Pátek 14. října 2022, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Karel Havlíček)

12.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 12/2020 Sb., o právu
na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony
/sněmovní tisk 287/ - druhé čtení

Předložený návrh za navrhovatele uvede místopředseda vlády pro digitalizaci ministr pro místní rozvoj, pan Ivan Bartoš. Prosím, pane ministře, abyste se ujal slova, a poprosím všechny, aby se ztišili, případně aby si šli věci vyjednat před hlavní sál. Ještě jednou prosím všechny o zklidnění, děkuji.

Pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, máme zde návrh zákona, který přináší dlouho potřebnou změnu, která nám pomůže lépe koordinovat a řídit digitalizaci v České republice. Schválně říkám: pomůže koordinovat a řídit, protože naším cílem je nezaostávat v digitalizaci a poskytování služeb našim občanům. A když se podíváte i na výsledky České republiky v mezinárodním srovnání v indexu DESI, Česká republika se - byť přes dosavadní snahu - v tomto propadá. Není to proto, že bychom úplně stagnovali, ale je to proto, že v jiných státech, jako je Polsko, jako jsou další naši sousedé, prostě výrazně akcelerují. V covidu se ukázalo, jak je důležité umět komunikovat digitálně, poskytovat služby digitálně, umět sdílet data.

Já se v tuto chvíli nebudu bavit o zákoně příliš obšírně, neboť to jsme udělali v prvním čtení. Vede se i řada odborných diskusí po dobu více jak půl roku, ať jsou to lidé z Digitálního Česka, či z dalších organizací. My po dvaceti letech, kdy jsme digitalizaci nakopli a vznikly i důležité prvky, jako jsou centrální registry, CzechPOINTy, se dostáváme na jakýsi limit, kdy ta akcelerace, která je potřebná skutečně ve stávajícím uspořádání, jí dosahovat prostě nelze. Je tedy čas jít cestou jinou, ale podívat se, jak to udělali v jiných zemích, jako je třeba Estonsko, jako je Dánsko, nově třeba i státy, jako je Gruzie, ale ty výše zmíněné - Anglie, Dánsko, Estonsko a další - jsou považovány za světové lídry v digitalizaci.

Navrhované zřízení agentury DIA umožní koordinaci digitalizace v takzvaném režimu deštníku či umbrella organization, koncentraci dalších lidí, neboť já bych chtěl, aby ta instituce do budoucna byla nejlepším zaměstnavatelem v oblasti státní správy, a zároveň umožní efektivní sdílení informací, ale i principů mezi jednotlivými rezorty či podporu nadrezortních řešení, což stále častěji se nejedná o jednoúčelovou digitalizaci nějakého úkonu, ale skutečně o systémy, které kombinují agendy a data z jednotlivých rezortů. Digitální služby pod DIA - skutečně budeme podporovat vznik efektivních digitálních služeb včetně změn interních procesů v oblasti české digitalizace. To povede následně k vysokým úsporám nákladů na lidi, provoz, na agendy, na IT systémy.

Na návrhu legislativy, ale na celém projektu, který je připraven i v konkrétních realizačních krocích, kde legislativa je pouze částí, která ustanovuje vznik agentury, pracovalo přes 80 lidí déle než půl roku, a připravuje i nadále zřízení agentury ve spolupráci s danými rezorty, zejména pak s rezortem Ministerstva vnitra. Vznikly tak například a vznikají soupisy majetku, dislokace zaměstnanců, úpravy prostor, bezpečnostní prověrky, a bude-li zákon schválen včas, tak skutečně 1. dubna 2023 by agentura měla vzniknout a v průběhu roku s předpokládaným datem k 1. 4. již zastávat ty funkce, které jsem zde zmínil.

Jinak myšlenku celého toho zákona velmi vystihuje následující pasáž z programového prohlášení vlády, která zní: "Vytvoříme již v roce 2022 centrální koordinační tým a transformační týmy podporující digitální transformaci jednotlivých centrálních úřadů. Posílíme tak odborné personální kapacity centrálních úřadů pro provedení transformace procesů, kvalitnějšího zadávání veřejných zakázek a jejich následné projektové řízení. Všem transformačním týmům přidělíme dostatečné pravomoci a zdroje pro řízení a provádění digitální transformace." Naschvál znovu zopakuji: řízení a provádění transformace - nejedná se, což občas zaznívá ve veřejném prostoru, o jakési stažení veškerého IT ze všech našich rezortů, jejich systémů do nějaké jedné organizace, ale měla by to být dynamická agentura po vzoru zahraničních států. Ostatně nedávno jsem byl v Tallinnu právě se setkat s vedením takovéto agentury a těch výsledků, které dosahuje Estonsko, které je naopak téměř o dvacet let napřed v některých řešeních - to je úžasné a chceme alespoň částečně toto dohnat už v následujícím roce. Ten zákon umožňuje vznik této agentury.

Dovolte mi ještě citovat prohlášení vlády minulé, protože to není věc, která by nebyla známá v českém prostředí. Vláda Andreje Babiše nebo ANO a sociální demokracie měla ve svém prohlášení: "Zavedeme jednu centrální IT autoritu pro digitalizaci státu zřízenou v té době vládním zmocněncem pro digitalizaci, která bude podléhat přímo premiérovi." My jsme udělali ten krok, že máme člena vlády zodpovědného za digitalizaci v pozici vicepremiéra, tudíž se toto realizuje v našem případě trochu jinak - není to pan premiér, který má pod sebou třeba NÚKIB, ale je to vicepremiér pro digitalizaci. Pokračuji v citaci z minulého vládního prohlášení: "Bude zastřešovat tvorbu standardů, koordinaci prací, architekturu a další činnosti, které zjednoduší ministrům a ministerstvům jejich rozvoj, státnímu úřadu zapojení do programu Digitálního Česka, zkoncentrujeme IT agendu, definujeme základní principy, standardy platné pro státní správu a budeme řídit náklady, architekturu a dobrou dodávku projektů, za které ponese tato centrální IT architektura plnou zodpovědnost." Prohlášení vlády ANO, ČSSD, 8. 1. 2018.

