Čtvrtek 13. října 2022, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Věra Kovářová)

158.
Ústní interpelace

které jsou určené předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády.

Dnes bylo za účasti ověřovatele vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Petra Fialu či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16 hodin, na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic. Upozorňuji všechny poslance a interpelované členy vlády, že pokud budou vyčerpány interpelace na předsedu vlády Petra Fialu, bude ihned zahájen blok interpelací na ostatní členy vlády.

A ještě, než dám slovo paní poslankyni Lesenské, přečtu omluvy. Omlouvá se Eva Decroix po celý jednací den z pracovních důvodů, Lenka Dražilová od 14.30 do devíti - pracovní důvody, Mračková Vildumetzová Jana od 14.30 do 21. hodiny z rodinných důvodů, Michaela Opltová po celý jednací den z pracovních důvodů. Z ministrů se omlouvají Vladimír Baláž od 13 do 16 z pracovních důvodů, Bartoš Ivan od 16 do 18 z pracovních důvodů, Lipavský Jan po celý jednací den z pracovních důvodů a Jozef Síkela od 17 hodin do devíti z pracovních důvodů.

A nyní dávám slovo paní poslankyni Vladimíře Lesenské, která byla vylosována na prvním místě, aby přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Petra Fialu, a připraví se paní poslankyně Marie Pošarová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji, paní předsedající, za slovo. Vážený pane premiére, kolegyně, kolegové, můj dotaz je nazvaný - nebo moje interpelace - Vysokorychlostní sítě. Směřuji ho, pane premiére, na vás, protože si nejsem zcela jistá, do gesce kterého ministerstva budování těchto sítí vůbec patří. Navíc pan ministr Síkela, pokud vím, byl z dnešního dne omluvený.

Předpokládám, že pro přenos signálu pro vysokorychlostní sítě bude nutné vybudovat trošku hustší síť vysílačů, než která funguje v dnešní době. Můj první nebo moje první část dotazů zní, zda vůbec někde existuje porovnání nebo výsledky měření elektromagnetického záření stávajících sítí právě v porovnání s těmi vysokorychlostními.

Nicméně druhá část mého dotazu směřuje k zabezpečení nejenom vysílačů, ale celých sítí jako takových. V době digitalizace a elektronizace státní správy a vůbec všech institucí se stáváme celá společnost na nich závislou. Jak jsou připravena opatření na jejich ochranu a jak případně budou nebo jak by měly vůbec fungovat úřady bez dlouhodobého připojení k internetu? A tím mám na mysli výpadky jeden, dva, ale i více dnů. Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji a nyní má slovo pan předseda vlády Petr Fiala. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Dobrý den. Vážená paní poslankyně, děkuji za to, že tady zmiňujete toto téma, protože je téma vysokorychlostních sítí určitě důležité. Já bych dokonce řekl, že to je jeden z nejdůležitějších kroků pro modernizaci naší ekonomiky.

Podpora budování a rozvoje vysokorychlostních sítí probíhá na několika úrovních a je samozřejmě jasné, že v liberalizovaném českém, respektive evropském trhu sítí elektronických komunikací budují ty sítě především podnikatelé, ale v případě tam, kde jsou rozsáhlé investiční náklady, tak tam se jeví i podpora ze strany státu jako nezbytná. Ale to, co opravdu potřebují podnikatelé pro budování vysokorychlostních sítí, jsou legislativní a nelegislativní opatření.

Tady vycházíme z nějakých dokumentů, které jsme v rámci České republiky už přijali. Je to strategie rozvoje sítí s velmi vysokou kapacitou a je to rovněž akční plán 2.0 k provedení nedotačních opatření na podporu plánování a výstavby síti elektronických komunikací. A je zde i materiál, který se týká rozvoje mobilních sítí, což s tím úzce souvisí nebo je naprosto propojeno, a to je implementace a rozvoj sítí 5G v České republice.

Na základě tohoto materiálu byla založena také aliance, které se pracovně říká 5G aliance, která je společnou platformou na podporu sítí a služeb páté generace. A právě proto, že ta otázka je komplexní a nemůže si s ní poradit jenom stát nebo jenom podnikatelé, tuto alianci tvoří zástupci jak soukromé, tak veřejné, tak akademické sféry, a to jsou důležité kroky k tomu, abychom se posunuli dál.

To, co může udělat stát a má udělat stát, se týká legislativních opatření. Tady se podařilo prosadit několik věcí, které usnadňují a urychlují výstavbu elektronických komunikací. Je to třeba zjednodušení pro přípojky do 100 metrů, usnadnění kolaudačního řízení pro stavby sítí elektronických komunikací nebo zavedení institutu takzvaného přípoloží, aby se ušetřily náklady na stavební práce. Současně se také legislativně upravila možnost podélného umístění vedení inženýrských sítí, včetně kabelovodu pozemních komunikací a snadnější překládka.

Pokud jde o dotační programy, dotační mechanismy, tady jsme vytvořili možnost využít operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a počítáme s podporou i v rámci budoucího operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost, tedy ve zkratce OPTAK. 

Rovněž předpokládáme využití evropských prostředků pro rozvoj sítí s velmi vysokou kapacitou. Tady máme na mysli především využití prostředků z Národního plánu obnovy. Jedná se o komponentu 1.3 Digitální velkokapacitní sítě a v rámci této části Národního plánu obnovy byly již některé výzvy vyhlášeny. V této komponentě se rovněž počítá s alokací pro zkvalitnění signálu v síti 5G na železničních koridorech.

Dále se předpokládá, to jste možná měla také na mysli, využití evropských prostředků pro dokrytí takzvaných bílých míst sítěmi 5Gm zejména na venkově, to je v obydlených lokalitách, ve kterých není žádný nebo dostatečný mobilní signál. Ani se tam nepředpokládá, že by v blízké budoucnosti na základě tržních podmínek některý operátor tady do těchto lokalit rozšířil svoji síť.

Jak vidíte, uvedené aktivity jsou ve vysokém stupni přípravy. Některé už se realizují, u některých je ještě potřeba, aby proběhla takzvaná notifikace veřejné podpory Evropské komise nebo veřejné konzultace, kde třeba dochází k vyhodnocení v případě pokrývání železničních koridorů nebo lokalit (Předsedající: Čas.) bez mobilního signálu. Takže jenom, abych to shrnul. Ta cílená veřejná podpora - poslední věta - směřuje pouze do míst, kde ty tržní mechanismy selhávají, a tak to má být.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedo vlády. A táži se paní poslankyně, chce-li položit panu předsedovi ještě doplňující otázku? Má zájem? Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji, mám. Já moc děkuji za slova pana premiéra, nicméně už kolegům, kteří tady vyzvídali, kam můj dotaz směřuje, bylo řečeno, že právě do oblasti zabezpečení těch sítí, což jste mi bohužel neodpověděl. Takže na koho nebo na které ministerstvo nebo na který úřad se můžeme obrátit s dotazem, jak ty sítě budou zabezpečeny, jak budou fungovat úřady, pokud dojde k výpadku elektrické energie, k výpadku sítí jako takovým, a nemluvím opravdu o dnech, mluvím dva, tři, týden. My jsme zažili u nás na úřadě práce výpadek připojení internetového v délce dvou dnů a mohli jsme úřad na tři dny zavřít. Klienty jsme neměli kam poslat, neměli jsme jak s nimi komunikovat. Takže spíš opravdu bych čekala vaši odpověď na téma zabezpečení takovýchto připojení.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan premiér má zájem o odpověď, ano. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji za doplňující otázku. Já jsem samozřejmě tu vaši otázku pochopil mimo jiné tak, že se ptáte, jak zaplníme ta bílá místa a tam, kde ten systém není, na což jsem se vám snažil odpovědět, a v těchto odpovědích bych mohl i pokračovat. Samozřejmě že součástí celé té problematiky je i zabezpečení, ale můžete potom i ten dotaz třeba upřesnit písemně - jestli máte třeba na mysli výpadky, které jsou způsobeny nějakými útoky, na to máme tady poměrně rozsáhlý systém zabezpečení v České republice, který, myslím si, funguje dobře, včetně toho, že jsou tu příslušné orgány, které se touto ochranou zabývají, nebo zda máte na mysli případné výpadky z důsledku nějakých technických poruch, což je případ, který tedy úplně obvyklý není, ale i na ten se samozřejmě při vytváření těch vysokorychlostních sítí myslí.

Jenom bych chtěl říct, že my chápeme kvalitní digitální infrastrukturu jako pevnou součást nejen digitální ekonomiky, ale i něco, co je naprosto nezbytné pro běžný chod našeho státu, a považujeme za samozřejmé, že nejde jenom o vybudování infrastruktury, ale jde o to, aby ta infrastruktura co nejlépe fungovala a aby byla dostatečným způsobem zabezpečená, aby nedocházelo k tomu, co vy ze své minulé zkušenosti jste zažila a před čím varujete. Nicméně vážným rizikem je také otázka některého typu útoku, kybernetických útoků, kterým bývají poměrně často vystaveny naše instituce. Z dosavadních zkušeností můžeme říct, že systém zabezpečení a ochrany je kvalitní. Dokážeme těm útokům čelit (Předsedající: Čas, pane premiére.) a postupně ho také zlepšujeme.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za dodržení času. S další interpelací vystoupí paní poslankyně Marie Pošarová, která byla vylosovaná na druhém místě, připraví se poslanec Radek Koten. Ano, omlouváme se, ale bohužel nám nefunguje dole časomíra, což je velká nevýhoda jak pro ty, kteří interpelují, tak pro pana premiéra. Prosím.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Dobrý den. Vážený pane premiére, chtěla bych se vás zeptat, vy jste vždycky se odvolával na evropské řešení a tvrdil, že Německo podporuje evropské řešení, my podporujeme evropské řešení, a ejhle, Německo se připravuje zadotovat, zastropovat cenu plynu i u průmyslových podniků. Na základě expertní komise by podniky měly do výše 70 % své spotřeby platit pouhých 0,07 euro za kilowatthodinu a cenový strop by se měl týkat všech i velkých podniků. Německo jde ještě dál, uvolní 200 miliard eur na ceny elektrické energie, což je proti všem pravidlům jednotného volného trhu, jestli tomu tak můžeme ještě nyní říkat. Dále plánují zastropovat cenu plynu ve výši ještě 100 miliard eur, zadotovat. Pokud to udělají, popřou funkčnost Evropy v energetické politice.

Jaký máte plán vy pro naše velké podniky? Jaké kroky podniknete, pokud toto Němci udělají? Protože v německé televizi o tom mluví tak, že to berou za hotovou věc. Já jsem k tomu dělala pozměňovací návrh, který měl zastropování cen řešit i u velkých podniků, bylo to ignorováno. Jaký máte tedy plán nyní? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní má slovo pan předseda vlády. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní poslankyně, ano, všichni jsme zaznamenali informaci z médií a z projevu německého kancléře Olafa Scholze, který oznámil vytvoření zvláštního hospodářského fondu v objemu 200 miliard eur na podporu kroků, které mají chránit obyvatele i podniky zasažené vysokými cenami energií. Jenom pro přesnost - tam nejsou jasné přesné parametry toho záměru, ale už teď je řečeno, že ta suma má být rozprostřena až do jara roku 2024 a má být financována půjčkami. Německý kancléř ten balíček nazval obranným deštníkem a v závislosti na tom oznámil, že v Německu již nebude potřeba nový poplatek na obstarání plynu, který měl platit od října.

I na tomto příkladu vidíte, že v každé zemi platí, že rozhodnutí, která se dělají v současnosti, nejsou vůbec jednoduchá a mění se v závislosti na situaci, která je na trhu s energiemi a na který má extrémní vliv ruská agrese na Ukrajinu a následné kroky, ruské kroky, na poli energetiky, takže i v Německu dochází prostě k proměnám těch opatření a těch postojů. Ale v žádném případě to neznamená, že Německo pomáhá víc než my, a pokud by to někdo chtěl tvrdit, tak si pojďme srovnat naši pomoc s tou německou, a mluvíme tady o zemi, která má více než osmkrát tolik obyvatel co Česká republika, hlavně patnáctkrát vyšší HDP. Takže srovnávat to sice není jednoduché, ale přesto můžeme.

Německo přijalo - to tady zmiňujete, stejně jako my - snížení daně na energie. Naše vláda v oblasti pohonných hmot snížením spotřební daně, v oblasti elektřiny odpuštění poplatku na obnovitelné zdroje energie, udělali jsme v České republice. Na rozdíl od Německa my jsme zregulovali maloobchodní ceny pro domácnosti, živnostníky, menší firmy a střední firmy zastropováním cen elektřiny na 6 korun s DPH a plynu na 3 koruny s DPH bez distribučních poplatků. Co se týká příspěvku v ohrožených skupinách v boji proti cenám energií, k tomu přistoupilo jak Německo, tak Česká republika a k tomu se přidávají i další evropské státy.

Pokud jde o podporu velkých podniků, kterou jste také specificky zmínila, stejně jako Německo i česká vláda přišla s celou řadou programů, výzev a podpor. Jedná se například - a konkrétních kroků - jedná se například o odpuštění poplatku za podporované zdroje energie, za každou spotřebovanou megawatthodinu nebudou muset podniky platit tento poplatek, což je 599 korun včetně DPH. Dočasný krizový rámec - další krok, naplno využíváme, slouží pro podniky zasažené současnou krizí nebo souvisejícími sankcemi a odvetnými protiopatřeními. Firmy, tedy velkoodběratelé elektřiny a plynu, budou moci od počátku listopadu zažádat o podporu v celkové výši až 30 miliard korun. Tento program pomáhá i s likviditou firem, která je v současné době stěžejní. A děláme další kroky. Já je tady nemám čas ani všechny vyjmenovat, ale připomenu některé, po kterých volali podnikatelé, po kterých volal Svaz průmyslu a dopravy, po kterých volala Hospodářská komora. Dočasný rámec a EGAP Plus, kompenzace nepřímých nákladů, Trend program Ministerstva průmyslu a obchodu na podporu podnikového výzkumu, úspory energie, dotace na úspory energie ve firmách, program Záruka 2015 až 2023, dotace na fotovoltaické elektrárny pro podnikatele, výzva na podporu modernizace, distribuce tepla v systémech dálkového vytápění z Národního programu obnovy a další a další věci.

To jsou kroky, které naše vláda udělala na podporu průmyslu, na podporu velkých podnikatelů vedle těch kroků, kterými jsme pomohli občanům, kterými jsme pomohli veřejnému sektoru a kterými jsme pomohli živnostníkům a drobným a menším a středním podnikatelům.

Pokud jde o to samotné německé opatření, protože ještě neznáme jeho parametry, ani nevíme, v jakém rozsahu bude moci vstoupit v platnost. I pro Německo platí stejná pravidla jako pro ostatní země Evropské unie.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane premiére. Táži se paní poslankyně, zda má zájem položit předsedovi vlády doplňující otázku? Má zájem. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Ještě bych se chtěla zeptat - vy jste říkal, že vlastně pro velké podniky také něco máte, ale pouze to je do spotřeby 4 200 megawatthodin roční spotřeby. Nad to pro podniky není vůbec nic. Necháte tedy velké podniky padnout? Nemůžeme srovnávat německou podporu a českou.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Pan premiér vám odpoví na vaši doplňující otázku. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: No, to nemůžeme srovnávat německou podporu a českou i z hlediska toho, jaké jsou rozdíly mezi oběma zeměmi, ale přesto můžeme srovnávat to, co Česká republika udělala pro občany, pro domácnosti, pro drobné a střední podnikatele, pro veřejný sektor, s tím, co pro ně dělá Německo. A to, že hledáme tady všichni nějaké řešení, jak pomoci velkým podnikům a průmyslu, to je pravda. Já jsem vám tady jmenoval konkrétní kroky, které udělala naše vláda a které je možné udělat, a samozřejmě hledáme další cesty. Ta nejspolehlivější, i když to tady mnozí v tomto sále na levé straně nechtějí slyšet, je evropské řešení, které prokazatelně vede ke snižování cen energií. Ty kroky, které jsme udělali, rady, které jsme jako předsednická země svolali, jejich výsledky, to prostě vede ke snižování cen energií a to se nedá popřít. Dokonce funguje i něco, co se nazývá slovní intervence, a ceny energií díky tomu klesají a v tom je potřeba pokračovat, protože to je nejspolehlivější, nejlevnější, nejpřímější, nejefektivnější cesta, jak snížit ceny energií a skutečně reálně pomoci velkým podnikům.

