Pátek 16. prosince 2022, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Jan Bartošek)

6.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování
v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 312/ - druhé čtení

I zde z pověření vlády tento návrh zákona uvede ministr školství, pan ministr Balaš. Prosím, ujměte se slova.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Vladimír Balaš: Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych pro potřeby druhého čtení stručně připomněl návrh novely zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích. Tento návrh byl vypracován na základě vyhodnocení dosavadního fungování Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, kdy se jako potřebné ukázalo přistoupit k výslovné úpravě nastavení pravidel vnitřního chodu úřadu. Materiál navazuje na materiály diskutované již v minulém volebním období, kdy k přesnějšímu vymezení vztahů uvnitř úřadu vyzval již v únoru 2021 tehdejšího ministra vnitra kontrolní výbor Poslanecké sněmovny.

Hlavním principem navrhovaných změn je posílení kolektivního prvku ve vedení úřadu. Za tímto účelem je navrženo vytvoření Kolegia úřadu jakožto vrcholného orgánu úřadu složeného z předsedy i členů úřadu. Ústřední manažerská role předsedy, který stojí v čele úřadu, řídí jeho činnost a považuje se za služební orgán, ale zůstává zachována.

Návrh zákona projednaly kontrolní výbor a ústavně-právní výbor a rád bych poděkoval jejich členům, že jej projednali ve zkrácené lhůtě, a doporučil bych Poslanecké sněmovně tento návrh v předloženém znění schválit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání kontrolnímu výboru jako výboru garančnímu a dále byl tisk přikázán ústavně-právnímu výboru. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 312/1 a 312/2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj kontrolního výboru, pan poslanec Radovan Vích, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňující návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radovan Vích: Děkuji za slovo, pane předsedající, dobré dopoledne. Kontrolní výbor na své 12. schůzi 20. října projednal tuto novelu zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích. V rámci rozpravy bylo navrženo usnesení, nicméně byl navržen protinávrh jiného usnesení, o kterém se hlasovalo a jehož znění bylo kontrolní výborem přijato. Já bych vás s tímto zněním usnesení seznámil. Jedná se o usnesení číslo 50 z 12. schůze ze dne 20. října 2022, kde kontrolní výbor Poslanecké sněmovny po úvodním výkladu náměstka ministra vnitra Petra Vokáče, zpravodajské zprávě poslance Radovana Vícha a po rozpravě

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 424/91 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 312, schválila;

II. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky;

III. zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky.

Takže toto usnesení bylo přijato a pozměňovací návrhy ve výboru projednávány nebyly. To je ze strany mé jako zpravodaje všechno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane zpravodaji. A nyní prosím zpravodajku ústavně-právního výboru, poslankyni Ivetu Štefanovou, aby nás informovala o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy... (Hlas mimo mikrofon.) Není zde přítomna, dobře. Děkuji. V tom případě se chci zeptat, zda někdo další z ústavně-právního výboru přednese zprávu tohoto výboru? Kdo se toho ujme? (Poslankyně Válková gestikuluje.) Jestli vás můžu požádat, paní poslankyně. Děkuji vám, že jste se toho ujala.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo, za projevenou důvěru a budu se obracet na některé členy ústavně-právního výboru v případě, že si nebudu úplně jistá. To, co já si pamatuju z toho průběhu, a byla jsem přítomná, tak jsme projednali ten návrh, nebyly tam zásadní připomínky, pouze jsme se tam dohadovali nad zněním a nad zpřesněním a také nad nutností zavádět tam určité speciální režimy, konkrétně třeba v případě, kdy se zavádí takový speciální mechanismus zbytečně, když máme ve správním řádu možnost použít subsidiárně § 152 odst. 3. Já se k tomu potom ve svém pozměňovacím návrhu dostanu. Ale jako... (Poslanec Babka předává řečnici usnesení výboru.) Děkuji. Tak tady už vidím, že kolegové kolegiálně přispěchali na pomoc. Ale obecně lze říci, že prošel projednáním tento návrh bez toho, že by ústavně-právní výbor k tomu měl nějaké podstatné připomínky.

