(pokračuje Věra Kovářová)

13.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb.,
o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů, a zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,
vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 289/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr školství, mládeže a tělovýchovy Vladimír Balaš. Prosím, pane ministře, ujměte se slova. (V sále je velký hluk.)

Kolegové, kolegyně, ano, slyším, že vaši kolegové mají snahu vás ztišit. Zatím to nepomáhá. Prosím ještě o klid v sále! Děkuji. Pane ministře začněte, zkusíme, zda to pomůže. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Vladimír Balaš: Ano, děkuji. Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych za Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy odůvodnil předložený návrh novelizace zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona. Ten návrh navazuje na programové prohlášení vlády ze 6. ledna 2022, a pokud jde o jeho záměry, tak by měl posílit postavení ředitele školy jako manažera, podpořit začínající učitele a realizovat reformu profesní přípravy učitelů akcentující zejména jejich praktické dovednosti.

Pokud jde o uznávání odborné kvalifikace, ředitel školy může na dobu nejvýše tří let uznat předpoklad odborné kvalifikace učitele druhého stupně základních škol a středních škol k výuce předmětů, které svým charakterem odpovídají absolvovanému studiu. Platí to i pro odborníky z praxe, pokud jejich vzdělání a praxe odpovídají charakteru vyučovaného předmětu, a pro studenty magisterského studijního programu zaměřeného na přípravu učitelů druhého stupně základních škol nebo středních škol. U konkrétního zaměstnance ale nesmí celková doba uznání předpokladů odborné kvalifikace přesáhnout tři roky ani v souhrnu u více zaměstnavatelů.

Pokud jde o vzdělávací programy pro pedagogické pracovníky, tak návrh zužuje rozsah akreditací vzdělávacích programů v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků pouze na programy, jimiž se získává odborná kvalifikace pedagogických pracovníků, a na studia vedoucí k získání kvalifikačních předpokladů a dalších kvalifikačních předpokladů pedagogických pracovníků. Tady se mluví například o specializačním studiu nebo o studiu pro ředitele. Vzdělávací programy průběžného vzdělávání pedagogických pracovníků nebudou v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků akreditovány. Výběr vhodných vzdělávacích programů nebo jiných profesně rozvojových aktivit pro pedagogické pracovníky bude v pravomoci ředitele školy. A škola bude moci využít finanční prostředky poskytované ze státního rozpočtu. Na druhou stranu všechny programy celoživotního vzdělávání uskutečňované vysokými školami, pokud se jimi získá další odborná kvalifikace pedagogických pracovníků, budou muset být akreditovány v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. U kvalifikačního programu pro učitele druhého stupně základních škol a středních škol se rozšiřuje okruh poskytovatelů z vysokých škol i na zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků.

Pokud jde o adaptační období a otázku uvádějícího učitele, provázejícího učitele a třídního učitele, tak v rámci adaptačního období se ukotvuje pozice uvádějícího učitele, který začínajícímu učiteli poskytuje potřebnou podporu v počátečním období jeho kariéry. V souvislosti s realizací reformy přípravy učitelů a učitelek v České republice je nově definována pozice provázejícího učitele jako klíčového prvku zvýšení kvality pedagogických praxí. Nově je také definována činnost třídního učitele, která spočívá zejména v organizační a administrativní činnosti, ale také v další práci s žáky a jejich zákonnými zástupci. Pokud jde o změny v návaznosti na vyhodnocení společného vzdělávání, takzvaná inkluze, bylo vyhodnoceno společné vzdělávání. Dochází hlavně k revizi požadavků na odbornou kvalifikaci, a to u speciálního pedagoga, školského logopeda a asistentů pedagoga, přičemž je kladen důraz na zvýšení požadavků na odbornou přípravu.

Dalším důležitým bodem toho návrhu jsou platy pedagogických pracovníků. Navrhuje se zakotvení pravidla výše platů pedagogických pracovníků ve školách a školských zařízeních zřizovaných krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí. Vychází z návrhu z minulého volebního období, můžete si to ověřit ve sněmovním tisku 503, na rozdíl od této původní verze však předložený návrh konstruuje pravidlo jako závazek minimálního objemu finančních prostředků určeného na platy všech pedagogických pracovníků, přičemž konkrétní výše platových tarifů stále zůstane předmětem právní úpravy nařízení vlády jako u jiných zaměstnanců odměňovaných platem. Bude tedy zajištěn dostatečný objem finančních prostředků pro naplnění závazku zakotveného v programovém prohlášení vlády.

Pokud jde o další změny, tak tam můžeme například najít stanovení minimální úrovně prokázání znalosti českého jazyka pro pedagogické pracovníky, kteří získali odbornou kvalifikaci v jiném vyučovacím jazyce než v českém, dále je tam provázání kvalifikačních předpokladů vybraných skupin pedagogických pracovníků se zákonem č. 179/2006 Sb., zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání.

Dále bych rád zmínil ještě související prováděcí předpis. Jsou připraveny teze novely vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů.

Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji vám za pozornost a rád bych vás požádal o podporu tohoto návrhu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, poslanec Pavel Klíma. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Klíma: Děkuji za slovo, paní předsedající. Hezké ráno, kolegyně, kolegové. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy předkládá v rámci sněmovního tisku 289 k projednání návrh novely zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, a zákon č. 561/2004 Sb., takzvaný školský zákon. Pan ministr nás seznámil s detaily, nebudu je opakovat. Pouze vám připomenu, že novelu tohoto zákona v trošku jiném znění Sněmovna projednávala v předchozím volebním období. Nebyla schválena. Z jakých důvodů, si určitě řekneme během projednávání. Dává nám to paradoxně nyní možnost schválit možná komplexnější normu, která v průběhu jara prošla nejen klasickým připomínkovým řízením, ale poměrně širokou debatou odborné veřejnosti. Jen na školském výboru a podvýborech proběhlo jednání se zástupci profesních skupin, vysokých škol, neziskových organizací věnujících se modernímu vzdělávání a přípravě učitelů a ředitelů.

Tolik zpravodajsky k nejdůležitějším bodům novely. Více si za sebe řeknu jako za bývalého ředitele v obecné rozpravě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane zpravodaji. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil jako první pan poslanec Ondřej Matěj Havel. Připraví se pan poslanec Pavel Klíma. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, kolegyně, kolegové, dovolte mi prosím nahlédnout tu předkládanou novelu ze tří aspektů, které považuji za velmi důležité. Kolegové mě jistě potom v další rozpravě doplní. Pokládám novelu, která je předkládána, za koncepční, neboť podle mého názoru velmi účinně naplňuje body a předsevzetí ve Strategii 2030+, a to v první řadě je to těch 130 % hrubé mzdy pro učitele. Myslím si, že je to velmi klíčové ze dvou aspektů, které bych rád zmínil.

Za prvé, je to nástroj, kterým dokážeme dát skutečně perspektivu talentovaným lidem, kteří by uvažovali o učitelské profesi a třeba teď z různých důvodů, možná i těch finančních, volí profesi jinou. Prostě je tam potřebujeme přitáhnout. Další věc, která je velmi koncepční a která je důležitá právě v tom předsevzetí, pokud chceme posílit roli ředitele školy, je to, že budeme udržovat 20 % platů v nadtarifních složkách učitelů. Je to skutečně věc, která posílí roli ředitele jakožto manažera, současně s tím, že potom je tam řada věcí, které posilují jeho pedagogické lídrovství.

Dále bych se chtěl zastavit u toho možná trošku kontroverzního bodu a tím je tedy otevření učitelské profese nekvalifikovaným lidem po dobu maximálně tří let. Jistě by bylo nejlepší, kdybychom takovou úpravu vůbec nepotřebovali, nicméně se domnívám, že to nebylo tak, že by školství v uplynulých třeba třiceti letech bylo vždycky prioritou. To znamená, že situace je taková, že učitelů není dost, a na přechodnou dobu toto ustanovení prostě dává smysl, protože nemáme dostatek kvalifikovaných učitelů. Jistě je to tak, že do budoucna při další novele by bylo nejlepší, kdybychom tyto paragrafy mohli zrušit, protože bychom mohli konstatovat, že pedagogických pracovníků už je dostatek. Kéž se tohle podaří!

A ještě jedna věc, které bych se rád dotkl, je pozice třídního učitele, kterou předkládaná novela trošku upravuje. Jde o změnu pojetí třídního učitele. Třídní učitel už není v novém pojetí úředník, který pouze vyřizuje omluvenky, který kontroluje třídnice a vede jenom takovou tu administrativní agendu třídy. V tom novém pojetí je třídní učitel někdo, kdo pracuje s třídním kolektivem, kde vlastně moderuje vztahy ve skupině, ve třídě. Na to se klade důraz ve Strategii 2030+ v moderních pedagogických směrech. Tohle velmi dobře reflektuje právě zmíněná novela.

Zatím děkuji za pozornost a jsem připraven případně zodpovědět dotazy. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní jsem zaznamenala jednu faktickou poznámku. Prosím o strpení pana poslance Klímu. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Rais. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji. Já bych navázal na předřečníka, co se týká těch průměrných platů, protože jistě je to chvályhodné, že je tady snaha koaliční vlády vyrovnávat platy. Zatím se musí samozřejmě konstatovat známý fakt, že to nebylo splněno, že teď přišlo vyjádření z tiskového od tiskové mluvčí, že těch 130 % průměrného platu bude splněno koncem roku 2024. Tak to je první poznámka.

Druhá poznámka. Zeptal bych se - co nepedagogové? Všichni tady hovoří o učitelích. Na druhou stranu tady je obrovská armáda kvalifikovaných lidí, ať již specialistů třeba v oblasti ekonomiky nebo v oblasti stravování a podobně, a to bychom asi měli také nějakým způsobem řešit. Já to jenom nastiňuji jako problémy, o kterých bychom se měli bavit na výboru, protože si myslím, že je možnost formou pozměňovacích návrhů tady do toho zasáhnout. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní se s faktickou přihlásil pan předseda Výborný, poté vystoupí pan poslanec Havel. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já myslím, že je dobré vést tu debatu v bodě, kde je, tak chci reagovat na tu faktickou poznámku kolegy Raise. Já naprosto sdílím, a myslím, že i s panem ministrem a panem zpravodajem, tu starost o platy nepedagogických pracovníků. Jenom chci připomenout, že máme teď otevřený a projednáváme zákon o pedagogických pracovnících. Čili z logiky věci tam nemůžeme řešit platy nepedagogů. Chtěl bych připomenout, že to byla naše vláda a pan ministr, který ještě v letošním roce, v pololetí, prosadil to navýšení právě platů nepedagogů o 10 %. Protože jsme si vědomi toho, že školy musí fungovat a musí tam být uklízečky, musí tam být školníci, musí tam být pracovnice školních jídelen a podobně. Můžeme tady samozřejmě vést politickou, akademickou debatu, jestli to je dostatečné, nebo není. To já respektuji, je to vaše role opozice, chápu to. Ale jenom chci připomenout, že to není tak, že bychom nepedagogy hodili úplně do koše nebo někam stranou, ale v tuto chvíli se primárně bavíme o pedagogických pracovnících, učitelích. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. S další faktickou vystoupí pan poslanec Havel. Ne, stahuje. Pan poslanec Klíma také stáhl. Nyní s faktickou pan poslanec Fridrich. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Stanislav Fridrich: Děkuji za slovo. Hezké ráno všem. Já bych chtěl jenom zareagovat na to, co tu bylo řečeno - umožnit nekvalifikovaným vyučovat. Já si teda nemyslím, že by absolvent třeba matfyzu nebo ČVUT nebo VŠCHT byl nekvalifikovaný člověk. Podle mě tyhle předměty může učit možná mnohem lépe než absolvent pedagogické fakulty. To, co nám tady chybí, je spojení teorie s praxí a o tohle ti lidé můžou přijít. Mnohé velké firmy už přímo šly do toho, že mají své vzdělávací programy a školy, třeba Škoda Auto nebo Plzeňský Prazdroj. Takže já tady třeba tenhleten bod velmi vítám a rozhodně nepovažuji tyhle učitele za nekvalifikované.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pane ministře (Balaši), ještě vydržte. S faktickou se přihlásil opět pan poslanec Havel. A vy se hlásíte s faktickou, pane ministře? (Ano.) Ano. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Děkuji. K těm nekvalifikovaným. Samozřejmě spolupráce odborníků z praxe se školami je věc, která dlouhodobě funguje. Možná bychom tohle ještě mohli rozvíjet. Nicméně my se díváme na kvalifikované učitele, na ty, kteří ovládají, když to řeknu trošku možná nadneseně, kteří ovládají to učitelské řemeslo. Jedna věc je naše odborná kvalifikace, že umíme ten obor, který učíme, a druhá věc je, že ho umíme naučit děti nebo studenty nebo žáky na středních školách. To je právě to, co bychom tady měli velmi dobře rozlišovat. Během těch tří let, kdy tito lidé, které považujeme za nekvalifikované z tohoto pohledu - prosím, opravdu ne proto, že by nebyli odborníky, ale protože potřebujeme zajistit, aby byli i učiteli - tak během těch tří let mají samozřejmě možnost, a s tím se tak systémově počítá, si to pedagogické vzdělání doplnit, to řemeslo se vlastně naučit. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou vystoupí pan ministr. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Vladimír Balaš: Já jenom chci poděkovat. Já si také nemyslím, že by absolventi matfyzu nebo přírodovědecké fakulty byli nekvalifikovaní. Ta kvalifikace se skutečně týká těch didaktických postupů. A mohu dokonce dodat, že i na přírodovědecké fakultě nebo na matfyzu se didaktika učí, a velmi dobře. Takže si myslím, že v tomhle jsme naprosto zajedno a zejména v některých oborech, některých aprobacích, bychom měli samozřejmě využít právě zkušenosti těchto lidí. Děkuju za tu podporu.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Mám zde přihlášku paní poslankyně Dražilové, kterou tady nevidím, čili její přihláška propadá. Nyní se vrátím k přihlášeným do rozpravy. (O slovo se hlásí poslanec Vondrák.) Tam jste se pak pravděpodobně, pane poslanče, přihlásil k faktické a je tam přihlášena paní poslankyně Dražilová. Tak ještě vydržte chvilku prosím. Pan poslanec Vondrák s faktickou. Máte slovo.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Děkuji za slovo, velmi krátce. Musíme si říct, jaké jsou poměry odborných znalostí, pedagogických znalostí, v rámci celého vzdělávacího systému. To znamená, čím níže to vzdělání je - to znamená, máte mateřské školy, základní školy, první stupeň a pak se přesouváte do těch vyšších, to znamená druhý stupeň, střední vzdělání a vysoké školy - tak tam narůstá potřeba odborných znalostí. Na rozdíl od řekněme těch nižších stupňů. Takže já si myslím, že to musíme brát takto, nikoliv demagogicky, že všichni musí být učitelé. Protože já jsem univerzitní profesor a nemám žádné pedagogické vzdělání. Když jsem si dělal anonymní hodnocení, tak jsem vycházel na univerzitě jako jeden z nejlepších.

