Předcházející zahájení jednacího dne schůze

 

(Jednání bylo zahájeno v 9.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji třetí jednací den 55. schůze Poslanecké sněmovny. Aby byla zaznamenána naše účast, tak vás nejprve odhlásím a poprosím, abyste se všichni přihlásili identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty.

Na začátku dnešního jednání přečtu omluvy, kdo se nebude účastnit dnešního jednání. O omluvu požádali tito poslanci a poslankyně: Na celý jednací den ze zdravotních důvodů paní poslankyně Andrea Babišová, pan poslanec Marek Benda na celý jednací den ze zdravotních důvodů, pan poslanec Milan Brázdil do 11 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Jaroslav Bžoch na celý jednací den ze zdravotních důvodů, paní poslankyně Lenka Dražilová od 9.00 do 11.00 z pracovních důvodů, pan poslanec Aleš Dufek od 9.00 do 8.00 do večera z pracovních důvodů, pan poslanec Jaroslav Dvořák na celý jednací den ze zdravotních důvodů, pan poslanec Petr Gazdík od 10 do 16 hodin ze zdravotních důvodů, pan poslanec Tomáš Helebrant na celý jednací den z rodinných důvodů, pan poslanec Miloslav Janulík na celý jednací den z pracovních důvodů, paní poslankyně Věra Kovářová od 10 hodin do 14 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Hayato Okamura na celý jednací den ze zdravotních důvodů, paní poslankyně Renata Oulehlová na celý jednací den z rodinných důvodů, paní poslankyně Petra Quittová na celý jednací den bez udání důvodu, paní poslankyně Alena Schillerová od 9.00 do 9.30 z pracovních důvodů, pan poslanec Karel Tureček na celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, paní poslankyně Helena Válková od 9.00 do 9.30 ze zdravotních důvodů, pan poslanec Ivo Vondrák na celý jednací den z pracovních důvodů, pan poslanec Petr Vrána na celý jednací den z pracovních důvodů a pan poslanec Marek Ženíšek na celý jednací den z důvodu zahraniční cesty.

Z členů vlády se omlouvá pan ministr Vladimír Balaš od 9 do 13 hodin bez udání důvodu, pan ministr Mikuláš Bek na celý jednací den z pracovních důvodů, paní ministryně Jana Černochová na celý jednací den bez udání důvodu, paní ministryně Helena Langšádlová na celý jednací den z pracovních důvodů, pan ministr Jan Lipavský na celý jednací den z důvodu zahraniční cesty a pan ministr Michal Šalomoun od 9 do 19 hodin z pracovních důvodů.

Paní poslankyně Alena Schillerová ruší omluvu z dnešního dne.

Nyní se tedy vrátíme do 55. schůze. Jenom se chci zeptat, protože zde eviduji přednostní práva pana předsedy Cogana a paní poslankyně Schillerové, zda souhlasíte s tím, že by kolegyně dokončila svůj projev, a poté bych dal přednostní práva? (Souhlas.) Dobře.

Prosím, paní poslankyně, pokračujte ve svém projevu.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Já vám děkuji, pane předsedající. Slibuji, že zopakuji pouze jedinou větu z předchozí části projevu a nebudu vás zatěžovat tím, že bych ho četla celý znovu.

Hospodářská škoda má dle navrhovatele, tedy vlády, vzniknout díky platné legislativě, to je valorizaci důchodů. Nazývat škodou uplatnění zákona je překvapivé. Mám tomu snad rozumět tak, že samotná existence důchodců přináší státu hospodářskou škodu? Proto je nutné zakročit? Důchodci celý život odváděli do penzijního systému peníze, tak tím, že jsou v důchodu, čerpají důchod, způsobují zjevně státu škodu. Nazývat zákonnou valorizaci hospodářskou škodou je, vážení kolegové, ubohé.

Já osobně vidím hospodářské školy pod taktovkou této vlády jinde. Plná ústa šetření a skvělá práce s financemi. Slyšíme, že je mnoho státních zaměstnanců, jejich počty je třeba snížit, zvláště úředníků, ale vzpomeňme si na budovatelské období této vlády. Mnoho požadavků na funkce, málo míst. Tato vláda od začátku svého vládnutí deklaruje, jak bude na státní správě šetřit. Přitom je to právě ona, která od prvního dne ve funkci zřizuje bezhlavě další a další místa pro své věrné. Ihned po převzetí moci touto vládou došlo například na Úřadu vlády k navýšení počtu zaměstnanců o 74 osob. Jednalo se o aparát pro nové ministry. Tak tomu opravdu říkám snižování počtu státních zaměstnanců!

Jen si vzpomeňme na minulý rok. Koalice protlačila novelu zákona o státní službě. Proč o tom mluvím? Protože opět došlo k navýšení počtu manažerských pozic. Dříve bylo v zákoně o státní službě omezení možnosti každého ministra mít pouze dva takzvané politické náměstky. Do té doby odborní náměstci se stali vrchními řediteli sekcí a počet náměstků je, vážení kolegové a kolegyně, nyní neomezen. Existuje džentlmenská dohoda, že budou maximálně tři, ale tato džentlmenská dohoda není v zákoně. Proto se kdykoliv může tato džentlmenská dohoda změnit. Zvýšení počtu manažerských pozic také nepřispívá k šetření ve státní správě. Opravdu nešlo předejít hospodářským ztrátám a zastropovat počet náměstků? Podle mě šlo. Podle mě skutečně zvýšený počet náměstků na ministerstvech je tím, co je hospodářskou škodou.

Dalším efektem novely zákona o státní službě jsou náklady na přesoutěžení většiny vedoucích pozic - a pozor na to, netýká se to pouze ministerstev, ale více než 200 úřadů, například Úřadu pro jadernou bezpečnost, Puncovního úřadu a katastrálních úřadů. I tam se musí skoro všichni vedoucí přesoutěžit.

Kolegové, zvláště ti, kteří byli v minulém volebním období členy ústavně-právního výboru, snad nezapomněli, nebo spíš nyní by rádi zapomněli na situaci, kdy jsme se tehdy, vládní poslanci za hnutí ANO, postavili proti Ministerstvu spravedlnosti, které chtělo v legislativní nouzi projednat tisk 1073, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů. Pokud budete mít zájem, zjistíte, že bylo přijato usnesení ústavně-právního výboru, sněmovní tisk 1073/1, které zní:

Po odůvodnění náměstka ministryně spravedlnosti Mgr. Michala Fraňka, zpravodajské zprávě poslance Mgr. Marka Výborného a po rozpravě ústavně-právní výbor

I. konstatuje, že k projednávání sněmovního tisku 1073 nejsou naplněny podmínky stavu legislativní nouze podle § 99 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny;

II. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu projednávání ve standardním legislativním procesu ve zkrácených lhůtách dle zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

Pokud se domníváte, že jsem musela dlouho hledat, mýlíte se. Dodnes si vybavuji naši reakci na snahu ministerstva projednávat v legislativní nouzi tento zákon. Napříč politickým spektrem jsme se shodli, že nejsou naplněny podmínky legislativního stavu nouze, a řekli jsme ne.

Vy jste to však, vážení kolegové z pětikoalice, nedokázali. Přestože se domnívám - promiňte, nikoho z vás jsem nevyzpovídala - že někteří z vás s tím nejsou ztotožněni, zvedli jste pro to ruku. Rádi nám podsouváte, že nemyslíme a pouze plníme příkazy. Výsledek hlasování však ukázal, že to asi tak žhavé nebude a bude problém spíše u vás.

Vraťme se však k tomu, co předcházelo předložení samotného tisku. Zajímalo by mě, kdy vláda zjistila, že chce změnit výpočet valorizace důchodů.

Vážení kolegové, kolegyně, dovolím si mírně zkrátit svůj projev, proto část projevu přeskočím a vrátím se k tomu, co bylo ještě minulý týden. Minulý týden předsedkyně Sněmovny upozornila na počty týkající se předložení zákonů v legislativním stavu nouze v minulém volebním období. Bylo jich víc než v tomto volebním období. Pro ty, kdo mají problémy s pamětí, bych chtěla připomenout, že se ve světě vyskytovala pandemie mající významný vliv na životy a zdraví osob a také na ekonomiku. Srovnávat legislativní stavy nouze z doby covidu s tím, že se má naplnit zákonná valorizace důchodů, je nehoráznost. Srovnání nesrovnatelného, tak se to nazývá. Pokud to shrnu, vláda se řádně nevypořádala s odůvodněním legislativního stavu nouze. Jediným důvodem pro vyhlášení legislativního stavu nouze byla neschopnost předložit návrh zákona dříve, tak aby mohl být řádně projednán a prodiskutován.

Chtěla bych zdůraznit, že snaha o omezení diskuse a délky jednání nepatří mezi vyjmenované důvody, pro které lze vyhlásit legislativní stav nouze. Jelikož dle mého názoru netrvá legislativní stav nouze, není tak naplněna zásadní podmínka pro projednání sněmovního tisku 392 ve zkráceném jednání. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Nyní tedy s přednostním právem pan předseda Cogan. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Cogan: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dnešní diskuse při posouzení podmínek pro projednání sněmovního tisku 392 ve zkráceném jednání věcně navazuje i na tu předchozí, ve které jsme 24 hodin posuzovali, zda stav legislativní nouze trvá, i ty relevantní argumenty, které v rozpravě padají, jsou prakticky totožné a opakují se, jsou velmi blízké těm argumentům ze včera. I třeba například tady kolegové přede mnou opakovali i části z jednacího řádu. A já právě i s ohledem na to, aby se přece jenom ke slovu dostalo co nejvíce kolegů poslanců a poslankyň, tak si v souladu s jednacím řádem dovolím navrhnout, že poslanec může v projednávané věci vystoupit nejvýše dvakrát, a zároveň navrhuji omezit řečnickou dobu na 5 minut. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Je to návrh, je možné podávat pouze protinávrhy. Prosím, paní předsedkyně.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dovolte, abych stručně zdůvodnila svůj protinávrh. Tak já vůbec nesdílím názor, že tady padají stejné argumenty. Sedím tu pořád, myslím si, že vy ne, pane předsedo, prostřednictvím pana místopředsedy, takže padají neustále nové argumenty. Většinou na ně nedostáváme odpovědi, takže se ptáme dál. Včera jsme tady slyšeli pana ministra Jurečku, že se rozjel vlak, který nejde zastavit. Tento argument mu také velice dobře a rychle vyvrátíme. Já nechci tady navrhovat žádný návrh obstrukčního charakteru, já chci navrhovat přiměřený návrh, to znamená, vy jste navrhl dvakrát pět minut, zatím si myslím, že v této zkrácené... nebo v posouzení v této části, posouzení podmínek pro projednání sněmovního tisku 392 ve zkráceném jednání, promluvilo od rána, já nevím, osm, devět lidí, dívám se na své kolegy, přihlášených je dalších 53. Opět se snažíte zkrátit naše práva. Opět nám chcete vzít právo na to se vyjádřit. Opět nás chcete umlčet. Opakuje se to samé, co tady bylo včera. Navíc já se domnívám, že je to v rozporu se zákonem, v rozporu s jednacím řádem. Tuto debatu jsme si tady odehráli včera, odkazuji se na výklad k jednacímu řádu. Vy tady budete argumentovat stanoviskem rok starým legislativního odboru Poslanecké sněmovny, já ho nesdílím. Určitě nás rozsoudí v budoucnosti Ústavní soud.

Ale teď se snažím v rámci přiměřenosti a v rámci nějaké možnosti vyjádření adekvátní mých kolegů navrhnout, ať se omezí řečnická doba na dvakrát 30 minut.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Zazněl protinávrh, žádný další návrh nepadl, v tom případě zagonguji. Eviduji žádost o odhlášení, všechny vás odhlásím a poprosím vás, abyste se přihlásili svými kartami.

 

Nejprve dám hlasovat o protinávrhu paní předsedkyně Aleny Schillerové, který zní, že řečnická doba bude omezena na dvakrát 30 minut.

Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 25, přihlášeno je 136 poslankyň a poslanců, pro návrh 45, proti 83. S tímto návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Nyní budeme hlasovat tedy o prvním návrhu pana předsedy Cogana, který zní: omezení řečnické doby na dvakrát 5 minut.

Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 26, přihlášeno je 136 poslankyň a poslanců, pro 92, proti 44. S tímto návrhem byl vysloven souhlas a řečnická doba byla omezena na dvakrát 5 minut.

 

Nyní budeme tedy pokračovat v projednávání. Další s přednostním právem je přihlášena paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím, máte slovo. Prosím. (V sále je hluk.)

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Kolegyně a kolegové, já vás požádám, abyste v případě, že potřebujete diskutovat některá témata, je odešli diskutovat do předsálí, a požádám vás o ztišení. Prosím, můžeme mluvit.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo i za zjednání klidu. (Hluk v sále trvá.)

Vážené dámy, vážení pánové, dnes máme třetí jednací den, ve kterém celé hnutí ANO, celý poslanecký klub hnutí ANO, bojuje za tu část společnosti, která se již sama nedokáže bránit, doslova dnem i nocí. Jde totiž o tu část populace, která se pětikoalice nebojí. Která již nepůjde protestovat a nezaplní Václavské náměstí. Právě proto naše hnutí tady v tento třetí den, už tři dny v kuse, a jsme připraveni bojovat dál, aby právě naopak důchodci mohli mít klidný spánek a nemuseli se bát, že nebudou mít na základní životní potřeby. Aby nežili ve stresu, že podzim svého života budou trávit tím, že budou žádat o sociální dávky.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, paní předsedkyně, ale zvlášť v pravé části sálu požádám o ztišení. Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji vám, pane místopředsedo.

Protože důchod je to, co si již důchodci jednou zasloužili. Nezapomínejme, že to jsou lidé, kteří celý život pracovali, přispívali do sociálního systému, platili daně, vychovali novou generaci, která dnes je ekonomicky činná. Stát jim tedy vrací jenom to, co si už během života odpracovali. Pětikoalice se tváří, že důchod je milodar nebo sociální dávka, ale tomu tak rozhodně není. Existuje zde přece společenská smlouva. My dnes máme povinnost zabezpečit našim důchodcům slušný důchod. Stát je dlužníkem a důchodci jsou věřitelé. Tečka!

Na tomto místě se dnes současná pětikoalice snaží připravit naše důchodce o zhruba 7 000 korun v tomto roce a následně další rok o 12 000. Často tato suma bývá prezentována jako jakési navýšení finančních prostředků pro důchodce, že je to něco, co oni budou mít navíc. Jenže, vážení kolegové, tomu tak zdaleka není. Těchto 7 000 jenom pro rok 2023 má důchodcům jenom vyrovnat jejich zvýšené životní náklady, které oni mají v důsledku bezprecedentní inflace. Tedy žádné navýšení, ale dorovnání. V České republice máme dle posledních statistických údajů od Eurostatu třetí nejvyšší míru spotřebitelské inflace ze všech zemí Evropské unie. Pokud jste viděli ten graf, 19,1 % to je třetí nejvyšší v EU. Podívejte se na Španělsko třeba, podívejte se na další země a také se podívejte, co vlády těchto zemí dělají pro své občany na rozdíl od této vlády pětikoalice. V nejnovějších číslech nás předbíhají i některé pobaltské země a dostali jsme se na stupeň vítězů ve veličině, ve které jsme se tam nikdy dostat neměli. Navíc se zcela jasně potvrzuje, že inflace dynamizovaná růstem cen potravin a energií nejvýrazněji dopadá na nízkopříjmové skupiny.

Členové současné pětikoalice, jakož i vládní poslanci v tomto týdnu neustále opakují, jaké závratné výše údajně dosahují penze v naší republice. Tak za prvé, vážení kolegové, opusťte někdy tuto bublinu Sněmovní ulice a jděte se někdy podívat a popovídat si s jednotlivými důchodci. Já vám tedy garantuji, že o závratné výšce penzí od nich skutečně neuslyšíte. Domácnosti penzistů jsou i dle grafů, které tady prezentujete, jasně a ze své podstaty nízkopříjmové domácnosti. Jejich příjem je výrazně nižší než příjem pracující populace.

Za druhé je zcela absurdní, jakým způsobem tu dnes prezentujete poměr průměrné penze k průměrné mzdě. Vy se tady dnes soustředíte na ožebračení důchodců v rámci tohoto poměru místo toho, abyste svoji hospodářskou politiku soustředili na nárůst mezd a platů pracujícího obyvatelstva. Vy si zde ani neuvědomujete, že problém je v nedostatečném růstu příjmu občanů, a ne v dorovnání výše důchodů.

Za třetí, prosím, nastudujte si někdy údaje od Českého statistického úřadu o indexu spotřebitelských cen domácností důchodců - opakuji: důchodců. ČSÚ neeviduje jen změny cen klasických českých domácností, ale i domácností českých důchodců, kteří mají ze své podstaty odlišný spotřebitelský koš. Myslím, že všichni tomu rozumíme. Průměrný důchodce si nakupuje jiné statky a služby než průměrná česká domácnost. Dlouhodobě mají domácnosti důchodců každý jeden měsíc větší nárůst cen svého spotřebitelského koše než standardní české domácnosti. Toto jen ilustruje tu nevyhnutelnost skutečně dorovnat zvýšení jejich životních nákladů. Rozdíl valorizace pro české důchodce mezi 750 korunami a 1 750 korunami je zcela zásadní. Navíc žargon, který uplatňuje ministr financí směrem k valorizacím důchodů, je z mého pohledu až urážlivý. On není urážlivý jen k penzistům, ale i k úředníkům Ministerstva financí. On se totiž pan ministr financí tváří, jako že ho tato valorizace mimořádně překvapila. Pan ministr je v šoku a mimo. On totiž údajně o této valorizace dopředu nevěděl. To mi osobně tedy přijde hodně zajímavé. Protože já osobně jsem fakt, že k valorizaci dojde, z tohoto místa opakovala několikrát. Ale chápu, pan ministr financí se mnou nerad diskutuje a mé opakované výzvy směrem k vysvětlení, proč nezahrnul valorizaci důchodů v roce 2023 do výdajů státního rozpočtu, i když jde o mandatorní výdaj, zcela ignoroval.

Co je mi však líto ještě více, že si pan ministr financí nenastuduje ani materiály vlastního rezortu. Notabene jako bývalá ministryně vím, že všechny tyto materiály jdou přes poradu vedení, kterou řídí na ministerstvu logicky ministr financí, a že tyto materiály se tam schvalují. Takže bezesporu byly poradou vedení, kde seděl ministr financí, kdybych i připustila, že to nečetl, kde seděl a byl přítomen, tak tam byly schváleny. Musely být schváleny, než odešly na vládu. To je to kuriózní, že jsou teď všichni překvapeni. A já cituji z materiálů: Ministerstvo financí totiž již v listopadu 2022 publikovalo ve fiskálním výhledu - cituji: "Predikce očekávaného vývoje cen nevylučuje ani další mimořádnou valorizaci v polovině příštího roku. Dle aktuální predikce by inflace mohla v lednu 2023 v relaci s červnovým indexem překonat hranici 6 %." Toto je materiál samotného Ministerstva financí a budu to opakovat donekonečna. Donekonečna.

Bohužel se dnes asi ministr bude vymlouvat na to, že fiskální výhled je dokument poměrně rozsáhlý, přece jen má zhruba 52 stran, a pan ministr, který je známý svým osobitým pracovním tempem, pravděpodobně trpěl nechutí celý tento materiál studovat. To byla samozřejmě nadsázka, protože takový přístup by byl absolutně nepřijatelný. Můžete namítat, že je to 6 %, můžete namítat, že prostě ta částka je teď vyšší, ale ten rozdíl, o kterém se bavíme, je 14 miliard, 14,4, ať jsem přesná, pro tento rok. Naštěstí již následující měsíc Národní rozpočtová rada, to znamená v prosinci 2022, upozorňovala na tento problém. Nezávislá instituce, nezpochybnitelná. Mnohokrát jste se v minulém volebním období na její stanoviska odvolávali. A tentokrát bylo to stanovisko Národní rozpočtové rady výrazně kratší, bylo asi na tři strany, takže nepředpokládám, že by pan ministr financí se s ním neseznámil. Notabene bylo prezentováno na rozpočtovém výboru této Sněmovny, jehož jsem místopředsedkyní, kde sice nebyl pan ministr financí přítomen, protože on tam chodí výjimečně na rozdíl ode mě, která jsem tam chodila naprosto většinově, ale absolutně vylučuji, že by toto stanovisko neznal. A znovu, a budu to do nekonečna opakovat, Národní rozpočtová rada v prosinci roku 2022 výslovně upozorňuje - cituji: "Schválený rozpočet je také zatížený vysokou mírou nejistoty. Rizikem ve směru vyššího deficitu jsou výdaje na mimořádnou valorizaci důchodů v roce 2023. Na základě očekávaného vývoje inflace lze odhadovat, že k překročení pětiprocentní hranice nárůstu spotřebitelských cen od data relevantního pro stanovení výše řádné valorizace dojde v lednu 2023, což bude znamenat spuštění mimořádné valorizace dávek důchodového pojištění v červnu 2023." Konec citace ze zprávy Národní rozpočtové rady.

Ona to i kvantifikuje zhruba na částku 20 miliard korun. O 20 miliardách korun hovoří i fiskální výhled Ministerstva financí. Takže 20 miliard korun jste měli mít v rozpočtu. Bez diskuse. Fiskální výhled z listopadu 2022 dokonce o tom hovoří tak, že je tam máte. O to větší bylo překvapení, že je tam nemáte. Pak bychom se tady bavili o 14,4 miliardy a to už by tedy opravdu bylo směšné v celkovém balíku výdajů 2 biliony 223 miliard, pokud se nemýlím. Opravdu směšné. To jsem zvědavá, jak to budete kvantifikovat.

Navíc se ministra Stanjury, ministra financí, na tuto mimořádnou valorizací několikrát ptali novináři. Takže nepřítomný pane ministře financí, vy nemáte být co překvapen. Valorizace byla dopředu známa. Vy jste jenom dal na slova markeťáků, abyste měl schodek 295 miliard. Říkám to tu opakovaně. Je nereálný. Včera jsme viděli pokladní plnění. No to je tedy katastrofa! Za únor 119 miliard schodek. Za únor. Neuvěřitelné. Nejhorší vůbec výsledek, který existuje v historii. A meziročně zhoršení o 74,4 miliardy. Takto to vedete, vy, stratégové na konsolidaci veřejných financí. Plná ústa před volbami. Skutek utek. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

Dne 4. ledna na tiskové konferenci 2023, na tiskové konferenci k pokladnímu plnění za rok 2022, byl dotazován redaktorem České televize ministr financí Stanjura na to, kde vezme peníze na mimořádnou valorizaci důchodů, když je nemá v rozpočtu. Ministr Stanjura řekl, že zatím není známa výše. Takže on nevěděl, že je to aspoň těch 20? Teď vám zdůvodňuji, že to vědět měl a musel. Je to mandatorní výdaj, to znamená zákonný. A on odpověděl, že ta výše není známá. A že je to 1 % celkových výdajů státního rozpočtu, to je pravda, to tak je, a že si s tím rozpočet poradí. Tak výborně!

V neděli, teď tu minulou neděli, co byla, jsem byla s panem ministrem financí v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce, kde nás pan ministr financí ujistil, že v případě, že by došlo k mimořádné valorizaci, to znamená, že by tato novela nebyla schválena zhruba do 22. března, nebyla ve Sbírce zákonů, tak nebyla publikována ve Sbírce zákonů do 22. března, tak že by došlo samozřejmě k té mimořádné valorizaci způsobem, jaký ukládá dosud účinný zákon. A že on prostě ty prostředky, teď už je kvantifikujeme přesně, protože jsou v materiálech z Ministerstva práce a sociálních věcí, ve výši 34,4 miliardy, že on je tam prostě najde. No tak v čem je problém? Kde je ta škoda, když je najde? Jaká by vznikla škoda, když ty peníze se tam najdou?

Já teď nebudu jako bývalá ministryně polemizovat o tom, kde se najdou a jak, to je odpovědnost této vlády a hlavně ministra financí, který toto turecké hospodaření šéfuje. Ale beru jeho slova jak za bernou minci. Najde, tak se najdou. Tím pádem nemůže vzniknout žádná škoda. Kde by vznikla? Na úkor koho, na úkor čeho?

Dobrá. Je to poměrně zvláštní, hodně nestandardní a velice osobitý přístup, a to jsem zdvořilá, velmi zdvořilá, k vytváření státního rozpočtu jakožto nejdůležitějšího ekonomického zákona roku, ale dobrá. Mě tedy osobně jako bývalou ministryni financí tento přístup hodně znepokojuje. A obávám se, že obdobně znepokojuje i finanční trhy a ratingové agentury. Ale chápu, že při vaší stoosmičce a výši vašeho ega přístup nezměníte. Na to bych si vsadila. Bohužel, bohužel se obávám, že na to doplatíme. A to bych teď mohla mluvit o dalších dírách, které tam máte, SFDI, ale nejsme v debatě o státním rozpočtu, určitě budeme x-krát v debatách těchto ekonomických. Budu se držet tématu.

Pokud jste však chtěli změnit valorizační schéma, měli jste k tomu možnost. A já netvrdím, že je dokonalé. Netvrdím. Je to už hodně staré, hodně staré nastavené valorizační schéma. Řadu věcí by tam bylo nutné prodiskutovat. Souhlasím. My jsme ho parametricky měnili ve prospěch důchodců, za naší vlády parametricky některé změny, ale bylo by potřeba posoudit skutečně, zda jsou některé věci v souladu se současnými ekonomickými trendy, posoudit tam různé ty parametry. To je určitě k debatě. Ale k debatě standardní legislativní cestou, kdy budeme o těch věcech debatovat, kdy je posoudí naše expertní týmy, kdy povedeme naprosto věcnou debatu ve výborech, v rozpočtovém, v sociálním. Vždyť to je obrovsky citlivé téma! Obrovsky citlivé. To se nedá měnit na koleně, za pochodu, kdy vlastně vy i ty argumenty měníte za pochodu, kdy to tady schvalujete tímto nestandardním způsobem, kdy nás znásilňujete v rámci i tohoto institutu, jako je stav legislativní nouze, kdy nám berete základní práva, které opozice má, vystupovat a vyjadřovat se, kdy jsme vlastně nemohli tyto věci řádně posoudit. A ještě nám tady za pochodu měníte důvody, proč to děláte. Rozjetý vlak, který nejde zastavit. Je to nesmysl. Tak jak měníte toto valorizační schéma teď, tak se dá změnit od 1. ledna. Je to nesmysl. Absolutní nesmysl.

A kdybyste to byli nuceni nechat projít řádnou legislativní cestou, což jste měli udělat, a já bych rozuměla, že s něčím přicházíte, možná bychom na konci toho příběhu to třeba nepodpořili, ale určitě bychom s vámi debatovali naprosto věcně a korektně tak, jak jsme s vámi loni debatovali. Trošku jsme vás k tomu museli tedy přinutit tím, že jsme tady zdržovali projednávání toho, že jste chtěli vzít veřejnému zdravotnímu pojištění 14 miliard, ale tím jsme vás nepřímo donutili, a já jsem za to vděčná, k debatě nad aktuálně účinným valorizačním mechanismem u plateb za státní pojištěnce. Stejně jsme mohli postupovat a nebyl důvod, proč ne.

Vy jste od listopadu, minimálně od listopadu věděli, že prostě ta valorizace bude velká. Minimálně od listopadu. Věděli jste, že ten vlak, jak říká pan ministr Jurečka, ten vlak se řítí. Proč jste nepřišli? Proč jste nepřišli? Proč jste nepřišli, abychom o tom debatovali? A my bychom debatovali. A když ne, tak byste mohli říct, přece ta opozice se s námi nebaví, my jsme se snažili. Nedali bychom vám šanci, debatovali bychom. A někde bychom prostě třeba dosáhli i kompromisu, který bychom třeba i podpořili. Já nevím. To je přece o té debatě. A i kdybychom to nepodpořili, tak bychom to nebrzdili. Řekli bychom si svoje, uplatnili bychom si svoje pozměňovací návrhy a procházelo by to řádným legislativním procesem.

Nehrálo vám do karet víc věcí. Myslím si, že vám nehrály do karet prezidentské volby, to je bezesporu ten politický aspekt. A hodí se vám i to, že to schválíte tak rychle a nemusíte s tou kůží na trh, že nás tady zmasakrujete během několika dnů.

Nikdy byste nás neporazili, kdybyste neporušovali jednací řád. My jsme připraveni tady být klidně dalších x dní a nocí, protože čas hraje proti vám. Vy potřebujete mít ten zákon do 22. března ve Sbírce zákonů, ne my, my ho nechceme. To znamená, vám nezbývá než nás masakrovat. (Potlesk vlevo.) Než porušit naše základní a zásadní práva, která jako opozice máme. O to vám šlo a potřebovali jste to navíc prohnat takto rychle. A rychle prostě jim zařízněte tu debatu, rychle to ukončete, ať to nemusíme poslouchat! Ať to neslyší veřejnost! Ať neslyší, jak pracujete, co tady vlastně děláte, co pácháte! A ta debata, kterou tady vedete, jak říkáte, pořád se to opakuje, pořád to... Ale vždyť vy nejste schopni to vysvětlit: Nejste schopni! Vždycky někdo vystoupí od vás - a já děkuji třeba panu poslanci Haasovi prostřednictvím pana místopředsedy, že aspoň vystoupí - ale při vší úctě k vám a vašim znalostem, znám vás z ústavně-právního výboru, prostřednictvím pana místopředsedy, tak přečtete tam jednu nějakou větu nebo dvě věty z nálezu Ústavního soudu. Já vám přečtu další čtyři, které budou zase říkat opak, a stejně to nakonec rozhodne Ústavní soud. Ale k Ústavnímu soudu by se to nikdy dostat nemuselo, kdybyste nás nezkrátili na našich právech. Ale znovu říkám, nás neumlčíte a do toho okamžiku, kdy tady budeme moci mluvit, než nám v tom zabráníte všemi nedemokratickými metodami, které aplikujete v rozporu se zákonem, tak do té doby budeme mluvit.

My jsme tady mohli absolvovat tři standardní čtení, nemusela jsem tady mít spacák, který se stal symbolem této obstrukce, a já se k ní hrdě hlásím. Jenže vy jste se rozhodli, jak jste se rozhodli, vstoupit do valorizačního schématu na poslední chvíli, a to jenom proto, že jste měli strach. Strach, jak by skončily prezidentské volby. Strach, jak byste to obhájili. Strach, že byste to neobhájili, strach, že byste nebyli schopni vysvětlit, proč to vlastně děláte a co vás k tomu vede. Takže toto byla snad nejdražší prezidentská kampaň v novodobé historii naší země.

Jenže vy jste se raději rozhodli ohnout legislativní proces a upravit toto valorizační schéma až ve chvíli, kdy ten samotný nárok již vznikl. A netvrďte, že ne. Netvrďte, že vznikl až 10. února. On to všechno posoudí asi na konci toho příběhu Ústavní soud, ale vznikl. Běží už lhůta pro jeho výplatu. Vy jste věděli o tom, že to tak bude. A já přiznávám otevřeně, že pan ministr Jurečka mi telefonoval, telefonoval mi v ten pátek, teď nevím přesně datum, čtvrtek mi psal, ano, já to čtu naprosto přesně, potkat jsme se z časových důvodů nemohli, v pátek jsme si telefonovali, bylo to domluveno asi na půl jedné. Telefonovali jsme si, ale už to bylo poté, co ve středu na tiskové konferenci po jednání vlády ten záměr byl sdělen, že ho vláda prodiskutovala. Pak všichni víme, že v pondělí po tom pátku, kdy jsme si volali, ho per rollam schválila. Per rollam, to je taky zvláštní. Ale telefonovali jsme si a pan ministr mě informoval, že poslal ten zákon všem poslancům, a ptal se mě, jak bych se postavila ke zkrácení lhůt. Řekla jsem mu poctivě, že to budu vetovat, že to budu vetovat, zkrácení lhůt. Že prostě takový zákon prostě nemůže být projednán ve zkrácených lhůtách. Pak to bylo prezentováno slovy: náš rozhovor byl korektní. Já si nijak nestěžuji, jenom říkám, o čem byl, věřím, že to potvrdíte, a pak to bylo prezentováno: nám nic jiného nezbývá, nám pětikoalici, protože opozice chce vetovat zkrácení lhůt, proto musíme jít cestou stavu legislativní nouze. Ale to ne. Dívám se na právníky v sále z pětikoaličního spektra, dívají se do země a já se jim nedivím. To ne. Toto je argument? Toto je argument? Když nám nezkrátí lhůty, tak my musíme jít cestou legislativní nouze? Přece podmínky pro uplatnění institutu legislativní nouze, stavu legislativní nouze, jsou dány zákonem. Nemůžeme si tam něco přidávat, přidávat si, že tam může být podmínka, že bude vetováno zkrácení lhůt. Ne, to teda fakt nemůžeme. Když tak to kolegům z vlády poraďte, protože tento argument je skutečně hloupý. Hloupý a v rozporu se zákonem.

Takže případná novela - a já jsem podala pomocnou ruku, náš klub podal pomocnou ruku, opakovaně jsem řekla, stáhněte tento zákon, vyplaťte ten nárok a pojďte s námi jednat tak jako loni u valorizace plateb za státní pojištěnce, pojďte s námi jednat o valorizačním schématu pro důchodce. Já navíc chci zdůraznit, že toto valorizační schéma, které teď platí, plně nesaturuje zvýšené náklady českých důchodců. To je také důležité říct. Nesaturuje plně zvýšené náklady českých důchodců. Protože nezapomínejme, že ke zvýšení cen docházelo postupně až po leden, ale ke zvýšení penzí důchodců má dojít až v červnu. To znamená, že celé období mezi lednem a červnem musí důchodci nést zvýšené životní náklady, které hradí v této chvíli ještě ze stále nezvýšeného důchodu. A navíc ceny potravin, energií, pohonných hmot, oděvů a obuvi každý měsíc ještě stále rostou. Chápu, že pro poslance vládní pětikoalice, kteří si prosadili zvýšení svých platů, se to těžko představuje. Ale já vás vyzývám, zkuste se vcítit do složité situace českých důchodců, mluvte s nimi. Trošku empatie by vám skutečně neuškodilo.

