(pokračuje Jan Skopeček)

111.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 66/2022 Sb., o opatřeních
v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti
s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk
Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 374/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí Marian Jurečka. Pane ministře, prosím, ujměte se slova.

A vás, kolegyně a kolegové, poprosím, abyste se v případě, že chcete hovořit, přemístili do předsálí.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji, dobré odpoledne. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, jelikož jsme ve druhém čtení a první čtení bylo tento týden v úterý, kde jsem vysvětloval ve svém úvodním vystoupení důvod předložení tohoto návrhu zákona, pracovně nazývaném lex Ukrajina V, což je změna několika zákonů tak, abychom dokázali reagovat na situaci v pomoci a podpoře příchozím uprchlíkům z Ukrajiny, kdy děláme kroky, které mají zefektivnit, určitým způsobem i zpřísnit míru sociální podpory, kterou těmto lidem poskytujeme, zároveň nastavit transparentnější pravidla, například pro kontrolu příjmů těchto osob na území České republiky právě při přiznávání této formy podpory, ty věci tady v úterý zazněly poměrně podrobně. Ve středu probíhal také sociální výbor. Tak já nebudu dále vystupovat s úvodním slovem, jsem připraven potom reagovat na ty, kteří jsou přihlášeni v rozpravě. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře.

Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Usnesení výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 374/1.

Nyní poprosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro sociální politiku, pan poslanec Jiří Navrátil, a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Navrátil: Dobrý den, kolegyně a kolegové. Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Výbor pro sociální politiku jako garanční výbor projednal ve zkrácené lhůtě 2 dnů návrh zákona dne 8. února a přijal usnesení číslo 86, které vám bylo doručeno jako tisk 374/1 dne 8. února. Výbor jednomyslně doporučuje Poslanecké sněmovně návrh zákona schválit. Pozměňovací návrhy nebyly předloženy. Děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane zpravodaji, za vaši zpravodajskou zprávu.

Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili poslanci v tomto pořadí: jako první vystoupí paní poslankyně Pastuchová. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane předsedající. Já jsem zde mluvila krátce při prvním čtení. Mezitím proběhl výbor pro sociální politiku, kde jsme se tomuto sněmovnímu tisku věnovali dlouhou dobu, měli jsme mnoho dotazů. Musím říct, a děkuji Ministerstvu práce a sociálních věcí, že nám včera poslalo podklady, které jsme si vyžádali, a poslalo nám také modelové příklady výpočtu humanitární dávky.

Co se myslím nejvíc diskutovalo na tomto výboru nebo bylo jedno z hlavních témat, bylo prověřování majetku ukrajinských uprchlíků, kde nebylo specifikováno, jestli se tento majetek bude monitorovat na Ukrajině, což si myslím, že je docela nemožné, a tedy vím od pana předsedy, vaším prostřednictvím, výboru pro sociální politiku, že byl snad - já jsem to nečetla, já se omlouvám - vypracován pozměňovací návrh, který tento majetek vlastně zužuje na Českou republiku. Takže to si myslím, že je v pořádku, a jsem ráda, že se to i pro usnadnění práce těch, kteří by to měli zjišťovat, tam dalo.

Dále jsme se ptali - a já jsem docela, nebo mrzí mě, že tu není pan ministr financí, protože pan ministr Jurečka vaším prostřednictvím určitě neví, nebo třeba už to ví - byl tam dotaz na výboru pro sociální politiku, že když se začala připravovat první pravidla pro zjišťování a poskytování pomoci uprchlíkům z Ukrajiny, byla zveřejněna informace, že náklady, které tím státu vzniknou, budou částečně uhrazeny z prostředků Evropské unie. Od té doby je pomoc poskytována, ale o finanční úhradě z Evropské unie zatím neslyšíme. Proto jsme se 8. prosince na to ptali, ale přítomní zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí o žádném jednání ohledně této podpory nevěděli. Odkázali nás právě na Ministerstvo financí a já jsem myslela, že tady pan ministr bude, nebo nevěděla jsem, tak jsem se ho chtěla zeptat, zda a s jakým výsledkem jednání probíhala nebo probíhají ta jednání.

Určitě za sebe a myslím, že za všechny, jsem ráda, že poskytujeme pomoc ukrajinským uprchlíkům a s lex Ukrajina VI (správně V) samozřejmě budeme souhlasit. Ale ještě, když jsme dostali včera ty modelové příklady výpočtu humanitární dávky, je fajn, že se to upravilo podle připomínek Ministerstva financí, to je dobře. Oproti dávkám v uvozovkách pro naše lidi je to ale podstatně jednodušší, a tudíž dostupnější.

Tím, že všichni budou mít jednotné náklady na bydlení podle nařízení vlády, bude někdo vydělávat a někdo prodělávat, respektive pro někoho budou tím nařízením vlády stanovené náklady nadsazené a pro někoho nedostatečné. V době přijímání tohoto zákona vlastně nevím, v jaké výši je vláda stanoví. To bude nařízení vlády, já to nevím. Z čeho se bude vycházet? Zvlášť v této době, kdy je to turbulentní, protože náklady na energie klesají, ale nerovnoměrně, a nikdo neví, na jak dlouho. Vím, že s tím asi nic nenaděláte, ale prostě je to tak, a to jsem říct musela.

Určitě tady budou mluvit mí kolegové, kteří budou mluvit o paragrafu, o kterém jsme se taky zmiňovali, a to je zrušení nějakých bodů u logopedů. Byli přítomni zástupci Ministerstva zdravotnictví i pan ministr, který se nám snažil toto vysvětlit, ale k tomu bude mluvit moje kolegyně paní poslankyně, vaší prostřednictvím, Mádlová, která určitě zdůvodní, myslím, že i pozměňující návrh, který bude vkládat do systému.

Já se stále bojím toho, že Úřadu práce a České správě sociálního zabezpečení naroste administrativní práce se všemi těmito novými tiskopisy. Byli jsme ubezpečeni, že ne. Pořád říkám, že chybí digitalizace, ale vy nám zase oplácáte o pusu, že jsme tam byli osm let a neudělali jsme pro to také nic. Ale myslím si, že jako vy se teď vymlouváte, že řešíte jiné věci, my bychom mohli dělat to samé. My jsme měli covid, vy máte válku na Ukrajině, takže k tomu se vracet nebudu.

Bude se hodně hovořit také, nebo hovořili jsme také na výboru pro sociální politiku ohledně příspěvků na solidární domácnost. Protože mi to tedy bylo vysvětleno několikrát, ale vlastně solidární domácnosti by dostaly finance, když tam bude ta naše osoba s nimi sdílet tu domácnost, což asi je nekontrolovatelné, protože když budu mít svůj byt, který mám na sebe napsaný, tak si neumím představit, že by tam někdo chodil, protože už tak je málo zaměstnanců, kontrolovat, jestli tam opravdu jsem nebo nejsem.

Nevím, jestli ty modelové příklady výpočtu humanitární dávky mají všichni poslanci, anebo jenom poslanci výboru pro sociální politiku. Je to docela zajímavé počtení, ale stále říkám, že nevíme, jaké bude to nařízení vlády. To si rozhodnete sami a my vlastně nevíme, jaké to bude.

Protože je skoro jedna hodina a určitě po mně chce vystupovat ještě hodně mých kolegů a kolegyň, tak to zkrátím a dám příležitost i jim, aby mohli říct i své příspěvky, abychom to stihli. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní poslankyně. Další v pořadí je přihlášena paní poslankyně Mádlová.

Než dorazí k řečnickému pultíku, načtu jednu omluvu: omlouvá se pan poslanec Kohoutek Tomáš od 12.45 bez udání důvodu.

Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážení kolegové, děkuji za slovo. Já bych se chtěla vrátit v rámci projednávání tohoto zákona vlastně k části třetí, kterou jsem zmiňovala již v úterý. Ta se týká klinických logopedů. Bohužel, v úterý, i když se tady pan ministr zdravotnictví pohyboval, odpovědi na moje dotazy nebo dotazy mých kolegů ohledně klinických logopedů nepadly. Stejně tak jsem měla připravenou interpelaci na toto téma. Včera pan ministr Válek nebyl přítomen.