Takže musíme si říct, že prostě tady je třeba používat to, co si myslím, že nám často chybí, selský rozum. Já si myslím, že ředitel je ten, který v podstatě je schopen toto posoudit, kde by přednost měla mít odborná znalost před tou didaktickou. Takže je to věc dle mého názoru právě určená řediteli, aby si to posoudil, a dle mého názoru takto je to koncipováno i v rámci toho zákona. Takže za mě souhlas.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní ještě s jednou faktickou je přihlášen pan poslanec Berki. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Berki: Děkuji, paní předsedající. Milé kolegyně, milí kolegové, vedeme tu diskusi, která se vede už dlouho a povede se vždycky, jaký má být poměr mezi tím pedagogickým a odborným vzděláním. Prosím, nesnižujme ani jedno, oboje má své zastoupení. Mimochodem tuto věc do jisté míry řeší Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy jako regulátor, protože nastavuje podmínky například pro akreditace studijních programů vedoucích k učitelství, kde ten poměr nastavuje. Zřejmě se ty poměry budou měnit. Myslím, že v čase rozhodně, protože ta diskuse se vede, ale prosím, nesnižujme u učitelů tu pedagogicko-didaktickou část, ona je nedílnou složkou ve všech stupních.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Než dám slovo panu poslanci Klímovi, přečtu omluvy. Omlouvá se Jana Berkovcová do 11 hodin bez udání důvodu, Richard Brabec celý jednací den - zdravotní důvody a Richter Jan po celý jednací den z rodinných důvodů.

Nyní již přichází řada na řádně přihlášeného do rozpravy, pana poslance Klímu. Připraví se pan poslanec Kettner. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Klíma: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení členové vlády, měnit se má to, co nefunguje nebo zastaralo nebo žádá doplnění. V případě zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, se dle mého úsudku dlouholetého ředitele školy jedná o doplnění ustanovení, které nám jako učitelům a ředitelům chybělo, ad provázející učitel - uvádějící učitel. Existují studie dokazující potřebnost kvalitních praxí studentů pedagogiky na jejich rozhodnutí věnovat se povolání učitele i po absolutoriu. Situace ve školách je taková, že studenta se ujme některý ze zkušených pedagogů, většinou ho vede dobře, ale přiznejme si, že nás učitele nikdy nikdo neučil, jak efektivně vést budoucí kolegy, jak jim efektivně dávat zpětnou vazbu. Cítím zde velkou roli pro pedagogické fakulty. Je to jedna z cest, jak dostat zásady moderní pedagogiky do všech sboroven, mezi všechny učitele.

To samé se týká i pozice uvádějícího učitele, který se má po dva roky věnovat absolventovi. Nikdo nezpochybňuje, že nastupující lékař například pracuje pod dohledem zkušeného kolegy. Nikdo se ale také nepozastavuje nad tím, že absolvent pedagogické fakulty od prvního dne může řešit velmi závažné situace bez jakýchkoliv předchozích zkušeností. Vám to nevadí do té doby, dokud se nejedná o vaše dítě.

Ad třídní učitel. V době postcovidové se ještě více než kdy jindy ukazuje, jak důležitá je kvalitní práce s třídním kolektivem. Dávno již neplatí, že třídní učitel je organizátor školního výletu nebo výběrčí peněz na divadelní představení. Třídní učitel je ten, který pro naše děti pomáhá vytvořit bezpečné a podnětné prostředí ve třídě a pomáhá k budování zdravých a funkčních vztahů mezi žáky. Také zde platí, že ani toto učitele nikdo nikdy neučil. Osvícené vedení školy samozřejmě dbá, aby třídní učitelé nevařili z vody a byli adekvátně vyškoleni v těchto dovednostech. Ale je správné, když si zákonem řekneme o to, aby třídní učitelé měli povinnost výše uvedené dovednosti ovládat a také aplikovat.

O vstupu nepedagogicky... nebo pedagogicky nevzdělaných lidí do oboru. Jedním z nejvíce sporných bodů v loňské novele, která neprošla, a ta letošní diskuse to opět potvrdila, bylo umožnění vstupu lidem z jiné praxe do učitelské profese. Já děkuju kolegům z hnutí ANO, že se přidávají a že potvrzují, že tenhle bod je dobře zamýšlen v této novele. Samozřejmě že každý ředitel si přeje, aby při potřebě obsadit požadovanou aprobaci se mu přihlásilo deset uchazečů, z nichž si může vybrat. Nikomu bych nepřál zažít zoufalství ředitele, když požadovaného učitele prostě nemůže sehnat. Proto dejme řediteli možnost za jasně stanovených podmínek přijmout nepedagoga, samozřejmě s povinností doplnit si pedagogické vzdělání. Věřme ředitelům, že před žáky nepostaví žádného diletanta. A dodávám, že si nepřeji nic jiného, než abychom tento paragraf, jak už řekl kolega Havel, vůbec nemuseli využívat, protože nám fakulty nabídnou dostatek učitelů matematiky, fyziky, informatiky a tak dále.

K tomu by totiž měla přispět i novela školského zákona, která zaručuje učitelům výši platu. Chápu námitky, že se bude jednat o jedinou profesi, která bude používat takové výhody. Dodejme ale, že žádná jiná profese požadující vysokoškolské vzdělání nebyla tak dlouhodobě podfinancovaná, což mimo jiné vedlo i k tomu, že velká část kvalitních maturantů o učitelské dráze vůbec neuvažovala právě z důvodu nízkého platového ohodnocení.

Poslední dva roky, kdy učitelský plat narostl, se zájem o studium na pedagogických fakultách zvýšil i přesto, že stále nedosahuje průměrné výše vysokoškolských profesí. Jak už jsem zmínil ve... nebo jak se říká, nebo jsem zmiňoval ve zpravodajské zprávě, loni se přísně vztahoval tento bod k tarifním tabulkám. Letos je to jinak, letos se mluví o objemu finančních prostředků. V praxi to znamená, že posilujeme větší pravomoci ředitelů odměnit skutečné lídry sboru rozdílovou částkou. Poměr tarifní a nadtarifní částky se v čase posouvá. Býval 90:10 %, dnes není výjimka 80:20 % dle typu školy a měli bychom směřovat dle mého k poměru aspoň 75:25. Už před volbami jsme říkali: věřme ředitelům, oni nejlépe znají své sborovny. A vláda se tak ve svém programovém prohlášení a výší 130 % k tomuto hlásí. Chceme-li konečně posunout vnímání učitelské profese jako prestižního povolání, a čeká nás k tomu dlouhá cesta, výše platu, kvalitní studium a kvalitní praxe jsou funkční podmínkou jenom jako soubor podmínek, nikoliv jednotlivě. Věřte, že navrhované body vedou k cíli, který si všichni přejeme, aby naše děti od katedry provázeli vzděláváním - opakuji, provázeli vzděláváním - motivovaní a úspěšní lidé.

Na závěr mi dovolte vyjádřit jedno přání. A pokud jste tu moji příhodu už někdy slyšeli, tak se vám omlouvám, ale uslyšíte ji znovu. Při své cestě po Dánsku jsem se ptal jednoho z maturantů dánských, na jakou univerzitu míří. Odpověděl: Rád bych na pedagogickou, tam se nedostanu, tak půjdu na práva. Toto dilema dánského maturanta vypovídá o všem, o prestiži učitelského povolání v Dánsku. Stejné dilema přeji nejen českým maturantům, ale nám všem a především našim dětem. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní ještě, než vystoupí pan poslanec Kettner, přečtu omluvy. Omlouvá se Richard Brabec, celý jednací den - zdravotní důvody, Aleš Dufek od 12.15 hodin - pracovní důvody a Richter Jan po celý jednací den - rodinné důvody.

Prosím, pane poslanče, máte slovo, připraví se pan poslanec Berki.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji, paní předsedající, za slovo. Dámy a pánové, nebudu nějak extrémně dlouhý. Asi se dalo očekávat, že k této novele vystoupím. Já novelu zákona o pedagogických pracovnících samozřejmě jako pedagog vítám. Jsou tam některé body, se kterými souhlasím, ale mám s tímto zákonem jeden problém. Dal bych za příklad svého kolegu, prostřednictvím paní předsedající, kolegu Haase. To byl perfektně profesionálně připravený zákon, prokonzultovaný, prodiskutovaný skutečně s odbornou veřejností, těmi, kterých se to týká. Veškeré pozměňovací návrhy byly opět prodiskutovány, byly tam implementovány. A teprve v okamžiku, kdy ten zákon byl, nemůžu říct úplně přímo dokonalý, možná že v praxi se ukáže nějaká maličkost, která bude potřebovat doladit, ale věřím tomu, že ten zákon díky tomuto přístupu bude fungovat jako celek.

Bohužel, co se týká této novely, tak já ji takhle připravenou prostě nevidím. Novela byla předložena už v minulém volebním období. Neprošla. Teď se předkládá znovu. Jsou tam jisté pozitivní změny, ale některé ty zásadní otázky prostě změněny nebyly. Já začnu nejdřív tou pochvalou. To znamená, že určitě za mě pozitivně vítám, že ta novela se snaží nějakým způsobem zaměřit na přípravu těch začínajících učitelů, a tak dále. Naprosto souhlasím se svým předřečníkem, to je super. Co se týká těch financí, také naprosto souhlasím Jenom mi přijde trošičku zvláštní, že v okamžiku, kdy se platové podmínky pedagogů mohou zlepšit dobrovolně tím, že zvedneme ruku pro nějaké pozměňovací návrhy, tak to neuděláme, a teď si to dáme do zákona. Takže se jako sami sebe tedy nutíme, když jsme to neudělali dobrovolně, tak teď holt o tom nebudeme hlasovat a projde to jako zákonem?

