(pokračuje Karel Havlíček)

168.
Ústní interpelace

Interpelace jsou určeny předsedovi vlády České republiky, vládě České republiky a ostatním členům vlády. Dnes bylo za účasti ověřovatelů vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace, a to nejprve na předsedu vlády pana Petra Fialu či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16 hodin a ostatní členy vlády potom od 16 hodin do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic. Upozorňuji všechny poslance a interpelované členy vlády, že pokud budou vyčerpány interpelace na předsedu vlády Petra Fialu, bude ihned zahájen blok interpelací na ostatní členy vlády.

Takže nyní dávám slovo poslankyni paní Vladimíře Lesenské, která byla vylosována na prvním místě, aby přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády, a prosím, aby se připravila, i když ji tady ještě nevidím, paní poslankyně Alena Schillerová. Máte slovo.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Dobrý den. Vážený pane premiére, Český telekomunikační úřad sice spadá do gesce Ministerstva průmyslu a obchodu, ale za zdraví občanů zodpovídá celá naše vláda, a proto směřuji svůj dotaz na vás. Český telekomunikační úřad jako telekomunikační regulátor je zodpovědný za vysílající zařízení uváděná na trh v naší zemi. Jsou to mobilní telefony, tablety, chytré hodinky a další přístroje a příslušenství, které umožňují bezdrátové vysílání. Z této pozice je to právě Český telekomunikační úřad, který ručí za bezpečnost a zdraví lidí, kteří tato zařízení používají u nás na trhu.

K mé interpelaci mě inspiroval přístup francouzských orgánů veřejné správy, které požádaly zdravotní agenturu ANSES, aby se vyjádřila k možným souvisejícím zdravotním rizikům ve vztahu ke specifické míře absorpce elektromagnetického záření z mobilních telefonů a jiných připojených zařízení na těle. Ve své zprávě již v říjnu roku 2019 agentura veřejným orgánům doporučila stáhnout z trhu nebo aktualizovat software mobilních telefonů, které nesplnily dané limity, a ve Francii se to týkalo 250 modelů mobilů. Dále doporučovala testovat veškeré SAR v přímém kontaktu s kůží, to je v nulové vzdálenosti. Dosud se měří v 5 milimetrech. Francie v souladu s doporučením své agentury podala na Evropskou komisi formální námitku proti evropskému nařízení 50566 z roku 2017 a požádala o měření SAR právě na úrovni 0 milimetrů. Budeme stejně zodpovědní vůči zdraví našich občanů a budeme podporovat tento francouzský návrh v příslušných orgánech Evropské unie?

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně. Slovo má předseda vlády Petr Fiala.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní poslankyně, vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, všechny vás zdravím na úvod dnešních interpelací.

Začínáme interpelací, která je hodně specifická. Děkuji paní poslankyni Lesenské za důvěru, kterou vkládá v mé znalosti, ale musím se přiznat, že ve věci měření SAR se musím spolehnout na podklady, které mám z Ministerstva průmyslu a obchodu, a tam bych také odkázal, paní poslankyně, vás, prostřednictvím pana místopředsedy, pokud byste měla zájem o nějaké detailnější informace.

Česká i světová legislativa disponuje již od začátku tohoto století expozičními limity pro celý interval frekvencí neionizujícího záření, tedy od statických polí až po ultrafialové záření, a tyto expoziční limity jsou vystavěny na detailní znalosti interakce elektromagnetického pole a živé tkáně, a jsou proto zcela nezávislé na technologii, která elektromagnetické pole generuje. SAR, což je zkratka z angličtiny, vyjadřuje množství záření, které absorbuje hmota s definovanými vlastnostmi.

Pokud jde o oblast mobilních telefonů, pak SAR se hodnotí především kvůli průniku záření do lidské mozkové tkáně a číslo SAR je maximální hodnota energie, kterou daná látka absorbuje, vztaženo na jednotku hmotnosti, tedy při porovnávání mobilních telefonů podle SAR je třeba dávat pozor na to, že v různých částech světa je uváděná hodnota SAR vztahována k různým hmotnostním jednotkám, a to může způsobovat určité nedorozumění. Existují maximální hodnoty SAR, které nesmí žádný mobilní telefon překročit, a pro různé části světa jsou nastaveny různě. V Evropě jsou tyto standardy nastaveny nebo jsou ty hodnoty stanoveny standardem Mezinárodní komise pro ochranu před neionizujícím zářením, který dovoluje maximálně 2 watty na kilogram v 10 gramech tkáně. To se týká hlavy a trupu. Pro končetiny je maximální hodnota SAR poněkud vyšší a dosahuje 4 wattů na kilogram. Ta hodnota SAR je jedním ze základních požadavků na radiová zařízení. Výrobky samozřejmě musí splňovat požadavky, které jsou stanoveny potom v harmonizovaných normách. Postup měření pro hodnocení měrného absorbovaného výkonu při vystavení člověka vysokofrekvenčním polím z v ruce držených a na tělo připevněných bezdrátových komunikačních zařízení, tak se to vlastně hodnotí.

V České republice máme tyto věci upraveny, a to nařízením vlády č. 426 z roku 2016 o posuzování shody radiových zařízení při jejich dodávání na trh a nařízením vlády č. 291/2015 o ochraně zdraví před neionizujícím zářením. Tedy dá se říct, že legislativa na ochranu zdraví je zcela připravena, naše legislativa, na rozvoj telekomunikačních sítí, které v rámci frekvenčního intervalu neionizujícího záření zabírají méně než 0,002 %.

Problematikou se ale také zabývá Národní referenční laboratoř pro neionizující elektromagnetická pole a záření Státního zdravotního ústavu a právě Státní zdravotní ústav, konkrétně tato Národní referenční laboratoř, již v roce 2019 k tomu vydala informaci, ve které reagoval vlastně Státní zdravotní ústav na rostoucí obavy a dotazy týkající se připravenosti České republiky v rámci ochrany zdraví před elektromagnetickým polem, tedy v tomto případě jde o neionizující záření. Výrobci musí při uvádění radiového zařízení na trh zajistit, aby toto bylo navrženo a vyrobeno v souladu s právními předpisy a příslušnými technickými normami, vypracují k němu technickou dokumentaci a provedou nebo nechají provést příslušný postup posuzování shody, takže ochrana obyvatel je tady zajištěna. Máme tu i dozorový orgán a to je v tomto případě Česká obchodní inspekce.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za přesné dodržení času. Táži se paní poslankyně, jestli chce ještě položit doplňující otázku?

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Já moc děkuji, pane premiére. Ano, máte pravdu, náš dotaz jsme podali písemně i na Státní zdravotní ústav i na ČOI, takže doufáme, že nám ve třicetidenní lhůtě odpoví.

Nicméně tak, jak jste tady shrnul, co všechno SAR obsahuje a čeho se to týká, tak mě právě zajímalo, jestli podpoříme právě ten francouzský návrh na to, aby se SAR a absorpce elektromagnetického záření na naše těla měřila přímo na kůži, nikoliv v nějaké vzdálenosti, a to i vzhledem k faktu, že v každém návrhu na smart přístroj jsou vyhovující hodnoty SAR uváděny pouze, když je přístroj ve vzdálenosti cca 2 centimetry. A většinou naši občané tohoto si nejsou vědomi.

Takže já bych se vrátila zpátky, jestli budeme schopni a ochotni ten francouzský návrh podpořit.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan premiér chce ještě reagovat.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Předseda vlády musí vědět téměř vše, ale přiznám se, že některé dotazy vlastně rozšiřují moje znalosti, takže dnes jsem si prohloubil znalosti, pokud jde o problematiku měření SAR, a to říkám bez jakéhokoliv zlehčování. Ty informace, které jsem tady prezentoval, ukazují, že máme u nás rozvinutou a rozšiřovanou legislativu, která občany dostatečným způsobem chrání. Navíc tu máme odborné orgány příslušných úřadů, které se tomu také věnují velmi důkladně. Jmenoval jsem tady Národní referenční laboratoř pro neionizující elektromagnetická pole v rámci Státního zdravotního ústavu i tu roli, kterou má při uvádění radiových zařízení na trh a posuzování shody Česká obchodní inspekce, takže věřím, že tu máme dostatečnou ochranu obyvatel před neionizujícím zářením, a instituce, které sledují i maximální hodnoty SAR, a jsou vyžadovány i povinnosti výrobců a těch, kteří tyto věci uvádějí na trh, aby je opravdu plnili a aby občané chráněni byli.

Pokud jde o možnou budoucí legislativní iniciativu, mohu obecně konstatovat, a myslím to úplně vážně, že Česká republika podporuje všechny kroky, které vedou k vyšší bezpečnosti technologií, zvlášť pokud jde tedy o vliv technologií na zdraví. Jakým způsobem se k tomu Česká republika připojí, nebo zda už ta naše pravidla toto nějakým způsobem neobsahují, to bude předmětem zjištění, a pokud bude potřeba, abychom tuto věc posílili tím, že se k tomu připojíme, nepochybuji o tom, že tak Česká republika učiní.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a prosím o další interpelaci, se kterou vystoupí paní poslankyně Alena Schillerová.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Pane premiére, dovolte, budu čerpat z veřejných zdrojů. Byla to Česká televize, ČT24, 10. 11. 2022, kde uvedla, že v příštím roce předpokládá propouštění zaměstnanců 57 % firem. Vyplývá to z průzkumu, který mezi svými členy udělala Asociace exportérů a oni říkají, budu citovat: "Nedostatečná podpora státu podnikům s vysokými cenami energií podle Asociace zásadně sníží konkurenceschopnost českého průmyslu. Téměř devět z deseti z nich by jako vládní pomoc upřednostnilo fixaci cen energií. Řada společností dle Asociace exportérů kvůli zdražení energií omezila výrobu, například skláři, huťaři, porcelánky, pekaři, výrobci potravin. Dosavadní vládní pomoc velkým firmám, které mají přes 250 zaměstnanců, označila za marginální."

Já bych se chtěla zeptat, jak to budete řešit. Vím, že se schválil v rámci novely rozpočtu na rok 2022 pozměňovací návrh, který počítal s dotačním programem v objemu 30 miliard, ale jenom třeba Třinecké železárny potřebují 5, a tak bych mohla pokračovat. Ten program je - tuším, teď se procesuje - možná je vypsán, určitě peníze nebudou utraceny, takže se překlenou do dalšího roku, ale nepomůže to. To je částka, která skutečně nepomáhá. V rozpočtu na rok 2023 nevidím žádnou další pomoc. Čili zvažuje se nějaké zastropování? Mluvil tady o tom některý z vašich ministrů, myslím, že pan ministr Síkela, pro tyto velké firmy, protože skutečně situace tam je velmi kritická. Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, děkuji a poprosím pana předsedu vlády o reakci.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ano. Vážená paní předsedkyně, děkuji za tu otázku, protože téma podpory velkých firem je určitě důležité. Já ani nepodceňuji vyjadřování obav v nějakých průzkumech, kterých je celá řada. Na druhé straně jsou i podobné průzkumy, které ukazují, že řada firem si stěžuje na to, že má nedostatek zaměstnanců, a naopak žádá vládu, aby vytvořila podmínky pro to, aby sem mohlo přijít více lidí ze zahraničí. Takže nechtěl bych dělat nějaký jednoduchý závěr z jednoho průzkumu, že se firmy opravdu chystají nějak masivně propouštět. Ale rozhodně to nepodceňujeme a určitě se shodneme na tom, že to, že máme v České republice nejmenší nezaměstnanost v rámci zemí Evropské unie, že to je naše obrovská výhoda a že musíme dělat všechno pro to, abychom tu prakticky nulovou nebo velmi nízkou nezaměstnanost udrželi.

Pokud jde o pomoc firmám, myslím, že se shodneme na tom - doufám, že se shodneme na tom - že ta pomoc, kterou česká vláda přinesla pro malé a střední podniky, že ta pomoc je velká a masivní a že i zastropování cen elektřiny a plynu, které se právě vztahuje na malé a střední firmy kromě domácností a veřejného sektoru, právě našim podnikatelům významně pomáhá. Jenom připomenu, že jde o zastropování cen energií na částce 6 korun za kilowatthodinu včetně DPH, cen plynu na úrovni 3 korun za kilowatthodinu včetně DPH.

Další pomoc, a tu pocítí opravdu úplně všichni, je odpuštění poplatků za podporované zdroje energie, to by bylo 599 korun za megawatthodinu včetně DPH, a účinnost odpuštění tohoto poplatku je nejen v roce 2022, ale i v roce 2023, a s tím firmy mohou počítat.

Nepochybně firmám zvládnout to těžké období, kritické období pomáhá i to, že jsme zasáhli do cen pohonných hmot, a současně že vývoj na světových trzích, to já nijak nezpochybňuji, je pozitivní. Máme z toho všichni radost, ale snížili jsme cenu pohonných hmot, povinné přimíchávání biosložky do pohonných hmot je zrušeno, snížili jsme spotřební daň a prodloužili jsme snížení spotřební daně z nafty až do konce roku 2023.

Takže jsou tu kroky, které firmám pomáhají, a to i těm velkým, protože je pocítí prostě všichni. Netajím se tím, a říkal jsem to opakovaně, že právě u průmyslu a velkých firem existuje v rámci celé Evropy, nejenom v České republice, problém, jakým způsobem tu podporu udělat, a že současně je to podpora, která je nejnákladnější. My jsme ale nezůstali sedět se založenýma rukama, využili jsme možnosti, které nám nabízí dočasný krizový rámec a podařilo se nám také prodloužit nejenom v České republice, ale v rámci Evropské unie za našeho předsednictví dočasný krizový rámec i na příští rok, rok 2023. Firmy, tedy velkoodběratelé elektřiny a plynu, mohou požádat o celkovou pomoc ve výši 30 miliard korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu tady už spustilo první výzvu - 30 miliard korun zase tak málo není a určitě se to nedá nazvat jenom nějakými drobnými. Na druhé straně chápu, že pro některé firmy částka, na kterou mohou sáhnout, při energetické náročnosti jejich provozu jim nemusí připadat dostatečná. Protože je tu ještě speciální program pro energetické firmy s náročným provozem, kde je připravena kompenzace nákladů, nepřímých nákladů za emisní povolenky. Tento program běžel v letošním roce a bude běžet i v příštím roce.

A protože se mně krátí čas na odpověď, tak bych to zakončil tím, že kromě dočasného krizového rámce jsme připraveni nebo máme připraveno i zastropování pro velké podniky v případě, že by nedošlo na evropské úrovni ke shodě v pravidlech toho, jak podporovat průmysl a velké podniky. My tuto shodu preferujeme, protože je výhodná pro český průmysl a protože nechceme, abychom se dostali do situace, kdy budeme soutěžit s národními rozpočty o to, kdo více velké podniky podpoří.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a vidím, že je zájem ještě o doplňující dotaz.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Ano, děkuji. Já mám také velmi krátký čas na tu reakci. Neshodneme se ve spoustě věcí, ale to si necháme na někdy jindy. Já bych spíš skutečně zůstala u těch velkých firem, to znamená nad 250 zaměstnanců. Tam ta pomoc zatím byla marginální. Věřte, že moje zkušenosti z covidové doby jsou takové, že těch 30 miliard nebude velká částka právě proto, že jsou to takovéto giganty.

Ano, souhlasím s vámi v tom, že si musíme vážit toho, že tady máme nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii. Je to i díky politice naší vlády, že jsme tady udrželi ta místa. Ale já se tedy znovu ptám: Dočkají se tyto velké firmy fixace energií? Stačí mi jenom velmi stručná odpověď ano a kdy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan předseda chce reagovat.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já teď nechci vést polemiku o tom, jestli 30 miliard je hodně nebo málo, ale jako bývalá ministryně financí určitě víte, že 30 miliard korun jako úplně malá částka není. To, jak se to jeví těm velkým podnikům, je samozřejmě jiná věc. My s nimi mluvíme, jsme s nimi v kontaktu a myslím, že reprezentanti zaměstnavatelských svazů, tedy podnikatelských svazů, vidí naši snahu těm velkým firmám pomoci a samozřejmě vidí i objektivní překážky, které tady existují v rámci pravidel o dovolené či nedovolené podpoře firem a další věci.

Ono taky není náhoda, že vlastně žádná země nepřistoupila k zastropování cen takovému, jako bychom si tady představovali, o kterém mluvíme právě pro velké firmy. Zatímco tou cestou, kterou jsme šli my jako jedni z prvních, to znamená zastropování cen pro malé a střední podniky, tou už šlo dnes více zemí, byť často ne tak velkoryse jako Česká republika, protože jsou tam některé limity a procenta. Ale Česká republika v tomto směru opravdu našim podnikatelům významným způsobem pomohla.

Znovu říkám, jsme připraveni a máme nachystáno i zastropování cen pro velké firmy, ale preferujeme evropské řešení, na kterém se musíme domluvit prostě v průběhu tohoto roku. Pokud prostě dospějeme do situace - ona ještě nenastala, ale objevují se v médiích informace, že by nastat mohla - že by třeba Německo začalo stropovat ceny mimo rámec nějaké evropské dohody, tak kolik zemí v Evropě bude schopno podporovat svůj průmysl takovým způsobem, abychom dokázali konkurovat Německu?

Když to necháme na národních rozpočtech, budeme v konkurenci zemí, jako je Německo, Rakousko, Nizozemsko, a bude to výhodné pro Českou republiku? Nebude. Nebude to výhodné pro podnikatele. Proto je namístě se pokusit dosáhnout evropského řešení, které dá všem stejná pravidla, a pak bude možno firmám pomoci ještě více a nad rámec dočasného krizového rámce. Ale zatím je tu pomoc ve formě dočasného krizového rámce, která znamená, že jsme ty firmy v tom nenechali samotné a že i velkému průmyslu pomáháme.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím dalšího interpelujícího a to je pan poslanec Vladimír Zlínský. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane premiére, pozorně jsem vyslechl vystoupení náčelníka generálního štábu pana generála Řehky na velitelském setkání, kde jste byl také přítomen a kde bylo řečeno, že naše armáda se musí chystat na válku velkého rozsahu, nelze vyloučit ani ty nejvážnější scénáře s dopadem na naše území a naše obyvatele a neměli bychom se spoléhat jen na naše spojence. Vzhledem k těmto skutečnostem si dovolím vám položit tyto konkrétní otázky k problematice mobilizace.

V případě vyhlášení všeobecné mobilizace: za prvé, kolik vojáků je naše armáda schopna vyzbrojit a vystrojit - pochopitelně alespoň rámcové množství, jelikož mnoho výstroje a výzbroje bylo v rámci pomoci odesláno z našich skladů během posledních třiceti let do různých válečných zón.

Za druhé, pro kolik takto mobilizovaných vojáků má armáda nachystáno ubytování v kasárnách či jiných vhodných objektech - stačí opět rámcové množství v procentech, jelikož většina kasáren byla zrušena.

Za třetí, jakým způsobem bude zabezpečen a jak dlouho bude trvat výcvik odvedenců, a to zvláště u ročníků počítačových bojovníků a sněhových vloček, kteří neabsolvovali povinnou vojenskou základní službu a jsou ve většině případů zcela neschopni snášet fyzické a psychické strádání, o schopnosti akceptovat rozhodnutí autorit ani nemluvě, zda tedy budou v první řadě mobilizovány ročníky, které mají nějaké zkušenosti s vojenskou základní službou, tedy osoby starší 45 let? Jakým způsobem zabráníte úprku osob, na které se bude mobilizační povinnost vztahovat, mimo území republiky, tak jak to vidíme v případě konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem, kde tito uprchlíci nastávají na obou stranách? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, vaše interpelace se dotýká důležité otázky a tou je připravenost České republiky na zhoršující se bezpečnostní situaci, na možná rizika a krize, kterým bychom museli čelit. To neznamená, že by něco takového aktuálně hrozilo, občané mohou být úplně klidní. České republice žádné bezprostřední nebezpečí nehrozí ani nejsme v situaci, kdy kdybychom museli k obraně naší země aktivně využívat naši armádu. Ale - a to je důležité a to měl na mysli i náčelník generálního štábu na velitelském shromáždění, které jste tady citoval - armáda je tu od toho, aby byla připravena, my musíme být připraveni také na všechny varianty.

Vy se dotýkáte jedné konkrétní otázky, já na ni odpovím, ale ještě tady připomenu, že naše vláda dělá hodně pro to, abychom byli skutečně obranyschopní, abychom měli modernizovanou armádu, abychom byli dobře připraveni na spolupráci v rámci Severoatlantické aliance, ale i na možná nebezpečí, která přicházejí. Proto jsme výrazným způsobem zvýšili po dlouhé době rozpočet, který jde na obranu nebo tu část rozpočtu, která jde na obranu. Včera Poslanecká sněmovna odhlasovala ve třetím čtení rozpočet na příští rok, kde se podařilo pro Ministerstvo obrany schválit finanční prostředky ve výši 111,8 miliard korun, to je meziroční růst o skoro 23 miliard korun. To znamená, že plníme postupně ten závazek, abychom se dostali na 2 % hrubého domácího produktu ročně, tedy 2 %, která vydáváme do obrany. Příští rok už překročíme hranici 1,5 %. Naprosto to odpovídá nejenom našim závazkům, ale potřebě naší země a tomu, abychom měli do budoucna modernizovanou armádu.

