službám v současné době jako stínový ministr dost vyjadřuje. Uvědomme si, že díky tomu, že vláda již dala čísla do krajů, jsme mohli na zářijových zastupitelstvech rozhodnout. Mnoho z nás je tady i zastupitelů krajů a ví, jak ten princip rozdělování financí z kapitoly 313 do krajů chodí. Za to jsme velmi rádi, protože díky tomu jsme mohli poskytovatelům říct, kolik peněz vlastně do konce roku dostanou. Pokud stejně tak dnes nebo kdykoliv zvedneme jakoukoliv částku v rámci kapitoly 313 do sociálních služeb, nebudeme o ní rozhodovat dříve než v prosincových zastupitelstvech a většina těch peněz se nám vrátí zpět, protože poskytovatelé sociálních služeb je nebudou moct použít. Ale co je důležité? Uvědomme si, že se konečně po mnoha a mnoha letech zvýšila úhradová vyhláška. Úhradová vyhláška, na kterou nikdo tady nechtěl sáhnout několik let. Díky tomu jsme do systému dostali další miliardu navíc a to jsou peníze, které krajům a poskytovatelům sociálních služeb taktéž pomohly.

A když se ptáme na ten poměr, například Moravskoslezský kraj získal ze státního rozpočtu necelé 2,7 miliardy, kraj se podílí asi 300 miliony korun a obce a města v našem kraji se podílejí necelou jednou miliardou. Ta jedna miliarda je vybrána jenom díky tomu, že krajské zastupitelstvo přistoupilo k tomu, že zazávazkovalo všechny veřejné zadavatele třiceti a dvaceti procenty povinně placení oprávněné ztráty. Kdyby toto udělaly všechny kraje, těch peněz v sociálních službách je daleko více. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za dodržení času. S faktickou poznámkou - už se nehlásíte, pane poslanče Juchelko? (Ne.) Dáme tedy příležitost panu poslanci Ondřeji Babkovi, který vystoupí v řádné obecné rozpravě. Prosím, máte slovo. A připraví se pan poslanec Oldřich Černý.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji vám, vážená paní předsedající, za slovo. Dovolte mi prosím zde k tomuto tisku vystoupit v zastoupení našeho stínového ministra pro sport, kolegy Jana Richtera, a říci pár vět k současné situaci ve sportu a odůvodnit náš pozměňovací návrh, který jsme nahráli do systému pod číslem 1288 jako pozměňovací návrh Jana Richtera a Andreje Babiše.

Bohužel jsme v situaci, kdy spousta sportovních klubů, tělovýchovných jednot, ale i některých sportovních svazů stojí před likvidací. A současná vláda tomuto bohužel nečinně přihlíží. Já jsem tady detailně již hovořil o situaci ve sportu v úterý, když jsme probírali novelizaci zákona o NSA, což je zatím jediná věc, která pětikoalici zajímá, tedy mocenské uspořádání v NSA. Náš pozměňovací návrh se týká programu Národní sportovní agentury, programu Provoz a údržba, který je podle průzkumů pro více než 80 % sportovních klubů existenčně důležitý. V průzkumu České unie sportu odpovědělo více než 500 sportovních klubů, které vlastní nebo provozují vnitřní sportoviště, a závěry jsou následující: přes 60 % klubů dostane zdražování výdajů za energie do existenčních problémů, pro více než 80 % klubů je existenčně důležité získání prostředků z dotačního programu titulů Národní sportovní agentury. Klubům v průměru stouply náklady na provoz oproti minulému roku o více než 130 %. Jsou kluby, které platí oproti minulému roku o několik milionů více.

Jsou to v zásadě jednoduché počty. Sportoviště loni žádala u Národní sportovní agentury v rámci programu Provoz a údržba o 1 miliardu korun na energie, kdy platí 50procentní spoluúčast, tedy náklady na tyto energie mohly být až na úrovni 2 miliard korun. Pokud průměrně letos kluby platí o 130 % více, a to podle toho průzkumu, tak budou mít letos na spotřebu za energie na úrovni rámcově až 4,5 miliardy korun. To těch 385 milionů, které vláda v této novelizaci přidává, na dotační program Provoz a údržba stačit nebude ani náhodou. Navíc v rámci programu Provoz a údržba jsou samozřejmě kromě energií i jiné náklady na provoz, ale to je jen minimální částka oproti těm penězům, které kluby na energie potřebují.

