Pátek 24. března 2023, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Jan Bartošek)

135.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon,
ve znění zákona č. 195/2022 Sb., a některé další související zákony
/sněmovní tisk 330/ - třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš a zpravodaj garančního výboru, kterým je hospodářský výbor, pan poslanec Robert Králíček.

Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 330/6, který byl doručen dne 8. března 2023. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 330/7.

Táži se pana navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy? Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane předsedající, dnes se setkáváme již potřetí nad vládním návrhem věcné novely stavebního zákona.

Jak můžete sledovat i z médií i z vyjádření řady kolegyň a kolegů zde v Poslanecké sněmovně, ale i spolupracujících subjektů různých komor, chtěl bych poděkovat, že se nám i v tomto závěru, zejména díky práci všech, podařilo najít společný konsenzus nad touto novelou a zároveň dosáhnout i nebývalé shody napříč politickým spektrem. Nejenom tedy v rámci stran koaličních, což je často samo sebou, ale zejména i v souladu s debatou s opozicí, tedy s ANO a SPD, což si myslím, že je výborný základ a i výborná zpráva pro stavebnictví v České republice, ale i pro občany, kteří se rozhodnou postavit si nějaký dům, že ten zákon bude mít ambici si dobře sednout, vydržet a skutečně zrychlí stavební řízení v České republice se zachováním ochrany veřejných zájmů tak, aby nevznikaly dlouhé lhůty na čekání, aby zde nebyl ten ping-pong mezi odvolací vyšší instancí stavebního řízení a nižší. Myslím si, že to dobré, co jsme podporovali i v minulém volebním období u návrhu paní místopředsedkyně Dostálové, se nám podařilo zachovat a i v té finální debatě na poli výboru pro veřejnou správu i v odborných různých skupinách vyřešit ku prospěchu všech.

Já bych se jenom zmínil ohledně projednávání před třetím čtením, kdy bylo celkem uplatněno 20 pozměňovacích návrhů, ty pak byly předmětem projednání garančního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a výbor přijal celkem k 11 pozměňovacím návrhům doporučující stanovisko. Zde si dovolím konkrétně zdůraznit, že se jedná o pozměňovací návrhy, které byly připraveny právě ve spolupráci koalice s opozicí a i s odbornou veřejností, která se nějakým způsobem angažuje v procesu povolování staveb. Nedoporučující stanovisko bylo přijato k 9 předloženým pozměňovacím návrhům. Já jsem i to detailní stanovisko předkládal v rámci výboru, jenom bych zmínil některá drobná, která asi myslím, že by zde měla zaznít, protože vzbuzovala poměrně emoce u samotného projednávání, a ne všecko zaznělo tak, jak má, a i možná v mediálním prostoru docházelo k různým zkreslením. Zkusím tedy velmi rychle.

V oblasti územního plánování nemůže Ministerstvo pro místní rozvoj souhlasit se dvěma pozměňovacími návrhy. Prvním z nich je pozměňovací návrh 2391 uplatněný panem poslancem Baxou. Týká se jednotného standardu v územněplánovací dokumentaci. Pan poslanec v zásadě navrhuje odklad jednotného standardu, tudíž i naplňování Národního geoportálu územního plánování až k roku 2028. Naše ambice je, aby tato část, která bude součástí digitalizace stavebního řízení, byla naplňována významně rychleji.

Já bych k tomu chtěl říct jednu důležitou věc, je nutné na ni upozornit. Tu metodiku, jakým způsobem má vznikat jednotný standard územního plánu, vydalo Ministerstvo místního rozvoje již v říjnu 2019 za minulé vlády a podklady pro standardy, které nejsou žádnou atomovou vědou, připravovali členové České komory architektů. Ta metodika byla v praxi testována již po dobu tří let na územních plánech všech kategorií. U všech problémů, které se v praxi vyskytly, pak byly upraveny požadavky standardizace nebo její metodika tak, aby pak v praxi k těm problémům už dále nedocházelo. Zákon, který zavedl povinnost zpracovávat územněplánovací dokumentaci v jednotném standardu, nabyl účinnosti 12. března již v roce 2020 a prováděcí vyhláška pak k 1. lednu tohoto roku. Ta prošla standardním mezirezortním připomínkovým řízením. My jsme od té doby proškolili 1 041 pořizovatelů a projektantů napříč všemi kraji.

My tedy dnes ve Sněmovně nestojíme před rozhodnutím, zda ten jednotný standard zavádět, či ne - on je zaveden už na základě rozhodnutí minulé Poslanecké sněmovny a tato úprava je již účinná - je zde navrhován pouze další odklad v tuto chvíli již existující povinnosti. Předtím, než tato povinnost vstoupila v platnost, ale i v účinnost, tak by to byl řekněme i třeba přípustný návrh a tam bychom mohli debatovat o jeho výhodách či nevýhodách, ale protože 1. leden již bylo to datum, kdy ta povinnost existuje, myslím si, že bychom se mohli dostat do jakési ošemetné situace, neboť i ve věci standardizace byly formou dotačních titulů nabídnuty poměrně významné prostředky a obce v tomto pokračují.

Jenom chci znovu opakovat, že ten standard je zde již několik let. Nemají povinnost obce přizpůsobovat svůj územní plán požadavkům jednotného standardu do určité lhůty, ale až při pořizování další změny územního plánu, a ani při této změně není nutné znovu projednávat věcné řešení územního plánu, protože převedení, a to zde zdůrazňuji, do jednotného standardu je pouze formální záležitostí nezasahující do práv občanů ani vlastníků nemovitostí. Věcné projednání celého územního plánu by bylo pouze v případě, že by se zastupitelstvo rozhodlo standardizací provádět v tom územním plánu i věcné změny, kterých by se to týkalo, které jsou ale projednávány již nyní jako jednotlivosti.

Byla zde otázka i náročnosti standardizace. Není to věc, která je významně finančně náročná. Já tady vypíchnu jeden příklad. Finančně náročná pro obec s 21 000 obyvateli na rozloze 51 kilometrů čtverečních byla standardizace naceněna na 30 000 korun. My jsme vypsali pro podporu standardizace i dvě dotační výzvy s celkovou alokací 600 milionů korun, tudíž cesta k tomu, mít bezešvé mapy, které budou v geoportálu pro potřeby třeba investora, stavebníka i stavebního řízení, třeba i na hranici měst, je zcela zásadní.

Druhým pozměňovacím návrhem v oblasti územního plánování, se kterým v tuto chvíli nemůžu souhlasit, je pozměňovací návrh číslo 2371 pana poslance Krále a pana poslance Adamce, který se týká vyhodnocování zajištění odolnosti vůči změně klimatu. Tento návrh nebere jaksi v potaz, že územněplánovací dokumentace neupravuje sama o sobě a nehodnotí dopady konkrétních investic, to je možné až v rámci řízení o povolení záměru. Návrh by tedy zaváděl do územního plánování postup, který patří buď do procesu posuzování vlivu na životní prostředí EIA, nebo do procesu povolování záměru. Navržená úprava by výrazně dopadla do procesu pořizování územněplánovacích dokumentací, prodloužila by je a patrně by i prodražila. Nicméně - a to zde musím říci, jsem na to často dotazován, naposledy zde od ministra financí Zbyňka Stanjury - my jsme deklarovali, že zejména v otázce pořizování územního plánu, působnosti obcí v tomto procesu budeme stavební zákon pro tuto část - je na to i poměrně košatá pracovní skupina, včetně třeba zástupců akademické oblasti, ČVUT, centra Stavebnictví 4.0, které sdružuje už asi třicet subjektů, včetně Ministerstva pro místní rozvoj - územněplánovací část zákona bychom chtěli a budeme v tomto volebním období ještě novelizovat.

Z pohledu stavebního řádu pak také nelze souhlasit s pozměňovacím návrhem číslo 1941, který podal kolega poslanec Berki. Jedná se o pozměňovací návrh, kterým je navrhováno, aby technické stavební předpisy mohly mimo Prahy, Brna a Ostravy vydávat také Plzeň a Liberec. Jenom v krátkosti si zde dovolím uvést, že tento návrh směřuje proti cílům rekodifikace, mezi které patřil i požadavek sjednotit technické požadavky do právního předpisu, a to zejména s ohledem na jednotný výklad a aplikaci. Jednotlivá města mohou požadavky na vymezování pozemků a požadavků na umisťování staveb odchylně řešit v regulačním a územním plánu. My se snažíme i vzhledem k tomu, že zejména ty technické normy přicházejí z Evropské unie a i pro garanci plnění je v takovém případě nutná notifikace zpátky u EU, skutečně garantovat jednotný přístup, aby pro požadavky, které jsou ze své povahy dokonce nadnárodní i evropské, ty normy skutečně byly vždy celostátní. S roztříštěností technických stavebních předpisů do měst by pak byla spojena nežádoucí řada možných nežádoucích negativních vlivů. Dále se tímto nebudu zabývat.

