(pokračuje Jan Skopeček)

88.
Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně
Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací
Smlouva mezi Českou republikou a Republikou Kosovo
o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru
daní z příjmu, která byla podepsána v Prištině dne 26. listopadu 2013
/sněmovní tisk 65/ - prvé čtení

Předložený návrh uvede ministr financí Zbyněk Stanjura, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, tento materiál projednáváme už v třetím volebním období.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já vás ještě, pane ministře, přeruším a poprosím kolegy, aby se ztišili, případně přenesli své jiné pracovní povinnosti do předsálí, tak abychom měli na projednání této mezinárodní smlouvy patřičný klid. Děkuji pěkně. Můžete pokračovat.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Tato smlouva byla podepsaná v listopadu roku 2013. Jak už jsem říkal, je to třetí volební období, kdy se pokoušíme projednat a schválit tento materiál. Bylo to v roce 2014, 2018, kdy byl tento materiál předložen tehdejšími vládami. Vždy to prošlo prvým čtením a neprošlo to nikdy druhým čtením. Současně platí, že horní komora našeho Parlamentu to schválila v obou volebních obdobích. Senát v dubnu 2014 poprvé, číslo usnesení 457, a podruhé to Senát schválil v dubnu roku 2018.

Informace: v této chvíli má Česká republika uzavřeno 95 smluv o zamezení dvojímu zdanění celkem s 96 státy. Zatím máme společnou smlouvu o zamezení dvojímu zdanění se Srbskem a Černou Horou. (Hluk v jednacím sále přetrvává.) Kosovo má v této době uzavřeny a v platnosti mezinárodní smlouvy týkající se zamezení dvojímu zdanění s mnoha státy. Namátkově je to Albánie, Rakousko, Chorvatsko, Finsko, Francie, Německo, Maďarsko, Makedonie, Švýcarsko, Lucembursko, Slovinsko nebo Velká Británie. Nejnovější smlouvy jsou ty, které platí od 1. ledna 2022, a to jsou smlouvy s Litvou, Lotyšskem a Nizozemím a od 1. ledna 2023 smlouva s Irskem. Smlouva má ekonomický rozměr. Jedná se o komplexní daňovou smlouvu sjednanou na základě vzorových dokumentů OECD a OSN, která standardně vychází z daňových zákonů obou států, přičemž nenahrazuje vnitrostátní daňové předpisy, nestanoví daňovým subjektům žádné další povinnosti než ty, které jsou v těch vnitrostátních předpisech již obsaženy. Smlouva upravuje zdaňování a vyloučení mezinárodního dvojího zdanění všech možných druhů příjmů a přispívá k objektivnímu rozdělení práva na daň z jednotlivých druhů příjmů mezi oba státy, to jest mezi stát zdroje příjmu a stát jeho příjemce. Smlouva upravuje základní formy spolupráce mezi příslušnými orgány obou smluvních stran. Umožňuje řešení sporů vzniklých při provádění a výkladu smlouvy, výměnu informací a koordinaci daňových úřadů obou států směřující k omezení případných daňových úniků a podvodů, a to v souladu s mezinárodními standardy výměny informací. Současně tato smlouva zajišťuje daňovou nediskriminaci českých subjektů v Kosovu a zvyšuje právní jistotu investorů i ostatních daňových subjektů. Chci vás informovat, že za období leden až listopad roku 2022 dosáhl český export rekordní hodnoty necelých 37 milionů eur, což je o 2,5 milionu eur lepší výsledek než za celý rok 2021.