A my jsme iniciovali a bude svolána mimořádná schůze na skutečně palčivé problémy lidí této země a jedna z prvních bude na téma zmrazení platů politiků. Tento zákon leží - je to poslanecký návrh Andreje Babiše - leží tady ve Sněmovně už od loňského roku a my se k němu znovu chceme vrátit, protože lidé to vnímají jako symbol. Já vím, že platy politiků, kdyby se zmrazily, tak to nebude ani miliarda ročně, ale o to přece nejde. Jde o ten symbol, o to, jak to lidé vnímají, jak to cítí, jak čtou, o kolik vzrostly platy politiků a jak oni se propadají, a ještě teď těm nejpotřebnějším máme sáhnout na to, na co mají nárok a co je má chránit. A nova opakuji, nechrání je to ve sto procentech.

Já samozřejmě jako bývalá ministryně financí vnímám současnou situaci státního rozpočtu. Deficit státního rozpočtu na konci února ve výši 119,5 miliardy je nejhorším výsledkem v dějinách České republiky. Ministr financí Stanjura tak směřuje k překonání svého vlastního rekordu z loňského roku, kdy zadlužil Českou republiku o 429 miliard za jediný rok. To se nepodařilo ani za covidu, za toho nejtěžšího covidu. O 429 miliard!

Jeho vinou, nebo jeho nečinností, však pokračují problémy s čerpáním evropských peněz. V loňském roce došlo k nedočerpání 54 miliard prostředků. Proč? Ty peníze jsou předfinancované z českého rozpočtu a stačí o ně požádat, ale musí se o to ministr financí starat. Já jsem psala minimálně jednou měsíčně rezortům dopisy: posílejte k certifikaci. To proto, že certifikačním orgánem, který žádá v Evropě o tyto peníze, je Ministerstvo financí, ale musí se starat ministr. Musí prostě, řeknu to lidově, honit ty ostatní ministry, tlačit na ně. Na mě zase tlačil premiér Babiš. A tak dále, a tak dále. Je to o tom, že se staráte a že ten rezort prostě řídíte. To tam dneska nevidím.

Velmi draze se také úročí procyklická politika této vlády, neřešení příjmové strany rozpočtu, špatně nastavená windfall tax. Již dnes většina ekonomů komentuje, že windfall tax nastavená ministrem Stanjurou na sektor bankovnictví nebude mít zcela odpovídající a očekávaný fiskální dopad. Navíc pětikoalice, když už chtěla dodatečně zdaňovat, měla zasáhnout o mnoho dříve, o mnoho měsíců dříve, tak aby zdanila rekordní zisky v roce 2022, v tom zcela selhala, nebo aby zastropovala ceny energií u výrobců. Opětovně také pětikoalice není schopna využít plně potenciál společnosti ČEZ a ostatních státních podniků. No a samozřejmě jste nepředstavili žádné výrazné úspory na fungování státu. Návrh poslanců pětikoalice směřující ke snížení zdanění hazardu, tak to už je jenom pomyslná třešnička v rámci tohoto inflačního chaosu.

V neděli v Otázkách Václava Moravce řekl ministr financí, že zadal svým kolegům - na dotaz moderátora, zda se chystá ke snížení daně z hazardu, odpověděl, že zadal kolegům... Protože přišly tuším Hospodářské noviny s tím, že se tam připravuje nějaká takováto úprava. Vidíte, že nás trápí hazard a pro Ministerstvo financí je to to, co prostě je teď kruciální pro tuto zemi!

Byl to Andrej Babiš a já, kteří jsme prosadili zákon o hazardu, revoluční zákon, a o dani z hazardu. Přestali jsme být kasinem v srdci Evropy. Ta čísla jsme prezentovali, kolik tady skončilo různých bankomatů, heren a tak dále a místo toho jsou tam prospěšné věci, na těch místech. Začala fungovat Celní správa. Prostě bojovali jsme proti hazardu. Co však musím přiznat, nepodařilo se ani Andreji Babišovi jako ministrovi financí, ani mně prosadit sazby, které jsme po diskusi s experty měli nastavené a doporučené, protože hazardní lobby napříč Poslaneckou sněmovnou je neuvěřitelná. Takže ministr financí Stanjura odpověděl moderátorovi na jeho dotaz, zda se chystá snížit daně z hazardu: dal jsem úkol, aby se nastavily daně z hazardu tak, aby to bylo fiskálně pozitivní. Já si to překládám slovy - a počkám si na ten výsledek a budu o něm velmi hlasitě mluvit. Jinými slovy prostě v minulém volebním období to byl nějaký subjekt, který vyhrál, a v tomhle volebním období to bude možná jiný subjekt, který vyhraje. Každopádně považuji za nepřijatelné, aby daně z hazardu se snižovaly. Já vím, že je to nějakých 10 miliard, možná 12. No a co, zvyšme je. Roli tam hraje nejen míra škodlivosti, ale i míra ziskovosti.

Podívejme se do jiných evropských zemí. Takové ty řeči, že pak to dosáhne bodu, kdy se to přelije do šedé zóny. Nedosáhne, nebojte. Tam jsou takové - naštěstí se nám to podařilo zavést - takové kontrolní mechanismy, že se to nepodaří. Přestaňme už tady prosazovat lobbistické zájmy. Vy přestaňte, my ne. Přestaňte prosazovat lobbistické zájmy některých skupin a starejte se o lidi, v tomto případě o důchodce.

Další věc. Díky inflaci máte rekordní příjmy a nemluvíte o tom. Takže schodek 119,5 miliardy za únor. Ale podívejte se na ty příjmy, na tu příjmovou stranu. Když jsme my byli v době covidu, měli jsme za rok 2020 největší propad ekonomiky v historii, novodobé historii naší země, minus 5,5 %. Měli jsme propad na příjmové straně. Nikdy jsme to nevedli tak, abychom dopadli jako vy. Máte rekordní příjmy, a přesto takovéto výsledky. Kde je ten váš plán konsolidace veřejných financí? Proč jste neuplatnili pozměňovací návrh pana Skopečka a pana Stanjury k rozpočtu za rok 2021 tuším, který snižoval výdaje o 80 miliard? Ptala jsem se v otázkách Václava Moravce: proč? Měl to připravené. No protože byl nesmyslný. Brali jste to z mandatorních výdajů. Dneska to víte dobře. Ale přiznejte se k tomu. Prostě jste lhali. Lhali jste tehdy a teď je evidentně vidět, že nevíte, co s tím.

Díky inflaci - znovu opakuji - máte rekordní příjmy. Nemluvíte o tom, v tichosti, to je jako samo sebou, to je pohoda. V potravinách máme inflaci 25 %. Lidé, kteří topí elektřinou, platí z roku na rok každý měsíc i více než dvojnásobek. Před rokem 5 000 korun měsíčně - říkala jsem to tu tuším včera, dneska to zopakuji - dnes 12 000 korun měsíčně. Naprosto konkrétní případ seniorky z Ostravska, která mi napsala. Takových mám spoustu. Já jsem tento uvedla, protože mně připadal, že všechny ostatní tak nějak zosobňuje.

To znamená jediné. Z toho bezostyšně vybíráte daně, a dokonce je chcete zvyšovat. Meziročně jste v roce 2022 vybrali na daních a pojistném navíc 137 miliard do státního rozpočtu od lidí a firem. Příjmy veřejných rozpočtů významně porostou i v následujících letech. Znova se odkazuji na fiskální výhled Ministerstva financí z listopadu roku 2022, strana 10, ať vám ušetřím hledání.

V roce 2023 porostou příjmy veřejných financí o 280 miliard, oproti tomu o dalších 93 miliard v roce 2024. Oproti této zvýšené základně o 89 miliard v roce 2025. Chápete to? My neříkáme nic jiného. A vy se tady bavíte při těchto extrémních příjmech o rozdílu zhruba nějakých 19 miliard pro důchodce. Neuvěřitelné! Skandální! Naprosto odpovídající asociální politice ODS, kterou nám tady ordinovala i v minulých letech.

Dnes je již zcela zřejmé, že vámi zrušenou EET jste přišli o 15 miliard v současných cenách každoročně. A tyto finanční prostředky jste měli jen v důsledku efektivního výběru daní současně s narovnáním podnikatelského prostředí. Já se těším na vaše upgradované programové prohlášení vlády, které jste včera projednávali, jestli jste si tam vyškrtli boj s šedou ekonomikou, protože evidentně za mě ano. Fakticky jste si ho vyškrtli. Filozofie naší vlády byla vybrat řádně daně, poctivě, ne, že je platí jenom někdo, a pak je lidem a firmám snížit. To jsme celou dobu dělali. Vy jdete evidentně obráceně. Prostě se tady projevilo politické ego zejména ministra financí Stanjury a premiéra Fialy, protože premiér Fiala v minulém volebním období jako opoziční lídr vykřikoval: Nikdy neprojde EET! Nikdy to nepustíme! Nikdy, budeme tady obstruovat, co nám síly budou stačit. Nikdy!

No a tak my říkáme teď, že nechceme pustit poškození našich důchodců, sebrání 7 000 v průměru v letošním roce. Takže vám nezbývá než naše odhodlání zlomit násilím, zakázat nám mluvit, pošlapat naše práva, která jako parlamentní opozice máme, notabene největší klub této Poslanecké sněmovny. Škoda těch 15 miliard z EET. Já si myslím, že by se hodily důchodcům, už bychom měli na ten rozdíl, který nám zbývá. No a ty 4 miliardy, to už bych pomohla panu ministrovi najít lehce, to už se fakt dá. Škoda. Teď na to doplatí naši důchodci. A oni jsou tou první skupinou, která na to doplatí. Další čekají ve frontě. To nám začne pětikoalice sáčkovat postupně, až se jí toto podaří na sílu prosadit.

Navíc vůbec nešetříte. Vaše řeči? Pan premiér Fiala říkal často: my to ušetříme na provozu státu, nebudeme to brát lidem a firmám. Pamatujete si ty řeči, ty modré plakáty, které zaplavovaly sociální sítě? Ještě že je máme, protože teď můžeme krásně lidem připomínat ty vaše sliby, jak nezvednete daň z nemovitých věcí, protože nebudete lidi trestat přece za to, že si pořídili vlastní bydlení. A tak bych mohla pokračovat. Nebojte se, my vám to budeme připomínat. Oni vám to lidé spontánně připomínají sami. V listopadu pan premiér Fiala: nezměníme valorizační schéma pro důchodce. Můžete věřit? Takové vládě, která takto mluví a jinak prostě jedná? No, nemůžete. Proto se propadá důvěra v tuto vládu. Proto je tak málo lidí dneska ve společnosti, kteří vám ji ještě dávají.

Takže zpátky - navíc vůbec nešetříte. Na Ministerstvu financí se zvýšil počet úředníků - čerpám z oficiálně schválené systemizace - za rok vaší vlády z 1 438 na 1 450. Vytváříte nové sekce, máte 6 politických poradců - myslím teď finance, tam se soustředím, chápete to - dva politické náměstky. Zřídili jste nová ministerstva na nic. Práce ministra pro evropské záležitosti a jeho úřadu má dělat premiér. Proč ho tam máte, pana ministra? Já jsem nikde neviděla. Nevzpomínám si, že by tady někdy byl, že by nám něco řekl. Navíc skončilo předsednictví. Tak já myslím, že můžete hned jeden aparát ušetřit.

Práce ministra pro legislativu a jeho úřadu patří pod MSP, Ministerstvo spravedlnosti, tak jak jsme to měli za nás. Včera jsme tu řešili, před včerejškem, včera, včera to zvlášť rezonovalo - proč tady zas není pan ministr pro legislativu? Pan ministr Bartoš jako chrabrý obhájce ho tady hájil a četl nám, kdy tady byl, kdy nebyl, kdy dostal otázku, nedostal otázku. Spletli jste se. My tu nejsme pro vás. Vy jste tu pro nás. Vy se zodpovídáte Poslanecké sněmovně. Nikdy bych si nedovolila takhle nepokorně vystupovat vůči poslancům této ctěné Poslanecké sněmovny. Ministr pro legislativu, o kterém pořádně nevíme, co dělá, který tady většinou sedí u zákonů, ke kterým nevystupuje, protože má asi službu, a když konečně tady má zazářit a pomoci vládě obhájit - chápu, že neobhajitelné, ale aspoň se o to pokusit, protože bezesporu pro to zvedl ruku jako člen vlády, tak tu spíš není, jak je. Takže prosím, nechoďte sem s nějakými pohádkami, jestli sedí v nějaké komisi, nebo jestli tu byl a teď už šel spát a tak dále. Má tu být! A jestli pan ministr práce a sociálních věcí se včera vyjádřil, že on to předkládá místo vlády, tak pak musí být schopen odpovídat i na otázky čistě právní, čistě legislativní. A to jsem včera moc neslyšela. I když chci říct, ať také jsem trošku pozitivní, že pan ministr práce tady aspoň většinu času byl a snažil se odpovídat, i když ty odpovědi mě rozhodně neuspokojily.

Proč máme ministryni pro vědu? Za nás to řídil premiér Andrej Babiš a měli jsme výsledky, zvyšovaly se výdaje, nastavoval se plán pro budoucnost České republiky. Měli jsme. Teď nevíme nic. Teď slyšíme tak potichoučku, že snad se krátí výdaje pro tuto oblast, vidíme to v rozpočtu. Ale že by tady paní ministryně někdy něco řekla zásadního? Opravte mě, jestli se mýlím. Nic. Zase zbytečný aparát. No prostě je moc housenek na málo kapustičky pětikoaliční. Počet úředníků roste i na Úřadu vlády a dalších ministerstvech.

Proč se nevyužilo předsednictví definitivně k tomu, aby se - já jsem četla nějaké závěry, takže teď jsem zvědavá, jak to přetaví ministr financí do národní legislativy - abychom konečně dotáhli zdanění globálních firem, všech těch různých digitálních společností, které si tady deset let, jedenáct let podnikají a daně neplatí ani korunu? Jak k tomu přijdou české firmy, které podnikají třeba ve stejné oblasti? Takže přijďte, nevymlouvejte se, že to nebude moc peněz. Přijďte s návrhem, podpoříme ho, slibuji to tady za hnutí ANO. Předložte analýzy, spočítejte to. Každých pár miliard dobrých. Neříkejte - to se nevyplatí. Tady se vám vyplatí vzít důchodcům 19 miliard. Tak neříkejte, že se nevyplatí něco připravovat, že by to bylo pár miliard. Každou miliardu budete hledat. A musíte ji hledat, je to vaše povinnost.

Neinvestujete. Nepodporujete ekonomiku v růstu. A proto jsme jako jedni z mála v EU v recesi. Podívejte se na ta čísla. Já chápu, že tam máte málo lidí, kteří se v tom orientují. Ale opřete se o expertní týmy. Jenom na financích jsou perfektní expertní týmy. Nechápu, proč je ministr nevyužívá. Z jeho vyjádření není poznat, že by je využíval. Já jsem neměla jediného poradce na Ministerstvu financí. Nula. Opírala jsem se jenom o aparát Ministerstva financí. Pan ministr má celou řadu poradců, takže věřím, že je na tom třeba podle něho lépe. Ale na výsledcích to vidět rozhodně není.

Je to logické, protože živnostníkům, kteří čelí nejrychlejšímu propadu tržeb v historii statistického úřadu, chcete zvyšovat odvody až o 60 %. Já vím, říkáte, ještě jsme se nedohodli. Ale to, že s tím přišla, tuším, Česká televize, tak asi by to neodvysílala, kdyby to neměla vyzdrojované. Takže minimálně jste to někde na úrovni pětikoalice poměrně zásadním způsobem diskutovali. Já chápu, že panu premiéru Fialovi a ministru financí Stanjurovi a dalším kolegům z ODS se to těžko komunikuje, protože oni vždycky se tady bili za práva živnostníků. Tomu já rozumím. Pan premiér říká, no, my jsme to ještě nerozhodli, říkal teď nedávno v mediálním výstupu. My jsme to ještě nerozhodli, my se o tom budeme bavit, ale pokud bychom to udělali, tak abychom zlepšili živnostníkům ty důchody. No. Kterým pak to tak asi zlepšíte? Celé řadě vůbec ne. A proč jste jim zkomplikovali paušální daň, kterou my jsme vytvořili? Tam jsme zlepšovali důchody, tam jsme v tom balíku, který zaplatí paušalista měsíčně, zvedli minimální sociální o 15 % pozitivně a daň jsme dali symbolickou stovku. A ten, kdo se tam přihlásil, tak dneska nepodává přiznání, hlášení, nepřijde mu kontrola, pošle platbu Finanční správě, ta si to rozpošle se sociálkou, se zdravotním a mají pokoj.

Vy jste to tak zkomplikovali, vy, pravicová strana, hlavně ODS. Zjednodušovat. Tak jste zkomplikovali úžasný institut paušální daně, že se vám do něho po té novele přihlásilo 35 000 živnostníků. Pecka! Blahopřeju. Opravdu to vedete od deseti k pěti.

My jsme prosadili nejjednodušší institut pro živnostníky. Prosadila jsem ještě jako ministryně financí, dosáhla jsem toho, že jsme získali výjimku pro posunutí povinného plátcovství DPH na 2 miliony. Děkuju, že to Ministerstvo financí dotáhlo, zvedli jsme pro to logicky ruku. Kompenzovali jsme živnostníkům. A tak bych mohla pokračovat. My, kteří jsme byli vámi označování za nepřátele živnostníků. A co jim teď chystáte vy? Počkáme si, až s tím přijdete, když tvrdíte, že nic není dohodnuto. Neřekli jste ne. Neřekl premiér vaší vlády - ne, to neuděláme. I když asi bych na to taky už dneska nedala, protože u valorizace důchodů taky říkal - nezměníme valorizační schéma, v listopadu 22, a teď říká - ne, já jsem to myslel jinak, já jsem to myslel... Já už nevím jak. Vy totiž každou chvíli říkáte něco jiného.

Takže pokud neřešíte příjmovou stránku a děláte procyklickou politiku, nemůžete se divit, že vám budou v budoucnu chybět peníze. Proč už jsme tady neměli schválený od 1. ledna 2023 zákon o zvýšení daní ze závislosti? Hnutí ANO by pro to zvedlo ruku. Tabákové výrobky včetně zahřívaného tabáku. Tvrdý alkohol. Hazard. Řeknete: to je prostě málo peněz. Proč? Ta trajektorie se nastaví, my jsme to dělali, vy jste na nás tenkrát křičeli, vzpomínám si: vy jste se zavázali v programovém prohlášení vlády, že nebudete zvyšovat daně, a zvyšujete na ten alkohol a na ty tabákové výrobky. Ale my jsme se taky zavázali, že budeme bojovat se závislostmi. A tohle je jedna z cest. Přijďte s tím. Rychle. Doporučuje vám to i NERV. My pro to ruku zvedneme. Nevím, na co čekáte. Tady byste to mohli mít rychle. A nezapomínejte, že daňové změny musíte mít účinné k 1. lednu 2024 v tomto případě a legislativní proces tady trvá v průměru deset, jedenáct měsíců, takže už máte docela napilno.

Vy nesete plnou zodpovědnost za současnou situaci, která pro Českou republiku skončí blamáží. Prostě chtěli jste mít hezčí číslo deficitu, baťovské a marketingové schodky. Ale prodali jste důchodce. A měli byste se stydět a přiznat si tu chybu.

Já jsem vás chtěla vyzvat, a takto jsem to říkala i panu zvolenému prezidentovi, ať stáhnete ten návrh, připravíte poctivou novelu zákona o státním rozpočtu a jednáte s námi o novém valorizačním schématu od 1. ledna 2024. A teď dokonce slyším, že byste ani novelu rozpočtu nepotřebovali. Že to najdete. Tím lépe. Já nevolám po prohloubení schodku. Jestli to tam najdete, tím lépe. Pak vám ale žádné hospodářské škody nehrozí. A už to prosím neopakujte. Nehrozí. Ministr financí vaší vlády přiznal, že ty peníze i v případě, že tento návrh neprojde, v rozpočtu najde.

To, co byste měli okamžitě začít řešit, je inflace. Znovu opakuji, máme třetí nejvyšší inflaci ze všech zemí Evropské unie. Podle čísel Eurostatu 19,1. Katastrofa! Takže my jsme ve výšce inflace byli po celý rok premianty v rámci měření Eurostatu. Okamžitě přistupte k opatřením, opakovaně vás vyzýváme, která zásadním způsobem ovlivní růst cen. My jsme prezentovali na tomto místě, na tiskových konferencích po jednání vlády celé množství návrhů, které můžete aplikovat. Tento růst cen vrhá už i naši střední třídu do chudoby, kdy jsou nuceni žádat o sociální dávky, což se ve finále projeví ve státním rozpočtu, protože vám rostou výdaje. Porostou výdaje. Ukázalo to i to plnění včerejší. Navíc to způsobuje další administrativní náklady.

Dennodenně mi někdo volá, píše, zastavuje, dnes ráno paní, když jsem šla do práce, jak se obrací s žádostí o dávky, jaká je tam chybovost, jak to dlouho trvá, prosím, řekněte to tomu ministrovi, a tak dále. Pořád se to řeší, pořád mám x různých příběhů. Ale sociální dávky nemohou být řešením pro většinu populace. Ten slavný citát pana premiéra, co si dal na facebookové stránky, myslím, že to bylo na stránkách ODS loni - zvýšili jsme počet lidí na sociálních dávkách. Pravicová vláda. Ona říká o sobě, že je pravicová. Tak to je její cíl - zvýšit počet lidí na sociálních dávkách. Ne! Vy máte nastartovat ekonomiku! Vy máte nastartovat investice! Máte pomoci firmám, které dávají práci lidem! To je váš úkol, starat se o zaměstnanost. Zaplať pánbůh, ještě že vám po nás, po té naší vládě, na kterou si tak stěžujete, zbyla ta nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii díky našim opatřením, že jsme ji udrželi. To je váš úkol. Ne zvyšovat počet lidí na sociálních dávkách.

Navíc má Česká republika největší propad reálných mezd ze zemí OECD, což je opětovně výsledkem vaší zcela nesmyslné politiky. Na tomto místě mohu připomenout, jak jste zvyšovali minimální a zaručenou mzdu. Ten chaos na poslední chvíli. Pak jste zvedli jenom první a osmý stupeň, nepochopitelně, takže jste vzkázali uklízečkám, kuchařkám a dalším, ještě jsem na spoustu profesí zapomněla, švadlenkám, zdobičkám perníku - jsem mluvila s jednou firmou a tak dále, tak jste jim vzkázali: vy máte smůlu. Žádná logika v tom není, je to taková ta chytrá horákyně, ani obutá, ani bosá. Tak mějte tu odvahu, pane ministře Jurečko, a řešte těch osm stupňů zaručených mezd. Já vím, mě to taky rozčilovalo, taky jsem nechápala, proč jenom Česká a Slovenská republika to mají, oni mají čtyři stupně tuším, Slováci, my osm. Nechápala jsem to, říkala jsem si jako ministryně financí, chtělo by to nějakou debatu. Tak vy jste to vyřešil tak, že jste dal první a osmý stupeň. Nevím, co na to třeba říkají zemědělci? (Ministr Jurečka - poznámka z první lavice před řečnickým pultem.) No, výborně. Takže to je takový přístup, kterému opravdu nerozumím. Neumím to vyřešit, tak se z toho nějak vykroutím. Nebo také, jak se stavíte ke státním zaměstnancům, to by bylo na samostatnou kapitolu.

Za další. Okamžitě začněte pracovat na proticyklické fiskální politice, která dostane naši zemi z recese, do které ji svou neschopností pětikoalice zavedla. Vyzývám pětikoalici opakovaně: Stáhněte tento návrh zákona. Vyplaťte českým penzistům to, na co mají dle aktuálně účinné legislativy zákonný nárok. V případě, že chcete zasahovat do valorizace důchodů, chcete měnit valorizační schéma, umožněte standardní legislativní proces s tím, aby se i případná změna valorizace týkala až případné budoucí valorizace a nepůsobila zpětně. Také vás vyzývám, místo těchto jednorázových a hloupých zásahů začněte pracovat na skutečné důchodové reformě, nikoliv parametrických změnách. Opakovaně říkám, přizvěte nás k tomuto jednání. Neříkejte pořád: až my se domluvíme, tak vás s tím seznámíme.

To tady nebude jenom po dobu vašeho mandátu, pokud vydrží dvaapůl roku ještě. Bude to tady další léta a vy bezesporu nebudete vládnout po skončení tohoto volebního období. Tato vláda určitě vládnout nebude.

Sídlíte ve Strakově akademii už více než rok, rok a čtvrt, za chvilku to bude rok a půl, takže přestaňte se už vymlouvat konečně na Babišovu vládu. Začněte se vymlouvat... Včera jsem četla - pan premiér na CNN -, že zdědili zadlužení Babišovy vlády. A my jsme předtím zdědili zadlužení Nečasovy vlády, které bylo mnohem větší než to, které jsme vám předali na konci roku 2021. A co vy jste udělali? Vy jste ho navýšili tak, že máme krásné prvenství za rok 2022 v rámci Evropské unii v přepočtu na procenta HDP. Vyzývám vás, začněte konečně této zemi vládnout, starejte se o lidi, o firmy, protože to je vaše politická zodpovědnost! Děkuji vám. (Potlesk poslanců ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Jedna faktická poznámka - pan poslanec Patrik Nacher. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji za slovo. Já bych se chtěl zeptat - pěkné ráno, to jsem zapomněl, dámy a pánové - dopoledne. Já bych se chtěl zeptat pana ministra, případně někoho jiného, protože my se tady stále bavíme o tom stavu legislativní nouze jakožto nezbytném předpokladu pro něco tady schválit, ale jak jsem teď slyšel od Aleny Schillerové, tady na začátku proběhl nějaký kontakt mezi ministrem a jí jako předsedkyní našeho klubu ohledně zkrácení lhůt. A mě by tedy zajímalo, kdybychom se nechovali férově, nebo ona se nezachovala férově a řekla, že nebudeme vetovat ty lhůty, vy byste s tím tedy přišli normálně v rámci zkrácených lhůt, my bychom to potom zavetovali, jaký by byl váš další postup? Protože tohle trochu mění ten úhel pohledu na ten stav legislativní nouze. To je první konkrétní poznámka.

Druhá, a tu se nemohu odpustit. My jsme tady třetí den a třetí den tady chybí ministr pro legislativu. Už třetí den! Já kvituji, že tady je ministr práce a sociálních věcí. My jsme se i domluvili, že vystoupí s přednostním právem dopoledne. Ale že tady není třetí den ministr pro legislativu, do jehož gesce tohle všechno zatím spadá, protože my nejsme přímo v tom bodě o důchodovém pojištění, je pro mě tedy neuvěřitelný skandál! On je omluven, jak jsem slyšel z úst předsedajícího, mezi sedmou a devatenáctou z pracovních důvodů. To znamená, že se připravuje nějaká další legislativní bomba? Nebo co má tohle znamenat?

Takže já bych chtěl znovu vyzvat, aby tady byl ministr pro legislativu, protože my se neustále dokola ptáme a neslyšíme odpovědi kromě jedné věty, kterou už tady svého času řekl Jakub Michálek. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jen pro pořádek připomínám, že se nacházíme před projednáváním vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, je to sněmovní tisk 392, kde bychom měli podle § 99 odst. 5 posoudit, zda jsou podmínky pro projednání zmíněného návrhu ve zkráceném jednání.

Nyní s faktickou poznámkou pan místopředseda Skopeček. Prosím.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně za slovo. Já musím vystoupit. Chci reagovat na paní předsedkyni Schillerovou, respektive na její srdceryvné výzvy, ať tato koalice konečně přistoupí ke skutečné penzijní reformě. Slyšíme to od paní předsedkyně, která seděla roky na Ministerstvu financí, slyšíme to od předsedkyně klubu strany, která deset let byla ve vládě, měla pět let premiéra, po celých těch deset let ministra financí. Co jsme v oblasti penzijní reformy od této dámy a od hnutí ANO zaznamenali? Zaznamenali jsme zrušení penzijní reformy, vytvoření komise, a tím to haslo! Za deset let jste nedokázali vůbec nic! Ani "ň" v tomto tématu jste nedokázali! A vy s vážnou tváří tady po roce této vlády vyzýváte, kde je penzijní reforma? Vy si fakt nevidíte ani do úst! (Potlesk vládních poslanců.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Je zde řada faktických poznámek. Nyní tady vystoupí paní poslankyně Mračková Vildumetzová, Patrik Nacher, Alena Schillerová a další. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, já bych chtěla navázat na mého kolegu Patrika Nachera ohledně nepřítomnosti, neustálé nepřítomnosti pana ministra pro legislativu. Pan předsedající a místopředseda Sněmovny tady jasně řekl, že v tuto chvíli se zabýváme posouzením podmínek pro jednání ve zkráceném jednání. A já si v tuto chvíli dovolím vyzvat vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj, protože ten ministr spadá prakticky do jejich politického spektra, je za Českou pirátskou stranu, jestli by nám mohl přijít sdělit, z jakého důvodu se dnes nezúčastní jednání této Poslanecké sněmovny z pracovních důvodů. Já jsem tuto schůzi nesvolala. Já jsem nechtěla mimořádnou schůzi k důchodovému pojištění. Já jsem chtěla, aby senioři dostali, na co mají ze zákona nárok. Vy jste si tu schůzi svolali. Vy jste ji požadovali. Vy jste si schválili per rollamem na dálku odkliknutím z emailu, že vezmete valorizaci důchodcům, aniž byste k tomu jednali. Vy jste si schválili, že to bude ve stavu legislativní nouze, tak nám prosím pojďte v tuto chvíli říct, proč na tomto jednání není přítomen ministr pro legislativu! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Další faktickou poznámku má pan poslanec Patrik Nacher, potom paní poslankyně Alena Schillerová. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Já bych chtěl reagovat na svého ctěného kolegu Honzu Skopečka. On tady prodloužil volební období. Volební období, pane kolego, prostřednictvím pana místopředsedy, je čtyři roky, takže premiér mohl být Andrej Babiš maximálně čtyři roky a ve vládě ANO bylo osm let, ne deset. To jste si spletli možná nějakým jiným volebním obdobím někoho jiného. Připomínám, že v tom prvním volebním období bylo ve vládě i KDU-ČSL. To je váš koaliční partner. Tak jenom v tom případě neříkejte osm let, ale čtyři roky, protože pak by ta vaše výtka měla směřovat i na KDU-ČSL, aby to bylo fér. Je to podobné jako s tím rušením superhrubé mzdy. Všichni řeknete, ANO zrušilo superhrubou mzdu, nám tady vyčítají kolegové z TOP 09, STAN, Piráti. Ale vy jste pro to hlasovali také. Já jsem na to hrdý, já bych pro to hlasoval znovu, ale vy si takhle vždycky tohle přehazujete. Tak říkejte pravdu tak, jak je. Čtyři roky, osm let. Takhle jsou ta volební období. To je reakce jedna.

A potom vlastně druhou jsem zapomněl už prve na to omezení řečnické doby. Mám pocit, že vy v tomhle nejste taktici podle mě, protože co jsem zatím pozoroval, tak u řadových poslanců, až na výjimky, nepřekročilo to jejich vystoupení 10 minut. Jestli překročilo u někoho to vystoupení přes 10 minut, tak jsou to poslanci s přednostním právem. Ale ti nejsou omezeni tímhle dvakrát pět. Jinými slovy, vy podle mě v tomhle děláte medvědí službu. Tolik můj pocit. Zatím z řadových poslanců, kteří vystoupili, drtivá většina to měla pod těch 10 minut. Takže to omezení, tomu já opravdu nerozumím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní paní poslankyně Schillerová, připraví se pan poslanec Hubert Lang. Všechno faktické poznámky. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Ano, samozřejmě. Děkuji, pane místopředsedo. Já budu reagovat na pana místopředsedu Skopečka vaším prostřednictvím. Nebudu už opakovat to, co řekl Patrik Nacher, můj ctěný kolega, to je samozřejmě pravda. Ano, máte pravdu, pane místopředsedo, prostřednictvím pana místopředsedy, naše vláda nepřipravila důchodovou reformu. Když jsem zjistila, že Komise pro spravedlivé důchody pod vedením profesorky Nerudové nikam nesměřuje, že to je prostě k ničemu, jenom vytváření dalších výdajů, aniž by se řešily příjmy, tak jsem tehdy prosadila, abychom se obrátili na OECD, abychom je požádali o nezávislou analýzu. Oni si tady zahraniční experti rok a půl různě operovali po republice, po různých institucích, rezortech, vypracovali tu analýzu. Vypracovali tu analýzu. Ta je určitě k dispozici na MPSV i na Ministerstvu financí. Byla k udržitelnosti veřejných financí i vlastně k parametrům důchodové reformy.

Ale já jsem vám to nevytýkala po roce, pane místopředsedo, prostřednictvím pana místopředsedy. Já vím, že za třicet let to žádná vláda nepřipravila. A to, co připravil tehdy exministr Kalousek, myslím, že to bylo za Nečasovy vlády, to jsme zaplať pánbůh zrušili, protože to byl opravdu jenom pokus o reformu. Ale nechme to být.

Já volám po tom, abyste nás přizvali do pracovních skupin. Po tom volám. Protože kam moje paměť sahá, tak se nestalo, a ani za naší vlády se to nestalo, že by opozice nebyla přizvána. Takže to je obráceně. Já říkám, začněte na tom pracovat i s námi. Po tom volám. A znova říkám, je tam nezávislá studie OECD, kterou si objednala a zaplatila naše vláda.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další pan poslanec Hubert Lang, připraví se pan poslanec Aleš Juchelka. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, pane místopředsedo. Tak já bych tady chtěl říci, chtěl bych se zastat naší předsedkyně paní Schillerové a chtěl bych říct, že pan Skopeček je opravdu demagog. Pan Skopeček vystoupí prostě, místo aby nějakým způsobem zaargumentoval, tak okamžitě urazí, okamžitě napadne předchozí vládu, všechno shazuje prostě na nás. Já myslím, že kdo si pustí ze stenozáznamu to, co tady říkala naše paní předsedkyně klubu, tak to mělo ratio, mělo to hlavu a patu, bylo to prostě jednoznačně shrnutí nějaké věci, o kterých se tady už tři dny bavíme. Takže to za prvé.

