(13.10 hodin)
(pokračuje Jan Síla)
Nejhorší, myslím si, podraz byl, že když vláda Mirka Topolánka předávala žezlo úřednické vládě premiéra Fischera, schválila účast ve společných podnicích s firmou Primecell, a. s., dále schválila nákup akcií v podivných firmách Národní tkáňové centrum, a. s., Brno, a Centrum buněčné terapie a diagnostiky, a. s., Ostrava. Firmy mají údajně rozvíjet tkáňové inženýrství a výrobu tkání. Firmy s nulovými zdroji získaly peníze z evropských fondů za 0,5 miliardy korun a vybudovaly centrum v budově Univerzitního kampusu v Brně. Podle návrhu pana poslance Marka Šnajdra se měla tato oblast zdravotnictví otevřít byznysu. Na to stačí novela zákona o bezpečnosti lidských tkání a buněk, čímž vznikne prostředník mezi tkáňovou bankou fakultních nemocnic a zdravotnickými zařízeními, která tkáně potřebují. Tento prostředník vydělává na tom, co bylo dříve společným bohatstvím nás všech jako dárců tkání kostní dřeně pro transplantace a tak dále. Dalším příkladem lobbistického pozměňování zákonů a tunelování prostředníků VZP je známá IZIP a tak dále.
Po volbách 2010, po nástupu vlády Petra Nečase, Miroslav Kalousek vybírá do čela Ministerstva zdravotnictví doktora Leoše Hegera a ten je přitlačen ke zdi skutečnými vládci ministerstva, Markem Šnajdrem za ODS, Petrem Tluchořem za ODS a poradcem ministra Kalouska, panem Rudolfem Zajacem. Poslední jmenovaný byl ministrem zdravotnictví v Dzurindově vládě coby úspěšný privatizátor slovenského zdravotnictví pro firmu Penta. Vláda ODS připravila takzvané reformní zákony, zákon o veřejných zdravotních pojištěních, zdravotních službách, specifických zdravotních službách, zdravotnické záchranné službě. Jmenovatelem těchto zákonů je omezení ústavních práv občanů a omezení nároků pojištěnců ze zdravotního pojištění. Zákony ukládají nesmyslné administrativní povinnosti lékařům podobně jako vysoké až likvidační sankce, včetně odebrání licencí privátním lékařům. Tyto zákony dokazují rezignaci ministerstva na jakoukoli řídící a koordinační funkci ve zdravotnictví a otevírají volný prostor zdravotnickým řetězcům, které v tichosti v dohledné době ovládnou celé české zdravotnictví. Nové zákony nepřinášejí žádné standardy ani nadstandardy. Místo nároku na bezplatnou péči přinášejí povinnost zaplatit za všechno, co nebude nejlevnější variantou poskytované péče. Nejlevnější varianta není ale nikde blíže specifikovaná. O lepších právech si pacienti mohou nechat jen zdát. (Poslanec Síla se odmlčuje.)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Prosím.
Poslanec Jan Síla: Už, už budu. Je na pováženou, jestli senátoři, co jsou lékaři nebo řediteli nemocnic, vůbec tuší, co jim ta asociace předhodila a co vlastně panu senátorovi Jirsovi poradili, nebo - nechci sahat nikomu do svědomí - přímo napsali. Zdá se mi totiž, že tato celá novela, která byla předložena Senátu k nám do jednání, nemá jiný úkol než pokračovat v komercializaci zdravotnictví tím, že bude předána pravomoc pojišťovat cizince komerčním pojišťovnám. Prosím, přestaňme to neustálé nesystémové vymýšlení obskurních řešení, která budou přesouvat problém financování zdravotnictví na státní rozpočet. Copak nemáme v nynější době za cíl veřejné fondy spíše stabilizovat, a ne privatizovat zisky? Argumenty o monopolech a etatizaci nejsou relevantní ve světle například současného, jak už tady bylo zmíněno vládou, ustanovování státního obchodníka s energiemi.
