Předcházející zahájení jednacího dne schůze

 

(Schůze pokračovala v 9.00 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 53. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám. Prosím, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání karty náhradní.

Sděluji, že o omluvení své neúčasti na jednání požádali tito poslanci: Balaštíková Margita celý jednací den - pracovní důvody, Bašta Jaroslav celý jednací den - zdravotní důvody, Bernard Josef celý jednací den - zdravotní důvody, Bureš Jan celý jednací den - pracovní důvody, Decroix Eva celý jednací den - pracovní důvody, Dufek Aleš celý jednací den - pracovní důvody, Fifka Petr celý jednací den - zdravotní důvody, Foldyna Jaroslav celý jednací den - pracovní důvody, Hájek Jiří od 14 hodin - pracovní důvody, Hofmann Jan celý jednací den - osobní důvody, Horák Jiří celý jednací den - zahraniční cesta, Kobza Jiří od 14 hodin - pracovní důvody, Kohoutek Tomáš celý jednací den - zahraniční cesta, Kolovratník Martin celý jednací den - zdravotní důvody, Král Václav celý jednací den - rodinné důvody, Králíček Robert do 12 hodin - pracovní důvody, Krutáková Jana celý jednací den - osobní důvody, Kubík Jan celý jednací den - pracovní důvody, Navrátil Jiří celý jednací den - pracovní důvody, Novák Marek celý jednací den - zdravotní důvody, Olšáková Eliška celý jednací den - pracovní důvody, Richterová Olga celý jednací den - zahraniční cesta, Růžička Pavel celý jednací den - zdravotní důvody, Smetana Karel celý jednací den - rodinné důvody, Staněk Pavel celý jednací den - zdravotní důvody, Šebelová Michaela celý jednací den - pracovní důvody, Šimek David celý jednací den - zdravotní důvody, Štolpa David celý jednací den - osobní důvody, Vojtko Viktor celý jednací den - zahraniční cesta, Vondrák Ivo celý jednací den - pracovní důvody, Výborný Marek celý jednací den - rodinné důvody, Wenzl Milan celý jednací den - zdravotní důvody, Žáček Pavel do 11.30 - zdravotní důvody, a paní poslankyně Balaštíková ruší svoji omluvu.

Z členů vlády se omlouvají tito ministři: Fiala Petr do 11.30 - pracovní důvody, Baxa Martin do 13 hodin - pracovní důvody, Bek Mikuláš celý jednací den - pracovní důvody, Blažek Pavel celý jednací den - zdravotní důvody, Černochová Jana celý jednací den - pracovní důvody, Jurečka Marian do 12 hodin - pracovní důvody, Lipavský Jan celý jednací den - pracovní důvody, Nekula Zdeněk celý jednací den - pracovní důvody, Šalomoun Michal celý jednací den - pracovní důvody a Válek Vlastimil celý jednací den z pracovních důvodů.

Mám zde ještě další sdělení: pan poslanec Major hlasuje s náhradní kartou číslo 35.

Než budeme pokračovat v přerušené 53. schůzi, ráda bych vám připomněla, že ve 12 hodin zahájíme 62. schůzi a ve 13 hodin bychom pak na základě usnesení organizačního výboru pokračovali v 54. schůzi.

Dnešní jednání bychom tedy měli v rámci 53. schůze zahájit pevně zařazeným bodem 98, sněmovní tisk 288, vládní novela zákona o ochraně zaměstnanců, třetí čtení, a následně bychom pokračovali body dle schváleného pořadu schůze.

Z důvodu zahájení 62. schůze ve 12 hodin cca v 11.53 hodin 53. schůzi přerušíme do pátku variabilního týdne, to je do 24. března, což je na základě usnesení organizačního výboru.

Nyní se táži, zda má někdo zájem o vystoupení na změnu schváleného pořadu 53. schůze? Mám zde nějaká přednostní práva. Nejprve pan předseda Michálek, potom paní předsedkyně Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, dobré ráno. Já bych chtěl navázat na včerejší den, kdy jsme měli inauguraci nového pana prezidenta. Byla to schůze, která proběhla ve velmi decentním duchu. Chtěl jsem vás slušně poprosit a požádat, pojďme prosím pokračovat v tomto pracovním duchu, pojďme se věnovat programu schůze a zapomeňme na to, aby byly body v programu obstruovány tak, jak se nám to bohužel stalo v tomto i minulém týdnu.

Dnes nás čeká mimo jiné novela zákona o veřejných zakázkách. Je to novela, která odstraňuje nedostatky v implementaci, kterou po nás požaduje Evropská unie. Pokud nebudeme plnit svoje závazky, které vůči Evropské unii máme, tak nám hrozí pokuta minimálně 41 milionů korun. To je nejnižší hranice pokuty, která se udává u Soudního dvora Evropské unie v případě, že nejsou splněny podmínky, které mají členské státy splnit, když implementují právo Evropské unie.

Chtěl jsem vás tedy poprosit, pojďme prosím ten pracovní den pojmout opravdu pracovně a věnovat se návrhům zákonů. Já chápu, že budou návrhy na změnu programu, to je naprosto legitimní, ale pojďme udržet ten čas tak, abychom skutečně projednávali...

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Omlouvám se, pane předsedo. Kolegyně, kolegové, prosím o klid. Pro některé kolegyně v levé části spektra - prosím o klid. Děkuji. Samozřejmě i v pravé části pro některé kolegyně. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Jakub Michálek: Je to pouze můj apel na to, abychom už se nevraceli k obstrukcím a skutečně projednávali to, co máme na programu, a netrávili většinu času tím, že budeme diskutovat jenom o tom, co na programu bude. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s přednostním právem paní předsedkyně Schillerová a připraví se paní místopředsedkyně Dostálová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já jenom krátkou vsuvku, než začnu, k panu předsedovi Michálkovi. Prosím, pane předsedo Michálku, prostřednictvím paní místopředsedkyně, nekoučujte nás tady a neříkejte nám, co máme dělat. My budeme mluvit a neumlčíte nás, my budeme mluvit o všech podstatných věcech, které trápí občany této země, a vy nám neříkejte, jestli můžeme, nebo nemůžeme. Já si myslím, že kdybychom spolu komunikovali o těch věcech, tak se také můžeme posunout dál, ale to bohužel není vaší silnou stránkou, prostřednictvím paní místopředsedkyně.

Takže mi dovolte, abych navrhla nový bod dnešního jednacího dne. Budu mít tři body.

První je s názvem Vláda nedodržuje své vlastní programové prohlášení. Myslím tedy to, na základě kterého získala důvěru této Poslanecké sněmovny. To, že si ho změnila v cár papíru a upravila po roce a čtvrt k obrazu svému, považujeme za podvod na voličích, za podvod na občanech, za podvod i vůči této Sněmovně, protože ta jí dávala důvěru na základě jiného programového prohlášení. Já o něm nebudu hovořit jako o celku, to bychom tu byli do večera. Já jsem si vybrala jednu důležitou věc, kterou si vláda do svého programového prohlášení, na základě kterého získala důvěru této Sněmovny, dala a kterou v tichosti tento týden vyškrtla.

Takže dovolte, abych svůj bod - Vláda nedodržuje své vlastní programové prohlášení - odůvodnila následovně: zmatek nad zmatek. Tak by se dalo popsat počínání této vládní pětikoalice. Minulý týden v důsledku zcela bezprecedentní situace, kdy se vládní koalice dle mého názoru protiústavním způsobem rozhodla připravit průměrného českého důchodce o 1 000 korun měsíčně v průměru, čili asi o 7 000 korun v tomto roce, a to retroaktivně a současně ve stavu legislativní nouze, uniklo téměř pozornosti médií - nikde jsem to nečetla, nové programové prohlášení vlády. Je to po více než roce zcela originální způsob, jak donutit občany zapomenout na své původní předvolební, ale i povolební sliby.

Doporučuji všem zákonodárcům, ale případně i novinářům, jestli si můžu dovolit takové doporučení mít, porovnat si nové a původní programové prohlášení vlády. My jsme to udělali, naše stínová vláda. Za mimořádně inovativní přístup od pětikoalice pokládám přístup u priorit, ve kterých změnili jenom datum, dokdy bude příslušná priorita aplikována. A tak je nové programové prohlášení vlády plné reformulací, kdy je původní text do poloviny roku 2022 nahrazen novou prioritou do poloviny roku 2023 či s účinností od roku 2024, nahrazeno novou reformulovanou prioritou s účinností od roku 2025. Tedy dnes vzhledem k tomu, že máme za těch pár měsíců již představu o způsobu, jakým pětikoalice řídí tuto zemi, očekávám aktualizace programového prohlášení vlády každý rok s přepisováním roku. Pan ministr Stanjura přiznal totiž, že, cituji: Opravdu nebyl čas na změny a řídit tuto zemi, protože měli hodně práce v období předsednictví. To, že by nám předsednictví cokoliv přineslo, například že by zákaz spalovacích motorů byl odložen, to se však také nedá říct. Očekávám tedy každý rok nějaké různé výmluvy, proč jednotlivé sliby nemohly být naplněny.

Čemu bych ale na tomto místě chtěla věnovat více času, jsou změny programového prohlášení vlády v oblasti veřejných financí, kde si dovolím upozornit, že by neměly zůstat bez povšimnutí. Za zcela zásadní pokládám - a teď prosím pozor - za zcela zásadní pokládám, že pětikoalice se nám snaží nenápadně propašovat euro: přidání bodu ohledně vstupu do transmisního mechanismu ERM II, což je předstupeň přijetí eura. Existuje shoda, že v tomto transmisním přijetí mechanismu bychom měli být co nejkratší dobu před samotným přijetím eura, což je zcela zásadní a mělo by to okamžitě vyprovokovat výraznou celospolečenskou diskusi. Já jsem vždycky jako ministryně financí přirovnávala vstup do ERM II k tomu, že vstoupíte do jakéhosi předpokoje pro euro, kde za vámi zamknou a není krok zpět. Takže pozor, vnímejme to! A já si myslím, že třeba ODS se vždycky vymezovala proti přijetí eura. Takže kde nastal ten posun? V udržení si míst a v udržení slepené vládní pětikoalice.

To, že se nám dále, další bod, jaksi v programovém prohlášení vlády ztratil bod o daňové brzdě, není také překvapivé. Opět tady musím připomenout, že to je ODS, na rozdíl od hnutí ANO, která historicky vždy zvyšovala daně, a tento recept hodlá české ekonomice navzdory předvolebním slibům ordinovat i nyní, a tím ještě více snížit spotřebu domácností. Vzpomínáte si? Ty billboardy, plakáty, hesla: Zavedeme daňovou brzdu. V tichosti nám z programového prohlášení vlády zmizela. Zase bez povšimnutí médií, naprosto.

Také se pouze jako předvolební slib ukázal příslib snížení sociálního pojištění o 2 procentní body. Dlouhodobě jsem varovala, i v době předvolebních debat, i poté, že by to znamenalo fiskální zásah ve výši 35 miliard korun - 35 miliard korun v systému, ze kterého se platí důchody. To se to slibovalo, to se to psalo do programového prohlášení vlády, teď se to v tichosti vymazává. Takže 35 miliard korun ročně, což vzhledem k předvedené neschopnosti ministra financí Zbyňka Stanjury představit jakékoliv úspory na provozu státu, nebyl jednoznačně od ODS férový slib. Je potřeba, a to jsem velmi zdvořilá.

Za nejvíce pikantní však považuji, že v původním programovém prohlášení vlády pětikoalice tvrdila, cituji: "Úsporná opatření vlády budou sociálně citlivá, zejména s ohledem na priority v oblasti vzdělávání, zdravotnictví, sociální péče a" - pozor, teď to podtrhnu dvakrát - "s cílem udržet stávající valorizační mechanismus důchodů." Opakuji: s cílem udržet stávající valorizační mechanismus důchodů. Tak zkuste si sami tipnout, která část z programového prohlášení vlády, které jsem citovala teď, byla před chviličkou - nebo tento týden - vymazána. Ano, je to přesně ta část o valorizaci důchodů, v tichosti, bez povšimnutí médií, opět vymazána. Takže ostatně pětikoalice si z programového prohlášení spravila a udělala trhací kalendář. Zjevně dle jejich názoru papír snese všechno.