Za druhé k panu ministrovi Šalomounovi, kterého tady můj ctěný kolega Babka neustále vyzývá, aby se dostavil, nebo pan Nacher také, aby nebyl dotčený, tak on prostě dodržuje výborně životosprávu, on pravidelně spinká, on vždycky do těch osmi, devíti se vyspinká, potom ráno se nasnídá, tam plní nějaké další úkoly politického rázu nebo jakého, nevím. Prostě je v pohodě. My jsme tady zničený, že jo, my tady nespíme, prostě stresujeme se, bojujeme tady za oprávněné zájmy našich penzistů a ministr vlády se vyspinká prostě, má tam osobní důvody. Já nezpochybňuju, že je teda řádně omluven, ale je to opravdu neseriózní.

A zakončil bych to, víte, existuje taková komedie, která se jmenuje Je lepší být mladý a bohatý než starý a nemocný. Je to smutný konstatování toho stavu, který tady je. My se tady snažíme bojovat za lidi, kteří opravdu už si nemohou pomoci, dospěli někam do nějakého závěru svého života a měli by mít právo si užít to svoje důstojné stáří. A jestliže je tady nějaké zákonné očekávání, je tady prostě nějaký zákon, to, že vy to vedete, jak to vedete, a nejste schopni prostě se o tyto lidi postarat, to je smutné konstatování. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Nyní pan poslanec Aleš Juchelka, připraví se pan poslanec Jan Skopeček. Prosím.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc. Já taktéž budu k panu místopředsedovi Skopečkovi vaším prostřednictvím. Já mám tady programové prohlášení vlády, Babišovy vlády. Takže tady máme například: Prosadíme novelu zákona o důchodovém pojištění, která zvýší základní výměru důchodů na 10 % průměrné mzdy, tím přispějeme ke zvýšení životní úrovně lidí s nízkými důchody. - To jsme splnili. Potom tady máme: Zachováme pravidla pro valorizaci navázanou na růst mezd a index spotřebitelských cen. - To jsme splnili, zachovali. To měníte v tuto chvíli vy, vaše vláda. - Novela zákona o důchodovém pojištění upraví navýšení důchodů o 1 000 korun lidem, kteří dosáhnou věku 85 let. To Babišova vláda splnila. - Všemi způsoby budeme prosazovat návrat úcty a respektu ke stáří. - To vy v tuto chvíli nabouráváte tím, jak rozdělujete společnost v rámci toho sociálního smíru v rámci solidarity.

A určitě si pamatuje pan místopředseda Skopeček ty skvělé reformy, o které se pokusila ODS, které samozřejmě vedly ke zmatkům. Určitě si vzpomínáte na ten druhý pilíř, pane místopředsedo. My totiž, jak vidíme, tak z minulého volebního období naše programové prohlášení vlády plníme. My ho neměníme za pochodu tak, jak se nám to zrovna hodí.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan poslanec Skopeček, připraví se pan ministr Ivan Bartoš. Prosím.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Tak nejprve k Patrikovi Nacherovi, prostřednictvím pana předsedajícího. Volební období je skutečně jenom čtyřleté, takže pokud jsem řekl, že trvá pět let, tak jsem se přeřekl. Měli jste na to nikoliv deset let, ale měli jste osm let na to, aby hnutí ANO, které mělo premiéra nebo ministra financí, dokázalo připravit penzijní reformu. Myslím si, že i osm let je dostatečně dlouhá doba, aby se dalo poznat, jestli komise paní Nerudové je schopna nebo není schopna připravit relevantní návrh. Myslím si, že po dvou, po třech, po čtyřech letech to poměrně alespoň trochu bystrý člověk dokáže pochopit, jestli ta komise někam vede nebo nikoliv. Ten můj omyl pěti let asi souvisí s tím, že to období vaší vlády bylo natolik děsivé, že člověku připadalo delší, než ve skutečnosti bylo.

Co se týče kolegy Juchelky, tak já jsem si myslel, že tím, že se sociální demokracie nedostala do vlády, tak jsme přišli o paní ministryni Maláčovou, která si také myslela, že je možné rozdávat, zvyšovat penze, zvyšovat výdaje, zvyšovat kapitolu sociálních výdajů, a myslela si, že ty peníze prostě zkrátka potřeba nejsou, že ty peníze obrazně řečeno, přeneseno, nechytejte mě za slovo, rostou na stromě. Paní Maláčovou tady nemáme, ale paní Maláčová se nám vtělila tady do pana poslance Juchelky. Protože on nám vyjmenoval, jaká všechna opatření, která prohlubují schodky penzijního systému, předchozí vláda přijala. Ale pane kolego, to je právě ono. Vy jste dokázali jenom prohlubovat schodky, aniž byste dokázali říct, jak ten penzijní systém může přežít další generace.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan ministr Ivan Bartoš, faktická poznámka, připraví se pan poslanec Strýček.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuji za slovo. Já bych chtěl reagovat souhrnně a pak možná i na pana poslance Langa, vaším prostřednictvím.

Pan ministr Šalomoun dnes předsedá Legislativní radě vlády, takže až se zase někdo zeptá, prosím vás, když tak to sdělujte mezi kolegy, že předsedá Legislativní radě vlády. Vystupoval ve věci procesu návrhu toho zákona, nikoliv k meritu samotného zákona, od toho je tady pan ministr Jurečka, pětkrát. Já si nedokážu představit, že když se ta otázka opakuje per poslanec, a u některých vystoupení dokonce se stejná otázka opakuje třikrát, že on tady vždycky bude, přihlásí se s faktickou, počká těch deset dalších faktických a řekne vám, je to tak a tak. Pětkrát v této věci vystoupil, byl přítomen.

Já bych chtěl poprosit ještě pana poslance, já si myslím, že takovýhle jako žoviální nebo paternalistický nebo jako my to chápeme, někdo se musí vyspinkat... Jako my nejsme ve škole. Jak se to chováte? Pan Šalomoun není vůbec žádný nějaký tady hošíček, ke kterému byste blahosklonně hovořil o jeho životosprávě. Já když se podívám na poslanecké řady, je to stejné. Někteří poslanci jsou v kancelářích, někteří spí ve spacáku, někdo se normálně v té pauze mezi jednou a sedmou hodinou, pokud má to štěstí a je okolní či pražský, odjel vyspat domů. Ale prosím vás, chovejte se k lidem s nějakou úctou. Já ty lidi tady také neshazuju, i když si myslím, že některé poznámky jsou dětinské. Všichni jsme tady dospělí lidé, minimálně dovršili věku 18 let, a prostě mi tento způsob komunikace, kdy si tady takhle ťu, ťu, ťu děláme na své kolegy...

Pan Šalomoun plní úkoly, kterými je pověřen, není poslancem, není členem Pirátské strany, i když to není relevantní, ale je to ministr, který je odborník ve svém oboru, a není jeho povinností - což bych u některých poslanců ocenil, kdyby tady seděli aspoň u svých bodů a podobně, které chtějí rozporovat. Takže je přítomen, na otázky odpověděl a dneska předsedá Legislativní radě vlády. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Přeji vám hezké dopoledne. Vyměnili jsme se v řízení schůze. Budeme pokračovat ve faktických poznámkách. Po panu vicepremiérovi Bartošovi vystoupí k faktické poznámce pan poslanec Strýček. Pane poslanče, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Strýček: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já budu velmi krátký. Já jsem chtěl jenom zareagovat na to vaše vystoupení. Já si pamatuju vaše předvolební vystoupení v novinách, v debatách a tak dále, kdy jste hovořili o tom, jak tady najdete 80 a 100 miliard bez bolestných škrtů. No, tak realita tomu zatím úplně nenasvědčuje. Tak já jsem se chtěl zeptat, jestli se tedy v té vaší excellovské tabulce, kterou jste prezentoval s těmi 80 miliardami škrtů, zahrnul i těch 19 miliard těch bezbolestných škrtů pro naše důchodce. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane kolego, určitě víte, že coby předsedající na vás nemohu reagovat, nemám tady ani nikoho z kolegů, aby se přihlásili, takže neberte to ode mě jako neslušnost. Věřte, že mám argumenty i chuť vám odpovědět, ale prostě nemám tu možnost teď.

Tak budeme pokračovat ve faktických poznámkách. Následuje vystoupení pana vicepremiéra Jurečky. Pane vicepremiére, prosím, vaše dvě minuty.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já mám docela rád fakta, ale když jsem tady poslouchal své předřečníky, především z poslaneckého klubu hnutí ANO, tak já si pamatuji, a někteří, kteří jste tady už třetí volební období, tak myslím, že se mnou velmi dobře také, jak tady stál Andrej Babiš, tehdejší ministr financí, byl to první nebo druhý kvartál roku 2014, a na tomto místě s velmi silnou artikulací říkal, že on už tu důchodovou reformu má hotovou a že ji v příštích měsících představí. Je to dohledatelné. Andrej Babiš tady v roce 2014 stál a říkal: Já už mám dávno tu důchodovou reformu hotovou, představím ji a budeme ji realizovat. Takže jestliže toto on řekne jako předseda, možná dneska přijde do práce, tak se k tomu třeba vyjádří také, kde se stala ta chyba, že už ji má hotovou, ale pak ji jako ministr financí Sobotkovy vládě jako koaliční partner nikdy nepředložil na stůl. Pak když byl premiér, tak ji také nikdy nepředložil, ne na stůl, ale do té fáze realizace, do toho paragrafového znění, do toho, aby to dokázal prosadit.

A teď si dovolím reagovat na pana kolegu Juchelku. On tady přečetl všechny ty krásné proklamace v tom programovém prohlášení vlády Andreje Babiše. Já myslím, že na to je jako skvěle odpovědět těmi fakty, těmi skutečnými čísly a tou realitou. A když se podíváme na ten vývoj výše průměrných důchodů ve srovnání s průměrnou čistou mzdou v této zemi (ukazuje graf), tak doporučuji sledovat tady tuto oranžovou křivku. A když se podíváme na období let 2018 až 2021, což je období vlády Andreje Babiše, tak nám za posledních zhruba dvanáct let ten průměrný důchod vůči té průměrné čisté mzdě v této zemi poklesl na historicky vůbec nejnižší hodnoty. To znamená - jenom pro případné diváky tohoto záznamu. Řeknu třeba: V roce 2013 byl ten průměrný důchod vůči průměrné čisté mzdě na hodnotě 57 % a za vlády Andreje Babiše to bylo v rozmezí 51, 52, 54, 50. (Předsedající: Čas, pane vicepremiére.) Dneska jsme na 62.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju. Další vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Juchelka a připraví se pan poslanec Nacher. Pan poslanec Juchelka, prosím, aby dával pozor a dostavil se k pultíku, když ho volám k faktické poznámce. (Ministr Jurečka předává podklady poslanci Juchelkovi.)

 

Poslanec Aleš Juchelka: Já se omlouvám, ale pan ministr Jurečka chtěl konverzovat se mnou, tak já jsem nedával pozor, to je pravda. Ale budu na něho rovnou reagovat samozřejmě, poněvadž tady ten váš graf klesá z toho důvodu, že za vlády Andreje Babiše rostly platy. Vždyť si všichni vybavujeme, kolik narostly platy pedagogickým pracovníkům, učitelům, kolik hasičům a tak dále. Takže to je samozřejmě jasné. Tady je důležité, do jaké míry se senioři snažili být v rámci svých důchodů zabezpečeni. A naopak ten strach o to, že vlastně přijdou o část té inflace, kterou vy tady navrhujete, tak to jde za vaší vládou. Já jsem tady pouze přečetl to, co bylo v programovém prohlášení vlády, té předchozí, a všechno to, co tam bylo, tak se splnilo.

K panu místopředsedovi Skopečkovi. Pane místopředsedo, já vám jenom přečtu to jedno číslo v rámci té zodpovědnosti. Už jsem tady mluvil o těch samozřejmě tristních věcech, které ODS udělala jako své pokusy důchodové reformy, které samozřejmě vedly ke zmatkům, jako druhý pilíř, do kterého se přihlásilo 780 000 lidí, a stejně to nějak jako nevyšlo. Já vám přečtu tady jenom to jedno číslo, když jste tím makroekonomem: 119,7 miliardy korun, to je únorový schodek rozpočtu a je - pozor - nejhlubší v historii České republiky. Ten současný schodek rozpočtu ještě jednou: 119,7 miliardy korun, je nejhlubším schodkem v rozpočtu České republiky. Za čí vlády? Za vlády ODS. A kdo má Ministerstvo financí? Zbyněk Stanjura za ODS! Gratuluji, pane místopředsedo!

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já vám děkuji, že jste dodržel čas. Další s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Nacher. I panu Juchelkovi musím říct, že bych mu rád odpověděl, ale bohužel z titulu řízení schůze nemohu, ale rád tak učiním třeba mimo jednání. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Možná jestli můžete třeba přes mikrofon zavolat další místopředsedy Sněmovny, aby si vedle vás sedli a mohl jste jim předat řízení schůze, a tudíž reagovat, to je taková rada.

Ale jinak já jsem teď odhalil, já jsem pochopil, jak vy to tady teď děláte. Takže ona se rozběhne debata poslanců, kteří jsou na řadě, vy to v nějaké chvíli říznete a omezíte na dvakrát pět. To jsem tady vysvětlil, že i přesto, že oni nepřesáhnou těch deset minut, většina z nich, tak to vlastně nemá ten vliv, je to jakoby psychologický moment. Poté se najde nějaký dobrovolník z pětikoalice, teď to byl Honza Skopeček, který tady úplně mimo tu diskusi něco vypálí vůči opozici, jakkoliv vy se teď máte zpovídat opozici, ne opačně, tudíž samozřejmě to zmagnetizuje to, že se my všichni přihlásíme na faktické poznámky, takže tam (na světelné tabuli) celou dobu ráno byla 0 nebo 1, teď jich tam je 7, a pak přijde další poslanec koalice, který řekne: Vy zneužíváte faktické poznámky, tak vám to řízneme úplně. Takhle to je ten scénář. A teď si tu krátkou sirku vytáhl zřejmě Jan Skopeček. Protože kdyby on nevystoupil, nebylo by 7 faktických poznámek, které na něj logicky reagovaly. A já se celé dopoledne těším na vystoupení pana ministra Jurečky, který slíbil, že dneska vystoupí. A on na to čeká. On čeká, protože jsou před ním ty faktické poznámky. A jak říkám, ony by nebyly, kdyby tady nebyly urážlivé komentáře na opozici.

Takže kolegové, znovu. Vy jste v koalici, my jsme v opozici. Tohleto jste mohli dělat v minulém volebním období, teď si na to zvykněte. Já rozumím, že byste chtěli kombinaci vládnout a nemít odpovědnost. To je takový ideální stav. To by chtěl asi každý. Ale takhle ten život nefunguje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Děkuji za dodržení času. Jenom se omezím na konstatování, že jsem ve faktické poznámce reagoval na slova paní předsedkyně Schillerové, která zazněla pár minut předtím, a držel jsem se striktně toho, co ona říkala ve svém vystoupení. Myslím si, že na rozdíl od řady jiných poslanců.

Další s faktickou poznámkou vystoupí paní předsedkyně Schillerová.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vaším prostřednictvím, já nebudu vás trápit, takže nebudu na vás reagovat, protože vím, že nemůžete reagovat, a prostě já si vážím toho, že se mnou chodíte do debat, a nerada bych, abyste přestal. (Předsedající: To se nebojte.) Vaším prostřednictvím, omlouvám se, na rozdíl od vašeho stranického kolegy, ministra financí Zbyňka Stanjury, který se tomu dost vyhýbá. Reaguji na vás, velice obecně, i na pana ministra Jurečku. Já bych tady také mohla vyčítat, jak vlády ODS to nezvládly a tak dále. Co to pomůže občanům této země? Nic.

Já jenom prosím, pojďte spolupracovat. Pojďme na tom konečně zamakat, jak se říká u nás. O nic jiného mně nešlo. Jestli vláda Andreje Babiše, pane ministře Jurečko, prosím vás, vy přizvěte nás a pojďme se o tom bavit, já vám tady také nevyčítám, v kterých různých vládách jste byli, a neprosadili jste vůbec nic.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: S další faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Mračková Vildumetzová, připraví se pan poslanec Lang.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych si dovolila reagovat na pana ministra práce a sociálních věcí, který si tady jako skoro pokaždé vzal do pusy pana Andreje Babiše ohledně důchodové reformy hotové. Tak já bych se ho jenom chtěla zeptat, s kým vládl v roce 2014 až do roku 2018? Jestli to náhodou nebyl Andrej Babiš, s kterým seděl ve vládě? Určitě na něj velmi apeloval, aby byla důchodová reforma hotová. A pokud já vím, tak KDU-ČSL i v té době, v tom roce 2014 i 2018, si dalo na Ministerstvo práce a sociálních věcí svoji náměstkyni, která měla na starosti důchody. Takže si řekněme, kdo se v rámci důchodové reformy neposunul a kdo to měl na starosti.

Zároveň bych tady chtěla říct, že tato vláda, než šla vládnout, tak pořád slibovala, jak zajistí seniorům důstojný život a že ty důchody ochrání. Já si myslím, že na těch billboardech nebo tam, kde jste to avizovali v těch dokumentech, tak jste si tam měli především napsat: zajistíme pro sebe důstojný život a svoje platy ochráníme, protože to především s tím, co teď děláte, tak to přesně souhlasí. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní vystoupí pan poslanec Lang s faktickou poznámkou, připraví se paní poslankyně Hanzlíková.

 

Poslanec Hubert Lang: Mohu? (Předsedající: Máte slovo, prosím). Děkuji, pane místopředsedo. Tak já bych tady chtěl zareagovat na pana místopředsedu vlády, pana Bartoše, předsedu Pirátské strany, protože mě tady oslovil. Jestliže jsme tady dneska třetí den, byli jsme tady předevčírem do dvou hodin do rána, včera jsme tady byli do jedné hodiny do rána a já jsem v té části, která má vždycky tu noční službu, a jako neprávník tady poslouchám prostě argumentaci našich právníků, vašich právníků, teď se to tady takhle různě střetávalo, tak mě by opravdu zajímalo, jestliže má tato vláda vytvořený ministerský post, který vznikl nově jako ministr pro legislativu, proč pan Šalomoun tady není, neúčastní se toho? My jsme na to několikrát poukazovali, a protože neustále prostě nikdo na to nechce slyšet, tak proto na to takto reagujeme. A jestliže někdo, byť je zákonně omluven, což nezpochybňuji, od 22 do 06 je omluven, tak já nevím, co dělá pan Šalomoun, je mi to jedno, ale já v té době většinou spím, když netrávím tady čas na mimořádné schůzi k věci, která by vůbec nemusela nastat, kdybyste lépe hospodařili. Takže to je tady k té věci.

A pane Bartoši, prosím vás, nechte na mně, co já se domnívám, jak si říkám a co si říkám. Proboha chcete už omezit i vystupování poslanců? To, že nás omezujete v našich vyjádřeních, za chvilku zkrátíte i faktické? Nebo budete mi vkládat do úst, co já mám říkat? Já si tady můžu říkat, co chci. Pro mě prostě pan Šalomoun od 22 do 06, byť zákonně omluven, spinkal a mně to nikdo nevyvrátí. Když prostě holt ho to nezajímá, nechce tady nám ty argumenty dát - a jak jste říkal, že tady vystupoval, on vystupoval pouze ve faktických, to znamená dvě minuty. A já si nepředstavuji, že tedy ministr pro legislativu bude obhajovat takovouhle materii zákona, takhle složitou, která ovlivní prostě generace na x let dopředu, ve faktických připomínkách. Za ty dvě minuty co stihnete říct? Nestihnete říct vůbec nic. Proto jsme chtěli, abyste přišel a vystoupil v klasickém proslovu... (Předsedající: Čas, pane poslanče.) ... s přednostním právem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další vystoupí paní poslankyně Hanzlíková s faktickou poznámkou, připraví se paní poslankyně Peštová. Prosím.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se omlouvám za hlas. Já bych ráda zareagovala na to, co tady říkal pan místopředseda Skopeček, co se týkalo toho, že za osm let vlastně v oblasti sociální politiky se nic neudělalo. Tak já bych jenom skromně připomněla, že v roce 2013 jsem byla přímo u zdroje, protože jsem nastoupila na Ministerstvo práce a sociálních věcí, a ten stav po Nečasově vládě, takže ODS, byl takový, že byly nízké důchody, příspěvky pro zdravotně postižené byly naprosto směšné. To samé se týkalo příspěvků pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Platy lidí v sociální oblasti - nízké. Čtyři roky poté, co jsem nastoupila na ministerstvo, jsme všechny tyhle věci upravovali, zvedali a zvedaly se také další čtyři roky. Tak jen abychom úplně nezapomínali, protože tohle všechno je dohledatelné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní vystoupí paní poslankyně Peštová s faktickou poznámkou, připraví se paní poslankyně Balaštíková. Tak prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěla reagovat na pana ministra Bartoše. Vy jste tady řekl, že pan ministr Šalomoun má Legislativní radu vlády. A to, že má Legislativní radu vlády, ho ještě neopravňuje k tomu, aby nemohl sedět tady. Já jsem na tu Legislativní radu vlády chodila a jsou tam místopředsedové. Konkrétně v tomto případě je tam pan profesor Gerloch, který je vynikající kapacita, pak je tam doktor Kněžínek, který to léta vedl, léta vedl, takže má velké zkušenosti, a pan doktor Vedral, opět léta vedl, když nebyl přítomen jeho ministr. Takže není pravda, že by nemohl sedět tady. Může sedět tady, protože tam jsou fundovaní lidé, kteří tu Legislativní radu vlády uřídí. A když už jsme u té Legislativní rady vlády, tak pan profesor Gerloch, pan Pavlíček a další, kteří se vyjádřili, není to tak dávno, jestli to bylo minulý týden, právě k tomuto přijímání tohoto zákona v legislativním stavu nouze, tak řekli, že je to velice od vás nešťastné, protože byl dostatek času na to, abyste tuto novelu přijali již v minulém roce. Takže oni sami vyslovili velké pochybnosti o tom, co v současné době děláte. Tyto kapacity, které v současné době sedí v té Legislativní radě vlády.

A k panu Jurečkovi bych docela ráda také promluvila. Prosím vás, nechte už toho pana Babiše být. On tady seděl včera celou dobu, odcházel, mám pocit, něco kolem dvanácté hodiny. Myslím si, že poslanci vaší pětikoalice nevydrželi takovou dobu, jako on vydržel sedět tady. Jo? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Balaštíková s faktickou poznámkou a připraví se pan poslanec Kukla. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové. Já bych chtěla zareagovat na své předřečníky, pana ministra Jurečku a pana místopředsedu Skopečka, vaším prostřednictvím, pane předsedající. Prosím vás, tady jsme byli svědkem toho, jak když se vytrhnou věci z kontextu, jak se s tím dá manipulovat. A je to hlavně u pana ministra Jurečky, který vytrhl z kontextu, co se vlastně stalo v bývalém období, kdy skutečně za vlády Andreje Babiše vyskočily prudce mzdy, samozřejmě kontra ty důchody, mohlo se to zdát, že byl propad. Ale hned v následujících letech se zase zvedly důchody. Ale já si myslím, že vy máte velkou výhodu, že na vaší straně stojí média. Ale vy děláte takové kopance, že už i ta média musí začít hovořit proti vám a zvát si odborníky, kteří vaše výborné skutky kritizují. A dostali jste se tak daleko, že už vás kritizuje i bývalý guvernér, který byl vždycky při vás. Dokonce váš kůň, Danuše Nerudová, ta už vás také kritizuje, to mě tedy pobavilo. No a závěrem slova bratra Kalouska: opravdu to, pánové a dámy, děláte dobře. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Kukla, zatím poslední faktická poznámka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Kukla: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, já jsem původně nechtěl reagoval, ale tato debata mě k tomu donutila. Jenom aby tady nezapadlo, proč vlastně tady třetí den sedíme. Je tady 108 poslanců, kteří chtějí sebrat skoro třem milionům lidí jejich nároky na valorizaci důchodů. Ti lidi berou násobky méně, možná desetinásobky méně než vy (, kteří) tady sedíte. Vy říkáte, že chcete lidem pomáhat. A podívejme se, co jsme tady za ten rok udělali nebo s čím jste nás přehlasovali. Zrušili jste EET, zavedli jste neomezený počet politických náměstků, navýšili jste si počet ministrů, zastropovali jste energie, které vůbec lidem nepomáhají, přidali jste si sami sobě tím, že jste zablokovali náš návrh na zmrazení platů. No a co dál říkáte? Říkáte, že zrušíte příspěvek na stavební spoření, navýšíte odvody živnostníkům, že jste udělali Deštník proti drahotě, který lidem pomáhá. No a výsledek je takový: Máme tady vysokou inflaci, vám se plní státní kasa a lidi to odnáší. Já vám dám takovou politickou radu. Přestaňte páchat politickou sebevraždu tím, že nikoho nepotěšíte a všechny naštvete. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vaše faktická poznámka vyvolala ještě jednu faktickou poznámku, pan poslanec Kubíček.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. No, já bych ten vláček trošku vrátil zpátky na koleje. Já si myslím, že jsme tady trošku přešli do osobní roviny, a k tomu to nepatří. Ten bod se jmenuje Posouzení podmínek pro projednání sněmovního tisku 392 ve zkráceném jednání a myslím si, že ta diskuse se má vést k tomu, proč nejsou naplněny tyto podmínky, či jsou naplněny tyto podmínky. A já vás mám většinou rád a nebudu se snižovat na nějakou úroveň osobních napadání, nemá to žádný smysl. A když si budu chtít s někým něco vyříkat, řeknu si to za dveřmi. Takže poprosím všechny o mírné zklidnění vystupování k bodům, protože co jsem si všiml i těch faktických poznámek, tak byly více v osobní rovině než v rovině věcné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak to byla zatím poslední faktická poznámka. A přejdeme zpět do rozpravy. Do ní je přihlášen nyní v pořadí pan poslanec Juchelka, kterého ale tady nevidím. A pan ministr s přednostním právem. (Hovor mimo mikrofon.) Dobrý, jestli je taková dohoda, tak já ji respektuji. Já tu jenom nemám - vydržte. Omlouvám se, neměl jsem informaci o přednostních právech, ale jestli je taková dohoda, tak nechť vystoupí pan vicepremiér.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já navazuji i na včerejší debatu, která tady na plénu Sněmovny se, říkám, i poměrně jako zkoncentrovala do věcné roviny. Ale bylo to někdy kolem půlnoci, půl jedné ráno, jsme tady vedli debatu o legislativní nouzi a vlastně způsobu projednávání tohoto materiálu. A já jsem tady některé souvislosti vysvětloval. Nicméně část poslanců, kteří jsou tady teď, tady včera nebyla. Proto jsem říkal, že bych byl rád, abych to mohl v nějaké delší řeči odůvodnit více souvislostech než jenom v čistě faktických poznámkách, které bohužel u tohoto tisku do určité míry nejsou v souladu s jednacím řádem. Protože často to nejsou reakce, které by se týkaly někoho, kdo v té rozpravě vystupoval, ale jsou to už potom faktické, které se vyjadřují ať už ke stavu legislativní nouze, k obsahu tohoto tisku jako takovému. To tady vidíme v posledních dvou dnech

Nicméně pokud jde o tu otázku legislativní nouze, její nutnosti a toho, proč tento postup vláda nakonec musela zvolit, tak mi dovolte uvést několik faktů. A na úvod v rámci toho odůvodnění musím sdělit i tu obsahovou část, která se týká toho, jakým způsobem vlastně ten vládní návrh upravuje tu mimořádnou valorizaci.

Já se vrátím do toho období někdy roku 2008, 2009, když tehdy MPSV a vláda udělaly tuto valorizační úpravu. Tak když jsem mluvil i se svými kolegy na ministerstvu, kteří tam stále pracují, pracovali tam i tehdy, tak říkají, bohužel nikdo z nás a ani z politiků nepodrobil tehdy tu úpravu nějaké modelaci a položení otázky, jak se ten systém bude chovat v okamžiku, kdy budeme mít několik měsíců, klidně rok, dva, velmi vysokou inflaci v České republice. Jak se ten systém bude chovat potom v dopadu na rozevírání nůžek, životní úrovně vysoko- a nízkopříjmových důchodců, jak se ten systém bude chovat z hlediska udržitelnosti například financování a nároku na státní rozpočet. Tady tyto věci tehdy prostě objektivně vyhodnoceny se všemi dopady a riziky nebyly. A my jsme se dostali v posledních měsících, především v loňském roce do situace, kdy to schéma především pro tu mimořádnou valorizaci, která je potom čistě procentická, tak nám vlastně opravdu rozevírá nůžky v dopadu na životní úroveň mezi jednotlivými skupinami seniorů. To je jeden poměrně závažný fakt, který tady nastal.

Na to jsem já reagoval už během podzimu loňského roku, kdy jsem jasně říkal, že součástí návrhu důchodové reformy bude i oprava a úprava tohoto valorizačního mechanismu, na kterém je potřeba, abychom našli ideálně shodu napříč celou politickou reprezentací, ať už opoziční, či koaliční. Aby to byla potom změna, která bude trvalá, dlouhodobá a která opravdu bude reflektovat právě období, kdy přijde mimořádná inflace, kdy přijdou mimořádné rozdíly i mezi jednotlivými měsíci.

My jsme dneska v situaci, kdy v loňském roce nám proběhly dvě mimořádné valorizace důchodů. Také proběhla řádná valorizace k 1. 1. 2022, řádná valorizace k 1. 1. 2023. A jsme teď situaci, kdy od té poslední mimořádné valorizace, která je opravdu klíčová, vlastně zákon stanovuje podmínku, pokud od té doby, po jednotlivých měsících, které jdou za sebou, nastane situace, že inflace, ta meziměsíční v tom součtu, překročí 5 %, tak je potom potřeba, aby vláda vydala nařízení vlády, kterým stanoví podmínky pro tu valorizaci, na základě kterých Česká správa sociálního zabezpečení potom vydává konkrétní rozhodnutí o výpočtu nové výše důchodů pro každého konkrétního občana, který je příjemcem některého z typu důchodů. Tak je ten proces nastavený dneska. Tudíž pro tuto situaci, pro mimořádnou valorizaci, není nejpodstatnější srovnávání celé průměrné roční inflace, nebo meziroční, nebo meziroční po jednotlivých měsících. Tady pro toto je opravdu klíčové sledování toho způsobu a tempa té meziměsíční inflace. A v tomto případě, ve kterém jsme dnes, významnou roli sehrál fakt toho velmi vysokého skokového nárůstu té meziměsíční inflace mezi prosincem a lednem, prosincem 2022 a lednem 2023.

My jsme deklarovali jasně, že předpokládáme, že mimořádná valorizace v roce 2023 proběhne. Za vládu jsem to zmiňoval já i kolega ministr financí Stanjura. Dávali jsme i ten odhad, jak to může vypadat, ta mimořádná valorizace, v částce, v objemu celkového dopadu na státní rozpočet do 20 miliard korun. Ano, tyto finanční prostředky nebyly v návrhu státního rozpočtu dány, alokovány, protože když vláda připravovala státní rozpočet, tak nebyla schopna absolutně odhadovat, jaká ta inflace meziměsíční může být. Ten odhad jsem já říkal někdy na dotazy novinářů v prosinci, kdy už byl státní rozpočet schválen. Ale platilo to, co platilo i v roce 2022, a je to logické. Když ty podmínky nastanou, tak státní rozpočet logicky v tomto případě, je to mandatorní výdaj, tak musí tento výdaj pokrýt. A také to platilo i v roce 2022, kdy ty mimořádné valorizace nebyly obsaženy v návrhu státního rozpočtu, ty prostředky tam nebyly alokovány v plné výši, přesto jsme tyto nároky dokázali uspokojit. Takže prosím toto nedávat do nějakého kontextu a do souvislostí, proč tady dneska stojíme. Protože z hlediska logiky to, co tato vláda udělala, jak se chovala v minulém roce, nemá žádný argumentační smysl.

Proč tady dnes tento návrh předkládáme ve stavu návrhu legislativní nouze, tedy zkráceného projednávání tohoto tisku v Poslanecké sněmovně, je celkem logické a je to nasnadě - protože jak jsem tady odůvodnil, výsledek toho nárůstu inflace v lednu oproti prosinci, který nás opravdu dostal do dopadu na státní rozpočet, do toho, co jsme neočekávali, a to znamená, že ta původní odhadovaná částka, která byla někde do 20 miliard korun, tak se nám teď dostala poté, co byla zveřejněna 10. února data Českého statistického úřadu, tak se nám dostala do dopadu v letošním roce na hodnotu 34,4 miliardy korun v letošním roce a 58,8 miliardy korun příštím roce. A toto v okamžiku, kdy bychom 23. března měli účinné nařízení vlády podle stávajícího valorizačního mechanismu a Česká správa sociálního zabezpečení by následně provedla rozpis zvýšení důchodů pro jednotlivé občany, stalo by se toto už jednou provždy do konce života lidí, kteří tyto důchody pobírají, trvalou výší jejich důchodů, která v budoucnu podle toho, jak se tady shodneme v příštích měsících, by byla více či méně valorizovaná v pravidelných nebo jiných valorizacích. To znamená, to, co by bylo v červnu dáno, už nelze jakýmkoliv dalším mechanismem vzít zpátky a ten trvalý mandatorní výdaj korigovat nebo ho snížit.

Kdyby současné znění zákona hovořilo jinak a řeklo by, to je jenom opatření, které reaguje na mimořádnou valorizaci, a týká se to jenom toho daného roku a od 1. 1. dalšího roku může vláda rozhodnout jinak a upravit ty výše důchodů, nestáli bychom tady a neřešili bychom tuto situaci, protože by to nedávalo smysl. Ale vzhledem k tomu, že opravdu poté, co v červnu budou tyto důchody zvýšeny podle - nebo byly by zvýšeny podle stávajícího mechanismu, tak prostě nelze už potom žádným prostředkem snížit tuto částku v těch budoucích letech.

