(pokračuje Jan Bartošek)

1.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb.,
o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny
vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony
/sněmovní tisk 351/ - zkrácené jednání

Podle § 99 odst. 5 bychom měli posoudit, zda jsou podmínky pro projednání zmíněného návrhu zákona ve zkráceném jednání. Otevírám rozpravu a tady se chci zeptat, abych dobře rozuměl poznámkám, které zde mám, zda paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová se hlásí do rozpravy již v tento moment, anebo až do rozpravy v bodu? K bodu, dobře, přihlášku do rozpravy odložím. A eviduji zde dvě přihlášky do této rozpravy, nejprve pan poslanec Hubert Lang a potom pan poslanec Radek Koten. (Oba gestikulují, že až k bodu.) Potom pan poslanec Vondráček. Rozumím tomu dobře, že obě přihlášky jsou až k danému bodu, až bude otevřen? Děkuji. Pan poslanec Vondráček se hlásí nyní? (Ano.) Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jestli to dobře počítám, tak během čtyř týdnů nebo pěti týdnů tady potřetí stojím se stejnou knížkou (Ukazuje.), se stejnými ústavními nálezy a se stejnými argumenty a chci mluvit k úplně stejné věci, a to je nadužívání nebo zneužívání institutu stavu legislativní nouze. A mě už to taky osobně nebaví, takže já vám to nechci znovu citovat, všechny ty ústavní nálezy. Ale přece jenom z toho stěžejního z roku 2010, číslo 55, mi to nedá, abych si nepřečetl jednu větu, a to je, že "nepřiznání některých práv opozici, respektive faktické znemožňování jejich nerušeného výkonu v důsledku jednání vládnoucí většiny může vést k oslabení legitimity výkonu moci. Neustálé omezování či dokonce porušování základní demokratických principů může vést i k ohrožení demokratičnosti samotného politického systému. Vládnoucí většina má mít na paměti, že moc nemá navždy, a současná vládnoucí většina se může brzy ocitnout v pozici parlamentní menšiny a naopak." Konec citátu Ústavního soudu.

Už minule jsem vás odkazoval na ten komentář, který vyšel k jednacímu řádu, určitě ho všichni znáte, a tam se dočtete, já už to opravdu zkrátím, nemám důvod tady to protahovat, protože máme za chvilku půl šesté, ale "projednávání ve stavu legislativní nouze znamená určitou mimořádnost, mimořádnost okolností". A Ústavní soud se jednoznačně vyslovil k tomu, že výklad mimořádnosti má být restriktivní a že se má opravdu vycházet z nějakých mimořádných hospodářských hrozících škod v rozsahu a v podstatě analogicky k tomu, jak je stanoveno například v zákoně o bezpečnosti České republiky, že to musí být závažné ohrožení práv občanů nebo hrozící velké hospodářské škody, a nejlépe oboje kumulativně. Výjimkou je, a o tom mluví také ten Ústavní soud a i jednací řád ve svém komentáři, když se najde širší konsenzus, když například souhlasí i opozice, když třeba se hlasuje o stavu legislativní nouze ústavní většinou - 120 hlasů a více - pak se dá přimhouřit oko a dá se pominout to, že třeba nejsou striktně dané ty podmínky.

Já jsem ale nezachytil opět ze strany vládnoucí koalice jakýkoliv hlas nebo pokus, že bychom se třeba domlouvali o režimu v § 90, který by byl logický, že bychom to všechno schválili v prvém čtení, kdyby na tom byla shoda. Nezachytil jsem jediný signál v tomto směru, že by byla třeba opozice požádána, aby nevetovala § 90. Možná se mýlím? Dívám se na naši paní předsedkyni klubu, ale k ničemu takovém nedošlo. (Poslankyně Schillerová souhlasně přikyvuje.) Nebo kdyby bylo vyvoláno jednání, že se mají zkrátit maximálně lhůty pro druhé a třetí čtení, to jsme tady taky nedávno udělali, vždyť to je tak měsíc, co jsme naposledy vyšli vstříc. Ale opět jsem nezachytil žádný takový dialog. A tahle koalice jde zase silou, zase to chce projednávat ve stavu legislativní nouze a v podstatě tím ohrožuje legitimitu toho procesu. Je prostě až děsivé, že strany, které se označují jako demokratické, opravdu používají nedemokratické postupy, a když je něco třikrát za měsíc... A pak vždycky vystoupí někdo z koalice a řekne, že je mu to líto nebo že ho to mrzí, že z toho nemá radost - tady někdo říkal, odchází pan předseda a říká, že z to nemá radost. Já jenom připomínám, že vláda tu není od toho, aby si dělala v parlamentu radost nebo abychom ji tu měli rádi. Vláda je tady především od toho, aby dodržovala platné právní předpisy, a to se v tomhle případě opět neděje a opět se zneužívá stav legislativní nouze.

Klub hnutí ANO, ačkoliv třeba po obsahové stránce, v podstatě je pro to, aby se ta situace řešila. Předpokládám, že o tom bude více mluvit paní předsedkyně. Já prostě nepodpořím tento způsob, protože je to potřetí v rámci jednoho měsíce. Minule jsme se kolem toho docela ostře střetli, shodou okolností s panem ministrem, který tady teď sedí u jiné právní normy.

Já bych se chtěl znovu zeptat u tohoto konkrétního zákona, jaký je tedy ten dopad, jaké jsou ty škody? Můžete to nějak kvantifikovat, protože ten režim trvá až do března pro ukrajinské občany, takže ještě jsou vlastně tři měsíce. A já bych tedy chtěl slyšet, vysvětlete mi a přesvědčte mě, že to není jenom polštář pro vládní koalici, aby měli zase několik měsíců na to, aby se nějakým způsobem chystali, že to nejsou jenom výmluvy, protože nejsou schopni být připraveni hned. Já si dokážu představit, že by se udělalo nějaké přechodné ustanovení, na kterém bychom se shodli tady v širokém konsenzu, že bychom to prostě zvládli v klasickém legislativním procesu. Místo toho zase přicházíte se stavem legislativní nouze. A my máme jako opozice k tomu co říct, protože jestli si myslíte, že lex Ukrajina byl vždycky dokonalý, tak není. Poslechněte si kritiku například ze strany hejtmanů ke krajským centrům. To by se prostě dalo spravit, ale ne, vy to sem zase bouchnete ve stavu legislativní nouze.

Ten zákon byl předložen tuším do Sněmovny 1. prosince. Prostě opozice není vybavená a připravená takhle rychle udělat nějaký solidní pozměňovací návrh, takže to degraduje debatu v Poslanecké sněmovně a je to něco, co by se tady dít nemělo, protože skutečně je tady potlačována parlamentní menšina parlamentní většinou. A zase to bude na sílu a není to ku prospěchu nás, není to ku prospěchu právního řádu. A já bych vás prosil, potřetí, potřetí!, už to nedělejte. Tady vždycky někdo řekne, že už to teda dělat nebudete, a pak sem přijde další zákon. Já doufám, že tady s tou knížkou (Jednací řád PSP.) a se svými argumenty a s tím ústavním nálezem opravdu stojím naposled, protože mě už to taky nebaví. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Předseda ústavně-právního výboru, náš poslanec Radek Vondráček, to řekl naprosto jasně. Nebudu opakovat stejné argumenty, které zazněly od něj. Jenom řeknu: týden se s týdnem sešel a i já jsem tu zas. A říkala jsem tehdy: rozšířil se nám tady takový nešvar, a slyšela jsem mnoho ubezpečení nejen nás tady na plénu, ale i na grémiu, na organizačním výboru, že to bylo naposled. No, není to naposled. A ještě jste dotáhli do dokonalosti to, že předkládáte zákon ve stavu legislativní nouze, aniž by pro to byly důvody a argumenty, jak řekl můj ctěný kolega Radek Vondráček, a ještě tu nemáme ani pana ministra vnitra! (Ozývá se potlesk z řad ANO.) Takže silový ministr protlačuje na sílu silový institut, a ještě se ani neráčí dostavit do Poslanecké sněmovny. Tak to je skutečně něco nebývalého. Nová doba. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan poslanec Radek Koten. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, vážený pane předsedající, to, co jsme si tady vyslechli, to je samozřejmě jednoznačně pravda. Vždycky, když obdržím prostřednictvím e-mailové pošty prodloužení stavu legislativní nouze, už přesně vím, co bude následovat. Dá se říci, že ani Ministerstvo vnitra samo o sobě nebylo schopno připravit návrh tohoto zákona kvalitně, takže nám bylo na výboru pro bezpečnost řečeno, že se bude ještě dopracovávat a dolaďovat. Takže to nebude lex Ukrajina IV, ale V, VI, VII, jak ho Ministerstvo vnitra bude postupně dopracovávat. A právě zneužívání institutu přijímání zákonů v legislativní nouzi už principiálně - protože je omezená demokratická debata vlády, poslanců koaličních a poslanců opozičních - tak samozřejmě, my si k tomu něco málo říct můžeme, ale nemohou se skutečně pozměňovací návrhy předkládat v lhůtách, jak by to bylo vhodné, a my tím pádem takovýto způsob projednávání nemůžeme podpořit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan ministr s přednostním právem. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji, vážený pane předsedající. Já si dovolím tedy reagovat. Jednak pan ministr vnitra Vít Rakušan je omluven z pracovních důvodů. (Šum ze strany opozice.) Já vím, že se tomu můžete zasmát, ale kdo zažil někdy z ministrů i tady z těchto lavic agendu, která je spojená i s Evropskou unií, tak ví, že prostě některé termíny holt musí naplnit. A je to návrh, který předkládá ve spolupráci vícero rezortů, takže si myslím, že vůbec není problém, že ho tady dneska předkládám a obhajuji za vládu já.

Ale chci tady reagovat na to, co někteří z vás říkali, včetně pana kolegy Vondráčka. Když se podíváte, proč je důvod toho předložení. Je to ten důvod, který se týká povinnosti elektronické registrace pro lidi, kteří jsou tady na území České republiky s dočasnou ochranou, u kterých se umožňuje prodloužení dočasné ochrany, tak jak to nedávno rozhodla Evropská unie pro všech 27 států. Závažné dopady, které mohou nastat, pokud bychom to nestihli, a je potřeba ten systém co nejrychleji rozeběhnout a to množství, které tady je, tím systémem registrace dokázat provést, tak si uvědomme, že to má dopady například i na podnikatelské prostředí v České republice. Dneska nám pracuje víc jak 115 000 lidí, kteří přišli z Ukrajiny, je dneska aktuálně na pracovním trhu v České republice, a reálně by hrozilo, že po 31. březnu by ti lidé tady nemohli dále v České republice být. Takže to není jenom důvod, který tady je ve prospěch ochrany těchto lidí, ale je to i velmi praktický důvod, proč je to tady předkládáno, proč je opravdu potřeba, aby ta účinnost naběhla ve velmi brzkém termínu, i praktický důvod, který se týká národního hospodářství, který se týká našich firem, který se týká řekněme opravdu i hospodářských dopadů ve vztahu k této zemi. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuju, pane ministře, a ptám se, zda někdo další ještě chcete vystoupit v rozpravě? Vidím zde dvě faktické poznámky. Nejprve tedy paní poslankyně Jana Pastuchová, po ní pan poslanec Ivo Vondrák a potom pan ministr. Prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Já jenom opravdu s faktickou. Mě překvapilo - neřekla bych ani slovo, kdyby byl pan ministr nemocný... Včera jsem sledovala Partii Terezie Tománkové, kde se pan ministr omluvil ráno ze zdravotních důvodů, tak jsem myslela, že je nemocný, vy tady říkáte z pracovních důvodů, v kuloáru někde běhá, že je někde v Americe, že letěl. A když chce tedy legislativní nouzi a tento zákon, jak pospíchá, tak pracovní důvody... Ministr má pracovat tady!

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další pan poslanec Ivo Vondrák a připraví se pan poslanec Jiří Mašek a další. Prosím.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Dobrý večer. Nedělám to často, ale musím to teď udělat. Vážený pane ministře, řešíme to ve stavu legislativní nouze, protože to nejste schopni vyřešit od 24. 2. letošního roku. V tom je ten základní problém. Proto řešíme lex Ukrajina III, IV, bude V, VI. A já to teď říkám jako člověk, který je s tímto problémem obeznámený, a myslím, že mně potvrdí v tomto i mí kolegové z Asociace krajů. Nejste schopni dořešit v rámci ukrajinské krize sociální dávky, aby o ty, kteří jsou tady, se mohli postarat ti, kteří to mají ve svém popisu práce. Takže nekývejte hlavou, nekonáte, a ani nevíte, jak máte konat! Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Jenom abych si upřesnil. Pane ministře, vy se hlásíte s přednostním právem, rozumím tomu dobře? (Ministr souhlasí.) Nyní tedy faktické poznámky. Pan poslanec Jiří Mašek a po něm pan poslanec Josef Cogan. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající, vážení ministři, kolegyně, kolegové. Pane ministře, já bych se také chtěl v této věci ohradit, protože my skutečně od konce března tohoto roku na výborech pro bezpečnost tlačíme na pana ministra, aby zlepšil registraci, podávali jsme mu konkrétní návrhy, ať se fotografuje, ať se u těch podezřelých eventuálních berou i daktyloskopie a podobně. A to, co se děje, se najednou objevuje po roce, lex Ukrajina IV, že se bude vyžadovat fotografie, že se budou ti lidé zadávat do registrů a podobně. My jsme promarnili dobu. Nevíme, kolik Ukrajinců tady máme. Není na to čas v rámci faktické, ale mohu říct, že například Všeobecná zdravotní pojišťovna profituje 2 miliardami z toho, že stát platí ze své kasy za Ukrajince, kteří tady nejsou, protože ti čerpají standardně jako naši občané. Z toho se dá usuzovat, že jich je tady zhruba polovina. Totéž je i na školách. Včera jsem vyšetřoval pacientku, která pracuje na jednom učilišti v Hradci, kam nastoupilo do prváku 100 žáků, z toho 17 Ukrajinců a po dvou měsících tam z těch Ukrajinců není nikdo, prostě odešli zpátky. Je to i podle nastoupení třeba počtu těch dětí do škol a podobně. Ukazuje se, že registraci vůbec nemáme, a teď se k ní po roce možná nějakým způsobem dopídíme, čili v tomhle tom Ministerstvo vnitra selhává. Dodneška nepředložilo migrační plán, pan ministr tady skutečně zase před několika týdny varoval, že můžeme čekat i jednotky stovek tisíc uprchlíků. A my dodneška se o ně neumíme postarat, protože hmotné rezervy na to nejsou připraveny, nemáme nouzové ubytování. My musíme jenom spoléhat, že ti Ukrajinci odsud odchází, a my některé, kteří nově přijdou, zase nějakým způsobem zvládneme. Ale přehled o tom nemáme vůbec žádný. Proto bych byl rád, aby na projednávání tohoto bodu tady byl (Předsedající: Čas.) pan ministr přítomen. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní tedy pan poslanec Josef Cogan s faktickou poznámkou a potom pan poslanec Hubert Lang. Prosím.