Minulý týden jsme se tedy dostali do zcela bizarní situace, kdy jsme my, tedy opozice, bojovali za dodržení programového prohlášení vlády - totiž nové programové prohlášení vlády bylo schváleno vládou minulou středu, tedy ještě v první polovině týdne bylo platné původní znění. Tedy vy jste ohnuli při projednávání nejenom zákony České republiky, jednací řád, ústavu, ale také svůj slib voličům, který jste formulovali při vytváření pětikoalice. A je zcela zřejmé, že vzhledem k faktu, že jste tento bod měli v původním programovém prohlášení vlády, když jste vytvářeli tento váš nefunkční pětislepenec, tak jste si museli být vědomi důležitosti a opodstatněnosti valorizačního mechanismu důchodů. Bohužel, i od tohoto předvolebního slibu pětikoalice ustoupila, navíc ještě zcela - opakuji - protiústavním způsobem. A to, že to bylo protiústavním způsobem, není názor jenom můj nebo mých kolegů, ale mnohých právníků, ale také to tvrdil vicepremiér Jurečka 22. ledna 2023 v České televizi pořadu Otázky Václava Moravce.

Takže na základě toho, co jsem zde všechno zdůraznila a řekla, chci načíst bod Vláda nedodržuje své vlastní programové prohlášení a zařadit ho jako první bod dnešního jednacího dne.

Jako další bod chci navrhnout bod s názvem Snižování transparentnosti veřejných financí. A nyní mi dovolte, abych ho odůvodnila.

Po zkušenosti z minulého týdne, kdy ministr Stanjura, je to především jeho práce, připravil, ožebračil průměrného českého důchodce v průměru o 1 000 korun měsíčně čili v tomto roce v průměru o 7 000 korun, a to jenom proto, že zapomněl nebo prostě se vykašlal nebo to udělal schválně, vyberte si, započítat do státního rozpočtu mimořádnou valorizaci, a to přesto, že ho na to upozorňovalo vlastní Ministerstvo financí, které řídí, ve fiskálním výhledu z listopadu 2022, Národní rozpočtová rada v prosinci roku 2022, opakovaně já na tomto místě i v médiích, ostatní poslanci, ale toto rezonovalo i médii velice často. Po této zkušenosti, která důchodce může hodně bolet na jejich peněženkách, si dnes ale dovolím raději reagovat na včera zveřejněné stanovisko k vývoji hospodaření sektoru veřejných institucí a nastavení fiskální a rozpočtové politiky Národní rozpočtové rady, včera zveřejněné čili naprosto aktuální. Věřím, že tato diskuse a projednání zabrání případným problémům, kterým by mohl být vystaven státní rozpočet v důsledku kreativního rozpočtování, protizákonného rozpočtování ministra financí Stanjury.

Takže vážený nepřítomný pane ministře, vážení kolegové, prostřednictvím paní místopředsedkyně, stanovisko není moc veselé čtení, ostatně jako většina materiálů, které popisují, kam jste naši republiku za pár měsíců vaší vlády přivedli. České hospodářství vykazuje jenom po roce a půl vlády pětikoalice výrazné a v historickém kontextu zcela ojedinělé nerovnováhy, a to jak nerovnováhu vnitřní, tak vnější. Jednak za prvé, máme i z celoevropské perspektivy mimořádná čísla inflace. Za druhé nezaměstnanost, kterou naše vláda udržela na minimální úrovni po dobu pandemie, nyní roste, zatím sice mírně, ale roste. Za třetí, ekonomiku máme v takzvané technické recesi. Za čtvrté, v roce 2022 bylo po devatenácti letech poprvé záporné saldo zboží a služeb. Za páté, spotřebitelský sentiment je hluboko pod svým dlouhodobým průměrem, podniky očekávají výrazný útlum tempa růstu. Za šesté, a navíc tady máme zcela bezprecedentní rozpočtovou politiku současné pětikoalice, která může i dle slov Národní rozpočtové rady do budoucna významně negativně ovlivnit systémové nastavení veřejných financí. Mluvím tady konkrétně o snaze přesunout část deficitu ze státního rozpočtu do státních fondů. Jde především o návrh na možnost emitovat dluhopisy Státním fondem dopravní infrastruktury. Toto kreativní účtování není samoúčelné, samozřejmě. Tento krok vládní koalice souvisí s tím, že letošní dotace ze státního rozpočtu nekryje všechny schválené výdajové položky tohoto fondu. Standardně máte vždy výdaje státních fondů a ty se rovnají příjmům. Tečka. Dnes tomu prostě tak není, příjmy se jaksi výdajům nerovnají. Důvod a motivace k tomuto opatření jsou zřejmé, opakovala jsem je tady již několikrát. Baťovský schodek státního rozpočtu na rok 2023 ministra financí Zbyňka Stanjury. Teď budu citovat ze včerejšího stanoviska Národní rozpočtové rady. Cituji: "Jedná se o bezprecedentní opatření, které povede ke snížení transparentnosti veřejných financí, k nárůstu administrativních nákladů a s vysokou mírou pravděpodobnosti i k vyšším úrokovým nákladům z těchto půjček." Konec citace Národní rozpočtové rady.

Ano, rozpočtování současné pětikoalice je tristní. Veřejné finance musejí být transparentní. A tady nemluvím jenom o tom, že čeští občané mají právo vědět, jaký schodek státního rozpočtu plánuje pětikoalice, ale také je to podstatné pro zahraniční instituce. A pokud tomu tak nebude, tak nám jednoduše sníží rating. Zahraniční instituce nebudou pracně vyhledávat, kam si ministr Stanjura ukryl schodek státního rozpočtu, jenom aby nemusel přiznat, že jeho předvolební sliby byly cár papíru. A samozřejmě, toto kreativní účetnictví není zadarmo. Jednak navyšuje administrativní náklady a současně také s vysokou pravděpodobností navyšuje úrokové náklady, které ministrovi Stanjurovi dynamicky rostou. A navíc vytváří precedens pro ostatní subjekty k tomuto typu financování.

Protože bych byla nerada, kdybychom důsledky snižování transparentnosti veřejných financí, nárůstu administrativních nákladů a nárůstu úrokových nákladů v důsledku nezodpovědné rozpočtové politiky vládní koalice řešili tak, jak to mají v oblibě členové pětikoalice, v legislativní nouzi a protiústavně, proto navrhuji zařazení bodu Snižování transparentnosti veřejných financí jako bod číslo 2 dnešního jednacího dne.

A třetí bod, který navrhuji zařadit - a je to z toho důvodu, že námi navržená a iniciovaná mimořádná schůze k nedostatku léků pro občany České republiky byla přerušena, byla zařazena do tak nevhodného času v průběhu minulého týdne, že byla přerušena, že proto dnes připomenu tento problém, tento pořád aktuální problém, který teď překrylo bohužel to nešťastné snížení valorizace důchodů našim důchodcům, 2,8 milionu důchodců, a my toto téma samozřejmě nenecháme v klidu. Já se teď pokusím načíst bod. Pokud nebude zařazen ze strany pětikoalice, která tu má většinu, tak máme sesbírané podpisy a budeme iniciovat znovu mimořádnou schůzi, kterou jsme už jednou iniciovali, ale byla přerušena na neurčito.

Takže já, paní místopředsedkyně, žádám o zařazení dalšího bodu s názvem Nedostatek léků pro občany České republiky v nemocnicích a lékárnách. Jak všichni dobře víme, české nemocnice a lékárny se již několik měsíců potýkají s nedostatkem či úplnou absencí antibiotik, léků pro chronicky nemocné pacienty, ale i úplně běžných léků na horečku včetně dětských sirupů. Bohužel, uplynulé týdny potvrdily, že Ministerstvo zdravotnictví nekomunikuje, nejedná a není dostatečně aktivní, aby tento naléhavý a závažný, bohužel i životy ohrožující problém koncepčně řešilo. To považujeme za naprostý skandál.

A protože ministr zdravotnictví Vlastimil Válek nefunguje, svolali jsme nedávno do Poslanecké sněmovny zástupce klíčových profesních komor, oborových asociací, abychom mu pomohli nalézt řešení. Za to děkuji svým kolegům profesorce Adámkové, profesoru Špičákovi, doktoru a poslanci Kamalu Farhanovi a dalším. Účast vrcholných představitelů českého zdravotnictví jasně potvrdila, že nedostatek léků chápou jako velký problém, neboť to chápe jako velký problém úplně každý. Přišli zástupci České lékařské komory, České lékárnické komory, České stomatologické komory, České asociace farmaceutických firem, Svazu zdravotních pojišťoven, ředitelé nemocnic, poslanci výboru pro zdravotnictví, ale také zástupci pacientů. O to více alarmující je, že tím, kdo nepřišel, a dokonce za sebe nevyslal ani žádného zástupce, byl sám ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, tedy ten, který nese za tuto situaci hlavní zodpovědnost. Odborníci byli v šoku a během setkání se netajili tím, že takovou ignoranci ze strany ministra ještě nezažili - nejen vůči opozici, ale i vůči těm, kteří pracují v první linii a kteří očekávají od svého ministra podporu nebo alespoň nějaký náznak strategie.

Vážené dámy a pánové, za úplný vrchol považuji informaci, kterou umístil ministr zdravotnictví na svůj twitterový účet dne 7. února v 8.59 hodin. Cituji: "Včera jsem jednal s eurokomisařkou pro zdraví Stellou Kyriakides. Téma bylo jasné, léčiva a jejich nedostatek v EU. Shodli jsme se, že problém musíme řešit i na EU úrovni. Už na přelomu roku jsme vyzvali švédské předsednictví, úřady HERA a EMA, k řešení. Na jednání Rady EU toto téma zdvihnu." Konec citace.

Opravdu? Opravdu, po skončení půlročního předsednictví České republiky v Radě EU se 7. února 2023 dozvídáme od ministra zdravotnictví, že téma nedostatku léků zvedne na jednání Rady EU, zatímco ostatní země EU dávno jednají. Ministr zdravotnictví České republiky avizuje, že téma hodlá v Evropě zvednout, zatímco jiné země už dávno brzdí vývoj, aby ochránily domácí dodávky. Zatímco jiné země, například Řecko, rozšířily seznam léků, jejichž další prodej do jiných zemí, známý jako paralelní obchod, je zakázán. Zatímco jiné země, například Rumunsko, již dočasně úplně zastavily vývoz některých antibiotik a léků proti bolesti pro děti. Zatímco například Belgie přijala dekret, který úřadům umožňuje v případě krize zastavit vývoz léků. Zatímco německá vláda zvažuje změnu zákona, aby flexibilně upravila požadavky na zadávání veřejných zakázek, které v současnosti nutí zdravotní pojišťovny nakupovat léky tam, kde jsou nejlevnější, a soustředí dodávky do rukou několika cenově nejkonkurenceschopnějších výrobců. Tamní ministr zdravotnictví již oznámil, že spolková vláda nastaví takovou cenovou politiku léků, aby se distributorům vyplatilo stáhnout současné tenčící se zásoby z dalších zemí Evropy a raději je prodali v Německu. V Německu také byla přijata legislativní výjimka, podle níž mohou být na německém trhu vydávána i léčiva v baleních popsaných v jiném jazyce než německém. Do německých lékáren se tak velmi rychle dostaly desetitisíce dávek léků a čípků v originálním balení v angličtině nebo třeba francouzštině. Potřebné informace v němčině jsou k dispozici na internetu po oskenování QR kódu na cizojazyčně popsaných lécích. Zatímco Nizozemsko přijalo zákon, který prodejcům ukládá povinnost uchovávat zásoby na šest týdnů, aby překlenuli nedostatek. Podobná úprava a pravidla se připravují ve Švédsku. Nejen ve Francii tamní vláda napíná všechny síly k tomu, aby přesvědčila farmaceutické firmy k přesunu jejich výrobních kapacit.