Doporučuji Poslanecké sněmovně posunout projednávání tohoto tisku do druhého čtení. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře, a poprosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, kterou je paní poslankyně Barbora Urbanová. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

Poslankyně Barbora Urbanová: Dobré odpoledne, kolegyně, kolegové, jak už tady bylo řečeno, já to ještě jednou zopakuji, 26. listopadu 2013 byla podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Republikou Kosovo, kterou uznáváme, o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu. Vláda České republiky vyslovila souhlas se sjednáním smlouvy usnesením číslo 937 ze dne 14. prosince 2011. Dvojí zdanění je nežádoucí, neboť snižuje příjmy, které daňovým subjektům, tedy rezidentům jednoho státu, plynou ze státu druhého, ať už podnikatelům, nebo zaměstnancům. Protože příčinou vzniku mezinárodního dvojího zdanění příjmu je kolize daňových zákonů dvou různých států, může být toto zdanění účinně vyloučeno jen takovým opatřením obou států, které je vzájemně koordinováno mezinárodní smlouvou. Smlouva vznikla na základě vzorů OECD a OSN a má ryze ekonomický charakter. Smlouva byla již v Poslanecké sněmovně projednávána, nikdy se však nedostalo na druhé čtení. Senát souhlasil poprvé v dubnu 2014. Doufám, že toto napravíme. Neexistuje žádný skutečný důvod k odkládání ratifikace této smlouvy. Po souhlasu Parlamentu smlouvu ratifikuje prezident. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní poslankyně, za vaši zpravodajskou zprávu a v tuhletu chvíli otevírám obecnou rozpravu, do které se zatím hlásí pan poslanec Foldyna. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Moji vážení kolegové, já tady vystupuji, abych polemizoval o tom, že budeme podepisovat smlouvu s jakýmsi Kosovem, státem, který vznikl na základě porušení mezinárodního práva. Tři volební období jsme tuto smlouvu neratifikovali. Položme si otázku - proč? Proč jsme... a co se stalo? Mělo to nějaké důsledky nebo dopady? Jaké to je, ten stát Kosovo?

Dovolte mi, abych trošičku vstoupil do historie. Kosovo je Srbsko. Jmenuje se to Kosovo a Metochie. Je to součást Srbska, starého Srbska, kde sídlilo i hlavní město Srbska. Kosovo vzniklo, to Kosovo, o kterém vy tady mluvíte, takzvaný stát Kosovo, vznikl v roce 2008. Co tomu předcházelo? Podívejte se, vždycky tady mluvíme o Tomáši Garrigue Masarykovi jako zakladateli státu. Malinko vás poučím, a nerad to dělám, já nejsem člověk, který by někoho poučoval. Tomáš Garrigue Masaryk, když budoval Československou republiku, cestoval po světě se srbským pasem v kapse, do Spojených států, do Francie, do Ruska, aby vybudoval Československo.

Když západní spojenci prodali Československo v roce 1938, v Bělehradě před velvyslanectvím stály tisíce Srbů a hlásili se dobrovolně bojovat za Československo, za naši samostatnost, proti porušení smluv, kdy nás západní demokracie prodaly, jak na jatkách. Tomáš Garrigue Masaryk v roce 1928 napsal knihu Slovanské problémy a charakterizoval tam některé věci, které se týkají vztahu Srbů ke Kosovu. (Ukazuje oblečení.) Ano, já tady mám tričko - Kosovo je srdce Srbije. Srbové přišli na Balkán právě na Kosovo. Jejich kláštery Gračanica, Visoki Dečani, Pećský patriarší jsou ze 14. století.

Prodáte taky severní Čechy, jako nás prodaly západní mocnosti? Prodáte nás? Vrátíme se k Mnichovské dohodě? Budete také říkat, že to je právní akt? I tohle byl právní akt! A co tomu právnímu aktu předcházelo všechno? Co tomu předcházelo? Pamatujete si na tu operaci - slyšíte ta odporná slova - operace? Nebyla to válka, byla to operace. NATO, jehož jsme se stali pár dní předtím členem, v roce 1999 vybombardovalo Jugoslávii.