Otevírám to tedy i dnes, protože to považuji opravdu za velmi zásadní a důležité téma, které by se zde mělo rozvinout. Bohužel, musím říct, že je velká škoda, že jste neumožnili, aby toto bylo projednáno na zdravotním výboru, protože tam tento zákon patří. Ta změna se vkládá vlastně do zákona, který s tím nesouvisí. Je to přílepek, je to zneužití tohoto zákona. Vy máte vůbec tedy tento týden přílepkový. Nicméně je to opravdu velký problém, protože tím zasahujete do systému zdravotní péče, a to já považuji za zásadní problém. Zákon, který vlastně je tam vložen tak jako pokoutně, nečestně, je ale velký zákon, který se týká zhruba čtyřiceti - já si myslím, že tam je více než čtyřicet - nelékařských zdravotnických profesí. U těchto profesí je tam vlastně ustanoveno, že se jedná o odbornou způsobilost, to znamená, kdy ten člověk může to zdravotnické povolání vykonávat. Jedná se tam o specializovanou způsobilost, jedná se tam o uznávání kvalifikací v rámci zemí EU, mimo země EU. Jedná se tam dokonce i o tom, když se přeruší zdravotnická praxe, tak za jakých podmínek ten člověk se může vrátit znovu do toho zdravotnického povolání. Opravdu jsou to regulovaná povolání a buďme rádi, že máme nastavenou kvalifikační úroveň, protože od této kvalifikační úrovně se nastavuje celý systém kvality zdravotní péče. Můžete mít technologie superšpičkové, ale jestliže tam nebudete mít školené lidi, kvalifikované lidi s příslušnou specializací, tak vám ty technologie k ničemu nebudou. Vy potřebujete lidi, kteří nejen že provedou správnou diagnostiku, diferenciální diagnostiku, že správně zvolí léčebnou metodu, prostředky k tomu, vybavení, pak použijete ten přístroj. Ale vy toho zdravotníka potřebujete, aby sledoval i úspěšnost použité léčebné metody, jestli nejsou komplikace. O tom zákon 96 je také, protože vám nastavuje tu laťku. Najednou se tady objeví jako přílepek zákona lex Ukrajina takovýto velký zákon bez projednání na odborném poli, napříč Poslaneckou sněmovnou.

Vážení kolegové, to se týká ale nás všech. My jsme všichni potenciální pacienti. Nikdo z nás neví, kdy budeme potřebovat logopeda ve zdravotnictví, klinického logopeda, který má specializovanou způsobilost, protože funguje ve zdravotnických zařízeních a stará se o nemocné s poměrně závažnými onemocněními. Je to člověk, který je součástí multidisciplinárního týmu, spolupracuje s neurochirurgy, foniatry, neurology. Je to člověk, který má své významné místo u různých degenerativních onemocnění, po operacích mozku, po nádorech mozku, po těžkých úrazech mozku a podobně, po cévních mozkových příhodách. Já nevím, jestli jste si jisti, že toho člověka nikdy nebudete potřebovat. Já vám držím palce, ale obávám se, že tu jistotu nemá nikdo z nás v tomto sále, vůbec nikdo. Sama jsem už opravdu potřebovala klinického logopeda ve zdravotnickém zařízení po poměrně závažném neurologickém onemocnění u mého blízkého. Věřím tomu, že je tady řada z vás, kteří toho klinického logopeda už potřebovali, ať už u vašeho dítěte, nebo u blízkých dospělých.

A najednou v tomto zákoně, se kterým nemáme absolutně žádný problém, abychom podpořili uprchlíky z Ukrajiny postižené válkou, se objeví zákon, který zasahuje do odborné a specializované způsobilosti nelékařského zdravotnického pracovníka. Je to neuvěřitelné a znovu zopakuji, že to je nečestné ze strany ministra Válka, a nechápu, jak je možné, že toto nebyl schopen vysvětlit. Jak je možné, že se zásah do specializované způsobilosti probírá na sociálním výboru? Jak to, že se neprobírá na zdravotním výboru? Jak to, že tady není na interpelacích? Jak to, že neodpovídal v úterý, přestože tady byl?

Problém je v tom, že to skutečně může ovlivnit kvalitu českého zdravotního systému. Je otázka, co v tom je. Já nevím, jak by se panu ministrovi líbilo, kdyby objevil on přílepek - například v zákonu o hlubinném úložišti radioaktivního odpadu by byl najednou přílepek zákona 95 o odborné a specializované způsobilosti lékaře, že se ruší specializovaná způsobilost oboru radiologie a zobrazovací metody v trvání 54 měsíců. Uvádím to záměrně, protože pan profesor Válek je radiolog. Bez jakéhokoliv dalšího vysvětlení! Bez navazujících prováděcích předpisů! Bez nařízení vlády, kde se upravuje specializovaná způsobilost! To přece není možné. A vážení kolegové a pane ministře, Asociace klinických logopedů s tím nesouhlasí. To je asi důležité sdělení, oni mají k tomu velké výhrady, protože to řádně projednáno nebylo. Proběhlo jenom jedno jediné jednání na Ministerstvu zdravotnictví 17. ledna v 11 hodin dopoledne a 6. února už jsme to projednávali tady ve Sněmovně. Tak kde je ta diskuse na odborném poli? Jakou možnost měla Asociace klinických logopedů se k tomu řádně vyjádřit a připravit nějaké další návrhy. Pokud je to jenom formální záležitost, že rušíme specializovanou způsobilost v trvání tří let, tak bych očekávala, že v tom zdůvodnění bude, co dál. Jaký je tedy krok B? Ruší se úplně, nebo se zkracuje, anebo je v tom něco jiného? Znovu opakuji, že nemáme jisté dopady na systém zdravotní péče, na současně nastavenou laťku, a to považuji za opravdu velký problém.

Je velká škoda, že jste neumožnili toto projednat napříč Sněmovnou a ve zdravotním výboru, protože ty úmysly - možná na nich něco bude. Ale jestliže s tím zásadně nesouhlasí Asociace klinických logopedů, tak v tom asi problém je. Když vezmu zápis z Ministerstva zdravotnictví, není ani ověřen, tam není ani vyjádření druhé strany, a my dneska víme, že nesouhlasili úplně s rušením akreditovaných kurzů na vysokých školách, chtěli tam pouze doplnění, aby byly využity i další instituce, jako je třeba IPVZ. To má logiku, ale nikdo to neprojednal a my nevíme, jestli to je ten krok B. A už vůbec nevíme, jestli tedy tu specializovanou způsobilost jim Ministerstvo zdravotnictví ponechá, nebo neponechá. To přece není možné, udělat takto zásah na sílu, bez projednání a bez souhlasu odborné společnosti. Znovu je potřeba zdůraznit, abychom si uvědomili, že klinické logopedy v terénu potřebujeme.

Já bych se teď více zaměřila na konkrétní věci, které Ministerstvo zdravotnictví uvádí. Vy jste v tom tak trošku nevinně, pane ministře, protože to není váš rezort a pravděpodobně asi nelze očekávat, že byste se mi k tomu vyjádřil, tomu rozumím. Nicméně tady měl určitě sedět pan ministr Válek, který by se této části přílepku věnoval. Jedná se tedy o to, že Ministerstvo zdravotnictví v tomto velkém zákoně, který se těžce rodil po roce 2000 - já jsem u jeho zrodu byla, vím, jak to bylo bolestné, než se všichni domluvili, než všichni nastavili požadovanou kvalitu péče. Ano, ty zákony procházely nějakou aktualizací, ale proč se to dává jako přílepek sem, takto stěžejní zákon?

To, že se operuje, že ministerstvo operuje tím zápisem, k tomu už jsem se vyjádřila, protože opravdu ani časově to vůbec nesouhlasí, ověřeno to není a není tam ani to, co sdělovalo vedení Asociace klinických logopedů, že to nechtěli vysloveně rušit, ale že to chtěli pouze doplnit.

Další věc je tedy, že se ruší specializovaná způsobilost v trvání tří let ukončení atestační zkouškou. To se ruší. Jaké je odůvodnění? Když půjdu teď postupně po tom odůvodnění, tak je to, že návrh novely také reflektuje skutečnost, že celkový příliv dalších příchozích osob není v rámci nadcházejícího období významně předvídatelný, že i nadále budou přicházet do České republiky další osoby, předpokládám, že se to týká ukrajinských občanů, které budou následně potřebovat podporu prostřednictvím logopedické péče. Ale přece nejen logopedické péče, vždyť se tady bavíme o tom, že je nedostatek lékařů, bavíme se tady o tom, že jsou naplněné ambulance, že jsou dlouhé čekací doby. Tak proč je najednou tady přílepek jenom u klinických logopedů? Budou se tedy změny týkat dalších zdravotnických profesí? Kdo je další na řadě? Jak to tedy bude, když nemáme lékaře, nemáme sestry? Můžeme očekávat nějaké další přílepky zase v jiných zákonech? Takže proč tedy v tom lex Ukrajina? To je asi to zásadní, proč to tak je. Protože ukrajinské dítě nebo jakýkoli jiný cizinec, ale zde je to vztaženo k ukrajinským dětem, neumí česky, pak ale potřebuje výuku, a ne zdravotní péči, kterou poskytuje klinický logoped, protože má svoji odbornost, na základě které vykazuje výkony zdravotní pojišťovně.