Ale příklad Německa a příklad tady těch 200 miliard eur nám jasně ukazuje, že volání po evropském řešení je správné, protože pokud přistoupíme na to, že budou spolu soutěžit národní rozpočty, že budeme soutěžit navzájem bez ohledu na otevřený prostor Evropské unie, když budeme soutěžit o to, kdo a jak více podpoří vlastní průmysl, tak co se stane vzhledem k síle České republiky? No, z takovéto soutěže nevyjdeme jako vítězi a nemůžeme z ní vyjít jako vítězi, takže toto nemůžeme připustit, musíme jít cestou evropského řešení pro velké firmy a využívat všechny možnosti, které máme, což česká vláda nepochybně dělá.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane premiére, za dodržení času. Ještě než dám slovo třetímu vylosovanému, panu poslanci Radku Kotenovi, přečtu omluvy. Omlouvá se Adámková Věra od 14.50 do 17.45 ze zdravotních důvodů, Helena Válková od 14.30 do 9 z pracovních důvodů a Válek Vlastimil od 16 do 9 hodin z pracovních důvodů.

Ještě poprosím o posečkání, pokoušíme se restartovat časomíru. Zdá se, že se to podařilo. Pane poslanče, máte slovo, připraví se pan poslanec Radek Vondráček. Děkuji.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, paní předsedající. Vážení kolegové, kolegyně, vážený pane premiére, já bych na vás měl takový hlavní dotaz a potom ještě několik menších dotazů.

Dá se říct, že včera jsme se shodli s jedním z členů ODS ohledně emisních povolenek, protože zrušení emisních povolenek a i v rámci toho summitu a našeho předsednictví v Evropské unii, tak si myslím, že bychom měli podpořit Polsko a odstoupit od emisních povolenek v EU, protože ty nám jednak zdražují elektřinu, a také bychom měli odstoupit od takzvaného Green Dealu, protože ten nám zdražuje také energie.

Co se týká zastropování energií, samozřejmě je to sice krok dobrým směrem, nicméně to zastropování je poměrně na vysoké úrovni a bude likvidovat jak naše podniky menší, větší, budou se výroby stěhovat mimo Českou republiku a bude to indukovat poměrně velkou nezaměstnanost. A já se divím, protože ODS jako pravicová strana vždycky byla proti přerozdělování finančních prostředků, které někdo získá v podnikání, a to přesně se nyní děje, to znamená, sektorová daň, daň podniků, které vydělávají na energetické krizi, a vy to chcete přerozdělovat. Já bych byl pro to, aby ty peníze zůstaly v těch spotřebitelů a aby se to vyřešilo hned na začátku systémově. Já si myslím, že jste tady po tom i v minulém volebním období volal, aby se veškeré věci řešily systémově, to znamená, v případě, že vyrobíme elektřinu lacino, tak vy jako majoritní vlastník, jako stát, můžete samozřejmě tu elektřinu prodávat napřímo, nikoliv přes další překupníky, kteří na tom vydělávají a potom konečným distributorům tu elektřinu prodávají.

A co se týká rozpočtu, kde potom budete brát peníze, pokud se tedy zavřou podniky? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za dodržení času. Odpoví vám nyní pan premiér. Prosím, máte slovo, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče, za vaši - já jsem chtěl říct otázku, ale musí říct za vaše otázky, a nevím úplně přesně, na kterou z nich mám odpovídat. V těch pěti minutách určitě nestihnu například vysvětlit, jaká je skutečná cena vyrobené energie v České republice, na čem to závisí, že to, co se objevuje v médiích, že to stojí 10 nebo 20 eur, že to prostě opravdu není reálné a neodpovídá to vůbec tomu, za kolik skutečně jednotliví producenti tu elektřinu vyrábějí. Mohl bych vám i vysvětlit, proč to tak není a proč to tak ani nemůže být, ale já se pokusím nejprve odpovědět na tu otázku, kterou jste začal, a to je otázka emisních povolenek.

Asi vás překvapím, já naprosto - i když pokud mě tady posloucháte opakovaně, tak vás nepřekvapím - nejsem spokojen s tím, jak funguje trh s emisními povolenkami nebo ten systém s emisními povolenkami. Jsem přesvědčen, že je to potřeba změnit, ale na rozdíl od předcházející vlády, která o tom mluvila a neudělala v tom nic, my v tom něco děláme. Musím také ale otevřeně říct, že vůle k tomu, aby se změnil systém emisních povolenek tak, že se zruší, ta vůle mezi většinou evropských států absolutně není a takovouto většinu nemáme a nezískáme ji. A hlavně, a to ještě větší problém, není vůbec vůle u poslanců Evropského parlamentu - asi víte, že Evropský parlament má ve svém výsledku zelenější politiku než Rada a řadu návrhů vychyluje ještě dál v tomto směru, takže se nedá jednoduše říct, že to jsou orgány Evropské unie, ale jsou to také členské státy a poslanci evropských zemí, které revizi povolenek brání, a to je potřeba mít na paměti. Je to jeden z nástrojů, jak dosáhnout klimatických cílů, jak se o tom mluví v Green Dealu, který Andrej Babiš odsouhlasil a zavázal Českou republiku být klimaticky neutrální v roce 2050 bez nějakých kompenzací, takže nám nezbývá než ve zmírňování těchto povinností začít něco dělat a naším cílem v první řadě je, abychom snížili ceny těchto povolenek, aby měly menší dopad na cenu elektřiny, tepla nebo pro výrobu průmyslových podniků. Musím říct, že jsme v tom vyjednávání docela úspěšní. Za za prvé jsme získali část povolenek zdarma pro naše teplárny. To jsme vyjednali, to je konkrétní výsledek této vlády. Znamená to, že občané budou platit za teplo méně, než by v jiném případě platili. Samozřejmě ten výsledek je vyjednaný v Radě, ale nevstoupil ještě v platnost. Závisí to na trialogu Rady, Komise a Evropského parlamentu, který právě probíhá. My se budeme snažit, aby skončil ještě v průběhu českého předsednictví. Může se stát, že se přesune do švédského předsednictví, ale ten základ jsme v Radě ministrů vyjednali.

V září jsme prosadili závěr - a bylo to na mimořádné radě pro energetiku, kterou jsme svolali jako předsednická země - že Komise má najít řešení pro lepší využití povolenek z rezervy tržní stability a jejich využití pro financování balíčku REPower EU, pomocí kterého budou financovány energetické projekty u nás, což je také důležité - další úspěch českého předsednictví. Minulý týden se usnesla i rada ECOFIN ministrů financí. Rozhodla o uvolnění 300 milionů povolenek v hodnotě 20 miliard eur.

Proč říkám, že jsou to úspěchy? Protože jsou to konkrétní kroky, které mění systém obchodování s povolenkami, a protože se nám poprvé podařilo vůbec dostat otázku povolenek na vážná jednání, jednání o nich i v Evropské radě. Osobně jsem toto téma otevřel na neformálním summitu v Praze. Ano, máme zde podporu a společně s námi to chce Polsko a některé další země. Bohužel, většina se tomu dost brání, přesto jsme dosáhli těch výsledků, které jsem vám řekl.

To, že do toho systému zasahujeme, má jeden zásadní a pozitivní efekt. Zatímco v březnu nebo červenci ceny povolenek atakovaly hranici 100 euro, nyní se pohybují v rozmezí mezi 60 a 70 eury. Budeme-li pokračovat v těch mechanismech, docílíme toho, že nebudou překvapivě růst ceny emisních povolenek.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane premiére. Pan poslanec má zájem položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, paní předsedající. Já jsem se chtěl ještě zeptat - samozřejmě vím, že to je rozsáhlá otázka, doufám, že mi tedy odpovíte v druhé části na ty ostatní otázky. Nicméně cena povolenek je tak vysoká z toho důvodu, že se obchodují na burze a že ti, kteří si ty povolenky mohou kupovat, samozřejmě to jsou všechno například důchodové fondy a podobně, nejsou to jenom tedy ti výrobci energií, takže to si myslím, že je obrovská chyba. Co se týká podpory Polska, já si myslím, že jsme je měli podpořit a z toho systému povolenek se skutečně mělo vystoupit.

Nicméně vy jste mi neodpověděl na celkem zásadní otázku, kde budete brát peníze do rozpočtu, pokud tady zavřou obrovští zaměstnavatelé, jako například Škoda Auto nebo podobně, z důvodu cen energií, a bude to indukovat obrovskou nezaměstnanost. Z čeho budete tedy potom platit podpory v nezaměstnanosti a další kompenzační balíčky? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za dodržení času. Pan premiér vám odpoví na doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já už jsem u té předcházející interpelace odpověděl na otázku, co děláme pro to, aby takovýto vývoj nenastal, abychom prostě nepřipustili krach nebo významné problémy velkých firem. Jsme si vědomi toho, že jsme průmyslová země, a podle toho také jednáme. V případě této vazby na emisní povolenky bych ještě připomenul, co jsem neříkal v té předcházející odpovědi, že na pomoc větším firmám s energeticky náročným provozem vláda také připravila kompenzace nepřímých nákladů na emisní povolenky. Tady je notifikována v tuto chvíli podpora 800 milionů korun, ona se může využít a využívá už v letošním roce. My jsme to notifikovali tak, že počítáme s tou podporou i pro příští rok.

Souhlasím s vámi, že systém povolenek neplní svůj účel, protože jejich smysl byl v penalizování ekologicky špatných činností v oblasti klimatu, ale ve chvíli, kdy čelíme tak vážné energetické krizi způsobené ruskou agresí na Ukrajině a ruským postupem vůči dodávání energií do Evropy, samozřejmě musíme využívat všechny dostupné zdroje energie na maximum a tady v tomto případě povolenky ty náklady prodražují občanům a firmám.

My na toto téma docela pravidelně vystupujeme spolu s polským premiérem Morawieckim a přidávají se k nám i někteří další kolegové. Ale znova opakuji, za úspěch považuji už to, že jsme vůbec téma povolenek dostali do debaty na jednotlivých radách, že jsme prosadili úpravy toho systému, například s automatickým uvolňováním povolenek v případě, že jejich cena prudce roste. To vede k tomu, že se dneska ta cena drží v těch číslech, které jsem tady jmenoval a prudce nekolísá. Myslím si, že to není malý úspěch.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane premiére. Nyní máme na pořadu čtvrtou interpelaci, kterou přednese pan poslanec Radek Vondráček, připraví se pan poslanec Radovan Vích. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. My jsme byli připraveni dopoledne diskutovat na téma cenzury a na téma činnosti oddělení strategické komunikace Úřadu vlády, nepodařilo se nám to. Já se tady pokusím zhutnit několik svých otázek do dvou minut.

V prvé řadě jsme se chtěli ptát, protože ta interpelace kolegy Nachera je vlastně už z března, už opravdu něco pamatuje, od té doby došlo k zásadnímu vývoji, už se nejedná jenom o nějaké cenzorské zásahy, ale vláda už začala připravovat svoje informační kampaně. Ta první informační kampaň nás stála 24 milionů korun. Shodou okolností byla zahájena týden před komunálními volbami, jaká to náhoda. Mě by zajímalo, jestli tedy jediným účelem a jediným výsledkem té kampaně bylo, že byly hájeny kroky této vlády před komunálními volbami, nebo jestli máme i nějaké výstupy a nějaký měřitelný účinek - jestli si třeba více lidí začalo chodit pro dávky, jak jste jim doporučovali, nebo jakým způsobem proběhla osvěta mezi obyvatelstvem. Hlavně by mě zajímalo, co nás to všechno stálo, protože těch 24 milionů - pokud vím, tu zakázku obdržela společnost, která tam měla nějaké problémy s osobami stíhanými pro daňové úniky. Nevím, jestli je to náhoda, prostě ODS má smůlu, protože když měla předtím předsednictví, tak tam bylo Promopro, teď máte zase problémy u této kampaně. Ale opravdu by mě zajímalo, kolik nás to stálo a jestli je nějaký měřitelný účinek, a jestli tedy budou další. Protože já jsem slyšel, že budou nějaké další kampaně.

Pak bych chtěl odpovědět na otázku, jestli tedy to oddělení strategické komunikace - protože v těch materiálech je napsáno, že se musí posílit stávající personální kapacity - tak by mě zajímalo, co tedy pan Klíma doopravdy dělá, kolik lidí to s ním dělá, kolik nás to stojí peněz a kolik peněz nás budou stát oddělení na jiných rezortech, protože už přichází další rezorty se svými vlastními týmy, jako je například KRIT na Ministerstvu vnitra, kterému bych se věnoval v doplňující otázce. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní se vám dostane odpovědi od pana premiéra na vaši interpelaci ve věci informační kampaně vlády před volbami. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, samozřejmě na vaši otázku vám rád odpovím. Jak ta kampaň vypadá, to všichni vidíte, nejenom vy, ale vidí to i občané, takže je jasné, že to není žádná kampaň na podporu vlády nebo kampaň před volbami, ale má úplně jiný smysl a ten vám tady objasním, včetně toho, proč byla spuštěna právě k tomu datu, tedy k 12. září. My jsme na konci srpna dokončili systém cílených opatření pomoci občanům, to bylo to dokončení Deštníku proti drahotě. Na pomoc jsme vyčlenili celkově 200 miliard korun. V souvislosti s tím, jak jsme schválili hlavní balík pomoci, byla spuštěna informační kampaň, kterou tady zmiňujete, a bylo to 12. září. Nešlo to udělat určitě dříve a nemělo by žádný smysl to dělat ani později, protože bylo potřeba informovat občany o tom, jaké pomoci se jim může dostat a kde se jim té pomoci může dostat.

Vzhledem k tomu, že těch nových forem pomoci nebo rozšířených forem pomoci je opravdu celá řada, takováto informační kampaň je zcela na místě. Nejsou to standardní nástroje, nežijeme v běžné situaci, nejsme v normální době, je potřeba dělat mimořádná opatření a je potřeba také o tom občany informovat. Kampaň je zcela apolitická a každý, kdo se na ni podívá, to přece vidí. Jde o informativní kampaň, která pomáhá lidem se orientovat v podpoře, kterou jim stát poskytuje.

Kampaň byla připravena oddělením strategické komunikace na Úřadu vlády ve spolupráci s Armádou České republiky. Má mnoho forem, od televizních, rádiových spotů až po outdoorové formáty. Její hlavní smysl je následující: občané často nečerpají pomoc, na kterou mají nárok, kterou jim stát nabízí, protože nevědí, na jakou pomoc mají nárok, netuší, že ta pomoc existuje, mají obavu z toho, že třeba bude administrativně náročná, a toto je forma, kterou stát občany informuje, tady se můžete obrátit na toto místo, pokud máte problémy. Máte nárok na tuto pomoc, takto jednoduše o ni můžete požádat. A to, si myslím, je něco, co by stát měl dělat.

Informační kampaň a nový web Deštník proti drahotě toto občanům ukazuje a podle mého názoru je to správná cesta. Kampaň se také zaměřuje na překonání ostychu z čerpání pomoci a představuje v tomto směru tři hlavní pilíře vládního programu, tedy jednorázový příspěvek 5 000 korun na dítě, příspěvek na bydlení a základní pomoc se snížením cen energií. Pak má další atributy, jako je zjednodušení cesty využití pomoci, podpora on-line komunikace mezi občanem a státem, aktivizace společnosti v této věci a tak dále.

Pokud jde o web Deštník proti drahotě, což je rozcestník státní pomoci, občané tady mají možnost přímo požádat prostřednictvím on-line formulářů o pomoc, dozví se také o aktuálních formách státní pomoci, kterých je více než dvacet. Když se ptáte na další vývoj, tak ano, tento web bude pravidelně aktualizován a budeme se snažit o to, co nejvíce zjednodušit komunikaci v oblasti sociálních, ekologických, rozvojových programů.

Tato kampaň probíhá, jak jste sám řekl, od 12. září 2022, bude probíhat do 31. října 2022. Rozpočet na kampaň byl 30 milionů korun, finálně vysoutěžená cena včetně komplexní produkce je 24,5 milionu korun.

A ještě vám odpovím i na tu otázku nebo poznámku, která se týká vítězné agentury, je k tomu i stanovisko oddělení veřejných zakázek. Jde o agenturu, která je zalistována jako oficiální dodavatel. My nemůžeme hodnotit nic jiného než kritéria soutěže, vysoutěženou cenu, ta byla suverénně nejnižší. A tato agentura je v současné době největší mediální agenturou v České republice (Předsedající: Čas.). Podle několika ukazatelů dostává běžně zakázky od komerčních subjektů i státních institucí.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane premiére. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Času je málo. Já jsem se hlavně ptal, co nás ten pan Klíma stojí a kolik tam má lidí, kolik nás to ještě bude stát a jestli se chystají další kampaně. Máme informace, že další ministerstva a rezorty si chtějí dělat také svoje vlastní týmy. A moje doplňující otázka je právě na ten KRIT, to je ten nový materiál z Ministerstva vnitra, kde se mají sledovat nálady úředníků, kde se musí bojovat proti radikalizaci ve státní správě. Chtěl jsem se zeptat, jestli je to součást nějaké té strategie, kterou máte? A zase, ptám se jako nešťastný daňový poplatník, co nás to bude stát a kde se to zastaví?