Ten proces se nastartoval, vletěl do toho covid, lidé, kteří měli toto řízení na starosti, se věnovali řekněme agilním projektům rychlého řešení, Chytrá karanténa, Tečka, Čtečka a masivní digitalizaci ve věci řízení pandemie. Ten proces byl přerušen, my jsme na něj navázali a paralelně ke všem pracím skutečně vzniká tento projekt, vznikl tento zákon. Tu reorganizaci potřebujeme. V tuto chvíli skutečně know-how vyplývající z Digitálního Česka má své obtíže propadávat na ta ministerstva. Architektura se řeší převážně na začátku projektů, nikoliv pak v jejich průběhu, a jak již jsem řekl, dle zahraničních vzorů prostě ta kontinuální pomoc, která třeba i v delivery týmech nebo v jednotkách, které mohou být poskytnuty jako pomoc na řešení třeba zakázek jednotlivých ministerstev či jejich transformaci, je zcela zásadní.

Já se nebudu zabývat dále tím, v čem jsou další a další příležitosti, ať už jsou to pracovní sdílení know-how, spíše bych řekl, co Digitální a informační agentura není. Není to žádný masivní vzniklý úřad. Je to skutečně spíše organizační změna, kdy dojde ke koncentraci důležitých agend, které v tuto chvíli jsou roztříštěné a bez institucionálního ukotvení je řídí mezirezortní RVIS, což, jak se ukázalo, není postačující. Ve srovnání se zahraničím by pak DIA měla být malá a úsporná. Kdybych si vzal příklad z Británie, podobná agentura zaměstnává 900 lidí, Dánsko 350, Estonsko 141, ale Estonsko má 1,3 milionu obyvatel, takže je výrazně menší. Když jsme se dívali, jakým způsobem pracovat s náklady - a dojde k velké části i z delimitace některých kapitol Ministerstva vnitra, kam spadají třeba centrální registry a další - tak téměř polovina nákladů v prvním roce půjde z Národního plánu obnovy a ve státním rozpočtu očekáváme náklady, které se vrátí právě v těch zmíněných úsporách redundantním programováním třeba již existujících komponent. Ty náklady jsme vypočítali v prvním roce na 160 milionů ročně. Vznik pak samostatné kapitoly vede k tomu, že bude mít stabilní financování, jak jsme se naučili pracovat třeba s NÚKIBem. DIA je z mého pohledu investice, která se skutečně vrátí. Kalkulace úspor v řízení asi nejsou předmětem dnešní debaty, nicméně mohl bych je ukázat třeba v některých projektech, které nebyly řekněme vedeny v souladu s tím, jak by měly od počátku nebo jak byly namyšleny.

DIA není státní software house, není to žádný IBM, nebavíme se o tom, že by měla suplovat vývoj na poli řešení pro jednotlivé rezorty, i když, jak se ukázalo, není od věci v případě nějakých náhlých potřeb mít i odborníky, jako třeba v rámci NAKITu, kteří prostě pomohou realizovat nějaké ad hoc řešení nebo něco, co skutečně nemůže podléhat v danou chvíli z objektivních důvodů veřejnému výběrovým řízení public procurementem. Nicméně klasický vývoj digitálního řešení by v žádném případě suplovat neměla a nebude. Skutečně, jejím úkolem je realizovat, pomáhat, koordinovat, metodicky vést, sdílet potřebné know-how, ale i zajišťovat provoz a rozvoj těch základních systémů české digitalizace. Zmínil jsem datové schránky, zmínil jsem registry, zmínil jsem CzechPOINTy.

Zákon byl projednán dvěma výbory, kterým byl přidělen, ústavně-právní a výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, a byl taktéž projednáván podvýborem pro eGovernment. A já bych chtěl poděkovat těm, kteří se těchto jednání účastnili, za debatu, jejímž výsledkem byly i některé pozměňovací návrhy, které přichází, jak z ústavně-právního výboru, tak i z debaty mezi třeba bezpečnostními složkami, zástupci bank a pojišťoven a mají za cíl upravit ten původní návrh, vyvážit ochranu osobních údajů, bankovního tajemství, zájem na ochraně osob a bezpečnosti, například které plní nějaké úkoly vyplývající z bezpečnostních sborů. Výsledná úprava z ÚPV je obecně přijatelným kompromisem a já bych chtěl poděkovat Markovi Bendovi, který tento kompromis pomohl zprostředkovat. Pak přichází ještě pozměňovací návrhy z výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, je tam osm dílčích změn, které opět vyplynuly z prací na zřízení agentury samotné. Jejich společným cílem je urychlit a usnadnit práci onoho přípravného týmu a té agentuře zajistit patřičné zázemí a personál v prvních měsících její existence.

Možná co říci na závěr? Stav eGovernmentu v tuto chvíli nelze označit za uspokojivý vzhledem k porovnání se zeměmi, které do toho prostě šlapou. Prostředky, které budeme mít nejen z Národního plánu obnovy, ale i z dalších investic v oblasti digitalizace, jsou obrovské. Česká republika má skutečně šanci dostát závazku digitální transformace, jak si ostatně stanovila i naše vláda, a ukazuje se ze všech zkušeností jak ze zahraničí, že digitální agentura a tento způsob řízení je skutečně investicí, která nejenže se vrátí na úsporách a efektivitě státu v realizaci jednotlivých procesů, ale i na úspoře času a peněz lidí a firem. Já vám děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Jenom bych připomněl, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jakožto výboru garančnímu a tisk byl dále přikázán ústavně-právnímu výboru. Usnesení výborů byla doručena jako sněmovní tisky 287/1 až 3.

A nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, pan poslanec Robert Králíček.

A předtím, než přijde k pultíku, ruším omluvu pana Hayato Okamury.

Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Robert Králíček: Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Nechci zdržovat, proto se za výbor pro veřejnou spáru a regionální rozvoj odkážu na sněmovní tisk 287/3, kde jsme na tomto výboru přijali osm pozměňovacích návrhů a tento tisk jsme projednali. Detailní text naleznete ve dříve uvedeném tisku 287/3. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za informace o projednání návrhu ve výboru a prosím, aby se slova ujal zpravodaj ústavně-právního výboru, pan poslanec Tomáš Kohoutek. Máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, ústavně-právní výbor na své 15. schůzi dne 5. října 2022 přijal toto usnesení:

"I. doporučuje Poslanecké sněmovny Parlamentu, aby návrh schválila;

II. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala k tomuto návrhu zákona tuto změnu a doplněk, a to, že v čl. 10 se bod 20 zrušuje;

III. pověřuje místopředsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu;

IV. zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona na schůzi ústavně-právního výboru;

V. zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy."

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Zahajuji obecnou rozpravu a s přednostním se hlásí pan zpravodaj. Máte slovo.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já bych chtěl jenom krátce zareagovat na slova pana ministra a na nějakou debatu, která vznikla v minulých dnech na tiskové konferenci Pirátů a na Twitteru. My jsme byli na tiskové konferenci a na Twitteru obviněni kolegou Michálkem, že házíme Pirátům klacky pod nohy a že znemožňujeme vznik Digitální informační agentury. Když budu upřímný, tak když se podívám na čas, který strávil pan ministr svojí úvodní řečí, což bylo zhruba jedenáct minut, tak já bych mohl teď od 13.28 mluvit až do dvou hodin o tom, že koncepčně nesouhlasíme se vznikem této agentury, s věcnými argumenty, které mám připravené zhruba na osm stránek. Ale my opravdu neházíme - a já bych poprosil pana kolegu Michálka, prostřednictvím předsedajícího, aby toto už neříkal - my opravdu neházíme klacky pod nohy. Já už jsem v prvním čtení několikrát vyjádřil, jak se koncepčně neshodneme, proč se neshodneme, předložili jsme věcné argumenty. I tato debata na podvýboru a výboru probíhala věcně, tak by bylo vhodné, aby potom argumenty, které dává protistrana, byly fér a neobviňovali nás z něčeho, co opravdu neděláme. Jak říkám, mohl bych tu půl hodiny mluvit, nemuseli bychom to doprojednat, ale nechci to dělat. Je to váš projekt, se kterým jste přišli vy jako koalice, my respektujeme 108 hlasů. Prostě se na tom neshodneme, takže vám to tady projde, ve třetím čtení vám to projde a můžete si to realizovat, a uvidíme za několik let, kdo měl pravdu. Ale není to tak, že bychom vám házeli klacky pod nohy. Vidíte to, svůj výstup jsem zkrátil zhruba na dvě minuty, budou mluvit další kolegové, takže prosím, abychom používali alespoň trochu férovou argumentaci v rámci možností. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane zpravodaji. Připomínám, že jsme v obecné rozpravě, a jako první se přihlásil pan Robert Stržínek. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, snad mi pan ministr promine, když budu teď lehce kritický, ale myslím si, že to nebude nic, co by bránilo další diskusi. Podvýbor pro eGovernment minulý týden projednal sněmovní tisk 287 a k němu přiložené pozměňovací návrhy z pera ministerstva, kterých je v tuto chvíli již devět. Následně proběhla diskuse k tomuto tisku na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Není pochyb o tom, že digitalizace je cíl, ale k tomuto cíli vedou různé cesty. Cesta zvolená panem ministrem, tedy vznik Digitální a informační agentury, generuje mnoho otázek a mám vážné pochybnosti o tom, že se jedná o cestu přímou, úspornou a efektivní.

Velká debata byla vedena o organizační struktuře agentury, o dislokaci, personálním obsazení, finančním zajištění, spisové rozluce a smluvních vztazích. Důležitým tématem je měnící se pozice NAKITu a možnost či spíše nemožnost in-house zadávání zakázek v rámci rezortu Ministerstva vnitra. Tento zákon, respektive změnu zákona č. 12/2020 Sb., vnímám jako do jisté míry společné dílo pana ministra Bartoše a týmu lidí z Ministerstva vnitra. Opozice k jeho přípravě a tvorbě přizvána nebyla, a nejen opozice. Z odborné debaty byla vyřazena Hospodářská komora, Svaz průmyslu a obchodu a své výhrady také jasně formulovala ICT unie.

Široká debata je potřeba mimo jiné proto, že tato velká legislativní změna - mimochodem, sněmovní tisk 287 má 196 stran, zasahuje do celkem třinácti zákonů, a to do změny zákona o právu na digitální služby, dále do změny zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, do změny kompetenčního zákona, probíhá změna zákona o státní statistické službě, změna zákona o státním podniku, změna zákona o informačních systémech veřejné správy, změna zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, změna zákona o základních registrech, o státní službě, o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, o elektronické identifikaci, dále probíhá změna zákona o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací a do třinácté změna zákona o občanských průkazech.

