(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)

171.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb.,
o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 342/ - zkrácené jednání

Před projednáváním tohoto vládního návrhu zákona bychom podle § 99 odst. 5 měli posoudit, zda jsou podmínky pro projednání zmíněného návrhu zákona ve zkráceném jednání. Otevírám tedy rozpravu. Do ní má zájem se přihlásit pan poslanec Vondráček. Ano, ke zkrácenému jednání. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Paní předsedkyně, děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, tak jsem tady zas. Byl jsem tady minulý týden, když jsem napadal, že je zneužíván stav legislativního stavu nouze. A tenkrát jsme probírali věc, která aspoň vzdáleně mohla po argumentaci pana ministra Síkely připomínat něco, co odvrací bezprostředně hrozící škody.

Tento tisk už považuju opravdu za normální standardní zákon. Já bych chtěl opravdu slyšet ze strany pana premiéra nebo příslušného ministra, ať nám tedy sdělí, v čem spatřuje naplnění podmínek stavu legislativní nouze. V čem je spatřováno to, že budeme projednávat věc, protože nás přehlasujete, ve zkráceném řízení, což je řízení, které samozřejmě má velký dopad na parlamentní proceduru, kdy je omezena možnost parlamentní menšiny nějakým způsobem projednávat tento tisk, zasahovat do něj, přijímat pozměňovací návrhy.

Já jsem vám to tady minule četl, já vám zopakuju jenom jeden odstavec, protože nemá smysl to opakovat stále dokola, ale opravdu "vyhlášení stavu legislativní nouze a projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání zásadním způsobem mění strukturu zákonodárného procesu a omezuje jeho podstatu na samotné vyslovení souhlasu nebo nesouhlasu. Tento postup lze akceptovat jen jako výjimku z pravidla, a to za předpokladu zvlášť závažných důvodů, kdy zájem na bezprostředním přijetí zákona v kontextu konkrétní okolnosti převáží nad obecnými požadavky, které ve vztahu k zákonodárnému procesu vyplývají z ústavního pořádku. Nelze však akceptovat využití tohoto mimořádného institutu jako běžný nástroj omezení zákonodárné procedury parlamentní většinou, kdykoliv opozice vysloví nesouhlasný postoj s návrhem zákona nebo využije jednacím řádem stanovené prostředky." Konec citace z ústavního nálezu 53/10, kdybyste si to chtěli dohledat. (Velký hluk v sále.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Pane poslanče, omlouvám se, že vás přerušuji, ale kolegyně a kolegové, poprosím vás o ztišení.

 

Poslanec Radek Vondráček: Já jsem na to zvyklý, že vždycky, když otevřu tohle téma, je zvýšená hladina hluku v sále, zejména vpravo. Ale opravdu si to poslechněte. Někteří z vás tady minule říkali: Ano, je to na hraně, nám se to taky nelíbí, ale musíme to udělat. A teď, za týden, zase dochází k tomu, že nejsou dodrženy ty obecné požadavky. A já se ptám zástupce vlády, v čem spočívá výjimečnost téhle situace, v čem je ten překvapující prvek a na kterou část jednacího řádu tedy odkazujete, zda se jedná o bezpečnost občanů, nebo jestli se jedná o hrozící závažné hospodářské škody? O co vlastně jde? Já jsem to zdůvodnění v důvodové zprávě v podstatě nenašel. Je velmi fádní. A skutečně, i kdybyste hledali, jak dlouho chtěli, tak opravdu to, aby tohle bylo ve stavu legislativní nouze projednané, ty důvody nenajdete. Ty důvody neexistují, a vy to přesto zase uděláte.

Tak děkuji za odpověď na moji otázku. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Hlásí se nyní pan ministr Jurečka. Prosím, máte slovo, pane ministře. A ostatní, kolegyně a kolegové, opravdu poprosím o ztišení nebo přesunutí rozhovorů do předsálí. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, kolegyně, kolegové, dovolím si reagovat na pana kolegu poslance Radka Vondráčka. Samozřejmě nemám žádnou radost, že tady tento tisk předkládám ve stavu legislativní nouze, ale myslím si, že ty důvody tady jsou. Dovolím si tady aspoň některé připomenout a zasadit to do nějakého reálného kontextu i toho, co se děje a jaké to má dopady na občany i na tento stát.

Je jasné, že stav legislativní nouze je možné vyhlásit za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo když státu hrozí hospodářské škody. To je samozřejmě jasné. Ústavní soud dovolil, že obsahovým smyslem či účelem toho institutu je zabránění nevratným nebo obtížně reparovatelným škodám na základních zájmech členů společnosti anebo zabránění reálným značným škodám na majetku státu. V současné době dochází k výraznému prudkému nárůstu cen základních životních potřeb, přičemž není předpoklad, že růst těchto cen se v dohledné době zastaví. Ty ceny se nám zvyšují u některých komodit, jinak rozložené v čase, vidíme jiné nárůsty cen elektřiny, plynu, jiné nárůsty cen některých typů pevných paliv. Vidíme také dopady na domácnosti, na zranitelné skupiny domácností a například na rodiny s dětmi.

Důvodem vyhlášení stavu legislativní nouze je z našeho pohledu jako předkladatele výše popsaná mimořádná situace, která představuje zásadní ohrožení základních práv a svobod občanů a hrozbu značných hospodářských škod na straně státu. Navrhovanou úpravou se reaguje na turbulentní situaci na trhu s energiemi, která způsobuje enormní nárůst nákladů na bydlení a rovněž na situaci prudkého nárůstu nákladů na prakticky všechny další základní životní potřeby. Dopady rostoucích cen energií, potravin a dalších komodit na konečné spotřebitele jsou mimořádně závažné. Jednotlivá navrhovaná opatření tak cílí k posílení funkce příspěvku na bydlení, který je základním opatřením státu v oblasti sociální ochrany k udržení bydlení domácností. Posílení sociální ochrany obyvatel je dále reflektováno úpravou zvýšení přídavků na dítě. My se domníváme, že právo na pomoc v hmotné nouzi ve smyslu čl. 30 odst. 2 Listiny základních práv a svobod coby právo na pomoc nezbytnou k zajištění základních životních podmínek nelze zužovat pouze na úpravu obsaženou v zákoně o pomoci v hmotné nouzi, který byl přijat až patnáct let po Listině.

V neposlední řadě se jedná také o to, aby dosavadní poživatelé příspěvků na bydlení nepropadli právě do systému pomoci v hmotné nouzi. Na krytí nákladů na základní osobní potřeby jednotlivců a rodin, jako je například bydlení, se totiž stát podílí právě také státní sociální podporou, jejichž dávek příspěvku na bydlení a přídavku na dítě se právě tato navrhovaná úprava novely zákona týká. Právo na minimální standard životních podmínek dále úzce souvisí s právem na život čl. 6 Listiny a hodnotami lidské důstojnosti čl. 1 Listiny.

Myslím, že jsou tady důvody, když se podíváme i na souvislost právě již zmíněnou, že tady jsme před několika dny projednávali zákon v legislativní nouzi, který se týkal zase naopak oblasti novely energetického zákona a zmírňování dopadů na obyvatelstvo, tak si myslím, že tady, když se podíváme na smysl, účel toho, proč tento zákon předkládáme, tak je to z důvodu toho, že ten vývoj je velmi rychlý. My na něj reagujeme. A kdybych dělal standardní legislativní kolečko, které obvykle trvá minimálně půl roku, obvykle však, když se podíváte na průměrnou délku jednotlivých novel, je to minimálně rok, tak nejsem schopen reagovat tak, abych od 1. ledna roku 2023 zajistil podporu, pomoc domácnostem, na které tady tyto dopady v této turbulentní době dopadají. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Já také. Nyní je s faktickou poznámkou přihlášen pan poslanec Juchelka. Pane poslanče, vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Moc děkuji. No, pane ministře, mě zajímá, co se během těch čtrnácti dnů vlastně změnilo, protože vy jste dal tento sněmovní tisk 18. 11. do Poslanecké sněmovny. Byla dohoda na tom, že to nebude v devadesátce. Tak, jak jste to chtěl udělat během prvního čtení, naštěstí to bylo správně, protože například přídavek na dítě máte prostě a jednoduše spočten špatně a napravuje to můj pozměňovací návrh, ale vy tady říkáte, že je to potřeba udělat co nejrychleji, aby lidé nepropadali do dávek v hmotné nouzi. Vždyť vy to sami na úřadech práce takhle manažujete! Vždyť vy máte zpožděné dávky výplat v hmotné nouzi i státní sociální podpory. O týdny se zpožďuje schvalování všech žádostí a v tuto chvíli ti lidé skutečně padají například i do dluhů, poněvadž si musí půjčovat na to, když jim nepřijde příspěvek na bydlení, od svých rodičů, od svých známých, nedejbože od nějakých lichvářů, aby nájem mohli zaplatit, a čekají několik týdnů na to, až se jim dávky v hmotné nouzi anebo také dávky státní sociální podpory zaplatí.