Chci jenom říci, že vlastní městské stavební předpisy původně nenavrhoval ani nový stavební zákon, ani rekodifikace stavebního zákona bývalé ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové. Zavedení dalších městských předpisů dlouhodobě odmítá i Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, která sdružuje 33 000 autorizovaných obcí. Nicméně aby to nezůstalo pouze v tom, že nesouhlasíme s tímto návrhem, Ministerstvo pro místní rozvoj navíc Plzni i Liberci nabídlo úpravu specifických požadavků v rámci samostatné části celostátní vyhlášky. Čekáme tedy na ty požadavky, abychom je do té podzákonné normy, do celostátní vyhlášky, kterou na základě schválení tohoto zákona budeme připravovat, mohli zohlednit. Mohu přislíbit, že se budeme věnovat, jak jsem řekl, v rámci nového projednání ještě rekodifikaci územního plánování.

Poslední věc, kterou bych zde chtěl zmínit - jsou to pozměňovací návrhy, ke kterým ministerstvo zaujímá negativní stanovisko z dílny nebo navržené panem poslancem Havránkem, jehož tedy podíl na vyjednávání toho kompromisu, tak, aby Sněmovna mohla schválit ten stavební zákon vysokým konsenzem, bych zde chtěl ještě dodatečně ocenit. Zde byla ještě snaha o urychlení povolovacích procesů některých vyhrazených staveb, ale podle našeho názoru - protože se zejména jedná o stavby, které budou velmi komplexní - ve finále ten tlak na urychlení toho povolování pro specifické případy by byl ku škodě té dané věci a naopak by nás dostával do rizika, že by při nějakých následných přezkumech tyto byly rozporovány.

Zároveň by tam mohlo vznikat i jakési disproporční uchopení, kdy takto komplexní stavby - já dám příklad, třeba továrna na baterky - by měly lhůty kratší, než jaké k vydání závazného stanoviska v jeho maximální lhůtě, nikoliv té standardní, pro obyčejný rodinný domek, kde by to bylo až 60 dní, kdežto kde by byl limit 30 dní. Zároveň se tam pracovalo s nějakou prioritizací, ale i v té digitalizaci, jak se spustí stavební řízení, spouští se zároveň všechny termíny pro dotčené orgány. Bylo to trochu delší.

Pro mě bylo důležité, neboť, jak jsem řekl, některé ty pozměňovací návrhy či výklad toho, co to znamená, budily emoce. Věřím, že i ten delší úvod vedl k tomu, že některé věci se mi možná podařilo vyjasnit či ukázat, kudy následně povede cesta nejen z iniciativy ministerstva místního rozvoje.

Závěrem mi dovolte poděkovat všem za zaslané návrhy i proběhlé diskuse, i lidem, kteří se podíleli třeba při pomoci či vypracování legislativních textů, včetně tedy opozičních poslanců, i místopředsedkyni Kláře Dostálové. Já budu rád, pokud se tady na tuhle spolupráci v této legislativě podaří navázat i v dalších agendách Ministerstva pro místní rozvoj, ale zejména v oblasti územního plánování, neboť velká část průtahů - a znáte to všichni, co jste na obcích nebo jste byli v komunální politice, kdy schvalování změn územního plánu, zajištění i nějakých dohod v území formou regulačního plánu stále působí značné potíže a schválení územního plánu je někdy na zastupitelstvu a v tom vypořádání skutečný mordor, takže náš ambiciózní plán ještě novelizovat územněplánovací část nebo rekodifikovat je zcela zásadní, abychom zrychlili i tuto pro stavebnictví, ale i pro obce, a zejména obyvatelé a lidi v nich žijící část stavebního řízení.

Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji vám za pozornost a těším se na případnou ještě věcnou diskusi, pokud bude třeba k jednotlivým pozměňovacím návrhům.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Otevírám rozpravu. Zde eviduji dvě žádosti s přednostním právem, a jen se chci zeptat, zda je pro kolegyně a kolegy přípustné, že by vystoupil pan zpravodaj jako první v rámci rozpravy? Nikdo to nerozporuje. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, pane ministře, moc děkuji, že mohu vystoupit. Nebudu příliš dlouhý, protože my to máme s panem ministrem v tomto stavebním zákoně dohodnuté, že on je ten dlouhý, já jsem ten kratší. Já bych chtěl jenom shrnout fakta, která si myslím, že jsou důležitá nebo měla by stát za zmínku, z pozice zpravodaje, a sice jenom k tomu, že vláda předložila tento zákon 1. 11. 2022, byl nám rozeslán 3. 11. a organizační výbor ho dal k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, taktéž hospodářskému výboru, kdy první jednání proběhlo 19. ledna. Následně druhé jednání obou výborů proběhlo 20. února, kde se prodloužily lhůty na dodání pozměňovacích návrhů, které se následně probíraly 1. 3. A 16. 3. Naposledy oba dva výbory přijaly doporučení a usnesení k jednotlivým pozměňovacím návrhům.

Jak zde zmínil již pan ministr a jsem rád, že je to zaznamenáno ve stenozáznamu, máme 20 pozměňovacích návrhů. I přestože to byl takový malý vtipný rozkol mezi mnou a panem ministrem na jednání výboru, tak jsem rád, že jsem zvítězil - o nic jsme se nevsadili, nicméně je jich opravdu 20. Sedm z nich podal nejvýkonnější poslanec stavebního zákona, kolega Havránek, a je třeba říci, že jsme obdrželi 622 e-mailů, nicméně bohužel, bohužel se stavebnímu zákonu nepodařilo porazit legendu zatím mezi maily, a to je klecový chov slepic. Ta nadále vede. Nicméně s 622 emaily se stavební zákon zařadil do top 5.

Tak to jenom pro informaci a nadále potom přednesu proceduru, a nicméně upozorňuji, že jsem byl obeznámen, že to bude protinávrh na proceduru, takže budeme potom následně hlasovat dva návrhy procedur. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, s tím se potom vypořádáme hlasováním.

Nyní tedy s přednostním právem vystoupí pan poslanec Lukáš Vlček, který přednese stanovisko klubu STAN, a potom s přednostním právem paní místopředsedkyně Klára Dostálová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Vlček: Pane předsedající, já vám děkuji za slovo. Dámy a pánové, hezké dopoledne. Dovolte, abych i já za náš klub ocenil opravdu to nutné nalezení politické shody napříč koalicí i opozicí. Myslím si, že u takto závažné a nutné normy to bylo opravdu nutné, a my z našeho klubu nebo hnutí, z klubu hnutí Starostové a nezávislí, bychom za toto nalezení politické shody chtěli poděkovat, a budiž to určitým příslibem do budoucna.

Jinak, milé kolegyně a kolegové, chtěl bych tedy za náš, tedy poslanecký klub hnutí Starostů a nezávislých, zde veřejně garantovat, že tuto normu, na které jsme se intenzivně podíleli, samozřejmě podpoříme. Jsme přesvědčeni, že novela přispěje ke zrychlení a zjednodušení stavebního řízení, jehož délka, jak všichni víme a dlouhodobě i kritizujeme, je opravdu velmi zdlouhavá, a tato norma tedy přispěje k samotnému zkrácení. Věříme, že to ale nebude na úkor kvality stavebního řízení, na úkor kontroly, zda stavebník dodržuje všechny nezbytné povinnosti, ani na úkor zapojení veřejnosti v otázkách životního prostředí.

Tato norma podle nás přináší efektivnější a rychlejší princip, jako je princip jednoho razítka, který by v ideálním případě měl být základním principem fungování celé státní správy, snížení počtu úkonů, jeho digitalizace a dobu řízení také podle nás výrazně zkracuje a pomůže podle nás nastartovat i nutné další investice jak v oblasti bydlení nebo větší energetické soběstačnosti. Obecně jsme přesvědčeni o tom, že tato norma přináší pozitivní dopady do ekonomiky jako celku.

Za náš klub jsme velmi rádi, že se podařilo si vzájemně vyargumentovat a podařilo se zachovat síť stavebních úřadů, funkční síť stavebních úřadů, upozorňuji, kde určitým rozhodnutím shora aby nepochybně vedlo ke snížení dostupnosti, ale podle nás i v oblasti kvality, ale i takových věcí, jako je kontrola černých skládek a obecně komunikace z území.

Navíc by hrozil nepochybně odchod zkušených a kvalitních zaměstnanců státu a těchto úřadů, a to podle nás by určitě nepřispělo k fungujícímu stavebnímu řízení. Zároveň ale chceme říci, že samozřejmě se nebráníme další debatě a ta debata je nutná ohledně zefektivňování státní správy nebo respektive samotného jeho výkonu v území.

