(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)

1.
Projednání návrhu na vyslovení nedůvěry vládě České republiky

Skupina 59 poslanců využila svého práva a podle § 84 zákona číslo 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, podala návrh na vyslovení nedůvěry vládě. Prosím, aby se jako první ujala slova zástupkyně navrhovatelů, paní předsedkyně Alena Schillerová, a vás, kolegové a kolegyně, požádám o ztišení, ať můžeme vyslechnout navrhovatelku. Případně přesuňte své rozhovory do předsálí... Ještě jednou vás, kolegyně a kolegové, žádám o klid! Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Dobrý den, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Hnutí ANO dnes před Sněmovnu předstupuje s návrhem na vyslovení nedůvěry vládě. Vládě Petra Fialy. Důvody jsou mimořádně naléhavé a daleko přesahují notoricky známé nedostatky kabinetu Petra Fialy, jako je pomalost, nerozhodnost, neschopnost vyvést zemi z krize, chaos ve zdravotnictví, chronický nedostatek důležitých léků, tolerance korupčního jednání nebo roztáčení inflační spirály zvyšováním daní. Rok vaší vlády přinesl nespočet důkazů, že vláda Petra Fialy nejen že není schopna naši zemi vyvést z krize, ale že svými kroky tuto krizi přímo zhoršuje, a navíc ji zneužívá k prosazení svých postranních, ale o to nebezpečnějších zájmů.

Zatímco české domácnosti a firmy padají do červených čísel, protože se musí vypořádat s nejvyšší cenou elektřiny a plynu mezi zeměmi OECD, jejich reálné příjmy se mezitím meziročně propadly o 10 %, lidé nebývale chudnou a historicky omezují svoji spotřebu, je tenhle ekonomický armagedon doprovázen absolutně nejvyšším zadlužováním budoucích generací v historii naší země. Zadlužováním zcela nepochopitelným, protože k němu dochází při současném daňovém ruinování našich občanů prostřednictvím rekordních výběrů DPH, jejíž inkaso přímo úměrně kopíruje nehorázné zdražování všeho, na co se člověk jenom podívá. (Odmlka kvůli silnému hluku v sále.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Ano, je tady stále hluk. Já bych chtěla požádat kolegyně a kolegy, kteří řeší cokoli bilaterálně nebo se prostě mezi sebou baví, zejména teď v levé části sálu, poprosím, abyste se přesunuli do předsálí, abych nemusela jmenovat. Ale platí to samozřejmě úplně pro všechny, ať může paní předsedkyně dále vystupovat. Prosím o ztišení.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji. Nejen že se žalostné výsledky snaží vláda zamaskovat před veřejností účetními triky, které ohrožují legitimitu České republiky nejen u mezinárodních institucí, ale i její pověst u věřitelů, tak toto náročné období vláda využívá k pokusům o omezení svobody slova. Přesněji řečeno, k nastolení cenzury, k ovládnutí veřejnoprávní České televize a k dosazení nedůvěryhodné postavy spojené s korupčními aférami do pozice ministra životního prostředí.

A já teď chci mluvit nejméně o 13 závažných důvodech, proč navrhujeme vyslovit této vládě nedůvěru. Je příznačné, že těchto 13 hříchů stihl kabinet Petra Fialy napáchat za posledních 13 měsíců svého působení. Přečtu je nyní jeden po druhém a následně se jim budu věnovat podrobněji.

Za prvé, historicky největší nárůst dluhu a rekordní výdaje státu. Za druhé, optické vylepšování deficitu státního rozpočtu a nevyčerpání 54 miliard korun z Evropské unie. Za třetí, ztráta příjmů plynoucích z EET a podpora šedé ekonomiky. Za čtvrté, zvyšování daní a podpora hazardu. Za páté, největší chudnutí ze zemí OECD v historii České republiky. Za šesté, nejdražší elektřina a plyn v EU přes kupní sílu. Za sedmé, nedostatečná a pomalá pomoc firmám. Za osmé, narušení sociálního smíru. Za deváté, chaos ve zdravotnictví a neschopnost zajistit dostatek léků. Za desáté, snaha o cenzuru informací ve veřejném prostoru. Za jedenácté, snaha o ovládnutí České televize. Za dvanácté, nevyřešené a hlavně neřešené korupční kauzy vládních stran. Za třinácté, nevyužité předsednictví v Radě Evropské unie.

Teď hezky popořádku a podrobně.

Za prvé, historicky největší nárůst dluhu a rekordní výdaje státu. Navzdory předvolební rétorice stran pětikoalice dochází ke zcela bezprecedentnímu nárůstu dluhu. Hovořím o čerstvých číslech Ministerstva financí, která na počátku ledna prezentovala sama vláda, a nemůže na nich zpochybnit ani desetinnou čárku.

Ve volbách jste se zaklínali rozpočtovou zodpovědností, ale ve skutečnosti jste státní dluh zvýšili za 12 měsíců vašeho úřadování o 429 miliard korun. Jde tak o vůbec největší nárůst dluhu v historii České republiky. Ani v období zdravotnické krize, kdy byla uzavřená ekonomika, jsme neměli tak dramatický nárůst dluhu. Každý Čech dluží díky rozpočtově odpovědné ODS za 12 měsíců ministra Stanjury o 41 000 korun navíc. Příští rok hodláte pokračovat obdobným tempem. Takže jak uvádíte ve své strategii, strategii Ministerstva financí, na konci roku 2023 nás zadlužíte bratru 725 miliardami korun.

My si samozřejmě velmi dobře uvědomujeme, že státní rozpočet má strukturální problémy, které je potřeba neodkladně řešit. Ale je potřeba jasně upozornit na rozpor mezi rétorikou ODS o 100 miliardách korun úspor ročně a vyrovnaných rozpočtech do konce volebního období a reálnými výsledky a čísly. Ten rozpor je totiž natolik propastný, že se vlastně ani nedivím, že vaší hlavní starostí je úprava těch marketingových blábolů, které jste si napsali do programového prohlášení vlády a se kterými SPOLU vyhrálo volby.

Není to nikdo jiný než ministr financí ODS Zbyněk Stanjura, kdo zcela objektivně zadlužuje Českou republiku nejrychlejším tempem v její historii. Zatímco Andrej Babiš nebo i já jsme měli přebytkové rozpočty, než vypukla pandemie, vy o úsporách zatím jenom mluvíte a státní rozpočet navíc vesele bobtná. První rozpočet vlády Petra Fialy na rok 2022 zahrnoval výdaje ve výši 1 893,2 miliardy korun. V novelizovaném rozpočtu pro rok 2022 výdaje již přesahují 2 biliony korun. V rozpočtu pro rok 2023 jsou již 2 223 miliard korun. To je nárůst výdajů o 330 miliard korun. Kde je ta údajná snaha o šetření? Není tady žádná snaha o šetření.

Důvodem těchto katastrofálních čísel je například systematicky zcela chybné nastavení energetického stropu, kvůli čemuž státní rozpočet musí nést tíhu výdajů, které mohly a měly jít na vrub energetických společností. Samostatnou kapitolou je zcela neakční a nekompetentní ministr financí, který nebyl schopen iniciovat žádnou úsporu, například v oblasti efektivity státní správy, provozních úspor, digitalizace nebo efektivnějšího vynakládání veřejných prostředků.

Za druhé, optické vylepšování deficitu státního rozpočtu a nevyčerpání 54 miliard korun z Evropské unie. Protože se vám ani vzdáleně nedaří hospodařit podle vašich planých slibů, pomáháte si účetními triky. Abyste neměli deficit na rok 2023 ve výši 500 miliard, tak jste do něj zapomněli započítat 20 miliard na valorizaci penzí, 30 miliard na Státní fond dopravní infrastruktury, 100 miliard na kompenzace za ceny elektřiny. Upozorňuje vás na to už i Národní rozpočtová rada.

Je to mimořádně - opakuji mimořádně - alarmující zpráva, se kterou se nesmířím, a otevřu ji a budu žádat, abychom se jí věnovali na rozpočtovém výboru, a zvážíme i podání podnětu na Nejvyšší kontrolní úřad. Státní rozpočet není cár papíru, ale je to zákon roku. Není možné, aby tam už v lednu neseděly desítky miliard. Takové falšování fiskálních výkazů by mohlo ve svém důsledku ohrozit legitimitu České republiky nejen u mezinárodních institucí, ale i pověst České republiky u našich věřitelů. Je to červená čára, kterou dosud žádný ministr financí nepřekročil, a já budu požadovat, aby tyto nesrovnalosti v rozsahu převyšujícím 150 miliard byly Poslanecké sněmovně důkladně vysvětleny.

Nelze nečinně přihlížet, jak rozpočtový proces v rukou pětikoalice ztrácí svůj původní účel a opouští a upouští od zásady věrnosti a pravdivosti rozpočtu. Nezapomínejme, že státní rozpočet je přijat formou zákona. A zákony musí být dodržovány. Jenže pětikoalice již od prvopočátku při sestavování rozpočtu ví, že nebude schopna tento rozpočet naplnit, a to je zcela nepřijatelné. Jsem právnička a pro mě je dodržování zákonů zcela neoddiskutovatelné.

Nebavíme se zde bohužel jen o rozpočtu na rok 2023, ale také o rozpočtu na rok 2022. Již při jeho předkládání, připomínám, jsem na tomto místě tvrdila, že jde o rozpočet marketingový a píárový, nikoliv o rozpočet, který je realistický. A vývoj nám dal za pravdu. Ostatně nejdelší rozpočtové provizorium toho bylo tím nejzřetelnějším důkazem. Navíc toto rozpočtové provizorium přineslo výdaje nižší jenom o 34 miliard a tyto úspory - v uvozovkách - byly v podobě tupých škrtů na růstu platů, na obranu, ve zdravotnictví a na investicích. Ostatně i pan prezident Zeman a váš odborný guru, bývalý poslanec Kalousek, nám v tomto dali za pravdu.

Bohužel v průběhu času se to nezlepšilo, naopak, bylo to o mnoho horší. Novelizovaný rozpočet pro rok 2022, ke kterému jsme vás opakovaně vyzývali, nakonec ukázal rozdíl mezi vaší marketingovou snahou a reálným stavem věcí.

V roce 2022, a čerpám z pokladního plnění Ministerstva financí, nebyly dodrženy plánované investice, a to o 21,6 %, přesto jste vykázali deficit ve výši 360 miliard, a to při meziročním nárůstu příjmů díky inflaci o více jak 137 miliard korun. Ne, a na válku, prosím, se vymlouvat skutečně nemůžete, protože sami přiznáváte, a teď zase cituji ministra financí při pokladním plnění, sami přiznáváte, že její procentní podíl na výdajích nepřesahuje 0,9 %.

No a teď další pecka. Rozpočtové příjmy z Evropské unie nebyly naplněny o 54 miliard korun. Těchto 54 miliard korun z EU mohlo už v loňském roce, tedy v roce 2022, jít do investic, které by se i daňově zhodnocovaly. Nekompetencí a laxností jste zbytečně zvýšili schodek o 54 miliard. Prostě nestihli jste podat žádost o proplacení peněz z EU, přestože projekty už zaplatili čeští daňoví poplatníci. Prostě máte jiné starosti než péči o tyto věci.

V neposlední řadě bych ráda poukázala na výsledek vaší fiskální politiky prostřednictvím zcela objektivního ukazatele, kterým je takzvaný strukturální deficit neboli - teď poučuji všechny, kteří by to náhodou nevěděli - deficit očištěný od vlivů hospodářského cyklu. Strukturální deficit na rozdíl od vaší předvolební rétoriky neřešíte vůbec. Naopak, dokonce vám meziročně roste z 2,9 % HDP v roce 2022 na 3,1 % HDP v roce 2023.

Třetí bod z hříchů vlády Petra Fialy - ztráta příjmů plynoucích z EET a podpora šedé ekonomiky. Jeden z mála předvolebních slibů, který jste splnili, bylo naprosto nerozumné a nelogické zrušení elektronické evidence tržeb. My jsme zavedli EET, abychom daně vybrali a mohli je snižovat. Díky EET jsme vybrali 33 miliard za tři roky, zvýšili mzdy v pohostinství, omezili výplaty na ruku, tím zvýšili odvody a lépe zacílili daňové kontroly. A většina lidí tomu rozuměla. Vy jste EET zrušili, a protože bohužel ne každý poplatník je poctivý, i když souhlasím s tím, že naprostá většina ano, tak daně nevyberete. A proto je logicky musíte zvyšovat. Jednoduché jako facka. Když pojedete na západ od naší země, uvidíte, že dostat účtenku je naprosto normální. Ta vyšší DPH, kterou navrhujete, je ve skutečnosti daň za devadesátkovou logiku ODS. Je to daň za zrušení EET.

Dvoutřetinová většina naší společnosti považovala zavedení EET za pozitivní opatření. Dokonce tento názor v čase zůstal stabilní. Pozitivní pohled na EET byl u veřejnosti zachován i přes neutuchající kampaň současné vládní pětikoalice namířenou právě proti EET.

EET znemožnila nepoctivým podnikatelům podstřelovat cenu, kterou vyžadovala většinová poctivá část podnikatelského sektoru. Skutečný efekt EET byl zřejmý. Bylo jím podstatné a významné snížení administrativní zátěže, a to pro všechny zúčastněné strany. Nyní naopak dochází k opětovnému obnovení nekalé konkurence a šedé ekonomiky. Při mimořádném propadu maloobchodních tržeb je opětovným problémem cirkulace neoficiálních plateb.

Čtvrtý z hříchů vlády Petra Fialy - zvyšování daní a podpora hazardu. Sledujeme v přímém přenosu lživý předvolební slib, že budete konsolidovat veřejné finance bez zvyšování daní. Červenec 2021 - cituji: "Koalice SPOLU, ODS, KDU-ČSL, TOP 09 se zavázala, že nebude po volbách, když se bude podílet na vládě, navrhovat zvyšování daní. Jedinou výjimkou je digitální daň, podmínkou je řešení na mezinárodní úrovni, připustil šéf poslanců ODS a pravděpodobný kandidát koalice SPOLU na ministra financí Zbyněk Stanjura." Konec citace, červenec 2021. Realita? Představili jste už dvě daně. Daň z neočekávaných zisků, která bude výlučným příjmem státního rozpočtu. My jsme navrhovali, aby se státní rozpočet v rámci rozpočtového určení daní dělil o tento výnos i s kraji a obcemi, přijat jako pozměňovací návrh k daňovému balíčku, pětikoalice se nedohodla na základních parametrech, sazba daně, či také retrospektivita v jeho účinnosti, propad na burze, a tak dále, sledovali jsme to tady všichni v přímém přenosu, odvod z nadměrných příjmů u energetického zákona, bude se vztahovat na elektřinu vyrobenou od konce roku 2022 do konce roku 2023, bude ji tvořit 90 % rozdílu mezi prodejní cenou a zákonem stanovenou cenou, projednáván v legislativní nouzi. Nesoulad odhadů, odhad MF 85 miliard, windfall tax 15 miliard, odvod cenových stropů, odhad MPO 45 miliard, windfall tax 80 miliard, odvod cenových stropů. Chci poznamenat, že se to míjelo asi týdnem. Potenciální kolize s českým ústavním pořádkem, potenciální rdousicí efekt na tato odvětví.

No a pokračuji dál. Už více jak týden, možná deset dnů, tady ve veřejném prostoru pluje informace, že chcete sjednotit snížené sazby DPH na 13, možná 14 %, což říkají i vaši poradci, že bude mít proinflační efekt, jenom si to s nimi proberte, ať mluvíte podobně. To znamená, chcete zrušit druhou sníženou sazbu desetiprocentní, a dokonce tvrdíte, a to je úplně neuvěřitelné, řekl to teď naposledy v neděli v diskusním pořadu váš ministr financí, že tím daně vlastně zjednodušíte. My vám ty daně zjednodušíme, ať to nemáte tak složité, milí poplatníci. Ať nemáte dvě sazby. Jo, že vám je přitom zvýšíme? To nevadí, ale budete to mít jednodušší. Tak to určitě všichni pochopí. A já jsem si jistá, pane nepřítomný ministře financí, že o takové zjednodušení vám opravdu nikdo nestojí. Zkuste se na to schválně zeptat lidí. Dobrý den, pane Nováku, příští rok nezaplatíte za lítačku 3 650 korun jako letos, ale 4 000 korun. Jo, a tu pětistovku si vlastně připlatíte i za vodu, ale nebojte se nic, všechno je v pořádku, my jsme vás za to zbavili obrovského břímě v podobě třetí sazby DPH. Myslíte tohle vážně? (Potlesk několika poslanců.) Děláte si z těch lidí legraci? Přiznejte, co všechno tím navýšíte! DPH z léků, DPH z vodného a stočného, z tepla, z potravin, z dětské výživy pro děti a tak dále. Mohu pokračovat. Toto všechno zvýšíte.

Jo, a slyším tady, myslím, že to říká pan premiér, že snížíte na potraviny. Tak pozor. Na potraviny máme dnes sazbu 15 %, to znamená tu první sníženou. Dívám se na naše experty na zemědělství, jestli se mnou budou souhlasit. Jestliže tam dáme 14 nebo třeba i těch 13, tak věřte, že si to nechají řetězce. Věřte, že to nikdo nepocítí. A těch 15 % je nejvyšší sazba na potraviny, která v Evropské unii existuje. A pokud zrušíme tu desetiprocentní sazbu, abychom tedy odbřemenili lidem a firmám, tak upozorňuji, že naše snížená sazba bude nejvyšší v Evropské unii. Takhle je potřeba to lidem vysvětlovat, a ne to schovávat za nějaké odbřemeňování od administrativy. To si snad děláte legraci. Jediné, co jste ale snížit chtěli, tak je daň z hazardu. To si tady pamatujeme všichni. A hlavně si pamatujeme to, že to ministr financí veřejně podpořil. Naštěstí pod naším tlakem jste ten návrh vzali zpět.

Pátý z hříchů vlády Petra Fialy - největší chudnutí mezi zeměmi OECD a v historii České republiky. Toto je bod, který cítíme všichni. Propad průměrné reálné mzdy ve třetím čtvrtletí a čtvrtém čtvrtletí meziročně o téměř 10 %. Nejvyšší propad reálné mzdy v historii samostatné České republiky, ale také ze všech zemí OECD. Navíc reálná mzda má klesat také v roce 2023, v roce 2025 již má růst, ale na konci roku 2025 bude průměrná reálná mzda - pozor - na úrovni roku 2018. Navíc toto jsou jenom průměrné veličiny. Část populace je na tom mnohem hůře.

Šestý z hříchů vlády Petra Fialy - nejdražší elektřina a plyn v EU přes kupní sílu. Přes paritu kupní síly máme nejdražší plyn, ale i elektřinu ze všech zemí Evropské unie a to má devastační účinky nejen na české domácnosti, ale také na české firmy. Navíc jsme exportéři elektrické energie, to je férové říct. Také máme většinový podíl v ČEZu. A my se opakovaně ptáme, proč to nevyužíváme?

Sedmý z hříchů vlády Petra Fialy - nedostatečná a pomalá pomoc firmám. Celá odvětví hlásí zásadní problémy, hutnictví, sklářství, pekárenství, dominový efekt v ekonomice. S pádem firem se bude zvyšovat nezaměstnanost, která díky politice naší vlády se udržela jako nejnižší v Evropské unii. Přestože jsme měli zavřenou celou ekonomiku v době covidu, pomohli jsme svými programy toto udržet. V důsledku zvýšené nezaměstnanosti se mohou české domácnosti ocitnout ve finančních potížích a to se ve svém důsledku projeví také na nárůstu výdajů státu a zvýšení rozpočtových schodků. Znovu připomínám, že stále máme nejnižší nezaměstnanost ze zemí EU. Zase připomínám, znovu, je to dědictví naší vlády, která nenechala podniky padnout ve zdravotnické krizi. A věřím... a měla by být, chci doufat, pětikoalice za tento jeden z posledních pozitiv naší ekonomiky vděčná, protože nízká nezaměstnanost ovlivňuje sociální smír, ekonomické bohatství domácností, ale také příjmy veřejných rozpočtů.

Osmý z hříchů vlády Petra Fialy - narušení sociálního smíru. Dle průzkumu agentury STEM z prosince 2022 přes 80 % domácností pociťuje zdražování, 19 % je dokonce ve značných problémech. Pětikoalice posílá české občany hromadně žádat o dávky. Ale to nemá být přece to správné řešení. Vládnutí pětikoalice ve znamení dobrých rad typu více svetrů, méně topení. Nebo vyjádření předsedkyně Poslanecké sněmovny, paní Pekarové Adamové, že vláda tu není od toho, aby se starala o občany. My jsme pomáhali. Přes veškerou vaši kritiku si to občané pamatují. Zvedali jsme důchody, a to nejen proto, jako to děláte vy, že vám to nařizuje zákon, 15 let starý zákon. Zaplať pánbůh, že ho máme.

Naštěstí se ještě přijímají naše projekty, které se prosadily v době, kdy jsme měli v této Poslanecké sněmovně většinu. Od roku 2023 se začalo ke starobním důchodům vyplácet výchovné, dávka ve výši 500 korun za každé vychované dítě. A já doufám, že se vám podaří domluvit v rámci pětikoalice a utlumit názory ministra financí, aby se tento úspěšný projekt, který je tak pozitivně vítán, zejména tedy matkami, ale samozřejmě někdy i otci, aby se jakýmkoliv způsobem utlumil.

Minimální mzda, další téma. Zvýšení minimální mzdy o 1 100 korun a zvýšení nejnižší úrovně mzdy pro první a osmou skupinu absolutně nereflektuje míru inflace a hlavně reálný pokles mezd a zaměstnanců, který, znovu opakuji, je v České republice nejvyšší ze zemí OECD. Minimální mzda, co je jejím smyslem? Minimální mzda má ochránit před chudobou a zároveň má motivovat k práci. Je přece lepší, když ten člověk jde do práce, byť pracuje třeba za minimální mzdu, než když je na dávkách. Prostě pracovat se musí vyplatit. Já chápu a my chápeme složitou situaci zaměstnavatelů, podnikatelů, kteří si vyšší zvyšování mezd často nemohou dovolit, ale to je opět problém, který svou nečinností způsobuje vláda Petra Fialy. Klíčem je včasná podpora firem, ne o tom celý rok, měsíce debatovat, slibovat, vysílat signály. A chci připomenout, že tady opravdu se něco nebývalého stalo, že my máme tady osm typů minimálních mezd v osmi segmentech ekonomiky, říkáme jim takzvané zaručené mzdy, a my zvyšujeme jenom u prvního a u osmého stupně. Nepochopitelné. Takže vzkaz je jasný: Školníci, kuchařky, zdravotnický personál - prostě vám nedáme ani korunu. To je jasný vzkaz této vlády.

Ministr Válek, tak jak to sledujeme, veřejně aktivně diskutuje o plánovaném zpoplatnění zdravotnictví. Celkem má být od plátců vybráno 9,5 miliardy korun, a to nad rámec již placeného zdravotního pojištění. A to dokonce, a to se také budeme ptát, jsme jednali minulý týden se zdravotními odbory a zvažuje se - pozor, milé kolegyně, milí kolegové, jak jsme tady v takových těžkých, skoro porodních bolestech přijali valorizaci plateb za státní pojištěnce, vzpomínáte si, poté co tato vláda, asociální vláda, vzala zdravotnictví 14 miliard, tak se začíná uvažovat o zpomalení tohoto valorizačního schématu. Takže ještě nezačalo platit, a už zvažujeme, že bychom to zdravotnictví zase oškubali. No tak proč ne? Tak si to občané připlatí, však jsou na tom dobře.

Ministr Stanjura otevřeně mluví o možnosti zrušení státní podpory stavebního spoření. V době bezprecedentního nárůstu úroků hypotečních úvěrů, viděli jsme to v televizi včera, bylo to na liště v České televizi, jak vzrostly úroky hypoteční a jak naopak ubylo zájemců. Ony si to prostě nemohou dovolit, ty mladé rodiny, nemohou si dovolit vzít hypotéku, protože prostě už neufinancují úroky, které jsou s tím spojené.

Devátý z hříchů vlády Petra Fialy - chaos ve zdravotnictví a neschopnost zajistit dostatek léků. Již na začátku, opakuji znovu, jste ohrozili celý systém zdravotní péče škrty ve zdravotnictví a snížením plateb za státní pojištěnce. Ano, určitě, až vystoupí pan ministr nebo další členové vlády, tak budou tvrdit, že je na účtech přes 50 miliard. Ale podívejte se na hospodaření, které skončí deficitem. To je důležité. A co dalšího chystáte pro toto důležité, klíčové odvětví, které nás zachránilo v době bezprecedentní zdravotnické krize? Vláda neřeší nárůst, a tady čerpáme, jak se setkáváme se zástupci zdravotnictví, neřeší nárůst provozních nákladů spojených s navyšováním cen energií a ostatních vstupů do nemocnic.

Bohužel je zcela zřejmé, tak jak to slyšíme ze zdravotnictví, že ministr Válek nezvládá současnou situaci. České republice chybí několik desítek důležitých léků. Lidé si pro ně musí jezdit do Polska či do Německa. Vzpomínáte si, když jsme se tady minulý týden snažili zařadit tento bod a vystupovala, tuším to byla moje kolegyně Jana Mračková Vildumetzová a popisovala tady příběh maminky, se kterou se setkala v lékárně, jak držela v náručí bezvládné dítě a stěžovala si jí zoufale, že objíždí městskou hromadnou dopravou, protože nemá auto a nemá, kdo by jí pomohl, objíždí jednu lékárnu od druhé a shání pro své nemocné dítě léky. Já jsem seděla tady v té své první řadě, dívala jsem se na pana ministra a mrazilo mě z toho, jak nezúčastněně, nezúčastněně se tvářil. A to je projev - to je projev asociální a zcela, naprosto necitlivé vlády.

Ministr se k tomu staví způsobem, že máme obvolávat lékárny, a když obvoláme sto lékáren, v některých ty léky nakonec seženeme. To je přece nepřijatelné! Jde z velké části o děti, a kdo má děti nebo vnoučata, tak to přece musí cítit. Musíme cítit s těmi, kteří prostě tento problém řeší, a čekací doby na dětských pohotovostech jsou i osm hodin, a viděli jste ty fotografie, které mezi vánočními svátky létaly po sociálních sítích? Fronty před lékárnami v Brně, v Praze, obrovské, dlouhé fronty. Tohle máte řešit místo zákona o České televizi. To lidi nezajímá. Toto máte řešit! (Potlesk v lavicích hnutí ANO.)

Desátý z hříchů vlády Petra Fialy - snaha o cenzuru informací ve veřejném prostoru. Na Ministerstvu vnitra - jsme se dočetli mezi svátky - vzniká v koordinaci s Úřadem vlády akční plán pro boj s dezinformacemi. Má se zavést nový trestný čin: úmyslné šíření dezinformací. Mají se dotovat nezávislá média, která se na potírání dezinformací budou podílet. Uvidíme, kdo je bude vybírat, asi nějaká nezávislá vládní komise. A vláda si za tím účelem chce platit neziskové organizace. Takže stát si také hodlá vytvořit zákonný nástroj pro vypínání severů, které budou označeny jako dezinformační. Vláda - to jsme se všechno dočetli - chce rozdělit 100 milionů korun svým spřáteleným médiím a dalších 50 milionů neziskovkám, které budou určovat, co se smí a co ne. Úplně otevřeně ministr vnitra mluví o tom, že chce omezovat fungování webů a médií, které píší věci, které se vládě nelíbí.

Já jsem z generace, a hodně z vás, z generace, která si pamatuje, jak byla omezována v minulém režimu svoboda slova. Jak si nemohla média říkat, co chtěla, jak jsme si nemohli my říkat, co jsme chtěli. Jak byli ti, co to dělali, perzekvováni. To si všichni pamatujeme. A pamatujeme si i to, že nejcennější, co přinesla sametová revoluce, byla právě svoboda slova. Nechte si zajít chuť na její omezování. Nechte si zajít chuť na to, abyste umlčeli ty, s kterými nesouhlasíte vy, kteří se neustále pasujete za jediné demokraty v této zemi! (Potlesk z lavic ANO.)

Jedenáctý z hříchů vlády Petra Fialy - snaha o ovládnutí České televize. Zcela zbytečná snaha o ovládnutí České televize, kdy chce pětikoalice ovládnout Radu České televize zvýšením počtu radních České televize tím, že budou voleni také Senátem. Tato nově složená Rada České televize bude následně volit nového generálního ředitele České televize. A já se ptám, proč v období nejvyššího poklesu reálných mezd ze všech zemí EU řeší pětikoalice relativně dobře fungující Českou televizi. Navíc je zcela zřejmé, proč k tomuto kroku pětikoalice přistupuje. Víme proč. Protože zcela ovládá Senát. Ale uvědomujete si, že tímto krokem bude bita jenom Česká televize? Že ve výsledku dosáhnete toho, jenom toho, že Česká televize ztratí u veřejnosti důvěru? A proč? Mají snad pocit poslanci pětikoalice, že je Česká televize tendenční? Že informuje ve prospěch hnutí ANO? Máte ten pocit? Tak proč to děláte?

Dvanáctý z hříchů vlády Petra Fialy - neřešené korupční kauzy vládních stran. Začnu hnutím STAN, které si za poslední rok stihlo zopakovat snad všechny kauzy ODS z devadesátých let. Vrcholem všech kauz hnutí STAN je kauza Dozimetr, kterou jsme tady všichni sledovali v přímém přenosu, která odhalila propojení čelných představitelů STANu včetně členů předsednictva s mafiánskou strukturou Krejčířova muže Michala Redla. Skupina kolem Redla a radního za STAN Hlubučka ovlivňovala zakázky v Praze a rozebírala za bílého dne veřejný majetek. Přisáta byla především na Dopravní podnik. Po všech těchto skandálech hnutí STAN to pokračuje návrhem KDU-ČSL na jmenování Petra Hladíka ministrem. Sami jste tvrdili, že je potřeba vše nejdříve vysvětlit a prošetřit, a od té doby nevíme nic nového, jen uplynul čas a ta kauza mediálně vyvanula. Už neplní titulky novin. Zkrátka a jednoduše řečeno, premiér Petr Fiala se jenom bojí o svou vládu. Jenom se bojí o svoji stoosmičku. To je celé. Ale já chci říct, takto se silný premiér nechová.

A třináctý z hříchů vlády Petra Fialy - nevyužité předsednictví v Radě EU. Ve znamení vyčkávání na evropské řešení se to však projevilo ve snížení životního standardu. České předsednictví promrhalo příležitost pomoci naší ekonomice. Urychleným koncem spalovacích motorů jste šli proti našemu automobilovému průmyslu i proti našim občanům. Kdo vám k tomu dal mandát? Kdo vám dal mandát prodražit naše automobily prostě v tak krátké době? Kde na to ti lidé mají brát? Kdo vám dal mandát k tomu, abyste odhlasovali a podpořili, že emisní povolenky, proti kterým pan premiér tak mohutně burcoval před volbami, to si pamatujeme z veřejných debat, tak že je rozšíříte i na české domácnosti? Nikdo vám nedal tento mandát. Prostě nejen že vy jste proti tomu nebojovali, vy jste to ještě servilně podpořili! (Potlesk z lavic ANO.)

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, tímto jsem nastínila základní důvody, 13 největších hříchů, proč hnutí ANO bude hlasovat pro vyslovení nedůvěry vládě Petra Fialy. Vládě, která nepomáhá. Vládě, která neřeší skutečné problémy, která je asociální, která je neakceschopná a která za jediný rok dokázala proměnit Českou republiku z prosperujícího ekonomického tygra v chudnoucí stát, který se propadá v jednom ekonomickém ukazateli za druhým. V zemi, jejíž průmysl chřadne a občané mají strach, co bude zítra. V zemi, kde přestávají platit základní jistoty, ale jedinou jistotou je chaos, korupce, úpadek veřejných služeb, pokles životní úrovně, vysoké daně a rekordní zadlužování. Takovou zemí ale Česká republika být nemusí a nesmí. Občané si dobře pamatují, že vláda expremiéra Andreje Babiše dokázala přesný opak. Zajistila občanům růst životní úrovně, přinesla nižší daně, ekonomickou prosperitu, pokles veřejného zadlužení v době, než nastoupil covid. A co je hlavní, i pozitivní očekávání do budoucna. Přinesla jim naději. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní se táži pana premiéra Petra Fialy, zda má zájem o vystoupení? Je přihlášen, takže to předpokládám. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, někteří z vás se v tomto vypjatém čase rozhodli vyvolat další, v tomto období již druhé hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. To minulé bylo taky před volbami, krátce před volbami, a navíc v první polovině předsednictví České republiky v Radě Evropské unie. Vyvolali jste ho, i když jste říkali, že nebudete v době předsednictví navrhovat vyslovení nedůvěry vládě. Přesto jste to udělali a teď to děláte krátce před volbami znovu. Nevěřím tomu, že vaším cílem je něco jiného než nějaké mediální představení uprostřed prezidentských voleb, ale nebudu, nebudu vaše jednání hodnotit. Já myslím, že občané si udělají úsudek sami.

Nakonec i svým projevem paní předsedkyně Schillerová ukázala tu bezradnost a zoufalství z toho, že už po třinácti měsících naší vlády je vidět ten propastný rozdíl mezi našimi výsledky ve srovnání s tím chaosem a zmatkem (smích poslanců ANO) a vládou ve prospěch osobních zájmů a střetu zájmů, jaký tu byl před nástupem naší vlády. A je to vidět prakticky ve všech oblastech, o některých se zmíním, ať už je to zvládnutí covidu, energetická bezpečnost, investice do infrastruktury a další a další věci. Naše vláda dokázala za třináct měsíců tu situaci výrazným způsobem změnit přes to všechno, čemu jsme čelili. Ano, dnes je to třináct měsíců, dokonce myslím přesně, od chvíle, kdy naše vláda byla jmenována. Za tu dobu jsme toho zažili víc, než se obvykle stane třeba i za deset let. Uplynulý rok nepochybně změnil Evropu, změnil ji navždy a celou naši zemi postavil před rozhodnutí tak závažná, že by se stala životní zkouškou pro každou vládu. Já jsem přesvědčen, že jsme to zatím zvládli dobře, a proč jsem o tom přesvědčen, o tom budu argumentovat ve svém vystoupení.

Dovolte, abych vám připomenul, čeho se naší vládě k dnešnímu dni podařilo dosáhnout a proč si tedy, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vaši důvěru zaslouží. Kdybych to měl říct krátce hned na úvod, tak si vaši důvěru zaslouží proto, že Česká republika pod naším vedením úspěšně prochází největší krizí, kterou většina z nás zažila, a že navíc ještě zvládáme naplňovat dlouhodobé vize, které jsme vám na začátku naší vlády představili. Ve svém vystoupení se tedy budu soustředit na nejvýznamnější výzvy a problémy, které před nás uplynulý rok postavil a které se nám společně s občany České republiky podařilo zvládnout. U každého z těch témat vám stručně připomenu, co jsme udělali pro to, abychom České republice a jejím občanům zajistili co největší jistotu, abychom zároveň co nejlépe investovali do naší společné budoucnosti.

První velké téma, které naše vláda řešila přesně před rokem, byla pokračující pandemie koronaviru. Nešlo o žádný okrajový nebo doznívající problém, ale naopak o největší vlnu nákaz, kterou si české země prošly od začátku pandemie. Já jenom připomenu ta čísla, aby to třeba někdo nezapomněl. My jsme měli až 430 000 aktivních případů za den, zatímco minulá vláda při těch předcházejících vlnách pandemie v tom maximu měla 169 000 případů za den; 460 000 (?) případů za den ku 169 000 případů za den. Tato vlna znamenala dosud nejrozsáhlejší zátěžovou zkoušku pro naše zdravotnictví a v řadě ohledů pro celou společnost. A přesto jsme tuto komplikovanou situaci dokázali řešit. Spolehli jsme se na pravidelné testování ve firmách, podařilo se nám zajistit efektivní očkování, představili jsme štědré, smysluplně nastavené kompenzace pro podnikatele. Ale především, a to je důležité, jsme obnovili, významně obnovili důvěru lidí - důvěru lidí v očkování, důvěru lidí ve zdravotní systém, důvěru lidí v odpovědné řízení státu v čase krize. Tato důvěra byla předtím, jak si určitě všichni dobře pamatujeme, silně otřesena kvůli nekompetenci předcházející vlády. Právě její řízení mělo na svědomí dlouhodobý chaos a bohužel i desítky tisíc zbytečných úmrtí. Naše vláda tento chaos ukončila, zavedla opatření, která přinesla výsledky. Zdravotnický systém, státní instituce, občané i firmy chápali, jaký smysl naše opatření mají a proč je děláme. Zachovali jsme chladnou hlavu a díky tomu jsme nejhorší fázi krize společně překonali. Největší covidovou krizí jsme díky tomu prošli bez chaotických zákazů, bez nesmyslných omezení, bez nefunkčních lockdownů, které by ještě více oslabily naši ekonomiku nebo znejistily naše občany. Nezavírali jsme okresy, neodřízli jsme od zbytku světa žádná města a vesnice, tak jak to za předchozí vlády zažil například Uničov, který jsem nedávno navštívil, nebo Litovel a další a další obce, jenom si na to vzpomeňte. My jsme žádné lockdowny, zavírání okresů, zavírání škol, nic takového nedělali. A přesto jsme se s touto vlnou covidu dokázali vyrovnat, projít jí s nesrovnatelně menším počtem obětí a škod, než u mnohem menších vln to dokázala předcházející vláda.

Úspěšně zvládnutou vlnu pandemie vystřídala další obrovská vlna, nutnost reagovat na ruský válečný útok na Ukrajinu, který se v mnoha směrech přímo dotýká naší země. Naše vláda měla od začátku jasno v tom, že jedinou možností je stát za Ukrajinou, nabídnout jí pomoc a zvýšit šanci na to, že se Ukrajina ubrání. Ukrajina je země, která je nám v mnoha směrech blízká. Její napadení bylo jednoznačným aktem mezinárodní agrese, a proto bylo naší povinností, i morální povinností, ji podpořit. Pomocí napadené zemi ale zároveň jednoznačně posilujeme vlastní bezpečnost, dlouhodobou bezpečnost České republiky a celé Evropy. Rusko se svými útoky snaží změnit rovnováhu na evropském kontinentu a to ohrožuje přímo i nás a je v našem bytostném zájmu, abychom se těmto snahám postavili. A naše vláda to dělala od začátku a věděla to od začátku.

Naše zapojení do té pomoci má více úrovní. V první řadě je to samozřejmě vojenská pomoc a dodávky vojenského materiálu. Naší vládě se podařilo dosáhnout naprosto výjimečné spolupráce mezi státem, českým obranným průmyslem a našimi spojenci v Severoatlantické alianci a v Evropské unii. Do sbírek na nákup zbraní a dalšího materiálu se zapojilo neuvěřitelné množství firem, spolků, obcí a občanů a to je tady potřeba také s vděčností připomenout. Výsledkem byly dodávky zbraní, logistického vybavení, vojenského, zdravotnického a humanitárního materiálu za miliardy korun. Česká republika od počátku konfliktu patří mezi státy, které Ukrajině dodávají vůbec největší objem vojenské pomoci vzhledem k výši svého hrubého domácího produktu, aniž bychom jakkoliv ohrozili svoji obranyschopnost nebo oslabili vlastní kapacity, možná právě naopak. Celkově šlo o podstatnou a přitom rozumně nastavenou pomoc, která svým malým dílem přispěla k zvrácení průběhu války a pomohla zatlačit Rusko zpět. A díky tomu, že jsme jednali rychle, rozhodně, s přesvědčením, byla naše podpora doopravdy účinná.

U některých kategorií zbraní jsme byli vůbec první, kteří Ukrajině dodali potřebné technologie. A to je také důležité, protože náš úspěch inspiroval další státy a spustil dominový efekt, což při vší skromnosti připočítávám k jednoznačným úspěchům naší vlády. Na to můžeme být hrdí. A musíme v tom pokračovat, dokud Ukrajina bude naši pomoc potřebovat.

A to, co je na té pomoci důležité a co je potřeba také zdůraznit, připomenout a podtrhnout, díky tomu, že většina naší pomoci proběhla na komerční bázi, to znamená, že ostatní země si u českých výrobců objednávaly techniku, kterou následně předávaly Ukrajině, díky této komerční bázi jsme tímto přístupem, těmito kroky masivně podpořili svůj domácí průmysl. Velkou část vojenské pomoci navíc proplatí Evropská unie nebo naši spojenci v Severoatlantické alianci. Naši partneři v Severoatlantické alianci, v NATO, ocenili naši rychlou a účinnou reakci, a proto jsme od nich získali techniku a vybavení pro svou vlastní obranu. Takto ty věci spolu souvisejí a jedině díky dobrým krokům a včasným krokům naší vlády toto teď mohu tady konstatovat. Získali jsme techniku a vybavení pro svou vlastní obranu, zmínit mohu především německé tanky Leopard, jejichž dodávky do České republiky už byly zahájeny, nebo například americké vrtulníky.

Vím, že jsou mezi vámi v této Poslanecké sněmovně lidé, kteří tuto naši pomoc napadené zemi kritizují. Požadují, abychom se snažili zajistit mír, v uvozovkách, jinými prostředky. Já jsem si ale jistý, že ústupky, které bychom dnes učinili vůči Rusku, by se nám v budoucnosti vrátily jako bumerang a následky by byly ještě mnohem horší. Svědčí o tom mnoho příkladů z historie, nejenom té starší historie, ale i té úplně nedávné. Vždyť to dnešní napadení Ukrajiny je do velké míry projevem ruského imperialismu, který Západ nechal zbytečně vyrůst například tím, že nedokázal věrohodně reagovat, silně reagovat, jednotně reagovat na nelegitimní obsazení Krymského poloostrova v roce 2014. A já jsem velmi rád, že po napadení Ukrajiny v únoru loňského roku jsme stejnou chybu neudělali, a jsem hrdý na to, že naše vláda, naše země, naše společnost zaujala od počátku správný postoj.

Česká republika přirozeně podporuje dosažení míru. Uděláme všechno pro to, abychom pomohli nalézt dlouhodobé stabilní řešení, jakmile nastane čas, ale musí k tomu vést taková jednání, která iniciuje vláda v Kyjevě a se kterými bude ukrajinská strana plně komfortní. Jde tady v první řadě o ukrajinskou nezávislost, ukrajinské životy, ukrajinskou půdu a žádná třetí země nemá právo na to, aby se Ukrajině pokusila vnutit takovou podobu příměří, s níž nebude souhlasit. Takže pokud dnes někdo chce, abychom Ukrajinu donutili přijmout takový klid zbraní, který nechce, pokud se někdo snaží lidem namluvit, že kvůli podpoře spravedlivé obrany Ukrajiny či kvůli sankcím proti Rusku ničíme šanci na mír, že zatahujeme naši zemi do války, ten v takovém případě lže a hlavně chce Ukrajině vnutit novou Mnichovskou dohodu. A takový člověk by se měl stydět a vzpomenout si na to, co Mnichov přinesl nejenom naší zemi, ale co přinesl ve svém důsledku i těm signatářů Mnichovské dohody. Pokud se však Ukrajina v nějakém okamžiku rozhodne zahájit mírová jednání, má samozřejmě naši plnou podporu a může počítat s naší trvalou pomocí.

V souvislosti s tím, jak se České republice pod vedením naší vlády daří zvládat dopady války na Ukrajině, bych vám také rád připomněl, že tato válečná krize neměla přímý negativní dopad na české občany - přímý, nepřímý samozřejmě ano. A to je něco, co v této situaci rozhodně nebylo samozřejmé. Velmi dobře to, co říkám, je vidět na tom, jak se česká společnost vyrovnala s vlnou válečných uprchlíků, kteří k nám v průběhu loňského roku přišli a kteří u nás hledali azyl a bezpečí.

Od počátku války se v České republice zatím zaregistrovalo asi 460 000 válečných uprchlíků z Ukrajiny, většinou žen a dětí. Nejde o finální počet těch, kteří by tu teď v každé chvíli pobývali, protože část uprchlíků se mezitím vrátila, ale i tak jde o dosud nejintenzivnější vlnu migrace, uprchlickou vlnu od druhé světové války, vlnu, s kterou my teď máme přímou zkušenost. Naše vláda uprchlíkům poskytla veškerou dostupnou pomoc, kterou jsme od prvního dne - a to je taky důležité, od prvního dne - připravili tak, aby nepředstavovala zátěž pro české občany a firmy.

Toto naše úsilí myslím velmi dobře potvrzuje fakt, že jsme se vyhnuli nejen masivní humanitární krizi, ale i každodenním sociálním problémům. Jenom si připomeňme, že do Česka v jednu dobu denně přicházelo až 17 000 uprchlíků, že bylo nutné operativně řešit nejrůznější potíže, ale přesto můžeme prohlásit, že Česká republika tuto výzvu zvládla pod vedením naší vlády a zvládla ji možná nejlépe v Evropě. Uprchlíky se nám daří začleňovat do naší společnosti, soužití Ukrajinců s Čechy je naprosto bezproblémové a krize nemá negativní dopad na české občany. Za to jsem českým občanům vděčný a chtěl bych jim za obrovskou vlnu solidarity a podpory i z tohoto místa znovu poděkovat.

Výsledky jsou tedy velmi dobré, ačkoliv celkové náklady na tuto pomoc, a to je také dobré připomenout, nepřesáhly, jsou menší než 20 miliard korun. A polovina z této částky šla navíc na kompenzace českým občanům a firmám. Patří sem výdaje pro zdravotní pojišťovny, příspěvky na ubytování pro zúčastněné firmy a solidární domácnosti, a tak dál. To všechno jsou mnohem lepší čísla a mnohem lepší poměr výsledků a nákladů, než jaký jsme na začátku na základě nějakých expertních odhadů i my předpokládali.

To, co je velmi pozitivní, a je to také výsledek dobrého přístupu, dobré politiky a spolupráce mezi vládou, samosprávami a podnikatelským sektorem, firmami, to, co je velmi pozitivní, je, že 100 000, více než 100 000 Ukrajinců si už u nás našlo práci. Tito lidé odvádějí standardně daně a pojištění a přitom jejich příchod na český trh nijak nesnížil nebo nezhoršil vývoj nezaměstnanosti, firmy, s kterými pravidelně hovoříme, jejich zapojení naopak vítají a oceňují.

Není samozřejmě žádným tajemstvím, že Česká republika pomalu naráží na své limity, pokud jde o počet lidí, které u nás můžeme bez problémů ubytovat. Také proto se nyní snažíme využívat relativního zklidnění situace na většině ukrajinského území a zlepšujeme svoji pomoc přímo na místě. A děláme to proto, aby většina lidí neměla důvod z Ukrajiny utíkat. V těsné spolupráci s našimi partnery v Severoatlantické alianci a Evropské unii dodáváme Ukrajině humanitární a logistické vybavení a snažíme se jí pomoci se stabilizací energetické situace, aby co nejlépe přečkala tuto zimu, aby mohla dlouhodobě fungovat jako fungující, funkční stát.

Zde bych chtěl zmínit například nedávnou dohodu na půdě Evropské rady, kde jsme se shodli na takzvané makrofinanční asistenci pro Ukrajinu. Tento finanční balíček poskytuje Kyjevu dlouhodobou jistotu financování a to je právě důležité pro stabilitu na ukrajinském území a pro to, abychom vytvořili prevenci pro další případnou uprchlickou vlnu. Je úplně jasné, že Ukrajina si v té své situaci může jenom velmi obtížně půjčovat peníze na finančních trzích a evropská pomoc právě zaručuje, aby mohla dál plnit základní funkce státu, které musí poskytovat svým občanům. Ta částka je pro rok 2023 ve výši 18 miliard eur a je to i důležitý výsledek těch různých jednání, která byla vedena pod vedením českého předsednictví v Radě Evropské unie.

Velmi aktivní - a to je zase důležité i z hlediska perspektivy, je to důležité pro naše firmy, pro náš průmysl - velmi aktivní jsme v jednání o poválečné obnově, která zajistí, aby se Ukrajina potom postavila na nohy po skončení války. Tato masivní rekonstrukce - a už se to ukazuje a už ta jednání probíhají a už projekty se spouštějí - tato masivní rekonstrukce se mimo jiné stane obrovskou příležitostí pro naše firmy a naše podnikatele.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, navzdory tomu, kolik zatáček se nám podařilo v tom velmi kritickém a krizovém roce 2022 vybrat, má válka logicky řadu kritických dopadů na český stát a českou společnost, které budou ještě dlouho komplikovat život a na které musíme reagovat. Válečný konflikt a s ním propojená energetická krize pro nás znamenají vysoké ceny energií, respektive cenovou nestabilitu energií, ceny materiálu a nejrůznějšího zboží. Krize znamená také obrovský zásah do dodavatelských řetězců, násobí nejistotu na trzích a prohlubuje některé problémy, které v menší míře začaly už v době covidové krize. Z toho samozřejmě pro naši vládu vyplývají nesnadné úkoly a velké výzvy. A ty jsou asi nejvíce patrné, nejviditelnější, v oblasti energetiky.

Válka naplno ukázala, jak zranitelnou zemí Česká republika byla. Ještě donedávna jsme byli téměř úplně - z 97 % - závislí na ruském plynu. Významným způsobem jsme byli, a osudově závislí, na ruské ropě. Zcela jsme byli závislí na ruském jaderném palivu. A tak bych mohl pokračovat. Proto se z nás z hlediska energetické bezpečnosti stala jedna z nejohroženějších zemí v Evropě. Bylo to zcela zbytečné riziko, to je potřeba říct. Bylo to zbytečné riziko, protože řada zemí, které mají srovnatelné podmínky, jako má Česká republika, nečekala na válku a dávno si odpovědně zajistila dostatečně pestré zdroje energií. Naše mimořádně slabá energetická bezpečnost jde na vrub předcházejících vlád, které nepodnikly nic, aby nás připravily na budoucnost. Kvůli naší závislosti nám reálně hrozilo, že se staneme rukojmím Vladimira Putina v jeho energetické válce proti západu.

Naštěstí jsme se nenechali zastrašit, zareagovali jsme včas, našli nebo odblokovali jsme cesty k bezpečným energiím a dosud podnikáme kroky k tomu, abychom z České republiky udělali energeticky skutečně bezpečnou zemi. Okamžitě po propuknutí krize jsme začali plnit zásobníky na plyn, které se nám před zimou podařilo naplnit téměř na 100 %. Díky zavedení pravidla use it or lose it jsme zajistili, aby žádná z našich kapacit nepřišla nazmar. V zásobnících je dostatek plynu i teď. Minulý týden byly naplněny z 86 %. A poprvé v historii má své zásoby plynu i Správa hmotných rezerv. Je to určitá pojistka pro chráněné zákazníky, kdyby nastal nějaký krizový vývoj. Snažíme se diverzifikovat zdroje zemního plynu tak rychle, jak to v dnešní obtížné situaci jde. Intenzivně jednáme o nových dohodách s exportéry plynu. A tak bych mohl pokračovat. Nakoupili jsme významný podíl kapacity nizozemského terminálu na zkapalněný plyn - 3 miliardy kubíků ročně. V příštích letech pokryjí třetinu spotřeby České republiky. Byl to mimochodem vůbec první terminál na zkapalněný plyn, který v Evropě od začátku války začal fungovat, a jeho zprovoznění je pro nás jedním z důležitých kroků k energetické nezávislosti na Rusku. První terminál - a my jsme dokázali vyjednat kapacitu pro Českou republiku právě v tomto terminálu. Umožňuje nám to všechno, abychom nakupovali plyn už teď, ještě před dokončením nových plynovodů, které jsou pro transport plynu tradičně potřeba.

Ale ani v této oblasti, v oblasti budování plynovodů a propojení a energetické infrastruktury, na nic nečekáme. Znovu jsme začali připravovat stavbu plynovodu Stork II mezi Českou republikou a Polskem, což byla jedna z věcí, kterou si předcházející vláda nepochopitelně nechala utéct. Tento plynovod významně přispěje k diverzifikaci zdrojů, a to nejen pro Českou republiku. Pokud jde o ropu, připravujeme projekt ropovodu TAL+. A už jsme dosáhli dohody na rozšíření kapacity stávajícího ropovodu TAL, ale připravujeme (nesrozumitelné) TAL+, který nám do budoucna přinese dostatek kapacit pro nákup ropy, která nepochází z Ruska. Projekt během dvou let významně zvýší přepravní kapacity současného ropovodu z Terstu do Ingolstadtu, což by mohlo znamenat, že naše rafinérie v dohledné době budou stoprocentně zásobovány z neruských zdrojů.

Současně se spouštěním těchto klíčových projektů jsme si v rámci Evropské unie vyjednali dočasnou výjimku na dodávku ruské ropy. My jsme si vyjednali řadu výjimek a výhod pro Českou republiku, ještě se k tomu trošku vrátím. Bohužel v tom předcházejícím období se nepodařilo pro české občany v Evropské unii toho moc vyjednat, vlastně skoro vůbec nic. Ale my jsme vyjednali dočasnou výjimku pro dodávky ruské ropy. My jsme odhodlání samozřejmě nahradit ruské zdroje a trváme na sankcích vůči Rusku. Ale vzhledem k tomu, že Česká republika předtím podcenila svou energetickou závislost, tak nám nějakou dobu ještě potrvá, než se úplně zbavíme závislosti na ruských surovinách, takže například provoz ropovodu Družba můžeme ještě využívat po dobu dvou let. To všechno jsme si museli vyjednat. A je to daň za to, že energetická bezpečnost byla minulými vládami trestuhodně zanedbána.

Byli jsme mimořádně aktivní v rámci jednání v Evropské unii. Využili jsme také výhod, které nám poskytovalo naše předsednictví, a podařil se posun v dohodě o energetické platformě, která zlepšuje spolupráci členských států Evropské unie při sdílení plynových zásob nebo při společných nákupech plynu, což je důležité z hlediska dlouhodobé stability, ale také, a to nesmíme podceňovat, bude to mít vliv na snížení ceny plynu. Uzavřeli jsme také bilaterální dohody o solidaritě v případě nouze o plyn. Tady si myslím, že ten největší význam má právě dohoda, kterou jsme uzavřeli s Německem.

Velkou naději vkládáme do jaderné energetiky, bez níž se Česko prostě reálně neobejde. Spustili jsme tendr na dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech, samozřejmě bez Ruska, tendr, který byl několik let nepochopitelně dán k ledu. V rámci evropské taxonomie, a to je další úspěch, jsme prosadili, aby jádro, na kterém je Česká republika významným způsobem závislá a bude závislá, aby jádro bylo do budoucna považováno za bezemisní, tedy i financovatelný zdroj.

A tím se dostávám k tomu, co si myslím, že je mimořádně důležité a co ukazuje, že naše vláda opravdu v otázkách energetiky myslí na budoucnost. Kromě těch věcí, o kterých jsem mluvil, tak jsme novelizací energetického zákona podstatně zjednodušili výstavbu elektráren, které budou vyrábět energii z obnovitelných zdrojů. Budoucnost české energetiky zlepšujeme i řadou dlouhodobých strategických a v kontextu toho, co se tu dělo v minulosti, skutečně odvážných projektů. Můžeme zmínit například plánovanou transformací ČEZu, jejímž cílem je vrátit státu kontrolu nad některými energetickými zdroji. Daří se nám dělat i projekty ve spolupráci s dalšími partnery, které opravdu míří a předvídají to, co bude důležité v budoucnosti. Připomenu tady třeba Jihočeský nukleární park, pilotní výzkumný projekt, který v České republice uspíší nasazení malých modulárních reaktorů, a ty se pravděpodobně spolu s obnovitelnými zdroji postupně budou stávat jedním ze základů české energetiky. Připravujeme horkovod z Dukovan, který například bude zásobovat čistým teplem město Brno. A tak bych mohl pokračovat.

Celkově jsme tedy nasměrovali naši zemi k úplné nezávislosti na ruských surovinách, také k rychlejší transformaci směrem k jádru a k obnovitelným zdrojům, což je pro naši energetickou bezpečnost, dostatek energií, dostatek energií za přijatelné ceny v budoucnosti velmi podstatné.

Tady si dovolím položit řečnickou otázku, ale skutečně si ji každý položte a zkuste si na ni odpovědět: Kdy naposledy se česká vláda odvážila doopravdy překročit horizont jednoho volebního období a podniknout podobně podstatné kroky, které České republice zajistí energii a prosperitu i za desítky let? Kdy naposled se něčeho nějaká česká vláda takto odvážila? Už jen díky energetickým projektům, které jsem tu ve stručnosti jmenoval, jsem přesvědčen, že naše vláda toho dělá hodně pro dobrou budoucnost České republiky.

Chci také připomenout, že tato opatření a projekty nejsou jenom výsledkem naší reakce na krizi. Řadu z těch projektů naleznete už v našem programovém prohlášení, které jsme podepsali ještě před válkou a o kterých jsme mluvili dlouhodobě právě proto, že my máme strategii, máme představu a že jsme od počátku věděli, že bez těchto projektů, bez této změny se Česká republika dlouhodobě neobejde. Vývoj událostí nám dal za pravdu, přinutil nás urychlit některé naše kroky. Nemám radost z toho, že nám vývoj událostí dal za pravdu, protože jsou to tragické události, ale myslím, že by bylo spravedlivé nám tento smysl pro realitu a tuto předvídavost připočíst dobru. Protože nehledíme pouze k nejbližším volbám, ale naše vláda, naše vládní koalice má na paměti budoucnost České republiky.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, kroky směrem k energetické nezávislosti by neměly smysl, pokud bychom současně nedokázali zmenšit tlak, který energetická krize má na naše občany, zvláště na ty nejslabší a nejzranitelnější. Proto od začátku myslíme na to, že nikoho nesmíme nechat padnout, a pomoc domácnostem, pomoc firmám, pomoc zranitelným dokonce nadřazujeme nad rozpočtové sliby a nad principy odpovědné fiskální politiky. Netajíme se tím, říkáme to otevřeně. Důležitá je pomoc domácnostem, firmám, zranitelným v této těžké situaci a musí to stát nad našimi rozpočtovými sliby. Jsou to opatření, která pro stát představují zátěž, to není potřeba tajit ani to nějak zlehčovat. Je to zátěž, ale nikdy jsme nepochybovali o tom, že tato opatření jsou jednoduše nutná.

Chtěl bych proto zrekapitulovat i výsledky v této oblasti. Pro loňský rok jsme zavedli takzvaný úsporný tarif. Ten občany chránil, a účinně chránil, jak se ukázalo, před nejhorším zvýšením záloh na energie. Občané díky němu v loňském roce průměrně ušetřili 4 000 korun. Pro rok 2023 jsme zvolili řešení pomocí zastropování cen energií. Řešení, které je mnohem, mnohem rozsáhlejší. Pro domácnosti, malé a střední firmy a veřejné instituce jsme od začátku tohoto roku zastropovali cenu elektřiny na úrovni 6 korun za kilowatthodinu včetně DPH, u plynu na úrovni 3 korun za kilowatthodinu včetně DPH. Následně jsme připravili pomoc a zastropování pro velké firmy. Lidé i firmy na svých fakturách vidí, že jsme jim zatím do konce roku 2023 také odpustili poplatky za obnovitelné zdroje energie, ušetří tím 599 korun za každou megawatthodinu. Snažíme se pomáhat na různých úrovních a neustále také kromě těch opatření, která míří přímo na ceny energií, tak kromě toho také neustále vylepšujeme záchrannou sociální síť tak, aby touto sociální sítí nepropadali lidé, kteří se kvůli válce a jejím dopadům prostě kvůli situaci, za kterou nemohou, dostali do potíží.

Lidem, kteří se ocitli v mezní situaci, skončili třeba u dodavatele poslední instance, to připomínám, to jsme taky hned na začátku museli řešit, dopady krachu Bohemia Energy a dopadu na zákazníky, tak i těm, kteří skončili u dodavatele poslední instance jsme platnost tohoto režimu zkrátili na tři měsíce, aby rychleji mohli uzavřít novou, výhodnější smlouvu na energie. Spuštěním programu Zelená úsporám Light pomáháme šetřit s energií a motivujeme k efektivnímu hospodaření i ty lidi, i ty občany, kteří by si v současné situaci nemohli podobné investice dovolit, ale díky úpravám toho programu, díky programu Zelená úsporám Light, ten program zasahuje mnohem širší, nebo je využitelný pro mnohem větší skupinu občanů.

Rozšířili jsme také příspěvek na bydlení. Zvýšili jsme normativní náklady na bydlení od ledna 2022 a podruhé výrazně od října 2022, takže na příspěvek dnes dosáhne mnohem více lidí. Zjednodušila se i administrativa, zjednodušilo se dokládání nároku na příspěvek, který mnoha lidem pomáhá unést náklady na bydlení, zvýšila se i ta průměrná částka. Nyní se ta průměrná částka pohybuje kolem 4 700 korun měsíčně. A to je účinná pomoc státu. Občané kromě toho mohou použít další příspěvky - příspěvek na živobytí, na mimořádnou okamžitou pomoc - a ve všech těchto kategoriích sociální pomoci postupujeme maximálně cíleně, s rozmyslem, bez populistických akcentů, prostě tak, abychom pomohli těm, kdo to skutečně potřebují, a zároveň co nejméně přispívali k inflaci, která znehodnocuje veškeré peníze, které občané mají, a tedy i samotné příspěvky. Ceny elektřiny na světových trzích nyní z řady důvodů klesají, což se postupně promítne i do dalšího snížení cen pro koncové zákazníky.

Na uklidnění situace v Evropě, na to, že ceny plynu i elektřiny klesají, mělo jistě vliv i naše právě uplynulé předsednictví v Radě Evropské unie. A to je další výsledek naší vlády, výsledek, u kterého bych se chtěl také zastavit. Řadu věcí, o kterých jsem tady mluvil a které jsem připomenul, se nám totiž povedlo prosadit, vyjednat a posunout kupředu na evropské úrovni, jinak by je nebylo možné udělat. I to počítám mezi velké úspěchy naší vlády. Situaci, do které nás uvrhlo Rusko, totiž nedokážeme vyřešit úplně sami, a kdo to říká, tak neříká lidem pravdu. Když ale zajistíme, aby se na základních otázkách shodla celá Unie, mluvila k Rusku jedním hlasem, což se českému předsednictví povedlo, náš vliv je potom nesrovnatelně větší a snadněji tak dosáhneme toho, co naše země životně potřebuje. Mám velkou radost z toho a jsem hrdý na to, že naše předsednictví v tomto ohledu bylo úspěšné. Mnohem úspěšnější než leckdo, možná kdokoliv, na začátku předvídal.

Dokázali jsme v těch nesnadných dobách unést odpovědnost za celou evropskou sedmadvacítku. Dokázali jsme z našeho předsednictví dostat maximum a sklidili jsme uznání prakticky ze všech stran. Česká republika díky tomu získala zkušenosti, získala kontakty a hlavně, a to určitě nemusím zdůrazňovat, jsme si opravdu vylepšili svou dosud ne úplně dobrou reputaci. Před rokem jsme byli v Evropě považováni za stát, který dokáže jenom čerpat dotace a kritizovat všechny návrhy a nic nedokáže prosadit a nikdo ho moc nebere vážně. Naší vládě se podařilo během krátké doby vybudovat České republice v Evropě kredit, respekt a to teď můžeme využít a také to využíváme k dalším jednáním.

Obecným cílem našeho předsednictví bylo, aby se Evropská unie nedostala do slepé uličky kvůli vnitřním sporům, aby se dokázala naopak soustředit na to nejdůležitější. Na svou bezpečnost, odolnost a konkurenceschopnost v této rozkolísané kritické době ovlivněné válkou. A tento cíl se nám podařilo naplnit, jak ukazují výsledky v jednotlivých oblastech, a především v těch oblastech, které jsme si my sami stanovili jako prioritní.

První prioritou předsednictví byla samozřejmě válka s Ruskem, Ukrajina, její poválečná obnova a zvládání uprchlické krize, respektive dopady války, kterou rozpoutalo Rusko, agrese na Ukrajině a všechny ty věci, které s tím souvisejí. Během našeho předsednictví jsme dokázali udržet jednotný postoj vůči agresorovi. Schválili jsme tři sankční balíčky vůči Rusku a Bělorusku. Zlepšili jsme vymáhání sankcí, omezili jsme vydávání víz Rusům. Zabezpečili jsme spolupráci s Mezinárodním trestním soudem při vyšetřování válečných zločinů. Nadále jsme podporovali Ukrajinu, zajistili jí plošnou pomoc, dlouhodobou jistotu finanční asistence, už jsem tady mluvil o 18 miliardách eur na tento rok, a také perspektivu finanční obnovy.

Nástroji finanční a humanitární pomoci pomáháme lidem přímo na místě. To je důležité. Pomáháme jim přímo na místě, tak aby nemuseli utíkat do dalších zemí. Pokud by však přece jenom shodou okolností a dalšími ruskými agresivními kroky došlo k další migrační vlně, evropský program FAST-CARE zajistí, aby její mnohostranné dopady byly co nejmenší a vše proběhlo pokud možno hladce. Ale to, co hlavně děláme, je, že tou pomocí, kterou koordinujeme navzájem v Evropské unii i s dalšími zeměmi, vytváříme prevenci pro to, aby lidé nemuseli z Ukrajiny utíkat. Všemi těmito kroky posilujeme bezpečnost našich občanů i bezpečnost celé Evropy.

Další prioritou byla energetická bezpečnost, kde jsme pro celou Evropskou unii zajistili dostatek rezerv na aktuální topnou sezónu, dojednali jsme společné nákupy plynu, zastropovali jsme jeho ceny a dohodli jsme se na solidárních mechanismech mezi státy v případě jeho nedostatku. Díky našemu vyjednávání Evropská unie uvolňuje dodatečných 20 miliard eur na program REPowerEU, který sníží závislost Evropy na ruských fosilních palivech, a Česká republika jenom z tohoto balíčku získá zhruba 17 miliard korun. Omezení naší závislosti na ruském plynu a ropě má přímý vliv na bezpečnost České republiky.

Schválili jsme koordinaci států Evropské unie ve snižování potřeby plynu i elektřiny, urychlili a zjednodušili jsme povolování elektráren, staveb elektráren na obnovitelné zdroje, takže klíčové energetické stavby se teď i díky výsledkům našeho předsednictví postaví rychleji a nikdo je nebude moci bezdůvodně blokovat, jak jsme tomu byli svědky v minulosti.

V oblasti energetiky jsme se samozřejmě soustředili i na zajištění dostatku energií pro naše spotřebitele, zmírňování dopadů jejich cenových výkyvů a celkovou pomoc lidem v krizi. A dělali jsme to se stejným odhodláním a stejně kompetentně, jako jsme k tomu přistoupili na národní úrovni. A i zde jsou výsledky jasné a doložitelné. Cena energií je zastropována, členské státy mají v rukou nástroje, jak mohou svým občanům pomáhat, například nadměrné zisky výrobců energií a dalších odvětví jsou přesměrovány na podporu domácností a malých a středních podniků, tak jak jsme to udělali právě u nás v České republice.

Vzhledem k tomu, jak kriticky Rusko narušuje bezpečnostní situaci v Evropě, se české předsednictví také zaměřilo na zvyšování našich bezpečnostních a obranných schopností. To se týká například kyberprostoru, digitálních technologií, na jejichž fungování je naše společnost, naše ekonomika stále více a více závislá. Bohužel tomu rozumí Rusko a rozumí tomu i další nebezpeční aktéři, a proto v této oblasti podniká celou řadu útoků, a my v poslední době pozorujeme jejich významný nárůst. Zasadili jsme se proto o větší odolnost informačních technologií, které mají vliv na naši komunikaci, mají vliv ale také na fungování nemocnic, bank, pojišťoven a veškeré dodavatelské řetězce v naší ekonomice.

Dosáhli jsme shody na společném unijním postupu proti unijním hrozbám. V oblasti konvenční obrany jsme dosáhli dohody na doplnění vojenských zásob, spolupráci se třetími státy při ochraně vnějších hranic nebo výměny informací mezi bezpečnostními složkami jednotlivých států. A to jsou naprosto zásadní, v současné situaci klíčové nástroje pro naši bezpečnost.

Ruský útok na Ukrajinu i doznívající pandemie covidu výrazně ovlivňují propojenou globální ekonomiku, a je tedy nutné posilovat její odolnost. To byl také náš cíl. České předsednictví na tuto situaci reagovalo mnoha úspěšnými dohodami v oblastech, jako je prohlubování vnitřního trhu, ochrana před nekalými praktikami třetích států nebo právě digitalizace. Dosáhli jsme jednotného postoje členských států k projednání návrhu aktu o čipech. Vzpomeňme si na krizi s čipy, jak je to podstatná věc pro Evropskou unii a Českou republiku konkrétně. Akt o čipech posílí samostatnost Evropy právě ve výrobě této důležité komponenty. Je to skutečně zásadní věc nejenom z hlediska naší bezpečnosti, ale je to také významná příležitost pro rozvoj české ekonomiky směrem k ekonomice s vysokou přidanou hodnotou, a to musí být do budoucna náš zájem.

Rada Evropské unie pod českým vedením schválila souhrnný rozpočet Unie na rok 2023, díky kterému mohou v Česku pokračovat projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie. V praxi to znamená, že nebudou ohroženy ani důležité infrastrukturní projekty, jako je třeba stavba silnic nebo třeba zateplování budov.

Podařilo se nám vyjednat shodu na velké části balíčku Fit for 55, a to v takové podobě, která nezhoršuje pozici a konkurenceschopnost České republiky a obsahuje řadu záruk. Dosáhli jsme řady ústupků, a to ústupků i ze strany velmi zeleného Evropského parlamentu, a troufám si říct, že jsme vyjednali mnohem lepší dohodu, než která by vznikla - z hlediska zájmů České republiky - než která by vznikla za následujícího švédského nebo španělského předsednictví.

Jednou z priorit našeho předsednictví byla i ochrana demokracie a odolnost demokratických institucí, kterou v současné době ohrožuje extremismus a také ruské hybridní útoky. Proto jsme se intenzivně věnovali otázkám transparentnosti, politické reklamy, financování politických stran, nadací a dalším a dalším věcem. Ale zahájili jsme také projednávání návrhu evropského zákona o svobodě médií, který zvýší transparentnost vlastnictví médií a posílí nezávislé mediální projekty. Všechny tyto kroky, když se rozumně provedou, a k tomu, aby se rozumně provedly, české předsednictví se snažilo přispět, jsou důležité pro zachování spravedlivé demokratické soutěže.

To, co bych chtěl také zmínit, je, že Česko sehrálo důležitou roli moderátora v té vyostřené debatě o principech právního státu v Maďarsku. Výsledkem je, že jsme přispěli k oboustranně přijatelnému a výhodnému kompromisu. Podařilo se nám odblokovat maďarská veta na některé věci, nebyla to jenom finanční pomoc Ukrajině, bylo to i zdanění korporací a další a další věci, a zároveň jsme pro Maďarsko uvolnili, dosáhli dohody, aby se uvolnila část kohezních fondů. Myslím, že i tato schopnost dosáhnout kompromisu v takto složité otázce ukazuje kapacity a výsledky českého předsednictví.

Kromě úspěšně uzavřených dohod mezi členskými státy, díky nimž budou evropské země v nejbližší době schopny se starat o svou bezpečnost a adekvátně reagovat na problémy, které nás všechny obklopují, bych tady rád připomenul i skvěle zvládnutou organizační a technickou stránku našeho předsednictví a poděkoval za to všem, kteří se na tom podíleli. Bylo to jasně vidět během tří stovek, tří stovek oficiálních akcí, které v rámci předsednictví proběhly, ať už to byly konference, kulturní akce, kulaté stoly, pracovní jednání, nejrůznější setkání v Bruselu, v zahraničí i napříč Českou republikou. Uspořádali jsme také 14 neformálních ministerských zasedání, tedy jednání, na kterých se ministři členských států dohodli, nebo si připravili dohodu na opatřeních, která významným způsobem potom pomáhají občanům Evropské unie, a tedy občanům České republiky.

