Pátek 14. října 2022, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)

96.
Vládní návrh zákona o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání
veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících
/sněmovní tisk 160/ - třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš a zpravodaj garančního výboru, tedy výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, pan poslanec Robert Stržínek.

Pozměňovací návrh je uveden ve sněmovním tisku 160/4, který byl doručen dne 29. září 2022. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 160/5.

Nyní se táži navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy? Pan ministr má zájem vystoupit před otevřením rozpravy? Nemá. Pokud nemá, tak otevírám rozpravu, do které už se pan ministr hlásí s přednostním právem.

Ještě k hlasování - pane ministře, omlouvám se, ale paní poslankyně se chce vyjádřit k hlasování. Prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, paní předsedkyně. Já bych ráda k hlasování číslo 66, kde mám na sjetině, že jsem hlasovala pro, ale hlasovala jsem proti. Nezpochybňuji hlasování.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji, je to tedy pro záznam. Nyní tedy předávám slovo panu ministrovi v rozpravě k tomuto tisku.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já vám děkuji. Dámy a pánové, já bych jenom v krátkosti chtěl uvést ten dnešní tisk, jenom zase nejdůležitější informace. Už jsme zde několikrát měli možnost diskutovat tak velké detaily. Jedná se o návrh zákona o podpoře nízkoemisních vozidel, který se týká zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících. Jedná se o implementační předpis k novelizované směrnici 2009/33/ES o podpoře čistých, energeticky účinných silničních vozidel.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Pardon, já se omlouvám, ale požádám kolegyně a kolegy o ztišení. Děkuji.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Fakticky tato směrnice ve svém novelizačním znění požaduje po členských státech, aby zajistily, že při pořizování silničních vozidel prostřednictvím nadlimitních veřejných zakázek budou pořizovány jisté stanovené podíly nízkoemisních vozidel v harmonogramu do roku 2005 a dále. Návrh, který zde leží, má toto zajistit.

Já už jsem to několikrát zmiňoval, transpoziční lhůta pro implementaci té novely uplynula již 2. srpna minulého roku, je to tedy jeden z nejpalčivějších implementačních dluhů předchozího období a proti České republice již bylo zahájeno řízení o nesplnění povinnosti České republiky notifikovat transpozici směrnice, a hrozí nám tedy bezprostřední finanční sankce. Velmi tedy záleží na tom, aby ten zákon byl přijat co nejdříve, protože případná sankce se bude odvíjet právě od lhůty zpoždění transpozice od toho data, ke kterému byla závazná.

Já tedy připomínám, že pokud by byla podána žaloba, že k implementaci došlo pozdě, a i kdybychom ji stihli dotáhnout, v momentě podání žaloby už Česká republika musí platit. Proto tou ambicí bylo probrat tento tisk co nejdříve.

Já bych jenom chtěl zdůraznit, že se v případě tohoto návrhu jedná o čistou transpozici, neboli povinnosti, které tato novela obsahuje, nikterak nezpřísňují požadavky kladené evropským právem. Naopak Česká republika využila veškerých možností, jak dopady tohoto zákona zmírnit. Je to možnost jednotlivých výjimek, na které se ta legislativa nevztahuje, ať už je to doprava a velikosti třeba autobusů a podobně, nebude se to týkat žádných sanitek, což občas zaznělo, ani hasičských vozidel, ani tanků, co tady bylo mnohokrát podle mě žertem vytaženo, tank na baterky to rozhodně není.

Využili jsme také možnosti, aby zadavatelé mohli plnit povinnost minimálního podílu nízkoemisních vozidel společně. Jsou to třeba města, která společně nakupují, město s čistě autobusovým provozem a město, které má jen trolejbusy, aby zde byly možné ty kombinace.

A samozřejmě ten zákon dává možnost naplnit požadavky směrnice až ke konci toho sledovaného období.

K návrhu byl předložen pouze jeden pozměňovací návrh, který je technického charakteru a se kterým budu moci jako předkladatel zákona vyslovit souhlas. Jiné pozměňovací návrhy nejsou ani ve druhém čtení a ta diskuse se především vedla o tom, zda tento návrh zákona jako celek má být schválen, či nikoliv, ne o jeho jednotlivých modifikacích.