Mně je to strašně moc líto, protože my jsme v tuto chvíli ještě tady tento zákon neprojednali a myslím si, že bychom měli o něm lépe diskutovat. Oceňuji, že jste řekl, že to bude naposledy, co nějaký zákon z Ministerstva práce a sociálních věcí v legislativní nouzi teď projednáváme, ale na druhou stranu mě strašně mrzí, že vy už máte v tuto chvíli na Facebooku napsáno, že to jednoduše projde a že jste vy jako KDU-ČSL zvýšili přídavky na děti. Vy už to tam dávno máte a my to teprve jsme ještě ani nezačali projednávat. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní je přihlášena paní předsedkyně Schillerová. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. No, rozšířil se nám tady takový nešvar, že posíláme zákony do Poslanecké sněmovny, respektive posílá pětikoalice, nestandardně. Pozměňovací návrh k daňovému balíčku, který se týká windfall tax, za 85 miliard, teď už teda prý za 40, jak jsme se dočetli v jiném materiálu, který sem pro změnu přišel ve stavu legislativní nouze. Odvod z cenových stropů, teď už za 80, předtím za 15, ale to už jsme si tady říkali několikrát. Pak jsme tady projednávali - vzpomínáte si? - projednávali jsme tady energetický zákon, který se týkal solárů a dalších věcí. Zkrátili jsme tam lhůtu na minimum, abychom ten paskvil, který sem pan ministr Síkela, který slíbil ho poslat někdy v létě, před létem, poslal až v září nebo v říjnu, tak abychom ho opravili, tak jsme zkrátili na týden tuším tu lhůtu, na těch pozměňovacích návrzích, ty byly napříč spektrem, byly tam koaliční, byly tam opoziční, abychom se dočetli potom v médiích a ve veřejném prostoru, že pan ministr si stěžuje, že opozice to brzdila. A teď tady máme další zákon ve stavu legislativní nouze. Smutné je to, že to je sociální zákon, že jsou to přídavky na děti, úprava normativů na bydlení a tak dále, věci, které jsou potřeba. Jak dlouho, pane ministře, Jurečko, o nich mluvíte? Já si vzpomínám, že o přídavcích na děti mluvíte týdny, možná i měsíce, opravil by mě můj ctěný kolega Aleš Juchelka. A teď to musíme schvalovat ve stavu legislativní nouze? Berete si lidi jako rukojmí a pak budete říkat: Ta zlá opozice nám to nechtěla povolit.

Ne, je to jednoduché. Zjednodušujete si práci, nechce se vám jít byť zkráceným kolečkem. Já vím, že se vám nechce hádat tamhle s kolegy nebo s kolegou, který sedí tamhle napravo, že se vám prostě nechce jít do připomínkového řízení, že se vám nechce jít tam či onde, že toto je prostě jednodušší, zaobalíte to do té pomoci. My ten zákon samozřejmě na konci dnešního jednání o tomto zákonu podpoříme, my si nebudeme lidi brát jako rukojmí. Ale skončete tady s tou praxí! Skončete tady s tou praxí neustálého porušování zákonů a toho, jak vám to tady krásně řekl můj kolega Radek Vondráček. Skončete s tím! My se u stavu legislativní nouze zdržíme, protože nemůžeme podporovat tyto vaše absolutně protiprávní postupy. Zákon potom podpoříme. Uvidíme také, jak proběhne ještě jednání o pozměňovacích návrzích, to bude si tady řídit Aleš Juchelka, náš stínový ministr práce a sociálních věcí. Ale apeluji na vás, skončete s tím! Není to prostě možné. Děkuju. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová S faktickou poznámkou nyní pan poslanec Vondráček nejdříve a pak pan poslanec Králíček, takže nejdříve, jste tam jenom dva. Dobře, tak pan poslanec Vondráček dává přednost panu poslanci Králíčkovi. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážená paní předsedkyně, já bych jenom krátce doplnil naši předsedkyni: včera tady pan Jurečka napadal jiného poslance, našeho předsedu, a mluvil o výsměchu lidem. Tak možná bych doporučil, aby si od pana Kučery půjčil to koště a zametl si před vlastním prahem, protože tohle je výsměch lidem!

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní tedy pan poslanec Vondráček s faktickou.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji ještě za slovo. Chvilka edukativní - a samozřejmě, já vás nechci nudit, tak nebudu opakovat to, co jsem říkal minule, ale zatrhl jsem si v ústavním nálezu z roku 2011 dva kousky, které vás určitě budou zajímat: "Nepřiznání některých práv opozici, respektive faktické znemožňování jejich nerušeného výkonu v důsledku jednání vládnoucí většiny, může vést k oslabení legitimity výkonu moci. Neustálé omezování, či dokonce porušování základních demokratických principů může vést i k ohrožení demokratičnosti samotného politického systému. Vládnoucí většina má mít na paměti, že moc nemá navždy, a současná vládnoucí většina se může brzy ocitnout v pozici parlamentní menšiny a naopak." Tak pravil Ústavní soud. Tak si to, prosím vás, do příště už pamatujte. A já také doufám, že stav legislativní nouze už tímto způsobem řešíme naposledy.

A odpověď ještě na pana ministra: neřekl jste žádný z důvodů, kterým byste obhájil stav legislativní nouze. Že ten zákon je potřebný, to víme taky, ale naše paní předsedkyně řekla, že ho v závěru podpoříme. Nicméně jak jste měl postupovat? Já vám přečtu ještě další kousek toho ústavního nálezu: "Využití institutu legislativní nouze je možné jen za předpokladu širokého konsenzu v Parlamentu, aklamace, případně alespoň taková většina, která je srovnatelná s většinou vyžadovanou k přijetí ústavního zákona, anebo jen tehdy, kdy typová závažnost situací, v nichž bude legislativní nouze použita, odpovídá závažnosti situací, s nimiž počítá ústavní pořádek pro zkrácené projednání návrhu zákona, což je stav ohrožení státu a válečný stav." To znamená, váš postup měl být takový, že jste měli jednat s opozicí a případně si vyjednat širokou podporu na úrovni ústavní většiny. (Předsedající: Váš čas vypršel.) Já jsem se hlásil řádně.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Ne, vy jste se hlásil s faktickou, kterou jste dával přednost, tak se musíte přihlásit ještě jednou, když jste si tady s panem Králíčkem tak hezky dávali přednost.

 

Poslanec Radek Vondráček: Já jsem pustil pana Králíčka s faktickou, protože jsem chtěl vystoupit řádně.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Aha, tak to jsem nepochopila takto správně. Nicméně já jsem vás dávala s faktickou, ještě jsem to říkala na samém začátku. Budete se muset přihlásit ještě jednou, protože přibývají faktické. Takže nyní pan poslanec Adamec je přihlášen s faktickou. Prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, paní předsedkyně, kolegyně, kolegové, budu velmi stručný. Nebudu tady hodnotit ústavní právo nebo postoje Ústavního soudu, ale chtěl jsem tady zareagovat na ctěnou paní předsedkyni, vaším prostřednictvím. Ten energetický zákon není paskvil, je to jenom dílčí úprava. Já bych si také osobně představoval, abychom tady schvalovali celý balík opatření, ale bohužel, situace se nějak vyvíjí, prostě krize nějak postupuje, takže se zatnutými zuby to takhle chápeme, ale paskvil to není. On je napsaný správně tentokrát, ale prostě ukazuje se, že právě druhé a třetí čtení vede k tomu, že je tam spousta pozměňovacích návrhů, které doplňují problematiku, a v tomto případě ten čas na to je, opravdu je. Takže já jsem byl rád, že to doputovalo do hospodářského výboru, že jsme to mohli v klidu projednat, ale paskvil to není. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní je přihlášen s faktickou pan poslanec Vondráček. Zatím je to poslední faktická, a aby byl přehled v tom, kdo je přihlášený, paní místopředsedkyně Richterová i pan poslanec Vondráček, pokud to teď nezmění, je stále ještě přihlášen. Prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Já už budu stručný, citáty už jsem všechny přečetl. Závěr tedy je, že tento zákon by neměl být projednáván ve stavu legislativní nouze, je to normální legislativní návrh. Ty možnosti byly dvojí, jednak zajistit si široký konsenzus na úrovni ústavní většiny - já myslím, že i to by nebyl problém, kdyby většina komunikovala s parlamentní menšinou, případně se to mohlo řešit standardním legislativním procesem při maximálním zkrácení lhůt - i to jsme tady měli, i na to jsme přistoupili a není to tak dávno, jsou to snad dva týdny. Ani jedno z toho pan ministr neudělal, neinicioval. Já jsem tady už od něj zažil při jednání o důvěře vládě, že nestojí o naše hlasy, včera nám řekl, že vlastně jakákoli usnesení Poslanecké sněmovny jsou k ničemu a že jsme naivní, takže nám vlastně řekl, že celý Parlament je k ničemu.

Tak já bych chtěl panu ministrovi říct, že Parlament není k ničemu. Parlament je od toho, aby se dodržovaly procedury, protože když se ty procedury nebudou dodržovat, tak to znamená, že celý legislativní proces včetně zákona, jak je přijat, nemá dostatečnou legitimitu, a ztrácí to účinnost. To znamená, já si nemyslím, že bychom u tohoto návrhu zákona končili u Ústavního soudu, protože je to v podstatě dobrý záměr, který podporujeme, ale procesně jste to naprosto nezvládl, pane ministře. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová S faktickou poznámkou chce reagovat pan ministr Jurečka. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Vážený pane kolego poslanče Vondráčku, prostřednictvím paní předsedající, já se musím zásadně ohradit. Nejsme na vašem twitterovém účtu, abyste tam mohl sdílet nějaké nepravdivé věci několik dnů a potom je stahovat. A nepřekrucujte věci, které jsem tady nikdy ve Sněmovně neřekl. Já jsem nikdy neřekl, že Parlament je k ničemu. Jestli jste tohle někde četl, já vás žádám, v budoucnu doložte toto tvrzení, co jste před chvílí tady na mikrofon veřejně řekl. Nikdy jsem neřekl, nikdy jsem to neřekl ani ve vztahu obecně k usnesením této Sněmovny nebo Senátu, řekl jsem to včera v debatě přímo ke kontextu toho, zdali usnesení doprovodné zajistí finanční prostředky pro nějakou konkrétní věc. Takto jsem to řekl. Prosím, nevytrhujte věci z kontextu, já si Sněmovny, Senátu, obou komor Parlamentu vážím a takto se k nim vždycky chovám, na rozdíl od toho, co jste tady včera pojmenoval, že váš pan předseda tady nebyl, pekl vánočku - dneska nevím, jestli peče něco jiného, ale bohužel tady opět není.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová S faktickou poznámkou nyní vystoupí pan poslanec Vondráček.