Argumentuje se tím, že počty cizinců-dětí v mateřských školách a na základních školách rostou. Ta procenta nejsou nijak závratná, ale hlavně se tam uvádějí mateřské školy a základní školy. V tom materiálu není nic o dětských pacientech, kteří by potřebovali specializovanou klinickou logopedickou péči. Tak proč se tady bavíme o mateřských školách a školách, o žácích, když rušíme specializovanou způsobilost ve zdravotnictví, u klinických logopedů? Klinický logoped je v rezortu zdravotnictví, logoped fungující ve školství je ve školském zákoně. A pane ministře, jestli se nepletu, tak vy jste ministrem zdravotnictví, pane ministře Válku nepřítomný. Vám by mělo jít především o pacienty, a je to samozřejmě jedno, jestli to jsou čeští pacienti, nebo ukrajinští pacienti, ale o pacienty.

Dále píšete: "Cílem návrhu je přijmout navazující právní úpravu zohledňující aktuální vývoj poptávky po zdravotních službách. Dostupné kapacity logopedů ve zdravotnictví a klinických logopedů ve zdravotnictví, které se prohloubily v důsledku nových pojištěnců, osob z Ukrajiny, kterým byla udělena dočasná ochrana, a potřeba zajištění dostupnosti a rozšíření logopedické péče zaměřené specificky na nezletilé osoby" - nezletilé osoby, já to zdůrazňuji, čili ne pacienty, ale děti v mateřských školách a základních školách, kde působí logopedický asistent nebo speciální pedagog. A pak uvádíte: "a pacienty s poruchou komunikace". Takže pořád se tady nějak točíme kolem dětí v mateřských a základních školách.

Dále uvádíte jako argument: "Z řad realizovaných šetření vyplývá, že v souvislosti s ukrajinskou krizí roste počet dětí s narušenou komunikační schopností. Stále početnější skupinou jsou děti s odlišným mateřským jazykem." No to je přece jasné, když jdou z Ukrajiny, ale k tomu potřebujeme logopeda ve zdravotnictví? K tomu potřebujeme rušit specializovanou způsobilost klinického logopeda, který je určen pro pacienty? Mně to teda logiku nedává a nedává to logiku ani mým zdravotnickým kolegům. To přece nedává smysl, abychom kvůli dětem, ukrajinským dětem, které logicky nemůžou mluvit česky, rušili specializovanou způsobilost v době trvání tří let u logopeda ve zdravotnictví? A pozor, znovu opakuji, že neznáme dopady na kvalitu zdravotní péče, jestliže tuto specializovanou způsobilost zrušíme, notabene bez souhlasu Asociace klinických logopedů.

K tomu, aby se pomohlo s mateřským jazykem, aby se naučily jiný jazyk, a vzhledem k tomu, že se tady jedná o děti z mateřských a základních škol, tak k tomu jsou určeni logopedové ve školství. Ano, probíhají tady diskuse, probíhaly tady diskuse, zda vznikne nová profese - školský logoped. K tomu já se tady vyjadřovat nebudu ani nechci, to bude možná předmětem další diskuse, ani neříkám, jestli je to dobře, nebo špatně, ale mně tady jde primárně o klinické logopedy. A mě opravdu i nemile překvapuje, že - i mezi vámi, vládními poslanci, jsou přece zdravotníci, vy jste zvyklí pracovat v multidisciplinárních týmech, bez toho zdravotnictví nikdy fungovat nebude, vždycky je to tým lékařů a nelékařů. A vy jste přesto neodsouhlasili, aby se to projednalo ve zdravotním výboru. Vždyť vám jde přece také o kvalitu zdravotní péče v České republice, o tu nastavenou laťku. Tak co tady ten přílepek dělá? Proč není řádně projednán?

Dále píšete: "Důvodem k předložení úpravy ustanovení § 23 zákona č. 96 o nelékařských zdravotnických povoláních, ve znění pozdějších předpisů, které upravuje podmínky získávání odborné způsobilosti k výkonu povolání logopeda ve zdravotnictví a podmínky získání specializované způsobilosti k výkonu povolání klinického logopeda, je přijmout opatření ke zlepšení situace nedostatku odborně způsobilých zdravotnických pracovníků k poskytování logopedické péče za současného nárůstu počtu osob, dětí s komunikačními obtížemi, dětí s odlišným mateřským jazykem." A jsme zase u toho. Pořád se to točí u ukrajinských dětí, které logicky neumí mluvit česky, a proto my rušíme specializovanou způsobilost klinického logopeda v trvání tří let, aniž bychom věděli, jestli bude dále nějakým způsobem upravena. Nebo je v tom nějaký jiný úmysl? Mně to přijde neuvěřitelné, opravdu neuvěřitelné. Takže klinický logoped má učit český jazyk, a ještě mu zrušíme specializovanou způsobilost? Já bych byla ráda, aby to pan ministr Válek vysvětlil, jak to tedy je, jak to spolu souvisí. To si přece úplně protiřečí.

Dále píšete, že "dojde k posílení personálních kapacit logopedů ve zdravotnictví nebo klinických logopedů a zlepšení dostupnosti logopedických služeb, zejména v situaci, kdy osob, pacientů, dětí a žáků s logopedickými problémy neustále přibývá v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. Stále početnější skupinou jsou děti s odlišným mateřským jazykem, které potřebují pro porozumění a osvojení si správné výslovnosti." Čili jsme opět ve výuce. Co s tím má co dělat specializovaná způsobilost ve zdravotnictví? A tím, že zruším specializovanou způsobilost ve zdravotnictví v trvání tří let, tak najednou vezmu spousty klinických logopedů, kteří půjdou učit český jazyk do škol? Nebo jak to tedy je? Vždyť to nemá hlavu ani patu. To je opravdu špatně odvedené odůvodnění. Mě by zajímalo, co za tím je. Já věřím, že se to brzy dozvíme.

Ovšem k tomu musím dodat, že vedení Asociace klinických logopedů sděluje, že celkově je zhruba 1 100 klinických logopedů, každoročně atestuje asi 60 až 70 logopedů, a nedá se říci, že by byl úplně katastrofální, plošný nedostatek ve všech koutech České republiky. Ano, místně ano, ale je otázka, jestli ten stav je tak kritický, že musíme rušit specializovanou způsobilost v době trvání tří let, že si tím něco urychlíme? Možná urychlíme, možná z toho uděláme čtyřicetihodinový kurz - specializovanou způsobilost pro pacienty. Znovu zdůrazňuji, ty zdravotní problémy, na kterých oni se podílí, jsou to třeba nádory mozku, operace mozku, těžké úrazy mozku, různá civilizační onemocnění, degenerativní onemocnění, cévní mozkové příhody a podobně, je toho celá řada, to vyžaduje opravdu velké znalosti, a to nejen z anatomie, fyziologie, ale samozřejmě i z podstaty choroby, z vhodných metod, musí spolupracovat s lékaři, se sestrami, které pečují 24 hodin denně o tyto pacienty. A z toho textu, z toho odůvodnění, vůbec nevyplývá, jak se tedy ty kapacity zvýší. Jak? Protože to, že zrušíte specializovanou způsobilost v době trvání tří let, tak vám to během jednoho měsíce ty klinické logopedy nepřivede. Ale možná naopak to způsobí to, že je otrávíte a vůbec v té profesi nebudou chtít pracovat.

Kolik jich je nyní v atestační přípravě? Jak je možné, že ministerstvo v důvodové zprávě předkládá nějaká šetření? Přece pracujeme s nějakými daty. Přece máme statistický úřad, přece se sledují počty klinických logopedů. Přece se sleduje počet pacientů s určitými diagnózami. Vždyť se to všecko vykazuje. A ministerstvo nám tady předkládá na základě nějakých šetření. A nedávno tady mluvíme o tom, co všecko je potřeba sledovat, jaká data potřebujeme.

Já si myslím, že jsem dostatečně odůvodnila to, proč tento přílepek v tom zákoně vůbec nemá být. Je to opravdu velmi špatně. Je to ze strany ministra Válka rána pod pás, je to bez souhlasu Asociace klinických logopedů.

Já se svými kolegy budeme podávat pozměňovací návrh k tomuto zákonu č. 66/2022, kdy navrhujeme, aby se část třetí, čl. 4 zrušil a ostatní části a články se přečíslují. Odůvodnění: "Ustanovení, které pozměňovací návrh vypouští, rozšiřuje podmínky provádění akreditovaných kvalifikačních kurzů pro logopedy i mimo vysoké školy. Tato úprava však může přinést negativní efekt v podobě snížení standardu výkonu příslušné profese, neboť provádění akreditovaných kvalifikačních kurzů ze strany erudovaných entit má za cíl zajistit vysokou míru odbornosti a profesní kvalifikace logopedů. Rozvolnění v tomto směru s sebou logicky ponese snížení nároku na výkon profese a může být ohrožena kvalita zdravotní péče. Navíc vypouštěná část návrhu zákona souvisí se zbylou materií novely jen velmi volně, a proto by mohla být oprávněně vnímána jako takzvaný přílepek, zapovězený judikaturou Ústavního soudu." Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní poslankyně. Další v pořadí je přihlášena paní poslankyně Knechtová.