Jamie Shea, mluvčí NATO, říkal: Je přirozené, že bombardujeme energetickou infrastrukturu. Hele! Dneska se podivujeme nad tím, co ten Rus dělá na Ukrajině. Ano, porušuje mezinárodní právo stejně, jak jste ho porušovali vy! (Zvýšeným hlasem.) Ano, mlčeli jste. Mlčeli jste k tomu, když svobodný stát Jugoslávie byl bombardován nejsilnějším vojenským uskupením na světě - 76 dní. Představte si, že byly používány takové věci, jako jsou kazetové bomby. Teď jsem někde četl, že to používají Rusové na Ukrajině. 17. dubna kazetová bomba zabila tříletou Milici Rakić. Nebyl to voják, byla to tříletá dívka, kterou v koupelně zabila kazetová bomba. Útoky, přirozené útoky, jak říkal Jamie Shea, to byl jakýsi mluvčí NATO, když byl Javier Solana šéfem NATO, říkal: Je přirozené, že likvidujeme energetickou infrastrukturu státu. A házeli kazetové bomby, tedy, promiňte, kazetové... grafitové bomby, které zkratovaly elektrárny po celé širé Jugoslávii, a vypínali tak nemocnice. Představte si, že v těch nemocnicích na sálech leželi lidé. Představte si, že vedle nemocnic, největší porodnice na Balkáně, v Bělehradě dopadaly tomahawky. Představte si, jak tam nosili malá miminka do sklepů, aby je zachránili. Tomuhle Srbsku vy chcete přiznat... ukrást jim jejich zemi. Tomuto Srbsku vy chcete ukrást zemi. Proto to tady tři volební období nebylo schváleno. Nestydíte se trochu?

Já jsem rád, že lidovci v minulém volebním období pro to nehlasovali. Představte si, jak to vypadalo. Topolánek chtěl odhlasovat, tak se sešli na Úřadě vlády... bum a ono to nevyšlo. Ježíšmarjá, co to bylo? Lidi demonstrovali venku. Český národ není tak primitivní, jak vy si myslíte. On vám to všechno vnímá. Tak jeli do Ameriky, kam se jezdí poradit, letěl Topolánek se Schwarzenbergem do Ameriky. Vrátili se kluci z Ameriky a měli výjezdní zasedání v Teplicích, zasedali na E55. Víte, co to je, ta E55? Nebudu připomínat. My jsme to zažili v těch letech. Nebylo to ani na programu vlády a oni tam odsouhlasili uznání jakéhosi Kosova, státu, který vznikl na základě vojenské intervence, státu, který měl nárok na sebeurčení. Slyšíte ta slova? Nárok na sebeurčení. Ježíš, kde to teď říkají, že chtějí mít nárok na sebeurčení? Vždyť to přece není možné, existují mezinárodní smlouvy. Jaký nárok na sebeurčení? Referenda? Tam proběhlo referendum, ano, když to obsadilo NATO.

A víte, co to bylo UÇK? Teroristická organizace, která byla na seznamu ve Spojených státech do roku 1998. Od roku 1998 to byla osvobozenecká organizace. Osvobozenecká! Teroristi se stali osvobozeneckou organizací a my jsme je začali podporovat. My ani tak ne, my jsme jenom poslouchali, v předklonu. Já jsem rád, že prezident Zeman se omluvil za to, jak se k tomu postavil. Nebudu komentovat poznámky takových lidí, ale podívejte se, uznávat stát Kosovo a že s ním budeme dělat obchody, když ten stát vznikl protiprávně, je zcela nepřijatelné. A mě sem poslalo SPD, abych vám to řekl. Já s vámi diskutuji na chodbě a vy to samozřejmě vnímáte. Jenom teď stranická disciplína.

Dvojí zdanění. Jaké dvojí zdanění? Vždyť víte, že nejvíc se tady dělá heroin. To se nedaní. Ta mafie, co sem vozí drogy do západní Evropy, nepodléhá dvojímu zdanění. A těch pár kšeftů, co jsme tam udělali, to je sranda. Znovu opakuji, nešpiňte si ruce s nějakým Kosovem, jestliže to není ani stát OSN, protože ho státy OSN nepřijaly, tuším, že to bylo 115 států, 113 států, které uznaly Kosovo, a 15 států už to stáhlo, ze 193. Ale my v předklonu, protože se Topolánek vrátil ze Spojených států, my to uznáme.