My proto předkládáme pozměňovací návrh, kdy v kapitole 362 - Národní sportovní agentura zvyšujeme výdaje souhrnného ukazatele, výdaje specifického ukazatele "dotace do oblasti sportu" a části "rozvoj a podpora sportu" o částku 2,5 miliardy korun. K tomu pozměňovacímu návrhu se přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s faktickou vystoupí pan poslanec Karel Haas. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Haas: Vážená paní předsedající, děkuji mnohokrát za slovo. Kolegové, já si myslím, že v úterý při projednávání novely pod sněmovním tiskem 270 ta debata probíhala velmi věcně. Teď jsem se tedy musel ozvat, protože slova pana předřečníka, ctěného pana kolegy Ondřeje Babky, prostřednictvím paní předsedající, o tom - a teď opravdu si to snad pamatuju ty dvě minuty - vláda nečinně přihlíží situaci ve sportu, neodpovídají realitě! Já už jsem tady v úterý uváděl zcela konkrétní kroky, které tato vláda na podporu sportu činí.

Zopakuji je ještě jednou. To, že sportovní organizace do 630 megawatthodin ročně spadnou do zastropování cen energií, je přínos těmto sportovním organizacím v řádu miliard korun napříč Českou republikou. První podstatná věc.

Druhá podstatná věc. Poslední jednání vlády v červenci a dnes projednávaná změna rozpočtu - přidání stamilionů korun, reálných stamilionů korun. Návrh vlády 500, po konsenzuálním projednání v rozpočtovém výboru 385, ale s tím... 440, omlouvám se, 60 milionů korun jde na sportovní aktivity dětí jenom pod jinou organizací pod MŠMT, to znamená, zase do sportu a do pohybových aktivit. Druhý krok.

Třetí konkrétní krok. Jednání na úrovni vlády a velmi těžká jednání mezi jednotlivými resorty o výši, o konečné výši návrhu státního rozpočtu na rok 2023 a posílení kapitoly sportu na základě těch těžkých jednání, ve kterých se jako koalice snažíme udržet rozpočtovou odpovědnost, tak navýšení kapitoly sportu v příštím roce o více než jednu miliardu. V původním návrhu 5,904, ve finálním návrhu 6,908 miliardy korun.

Takže prosím, abychom tady neuváděli, opravdu to říkám, takové objektivní realitě neodpovídající tvrzení, že tato vláda nečinně přihlíží situaci ve sportu. Uvedl jsem tři konkrétní věci (Předsedající: Čas, pane poslanče.), které takováto neobjektivní tvrzení vyvracejí. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za dodržení času. Nyní vystoupí v obecné rozpravě pan poslanec Oldřich Černý, připraví se pan poslanec Radek Koten. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Oldřich Černý: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte mi představit k novele státního rozpočtu, která se právě projednává, mé pozměňovací návrhy uvedené v systému jako sněmovní dokumenty 1349 a 1350. Krátce bych je odůvodnil. Podrobné zdůvodnění si můžete přečíst v důvodové zprávě u jednotlivých sněmovních dokumentů.

Takže tedy krátce. Navrhuji ponížit příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí o 300 milionů korun. Česká republika spolupracuje s téměř pěti stovkami mezinárodních organizací a přispívá na jejich provoz, nicméně ne vždy je tato spolupráce pro naši zemi přínosná. Nejvyšší kontrolní úřad v kontrolní akci 19/5 vyhodnotil, že nebyly naplněny předpoklady pro účelné poskytování prostředků mezinárodním organizacím. Tato opatření stanovená vládou České republiky, která mimo jiné sledovala dosažení úspor, nebyla řádně plněna. Takže částkou 100 milionů korun v prvním pozměňovacím návrhu navrhuji navýšit podporu včelařského sektoru, který je pro zemědělství naprosto klíčový. V druhém pozměňovacím návrhu navrhuji částkou 200 milionů korun navýšit podporu v oblasti chovu prasat. Jedná se totiž o finančně ztrátový chov a produkce vepřového za každý rok se snižuje, čímž se Česká republika stává více a více závislou na jiných zemích. Hnutí SPD chce ale podporovat především české výrobce. Děkuji za vaši podporu obou mých pozměňovacích návrhů.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Radek Koten, připraví se pan ministr Marian Jurečka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych představil svůj pozměňovací návrh k vládní novele zákona o státním rozpočtu na rok 2022. Jak jsme tady již viděli a zažili, tak bohužel migrační krize se vymyká zcela kontrole Ministerstva vnitra a dá se říci, že to znovuzavedení kontrol na hraničních přechodech bude určitě znamenat, že policisté budou značně přetížení. Ti, co zůstanou na obvodech, a ti policisté, kteří tedy budou dojíždět hlídkovat na státní hranici se Slovenskou republikou, tak budou potřebovat nějaké další technické vybavení, aby se jejich služba zefektivnila, a byla tedy přínosem v tom, že nelegální migraci se podaří nějakým způsobem zastavit.

