(pokračuje Karel Havlíček)

21.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon,
ve znění zákona č. 195/2022 Sb., a některé další související zákony
/sněmovní tisk 330/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj, pan Ivan Bartoš. Prosím, ujměte se slova.

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já vám děkuji za slovo, pane předsedající. Zároveň vítám i to, že došlo ke sloučení rozpravy i vlastně k nastavení pořadí projednávání těchto dvou návrhů zákona, které sice pocházejí z pera dvou různých ministerstev, nicméně v komplexu řešení stavebního řízení v České republice nelze o nich uvažovat odděleně, a z logiky věci, jak zde zmínil pan ministr Kupka, je lepší začíti tedy komplexem návrhu stavebního zákona.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dnes začínáme projednávat návrh zákona, kterým se mění stavební zákon č. 283/2001 Sb., v platném znění, a některých dalších souvisejících zákonů. Jak všichni víte, vláda České republiky se v programovém prohlášení vlády mimo jiné zavázala, že předloží úpravu nového stavebního zákona tak, aby bylo zajištěno rychlé, transparentní, digitální a občanovi blízké stavební řízení.

Na úvod mi nejprve dovolte shrnout dosavadní kroky, které již byly vládou České republiky učiněny k naplňování této proklamace v programovém prohlášení vlády. Prvním krokem byla takzvaná odkládací novela nového stavebního zákona, která byla Parlamentem České republiky přijata a vyhlášena ve Sbírce zákonů jako zákon č. 195/2022 Sb. Touto novelou došlo k zavedení takzvaného přechodného období, kterým bylo odloženo faktické naplňování vzniku stavební správy v čele s Nejvyšším stavebním úřadem. Účelem této novely bylo zabránit vlastně té změně, a z našeho pohledu nežádoucí změně, ve smyslu destrukce stavebního řízení a získat čas k přípravě věcné novely stavebního zákona, která představuje druhý krok vlády České republiky k naplnění onoho programového prohlášení a kterou dnes máme všichni na stole.

Předložená věcná novela nového stavebního zákona byla zevrubně diskutována se širokou odbornou veřejností i s profesními komorami, samosprávami a kraji, prošla plnohodnotným připomínkovým řízením a ve většině klíčových oblastí byla nalezena shoda. Ostatně v momentě projednávání pak na vládě byla schválena jednomyslně. Těsně předtím, než tento zákon šel na vládu, došlo ještě k důležité schůzce, kde jsme se domluvili o některých dalších krocích v rámci projednávání této legislativy, a ty práce pokračují.

Já bych vám jenom v krátkosti představil změny, které jsou předmětem věcné novely nového stavebního zákona. První a z mého pohledu zásadní změnou je změna institucionální. Předložený návrh ruší vznik komplexní státní stavební správy, která by s ohledem na nutné materiální, personální a další vybavení představovala významnou zátěž pro rozpočet České republiky. Jak jsme jako vláda deklarovali, vracíme rozhodování zpět tam, kam patří, a to do území. Proto po dohodě s Ministerstvem vnitra zástupci samospráv budou základním článkem soustavy stavební správy, obecní úřady v obcích s rozšířenou působností a pak další úřady pověřené obecní, která teď bude stanovovat potom vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj.

K tomu se jenom trochu vrátím. Samozřejmě racionalizace stavební soustavy je důležitá v případě - a já mám od té doby, co se projednává nebo co jsme připravovali tuto věcnou novelu, i spoustu relevantních dopisů z vedení různých obcí o tom, že by třeba zvažovaly o možnosti sloučení stavebního úřadu - proč tedy vyhláška, mít v zákoně vypsané stavební úřady v případě, že by došlo na základě nějakých poznatků z regionu a z území k nějaké další změně, otvírat kvůli tomu zákon by bylo nežádoucí, takže nositelem toho, kde všude je stavební úřad a kde bude dále pokračovat, je součástí vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj.