Když to promítneme do těch současných valorizačních pravidel, tak v příštích deseti letech by ta částka jenom v těch základních mandatorních výdajích, bez zohlednění budoucích valorizací, byla necelých 600 miliard korun finančních prostředků navíc k současným výdajům důchodového systému. Ten důchodový systém se nám prokazatelně propadá a bude propadat do výrazného schodku. Po roce 2035 se ten schodek začne propadat ke čtyřem a pak ještě až někdy k pěti procentům HDP, to znamená, v dnešních hodnotách by to bylo více než 300 miliard korun. Tyto výdaje nejsou a nebudou už kryty příjmy ze sociálního pojištění. Tím pádem děláme tyto kroky a tato vydání na vrub toho, že tento stát to musí vzít buď z jiných částí státního rozpočtu, nebo si na to, jako je případ této aktuální situace, půjčuje a musí to v budoucnu splatit i s úroky. Tolik vysvětlení toho, když mluvíme o stavu legislativní nouze, které je tady argumentačně opřeno o ty značné hospodářské škody, tak tady nehovoříme o dopadu jenom pro rok 2023 a státní rozpočet, ale mluvíme tady o těch dopadech právě do státního rozpočtu ve všech těch příštích letech, dokud by byly tyto finanční prostředky vypláceny.

Já to přečtu naprosto přesně, ať to tady zazní. Tedy podle § 99 odst. 1 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny vyhlásí předseda Poslanecké sněmovny stav legislativní nouze za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody. V daném případě se jedná o legislativní nouzi z důvodu hrozby značných hospodářských škod, které spočívají ve značně vysokých finančních dopadech v řádu desítek miliard korun, které nebyly očekávány a které by představovaly trvalé mandatorní výdaje a ohrožovaly by udržitelnost celého důchodového systému v budoucnu. K případné námitce, že se na jedné straně navrhuje úspora výdajů důchodového systému podle předloženého návrhu zákona, avšak na druhé straně se navrhuje snížení příjmů důchodového systému ve výši zhruba 4,5 milionu (?) korun v důsledku slevy na pojistném na důchodové pojištění pracujících poživatelů starobního důchodu místo zvyšování důchodů o 0,4 % výpočtového základu za 360 dní, další výdělečné činnosti vykonávané s pobíráním důchodů - o tom hovořil 20. února 2023 místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek v Českém rozhlase - což je ve vzájemném protikladu, lze uvést, že se jedná zatím jen o návrh MPSV. Takže to jsem si dovolil tady ještě uvést do kontextu, kdy některé tyto věci jsou v té veřejné debatě používány ne úplně férovým způsobem.

Já chci tady také uvést to, že když se podíváme do těch absolutních částek, tak když jsem tady uvedl příklad těch dopadů zhruba v těch příštích deseti letech podle současného znění zákona a podle současně platné úpravy a rozdíl v tom, když přijmeme tu úpravu, kterou navrhuje vláda, a vláda navrhuje, že valorizace proběhne v červnu, že bude v průměru v červnu zvýšení důchodů o 760 korun, tak ten rozdíl v nárocích na státní rozpočet bude, já nemám rád používání slova "úspora", ale snížení těch mandatorních výdajů o 316,4 miliardy korun - a znovu říkám, nepočítám tam ty nároky na ty budoucí valorizace, které tady rozhodně budou.

Padá tady otázka toho, jestli vláda nemohla toto změnit dříve a zdali tady nebyla nějaká úvaha a taktika ve vztahu k prezidentským volbám. To znovu opakovaně musím odmítnout, protože já jsem v průběhu podzimu a v průběhu ledna jasně deklaroval to, že musíme upravit dlouhodobě ten valorizační mechanismus, protože prostě nebyl stavěn na takovéto období a není dlouhodobě udržitelný. To téma tady jasně opakovaně zaznívalo.

Pokud jde o otázku toho legitimního očekávání a toho nároku, zdali občanům, tedy důchodcům, kteří požívají starobní důchod, nejsou krácena jejich legitimní očekávání, tak chci jasně říci, že tady zákon nehovoří o tom, že poté, co Český statistický úřad zveřejní nějakou hodnotu, tak něco nastává. Zákon říká, že pro určení konkrétních parametrů zvýšení důchodů platí odstavec 16, podle něhož zvýšení důchodů stanoví prováděcí právní předpis. Podle § 107 odstavce 1 se jedná o nařízení vlády. Nařízení vlády v této věci nebylo vydáno. Zatím nebylo vydáno. Nárok důchodců na zvýšení důchodů se tedy odvíjí až od vydání příslušného nařízení vlády, které stanoví konkrétní parametry zvýšení. Kdyby bylo stanovení zvýšení důchodů jednoduché, nemuselo by být vydáváno nařízení vlády. Je sice pravdou, že v případě mimořádné valorizace jsou postupy o něco jednodušší, avšak jedná se o princip, který by měl platit stejně pro řádnou i pro mimořádnou valorizaci. Nesprávný je tedy názor, že v případě řádné valorizace vzniká nárok až vydáním nařízení vlády a v případě mimořádné valorizace není nařízení vlády vlastně třeba, neboť nárok na zvýšení nařízení vlády nezakládá. To si myslím, že je opravdu důležité. Znovu to tady opakuji, říkal jsem to tady v posledních dvou dnech už několikrát, to, jaká bude a jak bude aplikovaná mimořádná valorizace, opravdu jasně říká, a v ten okamžik vzniká i ten právní nárok a v ten okamžik vznikají i legitimní očekávání, když je vydáno nařízení vlády. To bychom takto mohli v jiných případech implikovat, že v okamžiku, kdy Český statistický úřad vydá nějakou hodnotu, tak nám vznikají nějaká jiná legitimní očekávání ve vztahu třeba k některým podporám sociálního systému a podobně. Vždycky u těchto věcí je potom klíčové, jak je potom naplněn ten další prováděcí právní předpis.

Já si tady dovolím zmínit ještě také to, co tady zaznívalo, a to je, že vláda dostatečně nemyslí na naše seniory, na jejich životní situace. Dovolím si tady zmínit některé argumenty, které jsem také uváděl v posledních dvou dnech při svých vystoupeních. To, co už tady dneska zaznělo, je opravdu nutné se podívat na ten vývoj důchodů v České republice ve srovnání s průměrnou čistou mzdou, a když se na to podíváme od roku 2020, tak jsme se pohybovali v roce 2010 na úrovni 55 % průměrného důchodu vůči čisté průměrné mzdě. V roce 2013 to byla dokonce hodnota 57 %. Když se podíváme, kdy ta hodnota za posledních třináct let byla nejnižší, bylo to v roce 2018, bylo to 51 % průměrného důchodu vůči čisté mzdě. V roce 2021 to byla hodnota 50 % a během roku 2022 a 2023 se dostáváme na hodnoty 56 %, 60 %, a pokud bude realizovaná valorizace podle návrhu vlády, kterou tady předkládáme touto změnou zákona, dostaneme se na hodnotu 62 % výše průměrného důchodu vůči průměrné čisté mzdě v této zemi. My jsme tady zmiňovali i to srovnání (nesrozumitelné) s průměrnou hrubou mzdou, vlastně je to v jiných procentních hodnotách, ale velmi věrně to kopíruje to, co jsem tady říkal před chvílí.

Já jsem tady dával ještě i určitý kontext, nikoli že bych chtěl tady nějakým způsobem říkat, jestli situace například na Slovensku je lepší či horší, ale jako kontext jsem tady také uváděl to, jak se ta situace vyvíjí například právě v této zemi, která je nám v hodně ohledech poměrně blízká. A tady když se podíváme na ten vývoj, tak třeba v roce 2022 byl průměrný důchod vůči průměrné mzdě na Slovensku ve výši 40 % a v roce 2023 ve výši 45 %, zatímco v České republice se nám vyvíjí ten průměrný důchod tak, že se dostáváme za rok a půl z hodnoty necelých 41 %, v letošním roce se dostaneme na hodnotu více než 50 %, pokud jde o tu průměrnou mzdu. Pokud jde o absolutní částku, tak se ten průměrný důchod v České republice dostane nad hodnotu 20 000 korun.

Co si myslím, že stojí opravdu za pozornost, dívat se na to, jaké je rozložení těch důchodů v České republice a kolik těch důchodů které skupiny důchodců pobírají. Ten nejčastěji pobíraný důchod v této zemi je 21 000 korun. Vidíte, že je to i poměrně vyrovnané rozložení. Těch důchodů, které by byl, řekněme pod hranicí 15 či 14 tisíc, je poměrně už malé množství.

Také chci připomenout, že docela výrazně sociálně pomohlo zavedení výchovného, o které jsme tady v posledních letech vedli mnohokrát velmi intenzivní debatu. Já sám jsem byl tady minimálně dvakrát navrhovatelem výchovného, Pavel Bělobrádek byl navrhovatelem výchovného. Předkládali jsme několik pozměňovacích návrhů k zákonu o důchodovém pojištění. Byli jsme v tu dobu opoziční poslanci. Sněmovna to několikrát odmítla i s odůvodněním představitelů koaliční vlády Andreje Babiše, že výchovné nechtějí aplikovat. Často jsme slyšeli zdůvodnění i s ohledem na to, že třeba ten náš návrh není legislativně technicky správně, a podobně. Nakonec se nám výchovné podařilo prosadit. Bylo prosazeno, a to říkám korektně, na návrh Romana Sklenáka napříč, myslím, podporou celé Poslanecké sněmovny. To výchovné se rozjelo od ledna tohoto roku a pomáhá ocenit tu zásluhovost především maminek za výchovu dětí, za výchovu dnešní produktivní generace. Je to zhruba 1,4 milionu těch, kteří na výchovné mají nárok. Výrazným způsobem to pomohlo zlepšit tu neférovou situaci, kdy maminky, které vychovaly nás, dnešní produktivní generaci, byly vlastně za tu výchovu tím systémem potrestány, protože v těch minulých letech, především ještě před těmi 20, 30, 40, lety, byly ty nůžky v odměňování žen a mužů mnohem více rozevřené než teď. To znamená, žena, která byla na rodičovské a mateřské, tak jí částečně utekly příležitosti v kariéře, utekl jí i nárůst v odměňování. Ten systém, který je doposud, nebo byl doposud založen pouze na zásluhovosti z pohledu výše odvodů na sociální pojištění, tak ji vlastně opravdu významným způsobem trestal potom i na té budoucí výměře důchodu. To se podařilo odstranit a tady opravdu tyto ženy - protože těch mužů je tam zhruba kolem 40 000 - tak ty ženy opravdu mají důchod od 1. ledna díky tomuto vyšší o víc 1 000 korun.

Takže to je potřeba vnímat v kontextu, když se bavíme, jestli vláda zapomíná, nebo nezapomíná a nepomáhá důchodcům a podobně. Byly tady návrhy, jestli to neodložit, to říkali někteří ekonomové. Vláda se rozhodla, že žádný odklad nebude. Pro nás jako KDU musíme jednoznačně říct, že je to velká priorita. Výchovné tady prostě je a bude. Vnímám to jako opravdu významný pokrok v tom, že umíme dát v důchodovém systému důraz i na to, že ti rodiče měli tu odvahu, šli do toho a vychovávali děti, měli děti, investovali do jejich vzdělání. Myslím, že to je základ vůbec toho, aby ten důchodový systém byl v budoucnu udržitelný, aby byly udržitelné veřejné finance, systém zdravotního pojištění, protože prostě bez dětí ta společnost je v háji a my musíme touto formou, i tou ekonomickou, ocenit opravdu tu odvahu rodičů a jejich úsilí vložené do výchovy dětí.

To se podařilo a budeme rozhodně toto i dál rozvíjet v rámci důchodové reformy, kterou budu teď v březnu projednávat určitě i na několika jednáních se zástupci jak koaličních, tak opozičních stran, zástupců sociálních partnerů. Snažím se také stavět i na tom, na čem byla shoda v té minulé komisi. Myslím si, že není fér tady říkat, že ta komise nic nevyřešila, nic neposunula. Ano, předsedala jí Danuše Nerudová a já mám informace o tom, že na mnoha základních principech tam byla shoda v tom, jakým způsobem řešit změny důchodového systému, jak je řešit i v otázce příjmů, v otázce třeba i určité férovosti. Takže budu rád na tom spolupracovat a budu rád, když i ta prohlášení, která tehdy zaznívala od politiků, kteří tehdy byli součástí vládní koalice, jako byla třeba paní ministryně financí, nebo jaká prohlášení říkal i k těm základním principiálním věcem třeba i Andrej Babiš, když zůstanou ještě v platnosti a když na nich budeme moci stavět. Budu rád, když nedojde k tomu, že teď najednou v okamžiku, kdy tito lidé přešli do opozice, nemají žádnou zodpovědnost, tak že se to obrátilo o 180 stupňů, a bude to najednou všechno jinak. Protože toto jsou důležité věci, nejsou jednoduché, v některých parametrech nejsou ani populární ta rozhodnutí. Ale jestli my všichni tady myslíme vážně to, že máme zodpovědnost za tuto zemi, za budoucí generace, tak si myslím, že nemůžeme před tím se nikam schovat a říkat, že to někde počká, nebudeme o tom rozhodovat a podobně.

Poslední, co chci tady zmínit, je ten náš konkrétní návrh. Ten náš návrh se týká opravdu jenom té úpravy té červnové mimořádné valorizace. Ten návrh zohledňuje i připomínky, které tady byly v posledních měsících právě k tomu, že se rozevírají nůžky mezi nízko- a vysoce příjmovými seniory v tom, že se ta životní úroveň potom opravdu zhoršuje u těch nízkopříjmových. Proto je ten vládní návrh postaven na tom, že dáváme těch 400 korun všem, napříč celým tím spektrem, a pak je to rozdělení těch 2,3 % procenticky, kde je ponechána i ta zásluhová složka. Je to vlastně klíčová změna v tom, že tady řekněme dokážeme více zohledňovat tu naléhavost, tíživost té situace, v době, kdy máme vysokou inflaci, abychom dokázali pomoci těm lidem opravdu s těmi podprůměrnými a nízkými důchody. U lidí, kteří mají důchod někde pod hodnotou 8 150 korun, je to i faktické zvýšení oproti tomu současnému platnému valorizačnímu schématu. To jsem chtěl ještě doplnit.

Děkuji vám moc za pozornost. Vážím si těch, kteří tady i za poslední dva dny vystupovali věcně, konkrétně, drželi se i struktury jednání této Sněmovny. Bohužel to byla jenom část vystupujících. Velká část se tady věnovala věcem, které úplně nesouvisí se strukturou té debaty, kdy jsme tady postupovali po částech, jako bylo potvrzení stavu legislativní nouze. Mnoho těch věcných faktických poznámek se často zvrtlo do úplně jiné roviny.

Já tady chci ještě zmínit jednu důležitou věc, a to je právě to, co tady bylo některými zmiňováno, a to je otázka postupu, který tady byl zvolen. To znamená i určité omezení práva na dobu vystoupení, zkrácení těch časů a potom i rozhodnutí o tom, že už v nějaký moment jdeme hlasovat. Dovolím si tady přečíst i klíčové nálezy Ústavního soudu, které už se této problematice v minulosti věnovaly. To je ten ústavní nález číslo 55/10, tedy hlavně v části bodů 72 až 76, který se týká právě zneužití vyhlášení stavu legislativní nouze a případných souvisejících rizik.

Ten hovoří: "Při rozhodování o výši úrovně a o šíří garance kteréhokoliv z uvedených práv parlamentní opozice, stejně jako při jejich samotném výkonu, je vždy nezbytné hledat a posoudit rovnováhu mezi legitimními zájmy vládnoucí většiny a parlamentní opozice či menšiny. Na straně jedné totiž nepřiznání některých z výše uvedených práv opozici, respektive faktické znemožňování jejich řádného a nerušeného výkonu v důsledku jednání vládnoucí většiny, může vést nejen k oslabení legitimity výkonu moci, nýbrž neustálé omezování, či dokonce porušování základních demokratických principů může vést i k ohrožení demokratičnosti samotného politického systému."

Teď na straně druhé: "Přílišná míra a šíře garance jednotlivých práv parlamentní opozice může vést k jejímu častému nadužívání až zneužívání ze strany opozice, což může mít za následek oslabení či znemožnění efektivního výkonu moci vládnoucí většinou. Proto je nezbytné, aby jednotlivým právům a oprávněním garantovaným parlamentní opozici korespondovaly i určité povinnosti a odpovědnost za jejich výkon. Parlamentní opozice je při využívání práv vedle nezbytného respektu k právnímu řádu povinována nejen vůči svým voličům k plnění role takzvané odpovědné a konstruktivní opozice.

Ačkoliv se jedná spíše o morální apel závisející na celkové úrovni politické kultury panující v dané společnosti, nezbytnou podmínkou řádného a efektivního plnění funkcí parlamentní opozice je právě skutečnost, že je prováděna konstruktivním a odpovědným způsobem, který odpovídá legitimním funkcím opozice jako skutečné alternativy k vládní většině, respektive odpovídá funkcím dozoru a kontroly nad činností vládnoucí většiny. Tento požadavek je mimo jiné i projevem principu vlády na čas... (Odmlka pro velký hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano. Poprosím, pane ministře, poprosím vaše kolegy a kolegyně, aby se ztišili, abyste mohl v klidu dokončit svůj projev. Poprosím i v levé části sálu, aby se případné diskuse přesměrovaly do předsálí a pan vicepremiér mohl v klidu svůj projev dokončit. Děkuju. Prosím, pokračujte.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Tento požadavek je mimo jiné i projevem principu vlády na čas, kdy by jak současná vládnoucí většina, tak i menšina měly mít na paměti, že do jedné či druhé skupiny nenáleží navždy a současná vládnoucí většina se může brzy ocitnout v pozici parlamentní menšiny a naopak. Proto by nemělo docházet k přijímání takových rozhodnutí, která by fakticky znemožňovala výkon práv garantovaných jedné či druhé skupině."

Myslím si, že i průběh posledních dvou a půl dne má i řekněme konkrétní, praktické souvislosti s tím, jak se tady postupovalo v minulosti. Já sám osobně jsem tady jako člen tehdejší vládní koaliční většiny zažil obstrukční jednání tehdejší opozice, například při projednávání EET, kdy také bylo přistoupeno k tomu, že se postupně zkrátila doba na řečnická vystoupení, kdy potom bylo také napevno stanoveno hlasování, odebrání a přerušení řečníka, který tady řečnil, a nastalo hlasování. Zažil jsem i jako opoziční poslanec to, že mě i vládní koalice, dnešní současná opozice, také zkrátila omezení mého řečnického práva, respektoval jsem to. A myslím si, že tady to projednávání, které tady vedeme, a princip odpovídá i tomu nálezu Ústavního soudu, který jsem tady před chvílí četl, či jeho některé části přímo citoval.

Myslím si, že není možné tady pronášet tak silná slova, že tady prostě obstrukcemi bude znemožněno jednou provždy rozhodnutí vládní demokratické většiny. Můžeme se určitě přít, můžeme do určité míry tady být svědky toho, že na několik hodin nebo třeba jeden dva dny tady probíhají obstrukční jednání. To je holt prostě i něco, co k parlamentní demokracii patří. Má to být v nějaké slušné, přiměřené míře, která odráží naši úroveň. A pokud jasně tady opozice říká, že nechá posoudit tento návrh zákona i jeho proces Ústavním soudem, myslím, že to je dostatečný, jasný a silný vzkaz pro to, aby případně bylo posouzeno, jestli opozici byla upírána nějaká práva, jestli vládní návrh se dopouští v nějakých oblastech retroaktivity nebo nenaplnění nějakých očekávaných práv nabytých, a podobně. Moc děkuju za pozornost a budu se těšit na další debatu.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní faktické poznámky, které budou následovat po vystoupení pana vicepremiéra. První bude paní poslankyně Peštová, připraví se pan poslanec Mašek.

Ještě než dám paní poslankyni slovo, načtu omluvy: pan poslanec Bašta se omlouvá celý jednací den ze zdravotních důvodů, pan poslanec Kobza Jiří se omlouvá do 11 hodin ze zdravotních důvodů, pan poslanec Kubík se do 13 hodin omlouvá z pracovních důvodů, pan poslanec Kuchař se od 15.30 hodin omlouvá z pracovních důvodů, pan poslanec Lacina Jan se do 11 hodin omlouvá z pracovních důvodů a od 13.30 do 16.30 ze zdravotních důvodů, pan poslanec Richter Jan do 10.45 z pracovních důvodů se omlouvá, pan poslanec Špičák Julius se omlouvá celý jednací den ze zdravotních důvodů, pan poslanec Výborný Marek se omlouvá od 10.15 do 11.30 z pracovních důvodů. Pan ministr Bek bere zpět svou omluvu z dnešního dne a pan poslanec (ministr) Nekula se omlouvá celý jednací den z pracovních důvodů.

Tak, jsme ve faktických poznámkách. Paní poslankyně Peštová, prosím, máte slovo, dvě minuty.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Chtěla bych samozřejmě reagovat na pana ministra, i když vystoupení možná zase, opět nás zkrátíte další vaší procedurou, ale jedu dál.

Meziroční inflace v roce 2022 v září byla 18 %. Pane ministře, já na vás nevidím, takže se omlouvám, že k vám mluvím zády. (Ministr Jurečka telefonuje v rohu sálu, není ve vládní lavici.) Byla 18 %. Už tehdy jste věděli, že ta inflace je vysoká, to znamená, že jste mohli predikovat a ty predikce tady byly a už v tu dobu jste mohli konat. I ústavní právníci, které jsem zde zmiňovala, ať to je pan profesor Gerloch, Pavlíček, to jsou experti na ústavní právo, nebo pan Preuss už říkají a kloní se k tomu názoru, ke kterému se kloníme my, to znamená, že v loňském roce už v tom září jste mohli připravovat tuto novelu. Tato novela není nic komplikovaného, ve své podstatě akorát měníte valorizační vzorec, kdy říkáte 400 korun plus nějaká procenta - 2,3 %.

Já se ptám, to je ta věcnost, o které jsme se tady bavili, říkám, do těch dvou hodin, jedné hodiny do rána - proč jste na této novele nezačali pracovat v tom roce 2022? A když mi tady začnete argumentovat, že jste to nevěděli, že ty predikce a tak dále... Ne. Předběžná opatrnost tady je a byla namístě. To znamená, že tu novelu jste mohli sestavit, mohli jste jít do řádného legislativního procesu. A jestli mi chcete oponovat tím, že se musel schvalovat rozpočet a my jsme nevěděli a ta čísla a tak dále... Tak jste mohli jít do rozpočtového provizoria. Vždyť to ve své podstatě není problém. Vždyť když jste nastupovali do vlády, tak to rozpočtové provizorium tady bylo taky. Takže s rozpočtovým provizoriem dělat umíte. Takže takové ty báchorky o tom, že musíte ten rozpočet mít za každou cenu... Nemuseli jste ho mít za každou cenu! Takže to je jeden fakt, který bych samozřejmě zmínila i v té řeči, ke které se nedostanu, protože nás zase omezíte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Čas. Přesně tak. Omezím vás nyní po dvou minutách. Vystoupí pan poslanec Mašek. Připraví se pan poslanec Nacher. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane vicepremiére, vážený pane ministře, dámy a pánové, zareaguji na pana vicepremiéra, který tady řekl, že neplatí, že by vláda nemyslela na seniory. Ano, vláda na seniory myslí. Prokázal to už pan premiér Fiala. A bylo to v říjnu loňského roku, kdy řekl médiím, zaútočil na seniory a řekl, že za schodek rozpočtu prý může navýšení důchodů. (Ukazuje materiál.) Takže vy jste o tom problému věděli. Věděli jste o tom valorizačním vzorci, hlásili jste se k tomu a sami jste to nazvali problémem, že je potřeba ty seniory řešit. Ale ti senioři se měli řešit s nějakým výhledem a měli jste to řešit už od toho loňského roku, když jste znali i predikce výše inflace. I pan Stanjura znal predikce výše inflace na tento rok a věděl, že bude dvouciferná. A vy jste si přes upozorňování opozice, opakované upozorňování, jste si nedali, nerozpočtovali žádné peníze na tu valorizaci. Takže je to skutečně tak. A to je ta jedna strana mince. Ještě jednou říkám, vy jste o problému věděli, medializovalo se to a hlásili jste se k tomu. Nicméně jste nic neudělali, počkali jste až na současnou dobu a legislativní zkratkou se snažíte normální legislativní proces znásilnit a skutečně okrást důchodce za bílého dne.

A na druhé straně jste teď revidovali své programové prohlášení, máme ho v ruce. (Ukazuje.) A já bych poukázal na jeden důležitý bod. Ve veřejné správě jste se zavázali na základě inventury všech agend do konce roku 2022 představit konkrétní plány na snížení počtu úřednických míst - zbytečné úřední výkony zrušíme, potřebné služby zefektivníme. Nic takového se nestalo. Vy jste si naopak ten státní aparát vystlali svými lidmi a výrazně jste chod státu prodražili. Takže je tady jasný rozpor mezi sliby a vlastními činy.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Čas, pane poslanče. Další s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Nacher.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. V rychlosti budu reagovat, mám čtyři poznámky, na vystoupení pana ministra.

Mimořádnost - ten náš konflikt je v tom, že my tam nevidíme tu mimořádnost té situace, protože ta inflace, tak jak se vyvíjí a jak se vyvíjela, tak vlastně ta predikce v zásadě je půl roku totožná, víceméně. Ano, je tam nějaký schod, to je pravda. Ale neliší se to od toho, že by tady řekněme, aby to bylo úplně ilustrační, že by tady byla jedno-, dvou-, tříprocentní inflace a najednou vylítla na 12 %. To je to, co se vlastně tady vy nám snažíte namluvit. Takhle to není. To je první poznámka.

Druhá. Myslím si, že je nefér - a už jsem tady vysvětloval panu ministrovi financí, on to přijal, protože už na to nereagoval - dávat jako hlavní argument ten poměr mezi průměrným důchodem a průměrnou mzdou s tím, že za vlády předchozí to bylo 39 % a dneska je to 49 %, což je o 10 procentních bodů více. A já jsem vysvětloval proč. Protože vy to můžete vzít jako jeden z nějakých srovnávacích argumentů, nikoliv jako ten nejhlavnější. Protože v momentě, kdy máte nízkou inflaci, rostou vám reálné mzdy, tak i přesto, že máte nějakou valorizaci, tak se ty nůžky rozvírají. Zatímco v momentě, kdy klesají reálné mzdy, máte velkou inflaci, spouští se valorizační mechanismus, tak je klidně možné, že se to přiblíží k té průměrné mzdě. To je pravda, ale to nic neříká o možnostech těch seniorů, protože ten jejich spotřební koš je jiný než zbytku té společnosti. To znamená, ta inflace je drtí v tomhle případě mnohem víc. Takže to samotné číslo je neurčující.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Čas, pane poslanče. Děkuji, že jste ho dodržel. Další vystoupí paní poslankyně Mračková Vildumetzová s faktickou poznámkou, připraví se paní poslankyně Mádlová. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych si dovolila zareagovat na pana ministra práce a sociálních věcí, který tady ten návrh předkládá. Dovolila bych si znovu zareagovat s tou poznámkou, že pan ministr Jurečka byl ve vládě v roce 2014 až 2018. Na Ministerstvo práce a sociálních věcí si dosadili svoji paní náměstkyni, která měla na starosti důchody. Takže v tom asi nic neudělala. A chtěla bych také zdůraznit, že když jste šli do vlády, tak jste říkali, nejenom že zajistíte seniorům důstojný život a že ochráníte důchody, ale zároveň jste říkali, jak jste na to vládnutí připraveni, jak jste měli spoustu připravených věcí. Tak já se ptám, proč za rok a tři měsíce jste nepřišli s nějakým návrhem a přicházíte teď s tím, že změníte v polovině něco, na co mají ti senioři nárok?

A druhá poznámka, že jste udělali to, aby se ty nůžky tak nerozevíraly, a že tedy těm důchodcům, kteří mají důchod 8 000 korun, přidáte. Víte, kolik jim přidají? 36 korun. 36 korun! Prosím vás, abyste to všichni viděli - (Ukazuje papír s nápisem 36 Kč.) Z 8 456 na 8 492. Prosím vás, zatleskejte panu ministrovi práce a sociálních věcí, že přidá důchodcům 36 korun! Děkuju. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: S další faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Mádlová, připraví se pan poslanec Feranec. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, pane ministře, já bych se chtěla zastavit u výchovného, které vy jste tady zmiňoval a poměrně zdůrazňoval. Určitě je to částka, která bude asi k dobru našim důchodcům, zvlášť při dnešních cenách a inflaci. Bohužel ale ještě před týdnem jsem se mohla dočíst, že koalice se pře o výchovné, ODS a TOP 09 by ho chtěly omezit a lidovci valorizovat. Já si myslím, že to je dost takový neurčitý signál, jak vy říkáte, směrem k důchodcům, protože vůbec nemají jistotu, že toto výchovné zůstane, a evidentně vy se uvnitř vlády přete, a to asi velmi výrazně, jestli vůbec zůstane, nebo nezůstane. Čili já bych se chtěla zeptat, jak to tedy s tímto výchovným je? Protože vy jste ho tady zdůrazňoval. To znamená, jestli se mohou spolehnout důchodci na to, že bude dále toto výchovné trvat? A potom vy ho chcete valorizovat, to znamená, jestli se vám podaří toto prosadit a obhájit a jestli se třeba i v příštím roce nedostaneme do stejné situace, kdy tady budeme řešit valorizaci výchovného? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní vystoupí pan poslanec Feranec, připraví se paní poslankyně Peštová k faktické poznámce. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, dámy a pánové, já budu reagovat na vystoupení místopředsedy vlády pana Jurečky, neboť tuším, tuším, že za chvilku zase bude přijato rozhodnutí, kde mi znemožníte vystoupit v rozpravě, kde jsem přihlášený a je přede mnou asi 20 dalších.

Pan místopředseda vlády tady interpretoval rozhodnutí Ústavního soudu - teď odešel, výborně, ale někdo mu to řeknete - a zabýval se rovnovážným posuzováním práv menšiny nebo koalice a opozice a interpretoval to, že přílišná míra garance práva menšiny, a teď to zkrátím, parafrázuji, by mohla vést k ohrožení demokracie. Tak já se ptám: Vy jste včera, koalice, mně a dalším asi 30 poslancům hnutí ANO zabránili podat protinávrh k procesnímu návrhu. Dále jste zabránili všem poslancům hnutí ANO vystoupit k problematice, jestli trvá, nebo netrvá stav legislativní nouze. Všem, včetně těch s přednostním právem. Nikomu jste neumožnili. Dneska jste omezili některým poslancům jejich vystoupení na dvakrát pět minut a obávám se, že za chvilku znemožníte dalším vystupovat. Tak já se ptám, a když tady pan ministr není, tak možná mi to někdo odpoví - to naše vystoupení bylo takové ohrožení demokracie, že jste museli k tomu sáhnout? (Předsedající: Čas, pane poslanče.) Skutečně to bylo tak? Jestli mi někdo odpoví! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Bude pokračovat paní poslankyně Peštová s faktickou poznámkou, připraví se pan poslanec Nacher. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo. Pan ministr tady rád cituje jeden z nálezů Ústavního soudu, já mám taky jeden nález Ústavního soudu - 53/10, kde se píše: Je zodpovědností každé vlády, aby při sestavování návrhu zákona o státním rozpočtu vycházela z platných právních předpisů a v případě, že považuje za účelné dosáhnout jejich změny, aby včas - včas! - realizovala své oprávnění podat odpovídající návrh zákona, jehož prostřednictvím by dosáhla požadovaných změn. I kdyby přitom v důsledku takovéto opoždění došlo k nepřijetí zákona o státním rozpočtu před prvním dnem rozpočtového roku, nejednalo by se samo o sobě o mimořádnou okolnost, neboť důsledky této situace předvídá právní úprava rozpočtového provizoria ve smyslu § 9 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně pozdějších předpisů.

Já se ptám, pane ministře, proč jste nezareagovali už v tom září, když ta meziroční inflace byla 18 %? Jak tady řekl můj ctěný kolega Patrik Nacher, ta procenta se hýbala plus minus jedno procento, dvě maximálně. To znamená, že jsme se pohybovali ve vysokých procentech, ve vysokých číslech. Vy jste měli zareagovat, s předběžnou opatrností jste v tu chvíli měli tuto novelu pustit do mezirezortního připomínkového řízení a řádně vypořádat! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Nyní vystoupí pan poslanec Nacher, připraví se pan poslanec Vondráček. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuju, pane místopředsedo. Takže já jsem reagoval na tu věc týkající se mimořádnosti, to je skutečně na nějaký kulatý stůl, já jsem teď tam seděl s kolegou Haasem, jak se pohybuje meziměsíční, meziroční inflace, co se dá předvídat, co ne. Reagoval jsem na ten průměrný důchod versus průměrná mzda. A teď mám tady ještě dvě poznámky.

Valorizační mechanismus a obstrukce. Ten valorizační mechanismus, my jsme tady říkali od začátku, já už tady říkám asi posedmé, že to je normální politická legitimní debata, na kterou my jsme připraveni. Pojďme se podívat, pojďme změnit ty parametry, možná se shodneme, možná ne, to je normálně politická záležitost, a pak většina rozhodne, to je v pořádku.

Co já tvrdím, je, že v momentě, kdy my otevřeme tu debatu o změně valorizačního mechanismu, tak nenastane ta situace, kterou tady prezentoval ministr Jurečka, to je těch 600 miliard ve vztahu k budoucnosti. To prostě takhle není. Protože my v momentě, kdy změníme mechanismus, tak změníme tu křivku. To je prostě úplně jasné. O tom, že na to má vliv i budoucí inflace, a měl by pravdu v momentě, kdyby existovala najednou deflace, takže těm seniorům by to z větší základy rostlo rychleji, zatímco ceny by klesly dolů, tak pak bych o tom případně uvažoval.