V podstatě v tom návrhu navrhuji tedy převést v příloze číslo 3 - celkový přehled výdajů státního rozpočtu podle kapitol - v kapitole 314 Ministerstvu vnitra navýšit o 200 milionů korun, a to právě na technické prostředky pro Policii České republiky, která tedy bude vykonávat hlídkovou činnost, a tyto technické prostředky by jim měly usnadnit tuto službu a značně zefektivnit, protože nebudou muset prohlížet každé vozidlo, ale tyto technické prostředky jim zabezpečí, že v podstatě mohou tuto činnost jaksi vykonávat on-line a ty skenery budou v podstatě skenovat vozidla, která budou projíždět těmi hraničními přechody. Takže z tohoto důvodu žádám o podporu tohoto návrhu, protože půjde skutečně o zefektivnění práce Policie České republiky. Ještě se k tomuto pozměňovacímu návrhu přihlásím - je veden pod číslem sněmovního dokumentu 1337 - v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní je přihlášen pan ministr Marian Jurečka. Připraví se pan poslanec Josef Kott. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Dobré odpoledne, vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové. Já jsem si dovolil předložit pozměňující návrh tady k tomuto sněmovnímu tisku číslo 284, ke kterému se přihlásím potom v podrobné rozpravě, ale dovolím si alespoň stručně ho okomentovat v této obecné rozpravě.

To znamená, smyslem tohoto pozměňovacího návrhu je zvýšit výdaje státního rozpočtu, tedy i schodek státního rozpočtu, o 7 miliard korun, a to přímo v kapitole 396 - Státní dluh, tedy zvýšit závazný ukazatel změna stavu státního dluhu o 7 miliard korun. Následně v kapitole 313 - Ministerstvo práce a sociálních věcí potom upravit výdaje celkem o zvýšení 7 miliard korun, v tom dávky nemocenského pojištění o 2,3 miliardy korun, dávky pomoci v hmotné nouzi o 1,465 miliardy, příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách o 900 milionů, podpory v nezaměstnanosti o 900 milionů, dávky státní sociální podpory a pěstounské péče o 535 milionů korun, dávky důchodového pojištění o 500 milionů korun a dávky osobám se zdravotním postižením o 400 milionů korun. Současně dochází také k úpravě odpovídajících částí návrhu zákona včetně příloh. Dále v souvislosti se zajištěním výdajů na platbu vakcín se navrhuje v kapitole 335 - Ministerstvo zdravotnictví snížení výdajů kapitoly o 1 973 955 782 korun, což se promítne v závazných ukazatelích výdaje celkem a zdravotnické programy, a v kapitole 398 - Všeobecná pokladní správa navýšit výdaje kapitoly o 1 973 955 782 korun, což se promítne v závazných ukazatelích výdaje celkem a vládní rozpočtová rezerva.

Smyslem tohoto návrhu je tedy především doplnit finanční prostředky po zbytek tohoto roku, abychom v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí měli zajištěné financování mandatorních výdajů, které jsem tady zmiňoval v těch kapitolách, s ohledem na vývoj potřebnosti financování, především právě nejenom nemocenského pojištění, ale zvýšených nároků na státní sociální podporu. Tolik stručné zdůvodnění tohoto pozměňovacího návrhu, ke kterému se potom přihlásím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji pěkné odpoledne. Pokračujeme v projednávání novely státního rozpočtu na rok 2022, sněmovní tisk 284. Budeme pokračovat v obecné rozpravě. Požádám dalšího přihlášeného a to je pan poslanec Josef Kott a připraví se paní poslankyně Klára Dostálová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Milé kolegyně, vážení kolegové, pane ministře, já bych si dovolil okomentovat dva pozměňovací návrhy. Ten první je poslance Kotta, Pražáka a Turečka, sněmovní dokument 1283. Jedná se o Ministerstvo zemědělství. V kapitole 329 se zvyšují výdaje souhrnného ukazatele výdaje celkem a specifického ukazatele další výdaje na státní politiku resortu, inspekční, kontrolní a výzkumnou činnost o částku 10 milionů korun a o stejnou částku se v kapitole 398 - Všeobecná pokladní správa tyto ukazatele snižují.