Mezitím, než dorazí k řečnickému pultíku, načtu jednu omluvu: pan poslanec Strýček Jiří se od 13 hodin omlouvá z rodinných důvodů.

Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, v úvodu mi dovolte poděkovat všem občanům naší republiky, kteří se zapojili do pomoci ukrajinským uprchlíkům, všem starostům, starostkám, kteří se podíleli a podílí na realizaci pomoci, současně také i našim úřadům práce. Vzhledem k tomu, kolik času a práce všichni odvedli, považuji za důležité, abychom i sněmovní tisk číslo 374, který se pracovně nazývá lex Ukrajina, zodpovědně připravili.

Souhlasím s vyjádřením přítomného pana ministra práce a sociálních věcí, že naším cílem je maximálně efektivním způsobem podpořit ty, kdo pomoc skutečně potřebují. Důležité je také ověřit konkrétní situaci žadatelů o humanitární dávku, současně také co nejméně zatěžovat naše úřady práce. Otázkou ale zůstává, jak bude vyřešeno financování v rámci schváleného státního rozpočtu. I přes zpřísnění podmínek podpory pro uprchlíky totiž úřady očekávají podle původních materiálů k návrhu náklady na úrovni zhruba 100 milionů měsíčně. A já se tedy ptám, kde najde Ministerstvo financí potřebné peníze v rozpočtu a jak to může zvládnout předkladatel normy, Ministerstvo práce a sociálních věcí?

Navrhovaná právní úprava bude mít dopad na státní rozpočet. Celkově lze předpokládat měsíční náklady na úrovni přibližně 900 až 970 milionů korun, konstatuje se v předkládací zprávě Ministerstvo práce a sociálních věcí s odkazem na již vyplacené dávky. V rámci materiálu jsou uvedeny také významné rozpočtové dopady. Materiál se však nijak nezaobírá otázkou, jak budou tyto dopady pokryty, což já osobně považuji za zásadní nedostatek. Obecně vždy platí, že kapitola státního rozpočtu, která předkládá legislativní změnu ve své gesci, si musí zajistit finanční krytí v rámci svého rozpočtu, respektive střednědobého výhledu, a varianta, že Ministerstvo práce a sociálních věcí na nutné náklady peníze v rozpočtu primárně zajistí pomocí přesunů ve svých zdrojích, jinými slovy, ušetří jinde, je podle mě nereálná.

V návaznosti na uvedené a v souvislosti se snahou o konsolidaci veřejných financí požadujeme do všech relevantních částí materiálu doplnit, že příslušné kapitoly si uhradí náklady, související s tímto materiálem, z vlastních rozpočtových limitů bez dostatečných požadavků na státní rozpočet - to konstatovalo Ministerstvo financí. Je tedy otázka, zda požadované stamiliony dokáže kvůli dalším nutným výdajům státu pokrýt vládní rozpočtová rezerva. V této otázce podle mě musí být jasno.

Dále je samozřejmě k diskusi apel Svazu měst a obcí, který nás upozorňuje na následující skutečnosti: najít vyhovující bydlení se dlouhodobě nedaří přibližně 270 000 českých obyvatel v bytové nouzi. Bavíme se o českých obyvatelích, kteří mají oproti osobám s dočasnou ochranou výhodu mimo jiné mateřského jazyka a rozsáhlejší finanční podpory. Proto tedy chci upozornit na to, že pro uprchlíky je ta situace ještě daleko složitější. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní poslankyně. Další vystoupí v pořadí paní poslankyně Dražilová.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Děkuji. Také já bych chtěla na úvod poděkovat všem, kteří pomáhají Ukrajincům, kteří zde jsou. Říkám to záměrně, protože jedna věc je pomoc v době, kdy se tak děje za záře reflektorů, a něco jiného je pomáhat nyní, kdy se do značné míry už pomoc Ukrajincům stala součástí všedního dne. K pomoci první měsíc má energii kdekdo, ale těm, co pomáhají nyní i po roce, je opravdu třeba poděkovat nahlas, a je škoda, že to ministři nedělají.

Zhruba rok žádáme vládu o to, aby předložila dlouhodobý plán pomoci a strategii pomoci lidem, kteří prchají před válkou, a dodnes nemáme nic. Přitom víme, že zhruba dvě třetiny uprchlíků před válkou zůstávají v zemi, která jim poskytne azyl dlouhodobě. Bohužel dodnes nikdo neví, kolik Ukrajinců, válečných uprchlíků, zde přesně máme. Systematická evidence neexistuje. Více než rok se tak můžeme jen dohadovat, kolik jich zde přesně je. Jediné, co tu máme, je chaos a úsilí vlády minimalizovat následky chyb, které sama způsobila. Ještě že většina Ukrajinců, která zde je, je přirozeně skromná a je zvyklá z Ukrajiny zřejmě na ještě větší chaos. Každopádně díky všem úředníkům a dobrovolníkům, kteří nadále Ukrajincům, kteří zde jsou, pomáhají. A když mluvím o chaosu, tak to myslím opravdu vážně, protože podle Všeobecné zdravotní pojišťovny, která registrovala Ukrajince, kteří sem přicházejí, jejím systémem prošlo do konce ledna letošního roku 362 000 lidí. Kde je oněch 470 000 lidí, o kterých mluví vládní kampaň? Nikdo neví.

Chtěla bych vám říct, že na rozdíl od ministrů, kteří od sebe tu pomoc nyní odhazují, my na obcích a městech ji musíme odpracovat. Jako místostarostka vám totiž mohu říct zcela odpovědně, že ani my u nás ve městě nevíme, kolik Ukrajinců zde skutečně je. A to je problém, protože za těchto okolností vůbec netušíme, jak plánovat některé služby nebo fungování pomoci města do budoucna.

Jinak obecně musím říci, že se na sociální odbor občané z Ukrajiny obrací průběžně s různými žádostmi.

Ještě jsem zapomněla říct, že máme jenom přesný přehled o ubytovaných Ukrajincích, kteří jsou v našich budovách, v našich zařízeních anebo v našich hotelech - a ano, víme, kolik dětí máme ve školách a kolik máme ve školkách.

Takže pokračuji v tom, že se u nás na sociální odbor obrací většinou s žádostmi, které se týkají humanitární dávky, bytů, identity občanů, ale řeší se tam i různě složité věci. Jsou to opravdu složité věci v záležitosti zdravotně postižených občanů, Ukrajinců, kteří zde jsou. Například taková zajímavá věc byla, že nám porodila nezletilá matka, která neudala otce a nemá zde ani žádnou rodinu. Měli jsme třeba podnět i ze základní školy, že se dítěti udělalo špatně, hledali matku a zjistili, že matka ten den prostě odjela na Ukrajinu a dítě zde bylo bez dohledu.

A když jsem u těch počtů Ukrajinců, u těch počtů ukrajinských občanů, tak je tu ještě jeden otazník. My totiž vůbec nevíme, kolik z těch 362 000 lidí, za které nyní stát platí zdravotní pojištění, jsou opravdu váleční uprchlíci a kolik z nich pouze využilo příležitost, protože v Česku nebo v Polsku byli už dávno před začátkem války. Ani rok po vypuknutí války nemáme optimalizované služby lékařů na pohotovostech, nemáme optimalizované školní a předškolní kapacity, nebyli jsme schopni vyřídit uznání vzdělání pro některá klíčová povolání Ukrajincům nebo reagovat na tento nárůst počtu obyvatel v bytové politice. Přijali jsme stovky tisíc lidí, ale provoz státu jsme tomu neupravili.

Máme tu další lex Ukrajinu, tentokrát pátou, a opět nám ji vláda předložila bez jakékoliv debaty předem. Pojďme postupně. Chápu, proč nám úředníci třeba dali tu pasáž, která říká, že by uprchlíci nově mohli v nouzovém ubytování v ubytovnách či penzionech bezplatně bydlet nejvýš 150 dnů. Rozumím tomu z pohledu úředníků, kteří si tak vyřeší problém nedostatečných kapacit, ale nerozumím tomu z pohledu uprchlíků a logiky fungování státu. Respektive státu možná ano, protože tomu asi je jedno, co se děje u těch lidí, kteří to musí zajistit. Mohu mluvit za naše město, jako místostarostka totiž vidím, jak na nás stát přehazuje stále více agendy, za kterou však neplatí.