Koneckonců to už je i obsahem usnesení číslo 57 z 2. listopadu 2022, které konstatuje, že po odůvodnění náměstkem ministra vnitra panem magistrem Vokáčem a zpravodajské zprávě, kterou právě paní doktorka Štefanová přednesla, ústavně-právní výbor doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh schválila, pověřil předsedu výboru, aby usnesení předložil předsedkyni Poslanecké sněmovny, a zmocnil zpravodajku jako vždycky tradičně k tomu, aby tu zprávu přednesla, což činím jejím jménem, byť v její nepřítomnosti, nyní já, takže tady z tohoto hlediska myslím, že nic nebrání tomu, abychom mohli pokračovat v dalším projednávání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Velmi vám děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Eviduji dvě přihlášky. Jste jako první přihlášená, paní poslankyně, potom pan zpravodaj. Prosím.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo, ušetřil jste mi pár kroků. Právě navážu na to projednání, kde jsem v ústavně-právním výboru vystoupila. Stejně jako u toho sankčního zákona jde sice zdánlivě o nepodstatné změny, ale obsahově myslím, že si zasloužíme mít zákony, které používají formulace a termíny, které už náš právní řád zná, a nezavádíme zbytečně matoucí pojmy nebo minimálně pojmy, kde neexistuje nějaká ustálená obecná definice. Konkrétně je to v mém návrhu obsaženo pod novelizačním bodem jedna. Projednání a informování se totiž v navrhovaném zákoně používá často promiscue a velmi neurčitě, takže spíše jsem sáhla do ustálené praxe a legislativního vyjádření, které zná například zákoník práce, ale nejenom on, také směrnice 2002/14/ES, která blíže definuje pojmy projednávání a informování, kde předávání údajů zaměstnavatelem zástupcům zaměstnanců, aby se seznámili s určitou záležitostí a posoudili ji, je vlastně projednáváním. A z toho vyplývá, že jde o výměnu názorů a zavedení dialogu. Po zvážení, jestli tohle tedy chceme, aby docházelo k určitému prodlužování a řekněme i zpomalování fungování úřadu, o který jde, který je opravdu velmi důležitý pro kontrolu politických stran a politických hnutí, a někdy, nebo zpravidla potřebujeme pružné rozhodování a pružné řízení, tak navrhuji upravit a používat v tom zákoně jiný termín, ponechat tam pouze povinnost informovat, která už je implicitně obsažena v institutu vzetí na vědomí, a tím i zpružnit ten proces a urychlit řízení úřadu.

To, co tady řekl pan ministr před chvílí, to totiž platí. Záměrem návrhu zákona není zavést kolegiální řízení, ale jen upravit monokratický model. Ale to, že tam ještě zavádíme termín projednávání, tak výrazně oslabujeme pozici toho předsedy, který potom je odkázán na to, co jsem tady v souvislosti se zákoníkem práce citovala, protože tam máme: výměna názorů, zavedení dialogu, posuzování informací, předávání údajů. Takže doporučuji tam ponechat jenom tu povinnost informování.

Další bod, ten se týká vlastně i problému, na který poukazoval i předseda Legislativní rady vlády, že vztahy mezi předsedou úřadu a kolegiem jsou upraveny značně kazuisticky, což může mít za vznik mezer v zákoně. Dobře, je mi zřejmé, dostatečně dlouho už jsem ve Sněmovně, že tady se určitý záměr sleduje a že dochází k oslabení toho monokratického postavení předsedy, ale jako v tom předchozím bodě aspoň doporučuji prodloužit navrhovanou čtrnáctidenní lhůtu, která tam je, že se v rámci 14 dnů musí nějaká výtka vypořádat, která je vznesená vůči předsedovi, na lhůtu 30 dnů, protože i podle stanoviska, kde mě až překvapila ta formulace předsedy Legislativní rady vlády, by ta čtrnáctidenní lhůta byla natolik krátká, že by mohla být zneužívána k šikaně. Tak to bychom asi nikdo nechtěli. Já to tam nečtu v tom zákoně, že bychom chtěli šikanovat předsedu. To je můj druhý novelizační bod.