Pokud jde o otázku mobilizace, víte, že provedení mobilizace v rámci ozbrojených sil České republiky podléhá stupni utajení, takže můžeme zde mluvit jenom v obecné rovině. Současná legislativní úprava neumožňuje v míru provedení odvodního řízení občanů, kteří podléhají branné povinnosti, povolání a výcviku vojáků v záloze a doplnění věcných prostředků v požadovaném čase. Tím samozřejmě nejsou vytvořeny podmínky pro nějakou rychlou mobilizaci sil České republiky v případě toho, že bychom je museli přeměnit na válečnou organizační strukturu, proto probíhají přípravy. Ministerstvem obrany jsou připravovány změny v obranné legislativě, které umožní přípravu vojáků v záloze k provedení výběrového doplnění a případné mobilizace sil včetně potřebného majetku. Výběrové doplnění, to znamená doplnění o vojáky v záloze u vybraných součástí ozbrojených sil České republiky, lze realizovat až v době po vyhlášení stavu ohrožení státu na základě nařízení Ministerstva obrany. Částečná nebo všeobecná mobilizace podle současné právní úpravy může být provedena pouze na rozkaz prezidenta republiky po vyhlášení válečného stavu a tak bych mohl pokračovat.

Ale abych odpověděl ještě konkrétně na nějaké vaše otázky a už se nezabýval obecně problémy mobilizace a jejího legislativního ukotvení. Posilujeme českou armádu, paní ministryně Černochová už v březnu zahájila program náboru do Armády České republiky, a především do aktivních záloh. Naším cílem je přijmout větší množství profesionálních příslušníků Armády České republiky. V této souvislosti došlo už ke zvýšení počtu nebo toho cíle z 1 100 na 1 800 vojáků a vojákyň. Stanovený cíl do roku 2030 je mít 30 000 vojáků z povolání a 10 000 příslušníků aktivních záloh.

Byly zahájeny i některé projekty, například projekt přípravy k obraně státu, který na dobrovolné bázi aktivně zapojuje občany, bez kterých by potom obrana země byla neúplná. Takže děláme kroky, které posilují obranyschopnost České republiky, a to jak v rámci současné legislativy, tak Ministerstvo obrany připravuje takové úpravy v legislativě, které by byly adekvátní té současné situaci a výzvám, které před naší armádou stojí.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a táži se pana poslance, jestli má zájem ještě o doplňující dotaz.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane premiére, chápu, že tyto informace jsou v režimu utajení, nicméně pokud na ně není vůbec odpovězeno nebo konkrétně odpovězeno, vznikají určité dohady, vy byste to třeba nazvali dezinformace, které se objevují na sociálních sítích, kde pak je oznamováno, že má být mobilizováno u nás 250 000 lidí, kteří se mají cvičit v Polsku a má se o jejich vystrojení a vyzbrojení postarat NATO.

Tak já jsem vás chtěl požádat, jestli přece jenom byste se nemohl k tomu vyjádřit, protože tak vzniká nedorozumění mezi námi, a byl bych rád, kdyby to bylo trošku konkrétnější. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, děkuji. Pan premiér chce ještě upřesnit.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Samozřejmě nemohu říkat informace, které podléhají stupni utajení, minimálně v režimu důvěrné. Ale zrovna myslím, že na tuto část vaší otázky, pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, jsem odpověděl. Současná právní úprava nic takového, co jste tady zmínil, neumožňuje. To nemluvím o tom, že to nikdo ani nechystá a nikoho to ani nenapadlo. Naše armáda je konstruována na principu profesionální armády. Já jsem tady uvedl konkrétní čísla, jakým způsobem chceme navýšit počet aktivních profesionálních členů, tedy vojáků z povolání, členů naší armády, na 30 000 do roku 2030. Že pracujeme na tom, abychom měli i víc příslušníků aktivních záloh, že pro občany, kteří mají zájem, se tu připravují určité projekty v přípravě občanů k obraně státu, kde se zapojují právě příslušníci aktivních záloh, bývalí vojáci, bývalí váleční veteráni, to všechno souvisí s procesy modernizace armády, to souvisí i s tím, že posilujeme i financování armády. Ale opravdu by nebylo správné, a mohu to jenom vyvracet, strašit občany tím, že tady hrozí nějaká mobilizace a povolání statisíců lidí a výcvik někde jinde. Já jsem o tom ani neslyšel. A pokud to někde probíhá, tak to mohu jednoznačně vyloučit. Nikdo to nepřipravuje, legislativa to neumožňuje, touto cestou určitě Česká republika nepůjde a naše vláda nic takového nejenom nepřipravuje, ale ani nedovolí.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, a než ještě přijde pan poslanec Kukla, přečtu omluvenky: pan Jan Bauer od 18 hodin z pracovních důvodů, pan Jaroslav Dvořák od 14.30 do 15 z pracovních důvodů, pan Stanislav Fridrich od 14 ze zdravotních důvodů, paní Marie Jílková od 14.30 do 18 z pracovních důvodů, pan Jan Kubík od 18 do 20.45 z pracovních důvodů, pan Petr Liška od 18 z pracovních důvodů, paní Renata Oulehlová od 14.30 z pracovních důvodů, pan Jan Síla od 14.30 do 15 taktéž z pracovních důvodů, pan Julius Špičák od 12 do 14 ze zdravotních důvodů, paní Helena Válková od 14.30 z pracovních důvodů, pan Marek Výborný od 14 z pracovních důvodů. A ještě členové vlády: pan ministr Mikuláš Bek od 18 z pracovních důvodů a pan ministr Vlastimil Válek od 16 z pracovních důvodů.

A máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Kukla: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážený pane premiére, kolegyně, kolegové, navážu na dotaz kolegyně, která se ptala na ceny energií. V tuto chvíli zde máme windfall tax, máme zde zastropování a platí se daň. Nebudu tady polemizovat, jestli to je dvojí zdanění a co nám hrozí. Vláda nám představila, že z těchto odvodů nebo daní se do státního rozpočtu dostane nějakých 100 až 125 miliard. Tyto peníze byly použity právě na zastropování, které se týká fyzických osob a malých podniků. Odpověď na to, zda stát připravuje nějakou podporu, která by se týkala zastropování pro velké podniky, jsem se nedozvěděl. Ty velké podniky samozřejmě v tuto chvíli musejí vytvářet také rozpočty na rok 2023 a nevědí, žijí v nejistotě. Nemůžou investovat a musejí držet velký balík peněz právě na ty energie. Tak bych se chtěl pana premiéra zeptat: pokud nedojde na evropské řešení, jakým způsobem dojde k zastropování a kolik případně finančních prostředků na to počítají?

A druhý můj dotaz je k prodejcům. V tuto chvíli máme zastropované ceny, ale co se týká prodejců, tam žádný strop není. Prodejci nejsou žádným způsobem nuceni tu cenu snižovat, takže oni ji budou nabízet zákazníkům za 13, 15 korun s jistotou, že to samozřejmě všechno doplatí stát. Pokud by to měl kontrolovat Energetický regulační úřad, tak se chci zeptat, zda na to má kapacitu, a existuje také nějaká legislativa, například co se týká přiměřeného zisku právě u malých prodejců Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a prosím pana předsedu vlády o reakci.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ano, děkuji. Vážený pane poslanče, to bylo několik dotazů, já se na ně pokusím odpovědět. Možná začnu ale jedním číslem. Ceny energií jsou problém (Se smíchem.), naše vláda se jim věnuje velmi intenzivně a myslím, že jsme udělali řadu opatření, která povedou k tomu, že ceny energií nebo dopad vysokých cen energií, který je v Evropě, bude na české občany co nejmenší. Když se podíváte na statistiky, například na statistiku Eurostatu, cena elektřiny v České republice v říjnu poklesla nejvíce z celé Evropské unie, a to o 38 %. Samozřejmě že v tom se promítají právě opatření, která udělala naše vláda a které jsem tady už zmínil. To je třeba odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energie nebo úsporný tarif.

S cenami energií souvisí i jedna věc, kterou bych tady chtěl připomenout, je to novinka ze včerejšího dne. České republice se podařilo definitivně prosadit rozšíření ropovodu TAL, tedy projekt TAL+, což bude znamenat navýšení kapacity tohoto ropovodu ze 4 milionů tun na požadovaných 7 až 8 milionů tun ročně, a to učiní Českou republiku do budoucna nezávislou na ropovodu Družba a budeme moci posílit naši bezpečnost, energetickou bezpečnost i v této oblasti.

Připomínám, že jsme zajistili dostatečnou kapacitu plynu a provedli jsme další kroky, které nám vůbec umožňují, že se tady nebavíme o tom, zda máme nebo nemáme dostatek energie, ale bavíme se o její ceně.

Já jsem zde také už připomenul některé kroky, které udělala naše vláda. Novela energetického zákona, která nám umožnila zastropovat ceny energií pro domácnosti, malé a střední firmy, ale nejenom to. To jste tady připomenul, ale já k tomu přidám ještě jednu věc, která není zanedbatelná. My jsme to zastropování samozřejmě udělali i také pro veřejné instituce, respektive pro všechny, kteří poskytují veřejnou službu, bez ohledu na to, jestli je to státní, soukromá nebo veřejná instituce. To vedlo k zastropování silových cen energií na úrovni 6 korun u elektřiny a 3 korun u plynu za kilowatthodinu včetně DPH. Odpustili jsme poplatek za obnovitelné zdroje energie, ten se vztahuje úplně na všechny. A když jste říkal, že jste se nedozvěděl, co jsme udělali pro velké firmy: no, tak jste se to dozvěděl, protože já jsem tady jasně mluvil o tom, jak využíváme možnosti dočasného krizového rámce.

Mimochodem ani dočasný krizový rámec není samozřejmost. Je to věc, kterou vláda využila a kterou také jsme aktivně prosazovali, její prodloužení na příští rok na úrovni, na evropské úrovni, což pokládám za důležité. Jasně jsem řekl, kolik finančních prostředků do toho dáváme, 30 miliard korun. Řekl jsem také, kolik z toho mohou jednotlivé firmy čerpat.

A řekl jsem také jasně, že pokud nedosáhneme evropského řešení, které je výhodné - to není, že toužíme po nějakém evropském řešení, protože si nevíme rady. Evropské řešení a jasná pravidla pro všechny, jak podporovat vlastní průmysl, je výhodné pro české firmy. Budeme-li (Půjdeme-li?) cestou národních rozpočtů a jejich soutěže, tak to výhodné není. A řekl jsem jasně, že pokud nedosáhneme tohoto evropského řešení, jsme připraveni přikročit k tomu národnímu a provést zastropování i pro velké firmy, kde se k tomu vyjádřil už pan ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, který řekl, že ten cenový strop by byl někde, nebo pokud by byl ten cenový strop někde blízko tomu stropu, který jsme zavedli pro domácnosti a malé a střední podniky a veřejný sektor, tak by ta částka vyšla někde mezi 30 a 50 miliardami korun. Čili v tom veřejném prostoru už ze strany vlády i nějaký odhad je, ale znovu říkám, musíme dělat nejprve to, co je skutečně výhodné pro české firmy a co je skutečně výhodné pro český průmysl, a to jsou společná evropská pravidla.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec má ještě doplňující dotaz? Prosím.

 

Poslanec Martin Kukla: Pane premiére, děkuji za částečnou odpověď. Jenom bych se v krátkosti ještě zeptal, na který jste mi neodpověděl. Cena na burze klesá, ale u prodejců od nového roku stoupá, protože samozřejmě prodejci jsou si jistí, že jim to stát doplatí přesně, jak bylo řešeno, na zastropované ceny. Chtěl jsem se zeptat, zda stát to bude nějakým způsobem regulovat a jestli to bude dělat přes Energetický regulační úřad a jakým způsobem, protože ti malí prodejci samozřejmě cenu navyšují, možná i ti velcí za účelem toho, že zákazníka se to nedotkne. Děkuju za dotaz... za odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan premiér bude ještě reagovat.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: A tak ano, my stropujeme tu silovou složku. Abychom to úplně prostě pochopili nebo správně o tom přemýšleli, prodejcům se budou kompenzovat skutečné náklady, ne samozřejmě ne ceníkové ceny. A prodejci nekupují na spotu, ale prodejci nakupují v průběhu celého roku.

A když jste se ptal na to, jaká je tady kontrola, k tomu je přece příslušný úřad nebo orgán, Energetický regulační úřad, který má za úkol tyto ceny kontrolovat nebo tento postup kontrolovat, a má k tomu i metodiku, která ho zavazuje, jak má postupovat. Takže tady znovu opakuji, kompenzují se skutečné náklady, nikoliv ceníkové ceny, a to je postup správný. Ale klíč k tomu, aby občané neměli násobně dražší energie, násobně neplatili víc za elektřinu a plyn stejně jako firmy, stejně jako veřejné instituce, hlavní klíč je v tom nástroji, který jsem tu připomenul, a to je zastropování cen energií a odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje energie, v tomto roce ještě úsporný tarif, než nastoupí zastropování cen energie. Já myslím, že už všichni vidí na zálohách, na tom, co dostávají od těch, kteří jim poskytují energie, ať už je to elektřina, nebo plyn, tak už občané vidí, jak se cena právě zásahem vlády upravila a snížila a že jsme dosáhli efektu, který jsme chtěli, a to je posílit jistotu jak občanů, tak podnikatelů, pokud jde o ceny energií. A každý dnes ví, že i když cena vzrostla, tak se mu nemůže stát, že by platil násobky a násobky a nekontrolovaně ceny rostly dál, protože je to právě ten strop, který jsme nastavili.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A poprosil bych dalšího, kdo je přihlášený řádně s interpelací, a to je pan poslanec Roman Kubíček. Máte slovo.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, byl jsem informován, že české firmy, které mimo jiné vyrábí tak žádanou munici do houfnic ráže 155 milimetrů, mají problémy s rychlostí a kvalitou subdodávek ze státní společnosti Explosia. Tyto potíže by podle mých informací rádi vyřešili strategickou spoluprací se společností Explosia, a to ať buď formou poskytnutí dlouhodobých investic, nebo skrz příjmový kapitálový vstup.

Vzhledem k tomu, že dodávky této munice jsou v rámci NATO velmi žádané a důležité nejen pro českou, ale i slovenskou, polskou, lotyšskou armádu a mají svůj opodstatněný význam především v době ruské agrese na Ukrajině, dovolím si vám položit dvě následující otázky. Ta první: Můžete potvrdit, že ke zmíněným problémům skutečně dochází, a zda existuje konkrétní návrh vládě na řešení spolupráce ve státním podniku Explosia? A ta druhá: Jestliže ano, jak bude vláda na tuto situaci reagovat a na případnou nabídku odpoví? Děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a prosím pana předsedu vlády o reakci.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, děkuji za vaši otázku, která se týká strategické společnosti Explosia. V ní stát vykonává - pro úplnost tady dodám - akcionářská, v níž za stát tedy vykonává akcionářská práva, Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Hned na začátku nebudu nic skrývat a řeknu, že je pravda, potvrzuji, že se na mě v nedávné minulosti - a myslím, že stejným způsobem na ministra průmyslu a obchodu nebo na jiné členy české vlády - obrátilo více zbrojařských firem z České republiky a jedna zahraniční, které nabízely dokonce privatizaci majetkového podílu ve společnosti Explosia, takže zájem o tuto společnost ze strany firem je opravdu velmi intenzivní. Nebudu samozřejmě ty firmy tady specifikovat nebo blíže určovat, to by nebylo vhodné. Chci jenom jasně říct, že Česká republika, vláda České republiky neuvažuje o privatizaci této společnosti a nic takového nepřipravuje, ale prioritou státu je modernizace výrobních kapacit související prvořadě s podstatným navýšením produkce rozhodujících komodit. A v tomto smyslu - a já myslím, že ti, kdo tu situaci znají, tak vědí, o čem mluvím - a v tomto smyslu byly již některé kroky započaty. Myslím, že můžeme vést i diskuzi o vybudování společných výrobních kapacit tuzemského obranného průmyslu v tomto směru.

Ale - a to je důležité - Explosia je podstatná firma pro plnění úkolů České republiky vzhledem k svému unikátnímu postavení, které spočívá v tom, že Explosia drží unikátní know-how, má významné možnosti výrobního portfolia, má jedinečný výrobní areál, jehož vybudování a certifikace v dnešní době by byla z hlediska platné legislativy velmi obtížná, má postavení klíčového strategického subjektu v rámci domácího obranného průmyslu, a to klíčového strategického subjektu, který je ovládán vládou, a právě proto je o to takový zájem.

Vývoj bezpečnostní situace v Evropě zvyšuje poptávku po vojenském segmentu trhu, především po velkorážové munici, přičemž Explosia, akciová společnost, v této oblasti patří mezi pět nejvýznamnějších světových producentů. Velkorážová munice ale není jediný program, Explosia toho dělá víc. A samozřejmě v důsledku zhoršené bezpečnostní situace v Evropě, konfliktu nebo války, ruské agrese na Ukrajině eviduje společnost Explosia neoficiálně zvýšené požadavky na široké spektrum výrobkových skupin, a proto - a to je součást mé odpovědi - také už zahájila kroky, které vedou ke zvýšení kapacity výroby. Každým rokem ale tato společnost zvyšuje díky prováděným investicím v řádech desítek milionů korun výrobní kapacity. V roce 2022, tedy letos, prodala společnost modulární náplň za 450 milionů korun, což je na hranici možností této společnosti.

Pokud tady zazněla nějaká kritika, tak chci říct, že společnost Explosia je finančně zdravá, zisková. Na příští rok se plánují investice do výroby ve výši 200 milionů korun, v následujících letech až půl miliardy korun. Čili je tady jasné, že nejde o otázku financování, ale spíš u navýšení kapacity o časovou náročnost, která je třeba potřeba pro získání povolení, realizace investičních záměrů a další věci, které pomohou navýšit výrobní kapacitu této společnosti.

Takže věnujeme se tomu a nemáme v úmyslu činit kroky, které by směřovaly k privatizaci, ale naopak k posílení kapacit a výroby.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec má ještě zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji panu premiérovi. Pane premiére, já jsem bývalý voják a naprosto chápu, že strategické fabriky významu Explosia se stát nikdy nemůže zbavit. Nicméně spíš ten dotaz směřoval k tomu, zda by poskytnutí investic privátnímu sektoru nezrychlilo modernizaci a zvýšení kapacit. Asi z této stránky jsem to myslel, ne z toho důvodu, že bych si představoval, že stát se zbaví takto významného podniku. To už tady v minulosti bylo a dodnes litujeme. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuju. Pan předseda vlády má zájem ještě reagovat. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já jsem říkal jednu větu, kterou tady zopakuji, že o potřebě vybudování budoucích společných výrobních kapacit tuzemských podniků obranného průmyslu je možno vést kvalifikovanou diskusi. Tuto diskusi je možno vést, nechci ji tady předjímat.

Setkal jsem se s různými názory na možnosti posílení výrobní kapacity Explosie i na otázku třeba kvality výroby. Jenom tady připomenu, že v dotazníkovém šetření společnosti Explosia mezi patnácti nejvýznamnějšími odběrateli, kteří tvoří 75 % obratu společnosti, kteří se vyjadřovali jak ke spolupráci, tak ke kvalitě produkce, Explosia dosáhla průměrného hodnocení spokojenosti 1,17 podle školní kvalifikace, to znamená, že dostala jedničku právě od těch, kteří jsou na jejích výrobcích závislí, respektive kteří jejich výrobky využívají. Takže na jedné straně tu zaznívá neoficiálně, možná někde i oficiálně určitá forma kritiky, ale na druhé straně právě tady vyjadřují spokojenost s činností Explosie.

Ale znovu říkám, určitě je v zájmu všech, aby se přiměřeným způsobem výrobní kapacita zvýšila, a tak, jak jsem to tady popsal, ty kroky se dějí a touto cestou půjdeme.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další přihlášenou je paní poslankyně Karla Maříková. Máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, nejen během dnešních interpelací, ale i v mediálním prostoru můžeme slyšet, jak voláte po evropských řešeních. Já vám nyní připomenu přibližně část vašeho projevu, který je osm let starý: "Kdekdo se zaklíná Evropou, spoléhá na bruselské recepty. Ale které to jsou? Znáte nějaký, který opravdu funguje? Já tedy ne. Na všechno má Brusel jednu odpověď: když se něco nedaří, tak je to proto, že jsme ještě málo evropští. Zajímavé ale je, že to, co funguje na národní úrovni, tak v úrovni Bruselu nějak selhává."

Pane premiére, můžete mi říct, co se stalo, že jste za těch přibližně osm let změnil názor na Brusel a nyní voláte po evropských řešeních? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za dotaz. Pan premiér bude reagovat.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní poslankyně, děkuji, že tady připomínáte některé moje starší práce, čímž ukazujete, že jsem se problematikou Evropské unie zabýval a zabývám dlouhodobě. Nemohu potvrdit vaši tezi, kterou nic nedokládá, že jsem změnil názor. Já jsem názor nezměnil. Pokud jsou evropská řešení špatná, tak je kritizuji, pokud jsou dobrá v zájmu posilování jednotlivých států a v zájmu České republiky, tak je jednoznačně podporuji.