 

Poslanec Josef Cogan: Já bych jenom k tomu běhu času, spíše jenom fakticky, že institut dočasné ochrany byl formulován na jednání ministrů vnitra Evropské unie až dne 14. října 2022, takže se nebavíme o nějakém jarním termínu. A potom bych možná chtěl říct k tomu vztahu, jak tady bylo řečeno, vůči ministrovi. Ministr se omluvil, momentálně je na pracovní cestě, kde hájí zájmy České republiky i Evropské unie. A to, že tady padly třeba útoky na jeho zdravotní stav, to mně přijde tak trošku jako hyenismus. Pravdou je, že Vít Rakušan byl ve stavu, že mu nebylo velmi dobře o víkendu, v podstatě i díky tomu se snažil dostat lépe do formy.

To, že i v tomto případě odjel na plánované jednání, které je plánováno už od léta, vyčítat mu, mně přijde opravdu ne úplně korektní. Zároveň bych právě chtěl poděkovat kolegovi ministrovi, že tu věc za něj vzal, protože také jednáme všichni za zájmy České republiky. To, co je v tom zákoně, se domnívám, že když si odečteme tyhle naše názory, je věcně správné, tak nevím, proč to takhle hrotíme.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Je zde řada faktických poznámek. Nejprve pan poslanec Hubert Lang, potom paní poslankyně Berenika Peštová a další. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, pane předsedající. Já tedy jsem přihlášen potom do obecné rozpravy, kde rozkomentuji ten zákon i za hnutí ANO. My jsme se třikrát k lex Ukrajina vždycky přidali a to, co tady zaznívá - není to pravda, pane poslanče, který jste hovořil přede mnou. Prostě je tam nějaký termín do března... (Předsedající: Mým prostřednictvím, prosím.) Prostřednictvím pana předsedajícího, omlouvám se. Není to tak jednoduché, opravdu, a abychom toto řešili bez přítomnosti ministra vnitra se zastupujícím ministrem, který samozřejmě také má k tomu co říct, protože se to dotýká i MPSV - tady jde opravdu o bezpečnost České republiky, jedná se o velké finanční prostředky a prostě není to tak jednoduché. A řešit to ve stavu legislativní nouze takto v zkráceném řízení, kdy my opravdu z bezpečnostního aspektu i přes bezpečnostní výbor máme k tomu celou řadu otázek, ty lex Ukrajina, postupně některé ty věci, na které my upozorňujeme prakticky od počátku března, dubna, tak se tam začínají zapracovávat. Ale kolik těch lex Ukrajina ještě bude takovouto salámovou metodou, ano? Takže já za chviličku budu hovořit a budu tam mít celou řadu věcí, budu poukazovat na to, v čem vidíme určité ještě nedostatky. A přítomnost ministra vnitra jako člověka, který opravdu za to zodpovídá? Nelíbí se mi, že tu není přítomen, je to opravdu špatně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní paní poslankyně Berenika Peštová, připraví se pan poslanec Jiří Mašek a potom pan ministr Marian Jurečka. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěla zareagovat na pana poslance. On to není žádný hyenismus. Tady si myslím, že to krásně shrnul pan poslanec Vondráček, kdy řekl, co to je stav legislativní nouze, co se má v stavu legislativní nouze projednávat. A tady jde o to, že každá ta legislativa má mít nějaký proces. Ten proces je jasně daný, ale vy tady něco tlačíte. To, že tady nemáte ministry - vždyť se podívejte, kdo za mnou sedí. Vždyť je to směšné. Sedí tady ministr práce a sociálních věcí, rozumím tomu, v současné době zastává ještě funkci ministra životního prostředí, ale ještě bere práci za další. Pokud to je daného ministerstva, které je gestorem, tak by tady ten ministr měl sedět.

Rozumím, že k tomu máte spoustu další práce, nebo má ministerstvo, ministři mají spoustu další práce, ale toto je zákon, který je pro ně klíčový, aspoň to stále všude říkají. Takže pokud předkládám zákony - a je vás tady spousta právníků a koukám na vás - tak je snad logické, že ten, kdo má předkládat, tak to má být gesční ministr. A ne, že to vezme někdo a ještě k tomu to bude protlačovat ve stavu legislativní nouze. A říkám, krásně to shrnul pan poslanec Vondráček, který řekl, proč nechceme, aby to šlo tímto tempem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní faktická poznámka pan poslanec Jiří Mašek, po něm pan ministr Marian Jurečka. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Chtěl bych jenom zareagovat na pana poslance Cogana, vaším prostřednictvím. Pane poslanče, institut dočasné ochrany tady je od jara tohoto roku. Od zmiňovaného konce října se jenom projednala možnost prodloužení těch lhůt, nic víc, nic míň, a všechny podrobnosti ohledně registrace a ty věci, co konečně ten zákon zčásti přináší, a říkám, jenom zčásti, ten lex Ukrajina IV, o tom se bavíme od jara. A to nové, co tam je, je jenom možnost prodloužení o jeden rok a za jakých podmínek. Ale proboha, víme to od října. Proč s tím přicházíme teď v legislativní nouzi, když všechno jsme tam mohli mít už připravené, ty ostatní věci, který ten zákon řeší, o kterých jsme se informovali vzájemně s panem ministrem a s jeho úředníky na bezpečnostním výboru opakovaně? A kdybychom do toho jenom naimplementovali prodloužení lhůt, tak je to legrace, mohli jsme to naprosto řádně projednat a mohli jsme ten zákon udělat takový, abychom neměli lex Ukrajina V, VI, VII, VIII, protože když to budeme dělat tímhle způsobem, tak to tak dopadne. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní faktická poznámka pan ministr a po něm faktická poznámka pana poslance Kobzy. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já si běžně vážím pana poslance hejtmana Ivo Vondráka, ale myslím si, že on jak začal s tím úvodem své faktické poznámky, tak si myslím, že to fakt není fér. Vy tady chodíte jako poslanci za hnutí ANO, kritizujete Vítka Rakušana, který je pracovně jako ministr České republiky a také zároveň člověk, který dneska ještě stále v rámci předsednictví reprezentuje Evropskou unii, na pracovní cestě v USA. Vy - předseda vašeho hnutí peče vánočku, když tady se projednávají návrhy zákonů, které jsou klíčové pro tuto zemi. Jak vy si dovolujete, prosím pěkně, s máslem na hlavě chodit k tomuto mikrofonu a kritizovat Vítka Rakušana, který je pracovně v USA? Pracovně! Nepeče tam vánočku! (Důrazně.)

A teď znovu se vracím k tomu důvodu, a to jsem tady říkal i panu poslanci Vondráčkovi. V polovině října padlo rozhodnutí o možnosti prodloužit dočasnou ochranu pro uprchlíky z Ukrajiny. Jsme měsíc a zhruba deset dnů od tohoto rozhodnutí, máme zde návrh zákona, který na toto rozhodnutí reaguje, návrh zákona, který zároveň, pokud ho neschválíme, bude znamenat významné hospodářské škody a dopady do národní hospodářství. Bavíme se o 115 000 lidí, kteří tady na základě tohoto rozhodnutí dočasné ochrany pracují na pracovním trhu, a všichni ti lidé, kteří tady dneska u nás na území České republiky jsou do 31. března, musí projít mechanismem registrace. Jestli tomu někdo nerozumí z diváků, kteří nás sledují, z majitelů firem, u kterých tito lidé pracují, od lidí, kteří pomáhají těmto lidem, tak nevím, jak to jinak říct. To je přece logické. Ty termíny jdou za sebou v takovémto logickém posloupném postupu. I já jako ministr práce a sociálních věcí potřebuji některé komponenty tohoto návrhu. A říkat, že to děláme salámovou metodou? Ano, děláme to, protože reagujeme na vývoj situace, která tady od druhé světové války nebyla.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Kobza s faktickou poznámkou, potom pan poslanec Výborný, paní poslankyně Berenika Peštová. (Poslankyně Schillerová signalizuje z lavice.) A jen se chci zeptat, paní předsedkyně Schillerová, vy se hlásíte s přednostním právem? Tak já vás dám do pořadí, jste třetí s přednostním právem potom. Prosím, pane poslanče, dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, dobrý večer. Nechci dlouho zdržovat, ale nemůžu se ubránit, abych nepoložil jednu otázku kolegům z pětikoalice, vaším prostřednictvím, všem. Jak je možné, že koalice, která ovládá Sněmovnu, ovládá vedení Sněmovny, ovládá vládu, má tam své ministry, jak je možné, že není skloubený časový program, aby ten zákon se projednával v době, kdy pan ministr vnitra je tady přítomen? To mi opravdu hlava nebere, tohle. To je takový problém se dohodnout, aby tady byl, když se jedná o tak důležitý zákon, který, jak pan ministr Jurečka tady před chvílí zmínil, se týká tolika stovek tisíc lidí? A není možné se dohodnout, aby prostě byl v termínu, kdy tady budou všichni přítomní? Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Postupujeme v řadě faktických poznámek. Nyní pan předseda Marek Výborný, paní poslankyně Peštová, pan poslanec Vondrák a další. Prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážení kolegové, kolegyně, já cítím potřebu zastat se vlády pana ministra Jurečky i pana ministra Rakušana. K tomu, co tady zaznělo. Vaším prostřednictvím, pan kolega Mašek říkal, proč neuděláme jenom prosté prodloužení lhůt a jdeme od toho. No, protože samozřejmě musíme implementovat zkušenosti, které za ten rok jsme nabyli. Možná že to uniklo, protože se vám to mohou zdát jako drobnosti, ale součástí tohoto zákona lex Ukrajina IV je například i ta věc, která umožní jednodušší uznání kvalifikace psychologů, protože nechceme zatěžovat, už tak je nedostatek psychologů u nás v České republice, tak právě proto, abychom mohli využít pro tu službu psychologů Ukrajinky či Ukrajince, kteří sem přijdou, tak to je také součástí tohoto zákona. Myslím, že všichni, kteří učí ve školách, vědí, jak situace na Ukrajině, kdy děti ukrajinských rodin sem přicházejí s často pro nás neuvěřitelnými zkušenostmi - bombardování, ztráty nejbližších členů rodiny, se zkušeností, kterou si nikdo z nás nepřeje zažít, a potřebují odbornou psychologickou pomoc. To je jedna věc.

Druhá věc: školní rok začal 1. září 2022. Teprve na základě této zkušenosti se do tohoto zákona implementuje například zjednodušení zápisů ukrajinských dětí do mateřských a základních škol. Opět je to na základě zkušenosti teď aktuální. Já myslím, že to snad všichni soudní dokážou pochopit stejně tak, jako je otázka naopak zjednodušeného výpisu z rejstříku v případě, že ty rodiny se vrací na Ukrajinu, aby ředitelé škol nebyli zatěžováni tím správním kolečkem, které jim správní řád dneska nařizuje. To jsou konkrétní věci, na které ta novela reaguje. Prosím, vezměme to v potaz. (Předsedající: Čas!) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy paní poslankyně Berenika Peštová, potom pan poslanec Ivo Vondrák, Alena Schillerová a další. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji ještě jednou za slovo. Slibuji, že dneska naposled, nebo respektive teď k tomu budu naposled. Já bych chtěla na pana ministra. Pane ministře, prosím vás, oprostěte se už od toho pana Babiše, vždyť podívejte se, kdo sedí za vámi. Máte tady vládu? Máte tady tři ministry. (Ministr Válek se hlásí ze sálu.) Čtyři ministry. A vy stále toho Babiše! Vždyť už je to trapné. Je to zbytečné, je to trapné! Prostě starejte se o svoji vládu, ta nechodí do práce a nevím, proč... Babiš tady... (Poznámky ministra Jurečky.) Pan Babiš tady byl.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vás poprosím, nepokřikujte po sobě navzájem. Na mikrofon, pouze na mikrofon!

 

Poslankyně Berenika Peštová: Pan Babiš tady byl, teď tady není. Ale kde máte svoji vládu?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan poslanec Ivo Vondrák, potom paní poslankyně Alena Schillerová. Prosím.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Omlouvám se, pane ministře, ale já jsem nekritizoval pana ministra vnitra, že tu není. Já jsem kritizoval vás, že jste za tu dobu, co tady máme ukrajinské uprchlíky, pro jejich integraci neudělali téměř nic. A je to pravda! A myslí si to všichni hejtmani. Oni to samozřejmě neřeknou nahlas, protože se za to stydí, ale problém je v tom, že sociální systém není nastaven tak, aby ti lidé tady žili jako standardní ostatní lidé. Je to tak! Neudělali jste nic a styďte se za to! Děkuji. (Potlesk poslanců ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Paní předsedkyně Alena Schillerová, potom paní poslankyně Zuzana Ožanová. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já už si myslím, že jsem se k té vánočce vyjádřila dostatečně minulý nebo předminulý týden. Ráda vám to zopakuji, pane vicepremiére, ale prosím, uvědomte si, že jste ve vládě, vy už nejste v opozici! Chápu, že se tady do řadového poslance Andreje Babiše rádi strefujete, že patříte - já děkuju, poděkovala jsem vám - že patříte k více než 800 000 sledujících na všech jeho sociálních sítích, odtud víte o vánočce. Řekla jsem vám, že ji pekl v sedm hodin ráno, a pak se věnoval pracovním povinnostem, byl řádně omluven. A jenom odvádíte pozornost od toho, že jste nebyli schopni zajistit lex Ukrajina včas, že jste nebyli schopni prosadit včas, a ještě tady nemáte ministra! Já ho tedy kritizovat budu, protože si to máte naplánovat tak - a celá vláda, celou vládu kritizuji - máte si to naplánovat tak, abyste to předložili za jeho přítomnosti, případně abyste s námi jednali - nikdy jsem to nevetovala - o zkrácení lhůt. Místo toho to sem pošlete, šoupnete to sem v legislativní nouzi a ještě se budete tvářit, jací jste strašní borci. Tak nejste, pro mě nejste. A uvědomte si, že jako člen vlády a členové vlády se musíte zpovídat této Poslanecké sněmovně! Děkuju. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Jenom pro pořádek připomenu, než vám dám slovo, paní poslankyně, že jednáme o tom, abychom posoudili, zda jsou podmínky pro projednání zmíněného návrhu zákona ve zkráceném jednání. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já si dovolím se vrátit k § 99 odst. 1 a tady jsou jednoznačně stanoveny podmínky. Takže musí být zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů. To nevím. Nebo musí tedy zásadním způsobem být ohrožena bezpečnost státu. Nebo musí státu hrozit značné hospodářské škody. Kterou z těchto podmínek legislativní stav nouze, ve kterém chcete projednávat tento zákon, vlastně naplňuje? Víte, už toto volební období jsme začali s tím, když vládní koalice zmrazila platy politiků a dalších činitelů, bylo to v legislativním stavu nouze. Už tehdy, přestože jsme hlasovali pro tento návrh, bylo jasné, že už došlo ke zneužití tohoto institutu. V této chvíli považuji toto rovněž za zneužití institutu legislativního stavu nouze a dovoluji si pro pamětníky z minulého volebního období připomenout, zvláště těch, co byli na ústavně-právním výboru, že to nebylo automaticky, když naše vláda řekla, že chce, nebo některý ministr, něco v legislativním stavu nouze, že jsme s tím hned souhlasili. Byly případy, kdy poslanci vládní koalice za hnutí ANO řekli, že ne, že tohle legislativní nouze není. Týkalo se to zákona o exekucích. Řekli, že to nenaplňuje podmínky a že to také nechtějí v legislativním stavu nouze. My jsme měli odvahu jako vládní poslanci se postavit své ministryni. Vy tu odvahu nemáte!