 

Poslanec Radek Vondráček: Myslím si, že tato debata není hodna mě, není hodna této Sněmovny. Já bych vás poprosil, dejte si týden pauzu od Twitteru, už vám to opravdu leze na mozek. (Ozývá se smích a potlesk poslanců ANO.) Začněme se chovat tak, jak se k sobě mají lidé chovat ve Sněmovně. Vy jste dezinterpretoval to, co jsem tady říkal já před minutou. Já jsem nějakým způsobem interpretoval vaše chování, jak jste se choval včera, takže nebudeme se tady chytat za slovíčko. Vy jste nám tady prostě řekl - nevím, co všechno je na záznamu, co není - jak jsme naivní a že vlastně usnesení Poslanecké sněmovny jsou k ničemu. To jste tady řekl, a ne, že ne. A už bychom mohli pokročit spíš k nějakým reálným argumentům a v té debatě se posunout. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Paní předsedkyně Schillerová s faktickou poznámkou.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Pane ministře, prosím vás - děkuji, já navážu na svého kolegu ctěného Radka Vondráčka. Já jsem ráda, že patříte k více než 800 tisícům sledujících na všech sociálních sítích našeho pana předsedu. (Potlesk poslanců ANO.) Jenom vám tu informaci upřesním. Pan předseda tu vánočku pekl v 7 hodin ráno a pak se věnoval dalším úkolům, tady byl řádně omluven a vypárován.

Nicméně neodvádějme pozornost od merita věci. Vy jste se nevyjádřil k argumentům, které tady vypíchl a vysvětlil jasně můj kolega Radek Vondráček, proč je tento důležitý zákon pro lidi předkládán ve stavu legislativní nouze. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní tedy vystoupí paní místopředsedkyně Olga Richterová. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za slovo. Já sem nejdu k debatě o vánočce, ale jdu sem skutečně se zastat toho zákona, protože jde o oblast, které se dlouhodobě věnuju. A vážení kolegové z hnutí ANO, v minulosti tam prostě zůstala spousta problémů, které my nyní musíme napravovat, protože právě třeba funkční příspěvek na bydlení je něco, co je nezbytně nutné, a zlepšení, která ten návrh obsahuje, zlepšení například pro jednočlenné domácnosti čili často pro domácnosti osamělých seniorů a seniorek, nebo napravení nerovné situace pro Pražany, kdy vlastně doteď platí pravidla, která rozlišují situaci domácností, které potřebují pomoc skrze příspěvek na bydlení v Praze a v jiných částech republiky a je tam nerovnost, tak třeba to se napravuje. Stejně tak samozřejmě přídavek na dítě je něco, co dlouhodobě diskutujeme, já to považuji dlouhodobě za důležité a jsem ráda, byť samozřejmě si umím představit, že by to mohlo být i větší navýšení, že jsme se shodli, že tam bude pro třeba rodinu se dvěma dětmi navýšení o 400 korun ve finále. A co mně ještě přijde důležité, že nám je jasné, kolik věcí tam ještě bude nejspíš potřeba postupně upravovat i do budoucna.

Jenom ještě jednou, abych to shrnula: zůstalo za ty roky, za těch osm let, kdy jste vy byli ve vládě, spousta věcí, které zakládaly nerovnost, byly velmi složité, my nyní zjednodušujeme. Osobně jsem přispěla k zjednodušování právě u příspěvku na bydlení. Velmi si vážím toho, že řada i úředníků a úřednic, kteří dlouho zastávali názor, se postupně přiklánějí k tomu, že to je potřeba zjednodušit, a touhle cestou jsem velmi ráda, že jdeme a že dnes tady můžeme přijmout zákon, který reálně pomůže, pomůže těm konkrétním lidem, kteří potřebují podporu v bydlení, ale stejně tak pomůže a uleví z dlouhodobého hlediska tento náš přístup i přetíženým úřadům. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní tedy faktické poznámky. Nejdříve pan poslanec Nacher a následuje pan poslanec Juchelka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Já jsem původně nechtěl hovořit k tomuhle bodu, ale vyprovokoval mě k tomu pan ministr. Protože nejsem v této oblasti tak kovaný jako můj kolega Aleš Juchelka třeba, tak jsem chtěl slyšet od pana ministra, jaké jsou důvody, proč to musíme projednávat ve stavu legislativní nouze. Já jsem neslyšel jediný důvod. Pane ministře, běžte na mikrofon a řekněte ty důvody, proč, vy jste to po nás chtěli taky, a místo toho se tady budeme vracet k tomu, kdo jak je přítomen v Poslanecké sněmovně. Tak já připomenu. Vy žádáte o projednání ve stavu legislativní nouze, jste tady jediný ministr a máte tu drzost říkat, kdo tady je nebo není z opozičních poslanců? Já jsem se znovu teď díval do tabulky. Všichni poslanci, co tu nejsou přítomní, jsou vypárováni. Znamená tahle vaše poznámka, že se přestane párovat, nebo k čemu to slouží? K čemu tohleto slouží? Vy, když jste byli v opozici, tak jste vyčítali, že tady nejsou ministři nebo že neodpovídají na vaše otázky. Vy tady nejste, neodpovídáte na otázky, proč to má být ve stavu legislativní nouze - já bych si to fakt rád poslechl, nejsem v takovém detailu - a místo toho se hodnotí přítomnost nebo nepřítomnost opozičních poslanců. To vám přijde normální? Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová S další faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Juchelka. Prosím.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Moc děkuji. Jenom navážu na paní místopředsedkyni Richterovou, vaším prostřednictvím, která tady mluví o nerovnosti a o tom, jakým způsobem se musí strašně napravovat ty křivdy, které se udály u minulé vlády. Vždyť to přece není pravda. Vy jste tady také seděla v minulé Poslanecké sněmovně, mohla jste napravovat úplně stejně pozměňovacími návrhy, jako my teď napravujeme nerovnost například u výpočtu přídavku na děti. Já si pamatuju, že už před třemi měsíci jsem tady měl interpelaci ohledně toho, jakým způsobem se měl přepočítávat normativní náklad na bydlení u počtu obyvatel v obci, poněvadž třeba Teplice, Karviná, které jsou na hranici 50 000, Olomouc, na hranici 100 000 obyvatel, tak jim to dělá problémy, protože se ty normativní náklady vůbec nekryjí s reálným dopadem nákladů na bydlení u jednotlivých občanů.

A když mluvíme o té rovnosti a nerovnosti, tak doufám, že podpoříte můj pozměňovací návrh ohledně přídavku na děti, protože vy tady v té základní části navrhujete přidat všem úplně stejně 200 korun. To znamená, že tu nerovnost prohlubujete tím, že mladší dítě, které má přídavek na dítě, bude mít pouze nárůst 23% (32 %?) a ten, který je té nejstarší kategorie, má kolem dvaceti let a studuje vysokou školu, pouze 22%, tuším. Takže toto je ta vaše rovnost versus nerovnost. Takže doufám, že zvednete ruku, paní místopředsedkyně Richterová, na můj pozměňovací návrh.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Paní místopředsedkyně Richterová s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji moc za slovo. Jenom jednu větu. Ta nerovnost, kterou jsem zmiňovala, se týká například Pražanů a právě to je napravováno. To tady roky platilo. A já jenom chci upozornit, že jsem ráda, že nyní, co se týče podpory bydlení, tak pro Pražany, zejména jednočlenné domácnosti, a typicky se to v Praze týká osamělých seniorů a seniorek, bude nyní podpora bydlení dostupnější. To je to, co bych ráda vyzdvihla, a to je to, kdy ta nerovnost dosud fakticky platí.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Pan poslanec Juchelka s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Ano, to není, jak říká tady pan poslanec Benda, vaším prostřednictvím, a já se chci k té legislativní nouzi, k té diskusi vrátit, protože pořád očekáváme - a myslím si, že i můj kolega Patrik Nacher, vaším prostřednictvím, paní předsedající - ty odpovědi od pana ministra. Proč tento zákon, když my na to upozorňujeme už několik měsíců v interpelacích, v pozměňovacích návrzích a tak dále, probíráme ve stavu legislativní nouze? A proč jsme se jako opozice museli dokonce zasadit o to, aby to nebylo projednáváno v takzvané devadesátce pouze v prvním čtení? Proč to takhle prostě a jednoduše u vládní koalice funguje? Proč ona flikuje všechny důležité zákony tím, že jsou buď v devadesátce, anebo ve stavu legislativní nouze? A stojí nás to stamiliardy korun.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní se chci zeptat, jestli ještě pan poslanec Vondráček má skutečně zájem o vystoupení, nebo to nahradil tou faktickou? Ano, takže nevidím nikoho dalšího přihlášeného do rozpravy. A pokud se tak děje i nadále, nikdo se nehlásí, rozpravu končím a přikročíme k hlasování. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna konstatuje, že nadále existují podmínky pro projednání vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenční minimu, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 342, ve zkráceném jednání." Ještě přivolám kolegyně a kolegy z předsálí.

A než se ustálí počet přihlášených, přečtu omluvy: Berkovcová Jana z celého jednacího dne se omlouvá ze zdravotních důvodů, Mašek Jiří z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Stržínek Robert od 13 hodin z pracovních důvodů, Válková Helena od 11 do 11.45 hodin z pracovních důvodů a z členů vlády se omlouvá Petr Fiala od 11 do 13 hodin z pracovních důvodů.

 

Hlasujeme tedy o projednávání ve zkráceném jednání. Počet se již ustálil.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 146, přihlášeno 142 přítomných, pro 75, proti 5. Návrh byl přijat a návrh usnesení jsme tak schválili.

 

Nyní tedy otevírám projednávání bodu číslo 171, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 342, ve zkráceném jednání. Předložený návrh uvede místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí Marian Jurečka. Prosím, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, vážené poslankyně, poslanci, já si tedy dovolím uvést podstatné navrhované změny v tomto sněmovním tisku číslo 342, což jsou novely dvou zákonů, především zákona č. 117/95 Sb., o státní sociální podpoře a také o existenčním a životním minimu, tedy zákon č. 110/2006. Tady reagujeme touto novelizací na několik skutečností. Jednak na to, abychom od 1. ledna byli schopni nadále cíleně a dobře podporovat rodiny, které bojují s vysokými cenami energií a rostoucích nájmů, ale samozřejmě také životních nákladů, se kterými se dneska obtížně vyrovnávají především zranitelné skupiny osob, kam patří nejenom senioři, kde to jsou především vdovy a vdovci, ale především právě rodiče, samoživitelky, samoživitelé a osoby se zdravotním postižením.

