Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Karel Havlíček)

Sloučená rozprava k bodům 19, 20 a 21
/sněmovní tisky 328, 329 a 330/

A já bych poprosil pana zpravodaje Králíčka, jestli by mohl vystoupit. Následně je s přednostním přihlášen pan ministr Kupka, pan ministr Bartoš a potom všichni ostatní, kteří jsou přihlášeni do rozpravy. Děkuji a máte slovo.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já se přiznám, že mám takovou myšlenku, co provést, když nás je tu tak málo, abych nějak oživil dnešní odpolední zasedání, ale ne, nebudu dělat nic. A musím bohužel říci a vzkázat svému dovolím si říct kamarádovi z koalice Jiřímu Horákovi, prostřednictvím pana předsedajícího - dneska nebudu krátký, dneska budu delší, tak se omlouvám dopředu. Nicméně rozumím tomu, že byla vláda a že pan ministr doběhl, takže jak říkám, nebudu tropit žádné hlouposti a budu se věnovat seriózně tématu.

Já bych chtěl ve svém vystoupení připomenout vlastně, co bylo motivací a důvodem pro rozhodnutí o rekodifikaci stavebního práva. Chtěl bych připomenout proto, že od doby, kdy byl v září roku 2018 ve vládě projednán věcný záměr rekodifikace, uplynuly již více než čtyři roky. Naše země čelí stále větším výzvám, stavební produkce je nepochybně jednou ze zcela klíčových priorit, a to jak kvůli přechodu na obnovitelné zdroje, tak z hlediska dostupnosti důstojného bydlení, tak kvůli dopravním a infrastrukturním stavbám, tak i v neposlední řadě kvůli zabezpečení hospodářské a průmyslové konkurenceschopnosti.

Neměli bychom však upozaďovat ani naše voliče, naše občany, kteří si nepochybně zaslouží zjednodušení povolovacích procesů. Již před čtyřmi lety bylo potvrzeno, že záchranou pro české veřejné stavební právo není pouhá novela stavebního zákona, ale že je potřeba přijmout skutečně novou zásadní systémovou změnu, která povede ke zjednodušení právě zmíněných povolovacích a přezkumných procesů, snížení počtu razítek a koordinace posuzování veřejných zájmů v rámci povolovacího procesu nikoliv tak, že se o ní stará stavebník.

Nebudu zde znovu opakovat potřebu odstranit důsledky rezortismu, to bylo opakováno již mnohokrát. Je nepochybné, že potřebujeme stavební právo, které umožní efektivní a skutečné zjednodušení přípravy staveb i povolovacích procesů při zachování potřebné úrovně ochrany všech práv a veřejných zájmů. Je nezbytné oprostit se od opakujících se paradigmat aktuální praxe a umožnit změnu, která přinese reformu v povolení a přezkumu, nikoliv jen pouhý převod z papírování do elektronické formy. Řada z tehdy opozičních a dnes vládních poslanců či ministrů apelovala na dohodu a řádné projednání v Poslanecké sněmovně, na předložení analýz, na diskusi a na diskusi o řešení v době, kdy rekodifikaci předkládalo ministerstvo s ministryní Klárou Dostálovou. Dnes my bychom rádi apelovali na vlastně tytéž představitele, ale koalice, v čele s ministrem Ivanem Bartošem.

Zákon, který naše vláda projednala a připravovala čtyři roky, je měněn ve značném rozsahu, který zatím širší diskusi neměl nebo neproběhla. Řada organizací - a už to dnes bylo zmíněno - si dokonce stěžuje, že jejich připomínkám nebyl dán prostor pro vypořádání, ačkoliv to jsou připomínková místa. Sám bych byl rád, aby od začátku tohoto procesu vše bylo spojeno a koordinováno a příprava zákona o jednotném environmentálním stanovisku byla spojena s novelou stavebního zákona a s úpravami dalších složkových předpisů. Nemuselo by se tak stát, aby namísto skutečně jednotného stanoviska či rozhodnutí vzniklo další nové samostatné razítko a instituce.

V programovém prohlášení této i předchozí vlády se kromě jiného stanoví, že vláda podpoří a zrychlí výstavbu v České republice. Vlády se zavazují prosadit právní úpravu, která povede ke zjednodušení a zkrácení přípravy staveb pro zvýšení konkurenceschopnosti České republiky. V České republice je sice více než 6 000 obcí, ale třetina obyvatel žije ve 20 největších městech. Složitost veřejného stavebního práva spočívá i v tom, že podmínky pro realizaci záměru musí zákon stanovit dostatečně obecně pro menší záměry v menších obcích, ale současně dostatečně konkrétně pro větší záměry ve velkých městech a jejich aglomeracích a poskytnout potřebný prostor pro odchylná řešení místních vývojových, urbanistických, krajinných či přírodních specifik.

V současných trendech vývoje dominuje na jedné straně rychlá urbanizace velkých měst, na straně druhé vylidňování měst a obcí, které nejsou v adaptacích na probíhající změny dostatečné úspěšné. Bytová krize, energetická krize, uprchlické vlny i válka, vysoce závažných témat k řešení je skutečně celá řada. Rád bych, abychom umožnili díky změně stavebního právě reagovat na tyto výzvy jednodušeji, efektivněji a rychleji, a to jak investorům veřejných institucí, tak soukromým, tedy včetně občanů, a to zejména. Takovou novelu bych rád zpravodajoval, takovou novelu bych rád podpořil a věřím tomu, že i se mnou celá opozice. Jak zde bylo zmíněno, chceme k té věci přistupovat konstruktivně.

Potřebujeme předvídatelné, stabilní a efektivní územní plánování a rozhodování o povolování staveb. Dnešní společenské a ekonomické prostředí si žádá, aby stavební právo stanovilo jednoduchá, aplikovatelná, vymahatelná a srozumitelná pravidla, a to nejen velkým veřejným institucím, ale i občanům, kteří rovněž čelí dopadům této turbulentní doby.

Veřejné stavební právo zároveň musí vytvořit prostor pro vytváření společné znalostní a hodnotové báze, nutné pro formulování, projednávání a naplňování strategií správy území s možností flexibilnějšího hledání odpovědi na nepředvídatelné výzvy současnosti. Je nezbytné, aby nová právní úprava jasně vymezila dnešní nejasnosti právní odpovědnosti aktérů v celém procesu správy území. Musí také umožňovat zapojení v západním světě běžně aplikovaných nepřímých nástrojů správy území, zejména jde o dosud zásadním způsobem podceněné ekonomické nástroje a parametry územněplánovací činnosti.

Potřebujeme spravedlivé vyvážení rolí, odpovědnosti a nástrojů v nové úpravě stavebního práva. Chceme nejen zajistit péči o přírodu a krajinu, půdu, vodu, historické a kulturní dědictví, architektonickou kvalitu a kulturní hodnotu vystavěného prostředí, to vše chceme efektivní, dostupné a udržitelné. Česká republika se k této péči zavázala v Davoské deklaraci na závěr konference evropských ministrů kultury, pořádané ve dnech 21. a 22. ledna 2018. Tématem konference byla kvalitní stavební kultura. Od té doby v Evropské unii vznikla řada dokumentů, materiálů, vizí, návodů, postupů a směrnic.

Pořád ale platí a v souvislosti s válkou více než kdy jindy, že veřejné stavební právo musí umožnit výstavbu staveb strategického a klíčového významu staveb dopravních, zejména železničních koridorů, dálnic, jiných pozemních komunikací a další infrastruktury, jako jsou produktovody a soustavy sítí, přehrad a jiných. Stavební právo musí umožňovat řešení bytových potřeb občanů nebo řešení absence staveb občanské a další vybavenosti území. Stavební právo by také mělo každému umožnit spolehlivě zjistit, jaký veřejný zájem či zákonná úprava v určité konkrétní situaci dané území chrání, jakým způsobem a za jakých podmínek může být území využito pro zamýšlenou výstavbu. Nepotřebujeme razítka, potřebujeme stavby.

Samotný pojem rekodifikace je spojen se zásadními změnami, nikoliv jen s úpravami stávajícího stavu. Domnívám se, že k tomu ale novela sklouzla, a diskuse nad ní je proto velmi potřebná. Rád bych, abychom zde v Poslanecké sněmovně měli dostatečný prostor s touto klíčovou legislativou prodiskutovali svědomitě a důsledně hovořili o přínosech a nákladech a předvídatelnosti, jednoduchosti, srozumitelnosti. Každá věta, kterou si v zákoně přečtete, by měla mít jednoznačný a jasný obsah tak, abychom se vyhnuli nekonečným přezkumným řízením pro formalistická či jiná nevýznamná pochybení. Nemůžeme již dopustit další bobtnání složkových předpisů, nekoordinované vršení požadavků na stavebníky bez dostatečného času na přípravu na změnu bez posouzení, zda dané opatření vyváží náklady, kterými je podmíněno. Příprava na elektromobilitu například dle sdělení investorů vyvolává vícenáklady na každé parkovací stání, tedy na každý byt vyšší než milion korun. Neměli bychom nad tím mávat rukou a měli bychom hledat řešení, která by byty lidem přiblížila, nikoliv vystřelila do naprosté nenávratné nedostupnosti. Hledejme proto rozumná užitečná systémová opatření.

Nesmíme však v žádném případě rezignovat na právní jistotu, a to jak stavebníků, tak dotčených osob. Prioritou by mělo být, aby se při tomto rozhodování vedlo co nejméně správních řízení a vznikalo co nejméně správních rozhodnutí, tedy jednoduchost a přehlednost. Cílem by mělo být přesunutí pozornosti od formalismu a vedení samostatných procesů k věcné podstatě staveb, jejich umisťování do území a s tím souvisejících dopadů na okolí.

Reforma celého systému by měla přispět kromě jiného také ke zvyšování odborné úrovně profesionality a nestrannosti rozhodování. Je třeba změnit nebo vytvořit kompetence pro uplatnění nepřímých nástrojů správy území, zejména nástrojů ekonomických a fiskálních. Česká republika tyto nástroje dostatečně nevyužívá. Chceme snížit počet druhů řízení, počet samostatně vedených správních řízení, počet přezkumů a omezit byrokratickou zátěž. Současně nemohou být z hlediska věcného upřednostněny pouze zájmy z environmentálních oblastí před oblastí ochrany životního prostředí, pardon, před zájmy, tím, že teprve výsledek samostatného posouzení zájmů z oblasti ochrany životního prostředí bude vstupenkou pro posuzování dalších veřejných zájmů a samozřejmě také přínosu záměru jako celku.

Naším cílem má být zamezení zneužívání a nadužívání práva průtahů, opakování týchž námitek v různých procesech, správnímu i soudnímu ping-pongu a obstrukcím. V tomto smyslu si dovoluji odkázat na závěry RIA, která identifikovala předložený text jako nejhorší možnou z posuzovaných variant, a proto považuji za nesmírně důležité diskusi skutečně vést a odpracovat na půdě Parlamentu.

Vzhledem k rozsahu problematiky se domnívám, že bychom skutečně měli poskytnout výborům dostatečnou dobu pro projednávání návrhu, a to nejméně v délce, kterou zde zmínila paní místopředsedkyně Klára Dostálová. Rád bych také, aby se zákonem důsledně zabývaly všechny příslušné výbory kromě gesčního, včetně hospodářského, ústavně-právního a výboru pro životní prostředí.

Osobně jsem připraven podpořit pozměňovací návrhy, které k řešení identifikovaných problémů novely a odstranění překážek ve výstavbě povedou. Děkuji všem, kteří ještě neusnuli a děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji panu zpravodaji. Dalším s přednostním právem přihlášeným je pan ministr Kupka. Máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, zkusím jenom v bodech stručně zareagovat jak na vystoupení paní místopředsedkyně Kláry Dostálové, tak ctihodného pana kolegy. Vnímám jako důležitý pozitivní signál, důležitou pozitivní zprávu, že na straně opozice je vůle spolupracovat na společném konsenzuálním komplexním pozměňovacím návrhu. Tak, jak tady zaznívala předchozí vystoupení, je zřejmé, že cíl je společný, zajistit prostě jednodušší stavební řízení.

Troufnu si přesto připomenout několik bodů. Kdybychom teď, v té aktuální situaci, měli vytvořit novou strukturu stavebních úřadů, vytvořit tak zásadní vstup vůbec do struktury veřejné správy, tak kromě toho, že by to znamenalo dramatické náklady navíc, znovu zdůrazňuji, znamenalo by to také ohrožení stability výkonu rozhodovací správní činnosti. To byl jeden z podstatných důvodů, proč jsme se rozhodli přistoupit k té nezbytné změně. Troufnu si navíc tvrdit, a tady to znovu zdůrazňuju, že změna, jak s ní přicházíme, mnohem víc odpovídá požadavkům samospráv v dobrém slova smyslu, protože bez nich se aktuální změna prostě reálně udělat nedá. Bez toho, aniž bychom v tomto směru dokázali postupovat v souladu a s pochopením jednotlivých úřadů, to prostě nemůže dopadnout dobře. A to ohrožení by spočívalo také v tom, že bychom nemuseli mít pro důležité správní úkony vůbec úředníky, kteří by ta rozhodnutí připravovali.