Já bych chtěl jenom uvést - a zaznělo to a já s tím plně souhlasím: tento návrh není vhodným nosičem pro všeobecnou diskusi o mobilitě, nicméně, a to si myslím, že je zcela legitimní diskuse, i s tím, jak se bude vyvíjet otázka elektromobility a naplňování tohoto zákona v případě jiných alternativních nebo řekněme čistějších pohonů, ať už je to vodík či další, máme několik let na to, abychom v rámci jednotlivých příslušných rezortů, ať už je to MPO, či další, i ve věci dotačních titulů evropských či dobrého míření řekněme titulů národních, pokud takovéto budou, akcelerovali zejména infrastrukturní investice, které tuto změnu, která prostě jednou přijde, podpoří, ať už je to lehčí umisťování nabíjecích stanic či čerpacích stanic na specifický pohon v daných městech, skutečně ta infrastruktura, která souvisí i s postupným přechodem na elektromobilitu, který bude nastávat v Evropě i ve zbytku světa, je zcela zásadní.

Proto je důležité kromě toho bavit se o této implementaci, pak v následujících letech maximálně akcelerovat podporu rozvoje infrastruktury, která s tou modernizací zásadně souvisí. Já vám děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Také děkuji. Nyní se přihlásili do rozpravy páni poslanci Lochman a Král. Nyní tedy poprosím pana poslance Lochmana o jeho vystoupení a vás, kolegyně a kolegové, žádám, pokud máte cokoli k řešení, ať se přesunete do předsálí a udržujeme v jednacím sále větší klid pro komfortnější vystupování řečníků. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Lochman: Děkuji. Pěkné dopoledne, vážení kolegové a vážená paní předsedkyně. Jako předseda podvýboru pro dopravu bych chtěl krátce okomentovat tuto normu. Jak už bylo řečeno, tato norma měla být projednána už v minulém volebním období. Měla být transponována do 2. srpna 2021. My tady máme zpoždění rok a dva měsíce, a ač Evropská komise prodloužila tuto lhůtu do 6. 9. 2022, tak ani to nestihneme a už bylo zahájeno sankční řízení vůči České republice.

Tady bych chtěl říct, že tedy doděláme věc, kterou minulá Sněmovna nestihla. My ji napravujeme a současně je vidět, že kdybychom tu měli méně obstrukcí, tak to stihneme rychleji. Já bych chtěl požádat, abychom i v případě všech dalších transpozic a mezinárodních smluv se snažili ty lhůty maximálně dodržet, jinak sami přivádíme naši republiku do nepříjemných momentů, kdy nastává sankční řízení, a opravdu nyní tato Sněmovna napravuje tu chybu dřívější. To je k tomu procesu.

Někteří kolegové se mě ptali, jestli jsme poslední, nebo ne. Tak přátelé, ano, jsme poslední. V rámci EU už zůstalo akorát Bulharsko a Maďarsko s námi, které zatím netransponovaly tuto normu, tedy nepřijaly ji do svého právního řádu, a to proto, že nemají zákon, takže vytvářejí speciální zákon. My tu novelu můžeme udělat, nicméně trvalo nám to nejdéle, tak v tomto máme opravdu mizerné vítězství, protože se to v minulém volebním období nestihlo schválit.

Jinak k tomu obsahu bych chtěl dodat, že všichni chceme dýchat čerstvý vzduch, všichni chceme, aby veřejná doprava ve městech neprodukovala příliš emisí, takže tady je to rozhodně správný směr. Nicméně jsem toto konzultoval s několika provozovateli, několika obcemi, městy, provozovateli veřejné dopravy, a musím zde upozornit na to, že tím, že zde došlo ke zpoždění a schvalujeme to výrazně později, tak si také musíme uvědomit, že některé obce, některá města, které provozují pouze autobusovou dopravu, mohou mít problém s harmonogramem, protože už příští rok budou muset provést soutěž, aby rok 2025 stihly. Větší města, která mají kolejovou dopravu nebo mají trolejbusy, tu normu naplní. Ti, kteří ji nemají, mohou mít problém s tím, že tu normu, kterou mají dodržet, prostě budou mít problém dodržet, protože mají naftové autobusy, i když s velmi vysokou, s vysokou nebo s nízkou hladinou emisí. Prostě nebudou mít dostatečnou infrastrukturu na vodík nebo bezpečnou infrastrukturu na bateriový pohon, o tom už mluvil pan ministr. Jsem rád, že ministerstvo, MPO ve spolupráci s MMR, bude připravovat tuto infrastrukturu.

Mimochodem, je zde i výzva IROPu, která obcím nabízí možnost koupit si vozidla, která jsou nízkoemisní, a ta výzva nyní je vyhlašovaná právě přes Ministerstvo místního rozvoje. Takže to jsou ta opatření, která odsud z Poslanecké sněmovny můžeme říci našim kolegům na obcích, že jsou pro ně připravena.

Nicméně jako předseda podvýboru pro dopravu musím upozornit na to, že ten harmonogram je opravdu napjatý, a jestli mají pro městskou dopravu to obce a kraje zajistit, tak s tím budou bojovat. Počítejme s tím, že z území, z jednotlivých krajů a obcí nám budou chodit připomínky o tom, jak to mají splnit, o tom, že doprava se prodražuje. A možná bude stát i za to, abychom mluvili s Evropskou komisí a například požádali o nějaké přechodné období, které by tuto normu upravilo.

