(pokračuje Klára Dostálová)

137.
Ústní interpelace

které jsou určené předsedovi vlády České republiky, vládě České republiky a ostatním členům vlády. Dnes bylo za účasti ověřovatele vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády pana Petra Fialu či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16 hodin, na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin.

Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic. Upozorňuji všechny poslance a interpelované členy vlády, že pokud budou vyčerpány interpelace na předsedu vlády Petra Fialu, bude ihned zahájen blok interpelací na ostatní členy vlády.

Než dám slovo paní poslankyni Ivetě Štefanové, která má vylosovanou první interpelaci, ještě načtu omluvy: omlouvá se paní Opltová Michaela od 15 hodin z pracovních důvodů, pan Pavel Staněk od 14.30 z pracovních důvodů, pan Špičák Julius od 12 hodin z pracovních důvodů a paní Helena Válková od 14.30 z pracovních důvodů.

Nyní tedy dávám slovo paní poslankyni Ivetě Štefanové, která byla vylosována na prvním místě, aby přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Petra Fialu. Připraví se pan poslanec Radek Vondráček. Paní poslankyně, váš čas.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji vám za slovo, vážená paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane premiére, v loňském roce jsme zažili prudké zdražení energií, které dopadlo na všechny domácnosti i firmy. Sice pozdě a podle mě nedostatečně, ale nakonec vláda zareagovala, a to zastropováním cen. Výše tohoto stropu dnes ale není předmětem mé interpelace. Jelikož většina odběratelů má nebo měli tu cenu zafixovanou, tak se to na fakturách projevovalo postupně v průběhu roku s výjimkou skupiny odběratelů, kteří platili za energie na základě burzovních cen. Zatímco vloni ceny energií skokově rostly, nyní vidíme na burzách pokles cen. Kdo by chtěl ale z poklesu cen energií profitovat, má smůlu. Vláda totiž od letošního roku uzavírání spotových tarifů pro nové zákazníky z řad maloodběratelů, tedy malých firem a domácností, zakázala.

Pokud zákazník nemá nainstalované průběhové měření, nesmí s ním dodavatel plynu nebo elektřiny v období platnosti stropování cen uzavřít spotový produkt. Vláda ceny zastropovala, už týdny ale burzovní ceny energií klesají. Aktuálně je cena elektřiny až o 1 000 korun a plynu až o 800 korun nižší, než jsou vládní stropy. V období zastropování cen je tedy minimálně na celý rok 2023 spotový tarif teoreticky nejvýhodnějším možným řešením z hlediska zákazníka. Pokud jde cena energií nahoru, zákazník za ně zaplatí pouze do výše stropu. Pokud ale klesá, zákazník okamžitě ušetří a platí cenu, která je nižší než strop.

Já se ptám, pane premiére, proč vláda tyto spotové tarify zakázala? Proč tímto znevýhodňuje malé odběratele v době příznivého vývoje cen energií?

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Slovo má pan předseda vlády Petr Fiala. Pane předsedo, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní poslankyně, děkuji za tu otázku. Ona je důležitá, a je hlavně důležité mít možnost situaci vysvětlit, protože je to velmi technická problematika a některé interpretace, které se i ve veřejném prostoru objevují, jsou zjednodušené. My tímto krokem bráníme neočekávanému nárůstu ceny elektřiny pro občany, protože tyto tarify jsou pro občany, kteří nemají průběhový elektroměr, výhodné pouze teoreticky.

Já se tady pokusím vysvětlit v čase, který mám k dispozici, jak to funguje a v čem problém spočívá. Spotový tarif teoreticky funguje tak, že občan platí elektřinu podle její aktuální ceny na burze v době, kdy ji spotřebovává. To se mění v jednotlivých hodinách, takže například v noci je nižší, ráno cena výrazně vzroste, následně přes poledne klesá, odpoledne a v podvečer roste a v noci znovu klesá. Spotřebitel, který je informován o tom, jak toto probíhá, může svou spotřebu teoreticky přizpůsobit průběhu ceny, to znamená, víc spotřebovat v noci, méně ve špičce a tak dál - teoreticky. Teoreticky proto, že pokud spotřebitel nemá průběhové měřidlo, je úplně jedno, jakým způsobem elektřinu spotřebovává, protože její odečet proběhne pouze jednou ročně.

Průběhový elektroměr je takový druh elektroměru, který měří spotřebu po jednotlivých časových úsecích, ale většina z nás má právě tu spotřebu odečítanou jenom jednou za rok. Ale pokud dodavatel elektřiny neví, jak nebo kdy spotřebitel danou elektřinu spotřeboval, není schopen toto chování propsat do účtu za elektřinu, takže se stane to, že dodavatel vezme typový graf spotřeby domácnosti a aplikuje ho na každého, kdo má spotový tarif. Pak je úplně jedno, jak se ten spotřebitel choval. Pokud spotřebitel průběhové měřidlo má - což mají třeba všichni, kteří si pořídili fotovoltaiku - pak je to skutečně výhodné a mohou tím ušetřit. Ale těch se toto opatření nedotklo.

Ještě nějaká fakta. Aby lidé ušetřili díky spotovému tarifu oproti zastropovaným cenám, musela by průměrná cena za 365 předchozích dní klesnout pod 150 eur za megawatthodinu - nikoliv pod 200, ale pod 150, protože zastropovaná cena je konečná pro spotřebitele. K takové průměrné ceně se za posledních 365 dní dostat nejde a předpoklad, že by to šlo v příštím roce, je také malý. Naopak tu existuje riziko růstu cen pro lidi, kteří mají takovéto tarify. Tedy ty spotové tarify jsou pro zákazníka riskantnější než pevně stanovené tarify. Ano, za určitých okolností mohou být výhodné, ale je zde riziko, že budou mít povinnost platit i několik set eur v případě vysokých cen. Proto lze doporučit ty spotové tarify pouze informovaným, poučeným zákazníkům. Je to podobná situace, jako je třeba na finančních trzích, kdy fondy musí finančně rizikové nástroje nabízet pouze náležitě poučeným investorům, kteří jsou schopni podle toho jednat, a zákazník to musí prokázat. Proto z důvodu ochrany zákazníků a spotřebitelů se vláda rozhodla tento typ tarifu omezit.

Samozřejmě, poučený zákazník si může vyměnit svůj elektroměr za průběhový a pak může podle toho, jak jsem to tady vysvětlil, veškeré výhody takového tarifu využívat. Ale pokud průběhový elektroměr nemá a pokud neupravuje svoji denní spotřebu podle toho, jak se vyvíjí ceny na burze, tak je to pro něj extrémně rizikové. Řada zákazníků to neví a způsob, jakým to potom vypočítávají dodavatelé elektřiny, může být a často je, jak jsem ukázal na tom konkrétním příkladu, v této době zvláště pro občany rizikový. Proto vláda udělala toto opatření, které je určitě odpovědné, a naopak chrání naše občany, zákazníky, spotřebitele, před prudkým zvyšováním cen ze strany dodavatelů.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji panu předsedovi za dodržení času a ptám se paní poslankyně, jestli má zájem ještě o doplňující otázku? (Ne.) Není tomu tak.

S další interpelací tedy vystoupí pan poslanec Radek Vondráček, který byl vylosován na druhém místě, a připraví se pan poslanec Králíček. Vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Vážený pane ministerský předsedo, vládní koalice odmítla v minulých dnech transparentní debatu na téma cenzura a vládní propaganda v České republice. Prohlasovala si to svou většinou. Využívám tedy svého omezeného prostoru v rámci interpelací a chtěl bych vám říct, že česká veřejnost je velmi, velmi znepokojena jednotlivými kroky vlády, která začíná závažným způsobem zneužívat pojmu dezinformace a pod pláštíkem boje proti hybridním hrozbám realizuje opatření ohrožující svobodu slova v České republice a nepokrytě a za peníze daňových poplatníků se snaží manipulovat s veřejným míněním ve svůj prospěch a proti demokraticky zvolené parlamentní menšině.

Jinými slovy, znovu se zrodila vládní propaganda, ohání se slovem dezinformace, a přitom se snaží jen potlačit pro ně nepříjemné informace. Hlavním zdrojem znepokojení české veřejnosti jsou v podstatě vnitrácký KRIT a my všichni si pamatujeme, jak nebezpečné vnitro dokázalo být v dobách nesvobody nebo třeba i za Rakouska, a pak jsou to legislativní návrhy v oblasti boje proti dezinformacím. Podle vysvětlení ředitele KRIT pana Honáska je KRIT ale součástí celku, který je řízen z úřadu vlády vládním zmocněncem, a na jednotlivých ministerstvech již vznikají jednotlivá konkrétní oddělení.

Vládní koalice odmítla tuto debatu, a já se proto ptám vás: Kdo a kdy rozhodl o zřízení tohoto celého systému? Jaké je jeho personální složení? O kolik lidí se jedná? Jsou to lidé na plný pracovní úvazek pod služební zákonem, nebo externisté? Jak jsou vybíráni? Kdo schvaluje jejich výstupy? Jak jsou v této souvislosti účelně vynakládány veřejné prostředky? Z čeho je celý tento boj s dezinformacemi placen? (Předsedající: Čas, pane poslanče.) Mají být utraceny miliony korun za média, za neziskové organizace a tak dále? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a slovo má pan předseda vlády. Než dorazí k pultíku, načtu ještě dvě omluvy. Pan Heller Šimon od 14.30 z rodinných důvodů a pan Strýček Jiří od 15 hodin ze zdravotních důvodů.

Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, nejprve jednoduché konstatování. Vláda žádnou svobodu slova neomezuje, žádné svobody se ani potlačovat nechystá, neděláme žádné kroky, které by k tomu vedly. Jsou to velmi silná tvrzení a očekávám od vás, že je také prokážete. Debata o dezinformacích, to je jiné téma, tu s vámi rád povedu. Myslím si, že takovou debatu skutečně musíme vést, protože dezinformace se staly velkým problémem, a je potřeba se jimi a tou debatou o tom, co znamenají, co přinášejí, je potřeba se tím určitě zabývat. Dezinformace se mimo jiné stávají i nástrojem boje v prezidentské kampani. Využívá je jak předseda hnutí ANO Andrej Babiš, tak kandidát SPD Jaroslav Bašta, což mě mrzí, protože jsou to ústavní činitelé (Potlesk, bouchání do lavic vlevo.), a měli by být schopni rozlišovat fakta od lží a nešířit je mezi občany. Já tady mluvím například o těch jakoby vtipných ikonografikách, které Andrej Babiš šířil na sociálních sítích, kde mu vyjadřují údajnou podporu představitelé vlády. Nic takového se samozřejmě neděje. Nebo dopisy, které hnutí ANO rozesílá svým příznivcům, kde varuje před domnělými kroky vlády, a slibuje, že před nimi občany zachrání.

Ale jediný způsob, jak takovým dezinformacím čelíme, a to tady chci třikrát zdůraznit, je, že se proti nim ohradíme a že přinášíme fakta a pravdu. Žádné postihování, žádné represivní kroky vláda nedělá. Nikdy by nás to nenapadlo. Mě tady jenom napadá to staré přísloví "podle sebe soudím tebe", protože naše vláda by nikdy nic takového neudělala.

A já využívám této příležitosti, abych ta fakta, která jsou tady, abych uvedl fakta, která ty dezinformace, které šíříte, vyvrátí. Takže k některým věcem, které hnutí ANO rozesílá občanům, fakta. Naše vláda zvýšila důchody nejvíce v historii této země. Za naší vlády vzrostl průměrně měsíční důchod o 2 500 korun. To je fakt. Zvyšovat důchody budeme i nadále, žádné ohrožení seniorů nehrozí. K valorizaci dochází u lednových důchodů a pravděpodobně dojde k další valorizaci v průběhu roku. Můžeme ujistit seniory, že důchody se budou i nadále zvyšovat, porostou a budeme jim pomáhat se zvládnutím inflace.

Mimochodem, inflace. Její růst se v prosinci zastavil. Meziroční růst prosincové inflace je nulový. Vláda chystá důchodovou reformu, to je pravda, protože předcházející vlády s tím nedokázaly pohnout, ale cílem důchodové reformy je zajistit současným dvacátníkům a třicátníkům důstojné důchody v době, kdy oni půjdou do důchodu. Reforma se žádným způsobem nedotkne stávajících důchodců, ani těch, kteří půjdou do důchodu v nejbližších letech. Ano, vláda chce snižovat výdaje. Povedlo se nám to již v loňském roce, kde jsme oproti původnímu předpokladu snížili výdaje o 68 miliard korun. Přitom jsme zvyšovali důchody a pomáhali občanům s cenami energií. A tak bych mohl pokračovat. Mohl bych tady mluvit o tom, že námi uvažované úpravy v daňových zákonech žádným způsobem nezvýší daně a nezatíží občany, nezdraží ceny, jak o tom vy opakovaně mluvíte, a tak bych mohl vyvracet fakty jednu vaši nepravdivou informaci za druhou. A já to takto dělám v rámci politického střetu, považuji to za správné a vy samozřejmě máte možnost šířit dezinformace, jaké chcete. Jen mě mrzí, že se k tomu jako ústavní činitelé snižujete.

A teď ještě některá další fakta k otázce svobody slova. Všichni novináři mají oproti minulosti možnost chodit na tiskové konference vlády ČR, nikomu není odpírán přístup k informacím o činnosti vlády. Česká republika se v indexu hodnotícím úroveň svobody tisku celosvětově umístila na 20. místě, což je proti roku 2021 zlepšení, velmi výrazné zlepšení, tam jsme byli na 40. místě ze 180 hodnocení. (Předsedající: Čas, pane premiére.) A z evropských zemí jsme na 13. místě, na 9. místě mezi zeměmi EU. (Předsedající: Čas, pane premiére, omlouvám se.) To je mezinárodní hodnocení svobody slova v České republice.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Ptám se, jestli pan poslanec má zájem o doplňující otázku? Je tomu tak. Váš čas, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Vondráček: Pane premiére, vám nepříjemné informace nejsou dezinformace. S tím se naučte pracovat v prvním případě. (Potlesk vlevo.) Za druhé si sám sáhněte do svědomí, na kolik mých otázek jste teď odpověděl. Já se ptal na finanční plán, ptám se, kolik lidí to dělá. Co těch 100 milionů pro spřátelená média? Co těch 50 milionů pro neziskovky? Co 50 milionů na nakoupení veřejného prostoru? Nula, neodpověděl jste mi na nic. A ten Honásek tvrdí, že vznikají jednotlivá oddělení na jednotlivých ministerstvech a KRIT chrlí svoje materiály.

A podle sebe soudím tebe? Tady píšou: "Z KRITu: Média nevěnují tématu nelegální migrace pozornost, což dává prostor je aktivně formovat a utvářet. Z důvodu zahlcení podstatnějšími otázkami se nedá čekat, že by je masově tlačila, ale nelze vyloučit, že je zneužijí noviny a televize vlastněné nebo blízké hnutí ANO a také dezinformační scéna." Toto je za peníze daňových poplatníků (Předsedající. Čas, pane poslanče.), co dělá váš KRIT. Je to vtip, nebo je to na demisi vlády, pane premiére? (Předsedající. Čas, děkuji. - Potlesk vlevo.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Pan premiér má zájem o odpověď. Pane premiére, vaše dvě minuty.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Jestli považujete za mě nepříjemný fakt, pane poslanče, prostřednictvím paní předsedající, informaci že já nebo jiní představitelé vládní koalice podporují ve volbách Andreje Babiše, tak to není mně nepříjemný fakt. To je prostě lež a jako takovou je to potřeba nazvat, s kdybyste tady vystoupil ještě desetkrát, tak to nezměníte. A to je právě ten problém. Tady nejde o mně nepříjemné názory. Tady nejde o rozdílné politické postoje na některé věci, které se dějí v České republice. Tady jde prostě o šíření nepravdy a to je něco, proti čemu máme právo se ohradit.

A ještě k vaší argumentaci. Vůbec nic se nikomu neděje. Já na to jenom poukážu. Žádné opatření, které by tomuto zamezovalo a bránilo, se prostě nechystá.

K vašim otázkám: ano, my připravujeme některé dokumenty, které vycházejí z akčního plánu, který byl schválen vaší vládou. Já se k tomu rád hlásím, protože boj s dezinformacemi a s dalšími hybridními hrozbami je jedním z úkolů státu a je dobře, že v této věci existuje kontinuita.

Ministerstvo vnitra připravuje zákon, který by dokázal čelit hybridním působením i v oblasti dezinformací, v mezirezortním připomínkovém řízení nebo v nějaké fázi schvalovacího procesu jsou tři dokumenty. Jeden je analýza připravenosti České republiky čelit závažné dezinformační vlně, dále je tam návrh systému strategické komunikace, připravený Ministerstvem obrany právě na základě akčního plánu Národní strategie čelení hybridnímu působení. A pak je tu akční plán pro čelení dezinformacím, který je připraven vámi zmíněným vládním zmocněncem pro média (Předsedající: Čas, pane premiére.) a dezinformace.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Nyní je na řadě pan poslanec Králíček se svojí interpelací, připraví se paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Pane poslanče, váš čas, dvě minuty. A prosím o dodržování času. Děkuji.

 

Poslanec Robert Králíček: Dobrý den. Vážený pane premiére, kolegyně, kolegové. Já se obracím s interpelací, která se věnuje jmenování členů komise pro kontrolu zpravodajských služeb. Od ledna 2018 měl vzniknout orgán parlamentní komise pro kontrolu zpravodajských služeb, která měla dohlížet na činnost a chod zpravodajských služeb. Je pravdou, že se nepodařilo - hlavně díky kritériím, která tehdy byla nastavena poměrně přísně - tuto komisi obsadit ani za minulé vlády, kde došlo ještě na základě novely zákona o vojenském zpravodajství k jejich úpravě, a stala se tak terčem časté kritiky některých vašich současných ministrů o neschopnosti vlády naplnit tuto komisi a o tom, jaký vůbec má smysl.

Teď jsme více než rok vaší vlády a já jsem se chtěl tedy zeptat, jak jste pokročili v obsazování této komise, ve které jste v době, kdy jste byli v opozici, měli jasno. A navíc, na konci funkčního období minulé vlády vznikl seznam deseti jmen, který byl k dispozici. Dostali ho i vaši poslanci a mohli jste z něj vybírat. Chci se zeptat, jak jste v této oblasti pokročili a jakou máte vizi?

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Slovo má pan předseda vlády.

A opět, než dorazí, načtu omluvu: omlouvá se pan Sadovský Petr do 11 hodin z pracovních důvodů.

Pane premiére, váš čas - pět minut.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, děkuji za tu otázku. Jsem také přesvědčen, že orgán nezávislé kontroly zpravodajských služeb České republiky je důležitá věc a že bychom ho měli obsadit už jenom proto, aby všichni měli jistotu, že zpravodajské služby svými činnostmi na území České republiky neporušují zákony a nezasahují do základních práv a svobod. Víme, že zpravodajské služby byly v minulosti vystaveny kritice některých ústavních činitelů, kterou já tedy nepovažuji za vhodnou, ale pro celkovou atmosféru i pro jistotu, kterou může ta kontrola ze strany tohoto orgánu veřejnosti a nám všem dodat, je dobré, aby takovýto orgán byl.

Abych nečelil tomu, že jsem vám třeba neodpověděl, kdybychom se dostali do nějaké časové tísně, hned na začátek říkám, že máme v úmyslu ten orgán obsadit a chceme to udělat ještě letos, v průběhu letošního roku. Když řeknu, že ještě letos, může někdo namítnout: A proč to má tak dlouho trvat? No, ono to bude dlouho trvat právě proto, že i přes zmírnění podmínek pro výběr kandidátů do orgánů nezávislé kontroly zpravodajských služeb - jenom připomínám, že byla zrušena podmínka právního vzdělání, vláda nemusí Sněmovně navrhovat dvojnásobný počet kandidátů, než je počet obsazovaných míst, a tak dál - ten nominační proces je složitý, především proto, že zájemce musí předložit platné osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení přísně tajné. Takovýmto osvědčením, upřímně řečeno, nedisponuje mnoho lidí České republice, a i z těch kandidátů nebo lidí, o kterých jsme potenciálně uvažovali, řada lidí toto osvědčení nemá. Ti, kteří ho mají a byli osloveni, tak se z různých důvodů neženou do tohoto orgánu. Takže je zde i objektivní problém, který prostě znamená, že se chystáme v nejbližší době vybrat předpokládaný počet členů orgánu nezávislé kontroly, a už teď víme, že tam budou lidé, kteří o to přísně tajné, o tento stupeň, budou teprve žádat, a i kdyby měli přednostní řešení prověrky ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu, tak to prostě trvá devět měsíců plus minus. To je důvod, proč říkám, že to obsadíme v průběhu letošního roku.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Zeptám se... (Premiér se mimo mikrofon táže předsedající, jestli nepřekročil čas.) Byl zapnut čas, ale ono tady opravdu velmi blbne zařízení. Omlouváme se, technici se snaží odstraňovat problémy, takže budeme trošku improvizovat. Ještě máte minutu třicet, jestli chcete.

Má poslanec zájem o doplňující otázku? Pokud ano, tak pane poslanče...

 

Poslanec Robert Králíček: můj dotaz spíš mířil k tomu, že ten orgán vznikal za nějaké situace. Dnes vy jste vlastně schválili zřízení národního poradce nebo poradce pro národní bezpečnost, tak jsem se chtěl spíš zeptat, jestli neplánujete třeba nějaké změny vzhledem k tomu, že vznikla tato pozice, nějaké konotace k tomu, nebo jestli neuvažujete, že by se ta komise nějakým způsobem změnila, přeskupila právě ve vztahu k tomu, že vznikla úplně nová pozice toho poradce pro národní bezpečnost?

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Pan premiér má zájem o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ano, to je určitě důležitý posun v tom řízení a zlepšování činnosti zpravodajských služeb v České republice. Skutečně jsme zřídili poradce pro národní bezpečnost, tuto funkci vykonává Tomáš Pojar. Role toho poradce je koordinační a myslím si, že něco takového tu chybělo. My jsme to nakonec měli v programovém prohlášení, chceme ještě dalšími kroky tu pozici legislativně dotvořit, ale přesto si myslím, že to není v rozporu nebo nenahrazuje národní bezpečnostní poradce tady tento kontrolní orgán. Jsem přesvědčen, že opravdu z těch všech důvodů, které jsem říkal na začátku, takovýto kontrolní orgán Česká republika by měla mít.

