(pokračuje Klára Dostálová)

1.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 118/2000 Sb.,
o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 288/ - druhé čtení

Předložený návrh uvede místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí Marian Jurečka a požádám pana ministra, aby se ujal slova.

Ještě se jenom zeptám, mám tady faktickou poznámku pana poslance Letochy, ale předpokládám, že to je omyl, tak vás odmazávám, ano? Tak děkuju.

Pane ministře, máte slovo.

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji mnohokrát, vážená paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, já si tady dovolím stručně uvést tuto novelu zákona č. 118, sněmovní tisk číslo 288, jsme ve druhém čtení. První čtení tady bylo otevřeno ještě v loňském roce, proto aspoň stručně okomentuji podstatné důvody předložení této novely zákona.

Je tedy potřeba aktualizovat dosavadní úpravy reflektující zejména intenzivní novelizaci insolvenčního práva na úrovni národní a nadnárodní, také zohlednění rekodifikace soukromého práva v České republice, jelikož i další nezbytné úpravy reagující na vývoj právní úpravy v oblasti zaměstnanosti tak, aby zákon odpovídal terminologickému a koncepčnímu vývoji v těchto ostatních právních odvětvích.

Ty nejdůležitější navrhované změny spočívají zejména ve vymezení rozhodného období, z něhož jsou zaměstnancem vybírány měsíce, za které mají být jeho splatné mzdové nároky uspokojeny okamžikem oznámení zahájení insolvenčního řízení, včetně explicitní úpravy rozhodného období také pro nadnárodního zaměstnavatele, a to od okamžiku oznámení zahájení insolvenčního řízení v insolvenčním rejstříku v evidenci cizozemských rozhodnutí, dále zakotvení definice splatnosti mzdového nároku zaměstnance pro účely uspokojování mzdových nároků zaměstnanců, dále provázání počátku běhu lhůty 5 měsíců a 15 dnů k podání žádosti o uspokojení mzdových nároků na pracovišti Úřadu práce České republiky s okamžikem oznámení zahájení insolvenčního řízení, dále vyloučení zaměstnanců, kteří byli v rozhodném období členy statutárního orgánu platební neschopného zaměstnavatele nebo osobami, které mají rozhodující vliv na činnost zaměstnavatele a měli u tohoto zaměstnavatele nejméně 25% majetkovou účast, dále výslovné zakotvení možnosti odečíst z přiznaného mzdového nároku takzvanou kompenzaci poskytovanou podle zákona o zaměstnanosti a dále zpřesnění povinnosti vrátit vyplacené mzdové nároky.

Garanční výbor pro sociální politiku na své 23. schůzi dne 17. ledna doporučil vyslovit souhlas s tímto vládním návrhem zákona, a to ve znění předložených pozměňujících návrhů, s nimiž MPSV souhlasí, ovšem v případě, že dojde k opravě legislativně technické nepřesnosti, která při přijetí jednoho z těchto pozměňujících návrhů vznikla. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu, usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 288/1 a prosím, aby se ujala slova zpravodajka výboru pro sociální politiku paní poslankyně Jana Hanzlíková, informovala nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Paní zpravodajko, prosím, máte slovo.

Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, jak bylo zmíněno, výbor pro sociální politiku jako garanční výbor projednal tento tisk ve zkrácené lhůtě 40 dnů. A nyní mi dovolte, abych vás seznámila s usnesením výboru pro sociální politiku číslo 84 z 23. schůze ze dne 17. ledna 2023, které zní:

"Po odůvodnění ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, zpravodajské zprávě poslankyně Jany Hanzlíkové a po rozpravě výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

I. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon číslo 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozměňovacích návrhů" - jak bylo zmíněno, pozměňovací návrhy vám byly doručeny elektronicky jako sněmovní tisk 288/1;

"II. zmocňuje zpravodajku výboru, aby se stanoviskem výboru seznámila schůzi Poslanecké sněmovny a ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Sněmovny provedla příslušné legislativně technické úpravy."

Tolik text usnesení. A nyní k přijatému pozměňovacímu návrhu pana poslance Kaňkovského, kde se v zásadě jedná o dvě úpravy. Ta jedna, jednoduchá, spočívá v posunutí účinnosti z původně zamýšleného 1. ledna 2023 na 1. července 2023 a druhá změna se týká agentur práce, u kterých se navrhuje zrušení jejich povinného pojištění pro případ úpadku. Tady si myslím, že je důležité podotknout, že základní regulace agentur práce zůstává v dnešní podobě, a nadále tedy musí mít pro svoji práci povolení, ke kterému potřebují mimo jiné doložit odbornost, složit finanční kauci a další náležitosti. Konkrétně se jedná tedy o změnu v části první, je to změna zákona č. 118/2000 Sb., kde se navrhuje vypuštění výjimky z osobní působnosti zákona, pokud se jedná o zaměstnance agentur práce, jejichž mzdové nároky by měly být uspokojeny z rušeného povinného pojištění. V části druhé, to je změna zákona o zaměstnanosti, obsahuje samotné vypuštění úpravy povinnosti agentur práce sjednat pojištění pro případ úpadku a postupu Úřadu práce České republiky v případě, že agentura tuto povinnost pojištění nesplnila.