Širší debatu si tak jistě zaslouží personální obsazení této agentury, která má v cílové podobě čítat bezmála 400 zaměstnanců, a to v oboru, kde je absolutní nedostatek potřebných profesí, tedy specializovaných IT odborníků. Samostatnou personální kapitolou je potom aparát ministra, tedy Rada vlády pro informační společnost, která by podle dostupných informací měla čítat 16 plus 32, tedy 48 členů. Provozní a transformační náklady by samy o sobě měly být taktéž diskutovány, neboť se bavíme o stovkách milionů korun. Jen běžné provozní náklady se v rámci DIA odhadují po jejím zaběhnutí na 260 milionů korun. Sídlo agentury má být v Praze, ale minimálně otevřenou diskusi by si zasloužily alternativy jako Ostrava či Brno, tím spíše, že se jedná o digitální agenturu, kde přímo panem ministrem bylo řečeno, že nemalá část pracovních pozic může být řešena formou takzvaných home office. Předmětem diskuse je také pozice ředitele DIA. Bude pod služebním zákonem, nebo jej bude moci kdykoliv ministr odvolat?

Představitelé ICT unie navrhují, aby byl návrh zákona zamítnut nebo vrácen zpět k diskusi v širokém plénu jak veřejné správy, tak i odborné veřejnosti tak, aby získal maximální podporu nejen poslanců a senátorů, ale také u těch subjektů, které budou následné kroky realizovat. ICT unie vyjadřuje obavu, že přijetí tohoto zákona může ohrozit fungování českého eGovernmentu. Velké obavy jsou také z dopadu tohoto zákona na realizaci již probíhajících projektů eGovernmentu a dalších ICT projektů v České republice. Představený koncept tak může v důsledku znamenat vznik řady kompetenčních sporů a chaos při realizaci mnoha digitalizačních projektů financovaných z Národního plánu obnovy s ohrožením jejich čerpání.

Nevyjasněny jsou kompetence mezi agenturou, NAKITem, Cendisem, SPCSS, tedy Státní pokladnou Centrem sdělených služeb, Správou základních registrů, Radou vlády pro informační společnost a Ministerstvem vnitra. Není zřejmá kompetence agentury směrem k jednotlivým rezortům. Není jasné financování toho, co má agentura do budoucna provozovat. Nově vzniklá DIA v mnohém dubluje činnost RVIS, která taktéž nezaniká a bude fungovat souběžně. O financích a problematickém personálním obsazení s ohledem na nedostatek kvalifikovaných odborníků jsem hovořil již dříve.

V neposlední řadě si dovolím zmínit stanovisko základní organizace Odborového svazu státních orgánů a organizací při Ministerstvu vnitra, které reflektuje oprávněné obavy státních zaměstnanců a zaměstnanců v pracovněprávním poměru zařazených v Ministerstvu vnitra. Z jejich materiálu jen krátce cituji: "Případné transformaci se rozhodně nebráníme, nicméně je zarážející, jak je ze strany předkladatelů tlačeno na co nejrychlejší projednání sněmovního tisku, a obáváme se, že tlak na rychlé přijetí transformace může mít negativní dopady na zaměstnance dotčených útvarů a v důsledku na fungování celého eGovernmentu v České republice."

Tolik z mé strany několik postřehů, zejména z jednání podvýboru pro eGovernment a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Hezké odpoledne přeji, kolegyně, kolegové, s přednostním právem vystoupí pan ministr Bartoš.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Chtěl bych poděkovat za vstupy. Možná bych chtěl reagovat ve spoustě věcí, které tady zazněly, včetně třeba účasti odborné veřejnosti na těch osmi měsících prací. Jak zástupci ICT unie byli členy toho řídícího výboru, tak i třeba lidé ze Svazu průmyslu a dopravy jsou součástí českého digitálního týmu, s kterými ta věc byla zkonzultována. Já velmi rád, protože já jsem obdržel jistý dopis na minulém výboru, a už jsme na něj i odpovídali, sešli jsme se zástupci ICT unie ve věci této vnitřní státní změny od otázek smluv, probíhajících projektů. Všechny tyto věci vedeme v patrnosti a samozřejmě jsou řešeny, například smluvní závazky, které v tuto chvíli jsou vůči jednotlivým subjektům, ty nejsou dotčeny.

A já tedy jenom jsem chtěl v rychlosti zareagovat a zároveň - a já jsem to avizoval již vedení Sněmovny - mám setkání, které má za chvíli proběhnout s panem prezidentem, a požádal jsem pana kolegu Lipavského, jestli by v tuto chvíli mě mohl zastoupit (nesrozumitelné) s předkladatelem, řadu informací má k dispozici. A já samozřejmě jsem i dále k dispozici v této věci v dalších projednávání. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře, tedy zaznamenávám vaši omluvu do konce jednacího dne a zastoupí vás pan ministr Lipavský.

Nyní budeme pokračovat v rozpravě. Přihlášena je paní poslankyně Klára Dostálová, připraví se pan poslanec Ondřej Kolář.

A ještě, než dám paní poslankyni slovo, přečtu omluvy. Omlouvá se Markéta Pekarová Adamová od 13 do devíti z osobních důvodů, Ondřej Benešík od 12.40 do devíti z pracovních důvodů, Faltýnek Jaroslav od 11.30 do devíti - rodinné důvody, Jakub Janda od 13 do devíti - pracovní důvody, Kaňkovský Vít od 13.30 do devíti z pracovních důvodů, Věra Kovářová od 9 do 11.40 - pracovní důvody, Zdeňka Němečková Crkvenjaš od 13.05 do devíti - rodinné důvody a paní poslankyně Jana Pastuchová od 13 do devíti z rodinných důvodů.