Konečně navrhuji vypustit ustanovení § 19 odst. 6 písm. g), protože podání rozkladu přichází v úvahu při činnosti úřadu pouze v případě rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti o poskytnutí informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím nebo případně i rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty dle § 62 správního řádu. A další zákony vylučují podání rozkladu. Takže tam asi došlo... nevím, nedovedu to vysvětlit jinak, než že došlo k určitému přehlédnutí, protože vůbec není důvod pro to zavádět nějakou speciální úpravu jenom pro tenhle zákon, když můžeme subsidiárně využít § 152 odst. 3 zákona správní řád. Tady o tom jsem nehovořila na ústavně-právním výboru, to jsem potom při pečlivějším studiu na to narazila a nebylo mi to zatím vysvětleno. Takže navrhuji vypustit příslušné ustanovení.

A konečně poslední - last but not least - tak to samozřejmě se mě i dotýkalo, protože tam je zatím zakotvena formulace, že nejstarším členem úřadu v souvislosti s určitými pravomocemi se myslí - a není tam vlastně uvedeno, co se tím myslí, což může působit výkladové potíže. Na to upozornil Nejvyšší soud v připomínkovém řízení, který říká, že by se mělo konkretizovat, jestli jde tedy o matriční věk, to znamená, kdo je tam nejstarší, anebo služební věk. A s ohledem na kontext té právní úpravy jednoznačně doporučuji zpřesnění ve smyslu věku služebního, protože pokud bude někdo nejstarší, ale bude tam třeba dva roky, tak určitě to není to, co ten zákon by měl upřednostňovat, ale když tam bude někdo dvacet let, tak to je přesně ten nejstarší věk, čili nejvíce zkušeností, nejvíce dovedností, alespoň tak se to předpokládá. Tam v rámci svého pozměňovacího návrhu navrhuji zpřesnit v souladu s připomínkou Nejvyššího soudu na věk služební.

Jak vidíte, všechny ty změny nechávají půdorys novely nepozměněný a jsou spíše korektivní, jsou formulační a zpřesňující. A je to takový konzervativní přístup. Používají termíny, které náš právní řád zná, a také využívají řízení podle správního řádu, která lze využít, a nezavádějí nějaké specialitky. Myslím si, že speciálně u tohohle zákona to vždycky vzbuzuje nedůvěru u těch, kteří ho podrobně čtou, jestli se tím nemyslí něco jiného. Já jsem dospěla k závěru, že nikoliv a že to bylo připravováno bona fide s tím, že to má naopak pomoci lepšímu řízení toho úřadu, a proto taky nenavrhuji žádnou koncepční změnu, původně jsem tak vystoupila na ústavně-právním výboru, že se ještě zamyslím, a omezuji všechny své pozměňovací návrhy pouze na zpřesňující formulace a tak, jak již jsem řekla.

Děkuji. A potom se přihlásím v podrobné rozpravě už i s číslem svého pozměňovacího návrhu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Jako další řádně přihlášený je pan poslanec Radovan Vích. Prosím.

 

Poslanec Radovan Vích: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já nebudu tak dlouhý jako paní profesorka Válková, nicméně k tomu sněmovnímu tisku 312 já nějaké zásadní připomínky nemám. Nicméně jeden pozměňovací návrh jsem přesto připravil a s tím bych nyní ve stručnosti vystoupil.

Důvod je ten, že je obvyklým standardem, že když je v legislativě povinnost vypracovat nějakou zprávu, zejména na roční bázi, a poskytnout ji dalším orgánům státní správy nebo ji veřejně zpřístupnit, tak je zde stanoveno přesné datum, dokdy se tak má stát, a to v tomto případě není. V zákoně č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, toto bylo u zprávy o činnosti Úřadu pro dohled nad hospodaření politických stran a politických hnutí opominuto a působí to praktické problémy.