U osob, kteří požívají důchodů, tam se samozřejmě realizuje pravidelná valorizace. U lidí a u osob se zdravotním postižením jsme udělali kroky, kterými jsme také se snažili zmírnit ty dopady, a teď je potřeba také pomoci rodinám, rodičům a také těm, kteří prostě potřebují zvládnout úhradu nákladů na bydlení. To znamená, my tady děláme několik úprav, jak už tady bylo zmíněno, to znamená, narovnáváme podmínky pro všechny občany České republiky, aby byly stejné, pokud jde o hranici, kdy mohou vůbec žádat o příspěvek na bydlení, která byla doposud rozdílná, kdy vyšší hranici měli lidé bydlící v hlavním městě Praze a jinou lidé v jiných částech naší země. Takže tady to srovnáváme a dáváme vstupní hranici pro všechny stejně na úroveň 30 %. To znamená, domácnost v okamžiku, kdy náklady na bydlení u domácnosti překročí 30 % příjmů dané domácnosti, tak budou mít všichni v ten okamžik nárok na to, požádat si o příspěvek na bydlení.

Pak tady také upravujeme částky a ty výše, které se týkají pevných paliv, protože tady situace je poměrně výrazně dynamická v posledních řekněme několika málo měsících, především s tím pozdním obdobím. My jsme tady navrhli ve vládní úpravě zvýšení. A já tedy ještě budu v pozici návrhu na základě ještě těch nejaktuálnějších dat doplňovat určitou úpravu, kterou budeme reagovat především na situaci na trhu s peletami, protože část domácností, která topí peletami, tak tam ty nárůsty cen vidíme v posledních týdnech, že jsou ještě výrazně vyšší, než byl index Českého statistického úřadu, který hodnotil první tři kvartály tohoto roku, takže dochází tady k těmto úpravám.

Dále také prolongujeme dosavadní úpravu, nárok na příspěvek na bydlení pro vlastníka stavby pro individuální či rodinnou rekreaci, kdy tato nemovitost je schválená k bydlení, zkolaudovaná, a také prolongace dosavadní úpravy mimořádného navýšení částek měsíčních normativních nákladů také pro kalendářní rok 2023.

Také upravujeme ještě i povinnost zaměstnavatelů předávat Úřadu práce prostřednictvím datové schránky údaje o rozhodných příjmech žadatelů a příjmově testované dávky a společně posuzovaných osob. To znamená tedy, Úřad práce získá potřebná data v digitálním formátu tak, aby je bylo možné přímo dát do té dávkové agendy, abychom v budoucnu už tato data nemuseli chtít po žadateli, který nám je nosí na písemném papírovém potvrzení.

Upravujeme také novelu zákona o životním existenčním minimu. Tady to chci zmínit, protože si myslím, že na první pohled drobná úprava je ale v praxi hodně důležitá, a to znamená, že vylučujeme některé dosud započitatelné příjmy tak, aby právě především žáci, kteří se připravují v rámci své výuky a v rámci své praktické přípravy, a mají to jako příjem od dané organizace nebo zaměstnavatele, který jim tam praxi umožňuje nebo u které přípravu na své budoucí povolání realizují, tak dneska jim vlastně tyto finanční prostředky komplikovaly rodinnou situaci, kdy potom třeba o několik řádově stokorun převýšila ta domácnost rozhodný příjem a už neměla nárok na sociální podporu. Toto upravujeme a upravujeme to i v těch dalších oblastech, to znamená i v případě, když se jedná o příjem ze závislé činnosti, jedná-li se o příjmy nezaopatřeného dítěte, které se soustavně připravuje na budoucí povolání na střední škole, a také je to i u příjmů ze samostatné výdělečné činnosti nezaopatřeného dítěte v průběhu prázdninových měsíců července a srpna. Takže opravdu se snažíme o to, aby vlastně bylo normální, že kdo může a chce pracovat, aby byl k tomu motivován, aby stát nevytvářel zbytečné bariéry a nevyautovával tyto lidi vlastně ze systému, mít přirozenou ambici pracovat a mít aspoň nějakou schopnost se částečně stavět postupně na vlastní nohy.

Tyto úpravy mají dopady na státní rozpočet. V případě ještě zvýšeného přídavku na dítě, o kterém již byla také řeč, který zvyšujeme o 200 korun, je zde dopad zhruba 666 milionů ročně. U příspěvku na bydlení pro rok 2023 předpokládáme, že měsíční náklady budou ve výši zhruba 1,11 miliardy korun, takže dojde tam k určitému zvýšení, a ty roční náklady předpokládáme, že budou přes 13 miliard korun.

Účinnost tohoto zákona je navržena 1. ledna 2023. To je samozřejmě pro nás velmi důležité datum, abychom stihli tyto věci zrealizovat a aby lidé mohli tuto formu zvýšené podpory a rozšířené podpory využívat se začátkem příštího roku. A je tam ještě upravena účinnost, která se týká příjmů žadatelů, které budeme chtít vlastně od zaměstnavatelů, tak tam je účinnost od 1. července 2023 tak, aby oni měli dostatečnou časovou lhůtu se na to připravit a případně udělat nějaké ještě úpravy ve svých IT systémech.

Takže když to shrnu velmi stručně, zvyšujeme podporu rodičů, kteří jsou ve skupině ohrožených rodin s nízkými nebo nižšími, středními příjmy zvýšením částky na přídavek na dítě o 200 korun, upravujeme ještě a zjednodušujeme parametry příspěvku na bydlení a umožňujeme mladým lidem, kteří studují a připravují se na své budoucí povolání, aby mohli jít na brigádu a mohli pracovat, a neznamenalo to to, že se ve výsledku finanční situace jejich rodin zhorší, protože třeba o pár korun překročí rozhodný příjem pro přiznání některé z dávek sociální podpory.

Děkuji za podporu a děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji, pane ministře. Jenom připomínám, že prvé čtení návrhu zákona se ve zkráceném jednání nekoná.

Výbor pro sociální politiku, jemuž byl vládní návrh zákona přikázán rozhodnutím předsedkyně, jej projednal a přijal usnesení, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 342/1. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro sociální politiku, poslanec Jiří Navrátil, informoval nás o projednání tohoto návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Navrátil: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Dovolte mi, paní poslankyně a páni poslanci, abych vás seznámil se 78. usnesením výboru pro sociální politiku z 21. schůze, která se konala 30. listopadu 2022, k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 342:

"Po úvodním slově ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, zpravodajské zprávě poslance Jiřího Navrátila a po rozpravě výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

I. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby se konala obecná rozprava o návrhu zákona;

II. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby se vedla podrobná rozprava ke všem částem návrhu zákona;

III. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby své jednání k tomuto návrhu zákona ukončila nejpozději do 21. hodiny dne 1. prosince 2022;

IV. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, vedený pod sněmovním tiskem 342;

V. zmocňuje zpravodaje výboru, aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny a ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy."

Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji, pane zpravodaji.

 

Nyní tedy rozhodneme, zda povedeme obecnou rozpravu, jak zaznělo na doporučení garančního výboru.

Já tedy zahájím hlasování, zda vedeme obecnou rozpravu. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 147, přihlášeno 137 přítomných, pro 76, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Takže povedeme obecnou rozpravu, nyní ji tedy otevírám. Do obecné rozpravy je přihlášena paní poslankyně Šafránková, pan poslanec Juchelka. Nyní tedy prosím paní poslankyni Šafránkovou o její vystoupení a vás ostatní, kolegyně a kolegové, o ztišení. Děkuji. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, paní předsedkyně. Já tento návrh vítám, protože jde o některé změny, na které dlouhodobě upozorňuji, ale bohužel musím říct, že má opět mnoho nedostatků a opět přichází velmi pozdě, a proto tady za hnutí SPD podávám sedm pozměňovacích návrhů a jeden návrh doprovodného usnesení.

První tři pozměňovací návrhy jsou pod čísly sněmovních dokumentů 1678, 1679 a 1680. Jsou to návrhy na výraznější zvýšení přídavku na dítě, než navrhuje vláda, a to pro nezaopatřené děti, které mají nárok na takzvanou zvýšenou výměru přídavku, tedy děti, jejichž rodiče pracují, jsou na rodičovské dovolené nebo se třeba rekvalifikují v jednotlivých programech na úřadech práce, a další. A podávám to ve třech variantách - postupně vždy ve všech příslušných věkových kategoriích dětí o 300, o 200 a o 100 korun více, než navrhuje vláda, tedy tak, aby tyto děti a rodiny měly přídavek na dítě o 600 až 800 korun měsíčně vyšší než ti rodiče, kteří dlouhodobě nepracují, ačkoliv pracovat mohou. Považujeme to za principiálně správné a potřebné i motivační opatření, za spravedlivé ocenění pracujících rodičů a jejich dětí, i s ohledem na to, že tyto rodiny mají zpravidla vyšší životní náklady spojené právě s tím, že pracují, a to včetně nákladů na děti, například na školky, na dětské skupiny, na hlídání a další.

Návrhem pod číslem sněmovního dokumentu 1682 chci rozšířit okruh dětí a rodin, které mají nárok na přídavek na dítě, konkrétně tak, aby tento nárok měly všechny nezaopatřené děti žijící v rodinách, jejichž rozhodný příjem nepřevyšuje čtyřnásobek životního minima rodiny. V situaci, kdy rapidně roste inflace a životní náklady rodin s dětmi, je současná úroveň nastavení horního limitu pro nárok na přídavek na dítě stále příliš nízká a značně ohrožuje životní úroveň a existenční situaci desítek tisíc rodin už i s příjmy na úrovni průměrné mzdy, zejména kvůli enormně rostoucím nákladům na bydlení, cenám energií, nájemného, výše splátek hypotečních úvěrů a podobně. V této souvislosti rozhodně stojí za zmínku i to, že v sousedním Německu, pane ministře, mají nárok na přídavek na dítě všechny rodiny bez ohledu na výši jejich příjmů. Pro konkrétnější představu, schválení tohoto návrhu by například umožnilo, aby přídavek na své dítě mohli nově pobírat například ti rodiče samoživitelé s jedním dítětem, jejichž měsíční příjem se pohybuje mezi částkou 22 až 26 tisíc korun měsíčně. Ti v tuhle chvíli na něj nárok nemají.