Není možné tady uvádět citáty vytržené z kontextu, protože jsem vždycky kritizoval konkrétní věci, za svými slovy si stojím a mnohokrát se ukázalo, že jsem měl pravdu ve svých odborných textech - například když jsem varoval před příliš rychlým přijímáním evropské ústavní smlouvy, právě s argumentem, že to narazí na nepochopení občanů států Evropské unie, tak se ukázalo, že jsem měl pravdu. A takto to bylo ve více případech.

Co se změnilo v případě energií a co se změnilo v případě současné situace a v případě výzev, kterým dnes Evropa čelí? Změnilo se to, že jsme dnes v dialogu uvnitř Evropské unie dál, že při rozhodnutích, která se dělají v oblasti energií, jsou mnohem více zohledňována specifika jednotlivých zemí, zájmy států střední a východní Evropy a velmi silně i zájmy České republiky. To je něco, čeho jsme vždycky chtěli dosáhnout, a v dialogu s dalšími zeměmi jsme schopni dosahovat takových evropských řešení, která jsou výhodná.

Uvedu některé příklady. Asi se shodneme na tom, že je dobré zastropování cen energií, že je dobré - to nevím, jestli se na tom shodneme, ale já jsem o tom přesvědčen - zavést i určitý prvek solidarity v situaci neočekávaného růstu cen energií tak, aby ti, kteří z toho mají neočekávaný zisk, na kterém se nijak nepodíleli svými inovacemi, změnami, aby se solidárně podíleli o to s těmi, kteří naopak v důsledku situace s cenami energií se dostávají do problémů. A to jsou věci, pro které jsme vytvořili společná pravidla na evropské úrovni. A myslím si, že to je určitě dobré. Stejně tak si myslím, že je dobré se domluvit například na společných nákupech plynu. Ta myšlenka je založena na dobrovolných společných nákupech, nikdo nikoho k tomu nenutí. Ale díky tomu, že budeme společně nakupovat, jsme schopni dosáhnout za prvé potřebného množství a za druhé jsme schopni dosáhnout i rozumné ceny do budoucna. A to je přece v zájmu České republiky.

Tohle je zrovna příklad, kdy Česká republika má jednoznačný profit a výhody z evropského řešení. Vždyť si to jenom připomeňme, my jsme stát, který je vnitrozemský, což asi některé výhody má, ale rozhodně v oblasti zásobování plynem to výhoda není, protože jsme na konci všech linek plynovodů, které v Evropě jsou, a hlavně nemůžeme sami budovat LNG terminály na moři, jak to dnes dělají prakticky všechny státy, které takovouto možnost mají, a my jsme závislí na dohodě s nimi, na plynovodech, které jdou přes jejich území. To stejné jsem tady uváděl příklad ropy. Ropovod TAL, opět jsme závislí na spolupráci s dalšími zeměmi. Ano, ve výrobě elektřiny jsme soběstační, ale v těch jiných klíčových komoditách ne, takže pro nás je evropské řešení něco, co přirozeně máme chtít a co odpovídá národním zájmům České republiky. A my tady nejsme žádnými pasivními hráči nebo pasivními příjemci, kteří čekají, co někde rozhodne někdo v Bruselu. My jsme aktivními hráči, aktivními aktéry. Využíváme i možnosti našeho předsednictví. Aktivně působíme například v radě pro energetiku, kterou jsme několikrát svolali a kde právě dosahujeme rozhodnutí, která jsou výhodná i pro Českou republiku, jednoznačně pro naše občany a pro naše firmy. A to jsou ta evropská řešení, o kterých mluvím a která jsou dobrá, na rozdíl od některých jiných, která jsem v minulosti kritizoval.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a vidím, že je zájem ještě o doplňující dotaz. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane premiére, vy říkáte jen to pozitivum. Je tu řada evropských řešení v rámci energetické krize, která vidíme, že nefungují, a státy si naopak přijímají svoje národní řešení. Já tady připomenu, že vyrábíme nejlevněji elektrickou energii a nejdráže ji prodáváme a jsme s cenami na tom nejhůře z Evropské unie. Ale když jste se tady zmínil o předsednictví, tak mi řekněte, co jste za těch půl roku udělal pro to, aby se změnilo to, co jste před osmi lety kritizoval? Že je to evropské řešení, evropská řešení nefungují a naopak státy přijímají národní řešení. A když jste tady mluvil o té solidaritě, tak to je fata morgána o tom, abychom si mysleli, že když bude opravdu krize, třeba o plyn, že se s námi třeba Německo bude dělit, když ho bude potřebovat pro svůj průmysl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji pěkné odpoledne. Pane premiére, prosím, prostor pro odpověď.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ale to není žádná, myslím, že jste řekla fata morgána nebo něco takového, určitě ne. To jsou konkrétní věci, které mají prostě konkrétní dopad. A mimochodem, s Německem jsme uzavřeli i dohodu o solidaritě. A můžete se nad tím usmívat, ale ono v případě, že bychom se dostali do problémů, to skutečně pomůže.

A co jsme domluvili na evropské úrovni? Například, já už jsem to připomínal, zavedení dočasného stropu na příjmy výrobců elektřiny ve výši 180 eur za megawatthodinu, solidární příspěvek společností ze sektoru fosilních paliv maximální výše 33 % z nadměrných zisků. Využíváme tyto věci. Prodloužili jsme a rozšířili jsme dočasný krizový rámec, který dává jasná pravidla, jak podporovat průmysl. Jednáme o citlivé dohodě, nařízení, které zavádí mechanismus společných nákupů plynu a také posiluje solidární opatření pro případ nouze. Shoda je také v podobě nařízení vytvoření rámce pro urychlenou výstavbu obnovitelných zdrojů, kdy se zkracují lhůty, což je určitě také v zájmu České republiky, a tak bych mohl pokračovat. Domluvili jsme se také na tom, jakým způsobem budou snižovat státy poptávku a v jaké procentuální výši se bude snižovat spotřeba, což je zase prostě celkově výhodné pro Českou republiku. Takže těch opatření, která jsme dosáhli prostřednictvím našeho předsednictví, je celá řada. Máme i některé výjimky, které jsme si vyjednali právě pro české firmy, české občany i vzhledem k tomu, jaká máme specifika jako vnitrozemský stát v oblasti ropy nebo plynu. Takže mohu říct, že ty naše kroky (Předsedající: Váš čas, pane premiére!) jsou výhodné pro české občany a pro Českou republiku.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, a než udělím slovo, přečtu omluvy. Od 18 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Pavel Bělobrádek, od 18 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Petr Bendl a od 15 do 16 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Síla.

A nyní vystoupí řádně přihlášený pan poslanec Radim Fiala se svou interpelací na premiéra. Prosím.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, mně to nedá, abych se nevrátil ještě aspoň jednou, dvěma větami k předcházející interpelaci mé kolegyně a k evropskému řešení. Řekněme si pravdu, žádné evropské řešení dodnes neexistuje. Vy jste se domluvili, že se domluvíte, ale možná někdy příště. Stejně tak to komentují i komentátoři, kteří tam z médií stojí v Evropském parlamentu. Takže za půl roku, co řídíte Evropskou unii, Evropskou radu, jste nevyřešili nic a my to můžeme dokumentovat na číslech, kdy občané České republiky mají nejdražší elektrickou energii a nejdražší plyn, a koneckonců i pohonné hmoty. Takže já v tom žádný přínos nevidím.

Ale teď k mé interpelaci, protože jsem omezený časem. Já se obracím na vás v souvislosti s postupující a vaší vládou naprosto nezvládnutou energetickou krizí, konkrétně ve věci přímých dopadů nepřiměřeně a nepřijatelně vysokých cen elektřiny a plynu na naše domácnosti, zejména na ty sociálně nejohroženější z nich, na seniory, na rodiče, samoživitele, na zdravotně postižené, na pracující rodiny s dětmi a s nízkými příjmy. Já jsem z Olomouckého kraje, dostávám stovky dopisů, stejně jako asi vy, že ti lidé nemají na to, aby to zaplatili. A vy jste tady před malým okamžikem mluvil o tom, že jistě všichni musí vidět to, jak se jim snížily částky předpisů na energie. Je to právě naopak, pane premiére, vy jste ty faktury asi vůbec neviděl. Jsou to částky, které jsou minimálně o 100 % vyšší, než byly v loňském roce, a ti lidé řeší, jak to zaplatí. Spousta z nich si topí například jenom v jednom pokoji. Spousta z nich váží na lékárnických vahách, jestli zaplatí nájem energie, jídlo, anebo léky. A to jsou přece věci, které jsou dál nemožné. Tak daleko jste to, pane premiére, dotáhli.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Čas! Děkuji vám. Prosím, pane premiére, čas na odpověď. Máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já vám, pane předsedo, rád na některé vaše otázky odpovím. Na druhé straně musím říct, že pokud tady vyjmenuji konkrétní věci, kterých jsme dosáhli na evropské úrovni a které jsou výhodné pro Českou republiku, to jsou prostě fakta, a vy na to řeknete, že jsme nic nedosáhli a že to jsou všechno sliby do budoucna, tak pak je ta debata hodně složitá. Platí to biblické: Kdo má uši k slyšení, slyš.

Ale já myslím, že se na nás dívají občané, kteří o to mají zájem a dokážou posoudit, jak a které argumenty jsou relevantní a které ne. A znovu opakuji a vracím se k těm evropským řešením. My jsme země, která z různých důvodů v oblasti zabezpečení energií potřebuje spolupráci s dalšími zeměmi, a kdybychom šli cestou, kterou taky občas tady slyším navrhovat, ale stále slaběji, protože čím dál víc veřejnosti ví, že to je nesmysl, že bychom se tady uzavřeli a měli představu, že budeme energeticky soběstační, tak velmi brzy zjistíme, že ne, že ty věci, které jsou třeba závislé na plynu, topení nebo na pohonných hmotách, abychom vůbec mohli jezdit, tak že bychom si je prostě asi museli odpustit, protože bychom prostě, kdybychom nespolupracovali s jinými zeměmi, ani ropu, ani plyn neměli.

Takže cesta, kterou občas od vás slyším - jenom národní řešení a dělejme to všechno sami - ta nefunguje.

Taky nevím, co si představujete pod tím evropským řešením. Já si pod tím nepředstavuji žádné prostě nařízení, jak to máme všichni dělat, ale představuju si pod tím - a toho také dosahujeme - společná pravidla a společné limity, které jsou potom pro nás výhodné. Opravdu nevidím žádný smysl v tom, že budeme soupeřit s Německem o to, kdo více podpoří na základě svého národního rozhodnutí a možností svého národního rozpočtu svůj průmysl. Kdo toto navrhuje, prostě nenavrhuje věc, která je v zájmu České republiky, takže neohrnujme nos nad evropskými řešeními. Nemáme nejdražší ceny, nestrašte lidi - to jsme tady poslouchali, jak se máme dívat na nějaká řešení v jiných zemích. Pořád jsem tady slyšel Maďarsko a něco podobného. Podívejte se, jak to s pohonnými hmotami vypadá v Maďarsku. Podívejte se, jak to tam vypadá s cenami. Podívejte se i do jiných zemí, jejichž příklady tady zaznívaly, jak už mají dávno zastropované ceny. Teď teprve o tom přemýšlejí, kdy už čeští občané mají jistotu zastropovaných cen. Že jsme neudělali nic pro české občany? No, tak to se podívejte na to, co každý z občanů vidí právě na vyúčtováních, která jste tady zmiňoval, kde jsou připomenuty těmi, co jim prodávají elektřinu nebo plyn, opatření, která udělala vláda, zastropované ceny energie, odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje energie, úsporný tarif v letošním roce a spousta dalších věcí. Kdybychom je neudělali, cena elektřiny a plynu je násobně vyšší a to tam občané vidí. To se nedá zpochybnit.

To, co samozřejmě nám nedělá radost, ale co asi chápe každý rozumný člověk, že úplně snadno ovlivnit nejde, to jsou ceny energií v Evropě a na světových trzích a my děláme to, co dělat máme, to znamená, na jedné straně je ovlivňujeme prostřednictvím společných kroků států Evropské unie - a ta opatření měla vliv na to, jaká je dneska cena elektřiny a plynu na burzách, to je jedna rovina - a druhá jsou národní řešení, která nám umožňují právě zastropovat cenu plynu, odpustit poplatky za obnovitelné zdroje energie nebo udělat opatření, která vedla ke snížení ceny pohonných hmot, jak už jsem je tady zmínil. A mám radost z toho, že řada opatření v té těžké a kritické situaci - já ji vůbec nezpochybňuji - funguje. Jsou to opatření drahá, stojí desítky a stovky miliard korun, proto jsme také přijali mimořádné opatření jiné, které nám zajistí příjmy do státního rozpočtu a posílí prvek solidarity ve společnosti, a to je válečná daň neboli windfall tax.

Takže konkrétních věcí, které udělala naše vláda, je celá řada, ale o to nejde. Jsou tu konkrétní výsledky pro občany České republiky, které jim pomáhají zvládnout tuto situaci (Předsedající: Váš čas.) s drahými energiemi, a to je to nejdůležitější.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane poslanče, doplňující otázka.

 

Poslanec Radim Fiala: Tak podívejme se na některé vaše výsledky. Například solidarita, mluvíte o solidaritě. Znamená to, že jste podepsali právně nezávazné memorandum. A já vám tady garantuju, že solidaritu budou všichni vaši kolegové v Evropské unii dodržovat, jenom pokud budou mít plné zásobníky. Až je budou mít prázdné, k žádné solidaritě nedojde.

Ale já tady mám studii, analýzu společnosti WOOD & Company, která říká: "Během prvních devíti měsíců letošního roku si domácnosti v Česku připlácely za plyn meziročně více o 50 %, elektřina je vyšla dráž než loni o 30 %, teplo o 17 %." Dále říkají: "Nadměrné vysoké náklady na bydlení má přitom 25 % obyvatel z těchto skupin domácností. Míra přetížení náklady na bydlení se týká přibližně 648 000 Čechů. Nedoplatky na účtech za energie má více než 157 000 obyvatel. V nedostatečně vytápěných nemovitostech žije 231 000 lidí. Neschopnost zajistit si v bytě nebo v domě adekvátní teplo se týká v největší míře (Předsedající: Váš čas.) domácnosti jednoho rodiče s dětmi. To jsou výsledky.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: To jsou výsledky čeho? Působení naší vlády? No, to určitě nemyslíte vážně, protože to je úplný nesmysl. Ale nezpochybňuji to, že řada domácností má problémy s existenčními náklady, s důsledky inflace a zdražování. Mimochodem, podívejme se i na to, jakým způsobem bojujeme s inflací, ale to je jiné téma. Inflace je v České republice vysoká a jsou zde i ceny energií, které v kombinaci toho všeho mohou způsobit lidem existenční problémy. My to víme, a proto jsme také jednali, proto jsme připravili Deštník proti drahotě, který obsahuje opatření, která právě těm, kteří se dostanou do existenční nouze, pomáhají. Nejsou to jenom jednorázové příspěvky, jako byl třeba příspěvek 5 000 korun pro ty velmi ohrožené i v rámci střední třídy, samoživitele, samoživitelky, rodiny, které mají malé děti, ale je to i významné rozšíření sociální pomoci, navýšení některých sociálních dávek, a především rozšíření příspěvku na bydlení a úprava jeho parametrů tak, aby na něj mělo nárok mnohem více domácností, než tomu bylo dosud. A to je příspěvek, který pomáhá, kde opakovaně vyzýváme občany, právě ty, kteří nikdy nežádali o žádnou sociální dávku, aby pokud se dostanou do existenčních potíží, tak možnost, kterou jim nabízí tento příspěvek, využili. My jsme několikrát už upravili jeho parametry tak, aby více odpovídal současné situaci, taky se zvyšuje počet těch, kteří tento příspěvek využívají. Poslední úprava parametrů bylo srovnání mezi Prahou a zbytkem republiky, protože víte, že tam byl 35 %, teď je 30 %, a to je věc, která určitě občanům pomáhá. Takže (Předsedající: Čas.) komu nestačí zastropování cen a všechny ty věci, které jsme udělali, má možnost požádat o příspěvek na bydlení nebo jinou sociální pomoc.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Přečtu další omluvy. Od 18 do 23.45 z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Jana Krutáková a dále od 15.30 se omlouvá pan poslanec Jan Volný.

A nyní vystoupí s interpelací pan poslanec Oldřich Černý. Prosím.

 

Poslanec Oldřich Černý: Děkuji za slovo. Dobrý den, vážené kolegyně, kolegové, vážený, pane premiére. Rád bych znal váš osobní postoj k likvidačním krokům českého včelařského sektoru s vaším ministrem zemědělství. Tohle odvětví je totiž bezpochyby pro naše zemědělství zcela klíčové. Bez včel a opylování bychom totiž většinu potravin ani nevypěstovali, i kdyby na ně stát dával bůhvíjak vysoké peníze. Nevím, jestli to víte, ale i přes tento nesporný fakt vaše vláda na příští rok snižuje podporu chovatelům včel, a to velmi razantně o méně (více?) než polovinu její obvyklé a mnoha lety prověřené výše, o opravdu neuvěřitelných 55 %. Přitom právě tyto dotace pomohly za posledních dvacet let vrátit stavy včelstev po jejich velkém propadu v devadesátých letech na úroveň, která zabezpečí opylení celé naší země. Pro státní rozpočet je tahle částka opravdu zanedbatelná. Ovšem pro mnohé včelaře bude tak razantní snížení dotací již v této zimě zcela likvidační, a to i v souvislosti s velkým zdražením tolik potřebného cukru. Nedostatek včelstev pocítíme opravdu, ale opravdu všichni. Nebude dostatek ovoce, zeleniny, ale i ostatních komodit, které opylení potřebují, a ceny poletí skokově nahoru. Zcela skandální je fakt, že jeden z náměstků ministra Nekuly, tedy jeho pravá ruka, ještě před dvěma měsíci na jednání odborné rady pro včely a med Agrární komory slíbil, že Ministerstvo zemědělství včelařům na dotace nesáhne, a jen několik týdnů poté je všechno přesně naopak. Stojíte, pane premiére, za svým ministrem, který likviduje takřka celý svůj rezort a jehož nejbližší spolupracovníci dávají občanům sliby, které vzápětí zapomenou? Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji včetně toho, že jste dodržel čas určený na interpelaci, a požádám pana premiéra, aby odpověděl. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, pan ministr Nekula určitě nelikviduje rezort zemědělství. Naše vláda, strany, které vládu tvoří, se v oblasti zemědělské politiky zavázaly už ve svých programech k potřebným změnám, které se týkaly financování, dotační politiky, způsobu hospodaření, což s tím souvisí, snažili jsme se trošku narovnat podmínky mezi velkými a malými zemědělci, protože podle všech údajů dostávali ti největší mnohem více peněz na hektar plochy. Vláda to změnila ve strategickém plánu, který po několika kolech dojednávání s Evropskou komisí byl v minulých týdnech schválen a od 1. ledna by se podle něj mělo hospodařit. Zároveň jsme se zavázali, že po roce dojde k jeho vyhodnocení a popřípadě úpravám, pokud se tam objeví nějaké nedostatky. Tady ten nový trend se projevuje už v rozpočtu na rok 2023, takže o žádnou likvidaci zemědělství nebo rezortu ze strany pana ministra Nekuly určitě nejde.

A tady jenom připomenuty celkové parametry. Výdaje kapitoly zemědělství pro rok 2023 jsou ve výši 57,4 miliardy korun, z toho kapitálové výdaje jsou 10 miliard, běžné výdaje 47,4 miliardy korun. Pro srovnání, rozpočet na letošní rok počítá s částkou 59 miliard korun a ještě musíme přidat na příští rok dotace z Evropské unie, které jsou plánovány ve výši 33 miliard korun. Národní spolufinancování činí dalších 5,3 miliardy korun. Na podporu rozvoje venkova je určena částka 13 miliard korun, z toho prostředky Evropské unie 8,5 miliardy a s tím související národní financování 4,5 miliardy. Celkové prostředky z Národního plánu obnovy v rámci komponenty 2.6 Ochrana přírody, adaptace na klimatickou změnu jsou pro rok 2023 ve výši 4,4 miliardy korun. Přidat bych mohl výdaje na podporu lesního hospodářství ve výši 2,7 miliardy korun, vodní hospodářství 1,2 miliardy, výzkum, vývoj, inovace také 1,2 miliardy. Pak bych mohl připomenout dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu skoro 40 miliard korun.

A tak bych mohl pokračovat, takže je tu samozřejmě řada důvodů, které potvrzují moje tvrzení, že o žádnou likvidaci zemědělství nejde, ba právě naopak. Pokud se týká vašeho konkrétního dotazu na podporu včelařství, v tuto chvíli nejsem schopen vám dát na to podrobnou odpověď, takže vás mohu odkázat na to, že vám odpovím písemně.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Chcete, pane poslanče, ještě doplňující otázku? Prosím.