Dovolte tedy, abych poděkoval za náš klub za věcnou debatu s konkrétními návrhy a připomínkami, a dovolte, abych ještě jednou tady ocenil nutné nalezení politické shody včetně koalice i opozice, a věříme, že to je určitá ta pomyslná vlaštovka, že se nám podaří nalézt nutnou shodu i v dalších důležitých normách, jako je například otázka důchodové reformy nebo stabilizace veřejných financí. Takže děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní faktická poznámka - paní poslankyně Marie Pošarová, a poté přednostní právo. Prosím, máte dvě minuty.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji. Já jsem jenom chtěla říct, že náš klub - Svoboda a přímá demokracie - podporujeme samozřejmě tuto novelu a jsme rádi, že došlo ke kompromisnímu řešení, a bude to dobré jak pro úřady, tak i pro stavebníky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. A nyní přednostní právo paní místopředsedkyně Kláry Dostálové. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já samozřejmě chci ke stavebnímu zákonu ještě říci své, ale prostě neočekávejte žádný extra dlouhý projev, ale myslím si, že i veřejnost si zaslouží skutečně zrekapitulovat všechno to dobré, co se do toho kompromisního řešení... (V sále je hluk.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, paní místopředsedkyně, ale přece jenom míra hluku v sále je poměrně vysoká, a to jak z pravé, tak z levé části. Poprosím vás, kolegové a kolegyně, o ztišení. Prosím.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: ... co se do toho kompromisního řešení podařilo dostat.

Jenom rychlou, krátkou reakci na mého předřečníka, pana kolegu Vlčka. Samozřejmě vnímám to, že vy to vnímáte jako velmi pozitivní, že zůstaly stavební úřady i na těch nejmenších obcích. Já bych jenom tady chtěla, abyste to znova do budoucna zvážili, protože my jsme skutečně rezignovali na zastupitelnost úředníků. Prostě na těch malých obcích úředníků nikdy nemůže být tolik. Vy jste sám říkal, že to povede ke stabilizaci úředníků. Já opravdu znova upozorňuji - a teď bez jakékoli politické konsekvence a tak dále: prostě na malém úřadě, když budou dvě paní, chytne se tam chřipková epidemie, tak tam prostě pořád bude "pro nemoc zavřeno", cedule, protože je nikdo nemůže nahradit. Tak si myslím, že do budoucna bychom skutečně se třeba mohli pobavit o tom, jestli by nebylo efektivnější řešení mít územní pracoviště obcí s rozšířenou působností tak, aby zastupitelnost úředníků tady byla.

U té institucionální reformy ještě když se chviličku zastavím - ono ve své podstatě k ní nedochází. Na druhou stranu se nám podařilo dosáhnout integrace dotčených orgánů. Spousta lidí se mě dotazovala, co to vlastně je, integrace dotčených orgánů, tak já to zkusím trošičku laicky. Dotčené orgány jsou orgány, které chrání veřejné zájmy, ať už z pohledu památek, hygieny, hasičů, policie, dopraváků, životního prostředí samozřejmě a tak dále. A my jsme udělali politickou dohodu - a za to opravdu potřebuje poděkovat všem zúčastněným, a jsem ráda, že tady o tom i takto hovoříme, že skutečně patří dík všem, kteří se na tom podíleli - že tam, kde se integrovat dá, tak se musí. To znamená, že tam, kde ty dotčené orgány už sídlí, na příslušném úřadě, to znamená, mají tam své odbory, tak se budou vyjadřovat do jednoho závazného stanoviska. To znamená, nebude se vytvářet celá plejáda kulatých razítek, která vlastně vedla jenom ke zdržení procesu, protože ke kulatému razítku je každý samostatný přezkum a tak dále a tak dále, a to jsou přesně ty věci, které nabobtnávaly stavební řízení. Nyní se také každý bude moci samozřejmě odvolat proti jednotnému závaznému stanovisku, ale k jednomu stanovisku, to znamená ne dílčím způsobem třeba k dvaceti nebo třiceti. Pak samozřejmě běží veškeré odvolací procesy ke stavebnímu povolení jako takovému, takže všechna tato práva jsou zachována.

Co považuji za velmi důležité u toho, že se nechaly stavební úřady i na nejmenších obcích, pak v obci s rozšířenou působností kraje a tak dále, je, že je potřeba apelovat na příslušné tajemníky obcí nebo ředitele krajských úřadů, aby si skutečně pohlídali svoje úřednictvo, že lhůty, které tam máme nastaveny a které byly zachovány z nového stavebního zákona, aby byly vymahatelné. To znamená, že pokud tam máme, že rodinný domek, když tam nebudou žádné problémy, získá stavební povolení do 30 dnů, tak aby to tak bylo. Protože vlastně tím, že to máme v správním řízení, jak se to dneska aplikuje na úředníky samosprávných celků, tak je tam problém, že když se nedodrží lhůty, tak se prostě neděje vůbec nic. Takže jenom tady je potřeba opravdu apelovat na šéfy těch úřadů, aby tyto lhůty si pohlídali, stejně jako lhůty u závazných stanovisek nebo u jednotného závazného stanoviska a podkladů pro toto stanovisko. Protože samozřejmě že nám běží fikce, ale zase určitě není dobré pro stavební prostředí, aby nám tady všechno probíhalo fikcí, to znamená, že vlastně nebyla dodržena lhůta, tak platí fikce, protože pak je to samozřejmě další pole pro přezkumy, odvolání a zbytečně se to zdrží. Tak to jenom takovýto můj apel směrem k šéfům těchto úřadů.

Co považuji za velmi dobré, je procesní reforma, která se podařila, a to už tady říkal pan ministr - prostě zrušíme všech stávajících deset typů povolovacích řízení a bude jenom jedno řízení, které v sobě bude mít jak územní, tak stavební řízení. K tomu všemu, jak už jsem hovořila o tom, máme integrované ty dotčené orgány. To znamená, že skutečně všechno, co se integrovat dalo, se podařilo. Podařilo se i jednotné environmentální stanovisko, to znamená, že životní prostředí se zkonsoliduje na své půdě a pak vlastně pro jednotné závazné stanovisko dají svůj podklad za životní prostředí. Je také ale potřeba říci, že nejsou integrováni hasiči a hygiena, protože to je prostě státní správa, a tito samozřejmě budou vydávat svá závazná stanoviska, ale i na ně bude platit fikce. To znamená, i tady bude platit to, aby dodržovali lhůty.

Dalším takovým bodem, který je velmi důležitý, je obsahové zjednodušení. To znamená, tady skutečně došlo i k zjednodušení projektových dokumentací, sjednocení a modernizaci požadavků na výstavbu. To jsou skutečně velmi dobré věci. Myslím si, že i to, že se nám rozšířily stavební předpisy nejenom pro Prahu, ale i pro metropolitní oblasti, že tady je vidět, že stát pracuje se strategií regionálního rozvoje, která takto metropolitní oblasti definovala, proto tedy samostatné stavební předpisy pro Prahu, Brno a Ostravu, což určitě za hnutí ANO také podpoříme.

Dalším bodem je využívání plánovacích smluv. To je přesně ten bod, kdy se samospráva snaží dohodnout s investorem na svém území. Starostové si stěžovali, že to vlastně nemají nikde ukotveno v zákoně a že se obávají, jestli se nepohybují na hraně někde se zákonem, takže tady si myslím, že u stavebního řízení to je velmi dobré - schvaluje to zastupitelstvo. A není nic špatného na tom, že se samospráva chce dohodnout s investorem, jak se bude pohybovat v jejich území, co to bude znamenat i pro doprovodnou infrastrukturu a tak dále.

Co považuji i za důležité, je účastenství a koncentrace řízení. Už tady o tom hovořil pan zpravodaj. My jsme skutečně dostali celou plejádu toho, že se snažíme vymanit veřejnost. To vůbec není pravda, veřejnost se samozřejmě bude moci účastnit, je ale samozřejmě koncentrované to řízení. To znamená, ona by se měla vyjádřit tam, kde to nejprve jde, to znamená v prvostupňovém řízení. Co se týká spolků, tam vlastně byla i dohoda, že samozřejmě vrátíme kácení dřevin, druhové výjimky jako takové. Ale znova je potřeba tady zmínit i to, že se stanou účastníky řízení, ale musí se nějak zabezpečit v stavebním řízení, aby se vyjadřovali jenom k věcem, které těmto spolkům přísluší.

Reforma opravných prostředků, to znamená, ruší se samostatné přezkumy, odstraňuje se ten ping-pong, říká se tomu odborným slangem apelace. Tady jde o to, že skutečně se nestane to, že pokud se odvoláte v prvoinstančním řízení na první úrovni, pošlete to na odvolačku třeba na kraj, tak kraj to pro nějakou formalitu vrátí a takhle si to pinkají ty dva úřady, tomu se říká ten ping-pong. Teď je to nastaveno tak, že pokud dojde k odvolání, odvolací orgán už to musí dopovolit, a to považuji za velmi dobré, protože se tam skutečně musí identifikovat závažné problémy a odvolací orgán už se k tomu musí postavit.

Digitalizace - obrovské téma, protože byť to všichni myslíme se stavebním řízením dobře, bez digitalizace by to nefungovalo, takže musíme skutečně napnout všechny plachty k tomu, aby se využily jak nástroje Národního plánu obnovy, tak Integrovaného regionálního operačního programu, aby skutečně co nejdříve digitalizace byla spuštěna, aby se to dalo i v nějakém režimu odzkoušet jako takovém.