A pokud jde o ty obstrukce, dámy a pánové, pro diváky, tamhle možná i pro návštěvu seshora. Připomenu, že jsou dva druhy obstrukcí, a záleží na tom, jak se k tomu ta většina postaví. My když jsme byli v koalici, tak jsme se k tomu postavili tak, že jednací den skončil v sedm nebo v devět hodin toho dne, z čehož vyplývá, že vám se podařilo třeba u EET obstruovat 270 dnů, protože to vždycky skončilo a pak to pokračovalo za týden a podobně, zatímco vy jedete na sílu, že jedete přes noc, durch, nonstop, víkendy a podobně a je to zintenzivnění do několika dnů. A to je ten problém. To je ten problém! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Čas, pane poslanče. Děkuju. Vystoupí pan poslanec Vondráček, připraví se paní poslankyně Balaštíková k faktické poznámce. Prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Reagovat budu na pana ministra Jurečku. Přihlásil jsem se v okamžiku, kdy řekl termín princip vlády na čas. Jenom ho chci pochválit za pěkné vystoupení, pěkné grafy a takové vystoupení patří do prvního čtení v rámci standardního legislativního procesu. Tam by měl vystoupit a tam bych ho pochválil. (Potlesk poslanců ANO 2011.) Ale ne ve zkráceném řízení po dvou probdělých nocích! To je ten zásadní důvod. Jestliže říká, že tady nikdy nezazněla tak silná prohlášení ze strany opozice, že nikdy něco, nikdy nepustíme, tak já jsem tady devět let a poprvé jsem to slyšel od Miroslava Kalouska u EET, který opakovaně veřejně mediálně prohlašoval, že EET nikdy, nikdy neprojde. Nyní je to koaliční partner pana Jurečky, který ho tenkrát běžně oslovoval a označoval jako pasáčka vepřů. To je prostě ten koloběh života. Jednou jste s někým partner, podruhé nepřítel. Chtělo by to trošku nějakou konzistenci a nějaký opravdu nadhled.

A chci se ještě zmínit o ústavním nálezu 26 z roku 2016. To je ten, který řešil EET. On nebyl úplně jednoznačný. My to víme. On tam ten soud napsal, že nelze vyloučit, že došlo k zásahu do ústavně chráněných hodnot a principů, tak jak je vymezen, ale že navrhovatelka... To znamená, ti tehdejší opoziční poslanci to moc nerozepsali, moc tomu nevěnovali, a tudíž ani ten soud o tom nerozhodoval. Přeložím do češtiny: kdyby si s tím dali víc práce, možná tenkrát uspěli. Ale co tenkrát ten soud hlavně zohlednil? Že byl naplněn smysl a účel jednacího řádu, protože o tom hovoří nejen počet dnů, kdy se konalo třetí čtení, ale také celkové časové rozložení počínající prosincem 2015 a končící únorem 2016. Tolik prostoru dostala opozice na EET, aby to mohli komentovat, aby mohli reagovat na změny a vyvolat pozměňovací návrhy. (Předsedající: Čas, pane poslanče.) Co děláte vy nám? My na to máme pár hodin a přes noc, ani přestávku na oběd nám nedáte!

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Čas! Děkuji. Nyní paní poslankyně Balaštíková, připraví se pan poslanec Foldyna. Tak prosím.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové. Já jsem se vás, pane ministře Jurečko, několikrát ptala, proč jste nevstoupil do jednání s církvemi, když vlastně díky inflační doložce oni budou mít nenadálé zisky. Hovořila jsem o tom už vlastně k windfall tax, a protože se domnívám, že vaše strana k tomu má blízko, tak jsem se dotazovala, jaký je tedy rozdíl, když jim to vyplatíme, a valorizaci důchodů ve vztahu k vysoké inflaci ne, když dnešní tisk mně sdělil, že 400 000 důchodců je pod hranicí příjmové chudoby. Takže vy uděláte tohle opatření, na ty lidi nemyslíte, možná dokonce počítáte s tím, že řada těch lidí si nepřijde pro sociální dávky, které tak rádi rozhazujete, a neděláte nic pro to, abyste peníze, kde leží, mohli třeba využít a opravdu popracovat na tom, aby se ten systém důchodového pojištění udělal jinak. Řekla jsem tady, že už vás kritizují i z vlastních řad. Takže bych byla ráda, abyste mi i odpověděl k těm otázkám, které jsem měla ve vztahu k tomu, co je jiného, že církve dostanou tenhle nárok, který mají z inflační doložky, důchodci ne, protože i to, si myslím, je hospodářská ztráta, jak vy to tak rád nazýváte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Foldyna. Vaše dvě minuty, pane poslanče. Připraví se paní poslankyně Peštová.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji, já budu pospíchat. Já se koukám na sociální sítě, jak lidé komentují ta naše vystoupení tady, a docela se bavím. Tady paní kolegyně poslankyně z Občanské demokratické strany tam dává fotografii nějakého důchodce z Vysočiny a ten říká: Já souhlasím s ministrem financí. Máme dost, nechceme přidat, nechceme ubrat, všechno je v pořádku. Pak se tady člověk dívá na stránky SPOLU a tady mají inzerát: Čeká nás hodně práce. Inflace za Babiše 5,3. Čeká nás hodně práce. A pak to tady komentuje jeden můj kamarád a píše: Po roce usilovné práce se vládě Petra Fialy podařilo snížit inflaci z hrozných 5,3 za Babiše na vcelku přijatelných 15,7 za nás! Tak to je super! To jsou komentáře! To se bavíme. (Potlesk poslanců SPD a ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane poslanče, faktická poznámka slouží k tomu, že se reaguje na předchozí diskusi. (Poslanec Foldyna se snaží reagovat.) Nechte mě domluvit. Pokud bychom využívali faktické poznámky k tomu, že budeme komentovat, co kdo dává na sociální sítě, tak bychom se tady asi opravdu nezastavili. Takže vás poprosím, abyste příště respektoval to, k čemu faktické poznámky slouží, a ke komentování sociálních sítí ostatních kolegů si vybral jiný prostor. Děkuji.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji za poučení. Já jsem ale reagoval na pana ministra, protože on ty sociální sítě nesleduje a mluví tady něco jiného.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Poprosím paní poslankyni Peštovou k faktické poznámce. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já bych tedy chtěla, aby pan nepřítomný ministr Jurečka dorazil, protože jsem tady reagovala několika faktickými poznámkami. Včera večer mi tady u toho pultíku sliboval, jak si krásně popovídáme. Když jsem mu řekla, že jeho slibům nevěřím, tak jsem udělala dobře, protože vidím, že zase opět není nic naplněno. Takže jestli mohu pana ministra Jurečku poprosit, ať si dopovídáme to, co jsme si tady včera v jednu hodinu ráno začali. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní poslankyně. To byla poslední faktická poznámka. Nyní se dostáváme k přednostním právům. A já jsem se k přednostním právům dostal, která tady byla schovaná, a jenom přečtu, jaké je pořadí. První vystoupí pan předseda Okamura, bude následovat pan místopředseda Havlíček, následuje pan předseda Výborný, paní místopředsedkyně Dostálová, pan předseda Radim Fiala a nakonec pan poslanec Vondráček se stanoviskem klubu. To jsou prozatím přednostní práva. První tedy vystoupí pan předseda Okamura, kterému dávám slovo, a zároveň se vystřídáme v řízení schůze.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, tak už třetí den tady hnutí SPD bojuje proti tomu, aby Fialova vláda okradla důchodce o slíbenou valorizaci důchodů. Jenom shrnu, že Fialova vládní pětikoalice chce okrást všechny starobní, invalidní, sirotčí a vdovské důchodce, to znamená příjemce těchto důchodů, v průměru o 1 000 korun měsíčně od června letošního roku. To znamená, v letošním roce chce všechny tyto příjemce důchodů, a jsou to přibližně 3 miliony občanů České republiky, Fialova vláda okrást o 7 000 korun a samozřejmě příští rok už to bude v průměru o 12 000 korun a více, protože pochopitelně ta další případná valorizace se bude vypočítávat z nižšího základu. To znamená, ta částka, o kterou připraví Fialova vláda ty 3 miliony příjemců důchodů, bude narůstat. A já jsem tady za SPD proto, abych vám v tom bránil. Proto jsem si připravil další vystoupení, kde vám chci podrobně vysvětlit, že to prostě dělat nemáte, že to děláte špatně a že nemáte okrádat potřebné české občany, a zvláště v těch sociálně nejcitlivějších skupinách.

Teď jsme tady v bodu, kdy máme posoudit, nebo Sněmovna má posoudit podmínky pro projednání toho vašeho vládního návrhu na okradení důchodců ve zkráceném jednání. Já za sebe říkám, že my jako SPD nesouhlasíme s tím, aby to bylo projednáno ve zkráceném jednání, a jsme přesvědčeni o tom, že neexistují podmínky pro zkrácené jednání. My prostě chceme, aby tento návrh byl za a) odmítnut, aby byl zamítnut, hnutí SPD chce, abyste ten návrh zákona stáhli, ještě máte čas, ještě máte čas zpytovat svědomí a ukončit tento podraz na 3 miliony příjemců důchodů v České republice. V případě, že nás přehlasujete, protože nás 20 poslanců SPD bojuje proti obrovské přesile 108 vládních poslanců, takže v případě, že byste nás přehlasovali, tak my samozřejmě chceme, aby se to řádně projednalo ve všech výborech, a ne ve zkráceném jednání, abychom se k tomu mohli vyjadřovat a abychom to mohli kritizovat a abychom to mohli odmítat, abychom to mohli bránit.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Já vás přeruším, pane předsedo. Jenom chci zjednat klid, zejména tady v levé části sálu. Poprosím o ztišení. Prosím.

 

Poslanec Tomio Okamura: To, o čem se zde bavíme, lze shrnout do jediné otázky. Může se kdokoliv spoléhat za Fialovy vlády na penzi od státu? Ne. Vláda za pochodu mění pravidla podle toho, jak potřebuje manipulovat s veřejnými penězi. Ty peníze jí nepatří a nepatří ani státu. Patří lidem, kteří po desetiletí pracovali, platili si tento stát, aby je zabezpečil. Ty peníze platili i jejich předci. Platí je i jejich děti. Pokud peníze, které ze zákona důchodcům patří, Fialova vláda sebere, pak je to zpronevěra a podvod. Podvod nemorální, podvod sprostý, podvod protizákonný, podvod protiústavní. To nikdo z vás neobelže. Řeči představitelů Fialovy vládní pětikoalice, tedy Pirátů, ODS, TOP 09, STAN a KDU-ČSL, o hospodářské škodě, kterou prý způsobí to, že invalidům a starým lidem dáte to, co jim ze zákona patří, jsou sprosté. Vy je chcete okrást o peníze, na které mají ze zákona nárok, a ještě říkáte, že to prý způsobí hospodářskou škodu, kdybyste jim ty peníze dali. Přitom tito lidé si celý život odváděli peníze na sociální pojištění a očekávali, že za to dostanou adekvátní důchod. Takže to, že mluvíte o tom, že příjemci důchodů způsobí hospodářskou škodu, no to je neuvěřitelně nechutné vyjadřování a my v SPD s tím samozřejmě absolutně nemůžeme souhlasit.

Znovu zopakujme, na přelomu roku si Fialova vláda a její poslanci valorizovali své platy v uvozovkách v zákonné výši. Vrcholným politikům, soudcům a státním zástupcům k 1. 1. 2023 vzrostly platy o zhruba 12,7 %. Hnutí SPD hlasovalo proti zvýšení platů politiků. Na základě hlasování poslanců Fialovy vládní pětikoalice se plat ministra zvýšil měsíčně o 22 100 korun na částku 195 300 korun měsíčně. Platy řadových poslanců vzrostly na 102 400 korun měsíčně, to je o 11 600 korun. A k tomu jim ještě vzrostly zákonně valorizované náhrady o 5 900 až o 8 000 korun podle vzdálenosti jejich trvalého bydliště.

Hnutí SPD bude znovu a znovu navrhovat zmrazení platů politiků na celé volební období. Tento můj návrh jste mi vloni zamítli, aby se zamrazily platy na celé volební období, ale my to samozřejmě dál navrhujeme a navíc tento můj návrh zákona je tady vložen v systému Sněmovny už od předloňského podzimu a vy mi ho tady blokujete. O mém návrhu se jednou hlasovalo, to byl pozměňovací návrh právě k tomu vašemu zvýšení platů, to jste mi zamítli, ale ještě jsem to podal samostatně a to tady vládní pětikoalice blokuje. Takže my chceme zamrazit platy politiků na celé volební období a vy jste si je tady, Fialova vládní pětikoalice je tady zvýšila.

Proč o tom hovořím? Protože sami sobě si přidáváte, ale 3 miliony důchodců chcete o jejich peníze v zákonné výši okrást. A účelově tady teď tento týden, proto tady taky ze všech sil tomu bráním za SPD, bráním tady 3 miliony důchodců proti tomu okradení, tak vy, když se jedná o 3 miliony důchodců, kteří potřebují peníze, tak vy klidně ohnete zákon tak, abyste je o ty peníze připravili. Navrhujete změnu zákona. Ale když se mělo jednat o tom, abyste si vy sami zvýšili platy politiků, tak to jste si zákon prohlasovali a můj návrh na zamrazení platů politiků jste zamítli. Takže takhle se chová Fialova vládní pětikoalice.

A aby toho nebylo dost, tak zrovna před chvílí se mě novináři ptali na to, že vám to ještě nestačí, že chcete sosat ještě víc, no a Starostové a nezávislí, STAN, navrhují, aby se zvýšily platy komunálních politiků, protože tam jsou samozřejmě nastrkaní hlavně politici vládní pětikoalice ve vedení měst a obcí. My jsme v řadě zastupitelstev měst a obcí, ale v koalici většinou nejsme, protože vy jste se domluvili, ruka ruku myje, přesně vládní pětikoalice, ale i se zástupci hnutí ANO jste se domluvili, ale o čem chci mluvit, je to, že Fialova vládní pětikoalice a konkrétně hnutí STAN, Starostové a nezávislí, navrhují zvýšení platů komunálních politiků, těch starostů, radních a dalších. Takže vám to nestačí, vy budete plnými doušky STAN Víta Rakušana, vládní strana, vy chcete ještě podojit ten státní rozpočet na úkor těch důchodců, které chcete okrást, ty 3 miliony lidí, že sami sobě si chcete přidat nejenom jako poslanci, to už jste si přidali, a ministři, ale sami sobě chcete přidat ještě také jako starostové a radní na komunální úrovni. No a my s tím nesouhlasíme. SPD jasně říká, že jsme proti tomu, proti zvyšování platů politiků. Říkáme to jasně. Jsme tady osamoceni, protože vládní pětikoalice prostě chce přidat i svým politikům na místních úrovních, ve městech, obcích a tak dále.

A aby toho nebylo málo, aby ještě vládní poslanci sosali co nejvíc, abyste podojili státní rozpočet úplně na maximum, tak navrhujete zvýšit kvocient pro souběh funkcí. To znamená, vy ještě navrhujete, protože vloni se to i díky hlasům SPD snížilo, to znamená, když je souběh funkce poslance a starosty, což se týká většinou vládních poslanců, samozřejmě, tak vlastně tam docházelo ke kumulaci mzdy. To znamená, dostávali vysokou mzdu jako starostové i jako poslanci. To se sice v minulém volebním období i díky hlasům SPD mírně snížilo, ale teď vy to chcete zase zvýšit. To znamená, vládním poslancům v čele s poslanci hnutí STAN Víta Rakušana je to málo a ještě poslanci, kteří kumulují funkce, to znamená, jsou zároveň starosty, zároveň radními, to znamená placené funkce na úrovni měst a obcí a zároveň jste poslanci, tak vy ještě si chcete zvýšit ten kvocient, abyste ještě více dostali na platu. Takže vám nestačí 100 až 200 tisíc měsíčně, vy chcete 300 tisíc měsíčně. (Výkřik z pravé strany sálu: Půl milionu.) Ano, tady vládní poslanec řekl, že chce měsíčně půl milionu. To znamená, toto jsou reakce vládních poslanců. Já se samozřejmě potom, protože neznám vaše jméno, podíváme se na to potom, kdo to přesně říkal, a dáme to na sítě, že chcete půl milionu měsíčně, slyšel to tady celý sál. Dobrá, to je pozoruhodná reakce, vládní poslanec, ano. Takže -

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Pardon, já vás přeruším, pane předsedo, ale poprosím pana poslance, aby nepokřikoval z místa.

 

Poslanec Tomio Okamura: Děkuju. Děkuju za korektní reakci. Takže ano, vládní poslanci se neumí chovat a pokřikují tady v rozporu s jednacím řádem, protože chtějí sosat ještě víc peněz, a my se jim do toho snažíme hodit vidle.

SPD říká nezvyšovat platy politiků, ale vládní poslanci jsou tak lační, že už tady dokonce i chtivě vykřikují, že chce půl milionu měsíčně dokonce. Ta situace je opravdu tristní, v okamžiku, kdy tady vláda předkládá návrh zákona, kterým chcete okrást 3 miliony příjemců důchodů o jejich peníze. A s tím my nesouhlasím, proto proti tomu tady také SPD ze všech sil bojuje.

Valorizace důchodů v závislosti na inflaci byla zakotvena do zákona proto, aby vlády o své libovůli nemohly okrádat důchodce. Současná asociální vláda se ovšem rozhodla, že procentní výměra se zvedne nikoliv o zákonnou výši 11,9 %, ale jenom o 2,3 % z procentní výměry. Průměrný důchod se měl navyšovat podle zákona o 1 771 korun, a vláda chce protlačit parlamentem navýšení pouze o 756 korun. Jak píší mainstreamová média, stát tím ušetří jen letos desítky miliard korun. Ale to jsou miliardy, které Fialova vláda ukradne konkrétním starým a bezmocným lidem. Neboli místo toho, abyste zkrouhli zbytné výdaje, například vyplácíte tady desítky miliard solárním baronům, desítky miliard tady jdou na Ukrajince žijící v České republice, zatímco české důchodce a příjemce důchodů chcete okrást. Prostě vyplácíte dál dávky nepřizpůsobivým. Vloni jste odmítli návrh zákona SPD na ukončení zneužívání dávek nepřizpůsobivými, takže tam už je to jenom miliarda. To jsou ty vaše priority. Ale pro nás jsou priority slušní lidé. Součástí veřejného práva je také právo sociálního zabezpečení. Co dělá tato vláda? Šlape po právu lidí na to mít alespoň základní zákonnou jistotu. Proč? To víme. Potřebuje utratit peníze jinde. A nikoliv ve prospěch našich občanů. A tak je vesele utrácí. Jsme v momentu, kde Fialova vláda utrácí a rozhazuje jak šílené peníze do zahraničí nebo pro jejich politické trafiky a peníze na to chce sebrat lidem v nouzi. Lidem, kteří se nemohou bránit.

Hnutí SPD bude vždy bránit potřebné staré a bezmocné lidi, které Fialova vláda hodila přes palubu. Fialova vláda chce prostě okrást 3 miliony příjemců starobních, invalidních, vdovských a sirotčích důchodů. Nás v SPD je 20 poslanců. Vládní koalice má 108. Je proti nám obrovská přesila. Ale SPD bojuje ze všech sil za všechny důchodce a také za všechny slušné občany. Okrást nejslabší, abyste mohli utrácet jinde, není nic jiného než odporný čin a vaše ostuda. Styďte se, poslanci a ministři Fialovy vlády! Protože ta situace v České republice je opravdu velmi vážná. Již milion českých občanů žije pod hranicí chudoby. A jejich počet výrazně vzrostl za dobu působení současné vlády.

Pokles reálných mezd v České republice je nejvýraznější ze všech členských států Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj - OECD, tedy v podstatě všech evropských zemí. A my prostě říkáme jasně, že je to problém. Počet českých domácností s příjmem pod hranicí chudoby vzrostl z 9 % v průběhu roku 2021 na současných 17 % kvůli Fialově vládě. V exekuci je přibližně 9 % občanů z celkové populace, v některých chudších regionech jde dokonce až o 16 %! Teď jsou plná média zpráv, jak vy bezprecedentně zadlužujete Českou republiku. Jenom v únorovém zadlužení České republiky stoupl dluh jako v součtu za mnoho let, za několik dosavadních vlád. A média k tomu, ta hlavní média k tomu ale mlčí stále. Takže jsou to zmínky, občas to teď probleskne, viděl jsem několik článků. Ale myslím, že už by měla mainstreamová média přestat o tomhle mlčet a prostě jasně pojmenovávat to zlo vaší vlády, protože týká se to všech. Vy nás ženete naplno do řeckého scénáře!

To znamená, že Česká republika už se z těch dluhů nemusí vyhrabat, jenom kvůli nekompetentní vládě. Jste u vlády rok a čtvrt a je to nejhorší, ekonomicky a organizačně je to nejhorší vláda vůbec v historii České republiky, od doby samostatnosti České republiky. A já myslím, že to mlčení, kdy i mnoho komentátorů zatím mlčí, mnoho médií zatím mlčí, že je to opravdu zkáza. Takže tímto bych chtěl také požádat všechny, aby už přestali mlčet a aby jasně pojmenovávali tohleto zlo, co tady předvádí Fialova vláda, protože nás to stahuje, stahuje nás to dolů úplně všechny. A problém je, že za chvíli už nebude téměř návratu.

Dneska ta situace je taková, že celých 25 % českých domácností si už nemůže dovolit bez zadlužení náhlý výdaj kolem 10 000, a jsou to rodiny s dětmi, jsou to důchodci a tak dále. Průměrná česká domácnost nyní vydává 48 % svých příjmů na bydlení a potraviny. U nízkopříjmových domácností ale jde až o plných 70 % příjmů. A odpovědnost za tento stav nese jednoznačně, jednoznačně, vláda Petra Fialy. A důsledkem škodlivé politiky Fialovy vlády je i to, že naši pracující občané čelí nejvyššímu meziročnímu poklesu reálných mezd, a ten pokles je o 8,9 %, a je to dokonce ze všech zemí, které jsou sdružené Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. To znamená, už ve všech i mezinárodních parametrech je Fialova vláda v podstatě nejhorší ze všech. Ale problém je, že kdybyste na to dopláceli aspoň vy, vládní politici, ale vy sami sobě si platy přidáváte a ještě si chcete přidat, SPD je proti zvyšování platů politiků, ale zároveň občany o peníze připravujete. A to je ten zcela nepřijatelný scénář.

Samozřejmě problém je v tom, že co se týče těch seniorů, tak v tuto chvíli už přibližně milion českých seniorů má problém s nedostatečnými příjmy a s úhradou nákladů na své základní živobytí. Za vaší vlády je už téměř 50 000 seniorů v exekuci. A ta čísla, co říkám, tak je studie projektu, projekt Neviditelní. Kdy prostě jasně je tady analýza, kdy tady už prostě miliony seniorů nezvládají hradit své živobytí, a současně stát jim nedokáže zajistit sociální pomoc, což jde samozřejmě plně na vrub ministra práce a sociálních věcí a předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky, který samozřejmě není schopen řídit ministerstvo, a premiér Petr Fiala z ODS není schopen řídit vládu.

Samozřejmě to, proč chcete okrást české občany o ty peníze, které mají slíbené na základě zákonné valorizace, a už s tím také občané počítali, tak děláte to proto, protože jste samozřejmě poslali, a chlubíte se tím všude v zahraničí i tady v České republice, že jste lídry v zasílání peněz Ukrajině a Ukrajincům - 50 miliard korun, 40 miliard zbraně, dalších 10 miliard ještě Ukrajinci včera a tak dále. A my jsme tady na to upozorňovali vloni. A byli jsme pod atakem útoku. Neustále na mě útočí i předsedkyně Sněmovny, paní Pekarová Adamová. Útočí na mě za to, když jsem upozorňoval, že na to nejsou peníze, že přivedete české občany na dlažbu. Já jsem od začátku říkal, že skutečným válečným uprchlíkům přiměřenou pomoc, to jsme říkali, proč ne. SPD to říkalo od začátku. Ale zároveň jsem říkal, když jsem koukal na vaši diletantskou a neschopnou vládu, že vám dojdou peníze velmi rychle a že uděláte z nás zemi, kde stoupá největší zadlužení vůbec ze všech evropských zemí, a měl jsem pravdu. Na základě čísel Evropského statistického úřadu, EUROSTAT, na základě posledních čísel, zveřejnil čísla, teď v únoru zveřejnili čísla za třetí čtvrtletí, třetí kvartál loňského roku, tak Česká republika je jedinou zemí dokonce v EU, kde stoupá veřejný dluh.

Takže vy jste nejhorší vláda vůbec v celé Evropě dokonce. A já jsem říkal, že na to nebudou peníze. A samozřejmě vždycky to bylo tady paní předsedkyní Sněmovny Pekarovou Adamovou účelově řekl bych ohnuto, to moje vyjádření, v tom, že jsem nějaký necita. Nebo že jsme proruský, což s tím nemá vůbec nic společného. Já proruský nejsem. Ale nejsem ani proukrajinský. Já jsem pro Českou republiku. Pro mě je český občan na prvním místě. Tak už nelžete pořád dokola. Chtěl jsem říct jednu věc. A teď na tu vaši politiku, na tu politiku vládní pětikoalice, doplácí 3 miliony důchodců. A přece není možné nechat miliony našich důchodců na dlažbě. My za to nemůžeme, že Ukrajina je zkorumpovaná a rozkradená země, kde je jedna z nejnižších životních úrovní v Evropě, protože si tam všechno rozkradli, zkorumpovali. My nemůžeme za problémy v celé Africe. Prostě tady máme naši zemi, kde prostě to naši předci budovali, vaši i moji, a prostě tady ti lidé mají právo na to mít důstojné životy a adekvátní životní úroveň.

Takže já si myslím, že je to opravdu úplně neadekvátní, a já vás vyzývám k tomu, abyste už zastavili tohleto posílání peněz do zahraničí. SPD bylo jedinou stranou, která tady jasně říkala, že jsme proti posílání zbraní na Ukrajinu. A stojím si za tím. Ještě to tady zopakuji. Zopakuji to tady. My jsme proti posílání zbraní na Ukrajinu, my jsme pro mírová jednání. A teď vy jste tam dali 40 miliard korun a premiér se tím ještě chlubí. Podívejte se na ty reakce pod tím videem. Podívejte se na ty reakce. Už občané toho také mají dost! Občané na dlažbě kvůli vaší vládě a teď je chcete ještě okrást, 3 miliony lidí, o jejich důchody. Protože jste ukrajinská vláda, tak to je. Takže s tímhle my nesouhlasíme, protože kdyby peníze byly ve státním rozpočtu, tak já nemám problém s tím, kdyby čeští občané měli dostatečně vysokou životní úroveň všichni, kdybyste nerozkrádali ten státní rozpočet, v uvozovkách nerozkrádali, tímhle vaším hospodařením. Protože určitě odsouhlasit si tady neomezený počet politických náměstků pro vaše politické exponenty, to nazývám rozkrádáním státního rozpočtu. Ano, je to tak. Já pro to jiný výraz nemám. To, že jste si sami sobě zvýšili platy politiků, my jsme byli proti, to je podle mého názoru v podstatě rozkrádání veřejných peněz. Je to tak? Je to tak. A souběžně s tím důchodcům vezmete. Tak to opravdu je neuvěřitelný přístup.

Takže kdyby ta Česká republika byla tak bohatá a měli jsme tady životní úroveň jako v Německu, což ale nemáme, což občané nemají, tak samozřejmě určitě by byl mnohem širší prostor pro diskusi, pomoci, jako to dělá Japonsko třeba, jedna z nejbohatších zemí na světě, jedna ze zemí, ze tří nejsilnějších ekonomik na světě, také to tam vedou ale jiní politici. Mimochodem program japonské vládní strany LDP, která vládne v podstatě celou dobu po druhé světové válce, v podstatě to je program SPD, mimochodem. Konzervativní vlastenecký program, kdy Japonci, Japonsko je na prvním místě. Proto také mají takovou přísnou azylovou politiku a jsou velmi obezřetní. Tam prostě pojem nelegální migrant v podstatě neexistuje, protože kde není nabídka, není poptávka. A řada poslanců tady, dokonce i z vládních stran, mi tady za ta léta říkali, když se podívali do Japonska i na základě služebních cest tady za Sněmovnu, jaká je to obdivuhodná, skvělá země, jak se jim tam líbilo. No tak také pro to něco udělejte, aby ta země byla tady taková, s takovou životní úrovní, s takovou péčí o seniory mimochodem a o zdravotně postižené spoluobčany, což já vím velice dobře. Velice dobře jsem to na vlastní kůži zažil, protože samozřejmě tam mám řadu příbuzných, kteří jsou ve velmi vysokém věku. To znamená, takže když už někam jedete za státní peníze a udělali jste si tam výlet, tak by bylo dobré se aspoň poučit, jak to v těch skutečně nejvyspělejších zemích funguje, ale i s tím hospodařením, i s tou migrační politikou, i s tím, že když se někam pomáhá, dává někam rozvojová pomoc, tak také ten stát na to musí v prvé řadě mít a zabezpečit svoje vlastní občany. A to potom samozřejmě má určitou logiku. Ale ne jako to děláte vy, kdy naši občané jsou na dlažbě, kdy naši občané nemají peníze, sami sobě si přidáváte, a ještě rozhazujete peníze bůhví kam. To znamená, to je opravdu špatná politika a s tím my zásadně nesouhlasíme.

Ale v této souvislosti, jak jsem říkal, jsem chtěl také vyzvat paní předsedkyni Poslanecké sněmovny, jejím prostřednictvím, aby přestala už lhát o SPD. Je to zbytečné, stejně si tím žádné hlasy nenaženete a my tady chceme nějakým způsobem fungovat. Ale už bylo dobré toho nechat. Protože SPD v okamžiku, že chcete (chceme?) mírové jednání a nepodporujeme válku, vy mezi to dáváte rovnítko, že jsme proruští, což už veřejnost je z většiny odhadů naštvaná na tyhlety vaše výroky. Protože nikdo nechce válku, jenom vy jste váleční štváči a dáváte rovnítko mezi názory milionů českých občanů, že když nejste pro válku, že jste proruští. Nechte to. Nebo víte co? Říkejte to dál. Ono nám to vlastně i pomůže. Protože tyhlety nesmysly kdo slyší, tak jen vám jde popularita dolů. Protože tomu už fakt nemůže nikdo věřit. Takže vlastně říkejte to dál, ty vaše nesmysly. Říkejte to. Ono je to vlastně jedno. Anebo když někdo nepodporuje politiku Evropské unie, že je proruský. To jsou prostě úplné nesmysly, lži. To je opravdu neskutečná zkratka. To je demagogie. S Goebbelsem byste si mohla podat normálně ruku při týhle demagogii odporný! Při těchto štvanicích proti lidem, kteří absolutně vůbec takové věci neříkají.

To znamená, tohleto jsou určité věci, které jsem tady chtěl zrovna při této příležitosti poznamenat, protože moji kolegové mi tady poslali nějaký váš včerejší tweet nebo co to bylo. Takže také na to reaguji, že jo. Tak vy jste reagovala sama od sebe na mě, tak já reaguji. Já tady nemluvím o vás samoúčelně. Já reaguji na váš politický útok na moji osobu. Takže si to tady vždycky musíme rozebrat tím pádem. Jak se do lesa volá, tak se z něho ozývá. To je myslím každému jasné. Takže když na mě nebude někdo v osobní rovině útočit a říkat nesmysly, tak tady o tom také nemusím mluvit potom vůbec a nebudu o tom ani mluvit. Proč? Takže to jenom jako na okraj. Nebo když to bude v nějaké politické rovině takového toho pošťuchování v nějaké věcné rovině, tak to je jasné, tak to tady snad zvládneme každý, to je normální politický souboj argumentační. Ale ne tyhlety lži a demagogie, ohýbat moje vyjádření směrem, který jsem vůbec neřekl. Takže to jsem chtěl jenom poznamenat, aby to bylo jasné.

Pojďme ale dál samozřejmě. Vy tady trávíte vlastně čas, vy tady jste si dali obrovskou práci tím, že chcete okrást 3 miliony důchodců o jejich důchody. Ale kdy tedy budete řešit ten nedostatek léků v České republice? Já bych rád tady řešil už dávno ten nedostatek léků. A teď tady musím trávit čas tím, že bráním tomu, abyste okradli 3 miliony důchodců. Proto jsem vás chtěl vyzvat, abyste ten zákon stáhli, abyste to ukončili už dneska, protože já myslím, že většina veřejnosti už je proti vám. No, tak jako tak je proti vám, protože ty průzkumy, víme, že už vám věří jenom 20 % občanů, vaší pětikoalici.

Tady se také musím pousmát argumentu - to jsem někde slyšel, že když jsem mluvil o tomhletom průzkumu, který proběhl i na mainstreemu, že vám věří něco přes 20 % občanů, vaší pětikoalici, to znamená pěti stranám dohromady, součtu pěti stran, takže mi tady někdo psal: no ale vám jako SPD věří ještě míň. Férovka à la vládní pětikoalice. Takže pět na jednoho a míň. (Směje se.) No tak se rozdělte jednotlivě a podívejme se na to, jaká je tedy důvěra jednotlivých stran, nikoliv pětislepence, protože pět na jednoho, to je férovka ve vašem podání, případně pět na dva. Ale takhle to není férovka, která je férová. Na tu jste zvyklí vy. To je férovka v podání Fialovy vládní pětikoalice. Takže tyhlety argumenty, my jako samostatná strana, my do parlamentních voleb jsme šli samostatně, sebevědomě a máme svůj program a nepotřebujeme se slepovat do pětikoalice, abychom uspěli. Ani se do žádné pětikoalice slepovat nebudeme. To vám říkám. Pro příští volby žádný takovýhle slepenec SPD dělat samozřejmě nebude. Proč? My se umíme obhájit sami. Takže my máme náš program, který je jasný, náš politický program, co prosazujeme, a s tím jdeme čelem a s otevřeným hledím, s naším programem jdeme před naše občany, aby se prostě svobodně rozhodli v demokratických volbách.

Takže i to, jak tady paní předsedkyně Sněmovny, vaším prostřednictvím, Pekarová Adamová nás tady před rokem a čtvrt označila, že extremisté nemají být prý ve vedení Sněmovny a nemáme být v orgánech Sněmovny, no tak tento výrok je také potřeba připomínat pořád. Protože podle mě jestli je někdo extremista, tak slovo extrémní podle výkladového slovníku znamená: extrémní názory má ten, kdo má názory mimo hlavní názorový proud. A když jsem viděl ty průzkumy, tak myslím, že právě předsedkyně Sněmovny Pekarová je zcela mimo hlavní názorový proud v české společnosti. Takže jestli někdo by tady měl být extremistou, já to slovo nebudu používat, ale to byste to měla být právě vy, protože vy jste se důvěrou ocitla úplně mimo hlavní názorový proud.