A my teď mluvíme o dvojím zdanění. Jaké dvojí zdanění se státem? Taky si půjčujete auto od někoho, kdo vám ho ukradl? Nepůjčujete. Tak si prostě ani nehrajte na dvojí zdanění s nějakým státem, který vznikl protiprávně. Jarda Bašta - a já tady nechci dělat žádnou prezidentskou kampaň - řekl: Zaseli jste Kosovo a sklízíte Ukrajinu. Páni, jak je to výstižné! Ale to se nesmí říkat, to se nesmí říkat.

Já tady nechci srovnávat ty věci. Já jsem byl vždycky proti jakékoliv agresi, i proti té ukrajinské agresi. Ukrajina nikdy neuznala Kosovo. Představte si to, Ukrajina neuznala Kosovo! Stejně já neuznávám referenda na Krymu ani v Doněcku. Neuznávám. Může mi to někdo předstrčit. Tak vy neuznávejte referenda v Kosovu pod bodákem NATO a UÇK, teroristické organizace. Před Vánocemi tam jeden voják zastřelil dva srbské chlapce. Ne zastřelil, postřelil je, vážně je postřelil. Nesli vánoční stromek domů. Voják kosovské armády postřelil dva chlapce, syn jakéhosi bojovníka z UÇK. Je to velmi napjatá situace. A my, Česká republika, která má za co děkovat srbskému národu, tehdejší Jugoslávii, si máme špinit ruce.

Prosím vás, já navrhuji za SPD, abychom tuto smlouvu zamítli a nehlasovali o ní. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Pane poslanče, eviduji váš návrh, o kterém budeme hlasovat, že bychom zamítli předložený bod v prvém čtení.

Jsme v obecné rozpravě. S faktickou poznámkou se hlásí pan kolega Benešík. Pane poslanče, prosím, vaše dvě minuty k faktické poznámce.

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, byla to právě vláda Miloše Zemana, za které bylo bombardováno Srbsko, a ty výmluvy, které tady padají, považuji za naprosto scestné. V té vládě seděl pan Jaroslav Bašta, uvědomme si to, takže jsou to jenom prostě výmluvy a obcházení reality. KDU-ČSL se postavilo proti uznání Kosova, protože jsme považovali v tehdejší době Kosovo za integrální součást Srbska. Ale byla to právě vláda Miloše Zemana, v době jejího působení Česká republika vstupovala do NATO a v této době jsme umožnili taktéž intervenci NATO v Kosovu. V této vládě seděl Jaroslav Bašta.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: To byla faktická poznámka pana kolegy Benešíka. Do obecné rozpravy se opětovně hlásí pan poslanec Foldyna. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Jaroslav Foldyna: Já si vždycky kolegy Benešíka vážím, ale já bych se ho chtěl zeptat, co tím chtěl teď říct? Co to mělo být? Je to součást voleb, nějaké diskuse o volbách?

Já tady znovu opakuji, ano, byla to vláda Miloše Zemana, byla to vláda sociální demokracie, která přivedla tuto zemi do NATO, a za pár dní NATO vybombardovalo Jugoslávii. Prezident republiky, tehdejší premiér Zeman, se za to omluvil. Omluvil se za to. To, že dneska Bašta kandiduje a má na to také svůj názor, není nic.

To znamená, já se ptám pana kolegy Benešíka, tak co? Změnili jste názor? Už je Kosovo o. k.? Už vám řekli, že to je o. k.? Tak mi pojďte říct... Řekněte, že jste změnili názor. Já tomu rozumím.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: K další faktické poznámce se hlásí pan kolega Benešík. Pane poslanče, prosím.