S přednostním právem vystoupí paní předsedkyně Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já tedy bych chtěla velmi požádat pana ministra: chápu, že má určitě pracovní důvody, nezpochybňuji je, ale byla bych ráda, pan ministr Bartoš, aby tady zůstal, protože tento zákon, slyším neustále, že je vlajkovou lodí nebo jednou z vlajkových lodí Pirátské strany. Včera jsme se ještě domlouvali, když jsme našli dohodu i s pětikoalicí na tom, že ukončí se jednací den v 18 hodin, takže se toto zařadí, a já si myslím, že tady budou padat docela závažné věci, takže já bych byla ráda, aby tady pan ministr zůstal. Teď nevím, jestli tady zůstane, nebo ne, takže nebudu tím pádem dávat procedurální návrh, děkuji. Děkuji, protože já jsem chtěla dát procedurální návrh, který tím pádem postrádá smysl, pokud pan ministr Bartoš tady zůstane. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní předsedkyně. Pan ministr Bartoš bude reagovat s přednostním právem. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Ten konflikt - mě čekala taková i věc související s oceněním Vesnice roku, což si myslím, že po těch dvou letech pauzy v covidu je poměrně i na druhou stranu radostná věc, ale tak pokud je toto podmínkou v druhém čtení, tak já zde rád zůstanu a budu reagovat na ty věci. Samozřejmě hledám za sebe nástup na předávání těchto ocenění.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře, čili rušíte svoji omluvu a zůstáváte za stolkem zpravodajů. Nyní vystoupí paní poslankyně Klára Dostálová a připraví se pan poslanec Ondřej Kolář. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji za slovo paní předsedající a děkuji i panu ministrovi, že tady zůstal, protože já jsem si původně myslela, že vystupovat k tomuto tématu nebudu, ale považuju za velmi nutné upozornit Sněmovnu - protože já si nepamatuju, že by se toto někdy v minulosti stalo, aby se na poslance obrátili úředníci Ministerstva vnitra, to znamená, státní správa na státní správu v podstatě, a to opravdu považuju za zcela zásadní, aby u toho pan ministr byl, takže jsem moc ráda, že tady zůstal. Já se pokusím být maximálně stručná v tom, co nám kolegové z Ministerstva vnitra chtějí říci, ale jejich argumenty, které všichni máte ve svých e-mailových schránkách, si zaslouží pozornost. Budu opravdu číst takové ty asi nejzásadnější věci, se kterými oni se na nás obrací.

Z jejich pohledu legislativní podoba předložená Poslanecké sněmovně, jakož i související aspekty, vyvolávají zásadní rizika pro zaměstnance, a to jak z hlediska samotného výkonu práce, tak i z hlediska jejich postavení a nároků. Jako termín zahájení činnosti DIA, 1. leden 2023, byl vytvořen umělý tlak na rychlé přijetí předkládaných změn. Samotný vznik DIA je v rozporu s usnesením vlády číslo 289, které ve svých přílohách opakovaně předpokládá přesun útvaru do Úřadu vlády, nikoliv vznik samostatného úřadu. Tyto postřehy byly ze strany předkladatelů odmítány obecně s tím, že je berou na vědomí a vše se vyřeší. Pro úplnost lze dodat, že jednání pracovních skupin bylo nekvalitní, též administrativně nebyly pořizovány zápisy pro dokumenty, byla používaná až tři různá úložiště, osoby zastupující předkladatele komunikovaly ze svých soukromých e-mailových adres a podobně.

První z pracovních skupin se začaly scházet v měsíci květnu 2022, tedy měsíc po přijetí usnesení vlády. Některé skupiny, například matriky, se setkaly pouze jednou. Připomínkové řízení trvalo pouhých čtrnáct dní a kromě předkladatele byl návrh změn zákonů zaslán toliko Ministerstvu vnitra, Ministerstvu financí a Ministerstvu průmyslu a obchodu. Žádná jiná ministerstva ani ostatní ústřední orgány státní správy, včetně těch, kteří spravují klíčové informační systémy veřejné správy, například Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo zdravotnictví, Český úřad zeměměřický a katastrální, natož zpravodajské služby nebo organizace zastupující odbornou veřejnost, nebyly o návrhu zákona nijak informovány.

Z materiálu vyplývá, že obsahově je velmi nekvalitní i RIA, že lze zmínit absenci jakékoliv zmínky o odboru eGovernmentu nebo to, že jako zahraniční příklad, že nejvhodnější je vytvoření samostatného úřadu, bylo uvedeno uspořádání ve čtyřech zemích, z nichž u tří však bylo uvedeno, že orgán zabývající se eGovernmentem je součástí ministerstva, a u čtvrtého státu informace o tomto uspořádání zcela chyběla. Předkladatel však prakticky všechny připomínky vypořádal takzvaným vysvětlením, tedy je fakticky odmítl. Navrhovaný materiál byl předložen k projednání vládě se šesti rozpory. Předmětný návrh změn nebyl schválen vládou jednotně. Pan ministr financí se zdržel hlasování. Následně byl návrh předložen do Poslanecké sněmovny, kde se jej opět s odůvodněním a časovým tlakem pokusili předkladatelé nechat schválit již v prvním čtení.

A možná opravdu za zmínku stojí i stanovisko Legislativní rady vlády, která upozorňuje, cituji: "Vzhledem k tomu, že překladatel deklaroval politickou dohodu projednat návrh zákona na schůzi vlády již 17. srpna 2022, je současně třeba poznamenat, že byl dán velmi malý prostor pro náležité zohlednění připomínek pracovních skupin Legislativní rady vlády." Není tedy překvapující, že výše popsaný proces vygeneroval významná rizika, obavy na straně zaměstnanců dotčených útvarů. Jak již samotné Ministerstvo vnitra opakovaně nejen při připomínkových řízeních upozorňovalo, jedná se zejména o tato témata? navrhované změny nebyly projednány s odborovou organizací Ministerstva vnitra, nebylo jednáno o žádné změně kolektivní smlouvy a kolektivní dohody.