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji i za dodržení času. Nyní pan předseda Josef Cogan, potom pan ministr Marian Jurečka. Oba s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Josef Cogan: Tak já nejdřív asi k té relevantní diskusi o legislativní nouzi. Je podle mě zjevné, že pokud se týká prodloužení té ochrany, tak to má poměrně velký vztah k bezpečnosti státu. A pokud se má prodloužit vlastně z března, tak ten tisk je v tomhle smyslu velmi významný. My máme za to, že ta legislativní nouze je splněna.

Pokud se týká toho zbytku, jak tady bylo řečeno, že tady ministr není a nemůže být přítomen a že to je špatně, ano, ministr Rakušan tady chtěl být. To, že ale máme my nějaký plán v podstatě Sněmovny, který schvalujeme také v nějakém čase, to, že tahleta akce, kdy on na formátu Evropská unie versus USA jedná v Americe o vnitřní bezpečnosti obou těch řekněme států, to znamená, jak Evropské unie, tak USA, tak vytýkat mu, že tady v téhle chvíli nemůže být, to mně přijde opravdu nekorektní.

A já ještě na kolegyni. Pokud jsem musel mluvit o tom hyenismu, nemyslel jsem to vůbec ve vztahu k legislativní nouzi, to jsem myslel k tomu vztahu, že tady bylo upomínáno na jeho zdravotní stav, a opravdu, jeho zdravotní stav o víkendu nebyl v nějakém dobrém stavu a on se snažil dostat do lepšího stavu tak, aby mohl absolvovat tu velmi důležitou cestu z pohledu českého státu i Evropské unie.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan ministr s faktickou poznámkou a připraví se paní poslankyně Zuzana Ožanová. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Já už tady pana poslance a hejtmana Ivo Vondráka nevidím, asi odběhl, ale musím říct, že když tady slyším, že nezvládáme proces adaptace a integrace, já tedy se přiznám, nevím, po kterých zemích třeba on cestuje, ale máme dneska ze všech zemí v Evropě největší množství lidí, kteří přišli z Ukrajiny a jsou zapojeni aktivně na trhu práce. Žádná země, žádná země nemá 115 000 pracujících uprchlíků z Ukrajiny na svém pracovním trhu! První poznámka.

Druhá. O všechny tyto lidi je v rámci mezinárodního práva i našeho postaráno, je jim vyplácena humanitární dávka, počet žadatelů o humanitární dávku výrazně klesá, mají tito lidé zajištěno ubytování a pracujeme ještě na úpravě pro zvlášť zranitelné skupiny obyvatel. A i tento návrh nám pomůže ještě lépe zpřesnit to, abychom měli jistotu, že tito lidé, kteří o tuto pomoc požádají, na území České republiky jsou, a máme o nich maximum informací.

Dovolte mi ještě poznámku, tady paní poslankyně Ožanová, vy jste přečetla pěkně ty tři zásadní důvody pro stav legislativní nouze. Když se nad tím zamyslíte, jedná se tady o otázku bezpečnostní, jedná se tady o otázku zásadních hospodářských dopadů pro Českou republiku v okamžiku, kdyby 115 000 lidí mělo na konci března opustit tuto zemi a přestat v této zemi pracovat, tak pro mnohé podniky je to opravdu zásadní problém. Zásadní problém s hospodářskými dopady! Dneska máme i firmy, které svoji výrobní kapacitu dokážou naplno realizovat a uspokojovat poptávku od svých odběratelů, včetně oblasti bezpečnosti a výzbroje a výstroje pro armádu, dneska tato kapacita firem stojí právě i na lidech, kteří přišli z Ukrajiny, kteří tady pracují. Takže i tyto podmínky legislativní nouze jsou z mého pohledu naplněny, a pokud někdo s tím nesouhlasí, tak jediný, kdo nás může ve finále rozsoudit, je Ústavní soud.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další paní poslankyně Zuzana Ožanová, připraví se pan poslanec Jaroslav Foldyna. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Já trochu budu - navážu na kolegy, že se jedná o bezpečnost státu.

No, já vím, že to máme do března, když se zkrátí lhůty. Já se domnívám, že standardnímu legislativnímu procesu vůbec nic nebrání a není důvod pro legislativní stav nouze, že všechno lze stihnout. My jsme byli k tomu připraveni, stačilo se spolu bavit, možná je to také trošku o komunikaci. Bylo by dobré navzájem komunikovat. Ale potom by ve stavu legislativní nouze, jak říkal pan ministr, který je, zde mluvím za předkladatele, to by byly snad všechny zákony, které projednáváme na hospodářském výboru. Všechno se dotýká hospodářství této země, toho, jak budou podnikatelé podnikat, jaké budou mít zisky, o zaměstnanosti. Řeší se to, jak budeme zaměstnávat cizince v České republice, a podobně. Já si nepamatuju, že by tyhlety zákony byly ve stavu legislativní nouze. A tady se dozvídám, že to je důvod pro legislativní stav nouze. Pokud použijeme tuto rétoriku, tak je legislativní stav nouze úplně vše. Prosím, zkusme zvážit, nedělat to v legislativním stavu nouze, domluvit se na zkrácení lhůt. A domnívám se, že by této Sněmovně prospěla trochu demokracie a trochu bavení se o tom, že by bylo vhodné připravit třeba pozměňovací návrhy a zabývat se tím, jak kvalitně je tento návrh zákona připraven, anebo to, jestli to není legislativní stav nouze jenom proto, protože to ministerstvo nestihlo připravit včas.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Já jen pro pořádek podotýkám, že jednání probíhá podle jednacího řádu včetně diskuse, kde mají všichni možnost se vyjádřit k danému tématu. Prosím, pane poslanče, dvě minuty.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se chtěl obrátit tentokrát nikoliv na koaliční poslance, já bych se chtěl obrátit na své kolegy v opozici.

Vy tady rozebíráte neustále nějaké detaily, vy se chcete přít. Máte proti sobě 108 poslanců koalice, kteří se rozhodli tak, jak se rozhodli. Přátelé, čím víc budete situaci brzdit, zdržovat, tím méně toho koaliční vláda a koaliční poslanci projednají. Ale vy si neuvědomujete, že čím více toho projednají, tím lepší bude váš volební výsledek, protože veřejnost už je tak napjatá, že jim - že prostě už jim to - podívejte se, když chodí na ta náměstí, kde ještě tam pozve, kdekdo je pozve na náměstí, přijde jich sto tisíc. Tady jsou lidi jakoby v klidu. Přece už vnímáte politiku, jste v politice dlouho a víte, že když někdo dělá chyby a je to, není to zrovna váš přítel - říká se nepřítel, já to v politice nerad používám - prostě nerušit. Nechte kolegy a vládu, ať tady prohlasuje, co prohlasuje, ona to stejně prohlasuje. Víte sami dobře, podívejte se, přivezli Ukrajince, bohužel pro mě je to naprosto nedůstojné, když je ubytovali v naší zotavovně a teď se přátelům chce lyžovat, tak je vystěhovali. No, pánové, to bych neudělal nikdy. Já je tedy nepozval, ale nikdy bych, kdybych je pozval, tak je nikdy nevystěhuji, protože to je nedůstojné. Já jsem s těmi ženami měl možnost mluvit na Slovensku. Ti lidé jsou opravdu ve strašné nouzi, já to velmi cítím, a jsou prostě nedůstojné ty dohady tady. Nechte tu věc běžet tak, jak běží, vláda ví, co dělá. No a vy věřte, že prostě ty volby budou o něčem jiném. Já vám děkuju, poslouchejte mě.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy jsme vyčerpali všechny faktické poznámky a nyní přednostní práva. Jako první pan ministr Šalomoun a poté paní předsedkyně Schillerová. Prosím, pane ministře.

 

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, já ještě k tomu stavu legislativní nouze. Jak o tom byla diskuse na vládě, primární důvod je opravdu ten bezpečnostní, koneckonců ten materiál je z Ministerstva vnitra. Ten bezpečnostní problém se spatřuje v tom, že vlastně pořád se bavíme o dočasné ochraně. Dočasnost končí a pobytové statusy lidí z Ukrajiny končí 31. března a potom se může stát, že pokud bychom neudělali nic, tak tady budou možná statisíce prostě lidí bez řádného pobytového oprávnění, což opravdu může destabilizovat celou společnost, a mohl by to být potom velký vnitřně bezpečnostní problém.

A proč se využívá stav legislativní nouze? Protože ono se zdá, že vlastně by to počkalo až do toho 31. března, ale to se opravdu jenom zdá. Pokud se podíváte na ten návrh, on je koncipován tím způsobem, že je potřeba - nebo Ministerstvo vnitra vlastně potřebuje - mít přehled o lidech, kteří budou mít tu dočasnou ochranu prodlouženou, a proto se je snaží vlastně donutit registrovat se před tím 31. březnem, což samozřejmě zabere nějaký čas. Takže je důležité mít schválený tento zákon pokud možno co nejrychleji, samozřejmě schvalování ve Sněmovně, schvalování v Senátu. Takže pokud se to dobře povede, tohleto může mít někdy v polovičce ledna a potom jenom ten měsíc a půl na to, donutit těch 400 000 nebo 300 000 lidí, kolik tady vlastně je, aby se vlastně registrovali do toho systému a byl o nich přehled, tak i to bude docela dost velký problém. A proto se zvolil tento způsob projednávání tohoto návrhu.

Pokud zde byla výtka na to, že vláda se třeba úplně nevyhraní vůči některému ministerskému návrhu, věřte tomu, že tomu tak je. A pokud byste si srovnali materiál, který šel na vládu a který z vlády odcházel sem, zjistíte, že leccos z toho materiálu vypadlo. A opravdu po diskusi vlády vláda poslala návrh zákona v legislativní nouzi jenom opravdu v částech, o kterém měla za to, že by tímto procesem mohl úspěšně projít.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: V současné době nemám žádnou další přihlášku, protože další přihlášení s přednostním právem své přihlášky stáhli, a tak se ptám, zda někdo další se ještě hlásí do rozpravy? Pokud se již nikdo nehlásí, rozpravu končím a přikročili bychom k hlasování.

Nejprve přednesu návrh usnesení, o kterém dám potom následně hlasovat: "Poslanecká sněmovna konstatuje, že nadále existují podmínky pro projednání vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony." Je to sněmovní tisk 351, ve zkráceném jednání.

Než dám hlasovat, tak vás všechny odhlásím. Požádám vás, abyste se opět přihlásili svými kartami.

A ještě přečtu omluvu. Od 16.45 z pracovních důvodů se dnes omlouvá pan ministr zahraničních věcí Jan Lipavský.

 

Počet přihlášených se ustálil a předpokládám, že usnesení nemusím číst znovu.

Tedy zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 25, přihlášeno je 149 poslankyň a poslanců, pro 80, proti 3. Konstatuji, že s návrhem byl... nebo tento návrh usnesení byl schválen.

 

Nyní tedy otevírám vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 351, zkrácené jednání. Předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. A prosím, pane ministře, abyste se ujal slova.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, kolegové, přeji pěkný večer a dovolte mi tedy, abych uvedl tento vládní návrh zákona označovaný jako takzvaný lex Ukrajina IV.

I přesto, že nejsme stát, který by byl bezprostředně v sousedství s Ukrajinou, jsme jedna ze zemí, kterých se uprchlická vlna dotkla nejvíce, a dočasnou ochranu v České republice od začátku Putinovy války na Ukrajině získalo již přes 461 000 válečných uprchlíků. S ohledem na to, že na úrovni Evropské unie bylo v říjnu potvrzeno, že dojde k prodloužení dočasné ochrany do března 2024, připravila vláda takzvaný lex Ukrajina IV, jehož cílem je přijmout pravidla právě pro prodloužení dočasné ochrany ukrajinským uprchlíkům. Návrh počítá s tím, že cizinci, kteří mají zájem pokračovat v pobytu na území České republiky za účelem dočasné ochrany, budou mít povinnost elektronické registrace, a to do 31. března 2023. Registrace jim zajistí přidělení termínu k osobní návštěvě pracoviště Ministerstva vnitra, kde jim bude do příslušného dokladu vyznačen vízový štítek, což bude cizinec muset absolvovat do 30. září 2023.

V rámci registrace proběhne porovnání s údaji, které jsou o cizinci evidovány nejen v našich vnitrostátních systémech, ale i v unijním evidenčním systému o dočasné ochraně. V případě rozporu mezi cizincem vyplněnými údaji a údaji evidovanými bude cizinec vyzván k jeho odstranění. Bude-li například při registraci uvádět jinou adresu místa pobytu, než kterou eviduje Česká republika, bude povinen nahrát doklad o ubytování, kterým prokáže právní vztah k nové adrese, a podobně. Pokud cizinec neprovede registraci v určeném termínu, případně se po registraci do konce září 2023 nedostaví k vyznačení vízového štítku, tak mu dočasná ochrana zanikne. Pokud se do České republiky vrátí z Ukrajiny osoby, kterým byla dočasná ochrana udělena, mohou na základě tohoto statusu v České republice pobývat nadále. Pokud se dočasné ochrany vzdali, je možné o ni požádat znovu. V obou případech je však možné výhody plynoucí z tohoto pobytového titulu čerpat jen jednou. Jde například o státem hrazené zdravotní pojištění po dobu prvních 150 dnů od udělení dočasné ochrany. Pokud je tento limit vyčerpán, už se neobnoví, a to ani v případě, pokud se daná osoba dočasné ochrany vzdá, případně o ni znovu požádá. Tento i ostatní benefity jsou vázány na konkrétní osobu, nikoliv na jednotlivé žádosti. S ohledem na současný vývoj konfliktu na Ukrajině a nadcházejícímu zimnímu období však nelze vyloučit příchod další vlny uprchlíků, která může ovlivnit kapacity Ministerstva vnitra a Policie České republiky. Návrh proto počítá s možností, že vláda bude moci případně rozhodnout, že by prodloužení dočasné ochrany spočívalo pouze v elektronické registraci, tedy cizinci prodlužující dočasnou ochranu by nemuseli následně přijít pro vízový štítek.

Kromě prodloužení dočasné ochrany dochází k novelizaci dalších zákonů ovlivňujících pobyt ukrajinských uprchlíků v České republice. Například na základě podnětu Ministerstva zdravotnictví se zjednodušují pravidla pro získání kvalifikace v oboru psychologie, neboť v souvislosti s příchodem osob zasažených válkou výrazně vzrostla poptávka po těchto službách. Upravují se také pravidla pro zápisy ukrajinských dětí k předškolnímu vzdělávání a povinné školní docházce pro nadcházející školní rok, čímž se zjednoduší pravidla pro vyřazení dítěte z mateřské školy ve chvíli, kdy se vrací s rodiči zpátky na Ukrajinu.

Účinnost návrhu tohoto zákona se navrhuje první den po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Výbor pro bezpečnost, jemuž byl vládní návrh zákona přikázán rozhodnutím předsedkyně, jej projednal a přijal usnesení, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 351/1. A nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro bezpečnost, poslanec Martin Exner, informoval nás o projednání tohoto návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy zdůvodnil. Prosím.