Druhá věc. Bylo mi řečeno, že se pro to nezvedla ruka, protože ty finance nejsou. Teď najednou máme jistotu, že budou? Až ty peníze nebudou a ono to bude v zákoně, budeme dělat co? Takže říkám, pozitivně hodnotím ty finance, jaksi ale už já koukám trošičku dále.

Dále jsem slyšel, že ředitelům... že to bude super, že kvalitní učitelé dostanou peníze navíc. Ale teď při schvalování dvou posledních rozpočtů se udělaly všechny kroky pro to, aby tam peníze na ty odměny nebyly. Takže ono sice bude hezké, bylo by to fajn, mně by se to strašně moc líbilo, kdyby skutečně učitel, který dělá jenom ten základ, nějak se nesnaží, tak ať dělá za ten základ. Učitel, který se věnuje dětem i ve svém volném čase, odpoledne o víkendech, ať dostane opravdu hodně peněz, aby se ukázalo, že ta maximální práce pro děti, že se to i vyplatí z tohohle pohledu. Takže ano, ředitelé by rádi odměňovali, ale už jaksi nemají z čeho.

Další takové moje připomínky. Co se týká těch nekvalifikovaných pracovníků. Vzhledem k tomu, jak už dlouho v tom školství pracuji, tak jako ve spoustě odvětví to je takové ode zdi ke zdi. Zažil jsem situaci, kdy najednou se oznámilo, že prostě kdo nebude mít pedagogickou fakultu, nebude smět prostě učit a má na to určitý časový rámec. Takže jsem zažil kolegyni, která měla dva roky do důchodu a přihlásila se na pedagogickou fakultu a ty dva roky studovala. Říkala, že ani nemá zájem nějak se připravovat na státnice, že jí stačí prostě vydržet ty dva roky do důchodu, aby prostě nepřišla těsně před důchodem o zaměstnání. A my teď jsme měli obrovský časový rámec na to, abychom systémově v tom školství, to školství upravili tak, abychom těch kvalifikovaných učitelů měli dostatek. Nedělo se to.

Ano, já si dokážu představit profesionála z odborných předmětů na středních školách. To si dokážu představit a myslím si, že to bude i pozitivní. Ale na základní škole máme tady nějakou inkluzi, máme tady děti s různými specifickými poruchami a tak dále. Ano, mají k dispozici asistenty pedagoga, které ale v některých případech vy máte v plánu jim odebrat. Ideální by bylo, kdyby tyto děti měl k dispozici speciální pedagog, který je profesionál, který přesně ví, jak na to. Já jako vystudovaný pedagog v určitých situacích nejsem na to připravený, na práci s těmito dětmi. Dobře. To, že jsem ten pedagog, mi to nějakým způsobem pomůže. Ale já si dost dobře nedokážu představit, jak - ano, profesionál ohledně matematiky bude vyučovat matematiku, ale já si dost dobře nedokážu představit, jak si bez pedagogického vzdělání dokáže s těmito dětmi poradit. Za mě to prostě bude problém.

Za další, určitě se mi líbí ty pozice uvádějícího učitele, provázejícího učitele, zakotvení toho třídního učitele. To se mi určitě líbí, je to skvělé. Ale nerozumím tomu, proč se to dává rovnou do zákona. Školní psychologové se testují 15 let. To testování má svůj význam. Nastavit ty parametry tak, aby to prostě fungovalo. My teď tyto pozice tam rovnou dáme, a co když to bude nastavené nějakým - zjistíme, že to úplně nefunguje, bude to potřeba změnit? No tak budeme muset upravovat celý zákon. Proč to neudělat tak, jak je to běžné, formou vyhlášky Ministerstva školství nebo nařízení vlády, kdy to fungovat bude, bude to legislativně zakotveno, no ale v okamžiku, kdy zjistím, že to nějakým způsobem nefunguje, tak v tomto případě nebudeme muset mít ten složitý legislativní proces úpravy zákona, ale prostě upraví se vyhláška? Bude to jednodušší, bude to rychlejší.

A co se týká... Neustále tady slyším, že je to podpořené širokou veřejností a tak dále. Když jsem se tak jakoby podíval, kdo všechno s tím nesouhlasí - Asociace děkanů pedagogických fakult, Českomoravský odborový svaz pracovníků... Já vám tady - mám to tady u sebe - číst nebudu, abych vás s tím nezdržoval. Mám tady raz, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm, osm, devět organizací, profesních organizací týkajících se vzdělávání, které s tím nesouhlasí. Takže by mě zajímalo, kteří profesionálové nám tady zbyli, kteří bezvýhradně s touto novelou souhlasí.

To znamená, já nejsem proti té novele jako takové, já ji vítám, ale velice mě mrzí, že takto důležitý zákon nepřišel sem do Sněmovny stejným způsobem jako, prostřednictvím paní předsedající, od kolegy Haase, kdy to skutečně bylo vycizelované. Takže myslím si, že přijímat něco, kde určitě bude spousta pozměňovacích návrhů a úprav, takže myslím si, že to je krok špatným směrem, a z tohoto důvodu navrhuji tisk 289 vrátit předkladateli k přepracování. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Pan předseda Výborný s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji. Já jsem chtěl jenom reagovat na tu poslední poznámku pana kolegy Kettnera, vaším prostřednictvím, k tomu procesu. No tak kolega Haas tady předložil novelu zákona relativně stručnou. A já jsem naopak rád, že takto zásadní novelu zákona o pedagogických pracovnících nepíší poslanci zde ve Sněmovně. Jakkoliv já taky jsem přesvědčen o tom, že to, co připravil kolega Haas a Janda a Šimek a další, tak bylo velmi dobře napsané. Ale takto zásadní zákony, nebo novely zákonů, jako je tato novela o pedagogických pracovnících, mají právě vznikat v odborném týmu a s tím zázemím legislativců, v tomto případě, tedy na Karmelitské, tedy na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. To je naopak ten správný postup, a ne že to bude vznikat tady v Poslanecké sněmovně. To jenom drobnost na vysvětlenou, já se k těm dalším věcem pak vyjádřím ve svém příspěvku.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. A nyní jenom přečtu pořadí faktických poznámek. Nejprve pan poslanec Havel, poté pan poslanec Šimek, paní poslankyně Nováková, Marek Výborný, jestli ještě bude chtít jednou vystoupit, Petr Gazdík, poslanec Klíma a dále pak pan poslanec Kettner. Abyste věděli, kdy přijdete na řadu. Takže nyní pan poslanec Havel. A ještě než mu dám slovo, přečtu omluvu. Omlouvá se Jiří Havránek po celý jednací den z rodinných důvodů. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Děkuju za slovo. Já jenom stručně zareaguju na otázku toho, s kým novela zákona byla nebo nebyla diskutována. Ono to je samozřejmě tak, že školství se týká vlastně nás všech. Ve školách pracuje 250 000 lidí, už o něco víc. Všichni jsme jimi prošli, máme děti ve školách. To znamená, najít jako úplnou celospolečenskou shodu tady je asi komplikované. Nicméně přesto si myslím, že tato novela je podařená, protože třeba vámi zmiňovaný, pane kolego Kettnere, prostřednictvím paní předsedající, nesouhlas děkanů pedagogických fakult se týká právě toho, jak jsem na začátku zmínil, trošku problematického ustanovení uznání kvalifikace na tři roky. Což opravdu já osobně vnímám jako náplast, která je přechodná, která prostě systémově by neměla být, nicméně nic jiného nám úplně teď nezbývá.

A ještě jedné věci bych se rád dotkl a ta se týká těch platů. Jistě v aktuální situaci v Evropě, finanční situaci, nebo hospodářské situaci našeho státu, tak jak zmínil kolega Výborný, našli jsme prostředky pro navýšení platů nepedagogům. Nicméně teď je to otázka priorit. A nastavení 130 % systémově v zákoně znamená, že od roku 2024 můžeme s těmi výdaji počítat, prostě se na ně můžeme připravit, a tak i parametricky nastavit státní rozpočet. To znamená, tohle mi dává smysl. A taky mě to uklidňuje v tom, nemám strach, že by se na to peníze potom nenašly, protože se s tím prostě dá dopředu dva roky počítat. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou je přihlášen pan poslanec Šimek. Připraví se paní poslankyně Nováková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec David Šimek: Děkuji. Já bych chtěl také reagovat, prostřednictvím vás, paní místopředsedkyně, na vystoupení pana kolegy Kettnera. Já si myslím, že na školském výboru jsme dlouze diskutovali o tom, že hlavním cílem je udržet kvalitu vzdělávání. Myslím si, že to je věc, kterou tady tlačíme napříč politickým spektrem.

Nedávno nás pan kolega Vondrák informoval o cestě ve Finsku a o jisté kvalitě, kterou bychom si všichni přáli, aby byla i v České republice. Chceme-li toho dosáhnout, musíme si vychovat lidi, kteří nám budou děti vzdělávat. Víte sami, že studium na vysoké škole trvá minimálně pět let, a je dobré, aby studenti na středních školách již dnes viděli, že je tady dlouhodobý trend podporovat učitele ve vzdělávání. Sám jste řekl, že jste dlouhodobý pedagog, tak sám víte, jak se odměňování ve školství vyvíjí, že je to, tak jak jste to dobře řekl, situace ode zdi ke zdi, střídání politických garnitur různě mění podporu pedagogů. Proto si myslím, že je dobře, že v zákoně se pevně ukotvuje výše platů, což může být dlouhou předvídatelností pro počínající studenty pedagogických fakult a velkou snahou zahájit to, aby se kvalita českého vzdělávání posunula výrazně dále. Takže já toto kvituji, že to bude zakotveno pevně v zákoně a nebudeme vždy čekat, učitelé, na to, jaká politická garnitura nastoupí a která oblast bude v téhle zemi podporována.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s faktickou vystoupí paní poslankyně Nováková, připraví se Marek Výborný, pokud má ještě zájem. Ano. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já bych chtěla doplnit to, co říkal pan předřečník, pan poslanec Šimek, a chtěla bych navázat na tu debatu dejme tomu o ukotvení platových relací přímo v zákoně a stejně tak to zavedení učitele zkušeného, který bude bdít nad začínajícím učitelem. Pro mě obě tyto dvě věci vytvářejí předvídatelnost toho prostředí. Naší snahou musí být, aby lidé nejen vystudovali pedagogickou fakultu a získali tam magisterský titul, ale aby do těch škol šli. Proto je ta předvídatelnost nesmírně důležitá.

Já bych chtěla ještě připomenout jednu věc, že realita našeho školství je stále taková, že je to prostředí řekněme genderově absolutně nevyvážené. Je tam převaha žen učitelek, což pro průměrně nadané chlapce je absolutně nevýhodný stav. Čili právě ta předvídatelnost je pro studenty, kteří by chtěli - já teď musím hodně apelovat na to - muže, kteří by chtěli studovat a stát se učiteli, a nejen vystudovat, ale do té školy jít. To je důležité.

A pak je další věc. Ten učitel, který uvádí nezkušeného pedagoga, to je první krok k tomu. My přece všichni víme, že máme před sebou velký úkol, a to je vypracovat pozorně kariérní řád. A toto je vlastně první krok.

A debaty s pedagogickými fakultami, to je velmi dynamická záležitost, protože my, kteří ve školách jsme, jim říkáme, že připravují budoucí pedagogy špatně, a oni jsou přesvědčeni, že to dělají dobře. (Předsedající: Čas.) Takže tahle debata se povede stále. Děkuji za slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec Výborný a připraví se pan poslanec Gazdík.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Ať to netříštíme. Pane kolego Kettnere, prostřednictvím paní předsedající, vy jste tady zmiňoval, že to nebylo prodebatované s odbornou veřejností. Tak to tedy musím odmítnout i za naši vládní koalici. Jednak tedy ten zákon prošel dvouletou diskusí v té Sněmovně, ve které jste vy neseděl, vaši kolegové z vašeho klubu ano, někteří. To jednak.