Jenom tady ještě připomenu, že třeba pro výkon kontrolní činnosti má orgán nezávislé kontroly tak, jak je to nastaveno, právo požadovat od zpravodajské služby všechny potřebné informace o činnosti, které souvisejí s prováděnou kontrolou, a tak dál a tak dál. To jsou věci, které na jedné straně posilují jistotu občanů, že se nemůže a nebude dít nic protiprávního, rizikového z hlediska bezpečnosti, na druhé straně to ale opravdu neumožňuje snížit podmínku přísně tajné pro osoby, které jsou v tomto orgánu. Nakonec i Národní bezpečnostní poradce musí mít tu prověrku na stupeň na stupeň přísně tajné. Takže já si pořád myslím, že tak (Předsedající: "Čas, pane premiére.), jak to bezpečnostní komunita nastavila a jak jsme to nakonec tady schválili, že to je správně, a budeme se snažit ten orgán obsadit.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní je na řadě paní poslankyně Mračková Vildumetzová, připraví se paní poslankyně Pošarová. Paní poslankyně, máte slovo, ale nefunguje časomíra, upozorňuji na to. Já vás... tak tam funguje, ale u vás na stolečku u řečnického pultu... ano.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Vážený pane premiére. Já bych...

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Omlouvám se, já vám to vynuluji a začneme znovu. Takže chviličku, jestli vydržíme, mačkám dvě minuty. Běží to jenom nahoře na tabuli, jestli se paní poslankyně dokáže orientovat. Dám vám 10 vteřin k dobru, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére. V úvodu bych chtěla připomenout, že teď jsme v interpelacích na premiéra a chtěla bych, aby dnes, protože tak, jak bylo u pana Vondráčka, u jeho interpelace, tak doufám, že to nebudeme dnes přejmenovávat na interpelaci na premiéra - na prezidentské kandidáty.

Pane premiére, máte sedmnáct ministrů, máte už teď třináct vládních zmocněnců, máte nový služební zákon, který vám dává nespočet politických náměstků. Vy jste zodpovědný za fungování vlády, vy jste si tu vládu vybral. Proč - a to je moje otázka - jako vláda nejezdíte do regionů, jako tomu bylo v minulosti, kdy k nám celá vláda se všemi ministry přijela a díky tomu máme v Karlovarském kraji policejní, vojenskou školu, máme tři úseky D6, opravují se po dvaceti letech Císařské lázně, přišel k nám investor BMW?

Za druhé, když chodíte na inspekční návštěvy na ministerstva, proč ty inspekční návštěvy jsou v kanceláři, u kávy a u stolu, proč nejsou přímo v terénu? Proč nejsou na úřadech práce, proč nejsou v nemocnicích, proč nejsou u konkrétních problémů?

A poslední: Jak jako premiér řešíte a jak apelujete na ministra zdravotnictví, který není schopen zajistit dostatek léků pro naše děti a občany? Já bych chtěla říct, že léky nejsou nejenom v lékárnách, ale ony nejsou ani v nemocnicích, a ten stav je opravdu vážný, věřte mi. Děkuju za odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a slovo má pan předseda vlády. Pane předsedo, pět minut.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní poslankyně, jistě se vám nemusí líbit to, co vám na vaše interpelace odpovídám, ale odpovídám tak, jak to považuji za vhodné, a není to interpelace na prezidentského kandidáta, já žádný prezidentský kandidát nejsem, já prostě reaguji na dotazy. A jestli je dotaz, který se týká dezinformací, tak musím tady popisovat to, co se v oblasti dezinformací děje, abychom si vysvětlili některé pojmy a některé postupy a mohli společně - a to si myslím, že je náš úkol - proti dezinformacím bojovat.

Pokud jde o výjezdy vlády do regionu, nevím úplně přesně, co máte na mysli, protože naši členové nebo členové naší vlády do regionu jezdí, jezdí i do jednotlivých institucí a mluví s jejich reprezentanty, baví se s občany a dělají spoustu takových kroků.

Pokud máte na mysli, a to předpokládám, takzvaná výjezdní zasedání vlády v jednotlivých regionech, tedy aby celá vláda vyjela do regionů a tam v nějakém místě uspořádala schůzi vlády, tak to jsme nedělali i z důvodu toho, čemu vláda čelila v minulém roce, a taky proto, že jsme měli předsednictví, které je tedy velmi náročné na aktivity ministrů a na to, aby mohli všichni být v České republice v tu správnou chvíli, což u výjezdního zasedání pokládám za rozumné.

Chci vás ujistit, že v letošním roce už plánujeme výjezdní zasedání vlády, protože stejně jako vy považuji to, že se vláda sejde nikoliv jenom v Praze, ale několikrát do roka v některém z regionů, a má možnost tedy nejenom se zavřít do kanceláře anebo do nějaké jednací místnosti a mít zasedání vlády, ale také mluvit s reprezentanty toho regionu z různých úrovní, to považuji za užitečné. Takže ano, v tomto směru vláda v tomto roce výjezdní zasedání bude realizovat. Nemyslím si úplně, že rozvoj regionu závisí na tom, jestli se tam koná zasedání vlády, nebo ne, a to už je věc názoru a o tom jistě můžeme diskutovat jinde.

Dotknu ve své odpovědi nebo zaměřím svou odpověď také na aktuální problém léků. Chci všem říct, že v oblasti antibiotik v tuto chvíli nehrozí, že by pacient nedostal léčbu, kterou potřebuje. V případě chybějícího primárně předepisovaného přípravku jsou dostupné účinné alternativy. Zlepšila se i situace kolem dětských antipyretik, v minulých týdnech byly dodány tisíce balení a statisíce balení a do konce ledna by měly dorazit další desítky tisíc.

Situace nedostatku penicilinových antibiotik se také daří stabilizovat, v příštím týdnu přijde mimořádná dávka a během tohoto týdne už došly, přišly do České republiky některé dodávky jiných léčiv. Nedostatek antibiotik je objektivně existující problém, je z velké části dán vyšší nemocností, než je v těchto měsících zpravidla běžné. Zčásti je nedostatek antibiotik dán výpadkem výroby a chybějících komponentů léčiv nebo obalového materiálu, zejména v jihovýchodní Asii, a ten nedostatek je nakonec v celé Evropě.

Co dělá Ministerstvo zdravotnictví? Ministerstvo zdravotnictví velmi intenzivně jedná s výrobci o uspíšení dodávek, i které jsou plánovány na pozdější období. Jedná s distributory, aby bylo možné dovézt léčiva z jiných států Evropské unie, ale také ze Spojených států, z Kanady a z Austrálie. Probíhá jednání se společnostmi, které dodávají léčiva na český trh.

Ministerstvo zdravotnictví samozřejmě má mnohem menší prostor, úplně minimální prostor k zásahu u volně prodejných léčiv, tam může skutečně pouze apelovat na zodpovědné chování všech a nevytváření zbytečných zásob u občanů. Výroba léčiv se plánuje dlouho dopředu a nelze ji navýšit ze dne na den nebo z týdne na týden. Nicméně u léků, jak jsem o nich mluvil, antibiotika a další důležité věci, tam ty kroky učiněny byly. (Čas, pane premiére.) Ten problém je, že bohužel se týká celé Evropy.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Táži se paní poslankyně, zda má zájem o doplňující otázku? Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za odpovědi, pane premiére. Musím tedy říct, že ohledně výjezdního zasedání vlády do regionů, a to, že si nemyslíte, že když se do regionu jezdí, že by to mělo mít nějaký vliv na rozvoj, tak s tím v žádném případě nemohu souhlasit, protože když jsem byla i v pozici hejtmanky, tak za námi celá vláda přijela, a musím říct, že právě premiér byl ten, který poslouchal problémy toho regionu, a pak se rozdávaly popřípadě i úkoly jednotlivým ministrům a ty výsledky se opravdu dostavily. Takže myslím si, že vím, že jste měli předsednictví, přesto si myslím, že je to smutné, že už jste ve vládě více jak rok a že jste jako vláda ještě nezavítali ani do jednoho regionu. Ty regiony potřebují pomoc, potřebují konkrétní pomoc, a měli byste tam jezdit.

Ohledně léků - já jsem tady vystupovala ve Sněmovně a musím vám říct, že mám zahlcený mobil všech léků, kterých je v dnešní době nedostatek. (Předsedající: Čas, paní poslankyně.) Takže je to velký problém (Předsedající: Paní poslankyně...) a myslím si, že byste to s ministrem zdravotnictví měl neprodleně řešit.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Pan premiér má zájem o odpověď. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Nerad bych vedl nějakou nedůstojnou diskusi, abychom se chytali za slova. Znovu opakuji, výjezdní zasedání vlády v jednotlivých regionech na tento rok plánuji a považuji to za užitečné. Na druhé straně jsem přesvědčen o tom, že rozvoj regionů a naslouchání potřebám regionu není závislé na tom, jestli je tam výjezdní zasedání, nebo není. My jsme s hejtmany, reprezentanty regionu ve styku, ale nejenom s nimi, i s reprezentanty jiných institucí, občanů, a jsme si celkem dobře vědomi toho, co jsou problémy jednotlivých regionů. Nakonec jedním z cílů naší vlády je i to, abychom dokázali vyrovnávat velké rozdíly, které mezi regiony v České republice v některých oblastech existují, a i namátkou třeba v oblasti vzdělávání nebo i v jiných věcech, protože to do budoucna může ohrožovat kvalitu života, konkurenceschopnost České republiky.

Ale já opravdu chápu a přiznávám i ten symbolický význam, i praktický do jisté míry výjezdního zasedání v konkrétním kraji. Nakonec je to i výraz toho, že vláda se o situaci jako celek intenzivně zajímá. Proto, jak vám říkám, na letošní rok jsou plánována zasedání vlády v některých regionech. Uděláme to několikrát do roka. Myslím si, že to bude pro všechny užitečné.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Nyní je s interpelací na řadě paní poslankyně Pošarová a připraví se pan poslanec Kukla. Paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, obracím se na vás v záležitosti vámi avizovaných změn v programovém prohlášení vlády. Nedávno jste vy a vaši ministři v médiích opakovaně sdělili, že v letošním roce dojde k závažným změnám v programovém prohlášení vlády, což je zásadní vládní dokument, na jehož základě jste obdrželi důvěru Sněmovny, ale hlavně předtím i důvěru občanů, protože v programovém prohlášení vlády jsou obsaženy hlavní předvolební sliby vládních stran. Nyní tedy chcete tento dokument redefinovat a doplnit do něj i věci, které jste voličům a poslancům zamlčeli, případně jste slibovali jejich pravý opak, například zvyšování některých daní. Ministr financí Zbyněk Stanjura před pár dny hovořil o úpravách daně z přidané hodnoty ve smyslu zavedení pouze dvou pásem sazeb DPH s tím, že snížená sazba 10 % bude úplně zrušena, respektive zvýšena, a že mnohé položky, zboží a služby budou z dosavadní nejnižší 10% sazby přesunuty do sazby na úrovni 13 a 14 %, respektive rovnou do té nejvyšší, 21% sazby. Z povahy věcí by se to muselo týkat léků, vodného či stočného, tedy komodit, jejichž cena strmě roste - a už nyní - a zvýšení daňové sazby by je ještě dále zdražilo, přičemž se jedná o základní životní náklady občanů, denní potřeby.

Vážený pane premiére, řekněte prosím na rovinu nám i občanům, jaké kroky v daňové politice vaše vláda hodlá v nejbližší době učinit, jaké daně hodláte zvýšit či u jakých daní o tom uvažujete. Z úst ministrů kromě úvah o zvyšování DPH zazněla i slova o zvyšování některých spotřebních daní, daní z nemovitostí či o zvyšování daně z příjmu fyzických osob formou zvýšené daňové progrese u části zaměstnanců a živnostníků s vyššími příjmy. Jaké daně hodlá vaše vláda... (Předsedající: Čas, paní poslankyně.) zvýšit a proč? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní má slovo pan předseda vlády. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní poslankyně, nejprve vás chci uklidnit v tom směru, že vláda žádné nové programové prohlášení nepřipravuje. My jsme připravili programové prohlášení, které obsahuje klíčové priority vlády, obsahuje určitý harmonogram, a s tím jsme předstoupili před Poslaneckou sněmovnu a na základě toho jsme také získali důvěru, toho jsme si vědomi. Ale u každého programového prohlášení, u každého dokumentu, u každé koncepce, a ví to všichni, kteří mají zkušenost s takovými dokumenty u jakékoliv instituce, dochází po prvním roce a po každém roce k určité aktualizaci, evaluaci. Musíme se všichni podívat na to, co je ještě potřeba upravit, třeba v oblasti časových plánů, harmonogramu a podobně. Je to odpovědné, je to logické, musí to tak být a já ani nevím, proč by o tomto měla být vedena nějaká zvláštní diskuse nebo proč by se tomu měl někdo divit. Nakonec i naše programové prohlášení, respektive naše koaliční smlouva, obsahuje závazek, že po roce se podíváme na to, co je potřeba a jak je potřeba to programové prohlášení uzpůsobit současné situaci. A navíc - a to si myslím, že tomu určitě rozumí každý - my jsme to programové prohlášení připravovali v jiném čase. My jsme ho připravovali v době, kdy jsme nemohli vědět, a nikdo to nemohl vědět, že budeme čelit důsledkům ruské agrese na Ukrajinu, že Evropa bude vystavena všem možným přímým i nepřímým vlivům a dopadům, které to má. A i z tohoto hlediska si myslím, že je správné, abychom se podívali na programové prohlášení, podívali se na to, co z námi navrženého harmonogramu je realistické, který krok popřípadě se nám třeba nepodaří realizovat, který potřebujeme nějakým způsobem modifikovat. To si myslím, že je poctivé, správné, logické, a vlastně si ani nedovedu představit, že by to vláda, odpovědná vláda neudělala. Nemám informace o tom, že bychom do programového prohlášení se chystali vkládat něco, co jsme neslíbili občanům, a pokud by s tím někdo z kolegů přišel, tak s tím určitě nebudu souhlasit. Takže ve výsledku to se nakonec v žádném případě nemůže stát.

Pokud jde o různé návrhy, které se objevují ve veřejném prostoru, to je přece správné, vždyť součástí veřejné debaty musí být to, že se objevují různé nápady, návrhy, že o nich probíhá diskuse. Dokonce považuji za správné, že i politické strany, které jsou součástí vládní koalice, zdůrazňují některé svoje priority a na kritickou situaci, které všichni čelíme - a čelíme souběhu několika krizí, které se třeba odrážejí i ve velkých nárocích na státní rozpočet - tak za této situace prostě hledáme všichni cestu, jak dosáhnout toho, abychom konsolidovali veřejné finance, aby výdaje státu nebyly tak vysoké, abychom netrpěli všichni tak velkým deficitem, který tedy zatěžuje hlavně budoucí generace.

A objevují se tu různé návrhy. Návrhy přicházejí i od jednotlivých stran vládní koalice, ale hlavně jsou tu návrhy, které předložili odborníci. Národní ekonomická rada vlády předložila celý katalog námětů, jaké kroky udělat, abychom konsolidovali veřejné finance, včetně úpravy daní, a pak jsou tu také návrhy dalších expertů, které jsou ve veřejném prostoru diskutovány. Diskusi se nebraňme, diskuse je dobrá, návrhy zvažujme, ale prosím pěkně, to neznamená, že s tím přijde vláda. To, s čím přijde vláda, to vyplyne z naší revize programového prohlášení, z debaty, kterou nad tím povedeme, a také z toho, na čem se domluvíme, že je potřeba udělat, abychom dosáhli cíle, který oznámil pan ministr financí, a to je snížit strukturální deficit o 70 miliard korun. A k tomu já dodávám, a bylo to řečeno opakovaně: bez zásadních negativních dopadů na občany, a to je důležité.

Pokud jde o daňové zatížení, které jste specificky zmínila, lze uvažovat o změně struktury. My jsme i takové úpravy, takové změny ve svém programovém prohlášení, na základě kterého jsme získali důvěru, měli, ale to, co zůstává a co chci potvrdit, je, že celkové daňové zatížení občanů (Předsedající: Čas, pane premiére.) se nezvýší.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Táži se paní poslankyně, jestli má zájem o doplňující dotaz? Není tomu tak.

S další interpelací je přihlášen pan poslanec Kukla a připraví se paní poslankyně Schillerová. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kukla: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, já mám dotaz na pana premiéra. Týká se to rozpočtu Kraje Vysočina. Když jsme schvalovali rozpočet Kraje Vysočina, tak jsem zjistil, že v kapitole Ostatní má Kraj Vysočina rezervovaných půl miliardy korun - ano, slyšíte dobře - na energie. Kraj Vysočina má vysoutěžené spotové ceny jak elektřiny, tak plynu, to znamená, že v tuto chvíli samozřejmě nakupuje některé komodity už pod zastropovanými cenami. Jednotlivé příspěvkové organizace i kraj mají rozpočty udělané na zastropované ceny. To znamená, že Kraj Vysočina nevěří asi vládě a má tam rezervu půl miliardy korun.

Já bych se vás, pane premiére, chtěl zeptat, zda zastropování vydrží celý rok, zda plánujete, že vydrží celý rok pro obce, pro kraje, pro občany, pro firmy, protože v tuto chvíli nám tam leží půl miliardy korun. Jsou to vaši kolegové, kteří to navrhli do rozpočtu. Zřejmě vláda vyslala špatné signály, ti někteří kolegové to nepochopili a my tam máme půl miliardy korun kryté daňovými příjmy, které nemůžeme použít. Tak já jsem slíbil, že se vás tady na to zeptám, abychom případně mohli udělat rozpočtové opatření a ty peníze použít tam, kde je to potřeba. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a slovo má pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji za tu otázku. Asi pochopíte, že do detailů neznám úvahy o rozpočtu v Kraji Vysočina, nicméně případ, který popisujete, může vycházet z celkem racionální úvahy nad tím, jakým způsobem budou kraje nakupovat energie, respektive části energií, které potřebují. A pokud se třeba vedení kraje rozhodlo nakupovat energie na spotovém trhu s předpokladem, že ceny půjdou dolů, tak pro to musí mít vytvořenu nějakou rezervu. Takový postup by opravdu měl racionální jádro, ale já samozřejmě nevím, jakým způsobem úvahy jsou v Kraji Vysočina vedeny ani jaké smlouvy a jací dodavatelé tam jsou.

Pokud jde o otázku, kterou jste explicitně položil, tak ano, my předpokládáme, že ceny budou zastropovány po celý rok, a to pro všechny, pro které jsme to zastropování provedli, to znamená pro domácnosti, tedy pro občany, pro firmy malé a střední i v tom rozsahu, v jakém je to uděláno pro velké firmy. Pochopitelně se to týká i samospráv, týká se to veřejného sektoru, respektive všech, kteří poskytují veřejnou službu, bez ohledu na to, jaké jsou, jestli jsou to právnické, soukromé nebo jiné osoby.

Obecně bych chtěl k cenám říct, že to samozřejmě jako problém zůstává. Na druhé straně, když se podíváme na některé statistiky, vidíme i pozitivní trendy. Když se třeba podíváte na hodnocení nebo statistiky, které jsou k dispozici, tak třeba cena elektřiny v České republice v říjnu poklesla nejvíce z celé Evropské unie, o 38 %, což nepochybně tam hrálo roli i odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energie a úsporný tarif. Klesá také cena elektřiny na trzích, což se bude postupně projevovat i v dopadu na ceny elektřiny pro občany a pro další subjekty včetně krajů. K tomu ale bude docházet postupně, tak jak postupně docházelo k růstu, protože většina obchodníků, kteří to pak dodávají, nakupuje nebo zajišťuje dodávky postupnými nákupy.

Důvodů, proč klesají ceny, je několik. Největší vliv má návrat některých odstavených zdrojů, prodlužování fungování jaderných elektráren v Německu, Belgii. To snižuje obavy trhu. Velký vliv má také snižování ceny plynu, což je i z velké části důsledek společných opatření, která jsme na evropské úrovni udělali, na kterých se významným způsobem podílela Česká republika ve své předsednické roli. Myslím si, že i to, že se budují nové kapacity v oblasti plynu, ať už jsou to nové LNG terminály, alternativní zdroje dodavatelů a další a další věci, přispívá k uklidnění trhu a přispívá to ke snížení cen.

Pokud jde o národní opatření, tady vidíme, že to, co vláda udělala - zastropování cen energií, které jste tady zmiňoval, úsporný tarif - přispívají i k snižování inflace. Podle Českého statistického úřadu spotřebitelské ceny v prosinci oproti listopadu nevykázaly meziměsíční růst, což je velmi pozitivní, a meziročně díky úspornému tarifu ceny elektřiny klesly o 21 %. Naopak tam, kde státy zvolily jiný typ regulace, tak tam po uvolnění regulace dochází k skokovému nárůstu. Příkladem třeba může být může být Maďarsko. A myslím, že to, co jsme zvolili, tu cestu, kterou jsme zvolili, že je cesta správná. Ukazuje se, že dlouhodobě může zajistit českým občanům, českým firmám, ale také samosprávám a všem, kteří poskytují veřejnou službu, přijatelné ceny elektřiny a dalších energií.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Zeptám se pana poslance, jestli má zájem o doplňující otázku? Je tomu tak. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kukla: Děkuju za odpověď, pane premiére. Mně stačila však stručná odpověď. Já jsem se ptal, zda to budete garantovat, ty zastropované ceny, a ne předpokládat. Předpokládat můžete, ale mně by stačilo tady říct váš veřejný příslib, že zastropování minimálně pro kraje, pro obce, pro občany bude na celý rok 2023.