Návrh státního rozpočtu na rok 2023 má být dle předkladatelů doplněn o DIA teprve na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu. V návrhu předloženém vládou není DIA zmíněna. Zaměstnancům bylo na různých ústních jednáních, naposledy dne 3. října 2022, předkladateli opakovaně garantováno, že přejdou 1 : 1, tedy že přejdou veškeří stávající zaměstnanci a jejich dosavadní statut platová třída, stupeň, zaměstnanecké benefity a podobně zůstanou zachovány. Teprve na zmíněném jednání si i přes předchozí upozornění předkladatelé uvědomili, že část zaměstnanců nebude moci takto přejít vůbec, neboť prostředky na ně jsou poskytovány z prostředků Evropské unie, takzvaná implementační jednotka, která přesun takových zaměstnanců předpokládaným způsobem neumožňuje. Rovněž bylo ze strany vedení Ministerstva vnitra vyvráceno, že by některé benefity mohly být i nadále poskytovány delimitovaným zaměstnancům. Změna nebyla dostatečně projednána se Zařízením služeb ministerstva vnitra, která je mimo jiné vlastníkem budovy Centrotex, kde má DIA podle tvrzení předkladatelů sídlit.

Vzdor programovému prohlášení vlády i jiným prohlášením, které hovoří o debyrokratizaci, se počítá s přijetím takového počtu nových zaměstnanců, že by oproti převedeným útvarům měla mít DIA takřka dvojnásobek zaměstnanců.

Samozřejmě výčet výtek je tady celá řada. Zaměstnanci Ministerstva vnitra taktéž pociťují rizika v tom smyslu, že jde o ohrožení výkonu agend, které zajišťují, a to nejen ohrožení agend dotčených útvarů, ale i agend Ministerstva vnitra jako celku. Předchozí pokusy o oddělení eGovernmentu - například Úřad pro státní informační systém nebo Ministerstvo informatiky - se ukázaly jako neúspěšné. Oddělením odborníků zajišťujících elektronizaci veřejné správy od zajišťování veřejné správy dojde k zpřetrhání koordinace mezi zmíněnými částmi, absenci sdílení know-how a tak dále a tak dále a tak dále. Všechny tyto aspekty zaměstnanci dotčených útvarů velmi vnímají, neboť vedou ke zhoršení podmínek pro účinný výkon jejich práce. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, které jsou z našeho pohledu zásadní, navrhují zaměstnanci, státní úředníci, aby byl návrh zákona zamítnut nebo vrácen zpět k diskuzi.

Toliko, protože jinak říkám, všichni máme tento dopis zaměstnanců Ministerstva vnitra k dispozici ve svých e-mailových schránkách, tak ho tady rozhodně nebudu číst celý. Jenom bych chtěla upozornit, že skutečně to není úplně obvyklá praxe. Sama si nepamatuju, že by se něco takového stalo, aby se jeden rezort obrátil na Poslaneckou sněmovnu s takovýmito výtkami. Sama mám k tomu mnoho výtek, zejména z pohledu in-house zadávání, protože skutečně jsem přesvědčená o tom, že to nebude fungovat, že jeden ústřední orgán státní správy nebude moci obhospodařovat na základě takzvané horizontální spolupráce ostatní rezorty.

My už jsme to několikrát řešili i s jinými agendami a vždy, vlastně i s ÚOHSem, jsme dospěli k tomu, že by takovýto útvar musel získat všechny peníze všech rozpočtů, aby za ně mohl dělat informatiku nebo vlastně elektronizaci veřejné správy jako takovou.

A jenom poslední poznámka, 300 lidí a více už není malý úřad, to už je trošku větší úřad. Ale dovoluji si tedy navrhnout - vím, že jsme ve druhém čtení, ale dovoluji si navrhnout dát návrh zpět k přepracování. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Paní poslankyně, dala jste návrh na zamítnutí, pak jste dala návrh na vrácení k... (Poslankyně Dostálová: K přepracování.) ne, dala jste návrh na vrácení k diskusi. (Poslankyně Dostálová: Ne, k přepracování.) Návrh takto nelze. Nacházíme se ve druhém čtení a podle § 93 odst. 2 je možné pouze dát návrh k navrácení garančnímu výboru k novému projednání.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Tak dávám návrh garančnímu výboru k novému projednání. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Dobře, zaznamenala jsem váš návrh.

Můžeme tedy pokračovat v projednávání. Nyní vystoupí pan poslanec Ondřej Kolář, který je přihlášen do obecné rozpravy, připraví se paní poslankyně Marie Pošarová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Kolář: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, milé kolegyně, vážení kolegové, ještě jednou dobré dopoledne. Já si dovolím jen krátce odůvodnit pozměňovací návrh, ke kterému se potom následně přihlásím i v podrobné rozpravě. My jsme ho předložili společně s kolegy Josefem Bernardem, Markem Výborným a Karlem Haasem a jeho cílem je odklad ukončení zápisu rodných čísel do občanských průkazů, a to o jeden rok, tedy do 31. 12. 2024. Ona je pravda, že o ukončení zapisování rodných čísel do občanských průkazů rozhodla vláda už v roce 2010, mělo to skončit rokem 2020, nicméně současná právní úprava předpokládá zrušení rodných čísel ke dni 31. 12. 2023. Rodná čísla má pro účely jednoznačné identifikace nahradit bezvýznamový směrový identifikátor neboli zkratkou BSI, nicméně informační systémy veřejné správy bohužel nejsou pro tuto změnu ještě připraveny a není vyjasněn ani způsob užití toho BSI, tedy bezvýznamového směrového identifikátoru, v řadě sfér, například v pojišťovnictví, ve zdravotnictví nebo u penzijních fondů.