Druhak. Když naše vláda, a ministr Petr Gazdík si to dal už tehdy jako ministr školství za úkol, že to bude první zásadní věc, kterou bude ministerstvo řešit, tak to opět prošlo odbornou oponenturou, protože se ukázalo, že krize s neschválením toho zákona na konci minulého volebního období byla šancí pro to tam doplnit některé zásadní věci, já o tom pak budu hovořit, které v té původní, minulé verzi nebyly. A jen tady ve Sněmovně jsem já v letošním roce uspořádal dva kulaté stoly, 17. května jsme tady diskutovali i s vámi jmenovanými zástupci pedagogických fakult právě ten neuralgický § 9a a to je vzdělávání pedagogických pracovníků, před týdnem jsme tady vedli debatu nad pozicemi uvádějícího a provázejícího učitele. Mrzí mě, že jste ani na jednom kulatém stolu, pokud se nepletu, nebyl, protože jste se mohl do té odborné debaty zapojit. Různé další platformy, protože to jsou otevřené kulaté stoly, se toho zúčastnily. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s faktickou vystoupí pan poslanec Gazdík, připraví se pan poslanec Klíma.

 

Poslanec Petr Gazdík: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, já bych se chtěl velmi ohradit proti slovům jednoho z mých předřečníků o tom, že ten zákon nebyl dostatečně prodiskutován. Ten zákon měl kvalitní základ v tom zákonu z minulého volebního období, který neprošel, a právě proto se půl roku diskutoval, aby ministerstvo vypořádalo veškeré připomínky všech. A nebylo to jednoduché. Je strašně zajímavé, že v tom seznamu, který pan poslanec Kettner jmenoval, který bych hrdě označil za seznam tmářů českého školství, díky nimž se školství spíše uchyluje ke školství Marie Terezie než ke školství 21. století, jsou instituce, s kterými to bylo vydiskutováno a které jaksi přestaly uplatňovat svoje zásadní připomínky a slíbily podporu toho zákona, jako je třeba Českomoravský odborový svaz nebo Asociace děkanů pedagogických fakult. I díky diskusi s nimi byly v tom zákoně změněny některé paragrafy a jejich připomínkám bylo vyhověno.

To, že zákon tohoto typu nikdy nebude vydiskutován tak, aby se líbil úplně všem, je holý fakt. Uvedu to na příkladu klinických logopedů. Byznys klinických logopedů si kliničtí logopedové vždycky budou bránit a nebudou chtít vznik školních logopedů. Ale my tady bojujeme především za děti, protože úroveň mluvy dětí se zhoršuje, na klinického logopeda se čeká mnohdy půl, tři čtvrtě roku a výsledek je katastrofální.

Takže nehajte prosím byznys či jiné mediální zájmy některých skupin, ale hajme zájmy českých dětí. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní vystoupí s faktickou pan poslanec Klíma, připraví se pan poslanec Kettner. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Klíma: Děkuji za slovo, paní předsedající. Jenom taky v rychlosti zareaguji na kolegu Kettnera, vaším prostřednictvím. Vaše srovnání se zákonem pana Haase opravdu kulhá. NSA je bez nějaké ministerské podpory, z ministerstva, vznikalo to, jak to vznikalo, a děkujeme, že jste jej pochválil. Zákon o pedagogických pracovnících díky bohu vznikal na ministerstvu a opravdu byl půl roku konzultován, už to říkali kolegové a víc to tedy opakovat nebudu.

A ta tříletá povinnost doplnit si pedagogické vzdělání, a tedy jakoby umožnit do té doby vstup pedagogicky nekvalifikovaným kolegům do toho učitelského oboru... My pouze kodifikujeme stav, který teď je, nikdo si ho nepřejeme. A já jenom řeknu konkrétní příklad z ředitelny. V tuhle chvíli, když vám tam bude sedět na pozici matematika vzdělaný hudebkář, pedagogicky vzdělaný hudebkář, a matematik, který nemá pedagogické vzdělání, vy máte za povinnost vzít toho hudebkáře. Možná to je trošku demagogicky postavené, ale prostě tak to je. A my říkáme, ředitelé, my vám věříme, že diletanta nezaměstnáte a že před ty děti postavíte člověka, který odpovídá tomu oboru. A to vyjádření děkanů fakult... Já si jich moc vážím, ale znovu - děkani fakult vzdělávající učitele mají monopol na to, aby přiváděli vzdělané učitele za katedry. My dvacet let říkáme, učitelů je málo, především matematiky, fyziky, informatiky, tak ten monopol, když ho máte, tak ho ale naplňujte. A to se neděje. Beru to trošku, že to je i tlak na ně, aby se zamysleli nad tím, jestli studenti opravdu jdou za katedry, tak jak to po nich chceme. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní přečtu seznam přihlášených k faktickým poznámkám. Nejprve pan poslanec Kettner, pak pan poslanec Rais, paní poslankyně Bělohlávková a poté paní poslankyně Zajíčková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo. Nevím, jestli mi ty dvě minuty budou stačit, protože na mě se spustila taková smršť, jako kdybych byl tady nějaký kacíř, který chce zlikvidovat české školství.

Za prvé si vyhrazuji nějaké připomínky, že tady chci hájit něčí byznys. Jestli tady někdo hájí něčí byznys, tak to jsou někteří jiní kolegové z pětikoalice, protože hájí nějaké neziskovky, které mají takové úžasné myšlenky, jako že učitelům se zruší kabinety, aby dětem byli blíž. Tak to za chvilku budeme mít Bohnice plné učitelů naprosto vyhořelých. Že se nemá známkovat, že děti se mají učit jenom to, co uznají za vhodné. Ty základní parametry obzvlášť - teď mluvím o základním školství - jsou pořád stejné: číst, psát, počítat, komunikovat v kolektivu. A je úplně jedno, jestli to dítě se naučí písmenko na tabletu, nebo na papír bude psát husím brkem. Takže na to pozor.

Nějací tmáři českého školství - většinou ty organizace sdružují opravdu nezane... řekl bych většinovou část pedagogů. Takže oni jsou tmáři? Tak jim to zkuste říct do očí tedy. Takže to bych si vyprošoval.

Co se týká toho, že bychom my tady, poslanci, měli psát tento zákon. Já jsem nic takového neříkal. Samozřejmě to očekávám od ministerstva. Předpokládám, že ministerstvo ty odborníky zaměstnává. A je sice hezké, že je to nějakým způsobem diskutováno, když to potom není implementováno. Takže já můžu diskutovat, můžu slíbit hory doly. Když potom není žádný efekt, že by se s tím nějakým způsobem pracovalo, tak je to pouhá ztráta času.

A ano, ve Finsku jsem byl, velice se mi to líbilo. A tam je to o prestiži učitelů. Takže tam je to úplně z jiného soudku, tam už je to otázka pedagogických fakult, připravovat ty absolventy tak, aby měli takovou prestiž a takové postavení, ti učitelé, aby skutečně to potom fungovalo. Ale to bohužel u nás v našem státě není a je to běh na dlouhou trať. Tolik asi ve zkratce. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Rais, připraví se paní poslankyně Bělohlávková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Dobrý den. Já jsem rád, že předřečníci z koalice hovořili o kvalitě, protože si myslím, že to je mimořádně důležitá záležitost a je to věc, která je politická, na které se shodneme určitě. A teď je otázka, proč v podstatě děkani pedagogických fakult víceméně mají negativní stanovisko tady k tomuto materiálu. Moje odpověď je ta, že se bojí toho, že právě kvalita půjde dolů tím, že bude víceméně celý akreditační proces, o kterém pak chci mluvit v tom hlavním příspěvku, rozprostřen. To není ani o penězích, to je jenom o tom, že jsou věci, co má dělat pedagogická fakulta, popřípadě vysoká škola, a co má dělat nějaká... já nebudu říkat zrovna nevýrobní, nějaká ziskovka... neziskovka, co má dělat vzdělávací instituce, která víceméně sleduje komerční cíle. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní je na řadě s faktickou poznámkou paní poslankyně Bělohlávková, poté vystoupí paní poslankyně Zajíčková. Prosím.

 

Poslankyně Romana Bělohlávková: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vystupují zde jako pediatr, který má, myslím si, dost velké zkušenosti s dyslalií u dětí, a mám opravdu přímo nutkavou potřebu zastat se klinických logopedů a toho, aby se logopedická péče zachovala na úrovni, která si to zaslouží, protože v současné době podobný model existuje směrem k mateřským školám, a je mi to líto, ale nefunguje. Takže se mi stává, že děti, které jsou dva až tři roky v péči jako logopedů v mateřské škole, po třech letech končí u klinického logopeda, a napravovat to, co mělo být napraveno tři roky zpátky, je vždy mnohem složitější, náročnější a ne vždy se to povede. A další věc je přesah k dalším odbornostem, jako jsou foniatři, ORL lékaři, neurologové. A já se obávám, že ten školní logoped tento přesah nebude umět zvládat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. S faktickou je teď na řadě paní poslankyně Zajíčková, připraví se pan poslanec Berki. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Dobré dopoledne všem. Vážené dámy, vážení pánové, ono tady už mnoho zaznělo, já si dovolím řečí praktika jenom krátce okomentovat tady některé názory ve vztahu k té kvalifikovanosti, respektive nekvalifikovanosti vysokoškolských učitelů. Budu mluvit jednoznačně z praxe. Patnáct let jsem byla ředitelkou školy a vím, jak to bylo složité a je to ještě dneska složité sehnat kvalifikovaného, dobrého učitele. A moji kolegové ředitelé - byla jsem také radní přes školství na Praze 5, takže kontakt s řediteli jsem měla, jednoznačně naše zkušenosti mluví o tom, že pedagogická fakulta nezaručuje kvalitní přípravu na toto povolání, a naopak leckdy přijde vysokoškolsky vzdělaný člověk, který třeba jezdí na lyžařské kurzy, na tábory, zkušenosti s výchovou dětí, se vzdělávání dětí má, a pokud projeví zájem, neměli bychom mu v tomto bránit, protože leckdy může být lepším učitelem, než je ten plně kvalifikovaný. A takovou zkušenost opravdu máme.

A co je ještě potřeba říci. Dnešní legislativa umožňuje nekvalifikovaného učitele zaměstnávat neomezeně, na neomezeně dlouhou dobu, to za a). A za b), ten nekvalifikovaný učitel nemusí mít ani vysokoškolské vzdělání, což právě tato novela mění a daleko více zpřísňuje. Přestože tedy budeme umožňovat nekvalifikovanému vysokoškolákovi učit, omezujeme ho ale na dobu tří let. Takže já bych tady neviděla to tak černě, tak jako se to někdy prezentuje, a leckdy se malují opravdu čerti na zeď, protože naopak tato novela zpřísňuje a reguluje nekvalifikovanost pedagogů. Budou moci učit pouze tři roky, budou si muset dodělat vzdělávání a budou to muset být vysokoškoláci. To je zatím vše. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s faktickou vystoupí pan poslanec Berki a poté přijde na řadu paní poslankyně Válková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Berki: Děkuji za slovo. Já bych jenom trošku krotil emoce. Podle mě ten emotivní výstup kolegy Gazdíka bych já trošku uvedl na pravou míru v tom, že doufám, že si nemyslí, že Asociace děkanů pedagogických fakult je tmářská, že to bylo v tom kontextu vystoupení kolegy poslance Kettnera, že ten zákon nebyl projednáván, a srovnává ho se zákonem o podpoře sportu. Trošku to srovnání ale není korektní.

Za prvé, diskuse u této novely se vede už poměrně dlouho. Výsledkem té diskuse jsou taky některé úpravy, o kterých konkrétně budu hovořit ve svém vystoupení. Zároveň ale si řekněme, a to už tu také zaznělo, že není absolutní shoda na všech těch paragrafech a úpravách, čehož se asi těžko dá docílit. Otázkou je, jestli odpor vůči té novele deklarovaný v dopise od kolegy Sárköziho byl k té staré verzi, nebo k té současné verzi, ve které už jsou některé úpravy. To za prvé.