A na závěr mám tady, protože nemám čas, přečtu tady jen kousek z Vojáka Švejka, že oni vlastně vyplňovali tenkrát... strážmistr Flanderka vyplňoval dotazník o náladě mezi členy místní samosprávy a inteligenty nebo dotazník o náladě mezi odvedenými a těmi, kteří mají být odvedeni, dotazník o tom, jak se chová místní obyvatelstvo k vypsaným válečným půjčkám a sbírkám, a tak bych mohl pokračovat. (Předsedající: Čas.) Já bych opravdu nerad, abychom dopadli jak ve Vojáku Švejkovi.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Má pan premiér zájem o odpověď? Ano. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já s vámi budu souhlasit, že bych nechtěl, abychom dopadli jako ve Vojáku Švejkovi, a právě proto děláme kroky, které děláme. Každý se může podívat a sám posoudit, jestli ta kampaň, kterou vidí a která má všechny parametry, které informační kampaň má mít, jestli ty peníze na to byly vynaloženy dobře a jestli to splnilo svůj účel. Samozřejmě i nějaké vyhodnocení bude k dispozici. Počítáme i s dalšími kampaněmi, to vám mohu určitě slíbit, že další informační kampaně ze strany státu budou, protože takto je to správně.

A pokud jde o vaši konkrétní otázku, kolik lidí tam má pan Klíma, tak na to vám také jednoduše odpovím. Jsou tam čtyři lidé na tom oddělení, oddělení strategické komunikace Úřadu vlády, a tito lidé dělají spoustu věcí sami, takže my ušetříme za kreativu, za kupování si dalších služeb. Je to nepochybně způsob, který je pro stát výhodný a šetří státu peníze. Myslím, že se shodneme na tom, že čtyři lidé, když se podíváte na velikost té kampaně a těch výsledků, že to zase tak dramatický počet není. A samozřejmě že využívají i - jinak by to nešlo ani dělat - že využívají i kapacity, kterou nabízejí jiné součásti státu, které mají v popisu práce, strategickou komunikaci. A asi se shodneme na tom, a bylo by tedy opravdu hodně naivní, nebezpečné a asi i švejkovské, kdybychom opravdu neměli strategickou komunikaci na takových rezortech, jako je obrana nebo vnitro. To si snad ani nedovedu představit. A právě tyto kapacity jsou využívány k tomu, abychom nebudovali nic navíc, ale naopak (Předsedající: Čas.) to koordinovali a dali dohromady.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za dodržení času. Nyní přistoupíme k páté interpelaci, kterou si vylosoval pan poslanec Radovan Vích. Bude interpelovat pana premiéra ve věci propouštění a zvyšování nezaměstnanosti v České republice.

A ještě než vám dám, pane poslanče, slovo, přečtu omluvu. Omlouvá se Petra Quittová od 17 do 18 hodin dnes ze zdravotních důvodů.

Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radovan Vích: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane premiére, představitelé vaší vlády i vy osobně do médií tvrdíte, že nenecháte nikoho padnout. Jak se to ale slučuje s tím, že mnoho firem v současné době zavírá svoje provozy nebo postupně propouští své zaměstnance, a další firmy to plánují, a to hlavně z důvodu neúnosných nákladů na energie? Navíc výhled na další měsíce je podobně skličující. Je snad cílem vlády razantně zvýšit nezaměstnanost v České republice, a proto není vaše vláda schopna zajistit dostatečnou podporu firmám na území České republiky? Spoléhali jste na společné evropské řešení, ale to tak nějak nepřichází. Zato Německo si masivně podporuje a podpoří vlastní firmy. Setkání ministrů energetiky evropské unie v Praze ohledně společného postupu také žádné konkrétní návrhy nepřineslo, a tak maďarský ministr rovnou odletěl jednat do Moskvy.

Aktuálně Německo plánuje výrazně zastropovat cenu plynu i pro průmysl. Hovoří se i o odchodu výrobních závodů koncernu Volkswagen Group z České republiky, tedy závodu v Mladé Boleslavi, Vrchlabí a Kvasinách. To by mělo velký dopad na nezaměstnanost. Ale hovoří se i o uzavírání skláren, pekáren a dalších podniků. Nebylo by lepší, pane premiére, přestat se už konečně spoléhat na to, že ostatní členské státy Evropské unie České republice nějak výrazně s energiemi pomohou, a začít se konečně starat sami o sebe? V Evropské unii je zatím pouze shoda na společném formátu USB konektorů pro mobilní telefony, a to je hodně málo.

Pane premiére, proč nezastropujete ceny energií přímo u výrobců? Bojíte se Německa? Bojíte se odstoupit od energetické burzy v Lipsku a dodávat našim podnikům naše levné energie za nízké ceny a zajistit tak, aby nedocházelo k propouštění a uzavírání firem a ke zvyšování nezaměstnanosti? Jaká konkrétní opatření přijmete, aby nedocházelo ke zvyšování nezaměstnanosti (Předsedající: Čas.) z důvodu energetické krize a kdy je hodláte učinit? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Na vaši interpelaci vám odpoví pan premiér. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já skutečně odpovím asi na většinu otázek, na které jste se ptali, i když jich bylo hodně, a začnu základním mottem vaší otázky, interpelace, a to bylo, že spoléháme na evropské řešení - to jste řekl několikrát, ale nic takového jste ode mě nikdy nemohli slyšet. My nespoléháme na evropské řešení, my jsme připravili národní řešení, ale pracujeme na evropském řešení, a to je velký rozdíl. A pracujeme na evropském řešení, protože jsme přesvědčeni, že evropské řešení je levnější, efektivnější a výhodnější.

Takže jestli chce někdo hájit skutečně národní zájmy, tak se musí snažit, abychom dosáhli evropského řešení a na jeho základě snížili ceny energií. Soupeřit v tom, jak budeme dotovat - z čeho taky - jak budeme dotovat vlastní průmysl a soupeřit v tom s Německem a dalšími bohatými zeměmi, považuji za nesprávnou cestu, a ta cesta, kterou jsme se vydali, už úspěchy nese. Podívejte se na ceny energií, na jejich pokles. Neříkám, že jsou tam, kde je chceme mít, ani zdaleka, ale už ty kroky, které jsme udělali na celoevropské úrovni, vedou k tomu, že cena elektřiny klesá.

Pokud se nám podaří dotáhnout další věci, po kterých voláme, a to je třeba oddělení ceny plynu od ceny elektřiny, respektive zastropování ceny plynu, který se používá pro výrobu elektrické energie, tak se v snižování ceny dostaneme ještě dál, a to je skutečný krok, který pomůže České republice, který pomůže České republice a pomůže našemu průmyslu.

A znovu opakuji, nespoléháme se na evropské řešení a nečekáme, s čím kdo přijde. My jsme aktivní. Třikrát jsme svolali mimořádnou radu ministrů pro energetiku, x aktivit vzešlo z českého předsednictví, které fungují, které si ostatní země osvojily, a myslím, že obecný názor je, že české předsednictví právě v tomto směru mimořádně aktivní je. Jsme aktivní ve všech směrech, takže nespoléháme na evropské řešení, ale z hlediska zájmu České republiky ho považujeme za nejvýhodnější a nebudeme rezignovat na to, abychom ho dosáhli.

Pokud jde o nezaměstnanost a co děláme pro to, aby nezaměstnanost nebyla vysoká, tak jenom si připomeňme - a nestrašme se tady opravdu - že zatím tedy k žádnému dramatickému vývoji na pracovním trhu nedochází. Podíl nezaměstnanosti dosáhl v srpnu letošního roku 2,5 % podle metodiky EU - ať mě nikdo nechytá za slovo - 2,6 . Meziročně se snížil o 0,4 procentního bodu, došlo k mírnému zvýšení nezaměstnanosti v poslední době o 0,1 procentního bodu, ale ta hodnota odpovídá stejnému období loňského roku. Podíl zaměstnaných v celé populaci k celé populaci 15 až 64letých dosáhl v srpnu 70,4 %, to znamená, že se oproti roku 2021 zvýšil o 0,5 procentního bodu.

A takto bych mohl uvádět další čísla, která ukazují, že tady k žádnému nejenom dramatickému, ale ani negativnímu vývoji nedochází. A co je pozitivní, daří se snižovat taky mezeru mezi podílem ekonomicky aktivních mužů a žen, což se v době koronavirové krize z objektivních důvodů asi nedařilo. Úřady práce evidují k poslednímu září 256 tisíc uchazečů, to je o něco více než v předcházejícím měsíci a zase to odpovídá těm trendům v jednotlivých letech. Naše nezaměstnanost je podle dvou různých statistik buďto nejnižší, nebo druhá nejnižší v celé Evropské unii.

A je také potřeba mluvit se zaměstnavateli a s podnikateli. Já to pravidelně dělám, a když si poslechnete, co oni říkají, tak oni po nás naopak chtějí, abychom ještě liberalizovali pracovní trh a vytvořili lepší podmínky pro příchod lidí ze zahraničí, protože jim chybí pracovníci, protože jim chybí zaměstnanci. Naposledy v tomto směru před pár dny apeloval Svaz průmyslu a dopravy na sněmu v Brně, kterého jsem se osobně účastnil. A i důkaz toho, že je tu prostor, je to, jak se podařilo našim podnikům, našim firmám zaměstnat 100 000 ukrajinských uprchlíků (Předsedající: Čas.), čili nezaměstnanost tu v tuto chvíli opravdu nehrozí a nestrašme jí.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za odpověď, pane premiére. Vidím, že pan poslanec Vích má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radovan Vích: Děkuji za slovo, paní předsedající. No, pane premiére, mě jste tou svojí odpovědí úplně nepřesvědčil, navíc pokud pan ministr průmyslu a obchodu Síkela tvrdí, že se mají velké průmyslové podniky chovat jako střední a malé, tak asi jistota majitelů nebo zaměstnavatelů, těch velkých průmyslových podniků, asi ji to nevyvrátilo, ty pochyby. Já bych se vás chtěl zeptat, jestli skutečně můžete garantovat, že nedojde k razantnímu zvyšování nezaměstnanosti uzavíráním našich velkých průmyslových podniků typu Škoda Mladá Boleslav, sklárny, hutě a tak podobně, které nemohou prostě stávajícími cenami energií konkurovat tak masivní podpoře svých průmyslových podniků jako v Německu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče, a poprosím pana premiéra o odpověď na doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Není jasné, co, kdo může garantovat ve chvíli, kdy tady čelíme tak strašným dopadům válečného konfliktu v celé Evropě. Ale to, co mohu garantovat, je, že naše vláda dělá všechno pro to, aby k tomu kritickému vývoji nedošlo. Já už jsem tady zmínil řadu kroků, které jsme udělali, zastropování cen - a to je taky důležité. Zastropování cen elektřiny a plynu neslouží jenom domácnostem a v kombinaci se státním obchodníkem veřejným službám, což je tedy mimochodem důležité i nepřímo pro podnikatele, ale umožňuje i díky těm opatřením, která jsme udělali, legislativě, kterou jsme si připravili, a rozhodnutím, která jsme připravili na evropské úrovni, slouží také přímo menším a středním podnikatelům, kterým významně pomohou.

A pokud jde o ty velké, tak to je samozřejmě největší problém jak z hlediska evropské legislativy, tak z hlediska objemu finančních prostředků, který je na to potřeba, ale i tady se snažíme dělat kroky, které dělat můžeme, jak jsem vám některé z nich tady připomenul, včetně toho, co jsme udělali pro energeticky náročné firmy, včetně toho - zase evropská věc - Dočasný krizový rámec, které firmy chtějí, díky těm můžeme pomáhat i těm velkým a energeticky náročným, a Dočasný krizový rámec je do konce tohoto roku.

Je zase naším úkolem jako předsednické země, abychom - úkolem... je to naše iniciativa - prodloužili Dočasný krizový rámec i na příští rok. Když se to povede, zase budeme mít větší možnost pomáhat firmám.

No a pak je tu další věc, která je taky důležitá z hlediska zaměstnanosti a z hlediska velkých firem, a to je kurzarbeit, a tady Ministerstvo práce a sociálních věcí již zahájilo příslušné kroky (Předsedající: Čas.), abychom tento mechanismus mohli aktivovat.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za dodržení času a za odpověď. Nyní přistoupíme k šesté interpelaci, kterou si vylosoval pan poslanec Jan Síla, a bude interpelovat pana premiéra ve věci cenzury a její likvidace. Připraví se pan poslanec Andrej Babiš. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane premiére, dovolte, abych vás znovu interpeloval, protože už jsem tak jednou učinil na toto téma, a to je cenzura. Má otázka - dopředu, já bych řekl: Jak bude vláda bránit svobodu slova a alternativní názory? V roce 1989 jsme zvonili klíči za zrušení cenzury v komunistické totalitě. Já jsem taky zvonil a mám pocit, že po třiceti letech je to tu zpět.

Moje úvodní interpelace probíhala v období uzavření nebo zrušení fungování alternativních webů a do dnešní doby narůstá neustále opatření, které má omezit svobodu slova. Rozumím vaší snaze nebo snaze vaší vlády umlčet nepohodlné názory obnažující její protilidovou politiku, která má za úkol prosazovat nečeské zájmy, ale hlavně hájit zájmy nadnárodních korporací.

Co je to dezinformace? Je to sdělení s úmyslně nepravdivými údaji. Skoro vždy jde jen o názory jiné, nadnárodním korporacím nevyhovující. Pokud je šíření názoru nebo informací v rozporu se zákonem, musí o překážení v šíření rozhodnouti orgán, který je k tomu ze zákona zmocněn, a to by měl být nejčastěji soud. Musí být konstatován jednoznačně důvod a toto rozhodnutí musí být nezávislým orgánem přezkoumatelné.

Každý má právo na svůj názor, mýlit se a třeba se i zesměšnit, ale každý má také právo své názory šířit. Je to nedílnou součástí svobody slova. Proto je nepřijatelné narušovat šíření názorů, které nejsou v rozporu se zákonem. Cenzuru (Předsedající: Čas!) bez výhrad zakazuje Ústava ČR. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji. Prosím o odpověď pana premiéra. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji, paní předsedající. Já bych rád odpověděl panu poslanci, kdyby mně bylo jasné, na co se ptá, a mně to jasné opravdu není. Já jsem přesvědčen o tom, že žijeme, ne že jsem o tom přesvědčen, objektivně žijeme ve svobodné společnosti, kde každý může říkat svůj názor tak, jak to považuje za potřebné, může ho šířit nejrůznějšími cestami. Různé názory i ty, které ne vždy hájí zájmy českých občanů a České republiky, se ve veřejném prostoru objevují, jsou reprezentovány i v politice, jak jsme viděli třeba v poslední době v kampani před komunálními a senátními volbami. Nikdo ničemu nebrání, nikdo nic necenzuruje, nemáme žádné orgány, které by se zabývaly cenzurou, takže opravdu těžko říct, v jakém světě žijete a v jakých konspiračních teoriích se pohybuje vaše mysl. My ani tady nejsme ovládáni nějakými nadnárodními korporacemi, ani nevím, jakými a proč, ale jako vláda České republiky respektujeme plně ústavnost, zákony České republiky a garantujeme všem lidská práva a svobody v tom rozsahu, v kterém je demokratická společnost stanovila. Je to věc, na které mně osobně hodně záleží i právě proto, že mám zkušenosti ze života v totalitní diktatuře. Pamatuji si, jaké to bylo, a nikdy bych nechtěl, abychom se jakýmkoliv krokem blížili k tomu, že budeme obnovovat cenzuru, omezovat svobody nebo něco podobného, a budu první, kdo bude svádět souboj s těmi, kteří by něco takového chtěli. Vláda také nic takového nedělá, nic takového neiniciuje, nemá k tomu žádné nástroje. Neomezuje ani nezakazuje média na rozdíl od předcházející praxe ani nikoho nevyčleňujeme z tiskových konferencí a z dalších věcí.