Myslím, že jsem snad vysvětlil důvody, proč je potřeba tento senátní návrh zamítnout. V této formě je nešťastně načasovaný, nebezpečný, jde proti zájmům státu, zdravotníků, cizinců a podporuje jen nekalý trh. Sami předkladatelé uvedli na správní radě VZP, že si uvědomují, jak rizikový ten návrh je, a budou činit vše pro stažení. Pokud vážená Sněmovna přece jen rozhodne propustit dál, pak je ale potřeba tento senátní návrh úplně předělat a změnit a vypracovat řešení dobré pro stát, zdravotníky, cizince a férový - zdůrazňuji férový - trh, mimo jiné řešit monopol úrazového pojištění, který jediný opravdu Evropské komisi vadí.
Chtěl bych na závěr navrhnout zamítnutí této novely předlohy. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad opozice.)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, bylo to poznamenáno. A nyní se s faktickou poznámkou přihlásil pan poslanec Jiří Mašek.
Ještě načtu omluvu, co v mezičase došla: pan poslanec Jan Bauer se z celého jednacího dne omlouvá ze zdravotních důvodů.
Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty k faktické.
Poslanec Jiří Mašek: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já jsem se hlásil se svou faktickou již před vystoupením pana kolegy Síly, paní předsedkyně si toho zřejmě nevšimla, bylo to v reakci na pana senátora, který zde řekl jako zkušený lékař - ano, my na začátku při poskytování akutní péče nezjišťujeme, zda ten pacient je, nebo není pojištěn. To je pravda, nezjišťujeme, a jeden z důvodů je, že my to nemáme z čeho rychle zjistit. A právě tento možná kritizovaný monopol PVZP, který mimochodem si řekněme, že za čtyři roky má končit, a zrovna v těchhle těch turbulentních dobách, kdy se přesunuje spousta cizinců a řada z nich tady má potom delší pobyt než těch 90 dnů a to pojištění řeší, právě nabízí to, že tam je jednotná databáze, a stálo by za zvážení určitě, aby všechna zdravotnická zařízení tam měla rychlý vstup a aby věděla hned na začátku poskytování akutní, případně život zachraňující péče, zda ten člověk je, anebo není pojištěn, protože my lékaři víme, že lze tu péči, ten další postup, svým způsobem diferencovat. Jistě poskytneme život zachraňující péči a některé další postupy odkladné se již dají potom řešit podle toho, jestli ten člověk je řádně pojištěn, nebo ne, například se to dá také řešit třeba převozem do té země, ze které ten člověk pochází.
Takže já bych teď viděl to, že by bylo lépe to neměnit a zařídit, aby bylo možné, aby zdravotnická zařízení měla jednoduchý přístup do databáze pojišťovny Ministerstva vnitra s tím, že tam nemusí být žádné podrobnosti, ale jenom jestli je, nebo není ten člověk pojištěn. Kolega Síla, prostřednictvím předsedajícího, řekl, že očekávané registry, které by to měly řešit pod Ministerstvem vnitra (Předsedající: Čas.) ve skutečnosti nefungují. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, děkuji i za upozornění. A nyní se vracíme k přihlášenému panu poslanci Radku Vondráčkovi, připraví se jako další pan poslanec Karel Haas. Prosím.
Poslanec Radek Vondráček: Paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já se na tu problematiku podívám trochu z jiné stránky, ale samozřejmě si neodpustím, abych si trošku nepřihřál svoji polívčičku, protože předmětem dnešního projednávání je senátní návrh novely zákona o pobytu cizinců a já si neodpustím říct, že by mě velice zajímala lobbistická stopa tohoto tisku, který k nám doputoval, a můžu si jenom postesknout, že jsem hned v úvodu volebního období podal návrh zákona o lobbingu. A kdyby tento byl přijat a nebyl koalicí vrácen k přepracování - koalice svůj vlastní ještě nemá, a pan předseda Výborný to dobře ví a odchází - tak jsme se mohli dočíst o původu tohoto zákona, protože při veškerém respektu k panu kolegovi senátorovi jistě se nestalo to, že by nějaký pan senátor se ráno probudil, podíval se z okna a řekl si: Tak a já nachystám a napíšu novelu zákona o pobytu cizinců. Podle našich informací, které tady nebyly vyvráceny, pokud vím, skutečně tento předpis nebo to, co projednáváme, byl napsán Českou asociací pojišťoven. Je to v podstatě klasický lobbing a na klasickém lobbingu není nic špatného. Prostě ti, co lobbují, chtějí prosadit své ekonomické zájmy. Lobbing není problémem lobbujících, lobbing je problémem těch, kteří se nechají zlobbovat. ***