Chci zároveň zdůraznit, že stěžejní směr ke sjednocení toho procesu sdílíme velmi a budeme se snažit i o to, troufnu si tvrdit, společně v rámci komplexního pozměňovacího návrhu dospět k principu, pokud je možné na jedné úrovni koordinovat, tak je to prostě povinnost těch úřadů, a to ideálně tak, aby se tam podařilo v rámci současného prakticky zavedeného postupu koordinovaného stanoviska vložit jako podmnožinu i příslušné JES, tedy jednotné environmentální stanovisko. To pokládám za velmi důležité.

Chci zdůraznit to, co tu zaznívalo, ve kterých všech bodech je shoda. Je shoda v digitalizaci nesporná, je shoda v řadě principů, jako je zákaz ping-pongu, jako je fikce souhlasného stanoviska, tlak na dodržování lhůt.

Čeho stejně nedokázal dosáhnout ani předchozí kompletně revidovaný stavební zákon - a to si pojďme říct pravdivě - bylo jednotné razítko. Jedno razítko nebylo ani v tom původním. Tady je před námi úkol pokusit se vypořádat s tou procesní změnou, s tím procesním sjednocením tak, abychom opravdu dosáhli co největší jednoduchosti a nerozvrátili při tom současnou zavedenou strukturu veřejné správy. To pokládám za důležité tím spíš, že tady zaznívají i z úst opozice slova o tom, jak v téhle složité době je třeba zajistit stabilitu, zajistit stabilitu i těch jednotlivých úřadů. Je třeba tlačit pochopitelně na to, aby se dařilo překonávat všechny projevy rezortismu, aby se podařilo překonávat všechny formalistní požadavky a postupovat opravdu k tomu, aby se v rámci procesů dostalo i na reálnou diskusi o tom, jak ty záměry upravovat, jak je přizpůsobit zákonným podmínkám a vytvořit prostor i reálně pro jednání s žadateli a jednání s jednotlivými dotčenými orgány státní správy.

Závěrem: byl bych moc rád, kdyby se opravdu - a tady vy víte dobře, že nás svazují termíny, jako svazovaly předchozí vládu - podařilo v sledu nezbytných lhůt dospět k dobrému řešení. My jsme - to tady zaznívalo také - v tuto chvíli spustili řadu jednání platforem, kde se podaří i s odbornými organizacemi věřím dospět k efektivnímu řešení, dospět k tomu, že ve výsledku i při procesní integraci, o které se bavíme, bude možné snížit počet razítek, zkrátit čas, kdy se musejí stavebníci potýkat s konkrétními požadavky úřadů. To je společný záměr. Máme k tomu omezený čas.

Na druhou stranu za všechny rezorty - jak za můj, za Ministerstvo dopravy, tak i za další potom, jak jsme v blízkém kontaktu nad stavebním zákonem - garantuji, že chuť společně u jednoho stolu řešení najít je jednoznačná.

Děkuji za pozornost a děkuji i za to, že ta debata směřuje nikoliv k obstrukcím, ale opravdu ke konkrétnímu řešení, jak to udělat pro Českou republiku co nejlépe a jak to zároveň udělat tak, aby jak ve Sněmovně, tak v Senátu měl ten finální návrh mnohem významnější podporu. Nechci připomínat čísla hlasování ve Sněmovně a v Senátu nad původním zákonem. Myslím, že tady i poučení z předchozích pokusů říká jednoznačně, že cíl je významně širší shoda, i proto, aby to byl opravdu stabilní stavební zákon, který budou respektovat i všechny další vlády a všechny další Sněmovny. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji panu ministrovi. Dalším s přednostním byl přihlášen pan ministr Bartoš, leč nikde ho nevidím. (Ministr Kupka: Je v Senátu.) Je v Senátu. To nevadí, tak budeme pokračovat, a jak přijde, může se zapojit do diskuse. Takže s přednostním už zde není nikdo. Tím pádem můžeme přejít na všechny kolegy a kolegyně, kteří jsou přihlášeni do běžné rozpravy. Pan poslanec Jiří Slavík. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Slavík: Děkuji, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte, abych se krátce vyjádřil k vládnímu návrhu zákona o jednotném environmentálním stanovisku. Proces integrace na úseku životního prostředí formou jednotného environmentálního stanoviska, takzvaného JES, je z mého pohledu dobrým krokem, který nahrazuje původní záměr vyřídit stavební povolení na jednom místě. Výhodou je, že pouze stavebník se rozhodne, zda o JES požádá předtím, než podá žádost o stavební povolení, což bude vhodné zejména u rozsáhlejších stavebních projektů typu výstavby obytných čtvrtí nebo větších staveb sloužících k podnikání. Tím stavebník eliminuje možné riziko ochrany životního prostředí se svým stavebním záměrem. Následně může zapracovat do stavební dokumentace podmínky, které z JES vyjdou. Zákon ale zároveň připouští, že o JES si může požádat sám stavební úřad a žadatel se tím vůbec nemusí zabývat, což bude naopak vhodné pro menší záměry fyzických osob, jako jsou například rodinné domky.

Chápu obavy, které kolem jednotného environmentálního stanoviska panují, ale nedomnívám se, že je pro ně zásadní důvod. Tento úřední nástroj není vytvořen na úkor ochrany přírody. Naopak, v otázkách životního prostředí nebudou rozhodovat stavební úředníci, ale úředníci, kteří se v této problematice kvalitně orientují. Odborná vyjádření tak de facto budou obsahově totožná s dnešními vyjádřeními a souhlasy a závaznými stanovisky vydávanými na úseku ochrany životního prostředí samostatně, ale dnes, podle nového zákona, budou shromážděny v jednom dokumentu, budou mít jednu formu a celkově se zelený proces velmi zjednoduší. Důležité je, že stavebník bude mít možnost se odvolat v případě nesouhlasu s odvoláním JES, což v dnešní době podle stávající legislativy v mnoha stanoviscích není možné. Není podle mého názoru proto důvod se obávat, že JES představuje riziko pro ochranu přírody, ale zároveň zbytečně nezatěžuje naše stavebníky.

Dále mi dovolte, abych se ještě krátce vyjádřil k novele stavebního zákona. Již zde bylo řečeno mnohé a vzhledem k počtu diskutujících ještě mnohé bude řečeno. Přesto mi dovolte pohled dlouholetého starosty obce s rozšířenou působností, protože obec je také významným stavebníkem, a já jsem se tím pádem mnohokrát zúčastnil celého procesu povolování stave. Tak jako každá jiná fyzická nebo právnická osoba se domnívám, že nový stavební zákon potřebujeme a že je velmi dobré, že dojde ke zrušení státní stavební správy. Všichni víme, že veřejná správa, takzvaný spojený model, který obsluhuje obce a kraje, funguje již mnoho let a velmi se osvědčil. Myslím, že jak obce, tak i kraje vytvářejí svým úředníkům dobré podmínky, a to i přesto, že stát to nedostatečně celá léta financuje. Ale každé vedení obce, každý rozumný starosta vědí, že občan je spokojený, když má včas a dobře vyřízeny svoje záležitosti. Takže demontovat něco, co funguje, bych považoval za zásadně chybné.

Dále považuji za důležité, že počet stavebních úřadů bude určen vyhláškou, která umožní pružně a věcně reagovat na to, jak se uplatní nový stavební zákon v praxi, jak se uplatní digitalizace. Je dobré nedělat velké radikální řezy, ale je dobré postupovat evolučně v této věci, nikoliv revolučně.

Domnívám se ale také současně, že tento zákon zasluhuje ještě nějaké dopracování, že je nutné, jak již tady bylo řečeno panem ministrem, aby se připravila v druhém čtení komplexní novela, na které bude širší shoda. Mohu říci, že poslanci TOP 09 jsou na tuto diskusi připraveni, jsou připraveni přijmout takový zákon, který bude dobrý pro všechny naše občany a všechny naše stavebníky. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Další z přihlášených je pan poslanec Richard Brabec, následovat bude paní poslankyně Klára Kocmanová.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, vážený pane ministře, po Slavíkovi má vystupovat Brabec, tak já si myslím, že to je správné. Určitě tady máme ještě nějakého ptáka v rámci našich kolegyň a kolegů. Takže to by bylo samozřejmě pěkné, kdyby ještě po Brabcovi vystupoval někdo ptačí, ale koneckonců, je to jednotné environmentální stanovisko.

A je dobře, že jsme se takhle srotili. Já si myslím, že to asi nevíte, a je to logické, protože samozřejmě tohleto nebylo úplně známo, ale myšlenka jednotného environmentálního stanoviska není nová. To je jeden řekněme z pokladů, které jsem zanechal na Ministerstvu životního prostředí svým nástupcům, aby nemuseli hned od počátku vymýšlet něco nového a aby měli dost času na to, se v těch funkcích nějak zorientovat. Takže my jsme... jednotné environmentální stanovisko vzniklo, jestli se nemýlím, někdy v průběhu - nebo ten návrh - někdy v průběhu roku 2020 anebo možná na začátku roku 2021. Vždycky se mi vybaví Jára Cimrman a patentový úřad, a to okřídlené "teď, teď tady byl". Takže tohleto opravdu to nebylo na vás, pane kolego, vaším - pardon, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo. Takže tohleto, ta materie není nová. Jenže my jsme nakonec v rámci debaty, která byla mnohaměsíční, což může paní místopředsedkyně Dostálová potvrdit, ještě v rámci Babišovy vlády, a nebyla jednoduchá. My jsme samozřejmě úplně stejně diskutovali střety, které vznikaly mezi Ministerstvem dopravy, mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu, mezi Ministerstvem zemědělství a mezi Ministerstvem životního prostředí a dalšími rezorty, které samozřejmě narážely na určité zájmy, na určité veřejné zájmy, které se tam křížily. Proto jsme se ale nakonec rozhodli, že míra integrace, a tedy i zrychlení stavebního řízení včetně environmentálních agend nakonec bude tou řekněme úplně nejvíc integrovanou cestou, a to byla minulá verze stavebního zákona, jak ji schválila Babišova vláda, a tak, jak ji tedy teď nová vláda chce zásadně novelizovat. A to kouzlo bylo v tom, že myšlenka jednotného environmentálního stanoviska, to znamená ty zelené agendy, které skutečně jsou pod několika zákony, byly ve finále vtěleny do toho jednoho razítka. To znamená, že to, co teď je předkládáno, je v podstatě minimálně o jedno razítko navíc, protože je tady tedy environmentální proces, který může běžet před anebo paralelně s tím stavebním procesem. Ale v naší verzi, ke které se nakonec přiklonilo i Ministerstvo životního prostředí, to vlastně běhalo v rámci plně integrovaného stavebního řízení. A vybojoval jsem tenkrát - a nebylo to jednoduché, některým kolegyním, kolegům se to ne úplně líbilo - že skutečně tam, kde ochrana přírody si zasluhuje největší ochranu, největší pozornost, to jsou národní parky, chráněné krajinné oblasti, přírodní rezervace, národní přírodní rezervace a další, tak tam budou stanoviska stále vydávat orgány ochrany přírody, a ne stavební úřad. A to byl ten ústupek v zájmu ochrany přírody.

Je trošku paradoxní, a život samozřejmě je takový někdy paradoxní, že vlastně dneska některé věci hájí pan ministr dopravy, protože z logiky věci Ministerstvo dopravy bylo tím, a i dneska je, které nemá úplně radost z některých záležitostí, například přístup veřejnosti. A je taky trochu paradoxní, že vlastně podle mých informací přirozeně - ale ta probíhala i za nás - i na vládě teď proběhla diskuse o tom, v jaké podobě bude přístup veřejnosti ve vládním návrhu. Nakonec podle mých informací Ministerstvo životního prostředí, tedy už pod panem ministrem Jurečkou, nebo tenkrát možná ještě pod paní ministryní Hubáčkovou, nakonec ustoupilo z hlediska přístupu veřejnosti do těch procesů právě Ministerstvu dopravy a Ministerstvu průmyslu a obchodu. Ta debata byla i za nás, to je potřeba prostě říct.