Možná poslední bod - územní plánování. Tady je potřeba říci, že nový stavební zákon v podobě, jak ho dneska máme ke schválení, neomezuje roli samospráv oproti stávajícímu zákonu. Je jasné, že města mají ambice získat územní plánování čistě do samostatné působnosti, ale tam jsou prostě pořád nezodpovězená ale, proto je potřeba se tomuto věnovat samostatně a skutečně to připravit s vědomím toho, že tady máme v České republice 6 254 obcí a každá ta obec je jinak veliká. A jenom upozorňuju, že 70 % z těchto obcí je do 1 000 obyvatel, takže na ně úplně vrhnout tu samostatnou působnost včetně nákladů a všeho, je velmi složité. Samozřejmě proti tomuto bojoval i Svaz měst a obcí.

A takovým jenom shrnutím - je potřeba si uvědomit, že tímto zákonem odkládáme i účinek, to znamená, s tím schváleným odkládáme účinek nového stavebního zákona, který bude k 1. 1. 2024. Je otázka dobře - špatně, ale na druhou stranu tím, že běží procesy digitalizace, nemá cenu spouštět něco, co nebude potom na těch digitálních platformách. Takže tady prostě ještě chvilku vydržíme. Jenom budu doufat, že všechny stavební úřady budou rozumné a budou samozřejmě se dívat už na nový stavební zákon a tam, kde to jenom trošičku jde, už budou přihlížet k tomu, jak by to bylo podle nového stavebního zákona, protože tam je mnoho staveb dáno do drobných staveb, mnoho do jednoduchých staveb tak, abychom si teď za posledního tři čtvrtě roku nevytvářeli nějaké nepřekonatelné bariéry, který by byly ve finále složité i pro obce a města.

Dovolte mi tedy jenom ve stručnosti se vrátit k pozměňovacím návrhům po druhém čtení tak, abychom vlastně za klub ANO si jenom řekli, jak budeme jednotlivé pozměňovací návrhy podporovat.

Co se týká D1, to znamená pana kolegy Adamce, horkovody jako vyhrazená stavba, tam jednoznačně ano, prostě tam je potřeba se na tuto energetickou infrastrukturu zaměřit.

Co se týká usnesení výboru pro veřejnou správu, protože pak by bylo usnesení výboru hospodářského výboru nehlasovatelné, to jsou úplně totožné návrhy, tam samozřejmě hnutí ANO to podpoří, ale nebudu se k tomu tady vyjadřovat podrobněji, protože to už jsem říkala v rámci druhého čtení.

Zaměřím se na ty pozměňovací návrhy, které jsou po druhém čtení, to znamená, které byly načteny ve druhém čtení, sama jich tam mám zhruba pět. To znamená, to jsou pozměňovací návrhy, které se týkají zpřesnění, různých sjednocení formulace nebo se to týká zpřesnění kompetencí Ministerstva průmyslu a obchodu při výkonu působnosti Dopravního a energetického stavebního úřadu. Potom se to týká souladu nového stavebního zákona se zákonem lex OZE 2.

Další úprava je, aby velkým obcím zůstala možnost stanovit odlišně požadavky na místní a veřejné přístupové účelové komunikace. Na druhou stranu ale budeme podporovat i pozměňovací návrh pana kolegy Telekyho, který samozřejmě velmi správně říká, že městské předpisy nemohou změnit technické normy. To si myslím, že je důležité a že takto se ty dva návrhy doplňují.

U C1 ještě bych asi zmínila důležitou věc a požádala tímto i o podporu, a to je úprava společného jednání. Je velmi důležité, abychom skutečně ke stavebnímu řízení přistupovali jako ke službě občanovi. Prostě i stavebník je občan této republiky a zaslouží si nějaké komfortní jednání. Úprava společného jednání je o tom, že když stavební úřad z projektové dokumentace na první dobrou - a jsou to velmi kvalifikovaní lidé na stavebních úřadech - uvidí, že tam pravděpodobně vznikne nějaký konflikt mezi dotčenými orgány, to znamená v rámci veřejných zájmů, tak aby svolal společné jednání s tím stavebníkem, protože je to vždycky o tom, aby se dohodlo, protože nejčastější konflikt je hygiena, památkáři, hasiči, to jsou úplně nejčastější konflikty. Ale přece to není o tom, že se bude posílat pořád ten stavebník pryč, a vlastně on ani neví, jak to má upravit, aby to bylo v souladu se všemi, a tam je potřeba to jednání takto vyvolat, aby si sedli a aby hledali řešení. A buď ho najdou, anebo ho nenajdou, ale stavebník se to dozví okamžitě, a ne že tady bude vynakládat další prostředky, pokud to je zbytečné.

Pozměňovací návrh pod písmenem C2, který je také z mého pera, se týká pražských stavebních předpisů. Tady jde o přechodná ustanovení, to znamená, aby skutečně se vědělo na jistotu, že dokud nebudou schváleny nové, tak se postupuje podle starých. Tam jde jenom o to, aby to nezastavilo a neohrozilo v Praze výstavbu.

Co se týká pozměňovacího návrhu C3, tam se to týká městských částí Prahy, protože tady si musíme uvědomit, že pokud se bavíme o plánovacích smlouvách, samozřejmě Praha má velmi mnoho městských částí, který mají samostatnou působnost, jsou to samostatné městské části, a nedává logiku, aby plánovací smlouvy Prahy 13 schvalovalo hlavní město Praha - to si musí samozřejmě zrealizovat to příslušné zastupitelstvo. Na druhou stranu je tam na jistotu dáno, že nemůže městská část měnit něco, k čemu má kompetence pouze Magistrát hlavního města Prahy.

Návrh pod bodem C4, to je ohledně námitek spolků, protože tam je v podstatě dáno, že tím, že se stávají účastníky řízení, se ale i v rámci odvolacího řízení mohou vyjadřovat pouze k věcem, které jim přísluší z podstaty věci.

Návrh C5 se týká podstatné úpravy, protože když zákon hovoří o tom, že se něco musí změnit, pokud je tam podstatná úprava, ale zároveň nedefinuje, co to je podstatná úprava, tak je to samozřejmě velmi problematické. Proto tady i děkuju Ministerstvu pro místní rozvoj, že tu definici tam doplnilo, a takto jsme to do pozměňovacího návrhu dali.

Jenom je potřeba říci, že všechny tyto návrhy byly zpracovány v souladu s Ministerstvem pro místní rozvoj, se kterým jsme debatovali k těm věcech a zaslouží skutečně poděkování za to, že se to podařilo.

Asi bych se měla i vyjádřit k pozměňovacím návrhům pana kolegy Baxy a pana kolegy Berkiho. No, ono to je samozřejmě, já tomu rozumím, z pohledu rozvoje měst, na druhou stranu teď jsme měli jenom Prahu, teď to rozšiřujeme na metropole v souladu se Strategií. Pojďme nechat průběh toho, ať si to skutečně vyzkoušíme, ona to bude zátěž i pro ministerské úředníky. Prostě tři samostatné předpisy; třeba se to ukáže jako cesta dobrým směrem, a já nevidím žádný důvod, abychom se tady v čase, když už budou schváleny stavební předpisy pro ty tři metropole, abychom se třeba bavili i pro rozšíření na další města. Takže tady budu asi na straně Ministerstva pro místní rozvoj a budeme k tomu mít asi víceméně nesouhlasné stanovisko.

Co bych ještě chtěla vyzdvihnout, je pozměňovací návrh pana kolegy Lišky a paní kolegyně Opltové. Tady my skutečně budeme mít také souhlasné stanovisko. Jedná se o jaderná zařízení na MPO. Tam to považuju za velmi důležité, aby to tady bylo zmíněno, protože tam je v podstatě uvedeno, že pokud už jsou dneska rozjeta nějaká řízení, tak by se měla dokončit na Ministerstvu průmyslu a obchodu, kam to bude nově podle zákona spadat. Jde zejména o jádro jako takové a myslím si, že tam žádný chaos nechceme připustit nikdo, takže tam je na jistotu dáno, že se tedy to bude dokončovat Ministerstvo průmyslu a obchodu již k probíhajícím anebo dosud neukončeným řízením.

Určitě za vyzdvihnutí stojí i pozměňovací návrhy kolegy Havránka, zejména co se týká stožárů mobilního signálu. Tam jenom upozorňuju, že jsme to řešili i na výboru, že potom ty stavby se musí dopovolit. To znamená, ony budou mít jenom nějaké dočasné umístění, ale budou se muset dodatečně povolovat tak, aby to bylo v souladu s celým územím. Určitě skvělá myšlenka kolegy Havránka je výminkové bydlení: co si budeme povídat, na venkově rodiče mají velké parcely, na těch parcelách si děti mohou postavit menší domečky nebo prostě si tam umístit i třeba mobilheimy nebo co budou potřebovat, aby to bydlení rozšířilo. Je to tam omezeno jak velikostí, tak samozřejmě všemi těmito věcmi, ale považuju to za krok velmi správným směrem.