Prostě svoboda slova, svoboda vyjádřit se je tady je tady úplná a v tomto směru jsem rád, že tomu tak je. Jsme také opakovaně v poslední době lépe hodnoceni mezinárodními institucemi, pokud jde o index hodnotící úroveň svobody tisku, a posunuli jsme se tady s nástupem nové vlády v tomto mezinárodním žebříčku, to je také potřeba říct, protože tu existují instituce nezávislé, které hodnotí to, jaká je svoboda tisku v jednotlivých zemích. Ať už si o těchto žebříčcích myslíme cokoliv, posun České republiky směrem nahoru tady je zjevný.

Možná narážíte na jinou věc, a to je to, že některé dezinformační weby jsou v tuto chvíli blokovány, ale ne na základě rozhodnutí nebo doporučení české vlády, protože k tomu nemáme žádný mandát, ale vypnutí ruských médií bylo nařízeno Radou Evropské unie v rámci sankčních opatření. Naposledy toto nařízení bylo rozšířeno v rámci šestého sankčního balíčku, kde bylo rozšířeno spektrum ruských dezinformačních prostředků. O blokaci webu je případně rozhodováno telekomunikačními operátory, ale vláda tady nemá možnost nic vyžadovat ani vynucovat, a ta opatření, která jsem tu zmínil, jsou opatření celoevropská, nejsou to opatření specificky česká.

Takže shrnu to: My žádné cenzurní kroky neděláme, dělat je nechceme, nikdy by nás to nenapadlo, a i kdyby to náhodou někoho napadlo, v rámci české legislativy zaplaťpánbůh je ani dělat nemůžeme. Občané vyjadřují svoje názory svobodně formou nejrůznějších médií, nikdo jim v tom nebrání. Mohou se vyjádřit i formou demonstrací a dalších věcí. Všechno, všechny nástroje vyjádření, svobodného vyjádření názoru, na které si vzpomeneme, je možno v České republice naplno uplatnit a myslím, že náš systém je v tomto směru ještě liberálnější, než je tomu v některých jiných demokratických zemích. A za sebe říkám, že to je dobře, protože svoboda slova je pro politickou kulturu nesmírně důležitá.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane premiére. Má pan poslanec zájem o doplňující otázku? Má, máte tedy slovo. Prosím.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo. Já bych chtěl jenom tedy upřesnit, o co mi vlastně šlo, a sice je to úřad vládního funkcionáře Michala Klímy coby hlavního odborníka na dezinformace. Potom je to vytvoření zvláštního útvaru na Ministerstvu vnitra s názvem KRIT čili Krizový informační tým, který se má zaměřovat na detekci nežádoucích nálad a postojů ve společnosti. Ten má svoje úkoly shrnuté ve třech bodech: je to anonymizovaný monitoring nálad ve státní a veřejné správě, včasná identifikace osob, které mohou šířit antisystémové nálady a jejich zapojení do dialogu, za druhé vytvořit a zlepšit interní komunikační kanály, které umožní obousměrnou komunikaci po vertikální ose, a za ++třetí aktivně a empiricky empaticky sbírat kritické podněty a důsledně se vyhýbat bagatelizujícím reakcím. To jsem měl v úmyslu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče, pan premiér odpoví na vaši doplňující otázku. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ano, to jsou dvě věci. Pokusím se odpovědět na obě. První se týká vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací. Ten má v popisu práce koordinovat činnost složek státní správy, podporovat strategickou komunikaci, zpracovat připomínky k materiálům a návrhům zpracovaným a předkládaným k projednání vlády, které se týkají médií, dezinformací a souvisejících záležitostí, a to odpovídá úmyslu vlády hledat cesty, jak posílit roli kvalitních profesionálních médií, oslabit vliv dezinformačních médií - k tomu se určitě hlásíme, podpora mediální gramotnosti, tedy vést lidi k tomu, aby si dokázali sami rozpoznat, které zdroje informací jsou důvěryhodné a které ne. To jsou věci, na které se prostě standardně vládní zmocněnec pro média a dezinformace soustřeďuje, a určitě to není nic, co by jakkoliv souviselo s cenzurou nebo s něčím podobným.

Ta druhá věc se týká Ministerstva vnitra, které má skutečně za úkol sepsat novou právní úpravu, která by mohla vést až k blokování některých webů. Je to velmi citlivá problematika, toho jsme si vědomi, a proto to musí být dobře legislativně připraveno. Ale nevychází to z rozhodnutí naší vlády. Tady rádi navazujeme na aktivity vlády Andreje Babiše, která přijala Národní strategii pro čelení hybridním hrozbám a akční plán k této strategii, a z toho vyplynuly ty úkoly, které se postupně plní. A já jsem rád, že tady mohu konstatovat, že existuje kontinuita v činnosti státní správy, pokud jde o tuto strategii proti hybridním hrozbám, a k přípravě kroků, které k posílení bezpečnosti České republiky vedou. (Předsedající: Čas!) Tato kontinuita je určitě žádoucí.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji pane premiére, za vaši odpověď. Nyní přistoupíme k sedmé interpelaci, kterou si vylosoval pan předseda Andrej Babiš. Pana premiéra bude interpelovat ve věci nečinnosti vlády. Připraví se dále pan poslanec Karel Sládeček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Andrej Babiš: Pane premiére, když vás poslouchám, tak mám pocit, že nejenom vy nežijete v České republice, ale vy nežijete ani v Evropě. Proboha, kdo vám to píše? Proč vy stále lžete? Já jsem měl úplně jinou interpelaci, vy jste dneska lhal, že jsme neřešili emisní povolenky. Já jsem napsal Ursule a Charlesovi Michelovi dopis, všem premiérům jsem napsal dopis, pětkrát jsem vystoupil. Neříkejte, že žádná vážná jednání nebyla. Zase jenom opakujete vaše lži. Green Deal - kolikrát ten Vondra už lhal? Já jsem s polským premiérem vybojoval, že nemáme závazek 55 % snížení emisí. Proč stále opakujete lži? Vy lžete v projevech, vy lžete na sněmu Svazu průmyslu. Proč to děláte? Proč stále útočíte? Proč se nechováte normálně?

Co jste vy udělal od 1. 7.? Nesvolal jste ani jednu Evropskou radu. Tak se ptám, proč jste nesvolal? To, že váš nejhorší ministr Síkela svolal čtyři rady, a výsledek je nula? To je váš výsledek. Co jste vy dělal osobně? Emmanuel Macron za svého předsednictví měl sedm rad - dvě mimořádné, dvě řádné - vy budete mít ještě dvě řádné - neformální setkání. Vy jste měli jedno neformální setkání - na Hradě, díky mně, já jsem to prosadil, nemusel jste nic dělat. My jsme měli Porto-Sibiu v prostorech, které byly katastrofa. Ano, chtěl jsem Hradčany, přesvědčil jsem prezidenta. Vy jste neměl jedno bilaterální jednání! Vy jste měl s britskou premiérkou. Proč jste neměl s Erdoganem o migraci? Proč jste nesvolal Vé čtyřku, když Slováci teď s našimi policisty vracejí ty migranty? Proč jste nesvolal Vé čtyřku? Od 1. 7. jste neudělal vůbec nic, vůbec nic. (Předsedající: Čas.) Totálně jste propásl šanci prosadit něco!

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Čas, prosím. Děkuji za dodržení času. A nyní se vám dostane odpovědi na vaši otázku. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji, paní předsedající. Vážený předsedo Babiši, no, já nevím, jestli jste měl nějakou jinou interpelaci. Rozhodně neprojevujete velkou činnost a vaše interpelace - Nečinnost vlády. A vy teda velkou kreativitu neprojevujete, protože jste podal myslím pět interpelací, všechny se jmenují Nečinnost vlády, takže všechny jsou stejné. Nepředpokládám, že jste měl nějaký jiný obsah. A mně je z těch vašich slov musím říct docela smutno, protože vy se opakovaně usvědčujete z toho, nejenom že neříkáte pravdu, ale že vlastně vůbec nerozumíte tomu, co se v Evropské unii odehrává, takže se nedivím tomu, že jste neměl vlastně vůbec žádné výsledky a že na to doplácí Česká republika. (Pobouření v lavicích ANO.) Vy jste nevyjednal evropské povolenky, nic jste neudělal v tom směru. My jsme dokázali konkrétní výsledky pro Českou republiku, jmenoval jsem je tady při předcházejících interpelacích. Vy žádné výsledky nemáte. Dokonce jste seděl na jednání, kde jste ani nevěděl, že schvalujete Green Deal. A opakovaně nám říkáte, že jste s tím nesouhlasil a že to vůbec není pravda. Ale to je prostě politická realita.

Já chápu, že vás štve ten úspěšný summit - nebo nechápu (Výbuch smíchu v lavicích ANO.), ale dokážu si to představit - ten úspěšný summit, který jsme tady měli. Mimochodem, ony to byly dvě akce, to je taky potřeba vysvětlit, protože veřejnost si toho všimla, vy asi ne. Jedno bylo neformální jednání Evropské rady a druhé bylo první jednání Evropského politického společenství.

Nevím, jak vás napadlo, že jsem neměl bilaterální jednání, já jsem jich měl obrovskou spoustu, ale hlavně já je nedělám na Instagramu jako vy, když někoho doženete v hotelu, tak si hned dáte fotku. Já se věnuji skutečné diplomacii a tomu, aby to mělo nějaké výsledky pro Českou republiku. Nepleťte sem to setkání s Liz Truss, s tou jsem se taky setkal samozřejmě několikrát během summitu, ale to, co se odehrálo a co vy jste viděl v médiích, to bylo normální mezistátní bilaterální jednání, které bylo mimo ten summit, takže zase nemíchejme jablka s hruškami.

A pak jedna důležitá věc - Radu ministrů svolává ten, kdo jí předsedá, a to je ministr ze země, která předsedá Radě Evropské unie, protože se taky jmenuje ne předsednictví EU, ale předsednictví Radě Evropské unie. Tam to svolává ten příslušný ministr. Já jsem skutečně požádal pana ministra Síkelu, aby svolal jednání Rady, on to udělal, proto jsme měli několik neformálních rad, pravidelně svoláváme rady ministrů tam, kde můžeme. Ale já vůbec nechápu, že nevíte, že v čele Evropské rady není premiér nebo prezident té předsedající země, ale že má svého předsedajícího, a to je Charles Michel, který svolává tu radu. A já se samozřejmě s ním domlouvám na tom, kdy kterou radu svoláme, jaký bude její obsah, ale primární odpovědnost za to svolání je samozřejmě na předsedovi Evropské rady. Tak tolik na vysvětlenou, co se v té Evropě vlastně děje a jakým způsobem ty věci probíhají.

České předsednictví je velmi aktivní a to se neprojevuje jenom v tom, že máme někde nějaké fotky, ale projevuje se to hlavně v těch výsledcích. A pokud jde o výsledky, například jednání ministrů pro životní prostředí, to jsou ty povolenky pro teplárny, o kterých jsem tady mluvil, to je automatický mechanismus zastropování povolenek, který jsme tam prosadili. Nebo pokud jde o jednání rady pro energetiku, princip solidarity, pokud jde o plyn, a další a další věci, o kterých jsem tady už měl možnost v rámci interpelací referovat, to jsou konkrétní výsledky pro občany České republiky.

Ano, že se o emisních povolenkách nedalo dřív na těch příslušných radách mluvit, to neznamená, že někdo něco neřekl, ale že to nebylo skutečným tématem jednání, to je pravda. Nám se podařilo, že to tématem jednání je, že se ten mechanismus upravuje a že se mění. A jestli tomu chcete pomoct, tak vyzvěte svoje europoslance za hnutí ANO, kteří se občas chovají při hlasováních docela zvláštně, ať jsou aktivnější, ať pomohou tomu, ať trialog, který se teď vede právě o té věci, kterou jsme vyjednali, to znamená úpravu emisních povolenek, kde je mimo jiné úprava emisních povolenek, ať se ten trialog zrychlí a ať není posouván Evropským parlamentem někam dál. Protože jestli někdo nechce měnit systém emisních povolenek, tak je to většina v Evropském parlamentu, a to je potřeba změnit.

Takže pokud chcete v Evropě něco dosáhnout, musíte pracovat podle toho, k čemu ten orgán je uzpůsoben, a tam dosáhnout nějakých výsledků. My ty výsledky máme. Vaše vláda bohužel (Předsedající: Čas, pane premiére.) v evropské politice žádné výsledky neměla a na to doplácí Česká republika nejenom v minulosti, ale i teď.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Má pan předseda Babiš zájem o doplňující otázku? Má. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Andrej Babiš: Mě skutečně baví, když pan premiér mě poučuje o Evropské radě. Samozřejmě že to vím! Já jsem tam seděl čtyři roky. Vy jste se tomu vyhýbal, i tu radu 16. prosince jste nechal na mě naschvál. O čem mluvíte? Já co jsem prosadil? Zastavili jsme kvóty ilegálních migrantů. Přivezl jsem 42 miliard navíc, 1 000 miliard Modernizačního fondu, 1 000 miliard evropské fondy. Takže o čem mluvíte? Taxonomii, slovo kůrovec, lesy, plyn, jádro - to jsem všechno prosadil já. A kde jste měl tu bilaterálku? Ano, Macron měl summit. My jsme objednali Hrad a vy jste vítal na koberci, to je všechno. Macron šel z Hiltonu za mnou do Buddha-Baru (?) a měl jsem 30 minut bilaterálku. Vy jste neměl ani jednu. Orbán se potkal s Morawieckim. Když jednala Ursula s Erdoganem, tak vy jste tam seděl jako přísedící. Nic jste neudělal, nesvolal jste jedinou mimořádnou radu. Měl jste zavolat Michelovi, jak já jsem volal, když bylo Bělorusko s Morawieckim (Předsedající: Čas.) Angele: Udělej radu okamžitě. (Předsedající: Čas, prosím.) Tak nelžete! Totálně jste selhal (Předsedající: Čas, pane poslanče.) Jste neschopnej a propásl jste historickou šanci (Předsedající: Pane poslanče, uběhl vám čas.) předsednictví v prospěch České republiky.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Prosím o dodržování času. Platí to pro vás i pro každého ostatního poslance. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já toho moc nečekám, ale člověk by si přece jenom myslel, že i představitel opozice bude mít zájem na dobrém jménu České republiky a na dobrých výsledcích a bude se z nich radovat. A my jsme byli centrem pozornosti nejen Evropy, ale i celého světa. Měli jsme možnost tady přivítat státníky z celé Evropy, vytvořit prostor pro jednání a prosazovat taky české národní zájmy, což vám se nikdy nepovedlo. Já chápu, že nemůžete posoudit to, co třeba představitel hostitelské země v průběhu toho summitu má dělat. Nikdy jste takový summit nezorganizoval, ani byste ho nezorganizoval, takže to vám ani nevyčítám. Ale některé věci, které si přisuzujete, si přisuzujete opravdu neprávem a je to i zábavné. Když se třeba podíváme na tu taxonomii, kterou jste teď zmínil, tak se stačí podívat na data, kdy se o té taxonomii rozhodovalo. Každý zjistí, že to je výsledek práce naší vlády, že to je výsledek i mého jednání v Evropském parlamentu, že to je výsledek práce našich europoslanců, kteří v tom sehráli obrovskou roli, a že ta taxonomie by se nikam neposunula, kdybychom toto neudělali a nepřesvědčili ostatní, jak je pro nás jádro důležité a co to znamená.

A pokud zmiňujete ten summit poslední, kterého jste se účastnil, tak jsem tam prostě nemohl jet, protože v tu chvíli nebyla jmenovaná vláda, jinak bych tam samozřejmě rád jel. A jel bych tam rád, protože by se ty věci konečně pohnuly, jak se hýbou teď, a nemohlo by se nám stát to, co se stalo vám, že jste prostě přijal Green Deal a dodneška o tom ani nevíte. To je jediný výsledek vaší evropské politiky. (Potlesk zprava.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za odpověď. Nyní přistoupíme k osmé interpelaci, kterou přednese pan poslanec Karel Sládeček ve věci ministra Síkely, který nabádá firmy, aby podváděly. Připraví se pan poslanec Oldřich Černý. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Sládeček: Děkuji, vážená paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane premiére, rád bych se vás zeptal, co říkáte na vystoupení pana ministra Síkely, kdy na sněmu Svazu průmyslu a dopravy nabádal velké firmy, aby podváděly a tvářily se jako malé a střední. Dovolte mi citovat vystoupení pana ministra Síkely, abych vám jej připomenul: "Umím si představit, že při definici malých a středních firem budeme asi umět v rámci sporných limitů přimhouřit oko. To znamená, já všem velkým doporučuji, tvařte se jako malé a střední, alespoň na přechodnou dobu." Řekl ministr průmyslu a obchodu pan Síkela.