 

Poslanec Martin Exner: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, výbor pro bezpečnost na své 22. schůzi dne 8. prosince 2022 projednal návrh tohoto zákona a po projednání doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby s vládním návrhem zákona vyslovila souhlas. Žádné pozměňovací návrhy nebyly dodány. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a nyní rozhodneme, zda povedeme obecnou rozpravu. Zavolám kolegyně a kolegy z předsálí, aby se dostavili do sálu.

 

Pro pořádek uvedu, o čem budeme hlasovat. Dám hlasovat o tom, zda povedeme obecnou rozpravu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 26, je přihlášeno 149 poslankyň a poslanců, pro návrh 125, proti žádný. Konstatuji, že jsme schválili, že otevřeme obecnou rozpravu, a já tedy otevírám obecnou rozpravu.

 

Jako první přihlášená je paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová, potom pan poslanec Hubert Lang a potom pan poslanec Radek Koten. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych se také ráda vyjádřila k takzvanému lex Ukrajina IV a navázala bych na zpravodaje bezpečnostního výboru, který tady řekl, že na bezpečnostním výboru nebyl přijat žádný pozměňovací návrh. Ale zároveň nedodal, že na tomto bezpečnostním výboru jsme dali návrh, aby do dnešního dne ministr vnitra, který tento zákon předkládá a není tady přítomen, což považuji u uvozovkách za nehorázné, protože potřebuje tento zákon projednat v legislativní nouzi, takže v tomto zákoně chybí mnoho věcí a my jsme na bezpečnostním výboru řekli, aby do dnešního dne to do tohoto zákona doplnil, tak jako tomu bylo například u mimořádné daně ze zisků.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, paní poslankyně, ale požádám kolegyně a kolegy v pravé části sálu, aby v případě, že mají potřebu diskutovat, odešli do předsálí a nerušili váš projev. Prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Když jsme projednávali daň z mimořádných zisků, tak nám tady pan Zbyněk Stanjura předložil komplexní pozměňovací návrh, který měl 31 stran. Ten návrh zněl, aby v tomto lex Ukrajina IV, který se v uvozovkách úplně vykostila a vůbec se nereagovalo na to, co chtěli hejtmani, tak aby tam zároveň se řešilo, kdo bude provozovat krajská asistenční centra - to v tom návrhu vůbec není, jak to bude s dlouhodobým řešením ubytování pro uprchlíky. Ale především, co v tom návrhu není, je otázka sociální podpory právě ve vazbě na integraci uprchlíků, a to testování příjmu a majetku uprchlíků. Tento návrh bezpečnostním výborem nebyl přijat a velmi mě to překvapilo, že když po tom už od června hejtmani volají, žádají to, tak že v tomto lex Ukrajina IV to není zahrnuto.

Chápu, že pokud by se měli všichni dostavit na odbor azylové migrační politiky v tom počtu, který dnes máme, a my opravdu pořád nevíme, kolik uprchlíků na našem území je, jaké jsou profese, jaké mají vzdělání, kde bydlí, tak při tom počtu by to trvalo osm měsíců. Ano, trvalo by to velmi, velmi dlouho. Z druhé strany, jak tady řekl pan ministr práce a sociálních věcí, oni budou muset poslat registrační formulář do 31. března 2023 a poté se do konce září budou muset dostavit pro daný štítek, který jim bude vložen do cestovního dokladu.

Vy víte, že já už mnoho měsíců kritizuji, že starostové, hejtmani nevědí, kolik uprchlíků mají ve svých městech, krajích. Pořád to opakuji. A já si myslím, že kdyby s tímto formulářem přišel pan ministr před půlrokem, takže už jsme ty údaje před půlrokem mohli mít. Nevím, proč s tím přichází v tuto chvíli. Ano, přichází s tím proto, protože se v říjnu na evropské úrovni schválilo, že tedy dojde k prodloužení dočasné ochrany. Zároveň tady pan ministr práce a sociálních věcí řekl ještě jednu věc, že pokud by nastala druhá vlna, protože můžeme i očekávat, že opravdu bombardováním infrastruktury na straně Ukrajiny může přijít ta druhá vlna, a i se to avizuje, že tedy vláda bude mít takzvané zmocnění, to znamená, že může vyhlásit takzvaný mimořádný stav. V tu chvíli tedy by nedocházelo k tomu, že by daný uprchlík v rámci prodloužení statusu dočasné ochrany nemusel požadovat nebo někam se dostavit pro nalepení toho štítku a prakticky by dočasnou ochranu získal automaticky po vyplnění on-line formuláře.

Taková trošičku perlička, že když jsme tady teď rozhodovali i o těch datových schránkách, kde se tedy řeklo, že pro fyzické osoby datové schránky nebudou muset být, prakticky ukrajinští uprchlíci nebudou mít jinou možnost než vyplnit registrační formulář on-line. Tak já si teda myslím, že jsou tam taky senioři, jsou tam taky maminky s dětmi a myslím si, že možnost, aby se popřípadě mohli někam dostavit a někdo to s nimi vyplnil, takováto možnost tam jistě měla být.

Myslím si, a tak, jak zní z krajů, a už dneska tady vystupoval Ivo Vondrák, že se dozvídáte, že za půl roku - za půl roku, protože chápu, že na začátku února to bylo náročné, ale že do současné chvíle není vytvořen jasný systém sociální podpory, samozřejmě i s ohledem na tu zranitelnou skupinu, což jsou senioři, maminky s dětmi, že nedochází k žádnému prověřování příjmů, majetkových poměrů, že oni dnes opravdu vyplní aplikaci on-line, pošlou to na Úřad práce a dostanou humanitární dávku. Nekontroluje se vůbec, protože nejsou propojené ty systémy, protože pan ministr práce a sociálních věcí má na starosti ubytování v rámci fyzických osob, takže dává takzvané solidární příspěvky. Kraje prostřednictvím HUMPO zajišťují ubytování přes právnické osoby. Pane ministře, tak se zeptejte pana Vondráka, jestli do současné chvíle došlo k propojení těch systémů, jestli na strategické skupině - ano, na strategické skupině, kterou ještě vede pan Vlček - víte, co na té strategické skupině zaznělo? Pokud by úřady práce měly prověřovat ukrajinské uprchlíky v rámci právě majetkových poměrů a příjmů, tak že nestihnou vyplácet dávky českým občanům.

A já, pane ministře, zastávám názor, že máme pomáhat těm, kteří tu pomoc potřebují a těm potřebným, ale z druhé strany český občan, pokud si jde požádat o dávku, musí vyplnit x formulářů a doložit mnoho věcí. A já si myslím, že jestli tady má dojít k integraci a adaptaci, musíme i toto požadovat z té druhé strany, a to není. Vy jste slibovali, že bude docházet ke kontrolám z vaší strany, ze strany Policie České republiky, a tak dále. Je jasné, že úřady práce jsou přehlceny a nemůžou to v žádném případě zvládat. To, co jsem tady v tuto chvíli řekla, zaznělo na strategické skupině a řekli to tam zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí.

Ministr vnitra Vít Rakušan je rok ve své funkci. Když si přebíral Ministerstvo vnitra, stěžoval si, že mu byl předán migrační plán pro příchod 20 000 migrantů, uprchlíků. Do současné chvíle tento plán neaktualizoval. Vyzývali jsme ho na bezpečnostním výboru, dali jsme k tomu usnesení, nebylo schváleno. Chci říct, že ten plán je pro hejtmany a pro starosty klíčový. Oni potřebují vědět, při jakých stavech příchodu uprchlíků, migrantů, jaké bude krizové opatření, kdo co bude zabezpečovat, v jakém rozsahu. A v neposlední řadě je ten aktualizovaný migrační plán důležitý pro Správu hmotných rezerv. Vždyť se jich zeptejte, jestli mají dneska nějaké lůžkoviny, jestli mají nakoupené věci - neexistuje plán, ve Správě hmotných rezerv vůbec nic není.

Převzetí KACPU. Krajská asistenční centra, která, když uprchlík přijede do České republiky, jde na krajské asistenční centrum, které zajišťují kraje a zajišťují to od začátku skvěle, na výbornou. Zajišťují to i tak, že veškeré náklady jdou na kraje. Samozřejmě pak dostávají proplacené ty věci, ale bojují o to kolikrát, že na to čekají několik měsíců, ne-li půl roku. A až když pohrozí, tak se jim konečně nějaké finanční prostředky v rámci nějakého dotačního programu pošlou. Teď se tedy dohodlo, že od 1. dubna 2023 by mělo krajská asistenční centra převzít Ministerstvo vnitra, respektive odbor azylové a migrační politiky. Proč to není v návrhu lex Ukrajina IV? Zároveň se dozvídáme, že těch čtrnáct krajských asistenčních center bude stále, ta struktura, a připravují se takzvaná čtyři sběrná střediska. To by měla být střediska, kde bude zajištěno popřípadě i takové to nouzové ubytování na nějakou přechodnou dobu, než se jiné ubytování najde. A tato sběrná střediska by měla být v Praze, v Brně, v Ostravě a v Plzni. Vůbec si nedokážu představit, jak to tedy bude fungovat, protože do tohoto sběrného střediska by měl jít uprchlík, který nemá ubytování, a do těch čtrnácti krajských asistenčních center by měl jít uprchlík, který už zajištěné ubytování má. To znamená, že v tom bude opět neskutečný chaos a myslím si, že tak, jak se ta struktura navrhuje, byť není uzavřená, tak si myslím, že určitě to nebude dobře nastavené a bude v tom opět velký chaos.

Zároveň jsem na bezpečnostním výboru i říkala jeden fakt, který dostávám od krajů, a to je, že od června se v těch krajských asistenčních centrech, pane ministře, ponejvíce registrují muži v produktivním věku. Ten počet neustále stoupá a hovoří se, že už dvě třetiny jsou muži v produktivním věku. Proto je velmi nutné, aby došlo k propojení těch systémů a aby byl nastaven ten systém sociální podpory, který do dnešního dne není. Vy moc dobře víte, že uprchlík pobírá humanitární dávku šest měsíců, ale pak spadá dál do dávkového systému, pokud se samozřejmě nezapojí do práce. Vy jste řekl, že to číslo stoupá, že je na 115 tisících. Bylo by možné mi odpovědět, kolik z toho je na hlavní pracovní poměr, kolik z toho je na dohody o provedení práce a na dohody o pracovní činnosti? Jestli tímto číslem disponujete a máte ho k dispozici.

V neposlední řadě bych si dovolila zmínit, že i když do České republiky přišlo nejvíce uprchlíků - a můžeme se bavit o tom, jakým způsobem to pan ministr vnitra zvládl, a víme, že už i u první vlny se chtěl zbavit zodpovědnosti, bavil se tady o tom, že budeme mít nějakého národního koordinátora, a poté z toho sešlo, ale od 1. ledna už se pan ministr vnitra té zodpovědnosti zbaví, protože už to na Ministerstvu vnitra mít nechce, a od 1. ledna strategickou skupinu povede, podle těch informací, které máme, ne pan Vlček, to znamená ne hasiči, ale paní Klára Laurenčíková, což je vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Jsem přesvědčena o tom, že ministr vnitra je šéfem Ústředního krizového štábu, a pokud tady nějaká uprchlická krize je, pokud tady je, co se týká bezpečnosti a všech těchto věcí, vybral si to pan ministr, chtěl být ministrem vnitra, má to řídit a má za to nést zodpovědnost. Prostě tak to je.

Myslím si, že jsem tady řekla řadu důvodů, proč hnutí ANO určitě pomoc podporuje, a znovu říkám, že je třeba pomoci těm lidem, kteří pomoc potřebují. Ale řekla jsem to i na bezpečnostním výboru, že tento sněmovní tisk nemůžeme podpořit právě z toho důvodu, že neobsahuje to, co by obsahovat měl, to, co trápí aktéry v územích, ty, co to dělají každý den. To je především to, že tam není řešena jak otázka sociální podpory v rámci testování příjmů a majetku uprchlíků, není tam řešen provoz krajských asistenčních center, není tam řešeno dlouhodobé řešení ubytování pro uprchlíky.

Z toho důvodu, jak už jsme dnes avizovali, u tohoto tisku lex Ukrajina IV ne že budeme proti, ale z toho důvodu, že jste nebyli za půl roku schopni to do tohoto sněmovního tisku předložit, tak z tohoto důvodu se při závěrečném hlasování zdržíme. Děkuju vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. Přeji pěkný podvečer. Nyní jsou přihlášeni dva řečníci s faktickou, a sice nejprve pan ministr Marian Jurečka. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji moc. Já si dovolím zareagovat na paní poslankyni Mračkovou Vildumetzovou, protože ona se ptala na věci, které jsou součástí toho materiálu, jsou součástí důvodové zprávy, ale já si tady dovolím na ně zareagovat. Tak například ta registrace on-line - i pro vás ostatní, prosím pěkně - ta se týká pouze těch, kteří žádají o prodloužení, tedy těch, které stát a složky státu fyzicky musely vidět. To je jasné. Takže tak, jak to tady podáváte, že tady je nějaké bezpečnostní riziko a podobně, to prostě nedává logiku.

Potom samozřejmě my v rámci sociálního systému si také sledujeme informace a data, ty systémy jsou propojené. Máme data s vnitrem, které si párujeme. Udělali jsme i několik šetření na místě, ve velkých městech, ve středních městech, párovali jsme si to, kontrolovali, zdali ty informace sedí. Kdybyste mezi těmi lidmi byli, tak víte, že za poslední měsíce byla naopak spousta stížností na to, jak jsme zpřísnili ten systém. Začali jsme vyžadovat to, že ty adresy musí sedět. Pokud nesedí, není přiznaná humanitární dávka, žadatelé mají problém a musí ty věci z hlediska informací o tom, na jakém území České republiky se nacházejí, uvést do souladu.

Dovolím si jenom ještě reagovat. Když se podíváme na data z humanitární dávky, nejvíce žádostí nám přišlo v měsíci květnu a bylo to 237 655 osob, které požádaly o humanitární dávku. Když se podívám k datu 1. 12. za měsíc listopad, tak je to 81 743 osob. Ten významný pokles je úplně evidentní. Samozřejmě máme potom rozpad na detailní kraje. Víme, kde přesně ti lidi jsou, víme také, kteří lidi nám začali pracovat. Dneska skoro 80 % z těch 115 000 lidí, kteří pracují, pracují buď na pracovní poměr (Předsedající: Čas.), anebo mají zpojistněné dohody.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Jiří Mašek, pak se připraví paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, já bych chtěl zareagovat na svou ctěnou kolegyni Janu Mračkovou Vildumetzovou, která tady vznesla dotaz na pana ministra a bavila se o těch počtech zaměstnaných. Tady padala číslovka 115 000 zaměstnaných ukrajinských běženců. Já bych chtěl připomenout - a čerpal jsem to z údajů Úřadu práce - že na konci února, tedy v době, kdy vznikl ten konflikt, kdy Putin napadl Ukrajinu, jsme tady měli zaměstnaných podle údajů Úřadu práce 210 000 Ukrajinců, z toho 122 000 byli muži, zbytek - neumím to teď odečíst - byly ženy.