Poslanec Ondřej Benešík: Náš názor je úplně stejný, neměnný, a samozřejmě reflektujeme současnou realitu, která existuje. Každopádně ten názor prostě musel změnit pan prezidentský kandidát Bašta a pan současný prezident Zeman. Myslím si, že je načase, aby sepsal druhý díl knihy Jak jsem se mýlil v politice.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pan poslanec Foldyna se hlásí.

Poslanec Jaroslav Foldyna: Pane kolego Benešíku, prosím, prosím, prostřednictvím pana předsedajícího, abych tady všechno neporušoval, tak budete hlasovat proti? Neuznáváte Kosovo? Já vám za to skláním hlubokou poklonu.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: V tuhle chvíli neeviduji žádnou faktickou poznámku, ani nikdo další se do obecné rozpravy nehlásí. Faktická poznámka pana poslance Okamury Hayata. Pane poslanče, prosím, vaše dvě minuty k faktické poznámce.

Poslanec Hayato Okamura: Vážené kolegyně, vážení kolegové, chci jenom vydat malé svědectví. Kosovo jsem navštívil vloni na podzim s oficiální delegací, s ministrem zahraničních věcí Janem Lipavským, s kolegou Petrem Beitlem, Markem Ženíškem, a chci připomenout, že Kosovo, otázka západního Balkánu, to není jenom minulost sto let stará, ale že to je i budoucnost. Je to země, která má velmi mladou populaci. Osobně jsme se tam setkali se skupinou mladých lidí, kteří velice touží přiblížit se Evropské unii a NATO. Je to země, která je na hranici vlivu kremelského Ruska. Všichni víme, že kremelský vliv i v současnosti je v Srbsku velmi silný, a právě té naší demokratické západní civilizace. Takže mějme tohle na paměti. Realita je velmi složitá. Drtivá většina obyvatel Kosova jsou etničtí Albánci, to taky víme. Nejsou to Srbové, ale lidé, kteří používají albánštinu. A je tam silná touha přiblížit se našemu západnímu demokratickému společenství, takže já budu hlasovat pro přijetí této smlouvy. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. To byl zatím poslední přihlášený s faktickou poznámkou a rovněž neeviduji nikoho přihlášeného do obecné rozpravy. Obecnou rozpravu tedy končím.

Ptám se, zda je zájem v tuto chvíli o závěrečná slova? Není.

Budeme tedy hlasovat o přednesených návrzích. V obecné rozpravě zazněl návrh pana poslance Foldyny, abychom tento návrh zamítli v prvém čtení.

Ano, eviduji žádost o odhlášení. Všechny vás odhlásím a poprosím, abyste se přihlásili identifikačními kartami opětovně.

Mezitím načtu omluvy. Pan poslanec Bartošek se od 11 hodin omlouvá do 13 hodin z pracovních důvodů a pan poslanec Vondrák Ivo se od 14.30 do 9 hodin ráno omlouvá z pracovních důvodů.

Protože se počet poslanců v sále mezitím ustálil, znovu zopakuji, o čem budeme hlasovat. Budeme hlasovat o návrhu předneseném v obecné rozpravě ze strany pana poslance Foldyny, a sice abychom tento návrh zamítli v prvém čtení.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 57, bylo přihlášeno 137 poslanců, pro hlasovalo 19, proti 85. Návrh byl zamítnut.

Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh na garanční výbor?

Pokud tomu tak není, zahájím hlasování a ptám se, kdo je pro to, aby garančním výborem byl výbor zahraniční? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 58, bylo přihlášeno 144 poslanců, pro hlasovalo 133, proti 2. Konstatuji, že organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru.

Je někdo, kdo navrhuje ještě další výbor k projednání? Není tomu tak. Tím tedy končím projednávání bodu číslo 88.

Jako další bod, kterým budeme pokračovat, je bod číslo

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.