Takže tyhlety výroky byste si taky mohli za vládní pětikoalici nechat. A teď jsem dokonce zaznamenal, že za extremisty bylo označeno i hnutí ANO. Takže hnutí ANO a SPD už vládní představitel označil, už jste nás hodili všechny do jednoho pytle, ale je to takový zoufalý výkřik, že to slovo už pak ztrácí váhu. Protože vy, když už nemáte argumenty, tak vždycky jenom sprostě onálepkujete toho politického soupeře, protože politický argument nemáte. Váš argument je to, že chcete 3 miliony občanů okrást o ty důchody. To je váš program. Ale s tím my nesouhlasíme. Takže už i tyhlety útoky osobní a tyhlety nálepky, mně to nevadí, já to zvládnu, ale já myslím, že je to hodně zoufalé. Že je to hodně zoufalé a že je to už hodně, hodně trapné jako, tyhlety útoky.

To znamená, my si myslíme, že prostě vlastenecký a konzervativní program, že je v pořádku. Já si myslím, že je to správně, že na tom nic extrémního není. A já si myslím, že je to zcela správný demokratický program, a já svoje názory stejně měnit nebudu. Takže ten, kdo třeba z TOP 09 tady útočí na SPD, tak si útočte, ale my budeme dál, my jsme pozitivní strana, to znamená, my budeme dál předkládat naše návrhy zákonů, jak zlepšit životy občanům. Ne, jak je zhoršit, jako to děláte vy. A budeme prostě pozitivně se věnovat tomu, aby v České republice byla co nejlepší atmosféra mezi občany, což samozřejmě ten základní krok k tomu je, aby tady byla adekvátní životní úroveň, aby tady nebyli prostě žebráci, aby tady nebyli prostě důchodci, kteří jsou na žebrotě kvůli vaší vládě. Takže aby tady byla co nejlepší životní úroveň, aby lidi měli dobrou atmosféru a tak dále. Ale tu dobrou atmosféru jste rozhodně, vaše vláda, vy jste ji naopak zhoršili, jak víme, zhoršili jste ji. Lidi mají finanční problémy, a to je ten hlavní problém, který tady je.

Takže já jsem se chtěl taky - jako znovu apeluju na to, abyste tady nenavrhovali tyhlety asociální návrhy, že chcete okrást 3 miliony důchodců. A já říkám, že byste radši měli řešit nedostatek léků jako například, a drahé potraviny a drahé energie. A ten nedostatek léků už tady přetrvává několik měsíců. My už jsme na to upozorňovali vloni na podzim, kdy ta situace už začínala. A my už jsme tady opakovaně navrhovali jako mimořádný bod na schůzi Sněmovny, že chceme řešit nedostatek léků, no a vy jste nám to tady opakovaně zamítli. A situace je opravdu alarmující. Takže my samozřejmě podporujeme tu mimořádnou schůzi ohledně nedostatku léků. Ale už vím, jak to bude probíhat. Umožníte tady promluvit nám, co máme přednostní právo, a pak to zase zamáznete. To je způsob jednání Fialovy vládní pětikoalice. Ale to občany zajímá. Občany by zajímalo, kdy tedy budou ty léky, ale už se vás tady na to ptáme několik měsíců. A ani premiér Fiala, ten strká hlavu do písku, ten se promenáduje někde na Ukrajině a v zahraničí, v Kyjevě a tak dále, ale na české občany čas nemá. Pak vždycky jenom slyšíme občas v televizi nějaký prázdný projev o ničem. Nedávno tam říkal, že se chlubil tím, že posílá čím dál víc českých občanů na sociální dávky, což je tedy otřesný výsledek práce Fialovy vládní pětikoalice. No, a takže ten nedostatek léků, prostě ani premiér Petr Fiala, ani neschopný ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09 prostě nedosáhli žádného zlepšení. Místo toho slyšíme tady od stran vládní pětikoalice návrhy na plné zpoplatnění zubařské péče, což SPD samozřejmě odmítá, a tak dále. To znamená, to opravdu není cesta, kterou by měla vláda podle našeho názoru jít.

No už jsem o tom mluvil. Takže vy jste tím, že vyhazujete peníze všude možně, všude možně do zahraničí, a zbytečně, tak samozřejmě, a řekl bych nepřiměřeně, abych to řekl správně, tak Česká republika je jedinou zemí Evropské unie, která loni ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšila svůj státní dluh. A musím říci, že jsem kvitoval už dneska článek, kdy konečně i někteří novináři už sebrali odvahu a řekli, že - a bylo to i v televizi Prima, už k tomu byla diskuse s ekonomem, kdy - ale chybí mi tam pořád ta Česká televize v tomhletom, aby natvrdo už i veřejnoprávní televize začala prostě komentovat to, kam nás žene Fialova vláda. Do úplné katastrofy. Protože to zadlužení je tak obrovské, to zadlužení stoupá takovým, tak rekordním tempem, že v podstatě jdeme úplně do ekonomické katastrofy kvůli Fialově vládě. V absolutních číslech už náš dluh dosáhl úrovně 2,98 bilionu korun a stoupá o stamiliardy, stoupá prudkým tempem během několika měsíců. To znamená, to je opravdu šílená situace. A právě ti, kteří tady mluvili v minulém volebním období o rozpočtové odpovědnosti, tak na to ve vládní pětikoalici najednou všichni zapomněli.

A samozřejmě to, o čem už jsem hovořil, tak je prostě - ty neuvěřitelně drahé ceny potravin. To si myslím, že tedy - a my už na to upozorňujeme dokonce od předloňského podzimu po volbách, už jsem tady o tom hovořil, a opakovaně, už rok navrhuju tady mimořádný bod - řešení drahých potravin. Opakovaně, a dokonce v minulém volebním období jsme tady navrhli zákon o potravinové bezpečnosti České republiky, zákon SPD, kdy právě mnozí z vás nás tady kritizovali, když jsme říkali, že chceme potravinovou bezpečnost České republiky a varovali jsme před krizemi, které způsobí prostě problémy s cenami potravin v České republice. Tenkrát část z nás, část z vás se nám vysmívala, nám v SPD, mnohá média, ne všechna, tvrdě útočila na SPD zřejmě pod vlivem té nadnárodní lobby těch nadnárodních hypermarketů. Vzpomínám na toho pana Prouzu, předsedu Svazu obchodu a cestovního ruchu, jehož členem jsou právě ty nadnárodní hypermarkety, který tvrdě útočil, protože ten je přímo placen ze zahraničí, že jo, ten je přímo placen těmi nadnárodními řetězci, logicky, platí tam členské poplatky, a nemalé, v tomhletom svazu, takže tvrdě hájil zájmy zahraničních nadnárodních řetězců a šel proti zájmům občanů České republiky. Tvrdě hájil tyhlety nehorázné marže nadnárodních řetězců a tenhleten systém, který tady nastavila mimochodem Evropská unie, tenhleten systém je tady díky Evropský unii. A přestože ten náš návrh zákona prošel Sněmovnou těsně, jestli si pamatujete, tak potom v Senátu - Senát to ale vrátil, v Senátu, kde má většinu Fialova vládní pětikoalice. A potom se lekli poslanci hnutí ANO už toho tlaku a při tom, při té vratce ze Senátu, už to podruhé nepodpořili nám, ten zákon, který podalo SPD. Takže ten zákon spadl pod stůl a výsledkem je to, že Česká republika nemá zajištěnou vlastní potravinovou bezpečnost. Nemá. Jsme závislí na importu. Ale samozřejmě v případě importu i z jiných evropských zemí, tak ty země v prvé řadě budou preferovat svůj trh, který je navíc ještě bohatší. Že jo? Takže samozřejmě nás přeplatí, protože je tam vyšší kupní síla. To znamená, samozřejmě tohleto nemá, tohleto prostě nezbývá než si zajistit vlastní potravinovou bezpečnost v základních potravinách, které lze produkovat na území České republiky.

Já vzpomínám na takové ty nehorázné útoky na SPD, které tady byly v době projednávání toho zákona, že prý Okamura navrhuje, aby v České republice se pěstovaly lanýže. A tyhlety nesmysly si dokonce vymysleli už ti, co tady hájili ty zájmy, zájmy ciziny, a nehájili zájmy občanů České republiky. Jaké lanýže? Kdo měl kdy lanýže a kdo se o to zajímal, tak ví, že v České republice ani pěstovat nejdou, že jo, to už se pokoušeli v celém světě pěstovat někde lanýže a zjistilo se, že to nejde, že to jde jenom v těch několika málo oblastech, Istrie, Itálie, Francie, a to ještě jenom někde, samozřejmě. To znamená, tyhlety nesmysly jsme se tady dočetli, a snad nějaké pomeranče a mandarinky, snad něco tady, že v České republice. Přitom jsme od začátku říkali, že jde o základní potraviny, které lze produkovat na území České republiky. Tak si zase... ale to je prostě politika, to je prostě politický boj, kdy ti lidé, co hájí zájmy ciziny v zahraničí a nikoliv České republiky, což je právě - to jsou exponenti Fialovy vlády, kteří hájí zájmy ciziny na úkor České republiky, tak samozřejmě si tohleto vůbec neuvědomují a je jim to v podstatě úplně jedno, jak se mají řadoví občané v České republice.

Problém je i v tom, že pod hranicí chudoby žije v České republice i 40 % rodičů samoživitelů. Fialova vláda se jim nesnaží efektivně pomoci, zatímco podporuje zbytné výdaje. No a v tuto chvíli, jenom pro vaši informaci, tak s jedním rodičem nyní vyrůstá celkem 336 000 dětí. A pod hranicí chudoby jich žije 40 %. Což je samozřejmě problém. Protože za a), ty děti za to nemůžou, a za druhé, to, aby děti vyrůstaly v dobrém životním standardu, přece musí být zájem celé společnosti a měl by to být zájem všech politiků, že chceme, aby ty děti měly adekvátní vzdělání, aby měly adekvátní sociální zázemí a samozřejmě se potom co nejlépe začlenily do té majoritní společnosti a byly potom co největším přínosem pro tu společnost. Ale to samozřejmě vládu vůbec nezajímá, tohleto Fialovu vládu nezajímá. Vás zajímá to, že si chcete zvýšit platy politiků, o tom už jsem hovořil, takže vy ještě nemáte dost, vy chcete zvyšovat dál platy politiků, tentokrát vašich komunálních politiků chcete zvyšovat platy. No a samozřejmě to je pro nás nepřijatelné. Takže tohleto je další věc.

No tak to, co předvádí teď vláda, to jsme četli dneska naposledy, že upravujete vaše programové prohlášení. Vy jste úplně překopali po roce vaše programové prohlášení, protože - já jsem na to upozorňoval už před rokem - vaše programové prohlášení je nereálné, je to lež a je to jenom habaďůra. No a došlo na moje slova. Vaše programové prohlášení vlády je lež, byla to manipulace, je to habaďůra, je to podvod na voliče, na vaše voliče v prvé řadě, protože voliči SPD samozřejmě věděli, kdo jste a co jste a že to budou sliby chyby. No a vy jste teď přistoupili k tomu, že jste změnili, měníte programové prohlášení vaší vlády, ale v zásadních momentech. V zásadních momentech. To znamená, vy už se otevřeně hlásíte k tomu, vy jste před volbami slibovali, že nebudete zvyšovat daně, a teď otevřeně mluví místopředseda ODS a ministr financí Zbyněk Stanjura o tom, že chcete rušit slevu na manželku a manžela, chcete zvýšit spotřební daně, chcete zvyšovat i daň z nemovitosti, chcete omezit státní příspěvky na důchodové pojištění. Tady ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v rozhovoru pro Novinky, předseda KDU-ČSL, říkal, že chcete zvyšovat daně všem fyzickým osobám, a všem lidem chcete, všechny lidi v České republice, pracující lidi, chcete okrást o peníze. No v podstatě všechny lidi, protože to, že chcete okrást 3 miliony důchodců (nesrozumitelné) z důchodu, to tady dneska navrhujete. Teď to navrhujete, tento týden, my tady tomu bráníme. Takže v podstatě všem lidem chcete vzít peníze plošně, kromě vás, vládních politiků, protože sami sobě jste si peníze zvýšili. SPD hlasovalo proti. A teď ještě chcete zvýšit platy i vašim komunálním politikům, starostům a radním. Jedinou skupinou, která dostane víc peněz za vaší vlády, jste vy sami a sami sobě si přidáváte. A jinak všem skupinám lidí peníze berete.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Pane poslanče, já vás bedlivě poslouchám a už popáté říkáte totéž. Já vás tedy chci vést k tomu, abyste v souladu s jednacím řádem hovořil k věci, a tou věcí je posouzení podmínek pro projednávání tohoto tisku ve zkráceném jednání. Takže prosím, i pro přednostní práva platí, že je nutné mluvit k věci.

 

Poslanec Tomio Okamura: Tak, já to tedy uvedu do toho širšího kontextu, protože možná vám utekla trošku nit. Omlouvám se, zřejmě to musím opakovat, některé věci, ne tyto stejné, ale ty jiné. Nicméně mě vždycky babička učila, moje moravská babička z Bystřice pod Hostýnem mě učila, že opakování je matka moudrosti, takže to staré české přísloví. Ale proč já o tom hovořím, paní předsedkyně? Já o tom hovořím z toho důvodu, že tady právě posuzujeme podmínky pro projednání ve zkráceném jednání. A tady přece z mého projevu je zcela evidentní, že tu vůbec ty podmínky pro nějaké zkrácené jednání u takto závažné problematiky nejsou. To je přece pointa mého projevu. Takže myslím, že jsem to zasadil už do dostatečného kontextu tím, co jsem teď řekl. Nebo snad chce někdo říct, že to, že chcete okrást 3 miliony důchodců o důchody, že snad není širší problém a že to nezasluhuje hloubkové projednání? No tak to snad ne teda! To je třetina občanů České republiky v podstatě. Takže tam si myslím, že opravdu si tady musíme říct, a snad nikdo z vás neočekává, že když chcete okrást o peníze naše voliče, voliče SPD, a dokonce voliče všech možných stran, že tady k tomu budu mlčet nebo že o tom budu mluvit pět minut. To teda v žádném případě. To teda rozhodně ne! Protože to je takové penzum našich voličů, které chcete okrást, našich potenciálních voličů, že k tomu prostě mlčet nebudeme. (Předsedající: To vskutku nikdo neočekává.) Ale už jsem to zasadil do kontextu.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nicméně k té věci. Prosím.

 

Poslanec Tomio Okamura: Já jsem reagoval myslím kladně na to, že jsem to ihned zasadil do kontextu, aby to tedy vyhovovalo tomu, o co žádáte. Zasadil jsem to do kontextu. A tam jsem to spíš myslel už všeobecně, jako na vládní koalici.

Takže pojďme se podívat na to, že samozřejmě není možné, aby tento váš návrh byl projednáván. Pro mě je vůbec neakceptovatelné, aby vůbec byl projednáván, ale už vůbec ne ve zkráceném jednání, protože těch aspektů, které to způsobí, těch dopadů, které to způsobí, je tolik, že prostě nelze, aby se to projednávalo ve zkráceném jednání, a je potřeba... Já navrhuju samozřejmě, abyste to stáhli. My jsme pro zamítnutí, my budeme hlasovat proti tomu zákonu. Ale když už si to náhodou protlačíte vašimi 108 hlasy proti našim 20 hlasům SPD, tak trvám na tom, že to musí být projednáno řádně ve výborech, a o tom je celý můj projev, že prostě je potřeba si říci, že ta problematika důchodů je velmi široká a závažná a má velké sociální dopady. A to je to, proč mluvím k věci a proč o tom tady takhle dlouho hovořím.

Uvědomte si, že třetina Čechů aktuálně žije s rostoucími dluhy nebo jen s minimální finanční rezervou a ti lidi se do té chudoby propadají právě kvůli Fialově vládě. Takže to všechno jsou důležité věci. 57 % domácností vychází se svým rozpočtem jen s obtížemi. Říká to index finančního zdraví České spořitelny, Sociologického ústavu Akademie věd a portálu Evropa v datech. Takže to prostě je potřeba projednat řádně a nikoli ve zkráceném jednání. Dobře, já to budu tedy opakovat častěji, aby bylo jasné, aby to teda bylo pro vás vyhovující, aby mi něco nebylo vytýkáno. To tady ani nemluvím o tom, že vy chcete vzít v podstatě, a takhle narychlo ve zkráceném jednání, lidem peníze, ale oni ani nemají, jeden až dva miliony českých občanů nemají podle průzkumů, podle údajů zdravotních pojišťoven, stálého zubaře. A teď vy ještě chcete vzít peníze - to říkal právě váš, paní místopředsedkyně, exponent Miroslav Kalousek z TOP 09, kterého jste kooptovali na místopředsedu Správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny, který vážně navrhuje, aby v budoucnu žádná zubařská péče, ani ta základní, nebyla hrazena ze zdravotního pojištění. To znamená, aby si to lidi plně hradili sami. Takže znova říkám, vy chcete ve zkráceném jednání, už už už aby to bylo, že okradete teda ty 3 miliony důchodců o peníze, a já říkám, že to nelze ve zkráceném jednání. My jsme proti tomu zákonu a nelze to ani ve zkráceném jednání podle mého názoru. A to je můj legitimní příspěvek do tohoto bloku, kdy diskutuji o tom, že prostě nesouhlasíme, že to má být ve zkráceném jednání. Konzultoval jsem i s právníky tuto poznámku, že je potřeba opakovaně odůvodňovat, že neexistují podmínky pro zkrácené jednání a že to chceme a že je to potřeba projednat ve výborech, nikoli v jednom, ale je to potřeba ve výborech, a to bychom taky rádi navrhli. Takže tady mám dokonce poznamenáno, jenom abyste věděla, tady mám přesně výcuc, co mám říkat a do jakého rámce to mám zasazovat. Je to konzultováno s právníky, abych se tady mohl adekvátně vyjádřit. Takže já si to dám ještě takhle dopředu, aby náhodou nebyla pochyba o tom, že tady hovořím správně k věci. A to, jakým obsahem - dokonce jsem právně konzultoval, zasadím to do toho rámce, že nechceme, odůvodňuji, že neexistují podmínky pro zkrácení, chceme do výborů, to mi bylo řečeno, že je víceméně na mně. Ale je potřeba to tady říkat správně, ten můj projev je dlouhý, že prostě odůvodňuji, že neexistují podmínky pro zkrácené jednání a chceme, aby to bylo ve více výborech, a teď zdůvodňuji celou dobu proč. Takže děkuji za to připomenutí. Já jsem si teď vytáhl ten papír tady, abych to tady správně zasazoval do toho správného kontextu.

No a že ty dopady vašeho návrhu, kdy tedy chcete vzít 3 milionům důchodců ty peníze a snížit jim tu zákonnou valorizaci, tak to bude mít opravdu velké dopady, chci vás na to upozornit, protože za vaší vlády je tady rekordní inflace. Ta inflace je samozřejmě nad průměrem Evropské unie, proto opět vaše vláda je ta jedna z úplně nejhorších, ale jak víme, jak už jsem tady říkal, je dokonce nejhorší v celé Evropě.

Tak samozřejmě ta aktuální, 17,5 %, tak z té přece vychází ta... na základě toho by se mělo valorizovat. A vy říkáte ne, chcete účelově ohnout zákon. Přestože lidem ceny elektřiny vzrostly - tady toto jsou lednové údaje inflace - tak přestože v tom lednu máme zaznamenáno, že ceny elektřiny podle těch údajů vzrostly o 36,4 %, ceny zemního plynu o 87 %, meziročně tedy, cena tepla a teplé vody o 44,7 %. Astronomicky zdražily i potraviny. Cena mouky stoupla o 44,2 %, cena vepřového masa o 36,8 %, cena polotučného mléka stoupla za vaší vlády o 39,5 %, cena cukru stoupla za vaší vlády o 84,7 % a cena vajec dokonce o 85 %. Doslova katastrofální je za vaší vlády meziroční nárůst cen elektřiny, a to o 140 %. Tak vy vlastně říkáte... A ti důchodci potřebují, aby ta valorizace dle zákona proběhla, protože samozřejmě ten spotřební koš se markantně zdražil, tak vy jim teď ty peníze chcete vzít. No tak neříkejte mi... Toto si podle mě zaslouží projednat řádně ve výborech a nikoliv hrrr hrrr, jak vy říkáte, protože osudy těch 3 milionů lidí, kteří si nemůžou sami pomoci - já to za SPD považuji jako závažný problém. Vy ne, vy je chcete hodit přes palubu. Proto já to tady říkám, že podle mého názoru neexistují podmínky pro zkrácené jednání a je potřeba toto řádně projednat ve výborech. Samozřejmě, že SPD to odmítá my a chceme tento zákon zamítnout a budeme hlasovat proti. To jako v každém případě.

Teď to, co jsem chtěl, abych se dostal už teda k další fázi. Tak já jsem se vám tady včera pochopitelně snažil vysvětlit, že ten systém těch důchodů, že to lze, lze ten systém důchodů nastavit tak, bez toho, abyste snižovali lidem důchody. A opět, já si myslím, že to není na zkrácení jednání. Proto my tady, to vám tady jasně říkám opakovaně, že podle našeho názoru neexistují podmínky pro zkrácené jednání, protože prostě podle našeho názoru lze důchody a důchodovou reformu řešit tak, a i současnou situaci, abyste ty lidi neokradli o ty peníze. To já vám tady prostě musím vysvětlit. Musím vám to prostě vysvětlit, protože podle všeho představitelé vlády nechápou, nechápou vůbec, co jsou to důchody. Nechápou vůbec, že na to ti lidi mají nárok. Tak já už nevím, jak vám to mám jinak vysvětlit a jestli to není k věci tedy, když tady odůvodňuji, že neexistují podmínky pro to, že prostě to máte dělat jinak. Proto jsem tady včera začal s tou svojí informací, že bohužel vláda absolutně nechápe, o co tady... Nebo vy to chápete, vy to děláte naschvál těm důchodcům samozřejmě, vy je chcete cíleně okrást, vy víte, co děláte, přesně. Ale já se vám snažím říct, že prostě ten systém těch starobních důchodů a dalších důchodů lze nastavit tak, abyste ty peníze nesnižovali.

Takže se pojďme vrátit k té... Já jsem to ale včera avizoval, že tady mám tu bakalářskou práci toho Tomáše Petružálka ze Západočeské univerzity, protože prostě je potřeba si říci, protože vy to evidentně nechápete, nebo nechcete to spíš pochopit, že ty důchody jsou prostě důležité a že je nemůžete krátit. Takže se podívejme, jak probíhá například řízení o přiznání starobního důchodu. No a když se mě tady paní předsedkyně Pekarová třeba bude snažit přerušit a skočit do řeči, no tak to dělejte! Tak budu obětním beránkem klidně. Protože já tady budu bojovat za ty 3 miliony důchodců. Ale já myslím, že by se nemělo skákat mi do řeči.

Tak se podívejme na řízení o přiznání starobního důchodu. Kdybyste to nenavrhovali totiž, že chcete okrást 3 miliony důchodců, tak já bych tady vůbec nemusel stát. Já jsem vám říkal celou dobu, a navrhujeme to tady jako změnu programu, že máte řešit drahé potraviny, že máte řešit drahé energie, že máte řešit nedostatek léků, že máte řešit, aby byla dostupná zubařská péče, a tak dále. Ale vy ne, vy tady dáte okradení 3 milionů důchodců. No a pak se divíte, že my tomu tady bráníme. Prostě já vůbec nevím, čemu se divíte vlastně.

Řízení o přiznání jednotlivých důchodů se liší v několika málo bodech, proto jsem se rozhodl věnovat se obecně a více řízení o přiznání starobního důchodu - to je ta práce toho autora té bakalářské práce - a následně vyzdvihnout rozdíly u řízení o přiznání invalidního důchodu.

Takže jak to probíhá před zahájením řízení. Předtím, než se osoba stane důchodcem, musí proběhnout řízení o přiznání důchodu. Pro řádný starobní důchod musí pojištěnec splnit dvě podmínky. Za prvé dosáhnout důchodového věku, za druhé splnit potřebnou dobu pojištění. O řádný starobní důchod je možné si zažádat nejdříve čtyři měsíce před požadovaným dnem přiznání důchodu. O řádný starobní důchod si je také možné zažádat až pět let zpětně.

V případě, že si pojištěnec dobrovolně nezažádá o důchod a rozhodne se zůstat výdělečnou osobou, takzvaně přesluhovat, zvyšuje se mu procentní výměra důchodu a řízení se nezahajuje. Před dosažením řádného starobního důchodu je možné si zažádat o předčasný starobní důchod. Žadatel však musí splnit potřebnou dobu pojištění. O předčasný starobní důchod si může pojištěnec zažádat maximálně pět let před nárokem na řádný starobní důchod. Žadateli je následně snížena procentní výměra důchodu.

Doporučené úkony před žádostí o starobní důchod. Před samotnou žádostí o starobní důchod doporučuje Česká správa sociální zabezpečení vyřídit několik činností, které samotný proces přiznání starobního důchodu urychlí. Je vhodné zjistit si důchodový věk a potřebnou dobu pojištění. Tuto informaci je možné zjistit na internetovém portálu České správy sociálního zabezpečení pomocí důchodové kalkulačky, telefonicky na call centru České správy sociálního zabezpečení nebo zeptáním se na místně příslušné správě sociálního zabezpečení, požádat si o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění, který obsahuje doby pojištění, náhradní doby pojištění, údaje o vyloučených dobách. Žádost lze provést opět na portálu České správy sociálního zabezpečení písemně, e-mailem nebo datovou schránkou.

Žádost o starobní důchod. Při podání žádosti o starobní důchod je nutné mít k dispozici následující doklady: občanský průkaz; u cizinců doklad prokazující jejich totožnost; doklady o studiu, eventuálně učení, i neukončeném; doklady o výkonu vojenské služby nebo civilní služby; doklady prokazující výchovu dětí anebo péči o děti; rozhodnutí obvodní správy sociálního zabezpečení, Pražské správy sociálního zabezpečení nebo místní správy sociálního zabezpečení o době a rozsahu péče o osobu závislou; potvrzení zaměstnavatele o vyplacených náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz nebo nemoc z povolání; potvrzení zaměstnavatele o zvláštním příspěvku horníkům vyplaceném před rokem 1996; doklady prokazující zaměstnání v cizině. U žádosti se zároveň uvádí název a adresa cizozemského nositele pojištění a cizozemské číslo pojištění. Požaduje-li občan výplatu důchodu poukazovat na účet u peněžního ústavu, je nutné přiložit vyplněný a bankou potvrzený tiskopis, který se jmenuje Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet.

V případech, kdy žadateli chybí doba pojištění a není ani v evidenci České správy sociálního zabezpečení, může ji žadatel dodatečně prokázat ELDP, pracovní smlouvou nebo potvrzením od zaměstnavatele, výplatní páskou a mzdovým listem anebo zápočtovým listem, bývalou legitimací ROH, revolučního odborového hnutí - no vida - potvrzením o zdanitelných příjmech.

ELDP je jednou z povinností zaměstnavatelů uloženou zákonem č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. ELDP, což je evidenční list důchodového pojištění, vede zaměstnavatel za každý kalendářní rok nebo jeho část v měsících, letech, kdy zaměstnanci vznikla účast na důchodovém pojištění. ELDP vede zaměstnavatel i pro zaměstnance, kteří pobírají starobní důchod.

Do ELDP se zapisuje: identifikační číslo zaměstnavatele, jméno, poslední příjmení, rodné příjmení, datum a místo narození, místo trvalého pobytu a rodné číslo občana, druh výdělečné činnosti, doba účasti na důchodovém pojištění, vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, doby, které při stanovení osobního vyměřovacího základu při výpočtu důchodu vylučují, doby, které se ode dne dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod nepovažují za výkon výdělečné činnosti pro účely zvýšení procentní výměry starobního důchodu.

Originál ELDP předává zaměstnavatel místně příslušné obvodní správě sociálního zabezpečení do 30 dnů ode dne zápisu údajů, nejpozději však do 30. 4. následujícího kalendářního roku. Zaměstnavatel musí také předat jeden ELDP zaměstnanci a jeden uchová ve své evidenci po dobu tří let. Zaměstnavatel má povinnost s obvodní správou sociálního zabezpečení spolupracovat.

Žádost o důchod obdrží pojištěnec na místně příslušné správě sociálního zabezpečení podle svého trvalého bydliště. Zde žádost vyplní a doloží se všemi potřebnými doklady. Pracovník obvodní správy sociálního zabezpečení musí s žadatelem vyplnit žádost vždy, i v případě, má-li za to, že žadateli nárok na důchod nevzniká. Žádost může za budoucího důchodce vyplnit zmocněnec na základě plné moci či opatrovník. Den uplatnění nároku na důchod je den, kdy se žadatel poprvé obrátil na příslušný orgán České správy sociálního zabezpečení o přiznání důchodu.

Rozhodnutí o přiznání starobního důchodu. Orgán správy sociálního zabezpečení má povinnost vydat rozhodnutí o přiznání důchodu do 90 dnů od podání žádosti. V praxi Česká správa sociálního zabezpečení vydává rozhodnutí o přiznání starobního důchodu v průměru do 40 dnů ode dne podání žádosti, avšak lhůta se může i prodloužit. Jedná se o případy, kdy Česká správa sociálního zabezpečení zjišťuje potřebné skutečnosti u zaměstnavatelů, správních úřadů a podobně.

Rozhodnutí Česká správa sociálního zabezpečení vydá písemně a doručí žadateli do vlastních rukou. Rozhodnutí nabývá právní moci po uplynutí lhůty pro podání námitek, která činí 30 dnů. Rozhodnutí musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení. Výrok zakládá, mění nebo ruší práva nebo povinnosti, v našem případě tedy přiznává právo na pobírání důchodu a stanovuje jeho výši. Ve výroku dále nalezneme právní ustanovení, kterými se orgány České správy sociálního zabezpečení řídí. Odůvodnění obsahuje například důvody nebo předpoklady, které vedly k rozhodnutí. V poslední části, tedy v poučení, je uvedeno právo podat řádný opravný prostředek, v případě rozhodnutí o přiznání důchodu právo podat námitky. V rozsudku je také stanoven termín, kdy bude důchodci Česká správa sociálního zabezpečení vyplácet důchod. Důchody se vyplácí vždy v sudé dny od 2. do 24. dne v měsíci.

Řádné opravné prostředky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení. Od 1. 1. 2010 je možné proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení podat námitky jako řádný opravný prostředek. Pro opravné řízení se použijí ustanovení o odvolacím řízení zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Jediným rozdílem je, že o podaných námitkách nerozhoduje nadřízený orgán, ale opět Česká správa sociálního zabezpečení. Jak již bylo zmíněno, lhůta pro podání námitek je 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Námitky je nutné podat písemně České správě sociálního zabezpečení nebo u kterékoliv obvodní správy sociálního zabezpečení, která následně námitky postoupí České správě sociálního zabezpečení.

Z rozhodnutí musí být patrné, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Námitky musí obsahovat označení účastníka a správního orgánu, podpis účastníka, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu je rozhodnutí napadáno a v čem je rozpor s právním řádem. Neuvede-li účastník, v jakém rozsahu je rozhodnutí napadeno, má se za to, že směřuje proti celému rozhodnutí.

Řízení o námitkách je vedeno odděleně. Nesmí se na něm podílet nebo rozhodovat osoby, které se účastnily řízení, které směřovalo k vydání napadeného rozhodnutí. Orgán, který vede řízení o námitkách, není námitkami vázán, může tedy rozhodnout i v neprospěch účastníka. Podání námitek je předpokladem možnosti podat k soudu správní žalobu, tedy k uplatnění práva na další řádný opravný prostředek. Tu má možnost podat účastník v případech, kdy nebyl spokojen s výsledkem řízení o námitkách. Zákonná lhůta pro podání žaloby jsou dva měsíce od doručení výsledku řízení o námitkách. Příslušným soudem je krajský soud, v jehož obvodu má žalobce bydliště nebo se v jeho obvodu zdržuje.

Náležitosti žaloby upravuje zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, § 71, jenž stanoví, že žaloba musí obsahovat označení napadeného rozhodnutí a den jeho doručení nebo jiného oznámení žalobci, označení osob na řízení zúčastněných, jsou-li žalobci známi, označení výroků rozhodnutí, které žalobce napadá, žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné, jaké důkazy k prokazování svých tvrzení žalobce navrhuje provést, návrh výroku rozsudku. Žalobce musí k žalobě přiložit kopii napadeného rozhodnutí. V některých případech je žaloba nepřípustná, hlavně pak nejsou-li vyčerpány řádné opravné prostředky - námitky, v případě, kdy jediným důvodem žaloby je nicotnost, které se žalobce nedomáhal v námitkách, směřuje-li žaloba jen proti důvodům rozhodnutí. (Reakce v sále.)

A pořád mluvím o důchodech. Ten, kdo začal poslouchat až teď, tak pořád mluvím o důchodech a pořád mluvím o tom posouzení podmínek pro zkrácené jednání. Protože my prostě říkáme, že neexistují důvody, neexistují podmínky pro zkrácené jednání. My chceme tento vládní návrh, kterým chcete okrást 3 miliony důchodců, zamítnout. My ho odmítáme, budeme hlasovat proti. Ale kdybyste nás náhodou tady převálcovali, protože je to přesila 108 na 20 poslanců SPD, tedy 108 vládních na 20 našich poslanců, tak prostě chceme, aby to bylo řádně projednáno ve výborech. Ne v jednom výboru a ještě zkráceně, ale ve výborech. Proto tady takhle sáhodlouze o tom hovořím a snažím se vás přesvědčit, že to prostě děláte špatně. Snažím se vám dát všechny možné argumenty.

Mimořádné opravné prostředky. Ještě bych řekl, ta bakalářská práce, ze které tady čtu, toho Tomáše Petružálka, se jmenuje Sociální zabezpečení důchodců v České republice. Takže je to plně k věci. Abych vám vysvětlil, že mají mít důstojné zabezpečení, a ne jak to děláte vy. Takže plně k věci to, co já říkám. Mluvím pouze k věci. A to, že je to obsáhlejší, protože to vládě není jasné, tak za to já nemůžu. Vy to tady navrhujete. Já to nenavrhuji.

Mimořádným opravným prostředkem proti rozhodnutí krajského soudu je kasační stížnost. Kasační stížnost může podat žalobce pouze v právním zastoupení advokátem. Lhůta pro podání kasační stížnosti jsou dva týdny od doručení rozsudku krajského soudu žalobci. O kasačních stížnostech rozhoduje Nejvyšší správní soud. Případy, kdy je možné podat kasační stížnost, nalezneme v soudním řádu správním v § 103, jedná se například o případy nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem, ve věci rozhodoval vyloučený soudce nebo byl soud nesprávně obsazen, soudní řízení bylo vadné nebo je vadné samotné rozhodnutí soudu. Kasační stížnost může podat nejen žalobce, ale i osoba zúčastněná na řízení, která bude uplatňovat práva osoby zúčastněné na řízení. Nejvyšší správní soud je vázán rozsahem a důvody uvedenými v kasační stížnosti.