 

Poslanec Oldřich Černý: Děkuji ještě jednou za slovo. Moc jste mi toho opravdu o těch včelách neřekl. Tomuto odvětví základního pilíře zemědělství opravdu nejlépe rozumí včelař, a ne politik. Ani já, ani vy včelaři nejsme. Jak si mám tedy, pane premiére, vykládat informaci, kterou jsem se nedávno dozvěděl, že ministr Nekula je právě mnoholetým, skoro dvacetiletým vášnivý včelařem? Podezírat jej z toho, že dané problematice nerozumí, zcela určitě není namístě, střet zájmů se dá přece veřejně přiznat, a tedy vůbec nechápu, proč celou problematiku on sám vám všem na vládě nevysvětlí. Nabízí se zde totiž otázka, zda není cílem vaší vlády včelařský sektor utlumit a likvidovat a tím snížit zcela zásadní potravinovou soběstačnost České republiky.

Děkuji za vaši doplňující odpověď, která se může omezit pouze na dvě slova: Pomůžeme včelařům, nebo nepomůžeme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: No, mě zaujalo v té vaší doplňující otázce, že víte, že já nejsem včelař. (Hlas z pléna: Já taky ne.) No ne, to jste řekl, ale vy to o sobě víte určitě, ale že to víte o mně. Ale já opravdu tedy nejsem včelař, takže měl jste pravdu, a ani tady nebudu předstírat, že této problematice do detailu rozumím. Pokud jsem informován, v České republice máme rekordní počet včelařů a včelstev a návrh na snížení těch dotací odpovídá nějaké proporci těch dotací, celkově to je asi ta reakce, se kterou by tady vystoupil pan ministr Nekula. Ale já tady nebudu nějak improvizovat nebo vycházet z nějakých informací, které teď nemohu mít podložené, takže platí, co jsem řekl, podrobnosti k včelařům a dotacím pro včelaře vám poskytnu písemně.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a nyní přistoupíme ještě k poslední interpelaci a požádám paní poslankyni Ivetu Štefanovou. Jenom pro pořádek upozorňuji, že v 16 hodin potom zase nastávají interpelace na členy vlády. Prosím.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážený pane premiére, obracím se na vás s dotazem ohledně schválené daně z neočekávaných zisků v rámci řešení energetické krize, který se týká energetických, petrolejářských či těžebních firem a bank od příštího roku. Dle ČTK chce vláda pověřit správou této mimořádné daně Energetický regulační úřad a já bych se chtěla zeptat, proč. ERÚ se samozřejmě brání, podle mého názoru správně argumentuje tím, že nemá v oblasti daní žádné kompetence, potřebné informační systémy ani dostatečně kvalifikované pracovníky.

Vláda přece očekává výnos z této mimořádné daně až několik desítek miliard korun a s těmito příjmy přece počítá i do rozpočtu pro rok 2023. Tyto příjmy mají také sloužit k pokrytí mimořádných nákladů na kompenzace, které stát bude mít se stanovením maximálních cen energií. Chce tímto vláda ohrozit příjem až desítek miliard korun, do státního rozpočtu tím, že svěří správu daní úřadu, který k tomu není kompetentní, a sám to přiznává, že toto nezvládne? Chci se zeptat, jak to tedy vláda nakonec bude řešit. Bude tyto daně spravovat ERÚ? A proč vláda volí tento postup? Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně, a požádám pana premiéra, aby odpověděl.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní poslankyně, samozřejmě myšlenka, že by vláda chtěla ohrozit výběr této daně, je absurdní a vy jste ji určitě nemyslela vážně, beru to jako nějakou nadsázku řečnickou. My potřebujeme být úspěšní ve výběru, ať už toho odvodu, nebo válečné daně právě proto, že musíme uplatnit princip solidarity, o kterém jsem tady už dnes několikrát mluvil, a potřebujeme tyto příjmy do státního rozpočtu právě proto, že pomoc, kterou jsme připravili pro občany a firmy a která je naprosto namístě a je správná, je také současně nákladná. Když si jenom představíme zastropování cen, co to znamená, tak pro státní rozpočet to určitě znamená částku kolem 100 miliard korun. Když si uvědomíme, že v důsledku inflace a růstu mezd valorizujeme opakovaně důchody, musíme počítat jenom s jenom na důchody s plus 93 miliardami korun. A tak bych mohl pokračovat, prostě ty náklady jsou velké a nemůžeme to krýt běžnými příjmy, musíme využít taková opatření mimořádná, která jsou možná, to je právě válečná daň neboli windfall tax a také odvod z nadměrných zisků, z nadměrných příjmů z výroby elektřiny.

Ta daň, jak už bylo schváleno a jak už je to i ve Sbírce zákonů, bude platit od 1. ledna 2023 na dobu tří let. Bude platit pro mimořádně ziskové společnosti z oblasti výroby a obchodu s energiemi, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv. U bank se počítá s čistým úrokovým příjmem více než 6 miliard korun. Parametry té daně jsou taky dané, nebudu to připomínat. A pokud jde o výběr a kdo to má dělat a kdo to má kontrolovat, no, tak my v této oblasti v České republice nemáme žádný jiný orgán, který by byl kompetentnější než Energetický regulační úřad. A to není organizace, která má několik zaměstnanců a nějakou radu. To je velký státní úřad se stovkami zaměstnanců a s potřebnými kompetencemi. Energetický regulační úřad na to bude mít jasnou metodiku a bude ty věci kontrolovat ex post.

A kromě toho, a na to nezapomínejme, tady platí, že za správnost jsou primárně zodpovědné firmy. Tak je to vždycky přece a tak je to legislativně nastaveno, takže myšlenka, že to Energetický regulační úřad nezvládne a že se tím ohrozí výběr té daně, je opravdu nepřípadná a není namístě. Energetický regulační úřad má úkoly, které má zvládat, a tady k tomuto má největší kompetence ze všech ostatních státních orgánů, takže nevidím důvod, proč by se tomu měl Energetický regulační úřad bránit. Naopak si myslím, že on je ten, který je kompetentní a který je i dostatečnou zárukou toho, že bude postupovat podle metodiky a bude provádět ex post takové kontroly, které zaručí, že výběr daně byl správný a byl adekvátní. A já jenom musím trvat na tom, že ten postup, který jsme tady zvolili, je rozumný, a nevím, proč se tomu Energetický regulační úřad brání.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane premiére. Upozorňuji, že je 16.01, uplynul tedy čas, kdy je možné podat podle jednacího řádu poslední ústí interpelaci na předsedu vlády. Já vám děkuji, pane premiére, a nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády.

Nejprve přečtu omluvu. Dnes od 18 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan ministr Vít Rakušan. (Poznámka ministra Rakušana.) Od 18 hodin, pane ministře.

Vyzývám poslankyni Ivetu Štefanovou, aby přednesla interpelaci na ministra zdravotnictví Vlastimila Válka a zahájila tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců, připraví se poslanec Michal Ratiborský. Vzhledem k tomu, že pan ministr se z dnešního jednání omlouvá, paní poslankyně, přečtěte svoji interpelaci na mikrofon a bude vám odpovězeno písemně. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, interpeluji vás dnes s ohledem na rapidně zhoršující se situaci s dostupností praktických lékařů. Již před časem jste mi písemně odpovídal na mou interpelaci na téma nedostatek pediatrů. Ta situace je ale kritická už i u praktických lékařů pro dospělé a je mi velmi líto, že dnes opět nejste osobně přítomen při mé interpelaci.

Zaznamenala jsem některé vaše kroky, jako je zvýšení rezidenčních míst o 50 %. Toto číslo je z hlediska reálné potřeby ale stále nedostatečné. Byly upraveny nutné pracovnělékařské prohlídky, pojišťovny pomáhají a informují pacienty bez praktického lékaře, kde mohou lékaře, který má ještě volnou kapacitu, najít. Toto všechno jsou určitě kroky správným směrem, nicméně na dnešní situaci, kritickou situaci mají vliv minimální, ale hlavně mají vliv s určitým časovým odstupem, a to až několikaletým odstupem. Ta situace se ale zhoršuje v poslední době velmi rychle a roste počet (těch), kteří nemají svého praktického lékaře, anebo je pro ně technicky špatně nebo nedostupný, ať už přílišnou vzdáleností, a tak dál. To vede ke zhoršení zejména primární péče a přetěžování akutních ambulancí v nemocnicích, které mnohdy musí praktického lékaře zastupovat.

Chtěla bych po vás představit nějaký plán řešení, a nejenom ty dlouhodobé systémové kroky, které pomohou situaci řešit, ale hlavně stabilizovat, ale také ty kroky, které jsou krátkodobé, budou vidět nejlépe v krátkém čase a budou vidět do doby, než se odrazí právě ta dlouhodobá systémová řešení. Děkuji vám za vaši budoucí odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Nyní tedy pan poslanec Michal Ratiborský, tedy interpeluje pana ministra Pavla Blažka, který se také z dnešního jednání omlouvá. I vám bude odpovězeno písemně. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Michal Ratiborský: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych rád navázal na písemnou interpelaci kolegy Petra Sadovského týkající se minimálně nestandardního postupu brněnské státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Brně, doktorky Evy Žďárské. Paní doktorka Žďárská v poslední době zapomněla požádat o prodloužení vazby muže podezřelého z vraždy, který pak musel být propuštěn a utekl neznámo kam. Byla shledána vinnou v kárném řízení. Kárný senát uvedl, že se jednalo o její opakované jednání, recidivu, přesto jí umožnil trest snížení platu pouze na dva měsíce o 10 %. V jiném případě letos v létě propustila muže, který byl v minulosti odsouzen za vraždu a vydírání a nucení jiných osob k trestné činnosti, nyní je stíhán za několik vydírání a podvodů na celé řadě osob. Nyní je na svobodě a je bezpochyby nebezpečný všem poškozeným i jiným osobám. Ohledně vedení tohoto případu jste byl informován také. Jedná se o celou řadu pochybení doktorky Žďárské. Na portálu Česká justice 21. 12. 2021 uvedl, že za chyby na státním zastupitelství se musí začít platit. Není to tak dávno, co jste kritizoval, že vztahy mezi dozorovým a dohledovým státním zastupitelstvím jsou často formální, není tedy plněna efektivní kontrola mezi jednotlivými stupni státního zastupitelství.

Vážený pane ministře, máme zde případy jedné státní zástupkyně, které potvrzují vaši tezi ohledně pouhé formální kontroly zákonnosti přípravného řízení. Dozorový státní zástupce má být garantem zákonnosti přípravného řízení. Pokud ten selže, pak má jeho chyby napravit nadřízené státní zastupitelství v rámci dohledu. Sám kritizujete, že tomu tak není. Pokud nefunguje kontrola policie ze strany dozorového státního zástupce a ten není kontrolován dohledovým, pak mohou vznikat kauzy na objednávky a soudy už to těžko napraví, když necháme celé přípravné řízení bez efektivní kontroly. Kontrola nemůže být jenom na papíře v zákoně, ale musí být přece efektivně vykonávána, jinak je popřeno právo na spravedlivý proces garantované ústavou i Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv. Trestní řízení rozhoduje o osudech lidí, proto jsou takové nároky na kontrolní mechanismy, které nesmí fungovat jen formálně (Předsedající: Váš čas.), ale skutečně a efektivně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Nyní tedy vystoupí pan poslanec Martin Kolovratník, který interpeluje ministra Ivana Bartoše. Připraví se pan poslanec Robert Králíček. Prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za prostor. Přeji dobré odpoledne, pane ministře. Ve věci stavebního zákona, sněmovní tisk 330, tam mám sérii dotazů.

Za prvé, ten princip "jeden úřad, jedno razítko". Víte, že v našem původním návrhu žádost o povolení záměru, podle té původní naší verze, nemusela mít závazné stanovisko dotčených orgánů státní správy, že by si ho obstaral stavební úřad sám při maximální integraci, jak jsme s ní počítali. Můj první dotaz, jestli chápete to a jak vysvětlíte, že v systému s částečnou integrací, jak ho navrhujete, mezi malé stavební úřady, úřady na oerpéčkách, budou muset ty úřady fyzicky přepravovat projektové dokumentace, budou muset za těmi dotčenými orgány nějakým způsobem jezdit komunikovat, anebo jestli si věříte natolik, že opravdu do té doby bude připraven elektronický oběh dokumentů a nic takového nebude potřeba.

Druhý dotaz je personální. Víte, že už teď soustava stavebních úřadů je personálně poměrně dost poddimenzovaná, a pokud dojde k tomu, co vy plánujete u principu apelace, tedy odvolání na krajských úřadech, na stavebních úřadech na krajích, je jich teď 17, mají zhruba 230 osob, že nebudou stíhat. Hrozí opravdu to, že v momentě nesprávného rozhodnutí nebo odvolání sporu se ten odvolací proces zastaví, jestli toto riziko vnímáte.

Třetí dotaz, ten souvisí se Speciálním a odvolacím stavebním úřadem. Plánuje se to, že vyhrazené liniové stavby by tedy od července 2023 měly podle něj fungovat, měly by být jím řízené. Už ho naplňujete? Kdy a jak ho obsadíte? Kdy začne fungovat? Kdy bude Speciální a odvolací stavební úřad obsazen?

A konečně poslední dotaz, jednotný environmentální permit, to jednotné povolení. Víte, že žadatel sice podá jednu žádost na nový úřad, ale opět ten úřad bude muset oslovovat v environmentálním vyrovnání (Předsedající: Čas.) všechny další orgány nebo úřady. Opravdu se to zrychlí? Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, případně budete mít prostor na doplňující dotaz. Prosím, pane ministře, o odpověď. Máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Dobrý den. Děkuji za ty otázky, já bych to vzal postupně.

U té integrace, která byla zamýšlena v rámci jednotné stavební správy, respektive čisté stavební správy, ani v návrhu samozřejmě nedocházelo k úplné integraci a některé dotčené orgány, třeba hasiči a další, zůstávaly mimo tento systém. Nicméně na úrovni ORP, kam jsme původně mířili, skutečně řada dotčených orgánů je ve stejné úrovni. V případě, kdy necháváme podle toho výkonnostního modelu skutečně stavební úřady na obcích nižších než ORP, jedná se o integraci, kterou bych nazval procesní. Já asi nepředpokládám, že si budete v době datových schránek někam jezdit pro složité dokumentace, ty termíny jsou samozřejmě závazné, a pokud v danou chvíli je potřeba dodání nějakých koordinovaných stanovisek, tak se to bude dít v rámci jednoho procesu, tedy to marketingové "jeden úřad, jedno razítko, jeden proces". Ono nefungovalo ani v tom původním návrhu tak, jak si to může člověk představit, že to je takto, je to prostě proces, který probíhá, má začátek a konec a v rámci něj se vypořádají všechny dotčené orgány.

Adekvátní s tím je tedy ještě otázka, nebo související je s tím otázka na jednotné environmentální stanovisko, ačkoliv toto není legislativa Ministerstva pro místní rozvoj, je předkládáno Ministerstvem životního prostředí jako součást této legislativy a tam taktéž dochází již ke koordinovanému integrovanému vyjádření jednotnému. Ty termíny, o kterých jsme se bavili, které jsou závazné, já jsem ukazoval i ty maximální délky, by tímto neměly být dotčeny. Jsou tam ty stavby jednoduché, potom jsou to stavby složitější a nejtěžší jsou stavby, které vyžadují EIA, environmentální stanovisko, rozšířené tedy o EIA. V každém z těchto případů, ačkoliv nedokážeme ovlivnit délku vypořádání nebo přípravy EIA, hovoříme o tom, že do roka, v nejhorším případě do roka a čtvrt by měl stavebník vědět, zda může či nemůže stavět. Pokud dojde k (odvolání?), u jednoduchých staveb třeba 90, 128 dní. Ale v obou dvou případech dochází k výraznému zkrácení, což z povahy původního návrhu vlastně také vycházelo, protože jsou tam lhůty, jsou tam závazná - nezávazná, je tam koordinovaný postup při vypořádání a už teď některé stavební úřady samozřejmě přistupují ke koordinovanému stanovisku, kde shlukují a vypořádávají některé věci průběžně.

K otázce SOSÚ, termín je jasně daný, SOSÚ 1. 7. 2023 by měl začít fungovat. Spolupracujeme s Ministerstvem dopravy, s Ministerstvem průmyslu, řešíme to s Ministerstvem zdravotnictví, neboť tam jsou poptávány samozřejmě kapacity. Proces má pod sebou se svým týmem paní náměstkyně Leona Šteigrová, je to v podstatě projektově řízené a k 1. 7. 2023 by mělo dojít k jeho naplnění.

A ještě k otázce integrace. Věřím, že až budeme řešit ten agendový informační systém, který už má architekturu zadání revidovanou hlavním architektem a jeho lidmi, samozřejmě systém, který umožní do toho flow, do toho řešení se připojovat k dotčeným orgánům, v tuto chvíli máme datovou schránku jako komunikační nástroj, ale tam už to bude portálové řešení s formulářem, tak věřím, že faktická procesní integrace bude obhospodařována právě tím digitálním systémem. Věřím, že na přelomu roků 2023 a 2024 tím proteče první stavební řízení.

Toliko moje odpověď, těším se na doplňující otázku.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuju za odpověď. Budu optimistou společně s vámi, pane ministře. Doplňující otázky budou dvě.

První je k těm lhůtám. Mluvíte o jasně daných lhůtách, jak jsme o nich mluvili my. Naše filozofie byla postavena na tom, že pokud úředník onemocní, nebude, bude jich tam zkrátka málo, budou v rámci jednotné instituce plně zastupitelní. V té vaší řekněme neintegraci - teď nechci být zlý, částečné integraci - zkrátka zastupitelní nebudou. Takže můj dotaz je: pokud na nějakém malém úřadu o čtyřech lidech fyzicky nebudou pracovníci, nebude je mít kdo nahradit, kdo zastoupit, jak zajistíte, že dodrží zákonem danou lhůtu? To za prvé.

Za druhé, taková možná jen zajímavost nebo technikálie. Když jsme tady hlasovali tisk 1008 a 1009, u definice obytné místnosti, která se stala takovým mediálním šlágrem, jste vy - vaše koalice tehdy byla pro - podpořili jste ten pozměňovací návrh. Teď v současné verzi definici obytné místnosti naopak rušíte. Jenom připomenu, pane ministře, byla to taková ta technická drobnost, možná trochu úsměvná, s těmi sklepy a podobně. Byli jste pro, tady jste bohužel proti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pane ministře, budete reagovat? Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: My jsme tuhle situaci zastupitelnosti na daném úřadě řešili s kolegy jak v Senátu, tak na seminářích, i zde ve Sněmovně, kde jsem měl setkání. Otázka byla, jakým způsobem toto zajistit. Je to buď řešením na vyšší úrovni, nebo nějakou výpomocí, a dokonce jsme se bavili o tom, že třeba v sousedních úřadech se dá potom pracovat i s nějakým řekněme - a už se ozvaly první stavební úřady, které vlastně řeší možnost jakéhosi sloučení tak, aby personálně i prostorově toto bylo pokryto. Zastupitelnost asi není úplně absolutní a nebyla ani v tom původním řešení, i když jsme předpokládali jednotnou státní správu, vždycky bychom se pohybovali v tom systému směrem výše.

K věci ohledně definice místnosti, jestli je to parametr světlosti a podobně, já vím, že tady na tom se vytočili v posledním hlasování komunisté, kteří s tím licitovali detaily uchopení tohoto. Také není v záměru toho zákona stavět nějaké podzemní kobky či předělávat podzemní prostory na bytové jednotky. Bavíme se tam o tom, na jakou stranu mají být otevřená okna, kolik procent bytů má být osvětleno v nějaké nové výstavbě. Toto jsme diskutovali i na úrovni velkých měst, výstavby nových rekonstrukcí, a tam si myslím, že pokud je to tenhle předmět, tak se můžeme ještě dál bavit o parametrech, ale nemyslím si, že tam to riziko hrozí. Nejsem si jist, že bych vystupoval v této věci na plénu Sněmovny, musel bych se podívat, už je to rok a něco, ale nemyslím si, že argumentaci, která zde zaznívala od KSČM, jsme v tomto smyslu řešili.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy požádám o interpelaci pana poslance Roberta Králíčka, který interpeluje ministra vnitra Víta Rakušana. Připraví se paní poslankyně Zuzana Ožanová. Prosím.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, dostávají se ke mně informace o poměrně vysokém nárůstu odcházejících příslušníků Policie České republiky. Dle mně dostupných informací, které mám, se podstav příslušníků policie České republiky dlouhodobě prohlubuje a nyní by měl se pohybovat někde mezi 5 až 6 tisíci. Chci se vás proto zeptat, pane ministře, zdali nás můžete informovat o tom, kolik příslušníků celkem opustilo Policii České republiky v měsících září a říjnu, kolik to bylo od začátku tohoto roku, popřípadě který kraj je nejvíce tímto podstavem ohrožen, kolik příslušníků nám tedy přesně chybí a jak se k této situaci postavíte, jak ji budete řešit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za jasně formulovanou interpelaci, pane poslanče. Pan ministr vám odpoví.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího. Čísla za září a říjen, na která jste se ptal, vám pošlu písemně, nicméně už teď vám mohu odpovědět. Odchodovost, která je tedy od začátku roku až do současnosti: z Policie České republiky odešlo 2 465 příslušníků. Chci jenom podotknout, že to není stav vybočující z předchozích let. Předešlý rok, a to do začátku prosince, tedy ještě před nástupem naší vlády, se jednalo o odchod 2 559 příslušníků, tedy ta odchodovost v letošním (loňském?) roce byla rekordní.