Jsem přesvědčen, že už stavební zákon v podobě, jak ho předložila Babišova vláda a schválila minulá Sněmovna, obsahoval potřebnou ochranu životního prostředí a veřejného zájmu ochrany přírody. Veřejný zájem ochrany přírody, a to říkám na rovinu, ne vždycky je shodný, když to řeknu hodně eufemisticky, ne vždycky je shodný s rozsahem přístupu veřejnosti do těch řízení, protože shodneme se na tom, a tak to bylo i v rámci EIA a dalších řízení, že přístup veřejnosti do těch řízení je důležitý, ale není žádný důvod, aby tam byl řetězovitý, to znamená, aby se ta samá veřejnost přihlašovala třikrát ke stejné věci, například jak to bylo v rámci územního řízení, stavebního řízení, popřípadě EIA. To si myslím, že se shodneme, a také to v řadě zemí, evropských zemí s velmi vysokou kulturou demokratických nebo s velmi vysokou úrovní demokratických procesů, prostě není, tohle to řetězení tam neexistuje. Je zjevné, že samozřejmě nevládní organizace, ekologické nevládní organizace si tohleto právo, protože tam prostě dříve bylo, budou hájit. Předpokládám, že budou chtít, aby se ten návrh Ministerstva životního prostředí, který ale ve vládě teď nebyl prosazen, aby se tam vrátil.

Ale já se tedy vracím ještě k myšlence, kterou jsem říkal. Kdyby totiž neexistoval stavební zákon v současné podobě, který má míru integrace ještě větší než jednotné environmentální stanovisko, tak bych byl schopen a připraven hájit samozřejmě principy JES. Nejenom proto, že vlastně ta myšlenka původně byla z ministerstva ještě za mého vedení a byla opravdu logická, protože jsme si říkali: Dobře, pokud třeba by se nepovedla celková integrace, tak se pojďme pobavit o tom, že ty agendy by skutečně šly sloučit do jednoho zeleného razítka. A nová vláda, Fialova vláda teď tohleto, tu naši myšlenku, předkládá, ale v situaci, kdy zároveň ruší nebo prostě chce přijmout jiný stavební zákon, který tuhletu integraci už v sobě obsahoval ještě vyššího řádu. Takže v tuhletu chvíli mě to samozřejmě vede k závěru, že jednotné environmentální stanovisko, kdyby platil stavební zákon schválený minulou Sněmovnou, by bylo zbytečné, protože by vlastně už bylo zakotveno v té vyšší míře integrace. Takže tohleto je k vlastnímu stanovisku nebo k vlastnímu zákonu o jednotném environmentálním stanovisku.

Když už tedy mám to slovo a využiji ho zároveň i k následujícímu bodu, ten změnový zákon v zásadě obsahuje celou řadu, jestli se nemýlím dvanáct nebo třináct, nebo dokonce čtrnáct, změn zákonů - tady je třináct. A tady já chci říct, že jsou tam věci, které nesouvisejí přímo v těch změnách právě se změnami ve stavebním zákoně a jsou to změny, které vycházejí z aplikační praxe, z nějakého zjednodušení, jako jsou třeba věci, které se týkají... nebo změna zákona o geologických pracích nebo zemědělském půdním fondu a tak dále. Tam jsme určitě připraveni ad hoc se o nich bavit. Ale samozřejmě těžko můžu - nebo můžeme v rámci hnutí ANO - podpořit změny, které vycházejí ze zásadních úprav stavebního zákona, o kterých jsem přesvědčen, že nepřichází.

Skutečně, tady se hovořilo o evoluci nebo revoluci. Já si myslím, že změna, kterou schválila minulá Sněmovna, byla v určité revoluční. Jak tady říkala kolegyně Dostálová ve svém projevu, i my jsme museli zásadním způsobem i na Ministerstvu životního prostředí řešit skutečně střety veřejných zájmů a byly to řekněme mnohahodinové nebo desítky, stovky hodin, které jsme měli nejenom mezi rezorty, samozřejmě ale se všemi účastníky od podnikatelů přes nevládky, přes svazy, Hospodářskou komoru, Svaz průmyslu a dopravy, prostě všechny možné zájmy jsme se snažili hájit. A je jasné, že takhle zásadní změna nikdy nepotěší všechny. Ale jsem přesvědčen, že se nám podařilo veřejné zájmy vyvážit tak, aby ta novela, říkám znovu, existující novela stavebního zákona, tedy ještě před touto vaší změnou, zahrnovala všechny klíčové změny, které měly sloužit k tomu, aby se stavební řízení zrychlilo, ale aby se nerezignovalo na ochranu veřejných zájmů a - samozřejmě logicky z mého pohledu bývalého ministra životního prostředí - nerezignovalo na veřejný zájem ochrany přírody. A to jsem přesvědčen, že se to povedlo minulé vládě a povedlo se to minulé Sněmovně. Tady vidíme zásadní erozi, zásadní ústupky od těchto principů, se kterými samozřejmě nemohu souhlasit.

Závěrem ještě jednou k jednotnému environmentálnímu stanovisku - myšlenka dobrá, také proto jsme s ní před dvěma lety přišli, ale nakonec jsme ji nerealizovali právě proto, že jsme měli ještě integrovanější a lepší nápad. Bohužel, ten teď svými návrhy rušíte, a tím pádem vlastně i JES, v této chvíli jednotné environmentální stanovisko, je do značné míry krokem zpátky. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Jak jste chtěl, třetí pták se nepřihlásil, ale s faktickou poznámkou pan Králíček, jestli vám to bude vyhovovat. (Smích v sále.)

 

Poslanec Robert Králíček: Vážený pane místopředsedo, naopak, já jsem právě chtěl pana kolegu opravit, protože jak jistě víte, králíček obecný je nejmenší evropský pták. Takže naopak, první, kdo tuhle ptákovou sérii začal, byl Králíček. Děkuji. (Smích v sále.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Omlouvám se, pane poslanče Králíčku. Máme to komplet.

Další je s faktickou poznámkou přihlášena paní poslankyně Peštová. Máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já tedy samozřejmě bych asi uvítala, kdyby tady byl pan ministr životního prostředí, protože to je jeho gesční zákon, a ne ministra dopravy, co si budeme povídat. Já jsem byla docela zmatená, když jsem hledala v eKLEPu tento zákon. Je s podivem, že tento zákon je tam ještě pod starým názvem, takže to byl návrh zákona k jednotnému povolení nebo povolování. Vy ho tady předkládáte pod jiným názvem, takže by chtělo si trošku srovnat to názvosloví.

Ale chtěla jsem doplnit pana poslance Brabce. Samozřejmě potom ještě určitě budu vystupovat, ale mě zajímá - tohleto jsou jenom připomínky Hospodářské komory a Svazu průmyslu (Ukazuje.) a z větší části zůstaly rozpory. Říkám, chtěla jsem pana ministra životního prostředí, mám pana ministra dopravy. Jestli byste potom okomentoval tu část 9, na kterou se odkazuje stanovisko Legislativní rady vlády, kde říká, že tam ty rozpory jsou vyargumentované, nebo ne vyargumentované, ale řádně jsou popsané. Jak se k tomu tedy Ministerstvo životního prostředí postavilo? Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. To byla druhá a poslední faktická poznámka. Můžeme přejít na další přihlášené a to je paní Klára Kocmanová. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, sice máme spojenou rozpravu, ale já se vyjádřím převážně k návrhu zákona o jednotném environmentálním stanovisku.

Na úvod bych řekla, že toto zjednodušení, výrazné zjednodušení složitého systému vydávání mnoha stanovisek podle devíti různých zákonů o životním prostředí za Piráty jednoznačně vítáme. Co mi ale v návrhu zákona v tuto chvíli chybí, a bylo to tu zmiňované, je účast veřejnosti ve správních řízeních. Proto v tuhle chvíli jednám s Ministerstvem životního prostředí o pozměňovacím návrhu, kterým bychom to změnili. A proč je taková změna důležitá? Účast veřejnosti byla poprvé výrazně omezena v roce 2017. Argumentovalo se tehdy výrazným zrychlením řízení, protože údajně spolky stavební řízení výrazně zpomalovaly. Jak se ale ukázalo, to se vůbec nepotvrdilo a ke zrychlení stavebních řízení tím vůbec nedošlo. Jediný efekt, který tato změna měla, bylo výrazné omezení zapojení a diskuse s veřejností, která vede i k menší informovanosti v místě.

Vliv stavby na krajinu nebo ohrožené druhy se musí zohlednit už během vyřizování povolení. Vyhodnocení stavu přírody je prostě úkolem investora. Pokud se tam, jak říkala paní kolegyně Dostálová, prostřednictvím pana místopředsedy, nachází nějaký ten křeček nebo zvláště chráněná rostlina, tak by ho jednoznačně měl najít nebo vyloučit existenci biotopu biologický hodnotitel. Ale bohužel, někteří investoři dávají přednost spíše rychlosti zpracování a co nejpříznivějším výsledkům biologických hodnocení, a dávají tomu přednost před jejich přesností. Právě spolky jsou těmi, kteří často na takovou situaci mohou upozornit, a myslím, že zapojení veřejnosti pomáhá nejenom transparentnosti projektů, ale také posiluje důvěru lidí ve správní orgány. Za Piráty považujeme obojí za klíčové. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vyvolalo to dvě faktické poznámky. První paní poslankyně Peštová a poté se připraví pan ministr Kupka.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já jsem musela. Paní poslankyně, nezlobte se na mě, prostřednictvím pana předsedajícího. Víte, problém všeho nebo respektive problém stavebního řízení, a to není jenom stavební, to jsou i územní plány, jsou to ta navazující řízení, které samozřejmě se řetězí, a jsou tam právě možnosti, kdy tam vstupují ty neziskové, a nejenom neziskové organizace. Prostě někteří občané, kteří mají chuť prudit, tak tam prostě budou prudit. A potom se to cyklí, že jo, takže to jsou odvolačky, skončí to u soudu a tak dále. Já si myslím, že není potřeba vymýšlet něco, co už je dávno vymyšlené. Když se podíváte třeba do Německa anebo do Rakouska, není to tak daleko od nás, a podíváte se, jakým způsobem tam probíhá řízení, tak je tam jednou a dost. Tam není o tom, že byste do každého řízení měli zasahovat a v každém řízení se měli nějakým způsobem realizovat. A najednou když křeček v prvním řízení, kdy se dělalo územní, tam nebyl, a teď, když se dělá stavební, tak tam ten křeček je. Takže jako ono to všechno není černé a bílé.

Já vám třeba můžu říct krásný příklad. Nedávno jsem probírala s mým kamarádem, který má stavební firmu a měl stavět, kde údajně kdysi dávno byl mlok, ale bohužel jelikož se nedělal management, tak už tam dávno nebyly ty podmínky, ten biotop, jak vy říkáte, k tomu, aby tam ten mlok byl, a on tam prostě nebyl. A ty úřady ho nutily k tomu, aby udělal všechno pro to, aby tam toho mloka vrátil. On říkal: Proč mám vracet mloka tam, kde já ho odtamtud nevyhnal. Říkám, není všechno černé a bílé. Prostě jsem taky vždycky byla zastáncem toho, že by se měly udělat určité revize a mělo by se podívat, jestli opravdu ti živočichové tam jsou nebo ty rostliny tam jsou, nebo už tam třeba dávno nejsou. A potom nedělat všechno pro to, abychom je tam vrátili, když už ty podmínky tam prostě nejsou k tomu přizpůsobeny, aby tam ten živočich nebo ta rostlina byla. A rozumím tomu, ať se ten biotop udělá tam, kde ty podmínky jsou. Ale to jsou věci z praxe, s kterými my jsme se neustále setkávali.

Rozumím tomu, že máte nějakou ideologii, ale ono občas potřeba se kouknout do reality. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr Kupka s faktickou poznámkou.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka Chci jenom jasně podtrhnout, že Česká republika v žádném případě nemá deficit prostoru pro jednání s veřejností ve všech klíčových správních řízeních. Tady máme přece nástroj EIA, na kterém se nemění nic a který právě slouží k tomu, aby mohli k těm záměrům promluvit i zástupce veřejnosti v tom nejširším slova smyslu, a v rámci EIA pochopitelně je ten prostor vytvořený správně. A co se musíme naučit, a to je v tomto směru lekce i zemí na západ od nás, které určitě nemůžeme osočit toho, že by přehlížely zájmy ochrany přírody a krajiny. To je to, že se opravdu do procesu ze strany veřejnosti vstupuje jednou a že ho není možné zneužívat k opakovaným obstrukčním postupům, kde ve výsledku velmi složitě v návazných odvolacích řízeních a soudních procesech se investor domáhá spravedlnosti vůči sobě a vůči svým často velmi oprávněným zájmům, zejména pokud se třeba jedná o stát.

Chtěl bych ještě jednou podtrhnout, že v tomto směru zásah do podoby zákona o jednotném environmentálním stanovisku neznamená nijak omezení, nebo dokonce ohrožení občanské společnosti, neznamená nijak ohrožení zájmů ochrany přírody a krajiny. Je podle mého přesvědčení opravdu vyváženým krokem k tomu, abychom tohle dokázali dostatečně zhodnotit, dostatečně zvážit zájmy ochrany přírody a zároveň nezdržovat proces projednávání a celý postup, který musí nutně v sobě zahrnout zhodnocení všech veřejných zájmů.