Poslechl jsem si celé vystoupení pana ministra Síkely a každý, kdo si toto vystoupení poslechl, na vlastní uši slyšel, že o žádnou nadsázku opravdu nešlo. Pan ministr navádí velké podniky k tomu, aby podváděly, za což se mohou dostat i před soud. To je už opravdu za hranou. Kdy konečně pana ministra Síkelu odvoláte a nahradíte jej skutečným odborníkem na energetiku, kterého si naše firmy i občané zaslouží? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Na vaši otázku vám odpoví pan premiér. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče, že připomínáte sněm Svazu průmyslu a dopravy. Já jsem se ho účastnil a vyjádření pana ministra Síkely jsem slyšel osobně.

Jenom připomenu, že ten sněm se uskutečnil během Mezinárodního strojírenského veletrhu, to je takový neformální svátek českého průmyslu, a je dobře, že se toho členové vlády účastní, protože to mu dodává současně prestiž, ale zároveň je to příležitost, jak mluvit se spoustou podnikatelů a získávat poznatky o tom, jak může vláda ještě více podnikatelský sektor podpořit. A to se na tom veletrhu také dělo. Tím hlavním tématem, které sněm Svazu průmyslu provázelo, byla energetika, ceny energií, které dopadají na naše firmy stejnou silou jako na občany. Já jsem tam měl možnost také vystoupit a v tom vystoupení jsem shrnul kroky, které vláda dělá na pomoc podnikatelskému sektoru, a myslím, že některé z nich je dobré připomenout v reakci na váš dotaz, protože je to důležité.

Tou první oblastí, po které podnikatelé volají a kde my jsme pokročili významně dál, je zjednodušování pravidel a snižování byrokracie. Připomínám, že rušíme povinnou EET, ale taky připravujeme už druhý antibyrokratický balíček. Dopravcům jsme zjednodušili podnikání takzvaným ropným trojlístkem, který zahrnoval snížení daně na naftu, konec povinných biopaliv, kontrolu marží na čerpacích stanicích. Vedle toho jsme odložili platbu DPH do konce října, zrušili jsme silniční daň pro nákladní vozidla. Podnikatelé také žádali o urychlené dopracování příslušných nařízení ke kurzarbeitu, to Ministerstvo práce a sociálních věcí po dohodě se sociálními partnery už začalo dělat. Vláda připravuje dvě nařízení, která definují schéma podpory. První bude reagovat na přerušení nebo omezení dodávek plynu, druhé se bude zabývat možným výpadkem v dodavatelsko-odběratelských řetězcích. Obě opatření vyžadují notifikaci Evropské komise, ale postoupili jsme tady dál a je to přesně to, co podnikatelé potřebují.

Podnikatelé na sněmu a už předtím v setkání, které jsme měli, volali po urychleném schválení programu EGAP Plus a jeho vyhlášení. Tento program zpracovaný na základě Dočasného krizového rámce umožní poskytovat podnikatelům záruky na nové individuální úvěry, provozní kapitál a investice. Před týdnem - před čtrnácti dny prošel tento program prvním čtením v Poslanecké sněmovně.

Samozřejmě nejpalčivější pro podnikatele jsou otázky energií a tady jsme udělali také důležité kroky, které se tady dlouho odkládaly. Odblokovali jsme tendr na dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech, který jsme spustili, připravujeme horkovod z Dukovan do Brna. Pokud jde o ceny energií, v červnu jsme schválili nařízení, které umožní odpuštění poplatku za podporované zdroje energie. 12. září vláda schválila novelu energetického zákona, která nám umožnila zastropovat ceny silové elektřiny a plynu, a to se týká, jak už jsem tady v interpelacích měl také možnost říct, nejenom domácností, nejenom veřejného sektoru, ale týká se to i malých a středních podniků a živnostníků. Pomůžeme také malým, středním podnikům a živnostníkům zárukou na provozní komerční úvěr v rámci programu Záruka, EXPANZE - záruky, a tak bych mohl v těch konkrétních opatřeních pokračovat.

Samozřejmě se zabýváme i pomocí těm velkým z energeticky náročných odvětví. Tady Ministerstvo průmyslu a obchodu aktuálně připravuje podporu v rámci Dočasného krizového rámce a už od 1. listopadu budou moci firmy žádat o podporu, na kterou jsme vyčlenili 300 miliard korun. Program máme pro velké odběratele energie, mohou počítat s podporou až ve výši 200 milionů korun, a tak bych mohl pokračovat. To jsou věci, o kterých jsme mluvili s reprezentanty Svazu průmyslu a dopravy. Konkrétní věci, konkrétní kroky, které vláda dělá. Musím říct, že podnikatelé ocenili kroky vlády ve většině oblastí, přáli by si samozřejmě silnější podporu pro ty největší podniky, pro průmysl, což ale sami objektivně uznávali, že to je to nejtěžší a že nikde v Evropě (Předsedající: Čas.) se dobré řešení nenalezlo.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za odpověď. Má pan poslanec zájem o doplňující otázku? Prosím.

 

Poslanec Karel Sládeček: Děkuji. Pane premiére, asi mám špatné uši, ale vy jste mi neodpověděl na mé otázky - nevadí. Vím, že jste na tom sněmu byl. A když jste tam seděl, tak proč jste tam nezareagoval? Není to navádění k trestnému činu dle § 364 trestního zákoníku?

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan premiér má zájem odpovědět. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já jsem vám, pane poslanče, odpovídal, protože jsem vám říkal ten celkový kontext, ve kterém probíhala ta debata, a vlastně jsem i připomínal to, jak je důležité, že tam ministři jsou a že reagují a mohou vyslechnout podněty od podnikatelů. A jenom bych opakoval - ano, byl jsem tam osobně a výrok pana ministra Síkely jsem slyšel. A teď, proč jsem na něj nezareagoval? No, když ten výrok vytrhnete z kontextu, tak to není výrok ani správný, ani vhodný a určitě bychom se nad ním mohli pozastavit. Ale právě proto, že jsem tam seděl a poslouchal jsem, jak to pan ministr Síkela říkal a jak na to reagovala i moderátorka, všem bylo jasné, že se jedná o určitou nadsázku, pokus o odlehčení, o vtip a současně vyjádření toho, že vláda se bude snažit maximálním způsobem hledat cesty, jak podnikatelům pomoci. Nikdo to v tu chvíli prostě nebral doslova, možná jeden, co tam seděl z hnutí ANO, ale jinak to nikdo nebral doslova, všichni to považovali v rámci té debaty za určité odlehčení.

Mě opravdu mrzí - a budou si muset členové vlády dávat větší pozor, co říkají - mě opravdu totiž mrzí, že ta poznámka to vystoupení poškodila, protože vystoupení pana ministra Síkely bylo velmi fundované. Pan ministr poskytl podnikatelské veřejnosti odpovědi na spoustu otázek, mluvil o tématech, která podnikatelé vznášeli. Já myslím, že celkově tam na místě v tom kontextu byl jeho projev vnímán velmi pozitivně a příznivě přijat. Pak se tady tematizovala tato poznámka, z které se stala tato kauza, ale jak říkám, nereagoval jsem na to mimo jiné proto, že jsem to vnímal úplně stejně jako ty stovky lidí, co byly v tom sále - jako nadsázku, jako něco, co není myšleno vážně.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane premiére, za dodržení času. A vzhledem k tomu, že je 16.00, uplynul tedy čas, kdy je možné podat podle jednacího řádu poslední ústní interpelaci na předsedu vlády.

Nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády. Vyzývám tedy pana poslance Zdeňka Kettnera, aby přednesl interpelaci na ministra školství, mládeže a tělovýchovy Vladimíra Balaše a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Pan poslanec bude pana ministra Balaše interpelovat ve věci volby nanečisto na středních školách. Prosím, pane poslanče, máte slovo a já předávám řízení schůze. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo. Bohužel tady pan ministr není, abych si vyslechl jeho odpověď naživo, což mě mrzí.

Jde o to, že máme tady organizaci Člověk v tísni. Je to organizace, které jsem si vždycky vážil, i jsem ji finančně podporoval, ale bohužel se zpronevěřila svému názvu a začala mít i takzvaně politické programy. Mezi ně patří i takzvané volby nanečisto. V rámci výuky společenských věd jsem s dětmi trénoval, jak vypadají volby, v životě by mě ale nenapadlo použít reálné politické strany. Děti si zakládaly strany ve stylu: zakážeme penály a chceme zrušit ústní zkoušení, vytvořily si vlastní program. A teď se nám tady pod Člověkem v tísni, program Jeden svět na školách, objevily volby nanečisto, kde těsně před volbami jsou použity reálné politické subjekty, jejich reálné programy. Ty volby proběhnou a výsledky jsou zveřejněny před skutečnými volbami. Za mě je to prostě něco nepřípustného. Legislativa hovoří jasně: propagace politických hnutí, názorů a tak dále na půdě škol je nepřípustná. A teď jsem se dozvěděl, že se bude opakovat něco podobného, teď pro změnu před prezidentskými volbami, kde opět budou reální prezidentští kandidáti, a opět ty výsledky budou vyhlášeny před skutečnými, reálnými volbami.

Takže já bych položil tři otázky panu ministrovi: Jestli o tomto programu ví. Jestli se mnou souhlasí (Ministr vchází do jednacího sálu.) - děkuju - jestli souhlasí s tím, že to skutečně je problém, protože to je v rozporu s legislativou. A pokud se shodneme, že to je v rozporu s legislativou, jaké k tomu Ministerstvo školství zaujme stanovisko. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuji. Pan ministr školství dorazil do sálu, tak já mu hned předám slovo a může reagovat na váš dotaz. Pane ministře, vašich pět minut.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Vladimír Balaš: Děkuji. Dobrý den, dámy a pánové. Děkuju, pane předsedající. Já se trošku vydýchám, ale děkuju za tu otázku. Já si myslím, že obecně předvolební kampaň nepatří do škol, nakonec zakazuje to i školský zákon ve svém § 32 odst. 1, ale je otázka, co je tou předvolební kampaní. A když učitel, který něco takového dělá, není sám účastníkem té kampaně, tak by to mohlo být na hraně. Znáte právníky. Ale obecně si myslím, že jestli chce škola vychovávat k občanské uvědomělosti naše žáky a studenty, tak to může dělat i jiným způsobem, nemusí to spojovat s konkrétními jmény. Možnost tomu nějak čelit, nebo jsou-li pochybnosti o tom, jestli je ustanovení zákona dodržováno, lze například tím, že se ten, komu se to nezdá, obrátí třeba na školní inspekci. Primárně je to tedy úloha ředitele, a kdyby nebyl spokojen s tím, jak se k tomu ředitel postaví, nebo vedení školy obecně, je možno obrátit se na školní inspekci, která by něco takového mohla prošetřit. Ale to mě vlastně napadá, že my mluvíme o předvolební kampani. Já jsem pozorně dopoledne sledoval výklad pana předsedy Okamury o referendech. Myslím si, že by možná stálo za to se zamyslet i obecně nad otázkou politických kampaní, protože i v tomto případě může docházet k dezinformacím a zkreslování toho, co má být předmětem referenda, a ten problém by mohl být širší.

Pak je otázka - u prezidentských voleb je to asi složitější, protože tam nekandiduje politický subjekt, nějaká strana nebo hnutí, ale kandiduje tam jednotlivec, který se žádnou stranou nemusí mít nic společného. Tak jenom říkám, že ten výklad může být různý, ale obecně souhlasím s vámi, že taková tvrdá politická kampaň, která nabádá studenty, jaké by měli mít preference, určitě do škol nepatří. Děkuju. Já nevím, jestli to takhle stačí - děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju panu ministrovi a táži se pana poslance, chce-li položit doplňující otázku? Není tomu tak.

Nyní tedy předám slovo panu poslanci Robertu Králíčkovi, který byl vylosován na druhém místě, k přednesení ústní interpelace na prvního místopředsedu vlády a ministra vnitra Víta Rakušana. Připraví se paní poslankyně Ivana (správně Iveta) Štefanová a pan Králíček bude interpelovat ve věci početní stavy příslušníků policie. Pane poslanče, vaše dvě minuty na položení dotazu.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, možná bych mohl říct drazí pozůstalí, protože moc nás tu není. Mě velmi mrzí, že nemohu interpelovat pana ministra Rakušana. Přiznám se, že jsem ráno přeslechl, z jakého důvodu je omluven na interpelace, protože si vzpomínám, že on byl jeden z těch, který velmi, velmi intenzivně kritizoval vládu Andreje Babiše za to, že nechodí na interpelace a že jim jako opozici bylo odepíráno právo interpelovat, a tím ubírána možnost diskutovat. Mě to trochu mrzí, protože po tom, co jsme si tady vyslechli, jak nás pozurážel pan premiér Fiala, jaká jsme špatná opozice a co všechno jsme zkazili, tak mě mrzí, že i pan první místopředseda vlády nemůže přijít na tu interpelaci, abychom diskutovali o vážných tématech, protože za mě to, co se děje teď v policii, je vážné téma. A mě mrzí, že mu tu interpelaci nemohu položit, takže mně nezbývá nic jiného než požádat o hlasování o přerušení této interpelace do přítomnosti ministra vnitra. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane ministře... (Pobavení.) Tedy, pane poslanče, díval jsem se na seznam omluv a pan ministr vnitra je omluven celý den z důvodu zahraniční cesty.

 

Poslanec Robert Králíček: Tak to se mu omlouvám. Netušil jsem, že to zahraniční cesta, ale tu si asi nemohl přeplánovat, nicméně i tak mě to mrzí, že s ním nemohu tady interpelovat, a moje žádost o přerušení této interpelace do přítomnosti ministra trvá. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane poslanče, z titulu jednacího řádu není možné o takovém přerušení hlasovat. V případě, že načtete tu interpelaci, je pan ministr povinen vám v souladu s jednacím řádem písemně do 30 dnů odpovědět. V případě, že interpelaci nenačtete, tak se počká na přítomnost ministra a interpelaci de facto stáhnete.

 

Poslanec Robert Králíček: Tak já ji nechám propadnout a načtu ji, až tu pan ministr bude.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Další vystoupí paní poslankyně Štefanová Iveta, která byla vylosována jako třetí pro ústní interpelace. Bude interpelovat pana ministra Síkelu, a to ve věci omezení teplot v budovách. Paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo, vážený paní předsedající. Vážený pane ministře, moje interpelace se týká řešení krizové situace při nedostatku energií, kterému se věnuje připravená vyhláška z Ministerstva průmyslu a obchodu, a to vyhláška, kterou se stanoví zvláštní pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody při předcházení stavu nouze nebo ve stavu nouze. Ta stanovuje maximální teploty v místnostech, a to i v bytových budovách a v jejich obývacích místnostech, včetně například dětských pokojů, kde je tato teplota určena dokonce na 18 stupňů Celsia. Můj dotaz se ale týká kontrol, které by podle mých informací měl mít na zodpovědnost vlastník nemovitosti, který by při případném nedodržování měl nahlásit toto na Státní energetické inspekci, která provede poté kontrolu, a následně se tedy budou řešit ty případy, tak jak jsem se dočetla, individuálně, tedy případ od případu, a nikdy nebude pokutována ta domácnost.

To znamená, pane ministře, že ten vlastník ano, tam budou určené sankce nebo jiné tresty pro toho vlastníka nemovitosti? Pokud já jsem vlastník domu, uloží mi někdo povinnost dělat ty kontroly? Bude někdo kontrolovat to, zda vlastník kontroly provádí a jestli správně udává na inspekci ta případná zjištěná nedodržování? Prosím o dovysvětlení toho, jak si toto řešení, ke kterému doufejme vůbec nedojde, jak si vláda představuje, že bude fungovat v praxi. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju. Nyní bude mít slovo pan ministr průmyslu a obchodu Síkela. Pane ministře, prosím, vašich pět minut na odpověď.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, vážení páni poslanci a vážené paní poslankyně, pardon, to jsem se špatně vyjádřil. A ještě předtím, než se budu zabývat otázkou sankcí, kontrol a trestů, je z mého pohledu velmi důležité vysvětlit, proč jsme vlastně opatření v souvislosti s úsporami energií a regulací teplot přijali.

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo v reakci na možný nedostatek zemního plynu s ohledem na vojenskou agresi Ruské federace vůči Ukrajině návrh vyhlášky, kterou se stanoví zvláštní pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody v případě, a to chci zdůraznit, předcházení stavu nouze nebo v případě vyhlášení stavu nouze.