Každopádně, jak jsem řekl, my bychom ji schválit měli. Mimochodem, v hospodářském výboru byli všichni pro, jak z části koalice, tak z části opozice, tedy jednoznačně je podporována. A jak jsem řekl, bohužel zde je zpoždění a už probíhá sankční řízení vůči České republice, takže čím méně obstrukcí, tím rychleji zákony zvládneme a tímto o to zde žádám. Pěkné dopoledne.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Dále vystoupí pan poslanec Král, zatím poslední přihlášený v rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Král: Dobrý den, dámy a pánové, děkuji za slovo. Já bych se tady nechtěl strašit tím, že nestihneme nějaké transpoziční termíny a že nestihneme vybudovat dostatečné množství infrastruktury na obsluhu těchto nízkoemisních vozidel. Já si myslím, že aktuální situace v energetice nám ukazuje spíš jiné problémy.

Řekněme si, jaká to ta nízkoemisní vozidla jsou. Jsou to vozidla, která využívají elektřinu, případně zemní plyn jako řekněme náhradu fosilních pohonných hmot založených na bázi ropy. A jak všichni víte, my dnes tady zažíváme bezprecedentní energetickou krizi, kde hrozí nedostupnost jak zemního plynu, tak i elektrické energie, a nechápu, jak v těchto dnech, kdy situace v energetice je diplomaticky řečeno nejistá, jak můžeme chtít po obcích, aby využívaly přesně tato paliva k pohonu vozidel. Já tomu prostě nerozumím. Nechápu, proč v době, kdy obecní rozpočty budou a jsou zatíženy různými dalšími náklady jako právě například na energie, jak po nich můžeme chtít další výdaje.

Abyste si o mně nemysleli, že jsem nějakou brzdou rozvoje a nedej bože nepřítelem pokroku, tak věřte nebo ne, byl jsem někdy možná před patnácti, dvaceti lety ten, který zaváděl tyto technologie do praxe. Byl jsem u rozvoje plynofikace veřejné dopravy a částečně i elektrifikace a velmi tato řešení podporuji, zejména v té řekněme sdílené části, to znamená například v místní hromadné dopravě. Jako průměrný poslanec prostě nemám na to, abych si koupil elektromobil a využíval výhody a nevýhody elektromobility, protože prostě ta individuální řešení jsou obrovsky nákladná. Nicméně to sdílené řešení, například právě v městské hromadné dopravě, má smysl i v plynu a elektřině, ale prostě v tuto chvíli my přece nevíme, jestli ty energie vůbec budeme mít dostupné. A jako člověk z energetiky si tady troufnu říct, že se můžeme velice rychle dostat do situace, kdy nebudeme řešit to, jestli obce stihnou nakoupit dostatek osobních automobilů, autobusů, respektive trolejbusů na tato alternativní paliva, ale budeme řešit to, kde vlastně vezmou ty energie. A myslím, že spousta starostů, kteří tady dnes sedí, tak to řeší již dnes, a řeší to, kde nakoupí elektřinu a zemní plyn pro své školy, objekty. Za chvilku to budeme řešit i pro velký průmysl, případně domácnosti, takže řešit to v tuto chvíli mi přijde skutečně krátkozraké. A jako velký fanda těchto technologií a související infrastruktury prostě se mi chce říci, že jsme si měli dát ještě nějaký čas a prostě s implementací tohoto nařízení řekněme nebo tohoto zákona počkat.

Když se vrátím k elektřině, dovolte mi v krátkosti tady zopakovat několik tezí, a to jsou ty, a myslím, že mi dává za pravdu i analýza ČEPSu, že my prostě jako Česká republika, pokud budeme pokračovat v odstavování uhelných elektráren, budeme v relativně krátké době, to znamená někde kolem roku 2025, deficitní a deficitní ve výrobě elektřiny budou i okolní státy Evropské unie. To znamená, že se nám - já tady nechci malovat čerty na zeď, proboha - ale může se nám velice rychle stát, že ty nakoupené trolejbusy, elektrobusy a já nevím co ještě, a osobní vozidla nám prostě zůstanou stát a my pro ně nebudeme mít elektřinu. A to podporuji tyto technologie skutečně i proto, že je to jistá diverzifikace oproti právě například dodávkám do budoucna nedostatkové ropy. Ale toto nebezpečí tady je.