Krátké odůvodnění. V návrhu státního rozpočtu na rok 2022 došlo k omezení výdajů kapitoly Ministerstva zemědělství na podporu odborných periodik pro spolky včelařů, rybářů a myslivců. A jenom ve stručnosti chci říct, že podpora těchto odborných periodik je pro členy těchto spolků dle mého názoru zásadní a je to jediná možná forma odborné informovanosti členů těchto spolků. Jelikož se jedná o periodika s úzkoprofilovým zaměřením, je problematické udržet vysokou kvalitu jejich činnosti čistě na komerční bázi a podpora státu je v tomto směru nezbytná a nezastupitelná. Navrhuje se, aby došlo k navýšení ukazatele další výdaje na státní politiku resortu, inspekční, kontrolní a výzkumnou činnost o částku 10 milionů a z tohoto by to mělo být rozděleno tak, že do periodik pro spolek včelařů 7 milionů, rybářům 1 milion a myslivcům 2 miliony. Jenom chci okomentovat to, co nás k tomuto pozměňovacímu návrhu vedlo. Je to ta skutečnost, že jednotlivým spolkům nebylo dopředu ani naznačeno, že dojde k takovýmto škrtům, a nebyly schopny si v rámci již nasmlouvaných periodik zabezpečit to, že buď sníží frekvenci vydávání těchto časopisů, nebo že si to musí řešit jiným způsobem. Takže to je tento pozměňovací návrh.

A druhý pozměňovací návrh je kolegy pana poslance Turečka a paní poslankyně Aleny Schillerové. Jedná se o kapitolu 329 - Ministerstvo zemědělství, kde se výdaje souhrnného ukazatele zvyšují o 1 miliardu korun a v kapitole 398 - Všeobecná státní správa se tyto výdaje zase snižují. Tady se jedná o podporu Programu na rozvoj vodního hospodářství v České republice. A i když nyní to tak nevypadá, myslím si, že rozvoj vodního hospodářství je naprostou prioritou pro Českou republiku. V letech 2015 až 2019, kdy postihla naše území suchá perioda, se stala podpora pro programy na rozvoj hospodářské infrastruktury jednoznačnou prioritou a tomu odpovídaly i schválené státní rozpočty v kapitole Ministerstva zemědělství. Proč se jedná zrovna o částku jedné miliardy? Jedná se o výkupy pozemků a podporu projektové přípravy strategických vodních nádrží Vlachovice, Šanov a další, kde už jsou v tuto chvíli schválena vládou opatření ve výši 300 milionů korun. A dále se jedná o podporu vodárenské infrastruktury ve městech a obcích zasažených suchem. I zde už je vyspecifikovaná částka ve výši 700 milionů korun. Chci jenom dodat, že dotační program je rovněž veden v rámci programového financování Ministerstva financí.

Děkuji za pozornost a k oběma pozměňovacím návrhům se přihlásím v podrobné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Jako další je přihlášená do obecné rozpravy paní poslankyně Klára Dostálová. (Poslankyně Schillerová: Už ne.) Už ne, přihlášku stahuje. Dobře. V tom případě jsme vyčerpali všechny řádně přihlášené do obecné rozpravy a ptám se, zda se ještě někdo hlásí předtím, než otevřu podrobnou rozpravu. Nikoho nevidím. Je-li tomu tak, končím obecnou rozpravu a ptám se pana ministra, zda si vezme závěrečné slovo. Prosím, pane ministře.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji. Já jsem při vystoupení jednotlivých poslanců studoval podané pozměňující návrhy, takže platí, co jsem říkal na začátku rozpravy, každý z nich budeme posuzovat individuálně. Některé podle mě se podpořit nedají z praktických důvodů, že ty peníze by tam zůstaly nevyčerpány, ale k tomu zpracujeme podrobná stanoviska v rámci třetího čtení.