A to, že jsme se občas dostali do opačné úvrati... Já si pamatuju na několik vyjádření, kde stěžejním prvkem zájmu ochrany přírody a krajiny byla ochrana populačního komfortu sysla obecného. Ta věta zní hrozně, ale v těch stanoviscích skutečně zněla. Tak si troufnu tvrdit, že tohle na druhou stranu je také memento pro to, abychom (Předsedající: Rovněž čas.) postupovali rozumně.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A předtím, než přejdeme k dalšímu přihlášenému, což je pan poslanec Stržínek, dovolte, abych přivítal pana velvyslance Tanzanie Abdallaha Saleha Possiho, který se na nás přišel podívat s naším panem poslancem. Vítáme vás. (Vzájemné pozdravení poslanců v sále a delegace na balkoně s potleskem.) Dorazil k nám z Německa.

A nyní bych tedy poprosil pana Roberta Stržínka.

 

Poslanec Robert Stržínek: Vážený pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové, nový stavební zákon byl výsledkem dlouhého procesu a jistě i krutých kompromisů. Byl šancí, jak zjednodušit a zrychlit stavební řízení, což by nepochybně vedlo i ke zlevnění staveb. Dnes před sebou máme zásadní novelu, která se snaží naroubovat hrušku na jabloň. To je těžko splnitelné zadání, takže je logické, že se to příliš nepovedlo. Změna soustavy z čistě státní správy, na kterou byl zákon dimenzován, potřebuje domýšlet vazby a provazby. Dotknu se tří oblastí, kde se to podle mě příliš nepodařilo.

V důsledku předloženého návrhu zůstane zachován model přeneseného výkonu státní správy. Zároveň je cílem zachování Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu, který bude příslušným stavebním úřadem ve věcech vyhrazených staveb. Krajské úřady mají v této soustavě vykonávat stejně jako dnes působnost nadřízeného správního orgánu vůči obecním úřadům, přičemž nově by mohly v prvním stupni povolovat některé významnější stavby. Nově se navrhuje svěřit do působnosti krajských úřadů i povolování výroben energií z obnovitelných zdrojů. Za zmínku jistě také stojí apelační princip, který v případě špatného projednání přesune plně rozhodování na krajské úřady. Tento předpoklad však může být naplněn pouze tehdy, pokud odvolací správní orgány budou dostatečně personálně posíleny a technicky vybaveny, jinak hrozí stav, kdy krajské úřady nebudou stíhat projednávat tuto svou agendu, ke které navíc přibude pozice prvoinstančních vyvlastňovacích úřadů. Deklarované rychlé, transparentní, digitální a občanovi blízké stavební řízení se nám už jen tímto na hony vzdaluje.

Důvodová zpráva říká, že na to vše, včetně Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu, stačí 372 nových pracovních úvazků. Platové náklady zde vyčísleny nejsou. Úplně se zapomíná na obecní stavební úřady s výjimkou poznámky, že se nepředpokládá změna výše příspěvku poskytovaného na výkon přenesené působnosti v důsledku přijetí novely oproti faktickému současnému stavu. Připomínám, že prvoinstančních obecních stavebních úřadů je dnes celkem 694 a zaměstnávají celkem 3 500 osob. Pro ilustraci si dovolím zmínit, že na výkon přenesené působnosti daňoví poplatníci města Valašské Meziříčí, tedy města, kde již devátém rokem starostuji, loni museli připlatit 10 milionů korun. Stát se zde chová jako zloděj v supermarketu, který sice u pokladny zaplatí to, co si dal do košíku, ale už ne to, co si nabral do kapes.

Zmínka o výkonovém financování stavebních úřadů ve mně také budí jisté obavy. Zatímco u vydávání občanek nebo řidičáků s normováním práce problém určitě nebude, u stavebního řízení je přece rozdíl mezi kozím chlívkem a zařízením pro energetické zpracování odpadů. Na tuhle ruletu u příspěvku na výkon státní správy jsem velice zvědavý.

Za druhé, i kdyby nově nakrásně stačilo 372 nových míst, kým je obsadit? § 30a totiž říká, že na stavebním úřadě všech stupňů mohou pracovat pouze autorizovaní architekti, inženýři nebo technici, a takového bych za peníze, které může nabídnout městský úřad, moc rád viděl. A dále říká, že to mohou být fyzické osoby, které mají vysokoškolské vzdělání ve studijním programu náležejícím do oblasti vzdělávání architektura, stavebnictví nebo právo, mají vyšší odborné vzdělání v oboru stavebnictví a jeden rok praxe při výkonu činnosti na úseku stavebního řádu ve veřejné správě, nebo za třetí mají střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru stavebnictví a jeden rok praxe při výkonu činnosti na úseku stavebního řádu ve veřejné správě. Přitom § 34 odst. 1 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, o rovnocennosti vzdělávání, říká, že se nepoužije.

Dovolím si uvést reálný příběh z našeho města. Na stavebním úřadě máme včetně územního plánování 15 lidí, takže přirozeně dochází i k určité fluktuaci. Na posledním výběrovém řízení jsme vybrali chlapíka, který má třicetiletou praxi v realitách. Výše uvedené podmínky ani podobné podmínky dnešního § 13a však nesplňuje. Má si tedy ve věku 55+ doplnit maturitu na střední stavební škole, i když má vysokoškolské vzdělání jiného směru? Vždyť je to nesmysl.

A za třetí. Nový stavební zákon byl navržen na podmínky čistě státní správy. Systém povolování staveb "jeden úřad, jedno razítko" je možný pouze v rámci maximální integrace a při fungování informačních systémů veřejné správy ve věcech stavebního řádu. Informační systémy veřejné správy ve věcech územního plánování a stavebního řádu mají být Portál stavebníka, Národní geoportál územního plánování, Evidence stavebních postupů, Evidence elektronických dokumentací, Informační systém identifikačního čísla stavby a Informační systém stavebního řízení. Ano, to je jistě správně, ale co vláda a MMR udělali pro to, aby to fungovalo? Buď nic, anebo o tom prostě nevíme. Důvodová zpráva odkazuje pouze na prováděcí vyhlášky, které snad budou někdy v budoucnu vydány.

Kolegyně a kolegové, pane ministře, na závěr mi dovolte malou věštbu. Nevím, zda jste si toho všimli, ale projednávaný materiál, tedy sněmovní tisk číslo 330, novela stavebního zákona, má celkem 666, nebojím se říct, ďábelských stran. Pro mě to je jasný signál, že vyřizování stavebního povolení bude pro stavebníky i nadále peklo. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a dalším z přihlášených je pan poslanec Ladislav Okleštěk.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, co se děje kolem stavebního zákona? Předně je třeba připomenout, že jakákoli revize systému veřejného stavebního práva a všech souvisejících složkových zákonů je odborně značně komplikovaná. Práce na novém stavebním zákoně probíhaly cca čtyři roky, byly zapojeny desítky externích expertů a stovky připomínkových míst s trojím projednáváním v připomínkových řízeních a v Legislativní radě vlády, roční projednávání s řadou změn v Parlamentu. Provádět zásadní parametrické změny nového stavebního zákona bez tohoto odborného zázemí a bez reálného zapojení a vnímání názorů odborné i dotčené veřejnosti, jak to dnes činí pan ministr, představuje jednoznačně riziko pro kvalitu takové právní úpravy.

Nový stavební zákon byl širokou odbornou porotou soutěže Zákon roku, pořádané společností Deloitte, České advokátní komory, Hospodářské komory České republiky a Komory daňových poradců, vybrán jako zákon roku v oblasti kvality regulace českého podnikání za rok 2021 a hlasování veřejnosti nakonec rozhodlo o prvním místě s velkou převahou celkem cirka 68 %.

Nová vláda rovná se nové kroky, a tady je máme - jedná se o odklad účinnosti. Cílem návrhu je odklad účinnosti nového stavebního zákona o jeden rok, ovšem s výjimkou nejdůležitějších, takzvaných vyhrazených staveb podle přílohy 3 nového stavebního zákona. Vyhrazenými stavbami jsou stavby dálnic, stavby drah, letecké stavby, stavby vodních nádrží, stavby a zařízení přenosové soustavy, výrobny elektřiny, stavby a zařízení přepravní soustavy, zásobníky plyn plynu, stavby a zařízení vodovodů a produktovodů, stavby k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání radioaktivních surovin, stavby související s úložišti radioaktivních odpadů, stavby v areálu jaderného zařízení, stavby určené k nakládání s výbušninami a stavby pro dobývání nerostů. Pro vyhrazené stavby by měl platit nový stavební zákon již od 1. 7. 2023 se vším, co nový stavební zákon přináší, to je zejména: povoloval by je v prvním stupni státní Specializovaný a odvolací stavební úřad, který by sám posoudil všechny veřejné zájmy bez potřeby závazných stanovisek dotčených orgánů. Ve druhém stupni by odvolání rozhodovalo Ministerstvo pro místní rozvoj, které by mělo zatím vykonávat funkce Nejvyššího stavebního úřadu a které by již nesmělo rozhodnutí zrušit a věc vrátit k dalšímu řízení, ale muselo by o odvolání rozhodnout s konečnou platností.

Návrh svým obsahem de facto přiznává, že pravidla nového stavebního zákona jsou významně lepší než současný zákon, když mají být využívána co nejdříve a pro co nejvýznamnější stavby. Za této situace je paradoxní, že pro běžné stavby běžných stavebníků se navrhuje tyto benefity vůbec nevyužívat. Připravený vládní návrh Ministerstva pro místní rozvoj, který měl využít časový prostor získaný očekávaným odkladem účinnosti nového stavebního zákona do 1. 7. 2024 provést věcné změny nového stavebního zákona podle představ vlády.

Zřejmě jediným dlouhodobě prezentovaným a jasným požadavkem vlády je nevytvářet novou soustavu státních stavebních úřadů v území a zachování výkonu státní správy v režimu přenesené působnosti na úřadech měst a obcí. Zadání věcné novely obsahuje zrušení státních stavebních úřadů a zachování stavebních úřadů na obcích a krajích pro všechny běžné stavby. Řešení nezajistí sjednocení výkonu státní správy, vzájemnou zastupitelnost úředníků v celé soustavě, jednotné řízení ani odstranění problémů systémové podjatosti. Dále obsahuje opuštění (upuštění?) od integrace dotčených orgánů. Bohužel se nepodařilo udržet integraci závazných stanovisek dotčených orgánů včetně EIA do stavebních úřadů v prvním i v druhém stupni, jak byla schválena již v novém stavebním zákoně, tedy kromě hasičů, památkové péče, AOPK a správ národních parků. Toto je ale zásadní pozitivní bod nového stavebního zákona, neboť vše by posuzoval pouze stavební úřad v jediném řízení. Pokud se toto zruší, vracíme se v podstatě do současného stavu, to je roztříštěnosti dotčených orgánů bez jasných a vymahatelných lhůt.

Bohužel, již v průběhu prací se objevuje odpor vůči navrženému řešení Ministerstva pro místní rozvoj, a to typově ze dvou stran. Za prvé, je to nesouhlas malých obcí se zrušením takzvaného jejich v uvozovkách stavebních úřadů. Zatím se jeví, že ani možnost zřizování detašovaných pracovišť pro ně není dostatečně náhradou, neboť ta by nebyla takzvaně jejich a nepodléhala by pracovněprávně dané obci.

Za druhé je to nesouhlas rezortu s již schválenou integrací do jednotného řízení vedeného pouze stavebním úřadem. Nejvýznamněji se v tomto ohledu projevuje Ministerstvo pro životní prostředí, které připravilo jednotné environmentální stanovisko. To by však znamenalo, že povolovací proces nebude jeden ani před jedním úřadem, ale budou paralelně vedle sebe vedeny dva - stavební a environmentální. Oba procesy by byly klasickým správním řízením zakončeným správním rozhodnutím s možností je napadat, samozřejmě obě samostatně, opravnými prostředky, takže o žádném zrychlení nemůže být řeč. Nikdo se neintegruje, všichni zůstanou samostatně a jediný, kdo na toto politikaření doplatí, je stavebník, a jedno, jestli malý, nebo velký.

Navíc bych chtěl tedy požádat o prodloužení lhůty pro projednávání ve výborech do 5. března, pane předsedající.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji pěkné odpoledne. Ano, váš návrh zapíšu a dám o něm hlasovat, že chcete prodloužit lhůtu mezi prvním a druhým čtením do 5. března. (Poslanec Okleštěk: Děkuji.) A já vám děkuji.