Zvláštní význam mělo bezesporu uspořádání pražského summitu, který hostil 44 lídrů zemí z celé Evropy a který byl první akcí evropského politického společenství. Byla to akce, která k České republice přitáhla pozornost prakticky celého světa. Byla to i výjimečná událost z hlediska možnosti vést jednání, která se normálně nevedou, a mohli se tady setkat lidé, kteří se běžně nesetkávají. Zúčastněné země díky summitu v některých případech nalezly společnou řeč v palčivých otázkách, které se nás ale také bytostně týkají, ať už je to energetická soběstačnost, ochrana hranic, boj s nelegální migrací a další a další věci.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vzhledem k naší současné situaci bych teď rád vybočil z dosavadního rámce svého projevu, v němž jsem se soustředil na to, jaké výsledky, jaké úspěchy má naše vláda za sebou, a dotknu se tématu vysoce aktuálního a dosud neuzavřeného. Jde o problematiku nedostatku některých léků. Na to míří řada dotazů od vás, ale třeba i od novinářů. Je to logické, že výpadky v dodávkách léků vzbuzují oprávněné obavy u rodičů malých dětí, u oslabených pacientů a u spousty dalších lidí. Chceme vás ujistit a já vás chci ujistit, že těmto obavám rozumím a naše vláda dělá všechno pro to, aby se situace co nejdříve uklidnila.

Dostupnost některých léčiv na našem trhu opravdu není dobrá. To asi všichni vidíme, nemá smysl to zakrývat. Jde o celosvětový problém, který se v České republice a v Evropě projevuje výrazně hůře než jinde. Promiňte - neprojevuje výrazně hůře než jinde. Spíše jsme na tom ve srovnání se zbytkem světa lépe, ale výpadky tu jsou a problémy jsou tu taky. Výpadky jsou částečně způsobeny strukturou trhu, protože svět je v této věci závislý na relativně malém počtu výrobců. Dodavatelské řetězce jsou narušené, narušil je už covid. To je ale jen jeden z faktorů. Ten hlavní problém je ale aktuální situace ve světě a to je masivní nárůst respiračních onemocnění po odeznění poslední vlny covidu. Těch onemocnění je asi o 40 % více než před covidem a toto celosvětově způsobilo poptávku, kterou v podstatě nikdo neočekával, ani ti, kteří léky dlouhodobě objednávají, ani samotní výrobci. Plánování výroby přitom řádově trvá měsíce, takže není úplně jednoduché v krátkém čase tu nerovnováhu napravit. Česká republika navíc prochází chřipkovou epidemii, která má horší průběh než obvykle a tato vlna potrvá minimálně do konce ledna.

Vláda tradičně a standardně, to je taky potřeba říct, léky nezajišťuje, nefunguje tu žádný režim centrálního nakupování a přerozdělování. Ta odpovědnost je na výrobcích, distributorech a lékárnách. Ale navzdory tomu, že standardně to vláda nezajišťuje, ani tradičně to nezajišťovala, tak cítíme povinnost pomoci, a proto jsme taky udělali konkrétní kroky. Ministerstvo zdravotnictví intenzivně jedná s výrobci a distributory, jednání probíhají i na úrovni Evropské unie. Pan ministr se v tom angažuje osobně. K situaci pravidelně zasedá pracovní skupina složená ze zástupců ministerstva, Státního ústavu pro kontrolu léčiv, České lékárnické komory a distributorů léčiv. Naší snahou je získat léky mimo standardní režim, například od dalších států.

Chci vás ale současně ujistit, že situace, přestože nedostatek léků je, není tak vážná, jak občas můžeme slyšet ve veřejném prostoru. V oblasti antibiotik aktuálně nehrozí, že by pacienti nedostali potřebnou léčbu, protože chybějící přípravky lze nahradit stejně účinnými alternativami a dodávky chybějících léků k nám postupně přicházejí. Minulý týden jsem tady z tohoto místa při interpelacích říkal, že v tomto týdnu dorazí do České republiky dodávka antibiotik. To se také stalo, včera přišla zásoba desetitisíců balení penicilinu. V příštím týdnu očekáváme další dodávku a stejně tak to bude v následujících týdnech. Toto se stalo díky aktivní práci Ministerstva zdravotnictví.

Výrazně se zlepšuje také situace v oblasti dětských antipyretik, i těch v minulých týdnech do Česka přišly statisíce balení. Do konce ledna by měly dorazit další desítky tisíc. Není tedy nutné vytvářet někde doma či jinde zásoby léků, které nevyužijete a pak mohou chybět těm, kdo je aktuálně potřebují. Situaci v oblasti léků se nám daří stabilizovat a musím říct, že to rozhodně není případ všech evropských zemí, které nedostatku léků podobně jako Česká republika také čelí.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pravidelně opakuji, a myslím, že tomu každý rozumí, že naše vláda převzala řízení České republiky v nejsložitější situaci, jakou naše země zažila za poslední desítky let. Museli jsme také přehodnotit priority, museli jsme věnovat většinu energie na řešení nových existenčních otázek a těch výzev, které přišly. Ale navzdory krizi a navzdory tomu všemu plníme své sliby a podařilo se nám splnit řadu úkolů z našeho programového prohlášení. Já tady jenom namátkou připomenu některé.

Zajistili jsme masivní investice do dopravní infrastruktury, kde pracujeme s rekordním rozpočtem 150 miliard korun. Posíláme výrazně více peněz na obranu. Konečně směřujeme ke splnění našeho závazku vůči Severoatlantické alianci a úkolu, který máme z hlediska naší bezpečnosti - na vládě jsme také schválili příslušný zákon, který stanovuje minimální výdaje 2 % HDP na obranu. Významně podporujeme školství, strategické vědecké obory, výzkum a inovace. Podporujeme zaměstnanost a flexibilitu práce. Zjednodušili jsme stát, jak daňový systém, tak třeba dotační programy pro malé a střední firmy, zrušili jsme elektronickou evidenci tržeb. Zvýšili jsme transparentnost veřejné správy, posílili boj proti korupci. Předložili jsme novelu zákona o zadávání veřejných zakázek. Využíváme odpovědně finanční zdroje z Evropské unie. Zjednodušili jsme stavební zákon a podnikli jasné kroky ke zkrácení stavebního řízení. Digitalizujeme agendy, kde to má největší smysl, a posouváme ty agendy do 21. století. Stavíme se za otevřený, svobodný internet. Nastavili jsme spravedlivější pravidla zemědělských dotací, podpořili jsme malé, střední a ekologicky hospodařící zemědělce. Vyjednali jsme takové kompromisy v oblasti evropského Green Dealu, které neohrozí české firmy. Restartovali jsme projekt rozšíření jaderné elektrárny v Dukovanech. Získali jsme podíl v terminálu na zkapalněný plyn. A ještě mnoho dalších a dalších slibů a plánů plníme průběžně. Ve všech resortech jsme nastartovali změny, které povedou ke splnění našich slibů, ke splnění našeho programového prohlášení, v nejbližších letech.

Ano, jsou oblasti, kde cítíme nutnost naše programové prohlášení aktualizovat. Jednoduše proto, že se situace v souvislosti s válkou na Ukrajině prostě změnila. Musíme se přihlásit k větší odpovědnosti za svou obranu, musíme posilovat naši bezpečnost, a to rychleji, než jsme původně plánovali. Čekají nás intenzivní diskuse o tom, jak účinně a co nejrychleji zajistit naši energetickou suverenitu. Musíme do 21. století konečně posunout naši dopravní infrastrukturu.

Musíme a chceme udělat všechno to, na co předcházející vlády neměly odvahu. Nabídnout České republice důchodovou reformu a výrazně modernizovat naše školství. Do budoucna se prostě musíme zabývat tím, abychom naši zemi ještě více posílili, abychom pro ni vytvořili a realizovali vizi, která významným způsobem přesahuje horizont jednoho volebního období. Právě absence takové vize, takové představy, takové strategie a nedostatečná vůle jednat v zájmu státu v minulosti způsobily, že jsme dnes zranitelní. Já a členové mé vlády nechceme, aby se něco takového opakovalo.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, naše vláda za pouhých 13 měsíců své služby této zemi dokázala napravit nebo alespoň zmírnit řadu problémů, kterými Česká republika trpěla. Dokázali jsme se se ctí vypořádat s výzvami, které si ještě před rokem nikdo nedokázal představit, tak, aby občané České republiky pociťovali důsledky krizí a důsledky ruské agrese na Ukrajinu co nejméně. Pomáháme slabším. Nenecháme padnout své občany a nabízíme pomoc i těm, které válka vyhnala z domova a často je připravila o všechno. Zařadili jsme se do čela států, které podporují co nejrozsáhlejší pomoc napadené Ukrajině, jasné vyjádření našich západních hodnot a ostré odsouzení zločinců, kteří je pošlapávají.

A stáli jsme také v čele těch zemí, které prosazovaly společná pravidla na pomoc občanům a firmám v oblasti cen energií, a při tom všem jsme dokázali udržet zodpovědnost za Evropskou unii. Pravidelně jsme nacházeli funkční celoevropská řešení, která si získala všeobecné uznání, a podstatně jsme napravili naši pověst v Evropě a opět si získali respekt našich spojenců za oceánem.

Všechny tyto mimořádné kroky, všechna tato opatření bylo nutné zajistit za situace, kdy jsou naše prostředky omezené, naše informace neúplné a kdy je pozice České republiky zbytečně oslabena krátkozrakými a sobeckými rozhodnutími z minulosti. I přesto jsme se snažili všechna naše řešení připravit zodpovědně, přehledně a pro dobro České republiky a jejích občanů. Zvládáme reagovat na krize, zvládáme tlumit jejich projevy, aby se obyvatelům České republiky co nejméně snížil životní komfort, a současně zvládáme provádět reformy, které nás lépe připraví na budoucnost, aby nás každá další krize zastihla připravenější a zabezpečenější, než jak tomu bylo tentokrát.

Neupírám opozici její právo hlasovat o nedůvěře, ale předkládám, předložil jsem před vás seznam argumentů, který podle mě každý soudný člověk musí brát vážně. Naše vláda je dobrá vláda. Je to vláda, která pomáhá lidem, která pomáhá těm, kteří to potřebují. Je to vláda, která vrací České republice dobré jméno. Jméno, které jí náleží. A je to také vláda, která navzdory všem problémům plní svoje sliby. A proto si, dámy a pánové, zaslouží vaši důvěru. Děkuji vám. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji pěkné takřka poledne. Než udělím další slovo s přednostním právem, přečtu omluvy. Od 10 do 17 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Jan Bureš, dále do 18 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Jiří Carbol, od 13 do 14 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Pavel Klíma, do 18 hodin ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec Tomáš Kohoutek, od 13.45 do 15.15 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Ondřej Kolář, do 16 hodin z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Zdeňka Němečková Crkvenjaš, do 15 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Pavel Staněk a do 16 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Pavel Svoboda.

Eviduji zde několik přihlášek s přednostním právem ještě před otevřením rozpravy. Jako první vystoupí pan ministr vnitra Vít Rakušan a připraví se pan ministr Marian Jurečka. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji vám, vážený pane místopředsedo. Vážený pane premiére, kolegyně a kolegové, vážené poslankyně, vážení poslanci, máme za sebou obrovsky těžký rok. Rok 2022 byl bezprecedentně těžký, nedalo se na něj nikterak připravit a ty události, která nás zastihly jako Českou republiku, byly svým významem neporovnatelné s tím, co vlastně celý evropský prostor v těch poválečných dějinách zažil. A my jsme to zvládli. A teď nemluvím o vládě České republiky. Teď mluvím o občanech České republiky. Teď mluvím o celé České republice, o všech, kteří se na tom podíleli. Vyzdvihujme úspěchy naší země v minulém roce. Nás všech. V tom nejtěžším roce, který v těch moderních dějinách pamatujeme. Nenechme si pesimismem a špatnou náladou, kterou mnozí v naší společnosti šíří v rámci politického boje, vzít pocit úspěchu. Nenechme si ten úspěch, který má Česká republika za sebou, nikým relativizovat, nenechme si ho nikým znehodnotit.

Naší reakcí na uprchlickou krizi na Ukrajině jsme šokovali celou Evropu. Ten stát uprostřed Evropy, Česká republika, dlouhodobý kverulant a potížista, najednou ukázal, jak umí být zodpovědný. Najednou jsme ukázali, jak umíme být solidární. Najednou naši lidé v České republice, v zemi, která měla vůči imigrantům odkudkoliv vždycky velmi odtažitý postoj, najednou tito lidé otevřeli svoje domovy. Ubytovali jsme tady v podstatě za tu dobu půl milionu lidí, kteří přišli z Ukrajiny a prchali před válkou. Zvládli jsme to. Zvládli to naši občané, zvládli to naši starostové, naše starostky, zvládli to naši hejtmani a zvládla to i vláda České republiky, která pro to vytvořila ten systém, který má velmi dobrou reputaci v celé Evropě a prostě funguje. Pro mnohé státy jsme sloužili jako příklad toho, jak tuto krizi zvládat.

My jsme ale dokázali ještě něco víc. My jsme v rámci evropského předsednictví dokázali za Českou republikou sjednotit Evropu, sjednotit Evropu v přístupu k Ukrajině, v přístupu k pomoci, která je efektivní, probíhá na místě, probíhá v jednotlivých zemích Evropské unie, a dokázali jsme dokonce přenést těžiště rozhodování v rámci evropských struktur na Východ. Centrální Evropa, východní Evropa ukázala, že není místem kverulantů, ale je místem, odkud mohou vznikat dobrá a kvalitní rozhodnutí, která pomůžou celé Evropě. Ale tohle je možné jenom při kvalitním leadershipu, ne při mikromanagementu, ne při managementu chaosu, ale při kvalitním leadershipu, který prostě Petr Fiala v čele vlády předvedl.

A možná vás to překvapuje, že koaliční partner chválí svého premiéra. Ani to tady nebylo zvykem. Vy jste předjímali jako opozice, že pětikoalice se rozpadne do půl roku, do tři čtvrtě roku, do roka. Ona se nerozpadla. Bude tady 108 poslanců, pokud nejsou nemocní, kteří vysloví vládě Petra Fialy svoji důvěru, protože ta vláda má kvalitní leadership. Má člověka, který nenahrazuje leadership arogancí, řevem, křikem, ale vede tu vládu klidně, a dokázali jsme to všichni i na těch jednotlivých resortech v době našeho předsednictví Evropské unie. Česká republika ukázala, že umí být leaderem. A skutečný leadership prostě nenahradí fotografie na Instagramu s tím či oním politikem. To je skutečná práce, to je skutečná diplomacie, když sám sebe někdo nazývá diplomatem, to je mnoho hodin jednání, které vedou ke konkrétním výsledkům, které České republice výrazně zvýšily její reputaci v rámci Evropské unie. A na to přece můžeme být pyšní. To je důvod, na který mohou být i občané České republiky pyšní. A znovu říkám, nenechme si brát naše úspěchy. To, co Česká republika v posledním roce dokázala, je něco, co se nám v posledních dvaceti třiceti letech v podstatě nepovedlo. Jsme zemí, která stojí uprostřed rozhodovacích procesů Evropské unie i ve chvíli, když už nemáme předsednickou roli.

Naše vláda je zodpovědná vůči lidem. My se snažíme naše kroky vysvětlovat, někdy nám to jde lépe, někdy nám to jde hůře, ale nejsme k občanům arogantní, neobviňujeme je z ničeho, a dokonce neobviňujeme z ničeho naši opozici, že svolává schůzi o nedůvěře vládě ve chvíli, kdy bychom tady měli jednat o mnoha důležitých věcech. Je to její právo. Je to její jednoznačné právo a naše právo jako ministrů vlády i jednotlivých vládních poslanců je obhájit naši práci. Obhájit ji před veřejností, protože se rozhodně nemáme za co stydět.

Co se Ministerstva vnitra týče, je potřeba si uvědomit, v jakém režimu my fungujeme. My už fungujeme několik let, i za té bývalé vlády, i za té současné, v režimu toho, že zasedá Ústřední krizový štáb. Za ten celý rok byl jeden týden, kdy nezasedal: 14. února jsme slavnostně rozpustili Ústřední krizový štáb, který byl svolán kvůli covidové krizi, 24. února začala válka a 25. února jsme Ústřední krizový štáb svolávali znovu.

Já vám pouze ukazuji, že z pohledu zákona se ocitáme po obrovsky dlouhou dobu v krizi, kterou je potřeba řešit. A my ji řešíme systematicky a první krok, který jsme na Ministerstvu vnitra udělali, byla revize krizového řízení. V době covidové krize tady tehdejší premiér zřídil Radu vlády pro zdravotní rizika, která vlastně zodpovídala jenom jemu a suplovala to, co je jinak dáno zákonem, to znamená standardní strukturu krizového řízení. To jsme uvedli do souladu a já si troufám říci, že už i na té omikronové krizi, ale i na řízení té ukrajinské krize se to ukázalo. To není zásluha ministra, to je zásluha profesionálů, kteří v našem státě dělají krizové řízení. To je zásluha hasičů, to je zásluha policistů, to je zásluha všech zdravotníků, kteří se na tom podíleli. Ale naší zásluhou je to, že ctíme, že krizové řízení má svůj systém a ten systém nelze nahradit mikromanagementem a chaosem. I tady došlo k výrazné změně a na výsledcích řízení celé krize je to každopádně vidět.

Na Ministerstvu vnitra jsme obnovili sekci pro veřejnou správu. Považujeme Ministerstvo vnitra kromě těch silových složek, které pod sebou má, za místo, které by mělo sloužit samosprávám jako konzultační místo, samosprávám, které potřebují pomáhat a potřebují jednotné a jednoznačné stanovisko, a především aby Ministerstvo vnitra bylo schopno pomáhat i regionům. Protože na regiony nesmíme zapomínat. Nesmíme zapomínat na regiony, kterým se vede hůře než regionům ostatním. Naše země překoná všechny typy dalších krizí pouze ve chvíli, když bude soudržná a když budeme umět podporovat ty regiony, které jsou v téhle době z objektivních příčin méně úspěšné. A samozřejmě i k tomu ty systémové kroky fungování ve struktuře Ministerstva vnitra mají vést. Musíme umět zlepšovat životy lidí i v těch nejodlehlejších regionech. Naše vláda není pragocentrická. Naše vláda naopak vidí, i díky mnohé komunální zkušenosti členů vlády, jak se v jednotlivých regionech České republiky žije a že je potřeba pro budoucí prosperitu České republiky právě ty chudší regiony podpořit. Naše vláda nepohrdá venkovem, naopak přichází s mnohými řešeními, která jsou určena proti těm velkým agroholdingům, které dlouhodobě devastují naši krajinu a které se vlastně nechovají ani k venkovu tak, jak by si venkov zasloužil. Ano, všechny tyto kroky naše vláda už v tom posledním roce započala a určitě v nich bude pokračovat. Podmínky pro plnohodnotný život v regionech, to je kvalitní infrastruktura, to jsou ale nejenom silnice a dálnice, ale to je moderní infrastruktura, to je rychlý internet, to je samozřejmě kvalitní vzdělávání v regionech. Proto takový akcent na regionální školství. To jsou věci, které umíme a známe z našich obcí a prosazujeme i z vládní úrovně tak, aby se v každém koutě České republiky dalo žít kvalitně, tak, aby jednotlivé regiony v České republice byly konkurenceschopné.

Na Ministerstvu vnitra jsme se samozřejmě zabývali logicky i těmi složkami, které pod nás spadají. Policie České republiky, reforma dlouhodobě odkládaná specializovaných pracovišť, která definitivně vznikla letos od 1. ledna, která se zabývají terorismem a kyberkriminalitou, tedy tím, co podle veškerých dostupných statistik kriminality začíná hrát stále větší roli. Kyberkriminalita jsou malé podvůdky skrze nejrůznější podvodné e-shopy, ale i obrovská kriminalita nejrůznějších úniků, kdy stát přichází o velké finanční prostředky.

Policistům, hasičům jsme zvýšili platy do tarifů od ledna o 10 %, přičemž u začínajících policistů se jedná dokonce o procent 17, interními změnami v té tabulce. Poprvé se dostal nástupní plat policisty a hasiče v České republice na hodnotu, že začíná trojkou. Uvědomujeme si, že tady samozřejmě ta konkurenceschopnost je velmi těžká v rámci trhu práce, ale alespoň jsme přišli s pozitivním trendem tak, abychom byli schopni nějakým způsobem zatraktivnit tu policejní a hasičskou pozici pro mladé lidi a abychom zvýšili náborovost v těch dalších letech. To bylo jednoznačnou podmínkou.

Hasičský záchranný sbor poprvé za historii, za tu krátkou novodobou historii, dosáhl plné naplněnosti svých personálních stavů, plné naplněnosti svých tabulkových plánů, které byly stanoveny v personální politice Hasičského záchranného sboru.

Zvládli jsme imigrační krizi ze zemí, jako je Sýrie, zvládli jsme se poprat s přílivem migrantů ze západobalkánské cesty. Udělali jsme k tomu několik kroků. Jeden z nich byl velmi nepříjemný a to bylo znovuzavedení kontrol na slovensko-české hranici, ale my si za tímto krokem stojíme. Byla to jediná možnost, jak ty stovky migrantů, kteří přicházeli někdy v září do České republiky, respektive Českou republikou procházeli, snížit na současný stav, kdy se záchyt migrantů pohybuje v jednotkách denně - ani ne nižších desítkách, ale v jednotkách denně. To opatření bylo nepříjemné, každopádně vyžadovalo i mnohá jednání se slovenskou stranou, která zareagovala tím, že máme společné policejní hlídky na slovenské straně hranice, nedochází potom k rozporům v readmisním navracení příchozích do České republiky. My jsme ochránili bezpečnost obyvatel především ve východní části naší země, reagovali jsme na poptávku hejtmanů a starostů z této oblasti a zvládli jsme zadministrovat celou ochranu hranice úspěšně ve spolupráci s Armádou České republiky a s Celní správou. Samozřejmě že vyhodnocujeme toto opatření, ale každopádně máme jednoznačnou odezvu, že občané České republiky si váží toho, že vláda přišla s rychlou a ráznou reakcí, která vedla k zabezpečení naší státní hranice a zároveň vedla i k tomu, že nebyla uzavřena hranice česko-německá, tady nebyly zavedeny kontroly, byť to samozřejmě ze strany Německa určitý čas také hrozilo. To opatření bude vyhodnoceno a my určitě přijdeme s dalším popisem konkrétních opatření, jak zajistit bezpečnost právě této hranice.

Dalším úspěchem bylo i naše evropské vyjednávání o západobalkánské migrační cestě, kde jsme dosáhli vízové harmonizace mezi některými státy západního Balkánu a zeměmi Evropské unie, což vede k jednoznačnému efektu, že příchod migrantů už na evropský kontinent se snižuje, protože legálně nemohou vstoupit právě do zemí západního Balkánu.

Máme za sebou rok, kdy jsme zvládli ukrajinskou migrační krizi, kterou jsme zvládli velmi lidským, humánním způsobem. Máme za sebou čtyři zákony v rámci lex Ukrajina, tedy těch zákonných norem, které se vztahují k Ukrajině, tak abychom umožnili důstojný život lidem a zároveň zajistili bezpečnost obyvatel České republiky. Přicházíme v nejbližší době s lex Ukrajina 5, který bude stanovovat pravidla sociální pomoci pro další období, pravidla pro ubytování ukrajinských příchozích, a my tady máme velkou jistotu, že ta pravidla budou řekněme přísnější, co se týče majetkového testu, co se týká ověřování jednotlivých žádostí a podobně, a zároveň prodlužujeme dočasnou ochranu na jeden rok, což také bylo jedním z cílů a výsledků českého předsednictví v rezortu Ministerstva vnitra. Od 1. 4. ten systém příchodu a organizace veškeré infrastruktury dozná výrazných změn, ale to bude debata, která nás čeká.

Ani tady si to nenechme ukrást, byl to příběh úspěchu České republiky. Příběh úspěchu na regionální úrovni, na vládní úrovni, příběh velké logistické akce, a tady krom těch, které už jsem zmínil, musím poděkovat hasičům, musím poděkovat policistům, protože svoji práci zvládli skvěle a ukázalo se, že rezort Ministerstva vnitra má spoustu skvělých profesionálů.

Další věc, které jsme se věnovali a která byla dlouhodobě zanedbána, na kterou minulá vláda nezareagovala v podstatě vůbec, byla záležitost České pošty. V rámci České pošty bylo propuštěno několik stovek lidí na středních manažerských pozicích. Povedlo se nám na evropské úrovni získat takzvanou notifikaci, to znamená kompenzace za službu, což přineslo poště 1,5 miliardy ročně v jejím velmi problematickém cash flow, které dlouhodobě v těch posledních letech má, protože reakce na transformaci pošty, která byla managementem navrhována několik posledních let, byla bohužel v posledních letech nulová. Naše vláda tu politickou vůli má a už na přelomu ledna a února půjde do vlády materiál, který jednoznačně popíše a zadefinuje transformaci České pošty.

A tady jednu významnou poznámku. Transformace neznamená privatizaci. Nikdo nechystá privatizaci České pošty. A transformace ani neznamená menší dostupnost poštovních služeb. Ale pošta jako taková musí být modernější, musí být flexibilnější, musí mít rozčleněny činnosti na ty, které jsou státem objednány a stát počítá s tím, že je zaplatí, a potom činnosti, které mohou generovat zisk, to je logistika, to jsou balíkové služby a mnohé další dodatkové služby, které mají i komerční potenciál si na sebe vydělat. Ale ten krok je nutné udělat. A to je politická zodpovědnost, kterou tato vláda má, i když si uvědomuje, že ta debata bude těžká. Ta minulá vláda, byť pozice pošty je krizová ve všech ukazatelích, posledních pět let neudělala vůbec nic. Dokonce poště nedávala ani garantované finanční prostředky na její provoz a pošta si musela za velmi nevýhodných podmínek půjčovat na komerčním trhu. Tohle musí skončit a naše vláda je na to samozřejmě připravena. Veškeré argumenty k České poště neobstojí, protože objektivní fakt, že minulá vláda či minulé dvě vlády nechaly dojít Českou poštu do stavu, v kterém je v současnosti, to je prostě objektivní a zcela nezpochybnitelný fakt.

Věnovali jsme se obsáhle legislativní činnosti. Kromě zmíněných lex Ukrajina jsme novelizovali zákon o svobodném přístupu k informacím. Opět rest, který nám zanechala ještě minulá vláda. Ve Sbírce vyšel v srpnu 2022, už nám hrozila dokonce pokuta od Evropské komise, protože to implementováno nebylo asi rok po vypršelém termínu. Rozšířili jsme povinnost poskytovat informace na veřejné podniky, jako je například ČEZ. Námi navrhovaná norma byla každopádně cestou k transparentnosti.

Zároveň schvalujeme zákon proti šíření teroristického obsahu on-line. Mnohými se říká, že je to nějaké vypínání webů - žádné vypínání webů to není, tady nikdo nic nevypíná, necenzuruje, pouze Policie České republiky ve chvíli, kdy se jedná o nějaký teroristický atak, má možnost reagovat. A já se tady musím vrátit k tomu, co říkala paní předsedkyně poslaneckého klubu Schillerová, protože ani její kolegyně a kolegové jí neudělali správnou přípravu. Akční plán boje proti dezinformacím (slabikuje:) nepřipravuje Ministerstvo vnitra. Ten materiál nevzniká na Ministerstvu vnitra. Ministerstvo vnitra je jako všechny ostatní rezorty jedním z připomínkových míst. My k tomu dáváme své komentáře. Akční plán vzniká pod Úřadem vlády, zmocněncem panem Klímou, nikoliv na Ministerstvu vnitra. My jsme pouze připomínkovým místem.

A ten toliko diskutovaný zákon o tom vypínání webů, jak se tady zmiňuje, a nějaké cenzuře - tak moje první otázka je, prosím pěkně, kdo a jakým způsobem z této vlády za ten rok naší činnosti něco zcenzuroval? Co jsme kdy zcenzurovali? Jaký názor jsme zakázali šířit? Co jsme vypnuli, co jsme uzavřeli a podobně? Ten zákon, který se připravuje - a mimochodem vůbec není dodělaný a projde tou legitimní politickou diskusí tady, tam patří, v Poslanecké sněmovně a v Senátu, a vy se k němu budete moci vyjádřit diskusí ve výborech, diskutujeme ho s akademickou sférou, diskutujeme ho s neziskovým sektorem, to je prostě něco, za co se nestydíme, s transparentními organizacemi, tak ten zákon má jediný účel: v případě, že bude on-line přítomna informace ohrožující bezprostředně bezpečnost České republiky či nějaké skupiny obyvatel, třeba někdo bude avizovat nějaký útok na určitou poslaneckou skupinu nebo na jakéhokoli obyvatele či skupinu obyvatel v České republice v rámci nějaké předsudečné nenávisti a podobně, v té chvíli má právo zásahu na základě doporučení bezpečnostní komunity někdo, komu ta kompetence bude svěřena. A Ministerstvo vnitra se o ni rozhodně nepere.

Pokud půjdeme slovenskou cestou, máme tady něco jako NBÚ, Národní bezpečnostní úřad, prostě úřad, který v té chvíli vyhoví ostatním bezpečnostním složkám, a reaguje se na bezpečnostní hrozbu. Nikdo nebude mazat nějaké weby nebo vypínat, kde někdo lže. To je nesmysl, dezinterpretace. Já vím, že se ve veřejném prostoru lže a lhát se bude vždycky, někteří politici dokonce lžou i v kampani, někteří politici lžou na své první tiskové konferenci, kterou mají. Ale tohle nikdo nebude žádným způsobem postihovat, mazat, zavírat.

Ten zákon má jeden jediný účel - ohrožení národní bezpečnosti a možnost reakce na ni. Nikoliv potírání nějakých dezinformací. To v tomto zákonu ani není. Vy mluvíte o něčem, o čem nic nevíte, zaměňujete Akční plán boje proti dezinformacím, který nevytváří Ministerstvo vnitra, a pak je tady nějaký návrh zákona, který má vypnout web ve chvíli, kdy je ohrožena národní bezpečnost. Nikdy jindy. Ne kvůli dezinformaci. Ne kvůli šíření lži. Takové zákonné oprávnění nikdo nechce, protože bychom byli šílenci a blázni. My chceme pouze posílit bezpečnost České republiky v kybernetickém prostoru, nikoliv bojovat tímto zákonem proti tomu, že se někteří lidé rozhodli lhát.

Další novela zákona, kterou předkládáme, je zákon o správě voleb. Navrhujeme jednodenní hlasování, vytvoření volební databáze, snadnější přístup k voličským průkazům.

Novela zákona o sdružování v politických stranách, za kterou nás mimo jiné ve spojení s dalšími zákonnými normami ocenila i Rekonstrukce státu jako ministerstvo, které přispělo k transparentnosti, tak ta už je ve třetím čtení.

Novela lustračního zákona, aby ti, kteří spolupracovali s velmi represivní složkou moci, kterou StB určitě byla, prostě nemohli být v ministerských funkcích, premiérských funkcích, náměstkovských funkcích na ministerstvech. My to považujeme za správné a myslíme si, že ta doba, kdy by se prostě mělo generálně odpustit všem, kteří donášeli na své sousedy, kolegy, kteří poskytovali zpravodajské informace o svých blízkých anebo sousedech, tak ti lidé by prostě neměli být ve veřejných funkcích. A pokud lustrační zákon platí na úředníky, proč by neměl platit na ministry a náměstky?

Zároveň rušíme 10 000 obsolentních právních předpisů, které zaplevelily náš právní řád, a naplňujeme tím naše programové prohlášení, zpřehlednění právního řádu. Mimochodem to už je ve Sněmovně v prvním čtení.

Zrušili jsme povinnost datových schránek pro nepodnikající fyzické osoby. To je myslím krok, který ve chvíli, kdy procházíme nejrůznějším typem krizí, ohrožené skupině obyvatel výrazně pomohl a určitě byl i veřejností oceněn.

Připravujeme zákon o vstupu a pobytu cizinců, stejně tak nový zákon o zbraních, zákon o munici, zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Tady mně dovolte říci jednu věc. Nikdo v návrhu zákona nesahá na výsluhovost, to se v tomto zákoně vůbec neřeší a je to opět oblíbenou fámou, kterou mnozí šíří.

Zároveň chystáme velkou novelu služebního zákona, komplexní řešení modernizace státní správy a zpřístupnění státní správy pro lidi, kteří mají nějakou expertní úroveň, ovšem doposavad nesplňovali ty podmínky, které zastaralý a nemoderní služební zákon v předchozích letech dával jako povinnost.

Revidujeme krizovou legislativu. Tady máme přímo určeno, že tak se stane nejdéle na přelomu roku 2023 - roku 2024, každopádně to bude představeno i poslankyním a poslancům. My chceme připravenost na moderní krize. Chceme připravenost na epidemické hrozby, blackouty, připravenost na pandemické hrozby, připravenost na migrační krize a chceme, aby každá starostka a každý starosta v republice měli krátký checklist povinností, které v té krizi musí udělat, na koho se mohou obrátit a jakým způsobem mohou rychle a efektivně pomoci svým občanům. To je moderní krizová legislativa, která samozřejmě prochází širokým připomínkovým řízením, ale je to i závazek z našeho vládního prohlášení.

Chystáme i nový zákon o obcích, možný vznik společenství obcí a jejich právní subjektivitu, což nás vede k tomu, že nepotřebujeme v rámci České republiky rušit a likvidovat malé obce. To je naše tradice. Malé obce do českého venkova a České republiky patří, ale pokud mohou vytvářet společenství obcí s jasnou právní oporou, spolupráce obcí, sdílení úředních kapacit a podobně, to je cíl, kterým chceme jít.

Zároveň jsme realizovali řadu investičních akcí, které tady teď jednu po druhé nebudu číst, ale určitě zareaguji ještě v diskusi, protože předpokládám, že se tady opoziční experti v bezpečnostní problematice budou jistě vyjadřovat, a reakci si to určitě zaslouží.

Závěrem mi, dámy a pánové, dovolte říci jednu věc. Česká republika má být na co pyšná. Česká republika má za sebou řadu úspěchů a já bych chtěl poděkovat i občanům České republiky za to, jak byli schopni zvládnout ten krizový rok. Já si uvědomuji, že na ně jsou kladeny obrovské nároky, že ta situace v rámci stoupajících cen, inflace, energetické krize je velmi náročná. Já vám garantuji, že vláda České republiky pomáhala a bude pomáhat všem, aby tuto krizi překonali, proto tady vláda České republiky je, proto přišla s několika svými jasně mířenými projekty, jako byl Deštník proti drahotě a nejrůznější nápovědná opatření, jakým způsobem čerpat státní pomoc.

Vláda České republiky si uvědomuje, že čeští občané samozřejmě jsou na prvním místě, a proto jim také pomáhá. Ale tahle vláda je vládou hodnot, je vládou, která se ve chvíli, když je tady agresor, který likviduje suverenitu jednoho jiného státu, nebude tvářit, že není potřeba pomoci, že není potřeba v té chvíli pomoci i třeba na úkor vlastního pohodlí, jak předvedli naši obyvatelé, kteří byli schopni přijmout uprchlíky přicházející z Ukrajiny. Byly to většinou matky s dětmi. A já jsem pyšný na to, že naše vláda hodnoty má, že není vládou mravní relativizace, ale je vládou, která je schopna Českou republiku provést i těžkou krizí. Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Přečtu omluvy. Jako první se z pracovních důvodů omlouvá od 10.30 do 11.45 pan poslanec Lubomír Brož, dále od 10.30 do 12.30 a následně do 15.30 z pracovních důvodů se omlouvá paní Michaela Opltová. A dále na celý jednací den ze zdravotních důvodů se omlouvá pan Milan Wenzl. (Poslankyně Mračková signalizuje). Já vás paní poslankyně, vnímám, že se hlásíte o slovo, ale jsme mimo rozpravu. (Poslankyně Mračková mimo mikrofon: To je jedno, ale já mám něco v rámci...) To znamená, v tento moment není možné dávat žádné připomínky, žádné faktické poznámky, pouze vznést námitku proti postupu předsedajícího... (Poslankyně Mračková mimo mikrofon: Tu chci.), protože já zde mám přihlášky s přednostním právem přihlášené před otevřením rozpravy. (Poslankyně Mračková mimo mikrofon: Chci vznést námitku.) Chcete vznést námitku proti postupu předsedajícího. Dobře. Máte slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane místopředsedo. Já, protože teď v tuto chvíli mluvil Vít Rakušan, ministr vnitra, tak jsem se pokoušela, nebo respektive i přes naši předsedkyni jsem se snažila prosadit, protože myslím si, že jednání o nedůvěře vládě je velmi důležité jednání, a chtěli bychom reagovat na vystoupení jednotlivých ministrů. Bohužel v jednacím řádu je jasně napsáno, že pokud se jedná o nedůvěře vládě, tak po rozpravě se přistoupí k hlasování podle jmen. A já nechápu, nebo já bych vás chtěla vyzvat, abyste tu rozpravu otevřel. Pokud to neuděláte, tak samozřejmě si dovolím dát námitku proti postupu předsedajícího, protože já prostě považuji za férové a demokratické, abych mohla na předřečníka... nebo kdo tady hovoří, abych na něj mohla reagovat. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Já tedy řeknu následující postup a v případě, že budete chtít vznést námitku proti mému postupu, tak tak učiňte. Já zde eviduji a mám zaregistrováno několik přihlášek s přednostním právem ještě před otevřením rozpravy, to je v souladu s jednacím řádem, a tito lidé dostanou slovo tak, jak se přihlásili. Následně potom dojde k otevření rozpravy a tam také registruji několik přihlášek s přednostním právem, ale následně tím, že bude otevřena rozprava, je možné se po vystoupeních hlásit s faktickou poznámkou a reagovat v rámci rozpravy.

To znamená, že já v tento moment budu postupovat tak, že slovo dostane tak, jak jsou přihlášky, nejprve Marian Jurečka, potom pan ministr Vlastimil Válek a další. Ty přihlášky jsou zaregistrovány včetně přijetí, co se týká času, a poté co projdeme přihlášky s přednostním právem před otevřením rozpravy, budeme postupovat tak, jak jsem řekl. V případě, že vznášíte námitku proti mému postupu, prosím, aby zazněla na mikrofon, a já o ní následně dám hlasovat. Prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Vážený pane místopředsedo, mě samozřejmě mrzí váš postup, protože je to o vás, vy můžete tu rozpravu otevřít kdykoliv, je to v rukou toho, kdo řídí schůzi. A jestliže si opravdu přečtu v jednacím řádu, že po rozpravě se přistoupí k hlasování podle jmen, tak jsem přesvědčena o tom, že všech 200 poslanců má nárok na to reagovat na ty řečníky, kteří tu vystoupí, a že rozprava by měla být otevřena. Chápu, že by měla být otevřena třeba po vystoupení pana premiéra nebo po vystoupení předkladatele, kdo předložil vyslovení nedůvěry vládě, což je naše paní předsedkyně klubu, ale pak si myslím, že by mělo mít možnost reagovat všech 200 poslanců.

Takže v tuto chvíli si dovolím dát námitku proti postupu, protože i v jednacím řádu je jasně napsáno, že po rozpravě se přistoupí, to znamená, že je na předsedajícím schůze, kdy rozpravu otevře, a já jsem vás požádala, abyste ji otevřel v tuto chvíli, protože bych chtěla reagovat na ministra vnitra Víta Rakušana. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, paní poslankyně. Já registruji vaši námitku proti mému postupu, byť zde musím konstatovat, že jako u bývalé místopředsedkyně Poslanecké sněmovny bych očekával větší znalost jednacího řádu, protože... (Potlesk zprava.) Přednostní práva nejsou trhací kalendář a já nemůžu prostě podle své vůle dávat a otevírat rozpravu, jak mě napadne. Prostě jsou zde přednostní práva, která jsou jasně definovaná svou přihláškou, a já to musím respektovat.

Každopádně zazněla zde námitka proti postupu předsedajícího. Eviduji žádost o vaše odhlášení, já vás všechny odhlásím a požádám vás, abyste se přihlásili svými kartami. Počkám, až se počet ustálí... Je tomu tak.

 

Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro a souhlasí s námitkou proti postupu předsedajícího, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 2, přihlášeno je 118 poslankyň a poslanců, pro návrh 54, proti 64. S námitkou nebyl vysloven souhlas a budeme postupovat dál tak, jak jsem avizoval.

 

Nyní tedy požádám o vystoupení pana ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku, poté se připraví s přednostním právem, s přednostní přihláškou, také pan ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Prosím pane ministře, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, přeji vám dobré odpoledne. Na úvod musím říct teď ještě krátkou reakci k tomu, co tady před chvílí zaznělo od paní kolegyně poslankyně Vildumetzové Mračkové. Já jsem byl účasten jako poslanec za těch devět let už mnoha hlasování a jednání o vyslovení nedůvěry vládě, ale vždycky bylo postupováno v souladu s jednacím řádem, kdy logika jednacího řádu velí, že je tady možnost mít přednostní práva. V okamžiku, kdy ta se vyčerpají, pak se přechází potom k tomu samotnému jednání a té obecné rozpravě, kdy je možné reagovat a je možné reagovat formou technických. To v tomto případě prostě není možné. A i já jako poslanec jsem v minulosti jasně využíval jednací řád, že jsem prostě včas podal přihlášku do rozpravy, v okamžiku, kdy jsem měl přednostní právo, tak abych byl zařazen v tom pořadí přednostních práv. Takže tuto možnost měli i kolegové, kteří těmito přednostními právy disponují z pohledu řad opozice.

Je samozřejmě škoda, že tady jeden z vašich kolegů, který má to přednostní právo, si v době práce odskočil do fronty na korunovační klenoty, které už, předpokládám, jako premiér v minulosti viděl. Tuto možnost nemá většina občanů této země, kteří dneska plní své standardní pracovní povinnosti, lékaři, učitelé, dělníci, všechny ostatní profese lidí, kteří normálně jsou v práci a nemohou si ve své pracovní době při plnění svých standardních pracovních povinností odskočit na korunovační klenoty. Myslím si, že to je výsměch nejenom tady této Sněmovně a nerespekt vůči vážnosti tohoto jednání, ale to je i výsměch vůči všem lidem, kteří normálně do práce dneska šli, plní si řádně všechny své povinnosti.

Nicméně ale teď k obsahu té dnešní schůze. Tady na úvod byla paní předsedkyně poslaneckého klubu ANO, paní poslankyně Schillerová, která tady dala určitý výčet kritiky, která zazněla, zazněla z jejího úhlu pohledu a z úhlu pohledu, předpokládám, především poslankyň a poslanců hnutí ANO vůči naší vládě, vůči pětikoaliční vládě, vládě Petra Fialy. A já si dovolím za rezorty, za které nesu zodpovědnost, na tyto konkrétní výtky reagovat.

Na úvod chci říct, že jsme v situaci, která je nejkomplikovanější, nejsložitější od konce druhé světové války. Naše vláda nastoupila ještě v době, kdy předchozí vláda zde neúspěšně, chaoticky bojovala s covidem, kdy jsme tady šli z lockdownu do lockdownu. A my jsme tehdy jasně řekli, že uděláme všechno pro to, aby už k dalším lockdownům, k dalším uzávěrám škol, k dalším omezením školní docházky nedocházelo, abychom dělali věci, které mají hlavu a patu, které jsou promyšlené. Když jsme nastoupili jako vláda a vládní koalice, tak jsme nechali průběh vánočních svátků, nástup nového roku bez lockdownu. Řekli jsme, jsou tady kroky, které máme dodržovat. Máme tady jasné pokyny, jak chránit zranitelné skupiny obyvatel. A tím jsme se řídili. A to platilo ten celý první kvartál, kdy jsme vlastně byli v situaci, kdy celá pandemie Covid-19 v České republice postupně odezněla. A musím říct, že vlastně hned těch prvních 14 dnů na sklonku toho roku 2021 jsem i já jako ministr práce a sociálních věcí už také předložil konkrétní legislativní návrhy, které vláda projednala a okamžitě na začátku ledna roku 2022 projednala i tato Poslanecká sněmovna. To byl první moment, kdy jsme už reagovali na negativně se vyvíjející situaci, pokud jde o zranitelné skupiny občanů, pokud jde o schopnost uhradit rostoucí náklady na bydlení.

Během ledna jsme znovelizovali zákon o státní sociální podpoře, abychom dokázali navýšit ty takzvané normativy, abychom dokázali pružně v průběhu roku na to reagovat. A to byl stav, o kterém se vědělo od září roku 2021. A tehdejší končící vláda s tím neudělala vůbec nic. Znovelizovala nařízení vlády, které těm lidem prakticky vůbec nemohlo pomoci. Takže my jsme během ledna zvládli tady tuto konkrétní úpravu, která desetitisícům lidí dala šanci, aby zvládli nastupující krizi, vysoké ceny energií, které přišly následně. To byl první moment, který jsme udělali. Během ledna jsme také zmrazili během tří týdnů platy ústavních činitelů, soudců a státních zástupců na rok 2022, abychom i v rámci nějaké solidarity se společností, která se vypořádávala s následky covidu, taky byli do určité míry solidární. Dva roky byly tyto platy zmrazeny.

Nicméně pak přišlo období, které znamenalo nástup Putinových vojsk na Ukrajinu, a logicky s tím i důsledek nárůstu uprchlické krize, která tady začala bezprostředně. Během čtyř dnů začali přicházet váleční uprchlíci na území České republiky. Vítek Rakušan tady popisoval kroky, které udělalo Ministerstvo vnitra ve spolupráci s kraji, s obcemi, s nevládními organizacemi, s dobrovolníky. Všem těmto patří obrovský respekt a poděkování. A prakticky okamžitě se přidaly domácnosti a jednotlivci. Česká republika a naše společnost ukázala, že o těch hodnotách, o kterých se tak někdy často mluví, a v dobách míru a v dobách nekrizových to nejsou vždycky ty hodnoty, které by byly vystaveny té konkrétní zkoušce, tak v tento okamžik naše společnost věděla, na čí straně stojí, komu je potřeba pomáhat, a okamžitě se ta pomoc rozeběhla, ať už řízená organizovaně, nebo i na těch nejnižších úrovních domácností naprosto spontánně.

My jsme jako Ministerstvo práce a sociálních věcí na to zareagovali tím, že jsme okamžitě v průběhu dubna nastartovali solidární podporu domácností - takzvaná sociální dávka v rámci solidární domácnosti. Tedy českým domácnostem, fyzickým osobám jsme jasně dali finanční podporu pro ty, kteří ubytovávají válečné uprchlíky, abychom podpořili jejich solidaritu. Tato dávka byla poprvé vůbec v existenci sociálního systému České republiky plně digitalizovaná. Udělali jsme to za tři týdny. Okamžitě s tím také jsme rozjeli tu humanitární dávku, aby lidé, kteří sem přišli bez prostředků, bez domova, s malými dětmi, lidé staří, lidé nemocní, dostali od nás nějakou základní existenční jistotu. Nastartovali jsme humanitární dávku, která ukázala svůj smysl a ukázala to, že ti lidé tu dávku využívali především nejvíce v období května, června, července. Ale pak začala tato podpora klesat, protože i počty žádostí se začaly snižovat s tím, jak tito lidé si dokázali najít práci, dokázali se zapojit do českého pracovního trhu.

A já připomenu, že od začátku této války na Ukrajině se na český pracovní trh zapojilo více jak 171 000 válečných uprchlíků, kteří přišli z Ukrajiny. Jsme země, která nejenom že dokázala poskytnout bezpečí a solidaritu, v přepočtu lidí, kteří k nám přišli, jsme zemí na prvním místě z pohledu válečných uprchlíků přepočtených na počet obyvatel, ale máme i vlastně nejvyšší podíl lidí, kteří přišli z Ukrajiny a začali na našem pracovním trhu pracovat. Teď aktuálně je to přes 90 000 lidí, protože část těch lidí odešla. Ale uvědomme si, že jenom za loňský rok do systému veřejného zdravotního pojištění tito lidé tím, že pracují, pracovali, tak odvedli přes 4 miliardy korun. Když to dopočítáme na celkových odvodech, tak ta částka už bude dneska někde přes 8 miliard korun. Tito lidé pomáhají výkonu české ekonomiky, pomáhají firmám, samozřejmě pomáhají sami sobě a svým blízkým, ale také přispívají do veřejných systémů zdravotního pojištění. A ta bilance je kladná. Tolik zdravotní péče, která by byla vyčerpaná na jejich pomoc, jsme neposkytli. Já to říkám schválně proto - ne že bych z toho měl radost, ne že by to bylo něco, co máme tady dávat na nějaký piedestal, ale proto, když slyším reakce některých opozičních politiků, jak říkají, že tady se pomáhá na úkor českých občanů, tak jenom říkám, že ukrajinští pracující občané pomáhají všem občanům, kteří pracují na území České republiky, všem těm, kteří čerpají zdravotní pomoc. Oni jsou také solidární. Tak abychom na toto nezapomínali.

My jsme také reagovali v rámci Ministerstva práce a sociálních věcí na rostoucí náklady na bydlení, na dopady inflace, na nárůsty cen energií. To znamená, kromě opatření, které platí od začátku tohoto roku, kdy vláda zastropovala ceny elektřiny, plynu pro domácnosti, pro veřejný sektor, malé, střední i velké firmy, tak kromě toho jsme také nastavili systém pomoci, příspěvku na bydlení, který jsme parametricky doupravili během loňského roku. A ten dává základní garanci toho, že domácnosti na nákladech za bydlení nezaplatí více jak 30 % příjmů té dané domácnosti. Ano, do výše normativů. A ten normativ je dneska nastaven velmi vysoko, to znamená, zhruba 85 % žadatelů o tuto formu pomoci, která je testovaná, která je sledovaná z hlediska dokladovaných nákladů i příjmů, tak 85 % těchto žadatelů dostane opravdu podporu v adekvátní výši vícenákladů. Ten strop je tam proto, aby nedošlo k nějakému bezbřehému odstartování nárůstu především cen nájmů.

Když se podíváme na statistická data, tak ta si myslím, že hovoří jasně. V prosinci 2022 bylo vyplaceno 227 000 příspěvků těmto domácnostem. V prosinci 2021 to bylo 154 000. Ten nárůst je tady opravdu výrazný. A celkový počet žádostí za rok 2022 byl 332 000 žádostí. Za rok 2021 to bylo 233 000 žádostí. To znamená, ten nárůst podpořených domácností je zhruba 100 000. Já to neříkám proto, že bychom se měli tady ohánět čísly a říkat, kolik lidí získalo příspěvek na bydlení, ale říkám to jako dokreslení toho, že jsme upravili podmínky pomoci, že jsme tu pomoc zdostupnili, dokázali jsme také umožnit podávání žádostí i o tento příspěvek v rámci on-line podávání žádostí, a že ten stát je tady od toho, že když přijde krizová situace, jako je povodeň, jako je tornádo, jako je požár, jako jsou dopady války v podobě nestabilních energetických trhů a období, kdy krátkodobě vyletí takto vysoko ceny elektřiny a plynu, že ten stát je tady od toho, že dokáže lidem pomoci tu situaci překonat a zvládnout.

A musím říct, že v tomto jsme udělali opravdu velký kus práce. Ano jsem si vědom i situace, která stále není stoprocentní. My z 1,7 milionu našich klientů na úřadech práce, kteří měsíčně přicházejí a žádají o nějakou formu sociální podpory, ať už je to rodičák, přídavek na dítě, příspěvek na bydlení a další, tak u 98 % těchto žadatelů vyplácíme finanční prostředky včas a v zákonných lhůtách. Ano, ta 2 % jsou ta, která pro mě osobně znamenají ještě dotáhnout některé změny a úpravy v těch procesech Úřadu práce tak, abychom i tato 2 %, která máme po lhůtách, dokázali dostat do těch zákonných lhůt a vypláceli těm lidem finanční prostředky včas.

Netěší mě to, ale také jsem přebral úřady práce v situaci, kdy měly neobsazených více než 450 míst ve státní službě. A tato neobsazenost tady byla několik let předtím, než jsem nastoupil. Přebral jsem úřady práce v situaci, kdy tam nebylo vlastně vůbec nic uděláno v oblasti digitalizace. Jediné, o čem jsme slyšeli ve spojitosti s digitalizaci na úřadech práce, tak byly skandály. Nedotažená výběrová řízení a kolabující IT systémy. To se dneska snažíme s tím úzkým týmem lidí, kteří přišli na Ministerstvo práce a sociálních věcí, měnit. Děláme kroky v oblasti digitalizace. Jenom připomenu: solidární dávka byla první humanitární dávka plně v digitálu. Dneska jde 90 % žádostí o humanitární dávky přes digitál. Pak tam máme přídavek na dítě, rodičák a příspěvek na bydlení. To jsou všechno věci, které jsme z digitalizovali během zhruba pěti měsíců. Proč se to nedělo dřív? Na to by měli odpovědět lidé, kteří roky přede mnou vedli Ministerstvo práce a sociálních věcí.

V průběhu loňského roku jsme také jako vláda udělali kroky na pomoc zranitelným skupinám obyvatel. Třikrát se za posledních 12 měsíců zvýšilo životní a existenční minimum. Připomenu: v dubnu 2022 to bylo o 10 %, od července 2022 to zvýšení bylo o 8,8 % a teď od ledna 2023 to zvýšení bylo o 5,2 %. Reagovali jsme na narůstající inflaci, kdy toto zvýšení životního a existenčního minima se nepropisuje pouze do valorizace některých dávek státní sociální podpory či hmotné nouze, ale zároveň rozšiřuje okruh potenciálních žadatelů, kteří o takovouto podporu mohou potom žádat a mohou ji čerpat.

A udělali jsme kroky, které v minulosti nebyly obvyklé, kdy by se stát choval klientsky, a to je, že například v případě přídavků na dítě jsme z dat, která jsme měli, viděli, že jsou tady domácnosti, že jsou tady rodiče, kteří by na tuto podporu měli nárok, ale tu žádost nepodali. Tak jsme jim esemesku napsali, že mají tuto možnost, ať ten krok učiní. Protože prostě není to o rozdávání, ale je to o pomoci lidem, o pomoci rodinám, rodičům, o pomoci, které je směřována na děti. A ukázalo se, že na to ti rodiče zareagovali.

A pak připomenu, vláda udělala také další krok v té pomoci, a to byla ta mimořádná pětitisícová podpora, která přišla na přelomu konce prázdnin a začátku školního roku, kdy jasná většina, zhruba 95 % rodičů, deklarovala, že tato pomoc pro ně byla důležitá se startem začátku školního roku. Že to byly peníze, které se jim hodily pro to, aby dokázali své děti vybavit do školy, do školky, aby prostě zvládli nakoupení třeba i jejich výbavy do zušek nebo do kroužků. Takže snažili jsme se opravdu sledovat, které ty skupiny zranitelné potřebují pomoc a v jaké míře, a na to adekvátně reagovat.

Na podzim přišla pomoc v oblasti balíčku, který mířil na osoby se zdravotním postižením. Byl to balíček, který nejenom že zvyšoval příspěvek na mobilitu, ale on ho ještě upravil, kdy tam pamatujeme teď nově i na lidi, kteří jsou závislí na energeticky náročných přístrojích, jako jsou oxygenerátory a podobně, takže tento příspěvek se takto zvýšil na tu částku u té základní mobility, ale je navýšen ještě i pro ty lidi, kteří potřebují tuto podporu a mají ty energeticky náročné přístroje. Roky se o tom mluvilo, podařilo se to zrealizovat teď na podzim tohoto (loňského) roku a od 1. ledna letošního roku tam platí i některé věci, které se týkají vyšší podpory pro lidi, kteří doma potřebují upravit dům z důvodu toho, že někdo z té domácnosti se stal imobilním, aby si mohli nakoupit plošinu, upravit zvedací zařízení na schody. Udělali jsme i úpravu a zvýšení příspěvku na zvláštní pomůcku, aby lidé s hendikepem si tyto zvláštní pomůcky mohli pořídit, protože i u nich se projevilo zvýšení cen.

Takže to jsou kroky, které se reálně odehrály v tom loňském roce. A bylo tady zmíněno v podobě toho, co řekla paní předsedkyně Schillerová - pomoc seniorům. Ano, ta se tady odehrála na základě zákonné valorizace, to já jsem vždycky říkal, že to takto tady je. A ta valorizace výrazným způsobem pomohla zajistit udržení životní úrovně našim seniorům, protože si to zaslouží. Ale je potřeba také férově říct, že jako vláda jsme zdědili rozpočet, který s tím nepočítal. Museli jsme tyto finanční prostředky najít, musely tyto finanční prostředky být alokovány bohužel i za cenu navýšení dluhu. Ale prostě nelze říkat jednoduše kritiku vůči vládě, že má deficit za loňský rok, a také férově občanům neříci, že to je spojeno s výdaji, které jsme museli udělat i ze zákonných důvodů nebo z důvodů, které tady přinesla válka, vysoké ceny energií, vysoká inflace. Ty peníze směřovaly z velké části opravdu na podporu lidí, domácností. A tak to v těch krizových situacích má být.

Ale co je už věc, která nebyla samozřejmá, tak je otázka výchovného, které je teď od 1. ledna 2023 v účinnosti, a senioři, především právě maminky, které vychovaly nás, produktivní generaci, tak poprvé v historii tohoto státu dostávají touto formou ocenění. I za to, že vychovaly děti, že se vzdaly části své kariéry, za to, že do nich investovaly obrovský kus svého života. A je to téma, které tady dlouho na půdě Sněmovny bylo odmítáno. Já si pamatuju, jak jsme ho v roce 2018 opakovaně navrhovali, já osobně, Pavel Bělobrádek, Marek Výborný, Pavla Golasowská, a pamatuju si mnoho hlasování, kdy to i hnutí ANO, i sociální demokracie smetly ze stolu. Ano, podařilo se to díky podpoře prakticky všech stran napříč celým politickým spektrem na sklonku volebního období roku 2021. Na návrh Romana Sklenáka, ať jsme féroví a korektní. Ale byli to lidovci, kteří za tím roky šli a říkali, že je důležité, aby český důchodový systém, pokud má být udržitelný, aby měl zachován a zakomponován i princip solidarity a odpovědnosti, která oceňuje tu výchovu dětí. Nemůžeme žít v systému, který jediné, co oceňuje, jedinou zásluhovost, že to je to, kolik člověk vydělá v době produktivního života, ale i to, kolik investuje do budoucí generace, která je základem pro fungování nejenom průběžného systému důchodového, ale i pro systém zdravotního pojištění, pro fungování celé společnosti. Pro to, aby nám fungoval pracovní trh a tak dále. Prostě bez dětí ta země nemá budoucnost. Jakákoliv, nejenom Česká republika.

Takže když se na to podíváme z pohledu opatření, která dělala a dělá tato vláda, tak snažíme se velmi dobře vyvažovat mezi potřebnosti pro zranitelné skupiny, zodpovědností za výdaje státního rozpočtu a také i tím, co tady říká opozice, která ve svých návrzích přichází a vlastně rozdala by ten státní rozpočet bezezbytku. Musím říct, že by si měla opozice ujasnit, co vlastně chce. Jestli chodit a říkat, rozdejte tady v těch opatřeních, která loni navrhoval Andrej Babiš a prezentoval je částkou větší než jeden bilion korun - jeden bilion korun, to byl návrh těch mnoha opatření, se kterými Andrej Babiš přišel, pak to začali proškrtávat, začali zjišťovat kolegové, že to není asi úplně reálné a racionální - a mezi tím, jaký má být deficit a jaká má být konsolidace veřejných financí. My se snažíme sledovat obojí. Není to jednoduchá debata, není to ani populární debata, ale snažíme se opravdu, aby ty kroky byly vyvážené, aby směřovaly do budoucna i k zodpovědnosti za ty deficity, které tady případně v této krizové době, bezprecedentně krizové době, s neradostí, ale s nutností musíme realizovat.

Já se nyní dostanu ještě od situace loňského roku a začátku letošního také ke krokům, které plánujeme v roce 2023. Myslím si, že při takovém hlasování je důležité, aby poslankyně, poslanci, ať už jsou z vládního, nebo z opozičního tábora, viděli také nějaký výhled. Tak já musím říct, že za MPSV je pro mě velmi důležité, abychom udělali také i klíčové změny v oblasti sociální a rodinné politiky. Řeknu to jenom v rychlých odrážkách.

Pro mě je důležité, abychom měli kulturu života, ne kulturu smrti. To znamená, abychom umožnili v maximální možné míře péči a pomoc v domácím prostředí. Aby lidé mohli své blízké mít doma, abychom tomu přizpůsobili nastavení sociálního systému. Aby tady byla dostatečná kapacita této podpory. A na tom pracujeme z pohledu legislativních změn i z pohledu financování. Myslím si, že to, kolik lidí dneska umírá v nemocnicích, je nedůstojné společnosti 21. století. Na druhou stranu ale chápu velké množství rodin, které vlastně doposud neměly adekvátní podmínky pro to, aby svého tátu, mámu, dědečka, babičku mohli mít doma a mohli ho doprovodit z tohoto světa v tom domácím rodinném kruhu. A na tom pracujeme, to je pro mě důležité. To je důležité pro tuto vládní koalici. To je zase ta otázka hodnotové politiky v praxi.

Když se podívám na oblast řekněme problematiky rodinné péče, problematiky OSPODů, tady máme velké dluhy z minulosti, protože se v této oblasti neudělalo prakticky nic. A tady zase v jednoduchosti řečeno je pro mě důležité udělat takové kroky v rámci této vládní koalice, aby co nejvíce dětí mohlo zůstat v rodinách. Aby co nejvíce dětí dostalo náhradní rodinnou péči a co nejméně dětí bylo v ústavní péči. Jasný logický krok, ale zase, připravujeme k tomu legislativní změny, připravujeme k tomu změny z hlediska financování.

A tady jenom připomenu, že jsme během prvního pololetí loňského roku napravili věc, která se tady stala z podnětu i některých poslanců současné opozice, kdy se tady vytvořily dvě kategorie pěstounů a ta jedna měla situaci, kdy najednou významná část jejich finanční podpory byla snížena, a mně psaly stovky pěstounů a říkaly: Pane ministře, jak jsme k tomu přišli? Proč ten návrh pana poslance Juchelky nás dostal do této situace? My se tady zodpovědně staráme o tyto děti, které jsme si třeba vzali z klokánku, a ano, nebylo to zprostředkováno přes krajský úřad, ale proč my jsme pěstouni druhé kategorie? Také tuto nespravedlnost jsme napravili během prvního půl roku v roce 2022.

To jsou důležité změny, které připravujeme a které si myslím, že jsou důležité pro fungování naší společnosti. A vlastně jsou důležité i pro snížení nákladů, protože dneska dítě v ústavní péči nás stojí od zhruba 50 až po 120 tisíc korun měsíčně. Takže to není jenom o tom, jaké prostředí z hlediska výchovy jsme schopni tomu dítěti dát, ale i o tom, kolik nás ta ne úplně ideální výchova - a neříkám, že nejsou tety, které tam nechají srdce a dělají skvělou práci, ale nemůžeme to říct o celém systému, tak si musíme uvědomit, kolik nás to stojí i po té finanční stránce.

Čeká nás důchodová reforma. Já počítám s tím, že během února projednám ty návrhy z hlediska parametrů i těch dopadů se všemi jak vládními stranami, i ze strany opozice, abychom během prvního kvartálu moli směřovat potom k dohodě a postupu v oblasti přípravy konkrétního paragrafového znění. Obecně veřejnost říká, je to dlouhé roky odkládané téma, ale nemůžeme ho už odkládat dále. Nebude to vždy ve všech oblastech úplně jednoduché, nebude to třeba úplně populární, ale prostě i do tohoto složitého tématu se musíme dokázat vrhnout a posunout ho k udržitelnosti pro nás, pro budoucí generaci, protože pokud bychom neudělali nic, tak generace Husákových dětí by měla extrémně nízké důchody.

Já už jenom stručně v tom čase, který mi tady zbývá, se zmíním ještě ke krokům, které se realizovaly na půdě Ministerstva životního prostředí. Jenom v rychlosti připomenu, s nástupem naší vlády jsme tady měli nedořešenou záležitost od vlády minulé a to byl spor s polskou stranou a dohoda k dolu Turów. A paní ministryně Hubáčková i pan premiér a další členové vlády, jako třeba ministr zahraničních věcí, aktivně vstoupili do toho. Byla tady opakovaná jednání, opakované komunikace s našimi protějšky na polské straně a podařilo se nalézt dohodu. Dohodu, která si myslím, že je základem pro to, aby lidé ve Frýdlantském výběžku měli v budoucnu zajištěn dostatek vody, dostatek zásobování vodou, aby byly ochráněny podzemní zdroje, aby už neklesala hladina spodních vod, abychom řešili emise jak v oblasti znečištění ovzduší, ale například i ty světelné, i ty hlukové. To všechno v té dohodě dneska je a narovnáváme ty vztahy tak, abychom opravdu byli schopni vymáhat to právo pro české občany. To se děje. Pomíjím ještě ten benefit, že tady jsou také finanční prostředky, které polská strana vyplácí právě do Libereckého kraje, který bude tyto prostředky investovat právě na rozvoj vodohospodářské infrastruktury.

Pak se také rozeběhly další kroky v oblasti vyhlašování nového národního parku Křivoklátsko, což je jedna z důležitých priorit této vlády, abychom rozšířili plochy chráněných území v České republice. Rozeběhla se také naplno aktivita v rámci Nové zelené úsporám. A tady chci férově poděkovat, myslím si, že Richard Brabec udělal velký kus práce v tom, že celý fond i Nová zelená úsporám funguje velmi dobře, efektivně, racionálně, a paní ministryně Hubáčková se svým týmem navázala na tyto kroky a rozšířila nástroje. Reagovalo se na konflikt na Ukrajině, na růst cen energií, okamžitě během dubna byla zacílena podpora na podporu tepelných čerpadel pro domácnosti. Během podzimu jsme rozběhli Novou zelenou úsporám Light, která pomáhá lidem s nízkými příjmy, tak aby oni mohli zateplit jednoduše, bez zbytečné byrokracie, vyměnit okna a dveře. Rozeběhla se upravená podpora kotlíkových dotací, kde se zohlednily nízkopříjmové domácnosti. To jsou všechno důležité věci pro naše občany v době energetické krize. Je to konkrétní pomoc a je to pomoc dlouhodobá. Jsem příznivcem toho, abychom u lidí, kteří mají své domovy nebo byty, jim nevypláceli trvale příspěvek na bydlení a sociální podporu, ale abychom těmto lidem dali šanci udělat technická opatření, že zateplí, vymění okna, instalují fotovoltaiku, tepelná čerpadla, budou v ideálním případě nezávislí. Budou v ideálním případě ti, kteří nebudou potřebovat v budoucnu žádnou státní sociální podporu. To jsou racionální kroky, které jako vláda Petra Fialy, vláda těchto pěti koaličních stran děláme, a uvolňujeme na to finanční prostředky a všechny nutné kapacity, které k tomu jsou potřeba.

Reagovali jsme také zvýšenou podporou na podporu potravinových bank, protože jejich činnost je důležitá. Potravinové banky byly ty, které pomáhaly také zásobovat KACPU, pomáhaly zásobovat i ty, kteří získali nouzové ubytování. Na to se uvolnily finanční prostředky jak z Ministerstva zemědělství, (Ministerstva) životního prostředí i Ministerstva práce a sociálních věcí. A je to konkrétní forma podpory nejenom pro válečné uprchlíky, kteří přišli z Ukrajiny, ale i konkrétní forma podpory pro české zranitelné domácnosti, pro například samoživitele, samoživitelky a další zranitelné skupiny osob.

Závěrem chci také ještě podtrhnout to, že Česká republika i díky práci této vlády, našeho premiéra, si v Evropě, ve světě znovu získává respekt. Znovu nás partneři poslouchají. Zahraniční politika není o tom, na kolik lidí máte telefonní číslo a s kolika lidmi jste se vyfotil. Úspěšná zahraniční politika je o tom, kolik lidí vám naslouchá a kolik lidí je ochotno pochopit vaše priority a akceptovat je, a to je, myslím, rozdíl v nepochopení toho, jak zahraniční politiku chápe Andrej Babiš, který to vnímá jako to, s kým se vyfotí, na koho má mobil, a když se podíváme na jeho výsledky úspěšnosti zahraniční politiky, jeho a současného premiéra současné vlády, tak jsou to dva neporovnatelné světy. Konečně lidé ve světě vnímají českou vládu jako českou vládu, která opravdu umí hájit vlastní zájmy, umí hledat kompromisy a prokázala kompetenci v těžké době řídit Evropu, řídit jednotlivé rady, a myslím si, že to je něco, co je důležité i pro české občany, když také vycestují do zahraničí, tak slyší ocenění toho, jak se Česká republika, česká společnost v této těžké době uměla zachovat, to znamená prokázat, že o hodnotách jenom nemluvíme, ale hodnoty umíme i reálně žít. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Přečtu omluvy. Dnes od 12.45 do 18.30 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Jan Berki a od 17 hodin do 9 hodin ráno zítřejšího dne z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Milada Voborská.

Další s přednostním právem je přihlášen pan ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, ale vzhledem k tomu, že je 13 hodin, tak na základě dohody předsedů klubů přerušuji jednání do 14.30 hodin. Děkuji.

 

(Jednání přerušeno ve 13.01 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, zdravím vás po obědové pauze a budeme pokračovat v našem jednání. Než dám slovo přihlášenému panu ministrovi Válkovi, přečtu omluvy. Omlouvá se Horák Jiří od 14.30 do 15.30 hodin - osobní důvody, Lacina Jan od 13 do 18 hodin - pracovní důvody, Lochman Ondřej od 14 do 15.30 hodin - pracovní důvody, Oulehlová Renata od 14 do 15.30 hodin - pracovní důvody a Potůčková Lucie od 14 do 15.45 hodin - pracovní důvody. (Poslanec Foldyna mimo mikrofon: Může být schůze, když nás je 57?) Pokud nehlasujeme, pane poslanče, tak můžeme projednávat. (Poslanec Foldyna mimo mikrofon: I ve dvou třeba? Ministr Válek mimo mikrofon z vládní lavice: Ve dvou minimálně.)

Pane poslanče, abychom to neprotahovali, dáme slovo panu ministru Válkovi, který se přihlásil o slovo s přednostním právem. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení členové vlády, předstupuji před vás skoro přesně rok potom, co naše vláda získala důvěru. Během posledních dvanácti měsíců se ANO pokouší vyslovit naší vládě nedůvěru už podruhé. V obou případech byla strategie hnutí Andreje Babiše stejná; po nás ať přijde potopa. Nemohu se proto zbavit dojmu, že svolávání schůzí Sněmovny k vyslovení nedůvěry vládě se řídí jen kalendářem majitele ANO Andreje Babiše a jeho podnikatelsko-politickými zájmy.

Asi nikomu nemusím připomínat, že do druhého kola prezidentských voleb zbývají pouhé dva týdny. To mi dovolte drobně okomentovat. Česká republika v roce 2023 i v letech, která nás čekají, nepotřebuje chaotu, který hledá inspiraci v Trumpovi a Bolsonarovi, nýbrž potřebuje ve svém čele státníka. Ostatně byli to právě americký a brazilský exprezident, kteří svou nenávistnou a rozdělující rétorikou zfanatizovali své příznivce natolik, že po neúspěšných volbách zaútočili na parlamenty svých zemí. O nic takového Češi nestojí. Slovům, která jsme slyšeli od Andreje Babiše, jsem příliš nerozuměl. Nejprve sliboval smír a diplomacii, aby následně přišel se žlučovitým projevem zlého a zhrzeného cynika. V zoufalé snaze vyhrát volby za každou cenu se uchýlil k těm nejhorším lžím, pomluvám a polopravdám, aby znechutil všechny, kteří chtějí volit jeho protikandidáta. A do té míry, že i místopředseda jeho vlastního hnutí v reakci na to zvažuje odchod z ANO. (Nesouhlasný šum v levé části jednacího sálu.) Nedovolil bych si někomu říkat, koho má volit, nicméně příkopy, které Andrej Babiš dnes ve společnosti hloubí, jsou přinejmenším stejně hluboké jako ty, které vykopal současný prezident Zeman. Troufnu si říci, že Česká republika má po Zemanově desetiletce mnohem na víc. Proto v následujících slovech opomenu, proč chce dnes ANO svrhnout vládu, a vezmu to jako příležitost. Příležitost informovat vás o tom, co se nám za poslední rok na ministerstvu podařilo, a nastínit plány Ministerstva zdravotnictví na následující rok. Také uvedu na pravou míru některé mystifikace, které zazněly zde či v mediálním prostoru a nebyly - diplomaticky řečeno - úplně přesné. Koneckonců rok od získání důvěry je ideální příležitost k rekapitulaci a skládání účtů.