A k té půlmiliardě - rozpočty kraje a příspěvkových organizací počítají s maximální zastropovanou cenou, což je 7 korun. Pokud vy garantujete, že to bude celý rok, tak se nikdy nad tu cenu nedostaneme, tak pak nevím, proč ten kraj tam těch půl miliardy korun má. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a nyní prostor pro odpověď pana premiéra. Máte slovo, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Pane poslanče, přiznám se, že nevím, jakým způsobem vám to mám garantovat, když je to prostě takto schváleno. To je schváleno na tento rok, to je snad ta největší garance. A já nevím, jestli jsem použil slovo "slibuji" nebo "věřím", ale prostě v každém případě ty ceny, zastropování cen je schváleno na rok 2023 a tím je to prostě garantováno. A protože je to takto schváleno pro všechny, kterých se to týká, to znamená nejenom pro domácnosti a podnikatele, ale i pro ty, kteří poskytují veřejnou službu, včetně samospráv, tak ta garance tady je. A není mým úkolem, ani předsedy vlády, ani poslance, mluvit do toho, jakým způsobem hospodaří a jak uvažuje Kraj Vysočina. Mám důvěru v to, že to je velmi racionální a že jsou důvody pro to, proč si vytvořit rezervu na nákup energií. Proč to tak může být a co v tom já sleduji z tohoto vzdáleného pohledu jako racionální, je možnost nakupovat energii za výhodnější ceny na spotových trzích, na což pravděpodobně kraj potřebuje určitou rezervu. Ale to je jenom opravdu můj dohad na základě znalosti toho, jak se v oblasti cen energií postupuje. Takže ano, pokud chcete slyšet slovo garantovat, tak to garantuji. V roce 2023 zastropování platit bude.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, nyní je na řadě s interpelací paní poslankyně Schillerová a připraví se pan poslanec Babka. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pane premiére, rychle, než přejdu ke své interpelaci: Tak jsem zaznamenala, že jste řekl 70 miliard strukturálního deficitu, ve svém novoročním projevu jste mluvil o 70 miliardách na výdajové straně, což si myslím, že by si premiér neměl plést.

A teď k mé interpelaci. Já se na vás obracím s naléhavou prosbou o vysvětlení mimořádně závažných nedostatků ve způsobu, jakým byl sestaven zákon o státním rozpočtu na rok 2023. Upozorňuji na to už delší dobu, vystoupila jsem v úterý se zařazením bodu, snažím se prostě nějakým způsobem vystupovat, kde to je možné, ale odpovědi se mi nedostává, případně pan ministr financí vždycky odkazuje na vládu, proto interpeluji vás.

Včera otevřeně vystoupil Mojmír Hampl, což je šéf Národní rozpočtové rady, nezávislý odborný orgán pro oblast fiskální politiky, a upozornil - a cituji, co řekl pro Českou televizi - že "kdyby skutečné výdaje na dopravní infrastrukturu byly tak, jak si myslíme, že mají být, správně součástí státního rozpočtu, tak by byl schodek o 20 miliard vyšší, a k nim můžete přičíst 20 miliard nákladů na další mimořádnou valorizaci penzí". Tolik citace Mojmíra Hampla.

Vážený pane premiére, máme tento nesoulad vnímat jako nový standard rozpočtování příjmů a výdajů státu? Znamená to, že nejdůležitější zákon, který určuje ekonomické a politické mantinely vlády, máme vnímat jako cár papíru, kde chybějících 50 miliard nestojí ministru financí za pozornost?

Současně žádám i o vysvětlení, jaká konečná částka bude vynaložena na kompenzaci cenových stropů, protože částky, o kterých bylo ve veřejném prostoru a v oficiálních dokumentech mluveno, existují čtyři. Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času a slovo má pan předseda vlády. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní předsedkyně, jak sama určitě víte, ať již z pozice ministryně financí, bývalé ministryně financí, tak rozpočtování výdajů a příjmů se dělá s jistou mírou nejistoty a rizika i v běžném období, které není zatíženo válkou, energetickou krizí, vysokou inflací a všemi těmi faktory, které prostě tady existují. A když se podívám zpátky, třeba na rozpočet, který jste připravovala, z roku 2020, tak jste schválili rozpočet s výdaji ve výši 1 618 miliard korun, výsledek byl o 220 miliard horší, 1 842 miliard korun. Když se podívám na rok 2021, schválený plán výdajů 1 885 miliard, skutečnost 1 906 miliard, schodek 419 miliard korun. To jenom k tomu rozpočtování. Ten rozpočet, jak se to ukazuje na těch příkladech, které jsem uvedl a které jsou vám dobře známy, není úplně fixní věc, přestože se všichni snaží, aby to tak nějak bylo a odhadli to. Věřím, že jste se v nějaké formě o to snažili i vy. Není to přece něco, co se jednou schválí, a nereaguje to žádným způsobem na podmínky. Ten rozpočet se snažíme všichni dělat tak, aby odpovídal potřebám země, odpovídal tomu, co potřebují občané, co potřebují podnikatelé, co potřebuje veřejná správa. Ale s nimi - odpusťte mi to obrazné vyjádření - musí vlastně do značné míry i dýchat. Takže pokud se prostě zvýší třeba bezpečnostní riziko, je potřeba přidat peníze na obranu. Když se objeví nečekané dopady vysokých cen energií, je prostě logické, že na to reaguje vláda a rozpočet. V případě, že se situace uklidní, zase můžeme mít prostor pro snižování výdajů a nějakým způsobem odpovědně hospodařit. To znamená, že se to ukáže na konkrétních příkladech.

Vrátím se ke státnímu rozpočtu, což jsou fakta, která máme na stole, za rok 2022. Státní rozpočet hospodařil s příjmy 1 624 miliard korun, s výdaji 1 985 miliard korun. Výsledný deficit byl 360 miliard korun podle prosincových vyhodnocení, což představuje částku 5,4 % HDP. Je to o 15 miliard méně, než s čím počítala novela rozpočtu, což je dobře. Je to o 17 miliard méně, než byl původní předpoklad bez války a bez všech těch faktorů na loňský rok, se kterým přišla vláda Andreje Babiše. Meziročně deficit rozpočtu klesl o 59,3 miliardy korun, a to i v situaci mimořádného dění v Evropě, a došlo k tomu pouze díky tomu, že jsme při přípravě toho rozpočtu reagovali na aktuální vývoj.

Ten rozpočet - a teď se dostávám k těm konkrétním věcem, proč je potřeba občas upravit rozpočet - ten původní rozpočet počítal s deficitem 280 miliard korun a my jsme ho museli změnit kvůli výdajům na mimořádné valorizace důchodů - 27 miliard korun navíc, úspornému tarifu na elektřinu - 17,4 miliardy korun navíc, doplatku příspěvku na obnovitelné zdroje - 4,7 miliardy navíc, navýšení dávek na bydlení a hmotnou nouzi - 10,9 miliardy korun, jednorázovému příspěvku na dítě - 6,7 miliardy korun, humanitární pomoc a dalším a dalším věcem.

Takže tady je vidět, že jsou důvody, protože všechno, co jsem jmenoval, pomáhá občanům, pomohlo jim překonat situaci s inflací, s vysokými cenami energie, a byly to úpravy rozpočtu, za kterými stojíme, které byly dobré a které jsme museli udělat v průběhu roku, abychom dokázali, jak jsem to předtím řekl, aby ten rozpočet dokázal skutečně dýchat s občany, s jejich potřebami, s potřebami firem a všech dalších, na kterých nám prostě musí záležet. Takže určitá nejistota, a to já přiznávám, v tom rozpočtu je, a myslím, že to není nic překvapivého a nic divného. A přestože se to snažíte naprojektovat co nejpravděpodobněji, nelze vyloučit, že k některým úpravám právě proto, abyste reagovala na ty podmínky, které se mění (Předsedající: Čas, pane premiére.), dojít musí.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Pane premiére, já to zkusím jinak. Vám chybí v rozpočtu 30 miliard na uzavřené smlouvy SFDI, 20 miliard na mimořádnou valorizaci důchodů. To jsou jasné věci mandatorního charakteru, které dopředu znáte. Pak tam máte 100 miliard na kompenzace cenových stropů, ale v nařízení vlády máte uvedeno, že to bude stát 200 miliard, a ERÚ dokonce uvedlo v oficiálních dokumentech 242. Takže prosím, ta míra nejistoty, o které mluvíte, jsou desítky, téměř stovky miliard. Prosím, takhle se skutečně nerozpočtuje.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a nyní čas pro odpověď pana premiéra. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Jistá míra nejistoty v každém rozpočtu je, ten rozpočet na rok 2023 je protikrizový, válečný a samozřejmě také solidární. My předpokládáme, že inflace bude v příštím roce generovat další mimořádné výdaje v čele s vyššími důchody, sociálními dávkami, zastropování cen elektřiny a plynu a další věci. Já k těm základním parametrům rozpočtu, které tady zpochybňujete: rozpočtové příjmy na úrovni 1 926 miliard korun, výdaje 2 223 miliard korun, plánovaný deficit 295 miliard korun. Připravujeme úspory, jak už jsem o tom mluvil a mluví o tom opakovaně pan ministr financí a mluví o tom spousta dalších expertů, to bude důležité téma roku 2023. Pokud jde o zastropování cen, které jsou schváleny pro rok 2023, jak jsem tady i potvrdil a garantoval, odhad je, že to bude stát kolem nebo přes 100 miliard korun, výdaje na důchody 672 miliard korun, což je, jenom pro představu, oproti roku 2021 o 141 miliard korun více, oproti roku 2022 je to o 81 miliard více a dneska už ty výdaje na důchody činí 30 % výdajů rozpočtu.

Jsou zde také samozřejmě plánovány další výdaje, které my pokládáme za důležité, protože chceme investovat do naší bezpečnosti a obrany, chceme investovat do dopravní infrastruktury a investujeme do vzdělávání, což odpovídá potřebám České republiky a odpovídá to i prioritám naší vlády.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Nyní je na řadě pan poslanec Babka a připraví se pan poslanec Černý. Pane poslanče, máte prostor.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane premiére, já doufám, že bych dnes mohl být první poslanec, kterému odpovíte na konkrétní otázku. Dovolte mi ji tedy vám položit a týká se přijímání vaší pětikoaliční novely o České televizi a Českém rozhlase. A zároveň, jak jsem zmínil, vás prosím o přímou odpověď na konkrétní otázku, jelikož tuším, že byste mi v následujících pěti minutách rád sdělil, co všechno je obsahem této novely a že rozdělením volby mezi Poslaneckou sněmovnu a Senát plníte své programové prohlášení. To samozřejmě víme. Má otázka ale směřuje k tomu, na co jsem upozorňoval jak při prvním, tak při druhém čtení zákona, tedy že tento zákon účelově přijímáte ve chvíli, kdy má být volen generální ředitel České televize.

Rada České televize včera schválila harmonogram této volby a výběrové řízení na generálního ředitele začne 14. února. 17. dubna bude uzávěrka přihlášek, 17. května pak bude hlasování radních o zúžení počtu uchazečů na pět a Rada České televize bude volit 7. června nového generálního ředitele České televize.

A moje otázka zní: Přijde vám opravdu vhodné a správné, že někdy během jara, tedy již v průběhu výběru nového generálního ředitele, vejde díky pozměňovacímu návrhu ministra Baxy v platnost zákon, ten zákon o České televizi, který mění počty radních, kteří generálního ředitele volí, a dokonce mění kvorum, kterým má být tento generální ředitel zvolen? Opravdu vám to nepřijde účelové? Nebojíte se, že tímto krokem pro jistou část společnosti zcela znevěrohodníte toto médium veřejné služby, případně nového generálního ředitele? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. A nyní má slovo pan předseda vlády. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, jak sleduji dění v Poslanecké sněmovně, tak se domnívám, že zrovna tento zákon už mohl být před nějakou dobou schválen, a pak by ten váš argument o nějaké účelnosti ještě ztratil víc a víc na relevanci, kdyby to neblokovala opozice, jejímž jste členem. Takže mně ta výtka připadá nepřípadná a možná by mohla mířit do vlastních řad. Současně si myslím, že není možné po mně chtít, abych nepřipomněl, že ta úprava, novela uvedených zákonů, je plnění programového prohlášení vlády, protože při jiné interpretaci jsem poslouchal, že bychom neměli dělat nic, co nemáme v programovém prohlášení vlády, tak toto je naopak závazek z programového prohlášení vlády a my se ho snažíme naplnit. A není to nic ani účelového, ani rychlého, ani překvapivého. Jenom připomenu, že úvahy o zapojení druhé komory Parlamentu do volby členů veřejnoprávních médiích se tady objevovaly opakovaně v minulém desetiletí. To je něco, co se tu dlouho zvažuje.

Zájem vlády a vládní koalice je upevnit nezávislost, posílit nezávislost médií veřejné služby. Proto návrh zákona také ruší kolektivní odvolatelnost Rady České televize, Českého rozhlasu. To je přece posílení nezávislosti a stability. Přitom, a to je taky důležité k té vaší otázce, přechod na ustanovení návrhu zákona zaručuje, že stávající členové obou rad řádně dokončí svá funkční období. A Senát bude do volby - a to je potřeba také říkat, celou tu pravdu - do volby členů Rady České televize a Rady Českého rozhlasu zapojen postupně.

Kromě té systémové změny obsahuje návrh zákona novou úpravu, ve které chceme zamezit účelovému zakládání subjektů za účelem nominace kandidátů do rad veřejnoprávních médií. Proto je tam navrženo, aby kandidáty na členy rad mohly předkládat pouze takové právnické osoby, které představují zákonem specifikované zájmy společnosti, které existují už nejméně deset let.

Návrh zákona projednal garanční volební výbor, doporučil Poslanecké sněmovně schválit vládní návrh zákona, ve znění tří pozměňovacích návrhů, a stanovisko vlády k návrhům volebního výboru tady ukazuje na spolupráci s Poslaneckou sněmovnou. Je souhlasné, ať už jde o změnu názvu, nebo některé další věci.

Návrh novely se netýká funkčního období generálního ředitele České televize, zase se vracím k vaší otázce. Generální ředitel řádně dokončí funkční období, které stávajícímu generálnímu řediteli vyprší, jak byl zvolen, v letošním roce volba nového generálního ředitele proběhne v souladu s právní úpravou. Na tom přece není nic divného ani tady nedochází k nějaké zásadní změně, která by mohla něco ohrozit. Naopak, jak jsem zdůraznil, vládní předloha zohledňuje debaty, které tu byly, a přijímá doporučení, které posílí nezávislost České televize a Českého rozhlasu.

Ještě se krátce zmíním k tomu, že zvyšujeme počet členů rady. Samozřejmě to zvýšení na osmnáct má několik důvodů. Jeden důvod pochopitelně je, že do toho zapojíme ještě Senát, a Senát do toho bude zapojován postupně. Ale druhý důvod je také velikost instituce, kterou takováto rada kontroluje. Vezměte si, kolik už bylo debat, sporů o Českou televizi, bojů, zápasů o Českou televizi. Je potřeba, aby veřejnost měla jistotu, že tento orgán veřejné služby je správným způsobem kontrolován a funguje tak, jak má. Hospodaří s rozpočtem 7 miliard korun, což je řádově třikrát víc, než jaký je rozpočet jiné veřejnoprávní mediální instituce Českého rozhlasu. Proto je taky namístě, že takto významná instituce bude mít širší zastoupení odborníků. Pro srovnání, mám tady nějaké údaje ze zahraničí. V Německu (Předsedající: Čas, pane premiére.) na poskytování veřejné služby v oblasti televizního vysílání dohlíží orgán, který má 70 lidí, takže to naše zvýšení (Předsedající: Čas, pane premiére.) není zvláštní... (Premiér se omlouvá za překročení času.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, děkuji, děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Babka: Ano, ano, mám. Děkuji, pane premiére. Já se pokusím konkretizovat vám ten problém, který jsem tady nastínil. Vy jste řekl, že volba generálního ředitele proběhne v souladu s právní úpravou, a to je právě ten problém, protože kdyby ten zákon platil od 1. 1. 2023, jak jste měli původně v plánu, tak bych tady nemohl v tuto chvíli říct nic. Nicméně ten zákon podle pozměňovacího návrhu ministra Baxy vejde v platnost za 15 dní ve Sbírce zákonů, to znamená, někdy třeba v březnu nebo v dubnu tohoto roku, a to už bude otevřené výběrové řízení, už bude rozběhnuté. To znamená, že třeba patnáct radních, kterých je v současnosti, rozhodne o těch pěti uchazečích, ale naopak ti tři navíc, tedy těch osmnáct, bude volit nového generálního ředitele. Tak mi netvrďte, že tímto nebo touto novelou neovlivňujete volbu nového generálního ředitele.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času a nyní prostor dvě minuty pro odpověď pana premiéra. Máte slovo, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Přiznám se, že úplně nerozumím logice této úvahy, ale tím ji nezpochybňuji, jenom jí úplně nerozumím. My jako Poslanecká sněmovna a Senát přijmeme nějakou úpravu pravidel a vytvoříme nějaké nové podmínky pro Radu České televize, přičemž garantujeme to, že zůstanou zachována funkční období členů rady, kteří už byli zvoleni. Bude postupně doplňováno nebo Senát se bude zapojovat do té nominace postupně a je tu nějaký právní rámec, na základě kterého se bude dál postupovat. Současně platí, že končí řádně - není nijak omezeno, není do toho nějak zasahováno - funkční období generálního ředitele České televize tak, jak bude stanoveno, a pak dojde k volbě nového generálního ředitele na základě důsledků, které přinese tato novela. Já opravdu v tom nevidím žádný problém, ani v čem ten problém spatřujete vy. Bude to v souladu s právem, nikomu není na základě tohoto návrhu zasahováno do jeho funkčního období, nedochází k žádné změně, která by mohla vyvolávat pochybnosti. Poslanecká sněmovna a Senát přijmou úpravu zákona a podle ní se bude dál postupovat. Na tom přece není nic divného, nic negativního, ani v tom nelze shledávat nic podezřelého. Ano, i já bych byl rád, kdybychom toto měli schváleno dřív, ale to se prostě nestalo, a nestalo se to nikoliv vinou vládní koalice, ale stalo se to, protože opozice nechce dovolit, abychom se tímto návrhem zákona probírali (Předsedající: Čas, pane premiére.), respektive abychom ho dovedli do úspěšného konce.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní je na řadě pan poslanec Černý a upozorňuju, že interpelace na pana premiéra končí v 16 hodin. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Oldřich Černý: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane předsedo vlády, na začátku května minulého roku nabídla energetická skupina Pavla Tykače vaší vládě levnou elektřinu. Jelikož se tehdy v médiích dalo zjistit pouze to, že se o tom na vládě jedná, tak jsem se vás na začátku června minulého roku na toto téma zeptal. Zajímalo mě, v jaké fázi jednání jsou a kdy se předpokládá, že dojde k dohodě. Vy jste mi tehdy odpověděl velmi vyhýbavě, vlastně jste mi ani neodpověděl. Vaše vláda se k této záležitosti nikdy nikde moc nevyjádřila. Generální ředitel Tykačovy energetické společnosti na podzim loňského roku v rozhovoru pro iDNES řekl - cituji. "My jsme levnou elektřinu vládě nabídli v první polovině roku. Bylo to ve velikosti 3 terawatthodin. Nicméně z odezvy představitelů státu jsme si vyhodnotili, že o to není zájem, a v tuto chvíli už s tím nepočítáme." Konec citace.

Na domácnosti letos stále více tvrdě doléhá velké zdražení energií a jejich vysoké zastropování. Vy jste v tomto případě měli skvělou možnost pro ně to zdražení výrazně zmírnit, ale podle většinového názoru jste se na ně prostě vykašlali. Ve svém regionu stále více čelím právě dotazům, proč se toto nezrealizovalo.

Táži se vás tedy za tyto občany České republiky, pane premiére, proč jste neměli jako vláda o toto navržené řešení této české firmy zájem? A moje doplňující otázka, já to rovnou spojím: Pokusíte se tato jednání, která by výrazně pomohla finančně krachujícím českým domácnostem, třeba ještě za nějakých kompromisních podmínek obnovit? Děkuji za jasnou odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času a nyní je prostor pro odpověď pana premiéra. Pane premiére, prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, děkuji za vaši otázku, a k tomu mohu jenom říct, že jsme této nabídky nevyužili, protože nebyla výhodná. My jsme jednali i s dalšími výrobci energií, nicméně nakonec jsme zvolili nebo využili evropské nařízení o odvodech z nadměrných příjmů, díky čemuž můžeme zastropovat a kompenzovat. To řešení, které může vypadat atraktivně a levně z hlediska mediálních vyjádření těch, kteří to nabízejí, mělo spoustu dalších podmínek a nákladů, které by nakonec znamenaly, že to pro české občany výhodné nebude.

Chci ale jasně říct, že vláda udělala přece jiné kroky a jiná opatření, která vedou k tomu, že lidé, firmy i veřejné instituce mají garantováno to, že ceny energií nepřekročí určitou výši. My jsme zavedli novelu energetického zákona, která zastropovává ceny energií, zavedli jsme zastropování na úrovni 6 korun za kilowatthodinu u elektřiny, 3 korun za kilowatthodinu u plynu. Připravili jsme na letošní rok úsporný tarif, odpustili jsme poplatek za obnovitelné zdroje energií, který má dopad na všechny, opět na domácnosti i na firmy, a udělali jsme řadu dalších kroků, které vedou k tomu, že občané, firmy i veřejný sektor mají garantováno to, že ceny energií skokově nevzrostou.

Kromě toho jsme ale udělali opatření i pro ty, o kterých jste vy mluvil, to znamená pro lidi, kteří trpí zvýšenými cenami energií, kterým třeba ani to zastropování není dostatečnou pomocí. Tady jsme udělali celý systém, který lze najít pod názvem Deštník proti drahotě. Zvýšili jsme a rozšířili jsme možnosti, jak získat příspěvek na bydlení, a to se právě týká všech těch, kteří by měli problémy s náklady na domácnost, i na základě zastropování cen energií a všech dalších opatření.

Také jsme udělali spoustu dalších kroků v oblasti sociální podpory. Zvýšili jsme existenční a životní minimum, připravili jsme příspěvek pro samoživitele, samoživitelky a rodiny s dětmi a vytvořili jsme podmínky pro to, že mohou být významným způsobem opakovaně valorizovány důchody. Pomohli jsme také s cenami energií, a to nebylo vůbec jednoduché najít ten správný mechanismus, který je v souladu s našimi právními předpisy a také s evropským právem. Našli jsme i cestu, jak pomoci a jak zastropovat ceny energií v rámci dočasného krizového rámce i pro velké firmy. Takže udělali jsme - a to nemluvím o krocích, které jsme udělali pro to, abychom vůbec té energie měli dostatek, protože to, že máme dnes dostatek plynu, to není automatické. To je dáno i kroky, které dělala naše vláda včas, dělali jsme je už na jaře. Vytvořili jsme si dostatečné kapacity zásoby v zásobnících plynu, ale také jsme pořídili kapacitu v LNG terminálu v Nizozemsku a pokračujeme v dalších jednáních.