A za druhé, možná tam převáží u jednotlivostí to odporující stanovisko. Ono to skoro vyznělo, jako by ty asociace a organizace byly proti celé té novele, ale nutno říct, že ta výhrada je vždycky proti konkrétním bodům, ano? Tak jenom bych to vrátil zpátky k těm konkrétním bodům, kterým se budu věnovat ve svém delším vystoupení. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou paní poslankyně Válková, připraví se paní poslankyně Hanzlíková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, paní místopředsedkyně. Milé kolegyně, milí kolegové, mám ambici ani nevyužít tu dobu dvou minut, uvidím, jestli se mi to podaří, ale protože předřečník tady řekl to, na co bych ráda upozornila. Ty asociace neříkají, že ten zákon je špatný. Ony opravdu jdou jenom do konkrétních připomínek, aspoň já jsem si to takhle přečetla, a jednoznačně podporuji tedy tu novelu za nás. A takové korekce, které ale nejsou nedůležité - a vidím, že ty dvě minuty budu potřebovat. Například pokud jde o ty školní logopedy a takzvané klinické logopedy - říkám to úmyslně, takzvané - tam si myslím, že pan poslanec Vondrák a já jsme na základě mnoha rozhovorů s těmito odbornými profesemi dospěli k určité možnosti kompromisu, nebo možná ne kompromisu, ale řešení, ale to si necháme do druhého čtení. Čili si myslím - ano, určitě je třeba to posunout dál. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní je s faktickou na řadě paní poslankyně Hanzlíková, poté pan poslanec Klíma. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Já děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se jen v krátkosti vrátila k diskusi ohledně školských logopedů a budu tady mluvit také z praxe člověka, který patnáct let pracoval ve školském poradenství. Velmi nerada bych, abychom tady nějakým způsobem zobecňovali a mluvili tady o školských logopedech jakoby v tom negativním, protože to je jednotlivec. Jsou to lidé a v každé oblasti najdeme vynikající, průměrné a bohužel i špatné. Ale za sebe musím říct, že mám velmi pozitivní zkušenost. A velmi dobře se dá kloubit právě péče pro dítě klinického logopeda a potom zároveň školského, protože tak jak tady už zaznělo, klinický logoped nemá takové časové možnosti, zatímco školský logoped ano, takže frekvence péče o dítě tam je mnohem vyšší. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní pan poslanec Klíma s faktickou poznámkou a následuje pan poslanec Kettner.

 

Poslanec Pavel Klíma: Děkuji za slovo, paní předsedající. Ještě mám jednu drobnost, opravdu drobnost vůči pedagogickým fakultám a jejich děkanům. Já totiž spatřuji v téhle novele velkou příležitost pro pedagogické fakulty. Nechci mluvit o vzdělávání studentů, kteří jsou teď ve vysokoškolském studiu, ale máme tady armádu 150-160 tisíc kantorů, kteří jsou za katedrami. A tahle novela právě skrze provázející, a tedy hlavně uvádějící učitele má možnost, dává prostor pedagogickým fakultám, aby dostala do sboroven kvalitu moderního vzdělávání. Bavíme se o kvalitě. Má to být o kvalitě moderního vzdělávání. A tohle to je přesně příležitost pro pedagogické fakulty. Je vlastně dobře, že se ta debata vede a že se otvírá tohle téma: že pedagogické fakulty by měly být přesně tím, co od nich chceme - nositeli kvality moderního vzdělávání. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Poslední s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Kettner. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji, paní předsedající. Já mám jenom dvě poznámky. Za prvé bych chtěl poděkovat kolegovi Berkimu, prostřednictvím paní předsedající, za to upřesnění. Přesně tak, jak to upřesnil, takhle jsem to myslel. Já jsem přece neřekl, že prostě nechci tu novelu. Já ji taky chci. Ano. Takže děkuju za to upřesnění, že jste upřesnil moje myšlenky. Upřesnil jste to a takhle přesně jsem to myslel.

A co se týká zkvalitnění pedagogických fakult, pokud neschválíme financování, navýšení financování vysokých škol, tak se budeme stále motat v kruhu. Tady už to i padlo od mých předřečníků. Důležitá je příprava absolventů pedagogických fakult. A pokud ty pedagogické fakulty jsou podfinancované natolik, že někteří vyučující jdou raději učit na střední školy, kde jsou lépe ohodnoceni, tak bohužel bude to naše takové zbožné spíš přání. Já bych si opravdu strašně přál, aby i vyučovat na pedagogických fakultách bylo prestižní, aby tam byli ti nejlepší z nejlepších. V takovém okamžiku samozřejmě budeme mít i kvalitní výstupy, protože budeme mít i kvalitní absolventy. A to si myslím, že to je ta správná cesta k tomu, aby naše školství začalo fungovat tak, jak si všichni přejeme. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní se vrátíme k řádně přihlášeným do obecné rozpravy. Vystoupí pan poslanec Berki, poté pan poslanec Rais. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Berki: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, začnu tou poslední částí, která se sice netýká úplně té novely, ale vlastně se kolem toho tady velmi často točíme. Jenom chci upozornit, že budoucí pedagogové tedy v rámci pregraduální přípravy nejsou připravováni pouze na pedagogických fakultách. Dokonce pro třeba středoškolské učitele je to daleko více na nepedagogických fakultách. To za prvé. Za druhé, pedagogické fakulty dlouhodobě jsou zapojeny do diskuse o reformě pregraduální přípravy a přistupují k tomu konstruktivně, byť možná opatrně. Tak zase chci, aby se do obecného diskurzu nedostal jako nějaký narativ, že pedagogické fakulty jsou ty, které něco brzdí. Není to pravda. A pedagogické fakulty dlouhodobě usilují o kvalitní vzdělávání.

Ona ta diskuse o té novele leckdy se může zdát, že je jakýmsi diskurzem mezi nějakým progresivním a konzervativním křídlem. Mně spíš přijde, že to je mezi křídlem nadšeným a opatrným. Já sám se považuju za zastánce spíše té progresivní linie, ale opatrné zároveň. A z tohohle... (Odmlka pro hluk v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pane poslanče, chápu, že chcete, abych požádala kolegy o ztišení. Nicméně myslím, že...

 

Poslanec Jan Berki: Já jsem zkusil to samé, co ve třídě. Když přestanu mluvit, oni kupodivu přestali taky. (Smích v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Výborně. Je vidět, že jste dobrým pedagogem.

 

Poslanec Jan Berki: Zkusím se tím pádem tím prizmatem podívat i na jednotlivé změny, které v té novele jsou zaneseny.

V § 7a rušíme hranici mezi kvalifikací pro druhý a třetí stupeň, což by se mohlo trošku zdát vlastně zvláštní, ale řekněme si, že většina učitelských studijních programů, které jsou směřovány k učitelství pro střední školy, se spíše zaměřují na přípravu učitelů pro gymnázia. Ale my v tom článku třetího stupně máme i odborné školy a odborná učiliště. A tam možná ty metody a formy daleko více odpovídají tomu druhému stupni než právě těm středním školám. (Řečník se odmlčel, listuje ve svých poznámkách.)

Dalším... (Reakce zprava: Zase hluk?) Ne, ne, teď jsem se musel zorientovat v poznámkách. (Smích v sále. Potlesk několika poslanců.) Děkuju.

Dalším paragrafem je § 9a, což je asi ten, který je řekněme nejkontroverznější. A i u něj já jsem nejopatrnější. Přiznejme si, že ten paragraf může vysílat dva naprosto protichůdné signály, a to jak dovnitř, tak vně. Dovnitř to může vlastně vzbuzovat otázku: já jsem studoval, on nestudoval učitelství, a přesto jsme teď tři roky na tom stejně. Na druhou stranu to ale může vyslat signál: aha, ředitel při přijímání nekouká pouze na diplom, ale také na reference, to znamená, co se mnou jde za historii. Ven to může dávat signál: učit může každý. Ovšem zároveň to může vysílat signál: profese je otevřená, ale má svá pravidla. Tady bych jenom připomenul, že zrovna v tomhle paragrafu po diskusi byly propsány dvě změny, a to je ta návaznost na příbuznost oborů a zároveň to explicitní zmínění toho, že nelze tuto výjimku řetězit. Také to může mít ale efekt i v tom smyslu, že školská rada, případně zřizovatel, bude věnovat větší pozornost tomu, koho ředitel přijímá, což si myslím, že může se opět odrazit na kvalitě. Námitkou občas také bývá v tom diskurzu, že nemáme registr učitelů, to znamená, nelze v podstatě ověřit, jestli už ta výjimka byla nebo nebyla udělena. Opět to ale může mít ten efekt, že ředitel se daleko víc bude zajímat o reference z předchozího působiště.

Pak tu máme § 18a, což se týká právě těch školských logopedů. Začíná mi trošku připadat, že v podstatě se diskuse zužuje pouze na pojmenování té pozice. Tak pokud je to o tom, tak ta diskuse z mého pohledu by mohla být relativně snadná, pokud nikdo nezpochybňuje důležitost té pozice ve škole. I mě jako první otázku napadlo samozřejmě, proč se vyjímá ze speciálních pedagogů zrovna logoped? A já tam právě vidím naopak příležitost toho odlišit školského logopeda od klinického logopeda.

Zároveň tu máme § 22, který místo doplňkového pedagogického studia zavádí studium pedagogiky a zároveň tu trošku rozvolňuje možnost akreditovat se i mimo vysoké školy, což je zase jeden z těch řekněme kontroverzních. Rozumím tomu, proč tam je ta obava. Na druhou stranu ve spojení s tím, že akreditovat by se nově měla v rámci DVPP pouze kvalifikační a specializační studia, tak to jednak dává příležitost akreditační komisi soustředit více pozornosti nejenom na splnění předpokladů pro udělení akreditace, ale také na realizaci a průběžný monitoring kvality.

To, co ale považuju za klíčové v této souvislosti, je to, aby se požadavky na akreditaci pro studium pedagogiky více přiblížily požadavkům, které jsou kladeny při akreditaci na standardní studia na vysokých školách. Protože jestliže vysoká škola musí pro učitelský studijní obor zajistit docenty, profesory, doktory v nějaké míře, praxe v nějaké míře, odbornost v nějaké míře, pak je logické, že má-li to být alternativou, pak ta alternativa musí splňovat přibližně nebo analogicky podobné požadavky. Rozumím té obavě v tom, že ty požadavky budou dány podzákonnou normou, ale přesto v tomto bych byl optimista.

Zase se dotknu § 24, kde se právě nově říká, že akreditovat v rámci DVPP se budou již jen kvalifikační a specializační studia, což já vnímám zřejmě na rozdíl od kolegy Kettnera jako pozitivní změnu, a to právě proto, že akreditační komise bude mít více prostoru se věnovat skutečně monitoringu kvality těch velkých studijních programů v rámci DVPP. Zároveň se tam otevře, a to už říkal pan ministr, prostor pro to vybírat si kurzy skutečně podle svého zájmu, podle referencí, nikoliv jen podle toho, jestli jsou akreditovány v rámci DVPP, nebo ne, a zároveň jsme se s kolegy domluvili, že bychom rádi do toho § 24 doplnili bod, který by právě naznačoval, že je více možností, jak si průběžně vzdělávání doplňovat, jak růst.

Zároveň u § 24a, b, c, d se zmíním jen krátce o tom, jaký další benefit to přináší. Protože tady ukotvujeme něco, co existuje. Nevymýšlíme něco nového. A právě to, že se to dostává do zákona, vnímám tak, že tím říkáme, že uvádějící, provázející i třídní učitel jsou důležitými prvky kariérního řádu. Právě tím, že to je v zákoně, že to není ve vyhlášce, tak já ten signál vnímám tímto směrem.

Přestože jsem se snažil ty jednotlivé pohledy tady zmínit jako někdo, kdo je zastáncem řekněme sice progresivního, ale opatrného proudu, tak vás prosím v závěru, abychom právě tu novelu prvním čtením pustili, protože si myslím, že k té precizaci, když jste používal tu analogii se zákonem o podpoře sportu, můžeme provést právě mezi prvním a druhým čtením. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí v rozpravě pan poslanec Rais, připraví se pan předseda Výborný. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji vám. Navázal bych na předřečníka. Já se domnívám totéž, že je potřeba ještě ve druhém čtení v podstatě diskutovat ty pozměňováky, které některé už jsme tam dali, některé tam ještě dáme, protože to je skutečně... Asi neznalým lidem bychom měli říct, o co vlastně jde. Před dvěma třemi lety akreditace probíhala tak, že na Ministerstvo školství se podala žádost, tam to příslušný úředník vyřídil a v podstatě univerzita mohla dělat doplňkové pedagogické studium a mohla v podstatě vzdělávat lidi v pedagogickém studiu. Toto vyhovovalo všem. Nebyly... Já nevím, jak dlouho to jelo, dvacet třicet let, v podstatě minimálně patnáct dvacet, co jsem ve funkcích, tak to jelo a nevadilo to nikomu. Teď se přichází tady s tou kontroverzí, a tak jak říkal pan kolega, ten návrh vzbuzuje obavu, že to dopadne tak, jak už to mockrát dopadlo, to znamená, že místo zvýšení kvality půjde o snížení kvality. A teď v tom příspěvku, s dovolením, kterému se budu věnovat, mimo jiné i tomu kontroverznímu § 9, se pokusím to dokladovat.