Jako další v pořadí je přihlášená paní poslankyně Zuzana Ožanová a připraví se pan poslanec David Štolba (Štolpa). Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, který jste nám zbyl. (Hlas mimo mikrofon. Poslankyně se otáčí.) Jste tu jediný teď. (Hlas mimo mikrofon.) Tak pardon, děkuju za upozornění, tak se omlouvám, ale (stejně) vás ráda vidím. Návrh zákona byl projednán v rozsáhlém připomínkovém řízení. Byl podle předkladatele předložen s 55 rozpory, a to s Ministerstvem financí, Ministerstvem dopravy, Ministerstvem průmyslu a Ministerstvem spravedlnosti, dále Jihomoravským krajem, Jihočeským krajem, Karlovarským krajem, Královéhradeckým krajem, krajem Vysočina, hlavním městem Prahou, Svazem měst a obcí České republiky, Sdružením místních samospráv České republiky, Svazem průmyslu a dopravy a veřejným ochráncem práv.

Já si dovolím místo dlouhého projevu přečíst pouze rozpory, ke kterým došlo, domnívám se, že to je dostatečné pro první čtení tohoto tisku.

Rozpory se týkají zejména navrhované struktury soustavy orgánů stavební správy ve vztahu k určení obecních úřadů obcí, jejíž obecní nebo městský úřad bude v rámci výkonu přenesené působnosti její součástí, příslušností speciálního odvolacího stavebního úřadu k vedení řízení a vydání rozhodností o povolení záměru konkrétních typů staveb, takzvaných vyhrazených staveb.

Dále postavení Ministerstva dopravy a Ministerstva průmyslu a obchodu jako odvolacích orgánů v řízeních o povoleních záměrů určitých typů vyhrazených staveb.

Dále postavení dotčených orgánů, míry jejich integrace do soustavy orgánů staveb správy a forem činnosti, jejichž prostřednictvím mají vykonávat svou působnost, dále procesu pořizování územněplánovací dokumentace, jejích změn.

Dále též požadavku na úpravu možnosti provádět územní plánování v samostatné působnosti.

Dále zavedení územního rozvojového plánu jako celostátní územněplánovací dokumentace.

Dále požadavku na zpracování územněplánovací dokumentace, její změny a úplného znění, územní studie, vymezení zastavěného území, jeho změny a úplného znění a územního opatření podle požadavku jednotného standardu, kterým budou upraveny požadavky na geodetický referenční systém, členění předávaných dat, grafické vyjádření standardizovaných jevů, výměnný formát a další technické parametry předávaných dat a metadata.

Dále apelačního principu v řízení o povolení záměru.

Dále postavení stavebníka v řízení o žalobě proti rozhodnutí stavebního úřadu jako osoby zúčastněné na řízení podle § 34 soudního řádu správního.

Dále zmocnění stanovit odchylná řešení z územních požadavků regulačním plánem.

Dále zmocnění statutárních měst k vydání prováděcích právních předpisů ke stavebnímu zákonu.

Dále přechodných ustanovení, zejména pak ve vztahu k úpravě přechodu práv a povinností z pracovního poměru zaměstnanců rušených stavebních úřadů, a dále k úpravě spisové rozluky.

Dále zhodnocení dopadů navrhované regulace RIA, zejména ekonomických dopadů na územní samosprávné celky.

Tolik k rozporům, které jsou. Citovala jsem tak ze stanoviska Legislativní rady vlády. Měla bych také k věci pár připomínek a domnívám se, že bude vhodné, a dovolím si již teď navrhnout, jestli pan místopředseda dovolí, aby jako dalšímu výboru byl přikázán tento tisk hospodářskému výboru, tak jak to bylo s předchozí novelou stavebního zákona, kdy taktéž tehdy stavební zákon projednával i hospodářský výbor.

Jenom bych se ještě chtěla zmínit, že zásadní změnou oproti schválenému zákonu je zachování smíšeného modelu výkonu státní správy. Sama jsem zastáncem, a říkala jsem to několikrát, že tento model není úplně vhodný, protože přece jenom propojování politiky s výkonem státní správy není úplně vhodné a dochází k tomu, že se někteří členové místních samospráv domnívají, že když pod dotyčným úřadem jsou agendy, které vykonávají v přenesené působnosti, že do toho mohou mluvit, že můžou ovlivňovat stavební řízení či přestupková řízení. Většinou jim tajemníci musí vysvětlit, že tak tomu není. Domnívám se, že model, který se zvolil před mnoha lety, není úplně vhodný a že předchozí novela stavebního zákona byla první vlaštovkou, aby došlo k určité nápravě, aby skutečně přenesený výkon státní správy byl vykonáván tak, jak má, a aby si nemyslely místní samosprávy, že do něj mohou zasahovat.

Za mě tolik. Jenom připomínám, že bych si dovolila požádat, aby byl tisk ještě přikázán hospodářskému výboru jako dalšímu výboru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Poznamenal jsem si váš návrh na přikázání výboru hospodářskému.

Nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Davida Štolpu a připraví se pan poslanec Marek Novák. Prosím.

 

Poslanec David Štolpa: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, rád bych se stručně vyjádřil k projednávané novele stavebního zákona, protože rychlost výstavby a s tím spojená dostupnost bydlení je něčím, co trápí minimálně jednou za život snad všechny občany. My jsme tu před pár týdny projednávali vládní návrh zákona o zrušení EET, který nakonec bohužel prošel, a já se obávám, že dnes projednávaná novela stavebního zákona vznikla podle stejného rukopisu. Stejně jako zrušení EET neuvítal nikdo, koho se reálně týkalo, kromě Ministerstva financí, tuto dnešní novelu opět nevítá nikdo, koho se týká, kromě Ministerstva pro místní rozvoj.

Vláda tak podruhé v krátké době ukazuje, že ji vůbec nezajímají názory a pohledy odborné veřejnosti. Dělá si zkrátka, co chce, a myslí si, že všemu rozumí sama nejlépe. S dnes projednávanou novelou stavebního zákona není spokojen nikdo. Její kritici dokonce tvrdí, že ve výsledku situaci ve stavebnictví zhorší. Města, developeři a zástupci odborných komor, sdružení nebo svazů zastupujících desetitisíce odborníků a podniků působících aktivně v plánování, povolování a realizaci staveb jasně říkají, že novela nejenže výstavbu nezjednoduší a nezrychlí, ale vnese do systému ještě větší zmatek. Jen připomenu, že Česká republika je ve světě v rychlosti povolování staveb asi na 160. příčce. Pro rodinný dům to znamená v optimistickém případě 4 až 5 měsíců. Může se ale stát, že máte smůlu a začnou se odvolávat různá sdružení či sousedi. Pak se stane, že se celý proces protáhne i o několik let.

V létě zveřejněná studie potom ukazuje, že za posledních deset let vznikl v krajských městech Česka nabídkový deficit okolo 80 000 bytů. Hlavní podíl na deficitu má samozřejmě Praha se 44 000 byty. Tempo výstavby ovšem nestačilo poptávce v žádném z českých krajských měst. Jako efekt se potom lidé více usazují v okolí měst, což přináší další problémy, například pro dopravní infrastrukturu a občanskou vybavenost.

Můžu ještě přidat děsivé hodnocení dopadů regulace RIA. Dle tohoto hodnocení novela přinese zásadní zhoršení současného stavu. Nepřináší pozitivní změnu a nepřináší takovou míru transparentnosti, jak tomu bylo v komplexní rekodifikaci stavebního práva, která byla schválena v minulém roce. Předkládaná novela je tak bezesporu krokem zpět.

Předložený materiál navíc zásadním způsobem ohrožuje čerpání finančních prostředků z Národního plánu obnovy. Jednou z klíčových podmínek pro splnění závazků vůči Evropské unii je totiž kvalitní stavební legislativa a je zarážející, že toto čerpání je předloženým materiálem ohrožováno, to když většina projektů a investic financovatelných z Národního plánu obnovy podléhá povolovacím procesu podle stavebního zákona. Nesystémové a ukvapené změny, které obsahuje předložený materiál, představují prodlužování povolovacích procesů, zvýšenou administrativní zátěž i výrazné zhoršení postavení žadatelů vůči správním orgánům.

A navíc například (ředitel) Asociace developerů České republiky Tomáš Kadeřábek popsal, jak nový návrh vznikal zcela netransparentně, za zavřenými dveřmi ministerstva a bez jakékoliv skutečné diskuse. Ministr Bartoš údajně nesvolal pracovní skupiny ani kolegia a sám se jednání o návrhu dle ředitele Kadeřábka vyhýbal.

Předseda asociace Komory architektů Kasl potom řekl, že zmiňovaná a právě projednávaná novela je horší než současný způsob výstavby, a je dokonce proti programovému prohlášení této vlády. Bohužel je to tak, že smyslem tohoto zákona je, aby se úředníkům lépe rozhodovalo, nikoliv aby se lépe stavělo, přesně dle stejné logiky jako ministr Bartoš rozjíždí digitalizaci státu vytvořením nového úřadu. Zkrátka absolutní ztráta kontaktu s realitou.

Výrazné zhoršení počtu podkladových aktů pro rozhodnutí stavebního úřadu, z nichž většinu by vydávaly obecní a krajské úřady, totiž rovněž zvýší rozsah rizika uplatňování námitek systémové podjatosti úředníků těchto úřadů i problém nedostatečné personální kapacity těchto úřadů. Ministerstvo pro místní rozvoj prostě bez jakéhokoliv politického zadání, a hlavně znalosti stavu věci a reality měst v České republice mění za běhu podmínky pro pořizování územních plánů i jejich běžících změn.

Novela stavebního zákona v této podobě ničemu nepomáhá a nic neřeší, ve výsledku spíše naopak škodí. Proto tento návrh dnes nemohu podpořit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Vy jste nenavrhl žádný jiný postup, tak jenom pro pořádek se potřebuji zeptat paní místopředsedkyně Dostálové a pana poslance Oklešťka, zda ty návrhy, které dávali, se týkají všech tří tisků. (Ano.) To znamená, u všech tří tisků navržení prodloužení lhůty a přikázání výboru hospodářskému. (Souhlas.) Děkuji vám.

Jako další nyní vystoupí pan poslanec Marek Novák, připraví se pan poslanec Martin Kolovratník. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, budu hovořit především k tisku 330, tedy stavebnímu zákonu. Budu hovořit především k předkladateli, což je pan ministr Bartoš, a velmi mě mrzí, že tady není. Opravdu mě to mrzí, protože bych byl rád, aby nás slyšel, proč nám to vadí - protože dnes právě především koaliční poslanci svojí většinou 108 hlasů chtějí protlačit v prvním čtení novelu stavebního zákona.

A opět vlastně se v tomto roce jako vždy dostáváme do situace, kdy má být na sílu přijat zákon, který skutečně vnáší do systému zmatek, množství nejednoznačných výkladů a bude mít za následek fakticky a reálně další zpomalení stavebního řízení - skutečně zpomalení. A tím se staneme mezi okolními státy ještě větším unikátem v této oblasti, než současně jsme.

Právě přece tato vláda, nebo vlastně ne vláda, ale jeden z vyděračů vládních pěti stran, přijde s nějakým údajným zjednodušením a nápravou věci po předchozí vládě a to znamená ve výsledku jedině chaos, zmatek a další snižování důvěry ve státní instituce. Nabízí se tu i další, temnější důvody jako je určitý vliv na úřady, vytvoření nástroje na prosazování zájmů stranických bossů a spřátelených developerských sponzorů. Anebo je to jen další úlitba Pirátům, aby jim tato Sněmovna zase něco z jejich nesmyslů odsouhlasila a oni tu jen tak koaličně nevláli jako jejich pirátská vlajka.

Podstatou dnešního rozhodování je ale fakt, že tu máme skutečně nekvalitní novelu se spoustou nevypořádaných problémů a připomínek, která v současnosti, kdy jednomu ministrovi vaší vlády dojde zanedlouho plyn a druhému peníze, definitivně pohřbí české stavebnictví. Já se pokusím možná ne pro tu 108člennou hlušinu, ale aspoň pro ostatní poslance, kteří chtějí poslouchat, a také i veřejnost, předložit několik argumentů. Vy se sice budete ohánět možná formálním vypořádáním všech připomínek, ale fakticky v této novele z těch připomínek není vyřešeno nic. Kupříkladu ve třech bodech.

Za prvé úřady si stejnou agendu mohou vykládat odlišně. Velké kompetence úředníků ve spojení s množstvím regulatorních povinností podnikatelů tak zbytečně vytváří ztížené a nepřehledné podnikatelské prostředí - ztížené a nepřehledné.

Za druhé panuje nejednotnost při postupu řešení stejného daňového problému různými finančními úřady, respektive jejich územními pracovišti v sousedních městech. Co ty firmy budou dělat, když vlastně ani finanční úřad nebude schopný mít jednotný postup?

Za třetí, postup při podání námitek o podjatosti velkého stavebního úřadu, kdy se přesouvá řízení do jiné menší obce, ve které absentuje znalost místních poměrů a leckdy i odbornost. Za odstranění jednoho nedostatku podjatosti tak stavebník platí nižší kvalitou rozhodnutí a jeho pomalosti.