Návrhy pod čísly sněmovních dokumentů 1683 a 1689 se týkají úprav nastavených příspěvků na bydlení. Konkrétně návrh 1683 obsahuje dvě navrhované změny, jednak zvýšení horní hranice takzvaných měsíčních uznatelných normativních nákladů na bydlení ve všech typech bytů z hlediska vlastnictví či pronájmu a za druhé pak návrat k předchozí praxi, kdy byly normativy na bydlení stanoveny zvlášť pro jednočlenné a zvlášť pro dvoučlenné domácnosti. Sloučení těchto dvou kategorií dohromady se stejnou výší jednotlivých normativů totiž poškozuje nízkopříjmové dvoučlenné domácnosti, jelikož například při stejné výši nákladů na bydlení a stejné výši příjmů jednočlenné a dvoučlenné domácnosti obdrží tito lidé nominálně stejně vysoký příspěvek na bydlení, přestože jejich náklady jsou rozdílné, protože, jak jistě všichni dobře víme, z hlediska nastavení některých plateb spojených s užíváním bytu je rozhodné i to, kolik osob jej užívá, nehledě na další souvislosti, jako je spotřeba energií a další. Zvýšení samotných normativů považuji za nezbytné zejména z důvodu enormního růstu cen energií, který vládou stanovené normativy dostatečně nereflektují. Pro byty užívané na základě nájemní nebo podnájemní smlouvy tedy navrhuji normativy zvýšit o 1 000 korun jednočlenným domácnostem, o 3 000 trojčlenným domácnostem a o 4 000 čtyř- a vícečlenným domácnostem. Pro kategorii družstevních bytů a bytů vlastníků pak navrhuji normativy zvýšit o 4 000 všem typům domácností bez ohledu na počet jejich členů, a to právě i proto, že vládní návrh nezohledňuje dostatečně růst cen energií, speciálně v rodinných domech s ohřevem vody a topením na elektřinu či na zemní plyn. Z praxe jsou mi už známy desítky až stovky konkrétních případů a samozřejmě v kontextu celé České republiky jich určitě bude na statisíce, kde domácnostem přicházejí nové rozpisy měsíčních záloh na platbu elektřiny a plynu ve výši 12 až 20 tisíc korun, což jsou částky, které jsou výrazně nad navrhovanými normativy, které nyní neumožňují poskytnout adekvátní a nutný příspěvek na bydlení zejména nízkopříjmovým jednočlenným a dvoučlenným domácnostem, žijícím v rodinných domech s vysokými platbami za energie.

Návrh pod číslem sněmovního dokumentu 1689 se týká zvýšení speciálního navýšení normativů pro rok 2023 pro všechny typy domácností ve vlastnických bytech a domech o 5 000 korun měsíčně právě s ohledem na zmíněný enormní růst cen energií v tomto typu bydlení.

V pozměňovacím návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 1692 jde o zvýšení částky rodičovského příspěvku, které vláda již zhruba asi jeden rok odkládá, přestože to slíbila, a to z 300 000 na 380 000 korun. Současně zde také navrhují zavést do zákona o státní sociální podpoře automatický valorizační mechanismus, tedy úpravu zvyšování celkové částky rodičovského příspěvku, a to vždy k 1. únoru daného kalendářního roku, konkrétně o roční míru inflace, vyjádřenou přírůstkem indexu spotřebitelských cen za předchozí kalendářní rok podle oficiálních údajů Českého statistického úřadu. S ohledem na výrazný růst inflace a cen základních životních potřeb a nákladů rodin s nejmenšími dětmi, jako je bydlení, energie, potraviny, pohonné hmoty, dětské potřeby a jiné možné zboží, považuji toto zvýšení za nezbytně nutné a velmi akutní. V návrhu jsem vycházela z kumulativní míry inflace od jejího posledního zvýšení k 1. lednu 2020. Ta byla za roky 2020 a 2021 celkem 7 % s tím, že za letošní rok ji na základě statistických dat odhadujeme zhruba na 20 %. V září to mimochodem bylo meziročně 18 %, ale i kdyby to bylo méně než oněch 20 %, za dalších několik měsíců či týdnů roku 2023 se na tuto hranici pravděpodobně dostaneme. Součástí tohoto návrhu jsou i přechodná ustanovení upravující způsob čerpání zvýšeného rodičovského příspěvku, a to jak onoho základního jednorázově navýšeného, tak i těch navýšených následně na základě pravidelné inflační valorizace osobami, které k datu jeho zvýšení tento příspěvek nedočerpaly.

A závěrem, pod číslem sněmovního dokumentu 1697 přikládám návrh usnesení Poslanecké sněmovny v tomto znění: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu, aby uložila ministru práce a sociálních věcí České republiky provedení analýzy a předložení návrhů, jakým způsobem by bylo možné alespoň na přechodnou dobu, dokud nedojde k výraznému poklesu cen energií, do nákladů na bydlení započitatelných do nároků na příspěvek na bydlení začlenit určitou část měsíčních splátek hypotečních úvěrů, zejména u sociálně ohrožených domácností, například rodičů samoživitelů, rodin, kde jeden z rodičů pečuje o dítě do čtyř let věku v rámci rodičovské péče či u zdravotně postižených občanů."

Dámy a pánové, situace, kterou prožíváme a kterou jsou hlavně nuceny prožívat miliony našich sociálně a existenčně ohrožených spoluobčanů, je bezprecedentní a my jako volení zástupci lidu jsme povinni konat v zájmu těchto našich občanů a konat rychle. To je náš prvořadý úkol. Proto vás prosím o podporu těchto mých návrhů na pomoc slušným a pracujícím občanům, na které dopadají tvrdé důsledky nebývale vysokých cen energií a skokový růst všech cen základních životních nákladů, služeb a zboží. Děkuji vám.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Dále vystoupí pan poslanec Juchelka v obecné rozpravě, prosím. Kolegyně a kolegové, prosím ještě o udržení ticha tady v sále. Prosím.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Moc děkuji, paní předsedající, za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, jenom úplně na úvod ukážu ten sněmovní tisk 342, který projednáváme v legislativní nouzi. Je to přes šedesát stránek a ještě během dnešního dne tam ve sněmovním systému se navýšily ty stránky o dalších sedm pozměňovacích návrhů kolegyně Šafránkové, které jsme ale projednali na výboru. Ale co mě moc mrzí, tak tam jsou tři pozměňovací návrhy vládní koalice, dva od mého ctěného kolegy předsedy výboru pro sociální politiku pana Kaňkovského a jeden od pana ministra Jurečky, který jsme na výboru neměli šanci projednávat, a já tomu nerozumím, protože pokud to chceme ve stavu legislativní nouze, tak nerozumím tomu, proč bychom se takhle zbytečně měli překvapovat a proč jednoduše to nemůže být připraveno na sto procent, abychom - když už teda svoláváme speciálně výbor kvůli tomu, když tady kvůli tomu trávíme tento mimořádný čas - abychom to prostě měli všechno, jak se říká, v mašličkách, abychom prostě se nemuseli teď v tuto chvíli opět narychlo seznamovat s pozměňovacími návrhy, které mě osobně překvapily, protože jsme je jednoduše na výboru pro sociální politiku nemohli projednat.

Co se týče ještě úvodní řeči, mám ještě takovou jenom jednu poznámku k panu ministrovi. Když on hovoří o tom, že se pomáhá nebo že pomohl nebo že se pomohlo zdravotně hendikepovaným, tak ano, my jsme navýšili příspěvek na mobilitu z 550 na 900 korun, ale to je tak zhruba vše. My v tuto chvíli ve vnitřním připomínkovém řízení na Ministerstvu práce a sociálních věcí máme navýšení úhradové vyhlášky o 20 korun na hodinu, to znamená na 155 korun na hodinu u pečovatelských služeb, u asistenčních služeb, které pomáhají v domácnostech například rodičům handicapovaných dětí anebo rodinným příslušníkům s jejich handicapovaným partnerem. A nemáme vůbec žádný protinávrh tady k těmto bych řekl až pro některé rodiny likvidačním navýšením úhradové vyhlášky například v tom, že bychom valorizovali příspěvek na péči například ve všech čtyřech stupních, ve třetím nebo ve čtvrtém. To znamená, že všichni handicapovaní si díky tady této vládě budou moci dovolit méně hodin péče ve svých domácnostech, ve svém domácím prostředí. Zvyšuje se o 20 korun, a to už podruhé v tomto roce, ze 115 na 135 a ze 135 na 155 korun úhradová vyhláška na pomoc handicapovaným v jejich domácnostech, a pokud tady tedy se prsíte pořád a říkáte, jak tak strašně moc pomáháte všem jednotlivcům; handicapovaným, samotně žijícím seniorům a tak dále, tak prostě říkám: to jsou jenom prázdné proklamace, protože vy tím jenom zastíráte to, že naopak některým skupinám lidí jednoduše i ty finanční prostředky seberete právě na úkor jejich péče. To jenom tak úplně na úvod k tomu, co v tuto chvíli projednáváme. (Hluk v jednací síní přetrvává.)

Předkládaný návrh vládního zákona má opravdu za cíl reagovat na turbulentní situaci na trhu s energiemi, která způsobuje enormní nárůst nákladů na bydlení, a rovněž na situaci prudkého nárůstu nákladů prakticky všech komodit. My víme, že se inflace přesouvá z energií směrem na potraviny, že tam se to zdražuje. I proto, jak říkám, my v Moravskoslezském kraji máme celou řadu lidí, kteří jezdí nakupovat do Polska potraviny, taktéž pohonné hmoty, a můžu říct, že už tamní politici a novináři na to velmi razantně upozorňují a říkají: Jednoduše si to řešte u sebe doma a prosím, nejezděte k nám na nákupy.