Rozumím tomu, že smyslem lex Ukrajina V bylo mimo jiné - a nyní budu citovat Asociaci krajů - vytvořit selektivně účinný a přiměřeně citlivý tlak systému na osoby s dočasnou ochranou, aby nebyl velice široce a vstřícně pojatý systém podpory na území České republiky zneužíván a vedl ještě k vyšší a aktivní snaze osob s dočasnou ochranou o zajištění si krytí alespoň části nákladů na bydlení a živobytí výdělečnou činností. Na druhou stranu ale musím říct, že souhlasím se stanoviskem Svazu měst a obcí, že upozorňují na rizika souběžného omezení nouzového ubytování, na kterém jsou v těchto dnech závislé desítky tisíc uprchlíků. Varují před tím, aby tyto osoby přišly bez adekvátní náhrady o střechu nad hlavou. Opravdu si někdo z tvůrců zákona myslí, že zde jsou řádově desítky tisíc lidí schopny najít si komerční ubytování za normální ceny? Napadlo někoho, co to udělá s realitním trhem? Dal si někdo z Ministerstva práce a sociálních věcí tu práci, že by se třeba podíval na realitní servery, aby viděl, jaká je v České republice situace? Už dnes přitom jak z praxe organizací pracujících s příchozími, tak i ze zkušeností municipalit je zřejmé, že velká část držitelů dočasné ochrany pobývajících v nouzovém ubytování tam zůstává dlouhodobě především proto, že pro ně není dostupné individuální bydlení, anebo že nemají prostředky a kompetenci individuální bydlení využít.

Znovu připomínám, že podobně jako všechno, tohle rozhodnutí dělalo Ministerstvo práce a sociálních věcí bez dat. Dodnes zde totiž není žádná platforma, která by mapovala dostupné bydlení a která by také umožnila případnou relokaci v rámci České republiky a podpořila tak přesun do dostupného bydlení pro některé skupiny uprchlíků. A to zcela vynechávám fakt, že většina uprchlíků se nechce stěhovat z velkých měst, kde má přirozeně větší šanci pro získání uplatnění a komunitní život. Povede to k tomu, že významný počet lidí bude ve stejnou dobu vstupovat na trh s byty, což významně ovlivní ceny nájemného a ohrozí sociální smír, jinými slovy, nájemné dál zdraží.

Už dnes se stalo standardem, že řada lidí poskytuje volné byty Ukrajincům za komerční nájemné, které jim v lepším případě potom sníží o solidární příspěvek. Už toto je výrazný prvek nerovnosti, který lze chápat, protože přece jenom jde o lidi, kteří k nám utekli před válkou. Ale pro lidi je to pochopitelně pár měsíců, nikoliv dlouhodobě. A já znovu připomínám, že je absurdní, že se touto cestou přilévá olej do ohně, protože na část populace podobné chování může působit jako znevýhodnění Čechů. Neříkám, že to tak je. Ano, ti lidé utíkají před válkou, ale ne všichni lidé v populaci to chápou.

Na závěr bych řekla, že tato vláda se zachovala zaplaťpánbůh vůči Ukrajincům prchajícím před válkou v prvním kroku opravdu velkoryse. Nyní před ní stojí úkol, aby kromě slov a proklamací promítla tuto svoji pomoc i do reálných kroků, a já ji opravdu žádám, aby to nenechala jenom na městech a obcích. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Srdečně zdravím. Mám tady po vašem projevu faktickou, s ní se ale přihlásil pan poslanec Ivan Jáč, což se domnívám, že je nějaké nedopatření. (Ano.) Dobře, není v sále. Nyní tedy máme dále přihlášeného pana poslance Igora Hendrycha a připraví se paní poslankyně Vladimíra Lesenská. Prosím.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře, dneska tady asi nebudu stát dlouho, protože drtivou většinu argumentů už tedy přednesli mí předřečníci dneska, takže se jenom dotknu některých věcí, které mi nejsou úplně možná jasné.

V prvé řadě musím zdůraznit to, že skutečně hnutí ANO se staví kladně obecně k tomuto návrhu zákona, protože kvituje zpřísnění podmínek, nějaké zpřehlednění podmínek pro vyplácení humanitární dávky a pobytu Ukrajinců v České republice. To je v pořádku. Kvituji dokonce i to, že na poslední chvíli dnes přišel avizovaný pozměňovací návrh pana předsedy výboru pro sociální politiku, pana doktora Kaňkovského. O tom jsme se bavili na výboru pro sociální politiku poměrně důkladně, že skutečně by mohla vznikat jakási interpretační nejasnost v případě, že by se nemovitosti, posuzované nemovitosti těch uchazečů o humanitární dávku posuzovaly nějak univerzálně, tím pádem teoreticky i v případě, že by měli tu nemovitost na Ukrajině, a v takovém případě by asi bylo jednak těžké zjišťovat, zdali je tomu tak, a potom asi také by bylo těžké to posuzovat, že by z toho mohl mít třeba ten konkrétní člověk nějaký příjem, pokud by se jednalo o nemovitost, kterou by nemohl třeba nějak komerčně využít, a tak dál. Takže tohleto to vítám, přišlo to na poslední chvíli. Jsem rád, že se k tomu pozměňovacímu návrhu pravděpodobně postaví kladně i pan ministr, že to s panem předsedou konzultoval.

Pak ale jsou tady některé věci, které prostě úplně jasné nejsou. Já si dovolím odcitovat, už to tady říkala moje předřečnice paní poslankyně Knechtová, z důvodové zprávy: "Návrh předkládané úpravy rozšiřuje opatření v působnosti MPSV směrem k požadavku na zabezpečení potřeby bydlení mimo nouzové ubytování" a tak dál. S přihlédnutím k uvedenému je třeba konstatovat, že v tuto chvíli nemá MPSV v rámci výdajových limitů svého rozpočtu zabezpečeny finanční prostředky na krytí potřeb vyplývajících z legislativní úpravy. Já vím, že o tom tady mluvil pan ministr Jurečka už v úterý v prvním čtení, ale myslím si, že tahleta věc - bylo by dobré, kdyby aspoň na chvíli přišel na mikrofon, a předpokládám, že v rámci závěrečného slova se tady téhleté problematiky dotkne a nastíní nám nějaké varianty, určitě má něco v hlavě, odkud ty peníze v podstatě na tuhletu kapitolu přijdou, protože si myslím, že chápu, že tahleta věc se řeší poměrně narychlo, ale mělo by být tady v tomhletom jasno. Měli bychom mít jasno, z kterého závazného ukazatele příslušné kapitoly ty peníze půjdou. Doufám, že se nám k tomu pan ministr vyjádří, aspoň nějak výhledově.

A potom ještě jedna záležitost, kterou jsme probírali rovněž na výboru pro sociální politiku, a to je to, že v podstatě při posuzování nároku na humanitární dávku se bude sledovat účet žadatele, který on nahlásí. Diskutovali jsme to s vrchním ředitelem panem Trpkošem a přišli jsme na to, že v podstatě ministerstvo momentálně nemá žádný nástroj, jak zjistit, zdali ten konkrétní uchazeč, zdali má skutečně jenom jeden účet a funguje mu jenom jeden ten účet, který bude sledován, protože jak je všem známo, můžeme mít účtů, kolik je bank téměř, dalo by se říci, v České republice každý občan nebo každý příchozí do této země, a teoreticky můžou existovat i účty někde v některých zemích Evropské unie, směrem na západ a tak dál, a ty už zkontrolovat půjdou obtížně, respektive nástroje na to momentálně nejsou. Takže to si myslím, že je takové trošku takové bílé místo tady v tomhletom. Jsem tedy zvědav, jak to bude fungovat v praxi.

A úplně poslední věc, a o tom jsem také hovořil na jednání výboru pro sociální politiku, a to je to, jak a zdali - a to možná pan ministr tady lehce také naznačil, ale možná by mě to zajímalo konkrétněji - víme všichni, že úřady práce jsou přetížené, mají nedostatek pracovníků, už tak v současné době v podstatě jsou někde na nějakých limitech svých pracovních a tak dál, někdy už za hranicí, zdali tahleta nová agenda je nezatíží do té míry, že se ten problém na úřadech práce ještě více prohloubí? Když to bude dále demotivovat současné pracovníky, jestli se uvažuje například o tom, že se nějakým způsobem personálně úřady práce v této oblasti posílí, anebo jestli si pan ministr a ministerstvo myslí, že to zvládne i se stávající kapacitou pracovníků, aniž by to způsobovalo nějaké další provozní problémy, které by ohrožovaly výplatu řekněme nějakých dalších nepojistných dávek a tak dál.