Pozměňovací návrh k souhrnnému pozměňovacímu návrhu kolegy Havránka se týká energetických staveb, dozoru projektanta, zastavěného území, posunu účinnosti navazujících zákonů, takže to jsou spíše takové technikálie, které samozřejmě také vedou k tomu, že se ještě více došperkoval ten jeden pozměňovací návrh. Pan ministr nerad vidí, když tomu říkám komplexní, ale v podstatě ten první souhrnný, tak k tomu se dávají i ty další.

Co ale nemůžeme podpořit, jsou návrhy pana kolegy Havránka pod bodem H5 a H6, který se týká zkrácení lhůt pro vybrané vyhrazené stavby. My tady přece řešíme stavebníka jako takového a je nám jedno, jestli to je stavebník státu, nebo to je běžný stavebník, nebo je to stavebník - obec, takže my jsme se snažili v zákoně zrychlit lhůty pro všechny a bylo by trošku absurdní, abychom teď vyhrazeným stavbám ještě dali rychlejší lhůty, protože samozřejmě musíme hledět i na to, jak by to stíhaly právě ty dotčené orgány a tak dále. Takže tady si myslím, že toto asi podporu hnutí ANO mít nebude.

Pan poslanec Teleky, už jsem říkala, městské předpisy bez požadavku na technickou infrastrukturu. To jde přesně o to, aby se skutečně někdo nesnažil změnit normy technické. Takže tady si myslím, že rozhodně podpora ano.

Další pozměňovací návrh, tady ve zkratce smlouva o smlouvě budoucí - jde jenom o to, že když vedete, vlastně máte nějaké věcné břemeno, tak dneska to věcné břemeno se zná, ale nezná se pojem smlouva o smlouvě budoucí, a může to být další možností, jak si samozřejmě zabezpečit přechod přes vlastní pozemky nebo jak s těmito věcmi nakládat. Takže tady si myslím, že také ano.

Poslední dva jsou od kolegy Králíčka - přezkum závazného stanoviska do tří měsíců od právní moci. Já samozřejmě vím, že koalice k tomuto má nesouhlas. My pravděpodobně tady budeme souhlasit z jednoho prostého důvodu, že když vlastně máme lhůtu na podání žaloby, tak na to máte dva měsíce, tak proč na přezkum by mělo být šest měsíců, možnost až devět měsíců? Tam to prostě si myslím, že bychom to měli zkrátit. Vím, že se to nelíbí ani jednomu z rezortů, že to je nesystémové a tak dále. Ale pokud se tady bavíme o tom, že na žalobu, která je podle mě daleko rozsáhlejšího charakteru než přezkum jednoho stanoviska, si myslím, že by to tady podporu mít mohlo.

A pak je to ono zmiňované poměřování veřejných zájmů. Ono to takto zní hrozně, na druhou stranu my jsme se snažili upravit § 18, právě aby docházelo k společnému jednání i se stavebníkem, a ono toto je velmi těžké téma. Asi vím, co tím kolega Králíček zamýšlel, že je potřeba, aby se dotčené orgány pobavily nad tím, a je jasné, že když si každý bude trvat úplně tvrdošíjně jenom na své ochraně veřejných zájmů, k žádné dohodě v podstatě nejsou schopni dojít. Takže tady jde o to, že nesmí to zásadním způsobem ovlivnit životní prostředí nebo narušit památkově chráněné objekty a tak dále, ale vždycky je tam možnost určitého pohledu na to, že holt to schodiště nepovede kvůli hasičům po pravé straně, ale když povede zadním traktem, kde to třeba není vidět z ulice, tak už je to jednatelné. A tohleto je o tom, aby skutečně to poměřování v uvozovkách veřejných zájmů tady bylo, ale není to o tom, že by jeden veřejný zájem měl zvítězit nad druhým. Je to prostě jenom o tom, aby se dotčené orgány nad tou věcí zamyslely a pobavily.

Tolik ode mě vše. Považuji vždycky za správné odůvodnit všechny ty věci, jak se k tomu budeme stavět.

Chtěla bych moc poděkovat z tohoto místa panu kolegovi Havránkovi, protože jsem moc ráda, že koalice vygenerovala člověka, který se opravdu několik měsíců intenzivně stavebním právem zabýval. Samozřejmě jsem měla určitou výhodu, protože jsem to dělala čtyři roky, ale jsem moc ráda, že jsme byli schopni najít dohody, že akceptovala i koalice to, že v novém stavebním zákoně bylo mnoho dobrého a že jsme toto řešení ve finále našli. A za to je potřeba poděkovat, i samozřejmě mé ctěné kolegyni z SPD Marušce Pošarové, prostě všem zúčastněným - nesmím opomenout pány ministry, aby se neurazili, jak pan ministr Bartoš, tak pan ministr Kupka. Věřím tomu, že takovéto vysoce odborné zákony bychom měli dělat napříč politickým spektrem, a tady je ukázka toho, že to lze. Děkuji. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji.

Přečtu omluvu: dnes od 10 do 11 hodin z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Helena Válková.

A nyní řádně přihlášený pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážená paní ministryně, kolegyně poslankyně, kolegové poslanci, nebudu hovořit dlouho. Jsme ve třetím čtení, jsem rád, že jsme se sem dostali. Já už jsem děkoval při druhém čtení těm, kteří se hodně zúčastnili projednávání tohoto stavebního zákona.

Jenom bych chtěl připomenout, že před pěti lety jsme kandidovali, všichni jsme měli jako téma stavební zákon, a jsem rád, že teď se dostáváme k nějaké verzi, která bude průřezová Poslaneckou sněmovnou. A to je dobře, protože takovýto zákon, pokud se udělá pouze řekl bych silově, je velká možnost v dalším volebním období to zase nějakým způsobem měnit a stavební právo zrovna tenhle systém nepotřebuje, protože bez stavebního práva prostě se nehneme dopředu a žádný rozvoj České republiky nebude.

Já jsem chtěl jenom velmi stručně k legislativně technické úpravě, aby nedošlo k nějakému omylu, a já bych potřeboval, aby poslouchala sněmovní legislativa: já jsem podal pozměňovací návrh D1, který se týká staveb zřízení rozvodných tepelných zařízení o dimenzi potrubí DN300 a více, což jsem zaslechl, že ve výboru i u zástupců ministerstva sklidilo souhlasné stanovisko, ale my pak budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu garančního výboru A, kde se nahrazuje Specializovaný a odvolací stavební úřad tím Desem a podřizuje tento úřad částečně Ministerstvu průmyslu a obchodu a částečně Ministerstvu dopravy. Garanční výbor v něm navrhuje takovéto znění, § 32b odst. 1 písm. a) zákona č. 283/2021 Sb.: "Ministerstvo průmyslu a obchodu je nadřízeným správním orgánem Dopravního a energetického stavebního úřadu ve věcech za a) vyhrazených staveb uvedených v příloze číslo 3 písm. d až o" a tady je rozpor, protože do přílohy jsme přidali písmeno p, a já bych hrozně rád, aby tady zaznělo, že to písmeno p se objeví v tom paragrafu takto: "Ministerstvo průmyslu a obchodu je nadřízeným správním orgánem Dopravního a energetického stavebního úřadu ve věcech za a) vyhrazených staveb uvedených v příloze číslo 3 písm. d až p k tomuto zákonu, včetně staveb souvisejících a tak dál, staveb uvedených v § 34 písm. a) bodu 3 a staveb technické infrastruktury pro energetiku a elektronické komunikace". A pak je tam další bod, který v tuto chvíli už je stejný. Já bych na to chtěl jenom upozornit, aby nedošlo k mýlce, prostě aby byla jasná ta příslušnost písmene p v té příloze, že je to příslušné Ministerstvu průmyslu a obchodu. Tak to je jedna věc.

A druhá věc, už o tom mluvila kolegyně Dostálová, že máme některé případy stavebního práva, kde podle stávajícího stavebního zákona je to vlastně de facto protizákonné, a nový stavební zákon to řeší, že to bude legální. Já si myslím, že je potřeba, aby stavební úřady měly určitou zdrženlivost k těmto případům, protože pokud budou nařizovat odstranění staveb, tak bude to jenom legislativní ping-pong, bude to spousta práce úředníků a výsledek bude limitně nula. Asi jste dostali někteří z vás připomínky řekl bych dodavatelů takzvaných mobilheimů, které jsou umisťovány v kempech. Dneska nesplňují parametry stavebního zákona, je to vlastně legálně černá stavba. Podle novely stavebního zákona to splňovat budou. Prosím, pane ministře, jestli by nešlo dát nějaký pokyn těmto úřadům, aby se chovaly velmi zdrženlivě v těchto případech, protože pokud to tak nebude, bude to jenom práce navíc a efekt bude stejný. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Přeji hezké dopoledne, kolegyně, kolegové, budeme pokračovat v rozpravě. Do rozpravy je přihlášen pan poslanec Kolovratník. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dobrý den. Dobré dopoledne, kolegové. Byl jsem dotazován teď tady jedním z kolegů v sále, proč. Za prvé slibuji, že budu stručný, respektuji politickou dohodu, že se chceme dostat a propracovat k finálnímu hlasování o tomto zákoně. A ta odpověď proč, pane kolego: já jsem byl autorem nebo spoluautorem toho komplexního pozměňovacího návrhu, který vaše vládní koalice odmítla, který jste se rozhodli přepracovat nakonec společně i s opozicí, a já jsem si z mnoha a mnoha věcí, na které tady chci a potřebuji upozornit, které se prostě nepovedlo dopracovat, vybral jsem si opravdu co nejstručnější reakce, a to čtyři z nich. Ale prosím o vaše pochopení, cítím potřebu, že tahle slova tady mají zaznít před občany České republiky a mají být zaznamenána.