Nyní k samotné činnosti Ministerstva zdravotnictví po třinácti měsících od nástupu této vlády. Téma, které má momentálně nejvyšší prioritu, je řešení nedostatku některých léčivých přípravků. Jde o problém, se kterým se potýká celá Evropa, a rámec tohoto problému nastínil ve svém vystoupení premiér Fiala. Mám pro vás jednu aktuální informaci. Do České republiky během ledna a února dorazí díky jednání s výrobci, distributory téměř půl milionu balení antibiotik v různých skupinách a různých šaržích. Dovolte mi situaci popsat. Začnu příčinami. Ony tady padly zmínky o příčinách, ale já si to dovolím zopakovat.

Zejména v tomto směru dochází i u některých poslanců k jistému zmatení v otázce, co k současné situaci vedlo a jestli s ní Ministerstvo zdravotnictví mohlo snad udělat víc, než momentálně dělá. Celou situaci ovlivňuje kombinace hned několika faktorů. Prvním z nich je výrazně vyšší nemocnost občanů běžnými respiračními a chřipkovými onemocněními, než tomu bylo v roce 2020, 2021, v roce 2019. K tomu se přidaly výrobní problémy. U řady léčiv chybí některé z jejich komponent nebo obalový materiál. Pochopitelně vliv má i covid-19, především situace v Číně, který narušil dodavatelské řetězce, zejména z jihovýchodní Asie, což vede k nedostatku i po celé Evropě. Ale ten nedostatek je v podstatě celosvětový. A samozřejmě nepomohlo ani nedostatečné plánování výrobců. Obvykle svoji produkci plánují s předstihem šesti až osmnácti měsíců, což ale zřejmě všichni zdravotníci v této místnosti vědí. Vzhledem k tomu, že v covidových letech byla nemocnost běžnými respiračními onemocněními výrazně nižší, nedokázali se výrobci připravit na období, kdy sundáme respirátory, uvolníme opatření a vrátíme se k předcházející situaci, tedy takové, kdy na přelomu roku přichází silná vlna běžných onemocnění, tentokrát znásobená předcházejícími slabšími roky.

Ministerstvo zdravotnictví má ze zákona jen velmi omezený prostor k tomu, aby takovým situacím mohlo předcházet. To je mimochodem jedno z dědictví předchozích vlád, nebo předchozí vlády, která s tím neudělala vůbec nic. Já jsem naopak hned po svém nástupu začal připravovat novelu zákona o léčivech - a je potřeba poděkovat Poslanecké sněmovně, Senátu a koneckonců i prezidentu České republiky, že ji podepsali velmi rychle a schválili velmi rychle -, která nám od 1. prosince loňského roku umožnila zajistit mimořádné dodávky léčiv a především stanovit jejich úhradu ze zdravotního pojištění. Tyto dva kroky, že mohu na základě mé novely, kterou Poslanecká sněmovna a Senát schválily, dovážet na mimořádný dovoz léčiva od 1. prosince loňského roku a stanovit jejich úhradu, jsou velmi silné nástroje, které z žádných mých předchůdců neměl. A já je hned využil. Poprvé 1. ledna pro tablety určené k léčbě covidu a vzápětí pro antibiotika a další skupiny. Těmto přípravkům nebylo předtím možné stanovit úhradu při předepsání na recept, protože standardní mechanismy to neumožňovaly. To jsme změnili. Už zítra půjdu na vládu s další žádostí o stanovení úhrady, a to pro antibiotika, která se nám podařilo pro naše pacienty zajistit z jiných zemí Evropské unie, a budu v tom pokračovat každý týden, každou středu, každou vládu.

U dětského sirupu Nurofen byl a je nedostatek způsoben bohužel v mnoha ohledech i zbytečnou panikou lidí, která často vznikala na základě mediální hysterie. Na jejím základě to vedlo až k nadbytečnému zásobení se, které naopak způsobilo, že k některým potřebným se Nurofen nedostal i přesto, že jsme před Vánocemi zajistili prakticky čtvrtletní - čtvrtletní! - spotřebu. Ještě před Štědrým dnem dorazilo do České republiky 340 000 balení. To je množství, které v předcovidových letech, i když byla největší vlna chřipkových epidemií, stačilo na čtvrt roku. Na čtvrt roku! Dodávám, že v roce 2022 dorazilo do České republiky výrazně více léčiv pro léčbu respiračních onemocnění než v letech 2020 a 2021. My jsme měli malé zásoby, nízkou spotřebu, takže jsme nebyli schopni vykrýt zvýšenou poptávku na konci roku 2022. Ale to vše se daří a bude dařit řešit.

Nyní k tomu, co s tím Ministerstvo zdravotnictví může dělat a dělá. Ještě v prosinci byla zřízena pracovní skupina pod vedením náměstka Jakuba Dvořáčka. Ta je složena ze zástupců Ministerstva zdravotnictví, Státního ústavu pro kontrolu léčiv, České lékárnické komory a velkodistributorů léčiv. Tato skupina monitoruje situaci a pravidelně komunikuje s lékárníky, praktickými lékaři a pediatry o chybějících léčivech a jejich dostupných alternativách. Denně také jednáme s výrobci i distributory o aktuální situaci a možnostech. Jedná jak náměstek Dvořáček, tak tato skupina, tak já osobně. Jak před Vánocemi, tak mezi svátky jsem jednal s různými distributory a výrobci prakticky po celé Evropě. Řada z těchto jednání je úspěšná a vedla buď k zajištění mimořádných dodávek, nebo alespoň k urychlení těch plánovaných. Zveřejnili jsme také výzvu pro distributory léčiv k zajištění dodávek antibiotik pro pacienty v ČR v těch skupinách antibiotik, kde byl identifikován hrozící nedostatek, v průběhu měsíce února. Už nyní jsou realizovány první nabídky a očekáváme další a opět půjdeme s využitím toho zákona, který loni schválila Poslanecká sněmovna, který mi umožní tento dovoz schválit a vládou stanovit úhradu.

Garantuji vám proto, že využijeme všechny možnosti, jak zajistit dostatek léčiv pro český trh, byť je nezbytné zdůraznit, že u volně prodejných léčiv má Ministerstvo zdravotnictví minimální prostor k zásahu. Můžeme pouze apelovat na zodpovědné chování občanů a nevytváření zásob.

Vzhledem k celoevropskému rozměru problému jednáme i se zástupci švédského předsednictví i Evropského úřadu pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví, tedy orgánu, který se jmenuje HERA. Jedním z možných řešení na úrovni Evropské unie je například společný nákup léčiv, který dává členským státům při jednání lepší prostor. Je to něco, co jsme prosazovali během našeho předsednictví a dále budeme prosazovat. Je to podle mě ta cesta, která umožní stabilitu trhu v Evropě.

Letos také pošlu do Sněmovny další novelu zákona o léčivech, která omezí krátkodobé výpadky léčiv na trhu v České republice. Novelu připravujeme od května loňského roku. Výrobci léčiv budou mít nově povinnost mít k dispozici pro české občany množství léčivého přípravku odpovídající minimálně dvouměsíční průměrné spotřebě. Tímto zákonem, pokud ho Sněmovna přijme, pokud ho Senát přijme a podepíše prezident, vyřešíme tento problém i pro budoucí časy.

V této oblasti také slýchám tvrzení o tom, že ministerstvo situaci podcenilo, že nám snad chybí léky, které jsme poslali na Ukrajinu. Konkrétně o tom mluvila třeba paní poslankyně Mračková Vildumetzová s tím, že nás prý už loni v létě varovala. V první řadě je nutno říct, že jsme nic nepodcenili. Ještě zkraje listopadu jsme byli ze strany Státního ústavu pro kontrolu léčiv ujišťováni jak my, Ministerstvo zdravotnictví, tak i veřejnost, že žádné velké výpadky nehrozí. Okamžitě, když začalo být jasné, že to nesedí, začalo Ministerstvo zdravotnictví jednat.

Paní poslankyně Mračková Vildumetzová, mě zde kárala, že už v létě nás varovala před nedostatkem léčiv, že si to klidně máme vyhledat. Inu vyhledal jsem si to a musím konstatovat, že kraťoučká zmínka o nedostatku Nurofenu v rámci zcela nesouvisejícího výpadku na konci léta, který byl rychle vyřešen, skutečně není varování. Zvláště když se s tím paní poslankyně ani neobtěžovala kontaktovat mě nebo dle mých informací ani kohokoliv relevantního na ministerstvu nebo na SÚKLu. Rád bych připomněl - a je jedno, co tady dneska zazní, protože to s tím nesouvisí - že všech opozičních poslanců si vážím, že jsem za každý jejich podnět rád. Jsem si jistý, že tady není jediný poslanec vpravo nebo vlevo, z opozice nebo koalice, který by mohl říct mně do očí, že jsem s ním nebyl ochoten jednat, že neřeším jeho podněty, že se nesnažím pomáhat. Chápu, že od řady z vás tady zazní velmi tvrdá slova, vím, že je musíte říct. Mně to nevadí. To nic nemění na tom, že si vás vážím jako kolegů, že si vás vážím jako přátel. Prostě takto to dneska bude. Ale vadí mi, když kdokoliv říká, že je podnět, se kterým za mnou přišel, a já na něho nereagoval. To není pravda. Je to lež a všichni to víte!

Zároveň bych rád jasně vyvrátil tvrzení, že dodávky léků na Ukrajinu, která čelí invazi Putinových vojsk, jakýmkoliv způsobem zhoršily dostupnost léčiv pro občany České republiky. To prostě není pravda. Struktury těch léčiv jsem zveřejnil. Nejednalo se o antivirotika, nejednalo se o antibiotika. Jednalo se o léky související s válečnou chirurgií, jednalo se o léky na zástavu krvácení, o léky, které umožňují v akutních podmínkách provádět operační výkony, jednalo se o zdravotnické prostředky. Všechny tyto léky byly dodávány mimo dodávky do České republiky. Pokud jsem zjistil, že někteří občané nebo některé organizace začali v lékárnách skupovat léky, tak jsem okamžitě zasáhl a toto jsem zakázal. Prostě není to pravda, a kdo to tvrdí, se buď plete, nebo, což je smutné, vědomě lže.

Chápu situaci pro občany, zejména děti a jejich rodiče. Ta situace nejen že není příjemná, ale je strašná. Já mám čtyři děti, mám půlročního vnuka a představa, že pro ně nemůžu sehnat lék, je něco, co mě v noci budí a co mě děsí. Děsí mě to jako rodiče, děsí mě to jako dědečka, děsí mě to jako lékaře a samozřejmě jako ministra zdravotnictví, který za zdravotnictví odpovídá. Ale mohu tady říct se vší vážností ctěné Sněmovně a občanům České republiky, že děláme všechno pro to, abychom měli dostatek léků. Jsme v tomto směru v Evropě jedni z nejúspěšnějších. Máme víc než půlmilionové dodávky nad rámec toho, co je běžně nasmlouváno u antibiotik, dovezli jsme 420 000 balení Nurofenu - 340 do 24. prosince, dalších 80 000 v tomto měsíci. Další dodávky léků do České republiky nad rámec toho, co je objednané a nasmlouvané, dostaneme. Ani já si nepřeji, abych musel vidět plačící dítě, které nemá svůj lék. To je prostě věc, kterou bych já přes srdce nepřenesl. Znovu proto opakuji, že zajištění léků pro české občany má absolutní prioritu mě jako ministra zdravotnictví, mě jako lékaře, mě jako otce čtyř dětí, mě jako dědečka.

Momentálně intenzivně jednáme o možnostech dalších dodávek léků i ze zemí mimo Evropskou unii. Musí to být léky bezpečné, ze zemí, kde schvalovací proces je stejně robustní jako v Evropské unii. Proto si velmi vážím úsilí všech, kteří s námi spolupracují, a prosím vás a vyzývám vás k této spolupráci též na zajištění dodávek léčiv pro české občany, pro české pacienty. Ze srdce děkuji všem lékárníkům, lékařům, kteří jsou v posledních týdnech často v první linii a dělají opravdu maximum pro to, aby se situace zvládla. Za to jim patří velké poděkování.

Stále platí, že v oblasti antibiotik dnes nehrozí, že by se k jakémukoliv pacientovi nedostala léčba, kterou potřebuje. V případě chybějícího primárního předepisovaného přípravku jsou dostupné alternativy. Situaci zvládneme, byť bude ještě dlouho trvat, nebude jednoduchá a není jednoduchá v celé Evropě a bohužel na celém světě.

Dalším tématem je covid-19. Pan poslanec Babiš dnes opakovaně vyhlašuje, jak bylo zdravotnictví jeho prioritou, když byl premiér. No a jak to zdravotnictví vypadalo, si snad všichni pamatujeme dodnes. Byť si přítomní poslanci ANO asi přáli, aby na to lidé zapomněli. Nebudu zmiňovat desetitisíce obětí, ale vzpomeňme na lockdowny, zmatečná opatření měnící se pomalu z hodiny na hodinu. Vzpomeňme na otvírací dobu v obchodech, chaotické situace, kdy premiér rušil to, co vyhlásil pár dnů předtím ministr zdravotnictví, a nikdo pak nevěděl, co tedy platí. A co platilo, to z velké části rušil Nejvyšší správní soud, protože premiér sliboval vzdušné zámky, které nebyly možné. Vzpomeňme na zákaz cestování mezi okresy. Vzpomeňme, jak jsme nemohli opustit vlastní město. Vzpomínáte si na to? Nebo si to fakt už nepamatujete? Neschopnost pomoci pendlerům. Nejdéle zavřené školy v Evropě. To byl také ten krok, který nám pomohl situaci zvládnout? My jsme byli ti průkopníci? Vakcín jsme měli dostatek. Vždyť je pan premiér přece dovezl letadlem.

A čím to končilo? Snahou nařídit... (Ozývají se různé protestní hlasy ze sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Omlouvám se, pane ministře. Kolegové, kolegyně, prosím, abyste nepokřikovali na pana ministra a ještě takové hrubé výrazy abyste nepoužívali. Buďte tak laskav, pane poslanče. Děkuji.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: A čím to končilo? Snahou nařídit občanům České republiky pod různými sankčními tresty povinné očkování. Tím to všechno vrcholilo. Vloni do konce března jsme se měli všichni povinně očkovat, nebo velká část z nás. A co málokdo ví, ale Ministerstvo zdravotnictví je takových historek plné, jsou různé zásahy, které šly cíleně na ministerstvo.

Dnes se ukazuje, že ta situace šla zvládat jinak. A my jsme takto postupovali. Když jsem nastoupil na Ministerstvo zdravotnictví, zařekl jsem se, že už nechci žádné uzavírání společnosti a opatření budu rušit hned, jak to bude z odborného hlediska jen trochu možné. Zrušil jsem také to nesmyslné a nevymahatelné povinné očkování proti covidu. Během omikronové vlny jsme ve spolupráci s Hospodářskou komorou a Svazem průmyslu a obchodu zavedli masivní testování ve firmách. To spolu s dobrovolným očkováním a testováním ve školách prokazatelně přibrzdilo vlnu omikronu tak, že jsme ji zvládli bez zahlcených nemocnic, lockdownů, zavírání škol a dalšího uzavírání společnosti a ekonomiky. Spolu s tím jsme velmi rychle zprovoznili eNeschopenku jako automatizovanou službu, což pomohlo právě zaměstnavatelům ve chvíli, kdy měli nakaženého zaměstnance. To vše ve spolupráci s odborníky z Národního institutu pro zvládání pandemie.

Naše vláda se v přístupu k epidemii spoléhala, spoléhá a také spoléhat bude na osobní zodpovědnost občanů, což se nám vyplatilo. Silvestr roku 2021, tedy několik týdnů po tom, co jsem byl jmenován ministrem zdravotnictví, tak díky tomu zůstal svobodnější, než by byl za minulé vlády. A já jsem za to tady sklidil velkou kritiku. Vzpomeňme si na to. Všechna opatření jsme zrušili v několika vlnách během února, března a dubna. Stav pandemické pohotovosti pak byl ukončen 3. května. Během podzimu jsme pak zajistili antivirotika proti covidu-19, v říjnu jsme spustili informační očkovací kampaň, kterou ocenili i mediální experti. Bývalo by mi stačilo, kdyby byla jenom povedená. Nejdůležitější na ní ale je, že měla výsledky. Občany tak nestrašila jako za předchozí vlády, ale ve vhodný čas přišla s pozitivní motivací a vedla k naočkování statisíců občanů, i díky tomu byl konec roku z hlediska covidu-19 klidný a nemocnice zahlceny nebyly, a během roku 2022 se nám podařilo podat 3 miliony dávek očkování proti covidu-19, aniž bychom to komukoliv nařizovali.

Covid-19 samozřejmě bereme nadále velmi vážně, pečlivě sledujeme situaci v Číně. Čína uvolnila lockdowny, ze dne na den změnila opatření, a protože je neproočkovaná, protože nemá kvalitní vakcínu, tak se tam spustila obrovská vlna epidemie. My sledujeme tu situaci i v rámci Evropské unie a z toho důvodu na tuto situaci reagujeme. Od pondělí 16. ledna pro cestující z Čínské lidové republiky do České republiky zavádíme opatření, které jim přináší povinnost předložit při odletu z Číny výsledek PCR testu nebo antigenního testu v případě, že v této zemi pobývali v posledních čtrnácti dnech více jak dvanáct hodin. Reagujeme tak na doporučení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí pro státy Evropské unie. Není důvod k panice, ale ostražitost je namístě. Virus mutuje, mění se a my musíme být připraveni.

Nyní bych se chtěl krátce zmínit o onkologii. Já jsem tady napadán, že jsem zrušil stavbu pomníku, nebo totemu, megalomanského onkologického centra v Nemocnici na Vinohradech. To, že to byl absolutní nesmysl, vím nejenom já, ale všichni kolegové zdravotníci v této místnosti. Odborníci se koneckonců shodují, že zrušení tohoto obřího projektu na Vinohradech bylo správné rozhodnutí nejen z medicínského hlediska, ale i stavebního. Reálně to totiž postavit ani nešlo. Navíc Vinohrady, to je traumatologický špitál, je to nemocnice, kde se musí léčit polytraumata, je to traumatologické centrum první kategorie. To, co je tam potřeba postavit, a my to postavíme, je traumatologické centrum. Dům pro tyto pacienty a urgentní příjem.

Tím, že jsem tento megalomanský projekt zrušil, nesmyslný projekt zrušil, ušetřily se miliardy, které půjdou do regionů, protože tam je potřeba, aby ty peníze šly. Je potřeba podpořit jednotlivá regionální onkologická centra. Myslím si, že právě kvalitu péče o pacienty v regionech nesmí ohrožovat nic, a už vůbec ne sobecké plány na budování pražských podniků. Fascinuje mě ovšem na tom, že v době, kdy tento absurdní podnik premiér předchozí vlády vymýšlel, tak ho nezastavil nikdo z jeho zdravotnických expertů, ale ani třeba paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Ta jako bývalá hejtmanka Karlovarského kraje moc dobře ví, jak je v tomto málo dostupná onkologická péče. S tím ale kraj pod jejím vedením a ani vláda za celé ty dlouhé roky, kdy mělo ANO rezort zdravotnictví, neudělaly nic. Sluší se v této souvislosti připomenout i větu, která zazněla z úst premiéra předchozí vlády: Karlovarský kraj je nejhorší kraj historicky ve všem. Chápu, proč to asi může říci populista. Nerozumím však tomu, jak se s tím může smířit tamní dlouholetá hejtmanka.

Ještě větší překvapení pro mě bylo, když jsem se už jako ministr zdravotnictví na zdravotním výboru zaposlouchal do toho, co říkají poslanci hnutí ANO o těchto plánech, o plánech, co mělo být financováno z Národního plánu obnovy. Já si troufnu citovat jednoho z nich: "Já, upřímně řečeno, ač dělám onkologii celý život, tak si pod tím těžko něco úplně reálného dokážu představit. Já mám svou představu naprosto jasnou. Poslal jsem ji bývalému premiérovi, ale ta neodpovídá tedy tomu, co je patrně zamýšleno. Takže to je jedna věc. Ta onkologie mě opravdu trápí a ta efektivita jako taková." To je citace.

No, takže asi tak. Národní plán obnovy byl připravován zejména v roce 2021, takže zaměření jednotlivých oblastí a projektů vycházelo z rozhodnutí minulé vlády. Po mém nástupu do funkce ministra zdravotnictví se mi v něm ve velmi krátké době podařilo ve spolupráce s kolegy na Ministerstvu zdravotnictví provést některé klíčové změny tak, abychom peníze využili efektivně. Původně naprosto naddimenzované projekty, které neodpovídaly potřebám českého zdravotnictví, byly upraveny, aby byly vůbec realizovatelné. Veškeré stanovené milníky a cíle, které jsou nezbytné plnit pro obdržení finanční podpory ze strany Evropské unie, tím pádem mohou být splněny a podařilo se tím pádem eliminovat veškerou kritiku.

V první polovině roku 2022 byla pod mým vedením vypracována také strategie Ministerstva zdravotnictví - Národní onkologický plán do roku 2030. Ten byl vytvořen ve spolupráci s Onkologickou společností. Všechna její doporučení byla zapracována a v červnu 2022 byl schválen vládou.

Mezi nejvýznamnější investice v oblasti onkologie patří zejména dobudování motolského onkologického centra, které má svoji logiku, protože Motol je bašta dospělé a dětské onkologie, která velikostí odpovídá potřebám pacientů. Nebudou však podporovány pouze investiční projekty, počítá se i s podporou zvyšování kvality preventivních screeningových programů. Tato oblast tady bude zajištěna i pro rozvojové financování na dalších pět let.

Zmiňovaný Národní plán obnovy se nyní nezaměřuje jen na onkologii a na stavbu jedné nemocnice, ale podporuje celou síť komplexních onkologických center, a to - a to je druhá novinka, kterou tady rád sdělím - včetně Karlovarského kraje, který vláda dlouhodobě ignorovala. Já jsem se setkal s hejtmanem, se zdravotním radou, s šéfem zdravotnických zařízení, byla podepsána smlouva a dohoda mezi Fakultní nemocnicí Plzeň a Karlovarským krajem, a já mohu říct, že z Národního plánu obnovy půjde do Karlovarského kraje několik stovek milionů na dobudování onkologického centra v tomto kraji a konečně to nebude poslední kraj v České republice, kde není pro pacienty dostupné PET/CT vyšetření. I tento přístroj v tomto kraji bude a myslím si, že je to pro pacienty z tohoto kraje velmi dobrá zpráva. Je potřeba za to panu hejtmanovi poděkovat a za jeho konstruktivní a velmi rozumné jednání.

V rámci českého předsednictví jsme probrali řadu bodů. Řešili jsme nejenom problematiku Evropy, ale samozřejmě jsme se zaměřili na Ukrajinu a já se pokusím shrnout jenom stručně naše úspěchy.

Za prvé, čeští muži budou mít screening karcinomu prostaty. Pilotní projekt bude připraven již tento rok a spustíme screening karcinomu prostaty. Za druhé, víc než půl milionu pacientů se vzácným onemocněním bude mít lepší přístup ke specializované léčbě a diagnostice své choroby. Půl milionu pacientů České republiky se vzácným onemocněním. Povedlo se dohodnout, že vakcíny proti covidu budou vždycky nejmodernější, nejposlednější, a ne ty, které byly kdysi objednány. Díky nové legislativě se v České republice i napříč Evropskou unií zvýší kvalita a bezpečnost v oblasti látek lidského původu, tedy tkání i buněk a i krve a plazmy. A konečně, zlepší se dostupnost novorozeneckých screeningů.

To jsou zcela konkrétní výsledky naší práce, za tím byly stovky a tisíce hodin jednání, tři velké zahraniční expertní konference, dvě jednání Rady ministrů zdravotnictví Evropské unie, desítky jednání na všech úrovních a obrovské úsilí všech pracovníků Ministerstva zdravotnictví, stálého zastoupení České republiky při Evropské unii. My jsme se domlouvali, my jsme jednali, my jsme konstruktivně problematiku řešili a snažili jsme se dohodnout a dohodli jsme se s ostatními kolegy ministry zdravotnictví z Evropské unie.

Mezinárodní vedení předvedla Česká republika i během už skoro jedenáct měsíců probíhající ruské invaze na Ukrajinu. Jsem hrdý, že česká vláda a občané nečekali na to, co udělají ostatní, ale naopak jsme šli civilizovanému světu příkladem. Vláda, občané i neziskový sektor jsou od samého začátku jedni z lídrů pomoci Ukrajině a uprchlíkům. My jsme přijali několik stovek tisíc uprchlíků, maminek, dětí, kteří přišli o své bratry, o své otce. Nabídli jsme jim špičkovou zdravotní péči, nabídli jsme jim pojištění a oni se nám odvděčili. Řada z nich již dneska pracuje v České republice, řada z nich se stala součástí naší země. I proto jsme přijali řadu opatření a řadu kroků spolu se Světovou zdravotnickou organizací a UNICEFem, které nám finančně v tomto směru obrovsky pomohly, a podpořili jsme tak vznik ambulancí pro děti, ambulancí pro dospělé a z nich má profit i český občan a české děti. Léčiva, která jsme na Ukrajinu vyvezli, tedy 10 kamionů léčiv a zdravotnických prostředků, však byla vždy předem prověřena a nejednalo se nikdy o produkty potřebné pro naše pacienty. Opět opakuji - kdo říká něco jiného, ten lže!

Nyní k tomu, co je hlavním úkolem každého ministra zdravotnictví. Naším cílem je posunout zdravotnictví zase o něco kupředu. Základním kamenem naší vlády je programové prohlášení. Ve zdravotnické části máme po roce splněnu velkou část slibů, které jsme občanům dali. Nemá smysl vše vyjmenovávat a je to asi zbytečné.

Prosadili jsme navzdory opozici automatickou valorizaci plateb za státní pojištěnce, což je historický krok, který neprosadil žádný ministr zdravotnictví, byť o to mnozí moji předchůdci usilovali. Končí tím ad hoc navyšování rozpočtů a systém zdravotního financování je stabilní a lze se bavit o budoucnosti. Tato valorizace nebude změněna a vláda nemá v žádném případě v úmyslu do této automatické valorizace jakkoli zasahovat.

Stabilizovali jsme systém postgraduálního vzdělávání zdravotníků. Dokončili jsme to, co moji předchůdci začali ve spolupráci s Asociací děkanů, Ústavem pro další vzdělávání, Ministerstvem zdravotnictví, Národním centrem ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů. Připravujeme nové vzdělávací programy, jazykové kurzy pro zahraniční zdravotníky a spolupracujeme s pacientskými organizacemi. A co je opravdu zásadní, ve spolupráci s Asociací děkanů lékařských fakult, Národním centrem ošetřovatelství a Ministerstvem zdravotnictví připravujeme zcela novou koncepci postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Ne změnu vzdělávacích programů, ne změnu atestací, ale výrazné zjednodušení systému, zrychlení akreditací, elektronizací systému tak, aby to nekonečné a opakující se prodlužování termínů, kdy čekají zdravotnická zařízení na to, kdy získají akreditaci, kdy čekají zdravotníci na to, za budou, nebo nebudou moci jít k atestacím, konečně skončilo.

V oblasti dostupné zdravotní péče velmi pokročilo naše jednání. Ministerstvo zdravotnictví skrze rezidenční místa upravilo finanční toky k podpoře studia především směrem k pediatrům, praktickým dětským psychiatrům, dětským neurologům a praktickým lékařům pro dospělé. Letošní dotace na rezidenční místa reflektuje potřeby českého zdravotnictví nejenom v krátkodobém, ale i v dlouhodobém horizontu. Je třeba říct, že Ministerstvo zdravotnictví pro obor všeobecného lékařství vypisuje 150 rezidenčních míst, což je dosud nejvíc za celé předchozí - za jakékoliv předchozí období. Nikdy nebylo tolik vypsaných míst. V oboru pediatrie pak je to 80 míst pro lékaře, kteří si vyberou obor praktický lékař pro děti a dorost. Všechna tato místa jsou vyhrazena pro lékaře, kteří si tedy zvolí tu variantu pro primární péči. Z toho pohledu tedy zaměříme vzdělávání na pediatrii na primární péči, a navýšili jsme částku měsíční dotace, a to na výši 55 000 měsíčně, tak aby nebyl opravdu problém s obsazováním těchto míst. Díky těmto krokům se nejen ihned zvýší počet rezidenčních míst pro praktické lékaře pro dospělé, pediatry, dětské psychiatry a dětské neurology, ale v krátkodobém horizontu i počty lékařů v těchto oborech.

V rámci snahy snižovat zbytečné papírování jsme také novelou vyhlášky zrušili povinné periodické pracovní lékařské prohlídky u nerizikových profesí, podobně jak je to naprosto standardně po celém světě. Letos chystáme i změnu zákona, který u nerizikových profesí zruší i povinné vstupní prohlídky. Toto opatření ocenila nejen Hospodářská komora, ale i Svaz průmyslu a dopravy a také školy, kterým tím odpadne spousta papírování i výdajů, které budou moci využít lépe.

Minulý týden se také ve spolupráci s naší poslankyní Martinou Ochodnickou a dalšími poslanci podařilo prosadit zákaz prodeje nikotinových sáčků do 18 let. Tím Sněmovna navázala na vyhlášku Ministerstva zdravotnictví, která kromě jiného upravovala i vzhled jejich obalů tak, aby nepřipomínaly obaly od bonbonů a nelákaly tak děti už svým vzhledem.

Tím se dostávám k tomu, co nás čeká v letošním roce. Jednou z hlavních priorit je prevence. Na prevenci a na public health je zaměřeno celé snažení Ministerstva zdravotnictví a je to koneckonců zdravotnický pilíř programového prohlášení vlády. Od 1. ledna 2023 se významně zvýšila možnost přídělu zdravotnických pojišťoven do jejich fondů prevence. Zdravotní pojišťovny tak budou moci disponovat větším objemem prostředků a můžou přispívat svým pojištěncům na více preventivních aktivit, které zlepšují kvalitu jejich života a podporují jejich zdraví, což v konečném důsledku vede ke snížení nákladů na poskytovanou zdravotní péči. Určitě doporučuji všem občanům, aby se informovali u své zdravotní pojišťovny, jakým způsobem to má nastaveno. Obracejte se na své pojišťovny, je to správná cesta. Pojišťovnám jsme navýšili trojnásobně peníze na prevenci, využijte všech preventivních programů, které vám nabízejí. Podpoříme také dietní stravování ve školách, lokální produkci potravin a celkově lepší stravu ve veřejných zařízeních, což je nesmírně důležité a souvisí to s public health.

Letos také předložím reformu české hygienické služby tak, aby došlo k zefektivnění krajských hygienických stanic pod státní hygienickou službou. Do budoucna bude jasná kompetence pro řízení celorepublikových zdravotnických krizí. K tomu se pojí i vhodnější vymezení kompetencí Státního zdravotního ústavu, abychom z něj vytvořili zdravotní ústav západního střihu. Pandemie covidu ukázala, že je to naprosto nezbytné.

Budu také pokračovat ve výjezdech do českých zdravotnických, sociálních a vzdělávacích zařízení. Už rok jezdím do regionů a bavím se přímo s vedením, se zaměstnanci, s pacienty nemocnic a dalších zařízení. Chci totiž osobně zjistit, kde je tlačí bota a jak jim ministerstvo může pomoci. Od svého nástupu na ministerstvu jsem vyjel do více než 50 zařízení ve všech krajích i v Praze a v nejbližší době se chystám do dalších. Dnes před jednáním Sněmovny jsem byl v Nemocnici svaté Alžběty Na Slupi a měl jsem naplánováno další zdravotnická zařízení, pokud by nebyla mimořádná schůze.

Je samozřejmě celá řada dalších oblastí, ve kterých Ministerstvo zdravotnictví provádí kroky ke zlepšení. Paliativní péče, následná a dlouhodobá péče, což byly donedávna přehlížené obory, jsou ty, na které se musíme zaměřit. Ale věnujeme se dále i reformě psychiatrické péče. Národní rada pro duševní zdraví nově působí pod Ministerstvem zdravotnictví, a to pod vedením uznávaného odborníka a místopředsedy České psychiatrické společnosti profesora Kašpárka.

Abych to shrnul. Ministerstvo zdravotnictví funguje velmi dobře. Spolu se mnou jej řídí kompetentní náměstci a odborné problémy řeší s odborníky.

Dovolte mi na úplný závěr poděkovat všem zdravotníkům a dalším zaměstnancům ve zdravotnictví, včetně zaměstnancům Ministerstva zdravotnictví. Bez nich bychom zdravotnické výzvy uplynulého roku nikdy nezvládli. Děkuji za pozornost a přeji mnoho trpělivosti. Zdá se, že tu spolu dnes nějakou chvilku pobudeme. (Potlesk vpravo.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nejprve, ano, moment pane poslanče, jenom přečtu omluvy. (Hlásí se poslanec Brázdil.) Omlouvá se pan poslanec Horák Jiří, ne, ten naopak bere svoji omluvu zpět. Pan poslanec Kohajda se omlouvá do 10.03 z osobních důvodů. Pane poslanče, dobře. (Poslanec Brázdil ruší přihlášku.) Dobře, budeme tedy pokračovat.

Dalším přihlášeným je pan ministr Ivan Bartoš, který se přihlásil s přednostním s přednostním právem, a poté bude následovat pan ministr Lipavský.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Vážená paní předsedající, vážené ministryně, páni ministři, poslankyně, poslanci, vážení kolegové a kolegyně, sešli jsme se dnes, a tedy pravděpodobně ještě zítra, proto, že opozice vyvolala hlasování o nedůvěře vládě, na což má samozřejmě právo a nikdo ho v tuto chvíli nezpochybňuje a měli bychom ho hájit, neboť je to právě Sněmovna, která kontroluje vládu, jakým způsobem řeší krize, řídí zemi, jak plní svoje programové prohlášení. Když se ale podíváme na to načasování, vždycky se to hlasování trefí do voleb. Poprvé to bylo v září, kdy byly komunální a senátní volby a Česká republika předsedala Evropské unii. To hlasování bylo neúspěšné. A nyní je to v lednu, kdy jsou prezidentské volby, a pan poslanec Andrej Babiš, ale i kolegyně a kolegové se samozřejmě dušují, že to s tím nemá nic společného, že nejde o kampaň, ač je Andrej Babiš jediný prezidentský kandidát navázaný na politickou stranu a právě tato strana schůzi svolává před druhým kolem prezidentských voleb. Náhoda? Já si to nemyslím. Když něco vypadá, plave a kváká jako kachna, tak je to kachna, a tato schůze tedy je součástí tažení Andreje Babiše v druhém kole voleb a je to schůze, která je za peníze daňových poplatníků a je na úkor naší práce, kterou jsme mohli třeba dnes činit na projednávání výborů v řadě problémů, které skutečně trápí občany této země.

Než se dostane tedy opozice opět ke slovu a možná nám doporučí, abychom situaci řešili po vzoru Maďarska - kde mimo jiné, když se podíváte třeba na čerstvé informace, je skoro pětadvacetiprocentní inflace, potraviny zdražily o půlku - tak si dovolím shrnout v krátkosti, na čem jsme pracovali a pracujeme jak na Ministerstvu pro místní rozvoj, tak v oblasti digitalizace, protože jedním z pseudoargumentů, proč má být v tuto chvíli jednání o nedůvěře vládě, ačkoliv jsem toto právo rozhodně opozici nikterak neupřel, bylo, že vláda neřeší aktuální problémy, neplní své programové prohlášení, nepracuje pro lidi této země, což je samozřejmě lež.

Já bych se nejdřív podíval na oblast digitalizace, protože je to téma, které se týká nás všech. Je to téma nadrezortní. A já tady nebudu, jak to mívá třeba opozice ve zvyku, kritizovat vše, co dělá druhá strana, a velmi rád ocením, že v oblasti digitalizace v minulém volebním období byly snahy o zlepšení, na čemž jsme se tehdy i za Piráty jako strana opoziční aktivně podíleli. Řešili jsme otázky základní registrů, Czech POINTů, datové schránky, eReceptů, společně jsme pracovali na právu občana na digitální službu, zavádění digitálních technických map a dalších. Nicméně když tato vláda měla přebrat oblasti IT digitalizace a eGovernmentu, byly tak ve značně roztříštěném a z pohledu našich úkolů, které byly dány digitální strategií, neuspokojivém stavu. Takže ačkoliv zde je strategie Digitálního Česka a byly zde naplánovány projekty, které měly dodat občanům služby a sdílená data, řada z těchto strategií byla v danou chvíli skutečně pouze na papíře. Takže naším prvním úkolem bylo zmapovat skutečný stav věcí a vybrat si ty oblasti, kde ta práce bude mít nejvýznamnější a nejrychlejší dopad do života lidí.

Kdybych chtěl shrnout asi ty nejdůležitější oblasti, kterým bych se chtěl věnovat, jsou to služby, které jsou určeny přímo občanům k vyřizování jejich agend, jsou to nástroje, které podporují transparentní stát, a jsou to věci týkající se oblasti eGovernmentu, tedy státní správy a digitalizace. Já si myslím, že důležité je říci, a není to nějaká novinka, že středobodem veškerých snah o digitalizaci, o proces digitalizace, je občan České republiky a cílem by mělo být usnadnit komunikaci mezi občanem a státem, odstranit zbytečné a neefektivní mezikroky skrze přehledné nástroje a zvýšit důvěru občanům v to, že je mu stát nápomocný. Když se podívám, co nás čeká v tomto roce, i na přípravné práce, které tomu předcházely, tak cílem by měla být, nebo občanovi by k tomu měla sloužit mobilní aplikace do mobilního telefonu. Její řešení je připravené a bude dodáno v průběhu tohoto roku. Mezi praktické nástroje, a myslím si, že to je zcela zásadní i v evropském kontextu, bude patřit občanský průkaz nebo řidičský průkaz v elektronické podobě a takzvaná digitální peněženka. Prioritou je plná digitalizace nejpoužívanějších služeb napříč rezorty a dotažení sdíleného fondu.

Ještě než jsem se začal věnovat politice někdy před čtrnácti lety při povolání, tak již v té době lítala ve vzduchu ta mantra, že to nemají být občané, kteří obíhají úřady, ale mají to být data. Já musím říci, že při té první analýze, jakým způsobem je plněna zákonná povinnost práva občana na digitální službu, tedy moment, kdy všechna ministerstva sdílí svá data a stát nad nimi pouze skládá ty jednotlivé služby, tak musím říci, že ten stav nebyl uspokojivý. Nicméně ve věci posílení sdíleného datového fondu se již mnohé děje a v následujícím roce chceme významně urychlit právě efektivitu sdílení dat mezi jednotlivými rezorty, ať je to kombinace dat Ministerstva práce a sociálních věcí a různých dávkových systémů, tak třeba finanční informace, které v tuto chvíli mají instituce pod Ministerstvem financí.

V neposlední řadě se věnujeme urychlení digitalizace služeb, po kterých veřejnost nejvíc volá. Nejsou to jenom řekněme velké agendové systémy, ať je to digitalizace stavebního řízení, Portál dopravce, ale jsou to v tuto chvíli převážně služby v oblasti Ministerstva práce a sociálních věcí. To zjednodušování těch služeb a využívání již dat, která jsou k dispozici, se zlepšuje a v dalším roce i v této oblasti hodláme dodat další služby na Portál občana či do jednotlivých agendových systémů a portálů jednotlivých ministerstev.

Já si myslím, že jedna ze zásadních věcí, která pálí Českou republiku, je transparentní stát, a ten stojí na průhledném financování a i veřejném přístupu ze strany státu. My jsme vlastně jeden ze zásadních nástrojů už institucionalizovali, je to v té opendatové novele zákona 106 - práva na informace, kde se jasně ukládá, že veškeré informace, které stát může, a jsou to ty datové sady, bude sdílet napříště ve formátu open data, ve veřejné správě bude tento formát standardem a stát tak splní to, že je transparentní ve svém fungování, transparentní v procesech a transparentní v datech.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Omlouvám se, pane ministře, že vás přerušuji. Kolegyně, kolegové, prosím o klid. Děkuji.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: My nyní vytipováváme další datové sady, které se pak dají používat tak, abychom v naplňování té povinnosti poskytovat data ve formátu open source v následujícím roce výrazně pokročili a plnili tu zákonnou povinnost včas.

Součástí dobré zprávy jsou též transparentní výdaje a zavedení metrik. Když jsem tady vystupoval na začátku loňského roku, a v tuto chvíli nám chybí doplnění - děkuji (za sklenici vody) - a v tuto chvíli nám chybí doplnění už pouze za některé rezorty. My bychom měli vědět, za jaké úkony stát ve výkonu jednotlivých agend utrácí a jak jsou ty služby využívány. Pak totiž ta digitalizace, pokud je správně řízena, je skutečná cesta k úsporám, štíhlému státu a odstraňování byrokracie. Jsou prostě služby a procesy, které v tuto chvíli vyžadují práci mnoha úředníků. My dokážeme vyčíslit, jaké tyto služby mají náklady, a pak už se nebudeme dívat, jak se to dělo historicky na - zde utrácíme peníze za digitální řešení, ale získáváme za ty peníze hodnotu. To je zjednodušení procesů a ve finále úspory, protože tak se dosahují úspory na straně toho štíhlého státu skrze šetření práce úředníků. A když se dívám i třeba na kritizovanou komunikaci skrze datové schránky, byť ta situace není úplně optimální a my bychom chtěli v následujícím období rozšířit umožnění uchovávání těch zpráv po delší časovou dobu a nastavit i lépe ten model, tak skrze datové schránky v komunikaci s podnikateli Česká republika, ten stát, ušetří stovky milionů už v příštím roce na korespondenci, kterou doposud obstarával písemnou formou.

Já si myslím, že asi teď stojí za zmínku až ten třetí důležitý pilíř, a to je ten eGovernment, skutečně digitální státní správa, která, a to si myslím, že je největším neduhem, pokud přistupujete i vy ke službám státu, a dochází tam k významnému posunu, je sjednotit a zpřehlednit služby státu, aby se v nich i klient, ale i úředník, který je obsluhuje, orientoval. Tady je důležitým prvkem nejen nastavení metrik, ale konečně plnění závazků, využívání standardů, které jsou definovány v design systému, postupná migrace těch důležitých institucí pod doménu gov.cz, aby člověk, občan či podnikatel, věděl, že komunikuje na oficiálních platformách se státní správou v prostředí, které bude podobné, které nebude každý pes jiná ves. Iniciativu gov.cz i teď posvětila vláda svým usnesením v těch daných oblastech a budeme v ní pokračovat.

Co si myslím, že je podstatné, a tady vidím dlouhodobý deficit, a bohužel to neukazuje jenom statistika, která vychází ze zahraničí v porovnání, a to je digitalizace a vůbec připravenost České republiky na tu změnu, kterou přineslo 21. století. To téma by mohlo znít - digitalizace a oblast vzdělávání. My sice můžeme mít nástroje, které umožňují digitalizaci, ale jiná věc je, zda je ti, kteří s nimi operují, umí ovládat a občané jí věří a umí se pohybovat v tom digitálním prostředí. A je poměrně šokantní zjištění, a my se k tomu budeme stavět v letošním roce, podle indexu DESI, kdy nejenže zaostáváme v té digitalizaci, ale věřím, že ten trend se nám podaří zvrátit již v tomto roce, ale pouze dvě třetiny občanů v České republice mají základní digitální vzdělávání a máme zásadní deficity v oblasti speciálních odborných znalostí v oblasti ICT, a dokonce máme nejnižší procento žen v zastoupení v oblasti ICT, v jejich odbornosti a pracovním zastoupení. A i školy, a přiznejme si to, trpí nedostatkem učitelů s příslušnou kvalifikací a ten systém vzdělávání se nepřizpůsobuje dostatečně rychle těm digitálním potřebám.

Evropská unie a všechny státy se přelívají do roku 2023, který nese název Rok kompetencí nebo Year of Skills. Ono to není jen nějaké plané heslo, samozřejmě i spousta financí, které budou uvolňované v programech, kde budou tím významným zdrojem evropské finance, bude mířit k osvojení si digitálních dovedností mezi celou populací nejen v rámci vzdělávání školního, ale i skrze pracoviště, skrze rekvalifikace v systému celoživotního vzdělávání. Pro nás je toto v následujícím roce prioritou, protože ovoce tohoto procesu budeme sklízet až během několika let. Naším cílem je, aby skutečně i v rámci digitální dekády Česká republika za deset let byla připravena na změnu povahy trhu, povahy kompetencí, které jsou potřeba pro to, aby zde byla udržitelná zaměstnanost. A společně s kolegy z dalších rezortů a v mém týmu na kabinetu pracujeme na frameworku, rámci pro digitální vzdělávání, kde chceme zúročit dobrou pozici Česka v oblasti lidského kapitálu, který je hodnocen velmi vysoko, a prostě dotáhnout to i v oblastech digitálních dovedností, nejen v rámci nějakého indexu abychom zastávali dobře příčky, ale reálně zapojit stát, akademické organizace neziskové i soukromé a nabídnout občanům České republiky konkrétní nástroje k rozšíření jejich digitálních kompetencí.

Myslím si, že je to jednak o těch programech, ale je to i o popularizaci digitalizace a nevyužívání témat, která se týkají digitalizace, ke strašení lidí, neboť data, která v tuto chvíli máme k dispozici a jsou dostupná i na webech jednotlivých ministerstev, ukazují, že velmi malé procento lidí v České republice vůbec cítí potřebu se v průběhu svého pracovního života nebo aktivního života dovzdělávat v kompetencích, které jsou již nyní a budou nezbytné pro další období. Abychom mohli digitalizovat stát, tak samozřejmě potřebujeme i úředníky s detailní znalostí své agendy a zároveň schopné transformačně nad ní uvažovat. Takže vzdělávání úředníků na jednotlivých rezortech, komunikace, školení, obsluha softwaru jsou poměrně zásadní, neboť to je ta stránka ovládání, dobrého zadávání, znalosti třeba služeb, které poskytuje v danou chvíli Czech POINT, protože zde stále, stále narážíme na to, že ani v současném rozpoložení ty úřady neumí využívat nástroje, které jsou k tomu určeny.

Jenom k důležitosti tady toho tématu: Podobně jako vláda má Legislativní radu vlády, tak samozřejmě existuje RVIS - Rada vlády pro informační společnost, která poměrně nabobtnala za ty roky a v daných oblastech poměrně ztratila i jakousi akceschopnost. My jsme provedli restrukturalizaci Rady vlády pro informační společnost a otázkám digitálního vzdělávání se věnují hned dva výbory. Je to celý jeden výbor, kde se sdružuje platforma mezioborová pro digitální vzdělávání a další stakeholdeři, a je to i výbor, který řeší digitální ekonomiku, protože největší část života lidé tráví v zaměstnání a je to i platforma, vaše práce, zaměstnavatel, kde skutečně je potřeba spojit síly a ty digitální kompetence a ten takzvaný upskill, to znamená zvýšení kompetencí, provádět. Jenom z pohledu třeba Ministerstva práce a sociálních věcí na zvyšování kompetencí v oblasti digitalizace a digitálních technologií od základních znalostí práce z technologiemi přes otázky -

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Omlouvám se, pane ministře, že vás přerušuji. Kolegové, kolegyně - (Sál náhle ztichl.) Tak, tak takhle jestli by to mohlo chvilku vydržet. Děkuji.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já to asi kdyžtak ukřičím. (Můžete pokračovat.) Tak jenom v oblasti Ministerstva práce a sociálních věcí půjdou z evropských fondů - uvolněno zhruba 6 miliard. Nemalé částky má v tuto chvíli i MPO. A ten rok 2023 bychom měli výrazně - a chystáme se zatlačit na to, aby se pozice českých studentů, občanů, ale třeba i seniorů, kteří podléhají podvodnému jednání na internetu, aby se zlepšila. Pomoci nám v tom mohou nejen neziskové organizace, ale knihovny a další zařízení, která poskytují informační služby.

Myslím si, že je zásadní pracovat i na té digitální osvětě, kde si myslím, že historicky tomu nebyla věnována pozornost. My budeme v následujících dnech spouštět nové portály, které řeší digitální strategii České republiky, a část, kdy budeme občany seznamovat s již existujícími službami, a jak je využívat a marketovat tyto služby, aby se občané nebáli používat služby na Portálu občana, bankovní identitu a datové schránky. Myslím si, že tam je historicky velký deficit. V tomto roce to narovnáme.

Já bych chtěl možná krátce pohovořit ještě o transformaci digitalizace, neboť to bylo velké téma i zde ve Sněmovně. Ty uvedené priority nebo projekty je reálná dodávka služeb. Ale je to jenom jedna z částí. Když jsme se historicky snažili - a já pak budu trošku citovat i z roku 2018 z úkolu minulé vlády, skutečně v zakotveném rezortismu a s velmi malou úrovní řízení je velmi obtížné v České republice prosazovat či dodávat principy sdílené služby a vlastně nějakým způsobem efektivně tu digitalizaci řídit. My jsme se s poměrně malým aparátem, kterým disponuju na Úřadu vlády, s poradci z občanské společnosti, akademie i komerční sféry, věnovali rok přípravě té digitální transformace. Je poměrně podstatné - a dále se tomuto intenzivně věnuji - skutečně vytvořit podmínky a prostředí pro efektivní jednotnou koordinaci a řízení digitalizace s jasnou kontrolou priorit, ale i finančních toků. A já když jsem zde čelil i kritice, proč tento krok děláme, i když ty náklady, které jsou na první rok Digitální a informační agentury vyčísleny, tvoří navíc ke státnímu rozpočtu asi 150 milionů korun, já bych si dovolil odcitovat úkol minulé vlády z roku 2018 a ten zněl: "Zkoncentrovat IT agendu včetně definování základních standardů platných pro státní správu, centrálního řízení nákladů a architektury a dodávky projektů." Tenhle úkol zůstal nesplněný. Realizovali jsme veškeré přípravné práce v minulém roce - realizujeme tedy až my. Na tomto projektu momentálně pracuje intenzivně 80 lidí z ministerstev, Úřadu vlády, NAKITu, soukromého sektoru a my věříme, že projekt digitální transformace odlepíme v následujícím měsíci od země a DIA začne fungovat. Ostatně Poslanecká sněmovna schválila balíček těch legislativních úprav zákonů ke změně kompetencí a ke vzniku Digitální a informační agendy (agentury), která nejen že pokračuje v tom úkolu, které si stanovila vláda Andreje Babiše v roce 2018, ale opírá se i o programové prohlášení vlády Petra Fialy, kdy skutečně chceme mít centrální autoritu, která má potřebné pravomoce, mandát a je vybavena dostatečnou metodickou, rozpočtovou, ale i legislativní a kontrolní pravomocí, aby byla schopna napříč veřejnou správou prosazovat efektivní, bezpečnou a dlouhodobě udržitelnou digitalizaci, ale zároveň poskytovat kompetence, které se za ty roky, kdy digitalizujeme, z těch samotných rezortů postupně vytratily, protože jeden z největších problémů bývá, že ministerstvo - rezort - vlastně nedokáže ani definovat své potřeby, zadat požadavky na soukromé dodavatele, a potom ty digitalizační projekty se vlečou do vypsání samotného třeba výběrového řízení nebo veřejné zakázky skutečně roky s nejistým výsledkem, většinou té kombinace špatného výsledku za několikanásobně předražené řešení.

Já si myslím, že kromě toho, že Digitální a informační agentura je významný posun digitalizace na úrovni České republiky v rámci mezirezortní spolupráce, tak je důležité brát ohled i na mezinárodní postavení České republiky. A už nyní jsme navázali vztahy s odbornými týmy napříč Evropou, čerpali jsme potřebné mezinárodní zkušenosti, které jsme zúročili už i v rámci našeho předsednictví Evropské unie, a i v rámci České republiky oslovujeme další významné odborníky a osobnosti. Máme poradní orgán Český digitální tým. Pro nás je podpora ze strany soukromého sektoru nesmírně důležitá a spoustu věcí, které začínají v evropské legislativě, nemá smysl řešit pouze na národní úrovni a zejména ve věcech řízení digitalizace je partnerství s podobnými organizacemi či agenturami v jiných zemích živé. A já věřím, že spolupráce s Dánskem, s Estonskem, s Finskem v letošním roce bude daleko víc než tisková konference nebo jednodenní seminář s Estonci o tom, proč jim ta digitalizace takhle šlape a nám ne, a spousta věcí, které jsme se naučili za ten rok od našich partnerů, a oni některé věci od nás, třeba ve věcech bezpečnosti a práce NÚKIBu, bude přínosem a aktivně je budeme moct používat i v řešení našich projektů zde.

My jsme vykročili správným směrem. Myslím si, že to dokládá, a bylo to zde zmiňováno již od mých předřečníků, vedení českého předsednictví v oblasti Digitální agendy, a to jak ze strany evropských partnerů, tak i institucí v Evropské unii. My jsme v červenci dojednali dohodu s Evropským parlamentem na podobě digitální transformace od roku 2030, takzvanou Digitální dekádu, která opět určuje, kam se chceme jako Česká republika, kam se chceme jako Evropa posouvat, kde nás to pálí, ať už jsou to nedostatečné kompetence v digitalizaci či otázky velmi špatné koordinace mezinárodních aktivit v oblasti digitalizace, třeba ve sdílení dat pro systémy, přístup jednotlivých partnerů v evropské debatě na platformy, využívání dat pro cizince, kteří se rozhodnou si třeba založit firmu v České republice nebo si sjednávat věci, které jsou rezortní a mají je řešit se státem. O tom všem hovoří Digitální dekáda. Stanovuje cíle. A samozřejmě když jsou stanoveny cíle, tak i tímto směrem se uvolňují evropské prostředky a ta digitální část je v řadě legislativ a v řadě programů, které již nyní řešíme. Ostatně i Národní plán obnovy není zelená tranzice, ale je digitální a environmentální tranzice.

Z těch asi úspěchů, které si myslím, že je třeba zmínit - a já jsem chtěl poděkovat i spolupracujícím lidem u stálého zastoupení, našim diplomatům, kteří možná nejsou ve veřejném prostoru tolik vidět jako ministři, ale odvedli obrovské množství práce a v oblasti Digitální agendy jsou to vlastně první existující pravidla, kde jsme našli vlastně mezi všemi zeměmi sedmadvacítky souhlasné stanovisko k nastavení pravidel pro umělou inteligenci napříč EU, tak i, a to si myslím, že je podstatné, umožnění vzniku té elektronické identity jako možnosti občana a e-Wallet pravidel, kdy budeme moct napříč Evropskou unií fungovat, pokud budeme chtít, s jednou univerzální identifikací, a data, která budeme chtít sdílet a budou použitelná v jiných zemích EU, si prostě ten občan bude nosit a bude s nimi moct disponovat a používat je - nejvyšší dosažené vzdělání nebo třeba když někdo cestuje s domácím mazlíčkem, tak očkování u pejska či kočičky a další, řidičský průkaz a podobně. A já věřím, že v tomhle roce dodáme i tu národní verzi, která bude postavena na základech těch evropských pravidel, abychom to pak v roce 2025 s malými náklady pouze takhle přepnuli, byli připraveni a naši občané mohli využívat veškeré výhody evropské identity, podobně jako jsme si zvykli využívat evropský roaming. A je zde spousta lidí, včetně mě, kteří si pamatují, jaké to bylo předtím, než volání a data v Evropě byly standardizována a nemuseli jsme se bát či říkat zavolej mi zpátky, já v tuhle chvíli jsem třeba někde na jednání ve Španělsku.

Myslím si, co je ještě důležité v oblasti Digitální agendy, že jednotliví ministři a jednotlivé státy EU spolupracovali v otázkách bezpečnosti, ať už to bylo poskytnutí hostingu pro ukrajinské služby státu, které jednotlivé země pomáhaly provozovat, když Ukrajina byla pod kybernetickým útokem, tak jsou to i otázky, které se týkají bezpečnosti na internetu, kde intenzivně spolupracujeme jako plnohodnotný partner, a i díky našemu NÚKIBu, jak v rámci EU, tak NATO. Tolik k digitalizaci.

Já bych jenom shrnul ty priority pro tento rok: zvýšení sdílených dat jednotlivých rezortů, to znamená rozšíření toho sdíleného datového fondu, nad kterým se následně skládají ty služby pro občany. To znamená, že občané nemusí neustále vyplňovat to samé. Ty služby budou jednodušší a povinností něco dokládat by mělo výrazně ubývat, tak jak vybereme, a máme teď devět adeptů na ty služby, které občané používají nejčastěji, tyto bychom měli převést do digitální podoby tak, aby duplicitní poskytování informací již nebylo nutné. Je to potom jednotná doména gov.cz, první kroky, a je to na přelomu 2023, 2024 elektronická peněženka a v ní ideálně občanský průkaz či doklad, že jsem oprávněn řídit motorové vozidlo.

Já bych teď v rychlosti skočil na agendu Ministerstva pro místní rozvoj. Myslím si, že asi nejdůležitějším zákonem, který přišel, a my jsme zde v minulém volebním období vedli spory o to, jak má vypadat rekodifikace stavebního práva, kde my jako tenkrát strany opozice vidíme zásadní problémy, my jsme předložili do Sněmovny novelu stavebního zákona, která byla schválena na vládě jednomyslně. My jsme jasně říkali už v minulém volebním období, že si nemyslíme, že systém čisté státní správy je správné řešení, že by měly zůstat stavební úřady nebo stavební správa v řízení měst a obcí, a deklarovali jsme i před volbami, že ten zákon budeme novelizovat právě tímto směrem. Kromě toho, že ta transformace by byla nákladná - nebudu tady šermovat různými čísly, na kolik kdo vypočítal, že by ten převod z přenesené působnosti do čistě státní stavební správy byl nákladný - byl zde problém i v lidském kapitálu, neochotě lidí přejít z měst a ze stavebních úřadů do čisté státní správy, a byly zde další objektivně změřené problémy, spisová odluka a podobně.

My jsme připravili věcnou novelu stavebního zákona, odložili jsme účinnost té části a ve spolupráci s Ministerstvem vnitra a s dalšími rezorty a i zástupci měst a obcí v libovolné formaci, ať je to s MO ČR, nebo SMS ČR, či s Asociací krajů, jsme následně představili model, kde zůstává zachován v místě stavební úřad, zároveň zůstává také samostatný speciální úřad pro rozhodování ohledně těch vybraných staveb, takzvaný SOSÚ. Ta věcná novela, a já jsem rád, že v téhle oblasti si můžeme s mojí předchůdkyní Klárou Dostálovou nalít čistého vína - spousta věcí, které jsme i na platformě Sněmovny vyjednali nebo byly v původním návrhu, dávala smysl, jsou určitě správné k vedení a zjednodušení stavebního řízení, ať už to bylo, že to je pouze jedno stavební řízení, nikoliv to dvoufázové, ať je to ten postupný sběr dotčených orgánů a jejich vyjádření k tomu samotnému průběhu, takže forma jednoho rozhodnutí ve finále zůstává zachována. Zůstávají zachovány ty lhůty povolení, apelační princip odvolání i ty fikce, kdy ta doba uběhne, a pokud není rozhodnutí vydáno, považuje se, že je vydáno souhlasné. Toto jsme z rekodifikace v té naší novele zachovali.

Náš úkol byl připravit novelu stavebního zákona, který vyplývá z programového prohlášení. A tu jsme splnili. Tento návrh prošel ve Sněmovně prvním čtením a mým osobním cílem i celé vlády je nalézt společné řešení, díky němuž stavební řízení bude rychlejší, transparentní, digitální, srozumitelné. Zachováme to jeho ukotvení v území a všechny návrhy, které jdou směrem ke splnění tohoto cíle, vítám.

A já bych ještě jednou chtěl poděkovat Kláře Dostálové i dalším kolegům za konstruktivní jednání. Myslím si, že nakonec nad tím návrhem najdeme širokou shodu, respektive že to i v poměrech Sněmovny přistane s vyšší shodou vládní koalice s opozicí a že se nám v březnu, což už je za dva měsíce, podaří tento zákon projednat v jeho druhém a třetím čtení a konsenzuálně ho potom poslat k projednání do Senátu.

Když jsem hovořil o tom stavebním zákoně, tak my jsme pomocí stavebního zákona reagovali i na energetickou krizi. Nebudeme se teď bavit o tom, co ji způsobilo. Pojďme si říct, že ve finále její nejtěžší dopady byly v důsledku ruské války na Ukrajině, ale i tak Česká republika dlouhodobě lpěla na velkých dodavatelích energie, i v případě, kdy jsme se bavili o individuálních zdrojích, solárních elektrárnách na střechách, tak spíše převažoval ten přístup, že to není individuální nebo institucionální řešení. My jsme proto podpořili v rámci novely stavebního zákona energetické stavby, které využívají obnovitelné zdroje energie, takže úprava dnes platného stavebního zákona, je to přeneseno i do té novely, zcela zásadně usnadňuje instalace, které využívají obnovitelné zdroje, na stavby stávající. To bylo to dilema, jakým způsobem umísťovat solární panely třeba na střechy ať již nějakých rodinných, nebo soukromých objektů, tak i třeba v zastavěné oblasti, kdy je to řešení spíše pro nějaké instituce, kde byly jisté obstrukce ve výkladu, jakým způsobem řešíme změnu vzhledu budovy a další, ale i jsme adresovali umísťování těch řekněme nových výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů do území. Je to důležitý krok směrem k levnějším a dostupným energiím pro domácnosti i firmy. Ostatně ten boom zejména v té řekněme sekci individuálního řešení můžeme zaznamenat i v počtu žádostí o připojení do sítě a v počtu instalací.

Tuhle novelu už schválila Poslanecká sněmovna i Senát a její účinnost teď záleží na podpisu pana prezidenta, což já předpokládám, že by to mohlo být již koncem tohoto měsíce nebo začátkem dalšího, pevně v to doufám. A na to bude navazovat, což si myslím, že je taky důležité nejen z pohledu Ministerstva průmyslu a obchodu, který je předkladatelem, ale zejména z pohledu samospráv či sdružení občanů, kteří chtějí řešit svoji energetickou potřebu nějakým způsobem hromadně, a to budou pravidla pro takzvanou komunitní energetiku, což je dílek do puzzle nebo do nějaké skládačky, který nám tady chyběl a měl by významně podpořit i ty změny, které v oblasti drobné energetiky, fotovoltaiky, jsme již zavedli v novele stavebního zákona, ještě toho starého, a přesouváme to do toho nového.

Já si myslím - a tady opět, není to práce, kterou by asi dodal Bartoš sám za tento rok nebo bez lidí na ministerstvu, ale našlápnuto už jsme na to měli v této oblasti za předchozí vlády. Já musím říct, že jsem velmi rád, že Česká republika se za těch osmnáct let, a víme, jakými různými peripetiemi evropské fondy procházely, jsme se dostali skutečně mezi premianty ve využívání evropských fondů.

V minulém roce už odstartovalo nové programové období 2021-2027 v čerpání EU fondů a od poloviny roku 2022 do jeho konce jsme už vyhlásili 153 výzev s celkovou alokací 286 miliard korun. A to jsou výzvy, které podporují vzdělávání, zdravotní péči, bezpečnou nízkoemisní dopravu, ochranu klimatu a další potřebné oblasti, a mnoho dalších výzev chystáme a budou vypisovány právě v průběhu tohoto roku. Během roku 2022 Česká republika navíc dokončila vyjednání celého strategického rámce pro čerpání podpory z fondů EU patřících do politiky soudržnosti v letech 2021-2027, a stala se dokonce druhým státem EU, který měl schválené zároveň i všechny navazující programy.

Já si myslím, že je to velmi důležité. I v rámci našeho předsednictví jsem byl žádán od komisařů nebo od států, které řekněme jsou v té první desítce, zda jako předsednická země můžeme apelovat na jiné státy, pokud je míček na jejich straně, ať již také uzavřou dohodu o partnerství, ať skutečně projekty, které jsou tou cestou - investiční projekty - z krize, které nám pomohou řešit nejen řekněme problémy běžného dne, potřeba k řešení dopravy, modernizace vzdělávacích institucí, tak i věci, které se týkají současné krize, tak aby ty peníze byly co nejrychleji v rámci těch výzev vypsány a uvolněny a našly své potřebné, což v oblasti řešení jsou samozřejmě obce a kraje, ale ve finále jsou to právě služby pro lidi.

My obdobně intenzivně pracujeme i na zásadních změnách národních titulů, které si již delší dobu zaslouží naši pozornost. Mezi asi zásadní změny patří důraz na strategickou a koncepční aplikaci regionální politiky, kde se snažíme využít inovativní finanční nástroje a další finanční nástroje do dotačních programů. Já teď přepnu z toho úřednického ptydepe. Je to velmi jednoduché.

Ty národní tituly nikdy ve svém objemu nemohou nahradit evropské zdroje, které tvoří významnou část investic v regionech a v územích. Proto by měly být velmi přesně zacíleny, nedívat se na to pohledem rozdělení do tří úrovní krajů - Praha, ty středně rozvinuté a pak tři kraje strádající - ale měli bychom mezi nimi naprosto přesně cílit na jednotlivé oblasti a snažit se skutečně vyrovnávat ty rozdíly. Takže ono to není o tom, že když se někde uvolňují peníze, kterých není mnoho, tak automaticky tím vzniká nárok úplně všech, protože přece neostrouhají, ale měli bychom ty zdroje mířit velmi přesně. A protože jich do budoucna, tak jak Česká republika i třeba v evropské oblasti již nebude čistým příjemcem a poměr se změní, měli bychom umět začít zapojovat řekněme další finanční nástroje, ať už jsou to instituce domácí, národní, rozvojová banka, mohou to být vlastně šablony a nástroje, které používá Evropská investiční banka, skutečně zvětšit ten objem peněz, který za podobných pravidel lze používat jako peníze investiční v rozvoji měst a obcí a zejména v rámci pomoci těm dvěma regionům.

A já jsem tady zahlídl pana hejtmana, Moravskoslezský kraj jede a já jsem za to velmi rád, ale ta situace Karlovarského kraje v rámci těch projektů, i Ústeckého kraje, je vlastně dlouhodobě tristní. A já bych i v následujícím roce, ať už je to přímá dotační politika v rámci národních titulů, či programy, které míří právě na tyto regiony z evropských titulů, tak bych skutečně chtěl, aby ty projekty spíše šly směrem k menším a středním řešitelům a rozprostřeli jsme je do území i včetně pomoci jednotlivým městům a obcím, které mají největší problém v těchto oblastech právě s přípravou projektů do momentu, kdy jsou schopny žádat o nějakou dotaci či finanční pomoc.

Já si myslím, a jenom bych to chtěl zmínit, protože to byla práce spousty lidí na Ministerstvu pro místní rozvoj, nám se podařilo dosáhnout v průběhu našeho předsednictví průlomu při projednávání změn pravidel pro evropské dotace. Tak jak rostly ceny v důsledku inflace, války na Ukrajině, tak projekty, které byly rozpracovány ještě v tom období, v podstatě přestaly mít ekonomické krytí, protože věci se zdražily, nebylo možné je v daném čase ať z důvodů finančních, tak třeba z důvodu nedostatku určité komodity, stavebních materiálů či lidí dokončit. My jsme zahájili ještě před naším předsednictvím... byli jsme ti, kteří iniciovali debatu za Ministerstvo pro místní rozvoj a následně to vlastně došlo až ke schválení Evropského parlamentu, prosazení balíčku, který nakonec nesl název FAST-CARE, kde jsme skutečně zachránili tisíce kvalitních projektů v regionech na celém území Evropské unie, neboť ty státy i po tom velmi volaly. V České republice přímo ohrožených projektů bylo zhruba za 32 miliard korun. Možná bych teď jenom krátce zmínil, v tuhle chvíli vlastně dobíhají. To zpoždění bylo objektivně dáno i třeba z důvodu poměrně ničivého zásahu tornáda, kdy v danou chvíli bylo potřeba rekonstruovat v rámci obcí zasažených tornádem velké množství objektů, jak těch soukromých, tak obecních, kde v danou chvíli jaksi i chyběla buďto materiálová, nebo lidská kapacita stavebních firem, ale dokončujeme i proces pomoci obcím zasaženým tornádem. Reagovali jsme na situaci požáru v Hřensku a spustili jsme - a tam nám po minulé vládě tedy nezbyly peníze a byly tam dodány - pomoc obcím zasaženým povodní, kdy se snažíme reagovat i řekněme na ty domácí situace související se živelními pohromami.

Na jaře minulého roku, kdy zazněl z území požadavek v rámci řešení krize na Ukrajině, která dala do pohybu zhruba 400 000 lidí, zejména matek, dětí, starších, kteří přišli na území České republiky, a nakonec, a to si myslím, že je dobrá vizitka České republiky, soukromého sektoru, krajů, obcí, jednotlivých rezortů, tak se nám podařilo těmto lidem poskytnout dočasné ubytování. Postupně dochází k jakémusi převodu již do standardního režimu, tak jsme připravili program na navýšení kapacit, veřejných ubytovacích kapacit, které měly řešit primárně právě situaci související s lidmi prchajícími z Ukrajiny, kde podpořené byty nebo získané kapacity samozřejmě ve finále potom, až válka jednou skončí, a věřím, že skončí, budou sloužit obcím, ergo kladívko občanům České republiky, jsme spustili tento program. Nakonec ten titul byl čerpán pouze z jedné čtvrtiny, a i přesto vygeneroval nové bydlení pro zhruba 2 000 lidí. Po debatě s městy a s obcemi tento program chceme i v rámci strategie, neboť ta válka stále nekončí, upravit tak, aby pro obce byla atraktivnější, abychom skutečně dokázali i navýšit řekněme ty obecní kapacity, které v tuto chvíli budou sloužit třeba k zvládnutí ubytování lidí, kteří prchají před Putinovou válkou, ale samozřejmě zůstanou v majetku obcí a budou potom sloužit k posílení toho bytového fondu.

My bychom chtěli zároveň ještě otevřít debatu ohledně samotné realizace projektů podpořených z EU, a pokud bude potřeba vzhledem na ten vývoj krize, tak předložit vládě návrh na revizi strategického rámce, a to s ohledem na připravovanou revizi Národního plánu obnovy a podpory v rámci REPower EU, nebo třeba možnosti využití půjčky z nástroje pro oživení a odolnost, přeloženo do řeči vnímání, jak o tom hovoříme, Národnímu plánu obnovy.

Já mám poměrně ještě důležitou agendu, která pravděpodobně mým opozičním kolegům nebude úplně milá, ale myslím si, že to byla důležitá agenda, s kterou jsme se museli poprat hned po nástupu vlády Petra Fialy, která teda skončila nakonec úspěšně - úspěšně pro Českou republiku. V červenci minulého roku došlo ze strany Evropské komise k rozhodnutí, že ono auditní řízení ke střetu zájmů, který se týkal bývalého premiéra Andreje Babiše, Evropská komise uzavřela. A tento krok ukončil víc jak tři roky trvající řízení, během kterého česká strana za minulé vlády tvrdohlavě odmítala přijmout klíčové závěry Evropské komise. Díky tomu, že se nám podařilo všechny ty věci napravit, taky i z mého pohledu, a promiňte mi, že do toho vnesu tohleto osobní, fakt skončila jako nevídaná ostuda mezinárodního charakteru. Protože být označený za stát, který nenakládá s evropskými penězi správně, a ještě to mít postavené na osobě premiéra, byla velmi diskomfortní situace. Závěry Evropské komise vedly skutečně k tomu výkladu, na který jsme upozorňovali již před čtyřmi roky, že skutečně využití pouze svěřenských fondů, i když to měl předchozí nebo minulý pan premiér Babiš řekněme podloženo nějakými právními analýzami, nikoliv však analýzami, které by měly podle mě váhu názoru jednotlivých rezortů, tak my jsme se snažili to zjištění reflektovat. Apelovali jsme na minulou vládu. A samozřejmě Evropská komise nám položila na stůl podmínky, které Česká republika musí naplnit, aby nebylo ohroženo čerpání evropských dotací.