A teď to berte jako konstatování, ne ani jako kritiku. Když jsme měli první čtení, tak velmi často z opozičních lavic byla kritika směřována k tomu, že ten schodek je příliš vysoký. Když si sumarizuji pozměňující návrhy, tak mám pocit, že v jednom se šetří 60 milionů z těch několika desítek, co podali, v některých se přesouvají peníze a mnohé zvyšují výdaje, to znamená, zvyšují deficit. Říkám, to není kritika, to je jenom konstatování. Tu 2,5 miliardy, tu 1 miliarda, tu 1,3 miliardy a podobně. Budeme o tom hlasovat při třetím čtení. Neříkám, že žádný z nich nemá šanci na přijetí. Jenom prosím, příště pokud budete kritizovat ten vysoký deficit a pak v pozměňovacích návrzích jde 98 % směrem ke zvýšení deficitu, tak si myslím, že ta kritika není úplně namístě. Teď nemluvím o těch přesunech, to je standardní debata v rámci každého rozpočtu, ty nezvyšují deficity. Je pravda, že je tam taková oblíbená položka Všeobecná pokladní správa nebo Vládní rozpočtová rezerva. Tomu rozumím, to není nic neobvyklého, to je naopak velmi obvyklé a standardní. Ale sami pak zvažte, jestli kritika výše a současně pozměňující návrhy, které zvyšují výdaje, jdou stejným směrem. Podle mě tyto dva názory nebo tyto dvě představy jdou každá jiným směrem. Děkuji.

To je jako úvodní slovo po obecné rozpravě vše. Děkuji, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Chci se zeptat paní zpravodajky, zda si chce vzít závěrečné slovo v této fázi? Není tomu tak. Děkuji. Já tedy zahajuji podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Jako první vystoupí paní poslankyně Pokorná Jermanová, připraví se pan poslanec Šimon Heller. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, pane předsedající. Já bych se chtěla touto cestou přihlásit k pozměňovacím návrhům sněmovní dokument číslo 1280, 1281 a poté ke sněmovnímu dokumentu 1315 a 1316. Odůvodnění je vloženo v systému a myslím si, že jsem ho tady zdůvodnila v obecné rozpravě dostatečně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. S faktickou poznámkou se hlásí paní zpravodajka? Je tomu tak? (Není.) Dobře, já faktickou poznámku odmažu. A nyní by měl vystoupit pan poslanec Šimon Heller a připraví se paní poslankyně Klára Dostálová. Prosím.

 

Poslanec Šimon Heller: Děkuji za slovo, pane předsedající. Rád bych se tímto přihlásil k pozměňujícímu návrhu číslo 1330. Jedná se o přesun 30 milionů z kapitoly rozpočet Kanceláře prezidenta republiky na program protidrogové politiky a podporu činnosti v oblasti mládeže. Odůvodnění zaznělo v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Paní poslankyně Klára Dostálová je omluvená. Jako další vystoupí pan poslanec Jiří Kobza a připraví se paní poslankyně Lucie Šafránková. Prosím.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, ještě jednou příjemné pozdní odpoledne. Chtěl bych se přihlásit k pozměňovacím návrhům číslo 1311 a 1312. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy paní poslankyně Lucie Šafránková. Připraví se pan poslanec Ivo Vondrák.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji a hlásím se tímto ke svému pozměňovacímu návrhu, který je veden pod číslem sněmovního dokumentu 1307.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Nyní tedy vystoupí pan poslanec Ivo Vondrák a připraví se paní poslankyně Iveta Štefanová. Pan poslanec Ivo Vondrák zde není přítomen. Prosím, pan poslanec Rais.

 

Poslanec Karel Rais: Dobrý den. Vzhledem k tomu, že tady není pan kolega a já jsem se podílel na těch pozměňovacích návrzích, tak bych si dovolil se přihlásit k uvedeným dvěma pozměňovacím návrhům. Akorát nevím ta čísla.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já bych potřeboval, aby zaznělo číslo těch pozměňovacích návrhů. (Ministr Stanjura vyhledává ve svých materiálech požadovaná čísla pozměňovacích návrhů.) Dobře, požádám vás tedy o jistou míru tolerance k tomuto postupu.