Co se stalo za pět měsíců. Na konci července tohoto roku jsme tam měli podle údajů Úřadu práce zaměstnaných 249 000 uprchlíků, z toho 122 000 mužů - čili ti muži se nezměnili - a 39 000 ukrajinských žen se zapojilo. Teď máme další čtyři měsíce navíc. Já ta nová data nevím, dokázal jsem načerpat tato data. Prostě ta čísla nesedí, zrovna tak jako nesedí čísla na zdravotních pojišťovnách, nesedí čísla ve školách.

To je to, že pan ministr Rakušan, přestože jsme na něj apelovali, aby tu registraci, pokud možno elektronicky, zahájil a nemusel čekat na to, až mu to poradí v Evropě někdy v říjnu, my jsme po něm chtěli, aby na tom on a jeho lidé začali průběžně pracovat od začátku, tak to nečinili. Čili výsledek je chaos a nepořádek. Pan ministr to prostě nezvládá. Je mi líto, že je v Americe. Rád bych mu to tady řekl do očí. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní je s další faktickou přihlášen pan poslanec David Pražák, připraví se pan ministr Marian Jurečka. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec David Pražák: Dobrý podvečer. Já bych se chtěl zeptat, pane ministře - já vím, že to asi není přímo na vás, ale když už tady zastupujete pana ministra vnitra - jak to bude u konkrétního případu. My jsme se včera byli podívat v našem městě, protože v příspěvkové organizaci jsou ubytováni uprchlíci. Nechci házet všechny do jednoho pytle. Jsou tam tací, kteří se k tomu ubytování nějakým způsobem chovají, ale jsou tací, kterým to prostě těžko vysvětlíte.

Narazili jsme tam na pokoj, kde byli zamčeni mladí Ukrajinci, kterým bylo přes dvacet let, byli tam legálně, protože KACPU je tam normálně přidělilo. Do práce nechodí, přes den spí a v noci se nám potulují po městě. Já bych chtěl vědět, co s nimi bude po 1. březnu, jestli oni se teď na dálku někde zaregistrují a budou se tady potulovat dál, nebo co s nimi prostě bude.

Já nechci, jak jsem říkal na začátku, nechci házet všechny do jednoho pytle. Máme tam ženy, které normálně chodí do práce, děti chodí do školy. Někteří ano, někteří ne, je těžké to dát dohromady. Ale co se udělá s těmito, kteří se prostě tady nechtějí nějakým způsobem přizpůsobit a víceméně si chodí jenom pro dávky? Já to fakt nemyslím špatně. Chtěl bych se dozvědět, co bude s těmito lidmi. Protože ono to všechno vypadá, jak to je černobílé, ale není to tak. My máme třeba ve městě 200 nebo 187 teď v současné době ukrajinských uprchlíků a z toho je 80 mužů od 18 do 60 let. Tak mně to nepřipadá úplně systémové. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času, nyní s reakcí ve faktické pan ministr a potom máme přihlášenou další faktickou. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji. K těm číslům. Ta čísla, která tady byla před začátkem války, ten počet lidí z Ukrajiny, kteří tady pracovali, to je jedna množina lidí, která nemá souvislost s daty, která tady prezentuji, pokud jde o lidi, kteří na pracovní trh vstoupili, a byli to lidé, kteří už dostali dočasnou ochranu. To jsou dvě rozdílné množiny lidí. Takže znovu se vracím k tomu, od začátku války na českém pracovním trhu celkově začalo pracovat zhruba 150 000 lidí, kteří přišli z Ukrajiny a získali dočasnou ochranu nebo vízum strpění. Protože část těchto lidí i území České republiky opustila, tak teď aktuální čísla, teď zhruba v polovině prosince se bavíme, že je teď aktuálně pracujících zhruba 115 000 lidí. To jsou ti, kteří měli vízum strpění nebo mají dočasnou ochranu.

A pokud jde o dotazy, pokud jde o sociální systém, ano, my připravujeme návrh, který se týká naší legislativy, kdy dojde od 1. 4. k úpravě a zpřísnění podmínek pro vyplácení humanitární dávky. Budeme si schopni i lépe párovat systémy z hlediska dat od našich kolegů z Ukrajiny a budeme také dělat změnu solidárních příspěvků na solidární domácnost, kde umožníme, aby tyto osoby, lidé, kteří přichází z Ukrajiny a jsou uprchlíky na našem území, měli možnost mít tu podporu, kterou mají dneska u fyzických osob, které jim poskytují ubytování, aby vlastně principiálně stejně ji mohli mít u právnických osob, abychom je postupně z těch ubytoven dokázali dostat do nějakého normálního systému bydlení.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Přeji vám hezký podvečer, vystřídali jsme se v řízení schůze. Budeme pokračovat faktickou poznámkou, kterou přednese paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Reakce na pana ministra práce a sociálních věcí. Já jsem samozřejmě řekla a jsem přesvědčena o tom, že pokud se bude muset takto velký počet uprchlíků dostavit někam na vlepení štítku, tak si myslím, že by bylo vhodné, aby, když se dostaví, se mohly nabrat ty údaje a zároveň mohlo dojít k tomu, že by obdrželi ten štítek. Takto to je, že do 31. března pošlou on-line formulář a do září se dostaví pro štítek v dokladu.

Vy tady, pane ministře, říkáte, jak je všechno zalité sluncem, jak je všechno skvělé, jak všechno skvěle zvládáte, a zároveň nám řeknete, že 1. dubna budete mít konečně systém sociální podpory, který zpřísní vyplácení humanitární dávky. Takže asi není všechno tak, jak by mělo být. A já se vás ptám, proč už v lex Ukrajina IV to není obsaženo? Já si myslím, že půl roku je dost dlouhá doba na to, abyste to připravili. A myslím si, že my, tak jako chceme po českých občanech, tak by to mělo být nastavené v rámci integrace, adaptace, už tady dávno ten systém měl být a měl jste ho už přinést do lex Ukrajina IV.

Proto vám říkáme, že to nemůžeme podpořit, a proto se zdržíme. A je to vaše zodpovědnost, pane ministře. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: S další faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Mašek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji, pane místopředsedo. Radši jsem si to vzal na tom papíře teď. Únor - 209 600 pracujících Ukrajinců v České republice. Konec července, přelom července srpna - 248 900. Údaj Úřadu práce. V obou případech, v tom prvním i druhém, únor i konec července, z toho 122 000 mužů. Čili jinými slovy, z těchto čísel, která jsou naprosto jasná, do konce července se nechalo zaměstnat v České republice 39 300 ukrajinských žen a díky jim za to. A prostě ta čísla skutečně, pane ministře, nesedí. Jsou to vaše úřady, tak si ta čísla ověřte, byla publikována oficiálně. A pro mě tedy to číslo 115 000 je zavádějící, protože předpokládám, že úřady tam nerozlišují ty a ty. Protože jakých 39 900 jiných než uprchlíků by tam přibylo, konkrétně žen?

Vaše argumentace byla lichá. A já samozřejmě znova říkám, špatná evidence, nevíme o těch pohybech a musíme si přiznat, že pro nás neznámé číslo Ukrajinců tuto republiku opustilo, jiní zase sem přicházejí. A já jsem samozřejmě pro to, abychom to měli podchycené, ale mělo se na tom pracovat dříve, a ne to objevit teď a řešit to v legislativní nouzi ze dne na den.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Vracíme se do obecné rozpravy. Vystoupí pan poslanec Lang.

Než dorazí, načtu jednu omluvu. Omlouvá se pan poslanec Pavel Svoboda od 18.10 hodin z pracovních důvodů.

Pane poslanče, máte slovo v rámci obecné rozpravy.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, pane předsedající. Dobrý večer, kolegyně, kolegové. Rozproudila se tu poměrně divoká diskuse. Pro některé z vás, kteří třeba nejste tolik obeznámeni s touto problematikou, logicky každý nemůže znát úplně všechno, a není tady přítomný pan ministr vnitra, tak já bych na úvod toho, než si dovolím rozkomentovat několik paragrafů, kdy také potom ve finále je to jeden z těch důvodů, kdy se i já zdržím a nemůžu prostě pro to hlasovat. Ale chtěl bych říct na úvod, že už jsem viděl nějaké tisky v rozhlase, nebo to bylo na internetu, že hnutí ANO je teď zásadně proti Ukrajincům a proti lex Ukrajina IV. Není to tak. A pokusím se to tady nějakým způsobem vyvrátit, proč naše stanovisko, které jsme dneska diskutovali na našem klubu, a padaly tam různé názory, potom převážilo to, že se dneska zdržíme.

Samozřejmě o tom, že to projednáváme ve stavu legislativní nouze, to je opravdu tragédie i z pohledu, kdy já se osobně domnívám, že jsme tomu měli věnovat klasický čas, prostě projet to, třeba i nějakým zrychleným řízením, abychom si mohli k tomu říci svoje.

Tím, že tu pan ministr vnitra není, na začátek bych to trošku zklidnil a trošku bych se vrátil úplně na počátek, kdy tedy od počátku března, kdy ukrajinští běženci začali opouštět svoji zemi před důsledkem válečné agrese Ruské federace, což nikdo nezpochybňuje, je to ten konflikt rusko-ukrajinský, Česká republika se jednoznačně postavila na stranu napadené Ukrajiny, aktivně pomáhala, pomáhá a pomáhat bude uprchlíkům a od počátku napadení Ukrajině posíláme jak finanční, tak materiální i vojenskou pomoc. Tady jednoznačně musíte nám dát za pravdu, že hnutí ANO všechny takové ty rozumné návrhy podpořilo a vždycky jsme se jednoznačně postavili na stranu Ukrajiny proti agresi, kterou tam vyvolala Ruská federace.

Do konce letošního roku právně cca jsme poskytli pomoc celkem skoro 490 000 ukrajinských běženců. V počtu k poměru obyvatel Česká republika opravdu je na prvním, ne-li druhém místě, obdobně k velikosti ale je také Polsko. Ale Česká republika opravdu na svoji velikost obyvatel přijala obrovské množství těchto běženců, kterým se podařilo v České republice zajistit ubytování, finanční pomoc i zdravotní pojištění a s tím související zdravotní péči, školní docházku žáků základních škol a potřebné kapacity studia i na středních a případně vysokých školách. Zařadili jsme se tedy mezi státy, které v pomoci Ukrajině v počtu na počet obyvatel patří mezi nejvyšší na světě. Patří za to určitě poděkování, a mnohokrát to tady bylo zmíněno, zejména občanům, obcím, krajům, municipalitám, to znamená hejtmanstvím, prostě jednotlivým samosprávám, na které to břímě dopadlo jako první v řadě, kdy samozřejmě jsme se dostali do situace, kdy nikdo nepočítal s takovou situací. Já se ještě zmíním o tom migračním plánu velkého rozsahu, který byl na Ministerstvu vnitra a počítal pouze s přílivem 20 000 běženců, a to ještě byli běženci typově trošku odlišní od statisíců obyvatel Ukrajiny, kteří prchli před válečným konfliktem.

Vládní kompenzace a registrace, kde kvantita ale zvítězila nad kvalitou, jsme projednávali například i na bezpečnostním výboru a podrobovali jsme to kritice. Tady bych chtěl říci, že my opravdu máme k tomu určité výhrady, ale nabízíme i pomocnou ruku. My jsme vždycky i na bezpečnostním výboru od počátku, od března, dubna, dávali určité návrhy, dávali jsme určité podněty, na některé bylo reagováno, na některé reagováno nebylo. A paradoxně v těch jednotlivých lexech Ukrajina, které byly přijímány od začátku konfliktu, a logicky, jak se to zpřesňovalo a podobně, a učili jsme se s takovýmto obrovským přílivem migrantů pracovat, paradoxně potom i na některé naše návrhy, byť jak vždycky říkáme - pozdě, ale bylo na to přistoupeno.

V další části svého vystoupení bych chtěl říci, že v reakci na migrační vlnu velkého rozsahu, která byla vyvolána vojenskou agresí Ruské federace na území Ukrajiny, byl poprvé Evropskou unií v historii aktivován čl. 5 směrnice Rady 2001/55/ES, na jehož základě byla v březnu 2022 vyhlášena na území Evropské unie dočasná ochrana pro osoby prchající z území Ukrajiny. My jsme se k té směrnici tady také několikrát v rámci projednávání předchozích lexů dostali. Já potom, ještě než přejdu k lex Ukrajina IV, k určitým paragrafovým zněním, ke kterým mám určité výhrady, bych z této směrnice ještě citoval.

V reakci na tento krok bylo v České republice přijato několik zákonů, které se souhrnně označují jako lex Ukrajina. Takto jsme si to nazvali a máme lex Ukrajina I, II, III a nyní v současné době projednáváme lex Ukrajina IV, jejichž cílem bylo upravit specifická pravidla v oblasti pohybu, sociálního zabezpečení, školství či zdravotního pojištění těchto příchozích cizinců. Jedná se zejména o zákon č. 65/2022, to je ten klasický, vztahující se k cizineckému zákonu, upravující především pobytový režim uprchlíků a specifické otázky zdravotního pojištění, zákon č. 66/2022 obsahující otázky spojené se zabezpečením uprchlíků, humanitární dávky, příspěvky, solidární domácnosti a podobně, a zákon č. 67/2022, úprava školské problematiky, která s tím samozřejmě souvisí.

V době, kdy Rada Evropské unie rozhodla o aktivaci mechanismu dočasné ochrany, nebylo možné predikovat - a opravdu to nikdo nemohl predikovat, ani kdyby hnutí ANO bylo vládní stranou, opravdu v počátku nikdo nemohl předpokládat, jak se to bude vyvíjet, kdy bude válečný konflikt a s tím spojená migrační vlna ukončena. Proto byla dočasná ochrana vyhlášena - a tady máme ty první termíny - do 31. března 2023. Potom vám odcituju pár paragrafů z té evropské směrnice, která o těchto termínech hovoří.

I vnitrostátní úpravy tedy počítají nadále s tím, že všechna opatření budou nebo měla být ukončena po prvním roce, kdy jsme nikdo nemohli předpokládat, že ten konflikt tam jaksi zamrzne, a všichni jsme tajně doufali, že ta šílená věc, válka, nějakým způsobem bude ukončena. A my říkáme, že opravdu je třeba vyvolat maximum možných jednání, a i jsme tady jako Sněmovna tuším přijali usnesení, kdy jsme zavázali českou vládu, aby činila všechny možné kroky a opatření k tomu, abychom tento válečný konflikt ukončili, protože samozřejmě je šílené, když tam umírají lidé na obou stranách fronty. Přijatá opatření by měla být ukončena k 31. březnu 2023.