Ten střet zájmů nás stál spoustu práce. Tuhle energii jsme mohli věnovat jiným tématům. Jenom ty objemy, které se týkaly samotného holdingu Agrofert, byly zhruba okolo 2 miliard korun ročně, včetně tedy ještě... nebo když k tomu ještě připočteme veřejné zakázky. Nyní česká strana díky krokům, které jsme učinili jako vláda, zákonům, které jsme dotlačili do konce, tak Česká republika dodržuje předpisy ke střetu zájmů. Zavedli jsme všechna doporučení. A ze závěrečného dopisu je zřejmé, že Evropská komise tenhle posun k férovému a čistému dotačnímu prostředí oceňuje.

Jinak zákon o střetu zájmů zakazuje, aby společnosti, které ovládá člen vlády, získávaly dotace a veřejné zakázky. To je trošku smutná část toho příběhu, protože například v rámci dotačního programu IROP některé společnosti koncernu v letech 2017 a 2020 dílčí zakázky řešilo, je to zhruba 43 milionů z evropských fondů. A nám i po závěrech, které jsme dostali od finančního controllingu, nezbývá, než na základě toho auditu a všech dostupných stanovisek neproplatit těchto 43 milionů korun z evropských fondů a vlastně spolu s kraji nebo s těmi, kteří čerpali nějakou dotaci, ale měli subdodávku právě z firem, na které se vztahoval střet zájmů, to nějakým způsobem vyřešit a pravděpodobně to skončí vymáháním těchto částek, neboť v tuhletu chvíli jsou obce nebo ti řešitelé spíše takovým rukojmím.

Jinak teď poměrně i v té kampani nekampani se diskutuje faktická pomoc v rámci rozvoje regionů. Dlouhodobě si myslím, že ten přístup, který byl za předchozích vlád, nelze hodnotit jako úplně úspěšný, neboť peníze, které jsou určeny na vyrovnávání rozdílů mezi regiony, i když chápu jakýsi pocit férovosti, prostě mají sloužit těm regionům na vyrovnávání těch rozdílů či propadů, ať už je to dostupnost vzdělávání, investice v oblasti vybavenosti nemocnic. A pokud královským výnosem minulá vláda vlastně dorovnala všem ostatním z národních fondů nebo z národního rozpočtu ty prostředky, tak tím vlastně to prohlubování stále pokračovalo. Ta nerovnost samozřejmě regionální nezmizí. Ministerstvo pro místní rozvoj ani objemem těch financí, které spravuje, to nemůže vyřešit v rámci realizace strategie regionálního rozvoje v řádu krátkého období půl roku, rok. Za rok postavíte dům, když máte hodně štěstí. Ale změna, ať už se to týká dostupnosti vzdělávání, kvality vzdělávání, infrastrukturní vybavenosti, to vyžaduje skutečně koordinaci mezi jednotlivými rezorty. A já jsem rád, že jsme připravili, a mělo by se to stát i tento rok, kdy koordinace, kterou má Ministerstvo pro místní rozvoj, dříve byla spíše řekněme formálního typu na principu komunikace ministra či ministryně s náměstky nebo s rezorty nad dílčími částmi. My bychom toto chtěli skutečně institucionalizovat a podobně, jako například evropské záležitosti se řeší na VEU, tak věci, které mají dopad na rozvoj regionů v nějaké chvíli veskrze pozitivní, nějaké negativní, tak je důležité, aby se toto řešilo mezirezortně. Protože i ve strategii regionálního rozvoje, která míří na ty problémy kvality života v různých oblastech České republiky, tak úřady těch pilířů a cílů, jsou to jiné rezorty, které toto mají na starost, a jsou to třeba kombinace financí jednotlivých rezortů i jejich evropských programů na to, abychom to docílili.

Já samozřejmě jako ministr pro místní rozvoj se snažím, i když ty možnosti byly teď výrazně omezeny právě evropským předsednictvím, navštěvovat ty regiony a i díky tomu, že se nám skrze úspěšné předsednictví teď uvolní ruce, tak v následujícím roce bych chtěl zejména v oblasti těch regionů, u kterých hovoříme zcela otevřeně o jakémsi strukturálnímu postižení, výpadku třeba nějakého pracovního zařazení, nedostupnosti školství, tak skutečně se zaměřit právě na ty strukturálně postižené regiony, hospodářsky a sociálně ohrožená území. Tímto směrem i upravujeme národní dotační tituly, aby právě takováto území zohledňovaly. Zároveň je důležité, a to si myslím, a četl jsem to jako výhradu některých politických komentátorů, je velmi těžké nastavit tu správnou bilanci té prezentace, neboť využívání evropských zdrojů, to není zásluha ministerstva, to, že jsou dobře zpracovány, formálně správně, a najdou svého uživatele, jistě ano, na to mají rezorty poměrně už zkušený aparát. Ale je to právě evropská politika soudržnosti, třetina rozpočtu Evropské unie, která dává možnost zvyšovat tu kvalitu života v regionech tak, aby občané, kdekoliv budou žít v Evropské unii, a tu možnost máme, prostě zakoušeli ty kvality podobné. A já si myslím, že je důležité hovořit o těch úspěšných projektech, Historicky, a já věřím, že se nám to daří obracet, všechno dobré, co se doma stalo, ať už to bylo samo o sobě, nebo prostě tím, že v kraji byl dobrý podnikatel, který byl poctivý a dařilo se mu, anebo to byly evropské peníze, které umožnily třeba nějakou rekonstrukci nějakého nádraží nebo postavení čističky, tak jaksi byla zásluha té vlády či konkrétního ministra daného rezortu, a všechno špatné, co se nepovedlo, byla vina Evropské unie. Já si myslím, že je důležité ukázat, jak právě regionální rozvoj a jeho zdroje financování dávají důvod věřit v ten evropský projekt. A je škoda, že v rámci evropského předsednictví se nám toho nepodařilo ukázat více, ale ty evropské finance právě v těch krajích dělají zásadní změnu.

Já už se budu blížit ke konci. Myslím, že ještě důležitým tématem, a ono trochu souvisí s tím střetem zájmů, je i otázka veřejných zakázek podle pravidel. My se snažíme napravit některé historické chyby. V září prošla prvním čtením v Poslanecké sněmovně novela zákona o zadávání veřejných zakázek, který vlastně dává soulad té legislativy k evropským směrnicím a v několika ohledech napravuje jistý implementační dluh minulé vlády. My jsme zpracovali metodiku i pro zadavatele veřejných zakázek, aby věděli, jak uplatňovat ty mezinárodní sankce, které do toho vnáší jakýsi prvek toho, kdo by v rámci mezinárodních sankcí a jaké firmy mohly či nemohly se účastnit (nesrozumitelné) veřejného zákona. Spolupracovali jsme na prosazení Magnitského zákona na Ministerstvu pro místní rozvoj a věnujeme se v tuhle chvíli podpoře centrálního nakupování, stejně tak reformě Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a elektronizaci veřejných zakázek i metodickou podporu zadavatelům.

Tady bych chtěl jenom říct, že ten pohled na public procurement nebo na veřejné zakázky by měl být trochu jiný. Když se podíváme na ten evropský standard, tak ve veřejných zakázkách vy prostě máte umět říci, co chcete. Mělo by to být něco nového, něco inovativního, něco, co se posouvá k nějakým trvalým cílům. Prostě nekupovat si za veřejné peníze něco, na co jsme zvyklí, ale kupovat si za ně skutečně to, co chceme. Ať už je to obec, ať už je to ministerstvo, ať už je to kdokoliv. Veřejné zakázky pomáhají prosazovat politiku, která je stanovena i v programovém prohlášení vlády, nejen Ministerstva pro místní rozvoj.

V oblasti veřejných zakázek nás čeká ještě jeden zásadní úkol v nadcházejícím období, to je zpracování a přijetí národní strategie veřejného zadávání České republiky. Ta jasně pojmenovává právě ty klíčové priority, o kterých jsem hovořil by the way. Ty ve veřejných zakázkách tvoří více než 12 % našeho HDP. Takže připravíme rovněž základní teze pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu a budeme se zaměřovat právě i na centrální nákupy státu.

Last but not least, ještě bych se zde chtěl podívat na podporu cestovního ruchu. To odvětví bylo významně zasaženo nejen obdobím covidu, ale i situací, která souvisela s válkou na Ukrajině, protože i velká část klientely, která navštěvovala Českou republiku, byla klientela ruská. Není to pouze otázka lázeňských měst, kde byla i vlastně silná ta rezidentní přítomnost. My bychom chtěli i v následujícím období a vlastně dlouhé roky očekávaný zákon o řízení rozvoje cestovního ruchu po vzoru zemí, jako je Rakousko, Itálie nebo Chorvatsko. Skutečně mít účinný systém financování cestovního ruchu ve věci rozvoj regionů, kvalitě života a máme připravený i projekt, který budeme realizovat v rámci Národního plánu obnovy, a to je systém eTurista, který není jenom nějaké klikátko pro turisty, ale chceme nahradit to, co se v tuto chvíli děje a je poměrně obtěžující, je to složitý proces, kdy pomocí papírové komunikace často komunikují organizace, česká policie, statistický úřad, příslušná obec a ten poskytovatel třeba ubytování ohledně ubytovávání cizinců. A my bychom skutečně chtěli, aby tento proces byl plně automatický, aby se tam potkalo, zadávalo se to pouze jednou, obcím by to umožnilo například lépe vybírat poplatky z ubytování, ale samozřejmě všem těm subjektům by to šetřilo práci. A jsem rád, že i, ačkoliv to nebylo v plánu, jsme v rámci našeho předsednictví poměrně intenzivně tlačili ke Komisi, takže už jsme se na tom nemohli podílet v dalších procesech.

Ale na závěr i Komise už vydala, vlastně předložila návrh, který se týká sdíleného ubytování, takzvaného Airbnb, a mohli jsme to sledovat ze stavu, kdy to byla skutečně sdílená služba, tak se z toho vyvinula poměrně robustní oblast podnikání v ubytovacích službách a my jsme na to ani jako Česká republika, ani jako města neuměli úplně zareagovat, ať už se to týká srovnání podmínek pro podnikání z pohledu daňových povinností, ale i třeba v rámci sousedského soužití a práv rezidentů, kdy dochází k rušení nočního klidu. Myslím si, že legislativa, která tohleto způsobem řádným upraví, je naprosto žádoucí.

Já jsem chtěl ještě hovořit o rozúčtování tepla (ukazuje plénu písemný materiál), protože vlastně to, že dneska máme tu schůzi k nedůvěře, nám trochu nabouralo program, který tady s Patrikem Nacherem se snažíme řešit. Je to také velká věc, akorát není tak jednoduchá, jak se může z mediálních titulků ukazovat. Tak jak jsme konečně všichni začali řešit, a není to nic, o čem bychom měli žertovat, neboť náklady na energii domácností výrazně vzrostly, a jak dřív bylo řekněme lidem víceméně jedno, jestli jeho byt má štítek A, B, C nebo D, E, E, a teď vidíte na realitním trhu géčka, která vlastně už ani se neobchodují, tak i pokud žijete někde, kde máte centrální vytápění a vlastně řešíte odečty tepla nejen své, ale i v tom celkovém bodu, a jejich rozúčtování, tak ten systém, tak jak je nastavený, je poměrně unfair, ale vůči třeba těm, kteří se rozhodnou šetřit, ale jejich okolí topí jak se říká pánu bohu do oken, nebo vaše poloha bytu prostě neumožňuje čerpat to teplo. My bychom skutečně chtěli, aby se toto napravilo. Je to určeno pojmem - formou vyhlášky, která nutně potřebuje revizi. My jsme to začali řešit hned. Udělali jsme poměrně zásadní analýzu, akorát pracovat pouze jako s metry a s pozicí toho bytu, právě když řešíme energetickou náročnost budov a typologii, není tak jednoduché. My jsme dneska měli mít konferenci a kulatý stůl, kde já jsem chtěl seznámit s výsledky a navrhnout nějakou cestu, která by v danou chvíli sedla těm jednotlivým třeba SVJ. Já jsem to chtěl rozjet už před svátky, ale jestli znáte film Vlastníci, tak dohody na úrovni SVJ nejsou úplně jednoduché a představa, že se s nějakou změnou, která by byla i v danou chvíli šitá možná trochu horkou jehlou, ještě setkávají SVJ a přenastavují nějaká svá pravidla, mi přišlo nežádoucí. Takže naší ambicí je velmi rychle vyřešit otázku rozúčtování tepla a nastavit vyhlášku, která je moderní a reflektuje ty jednotlivé oblasti.

Já jsem si nechal na závěr věc, kterou jako odsadím: řešení krize bydlení. Já si myslím, že to je pro - ať je to bezpečnost, energetika, tak je to jedna z dalších důležitých priorit a podle mě se na to jako nemůžeme dívat, že se vyřeší během roku. Já si myslím, že situace na trhu s bydlením je dlouhodobý problém České republiky, který začal možná po listopadu, následně po privatizaci s tím bytovým fondem, ti soukromí majitelé nechť si s ním nakládají, jak chtějí, ale města a obce z důvodů buďto finančních, nebo důvodů třeba, že náklady na správu bytového fondu se mohly jevit vysoké, ale třeba - a i spoustu kauz jsme zde měli historicky s privatizací bytového fondu, dostali jsme se prostě do momentu, kdy města a obce, které řeší vlastně bytovou politiku, nemají příliš nástrojů, jak k tomu přistupovat. V podstatě jsme si zavařili na poměrně zásadní krizi v oblasti bydlení. Není to problém jenom České republiky. Jsou země, které výjimečně mají dobrý systém, ať už je to Dánsko s podporou družstevního bydlení a robustního fondu na spolufinancování výstavby, to je možná ten lepší případ. Ale problémy s dostupností bydlení má vlastně každá druhá země v Evropské unii nebo Anglie. A ta situace se výrazně, výrazně zhoršuje. Spousta historicky nekoncepčních kroků nás postupně přivedla do té situace, kterou je nutno řešit. My jsme se tomuhletomu věnovali vlastně poměrně komplexně celý minulý rok od stavebního zákona, o kterém jsem hovořil, přes zákon o podpoře bydlení až po komplexní řešení krize bydlení pomocí nových programů a finančních nástrojů, kdy bude primárním cílem umožnit obcím investovat a rozpohybovat výstavbu stavebních (?) bytů na obecní a městské úrovni, a to, a přiznejme si to, ten trend bude. A je to i třeba otázka generační i směrem k segmentu spíše nájemního či družstevního bydlení, tedy ne a priori tak, jak historicky v České republice je preferováno to bydlení vlastnické.

My té přípravě zákona k podpoře bydlení jsme se věnovali už v opozici, dochází k jeho realizaci. Vlastně prvním krokem, který jsem učinil já v té oblasti, bylo posílení o experty, kteří se té problematice věnují. My jsme zřídili v rámci odboru strategií a analýz oddělení koncepce dostupného bydlení. Nastavili jsme spolupráci s rezorty, primárně s Ministerstvem práce a sociálních věcí, ale i s Ministerstvem financí, Ministerstvem vnitra, a na pracovní ministerské úrovni. A já bych chtěl poděkovat Marianu Jurečkovi, který je spolugestor tohoto zákona, za velmi konstruktivní přístup a spolupráci. A myslím si, že zákon o podpoře bydlení, nikoliv zákon o sociálním bydlení, který pracuje pouze s velmi malým segmentem zhruba 100 000 lidí, ale zde to míří na milion a možná více lidí, kteří v tuto chvíli se dostávají do nějakých problémů, které skutečně nemusíte řešit sociálním bydlením, ale vyžadují speciální přístup obcí, státu. Tak bude to velký úspěch, když se nám to podaří. Já věřím, že i kolegové z opozice, až tento zákon bude projednáván, přijde do Sněmovny, ocení vlastně ty parametry, které... z těch historických pokusů ty dobré jsme do toho propsali. Nyní se pracuje na RIA, na analýze dopadů. Očekáváme, že ji skončíme v březnu tohoto roku a následně v polovině roku předložíme návrh do vlády. Cílem je fakt pomoct zhruba milionu lidí, kteří se v tuhletu chvíli nacházejí v situaci buď nějakého nedůstojného bydlení, či jsou tím rizikem ztráty bydlení ohroženi, ať už jsou to třeba finanční nároky nejen na ty samotné nájmy či udržení bytu nebo hypoték, ale i třeba na energie. A uvědomme si, že ta situace, vlastně krize bydlení, má i jiné multiplikační efekty: horší přístup ke vzdělávání, práci a podobně. Opět dodání zákona, a já jsem teď měl možnost o tom i krátce hovořit na setkání s prezidentem Zemanem, je jednou z priorit a měli bychom to v tomto roce dotáhnout. Tak já věřím, že to bude úspěšné.

Zároveň jsme připravili i dva programy, které bychom chtěli pustit v rámci SFPI, tedy Státního fondu podpory investic, a v současné době připravujeme program na regeneraci brownfieldů v návaznosti na Národní plán obnovy. Ten sice řeší ty jiné části, ale vzájemně se doplňují. Ty oba výše uvedené cíle jsou podmíněny schválením finančních prostředků ještě ze státního rozpočtu; 2023 je tam požadavek 2,1 miliardy korun na dostupné bydlení a pak 1,2 miliardy korun na brownfieldy. A my jsme připravili návrh nové komponenty do Národního plánu obnovy pro oblast bydlení s cílem posílit ty investice a do různých forem toho dostupného bydlení a zde plánujeme využití financování v objemu 8,5 miliardy korun. Tak já věřím, že až se bude sestavovat teď ten řekněme update nebo amendment k Národnímu plánu obnovy, tak právě investice do bydlení a do budoucnosti nutných finančních nástrojů své místo najdou a nám se podaří spojit, a není to jeden pilotní PPP projekt, ale skutečně v efektivní synergii ty peníze dotační, peníze vlastní, které mají municipality, soukromý kapitál a zdroje financování třeba z evropských zdrojů. A zároveň se tedy snažíme, a to je možná věc, která souvisí i s těmi regiony, které jsou vnímány jako strukturálně postižené, často se hovoří tím magickým slovem "absorpční kapacita", není v síle malých obcí platit i přípravu těch projektů, ať už jsou to architektonické soutěže, návrh, analýza, změny územního plánu, třeba projekt jako takový, takže bychom chtěli, a to nevím, proč se tak stalo, vrátit do Národního plánu obnovu tu komponentu 4.1, to je ta příprava projektu, zvýšení takzvané absorpční kapacity, tam bychom mířili zhruba na částku 1,5 miliardy korun, abychom dokázali připravovat ty investiční projekty, dát nástroj těm obcím, které nemají ty personální kapacity, a následně ty investice, které budou přicházet jak z evropských fondů, tak ve formě nástrojů, na kterých spolupracujeme i s Ministerstvem financí, skutečně obracet do toho území a mít ten šelmostroj, že ať vezmeme libovolný zdroj financí, tak z toho dokážeme stavět obecní nájemní byty v jejich různé formě, nikoliv pouze bydlení sociální, ale bydlení dostupné pro daleko širší vrstvy lidí.

Asi jsem zde shrnul to nejdůležitější, co se týká - promiňte, že jsem nebyl delší - těch dvou oblastí, které mám ve vládě Petra Fialy na starost. Možná bych je jenom shrnul. Priority jsou bydlení, zrychlení stavebního řízení, zlepšení kvality života v regionech a lepší zadávání veřejných zakázek. Protože to je ten investiční nástroj státu, prosazovat tu politiku, která je udržitelná. V oblasti digitalizace jsou to skutečně základy pro efektivní, důstojné, rozjetí digitalizace, která ve finále ušetří peníze, časy, nervy. Jde o to, mít štíhlý stát, který bude umět sdílet data a řešit vlastně ty životní situace lidí, aniž by je obtěžoval papírováním, byrokracií a vlastně neustálým dokládáním téhož, či ze strany státu dotazováním a přeposíláním. Já jsem dnes začal tím, kolik nás stojí dnešní schůze Sněmovny. Myslím, že to je podobný důkaz toho, že prostě čas jsou peníze. To platí jak pro stát, tak pro občany, tak pro politiky. Digitalizace je věc, která šetří čas, šetří peníze, všem. Na to se chci v následujícím roce zaměřit. To jsme ostatně slíbili občanům. Věřím, že i ty příklady, které jsem uvedl, ty plány, dokládají, že toto postupně i přes ty obtíže války na Ukrajině, doznívající covidové krize z přelomu minulého roku i té krize řekněme inflační přesto plníme. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře. Přeji vám hezké odpoledne. Než budeme pokračovat v dalších přednostních právech, tak načtu omluvy. Paní poslankyně Potůčková Lucie bere zpět svoji omluvu, kterou měla nahlášenou od 14 do 15.45 hodin z pracovních důvodů. Naopak pan poslanec Richter se od 15.30 do 17 hodin omlouvá z pracovních důvodů.

Jak jsem říkal, budeme pokračovat a s dalším přednostním právem vystoupí pan ministr Lipavský. Pane ministře, prosím, máte slovo.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je to rok, co se naše vláda chopila svých povinností, a musím říct, že jsme opravdu nebyli v lehké situaci. Nejprve jsme čelili covidové vlně, kterou předchozí vláda absolutně podcenila, poté vyvolal naprosto nesmyslnou válku Putin proti Ukrajině. Převzali jsme vládu tehdy po trestně stíhaném premiérovi. Dneska již podruhé se snaží opozice vyvolat nedůvěru vůči vládě, a proto se zde scházíme a hovoříme.

Chtěl bych říct, že zahraniční politika je věc, která ze své podstaty přesahuje období jedné konkrétní vlády. Zahraniční politika ze své podstaty přesahuje limity toho, jak je formována stranická politika. Zahraniční politika je něco, co musí být srozumitelné, důvěryhodné a hodnotově pevné. Potom dává smysl a jedná se o skutečnou zahraniční politiku.

Když jsem 17. prosince 2021 nastupoval na Ministerstvo zahraničních věcí, tak jsem si vytyčil pět hlavních priorit: předložení sankčního zákona, také se mu říká takzvaně Magnitského zákon; revize vztahů s Ruskem a Čínou a řekněme to, co můžeme nazvat prozápadní, havlovská, politika - já se za to nestydím to takto nazývat a jsem na to hrdý; digitalizace Ministerstva zahraničních věcí; úspěšné zvládnutí předsednictví v Radě Evropské unie - to předsednictví 2022; a ekonomickou diplomacii.

Samozřejmě v době mého nástupu na rezort jsem netušil, že se Putin chystá na to barbarské tažení proti Ukrajině. Ta válka, které jsme od loňského února svědky, nás všechny velmi zasáhla. Zároveň dokázala ukázat, jak naše vláda je schopná společně pracovat pod tlakem a v krizi.

V únoru jsem ještě před vypuknutím války se slovenským a rakouským protějškem poprvé navštívil Ukrajinu v rámci takzvaně Slavkovského formátu. Po vypuknutí války jsme na mimořádně Radě Evropské unie přijali první sankce proti Rusku. Od té doby se pracovalo na dalších a samozřejmě i Česko tam prosadilo své. Česko dodává a dodávalo humanitární a další potřebnou pomoc postiženým oblastem.

Podruhé jsem se na Ukrajinu vydal v červenci. Musím říct, že mnou doslova otřáslo, co jsem po pěti měsících na Ukrajině viděl. Procházel jsem ulicemi zničeného města, viděl jsem na vlastní oči, co dovede válka a co způsobí ruská agrese, která tehdy zdaleka neskončila. Díky odvaze Ukrajiny i naší neustávající podpoře a jednotě Západu se Putinovi nepodařilo dosáhnout jeho cílů. Velikost okupovaného území se od jara zmenšila a já pevně věřím, že se Ukrajině podaří ubránit celé její území.

Válečné zločiny, které Rusko na Ukrajině provádí, nepatří do 21. století. Putin je gangster, nikdy nemá dost a chce víc. Pokud budeme ustupovat Putinovi tak, jak by si to třeba přál tady Babišův přítel Viktor Orbán, tak víme, jak to přesně dopadne. Všichni víme, že Rusko může za utrpení Ukrajiny i za problémy, kterým čelíme zde Evropě. Takže ustupovat bojácně Rusku je jako dávat gangsterovi výpalné. Za týden zaklepe na dveře znovu a bude chtít víc. Z toho vyplývá, že zastavit Rusko je v zájmu naší vlastní bezpečnosti a je to naprostá nutnost. Proto hovoříme o tom, že pachatelé válečných zločinů mají stanout před soudem, a nechceme, aby Putin mohl jednostranně diktovat podmínky míru. Samozřejmě nemůžeme ignorovat pozici Ruska, ale zároveň se nesmíme nechat uchlácholit vidinou nějakých mírových konferencí či zdánlivého appeasementu. Nesmíme jednat jako Chamberlain v roce 1938 u stolu s někým, kdo není ochotný jednat.

Mojí další prioritou na Ministerstvu zahraničních věcí po nástupu do úřadu bylo předložení sankčního zákona. Vláda tento zákon 22. června schválila a poslala ho do Sněmovny. Tady bych si dovolil připomenout, že v době války a krize to bylo hnutí ANO, které zavetovalo, abychom ten zákon projednali ve zrychleném režimu a přijali ho v prvním čtení. Nicméně chtěl bych na druhou stranu poděkovat, že tedy i s podporou vašeho hnutí zákon prošel. Ten sankční zákon zajišťuje lepší ochranu lidských práv. Já jsem na něm pracoval už jako poslanec v minulém volebním období. Mám tedy obrovskou radost, že se ho podařilo naplnit, že platí. Ve Sbírce zákonů ho najdeme pod číslem 1/2023 a nyní ministerstvo pilně pracuje na tom, aby byly i přijaty první sankce za Českou republiku.

Když už mluvím o těch lidských právech, tak bych rád připomněl, že loni v květnu Česko nahradilo Rusko v Radě OSN pro lidská práva. Česko se tam věnuje tradičním tématům, jako jsou svoboda médií, svoboda shromažďování či sdružování či podpora spolupráce s nevládními organizacemi. My tam hrajeme aktivnější roli a chceme hrát ještě aktivnější roli v hájení lidských práv. Proto jsme oznámili kandidaturu na předsednictví Rady OSN pro lidská práva, úspěšně jsme vyhráli a pan velvyslanec Bálek je teď jejím předsedou, tento rok předsedáme.

Samozřejmě už to tady několikrát zaznělo, že na začátku července jsme převzali ten pomyslný štafetový kolík od Francouzů a bylo zahájeno české předsednictví v Radě Evropské unie. Musím říct, že to byla právě ta předchozí vláda, která zanechala přípravy v ne úplně dobrém stavu. Především jsme se potýkali s nízkým počtem pracovníků vyčleněných na předsednictví, věc, kterou už naše vláda neměla čas změnit, nicméně jsme dodrželi to, co jsme slíbili, když jsme kandidovali, a předsednictví bylo důstojné. Prosazovali jsme, a velmi úspěšně, české zájmy. My jsme dokázali zareagovat na geopolitickou proměnu a čelili jsme celé řadě výzev a naléhavých úkolů, které jsme jako předsednictví velmi dobře zvládli.

Já bych chtěl říct, že díky intenzivní práci nejen jednotlivých ministrů, ale právě i všech diplomatů, skutečných diplomatů, je Česko v Evropě vidět. Během předsednictví jsme jednoznačně ukázali, že Česko netrpí žádnými komplexy malé země, za kterou nás předchozí vláda občas vydávala, a rozhodně jsme neudělali image nějakého ukřičeného troublemakera. My jsme vysvětlovali velmi účinně naši středo- a východoevropskou perspektivu západoevropským zemím a dávali jsme někdy i poměrně asertivně našim partnerům najevo, jaká je naše pozice a jaké jsou naše bezpečnostní zájmy. To vše jsme činili v době ruské války proti Ukrajině. A myslím, že jsme ukázali, že v demokratické Evropě máme své pevné místo, že umíme vést konstruktivní dialog, že plníme sliby a že platíme za důvěryhodného partnera.

Já si dovolím ještě zopakovat některé významné úspěchy českého předsednictví. Zahájily se přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií, Bosna a Hercegovina získala v prosinci 2022 kandidátský status do Evropské unie. Během českého předsednictví v Radě Evropské unie se podařilo vyjednat uvolnění vízového režimu pro Kosovo. Jenom připomenu, že Kosovo podmínky pro vízový režim splnilo už v roce 2018.

Česká republika se během předsednictví výrazně zasadila o podporu napadené Ukrajiny. Podařilo se dosáhnout i na balík makroekonomické finanční pomoci ve výši 18 miliard eur pro Ukrajinu.

Taková věc, která nebyla úplně medializována, ale během našeho předsednictví bylo svoláno jednání Asociační rady mezi Evropskou unií a Izraelem, která se konala po více než deseti letech.

Chorvatsko vstoupí do Schengenu. A například zde v Praze na neformální schůzce ministrů zahraničních věcí na konci srpna se podařilo dosáhnout kompromisu na pozastavení dohody o vízové facilitaci mezi Evropskou unií a Ruskem a právě v návaznosti na tento pražský Gymnich potom baltské státy a Finsko přijaly národní opatření, která vedla k minimalizaci počtu přechodu ruských turistů po pozemní hranici.

Nejednalo se jenom o Rusku a Ukrajině, například se svými protějšky jsem podpořil uvalení sankcí proti Íránu, právě zaměřené na íránské činitele a subjekty, které dodávají drony na Ukrajinu, ale také se podílejí na odporných politických popravách demonstrantů za lidská práva.

Myslím si, že na téma energetických rad tady ve Sněmovně se hovořilo už poměrně dlouho a je to také jednoznačný úspěch českého předsednictví.

Abych nemluvil jenom o Evropské unii a o Ukrajině, rok 2022 byl úspěšný i z hlediska rozvoje transatlantické spolupráce. Spojené státy jsou pro nás strategickým partnerem. Osobně jsem byl ve Spojených státech dvakrát, v dubnu a v září. Samozřejmě my se Spojenými státy kontakt udržujeme i na bázi Severoatlantické aliance. Jednou z priorit českého předsednictví bylo i prohlubování spolupráce mezi Evropskou unií a NATO. Jeden konkrétní dokument byl podepsán teď čerstvě v lednu již za švédského předsednictví, ale bylo to i naše předsednictví, které velmi intenzivně tlačilo na to, aby se ta věc dotáhla do konce. Takže jednal jsem i se svým protějškem Antony Blinkenem, krátce jsem se v New Yorku potkal s celou řadou významných politiků, mezi nimi s Joe Bidenem.

Nezapomínáme na zbytek světa, opomíjené oblasti Indo-Pacifik, která nabývá na strategickém významu. Máme strategii a letos se této oblasti budeme věnovat ještě více. Také vláda schválila strategii pro Afriku.

Mluvil jsem o digitalizaci. Tento rok se samozřejmě bude pokračovat v těchto otázkách. Na rezortu napravuji dědictví minulých vlád, kde IT systémy nejsou v úplně dobrém stavu. Z bezpečnostního hlediska je to velkou prioritou. Zřídili jsme na to nově sekci, která se věnuje těmto otázkám. Chtěl bych zdůraznit, že nezvyšujeme počet státních úředníků. Jedná se o reorganizace. Výsledkem, když se tohle všechno povede, bude nová aplikace DROZD pro naše občany, abychom je dokázali informovat a varovat, když budou cestovat do zahraničí.

Další prioritou je i ekonomická diplomacie s důrazem na vědu, výzkum a inovace, protože naše firmy dělají výborné inovace a my potřebujeme tu značku, že je něco z Česka, více prodávat ve světě, propagovat. Na tom pracujeme. Určitě chceme chránit i naše duševní vlastnictví proti krádežím, naše patenty, aby se nedělaly například levné plagiáty v zahraničí. Děláme za tím účelem i různé konference, podnikatelské delegace a tak dále.

Já jsem teď hodně mluvil o tom, co naše vláda dělá, ale myslím si, že je namístě také trošku pohovořit o tom, co naše vláda nedělá. Ono se na to možná zapomíná, ale rok už je docela dlouhá doba, a já když jsem mluvil o tom, že zahraniční politika je o srozumitelnosti, důvěryhodnosti a hodnotové pevnosti, tak bych rád připomněl, jak se vládlo před námi. Protože samozřejmě tato schůze nevyhnutelně probíhá v době před druhým kolem prezidentských voleb, nemá smysl si nalhávat, že to není ta příčina, proč se dnes zde scházíme, ačkoliv jaksi hlava opozice není přítomna ve Sněmovně a není zde jaksi zastupována paní předsedkyní Schillerovou.

Ta představa Andreje Babiše o zahraniční politice je velmi naivní. Naše vládní představa rozhodně naivní není. My se nedomníváme, že svět je plný přátel a kamarádů, které máte v mobilním telefonu. My si uvědomujeme, že zahraniční politika je tvrdá práce, kde je potřeba získávat systematicky a důvěryhodně a vytvářet důvěryhodné partnerství.

Mě proto poměrně nadzvedlo ze židle použití slova diplomat ve volební kampani, protože si myslím, že to je znevážení, že to je hrubé znevážení práce opravdových diplomatů, nemluvě o tom, jakým způsobem se opřel do vojáků, o tom, že nás zatahují do války. To mi přišlo už vysloveně sprosté. Naše armáda nasazuje životy za naši bezpečnost. A nejen armáda, i všichni příslušníci bezpečnostních sborů, policisté, právě za to berou ty výsluhy, do kterých se prezidentský kandidát navážel v televizní debatě. A naopak, armáda nás před válkou chrání. Víme, že Armádě České republiky navíc dlouhodobě důvěřují tři čtvrtiny obyvatel Česka, a já myslím, že občané vědí nejlépe, kdo chrání bezpečnost České republiky. Takže mě mrzí snaha podkopávat tuto dobrou práci tisíců vojáků a vojákyň a všech příslušníků bezpečnostních sborů.

Co to je diplomacie? Diplomacie je umění vyjednávat, je to obratný postup, nejsou to laciné marketingové triky, které se daná osoba snaží přetavit ve svůj osobní prospěch. A já si myslím, že to, co předváděla minulá vláda, po které jsme zdědili i tu zahraniční politiku, že to byla spíš taková agrodiplomacie. Když navštívil Andrej Babiš svého přítele Viktora Orbána v roce 2021, tak záhy poté dostal Agrofert stomilionovou dotaci. Tak by mě zajímalo, o čem se tam bavili. Výsledkem té ekonomické diplomacie předchozí vlády byla již zmiňovaná téměř stoprocentní závislost České republiky na ruském plynu.

Já si myslím, že je důležité, aby Česká republika byla reprezentována osobou, která je srozumitelná, důvěryhodná a hodnotově pevná.

Zmíním ještě dvě takové epizody. Jedna ta epizoda, a tady bych se chtěl vyjádřit za Ministerstvo zahraničních věcí, za vládu, to byla ta návštěva prezidentského kandidáta v Elysejském paláci, kterou opravdu nelze označit jinak než za soukromou marketingovou schůzku, nikoliv za akt diplomacie. Kdyby se jednalo o akt diplomacie, tak v takovém významném momentu bezpochyby bude konzultována česká zahraniční politika, a to se žádným způsobem nestalo. Je pravda, že existovala, nebo byla informace o tom, že to setkání proběhne. Nicméně aby mohly být podpořeny zájmy České republiky - a za zahraniční politiku České republiky je ze svého principu a z ústavy podle zákona odpovědna vláda - tak asi by se musel přijít zeptat, co nás zrovna pálí, co zrovna potřebujeme v Elysejském paláci zdůraznit. Nic takového neproběhlo, žádná konzultace neproběhla a z logiky věci tím pádem se jednalo o marketingovou schůzku, o osobní předvolební PR.

Samozřejmě kdyby pan kandidát přišel a zeptal se, tak by věděl, že Francie stejně jako Česká republika podporuje ten Zelenského desetibodový mírový plán. Česká republika tam hledá i konkrétní body, které by mohla více podpořit, abychom si vybrali nějaký jeden konkrétní bod. Tento desetibodový mírový plán podle našich informací, ale i podle veřejných vyjádření francouzských představitelů podporuje celá G7, tedy i francouzská zahraniční politika, tedy i Macron. Tak nevím, o jakém mírovém plánu tam mohl Andrej Babiš hovořit. A já se obávám, že z těch pár náznaků, které zazněly z těch jeho mediálních výroků, to znělo jako nějaký Mnichov pro Ukrajinu. To mě naprosto děsí.

Když Andrej Babiš mluvil o mírovém plánu, o tom, že chce dělat nějaký summit, tak jsem zavzpomínal, že to nebylo poprvé, on už s takovým plánem jednou přišel. A bylo to za jeho vlády, ministrem zahraničních věcí byl Jan Hamáček. To se moc neví, ono to tak jako prošumělo, byl vydán dokument, oficiální dokument Ministerstva zahraničních věcí, a tam se píše: Nabídka Prahy jako místa konání summitu USA - Rusko. ČR nabízí Prahu jako místo konání summitu Biden - Putin, navázali bychom tak na summit Obama - Medveděv z roku 2009. Prosíme zastupitelský úřad Washington a zastupitelský úřad Moskva o tlumočení této nabídky diplomatickou cestou příslušným místům. - Toto je oficiální dokument Ministerstva zahraničních věcí, to se odehrálo, když byl premiérem Andrej Babiš, a stalo se to 14. 4. Co se stalo o tři dny později? Já vám osvěžím paměť. Proběhla ta slavná tisková konference v odpoledních hodinách, kdy premiér Andrej Babiš oznamuje, že se na výbuších ve Vrběticích podíleli ruští agenti. Pak už to všichni známe, ultimátum, vyhoštění. Nezlobte se na mě, to není zahraniční politika, to je naprostý chaos. Takhle se zahraniční politika nedá dělat. Není to srozumitelné, není to důvěryhodné. Je to úplně nesmyslné.

A proto tvrdím, že Andrej Babiš není žádný diplomat, ale nedůstojný proruský chaotik. (Projevy nesouhlasu poslanců ANO, výkřiky fuj!, bušení do lavic.) Nemá smysl opakovat všechny anabáze, s nákupem Sputniku, s Dukovany, s ruským plynem, to už tady několikrát zaznělo. A jsem proto rád - abych skončil na pozitivní notu - já jsem proto rád, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, že naše vláda se našich úkolů chopila důstojně. Myslím si, že po roce té náročné situace, té válečné situace, je jasné, že plníme naše programové prohlášení vlády, tak jak jsme s ním kandidovali, tak jak jsme jej předložili ve Sněmovně, tak jak jsme s ním získali důvěru. A věřím, že dnes to hlasování ustojíme. Já věřím, a každým dnem na tom pracuji a pracujeme se svými kolegy, že vracíme zahraniční politice prozápadní směr, že jí vracíme důstojnost, kterou si zaslouží, a také hodnotovou pevnost. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad koalice.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře. S dalším přednostním právem vystoupí paní ministryně Černochová. Tak prosím, máte slovo.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová Krásné odpoledne, dámy a pánové. Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Možná v úvodu svého vystoupení si trošičku povzdechnu, protože důvěra vládě i nedůvěra vládě je vždycky v Poslanecké sněmovně brána jako svátek demokracie. Máme tady toto hlasování vlastně podruhé, poprvé jsme si říkali o důvěru, dvakrát jsme hlasovali, nebo na váš návrh se projednávala nedůvěra. Mně přijde, že je nedůstojné to, že svolavatelé tohoto hlasování nebo vyslovení nedůvěry naší vládě tady vlastně jsou přítomni pouze v takto zanedbatelném počtu. Pokud jste chtěli slyšet naše vyhodnocení programového prohlášení anebo toho příslušného roku, kdy působíme v našich rezortech, tak proč tady nejste? Měli jste báječnou příležitost nás tady slyšet, dělat si poznámky, ve chvíli, kdy dojde na rozpravu, tak následně s námi o tom diskutovat. A vy tady nejste. Vy si svoláte nedůvěru, a pak nepřijdete do práce. Styďte se! (Výkřiky: Fuj! Potlesk v řadách koalice.)

Přestože jsem jako ministryně obrany hned zkraje roku 2023 předkládala svoje roční působení na Ministerstvu obrany, měla jsem k tomu svolánu tiskovou konferenci, chtěla jsem o tom dnes informovat vaše kolegy na výboru pro obranu, který byl svolán, ale musel ustoupit této schůzi. Materiál Rok na obraně, který vypadá takto (ukazuje), je k dispozici na stránkách rezortu Ministerstva obrany, takže každý z vás, kdo touží vědět, jak plním programové prohlášení, má jedinečnou možnost.

Dámy a pánové, když mě Petr Fiala v neděli, respektive v sobotu 18. prosince 2022 (2021) uváděl do funkce ministryně obrany, tak jsem věděla, že chci jako ministryně obrany v prvních dnech představit desatero pro obranu a obranyschopnost České republiky. Dovolte mi tedy jednotlivé kapitoly toho desatera rozebrat a sdělit i vám, jakým způsobem jsou tyto kapitoly plněny.

Jak jistě víte, bez rozpočtu není armáda. A za rok 2022 jsme prosadili rozpočet Ministerstva obrany s výdaji ve výši 89,1 miliardy, což je 1,35 % HDP. V programovém prohlášení máme, že chceme mít 2 % HDP do roku 2025. Také víte, protože už vás o tom informoval i pan premiér Fiala, že v těchto dnech připravujeme update našeho programového prohlášení právě z důvodu války, která probíhá v bezprostřední blízkosti naší země a které musíme přizpůsobit některé kapitoly.

Jednou z těch kapitol, kterou musíme přizpůsobit, je samozřejmě i obrana, a to konkrétně, že bychom byli rádi, kdybychom 2 % HDP již dosáhli v roce 2024. Máme k tomu slušně našlápnuto, protože v tuto chvíli vy už víte, že v souladu s prohlášením, stávajícím prohlášením naší vlády, máme ve schváleném rozpočtu částku 111,8 miliardy korun. To je 1,51 % HDP pro rok 2023. Takže opravdu směřujeme tak k naplnění cíle 2 % HDP na obranu v roce 2024, které podporuje jak pan premiér, tak všichni ministři Fialovy vlády. A já bych jim za to chtěla poděkovat, stejně jako bych chtěla poděkovat všem kolegům v Poslanecké sněmovně, kteří nás v tomto navyšování rozpočtu rezortu Ministerstva obrany podporují.

Zároveň bych vás chtěla ubezpečit, že takové ty věty o tom, že nebudeme ten rozpočet umět vyčerpat, protože v minulosti to nikdy žádný ministr nedokázal, tak tady bych vám chtěla kratičce představit naše hospodaření na rezortu Ministerstva obrany za rok 2022. Ačkoliv jsme loni, v roce 2022, hospodařili na rezortu Ministerstva obrany s nejvyšším rozpočtem v novodobé historii, podařilo se nám vyčerpat téměř všechny přidělené peníze. Jasně tím ukazujeme, že současná obrana umí efektivně čerpat rozpočtové prostředky, že tyto investice do obrany směřují k posílení bezpečí nás všech, tak jak jsme si předsevzali. Rezort obrany v roce 2022 hospodařil s celkovou částkou 92,7 miliardy korun, což jak už jsem říkala, je historicky nejvyšší částka. Navíc zkraje roku vypukla válka na Ukrajině, na kterou bylo nutné bezprostředně reagovat z hlediska obranných akvizic a posilování obrany naší země. Pamatujete si i to navyšování rozpočtu.

Potýkali jsme se samozřejmě s dalšími dopady, neboť konflikt na Ukrajině rozkolísal globální trh s vojenským materiálem, což mělo za důsledek prodloužení dodacích lhůt a bohužel někdy i navýšení cen, protože samozřejmě že i toto vyvolává válka, že jak se vlastně další země, které se obávají nějakého možného konfliktu, tak se snaží dohnat modernizaci svých armád, tak vlastně v tuto chvíli probíhají závody ve zbrojení mezi jednotlivými zeměmi. A já o tom hovořím vždycky jako o frontách, kdo se dříve do nějaké fronty na nějaký vojenský materiál postaví, tak ten má šanci, že ho samozřejmě získá za levnější peníze a dřív než ostatní.

Přes to všechno se z celkové částky 92,7 miliardy korun do dalšího roku převádí pouze 1,9 miliardy, což je o 0,3 miliardy, 0,3 miliardy méně než v roce 2021, kdy tento rezort vedl můj předchůdce. Klesá také procentuální podíl těchto nespotřebovaných výdajů na celkovém rozpočtu, který ještě v roce 2016 tvořil bezmála 8 %. Největší částka, více než 700 milionů korun z nespotřebovaných výdajů, připadá bohužel na špatně nachystané projekty mým předchůdcem v rámci Evropské unie, které bohužel tedy se nevyčerpaly, ale které budou pokračovat i v letošním roce, protože samozřejmě že o ty dotace přijít nechceme. Na druhou stranu v tom rozpočtu nám to zůstalo viset.

U dalších více než 300 milionů jde o problémy na straně dodavatelů, které souvisely s bezpečnostní situací, případně také ještě s pandemií covid-19. 283,7 milionu korun tvoří úspory. Slyšíte dobře, úspory z akvizičního procesu a prostředky, které do konce roku nebyly z objektivních důvodů fakturovány. Dále jde o 280 milionů neakvizičních běžných výdajů vzniklých z devizových plateb v době výhodného směnného kurzu koruny vůči dolaru a euru, to jde de facto o úsporu státních prostředků. Dalších více než 200 milionů připadá na úsporu v oblasti mandatorních výdajů. Tady se konkrétně jedná o příplatky za službu v zahraničí, a to z toho důvodu, že na zahraničních misích ve finále sloužil nižší počet vojáků, než s jakým se původně počítalo a jaké položky prostředky byly rozpočtovány. Výsledek hospodaření za rok 2022 podtrhuje maximální úsilí vlády naplňovat její programové prohlášení, ve kterém se zavázala k urychlení modernizace armády, navyšování výdajů na obranu a jejich efektivnímu vynakládání.

Tolik první kapitola z mého desatera. Pod čarou ještě dodávám, že jsme i ohledně financování a budoucího financování zpracovali zákon o financování obrany státu, který zajistí stabilní plánování a financování víceletých strategických projektů armády, které také v tom dlouhodobém horizontu postrádáme. A nejenom my jako politici, postrádá je hlavně ta armáda, ti vojáci, protože ti potřebují plánovat i s ohledem na to, v jakých mezinárodních uskupeních jsme, tak samozřejmě, že jak se mění bezpečnostní prostředí, mění se i některé bezpečnostní strategie. A my se nově musíme přizpůsobovat těmto hrozbám.

Dále tedy zákon o financování obrany státu by měl zakotvit povinnost státu vydávat na obranu tedy minimálně 2 % HDP a definuje další výdaje státního rozpočtu, které lze do obranných výdajů započítat. Asi nás všechny toto napadne, nebo vás to možná napadlo i v minulosti, je škoda, že to neděláme dávno, protože obrana není totiž pouze záležitostí Ministerstva obrany, ale i dalších státních institucí, dalších rezortů. A je tedy škoda, že jsme některé položky nezapočítávali už dřív.

Chtěla bych tady zmínit dvojku z mého desatera a tou je realistické plánování a snazší akvizice. Kdyby tady seděl můj předchůdce, pan bývalý ministr Metnar, určitě by se se mnou shodl, že to je obrovský problém vlastně naší armády. Proto jsme předložili legislativní návrhy na zjednodušení obranných akvizic a pracujeme na úpravě vnitřních akvizičních a plánovacích procesů na Ministerstvu obrany. Chceme i vlastně zahájit, a už v tom udělal některé kroky i můj předchůdce, teď vlastně jsme se snažili to posunout zase dál i z úrovně náměstků nebo ředitelů sekcí, revize plánování akvizic a hlavně zajištění životního cyklu. To je totiž něco, co trápilo všechny mé předchůdce, a já pevně věřím, že v tomto volebním období se nám podaří nastavit to, že když budeme pořizovat nějakou významnou akvizici, tak že to bude zajištěné, včetně právě toho životního cyklu.

Urychlili jsme také pořízení nové techniky a zbraní pro armádu tím, že jsme předložili novelu zákona o zadávání veřejných zakázek s ohledem na specifika obranných akvizic. Díky tomu dojde k odstranění hlavních překážek a nedostatků zákona. Tady klademe důraz na to, aby zpracování specifikací obranných akvizic navazovalo na zpracování průzkumů trhu, přičemž starší průzkumy trhu jsou před jejich odevzdáním na akviziční pracoviště aktualizovány. Tady si asi vybavujete, zejména kolegové z výboru pro obranu z minulého volebního období, že se vlastně v minulém volebním období uzavíraly kontrakty podle vlastně průzkumů trhu, které byly někdy až šest sedm let staré, a pak jsme se hrozně divili tomu, proč ten nárůst těch cen je nějakých padesát, šedesát procent. To by se v budoucnu dít nemělo. Proto tedy jsme dali nějaký časový rámec pro to, abychom průzkumy trhu měli aktuální a neodkazovali se k průzkumům trhu starým šest let.

Modernizace armády - o ní bych tady mohla hovořit možná celé tři dny. Ale zkusím to ve zkratce. Trojka v mém desateru. Na základě armádního doporučení a rozhodnutí vlády jednáme tedy s vládou USA o nákupu nadzvukových letounů páté generace. Vyjednávání bude probíhat do září 2023. Následně výsledky tohoto vyjednávání předložíme vládě, předložíme samozřejmě oběma výborům a budeme o tom diskutovat. Protože tady jsem hovořila o těch frontách. A je skutečně zapotřebí toto rozhodnutí učinit co nejdříve, protože nákup a pořízení nadzvukových letounů zvažuje řada okolních zemí kolem nás. Některé už, některé ty země už v té frontě jsou, a my bychom tedy měli toto rozhodnutí učinit co nejdříve. V tuto chvíli opravdu to není o tom, že bychom říkali jasně, jdeme tedy pouze do tohoto kontraktu. Není to jediná cesta. Proto je vlastně to vyjednávání časově ohraničené tak, abychom měli případně další prostor k vyjednávání i o nákupu třeba s některými jinými subjekty. Ale jak říkám, jednání v tuto chvíli probíhají intenzivně a v září se všichni dozvíme výsledky tohoto vyjednávání.

Bojová vozidla pěchoty. Kdo jste tady delší volební období, opakované další volební období, tak víte, že toto výběrové řízení bylo tady skloňováno i v tom minulém, možná i v předminulém. Protože vlastně když se podíváme do historie debat o pořízení bojových vozidel pěchoty, tak ty sahají, ta historie toho tendru sahá až někam k roku 2010, kdy se vlastně poprvé zmínka o bojových vozidlech pěchoty objevila v Bílé knize o obraně, kterou předkládal jeden z mých předchůdců, pan Alexandr Vondra. No a máme rok 2023 a stále ještě bojová vozidla pěchoty nemáme, byť jsme snad našli světlo na konci tunelu a ta vyjednávání tedy s tou švédskou stranou, probíhají velice dobře. Mimochodem v pátek jsem omluvená z případného jednání Poslanecké sněmovny, protože máme takzvanou Ramstein Group, a na okraji tohoto jednání v Ramsteinu budu mít i velmi důležitou schůzku, bilaterální schůzku právě se švédským ministrem obrany, kde zmíníme i toto téma.

Takže nejdřív jsme se museli vypořádat s tím, co tedy v minulosti kolem bojových vozidel pěchoty bylo. Museli jsme tedy zrušit ten neúspěšný a bezvýsledný tendr, který ještě tedy vypisoval můj předchůdce, a se souhlasem vlády tedy jednáme se švédskou vládou o nákupu vozidel CV90, abychom co nejrychleji pořídili tuto potřebnou těžkou techniku a naplnili svoje vlastní závazky, nejenom závazky NATO, na vytvoření těžké brigády, ale právě těžká brigáda je i v těch všech našich strategických dokumentech a bez těžké brigády se neobejdeme. Ostatně i válka na Ukrajině ukazuje to, že konvenční způsoby vedení boje jsou stále aktuální. Ale vedle těchto konvenčních způsobů bojů, tedy tou těžkou technikou, samozřejmě přichází nové prvky, ať už to jsou bezpilotní prostředky, nebo i vlastně různé letecké údery.

Jednání o pořízení bojových vozidel pěchoty jsme koordinovali a stále koordinujeme se Slovenskem, které se vydalo stejnou cestou, čímž dosáhneme výhodnějších podmínek. A skutečně bych byla velmi ráda, abych vám tady v brzké budoucnosti mohla říct, že ta cena nebude vyšší, než vlastně byla ta cena plánovaná v nějakých odhadech, a děláme pro to všechno, co můžeme. Byť samozřejmě zmiňovala jsem i to, že vojenský materiál po vypuknutí ruské... vypuknutí války na Ukrajině způsobené ruskou agresí, tak se vojenský materiál bohužel každou hodinu zdražuje.

Mimochodem také s vládou Spojených států amerických jsme se dohodli a jsem za to velmi ráda. Bylo to předmětem těch mých jednání s panem ministrem obrany Austinem jak ve Washingtonu D.C., tak v Praze. Dohodli jsme se, že k těm pořizovaným 12 americkým vrtulníkům systému H-1 získá armáda darem dalších 8 těchto strojů zdarma.

Možná by vás mohlo zajímat, dozvěděla jsem se to včera, asi si vybavíte tu půlmiliardovou pokutu, kterou panu Metnarovi za tu akvizici nadělil Úřad na ochranu hospodářské soutěže. Pan ministr Metnar podal žalobu. Tak teď konečně v tomto nebo v příštím týdnu dojde k projednání té žaloby, a bude tedy otázkou, jestli se podaří získat těch půl miliardy zpátky a jestli se tedy prokáže, že Ministerstvo obrany pod vedením mých předchůdců ten tendr zpackalo, nebo nezpackalo. Každopádně pro armádu je podstatné to, že bude mít vrtulníky. A já jsem ráda, že se mně podařilo společně s mým týmem na rezortu Ministerstva obrany vyjednat těch dalších 8 kusů, Vipery, Venomy. Držíme tu platformu, která samozřejmě byla tehdy ještě panem premiérem Babišem a panem ministrem obrany Metnarem vyjednána s americkou stranou.

Aktivně na rezortu obrany řešíme problematiku přelomových technologií a umělé inteligence. V rámci sekce plánování schopností Ministerstva obrany například vznikne hub pro implementaci přelomových technologií do prostředí armády. Také pracujeme velmi intenzivně na urychlení nákupu nových a modernizovaných starých kolových obrněných transportérů Pandur pro čtvrtou brigádu rychlého nasazení, takzvanou brnku. Modernizujeme sedmou mechanizovanou brigádu dodávkou tanků Leopard 2A4 darovaných z Německa.

Tady mi dovolte, abych ještě i touto formou poděkovala odcházející paní ministryni Spolkové republiky Německa, která vlastně se mnou a s mými kolegy, s panem premiérem na úrovni kancléře - se tato dodávka, tento dar 15 tanků Leopard vyjednal. Vlastně naši premiéři se na tom dohodli a my s paní Lambrecht jsme vyjednaly další podmínky. Určitě jste zaregistrovali, že v prosinci těsně před vánočními svátky už jeden tank Leopard 2A4 přijel do Přáslavic. A musím říct, že si velmi vážím toho, že skutečně se tady podařilo touto formou i ocenit Českou republiku za podporu Ukrajině.

Zmiňoval to tady pan ministr zahraničních věcí, že ty země, které možná i přecházejí na jiné, modernější platformy, mají teď i vůli darovat něco zemím, které jako Česká republika ještě stále používají sovětskou techniku, a teď je i příležitost se této techniky zbavit tím, že na Ukrajině odvede svoji službu, ale my si polepšíme v tom, že budeme mít modernější stroje. Mimochodem tanky Leopard - a teď mě mrzí, že tady není Vlastík Válek, protože to je jeho nejoblíbenější tank, vy určitě víte, že pan ministr zdravotnictví rád hraje tankové hry, takže já mu interně říkám Leoparde (úsměv v sále), tak Vlastík Válek je naprosto nadšený z toho, že právě tento tank bude ve výbavě naší armády. A musím říct, že tady opět i on mě ubezpečil, nejenom vojáci a nejenom odborníci, ale i lidé, kteří mají rádi tankové bitvy, že je to přesně ten model, který se dá modernizovat právě až do té sedmičky, což je přesně to, co chceme a potřebujeme.

Zahájili jsme akvizici taktického bezpilotního prostředku, který může být vyzbrojen v rámci urgentních nákupů, doplňujeme stále pravidelně munici, děla, kolová vozidla a další systémy - jak jsem říkala, mohla bych tady o tom hovořit tři dny. V rekordně krátké době jsme uzavřeli smlouvu na patnáctiletý pronájem exkluzivního satelitního pásma UHF, což umožní armádě bezpečnou komunikaci na vzdálenost až 10 000 kilometrů. To je mimochodem také něco, co jsme postrádali a co jsme prakticky v rekordním čase s mými kolegy dokázali pořídit.

Víte, já tady představuji vlastně úspěchy naší v uvozovkách nejenom vlády, ale úspěchy celého našeho rezortu. Tohle nejsou úspěchy ministryně nebo náměstka. Tohle jsou úspěchy celého týmu na těch rezortech. A dovolte mi, abych i touto formou mým kolegům na Ministerstvu obrany poděkovala, protože skutečně to období, které si tam prožívají od toho loňského roku, kdy vypukla válka na Ukrajině, se snažíme dohnat věci, které byly dlouhodobě zanedbávané, a nejenom tedy mými předchůdci z minulých let, ale dlouhodobě zanedbávané. Tady skutečně si musíme všichni politici, kteří v politice působíme delší dobu, jsme zástupci různých stran, různě se ty vlády střídaly, skutečně posypat popel na hlavu a říct, že ta modernizace armády je zanedbaná díky všem vládám, které tady v posledních letech vládly.

V tomto roce mimochodem oslavíme 30 let Armády České republiky, protože když se rozdělila federace, vznikla Armáda České republiky. A skutečně za těch 30 let jsme jí toho moc nenakoupili, a to, co jsme nakoupili, bylo předmětem různých polemik, spekulací, někdy i trestních řízení, soudních pří. A já bych si moc přála, aby skutečně se nám podařilo teď nejenom vojákům nakoupit to, co si zaslouží, ale i ten proces zpřehlednit, ztransparentnit, aby bylo jasné, že když vojáci říkají "víme, co chceme", tak že to tak opravdu je a budou na tom trvat, nebudou třeba i nuceni k tomu, aby museli z některých těch věcí ustupovat, protože ty strategické dokumenty, ať už to je KVAČR nebo jiné dokumenty, které vytváří Ministerstvo zahraničních věcí, a my tam tvoříme tu složku, která se týká obrany, tak tam to nejde tak jednoduše změnit, že z toho něco vyčleníte, změníte a pak najednou v dalším rozpočtu se to objeví. Je to bohužel velmi složitý proces a nějakým způsobem se s tím vypořádáváme a myslím si, že docela dobře a že snad ani opozice nás nemůže kritizovat za to, že bychom se z naší strany nesnažili ty věci, na které dlouhodobě naráželi moji předchůdci, vaši ministři, zejména tedy v těch posledních etapách, kdy tam více než osm let byli ministři za hnutí ANO, tak se s tím potýkali. A myslím si, že sami vidí, že některé věci tedy řešit jdou a jdou řešit i poměrně rychle.

Výzkum, vývoj, inovace. Další bod z mého desatera. Tady prohlubujeme spolupráci státních podniků s českým obranným průmyslem, s univerzitami, s vysokými školami. Vojenský výzkumný ústav v roce 2022 výrazně zvýšil investice do vlastní výzkumné a vývojové infrastruktury a zahájil přípravu dvou velkých infrastrukturních investic. Jedná se o rozšíření a modernizaci laboratorního objektu, sekce chemické, biologické, radiační ochrany, ale i výstavbu multifunkční skladovací a výrobní haly. Jen tak na okraj, v roce 2022 činil objem zakázek spolupráce VVÚ s českým obranným průmyslem cca 1,5 miliardy korun. Velmi úspěšně, a jsem za to ráda, se také rozvíjí spolupráce mezi Univerzitou obrany, VVÚ a dalšími subjekty. Vojenský technický ústav na počátku roku 2022 přijal celkem pět interních výzkumných a vývojových projektů k rozvoji a podpoře nejnovějších zbraňových technologií ve prospěch armády. Můžu za všechny zmínit projekt řídicí systém pro bezpilotní terč s vysokou rychlostí letu a ten už by měl být tedy úspěšně dokončen v těchto dnech.

Dále bych chtěla také představit to, jak plníme v našem programovém prohlášení podporu obranného průmyslu. Dámy a pánové, to je zaklínadlo, které říkají všichni ministři obrany, které říkají všechny vlády, říkáte je i vy, že je zapotřebí, abychom ty těžce nashromážděné finanční prostředky neposílali pouze do vojenského materiálu, který je dodáván v zahraničí. Chceme tedy, aby skutečně na tom profitoval i český obranný průmysl, aby z toho z toho profitovala Česká republika. Protože ve chvíli, kdy český obranný průmysl zaměstnává naše občany, platí tady daně, má tady fabriky, ti lidé tady žijí, tak to samozřejmě má tu přidanou hodnotu další ekonomickou, že se ty finanční prostředky násobí. Není to pouze o daních, ale je to i o tom, že vlastně tady tyto podniky poskytují nějaké další zázemí pro zaměstnanost. Upřímně řečeno bychom si asi všichni přáli, aby možná míra té nezaměstnanosti byla trošku jiná, protože máme nouzi o zaměstnance. A jsem proto i velice ráda, že se nám podařilo se zástupci ukrajinské strany v rámci toho našeho společného klastru tak domluvit i zaměstnávání některých ukrajinských inženýrů, techniků, lidí, kteří se mohou podílet a mohou participovat i na některých vývojových projektech. A toto se už děje, takže jsme i rádi, že je možné využít i tyto lidi pro to, abychom se v naší vlastní obranyschopnosti, potažmo i v obranyschopnosti jiných států posunuli dál.

Tady bych chtěla zmínit, co se nám už podařilo v té podpoře obranného průmyslu. Podařilo se nám prosadit novelizaci zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, který umožní podporu exportu českého obranného průmyslu prostřednictvím smluv G2G, vláda-vláda. Ten pozitivní dopad na obranný průmysl bude mít i ten zákon o financování obrany státu. Tam jsem už o něm hovořila, nechci to opakovat. Potenciální dodavatelé se budou moci lépe připravit na plánované projekty, protože jak jsem říkala, armáda ty věci plánuje dlouhodobě, má je ve svých strategických dokumentech a nemění se z minuty na minutu.

Jak jsem také zmiňovala, s Ukrajinou je uzavřena dohoda o vzniku společných česko-ukrajinských podniků, takzvaného klastru na výrobu a dodávky vojenského materiálu, což je opět zase něco, co velmi zásadním způsobem pomůže našemu českému průmyslu, protože nejde jenom, pouze o ty lidi, ale samozřejmě jde i o nějaká know-how a o to, abychom my si v naší zemi vytvářeli větší míru soběstačnosti v těch otázkách, které vlastně teď se ukazují, že možná v minulosti měly být řešeny jinak, že třeba některé podniky se neměly převádět ze státu, že měly zůstat ve vlastnictví státu, protože po vzoru i některých zemí, jako je třeba Polsko, které těch zbrojařských státních podniků má poměrně hodně, tak vidíte, jakým způsobem oni jedou. Oni nejenom že pomáhají Ukrajině, ale oni samozřejmě posilují i svoji vlastní obranyschopnost, protože mají Rusa na hranicích.

Finalizujeme dohodu s Ghanou na podporu dodávek pušek CZ BREN 2 a dalšího vojenského materiálu od společnosti Česká zbrojovka, a. s. Obdobná dohoda se připravuje i s Filipínami a tam to je na podporu exportu letadel L 410 NG pro pobřežní stráž. Když jsem byla před vánočními svátky prakticky na jeden a půl dne ve Vietnamu, tak i ve Vietnamu jsme vyjednávali prodej letounů, které vyrábí české firmy, vyrábí je AERO Vodochody. Myslím si, že to je to nejlepší, co můžeme jako ministři dělat - propagovat firmy, naše firmy, dobré firmy, které mají dobré renomé i v zahraničí, tak aby v zahraničí skutečně znova se kladl důraz na to, že Česká republika je zemí, která má velmi schopné lidi, má velmi dobré i know-how na různé věci, které se týkají nejenom výroby. Ale nechceme být tedy jenom nějakými montážníky, ale chceme samozřejmě vymýšlet nové technologie a myslím si, že se nám to daří. A je to skutečně o tom, že je tady celá řada lidí, kteří mají co nabídnout nejenom nám jako rezortu Ministerstva obrany v rámci České republiky, ale firmy, které jsou konkurenceschopné, a my bychom je měli podporovat, což se snažíme dělat.

Novelizací zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou byla vytvořena speciální kategorie podpory pro takzvané vývozně orientované podniky. Mezi tyto podniky patří většina hlavních národních výrobců vojenského materiálu. Usilujeme také o rozšíření finančních možností České exportní banky k podpoře exportu vojenského materiálu. Taky jenom zopakuji, protože bilancuji ten rok, jak jste si to přáli. V dubnu 2002 při té návštěvě, mojí první návštěvě Washingtonu D.C., jsem společně s americkým ministrem obrany Austinem uzavřela mezivládní dohodu o vzájemném pořizování materiálu a služeb pro účely obrany, která také usnadňuje firmám českého obranného průmyslu proniknout na americký trh. Takže není pravda to, že ten směr je pouze jeden a že pouze v tom zahraničí nakupujeme. Naopak, my se snažíme, abychom do toho zahraničí i exportovali, aby to nebylo pouze o tom importování vojenského materiálu do naší země, ale aby export měl lepší podmínky, než tomu bylo v minulosti, a změnou té legislativy se nám to podařilo.

Dámy a pánové, další bodík z mého desatera je nábor pro 21. století. Tím jsem vlastně, a teď si to trošku vyčítám, možná měla to desatero začít, protože lidé jsou to nejdůležitější, co pro to, abychom plnili všechno to, co máme v těch dalších bodech, potřebujeme. A pokud nebudeme mít kvalitní lidi, pokud nebudeme schopni naplnit naše cíle, které jsou také podle strategických dokumentů do roku 2030 30 000 vojáků, 10 000 příslušníků aktivní zálohy, tak to bude špatné, protože budeme mít sebelepší modernizovanou techniku, ale nebude, kdo by nám na té technice létal, kdo by na ní jezdil, kdo by ji obsluhoval, a to je taky špatně.

Proto prakticky první krok, který jsem na rezortu Ministerstva obrany musela udělat, bylo znovuoživení náborů, protože z nepochopitelného důvodu - nebo možná pochopitelného důvodu, vždyť jsem tady seděla, tak vím, že kolegy z ANO tady vydírali zástupci komunistické strany ohledně navyšování rozpočtu, a můj předchůdce musel někde škrtat. Ty zdroje hledal bohužel v těch lidech, takže zastavil nábory a my jsme ty nábory museli obnovit, protože jinak bychom nikdy těch 30 000 vojáků v roce 2030 a 10 000 příslušníků aktivní zálohy v roce 2030 nedosáhli. Takže tím, že v roce 2021 došlo ke snížení náborových cílů, jak jsem říkala, bohužel tedy v tomto ohledu můj předchůdce ustoupil tomu tlaku, tak jsem v březnu 2022 musela zvýšit náborové cíle z 1 100 na 1 800 nově přijatých vojáků z povolání.

Snažíme se, a pořád na tom pracujeme, zlepšovat i materiální zabezpečení náborových středisek armády umožňující mimo jiné online komunikaci. A také bude zahájena postupná revitalizace prostředí jednotlivých pracovišť, protože upřímně řečeno, dnešní mladí lidé fungují i tak, že chtějí pracovat v prostředí, které je nějakým způsobem moderní, kde když vejdete do kanceláří, tak si tam nepřipadáte jako v Tankovém praporu. A bohužel to také ještě úplně všude není. Takže pokud chceme rekrutovat mladé lidi, a to nejenom vojáky, nejenom zpravodajce, nejenom vojenské policisty, ale i úředníky na náš rezort, tak jim musíme nabídnout i odpovídající prostředí. A tohle je také velké téma, protože bohužel i ty stavby, které sice možná zvenčí vypadají honosně, se přežily. Některé budovy, které používá armáda, skutečně jsou někdy staré více než 150 let a pořádně se do nich neinvestovalo. A ještě tam vidíte někde pozůstatky socialistického realismu, kde se přes nějaké fresky přemalovávaly nějaké... dávaly se tam nějaké olejové nebo jiné malby a skutečně to prostředí působí nepěkně a mladého člověka do takového prostředí prostě neseženete. Takže to je to materiální zabezpečení, o kterém jsem hovořila.

Během léta chceme spustit náborovou kampaň, která bude vlastně pod virtuálním střediskem, které tvoříme. Už v tuto chvíli běží náborová kampaň - například spojař nové generace. To virtuální středisko je už v nějakých obrysech, je to možná trošku složitější, než jsme si na začátku mysleli. Tady budu doufat, že až budu skládat účty za rok 2023, tak budu moci říci, máme funkční náborové středisko, protože skutečně ta problematika IT věcí není vůbec jednoduchá. A bohužel tedy náš rezort v některých technologiích a v některých systémech také zaostává a v náborovém středisku všechno musí být kompatibilní s tím, co už vlastně na rezortu máme. Jinak nábor v on-line prostředí by měl zahrnovat, a možná si myslím, že to právě může bavit tu mladou generaci, může zahrnovat tréninkový program, může zahrnovat 3D simulace, videohovory právě s těmi náboráři. Protože když se třeba bavíte s těmi lidmi, kteří na začátku měli vůli vstoupit do armády a pak si to rozmysleli, proč si to rozmysleli, tak víte, co vám řeknou? Nám se tři měsíce, pět měsíců, šest měsíců nikdo neozval. My jsme tam psali nějaký e-mail a nám na to nikdo nereagoval. A vy o ty lidi přijdete, protože ti lidé už se vám možná, pokud nejsou vytrvalí a urputní, tak už pak se vám znovu neozvou. Kdežto přes to virtuální náborové středisko vlastně ta komunikace bude moc probíhat on-line, takže budou ti lidé mít proti sobě někoho, kdo jim bude odpovídat na to, co oni potřebují. A já si od toho slibuji, že nám to skutečně pomůže naplnit ty cíle 30 000 vojáků.

Tady také víte už o tom, máme to tady někdy v prvním čtení na příští schůzi snad, předložili jsme novelu zákona, která přináší nové benefity pro vojáky v aktivní záloze, protože aktivní záloha je dnes nedílnou složkou naší armády. Ostatně potřebnost aktivní zálohy se ukázala i třeba teď, když aktivní zálohy aktivně spolupracovaly v rámci ostrahy hranic z důvodu migrační krize, která se k nám valila ze zemí balkánskou cestou. Tak jenom pro vaši informaci, podařilo se nám vystřídat a nasadit, ostře nasadit, kolem 700 příslušníků aktivní zálohy. To není málo. A když jsem měla možnost s těmi vojáky, a byl tam se mnou i pan poslanec Flek, když jsme měli možnost s těmi příslušníky aktivní zálohy, vojáky, hovořit, tak oni říkali, to je poprvé, kdo nás takto vyvedl. Takže musím říct, že jsme za to byli rádi a že i vlastně tohle je něco, na čem si chceme vyzkoušet právě nasaditelnost příslušníků aktivní zálohy. Ale protože příslušníků aktivní zálohy je také málo a chceme, aby jich bylo víc, tak musíme přidávat benefity.

Pro příslušníky aktivní zálohy dáváme náborový a stabilizační příspěvek, dáváme tam možnost využití materiálu a služeb armády mimo povolání, proplácení nákladů spojených s nasazením a tak dále. Už teď jsme vlastně nějakým rozkazem ministryně a náčelníka Generálního štábu dali možnost, aby vojáci v aktivní záloze využívali rezortní a armádní sportoviště, což se doteď také nedělo. Jsou to možná pro někoho maličkosti, ale pro ty lidi, kteří mají normální civilní povolání a prakticky ve svém čase se věnují tomu, že se chtějí vycvičit pro to, aby byli nedílnou součástí Armády České republiky, aby skutečně v případě, že bude zapotřebí, tak byli nasazeni a pomáhali, tak já to beru, že je naše povinnost těm lidem zajistit nějaké důstojnější prostředí i podmínky pro to, aby tedy když už jsou dvakrát občany, tak aby z toho měli nějaký benefit.