Takže ano, objevují se tu ve veřejném prostoru různé nápady, možná jsou to i určité obchodní strategie, to já nikomu nevyčítám ani to nijak nezpochybňuji, ale poté, co se stát podíval na návrhy jednotlivých výrobců a zvážil výhodnost a nevýhodnost pro české občany a české firmy, tak nám ta jiná řešení, která jsme potom přijali, přišla nebo byla vyhodnocena jako lepší, efektivnější a účinnější, a proto jsme je také zvolili.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Zeptám se, zda je zájem o doplňující otázku? Ano, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Oldřich Černý: Dobře, děkuji, pane premiére. Děkuji vám opět za vyhýbavou odpověď. Tak já se vás zeptám tedy napřímo. Můžete nám říct, za kolik vám pan Tykač nabídl cenu jedné kilowatthodiny, aby si to občané dokázali srovnat, jestli ta nabídka, o které se bavíte, byla opravdu ta výhodnější? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času a nyní prostor pro odpověď pana premiéra. Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ale nejde o to, za kolik nám nabídl nebo za kolik říká, že nám nabídl cenu jedné kilowatthodiny nebo megawatthodiny. Jde i o ty další podmínky, garance a platby, které by musel stát v této souvislosti udělat. A prosím, abychom tu debatu - a ona je opravdu složitá, není vůbec jednoduchá - vedli třeba i v rámci nějakých odborných pracovních skupin. Já jsem k tomu připraven a moji kolegové z vlády určitě také, ale skutečně kompetentně. Takže když si třeba přečtu, že se u nás vyrábí elektřina z uhlí za 7 eur a něco podobného, tak to je informace, která je jenom velmi částečná, která je neúplná a která takto podaná není ani pravdivá, protože se například do toho nezapočítává cena emisních povolenek a další a další náklady, které prostě do toho dnes musíte zahrnout. Takže ano, ta nabídka prostě v tomto směru výhodná nebyla. Navíc roční spotřeba elektrické energie v České republice je nějakých 70 terawatthodin, takže nabídka 3 terawatthodin by se v podstatě žádným způsobem neprojevila. A když se podívám na dnešní ceny elektřiny na trhu a jejich výhledu, tak i ze zpětného pohledu ta nabídka výhodná nebyla.

Já vůbec nezpochybňuji, že podnikatelé, kteří chtějí pomoci České republice, s takovými nabídkami přicházejí. Je to dobře, ale je úkolem státu a vlády, aby spočítala dopady, spočítala všechny vedlejší náklady, zvážila všechna rizika a výhody, které se s tím pojí, a pak se rozhodla. My jsme toto všechno udělali a ukázalo se, že jiné cesty, které jsem tu popsal, vedou k tomu, že dnes občané, firmy (Předsedající: Čas, pane premiére.), všichni, mají garantováno to, že ceny nepřekročí určitý strop.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a nyní je na řadě pan poslanec Koten. Upozorňuji, že do 16 hodin lze podat, takže ještě prostor je. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážený pane premiére, dámy a pánové, já jsem se setkal i osobně s tím, že jsem potřeboval antibiotika, šel jsem tedy do nejbližší možné lékárny a pak začala anabáze shánění celkem běžných penicilinových antibiotik.

Vaše vláda se i formou facebookových příspěvků a dalších na sociálních sítích chválila za to, že vyvezla osm kamionů různých léčiv směrem na Ukrajinu. Chtěl bych se vás tedy zeptat, jestli převažuje zájem vyvážet léčiva z České republiky směrem na Ukrajinu, anebo zda má náš stát, tedy vy jste premiérem této republiky, tak zda tedy má stát jako Česká republika, a vy jste jejím premiérem, zabezpečit léčiva pro občany v České republice, zda to tedy není primárním zájmem, protože já jsem se setkal se spoustou zoufalých lidí, kde maminky sháněly Nurofen pro děti proti horečce a podobně, a doporučení pana ministra zdravotnictví bylo, ať jim dělají studené zábaly.

Já si myslím, že žijeme v jednadvacátém století a že základní léčiva, jak pro děti, tak pro dospělé, by měla být zastoupena. A já bych jenom si přál, aby tato situace se urychleně vyřešila a aby tedy praktičtí lékaři měli opravdu možnost napsat nějaká antibiotika, protože já jsem musel nakonec z lékárny, kde měli poslední dvě krabičky antibiotik, musel volat svému ošetřujícímu lékaři, aby mi napsal právě ta antibiotika, která měli v té lékárně, a aby mně to poslal eReceptem. A já si myslím, že to je naprosto nedůstojné. Sice tady nemáme fronty na banány, ale máme zde tedy fronty na léčiva, a nejsou schopni pacienti si je zajistit (Předsedající: Čas.) ani pro sebe, ani pro své děti.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Je šestnáct hodin, skončil tedy čas pro podávání interpelací, ale předpokládám, že pan premiér ještě odpoví na tuto. Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, já už jsem tady měl možnost reagovat na situaci s nedostatkem léčiv, nechci se opakovat. Vy jste tady zmínil specificky antibiotika, tak jenom připomenu, že příčinou toho, proč je teď určitý nedostatek antibiotik, je vyšší nemocnost občanů, než tomu bylo v posledních letech. Pak jsou to výrobní důvody, protože u řady léčiv chybí některá z komponent léčiv, což samozřejmě brání tomu, aby byla vyrobena. Příčina je jednak v tom, že se narušily dodavatelské řetězce i v důsledku covidu a je to i aktuální situace v některých státech jihovýchodní Asie. Ten nedostatek je v celé Evropě a do jisté míry je i způsoben nedostatečným plánováním na straně výrobců, protože tam se plánuje výroba léků šest až osmnáct měsíců dopředu. Výrobci podcenili situaci, nenavyšovali kapacity, a to vede to vede k těm problémům.

Zmínil jste také Nurofen. U Nurofenu k zhoršení situace kromě toho objektivního nedostatku, protože on byl mezitím už ve velkých dávkách dovezen do České republiky, ale to, že byl zase skupován z obav z toho, že v budoucnu nebude, tu situaci prostě komplikuje. Takže zásoby, které běžně vydrží i v exponovaných letech nebo měsících čtvrt roku, v této atmosféře byly prodány během několika dnů.

Já už jsem tu zmiňoval kroky, které vláda, respektive Ministerstvo zdravotnictví, udělalo pro to, aby se ta situace nemohla opakovat. Ministerstvo zdravotnictví jedná s výrobci o tom, aby se zrychlily dodávky, které jsou plánovány na pozdější období. Jedná s distributory, aby bylo možno dovézt léky nejenom Evropské unie, kde taky je - prostě v celé Evropě je objektivní nedostatek některých druhů léků, ale také z USA, Kanady, Austrálie, což vůbec není jednoduché vzhledem k podmínkám povolení těchto léků na evropském, respektive našem trhu. Probíhají jednání se společnostmi, které dodávají léčiva na český trh, a to, co já pokládám také za důležité, chystá se novela zákona, která zavede některé nové povinnosti pro distributory, například povinnost zásob na delší období, protože pokud by tady byla povinnost zásob na delší období, tak by ta situace teď tak nepříznivá nebyla. Tolik k té věcné části.

A pokud jde o některé politické podtóny té vaší otázky, na které máte samozřejmě také plné právo, tak chci k tomu říct, že nelze stavět nedostatek léků, kterému dnes čelí Evropa a Česká republika, do souvislosti s Ukrajinou, situací na Ukrajině, popřípadě pomocí České republice Ukrajině v těch těžkých podmínkách a v její složité situaci. Léčiva, léky, které byly v minulosti poskytnuty Ukrajině, nejsou v žádném případě ty, kterých se teď týká aktuální nedostatek, kterému čelí Evropa, a tedy i Česká republika.

Věřím, že kroky, které dělá Ministerstvo zdravotnictví, povedou k tomu, že zajistíme maximální možný počet léků, který je v současnosti k dispozici. A jako Evropa musíme začlenit i komponenty pro léky do našich úvah o strategických produktech a surovinách, ve kterých musíme významným způsobem snížit závislost na východních diktaturách a na jiných státech, protože takováto závislost může vést k výrazným problémům. Tady zrovna ten nedostatek léků není součástí nějaké taktiky, ale jsou to objektivní problémy jak v dodavatelských řetězcích, tak právě s dodáváním a výrobou komponent, která je převážně soustředěna právě v oblasti jihovýchodní Asie.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a dovolte, abych tímto ukončil, protože už není možné podávat další dotaz, už jsme překročili časový limit, takže tímto zahajuji interpelace na členy vlády tak, jak byly vylosovány. A tímto vyzývám pana poslance Josefa Kotta, aby přednesl interpelaci na ministra zemědělství Zdeňka Nekulu a zahájil tak blok odpovědí členů vlády, a připraví se pan Zdeněk Kettner. Jenom podotýkám, že pan ministr Nekula je řádně omluven. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Přesně tak, moje interpelace na pana ministra zemědělství, který je omluven, se týká nákazové situace u hospodářských zvířat v České republice, kterou je aktuálně ptačí chřipka a africký mor prasat. V České republice je více než čtrnáct ohnisek nákazy ptačí chřipky. V současnosti se likviduje významný chov drůbeže na Tachovsku, čímž Česká republika přijde o produkci asi 20 % výroby vajec. Jedná se o naléhavou situaci, která by mohla v konečném důsledku ohrozit spotřebitele, protože lze očekávat nárůst ceny vajec. Nyní se v marketech již cena pohybuje okolo 7 až 8 korun za kus a jedná se převážně o klecová vejce z dovozu. Česká republika v současnosti soběstačná z 86 % a po likvidaci tohoto velkochovu na Tachovsku se soběstačnost samozřejmě významně sníží. Co se týká afrického moru prasat z minulého týdne, jsou tři nové záchyty v Libereckém kraji.

Proto vás chci touto formou požádat, pane ministře, o následující odpovědi na otázky: Za prvé: Jaký je aktuální vývoj nákazy u ptačí chřipky a afrického moru prasat a jaká budou nápravná opatření? Druhá otázka: Jak jsou vypláceny kompenzace za veterinární opatření a jsou zajištěny dostačující finanční prostředky na budoucí období? Třetí otázka: Jaký bude mít tato situace důsledek pro Českou republiku ve vztahu k odsouhlasené likvidaci klecových chovů? A doplňující otázka, zda není čas připravit odložení účinnosti likvidace klecových chovů.

Domnívám se, že tyto položené otázky nezajímají pouze členy zemědělského výboru, ale všechny chovatele dotčených hospodářských zvířat. Předem děkuji za zodpovězení mých otázek.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za dodržení časového limitu. Jak už jsem ale avizoval, pan ministr je řádně omluven, takže bych poprosil dalšího řádně přihlášeného, a to je pan poslanec Zdeněk Kettner, který bude interpelovat rovněž omluveného ministra školství pana ministra Vladimíra Balaše ve věci porušování školského zákona. Máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo. Vzhledem k tomu, že se jedná o ústní interpelace, očekával jsem i ústní odpověď, čili svoji interpelaci si nechám na příště a vzdávám se svého práva na písemnou odpověď na moji interpelaci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, děkuji, a prosím tedy dalšího řádně přihlášeného, a to je pan poslanec Radek Koten, který bude interpelovat místopředsedu vlády pana Víta Rakušana ve věci zákona o dezinformacích. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, dámy a pánové, já bych se chtěl zeptat, protože jsem to zachytil mimo jiné tedy i v denním tisku, na Seznamu nebo na Novinkách, a v podstatě to, co tam je prezentováno, v době vánočních svátků mně to poněkud připomnělo a dýchlo to na mě časy dávno minulými, kdy tady vládl úplně jiný režim a podobně. Já bych to nejlépe asi přirovnal k padesátým letům, protože ten zákon na mě působí takovým dojmem, jako že kdo nevyje s námi, je proti nám a je potřeba ho nějakým způsobem umlčet.

Já to tady poněkud odlehčím, ale dá se říci, že stát tady chce dávat 150 milionů korun takzvaným spřáteleným médiím a neziskovým nevládním organizacím, které tedy budou takzvaně fact-check, budou ověřovat ta fakta, a budou tedy vydávat jakási doporučení vládnímu zmocněnci pro dezinformace. Na základě toho se budou odstraňovat buď příspěvky, anebo rovnou se budou blokovat celé weby.

Já si myslím, že ta částka, která je věnována tímto směrem, by se měla věnovat úplně jiným směrem. Dá se říci, že v případě toho, že by ten zákon prošel tímto způsobem, tak bychom tady měli skutečně takzvaný cenzorský úřad, který by tedy na základě toho, co nějaké nevládní neziskové organizace placené bůhví odkud, s netransparentním financováním, například i ze zahraničí, tak na základě toho by ten úřad tady blokoval ty stránky a potlačoval by nesprávné názory.

Takže já se jenom hrozím toho, protože tam hrozí ještě i úprava trestního zákoníku, že tam přibude něco, jako jsme tady měli - hanobení a tak dále - a na základě toho se budou lidé zavírat do vězení. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za dotaz. Prosím, pane vicepremiére.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji, pane místopředsedo. Já nejdříve technicky. Chtěl bych se omluvit všem kolegyním a kolegům. Víte, že spolu v mnoha věcech nesouhlasíme, ale na interpelace chodím. Dneska tady musím být pouze hodinu, takže co stihnu, to stihnu, na ostatní odpovím písemně, po 17. hodině už jsem omluven. Ale znovu říkám, jsem samozřejmě ochoten písemně odpovědět.

Chápu, že ty dvě minuty jsou krátká doba, pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího. Mně se systém interpelací jako opozičnímu poslanci také nelíbil. Ale vy jste otázku nepoložil. Vy jste během své interpelace dal nějaký popis situace. Nakonec jste mně řekl: Děkuji za odpověď. Já v téhle chvíli úplně nevím, na co mám odpovídat, když nikde nebyla věta tázací. Ale dovolte mi tedy, abych sám dovozoval nějakou odpověď a budu reagovat věcně na to, co jste tady ve svém příspěvku pronesl.

Za prvé: Jaký zákon a o kterém teď mluvíte? Ten zákon neobsahuje žádnou podporu pro neziskový sektor a bavíte se o dvou věcech, které nejsou totožné. Je tady nějaký plán, akční plán, který předkládá vládní zmocněnec pan Klíma, nikoliv rezort Ministerstva vnitra. Ten akční plán není dopracován, probíhá různým připomínkovým řízením a žádný finální produkt neexistuje.

Tady jste se asi bavil o podpoře neziskovek, ale do toho netahejte zákon, který připravuje Ministerstvo vnitra, protože tam nic takového není, to je úplně jiný materiál. Tak jenom si srovnejme pojmy. Nějaký akční plán boje proti dezinformacím není nic, co by vznikalo na Ministerstvu vnitra. Tam my jsme pouze připomínkovým místem jako všechny ostatní rezorty, ano? Jenom abychom si srovnali ty myšlenky.

Potom je tady zákon, o kterém vy mluvíte, že bude něco zakazovat, že bude něco cenzurovat. Ten zákon ještě nikdo nikdy neviděl. Jestli vy ano, tak to jste asi na tom lépe než já, protože on probíhá nějakým připomínkovým řízením, a ještě ani ne tím oficiálním. On je diskutován s právními autoritami, on je diskutován s lidmi, kteří jsou odborníci samozřejmě i na IT provoz a podobně. Teď se shromažďuje nějaká báze připomínek a ten zákon ještě vůbec neexistuje. Je nějaká pracovní verze, která se připomínkuje.

Vy se tady bavíte o tom - a já bych od vás chtěl odpověď, nemusíte samozřejmě - já bych se chtěl zeptat: Při téhle interpretaci, co Ministerstvo vnitra kdy zacenzurovalo, prosím pěkně? Cenzorský úřad - s jakou cenzurou jsme přišli? Uveďte mi jeden dva tři příklady, prosím. Co Ministerstvo vnitra? Ptáte se ministra vnitra. Kde my jsme přišli s nějakou cenzurou? My jsme něco někde vymazali, my jsme něco zakázali, my jsme někoho nějakým způsobem hnali k odpovědnosti?

Já se ptám na Ministerstvo vnitra, které vy nazýváte, že tady něco cenzurujeme a podobně. Já se vás ptám, co jsme cenzurovali a o jakém zákonu se bavíte, když ho ještě nikdo nikdy neviděl. Vy jako poslanec, prostřednictvím pana předsedajícího, budete první, kdo ho uvidí, a budete k němu určitě legitimně tady u toho stolečku mluvit.

Teď věcně k tomu, mám na to 1 minutu 29. To, co my připravujeme, není ten akční plán, s kterým jste to smotal dohromady, prostřednictvím pana předsedajícího. To vůbec není věc vnitra. My připravujeme návrh zákona o omezení šíření obsahujícího národní bezpečnost on-line, a to národní bezpečnost v případě, že někdo bude vyzývat k tomu, aby lidé vtrhli do Parlamentu stejně jako do Kapitolu a vyházeli tady poslance z oken, a bude to reálně založená skutečnost, na kterou upozorní bezpečnostní složky našeho státu. Pokud tady někdo bude násilně vyzývat k tomu, aby byla proti nějaké skupině osob, třeba proti poslaneckému klubu SPD, spáchána nějaká závažná teroristická hrozba, a bude tady vyzýváno k tomu, aby byli ohroženi na zdraví nebo na životě, v takové chvíli si myslím, že má mít stát intenzivní instrument, aby takové informaci měl možnost zamezit, aby se šířila, protože vyzývá k násilí proti určité skupině obyvatel s jejími právy. To je úplně všechno, nic víc dělat nebude.

To, že tady v prezidentské kampani někdo lže, že paní předsedkyně Pekarová podporuje pana Babiše, a ještě to sdílí, to je normální lež. Prostě jsou mezi námi lháři, to je normální, na to jsme za dějiny zvyklí, to tady bude furt. Nikdo to vypínat a odstraňovat nebude. Tohle se týká národní bezpečnosti a ohrožení skupiny osob. Tam může patřit třeba i poslanecký klub SPD. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za dodržení času. Pan poslanec chce zjevně doplňující otázku.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, pane ministře, za odpověď. Já jsem samozřejmě tu otázku nepoložil, nicméně odpovím alespoň na tu vaši otázku. Tady ty informace jsme jednak probírali na výboru pro bezpečnost, kde jste nebyl, protože jste byl na zahraniční cestě. Co se týká toho článku na Novinkách, já samozřejmě nevím, jestli to byl řízený, nebo neřízený únik z Ministerstva vnitra nebo odněkud odjinud. Každopádně když jsem si to mezi svátky přečetl, tak mě to poměrně zaskočilo. Tak mě samozřejmě zajímala otázka, zda tedy ten zákon v podstatě vnitro připravuje. V tom článku byly uvedeny tyto částky a zazněly i na výboru pro bezpečnost, takže jsem vycházel tady z těch dat. Právě proto jsem se vás chtěl zeptat, v jaké je tedy fázi ten zákon, zda tedy už je v nějaké finální verzi, aby ho měli poslanci, ať už na výboru pro bezpečnost, anebo jestli už je v systému Poslanecké sněmovny, nebo v jakém stadiu vlastně ten zákon je.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan vicepremiér bude reagovat.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Jasná a férová otázka, na kterou přijde jasná a férová odpověď. Za prvé, v tom zákonu, a znovu to tady říkám, nejsou žádné částky pro nikoho, pro neziskový sektor, pro média. Tím se tenhle zákon vůbec, ale vůbec, ale vůbec nezabývá. Nezabývá! Tím se nezabývá zákon. Tenhle zákon, ještě jednou, se jmenuje, abych to citoval přesně, o omezení šíření obsahu ohrožujícího národní bezpečnost on-line. Ohrožujícího národní bezpečnost on-line, to je všechno. To znamená, ve chvíli, kdy tady bude nějaká informace, která ohrožuje národní bezpečnost, zdraví, život občanů, jejich skupiny, nějaké výzvy k tomu, aby tady byly násilnosti proti komukoliv ve společnosti - to není jenom proti vládnoucí entitě, ty vládnoucí entity se mění - proti komukoliv, proti bezpečnosti, proti systému tady v té zemi - tak je možnost jako nejkrajnějším instrumentem zasáhnout tak, aby se tahle informace - znovu říkám ohrožující národní bezpečnost - přestala šířit.

V návrhu zákona, který zatím není v oficiálním mezirezortním připomínkovém řízení - je v neoficiální odborné diskusi, kterou Ministerstvo vnitra právě kvůli citlivosti tématu započalo - je samozřejmé, že výkon pravomoci bude svěřen některé z veřejných institucí, která bude spolupracovat s bezpečnostními složkami. Své rozhodnutí bude podrobně odůvodňovat a to rozhodnutí je ve zkráceném režimu soudně přezkoumatelné.

Ještě dodávám, že dokonce v tom zákonu nejsou ani žádné postihy. To dělá Ministerstvo spravedlnosti, my nejsme zodpovědní za trestání lidí. Zaplať pánbůh, Ministerstvo vnitra už teď nikoho netrestá. My máme prostě pouze zákon proti ohrožení národní bezpečnosti, to je všechno.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím dalšího interpelujícího, a to je paní poslankyně Maříková, která bude interpelovat pana ministra zdravotnictví Válka.

Dovolte ještě, abych přečetl v rychlosti omluvy: paní poslankyně Alena Schillerová od 16 z pracovních důvodů, paní poslankyně Renata Zajíčková od 16 z pracovních důvodů, pan ministr Vladimír Balaš od 16 z pracovních důvodů a paní ministryně Jana Černochová od 16 z pracovních důvodů. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, lékárny hlásí výpadky u životně důležitých medikamentů. Nedostatková jsou antibiotika, oční kapky, léky na teplotu nebo proti srdeční arytmii. Pacienti, aby sehnali lék, který potřebují, musí objíždět lékárny kolikrát v okruhu desítek kilometrů. K výpadkům léků docházelo i v minulosti, jelikož veškerá výroba léčiv se přesunula do Asie. Stát také tlačí na co nejnižší cenu za úhradu, pro farmaceutické firmy jsou tak atraktivnější jiné země. Na spotřebě léků se určitě také podílelo to, že v České republice je nyní o několik set tisíc lidí více, kteří přišli z Ukrajiny, a došlo mimo jiné k vyvezení léků v hodnotě 36 milionů korun na Ukrajinu.