To jsou připomínky z materiálu Hospodářské komory, což je autorita, kterou se tady i často v rámci koalice docela rádi zaštiťujete. Nicméně poslední dobou s vámi ani Hospodářská komora nesouzní.

Dámy a pánové, abychom nechodili daleko, drželi se doslova v této jednací síni, musím se zeptat předkladatele, a proto říkám, že mě docela mrzí, že tady nemám pana ministra Bartoše, protože ta otázka zní: Proběhlo u tohoto zákona standardně mezirezortní připomínkové řízení? Byly vyřešeny, a ne na papíře, ale skutečně legislativně, všechny připomínky Ministerstva dopravy? Ministerstvo dopravy připravilo 19stránkový dokument vesměs zásadních připomínek s požadavky na změny a úpravy. Ty připomínky byly zaslány pár dní před dnešním projednáváním. Proto se chci zeptat pana nepřítomného ministra Bartoše: Byly řádně tyto připomínky vypořádány? Bohužel ho tady nemám, aby mi odpověděl. Možná mi za něj i odpoví jeho kolega, pan ministr Kupka, budu moc rád.

A pak tady máme připomínky hlavního města Prahy. V květnu letošního roku primátor za Piráty Zdeněk Hřib předkládá 75 většinou zásadních připomínek k této novele. Jsou tyto připomínky jeho stranickým kolegou Bartošem vyřízeny? Já bych řekl, že možná stranicky vyřízeny jsou, ale věcně rozhodně ne.

Velice alarmující jsou dopady uveřejnění v hodnotící zprávě RIA, a teď budu citovat: "Hlavní nevýhodou tohoto modelu je, že neumožňuje procesní integraci a snížení počtů podkladových aktů tak, aby bylo možné předejít úmyslným obstrukcím. Což může znamenat: budu se mračit na úředníka, on mě bude úmyslně obstruovat a já nebudu mít šanci se bránit. Takže není tedy pravdou, že jde o jedno řízení, jeden proces a jedno razítko. Není to tak. V porovnání s rekodifikací z roku 2021, která byla současnou koalicí opět a na sílu odložena, i vůči původní vládní hybridní verzi přináší nový návrh jednoznačně nejnižší efektivitu výkonu stavební agendy kvůli nejnižší možnosti koncentrace znalostí či specifikace příslušných úředních osob a nejnižší možnosti sdílení personálních kapacit. Má také nesrovnatelně nižší možnosti jednotného metodického řízení, kontrolovatelnosti a vynutitelnosti úředního postupu." Tohle cituji z RIA. A znovu: nižší možnosti jednotného metodického řízení, to znamená, zmatek kontrolovatelnosti, to znamená, bude si úředník dělat, co chce, a vynutitelnosti úředního postupu. Takhle to přece nemůžeme nechat. Další podstatné citace z RIA jsou, kdy RIA vytýká novému návrhu také nižší transparentnost použití finančních prostředků ze státní kasy z pohledu jejich konkrétního využití, eliminaci nejnižšího počtu podkladových aktů, které jsou opakovaně přezkoumávány či žalovány v závazné lhůtě, tedy fakticky dojde k jejich nárůstu, nejmenší zkrácení průměrné doby povolovacího procesu kvůli eliminaci menšího počtu soudních řízení a z možných variant zcela nejnižšího makroekonomického prorůstového efektu, bez ohledu na současnou situaci je vybrána z pohledu rozpočtu nejdražší a nejhorší možná varianta - nejdražší a nejhorší. Jinými slovy. Vše zásadní, co nový návrh měl přinést a co nám tady bylo panem ministrem Bartošem několikrát deklarováno, to tady prostě dnes nemáme.

Dámy a pánové, jedno se vládě, případně panu ministru Bartošovi, musí nechat, a to je lidová tvořivost v podání Ministerstva pro místní rozvoj Bartoše, která sjednotila skoro všechny skupiny ve stavebnictví.

Všichni několik měsíců volají po zastavení současné šílené novely a návratu k jednacímu stolu. Přijetím této novely se řítíme skutečně do propasti, a to v době, kdy bychom potřebovali stavebnictví nastartovat, stabilizovat ceny nemovitostí na trhu, zahájit výstavbu dostupného bydlení pro mladé rodiny, pro potřebné profese a v neposlední řadě sociálně slabé spoluobčany.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, prosím vás o zvážení, zda tuto novelu vpustit do dalšího čtení. Prosím, nepřijímejme ji. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. S faktickou poznámkou pan ministr. Prosím.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka Abych nezůstal dlužný odpověď na některé poznámky z hlediska vypořádání připomínek, ať už k JESu, nebo k samotné hlavní nosné novele, za Ministerstvo dopravy jsme skutečně uplatnili řadu věcí a i v rámci přijímání návrhu na vládě jsme ještě se snažili doplnit to, co by opravdu mohlo představovat riziko pro rychlost jednotlivých řízení, a podařilo se sjednotit na rozumném řešení. Zároveň spolu s vašimi kolegy jsme se domluvili na tom, že další postup bude pokud možno ruku v ruce jednání o konsenzuálním komplexním pozměňovacím návrhu, který by dokázal řešit řadu rozporů či připomínek.

Co se týče dalších tezí ohledně toho, že to je nejdražší varianta - já se nechci dostávat v tomto směru zpět k argumentům opodstatněným a dokladovaným ze strany Ministerstva vnitra vůči předchozí podobě stavebního zákona, kdy bylo jasné, že Ministerstvo vnitra vylíčilo veškeré náklady v řádech desítek miliard korun, respektive všech potenciálních dopadů. Změna, kterou přinášíme my, otevírá další možnosti v případě malých stavebních úřadů, kdy by zpoplatnění, respektive úhrada činnosti měla být výkonová. A už teď evidujeme zájem některých stavebních úřadů integrovat nebo spojit se s jinými obcemi a zajistit to, že opravdu budou agendu vykonávat v tomto směru co nejefektivněji, takže je to jasný doklad toho, že i tahle cesta, sjednaná se samosprávami, bude mít ve výsledku i úsporný efekt.

Co se týče poslední poznámky, která se týkala RIA a obecně způsobu zodpovězení. Rozsah těch připomínek je velmi srovnatelný s tím, kolik jich měla ta předchozí verze, a stejně se také na ně odpovídalo.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Martin Kolovratník a připraví se pan poslanec Jiří Havránek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dobrý den, dobré odpoledne, kolegyně, kolegové. Jaké bude moje vystoupení ke stavebnímu zákonu v roli autora komplexního pozměňovacího návrhu, znění, které se nám povedlo tady ve Sněmovně odsouhlasit v minulém volebním období? No, bude kritické. Víte, kolegové z vládní koalice, když jsem si to vystoupení chystal, tak mě napadla taková paralela, že nám předkládáte polotovar. Polotovar, který tady budeme muset dopracovat, ať už to bude problematika JESu, jednotného environmentálního stanoviska, kde registruji, a vnímám, že ani v rámci koalice na něm není plná shoda, problematika množství stavebních úřadů s definicí výkonnosti, s inspirací od matrik, problematika velkých měst - připomínám, že jsme v minulém volebním období pracovali s takzvanými městskými artikuly, teď ta velká města nejsou vyslyšena, zkrátka že vy přinášíte materiál, který je rozpracován možná z poloviny, a stále všude a dokola slyšíme a vy říkáte: Ještě ho budeme dopracovávat, ještě přineseme ten či onen pozměňovací návrh. Ale čím víc se tou problematikou zabývám a načítám si veřejné zdroje, tím víc jsem přesvědčen - teď to míří k odpovědnému ministrovi, tedy k ministru Bartošovi - že nám pan ministr nepředkládá polotovar, v předvánočním období to přirovnám k pečení vánočky. On nepředkládá hotový upečený produkt, který máme tady ve Sněmovně jen doladit, vyzdobit. On předkládá jenom jednotlivé ingredience, ten či onen druh mouky, ten či onen druh nějakých příchutí, a zdá se, že tady ve Sněmovně teprve budeme domlouvat, jak to nakonec celé bude vypadat, jak to celé dopadne.

Abych tohle své tvrzení opřel o argumenty, první argument už je dnešní stav, to, jak funguje ne ten námi přijatý poslední stavební zákon, ale ještě ten takzvaně starý, dodnes platný, a berte to jako jeden z mnoha ilustračních příkladů, jak funguje v praxi právě ve směru k metodikám Ministerstva pro místní rozvoj, k vyhláškám a k tomu, jak jednotliví úředníci v té nejednotnosti, proti které jsme se my snažili zakročit, jak funguje v praxi. Je to problematika cestovního ruchu a kempů. Oborové asociace, odborníci na tuto problematiku, měsíce a roky se snaží komunikovat s Ministerstvem pro místní rozvoj, snaží se o jednotné vyjádření a jasné vyjádření, co vlastně jsou stavby, co je zařízením s účelem stavby a co stavba není. A těch otázek, sami to znáte, pokud se v létě rekreujete, je spousta. Ilustračně, ty obrázky nebudu ukazovat: co takový stan, který je v kempu, ale je na dřevěné podlážce a je tam celou sezonu, prakticky celý rok? Co taková typická maringotka, sice s nějakými čtyřmi koly, ale obestavěná celoročně, bez espézetek, celoročně v kempu? Co karavan, který je tam umístěn? Je pojízdný, ale je celoročně v kempu? Tak přátelé, možná se tomu budete divit, možná tomu neuvěříte, ale Ministerstvo pro místní rozvoj v některých svých vyhláškách a metodických pokynech říká, že to, co je pojízdné, stavbou být nemůže. Nejvyšší správní soud ale ve své judikatuře, je to rozsudek 7AS216 z roku 2019, říká, že to klidně stavbou být může, že nerozhoduje to, jestli je, nebo není pojízdný, ale že nejpodstatnějším charakteristickým znakem výrobku plnícího funkci stavby dle stavebního zákona je to, jestli je někde umístěn trvale nebo dlouhodobě. Jinými slovy, samotné Ministerstvo pro místní rozvoj a jeho úředníci se rozcházejí s názorem Nejvyššího správního soudu.

Stejnou problematiku lidé z praxe řeší v definicích smíšených území, takzvaného smíšeného nezastavěného území. Možná jste zaznamenali v médiích články o tom, jak jsou ne na soukromých pozemcích, ale, přátelé, na státních pozemcích, na pozemcích Povodí Vltavy, různé oficiální, polooficiální a neoficiální kempy. Některé z těch kempů tam stojí roky, některé krátkodobě. Je to krásný byznys, pojišťovny dokonce někdy taková zařízení pojišťují. No jo, ale názor územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj říká, že s tím nemůže nic dělat a že na smíšeném nezastavěném území to být nesmí, ale že si to musí řešit stavební úřady. Tady ta problematika, kterou jsem obdržel, je z obce Milína a dotčený stavební úřad v té obci říká: Ne, ne, ne, my nic takového řešit nemáme, to je problematika Ministerstva pro místní rozvoj, to je problematika územních plánů.

Jinými slovy, opravdu - a berte to, prosím, jako ilustrační příklad - už dnes se v praxi děje, že metodika, to vysvětlování, práce se zákonem a se zákonnými normami, je naprosto odlišná a nejednotná. Jedni provozovatelé kempů musí mít povolení třeba i na stany na podlážkách, jiní provozovatelé nemusí mít vůbec nic, a to dokonce na klasické stavby, klasické malé stavby. Tak takhle, přátelé, vypadá právní prostředí v České republice dneska, v těchto dnech.

Proto se vracím k té definici toho ani ne hotového polotovaru, ale jednotlivých ingrediencí, které dostáváme, a chci na tomhle ukázat ohromné riziko přístupu, který sem zástupci vládní koalice, ministerstev místního rozvoje, dopravy, životního prostředí přinášejí. Jak tady chcete něco, dámy a pánové, dokončit, doladit formou pozměňovacích návrhů a odvolávat se pouze na vyhlášky a metodiky, když sami vidíte, že dneska v praxi to působí ohromné problémy?

A vracím se k novému stavebnímu zákonu, který jsme s Klárou Dostálovou připravovali. Přesně tohle jsme chtěli zrušit, tohle jsme chtěli zamezit. Integrace, jednotné výklady metodik, jednotné postupy v celé České republice, všechno od A až po Ž jednotné, stejné, bez jakékoliv v uvozovkách lidové tvořivosti úředníků na pověřených stavebních úřadech. Proti tomu jsme šli a vy se k tomu bohužel vracíte.