Je evidentní, že v Evropě se rozhořel boj o to, která vláda pro své občany usmlouvá co největší dodávky, že jednotlivé země, které se potýkaly a potýkají s podobným problémem jako Česká republika, realizují funkční opatření, která tuto nepřijatelnou situaci řeší. Já se ptám, jestli si Česká republika v této situaci opravdu může dovolit takto neakceschopného ministra zdravotnictví? Jaký je plán českého ministra zdravotnictví? Jaký je akční plán naší vlády k dlouhodobějšímu vyřešení nedostatku léků v našich lékárnách a nemocnicích? Žádný plán jsme neviděli, naopak vidíme ministra zdravotnictví a premiéra, kteří před problémem strkají hlavu do písku, kteří tento problém zlehčují, protože mu buď nerozumí, nebo nechtějí rozumět, nebo obojí. Každopádně platí, že ministr zdravotnictví selhal. Jeho nedávné sdělení, že téma otevře na Radě EU, považuji za výsměch.

Nastoluji další řečnickou otázku. Nejedná se náhodou o ohrožení kritické infrastruktury státu? Považuji téma za tolik závažné, že navrhuji tento bod s názvem Nedostatek léků pro občany České republiky v nemocnicích a lékárnách zařadit dnes na pořad schůze jako bod číslo 3. Pokud to nebude schváleno, hnutí ANO má sebráno dostatek podpisů k iniciování mimořádné schůze na dané téma. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní předsedkyně. Nyní vystoupí k programu paní místopředsedkyně Klára Dostálová, poté pan místopředseda Karel Havlíček.

Než paní místopředsedkyně dorazí k pultíku, přečtu omluvy: omlouvá se Petr Bendl celý jednací den - zdravotní důvody, Hendrich Igor celý jednací den - pracovní důvody, Mašek Jiří celý jednací den - zdravotní důvody, Okamura Tomio do 10.30 - pracovní důvody a Opltová Michaela od 9 hodin pracovní důvody.

Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, děkuji moc za slovo. Já jenom ještě malou poznámku k vystoupení pana předsedy Michálka ohledně zákona o zadávání veřejných zakázek, protože on tady samozřejmě velmi správně upozorňuje na to, že Česku hrozí pokuta, pokud nebude včas transponována evropská směrnice. S tím nelze než souhlasit. Na druhou stranu ale je potřeba si říci, že si za to mohou tak trochu sami kolegové od Pirátů, protože my jsme ten zákon o zadávání veřejných zakázek připravili, že by měl projít jako nůž máslem. Prošlo to na prvním výboru mezi prvním a druhým čtením a co se nestalo? Ve druhém čtení byly načteny dva pozměňovací návrhy, které prostě ohrožují transpozici evropské směrnice do budoucna. Jedna se týkala České republiky jako samotného zadavatele ve vztahu k Digitální a informační agentuře, druhá se týká toho, že Evropská komise říká, že zákon o zadávání veřejných zakázek nemůže nikoho automaticky vylučovat, že každý uchazeč o veřejnou zakázku, dodavatel, musí mít právo na to, se obhájit, že musí být rovný přístup. Pan předseda Michálek načetl pozměňovací návrh, kde vlastně ustanovení § 4 zákona o střetu zájmů dává natvrdo do zákona o zadávání veřejných zakázek bez té možnosti se vyvinit, v uvozovkách. Takže jsou tam dvě problematické věci, a pokud tedy to myslíme s tou pokutou pro Českou republiku vážně, tak si tam nemůžeme házet takovéto klacky pod nohy. Je potřeba si tedy na to sednout a zkusit se dohodnout, protože i ta úprava, například pozměňovacího návrhu pana Michálka, je určitě možná - to, co má v § 6, dát i do § 7, to znamená tu možnost se obhájit, ale prostě tak, jak je to předloženo, to skutečně schvalovat nelze. Takže pojďme se zkusit dohodnout. Je to určitě lepší cesta než se tady takto bombardovat na mikrofon, protože to je v zájmu celé České republiky, aby zákon o zadávání veřejných zakázek fungoval. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

Nicméně k bodu, který bych dneska ráda - já se omlouvám, prostě vás tady budu tak strašně dlouho mordovat, až jednou mně ten bod zařadíte a budeme se o tom bavit. Je to Bydlení v České republice. Ráda bych ho zařadila jako druhý bod dneska, to znamená, za první bod jako druhý bod, protože ta situace - a já tedy nevím, jestli píšou lidé už jenom pouze mně - protože jak je možné, že nevnímáte tu situaci, která se děje, kde bydlení pro naše občany, pro mladé lidi, opravdu se stává už zcela nedostupným. A já se znovu pokusím vás tady přesvědčit o tom, že to, že to zařadíme jako bod, může být i o tom, že se budeme bavit, která opatření i vzhledem, a teď to fakt zdůrazňuju, i vzhledem samozřejmě k možnostem státního rozpočtu lze udělat hned, která opatření by měla být opravdu prioritou.

Bohužel se neschválilo ani doprovodné usnesení k zákonu lex Ukrajina V, kde samo o sobě, to je absurdní, protože byť samozřejmě všichni souhlasíme s tím, že je potřeba, aby ukrajinští naši vlastně spoluobčané měli to chránění na 150 dnů a pak se zapojili do našeho normálního života, tak je jasné, že tito ukrajinští uprchlíci budou hledat bydlení na trhu. Ale na trhu není bydlení ani pro české spoluobčany, natož samozřejmě pro další příliv dalších lidí. A to ani nemluvím o tom, že jsou úplně nerovné podmínky toho, když třeba žádáte o příspěvek na bydlení, protože čeští občané musejí to prokazovat majetkovými testy, které jsou velmi náročné, ale ukrajinští spoluobčané dají čestné prohlášení, takže oni se paradoxně mohou k trhu bydlení dostat daleko rychleji než Češi.

Proto já apeluji na to: pojďme zvýšit počet bytů. Neřešme tyto otázky Češi versus Ukrajinci, ale ty byty nejsou. Do toho všeho se zvedají poplatky za kolejné, to znamená ubytování na kolejích, a co se stane? Dav studentů si samozřejmě začne hledat na trhu s bydlením nájemní byt, kde se jich ubytují tři, čtyři, aby se podělili o náklady. A zase jsme u toho zpátky, prostě bydlení tady není. A je potřeba si uvědomit, že Česká republika je založená z 80 % na vlastnickém bydlení, 20 % nájemním bydlení. Tak pojďme hledat cestu, jak za prvé umožnit mladým lidem, aby alespoň třeba se mohli zapojit do družstevního bydlení.

A teď jsme u toho. Hypotéky jsou dneska zcela nedostupné, všichni to víme. Do toho všeho tato vláda u hypoték udělala ještě další kroky, například nějaké rychlejší splacení hypotéky bude pod sankcí, a ještě do toho všeho udělala to, že chce zvýšit daň z nemovitosti. To znamená, vlastnické bydlení je skutečně problém. A družstevní bydlení je založené na tom, že vy jako uchazeč nebo kdokoliv jako uchazeč o družstevní bydlení musí složit družstevní podíl, ale mladí lidé nemají na ten družstevní podíl, protože samozřejmě byty jsou dneska enormně drahé, nestaví se. Čeho je málo, to je prostě drahé. A hypotéky to ne vždycky umožňují, aby byly ty úvěry na družstevní podíl. Toto umožňoval Státní fond podpory investic, který v podstatě za mého působení na MMR jsme založili takzvané Bydlení mladých, aby i mladí lidé mohli od Státního fondu dostat půjčku, zvýhodněnou státní půjčku na družstevní podíl. Bylo to až do výše 3 milionů, to znamená, týkalo se to jak velkých měst, tak venkova jako takového.

Další velkou otázkou je, a zase se o tom můžeme pobavit: máme tady obecní byty, třeba Praha má 30 000 obecních bytů a desetina z toho je neobsazených. Tak si musíme klást otázku, proč jsou ty byty neobsazené, co se děje a jestli třeba není potřeba dát menší peníze na pomoc městům, teď nemluvím jenom o Praze, ale i o dalších větších městech, dát peníze na rekonstrukci těchto obecních bytů. Vždyť by nám to všem strašně pomohlo. Pokud bychom samozřejmě i do obecních bytů mohli umisťovat tak, jak si to obec určí, ať už to jsou samozřejmě mladí lidé, senioři, nízkopříjmové skupiny, veřejně prospěšné profese, to je jedno, to si samozřejmě řekne ta obec jako taková.

Další, prostě nepochopitelný pro mě krok je, že na MMR je zastaven program Výstavba. Program Výstavba byl o výstavbě nájemního dostupného bydlení, tento program je nastaven. Je potřeba ale také spravedlivě říci, že pan ministr Bartoš se snaží o notifikaci nějakého navazujícího programu, ale notifikace je samozřejmě velký problém u bydlení, protože bydlení zakládá takzvanou veřejnou podporu, takže to je taky běh na delší trasu. A proto se znovu tady nabízí to, co by šlo v podstatě udělat rychle, a to je nedávat velké peníze ze státního rozpočtu, ale pomoci například tomu, aby se bydlení na venkově, kde je mnoho vícegeneračních domů, rozdělily tyto vícegenerační domy na samostatné bytové jednotky, což s sebou přináší náklady ve formě samostatného vchodu nebo samostatného sociálního zařízení. Tady nemluvíme o žádných milionech, to jsou řády desetitisíců, možná statisíců, ale určitě ne miliony, a bylo by to hned. Tam není co řešit, protože ty domy už stojí, to znamená, bylo by samozřejmě jenom to na ohlášku u stavebního řízení a tak dále a tak dále.

Další věc, na které je potřeba nutně pracovat, je spojení soukromého a veřejného sektoru. Stát, města, obce mají nevyužité pozemky a budovy. Tak se pojďme dohodnout se soukromým sektorem, že připravíme takzvané PPP projekty, to znamená, že stát do budoucna to bude platit jako službu. A když to bude platit jako službu, tak mu to nepůjde do státního rozpočtu, ale bude to splácet samozřejmě několik let, ale v ten moment vlastně využije know-how developerů. My prostě si musíme už jednou přiznat, že developer není sprosté slovo, že my můžeme jako stát, obce, využít jejich obrovského know-how a zkušeností na to, aby tyto byty vznikaly, a obrovská přidaná hodnota tohoto projektu je, že stát si řekne, jací lidé budou bydlet v těchto bytech, které stát takto bude několik samozřejmě let splácet.

Další možností je jednat o tom, že stát bude garantovat hypotéky. Ne že on by je sám půjčoval, to je nesmysl, aby stát konkuroval bankám, ale mohl by garantovat takzvané vícegenerační hypotéky. To znamená, že by mladým lidem garantoval, že ta splátka holt bude čtyřicet let a více, tím jim sníží splátky, aby to bylo prostě pro mladé lidi unesitelné. A tím pádem rozpohybuje stát znovu hypoteční trh, protože jenom pro srovnání, v meziročním srovnání za prosinec 2022 se snížil hypoteční trh o 82 %. To znamená, my tady opravdu zastavujeme úplně veškerou výstavbu jako takovou.

Takže tolik jsem chtěla moc požádat, abychom se o těchto věcech pobavili. Už tady vidíte, že nezmiňuji stavební zákon, protože věřím tomu, že se nám úspěšně sune do nějakého schválení a že už by to mohlo v těch rychlejších tempech začít fungovat. Ale pojďme se pobavit o rychlých řešeních, která lze realizovat prakticky ihned, bez nějakých větších nároků na státní rozpočet. To tady opravdu vyzdvihuji, ale ty věci je nutno dělat, protože jinak se opravdu můžeme dostat do velmi nepříjemných situací. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan místopředseda Havlíček a připraví se pan předseda Jakub Michálek. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, žádám o zařazení bodu, který by se nazýval Zadávání mediálních zakázek Úřadem vlády. A vysvětlím, o co se jedná.