To si myslím, že je z mé strany v tuto chvíli všechno, a těším se na to, že pan ministr se k mým poznámkám aspoň trochu vyjádří. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já vám také děkuji, pane poslanče. Další přihlášená je paní poslankyně Vladimíra Lesenská. Připraví se paní poslankyně Věra Adámková. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, řešíme zde na plénu druhé čtení sněmovního tisku 374, kterým se mění zákon č. 66/2002 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Dovolte mi, abych nejprve krátce shrnula, co vlastně všechno tento návrh obsahuje.

Zmiňovaný tisk je dělen na sedm částí. Každá z částí řeší specifický okruh problémů a ty se týkají změn zákona o zaměstnanosti, zákona o Státním fondu podpory investic, zákona o nelékařských zdravotnických povoláních - tuto změnu zákona tady řešila velmi detailně a obsáhle ho komentovala moje předřečnice. Dále tento tisk mění zákon o nemocenském pojištění.

Já bych se chtěla asi trošku obsáhleji věnovat zákonu o zaměstnanosti. Jeho změna řeší podmínky a nárok na humanitární dávku a řeší tyto změny i další oblasti sociálního zabezpečení. Humanitární dávka bude napříště dávkou testovanou. Bude prováděno zjišťování všech příjmů a majetku na účtech cizinců s dočasnou ochranou. Původní návrh říkal, že i těch v zahraničí, ale budiž, alespoň na našem území - podle toho, co navrhuje pozměňovací návrh. Tyto rozhodné skutečnosti bude moci cizinec s dočasnou ochranou prokázat všemi možnými doklady nebo čestným prohlášením. Systémy budou na Ministerstvu práce a sociálních věcí postupně provázány tak, aby Úřad práce měl automaticky možnost některé skutečnosti reálně ověřit. Ale již na výboru pro sociální politiku jsme slyšeli, že samozřejmě nastane problém s našimi bankami, neb poskytování informací ze strany bank je samozřejmě vázáno nejrůznějšími předpisy a zákony.

Při posuzování nároku na dávku bude docházet k zavedení okruhu společně posuzovaných cizinců s dočasnou ochranou, a to na základě společného bydlení a společného hrazení nákladů na život. V podstatě se přibližujeme našim dávkám. Jako příjem se pro účely nároku na humanitární dávku vylučují vyplacené humanitární dávky a rovněž prostředky poskytnuté od Dětského fondu Organizace spojených národů. Humanitární dávka, o kterou cizinec s dočasnou ochranou žádá, bude navýšena právě o náklady na bydlení do výše započitatelných nákladů na bydlení stanovených nařízením vlády. Týká se to bytů v evidenci MPSV, která bude zpřístupněna od dubna letošního roku. Tato evidence bude provázána s katastrem nemovitostí, takže předpokládám, že bude lehce dohledatelný byt, kde cizinci s dočasnou ochranou budou bydlet. Částky humanitární dávky budou navázány na výši životního a existenčního minima. Po tom my jsme volali už v loňském roce, ale zaplaťpánbůh, aspoň teď. Je otázkou, jak budou cizinci s dočasnou ochranou schopni si zajistit bydlení, když je velký deficit v našem bytovém fondu, na což upozorňuje i Svaz měst a obcí ve svém vyjádření.

Nově se také nastavuje kompetence okresních správ sociálního zabezpečení posoudit na žádost cizince s dočasnou ochranou, zda je tento cizinec osobou se zdravotním postižením, obdobně jako při posouzení vzniku nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením. Doufám, že posudkoví lékaři budou schopni nějaké navýšení i nadále zvládat, tak jako zvládají posuzování pro naše občany při žádostech o příspěvek na péči.

Bude vedena evidence o nástupu osob s dočasnou ochranou do zaměstnání. Zaměstnavatelé budou mít oznamovací povinnost vůči České správě sociálního zabezpečení. Zaměstnavatelé budou muset ohlásit nástup zaměstnance s dočasnou ochranou do pracovního poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti, a to i pokud je takováto činnost v zaměstnání malého rozsahu. Budou muset nahlásit nástup zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce. Zavádí se rovněž povinnost zaměstnavatele oznamovat skončení těchto zaměstnání nebo další změny v evidovaných údajích. Postup při ohlašování těchto skutečností by zaměstnavatele neměl až tolik zatížit, neboť je prakticky shodný s ohlašováním obdobných skutečností u našich zaměstnanců, kteří jsou nemocensky pojištění. Důvodem uložení této povinnosti zaměstnavatelům je zamezit situaci, kdy zaměstnavatel připraví dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr, popřípadě i pracovní smlouvu s fiktivním nízkým výdělkem až ve chvíli jakékoliv kontroly. Mělo by tak být dosaženo efektivní kontroly nelegálního zaměstnávání osob, tedy těch, kteří vykonávají závislou práci bez pracovněprávního vztahu. V souvislosti s tím jsou řešeny v páté části předkládaného tisku změny zákona o nemocenském pojištění, kdy se kromě jiného rozšiřuje registr pojištěnců a registr zaměstnavatelů, jejichž správcem je Česká správa sociálního zabezpečení.

Podle nové úpravy, kterou tento tisk řeší, již nebude dočasné nouzové přístřeší ve stávajícím pojetí realizováno, jak praví důvodová zpráva. Dočasné přístřeší bude poskytováno pouze osobám žádajícím o dočasnou ochranu nebo čekajícím na podání žádosti o dočasnou ochranu po svém vysídlení z Ukrajiny, a to do doby vyřízení jejich žádostí. Toto bude zajišťovat přímo Ministerstvo vnitra, což je právě ta novinka. Doba, kterou osoba stráví v takto poskytnutém přístřeší, se nebude započítávat do maximální doby pro poskytování bezplatného ubytování. Tato lhůta by měla činit 150 dní. V rámci tohoto zázemí bude zajištěno místo pro podání a příjem žádostí o dočasnou ochranu a jejich vyřizování. V případě, kdy nebude možné udělit dočasnou ochranu obratem, bude žadatelům zajištěno přístřeší, a jestliže osobě bude udělena dočasná ochrana, bude jí v rámci tohoto zázemí přiděleno i ubytování, bude-li jej potřebovat, ale zajištění kapacit ubytování, uzavírání smluv s konkrétními provozovateli ubytovacích zařízení, zůstává i nadále v gesci krajů.

Je mi jasné, že jde o snahu státu, aby si cizinci s dočasnou ochranou co nejdříve našli své vlastní bydlení a zajistili si své bytové nároky, a hlavně bydlení svými příjmy platili. Ale je to opravdu tak jednoduché? Je tady dostatek bytů, které mohou cizinci obsadit? Myslím si, že nikoliv, ale to tady již také konstatovala moje předřečnice ve vztahu k municipalitám. Dojde v rámci tohoto návrhu ke zpřesnění, kdy provozovatel ubytování má nárok na paušální náhradu, a po jakou dobu a jakým způsobem bude osobám s dočasnou ochranou bezplatné ubytování poskytováno. Navržená úprava kromě jiného cílí i na řešení zcela specifických situací, kdy vlastně uplyne lhůta 150 dnů a cizinec s dočasnou ochranou nebude schopný si své vlastní bydlení zajistit a sehnat.

Znamená to, že u těch, kteří nebudou zaměstnaní nebo vedení jako státní pojištěnci z jiných důvodů, to znamená, jako zejména jako uchazeči o zaměstnání, a zároveň bude jejich zdravotní stav natolik vážný, že jim objektivně neumožní ucházet se o zaměstnání, navrhovaná úprava řeší, aby zdravotní pojišťovně doložili výpisem ze zdravotnické dokumentace závažný zdravotní stav. To znamená, že typicky se bude jednat o osoby upoutané na lůžko, u nichž nelze vydat rozhodnutí o invaliditě třetího stupně, ženy v rizikovém těhotenství, osoby s onkologickým onemocnění v posledních stadiích paliativní péče a podobně, z nichž pak bude vyplývat dlouhodobá nemožnost zaměstnání. Zdravotní pojišťovna po posouzení zdravotnické dokumentace tyto osoby pak zařadí mezi státní pojištěnce.

Teď bych chtěla konstatovat velkou rychlost projednávaného tisku, kdy předkládaný zákon projednala vláda a je podepsán v Praze 27. ledna letošního roku. Dnes, to je 10. 2., řešíme jeho druhé čtení. Předkládaný tisk byl řešen na mimořádné schůzi nebo na velmi rychle svolané schůzi výboru pro sociální politiku, ale celá část týkající se zákona o nelékařských zdravotnických povoláních ve zdravotním výboru řešena vůbec nebyla. Jaké to nese problémy, tady zmiňovala moje paní kolegyně.