Spustili jsme, a také si od toho slibujeme, že se možná někdo rozhodne po absolvování, že bude vojákem z povolání, tak jsme spustili stipendijní program pro středoškoláky zaměřený na profese, které armáda dlouhodobě postrádá. Zatím se tedy jedná o pilotní projekt, který po vyhodnocení budeme rozšiřovat. Také pracujeme na stipendijním programu pro studenty vysokých škol. A vůbec i téma vysokého školství, které je pod naším rezortem, vy víte, že máme Univerzitu obrany, máme školu v Moravské Třebové, střední školu a vyšší odbornou školu, máme střední a vyšší odbornou školu v Sokolově. A tady samozřejmě také chceme získávat studenty do těchto našich škol a chceme hlavně, aby ti úspěšní absolventi skutečně do té armády nebo k ozbrojeným silám nastoupili.

Příprava občanů k obraně státu - ta hrozná zkratka POKOS, možná už jste si na ni zvykli, jak už tady jsem s humorem několikrát říkala, armáda zkratky miluje a má je prakticky všude. Myslím si, že každý nový ministr první měsíc neví, o čem jeho kolegové hovoří, protože oni hovoří právě v těch zkratkách, takže pak si necháte udělat nějaký poznámkový blok, kde je máte popsané. Takže POKOS je příprava občanů k obraně státu. Je to projekt, který také už má nějakých deset, možná už dvanáct let za sebou. A trošku i díky covidu, tady rozhodně z toho neviním mého předchůdce, byl upozaděný, protože prostě tak jak celkově náš stát stagnoval v hodně věcech, ve školách se normálně neučilo, tak ani POKOS nemohl fungovat. Znovu jsme nastartovali systém přípravy občanů k obraně státu. Tak jenom teď za poslední rok 2022 máme o 85 % větší nárůst prezentací POKOSu na školách. Ale ano, to číslo je zavádějící, protože v minulých letech nemohlo být prezentováno nic, protože přece jenom na POKOS ta on-line výuka úplně nejvhodnější není.

Zahájili jsme pilotní projekt v Moravskoslezském kraji, to určitě může zajímat kolegy z tohoto regionu, na zapojení externích pracovníků z řad vojáků v aktivní záloze a bývalých vojáků z povolání, včetně vojáků se statusem válečného veterána, do POKOSu a plánujeme rozšíření tohoto projektu do všech krajů. Musím říct, že skutečně Moravskoslezský kraj je v tomto ohledu naprosto ukázkový region ohledně náborovosti, ohledně zapojení i škol a všech institucí do těchto projektů. Já za to moc děkuji. Myslím si, že to je na nějakou hlubší sociologickou studii, proč tomu tak je. Jestli prostě tím, že to byl region, kde bylo hodně horníků, havířů, kteří když se zavíraly doly, pak ti lidé přecházeli třeba sloužit státu v rámci armády, nevím. Každopádně skutečně, když studuji náborové cíle v jednotlivých regionech, tak Moravskoslezský kraj má vždycky největší úspěšnost v náborech. Asi dobrá práce. Děkuju.

Armáda ve spolupráci s rezortem obrany v roce 2022 zorganizovala bezmála stovku branně vědomostních soutěží s účastí kolem 6 000 žáků. Zajistila přes 130 projektových dnů na školách s účastí přes 16 000 žáků. A vyškolila, prosím, tomuto číslu věnujte pozornost, protože je ohromné, vyškolila v oblasti POKOSu přes 1 200 učitelů. Taky naši vojáci se snaží i ve svém volném čase i během svého zaměstnání navštěvovat letní dětské tábory. A musím říct, že tady jich jenom prostě v rámci POKOSu bylo na tři desítky. Myslím si, že je to fajn. Na jednom z nich jsem se v létě byla podívat. A i za tuto aktivitu děkuji.

Posilujeme pracoviště zaměřující se na POKOS, připravujeme další opatření pro ještě užší spolupráci rezortu se spolky a zájmovými svazy. To je vlastně i také nějakým předmětem našich debat v rámci chystané legislativy a určitě v tomto ohledu také ještě máme co dohánět Samostatnou kapitolu mého desatera tvoří veteráni a tradice. Vy víte, že ještě jako komunální politička, jako starostka Prahy 2, jsem spouštěla projekt oslava Dne válečných veteránů 11. listopadu, protože mě vždycky hrozně mrzelo, že probíhají v naší republice akce jenom na některých místech v tento den a jenom pro zvané. Já jsem si vždycky strašně moc přála, aby ty akce měly nějaký spontánnější charakter. Aby opravdu i mladá generace, lidi, kteří vlastně nepamatují záklaďáky, nepamatují základní vojenskou službu, kdy bylo úplně běžné potkávat vojáky v ulicích - žiju celý život v Praze, tak v ulicích Prahy - tak vlastně mají jedinečnou možnost se právě s těmi vojáky nebo obecně s příslušníky ozbrojených sil na těchto akcích setkat. Tehdy jako starostka jsem vlastně začala dělat Den válečných veteránů na náměstí Míru. Ostatně, kde jinde by se měl slavit Den válečných veteránů než na náměstí Míru? A musím říct, že ta akce má každý rok vyšší a vyšší návštěvnost.

Já bych chtěla poděkovat všem ministrům obrany, kteří vždycky buďto přišli oni nebo jejich náměstci, takže i vlastně z rezortu Ministerstva obrany to mělo dlouholetou podporu. A tady bych chtěla moc poprosit třeba i vás poslance z různých regionů: Zkuste v tomto smyslu motivovat vaše hejtmany, vaše starosty, vaše primátory. Protože Vítkov je určitě úžasné místo, úžasné pietní místo, kam všichni hrozně rádi chodíme. Na druhou stranu na ty pietní akty se tam nedostane úplně každý. A pokud vlastně máme v mladé generaci vychovávat a budovat v tom pozitivním slova smyslu nějakou úctu k tradicím, nějakou úctu ke stáří, nějakou úctu k lidem, kteří něco dokázali, tak si myslím, že to je jedinečná příležitost. Pak by se možná nestalo, že by na billboardech bylo to, co tam je.

Připravujeme zřízení nového komunitního centra pro válečné veterány v Táboře a plánujeme rozšíření těchto center do dalších regionů. Trošku mě mrzí, že tady nesedí teď pan kolega Metnar, který je z Moravskoslezského kraje a se kterým jsme ještě při mém nástupu do pozice diskutovali otázku právě vybudování toho komunitního centra v Moravskoslezském kraji. Ještě on vlastně vyjednával nějaký objekt, který ale... bohužel ta finanční náročnost toho objektu, rekonstrukce toho objektu je obrovská, takže tady bych chtěla ubezpečit, že rozhodně jsem nezapomněla na slib pana bývalého ministra vybudovat v Moravskoslezském kraji komunitní centrum. Tento kraj si to bezesporu zaslouží jako jeden z prvních už vzhledem k tomu, co jsem tady říkala před malou chvílí, ale jdeme tedy jinou cestou, snažíme se tam najít nějaké prostory třeba k dlouhodobému pronájmu. Pokud některý ze starostů, hejtmanů, poslanců bude o něčem vědět, tak budu za to velice ráda. Moji kolegové teď intenzivně hledají a jednají prostřednictvím krajských vojenských velitelství o tom, abychom tedy nějakou možnost těchto prostor měli. V budoucnu bychom chtěli, aby byla v každém kraji, ale teď tedy se nejsnadnější zdá ten Tábor, a hned jak to půjde a najdeme nějakou možnost v Moravskoslezském kraji, tak chceme být i tam.

Pracujeme na revizi systému péče o válečné veterány a vytvoření chybějících sociálních programů zejména pro novodobé válečné veterány, jejichž počet roste. Zrovna dneska měl být výbor pro obranu, kde jsem měla představovat vlastně novou vizi nového ředitele odboru pro válečné veterány, pana plukovníka Speychala. Měl připravenou velmi kvalitně udělanou prezentaci, včetně nějakých časových úseků, kdy co chceme udělat, a bohužel tedy tím, že nejednáme, nemohl jednat výbor, protože jedná Sněmovna, tak se to musí odložit. Každopádně o to nepřijdete. Já to beru jako velké téma, protože je zapotřebí pečovat nejenom o ty druhoválečné veterány, kteří nám bohužel odcházejí prakticky každý týden, ale i o ty novodobé válečné veterány, kteří naopak přibývají zase. Alespoň tak to vidím, i když to podepisuji.

Tady také moje představa by byla, že třeba lidé, kteří odcházejí z armády, dostanou jasný seznam toho, na co mají nárok, co mohou, oč mohou žádat. Protože bohužel jsem zjistila, že to tak nefunguje, že vlastně oni tu informaci při tom, když jim dávají ten v uvozovkách výstupák, tak nemají informaci o tom - pokyvujete, takže taky to je i vaše zkušenost - že vlastně nedostanou tu informaci, že by měli požádat o to, aby měli status válečného veterána, že by mohli třeba i být součástí aktivních záloh a nemuseli by opakovat nějaké zdravotní testy a jiné věci. Tohle prostě všechno jsou věci, které chceme taky udělat a vlastně zvýšit těm lidem nějakou informovanost. Chceme udělat i apku, protože - teď odešel Ivan Bartoš, ale určitě by to rád slyšel v rámci digitalizace - protože i třeba věci, které jsou spojeny s nějakými sociálními fenomény, bohužel spojenými s tou náročnou službou, kterou vojáci mají, jako je posttraumatický syndrom, který si odnáší i z některých misí, nebo rozpadající se rodinné vztahy, tak chceme vlastně, abychom i pro tyto lidi byli servisní organizací pro to, aby se měli, kam obrátit, dostali jasné informace a vlastně my jsme těm lidem tímto způsobem mohli vrátit to, že skutečně přísahali na to, že jsou za nás, za nás všechny, tady připraveni nasadit i svůj vlastní život. A že po těch letech, která si odsloužili v armádě České republiky, na ně ten stát nezapomene a že je nehodí přes palubu. Tohle je ten náš hlavní cíl s panem plukovníkem Speychalem, který chceme realizovat.

Zřídili jsme - protože o ty veterány se musí někdo starat, a vy víte, že je poměrně složité sehnat lidi do sociálních služeb, sehnat lidi vůbec do služeb, takže to, že se snažíme i v tomto ohledu nějakým způsobem motivovat naše zaměstnance, to je prostě holá nutnost - takže jsme zřídili i nový druh ocenění pro ty, kteří se dlouhodobě věnují péči o válečné veterány, a určitě ti lidé si to ocenění bezezbytku zaslouží.

Ti z vás, kteří ještě jste neměli možnost navštívit Armádní muzeum na Žižkově, které je pod Vojenským historickým ústavem, tak to prosím udělejte, vezměte tam svoje rodiny, děti, vnuky. Je to opravdu úžasné. Ta stavba vyhrála v roce 2022 Stavbu roku a expozice obsahuje přes 7 000 exponátů. Je i interaktivní. Takže vedle toho, že tam velmi rádi chodí učitelé se svými žáky, tak si tam vlastně najdou svoje i ostatní milovníci historie, nejenom té vojenské, protože je to tam skutečně velmi přehledné a vlastně tam, když procházíte tím muzeem, tak si uvědomíte, kolik toho máme za sebou, Že opravdu to, že se nám někdo snaží namluvit, že jsme malá nevýznamná země, že jsme neměli hrdiny, není v žádném případě pravda. Tam ty hrdiny uvidíte. Běžte se na ně podívat a běžte se jim poklonit.

Celý rok jsme důsledně pečovali o připomínání významných výročí osobností naší vojenské historie, udržování vojenských tradic, symbolů. Víte, že v loňském roce jsme si připomínali 80. výročí operace Anthropoid. Tady vlastně bych chtěla poděkovat i kolegům z Ministerstva kultury, protože speciální celoroční projekt Atentát 80 let na webu Vojenského historického ústavu jsme právě dělali společně s panem Lukešem a s panem ministrem kultury Baxou. Dělali jsme celou řadu akcí, výstavu Nikdy se nevzdáme v Národním muzeu, dělali jsme právě tu rekonstrukci a znovuotevření Národního památníku, kterou jsme směřovali k tomu výročí, a celou řadu pietních aktů. Dokonce jsme i měli, ne v Resslově ulici, protože tam by to moc nešlo, ale v blízkých Zítkových sadech jsme měli i symbolický seskok parašutistů, pak samozřejmě zádušní mše v kostele svatého Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. A to si myslím, že také je zapotřebí pořád opakovat a pořád i mladé generaci připomínat, kdo byli ti muži z operace Anthropoid. A nejenom muži, protože těmto mužům, kteří samozřejmě byli stateční a odnesli to ztrátou svého života, pomáhala celá řada dalších lidí. Byli to lidé, muži, ženy ze všech koutů naší republiky a tam si myslím, že ani jejich odkaz nesmíme zapomenout. Nejenom ta jména, která teď známe, ale vždycky jsem se snažila, abychom pátrali po dalších osobnostech z této éry, abychom jim třeba dělali i pamětní desky a nějakým důstojným způsobem si je připomínali.

Při příležitosti 105. výročí bitvy u Zborova - víte, kde je Zborov. Zborov je na Ukrajině a vlastně to výročí připadá na konec června a my jsme se rozhodli s mými kolegy, že ve velmi úzké skupině do Zborova pojedeme, protože bylo 105. výročí a chtěli jsme i tímto symbolickým aktem vyjádřit úctu našim legionářům, lidem, kteří tam padli, a lidem i na Ukrajině, kteří se o ten náš památník starají. Pevně věřím, že i vlastně ten nový ředitel odboru pro válečné veterány dá i trošku nový směr péči o ta pietní místa, o válečné hroby, protože skutečně na Ukrajině těch pietních míst a válečných hrobů máme celou řadu, a je tedy zapotřebí o ně pečovat a budeme doufat, že je Putinovi fanatici nezničí, pokud už některé nezničili. Takže jsme byli u Zborova, uctili jsme tam památku legionářů a chceme v tomto ohledu se starat tedy intenzivněji o hroby v zahraničí, které máme a které připomínají odkaz našich hrdinů, vojáků. Rozšiřujeme a prohlubujeme péči o válečné hroby, památníky nejen v České republice, ale i v zahraničí. Podařilo se nám konečně po více než deseti letech opravdu vyjednat to, že máme všechna potřebná razítka, papíry pro Památník Sokolovo. Sokolovo, myslím, že 8. března, teď ve 23. roce bude slavit vlastně 80. výročí a tady je velmi dobré říct, že děkuji zástupcům ukrajinské strany, ministrovi kultury Ukrajiny i ministrovi obrany Ukrajiny za to, že po té naší návštěvě s panem premiérem v Kyjevě prakticky bezprostředně začali pomáhat s vyřizováním všech těch potřebných povolení a ten památník se tedy bude moci začít stavět.

Převezli jsme ostatky pana generála Františka Moravce z USA zpět domů do jeho rodné Čáslavi. Určitě právě v roce výročí operace Anthropoid to rezonovalo ještě mnohem více, ale říkáme všichni díky bohu, říká to i rodina. Ta americká rodina nás na té poslední cestě pana generála ze Spojených států doprovázela a samozřejmě kolegové z výboru pro obranu byli na tento pietní akt pozvaní a myslím si, že to bylo velmi důstojné a že i takovéto věci, byť po tolika letech, jsou potřebné. A jsou potřebné nejenom pro tu symboliku, ale i proto, abychom skutečně mohli říkat, že jsme jako země civilizovaná v tom, že se staráme o odkaz našich předků a lidí, kteří za naši zemi bojovali a zemřeli.

NATO, Evropská unie, zahraniční spolupráce. Hodně věcí z našeho předsednictví už tady řekl pan ministr zahraničních věcí Lipavský. Já se tedy budu věnovat okrajově Alianci, což je další bod v mém desateru. Tady finalizujeme bilaterální dohodu o spolupráci v oblasti obrany s USA, takzvanou DCA, která umožní intenzivnější spolupráci mezi českými a americkými ozbrojenými silami. V průběhu našeho českého předsednictví v Evropské unii se podařilo ustavit a spustit vojenskou zahraniční misi na podporu Ukrajiny. Zároveň jsme se aktivně podíleli na jednáních o zajištění finančních prostředků na vojenský materiál pro Ukrajinu skrze Evropský mírový nástroj. Mimochodem, také občané to málo vědí, zmíním to, že vlastně ta naše pomoc Ukrajině, ta se nám bohatě vrací, protože skrze právě ten Evropský mírový nástroj dostaneme zpátky celou řadu finančních prostředků za vojenský materiál, který jsme na Ukrajinu poskytli.

Co se nám ještě povedlo v rámci českého předsednictví z toho ranku oblasti obrany. Tak tam se nám podařilo vyjednat kompromis členských států, na jehož základě bude ustaven program společných nákupů za účelem náhrady urgentních vojenských potřeb vynaložených na pomoc Ukrajině. Zase opět zkratka - zkratku nemilují jenom naši vojáci, ale asi vojáci z celého světa, protože ta zkratka je EDIRPA, název vlastně té dohody. Česká republika posunula jednání směrem, který by měl v rámci tohoto nástroje zajistit i prostor pro nákup z třetích zemí. Takže to nebude zase, že si tady dvě velké země budou řešit svoje zakázky, ale že se vlastně do toho projektu může zapojit těch zemí více, po čemž jsme volali a bylo to vlastně i v naší prezentaci. Když jsme se stávali předsednickou zemí, tak vlastně na všech těch jednáních jsme říkali, že to je ten cíl, kterého chceme dosáhnout.

Úspěšně jsme také pokračovali v implementaci takzvaného Strategického kompasu Evropské unie, který byl schválen v březnu 2022. Po velmi náročném - a tady bych opravdu chtěla moc a moc poděkovat mým kolegům z rezortu Ministerstva obrany, zejména Tomáši Kopečnému, Radce Konderlové a Aleši Vytečkovi - po náročném vyjednávání tedy nám konečně schválila Rada Evropské unie pod naším předsednictvím finální podobu takzvaného Hybridního toolboxu Evropské unie. Je to zastřešující nástroj určený na pomoc členským zemím čelícím nepřátelským hybridním aktivitám. Ty mohou mít podobu dezinformačních kampaní, kybernetických útoků, zpravodajských a vlivových operací, ekonomického nátlaku či jejich kombinace.

Už skoro jdeme do finále. Teď jsem v rámci desatera vlastně u zahraničních operací. Zmiňovala jsem tu ukrajinskou. Vy víte, že vlastně jsme schvalovali mandát jednak v rámci Evropské unie, ale že jsme schvalovali i výcvik ukrajinských vojáků na území České republiky. První turnus proběhl velmi úspěšně. Ti lidé jsou skutečně velice motivovaní. Byl se tam s námi podívat i pan hejtman Olomouckého kraje, za což mu děkuji. Myslím si, že ta spolupráce mezi těmi samosprávami v tomto ohledu se velmi osvědčila, že na počátku, kdy tady prostě probíhala šílená dezinformační kampaň, co se tam děje, tak se to všechno vysvětlilo a situace se opravdu zklidnila. Já za to všem zástupcům samospráv i těm poslancům z příslušných regionů děkuji, protože skutečně se tam nedělo vůbec nic než to, co se běžně děje ve vojenském výcvikovém prostoru.

Dámy a pánové, předložili jsme novelu Ústavy České republiky, která umožní vládě krátkodobé vysílání vojáků do zahraničí za účelem ochrany života a zdraví, či v případě ohrožení majetkových hodnot nebo bezpečnosti České republiky, a to při zachování kontrolní role Parlamentu. Vy víte, že o tom tady v pátek probíhala obsáhlá debata. Já jsem skutečně připravená v rámci výborů, v rámci druhého čtení, tady ten návrh podrobněji s vámi diskutovat, včetně důvodů, které vlastně vedly k předložení toho návrhu pana ministra Stropnického, vašeho ministra, i vlastně dalších ministrů vaší vlády, kteří vždycky tento návrh podporovali. To, že se teď k němu otočili zády, si spíš vysvětluji tím, že se tady blíží nějaké prezidentské volby, druhé kolo prezidentských voleb, a že prostě některé věci bohužel tedy teď proto, abyste získali některé voliče z konkurenční SPD, tak musíte upozadit. Tak to prostě je. Jsem člověk, který vždycky říká věci na rovinu a nazývá věci pravými jmény. Takže budu jenom doufat, že po těch prezidentských volbách, ať už dopadnou, jak dopadnou, tak se v klidu vrátíme k projednání návrhu této normy, dáme tomu náležitou důstojnost, protože se jedná o ústavu, a budeme o tom diskutovat. Předem vám děkuji za věcnost té debaty a jsem připravena tu debatu moderovat.

V mimořádně krátké době jsme vysíláním vojáků také reagovali na potřebu posílení východní hranice NATO a vytvoření nového mezinárodního bojového uskupení na Slovensku, kde jsme se zároveň ujali významné role velící země. Tohle jsem si mimochodem uvědomila dneska, když jsem dávala tiskovou zprávu, že se nám podařilo vyjednat pro pana generála Koláře, že on se vlastně stává velitelem MFO, což je ta mise na Sinaji, kde také dlouhé roky máme naše zástupce. Takže tady je opět další Čech, který je schopen se prosadit v těch zahraničních operacích jako velitel, a to považuji za obrovský úspěch. Za obrovský úspěch považuji i to, že jsme ve velmi složité situaci, která je v Sahelu, zvládli odlídrovat misi Evropské unie, EUTM, že jsme tam byli schopni i prostřednictvím našich speciálních sil působit v rámci operace Takuba, která skončila v červnu loňského roku. Mise EUTM tedy odchodem našich vojáků a předáním velení Španělům skončila na konci loňského roku.

Tady si jenom povzdechnu a budu doufat, že se opět tedy situace v tom regionu nějakým způsobem zklidní. Protože my se teď zaměřujeme všichni hodně na tu východní část od našich hranic, ale bohužel ten svět není bezpečnější nikde a speciálně v Sahelu vidíme, že padají jednotlivé vlády, že skutečně ten region je velice nestabilní. Jestli někdo z nestability toho regionu profituje, tak to je Čína a Rusko, ať už prostřednictvím Wagnerovy skupiny, nebo samozřejmě i díky tomu, že se tam vedou i nějaké dohady s Číňany. Jak jsem říkala, po důsledném uvážení jsme ale museli ukončit působení vojáků v té výcvikové misi EUTM v Mali, protože tato mise se proměnila v něco jiného, než proč jsme tam šli. Měli jsme za to, a já jsem vám to slibovala, když jsme tady schvalovali mandát, že když budeme posílat naše vojáky do zahraničních operací, tak je budeme posílat tam, kde to má nějaký efekt. Tady prostě v tuto chvíli jsme tu efektivitu neviděli, protože ta mise pod Evropskou unií byla v roce 2022 trošku jiná než před těmi lety, kdy ještě můj předchůdce navrhoval, abychom do této mise šli.

Také děkuji za to, že už jste mi tady dvakrát schvalovali mandát. Jednou to byl ten velký, pak to byl ten malý. V tom velkém mandátu na působení sil a prostředků rezortu v zahraničních operacích do roku 2024 máme jednak tedy prostředky na posílení východního křídla NATO a usnadnění krátkodobého pobytu spojeneckých vojáků v České republice. Tady bych se na chvilinku ráda zastavila, protože skutečně jsem měla možnost opakovaně navštívit naše vojáky ve slovenské Lešti a jsem na ně hrdá. Jsem hrdá na to, že i v těch podmínkách, které nebyly úplně ideální, už jsme i se slovenskou stranou vyjednali to, aby tam byly důstojné unimobuňky, aby bylo zajištěno ubytování, abychom se skutečně posouvali i v nějakém - a teď nechci říkat komfortu. To není o komfortu, jsou to vojáci, ale je o tom, aby skutečně měli ty podmínky důstojné jedenadvacátého století. Moc děkuji slovenské straně, že nás upřednostnili, a teď už vlastně i naši vojáci bydlí v těch našich nových ubikacích.

Určitě tato mise posilování východního křídla bude předmětem i jednání v rámci Severoatlantické aliance. My vlastně před sebou máme v rámci Severoatlantické aliance velký summit ve Vilniusu, kde budeme doufat, že třeba už Švédsko a Finsko budou součástí Severoatlantické aliance. Ale uvidíme, protože ještě pořád tam chybí ten podpis maďarský a turecký. Mimochodem tureckého pana ministra obrany jsem měla dneska na návštěvě Prahy, byl na rezortu. Vedli jsme bilaterální jednání. Samozřejmě jsme se dotkli i tohoto tématu, které je pro ně velmi senzitivní, protože je čekají volby, jak sněmovní, tak parlamentní.

Byl schválen i takzvaný malý mandát na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích do konce roku 2024 a na pobyt příslušníků ukrajinských ozbrojených sil na území České republiky za účelem výcviku do konce roku 2023. Tady je tedy hlavním účelem tohoto mandátu zvýšení podílu České republiky na výcviku ukrajinských vojáků a naše zapojení do nově zřízené výcvikové mise Evropské unie pro Ukrajinu. Jak jsem říkala, první turnus odjel, žádné problémy tam nebyly.

Na okraj, v tom malém mandátu jsme ještě schválili také pokračování české účasti ve výcvikové misi NATO v Iráku. Také, a to je novinka, posilujeme účast vojenské policie v misi KFOR v Kosovu. Kdo z vás sleduje trošku tento region, tak mi dá určitě za pravdu, že je důležité, abychom tady měli své zástupce, protože vlastně i přes tuto oblast je poměrně početný příval migrantů právě tou balkánskou cestou. Cílem této mise vojenských policistů by byl i monitoring těch tras, zamezování různého pašování čehokoliv, zbraní, drog, ale i samozřejmě obchodování s lidmi.

V rekordním čase jsme byli schopni prodloužit nasazení našich stíhačů vyslaných na obranu vzdušného prostoru pobaltských států v momentě, kdy to nejvíce potřebovaly. Air Policing se vždycky schvaluje na nějaké období, pak se tam vlastně točí ty další země, které v tom projektu Air Policingu jsou, tady se prostě některé země dostaly do nějakých problémů, že měly více vojáků třeba v jiných operacích, a opět jsme tady ukázali, že jsme jako NATO jednotní a že si pomáháme, že spolupracujeme, že jsme si vědomi toho, že ta situace není jednoduchá v žádné z našich zemí a že si budeme vycházet vstříc i v těchto potřebách. Stejně tak jsme vyšli vstříc potřebě Slovenska o dočasnou pomoc s ochranou vzdušného prostoru a od září 2022 do konce roku 2023 hlídáme společně s Polskem jejich vzdušný prostor.

Zmiňovala jsem příslušníky aktivní zálohy, takže tady bych zmínila, že kromě hranic nově příslušníci aktivní zálohy se stále více a více zapojují do operačního nasazení v zahraničí. Tady bych zmínila Litvu a zmínila bych Slovensko.

Dámy a pánové, to bylo moje desatero. Vlastně v té publikaci, kterou jste si měli možnost přečíst, a možná, kdybyste si ji přečetli, tak byste nekritizovali naši vládu, že vám neskládá účty z programového prohlášení, protože já jsem skutečně ty účty složila veřejně a chtěla jsem je složit veřejně i dnes na výboru, vy jste mi to znemožnili svoláním této schůze, tak aspoň ty účty skládám tady a vůbec mi to nevadí, tak vlastně jedenáctým bodem mého desatera je pomoc Ukrajině, protože když jsme dávali dohromady programové prohlášení, tak jsme samozřejmě nevěděli, co se stane z 24. na 25. února, a snažíme se a snažit budeme uzpůsobit té pomoci i některé další věci, které na rezortu děláme. Takže jsme zvládli pomoci Ukrajině nejen materiálně, dodávkami munice a zbraňových systémů za více než 4,5 miliardy. A tady znovu zmíním a prosím, aby to opravdu bylo vámi slyšeno, že z této částky 4,5 miliardy velkou část získáme zpět jako kompenzaci právě z fondů NATO a Evropské unie v rámci toho takzvaného Evropského mírového nástroje.

Samozřejmě o tom, že jsme poskytli přístřeší statisícům ukrajinských uprchlíků, především ženám, dětem, dávali jsme další humanitární pomoc, o tom tady hovořili moji předchůdci, nechci vás tímto dál zatěžovat a opakovat se. Každopádně patříme k předním poskytovatelům vojenské pomoci Ukrajině. Naše dodávky zbraní a vojenského materiálu mají velký podíl na tom, že ruská armáda byla na řadě míst, díky bohu, nucena k ústupu. Kromě pomoci státu - a teď se zase vracím k tomu tématu z desatera, podpora českého obranného průmyslu - tak posílají zbraně na Ukrajinu i čeští zbrojaři a občané.

Mimochodem, tohle opravdu je kuriozita, že se občanská společnost i tímto masivním způsobem zapojuje sbírkou po stokorunách, tisícikorunách vlastně do nákupu zbraní pro Ukrajinu. Chtěla bych poděkovat a ocenila jsem zástupce organizací, které to dělají, ocenila jsem je rezortním vyznamenáním, že skutečně přišli s touto myšlenkou a dokázali strhnout miliony lidí k tomu, že tam posílají příspěvky. A posílají je dál. Mimochodem, teď se bude konat dražba některých věcí a výtěžek z této dražby opět půjde na vojenský materiál na Ukrajinu. Náš rezort se do toho zapojuje tak, že vlastně uděluje licence a koordinuje ty věci, protože je samozřejmě zapotřebí, aby všechno probíhalo legálně, aby všechno mělo patřičná licenční povolení, je to přece jenom vojenský materiál, nelze s vojenským materiálem nakládat nějak nezodpovědně. Takže tady, jenom abyste měli přehled, tak například ukrajinské ambasádě v Praze poslali dárci opravdu už si myslím něco kolem 2 miliard korun. Česko je asi první zemí na světě, kde se občané České republiky složili na tank, aby ho poslali proti Putinovi. Ten tank se jmenuje Tomáš a pořád na Ukrajině jezdí a pevně věřím, že ještě dlouho jezdit bude, protože i já jsem na něj přispěla.

Export českého vojenského materiálu na Ukrajinu, tohle může zajímat ekonomy, bývalou paní ministryni financí, dosahuje přes 47 miliard korun, což je, jenom pro to srovnání, v roce 2021 to bylo 14 miliard korun. Samozřejmě se snažíme, abychom v tomto ohledu byli jako rezort rychlí a vstřícní v tom, že licenční povolení netrvají čtvrt roku, ale trvají v řádech týdnů, což si myslím, že je také důležité pro to, aby to fungovalo rychle, a zase se nám to samozřejmě vrátí na daních, na zaměstnaných lidech, na penězích, které budou v regionech, kde ty firmy mají své podniky, fabriky.

V našem rezortu jsme poskytovali ubytování stovkám uprchlíků. Dělala jsem si pro sebe takovou statistiku. Na začátku to bylo nějakých myslím až 1 000 míst, která jsme dávali do toho systému, který byl pod Ministerstvem vnitra. V průměru jsme ubytovávali nějakých 600, 700, když vlastně to bylo v tom nejhorším období začátku války, a teď už to je nějakých stabilně 350, 400 lidí. Jsou to zejména maminky s dětmi nebo staří muži. Tady si myslím, že také jsme se i v rámci našeho rezortu ty lidi snažili zaměstnat, takže třeba i řada z těch maminek je někde už dneska zaměstnaná a pomáhá třeba v nějakých jídelnách nebo dělá prostě věci, které můžou tady teď v České republice na ten krátkodobý azyl dělat.

Naše pomoc Ukrajině významně posílila renomé České republiky u partnerů v NATO a Evropské unie, velmi pozitivně ji vnímá také Ukrajina, což nám otevírá cestu pro zapojení našich podniků do poválečné obnovy. O tom tady hovořil pan premiér Fiala a určitě o tom bude hovořit i pan ministr průmyslu a obchodu Síkela, případně další kolegové.

Dámy a pánové, než skončím tady tu vlastně moji bilanční řeč, kterou jsem si původně chystala na dnešní výbor pro obranu, tak mi ještě dovolte využít té příležitosti, že tady dneska s vámi takto můžeme být a takto si užívat svátku demokracie, jakým bezesporu je hlasování o nedůvěře nebo i o důvěře vládě. Já jsem prostě nadšená, zažívám si to tady už asi za těch dvanáct let, co jsem v Poslanecké sněmovně, podesáté, pojedenácté. Vždycky se hrozně těším na ten moment, když pak tady vstávají jednotliví kolegové a říkají "pro návrh", "proti návrhu". Líbí se mi na tom i to, že vlastně se znovu poznáme, protože řadu z kolegů, které pak poznávám na těch chodbách, a jsme tady rok, tak tady opravdu ještě se neznáme úplně všichni osobně, tak vlastně jsem mile překvapená, že to je můj kolega nebo kolegyně z Poslanecké sněmovny. Takže já si to užívám, já jsem tady s vámi ráda,

Dovolte mi ale využít ještě té příležitosti pro to, abych tady řekla jednu věc, a vůbec se teď nechci pouštět do nějakých komentování nějakých voleb prezidentských kandidátů. Ne. Jenom bych chtěla, a myslím si, že je důležité, aby to tady zaznělo, aby tady zaznělo stanovisko velmi renomovaného ústavního právníka k těm různým spekulacím, kdo jak mobilizuje, svolává, nesvolává, vyhlašuje války. To, co vlastně teď žije tím veřejným prostorem a co opravdu hraničí, nebo je za hranicí dezinformací. Dovolte mi tedy tady před vámi všemi přečíst stanovisko ústavního právníka pana Kysely, který se k tomu poměrně jasně vyjádřil, tak aby to tady jednou zaznělo a všichni věděli, jak to je, aby o tom nikdo nespekuloval, nikdo tady neděsil občany České republiky, že tady prostě po volbách někdo bude mobilizovat někoho. Vždyť je to nesmysl. Proč se straší lidi? Nedělejme to prosím, veďme ten politický souboj korektně. Můžeme se tady hádat o některé věci, jako jsou 2 % HDP, jestli v roce 2024, 2025, 2026, ale prosím, nestrašme občany České republiky nějakou válkou. Nestrašme je mobilizací. Nestrašme je věcmi, které nemůžou nastat, protože byť třeba někdy máme pocit, že by ta ústava mohla být mnohem preciznější, že by některé věci v ní měly být explicitněji napsané, tak ona je dobrá, ona opravdu ty věci obsahuje poměrně jasně. Takže dovolte mi přečíst stanovisko pana Kysely.

Na okraj aktuální debaty o prezidentovi mírovém a války chtivém - to má v uvozovkách - za prvé: Český ústavní pořádek vůbec neobsahuje institut vyhlášení války, takže prezident republiky nás do ní nemůže zatáhnout. Žádný.

Za druhé: Česká ústava zakotvuje válečný stav pro případ našeho napadení nebo plnění spojeneckých závazků. O válečném stavu však rozhodují obě komory Parlamentu absolutní většinou hlasů. Je to tedy ta absolutní většina v přepočtu 101 poslanců a 41 senátorů. Prezident republiky v tomto rozhodování žádnou roli nemá. Žádný prezident.

Za třetí: Česká ústava také upravuje možnost vysílat naše ozbrojené síly do zahraničí, respektive i přijímat cizí ozbrojené síly na našem území. Rozhodování o tom však opět přísluší oběma komorám Parlamentu, případně ve vyjmenovaných situacích vládě. Prezident republiky nemá žádnou roli ani v tomto rozhodování. Žádný prezident, ani stávající, ani budoucí.

Za čtvrté: Prezident republiky sice rozhoduje o mobilizaci, avšak jednak na návrh a se souhlasem vlády, jednak jen za válečného stavu, a o něm rozhodl Parlament. Opět samostatně tu pravomoc prezident žádný, ani současný, ani budoucí, nemá. Takže nestrašte lidi.

Za páté: Velitelem Armády České republiky je náčelník Generálního štábu, kterého prezident republiky jmenuje a odvolává na návrh vlády. Prezident republiky armádu neřídí, byť je vrchním velitelem ozbrojených sil. Větší vliv má pouze prezident republiky, pouze na Hradní stráž, ovšem i tu Hradní stráž řídí náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky. Takže opět ta pravomoc je úplně jasně daná.

Za šesté: Objem finančních prostředků na provoz a vyzbrojování ozbrojených sil určuje zákon o státním rozpočtu, který připravuje vláda a schvaluje Poslanecká sněmovna. Tady víme, že do Senátu nechodí. Prezident republiky jej může nanejvýš tak vetovat a i to je poměrně neobvyklé vzhledem k výrazným dopadům na činnost vlády a státu vůbec, ale to se stát může. Ale tak je to standardní veto, které se může přehlasovat.

Za sedmé: Prezident republiky jmenuje a povyšuje generály. Schvaluje základní vojenské řády nebo propůjčuje vojenským útvarům prapory. To však nemá žádný vliv na to, je-li ten prezident stávající nebo budoucí mírotvůrce, nebo válečník.

Shrnutí, dámy a pánové, a prosím, věnujte mi ještě minutu pozornosti. Náš ústavní pořádek ani právní řád jako takový nesvěřuje prezidentu republiky žádné kompetence, jimiž by mohl zatáhnout Českou republiku do války, i kdyby si to nakrásně přál.

Já vám přeju hezký večer dnešního svátečního dne. (Déletrvající potlesk z koaličních řad.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji pěkně. (Pokračuje potlesk.) Děkuji. Ještě načtu došlé omluvy. Srdečně zdravím, načtu došlé omluvy. Omlouvá se Jan Berki od 18.30 do 9 hodin z pracovních důvodů, Aleš Dufek od 19 hodin bez udání důvodu, Pavel Kašník od 18 do 9 hodin ze zdravotních důvodů a z ministrů Jan Lipavský od 17.30 hodin z pracovních důvodů a Vlastimil Válek od 16 do 18 hodin z pracovních důvodů. Tím by byly vypořádány omluvy.

Další přihlášený s přednostním právem je pan ministr Martin Kupka. Prosím, ujměte se slova.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem přesvědčen, že tak jako ostatní vládní kolegové, tak já pochopitelně také plně respektuji právo opozice vyvolat hlasování o nedůvěře vládě. Chtěl bych ale zároveň říct, že tady přece jde zjevně o něco jiného a nikomu nevysvětlíte, že je to jinak. Tady jde prostě o to, abyste podpořili kampaň svého šéfa. Budiž, my se samozřejmě tady popereme o to, abychom co nejpečlivěji složili účty ze svého ročního působení. To pochopitelně uděláme, ale fakt, že tady na podporu svého šéfa svoláte jednání o vyjádření nedůvěry vládě a on pak navíc ani nepřijde do práce, tak to už, řekl bych s majorem Terazkym, je víc než absurdné. To je smutné.

Pojďme ale k rezortu dopravy. Já zvažuji, jestli v té podrobnosti se budu věnovat každému kilometru vystavované silnice, železnice a dálnice, anebo se omezím na úseky. Pokládám ale za důležité začít něčím, co paní předsedkyně Schillerová označila ve svém třinácteru za jedno z pochybení vlády - že jsme nevyužili české předsednictví. Opak je pravdou. A vy to víte, a také proto se snažíte jenom tímhle divadelním vystoupením ukázat na svoji slabost.

České předsednictví v oblasti dopravy přineslo nejenom České republice, ale i Evropě dohodu ohledně sítě TEN-T. Co znamená síť TEN-T? Jasné určení, do čeho v následujících letech v rámci celé Evropy půjdou finanční prostředky, do výstavby jakých infrastrukturních projektů bude investovat Evropa. A tady se řeší nejenom klíčové dopravní stavby silniční, ale také železniční, kde Evropa se snaží splatit dluh zejména v příhraničních úsecích, a to na území celé Evropské unie. Pro Českou republiku je to ale zásadní příležitost. Díky českému předsednictví máme šanci, jasný příslib zajistit financování pro klíčovou výstavbu vysokorychlostních tratí napříč Českou republikou pro spojení Berlína, Prahy, Brna a Vídně, ale také pro budování dalších důležitých úseků vysokorychlostních tratí, které propojí další česká města, a také pro to, abychom dokázali co nejlépe zapojit celou tu síť vysokorychlostních spojení do zbývající části, i regionální železniční spojení. To je významný krok. A přispěli jsme k tomu, že se v rámci Evropy podařilo také domluvit další pokračování rozvoje sítě směrem na Ukrajinu a do Moldavska jako nejenom vyjádření podpory a solidarity se zemí, kterou sužuje v tuto chvíli agrese Ruska, ale také proto, abychom vytvořili podmínky pro obnovu té země a pochopitelně také zapojení českých a obecně evropských firem.

Ale zmíním, že téma dopravy není jenom silniční, železniční doprava, ale je to také vesmírný program. České předsednictví dokázalo dovést do finále na konec trialogu dohodu o megakonstelaci komunikačních družic IRIS2. Co to znamená? Znamená to poměrně mnoho. Znamená to průlom v tom, jakým způsobem bude mít možnost Evropa do budoucna využívat satelitních datových spojení. Věc klíčová proto, že může zajistit bezpečná spojení, může zajistit strategické informace, tak jako to poskytují například v současné době americké systémy v místech válečných konfliktů. Umožní to samozřejmě také zajistit kvalitnější datová spojení do míst, kam v tuto chvíli třeba nevedou optická vlákna. Bude to znamenat významný rozvoj internetu věcí. Bude to znamenat další posun v tom, jak bude moct Evropa rozvíjet svoje informační systémy a komunikovat napříč vládami, napříč státy a jak bude poskytovat datová spojení lidem v nejrůznějších místech Evropy a Evropské unie. To je docela významný krok.

Zároveň, bavíme-li se o vesmírném programu, udělali jsme všechny potřebné kroky k tomu, aby zastoupení EUSPA, tedy Evropské agentury pro vesmírný program, která sídlí v Praze, aby tady své aktivity mohla dál rozvíjet, což přináší nejenom důležité kontakty do České republiky, ale samozřejmě znamená to další posílení prestiže českých firem, které se podílejí na vesmírném programu, byť se o tom tolik nemluví, ale je to věc stejně velmi důležitá.

Zpátky k tématu běžné dopravy, ať se vrátíme z vesmíru. Chtěl bych také zmínit, co všechno se právě v oblasti dopravy podařilo udělat na pomoc dopravcům, na pomoc firmám, když tu zaznívalo, že vláda lidem nepomáhá. Tak já zmíním několik zcela konkrétních kroků důležité pomoci. To nejpodstatnější - podařilo se zabránit tomu, aby se na českých pumpách odehrávala dramata podobná Maďarsku, aby docházela nafta, aby docházel benzin a lidé, kteří se potřebují dostat z místa A do místa B, aby se báli, jestli se jim to podaří, nebo se jim to nepodaří. Dneska už můžeme sledovat vývoj cen na pumpách příznivě a dostáváme se blízko k hodnotám, které na benzinových čerpacích stanicích byly před rokem, a to bez dramatických otřesů, které by samozřejmě celý trh poškozovaly.

Ale zmíním ještě další klíčovou pomoc, například zrušení silniční daně pro vozidla do 12 tun. Zmíním zároveň slevu na spotřební dani, která platila po tři měsíce pro benzin i naftu a v současné době dál platí pro naftu a bude tak platit do konce letošního roku. Důležitá pomoc všem dopravcům, kteří čelí konkurenci okolních států. Významná pomoc i pro ekonomiku, protože to pochopitelně znamenalo toto důležité odvětví držet opravdu nad vodou.

Co chci zároveň zmínit, abych nezůstal jenom u silniční dopravy, tak je to pochopitelně pomoc všem železničním dopravcům, a to v odpuštění POZE na celý rok. Podařilo se to dovést do finále, v krátkém čase se budou vyplácet finanční prostředky, tedy vratka všech těch úhrad zaplacených za POZE. Dokonce se podařilo zajistit finanční prostředky pro úhradu POZE, tedy poplatků za obnovitelné zdroje energie, ještě za rok 2021. Předchozí vláda sice slíbila dopravcům, že na to pomyslí, ale ve výsledku ve svém rozpočtu žádné takové peníze nepřipravila. Byla to tedy další významná pomoc v tom roce, který byl opravdu pro všechny velmi složitý.

Dostávám se k dalším důležitým bodům, které se týkají těch změn, které se podařilo prosadit ku prospěchu lidí v rámci evropského předsednictví, a to je poměrně často zmiňovaný zákaz prodeje vozidel se spalovacími motory po roce 2035. Je totiž důležitým výsledkem českého předsednictví, že se tam podařilo prosadit dvě důležitá opatření, dvě podstatné výjimky. Jednak že se ten zákaz nebude vztahovat na spalovací motory spalující nová syntetická paliva bez negativních vlivů na životní prostředí. Pro ně to tedy platit nebude. A zároveň podotýkám, že v současné době probíhá velmi intenzivní vývoj syntetických paliv, a to nejenom pro letecký průmysl, ale pochopitelně i syntetické nafty a syntetického benzinu. A zároveň je tam druhé důležité opatření, že Komise bude muset v roce 2026 vyhodnotit, zda je automobilový průmysl, ale pochopitelně i společnosti v jednotlivých evropských státech, jestli jsou připravené na tu změnu, která by se měla rýsovat po roce 2035. To je další důležitá změna, kterou se podařilo prosadit v rámci českého předsednictví.

A konečně Euro 7. Obávaná norma, proti které jsme stáli, protože ji pokládáme pořád za nedomyšlenou, nešťastnou. Podařilo se v rámci českého předsednictví prosadit odložení účinnosti pro nákladní automobily a budeme teď vyvíjet další aktivity, aby se podařilo významně proměnit podobu Eura 7. Zmíním, že vláda v tomto směru také přijala jasné usnesení, které odmítá tu současnou podobu Eura 7, protože by ta aktuální podoba mohla vážným způsobem ohrozit automobilový průmysl nejenom v České republice, ale i v dalších státech Evropské unie. A bude to jedna z důležitých agend pro nadcházející měsíce.

Významná věc - investice do dopravní infrastruktury. My jsme startovali s rozpočtem 127 miliard korun Státního fondu dopravní infrastruktury a podařilo se ve výsledku dospět až k číslu 130 miliard korun. Podařilo se tedy o 4 miliardy navýšit finanční prostředky, které směřují do dopravní infrastruktury. Věc, kterou Česká republika nezbytně potřebuje, potřebuje ji pro posílení ekonomiky, potřebuje ji také proto, abychom splatili historický dluh v nedostatečné, nedostavěné dálniční a železniční infrastruktuře. To jsou konkrétní čísla, která i v té složité době přispěla k tomu, aby se ekonomika mohla nadechnout. A nejenom to, že jsme víc proinvestovali v loňském roce, ale podařilo se také připravit rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 150 miliard korun, tedy o dalších 20 miliard korun více, na letošní rok, s rozšířením dalších investičních aktivit jak Správy železnic, tak Ředitelství silnic a dálnic, tak také Ředitelství vodních cest. Míříme k tomu, aby v té nejsložitější době se dál dařilo rozvíjet investiční aktivity, otevírat další příležitosti díky snazší dopravě na území České republiky, ale pochopitelně také díky zakázkám, které díky tomu mohou probíhat jak na silniční, tak na železniční infrastruktuře. To jsou klíčové zprávy.

A pojďme se na to podívat také optikou cestujících, optikou řidičů. Co to znamenalo v minulém roce z těch klíčových projektů? A nijak nezastírám, že všechny ty projekty se připravovaly v předchozích obdobích, že na nich pracovali mí předchůdci a že na nich pracovali v mnoha případech i předchůdci mých předchůdců. A teď v tom aktuálním období pochopitelně pracujeme na tom, aby i další generace ministrů dopravy měly možnost rozvíjet silniční železniční infrastrukturu. To nijak nezastírám. Ale chci zdůraznit, že díky tomu, že finanční prostředky se podařilo zajistit, tak to mimo jiné znamenalo dokončení modernizace klíčového úseku na čtvrtém železničním koridoru. Výsledek je, že se dnes dostanou lidé z Prahy do Tábora za necelou hodinu. A už ukazatel naplňování jízdních řádů za ten první měsíc od 10. prosince ukazuje, že to opravdu ve většině případů platí, že ícéčkem se svezete z Prahy do Tábora pod jednu hodinu.

Výsledek? Výsledek je důležitý, protože to znamená významné zjednodušení cestování. Ale ukazuje se, že přesně to otevírá, o čem je řeč, o čem je řeč i v případě vysokorychlostních tratí, to jest, že zkrácení té dojezdové doby otevírá lidem nové příležitosti, nové příležitosti pro jejich zaměstnání, pro jejich studium, pro vyvíjení nejrůznějších aktivit, ale třeba také pro to, aby mohli snáz hledat třeba i byt, který bude pro ně dostupný. Řada lidí v rámci změny právě dopravy pak může hledat cestu k tomu, aby si pořídila byt třeba díky zkrácení dojezdové doby i dál od Prahy. To je taky jedna z významných zpráv z hlediska modernizace železniční sítě.

Ale nebylo to jenom to. Podařilo se zároveň dokončit důležitý úsek modernizace železniční trati mezi Poříčany a Velimí na klíčovém dopravním železničním spojení mezi Prahou, Pardubicemi, Českou Třebovou a Olomoucí. Je to zároveň jeden z nejvytíženějších uzlů, na kterém se pořád pracuje a pořád se pracovat bude. V letošním roce se podaří dokončit další důležitý úsek mezi Ústím nad Orlicí a Brandýsem nad Orlicí. Tím by mělo významně ubýt starostí na české železnici.

My jsme v tom minulém roce zažili mimořádná zpoždění na celé železniční síti. Jaké v té době bylo jiné možné řešení? Zastavit stavby a spustit provoz na těch výlukách? No to by nepochybně znamenalo mnohem závažnější problémy. Bylo jasné, že musíme dokončit všechny ty stavby a že prostě musíme v tomto směru strpět i větší nespolehlivost sítě. A také jsme se za to cestujícím omluvili a zároveň přislíbili, že v letošním roce se právě na větší spolehlivost na železnici daleko víc zaměříme. A stalo se to jak v podobě úpravy hodnoticích kritérií pro fungování Správy železnic, tak pro fungování Českých drah. Managementy obou společností poznají přímo na svých výplatách, jestli se jim daří zajistit větší spolehlivost sítě, jestli lépe koordinují výlukovou činnost, jestli se jim daří sledovat právě spolehlivost jednotlivých součástí celé dopravní infrastruktury tak, abychom ve výsledku dokázali cestovat na české železnici ve správný čas bez zbytečných zpoždění a spolehlivěji. To bude nepochybně test letošního roku. Ale klíčové systémové kroky se v tom minulém roce podařilo podniknout.

Zmiňuji-li se o tom hlavním koridoru, tak upozorním také na dokončení klíčové modernizace mezi Brnem a Blanskem, kde se od prosince loňského roku jezdí a kde už v tuto chvíli není ten takzvaný bezkolejný nebo nickolejný provoz, ale lidé tam znovu mohou využívat vlaky. Také na dalších úsecích pracujeme, aby se podařilo modernizovat síť. Také v letošním roce se rozběhnou klíčové dopravní stavby, například mezi Karlštejnem a Berounem, budeme dál pokračovat i v obnově jednotlivých železničních stanic.

Další důležitá zpráva je, že v loňském roce se podařilo upravit 233 železničních přejezdů, které jsou teď bezpečnější a které by měly také zabránit zbytečným nehodám na střetu silnice a železnice.

Posuneme-li se ze železnice na dopravní infrastrukturu - nejvýznamnější zpráva předchozího roku kromě dokončení dalšího klíčového úseku D35 mezi Časy a Ostrovem, tak se podařilo zahájit dlouho odkládanou výstavbu klíčového úseku D1, poslední scházející úsek u Přerova, a od toho okamžiku už se daří připravovat tu stavbu, aby se po zimě mohla rozběhnout opravdu na plné obrátky.

Zmíním ale další klíčové stavby, ke kterým jsme se znovu posunuli blíže. Měli bychom už v letošním roce začít se stavbou příhraničního úseku D11. Klíčová stavba, která propojí českou a polskou dálniční soustavu. Poláci už k hranicím dojdou o dva roky dříve, my to nemůžeme zkrátit při nejlepší vůli více, ale v tom minulém roce se podařilo podniknout kroky pro to, aby opravdu ta stavba v letošním roce začít mohla. Stejně tak se podařilo zahájit výstavbu dalšího úseku D6 v letošním roce, v krátkém čase v následujících měsících začneme s výstavbou dvou dalších úseků na D6. V tom minulém roce pokračovala výstavba velmi svižně na D4 a pokračovala také, byť to tam bylo mnohem složitější, výstavba D3 v té jižní části u Českých Budějovic a v letošním roce bychom měli pokračovat s přípravou dalších úseků tak, abychom ideálně v roce 2025 mohli dojít dálnicí až k česko-rakouským hranicím. To by byla další podstatná zpráva pro zjednodušení dopravy.

Nestaví se ale jenom na dálnicích a zmínil jsem jenom namátkou několik úseků, mohl bych zmiňovat další úseky D55, D49. Měl bych zmínit zprovoznění obchvatu Frýdku-Místku, na který se čekalo dlouho a který teď slouží lidem alespoň v polovičním profilu a od poloviny příštího roku by měl v tomto úseku už fungovat plnohodnotný provoz ve všech čtyřech jízdních pruzích. Zároveň se ale podařilo začít se stavbou klíčových obchvatů měst, například Jaroměře, a několik obchvatů se dokončilo - Olbramovice, také průtah, obchvat Mělníkem či Církvic. To všechno byly klíčové stavby. To, co nás čeká v letošním roce, je nejenom příprava těch rozběhnutých projektů. Měli bychom v letošním roce dospět také k projednávání chybějících částí Pražského okruhu a přichystat pokračování středočeské části dálnice D3. To všechno jsou klíčové výzvy.

Nezbytná podmínka k tomu je zajistit financování. Už jsem se o tom zmiňoval - rekordní rozpočet SFDI. Ale podtrhnu důležitou věc. Zároveň jsme otevřeli možnost využití dalších finančních prostředků a dalších finančních nástrojů. Pro období, které nás čeká, věc naprosto nezbytná. Mluvíme o tom, že bychom měli začít s výstavbou vysokorychlostních tratí. Aniž bychom připravili zároveň možnosti, jak to financovat, se dál nepohneme. Spustili jsme jednání s Evropskou investiční bankou. Ale kromě toho, že jednáme o těchto konkrétních evropských penězích, tak se chceme otevřít další možnosti vydávání dluhopisů, a to ať už z pozice Ministerstva financí ve prospěch dopravní infrastruktury, tak také na úrovni Státního fondu dopravní infrastruktury. A jednáme o dalších možnostech, připravujeme další projekty PPP, například pro důležité části dálnice D35, ale i na železnici pro úsek Nemanice-Ševětín či pro části nového železničního spojení mezi centrem Prahy, Letištěm Václava Havla a Kladnem. Když jsem to zmínil, dobrá zpráva - před několika dny jsme začali s výstavbou další klíčové části toho nového železničního spojení na letiště, a to mezi pražskými Bubny a Výstavištěm. Zároveň se rozběhne na plné obrátky stavba úseku mezi Kladnem a Kladnem-Ostrovec na jaře letošního roku.

Zmínil jsem silnice, železnici, je samozřejmě čas zmínit také vodní dopravu. Čeká nás otevření 12 přístavišť, která budou moci využívat lidé, kteří se vydají na české splavné řeky. A pochopitelně už od toho loňského roku urychlujeme přípravu vodního stupně Děčín, kdy se ukázalo, že je možné kompenzovat právě ty zmíněné bahnité náplavy a vegetaci, která na nich vyrůstá.

Zmíním i leteckou dopravu, která sehrála významnou roli i na samotném začátku konfliktu na Ukrajině, kdy to byla Česká republika, která spolu s Polskem iniciovala uzavírání vzdušného prostoru nad Evropskou unií pro letadla ruských leteckých společností jako jasný signál, že s agresí Ruska na Ukrajině nesouhlasíme a že to v žádném případě nehodláme strpět ani tolerovat. Česká republika v tomto směru patřila mezi ty, kteří s tím návrhem přišli jako první. Zároveň bych chtěl zmínit, že Řízení letového provozu dokázalo navíc i spolu se zvládnutím leteckého provozu směrem na Ukrajinu v souvislosti s pomocí armádě zajistit také obnovu letových cest po covidové krizi. A díky charterovým letům se podařilo v průběhu letošního léta významně oživit leteckou dopravu nad Českou republikou, což je pochopitelně také jedna z klíčových pozitivních zpráv.

Klíčovou roli v přípravě výstavby gigafactory v Líních bude pochopitelně hrát jak železniční, tak silniční infrastruktura, bez toho ta továrna vzniknout nemůže. Nebudu tady zmiňovat, jak velký význam má pro dopravu, jak velký význam má pro automobilový průmysl, pro to, abychom dokázali udržet výrobu automobilů v České republice. Zmíním ale to, že z hlediska dopravní infrastruktury by nutně znamenala urychlení modernizace železničního spojení mezi Plzní a česko-bavorskou hranicí, znamenala by nepochybně také urychlení projektů mezi Plzní a Prahou. Mám tady na mysli zejména tachlovický tunel, protože bude potřeba zajistit vyšší kapacitu železniční dopravy pro pohyb nákladu z té případné gigafactory. Zároveň to bude znamenat vybudovat nezbytnou infrastrukturu v tom samotném území. A tady chci zároveň poděkovat všem, kteří se podíleli na přípravě těch důležitých předpokladů pro to zajistit nezbytnou infrastrukturu.

Další významný bod v dopravě je digitalizace. Od loňského roku funguje Portál dopravy, který umožňuje celou řadu dalších agend si obstarat z klidu domova. V tomto směru je rezort dopravy jedním z těch, které jsou na čele digitalizace v České republice a české veřejné správy. Podíváte-li se na portál dopravy - a dnes k tomu můžete využít přístup přes datovou schránku, přes elektronický občanský průkaz nebo také přes bank ID, které v České republice má už více než 5 milionů lidí, a i to umožňuje například snazší obstarání řidičského průkazu, jehož platnost končí, nebo v okamžiku, kdy jej ztratíte nebo si jej potřebujete pořídit rychle.

Pro ten další rok chystáme další klíčové novinky. A bavíme-li se o úlevě z hlediska zbytečné administrativy a byrokracie, tak se podařilo prosadit zákon, který znamená prostě škrtnutí velkého technického průkazu jako zbytečného papíru navíc, s tím, že počítáme s další digitalizací i samotné registrace vozidel, tak aby v budoucnu nebylo nutné vážit ani cestu na samotný úřad. A zjednodušení se odehrává už dnes, respektive bude se odehrávat po prvním březnu, kdy v případě, že jste doplatili leasingovou smlouvu, tak si nebudete muset pořizovat evidenční kontrolu a jet zbytečně na STK. A stejně tak jsme prodloužili platnost té evidenční kontroly oproti současnému měsíci na jeden rok. To jsou všechno klíčové signály, které naplňují příslib vlády, že bude odstraňovat zbytečné papírování, že bude odstraňovat zbytečná razítka a bude se snažit připravit lidem lepší podmínky pro to, aby zvládli fungování se svými administrativními povinnostmi s co nejmenšími náklady jak časovými, tak finančními.

A zmíním poslední klíčovou kapitolu a to je bezpečnost silničního provozu. Určitě nechci, aby to byla popelka. Víte, že vláda na začátku letošního roku schválila zákon o silničním provozu, který budeme mít možnost za chvíli projednávat, ale předcházela mu velmi složitá debata v uplynulém roce, kdy se podařilo spolu s odborníky, spolu s autoškolami, spolu s Policií České republiky připravit takové úpravy zákona, který by významně zjednodušil bodový systém, který by učinil celý způsob silničních pravidel přehlednější a srozumitelnější a zároveň přinesl klíčové důležité podmínky pro další rozvoj větší bezpečnosti na silnicích, který představuje opatření L17, tedy možnost řídit vozidla od sedmnácti let pod dohledem mentora, nebo také řidičák na zkoušku.

A důležitá statistika. V minulém roce nepochybně i díky celé řadě aktivit BESIPu, Ministerstva dopravy se podařilo snížit počet nehod na českých silnicích, respektive počet lidských obětí. Pokud chceme dál postupovat v tomto trendu, znamená to i v letošním roce posílit ty konkrétní kroky a pochopitelně s tím předloženým návrhem novely zákona o silničním provozu udělat tady v Poslanecké sněmovně další kroky dopředu. (V sále je velký hluk.)

Slíbil jsem, že to představení jednoho roku a jednoho měsíce v české dopravě bude co nejvěcnější, bude jasným složením účtů. Věřím, že se to v té půlhodině podařilo zvládnout. Ano, byl to relativně úsporný čas, ale tak to v dopravě má být, my se snažíme časy zkracovat, tak věřím, že těch třicet minut postačilo k tomu, abych vám představil ty nejpodstatnější změny. Věřím, že po všech těch krocích, po všech systémových změnách v rezortu dopravy bude možné pokračovat intenzivně v rozvoji dopravní infrastruktury, že bude možné zajistit dopravu bezpečnější, že bude možné dál pokračovat v digitalizaci agend. A pokládám za klíčové také to, aby se podařilo opravdu všechny ty kroky činit pro českou veřejnost v dopravě v celém rezortu mnohem srozumitelnější a přívětivější. Ty změny už jsou patrné a budou v budoucnu ještě viditelnější.

Já bych se rád ještě zmínil o jedné významné věci, která v nadcházejícím roce bude dopravu provázet. Já jsem zmínil přípravu několika klíčových dopravních staveb. Zmínil jsem Pražský okruh, zmínil jsem také pokračování přípravy středočeské části dálnice D3, zmínil jsem pokračování D11, to, že začneme se stavbou D6. Je to možné jenom díky opravdu intenzivní práci investorských organizací v oblasti dopravy. Je to možné díky legislativě, která přeje mnohem víc rozvoji dopravní infrastruktury. Ale jedna věc je zcela zásadní - a tady se chci jasně ohradit proti kritice opozice. Tato vláda je připravena s odvahou vstupovat do těch klíčových projektů a investovat do nich finanční prostředky a hledat dobrá řešení i proti odporu těch, kterým silniční stavby anebo železnice povede za humny. Ukazuje se, že bez téhle odvahy, ale zároveň ochoty hledat ta dobrá řešení, se nemáme šanci posunout dál. A klíčovou zprávou je, že všechny ty zmíněné projekty se chystají, že v nich pokračujeme, a pokračujeme v nich rychleji, že je ten vývoj znát i v regionech a že odezva české veřejnosti na snahu této vlády investovat a nabídnout tímto způsobem i jeden z receptů na řešení krize, to znamená opravdu poctivě investovat do věcí, které Česká republika potřebuje a které budou znamenat další klíčovou podporu české ekonomiky, to, aby se mohla odrazit a růst dál. Zmiňoval jsem bezpečnost v silniční dopravě jako klíčovou podmínku, na železnici, to znamená významné investice do ETCS, do evropského zabezpečovače.

Tolik velmi stručný vhled do toho, co všechno přinesl rezort dopravy pro českou veřejnost. Z toho výčtu je naprosto zřejmé, že česká vláda pomáhá lidem v České republice, že česká vláda na ně myslí a že je schopna realizovat klíčové projekty, které pomohou i české ekonomice, že neděláme unáhlené kroky, ale že směřujeme k tomu, abychom dokázali ten rezort velmi rozumným způsobem rozvíjet.

A já si na závěr svého stručného vystoupení dovolím předložit procedurální návrh, který vychází z návrhu všech pěti koaličních klubů, a to abychom jednali po 21. hodině, a to až do dnešních 24 hodin. Děkuji za pozornost i za podporu všech rozumných aktivit v rezortu dopravy. (Potlesk vpravo.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Děkuji za vystoupení i za procedurální návrh. Já jsem již zagongovala a přivolala kolegyně a kolegy z předsálí, abychom se s tímto návrhem předneseným jménem pěti koaličních klubů vypořádali. A už se ustalují počty, takže... (Zaťukání kartou do lavice.) Odhlášení, ano, vnímám. Všechny odhlašuji. Prosím, přihlaste se ještě svými identifikačními kartami.

 

A nyní zahajuji hlasování o procedurálním návrhu na jednání po 19., 21. až do 24. hodiny. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 3 hlasovalo 139 poslanců a poslankyň, pro 136, proti nula, což znamená, že toto bylo přijato a my budeme hlasovat až do dnešní... budeme jednat, pardon, jednat až do dnešní půlnoci dle tohoto výsledku hlasování.

 

A nyní na základě dohody předsedů všech poslaneckých klubů, jak mi bylo sděleno, je dohodnuto, že bude otevřena rozprava, kde já jenom musím zdůraznit, že se musím optat, zda není námitka někoho, kdo byl přihlášen s přednostním právem před otevřením rozpravy. Vzhledem k dohodě to nepředpokládám, ale pro jistotou. Není tomu tak, takže rozprava je tímto otevřena.

Dalším přihlášeným je pan ministr Bek, který se ale omlouvá. A já tedy využiji tohoto, abych načetla došlé omluvy. Omlouvá se pan poslanec Ivo Vondrák od 19 do 9 hodin z osobních důvodů a právě od 19 hodin pan ministr Mikuláš Bek z pracovních důvodů. To je tedy nyní vypořádáno.

Dále byl přihlášen pan ministr Pavel Blažek, toho také nevidím přítomného v sále. Ano, vnímám omluvy i dalších ministrů, takže stahují. Ptám se pana ministra Nekuly, Baxy - stahují, pan ministr Balaš taktéž, paní ministryně Langšádlová taktéž. A pan ministr Šalomoun. A stahuje taktéž, předpokládám, i pan ministr Stanjura. (Hlas mimo mikrofon.) Nyní stáhl svou přihlášku i pan předseda Okamura, jak bylo právě řečeno.

Tím se dostáváme k přihlášeným místopředsedům také. A nyní je tedy na řadě dle pořadí přednostních práv pan předseda Havlíček, pan místopředseda Havlíček, což tedy nyní... tato přihláška byla uplatněna.

Já předávám řízení schůze a přeji klidný průběh večera. Prosím, předávám panu místopředsedovi slovo. Faktické mohou být až k znění toho, co bylo proneseno v rámci otevřené rozpravy. Prosím. Můžete se ujmout slova.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, dovolte, abych i já vystoupil v rámci tohoto jednání Sněmovny a vysvětlil důvody, proč se domnívám, že by tato nekompetentní vláda měla skončit, a pokud neskončí, to znamená, pokud dojde k přehlasování, aby členové vlády alespoň předtím reagovali, zdůvodňovali a představili další kroky. Doposud to možné nebylo a já jsem rád, že byla zahájena fakticky rozprava, a těším se na diskusi. Případně bych byl rád, když se bude hlasovat, aby poslanci vládní koalice, to znamená 108 poslanců, pokud zde všichni budou, zcela jasně sdělili svým voličům, tím, že podpoří tuto vládu, že souhlasí s tím, jak to tato vláda dělá a že tato vláda dělá to, co činí, dobře. Já si to totiž nemyslím a pokusím se vysvětlit, proč nejsem tohoto názoru.

Za prvé proto, že Česká republika se stává jednou z nejdražších zemí Evropské unie v přepočtu na kupní sílu. Je třeba připomenout, že nejvyšší cena elektřiny a plynu v Evropské unii přes kupní sílu je právě v České republice nejvyšší. Hovořím za prosinec roku 2022 u obou komodit. Máme zde nejvyšší nárůst ceny elektřiny v celé Evropské unii a je to o 62 %, přičemž podotýkám, že ostatní země rostou o přibližně 2 až 8 %, myslím tím ostatní země okolo České republiky, všichni naši sousedi. To je podle Eurostatu. (Hluk v sále neustává.)

Máme nejvyšší pokles reálných mezd ve všech zemích OECD a máme čtvrté nejvyšší náklady na energie na celkové náklady na domácnost, a to za celý rok 2022. I to je tedy důvod...

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Pane místopředsedo, já se moc omlouvám, že vám skáču do řeči, ale prosím o klid v sále. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. I to je důvod, proč se takový počet domácností dostává v České republice do chudoby. Abych byl přesný, mám rád čísla, ještě před rokem a půl to bylo 10 %, nyní už je to přes 20 % a očekává se, že v tomto roce to může být na konci až ke 30 %. Logicky vše je spjato s nebývalým růstem energií. Ano, rostou i v jiných zemích Evropské unie, ale jak už jsem zde ukázal na číslech, v České republice jenom v oblasti elektřiny je to několikanásobně více než v ostatních zemích, a to navzdory tomu, že vyrábíme elektrickou energii, že ji vyrábíme levně a že jí máme přebytek.

Dovolte, abych v tomto bodě rovněž vyvrátil celou řadu nepravd, anebo nesprávných údajů, které zde použil ve svém proslovu pan premiér Fiala.

Za prvé. Bylo zde sděleno, že zde máme plné zásobníky, a naznačeno to, že v minulosti tomu tak nebylo. Přesná čísla. Ano, souhlasím s vámi, pane premiére, v roce 2022, aby to bylo férové, sděluji, na začátku topné sezóny, protože to je jedině relevantní údaj, pak se samozřejmě vyprazdňují podle toho, jaké je počasí, bylo 95 % plynu v zásobnících RWE, beru ty nejdůležitější zásobníky, které jsou. Ano, 95 %. V roce 2021 to bylo 85 %, čili o 10 % méně, před válkou a v roce 2020 to bylo 99 %. Čili je patrné, že ty zásobníky, které mimo jiné neplní vůbec vláda, ale plní je jednotliví obchodníci, se plnily mezi 85 až 99 % v těch letech minulých.

Dále jste uvedl, pane premiére - zajistili jsme diverzifikaci zdrojů v rámci jaderného paliva. Ano, máte pravdu. V minulém roce došlo konečně k tomu, že se ku jadernému palivu dodávanému z Ruska, hovoříme o Temelíně, umožnilo dodávat i ostatní paliva. Nicméně to byl tříletý proces, který jsme zahájili my, a to právě z důvodu bezpečnosti energetické, kdy se tři roky testovalo to, jestli je možné dodávat i jiný typ paliva. A nakonec po těch třech letech testování se dospělo k závěru, že vedle ruského paliva se bude do Temelína dodávat ještě palivo ze Spojených států Westinghouse a Framatome z Francie. Jenom podotýkám, že ten Framatome je de facto ten ruský, ale to není podstatné, podstatné je to, že tento proces jsme zahájili my, vy jste ho pouze dotáhli, což je dobře a za to je třeba poděkovat.

Dále. Zajistili jsme nezávislost na ruském plynu. Tak tady bych jenom dodal jednu věc. Tu jste nezajistili vy, pane premiére. Nezávislost na ruském plynu zajistily zejména země Evropské unie, které jsou u moře a které začaly budovat terminály, které začaly budovat infrastrukturu LNG. Proč ji nebudovaly před rokem 2021? O tom se můžeme dlouze přít, diskutovat, v každém případě jedním z těch důvodů bylo to, že to ekonomicky nevycházelo, protože LNG plyn byl velmi drahý. Proto se zde toto nebudovalo a proto Německo si vytvářelo závislost na ruském plynu.

Kdybych byl úplně přesný, tak do České republiky naši odběratelé nekupovali plyn z Ruska, kupovali plyn z Německa, ale ať jsme objektivní, ano, v tom Německu se to míchalo tak, že tam byl převážně plyn ruský, protože logicky do německých trubek ústily zejména trubky z Nord Streamu 1, případně z Jamalu. Takže vytváření evropské nezávislosti na ruském plynu znamená i to, že budeme i my více nezávislí na ruském plynu. Stejně tak bych vyvrátil tu nepravdu o takzvaném norském plynu, který k nám v zásadě nikdy neproudil, a to proto, protože se právě v těch německých trubkách smíchal s plynem ruským. A to ještě bych podotkl jednu věc:. Od roku 2002 o tom, odkud budeme brát plyn, bohužel nerozhoduje stát, ale díky opoziční smlouvě o tom rozhodují komerční subjekty, protože v roce 2002 se zde zprivatizovalo úplně vše, co se týká plynu, od přepravy přes distribuci, obchod s plynem a tak dále.

Dále jste pane premiére, prohlásil - zajistili jsme nezávislost na ruské ropě díky tomu, že se zvyšují kapacity TAL. Ano, máte pravdu, s tím se začalo už v roce 2014. A nakonec jste ještě sdělil, že jste zajistili výstavbu jádra. Udělali jste jednu jedinou věc, a to je, že tendr, který jsme kompletně připravili po všech stránkách, investiční model, finanční model, zákon a tak dále, dva roky se na tom pracovalo, tak jste odeslali - respektive udělala to společnost ČEZ - všechny dokumenty pro jednotlivé potenciální dodavatele, kteří na to pochopitelně reagovali, a je dobře, že už máme nabídky správně.