Dlouhodobě neřešený problém se vyhrotil a od neděle, kdy jsme o tom spolu hovořili, hlásí ale nedostatek léků také nemocnice. Kvůli výpadkům speciálních léčiv hlásí velké problémy některé nemocnice, kdy jim chybí například krátkodobá anestetika. Lékaři za ně musejí hledat ne úplně ideální náhrady. Například jablonecká nemocnice kvůli nedostatku takzvaných krátkodobých sedativ nemůže aktuálně odoperovat tolik pacientů, kolik by ve skutečnosti mohla. V důsledku to znamená, že všechny plánované operace se nestihnou, a musejí se odkládat. Ale problémy mají také záchranáři, kterým chybějí léky, které jsou potřeba při oživování pacientů. Zaznamenali výpadky Amiodaronu nebo Cordaronu.

Jak tento problém chcete teď akutně řešit? Protože pokud chybějí léky na oživování pacientů a anestetika, tak už opravdu hovoříme o ohrožení kvality zdravotní péče a životů našich občanů. Nemůžeme v tomto případě čekat měsíc, dva či na změnu nějaké legislativy. Tak jestli, pane ministře, můžete odpovědět. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosil bych pana ministra zdravotnictví a místopředsedu vlády Vlastimila Válka o reakci. Máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Velmi děkuji, pane předsedající, dámy a pánové, poslankyně a poslanci, vážená paní poslankyně, chtěl bych jednak poděkovat za tu interpelaci, a taky bych chtěl velmi poděkovat za to, že jsme se předem o tom problému bavili. Ano, v České republice chybějí léky, ty výpadky jsou v celé Evropě, jsou na celém světě, a ministerstvo nejenom že zasedá, jedná, ale koná. Výsledkem toho konání je, že jsme přivezli už do 24. 12. 340 000 balení Nurofenu, což je zásoba, která normálně stačí i v předcovidových letech na více než jedno čtvrtletí - sirupu Nurofenu, nebavím se o tabletách, čípcích - a teď jsme dovezli další desítky tisíc kusů balení. Za tu dobu, co situaci aktivně řešíme, tedy za poslední měsíc, o něco víc než měsíc, se podařilo nasmlouvat další mimořádné dovozy z různých zemí, antibiotik z různých kategorií antibiotik. A proč jsme to mohli dělat až od 1. 12.? Protože bohužel ten zákon, který mně umožňoval nakupovat takto napřímo léky cestou distributorů a schválit jim speciální úhrady, platí od 1. 12. Je potřeba poděkovat za to, že ho Poslanecká sněmovna přijala.

Ale řada informací, které se objevují, nejsou úplně řekněme pravdivé, a typickým příkladem je jablonecká nemocnice. Ředitel jablonecké nemocnice - jablonecká nemocnice je městská nemocnice, jejím zřizovatelem je město, je v Libereckém kraji, zdravím tento kraj a zdravím jabloneckou nemocnici - ředitel této nemocnice pan Němeček, s kterým jsem opakovaně na to téma hovořil, naposledy dneska, vůbec netuší, o čem ten problém je. O žádném omezování operací nic neví, o žádné nedostupnosti nic neví, neví ani o žádných komplikacích, a podobně jako vy, i já jsem zachytil tuto řekněme ne úplně přesnou pravdu nebo fake news z různých zdrojů, ale neví o ní ani primář anesteziologického pracoviště té nemocnice a neví o ní ani další kolegové, které jsem kontaktoval, a samozřejmě ředitel té nemocnice. Mě napadá jedno možné vysvětlení. Existuje preparát s obsahem léčivé látky sevofluran a tento preparát je inhalační anestetikum, které ale je velmi specifické, a v podstatě ho téměř, nebo dodávku, dělá jenom jeden dovozce, je to jedno z mnoha inhalačních anestetik, a tady byl problém v měsíci lednu s dodávkami. Pokud některá nemocnice - ale já o tom nevím, že by taková nemocnice byla - koupila opravdu přístroje, kde jiné než toto anestetikum není možné použít, nedej bože řekněme skočila výrobci na špek takzvaně a jaksi pod cenou získala přístroj, který pak ale nutí tu nemocnici kupovat dále ty produkty od jednoho výrobce, typické je to u injektorů kontrastních látek - když se toto sem tam stává, tak je to problém, ale i tento problém je řešitelný - ale stoprocentně to není problém v jablonecké nemocnici, a to mně dneska znovu potvrdil ředitel této nemocnice pan Němeček, za což mu velmi děkuji, a kolegové z této nemocnice, které jsem buď já přímo, nebo moji přátelé z liberecké nemocnice kontaktovali.

Je pravda, že některé nemocnice mohou v rámci podmínek výběrových řízení požadovat dodání inhalátorů od výrobce zdarma. Ono to vypadá atraktivně, protože inhalátor je pak zdarma, což je ale ve svém důsledku vede k závislosti na použití léčivého přípravku jednoho výrobce. Toto není úplně šťastná cesta, protože jak jste sama zmínila, trh je velmi turbulentní a dynamický, nicméně i kdyby tomu tak bylo, je třeba konstatovat, že ostatní léčivé přípravky jak s touto konkrétní látkou, tedy s touto účinnou látkou sevofluranem, tak i jiná inhalační anestetika jsou na trh dodávána, a co se inhalačních anestetik týče, opravdu potíž není. Není stejně tak žádný problém v centrových lécích, onkologických preparátech, preparátech pro kardiaky, preparátech pro léčbu cévních mozkových příhod a dalších preparátech. Ten zásadní problém je v některých volně prodejných produktech a problém je dán, že firmy před rokem a půl, kdy výrobu pro letošní rok chystaly, prostě špatně odhadly trh, a velký problém je v některých kategoriích antibiotik. Ale i tento problém řeším a řeším ho úspěšně dovozy, které se nám podařilo realizovat v prosinci a teď v lednu. Já pak budu čísla zveřejňovat na tiskové konferenci v pátek. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Paní poslankyně má zájem ještě položit doplňující otázku. Máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Mám ještě takový doplňující dotaz. Můj kolega tady interpeloval pana premiéra také kvůli nedostatku léků a zmiňoval se o vývozu léků v hodnotě 36 milionů korun, což je 880 000 balení, na Ukrajinu. Pan premiér říkal, že na nedostatek léků to nemělo vliv, a já tady na stránkách Ministerstva zdravotnictví čtu, že ten vývoz došel ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví, generálním ředitelstvím Hasičského sboru a Českou asociací farmaceutických firem. Mě by tedy zajímalo podle toho, co čtu, tak bych si z toho vydedukovala, že to byla balení určená pro český trh, že to bylo v češtině. Pokud ne, kam ta balení měla tedy směřovat? Jestli to můžete vysvětlit. Děkuji.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Můžu já, pane předsedající?

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Omlouvám se, že takhle můžu vaším prostřednictvím, paní poslankyně, vy jako zdravotník to pochopíte. Ono balení s českým návodem a s českým obalem by Ukrajincům byla asi tak ku pomoci, ku prospěchu, jako kdybychom jim dodali praky. To samozřejmě by v době husitství určitě účinné bylo, ale dneska by jim to nepomohlo. To byla balení, která distributoři v rámci celé Evropy měli navíc, udělali je speciálně pro Ukrajinu. Český stát to v podstatě nic nestálo, nebo ne v podstatě, nic ho to nestálo, ale byla to čistě iniciativa výrobců a distributorů. Nebyly tam ty léky, které dneska chybí. Ono to ani nejde, Nurofen se takhle nedá úplně jednoduše vyvážet. Byly tam především léky, které slouží pro akutní medicínu, pro emergency medicínu, které slouží v době válečného konfliktu. Nebyly tam taky žádné léky, byly tam hlavně léky na zástavu krvácení, byly tam léky spojené s válečnou medicínou, tak jak byly požadavky ukrajinské strany. To je velmi jednoduché vysvětlení. Nebyly tam opravdu léky, které dneska chybějí na českém trhu, a ani omylem to nebyly léky z českého trhu.

Možná si vzpomenete, že tehdy vznikly různé iniciativy, ty nebyly šťastné a já jsem zakázal v přímo řízených nemocnicích a požádal jsem Komoru lékárníků, aby to také nějakým způsobem provedli. Spojil jsem se se sítí lékáren, aby se to realizovalo, že různí občané kupovali léky v lékárnách, balili je a odváželi je. Tak to jsem velmi rychle v přímo řízených nemocnicích zakázal. Proto jsme to organizovali s distributory, proto jsme to organizovali centrálně, aby to právě nebyly léky, které by se vykoupily v českých lékárnách nebo z českého trhu a vyvezly, ale aby to byly léky, které by vůbec na český trh nesměřovaly. To mohu garantovat, opravdu, buď mně věříte, nebo ne.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další interpelace by měla proběhnout od pana poslance Kolovratníka na pana ministra Kupku, ale nevidím zde ani pana poslance Kolovratníka, ani pana ministra Kupku, tak můžeme přejít k další interpelaci. Interpelujícím bude pan poslanec Jiří Mašek, který se bude tázat pana ministra Válka stran kolapsu lékařských pohotovostních služeb. Máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře. Žádáme vás o informaci, jakým způsobem a do kdy vyřešíte kolaps lékařských pohotovostních služeb, a to služeb pro dospělé, děti i služeb stomatologických.

Ten kolaps se projevil v celé nahotě mezi vánočními svátky. Lékařské pohotovosti jsou sice zřizovány a hrazeny kraji, ale podílejí se na nich i vámi řízené nemocnice. Například ředitel jedné z nich, Ing. Ludvík, tedy ředitel nemocnice v Motole, rozhodl o zrušení jediné dětské stomatologické pohotovosti v Praze, a to bez projednání nebo zajištění jakékoliv náhrady. Vystavil tak rodiče i děti ze širokého spádu těžce řešitelné situaci. Hroutí se také pohotovosti v krajích, například v Libereckém, kde od 1. ledna 2023 padly tři pohotovostní ambulance, a to konkrétně v Semilech, Hrádku nad Nisou a Tanvaldu. Například v Moravskoslezském kraji je více než 100 000 lidí zcela bez svého stomatologa a jsou odkázáni pouze na pohotovostní péči.

Mediálně jste slíbil společné řešení spolu s předsedou Asociace krajů doktorem Kubkem (Kubou?), čili sliboval jste to vy s tím, že s ním o tom už jednáte. Prosím, jak jste s řešením pohotovostí daleko nyní, tedy v době, kdy doznívá covid, nadále řádí chřipka, RS virózy u dětí a jsme v očekávání příchodu nové mutace omikronu z Číny? Už nyní mezi vánočními svátky byly pohotovosti zatíženy dvojnásobným počtem pacientů než v minulých obdobích. Žádám vás o informaci o krocích ministerstva k nápravě této dlouhodobě neudržitelné situace, zajištění dostatku lékařů pro služby, větší ochoty lékařů čili povinnost sloužit, nebo jak jinak systemizovat poskytování pohotovostních služeb, metodický pokyn pro poskytování pohotovostní služeb, spolupráce s kraji - prostě jak to chcete řešit.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosil bych pana ministra Válka. Máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, vážený pane předsedající. Dámy a pánové, a vaším prostřednictvím, vážený pane poslanče. Nedělám to rád, ale musím to udělat. Zákon o pohotovosti byl přijatý v roce 2012, to víme, panem ministrem Hegerem, a pak osm let žádný ministr nic nedělal. Kdybych byl hodně zlý, tak řeknu hnutí ANO: mělo čtyři roky ministra, většinu ve zdravotním výboru, předsedkyni zdravotního výboru. Co jste pro zlepšení dostupnosti pohotovosti udělali? Odpověď by byla jednoduchá: Nic. Vůbec nic.

Já jsem zahájil jednání s Asociací krajů, pozval jsem k tomu asociaci praktických specialistů, pozval jsem k tomu asociaci praktických lékařů pro dospělé a hledáme cestu, jak dál. Ta cesta - a víme to oba dva - není jednoduchá. My můžeme zákonem nařídit, provázat to s kapitační platbou, aby ti lékaři pohotovost sloužili, ale víme, jaké je množství lékařů, víme, jaký je jejich věkový průměr, a není dobré, aby kvůli tomu část těch lékařů - praktiků ukončila svoje praxe. Tam se asi shodneme. Můžeme udělat to, že vtáhneme další specialisty, a to je věc, kterou teď intenzivně diskutuji. Domnívám se, že bychom mohli i praktické specialisty vtáhnout do pohotovosti.

Osobně jsem přesvědčený, že všude, kde je urgentní příjem, by současně měla být lékařská pohotovost. A v rámci dotačního titulu - a tady to můžu teď říct - v rámci dotačního titulu, z kterého budeme dotovat urgentní příjmy, dotaci dostanou pouze ty urgentní příjmy, které budou zřizovat lékařskou pohotovostní službu. Ale pořád je to odpovědnost krajů. Můžeme změnit zákon, odpovědnost krajů stáhnout a přenést tu odpovědnost například na pojišťovny, ale nijakým způsobem to nepovede k tomu, že zvýšíme počet lékařů, kteří pohotovost slouží. Je to jenom snaha najít konsenzus a ten konsenzus se daří najít. Předpokládám, že po dalším jednání, a teď jsem dostal čerstvou informaci od prezidenta stomatologické komory, v tom velkém jednání stomatologů s ministerstvem, hejtmany - pan hejtman Vondrák je ten, který je v tomto vtažený - dospějeme k nějakému návrhu, co se týká stomatologie. To bude velmi těžké.

Tady bych se chtěl jenom ohradit ohledně té dětské stomatologie - my žádné dětské stomatology nemáme, protože oni nemají žádnou atestaci. Jakýkoliv stomatolog může sloužit pohotovost, a to je jedno, jestli u dospělých, nebo u dětí. To, že Motol ukončil pohotovost, bylo jednoduché, ne dospělé, tak u dětí, on nikdo jiný v Praze nechtěl sloužit. Praha má svoji polikliniku, ta má svoje stomatology. Nechápu, proč nejsou ochotni ošetřovat děti, protože neexistují dětští stomatologové, jsou jenom stomatologové. Jsem rád, že pan primátor stávající stále ještě Hřib se odhodlal ke schůzce, a doufám, že mně řekne, jaké plánuje řešení. Já samozřejmě se vůbec nebráním tomu, pokud podobně jako v jiném kraji, v Jihomoravském, bude nějaká dohoda mezi městem a přímo řízenou organizací. V Brně taková dohoda nastala, kdy pan hejtman Grolich podepsal dohodu s fakultní nemocnicí Brno, platí tedy pohotovost, platí tedy těm lékařům, refunduje mzdy, a tím pádem se jakžtakž daří dětskou pohotovost zajistit. Tady v Praze bohužel takovýhle postup nebyl volen a v určité fázi, protože už nebyli žádní lékaři z Motola, kteří by byli schopni tu pohotovost sloužit, prostě ta situace nastala - je taková, jaká nastala. Je škoda, že to vedení magistrátu neřešilo jaksi s ministerstvem. Nicméně paralelně s tím stále probíhají jednání s hejtmany.

A já si troufnu říct, že přijdeme na zdravotní výbor nejpozději do dvou měsíců jak s legislativními návrhy, tak s krátkodobým řešením. Moje ambice je, aby každý lékař sloužil aspoň jednu pohotovost jednou za měsíc. Jsem připraven debatovat s pojišťovnami o tom - a to si myslím, že je správná cesta - aby za to byli řádně odměněni. Je potřeba ale říct, že pohotovost má trvat v podstatě od 17 do 22, respektive 23 hodin a v pracovních dnech od 8 do 20 hodin. To znamená, neřeší to absolutně nic od 8 hodin večer do rána a o víkendech pak od 10 hodin večer do rána nebo do 5 hodin. I tady je potřeba o tom diskutovat, proto se domnívám, že správná cesta je - máme síť urgentních příjmů. Abych byl spravedlivý, je to plod práce Vojtěcha Adama a tam jsem se na tom velmi intenzivně podílel z rady poskytovatelů. A chtěl bych, abychom na tyto urgentní příjmy navázali pohotovost. Domnívám se, že většina kolegů s tím bude souhlasit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec ještě má zájem položit doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Budu velice stručný. Jsem rád, že jste nakonec přiznal, pane ministře, že projekt urgentních příjmů, 81 urgentního příjmu, je projektem Babišovy vlády, která to naplánovala, která to připravila, která na to sehnala peníze. A máte taky pravdu, že to bude ten pilíř, který může otázku pohotovostních služeb tady vyřešit. Takže není pravdou, že jsme pro to nic neudělali, my jsme položili ten základ.

Proč to zdvihám teď, je proto, že do takhle tristní situace jsme se nikdy nedostali, a vy na ni musíte reagovat. Musíte na ni reagovat, protože on pořád ještě platí takzvaný kompetenční zákon. Je to fousatý zákon č. 2 z roku 1969, zákon České národní rady o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů správy České republiky, České socialistické republiky, a tam v odrážce 1 je, že Ministerstvo zdravotnictví je ústředním orgánem státní správy pro zdravotní služby a tak dále. A toto je poskytování zdravotních služeb. Jestli potřebujete úpravu toho zákona, pojďme se tady o tom bavit. (Předsedající: Čas.) Ale zodpovědnost za fungování pohotovosti v celé republice je na Ministerstvu zdravotnictví.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Tady se neshodneme. Odpovědnost je na krajích. Oba dva to víme a takto je ten zákon napsán. Organizují pohotovost kraje. Oba dva to víme, kraje mají možnost i sankcionovat lékaře, kteří tam nepůjdou. A já souhlasím, že tady je potřeba upravit zákon, aby prostor pro kraje byl lepší. Ovšem nic mým předchůdcům za těch posledních osm let nebránilo v tom, tyto změny udělat. To, že je neudělali, je chyba. Urgentní příjmy, pokud bych je nechal tak, jak to naplánoval pan ministr Vojtěch, by neřešily situaci, protože víte, jaká byla struktura urgentních příjmů. Například nemocnice Blansko by urgentní příjem neměla. Bylo by to pětadvacet nemocnic, které neměly. Vaše vláda chtěla sice udělat dotační titul pro urgentní příjmy, jak ten dotační titul vypadal? To jsme tady seděli, bylo to tá tatata tátá tá tata, to byla ta klikačka, jestli si vzpomenete. Jo, jo, to byla ta klikačka. To znamená, já teď musím znovu vypsat dotační titul pro urgentní příjmy tak, abychom je mohli financovat, a to se stane, vypsali jsme tento dotační titul a všechny urgentní příjmy v České republice dostanou peníze. Ano, ta situace je daleko horší, než byla před osmi lety, ale to, že ta situace se postupně zhoršuje, zhoršuje se dostupnost pohotovosti, to, že se zhoršuje počet, dostupnost zubařů, to, že je stále méně a méně praktických lékařů pro dospělé a pro děti a dorost, to fakt není to, že já bych byl čtyři roky ministr zdravotnictví. Opravdu ne.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, nyní prosím dalšího přihlášeného a to je pan poslanec Ondřej Babka, který bude interpelovat pana ministra kultury Martina Baxu, který je od 14.30 z pracovních důvodů omluven. Máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážný nepřítomný pane ministře kultury Baxo, já bych si vás dovolil interpelovat ve stejné věci, jako jsem před chvílí interpeloval pana premiéra, týká se to přijímání zákona o České televizi a Českém rozhlase, a hned vysvětlím, proč. Má otázka směřuje k tomu, co jsem tady zmiňoval již v prvním a ve druhém čtení, tedy že tento zákon účelově přijímáte ve chvíli, kdy má být volen generální ředitel České televize. Shodou okolností včera proběhlo zasedání Rady České televize, na kterém byl schválen harmonogram volby generálního ředitele. Volba generálního ředitele začne 15. února. Bude probíhat od 15. února až do 7. června, kdy Rada České televize bude volit nového generálního ředitele.

Vy jste tady, pane nepřítomný ministře Baxo, načetl ve druhém čtení pozměňovací návrh, že tato novela, která mění počty radních a mění i počet hlasů, kterými musí být generální ředitel zvolen, vejde v platnost někdy v průběhu jara. To znamená, že se trefíme pravděpodobně přijetím této novely přímo do průběhu výběrového řízení nového generálního ředitele České televize a má otázka zní, zda vám to opravdu nepřijde účelové, jestli se nebojíte, že tímto krokem pro jistou část veřejnosti zcela znevěrohodníte toto médium veřejné služby či přímo právě nově zvoleného generálního ředitele? A zda byste pod tíhou těchto informací, těchto skutečností, přece jen raději neustoupil od tohoto rychlého přijímání této novely a nepodpořil třeba pozměňovací návrh, který jsem načetl, a to abychom předešli těmto spekulacím a aby zákon nabyl účinnosti až 1. 1. 2024, tedy po volbě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Jak už jsem avizoval, pan ministr Baxa je řádně omluven, takže bych poprosil další interpelující, a to paní poslankyni Margitu Balaštíkovou, která bude interpelovat pana ministra Zbyňka Stanjuru ve věcech pokroucené inflace. Máte slovo.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové, dobrý den, nepřítomný pane ministře. Ale mám informaci, že je pan ministr na cestě. (Vtom zahlédne ministra v poslanecké lavici.) Omlouvám se vám, pane ministře.

Takže při sledování vývoje inflace si nešlo nevšimnout, že v září byla inflace 18 %, v říjnu 15,1 a v listopadu 16,2. Z toho mnozí začali usuzovat, že je inflace již pod kontrolou a začíná klesat. Na druhou stranu je zajímavé, že Eurostat vykazuje za Českou republiku naprosto jiná čísla, tedy v září 17,8, v říjnu 15,5 a v listopadu 17,2. Jaké mi k tomu můžete prosím podat vysvětlení?