Nicméně dovolte mi nyní se vyjádřit k tomuto vládnímu návrhu. Můžu konstatovat, že nejenom já, ale celý klub SPD vítáme, že si vláda konečně osvojila některé naše návrhy, o kterých v souvislosti s pobytem ukrajinských uprchlíků na našem území hovoříme již téměř rok, a že je vtělila do aktuální novely tohoto zákona, který se primárně týká nastavení podmínek sociální podpory těchto osob s takzvanou dočasnou ochranou.

Kvitujeme to, že humanitární dávka pro tyto osoby již napříště nebude plošná, ale že se před jejím přiznáním budou zkoumat všechny příjmy i majetek žadatelů, jako je tomu u českých žadatelů o sociální podporu a pomoc. Stejně tak je krokem dopředu zavedení evidence bytů, které budou užívat osoby s dočasnou ochranou a na které se budou humanitární dávky čerpat, respektive kterých se budou týkat uznatelné náklady na bydlení spojené se žádostmi o tyto dávky. I to jsme požadovali zahrnout do zákona již v loňském roce. Namístě jsou i úpravy směřující ke snížení administrativního zatížení dnes naprosto zahlcených úřadů práce. Pozdě, ale přece. A doufám, že v rámci digitalizace a provázanosti systémů, že se to opravdu povede.

Namístě jsou i úpravy směřující ke snížení administrativního zatížení dnes naprosto... to jsem zopakovala, omlouvám se.

Hnutí SPD souhlasí s dočasnou přiměřenou humanitární pomocí skutečným válečným uprchlíkům a současně odmítáme jakékoliv zneužívání veřejných peněz subjekty a osobami, které na tuto pomoc nemají nárok, které na skutečných válečných uprchlících pouze nepřípustně parazitují a okrádají český stát a daňové poplatníky. Je jen škoda, že vláda naše návrhy nechtěla vnímat, a nerealizovala je již mnohem dříve. Možná bychom tím jako stát ušetřili nějaký objem veřejných prostředků a nezapříčinili bychom nespokojenost našich vlastních občanů, kteří poukazovali, že přístup k nim a k Ukrajincům je poměrně odlišný. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a poslední písemně přihlášenou mám paní poslankyni Věru Adámkovou, poté se ještě z místa hlásí paní poslankyně Mračková, prosím.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně, dámy a pánové, jenom nevidím žádného pana ministra. (Ozývá se hlas z poslaneckých lavic.) Jo, výborně, abych vám neupřela právo, že tady jste.

Dámy a pánové, já bych chtěla jenom pár slov, protože už jsme dneska mnohé slyšeli k tomuto zákonu. A musím říci, že během poměrně krátké doby, kdy je na světě, se na mě obrátily desítky, desítky odborníků v logopedii, ať už pracují na pozici klinický logoped, anebo nejsou klinickými logopedi, a tam se tyto dvě řekněme organizační složky zatím dohadují, v jakém budou postavení, třeba do škol. Tady teď já naprosto vítám to, že umožňujeme odborníkům v jakékoliv oblasti, že mohou tady pracovat, to je určitě v pořádku - logopedie je určitě velmi důležitá, dítě, které neumí mluvit, neumí psát a tak dále, určitě je dobře pro tyto děti, aby s nimi někdo hovořil v jejich jazyce. Chci jenom upozornit, že logoped, který má řádně napravovat poruchu výslovnosti v daném jazyce, jej také musí řádně umět, protože to jinak prostě nejde.

A to, co mně vadí, je, že bez nějaké předchozí dohody s odbornou veřejností tady je vlastně přílepkem jeden ze základních zákonů ve zdravotnictví a saháme na jednu profesi nelékařské zdravotnické profese, kterou je logoped. V logopedii je svébytné, naprosto svébytné vědecké pojetí v tomto světě velmi důležité. Nebudu opakovat to, co již říkala paní doktorka Mádlová, protože to jste všichni slyšeli, ale oni samozřejmě nyní cítí za prvé znevážení své profese, za druhé nedostatek určitého i zájmu o tuto profesi, a samozřejmě, a vcelku to chápu, mají pocit, že tady byli vzati jakoby bez předchozí dohody, hozeni do života tam, kam nechtějí. Nikdo s nimi nehovořil, oni nevědí, co se bude dít, jak to bude vypadat, jestli tam je opravdu ta časová omezenost. A na druhou stranu z jiných profesí se ozývá: Výborně, tak my musíme splňovat víceméně všechno, a tady se rozhodnou politici a rozhodnou se, že něco nemusí být.

Takže já se domnívám, že bylo nešťastné načasování takhle rychlé, nešťastné přifaření k tomu velmi důležitému zákonu pro zdravotnictví a že určitě tady bylo namístě více konzultovat, více jednat, eventuálně připravit i tu odbornost na to, co se připravuje, protože toto přináší více zatím nejasných otázek a odpovědí jsme se nedočkali. Takže určitě se domnívám, že tady to nebylo zcela správně procesně uděláno. Mohlo by to poškodit tyto lidi. Na druhou stranu samozřejmě vítáme jednoznačně možnost zapojení odborníků tam, kde to je potřeba.

Takže znovu opakuji, že přifařit jako přílepek základní zákon je špatně a neprojednat toto se zdravotníky, s těmi, kterým toto přísluší, je také špatně. A odborníky logopedy, ať už jsou v pozici klinického, či jiného logopeda, jste tím rozhodně nepotěšili. Takže to za mě nebylo šťastné a předpokládám, že dojde ještě k vylepšení tak, aby to bylo i pro ně schůdné. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní mám z místa jako poslední v obecné rozpravě přihlášenu paní poslankyni Janu Mračkovou Vildumetzovou. Prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já jsem bohužel ze zdravotních důvodů nebyla při projednávání prvního čtení. Chtěla bych určitě poděkovat za to, že tady lex Ukrajina V je, ale chtěla bych zmínit, že právě hnutí ANO nepodpořilo a zdrželo se u lex Ukrajina IV právě z toho důvodu, že ty věci, které jsou teď obsažené v lex Ukrajina V, měly už se schvalovat před několika týdny při schvalování lex Ukrajina IV.

Vystoupilo tady dnes už mnoho lidí k návrhu, který se dotýká především sociální oblasti. Určitě děkuju panu ministrovi práce a sociálních věcí, že tam ty věci jsou obsažené, ale jsou tam i věci, které se dotýkají Ministerstva pro místní rozvoj, a to jsou krajská asistenční centra, která do současné chvíle zajišťují veškeré kraje. Ta tedy od 1. dubna přejdou pod Ministerstvo vnitra pod odbor azylové migrační politiky, ale samozřejmě hejtmani s tím souhlasí, taková byla dohoda. Ale bylo by určité dobré, aby při projednávání třetího čtení - a k tomu bych chtěla vyzvat, byl tady přítomen pan ministr vnitra, a já bych byla hrozně ráda, aby definoval, protože ono to od 1. dubna pod ty kraje přejde, ale pokud by se Sněmovna usnesla a byl by vyhlášen nouzový stav, tak by to opět automaticky přešlo pod kraje, tak aby nám i nějakým způsobem vydefinoval, kdy, v jakém případě by třeba došlo k vyhlášení nouzového stavu. Ale aby to nebylo tak, že toho 1. dubna přejde pod Ministerstvo vnitra, za pár týdnů, měsíců se tady vyhlásí nouzový stav a zase se to bude vracet pod kraje.

A zároveň bych byla hrozně ráda, protože mě velmi zvedá ze židle, že ty kraje s tím měly tolik práce, odvedly skvělou práci v rámci krajských asistenčních center, ale řada krajů dodneška nemá proplacené náklady a Ministerstvo vnitra nechce krajům proplatit náklady. Nechce jim třeba proplatit zaměstnance z kraje, kteří zároveň třeba ve svém volném času byli v těch krajských asistenčních centrech. Teď to převedu, Karlovarský kraj, tomu se snad dluží 14 milionů korun, to je opravdu hodně finančních prostředků. Takže já bych chtěla z tohoto místa vyzvat ministra vnitra, aby přišel na projednávání třetího čtení a aby nám tady řekl, že všechno krajům proplatí, protože si myslím, že si to za práci, kterou odvedly, zaslouží, byť v některých krajích třeba dluží se desetitisíce, statisíce, ale prostě ty kraje to mají dostat zaplacené. A zároveň zda by nám i odpověděl na otázku případného nouzového stavu.

Pak bych chtěla vyzvat pana ministra zdravotnictví, aby také přišel na projednávání třetího čtení, aby nám vysvětlil to, co tady avizovala moje paní kolegyně, paní ctěná poslankyně Ivana Mádlová, ohledně toho přílepku, ohledně klinické logopedie. To považuji také za neskutečné, že je tedy přílepek. A vím, že za to ministr práce a sociálních věcí nemůže, ale předpokládám, že tady ministr zdravotnictví na třetí čtení bude.