Zároveň ovšem chci říci, že v letošním roce vzniklo 1 848 nových policejních úvazků, tedy 1 848 policistů nastoupilo do služebního poměru. Další cesta k tomu, jakým způsobem motivovat příslušníky Policie České republiky, aby ve stavu zůstávali, je následující. Už zvýšení platů do tarifů od ledna roku 2023 o 10 % v té relativně složité valorizační rovnici vychází tak, a my jsme o tom příslušníky informovali skrze jejich velení, ale i skrze odborové organizace, vychází tak, že se nevyplatí letos opouštět sbor z důvodů výsluhovosti, protože díky valorizaci platů o 10 % do tarifů to jednoduše není platově výhodné, není to výhodné v celkovém propočtu.

Další věc, s kterou přicházím teď na vládu, na jednání příští týden ve středu, je úprava platové křivky tím způsobem, že v nejnižším platovém ohodnocení pro začínající policisty se poprvé dostaneme do situace, kdy plat příslušníka Policie České republiky při nástupu bude začínat trojkou. Je to řekněme psychologická záležitost, ale nějaké zvýšení z 26, 27 tisíc na těch 30 000 samozřejmě vytváří nějakou větší konkurenceschopnost k jiným nabídkám, které tady jsou. A dále chceme přistupovat cestou především věkové stabilizace, to znamená, stabilizační příspěvky vyplácet policistům, u kterých už řekněme je odpracovaný slušný kus kariéry, mají za sebou velký kus praxe, získali zkušenosti, rozhodně o ně policie nechce přijít a zároveň jsou to příslušníci, kteří se blíží do kategorie výsluhovosti, anebo už jí dosáhli. Samozřejmě je chceme motivovat a zastabilizovat právě tuto věkovou kategorii zkušených příslušníků, o které by žádná policie neměla chtít v této době přijít.

Co se týká tabulkových míst, vy víte určitě, že se vede debata. Četl jsem doporučení NERVu, který doporučuje dokonce tabulková místa škrtat. My touhle cestou jít nechceme, já jsem to i na vládní debatě odmítl. To znamená, že chceme jít samozřejmě i dobrou, kvalitní náborovou kampaní, platovou perspektivou, stabilizací, pravidelnou valorizací a zároveň zvýšením nástupního platu chceme naopak těch cca 5 000 neobsazených tabulkových míst obsazovat.

Jenom chci říci a podotknout, že situace nijak nevybočuje ze situace v předchozích letech. Tento stav je v podstatě stabilizovaný v několika posledních letech. Naopak ta náborová kampaň jako taková se poměrně daří.

Na detailní otázky na jednotlivé měsíce dostanete ode mě odpověď písemně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Chcete se ještě doptat? Prosím, doplňující dotaz. Máte slovo.

 

Poslanec Robert Králíček: Děkuji, já teď budu stručný. Trochu mě, jak jste říkal o tom zvýšení platu, tak mě trochu napadla parafráze z filmu Účastníci zájezdu, zdali to bude stačit, ale to je věc asi názoru. Já si myslím, že by tam to přidání možná bylo větší.

Ta druhá otázka, nebo tam, kam mířím s tou otázkou, je - já si myslím, že informace, které se dostávají ke mně, to není už jenom o penězích, ale je to o času, že příslušníci policie mají spoustu přesčasů, už je to začíná unavovat, ne vždy se jim chce dál pokračovat a mnohdy je lepší odejít i možná s menší výsluhou, ale jde o přesčasovost, o ta chybějící místa. Koneckonců nemusíme chodit daleko. Vidíme, jak skvělou práci odvádí ochranná služba v budově Parlamentu, kdy dělají přesčasy, a já pevně doufám, že to policejní prezident ocení na letošních odměnách.

Chtěl bych položit dvě konkrétní otázky, jestli můžete říct, zda tedy nikde není ohrožena řekl bych akceschopnost policie, a druhá otázka, rychlá, protože mi skončil čas, zdali to nebude mít i vliv na případnou třeba ochranu nebo spolupráci na ochraně hranic se Slovenskem a s dalšími zeměmi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji, prostřednictvím pana místopředsedy, pane poslanče, za korektní a věcné otázky. V té první to vidím stejně. Přesčasovost, a netýká se to jenom letošního roku, ale v posledních řekněme třech letech v souvislosti s covidovou krizí, v souvislosti s krizí migrační, je opravdu veliká. My jsme, jak víte, vyplatili i přesčasy, které zákon nepřikazoval, to znamená přesčasy odsloužené v době nouzového stavu. Na pokyn policejního prezidenta byly od začátku evidovány tak, jako by měly být proplaceny, a finálně po rozhodnutí vlády opravdu proplaceny byly. Snažíme se samozřejmě důsledně proplácet veškeré přesčasy, které jsou, ale souhlasím s vámi, vytíženost je v současné době enormní. Nehrozí teď, a ani to z čísel o kriminalitě nevyplývá, že by někde byla ohrožena bezprostředně bezpečnost, ale dávám vám za pravdu, že dlouhodobé nasazení Policie České republiky třeba na státní hranici určitě vede k tomu, že nároky na policii jsou příliš vysoké. Proto toto opatření dlouhodobě nazýváme dočasným a doufáme, že situace na západobalkánské trase se zlepší.

Ale jednou větou: akceschopnost Policie České republiky není v současné době žádným způsobem ohrožena. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Než udělím slovo, přečtu omluvy. Dnes od 18 hodin se omlouvá z pracovních důvodů pan poslanec Jan Bureš, dále od 16 do 19 hodin z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Mračková Vildumetzová, od 16 do 19 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Karel Smetana a také od 18 hodin z rodinných důvodů se omlouvá pan poslanec Róbert Teleky.

Jako další s interpelací vystoupí paní poslankyně Zuzana Ožanová na pana ministra Lipavského, ten se omlouvá, tak já vás poprosím, načtěte interpelaci, bude vám odpovězeno písemně. Připraví se paní poslankyně Lenka Knechtová. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, mám dotaz k formě účasti České republiky na Expu 2025 v Ósace. Vláda sice odsouhlasila účast na světové výstavě EXPO 2025 v Ósace, ale zatím se nevyjádřila k podobě a formě účasti. Do konce února roku 2023 by měla Česká republika sdělit Kanceláři pro EXPO 2025 v Ósace podobu české expozice, formu a rozsah prezentace. Mé otázky zní: Kdy Česká republika oficiálně sdělí druhé straně podobu, formu a rozsah prezentace? Druhá otázka: Jaká bude podoba, forma a rozsah naší prezentace? Předem děkuji za odpověď a možná bych uvítala, aby nebyla až 30. den. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Jako další vystoupí paní poslankyně Lenka Knechtová na pana ministra Vladimíra Balaše. Ten se také omlouvá, takže i vám bude odpovězeno písemně. Připraví se poslanec Aleš Juchelka. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, jaké dotační výzvy připravuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na finanční podporu adaptačních skupin pro děti migrující z Ukrajiny od ledna 2023 a jakým způsobem budou zveřejněny a stávající příjemci informováni? Ve státním rozpočtu na rok 2023 nejsou žádné další finanční prostředky na integrační aktivity spojené s uprchlíky z Ukrajiny, na adaptační aktivity realizované mimo vzdělávací systém. Přitom vláda navrhuje prodloužení dočasné ochrany do března 2023. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Nyní tedy pan poslanec Aleš Juchelka s interpelací na pana ministra Vlastimila Válka. Také i vám bude odpovězeno písemně. Prosím.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Určitě, děkuji moc. Od ledna roku 2022 vešel v účinnost zákon o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem a díky tomu si mohly žádat osoby protiprávně sterilizované v období od roku 1966 do roku 2012 o odškodnění. Já jsem osobně šokován posledním rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví, které zamítlo žádost ženy, která uvedla romskou příslušnost jako důvod své sterilizace. Ministerstvo se nezabývalo a ve svém zdůvodnění zcela ignorovalo, že etnicita sehrávala zásadní roli pro provedení zákroku. Absurdní je to, že ministerstvo odmítlo žádost, kdy odbor zdravotní péče zaujal stanovisko, že etnický původ, který žadatelka doložila ve zdravotnické dokumentaci, byl v rozporu s právem. Není možné, aby ministerstvo ignorovalo v posuzování žádosti společenskou situaci Romů, že šlo o běžnou praxi veřejné moci. Praxe a postup státu vycházely z přesvědčení, že romská kultura a životní styl ohrožují zdravý vývoj dětí, a proto je nutné jejich porodnost regulovat. Nejen regulace porodnosti, ale také masivní odebírání dětí bylo zavedenou praxí komunistického režimu. Dále ministerstvo ve svém odůvodnění uvedlo, že žena ve své žádosti dostatečně neprokázala, že její souhlas se sterilizací byl vynucený.

Chci mluvit také o procesu posuzování nároku na odškodnění u jiných žádostí. Tato rozhodnutí byla jednoznačně v rozporu s příslušným zákonem. Podle mých informací jsou nejčastějšími důvody pro zamítnutí žádosti nedoložené zdravotnické dokumentace, které jsou už dávno skartovány.

Proto mám tady dotazy. Zajímá mě, proč ministerstvo nedodržuje zákonnou lhůtu pro vyřízení žádosti, protože některé žádosti jsou nevyřízeny i déle než rok, to znamená, pětkrát delší dobu, než ukládá zákon. Co pan ministr udělal pro to, aby dodržoval tady tento zákon a aby tento proces při posuzování nároku byl spravedlivý, transparentní a jednotný? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí paní poslankyně Vladimíra Lesenská s interpelací na pana ministra Víta Rakušana. Předávám řízení schůze. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji. Dobrý den všem, pane ministře, i vám. Vážený pane ministře, předpokládám, že máte informace z jednotlivých krajů a víte, co se v nich připravuje nebo o čem přemýšlí vaši podřízení v jednotlivých územích. Zaujal mě rozhovor pana plukovníka Ing. Davida Pouče, krajského ředitele Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje, pro Žijeme Rychnovem - městem i okresem, ve kterém zdůvodňuje sloučení územního odboru Rychnov nad Kněžnou a Náchod. Pan ředitel zamýšlí rozdělení oddělení IZS a služeb na sekci IZS a sekci služeb s tím, že proto musí sloučit oba územní odbory, neb na krajské ředitelství nedostal navýšenou tabulku o toto služební místo. Celých dvacet let krajský ředitel HZS v našem kraji a doposud i další krajští ředitelé jsou zároveň i řediteli územního odboru v místě krajského ředitelství. Zde by možná mohlo být příslušné tabulkové služební místo v Hradci. Navíc ale pan ředitel hledá další služební místo pro krajské ředitelství na úkor územních odborů. Víte, my na Rychnovsku máme velmi špatné zkušenosti se slučováním s Náchodem. Proběhlo sloučení nemocnic a můžete se zeptat starostů, jak jsou spokojení. A teď se obávají, že slučování v HZS bude stejně neúspěšné. Navíc ředitelství územního odboru Náchod sídlí ve Velkém Poříčí, cca 6 kilometrů za Náchodem, a projet ucpaným Náchodem na jakékoliv jednání je opravdu zážitek s mnohdy až hodinovým zpožděním.

Co příště, budeme slučovat i v rámci Policie České republiky územní odbor Náchod a Rychnov? Vždyť přece Rychnov je nejmenší okres. Jaksi všichni zapomínají na to, že okres je sice malý, ale rozlohou už to není pravda a Škoda Kvasiny zaměstnává 10 000 lidí ve třech směnách a další tisíce zaměstnanců jsou v celé průmyslové zóně po okrese.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní zareaguje pan vicepremiér a ministr vnitra. Slova se ujme pan ministr Vít Rakušan, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju vám za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážená paní poslankyně, prostřednictvím paní místopředsedkyně, samozřejmě jsem si zjišťoval i váš volební obvod a tušil jsem pravděpodobně, kam bude ten dotaz mířit. Tedy jsem si dopředu několik informací k dané věci zjistil, to jak od vedení HZS Královéhradeckého kraje, tak od generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru. Dovolte mi tedy předat informace, které k dané funkční změně mám k dispozici.

Územní odbory v rámci Hasičského záchranného sboru České republiky obecně jsou organizační části sboru a jsou zřízeny na základě rozhodnutí generálního ředitele, tedy jsou zřizovány interně. Nejedná se o žádnou povinnost vyplývající ze zákona. Jedná se o historicky vytvořenou a praxí osvědčenou strukturu, která teritoriálně kopíruje převážně části území okresu.

V rámci HZS České republiky jsou zřízeny územní odbory na úrovni okresu, kde ne každý územní odbor má svého samostatného ředitele, a některé územní odbory jsou již sloučeny. Jako příklad takového sloučení bych uvedl územní odbor Kladno - Rakovník. V průběhu druhé poloviny roku 2022 ředitel HZS Královéhradeckého kraje projednal v rámci vedení HZS z kraje možnost optimalizace některých činností. Zejména se jedná o zajištění činností integrovaného záchranného systému a jednotlivých služeb u HZS České republiky - strojní, chemická, technická. Na základě tohoto vyhodnocení a projednání požádal sám ředitel tohoto kraje o změnu systemizace jako jednu ze změn, která byla koncepční v rámci celého kraje, a to 24. 10. 2022. Na základě posouzení generálním ředitelstvím generální ředitel tuto změnu k datu 1. 1. 2023 schválil. Tato změna nemá žádný dopad a vliv na činnost jednotek požární ochrany v rámci plošného pokrytí HZS Královéhradeckého kraje, pouze se jedná v souvislosti s dalšími změnami na úseku integrovaného záchranného systému o optimalizaci a řádné zajištění činností v rámci tohoto regionu. Tato změna nemá dopad na činnost jednotek, tedy občané ani další subjekty tuto změnu na provozu funkčnosti HZS daného kraje nepocítí. Jedná se o funkční změnu, která, jak bylo řečeno, je v rámci kompetence HZS České republiky, a jedná se tedy o vnitřní strukturu členění sboru. Ta je podložena za prvé statistikou výjezdů, statistikou činnosti prevence, ale i činností integrovaného záchranného systému jako celku.

Jak bylo řečeno, jsou případy, kdy takové uspořádání funguje, a dané územní odbory fungují stále stejně výkonně a v zájmu bezpečnosti občanů České republiky daného regionu. Základním předpokladem, základní premisou sloučení, případně zachování samostatného územního odboru je, že musí mít nejméně tři stanice na svém území, což například územní odbor Rychnov nad Kněžnou nemá, má pouze dvě stanice. Touto koncepcí bude nastaveno organizační členění v rámci celého Hasičského záchranného sboru České republiky. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji a vnímám, že je zájem o doplňující otázku - prosím.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji. Ano, všechna toto zdůvodnění zazněla ve zmiňovaném rozhovoru, takže ano, máte pravdu. Ale co se týče tří stanic v našem území, zapomněl pan ředitel konstatovat, že na silnici první třídy číslo 11 chybí v celé její délce po území rychnovského okresu jedna stanice HZS. Jsou tam pouze stanice dobrovolných hasičů.

Nyní spíše konstatování. Víte, pane ministře, na mě to celé působí spíše jako vyřizování si osobních účtů než systémové řešení fungování území, navíc když se v kuloárech šušká, kdo že to výběrové vyřízení vyhraje a obsadí sloučené ředitelství.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Ještě pan ministr se svou reakcí.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Paní kolegyně, prostřednictvím paní předsedající, já skutečně o žádném kuloárním šuškání nevím. Pokud víte vy nějaké informace, které by se ke mně měly dostat, nebo by se měly dostat k vedení Hasičského záchranného sboru České republiky, nějaké podezření na netransparentnost výběrového řízení, prosím, potom je lepší než šuškat tu informaci, oficiálně ji sdělit jasně a na mikrofon, včetně toho, jaké podezření máte. Potom jako ministr, případně generální ředitel Hasičského záchranného sboru ty procesy můžeme dobře a bedlivě prověřit. Reagovat na šuškání je poměrně obtížné. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. My se přesuneme k další interpelaci. Je to interpelace pana poslance Patrika Nachera. Poté se připraví paní poslankyně Karla Maříková. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já bych to skoro ani nenazval interpelace, ale spíš taková pobídka k řešení. O co jde? Jde o zapisování nebo nezapisování exekucí do registru vozidel. Obrátil se na mě jeden klient, ale evidentně nebyl jediný, který si koupil vozidlo, a teprve až po tom nákupu zjistil, že je na něj exekuce, a ten exekutor na něj hned naběhl. Tak jsem si k tomu zjišťoval, proč se tak děje, proč v registru vozidel, kde se historicky nějakou dobu zapisovaly ty údaje, že ten majitel čelí exekuci... Přišel jsem na to, že ta praxe nebyla na jednotlivých dopravních úřadech na jednotlivých magistrátech jednotná. V roce 2009 došlo dokonce k tomu, že nějaký exekutor uložil pokutu městskému úřadu, že tento úřad odmítl zanést do registru vozidel údaje o tom, že majitel vozidla je v exekuci. Městský úřad se té pokutě bránil a nakonec Krajský soud v Ostravě rozhodl, že exekutor není oprávněn pokutu uložit, protože požadavek soudního exekutora na provedení zápisu probíhající exekuce do registru vozidel nemá oporu zákonnou, protože tento údaj není vyjmenován v zákoně o podmínkách provozu na pozemních komunikacích. Jinými slovy, od toho momentu, mělo to nějaké zpoždění, jednotlivé úřady to již nezapisují.

A mně jde teď čistě o to, já jsem v tomhletom s panem ministrem v kontaktu, jakým způsobem to vyřešit do budoucna, aby zjednodušeně řečeno se v zásadě chovalo jako katastr, protože když kupujete nemovitost, tak víte, že tam je plomba, víte, že tam je nějaký problém, víte, že tam je nějaká exekuce, tak aby lidé, když kupují vozidlo, aby věděli (Předsedající: Čas.), že je na něj exekuce. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji a nyní reakce pana ministra. Prosím.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka S ohledem na to, že ta interpelace měla proběhnout už před nějakým časem, ale neodehrála se, Ministerstvo dopravy, ale zároveň i Ministerstvo spravedlnosti měly už nějaký čas na to, najít a hledat vhodné řešení pro popisovaný případ. Dovolím si jenom upřesnit konkrétní situaci, ke které docházelo před rokem 2017, a skutečně, jak uvedl pan poslanec Nacher, nejednotně na jednotlivých úřadech, protože do 1. června 2017 byla svázaná místní příslušnost pro vedení registru vozidel. A skutečně v té době některé úřady vedly, ovšem mimo samotný registr vozidel, v jakési vlastní databázi, soupisy toho, která vozidla by mohla být nebo byla v exekuci. Nicméně ten údaj se do registru vozidel jako do takového nikdy nezapisoval s tím, že by skutečně pro přehled do budoucna bylo opravdu vhodné, aby bylo takovou informaci možné i v registru vozidel zachytit. My jsme se jako Ministerstvo dopravy tedy vydali pátrat, jak by toho bylo možné dosáhnout, s tím, že z hlediska dostupných prostředků si dovedeme představit - a vydali jsme se tou cestou, protože existuje precedens v případě registru pojistitelů - že bychom dokázali do našeho registru vozidel umístit data i z registrů, které jsou na straně současné Exekutorské komory.

Bohužel, neexistuje v České republice jeden datový soubor, jeden registr, který by shromáždil v tuto chvíli všechny informace o rozhodnutích vedených podle různých legislativních předpisů. Neexistuje tedy v tuto chvíli žádný registr, kde by bylo možné najít na jednom místě exekuce vedené podle exekučního řádu, exekuce vedené na základě výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu a také podle daňového řádu. Ministerstvo spravedlnosti nicméně v komunikaci, kterou společně vedeme, vyjádřilo záměr vybudovat takový jednotný registr, který by umožnil shromáždit data a odtamtud migrovat - a to si dovedeme představit, k tomu bychom určitě dali nejenom prostor, ale rádi se na tom budeme podílet - migrovat data z toho jednotného registru exekucí do našeho registru vozidel, protože pak by skutečně bylo možné už uvádět u každého takového dopravního prostředku, zda, tak jako je to v případě katastru nemovitostí, tam v tuto chvíli není vázaná nějaká exekuce, která v případě, že by si někdo takové vozidlo pořídil, tak by následně byl vystaven problémům.