Náš statistický úřad započítával Síkelův takzvaný úsporný tarif jako aktuální cenu energie, jenomže onen úsporný tarif je ve skutečnosti státní dotací, kterou dostávají výrobci. Ve výkazech Eurostatu jsme měli inflaci už do září nižší, než jak ji vykazoval náš statistický úřad. V říjnu se tímto trikem dostali k nižšímu číslu a také v listopadu vykazujeme tímto pádem inflaci podstatně nižší. Statistický úřad to ve svých komentářích vysvětluje tím, že se státní dotace spotřebitelům odečte, protože je podmíněna nákupem energie. Jenomže dotaci nedostanou všichni spotřebitelé. Nevztahuje se na živnostníky a na lidi bydlící v rekreačních objektech. Otázkou tedy je, proč to statistický úřad přesto udělal a zda to čistě náhodou nesouvisí s protiinflačními dluhopisy, jejichž výnos se řídí právě podle míry inflace a vykázané statistickým úřadem? Faktem je, že na tomto jediném triku stát ušetřil hodně peněz, ale asi to nepomohlo těm investorům. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za dotaz a poprosím pana ministra financí Zbyňka Stanjuru. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Než se dostanu k inflaci, opravím mylný výrok paní poslankyně, že dotaci nedostávají domácnosti, ale výrobci energie. To prostě není pravda. Úsporný tarif není kompenzován ze státního rozpočtu a myslím, že i vy jste měla dostat složenku jako konečný spotřebitel.

A teď fakta, protože to, co jste tady uvedla, vůbec neodpovídá realitě, a nevím, jestli jste se za vaší vlády pokoušeli něco takového prosadit. Podle mě to není možné.

Tak za prvé, sběr, kompilace, vykazování dat o spotřebitelských cenách je plně v kompetenci Českého statického úřadu, který je zcela nezávislý na vládě, ale taky Parlamentu, a podléhá metodickému dohledu Eurostatu. Za druhé by bylo asi lepší požádat o informace přímo Český statický úřad, ale já nemám problém vám odpovědět. Za třetí, a to je klíčové, Český statický úřad v souladu s doporučením Eurostatu zvolil metodiku zachycení uvedených opatření vlády, aby byla jednotná napříč zeměmi EU.

Teď odbočka - rozdíl mezi daty, které vykazuje Eurostat a Český statický úřad, je dán zejména imputovaným nájemným, které lépe odpovídá skutečným nákladům domácnosti na bydlení, a jsme jedna z mála zemí, která imputované nájemné má součástí celkové inflace. V mnoha zemích to prostě není.

Tento metodický přístup, o kterém jsem mluvil, byl ze strany evropských agentur avizován s několikaměsíčním předstihem před jeho implementací ze strany Českého statistického úřadu a je veřejně dohledatelný na stránkách Eurostatu několik měsíců předtím. Český statický úřad, teď budu citovat, co k tomu uvádí: "Pro definici spotřebitelské ceny je rozhodující skutečná cena, tedy cena, kterou je spotřebitel smluvně zavázán zaplatit v daném referenčním období za jím nakupovaný produkt, a to včetně všech daní. Na druhou stranu se podle metodického pokynu Eurostatu od této ceny odečítají vládní subvence, které jsou podmíněny nákupem tohoto konkrétního produktu. A to platí i v případě, že spotřebitel zaplatí celou cenu a subvenci obdrží dodatečně nebo s předstihem. Pro načasování zahrnutí do indexu spotřebitelské ceny je podstatné, jaká je závazná cena pro konkrétní období, nikoliv konkrétní okamžik platby či její časové rozhodnutí do platby záloh a doplatků. Časově omezené prominutí POZE a úsporný tarif tak jsou chápany jako dvě části jedné vládní subvence domácnostem na nákup elektřiny za měsíce říjen 2022 až prosinec 2023, kdy říjen až prosinec 2022 je úsporný tarif a říjen 2022 až prosinec 2023 je odpuštění platby za POZE."

A teď takzvané domnělé zachycení do cen pouze v říjnu. Český statistický úřad uvádí dopad této subvence do meziročního srovnání spotřebitelských cen ve všech třech měsících - v říjnu, listopadu i prosinci. Je to tak správné. Je to pomoc vlády. Je třeba říct, že bez opatření, bez této subvence ze strany vlády by ceny v říjnu nerostly o 15,1, ale o 18,6, v listopadu ne o 16,2, ale o 19,8 a v prosinci ne o 15,8, ale o 19,3. A bez této subvence, kterou jsme schválili v novele státního rozpočtu, by celoroční míra inflace nedosáhla 15,1 %, ale 16 %.

Měla jste zřejmě na mysli zahrnutí těchto opatření do meziměsíčních cen, a ne meziročních, pouze v měsících říjen. To ovšem vyplývá z logiky indexu meziměsíčních a meziročních, takže z tohoto pohledu byla ta meziměsíční pouze v říjnu. Nicméně já se ptám, když byla stejná metodika použitá loni, když nezákonným způsobem byla snížena DPH na nulu u cen energií, tak jsem si nevšiml, že by poslanci ANO napadali statistiku Českého statistického úřadu a říkali: Pozor, pozor, proč ta cena je tam uměle nižší, když DPH je nula? Takže to samé bylo aplikováno už vloni, je to správně a je to rozhodnutí nezávislého Českého statistického úřadu. Není to rozhodnutí ani Babišovy vlády, ani vlády Petra Fialy.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a táži se paní poslankyně, jestli chce položit doplňující dotaz? Ano, máte slovo.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Děkuji, pane ministře, za vysvětlení, a prosím, neberte to tak osobně. Já vím, že za vlády Andreje Babiše byla podobná metodika použita. Chtěla jsem to vysvětlení, takže myslím si, že ten tón a to nasazení bylo zcela zbytečné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr bude chtít reagovat.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Poruším jednací řád, stejně jako paní poslankyně. Já se chci zeptat vás, pane místopředsedo: Kde byla ta otázka?

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Nikde. (Předsedající se krátce zasmál.)

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Takže máte vést k pořádku poslance, že mají položit otázku. Já pak nemám na co odpovídat. Takže já jsem aspoň položil otázku vám, ale tím také porušuji jednací řád. Jsem si toho vědom.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Máte pravdu, ale já jsem musel nechat paní poslankyni domluvit, protože jsem nevěděl, jestli tam přijde ta otázka, nebo nepřijde. Ale máte pravdu, samozřejmě. A všechny prosím ostatní, aby, když budou reagovat, aby ty otázky kladli.

Pojďme na dalšího přihlášeného, a to je pan poslanec Radek Vondráček, kterého zde... (Poslanec Vondráček už stojí za řečnickým pultíkem.) Ano, pardon. Máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Začnu netradičně. Vážený pane ministře vnitra, já vás normálně rád vidím. Já jsem rád, že jste tady. Ono je vždycky lepší interpelovat konkrétní osobu než tady mluvit do zdi. Minule se mě jeden zájezd dětí tady ptal, jestli ti poslanci nejsou divní, že mluví na někoho, kdo tam vůbec není.

Já už jsem vás jednou interpeloval. Já vás chci ujistit o tom, že ačkoli to třeba budete popírat, tak česká veřejnost je skutečně znepokojena jednotlivými kroky vlády a speciálně Ministerstva vnitra v oblasti boje s dezinformacemi a obávají se, že se vydáváme cestou takzvaného ministerstva pravdy. Můj dotaz k vám bude směřovat na ten váš tým KRIT, Krizový informační tým, a je poměrně jednoduchý. Pan Hanousek, který je zřejmě ředitelem toho útvaru, tady podal určité vysvětlení, že "KRIT je součástí celku, který je řízen z Úřadu vlády, kde vznikají na jednotlivých ministerstvech konkrétní oddělení, a my jsme jeho součástí," vysvětluje Petr Hanousek, tedy že tady vzniká celý systém úřednický. A já jsem se vás chtěl zeptat, protože vládní koalice odmítla transparentní projednání této problematiky, nedovolili nám zařadit tyto body, takže mám konkrétní otázky: Kdo a kdy rozhodl o zřízení tohoto odboru? Jaké je jeho personální složení? Kolik lidí v současné době představuje? Jsou to lidé na plný pracovní úvazek? Jsou to lidé pod služebním zákonem, nebo se jedná o externisty? Jak byli vybíráni? Kdo schvaluje jejich výstupy? Jak jsou účelně vynakládány veřejné prostředky? Co je pravda na tvrzeních, že se plánuje 100 milionů pro spřátelená média, 50 milionů pro neziskové organizace, 50 milionů na zakoupení veřejného mediálního prostoru? Které všechny oblasti sleduje KRIT? Domácí politiku? Zahraniční politiku? Co představují jednotlivá doporučení? (Předsedající: Já vás přeruším...) Jak se budou tato doporučení využívat? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Když jsem vyzýval poslance, aby kladli otázky, to jsem netušil, že pan poslanec Vondráček bude mít takovouhle smršť otázek. Pan vicepremiér se s tím určitě popere a do pěti minut dostane všechny odpovědi. Máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji vám, pane místopředsedo, za slovo a dnešní den si dám s kytičkou do deníčku: Radek Vondráček mě poprvé v životě rád viděl. Toho si určitě vážím. A stejně jako jsem vytýkal panu kolegovi Kotenovi, že vlastně jeho interpelace neobsahovala žádnou otázku, vy jste přistoupil k druhému extrému, kdy bych měl využít služby stenografů. Asi jsem si ne všechno stačil, pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího, poznamenat.

Ale já jsem za tyto dotazy vlastně rád, protože i z nich vyplývá nerozlišování dvou věcí. Je tady akční plán, který se připravuje a projednává, boje proti dezinformacím, za který není zodpovědné Ministerstvo vnitra. Proč to říkám? Protože ve vaší interpelaci se objevila informace o tom, že plánujeme, a spojujete to s Ministerstvem vnitra, vydávat nějaké finanční prostředky neziskovým organizacím, že jako Ministerstvo vnitra plánujeme vydávat nějaké finanční prostředky médiím a podobně, jsem správně zachytil v té rychlosti, kterou jste ve dvou minutách musel ve svém příspěvku uplatnit. To prostě nesouvisí s tím, co připravuje Ministerstvo vnitra. Ministerstvo vnitra na základě rozhodnutí právě vyplývajícího z tohoto plánu a z analýzy, kterou už zahájila vaše vláda, to znamená z analýzy stavu připravenosti České republiky čelit dezinformacím - znovu říkám, to už zahájila vaše vláda, my jste to zdědili, dokončili jsme analytický materiál, který popsal tu situaci - která dobře nevyšla. Ukázalo se, že Česká republika není připravena čelit velkým dezinformačním vlnám a na základě toho vzniká akční plán, který nemá pod sebou Ministerstvo vnitra. Je pouze jedním z připomínkových míst jako ostatní rezorty a má to pod sebou vládní zmocněnec pro boj s dezinformacemi. V materiálu, který připravuje Ministerstvo vnitra, nejsou žádné finanční prostředky pro neziskový sektor. To se nás nijak v tomto ohledu netýká. My připravujeme zákon o omezení šíření obsahu ohrožujícího národní bezpečnost on-line.

Nevím, zda jste poslouchal moji odpověď na interpelaci panu kolegu Kotenovi, tady jsem to jasně vysvětloval, že se jedná pouze a jen o situace, stejně jako je to například na Slovensku, ve chvíli, kdy je ohrožena bezpečnost nějaké skupiny obyvatel. Někdo řekne, že nějakou skupinu obyvatel, ať jsou to obyvatelé podle nějaké rasy, etnika a podobně, anebo skupina nějakých poslanců z nějaké politické strany, ať už jakékoliv, takže jsou určeni k tomu, aby byli zlikvidováni násilnou cestou. Tahle informace se začne šířit, začne vyzývat veřejnost, aby vtrhla do Parlamentu, stejně jako se stalo ve Spojených státech amerických, a v té chvíli, a to je jediný účel toho zákona - národní bezpečnost - máme možnost zamezit šíření takové informace. Nikoli šíření běžných dezinformací, což je nějaká lež toho typu, že paní Pekarová volí Babiše, anebo že já ho také podporuji v prezidentské volbě, to je lež, ale tu nikdo nikde stahovat nebude a takový web nikdo zavírat nebude. To je prostě lež, která holt ve veřejném prostoru je, a někdo lhářem je, někdo není, někdo ty lži šíří, někdo nešíří. Ale tady nemůže mít proboha žádný stát ambici, aby zamezoval šíření prosté lži. Lidé prostě lžou, někteří dokonce více.

Pokud se ptáte na KRIT, pan Hanousek je bývalý novinář, marketér, a oddělení strategické komunikace KRIT, a to je asi stěžejní odpověď na vaši otázku, je organizačně zařazeno do kabinetu ministra vnitra. Informoval jsem se na postupy u minulé vlády, zda moji předchůdci ministři vypisovali výběrová řízení na pozice v politických kabinetech. Bylo mi řečeno, že tak nečinili téměř vůbec. Naopak je zcela běžné, že tyto pozice jsou obsazovány právě na základě rozhodnutí vedení Ministerstva vnitra. Je tam v současné době pět lidí na úvazky, kteří nejsou pod služebním zákonem, jejichž pozice spadají pod zákoník práce, nikoli pod zákon o státní službě. Jsou to lidé, kteří patří pod kabinet ministra. Je to oddělení strategické komunikace, není to žádný odbor, pod kabinetem ministra. Výstupy samozřejmě primárně kontroluje ministr a vedení ministerstva na pravidelných poradách, a pokud pan Hanousek hovořil o tom, že je KRIT nějakou součástí, ano, i jiná ministerstva mají oddělení strategické komunikace. To je KRIT.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec má zájem ještě o doplňující dotaz.

 

Poslanec Radek Vondráček: Krátká reakce. Prosím o nějakou míru sebereflexe, protože já mám tady v mobilu ty slavné plakáty s Babišem: "Budu bránit komunisty až do roztrhání těla. Volte SPOLU." Vždyť vy tuhletu taktiku uplatňujete jako první, a mnohem šířeji.

Co se týče dalšího, chtěl bych vám citovat jednu větu: "Média zatím nevěnují tématu pozornost, což dává prostor jej aktivně formovat a utvářet. Z důvodu zahlcení podstatnějšími otázkami se nedá čekat, že by jej masově tlačily, ale nelze vyloučit, že jej zneužijí noviny a televize vlastněné nebo blízké hnutí ANO a také dezinformační scéna." Opravdu nepovažujete něco takového, že je to přes čáru, že to je za čárou? Je to z materiálu KRITu, který se jmenuje Nárůst nelegální migrace přes ČR - komunikační doporučení. Takže vy tady v podstatě používáte to oddělení proti opozici, a to opravdu považuju za nešťastné.

Už stihnu jenom krátkou úsměvnou - toto je prosím logo KRITu. (Ukazuje tmavé logo. V kruhu je stylizovaný dravý pták se zobákem napravo a s roztaženými křídly. V horním půlkruhu je nápis: Krizový informační tým. V dolním půlkruhu je nápis: Nebát se a nenaletět.) Tak by mě jenom zajímalo, kdo to vymyslel, co to stálo a jestli je to teda ten nový národní pták?

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Máte už vypršený čas, pane poslanče.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Jsem rád, že pan kolega stihl říci na konci otázku, a tentokrát tady není porušen jednací řád. Ale já bych toho využil a ještě bych asi dokončil některé odpovědi na otázky, které byly vzneseny v té první části, jestli dovolíte, pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího, abych odpověděl na co nejvíce záležitostí od vás.

Z Úřadu vlády je řízen boj proti dezinformacím, je vládní zmocněnec, a z toho akčního plánu, který ale ještě nebyl schválen a je to materiál k jednání, vyplývá, že oddělení strategické komunikace, a to myslím nikdo nemůže popírat v téhle chvíli, by měla mít jednotlivá ministerstva. V současné době Ministerstvo obrany, Ministerstvo zahraničních věcí má podobné útvary, které se strategické komunikaci věnují. Nic jiného není oddělení KRIT. Občas se objevují právě v dezinfoscéně nějaké představy o tom, že je to nějaké celé jedno patro Ministerstva vnitra, nějaká jednotka vybavená snad i palnými zbraněmi. Není to tak, je to pět lidí. Jejich původní profese - jsou vzděláni v oblasti sociologie, jsou to marketéři, bývalý novinář, jsou to lidé, kteří mají odbornost právě v komunikačních dovednostech.

Co se ještě týká například toho slovenského případu, my si dokonce v tom zákoně ani neuzurpujeme právo, aby Ministerstvo vnitra bylo tím, kdo bude rozhodovat, a samozřejmě přezkoumatelně, o vypínání nějakých webů. Na Slovensku je to obdoba NBÚ - Rada pre mediálne služby. Funguje to tam dlouhodobě a takový zákon funguje jenom pro případ ohrožení národní bezpečnosti.

Znak jsem nedělal, opravdu nevím, kdo ho dělal. Ale je tady: "Nebát se a nenaletět." Tak ten pták s tím létáním a nalétnutím asi nějak souvisí.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosil bych paní poslankyni Věru Adámkovou, která bude interpelovat paní ministryni Langšádlovou ve věci podpory vědy v České republice. Máte slovo.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dobré odpoledne, dámy a pánové, vážená paní ministryně, páni ministři. Dovolte mi jednu interpelaci, kterou považuji za velmi důležitou, neboť jsem se o ni snažila několikrát, ale nikdy jsme se s paní ministryní nestihly díky tomu, že jsem nebyla vylosována včas, tedy domluvit, takže toho využívám dneska.

Sama jsem velký nepřítel bujení státní správy, takže samozřejmě vznik nových ministerstev - očekávám, že také dostaneme určité shrnutí po roce, jaký je jejich přínos. Jedno z toho je tedy i Ministerstvo pro vědu a výzkum, které nyní vede paní magistra Langšádlová.

Paní ministryně, mé dotazy budou poměrně jednoduché. Do jisté míry můžeme i vítat, že by tady bylo zastřešení nad vědu a výzkumem, protože samozřejmě každý rezort má vlastní otázky, vlastní finanční potřeby, a určitě by bylo možné chápat i pozitivně, že tedy tam bude nějaká zastřešující složka, tomu bych i rozuměla. Jenom tam zatím nevidím žádný profit, ale možná je to proto, že jenom nemáme informace a že se obvykle nedostanete ke slovu, to je také možné. Takže mám několik otázek. Za prvé: Jaké jsou trendy, které nyní vaše ministerstvo ve vědě vidí, které razí? Jak vypadá spolupráce mezi rezorty? Jak se jedná o finančním krytí? Jaké je tady propojení s průmyslem, se zdravotnictvím, s humanitními obory směrem do praxe? A jak budete hodnotit úspěšnost naší vědy? Víme o tom, že hodnotit pouze některými výstupy publikačními se v některých oborech nedá. Tady jsou na tom dobře obory teoretické, hůře obory praktické, nejhůře obory humanitní. Nicméně předpokládám, že ministerstvo po roce už v tom má jasno. A pak bych také chtěla v tom případě vědět, jak zasáhnete nějakým způsobem a jakým klíčem do rozdělování financí na vědu a výzkum v naší republice? Děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji paní poslankyni a prosím paní ministryni o odpovědi. Děkuji.

 

Ministryně pro vědu a výzkum ČR Helena Langšádlová Dobrý den. Děkuji moc za slovo a děkuji za položené otázky. Určitě bych začala tím, že nemám ministerstvo, to asi byl jenom přeřek. Nejedná se o ministerstvo, jsem předsedkyní Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace.

V tuto chvíli asi jedna z nejpalčivějších otázek je rozpočet, tak bych začala touto otázkou. Mám samozřejmě odpovědi i na ty ostatní, ale možná budeme pokračovat v tom dialogu někdy příště. Co se týče finančních prostředků, všichni víme, že fiskální situace je velmi napjatá, a my jsme vycházeli v návrhu rozpočtu na rok 2022 i na rok 2023 ze střednědobého výhledu, který byl navržen ještě vaší vládou, a ten jsme zvýšili. Co se týče rozpočtu na rok 2022, jednalo se o navýšení o 700 milionů korun, které bylo alokováno především na institucionální podporu pro vysoké školy a Akademii věd. Samozřejmě vnímám to, že pro rok 2023 je ta situace velmi napjatá, a to zejména s ohledem na inflaci ceny energií, ale právě proto jsme tam opět navýšili oproti vámi navrženému střednědobému výhledu, a to o 850 milionů. Zaměřili jsme se na ty nejpalčivější oblasti, a to je na posílení DKRVO pro vysoké školy o 450 milionů, navýšení DKRVO pro Akademie věd o 200 milionů a na financování projektu Tokamak o 200 milionů, dohromady 850. Když se však podíváme na to, co jsme ještě učinili, tak je to to zásadní, a to bylo opravdu, jak jsem se zástupci Akademie věd a vysokých škol hovořila, a to je i pro ně zastropovat ceny energií. A z dat, která v tuhle chvíli máme, dodatečné náklady pro oblast vědy a výzkumu, které vyplývají právě ze zastropování cen energií, činí v tuhle chvíli náklad státního rozpočtu asi 2,5 miliardy.

Co se týče přípravy rozpočtu, chceme významněji posílit vliv inflace a posílit financování vědy a výzkumu se dvěma, respektive třemi akcenty. Jeden z těch akcentů je, a tam to navazuje vlastně na memorandum, které připravovala ještě vaše vláda, a to je posílení institucionální podpory. Víte, paní profesorko, že výzkumné organizace mají institucionální a účelovou podporu. Účelová podpora a její čerpání výrazně zatěžuje celý ten systém. Žádostí je potřeba napsat desetinásobek mnohdy při té úspěšnosti, a tak rozumím tomu, že je potřeba posílit institucionální podporu. Budu o to usilovat v dalším rozpočtu, aby to dalo vyšší stabilitu přes DKRVO pro výzkumné organizace.

Co se však týče memoranda, které bylo ještě za vaší vlády podepsáno, má i další části a ono to souvisí s celkově se situací. Jeden z velmi důležitých bodů i toho memoranda je otázka transferu. V porovnání s jinými zeměmi, jako je například Německo, Belgie, Izrael, se u nás strašně málo transferuje, to znamená, málo se zhodnocují výsledky vědy našich vědců, ať už v oblasti přímo prodeje licencí, založení spin-offů, ale i otázky transferu do veřejné správy tak, aby výsledky a podklady od našich vědců byly významným faktorem pro rozhodování veřejných politik. To se nepodařilo žel ani za předchozích vlád. Zatím myslím si, že musíme posílit i my, aby toto bylo významným faktorem. Takže co pro mě bude důležité? Bude to posílení institucionální podpory. Budu se snažit navazovat na to memorandum. Bude to otázka transferu, posílení transferu a posílení excelence. Určitě těch bodů by byla celá řada, ale toto považuji za důležité.