Druhým článkem soustavy pak budou krajské stavební úřady. Ty budou jako prvoinstanční stavební úřady posuzovat stavby nadmístního významu, tedy například stavby, které podléhají posouzení vlivu na životní prostředí, a dále budou plnit funkci nadřízeného orgánu vůči obecním stavebním úřadům. Obecní úřady a krajské úřady budou vykonávat činnost na úseku povolování staveb v přenesené působnosti. Jako další článek soustavy předložená novela ponechává jako státní orgán Specializovaný a odvolací stavební úřad, který bude rozhodovat o strategických a rozsáhlejších stavbách, především se jedná o významné stavby dopravní a technické infrastruktury, a který bude svou faktickou činnost vykonávat již od 1. 7. 2023, k čemuž věřím úspěšně směřujeme. Na tomto věcná novela nic nemění. Ústředním správním orgánem na úseku územního plánování stavebního řádu bude namísto Nejvyššího stavebního úřadu Ministerstvo pro místní rozvoj.

Další z mého pohledu významnou změnou je změna v pojetí integrace dotčených orgánů, a to z jejich integrace faktické v rámci čistě státní stavební správy na integraci procesní patřičných úrovní. Výsledkem je mimo jiné ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí zakotvení takzvaného jednotného environmentálního stanoviska - což je ten druhý tisk, který projednáváme ve sloučené rozpravě - které bude jako závazné stanovisko z hlediska všech veřejných zájmů v oblasti ochrany životního prostředí podkladem pro stavební úřad v řízení o povolení záměru. V oblasti územního plánování bude do stavebního zákona vrácena politika územního rozvoje, která mimo jiné stanoví celostátní priority pro územní plánování a určí, které koridory a plochy, především dopravní a technické infrastruktury, budou předmětem řešení územního rozvojového plánu. Novelou rovněž posilujeme kompetence rady kraje a rady obce, které budou například rozhodovat o pořízení a schvalovat územní opatření, zejména stavební uzávěry. Větší důraz bude kladen též na uplatňování požadavků na adaptaci sídel a uspořádání krajiny vyplývajících ze změny klimatu či na práci s obnovitelnými zdroji energie.

Z pohledu stavebního řádu pak dochází k několika dílčím změnám, především vázaných na změnu systému stavební správy. V rámci přezkumných řízení je pak navrhováno upuštění od uplatnění apelačního principu při soudním přezkumu rozhodnutí, neboť v případě zachování apelačního principu soudního přezkumu by nepochybně došlo k navýšení počtu kasačních stížností proti těmto rozsudkům a v konečném důsledku by nedošlo k naplnění cílů rekodifikace a urychlení soudní kontroly veřejné správy v oblasti stavebního práva. Současné správní soudy by neměly nahrazovat a zasahovat do výkonu moci výkonné, neboť tímto by byl narušován princip dělby moci a systém demokratických brzd a protiváh.

S ohledem na právní jistotu všech účastníků procesů podle stavebního zákona z důvodu absolutní odlišnosti procesních aspektů a postupů dle nového stavebního zákona oproti současné právní úpravě je nově navrhováno, že zahájené postupy a řízení se dokončí podle dosavadních právních předpisů a současně že stavební úřad bude dokumentace, které byly zpracovány podle dosavadních právních předpisů a předložené až do 30. 6. 2027, posuzovat taktéž podle těch dosavadních právních předpisů.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, dámy a pánové, věřím, že touto věcnou novelou připravenou Ministerstvem pro místní rozvoj a schválenou vládou České republiky, kterou dnes máme na stole, nakonec dojde k naplnění cílů rekodifikace stavebního práva s ohledem na zachování ochrany veřejných zájmů. Výstavba a povolování staveb nebude na úkor rezignace na jejich ochranu a díky zrušení zbytečné a předražené nové soustavy, která by navíc neměla dostatek odborníků, stát ušetří miliardy korun na nákladech, které by souvisely s touto transformací. Věřím, že stavební řízení bude i díky této předložené věcné novele skutečně rychlé, transparentní, digitální, občanovi blízké a Česká republika se v žebříčku kvalitního stavebního řízení výrazně posune.