Takže když se vrátím k tomu, co mám nachystáno. Dovolte mi skutečně, abych se také několika slovy vyjádřil k předloženému vládnímu návrhu, tak jak tady předřečníci říkali, tak také já. Je tam řada... Jednak jsme měli možnost vlastně se s tím návrhem, nebo s těmi základními rysy, seznámit už na schůzích minulé Poslanecké sněmovny, kdy jsme proti tomu také vznesli některé námitky. Za ty dva roky došlo k vytříbení. Uvedený návrh samozřejmě obsahuje řadu kladných námětů - definování role třídního učitele, zavádějícího učitele, jistota suplujících učitelů, že dostanou odměnu, a tak dál. To už tady bylo prezentováno, tak to nebudu opakovat. Ale z mého pohledu novela obsahuje několik problémů, s jejichž řešením mám problém souhlasit, čili nemůžu s nimi souhlasit.

Jeden z těch problémů je rozvolnění akreditačního procesu studia pedagogiky. Domnívám se, že by zde bylo vhodné zůstat u původní definice ze starého zákona, tím myslím z toho původního před těmi novelami, to znamená, že studiem pedagogiky se rozumí vzdělání získané studiem ve vzdělávacím programu pedagogiky, a který je akreditován pro další vzdělání pedagogických pracovníků, které je uskutečňováno vysokou školou. Čili jde mi o to, aby to zůstalo na vysoké škole. Případné rozvolnění akreditačního procesu, které předložená novela přináší, podle mě povede jednoznačně ke snížení kvality dalšího vzdělávání. Pokud budeme aplikovat ten kontroverzní § 9a, dojde ke zvýšení poptávky po příslušných vzdělávacích programech akreditovaných pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, což by se mohlo stát nežádoucí motivací pro organizace, které nejsou vysokými školami. Kvalitu těchto vzdělávacích institucí nelze kontrolovat nejenom v době získání akreditace, ale zejména po dobu realizace těchto programů. Vysoké školy musí ze zákona dlouhodobě prokazovat svou kvalitu, včetně institucionálního, přístrojového a zejména personálního zázemí. Ve svých kvalitách navíc nejsou na rozdíl od soukromých podnikatelských subjektů primárně motivovány komerčním ziskem, což je do značné míry zárukou prevence masového či formalizovaného vzdělávání na úkor kvality.

Ministerstvo svým návrhem upřednostňuje snížení administrativní zátěže pro vlastní úřad před zájmem na kontinuálním zkvalitňováním českého školství. Ať už to dělají úmyslně, nebo neúmyslně, oni si uleví, přenesou tu povinnost na někoho jiného, který to nemusí v té kvalitě, co jsme zvyklí od ministerstva, dělat. Schůdnější řešení by mohlo být omezit akreditaci na vzdělávací instituci jako takovou, nikoliv akreditovat každou vzdělávací akci samostatně, neboť již jen to, že vzdělávací akce bude moci nabízet pouze akreditovaná instituce, která dosahuje potřebné úrovně personální a odborné vybavenosti, je určitou zárukou zajištění vysoké kvality vzdělávání pedagogických pracovníků obecně.

Posun akreditačních procesů na soukromé podnikatelské subjekty a jejich následný dopad na snížení kvality jsme viděli a doposud v praxi vidíme v rámci již dříve přijatých zákonů ve Sněmovně. Jsem tady hodně dlouho a pamatuji právě a bojoval jsem proti tomu neúspěšně. Přesun mezinárodních akreditačních procesů, na zahraničních univerzitách se často hovoří o takzvané validaci, na české podnikatelské subjekty v případě studií, MBA, LL.M., MPA a dalších manažerských kurzů, tento přesun vedl jednoznačně k degradaci těchto titulů a zejména procesu celého manažerského vzdělávání. O tom bych mohl jako člověk, který učí více než 30 let, a organizoval jsem v podstatě hodně těchto programů, tak o tom vám můžu vykládat. Obrovské povídání prostě. A také na základě těchto zkušeností se domnívám, že akreditace a hodnocení kvality uvedeného doplňkového pedagogického studia by jednoznačně měly zůstat na jednom místě v rámci české vzdělávací soustavy, a tím je Ministerstvo školství. Zodpovědnost za kvalitu doplňkového pedagogického studia by samozřejmě měla zůstat pouze na veřejných vysokých školách.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. A nyní se přihlásil s přednostním právem pan předseda Michálek? Přednostní, nebo faktická? (Přednostní.) Ano, prosím, máte slovo. S přednostním právem vystoupí pan poslanec Jakub Michálek.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážení kolegové, vážené kolegyně, já jsem si dovolil vystoupit za klub Pirátů, abychom sdělili naše stanovisko. My to považujeme za zásadní návrh, a proto to okomentuji, ale pouze velmi stručně.

Ten slib stabilních peněz pro učitele máme v programovém prohlášení a je to něco, k čemu se hlásíme a čím bychom opravdu dnes, pokud se nám to podaří schválit, a já věřím, že ano, dali jasný signál učitelům, že učitelská profese do budoucna bude atraktivnější tak, abychom přilákali i další kvalitní absolventy, kteří se třeba teď rozhodují o tom, jestli se stát učitelem, nebo jít do jiné profese, protože být učitelem je životní dráha, kterou si člověk vybere, a ten efekt kvalitní výuky, který se projeví v prosperitě našeho státu, tak k tomu dochází až po mnoha a mnoha letech. Proto stabilita celého systému, předvídatelnost a atraktivnost pro učitele je tak důležitá.

My jsme jako Piráti s dalšími stranami iniciovali v minulém volebním období obdobný návrh zákona, který se právě hlásí k dlouhodobé předvídatelnosti peněz pro učitele. Ten návrh jsme zpracovali s odborníky z CERGE, s Danem Münichem, s Filipem Matějkou, já bych jim chtěl poděkovat. Ale bohužel v minulém volebním období se ten návrh, přestože jsme tím trávili velmi mnoho času, nepodařilo dotáhnout do konce. Takže doufám, že teď se nám toto podaří napravit, protože evidentně investice do platů učitelů, do kvalitního vzdělávání jsou i podle těch výpočtů z CERGE, z odborných pracovišť jedny z nejvýhodnějších investicí pro stát dlouhodobě. A nejde jenom o učitele na základních školách a na středních školách, kterých je 90 000, ale i o 30 000 učitelů na mateřských školách, protože právě vzdělávání v útlém věku má velký vliv na to, jak se člověk bude ve svém životě rozvíjet. Takže i v této oblasti ta předvídatelnost má být zachována.

Byla velká škoda, že v minulém volebním období se nám to z časových důvodů nepodařilo schválit, a já bych chtěl pouze tedy poděkovat závěrem za to, že dnešní rozpravu vedeme v rozumné délce, tak abychom dneska to první čtení stihli. A také chci poděkovat panu ministru Balašovi, že ten návrh zpracovali, a požádat vás o jeho podporu v prvním čtení, které umožní se potom věnovat i dalším záležitostem ve výboru. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedo. Nyní vystoupí v rozpravě pan poslanec Výborný, připraví se pan poslanec Vondrák. Máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, jak tady blahé paměti Vojtěch Filip říkal, já jsem tolerance sama, tak já jsem svého menšího koaličního partnera pustil s tím přednostním právem, ale sám jsem se přihlásil do obecné rozpravy, protože chci poděkovat za rozpravu, kterou tady vedeme i s kolegy z opozice. Myslím si, že to je ukázka toho, jak by věcná debata měla probíhat zde na půdě Poslanecké sněmovny.

Já tady nechci opakovat to, co tady už zaznělo, ale připomenu možná ty věci, které tady úplně vypíchnuty nebyly a které v tom zákoně jsou. Samozřejmě, myslím, že jsem to možná řekl v té faktické poznámce, to, že ten zákon za těch okolností, které známe, a paní kolegyně, předsedkyně Schillerová, si to velmi dobře pamatuje, skončil pod stolem na konci minulého volebního období, tak se ukázal býti šancí, že jsme tam skutečně do toho zákona mohli doplnit a dopracovat některé věci, a já jsem rád, že ten návrh, tak jak je vypracován, i plně respektuje strategii vzdělávací politiky, Strategie 2020-2030+, protože i k tomu se nakonec zavázala naše vláda jak v koaliční smlouvě, tak v programovém prohlášení vlády.

Když tady bylo zmíněno zafixování platů učitelů, tak já bych tady možná trochu v reakci na kolegu Matěje Ondřeje Havla chtěl připomenout jednu věc i nám, i veřejnosti. Nežijme ovšem zase v iluzi, že kvalitu českého školství lusknutím prstů zajistí navýšení nebo fixace platů učitelů. Tak to bohužel není. Ale je to, ano, a s tím já naprosto souhlasím a vždy jsem to podporoval, je to důležitá jistota, je to jakési razítko na to, že vzdělávání tady bereme bez ohledu na naše stranická trička jako prioritu a že chceme, protože kvalita vzdělávání se přímo odvíjí od kvality učitele, případně o kvality ředitele, který by měl být tím nejenom manažerem té své školy, ale také tím, kdo dává škole nějakou vizi, jasný směr a kdo právě na základě té vize je schopen do té školy přivést a odměnit, spravedlivě odměnit ty učitele, kteří jsou tím klíčovým aspektem toho celého vzdělávacího procesu.

Ten zákon, a to je to, co chci tady připomenout, a nezaznělo to tady úplně možná v té debatě kolem § 9a jasně, do toho zákona, to je ten rozdíl oproti té minulé předloze v minulém volebním období, se doplnily některé důležité pozice, ať už to jsou ty pomáhající, například školský logoped, tak ale potom pozice, které mají právě pomoci té kvalitě ve školách, a to jsou pozice uvádějících, respektive provázejících učitelů. Jenom na vysvětlenou, provázející učitel je ten, který bude provázet studenta pedagogické fakulty, respektive fakulty vzdělávající učitele, v průběhu jeho odborné praxe. To znamená, bude to nejenom, není definováno v zákoně o pedagogických pracovních, ale současně s tím, a myslím, že pan ministr to potvrdí, ministerstvo pracuje na prováděcích předpisech, které budou řešit i otázku odměňování těch provázejících, respektive uvádějících učitelů, stejně tak jako například možné snížení přímé pedagogické povinnosti.

My všichni, kteří jsme učili, případně byli řediteli škol, jistě potvrdíme, že vlastně to nejsou často nové pozice. Rozumný ředitel už dneska novým kolegům, kteří přicházeli z vysoké školy, z fakulty, dával k ruce někoho, kdo se o toho nového pedagoga měl starat, v uvozovkách mu měl poskytovat zpětnou vazbu, být jakýmsi supervizorem jeho prvních kroků a týdnů, měsíců ve škole, kdo mu měl pomoci v okamžicích, kdy by nedokázal ty věci v průběhu vzdělávacího procesu řešit. Čili my tady jenom definujeme to, co na mnoha školách už funguje, a zároveň k tomu dáme těmi prováděcími předpisy nějaká pravidla, nějaký řád. A to si myslím, že je velmi důležité. Uvádějící učitel je potom ten, který bude stát po boku, nebo spíš za zády toho nového učitele, pedagoga, který přijde jako nový pedagog do té školy samotné. Takže to považuji za velmi důležité. Stejně tak jako tady zazněla pozice třídního učitele. To už prosím není jenom ten, který kontroluje třídní knihu a docházku své třídy, ale má-li třídní učitel být tím, kdo skutečně dbá nad třídou jako takovou, nad atmosférou v té třídě, tak samozřejmě musí komunikovat i se zákonnými zástupci, musí komunikovat s dalšími pedagogy, kteří v té třídě učí. Musí velmi často komunikovat i s organizacemi mimo tu školu samotnou, a právě proto je dobře, když bude nejenom ta pozice definována, ale když bude také spravedlivě ohodnocena. Už v minulém období jsem se o to opakovaně snažil, jsem rád, že teď tady tím § 24d se k tomu skutečně dostáváme. Tím by se mělo zlepšit i prostředí v té třídě samotné, tak aby maximálně podnětné a mohlo rozvíjet nakonec i vztahy mezi těmi žáky. Myslím, že všichni se tady shodneme na tom, že právě budování zdravých vztahů v kolektivu, nejenom v tom školním kolektivu, je pro pozitivní rozvoj mladé generace velmi důležité, a právě ta role třídního učitele v tom může sehrát nezanedbatelnou roli.