Co se týče celého tohoto návrhu zákona, já jsem to na výboru pro sociální politiku kvitoval a chválil jsem právě ty změny, které tam jsou, například u normativních nákladů na bydlení, kdy jsem tady skutečně zhruba před třemi měsíci interpeloval pana ministra vnitra na přepočet obcí u počtu obyvatel tak, aby hraniční obce nebyly bity na příspěvku na bydlení - obyvatelé tam, poněvadž když se jim sníží příspěvek na bydlení, tak se automaticky, když mají pod 50 000 obyvatel například, nesníží reálné náklady na bydlení. Toto kvituji, to je velmi dobrá zpráva a jsem za to moc rád.

Co se týče potom životního a existenčního minima, v minulém volebním období jsem už svým pozměňovacím návrhem dospěl k tomu, že právě výdělek za brigády u vysokoškoláků anebo například u učňů z praktické výuky nebude započítáván do společného příjmu rodiny, a to u přídavku na děti, aby jejich sourozenci nebyli biti za aktivitu sourozenců, kteří se rozhodli pracovat na brigádách anebo si vydělají nějakou tu korunu, když dělají učňák. A velmi také jsem pochválil, kvituji to, že Ministerstvo práce a sociálních věcí rozšiřuje přídavek na děti i na příspěvek na bydlení a že také nebude započítávána brigáda u studentů, kteří si vydělají na rifle. (Poslanec Juchelka se dívá na galerii hostů.) Ano, dobrý den, vidím je na galerii - aby za to jejich sourozenci byli biti, protože ztratí přídavek na děti, anebo dokonce příspěvek na bydlení. A velmi to kvituji, že tomu šla vláda a Ministerstvo práce a sociálních věcí naproti.

Co ale a k čemu mám výtky, tak to je součást navrhovaných opatření v rámci přídavku na dítě, kde to zvýšení je v jednotlivých kategoriích o 200 korun. (Poslanec Juchelka se obrací na předsedající.) Já vás poprosím, paní předsedkyně, jestli byste mohla zažádat prosím o klid.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Ano. Vy máte sice silný hlas, ale přesto, kolegyně a kolegové, prosím. Děkuji.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Samozřejmě můžu ještě trošičku jako vyvolumit, ale myslím, že je to zbytečné.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Já si také myslím. Já myslím, že je lepší, když budou kolegové více potichu.

 

Poslanec Aleš Juchelka: A poněvadž tady toto je strašně moc důležitá pasáž, tak bych strašně rád upozornil právě na tato svá slova, protože doufám, že některé z vás, z vládních poslanců, přesvědčím o tom, že tady tento pozměňovací návrh byste měli podpořit.

Takže ještě jednou. Zvýšení přídavku na dítě se v tomto návrhu zvyšuje právě nominálně o 200 korun úplně ve všech kategoriích. Přídavek na dítě je samozřejmě upraven zákonem, který v tuto chvíli řešíme. My jsme u životního minima v minulém volebním období, a to i za přispění samozřejmě současné vládní koalice, navýšili z 2,7 na 3,4násobek životního minima, a tím pádem jsme rozšířili okruh lidí, kteří mají nárok na přídavek na děti. Toto je všechno samozřejmě správná cesta. Ta výše u nezaopatřených dětí je ve třech kategoriích: od 0 do 6 let, od 6 do 15 let a od 15 do 26 let, a to je ve dvou výměrách. My se bavíme hlavně o to základní výměře, poněvadž ta je důležitá i pro výpočet výměry druhé. Přídavek na dítě je prakticky jediná dávka státní sociální podpory, kterou se podporují rodiny s nízkými a se středně nízkými příjmy, které pečují o nezaopatřené děti. Přestože v roce 2021 došlo ke zvýšení hranice příjmu limitující nárok na tuto dávku, zůstává pořád přídavek na dítě dávkou chudinskou, poněvadž ji pobírá tuším pouze 10 %nezaopatřených dětí, a já s tím nemám žádný problém, doposud je to správně. Tady lze prostě opravdu vládní návrh kvitovat. Nelze však považovat za správné, že přídavek na dítě v základní výměře je navyšován o pevně stanovenou částku 200 korun, a nikoliv poměrně, to znamená percentuálně bez ohledu na věk dítěte v jednotlivých kategoriích, jak tomu ale bylo vždycky, tradičně u navyšování přídavku na dítě v minulosti. Zatímco však v případě první kategorie osob podle vládního návrhu, to znamená děti do 6 let, je výše přídavku v základní výměře navyšována o necelých 32 %, v případě nejstarší kategorie, to znamená vysokoškoláků, kteří studují, tak je to pouze o necelých 23 %. To se nezdá být proporcionálním ani spravedlivým řešením, vůbec nemůžeme mluvit o nějaké rovnosti. Je potřeba si uvědomit, že výše přídavku na dítě je logicky odstupňována v závislosti na věkové kategorii, a to dle nákladů na zajišťování základních životních potřeb. Ty jsou u starších dětí vždycky vyšší než samozřejmě u těch mladších. Stejným mechanismem by se tedy mělo řídit i navyšování přídavku v jednotlivých kategoriích, aby potenciál přídavku přispět na uspokojování těchto potřeb zůstal v jednotlivých kategoriích poměrně stejný a nezačal napříč jednotlivými skupinami nějak divergovat. Z těchto důvodů můj pozměňovací návrh řeší navýšení přídavku na dítě ve všech kategoriích základní výměry, tak jak tomu bylo vždycky v minulosti desítky let, o 35 %, zaokrouhleno samozřejmě na desítky směrem nahoru, a ve zvýšené výměře, tak jak tomu bylo vždycky, by měl zůstat zachován stávající rozdíl, a to o 500 korun oproti výměře základní. Takže já vás moc prosím, je to jediný pozměňovací návrh, který tady v tuto chvíli máme, nemáme to ani nějak odstupňováno, že bychom měli tady toto navýšení v několika variantách. Nám se zdá okolo prostě těch 200 korun, kde to navyšujeme opravdu o pár korun v nejnižší kategorii do šesti let, přiměřené, ale prostě pojďme to zvýšit, tak jak je to správně. I Ministerstvo práce a sociálních věcí tady tento pozměňovací návrh kvitovalo z hlediska legislativy, že je správně napsán, že nemá vůbec žádný problém s tím ho pustit do dalšího čtení, že záleží jenom na tom, jakým způsobem dopadne politická dohoda. Proto vás v rámci politické dohody prostě žádám o to, abyste tento pozměňovací návrh akceptovali. Žádám o to pana ministra, aby dal k tomu souhlasné stanovisko, poněvadž takto je to správně a nebude to stát státní rozpočet o nic moc víc než to, co říkal pan ministr u toho svého navýšení. Je to akorát spravedlivější, rovnější a nebude tam docházet k žádné divergenci vzhledem k základní a k percentuální výměře přídavku na dítě.

Takže já mockrát děkuji za tento apel a přihlásím se k tomuto pozměňovacímu návrhu i v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Ano. Další je s faktickou poznámkou paní poslankyně Válková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, paní předsedkyně. Já jsem chtěla jenom zvednout svůj hlas a podpořit připomínku mého kolegy, pana poslance Juchelky, pokud jde o zdravotně handicapované, pokud jde o apely, které teď vysílala v poslední době Národní rada pro osoby se zdravotním postižením, které zatím nebyly vyslyšeny. Jako bývalá zmocněnkyně vlády pro lidská práva - a protože moje nástupkyně, která se téhle problematice také velmi věnuje, ale nemůže tady být, nemá mandát poslankyně, tak by jistě i ona podpořila ten oprávněný požadavek - kdy v podstatě tím zásahem, a možná, že mi to pan ministr Jurečka vysvětlí a nebudu tak znepokojena, opravdu dochází ke zkrácení počtu hodin, které smí osoby se zdravotním postižením u příslušných specializovaných sociálních pracovníků využít. To je veliká škoda a rezort práce a sociálních věcí na to byl upozorňován včas. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Dobré poledne vám přeji, kolegyně, kolegové. Budeme pokračovat v obecné rozpravě, do které se přihlásil pan ministr.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já si dovolím zareagovat a pak tady také odůvodnit návrh, který jsem si dovolil zde ještě přidat.

Jednak na to, co říkala kolegyně paní poslankyně Válková. Doplním, že to, o čem ona mluvila, není vůbec předmětem novely tohoto zákona. Je to otázka úhradové vyhlášky, která teď má skončené mezirezortní připomínkové kolečko, budeme ji vypořádávat a měli bychom ji v nejbližší době potom vydat. Samozřejmě tam zohledníme i připomínky, které nám přišly tak, aby ta úprava byla rozumná, sociálně citlivá. Takže to chci jenom pro uklidnění, protože to není předmětem tady tohoto. Proto chci paní poslankyni uklidnit, že i úhradová vyhláška bude vydaná včas, aby poskytovatelé, ale i klienti od 1. ledna věděli, jak úhrady budou stanoveny.

Pokud jde o ten tisk, tak jsem si dovolil k němu přidat pozměňovák. Tady objektivně říkám, nemám z toho radost. Svým způsobem také říkám, že se za to i omlouvám ctěným kolegům ze sociálního výboru, protože si dovoluji dát pozměňující návrh, který se týká ještě úpravy částek u pevných paliv, a dávám tady ještě navýšení. Proč to dělám? Protože když jsme připravovali tu novelu, tak jsme vycházeli z dat, které nám poskytl Český statistický úřad, který u pevných paliv hodnotil vývoj za první až třetí kvartál. Nicméně ještě včera po sociálním výboru jsem konzultoval tuto záležitost našeho původního návrhu, který vycházel z tohoto indexu Českého statistického úřadu, ještě s lidmi, kteří teď mají nejaktuálnější data o tom, jak se vyvíjí - a teď řeknu na rovinu - jeden úzký segment skupiny pevných paliv, který není ve své kategorizaci v rámci kódu Českého statistického úřadu, a to jsou především dřevní pelety. U dřevních pelet je vyšší nárůst, než byl původní indexový u Českého statistického úřadu, který byl 38 %. U dřevních pelet vidíme ještě teď i v průběhu října a listopadu, že ten nárůst je tam ještě vyšší. Tento pozměňovací návrh je předkládán z důvodu, abych byl schopen reagovat na situaci u lidí, kteří si vyměnili svůj kotel, nemají kotel na uhlí, ale instalovali si kotle na peletky. Těch domácností není nějaké významné množství, ale zase to není úplně malé množství. Takže prosím o určité pochopení, proč tento pozměňovací návrh načítám. Je to opravdu z důvodu reakce na tuto situaci, která se týká specificky této skupiny. Proto dávám u těchto položek, u těchto částek, kde se řeší započítávání výše u pevných paliv, dávám ještě návrh na zvýšení.