Jednotné environmentální stanovisko, věc, která na první pohled asi vypadá dobře a mohla by vypadat dobře - integrace, úsek životního prostředí na jednotném místě. Najednou se dozvídáme, jak jste jedním slovíčkem, velmi kratičkou formulací, tady z tohoto procesu vyřadili širokou veřejnost, občany. Dozvídáme se, že snad kolegové z koalice, paní poslankyně Kocmanová, se to pokusí nějakým pozměňovacím návrhem vrátit.

Existence nebo neexistence jednotlivých stavebních úřadů, tady se znovu vrátím do debat před dvěma lety, před rokem a půl. My jsme jasně říkali: Ty úřady nezaniknou, nezmizí, budou fungovat dál, jenom ti úředníci na obcích budou mít jiného šéfa, jiného nadřízeného. Teď se dozvídáme pár měsíců zpátky, že jich zmizí možná polovina, možná dvě třetiny. Obce se logicky zlobí, tak se následně dozvíme, že to bude vyřešeno nějakou metodikou nebo nějakou vyhláškou. A když budu citovat Františka Lukla, šéfa Svazu měst a obcí, musím říct, že jeho postoj mi přijde skandální, šílený, že za obce vůbec nebojuje, a sice říká opatrně: Ta dohoda není úplně definitivní, vychází vstříc požadavkům svazu, přesto ale MMR - cituji Františka Lukla - získá pravomoc stanovit vyhláškou, ve kterých konkrétních obcích stavební úřady zůstanou a kde ne. Jejich osud tedy zůstává v rukou ministerstva. No, to, dámy a pánové, to kdyby udělala Babišova vláda, kdybychom si my dovolili dát do rukou jakéhokoliv zlého ministerstva takhle silný nástroj, no, to bych chtěl vidět ty demonstrace tady na Malostranském náměstí. Teď je to ale asi správně. Tak touhle cestou vy jdete, tohle tady navrhujete, to tady máme odsouhlasit? Opravdu jsem v šoku, dámy a pánové.

Znovu tady apeluji - Marek Novák to přede mnou říkal, Klára Dostálová tohle navrhla - vraťme to, vraťte to k přepracování. Pochopil jsem od kolegů, že se rodí dohoda na komplexním pozměňovacím návrhu. Přesně tyhle věty, které tady říkám, a ty ilustrační příklady, které zmiňuji, můžeme dopracovat ve vzájemné shodě, ne je tady v uvozovkách lepit desítkami, možná stovkami pozměňovacích návrhů. Jsem sám zvědav, pokud půjdete tou cestou, kterou jste si rozhodli - jako že tou cestou nejpravděpodobněji půjdete - jak pak bude vypadat vaše pětikoaliční dohoda při podpoře jednotlivých pozměňovacích návrhů.

Další konkrétní příklady. Pražské stavební předpisy, respektive stavební předpisy velkých měst. Opět si vzpomínám, kolik jsme si s tím zažili, kolik jsme toho vydiskutovali, odpracovali v minulém volebním období. Já se netajím tím - možná by to šlo někde dohledat - že tehdy moje úvodní stanovisko jako autora komplexního pozměňovacího návrhu bylo také proti. Říkal jsem: proč mít výjimky, proč něco měnit, proč to nemít jednotné po celé České republice? Nechal jsem si tu problematiku vysvětlit. Díval jsem se na intenzitu, a hlavně kvalitu zástavby tady Prahy, takových čtvrtí, jako jsou Vinohrady a podobně. Pochopil jsem od kolegů z Institutu plánování a rozvoje, že takhle krásné moderní čtvrti - a není to jen Praha - Vinohrady, je to Amsterodam, Berlín, další evropská města - s normálním stavebním zákonem, centrálním pro celou Českou republiku, že je prostě neuděláme. Opět se dozvídáme argument předkladatelů: "Vezmeme to na sebe, dopracujeme to, nějakou - a teď nevím, jestli vyhláškou, nebo pozměňovacím návrhem - doporučujeme nastavit jednotné technické předpisy v souladu s názory krajů i Komorou autorizovaných architektů," vysvětluje mluvčí ministra Bartoše Veronika Hešíková. Nevím tedy, jak taková věc dopadne.

Jednotné environmentální stanovisko, už jsem o něm mluvil. Námi dopracovaný integrovaný stavební zákon předpokládal, že to povolení vyřešíme v jednom jediném správním řízení, s jedním razítkem, na jednom stavebním úřadu. To klíčové, co jsme v tom viděli, čemu jsme věřili v rámci integrace, že se posoudí všechny veřejné zájmy proti sobě právě v tom jednom řízení. Není veřejným zájmem jenom životní prostředí, veřejným zájmem je také ochrana památek. Vzpomínám si na velmi těžké debaty s panem ministrem Zaorálkem, který bojoval právě o svůj rezort nebo o problematiku památkové ochrany. Pamatuji si na debaty s hasiči, s integrovaným záchranným systémem. Tohle všechno nám dávalo logiku, že se vydiskutuje na jednom místě. Najednou se dozvídáme, že slavné jednotné environmentální povolení je řešeno, diskutováno někdy na obcích, někdy na krajích, někdy na Specializovaném úřadu, podle typu nebo velikosti těch staveb, ale zcela odděleně od ostatních veřejných zájmů. Tak se sami selským rozumem, vy, kolegové, kteří se tím zabýváte, kteří ty procesy znáte, zamyslete. Bude tohle fungovat? Snižujete riziko toho, že jiný ochránce jiného veřejného zájmu nebo jiný dotčený orgán s tím nebude mít problém, až se bude navrhovat skácení - nevím - nějaké lípy nebo zavedení nějaké přípojky vysokorychlostního internetu na historické budovy, že s tím jinde nebudou mít problém, že se nebudou odvolávat, že to razítko nedají? No, samozřejmě že ten problém bude.

Druhá věc, druhý problém, že v tomto bodu je už zmiňované vyloučení veřejnosti z rozhodovacích procesů. Tady jsem překvapený, že organizace, které chrání přírodu, se zatím příliš neozvaly, že jim to ještě tolik nevadilo, to úplné, ale opravdu úplné zrušení práva občanů, aby chránili přírodu ve svém nejbližším okolí. Jako člověk, který se věnuje dopravě, na jednu stranu mohu pochopit Martina Kupku, ministra dopravy, mohu pochopit ministra průmyslu, že tohle nechtějí, že té veřejnosti tam tolik nechtějí, tomu rozumím. Ale co to způsobí v těch dalších procesech? Pokud v jakékoliv fázi takto vydané jednotné environmentální povolení bude napadnutelné, tak se přece říká, že tlak způsobí protitlak. Samozřejmě že tím, kdo nebude spokojen, takto vydané jednotné povolení bude napadeno.

Jsem rád, že zaznamenávám z koaličního tábora názory nebo impulzy, signály, od kolegů Pirátů, vidím tady paní poslankyni, že se téhle problematice chce věnovat, že se snaží o nějakou dohodu a možná pozměňovací návrh. Tak avizuji, že tohle určitě bude věc, kterou, když bude rozumná, tak ji také zkusíme podpořit.

O stavebních úřadech na malých městech už jsem mluvil. My jsme je nerušili, my jsme pouze chtěli změnit jejich organizační strukturu, ale nechtěli jsme je rušit. Pamatuji si ve svém Pardubickém kraji ty debaty, když jsem vysvětloval, když jsme si ta přechodná ustanovení dali do výpočtů, například našeho kraje se to týkalo zhruba dvou nebo tří odlehlých stavebních úřadů. To je přece věc, kterou můžeme změnit navzájem po politické dohodě jednoduchým malým pozměňovacím návrhem během přechodového období od léta 2021 až do července 2023. Můžeme to napravit, můžeme ty parametry malinko modelovat tak, aby nejen v Pardubickém kraji, ale i v těch dalších fyzicky ty úřady nezanikly. Už se opakuji. Co se dozvídáme dnes? Bude to stanoveno podobně jako u matrik na základě výkonnosti jakousi vyhláškou. Bude to jen a pouze plně v rukou Ministerstva pro místní rozvoj. No, na to jsem tedy velmi zvědavý.

Nebudu se vracet k jednotnému environmentálnímu stanovisku. Na závěr svého vystoupení zmíním ještě dvě rizika, která identifikuji nejen v obsahu vašeho návrhu, ale i ve formě, jak s tím návrhem chcete pracovat.

U toho obsahu: Teď jsem se vrátil z dopravního podvýboru - a co jsme se nedozvěděli! To je, přátelé, zajímavé téma těchto dnů, problematika definice zastavěného území v obcích. V mezirezortním připomínkovém řízení byla ze strany Ministerstva pro místní rozvoj navržena, doporučena jiná definice zastavěného území. Je možná ta cesta do pekla dlážděna dobrými úmysly, která, když si představíte plochu České republiky, pokud by byla přijata, zvětší zastavěná území v České republice o dvojnásobek. Tak si možná všichni řeknete: No a co, starostové budou mít zkrátka větší zastavěná území. To nevadí, to je jedno. No jo, jenomže v zastavěných územích je vazba do dopravy, do zákona 13 a do ochranných pásem komunikací. Pokud jste tu problematiku viděli nebo jste zaznamenali v médiích nedávné téma nelegálních billboardů - a teď ne těch velkých, které se podařilo odstranit od dálnic, těch statických, od silnic první třídy, ale těch malých, kovových, na těch plachtách, šíleného byznysu, kde skutečně podvodníci obcházejí, zneužívají naše právní prostředí, tak oni hřeší na to, že než silniční správní úřad nařídí odstranění takového zařízení, než ho správce komunikace někam odveze, uplynou třeba dva měsíce. Firma, která tohle provozuje, to za ty dva měsíce posune o 2, 3, 5 metrů dál a rozjíždí se správní řízení nové. Jinými slovy, podvádí se v zastavěných územích, dramaticky se podvádí v zastavěných územích, a najednou - a já chci věřit, že za tím není žádný zlý úmysl - najednou zjišťujeme, že v návrhu zákona je ze strany vládní koalice připraveno, navrženo, že takto definovaná zastavěná území, kde jsou ohromné problémy s nelegálními billboardy, takto definovaná zastavěná území se mají dokonce zdvojnásobit.

A poslední obava, poslední téma, které pro vás mám, je ryze z rezortu dopravy, a to ze Správy železnic, ze správce dopravní infrastruktury. Víte, že jsme si tady užili spoustu debat o rozpočtu, o plánu velkých dopravních staveb. Některé se holt letos posunuly, posune se to do příštího roku, ale slyšíme ambici vládní koalice v nich pokračovat. Jsou to ohromné, důležité, infrastrukturní stavby na železnici, jako je úsek železnice Praha - Kladno na úseku Kladno - Kladno-Ostrovec. Je to ta pražská část, Praha-Ruzyně, Praha-Masarykovo nádraží, modernizace smíchovské stanice, historické budovy Nádražní v Pardubicích. Upozorňuji a varuji, že všechny tyhle velké projekty jsou ohroženy nejenom nejasnostmi a potenciálně déle vydávanými razítky. Ony to budou vyhrazené stavby, tak tam věřím, že ta zkratka, zrychlený proces zůstane zachován. Ale jsou ohroženy i z mnoha dalších důvodů a já jen rychle v jednom manažerském shrnutí, které si správce infrastruktury nechal vypracovat od renomované právní kanceláře, které jsou jasně popsány.

Za prvé zcela zásadní pro správu železnic, aby pro povolování staveb drah a souvisejících staveb, a i to ve věcech vyvlastnění, byla i nadále zachována příslušnost státního stavebního úřadu, tedy toho Speciálního a odvolacího, ideálně i s procesy EIA a jednotného environmentálního povolení, co nejvyšší míra integrace na železnici. Zaznamenávám a tuším, že tento bod 1 bude zachován.

Bod 2 - ohromný problém. Stavební úřad ve druhém stupni, ten je navržen do kompetence Ministerstva pro místní rozvoj. Ale všichni víme, že MMR, a tak to prostě je, je chronicky přetížené. Není odborně vybaveno k posuzování staveb. Koneckonců, Ministerstvo dopravy tohle rozporovalo i v rámci svých připomínek. Takže když víme, že ten návrat integrovaného Nejvyššího stavebního úřadu zkrátka je politicky neprůchozí, varuji a dávám ke zvážení alternativní řešení, aby ten druhý stupeň odvolací nebyl na Ministerstvu pro místní rozvoj.