Chtěl bych připomenout, že od února 2022 došlo k výraznému poklesu dodávek plynu do Evropské unie z Ruské federace, potažmo do České republiky. Jedná se o plyn v objemu 153 miliard kubíků, který není možné nahradit ze dne na den. Toto snížení dodávek zapříčinilo historicky nejvyšší ceny energií v České republice, což přispívá k inflaci a vytváří i riziko dalšího hospodářského poklesu v Evropě.

S ohledem na tyto okolnosti má navrhovaná úprava vést k přímým úsporám energie a snížení spotřeby fosilních paliv včetně zemního plynu při zachování přijatelných požadavků na tepelnou pohodu a dodávky teplé vody. Návrh vyhlášky stanovuje teploty vnitřního vzduchu v pobytových i nepobytových místnostech v budovách při předcházení stavu nouze a ve stavu nouze v teplárenství. Za účelem úspory tepelné energie umožňuje vyhláška dosahovat nižší teploty vnitřního vzduchu oproti navrhovaným teplotám při projekci budov. V obývacích místnostech se ty teploty vnitřního vzduchu pohybují v rozmezí 18 až 21 stupňů. Požadavky stanovené návrhem vyhlášky jsou v souladu s doporučeními Světové zdravotnické organizace a byly připraveny ve spolupráci s kolegy z Ministerstva zdravotnictví a jsou v souladu s jejich předpisy pro tuto oblast.

Návrh vyhlášky nezavádí žádné nové kontroly oproti současnému stavu, to znamená oproti legislativě, která tady byla před zavedením této vyhlášky. Povinnosti stanovené vyhláškou se týkají vlastníků budov, nikoliv samotných uživatelů. Stávající ani připravované právní předpisy s plošnými kontrolami v bytech nepočítají. Vyhláška byla rozeslána do mezirezortního připomínkového řízení, v rámci kterého bylo doporučeno upravit výši teplot pro vybrané typy budov, jako jsou školy a zařízení péče o děti, pobytová zařízení sociálních služeb a zdravotnická zařízení. Ministerstvo průmyslu a obchodu tyto připomínky akceptovalo, zapracovalo je do návrhu vyhlášky a pokračuje ve vypořádání ostatních připomínek všech připomínkových míst.

Takže já děkuji za zájem o tuto problematiku o vytápění budov a tepelné pohody a chci vás ubezpečit, že navrhovaná vyhláška nepovede ani k ohrožení zdraví našich občanů, ani k nějaké nové šikaně nad rámec zákonů, které v této zemi platily do doby, než byla tato legislativní předloha připravena. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji panu ministru a táži se paní poslankyně, chce-li položit doplňující otázku? Ano, je tomu tak, takže vaše minuta na doplňující otázku.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Ano, já děkuji za vaši odpověď, pane ministře. Já jsem to takto pochopila, že se jedná o jakýsi krizový plán a ta vyhláška se uplatní v době stavu předcházejícího stavu nouze nebo ve stavu nouze. Tak jsem to i pochopila i jsem tak ten svůj dotaz uvedla, ač tedy s některými teplotami, tam úplně z lékařského hlediska nesouhlasím. Nerozporuji v tom to, že jste to řešili napříč rezorty, a můj dotaz se týkal pouze těch kontrol, jestli budou nějaké speciální kontroly. Přece jenom to určitá změna ve výši, v mnoha těch případech jsou tam dost podstatné změny ve výši těch teplot, tak můj dotaz byl na ty kontroly - zda se to, že vlastně chceme tímto uspořit v nějaké krizové situaci, která doufám samozřejmě, že nenastane, bude to nějakým způsobem plošněji kontrolovat, zda se to dodržuje. Ale pochopila jsem to správně, že tedy ne, žádné plošné kontroly nejsou v plánu. Tak vám moc děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, paní poslankyně. Táži se pana ministra, jestli chce využít práva na doplňující odpověď? Není tomu tak. (Hovor mimo mikrofon.) Tak nakonec ano. Prosím, máte k dispozici dvě minuty na doplňující odpověď.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Chci upozornit na to, že se jedná o vyhlášku, která se v tuto chvíli zatím nachází pouze v mezirezortním připomínkovém řízení. K návrhu vyhlášky se vyjádřilo 21 subjektů z původně 8 (8 z původně 21?) stanovených. Mezirezortní připomínkové řízení bylo omezeno rozhodnutím ministra pro legislativu a vypořádávání připomínek stále probíhá. To je jenom v reakci na to, že s některými tepelnými limity třeba nesouhlasíte. Ale právě proto máme mezirezortní připomínkové řízení, abychom měli takovou vyhlášku, která splní ten účel, který chceme.

Předpokládám, že vyhláška by vstoupila v platnost v prosinci, nejpozději od 1. ledna, a ta vyhláška je vlastně preventivní, je něco, co nám říká, že bychom se v krizových dobách měli uskromnit, protože kdybychom to neudělali, tak ty následky by mohly být ještě horší. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře. Nyní dám slovo panu poslanci Patriku Nacherovi, který byl vylosován jako čtvrtý k přednesení ústní interpelace na pana ministra Bartoše, a to ve věci vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj - rozúčtování tepla o 80% průměr. Pane poslanče, prosím, máte slovo a dvě minuty.

 

Poslanec Patrik Nacher: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Pana ministra tady nevidím. Musím tedy říct, že jsem smolař, protože já mám interpelace písemné, ústní, vesměs vždycky na ministry, kteří tady nejsou. Možná příště si na začátku toho čtvrtka počkám, kdo je omluven, a pak budu dávat interpelace na ty, co tady, na ministry, kteří tady jsou přítomni. Ale pak ta interpelace nebude mít tu autentičnost a aktuálnost. V tomhletom případě já si tedy počkám na písemné vyhotovení z Ministerstva pro místní rozvoj.

O co jde? Jde o velmi častý dotaz právě v dnešní době, kdy se po lidech chce, aby šetřili. Existuje vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 269/2015, která vlastně říká, že se to zprůměrovává tak, že když šetříte moc, zaplatíte, myslím teď teplo, zaplatíte 80 % průměru domu nebo vchodu. Když je to naopak hodně, horní limit je 200 %, takže se pohybuje mezi 80 a 200 procenty. A na mě se obraceli lidé, a to nejen v kampani, jak to jde do souladu s tím, že se chce po lidech, aby šetřili, ale zároveň když šetří moc, tak se jim to stejně zvýší do výše 80 % průměru domu.

A ten můj dotaz je prostý. Ve své době to asi nějaký smysl mělo z hlediska nějaké větší spravedlnosti, já jsem se na to díval na to odůvodnění, tehdy v roce 2015, a tenkrát se tomu říkalo "nezdravé šetření" - když se vůbec netopí, tak tam vznikají plísně v bytech, poškozuje to tu nemovitost, a to i veřejné prostory. Ale jestli by nestálo za to tohleto v současné situaci změnit (Místopředseda: Čas, pane poslanče.) a zaktualizovat. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju. Čili chápu to tak, že jste interpelaci načetl, a pan ministr vám v souladu s jednacím řádem odpoví do 30 dnů. Děkujeme, pane poslanče.

A nyní dám slovo paní poslankyni Lence Knechtové, která byla vylosována jako pátá v pořadí k ústní interpelaci na pana vicepremiéra Rakušana ve věci Opravdu chce tato koalice šetřit?. Připraví se pan poslanec Kubíček. Paní poslankyně, prosím, máte dvě minuty na vaši interpelaci.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Dámy a pánové, vážený pane nepřítomný ministře. Po volbách byl rozeslán všem obcím e-mail z Ministerstva vnitra, kde informují nové zastupitele o své roli, o povinnostech a o mnohém dalším. Ministerstvo dále nabízí mnoho kurzů včetně e-learningových. To vše je bohulibé a s ohledem na moderní dobu přiléhavé. Děkuji i za elektronickou brožuru, která je hezky zpracovaná, obsahově jí nelze nic vytknout. Co mě ale zarazilo, je informace, že brožura bude vytištěna a přes všechny ORP distribuována pro všechny nově zvolené zastupitele. V době, kdy máme krizi, žádáme všechny, aby šetřili, si přece můžeme brožuru prostudovat elektronicky. Šetřme státu peníze, proto se ptám na rozpočet celé akce. Počet výtisků, cena tisku, předpokládám barevné publikace, cena distribuce na ORP. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně, paní poslankyně. Pan ministr je omluven, tudíž rovněž odpoví na vaši interpelaci v souladu s jednacím řádem písemně do 30 dnů.

A já dám slovo panu poslanci Kubíčkovi, který byl vylosován jako šestý v pořadí, aby přednesl interpelaci na pana ministra Síkelu, a to ve věci pomoc teplárenství. Připraví se pan poslanec Zlínský. Pane poslanče, prosím, máte dvě minuty.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, vážení členové vlády, dámy a pánové. Má otázka bude velmi rychlá. My sledujeme i v tisku oznámení různých tepláren o navyšování ceny, nejvíce navyšují ceny pochopitelně teplárny plynové, ale například teď přijde oznámení ze SAKO Brno o navýšení ceny teplárenských produktů. Pane ministře, máte připravené projekty pro podporu teplárenství a pro zmírnění dopadu, a to jak pro domácnosti, tak pro průmyslové teplo, to znamená pro firmy, které používají teplo pro přípravu svých výrobků? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Slovo má nyní pan ministr průmyslu, pan Síkela, který odpoví na vaši interpelaci. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, vážený pane poslanče. Ve věci pomoci českému teplárenství a zabezpečení dostatku paliv v současné mezinárodní situaci i rostoucích cen energetických komodit bylo přijato několik opatření, která mají za cíl překonat toto období a zabezpečit dostatek tepelné energie, především pro vytápění.

Současná situace nejvíce dopadá na výrobce tepla ze zemního plynu. Pro plynové zdroje byl proto nastaven cenový strop, což by mělo mít pozitivní dopad na výši cen tepla z těchto zdrojů, neboť v případě promítnutí cen plynu do ceny tepla by tato cena byla pro odběratele neakceptovatelná. Za velice významné považujeme zavedení a schválení materiálu pro předcházení stavu nouze v teplárenství a úpravu vyhlášky Ministerstva životního prostředí o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, které umožní využívat pro výrobu a dodávku tepla zdroje jako uhlí, lehký topný olej, mazut u zdrojů, které by jinak musely být odstaveny z důvodu nedodržení emisních limitů.

Proto jsme také navrhli zařazení teplárenství pod takzvaný Dočasný krizový rámec jako program notifikovaný Evropskou komisí pro podporu. U Evropské komise probíhá notifikační řízení takzvané přechodné transformační podpory tepla, které by mělo umožnit kompenzovat část nákladů na emisní povolenky, které výrobce tepla významně finančně zatěžují a které se promítají do konečné ceny tepla. V této souvislosti musím ale poznamenat dvě věci. Ta notifikace probíhá již dva roky a byla zahájena ještě pod vedením mého předchůdce, pana ministra za ANO Karla Havlíčka. Začala v roce 2019 v rámci notifikace celého zákona o obnovitelných zdrojích. V roce 2020 ve druhém čtení nechal pan poslanec - tehdy za ANO - Pavel Pustějovský načíst ustanovení o přechodné transformační podpoře tepla. Komise byla o této změně informována. Já však mohu říct, že v podstatě bylo do procesu spuštěno něco, co je podle evropských zákonů takřka nenotifikovatelné. Nevejde se to pod GBER, což je nařízení o blokových výjimkách, a nevejde se to ani pod ustanovení o veřejné podpoře. Proto legislativní proces skončil o tom zákonu v lednu 2021 a já se po nástupu do funkce snažím tuto věc upravit tím, že se snažím o zařazení teplárenství do toho takzvaného Dočasného krizového rámce, kde je větší flexibilita. Jednal jsem na to téma dokonce i s eurokomisařkou Margrethe Vestager tento týden, kde jsem apeloval na to, že potřebujeme nějaké řešení v souvislosti s tím, že teplárenství a zásobování domácností v České republice je na poměry v západní Evropě trochu jinak organizované a že je na něm závislé až 40 % domácností.

Pro obnovitelné zdroje se již podařilo zajistit slučitelnost provozní podpory pro teplo z obnovitelných zdrojů, a to do 20 megawattů, pro velké zdroje se dokončuje notifikační řízení nad 20 megawattů, pro zdroje využívající biomasu byla zavedena takzvaná udržovací podpora. Probíhají jednání s cílem o úpravu pravidel EU, to je to nařízení z GBER, tak aby se menší a střední zdroje pro teplárenství včetně kombinované výroby elektřiny a tepla mohly podřadit v případě investičních dotací i provozních podpor pod toto nařízení a nebylo potřeba provádět časově a věcně složité notifikační řízení. Pro řešení situace v dlouhodobém horizontu byl zpracován materiál posouzení dekarbonizace dálkového vytápění v České republice, pro transformaci českého teplárenství jsou pak nastaveny nemalé investiční dotace, a to jak pro zdroje, tak i pro rozvody tepla, především v Modernizačním fondu (Předsedající: Čas, pane ministře.) a operačním programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji panu ministrovi a táži se, zda má pan poslanec zájem položit doplňující otázku? Ano, má. Prosím.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuju. Já mám takovou ještě doplňující otázku. Bavili jsme se o emisních povolenkách, což vlastně pro jednotlivé teplárny tvoří nemalou finanční zátěž, a chtěl jsem se zeptat, zda se pracuje na tom, aby emisní povolenky byly staženy ze sekundárního trhu, protože víme o tom, že se staly předmětem spekulací. A další věc - o tom, jak byl vlastně nastaven mechanismus ubírání emisních povolenek, tak pro tuto těžkou dobu zda nebudou tyto emisní povolenky umožněny dále používat na evropském trhu bez omezení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Já předám slovo panu ministrovi pro doplňující odpověď. Vaše dvě minuty, pane ministře.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Já mám být ve druhé části nebo později interpelován ve věci emisních povolenek ještě panem poslancem Kotenem, tak jak jsem viděl ty otázky interpelací, takže využiji aspoň část toho času.

Mluvil o tom dnes už i pan premiér, jak jsem měl možnost sledovat jeho vystoupení. Stávající role cen emisní povolenky s ohledem na vývoj ceny elektrické energie je významná, ale není určující. V tuto chvíli všechny ceny tlačí nahoru primárně zemní plyn. Ale samozřejmě ty emisní povolenky mají nepřímý vliv v podobě přechodu části uhelných zdrojů na plynové zdroje, ale tu hlavní roli hraje prohloubení závislosti na dovozu zemního plynu.

V rámci Evropské unie na expertní úrovni existuje konsenzus, že aktuální výše ceny elektřiny, respektive její výkyvy, nejsou primárně způsobeny emisními povolenkami. Jsou na to různé názory v rámci různých členských zemí. My jako členská země jsme vyjádřili názor, že jako mimořádné krizové opatření v případě války si umíme představit buď dočasné omezení obchodu s emisními povolenkami, nebo jejich vyšší emisi z tržní rezervy. V tuto chvíli ale nepanuje v této otázce jednotný kvalifikovaný majoritní názor, ale určitě se o této věci bude dále jednat, a já pak si dovolím odpovědět ve druhé části panu poslanci Kotenovi, pokud on bude mít zájem, abych tu otázku dále rozpracoval. Díky.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju panu ministrovi a nyní dávám slovo panu poslanci Zlínskému, který byl vylosován s pořadovým číslem 7, k interpelaci na pana ministra Válka, pana ministra zdravotnictví, ve věci e-preskripce pro osobní potřebu lékařů. Pane poslanče, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, vážený pane ministře, vážený nepřítomný pane ministře Válku, obrátili se na mě zástupci lékařů zaměstnanců ohledně problémů, které nastaly u nich z důvodu nemožnosti předepisování léků v jejich volnu. Jedná se o to, že dle interpretace zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech, a vyhlášky č. 329/2019 Sb., o předepisování léčivých přípravků při poskytování zdravotních služeb zástupci Ministerstva zdravotnictví, nemá lékař-zaměstnanec mimo svoji pracovní dobu legální možnost předpisu léčiv bez souhlasu zaměstnavatele, pokud mu tento nedá k dispozici svoji část certifikátu e-receptu, a to ani pro svoji osobní potřebu, ani pokud je ochoten si léky uhradit sám, což je tedy poměrně absurdní záležitost. Lékaři- důchodci, lékařky na mateřské dovolené, lékaři nevykonávající lékařské povolání nejsou zákonem ani vyhláškou preskripcí omezováni, mohou léky pro vlastní potřebu předepisovat. Dochází zde tedy k jednoznačné diskriminaci, kdy jsou lékaři vykonávající lékařské povolání nuceni buďto zákon obcházet, tedy preskripci zajistí jejich kolega, který je v práci, nebo se sami musí dostavit do nemocnice či na LSPP k ošetření, které je potom fakturováno zdravotním pojišťovnám. Legislativa zde tedy vytváří naprosto absurdní situaci, kdy lékař v průběhu ordinační doby může léčit jiné lidi a případně i sebe, ale po pracovní době nesmí žádné léky předepsat.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za načtení interpelace. Pan ministr zdravotnictví je omluven, tudíž vám odpoví v souladu s jednacím řádem písemně do 30 dnů.