Dospěli jsme k tomu, že navíc ještě v tomto týdnu proběhlo jednání na Ministerstvu vnitra, jehož se účastnili i kolegové z Ministerstva dopravy. To jednání probíhalo s Exekutorskou komorou České republiky i proto, abychom se dobrali co nejpřesněji toho, jakým způsobem samotní exekutoři vedou ty záznamy. A i tady bude nutné upravit metodicky tu práci tak, aby u vozidel, která zatíží exekucí, aby se to opravdu i do jejich rejstříku propsalo, a bylo možné přenést pak jako informaci do našeho rejstříku vozidel. Nicméně první kroky jsme v tom podnikli. Míříme k tomu, aby na prvním místě spravedlnost dala dohromady všechny kroky k vytvoření jednotného rejstříku, kam se shromáždí data o všech exekuovaných vozidlech, a následně my dotvoříme spolu s Ministerstvem spravedlnosti ten datový tok - interface, který by umožnil přenos informací o vozidlech v exekuci k nám do rejstříku vozidel. Je to nejjednodušší možný způsob, protože pochopitelně Ministerstvo dopravy nemůže nést odpovědnost za pravdivost, přesnost záznamů a exekucí. Ale jsme otevřeni, jsme připraveni tomu, aby se opravdu ta informace k nám do registru umístila, bylo možné ji samozřejmě odtamtud zobrazit, zobrazit ji na příslušných úřadech, a samozřejmě by se zobrazila i příslušným vlastníkům. Zmíním, že samozřejmě zákon už v tuto chvíli zapovídá nakládat s tím majetkem toho, kdo podlehl exekuci, neměl by to tedy v žádném případě poskytnout do prodeje, neměl by s tím nakládat, a pokud se tak děje, dopouští se fakticky podvodu a trestného činu.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a vnímám zájem o reakci. Prosím, prostor pro doplňující otázku.

 

Poslanec Patrik Nacher: Moc děkuji panu ministrovi. Jsem rád, že se to hýbe dopředu. Je opravdu potřeba přiznat, že tady vlastně jsou tři základní subjekty: Ministerstvo dopravy, Ministerstvo spravedlnosti, Exekutorská komora. Tam je to potřeba nějakým způsobem propojit. Vítám iniciativu toho jednotného rejstříku a to, že by se to potom propisovalo. Ale samozřejmě vnímám i to, že Ministerstvo dopravy nemůže nést zodpovědnost za pravdivost těch údajů. Můj tedy jediný dotaz je, kdy se tak asi dá očekávat ten jednotný rejstřík, řekněme časově, aspoň přibližně, a jestli bychom do té doby nemohli třeba nějak společně, já v tady tomhletom nabízím pomoc a spolupráci, a nerozděloval bych to koalice - opozice, nějakou osvětu kolem toho. Nejsou to zase tisíce případů. To, co jsme společně i zjišťovali, tak jsou to desítky, možná lehké stovky případů, ale aby těch klientů (Předsedající: Čas.) bylo co nejméně.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: A prosím.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka Přístup obou ministerstev, jak Ministerstva dopravy, tak Ministerstva spravedlnosti, k tomu dotazu byl opravdu poctivý, takže i Ministerstvo spravedlnosti opravdu ve své odpovědi a ve svých reakcích dokládá i reálnou možnost a jejich vlastní podklad k tomu, se do toho záměru pustit, protože vytvořit takový nástroj ve výsledku zahrnuje i akční plán na roky 2021 až 2023. Nicméně pořízení takového rejstříku bude záležitost, která nepochybně vyjde na řádově desítky milionů korun. Není v tuto chvíli v plánu a ani v rozpočtu žádného z rezortů, s tím ale, že zároveň Ministerstvo spravedlnosti, do jehož gesce by nepochybně takový rejstřík měl patřit, uvádí, že se bude dál poctivě věnovat jednak získání potřebných dokladů, i tomu, jak by vypadala potenciální ekonomická náročnost toho projektu, a jak samozřejmě - protože to bude nezbytně nutné doplnit - jak by také zároveň vycházel poměr mezi vynaloženými náklady a efektem takového kroku.

My jsme - i z hlediska dalšího vývoje našeho vlastního registru vozidel - tak připravíme i do budoucna možnost, aby, pokud taková potřeba vznikne, abychom to dokázali velmi rychle pak realizovat. Zároveň už jsou zmapovány i nezbytné legislativní kroky, které by bylo potřeba k tomu podniknout. V tuto chvíli stávající legislativa sjednocený rejstřík sama o sobě neumožňuje a Ministerstvo spravedlnosti v tomto ohledu poukazuje na to, že bude potřeba dojít i ke změně zákonů, aby takové jednotné úložiště všech informací o vedených exekucích prostě vzniklo.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji i za dodržení času. Ještě načtu došlé omluvy v mezičase. Omlouvá se paní předsedkyně Markéta Pekarová Adamová od 17 hodin z pracovních důvodů a pan poslanec Jiří Strýček od 17 hodin z pracovních důvodů.

A nyní přistoupíme k interpelaci paní poslankyně Karly Maříkové a jako další se připraví pan poslanec Radek Koten. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane nepřítomný ministře, vy jste se zmínil, že byste do hry chtěl vrátit nadstandardy. Konkrétně jste řekl, že chvíli, kdy řekneme, že jsou nadstandardy, říkáme, že prostě budou dvě skupiny kvality péče. Novelu zákona, která umožnila dělit zdravotní péči na nadstandard, zrušil před zhruba devíti lety Ústavní soud. Norma umožňovala rozdělení péče na základní a ekonomicky náročnější. Pojišťovny hradily levnější variantu, rozdíl v nákladech platil pacient.

Zajímalo by mě proto, jak si to představujete, jelikož Listina základních práv a svobod říká, každý má právo na ochranu zdraví, občané mají na základě veřejného zdravotního pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon, a nadstandardy, co se týká komfortu, ty už tady máme. O jakých tedy nadstandardech je vlastně řeč? A jaká je vaše představa? Protože nadstandard není totéž co připojištění, o kterém jste hovořil. Je to prostě dvojí kvalita zdravotní péče. Tak bych poprosila, jestli tedy písemně, jelikož nejste přítomen, mi to můžete upřesnit. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Jak jste řekla, pan ministr je řádně omluven a písemně do 30 dnů odpoví.

Další interpelaci bude mít pan poslanec Radek Koten a připraví se pan poslanec Martin Kukla. Pan poslanec se blíží k pultíku. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, vážená paní předsedající. Vážený pane ministře, já bych se chtěl zeptat, zda jsou evidovány nějaké novinky, co se týká kriminality v České republice v souvislosti s nelegální ilegální migrací, zda tedy v tomto týdnu nebo v minulém týdnu na přechodech byl nějaký záchyt zbraní či střeliva.

Dále jsem se chtěl zeptat, já jsem teď v Lidovkách v internetovém vydání objevil takový narativ, že proputinovští agresoři prý vyhrožují a ničí auta ukrajinských občanů, tak jsem se chtěl zeptat, zda o tom něco víte nebo zda už je to někde zavedeno v policejních záznamech. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a s reakcí pan ministr vnitra a vicepremiér Vít Rakušan. Prosím, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Ještě jednou děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážený pane poslanče, prostřednictvím paní místopředsedkyně, nejdříve nechám hovořit asi data, fakta, čísla, protože na to jste se ptal v první části své otázky. Jejich interpretaci logicky nechám na vás, ale teď tedy čísla.

Co se týká ilegální migrace, to je především ta mířící západobalkánskou cestou, to jsou ty migrační proudy, kvůli kterým byly zavedeny znovu kontroly na slovensko-české hranici. Tam se jedná z 94 % o státní příslušníky Sýrie. Všichni víme, jak je to s jejich vyhostitelností do země původu. Celkově se na kriminalitě v celkové sumě za letošní rok podílí zcela minimálně, a to poměrem 0,07 % ze stíhaných osob, což je skutečně číslo zanedbatelné, a drtivá většina té trestné činnosti je spojena už se samotným faktem a snahou tranzitovat přes naše území, přes území České republiky, tedy nejčastějšími trestnými činy státních příslušníků Sýrie byly následující: nedovolené překročení státní hranice, padělání a pozměnění veřejné listiny a dopravní silniční nedbalostní delikty.

Co se týká ukrajinské migrace, trestná činnost spáchaná státními příslušníky Ukrajiny v roce 2021, tedy před vypuknutím ukrajinské migrační krize, byl počet 1 324 trestných činů spáchaných od 1. 1. do 31. 10. roku 2021. Ve stejném rozhodném období máme zaznamenáno 2 069 trestných činů za letošní rok, ale pokud si vezmeme, že jsme dočasnou ochranu udělili více jak 465 000 lidí v rámci České republiky, tak se nejedná o nějaký dramatický nárůst.

Pokud se ptáte na nějaké útoky, o kterých hovoří Lidové noviny, toto jsem konkrétně nezaregistroval, o čem hovoříte. Ale samozřejmě vedeme statistiku, a to hned nalistuji, i trestných činů, kterých se dopustily třetí osoby na příslušnících, tedy na státních příslušnících Ukrajiny, a logicky i toto číslo oproti předchozím letům vzrostlo, kdy byl tedy napadený státní příslušník Ukrajiny, v letošním roce to bylo 815 osob. Ale teď rozhodně nebudu těm deliktům dávat nějaký podtext. Nechci tuhle náladu rozhodně šířit, nechci jim dávat podtext, že je to vždy útok kvůli tomu, že jsou státními příslušníky Ukrajiny, rozhodně to tak není. Ti lidé se mnohokrát přimotali do nějaké rvačky, to znamená, byli běžně napadeni. Stejně tak ale trestné činy páchané státními příslušníky Ukrajiny na našem území jsou ve velké části mezi jednotlivými příslušníky té komunity. Často to bývají nějaké rvačky na ubytovnách a podobně. A hlavně, a to chci zdůraznit, v těch číslech teď nerozlišujeme, jestli to jsou ti nově příchozí, anebo ti, kteří už tady byli před vypuknutím konfliktu. A já si troufám predikovat, že v případě, kdy stále 70 % příchozích jsou ženy, že se většinou i ze struktury těch deliktů jedná spíše o nějaké rvačky, napadení, šťouchance a podobně na ubytovnách, kde už ukrajinští státní příslušníci žili ještě před válečným konfliktem.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a váš prostor pro doplňující otázku, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za odpovědi, pane ministře. Já bych měl ještě tedy několik doplňujících otázek, neboť já tady čtu z nějaké zprávy, která říká, že 17. 11. 2022, cituji tedy, "byl v Praze zaznamenán případ útoků proti výkonu pravomoci státního orgánu a veřejného činitele. Pachatel, občan Ukrajiny, fyzicky napadal svoji manželku a následně zasahující hlídce Policie České republiky vyhrožoval usmrcením, mimo jiné se slovy, že má granát. Svým jednáním způsobil realizaci bezpečnostního opatření, kdy obyvatelé přilehlého bytového domu byli evakuováni" a tak dále. Dále v Praze u občana Ukrajiny byly nalezeny návykové látky v množství větším než malém, kde je podezření z nedovolené výroby, držení a prodeje omamných látek. Mám tady takových zápisů tedy poměrně dost a samozřejmě jsou to nebagatelní trestné činy, samozřejmě přestupky, že jezdí tady občané Ukrajiny (Předsedající: Čas.) pod vlivem alkoholu, to je poměrně běžné ve svodkách. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Poprosím o dodržování času. Vím, že ten doplňující moment je krátký, ale tak to je. A prostor pro reakci.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Já bych se spíše než těch dojmů držel faktů, pane poslanče, prostřednictvím paní místopředsedkyně. Mně chodí takový ten informační ministerský servis, kde jsou zaznamenávány nejrůznější trestné činy, takže mám docela přesnou představu, co vážného se na území České republiky v ten daný den děje. A rozhodně mi věřte, že stále převažují čeští státní občané, kteří se dopouštějí trestné činnosti. A tady přece hovoří statistiky. Nárůst na základě toho, jak velké množství ukrajinských příchozích do České republiky přišlo, pokud tam evidujeme i skutky výtržnictví, vandalismu, nějakých potyček, rvaček, ten nárůst je opravdu zanedbatelný. A já tady nepřijímám rozhodně ten narativ, že teď je v České republice nebezpečněji proto, že jsme zvládli, a znovu opakuju, zvládli jako stát, neříkám jenom vláda, všichni, my, hejtmani, starostové, občané téhle země, přijmout obrovitánský počet prchajících před válkou z Ukrajiny. A samozřejmě že mezi nimi budou i lidé, protože Gaussova křivka platí v každé společenské skupině, kteří budou lepší, horší, průměrní, a určitě mezi nimi budou i lidé, kteří požívají návykové látky, stejně jako jsou bohužel i mezi našimi českými spoluobčany.

Ale rozhodně nemůžeme tuto skupinu definovat jako bezpečnost ohrožující, už i z té logiky, že ti nově příchozí se ve velké míře nekoncentrují na nějakém jednom místě. Ti lidé jsou skutečně žijící po celém území České republiky, většinou v rodinách, většinou v nějakém ubytování soukromého typu. Mimochodem, to státem garantované ubytování ze současného počtu příchozích chce jenom 20 % lidí, 80 % příchozích (Předsedající: Čas.) má ubytování zajištěno vlastním způsobem. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní postoupíme k další interpelaci, kterou je interpelace pana poslance Martina Kukly, připraví se paní poslankyně Marie Pošarová. Prosím.

 

Poslanec Martin Kukla: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Vážený pane nepřítomný ministře, kolegyně, kolegové, moje interpelace je na včerejší rozpočet na rok 2023, kde na Ministerstvu zemědělství tato vláda sebrala včelařům 71 milionů korun. Nevím, čím si to včelaři zasloužili. Já jsem včelař, dlouhodobý podporovatel včelařů, a velice mě to mrzí. V současné době máme velikou inflaci. Včelaři potřebují hlavně cukr, který kdysi nakupovali za 15 korun, dneska stojí 35 korun. Pan ministr tady slíbil, že zjedná nápravu, ale bohužel, žádný náš pozměňovací návrh nebyl schválen, to znamená, včelaři přišli o dotace, o které mohli žádat - žádali na technickou pomoc, na kočování, na ošetřování včelstev, na rozbory medu a dále. Pane ministře, řekněte mi, kdy vrátíte včelařům peníze, které jste jim sebral. Nevím, proč tato vláda vystavila takovýto účet pro včelaře.

A zakončím svoji interpelaci slovy Alberta Einsteina, který kdysi prohlásil, že vymřou-li včely, lidstvo je nepřežije víc jak o čtyři roky. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. Pan ministr je omluven a odpověď přijde písemně do 30 dnů.

Přistoupíme k interpelaci paní poslankyně Marie Pošarové, připraví se pan poslanec Lukáš Vlček. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní předsedající a pane nepřítomný ministře, můj dotaz směřuje k aktivistům Patrikovi Tušlovi a Tomáši Čermákovi, kteří jsou již téměř tři měsíce ve vazbě za natočení videa umístěného na Facebooku, kde kritizovali ukrajinské azylanty v České republice a vyzývali k protestům při demonstraci Ukrajinců svolané na den 24. 8. v Praze. Za toto video, které bylo označeno za trestný čin hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob a podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod, byli dne 26. 10. 2022 odsouzeni Okresním soudem v Kladně k nepodmíněným trestům. Oba obvinění se považují za nevinné a poukazují na to, že ještě za vlády Andreje Babiše bylo možné podobné výroky říkat beztrestně, maximálně to bylo řešeno jako přestupek, a až po nástupu vlády Petra Fialy začali být opoziční aktivisté takto kriminalizováni za svoje politické názory.

Patrik Tušl tvrdí, že byl ve vězení Praha - Ruzyně dozorci šikanován a ponižován, bezdůvodně jej zavírali na samotku do nevytopené místnosti, kde podle jeho vyjádření bylo zhruba 5 stupňů. Jednou prý byl na samotce proto, že žádal, aby za ním poslali psychologa. Byl proto převezen do vězeňské nemocnice na Pankráci a jeho zdravotní stav se zhoršuje. Je nutno uznat, že výroky obou obviněných byly nevhodné a neslušné, ale přesto se na ně vztahuje svoboda projevu zaručená ústavním pořádkem, zejména čl. 17 Listiny základních práv a svobod. Proto je nutné paragrafy trestního zákoníku omezující svobodu vykládat restriktivně, nikoliv rozšiřujícím způsobem, který je i v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.

Považujete nepodmíněné tresty za verbální výroky za adekvátní? Zvažujete v tomto případě uplatnění mimořádného opravného prostředku stížnosti pro porušení zákona, kterou máte jako ministr k dispozici? (Předsedající: Čas.) Necháte prošetřit zacházení s oběma odsouzenými v rámci vězení? Jak je dohlíženo na jejich zdravotní stav? (Předsedající: Čas, prosím.) Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Opravdu požádám o dodržování času. A nyní pan poslanec Lukáš Vlček a připraví se pan poslanec Richard Brabec. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Lukáš Vlček: Paní místopředsedkyně, dámy a pánové, hezké odpoledne. Děkuji za slovo. Já bych chtěl svojí interpelací, která míří na mého stranického kolegu a ministra vnitra Víta Rakušana, navázat na předchozí debatu o státním rozpočtu, konsolidaci veřejných financí a provozních výdajů státu a moje otázka zní, jak bude vypadat na Ministerstvu vnitra v roce 2023, pane ministře, systemizace služebních a pracovních míst a jaký to bude mít dopad na rozpočet České republiky? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní prostor pro reakci pana ministra. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Děkuji kolegovi Vlčkovi za interpelaci, protože tady v téhle chvíli si myslím, že je potřeba uvést i něco ze včerejší debaty na pravou míru.

Ano, na Ministerstvu vnitra po počátku ukrajinské migrační krize, kdy jsme museli zvládat návaly, které byly v desítkách tisíc lidí přicházejících za krátké časové období do České republiky, když jsme zřídili Krajská asistenční centra pomoci Ukrajině, tak jsme, ano, opravdu ve stovkách, většinou na dohodu, zřizovali místa pod odborem azylové a migrační politiky, protože bychom to jinak nezvládli. Tohle vydávat v politické debatě za nějaké plýtvání státními prostředky, za nějakou rozmařilost a nárůst lidí ve státní správě, je prostě falešnost a v diskusi doslova a do písmene podlost, protože ti lidé, a bylo jich kolem tří stovek, pracovali na tom, aby kraje, města, obce a stát jako takový zvládl přijmout a vůbec zaregistrovat a uvést do systému všechny ty, kteří z Ukrajiny přišli. Já bych chtěl opravdu vyzvat opoziční kolegy k velmi kultivované debatě a k opravdovému rozboru čísel jako takových. Prostě počítat 300 lidí na dohodu, kteří se starali jen a pouze o přijímání migrantů, za rozmařilost, a to že tahle vláda přijímá navíc zbůhdarma lidi do státní správy, je prostě nefér argumentace.

K dalším číslům jako takovým - Ministerstvo vnitra zruší k 1. lednu 2023 236 míst a opět: ne, nejsou to místa, která by měla přejít pod DIA, jsou to místa, která s DIA nikterak nesouvisí, a z těchto 236 míst se nejedná jenom o nějaká dlouhodobě neobsazená místa, ale jedná se o 98 míst, která reálně existovala a my jsme je v rámci výkon agend vyhodnotili za zbytná, to znamená, že o 98 úředníků reálně na Ministerstvu vnitra klesá počet zaměstnanců. A samozřejmě škrtáme dlouhodobě neobsazená místa, která tady v téhleté chvíli jsou. Samozřejmě budeme ubírat místa postupně i na odboru azylové a migrační politiky - to neznamená, že to, co jsme navýšili v první fázi spojené s ukrajinskou krizí, že ta místa jsou zastabilizována na věky věků. Takže bych jenom chtěl říci, že to bylo dočasné opatření, a to se projeví v dalších krocích systemizace.

Redukce systemizovaných míst v téhleté chvíli pokryje schodek objemu prostředků na platy na rok 2023 ve výši 60 milionů korun. Tady je potřeba si uvědomit, že samozřejmě budeme mít více prostředků na to, odměňovat i ty kvalitní úředníky, kteří na Ministerstvu vnitra pracují. Na podřízených služebních úřadech jsme zrušili 4 místa bez náhrady. A jak bylo řečeno, ta místa, která jsou na odboru azylové a migrační politiky, tak 63 budeme hradit z prostředků Evropské unie a nebudou mít žádný vliv na rozpočet ministerstva vnitra, žádný vliv na státní rozpočet.

Takže prosím ještě jednou, na Ministerstvo vnitra jsme nepřijali jediného nového úředníka, 98 míst jsme zrušili, živých míst. Do toho jsme přes 100 míst neobsazených škrtli a ta, která přibyla, se týkala jen a pouze činnosti odboru azylové a migrační politiky ve spojitosti s ukrajinskou migrační krizí. Toto jsou doložitelná fakta a byl bych rád, kdybychom v naší parlamentní debatě také fakta používali. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nevnímám zájem o doplňující otázku, čili přistoupíme k další interpelaci, ale předtím načtu došlou omluvu. Omlouvá se pan ministr Marian Jurečka od 17 hodin z pracovních důvodů.