Jen chci znovu připomenout, že to, s čím jsme pracovali v předchozím stavebním zákoně, který byl tedy zrušen a přepracován, byla integrace, byl to ten institucionální model. Jakkoliv respektuji a chápu politickou dohodu, vůli, že chcete rozhodování zanechávat na obcích, tak tady musím upozornit na jeden ohromný paradox, ke kterému došlo, a je to paradox, který se bude při tom povolování týkat povolování staveb veřejného zájmu, konkrétně telekomunikačních sítí, tedy ne těch dopravních, ale řekněme digitálních liniových staveb, telekomunikačních staveb. Zkrátka jde o to, že tím, že jsme zrušili ten institucionální model, zachováváme stovky malých úřadů, navyšujeme počty pracovních míst pro stavební úředníky, a hlavně jejich agendu, kterých se pak nedostává. Tady chci znovu upozornit, to si každý můžete, kolegyně, kolegové, dohledat, že když se zpracovávala RIA na rekonstrukci z dílny hnutí ANO, na tu původní rekonstrukci, tak ta RIA jednoznačně ukázala, že spojeným modelem dojde k úspoře potřeby pracovních míst - logicky v důsledku sdílení kapacit, v důsledku výměny práce, možnosti výměny práce a tak dále. Měli jsme tu úsporu vyčíslenou na zhruba 7 miliard korun ročně. Dnešní návrh, o kterém budeme hlasovat, je takový, že prostě těch procesů je více tím, že to zůstane na oerpéčkách, na obcích, úředníků je více, tedy ten provoz bude drahý. A když jsme se ptali, když jsme navrhovali, aby právě tady ty telekomunikační sítě byly na DESÚ, o kterém mluvil pan předseda hospodářského výboru Adamec, odpověď Ministerstva pro místní rozvoj byla, že to nejde, že to nejde integrovat, že telekomunikační sítě nejde dát na Dopravní a energetický stavební úřad se zdůvodním, že nemá kapacity, že na to nemá úředníky. Takže tohle chci, aby zaznělo. Měli jste šanci, jak počet úředníků, náklady na ten proces snížit, nevyužili jste to. A když budeme chtít nebo jsme chtěli zrychlit výstavbu telekomunikační infrastruktury, tak to nepůjde a nezrychlíme ji, protože nejsou úředníci a protože to bude zkrátka zbytečně drahé. To chci, abyste tu slyšeli, aby tu ode mě zaznělo.

Rychle druhá reakce nebo druhý negativní postřeh. Za ohromné riziko pro právní jistotu a pro zrychlení procesu, pro právní jistotu investorů, stavitelů, malých i velkých, ale i úředníků považuji to, že vy v tom zákoně ponecháváte možnost ještě devět měsíců - devět měsíců! - poté, co povolení stavby nabude právní moc, zrušit v přezkumném řízení podkladové závazné stanovisko a řízení o povolení stavby obnovit. Sami, kolegové a kolegyně, kteří jste zastupiteli obecními nebo krajskými, si pamatujete - já můžu dát příklad z Pardubického kraje, kde jsme měli ohromné problémy s modernizací nemocnice v Ústí nad Orlicí, kde když už ta stavba byla téměř dokončena, po takovýchto podobných odvoláních stavební úřad zrušil dokonce území rozhodnutí. Logicky kraj tu stavbu nezboural, ale nacházel se v protiprávním prostředí a neměl potřebná povolení. Obávám se, že možnost devět měsíců od povolení znovu zrušit v přezkumném řízení podkladové závazné stanovisko je ohromné riziko a že nám to bude dělat veliké problémy. Chci, aby to tady zaznělo.

Třetí, předposlední problém, který chci zmínit, je rigidita územního plánování. A tady se, kolegyně, kolegové, vrátím do těchto míst, když jsme tady projednávali a bojovali za nový stavební zákon z dílny hnutí ANO, tak jsme navrhovali dohodu, že pokud bude přijata, tak že do letošního roku, do července 2023, právě věci, jako je územní plánování - vzpomeňte si na požadavek obcí, územní plány obcí a krajů v samostatné působnosti - že to po politické, široké, vzájemné dohodě dopracujeme. Nestalo se to. Začali jsme věnovat energii teď tomu novému znění a pro mě je velmi, velmi smutným zjištěním, že územní plány a práce s územním plánováním primárně v té samostatné působnosti obcí vůbec dopracována nebyla, že jsme se jí nevěnovali a že si stále říkáme opět, už dokola ohraná písnička, tak se k tomu vrátíme někdy příště, v nějaké příští stavební legislativní novele.

A to poslední, co chci rychle zmínit, je vyvlastňování, tedy institut, který má umožnit jiným způsobem neřešitelné právní tituly k nemovitostem u veřejně prospěšných strategických staveb, použít a využít. Víte moc dobře, že určitým způsobem vyvlastnění máme zpracováno nebo že jsme ho vyzkoušeli, a to bylo tehdy po vzájemné dohodě, v liniovém zákoně, u strategických staveb silničních nebo železničních, ale bohužel vyvlastnění i třeba pro pozemní stavby, strategickou výstavbu nejenom dopravní, se ani v této novele vyřešit nepovedlo. Není v tom velkém, dobrém způsobu, jak to mají třeba Poláci, zpracováno ani v liniovém, ani teď v novele stavebního zákona, a bohužel informace, které mám - jsou pouze kusé - že se na vyvlastnění připravuje zvláštní zákon, tedy nějaký třetí, nějaká další nová norma, která ale bohužel v tuhle chvíli není ani v paragrafovém znění v mezirezortu.

Sečteno a podtrženo, na jednu stranu buďme rádi za to, že se v téhle těžké politické době tady povedlo nějakým způsobem domluvit - patří za to dík Kláře Dostálové, která za naši stranu udělala velké ústupky - ale já za sebe se vší vážností jako spoluautor předchozího komplexního znění nového stavebního zákona říkám, že si příliš nepomůžeme a že to, po čem všichni toužíme a říkáme to v médiích, že chceme stavební řízení v České republice zrychlit, že touto kompromisní novelou moc dramaticky nezrychlíme. Ale abych byl korektní, budu rád, když se třeba za rok dozvím, že jsem se dnes v tomhle svém dnešním vystoupení mýlil. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní se do rozpravy z místa přihlásil pan poslanec Nacher.

Ještě přečtu omluvy, než mu udělím slovo. omlouvá se Nina Nováková do 9.30 z pracovních důvodů a Michaela Opltová po celý jednací den - pracovní důvody.

Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, budu velmi stručný. Chtěl bych na tomto místě poděkovat všem, kteří se podíleli na těch úpravách, zejména pozměňovacích návrzích včetně toho komplexního. Jsem rád, že ty věci, po kterých volala zejména Praha, ale i další velká města, jako je integrace orgánů státní správy do stavebního řízení, v tomhle případě nezrušení pražských stavebních předpisů, aby tam byla nějaká kontinuita, že na tom je shoda a že to vlastně vyústilo v něco, co dává smysl.

Já jsem tady v prvním a druhém čtení četl nějakých sedm bodů, které jsem v zásadě dostal jako základní podklady ze strany hlavního města Prahy. Z těch sedmi bodů se naplnilo šest a já jsem tady slíbil, že i ve třetím čtení zopakuji na mikrofon, že pan ministr přislíbil, že věc týkající se posílení samospráv, územního plánování, že se bude připravovat jako komplexní věc v další novele. Takže já bych chtěl jenom tohle ujištění, že se tak opravdu stane. Pan ministr to řekl ve druhém čtení, tuším. Teď si odskočil, tak předpokládám, že to potvrdí. Takže se budu těšit na tuhle novelu a na to, že se to nepromlčí a že to skutečně stihneme ještě v tomhle volebním období.

Takže tolik za mě stručně, protože všechny ostatní obsahové věci jsme řešili v prvním a druhém čtení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy? Prosím, pan poslanec Adamec.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové. Něco jsem provedl, paní předsedkyně? (K poslankyni Schillerové. Ne, komunikuje s místopředsedkyní Klárou Dostálovou.) Dobře.

Mě vyprovokovalo vystoupení pana Martina Kolovratníka. Já tedy musím říct jednu věc. Víte, my jsme se tady o tom několikrát bavili a celé minulé volební období, když jsme probírali stavební zákon, nikdo z nás neříkal, že je to obsahově špatně. Já si myslím, že tam byl problém institucionální, kdy já jsem vždycky říkal, že je podle mne upřímnější si tady říct, jak chceme vlastně vykonávat veřejnou správu a jestli taková salámová metoda odřezávat z veřejné správy obcím činnosti, které dělaly pro stát takhle řekl bych ad hoc, jak se to bude státu hodit, jestli je to to správné, pravé ořechové, nebo není.