A to poslední. To jste zaregistrovali, že Svaz měst a obcí nám všem poslal dopis, že by byl rád, abychom nějakým způsobem přehodnotili a přijali pozměňovací návrh, aby tedy došlo k tomu, aby to nebylo omezeno nouzové ubytování těmi 150 dny? A tam si myslím, a vyzývám potřetí, aby tady byl přítomen ministr pro místní rozvoj, pod kterého spadá bydlení, a aby nám tedy řekl, jak situaci v rámci Ministerstva pro místní rozvoj bude řešit, protože dneska v rámci nouzového ubytování je ubytováno zhruba 70 000 uprchlíků, ale v rámci občanů České republiky 270 000 lidí také nemá bydlení, takže je nutné tu situaci řešit a potřebujeme vědět návrh toho řešení. Takže k tomu vyzývám a děkuji, že jsem se mohla i k tomuto sněmovnímu tisku vyjádřit. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji, a jelikož už nemám nikoho přihlášeného do obecné rozpravy - není tomu tak, obecnou rozpravu končím.

Pro pořádek se optám, je nyní zájem o závěrečná slova? Ano, pan ministr. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, já se pokusím stručně, věcně reagovat na podstatné věci, které tady zazněly v obecné rozpravě.

Pokud jde o otázku majetku a jejich přezkumů na Ukrajině, tady opravdu jsme reflektovali debatu, která proběhla v úterý na plénu tady, která proběhla i na jednání sociálního výboru ve středu, to znamená, pozměňovací návrh je připraven, společně s MPSV a po dohodě s panem předsedou Kaňkovským, který ho tady načte a přihlásí se k němu, takže toto ošetříme.

Ano, chápu, že otázka bydlení není otázka úplně jednoduchá, ale právě proto, abychom byli schopni reagovat podle toho, jak se bude vyvíjet cena nákladů na bydlení, cena energií, proto to zmocnění pro nařízení vlády, kde budeme tu úpravu schopni také v čase případně měnit.

Pokud jde o otázku nákladů a podpor ze strany EU. Já tady připomenu, že v loňském byly čerpány finanční prostředky, které využívalo Ministerstvo vnitra v rámci politiky, kterou Ministerstvo vnitra realizuje na pomoc a podporu uprchlíkům. Tu částku v tento okamžik nevím, ale předpokládám, že pan ministr vnitra ve třetím čtení bude schopen doplnit. Ministerstvo práce a sociálních věcí se dohodlo napomoci financovat náklady, které jsou tady především pro zranitelné skupiny, jako jsou děti, osoby se zdravotními a specifickými potřebami, kde UNICEF přislíbil - a je to i potvrzeno smluvně - podporu, která jede do řádu stovek milionů korun. Takže je to další zdroj financování těchto nákladů.

Pokud jde o otázku, jak tady bylo zmíněno, že je tady chaos a podobně. Já to musím rozporovat, protože když jsem v loňském roce na území České republiky, ale i na úrovni jednání v rámci Rady ministrů EBSCO referoval o situaci, jak máme nastavenou pomoc v České republice, byli tady i jednotliví členové Evropské komise, seznamovali se poměrně detailně s celým systémem fungování včetně toho sociálního, tak jsme slyšeli spíše velmi kladné hodnocení v tom, že Česká republika tu situaci zvládá jako jedna z nejlépe organizovaných zemí, pokud jde o systém pomoci, včetně i toho, jak je ten systém řekněme nastaven, pokud jde o možnost digitálního podávání a tak dále. Takže ty připomínky na chaos tady s dovolením si dovolím takovýmto způsobem odmítnout.

Pokud jde o kapacitu úřadů práce, samozřejmě pracujeme na tom, abychom ji nadále posílili. Já jsem jasně řekl, že chci, abychom do konce prvního kvartálu tu situaci dostali pod kontrolu, abychom měli úhrady, které budou realizovány v zákonných lhůtách, včas vůči našim klientům. Rozhodně nejsem spokojen s tím - a to jsem také říkal v posledních týdnech - jak ten systém doposud funguje, pokud jde o nějakou klientskou komfortní zónu.

Pokud jde o dopis Svazu měst a obcí, musím říct, my jsme zhruba 6. ledna velmi intenzivně diskutovali na pracovních skupinách jak se zástupci Asociace krajů, se zástupci Svazu měst a obcí, Sdružením místních samospráv, a do tohoto týdne nikdo nevznesl žádnou nesouhlasnou připomínku k zpřísnění podmínek pro ubytování, zkrácení té lhůty, vymezení zranitelných skupin. Naopak toto bylo z území velmi silně požadováno, především Asociace krajů velmi silně žádala o to, abychom provedli toto zpřísnění a zkrácení formy podpory z šesti měsíců na 150 dnů, takže bylo tomu vyhověno.

Já si myslím, že opravdu je čas vyslat jasný signál všem těm, kteří pracovat mohou, nestarají se ani o malé děti, nestarají se ani o nějakou osobu se specifickými potřebami, nejsou to lidé nad 65 let, aby tito lidé opravdu velmi aktivně si hledali místo na pracovním trhu. Je tady přechodná doba tří měsíců mezi 1. dubnem až posledním červnem, takže si myslím, že je potřeba jasně poté, co tito lidé už tady nějaký čas jsou, říci: Mají objektivní podmínky pro to, aby pracovat mohli, tak ať pracují.

Díky i za přístup od většiny z vás, kterým kvitujete návrhy, které jsou v lex Ukrajina V. Děkuji i za ochotu, že jsme schopni to projednat mimo legislativní nouzi, mimo devadesátku, ale s těmito zkrácenými lhůtami, tak abychom stihli termín 1. 4. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a jenom se ujistím - pan zpravodaj nemá zájem o závěrečné slovo? Výborně.

My tedy můžeme postoupit dál, zahajuji rozpravu podrobnou a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být odůvodněny.

A než přijde paní poslankyně Ivana Mádlová, která je jako první přihlášená, načtu došlé omluvy. Omlouvá se pan poslanec Radek Koten od 13.30 hodin z pracovních důvodů a paní poslankyně Petra Quittová z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů.

Prosím.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Ještě jednou dobré odpoledne, vážené kolegyně a kolegové. Hlásím se ke svému pozměňovacímu návrhu číslo 1870, který jsem představila v obecné rozpravě, a velmi, opravdu velmi vás tímto prosím o podporu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. Dále je přihlášen pan zpravodaj Jiří Navrátil, připraví se pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím.

 

Poslanec Jiří Navrátil: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dovolte mi, abych podal návrh na zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením podle § 95 odst. 1 zákona o jednacím řádu na 7 dnů. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji, návrh byl poznamenán. A ještě pan poslanec Kaňkovský, prosím.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážená paní místopředsedkyně, milé kolegyně, kolegové. Krátce uvedu svůj pozměňovací návrh, který tady již byl diskutovaný v obecné rozpravě. Tento pozměňovací návrh vyplynul z diskuse na plénu v prvním čtení i ve výboru a týká se zpřesnění dokladování příjmů, a zejména majetků žadatelů o humanitární dávku, aby se to týkalo pouze majetků na území České republiky. Tedy oficiálně se hlásím ke sněmovnímu dokumentu 1878 a prosím vás o jeho podporu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. Nikdo další se již nehlásí, nyní tedy končím podrobnou rozpravu. Opět se táži - teď už není zájem o závěrečná slova, výborně. Zagonguji, aby kolegové a kolegyně přišli do sálu hlasovat o návrhu na zkrácení lhůty.

Všechny odhlásím. Prosím, znovu se přihlaste svými registračními kartami. Prosím o opětovné přihlášení.

 

Budeme hlasovat o návrhu na zkrácení lhůty pro třetí čtení na 7 dní.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 125 bylo přihlášeno 99 poslanců a poslankyň, pro 98, proti nikdo. Zkrácení lhůty bylo přijato.

 

Nic dalšího hlasovatelného nemáme, končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji.

 

Ještě je třeba dát hlasovat o návrhu na vyřazení zbývajících neprojednaných bodů schváleného pořadu 52. schůze Poslanecké sněmovny.

Poprosím kolegyně a kolegy, zahájila jsem hlasování o vyřazení zbývajících neprojednaných bodů. Kdo je pro? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti vyřazení neprojednaných bodů?

V hlasování číslo 126 nás hlasovalo opět 99, pro 93, proti 1. Body byly vyřazeny.

 

Tím jsme vyčerpali schválený pořad 52. schůze Poslanecké sněmovny a já tuto schůzi končím.

Ještě než vám popřeji klidný víkend, avizuji, že se opět sejdeme v úterý 21. února, a bude to na 53. schůzi Poslanecké sněmovny, klasicky ve 14 hodin. Na shledanou.

 

(Schůze skončila ve 14.12 hodin.)

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.