"Jak stát rozdělil miliony pro média? Podklady neexistují, přiznal Úřad vlády." Tak toto je čerstvý titulek z Deníku N. Mimo jiné dobrý článek a doporučuji si ho přečíst. A je třeba říct, že se nejedná zdaleka o první prohřešek a že se nám to začíná v této oblasti pěkně kupit. A proto považuji za nezbytné, abychom zde toto téma otevřeli. A já předpokládám, že v tomto případě pan premiér, protože ten zodpovídá za lidi na Úřadu vlády, nám k tomu dá dostatečné vysvětlení.

Protože máme-li to zrekapitulovat, tak si musíme ten příběh začít číst od začátku roku 2022. Tehdy došlo k tomu, že byla zřízena pozice vládního zmocněnce pro média a pro boj s dezinformacemi, což vypadalo velmi pěkně, nicméně po roce přípravy to dopadlo jedním skandálem za druhým. První problém, který nastal, byl v konci minulého roku, když se po roční přípravě zveřejnil takzvaný Akční plán pro boj s dezinformacemi. To vyvolalo totální poprask nejenom v mediálním světě, ale vyvolalo to poprask pochopitelně i ve světě politickém a řekl bych i v občanském, protože to, co si dovolil vládní zmocněnec vyslat ven, bylo něco neuvěřitelného. Uvědomělá média, neuvědomělá média - ano, rozumějme, ta, co šíří dezinformace, ta, co nešíří dezinformace, aniž by se jasně řeklo, jakým způsobem se to bude měřit - to bylo to rozdělení. Ale to bych ještě možná bral, kdyby to nebylo tak, že ta uvědomělá, ta, co nešíří, dostanou 100 milionů korun ročně, ta, která jsou neuvědomělá, ta, která určíme jako ta, která šíří dezinformace, tak ta budou rovnou postavena před soud, protože si upravíme zákony. Dobře slyšíte, upravíme si zákony pro to, abychom mohli být vůči nim tvrdší.

A vrchol všeho byl, když neziskovky, které by měly dohlížet na to, aby se psalo uvědoměle, by měly dostávat 50 milionů korun ročně. Můžeme se zeptat, kde byl předtím vládní zmocněnec pro boj s dezinformacemi, jestli náhodou neměl něco spojeného s těmi neziskovkami? Samozřejmě že měl. Byl to obrovský skandál. A popravdě řečeno, i to bylo jedním z důvodů, proč vládní zmocněnec musel skončit. Ku prospěchu vlády je třeba říct, že si toto uvědomila a že zavčasu za ruční brzdu zatáhla, protože to, co vyšlo skutečně ven, bylo něco neuvěřitelného. Jenomže ono to zdaleka nekončí - tím bychom mohli považovat příběh za uzavřený - nevyšlo to, vládní zmocněnec pro boj s dezinformacemi selhal, špatná volba, ostuda, dobře, to se stává - kdyby mezitím nevybobtnal další skandál.

Ten skandál byl v tom, že jistý redaktor, kupodivu vydavatelství Forum24, pan Sezemský, se nezviditelnil tím, že s ním Úřad vlády, konkrétně přímo jakožto on, poradce pro pana premiéra, by pracoval za částku v přepočtu 500 korun na hodinu. Podotýkám jenom, že Forum24 je všeobecně nebo je i odbornou veřejností a vydavatelstvími považováno za něco, co nemá cenu ani otevřít. Je to víceméně vládní leták. Nicméně každý má právo na to, vydávat si, co chce, nic proti tomu. Můžu diskutovat o tom, že od dob Rudého práva zde nebyl horší ideologický deník nebo týdeník nebo médium, ale to koneckonců patří k demokracii. Každý nechť si vydává, co chce. Co k tomu nepatří, je to, pokud jejich redaktoři, kteří píší doslova a do písmene na objednávku vlády, budou pro pana premiéra pracovat za tyto zdroje. To je z našeho úhlu pohledu naprosto neakceptovatelné, a to vůbec pomíjím to, že dotyčný redaktor měl radit v oblasti sociálních věcí, ačkoliv je vystudovaný architekt, a že měl zpracovávat agendu týkající se různých stanovisek, různých konzultací - a dobře poslouchejme - i účast na jednáních. Naštěstí to bylo zavčasu jinými novináři odhaleno, dotyčný vzal rychle zpátečku. A opět to vypadalo, že bublina rychle splaskne. No, kdyby to nepokračovalo dál...

A máme zde skandál číslo tři a to je právě to, čím jsem začal, se kterým přišel právě Deník N. Krátce před koncem neslavného angažmá vládního zmocněnce pro média, pana Klímy, se uzavřela smlouva, konkrétně to byl poslední lednový den, smlouva s Lion Communications, což není možná to nejpodstatnější, ale ta smlouva byla o 7,5 milionu korun, přičemž ta smlouva byla o tom, že se mělo zadat konkrétním médiím, měl se u nich koupit prostor, a tento prostor by sloužil pro to, že by se zviditelnilo třicet let České republiky. Opět nic zásadně proti tomu, že se zviditelní třicet let České republiky. Můžeme diskutovat, jestli 7,5 milionu korun je hodně, nebo málo, kdyby to bylo tak, jak se slibovalo - transparentní - a kdyby to dávalo hlavu a patu. Ale když se zeptáte na Úřadu vlády a na oficiální dotaz vyžádaný, jakým způsobem se to rozdělovalo, kde byl ten klíč, která média tady dostala peníze a která nedostala, tak Úřad vlády odvětil, že neexistuje žádná podrobná dokumentace a neexistuje de facto žádný klíč, podle kterého by se mohlo odpovědět, jakým způsobem se to rozdělovalo. Říkám to proč? Protože opět - možná náhodně - se nám tam pohybuje týdeník Forum, který jenom bych chtěl zdůraznit, že nedisponuje žádnými auditovanými náklady skutečně prodaných výtisků. To si z nás fakt děláte legraci už? To opravdu myslíte vážně? Rozumím tomu, že potřebujete nějakým způsobem distribuovat letáky pětikoaliční. Rozumím tomu, že někdo musí psát vaše články. Ale dělejte si to tak, že si to sami zaplatíte, tak jako my si vydáváme noviny ANO. Ano, platíme si to, stojí to spousty peněz, někomu se to líbí, někomu ne, chodí to do schránek, někdo si to přečte rád, někdo to zahodí, to je realita. Ale to, že vám jakési pseudovydavatelství, které znovu říkám, nebere vážně vůbec nikdo z odborné branže a je pro smích, za peníze Úřadu vlády vydává vaše sdělení, to je něco, co je neakceptovatelné.

Takže naše žádost je jednoduchá, otevřeme tenhleten bod. Prosím pěkně, dejme na stůl fakta. Prozraďte nám, kolik jste dali tomu, kolik jste dali tomu, podle jakého klíče se to vybíralo, a vysvětlete nám prosím tyto minimálně tři body, které jsem zde otevřel. Zavání to tím, že zneužíváte nekompromisním způsobem média, která vám jsou nakloněna, ať už ve smyslu toho, že jste připravovali akční plán, který je chce podporovat, nebo ve smyslu podpory různých neziskovek, které k nim mají vazbu, anebo ve smyslu naprosto neuvěřitelného proplácení faktur takzvaných redaktorů, ať už externích, či interních, z médií, která vám jsou nakloněna.

Děkuji. A byl bych rád, aby to bylo zařazeno jako první bod dnešního jednání. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, zaznamenávám si první bod dnes. Nyní s přednostním právem mám přihlášeného pana předsedu Michálka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Jak bylo avizováno na grémiu, rád bych načetl, aby byl za bod o ochraně zaměstnanců, což je dneska první bod jednání, sněmovní tisk 288, byl zařazen nový bod - bod 95, sněmovní tisk 249, třetí čtení zákona o veřejných zakázkách. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní zde mám přihlášenou k programu paní poslankyni Balaštíkovou. Vy máte dvě přihlášky, běží vám tedy dvakrát pět minut. A poté se připraví pan poslanec Hubert Lang. Prosím.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové. Chtěla bych načíst bod k České národní bance. V poslední době jsme svědky poměrně masivní kampaně zaměřené na současného guvernéra České národní banky, pana Aleše Michla, a podle mě je to celé postavené na dost chatrných argumentech, které mají zakrýt hlavní cíl, a tím není určitě guvernér a nějaká jeho prověrka, ale tím jsou úrokové sazby centrální banky. Dnes jsou na 7 procentech a samozřejmě určité finanční kruhy mají zájem, aby sazby ještě stouply. Každé procento zvýšení je pro ně zisk mnoha miliard. Jsou to lidé, kterým je patrně jedno, jak dopadnou naše rodiny s hypotékami, jak dopadnou exportéři a firmy s korunovými účty, které nemohou dál investovat. Ti útočí a jejich zájmům propůjčují své jméno bývalí členové bankovní rady a různí poradci, právníci a analytici, spekulují a vymýšlejí si různá kdyby co by.

Je jasné, že guvernér České národní banky ani na "přísně tajné" prověrku nepotřebuje, že mu stačí na "tajné", což pan Michl má, ale podle mě se tady začínají proslýchat další informace, že na tuto funkci si dělá nárok bývalá neúspěšná kandidátka na prezidentku, paní Danuše Nerudová, a i nový pan prezident v médiích již hovořil o tom, že bude svými kroky prověřovat prověrku pana Michla a bude se tím zabývat. Já se nedomnívám, že v dnešní turbulentní době by bylo dobré něco takového měnit. Naopak nová bankovní rada tím, že nechala úrokové sazby na stávající úrovni a nezvyšovala je, vlastně naší zemi pomohla. Hovoří o tom samozřejmě několik ekonomů.

A tohle bych chtěla dneska tady probírat. Takže si dovoluji načíst tento bod a uvedla jsem, paní místopředsedkyně, že bych ho chtěla zařadit na dnešní den jako předposlední bod nebo pevně zařazený bod na 13 hodin, ano?

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, ale na 13 hodin je naplánovaná 54. schůze.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Tak po zařazení pevných bodů mi to dejte, prosím, ano?

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Dobře, takže po pevně zařazených.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: A nyní jestli můžu o čas na druhý?

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, vydržte. Můžete, běží vám čas.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dalším bodem, který bych chtěla načíst, je Zastavení programu na precizní zemědělství. Tento program byl kvitován, pan ministr zemědělství se tady chlubil tím, jak budeme precizním zemědělstvím šetřit životní prostředí. K překvapení všech tento program stopnul a v podstatě jsem se z médií dočetla, že byl trnem v oku hned několika zemědělským organizacím.

Já jsem se zjistila, které organizace to byly, a slovy dvě organizace. Byla to Asociace soukromého zemědělství - o. k., ale pak to byl Spolek pro inovace a udržitelné zemědělství, který vznikl před třemi měsíci a má čtyři členy. Takže pokud se my tady v České republice zabýváme tím, že takové dvě organizace se proti něčemu postaví, se čtyřmi členy - vyjímám z toho, prosím, ASZ - ale nebavíme se s Agrární komorou, která je vzniklá ze zákona, nebavíme se zástupci Zemědělského svazu, kteří kritizovali tento krok ministra, tak prosím pěkně, kam to tedy jdeme? Já bych byla ráda, abychom o tomto hovořili, protože jestli něco životní prostředí nepoškozuje, je to precizní zemědělství, a že si to pan ministr špatně načetl a Ministerstvo zemědělství nevědělo, kdo nakonec bude příjemcem těch dotací, to je mi opravdu líto. Ale dnešní velcí zemědělci, kteří precizní zemědělství dělají, jsou opravdu ti, kteří to umí. Já nevím, jak je to v kraji pana ministra, ale ve Zlínském kraji velcí zemědělci běžně službaří těm malým, pomáhají si, a já myslím, že o to tady jde, abychom si navzájem pomohli a vyhráli boj za české zemědělství.