Z logiky věci, jsme dneska v prosinci 2022, všichni víme, že zatím, byť už jsou nějaké drobné náznaky jednání, válečný konflikt pokračuje a s největší pravděpodobností do 31. března 2023 nebude ukončen. Proto plně chápu, že přichází současná vládní koalice s lex Ukrajina IV, kde se snaží upravovat nějaké podmínky, aby dočasný pobyt - ne vojsk, ale dočasný pobyt Ukrajinců, kteří jsou na našem území - za nějakých podmínek jasně stanovených mohl pokračovat. Dosavadní průběh konfliktu na Ukrajině však nenaznačuje, že by se mohlo opravdu blížit jeho blízké ukončení. Spíše to vypadá zatím naopak, že tam bude docházet ještě k nějaké eskalaci. Proto bylo na úrovni Evropské unie rozhodnuto o prodloužení dočasné ochrany až do března roku 2024. Opět o tom evropská směrnice hovoří, a to s odkazem na čl. 4 odst. 1 výše zmíněné směrnice.

A teď bych se jenom krátce zmínil o směrnici, kterou tady mám před sebou. V době, kdy jsem ještě před lety pracoval na cizinecké policii, tato směrnice byla přijata už v roce 2001 a nikdy nebyla vlastně aplikována, protože nikdy nikdo nepředpokládal, že dojde k takhle velkému pohybu na úrovni válečného konfliktu v Evropě. Stačily nám ty naše migrační plány. Proto také na Ministerstvu vnitra ještě v současné době stále existuje pouze migrační plán velkého rozsahu na 20 000 běženců za rok, což se předpokládalo jako nejvíce katastrofická varianta, která by Českou republiku mohla postihnout. Takže směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách - a prosím vás, tady je důležité to, co tam je napsáno - o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a opatření k zjištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a následků z toho plynoucích.

My jsme tady už diskutovali o tom, jestli je určitý paragraf třeba více vstřícný, méně vstřícný k Ukrajincům, jestli tam nedochází z jejich strany k nějakému zneužívání. Logicky vždycky se najde nějaká skupina osob, která tu vstřícně podanou ruku zneužije a bude tam docházet k nějakým věcem. Já jenom bych tady odcitoval například odst. 8 uvedené směrnice, který hovoří toto: "Je nezbytně nutné vypracovat určité minimální normy pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a přijmout opatření k zajištění rovnováhy" - rovnováhy - "mezi členskými státy při vynakládání úsilí na přijímání osob a vyrovnávání se s následky z toho plynoucími."

Česká republika, jak jsem říkal, řádově přijala 480 000 běženců. My jsme se dotazovali i na bezpečnostním výboru a měli jsme takové odpovědi, že proto, abychom to kvalitně zvládli, aby ti lidé se integrovali, ubytovali se slušně na krajích, děti mohly chodit do školy, poskytovala se zdravotní péče, bylo tam maximum možného, aby ti lidé mohli třeba i pracovat a tak dále, tak Česká republika měla odhady na 2,5 % své populace. To znamená kolem 250 000 obyvatel bychom kvalitně byli schopni přijmout. My jsme se dostali jednou tolik, my jsme udělali půl milionu. Jedna z našich výhrad, která zaznívá k současné vládní koalici, je, kde je ten strop? A tady vlastně i tato evropská směrnice hovoří o tom, že se zajišťuje nějaká rovnováha, a potom, když ta rovnováha není a je tam nějaké vychýlení, že v určité zemi je těch obyvatel podstatně více, prostě musí nastoupit nějaké evropské mechanismy, které příchozí migranty nějakým způsobem přerozdělí. My dodneška nevíme, jaká bude situace, jestli za týden, za čtrnáct dní, za měsíc, ač jsme na to upozorňovali, i paní Mračková Vildumetzová na to upozorňovala na bezpečnostním výboru, my opravdu nevíme, jestli za měsíc se tady neobjeví x vlaků z oblastí, které jsou dneska bez elektrické energie, je tam zima, a ti lidé se tady mohou objevit. A mně zcela v lex Ukrajina IV chybí právě nějaký strop, nějaký strop příjmů, kdy Česká republika si prostě řekne: Ano, jsme schopni přijmout, dejme tomu, říkal jsem 2,5 % naší populace, přijali jsme - 5 % máme dneska Ukrajince - a já tam prostě nevidím žádný strop a od vládní koalice, ani od pana ministra vnitra Rakušana, a pravděpodobně ani od pana ministra Jurečky se ten strop nedozvím. Takže je opravdu na zvážení, jestli v současné těžké ekonomické situaci... (Odmlčuje se pro hluk v sále.) Já neslyším.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, pane poslanče, já vám rozumím a poprosím ostatní kolegy v sále, aby se ztišili a případně přenesli své diskuse do předsálí. Děkuji, kolegové. Pane poslanče, můžete pokračovat.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji a já doufám, že jsem neztratil tu nit. Takže opravdu nevím, jestli Česká republika by zvládla přijmout takovéto další velké množství, protože už dneska víme, že máme deficitní státní rozpočet, prostě je krize obecná, máme i krizi u nás a říkáme, že musíme pomáhat. Samozřejmě a rádi pomůžeme nejenom cizincům, ale musíme pomáhat i našim občanům, z jejichž daní se veškeré tyto věci hradí. Já jsem dneska zaregistroval nějaký článek pana ministra financí Stanjury, který říká, že kdo nedokáže rozlišit to, že přibližně příjmová hladina těch ukrajinských běženců je na 25 miliardách, že se hovořilo o 50 miliardách, že to je pouze, pouze! 1 % rozpočtu státního... Mně se zdá, že i 25 miliard korun je hodně velká, hodně velká částka.

K té směrnici. V čl. 1 směrnice se hovoří o tom, že účelem této směrnice je stanovit minimální normy pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob ze třetích zemí. To už jsem tady říkal. Co se hovoří pod pojmem dočasná ochrana? To je ten terminus technicus, který tady používáme, je to to vízum dočasné ochrany. Prosím vás, nezaměňovat to s azylovým zákonem, který Česká republika má přijatý, kde je vízum nějakého dočasného strpění a podobně. Tento institut, opravdu o tom hovoří tato směrnice a bylo to implementováno do všech lexů. Dočasnou ochranou rozumíme řízení výjimečné povahy, které v případě hromadného přílivu nebo bezprostředně hrozícího hromadného přílivu vysídlených osob ze třetích zemí, které se nemohou vrátit do země původu, poskytuje okamžitou a dočasnou ochranu těmto osobám, zejména pokud existuje určité riziko, že azylový systém nebude schopen vypořádat se s tímto velkým přílivem.

To přesně se v České republice stalo. Máme určité kapacity odboru azylové, migrační politiky. Ti lidé, když sem začali přicházet, než vznikl lex Ukrajina I, tak jsme začali uvažovat o tom, že bychom jeli podle azylového zákona, který je trošičku odlišný, trošku jinak stanoví parametry, trošku jinak stanoví podmínky těch cizinců z hlediska třeba místa pobytu, plnění určitých náležitostí, a hlavně jsme to opravdu kapacitně v tom obrovském množství, přílivu v těch prvních týdnech nebyli schopni podle azylového zákona zvládnout, a proto se aplikovala a poprvé se použila tato směrnice.

Pokud tedy nebudeme schopni se vypořádat podle azylového systému, musí přijít nějaký jiný nástroj, a to je lex Ukrajina, který jednotlivé členské státy Evropské unie po nějaké dohodě začaly aplikovat. A k tomu já se také ještě dostanu, o té aplikaci, protože tady tato zastřešující nebo ta střešní evropská směrnice hovoří obecně a potom každý členský stát si může upravit ty podmínky podle nějakých svých dalších upravujících věcí. A tady zase třeba za nás říkám, že my mnohdy jsme opravdu velice štědře nastavili ty parametry a máme určité indicie, že ta štědře nastavená ruka v sociální oblasti, v humanitárních dávkách a v těch dalších věcech bohužel některými těmi příchozími byla zneužita. (Hluk v sále.)

Pro účely této směrnice tou dočasnou ochranou pro nás je zavazující tady v čl. 2 písm. i), kde se hovoří, že osoby prchají z oblasti ozbrojených konfliktů, takže přesně na to jde aplikovat lex Ukrajina.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane poslanče, já vás zase přeruším. V sále je hluk, že si i ostatní poslanci stěžují na to, že neslyší. Poprosím opět ty hloučky kolegů a kolegyň, aby případně přenesly diskuse z lavic v sále do předsálí. Děkuji. Platí to jak pro levou část sálu, tak pro pravou. Kolegové, prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji. Já se pokusím zase pokračovat, protože to není úplně jednoduché.

V té směrnici dál se dostávám do kapitoly 2, kde pro nás opět je důležitá doba a trvání poskytování dočasné ochrany. Může se někdo ptát kolegů, máme tam 23. březen 2023, tady jednoznačně hovoří evropská směrnice, která je pro nás transkripční, to znamená, jsme členové Evropské unie, musíme to nějakým způsobem tedy dodržet. A tady to opět byl dodrženo, že aniž je dotčen jiný článek této směrnice, trvá dočasná ochrana jeden rok. Takže my v březnu příštího roku se dostaneme na ten první bod, na takový ten první punkt, a to je, že tady budou ti běženci jeden rok, pokud není ukončena zase podle čl. 6, který zase stanoví, kdy, za jakých podmínek ta dočasná ochrana se ukončuje, například že ten válečný konflikt skončí, jak jsem na něj upozorňoval, protože to jde aplikovat přesně na ukrajinské běžence, tak může být trvání automaticky prodlouženo o období v délce šesti měsíců, ovšem nejdéle o jeden rok. My tady v lex Ukrajina IV hovoříme za nějakých podmínek, kdy bude docházet k prodlužování (víz?) osob, které už tady jsou na území, a to je ten elektronický formulář - (k tomu) já se potom dostanu v paragrafovém znění - že ve své podstatě předpokládáme, že válečný konflikt nebude ukončen. Nedojde tedy k tomu, aby podle směrnice dočasná ochrana byla ukončena, a předpokládáme automaticky, že prodlužujeme u těch osob, které už jsou na našem území a mají přiznaný status dočasné ochrany, automaticky o jeden rok, to znamená do 23. března 2024... 2023 tedy, to bude ten rok, a je tam napsáno o další rok do 23. března 2024. Takže takový ten nejzazší termín, kdy potom s těmi cizinci bychom museli začít nakládat nějakým jiným způsobem - buď se dohodne Evropa, že upraví tuto směrnici, nebo už bychom museli přejít do klasického cizineckého zákona, začít o nich hovořit jako o cizincích třeba s dlouhodobým pobytem na území České republiky, kde zase už na ně pohlížíme i z pohledu nějakých dávek, ubytování, náležitostí, a to úplně jiným způsobem, ano? Takže zatím víme, a vy předkládáte návrh, že automaticky bude prodloužen tento status pobytu cizinců s vízem dočasné ochrany do 23. března 2024. A s tím musíme počítat, musíme se na to připravovat, to je to, co my upozorňujeme. Musí se na to připravit sociální systém, musí se na to připravit školský systém, musí se na to připravit obce z hlediska zajištění ubytování, že ty osoby, pakliže tam válečný konflikt bude trvat a ony prchly z té oblasti z důvodu, aby si zachránily svůj život a podobně, tak tady budou minimálně pobývat až do roku 2024.

Já potom se ještě projdu dál tou směrnicí a chtěl bych se dostat k čl. 25, kdy v čl. 25 hned v odst. 1 se hovoří: "Členské státy přijímají osoby oprávněné požadovat dočasnou ochranu v duchu solidarity společenství. Vyjádřit číselně nebo v obecných rysech, jaká je jejich kapacita pro přijetí těchto osob." V obecných rysech, to znamená, my - tady nic nebránilo, abychom řekli: Česká republika má 10,5 milionu obyvatel, říkal jsem, že standardně bychom zvládli - a věřím, že i by mi to potvrdil pan hejtman Vondrák - že dejme tomu 250 000 obyvatel, 250 000, rozloženo na čtrnáct krajů, bychom nějakým způsobem byli schopni možná kvalitně ubytovat, zapojit do systému školského, zdravotního a podobně. Ale my v lex Ukrajina IV, přestože bychom tu možnost tady měli, dát tam nějaký ten strop, tak my ho tam nemáme. My jsme se ptali mnohokrát na bezpečnostním výboru, kolik tedy opravdu přijde těch lidí? A pan ministr Rakušan nám říkal, že on to není schopen predikovat. Já to na jednu stranu chápu, ale opravdu, krajina má 40 milionů obyvatel, a kdyby se každý čtvrtý Ukrajinec sebral, a vzhledem k tomu, že ti lidé většinou chodí tam, kde mají nějaké kořeny, tak my to tady nemůžeme zvládnout, ano? A jestliže někdo tvrdí, že bychom to zvládli, tak tady říkám zcela na pultík, že to nezvládneme. "Vyjádří se tedy číselně nebo v obecných rysech, jaká je jejich kapacita pro přijetí těchto osob" - takže my jsme už dávno mohli říct, a máme předsednictví v Evropské unii: Ano, už jsme velice otevřeli svoji náruč, chovali jsme se možná lépe, než jsme se chovali v době migrační krize v roce 2015, kdy nám to západní státy vytýkaly, že jsme tehdy v té přílivové vlně se chovali, jak jsme se chovali, že ano, nechtěli jsme kvóty z nějakých důvodů, nechtěli jsme třeba tolik spolupracovat, ale v této části té migrační vlny jsme se zachovali velice vstřícně. Přijali jsme půl milionu žadatelů, poskytli jsme dočasnou ochranu skoro půl milionu osob, možná ještě něco zvládneme k tomu, ale proč bychom si tam ten termín nedali, nějaký tedy ten údaj, když nám to tady ve své podstatě ten čl. 25 nabízí?

Pro přijetí tohoto rozhodnutí mohou členské státy prostřednictvím oznámení Radě a Komisi oznámit další kapacity pro přijetí. To znamená, nic nebránilo, aby pan ministr Rakušan řekl: Česká republika je na svém stropu, nezlobte se, kolegové, ale další běžence z Ukrajiny už nepřijmeme, protože oni, když ti lidé už dorazí k nám, požádají si na KACPU a začne běžet s nimi již to řízení o poskytnutí, neposkytnutí dočasné ochrany, tak potom už s tím cizincem i podle těch směrnic nemůžete jen tak manipulovat, nemůžete ho přemisťovat, on už má určité nárokové věci, například za účelem sloučení rodiny a podobně, a není to tak úplně jednoduché. Takže tam je trošičku smůla, že jsme k tomuto nepřikročili ještě v době, kdy jsme byli předsednickou zemí.

Čl. 26, bod první: "Po dobu trvání dočasné ochrany členské státy vzájemně spolupracují s ohledem na přemístění bydliště osob používající (požívajících?) dočasné ochrany z jednoho členského státu do druhého" - tady je to, o čem hovořím - "a s výhradou souhlasu osob". To znamená, že ty osoby už se k tomu můžou nějakým způsobem vyjadřovat a už s nimi potom hůře jste schopen manipulovat, ano, kdybychom zjistili, že - já nevím - Bulharsko má třeba větší kapacity nebo Slovensko má uvolněné kapacity, už s nimi tolik nemůžete manipulovat, kterých se to přemístění týká.