Navrhuji tedy tuto chybějící část ustanovení do zákona o sdružování v politických stranách a hnutích doplnit, včetně povinnosti předložit tuto zprávu pro informaci Poslanecké sněmovně. Je to podobné, jako je to v případě Nejvyššího kontrolního úřadu anebo Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. To znamená, navrhuji do § 19g písm. b) doplnit současné znění: zpracovává a uveřejňuje na svých internetových stránkách zprávu o své činnosti za příslušný kalendářní rok, - a teď je ta změna - a to do 31. března následujícího kalendářního roku, a zároveň tuto zprávu ke stejnému datu předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky pro informaci.

Takže to je obsah a důvod mého pozměňovacího návrhu a s tímto číslem toho pozměňovacího návrhu bych se potom přihlásil v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pan zpravodaji. Táži se, zda někdo další se hlásí v obecné rozpravě? Nikoho nevidím, v tom případě končím obecnou rozpravu a ptám se pana zpravodaje a pana ministra, zda chcete závěrečné slovo? Není tomu tak.

Zahajuji tedy podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v rozpravě musí být vždy odůvodněny. Nyní tedy poprosím paní poslankyni Válkovou. Prosím.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Já jsem to řekla už v obecné rozpravě. Je to číslo pozměňovacího návrhu 1540, jsou to čtyři novelizačním body. V článku jedna bodě 2 v § 19b odst. 1 písm. a) a b) zrušit slovo "po projednání s Kolegiem Úřadu", nahradit tu číslovku "14" číslem "30" - bod dva. Bod tři - místo "projednávání" se nahrazuje slovy "bere na vědomí". A konečně bod číslo čtyři - vkládá se slovo "služebně". Děkuji. Je to pozměňovací tisk (návrh) 1540.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy pan poslanec Radovan Vích. Prosím.

 

Poslanec Radovan Vích: Děkuji, pane předsedající. Takže ještě jednou. Já jsem to podstatné řekl v obecné rozpravě, takže tímto se jenom přihlašuji ke svému pozměňovacímu, který je v systému pod evidenčním číslem 1461. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní pan poslanec Josef Cogan. Prosím.

 

Poslanec Josef Cogan: Já bych si dovolil přihlásit se jenom k pozměňovacímu návrhu 1721. Jedná se o formální záležitost v tom smyslu, že předpokládaná účinnost, která v tom tisku teď je, je k 1. 1. 2023, a tady vlastně ten návrh je, že nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Je to jenom opravdu úprava v tomhle smyslu procedurální.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a nyní pan poslanec, pan předseda Michálek. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, já se tímto hlásím k pozměňovacímu návrhu, který je v systému obsažen jako sněmovní dokument 1691, kterým se opravuje - za prvé - terminologická chyba v návaznosti na již schválenou změnu služebního zákona, přičemž slova "náměstek ministra vnitra pro státní službu" jsou nahrazena slovy "nejvyšší státní tajemník".

A dále - za druhé - se upravuje působnost Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí o materii, která je v zákoně č. 159/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, podle doporučení z ústavně-právního výboru uvedeného v usnesení číslo 274 za dne 28. dubna 2021. Navrhovaná úprava povede ke zvýšení právní jistoty dotčených subjektů v rámci předmětu regulace. Pro úplnost doplňuji, že návrh je předkládán jako koaliční pozměňovací návrh a připojili se k němu kolegyně a kolegové Hana Naiclerová, Michal Zuna. V dalších podrobnostech se odkazuji na písemné odůvodnění, které je součástí sněmovního dokumentu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Ptám se, zda někdo další se hlásí do podrobné rozpravy? Nikoho nevidím, v tom případě končím podrobnou rozpravu a ptám se pana ministra a pana zpravodaje na závěrečné slovo. Není zájem. Děkuji. Pokud vím, tak jsme vypořádali všechny návrhy, žádné jiné nepadly, a já tím končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

Přečtu omluvy. Od 12.30 do 15 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Pavel Bělobrádek, od 11 do 13 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Petr Gazdík a od 12 do 23 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Martin Major.

 

Otevírám další bod dnešního jednání a tím je

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.




Přihlásit/registrovat se do ISP