Nejvyšší správní soud může řízení zastavit, stížnost odmítnout, nebo shledá-li, že je stížnost důvodná, zruší rozhodnutí krajskému soudu a rozhodne tak, že vrátí věc krajskému soudu k dalšímu řízení, řízení zastaví, návrh odmítne nebo rozhodne o postoupení věci, rozhodne ve věci sám.

Tak teď se pojďme podívat na výplatu důchodu. V případě, že Česká správa sociálního zabezpečení rozhodne o přiznání důchodu, začne ho důchodci vyplácet. Důchodce vyplácí dopředu v pravidelných měsíčních lhůtách dvojím způsobem: bezhotovostně převodem na účet důchodce nebo jeho manželky, manžela, nebo v hotovosti za pomoci České pošty. Výplata důchodu poukazem na účet je zdarma, kdežto výplata v hotovosti pomocí České pošty je zpoplatněna, důchodce tak zaplatí za každý důchod 21 korun. Znovu upozorňuju, že je to starší bakalářská práce, nicméně ty principy, o ty tady jde. Pro bezhotovostní výplatu je nutné si zažádat pomocí žádosti o převádění výplaty dávky na účet u banky v České republice. V případě, že s tím důchodce souhlasí, vyplácí Česká správa sociální zabezpečení jeho důchod do zařízení sociálních služeb s celoročním pobytem. Důchodce si při podání žádosti o důchod může zvolit stejný den splatnosti důchodu, jako má jeho manžel, manželka. Výplata bezhotovostně na účet může být poukazována pouze na účet důchodce, jeho manžela, manželky, soudně ustanoveným opatrovníkem nebo zvláštním příjemcem důchodu, který už stanovuje obecní řád. Potvrzení o soudně stanoveném opatrovníkovi nebo zvláštním příjemci důchodu je nutné přiložit k žádosti o důchod. Není tedy možné vyplácet důchod na účet dětí, vnoučat, přátel a podobně.

Tak a teď se pojďme podívat, jak tedy probíhá řízení o přiznání invalidního důchodu, protože i invalidní důchodce tím vaším zákonem chcete okrást o ty důchody. Stupeň invalidity posuzuje posudkový lékař obvodní správy sociálního zabezpečení. Posudkový lékař je specialista medicíny a práva sociálního zabezpečení. Posudkový lékař vychází z lékařských zpráv ošetřujících nebo odborných lékařů. Proces posuzování nastává žádostí občana u příslušné obvodní správy sociální zabezpečení, který si myslí, že není schopen dále vykonávat pracovní činnost. Pro invalidní důchod musí být splněny podmínky invalidity a potřebné doby pojištění. Občan podává žádost o invalidní důchod osobně, nejčastěji po projednání s jeho lékařem. V případě, že občan nemůže kvůli svému zdravotnímu stavu podat žádost sám, učiní tak za něho s jeho souhlasem rodinný příslušník nebo zmocněnec. Při podání žádosti o invalidní důchod musí občan doložit občanský průkaz, u cizinců pas či povolení k pobytu, doklady o studiu, popřípadě učení, i nedokončeném. Muži předkládají doklady o výkonu vojenské civilní služby. Občané, kteří pečovali o děti do čtyř let věku, předkládají doklady prokazující dobu péče o ně, rodný list dítěte nebo jiný doklad o vztahu k dítěti a čestné prohlášení. Podává se na předepsaném tiskopise potvrzení zaměstnavatele o vyplácených náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úřad - nemoc z povolání. Potvrzení zaměstnavatele o zvláštním příspěvku horníkům vypláceném před rokem 1996. Pokud občan chce důchod vyplácet na účet u peněžního ústavu, musí k žádosti přiložit vyplněný a bankou potvrzený tiskopis žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet. Doklady poukazující zaměstnání v cizině, pokud občan vlastní. Chybí-li některé doby pojištění, předkládá občan náhradní doklady, které prokazují výdělečnou činnost, to je potvrzení zaměstnavatele, pracovní smlouvy, svědecké prohlášení a jiné.

Zaměstnavatel je povinen při podání žádosti o důchod svého zaměstnance na výzvu obvodní správy sociální zabezpečení předložit jeho evidenční list důchodového pojištění a vyplněný tiskopis potvrzení zaměstnavatele dle § 83 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. Posudkový lékař vypracuje na základě zpráv ošetřujících lékařů posudek o invaliditě. Obvodní správa sociálního zabezpečení zašle posudek o invaliditě České správě sociálního zabezpečení a žadateli. Česká správa sociálního zabezpečení dále rozhodne buď o přiznání, změně, nebo zamítnutí invalidního důchodu. Proti tomuto rozhodnutí se může občan odvolat do 30 dnů od doručení. Stupeň invalidity a výši důchodu rozhoduje tedy až Česká správa sociálního zabezpečení, nikoliv posudkový lékař.

Řádným opravným prostředkem občana jsou námitky. Námitky jsou upraveny správním řádem. Občan může žádat i o přezkoumání zdravotního stavu... (Odmlka kvůli hluku v sále.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Prosím kolegy o ztišení.

 

Poslanec Tomio Okamura: Řádným opravným prostředkem občana jsou námitky. Námitky jsou upraveny správním řádem. Občan může žádat i o přezkoumání zdravotního stavu. Po námitkách může občan ještě podat žalobu. Po žalobě posudek vypracovává posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí.

Slovenský důchodový systém. V roce 2003 byla na Slovensku zahájena důchodová reforma. Do té doby byl důchodový systém postaven na jednom pilíři a měl blízko důchodovému systému v České republice. Demografická situace a očekávané snižování obyvatel v produktivním věku vyžadovalo razantní změnu. Od 1. ledna 2005 proto stojí slovenský důchodový systém na třech pilířích. - No, tam vznikla ta debata taky ještě trošku jinak, to dodám mimo ten text. Protože tam totiž mají takové množství takzvaných nepřizpůsobivých, že tam otevřeně se k tomu museli postavit čelem a politici tam začali hovořit otevřeně a veřejně o tom, že vlastně ten stát není ufinancovatelný, že není už možno platit tolik dávek nepřizpůsobivým a že v podstatě ti pracující lidé už nemohli uživit ty nepřizpůsobivé, v podstatě tam hrozil úplný kolaps systému. Já před tím varuju pochopitelně i České republice, ale Fialova vláda v tom opět nic nedělá. Naopak, jak už jsem říkal, tak vy jste naopak odmítli zákon SPD na ukončení zneužívání dávek nepřizpůsobivými. Takže když už tady jednáme o těch důchodech, je to jeden z mnoha důvodů, proč nejsou ty peníze nebo proč vy je nemáte, ony jsou ty peníze v rozpočtu, protože vy radši posíláte peníze nepřizpůsobivým, než abyste valorizovali důchody slíbené, o tu zákonnou valorizaci tady všem příjemcům důchodů, což je samozřejmě velký problém a svědčí to o těch vašich prioritách opravdu.

Tak pojďme k tomu prvnímu pilíři důchodového pojištění. Důchodové pojištění na Slovensku je upraveno zákonem č. 461/2003 Sb., o sociálnom poistení, ve znění pozdějších předpisů. Pravomoc spravování tohoto pojištění přísluší sociální poistovne, jež je veřejnoprávní institucí, která vede nemocenské a sociální pojištění. První pilíř je složen ze dvou samostatných podsystémů - starobního pojištění a invalidního pojištění. Pojištění je podle zákona povinné, právní řád však nabízí dobrovolnou účast studentům a nezaměstnaným. Systém je financován průběžně a je veden mimo státní rozpočet.

Výše odvodů je uvedena přímo v § 131 zákona o sociálnom poistení. Pracující občané povinně odvádí do důchodového systému 4 % vyměřovacího základu a jejich zaměstnavatelé 14 %. Osoby samostatně výdělečně činné hradí celých 18 % z vyměřovacího základu.

Za zákonem stanovených podmínek je pojištěnci vyplácen starobní důchod. Starobní důchod je dávka, která má pojištěnci poskytnout příjem během stáří. Podmínky pro výplatu starobního důchodu jsou dvě - přispívat alespoň patnáct let na důchodové pojištění a dosáhnout důchodového věku. Do roku 2019 byl důchodový věk 62 let, od roku 2019 až do roku 2023 se však bude postupně zvyšovat. - Takže vidíte, na Slovensku měli do roku 2019 důchodový věk 62 let. No, ale chtějí to zvyšovat, jak mám tady v tabulce, v roce 2023 na 63 let. A vy chcete na 68 let. No tak to je teda neuvěřitelný rozdíl. Jak tedy vyplývá z tabulky, nevím, jestli to tak teď je ještě na Slovensku, ale tady v té tabulce mám uvedeno, že tam v roce 2023 je plán zvýšit na 63 let. No, vidíte.

Účastníci prvního pilíře mohou odejít do předčasného starobního důchodu v případě, že splní zákonné podmínky, jimiž jsou: žadatel přispíval minimálně 15 let do důchodového pojištění, žadateli chybí nanejvýš maximálně dva roky do dovršení důchodového věku a vyplácený předčasný důchod je vyšší než 1,2násobek částky životního minima plnoleté osoby. - Samozřejmě ještě dodám, že SPD je zásadně proti zvyšování věku odchodu do důchodu nad 65 let. To je to, co prosazuje vláda, a vy chcete zvýšit na 68 let. My jsme proti. - Žadateli bude starobní důchod zmenšen o 0,5 % za každých 30 dní mezi vznikem nároku na důchod a důchodovým věkem. V případě, kdy účastník odejde do důchodu později, je to přesně naopak. Je mu vyplácena dávka o 0,5 % vyšší za každých 30 dní po dovršení důchodového věku.

Podívejme se na druhý pilíř důchodového spoření na Slovensku, abychom měli srovnání. Já to tady říkám samozřejmě pro srovnání a říkám to proto, abyste viděli, jak je důchodová problematika komplikovaná a že skutečně tady nejsou podmínky pro zkrácení jednání. Říkám, že prostě tady neexistují podmínky pro to zkrácené jednání.

Fungování druhého pilíře důchodového systému je upraveno zákonem č. 43/2004 Z. z., o starobním důchodovém spoření a o změně a doplnění některých zákonů. Do druhého pilíře může vstoupit pojištěnec mladší 35 let. Pojištěnec se může rozhodnout, zda bude odvádět plných 18 % ze své mzdy do prvního pilíře, nebo zdali odvede alespoň 4 % - výše odvodů do druhého pilíře není neomezená - a zbytek do pilíře prvního. Po vstupu do druhého pilíře již pojištěnec nemá možnost z tohoto pilíře vystoupit. Do druhého pilíře pojištěnec investuje část své mzdy a peníze se mu zde už zúročí podle situace daného fondu. Naspořené peníze ve druhém pilíři jsou majetkem pojištěnce. Úspory je tedy možné dědit. Výběr příspěvku zajišťuje sociální pojišťovna, která následně finanční prostředky předá jedné z několika důchodových správcovských společností. Ti je připíší na důchodové fondy. Až dovrší pojištěnec důchodový věk, bude pobírat důchod ze dvou zdrojů. První důchod bude z prvního pilíře zkrácený o příspěvky, které vedly do pilíře druhého, a druhý důchod bude dostávat z druhého pilíře. Ten může být vyplácen pomocí starobního důchodu, předčasného starobního důchodu nebo pozůstalostního důchodu v případě, že je vyplácen vdově, vdovci.

Důchody z druhého pilíře mohou mít formu dočasného, nebo doživotního důchodu, nebo programového výběru. Výše části z druhého pilíře závisí na aktuální výši investice v daném fondu. Do druhého pilíře na Slovensku se rozhodlo vstoupit cca 1,5 milionu Slováků, tedy asi 30 % všech občanů Slovenska. Ovšem pojištěnci, kteří po deseti letech spoření odcházejí do penze, mají zpravidla nižší důchody než ti, kteří se rozhodli přispívat pouze do pilíře prvního.

Třetí pilíř - doplňkové důchodové spoření. Třetí pilíř důchodového systému je upraven zákonem číslo 650/2004 Z. z., o doplnkovom dôchodkovom sporení. Doplňkové důchodové spoření je dobrovolné. Pojištěnec, minimální věk pro vstup do třetího pilíře je 18 let, uzavře smlouvu s doplňkovou penzijní společností, která spravuje vybrané finanční prostředky. Na doplňkové spoření vkládá příspěvky účastník třetího pilíře, někdy také jeho zaměstnavatel. Vybrané příspěvky jsou zhodnoceny na kapitálovém trhu doplňkovou důchodovou společností.

Výpočet výše měsíčního důchodu. Starobní důchod na Slovensku se vypočítává ze vzorce: POMBAL krát ODP krát ADH rovná se měsíční důchod, přičemž když to vysvětlím, tak ODP je období důchodového pojištění. Představuje počet let, během kterých důchodce přispíval na důchodové pojištění. AHD je aktuální důchodová hodnota. Je stanovena sociální pojišťovnou a určuje výši důchodu. Pro rok 2019 je stanovena na 12,6657 eura. A POMBAL, to P-O-M-B-A-L, ta zkratka, znamená průměrný osobnostní bod. Je to podíl součtu mzdových bodů vypočtených za jednotlivé kalendářní roky, rozhodné období a počtu let doby důchodového pojištění.

Tak. A teď pojďme k porovnání slovenského důchodového systému s důchodovým systémem v České republice. Opět tady upozorňuji, že ta práce není současného data, tato bakalářská práce, ale je o několik let staršího data.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Pane předsedo, já se omlouvám, ale opět vás budu vést k tomu, abyste dodržoval jednací řád, konkrétně § 59 odst. 4, a mluvil k věci, protože srovnání důchodových systémů skutečně nesouvisí s tím, že tady řešíme posouzení podmínek pro projednání tohoto tisku ve zkráceném jednání. Takže prosím opět, vraťte se k věci.

 

Poslanec Tomio Okamura: Já myslím, že to řeší, protože problém je v tom, že... Ale dobře, já to posunu. Já se s vámi tady nebudu zbytečně přehadovat, protože já jsem k ženám gentleman a nechci se s vámi tady přehadovat. Takže chci jenom říci, že právě proto, že vaší vládě není jasné, takže já to znovu uvedu toho kontextu, není jasné, že není možné, abyste tím vaším zákonem, který tady navrhujete, okradli 3 miliony důchodců o ty slíbené valorizace, o ty důchody. Já s tím prostě nesouhlasím. Proto se vám tady ve svém výkladu už několikátý den snažím vysvětlit, že ten systém důchodů lze mít nastaven tak, abyste neokrádali ty důchodce o ty peníze. A to mezinárodní srovnání jsem tady dával už ve svém prvním projevu v úterý. Zajímavé je, že mi nikdo do řeči neskočil. Takže byste si ve vedení Sněmovny jako, vy jako předsedkyně, měli udělat trošku pořádek, aby byl stejný metr. Tak nevím, jestli si to tam vykládáte každý jinak tedy, protože já jsem tady první den v úterý, a to tedy je problém, musím říct opravdu, paní předsedkyně, to je problém, protože v úterý jsem tady říkal srovnání s důchodovými systémy s Německem... Já vím, že se vám to asi špatně poslouchalo, protože v Německu mají důchodci právo v průměru na 70 %, důchod je ve výši 70 % jejich mzdy, tedy velmi vysoké důchody, porovnával jsem právě se Slovenskem, paní předsedkyně, tak teď nevím, proč mi tedy teď skáčete do řeči, když jsem tady mluvil i o Slovensku v úterý, Francii jsem říkal, Velkou Británii a Švédsko. A teď vám Slovensko vadí a v úterý vám nevadilo. Tak tomu nerozumím!

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová V té době jsem neřídila schůzi. Já nebudu mluvit za kolegy. Já vás ale vedu k věci a říkám konkrétní paragraf jednacího řádu.

 

Poslanec Tomio Okamura: Jasně, ale vy jste předsedkyně Sněmovny, tak jak to tam řídíte?

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Jednací řád - § 59 odst. 4. Máte mluvit k věci.

 

Poslanec Tomio Okamura: Jasně, to já vím, a já jsem přesvědčen o tom, že k věci mluvím. Já znám ten paragraf, proto tady opakovaně opakuji, že mluvím k věci, ale dobré by bylo, abyste si tedy zjednali, nebo abyste to trošku řídila tam u vás, ve vedení Sněmovny. Já tam nejsem. Mě jste vy odtamtud vystrnadila jako zástupce SPD, takže proto vám říkám, já toho nejsem součástí, takže vy byste si to tam měla trošku nějak řídit, protože jak to, že máte dvojí metr?

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Jinými slovy jste právě řekl, že opakujete totéž, co už jste jednou zmínil, takže dáváte váhu tomu, že...

 

Poslanec Tomio Okamura: Ne, ne, ne. Tam jsem mluvil o jiné věci. Sama jste říkala, že jste tady nebyla.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nemluvíte ale v tuto chvíli k tomu, co je předmětem našeho jednání, tak vás k tomu vedu.

 

Poslanec Tomio Okamura: Tak předmětem jsou důchody, že chcete okrást 3 miliony důchodců. Takže celou dobu mluvím o důchodech. Včera tady předseda druhé opoziční strany vůbec o důchodech nemluvil a také měl prostor. Ten nemluvil vůbec o důchodech ve značné části svého projevu. Mluvil o sexuálním obtěžování, nebo co to bylo, jako já jsem zaslechl v kuloárech. Něco se sexem to bylo, v každém případě mluvil pan Babiš.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Každopádně to bylo k pořadu schůze. Vy se teď vyjadřujete k části -

 

Poslanec Tomio Okamura: Počkejte! Pořad schůze jsou důchody!

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová - která je posouzení podmínek pro projednání tohoto tisku ve zkráceném jednání.

 

Poslanec Tomio Okamura: Tak ale pojďme přestat polemizovat. Já bych rád šel k věci.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Přesně tak. Prosím, pokračujte ve svém projevu, ale k věci.

 

Poslanec Tomio Okamura: Ano, ale prostě nevykládejte si to po svém! Nevykládejte si to po svém, protože myslím, že prostě nemáte pravdu. Dobrá, tak já se tady přesunu na stranu 44 k závěru. Tedy k závěru této pasáže, jenom aby bylo jasno.

Takže tady v podstatě autor té bakalářské práce ve své práci popisuje a hodnotí problematiku současného důchodového systému. V tom se shodneme, že je to k věci, že jo. Nejdříve popsal vývoj práva sociálního zabezpečení, jehož je důchodový systém součástí. Pojmu sociální zabezpečení předcházel pojem chudinská péče. Pro vývoj práva sociálního zabezpečení je důležitá teorie sociálního státu, kterou formuloval v první polovině dvacátého století William Beveridge.

První kapitola je zakončena právem sociálního zabezpečení na mezinárodní úrovni, hlavně pak na úrovni EU, která má na náš právní řád značný vliv. Druhá část byla věnována důchodovému systému. Zde jsou popsány pilíře důchodového systému, které jsou v současném právním řádu zakotveny. Jedná se o důchodové pojištění a penzijní spoření se státním příspěvkem. Já jsem se jenom ohlédnul, kdo řídí schůzi, zdali je tam nepřátelský poslanec, nebo zdali je tam poslanec, který je na té stejné straně, že nechceme, aby se okrádali lidi o důchody. Takže doufám, že teď konečně se dostanu správně k věci.

Takže následně jsem tedy hovořil o problematice výpočtu výše důchodů. Ta je v současnosti velice složitá. K jejímu pochopení jsou potřebné teoretické základy pojmů, které jsem také vysvětlil. Jedná se o pojmy jako důchodový věk a potřebná doba pojištění.

Třetí část bakalářské práce obsahovala proces přiznání důchodu, nejdříve starobního, poté invalidního. Přiznání důchodu provádí Česká správa sociálního zabezpečení. Pojištěnec podá žádost u obvodní správy sociálního zabezpečení s potřebnou dokumentací a následně je mu důchod přiznán. V případě, že mu důchod přiznán není, má možnost obrátit se na Nejvyšší správní soud pomocí kasační žaloby. Toto právo žadateli přiznává soudní řád správní.

Poslední část práce popisuje slovenský důchodový systém podle aktuální právní úpravy. Na Slovensku v roce 2005 proběhla velká reforma tamějšího důchodového systému. Od té doby je slovenský důchodový systém postaven na třech pilířích. Slovenští pojištěnci tak mají větší možnosti v důchodovém systému než pojištěnci v České republice.

Ve druhé polovině poslední části porovnává oba systémy. Zde mě velice zaujal výsledek snížení průměrného měsíčního příjmu poté, co se z pojištěnce stane důchodce. Poté, co se autor práce s problematikou seznámil, tak tady dělá ještě nějaké závěry a závěrem je, že je nutná důchodová reforma. Tak s tím samozřejmě souhlasíme. Důchodová reforma je nutná, nicméně určitě se rozcházíme v těch metodách.

Autor tady správně píše, že důchodová reforma musí být perfektně připravená, aby neskončila fiaskem jako v roce 2013, tady píše autor. Tak s tímto závěrem souhlasíme, protože to byla vláda ODS a TOP 09 a sám student tady vidí, že to bylo fiasko. Ano, bylo to tak. Bylo to fiasko. Takže si myslím, že tady s některými závěry lze určitě souhlasit, hlavně s tím, že vláda ODS, TOP 09 byla fiasko a je to fiasko i v dnešní době, takže ono se to jako recykluje a je to opravdu velký problém.

Tak pojďme dál. Teď se podíváme na další pasáž ohledně důchodů, abych vám to mohl správně vysvětlit. Jedná se o to, že pojďme se podívat na veřejné právo. Součástí veřejného práva je také právo sociálního zabezpečení. V oblasti sociálního zabezpečení platí některé obecné principy, které jsou definovány, které bych rád popsal jak z pohledu českého, tak evropského práva. Je potřeba se podívat na ten historický vývoj důchodů v České republice. Mimo jiné téměř třetina českých občanů nějaký důchod pobírá. Takže právě proto je to velmi závažné téma a já jsem si tady k ruce vzal bakalářskou práci Žanety Górecké na Bankovním institutu Vysoké školy Praha, katedra práva a veřejné správy, z dubna 2011, protože si myslím, že vládní koalice by si měla poslechnout, jakým způsobem vlastně funguje důchodové pojištění v České republice a jaký je systém důchodového pojištění v České republice, protože vy jste se tady rozhodli okrást 3 miliony důchodců o slíbené peníze na valorizaci. SPD s tím zásadně nesouhlasí. A je evidentní - a ještě tady chcete zkracovat podmínky pro projednání, chcete tady zkrácené jednání a já se vám tady snažím vysvětlit, že to zkrácené jednání není v žádném případě namístě, a to, co je namístě spolu s SPD, zamítnutí toho vašeho zákona a odmítnutí. A znova bych vás tímto chtěl vyzvat, abyste ten zákon stáhli. Chtěl bych vyzvat premiéra Petra Fialu, aby tento zákon stáhl, Petr Fiala z ODS, protože není možné v době vysoké inflace, která je způsobena navíc vaší vládou, ještě okrást důchodce o slíbenou valorizaci, zvlášť když se kvůli vaší vládě takovýmto způsobem zdražily v České republice potraviny, energie a další položky nutné k životu.

Takže jak to vypadá s důchodovým pojištěním v České republice? Je to součást systému sociálního zabezpečení a prošlo řadou změn od devadesátých let dvacátého století až dosud. Důchodové pojištění je založeno na základě principu průběžného financování, který je značně citlivý na demografický vývoj. V posledních letech klesá porodnost, zvyšuje se počet obyvatel v důchodovém věku, dále roste počet předčasných starobních důchodců. Tímto se dostává systém důchodového pojištění do deficitu. - No ano, my neříkáme, že tady není nějaký deficit. My ale říkáme, že je potřeba škrtnout zbytné výdaje, které zbytečně Fialova vláda vyhazuje, a přeskupit je právě k našim občanům. Ale to Fialova vláda nedělá a chce jednoduše naše důchodce o peníze okrást. Tady je zásadní rozdíl v pohledu SPD. My říkáme, že je potřeba navyšovat důchody, a vy tady prosazujete snížení valorizace důchodů. No, jasně že ano. V posledních letech, právě penzijní systémy musí na tyto změny reagovat. Důchodová reforma je nezbytná. To už tady říkám celou dobu, ale jak Babišova vláda, tak současná Fialova vláda v tom neudělaly vůbec nic.

Takže se pojďme podívat na tu organizaci a provádění sociálního zabezpečení v České republice. Definice pojmu sociálního zabezpečení je velice obtížná a tento pojem zaznamenal dlouhodobý vývoj. Právo na sociální zabezpečení mají všichni občané České republiky dle ústavního zákona č. 1/1993 Sb. a Listiny základních práv a svobod. Stát poskytuje jednotlivé dávky sociálního zabezpečení. Tyto dávky nepodléhají daním. Výjimkou je pouze důchod nad 24 000 měsíčně. Sociální zabezpečení je zároveň soubor institucí, opatření a zařízení, jejichž prostřednictvím se předchází, zmírňují se a odstraňují následky sociálních událostí. Obsah sociálního zabezpečení poprvé vymezila Úmluva č. 102/1952, přijatá Mezinárodní konferencí práce. Na ni pak navazují další úmluvy a charty, včetně dokumentů Rady Evropy a Evropské unie.

Dle mezinárodních dokumentů sociální zabezpečení poskytuje pomoc lidem v případě sociálních událostí, nezaměstnanosti, nemoci, pracovních úrazů a nemocí z povolání, zdravotního poškození a invalidity, stáří, rodičovství, mateřství, úmrtí živitele.

Pokud vznikne taková sociální událost, jsou zde nástroje, které určitým způsobem zaručují alespoň minimální zabezpečení. Těmito nástroji jsou: sociální zaopatření nebo podpora, sociální pojištění, sociální služby, sociální pomoc. Součástí veřejného práva je také právo sociálního zabezpečení. V oblasti sociálního zabezpečení platí některé obecné principy. Mezi velmi důležité patří: princip rovnosti, ten nám zajistí všechny oprávněné subjekty podle stejných jednotných pravidel, princip komplexnosti. Vhodnou kombinací dávek by měly systémy sociálního zabezpečení krýt všechny sociální situace.

Princip přiměřenosti. Výše dávek by měla být přiměřená sociálním potřebám a individuálnímu přičinění jednotlivých osob.

Princip sociální solidarity. Soudržnost některé skupiny osob s jinou, kdy občané s vyššími příjmy přispívají nezajištěným občanům s nižšími příjmy. Pracující občané tvoří zdroje, ze kterých jsou používány dávky pro lidi, kteří se na tomto finančně nepodílí. Solidarita musí být mezi bohatými a chudými, starými a mladými, zdravými a nemocnými a podobně.

Princip univerzality. Tato zásada znamená státem zaručené poskytování dávek. Týká se všech osob žijících na území ČR a zaručuje jim určitou úroveň základních dávek, pokud jsou splněny zákonem stanovené podmínky pro vznik sociální události.

Princip garance. Všem občanům musí být poskytnuta záruka právního nároku na dávky. Právním i ekonomickým garantem v systému a jeho financování je stát.

Princip participace. Účast občanů na systému sociálního zabezpečení při řešení vlastních sociálních událostí a odpovědnost za úroveň svých životních podmínek. Problémem každé společnosti je zabezpečení občanů v nepříznivých sociálních situacích způsobených sociálními událostmi, jako jsou především úraz, nemoc, invalidita, mateřství, stáří a ztráta živitele. Obsahem sociálního zabezpečení je řešení tohoto náročného úkolu. Úroveň a formu řešení sociálních problémů ve společnosti stanovuje ekonomická možnost a ekonomická nutnost řešení těchto problémů.

Dalšími faktory jsou například demografická struktura obyvatelstva, morální a etické názory a především zájem občanů na řešení jejich potřeb, tedy celková shoda v dané společnosti.

Sociální zabezpečení v EU. Evropská unie používá právo komunitární. V tomto právu není zakotveno sjednocení právní úpravy sociálního zabezpečení členských států, ale je zde upravena jejich spolupráce v sociální oblasti. Jde tedy o efektivní koordinaci a sbližování - přizpůsobení systémů sociálního zabezpečení členských států EU.

V nařízení Rady Evropského společenství č. 1408/71/EEC jsou uvedeny čtyři principy, které jsou zásadní v oblasti sociálního zabezpečení: rovnost zacházení, uplatňování právního řádu jediného státu, zachování k získání nároku, sčítání dob pojištění. Řád tohoto nařízení se vztahuje na všechny právní předpisy, které upravují dávky v případě invalidity, dávky v případě nemoci a v mateřství, dávky pozůstalých, dávky ve stáří, dávky v nezaměstnanosti, pohřebné, dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání, rodinné dávky.

Důležitý z hlediska práva EU je Evropský zákoník sociálního zabezpečení, který byl přijatý roku 1964 Radou Evropy a je označován jako evropský sociální kodex. Pro ČR vstoupil v platnost 9. září 2001. Evropské právo sociálního zabezpečení se začalo na ČR vztahovat vstupem ČR do EU, a to od 1. 5 2004.

Právo občanů na volný pohyb je jedním ze základních principů EU. Pro oblast sociálního zabezpečení z toho vyplývá povinnost členských států zacházet s migrujícími občany států EU tak, aby nebyla omezena jejich možnost pracovat v rámci tohoto prostoru.

Mezi nejdůležitější právní předpisy v této oblasti patří takzvaná koordinační nařízení, to znamená nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 883/2004 a nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 987/2009, která od 1. 5. 2007 nahrazují nařízení Rady Evropského hospodářského společenství č. 1408/71 a nařízení Rady Evropského hospodářského společenství č. 574/72. Tato nařízení představují základní, přímo závazné a nad národní právní předpisy postavené předpisy Společenství koordinující systémy sociálního zabezpečení všech členských států. Úřady k tomu určené vyplácejí věcné dávky, to je důchodové nebo nemocenské pojištění Česká správa sociálního zabezpečení, dávky v nezaměstnanosti úřady práce a sociální dávky místně příslušné úřady práce.

Jednou z nejdůležitějších dávek sociálního zabezpečení je starobní důchod. Na žádost důchodce je důchod vyplácen do toho členského státu EU, který si určí.

Při rozhodování o nároku na důchod v případě, že osoba získala doby pojištění v ČR a v některém ze smluvních států, se posuzuje nárok na důchod nejen podle českých vnitrostátních předpisů, ale současně i podle mezinárodní smlouvy o sociálním zabezpečení, kterou ČR s příslušným státem uzavřela. Samotný vznik nároku na tento důchod u osob, které přestaly pracovat v jedné a pokračovaly v činnosti v jiné zemi, se uplatňuje zásada, že v každé zemi, kde byla taková osoba pojištěna, jsou její záznamy o pojištění uchovávány až do dosažení důchodového věku. Zaplacené pojistné není osobě při skončení pojištění vyplaceno ani se nepřevádí do jiné země.

Výplata důchodu osobě žijící v zahraničí se provádí po předchozím zaslání tiskopisu "potvrzení o žití oprávněného". Jedná se o tiskopis dostupný na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení pod sekcí tiskopisy EU, který je k dispozici v české, anglické, německé a francouzské verzi. Tento tiskopis musí být podepsán poživatelem důchodu vlastnoručně a tento podpis musí být úředně ověřen úřadem, který je k tomu zmocněn podle předpisů státu, v němž důchodce bydlí.

Na adresu v cizině se důchody vyplácejí čtyřikrát ročně, a to v březnu, červnu, září a prosinci, vždy zpětně za čtvrtletí. Výplata na účet v zahraničí se provádí v měně daného státu nebo v jiné volně směnitelné měně bezhotovostně prostřednictvím České národní banky a příslušné korespondenční banky v cizině. Pro zajímavost, autor této bakalářské práce uvádí, že Česká správa sociálního zabezpečení k 30. červnu 2010 vyplácela celkem 56 866 důchodů do 72 zemí světa. To je zajímavá informace. Nejvíce důchodů v zahraničí se vyplácí na Slovensko, a to 16 304, dále pak do Polska a do Spolkové republiky Německo. Na seznamu zemí, kam Česká správa sociálního zabezpečení důchody zasílá, jsou také například exotické země jako Rwanda, Mali, Paraguay, Kostarika, Island, Filipíny, Thajsko a další. Česká správa sociálního zabezpečení do zahraniční vyplácí všechny druhy důchodů. Tato výplata důchodů do zahraničí si ke konci pololetí 2010 vyžádala celkové výdaje ve výši 1,248 miliardy korun.

Pokud se nejedná o členský stát EU, je pro případnou výplatu důchodu důležité, zda má ČR s danou zemí uzavřenou mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení. Základním smyslem těchto smluv je zajistit práva osob, které se přemisťují mezi dvěma smluvními státy.

Tak a teď se pojďme podívat na historický vývoj důchodového systému. V prvobytně pospolné společnosti se kmenová společenství starala o své nemocné a přestárlé společníky tím způsobem, že je ponechala ve své pospolitosti v užší či širší rodině. V otrokářské společnosti neměl otrok žádná práva a byl majetkem svého pána. V závěrečném období otrokářské společnosti si svobodné obyvatelstvo začalo vytvářet spolky za účelem podpory v nemoci a při úmrtí. Ve středověku byly zakládány první svépomocné podpůrné spolky, jejichž úkolem byla pomoc práce neschopným a starým členům a podpora i pozůstalých členů rodin.

Podpůrné spolky vznikaly v 15. století zpočátku mezi horníky. Vznikala hornická bratrstva, která zakládala podpůrné pokladny. První záznam o hornické podpůrné pokladně pochází z roku 1527 za císaře Ferdinanda I. V roce 1854 došlo k uzákonění povinného zřizování bratrských pokladen v dolech a to již byl základ pro samotné hornické sociální pojištění, které existovalo v Československu až do roku 1948.