Takže já jenom tím ukazuji ty polopravdy, které se ukazují, kterak se s tou energetikou zahýbalo. V zásadě vše, co jste řekl, jsme zahájili my, ale netvrdím, že jste dokončil některé věci chybně, špatně, můžeme se bavit o tom, že něco bylo pozdě. Ale poprosil bych, aby to bylo příště přesnější a aby vám pan ministr průmyslu případně dával údaje, které jsou relevantní. Takže to je k těm cenám.

Bohužel ta situace ohledně cen energií, a nejenom energií, a z toho vyplývající pochopitelně i inflace je do značné míry v důsledku toho, že nefunguje Deštník proti drahotě. Nezlobte se na mě, pane premiére, ale to, co jste zde zmiňoval, jsou fráze. Obecně tvrdíme a tvrdíte - nenecháme nikoho padnout. To zní hezky, ale velmi dobře víte, že to je nereálné.

Dále. Opět celá řada polopravd, kdy se do Deštníku proti drahotě, který připravila vaše vláda, což vám nebereme, zařazuje valorizace mezd. Valorizace mezd je automatická, a nebýt naší vlády, která valorizace zajistila v té výši, ve které jsou, tak to zdaleka nebude tolik, kolik to je. Ale to je, připusťme, polopravda.

Bohužel na jaře, když jste představili Deštník proti drahotě, když jste ukazovali těch 100 miliard, tak jste jaksi opomněli sdělit to, že to není to, kolik se proplatilo, ale kolik se možná proplatí, a to včetně roku 2023. Taky proto jsme byli vždy v těch nejhorších příčkách ve smyslu podpory ze všech zemí Evropské unie. Takže když se podíváme na ta fakta a nebudeme se dívat na marketingový deštník, tak co uvidíme? Domácnosti, co se týká podpory, tak zejména mohly čerpat příspěvek na bydlení, čili to je ta sociální podpora. Pomíjím těch třináct čtrnáct dokumentů, před kterými jsme varovali. Ale co je podstatnější - víte, kolik lidí na to dosáhlo? 4 % domácností. 4 %. Já jsem zde záměrně říkal, že 20 % domácností je na hranici chudoby a blíží se to ku 30 % v tomto roce, takže tady si myslím, že ten výsledek je zřejmý.

Energetický úsporný tarif, vzpomínáme si, jak se zde připravoval jakožto vlajková loď vládní podpory? Jak dopadl, víme. Jen co byl zahájen, po třech měsících byl ukončen. Zaplaťpánbůh, že mimo jiné z toho důvodu, že se přešlo na zastropování, což chválíme, protože to bylo i po velkém tlaku opozice, a nejenom opozice, ale například i profesních svazů a tak dále, myslím tím podnikatele. Bohužel výše toho zastropování byla a je vysoká. Upozorňovali jsme na to a nyní si myslím, že se to začíná potvrzovat i s ohledem na to, jaké jsou současné ceny.

Co je horší, když už jsem zde zmínil ty firmy, tak firmám se prakticky nepřipravila podpora vůbec žádná. Nerozumím, pane premiére, tomu, co jste zde říkal, kterak podporujete firmy a podnikatele, kterak jste je podpořili v takzvané postcovidové době. To přece nemůžete myslet vážně? My jsme firmám přerozdělili 370 miliard korun přímé i nepřímé podpory ve dvou letech. Vy jste za první půlrok neudělali v rámci postcovidové podpory vůbec nic, ačkoliv byly ještě vypsané programy, několikrát se měnily, nakonec se něco spustilo s půlročním zpožděním, ale budiž a zaplaťpánbůh za to, že alespoň něco se v tom udělalo. Ale v oblasti energetiky jste neudělali vůbec nic. Abych byl přesný, přišli jste se schématem záruk, o které projevily zájem jednotky firem - logicky, protože za 7 % si nikdo nebude půjčovat na energie.

Pak jste přišli s odpuštěním plateb za obnovitelné zdroje, což je dobrý krok, který jsme navrhovali mimo jiné od začátku tohoto roku, nicméně přišel pozdě, a to je od října, a bohužel už ve výši, která je takřka pod rozlišovací schopnost pro firmy, někde okolo 3 % z jejich výdajů na energie to bude činit. A teprve zastropováním jste konečně odšpuntovali ten problém. A ano, od 1. 1. 2023 je možné, že firmy mohou využívat i zastropování na té úrovni, která byla nastavena z našeho pohledu velmi vysoko. Ale to už je věc druhá. Ale já tím jenom chci říct, že v roce 2022, protože zastropování je od roku 2023, jste pro firmy v energetické krizi neudělali nic. Vůbec nic.

Takže když se na to podíváme, co je výsledkem? Růst inflace, protože inflace je dána mimo jiné i nákladovými faktory u firem. To je ta takzvaná nákladová inflace. A pochopitelně velká nekonkurenceschopnost tuzemských subjektů, což se začíná projevovat tím, že ty subjekty odcházejí z trhu. Nikoliv proto, pane premiére a nepřítomný pane ministře průmyslu, že by firmy byly neschopné, nikoliv proto, že by něco dělaly špatně, ale protože v okolních zemích tu podporu dostaly. Tak to je naše zásadní výtka.

Třetím důvodem, proč se domníváme, že tato vláda by měla skončit, a proč jí vyslovíme nedůvěru, je to, že v rámci svého předsednictví, a teď záměrně říkám v oblasti energeticko-klimatické, netvrdím, že v těch ostatních oblastech to bylo úplné fiasko, v něčem to bylo lepší, v něčem horší, chci být objektivní, ale v klimatické oblasti jednala tato vláda zcela proti zájmům České republiky, a co hůře, proti v uvozovkách politickému mandátu, který tato vláda dostala od občanů. Já už jsem zde na minulém vystoupení četl do slova a do písmene, co máte v programovém prohlášení, co jste slíbili v době předvolební, co jste slíbili v době, než nastalo předsednictví České republiky v rámci zemí Evropské unie s ohledem na klimatické cíle a dopady do ekonomiky. Naprosto proti tomu, co jste řekli, jste zvedli ruku pro to, aby byl konec spalovacích motorů v roce 2035, což bude znamenat, že porostou ceny automobilů de facto již od současné doby, logicky, protože z něčeho se to zaplatit musí.

Naproti tomu, co jste sdělili v rámci přístupu k emisním povolenkám, jste v čele pelotonu zajistili to, že se rozšíří emisní povolenky i na domácnosti. Přeloženo do češtiny, že domácnosti budou platit vyšší poplatky za emise, ty, které vytápějí fosilními palivy, a ty, které využívají auta na spalovací motory. Jinými slovy, 3 až 6 korun navíc za litr benzinu. A uvidíme, kolik to bude za ten plyn, ale na průměrnou domácnost 5 000 korun zatím předběžná kalkulace. Současně jste snížili množství emisních povolenek na trhu, což bude v důsledku znamenat, že jejich cena vzroste, což je kudla do zad všem podnikům, které pochopitelně s emisními povolenkami nějakým způsobem pracují. Fakticky to znamená, že tyto podniky zdraží svoje výrobky. Logicky se tím opět vytvoří tlak na zvýšení cen energií. A opět to bude proinflačního charakteru. Nemluvě o tom, že jste odsouhlasili bezemisní budovy od roku 2027, respektive 2030, podle toho, jestli jsou veřejné, nebo obytné, což vytvoří tlak na cenu výstavby, a to přibližně v současných cenách o 10 %.

Takže opět, jaký je výsledek? Proinflační, zdražování, ohrožení průmyslu, ale zejména, a to mě mrzí nejvíce, nevyužili jste šanci utlumit některé nereálné zelené plány v Evropě. Já uznávám to, že to není jednoduché. A uznávám i to, že jste tam byli pod velkým tlakem. Ostatně Frans Timmermans, hlavní propagátor zelené ideologie v celé Evropě, eurokomisař Frans Timmermans, vás velmi pochválil. Myslím si, že to je jasný výsledek vašeho působení v rámci Evropské unie. Vy jste udělali totiž pravý opak než to, co jste udělat měli. Místo abyste přibrzdili tu expanzi k zeleným cílům, tak vy jste ji urychlili. Ano, vy jste urychlili dekarbonizaci. A já tvrdím, že to bylo navzdory tomu, nebo že to bylo proti mandátu, který jste dostali od našich občanů.

Čtvrtým důvodem, který nevadí jenom mně, ale vadí i celé řadě našich obyvatel, občanů, navštívili jsme víc jak 300 míst za poslední půlrok, a musím říci, že obava o určitou formu cenzury zde začíná růst. A možná že mi řeknete, ale ona to nebude nakonec ta cenzura, tak jako to navrhl náš vládní zmocněnec. My s tím úplně nesouhlasíme. Věc jedna je, proč si ho tedy zřizujete? Ale to, že to byl šrapnel na konci minulého roku, kdy se přišlo s akčním plánem, nebo jakýmsi návrhem dokonce, který obsahoval změnu zákona, který začal vytvářet rozdíly mezi jednotlivými médii a sortýrovat média, ta uvědomělá a ta neuvědomělá, přičemž ta uvědomělá média, která takzvaně nešíří dezinformace, budou dostávat speciální dotaci ve výši 100 milionů korun, a ta média, která takzvaně šíří dezinformace, aniž by se jasně řeklo, jak se to pozná, ta půjdou rovnou před soud, protože se změní zákon. A abychom tomu dali ještě třešničku na dort, tak neziskovky - dobře slyšíte, neziskovky - které budou dohlížet na to, aby se uvědoměle psalo, dostanou 50 milionů korun ročně. No to přece nemůžete myslet vážně? Rozumím tomu, že poté, co vypukla panika, tak vláda zatáhla za ruční brzdu, shodila to na vládního zmocněnce, který mimo jiné pracoval předtím v jedné z těch neziskovek, ale to bych mu ani tolik nepodsouval, a začala zde vytvářet dojem, že vlastně toto není vláda a že se o tom bude jenom jednat. Ano, právě proto by se o tom mělo jednat mimo jiné i na půdě Parlamentu, protože tohleto považuji za velmi důležitou věc.

A nedivme se, že Česká republika, která prožila desítky let v době totalismu, je velmi citlivá na jakoukoliv zprávu, co se týká cenzury. I když to možná nebylo myšleno prapůvodně úplně špatně, protože si uvědomuji, že boj s dezinformacemi není jednoduchá věc. My jsme to prožívali rovněž v době covidové. Na druhou stranu nikdy jsme si nedovolili v době covidové jít na to tímhle způsobem. A vždycky si uvědomme prosím jednu věc, že míra dezinformací je vždycky v přímé úměře tomu, jak vláda dokáže či nedokáže komunikovat. Protože vláda má celou řadu nástrojů, má na to dostatek finančních zdrojů, má na to dostatek personálních kapacit, aby vysvětlovala, co je dezinformace, co není dezinformace, aby vysvětlovala to, co je podle ní nebezpečné. Ale dělat to touhle formou, se domnívám, že je to nejhorší možné. Proto je to další z důvodů vyslovení nedůvěry této vládě.

Pátým důvodem je rozšiřování počtu úřadů, a já tvrdím, politických nominantů na jednotlivé úřady. Kdybych si chtěl rýpnout, tak řeknu, že moji práci dělají dneska tři ministři a mají k sobě šest politických náměstků. Já neměl ani jednoho. Určitě byste mi to vrátili a řekli byste ano, tak jsi neměl dělat dvojministra. Budiž. Ale to, že devět lidí dělá práci jednoho, to prostě normální není. Ale já tu spíš dokresluji jinou věc a to je to, že okamžitě poté, co jste uchopili moc v této zemi, jste si přidali tři ministerské úřady, vytvořili jste si ke každému ministrovi dva politické náměstky. Ano, na to jste měli právo, i když my jsme toho nevyužívali. Ale co hůře, změnili jste si zákon, což bude znamenat expanzi a kobercový nálet politických náměstků, z mého pohledu už skoro politruků, na jednotlivé rezorty, a upozadili jste kvalifikované odborné náměstky. Totéž bude platit samozřejmě i u klíčových organizací, které jsou v režimu služebního zákona.

Ale vytváříte nové úřady. Digitální informační agentura, dalších 300 lidí. Rozkutálí se nám tam celá řada specialistů informačních systémů, technologií a tak dále. Já netvrdím, že je to věc, která by se měla podceňovat, ale v této době 300 lidí, nová digitální agentura. Toto musíte vysvětlit vašim voličům, Zejména když jste říkali, kterak se bude šetřit a jak se budou spíše redukovat počty úředníků a jak se budou spíše secvakávat dohromady jednotlivé úřady. Děláte přesně pravý opak.

Dalším důvodem je to, že se zvedají daně. A co ještě hůře, hospodářství se nahrazuje účetním přístupem. Daně zvyšujete navzdory všem slibům. A teď, ať jsem objektivní, já bych to v určité fázi i pochopil. Jsme v mimořádné době. Co ale nelze pochopit, že celou řadu těchto kroků děláte opravdu za hranou. Typickým příkladem je to, jakým způsobem jste vydrbali do slova a do písmene s minoritními akcionáři společnosti ČEZ. A to není nic ve smyslu toho, že bychom byli s nimi kamarádi. Já jsem s nimi taky svým způsobem válčil, ale bylo to úplně kvůli něčemu jinému. Bylo to kvůli strategickému pohledu na to, jestli máme budovat jádro, či nemáme budovat jádro. Ano, s panem Šnobrem jsme měli ostré střety. Chápal jsem ho, on do značné míry chápal možná i nás, ale ve finále jsme na to šli z mého pohledu korektním způsobem. Jakožto majoritní akcionář sedmdesátiprocentní jsme chtěli, aby se budovalo jádro, a dělali jsme pro to maximum. Nikdy bychom si nedovolili odrbat akcionáře tak, jako to udělala tato vláda, a to tím, že je zatíží více jak 90%. A to ještě se můžeme bavit o tom, jak jsou ty daně koncipovány. A že jsou podle našeho názoru velmi na vodě, možná i za hranou s ohledem na to, jestli to bude uznáno našimi soudy a jestli to bude akceptováno Evropskou unií, že to je v souladu s tím, jak se nastavil režim takzvané windfall tax a těch odvodů z mimořádných příjmů. Byla o tom tady dlouhá diskuse.

Nelíbí se nám to, jak jsou daně a jejich koncepce ve smyslu windfall tax a právě té daně z mimořádných příjmů dneska koncipovány ve smyslu toho, jak vysoké budou. Je v tom zmatek, ale i to bych možná pochopil. My jsme v tom taky v covidu neměli úplně jasno, prostě netušili jsme přesně, kdo co odvede. O to více nás překvapuje to, když vidíme, jak se bude kompenzovat, protože ani tam není jasno. Ne snad z pohledu toho, jak se bude vyvíjet cena energií, ale z úhlu pohledu toho, jak se na to dívá Ministerstvo průmyslu a Energetický regulační úřad. Jenom v těchto dvou úřadech je rozdíl 40 miliard korun, ale to zde už říkala paní předsedkyně Schillerová.

Velmi se nám nelíbí to, jakým způsobem se čachruje v rámci Státního fondu dopravní infrastruktury. To, že zde pane premiére pochválíte, že máte maximální rozpočet ve výši 151 miliard korun, je chvályhodné, ale musíte to doříct. A to je to, že jste na to alokovali ze státního rozpočtu o 30 miliard méně, než je tento rozpočet, dokonce méně, než jsme alokovali my, a že těch 30 miliard korun řešíte jednoduše tím, že si je půjčíte a půjčku překlopíte na Státní fond dopravní infrastruktury. Zjednodušeně řečeno, zadlužujete rezort dopravy a jeho organizace na několik let dopředu, protože to budete opakovat v dalších letech. Díky tomu, že ta půjčka, která je, není 30 miliard, ale je na úrovni 150, 170 miliard z Evropské investiční banky. Nic proti té půjčce, pokud se rozhodnete, že si budete levně půjčovat, já to beru. Ale má si půjčit Ministerstvo financí a nemá to dále překlápět na Státní fond dopravní infrastruktury. Případně to máte přiznat ve schodku státního rozpočtu. Ale zadlužovat do budoucna Ministerstvo dopravy a ještě to srovnávat s tím, že to je podobné jako PPP projekt, je nefér, protože to není PPP projekt, který je v úplně jiném režimu s ohledem na to, kdo ho spravuje a kdo ho nespravuje. Takže je to danajský dar Ministerstvu dopravy.

A můžeme dále se bavit, jak je to v té daňové politice. A řekla to tady naprosto správně paní předsedkyně Schillerová. Na jednu stranu zvyšujete daně, a to tvrdím, že je to dost na vodě, protože nakonec stejně zjistíte, že ty daně vám zaplatí jeden jediný subjekt zejména, a to je společnost ČEZ, troufám si tvrdit, že to bude 80 až 90 % z těch příjmů, ale na druhé straně rušíte EET, připravujete se o 14 miliard korun a děláte to navzdory podnikatelským svazům, asociacím, komorám. Navzdory tomu, že to je moderní digitální nástroj, se stáváme první zemí v celé Evropské unii, která ruší digitální vztah mezi obchodníkem a státem. A to my jsme byli ti, kteří zajistili to, že jsme byli jednou z prvních zemí, která to zaváděla. Tak to určitě vejde do dějin; 14 miliard pryč, a potom se divíte, že vám peníze chybí.

Když to zrekapituluji, to vaše hospodaření, a přičtu k tomu ještě to, že jste naplánovali do roku 2025 1 200 miliard schodku - 1 200 miliard - a všimněte si, že vám nevyčítám úplně těch 1 200 miliard, já vám vyčítám něco úplně jiného. Vyčítám vám to, že v době krize jste se nám smáli, v době krize jste nás kritizovali, když jsme měli schodek mimo jiné podobný, jako jste udělali vy v tomto roce, nebo v tom roce minulém, abych byl přesný. Tvrdili jste, jak přijdete a vyřešíte to mávnutím ruky, 80 miliard najdete. Nenašli jste nic! Máte schodek úplně stejný. Ale nám jste se smáli.

A chtěl bych vidět, jak je to u vás v době růstu, jak to bude. Počkejme si tedy, jestli zde ještě budete jako vláda. My jsme totiž v době růstu hospodařili tak, a byla to ministryně Schillerová a předtím ministr Babiš, myslím tím ministr financí, kdy v tom součtu mezi roky 2014 až roku 2019 nestoupl státní dluh. Byl na přibližně stejné úrovni. Bylo to necelých 1,7 bilionu korun. Ale s ohledem na to, že rostl hrubý domácí produkt, jsme tím pádem snižovali zadluženost z nějakých 43, 44 % až na 29 %. To byl výsledek vládnutí v době růstu. A nezpochybňujte to, jak se to udělalo, že se to někde zašvindlovalo. Nikdo nic nešvindloval. Vaši ministři mohli činit podobné kroky, jako činila vláda, respektive ministr financí Babiš a později Schillerová. Neudělali jste nic. Ale prokazatelně jsme ten dluh nezvýšili. Uvidíme, jak to bude u vás v době růstu, ale zatím to tak tedy rozhodně nevypadá.

A můžeme se bavit dál. Můžeme se bavit o tom, že zde je nedostatek léků. Můžeme se bavit o tom, že vám krachuje Česká pošta. Vůbec nechápu, že zde pan vicepremiér Rakušan oslavně sděluje, kterak poštu konsolidovali a jak ji dávají dohromady, jak to všechno předtím bylo špatně, jak ji mají pod kontrolou. Pane ministře, máte ji téměř v insolvenci. A můžete se vymlouvat na cokoliv, ale vy jste správce, vy za to zodpovídáte a vy dostáváte tento klíčový institut České republiky do kritické situace. Jsem zvědav, jak to budete řešit. A to se vůbec nezmiňuji o tom, že tam děláte zmatky s vedením společnosti. Jednou ho odvoláte, pak uvidíme, jestli ho zase nevezmete zpátky, a tak dále. Znáte tu aféru Dozimetr, určitě vám to něco říká. Takže můžeme takhle pokračovat a ukazovat jednu věc za druhou.

Ať jsem férový, netvrdím, že všechno je vaše vina. Netvrdím, že za všechno nesete stoprocentně vinu, a uznávám, že to vůbec nemáte jednoduché. My jsme to taky neměli jednoduché. Ale troufám si tvrdit, že my jsme komunikovali. My jsme se nechovali přezíravě. My jsme se snažili všechno vysvětlovat a šli jsme do toho s určitou pokorou. Já u vás tu pokoru nevidím. Tvrdím tedy, že jste vládou promarněných příležitostí. To jste promarnili zejména v rámci předsednictví Evropské unii. Snažil jsem se na celé řadě věcí zdokumentovat to, že jste vládou vysoce nekompetentní, v té hospodářské činnosti už to takřka nemůže být horší. A bohužel, bohužel jste i vládou elitářskou. Ty, kteří se vám nelíbí, tak je nazvete proruskými šváby, nazvete je proruskými trolly. A když ani to nezabere, tak to prostě nejsou demokraté. A dokonce ani ti kandidáti na prezidenta s výjimkou těch tří, které jste si vybrali, tak ti ostatní z vašeho pohledu nebyli těmi správnými demokraty. A to je důvod, proč jsme se rozhodli vám vyslovit nedůvěru. Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a s faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Foldyna. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji za slovo. Já to mám, musím rychle, protože mám na to dvě minuty. Pan Havlíček tady reálně zkritizoval vystoupení české vlády. Jedno snad zapomněl říct nebo zdůraznit, že vystoupení českého premiéra si jednou lidé budou pouštět jako vystoupení Milouše Jakeše na Hrádečku. Český premiér nám tady zdůrazňoval, kolik máme plynu, že ho máme dost. Mluvil neustále dokola, kolik máme plynu v zásobnících, máme ho dost. Ani jednou nám neřekl, kolik ten plyn bude stát. Kolik bude stát v Děčíně, ve Varnsdorfu, v Rumburku? Kolik zaplatí za to ten koncový zákazník? Na to pan premiér vůbec zapomněl. Slovo "dost" je o ničem. Přátelé, ministři české vlády nejčastěji používali ve svých vystoupeních o své činnosti slova: Ukrajina, Evropská unie, Spojené státy, Babiš, na toho abych nezapomněl, Babiš, a na konci byla Česká republika. No, jestli si takhle představujete skládání účtů? Snad s výjimkou pana ministra dopravy Kupky, který tady velmi srozumitelně a jasně mluvil o svém rezortu a mluvil o konkrétních věcech. Ale přátelé, dost máme v České republice i třeba vozů Ferrari. Ale málokdo v něm jezdí. Aby to s tím plynem nebylo jako s tím Ferrari. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další faktickou zde nevidím, takže můžeme přejít k dalšímu přednostnímu právu a to je paní poslankyně, místopředsedkyně Sněmovny Klára Dostálová. Máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, děkuji za slovo, a dovolte, abych také se zmínila, vážený jeden člene vlády. Dnes tady za hnutí ANO před Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky předstupujeme s návrhem na vyslovení nedůvěry vládě. Ty důvody jsou již dnes zcela zřejmé, já je připomenu a následně se budu podrobněji věnovat v rozpravě tématům, která jsou mně jako stínové ministryni pro místní rozvoj nejbližší.

Vážení kolegové, vláda Petra Fialy dosáhla za předcházejících pár měsíců pár zcela nelichotivých prvenství. Máme nejenom nejvyšší pokles reálných mezd v samostatné historii České republiky, ale dokonce nejvyšší pokles reálných mezd ze všech zemí OECD. Máme nejdražší cenu elektřiny a plynu v kupní síle ze všech zemí Evropské unie, a to jsme exportéři elektrické energie. Máme pětikoalici, která je údajně dle jejích vlastních slov oslavována v Bruselu, ale zcela ztratila důvěru svých občanů. Máme dlouhodobě jednu z nejvyšší měr inflace ze všech zemí Evropské unie, přes 80 % domácností pociťuje zdražování, 19 % je dokonce v zásadních problémech. Ve zdravotnictví nás pětikoalice posouvá rovnou do časů nedostatkové ekonomiky, kdy po svých známostech a pod pultem dnes nesháníme mandarinky, ale léky pro naše děti a vnuky. Pokud nám tato pětikoalice něco zcela jasně odprezentovala za posledních rok, tak je to přesně to, jak nemá vládnutí v naší zemi vypadat.

Má první a zcela zásadní připomínka směřuje k oběma koalicím. Obě tyto koalice hnutí ANO před volbami jak na běžícím páse vyčítaly, že jsme rozpočtově nezodpovědní, že máme příliš vysoké výdaje, že moc, znovu opakuji, že moc pomáháme českým domácnostem a firmám. To bylo vytýkáno vládě Andreje Babiše. Ano, v závěru naší vlády jsme museli přistoupit k navýšení vládních schodků, zdůrazňuji, že po dlouhodobém poklesu relativního zadlužení, které tak trochu všichni z pětikoalice opomíjejí. Toto navýšení zadlužení však mělo své důvody. Dostali jsme se do bezprecedentní situace světové pandemie, kterou předtím žádná vláda na světě v takovém rozsahu neřešila, kdy jsme museli zachraňovat nejenom české firmy před bankrotem, ale hlavně lidské životy. Na druhou stranu, a zcela objektivně, se nám podařilo a udrželi jsme nezaměstnanost na nejnižší úrovni ze všech zemí Evropské unie. To je něco, z čeho žije i tato asociální vláda, na čem nemá vůbec žádné zásluhy.

Čemu však zcela nerozumím, je, že tyto koalice, které se tak oháněly výroky o rozpočtové odpovědnosti, svou nekompetentností, laxností a nezodpovědností zvýšily schodek státního rozpočtu o 54 miliard. Ano, 54 miliard. To je přesně ta suma, o kterou jaksi tato vláda zapomněla požádat orgány Evropské unie, takzvaně certifikovat projekty, a z těchto projektů následně nestihla zinkasovat finanční prostředky z evropských peněz. Padesát čtyři miliard. Přestože tyto peníze již zaplatili čeští daňoví poplatníci. Jenom pro pořádek, abychom skutečně byli féroví, tak je potřeba uvést, v jakém stavu jsme tyto evropské prostředky předávali této vládě my, naše vláda, vláda Andreje Babiše. Tak za prosinec, jsou to čísla za prosinec 2021, kde víte, že v prosinci 2021 byla jmenována nová vláda. Proplaceno v žádostech příjemců bylo 487,7 miliardy korun. Stav finančních prostředků vyúčtovaných v žádostech o platbu, tyto žádosti dávají dohromady takzvané ty řídící orgány neboli ty orgány, které spravují ty jednotlivé operační programy, ze kterých čerpáme peníze na projekty, tak bylo ve výši 444,6 miliardy korun. Stav finančních prostředků v žádostech, takzvaná ta certifikace, to znamená, o kolik jsme požádali Evropskou komisi k proplacení - 445,7 miliardy korun. Je tedy zcela zřejmé, že zatímco rozdíl mezi vyúčtovanými žádostmi, platbou a certifikací, byl za naší vlády v plusu - jedna miliarda korun. A bylo to proto, že tehdejší ministryně financí paní Alena Schillerová po nás doslova dupala každý měsíc, abychom skutečně dávali ty žádosti k proplacení, aby to nebylo na vrub státního rozpočtu. A tato vláda? Padesát čtyři miliard sem, padesát čtyři miliard tam. Chová se, jako kdyby byl státní rozpočet v nějakém dobrém stavu, že tyto peníze nepotřebuje. To je pro mě skutečně zcela nepřijatelné.

Druhá má zásadní připomínka směřuje k trhu nemovitostí a k bytové krizi, kterou současná pětikoalice zcela nezvládá, ale naopak ji prohlubuje. Vládní pětikoalice 13. května 2022 schválila roční odklad účinnosti stavebního zákona. Přitom náš stavební zákon, který skutečně byl rekodifikací stavebního práva v České republice, byl oceněn zákonem roku. Je to zákon, který reaguje na poptávku podnikatelů i běžných občanů. Nový stavební zákon měl zajistit rychlejší stavební řízení a to je jedno z hlavních úzkých hrdel, která tu dnes máme a která nám prodlužují bytovou výstavbu. Ceny nemovitostí se dle Českého statistického úřadu ve třetím čtvrtletí 2022 meziročně zvýšily o 16,6 %a. Také došlo k navýšení indexu cen, takzvaných nákladů nemovitostí obývaných vlastníky, a to více než o 17 %. To, že rostou ceny nemovitostí, je i v důsledku nízké výstavby. To, že se nestaví, je v důsledku toho, že byl odložen náš stavební zákon. Dokud se pětikoalice nevzpamatuje, k poklesu cen bytových nemovitostí nedojde. Ale i já bych zde chtěla být fér a skutečně bych chtěla ocenit to, že alespoň vlastně na principu stavebního práva, protože pětikoalice chystá novelu stavebního zákona, tak se rozhodla spolupracovat s opozicí, a to je potřeba ocenit. Věřím tomu, že stavební právo v České republice dojde k nějaké dohodě, protože opravdu pro všechny stavebníky, ale i velké firmy, protože si musíme uvědomit, že díky tomu opravdu nepěknému prostředí stavebního práva v České republice se nám začínají vyhýbat i investoři, a to určitě není dobrá známka pro konkurenceschopnost České republiky. A podle mě žádná další nová vláda by neměla neustále otevírat stavební zákon, protože tady skutečně pak už nejde o stabilitu prostředí jako takového.

Ještě mi dovolte pár včerejších čísel. Dle České bankovní asociace za celý rok 2022 poskytly banky a stavební spořitelny hypoteční úvěry v objemu 197 miliard korun, což představuje celoroční meziroční propad kolem 60 %. V meziročním srovnání za prosinec 2022 byl propad hypotečních úvěrů ve výši 82 %. Navíc ještě úroková sazba a skutečně nově poskytnuté hypoteční úvěry v prosinci opět vzrostly na 5,98 %. Tady již, vážení kolegové, nemluvíme o poklesu, ale mluvíme o zastavení hypotečního trhu.

V této situaci současná vláda podporuje zvyšování úroků jako lék na vysokou inflaci, ale čeští občané nemají kde bydlet. Oni skutečně potřebují, abychom se alespoň zabývali tím, že DPH na stavební práce bude na nule, nebo že skutečně budeme inflaci řešit i pomocí jiných měnových nástrojů, než je jenom zvyšování úrokových sazeb.

Milí kolegové, v předvolební kampani jste opakovaně mluvili o výstavbě dostupných a sociálních bytů, dokonce jsme všichni na vašich tiskových konferencích zaznamenali, že máte v plánu postavit 100 000 nových bytů. Tak se ptám, kde jsou ty byty, kde jsou jakékoliv plány na výstavbu. Máte čtvrtinu vašeho funkčního období za sebou a zatím nevidím žádný výkres, žádný návrh, žádnou položenou cihlu. Jediné, co vidím, je neřešení bytové krize, odklad stavebního zákona, zastavení programů na MMR, které se výstavbou zabývaly. Dokonce v těchto zastavených programech si mohli mladí lidé požádat o takzvaný družstevní podíl, protože všichni tady pořád mluvíme o družstevní výstavbě. Ale to, že mladí lidé nedosáhnou ani na ten družstevní podíl, už současnou vládu a současnou pětikoalici nezajímá. Vytváří se vzduchoprázdno v oblasti bytové výstavby.

My jsme se neustále tady zabývali tím, že pětikoalice hodlá změnit své programové prohlášení vlády. No, já musím říct, že se tomu moc nedivím. Protože já jsem si dala práci, protože mně je samozřejmě gesčně velmi blízká kapitola Ministerstva pro místní rozvoj, tak tady bych chtěla jenom ukázat všem, že samozřejmě když budu listovat programovým prohlášením vlády, tak všude uvidíte kolonky nesplněno. (Ukazuje materiály do sálu.) Tam opravdu není zatím splněno skoro nic.

Dokonce když jsme se zabývali i tou problematikou bydlení, tak se říkalo, že brownfieldy z toho Národního plánu obnovy půjdou na bydlení. No samozřejmě že nepůjdou. Výzva se vlastně teprve připravuje, jde zhruba o 2,8 miliardy, ale žádná výzva zatím není. Tam se čeká až teď v průběhu roku, což ale paradoxně opravdu přidělá vrásky na čele obcím a krajům, které jsou potenciálními příjemci z této výzvy. Protože se málo říká to B - a už to tady naznačoval pan Havlíček. Prostě je potřeba doříct to B a to je to, že všechny ty projekty musí být zrealizované do konce roku 2025 a vyúčtované nejpozději do poloviny roku 2026, kdy tento program končí. Takže my v roce 2023 ani na takto významné výzvy nemáme peníze, nemáme ani metodiku na to, jak ty projekty zpracovat, a to se skutečně nacházíme v roce 2023. Kde je soutěž, kde je veřejná zakázka a tak dále? To znamená, obce skutečně budou mít velký problém, aby tyto programy naplnily.

Musím konstatovat, že pětikoalice neřídí tuto zemi, neplní své sliby, ze Sněmovny udělala v podstatě politické kolbiště, byť jsme všichni skládali slib, že budeme pracovat zejména v zájmu našich občanů. Bylo by fajn, kdybychom všechny ty problémy, které naši čeští občané mají, byli schopni řešit společně, kdybychom byli schopni spolu komunikovat, kdybychom se tady akorát neválcovali. Tak to by skutečně čeští občané ocenili. Zatím k tomu ale nedochází. Důsledkem toho a důkazem toho je i dnešní jednání o nedůvěře vlády, kdy jsme zatím zaznamenali jenom plamenné projevy jednotlivých ministrů. Chápu, že se potřebovali pochválit, ale myslím, že čeští občané to vidí jinak. Proto taky v průzkumech si vláda Petra Fialy nevede zrovna dobře. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně. Dalším z přihlášených je pan předseda Tomio Okamura. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, dnes tady ve Sněmovně jednáme o návrhu na vyjádření nedůvěry Fialově vládní pětikoalici. Vláda Petra Fialy ztratila poslední zbytky důvěry drtivé většiny české veřejnosti a měla by ihned podat demisi. Tato vláda zčásti úmyslně a zčásti jen prostou hloupostí a profesní neschopností naprosto neuvěřitelně škodí naší zemi, našim občanům, našim firmám. Zcela úmyslně a naprosto zbytečně Fialova vláda připravila ekonomiku o stovky miliard, o které přišli konkrétní lidé, rodiny, staří lidé, ale také firmy a živnostníci, z nichž mnozí zkrachovali.

Poslanci hnutí SPD budou samozřejmě hlasovat pro nedůvěru vládě Petra Fialy. Část veřejnosti stále váhá uvěřit tomu, že vláda ožebračuje zemi naprosto úmyslně, přestože jsme už mnohokrát poukázali na to, jak vláda bezostyšně parazituje na drahotě a inflaci. Proč jsou předražené energie a vláda s tím absolutně nic celý rok nedělala, aby nakonec přišla s extrémně vysokým stropem a systémem, který opět nahrává spekulantům a vysává státní kasu? Proč nevadí předražené potraviny? Přitom máme dražší ceny než v okolních zemích.

V prvé řadě Fialova vláda čerpá extrémní, rekordní příjmy ze zvýšeného výběru DPH, tedy daně z přidané hodnoty. V druhém sledu ožebračení občanů jak České republiky, tak Evropy považují ve Fialově vládě za nejlepší cestu, jak nás donutit přijmout Green Deal Evropské unie. Logika je zřejmá. Po celá léta šílený unijní plán na zrušení tradiční výroby energie neměl šanci, protože ty energie byly poměrně levné a vždy levnější než takzvané obnovitelné zdroje, tak Brusel ve spolupráci s národními vládami začal usilovně pracovat doslova na tom, aby lidé a firmy na ty levné energie neměli, a nejlépe také, aby ty levné energie neexistovaly. Tak v Bruselu přitlačili zástupci jak současné Fialovy vládní pětikoalice, tak, vážené dámy a pánové z hnutí ANO, také vaši zástupci. Víme, že mnozí z vás se před parlamentními volbami v naší republice od Green Dealu jakoby naoko distancovali, aby vám neubylo voličů. Ale opak je pravdou. Ano, v České republice kážete vodu, a v Bruselu lijete víno po sudech. Vaši zástupci v Bruselu společně šílený Green Deal aktivně pomáhali vymyslet a také ho prosadili.

Současná Fialova vláda v čase svého symbolického a ostudného loňského předsednictví v Evropské unii navíc nejen souhlasila s rozšířením emisních povolenek i na domácnosti a dopravu, čímž zásadně finančně poškodí naše občany, ale pomohla mu na svět. Vicepremiér a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka přivítal dohodu s tím, že změny na trhu s emisními povolenkami podle něj pomůžou také ochránit konkurenceschopnost průmyslu tím, že Evropská unie dokáže pravidla uplatnit i na zboží dovážené ze třetích zemí. Přeloženo do češtiny, všichni, jak česká vláda, tak zbytek Bruselu, jsou si vědomi toho, že emisní povolenky zdraží výrobu v Evropě, že zdraží zboží a sníží konkurenceschopnost. Jejich plán spočívá v tom, že levné zahraniční zboží pomocí daní a cla zdraží tak, aby bylo stejně drahé jako to evropské. To je, v uvozovkách, krásný ambiciózní plán na celoevropské zdražování. Je skutečně absurdní, že ho hájí ministr sociálních věcí a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Pan - já bych mu dal přezdívku ministr zdražování - Jurečka opominul zásadní věc. Evropské zboží sice podražením dovozu v Evropě zčásti ochráníte, ale na celosvětové úrovni české a evropské firmy končí. Tedy ty, co v Evropě a České republice zůstanou. Jak víme, stěhování velkých firem, a tím i zaměstnavatelů z Evropy pryč už začalo.

Nečekejte, že stejně šílené nápady budou prosazovat třeba Američané. Tak jako dnes, tak i zítra se nejen vykašlou na emisní povolenky, ale bez ostychu budou zboží a suroviny dovážet odkudkoliv, sankce nesankce. Uvažují rozumně jen pro vlastní národní zájem. Vlastní byznys je jim bližší než děravý evropský kabát, respektive děravý unijní kabát.

Rozšíření emisních povolenek na silniční dopravu prosazené Fialovou vládou v praxi bude znamenat, že si motoristé v každém litru benzinu a nafty připlatí za povolenku. Netuším proč. Ale koncem loňského roku začaly zlevňovat pohonné hmoty a opravdu byla naděje, že se alespoň zčásti sníží inflace a drahota. Na dopravě je totiž závislé veškeré zboží, a nejen to, takže namísto aby naše vláda podpořila pokles cen pohonných hmot, udělá pravý opak. Pomůže prosadit řešení, které - a to je, dámy a pánové k neuvěření - pohonné hmoty, a tím i veškeré zboží zdraží. To by bylo opravdu neuvěřitelné, kdybychom neznali skutečnou motivaci Fialovy vlády - zlikvidovat českou ekonomiku a české domácnosti.

Tečkou k tomu můžou být debaty o nedostatku základních léků, který způsobila také nečinnost vlády. O tom hrozícím nedostatku základních léků se už vědělo delší dobu, ale ani premiér Petr Fiala, ani ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09 celou záležitost neřešili. Takže Češi jezdí nakupovat léky do Polska, například Nurofen. V Polsku je, u nás nebyl. To je opravdu neuvěřitelná záležitost, co tady předvádí Fialova vláda. No, když vidím představitele vlády, jak se potí u kamionů naložených léky zdarma pro Ukrajinu, když vím, že vláda prosadila pro ukrajinské migranty zdravotní péči zdarma, zatímco naši občané nemohou sehnat a zaplatit zubaře, tak je jasné, že při tomto přístupu Fialovy vlády pak musí jak péče, tak léky pro české občany chybět.

Komu ku prospěchu? ptali by se kriminalisté. Kdo bohatne? Evropští spekulanti, americké a ruské energetické firmy. A kdo chudne? My, naše země, naši lidé, naše firmy. Máme přebytky laciné energie a současně ji lidem a firmám vládou ovládaná firma prodává za nejdražší ceny v Evropě. Komu ku prospěchu a komu ku škodě? ptám se.

Tato vláda poškozuje zájmy naší země. Tato vláda nehospodaří s péčí řádného hospodáře: Tato vláda okrádá vlastní občany a firmy. To je první zlá zpráva. Ta horší je, že tahle neschopná vláda se rozhodla naši zemi zničit naprosto a definitivně, a to nejen tím, že v pokleku před Bruselem v rámci sankcí a Green Dealu likviduje ekonomiku, ale vzala si evidentně do hlavy, že nás zatáhne do války, a to zcela proti naší vůli, proti vůli většiny občanů této země. Skutečně věřím, že až na pár fanatiků si u nás válku nikdo nepřeje, a to ani ti, co Rusy nesnášejí.

Fialova vláda nás chce do války zatáhnout za každou cenu a i bez souhlasu Parlamentu. Premiér Petr Fiala a ministryně obrany Jana Černochová z ODS chtějí prosadit rozšíření práva vlády vysílat vojáky do zahraničí na maximálně 60 dnů bez souhlasu Parlamentu a také pobyt cizích vojsk na našem území. Toto rozšíření se má konkrétně týkat možnosti vlády učinit tak i v případě ochrany života a zdraví, ohrožení majetkových hodnot nebo bezpečnosti České republiky, zatímco dnes je možné pouze v rámci mírových a záchranných operací při živelních pohromách. A vláda Petra Fialy toto chce rozšířit v podstatě na jakékoliv zahraniční operace.

Hnutí SPD při projednávání těchto změn ústavy a ústavního zákona o bezpečnosti České republiky minulý týden ve Sněmovně navrhlo jejich zamítnutí již v prvém čtení, ale bohužel naši poslanci byli jediní, kteří pro toto zamítnutí hlasovali. Poslanci hnutí ANO k tomuto návrhu vyhýbavě vyjádřili zdrženlivý postoj. Vláda protlačila v prvním čtení zákon, který jí umožňuje vyslat vojáky v podstatě z jakéhokoliv důvodu bez předchozího odsouhlasení Sněmovny. To má zvrácenou logiku. Projednání vyslání našich vojáků ve Sněmovně by vzbudilo odpor veřejnosti, a vláda se proto rozhodla zatáhnout nás do války tak, aby to předem nevzbudilo odpor. Ano, v momentě, když vláda vyšle české vojáky do boje s Ruskem, staneme se válčící stranou a už s tím nikdo nehne. Rusko v reakci na to přesunulo iskandery na běloruské hranice a tyto rakety už dnes jsou schopné zasáhnout území Moravy. Bez ohledu, co si kdo myslí, platí tu zcela zásadní fakt. Jakékoliv rozšíření války směrem do Evropy je prostě špatně. Proto SPD jasně říká jako jediný subjekt ve Sněmovně, že nechceme válku, ale chceme mír a mírová jednání.

Taková situace, to znamená eskalace války, vyhovuje Spojeným státům, které si přejí mít vyčerpané Rusko i vyčerpanou Evropu, obojí zároveň, která bude zcela závislá ekonomicky na USA. A sami Američané do té války nepůjdou.

Fialova vláda nás nejen zatahuje do války, ale připravujete i další nepřijatelné návrhy. Připravujete zákon, kterým chcete zavést cenzuru, trestně stíhat za vládě nepohodlné názory a informace a ze státního rozpočtu financovat provládní propagandu. Pod vedením Petra Fialy z ODS a ministra vnitra Víta Rakušana, to je předseda hnutí STAN, vypracoval Úřad vlády a Ministerstvo vnitra plán takzvaného boje proti dezinformacím. Ovšem nikde není specifikováno, co ty dezinformace jsou. Tento plán mimo jiné obsahuje možnost trestního stíhání šiřitelů vládě nepohodlných politických názorů a informací, odstřižení některých názorově opozičních webů od reklamy a finanční podporu v řádu až 150 milionů korun ročně ze státního rozpočtu, tedy z peněz všech daňových poplatníků včetně voličů opozičních stran a hnutí, provládním médiím a politickým neziskovým organizacím. V první polovině letošního roku by pak měl v rámci tohoto projektu vzniknout zákon umožňující Fialově vládě zablokovat vybrané internetové stránky a trestně stíhat takzvané šíření dezinformací, aniž by bylo jasně definováno, co dezinformace je a co dezinformace není.

Jinými slovy, současná vláda hodlá za peníze všech občanů budovat síť vlastních propagandistických médií a trestně stíhat opoziční politické názory včetně věznění jejich nositelů. To by byl konec svobody a demokracie. Ze strany vlády Petra Fialy a ODS se tak jedná o bezprecedentní útok na svobodu slova, projevu a myšlení, který nemá od roku 1989 obdoby. Jde bez přehánění o zavádění totalitních praktik, které jsou v rozporu s demokratickým charakterem našeho státu, v rozporu s českou ústavou i s Listinou základních práv a svobod, která je její součástí a ve které se mimo jiné v článku 17 uvádí, že cenzura je nepřípustná. Hnutí SPD proti této připravované vládní totalitě hlasitě protestuje a bude svobodu a demokracii před současnou vládou hájit ze všech sil, všemi legálními demokratickými prostředky.

Fialova vláda chce lidem zvýšit daně a zdražit vodné a stočné, jídlo, pivo, léky, ubytovací a stravovací služby, knihy, noviny či hromadnou dopravu. Vláda ohrožuje firmy i domácnosti. Vládní koalice se chystá výrazně zvýšit sazby daně z přidané hodnoty, DPH, ostatně už jsme to četli v mainstreamových médiích. A to zvýšení té daně z přidané hodnoty má být u mnoha druhů zboží a služeb včetně mnou jmenovaných důležitých položek denní spotřeby pro všechny občany. Dle vyjádření ministra financí a místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury by namísto dosavadních dvou snížených sazeb DPH, ty jsou dnes 10 a 15 %, ty snížené sazby, měla od příštího roku platit pouze jedna snížená sazba ve výši 13 a 14 %. Vláda dokonce zvažuje i přesun některých služeb, například kadeřnické služby, ze snížené sazby do té nejvyšší, 21procentní, což samozřejmě zvýší cenu kadeřnických služeb. V důsledku sloučení dvou snížených sazeb, těch 10 a 15 %, do jedné, by došlo mimo jiné ke zdražení vodného a stočného, léků, jídla a čepovaného piva v restauracích, ubytovacích a stravovacích služeb, knih, novin či hromadné dopravy a tak dále. Toto navrhované opatření, které je dalším popřením předvolebních slibů stran vládní pětikoalice v případě jeho přijetí, a Fialova vláda to plánuje, tak závažným způsobem poškodí ekonomickou a sociální situaci českých domácností a ohrozí i existenci mnoha firem, živností a pracovních míst.

Hnutí SPD tento opakovaný vládní útok na úspory a peněženky českých občanů zcela zásadně odmítá. Jsme kategoricky proti zvyšování daní českým občanům a nikdy nepodpoříme tento způsob vylepšování katastrofální bilance státního rozpočtu. Naší cestou je výrazné omezení zbytných státních výdajů, například odvodů prostředků do Evropské unie či předražených armádních nákupů a na straně veřejných příjmů pak například zdanění dividend vyváděných nadnárodními korporacemi z České republiky do zahraničí.

Pojďme dál. Fialova vláda nás chce enormně zadlužit u Evropské unie. Nenechme vládu, aby náš stát zadlužila jako Řecko. Vláda Petra Fialy z ODS chce ještě více zadlužit Českou republiku, když vážně zvažuje přijetí úvěru v objemu 100 až 150 miliard korun od Evropské komise. Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS s tímto záměrem souhlasí. Mělo by se jednat o peníze na financování energetických projektů a plnění environmentálních závazků. Půjčka by měla mít splatnost 30 let a byla by úzce vázána na konkrétní podmínky. My nemáme nic proti energetickým projektům a environmentálním závazkům, ale kdyby se seškrtaly zbytné výdaje, o kterých jsem hovořil, tak není potřeba si brát takovou půjčku. Půjčka by měla mít splatnost 30 let a byla by úzce vázána na konkrétní podmínky. Podle Ministerstva financí je důležitým aspektem plánované půjčky, podle samotných úředníků Ministerstva financí, kterým evidentně ministr financí nenaslouchá, je důležitým aspektem plánované půjčky značné měnové riziko, které je vždy spojeno se zápůjčkami v cizí měně, a z něj vyplývající dopady na finanční stabilitu českých veřejných rozpočtů.

Hnutí SPD s tímto dalším plánovaným vysokým úvěrem nesouhlasí zejména proto, že jeho příprava probíhá mimo standardní proces a pravidla státního rozpočtu a bez parlamentní kontroly. Považujeme za nepřijatelné krátce po schválení zákona o státním rozpočtu na rok 2023, kde vláda si prohlasovala deficit, navýšení zadlužení České republiky o 295 miliard korun, což je samo o sobě rekordní, tak tento deficit chce vláda prakticky obratem navyšovat o dalších 50 %. Jde o projev neuvěřitelného hazardérství Fialovy vlády, která před volbami lhala, když slibovala občanům snižování státního dluhu. Fialova vláda nás vede na cestu podobnou Řecku, kdy bude náš stát totálně zadlužený a totálně závislý na Evropské unii a globalistických finančních institucích.

Fialova vláda odmítá pomáhat našim občanům, město Přerov díky vládnímu programu opravilo 15 bytů pro migranty z Ukrajiny. Ejhle, když se pomáhat chce, tak to jde. Tisíce našich důchodců, ale i českých samoživitelek či chudých rodin žijí na ubytovnách, protože pro ně sociální bydlení není a nebude. A naopak, aby Ukrajinci měli zdravotní pojištění zdarma, politici z vládní pětikoalice zvažují naopak Čechům zdravotní péči zpoplatnit, aby se na ty Ukrajince vydělalo. Já neříkám nepomáhat skutečně potřebným, naopak, ale tímto způsobem, kdy se miliony českých občanů dostávají do ekonomických a sociálních problémů, tak to rozhodně dělat nelze.

Fialova vláda hazarduje s budoucností naší země a vede ji do katastrofy. Na každého Čecha připadá již nyní za Fialovy vlády průměrný dluh 275 000 korun. Hospodaření českého státu za vlády koalice ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Pirátů skončilo v loňském roce se schodkem ve výši neuvěřitelných, ovšem je to tak, 360,4 miliardy korun. Celkový státní dluh tak vzrostl už na hrozivých 2,895 bilionu korun. Na každého Čecha tak připadá průměrný dluh v objemu 275 000 korun. Vláda přitom původně na loňský rok plánovala rozpočtový deficit ve výši 280 miliard korun. Na podzim jej však novelou zákona ještě navýšila, a to přesto, že oproti roku 2021 loni vzrostly příjmy státního rozpočtu zejména vlivem vyššího výběru DPH o 137 miliard korun, protože jak se zdražilo, vysoká inflace, kterou Fialova vláda neřeší, tak se vybralo více DPH, takže to není díky nějaké pozitivní činnosti vlády, je to naopak díky negativní činnosti vlády, ale místo aby vláda ty peníze přesunula českým občanům, tak dělá pravý opak.

No a v letošním roce plánuje vláda Petra Fialy hospodařit se schodkem 295 miliard korun. Realita ovšem může být výrazně horší, protože podle odhadu ekonomických expertů vláda nevybere na mimořádné dani, takzvané wind fall tax uvalené na energetiku, rafinerie a banky, ani zdaleka tolik, kolik si naplánovala. A to si ještě ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS plánuje v letošním roce vzít u Evropské unie ten další úvěr ve výši až 150 miliard korun. Jak jsem říkal, tak jde ze strany vládní pětikoalice o naprostý hazard s budoucností hospodářství a sociální stability České republiky se všemi představitelnými katastrofálními důsledky a to hnutí SPD odmítá.

Kvůli nečinnosti Fialovy vlády rostou ceny potravin v České republice prakticky nejrychleji v Evropě. Potraviny a spotřební zboží jsou levnější v Polsku a v Německu než v České republice. Současná vláda se podle prohlášení jejího premiéra Petra Fialy staví negativně k případnému snížení DPH na potraviny. Přitom máme nejvyšší DPH na potraviny ve střední Evropě a jednu z nejvyšších vůbec v Evropě, to znamená 15 %, zatímco sousední státy mají 10 % a méně, anebo dokonce dočasně nulu jako v sousedním Polsku. Proto také Češi ve finále jezdí nakupovat do Polska, kde je vlastenecky smýšlející vláda. Současná vláda Petra Fialy tak vědomě rezignovala na jakoukoli snahu pomoci občanům s astronomickým růstem cen základních životních potřeb. Přitom většina evropských států již dávno učinila kroky ke snížení cen základních potravin, kombinace snížení DPH až na nulovou sazbu a zastropování cen, včetně všech sousedních států České republiky. Důsledkem nečinnosti Fialovy vlády je až nedůstojný stav, kdy jsou čeští občané z existenčních důvodů nuceni ve velkých počtech jezdit nakupovat do Polska či Německa, kde jsou potraviny a další spotřební zboží výrazně levnější než u nás doma.

Příčinou vysokých cen potravin v České republice je i to, že současná vláda, opět jako jediná v Evropě, nijak nepomáhá domácím zemědělcům a potravinářům s vysokými cenami energií, které máme nejvyšší v Evropě, meziročně plus 67 % nárůst, což je nejvyšší v Evropě. Takže i v tom mezinárodním srovnání Fialova vláda totálně selhává. Takže ty výmluvy premiéra a ministrů, které pořád slyšíme v médiích, jak všechno dělají dobře a jak je situace těžká, je lež a nesmysl, protože ve srovnání se všemi evropskými zeměmi má Česká republika nejvyšší meziroční nárůst cen energií, a to o 67 %.

Kvůli nečinnosti vlády tudíž rostou ceny potravin v České republice prakticky nejrychleji v Evropě, výrazně více, než je průměrná míra inflace. V některých případech, mouka, mléko. oleje, tuky, meziročně o více než 50 %. Mimochodem i ta inflace je vysoce nadprůměrná v České republice ve srovnání s průměrem v Evropské unii. Jde o jeden ze základních důvodů propadů životní úrovně našich domácností a o neomluvitelné selhání nekompetentní pětikoaliční vlády Petra Fialy z ODS, která by prostě měla podat demisi.

Již milion českých občanů žije pod hranicí chudoby, jejich počet výrazně vzrostl za dobu působení současné vlády. Pokles reálných mezd je v České republice nejvýraznější ze všech členských států Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, OECD, tedy tam jsou v podstatě všechny evropské vyspělé státy. A dle údajů pravidelné zprávy Poverty Watch, což je evropská síť proti chudobě, žije již milion českých občanů pod hranicí chudoby a další milion je pak chudobou ohrožen. Čeští občané chudnou ještě rychleji, než je průměr v Evropské unii, vychází z těchto údajů. A v Evropské unii se v posledních letech rychle prohlubují mnohé ukazatele bídy, mimochodem. Ale Česká republika chudne rychleji, než je průměr v Evropské unii. A opět je to záležitost vlády Petra Fialy.

Počet českých domácností, když se dále podíváme na ty údaje, tak počet českých domácností s příjmem pod hranicí chudoby vzrostl z 9 % v průběhu roku 2021 na současných 17 % za vlády Petra Fialy. V exekuci je přibližně 9 % občanů z celkové populace, to znamená každý desátý v podstatě, a v některých chudších regionech jde dokonce až o 16 % občanů, 16 % občanů.

Zmíněná zpráva dále uvádí, že celých 25 % českých domácností si nemůže dovolit bez zadlužení náhlý výdaj kolem 10 000 korun. Průměrná česká domácnost nyní vydává 48 % svých příjmů na bydlení a potraviny a u nízkopříjmových domácností jde pak až o plných 70 % jejich příjmů. Odpovědnost za tento stav nese jednoznačně vláda Petra Fialy z ODS, která na jedné straně svou politikou přímo způsobuje zdražování všech základních životních nákladů a potřeb a na straně druhé odmítá jakkoliv pomoci českým občanům se zmírněním jeho dopadů.

Důsledkem škodlivé politiky české vlády je i to, že naši pracující občané čelí nejvyššímu meziročnímu poklesu reálných mezd, a to minus 8,9 %, mezi zeměmi sdruženými v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, OECD. Takže opět i v tom mezinárodním srovnání Fialova vláda zcela selhala a selhává.

Takže opět to zopakuji, že nějaké výmluvy Fialovy vlády na to, jak je to těžké a v jak těžkou situaci nás uvedlo Rusko nebo Ukrajina nebo já nevím bůhvíkdo, tak to je lež. Protože další, už druhý parametr jsem uvedl, že ve srovnání i s tím evropským srovnáním, mezinárodním srovnáním, je na tom Fialova vláda nejhůře, jak tady dopadáme v České republice. To znamená, ať za to může ten nebo onen, je zcela jasné, že Fialova vláda je jedna z nejneschopnějších, ne-li nejneschopnější v Evropě vůbec.

Již téměř jeden milion českých seniorů má problém s nedostatečnými příjmy a s úhradou nákladů na své základní živobytí. Získat sociální dávku jako přechodnou pomoc od státu je pro ně velmi obtížné. Podle studie projektu Neviditelní až 889 000 českých občanů patří mezi takzvané neviditelné seniory, tedy mezi osoby, které dlouhodobě nezvládají hradit své živobytí, ale současně propadávají systémem státní sociální pomoci hlavně kvůli jeho složitosti, obtížné dostupnosti a neinformovanosti ze strany úřadů. Téměř 50 000 seniorů je v exekuci. Nelze se smířit s tím, aby senioři po celoživotní poctivé práci živořili v nedůstojných podmínkách a dluzích, anebo podstupovali ponižující procedury žádostí o sociální dávky. Podle hnutí SPD je v případě seniorů v první řadě potřeba přijetí zákona o minimálním důchodu ve výši aktuální minimální mzdy pro všechny, kdo splnili zákonné podmínky věku a doby důchodového pojištění a rovněž o nastavení spravedlivé valorizace důchodů, která by nediskriminovala nízkopříjmové seniory. Poslanci Fialovy vládní pětikoalice nám ale tyto naše návrhy opakovaně blokují s tím, že je odmítají projednat.

A za této situace, v době, kdy guvernér České národní banky Michl prognózuje počátkem příštího roku inflaci ve výši 20 %, se Fialova vláda rozhodla zvýšit minimální mzdu o pouhých 6,8 % a základní složku důchodů jen o 140 korun. Míra asociálnosti a neschopnosti Fialovy vlády nemá v moderních českých dějinách obdoby. A hnutí SPD bude nadále z opozice využívat všech politických možností, aby škodlivé působení Fialovy vlády skončilo. Tahle vláda nehájí zájmy našich občanů. Je to vláda, která ve jménu cizích zájmů je ochotná likvidovat jak vlastní ekonomiku, tak vlastní občany. Je to vláda, která tu nemá co dělat. Hlasování o nedůvěře je téměř poslední naděje, jak Fialovu vládu odvolat a zabránit ekonomické i válečné katastrofě.

Vážení kolegové a kolegyně z vládní koalice, vy, kteří jste si uchovali zdravý rozum, zamyslete se nad tím, co vaše vláda dělá a připravuje, a zvažte, zda vám svědomí dovoluje ji v jejím konání podpořit. Nejde jen o politické škody, které vám to způsobí, ale jde o nedozírné ekonomické škody, které tato vláda páchá, ať už jde o riziko války, do které nás všechny chce zavléct tato nejnepopulárnější vláda v dějinách našeho státu. I protektorátní vláda měla větší podporu občanů než vláda Petra Fialy a to o něčem svědčí. Protektorátní vláda kolaborovala s Němci, protože musela. Tato vláda kolaboruje v neprospěch občanů s cizími mocnostmi, protože sama chce. Nic nechutnějšího si, dámy a pánové, už představit nelze. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A vzhledem k tomu, že zde v tuto chvíli nevidím žádná další přednostní práva, tak můžeme se pustit do debaty v rámci obecné rozpravy. A už vidím, že přichází k pultíku paní poslankyně Barbora Urbanová, a já jí tímto dávám slovo.

 

Poslankyně Barbora Urbanová: Děkuji moc, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, vážená paní ministryně, milí kolegové, já začnu osobně. Já jsem poslankyní přesně 464 dnů, to jsem musela přepsat, protože jsem myslela, že budu mluvit až zítra, takže tady mám 465, no nevadí. Nicméně je to 464 dnů stejně jako někteří další nováčci tady. A za tu dobu jsme tady opakovaně čelili pochybnostem opozice a demonstraci těchto pochybností. V rámci mimořádných schůzí jsme tu slýchávali, kdo má mít jaké schopnosti k tomu, aby vedl tuhle zemi, i jak by její vedení mělo či nemělo vypadat. A já jenom dodávám, že já osobně to považuji za naprosto legitimní a vyjadřuji se k tomu poprvé. Mám totiž po té době, kterou jsem tu zatím strávila, a musím říct, že jsem ji poctivě věnovala práci, pocit, že je potřeba, aby tady zaznělo hned několik věcí.

První z nich - a slibuji, že budu stručná - a ta nejdůležitější za mě je ta, že my, kteří tady společně sedíme, můžeme ze svých pozic ovlivnit, jak naše země vypadá. Je naprosto iluzorní tvrdit, že opozice nic nezmůže, a já doufám, že si to opravdu všichni uvědomujeme. Příkladem budiž agenda, které se já osobně věnuji, tedy celospolečenský problém domácího násilí. Musím tedy vyzdvihnout opoziční kolegyni Táňu Malou, která založila podvýbor pro problematiku domácího a sexuálního násilí. Ano, je pravda, že my v tom podvýboru spolu často nesouhlasíme. Často dlouho diskutujeme a určitě máme trochu jinou představu o finálním řešení problémů, případně o jejich rychlosti, které k tomu podvýboru k řešení náleží. Ale tvrdit, že se nic neděje a nic se nemění, to by byla rozhodně lež.

Když se podíváte hlouběji do toho problému, je skutečně úžasné, že to vypadá, že se prosadí jednotná definice domácího násilí do občanského zákoníku. A on to nebude jenom signál, že na tom problému, který se podle různých průzkumů a analýz může týkat až pětiny Čechů, vládě, lidem, kteří tuto zemi řídí, a opět já do toho zahrnují i nás, poslankyně a poslance, že tedy na tom problému záleží. Bude to taky jasná zpráva o tom, co domácí násilí je, že to nejsou pouze případy, kdy jednomu z domácnosti teče krev. Jsou to taky případy, kdy jeden z partnerů tomu druhému bere peníze, kdy ho psychicky týrá, kdy pod pohrůžkou vyžaduje sex či využívá společné děti k tomu, aby druhého vydíral. Týkat se to může jak žen, tak mužů, seniorů a dětí. Za mě osobně je to obrovský posun v této problematice, ale uvědomuji si, že jenom definice a jenom jeden zákon nestačí a stačit nebude. Mám takovou mapu, která znázorňuje, s čím vším se tu skutečná oběť domácího násilí musí potýkat. Pokud to stát zvládne, stane se přeživší mnohdy i hrdinou, který o svém zážitku dál mluví a pomáhá tím i dalším.

Náš systém je zatím poměrně nepřátelský a obětem nepomáhá, často mají pocit, že je až zneužije. Zjistí od nich všechny informace, kdo co komu dělal, kdo co komu říkal, jak se u toho tvářil. Zjišťují, co jsou zač, a přitom zároveň zvažují, co mají na sobě a zda vypadají inteligentně, jako kdyby inteligence souvisela s tím, zda můžete nebo nemůžete být obětí domácího násilí. Tímto procesem si každý přeživší musí projít, ale není příliš přátelský a spousta z těch malých věcí, spousta z těch malých problémů, které vidíme, se dá v tomto procesu upravit. I na tom se chystáme pracovat. A já necítím ani od jednoho z dotčených ministrů, že by jim na tom nezáleželo. A to je právě to, co je pro mě rozhodující a proč důvěru této vládě, pro důvěru nejenom hlasuji, ale tentokrát tady pro ni i mluvím. Na lidech jim záleží. Ta snaha, jak vyřešit neřešitelnou rovnici, když svobodu prostě neprodáte za levnější plyn a další generaci nenecháte zadlužený stát, je obrovská. Tuto snahu, tuto vůli pomoci ale komplikuje to, že se zatím ve státním aparátu nepracuje s propojenými registry, s propojenými daty o lidech v této zemi. A já si tady nebudu rejpat, kdo tady byl minulých osm let u vlády.

Dalším příkladem budiž to, že se Ministerstvo práce a sociálních věcí nevykašlalo na rodiče předčasně narozených dětí. Ti díky novele zákona, který jsme tu schválili už v červnu, mají nárok na příspěvek na dopravu, takže životní situace, kdy dojíždíte za svým miminkem na neonatologii často, ne-li denně, do vzdálené nemocnice, se aktivně řeší. Že je to málo peněz? Že se to neděje? Pokud si to někdo myslí, pojďme to vylepšit. Ty dveře na Ministerstvu práce a sociálních věcí byly pro mě už před třinácti měsíci, kdy jsem tam kvůli tomu poprvé byla, otevřené, a to nejsem poslankyně ze stejné strany, jako je pan ministr Jurečka.

Co tím teď chci říct? My všichni tady máme obrovské možnosti, jak ovlivňovat naši zemi a to, jak vypadá. Nejsem vždy přesvědčena o tom, že je všichni tady využíváme. Často mám pocit, že problémy se tady jen předkládají a házejí přes pultík na odpovědné lidi. V televizi se dohadujeme jako šílení - a opět, funguje to jako prostor, kde se předhazují problémy k řešení místo toho, aby se ta řešení nabízela. A stejně to nakonec skončí prostým porovnáváním toho, co kdo kdy kde udělal a pokazil. A přitom, jak jsem říkala na začátku, my už jsme tady pro mě téměř neuvěřitelných 464 dnů, kdy místo hořekování, kňučení a vzájemného obviňování můžeme pro lidi skutečně něco dělat. Já se snažím velmi nejen v rámci problematiky domácího násilí, nejen s předčasně narozenými dětmi, ale také pohnout se zákony, které mohou pomoci naší předlužené společnosti. I tady vidím vůli spolupracovat z opozičních lavic - zdravím pana kolegu Nachera, prostřednictvím pana předsedajícího. Podporu u ministrů, kterých se tato agenda týká, cítím. Témata máme společná i s některými opozičními poslanci, to už jsem říkala. Tak tedy pojďme spolupracovat. Moc děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji paní poslankyni. Vidím zde jednu faktickou. Pokud platí, tak potom pan poslanec Patrik Nacher. Máte dvě minuty.

 

Poslanec Patrik Nacher: Tak děkuji, pane místopředsedo. Já jsem se k té faktické přihlásil ještě předtím, než mě ocenila paní poslankyně, protože jsem se chtěl přihlásit, že jsem chtěl ocenit ten příspěvek a projev, protože jsem po dlouhé době slyšel někoho z koalice, kdo neútočí na opozici, kdo tam vyzdvihne nějaké jasné téma, něco obsahového, skutečně za čím tady jde, jak já tady zdůrazňuju třeba tu ochranu spotřebitele, a proto jsem se přihlásil, abych to ocenil. Aby to dneska nebylo jenom o té zákopové válce, ale i o tom, že člověk má někdy pochválit někoho na té druhé straně, když si myslí, že to takhle má tady zaznít na ten mikrofon. A to, jak vystoupila Barbora Urbanová, je v kontrastu s tím, jak nás tady někteří ministři, a to mě zase naopak mrzí, osočili, že my svoláme tuto schůzi a pak neposloucháme. A já bych tady chtěl využít slova Zbyňka Stanjury, vašeho ministra financí, který mi na můj dotaz, jestli mě slyšel, nebo ne, když jsem jednal o rozpočtu, řekl, že nemusíme být v tomto sále, a přesto vás slyšíme, protože ten přenos tady jde do všech místností, do všech kanceláří, dokonce i do všech restaurací. Takže třeba já, a věřím, že většina kolegů, jsme poslouchali projevy a příspěvky ministrů této vlády a nemuseli jsme být v této místnosti. To jsou slova vašeho ministra financí. Tak prosím, abychom se tady navzájem v tomhle nečastovali, já si také odpustím tu část svého projevu, až na něj dojde řada někdy, nevím kdy, protože v momentě, kdy začali vystupovat opoziční poslanci, tak tady zase není nikdo kromě pana ministra vnitra, nikdo z vlády, a tím bychom se nikam nedostali. Takže ještě jednou děkuji své ctěné kolegyni Barboře Urbanové.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji za zkonstatování atmosféry a poprosil bych dalšího, kdo je řádně přihlášený, a to je pan poslanec Ondřej Lochman. Máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Lochman: Pěkný večer, vážení kolegové, vážené kolegyně. Tak kdybych slyšel Patrika Nachera takhle mluvit i předtím, než ta schůze byla svolána, tak jsem možná ten projev psal jinak. Teď to bylo takové příjemné, milé. A já mám samé reakce na to, co jsem slyšel, o všech hříších, které ta vláda provedla, tak se snad Patrik Nacher nebude zlobit, že to někdy bude i jízlivé.

Každopádně vážení kolegové, vážené kolegyně, máme zde další jednání o nedůvěře vládě a po pěti měsících již podruhé. Chtělo by se mi tak cimrmanovský říct, jestli to není málo, vážená odcházející paní kolegyně Schillerová (poslankyně Schillerová se po zaslechnutí svého jména krátce vrací do sálu), jenom dvakrát za pět měsíců, prostřednictvím předsedajícího, hlasování o nedůvěře. Překvapivě toto hlasování vyšlo zase před volbami a zase to dopadne potvrzením toho, že tato vláda má důvěru této Sněmovny. Mohli jsme tu společně pracovat, společně připravovat zákony, ve čtvrtek máme výbory. No bohužel. Nicméně je velké štěstí, že další volby tady máme až za rok a čtvrt, někdy na jaře předpokládám, v roce 2024, tak doufám, že na dalších schůzích budeme konečně společně pracovat a nebudeme tu jenom řečnit.

Zástupci opozice udávali důvody, proč schůzi svolali, a je na tom krásně vidět, jak někdy umí ohýbat informace a především jak si vykládáte věci po svém. Například české předsednictví je za mě, a neslyšel jsem to jenom z jedné strany, tedy z této, ale od veřejnosti, veliký kus dobré práce naší vlády. Je to práce na tom, že tato republika získala znovu respekt. (Poznámka poslance Králíčka mimo mikrofon, smích zleva.) Ano, pane, prostřednictvím předsedající, Králíčku. Sami jsme byli společně s kolegou Králíčkem několikrát v zahraničí v rámci PS NATO a sám vnímal, jak třeba ve Velké Británii nebo v Madridu na summitu PS NATO respekt Česká republika opravdu nyní má za svůj postoj v té současné krizi i za to, jakým způsobem dokázala vést předsednictví v Radě EU.

Pojďme se tedy podívat, proč tato vláda má moji důvěru a proč má důvěru této Sněmovny, no a proč bude mít i důvěru této Sněmovny po tomto jednání. Již zmiňované evropské předsednictví. Začněme tedy čísly, co už proběhlo a co během toho předsednictví proběhlo: 50 formálních zasedání Rady Evropy, 1 500 jednání pracovních skupin, dvoudenní pražských summit, 14 neformálních rad EU, 314 akcí v ČR. Toto jsou výsledky předsednictví České republiky v Radě EU, a to se bavíme o číslech. Ale krom čísel se také musíme podívat na kvalitu. A třeba jen to, že ministři dokážou odpovídat novinářům i svým partnerům z Evropy v několika jazycích, je velmi dobré pro to, aby se rychle domluvili, no prostě to nebylo o tom "we will see", ale bylo to "we know, how to do it".

Česko je konečně tedy vnímáno jako důvěryhodný a schopný partner. A ta největší změna - vláda nevystupuje chaoticky. (Poslankyně Schillerová mimo mikrofon: Určitě ne. To si zaslouží potlesk. - Potlesk zleva.) Děkuji za potlesk kolegům z opozice, je milé, že na sebe takto umíme reagovat.

Podařilo se uzavřít dohody o spojenectví, která zprvu se zdála nemožná, a díky čemuž se také podařilo zajistit dostatečné zásoby plynu, solidární dohodu v případě nedostatku plynu - a takhle bych mohl mluvit dále.