Musíme si prostě přiznat jedním dechem, pokud chceme schválit tuto normu, že bez ropy, zemního plynu a uhlí to v energetice, a nově teď tedy i v dopravě nezvládneme, a do chvíle, než tady v této zemi vybudujeme cirka 5000 MWh kapacitu v jádře, to znamená kapacitu, která je schopná stabilně do té sítě dodávat dostatek elektřiny pro pohon těchto vozidel, respektive pro výrobu biometanu, respektive vodíku, a o této problematice bych tady mohl mluvit nekonečně dlouhou dobu, ale nechci vás tím unavovat. Tak prostě bez toho, než vybudujeme tuto stabilní výrobu energií, se dál nepohneme.

A já bych chtěl podpořit tuto normu, protože jsem skutečně jedním nebo považuji se za jednoho z průkopníků těchto technologií v České republice, nicméně chtěl bych, aby tady zaznělo z úst premiéra - ale bohužel tady není, tak alespoň pana ministra Bartoše, že Česká republika bude pokračovat v těžbě a energetickém využívání uhlí do roku 2050, protože když se podíváte do těch bilancí, tak prostě do té doby a do těch harmonogramů, prostě do té doby my tu jadernou flotilu nevybudujeme. A vsadit vše na obnovitelné zdroje tak, jak se nám snaží tady někdo vysvětlit, je obrovský risk. Nově tento risk pouštíme nejenom do energetiky, ale nově tedy i do dopravy, což považuji za další obrovské riziko. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Dále se do rozpravy přihlásil pan zpravodaj poslanec Stržínek. Prosím.

 

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Vážená vládo, kolegyně a kolegové, z pozice zpravodaje navrhuji opravu legislativně technické chyby, na které jsme se shodli již na garančním výboru. Chyba spočívá v chybném odkazu v zákoně. Návrh opravy zní: "V § 8 odst. 1 a odst. 2 se slova § 4 nahrazují slovy § 5." Toť vše. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Také děkuji. Nyní se již do rozpravy nikdo nehlásí, proto rozpravu končím.

Je zájem o závěrečné slovo pana navrhovatele? Není. A případně pan zpravodaj má zájem o závěrečné slovo? Ještě může vystoupit i pan zpravodaj Lochman z výboru. Taktéž nikoli.

Přikročíme tedy k hlasování. Prosím zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, poté přednesl pozměňovací návrh a před hlasováním k němu sdělil stanovisko. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Robert Stržínek: Vzhledem k tomu, že ve druhém čtení nebyl podán návrh na zamítnutí návrhu zákona a současně nebyl nyní podán ani návrh na opakování druhého čtení, navrhuji dle usnesení garančního výboru následující proceduru hlasování. Za prvé návrhy legislativně technických úprav podaných podle § 95 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, za druhé návrh A, sněmovní dokument 1212, a za třetí návrh zákona jako celek.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Jelikož se jedná o poměrně jednoduchou proceduru, nebudu dávat hlasovat o proceduře. Nevidím zájem nikoho, ale pro jistotu se ujišťuji - myslím, že je to poměrně snadné. Takže nyní přikročíme k hlasování tak, jak tady pan zpravodaj přednesl. Prosím, aby nás tedy provedl, o čem hlasujeme nyní jako první.

 

Poslanec Robert Stržínek: Takže nejdříve budeme hlasovat o návrhu legislativně technické opravy, kterou jsem načetl před malou chvílí v rozpravě.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji.

Já tedy zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 69, je přihlášeno 149 přítomných, pro 148, proti žádný. Návrh byl přijat. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Robert Stržínek: V dalším hlasování budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu A, jedná se o sněmovní dokument 1212. Jde o opravu chyby v odkazu na zákon o odpovědnosti za přestupky. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Stanovisko navrhovatele? Prosím, zapnout mikrofon. (Souhlasné.) Děkuji.

Zahajuji tedy hlasování o předloženém návrhu. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 70, přihlášeno 149 přítomných, pro 147, proti žádný. Návrh byl také přijat.

 

Nyní tedy bychom měli přikročit k hlasování o celém návrhu zákona jako celku. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících, podle sněmovního tisku 160, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Já tedy zahajuji hlasování. (Kdo je pro?) Kdo je proti?

Hlasování 71, bylo přihlášeno 147 přítomných, pro 125, proti 15. Návrh zákona byl přijat.

 

Tedy konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas, a končím projednávání tohoto bodu. Děkuji panu zpravodaji, panu navrhovateli.

Než přistoupím k otevření dalšího bodu, načtu došlé omluvy. Okamura Tomio se omlouvá od 9 do 10 hodin z pracovních důvodů, Okamura Hayato se omlouvá od 10 do 17 hodin z pracovních důvodů a pan ministr Válek Vlastimil z celého jednacího dne z pracovních důvodů.

Nyní tedy otevírám projednávání bodu 97. Jde o

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.




Přihlásit/registrovat se do ISP