Tolik tedy za mě a zatím děkuji za slovo.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu a ptám se, protože elektronicky nikdo není přihlášen do obecné rozpravy... tak prosím, paní poslankyně Hanzlíková se hlásí z místa. Máte slovo, prosím.

Poslankyně Jana Hanzlíková: Znovu děkuji, mohla jsem tady zůstat. Já bych se ještě ráda vrátila k tomu - on to tady sdělil již pan ministr, ale myslím si, že je velmi důležité tady říci, že přesto, že v tomto sněmovním tisku se jedná především o legislativně technické úpravy, které by se mohly zdát, že nejsou tak markantní, opak je pravdou. V podstatě tím, že dojde k vymezení rozhodného období okamžikem oznámení zahájení insolvenčního řízení včetně explicitní úpravy rozhodného období a provázání lhůty 5 měsíců a 15 dnů k podání žádosti o uspokojení mzdových nároků na kontaktním pracovišti krajské pobočky úřadu práce s okamžikem oznámení zahájení insolvenčního řízení, dochází k opravdu jasnému vymezení povinností pracovníků úřadů práce. Vždy takováto upřesnění znamenají pro pracovníky ulehčení a myslím si, že v této době, kdy vlastně už dlouhodobě řešíme přetíženost, a to opravdu významnou přetíženost pracovníků úřadů práce, musím říci, že i tyto drobnější legislativní změny jsou pro ně velmi přínosné.

A ještě bych se chtěla vrátit k pozměňovacímu návrhu pana poslance Kaňkovského, té části, která se týká agentur práce. Povinné pojištění bylo velmi dlouho diskutováno na ministerstvu práce v době, kdy se zaváděly přísnější podmínky pro agentury, a musím říct, že v té době jsem na ministerstvu práce pracovala, spolupracovala jsem na tom velmi úzce se svými kolegy ze zaměstnanosti, a musím říct, že v té době to opravdu bylo oprávněné řešení, protože na ministerstvo nám chodily spousty stížností nebo dotazů lidí, kteří byli buď přímo zaměstnanci agentur práce, anebo si nechávali své zaměstnání tedy agenturami zprostředkovat. V té době to bylo jedno z opatření, byly tam dány další podmínky pro agentury, které musely splnit, a za mě tedy jednoznačně v té době to bylo velmi správně. I povinné pojištění agentury práce pro případ úpadku bylo tedy do zákona o zaměstnanosti zakomponováno, ale praxí se v podstatě zjistilo, že se míjí účinkem, protože postupně se přicházelo na to, že největší problémy, které se v praxi vyskytují, se vyskytují u agentur nelegálních, a to jsou agentury, které neplní ani ty základní povinnosti, tak jak jsem tady zmiňovala, že tam musí být předepsaná odbornost, to bývá velmi časté porušení těch pravidel, a také je tam problém i se skládáním finančních kaucí a podobně. Ale ukázalo se, že u legálních agentur práce tedy toto není již tak stěžejní. Také se v praxi ukázalo, že ten počet případů právě u legálních agentur práce byl tak minimální, že v podstatě v této době musím říct, že za hnutí ANO souhlasíme s tím, že k tomu povinnému pojištění - zrušení povinného pojištění - dojde.

Tolik tedy k tomu, a ještě musím zmínit, že celkově tento sněmovní tisk hnutí ANO považuje za pozitivní, a to už z těch důvodů, které jsem tady říkala na začátku, že vyjasňuje pojmosloví a určitě přinese uspoření času a zjednoduší práci pracovníkům úřadů práce. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a znova se ptám, jestli ještě někdo má zájem o vystoupení v obecné rozpravě? Nikoho nevidím.

Návrh na vrácení zákona garančnímu výboru nepadl, zahajuji tedy podrobnou rozpravu, do které je přihlášen pan poslanec Navrátil. Pane poslanče, prosím.

Poslanec Jiří Navrátil: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se přihlásil k písemnému pozměňovacímu návrhu pana poslance Víta Kaňkovského, který je v systému pod číslem 1851 vložen ze 7. 2. 2023.

A jako druhé mi dovolte, abych navrhl podle § 95 odst. 1 zákona o jednacím řádu návrh na zkrácení lhůty pro projednání mezi druhým a třetím čtením na 10 dnů. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Nikoho dalšího přihlášeného do obecné - pardon, podrobné rozpravy nevidím, podrobnou rozpravu tedy končím.

Jak už bylo řečeno, návrh na vrácení zákona garančnímu výboru nepadl, padl návrh na zkrácení lhůty... (Nápověda.) ... na 10 dnů, děkuji. Takže já zagonguji.

Hlasujeme o zkrácení lhůty na 10 dnů.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 60, přihlášeno 143 poslankyň a poslanců, pro 126, proti nikdo. Návrh byl přijat.

A já končím druhé čtení tohoto návrhu.

Otevírám bod číslo 2, kterým je

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:58.