A nyní prosím, prostor pro pana poslance.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuju za slovo, vážená paní předsedající, a to je zrovna ta nešťastná náhoda, protože to byl zrovna tedy můj rezortní ministr, ale když už jsem tady, tak se ho aspoň takhle na dálku na něco zeptám. Ne, my jsme si to s panem ministrem Jurečkou vyříkali, já ten důvod chápu. Ty další dvě interpelace potom stáhnu a nechám je, když bude přítomen buď on, nebo nějaký jeho nástupce.

Tak ale k té mé interpelaci, ta se týká Národního parku České Švýcarsko a katastrofického požáru, je to pravda, který tam poničil v červenci a srpnu letošního roku velkou nebo větší část nebo významnou část národního parku. A já jsem se chtěl pana ministra zeptat, zda bude dostatek peněz v rozpočtu národního parku, respektive Ministerstva životního prostředí, na obnovu parku, protože v rozpočtu jsem nějaké mimořádné peníze nenašel. A další důležitá věc je, že ta obnova mimo jiné znamená i možnost znovuotevření soutěsek řeky Kamenice. Tyhlety soutěsky jsou klíčovou turistickou atrakcí Ústeckého kraje a mimo jiné i významným zdrojem financí pro obec Hřensko. Je tam potřeba udělat celou řadu kroků, nejenom tedy kácení stromů, ale také provést geologický průzkum stavu okolních skal z důvodu zajištění bezpečnosti, a samozřejmě to si vyžádá nějaký čas.

Takže já jsem se chtěl zeptat, jak rychle by měly tyto kroky proběhnout, protože ty soutěsky by měly být otevřeny, jestli se nemýlím, v dubnu příštího roku, což je už relativně zakrátko, a je otázka, zda se to povede takhle rychle. A určitě bych se za to přimlouval, aby ty kroky byly co nejrychlejší. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji, a jak jsem četla, pan ministr je omluven, odpoví do 30 dnů písemně.

S další omluvou hlásím, že pan ministr Zbyněk Stanjura se od 17.30 hodin omlouvá ze zdravotních důvodů.

A nyní přistoupíme k interpelaci pana poslance Drahoslava Ryby. Připraví se pan poslanec Petr Sadovský, prosím.

 

Poslanec Drahoslav Ryba: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Já si ve své interpelaci dovolím interpelovat tady pana ministra Kupku a ve své interpelaci se vracím k nedávno zde projednávanému zákonu o civilním letectví, kde tedy jsem měl svůj pozměňovací návrh a s panem ministrem jsme diskutovali o tom, zda vládou navržená novela zákona umožní zásah u všech zásahů, kde je třeba zachraňovat lidský život, jestli umožní použití dronů. Pan ministr na základě informací, které měl zejména z Ministerstva vnitra, se domníval, že ano, že umožní zásah u všech zásahů, kde se zachraňují lidské životy. Já jsem oponoval, že ne. Myslím si, že to ovlivnilo i potom to, jak o mém pozměňovacím návrhu bylo dále hlasováno.

Já jsem si tedy vyžádal právní stanovisko věcného garanta zákona o Hasičském záchranném sboru a zákona o požární ochraně, které právě řeší to, co spadá pod takzvaný základní úkol Hasičského záchranného sboru a pod takzvané mimořádné zákony. To stanovisko mi dalo za pravdu, že existuje řada zásahů, které nebudou spadat pod výjimku z novely zákona.

A jak to dopadne, kdyby zákon použil dron v případě, kdy se bude jednat o mimořádný úkol, jsme viděli nedávno, kdy Úřad pro civilní letectví udělil pokutu pilotovi vrtulníku v Hřensku. On to udělil správně, protože vychází ze zákona.

A teď k těm otázkám, abych to stihl, mám tři otázky: Kdo konkrétně dal zjevně nesprávné nesouhlasné stanovisko a zda je má pan ministr v písemné formě, zda mi ho může poskytnout? Pan ministr ve svém vystoupení uvedl, že i v průběhu jednání to komunikoval s Ministerstvem vnitra, tak bych se opět rád zeptal, s kým konkrétně komunikoval? A třetí otázka je, co a kdy hodlá pan ministr udělat, aby tento omyl napravil (Předsedající: Čas!) a potenciálně, případně nemohli umírat tedy u zásahu lidé. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní reakce pana ministra dopravy, prosím.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já budu odpovídat vstřícně, ale rozhodně nepřistoupím na nedůstojnou hru, abych tak, jak jsme to zažili před nějakým časem, říkal: Nebuďte slušný, řekněte jména!

Mám za to, že mezi rezorty Ministerstvem dopravy a Ministerstvem vnitra i v rámci projednávání zmíněného stanoviska proběhlo několik konkrétních debat, několik konkrétních jednání. Mám k dispozici pochopitelně, a rád vám je předám, i stanoviska a souhlas s tou úpravou tak, jak byla schválena v Poslanecké sněmovně, jak od Policie České republiky, tak od Hasičského záchranného sboru, tak od samotného Ministerstva vnitra. Chci zároveň tady při té příležitosti znovu zopakovat, oč běží.

My jsme i na základě právě jednání s Ministerstvem vnitra, s Hasičským záchranným sborem i s Policií České republiky přistoupili na úpravu, která umožňuje při plnění základních úkolů Hasičského záchranného sboru zajistit a tolerovat odchýlení v rozsahu nezbytném od pravidel létání, kdy se tady potkává několik veřejných zájmů. Stejně tak ochrana bezpečí osob, ale i majetku z důvodu například nekoordinovaného provozu ve vzdušném prostoru znamená prostě jeden z důležitých parametrů, jedno z důležitých hledisek, který musí stát chránit, a docházelo jednoduše k hledání dobrého kompromisu i s ohledem na to, že od všech dotčených institucí jsme pro finální řešení našli shodu, našli souhlasné stanovisko. Máme za to jako Ministerstvo dopravy, že je to v pořádku.

Nicméně zároveň i z dnešní mé diskuse s generálním ředitelem Hasičského záchranného sboru vím, že proběhne další jednání s ředitelem Úřadu pro civilní letectví tak, aby zmapovali, zda opravdu, když se v současné podobě zákona o civilním letectví praví, že tedy je možné odchýlení od pravidel létání v nezbytně nutném rozsahu, takže se opravdu, když se vztahuje na ony základní úkoly, jímž je ochrana životů a zdraví obyvatel, životního prostředí, zvířat, majetku před požáry a jinými mimořádnými událostmi a krizovými situacemi, že tím opravdu pokrýváme většinu těch zásahů. Budeme-li v tu chvíli opravdu rozebírat jednotlivé situace, nepochybně bude možné odchýlení od těch pravidel v okamžicích například zásahu u rozsáhlých požárů, podobně jako to bylo například v Hřensku. Bude to ale nepochybně znamenat zároveň i zásah při dohašování a případně i při monitoringu, protože i při tom monitoringu je zcela zjevné, že chrání Hasičský záchranný sbor majetek i zdraví osob v okamžiku, kdy je to z mnoha zkušeností a odborných postupů jasně indikováno. Mám za to, že tohle všechno jsou konkrétní situace a konkrétní případy, které jsme změnou toho zákona, ke které máme v tomto ohledu jasný konsenzus všech těch dotčených rezortů, ale i složek, takže to opravdu pokrýváme.

Zároveň, ale protože přece sledujeme stejný záměr, pokud by se tady objevila ještě nějaká tím zákonem nepokrytá situace, kterou potřebujeme pro Hasičský záchranný sbor vyjmout z pravidel létání, pohybu ve vzdušném prostoru, a bude to akceptovatelné například i pro Policii České republiky, která se ve vzdušném prostoru pohybuje rutinně a samozřejmě vyjadřuje se i k těm zásahům, protože často je to právě ona, která koordinuje, tak jako v případě Hřenska, i zásahy Hasičského záchranného sboru. Ty důvody jsou dobré a jsou opodstatněné.

A pokud se tady najde shoda v tom, že ještě je potřeba něco podobného ošetřit, jsem opravdu připravený k dalšímu zásahu do zákona o civilním letectví tam takovou výjimku vložit. Ale nemyslím, že by tady na straně kohokoli z nás byla zlá vůle bránit dalšímu opodstatněnému zásahu nebo opodstatněné výjimce. Je jasné, že jednotlivé instituce hledaly rozumný kompromis, a já i po tom jednání a po hledání odpovědi na vaši interpelaci mám za to, že ho ty instituce našly. Ale jsem otevřený tomu i na základě zmíněné poznámky ohledně jednání (Předsedající: Čas.) případně se k tomu vrátit.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a vnímám zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Drahoslav Ryba: Pane ministře, já jsem rozhodně neměl na mysli žádné nečestné jednání, ale spíše jsem chtěl dopátrat se toho, kdo vydal stanoviska, která jsou zjevně mylná. To je první věc.

Druhá věc. Máte naprostou pravdu, a já s vámi souhlasím, že většina zásahů, které děláme, děláme podle zákona a děláme je na základě takzvaného plnění základního úkolu. Ale pak je řada zásahů, které děláme jako mimořádný úkol. Příklad vám uvedu - plošné vyhledávání v terénu, kde se ztratí třeba dítě nebo babička. To už není náš úkol. Byť jde o to, že tam bude zachraňován lidský život, tak už na toto ty drony použít nemůžeme. A já si myslím, že je to špatně.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a ptám se, zda má pan ministr zájem o reakci? Prosím.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka Ministerstvo dopravy pochopitelně není autoritou pro výklad příslušných složkových zákonů v ochraně osob, zdraví a majetku podle příslušného zákona o Hasičském záchranném sboru České republiky. Na druhou stranu jsem přesvědčený o tom, že ten výklad, který se objevuje v našem zákoně o civilním letectví, kde je odkaz na opravdu základní úkoly, jimiž je ochrana životů a zdraví obyvatel, životního prostředí, zvířat, majetku před požáry a jinými mimořádnými událostmi a krizovými situacemi, tak mám za to po selském rozumu, že v okamžiku, kdy by hasiči nasadili drony, kdy je to přesně indikovaná událost - v případě vyhledávání osob ztracených - tak že by to nepochybně ten náš zákon o civilním letectví pokrýval a k žádnému přestupku, k jakékoli sankci by nepochybně nedocházelo.

Co se týče toho zmíněného příkladu z Hřenska, tam k tomu nemůžu podat žádnou přesnější informaci, neb to řízení probíhá. A vzhledem k tomu, že skutečně došlo k porušení zákona, výsledkem nepochybně bude nějaké rozhodnutí o tom, jaká výše sankce například bude nebo jakým způsobem se to ve finále uzavře, ale nejsem schopen to nijak předjímat. Ale podotýkám, že podle informací, které k dispozici v tuto chvíli máme, skutečně k porušení zákona došlo.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a já opět načtu došlé omluvy: omlouvá se pan poslanec Michael Kohajda od 12.40 do 17.20 hodin ze zdravotních důvodů a pan poslanec Karel Tureček od 17 hodin ze zdravotních důvodů.

A my nyní přistoupíme k interpelaci pana poslance Petra Sadovského a připraví se paní poslankyně Jana Hanzlíková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Sadovský: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane ministře... Haló! (K ministru Kupkovi, který hovoří v poslanecké lavici s poslancem Rybou, ale po oslovení se s úsměvem hlásí, že poslouchá.) Děkuji. V médiích se objevila tato informace: Německo zavede od dubna příštího roku cenově dostupnou celoněmeckou jízdenku pro regionální a městskou hromadnou dopravu. Jak víme, jízdenka bude stát 49 euro na měsíc, což je řádově asi 1 200 korun. Měla by výrazně zlevnit a zjednodušit cestování především těm, kteří dojíždějí za prací a do škol. Nová jízdenka bude jednodušší a bude nástupcem takzvaného, co mají v Německu, 9eurového lístku. Německá vláda ho zavedla letos jako protiinflační úlevu na tři měsíce od června do srpna. Měsíční jízdenka za 220 korun se stala v Německu hitem a německý kancléř ji považuje za jedno z nejlepších opatření své vlády. U nás se naopak slevy zrušily - ne úplně zrušily, ale snížily. Budu rád, když mi řeknete, jestli máte v plánu něco podobného zavést i u nás? Já rozumím, že mně teď přečtete, jaké máme slevy, kolik jich máme, ale já se ptám cíleně na celočeskou jízdenku, která bude pro regionální a městskou hromadnou dopravu. Pominu to, že ve vztahu k životnímu prostředí si myslím, že by takový krok byl od ministerstva vhodný. A já bych jenom od vás chtěl slyšet ano nebo ne, jestli něco takového plánujete. Stačí mně taková odpověď, nemusí být úplně rozsáhlá. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní prostor pro odpověď v rozsahu do 5 minut.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, my jsme se skutečně i s Asociací krajů pustili do toho, jak upravit současné existující systémy, aby bylo možné dosáhnout moderní jednotné jízdenky. Podotýkám, že v tuto chvíli máme jednotnou jízdenku, která funguje ve veškeré železniční dopravě. Podařilo se pro ni získat většinu dopravců osobních. Je samozřejmě odrazem tarifní politiky Ministerstva dopravy České republiky, je samozřejmě dražší, než je oněch 9 euro. Pokud bych se měl vyjádřit k té slevě 9 euro, známe i stinné stránky toho kroku, kdy skutečně pro řadu pravidelných cestujících naopak ta 9eurová jízdenka znamenala v letních měsících poměrně významné nepohodlí. Ale nutno také říct, že německou vládu stála 2,5 miliardy eur, což je v přepočtu 62 miliard korun, a český rozpočet by na tohle určitě nedosáhl. Mimochodem, na tu letošní už sníženou slevu původně v rozpočtu České republiky schváleném ještě předchozí vládou byly vyhrazeny pouhé 2,5 miliardy korun. Ukázalo se už v průběhu roku, že kdybychom bývali zůstali u těch předchozích slev - u té výše 75 % - znamenalo by to, že bychom se v letošním roce nepochybně dostali v nezbytných výdajích nad 6 miliard korun, protože veřejnost se zpátky do dopravních prostředků vrátila. To, že se snížily slevy na 50 % ze 75 % - zdůrazním ale, že jsme rozšířili slevy na skupinu invalidů třetího stupně, na něž se zatím slevy nevztahovaly, a v tomto případě se nepochybně jednalo o dobrou adresnou pomoc, protože právě tato skupina cestujících má samozřejmě celou řadu těžkostí včetně zvýšených výdajů na své životní potřeby, tak tady si troufnu tvrdit, že se Česká republika určitě vydala správným směrem.

Abych se vrátil k tomu, kudy dál, protože tady samozřejmě jde o trvalou, systematickou podporu veřejné dopravy a zároveň nastavení systémů tak, aby bylo možné poskytnout nejenom v železniční dopravě, ale i pro případ přestupů z autobusové do železniční dopravy jednoduchý způsob zpoplatnění. Funguje to v tuto chvíli ve většině krajů, kde je možný přestup mezi jednotlivými módy a kde je možné zaplatit si buď měsíční, nebo roční jízdenku. Bohužel, ani ty jednotlivé krajské tarify nebo krajské systémy nejsou kompatibilní. Velkým posunem se ukázalo spojení středočeského a pražského integrovaného systému, kde je opravdu možné z jednotlivých míst Středočeského kraje, ať už s použitím autobusů, nebo vlaků, se dostat například do centra Prahy. Bylo to nepochybně namístě. A také se ukázalo, že už sjednocení toho ticketingu, sjednocení jízdenky přineslo pozitivní efekt v dopadu na využívání veřejné dopravy.

Přímá odpověď na vaši otázku, zda něco takového zvažujeme - víc než to, otevřeli jsme už jednání s Asociací krajů a s jednotlivými kraji debatu o tom, jak to do budoucna lépe uspořádat. Bude to znamenat vyřešit problém clearingových center, která by dokázala vypořádat úhradu dopravního výkonu, vypořádat to mezi jednotlivými dopravci, ale také mezi jednotlivými systémy, protože dvacet let české kraje - a je to dobře - vyvíjely svoje integrované systémy. Vkládaly do toho invenci, spoustu peněz a snažily se docílit toho, aby opravdu v rámci jejich regionů regionální doprava, denní dojížďka do práce, fungovala co nejlépe. K tomu tedy Ministerstvo dopravy, jak jsem říkal, přidalo jednotnou jízdenku pro celou Českou republiku, ale na železnici. Naše předsevzetí do budoucna musí být jednoznačně takové u jednoho stolu, aniž by to znamenalo popření jednotlivých krajských integrovaných systémů, najít nějaké spojení a najít ho zároveň tak, aby to český rozpočet unesl.

Samozřejmě že i v případě toho Německa to znamenalo to z jednotné státní pokladny a i ta 49eurová jízdenka bude znamenat obrovský výdaj, protože ty prostředky doputují jak k dopravcům, tak k jednotlivým regionům. Ale dávám za pravdu nejen vám, ale všem, kteří hledí do budoucna, s tím, že je dobře zavést možnosti jednotného jízdného. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a samozřejmě váš prostor pro doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Petr Sadovský: Děkuji, paní předsedající. Pane ministře, děkuji za takovouto odpověď. Jsem rád, že ministerstvo přistoupilo k tomu, že by se zabývalo touto celorepublikovou jízdenkou, aby to usnadnilo cestování, nejenom samozřejmě důchodcům, invalidním, žákům, ale víceméně všem, a budu ve střehu a budu sledovat, jak ministerstvo na tom pracuje. A pokud se mně bude zdát, že ne, tak se tady určitě ještě k tomu potkáme. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní můžeme... (Ministr gestikuluje.) Chcete reagovat. Dobře.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka Já to beru jako výzvu, nikoliv jako výhrůžku. (Smích v sále.) A chci v tomto směru tedy jasně deklarovat, že se všemi kraji, protože bez krajů tohle nepůjde udělat, a zmínil jste, že ideální by pochopitelně bylo, kdyby do toho bylo možné zapojit i městskou hromadnou dopravu, což je znovu o stupeň vyšší požadavek, protože v tu chvíli to opravdu znamená zajistit tak kvalitní dohody mezi všemi aktéry a vytvoření tak robustního systému i clearingu, aby to ve výsledku neznamenalo vyčerpání peněz třeba na straně krajů, kde dopravní výkon je největší, nebo na straně státu, jehož pokladna taky prostě není nekonečná a nemůže být nekonečná.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a další v pořadí interpelace paní poslankyně Jany Hanzlíkové, kterou ovšem nevidím v sále, takže tato interpelace propadá. A přistoupíme k interpelaci pana poslance Romana Kubíčka a připraví se s interpelací pan poslanec Lubomír Metnar. Ale pan poslanec Kubíček (Hlas z pléna: Běží, běží.) také není v sále, propadá interpelace. A přistupujeme k interpelaci pana poslance Lubomíra Metnara, připraví se pan poslanec Hubert Lang. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Metnar: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, obrací se na mě zaměstnanci Vojenského technického ústavu s dotazy, co se děje v jejich podniku, proč lidé, kteří stáli u vzestupu státního podniku, byli ze dne na den odvoláni. Vojenský technický ústav je komplexní a pro plnění úkolů pro Armádu České republiky velice důležitý. Podnik je zároveň dlouhodobě ve velmi dobré hospodářské kondici. V současné době a zvláště s ohledem na mezinárodní bezpečnostní situaci tyto změny rozhodně nepřispívají ke stabilitě tohoto státního podniku, který má významný podíl při řešení strategických projektů pro Armádu České republiky, mimo jiné v oblasti protivzdušné obrany.

6. 12. letošního roku zasedá výbor pro obranu, který má na programu jednání bod s názvem Informace o personálních změnách v řízení státních podniků zřizovaných Ministerstvem obrany. Když jsem se vás chtěl dotazovat na důvody odvolání ředitele Vojenského technického ústavu, vzhledem k tomu, že jste na zahraniční cestě, činím, tak prostřednictvím této interpelace.

Zajímají mě důvody, které vedly k těmto náhlým změnám, a i jaké okolnosti předcházely těmto rozhodnutím a zda to nebude mít dopady na projekty, které tento podnik realizuje. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Paní ministryně je omluvena a odpověď přijde do 30 dnů. Nyní přistoupíme k interpelaci pana poslance Huberta Langa a připraví se pan poslanec Jiří Navrátil. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, paní předsedající. Možná přítomný pan ministr bude překvapený, ale já bych v jedné své interpelaci chtěl hledat nějaké řešení. Jsem rád, že je přítomný, musím kvitovat, že chodí na bezpečnostní výbor, a byť spolu mnohdy nesouhlasíme, tak aspoň se posloucháme vzájemně. Pane ministře, chtěl bych se zeptat, zda policie, případně Ministerstvo vnitra, hledá nějaké systémové řešení, protože víme, že to, co je (Nesrozumitelné.) řešení týkající se migrace, ochrany vnější schengenské hranice, i když tam posíláme policisty a snažíme se zabránit migračnímu tlaku, je od roku 2015 velice neúčinné a asi pravděpodobně ani do konce našeho předsednictví, ani v nejbližší době se nepodaří toto vyřešit. Říkám to v souvislosti s tím, že jsme 29. 9. znovu zavedli kontrolu na česko-slovenské státní hranici, za což také děkuji, že jsme to kvitovali a poukazovali jsme na to na bezpečnostním výboru, to se zaběhlo. A jedná se mi o to, zda tedy policie nebo vy nebo Ministerstvo vnitra připravují nějaké řešení, jak potom pokračovat dál, protože dneska ve své podstatě máme znovu zavedenu kontrolu na státních hranicích mezi Českou republikou a Slovenskou republikou. Víme, že nás to stálo už dneska cca 300 milionů, ta opatření. Není to úplně malá částka v souvislosti i s rozpočtem, kdy třeba pro pokrytí občanských platů hasičů potřebujeme 100 milionů korun a horko těžko je hledáme v rozpočtu Ministerstva vnitra.