V kapitole 8 jsou zvláštní ustanovení, která hovoří o tom taky, za jakých podmínek je někdo vyloučen z dočasné ochrany. Já se potom ještě dostanu k tomu v lex Ukrajina IV, k tomu, kdy někomu může být dočasná ochrana ukončena. My tam máme takový zajímavý institut, kdy prostě dočasná ochrana končí, když ta osoba nesplní nějaké zákonné důvody, jako je například přihlášení se elektronickým formulářem, nebo prostě nebude komunikovat z nějakého důvodu, mně neznámého. Prostě když jsem někde, tak se snažím spíš plnit ty věci, když mi někdo poskytuje nějakou pomoc, a tam se potom ptám také, a není to v lex Ukrajina vůbec zmíněno, co s těmi lidmi bude.

Členské státy mohou vyloučit osobu z poskytnutí dočasné ochrany za určitých podmínek, pakliže existují nějaké závažné důvody se domnívat, že ta osoba spáchala nějaký závažný zločin. My jsme se na bezpečnostním výboru ptali v souvislosti třeba s Ukrajinci, a chci, aby to tady také zaznělo, jaká je trestná činnost Ukrajinců v souvislosti s tím, že máme tady vlastně 490 000 lidí navíc. Měli jsme tady skoro 280 000 Ukrajinců už před vypuknutím válečného konfliktu. Trestná činnost Ukrajinců se v dřívější době pohybovala kolem 1 500 trestných činů, takových těch závažnějších, přibližně za rok. Ze strany vedení policie jsme se dozvěděli, že se ta trestná činnost zvedla a že se zvedla přibližně o 500 trestných činů. To znamená, kolem 2 000 trestných činů, těch závažnějších, páchají Ukrajinci v poměru zase těch příchozích, vlastně to není ani málo, ani moc. Je otázka, jestli tedy 500 nějakých závažných trestných činů je málo nebo moc. Záleží, z jakého úhlu pohledu, zejména pro osoby, které jsou tím nějakým způsobem dotčeny, třeba čeští občané, nějak se k tomu přimotají. Oni samozřejmě mají problémy často mezi sebou, jsou tam nějaké jízdy pod vlivem alkoholu, nějaké vyřizování nějakých hádek, rvaček a dalších věcí, ale je tam i nějaká trestná činnost, která je spojena s českými občany.

Je tam celá řada možností, kdy těm osobám může být ukončena dočasná ochrana. Můžou také existovat nějaké důvody, že by tato osoba mohla ohrozit bezpečnost hostitelského členského státu nebo že by vzhledem k té skutečnosti se mohlo jednat právě o nějaký závažný trestný čin. Osoby vyloučené členským státem z poskytnutí dočasné ochrany nebo zajištění sloučení rodiny jsou oprávněny podat v daném členském státě opravný prostředek. To znamená, když to vztáhnu zase na lex Ukrajina IV, která tam v jednom paragrafu hovoří o tom, za jakých podmínek se ukončuje status dočasné ochrany, tak samozřejmě je tam opravný prostředek, jsme v demokratickém státě, takže ta osoba se může vůči tomu odvolat.

Teď už bych se dostal, prosím vás - finálně spousta věcí tady byla řečena od paní Mračkové Vildumetzové, od pan doktora Maška, od dalších našich kolegů, většinou členů bezpečnostního výboru, ale já bych jenom vás chtěl upozornit, že samozřejmě ten zákon, jak se tvoří, není úplně dokonalý a jsou tam věci, které jsou takové zvláštní. Zvláštní je zejména stav, který tady je, už trvá od 23. března, přibližně devět měsíců. Kdybychom byli někdy na začátku dubna, kdybychom byli někdy v květnu, maximálně v červnu, tak bychom mohli býti více tolerantní, protože objektivně říkám, že kdybychom byli v situaci vládnoucí strany, drželi jsme dejme tomu Ministerstvo vnitra, tak bychom museli řešit celou řadu věcí stejným, ne-li podobným způsobem, jako to řeší pan ministr Rakušan. Chci, aby to tu zaznělo, protože my spolu dost často nesouhlasíme, dost často máme spolu nějaké výhrady, ale je celá řada věcí, které nebyly udělány špatně. To, že byly udělány z našeho pohledu třeba... že to trvalo dlouho, není to úplně dokonalé, to už je otázka druhá.

Takže předmět úpravy. Už § 1 lex Ukrajina IV hovoří o tom, že podmínky udělené dočasné ochrany cizinců jsou stanoveny nějakou podmínkou jejího prodlužování. Opět připomínám, že tady jsme prodloužili o rok, můžeme prodloužit o další rok. Dočasnou ochranou se rozumí oprávnění k pobytu na území České republiky podle zákona o dočasné ochraně cizinců za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky v návaznosti na rozhodnutí Rady. Tady je vlastně odkaz na tu směrnici, a proto jsem to předtím citoval.

Když projdu dál, vlastně se dostávám až § 5 odst. 4 a tam jsem si vytáhl takové ty věci, které jsou změněny proti lex Ukrajina III, a v tom odst. 4 se hovoří: "Udělení dočasné ochrany se vyznačuje cizinci do cestovního dokladu" - předtím tam bylo "vízovým štítkem do cestovního dokladu", teď je to tam škrtnuto, je tam pouze "do cestovního dokladu vízovým štítkem s dobou platnosti do 31. března 2024". A teď je tam zajímavá druhá věta z pohledu odbornosti: "Nelze-li s ohledem na místní podmínky udělení dočasné ochrany vyznačit formou vízového štítku, lze učinit záznam o udělení dočasné ochrany do cestovního dokladu", a pak je úplně ten závěr: "nebo mimo něj". Takže vlastně tady říká § 4, že buďto máme cizince s cestovním dokladem, potom mu tam udělíme vízový štítek. Když nemáme vízový štítek z nějakého důvodu, že stát se na to nepřipravil nebo je nemá, vízový štítek neudělíme, a když nemáme cestovní pas a nemáme vízový štítek, vlastně nemusíme to udělit vůbec ani na nějaký typ dokladu. To znamená, může to být jenom nějaká hraniční průvodka, což je běžný kus papíru, na který prostě zezadu se vyrazí vízum, které opravňuje prosím vás tu osobu, že může pobývat na území Evropského společenství, může volně cestovat mezi jednotlivými členskými státy, je příjemcem humanitární dávky, je příjemcem zdravotního pojištění na 150 dnů a má to vylepeno na nějakém kousku papíru. Já se potom ještě k tomu dostanu.

Když se zrovna domnívám, že po devíti měsících spolupráce s ukrajinskou ambasádou u osob, které prchly z místa bojů, dejme tomu, opravdu se mohly sbalit na poslední chvíli, neměly doklady, tak za devět měsíců už ten stát, máme tady ambasádu, mohl vystavit těmto osobám, a tím je ztotožnit pro naše pro naše podmínky, náhradní cestovní doklad nebo nějaký cestovní doklad Ukrajiny, do kterého bychom ten vízový štítek mohli vylepit. Ono se to zdá jako banalita, ale prosím vás, je to poměrně důležité vzhledem k tomu, že chceme ty osoby tady ztotožnit a chceme mít opravdu přehled, že ty osoby jsou ty osoby, co nám dokladují, že jsou ty osoby, protože v tom počátku toho příjmu... Já neslyším... (Odmlka pro hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, pane poslanče, rozumím vám. Opětovně vás, vážené kolegyně, kolegové, prosím, abyste věnovali pozornost panu poslanci, případně jste opustili sál. Děkuju pěkně a prosím o ztišení.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju. Já opravdu neslyším ani sám sebe tady. Takže děkuju, že se opravdu věnujete tisku - zejména tady, kdo tedy vyrušuje - který stojí 25 miliard korun za rok a je to podle mě dost zásadní i pro bezpečnost České republiky. A děkuju, že tomu věnujete takovou pozornost.

Kde jsem skončil? Takže já tady říkám a vytýkám Ministerstvu vnitra, vytýkám ministrovi vnitra Rakušanovi, že prostě minimálně od léta měl být zvýšený tlak na ukrajinskou stranu, aby osobám, které neměly do té doby cestovní doklad, byl vystaven nějaký náhradní cestovní doklad Ukrajiny, do kterého potom naše orgány odboru azylové a migrační politiky byly schopny vylepit vízový štítek. A tady samozřejmě zákonodárce si šikovně dal, jak jsem říkal - když nebude mít doklad, tak to tam nemusí být. Prostě krásně si pokryli celé to spektrum. Nerozumím tomu.

Stejně tak se tady hovoří v čl. 6 o tom, že žadatel o udělení dočasné ochrany je povinen k žádosti předložit cestovní doklad - tady vidíte, že vlastně potom tam se to vylučuje - jehož je držitelem, a na vyžádání fotografii. Vůbec se tady nehovoří o tom, že by měly být snímány biometrické prvky, to znamená otisky prstů. Otisky prstů jsou jedinečné, prostě nemáte jiný palec, jsme každý autentický a podobně, a v souvislosti právě s možným zneužíváním těchto dávek. Já jsem tady v počátku roku, kdy jsem se poprvé vyjadřoval tady k lex Ukrajina I, tak pan Rakušan tehdy se tady vyjádřil, že nás musí vydýchávat, protože předjímáme nějaké věci. Prosím vás, my máme určité zkušenosti, že ne každý, kdo přichází a kdo tady chce z nějakých důvodů pobývat, je úplně ten čistě křišťálový a je to všechno v pořádku. Prostě přišla, přichází a přicházet bude určitá skupina lidí, která nebude úplně v pořádku, a abychom si v tom udělali jakýsi pořádek, abychom sjednotili evidence, je samozřejmě ideální, když se snímají i otisky prstů. Otisky prstů se nabíraly, abych zase jenom nekritizoval, policie nabírala u osob, které neměly totožnost nebo neměly doklady. Já se tady přimlouvám o to, a chybí mi to tady v tom, aby se otisky prstů snímaly i u osob, které tady jsou nějakými příjemci určitých dávek, žádají tady a bude jim přidělena dočasná ochrana v prodloužení.

Budu pokračovat dál...

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Než budete pokračovat, znovu poprosím, kolegyně, kolegové, opravdu zkuste respektovat právo řečníka, byť vás to nezajímá nebo jeho argumenty nejsou pro vás validní, abyste mu umožnili přednést svůj příspěvek. Moc děkuju. Případně prosím věnujte diskusi prostor někde jinde, třeba v předsálí. Děkuju a pane poslanče, můžete pokračovat.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju. Já se pokusím to urychlit, ale opravdu je tady pár paragrafů, které se dotýkají, a dotýká se to i starostů, dotýká se to hejtmanů, a prostě není to úplně, není to úplně ono, přestože jsme nějaké návrhy dávali.

Tady například § 6a který je také částečně nový, tak se hovoří o tom, a už tady někteří kolegové to tady zmiňovali, že Ministerstvo vnitra zruší údaje o místě hlášení pobytu, protože vždycky říkáme, my to říkáme stále, že nemáme úplně jasný přehled, kde ty osoby se pohybují, kde ty osoby pobývají. Jsou tam prostě určité nejasnosti. Dohledatelnost osoby na té adrese je velice těžká. A tady vlastně zákonodárce hovoří - a já si myslím, že bychom měli přijímat zákony, které jsou vymahatelné, přijímat zákony, které opravdu nejenom že si je napíšeme, aby byly napsány na papíře, ale aby je také dokázal někdo aplikovat do té praxe - tady to není nový paragraf, ale v tom § 6a v odst. 3 se hovoří: "Ministerstvo vnitra zruší údaje o místě hlášení pobytu, jestliže se cizinec na místě hlášení pobytu nezdržuje déle než 15 dnů, a to na základě informace" - a teď "za a) Policie České republiky, v případě organizační složky státu nebo státního podniku, v jehož objektu je cizinec ubytován, anebo obce, kde má cizinec místo hlášení pobytu na území České republiky". Tady si objektivně musíme říct, že vlastně třeba policie není schopna u toho velkého množství těchto cizinců důsledně vykonávat pobytovou kontrolu. My jsme si to zde napsali, máme to napsané, máme to odsouhlasené, ale vidíte sami, že my celou dobu upozorňujeme, že opravdu nevíme, nemáme přehledy o těchto osobách, nevíme, jak se nám pohybují na území České republiky. Ty osoby neplní své zákonné povinnosti, jako že se musí přihlašovat do určitého data a podobně, a je to trošičku na vodě.

Dostávám se už k určitým věcem, jako jsou například paušální náhrady nákladů na ubytování. Výše paušálních náhrad je tady v nějakém rozmezí od 200 do 350 korun. Víme, že když budeme, poskytneme ubytování pro tři ukrajinské běžence, může to být za měsíc až 9 000 korun, když se jim poskytne byt nebo nějaká samostatná bytová jednotka, může to být až 15 000 korun.

V prvních šesti měsících po příchodu ti lidé, když jsou prvně zaregistrováni, můžou obdržet humanitární dávku, která je šestkrát 5 000 korun. Vyvolává to velké vášně v souvislosti s tím, v jaké jsme dneska složité sociálně ekonomické situaci, a my jako hnutí ANO jsme tady vždycky říkali: Ano, pomáhejme běžencům, ale nesmíme zapomínat i na české lidi. Neustále to opakujeme, prostě nemůžeme mít peníze jenom pro někoho. Musíme dokázat zargumentovat, proč vlastně těm lidem pomáháme, ale musíme také najít peníze pro české daňové poplatníky, kteří se dostávají do nějaké tíživé sociální situace.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já vás znovu přeruším. Vidím, že už zvedáte ze židle i své kolegy, tak je poprosím, aby si sedli a utišili, abyste mohl dál pokračovat, ale tentokrát to míří ke kolegům z vašeho poslaneckého klubu. Prosím, pokračujte, pane poslanče.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju. Je tady několik paragrafů, které jsou zcela nové, a to jsou ty paragrafy 7, ať už je to áčko, béčko, céčko, déčko. Je to opravdu celé, celé spektrum paragrafů, kdy jenom bych tedy připomenul, že například v § 7b je tam dost podstatná věc, že k prodloužení dočasné ochrany - už o tom hovořila moje kolegyně paní Jana Mračková Vildumetzová - je cizinec povinen provést registraci prostřednictvím elektronického formuláře, který je zveřejněn na internetových stránkách Ministerstva vnitra. K jinému postupu se nepřihlíží. Registrace je dokončena zasláním potvrzení o registraci na adresu elektronické pošty, kterou cizinec uvede v registračním formuláři. Potvrzení o registraci obsahuje termín a pracoviště, kam se má cizinec dostavit pro prodloužení dočasné ochrany. Pan ministr tady hovořil o tom, že ve své podstatě toto se týká cizinců, kteří už tady mají dočasnou ochranu na území České republiky. My tady na jednu stranu říkáme, že nám stačí elektronické přihlášení, ale druhou větou říkáme, že potom se jim stanoví termín, kdy ty osoby se mají někam dostavit. To znamená, je to půl milionu lidí nebo já nevím, tři čtvrtě milionu, necelého půl milionu lidí, kterým - na jednu stranu jim to usnadníme elektronickým formulářem a na druhou stranu ty osoby potom se musí do nějakého data, jak tady bylo zmíněno, bude to trvat osm měsíců, se mají někam dostavit. Tady zase vidím, že prostě opravdu je to sice tady napsáno, ale jak to prakticky chcete zrealizovat na odborech azylové migrační politiky při té personální situaci? Já na to jenom upozorňuju. To je jeden z důvodů, proč se také zdržím, protože prostě toto je prakticky nevymahatelné.