A já dávám slovo paní poslankyni Pošarové, která byla vylosována jako osmá k interpelaci na pana ministra Bartoše ve věci dotační politiky. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Já mám jednu otázku. Tuším v únoru končil příjem žádostí pro výzvu Technická infrastruktura na síťování a komunikace nových obytných zón. Někdy v květnu, červnu obce dostaly vyrozumění, že byly přijaty nebo zamítnuty. Od té doby se nic neděje. Obce i přes urgenci na podpisy dotačních smluv stále čekají. Chtěla bych se zeptat, jak to tedy vypadá, jestli je na Ministerstvu pro místní rozvoj chaos, nebo kdy dostanou nějakou odpověď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za načtení interpelace. Pan ministr Bartoš je omluven, tudíž zase podle jednacího řádu vám písemně odpoví do 30 dnů.

Dávám slovo panu poslanci Radkovi Vondráčkovi k interpelaci na pana ministra průmyslu a obchodu Síkelu. Pan Vondráček byl vylosován jako devátý v pořadí, ale nevidím ho v sále, tudíž jeho interpelace propadá a já dávám slovo... (Poslanec Vondráček vchází do sálu.) Už je tady, tak v poslední chvíli pan poslanec Vondráček k interpelaci. Málem jste o ni přišel.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Moje interpelace se vztahuje na pana ministra vnitra a na tento materiál, který se jmenuje Radikalizace pracovníků státní a veřejné správy, předběžné varování.

Já jsem se chtěl zeptat pana ministra, jak to je vlastně celé myšlené, protože tady v tom materiálu se hned v úvodu píše, že v této zemi probíhá politický střet o to, zda bude energetická krize interpretována jako selhání státu, nebo jako důsledek ruské energetické války, kdy si klade za cíl rozklad české společnosti. Lidé se krajně bojí o budoucnost, jsou znejistělí, často nevědí, jak zaplatit účty za elektřinu a zda budou mít na základní životní potřeby. Část společnosti se radikalizuje a volá po změně politické reprezentace.

Já se chci zeptat: my si tady vlevo všichni myslíme, že to je selhání této vlády a že to je selhání státu, a myslíme si, že je nejvyšší čas na změnu politické reprezentace, a jestli tedy jsme radikalizováni a jestli nás tady ten tým, krizový informační tým Ministerstva vnitra, začne nějakým způsobem řešit a zda bude zjišťovat naše názory a naše nálady.

Mně to nedá, abych tady necitoval z knížky o Dobrém vojáku Švejkovi, kdy strážmistr Flanderka musel vyplňovat neustále formuláře z Ministerstva vnitra o náladách obyvatelstva, kdy musel vyplňovat dotazník o náladě mezi členy místní samosprávy a inteligenty, nařízení o bezodkladném zjištění, z jakých politických stran se skládá místní obyvatelstvo, jak silné jsou jednotlivé politické strany, dotazník o tom, jaké noviny, časopisy a brožurky docházejí do rajonu četnické stanice, instrukce týkající se toho, jak získati z místního obyvatelstva placených donašečů a informátorů, a tak dále a tak dále. A ty nálady se v Švejkovi hodnotily písmeny 1, 2, 3, 4, vždycky 1A, B, C, přičemž (Předsedající: Čas, pane poslanče.) A byla vlastizrada, 4A byla vlastizrada a provaz. Já bych se chtěl zeptat, jak pan ministr Rakušan (Předsedající: Čas.) hodnotí náladu v České republice (Předsedající: Čas.) a mezi úřednictvem (Předsedající: Prosím, děkuju.). Děkuji. Já tipuji 2A. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Pan ministr Rakušan je omluven, tudíž vám odpoví písemně v souladu s jednacím řádem do 30 dnů.

A já dávám slovo paní poslankyni Maříkové, která byla vylosována jako desátá, k interpelaci na pana ministra Síkelu ve věci Malé a střední firmy. Připraví se paní poslankyně Lesenská.

Paní poslankyně, máte dvě minuty na položení dotazu.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, já budu velmi stručná. Na sněmu Svazu průmyslu a dopravy jste směrem k velkým firmám, pro které jste nepřipravil pomoc s drahými energiemi, pronesl toto: "Všem velkým firmám doporučuji, tvařte se jako malé a střední, alespoň na přechodnou dobu." Mě by tedy zajímalo, jaké kroky mají tedy velké firmy učinit, aby se tvářily jako malé a střední. Ony si teď totiž nevědí rady, tak jestli jim můžete dát návod a poradit, co mají dělat, aby dosáhly na pomoc, která je určena pro malé a střední firmy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Slovo má pan ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Prosím.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Vážená paní poslankyně, vážený pane předsedající, vážené zbývající paní poslankyně a páni poslanci, dovolte mi, abych zareagoval na dotaz, na který už tady reagoval i pan premiér, a ubezpečil vás, že snahou Ministerstva průmyslu a obchodu je zajistit co nejúčinnější pomoc pro české podniky, jak pro malé firmy a střední, tak i pro velké společnosti.

Intenzivně jednáme se zástupci Evropské komise o prodloužení a rozšíření dočasného krizového rámce určeného na pomoc velkým firmám. Tato jednání se posouvají dobrým směrem a v půlce října by měla dát Evropská komise na stůl první návrh.

Pokud se jedná o podporu malých a středních firem a co musí firma splňovat, aby se pro tuto podporu vešla. V této souvislosti chci upozornit na to, že právě díky našemu předsednictví a právě díky České republice se podařilo na minulé radě pro energetiku schválit možnost plošné pomoci pro malé a střední firmy. Chtěl bych poznamenat následující. Definice malého a středního podniku vychází z doporučení Evropské komise č. 2003/361/ES ze 6. května roku 2003, kde jsou právě definovány malé, mikromalé a střední podniky. Podle této definice se za středního podnikatele považuje podnikatel, pokud zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jeho majetek nepřesahuje korunový ekvivalent částky 43 milionů euro - limit je stanoven v eurech - nebo má obrat, případně příjmy, nepřesahující korunový ekvivalent 50 milionů euro. Za malého podnikatele se pak považuje podnikatel, pokud zaměstnává méně než 50 tisíc (50?) zaměstnanců a jeho aktiva, majetek nebo obrat a příjmy, nepřesahují korunový ekvivalent 10 milionů euro. Za drobného podnikatele se považuje podnikatel, pokud zaměstnává méně než 10 zaměstnanců a jeho aktiva či majetek nebo obrat, příjmy, nepřesahují korunový ekvivalent 2 milionů euro. Živnostníci, malé a střední firmy, a dokonce i velké firmy mohou zároveň aktuálně využít investiční podporu, zejména z operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost, Národního plánu obnovy a Modernizačního fondu.

Pokud by ty stanovené limity, paní poslankyně, prostřednictvím pana předsedajícího, nebyly jasné, ještě si vás dovoluji odkázat na šestnáctistránkový dokument CzechInvestu, který se jmenuje Aplikační výklad pro vymezení pojmů drobný, malý a střední podnikatel a postupů pro zařazování podnikatelů do jednotlivých kategorií. Tam nejen vy, ale každý, koho to bude zajímat, nalezne odpověď, jak se definuje velká, střední, malá firma a mikrofirma.

Na doplnění ve zbývajícím čase si dovoluji ještě upozornit, že do konce listopadu 2022 mohou podniky bez ohledu na svoji velikost žádat o dotaci na fotovoltaické systémy s (akumulací) nebo bez akumulace z Národního plánu obnovy, o dotace na komplexní úsporné projekty zahrnující rekonstrukci budov určených pro podnikání, zvýšení účinnosti technologických a výrobních procesů. Na instalace pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů lze žádat z OP, také opět bez ohledu na velikost firmy, do konce listopadu 2023. Dále mohou z OP tak žádat všechny firmy o podporu na výstavbu větrných elektráren, a to do 1. února 2024.

Zodpovědné úřady, tedy Ministerstvo průmyslu a obchodu, Energetický regulační úřad, spolupracují při hledání řešení tak, aby dopady cen energií na domácnosti i průmysl byly co nejmenší. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Táži se paní poslankyně, zdali chce položit doplňující otázku? Ano, chce. Tak minuta prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane ministře, já jsem neslyšela ten návod. Vy jste na tom sněmu řekl velkým firmám: "Tvařte se jako malé a střední, alespoň na přechodnou dobu." Vcelku vás chápu, že jste se té odpovědi vyhnul, protože jste si zřejmě uvědomil, že právě kvůli tomuto sedí před soudem Andrej Babiš a je kvůli tomuto předmětem kritiky právě vaší pětikoalice, ve které jste ministrem. Pane ministře, není náhodou to, co jste pronesl, veřejné nabádání k podvodu, když říkáte směrem k velkým firmám, aby se na přechodnou dobu tvářily jako střední a malé? Já mám takový dojem, že vy jste si stále neuvědomil, že jste politik a ministr. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Táži se pana ministra, má-li zájem o doplňující odpověď. (Nemám.) Není tomu tak.

Teď bychom měli přejít k interpelaci paní poslankyně Lesenské, ale ta se omluvila z pracovních důvodů. Dávám tedy slovo paní poslankyni Berkovcové Janě, která byla vylosována jako dvanáctá. Přednese interpelaci na pana ministra školství Balaše ve věci Chybějící finance ve školství. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, obdržela jsem téměř stovku e-mailů od ředitelů škol, kteří si stěžují, že nemají v letošním roce dostatek financí na takzvané ostatní neinvestiční výdaje a musí chybějící peníze na ONIV dorovnávat z financí určených na platy učitelů. Z ONIV se přitom hradí například pomůcky a učebnice pro žáky, prvních čtrnáct dnů nemocenské nebo plavecký výcvik žáků nebo další vzdělávání pedagogů. Oproti minulému roku byly ONIV seškrtány v průměru o třetinu, venkovským malotřídním školám dokonce o 43 %. V oficiálním materiálu k zákonu o státním rozpočtu na rok 2022 se u kapitoly 3.3.3 Ministerstva školství uvádí, že ONIV byly veřejným školám sníženy o 995 milionů korun, a přitom 850 milionů korun bylo převedeno do rozpočtu soukromým školám.

Můžete prosím tisícům ředitelů veřejných škol vysvětlit důvod tohoto přesunu a můžete prosím desítkám tisíc učitelů veřejných mateřských, základních a středních škol vysvětlit, proč vlastně mají ze svých platů dotovat provoz soukromých škol? Letošní státní rozpočet měl být úsporný, ale soukromým školám jste navýšili rozpočty o 40 % oproti roku 2021, přestože počet žáků v nich vzrostl pouze o 2 %.

Ze státního rozpočtu jde tak v tomto roce v přepočtu na jednoho žáka soukromé školy více než na jednoho žáka veřejné školy, což je naprosto absurdní. Ředitelé chybějící peníze často čerpají z peněz na odměny učitelům a těm tak reálně klesají platy. Počítá opravdu návrh rozpočtu na příští rok se snížením ONIV o 30 %? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Slovo má ministr školství, mládeže a tělovýchovy Vladimír Balaš.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Vladimír Balaš: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní poslankyně, dámy a pánové, já bych to rád uvedl na pravou míru. Samozřejmě nejsem spokojen s tím, že ONIV klesl. On obecně vzrůstal, a teď skutečně máte pravdu, že je tam propad. Ale rozhodně to není tím, že by byly přesunuty prostředky z ONIV na soukromé školství. Naopak, na soukromé a církevní školství je třeba vynaložit 1,5 miliardy a v rozpočtu je jenom 800 milionů. Ty výdaje, které se tam dávají, jsou kvazimandatorní, takže my musíme najít ještě dalších 700 milionů, abychom dostáli tomu, co po nás požaduje zákon, a financovali i soukromé a církevní školství. To financování je na základě zákona, který vychází z koeficientu, který je zcela běžný, takže možná máte nepřesnou informaci. Prostředky z ONIV rozhodně nebyly přesunuty na soukromé školství. Naopak, v soukromém školství ještě chybí téměř polovina prostředků, které jsou potřebné pro příští rok. Počítá se výkon učitelek v září minulého roku, takže to bohužel ani nezohledňuje inflaci.

Pokud jde o ONIV, samozřejmě existuje nějaká možnost, jak si ředitelé mohou pomoci, ale to je krajní prostředek. Budu rád, když o té věci budeme diskutovat a podaří se nám ty chybějící prostředky najít. Rozhodně to ale nejde na úkor jiného segmentu ve vzdělávacím procesu. Myslím, že to je opravdu problematické. Je to věc, kterou my neustále řešíme a dokud se neuzavře rozpočet... Dokonce si dovolím tvrdit, že vzhledem k tomu, že jsou velké nejasnosti jak na příjmové, tak na výdajové stránce, tak se do něj bude muset sáhnout, takže předpokládáme, že dojde i na návrh Ministerstva školství a posílí se právě ONIV.

Opravdu s tím nejsem spokojen, někde dokonce psali, že jsem prohlásil, že školy mají peněz dost. To bych asi byl mimo sebe, kdybych něco takového dokázal říct. A já doufám v to, že vládě se podaří naplnit svoje programové prohlášení a do školství bude investovat 5,2 % hrubého domácího produktu, a pak bychom byli samozřejmě za vodou. Pro mě, stejně jako doufám pro vládu, je stále školství a věda prioritou a ty prostředky zkrátka musíme najít, jakkoli chápu, že doba je těžká. A vím, že ten přesun mzdových prostředků do ONIVu v případě učitelů, kteří jsou v pracovní neschopnosti, ten problém může částečně řešit, ale nevyřeší ho úplně. Rozhodně výdaje tohoto rázu jsou mnohem vyšší. Držte nám palce, budu rád, když nás podpoříte a když ty prostředky najdeme.

Nevím, jestli jsem vám odpověděl úplně skvěle, ale opravdu není to tak, že by se přesouvaly ze soukromého školství peníze, tedy na soukromé školství peníze z ONIVu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji panu ministrovi a táži se paní poslankyně, chce-li položit doplňující otázku?

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji za reakci. Jenom ještě k tomu, že vlastně nelze říct, že ředitelé škol ušetří finance, když mají nemocného zaměstnance, protože většina nemocenských je do těch čtrnácti dnů, a v tomto roce byly spojeny právě s karanténami a izolacemi. Za učitele musí někdo suplovat, samozřejmě, a učitel, který supluje, má nárok na dvojnásobek hodinové sazby. Takže vlastně škola neušetří, naopak ještě přijde o peníze na odměny.

Já se jenom vrátím k tomu, jak jste říkal, že chcete ty peníze najít. Jakou tedy můžeme dát ředitelům naději, že třeba se jim ještě něco vrátí v letošním roce, nebo až v tom příštím?

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Pan ministr s doplňující odpovědí.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Vladimír Balaš: Mluvíme o rozpočtu na příští rok. Myslím, že pokud jde o tento rok, v zásadě tam k nějakému dramatickému propadu nedochází. Samozřejmě máte pravdu, že ty prostředky byly hodně vyčerpány právě v důsledku covidu. Ale to, co nás trápí hlavně, už to nejsou ty poslední tři měsíce nebo dva a půl, ale hlavně ten příští rok. Takže tam, doufejme, že ještě budeme o rozpočtu jednat a že se nám podaří ještě nějaké prostředky najít, eventuálně přesunout. I ministerstvo se tím zabývá, hledá vnitřní zdroje, aby školám tímto způsobem vyšlo vstříc, ale je to složité. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře. Nyní dávám slovo panu poslanci Kotenovi, který byl vylosován jako třináctý k interpelaci na pana ministra financí Zbyňka Stanjuru. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane nepřítomný ministře. Já bych se chtěl zeptat na několik věcí, ale jsou to samozřejmě věci, které souvisejí s rozpočtem České republiky, zároveň samozřejmě i s navýšením rozpočtu pro letošní rok a samozřejmě i s rozpočtem na rok příští. Důvody, proč jste nepřítomen, jste omluven z pracovních důvodů - tak nevím, jestli jste na nějaké zahraniční cestě, nebo zda jste si tam jel pro nějaké doporučení, jakým způsobem využít navýšení letošního rozpočtu.