O těch nezastavěných, pardon, mluvil jsem o zastavěných územích, ale u Správy železnic klíčové nové povolování staveb v nové stopě, blíží se nám vysokorychlostní tratě v nezastavěném území, a přestože tato možnost pro železničáře je zachována, tak dle aspoň toho, co do této chvíle víme dle plánované věcné novely, je navrhována povinnost, aby dopravní infrastruktura byla v souladu s charakterem území. A už jsme u toho. Bude opět záležet na právním výkladu, na správním uvážení, jestli ta nová trať, ta veřejně prospěšná, ekologická železniční trať, jestli je, nebo není v souladu s charakterem území, s nedotčenou krajinou, s poli, loukami. Opět varuji. Dovedete si představit, přátelé, ty problémy, ta odvolání, ty nekonečné soudní spory, jestli nová trať, kde my jsme přesvědčeni, je správná, bude vysokorychlostní, propojí například Ústí nad Labem s Prahou za dvacet minut, ale dovedete si představit třeba v oblasti Terezína, kde už teď se obce zlobí a mají s tím velký problém? Diskutuje se s nimi, jedná, ale když někdo zkrátka bude přesvědčen, že není v souladu s charakterem území, a dá tohle k soudu, jak dlouho s ním budeme bojovat? Obávám se, že si to představit, že si to představit nikdo z nás nedovede.

Asi poslední argument, ať už nezdržuji. Tuším, nebo byl jsem informován o dohodě na delší dobu projednání, na lhůtu, že tam se k těm argumentům i ve výborech samozřejmě vrátíme. Ten poslední za železničáře, za Správu železnic: jasně říká, že novela, která je teď navržena, ta věcná, umožňuje podmínit rozhodování v území realizací architektonické nebo urbanistické soutěže. Podotýkám, pokud to sledujete v médiích, Správa železnic často ty architektonické soutěže už dělá, například přestupní terminál v Nehvizdech a podobně, ale nemusí se to vždy zkrátka podařit, nemusí to být vždy potřebné. Přesto podle toho, jak je teď vaše věcná novela napsána, jak jsem ji poznal, říká, že vypsání a realizace soutěže bude jednou z podmínek umožnění rozhodnutí v území pro umístění takové stavby. A současně podmínka provedení soutěže není nijak časově omezena. Tak to je velké riziko, na které upozorňuji, a určitě avizuji, že se budu snažit z pohledu minimálně Správy železnic takové věci odstranit nebo minimalizovat, pokud tedy nedáte na naše rozumná slova, kolegyně a kolegové, abyste tu novelu vrátili k přepracování společně s námi, kteří to za opozici známe a umíme, protože jsme se tomu věnovali víc než čtyři roky v minulém volebním období. Tak pokud se aspoň dohodneme na té delší lhůtě na projednání ve výborech mezi jednotlivými čteními, tak určitě tato rizika, která jsem teď ve své krátké stručné řeči identifikoval, tak ta přinesu a budu se s vámi snažit domluvit na jejich vyřešení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Robert Králíček a připraví se pan poslanec Jiří Havránek. Prosím.

 

Poslanec Robert Králíček: Já bych navázal jenom krátce na krátkou a stručnou řeč kolegy Kolovratníka, a sice na základě toho, co zde zmínil, těch argumentů, tady bych si dovolil dát návrh na prodloužení lhůty k projednání mezi prvním a druhým čtením o 20 dní, tedy na 80 dní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, váš návrh jsem si poznamenal. A nyní tedy pan poslanec Jiří Havránek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Havránek: Děkuji za slovo. Krásný dobrý večer, kolegyně, kolegové, já si nejprve dovolím reagovat na to, co zde zaznělo. Nejprve k panu kolegovi Brabcovi a Slavíkovi - pouze doplním, že je tady ještě Havránek, je to menší ptáček, ale stále ještě ptáček, a poté k panu kolegovi Kolovratníkovi, prostřednictvím pana předsedajícího, taktéž. Znělo tady to, že pečeme vánočku, že je to polotovar a tak dále. Já jenom - mě to překvapilo, ta slova, když si vzpomenu na to, jak zde byl vařen stavební zákon v minulém volebním období.

Nicméně pojďme se už bavit o tom, co nám leží na stole dnes, a už zde zazněl návrh pana kolegy Králíčka k tomu, že zde dojde pravděpodobně k nějakému prodloužení lhůt. Nicméně už takto zde máme hodiny odpracované práce, ať už to bylo v opozici na tehdy pozměňujícím návrhu k lex Dostálová, následně tedy hned po volbách, kdy já si pamatuji, že hned v prvním povolebním týdnu proběhlo jednání i s tehdejší ještě ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou o pozměňovacích návrzích a o tom, respektive o změně stavebního zákona, jak se k tomu postavit. A nyní troufnu si říct, že minimálně za vládní koalici jsme rádi, že po tedy ještě odkládací novele tu jsme v prvním čtení stavebního zákona.

Rád to stavební řízení pro zjednodušení, respektive jeho délku v České republice, přirovnávám k tomu, jako když na Vánoce dostanete stavebnici Lego, ale někdo vám řekne, že na 246 dní máte zákaz si s ní hrát. A to nedejbože, kdybyste ještě chtěli stavět v Praze, nebo to byla nějaká složitější stavba, protože tam by to řízení trvalo až na celé roky. A vlastně i proto tedy dochází ke změně, která zachovává to, co je dobré v novele stavebního zákona. A zároveň přichází v souladu s programovým prohlášením vlády s tím, že zachovává tedy smíšený model s dostupností stavebních úřadů v regionech a občanům bude zároveň zajištěn transparentní, rychlý, a co je důležité, digitální přístup ke samotnému stavebnímu řízení.

Těším se na jednání ve výborech. Byla tu zmíněna spolupráce na velkém pozměňovacím návrhu, který bude precizovat pro tu procesní integraci. Ve spolupráci s Jakubem Jandou můžu říci, a ještě se starostou Trojanovic Jiřím Novotným: pracujeme na dalším pozměňovacím návrhu, který má řešit výminkové bydlení, což může být další z prvků toho, jak pomoci vyřešit bytovou krizi, zejména na venkově. A zaznělo tu, že se objeví i další pozměňovací návrhy. Věřím, že jich nebudou stovky, jak zde zaznělo od pana kolegy Kolovratníka, nicméně budou zde - budeme hlasovat o tom, že se prodlouží lhůty na jednání ve výborech. Ale já si dovolím už teď avizovat, že přestože k jejich prodloužení možná dojde, je důležité opravdu začít jednat hned po klidných vánočních svátcích. A tak v prvním poslaneckém týdnu bych poprosil kolegy z podvýboru pro bytovou politiku a výstavbu, zda bychom se mohli sejít, a projednat tedy stavební zákon. A o to samé prosím i pány ministry dopravy a pro místní rozvoj.

Zároveň pro přehlednost dalších projednávání těchto tisků bych vás rád zde požádal o sjednocení garančního výboru na výbor pro veřejnou správu, o čemž, pokud mám dobré informace, je shoda napříč Poslaneckou sněmovnou. Navrhnu to následně i poté při hlasování, tedy aby opravdu všechny tři tisky, to znamená 328, 329 a 330, měly garančním výborem výbor pro veřejnou správu.

Kolegyně, kolegové, krásný zbytek dne a děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Já jsem si váš návrh poznamenal a následně u všech třech tisků o tom dám hlasovat.

Faktická poznámka pana poslance Kolovratníka. Prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Blížíme se k dohodě, je zbytečné do sebe rýpat, ale musím reagovat, musím to říct. Znovu zopakuji, náš nový stavební zákon nevznikl za týden nebo za čtrnáct dní, chystal se tři roky, někdy od roku 2017. Pak jsme na podzim 2020 ho sem do Sněmovny přinesli včetně komplexního pozměňovacího návrhu. A připomenu, Sněmovna tady na něm pracovala přes půl roku od listopadu 2020. Nepamatuji si ta data přesně, přijato to bylo v půlce léta 2021. Vyšli jsme tehdy vstříc. Ty lhůty byly dokonce 100 dnů na projednání mezi jednotlivými výbory, takže určitě se tady nic nepeklo narychlo, na poslední chvíli, a dali jsme tomu sakra hodně času, to za prvé.

A za druhé, kolegové, když bych chtěl být zlý, tak už od projednávání na jaře 2021 a pak z volební kampaně jsme přece od vás slyšeli, jak jste připraveni, jak to máte vymyšlené jinak a nově. Měli jste svůj komplexní pozměňovací návrh. A pak jsem někde v médiích slyšel, že tu věcnou novelu, kterou to změníte, jak je hotová, jak ji máte připravenou, takže bude předložena v první polovině letošního roku. Teď je prosinec, přátelé. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan ministr Marian Jurečka. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, už se tady blížíme asi k závěru projednávání těchto bodů. Vnímám, že tady atmosféra je taková jako adventní, předvánoční, ale dovolte mi ještě velmi krátce říct pár vět k návrhu sněmovního tisku 328, který se týká jednotného environmentálního stanoviska. Za mne jako za předkladatele, protože jsem nemohl nemluvit v úvodu tohoto bodu, měli jsme jednání vlády, chci jenom říci, že je tady návrh, který vlastně má ambice opravdu integrovat celou oblast úseku ochrany životního prostředí, a zavádíme tedy právě to jednotné environmentální stanovisko, které je ve formě závazného stanoviska, a to pro všechny záměry povolované podle stavebního zákona, ať už jde o záměry vyžadující EIA, nebo záměry ostatní a další záměry, které podléhají posouzení vlivu na životní prostředí a následně jsou povolovány podle jiného než stavebního zákona, například zákona horního.

JES bude vydáváno namísto správních úkonů obsažených v devíti různých zákonech v oblasti právě životního prostředí, které mají platné a účinné právní úpravy většinou po dobu závazného stanoviska. Příslušným orgánem vydávajícím JES bude v definovaných případech krajský úřad, a to jsou záměry v režimu EIA podle zákona o posuzování vlivu na životní prostředí, záměry pro jejich realizaci je vyžadovaná výjimka z takzvané druhové ochrany podle zákona o ochraně přírody a krajiny a podobně. V ostatních případech pak to bude obecní úřad obce s rozšířenou působností. U několika konkrétně typových stanovených záměrů, výslovně uvedených v příloze číslo 1 zákona o posuzování vlivu na životní prostředí, bude vydávání jednotného environmentálního stanoviska příslušné potom přímo Ministerstvu životního prostředí.

Do jednotného environmentálního stanoviska nebudou integrované správní úkony vydávané orgány ochrany přírody ve zvláště chráněných územích, v evropských významných lokalitách a ptačích oblastech. V těchto nejcennějších územích ochrany přírody bude pro účely povolení záměru nezbytné rozhodnutí příslušného orgánu ochrany přírody, tedy Agentury ochrany přírody České republiky, správy národních parků a krajských úřadů. V tomto rozhodnutí budou na území národních parků nově zahrnuty otázky ochrany zemědělské půdy a lesa.

Co se týče záměru povolovaných podle stavebního zákona, bude JES podkladem pro všechny tyto záměry, včetně takzvaných vyhrazených staveb, u nichž působnost stavebního úřadu vykonává Specializovaný a odvolací stavební úřad.

Pokud jde o otázku zapojení a ponechání práv veřejnosti vstupovat do těchto záležitostí, tady ta úprava respektuje vlastně rozhodnutí, které bylo určeno v roce 2018, to znamená, veřejnost má přístup, aby mohla vstupovat, ale opravdu v tom duchu, který tady začal platit po roce 2018.

Tolik aspoň stručný komentář jako zástupce předkladatele jedné části této společné sdružené rozpravy. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. S faktickou poznámkou se hlásí paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Využiji toho, že je zde přítomen pan ministr životního prostředí nebo dočasně zastupující Ministerstvo životního prostředí. Já už jsem to tady říkala panu ministru dopravy, který vás tady zastupoval, toto jsou připomínky, které byly vzneseny v rámci mezirezortního připomínkového řízení ze dvou připomínkových míst - Svazu průmyslu a Hospodářské komory. (Ukazuje štos papírů.) Dalo by se říct, že dvě třetiny těchto připomínek jsou v rozporu. To znamená, že rozpor dál trvá. Já bych vás strašně ráda poprosila, protože vím, že bude vznikat komplexní pozměňovací návrh, abyste přizvali tato připomínková místa a abyste si vyříkali tyto zásadní připomínky, které zůstávají dál ve vzduchu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Ptám se, zda někdo další se ještě hlásí do rozpravy? Vzhledem k tomu, že nikoho nevidím, končím sloučenou rozpravu.

Ptám se pana ministra nebo zpravodajů, zda chcete závěrečné slovo? Není tomu tak.

Nyní tedy budeme postupovat po jednotlivých sněmovních tiscích a dám hlasovat o předložených návrzích.

Na začátek se chci zeptat a ověřit si u všech tří tisků od paní poslankyně Dostálové návrh na vrácení předkladateli k dopracování a chci se zeptat, zda návrh prodloužení o 20 dnů na 80, který přednesl pan poslanec Králíček, je na základě dohody všech poslaneckých klubů a předkladatelé jiné návrhy tedy za sebe stahují? Je tomu tak, dobře. V tom případě budeme hlasovat pouze o prodloužení o 20 dnů. Eviduji zde ještě sloučení garančního výboru na výbor pro veřejnou správu a rozšíření projednání ve výboru hospodářském.

Otevírám tedy zpět

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.