Když se podíváme na uspořádání summitu Evropského společenství v Praze, tak toto se stalo historickou událostí. Já jsem přesvědčen, že až se budou psát knihy historie za dalších třicet, čtyřicet let, tak toto, že to proběhlo v Praze a v tomto formátu, bude zmiňováno. Prostě Evropská unie pod taktovkou České republiky ukázala, že se nerozdělí a že bude bojovat společně proti ruskému agresorovi, že to zvládne. A Česká republika má na tomto opravdu lví podíl - a tedy i role této vlády během předsednictví v Radě EU.

Když jsem zde mluvil o těch dojednaných dohodách, musíme se podívat i na energetiku. Energetická bezpečnost byla a je prioritou této vlády a byla i hlavním tématem českého předsednictví v Radě EU. Naše vláda bojovala za to, aby se povedlo zajistit dostatečně plynu, dostatečně energií, uspořádala pět mimořádných rad pro energetiku, kde v září ministr Síkela vyjednal zavedení dočasného stropu na energie v rámci Evropské unie. Mimochodem cena plynu na evropských burzách stále klesá. Uskutečnilo se osm setkání ministrů pro energetiku a dohody zde uzavřené následovaly legislativní úpravy, které jsou vtělovány do legislativy jednotlivých členských států.

Výkony českého předsednictví jsou proto vysoce hodnoceny. A určitě můžete, a to právem, vyčítat této vládě mnoho věcí, ale pojďme společně pracovat na tom, že když se něco opravdu povede a přinese to dobrý obraz naší republice v rámci Evropy, ve světě, tak je potřeba to ocenit. Podařilo se také přijmout řadu klíčových nástrojů pro omezení prudkých výkyvů ceny energií na burze, zastropování nadměrných zisků pro výrobce elektřiny a realizaci společných nákupů zemního plynu a solidaritu v případě fyzického nedostatku této energie. Plán REPower EU vyzval k postupnému ukončení závislosti na Rusku z hlediska fosilních paliv a představil cesty, jak dosáhnout významného snížení importu z Ruska již v tomto roce. Evropa tedy již má plán, jak společně nakoupit 13,5 miliardy metrů krychlových plynu. A nařízení usnadňuje koordinaci mezi státy, obchodníky a optimální využití dostupné plynové infrastruktury.

Chceme zde hlasovat - nebo tedy někteří zde chtějí hlasovat a vyjádřit nedůvěru vládě. A já se tady můžu i zeptat, co udělala vláda minulá na poli bezpečnosti energetiky. Když jsem se díval jako člen hospodářského výboru i na to, co se stalo za minulých osm let třeba například pro bezpečnost a takzvanou segmentaci zdrojů energetiky, tak toho mnoho tato vláda dobrého nezdědila. Třeba ropovod TAL. Dostatečnou kapacitu stále nemá a zůstalo to pouze na papíře a dalo by se i říct takovou už známou větou klasika - kde je rozšířený ropovod TAL? Mohla bych ho vidět? No, není a nebyl. Tato vláda ho nezdědila. Takzvaný TAL, tedy Transalpinský ropovod, nemá dostatečnou kapacitu a jedním z těch důvodů byla třeba výměna vedení ve společnosti MERO a tak dále. Já tu nicméně nechci říkat všechny detaily, ale fakticky ač to vypadalo, že tato republika si zaslouží jiný zdroj například ropy, nikdy se tomu tak nestalo. A když se podívám na dnešní vládu, tak ministr Síkela vyjednal v Německu navýšení kapacity ropovodu TAL, a tím do budoucna zajistil kroky k zajištění částečné energetické nezávislosti našeho státu. Takže vidíte, jde to.

Kdybychom se dívali na jinou komoditu, a to plyn, tak se můžeme podívat na plynovod Stork II, který vede z Polska. No, tedy na Slovensko, k nám ještě nevede. Když jsem se díval na to, co bylo zmíněno v médiích, tak již za Sobotkovy vlády byl cíl snížit nezávislost na Rusku po okupování Krymu. To byla jedna z priorit, ale bohužel opět se nic nestalo. Tedy projekt se nechal usnout, samotné Polsko přestalo jevit zájem a ten plynovod zde není. Já zase nepůjdu do detailů, jenom konstatuji, že není. No a když se podívám zase na mediální tisk z posledního půl roku, tak jsem si našel například, že tato vláda to samozřejmě řeší a že premiér Fiala v září začal jednání s Polskem o obnovení spolupráce na tomto plynovodu.

Kdybychom se tedy měli podívat, co po sobě... nebo co převzala tato vláda, jakou energetickou bezpečnost, tak toho mnoho není. Je to tedy především závislost na energiích z Ruska. A dobře, byly sakra levné, ale ono tuto cenu je potom potřeba taky jednou zaplatit. A to se nám zde nyní stalo. To, že předvídavost tady nebyla, to, že bezpečnost energetická nebyla zajištěna.

Pokud se podíváme na obnovitelné zdroje, a to je vizitka celé naší republiky, dnešní podíl obnovitelných zdrojů v rámci EU, tak Česká republika je pátá. Ale ne od jedničky, pátá odspodu. Když se podívám na to, co se povedlo této vládě z hlediska takzvaných OZE, tedy obnovitelných zdrojů, tak minulý měsíc jsme zde schválili zákon o podpoře výstavby obnovitelných zdrojů a ministr Síkela připravuje návrh zákona o komunitní energetice. Aby byl výčet kompletní, co se týká energií, určitě bychom se mohli podívat na to, že je vyjednáno... no, jádro jako bezemisní zdroj energie, to je taky zásluha této vlády, a byl zahájen tendr na dostavbu Dukovan. Na rozdíl od svých předchůdců jsme do toho tendru ovšem nepřipustili firmy ze států, které by mohly být bezpečnostním rizikem pro Českou republiku. Našel jsem si, že Andrej Babiš prohlásil, že bylo chybou Sobotkovy vlády, že nedokončila tendr na dostavbu Temelína. Bohužel se dá říct to samé o něm.

To je tedy moje porovnání mezi těmi dvěma vládami, to hlavní.

Kdybychom se dívali na rozpočet, bylo by toho rozhodně mnoho. Já bych se nyní ještě zastavil u toho, že kromě energetické bezpečnosti, kterou tato vláda zdědila bez infrastruktury, bez zajištění dostatečných zdrojů, dostatečných energií z různých zdrojů, tak jste nám radili, abychom také jednali především jako kolegové v Maďarsku. Já jsem se díval na to, jaká je nyní inflace v Maďarsku, a je 24,5 %. A to nám bylo dáváno jako vzor za to, jak máme stropovat, za to, jak se máme dívat na pohonné hmoty. Mimochodem, poptávka po pohonných hmotách v Maďarsku dnes o téměř 30 % převyšuje denní kapacitu čerpacích stanic. Jsme zpátky - tedy ne dnes, ale jsme zpátky zhruba tři týdny, a maďarští řidiči tak museli tankovat i v okolních státech nebo shánět energie jinak. Poptávka po benzinu se tedy zdvojnásobila. Pokud bychom se podívali na ceny, já jsem se díval na ceny pohonných hmot, to jste nám tu často vyčítali. V listopadu jsem zde paní kolegyni Vildumetzové, která není přítomna, ukazoval graf, že ceny pohonných hmot klesají. Ona se mi tu vysmála, že tomu tak není a nebude, nicméně pokud se podíváme dneska na Maďarsko a dneska na Českou republiku, tak v Maďarsku je benzín dražší o 2 koruny, vycházím z tabulek na kurzy.cz, každý si to můžete porovnat. Ten nárůst tam byl i o 10 korun v přepočtu, téměř za vteřinu po tom, co se maďarská vláda rozhodla stropování ukončit. Orbánova taktika v Maďarsku se tedy vymstila, nezvládli ji a inflace je tam mnohem vyšší než u nás. To je doporučení, jak se chovat, tedy to jste nám dávali: trochu chaosu, trochu populismu, ono to bude fungovat.

Když jsem dal toto celé porovnání, tak bych chtěl říct, že už jen za to, že tato vláda pracuje systematicky, bez chaosu, slušně, dokázala v rámci předsednictví v Radě EU přesvědčit, že Česká republika je důstojným, schopným partnerem, tak už jen za to si vláda zaslouží důvěru a minimálně ze strany opozice trpělivost a nevyvolávání těchto schůzí každých pět měsíců řekněme, ono to je spíš čtyři a půl, a to do toho nepočítáme vánoční prázdniny. Krom toho bych chtěl také zmínit, že tato vláda v bezpečnosti energetiky - a na tom se doufám s kolegy shodneme, i když tu zazněla z mých úst silná kritika toho, jak to připraveno není - za ten rok, za těch třináct měsíců v bezpečnosti energetiky a v zajišťování různých zdrojů energetiky pro Českou republiku udělala mnohem více, než se stalo za poslední roky. Toto jsou ty důvody, a jeden z mnoha důvodů, proč tato vláda má důvěru a proč - a jsem přesvědčen o tom, bude mít důvěru i dnes večer, dnes v noci, záleží, jestli skončíme třeba zítra, nebo pozítří, každopádně po této schůzi.

Vážení kolegové, děkuji za pozornost a doufám, že zde budou diskuse, kterým se můžeme věnovat, a věřím, že se brzy dostaneme taky k zákonům, na kterých máme pracovat, protože těch nás čeká opravdu mnoho, stejně jako práce ve výborech. Pěkný večer.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo několik faktických poznámek. Jako první paní poslankyně Balaštíková. A než jí předám slovo, tak načtu omluvy. Omlouvá se paní Jana Berkovcová od 14.30 ze zdravotních důvodů. Omlouvá se paní Mračková Vildumetzová Jana od 20.15 z rodinných důvodů. A omlouvá se pan ministr Šalomoun Michal od 20 hodin z osobních důvodů.

Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý večer, kolegyně a kolegové. Já bych chtěla reagovat na svého předřečníka. Pan kolega prostřednictvím vás, paní předsedající, je velmi milý člověk, nicméně kdybyste to nebyl právě vy, tak bych to snad i považovala, to vaše vystoupení, za urážku. Česká republika má respekt v zahraničí. Pane kolego, já myslím, že asi nevíte, jak se dělá zahraniční politika. Já jsem tedy ještě za celý svůj život nezažila, že bych se někde dočetla, že na nějakém summitu nebo politickém jednání jedna země druhé řekla - vy to děláte špatně. Víte, ono se to řekne spíš možná, když jsou ti premiéři nebo prezidenti kamarádi, tak se spíš řekne - ty, tohle nebylo úplně dobré. Ale dobře, je to váš romantický názor na to, jak děláme zahraniční politiku.

No a vy jste tedy řekl, že jste chtěli spolupracovat, řekli jste - společně pracovat pojďme. Kdyby to tak bylo, kdyby to byla pravda, tak by se nikdy nemusel stát dnešní den. My bychom tohle nevyvolávali. A řekla jsem to i v médiích. Já jsem tu byla a vím, jak jsme reagovali. My jsme reagovali na vaše postoje, na to, jak jste se chovali, jak někteří vaši zástupci se tomu ještě smáli. A naše paní předsedkyně klubu nás uklidňovala a říkala i, že vlastně vyvoláme reakci, že to budete vy zneužívat, že je to jakýsi aktivistický náš program na podporu našeho kandidáta na prezidenta. To byla reakce na vaše chování, byla to reakce spontánní. Na tom trvám, všichni mí kolegové to vědí. Vědí, jak jsme se na klubu o tom bavili, a bohužel i ti, kteří se vyjádřili z našich lavic třeba proti kandidatuře našeho kandidáta, tak i ti zvedli ruku, aby se dnešní den vyvolala nedůvěra vládě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. A další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Králíček. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážená paní předsedající, pane ministře, paní ministryně, kolegyně, kolegové, já musím reagovat na vystoupení mého předřečníka. Já myslím, že jeho vystoupení zapadlo do dalších vystoupení ministrů a místopředsedů a vládní poslankyně. Já tomu rozumím, bylo to vystoupení plné urážek a dehonestace. Rozumím i tomu, že se těšíte a předpokládáte, že na Hrad vyhraje váš kandidát. On se uzavře kruh. Kruh se uzavře v tom, že pětikoalice bude ovládat Hrad, Senát, Poslaneckou sněmovnu, Prahu a kraje. A vládu, samozřejmě. Omezíte nám slovo ve Sněmovně vaším návrhem jednacího řádu tak, aby opozice nemohla mluvit, nebo jí to omezíte na maximum. A pod rouškou boje proti dezinformacím budete regulovat informace. Budete mít totální moc. Totální moc nad touto zemí. Budete ji válcovat, stejně jako válcujete opozici v Poslanecké sněmovně. Ale neměl byste zapomenout, že stále skoro tři miliony vás nevolily. A já pevně věřím, že tito lidé vám to jednou dají důrazně najevo. A já si stoupnu do čelných řad.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. A další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Kolovratník. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo. No, já musím na Ondru Lochmana reagovat. A musím říci, že popuzeně jako místopředseda hospodářského výboru, kde jsem víc než osm let, pane kolego. A do této chvíle jsem si, prostřednictvím paní předsedající, Ondřeje Lochmana jako předsedy podvýboru pro dopravu vážil jako kolegy, který se zajímá o dopravu, věnuje se dopravě a snaží se ji řešit. Ale prosím, pane kolego, když už vám vaši markeťáci ze STANu dají nějaký text, tak než ho začnete číst, tak si ho zkuste ověřit a neztrapňujte se tady na plénu Poslanecké sněmovny.

To vystoupení bylo absolutně trapné a komické. A budu konkrétní. Když se chlubíte za STAN úspěchy pana ministra Síkely, že sem přinesl zákon o komunitní energetice a tak dále - ten zákon tady měl být v létě. To jste slibovali někdy na jaře, že to tady bude do prázdnin. Přinesli jste to na konci roku a je to pozdě, už to mohlo půl roku fungovat. Když se chlubíte, pane poslanče, taxonomií a jádrem, tak tuhle věc nezařídila tato vláda, to zařídili vaši předchůdci, hnutí ANO, Andrej Babiš a Karel Havlíček, a vyjednali jsme to, že jádro je uznáváno v taxonomii Evropskou unii alespoň dočasně. Vy jste měli příležitost pracovat na tom, aby bylo jádro uznáváno dlouhodobě a trvale. Neudělali jste v tom absolutně nic. Když tady, pane kolego, mluvíte o ropovodu TAL, o plynovodu Stork - opět prosím něco si o tom načtěte. Poláci Stork nechtěli. Nebylo to na nás, bylo to na nich. A vy jako opozice v té době jste s námi souhlasili, že ty energie, ať už je to ropa, nebo plyn z Ruska, že jsou levné, že fungují, že zkrátka je to nějaký zdroj energie a infrastruktury, kterou tady máme. Nikdy, nikdy jsme od vás neslyšeli to, že bychom něco měli změnit.

A když už chceme jít do té historie - ještě mám pět vteřin - tak byl to váš koaliční partner ODS, která rozprodala v devadesátých letech infrastrukturu našeho státu. (Předsedající: Čas, pane poslanče.) A teď, teď ty následky sbíráme všichni. Společně s vámi.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. A jako další je přihlášen s faktickou poznámkou pan poslanec Kubíček. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vaším jménem k panu poslanci Lochmanovi. Já si ho velmi vážím a jeho práce v hospodářském výboru je vidět, nicméně několik dezinformací, které tady proběhly. Byla to dostavba Temelína. A víte, na čem skončila dostavba Temelína? Na způsobu financování, na ničem jiném. Tenkrát nebyl žádný odpor a rozpor oproti tomu, jestli se má soutěžit včetně Ruska, nebo ne. Druhá věc. Když se soutěžily Dukovany, tak už bylo přece předtím rozhodnuto o tom, že bude Rus z tendru vyřazen. To se nestalo za vaší vlády, to už bylo předtím.

Co se týká ropovodu Stork, ten skutečně skončil na polské straně jejich nesouhlasem k tomu, aby fungoval. A seděli jsme v tom hospodářském výboru všichni a já si velmi dobře pamatuji, a byli to především členové KDU-ČSL, jejich podpora levného plynu byla naprosto bezprecedentní v té době. Já jsem byl jeden z mála, který křičel o nějaké diverzifikaci a o tom rozdělení jednotlivých zdrojů. A pokud si pamatuji, tenkrát má ctěná kolegyně, prostřednictvím pana předsedajícího, Berenika Peštová, která tam chodila z pozice náměstkyně ministryně životního prostředí, to z mé strany slyšela mnohokrát, kdy jsem varoval před zařazením plynu jako bezemisního zdroje.

Pak tu máme ještě několik takových drobností. Co se týká ropy, přebytku ropy, teď byla nějaká reportáž, a nikdo asi nebude podsouvat Jankovi Kroupovi, že by nadržoval hnutí ANO, a bylo zjištěno, že mnoho ropy protékající těmito ropovody je původem z Ruska, akorát má jiné razítko, jinou zemi vytěžení, a nějakým způsobem se tady dostává i přesto, že jsou zavedené určité sankce. Já si myslím, že je třeba opravdu i nezapomínat na solární tunel. My jsme tady nebyli v té době, kdy se začaly utrácet neskutečné peníze za nesmyslné projekty fotovoltaické energetiky. A musím končit, já bych toho měl víc. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. A jako další je přihlášena paní poslankyně Peštová a pak se z místa hlásí pan poslanec Lang. Paní poslankyně, vaše dvě minuty. Máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo. Já bych chtěla zareagovat na pana poslance Lochmana, i když teď asi zřejmě řeší něco důležitějšího, prostřednictvím paní předsedající. Už neřeší, dobře, děkuji. V každém případě, když jste tady říkal, jak tato vláda nejedná chaoticky, tak já jsem tady několikrát vystupovala a myslím si, že jste tady u toho byl taky a slyšel to, jakým způsobem jsou zde přijímány zákony. Jakým způsobem, ne řádným legislativním procesem, ale jakým způsobem jsou zde načítány, to znamená, přes poslance nebo jsou to senátní iniciativy a tak dále. V každém případě řádný legislativní proces tam neprobíhá. To znamená, nejde to do mezirezortního připomínkového řízení, ani vnitřního, ani mezirezortního, nejde to na Legislativní radu vlády, ani do komisí Legislativní rady vlády. Několikrát jsem tady držela v ruce to, co jsme tady dostali v den ráno, když jsme ten zákon měli probírat. Bavím se o energetickém zákonu, který byl několikrát novelizován. Bylo to několik pozměňovacích návrhů, ke kterým jsme měli uzavřít během několika dalo by se říct hodin stanovisko, a my jsme vůbec nevěděli, co budeme projednávat a co je meritem věci a těch pozměňujících návrhů.

Takže mi neříkejte o tom, že tato vláda nejedná chaoticky. Jedná neskutečně chaoticky. A vy to musíte vědět taky, protože jste členem hospodářského výboru, a já jsem na tom hospodářském výboru seděla a byly tam k tomu velké diskuse. Ale času na to bylo velice málo.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. A jako další z místa se s faktickou hlásí pan poslanec Lang. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, pane paní předsedající. Já také se chci připojit tady ke kolegům z pravé strany spektra. Máme 20.48 hodin a vidíte, že jsme tedy opravdu rádi, že jste nás pustili do rozpravy. Kdyby ta rozprava byla spuštěna dříve, třeba po vystoupení pana premiéra a po vystoupení ministrů, jako byla ministryně obrany, jako byl pan ministr vnitra, jako byl pan ministr zahraničí, tak určitě byste se dozvěděli, co je důvodem toho, proč my svoláváme tuto mimořádnou schůzi o vyjádření nedůvěry této vlády, a během vašich třinácti měsíců vlády už je to podruhé. Je to z toho důvodu, kolegové, že my nemáme žádné fňú a kňú, jak se teď začíná používat. My nekňučíme, my nefňukáme.

My jenom chceme předkládat svoje návrhy a využili jsme celé spektrum možností, které jsme měli. Chtěli jsme zařazovat body do programu schůzí. Měli jsme několik mimořádných schůzí. Nic z toho jste nám neumožnili. Prostě vaše dominantní postavení, vás 108 poslanců, kteří spolu držíte v té vaší pětikolce, neumožňuje vlastně opozici vykonávat řádně svoji práci. My máme velké spektrum našich voličů. Naši voliči se na nás obracejí. A chceme řešit také v rámci možností své věci. A to, jestli tady pobrekáváte, že nemáte plněny vaše nějaké kvóty, že jste prakticky neschválili skoro žádné zákony, to je váš problém. A vy byste si to měli s námi nějakým slušným způsobem domluvit a vyříkávat, a ne nás takto tady přejíždět.

Dneska jsme opravdu neměli možnost vystupovat. Já sám budu přihlášen do řádné rozpravy zítra. Ale kdybychom otevřeli rozpravu dříve, což nechápu, že jste nám teda milostivě vlastně na naší schůzi, kterou jsme vyvolali k nedůvěře vládě, dovolili otevřít rozpravu až po sedmi hodinách, kdy jsme tady vlastně poslouchali, jak je to všechno výborné, jak je to ideální, logicky, protože samozřejmě média to nějakým způsobem snímají, vy jste si to odříkali na zprávy. A dneska kam jsme se dostali? Zůstala vám tady jedna paní ministryně (Langšádlová) a všichni ostatní ministři odkráčeli pravděpodobně domů. Děkuju. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Mám zde další faktickou poznámku - paní poslankyně Ožanová. Paní poslankyně, vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážená jediná paní ministryně, pokud se dívám, ano, počet je správný. Já jsem se domnívala, že budu reagovat, poslouchala jsem kolegu Lochmana velmi pozorně, domnívala jsem se, že budu reagovat na dopravu. Nicméně k tomu nedošlo. Takže budu reagovat na energetiku. Víte, ta chvála energetiky, pana ministra Síkely, jak všechno dělal dobře a jak je to všechno skvělé... Víte, já si pamatuju na jeden moment z hospodářského výboru, kdy jsme měli schvalovat v legislativní nouzi další z energetických zákonů a já jsem požádala velmi nespisovně, když jste chtěli, ať už hlasujeme o těch pozměňovacích návrzích, že si je chci aspoň přečíst. To si pamatuju, to bylo pro mě velmi zajímavé - protože jaká spolupráce? Vy jste chtěli po opozici a i po vlastních lidech, ať zvednou ruku pro něco, co nikdo neměl k dispozici a nikdo nečetl, jenom proto, že to dalo ministerstvo. Prosím vás, takhle spolupráce, nejen spolupráce, takhle práce ve Sněmovně vypadat nemá. Poslanec má právo vědět, o čem hlasuje, byť je koaliční. Vy jste to tehdy nedali přečíst ani koaličním poslancům. Takže takhle vypadá ta práce skvělého pana ministra Síkely. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Pokračujeme v obecné rozpravě, do které je přihlášena paní poslankyně Voborská. Paní poslankyně není přítomna. Další na řadě je pan poslanec Bělor. Než vám dám slovo, ještě načtu jednu omluvu. Omlouvá se od 17 hodin pan Richter z rodinných důvodů.

Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Roman Bělor: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, poslanci a poslankyně, mám krátký příspěvek, ale myslím, že to musí zaznít, s tím, že jsem se chtěl prostřednictvím paní předsedající obrátit na pana předsedu Okamuru a vrátit se k 10. lednu, kdy tady v polemice o svobodě slova, kdy jsem celkem chápal, že asi není úplně jednoduché vytvořit právní normu, která by bránila moderní stát před šířením hoaxu a fake news, najít takovou normu, která by zároveň respektovala zásady svobodného šíření názorů, svobody slova a tak dále. Nicméně tady zazněla od pana předsedy Okamury slova: Ale prostě to onálepkují, jako to dělal Goebbels a jako to dělali nacisti. A nezlobte se na mě, já vůbec nechápu, jak může někdo využít tuto terminologii na půdě demokratického státu, a ještě na půdě Poslanecké sněmovny. A proti tomu jsem se chtěl důrazně ohradit.

Kromě toho bych doporučil těm, kteří mají tendenci v této polemice používat takové názory, aby se podívali například na zákon na ochranu republiky, je to zákon č. 50/1923 Sb. A tam zjistíte, že ten zákon byl poměrně velmi striktní. A zajímalo by mě, jestli by někdo našel odvahu nazvat první republiku republikou goebbelsovskou nebo notabene nacistickou.

A tady se dostávám k podstatě věci, a to je kultura politická, a k definici toho, co je to teda urážka. My asi jsme schopni jaksi definovat, co je to urážlivé slovo ve smyslu argotické, lidové mluvy nebo toho, co říkají popeláři nebo lidská spodina. Ale nezlobte se na mě, také existují urážlivá slova kulturněhistorická. A slovo nacistický prostě nemá zaznít na půdě Poslanecké sněmovny. A to mě velmi rozčiluje kvůli mně, a věřím, i kvůli všem kolegům z vládní koalice, ale do jisté míry je potřeba o těchto věcech hovořit i ve smyslu ochrany členů opozice, protože to se může stát i vám, že vás bude někdo srovnávat s nacisty. Proti tomu se velmi ohrazuji a chci poprosit, aby v budoucnu každý, kdo řídí toto jednání, a zazní tato slova, upozornil mluvčího, že taková slova se prostě na půdě Poslanecké sněmovny říkat nebudou.

Já sám za sebe jsem připraven, pakliže se to bude opakovat - a musím říct, že pan Okamura slovo nacistický nepoužil poprvé, použil ho za tu dobu, kdy jsem měl sílu a chuť poslouchat jeho nekonečné výlevy, nejméně třikrát. A nevím, proč bychom nemohli v této situaci využít jednací řád Poslanecké sněmovny, který v § 13 přesně říká, jak se má postupovat. A můžeme postupovat i tím, že já velmi rád jako uražený podám návrh mandátnímu a imunitnímu výboru, aby konal.

Úplným závěrem chci ovšem říct ještě jednu věc. Chtěl bych poděkovat hnutí ANO za mimořádně vzácnou příležitost promluvit v rámci situace, která je skutečně bezprecedentní, kdy Poslanecká sněmovna byla vmanévrována do toho, aby se stala součástí marketingového plánu, jehož cílem je zvolit slovenského Berlusconiho za českého prezidenta. To je vpravdě bizár. Děkuji. (Náhlý hukot v levé části sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Vaše vystoupení vyvolalo faktickou poznámku. Prosím k pultíku paní poslankyni Peštovou. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Tak hezky to začalo a tak jste to musel dokončit tedy. (Potlesk z lavic ANO.)

Nechápu, proč ten Babiš vám prostě furt leží v žaludku. Vy si bez něj nedokážete ten den představit? On je řádně omluvený. Nevidím kolegu, který mluvil, omlouvám se, už ho vidím, pardon, omlouvám se. On je řádně omluvený. Kdyby tady byl, tak zase budete mít řeči, že dělá kampaň. Když tady není, tak vám to zase vadí, tak si tady dáte aspoň jeho fotku. Vždyť vy nejste normální! To už přece není normální tohleto! (Potlesk z lavic ANO.) My vám nestačíme? Vždyť je nás tady 72, nebo 71 bez něj. Tak vám snad stačíme jako opozice? Nebo ne? Děkuji. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. A další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Králíček. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Robert Králíček: Děkuji. Nebudu dlouze hovořit. Já bych jenom panu poslanci a ke kolegům ze STANu, až tady budou mluvit o tom, že je někdo osobní, že tu někdo někoho uráží, že ta debata je nekonstruktivní, tak si jenom uvědomte, kdo to začal.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. A další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Vondráček. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Já jsem to poslouchal z kanceláře a neslyšel jsem ten konec, co zmiňuje paní kolegyně Peštová, takže já vás mám jenom hezkého, pane kolego, prostřednictvím paní předsedající. (Smích v sále.) Já jsem slyšel jenom tu výzvu k lepší politické kultuře. K tomu já se samozřejmě přidávám. Ale v přátelském duchu, už tady něco pamatuju. Tady stál Miroslav Kalousek a na nás tady ukazoval prsty a říkal, že jsme nacisti a Andrej Babiš je führer. Takže pracujme na té kultuře. Ale opravdu já si pamatuju věci... A můžeme si o tom dlouho povídat. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Válková. Paní poslankyně, vaše dvě minuty, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Tak já myslím, že na neformálním setkání před Vánoci, kde jsme se setkaly s poslankyněmi napříč politickým spektrem, jsme se shodly na tom, že my většinou tedy hovoříme tak, aby to toho druhého neuráželo. Dneska jsem se o tom opět přesvědčila.

Jinak mně se taky ten začátek velmi líbil, že máte důvěru v mandátový a imunitní výbor, pane poslanče, prostřednictvím paní místopředsedkyně. Obraťte se na nás, my to jistě rádi posoudíme, pokud se vás to tak dotklo. A ten dovětek mě speciálně od vás také velmi překvapil. Ten asi tedy na tom mandátovém a imunitním výboru probírat nebudeme, protože předpokládám, že z naší strany taková potřeba nebude. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a z místa s faktickou se hlásí pan poslanec Lang. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji. Já bych tady pro pana kolegu, který také velice krásně začal. Myslel jsem, že tady máme tu novou, lepší, jak oni říkají, politickou kulturu. Prosím vás, když už tady hovoříte o panu Andreji Babišovi, on měl asi podle vás tu smůlu, že se narodil v Bratislavě za Československa. To znamená, on má slovenskou národnost, ale v roce 1993, když se rozdělilo Československo a mohli si lidé zvolit, jak Slováci české občanství, tak Češi slovenské občanství, tak se rozhodl, že se stane státním občanem České republiky. Prosím vás, tak už nechte si nějaké takovéhle dehonestační věci, že tady je jakýsi Slovák, slovenský Berlusconi! To souznění vůbec těch dvou vět je totální blbina! Není to žádný Slovák, je to český státní občan, který má právo kandidovat v prezidentských volbách, byť se vám to nelíbí. Pravděpodobně nevím, co budete říkat za 14 dní, kdyby ve druhém kole pan Babiš uspěl a stal se prezidentem České republiky. A Berlusconi je Ital! Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a jsme zpátky v obecné rozpravě, do které je přihlášen pan poslanec Rataj. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Michael Rataj: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové poslanci, dovolte, abych i já se dnes na zasedání Poslanecké sněmovny vyjádřil na adresu vlády Petra Fialy, která má za sebou jeden rok fungování ve velmi pohnuté době. Chci tímto vystoupením také odpovědět občanům, kteří mi v posledních dnech zasílali e-maily s prosbou, abych si při hlasování o důvěře vládě Petra Fialy zachoval svou čest, hlasoval v zájmu občanů České republiky a dodržel tak slib, který jsem občanům dal. Mohu nejen tyto pisatele ubezpečit, že budu hlasovat v souladu se svým svědomím a poslaneckým slibem, a to také zde odůvodním proč.

Opoziční hnutí ANO 2011 odevzdalo v pátek 13. ledna návrh na konání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, symbolicky v den prvního výročí vyslovení důvěry vládě poslanci vládní koalice. Aniž by se pro tento pokus hnutí ANO pokusilo získat Stranu přímé demokracie Tomia Okamury, bude vláda čelit vyslovení nedůvěry již podruhé v relativně krátké době. Důvody takového kroku, které předkládali lídři hnutí ANO v uplynulých dnech médiím, považuji za veskrze zástupné. Uváděné argumenty jsou jako vždy úmyslně zkresleny a vyznačují se značnou mírou neobjektivity, především ovšem postrádají patřičnou sebereflexi. Jediným skutečným důvodem konání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny před druhým kolem prezidentských voleb je snaha o rozpoutání bouře ve sklenici vody v čase, kdy zakladatel a stávající předseda hnutí ANO Andrej Babiš kandiduje na prezidenta České republiky a v souboji se svým protivníkem ztrácí. Udělat z prezidentských voleb referendum o vládě, které by vyburcovalo i nevoliče k protestní volbě, a odradit mediální snůškou pseudopravd od účasti ve volbách voliče politického soupeře, to je jediná možná cesta, jak získat aspoň malou naději na agrofertizaci nejvyšší politické funkce v zemi.

Ale pojďme k tomu, kam tento marketingový pokus shodit vládu v době, ve které je stabilita České republiky křehkým střípkem stability celé Evropské unie, v důsledku směřuje. Opoziční hnutí ANO se snaží vytvářením negativního obrazu práce vlády Petra Fialy - vzpomeňme zde často užívaný slogan: špatně, málo, pozdě - využít k posilování vlastních volebních preferencí a ke strategické přípravě na další parlamentní volby. Existuje řada variant budoucího vývoje na politické scéně, ale dlouholetý koaliční nepotenciál hnutí ANO na celostátní úrovni dává tušit, že případný pokus o sestavení vlády po vítězství v dalších parlamentních volbách, vycházíme-li ze současných volebních preferencí, by v případě menšinové vlády měl výrazně větší šanci na úspěch s podporou prezidenta republiky. Také proto, že otevřená spolupráce s SPD není pro významnou část voličů hnutí ANO akceptovatelná. Shrnu-li to, pro budoucnost hnutí ANO je poměrně zásadní, aby se jeho předseda stal příštím českým prezidentem. V opačném případě by totiž mohl nastat úpadek a jistě by došlo i na přeskupování, případně štěpení celého hnutí ANO, které ještě pořád stojí a padá s osobou svého předsedy.

Rád bych se ale konečně dostal k realitě posledního roku. Pokud bych měl tento rok srovnat s předchozími dvěma lety, kdy celý svět sužovala pandemie COVID-19, nelze vynechat energetickou krizi, dvojcifernou inflaci a vojenskou agresi Ruska na Ukrajině, která vedla k migrační vlně, jaká tady nebyla od druhé světové války, tedy faktory, se kterými se nepotýkala žádná z předchozích českých vlád od roku 1993. To je bohužel objektivní fakt ovlivňující ekonomickou a společenskou situaci občanů naší republiky. Vláda Petra Fialy byla a je nucena čelit výzvám, které přináší tento nezvykle turbulentní čas. Výčet přijatých opatření a úspěchů vlády Petra Fialy zde uvedla celá řada předcházejících řečníků, počínaje premiérem této země. Pokud to stručně shrnu, i přes nutnost čelit aktuálním výzvám byly ve všech rezortech nastartovány změny, které mají vést k realizaci vládních programových cílů. Vláda se přitom stále učí. Nikdo učený z nebe nespadl. Co je ovšem zásadní, nepomáhá si omezováním ani svobody pohybu, ani svobody projevu. Věřím, že až se situace stabilizuje, skončí válka na Ukrajině, naše země sklidí první plody práce na zvýšení energetické nezávislosti naší země na ruských surovinách; až zkrotíme inflaci, budou výsledky práce vlády Petra Fialy pozitivním překvapením pro řadu dnešních kritiků, kteří se nechali pomýlit či svést rétorikou jejích odpůrců.

Před vládou Petra Fialy stále stojí spousta práce a my koaliční poslanci z hnutí STAN o tom samozřejmě dobře víme. Jako starostové měst a obcí nejsme zvyklí planě slibovat, neplnit program a nedotahovat rozpracované záležitosti. A stejný přístup uplatňujeme i v parlamentu. Ačkoliv naše práce v Poslanecké sněmovně možná není vidět tak jako v komunále, myslím, že se oprávněně můžeme již pochlubit úspěchy, které jsme poctivě odpracovali a jež zde byly zmíněny našimi poslanci a ministry. Pochopitelně budeme pracovat vytrvale dál, protože systémové změny nelze provést za několik měsíců, aniž by nehrozilo riziko, že v budoucnu napáchají více škody než užitku.

Osobně mám za to, že je nezbytné zeštíhlit státní správu a odbourat byrokracii, snížit mandatorní výdaje a konečně připravit deset let slibovanou reformu penzijního systému. Je nutné se zamyslet nad daňovými výjimkami a zavést progresivní zdanění závislé činnosti, vrátit reformovanou daň z koupě či prodeje nemovitosti. Bolestně se ukázalo, že energie jsou klíčovými komoditami, a proto je mimo jiné nezbytné transformovat akciovou společnost ČEZ na státní podnik. V oblasti sociální politiky je nutné, aby hmotná pomoc lidem v sociální nouzi nebyla poskytována plošně, ale adresně dle skutečné ekonomické potřeby rodin a jednotlivců, tedy efektivněji. Věřím, že v rámci postupující digitalizace agend Ministerstva práce a sociálních věcí a jemu podřízených organizačních složek státu se i nadále bude postupovat mílovými kroky vpřed a v blízkém časovém horizontu dokončíme rozpracované záležitosti řešené tímto rezortem už několik volebních období.

Přestože činnost vlády hodnotím se snahou o určitý odstup, podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, zdůrazňuji, že při hodnocení její činnosti nesmíme zapomínat na omezení způsobená jednak objektivními skutečnostmi, jednak legislativním procesem jako takovým.

Vláda postupuje rozvážně, nikoliv zbrkle, jak často opozice populisticky požadovala a požaduje. Ostatně neznámým prostorem v pološeru také neproběhnete, ale půjdete s nejvyšší opatrností a rozvahou. Neplatí přímá úměra: rychlé řešení rovná se nejlepší řešení, jako například v záležitosti zastropování ceny pohonných hmot. Jak to dopadlo v Maďarsku nebo Polsku, které nám opozice dávala příkladem, jsme zjistili o pár měsíců později.

Dovolte mi, abych na závěr z tohoto místa poděkoval především všem občanům této naší země za jejich odhodlání překonat těžké časy, za pomoc lidem v nouzi, za jejich trpělivost, důvěru a podporu. V návaznosti na to, co jsem ve svém příspěvku zmínil a co zmínili mí předřečníci, konstatuji, že zejména s ohledem na to, v jak komplikovaném období vláda Petra Fialy vede naši zemi, zvládá svou roli vcelku dobře, a proto budu hlasovat proti návrhu opozičního hnutí ANO 2011. Děkuji za vaši pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Pane poslanče, vaše vystoupení vyvolalo celou řadu faktických poznámek. Jako první se přihlásil pan poslanec Králíček. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážená paní předsedající, já musím zareagovat. Právě jste byli svědky toho, jak vypadá politika hnutí STAN. Projev plný nenávisti a urážek. Pane poslanče Rataji, prostřednictvím předsedající, jste ubohý lhář a šiřitel dezinformací. (Potlesk v levé části jednacího sálu.) Stále mluvíte o tom, že odagrofertizujete Českou republiku, abyste ji zaredlovali. A za mě: radši na Hradě slovenský Berlusconi než na vnitru český Kaliňák! (Výkřiky a potlesk v levé části jednacího sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Jako další s faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Peštová. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Tak já děkuji za slovo. Tentokrát nemohu říct, že to hezky začalo. Ono už na začátku to byl hnojomet tedy neskutečnej. Takže nezačalo to hezky. A ten konec jsem si připadala jak na XIV. sjezdu KSČ. Vrátila jsem se zpátky do dob nazpátek. Všechno krásný, všechno růžový a jenom ty ostatní to dělají jinak, než to děláme my. Takže opravdu poprosím opozici, nebo pardon vládnoucí koalici, vezměte si ty vaše příspěvky, vyškrtněte už si toho Babiše, ten tady není. Ten tady není. Takže já chápu, že jste dostali úkol. Úkol zněl jasně: muž s koženou brašnou nesmí projet. (Smích a potlesk v levé části jednacího sálu.) Ale on tady není. On tady není. Takže je to zbytečné si ho brát do úst. Takže pokud něco máte, pojďte to šít do nás, ale zbytečně - tady máte obrázek (ukazuje na Babišovy portréty před řečnickým pultíkem), vezměte si obrázek a opravdu, zapomeňte na Babiše. Zapomeňte dneska na Babiše. Děkuji. (Potlesk v levé části sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Malá. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Taťána Malá: Hezký dobrý večer. Pane kolego, vy jste to úplně celé popletl. (Smích v levé části jednacího sálu.) Oni vám ti občané v tom mailu nepsali, abyste hlasoval pro důvěru. Oni tam psali, že jste tuhle zemi přivedli cugrunt, že to je katastrofa, to, co děláte. Já ty maily dostávám také a já vás v těch adresátech vidím. Tak prosím vás, abyste to zítra nepopletl. Proti důvěře. (Potlesk v levé části jednacího sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další přihlášený je pan poslanec Kolovratník. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo. No přátelé, já bych se na pana poslance Rataje nezlobil. On vystupuje za ten rok počtvrté tady na mikrofonu. Je to stále nováček a chápu, že ty texty, které markeťáci hnutí STAN napsali, přečíst takhle skoro napoprvé je těžké. Máme pro to pochopení. (Smích v levé části jednacího sálu.) Ale pane poslanče, příště, než sem na mikrofon půjdete, je vidět, že Ondra Lochman měl trochu větší zkušenost, že už tady párkrát byl, zkuste si ty řádky trošku proškrtat a upravit. Když mluvíte o těch křehkých peříčkách demokracie evropské a podobně, když mluvíte o tom, že tady my hrajeme tu předvolební opoziční kampaň, tak si nejdřív poslechněte, co jsme vám říkali, co vám tady přednášela ve skvělém projevu Alena Schillerová na začátku dnešního dne. Ty argumenty, co vám chceme říct, o co vás žádáme a o čem s vám chceme diskutovat. Pak, pane poslanče, možná i při tom pátém nebo šestém vystoupení po roce tady ve Sněmovně budete znít trochu víc důvěryhodně. Bohužel teď se vám to nepovedlo. Díky.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a další přihlášená je paní poslankyně Pastuchová. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, paní předsedající. Tak já jsem ráda, že jdu až teď s faktickou, protože můžu reagovat na dvě vystoupení. Opožděně na pana poslance Bělora, tuším, že se tak jmenuje, není tady ještě, já jsem ho tady u pultíku ještě neviděla. Ale došla mi jedna věc. Takže občan, který se narodil na Slovensku a nyní má českou státní příslušnost, absolutně nemá šanci v této republice se hlásit na post prezidenta nebo na nějakou jinou pozici. Takže oni jsou pro vás jiní. To je tedy i moje maminka, která se narodila na Slovensku, má české občanství. A vy jste je prostě vyřadil. Vy jste je vyřadil, protože to jsou Slováci.

Další věc na pana kolegu Rataje, kterého si vážím jako kolegy v sociálním výboru. Ale víte, podívejte se na seznam. Dnešní schůzi pozorně poslouchám, opravdu, vystoupení členů vlády, i když tady třeba nesedím, chodím se projít. A teď budeme poslouchat zhruba 17 poslanců vládní koalice, jak je ta naše vláda úžasná, všechno zvládla, v takové zemi se musí s takovouto vládou žít úplně perfektně. Ale vážení, vážená vládo, ona tu není už žádná paní ministryně, omlouvám se, já bych v takové republice hrozně ráda žila. Ale nemluvte příště o svých fantaziích, jak by se tu mělo žít, ale mluvte přímo o České republice. A ta teď takhle tady nežije. (Potlesk v levé části sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Další je přihlášená s faktickou poznámkou paní předsedkyně Schillerová. Paní předsedkyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pán je politolog, zřejmě - (Smích v levé části sálu) - myslím, prostřednictvím paní místopředsedkyně, myslím pana poslance Rataje, já vás vidím poprvé - protože pán už ví, co bude po volbách, jaká tady vznikne vláda, s jakou podporou, on ví, co hnutí ANO hrozí, že se rozštěpí, když by náhodou Andrej Babiš odešel na Hrad. No, pane poslanče Rataji, prostřednictvím paní místopředsedkyně, já si myslím jako zástupce strany, která dala této zemi Dozimetr a Slepičáka, se starejte hlavně o budoucnost hnutí STAN. (Potlesk a smích v levé části jednacího sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. A další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Feranec. Pane poslanče, vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, paní předsedající. Členové vlády nejsou. Dámy a pánové, zazněla tady kritika pana Rataje. Já musím říct, že mě jeho projev velmi pobavil. Já jsem se skutečně celkem upřímně zasmál, protože mně to přišlo jako takový pokus o stand-up, jako když někdo chce parodovat ty projevy z toho XIV. sjezdu. Ta dikce, ta slova. Jsem si zapsal některá: sklízíme plody práce (bouřlivý smích v levé části sálu), někteří se nechali pomýlit a svést (potlesk v levé části sálu). Fakt mi to připomnělo prostě, jestli to měl být pokus o stand-up vystoupení, parodie skutečně na závěry XIV. sjezdu, tak to perfektně padlo jako. Mně se to skutečně líbilo. A pochopitelně ta otázka: a komu tím prospějete? (Výbuch smíchu a potlesk v levé části sálu.) To jsme viděli v nějakém filmu. Ne, tak já děkuji panu kolegovi. Chápu, že je devět hodin, jsme unavení. Mě to skutečně velmi pobavilo a osvěžilo to tuto naši debatu. Děkuji. (Potlesk v levé části sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času a další je přihlášen pan poslanec Brabec s faktickou poznámkou. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo. No vidíte, kolegyně kolegové z opozice i z koalice, o co jste přišli, že jste nám ty faktické poznámky uznali až teď. (Smích v sále.) Ta zábava už tady mohla být mnohem dřív a nemuseli jste kvůli tomu odcházet. Já si myslím, že z takhle zábavné debaty by málokdo odešel. Já jsem se díval, protože také jsem neznal pana kolegu Rataje, já jsem zjistil, že on má regionální kancelář v Chocholouškově ulici. (Pobavení.) To se omlouvám, ale jenom mi to na něco odpovědělo.

Ale já jsem taky byl překvapen tou dikcí, také jsem si myslel, že ta slova už najdu jenom v nějakých análech, o tom pomýlení a o tom, jak je potřeba nastartovat ty změny v těch jednotlivých rezortech. Ale jasně, já si myslím, že kolegové by měli být vlastně vděčni, i ti nováčci, za tu debatu, protože oni se tady ostřílí. Ono je něco jiného být zpravodajem nějakého zákona, něco jiného je být tady přímo potom vystaven i tomu tlaku. Takže já taky musím říct, že jsem byl překvapen tím, jak jste nám, hnutí ANO, říkal až otcovsky, možná starostlivě, na co si máme dávat pozor, aby se nám to nějak nevymstilo. Já taky vždycky, když slyším STAN, tak si taky vzpomenu na Dozimetr a šifrované telefony. Takže si myslím, že by tam u tohohle si každý měl řešit ty problémy doma, které má, skutečně. Já si myslím, že si asi poradíme i bez toho.

Ale navážu na to, co říkal i kolega Feranec. Bylo to osvěžení v této relativně pokročilé době. Děkujeme za to. A já si myslím a doufám, že jak bude doba přibývat, tak ještě uslyšíme nějaké další favority. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času a další je přihlášen pan poslanec Lochman. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Lochman: Pěkný večer, vážení občané. Já vám doporučuji se podívat na tyto kolegy. Připomnělo mi to základní školu, když se stádo začíná smát někomu, dělá si z něj srandu a říká si, jací my jsme dobří, jaký on je horší, pojďme ho pourážet, pojďme si trošku zakádrovat a pojďme se mu posmát, protože my si myslíme, že jsme lepší. Říká se tomu šikana! Ale ještě člověka, který vám tady přesně řekl, že on děkuje lidem za to, že v tuto složitou dobu dokážou být trpěliví a dokážou ji přestát.

A místo toho, aby v této Sněmovně - já jsem tady pouze rok, já tady vidím lidi, kteří jsou z různých stran a jsou tady dlouho, teď za ANO 2011 - tak tato Sněmovna stojí za den 3,5 milionu. (Hovoří velmi hlasitě.) Vy místo toho, abyste se tady bavili o tom, co lidi potřebují, o tom, že jste nedokázali zajistit, jak už jsem říkal, dostatek energií dříve, abychom tu měli nějakou energetickou bezpečnost, tak se tady bavíte na účet někoho jiného, a ještě si vymýšlíte, urážíte ho. Připadáte si jako ti, kteří tady jsou nějací hodnotitelé lidí.

Milí vážení přátelé, pojďme se vrátit tam, kam tato Sněmovna patří. Pojďme se bavit o věcech, které jsou důležité pro občany této země, a ne že budete využívat tento čas a tuto půdu pouze pro to, abyste se tady bavili na nějaký cizí účet. A ještě člověku, který dle svého svědomí se rozhoduje, jak vlastně se vším naloží, jestli opravdu ta vláda má jeho důvěru, přesně to zvažuje, poděkuje lidem. A co vy? Vy si tady hrajete hrátky místo toho, abyste se věnovali práci jako poslanci, tedy práci pro lidi, které tady zastupujeme! (Poslanci hnutí ANO buší do lavic.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Kasal. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já bych se rád obrátil vaším prostřednictvím na oba předchozí řečníky, jak pana poslance Lochmana, tak pana poslance Rataje. Děkuji, že jste mně nahrál, pane poslanče. Já bych vám chtěl říct k těm plodům vaší práce a k tomu, co jste říkal o tom zesměšňování, a abychom tady něco konali. Tak mně vysvětlete plody vaší práce, že po 30 letech - já 30 let pracuji ve zdravotnictví - tak za 30 let jsem nezažil to, co zažívám poslední rok, kdy nemáme léky, kterými můžeme léčit. A nejenom ambulantně. Já zvažuji, co budu dávat dětem na oddělení, abych mohl pokračovat v ambulantní péči. Není to vůbec žádná legrace. Něco jiného jsou velká města a něco jiného jsou menší města. Protože to, co dorazilo do Prahy, tak to už my máme dva měsíce. Nejenom že nejsou antibiotika celkově, ale nejsou oční kapky. Jestli chcete, pane poslanče, tak si to můžete najít na SÚKLu, tam to je, a můžete to říct lidem. Ti lidé to tak mají a jsou v tom dennodenně. Takže to je ten váš úspěch, o kterém jste se ani jeden nezmínil. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Lang. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, paní předsedající. Já jsem původně chtěl hovořit k něčemu jinému, protože se mi udělalo trošku špatně, když tady kolegové zprava ze STANu říkali, že to dělají dobře a že v té práci chtějí pokračovat. No potěš pánbůh. Ale to, co tady pan Lochman předvedl. Prosím vás, pane kolego, nekřičte tady na nás, nejsme malé děti. Jestli si ve vašem klubu, ve vašem STANu, takhle po sobě vyřváváte, tak prosím vás to nezanášejte sem, na půdu Poslanecké sněmovny, když tady tak chcete kádrovat.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Prosím, oslovujte se mým prostřednictvím. Děkuji.

 

Poslanec Hubert Lang: Prostřednictvím paní předsedající. Chápu, že máte dneska velké ambice, že máte tu stoosmičku, že máte ministra vnitra, že máte tedy šifrované telefony někde mezi ponožkami, který zvoní panu Gazdíkovi, že jste tam pomalu vymřeli po přeslici a po meči. Ale prosím vás, nekádrujte nás. To mě úplně šokovalo, to vaše vyjádření, že vyjádření opozičního poslance je šikana. Když opoziční poslanec tady řekne nějaký svůj názor, tak je to šikanózní vůči vám? Vy to nezvládnete? Když to nezvládnete, tak složte mandát, běžte dělat starostu, nebo odkud jste přišel, a nemusíte v té Sněmovně být. Nikdo vás tady nedrží.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Letocha. Pane poslanče, vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Petr Letocha: Dobrý podvečer, vážená paní předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové. Tady je hezky vidět, že jste se v podstatě těšili na tu část, kdy přijdou poslanci za hnutí STAN chránit, respektive obhajovat úkoly vlády, které zvládla. Alespoň my si to myslíme. Je úplně legitimní, že opozice na to má jiný názor. Ale je pravda, že jsem proslov pana poslance Rataje slyšel ve své kanceláři, kde jsem se také připravoval na proslov, který možná za chvíli bude, a že jsem se tedy nestačil divit, co se tady potom spustilo. Je opravdu vidět, že jste byli jako natěšení na tuto debatu. Ale upřímně, dělat si srandu už i z ulice, na které má poslanec poslaneckou kancelář - a já se přiznám, já tam tu kancelář mám taky. To budeme tedy paušalizovat ty lidi, kteří tam bydlí, že to něco znamená, že jsou na ulici Chocholoušková? Opravdu se česká Sněmovna k tomuhle sníží? Já vím, že ta atmosféra, která tady byla, tomu napomáhala. Ale věřím, že jestli se podíváte zpětně na ten záznam k tomu, co se tady před chviličkou stalo, že možná ani vy se nebudete úplně usmívat.

Ale mám pro vás dobrou zprávu. Je nás přihlášených ještě dost. Takže tu svou náplň a tu svou energii budete moci využít ještě ve faktických poznámkách a jistě i ve vlastních proslovech, protože je nás pořád docela dost připravených. Ale prosím, zachovejme důstojnost české Sněmovny. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Wenzl. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já k panu poslanci Ratajovi, vaším prostřednictvím. Já nechci nějakým způsobem urážet, to už vůbec ne. Ale mě zaujala v tom jeho projevu ta pasáž, kdy mluví o tom, jak vláda vlastně až, až, až - potom to bude "růžové", potom bude "dobře".

K panu poslanci Lochmanovi, zase vaším prostřednictvím. Zmínil to teď i pan poslanec Letocha, vaším prostřednictvím, když se podíváme na pořadí přihlášených. Ano, tato mimořádná schůze byla svolána na základě žádosti klubu hnutí 2011 a kromě přednostních práv do této doby nikdo nevystoupil. Tam by právě zaznělo to, na co se chceme vlády, premiéra a ministrů ptát. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času. Jako další je přihlášen pan poslanec Králíček. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Robert Králíček: Takže podle hnutí STAN, pana Letochy a pana Lochmana, vy nás urážet můžete. Možná si pan Letocha, prostřednictvím paní předsedající, mohl pustit i projev pana Bělora. Byla to snůška urážek a dehonestace hnutí ANO. (Hovoří velmi důrazně.) Ale to vám nevadí. Ale my když si dovolíme říct něco proti vašim poslancům, tak nás hned uklidňujete, a vraťme se ke konstruktivní věci. A když tady pan Lochman říká, že dnešní den stojí 3,5 milionu, nebo 3,9, tak vy ho zdržujete. Vy jste nás nepustili ke slovu, vy si tady děláte, co chcete! Vy jste novodobá totalita!

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Peštová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Já nebudu tak rozvášněná. Také bych chtěla zareagovat na pana poslance Lochmana. Já si vás také vážím velice, ale to, co jste tady řekl, je velká nepravda. To, že my bychom vás šikanovali... Kdybyste to řekl obráceně, že vy šikanujete nás, tak tomu bych rozuměla. Když si vezmete, tak my tady načítáme body - nejsou načteny. My se snažíme svolat mimořádnou schůzi - neschválíte nám program. Dneska svoláme schůzi, hnutí ANO svolá schůzi, kdy vám chce, nebo vládě chce vyjádřit nedůvěru - a ve finále to končí tím, že vás tady skoro musíme prosit, abyste otevřeli rozpravu, protože jste si tam dali všechny svoje ministry s přednostními právy, a kdybyste neotevřeli rozpravu, tak my tady budeme sedět do rána, nebo respektive do dvanácti hodin, a poslouchat ty chvalozpěvy. Takže to je celá pravda. Takže to není o tom, že my bychom šikanovali vás, ale vy šikanujete nás.

Je škoda, že tady není pan premiér. Já bych se ho ráda zeptala, on je politolog, ať mi poví, jak se má opozice bránit a jak má využít svého ústavního práva. Ona má právo předkládat zákony - nebyl tady ani jeden. Všechno berete, byť tam ty zákony jsou načteny v systému pod nějakým číslem, vaše tam přijdou až poté, stejně se berou vaše zákony, naše tam zůstávají, opoziční okénko už nebylo, ani nepamatuju, interpelace za minulý rok - z těch osmnácti jich bylo deset. Vždyť to je šikana od vás, to není šikana od nás. A pak se nemůžete divit, že malinko jsme prudérnější. Ale každá akce vyvolává reakci. Nic jiného se tady neděje. Já chápu, že nás tady chcete moralizovat, ale měli byste si nejdříve zamést před vlastním prahem.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Malá. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Taťána Malá: Mě to fakt nebaví sem chodit, ale prostě musím. Vrátila bych se úplně na začátek, když se otevřela tady ta rozprava. Mluvila Bára Urbanová, která mluvila naprosto konstruktivně, k věci, v pohodě. Myslím si, že i ty faktické poznámky, které na ni potom reagovaly, byly naprosto slušné, namístě. Myslím si, že to má nějakou úroveň.

Zkuste se zamyslet nad tím, kdo tady s touhle řekněme debatou a rétorikou začal. Vy jste totiž neuvěřitelní demagogové. Vy když dostanete svoji vlastní medicínu, kterou jste nám tady naordinovali, tak to umíte vřeštět, ale když nedej bože se ozveme my, tak tady vyskočíte. Pan kolega Letocha, prostřednictvím paní předsedající, tady málem dostal infarkt, ale že vy tady mluvíte o Berlusconim a podobné věci, to my máme snášet? Jako opravdu se zkuste nad tím fakt zamyslet.

Já o tom budu mluvit ve svém příspěvku, který tady potom budu mít, ale já jsem to už probírala s některými vašimi kolegy. V minulém volebním období my jsme byli v koalici a my jsme schvalovali vaše návrhy, vaše body jednání. Minulý týden, co se tady odehrálo, to byla prostě katastrofa. My navrhneme bod jednání o tom, že nejsou prostě léky k dispozici pro děti, a vy to normálně prasácky, pardon za to slovo, prostě zamáznete jenom proto, že to navrhla opozice. Jako tak co od nás čekáte? Že tady budeme s vámi zacházet v rukavičkách? Vždyť je to prostě katastrofa. A ti lidé to vnímají a oni zvolili nás stejně jako vás.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Ožanová. Paní poslankyně, vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážená paní předsedající. Vážená paní ministryně. Možná už to zapadne. Já jsem chtěla reagovat na kolegu Lochmana, vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně. Tady se bavilo o tom, kolik stojí jeden den ve Sněmovně. Víte, já si také pamatuju, že během dnešního dne požádala naše kolegyně Vildumetzová Mračková o to, aby byla již dříve otevřena rozprava, aby nebyla pouze přednostní práva. Pamatujete si, jak jste se jí vysmáli? Že to přece ne, že je hloupá, že si nepamatuje, že když byla místopředsedkyní, že nezná jednací řád. Najednou to šlo, rozpravu otevřít. Tak prosím vás, teď se omlouvám - Patrika Nachera nevidím. Dvojí metr Patrika Nachera? Ano, stojí to hodně. Ale prosím vás, jestliže je to jednání o důvěře vládě, měla by mluvit jak koalice, tak i opozice. Děkujeme, že jste nám milostivě dovolili mluvit aspoň po sedmé hodině. Ale myslím si, že vzhledem k tomu, jaký měla návrh naše kolegyně, i tak to bylo velmi nekorektní. Mohli jsme tak ihned reagovat. Já si tam píšu připomínky, sedím tady, na ministry, například ministra dopravy, zahraničních věcí, abych mohla reagovat na jejich vystoupení. Píšu si to. Takhle jsem se jich mohla zeptat ihned na ty věci, které oni říkají. Promiňte, ale vy svým dnešním jednáním jste omezili svým způsobem demokratickou rozpravu, která by měla v této Sněmovně být. Já jsem chtěla ihned ministrům klást věcné otázky. Mám tam opravdu věcné dotazy, ale bylo mi to znemožněno. A tady potom budete říkat, kolik stojí jeden jednací den, když napřed uděláte vlastní exhibici?

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Mašek. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, to, že nám tady bylo argumentováno panem kolegou Lochmanem, prostřednictvím paní předsedající, že to stojí 3,5 milionu na den, a bylo nám to vyčítáno, že vlastně tady chceme vyslovit nedůvěru vládě, tak je to ale, pane poslanče prostřednictvím paní předsedající, důsledek toho, že vy nás skutečně v té Sněmovně nepouštíte ke slovu. Vy nám nedovolíte zařadit body. Vy jste řekl, že bychom ten čas měli věnovat problémům občanů této republiky. Zhruba tak jste to řekl. Ale o to my celou dobu bojujeme. Mně to od vás přijde farizejské, takový důvod tady vůbec uvádět. A nechávám stranou, že jste na nás tady řval.

Padaly tady předtím připomínky, že pan Okamura tady zmínil goebbelsovské metody, že někdo tady zmínil v nadsázce jednání takové zase to pozitivní, všeobjímající, že jsme jako na XIV. sjezdu KSČ, to druhé už pamatuju. Ale já bych vás připodobnil, a je to tedy možná moje představa, že to bylo takové stalinistické, útočné vystoupení: my vám to prostě nandáme, a vy jste tady od toho, abyste opravdu, jak to říkala paní předsedkyně TOP 09, šoupali nohama. Ale já bych chtěl říct, že právě vy, zástupci STANu, byste měli řešit především svoje problémy, a ne nás tady všechny poučovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou je přihlášena paní poslankyně Válková. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuju. Milé kolegyně, milí kolegové, neexistují jenom negativní příklady. Mezi vámi existují a fungují a pracují i lidé, kterých si jistě nejenom vážíme, ale můžeme s nimi spolupracovat. Já jsem byla, jak někteří z vás možná zaznamenali, v debatě Otázky Václava Moravce v neděli s panem ministrem spravedlnosti Blažkem, vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně, i když bych to nemusela říkat, bohužel tady není, a i když máme na řadu věcí rozdílné názory, tak určitě jsme se tam nehádali, bylo to důstojné, dívalo se na to asi 450 000 lidí, měli jsme veskrze pozitivní odezvu. A já mu ráda pomůžu s novým trestním řádem, až ho pošle do Sněmovny, protože si myslím, že nezáleží na tom, že si ten zářez třeba udělá on za ODS, ale záleží na tom, že ten nový trestní řád potřebujeme, potřebuje ho hodně lidí. A myslím si, že proto tady od toho jsme.

Takže je první moje poznámka, že tam byste měli hledat příklady. A koneckonců my je tam hledáme, ta spolupráce navázána je na velmi konstruktivní bázi. A pokud se tedy samozřejmě pustí do prostoru výraz, jako je šikana, tak já si kladu otázku, jestli jste to myslel jako v tom trestněprávním smyslu slova. Nakonec jsem to zavrhla, že to asi ne. Takže doporučuji přečíst si velmi dobré publikace našeho známého psychoterapeuta pana doktora Michala Koláře o šikaně, definici šikany, jak léčit šikanu, různé formy šikany, společenství k prevenci šikany. To jsou tedy určitě publikace, které by si někteří z vás měli prostudovat. A jsou i zajímavé, čtivé a srozumitelné. Nejsou to vědecká díla. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Brabec. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo. No, já myslím, že ti z vás, kteří mě znají delší dobu, tak víte, že já jsem člověk v zásadě vlídný, veselý, a pokud nejsem něčím napaden, tak obvykle neútočím. (Pobavení v sále.) A také mě proto docela zarazila ta reakce pana kolegy Lochmana, vaším prostřednictvím, paní předsedající. Protože je přece úplně normální, že pokud servírujete nějakou medicínu, a vy ji servírujete a já to nepovažuji za špatné, vy jste koalice, my jsme opozice, já jsem si tady zažil tu opačnou pozici, tak ji také ale musíte strpět, že si také musíte zobnout občas. Já jsem tady zažil pana Kalouska, já jsem tady zažil dnešního ministra, který tady dneska není, pana ministra financí, tehdejšího šéfa klubu poslanců ODS, pana Stanjuru, a další a další velmi dobré útočníky, kdy my jako ministři jsme samozřejmě museli odpovídat, a někdy to byly velmi nepříjemné věci. A musím vám říct, že to prostě je součást práce toho politika. To znamená, já jsem spíš v šoku, že vy to berete - já myslím, že tady neřekl někdo něco sprostého, ano, omlouvám se všem obyvatelům Chocholouškovy ulice, ale já myslím, že pro Čechy, když někdo řekne Chocholoušek, vždycky se mu vybaví docent Chocholoušek z filmu Jáchyme hoď ho do stroje, už to jinak nebude, to není žádná urážka. Ale přečtěte si prosím znovu stenozáznamy těch vystoupení kolegů poslanců a naše reakce. Já si myslím, že to je opravdu jenom akce a reakce. Proto já jsem v šoku, že vy to berete jako nějakou urážku a tady občanům prostě říkáte - podívejte se na ně, jak my tady vlídní, hodní, a oni na nás prostě jsou zlí a to my si nezasloužíme. Pojďme si říct, jak to je. Prostě jsme v jiné pozici, ale stále máme vůči sobě respekt. A to prostě určitě máme.

A jenom na závěr panu poslanci Letochovi, prostřednictvím paní předsedající. My jsme nečekali na to, abychom mohli dávat připomínky, komentáře k vám, ale k vládě. (Předsedající upozorňuje na čas.) Ale bohužel takovou šanci jsme nedostali, proto to dostáváte za ně. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Kolovratník. To je omyl, dobře, děkuji. Další s faktickou, pan poslanec Feranec. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji. Vážená paní předsedající, páni členové vlády, dámy a pánové, když jsem říkal, že první vystoupení pana Rataje mě trošku pobavilo, tak musím říct, že z vystoupení - to, co říkal pan Lochman, z toho šel mráz. Já skutečně z toho jsem cítil mrazení. Co si to dovoluje poslanec vystoupit? Jak si to představuje? Vystoupení poslanců že je šikana! Jak to, že jsme svolali - málem, málem - že jsme vůbec svolali jednání o důvěře vládě. Ten dělnický chleba tady utrácíme! Mně skutečně z toho šel mráz. A vůbec to není vtipné a spíš jsem z toho smutný. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Vlček. Pane poslanče, vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Vlček: Paní předsedající, děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, pane ministře, kolegyně, kolegové, já bych tu debatu také prosím poprosil vrátit trochu na zem. Slibuji, že Vlček nebude útočit na Brabce, abychom nějakým způsobem tu debatu opravdu udrželi v nějaké rovině důstojnosti. Myslím si, že vás můžu všechny ubezpečit za své kolegy, a tím se jich zastat, že my všichni máme v úctě toto plénum a plénum Poslanecké sněmovny. Všichni jsme přesvědčení demokraté, abychom si uvědomili, že řekněme toto vrcholné plénum má svoji úctu a musí ji i nějakým způsobem udržet.

To znamená, pojďte tu debatu vrátit zpátky. Já si myslím, že si nemůžeme tady vyčítat to, že zde jednotliví ministři vystupovali. My chápeme plně právo hnutí ANO, aby tuto schůzi svolalo. Vy zároveň musíte respektovat i právo ministrů, aby byli schopni tu svoji práci tady obhájit, a myslím si, že to bylo velmi důležité, aby tu práci tady obhájili. Respektovali jednací řád. To si myslím, že asi nemůžeme také vyčítat. To znamená, pojďme tu debatu vrátit zpátky. To, že na sebe reagujeme, je úplně přirozené. Nemůžeme si vyčítat tedy to, že ta debata tady fyzicky neprobíhá. Ona tady probíhá, a že to probíhá ve tři čtvrtě na deset, tak probíhá ve tři čtvrtě na deset. Vždyť je to jedno. Od toho jsme tady. Jsme za to lidmi placeni. Můžeme si tady vyčítat, jestli to stojí nějaké prostředky, nebo nestojí. Prostě to je daň za demokracii jako takovou. A my všichni jsme na to připraveni. Zrušili jsme své programy na následujících několik dní, zrušili jsme například jednání výboru pro životní prostředí, na které jsme byli připraveni zítra, dneska jsme zrušili nějaké komise. Ale prostě tak to je, tak to respektujeme. My jsme tady připraveni těch několik dní strávit tou debatou jako takovou. To znamená, pojďme se zpátky vrátit na zem a v té debatě pokračovat. Děkuji za slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času a další s faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Ožanová. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážená paní předsedající, navážu na bezprostředního předřečníka. Ministři nic neobhájili! Nenechali jste nám klást otázky tím, že jste neotevřeli rozpravu. My jsme se nemohli doptat na některé věci, které uváděli ve svých projevech. Až se zítra budu za 24 hodin ptát, nikdo si to nebude pamatovat. Prosím vás, tomu říkáte obhájení práci tím, že znemožníte opozici dotazy? To myslíte vážně? Toto je demokracie? Z vašeho pohledu ano, z mého pohledu ne!

Připomněla bych ještě jednu věc. Náš klub obdržel návrhy na změnu jednacího řádu této Sněmovny. Vážení, opravdu teď vzhledem i k tomu, co se dneska děje, jaké se navrhuje omezení vůbec opoziční práce a všechno, já teď nevím, jestli jsem ve Sněmovně, která touží po demokracii bez ohledu na to, kdo je v jejím vedení, ale domnívám se, že skoro ne, protože návrhy, které chtěly omezit vystoupení a podobně, chtěly omezit svým způsobem i interpelace. Ano, už vím, jak by to dopadlo. To vidím dneska: seďte, nic neříkejte, nemáte právo vůbec na nic. Prosím vás, nevyčítejte nám, že jsme chtěli klást dotazy. Neříkejte, vraťte se a buďte nad věcí. Prosím vás, já nad věcí prostě nejsem. Chtěla jsem klást dotazy a nemohla. A neříkejte mi, že to je správné! Ne, není! Diskuse v parlamentu je akce - reakce. Tento Newtonův zákon už tu někdo citoval, vraťme se i k fyzice. Ano, akce - reakce. Dovolte nám klást dotazy. Nemuseli bychom tu být tak dlouho a ušetřili bychom ty peníze, o kterých hovořil, vaším prostřednictvím, paní předsedající, pan poslanec Lochman.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Pastuchová. Paní poslankyně, vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, paní předsedající. Tak já vaším prostřednictvím pro pana poslance Vlčka. My jsme vůbec nenadávali, že tu vystupují ministři, ale podívejte se, vystupovali celý den, pak už to nešlo v televizi, takže v sedm jste nám dali slovo, ale podívejte se, není to zvláštní, že prvních 16 poslanců je z vládní koalice? A my, když jsme se... Já jsem se podívala na přihlášení, já nevím, předevčírem doma a už vás tam bylo šestnáct, sedmnáct. Takže náš první poslanec z opozice se dostane k pultíku jako sedmnáctý a všech těchto šestnáct poslanců před námi nám bude říkat úplně to samé, to, co jsme tady poslouchali od devíti do sedmi do večera od každého ministra.

Takže bude chválit, bude samochvála, bude. A náš sedmnáctý poslanec do padesátého třetího, možná se tam někdo z vás ještě vrtne, tady budeme mluvit do prázdného sálu, do prázdného ministerstva (ukazuje do vládních lavic), nikoho se nemůžeme ptát, protože už asi někde spinkají. Takže nepřijde vám to zvláštní, že na této - ano, pane ministře, teď jste přišel - že na této - už se střídáte tak pěkně, aby tu někdo seděl vždycky, a že tam je šestnáct nebo sedmnáct poslanců? Já jsem se hlásila předevčírem a jsem dvacátá první. Mně to nevadí, já budu mluvit třeba o půlnoci, ve čtyři ráno, mně to je jedno. Ale nepřijde vám to zvláštní, že mluví ministři a pak sedmnáct vládních poslanců? (Potlesk z lavic opozice.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Z místa se s faktickou poznámkou hlásí pan poslanec Kobza. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, paní předsedající. Vážená paní ministryně, vážený pane ministře, vážení kolegové, vážené kolegyně, já bych rád tady poděkoval panu kolegovi Lochmanovi, prostřednictvím paní místopředsedkyně, protože jeho projev, který jsem slyšel, mně je 67 let a už to hodně pamatuju, tak mě vrátil do mého mládí na střední školu, protože stejné projevy já jsem slýchal v roce 1972, 1973 za nejtvrdší normalizace u nás. Takže děkuji za ten dech toho mého mládí na střední škole. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Tak děkuji. A vyvolalo to další faktické poznámky. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Vlček. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Lukáš Vlček: Děkuji za slovo, paní předsedající, a děkuji za slovo, vaším prostřednictvím, vůči paní kolegyni Pastuchové. A já vám nerozumím. Ti lidé to berou velmi poctivě, moji kolegové. To, že se přihlásili včas, je - přihlásili se včas, mohli jste se přihlásit dřív jak oni. Oni se přihlásili proto, aby zdůvodnili své rozhodnutí, proč chtějí dát důvěru vládě Petra Fialy. A to je jejich právo. Stejně jako je to vaše právo, tak oni mají ta samá práva, všichni máme v této místnosti stejná práva a povinnosti. To, že byli dříve, jim nemůžeme nikterak vyčítat. Oni tu svoji práci berou velmi zodpovědně, já jim za to děkuji, vážím si toho. A tak to prostě je. Děkuji za slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Zuna. Pane poslanče, vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Michal Zuna: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já chci reagovat na několik výstupů. Jako první, tak si dovolím okomentovat, vaším prostřednictvím, poznámky nebo výstup paní poslankyň Peštové a Malé, kdy tady zaznělo, že jsme nepustili vůbec žádný zákon k projednání zde v Poslanecké sněmovně z návrhu opozice. A zaznělo tady číslo nula, absolutně nic. Tak já jenom, jestli si dobře pamatuju, tak minulý týden jsme projednávali ve druhém čtení návrh poslanců pana Nachera, Králíčka, paní Válkové a dalších, návrh zákona řešící občanský soudní řád, který bude projednáván i ve třetím čtení.