Já bych chtěl závěrem ještě požádat, abychom se při projednávání této předkládané novely stavebního zákona snažili přenést přes hlavní politickou neshodu, což byla ta věc institucionální změny a převedení do čisté státní správy, neboť i v návrhu - který předkládá vláda - novely stavebního zákona to, co jsme i ve spolupráci tenkrát jako strany opozice připravovali a co považujeme za dobré řešení, v tomto návrhu je zachováno. A věřím, že i třeba v projednávání ve Sněmovně se nám podaří tu věc ještě o trošku dál posunout, aby skutečně finální konsenzus byl dosažen a abychom společně navrhli takové řešení, které bude pro společnost i pro stavebnictví, municipality i orgány hájící veřejné zájmy přínosné, akcelerační, transparentní a bude dobrým předmůstkem pro jeho následnou digitalizaci. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane místopředsedo vlády. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení a to je pan poslanec Robert Králíček.

Poslanec Robert Králíček: Vážený pane místopředsedo, vážení ministři, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych zde vystoupil krátce v roli zpravodaje a uvedl navrhovaný zákon.

Předkládaná úprava stavebního zákona zahrnuje zejména změnu systému stavební správy a s tím související úpravu kompetence jednotlivých stupňů stavební správy a související procesní změny povolování stavebních záměrů. Navrhovaná právní úprava je vedena těmito principy:

1. V oblasti institucionální dochází ke zrušení Nejvyššího stavebního úřadu, jehož kompetence převezme Ministerstvo pro místní rozvoj. V tomto ohledu zůstane stávající stav. Cílem návrhu je proto zabránit zřízení dalšího relativně nezávislého ústředního správního úřadu.

2. Zrušení krajských stavebních úřadů a zachování smíšeného modelu veřejné správy. Návrhem zákona dojde k zachování smíšeného modelu veřejné správy na úseku povolování staveb. Návrhem zákona tak bude zachována působnost krajských úřadů a obecních úřadů jako úřadů stavebních.

3. Zachování institucionálního rámce Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu, který bude příslušným stavebním úřadem ve věcech vyhrazených staveb.

4. Posílení role samosprávy v procesech pořizování územních opatření. Navrhovaná úprava spočívá v rozdělení kompetencí v procesu pořizování mezi samosprávu a státní správu, a to v obdobném rozsahu, jako je tomu při pořizování územněplánovacích dokumentací. Tedy samospráva, rada obce nebo rada kraje, rozhoduje o pořízení, vydává územní opatření, zatímco příslušný úřad územního plánování zajistí jeho pořízení.

5. Opětovné zavedení politiky územního rozvoje jakožto strategického nástroje územního plánování na úrovni státu, a to v rozsahu stávající politiky územního rozvoje. Vztah politiky územního rozvoje k územnímu rozvojovému plánu je zachován v rozsahu stávající právní úpravy, tedy zákona č. 183/2006 Sb.

6. Změna ustanovení v novém stavebním zákoně souvisejících se změnou struktury stavební správy oproti platnému stavebnímu zákonu v nezbytném rozsahu.

Návrh obsahuje tři okruhy nezbytných úprav. První okruh: úprava institucionálního modelu výkonu veřejné správy na úseku stavebního práva. Za druhé: úprava územního plánování a posílení role samospráv. Za třetí: úpravy na úseku stavebního práva hmotného a na úseku stavebního řádu.

Tolik krátká zpravodajská zpráva. Následně se přihlásím do diskuse s vlastním názorem. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a já v tuto chvíli tedy otevírám obecnou rozpravu ke všem třem bodům. Jedná se o sloučenou rozpravu.

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.