To zvýšení tedy bude na hodnotě 68 % v částkách tak, jak je uvedeno v pozměňovacím návrhu pro počet osob v rodině podle § 7 odst. 5. V případě, že to je domácnost, kde je jedna nebo dvě osoby, to bude 3 571 korun za kalendářní měsíc, u tří osob 4 669 korun, čtyři a více 5 632 korun. Co je podstatné, tak to stále bude ale vázáno celkovým limitem normativu, ten je ještě nad těmito částkami.

Takže toto bylo načteno a pak je tam samozřejmě ještě druhá tabulka, která je potom u bytů uvedených v písmenech A a B. Tam ty částky jsou v případě jedné nebo dvou osob v domácnosti 1 848 korun, u tří 2 411 korun a u čtyř a více 2 979 korun za kalendářní měsíc.

Takže tolik vysvětlení podání tohoto pozměňovacího návrhu. Je to reakce na opravdu poslední data, která jsme neměli v momentě, kdy jsme to předkládali na vládu, já jsem byl ještě navíc bohužel v zahraničí. A ještě včera po jednání sociálního výboru jsme si na to s kolegyněmi a kolegy znovu sedli a probrali jsme specificky pelety. Proto tady tato úprava. Děkuji za pochopení.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, vaše vystoupení vyvolalo faktickou poznámku pana poslance Juchelky, tak ho poprosím, aby se ujal slova. Pane poslanče, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc. Já jsem ten pozměňovací návrh, pane ministře, četl, my ho podpoříme. Samozřejmě že to, co tady říkáte, má svou logiku, akorát že my všichni ostatní jsme byli tlačeni výborem pro sociální politiku k tomu, abychom pozměňovací návrhy dali včas, aby se k nim mohlo vaše ministerstvo vyjádřit. A rozumím tady tomu, akorát historicky ve světle všech vašich pozměňovacích návrhů, které tady byly, mám prostě a jednoduše obavu, aby tam třeba nebyl nějaký přílepek, jak se to stalo například u starobních důchodů, kde jste k tomu, abyste snížil komunistickým funkcionářům starobní důchod, dal přílepek na systemizaci České správy sociálního zabezpečení. Proto říkám, že musíme být ve střehu, musíme samozřejmě tady toto všechno číst, protože vy jednoduše neustále tady těmito kroky - a já rozumím tomu, že to je v legislativní nouzi, vy to hezky vysvětlíte - ale jednoduše tady těmito kroky, které jste udělal už v minulosti, trošičku důvěru mezi opozicí a koalicí nahlodáváte, právě těmi věcmi, které se tady staly.

Takže my samozřejmě nemáme žádný problém s dřevěnými peletkami a tady toto podpoříme. Akorát říkám, že v rámci toho dvojího metru, který tady pořád říká Patrik Nacher, my všichni jsme ty pozměňovací návrhy z opozice dali na výbory, vy z koalice jste je vložili do systému, abychom k 65 stranám vašeho legislativního návrhu ještě měli dneska ráno další čtení, jestli tam náhodou opět není nějaký přílepek, třeba na systemizaci Úřadu práce, ČSSZ nebo dalších, které spadají pod MPSV.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy, protože přihlášen už nikdo není z místa? Také ne, obecnou rozpravu tedy končím.

Ptám se na zájem o závěrečná slova pana předkladatele a pana zpravodaje? (Ne. Není.) Myslím, že dávají najevo, že nemají zájem o závěrečná slova.

Otevírám tedy podrobnou rozpravu, do které se jako první hlásí paní poslankyně Šafránková.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Já se tímto hlásím k pozměňovacím návrhům a k návrhu doprovodného usnesení, které jsem podrobně představila v obecné rozpravě. Jsou to tedy čísla sněmovních dokumentů 1678, 1679, 1680, 1682, 1683, 1689, 1692 a doprovodné usnesení je pod číslem 1697. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další v podrobné rozpravě je přihlášen pan poslanec Juchelka.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji, pane předsedající. Já se hlásím k tomu svému důležitému pozměňovacímu návrhu na správný přepočet příspěvku na dítě pod číslem 1710. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Zatím poslední do podrobné rozpravy je přihlášen pan poslanec Kaňkovský.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně kolegové, rád bych se přihlásil v podrobné rozpravě ke dvěma pozměňovacím návrhům pod čísly sněmovních dokumentů 1707 a 1708.

Pokud se týká toho prvého, jsou to čistě legislativně technické úpravy, kdy se jenom přečíslovávají některé paragrafy.

Pokud se týká sněmovního dokumentu 1708, zde je to věcná změna. Je to proklientská úprava týkající se příspěvku na bydlení. My jsme vlastně poslední změnou tohoto zákona dospěli k tomu, že nyní žadatelé o příspěvek na bydlení již nemusejí dokládat nároky na příspěvek na bydlení čtyřikrát ročně, ale pouze dvakrát ročně. Nicméně v těch dvou čtvrtletích, kdy nemusejí dokládat, je jejich oprávněnou možností nepovinně doložit změnu nároků, a to ve smyslu snížení příjmů nebo naopak zvýšení nákladů na bydlení. Termínově je to stanoveno tak, že to musí doložit k 15. dni kalendářního měsíce ledna, anebo k 15. dni kalendářního měsíce července. My navrhujeme, aby se tato lhůta prodloužila do 31. ledna nebo do 31. července, vidíme to jako lepší možnost pro žadatele, aby měli delší časový úsek k tomu, svoje nároky doložit. A rovnou říkám, je to i pro úřady práce trošičku delší možnost tyto žádosti zpracovat.

Pokud se týká toho, co tady říkal Aleš Juchelka: ano, beru to na sebe jako předseda sociálního výboru. Včera jsem to nepředložil na výboru, bohužel jsem to v té době ještě neměl legislativně zpracováno. Ale zase rovnou říkám, že jsem jak zástupce koalice, tak opozice již odpoledne o těchto záměrech informoval a do systému jsem tyto oba návrhy dával ve večerních hodinách včera. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Zatím jste byl poslední přihlášený do podrobné rozpravy, ještě pan ministr. Pane ministře, prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já se s dovolením jenom přihlásím tady v rámci podrobné rozpravy k pozměňovacímu návrhu pod sněmovním číslem 1709. Je to pozměňovací návrh, který jsem tady v obecné rozpravě odůvodňoval. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí z místa do podrobné rozpravy? Nikoho nevidím, končím tedy podrobnou rozpravu.

A ptám se, zda je zájem o závěrečná slova? Předpokládám, že nikoliv.

Končím tedy druhé čtení tohoto návrhu.

A mám informaci o dohodě mezi předsedy klubů, že nyní bude vyhlášená dvacetiminutová přestávka na to, aby legislativa dostala prostor pro vypracování pozměňovacích návrhů, které podle dohody na grémiu tentokrát nebudou distribuovány všem poslancům, ale vytištěné je dostanou předsedové klubů, zpravodaj, samozřejmě navrhovatel a následně ostatním poslancům přijdou v elektronické podobě na jejich mail. Taková je dohoda, a já tedy přerušuji naše jednání do 12.32 hodin.

 

(Jednání přerušeno ve 12.12 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 12.32 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je 12.32, měli bychom pokračovat třetím čtením našeho bodu, bodu číslo 171, nicméně podle mých informací a podle informací zpravodaje ještě není k dispozici... nebo už? Už je, tak budeme moci pokračovat, bezvadné. Myslel jsem, že budeme muset prodlužovat naši pauzu, ale není tomu tak. Takže podle § 99 odst. 7 zákona o jednacím řádu může ve zkráceném jednání následovat třetí čtení návrhu zákona bezprostředně po čtení druhém.

Zahajuji tedy třetí čtení předloženého vládního návrhu zákona a očekávám, že zpravodaj výboru pro sociální politiku. pan poslanec Jiří Navrátil. bude spolu se mnou sledovat u stolku zpravodajů rozpravu, kterou tímto otevírám. Hlásí se někdo do otevřené rozpravy? Nikdo přihlášen není, z místa také nevidím nikoho, že by se hlásil. Pokud se tedy nikdo nehlásí, rozpravu končím.

Ptám se zpravodaje a navrhovatele, jestli je zájem o závěrečná slova? Není tomu tak.

Prosím tedy zpravodaje pana poslance Jiřího Navrátila, aby nás seznámil s procedurou hlasování. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Jiří Navrátil: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dovolte mi, abych vám tedy navrhl proceduru k hlasování sněmovního tisku 342, kdy se jedná nejdříve o pozměňovací návrhy hlasování v následujícím pořadí:

Nejdříve bychom hlasovali o návrhu paní poslankyně Šafránkové, a to o návrhu A3. V případě, že by byl schválen, byly by nehlasovatelné návrhy A2 a A1 a potom ještě samozřejmě i návrh B, a to pana poslance Juchelky. Za druhé bychom hlasovali o návrhu A2. V případě schválení je poté nehlasovatelný návrh A1 a B. A za třetí bychom hlasovali o návrhu A1. V případě schválení tohoto návrhu by byl opět nehlasovatelný návrh B. Za čtvrté bychom hlasovali o návrhu B, poté za páté o návrhu A4, za šesté o návrhu A5, za sedmé A6, za osmé A7, za deváté C1, za desáté C2, za jedenácté D, to by bylo tedy doprovodné, a poté bychom ještě hlasovali o návrhu zákona jako celku.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, pane zpravodaji, děkuji za přednesení návrhu procedury. Zeptám se, jestli k tomu má někdo z ostatních poslanců co říci? Ať se případně přihlásí. Není tomu tak.