Na problematiku BSI, konkrétně v oblasti insolvenčního řízení, reaguje nebo reagoval pozměňovací návrh pana poslance Bendy ke sněmovnímu tisku 139, v systému evidovaný pod číslem 1181, který odkládá ukončení vyhledávání v Insolvenčním rejstříku podle rodných čísel až k okamžiku uvedení do provozu nového Insolvenčního rejstříku a za účelem snadnějšího přechodu na nový systém BSI a bezvýznamových klientských identifikátorů v průběhu roku 2024 umožňuje paralelní vyhledávání podle rodných čísel včetně nových identifikátorů. Garanční ústavně-právní výbor zaujal k tomuto pozměňovacímu návrhu stanovisko kladné a dnes byl v rámci třetího čtení sněmovního tisku 139 schválen, Z toho důvodu je potřeba zajistit uvádění rodných čísel v občanských průkazech i v roce 2023, jinak by od 1. 1. 2024 nebylo - pardon, 2024 - protože by vyhledávání v rejstřících pomocí rodných čísel jinak nebylo možné. Ono se to netýká jenom Insolvenčního rejstříku, do problémů by se dostaly i další informační systémy veřejné správy, jako je například exekuční rejstřík, u kterého se také čeká na novelu zákona, která zavede obdobnou úpravu jako u toho už zmíněného insolvenčního rejstříku. Jak jsem říkal, k pozměňovacímu návrhu se následně přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou paní poslankyně Klára Dostálová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já jsem nechtěla zdržovat druhé čtení, a to by znamenalo vyvolání, kdybych to vrátila garančnímu výboru, tak by to znamenalo hlasování dneska. Já si to odehraji ve třetím čtení, takže stahuji ten svůj návrh. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stahujete návrh na vrácení? Na zamítnutí necháváte. (Ujasňování si mimo mikrofon.) Opakování druhého čtení, takže zůstává pouze návrh na zamítnutí.

Mám pro vás jenom informaci - na základě dohody předsedů všech klubů budeme projednávat tento bod a poté budou následovat body 28 a 53. Je to dohoda všech klubů.

Budeme pokračovat v obecné rozpravě tohoto návrhu, tohoto sněmovního tisku... Pan poslanec Rozvoral se hlásí. Prosím.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Není to pravda. Já jsem říkal, že se mi do toho nechce. Pan Michálek za mnou byl, bavili jsme se o tom, že se mi do toho nechce, takže dohoda všech klubů to není.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Omlouvám se, pane poslanče, tuto informaci jsem neměla. Vystoupí teď s přednostním právem pan poslanec Marek Benda.

 

Poslanec Marek Benda: Chyba je prosím na mé straně. Já se omlouvám panu poslanci Kobzovi (správně Rozvoralovi) i paní místopředsedkyni, že jsem ji špatně informoval, ale je to dohoda většiny Poslanecké sněmovny. A omlouvám se.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano. Pan poslanec Rozvoral omluvu přijímá. (Pobavení.) Děkuji. Budeme tedy pokračovat dále v obecné rozpravě a prosím nyní paní poslankyni Marii Pošarovou, aby se ujala slova. Paní poslankyně? Paní poslankyně Marie Pošarová je přítomna. Ano, už zaznamenala moji výzvu. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, jsme proti novele jako celku. Je nákladný, nesystémový a nemá smysl zřizovat další úřad, když každý rezort má příslušné odbory. Nesmíme také zapomínat na důležité, a to opačné právo - právo nepoužívat digitalizaci, ale normálně chodit na úřady. Mnoho lidí nechce jednat elektronicky, mít datovou schránku, bankovní identitu. Projednávání záměru i jeho legislativní podoba předložená...

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Omlouvám se, paní poslankyně, že vás přerušuji. Prosím o zklidnění, aby paní poslankyně mohla přednést svůj proslov. Děkuji.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Projednávání záměru i jeho legislativní podoba předložená Poslanecké sněmovně, jakož i související aspekty vyvolávají zásadní rizika pro zaměstnance, a to jak z hlediska samotného výkonu práce, tak i z hlediska jejich postavení a nároků. Dne 6. dubna 2022 schválila vláda usnesením číslo 289 realizaci projektu transformace, koordinace a řízení digitalizace, na jehož základě měly být navrhované změny realizovány. Do doby přijetí tohoto usnesení nebyla odborová organizace, natož zaměstnanci nijak informováni, že je tento záměr připravován, natož že je navrženo usnesení vlády. Usnesení stanovilo jako termín zahájení činnosti Digitální agentury 1. ledna 2023, čímž byl vytvořen umělý tlak na rychlé přijetí předpokládaných změn, kterým bylo následně ze strany předkladatelů opakovaně argumentováno.

Po přijetí usnesení byly vytvořeny čtyři, později pět pracovních skupin Úřadem vlády coby předkladatelem navrhovaných změn. Do pracovních skupin byli přizváni zaměstnanci Ministerstva vnitra, kteří spolu se zaměstnanci dalších zainteresovaných subjektů, státních podniků - Národní agentura pro komunikační a informační technologie nebo Státní pokladna Centrum sdílených služeb, jakož i dalších orgánů, například Ministerstva financí - upozorňovali na rizika spojená se záměrem a postupem jeho realizace. Lze doplnit, že přítomné osoby zastupující předkladatele návrhu zákona se jevily nepřipravené, troufáme si říci nekompetentní, neboť teprve na jednáních těchto pracovních skupin překvapeně zjišťovali, co vše je vlastně nutné v souvislosti s transformací vyřešit, například majetkové aspekty včetně vztahů s dodavateli, ochranu utajovaných informací, kteří zaměstnanci jsou v pracovněprávním poměru a kteří ve služebním poměru, jaký je vůbec rozdíl mezi zákoníkem práce a zákonem o státní službě, přesun spisů a tak dále. Za dobrý příklad nekompetentnosti lze mimo jiné považovat průběh jednání předkladatelů se zástupci bezpečnostní komunity, kdy žádný ze zástupců předkladatele návrhu zákona nebyl vybaven příslušnou bezpečnostní prověrkou, a to i přesto, že na jednání měly být projednávány utajované informace. Ze strany předkladatelů docházelo k opakovaným změnám zařazení dotčených útvarů i agend, změnám v názvu Digitální agentura. Ostatně samotný vznik Digitální agentury je v rozporu s výše zmíněným usnesením vlády číslo 289, které ve svých přílohách opakovaně předpokládá přesun dotčených útvarů do Úřadu vlády, nikoliv vznik nového úřadu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Táži se, zase ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Nikoho nevidím, končím obecnou rozpravu. Táži se... dobře, pan předseda Michálek nechce tedy ještě promluvit, nebo chce? Ne. Výborně.