Ale co se týče financování, jak jsem říkala, jsou země, kde opravdu i vlastní příjmy z transferu jsou významnými příjmy výzkumných organizací. Avšak vedle toho, a hovořili jsme o státním rozpočtu, můžeme mluvit o operačních programech, o Národním plánu obnovy, zejména v komponentách, které se týkají vědy, výzkumu 5.1, 5.2.

Ale kde máme velmi slabou stránku, a nejenom věda a výzkum, to je čerpání komunitárních zdrojů, protože víme všichni, že tímto programovacím obdobím de facto operační programy tak, jak je známe, skončí. A týká se to i jiných oblastí, nejenom vědy, výzkumu. A tam si myslím, že i věda a výzkum má veliký potenciál, a to zejména v čerpání - v případě vědy, výzkumu - Horizonu. A já tady mám takové srovnání. Víte, že v prvním pilíři Horizonu máme ERC granty, že to je přesně ten směr, který bychom měli podporovat. A mám tady jenom takové malé porovnání mezi Českou republikou a Rakouskem.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Paní ministryně, už je to přece jenom delší doba, já jsem to nechal chvíli. Ať všem měříme stejně, nechávám vždycky několik sekund ještě, ale... Tak máte slovo.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo. Děkuji za to vysvětlení. Není tam teda úplně jasné to, jaký je tam přínos organizace, kterou vedete, ať už se jmenuje jakkoliv. A chtěla bych tam potom opravdu slyšet i ty finance, a to proto, že zatím financování výstupu vědy je ne úplně motivující, jak všichni víme. A některé naše hodnotící faktory, jako jsou impakt faktor, kde se hodnotí, nebo Hirschův index už mnohé instituce zahraniční nepřijímají, protože samozřejmě má to velké problémy v tom, jak se v tom zorientovat. Takže budu ráda až v dalším vystoupení to budete moci doříci, co jste tam měla připraveno. A předpokládám, že toto není samozřejmě moje poslední otázka, protože nejsem zcela spokojena. Jinak děkuju za to, že jste pochválila předchozí vládu, že připravila některé základní kameny, které jste mohli potom rozšířit, to je vlastně pochvala. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a paní ministryně může dokončit svoje vysvětlení.

 

Ministryně pro vědu a výzkum ČR Helena Langšádlová Děkuji za slovo. Jenom krátce ještě doplním Horizon. Tam si myslím, že - a na tom opravdu pracujeme a významně, významně posilujeme tu otázku, aby byla vyšší účast v programech Horizonu, zejména ERC a také jsem navrhla, aby do střednědobého výhledu šly peníze na ERC.cz, což jsou vlastně ti, kteří uspějí, ale není dost těch evropských peněz. Určitě je to na delší diskusi.

Ale vy jste zmínila otázky hodnocení. Víte, že v rámci hodnocení celá ta metodika je pode mnou, pod Radou vlády, ale zejména modul M1, M2 můžeme ovlivnit. A tam bych velmi chtěla, aby v tom modulu M1, kde se hodnotí vybrané výsledky podle objemu DKRVO, jak jistě víte, aby tam byl větší důraz na aplikovaný výzkum. Ale opravdu tam je potřeba posílit i otázku hodnotitelů. A co se týče metodiky M2, teď budeme i dál komunikovat s naší komisi pro hodnocení, protože přesně jak jste to říkala, ona se situace i z hlediska publikační činnosti výrazně mění. A já bych velice chtěla, aby v rámci modulu M1 byla hodnocena i účast v prestižních grantech, v ERC grantech anebo v jiných prestižních grantech. Komise pro hodnocení v tuto chvíli zpracovává seznam prestižních grantů, které vedle publikační činnosti, která je v tuhle chvíli tím, na čem stojí modul M2 v jednotlivých kvartilech, tak aby opravdu i účast v ERC grantech byla hodnocena. Je to i po konzultaci s prestižními pracovišti a je to jedna z cest, jak podpořit excelence, protože to si myslím, že je ta cesta, kterou se máme vydat.

Takže ještě jednou: posílení institucionálního financování, posílení excelence a posílení transferu.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím dalšího z řádně přihlášených, a to je pan poslanec Richard Brabec, který bude interpelovat pan ministra Mariana Jurečku.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo. Tedy já jsem ho ještě vlastně ani nedostal, ale jako bych ho dostal. Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, já bych tentokrát místo nějakých politických otázek řekl jednu věc, která je ryze praktická. Troufám si jenom připomenout pamětníkům, že snad i můžu říct - docela neskromně - jsem se významně zasloužil o lepší ochranu národních parků. Když jsem byl v roli ministra životního prostředí, tehdejší opozice, především ODS, ale nejenom ODS, říkala, že by chtěla větší otevření národních parků, a je tedy trošku dneska absurdní, že tady teď vystupuji jako podporovatel jedné konkrétní akce, kterou bohužel Ministerstvo životního prostředí svým rozhodnutím zazdilo. Odpusťte mi to slovo, i když je to samozřejmě rozhodnutí úředníků. Ale jedná se o docela nádherné území - Luzenské údolí, hraniční přechod s Bavorskem Modrý sloup, který jsem dlouho připravoval na otevření, tenkrát i s kolegy ze správy. Udělali jsme myslím pro to celou řadu kroků, a proto jsem byl velmi překvapen, že padlo rozhodnutí před několika týdny z Ministerstva životního prostředí z odboru výkonu státní správy, že to prostě nejde. A já jenom chci se vás zeptat, jestli to rozhodnutí považujete za definitivní, jestli případně tam vidíte nějakou možnost, jak se proti tomu odvolat, protože ono v sobě má i jistou dávku precedentu. Já to když tak potom upřesním v nějaké doplňující otázce. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji panu poslanci Brabcovi a prosím pana místopředsedu vlády Mariana Jurečku o reakci. Máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji za tu interpelaci. Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, já jsem na základě informací, že tato interpelace dnes bude, tak jsem si vyžádal z rezortu Ministerstva životního prostředí informace o tom, jakým způsobem tedy bylo postupováno, jaký byl záměr, jak bylo formálně potom nebo v závěru i rozhodnuto. Ano, Ministerstvo životního prostředí v Českých Budějovicích o tom záměru národního parku, který se snažil vytvořit díky určité formě kompenzačního opatření, tedy rozšíření dalšího chráněného území pro hnízdění tetřeva hlušce tak, aby tady byla zajištěna ochrana.

Musím říct, že vnímám velmi silné argumenty, které se opírají o to, že tady je ta lokalita svým způsobem specifická pro ochranu v době hnízdění, vyvádění mláďat, a nelze úplně jednoduše říci, že když vymezíme nějakou další plochu, že automaticky budeme schopni postupně směřovat z lokality, kde začne poměrně intenzivní pohyb osob, nebo ne že intenzivní, ale začne tam pohyb osob, pokud otevřeme tento hraniční přechod, že dokážeme zajistit to, že tato populace, která je na území Národního parku, se nám nesníží, nedojde k rušení v době hnízdění a vyvádění a vodění kuřat, k jejímu omezení. V tento okamžik vnímám to rozhodnutí jako velmi vysoce odborné a nevidím popravdě i z hlediska správního postupu moc prostoru pro to, aby došlo ještě k přehodnocení toho rozhodnutí na základě podané žádosti s návrhem kompenzačních opatření, protože toto rozhodnutí není politické, toto rozhodnutí je především odborné, opírající se o zákonné postupy. Já jako ministr na to mohu mít případně nějaký svůj osobní názor, ale do těchto věcí prostě politické rozhodnutí nemá vstupovat. Takže pokud by v budoucnu mělo dojít nějakému změněnému rozhodnutí, tak by to muselo přijít jedině na základě toho, že přijde ještě nějaký jiný, významně jiný návrh, který by říkal, jakým způsobem ta populace bude na území národního parku chráněna. Nechci tento postup předjímat, jestli po dohodě s národním parkem se do něčeho takového národní park znovu pokusí nastoupit a nadesignovat nějaká jiná ochrana opatření, která by měla větší šanci na to, aby potom bylo rozhodnuto kladně.

Takže já v tento okamžik nemohu tady jednoznačně říci: Ano, nastane nějaká změna v budoucnu nebo nenastane. Dávám férově odpověď, jak jsem se dneska seznámil s tím postupem, s tím, jak ta opatření byla navrhována, jaká byla argumentace, která to odmítla. Takže já se jako ministr spojím s panem ředitelem. Bude mluvit o tom, jestli lze ještě nějak významně předefinovat je, rozšířit, upravit tak, jestli by měla vůbec šanci na nějaké nové posouzení v budoucnu, která by měla šanci na úspěch. To je moje odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a pan poslanec má zájem ještě položit doplňující dotaz. Máte slovo.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuju. Já to jenom ještě krátce doplním pro pana ministra. Za prvé myslím, že můžu uklidnit s tou ochranou tetřeva. Ono totiž to území by mělo být otevřeno v podstatě pouze od 15. července do 15. listopadu, což je mimochodem čas, kdy to mají otevřeno i Němci. Protože my jsme paradoxně v situaci, kdy bavorská strana to má otevřeno vlastně až na bavorskou hranici a my to máme zavřeno celoročně. Oni to právě mají otevřeno v tom řekněme čase, kdy toho tetřeva to neruší, protože v tu dobu nehnízdí, nebo prostě neruší ho to právě v tom kritickém zimním nebo brzce jarním období.

Ale co je ještě důležitější, tady je problém s judikátem. Protože pokud připustíme, že není možno kompenzovat nějaké území jiným klidovým územím, rozšířením, tak se může ministerstvo opravdu dostat velmi, velmi snadno do situace, že v žádném národním parku už nic nerozšíří. Proto si myslím, že by bylo dobré to judikovat. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, děkuji. Pan ministr bude ještě reagovat.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já samozřejmě vnímám i tu rovinu precedentní, ale tady jen poznamenám - a jak jsem říkal, ještě se seznámím v detailu i z hlediska té vymezené lokality, těch zhruba víc jak 3 000 hektarů, které měly být tím řekněme dalším náhradním územím, kompenzačním územím, i z hlediska toho, jak to území vypadá, jak je vhodné pro tuto populaci a tak dále, to jsou ještě další aspekty, které je nutné také brát v potaz, ale rozhodně se ještě v detailu seznámím s těmito možnými dalšími kroky i z pohledu otázky toho precedentu. Děkuji za ten podnět.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Robert Králíček, který bude interpelovat pana místopředsedu vlády a ministra zdravotnictví Válka. Máte slovo.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážený pane předsedající, pane ministře, já se na vás obracím s interpelací s názvem Digitální očkovací průkaz, a to na základě článku, který vyšel v médiích, o tom, že se chystáte vytvořit zhruba za 50 milionů digitální očkovací průkaz z aplikací Tečka a Čtečka. Proto jsem se chtěl zeptat, v jakém stadiu úvah nebo v jakém stadiu realizace to je, zdali to bylo komunikováno v rámci digitální transformace i s panem ministrem Bartošem, který v současné době připravuje takzvanou eDokladovku, a tento koncept by určitě šel využít, nebo jestli si bude každé ministerstvo digitální doklady dělat samo? Chtěl bych se zeptat, protože již existuje pilotní řešení takovýchto dokladů nebo takovéto aplikace, zda se budou do toho zapojovat i nějaké státní podniky, protože například Státní tiskárna cenin již má prototyp ve svém vlastnictví? Jak to bude financováno, kdo bude vydavatelem tohoto digitálního průkazu a kdo ho bude spravovat? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím pana místopředsedu vlády a ministra zdravotnictví o reakci. Máte slovo, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Já velmi děkuji, pane předsedající. Pět minut je málo, ale zkusím. Je potřeba si první věc říct, že Evropa plánuje - plánuje to už řadu let a moji předchůdci to podpořili - něco, co se jmenuje evropský elektronický průkaz, zdravotní průkaz. Ten musí být unifikovaný a my jsme se tady bavili při interpelacích písemných o standardech HL7, DASTA a tak dále. My máme software, který je Tečka, vlastní ho stát. Ten software umožňuje certifikovat různé dokumenty a stát garantuje pravost těch dokumentů, když to velmi zjednodušeně řeknu. Tečka už vznikla za mého předchůdce a ten software je spravovaný a byl financovaný ze státního rozpočtu, to znamená, vlastní ho stát, ten program, který máme nainstalovaný, těch 6 milionů uživatelů, na svých mobilech, a soutěží, a ještě v letošním roce, myslím v prvním pololetí, může tady soutěžit ten vývoj nebo změny NAKIT.

My jsme našli z peněz Evropské unie na kybernetizaci zdravotnictví, které tam byly, možnost využít část peněz na doprogramování dalších možností, dalších funkcionalit v programu Tečka. To znamená, není to o novém programu, ale je to rozšíření funkcionalit s tím, že Tečka musí splňovat všechna pravidla - a my ji teď nazýváme elektronický zdravotní průkaz, protože už to Tečka není, za covidem tečku neuděláme, to je blbost - tak doprogramovat další utility, které řekněme zjednoduší život občanům České republiky. A to první, co bychom chtěli udělat, je očkování, jakési další očkování vedle očkování proti covidu tak, aby to bylo očkování proti například dětským onemocněním, očkování proti tetanu, očkování pro ty, co jedou do zahraničí, aby to všechno bylo elektronicky, a podobně jako jsme se mohli prokazovat očkováním ohledně covidu, tak abychom stejně se mohli prokazovat u ostatních očkování. Já jsem to samozřejmě diskutoval s Národním úřadem pro ochranu osobních údajů. My proto musíme, já jsem to tady říkal v písemných interpelacích, mít zákon o registrech, ale část z toho můžeme udělat už bez zákona, a to je doprogramování těchto věcí, ale pořád Tečka je ten program a jenom budeme doprogramovávat různé další funkcionality. Řádným výběrovým řízením vždycky vybereme někoho, kdo se přihlásí, toho nejlevnějšího, a ta výběrová řízení pro nás dělá NAKIT, jak to bylo za mých předchůdců. Není důvod na tom cokoliv měnit.

A ten vlastní program, protože samozřejmě jsme se s panem ministrem Bartošem a s experty - a já zneužil toho (s úsměvem), že jsem dělal náměstka pro IT - ten program musí mít standardy. To znamená, musí komunikovat přes HL7, musí tam být, pokud bude textový, DASTA nebo nějaký jiný standard a tak dále. To znamená, představme si to tak, že to, co plánuje Ministerstvo vnitra, je ta základní složka, v které budou pak různé utility, které občané můžou používat. Jedna ta utilita bude elektronický zdravotní průkaz a ten elektronický zdravotní průkaz bude mít různé a různé další funkce. Já si dokážu představit, že finálně to může být něco jako elektronická osobní zdravotní karta.

Obrovská výhoda Tečky je, že umí komunikovat se zdravotnickým softwarem ve zdravotnických zařízeních a že se do Tečky nahrávaly ze zdravotnických zařízeních, z testovacích center, různé další informace, a teď je škoda toho nevyužít k obecnému prospěchu a nerozšířit to. To znamená, přijde mně nesmyslné, abychom budovali nějaký nový program evropského zdravotního průkazu, ale naše Tečka, tedy elektronický zdravotní průkaz, bude ten evropský zdravotní průkaz v České republice. Vydávat samozřejmě ty jednotlivé utility bude Ministerstvo zdravotnictví, které musí také ručit za to, že data, která tam jsou, jsou správná, certifikovaná a tak dále.

A můj sen, který bych chtěl, aby byl finální - je to sen, ale doufám, že se ho podaří zrealizovat buď mně, nebo mým nástupcům - by byl například ten, že přijdete s nahraným elektronickým zdravotním průkazem, tedy Tečkou, k praktikovi, nahrajete si elektronicky žádanku na CT vyšetření, přejdete do nemocnice nebo to odešlete elektronicky, pak vám to načtou pomocí QR kódů a tímto způsobem budete moct přenášet zdravotní dokumentaci. To je to, co by Tečka měla umět, všechny potenciály to má. Pan náměstek Bláha, který je náměstek pro IT, on je teď vrchní ředitel, ten tady tuto problematiku má plně na starosti. Pokud bude mít kdokoliv z poslanců zájem se do toho zapojit, budu jenom rád a určitě budu rád, když s panem náměstkem Bláhou budete komunikovat. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a táži se pana poslance, jestli má zájem? Nemá zájem na doplňující otázku.

Tak můžeme přejít k dalšímu interpelujícímu a to je pan poslanec Hubert Lang, který bude interpelovat pana vicepremiéra Mariana Jurečku, a to ve věci kauzy ke jmenování ministra životního prostředí. Máte slovo.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, pane předsedající. Pana ministra tady nevidím, přestože tady před chvilkou ještě byl. Já bych se chtěl dotknout otázky, přestože nejsem specialista na Ministerstvo životního prostředí, které teď trošku rezonuje ve veřejném prostoru, a to je jmenování a nejmenování pana Hladíka, což je místopředseda KDU-ČSL a náměstek na Ministerstvu životního prostředí.

Víme všichni, že to ministerstvo, které není úplně bezvýznamné a disponuje velkými prostředky, dneska bylo více jak dva měsíce řízeno dvojministrem. A najednou došlo k situaci, kdy byl nominant, který byl určen, a pan prezident tohoto nominanta, což je pan Hladík, nejmenoval. Pan Jurečka na svém nominantovi dále trvá a obešlo se to tedy elegantním způsobem, že se z něj udělal první náměstek, to znamená, de facto ministerstvo řídí, de iure ho neřídí a čeká se na to, jak to dopadne s potenciálním prezidentem. Já se chci zeptat pana ministra Jurečky, proč? A to je ta otázka: Je opravdu KDU-ČSL tak personálně vyprázdněné, že trvá na nominantovi, byť v pozici dneska svědka, ale ne úplně svědka, protože pan Hladík nemluvil úplně pravdu, protože víme dneska, že policie stále případ šetří, a z toho člověka, který je podezřelý, se může stát i obviněný? Jestli náhodou pan Jurečka neriskuje další aféru nebo kauzu této pětikoalice? Kdyby opravdu se situace změnila a zjistili jsme, že pan Hladík se posune dle těch zjištění, kdy já čerpám z veřejných médií, jsou tam nějaké pochybné nákupy rodinných domů, pochybné investice a podobně. Proč pan Jurečka tak trvá na panu Hladíkovi a zda opravdu KDU-ČSL je tak personálně vyprázdněná, že nemá jiného kandidáta, čistého, na tuto pozici? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za dodržení času a pan vicepremiér Jurečka chce reagovat. Máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji vám, pane místopředsedo. Přiznám se, že mě ta interpelace do určité míry překvapila od poslance za hnutí ANO. Kdyby tu interpelaci podával poslanec třeba za SPD, tak bych to chápal daleko více, protože mluvit o personální vyprahlosti a o tom, že já teď tady dočasně jsem více než dva měsíce ministrem, který zodpovědný i za druhý rezort, což se u předsedů stran občas stává, tak ale z úst poslance hnutí ANO mi to přijde takové velmi zvláštní, když tady byla situace, kdy současný místopředseda, který sedí za mnou na umpiru, byl více než dva a půl roku ministrem dvou rezortů - Ministerstva dopravy a Ministerstva průmyslu a obchodu a nezaznamenal jsem nikdy žádnou interpelaci od poslanců hnutí ANO, kteří by vystoupili a ptali se, jestli to není nějaká vyprahlost hnutí ANO, nebo co je tím myšleno, a jestli Ministerstvo dopravy je méně důležité ministerstvo a podobně. Nechci tady být ironický, ale přijde mi to poněkud zvláštní, minimálně poněkud zvláštní.

Nicméně k situaci jako takové. Je to v minulosti obvyklé, že předsedové stran, koaličních stran, když je řekněme specifická situace, tak na nějaký čas, ano, obvykle v řádu týdnů, jsou zodpovědní i za nějaký jiný rezort, který je potřeba řešit v jejich gesci, kterou mají v rámci koaliční smlouvy. To je ta situace teď. V případě postupu pana prezidenta i řekněme renomovaní ústavní právníci se shodují na tom, že to bylo v rozporu s ústavou, ten krok pana prezidenta, kdy řekl, že nebude jmenovat Petra Hladíka, a já teď v tom dalším období vycházím z toho, že chci, aby Petr Hladík se naplno zapojil do činnosti vedení rezortu, což se stalo. Není prvním náměstkem, je náměstkem ministra - zákon nezná dneska prvního, druhého, třetího náměstka - a já jako ministr jsem mu dal v kompetencích a možnostech zákona rozsah agendy, kterou on může za mě vykonávat, stejně jako to děláme jako ministři, když třeba jsme na dovolené třeba týden v zahraničí, tak taky zmocňujeme někoho z náměstků, aby mohli být těmi, kteří jsou zodpovědní v ten okamžik nepřítomnosti ministra za vedení ministerstva. Není to nic neobvyklého. Takže to se stalo tento týden v pondělí a já také vycházím z předpokladu toho, co řekli všichni tři relevantní kandidáti, kteří mají vyšší preference z hlediska volebních průzkumů v prezidentské volbě, že všichni tři řekli opakovaně v mediálních vystoupeních, že by návrh premiéra na jmenování ministrem akceptovali. Poslední dny dostali tuto otázku i ve vztahu k Petru Hladíkovi, takže tady všichni tři se vyjádřili, že by Petra Hladíka jmenovali.

Pokud jde o tu otázku v Brně, situace je taková, že už máme tři měsíce od momentu, kdy byly zveřejněny kroky, které udělala policie, a Petr Hladík byl pozván k podání vysvětlení. Jako svědek byl přizván v kauze Pískovny, ve které ale on vůbec jakýmkoliv způsobem není osobou, která by tam byla řekněme požádána o nějaké doplnění důkazů a podobně.