Nicméně asi bychom si měli tu proceduru odhlasovat. Zagonguji, ať mohou dorazit kolegové ze sálu.

 

Nejprve odhlasujeme proceduru, kterou kolega přednesl.

A já tedy zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro navržený postup? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 148, bylo přihlášeno 151 poslanců, pro hlasovalo 145, proti nebyl nikdo.

 

A my můžeme postupovat podle námi schválené procedury.

 

Poslanec Jiří Navrátil: Nyní tedy budeme hlasovat o návrhu paní kolegyně Šafránkové, který je pod sněmovním dokumentem 1680, vedený tedy A3, kdy v části první čl. 1 zní: novelizace bodu 4 až 6 se zvýšením příspěvků o 300 korun.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku... Pardon, pardon, zmatečné hlasování (číslo 149). Já jsem opomenul stanovisko navrhovatele, takže vracím zpět. Označuji toto hlasování za zmatečné.

 

Ptám se navrhovatele na stanovisko. (Nesouhlas.) Souhlas.

Teprve teď zahajuji hlasování... (Nesouhlas!) a ptám se... nesouhlas. (Smích poslanců.) Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 150, bylo přihlášeno 152 poslanců, pro hlasovalo 69, proti 65. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Jiří Navrátil: Nyní můžeme hlasovat jako druhé o návrhu A2, opět od paní kolegyně Šafránkové, který je pod sněmovním dokumentem 1679 a navyšuje částku oproti vládnímu návrhu o 200 korun.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano. Stanovisko navrhovatele? (Nesouhlas.) Nesouhlas.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 151, bylo přihlášeno 152 poslanců, pro hlasovalo 69, proti 60. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Jiří Navrátil: Další hlasování je opět od paní kolegyně Šafránkové, sněmovní dokument 1678, vedený tedy jako A1. A zde dochází k navýšení oproti vládnímu návrhu o 100 korun v částech v novelizaci bodů 4 až 6, první části čl. 1.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Stanovisko navrhovatele? (Nesouhlas.) Nesouhlas.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 152, bylo přihlášeno 152 poslanců, pro hlasovalo 70, proti 56. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Jiří Navrátil: Za čtvrté budeme hlasovat o návrhu pana poslance Aleše Juchelky pod sněmovním dokumentem 1710, kdy navrhuje ve zkratce navýšení příspěvku srovnatelné o 35 % a aby zůstalo u druhé hranice to navýšení zachováno ve výši 500 korun.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Zaznamenal jsem návrh na odhlášení ze strany kolegy Nachera, tak vás všechny odhlásím a poprosím vás, abyste se svými identifikačními kartami přihlásili opětovně.

Mezitím poprosím o stanovisko navrhovatele. (Nesouhlas.) Myslím, že počet poslanců se ustálil.

Můžeme zahájit hlasování. Ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 153, bylo přihlášeno 146 poslanců, pro hlasovalo 69, proti 58. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Jiří Navrátil: Dalším hlasováním je páté hlasování a je to vedeno pod bodem A4, je to sněmovní dokument 1682 od paní kolegyně Šafránkové, která navrhuje ve zkratce rozšíření okruhu rodin pobírajících životní minimum, aby byl ten násobek zvednutý ze 3,4 na 4.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Prosím stanovisko navrhovatele. (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 154, bylo přihlášeno 147 poslanců, pro hlasovalo 69, proti 66. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Jiří Navrátil: Další hlasování je vedeno pod A5, opět od paní kolegyně Šafránkové, která navrhuje v tomto návrhu ve zkratce zvýšení dolní hranice normativů a návrat ke kategorizaci opět zpět na jednoho člena rodiny, dva členy rodiny, tři a čtyři a více.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Stanovisko navrhovatele? (Nesouhlas.) Nesouhlas.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 155, bylo přihlášeno 147 poslanců, pro hlasovalo 68, proti 74. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Jiří Navrátil: Další hlasování je bod A6 vedený pod sněmovním dokumentem 1689, který podala kolegyně Šafránková a týká se návrhu speciálního navýšení měsíčních normativních nákladů o částku 5 000 korun.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Stanovisko navrhovatele? (Nesouhlas.) Nesouhlas.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 156, bylo přihlášeno 146 poslanců, pro hlasovalo 68, proti 73. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Jiří Navrátil: Další návrh hlasování bude A7 pod sněmovním dokumentem 1692, opět od kolegyně Šafránkové, která vkládá novelizační bod 25, a to ve znění v § 30 odst. 1 zvýšení rodičovské z 300 000 nahradit částkou 380 000 korun.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Stanovisko navrhovatele? (Nesouhlas.) Nesouhlas.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 157, bylo přihlášeno 147 poslanců, pro hlasovalo 69, proti 64. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Jiří Navrátil: Návrh C1 vedený pod sněmovním dokumentem 1707 poslance Víta Kaňkovského, jedná se pouze o legislativně technické úpravy.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Stanovisko navrhovatele? (Souhlas.) Souhlas.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 158, bylo přihlášeno 147 poslanců, pro hlasovalo 147, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Jiří Navrátil: Dalším hlasováním je bod C2 vedený pod sněmovním dokumentem 1708, opět od kolegy Kaňkovského, a týká se v podstatě prodloužení limitů na doložení dokladů, které jsou nepovinnými doklady, a to z 15. ledna až na 31. ledna a u 15. července až na 31. července.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Stanovisko navrhovatele? (Souhlas.) Souhlas.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 159, bylo přihlášeno 147 poslanců, pro hlasovalo 147, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Jiří Navrátil: A posledním pozměňovacím návrhem, o kterém budeme hlasovat, je pod písmenem D, je od poslance a ministra Mariana Jurečky a to jsou zvýšené částky, kterými se započítávají za pevná paliva, a to v § 25 odst. 1 tabulky, aby mohly být započítány i do dalších a promítnout se v celém zákoně.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Stanovisko navrhovatele? (Souhlas.) Souhlas.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 160, bylo přihlášeno 147 poslanců, pro hlasovalo 147, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

 

Tím jsme, pane zpravodaji, vyčerpali všechny pozměňovací návrhy. O všech návrzích bylo hlasováno. Přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona. Než přednesu usnesení, požádala o vystoupení s přednostním právem paní předsedkyně Schillerová. Paní předsedkyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Čeho jsme teď byli svědky? Už se nebudu vracet k tomu, že schvalujeme zákon ve stavu legislativní nouze, ale svědky jsme teď byli toho, že ani jeden z pozměňovacích návrhů opozice neprošel, a to dokonce ani ten, který navrhl, a myslím, že byl jediný, navrhl pozměňovací návrh můj ctěný kolega stínový ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka, který navrhoval jediné a jednoduché, aby navýšení přídavků na děti se u nepracujících - dívám se na něho, abych to řekla správně - zvedlo o 35 %, tak jak se to dělávalo v jednotlivých skupinách, a ne o 200 korun, a u pracujících aby tam bylo 500 korun, tak jak to prostě bývalo obvyklé, tak jak je tam konkrétní vzorec.

A co jsme slyšeli u těchto nejcitlivějších sociálních zákonů? Rok slyšíme: My chceme pomáhat potřebným, my chceme pomáhat těm, kteří mají největší problémy, my chceme tam cílit podporu. A co řekne ministr práce a sociálních věcí? Nesouhlasné stanovisko. Teď jsme toho byli svědky. Chci, aby to tady zaznělo, jaký je postoj vládní pětikoalice k těm sociálně nejpotřebnějším.

Přes to všechno říkám za hnutí ANO, že my zákon jako celek podpoříme. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji. Než přednesu návrh usnesení, ještě načtu omluvy. Pan poslanec Dufek Aleš se od 14.30 do 18 hodin omlouvá ze zdravotních důvodů, pan poslanec Koten Radek se od 10 hodin do 12 hodin omlouvá z pracovních důvodů, pan poslanec Novák Marek se od 11.30 do 14.30 omlouvá ze zdravotních důvodů a pan poslanec Zborovský Miroslav se od 12 hodin omlouvá z pracovních důvodů.

Nyní přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 342, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh takového usnesení? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 161, bylo přihlášeno 147 poslanců, pro hlasovalo 144, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

Ještě tu je návrh doprovodného usnesení, poprosím pana zpravodaje, aby nás s ním seznámil.

 

Poslanec Jiří Navrátil: Děkuji, pane předsedající. Ještě tady máme doprovodné usnesení paní poslankyně Lucie Šafránkové pod sněmovním dokumentem 1697, a pokud to mám shrnout, žádá vládu, aby uložila ministru práce a sociálních věcí provést analýzu a předložit ji, aby na přechodnou dobu se taktéž mohly započítávat do nároku na příspěvek na bydlení, začlenit taktéž část měsíčních splátek hypotečních úvěrů.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano. Budeme hlasovat o tomto návrhu doprovodného usnesení a ptám se navrhovatele na stanovisko? (Neutrální.) Neutrální.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh usnesení? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 162, bylo přihlášeno 147 poslanců, pro hlasovalo 67, proti 1. Návrh nebyl schválen.

 

Tím jsme vyčerpali všechna hlasování k tomuto tisku a já končím projednávání bodu číslo 171.

Po dohodě všech předsedů klubů nebudeme pokračovat v jednání a vyhlásíme polední pauzu nyní, nikoliv až ve 13 hodin. Znovu se potkáme ve 14.30, kdy budeme pokračovat v našem programu. Hezké poledne a dobrou chuť.

A ještě připomínám členům organizačního výboru: organizační výbor zasedá ve 13.00 hodin.

 

(Jednání přerušeno ve 12.53 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych zahájil další bod našeho pořadu, a tím jsou

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.