Prosím zařadit tento bod jako bod za pevně zařazené body na dnešní den. Děkuji, paní předsedající.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí pan poslanec Hubert Lang a připraví se paní poslankyně Pokorná Jermanová. Prosím, máte slovo, běží vám pět minut.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, paní předsedající. I já bych chtěl zařadit nový bod na pořad dnešní schůze, který jsem nazval Řešení situace v záchytném zařízení cizinců Balková v gesci Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra. Chtěl bych to zařadit jako první bod po pevně zařazených bodech dnešní schůze.

Co mě vede k zařazení tohoto bodu? Já jsem se už jednou zmiňoval o situaci, která nastala v zařízení pro umístění cizinců Balková, je to shodou okolností můj volební kraj. Od té doby se na mě obrací moji další voliči a chtěl bych zde zvednout tuto situaci. Chtěl jsem interpelovat pana ministra vnitra, ale vzhledem k tomu, že na interpelace nechodí a ta situace nějakým způsobem graduje, tak bych vás chtěl zde krátce seznámit vůbec s tou situací, která je v tomto zařízení nebo obecně v těchto zařízeních, protože jsem zároveň obdržel i takový - neřekl bych ani anonym, ale je to prostě určité oznámení (Ukazuje.), které budu chtít dále také řešit, které je zpracováno velice sofistikovaně, to znamená, je to zevnitř - pravděpodobně - Správy uprchlických zařízení, které ještě poukazuje na další věci, nějaké nekalosti, které hraničí až s nějakým podáním trestních oznámení. Takže po nějakém vyhodnocení ještě budu s tím nějakým způsobem pracovat.

O co se jedná? Obecně Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra jako organizační složka státu spadala dříve pod prvního náměstka, dneska vrchního ředitele ministra vnitra pro řízení sekce vnitřní bezpečnosti a policejní spolupráce. Ta organizace byla původně zřízena 1. ledna 1996 a vznikla vydělením z tehdejšího odboru pro uprchlíky. Ve své podstatě má tři zařízení, kde jsou umisťováni cizinci, kteří se nějakým způsobem dopustili nějakého závažnějšího protiprávního jednání. To znamená, není to běžný cizinec, který se dopustí nějakého jednání, cizinecká policie ho zpracuje, dostane výjezdní příkaz, lhůtu k vycestování a je vypuštěn zpátky na území, ale tito lidé jsou prostě zajištěni. Je to ve své podstatě policejní vězení. Máme tři takováto zařízení - Bělá pod Bezdězem ve Středočeském kraji, Vyšné Lhoty v Moravskoslezském kraji a potom je to záchytné zařízení Balková, které je v Plzeňském kraji, což je můj volební kraj. Lidé nám píší.

A teď co se stalo? V tom zařízení v Balkové, které je nejkritičtější, ve své podstatě tam došlo k několika zásadním takovým nepříjemným věcem, kdy 23. ledna došlo k zapálení jednoho z těch zadržených cizinců dalšími dvěma a potom následně jeden z těch, kteří to spáchali, se pokusil ještě o sebevraždu oběšením. 1. února došlo k útěku jednoho ze zadržených cizinců, kdy překonal to opatření a byl po nějaké době zachycen. A největší případ, který nastal, byl 7. února, kdy uteklo třináct vesměs Afričanů, kteří tam běhali po okolí. Bylo na to sezváno několik zásahových jednotek z okolí, lítaly tam dva vrtulníky, dvanáct se jich povedlo zadržet a jeden utekl. Jedná se mi o to, že ve své podstatě od roku 2006, kdy předtím prováděla ostrahu jak toho perimetru vnějšího, tak vnitřního policie, tak došlo ke změně, kdy Správa uprchlických zařízení nasmlouvala civilní bezpečnostní agentury, které provádí vnitřní perimetr. Dneska jsem si ještě ověřoval určité informace. Důvodem bylo tehdy, aby nebyli cizinci stresováni uvnitř toho zařízení a viděli tam policejní uniformy. Do roku 2006 vlastně nedocházelo prakticky k vůbec k žádným útěkům, k žádným takovýmto excesům a podobně. Tady ten anonym, který mi píše (Ukazuje.), hovoří o tom, že ty civilní bezpečnostní agentury jsou různě pofiderní, jsou to lidé, kteří jsou na různé úrovni. Jak je možné, že zadržení cizinci v tom vězení mají nějaké chemické prostředky, mají tam telefony, mají tam cigarety k dispozici? Při posledním útěku ve své podstatě to vyvrcholilo nějakým způsobem, kdy už to překročilo určitou míru. Ten anonym zároveň hovoří o tom, že to je obrovský byznys pro určité lidi, kteří třeba dají jakoby punc určité civilní bezpečnostní agentury lepší, a potom konkrétně v tom záchytném zařízení v Balkové jsou lidé pofiderní, kteří pracují v těch CBS, nebudí to žádnou důvěru. Z policejních kruhů mám takové informace, že kdyby se to vrátilo zpátky pod gesci policie, tak bychom eliminovali tuto věc.

Říkám to i z toho důvodu, že mi píší i naši voliči, kdy například jedna paní píše: "Řekli nám, ať se raději zamkneme. Každý týden utečou aspoň dva lidé," popsala místní obyvatelka. "Bojím se, manžel již mi zemřel, jsem tady sama. Nevím, co mám dělat, bojím se. Prosím, pane poslanče, řešte tuto situaci, aby k ní už nedocházelo."

Takže já bych chtěl na tuto věc upozornit. Byl bych rád, kdyby tento bod zde byl otevřen, abychom se o tom mohli pobavit, máme i nějaké systémové řešení. Říkám, budu určitě ještě buď interpelovat pana ministra vnitra, nebo případně budu psát nějaký dopis na Ministerstvo vnitra, aby se tato věc řešila. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí paní poslankyně Pokorná Jermanová a připraví se pan poslanec Aleš Juchelka.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych si dovolila touto cestou požádat Sněmovnu o předřazení návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Předkladatelem tohoto zákona je pan poslanec Andrej Babiš a další poslanci. Cílem tohoto zákona je, aby vyjmenované zranitelné skupiny osob, které se zejména v uplynulých dvou letech potýkaly a i nadále potýkají se zvýšenou zdravotní, finanční a sociální zátěží v souvislosti s významným růstem cen energií, potravin i dalších základních komodit, byly osvobozeny od povinnosti hradit koncesionářské poplatky s cílem zlepšit jejich celkové sociální postavení.

Jde o jeden z projevů úsilí o vytváření prostředí, ve kterém by zvlášť zranitelné skupiny osob mohly fungovat bez větších limitací a překážek ve společenské interakci. Jedním z dílčích nástrojů k tomuto cíli je i celkové zlevňování nákladů na život těchto osob, třebaže na první pohled zanedbatelných, avšak ve svém souhrnu představujících podstatnou zátěž. Konkrétně se to týká osob, jimž vznikl nárok na starobní nebo invalidní důchod nebo na průkaz osoby se zdravotním postižením, a dále nezaopatřené děti, které jsou součástí domácnosti, ve které žijí společně s jinou osvobozenou osobou, anebo pokud žijí osaměle.

Důvodem, proč chci předložit nebo předřadit tento bod na dnešní jednání jako první bod, je to, že Senátem byla protlačena valorizace, neústavní valorizace důchodů, a týká se to - s výjimkou tedy nezaopatřených dětí - všech těchto skupin. A já si myslím, že i vzhledem k tomu, že pan ministr Baxa tady avizoval, že se bude rozšiřovat okruh koncesionářských poplatků případně na držitele mobilů a počítačů, tak to považuji za velmi aktuální a prosím tedy o předřazení tohoto bodu jako první bod dnešního jednání. Je to bod číslo 83, sněmovní tisk 294. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji a nyní vystoupí pan poslanec Aleš Juchelka, má dvě přihlášky, a poté pan poslanec Rais.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc, paní předsedající. My už se dnes budeme ve 13 hodin scházet počtvrté mimořádně na schůzi Sněmovny ohledně malé novely zákona o České televizi a Českém rozhlase. Tak strašně je to nutné projednat, že už vládní koalice si počtvrté vzala mimořádnou schůzi Sněmovny. Proč? Je to jednoduché: 7. 6. je volba generálního ředitele České televize a je potřeba tam doplnit radní z 15 na 18, aby volba generálního ředitele proběhla hladce v režii této vládní koalice.

My samozřejmě máme tady s tímto zákonem problém právě z toho důvodu, že rychlé projednávání směřuje k tomu jednomu jedinému, a to uzurpovat moc, 7 miliard korun a vládu a veškeré věci a dění, které ve veřejnoprávních médiích bude do budoucna dít.

Česká televize má v tuto chvíli 15 radních. To zvýšení na 18 má jeden jediný cíl, a to, aby ta drtivá většina radních potom si generálního ředitele zvolila podle jména, které vládní koalice vybere, a prozatím, poněvadž to není možné - asi tam nemají takový počet hlasů, já nevím - a víme už, že v minulosti tato vládní koalice zpolitizovala Radu České televize tím, že volila radní veřejnou volbou, a ne tajnou, jak třicet let se tomu v této ctěné Poslanecké sněmovně dělo, tak samozřejmě ten cíl je jediný a my dneska právě ve 13 hodin máme tady tento bod zařazen napevno znovu, jak říkám, již počtvrté.

A s tím souvisí i mé navrhované body, poněvadž vládní koalice už dvakrát neschválila zprávy o činnosti České televize na volebním výboru, a to z důvodů, které jsou dle mého názoru nesmyslné - jednou kvůli tomu, že tam byla věta o tom, že všechno kromě toho, jakým způsobem vystupovala, a kolikrát, jedna opoziční strana ve zpravodajských pořadech před volbami, a všechno to bylo samozřejmě dokázáno parametrickými daty, která dělá nezávislá mediální agentura, tak kvůli tomu, tady této maličkosti, jedné větě, nebyla ta tuším 150stránková zpráva schválena, a podruhé nebyla schválena ta 150stránková zpráva ne proto, že by byla špatná, protože by v ní bylo něco mimo, něco, co by vystupovalo z činnosti České televize, jak ji známe, ale tím důvodem bylo, že Rada České televize neschválila v plné výši bonus generálnímu řediteli. A toto byl ten důvod neschválit zprávu o činnosti České televize, poněvadž tam prý bylo málo radních. Takže tady tyto zástupné problémy vedly k tomu, že tady máme dvě neschválené zprávy České televize, a když to dáme dohromady a shodou okolností by prostě a jednoduše neprošla ta malá novela zákona o České televizi, tak si dává jako pojistku tato vládní koalice ještě tu, že pokud podle zákona se neschválí dvě zprávy České televize, a to touto ctěnou Sněmovnou, samozřejmě rada může skončit do jednoho jako celek, anebo můžeme samozřejmě odvolat jenom ty radní, kteří jsou vládní koalici nepohodlní, a může si tam dovolit své vlastní radní tak, aby měla většinu právě při volbě generálního ředitele. Tak jednoduché to je.

Když o tom v tuto chvíli člověk zapřemýšlí, opravdu vliv a moc, kterou vládní koalice se snaží svou stoosmičkou prosazovat právě proti duchu nějakých demokratických hodnot, tradic, které tady v Poslanecké sněmovně máme, jako je například volba radních, jakým způsobem se snaží šlapat po médiích veřejné služby, jakým způsobem řekl bych Radu České televize, ale i Českého rozhlasu chce držet v klinči, tedy tímto novým zákonem, tak mi to skutečně nepřipadá správné a já bych byl moc rád, kdybychom zařadili tady tyto dvě zprávy o činnosti České televize - a už to tady avizoval vaším prostřednictvím i pan poslanec Jakob - a to je, že aby tady tato má podezření vzala za své, tak abychom tady tyto dvě zprávy schválili ještě předtím, než dojde k samotné mimořádné schůzi Sněmovny ohledně malé novely zákona o České televizi ve 13 hodin.