Víme, že ve své podstatě potřebujeme na jednu směnu 80 vojáků, 210 policistů, 40 celníků a tak dále. My jsme, nebo já jsem alespoň nabízel několikrát, zda by například nestálo za to, zamyslet se opět nad zavedením služby cizinecké policie jako liniového útvaru, nebo případně posílení útvaru na česko-slovenské hranici, která je asi pro nás nejvíce zatížená, například posílením výkonu, vytvořením tam na místně příslušných odděleních třeba nějakých skupin, které by tam byly, aby tam nemuseli ti policisté dojíždět, protože nás to stojí... jednak je to nesystémové, nemají místní znalost, nemají znalost terénu, chybí nám ve výkonu služby někde jinde ti lidé a myslím si, že by za to stálo o tom pouvažovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní s reakcí pan ministr vnitra a vicepremiér Vít Rakušan. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně, a děkuji i za jasně, věcně formulovanou interpelaci panu kolegovi Langovi, přičemž jeho vidění situace vidím podobně. Často spolu nesouhlasíme, ale často se posloucháme, a já tady musím říci, že jsme schopni i vyslyšet názory opozice na bezpečnostním výboru, třeba dání výjezdního příkazu v rámci 7 dnů, to byla určitě připomínka, která byla věcná, a my jsme ji posléze po poradě s policejním prezidiem a vedením policie i do daného opatření skutečně implementovali.

Systémová opatření v rámci dočasného znovuzavedení kontrol na vnitřní hranici se Slovenskou republikou jsou zajištěna výkonem služby na místech určených pro překračování hranic a na takzvané zelené státní hranici, a to především policisty krajských ředitelství Jihomoravského, Zlínského, Moravskoslezského kraje, posíleni jsou i ostatními krajskými ředitelstvími a logicky i Ředitelstvím služby cizinecké policie, kterou vy jste zmínil. Jak jistě víte, v souznění s typovým plánem, který je pro danou situaci vytvořen, byli povoláni i příslušníci Armády České republiky a Celní správy České republiky k plnění úkolů Policie České republiky, a jsou tedy taktéž nasazeni v rámci opatření na hranicích se Slovenskou republikou. Ta situace - a dostanu se i k meritu vašeho dotazu - se lepší v číslech. Čísla na západobalkánské trase v posledních týdnech klesají. Nebudu teď předstírat, že je to jenom nějakou genialitou doposavad učiněných opatření, je to i v logice toho, že jsou tady zimní měsíce, ale zároveň se nám povedlo i na evropské úrovni dosáhnout vízové harmonizace, v případě Srbska se třemi zeměmi a ostatní země západního Balkánu avizovaly, že k vízové harmonizaci, tak důležité pro snížení počtu na západobalkánské cestě, dojde do poloviny roku 2023. Jsme tak zavázáni memorandem z konference v Tiraně.

Proč tohle všechno říkám? Protože my samozřejmě doufáme, že účinnými opatřeními se povede snížit počty příchozích západobalkánskou trasou, a také doufáme, že znovu zavedená kontrola na vnitřní hranici se Slovenskem, s naším nejbližším sousedem, sousedem, ke kterému máme ty nejbližší osobní vztahy, bude dočasným řešením, že my tam ty kontroly rozhodně nenecháme věčně a rozhodně nechceme hazardovat se Schengenským hraničním kodexem, abychom porušovali jeho pravidla. Některé státy, přiznávám, to předvedly, ty hranice nechávají dlouhodobě a je to vystaveno soudnímu přezkumu. Víme, o kterých se bavíme - slovinsko-rakouské a německo-rakouské hranice - nicméně my bychom jako Česká republika touto cestou určitě jít nechtěli.

Zároveň chceme samozřejmě posilovat i naše zastoupení v rámci Frontexu a ochrany vnější hranice, kde ovšem motivujeme i jiné státy v rámci předsednictví, aby navýšily počet svých důstojníků na ochraně vnější hranice. Po dohodě se Slovenskem se nám třeba povedlo dosáhnout toho, že i Slováci vyslali 40členný kontingent na maďarsko-srbskou hranici, kde do té doby Slováci nebyli zastoupeni, což je určitě také účinné opatření.

Vycházím z vnitřní analýzy Policie České republiky, která říká, že současná organizace Policie České republiky a Služby cizinecké policie je pro výkon služby vyhovující a že i ta mimořádná opatření, která v současné době běží nějakým způsobem, neohrožují akceschopnost Policie České republiky při výkonu jejích povinností na celém území České republiky.

Já si samozřejmě uvědomuji vaši dlouhodobě vznášenou námitku, prostřednictvím paní předsedající. Určitě je to téma k diskusi. Určitě chceme obsazovat neobsazená policejní místa, což bude běh na dlouhou trať. U hasičů se nám to v letošním roce poprvé povedlo, u policie je neobsazených míst stále více, ale zatím tedy zůstáváme u členění policejních útvarů i s celorepublikovou působností, jak je organizačním řádem nastaveno. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji a nyní prostor pro doplňující otázky. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju. V té první části myslím, že tam souzníme. Můžeme se bavit o nějakých detailech, jak bychom to dělali a podobně. V té druhé části, tam se neshodneme, protože já se opravdu domnívám, že kdybychom ten útvar vyčlenili, tak že bychom si ušetřili obecně, ať už prostě bude vládnout STAN, anebo bude u moci třeba za nějaké období někdo jiný, tak bychom si to prostě ulehčili.

Svoje vystoupení bych akorát ukončil tím, že bych se chtěl vrátit k interpelaci číslo 14, kterou tady přednesl kolega Vlček Lukáš, který je poslancem za STAN. To znamená, je zajímavé, že na interpelacích, které jsou z mého pohledu určeny pro opoziční poslance, aby se vyjadřovali k vládě, se vyjadřuje jeden vládní poslanec, který interpeluje vlastně svého stranického kolegu, pana ministra, položí mu otázku, takovou pěknou. Pan ministr vlastně potom úplně odpovídá k nám, jakoby k opozici. To znamená, ten vládní poslanec, toho už to nezajímá a ve své podstatě trošičku mentoroval naši stínovou ministryni paní Janu Mračkovou Vildumetzovou, která tady nebyla a nemůže se tedy bránit. Tak já bych jenom chtěl říci, že to bylo takové zvláštní. A jinak děkuji, pane ministře.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a prostor pro reakci pana ministra.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Pane kolego, prostřednictvím paní místopředsedkyně, lhát se nemá a určitě ne - to já říkám na sebe, takže já vám lhát nebudu, a samozřejmě že existují i takové nástroje, aby se vás vlastní poslanci na něco mohli zeptat. My jsme koneckonců tady strávili i minulé volební období, kdy vládla úplně jiná sestava a objevovaly se dotazy poslanců vašeho poslaneckého klubu, prostřednictvím paní předsedající, na vašeho tehdejšího pana premiéra. A v době, když se děla nějaká nepříjemnost, takových dotazů nebylo úplně málo. Tady byl dneska jeden malý dotaz jednoho našeho stranického kolegy, který jsem určitě využil k tomu, abych vysvětlil nějaké dezinterpretace, které se objevily ve včerejší debatě o státním rozpočtu. Ale jistě jsem hovořil ke svému panu kolegovi a vy jste bedlivě poslouchali. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A teď ještě načtu v mezičase řadu došlých omluv: omlouvá se pan poslanec Jiří Carbol od 18 hodin z pracovních důvodů, Jaroslav Faltýnek od 18 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Ivana Mádlová od 18 hodin z pracovních důvodů, Lubomír Metnar od 18 hodin z pracovních důvodů, Alena Schillerová od 15 hodin z pracovních důvodů. To byly došlé omluvy.

Přistoupíme k další interpelaci pana poslance Jiřího Navrátila, kterého ale nevidím v sále, takže interpelace propadá. Další na řadě je pan poslanec Zdeněk Kettner a připraví se paní poslankyně Karla Maříková. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji, paní předsedající. Jsem tady vlastně jakoby zbytečně. Máme ústní interpelace, dopadne to tak, že mi bude písemně odpovězeno, tak od toho máme písemné interpelace. Takže když tady pan ministr říká, když je mu vyčítána neúčast, ohání se neúčastí řadového poslance. Nyní máme ústní interpelace na ministry. Pan ministr ví, že bude interpelován, a není tady, tak to jaksi ztrácí smysl. Kdybych chtěl interpelovat písemně, interpeluji písemně.

Chtěl jsem se ho zeptat na jeho slova o tom, že se prodlouží odchod do důchodu. Chtěl jsem se ho zeptat, jestli si opravdu dokáže představit v tak pokročilém věku třeba zedníka, který nahazuje dům, nebo řidiče dálkového autobusu, od kterého se očekává nějaká fyzická a duševní kondice, jestli by těmto lidem skutečně svěřil svůj život v těchto povoláních. Takže samozřejmě budu opět interpelovat ústně, až tady pan ministr bude. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Je to vaše právo, pane poslanče. Jen se ujišťuji, nemusí vám tedy být zasílána písemná odpověď? (Ne.) Nikoliv.

A přistoupíme k interpelaci paní poslankyně Karly Maříkové, připraví se paní poslankyně Lenka Knechtová. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane nepřítomný ministře, Nejvyšší kontrolní úřad zkontroloval činnost Ministerstva práce a sociálních věcí týkající se procesu vyčlenění peněz ze státního rozpočtu a z prostředků Evropské unie na podporu rodinné politiky a dospěl k závěru, že zástupci rezortu často neměli přehled, jak reálně tyto peníze potřebným rodinám pomohly. Ve většině případů byl totiž sledován počet podpořených občanů, nikoliv kvalita a skutečně přínos té podpory. Pane ministře, vaše ministerstvo vyčleňuje peníze na podporu rodin, ale ani nevíte, zda ta pomoc skutečně funguje. To myslíte skutečně vážně, že to funguje tímto způsobem? Co budete dělat pro to, aby se způsob fungování v tomto případě změnil? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, paní poslankyně. Opět pan ministr je omluven, bude vám odpovězeno.

A ještě mi došla informace, která je myslím dobré, aby zazněla, že je aktuálně právě omluvený pan ministr v Senátu na plénu, že to jsou ty pracovní důvody.

Nyní přistoupíme k interpelaci paní poslankyně Lenky Knechtové a připraví se pan poslanec Hubert Lang. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, chystá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nové výzvy pro nevládní neziskové organizace pracující s dětmi a mládeží, a to formou takzvaných šablon, což je pro malé organizace nesmírně zjednodušující? Ptám se na nové možnosti od roku 2023 a následně pro získání finančních prostředků převážně z rozpočtu EU, operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Je vhodné, aby podpora vzdělávání nešla pouze institucím zapsaným ve školském rejstříku, ale i organizacím, které pracují s dětmi a mládeží mimo školu. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za tuto interpelaci. Přistoupíme k další, protože i zde je pan ministr omluven, a odpověď přijde písemně. Nyní tedy je na řadě pan poslanec Hubert Lang, připraví se pan poslanec Zdeněk Kettner. Prosím, dnes máte spoustu prostoru.

 

Poslanec Hubert Lang: Paní předsedající, já jsem netušil, že to bude mít takový rychlý průběh. Jsem samozřejmě rád, protože s panem ministrem rád diskutuji, a ten časový úsek je velice krátký. Já bych tady pokračoval v další interpelaci, která částečně naváže už na tu moji předchozí interpelaci. Pořád se bavíme o znovuzavedení kontrol na česko-slovenské státní hranici. Já tady plně respektuji, že samozřejmě v rámci Schengenu dlouhodobě provádět tyto kontroly je nekomfortní z pohledu českých občanů i slovenských občanů, všechny to zatěžuje nějakým způsobem, je to jasné, a i chápu, proč k tomu bylo přistoupeno, vlastně s tou silnou migrační krizí. Řekli jsme si tady, že nás to stálo už 300 milionů korun. Já jsem v té předchozí odpovědi nedostal vlastně odpověď na to, kolik tedy Ministerstvo vnitra předpokládá, že bude ta celková částka, a jestli v tom budeme tedy pokračovat i po Novém roce. To by byla jedna moje otázka.

A potom bych se chtěl zeptat, že my jsme také apelovali na to, že vlastně jsme měli jakousi trošku neúčinnou smlouvu mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o mezinárodní policejní spolupráci, jestli v tom bylo nějakým způsobem pokročeno, jestli se tam nějakým způsobem narovnaly už ty vztahy, které byly takové, že slovenští kolegové nevěděli o tom, i když to bylo potom několikrát vysvětleno, tak bych se chtěl na toto zeptat.

A chtěl bych se zeptat, jestli je možné třeba nějakou náhradou, nějakou refundací čerpat případně nejen z našeho státního rozpočtu na toto znovuzavedení kontrol na státních hranicích, ale třeba i z nějakých EU fondů.

A poslední dotaz v této části: Budeme posílat určitý počet, ten kontingent policistů, vlastně na ochranu té vnější schengenské hranice? Z našeho pohledu se mi zdá, že ten počet policistů je poměrně nízký.

Takže to jsou asi tři takové otázky, které bych měl na pana ministra. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, i za dodržení času. Nyní je prostor pro reakci pana vicepremiéra Víta Rakušana. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já jsem, pane kolego, prostřednictvím paní místopředsedkyně, také netušil, že to bude one man show. Nechci urazit pana kolegu Kupku, ten se také do toho zapojil. Nicméně ubíhá to, ano, rychleji, než jsme čekali. Nicméně pojďme na to.

Zkusím být tentokrát stručný. Co se týče nové smlouvy o policejní spolupráci, pracuje se na ní, jsou ustaveny týmy, mělo by to být v rámci příštího roku hotovo a já doufám, třeba během první třetiny, čtvrtiny příštího roku, domluvili jsme se na tom i se slovenským panem ministrem. A máte pravdu, největší problém, který nám tam reálně nastal, a zase zcela upřímně, byl ten, že ve chvíli, kdy naši policisté ve vlaku, který zastavil na první stanici na území České republiky, zachytili migranty, kteří evidentně a prokazatelně přišli z území Slovenské republiky, tak oni nahlásili slovenské straně žádost o readmisi a nahlásili čas předání na česko-slovenské hranici. A pokud prostě nedošlo k tomu, že by tam slovenská policie byla přítomna, na readmisi úplně nereagovala, tak v té chvíli ti lidé byli prostě na hranici České a Slovenské republiky odkázáni, ať se vrátí směrem na slovenskou stranu. To samozřejmě budilo nelibost slovenské strany a my jsme se na jednání premiérů a ministrů vnitra bavili, jak tomu čelit, a přišli jsme s konkrétním návrhem, a to, pojďme kontrolovat vlaky společnými slovensko-českými hlídkami, což smlouva o přeshraniční spolupráci umožňuje, už na slovenské straně. To znamená, ti lidé se nedostanou vůbec na území České republiky a slovenská policie už je má pod kontrolou v součinnosti s českou policií na jejich straně. A to bylo zásadní opatření, které vedlo i ke snížení lidí, kteří vůbec na území České republiky vstoupí, a k výraznému snížení nutnosti readmisí. Pokud se podíváme na první týdny, tak jsme měli záchyty ve stovkách ilegálních migrantů denně, dnes to máme v jednotkách nebo v nízkých desítkách. Za prvé je to objektivním poklesem tlaku na západobalkánskou migrační trasu, za druhé je to tímto účinným opatřením, které tady máme.

Ty EU prostředky, to je dobrá poznámka, děkuju za to. To jsme teď i řešili na setkání na radě ministrů vnitra v Bruselu, kdy byl dán požadavek Rakouska, Slovenska, Maďarska a Česka, aby i tato opatření související s migrací bylo možno proplácet ze zdrojů Evropské unie, protože prostě migrace je celoevropský problém a každé nasazení takových zdrojů je opatřením, které nechrání jenom ten konkrétní stát, ale chrání ostatní státy Evropské unie. Takže ten náš regionální postoj, který jsme si s kolegy sjednotili na společné pracovní snídani tady v Praze, jsme prezentovali a budeme se k tomu snažit dostat.

Finanční prostředky - v období od 29. 9. do 12. 12. je ta celková výše 291 755 000 korun, z toho mzdové výdaje tvoří 244 milionů, ostatní provozní výdaje tvoří 48 milionů. Jak už jsem avizoval, na vládu půjdu 7. prosince s žádostí o prodloužení těchto opatření o 30 dnů, což nám umožňuje Schengenský kodex - on nám neumožňuje žádat více než o 30 dnů, v té době to musíme kontrolovat. To znamená, že ty náklady určitě ještě do toho řekněme 10. až 12. ledna další následné budou, ale v mezidobí skutečně budeme pracovat na tom, abychom se dostali k evropským zdrojům a bylo možné ty peníze sanovat z evropských zdrojů.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní s doplňující otázkou nebo otázkami pan poslanec Hubert Lang.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, paní předsedající. Děkuji za vysvětlení. Měl bych přece jenom, pane ministře, ještě dvě doplňující otázky, takové krátké, protože čas se už nachyluje.

Chtěl bych se zeptat: dobře, máme tam prodloužení o 30 dnů, a chtěl jsem položit otázku, jak tedy dál. Já tam, kdybych vám mohl navrhnout, tak by stálo za to možná přejít k nějaké potom namátkovosti, doufám, že nějakým takovým stylem Ministerstvo vnitra, případně policie uvažuje, to znamená, asi bychom už nedrželi tu pevnou kontrolu, ale prostě ta namátkovost je mnohdy velice účinnější, protože opravdu nevíme, kde se ti policisté objeví a kde ty případy zachytí.

A chtěl jsem se zeptat, jestli v rámci našeho předsednictví jste věnoval maximální úsilí - i když vím, že jste v tom něco činil - jestli by náhodou nebyla nějaká místa v Sýrii, která by se stala bezpečnými částmi té země, protože víme, že drtivá většina příchozích a těch problémů v celé Evropě, nejen u nás, ale i v Rakousku, v Německu i dál na Západ, jsou Syřané. A Sýrie dnes správně, jak jste řekl, je - ti lidé jsou nevyhostitelní, i když dostanou zákaz pobytu a výjezdní příkaz, tak prostě je to nevyhostitelné do té země z toho důvodu, že tam je válka. Jestli jste činili nějaké kroky na bezpečnou část území?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Prosím o reakci, to bude poslední reakce pana ministra v tomto bodě. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Ano, děkuju za dotaz. Tady máme úplnou shodu. Připravuje se scénář, jak jste právě vy zmínil, namátkových kontrol, to znamená nahrazení těch stálých nějakou namátkovostí. Koneckonců i když žádám o prodloužení o 30 dnů, tak plánujeme jisté zmírnění režimu přes vánoční svátky pro přeshraniční styk, především samozřejmě pro české a slovenské občany, mezi rodinami, prostě tady provoz určitě bude v tomhle ohledu narůstat a nechceme trápit ani slovenské, ani české občany, my prostě chceme čelit ilegální migraci.

A potom poznámka k tomu, co se v dané věci udělalo. Jedna věc, která není přímo odpovědí na váš dotaz, je to důležitý krok, o čem my jednáme, je vydefinování možností readmisí i z cílové země do první země vstupu Evropské unie. To trápí především Rakousko, je to věc, kterou řeší rakouský pan ministr velmi důsledně. Oni mají asi 70 000 žadatelů o azyl a co on chce, aby ti lidé, když ne do Sýrie, tak taková ta věčná otázka, co s nimi, mohli být vraceni do té země, kudy do Evropy vstoupili, a je to země mimo Evropskou unii, což je také účinné opatření a bude tlačit na země západního Balkánu, aby se skutečně snažily tu situaci nějak řešit. A na úrovni samozřejmě i Evropské unie a paní komisařky Johansson bylo vedeno jednání se Sýrií, ale zatím nemá konkrétní výsledek o nějakém definovaném bezpečném území.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Moc děkuji i za dodržení času. Konstatuji, že už není podle jednacího řádu možné podávat další interpelace, takže jsme dnešní den ukončili projednávání těchto ústních interpelací, a poněvadž opoziční okénko začíná v 18 hodin, na dvě minuty přerušuji schůzi a současně se loučím a předávám řízení schůze.

 

(Jednání bylo přerušeno v 17.58 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 18.00 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Dobrý podvečer, budeme pokračovat v projednávání bodů na dnešní schůzi. Od 18 hodin je zařazeno opoziční okénko a máme na pořadu

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.