K tomu poslední dvě poznámky. K tomu zmiňovanému tady § 9a. Já ho velmi vítám. My tady dáváme větší odpovědnost do rukou ředitele školy. Já to považuji za správné a rozumné. Stejně tak jako jsem vždy byl příznivcem toho, aby měl ředitel dostatečnou část té nadtarifní složky platu, aby mohl ocenit své kvalitní učitele, tažné koně v tom pedagogickém sboru, které tam potřebuje nejenom udržet, ale také ocenit jejich práci nad rámec standardních povinností, kdy připravují žáky na různé soutěže, kdy s nimi pracují i ve svém volném čase, kdy je dokážou nasměrovat například na vysokoškolská akademická pracoviště, výzkumné projekty a podobně. To je velmi důležité pro rozvoj celé té školy a k tomu ředitel má mít tu možnost skutečně tyto učitele kvalitně ohodnotit. Takže to velmi vítám.

A právě v tom § 9a dostává možnost, aby dokázal přijmout i toho odborníka z praxe. A chci zdůraznit, oproti té předloze z minulého volebního období se ty věci tady, myslím právě po debatách se zástupci pedagogických fakult, mimo jiné Asociací děkanů pedagogických fakult, se ten paragraf vlastně upravil do té podoby, jak ho máme dnes. To znamená, je tady jasně řečeno, že odborník z praxe musí být se vzděláním, které odpovídá, cituji přesně odstavec 1 § 9a, kde to zaměření jeho vzdělání odpovídá charakteru vyučovaného předmětu. Čili takové ty výtky, které zaznívaly nebo zaznívají od některých v té debatě, že se do škol dostanou lidé někde z ulice, kteří najednou budou učit český jazyk, matematiku a podobně, jsou skutečně liché. Stejně tak jako tady zůstává podmínka doplnění si pedagogického vzdělání. Takže to myslím, že je jasný důkaz toho, že zde nehrozí snížení kvality nebo rezignace na odbornou přípravu učitelů v českých školách.

Pokud jde o toho školského logopeda, já rozumím tomu, že tady asi nenajdeme absolutní shodu ve Sněmovně, rozumím lékařům, kteří se zastávají klinických logopedů, nicméně tak jak jsem to - a věnoval jsem se tomu na mnoha setkáních se zástupci obou skupin, tak ty pozice se vzájemně doplňují, ale nemohou se nahradit. Školský logoped nemůže nahradit logopeda klinického, a naopak v okamžiku, kdy zjistí, že ten logopedický problém u žáka ať už v mateřské, nebo základní škole přesahuje do oboru lékařského, medicínského, tak potom tohoto žáka, klienta, odesílá ke klinickému logopedovi. Kdybychom ale na pozici školského logopeda rezignovali, tak se obávám, že způsobíme jenom prohloubení celého problému. Nevím, zda je vám to známo, ale pokud mám správné informace, tak klinických logopedů v České republice je 74. Asi všichni chápeme, že těžko mohou garantovat, že celý ten problém s logopedickými vadami vyřeší. Čili tyto skupiny by neměly spolu bojovat, ale naopak by se měly doplňovat a bude to ku prospěchu této věci.

Tolik za mě velmi stručně. Děkuji panu ministrovi za to, že můžeme tento zákon tady teď takto projednávat. Těším se na debatu na půdě školského výboru. Určitě budeme debatovat o těch různých pozměňovacích návrzích, které tady jsou nebo budou na stole, protože jsou tam některé technické věci, o kterých už víme, které budeme mít jako vládní koalice ambici ve druhém čtení ještě napravit a zlepšit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, přeji pěkné dopoledne. Budeme pokračovat v rozpravě. Jako další vystoupí pan poslanec Ivo Vondrák, připraví se paní poslankyně Renáta Zajíčková. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Dobré dopoledne ještě jednou. Dámy a pánové, mnoho věcí bylo řečeno. Myslím si, že lze s celou řadou věcí stoprocentně souhlasit. Některé věci bude třeba ještě dotáhnout. Já si vážím toho a oceňuji to, že se zavádí pojem uvádějící učitel, provázející učitel, třídní učitel, protože si myslím, že to skutečně může napomoci adopci nově vstupujících učitelů do škol, protože to bývá problém. Ty studie ukazují, že právě mladí učitelé odcházejí v brzké době, protože ne že mají málo peněz, ale protože mají pocit, že se jim nikdo na té škole nevěnuje. Takže já si myslím, že to jsou věci, se kterými budu souhlasit.

Jsem také názoru, co jsem tady už jednou prezentoval, že odborník by neměl být podceňován v pedagogickém procesu, a to ze dvou důvodů. Za prvé, máme málo učitelů. Chybí řádově asi 6 000 učitelů, jak jsem vyčetl ze studií, a chybí především učitelé matematiky, fyziky, informačních technologií. To znamená, my jsme schopni dočasně tímto způsobem ten problém vyřešit, ale nejenom dočasně. Já si myslím, že si každý uvědomuje, že současný život je o jakémsi celoživotním vzdělávání, že je třeba se dovzdělávat. A já vnímám jako velmi pozitivní, když lidé, kteří jsou odborně zdatní, si potom udělají pedagogické minimum a budou schopni na školách učit. Takže z tohoto pohledu to vidím nejen jako přechodný, jako náplast, abych tady citoval, ale vidím to možná jako jeden z možných trendů, který bychom měli umět využít a trošku tím dát najevo, že si vážíme třeba těch starších, kteří už nejsou řekněme tak tvůrčí, ale jsou schopní předat své zkušenosti. V tomto není problém.

Já bych chtěl říct, že vnímám tento zákon jako jeden z dalších kroků k celkové reformě školství. O reformě školství stále hovoříme. Já se přiznám, že jsem trošku nervózní z toho, když slyším, že bychom na tom chtěli něco ušetřit. Nemyslím si, že reforma je o tom, že se na ní bude šetřit. Reforma obvykle vyžaduje peníze navíc. A já to potvrdím na reformě financování školství, která tady ve Sněmovně byla kritizována, že to je špatně, že to není cesta, ale ukázalo se, že to je cesta velmi dobrá, a ukázalo se, že to školám pomohlo. Pomohlo to především kvalitě v tom smyslu, že máme dneska menší třídy, učitelé jsou zaplaceni, a to je něco, co chci říct, že se podařilo v minulých obdobích udělat, a myslím si, že i učitelé se dočkali platů, které si zaslouží.

Nicméně si teď musíme říct, že reforma školství s sebou přinese velký tlak nejen finanční, ale samozřejmě i tlak na vzdělávání, na technické vybavení škol. Ale co bude klíčové, je to, jak učitelé budou připraveni na to, učit předměty koncepčně jinak, než učili doposud. To znamená, už to bude skutečně o podstatě věci, už to nebude jenom řekněme encyklopedický výklad. Znamená to skutečně, že musíme učitele dovzdělávat. V tom si myslím, že právě ta odbornost bude sehrávat velmi důležitou roli. Prosím, pamatujme na to. Já to beru teď spíše jako výzvu nikoliv k tomuto zákonu, ale do budoucna, že bychom měli školství a reformu školství skutečně podchytit i finančně, protože si můžeme uškodit do budoucna a na to ty peníze nebudeme mít.

Co si myslím, a to je zase moje životní zkušenost jako člověka, ve kterém ještě zůstaly zbytky vědce, že věci se mají dělat tak, že se udělá to, co se nazývá research scan, a já si myslím, že v této oblasti bychom se měli poučit od těch zemí, které to umí nejlépe. Už to tady zaznělo. My jsme měli velmi zajímavou cestu do Finska. Navštívili jsme Ministerstvo školství, navštívili jsme parlament, to znamená výbor pro školství, analogicky jak máme u nás v parlamentu, navštívili jsme základní školu, navštívili jsme vědecké instituce, navštívili jsme pedagogickou fakultu univerzity v Helsinkách a všechny tyto věci jsme posbírali. Je to spousta materiálů. Mimochodem, kdokoli z vás se chce na podívat, jsou k dispozici na stránkách, respektive na adresářích školského výboru. A podívejte se na to, protože je tam celá řada velmi inspirujících věcí.

Za prvé, a to je to, co bych tady chtěl říci, i když v tom zákonu máme definováno 130 % průměrné mzdy, ve Finsku nemají učitelé 130 % průměrné mzdy. Ve Finsku mají učitelé na základním stupni, nejnižším stupni, podprůměrný plat a na těch vyšších nadprůměrný plat. Takže ono to není jenom o těch penězích. Je to o prestiži, které učitelské vzdělávání má. Svědčí o tom, že pouze 16 % zájemců o studium na pedagogických fakultách se dostane k tomuto studiu. Čili to je něco, co bych rád viděl i u nás. Musíme prostě změnit tento princip.

A teď - co je toho příčinou? A ukazuje se, že je to možná jednodušší, než si chceme připustit. Je to o vzájemné důvěře. Je to o důvěře v toho učitele. Mimochodem, Finové vůbec nemají školskou inspekci. Učitel je ten, který skutečně má důvěru a snaží se dostat k dětem to, co považuje za sebe jako nejdůležitější, ale cíle mu definuje zase národní agentura, čili v podstatě nechává na tom učiteli, jak se k tomu dostat. Já bych byl moc rád, kdybychom se z těchto věcí poučili. Ono to není nic extra složitého a ani se to nijak moc neliší od našeho systému školství. Myslím si, že se to dá adoptovat. Tím myslím převzít. Nejen adaptovat, ale adoptovat. Myslím si, že ten potenciál to má.

Já budu rád, já jsem předevčírem měl setkání s velvyslanci severských zemí, nabízejí nám, že bychom se mohli podívat i do Estonska. Skutečně stojí za to to vidět. V materiálech to nevyčtete. Když jste na té škole, kde jsme tedy byli, tak tam vzali děti a otázka zněla: Jak se ti líbí ve škole? A odpověď té holčičky zněla: Strašně. Ráda chodím do školy. Ale u nás? My jsme na tom nejhůře v OECD. Dětem se nechce chodit do školy. Mimochodem, já to teď klidně řeknu, když já jsem přišel do první třídy a tehdejší soudružka učitelka se zeptala, jestli je tu někdo z dětí, kdo by chtěl jít domů, tak já jsem zvedl ruku, že chci jít domů. Takže já jsem také nerad chodil do školy. Ale v čem to je? Musíme si říct, že prostě ten princip je hlubší. Nakonec se mi škola stala životním osudem. Ale chci tím říct, že je třeba tyto věci vnímat v širším pohledu.

Já bych chtěl, aby reforma stála na důvěře. Myslím si, že by bylo dobré, kdyby do reformy mohly hovořit skutečně i vědecké kapacity, myslím i z odborných předmětů, protože právě curriculum toho jádra musíme skutečně postavit na odborné znalosti, nejen na didaktické. Ale tím nechci podceňovat tu didaktickou. Pak to někdo musí umět dětem vysvětlit a musí najít cestu, jak to vysvětlit.

Takže já bych chtěl říct, že já určitě budu pro to, abychom posunuli tento zákon, a myslím si, že moji kolegové také posunuli tento zákon dál. Myslím si, že i ten kontext, že to navazuje na to, co jsme v té oblasti udělali, a myslím, že ten domácí úkol jsme splnili na jedničku, mohl bych říct na jedničku s hvězdičkou, ale nebudu to přehánět. Takže na jedničku. Myslím si, že je třeba navázat na to, co se udělalo dobře, a teď v té reformě pokračovat. Protože já považuji za rozdíl od jiných školství za silové ministerstvo, protože to je o naší budoucnosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Eviduji jednu faktickou poznámku, s kterou vystoupí pan poslanec Matěj Ondřej Havel. Připraví se paní poslankyně Renáta Zajíčková. Prosím.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Děkuji. Já jenom stručně zareaguji na svého předřečníka. Já, pane kolego, prostřednictvím pana místopředsedy, s vámi strašně souhlasím a rád poslouchám, že to všichni vnímáme jako jeden z kroků skutečně systémové reformy našeho školství. Přesto nemohu úplně souhlasit s vaším názorem, že ten paragraf, který tady pořád zmiňujeme, tři roky pro nekvalifikované učitele, kteří můžou být ve školách, že by to tak mohlo být trvalé řešení. Já se domnívám, že nesmíme rezignovat na ambici, abychom měli školy skutečně plné kvalifikovaných profesionálů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já také děkuji. Nyní poprosím paní poslankyni Renátu Zajíčkovou o vystoupení v rozpravě. Prosím.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Dobré dopoledne ještě jednou. Vidím, že jsem zřejmě poslední přihlášenou diskutující. Z toho důvodu se pokusím vlastně shrnout to, co vlastně novela zákona o pedagogických pracovnících přináší. Myslím si, že tady zaznělo mnohé, ale zatím jsme se vlastně podle mého názoru na tu novelu vůbec nepodívali prizmatem toho žáka, co vlastně tato novela přinese tomu každému dítěti v té školní lavici, každému žákovi v té třídě.