Tak bych chtěl zařadit tady tyto dvě zprávy, vážená paní předsedající, ještě před ten bod, který máme napevno zařazen ve 12 hodin, a to je zmrazení platů ústavních činitelů, abychom tam tyto dvě zprávy zařadili, abychom je rychle projednali v Poslanecké sněmovně, aby ta podezření jednoduše zmizela, že nechceme jako pojistku tady tyto dvě zprávy mít na odvolání rady, na dovolení si nových radních, kteří potom budou těmi poslušnými radními, aby zvolili toho správného generálního ředitele, tak bych je chtěl zařadit právě na dnešní den, to znamená, na pátek 10. 3., a může to být klidně na pevný čas, a to v 11.40 hodin, kde nám stačí skutečně deset nebo dvacet minut na to, abychom mohli tyto obě dvě zprávy - jak avizuje vládní koalice, že tady tyto pohnutky nemá - schválit a tím jednou provždy je smazat z povrchu zemského. Moc prosím o zařazení a moc prosím Poslaneckou sněmovnu, aby je schválila. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, pane poslanče - momentíček prosím ještě, abychom si to ujasnili. Vy jste navrhoval dva body, ano?

 

Poslanec Aleš Juchelka: Ano. A oba dva ty body jsem teď spojil v jeden. (Předsedající: Na 11.40.) Ano, na 11.40, a je to Výroční zpráva o činnosti České televize v roce 2020 (Předsedající: Ano.), což je sněmovní tisk 125 (Předsedající: Ano, děkuji.), a hned poté bychom mohli hlasovat Výroční zprávu o činnosti České televize v roce 2021, což je sněmovní tisk 188. A navrhuji to pevně na 11.40 hodin právě před pevně zařazený bod, nejen samozřejmě zmrazení platů ústavních činitelů, ale hlavně té malé novely zákona o České televizi, který bude ve 13 hodin.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: To znamená 11.40 a poté dva body za sebe, ano, je to tak? (Poslanec Juchelka: Ano, děkuji.) Dobře, děkuji.

Nyní vystoupí pan poslanec Karel Rais a připraví se pan poslanec Ladislav Okleštěk.

A já ještě přečtu omluvu: omlouvá se Josef Flek do 14 hodin z pracovních důvodů.

Prosím, vašich pět minut. Prosím, můžete mluvit.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře školství, vážení kolegové a kolegyně, já bych si dovolil navrhnout zařazení nového bodu schůze, a vzhledem k tomu, že je tady pan ministr, tak se mi to hodí, protože ten bod se týkal... Mzdová politika pracovníků univerzit.

Důvody jsou minimálně dva. Jeden je ten, že vidíte v novinách a v médiích, probíhá diskuse už prostě řekl bych rozhořčených pracovníků akademických senátů fakult, zejména humanitně orientovaných, a řekl bych těch, co jsou podfinancovány, a ten druhý důvod je ten, že tak, jak jsme slyšeli tady od kolegyně Schillerové, dochází ke změnám v programovém prohlášení a vlastně závazek vlády vzhledem k školákům byl jeden z mála konkrétních, který tam byl uveden. Tam bylo konkrétní číslo, na které jsme se mohli odkazovat, a víme, že ty dva roky v podstatě nebylo plněno, což bylo víceméně v médiích také konstatováno. Čili to si myslím, že toto jsou minimálně tyhlety dva důvody, proč by bylo vhodné, abychom se tím zabývali.

Jinak bych zopakoval - když je tady ten pan ministr, tak bych si dovolil v podstatě citovat vlastně jeho, kdy na jednu z mých interpelací, která byla směřována na řešení uvedeného problému, pan ministr Balaš konstatoval - jestli se podíváte na rozpočet Ministerstva školství, vidíte, že se rozevírají nůžky mezi financováním vysokého a regionálního školství, takže podíl vysokého školství na celkovém financování neustále klesá, jakkoliv nominálně ta částka možná roste.

Vedení Ministerstva školství si je vědomo tady té problematiky, ono je to velmi nepříjemné, protože mladí nadějní absolventi v podstatě pedagogických fakult odchází do středního školství a průměrná mzda ve středním školství je asi o 15 000 korun vyšší, než když zůstane třeba na technice. Takže to jsou... Co se týká nárokových tarifních mzdových složek, je ta situace také ještě kritičtější. V některých případech je to 26 až 41 %, je ten tarif nižší, než činí průměr tarifních složek v České republice mzdové sféry s vysokoškolským vzděláním. Kategorie vysokých škol, docentů, se pohybuje pod tímto národním srovnáním asi o 10 %.

Mohl bych tady o tom hovořit velmi dlouho, ale já bych si to s dovolením nechal na ten bod, kdy bych chtěl, abychom se tomu věnovali i v kontextu nového programového prohlášení vlády. A dovolil bych si tedy požádat o zařazení bodu, který bych nazval pracovně Neudržitelná univerzitní platová politika vlády, a tento bod bych navrhl zařadit jako první bod po řádně zařazených bodech na tuto schůzi. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pane poslanče, já bych si to teď ujasnila. Vy jste navrhl nejdřív bod Platební politika na vysokých školách nebo univerzitách. (Poslanec Rais: Ano, ano.) A teď to tedy přejmenováváte nebo to je další bod? (Poslanec Rais: Ne, ne, nechme tam ten první bod.) Jenom tedy Platební politika na univerzitách. (Poslanec Rais: Ano, ano, nechme to tak. Děkuji vám.)

Nyní přichází na řadu pan poslanec Okleštěk a připraví se paní poslankyně Jana Pastuchová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, že nás tu ale je!

Já bych chtěl zařadit bod Změny rozpočtového určení daní. Bojuji za to dlouhodobě a všichni, co jsme pracovali v komunální politice nebo v ní pracujeme i nadále, popřípadě na krajích, tu problematiku máme na srdci a jistě většina z přítomných ví, že pro vybranou skupinu měst a obcí je odlišné rozpočtové určení daní. A mě nejvíc mrzí, že se nemyslí na krajská města, na statutární města. Když se podíváme na rozpočtové určení, vidíme, že hlavní město Praha má přes 4 koeficient dle výpočtu rozpočtového určení daní na občana, kdežto další tři města - Brno, Ostrava a Plzeň - mají koeficient 2,2961, ale ostatní krajská města a statutární města a obce mají koeficient 1. A to je ten zakopaný pes. Již delší dobu si kladou zastupitelé právě těchto měst otázku, proč tomu tak je.

Bohužel to vnímáme jako velmi nespravedlivé přerozdělování, které neakceptuje vůbec aktuální zatížení těchto měst s přenesenou působností plněním role přirozených regionálních celků, kde je plno správních činností, kde je centralizována kultura, sport, vzdělávání, prostě je to všechno nasměrováno primárně do těch krajských měst tak, aby ekonomika netrpěla, ale ta krajská města mají bohužel koeficient 1, který jsem zmínil. Zanedbatelná není ani role těchto měst v oblasti cestovního ruchu, pracovních příležitostí, poskytování specializované a odborné zdravotní péče, prostě je toho skutečně hodně.

Je jasné, že problematika nastavení rozpočtového určení daní je velmi složitá a pro zástupce měst a obcí je také velmi emocionální, protože je to netěší, když jsou takovým způsobem v uvozovkách v útlaku. Stojí zde proti sobě zástupci municipalit, které se snaží změnit přerozdělování koeficientu tak, aby se prosadila ta či ona skupina obcí, jako například obce, které mají málo obyvatel, na druhé straně hodně obyvatel, velké katastrální území obce třeba, nízká zalidněnost nebo velký podíl průmyslu, velký podíl zemědělství, hodně či málo podnikatelských subjektů, regionální centra, a neméně cestovní ruch, který jsem zmínil, a například lázeňství. Toto všechno má vliv a velký dopad na hospodaření krajských a statutárních měst.

Z uvedeného vyplývá, že tato problematika není vůbec jednoduchá. Při zachování celkového objemu podílu ze sdílených daní je pomyslný horký brambor shody na koeficientu pro jednotlivé municipality na straně těch, kteří jsou na těchto zdrojích závislí. To je pak velmi obtížné hledat tu optimální dohodu.

Kolegyně, kolegové, při současném složení Sněmovny, kdy tady vidím plno zastupitelů, starostů, místostarostů, bývalých či současných hejtmanů, krajských zastupitelů, si myslím, že je jedinečná příležitost, které bychom mohli využít, abychom se nad problematikou rozpočtového určení daní hluboce zamysleli. Nikdo z nás přece nechce, aby vybraným municipalitám bylo takzvaně nadržováno nebo aby se jim dařilo lépe než ostatním, ale chceme, abychom měli všichni rovné podmínky tak, aby bylo možno rozvíjet ty části našich regionů, které na tom (Předsedající: Čas.) nejsou zrovna nejlépe.

Děkuji vám za pohlídání času a prosím o zařazení tohoto bodu jako prvního bodu dnešního jednání.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, a jsou to Změny rozpočtového určení daní. (Poslanec Okleštěk: Ano, tak jak jsem řekl v úvodu. Děkuji, paní místopředsedkyně.) Ano. Já jenom jsem si to kontrolovala s vaší přihláškou a tam jste hovořil o krajských městech, takže necháme to takto. (Poslanec Okleštěk: Necháme to jako globál.) Ano, děkuji.

Nyní vystoupí paní poslankyně Jana Pastuchová a připraví se paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová. Prosím, vašich pět minut, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, nevím, kolikrát tu vystupoval můj kolega, vaším prostřednictvím, Patrik Nacher se svým bodem, tak já dnes popáté, a je to bod Aktuální situace na úřadu práce. Ale já bych se dnes zaměřila, nebudu opakovat to, co jsem tu zmiňovala v minulých svých čtyřech vystoupeních, kdy jsem tento bod chtěla zařadit, ale dovolila bych si teď reagovat na média.

On to tu zmiňoval už můj kolega Aleš Juchelka při svém vystoupení, ale vy nás tu třeba z koalice upozorňujete na to, že toto máme řešit při interpelacích. Já bych to ráda řešila při interpelacích, ale včera tím, že byla inaugurace pana prezidenta, interpelace nebyly, protože nebyla sněmovna. Příští týden nebo další bude až za hodně, hodně dlouho, takže by mě to zajímalo, protože při tom článku a jeho čtení mi nebylo moc do smíchu.

My z výboru pro sociální politiku víme, že vrchní ředitel je teď pan Trpkoš, který při vystupování na výboru pro sociální politiku působí velmi, velmi - jak bych to nazvala? - někdy až arogantně vůči nám, jak všechno je zalité sluncem a všechno, co se týče IT, funguje. A já si teď přečtu, že Ministerstvo práce a sociálních věcí má na krku pořádný skandál. Miliony korun určené na příspěvky na děti, humanitární dávky nebo příspěvky pro Ukrajince lidé rozkradli. Rezort spustil elektronický systém, který měl žádosti vyřídit bez zásahu lidí, jenže neodhalil podvody a vyplatil podle pracovníků úřadu práce miliony neoprávněně. A toto mě zaujalo: A když úředníci vyzvali ředitele - předpokládám tedy, že to byl pan ředitel Trpkoš, ale nevím, to tu nepíšou - aby systém kvůli chybám vypnul, odbyl je, že aplikace šetří desítky milionů a zneužité miliony jsou jen zlomkem. O problému úředníci věděli už loni v květnu, systém ministerstvo vypnulo až nyní. O případy se zajímá policie.

Já jsem se dočetla na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ze 7. - tohle je z 2. 3. - takže pan ministr řekl, 7. 3. vydal, že budou kontroly, kdy ubytovatelé o solidární dávku, což se týká těchto dávek, budou muset přijít na úřad práce osobně. Tedy ten systém podle mě padá, protože asi nebyl dokonalý, a budou tam muset doložit, že ty ukrajinské uprchlíky ubytovávají.