 

Poslanec Karel Rais: Jedná se tedy o pozměňovací návrh 1318, kde jsou uvedeny obě dvě varianty, alternativy. Děkuji. Čili 1318, pozměňovací návrh. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy s přednostním právem ještě pan ministr.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Já se tedy k ničemu nehlásím, ale pro pana poslance Raise, aby nedošlo k omylu. Ono v tom systému jsou celkem tři návrhy, ke kterým se... (Do sálu přichází poslanec Vondrák.) Pan poslanec Vondrák je už tady. Tak já jsem chtěl jenom, aby to nezapadlo z nějakých technických důvodů. Takže kromě toho 1318, ke kterému se teď přihlásil pan poslanec Rais, jsou v systému ještě pozměňující návrhy 1341 a 1342. Je potřeba se k nim přihlásit, aby se o nich mohlo hlasovat ve třetím čtení. Omlouvám se, že jsem vystoupil s přednostním právem, ale chtěl jsem na to upozornit, protože občas se stane, že se někdo nestačí přihlásit, a pak je škoda, když se o tom hlasovat nemůže.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: (Poslanec Vondrák se hlásí o slovo.) Já poprosím, přihlaste se řádně, pane poslanče, řádně se přihlaste do podrobné rozpravy, protože není možné, abych takhle na přeskáčku uděloval slovo. Když jste přihlášen do rozpravy, musíte být v sále.

Nyní tedy vystoupí paní poslankyně Iveta Štefanová a připraví se pan poslanec Jan Hrnčíř. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Já děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, tímto se hlásím k pozměňovacím návrhům, které jsou v systému načteny jako sněmovní dokumenty číslo 1334 a 1335. Návrhy jsem odůvodnila v obecné rozpravě, podrobné odůvodnění je součástí těchto dokumentů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí pan poslanec Jan Hrnčíř a připraví se paní poslankyně Marie Pošarová. Pan poslanec Jan Hrnčíř není přítomen. To znamená, já ho smažu. A nyní požádám paní poslankyni Marii Pošarovou, aby vystoupila se svými pozměňujícími návrhy, a připraví se pan poslanec Vladimír Zlínský. Prosím.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Dobrý den. Přihlašuji se ke sněmovnímu dokumentu 1313 a důvodová zpráva je v systému. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní vystoupí pan poslanec Vladimír Zlínský a připraví se pan poslanec Zdeněk Kettner. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, hlásím se k pozměňujícímu návrhu 1279. Odůvodnění jsem provedl v obecné rozpravě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy vystoupí pan poslanec Zdeněk Kettner a připraví se pan poslanec Igor Hendrych. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji, pane předsedající. Já bych se tímto chtěl přihlásit k pozměňovacím návrhům sněmovní dokument 1182, 1183. Vše jsem odevzdal písemně a myslím si, že ústně jsem naprosto vše zdůvodnil. Není potřeba to dále rozvádět. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Igor Hendrych a připraví se pan poslanec Aleš Juchelka. Prosím.

 

Poslanec Igor Hendrych: Tak, děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já se hlásím k pozměňovacímu návrhu číslo 1317 sněmovního tisku číslo 284 a odůvodnění jsem přednesl již v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy vystoupí pan poslanec Aleš Juchelka a připraví se pan poslanec Ivan Adamec. Prosím.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc. Já bych se rád přihlásil ke sněmovnímu tisku (dokumentu) 1331. Děkuji moc.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy pan poslanec Ivan Adamec a připraví se pan poslanec Ondřej Babka. Prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Páni ministři, kolegyně, kolegové, já bych se rád přihlásil k sněmovnímu dokumentu, respektive pozměňujícímu návrhu, který je obsažen ve sněmovním dokumentu 1354. Je to pozměňující návrh, který jsem podával já a pan kolega Tomáš Müller. Týká se kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu, odůvodnění je součástí sněmovního dokumentu číslo 1354. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy pan poslanec Ondřej Babka a připraví se pan poslanec Oldřich Černý. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo. Já se pouze přihlásím k pozměňovacímu návrhu číslo 1288, který jsem podrobně odůvodnil v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Oldřich Černý a připraví se pan poslanec Radek Koten. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Oldřich Černý: Děkuji za slovo, pane předsedající. Přihlašuji se tímto k mým pozměňovacím návrhům uvedeným v systému jako sněmovní dokumenty 1349 a 1350. Odůvodnění zaznělo v obecné rozpravě a je součástí těchto dokumentů.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní vystoupí pan poslanec Radek Koten a připraví se pan ministr Marian Jurečka. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, pane předsedající. Já se tímto hlásím k mému pozměňovacímu návrhu, který je veden jako sněmovní dokument 1337 k tisku 284, který jsem odůvodnil v obecné rozpravě, takže tímto se k němu hlásím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám také děkuji. Nyní vystoupí pan ministr Marian Jurečka a připraví se pan poslanec Josef Kott. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já už jsem se tady v obecné rozpravě vyjadřoval k tomu pozměňujícímu návrhu. Dal jsem tady jasné odůvodnění, proč jej tady předkládám, a tedy nyní se hlásím k tomuto pozměňujícímu návrhu, který je nahrán v systému pod číslem 1340, jako předkladatel. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Josef Kott a připraví se pan poslanec Hubert Lang. Prosím.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych se tímto chtěl přihlásit ke sněmovnímu dokumentu 1282 a 1283. Oba pozměňovací návrhy jsem podrobně odůvodnil v obecné rozpravě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Hubert Lang a připraví se pan poslanec Richard Brabec. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji za slovo. V zastoupení paní Jany Mračkové Vildumetzové bych se chtěl přihlásit k návrhu sněmovního dokumentu 1275 a sněmovního dokumentu 1276. Oba byly v obecné rozpravě podrobně načteny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy pan poslanec Richard Brabec, připraví se pan poslanec Karel Sládeček. Prosím.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo. Já bych se tímto chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je v systému nahrán pod číslem 1336, a je to pozměňovací návrh pana kolegy Karla Havlíčka. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní vystoupí pan poslanec Karel Sládeček a připraví se pan poslanec Ivo Vondrák. Prosím.