A samozřejmě úplně poslední, čeho bych se ještě dotkl v paragrafech 7, je cizinec, který se do 31. března, což je pro něj takový ten deadlinový termín, 2023 nezaregistruje k prodloužení dočasné ochrany podle tohoto zákona, tomu dočasná ochrana uplynutím toho dne zaniká. Cizinci, kteří se po provedení registrace nedostaví k vyznačení vízového štítku, nebo vízový štítek nebyl vyznačen z důvodu nedoložení dokladu, podle odst. 5 nebo 6 dočasná ochrana uplynutím toho dne zaniká. A není tady prosím vás ani věta, co dál, co dál s tím člověkem bude. Zanikne mu vízum dočasné ochrany - a co?

Z toho důvodu, které jsem tady jmenoval, protože opravdu je tam spousta věcí, které nejsou doladěny, je tam spousta věcí, které jsou pouze napsány na papíře, a praktická realizace a vymáhání určitých věcí nejsou možné z mého pohledu, tak já se, nebudu-li proti, tak se pravděpodobně zdržím. Děkuji za slovo. (Potlesk z lavic poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. První faktická poznámka - pan poslanec Vondrák.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Dobrý večer, dámy a pánové. O co byl kolega Lang delší, o to já budu kratší. Já bych chtěl říct jednu důležitou věc a jsem pevně přesvědčen o tom, že nemluvím jen za sebe. Ta diskuse a kritika není o tom, že nechceme pomoci ukrajinským uprchlíkům, je to přesně naopak. A já to říkám proto, že proces adaptace a integrace těchto uprchlíků drhne, vázne a není ani pořádná jeho příprava. A proto teď tady říkám ještě jednou, tímto zákonem lex Ukrajina IV problém jenom odkládáme a odložením jej nevyřešíme. Takže prosím, pojďme si to říct na rovinu, že to potřebujeme vyřešit, a pojďme to vyřešit co nejdříve, aby ti lidé mohli žít tak, jak tedy žijeme my ostatní. Děkuji. (Potlesk z lavic poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další faktická poznámka, pan poslanec Bělobrádek - ruší svoji faktickou poznámku. Pak se vracíme do obecné rozpravy a vystoupí pan poslanec Koten.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo, pane předsedající. Ona většina věcí tady byla skutečně řečena. Já bych tady s dovolením jenom ukázal na několik slabin, které mě nejvíce mrzí, že nebyly v návrhu tohoto zákona vyřešeny.

A myslím si, že úplně tím prvním, co mě zaskočilo, tak v důvodové zprávě v oblasti, kde se píše Finanční dopad na rozpočet České republiky, tak tam bylo uvedeno k mému překvapení, že to nebude mít zásadní vliv na rozpočet České republiky a že Ministerstvo vnitra si to vyřeší v rámci rozpočtu Ministerstva vnitra. Bylo to takové alibistické, protože právě výdaje, které jsou na biometriku, samozřejmě to už tam je navýšeno na rok 2023, takže skutečně to jde z kapitoly Ministerstva vnitra, nicméně dopad na rozpočet celé České republiky bude obrovský. Já bych byl velmi rád, kdyby tedy tady to nějakým způsobem vláda byla schopna vykomunikovat a byla tam schopna dát alespoň nějaké predikce na dopady na státní rozpočet České republiky, protože vzhledem k tomu, že tam už proběhla nějaká půjčka od Evropské rozvojové banky ve výši v přepočtu na české koruny zhruba 10 miliard korun, tak už to mě zaráží, že to tam není nějak uvedeno.

Dále, co mě tam překvapilo, byla tam položka Dopady na bezpečnost v České republice. A zase jako obvykle to tam bylo tedy zmíněno, že se předpokládá, že dopad na bezpečnost v České republice to také nebude mít vliv. Když jsem zástupcům Ministerstva vnitra oponoval, protože se objevují informace, že v této komunitě se dějí trestné činy včetně vražd, drog a tak dále, tak mi bylo řečeno, že se to děje převážně v té jejich komunitě a že procentuálně i k ostatním obyvatelům v České republice to žádným zásadním způsobem nevybočuje. (Hluk v jednacím sále přetrvává.)

Ještě bych se rád vrátil k elektronické registraci. Samozřejmě chápu, že u lidí, kteří tady jsou, a údaje o nich nějakým způsobem byly posbírány, takže pro prodloužení nebo pro prolongaci pobytu nějakým způsobem by se měli přeregistrovat. Je mi jasné, že úřady to nejsou schopny zvládnout najednou, protože to je opravdu velké množství. Na druhou stranu, když jsem se ptal, jestli je nějakým způsobem ošetřeno, aby tedy k registracím nemohlo docházet ze zahraničí, nebo zda by bylo možné identifikovat, odkud se žadatel, který potom tady může pobírat podporu a sociální podpory a tak dále, může se tady nechávat léčit, tak mi bylo řečeno, že to vnitro nehodlá ověřovat. Takže z mého pohledu se skutečně může stát, že se budou ti žadatelé registrovat z jiného státu nebo doregistrovávat z jiného státu, a potom budou mít půl roku možnost pobírat dávky, aniž by byli v České republice. Z tohoto důvodu mi to připadá jako nedokončené, nedodělané a je tam zase prostor pro to, že tedy půl roku nebudeme vědět, jestli ten uživatel skutečně je v České republice, než bude vyzván, aby si šel nalepit do pasu nebo do nějakého jiného náhradního dokladu kolek nebo co to bude rozdáváno.

Z těchto několika důvodů celkem mi vyplývá, že v této podobě to nemůžeme podpořit, protože vzhledem k energetické krizi a i k další krizi, kdy naši občané mají hodně hluboko do kapsy, bohužel spousta lidí už nevidí východisko z této situace, do které je dostává vláda Petra Fialy, a bohužel končí svůj život. Dobrovolně, nedobrovolně. Takže je tady spousta případů, kdy - z Úřadu práce bohužel vyskočila občanka České republiky, protože zjistila, že jí v podstatě dávky nepokryjí náklady na domácnost, je tady zastřelený před Úřadem vlády a těch případů přibývá. Dneska stálo metro, protože někdo skočil pod metro. Takže já si myslím, že v této situaci by primárně měly být vyčísleny náklady a měli bychom se starat o občany v České republice, což bohužel...

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane kolego, já vás přeruším a poprosím zase o uklidnění v sále. Rozumím tomu, že je pozdní podvečerní hodina, přesto prosím všechny kolegy, aby se ztišili a umožnili panu poslanci Kotenovi dokončit jeho vystoupení. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, už je to téměř závěr. Takže v této podobě si myslím a v tomto režimu schvalování, jak to tady v podstatě bylo předloženo v legislativní nouzi, tak to skutečně v této podobě nemůžeme podpořit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Teď jsou tu dvě faktické poznámky - první pan ministr Jurečka.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Omlouvám se, já to dělám velmi nerad, ale protože už to tady zaznělo dneska opakovaně, chci jenom uvést to, že osoba, která včera spáchala sebevraždu na budově, kde jsou i pronajaté prostory Úřadu práce, tak zpráva od Policie hovoří jasně, ta sebevražda nebyla v souvislosti s činností Úřadu práce a s odmítnutím této osoby v nějaké dávkové agendě. Vůbec na té přepážce nebyla. Tak chci poprosit kolegy a kolegyně: netahejte tady tyto věci do vašich politických vystoupení. Děkuji moc. (Potlesk v pravé části jednacího sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Vomáčka, prosím.

Mezitím, než dorazí k pultíku, načtu omluvy. Paní předsedkyně Pekarová Adamová se omlouvá od 19 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Lubomír Brož se omlouvá od 19 hodin bez udání důvodu, pan poslanec Vojtěch Munzar se omlouvá od 19 hodin z pracovních důvodů a pan poslanec Petr Sadovský se omlouvá od 19 hodin z pracovních důvodů.

Prosím, pane poslanče, dvě minuty, vaše faktická poznámka.

 

Poslanec Vít Vomáčka: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, já zde většinou vystupuji proto, abych trošku krotil emoce, ale do této doby se mi tady ta situace líbila. Ale docela mě nadzvedl ze židle můj předřečník, prostřednictvím pana předsedajícího, pan poslanec Koten. Kritizujte nás, hledejte na nás, sbírejte na nás informace, všechno, ale prosím pěkně, buďme opatrní, když osočujeme někoho z toho, že kvůli vládě, kvůli Fialovi, pardon, kvůli premiérovi Fialovi, někdo skáče z oken nebo skáče pod metro. To si opravdu tahle Sněmovna nezaslouží. Buďme konstruktivní, ale těch výroků se prosím pěkně vyvarujme. Děkuji. (Potlesk v pravé části jednacího sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí. Podívám se ještě do sálu, jestli se někdo hlásí z místa. Pokud tomu tak není, obecnou rozpravu končím. (Poslankyně Schillerová se hlásí z místa o slovo před závěrečným hlasováním.)

Otevírám podrobnou rozpravu. Do podrobné rozpravy se také nikdo nehlásí. Zeptám se ještě, jestli máte zájem o závěrečná slova - předkladatel, zpravodaj? Nikoliv. Čili končím i podrobnou rozpravu a končím druhé čtení tohoto návrhu.

Jestli tomu dobře rozumím - a ptám se pana zpravodaje - tak nejsou pozměňovací návrhy, mohli bychom tedy přistoupit bez přestávky k projednávání ve třetím čtení, a protože podle § 99 odst. 7 zákona o jednacím řádu může ve zkráceném jednání následovat třetí čtení návrhu zákona bezprostředně po čtení druhém, které jsem před chvílí ukončil, zahajuji nyní třetí čtení předloženého vládního návrhu zákona.

Očekávám, že zpravodaj výboru pro bezpečnost, pan poslanec Martin Exner, bude spolu se mnou sledovat u stolku zpravodajů rozpravu, kterou tímto otevírám. Ptám se, kdo se hlásí do rozpravy v rámci třetího čtení? Nikdo. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu tedy končím.

Opětovně se zeptám, zda je zájem o závěrečná slova? Není.

A nyní poprosím pana poslance Martina Exnera, aby nás seznámil s procedurou hlasování.

 

Poslanec Martin Exner: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, vzhledem k tomu, že nebyl podán žádný pozměňovací návrh, můžeme přímo hlasovat o znění zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Přednesu návrh usnesení. Poslanecká sněmovna vyslovuje... (Poslankyně Schillerová se hlásí o slovo před závěrečným hlasováním.)

Ještě před hlasováním vystoupíte, ale můžu navrhnout - nebo chcete teď, ještě před usnesením? (Předsedající se domlouvá s poslankyní Schillerovou, kdy chce vystoupit.) Tak prosím, možná to bude lepší v tuhletu chvíli, ať pak můžeme hlasovat bezprostředně poté, co přečtu usnesení. Já jsem mezitím zagongoval, aby se dostavili do sálu kolegové, protože se blíží hlasování.

Paní předsedkyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Já jsem tady pečlivě, a samozřejmě i mí kolegové, kteří se v této oblasti orientují lépe než já, poslouchali rozpravu. Je to tak zralé, aby se to celé přepracovalo a vrátilo sem tento návrh, který sem přišel, vrátilo se to sem aspoň v nějakém rozumném stavu. Jenom hrnete problém před sebou a berete si za rukojmí ty lidi, kteří tady prostě jsou a kteří se teď dostávají do bezvýchodné situace. A nás samozřejmě si berete za rukojmí také, protože nás tlačíte tímhle způsobem absolutně, absolutně nepřípustným k tomu, abychom rozhodovali o věcech, které jste vůbec, vůbec nevyřešili. Za rok jste je nebyli schopni vyřešit.

Prosím tímto o 10 minut pauzu před závěrečným hlasováním na jednání klubu hnutí ANO, my se ještě poradíme, a prosím poslance hnutí ANO, abychom se sešli v Aktech, tam u vánočního stromečku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Takže já vyhlašuji pauzu do 19 hodin 49 minut, 10 minut na poradu poslaneckého klubu hnutí ANO.

 

(Jednání přerušeno v 19.39 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 19.49 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Je 19.49 hodin, přestávka pro jednání klubu hnutí ANO vypršela. Jenom připomenu, nebo poprosím, kolegyně, kolegové, abyste se usadili, abychom se mohli dál věnovat projednávanému bodu a tisku.

Jenom připomenu, že v tuto chvíli jsme před hlasováním. Usnesení k zákonu... já ten návrh přednesu. Ten návrh zní: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 351, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou." To je návrh usnesení. Přistoupíme k hlasování.

Paní předsedkyně ještě?

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. My jsme měli teď krátkou desetiminutovou pauzu na poradu klubu hnutí ANO. Musím říct, že klub hnutí ANO setrvá na svém stanovisku, ke kterému dospěl už dopoledne po jednání. My jsme podpořili vládě lex Ukrajina I, II, III, ale tady tento návrh, kde nejsou dopracovány nástroje sociální podpory a další věci, o kterých jsme tady celou tu dobu mluvili, prostě podpořit nemůžeme. My se zdržíme, nebudeme proti, ale zdržíme se. A chtěla bych vyzvat vládu, ať prostě je dopracuje, ať sem přijde s další úpravou, máte (čas) do konce března, takto prostě to není možné. Vy vlastně ten problém, znovu opakuji, jenom hrnete před sebou. To znamená, klub hnutí ANO se v tomto případě zdrží. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano. Chci se zeptat, jestli ještě jednou musím předčítat to usnesení? Víme všichni, o čem budeme hlasovat? Ten návrh usnesení byl načtený. A já tedy zahajuji hlasování (číslo 27) - tak ještě jednou, prohlašuji toto hlasování za zmatečné.

Zaznamenal jsem žádost o odhlášení, tak vás všechny odhlásím. Příště prosím, jak stanovisko, tak prosbu o odhlášení trošičku dříve, než začínáme hlasovat. Děkuji, to pro příště. Počkáme, než se ustálí počet poslanců.

Mezitím načtu jednu omluvu, která přišla. Pan poslanec Jáč se od 19 hodin omlouvá z pracovních důvodů.

 

Počet poslanců v sále se ustálil, a já tedy zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh usnesení? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 28, bylo přihlášeno 136 poslanců, pro hlasovalo 81, proti žádný. Návrh usnesení byl přijat a já konstatuji, že jsme s návrhem zákona vyslovili souhlas.

 

Tím končím projednávání tohoto bodu, a sice tisku 351. Podle dohody předsedů poslaneckých klubů to byl poslední bod, který dneska budeme projednávat. Měli bychom se sejít zítra v 9 hodin. Ale ještě chce slovo pan předseda Výborný.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji. Milé kolegyně, milí kolegové, já bych chtěl jenom připomenout pozvání, které jste obdrželi na zítra na 7.30 hodin do Státních aktů, kde se uskuteční tradiční adventní setkání. Podpoříme i komunitu Sant´Egidio, která se stará potom o bezdomovce během vánočních svátků. Takže těšíme se na vás zítra v 7.30 hodin ve Státních aktech. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji za tuto informaci. Tím pro dnešek končíme a znovu se uvidíme zítra, kdy budeme pokračovat v našem jednání v 9 hodin ráno. Zatím vám přeji krásný večer.

 

(Jednání skončilo v 19.53 hodin.)

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.