Mě zaráží to, že pan ředitel Trpkoš nám s velkou slávou říkal na výboru pro sociální politiku, jak vznikl barometr, který zkoumá spokojenost zaměstnanců na úřadech práce. Myslím, že by se měl sebrat a jít se na ty úřady práce podívat, a teď na Facebooku běží, nebo je to i na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí, že je další anketa - spokojenost s průběhem vyřizování dávek na úřadech práce. Tak já nevím, jestli Ministerstvo práce a sociálních věcí nečte média. Já je čtu a moc pochvaly tam tedy není.

Ptala jsem se na to, protože tam je uvedeno telefonní číslo, z kterého zaměstnanci Úřadu práce volají. Myslím si, že zaměstnanci Úřadu práce mají opravdu tolik práce, že ještě zjišťovat - asi je to to call centrum - spokojenost je teď po tom, co si čteme v médiích, trošku mimo a měli by se zabývat tím, aby vlastně systém opravdu byl nastaven tak, aby to každému při dnešním vytížení pomohlo co nejvíce.

Takže bych zařadila nový bod Aktuální situace na úřadu práce v souvislosti s IT problematikou. A chtěla bych ho, prosím, zařadit po pevně zařazených bodech dnešní schůze.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji pěkné dopoledne, vážení členové vlády, já si poznamenám tento bod. Vzhledem k tomu, že přebírám řízení schůze, tak se jenom pro pořádek zeptám: dnes po pevně zařazených bodech? (Ano.) Děkuji.

Jako další je řádně přihlášená k pořadu schůze paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová s tématem České pošty. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, určitě jste zaregistrovali, že hnutí ANO svolalo mimořádnou schůzi s jedním bodem, a to Česká pošta. Bohužel, předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová dala na tuto mimořádnou schůzi 30 minut, kde jsem měla prostor prakticky ještě před schválením programu se vyjádřit za hnutí ANO pouze já, a dal mi k tomu ještě přednost, a to oceňuji tedy, ministr vnitra Vít Rakušan.

Velmi si myslím, že ten proces je nestandardní z její strany. Kdybych to srovnala s ostatními schůzemi, tam dala hodinu a vůbec nechápu, že u České pošty, kdybych tedy se na to podívala nějakou optikou, bylo 30 minut. Já už jsem v tu dobu avizovala, že pokud ta schůze bude přerušena nebo program nebude schválen, že budu požadovat, aby to bylo zařazeno v pátek na schůzi, protože jak jsme delší dobu avizovali, že Česká pošta na tom není dobře, tak se to v tuto chvíli potvrdilo. Pan ministr vnitra předstoupil, šel na tiskovou konferenci před tou mimořádnou schůzí, kde oznámil, že s největší pravděpodobností půjde Česká pošta do insolvence. Znovu opakuji, ministr vnitra Vít Rakušan, když šel do své funkce, říkal, jak je připraven jako ministr vnitra, všichni členové vlády to říkali, jaký mají plán na změnu, jak všechno dají do pořádku. Znovu říkám, tato dvě čísla hovoří jasně: rok 2021 ztráta České pošty 600 milionů, rok 2022 pod vedením ministra vnitra Víta Rakušana ztráta 1,4 miliardy korun. Myslím si, že to hovoří za vše, a myslím si, že pan ministr by měl se tady z toho zodpovídat - absolutně to nezvládá a je to velmi nefér vůči všem zaměstnancům, kterých je tam dneska zhruba 25 000, vůči těm doručovatelkám, vůči těm, kteří pracují na přepážkách, protože oni prakticky neví, co s nimi v budoucnosti bude, protože pan ministr vnitra jasně řekl, že tedy dojde k propouštění. Takže nejenom že tady máme jednu z nejvyšších inflací, nebo máme - když se na to podíváme celoevropským měřítkem, průměrná inflace v rámci EU je 8 %, u nás tedy podle dnešních čísel se pohybuje okolo 17 % a všichni za to budou v uvozovkách biti za to, že vláda to absolutně nezvládá.

Pan ministr vnitra by měl tady dneska být v Poslanecké sněmovně a měl by tedy říct, kam bude do budoucnosti Česká pošta směřovat. On nebyl schopen vybrat ředitele České pošty, vybíral ho od října. Do výběrového řízení se přihlásilo 11 uchazečů a on nakonec jmenoval toho, který se do toho výběrového řízení vůbec nepřihlásil. Myslím si, že - a znovu to musím zopakovat, protože divím se, že v tuto chvíli se neozývá Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv, Asociace krajů, protože pokud jsme se v tomto týdnu dozvěděli, že se bude rušit dalších 300 poboček České pošty, protože je tady návrh Českého telekomunikačního úřadu a je tady samozřejmě i návrh prostřednictvím České pošty. Česká pošta chce přijít i s takovým návrhem, že by například Česká pošta byla otevřena jenom třeba dva dny v týdnu, jako je to asi na úřadech, když máme úřední hodiny.

Ale já znovu říkám, že úřad je tam pro občany, ne občan pro úřad, a úřední hodiny neexistují, ano? Úřad má být otevřený pro občany každý den. A stejně tomu tak musí i do budoucnosti být v rámci České pošty. Jsou to skvělé nápady, ale znovu říkám, že Česká pošta je státní podnik, Česká pošta je tady službou pro občany a musí to zajistit ministr vnitra, takže jsem zvědavá, jestli ministr vnitra tady dnes bude přítomen a jestli tato Sněmovna tento bod, který je vážným bodem - znovu říkám, dotýká se 25 000 zaměstnanců, ale dotýká se i občanů, protože řada občanů dnes nemá řádně doručenou poštu.

Pane místopředsedo, já bych vás tedy chtěla požádat, zda byste si zapsal, že bych chtěla zařadit za hnutí ANO bod Česká pošta, a to jako dnešní první bod jednání. Děkuju mnohokrát.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji.

Přečtu omluvy: dnes ze zdravotních důvodů se po celý jednací den omlouvá pan poslanec Michal Kohajda a dále od 11.30 bez udání důvodu se omlouvá paní poslankyně Martina Ochodnická.

Jako další je přihlášen a vystoupí pan poslanec Milan Feranec a připraví se paní poslankyně Zuzana Ožanová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, pane předsedající. Vážená ministryně, dámy a pánové, já bych chtěl zařadit nový bod jednání. Myslím, že je velmi, ale skutečně velmi důležitý, a to je bod Zrušení stavu legislativní nouze. Já jenom připomínám, že stav legislativní nouze byl vyhlášen předsedkyní Sněmovny 20. 2. 2023 jejím rozhodnutím číslo 53 a byl vyhlášen na dobu od 20. 2. do 22. 3. 2023, takže nám stále trvá.

My jsme tady několikrát říkali, že si myslíme, že nebyly splněny podmínky pro vyhlášení stavu legislativní nouze, nebyly naplněny ústavní zákonitosti a jednací řád. Nicméně Sněmovna potvrdila trvání stavu legislativní nouze, a to i přesto, že v debatě nebylo umožněno vystoupit žádnému poslanci, žádnému zástupci nejsilnějšího poslaneckého klubu ve Sněmovně. Nebylo nám umožněno přednést stanovisko klubu, nebylo umožněno, aby argumenty k tomu, že netrvá stav legislativní nouze, přednesli řečníci s přednostním právem. Stalo se, Sněmovna zákon protlačila přes několik porušení, nebo koalice protlačila, i když byl několikrát porušen jednací řád Sněmovny.

Potom ten zákon šel do Senátu, kde pochopitelně to dopadlo předvídatelným způsobem, protože stranická disciplína senátorů zvítězila. Mě na tom zaujalo, jak senátoři obhajovali schválení zákona, kde říkali: Souhlasíme s věcnou podstatou a nechceme řešit ústavnost nebo soulad se zákonem. No jo, ale kde se ztratilo to heslo Senát jako pojistka demokracie, Senát jako ochránce ústavnosti? To asi už neplatí.

Nicméně proč navrhuji zrušení toho stavu dnešního dne? Protože ten stav trvá, dál vyvolává nějaké právní důsledky a já bych byl rád, ať mi potom někdo ze zástupců koalice vysvětlí, proč je potřeba, aby byl dál stav legislativní nouze, protože jinak si můžu myslet, že to je proto, aby teoreticky mohla vláda předložit další návrh zákona, jiný - říkám teoreticky - anebo proto, aby se vytvořil nátlak na pana prezidenta, protože mimochodem v případě, kdyby náhodou vetoval tento zákon, padá lhůta pro projednání zákona ve Sněmovně, ta nemůže být kratší než 10 dnů. Ve stavu legislativní nouze to neplatí. Tak se jenom ptám, jestli skutečně účelem trvání nouze je vytvářet určitý tlak na pana prezidenta.

Včera byla inaugurace, padlo strašně moc vzletných slov, jak nastávají nové časy, jak se vrací slušnost, dodržování pravidel, dodržování zákonů. Tak začněme tu novou éru tím, že zrušíme stav legislativní nouze, protože jak říká Nový zákon, "podle ovoce jejich poznáte je" - ne slova, ale činy, a pokud nemůžete z trnů sklízet hrozny a z bodláku nemůžete sklízet fíky, tak nemůže z válcování opozice vytvořit soudržnou společnost, spojovat společnost.

Takže opakuji znovu, bod Zrušení stavu legislativní nouze, a navrhuji jej zařadit jako první bod dnešního jednání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jestli jsem si, pane poslanče, dobře poznamenal, navrhujete to dnes jako první bod? Dobře, děkuji.

Jako další vystoupí k pořadu schůze paní poslankyně Zuzana Ožanová a připraví se paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, doufám, že se vlezu do jedné minuty. Můj návrh bodu zní Nerespektování čl. 26 ústavy. Navrhuji zařadit jako první bod dnešního jednání. Dovolím si odcitovat čl. 26 ústavy: "Poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy."

Vážení, proč cituji tento článek? Minulý týden byl ignorován předsedkyní Sněmovny. Bylo řečeno, že vystupuje hodně poslanců z opozice, a proto už nebudou moci dávat návrhy. Já to sice chápu, že například klub hnutí ANO má 71 poslanců a jiný klub má 4 poslance, že nás je hodně, to já vím, ale to neznamená, že nesmíme vykonávat svůj mandát, a nelze nás umlčet slovem "je vás hodně, už vám nedám slovo, nemůžete podávat návrhy". Domnívám se, že jsem byla zvolena sice na nějaké kandidátní listině, nicméně i kdybych s nadsázkou odešla z klubu, tak stále jsem poslancem a stále mám svá práva.

Tato práva byla některým z nás, já jsem tedy mezi nimi nebyla, upřena a domnívám se, že by se tak již nemělo stávat. Proto navrhuji bod, ještě jednou, Nerespektování čl. 26 ústavy. A prosím vás, my opravdu nemůžeme za to, že je nás hodně.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, bod jsem si poznamenal. Na přihlášce je, že ho chcete zařadit dnes jako první bod, děkuji.

Jako další k pořadu schůze vystoupí paní poslankyně Berenika Peštová, připraví se paní poslankyně Karla Maříková. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěla zařadit bod, který nese název Platí pro ODS stejné zákony? K tomuto bodu mě vede jedna věc. Obracejí se na mě občané a je to ohledně videa, které v současné době je na sociálních sítích. Toto video natočil pan Pavel Novotný, starosta Řeporyjí. Je to vlastně nejvyšší představitel státní správy, je to veřejně činná osoba, a myslím si, že takovéto video nemá co dělat na sociálních sítích.

V tomto videu uráží český národ, uráží naše lidi. A jenom tak na ukázku, cituji: "Lidi jako jste vy se házeli z útesů ve Spartě. Vy jste paraziti, poslal bych vás do války. Češi jsou nevděčný národ, Češi jsou plebs, prasata český. Češi by potřebovali válku. Vyhnat vás z baráku, zabít dítě, podříznout ženu. Národ nevděčných, udavačských prasat." Ostatní je zde necitovatelné. Toto video a není jedno, jsou tři, běží po sociálních sítích. Občané mi píší, že tato videa poslali jak premiérovi, tak ministru vnitra - bez odezvy. A u mě si myslím, že to už je na trestní oznámení. Ale hlavně ODS by se k tomu měla zde postavit. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců SPD a ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Chci se zeptat pro pořádek, omlouvám se, který bod dnes, po pevně zařazených? (Poslankyně přikývla.) Děkuji. Jako další vystoupí paní poslankyně Karla Maříková a připraví se pan poslanec Lubomír Brož, prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych chtěla navrhnout také nový bod s názvem Rozkrádačka dávek a budu ho chtít zařadit po pevně zařazených bodech.