Pokud jde o nákup jejich rodinného domu, manželů Hladíkových, ten dům byl koupen přes realitní kancelář za naprosto normální obvyklou cenu, takže prosím, nezatahujte tady tyto věci, které opravdu jsou prokazatelně jasně doložitelné, a nemá to žádnou souvislost s nějakou výhodou a střetem zájmů. To bylo také právně doloženo. Takže Petr Hladík je osobou, která se ničeho nezákonného nedopustila, ničeho neférového, považuji ho za velmi kvalitního a odborně připraveného kandidáta na ministra životního prostředí a věřím, že se v průběhu března také tím ministrem definitivně stane. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Máte slovo.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji. Já samozřejmě nerozporuji, pokud Petr Hladík bude čistý, křišťálově čistý, nechť se stane ministrem. To je v pořádku. Také neříkám, že současný postup pana prezidenta je úplně komfortní, a i vlastně, jak jste řekl správně, všichni kandidáti na prezidenta, mezi nimiž je i pan Babiš - řekl, že by jmenoval pana Hladíka v případě, že samozřejmě by byl čistý. Nevím, jak by se zachoval, kdyby se pokračovalo v nějakém podezření.

A to, že říkáte, že všechno je úplně tak v pořádku, já samozřejmě vycházím - nemám žádný přístup do spisu, jsem jenom poslanec bezpečnostního výboru a zajímá mě to z pohledu bezpečnosti a případné nějaké korupce, protože vy jste vláda, která říkala, že bude dělat věci lépe, radostněji a prostě čistě - a já tady z veřejných zdrojů mám, že kandidát na ministra životního prostředí lobboval za zájmy určitého podnikatele, od kterého potom náhodou rodina koupila dům. Ten podnikatel náhodou potom tam vybudoval nějakou cestu, která byla údajně až o 2 miliony předražená, a podobně. Takže já vycházím z veřejných zdrojů, a proto jsem se na to ptal. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: A ten dotaz, prosím, je ještě nějaký?

 

Poslanec Hubert Lang: Ten dotaz je, jak bude pan ministr reagovat v případě, že tedy policie překlopí pana Hladíka, což se může stát, do role podezřelého nebo obviněného.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, děkuji.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Já musím ještě také jasně říci, když tady bylo zmíněno zase opakovaně, manželé Hladíkovi koupili od realitní kanceláře nebo přes realitní kanceláře na základě veřejné nabídky dům. Po šesti letech poté rozhodovalo zastupitelstvo města Brna o odkoupení komunikace, která byla klíčová pro dopravu dětí jejich rodiči k mateřské školce. Bylo to na základě znaleckého posudku za cenu, která je obvyklá. Nebylo to o žádném lobbingu, protože Petr Hladík byl náměstek odpovědný za rodinnou politiku a školství, bylo to přímo v jeho gesci. Kdo jsme prošli komunální politikou, prostě víme, že to jsou nějaké základní elementární kroky, které se na úrovni města nebo obce prostě dělají, že se snaží obec zabezpečit klíčové komunikace, případně dohodnout se s investory, kteří staví nějakou bytovou výstavbu, aby potom případně ta komunikace byla předána městu do správy, a do majetku především. Takže to byly kroky, které byly realizovány, které byly naprosto logické. A znovu říkám, není tam nic, co by zavdávalo nějaké podezření pro nějakou výhodu a podobně, takže to já musím zcela odmítnout.

A k té otázce: Petr Hladík, jak jsem tady říkal, je to už víc jak tři měsíce nebo prakticky tři měsíce, kdy byly udělány kroky v té otázce policie ve vztahu k prodeji bytů, a říkám, plánovanému prodeji bytů v městě Brně, ke kterému nedošlo, a Petr Hladík nebyl ani obviněn a není ani obžalován. Takže si myslím, že tady je evidentní, že to, co on jasně, transparentně, veřejně říká, trpělivě odpovídá na všechny dotazy novinářů, že tady prostě se nenaplnily žádné předpoklady toho, že by Petr Gazdík jednal nezákonně nebo neférově. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a další z přihlášených je pan poslanec Lubomír Wenzl, který má zájem interpelovat pana místopředsedu vlády Vlastimila Válka ve věcí řešení kritické situace - léky. Máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, Česká republika a její občané se potýkají s dlouhodobým nedostatkem některých léčivých přípravků. Problém určitě neřeší a nevyřeší vyjádření, které nemohlo být snad myšleno ani vážně, kdy - volně parafrázuji - radil jste občanům obvolat sto lékáren a že určitě narazí na řadu společností, kde požadovaný přípravek bude k dostání. Problém v rámci péče o občany ale řeší i lékaři v rámci preskripce v tuto chvíli nebo už delší dobu například u antibiotik. Co poradit jim? Máte, pane ministře, radu pro ně?

To, čím si procházíme, ukazuje, že problém je hlubší, ale hlavně vážný. Co dál, ptám se vás, pane ministře? Hledá a snaží se vámi vedené ministerstvo najít řešení, jak do budoucna předejít, případně minimalizovat dopady na občany v situaci, kdy dojde k výpadkům léčivých přípravků? Nebo je Ministerstvo zdravotnictví stále ve fázi sledování zásob léčiv v Evropě a jedná o mimořádných dovozech? O tom, že k nějakému zásadnímu posunu nedošlo, svědčí i veřejná vyjádření některých distributorů. Je tato situace diskutována na úrovni vlády? Nebyla by jedna z cest řešení například, aby stát měl uloženy ve skladech Správy státních hmotných rezerv některé tyto skupiny léků a v případě potřeby že by byly využity?

Žádám vás, pane ministře, prosím vás, pane ministře, o řešení této situace, za což děkuji jménem občanů a odborné lékařské veřejnosti.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím pana místopředsedu vlády a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka o reakci. Máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vaším prostřednictvím, vážený pane poslanče Wenzle, ten úvod nebudu komentovat, to není důstojné ani mě, ani vás, navíc to není pravda, takže je zbytečné se v tom asi pitvat. A teď se pojďme bavit k těm konkrétním věcem.

Je samozřejmě nesmysl dělat jenom analýzy a situaci neřešit, to by nám určitě nezlepšilo situaci. A faktem je - a to je realita a to se krásně dá ověřit, krásně se to dá zjistit - před Štědrým dnem se nám podařilo mimořádným dovozem dovézt 340 000 balení Nurofenu. 340 (000) balení Nurofenu je takové množství, které v normálních letech, kdy tady máme virová onemocnění, stačí na čtvrt roku, dokonce možná půl roku, a další desítky tisíc, ne-li 100 000 těchto balení dovezeme v lednu.

Stejným způsobem řešíme penicilinová antibiotika. Není to tak, že chybí všechna penicilinová antibiotika, ale vždycky z té kategorie nějaká chybí. A nám se nejenom podařilo situaci částečně stabilizovat, ale z řady zemí jsme využili toho, že máme zákon schválený touto ctěnou Sněmovnou a Senátem a poté podepsaný prezidentem, který nám od 1. 12. loňského roku umožnil dovézt na mimořádné dovozy léky. My jsme se připravovali na tu situaci, proto jsme ten zákon do Poslanecké sněmovny dávali, a to jsme teď udělali. Dovezli jsme nejenom penicilinová antibiotika, ale amoxicilin. Ten jsme dovezli... poměrně velké množství, mezi 15. lednem a 20. únorem budou postupně docházet další dodávky v celkové síle až čtvrt milionu balení a samozřejmě v různých gramážích, v různých koncentracích.

Provádíme dovoz dalších antibiotik, bavíme se třeba o azitromycinu, teď na začátku ledna, v půlce ledna bude dalších 8 (tisíc) balení cílených penicilinových antibiotik, do konce týdne přijde 37 000 balení běžně registrovaných léčiv z Evropské unie, která jsme poptali a nakoupili. Na vládě samozřejmě ten problém pravidelně řešíme, na příští vládu ponesu několik léků, kde budu chtít speciální schválení. Budeme pokračovat dál, už teď máme domluvený na začátek února azitromycin v počtu 100 000 kusů balení, další dodávku od dalšího distributora.

My jednáme nejenom s výrobci, ale i s distributory, a přesné počty a přesná množství budu vědět v pátek, takže všechno zazní na tiskové konferenci. Samozřejmě budu také koordinovat nějakým způsobem distribuci těch antibiotik, proto jsme vytvořili tu skupinu, které se účastní i zástupci nebo respektive prezident lékárnické komory, protože tam je obrovsky nutná spolupráce s lékárníky. Tady je potřeba poděkovat lékárníkům, protože oni jsou vystaveni neskutečnému tlaku a stresu, to všichni víme, ale oni jsou v tom zcela nevinně. Konečně do půlky ledna tady bude dalších 86 000 balení Nurofenu, ale to už jsem řekl.

Je potřeba si říct, že ta situace je problém v celé Evropě. Je potřeba si říct, že v celé Evropě chybí antibiotika, a já tedy nebudu lhát. Tady je potřeba si říct, že byť mohu garantovat, že nikdy nebudou ohroženy životy našich pacientů, protože by léky chyběly, tak budeme muset být daleko flexibilnější v předepisování antibiotik. Budeme trošičku muset porušovat zaběhnutá paradigmata a budeme muset mít vždy předepsaná ta antibiotika z penicilinových řad, která budou k dispozici.

Ale budou k dispozici. I proto jednáme s praktickými lékaři, s příslušnými asociacemi, i proto je potřeba podávat co nejpřesnější on-line informace - zase je to úkol té skupiny, kterou jsem vytvořil již před letošním rokem, na konci loňského roku, která musí tyto informace podávat daleko srozumitelnější formou a daleko přístupnější formou, než se to dařilo SÚKLu. Není možné, aby lékaři zjišťovali komplikovaně na stránkách SÚKLu, co kde je, a nevěděli úplně, v které lékárně to je.

Tady bude potřeba - a to si jsem plně vědom - velmi úzké spolupráce s odbornými společnostmi, s lékárnickou komorou, s dalšími, kteří se na tom podílí, včetně distributorů. Já jsem si jistý, že tu situaci se dobře daří zvládat. Rozhodně neplánuji, že bych se triumfálně fotil, jak to někteří moji předchůdci - a nejenom ministři - dělali u různých krabic, které jsem sem dovezl, a určitě neplánuji žádná prohlášení, kam poletím za svými kamarády, abych jim koupil léky. Já budu opravdu pracovat na tom, aby ty léky tady byly, ony tady jsou a je potřeba poděkovat týmu pana náměstka Dvořáčka... (Předsedající: Čas.) a jeho kolegům. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Je zájem ještě o doplňující dotaz? Ano.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji, pane ministře, za odpověď, ale ještě bych s dovolením se vrátil k tomu svému prvnímu příspěvku - zkusit využít sklady Správy státních hmotných rezerv, protože jsem přesvědčen, i kdyby tam nějaké věci byly, došlo by k expiraci, nikdo nebude toto vytýkat vládě, protože je to přece jenom nějaký balík něčeho, který by sloužil pro případ potřeby. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pan ministr ještě má zájem reagovat.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Omlouvám se a děkuji za ten dotaz. Vážený pane předsedající, vaším prostřednictvím, k panu poslanci. Tím, že jsme oba dva zdravotníci, asi si uvědomíme ten kámen úrazu. Hmotné rezervy nemohou ty léky distribuovat, to znamená, v tom je zásadní problém. Proto v návrhu zákona, který přijde, doufám, v prvním čtvrtletí do Poslanecké sněmovny nebo v druhém čtvrtletí, chceme, aby tyto zásoby léků v jednotlivých kategoriích - a teď snad budou dokončeny už v dohledné době analýzy všech těch kategorií - drželi distributoři. To znamená, já chci, aby u všech léků, u kterých se cyklicky objevují nedostatky, měli distributoři zásoby. Já bych chtěl aspoň na tři měsíce, ale jsem ochoten debatovat třeba o dvou měsících, a uvidíme, co na to Poslanecká sněmovna, co na to distributoři.

Druhá věc, co chci, aby v situacích, které jsou podobné jako tato, jsme mohli dělat to, co některé ostatní státy, a s některými z vás jsem o tom diskutoval napříč politickým spektrem, abychom mohli zabránit skupování a pak obchodování na internetu. Ne proto, že by mně vadilo podnikání, ale protože je to neetické, nemorální, a hlavně extrémně riskantní. Pokud ty léky nejsou opravdu kvalitně uschovány, může dojít k velkému poškození pacientů. Proto bych v zákoně chtěl mít možnost v případě, že vypadne některý volně prodejný lék, abychom mohli regulovat i u toho volně prodejného léku například to, že bude vydáván jenom potřebným a jenom množství balení, které opravdu je nutné, aby nedocházelo ke skupování, protože to se bohužel na konci loňského roku stalo, a to je jeden z důsledků, který dneska máme.

Nicméně nemá smysl plakat nad rozlitým mlékem, toto jsou legislativní změny, které jsou nachystané, a kroky, které teď děláme.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím dalšího z řádně přihlášených, což je pan poslanec Igor Hendrych, který bude interpelovat řádně omluveného ministra Blažka.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji, děkuji za slovo. Pane místopředsedo, vážení členové vlády... a teď se rozhlížím kolem (Předsedající: Je zde pan ministr.), aha, vidím ještě pana ministra, ten tady ještě je, dobře, počkám si na písemnou odpověď od pana ministra Blažka.

Má interpelace směřuje k informacím o výsledcích činnosti pracovní skupiny, která měla snad být na bázi koalice ustavena k tomu, aby se zabývala snižováním počtu lidí ve výkonu trestu odnětí svobody v České republice. Já už jsem o tom tady jednou tento týden mluvil. Tuhle aktivitu kvituji, protože jsme jako Česká republika na tom v tomhle ohledu poměrně špatně. Jsme tuším za Litvou v Evropské unii druhým státem, který má nejvyšší počet lidí ve výkonu trestu. Před námi jsou potom v rámci celé Evropy snad jen země bývalého Sovětského svazu a Turecka. Je třeba tady s tímhle problém něco dělat, protože je dle mého názoru velmi hluboký.

Já jsem to zaregistroval z médií, bylo mi to potvrzeno tady v kuloárech některými kolegy, že tahle skupina skutečně funguje nebo začala fungovat, tak by mě skutečně zajímaly výsledky její činnosti, respektive její programová náplň. Neptal bych se na to, kdyby se tahle skupina spojila s orgány, které fungují v rámci Poslanecké sněmovny, jako je podvýbor pro vězeňství, respektive podvýbor, který se zabývá začleňováním lidí po výkonu trestu. K tomu zatím nedošlo, takže na to se ptám, jak tahle skupina funguje, jaký má program, jaké má výsledky?

To je za mě v tuto chvíli všechno. Děkuji za pozornost a za odpověď pana ministra.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Jak už jsem sdělil, pan ministr Blažek je řádně omluven, takže poprosím pana poslance Janulíka, aby interpeloval pana vicepremiéra Válka ve věci nedostatku léků.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená hrstko přítomných, vážený pane ministře, já to nebudu extendovat o těch lécích. Vlastně bych měl stejnou otázku, jako měli všichni, co se na ty léky dneska ptali, takže si myslím, že je zbytečné to extendovat. Ale jenom poznámka k tomu. Jasně že ty důsledky nebo ten výsledek, který se teď objevil, je důsledkem dlouhotrvajícího, léta trvajícího stavu obecně v Evropě. Ale není to až tak úplně Evropa, protože já jsem nesouhlasil s vaším tvrzením, že to je tedy i v okolních státech. Nebylo tomu tak, protože já to mám vzdušnou čarou asi 1 100 metrů na rakouskou hranici a minulý týden ve čtvrtek jsem si zajel do rakouské lékárny, kterou mám nejblíž, v podstatě hned kousek za hranicemi, a zjistil jsem, že tam ten problém neřeší, vůbec. Já jsem se ptal magistry, co mají, ptal jsem se, jestli mají problém s nějakými výpadky, jak tomu vy vznosně říkáme - jako že okrajově. Čili moje otázka zní, jak je to možné? Jak to, že v Rakousku nic takového jsem nezaznamenal, a jestli by tedy nebylo dobré v tomto případě se od nich poučit? Oni zase třeba nemají elektronický recept, který my máme, my jsme je předběhli, oni jsou z toho úplně špatní. Ale tady v tomto případě si myslím, že by bylo dobré se nějak od nich poučit, protože tam zjevně ten systém nějakým způsobem funguje.

Já jsem to tady uváděl, když oni mají v reklamě jednu frázi, která tam desítky let je: "O nežádoucích účincích se pobavte se svým lékařem nebo lékárníkem" - to je prostě u každého. To je, co jsem doporučoval, abychom my převzali, a tím je to prostě na desítky let vyřešeno.

Čili otázka zní, jak to, že ve vedlejších státech se to nedělo, a jestli by nebylo dobré se od nich tedy poučit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr bude reagovat. Máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Vaším prostřednictvím, pan poslanec Janulík má a nemá pravdu. Já to zkusím vysvětlit, i když pět minut není dlouhá doba, ale zkusím. Tak první věc je regulátor. Jako máme Státní úřad jaderné bezpečnosti a ten vlastně reguluje cokoliv, co se týká záření - pokud je jakákoliv mimořádná událost týkající se záření, tak se všichni obrací na paní ředitelku, na paní předsedkyni toho úřadu Drábovou, ta to komentuje - stejně tak máme regulátora, co se týče léků, a to je Státní ústav pro kontrolu léčiv. Ten tu roli regulátora plní, ale řekněme, že nejsou definovány jeho povinnosti tak srozumitelně, aby - a to my všichni víme ze zdravotního výboru, když ty diskuse probíhaly - aby například informace lékařům poskytoval aktivně, aby zjišťoval aktivně, jaké je množství léků v lékárnách na českém trhu. On de facto tu situaci plní tak, že zjišťuje informace od výrobců, kolik toho vyrobili a dodali, a tím to končí. Ale jestli ty léky jsou, nejsou na trhu, kde jsou... Tak jako je regulátor SÚJB, kdyby takto postupoval, tak samozřejmě může dojít k řadě problémů, a to se může stát i v případě SÚKLu. Já teď nechci hledat viníka, byť bych mohl říci svůj názor, nicméně je potřeba jasně definovat povinnosti SÚKLu. Ten úřad má daleko víc zaměstnanců než celé Ministerstvo zdravotnictví, má jich přes pět set, ministerstvo jich má pod pět set.

Druhý problém je, že ta situace opravdu byla ve všech zemích. Já jsem osobně hovořil s několika ministry - rakouským, finským, francouzským, německým - ale konzultovali jsme to i cestou jiných orgánů těchto zemí a ta situace byla ve všech zemích, jenže se šířila v těch zemích postupně. Proč? Teď to vysvětlím. Vy víte stejně dobře jako já, prostřednictvím pana předsedajícího, že jakákoliv firma nevyrábí ty léky pro všechny státy naráz, ale vždycky vyrábí jednu šarži pro jednotlivé státy. V té chvíli, kdy se objevily ty problémy, třeba pro Rakousko už byla šarže vyrobena a pro Českou republiku ještě vyrobena nebyla. Pokud došlo k výpadku API nebo došlo k nějakým problémům na trhu, nastala tato situace.

Ten druhý problém je, že plány výroby se pro jednotlivé trhy dělají podle odhadů, které jsou 12 až 18 měsíců zpátky, protože si musíme říct, že ten problém nepostihuje centrové léky, onkologické preparáty, drahé preparáty, ale postihuje volně prodejné léky, což je naprosto absurdní, protože pokud se vám na trhu - když použiju hloupý příklad, ale použiju ho - objeví nedostatek čokolády Milka, co se stane? Okamžitě všichni výrobci začnou vyrábět tu čokoládu a bude jí nadbytek. Ale tady se to nestalo, protože byť je to volně prodejný preparát, může se u nás prodávat, není problém s cenou, tu si určuje trh, tak stejně výrobci ten preparát vyrábějí zhruba rok a půl s velkým předstihem a prostě nejsou schopni výrobu nějakým způsobem dohnat.

Třetí problém, který byl, a to byl problém. My jsme v letech 2020 a 2021 objednávali strašné množství těchto léků. Ty důvody byly různé, ale prakticky když si vezmete, že antibiotika mají expirační dobu dva roky třeba, tak tady vlastně nebyly žádné zásoby, protože spotřeba byla nějaká, a my jsme těch léků objednávali malé množství z logiky věci, protože klesly respirační choroby, soustředili jsme se na covid. To znamená, ta situace teď je ve všech zemích stejná. Jsou země, které jsou na tom dramaticky hůř než my. Typickým příkladem je Německo, které má centrální nákup, centrálně nakupuje od jednoho distributora tyto léky, a tím pádem když jim ten jeden vypadl, oni je nemají. V některých případech je na tom lépe Slovensko, v řadě případů hůř, takže slovenští občané sem jezdí nakupovat. Ale pokud ta situace je řešena jenom v jedné zemi a není řešena na celoevropské úrovni - což jsme okamžitě zdvihli v rámci našeho předsednictví, jsem teď psal dopis, teď už je to čtrnáct dní, švédské ministryni a stejně tak jsem se obrátil na evropské orgány - pokud to budeme řešit jenom v jedné zemi, tak řekněme, že v České republice bude dostatek léků a na Slovensku ne. No, co se stane? Slovenští občané sem budou jezdit a ty léky si budou buď kupovat, anebo se slovenskými předpisy fasovat, protože toto v Evropě možné je, tomu de facto nic nebrání. To znamená, my musíme zajistit krátkodobě dodávky pro české občany, a to děláme, střednědobě upravit legislativu tak, abychom měli zásoby u distributorů, aby se situace v budoucnu neopakovala, dlouhodobě dostat farmaceutickou výrobu do Evropy tak, abychom byli soběstační a nedostali se zase do problémů. A Česká republika v tom musí být průkopníkem.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, na sekundu přesně. Pan poslanec Janulík má zájem ještě o doplňující otázku? (Nemám.) Už ne. Pokud už ne, tak v tom případě končím projednávání dnešního jednacího dne, protože podle jednacího řádu může být poslední interpelace podána nejpozději v 17.55 hodin a v tuhle chvíli máme už 17.57 hodin. Konstatuji, že jsme pro dnešní jednací den ukončili projednávání ústních interpelací.

Děkuji všem za pozornost i za spolupráci a připomínám, že zítra se sejdeme v 9 hodin a budeme pokračovat v této schůzi. Na shledanou.

 

(Jednání skončilo v 17.57 hodin.)

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.