 

Poslanec Karel Sládeček: Děkuji. Milé dámy, pánové, hlásím se k pozměňovacímu návrhu kolegy Hrnčíře, který je veden pod číslem 1278, a k pozměňovacímu návrhu číslo 1286. Odůvodnění je uvedeno v systému.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Ivo Vondrák a po něm je přihlášen pan poslanec Aleš Juchelka. Prosím.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Dobré odpoledne. Děkuji, pane předsedo. Takže já se hlásím k pozměňovacím návrhům 1318 a 1342, jejichž zdůvodnění zaznělo v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy pan poslanec Aleš Juchelka a po něm paní zpravodajka.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Já bych se chtěl ještě přihlásit za kolegyni Dostálovou k pozměňovacím návrhům 1280 a 1281. Děkuji moc.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. A nyní ještě paní zpravodajka s přednostním právem. Prosím.

 

Poslankyně Hana Naiclerová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, v rámci usnesení schváleného na rozpočtovém výboru došlo k legislativně technické chybě a je třeba ji napravit. Proto mi dovolte načíst legislativně technickou úpravu. Návrh změn zní: V novelizačním bodě číslo 4 se slova "a ve specifickém" nahrazují slovy "ve specifickém", číslo "4 875 733 388" se nahrazuje číslem "4 875 733 338". A slova "v průřezovém ukazateli" se nahrazují "a v části v tom: rozvoj a podpora sportu". To je vše k legislativně technickým úpravám.

A ještě bych ráda požádala Poslaneckou sněmovnu o zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na 7 dní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Váš návrh ohledně lhůty jsem si poznamenal. Nikdo další se do podrobné rozpravy nehlásí, tak se ještě zeptám, zda někdo z místa se nechcete přihlásit? Nikoho nevidím a v tom případě končím podrobnou rozpravu. Táži se pana ministra, zda chce závěrečné slovo. Pane ministře? Ne. Paní zpravodajka, nechcete závěrečné slovo? Není tomu tak.

Já zavolám kolegyně a kolegy z předsálí, protože v průběhu podrobné rozpravy padl návrh na zkrácení lhůty pro třetí čtení na 7 dnů. Eviduji žádost o odhlášení. Já vás tedy nejprve všechny odhlásím, požádám vás, abyste se přihlásili svými kartami.

Přečtu ještě jednu omluvu, která dorazila, a to je, že dnes od 16 hodin z rodinných důvodů se omlouvá paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová.

 

Počet poslankyň a poslanců se ustálil, a já tedy dám hlasovat. Budeme hlasovat o tom, že zkrátíme lhůtu pro třetí čtení na 7 dnů.

Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 3, přihlášeno je 125 poslankyň a poslanců, pro návrh 124, proti žádný. Já konstatuji, že s tímto návrhem jsme vyslovili souhlas a zkrátili jsme lhůtu pro třetí čtení na 7 dnů.

 

Žádný jiný další návrh nepadl a já tím končím druhé čtení tohoto návrhu a otevírám další bod dnešního jednání. Tím je

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.




Přihlásit/registrovat se do ISP