Táži se na závěrečná slova, jestli má zájem pan ministr? (Ne.) Pan zpravodaj? Také ne.

Nyní tedy zahajuji podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v rozpravě musí být vždy odůvodněny. O slovo se přihlásil pan poslanec Petr Letocha, připraví se pan poslanec Ondřej Kolář. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Letocha: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, hlásím se tímto k pozměňovacímu návrhu, sněmovnímu dokumentu číslo 1436. Cílem pozměňovacího návrhu je zrušit ještě před nabytím účinnosti dosud platnou, nikoliv však účinnou úpravu automatického zřizování datových schránek fyzické osoby těm fyzickým osobám, které použijí prostředek pro elektronickou identifikaci v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace. Účinnost úpravy by měla nastat k 1. lednu 2022.

Ze strany fyzických osob je automatické zřizování datové schránky, jejíž případná deaktivace vyžaduje aktivní úkon fyzické osoby, vnímáno jako příliš zatěžující. Proto navrhuje návrat k dosavadní úpravě, kdy se datová schránka fyzické osoby zřídí výlučně na její žádost, tu lze přitom učinit jednoduše i elektronicky. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Ondřej Kolář, připraví se pan poslanec Jiří Havránek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Kolář: Ještě jednou děkuji, paní předsedající. Hlásím se k pozměňovacímu návrhu, který je nahrán v systému pod číslem 1426. Je to pozměňovací návrh poslanců Ondřeje Koláře, Josefa Bernarda, Marka Výborného a Karla Haase, jehož cílem je odklad ukončení zápisu rodných čísel do občanských průkazů o jeden rok, to znamená do 31. 12. 2024, aby nebylo ohroženo vyhledávání v různých rejstřících veřejné správy. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Jiří Havránek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Havránek: Ještě jednou hezký pátek. Já se taktéž přihlašuji ke dvěma pozměňujícím návrhům, nejprve k návrhu, který je v systému pod číslem 1437, který se týká onoho bezpečnostního směrového identifikátoru, jak zde zaznívalo i od pana kolegy Koláře. Naprosto rozumím tomu, že dochází k odkladu, tedy zrušení rodných čísel, nicméně věřím, že je to odklad poslední. Můj pozměňovací návrh se týká toho, že právě bezpečnostní směrový identifikátor se vydává na základě kombinace údajů, jejichž zavádění do praxe se ukázalo, že zde chybí funkcionalita, poskytování aktuálních údajů, tedy tento pozměňovací návrh tuto funkcionalitu doplňuje a byl konzultován s odborem hlavního architekta eGovernmentu Ministerstva vnitra.

Druhý pozměňující návrh, ke kterému se hlásím, je pod číslem 1427, kdy tedy s účinností od 1. ledna 2021 byl bankám a pobočkám zahraničních bank na základě úpravy zákona o bankách zřízen přístup do základních registrů. Praktické zkušenosti s užíváním přístupu do informačních systémů veřejné správy vyvolávají potřebu rozšíření přístupu pro výše zmíněné subjekty za prvé o typ identifikátorů datové schránky a za druhé o druh pobytu cizinců na území České republiky. Tento pozměňující návrh byl projednán jak s Ministerstvem vnitra, Ministerstvem pro místní rozvoj, tak Ministerstvem financí. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s přednostním právem vystoupí pan předseda Michálek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Já jsem se tedy přihlásil do podrobné rozpravy, abych načetl několik technických pozměňovacích návrhů. První návrh je sněmovní dokument 1420, ke kterému se hlásím. Jde o přesunutí agend, které vykonávají úředníci, kteří jsou přesouváni do Digitalizační agentury. Druhý návrh je zřízení kompetenčních center, sněmovní dokument 1422. Třetí návrh se týká posuzování technického zhodnocení, sněmovní dokument 1423. A čtvrtý návrh, ke kterému se hlásím, jsou úpravy týkající se správy základních registrů, sněmovní dokument 1424.

Závěrem bych chtěl navrhnout zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na 7 dnů. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, zaznamenala jsem tedy váš návrh na zkrácení lhůt mezi druhým a třetím čtením na 7 dnů.

Do podrobné rozpravy se již nikdo nehlásí, končím podrobnou rozpravu.

A táži se, zda má pan ministr zájem o závěrečné slovo? Pan zpravodaj také ne.

Nyní bychom se tedy vypořádali s hlasováním o návrhu na zkrácení lhůty pro třetí čtení na 7 dnů. Já si vás dovolím všechny odhlásit a poprosím vás, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami. Zagonguji a přivolám kolegy z předsálí. Počkáme, až se ustálí počet přihlášených.

 

Zopakuji, o čem budeme hlasovat: budeme hlasovat o návrhu na zkrácení lhůt pro třetí čtení na 7 dnů.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování 127, přihlášeno 100 poslanců a poslankyň, pro 56, proti 41. Návrh byl přijat a zkrátili jsme tedy lhůtu na 7 dní.

 

Končím druhé čtení tohoto návrhu zákona.

Než zahájíme projednávání bodu 28, přečtu omluvy. Omlouvá se pan poslanec Jan Jakob od 14 do devíti bez udání důvodu.

Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji.

Nyní se budeme věnovat projednávání dalšího bodu, bodu 28, a tím je

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.




Přihlásit/registrovat se do ISP