Mimochodem, vzpomínám si na úpravu stavebního zákona za paní ministryně Šlechtové, kde pan Kolovratník, vaším prostřednictvím, byl také velkým obhájcem tohoto návrhu zákona, mimochodem, 280 pozměňovacích návrhů, to tedy byla dávka! Také se ukázalo, že ta úprava byla taková, že vlastně se prodloužilo stavební řízení. Prodloužilo! Takže řekněme si na rovinu, ne každý pokus může vyjít, a tento evidentně nevyšel. A já si tady cením toho, že se zachovala institucionální záležitost v tom, že obcím zůstaly stavební úřady. Ono se to ukáže v praxi. Už jsem to tady také říkal, jak to bude fungovat, a že tady došlo k dohodě. A fakt nezlobte se na mě, prostě brečet tady, že to mělo být jinak, když jsme se tady většinově dohodli, já si myslím, že to není úplně férové. Už jsem na to upozorňoval na jednání hospodářského výboru, že máme před sebou úplně jinou novelu z hlediska institucionálního rozložení, že jsme nakonec řekli - a řekli jsme si i ta rizika, ta tady padala, ta rizika - a přesto říkám, že pro mě je lepší podstoupit tato rizika než rozbít veřejnou správu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Kolovratník. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Ano, vzkážu rád panu předsedovi Adamcovi, člověk se může mýlit a chybovat. Byl jsem optimistou u té předpředchozí novely s Karlou Šlechtovou a nezafungovala tak, jak jsme si představovali. Učíme se. Já to nemám problém, pane kolego, přiznat. To za prvé.

Ale právě proto, že jsme byli poučeni z té chyby, z toho, jak to vypadá, jsme došli k závěru - a ne sami - k politickému, ale k závěru s odbornými svazy, s Komorou architektů, se Svazem průmyslu a dopravy, s Hospodářskou komorou a s dalšími, že další a další vylepšování zkrátka nepomůže, že je potřeba ta institucionální změna. Tečka. To je ad jedna.

A ad dva, že je zbytečné brečet nebo špatné brečet. Ano, já se tím netajím. Jsem přesvědčen, že subsidiarita je dobrá věc, ale má mít svou míru, a že právě v případě povolování staveb, všech staveb bychom neměli tuto věc delegovat dolů na samosprávy, ale že bychom ji měli centralizovat. Je to mé přesvědčení, za kterým si stojím, a budu za něj bojovat i dál. Pokud, pane kolego, chcete, existuje studie OECD, která říká, že čím více rozhodovacích procesů mají dvě stejná území, čím více to je decentralizováno, tak tím se zpomaluje ekonomika, ekonomický vývoj a růst toho jednoho území. Je to dokladováno na statistikách z celé Evropy. Rád vám ta čísla, ne názory, ale čísla, poskytnu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s faktickou pan poslanec Adamec. Prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, paní předsedající. Budu velmi stručný. Já jsem říkal, že nemám nic proti tomu, aby stavební úřady byly výkon státní správy se vším všudy, ale předtím udělejme reformu sloučeného modelu veřejné správy, udělejme oddělený model, ať si stát vezme všechny své činnosti, a pak tedy v tom případě stavební úřady ať jsou pod státem. Ne takto salámovou metodou.

Abychom si rozuměli, takhle já to vnímám, a pokud se nedohodneme na tom, jak má vypadat model veřejné správy, a zatím jsme se nedohodli na slouženém modelu, tak prosím, je to zbytečné. Prostě existuje sloučený model, nepodléhejme salámovým metodám ani těmto studiím. Je potřeba udělat krok číslo jedna a pak krok číslo dvě, a pokud to budeme dělat obráceně, nejdříve krok číslo dvě a pak jedna, tak se nadějeme výborných výsledků v uvozovkách. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. S reakcí na faktickou poznámku vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Kolovratník. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Slibuji, že to bude poslední faktická poznámka v několika vteřinách panu předsedovi Adamcovi. Děkuji za tato slova. Beru to jako výzvu, jako podanou ruku, že je ochoten zahájit diskutovat o reformě veřejné správy. Jsem na to za opozici připraven. Věřím, že v klubu ANO najdu několik dalších kolegů, kteří o tom rádi budou diskutovat. S panem předsedou hospodářského výboru Adamcem rád práce na tomto tématu zahájím. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy? Není tomu tak. Rozpravu končím.

Táži se, zda je zájem o závěrečná slova? Pan ministr? Nemá zájem. Pan zpravodaj Králíček má zájem o závěrečné slovo? Nemá. Pan zpravodaj Blaha za hospodářský výbor? Také nemá zájem.

Přikročíme tedy k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním k nim sdělil stanovisko. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Robert Králíček: Děkuji, paní předsedající. Přednesu návrh procedury, která byla schválena garančním výborem dne 16. března na 18. schůzi. Návrh zní následovně:

1. jako první bychom hlasovali návrh legislativně technických úprav podle § 95 odst. 2 jednacího řádu;

2. by to byl návrh D1, sněmovní dokument 2374;

3. návrh A, pozměňovací návrhy garančního výboru, jedním hlasováním - pokud bude přijat návrh A, je dále nehlasovatelný návrh J1, sněmovní dokument 2394, z důvodu kolize s bodem 7 části G návrhu A;

4. návrh B, pozměňovací návrhy hospodářského výboru;

5. návrhy C jedním hlasováním, které obsahují dokumenty C1 až C5;

6. návrh D2, sněmovní dokument 2371;

7. návrh G1, sněmovní dokument 2373 - pokud nebude přijat, je dále nehlasovatelný návrh E, sněmovní dokument 1941, pokud bude přijat návrh G1, hlasovat návrh E, rozšiřující návrh G1;

8. návrh F, sněmovní dokument 2369;

9. návrh G2, sněmovní dokument 2391;

10. návrh H1, sněmovní dokument 2379;

11. návrh H2, sněmovní dokument 2380;

12. H3, sněmovní dokument 2386;

13. návrh H4, body 1 až 9 a 11, sněmovní dokument 2387 - pozměňovací návrh k návrhu A, dále bez bodu 10, změna zákona č. 47/2020, bude hlasován samostatně;

14. návrh H4, bod 10 sněmovního dokumentu 2387;

15. návrh H5, sněmovní dokument 2382 - pokud bude přijat, je nehlasovatelný návrh H6, sněmovní dokument 2383, pokud nebude přijat, budeme hlasovat návrh H6;

16. návrh I1, sněmovní dokument 2377;

17. návrh I2, sněmovní dokument 2378;

18. pokud byl přijat návrh A, je návrh J1 nehlasovatelný - pokud nebyl přijat, budeme právě hlasovat návrh J1,

19. návrh J2, sněmovní dokument 2393;

20. návrh zákona jako celku.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Táži se, zda má někdo zájem o návrh k hlasovací proceduře. Prosím, pan poslanec Berki.

 

Poslanec Jan Berki: Paní předsedkyně, děkuji za slovo. Já si dovolím v bodě 7 navrhnout jiný postup, a to, že by se v bodě 7 hlasovalo nejprve o návrhu E pod sněmovním dokumentem číslo 1941. Pokud bude přijat, je nehlasovatelný návrh G1, sněmovní dokument 2373. Pokud nebude přijat, bude se hlasovat o návrhu G1. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji. Má ještě někdo zájem o změnu hlasovací procedury? Není tomu tak. Nyní bychom tedy hlasovali nejprve o návrhu pana poslance Berkiho, který navrhuje změnu v bodě E, což je sněmovní dokument 1941, aby byl hlasován nejprve. Pokud bude přijat, pak bude nehlasovatelný návrh G1, pokud nebude přijat, pak se bude hlasovat o návrhu G1. Je to tak, pane zpravodaji?

 

Poslanec Robert Králíček: Ano, mělo by to být tak.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Budeme tedy hlasovat o tomto návrhu. Přivolám kolegy z předsálí.

Zahajuji hlasování o návrhu pana poslance Berkiho. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 130, přihlášeno 166 poslanců a poslankyň, pro 159, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Nyní bychom schválili proceduru i s tímto pozměňovacím návrhem.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 131, přihlášeno 166 poslanců a poslankyň, pro 159, proti žádný. Návrh byl přijat, schválili jsme tedy hlasovací proceduru.

 

Nyní bychom přistoupili k hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích. Prosím, pane zpravodaji, můžeme tedy zahájit.

 

Poslanec Robert Králíček: Já bych možná poprosil, pokud je tu někdo z legislativy, abych neudělal chybu nebo abychom hlasovali dobře, protože bychom měli hlasovat jako první o legislativně technické úpravě, kterou předložil pan poslanec Adamec, což je vložení písmena p) v § 32B, tak jenom poprosím legislativu, jestli je to tak dobře. Děkuju.