A dále bych rád reagoval i na paní poslankyni Ožanovou, vaším prostřednictvím, která zmínila, že my jsme dnes omezili právo mluvit, právo reagovat na výstupy, které tady byly předtím, na výstupy ministrů. My jsme nic neomezili. Vždyť vlastně my jednáme v souladu s jednacím řádem. A jde o naprosto totožnou situaci, kdy opozice navrhuje v rámci například změn pořadu schůze změny nebo zařazení nějakých bodů a opoziční poslanci s přednostními právy, ať už je to pan Okamura, který třeba tady někdy vystupuje šest hodin, nebo pan Babiš, který vystupuje tři hodiny, a my na to taky jako řadoví poslanci nemůžeme reagovat. A ta situace je naprosto totožná, úplně stejná, nic jsme neomezili. Jednáme v souladu s jednacím řádem.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Pastuchová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Jenom krátce, prostřednictvím vaším. Pane poslanče Vlčku, ale já jsem neřekla, že si nevážím práce vašich kolegů poslanců z koalice. Já jsem řekla, jestli to někomu nepřijde zvláštní, že prvních šestnáct nebo sedmnáct poslanců je v seznamu jako první, že by všichni naši poslanci, nás sedmdesát dva, se nepřihlásilo? To jsem tady ještě, a jsem tady dost dlouho, že by sedmnáct prvních poslanců po vládě - já jsem řekla jenom, že to je zvláštní. Já jsem nikoho nenařkla, že by se nepřipravoval. My jsme se taky připravovali a dopovíme si to zítra, pozítří. Vždyť v pohodě, vždyť jsme tady rádi.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další s faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Flek. Pane poslanče, vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Josef Flek: Děkuji. Vážení kolegové, vážená vládo, já bych se chtěl krátce... (Smích a potlesk v sále. Ve vládní lavici sedí pouze jeden ministr.) ... krátce bych se chtěl vyjádřit. Ano, jsem taky nováčkem, tak možná proto ta chyba, jak jste to tady zmínili, těch nováčků nás je tady větší množství.

Ale kolegové z hnutí ANO vědí, že se snažím spolupracovat na té úrovni opravdu profesionální, ať je to zdravotnictví, ať je to obrana, ať je to podnikatelské prostředí. Jsou, byly momenty, kdy jsem se snažil podpořit i hlasování. Tamhle - zrovna se dívám na pana doktora, vaším prostřednictvím, Maška, kde jsme řešili předčasné důchody pro záchranáře. Ta spolupráce je, opravdu si myslím, širokospektrální.

A jenom co jsem chtěl říct, i když jsem nováčkem, a bylo to tady několikrát řečeno, že nemáte možnost se ptát ministrů. I když já jsem tím nováčkem, já naše ministry opravdu nešetřím. Když něco potřebuji, tak si je odchytím a opravdu apeluji na určité věci, které se mně buď nelíbí, nebo pokud jsou tam věci, kterým nerozumím a potřebuji je s nimi probrat, tak opravdu tady sedí, sedí tady každé jednání Sněmovny a není problém se s nimi pobavit nebo si s nimi promluvit o té problematice, která je potřeba. Nikdy se mně nestalo, že by mě nějaký ministr odmítl, ať je to ministr školství, ať je to ministryně obrany, ať je to ministr průmyslu a obchodu, opravdu vždycky to bylo bezproblémové jednání. Takže opravdu nechápu, nechápu, z jakého důvodu můžete tvrdit, že nemáte možnost se s nimi pobavit, že nemáte možnost se ptát. Jako když tu možnost máme my všichni ostatní, tak mě zaráží, že opozice tuto možnost nemá.

Co se týče toho, já bych chtěl reagovat v krátkosti i na paní - (Čas, pane poslanče.) Omlouvám se, děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je přihlášená paní poslankyně Ožanová. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Vážení kolegové, nevím, jestli opravdu posloucháte. Já jsem se chtěla ptát na plénu Sněmovny. Ne někde v zákulisí. Chtěla jsem se ptát na to, co tady dneska říkali a s čím třeba nesouhlasím.

Další věc, pan poslanec Zuna - neřekla jsem, že to bylo v rozporu s jednacím řádem, ale že tady byl takový drobný návrh paní Vildumetzové Mračkové, aby se rozprava otevřela dřív. A tomu jste nevyhověli. Je třeba občas poslouchat, co i ta opozice říká. Takže o tom to bylo. Prosím vás, stačilo být takhle korektní.

Já si úplně přesně nepamatuju, jak to bylo v minulém volebním období. My jsme byli v koalici. A neumožnili my jsme náhodou zipování tehdejší opozici, aby mluvil jeden koaliční, jeden opoziční? To tehdy ta koalice udělala, kde bylo to ANO, aby právě dostali možnost všichni. Bylo by dobré se zeptat i vašich pamětníků, tak to bylo. A domnívám se, že to opravdu přispělo i ke korektnosti, i k rychlejšímu jednání. A jestli jste tu nebyli, já bych vám přála proslovy vašich kolegů. Přála bych vám - podívám se na hodinky, kdo chce jít na oběd, může jít, máte tak dvě hodiny čas. Tohle řekl jeden z řečníků a začal číst. Takže prosím vás, nic zvláštního se neděje. Jenom prostě vy vidíte jednu věc a zapomínáte tady, že je nějaká historie, i historie vašich kolegů. A opravdu mě pobavilo, když jste hovořili tady k vládě, k jednomu chudákovi panu ministrovi, který tady zbyl a kroutí tady tu službu. Pane ministře, vás můžu přímo oslovovat, přeju vám hodně štěstí a trpělivosti.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Volný. A já se s vámi pro dnešek loučím a předávám řízení schůze. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Volný: Kolegové, kolegyně, zdravím paní předsedkyni. Je mi ctí, že mě bude řídit. A vás, kolegy, taky. Já mám dvě poznámky. Tady na pana kolegu Vlčka prostřednictvím paní předsedkyně. Vy byste se tam měli mezi sebou, kluci, domluvit. Vy tam furt špitáte, ale když jeden z vás, pan Vlček, tady řekne, že je vlastně šikovnost, že se tam nahlásilo sedmnáct vašich poslanců a že bylo před námi v těch přednostních právech patnáct vašich ministrů, no má pravdu. Já to nemůžu vymluvit a tak to prostě je. Tady se mluvilo sedmnáct... nebo osm hodin, a nikam jsme se nedostali. Ale jak může váš poslanec chvilku předtím říct "stojí to 3,5 milionu a díky vám se vyhodí z okna"? To přece takhle nejde.

A druhou věc, jsem zvědav, jestli pan místopředseda Bartošek se zítra omluví mojí kolegyni paní Vildumetzové za to, že řekl, že nezná jednací řád, i když byla místopředsedkyně. Ona dobře znala, protože on mohl tu rozpravu povolit už předtím. Nechtěl, nic se neděje. Má na to taky právo. Ale to, že ji urazil a řekl, že nezná zákon, aby za pět hodin se to stejně povolilo, je dost unfér a měl by se za to omluvit. Děkuju. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová S faktickou poznámkou je nyní přihlášen pan poslanec Flek a připraví se pan poslanec Cogan. Stahuje, ano. Pan poslanec Flek stahuje. Pan poslanec Cogan. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Josef Cogan: Krátce reaguji. Tady bylo řečeno, a tady minule při vyslovení nedůvěry byla vlastně ta zipová metoda, ale je třeba říci, že všichni jako chápou, kdo jsou soudní, že tato schůze je pouze jenom čisté zneužití Poslanecký sněmovny před druhým kolem. A pokud tady bylo řečeno, že se někdo třeba přihlásil dřív, tak to byla reakce na to, vy už jste hlásili dopředu, jak svoláte tuto schůzi. Přemýšleli jste, jak pomoct svému kandidátu. A to, že jste to jakoby hlásili a pak podali a pak vlastně kolegové od nás k klubu se přihlásili, protože řekli ano, my se jakoby vyjádříme. Vy jste to avizovali, že to v pátek podáte, a v okamžiku, kdy to systému bylo, tak se prostě přihlásili. Nic víc na tom není. A tady jim to vytýkat, že to je zvláštní? Prostě se jako přihlásili, řekli, že se vyjádří. Vy tady obstruujete z toho roku minulého, tak možná tři čtvrtiny času jste měli jakoby pro opozici. A teď jste z toho strašně hotový jakoby, že jich tady vystupuje tedy šestnáct za sebou. Mně to nepřijde nějak jako hrozné, že jsme měli šestnáct přihlášek našich lidí, kteří se jenom normálně přihlásili do rozpravy. Nic víc. Spontánně. No a? (Potlesk vládních poslanců.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Lang, připraví se pan poslanec Babka.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, paní předsedající. No já už tady asi počtvrté nebo popáté z pravé strany spektra slyším, že tato mimořádná schůze byla svolána proto, abychom my podpořili pana Babiše ve druhém kole prezidentských voleb. My, prosím vás, jsme o tom tady vůbec nemluvili. Já z naší strany, to se stoprocentně vsadím na stenozáznam, tady nezaznělo o tom ani slovo. Vy o tom pořád mluvíte, pořád dokola, dokola, pořád se snažíte připravit, teď je to hezké slovo, ten narativ, že my jsme si to vymysleli. My jsme se do toho trefili. Tady jste tisíckrát slyšeli.

My jsme se o tom bavili na našem klubu. Máme dostatečnou sílu, abychom to svolali. Že to vyšlo zrovna teď, to vychází proto, že jste nám nedávali žádnou jinou možnost, jak prosazovat svoje návrhy, jak něco říkat tady na plénu Sněmovny, protože všechny schůze, které jsme to svolávali, tak byly zamáznuté. A že to vyšlo zrovna teď na druhé kolo prezidentských voleb, to je pravda, ale my jsme toto nikdy neřekli. A pan Babiš tady ani není, je řádně omluven právě z toho důvodu, protože kdyby tu byl, tak tady nebudou ty fotky, ale bude vás tady třikrát tolik a budete tady jeden za druhým, Babiš, Babiš, Babiš, Babiš.

My nejsme žádný produkt pana Babiše. My jsme svébytné hnutí, svébytní poslanci a jsme stejně zvoleni jako vy. A takové řeči, tak to dokažte. Dokažte mi, přijďte sem na pultík a dokažte mi, že my jsme to svolali schválně proto, abychom podpořili pana Babiše v druhém kole. Já jenom doufám, že to občané vidí a že si udělají sami vlastně představu o tom, kdo a jak je demokrat a kdo a jak se snaží tu demokracii pouze ohnout! Děkuju. (Potlesk poslanců ANO 2011.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Dále paní poslankyně Pokorná Jermanová s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Dobrý večer, kolegyně, kolegové paní předsedkyně. Já bych chtěla jednu věc. Já jsem se tady hlásila asi čtyřikrát a čtyřikrát jsem se odhlásila z té faktické debaty. Ale nedá mi to a musím reagovat tady na pana kolegu Cogana. Já z toho tedy hotová nejsem. Protože tohle je prostě parlament. Já respektuji i to, že používáte jednací řád, tak jak ho používáte. To je v pořádku, nikdo ho nezlomil, nikdo ho neporušil. Ale to, co mi tedy vadí na té diskusi, která tady proběhla, je to, že vám vadí, že vás někdo uráží, anebo že si z vás někdo případně udělá legraci. Dokonce jste to nazvali šikanou.

Já si musím vzpomenout, co tady všechno běželo. Co běželo i jinde na jiných půdách. A my už jsme, hnutí ANO je zvyklé na váš výsměch, na vaši šikanu. A existuje jedno přísloví, které je platné po celé dlouhá a dlouhá léta. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Takže to tak je. Pojďme se s tím smířit a pojďme opravdu diskutovat o tématech, která nás zajímají a která jsme mohli prodiskutovat minulý týden v rámci řádné schůze, kdy my jsme tady načítali body, o kterých jsme chtěli hovořit. A kdyby tady vystoupil pan premiér a řekl ano, já vnímám, že vás tyto body zajímají, pojďme ten bod jeden zařadit, pojďme se tomu věnovat, tak jsme tady vůbec dneska nemuseli být. Děkuju. (Potlesk poslanců ANO 2011.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Vracíme se do rozpravy. Nyní je s přednostním právem přihlášena paní místopředsedkyně Kovářová. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, paní poslankyně Ožanová, prostřednictvím paní předsedkyně, nás vyzvala, abychom my pamětníci připomenuli, jak to chodilo v těch posledních letech. Já tady nechci vzpomínat na to, jakým způsobem nás, mě osobně, moje kolegyně a některé poslance urážel váš předseda Andrej Babiš. Na to bych nerada vzpomínala a nebudu tady ani citovat. Také si dobře vzpomínám na to, jakým způsobem se postupovalo proti opozičním poslancům, když přednášeli svoje návrhy na program, které většinou nebyly schváleny. Když přednášeli svoje pozměňovací návrhy, které většinou byly odmítnuty. Já sama za sebe musím říci, že jsem na rozdíl od některých opozičních kolegů byla celkem úspěšná, že některé pozměňovací návrhy mi procházely, ale například pozměňovací návrhy do rozpočtu, tak to bylo opravdu velmi zřídka.

Na druhou stranu ale musím říct, že jsem to nevnímala, jako že by se mi dělo něco opravdu zlého, protože jsem vnímala, že koalice má ve Sněmovně většinu a opozice menšinu. Že koalice má právo navrhovat zákony, opozice má právo obstruovat. Ale vždycky, a to tvrdím, ať je v koalici kdokoliv, koalice, vláda musí mít právo nechat schválit své návrhy zákonů, a to z toho důvodu, že má nějaké programové prohlášení a to programové prohlášení musí plnit. A tak to prostě chodí, ať už je v koalici ten, či onen.

Čili já říkám, pracovat v opozici je velmi těžké, velmi náročné. Je to o diskusi a nesmíte se bát odmítnutí. Zažila jsem ho mnohokrát, ale nikdy jsem se nevzdala. A také si myslím, že ty věci, které prošly, většinou to tedy bylo bez podpory hnutí ANO, tak stály za to, anebo dokonce hnutí ANO pak naše, když to řeknu, protože to bylo někdy s kolegy, naše pozměňovací návrhy či novely zákonů podpořili, ale bylo to velmi zřídka.

Čili ještě jednou opakuji, koalice musí mít možnost schvalovat své zákony, opozice může obstruovat, tak to zkrátka chodí, když má někdo většinu a když má někdo menšinu. Je to samozřejmě o diskusi. Vzpomínám si velmi dobře, když už jsem tedy tím pamětníkem, jak probíhala diskuse, která šla tedy mimo sál, mezi tehdejším předsedou panem Faltýnkem a předsedou (klubu?) ODS Zbyňkem Stanjurou. Myslím si, že tam vesměs k určité dohodě docházelo. Samozřejmě že tu nechyběly přestřelky. Přestřelky byly dost často vtipné, a tak si myslím, že mohou být ostré, ale že by to mělo být bráno s nadhledem. Toto konstatuji. Není to jednoduché, být v opozici, ale musím říci, že to není jednoduché ani v koalici. A tím myslím práci poslance. Práce poslance je rozdílná, když jste v koalici, pracujete jiným způsobem, než když jste v opozici. Každý si na to chvilku zvyká, ale myslím, že jedno bychom měli mít společné, a to posunout tuto republiku, vyvést ji z krize.

Na závěr bych chtěla okomentovat, proč byla svolána tato schůze, a prosím o prominutí, ale prostě nechci říci, že je to ve mně jako v koze, ale říct to zkrátka musím. Je jasné, že prezidentská kampaň vašeho vůdce opozičního jede na plné obrátky, to myslím, že chápu, a v zásadě je to v pořádku. Jsem si však jistá, že v pořádku není, aby mu Parlament dělal v této kampani stafáž. Děkuji za pozornost. (Potlesk vládních poslanců.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová S faktickou poznámkou je nyní přihlášen pan poslanec Okleštěk a následuje paní poslankyně Adámková, faktické poznámky. Prosím.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, Věruška se mně strašně pěkně, prostřednictvím paní předsedající, poslouchala. My jsme tady spolu už něco odkroutili, a kdyby vám pověděla, jaké byly výpady z tehdejší opozice, co dokázal kolega Stanjura, kolega Kalousek a jim podobní jiní předvádět právě jako opoziční práci, to by se mladí kolegové teprve divili, kdyby viděli tu změť urážek, které třeba pouštěl pan Kalousek vůči předsedající Jarce Jermanové v jejích začátcích. To si asi nikdo nevzpomenete. A podívejte se, jak my jsme byli tolerantní, když nastoupila tady ta reprezentace vedení Sněmovny, a z nikoho jsme si žerty netvořili. Nedělali jsme si z nikoho srandu.

Tato schůze byla svolána proto, ne že je nějaká prezidentská kampaň. Byla svolána proto, že jsme se pokoušeli dlouhodobě upozorňovat na problémy, které máme, které máme v České republice, a snažili jsme se ty problémy dostat nějakým způsobem na jednání této Sněmovny. Bohužel vy jste neměli ani tolik odvahy, abyste alespoň jeden jediný bod zařadili. Pak se divíte, že jsme svolali schůzi. My jsme se na to téma radili hodně dlouho na našem klubu a nakonec tento názor, že svoláme schůzi, zvítězil. Co vás napadlo první, zřejmě podle sebe soudím tebe, že budeme dělat nějakou PR akci tady nebo propagaci pana předsedy Babiše. Nejvíc zaznívá Babiš právě od vás, od koaličních poslanců. Vždyť vy pro něho děláte to nejvíc. Vy to tady protahujete, to je bomba. My bychom si vás měli na rukou nosit. (Potlesk poslanců ANO 2011.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Čas, pane poslanče. Vypršel vám čas. Nyní je přihlášena paní poslankyně Adámková s faktickou poznámkou, následuje pan poslanec Feranec. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Dámy a pánové, dovolte mi jenom drobnou glosu ke ctěné kolegyni, které si velmi vážím, paní Kovářové. Za prvé děkuji za její tón, který byl klidný a byl jasný. My nemáme žádný problém s tím, pracovat jako opoziční poslanci. Chraň pánbůh, víme velmi dobře, jak ta práce vypadá. Velmi si vážíme všech zásadních názorů, které jsou k progresu, ale v žádném případě nemůžeme přijmout osobní osočování, které se tady děje opakovaně, to si myslím, že je úplně pod úrovní poslanců, které se nám děje z koaličních stran, zejména od mladších kolegů. A chtěla bych jenom říci, aby si uvědomili jednu věc, a to je, že tady máme různé politické názory, a to je v pořádku. A když se podíváte po jednotlivých stranách, tak upřímně, my tam jsme trošku před vámi, to je třeba si uvědomit, protože samozřejmě ta situace taková je. Čili nám vůbec nevadí jiný názor. V žádném případě.

Ale prosím, nechte si ty edukační pohovory o tom, jestli tedy něco můžeme, nebo nemůžeme. My můžeme, tak jak to řekla paní kolegyně Kovářová. A je to i naše práce. Jsme zodpovědní svým voličům, kterých, opět opakuji, po jednotlivých stranách bylo výrazně více než vašich, to je třeba si uvědomit, máme stejná práva tady vystupovat. Neděláme tam žádné osobní invektivy, což bohužel tedy se z vaší strany stává. Není to důstojné poslance. Vyčítejte nám politické věci, hovořme tady o tom, co je rozdílné. To je naše práce z obou dvou stran, ale nechte si ty osobní výpady.

A jinak musím znovu říci, že pan předseda Babiš tady není. Není tady ani proto, abyste právě neříkali, že si tu dělá jakousi kampaň. Nedělá si žádnou kampaň. Není tady, tak buďte tak laskavi, hovořte věcně. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO 2011.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji za dodržení času. Nyní následuje pan poslanec Feranec a připraví se pan poslanec Babka.

 

Poslanec Milan Feranec: Vážená paní předsedkyně, pane ministře, dámy a pánové, i já navážu na to, co říkala paní kolegyně Kovářová, proč byla svolána tato schůze. Protože existuje něco jako ústava, která předpokládá možnost vyjádření nedůvěry vládě, protože existuje jednací řád, který stanovuje postup. To je první záležitost.

Druhá záležitost. Dneska jsme tady dvanáct hodin. Už jste si mohli všimnout, že tady pan Babiš není. Já rozumím, že jste si připravovali projevy, a cedule tady byly, vítejte. Už to tady není. Vy jste to měli připravené, on do toho hodil vidle, že nepřišel. Ale po dvanácti hodinách jste si toho mohli všimnout. A jak říkám, jednací řád nám to umožňuje. Možná připravíte změnu jednacího řádu, například tam stanovíte, že nedůvěru můžou vyvolat jenom koaliční poslanci. Ale zatím to tak není, tak proto jsme tady. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO 2011.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní je připraven pan poslanec Babka s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Já jsem taky několikrát chtěl reagovat, nicméně jsem se udržel. Ale potom co vystoupila paní místopředsedkyně, tak já bych jí za ten její projev, pokud by skončila o větu dřív, i zatleskal. Nicméně když tady pan kolega Cogan vaším prostřednictvím mluvil o soudnosti a o tom, proč byla svolaná tato mimořádná schůze, tak ve mně to taky je. A musím říct, že buď mám tři možnosti, že buď tu soudnost kolegové nemají, nebo si holt jenom vytáhli tu nejkratší sirku, aby toto jednání co nejvíce zdrželi a nás tak posunuli na co nejdelší čas, anebo mají kolegové ve STAN tak velké máslo na hlavě a tak velký problém ve vládě, že tady musí chválit vládu, protože takovéhle mazání medu kolem úst, jako tady zaznělo prvních deset minut z úst ministra Rakušana a z prvních příspěvků poslanců ze STAN, jsem tady ještě nezažil. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Vracíme se do rozpravy. Já využiji času k tomu, abych načetla nové omluvy. Feranec Milan se omlouvá od 22.15 do 9.00 hodin ráno ze zdravotních důvodů. Válková Helena od 22.00 hodin z osobních důvodů. Nyní vystoupí paní poslankyně Šebelová, která je přihlášena, a připraví se pan poslanec Vojtko.

 

Poslankyně Michaela Šebelová: (Vytahuje si zpod pultíku stupínek.) Já jsem maličká. Dobrý večer. Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já mám na úvod dvě přiznání. Za prvé jsem z Ostravy, z Moravskoslezského kraje, a mám také poslaneckou kancelář na té slavné ulici. A jsem navíc členkou zdravotnického výboru, tak věřím, že to je dvakrát vtipné. (Potlesk vládních poslanců.)

A druhé přiznání. Svůj projev, který bude krátký, jsem si psala sama. Pokusím se vejít do čtyř minut. Ráda bych se také vyjádřila k navrženému bodu programu, tedy vyslovení nedůvěry vládě České republiky, a věřím, že byť jsem koaliční poslankyně, tak mám na to právo. Budu hlasovat proti tomuto návrhu, neboť vláda má mou důvěru. A to například proto, že jsme Česku vrátili respekt v Evropě, že nás vrátila tam, kde Česko leží geograficky, tedy do skutečného srdce Evropy. Pozice, kterou naši ministři a diplomaté během českého předsednictví vybudovali, nám všem usnadní práci do budoucna. Jsme nyní po letech vnímání jako země, která umí obratně vyjednávat. To nám v budoucnosti umožní lépe prosazovat naše zájmy, což bude mít i přímý dopad i na život nás občanů České republiky přímo zde.

Osobně to pociťuji i v rámci delegace do Rady Evropy. A ono se to opravdu děje, nejsou to vymyšlené příběhy, kde když si kolegové z jiných zemí, například z Dánska, všimli, že mám placičku Czech Republic, tak se hned k českému předsednictví vyjadřovali velice pochvalně. A díky tedy za dobré jméno v zahraničí. Zase můžu být snadněji hrdou Češkou.

A na evropské půdě je potřeba ocenit dosažení shody na cenovém stropu pro plyn, velmi nelehký úkol a na začátku téměř nesplnitelná mise. Evropa má zejména díky vytrvalosti a vyjednávacím schopnostem našeho ministra Jozefa Síkely balíček opatření, který nám všem pomůže se připravit na příští zimu a uchránit naše občany a naše firmy před extrémními výkyvy cen.

Z rezortu ministra vnitra Víta Rakušana je pak jistě dobré připomenout úspěšné dokončení vstupu Chorvatska do Schengenu. Věřím, že cestou do této oblíbené destinace mnoho Čechů, Moravanů a Slezanů ocení, že nebudou muset trávit čas a hodiny na hraničním přechodu.

Z oblasti zdravotnictví za prvé oceňuji, že vláda v souladu se svými sliby postupovala vůči pandemii covidu-19 transparentně a připravovala systémová opatření, která nebyla měněna ze dne na den. Chtěla bych zde zdůraznit, že nebylo zavedeno povinné očkování proti onemocnění covid-19, čehož se značná část občanů obávala. Naštěstí zbytečně.

Za druhé bych chtěla vyzdvihnout, že se konečně podařilo schválit automatickou valorizaci plateb za státní pojištěnce. Jde o jeden z klíčových bodů programového prohlášení vlády v oblasti zdravotnictví, jehož cílem je především udržení dostupnosti a kvality zdravotní péče v dalších letech. Systém je tak daleko více předvídatelný, což je pro jeho udržitelnost zásadní.

V neposlední řadě by chtěla ocenit lidskost pana premiéra Petra Fialy, který se více a více ukazuje jako člověk, který dokáže vést dialog, který umí sezvat k jednomu stolu i letité odpůrce a rivaly, což nám dokázal již při mnoha příležitostech, naposledy při oslavách třicátých narozenin naší České republiky. Mimo jiné i tato jeho nesmírně důležitá schopnost mi dává naději do budoucna a děkuji mu za to. Děkuji všem členům vlády za jejich práci a přeji jim hodně sil a odhodlání do té další. Mám pocit, že se z té politiky vytrácí lidskost. Nezapomínejme na to, že i ministři jsou lidé. A já jim kladu na srdce, aby mysleli na své zdraví. Aby zdravě jedli, aby se vyspali, aby si nebrali k srdci některé zlé věci, které se v éteru šíří, aby se šli občas projít na čerstvý vzduch a aby si místo chlebíčku dali pohybovou svačinku, protože vážení, jenom zdravý politik může dělat zdravá rozhodnutí. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk vládních poslanců.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Načtu omluvu pana poslance Viktora Vojtka, který se omlouvá od 22.25 hodin do 23.30 z osobních důvodů. Pan poslanec je nyní tedy omluven, ale zároveň i přihlášen, takže předpokládám, že jeho přihláška propadá. Ale s faktickou se přihlásil ještě nejdříve pan poslanec Králíček. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážená paní předsedkyně, mně to nedá. Já mám jenom krátkou, krátkou poznámku na moji předřečníci, tak jenom za mě. Já jsem se vždy cítil, že naše republika je ve středu Evropy. Jen abyste věděla.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Ještě příště mým prostřednictvím. Vy jste mluvil přímo k kolegyni, mělo by to být - dobře, tak předpokládám, že známe jednací řád všichni.

Nyní je přihlášena paní poslankyně Potůčková v rozpravě, prosím, a následuje paní poslankyně Levko. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Potůčková: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, ráda bych zde za tímto pultíkem vysvětlila, proč věřím této vládě. Dovolte mi však začít nejprve drobným historickým exkurzem a komparativní čistě faktickou analýzou, čas od času proloženou drobnými, byť doufám, že ne urážlivými sarkasmy. Nebudu hovořit, jak tady, prostřednictvím předsedající, vždy ráda zmiňuje vážená předsedkyně klubu ANO, hlasem pohádkového vlka, protože ten, jak známo i malým dětem, ve všech pohádkách vždy na konci někoho sežere. Ale na upozornění mediálních odborníků se budu tedy snažit mluvit pomaleji, než jsem obvykle zvyklá.

Naše vláda složená ze zástupců pěti koaličních stran a vedená Petrem Fialou získala důvěru této ctěné Sněmovny 13. ledna 2022, tedy o pár dnů přesně před rokem. A zde přijde ten návrat do minulosti, na niž se velmi často zapomíná, a to je samozřejmě přirozeně v povaze lidské, protože je dobré vytěsnit vše špatné a nepříjemné.

Přenesme se tedy do letních měsíců roku 2019. Andrej Babiš je u pomyslného kormidla ve Strakově akademii přesně rok, protože jeho vláda získala důvěru Sněmovny 18. července 2018. Zde je důležité poznamenat, že jeho vláda byla složena pouze ze dvou subjektů: hnutí ANO a ČSSD, nikoliv z pěti demokratických a svébytných a poměrně, občas poměrně tvrdohlavých uskupení. Už při hlasování se tato vláda musela opřít o hlasy komunistů. A nyní, kdy je tedy vláda opřená, řečeno slovy Jiřího Kodeta z Pelíšků, o rudé noky, můžeme se podívat, co se odehrálo v jejím složení během tohoto jediného roku jejího exekutivního působení.

Jako první odstupuje ministryně spravedlnosti Taťána Malá, která rezignovala ještě v červnu roku 2018 před vyslovením důvěry vládě. Pamatuje si ještě někdo na Petra Krčála, který vydržel na postu ministra práce sociálních věcí celkem tři týdny? Po relativním klidu přichází vražedný duben, kdy 8. dubna 2019 rezignuje ministr dopravy Dan Ťok. Vprostřed měsíce odchází ministr spravedlnosti Kněžínek. A tím nám tento aprílový ministropád nekončí, jelikož vzápětí následuje ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková, která se proslavila mimo jiné tím, že při setkání se zahraničními investory nechala na žádost velvyslance Čínské lidové republiky v podstatě vyvést z jednání zástupce Tchaj-wanu. Aby toho nebylo málo, v květnu začíná značně nedůstojná taškařice na postu ministra kultury, kdy ministru Staňkovi je nařízen odchod, který ovšem prezident nepřijímá, a navrhován je pan Šmarda. A celá tato blamáž trvá celé léto 2018 až do jmenování ministra Zaorálka.

A proč to všechno připomínám? Sečteno a podtrženo, během jediného klidného roku vprostřed ekonomické konjunktury, bez jakékoliv krize ve vodách mezinárodních či v českých luzích a hájích, se během jednoho roku vystřídalo ve vládě šest ministrů. Nemluvím zde o tom, kolik z nich odešlo dobrovolně a z vlastní vůle a kolik jich bylo takzvaně odejito.

V této naší vládě během téhož období odešli dva ministři. Jedna ministryně z osobních zdravotních důvodů a druhý sám na základě vlastního rozhodnutí, aby jakkoliv neohrozil integritu vlády.

A nyní k hlasování o nedůvěře vlády. A to je tedy, dámy a pánové, rovněž politicky zajímavý příběh. Během prvního roku vlády Andreje Babiše došlo k celkem dvěma hlasováním o nedůvěře. Zde bych tedy velmi ráda podotkla, že opozice vyvolala během celého funkčního období Andreje vlády Babiše pouze dva tyto akty, které jsou nástrojem k odstavení vlády od moci. Ano, došlo k tomu doopravdy pouze dvakrát a z toho ani jednou v době covidové nebo jakékoliv jiné krize.

První hlasování proběhlo 23. listopadu 2018, a to kvůli kauze Čapí hnízdo, s níž souvisel údajný únos Andreje Babiše mladšího na Krym. Nedůvěra tedy vyslovena nebyla, ale došlo k jiné politické lapálii, kdy poslanci koaliční - opakuji, koaliční, ČSSD - při hlasování opustili sál. Jakou důvěru si dokáže vybudovat premiér u svých vlastních koaličních poslanců, když mu při nejdůležitějším hlasování odejdou z místnosti a dají tak najevo, co si o spolupráci s ním vlastně myslí?

Podruhé vyvolala opozice hlasování o nedůvěře také přesně po roce jako teď, 27. června 2019, mimo jiné na základě masových občanských demonstrací a evropského auditu premiérova střetu zájmů. I tentokrát vládní koalice tolerovaná komunisty hlasování ustála.

Pro srovnání uvádím, že během jediného roku vlády Petra Fialy došlo k hlasování o nedůvěře již dvakrát. Poprvé 1. září jako dárek k narozeninám panu premiérovi a podruhé tedy dnes. Jednou během českého předsednictví v Radě Evropské unie navzdory slibu a čistě za účelem narušení mezinárodního postavení České republiky a podruhé dnes před druhým kolem prezidentské volby. V obou případech se celá Evropa nachází v bezprecedentní situaci, kdy na jejích hranicích probíhá ostrý válečný konflikt. To myslím o konstruktivnosti opozice leccos vypovídá, byť se samozřejmě jedná o legitimní demokratický instrument.

A proč věřím naší vládě? Protože je nejen úspěšná a dokáže s klidem a bez chaosu, ale samozřejmě s chybami zvládnout bezpečnostní krizi, a to jak uprchlickou, tak i energetickou, a vybudovala si svým konzistentním jednáním velkou a pevnou důvěru svých partnerů v EU a v Severoatlantické alianci.

Protože zvládá umění kompromisu, protože je daleko a daleko obtížnější hledat kompromis mezi pěti subjekty, kde musí velmi často ustoupit ego jednotlivých aktérů a je třeba naopak zdůraznit společné hodnoty a cíle.

Protože prokázala jednoznačnou odvahu a její premiér se jako jeden z prvních mezinárodních politiků vypravil do Kyjeva a svou osobní návštěvou tak jednoznačně podpořil Ukrajinu napadenou ruským agresorem.

Protože si dokáže udržovat vnitřní důvěru a působí konzistentně. Její ministři se vzájemně nenapadají, neosočují, nepomlouvají a neponižují. Premiér nikomu neříká - nestyď se, řekni jméno. Celkově vystupuje důstojně a kompetentně a i v nepříjemných situacích dokáže držet pohromadě a nenaskakuje na mediální honby nebo nepoložená obvinění.

Protože dokáže prosazovat i za cenu, a přiznávám se, pro všechny z nás fyzicky a psychicky náročných obstrukcí zákony, které podporují základní zásady právního státu, což je (nesrozumitelné) a já jsem za to ráda. A zde musím na druhou stranu upřímně přiznat, že některé z těchto legislativních aktů byly velmi kvalitně rozpracovány a připraveny předchozí garniturou. Slovo důvěra, a to vnější i vnitřní, je základním kamenem, tmelem každé vlády. Je odvozeno od slova víra a věřit. A ano, od stejného slova je odvozeno i jiné slovní spojení, a to je svěřenský fond, což je zase slovní spojení, které zná důvěrně předseda hnutí ANO.

Tedy na závěr. Mou důvěru tato vláda má. Já děkuji opozičním poslancům, že nám vyvoláním této mimořádné schůze dali příležitost ji takto veřejně znovu podpořit a našemu premiérovi a ministrům důvěru potvrdit. Děkuji za pozornost všem zbylým přítomným v sále a i posluchačům v kuloárech a restauracích.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Vaše vystoupení vyvolalo několik faktických poznámek. Nyní je přihlášena paní poslankyně Peštová s faktickou poznámkou a následuje pan poslanec Králíček. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji, paní předsedající, za slovo. Já tedy děkuji, že jste krásně shrnula minulé volební období. Rozumím tomu, nechápu, co má společného s tímto. Teď se bavíme o této vládě, která, jak vidíte, tady nesedí. Ale já mám takovou poznámku, jsem si napsala. Vy jste tam krásně řekla: rudé mloky. Rudé mloky. Můžete mi vysvětlit, co to jsou ti rudí mloci? To je... KSČM máte na mysli, ano? Takže to je KSČM a to jsou ti komunisti a to je ten komunista, kterého taky budete volit tedy, to je taky rudý mlok, jo? Tak to jsem se chtěla zeptat. A potom, když už tedy hodnotíte a říkáte, kdo je demokrat a není demokrat, která strana je demokratická a není demokratická, prosím vás, mohla byste mi vysvětlit, proč těchto pět stran je demokratických a minule ta koalice, kde byla dvě uskupení, nebyla demokratická? Kde je ten rozdíl tedy? Jestli byste byla tak hodná. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Opět poprosím oslovovat se prostřednictvím předsedající. (Hlas mimo mikrofon.) Oslovovala. Nebudeme si tady hrát na to, kdo oslovuje nebo ne, ale toto už opravdu nešlo chápat jinak. Nicméně nyní je přihlášen pan poslanec Králíček s faktickou poznámkou, připraví se pan poslanec Hendrych. Prosím.

 

Poslanec Robert Králíček: Já bych se chtěl předem veřejně omluvit paní předsedkyni, že minule měla pravdu, já jsem kolegyni oslovil. Takže ještě jednou se omlouvám veřejně, že jsem udělal chybu, nicméně teď tedy oslovím paní poslankyni Potůčkovou prostřednictvím paní předsedkyně.

Já se přiznám, že úplně nevím, jak začít, protože vás nechci urážet a dehonestovat, tak jak to děláte vy, ale já jenom nevím, kam až se svými projevy vlastně chcete zajít. My, aniž bychom dostali prostor pro jakoukoliv kritiku vaší vlády, tak vy jste ještě předtím, než jsme měli možnost vás kritizovat, začala kritizovat předchozí vládu. To znamená, vy jste zaútočila. A já jsem překvapen tím, že vy jako demokratické hnutí a demokratická starostka, jak to o sobě píšete, že ani nepřijímáte kritiku. Vy, pokud byste tu kritiku přijala, bavila se o ní konstruktivně, ale vy zaútočíte protikritikou minulé vlády. Takže my se tu bavíme a chceme říct náš názor na současnou vládu a jediné, co vy uděláte, tak ještě předtím, než vůbec nám dovolíte milostivě vůbec tady tu kritiku přednést, tak radši dopředu zkritizujete tu vládu.

A vážená kolegyně, my jsme tu důvěru, prostřednictvím paní předsedkyně, my jsme důvěru v předsednictví vyvolali zejména proto, koho jste jmenovali do čela rozvědky - člověka problémového. A to byla ta poslední kapka. A my nebudeme mlčet, pokud si tam dosazujete lidi napojené na pana Redla. To prostě nešlo! A dneska že máte nějakou mantru, že to máme jako předvolební kampaň - tak tu nešiřte dezinformace. Váš ministr vnitra proti nim bojuje a vy za jeho zády je tady šíříte!

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec Hendrych a připraví se pan poslanec Vondráček. Prosím.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji, paní předsedkyně, za slovo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, já mám stručný dotaz prostřednictvím paní předsedkyně k paní poslankyni Levko. Nerozumím tomu, proč tady hovoří o ministrech sociální demokracie, kteří byli... (Hlasy z pléna.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová To byla paní poslankyně Potůčková.

 

Poslanec Igor Hendrych: Potůčková. (Hlasy z pléna.) Tak se omlouvám tedy, došlo k záměně... Proč hovoří o výměně ministrů, kteří byli členy sociální demokracie jakožto koaličního partnera ANO v tehdejší vládě, když tady sociální demokracie dneska není? A je celkem standardní, myslím si, v jakékoliv době, že jakákoliv koaliční strana si může vyměnit ministra, jak chce, na základě svého uvážení, přestože je to strana menšinová. Myslím si, že by to takhle fungovalo i u vás. Kdyby se předseda vaší strany rozhodl, že vymění ministra, který je nominován vaším hnutím, tak by do toho asi pan premiér nemluvil, protože v rámci udržení koalice se prostě takové věci nedělají. Takže to šlo úplně mimo mě, tahle poznámka. Nerozumím tomu, proč se bavíme o sociální demokracii. A možná právě proto, že dělali takové věci, jaké dělali, že odcházeli ze sálu a nedrželi koaliční smlouvu, tak to jeden z důvodů, neříkám jediný, ale jeden z důvodů, proč tady třeba dneska nejsou. Takže já jsem tohle nepochopil.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní je s faktickou poznámkou přihlášen pan poslanec Vondráček a připraví se pan poslanec Volný. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Já jsem došel po zralé úvazek k závěru, že dneska už to opravdu tady nevyřešíme, a tak můžu vystoupit i já se svou faktickou poznámkou. Moje paní předřečnice Potůčková mně připomněla moje první setkání s Václavem Klausem starším, když mi říkal: Vy jste z toho ANO, vy nemáte žádný program. Ale ODS taky ne. Ti mají jeden program - nanebevzetí Petra Fialy. A já jsem teď pochopil, jak to tenkrát myslel, a už se to šíří i do jiných stran.

A teď ještě k druhé části vašeho vystoupení, tam, kde jste mluvila o tom předchozím volebním období. Ano, tam ta nedůvěra byla dvakrát. A já bych jenom chtěl opravdu zdůraznit, že tady motivem této schůze je opravdu něco jiného, a to že jsme nebyli jaksi připuštěni k tomu, abychom projednávali ty body, které nás zajímají. Opravdu už nám to zkuste věřit. Já jsem přesvědčený, že kdybychom měli možnost nějaké mimořádné schůze nebo bychom se domluvili, že středu odpoledne věnujete opozici, tak jak jsme to dělávali v minulých obdobích, tak jsme tady nemuseli stát.

Všimněte si, že relativně to ty diskutující baví, že ten parlament prostě potřebuje někdy upustit páru a že to je o tom, že ta demokracie je diskuse. Netvrdím, že jsme tady intelektuálně úplně na té nejvyšší úrovni, na jaké můžeme být, když si navzájem odpovídáme, ale ono to k tomu parlamentu patří. A v těch zahraničních parlamentech, třeba v tom britském, tam si umí pěkně naložit. A prostě dají tomu ten prostor. My jsme ten prostor neměli, a proto vám chci říct, že tahle schůze není o té nedůvěře vládě a není to o tom počítání. Já mám prostě jednu jedinou obavu, že jak koalice nadužívá mimořádné schůze v tomto volebním období, my máme 51. schůzi a většina je mimořádných, tak už takový náznak byl při té první nedůvěře. Měli jsme nějaký rozhovor s Janou Černochovou. Byl bych prostě nerad, aby došlo k nadužívání těch schůzí o nedůvěře. Já vás prosím, abyste umožnili politickou a korektní (upozornění na čas) demokratickou diskusi. Děkuju. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová A skutečně to baví poslance, protože je přihlášen pan poslanec Volný s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuju, paní předsedkyně, já budu velice krátký, stručný. Původně jsem nechtěl vystupovat, protože jsem počítal, že vystoupí tamhle pan kolega ze STANu, nicméně on nevystoupil, musím vystoupit já. Když jsem poslouchal paní kolegyni Potůčkovou, tak ze svých 10 minut řekla půl minuty nebo možná minutu toho, co bych býval očekával, co tady prezentovali, že se chtějí přihlásit k tomu, že budou hlasovat proti vyjádření nedůvěry vládě. Jinak devět a půl minuty mluvila úplně o něčem jiném a mluvila o tom, jak ta minulá vláda byla špatná, jak to dělala špatně. Já jsem čekal, že tady vystoupí pan kolega ze STANu a řekne, paní kolegyně, stojí nás to 3,5 milionu, uklidněte se! Bohužel nevystoupil. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní je přihlášen pan poslanec Lang s faktickou poznámkou, zatím poslední s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, paní předsedající. K paní kolegyni Potůčkové, prostřednictvím vás, paní předsedající. Na mě to nepůsobilo vůbec důvěryhodně, ten váš projev. Tam jsem viděl prostě projev, který jste četla celý z papíru, pravděpodobně připravený od nějakého píáristy hnutí STAN, do toho jste jakoby vtipně zakomponovala nějaké své vsuvky o nějakých rudých mlocích. Já vím, také ještě existuje třeba Zelený Raoul, že ve vašich řadách máme zeleného mloka, což je pan Michálek, který prostě provedl něco na zeď francouzské ambasády v loňském roce a psal o tom Blesk. Na mě to prostě nepůsobilo vůbec důvěryhodně. Jestli jste si myslela, že to bylo rádoby vtipné, tak mně to tedy nepřipadalo. A vidím tady evidentně, že prostě máte tady v té vaší pětikoalici nějaké služby, takže dneska je tady nějaké stanové městečko, který (?) tady vystupuje, jeden poslanec za druhým. A opravdu se zdržujeme vzájemně. Vy tady pořád říkáte, kolik to stojí milionů, teď je tady obslužný personál, ochranná služba a podobně, a pak se tady dozvídáme... Já jsem rád, jsem poslanec hnutí ANO v současné době, v minulém volebním období jsem nebyl, mohla jste nám úplně rozkomentovat ty celé předchozí čtyři roky, případně co bylo kde k obědu na jedničce, na čtyřce, jak probíhaly vlády, kdy vlády nebyly. Možná jestli máte tyto informace nějak, tak byste mi je mohla případně ještě upřesnit. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO 2011.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Vracíme se do rozpravy. Paní poslankyně Levko, následuje paní poslankyně Olšáková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jarmila Levko: Vážená paní předsedkyně, vážení ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové, neodradilo mě ani to, že to je dnes takové - cituji - prudérnější. Řeknu vám, co mám na srdci, a předesílám, že mi to nepsalo žádné marketingové oddělení.

Hned v úvodu chci říci to, co je podstatné. Tato vláda má moji důvěru. (Potlesk koaličních poslanců.) Děkuji. Opozici, která dnešní hlasování o nedůvěře vyvolala, by se slušelo trošku soudnosti. Když poslouchám diskusi tady ve Sněmovně nebo i vyjádření opozičních poslanců v médiích a podobně, tak mi z toho vyplývá jediné, že podle nich by dobrá vláda měla navyšovat výdaje na zdravotnictví, na sociální dávky a důchody, na platy zaměstnanců, na investice, na všechno. Zároveň by ale měla snižovat schodek státního rozpočtu, tedy ideálně by měla mít vyrovnaný státní rozpočet, a zároveň by měla snižovat daně, a to všechno pokud možno ihned. Tak já myslím, že člověk nemusí být žádný Einstein, aby pochopil, že tohle prostě není možné. Předchozí vláda navyšovala výdaje a snížila daně. A kam jsme došli? Zanechala po sobě doslova rozvrácený rozpočet. Obří výdaje v letech 2020 a 2021 zdaleka nebyly jen prostředky na pomoc lidem a firmám, kteří dočasně nemohli pracovat kvůli pandemii. Minulá vláda fatálně navýšila mandatorní výdaje a cesta zpět je složitá.

Vláda Petra Fialy převzala zem v zuboženém stavu a krátce poté vypukla válka na Ukrajině, která přinesla migrační vlnu, energetickou krizi i růst cen. Fialova vláda zvládla tuto bezprecedentní krizi bez většího chaosu. Zvládla ohromný příliv uprchlíků, zvládla zajistit dostatečné zásoby plynu, pomohla lidem s cenami energií. A to, co je důležité, a už to tu dnes zaznělo a já to musím zopakovat, že vláda zvládla předsednictví v Evropské unii na jedničku, a výrazně tím zvýšila prestiž naší republiky a za to se moc ráda. Zkrátka ať se vám to líbí, nebo ne, tato vláda řídí a reprezentuje naši zemi daleko lépe než chaotická vláda předchozí.

Chtěla bych tu ale zmínit a podtrhnout ještě jednu věc. I přes bezprecedentní krizi se daří posouvat i řadu věcí, které byly léta odkládány. Jako dobrý příklad zmíním přípravu zákona o veřejné kulturní instituci, který je nutný pro modernizaci správy a financování kulturních institucí a volá se po něm už více než 20 let. Řešení slibovala i minulá vláda. Měla to i ve svém programovém prohlášení, ale neudělala pro to nic. Jako bývalá ředitelka divadla sleduji vývoj dlouhodobě a teď poprvé, musím říci, mám víru hraničící s jistotou, že tato vláda bere transformaci kultury vážně a že zákon bude v tomto roce Sněmovně předložen. Děkuji za to panu ministru Baxovi i panu premiéru Fialovi. Těší mě také, že se řeší důchodová reforma, rozpočtové určení daní, respektive revize přerozdělování mezi jednotlivé kraje a obce, že se provádí revize nepotřebných zákonů a další věci.

A na závěr mi dovolte jednu poznámku, která vlastně velmi souvisí s tou předchozí diskusí, která tu byla. Největším problémem této vlády podle mého názoru je to, že nemůže řešit problémy této republiky dostatečně rychle a efektivně, protože Poslanecká sněmovna nefunguje, tak jak má. Zřejmě kolegové z opozice zaujali strategii věčných obstrukcí s cílem blokovat a znesnadňovat vládě přijímání zákonů. Abychom si tedy dobře rozuměli, já tím v žádném případě neříkám, že opozice nemá právo diskutovat i dlouze, věcně k projednávaným bodům. Opozice nepochybně má právo vyjádřit svůj názor, ale nemá právo trvale blokovat jednání Sněmovny, protože tím znemožňuje vítězům voleb vládnout a prosazovat svůj volební program. A promiňte mi to, ale nemohu se ubránit dojmu, že dnešní, během půl roku již druhé vyjádření nedůvěry vládě, ještě v době prezidentských voleb, k této taktice patří. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců vládní pětikoalice.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Vaše vystoupení vyvolalo faktické poznámky. Nejdříve pan poslanec Nacher a následuje paní poslankyně Ožanová. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Já jsem myslel, že už dneska vystupovat nebudu, ale teď mě to trochu přinutilo. Za prvé, pokud jde o ty obstrukce, vážená paní kolegyně, prostřednictvím paní předsedající, já si tady vzpomenu, že třeba bod EET jsme tady přijímali v minulém volebním období rok. Rok jste to tady obstruovali. Rok! A my jsme jako koalice měli tu sílu, že jsme nikdy, až na jednu výjimku tuším, nejeli přes noc. Prostě jsme respektovali, že ten den skončí v sedm nebo v devět hodin. Vám se tady podařilo rok to natahovat. Rok a půl u některých, ano třeba stavební zákon tuším, ale teď se bavím o EET. My jsme to jednou zablokovali, tuším v pátek, pak ještě jeden den, a vy už jste z toho nervózní, že dochází k obstrukcím. Ne. Když se podíváte na počet hodin, které jsme strávili těmi zákony, tak je to přibližně stejné. Rozdíl je v té koncentraci. Vy jste to šikovně díky naší otevřenosti rozprostřeli na celý rok, zatímco vy tím, že říkáte "necháme je unavit, ať tady řeční přes noc", tak tím to vlastně zkoncentrujete do jednoho dvou dnů a působí to samozřejmě jinak. Ale když se podíváte na počet hodin, tak je to přibližně stejné. Ale přijde mi tohle hrozně nefér právě, to, co děláte vy.

Pokud jde o ty vaše příspěvky, já jsem aspoň rád, že ten váš příspěvek měl nějaký obsah, protože to, co jsem slyšel předtím, tak to bylo zase - teď je to populární - kňourání, fňukání, stěžování si na předchozí vládu. Ne, teď je to hlasování o nedůvěře této vládě, ne té předchozí. To jste si, kolegové, spletli. A pokud jde o ten váš přístup, tak připomenu, že ta předchozí vláda i přesto, že tady byla covidová krize, tak snižovala daně, ne zvyšovala. Snižovala. Dokonce jednu úplně zrušila, kterou ty předchozí vlády zvyšovaly. Mám tím na mysli daň z převodu nemovitostí. Takže to fakt není pravda.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Paní poslankyně Ožanová s faktickou poznámkou, následuje pan poslanec Rais.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, vážení dva ministři, já bych chtěla jenom vaším prostřednictvím paní poslankyni Levko říct, že došlo ke snížení počtu jednacích dnů a hodin v minulém roce. V předchozím volebním období byl šestitýdenní cyklus. Když to řeknu, dva týdny Poslanecká sněmovna, jeden variabilní, což je také Poslanecká sněmovna, dva týdny výborové a poslanecký týden. V minulém roce jste zavedli, že ten variabilní týden vypadl, což byly ty jednací dny, kdy se může jednat o zákonech, a navíc vypadlo odpoledne ve středu. Snížil se ve skutečnosti, prosím vás, to je normální matematika, enormně se snížily počty jednacích dnů a hodin, a pak se nedivte, že se zdá, že se nedá všechno projednat. Je pravdou, že došlo k poučení - kdyby tu byli kolegové z KSČM - z krizového vývoje, nyní už je zařazen ten variabilní týden, aby se zvýšil počet jednacích dnů. Takže jenom k tomu, co vy jste uváděla, bych chtěla říct, že je třeba také se podívat na to, proč dochází k některým věcem, proč se neprojednává...

Na druhé straně já teď možná budu hovořit i proti sobě, svým kolegům i vám všem. Souhlasím s kolegou Markem Bendou. Víte, naše někdy menší aktivita by byla prospěšná této zemi, protože méně zákonů, ale kvalitnějších by bylo vhodnější. Takže tady musím, bohužel, tady souhlasím s koalicí.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní následuje pan poslanec Rais s faktickou poznámkou a připraví se paní poslankyně Levko.

 

Poslanec Karel Rais: Přeji dobrý den. Na předcházejícím příspěvku, který jsem celkem pozorně poslouchal, mě tam upoutalo takové povzdechnutí, že vláda Petra Fialy převzala stát nebo vládu ve zuboženém stavu. Já si myslím, že by bylo korektní, kdyby minimálně části lidí jste také sdělili, a to právě té pedagogické veřejnosti, že vláda Andreje Babiše jako jediná splnila sliby, které jim před čtyřmi lety dala, co se týká navýšení průměrného hrubého platu, což dneska zatím vaše vláda nedělá. Přestože to je jedno z mála kvantitativních vyjádření, které v tom programovém prohlášení vaší vlády je, tak zatím tak nečiní. A pokud mám informace od odborníků, tak to vypadá, že ani činit nebude moct, minimálně letos. Takže ten zubožené stav spočívá v tom, že my jsme splnili to, co jsme řekli, kdežto zatím to vypadá u vás, že ta platová pozice vlády Petra Fialy nebude tak ideální, jak je. Takže bych byl rád, aby ty informace byly v podstatě vyvážené, aby tady nebylo jenom brečení o tom, jak je to všecko špatné. Děkuji vám.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová S faktickou poznámkou nyní vystoupí paní poslankyně Levko. Prosím.

 

Poslankyně Jarmila Levko: To je skutečně jenom faktická pro pana poslance Patrika Nachera, vaším prostřednictvím. Já jsem právě říkala, že jste daně snižovali. (Nesrozumitelná reakce poslance Nachera.) Ano. Tak jenom že pan poslanec říkal, že jsem říkala, že ne. Já jsem říkala, že jste je snižovali. To je v pořádku.

A ještě tedy, když už jsem tady, co se týče toho zuboženého stavu, tak tím jsem měla na mysli stav veřejných financí. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Rais z místa. Prosím.

 

Poslanec Karel Rais: Tak já se domnívám, že platy v rezortu školství jsou v podstatě víceméně mandatorní nebo semimandatorní výdaj, takže to patří do těch veřejných financí také. Proto jsem o tom mluvil. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní pan poslanec Nacher s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji za slovo. Snad naposled dneska. V tom případě se omlouvám, to jsem tedy špatně slyšel. V tom případě ale je to ocenění. Já to beru jako ocenění, protože my jsme tedy jednu daň zrušili, je to ta daň z převodu nemovitostí, dneska daň z nabytí nemovité věci, a to jsme hlasovali, tuším, určitě minimálně s ODS z opozice, možná s TOP 09. Pak zrušením superhrubé mzdy se snížila daň z příjmu fyzických osob o sedm procentních bodů. To jsme hlasovali také s ODS, vaším koaličním partnerem, aby bylo jasno, abyste neřekli, že my. Takže i přestože jsme snižovali daně, tak se zvyšovaly platy ve veřejném sektoru, což přece chcete i vy. Kdykoliv jsem s někým od vás v televizi, tak oceňujete jedou hasiče, jednou policisty, záchranáře, ale oni z toho ocenění z televize ty své faktury nezaplatí. Takže přece jste všichni i vy rádi, vy máte přece v programovém prohlášení takové ty přísliby, které jdou podle mě napříč politicky - 130 % průměrného platu že má mít učitel a podobně. To mají přece všichni. To znamená, že ta předchozí vláda navyšovala platy a snižovala daně, tak to mně přijde, jako že to je ocenění. Takže já nevím, co je na tom ke kritice.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Paní poslankyně Levko chce reagovat s faktickou poznámkou.

 

Poslankyně Jarmila Levko: Už naposled. To nebyla ani kritika, ani ocenění. Já jsem vlastně v tom úvodu hovořila o tom, že zároveň navyšovat výdaje, snižovat daně a snižovat schodek rozpočtu prostě nejde.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Vracíme se do rozpravy. Paní poslankyně Olšáková je nyní přihlášena a následuje pan poslanec Letocha. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Eliška Olšáková: Dobrý večer, vážená paní předsedkyně, vážený pane ministře, vážené kolegyně poslankyně, kolegové poslanci. My jsme se tady dnes sešli na mimořádné schůzi, která je svolána k vyslovení nedůvěry vládě. Ráda bych využila možnosti, kterou mám, a řekla několik slov o této vládě a uvedla důvody, proč tato vláda má mou důvěru.

Současná vláda nastupovala do rozjetého rychlíku končící pandemie a jejích dopadů, srovnávala se s vysokým schodkem státního rozpočtu, vzrůstající inflací a vysíleným zdravotnictvím a především s počáteční energetickou krizí, která v České republice odstartovala krachem Bohemia Energy. Už tento výčet je zběsilý, ale aby toho nebylo málo, začala válka na Ukrajině a vláda se musela velmi rychle vyrovnat s přílivem uprchlíků a jejich zajištěním, což zvládla opravdu dobře, přestože si to možná ani nechceme přiznat. Nezvedla se nám ani kriminalita, vlna nenávisti, ani nemáme problém s ubytováním a začleněním příchozích. Mohla bych jistě dál pokračovat o všem, co se této vládě povedlo, ať už to byly škrty v rozpočtu, které snížily výdaje, ale nezvýšily nezaměstnanost, tedy lidé nepřišli o práci, naopak i přesto se podařilo navýšit platy příslušníků bezpečnostních sborů nebo například došlo k navýšení úhradové vyhlášky v sociálních službách, díky čemuž budou klienti sociálních služeb pobývat v důstojných podmínkách. Podařilo se ustálit ceny pohonných hmot, zvýšila se minimální mzda i starobní důchod, bylo zrušeno EET a naopak zřízena Digitální a informační agentura a připraven antibyrokratický balíček, který usnadní podnikatelům život. Výčet bych mohla zakončit velkým úspěchem, který mělo české předsednictví v Radě Evropské unie. Možná je pro některé tento bod příliš vzdálený od našich domácích problémů, ale díky perfektně zvládnutému předsednictví se Česká republika v zahraničí vrátila opět na pozici respektovaného partnera. A to si myslím, není málo, uspět v evropském měřítku, kde je laťka mnohem výš než doma.

Já bych ovšem chtěla vypíchnout hlavní téma, které je pro mě zásadní, pro mě jako poslankyni, předsedkyni Sdružení místních samospráv, ale také jako bývalou starostku, a to je energetika. Tato vláda bohužel zdědila hříchy předchozích vlád. To už tady určitě bylo zmiňováno. Omlouvám se, že to zopakuji. V zásobnících nebyly zásoby plynu, společnosti jako Bohemia Energy nebyly dostatečně regulovány a kontrolovány a jejich zákazníci nebyli dostatečně ochráněni. Nebyla zde podpora obnovitelných zdrojů a stále jsme se orientovali na fosilní paliva a jejich nákup z nespolehlivých zdrojů.

A to nejzásadnější, předchozí vláda absolutně nepodporovala komunitní energetiku. Já taky opět tady předejdu faktické poznámce určitě, která by nastala, že naše vláda slibovala, že zákon o komunitní energetice přijde v polovině loňského roku. Ale musím říct, že zde máme dvě netransponované evropské směrnice, které měly být dávno přijaty, a to byla směrnice - do 31. 12. 2020 měla být transponována směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a do 30. 6. 2021 směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. Umožnit fungování energetických společenství znamená v každém státě soběstačnou společnost. A to je strategický krok suverénního a demokratického státu - nebýt závislých na jiných, v našem případě konkrétně na Rusku. Samozřejmě by mělo být prioritou transponovat včas a nevystavovat svou zemi sankcím ze strany Evropské unie. A mimochodem, tyto dvě směrnice nejsou jediné, které nebyly včas transponovány.

Já bych zde ve svém vystoupení chtěla také vyzdvihnout sílu našich občanů, našich malých firem, středních podniků. Abychom tady si uvědomili taky, že stát tvoří lidé, a ti občané dokázali, že některé kroky této vlády, neskutečně na ně umí hbitě zareagovat, a to nejen v oblasti energetiky, ale taky v oblasti uprchlické krize, kdy se i lidé zapojili do pomoci s příchozími uprchlíky.

Já bych, protože jsem ze Zlínského kraje, tady zmínila jenom pár údajů z našeho Zlínského kraje. Ve Zlínském kraji žije 550 000 obyvatel, kde působí 66 000 živnostníků, kteří díky své pracovitosti přežili nejen covid, ale snaží se přizpůsobit i energetické krizi, o čemž svědčí třeba i některá čísla, která poskytla solární asociace. V loňském roce bylo ve Zlínském kraji připojeno 2 500 fotovoltaických elektráren z celkového počtu 34 000 o celkovém výkonu 280 MW peak. Tady bych chtěla srovnat rok 2021, kdy bylo zapojeno 9 321 s výkonem 63 MW. Já bych se nechtěla dlouho zdržovat u Zlínského kraje, protože vím, že čas je drahý a že jste se tady přihlásili do rozpravy taky. Ale chtěla bych zde zmínit i fungování z podniků, kde fungovaly klastry, kde společně nakupovali, zmínit práci energetické zlínské agentury, která nejenže zajišťuje servis Zlínskému kraji, ale také obcím a pomáhá jim se s touto situací vypořádat. Tento přístup je samozřejmě v celé České republice, nejenom ve Zlínském kraji, a protože působím ve Sdružení místních samospráv, mohla bych zde uvádět spoustu příkladů obcí, které se s energetickou krizí vypořádávají a snaží se jí předcházet. Je vidět, že naši občané nejenže jsou schopni se o sebe postarat, ale jak se ukázalo za covidu, že jsou taky připraveni přijímat změny a smysluplněji využívat a nakládat s energiemi.

Také bych zmínila energetické zákony. Přijali jsme několik energetických zákonů. Ten největší, ta velká novela energetického zákona, nás čeká teď v dalších měsících. Tato vláda se snaží občanům cestu k soběstačnosti maximálně ulehčit například tím, že snižuje byrokracii v povolování malých obnovitelných zdrojů do 50 kW, a to hned dvakrát - jak v případě získání licence, tak v otázce stavebního povolení, které již nebude třeba. Občané, kteří se chtějí o sebe postarat, by neměli být limitováni nesmyslnou byrokracií a stát by jim měl podávat pomocnou ruku, zjednodušovat proces, a ne jim házet klacky pod nohy.

Já bych ještě v pár bodech zmínila, co se vládě v energetickém odvětví podařilo.

Povedlo se zavést úsporný tarif. Nárůst cen energií se promítal také do dodávek tepla domácnostem, a proto vláda přišla s novým programem, ve kterém mohou teplárny žádat o podporu, aby nepřenášely zdražování na zákazníky. Na program je připraveno 17 miliard korun. Ve spolupráci s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže bude v průběhu ledna 2023 požádáno o notifikaci u Evropské komise. Vláda ovšem nemyslí jen na domácnosti, kterým zastropovala ceny, ale tuto možnost vyjednala i na úrovni Evropské unie také malým a středním podnikům a po dalším vyjednávání a legislativním procesu bude možno zastropovat ceny energií také velkým podnikům. Předběžně se počítá se stejnou výší jako u zastropování pro domácnosti a malé střední podniky - tedy 6 korun za kWh silové elektřiny a 3 koruny za kWh plynu. Jak je tedy vidět, nejde jen o domácnosti, které jsou z pohledu pomoci a ochrany na prvním místě, ale vláda také myslí na malé a střední podniky, a dokonce i na ty největší. Aby jim bylo pomoci, vyjednává podmínky podpory s Evropskou komisí a řeší notifikace.

A poslední bod, který mám tady poznamenaný. Vláda během našeho předsednictví dojednala dohodu o emisních povolenkách, která zahrnuje všechny priority, které si stanovila do rámcové pozice ještě předchozí vláda v roce 2021. A je až zarážející, že za tento krok je současná vláda kritizována opozicí, tedy těmi, kteří rámcové pozice stanovovali, přičemž se nemají rozhodně za co stydět, výsledná dohoda je férová a přinese historicky nejvíce peněz na zelenou modernizaci. Do roku 2030 půjde 850 miliard korun, které bude možné použít na podporu domácností, firem, obcí a dalších. V praxi to znamená peníze na podporu zateplování a obnovitelné zdroje energie, komunitní energetiku a zelenou modernizaci průmyslu a tepláren.

Dámy a pánové, nemyslím si, že by tato vláda nekonala a neměla výsledky. Naopak. Bohužel, kromě ztížených podmínek, které zažívá díky krizi na Ukrajině a energetické krizi, se snaží vládnout a dotahovat resty a nedodělky předchozí vlády, což nakonec může působit, že nekoná, či nekoná dost rychle a efektivně. Děkuji vám za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová S faktickou poznámkou je nyní přihlášena paní poslankyně Pastuchová, následuje paní poslankyně Ožanová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji paní předsedkyně. Já jenom, vaším prostřednictvím, nevím, jestli jsem dobře rozuměla tomu, čím začala paní poslankyně Olšáková, že vaše vláda převzala zdravotnictví vyčerpané. Teď se chci zeptat, jestli finančně - pak nechápu, proč vzala vláda 14 miliard. A jestli myslíte vyčerpané zdravotníky, tak s tím musím souhlasit. Ale vy jste řekla "vyčerpané zdravotnictví", takže jsem nevěděla, jestli finančně vyčerpaní zdravotníci - s tím souhlasím. Pokračuje to i dál a já jim všem děkuji ještě jednou, že všechno zvládají, protože teď ty fronty na pohotovostech a následně, že se tam ti pacienti vracejí, protože v jedné lékárně nejsou antibiotika, tak musí jezdit zpátky nebo se vrací na pohotovost, ať jim lékař napíše nějakou alternativu, tak ti zdravotníci toho už mají na těch pohotovostech taky dost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Následuje faktická poznámka paní poslankyně Ožanové a připraví se pan poslanec Mašek. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážená paní předsedkyně. V projevu zaznělo, že této vládě děkujete za zvýšení starobních důchodů. To jako vážně? Zákonná valorizace je zásluhou této vlády? Ne, to opravdu není. Je to stanoveno zákonem a starobní důchody se zvýšily automaticky. Tak prosím vás, podívejte se do svého projevu, prostřednictvím paní předsedkyně. Opravdu za starobní důchody může to, že v zákoně je, že se valorizují, a ne že by to byla zásluha této vlády. Bylo by dobré, pokud si připravuji takovýto projev, být přesný a exaktní.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní je tedy přihlášen s faktickou poznámkou pan poslanec Mašek. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji, bude to kratší. Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, já také k paní poslankyni Olšákové, vaším prostřednictvím. Prostě, že jsme předali vyčerpané zdravotnictví - my jsme od roku 2018 do roku 2021 do toho zdravotnictví dali o 200 miliard více - čili z 330 na 530 miliard. Takže to zdravotnictví bylo bohatě nadotované a činilo to ze státního rozpočtu vzestup ze 7,5 % národního důchodu na 10 %. My jsme se dostali do první ligy v rámci Evropy. A to, co s tím zdravotnictvím děláte vy, tak vy ho skutečně teď vyčerpáváte, a pokud budete pokračovat tímhle způsobem, tak nejste schopni to zdravotnictví udržet v tom rozsahu, v jakém jsme my ho předávali.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Dále je s faktickou poznámkou přihlášen pan poslanec Ryba, zatím poslední faktická. Prosím, máte slovo. A prosím o klid!

 

Poslanec Drahoslav Ryba: Vážená paní předsedkyně, já jdu taktéž s faktickou poznámkou a chtěl bych reagovat na vystoupení paní poslankyně Olšákové, vaším prostřednictvím. Víte co? Velmi oceňuji to, že váš proslov byl klidný, že váš proslov byl věcný, a také to, že v něm nezaznělo ani jednou jméno pana Andreje Babiše. Ale nemůžu souhlasit s řadou věcí, které jste měla ve svém proslovu. Nebudu rozebírat celý ten proslov, na to bych neměl ani čas, ale pokusím se aspoň o dvě připomínky.

Jedna se týká českého předsednictví. Ono je snadné se nechat pochválit od těch, komu jdu na ruku. Vy jste hovořila, že všechno je v souladu s tím, co chtělo ANO. Já tedy jsem se teď, protože jsem tady první období, jsem tady něco přes rok, takže nevím, jak přesně zastávalo hnutí ANO v předchozím volebním období, jaký směr, ale rozhodně nechtělo emisní povolenky pro domácnosti. To jsem se tedy ujišťoval u několika poslanců. V žádné strategii ANO nebylo mít nebo zavést emisní povolenky pro domácnosti.

Tou druhou věcí, která tady padla a kterou bych chtěl zmínit, jak se vláda vypořádala s imigrační vlnou, nebo vlnou, která přišla z Ukrajiny. Ono to tak může vypadat navenek, ale v podstatě s tou vlnou se vypořádali hejtmani, s tou vlnou se vypořádali hasiči, policisté, zdravotníci a hlavně občané, protože tam byla obrovská vlna solidarity. A těm patří poděkování. Už méně trošku vládě, protože toho chaosu tam bylo také dost! Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová S faktickou se hlásíte, pane poslanče? (Ano.) Tak máte dvě minuty.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Tak já ještě něco ke své předřečnici ohledně těch energií. Já vím, že to dostala napsáno. Nevím tedy o tom, že by byla taková odbornice na energie, jinak by tady s námi hodně diskutovala. Tam bude hodně problémů. Tam bychom byli rádi, když přichází komunitární energetika, aby nám vláda představila své projekty, své plány, tak abychom mohli být nápomocni. My v tomto případě nechceme dělat obstrukce, nechceme v žádném případě házet vládě klacky pod nohy, ale byli bychom rádi seznámeni s tímto obsahem, protože pokud je mi dobře známo, tak na to, abychom dělali obnovitelnou energii, musíme vlastně zabezpečit i ty pevné zdroje při jejich výpadcích. Ono to není tak úplně jednoduché. A dostáváme se dneska i do situace, kdy připojení fotovoltaik na střechách, což je poměrně jednoduchá záležitost, naráží na vyvedení výkonu, protože rozvodové soustavy jsou poměrně zaostalé, staré, s malým výkonem a bude třeba udělat velkou investici. Já jsem na jedné konferenci slyšel, že to udělají ti distributoři, ale bez pomoci státu to nebude možné. Já bych potom velmi přivítal, kdybychom do této diskuse a přípravy byli zapojeni, tak abychom mohli podat pomocnou ruku. Myslím to upřímně, není to myšleno v tom, že to budeme nějakým způsobem brzdit, ale rádi bychom znali ten obsah, tak abychom mohli upozornit na dílčí nedostatky. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní je s přednostním právem přihlášen pan předseda Výborný. Prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážený pane ministře, já myslím, že vnímám tu velmi živou debatu, která se zde už řadu hodin vede ohledně důvěry naší vlády, nicméně v rámci zachování fyzického i duševního zdraví a zachování cti této Sněmovny chci oznámit, že na základě dohody všech zástupců všech poslaneckých klubů navrhuji, abychom přerušili jednání této schůze, a to do zítřejší deváté hodiny ranní. Děkuju pěkně a přeju vám všem dobrou noc.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Já ještě načtu došlou omluvu. Pan poslanec Liška se omlouvá od 12 hodin z pracovních důvodů.

A nyní tedy na základě vyslovené dohody všech předsedů poslaneckých klubů přerušuji naše jednání této schůze, a totiž do středy 18. ledna 9 hodin, tedy do zítřka do 9 hodin ráno. Přeji vám dobrou noc.

 

(Jednání skončilo ve 23.15 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.