Kdybych si položila otázku, co vlastně takový žák ve škole očekává od svého učitele, tak určitě očekává učitele, který bude vzdělaný, který bude vtipný, který bude znát samozřejmě dokonale svůj obor, ale bude umět se žákem diskutovat i o věcech, které se odehrávají ve společnosti. Bude mít přehled, bude mít nadhled, bude s ním, jak jsem řekla, třeba i legrace. Samozřejmě bude umět reagovat na jakékoliv situace, které se v té třídě třeba v danou chvíli stanou. To si právě myslím, že novela toto očekávání žákům může přinést právě proto, že se tady otevírá řediteli možnost přijmout i lidi nekvalifikované, vysokoškolsky vzdělané lidi, byť bez kvalifikace, jak už tady několikrát zaznělo, s povinností si tuto kvalifikaci do tří let získat. Protože zase zkušenosti ze škol jednoznačně říkají, že lidé, kteří přicházejí i z jiných oborů, nejsou to jenom ryze vystudovaní pedagogové, leckdy obohacují nejenom ty žáky samotné, ale obohacují i pedagogický sbor, svoje kolegy, přinášejí nové podněty, přinášejí nové zkušenosti a podobně.

Takže jak už jsem tady dneska jednou řekla, tato změna určitě bude ve prospěch, nebo dá se předpokládat, že bude ve prospěch našich žáků za předpokladu, že si samozřejmě tito nekvalifikovaní lidé dodělají vzdělání a tato povinnost tu bude. Jak jsem řekla, děti opravdu nezajímá, jestli jejich učitel má pedagogické vzdělání, nebo nemá. On toho učitele posuzuje podle úplně jiných kritérií a měřítek. Takže to si myslím, že je především pohled toho dítěte, že se bude dívat tedy na člověka ve třídě, kterého bude moci respektovat a uznávat. Že se tím potom vlastně zvýší i atraktivita toho samotného povolání, pokud žáci budou toto povolání respektovat.

Co se týče učitelů, co tato novela přináší učitelům. Tak učitelům přináší mnoho pozitivního, ať už je to ukotvení třeba pozice třídního učitele. Bylo tady už o tom také hovořeno. Třídní učitel donedávna vlastně nebyl nikde legislativně ukotven, přestože v každé škole třídní učitel funguje, existuje, plní nezaměnitelnou a nezastupitelnou roli. Nejenom že je tedy, jak už tady bylo řečeno, tím organizátorem, ale musí být velkým psychologem, musí být dobrým komunikátorem, musí být mediátorem. Je na něj kladeno opravdu mnoho očekávání a je potřeba, aby splňoval mnoho dovedností. Takže to, že tato novela ukotvuje pozici třídního učitele, dává vlastně těm učitelům nějakou jistotu, zvyšuje jim vlastně tu atraktivitu a určitě jim poskytuje nějak stabilizaci.

Pozice provázejících učitelů, to už tady také zaznělo. Pro učitele a pro ředitele, ale teď primárně pro ty ředitele, je to velmi důležité, protože to může mít vlastně i jednu motivační roli, může to mít jeden motivační prvek pro ty učitele. Protože ti zkušení učitelé, kteří jsou dobrými učiteli, mají schopnosti třeba i ve vztahu ke svým kolegům, mohou v těchto pozicích vlastně najít nějakou seberealizaci, nějaké sebeuplatnění a může to vlastně i zvýšit potenciál prevence toho vyhoření, o kterém se dneska také hovoří. Čili to, že já jako zkušený učitel můžu provádět studenta na vysoké škole, to, že já jako zkušený učitel můžu být uvádějícím učitelem, mně může dodávat jistou sebedůvěru, sebejistotu, může to vlastně zvyšovat povědomí o mé pozici, o mé roli třeba v té dané škole.

Navázání platů pro učitele na průměrný plat v České republice je samozřejmě také veliké pozitivum, které vnáší do škol určitou stabilitu, jistotu, atraktivitu. Samozřejmě také větší výběr, větší možnost poskytovatelů studia pro učitele, je také určitě velkou výhodou. Nebudou se moci uchylovat jen k pedagogickým fakultám, ale budou si moci vybírat i u jiných poskytovatelů. Čili konkurence, která se do tohoto vnáší, je určitě i pro učitele pozitivním přínosem.

No a když se podívám na roli ředitele, tak to už tady také několikrát zaznělo, že vlastně tato novela... (Silný hluk v sále. Obrací se na předsedajícího s prosbou o zjednání klidu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Určitě. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, poprosím vás o ztišení v sále. Prosím.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Novela pro ředitele zvyšuje nástroje pro vedení pedagogického sboru, pro jeho stabilizaci, pro zvyšování jeho atraktivity. Ředitel školy vlastně bude moci daleko více pracovat s organizačním schématem v té škole, bude mít ukotvené pozice jednotlivých učitelů a bude moci tím vlastně daleko lépe řídit výchovně vzdělávací proces. Je to určitě posílení pravomocí ředitele a posílení jeho pozice, což je určitě velmi žádoucí. (Hluk v sále trvá. Opět se obrací na předsedajícího se žádostí o zjednání klidu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Kolegové ve středu sálu, poprosím vás, abyste se skutečně ztišili. Děkuji.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Čili to, že ředitel školy bude mít jasně dáno, že bude mít při příchodu studenta, který se připravuje na výkon povolání, možnost mu přidělit provázejícího učitele, to, že bude mít daleko větší pravomoci ve vztahu k uvádějícímu učiteli, ale i to, že ředitel školy bude třeba i muset spolupracovat s pedagogickými fakultami, je určitě pro ředitele velkým přínosem, a jak jsem řekla, určitě to ukotvuje, upevňuje jeho pozici a ukotvuje to jeho pozici jako lídra.

Čili kdybych to měla uzavřít: Jak ředitelé škol, tak učitelé myslím s velkým očekáváním čekají na tuto novelu. Slibujeme jim ji už dlouho a myslím si, že je žádoucí, aby tato novela byla co nejdříve přijata, schválena a od příštího školního roku byla účinná. Kdybych měla říci úplně v závěru, co tato novela přináší. Přináší stabilitu pro učitele, ředitele, pro studenty vysokých škol, přináší určitou jistotu, atraktivitu, ale určitě i zjednodušení, co se týče třeba nějakých administrativních procesů. Co je důležité, navazuje na programové prohlášení vlády. Tímto tedy plníme to, k čemu se koaliční vláda zavázala.

Já bych samozřejmě v závěru chtěla poděkovat všem, jak panu ministrovi, tak všem úředníkům z ministerstva, ale i svým kolegům jak z koalice, tak z opozice, všem odborným platformám, všem, kteří se podíleli na získávání zpětné vazby právě k této novele. Myslím si, že tato novela byla v odborných kruzích diskutována a že je velmi dobře připravena. My všichni víme, že naše budoucnost je v našich školách, v našich dětech. Proto je důležité přinášet kroky, které povedou ke zkvalitňování našeho vzdělávání tak, aby jejich absolventi byli konkurenceschopnější na trhu práce. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám také, paní poslankyně. Tím jsme vyčerpali všechny přihlášené do rozpravy. Ještě paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím. (V sále je hluk.)

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, já bych pouze v obecné rozpravě se ráda zeptala na jednu věc, se kterou si myslím, že školský zákon souvisí, protože všichni víme, že -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám. Tentokrát poprosím v levé části sálu... v levé části sálu poprosím o ztišení... Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Protože všechno začíná a končí u peněz. Víte, že my jsme v minulém funkčním období velmi usilovali o to, aby došlo k navýšení platů učitelů. A my jsme minulý týden v Karlovarském kraji schvalovali rozpočet na rok 2023 a mě velmi překvapilo, že částka, kterou nám Ministerstvo školství do kraje poslalo, tak je úplně stejná jako v tomto roce. To znamená, že v rozpočtu třeba pro Karlovarský kraj jsou to 4 miliardy 800 milionů a na rok 2023 tam máme taky 4 miliardy 800 milionů. Tak jenom jestli by bylo možné, pane ministře, až budete vystupovat a odpovídat na všechny dotazy, které do této chvíle zazněly, zda byste mohl odpovědět i na tento dotaz? Protože jestli tedy se mají od 1. ledna popřípadě navýšit platy pedagogům, tak z čeho se tedy budou navyšovat, když tu finanční částku jsme v kraji dostali úplně stejnou? Nebo jestli budete ještě teda nějaké finanční prostředky posílat? Určitě nemusím připomínat, že prakticky přes kraje ty finanční prostředky jenom přejdou, protože kraje ty finanční prostředky pak posílají do mateřských školek, do základních škol, do středních škol, které zřizují, do domovů mládeže a dalších školských zařízení. Ale velmi mě to překvapilo. Musím říct, že jsem se na tom v zastupitelstvu i toho radního pro školství ptala a nedokázal mi na to vůbec odpovědět, tak bych byla moc ráda, kdybyste mi na to odpověděl vy, pane ministře. Moc děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Vladimír Balaš: Děkuji, pane předsedající. Děkuji za tu otázku. Jenom bych potřeboval upřesnit, jestli myslíte prostředky na letošní rok ještě, nebo už na příští? Na příští. Ty prostředky jsou rozdělovány automaticky podle PHmaxu, podle počtu žáků v těch školách. Nevím, jestli se vám nesnížil počet žáků, ale určitě jsme přidávali. Všude obecně v tom schváleném zákonu o rozpočtu to je. Ale ještě se na to určitě podívám. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. V tento moment už není nikdo přihlášený. Ptám se tedy ještě jednou, jestli se někdo hlásí z místa do rozpravy? Nikoho nevidím, končím obecnou rozpravu. Chci se zeptat pana ministra a pana zpravodaje, zda chcete závěrečné slovo? Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Vladimír Balaš: Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, rád bych vám všem poděkoval za velmi konstruktivní diskusi. Je vidět, že školství a budoucnost České republiky je zájmem všech našich poslanců bez rozdílu politické příslušnosti, napříč politickým spektrem. A jenom doufám, že budeme stejně konstruktivně pokračovat v druhém kole, a děkuji vám za to.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane zpravodaji. Chcete závěrečné slovo? Není tomu tak. Vzhledem k tomu, že nepadl návrh na vrácení nebo na zamítnutí, budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. (Výkřiky z pléna, že návrh padl.) Omlouvám se, nemám to poznamenáno. To znamená, v rozpravě tedy padl návrh na vrácení předloženého návrhu k dopracování. Děkuji za upozornění.

Nechám hlasovat, přivolám kolegy a kolegyně z předsálí. Eviduji žádost o odhlášení. Já vás odhlásím, požádám vás, abyste se opět přihlásili. Přečtu ještě omluvu. Dnes od 10.30 do 18 hodin ze zdravotních důvodů se omlouvá paní poslankyně Zuzana Ožanová.

 

Tak já ještě jednou zopakuju návrh, o kterém dám hlasovat. Padl návrh na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování.

Já zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 68, přihlášeno je 140 poslankyň a poslanců, pro návrh 11, proti 126. Konstatuji, že s tímto návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru.

 

Předsedkyně Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhla přikázat předložený návrh k projednání výboru pro vědu vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Žádný návrh nevidím.

V tom případě zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 69, přihlášeni jsou 142 poslankyně a poslanci, pro návrh 142, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako garančnímu výboru.

 

Předsedkyně Poslanecké sněmovny nenavrhla přikázat tento návrh dalšímu výboru. Ptám se, zda máte návrh na přikázání dalším výborům k projednání? Žádný návrh nevidím, není tedy v tom případě o čem hlasovat. Nepadl ani návrh na zkrácení či prodloužení lhůty. Já vám děkuji a končím projednávání tohoto tisku.

 

Otevírám další bod dnešního jednání a tím je

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.