Takže budeme hlasovat legislativně technické úpravy, návrh pana Ivana Adamce. Je to vložení písmena p) do bodu A § 32B.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 132, přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 161, proti žádný. Návrh byl přijat. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Robert Králíček: Jako druhé bude hlasování návrhu D1, sněmovní dokument 2374, předkladatel Ivan Adamec. Stručně, jsou to horkovody jako vyhrazená stavba.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Zahajuji hlasování (Zpravodaj: Stanovisko, stanovisko!) Pardon, omlouvám se, prohlašuji toto hlasování (číslo 133) za zmatečné.

 

Stanovisko, prosím? (Stanovisko výboru je doporučující.) Stanovisko navrhovatele? (Doporučující, souhlasné.) Děkuji.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 134, přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 162, proti žádný. Návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslanec Robert Králíček: Dále budeme hlasovat o návrhu A, což jsou pozměňovací návrhy garančního výboru, to je ten souhrnný pozměňovací návrh. Jsou to pozměňovací návrhy obsažené v usnesení garančního výboru, část A až Q. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko navrhovatele? (Souhlasné.) Děkuji.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 135, přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 162, proti žádný, návrh byl přijat. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Robert Králíček: Dále bychom měli hlasovat návrh B, což jsou pozměňovací návrhy hospodářského výboru. Stanovisko garančního výboru je doporučující.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko navrhovatele? (Doporučující.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 136, přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 162, proti 1, návrh byl přijat. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Robert Králíček: Za páté jsou to návrhy C1 až C5 poslankyně Kláry Dostálové. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko navrhovatele? (Doporučující.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 137, přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 163, proti žádný. Návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslanec Robert Králíček: Za šesté, další hlasovaný návrh D2 pana poslance Adamce, je to sněmovní dokument 2371, hodnocení investic z pohledu dopadů na změnu klimatu do ÚPD. Stanovisko výboru je nedoporučující.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko navrhovatele? (Nedoporučující.) Děkuji.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 138, přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 3, proti 89. Návrh byl zamítnut. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Robert Králíček: Dále bychom měli hlasovat návrh E, sněmovní dokument 1941, pana poslance Berkiho, stavební předpisy pro Plzeň a Liberec.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko? (Nedoporučující. - Stanovisko výboru také nedoporučující.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 139, přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 16, proti 66. Návrh byl zamítnut. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Robert Králíček: Dále bychom měli hlasovat návrh G1 plzeňského poslance pana Baxy, a to jsou stavební předpisy pro Plzeň. Stanovisko výboru - nedoporučující.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko navrhovatele? (Nedoporučuje.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 140, přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 13, proti 72, návrh byl zamítnut. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Robert Králíček: Další hlasování, návrh F, sněmovní dokument 2369 pana poslance Lišky a paní poslankyně Opltové, jaderná zařízení na NPO, nepotřebnost výjimek pro územní rozhodnutí. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko navrhovatele? (Neutrální.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 141, přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 159, proti 1. Návrh byl přijat. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Robert Králíček: Dále je to návrh G2 plzeňského poslance pana Baxy, a je to sněmovní dokument 2391, posun účinnosti standardizace a geoportálu. Stanovisko výboru - nedoporučující.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko navrhovatele? (Nedoporučující.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 142, přihlášeno 166 poslanců a poslankyň, pro 5, proti 111. Návrh byl zamítnut. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Robert Králíček: Dále je to návrh H1, sněmovní dokument 2379, pana poslance Havránka, zkráceně jsou to stožáry mobilního signálu k zákonu č. 416. Stanovisko výboru - doporučující.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko navrhovatele? (Neutrální.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 143, přihlášeno 166 poslanců a poslankyň, pro 155, proti žádný. Návrh byl přijat. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Robert Králíček: Dále je to návrh H2, sněmovní dokument 2380, pana poslance Havránka, takzvané výminkové bydlení. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko navrhovatele? (Doporučující.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 144, přihlášeno 166 poslanců, pro 160, proti žádný. Návrh byl přijat. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Robert Králíček: Dále je to návrh H3, sněmovní dokument 2386, opět pana poslance Havránka, takzvané společné jednání k zákonu č. 416. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko navrhovatele? (Neutrální.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 145, přihlášeno 166 poslanců a poslankyň, pro 159, proti žádný. Návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslanec Robert Králíček: Dále je to návrh H4, sněmovní dokument 2387, jsou to body 1 až 9 a 11, opět pana poslance Havránka. Je to pozměňovací návrh k souhrnnému pozměňovacímu návrhu, týká se energetických staveb, dozoru projektanta, zastavěného území, přechodná ustavení, posunu účinnosti navazujících zákonů. Stanovisko výboru - doporučující.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko navrhovatele? (Doporučující.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 146, přihlášeno 166 poslanců a poslankyň, pro 160, proti žádný. Návrh byl přijat. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Robert Králíček: Dalším hlasováním je H4, bod 10, opět pana poslance Havránka. Je to opět stejný pozměňovací návrh, je to část E, bod 10, změna zákona č. 47/2020 Sb. Stanovisko výboru - nedoporučující.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko navrhovatele? (Nedoporučující.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 147, přihlášeno 166 poslanců a poslankyň, pro 1, proti 151. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Robert Králíček: Dále je to dokument H5, sněmovní dokument 2382, pana poslance Havránka. Je to zkrácení lhůt pro vybrané vyhrazené stavby, verze 1. Stanovisko výboru: nedoporučující.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko navrhovatele? (Nedoporučující.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 148, přihlášeno 166 poslanců a poslankyň, pro 4, proti 117. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Robert Králíček: A nyní je to návrh H6, sněmovní dokument 2383, poslední návrh pana Havránka. Je to totožné, akorát verze 2. Stanovisko výboru: nedoporučující.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko navrhovatele? (Nedoporučující.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 149, přihlášeno 166 poslanců a poslankyň, pro 1, proti 135. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Robert Králíček: Dále je to návrh I1, sněmovní dokument 2377, pana posrance Teleky (Přeřeknutí, velký smích v sále.)... já se strašně omlouvám, moc se omlouvám, pana poslance Teleky - městské předpisy bez požadavku na technickou infrastrukturu. Stanovisko výboru: doporučující.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko navrhovatele? (Doporučující.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 150, přihlášeno 166 poslanců a poslankyň, pro 156, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Prosím, k hlasování pan poslanec Heller.

 

Poslanec Šimon Heller: Dobré dopoledne. V hlasování číslo 148 jsem hlasoval proti, na sjetině mám "pro návrh". Nezpochybňuji hlasování. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Paní poslankyně Vobors... paní poslankyně Oborná, pardon. (Smích předsedající i v sále.)

 

Poslankyně Monika Oborná: Děkuju. Já také k hlasování 138. Hlasovala jsem proti, na sjetině mám pro a nezpochybňuji hlasování. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Budeme tedy pokračovat v hlasování. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Robert Králíček: Myslím, že nám to jde, paní předsedající. (Ano, ano, jsme ve formě.) Takže dále budeme hlasovat návrh I2 pana poslance Telekyho - smlouva o smlouvě budoucí. Je to sněmovní dokument 2378. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko navrhovatele? (Doporučující.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 151, přihlášeno 166 poslanců a poslankyň, pro 161, proti žádný. Návrh byl přijat. Prosím, budeme pokračovat.

 

Poslanec Robert Králíček: Protože byl přijat návrh A, je návrh pana poslance Králíčka, sněmovní dokument 2394, nehlasovatelný. Proto přejdeme k poslednímu pozměňovacímu návrhu J2, sněmovní dokument 2393, pana poslance Králíčka - poměřování veřejných zájmů. Stanovisko výboru: nedoporučující.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko navrhovatele? (Nedoporučující.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 152, přihlášeno 166 poslanců a poslankyň, pro 75, proti 81. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Robert Králíček: Nyní jestli mě legislativa zkontroluje, jestli jsme se vypořádali se vším, a měli bychom hlasovat o návrhu zákona jako celku, paní předsedající.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, o všech návrzích tedy bylo hlasováno, je tomu tak. Přikročíme nyní k hlasování o celém návrhu zákona.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 195/2022 Sb., a některé další související zákony, podle sněmovního tisku 330, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 153, přihlášeno 166 poslanců a poslankyň, pro 161, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

(Potlesk všech poslanců v sále.) Prosím. K hlasování? Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Zuna: Já pouze k hlasování číslo 152. Na sjetině mám pro, hlasoval jsem proti a nezpochybňuji hlasování.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano. Čili pan poslanec Zuna nezpochybňuje hlasování. Pan poslanec Králíček?

 

Poslanec Robert Králíček: Já bych chtěl jenom krátce všem poděkovat a ještě jednou se omluvit panu poslanci Teleky, nebyl v tom úmysl, bylo to jenom přeřeknutí.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas, a já končím projednávání tohoto návrhu. Děkuji panu zpravodaji, děkuji panu ministrovi.

A nyní bychom přistoupili k dalšímu bodu. Otevírám tedy bod číslo

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:58.




Přihlásit/registrovat se do ISP