Nicméně chtěl bych vlastně vyčíslit nějakým způsobem výdaje, které byly spojené s migrační krizí směrem z Ukrajiny do České republiky. A dále jsem se chtěl zeptat, zda tedy máte kvantifikovány výdaje, které byly, co se týká dodávek zbraní směrem na Ukrajinu, a zda tedy s takovými to výdaji počítáte i na příští rok, protože vzhledem k tomu, jaká je situace s energiemi, mi připadá asi férovější zajistit laciné energie pro občany České republiky, a nejsem si zcela jist, zda tyto výdaje schvalují daňoví poplatníci v České republice.

Každopádně děkuji za odpovědi na tyto mé otázky písemně.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji. Pane poslanče, pan ministr je omluven, čili podle jednacího řádu vám do 30 dnů písemně na vaši uplatněnou interpelaci odpoví.

Dám nyní slovo panu poslanci Raisovi, který přednese svoji interpelaci s pořadovým číslem 14, a sice na pana ministra školství, mládeže a tělovýchovy Balaše, a to ve věci Platy pedagogických pracovníků a programové prohlášení vlády. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji. Vážení páni ministři, vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové. Já bych nejprve vznesl dotaz směrem k panu ministru školství. A ten dotaz se týká v podstatě programového prohlášení vlády, jestli vláda plní svoje programové prohlášení, které konkrétně zní, že vláda garantuje kvalitní platového ohodnocení pedagogických pracovníků a udrží jejich platy na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy. Proč se na to ptám? Protože se mi dostala do rukou docela solidní studie renomovaných kolegů Münicha a Smolky: Platy učitelů v roce 2021 - vrchol dosažen, a co dál? A tam oni hovoří o tom právě, ukazují to na grafech, že v roce 2021 byl tedy ten vrchol a teď to padá, finančně padají dolů ty platy, a to ještě vzali jenom platy učitelů základních škol, vůbec do toho nedali mateřské školky a eventuálně by se do toho taky podle mě měli dávat i nepedagogičtí pracovníci, to znamená školníci, kuchařky a podobně. Musím připomenout to, že jsme mnohokrát byly tázáni ze strany tehdejší opozice, a je potřeba říct, že vláda vždycky, vláda Andreje Babiše, splnila svoje programové prohlášení.

Já se domnívám, že nyní tato vláda programové prohlášení neplní v oblasti školství, proto bych docela rád slyšel názor pana ministra, jaká je jeho představa vývoje platů na úrovni základních a středních škol. V doplňující otázce bych se pak věnoval ještě samozřejmě vysokým školám. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Slovo má ministr školství, mládeže a tělovýchovy pan Vladimír Balaš.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Vladimír Balaš: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane poslanče, dámy a pánové. Pokud jde o plnění vládního programu, jednou ze součástí je zabezpečení nebo garantování zákona a garance toho, aby ten plat byl ve výši 130 % průměrné mzdy. To je ostatně propsáno i v návrhu zákona o pedagogických pracovnících, ke kterému jsme se včera nedostali. A samozřejmě to bude složité, bude to ve stávající ekonomické situaci problematické. Ten zákon předpokládá, že by zákonem garantovaná výše měla být od roku 2024, a je to na nás, jakým způsobem se k tomu postavíme v Poslanecké sněmovně, jestli ten zákon projde, anebo neprojde, a věřím, že ano.

Jenom bych chtěl říct, že jedna věc je - a bude se to týkat jak učitelů na základních, tak na středních školách, to si myslím, že je docela důležité - jenom bych rád řekl, že trošku postrádám takový jako holistický pohled na školství jako takové, protože v tom kontextu, když se podíváte na rozpočet Ministerstva školství, vidíte, že se rozevírají nůžky mezi financováním vysokého a regionálního školství, takže podíl vysokého školství na celkovém financování neustále klesá procentuálně, jakkoliv nominálně ta částka možná roste, tak je to problém. Stává se - to vlastně byla jedna z otázek vaší jedné kolegyně, která myslím, že se chtěla ptát na vysoké školství, ale, a to možná jenom doplním - stává se to, že mladí nadějní vysokoškolští absolventi, třeba studující doktorská studia, raději odcházejí do středního školství, protože průměrná mzda ve středním školství je asi o 15 000 vyšší pro ně, než je na vysokém školství, a tahleta nerovnováha může způsobit podle mě katastrofu dříve nebo později, protože za chvíli nebude mít kdo učit. Nebude mít kdo učit ty, kteří mají učit. A to si nemůžeme dovolit.

Takže já bych byl rád, kdyby ten rozpočet byl předvídatelnější, aby byl minimálně střednědobý a garantovaný střednědobě, možná řekněme na pět let. A myslím si, že opravdu nejvíc by tomu pomohlo, kdyby skutečně jsme se shodli všichni, že se do školství bude dávat určitý objem prostředků, které jsou vyprodukovány v rámci našeho hrubého domácího produktu. Těch 5,2 % je poměrně hezká, ambiciózní částka, určitě by to našemu školství pomohlo. A jak říkám, pokud jde o platy na středních a na základních školách, záleží na tom, jestli se rozhodneme, že přijmeme, akceptujeme návrh zákona o pedagogických pracovnících, který zákonně garantuje, takže z té částky se stane mandatorní výdaj. Takže jenom, jestli jsem odpověděl na tuhle část, a abych se přiznal, já jsem se trošku ztratil. Vy jste se ptal ještě na něco jiného, tak vás poprosím, kdyžtak mně to doplňte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře. Táži se pana poslance, chce-li uplatnit doplňující otázku.

 

Poslanec Karel Rais: Mám doplňující otázku, byť jsme si trochu prohodili role, protože já jsem se chtěl zeptat na mzdy vysokoškolských pracovníků a na konflikt s regionálním školstvím. Na to jste už z větší části odpověděl. Tam jde... já už tady pár týdnů pracuji, takže v podstatě, kdo mě sleduje, ví, že na tohle se ptám velice často, a upozorňoval jsem na to předcházející ministry, ale teď skutečně se ty nůžky otevřely už absolutně dost výrazným způsobem, takže v podstatě odborní asistenti nebo asistenti, ti víceméně právem křičí nebo se ozývají, že jejich platy a podmínky jsou horší než na středních školách.

Tady vidím, je potřeba, to je apolitická záležitost nebo je to politická záležitost, ale je potřeba shoda Ministerstva školství a i nás, politiků, abychom tam. (Předsedající: Čas. Čas, pane poslanče.) skutečně protlačili výrazné zvýšení platů (Předsedající: Děkuji.) vysokoškolských učitelů. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Pan ministr, doplňující odpověď.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Vladimír Balaš: Ano, já děkuji. Já jsem si toho vědom, sám vedu několik studentů doktorského studia, vím, jaké jsou jejich podmínky. Tuhle otázku do jisté míry, alespoň u doktorandů, řeší teď novela vysokoškolského zákona, která se týká zejména doktorského studia, a doufejme, že se nám podaří ji systémově nastavit. Specificky je to problém spíše v humanitních oborech, možná, že trošku lepší situace je v exaktních vědách nebo v oborech, které se zabývají jinými stránkami výuky, technické vědy a přírodní a matematika. A jsou také samozřejmě ty školy lépe placeny, protože vysoké školy získávají prostředky podle nějakého koeficientu podle náročnosti studia, a zejména humanitní obory myslím, že strádají v tomhle ohledu, a nelze říct, že by byly úplně nevýznamné a studium nebo vzdělávání v téhle oblasti nevýznamné.

Takže jenom doufám, že najdeme nějaký model, a společně - já si myslím, že by to mělo být v zájmu všech, jestli to je vládnoucí koalice, nebo opozice - a pokusíme se ten systém narovnat, protože je třeba chápat školství v celém kontextu, a když se vám rozpadne jedna část, tak už to nemůžete napravit někde jinde. Zkrátka je třeba k tomu přistupovat vyváženě a hodnotit práci na všech stranách kvalitně, dobře. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, pane ministře. Nyní dám slovo paní poslankyni Adámkové, která byla vylosována jako patnáctá k přednesení interpelace na paní ministryni Langšádlovou, nicméně paní profesorku Adámkovou nevidím v sále, tudíž její interpelace propadá. A já předám slovo panu poslanci Novákovi, který byl vylosovaný jako šestnáctý v pořadí k interpelaci na pana ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu. Tak, ani pan poslanec Novák není přítomen, tedy i jeho interpelace propadá. Pak tedy poprosím, aby se slova ujala paní poslankyně Pošarová, která byla vylosována jako sedmnáctá v pořadí k interpelaci na pana ministra průmyslu a obchodu Síkelu. Není přítomna, čili i její interpelace propadá. Osmnáctá v pořadí, paní poslankyně Maříková Karla, stahuje interpelaci z důvodu nepřítomnosti pana vicepremiéra Jurečky. Pak tedy poprosím paní poslankyni Berkovcovou, která byla jako devatenáctá vylosována k interpelaci na pana ministra Stanjuru. Není přítomna, tedy i její interpelace propadá. Jako dvacátý v pořadí by měl interpelaci uplatnit pan poslanec Kettner Zdeněk. Pan poslanec Kettner Zdeněk není přítomen, čili jeho interpelace propadá. Pak se zeptám, jestli je přítomna paní poslankyně Štefanová Iveta, která by měla interpelovat pana ministra Válka? Není přítomna, tedy i její interpelace propadá. Dalším poslancem s interpelací v pořadovém čísle 22 byl vylosován pan poslanec Nacher Patrik, který už jednu interpelaci přednesl, ale není v sále, čili i jeho interpelace na pana ministra Kupku propadá. Pak se zeptám, je-li tu ještě přítomen pan poslanec Koten Radek, který by měl jako dvacátý třetí interpelovat paní ministryni Černochovou? Pan poslanec Koten není přítomen, čili jeho interpelace rovněž propadá.

Dvacátá čtvrtá interpelace je vylosována pro pana poslance Kettnera, ale ten nebyl před malou chvílí... (Poslanec přichází.) Už je tady. Pan poslanec Kettner bude interpelovat pana ministra školství, mládeže a tělovýchovy pana Balaše. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo. Já se chci zeptat. Od 1. září došlo k navýšení tarifů pro nepedagogické pracovníky. Pokud jsou mé informace správné - nevím, jestli pan ministr je bude mít přesnější - tak stále nedošlo k přesunu financí. To znamená, že stále hrozí to, že ředitelé budou nuceni přesouvat finance z té složky na platy na nenárokové složky platů pro pedagogické pracovníky. Takže se chci zeptat, jestli tedy už je v plánu navýšení, jestli se našly nějaké rezervy tak, aby k navýšení došlo bez poškození pedagogických pracovníků.

Spojím to ještě s jednou otázkou, a to je takzvané sladění českého školství s ukrajinským. Tak se chci jenom zeptat, jaké konkrétní kroky si pod tím sladěním mám představit, protože mám dva systémy, které se takzvaně sladí, tak vždycky to je nějaký kompromis, a obávám se, aby to nebylo na úkor kvality výuky českých studentů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Děkuji a předám slovo panu ministru školství. Pane ministře, prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Vladimír Balaš: Děkuji pane předsedající, děkuji, pane poslanče. Vy jste stihl hned ty dvě, takže jsem o nic nepřišel.

Já začnu možná tou první vaší otázkou. Pokud jde o ukrajinské školy a sladění, my jsme se potýkáme nebo školy se potýkají s tím, že ukrajinští žáci a studenti mohou studovat on-line a že to on-line vzdělávání, které organizuje Ukrajina na úrovni zejména základních škol, může zasahovat do výuky. To si myslím, že se ve většině případů asi podařilo vyřešit na základě dohody, ale asi ne úplně ve všech školách, protože některé školy ukrajinské vysílají i v čase, kdy by děti měly chodit do školy - a všichni víme, že není důležitá jenom výuka, ale také nějaký sociální kontakt. Tak to ještě budeme řešit a řešíme to i na dálku s ukrajinskými protějšky. Doufejme, že se nám to podaří vyřešit. Problém ale je, že ukrajinské děti jsou stále ale vystaveny větší zátěži mimo čas, kdy chodí do školy v České republice, a to vede k jejich přetížení. Jsou zahlcovány poměrně značným počtem domácích úkolů, pak jsou unavené a jsou takové apatické při standardní výuce. Takže to je další věc, kterou řešíme. A teď nedávno byl náměstek ministra školství pan Miller na Ukrajině a řešil to i s ukrajinským ministrem školství, osvěty tedy. Tak doufejme, že se nám to podaří vyřešit. Zatím to není na úkor výuky českých dětí, tedy aspoň si nemyslím, spíš to zatěžuje ty ukrajinské děti nadměrně a ani to není dobře, samozřejmě. A chceme-li je adaptovat, tak jim musíme dát také prostor pro nějakou sociální interakci i mimo školní výuku. Takže to je ta první otázka.

Pokud jde o nárůst platů, jestli máte na mysli do konce tohoto roku, v roce 2022 došlo k navýšení prostředků na platy o 2 % u pedagogických pracovníků a o 2,66 % u nepedagogických pracovníků, což v této (?)... 10% navýšení tarifních platů nepedagogických pracovníků od 1. září, a u nepedagogických zaměstnanců právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení, které zřizují kraje, obce nebo dobrovolné svazky obcí. A já mám takový pocit, že si nejsem vědom, že by ty prostředky nedoputovaly těm školám, ale přiznám se, že vám to nedokážu říct úplně přesně, raději to ještě ověřím a potvrdím vám to. Zatím si nikdo nestěžoval na to, že by tam ty prostředky nebyly. Jestli máte ty signály, tak rád o ně poprosím a zkusíme tu věc napravit. Doufejme, že to tak není. Víc opravdu nevím, nezlobte se. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře. Ptám se, jestli chce pan poslanec uplatnit doplňující otázku? Není tomu tak. A k poslední interpelaci s pořadovým číslem 25 předám slovo panu poslanci Kotenovi, který bude interpelovat pana ministra průmyslu a obchodu Síkelu. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, pane předsedající. Tak ještě jednou dobrý den, dámy a pánové. Dá se říct, že tuto otázku už jsem položil panu premiérovi, ale byl bych rád, kdybyste se k tomu vyjádřil písemnou formou i vy. Jedná se tedy o to, zda Česká republika a kdy odstoupí od systému emisních povolenek. Je to z toho důvodu, že tyto emisní povolenky v podstatě neslouží svému účelu, ale obchodují se kdesi na burze a slouží pouze spekulantům k pěknému výdělku. Nemají tedy za úkol, aby emitent, tedy Evropská komise nebo Evropská unie, získala nějaké prostředky a trestala lidi anebo firmy, kteří vlastně provozují neekologické provozy a ničí tak životní prostředí, ale v podstatě je to jenom jakási spekulativní měna, která vylepšuje cash flow různých amerických a jiných důchodových fondů. A potom, když si to potřebuje výrobce energie koupit, anebo nějaká firma, která vyrábí nějaké zboží, které je zatíženo touto ekologickou daní, tak je musí kupovat za násobně větší prostředky, samozřejmě to promítá potom do svých výrobků a samozřejmě to zdražuje i elektrickou energii, plyn a podobně.

Já jsem předpokládal, že během předsednictví v Evropské unii naše předsednictví a vláda Petra Fialy tady toto využije pro zrušení a odstoupení od emisních povolenek, protože přece jenom tady máme krizový stav, a důsledky pro náš průmysl, pro zemědělství budou obrovské, nedozírné a ani si to dnes nedokážeme představit. Nebo my si to dokážeme představit, ale mám pocit, že vláda si to nedokáže představit. Takže chtěl bych vědět, jak se s touto věcí vypořádáte a jakým způsobem zabráníte krachu firem v České republice. (Předsedající: Čas, pane poslanče.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Pan ministr Síkela je od 17 hodin omluven, tudíž podle jednacího řádu vám písemně do 30 dnů odpoví.

Konstatuji, že jsme pro dnešní den ukončili projednávání ústních interpelací, protože pan poslanec Koten byl poslední ze seznamu vylosovaných přihlášených poslanců k interpelaci, čili projednávání ústních interpelací končí. A podle mých informací je dohoda mezi předsedy poslaneckých klubů, že po ústních interpelacích nebudeme dál dnes pokračovat, čili končím tento jednací den a potkáme se opětovně zítra, kdy bude naše schůze pokračovat, tedy v pátek v 9 hodin. Do té doby vám přeji příjemný zbytek dne.

 

(Jednání skončilo v 17.14 hodin.)

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.




Přihlásit/registrovat se do ISP