V tisku se totiž objevila informace, že se na Ministerstvo práce a sociálních věcí valí obrovský skandál. Konkrétně Mladá fronta DNES uvádí, že mělo dojít k rozkradení značného množství peněz určeného na děti, humanitární dávky nebo dávky pro Ukrajince. Rezort spustil totiž elektronický systém, který měl žádosti vyřídit bez zásahu lidí, jenže neodhalil podvody a vyplatil podle pracovníků úřadu práce miliony neoprávněně. A když úředníci vyzvali ředitele, aby systém kvůli chybám vypnul, odbyl je, že aplikace šetří desítky milionů a zneužité miliony jsou jen zlomek.

O problému úředníci věděli už loni v květnu, systém ministerstvo vypnulo ale až nyní. A o jaký problém vlastně šlo? Aplikace při posuzování nároku lidí na dávky se nedokázaly propojit s jinými databázemi, kde by zjistily, jestli lidé nárok na peníze vůbec mají. Už téměř před rokem přitom úřady práce upozorňovaly, že aplikace při posuzování žádostí Ukrajinců o dávky nedokážou poznat, jestli jsou tito lidé skutečně v Česku, nebo žádají přes internet z Ukrajiny. A to je i případ Ukrajinky, na jejíž podivné pohyby na účtu upozornila jedna z českých bank. Ženě na účtu přistálo přes 1,3 milionu korun jako příspěvek na solidární domácnosti. Žádosti o peníze přitom podávali lidé z Ukrajiny. Peníze vyplatilo jedenáct úřadů práce po celé zemi, všechny na jeden účet, k němuž měla přístup daná Ukrajinka ze Zlína. Ta pak podle své výpovědi peníze posílala po řidičích autobusů na Ukrajinu.

Se systémem přišlo Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce byly jen uživatelem. Pracovníci úřadů práce upozorňovali na možné chyby i na to, že například u příspěvků pro solidární domácnosti za ubytování Ukrajinců nemá úředník žádnou možnost zasáhnout, protože příspěvek zcela zpracovává robot.

V současné době se úniky státních finančních prostředků pohybují v řádech milionů. Nejsou dodržovány zásady finanční kontroly, z čehož vyplývá, že stát není dobrým hospodářem se svými finančními prostředky. A mě by tedy zajímalo, aby nám tady bylo zodpovězeno, jaké vlastně kontrolní mechanismy všech, opakuji, všech digitalizovaných dávek jsou a jak se dodržují. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji a zařazení tohoto bodu je dnes po pevně zařazených bodech. Děkuji.

Jako další přihlášený k pořadu schůze je pan poslanec Jan Volný a další v pořadí je potom paní poslankyně Marie Pošarová. Pan poslanec Jan Volný... Nevidím ho, dám ho tedy na konec přihlášených. Požádám paní poslankyni Marii Pošarovou, připraví se pan poslanec Vladimír Zlínský. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Dobrý den, dámy a pánové, dovoluji si zařadit nový bod nazvaný Vyhodnocení aktuální situace na trhu s energiemi a nové nastavení cenových stropů.

V posledních dnech a týdnech jsme svědky poklesu nákupních řekněme velkoobchodních, případně burzovních cen zemního plynu i elektřiny. Některé firmy u nás, například Innogy nebo E.ON, na to reagují snížením cen plynu a silové elektřiny pro určitou část zákazníků, což je nepochybně dobře.

Co už dobré není, je nulová reakce vlády na tento stav. Je totiž evidentní, že nastal čas na základě konkrétního jednání zmíněných dodavatelů energií pro významné snížení vládních cenových stropů na plyn a elektřinu, což by v současné těžké době významně pomohlo našim domácnostem a firmám. Druhým nutným krokem, který by měla vláda učinit, je přehodnocení nastavení výše finančních kompenzací dodavatelům energií, které jsou nyní tvořeny rozdílem mezi cenovým stropem a cenou, kterou si tito dodavatelé skutečně účtují. Daňové poplatníky to stojí desítky miliard korun. Přitom k tomu není relevantní důvod. Jasným signálem k tomu je právě chování těch dodavatelů, kteří energie zlevňují, a jistě to nedělají pouze z dobré vůle a sociálních ohledů, ale proto, že si to mohou ekonomicky dovolit. Jde o klíčovou záležitost hospodaření domácností, firem i státu a vláda je povinna situaci průběžně vyhodnocovat. Ostatně sama to v debatách o cenových stropech přislíbila. V současné situaci není nutné držet cenové stropy tak vysoko, jak jsou, a neúnosně tak zatěžovat občany a firmy. Navrhuji proto zařadit tento bod jako třetí bod dnešního jednání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji a jako poslední přihlášený k pořadu schůze je zde pan poslanec Vladimír Zlínský. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený, pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, já si dovoluji navrhnout zařadit nový bod programu a měla by to být diskuse na téma Dramatický pokles počtu narozených dětí v České republice v roce 2022, příčiny, důsledky a vyvození závěru a opatření. Předem tedy podotýkám, že to vystoupení bude opět mírně kontroverzní. Doufám, že nedosáhnu úrovně pana řeporyjského starosty.

Vycházím z článku pana doktora Tomáše Fürsta, uveřejněném 6. 2. 2023 na serveru inFakta s názvem Dramatický pokles porodnosti. Pan doktor Tomáš Fürst je vysokoškolský pedagog na Univerzitě Palackého v Olomouci a absolvent matematicko-fyzikální fakulty v Praze a zabývá se matematickým modelováním.

Za prvních devět měsíců roku 2022 se u nás narodilo o 10 % méně dětí než v předchozích čtyřech letech. Ještě v prosinci 2021 jsou čísla normální, ale již v lednu 2022 je patrný téměř desetiprocentní pokles. Děti narozené začátkem ledna musely být počaty někdy koncem dubna 2021, tedy příčiny poklesu je třeba hledat v něčem, co nastalo na jaře v roce 2021. Stejný obraz se objevuje i v zahraničí. A teď toto je mimořádně zajímavé: objevuje se to ve Švédsku, Dánsku, Norsku, Finsku, Německu, Švýcarsku, ale nevidíme tento obraz ve státech jižní Evropy, třeba v Itálii nebo ve Francii. Je navíc mimořádně znepokojivé, že ani po devíti měsících nevidíme žádné známky návratu k normálu ani u nás, ani v zahraničí. Zatím nemáme výsledky za poslední tři měsíce roku 2022, ty budou teď někdy v březnu 2023. Bohudík tato hodnota aspoň zatím ani neklesá.

Věková kohorta nastávajících rodičů byla tedy naočkována právě v době května 2021 a dále. Data z ostatních zemí ukazují přesně stejnou časovou souvislost. Skokový pokles porodnosti nastává asi devět měsíců po začátku očkování věkové kohorty rodičů. Nelze nezmínit jiné možné příčiny tohoto fenoménu. Občané ve vyspělých zemích mohli reagovat masovým společným chováním na pandemii covidu, možné obavy následků vakcinace či působil jiný neznámý společenský nebo přírodní fenomén. Například mě napadá jiná mutační varianta covidu SARS-CoV-2 či jiný patogenní vliv.

Skokový desetiprocentní pokles počtu narozených dětí v České republice představuje problém, který ohrožuje budoucnost naší společnosti, a proto vás, kolegové, vyzývám k diskusi na toto téma, které hodnotím jako extrémně důležité. Považuji za žádoucí, abychom požadovali jako zákonodárci a volení zástupci lidu transparentní, tedy průhledné - bez zamlčování a mlžení - vyšetření tohoto fenoménu prostřednictvím kompetentních orgánů, které zatím zarytě mlčí stejně jako většina médií hlavního proudu, podotýkám kromě Deníku N, který se k tomu vyjádřil, a časopisu Echo 24. Pokud se podaří identifikovat příčinu, je nutné jasně popsat její parametry, provést analýzu následků a z toho vyvodit patřičné závěry, aby se podobná situace neopakovala či se přijala opatření, která minimalizují následky dané příčiny. Dále je třeba se zamyslet nad tím, jakým způsobem zvýšit porodnost naší populace, ať již tento pokles má jakoukoli příčinu a bude mít jakýkoli vývoj. Pouhé přihlížení úpadku natality, tedy porodnosti, povede během několika generací k exponenciálnímu poklesu počtu jedinců původní populace se všemi důsledky z toho vyplývajícími.

Pane předsedající, požadoval bych nebo prosil bych to zařadit po pevně zařazených bodech. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vyčerpali jsme všechny návrhy na úpravu dnešního programu a všechny požadavky byly načteny. Zavolám kolegy a kolegyně z předsálí, aby se zúčastnili jednání o úpravách dnešního programu.

Přečtu omluvy: dnes od 11.30 z rodinných důvodů se omlouvá paní poslankyně Martina Ochodnická.

Zaregistroval jsem žádost o vaše odhlášení, já vás tedy všechny odhlásím a požádám vás, abyste se přihlásili svými kartami.

S přednostním právem se hlásí pan předseda Marek Benda. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, vzhledem k tomu, že dnešní dopoledne bylo, já nechci říkat obstrukční, to je špatné slovo, ale řekněme vytvářející nějaký prostor na dohodu, tak jménem koaličních klubů vetuji zařazení všech nových bodů, abychom se již nezdržovali hlasováním a do těch dvanácti ještě něco udělali.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já bych, pane předsedo, požádal, abyste řekl, jménem kterých klubů, aby zaznělo, jménem kterých.

 

Poslanec Marek Benda: ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Piráti, STAN. Vetujeme zařazení všech nových bodů. Samozřejmě body, které už jsou na schůzi, o těch se hlasuje, to je jasné.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano, já jen pro pořádek, aby zaznělo, které kluby vetují. Vzhledem k tomu tedy budeme hlasovat pouze o předřazení nebo jiném zařazení bodů, které jsou na programu.

 

První návrh, který je hlasovatelný, je návrh pana předsedy Michálka. Je to číslo bodu 95, sněmovní tisk 249, zákon o zadávání veřejných zakázek, jako druhý bod dnešního jednání.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takto navrženou úpravu programu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 104, přihlášeno je 146 poslankyň a poslanců, pro 143, proti nikdo. S tímto návrhem byl vysloven souhlas.

 

Další bod, který je hlasovatelný, je od paní poslankyně Pokorné Jermanové, je to číslo bodu 83, sněmovní tisk 294, rozhlasové a televizní poplatky, jako první bod dnešního jednání.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 105, přihlášeno je 146 poslankyň a poslanců, pro 68, proti 49. S tímto návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Další návrh je od pana poslance Aleše Juchelky, je to bod 108, sněmovní tisk 125, výroční zpráva České televize za rok 2020, dnes pevně na 11.40.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 106, přihlášeno je 148 poslankyň a poslanců, pro návrh 70, proti 35. S tímto návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Další návrh je také od pana poslance Aleše Juchelky, je to číslo bodu 109, sněmovní tisk 188, výroční zpráva České televize za rok 2021, dnes pevně na 11.40.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 107, přihlášeno je 149 poslankyň a poslanců, pro návrh 71, proti 19. Tento návrh byl zamítnut.

 

A všechno ostatní už jsou nové body, které byly vetovány.

 

Jen pro pořádek se zeptám, zda jsme hlasovali o všech návrzích, jak byly předneseny? Nikdo nerozporuje.

Přečtu omluvy: dnes od 11 hodin ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec Jaroslav Faltýnek.

Nyní tedy budeme pokračovat tak, jak byl schválen a upraven dnešní program. Jako první bod otevírám

 

Následující zahájení jednacího dne schůze

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:58.