K reformě státní správy došlo za vlády Marie Terezie v rakouské monarchii ve druhé polovině 18. století. Součástí reformy bylo budování laického státního aparátu, který ve správě státu vystřídal šlechtu. Veřejní a státní zaměstnanci byli odkázáni na své platy, bylo jim potřeba zajistit nárok na penze. Z tohoto důvodu byly vydány dva penzijní normály. První byl v roce 1771 pro vdovy a sirotky po zaměstnancích, druhý v roce 1781 pro zaměstnance, kteří se po deseti letech uspokojivé služby stali práceneschopnými. Penzijní normály tvořily základ sociálního zabezpečení. K přílivu venkovského obyvatelstvo do měst a k rozvoji průmyslové výroby došlo po zrušení nevolnictví v roce 1781. V této souvislosti byly na území Rakouska-Uherska na základě zákonů z let 1852 a 1867 zřízeny spolkové nemocenské pokladny, které měly sloužit zejména k zajištění dělníků v případě nemoci.

V roce 1883 bylo v Německu uzákoněno povinné nemocenské pojištění. Úrazové pojištění v roce 1884 a starobní invalidní pojištění v roce 1889. Tyto zákony jsou označovány jako Bismarckova reforma a položily základ Bismarckova modelu sociálního pojištění. Povinné sociální pojištění bylo zavedeno také v Rakousku-Uhersku. Protože v té době byl předsedou vlády hrabě Taaffe, bývají tyto zákony označovány jako Taaffeho reforma. Jedná se o zákon o úrazovém pojištění dělníků z roku 1888 a zákon o nemocenském pojištění dělníků, 1889. Téhož roku byl přijat zákon o bratrských pokladnách.

Postupně byly přijímány nové právní předpisy. Nejvýznamnější z těchto právních předpisů byl zákon č. 221/1924 Sb., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří. Přijetím tohoto zákona došlo také k posílení demokratického vývoje v Československu. Mezi další zákony patřil zákon č. 221/1925 Sb., o nemocenském pojištění veřejných zaměstnanců. Významným mezníkem ve vývoji sociálního zákonodárství v Československu bylo přijetí zákona č. 99/1948 Sb., o národním pojištění. První reforma sociálního zabezpečení byla uskutečněna v roce 1956. Byl přijat zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění, a dále zákon č. 55/1956 Sb., o sociálním zabezpečení. Druhá reforma sociálního zabezpečení byla v roce 1964. Byl přijat zákon č. 101/1966 Sb., o sociálním zabezpečení, a zákon č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků. V 80. letech byl přijat zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, jehož část platí doposud.

V listopadu 1989 bylo nutné přistoupit k zásadní reformě v systému sociálního zabezpečení. Byly zrušeny preference, osobní důchody a odstraněna diskriminace osob samostatně výdělečně činných. Došlo k převedení nemocenského pojištění ze správy odborů a k jeho sjednocení s důchodovým pojištěním v rámci České správy sociálního zabezpečení.

V průběhu sociální reformy v ČR probíhaly tři základní etapy.

První etapa, ta byla od konce roku 1989 do konce roku 1992. Byl vypracován koncept sociální záchranné sítě plně zajištěný právními instituty, zejména minimální mzdou a životním minimem.

Druhá etapa začala v roce 1993 po vzniku samostatné České republiky. Zavedeno pojistné na sociální zabezpečení jako zvláštní platba mimo daňový systém. V roce 1995 přijetí dvou důležitých zákonů, zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.

Počátek třetí etapy - od poloviny roku 1998 dosud. Novelizace právních předpisů, příprava reformy důchodového systému.

Jaké jsou orgány sociálního zabezpečení. Sociální zabezpečení v České republice provádí orgány sociálního zabezpečení, organizace, obecní úřady a živnostenské úřady. Veřejná správa jako součást společnosti je tvořena soustavou institucí. Problematika je upravena zákonem č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Státní orgány tvoří její základ, ale patří do ní orgány samosprávy, případně veřejnoprávní korporace, kterým stát svěřil určité funkce.

Veřejná správa v materiálním smyslu je souhrn všech správních činností předmětně souvisejících s vládnutím na ústřední i místní úrovni a s poskytováním veřejných služeb. Veřejná správa ve formálním smyslu je činností organizačních jednotek a osob, jimiž jsou buďto správní orgány jakožto přímí nositelé veřejné správy, nebo úřední osoby vykonávající úkony správní povahy, anebo zařízení v postavení nepřímých subjektů veřejné správy.

Podle ústavy je Česká republika parlamentní demokracie. Hlava třetí ústavy hovoří o výkonné moci, o prezidentu republiky, vládě, ministerstvech a jiných správních úřadech a o státním zastupitelství. Výkonné moci se dotýkají též ustanovení o orgánech územní samosprávy.

V České republice jsou vykonavatelé státní správy ministerstva - ústřední orgány správní správy. Těchto ministerstev je patnáct - to bylo, bývávalo, za současné vlády je ministrů víc - a oblast důchodového pojištění zabezpečuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Tomuto ministerstvu je podřízena Česká správa sociálního zabezpečení jako správní úřad s celostátní působností.

Tak se pojďme podívat na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ministerstvo práce a sociálních věcí řídí a kontroluje výkon státní správy, sociální zabezpečení, řídí Českou správu sociálního zabezpečení, zajišťuje úkoly, které vyplývají z mezinárodních smluv sociálního zabezpečení, dále úkoly související s dalším rozvojem sociálního zabezpečení. Posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení, soudního a odvolacího řízení správního ve věcech důchodového pojištění. Zřizuje jako své orgány posudkové komise. Ministr práce a sociálních věcí může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, a rovněž může pověřit správy sociálního zabezpečení k odstraňování tvrdosti v jednotlivých případech.

Česká správa sociálního zabezpečení, je největší a zcela výjimečnou finančně správní institucí státní správy České republiky. Spravuje věci téměř 8 milionů pojištěnců, z toho je více než 2 miliony 800 tisíc důchodců. Vyplácí přes 3 418 000 důchodů. Takže vidíte, kolik lidí chce Fialova vláda okrást o důchody. 3,5 milionu lidí v České republice! 3,5 milionu lidem chcete snížit slíbenou valorizaci a to je pro SPD samozřejmě úplně nepřijatelná záležitost, proto tady také bojujeme za těch 3,5 milionu příjemců důchodů. Jsme na jejich straně, zatímco vláda je hodila přes palubu.

Do státního rozpočtu přispívá Česká správa sociálního zabezpečení více než 35 %. To jsou peníze, které se pravidelně vybírají na pojistné na sociální zabezpečení a příspěvky na státní politiku zaměstnanosti. Česká správa sociálního zabezpečení má kromě důchodového pojištění na starosti nemocenské pojištění i lékařskou posudkovou službu. Plní také úkoly vyplývající z mezistátních úmluv o sociálním zabezpečení a podle koordinačních nařízení EU je styčným orgánem vůči zahraničním institucím pro peněžité dávky v nemoci a v mateřství.

Důchody a peněžité dávky v případě pracovních úrazů a nemocí z povolání. Česká správa sociálního zabezpečení je samostatnou rozpočtovou organizací podřízenou Ministerstvu práce a sociálních věcí. Byla ustavena s účinností od 1. září 1990 zákonem České národní rady č. 210/1990 Sb., o změnách působnosti orgánů České republiky a o změně zákona č. 20/1996 Sb., o péči o zdraví lidu, kterým byl novelizován zákon České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČSR v sociálním zabezpečení.

Česká správa sociálního zabezpečení je správní úřad s celostátní působností podřízený Ministerstvu práce a sociálních věcí. Česká správa sociálního zabezpečení je v souladu s ustanovením § 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, organizační složkou státu. Není tedy samostatnou právnickou osobou. Tím však není dotčena její působnost podle zvláštních právních předpisů, zejména v oblasti sociálního zabezpečení, a její jednání v těchto případech je jednáním státu. Česká správa sociálního zabezpečení fakticky vznikla sloučením Úřadu důchodového zabezpečení v Praze, České správy nemocenského pojištění a Správy nemocenského pojištění Svazu českých a moravských výrobních družstev.

Krédem České správy sociálního zabezpečení je být moderní, klientsky orientovanou institucí, která plně využívá nejmodernější informační a komunikační technologie. Česká správa sociálního zabezpečení to definuje ve svém poslání. Cituji: "Česká správa sociálního zabezpečení je moderní úřad, nositel sociálního pojištění, jenž efektivně funguje způsobem, který odpovídá moderním technologiím informační společnosti třetího tisíciletí a je prodchnut výlučnou orientací na vytvoření maximální hodnoty pro klienta, a tím dosažení co nejvyššího splnění v jeho očekávání a co největší míry jeho spokojenosti."

Česká správa sociálního zabezpečení je orgánem státní správy a vykonává působnost v oblasti sociálního zabezpečení, důchodového pojištění a nemocenského pojištění a lékařské posudkové služby. Rozsah působnosti České správy sociálního zabezpečení je upraven zákonem č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení tohoto zákona plní Česká správa sociálního zabezpečení tyto úkoly:

rozhoduje o povinnosti občana vrátit dávku důchodového pojištění poskytnutou neprávem nebo v nesprávné výši, pokud je o této dávce oprávněna rozhodovat,

rozhoduje o dávkách důchodového pojištění, pokud není v uvedeném zákoně stanoveno, že o nich rozhoduje jiný orgán sociálního zabezpečení, a zařizuje výplaty těchto dávek,

vybírá pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle zvláštního zákona,

jedná před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech sociálního zabezpečení.

plní úkoly při výplatě dávek sociálního zabezpečení do ciziny,

řídí a kontroluje činnost okresních správ sociálního zabezpečení,

dává souhlas ke změně pobytu práce neschopného občana při jeho odjezdu do ciziny, zajišťuje vydávání tiskopisů předepsaných podle zákona,

rozhoduje o povinnosti organizace nahradit neprávem vyplacené částky na dávce důchodového pojištění, pokud je o této dávce oprávněná rozhodovat,

rozhoduje o odvolání ve věcech, v nichž v prvním stupni rozhodla okresní správa sociálního zabezpečení,

rozhoduje o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, pokud jí bylo v jednotlivých případech svěřeno. Pro zajištění efektivního provozu vykonává Česká správa sociálního zabezpečení kromě zákonem stanovených úkolů také další důležité činnosti:

odpovídá za vedení klasických automatizovaných evidencí dat potřebných pro rozhodování ve věcech důchodového pojištění, nemocenského pojištění a lékařské posudkové služby,

odpovídá za vytváření a rozvíjení automatizovaného a informačního systému a provádí racionalizační opatření v oblasti sociálního zabezpečení,

odpovídá za správu svěřeného majetku - budov, zařízení, výpočetní techniky a tak dále,

odpovídá za účelné vynakládání rozpočtových prostředků na sociální zabezpečení,

sestavuje návrhy plánu a rozpočtu pro zajištění provozu České správy sociálního zabezpečení.

Ve výše uvedených oblastech Česká správa sociálního zabezpečení spolupracuje zejména s:

orgány sociálního zabezpečení Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti, vzájemné předávání podkladových materiálů a výplat některých důchodů,

státním podnikem Česká pošta, která zajišťuje většinu hotovostních výplat důchodů,

zdravotnickými zařízeními při posuzování zdravotního stavu a zajišťování výplat důchodů do těchto zařízení,

ústavy sociální péče při zajišťování výplat důchodů do těchto zařízení,

fyzickými a právnickými osobami při plnění úkolů v oblasti sociálního zabezpečení a lékařské posudkové služby,

Ministerstvem zdravotnictví ve věcech lékařské posudkové služby, Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ve věcech lékařské posudkové služby, údaje o zániku nároku na některé druhy důchodů, a dalšími zdravotními pojišťovnami,

Ministerstvem financí ve věcech rozpočtových prostředků, zřizování nových účtů,

peněžními ústavy - výplata důchodů na účty, především s Českou národní bankou, která vede účty ústředí České správy sociálního zabezpečení a okresním správám sociálního zabezpečení.

Česká správa sociálního zabezpečení spolupracuje v rámci legislativního procesu a přípravy koncepce sociálního zabezpečení se členy příslušných výborů Poslanecké sněmovny, Senátu Parlamentu ČR i s dalšími ústředními orgány státní správy.

Strukturu České správy sociálního zabezpečení tvoří ústředí České správy sociálního zabezpečení, pracoviště České správy sociálního zabezpečení, okresní správy sociálního zabezpečení, Pražská správa sociálního zabezpečení a Městská správa sociálního zabezpečení Brno a jejich územní pracoviště. Tyto organizační jednotky a útvary České správy sociálního zabezpečení mají své ředitele, územní pracoviště Pražské správy sociálního zabezpečení a Městské správy sociálního zabezpečení Brno své vedoucí.

Teď je pojďme krátce podívat na okresní správy sociálního zabezpečení. Územní organizační jednotky České správy sociálního zabezpečení jsou okresní správy sociálního zabezpečení - OSSZ, které se podílejí na vymezených oblastech na provádění sociálního pojištění v okruhu své působnosti zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Ředitele okresní správy sociálního zabezpečení jmenuje a odvolává ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení. Obvodní správy sociálního zabezpečení zajišťují informační servis pro klienty.

Organizační strukturu okresních správ sociálního zabezpečení tvoří:

Odbor výběru pojistného v rámci územní působnosti příslušné OSSZ koordinuje a usměrňuje provádění sociálních pojištění, odbor zejména sleduje dodržování platební povinnosti povinných subjektů v sociálním zabezpečení a vystavuje výkaz o nedoplatku organizacím a malým organizacím. Připravuje podklady pro rozhodnutí o povolení splátek pojistného a penále. Provádí jejich účtování a sledování správnosti úhrad, účtuje předpisy a platby všech vykonatelných titulů, provádí měsíční a roční účetní uzávěrku příjmového účtu pojistného a dávkového výdajového účtu, zabezpečuje vrácení přeplatku na pojistném jednotlivých plátců, zajišťuje výplatu dávek nemocenského pojištění a zabezpečuje vrácení přeplatku na dávce nemocenského pojištění. Odbor také rozhoduje o vymáhání a právním zajištění pohledávek, o prominutí penále, o povolení splátek pojistného a penále. Zabývá se také insolvenčním a konkurzním řízením.

Odbor sociálního pojištění v rámci úřední působnosti příslušné OSSZ koordinuje a usměrňuje provádění sociálního pojištění. Poskytuje odbornou pomoc občanům i organizacím ve věcech důchodového pojištění a všem subjektům ve své působnosti ve věcech s mezinárodním prvkem. Sepisuje a dokladuje žádosti o dávky, případně opravu dávek důchodového pojištění. Vyřizuje dotazy občanů týkající se všeobecných informací o dávkách v působnosti České správy sociálního zabezpečení a podává informace týkající se aplikace práva sociálního zabezpečení ES a mezinárodních smluv Evropského společenství a mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení.

Rozhoduje v dávkových a jiných než dávkových věcech nemocenského pojištění, připravuje podklady pro výplatu dávek nemocenského pojištění, zpracovává činnosti spojené se vznikem, trváním a ukončením pojistného poměru jednotlivých subjektů nemocenského pojištění, rozhoduje o nároku na dávky nemocenského pojištění s mezinárodním prvkem, vykonává činnosti v oblasti evidence práce neschopných na základě posudku lékařů a vydává příslušná rozhodnutí, vykonává činnosti v oblasti pojistného anebo nemocenského pojištění OSVČ.

Oddělení vnitřní správy připravuje a předkládá požadavky na nákup kancelářského materiálu, na nákup drobného majetku a provedení služeb, potvrzuje, že objednané služby byly provedeny v požadovaném rozsahu a kvalitě. Připravuje údaje potřebné pro zajištění výkonu personální a mzdové agendy zaměstnanců OSSZ, zajišťuje podklady pro zúčtování se zaměstnanci - stravenky, telefonické hovory, škody - a vyúčtování pracovních cest. Předává údaje potřebné pro změny v evidenci veškerého hmotného majetku a jeho inventarizaci, převody a vyřazení z evidence, připravuje a předává údaje potřebné pro oblast plánování rozpočtu a přípravu ekonomických rozborů.

Oddělení kontroly v rámci územní působnosti příslušné okresní správy sociálního zabezpečení koordinuje a usměrňuje provádění sociálního pojištění, zejména kontroluje vznik a zánik pojistného poměru k plnění úkolů malé organizace a organizace v provádění nemocenského pojištění, vedení příslušných evidencí a dokumentace z oblasti sociálního pojištění a plnění povinností subjekty sociálních pojištění uložených příslušnými právními předpisy.

Teď ještě krátce Ministerstvo obrany. Řídí, kontroluje a provádí důchodové pojištění vojáků z povolání. Ministerstvo spravedlnosti řídí, kontroluje a provádí důchodové pojištění příslušníků Vězeňské služby. Ministerstvo vnitra řídí, kontroluje a provádí důchodové pojištění příslušníků Policie ČR, Hasičského záchranného sboru a příslušníků ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb. Obecní úřady rozhodují o ustanovení zvláštního příjemce dávky důchodového pojištění a kontrolují, zda zvláštní příjemce si plní stanovené povinnosti. A živnostenské úřady přijímají od osob samostatně výdělečně činných provozujících samostatnou výdělečnou činnost na základě oprávnění podle živnostenského zákona přihlášky na účast na důchodovém pojištění.

To bylo v kostce v podstatě vystoupení, kterým se vám snažím vysvětlit, že nejsou tady skutečně podmínky pro zkrácení jednání. Já jsem tady jasně chtěl odůvodnit, že ta důchodová problematika je samozřejmě komplikovaná, ale už tady třetí den bojuji za těch 3,5 milionu příjemců důchodů v České republice. A znova opakuji, a myslím, že to veřejnost už všechno ví, že Fialova vládní pětikoalice ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů, chcete okrást 3,5 milionu příjemců důchodů o tu slíbenou valorizaci, chcete snížit tu valorizace přibližně o průměr 1 000 korun měsíčně od června. Letos chcete vzít všem příjemcům důchodů v průměru 7 000, příští rok 12 000, tam to ale bude ještě víc, protože ta valorizace případná se bude počítat z toho nižšího základu, takže skutečně ty peníze chcete vzít vlastně všem důchodcům v řádu desítek tisíc korun. Já jsem tady celkem obšírně vysvětlil, že ten důchodový systém v České republice je ufinancovatelný, pakliže by Fialova vláda nevykládala, přestala vyhazovat peníze na zbytné výdaje. Bylo by to ufinancovatelné bez problému, kdybyste přesunuli peníze k řádným a slušným občanům a nevyhazovali peníze na různé hlouposti, o tom jsem tady mluvil, které nic nepřináší slušným občanům. A platí, že dál budeme ze všech sil bojovat za to tady ve Sněmovně, a náš boj tady ještě nekončí. Je nás jenom 20 poslanců vůči 108 poslancům vládní koalice, je to obrovská vládní přesila, ale my v SPD bojujeme ze všech sil, abychom zabránili přijetí tohoto zákona, kterým chcete okrást 3,5 milionu příjemců důchodů v České republice, ještě v době současné drahoty. Já samozřejmě se svými vystoupeními nekončím, já v příštím svém vystoupení se budu podrobněji věnovat právě tomu důchodovému systému v České republice, protože je evidentní, že Fialova vláda neví, která bije, a přistoupili jste k tomu prostě šmahem tím, že chcete okrást 3,5 milionu důchodců v České republice o jejich důchody, ale to si nechám až na další vystoupení v další fázi, protože nás samozřejmě čeká ještě obecná rozprava, čeká nás ještě podrobná rozprava.

Znovu bych chtěl zopakovat, že poslanci hnutí SPD podali 102 pozměňovacích návrhů, 102 pozměňovacích návrhů, které chceme ještě zdůvodnit. Doufám, že nám to vládní koalice zdůvodnit nechá. My na tom trváme, aby se to řádně zdůvodnilo jak v obecné, tak v podrobné rozpravě, protože to je právo každého poslance podat pozměňovací návrh a odůvodnit ho. Ostatně je to i v jednacím řádu. Takže myslím, že jsem tady poměrně podrobně zdůvodnil ty důvody, proč SPD prostě zásadně nesouhlasí s tímto zákonem, který tady předkládáte, zásadně nesouhlasí s tím, abyste snižovali lidem tu slíbenou valorizaci důchodů. A ještě nekončím a budu samozřejmě dál bojovat za všechny slušné občany v České republice. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Předtím, než dám slovo dalšímu, který je přihlášen s přednostním právem, což je pan předseda Výborný, ještě přečtu dvě omluvy, a to je pan ministr Balaš na celý jednací den bez udání důvodu a dále pan ministr Rakušan od 15.15 do 20.00 z pracovních důvodů.

Pokračujeme a s přednostním právem je přihlášený pan předseda Marek Výborný. Máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane ministře, kolegyně, kolegové, protože ta diskuse k bodu Potvrzení podmínek pro projednávání sněmovního tisku 392 ve zkráceném jednání se nám opět košatí a ty důvody hlavně, které tady zaznívají, se opakují, my jsme tu debatu reálně absolvovali v těch zhruba 28 hodinách už včerejší den, tak já si tady dovolím potom přednést návrh, o kterém prosím, aby bylo dáno potom bezprostředně hlasovat.

Ale abychom se vyhnuli tomu nedorozumění, které tady možná včera vzniklo, a aby i opoziční poslanci věděli, na základě čeho toto jako předseda jednoho z pěti koaličních klubů navrhuji, tak já si dovolím, protože teď mám nikoli faktickou poznámku, což bylo včera, ale jsem přihlášen řádně do rozpravy s přednostním právem, dokončit některé části nálezu Ústavního soudu. Vrátím se k tomu nálezu pod spisovou značkou 55/10. Cituji doslova: "Přílišná míra a šíře garance jednotlivých práv parlamentní opozici může vést k jejich častému nadužívání až zneužívání ze strany opozice, což může mít za následek oslabení či znemožnění efektivního výkonu moci vládnoucí většinou. Proto je nezbytné, aby jednotlivým právům a oprávněním garantovaným parlamentní opozici korespondovaly i určité povinnosti a odpovědnost za jejich výkon."

Pokračuji dál: "Parlamentní opozice je při užívání práv podle nezbytného respektu k právnímu řádu povinována nejen vůči svým voličům k plnění role takzvané odpovědné a konstruktivní opozice, ačkoli se jedná spíše o morální apel závisející na celkové úrovni politické kultury panující v dané společnosti," myslím, že - a teď jsou to moje slova: tesat do kamene a tady pověsit před nás, před všechny - pokračuji: "... ačkoli jde o morální apel závisející na celkové úrovni politické kultury panující v dané společnosti, nezbytnou podmínkou řádného a efektivního plnění funkcí parlamentní opozice je právě skutečnost, že je prováděna konstruktivním a odpovědným způsobem, který odpovídá legitimním funkcím opozice jako skutečné alternativy k vládní většině, respektive odpovídá funkcím dozoru a kontroly nad činností vládnoucí většiny. Tento požadavek je mimo jiné i projevem principu vlády na čas, kdy by jak současná vládnoucí většina, tak i menšina měly mít na paměti, že do jedné či druhé skupiny nenáleží navždy a současná vládnoucí většina se může brzy stát, brzy ocitnout v pozici parlamentní menšiny a naopak. Proto by nemělo docházet k přijímání takových rozhodnutí, která by fakticky znemožňovala výkon práv garantovaných jedné či druhé skupině."

A poslední, to bude prosím pěkně citace z nálezu Ústavního soudu spisová značka 1/12, kde se praví, zase mimo jiné: "Význam parlamentní diskuse totiž spočívá v umožnění konfrontace názorů napříč politickým spektrem, ať už se jedná o střet parlamentní většiny s opozicí, nebo jednotlivých frakcí, či případně toliko názorových proudů, a nikoliv v neomezené realizaci práva každého jednotlivého poslance či senátora vyjádřit se k ní.

Toto právo mohou jednací řády přiměřeným způsobem omezit za účelem racionalizace průběhu parlamentní debaty, která umožní projednání návrhu zákona v rozumném časovém rámci za ponechání prostoru pro vyjádření všem zúčastněným ve výše uvedeném smyslu."

Tolik tedy nikoliv má slova, ale citace nálezu Ústavního soudu, aby bylo zřejmé, že na jejich základě z tohoto, co jsem říkal, odvozujeme zcela oprávněnou možnost podat v tuto chvíli návrh, abychom podle usnesení 248 Poslanecké sněmovny z 26. února 1997, článek 1, který říká: Poslanecká sněmovna, se může usnést, že v určitém čase nebude hlasováno a hlasování o podaných návrzích proběhne ve stanovenou dobu. Dávám prosím pěkně návrh, aby posouzení podmínek pro projednání sněmovního tisku 392 ve zkráceném jednání proběhlo dnes v 15.30. Děkuji pěkně.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Já to jenom zopakuji. To znamená, navrhujete, aby hlasování proběhlo, pane předsedo, v 15.30. Je to tak? 15.30, to znamená, v tuto chvíli, prosím o protinávrhy, pokud někdo bude dávat protinávrhy. (Hluk v sále.) První se hlásila paní předsedkyně Schillerová, pardon, předtím byl ještě pan předseda Okamura, poté byla paní předsedkyně Schillerová. (Poslanec Okamura mimo mikrofon: Je to tak.) A prosím protinávrhy tedy, ano?

 

Poslanec Tomio Okamura: Já bych dal protinávrh, aby se o tom potvrzení podmínek pro projednání tohoto tisku ve zkrácením jednání hlasovalo v neděli ve 20 hodin, což samozřejmě je legitimní návrh, a hlavně, já se, ale v rámci toho... tohle není možné, protože co tady řekl předseda klubu Výborný, ten tady taky široce zdůvodňoval svůj návrh, ale vy jste tady úplně opomenul situaci, a ta je závažná, že od úterý je tady schůze Poslanecké sněmovny a jsou v pořadí poslanci, kteří se vůbec neměli šanci ještě vyjádřit. (Volání poslanců z pléna.) Ale tohle to je problém!

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Děkuji, pane předsedo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Ne, počkejte, ale vy jste taky dával protinávrh. (Ukazuje do prostoru před řečnickým pultíkem.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Protinávrh beru. Já jsem si ho poznamenal. Pane předsedo... (Poslanec Okamura: Vy jste dával návrh.) Pane předsedo, ať je to férové, byl návrh, nyní je protinávrh, já tomu rozumím, ve 20.30...

 

Poslanec Tomio Okamura: Já těch protinávrhů mám ještě víc, ano? (Předsedající: Ano. Rozumím tomu.) Nepřerušujte, ano? (Směrem do pléna.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pojďme, jsou zde ještě další přihlášení s protinávrhy.

 

Poslanec Tomio Okamura: No, ne... (Otáčí se k předsedajícímu.) Já jich mám sám víc. Takže já bych ještě rád... Nebo mám dát, smím dát jenom jeden protinávrh? (Předsedající: Ne. - Poslanci volají z lavic.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Musí být jeden protinávrh.

 

Poslanec Tomio Okamura: No, dobře. Tak já dám neděle 20.00, ale znovu říkám... (Předsedající: 20.00. Rozumím, děkuji.) Je problém, vy jste tady argumentoval ústavním nálezem, ale to, že... (Předsedající: Pane předsedo, děkuji.)...64 poslanců se třeba nemohlo... (Předsedající: Pane předsedo. Pane předsedo!) ... ještě vůbec vyjádřit k tomuto tisku! (Předsedající: Pane předsedo, prosím!) To je problém! To je problém! (Poslanci tlučou do lavic.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a prosím, abychom zachovali klid. Rozumím tomu, že je napjatější atmosféra. Neděle 20.00.

Poprosím paní předsedkyni Schillerovou.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vzhledem k tomu, my jsme konstruktivní opozice, hnutí ANO, vidím tam 64 přihlášených, z toho ještě chtějí vystoupit od nás dvě, minimálně dvě nebo tři přednostní práva, takže já se snažím být maximálně konstruktivní. Pak nás bude čekat ještě debata o zákonu. Pan předseda Výborný nám tady četl zdůvodnění. Já mohu číst úplně jiná zdůvodnění ze stejných pasáží stejného nálezu Ústavního soudu, nebudu to natahovat. Já navrhuji jako zástupkyně, předsedkyně klubu konstruktivní opozice hnutí ANO, aby ta lhůta byla prodloužena do zítřka do 8.00. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, do 8.00 ráno. (Hlasy z pléna.) Zítra, v pátek 8.00. Ano, ještě, pardon.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Ano, děkuji za upozornění. Máte pravdu, aby se hlasovalo o posouzení podmínek pro projednání sněmovního tisku 392 ve zkráceném jednání zítra v 8.00.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, děkuji. Nyní dáma... dámy a poté pan poslanec Nacher. Beru to, jak se hlásili, za další, dáma v tomhle případě taky má přednost. Máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já si dovolím dát také protinávrh, a to, aby se hlasovalo v pátek 3. 3. v 19.30. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: 19.30, ano. Děkuji. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já si dovolím dá také protinávrh, a to aby se hlasovalo v neděli ve 4 hodiny ráno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Neděle 4.00. Pan poslanec Nacher.

 

Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, já to odůvodním. (Hluk v sále.) A řeknu vám, a to jsem zvědav, jak se k tomu postaví koaliční poslanci. (Předsedající: Prosím, klid. Ano?) Můžu poprosit předsedy klubu? (Otáčí se směrem vpravo do pléna). Já dávám návrh, aby to bylo dnes ve 20.00. Řeknu, jak jsem k tomu došel. Je tam 64 přihlášených. Vy jste to omezili jen na dvakrát pět minut. Já jsem vstřícnost sama, tak to bude jenom jednou pět minut, to je 320 minut. To je pět hodin dvacet. Jsou tam dvě přednostní práva. Kdyby mluvili deset minut, tak je to pět hodin čtyřicet minut. Já říkám odhad. To znamená, vstřícnost sama, aby skutečně se dostali i ti, kteří jsou řádně přihlášeni. A už je to podruhé, co byste to sekli, tak dneska v 8 hodin. A je nějaká pravděpodobnost, že významná část z těch 64 poslanců, pokud budou k sobě vstřícní navzájem, tak se dostane. To jsem zvědav, jestli budete hlasovat proti tomuhle návrhu, protože tohle to není nic obstrukčního, je to vypočteno tak, aby v 8 hodin se hlasovalo, je to vstřícné, ale zároveň se umožnilo vystoupit řadovým poslancům. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Rozumím, pane poslanče. Dnes 20.00. Pan poslanec Okleštěk.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji. Já nejsem taková vstřícnost jako kolega Nacher, protože si myslím, že by mělo zaznít všechno, co máme na srdci. Proto navrhuji, můj protinávrh je, aby se hlasovalo v sobotu v 9 hodin, abychom měli dostatek prostoru pro ta hlasování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Dáma nejdřív.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Já děkuji. Já si také dovolím vznést protinávrh. (Hluk v sále neustává.) Já si myslím, že by bylo fér, aby se všichni... (Předsedající: Prosím o klid!)... přihlášení poslanci měli možnost vyjádřit, byť v té zkrácené lhůtě, ale v době celé, včetně těch přednostních práv, a mně to vychází na zítřejší den ve 20.00. (Předsedající: Pátek 20.00.) Ano. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec Volný.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji za slovo. Já navážu na ten chytrý návrh mého kolegy Patrika. Já jsem tam taky přihlášený. Patrik počítal pět minut na každého. Já budu natolik vstřícný, že svůj projev zkrátím na tři minuty, a proto navrhuji dnes 19.58. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Dnes 19.58. Pan poslanec Novák.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já mám úplně stejnou logiku. My se k tomu chceme vyjádřit všichni a myslím, že by bylo fér, aby těch 64 lidí, kteří k tomu mají co říct, aby se měli šanci vyjádřit. Nebudu mluvit za ně, jestli oni se zkrátí, nebo ne, to je jejich svědomí. Vaše svědomí je, jestli nás necháte nebo nenecháte mluvit. A já tedy navrhuji hlasovat o tomto dnes ve 23.55.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: 23.55, děkuji. (Ruch v sále.) Prosím všechny, aby vždycky jenom velmi stručně okomentovali. Paní poslankyně Fischerová.

 

Poslankyně Romana Fischerová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já myslím, že bychom to mohli zvládnout do zítra do 21.56 hodin.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: 21.56 zítra. Děkuji. Ano, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Drahoslav Ryba: Děkuji za slovo. Já velice krátce odůvodním. Já jsem se včera hlásil dvakrát do rozpravy, dneska mám taktéž dvě přihlášky a myslím si, že jestli to takhle půjde dál, tak nedojde ani na jednu přihlášku. Takže já vznáším protinávrh, že tedy bychom to hlasovali dnes ve 22.00. (Předsedající: Dnes 22.00.) 22.00.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, děkuji. Pan poslanec Vondráček.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Já si myslím, že ještě pořád platí, že jednacím dnem této Sněmovny je od 9.00 do 21.00. Samozřejmě, že v režimu § 99 s tím nejsme vázáni. Ale stejně tady platí nějaká pravidla, platily tady nějaké polední přestávky, aspoň nějaká ta základní humánní pravidla byla dodržována i v minulosti. Takže to za prvé, to je jeden můj motiv.

Druhý můj motiv je, že si představte, že tedy v 18.30 odhlasujeme a my budeme tady o tom bodu, po obsahové stránce tedy, debatovat zase přes noc po 18.30. Opravdu vám to přijde důstojné? Z toho důvodu si myslím, že sněmovní čas je opravdu od 9 hodin. Já navrhnu zítra v 9 ráno, ať o tom hlasujeme, a poté se budeme věnovat druhému a třetímu čtení. Tak bude třeba i nějaká přestávka, třeba se i lidé vyspí. Co je na tom špatného? Já myslím, že už to koalice opravdu válcuje moc, že už je to opravdu libovůle ze strany koalice. Prosím vás, pojďme to postavit zase zpátky na nohy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Rozumím tomu. Zítra v 9.00. A prosím, abychom vždycky jenom opravdu velmi stručně sdělili protinávrh. Poprosím paní poslankyni Dražilovou.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Já se domnívám tak jako kolega Patrik Nacher, že by to mělo být ještě dneska, ale domnívám se, že přednostní práva by měla mít možnost hlasovat déle, takže navrhuji dnes ve 23.00.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: 23.00 dnes, ano. Děkuji. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Kamal Farhan: Děkuji. Já dávám protinávrh, abychom to hlasovali zítra v 7.00 ráno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Zítra v 7.00, děkuji. Ano, pane poslanče.

 

Poslanec David Štolpa: Děkuji za slovo. Já zdůvodním svůj protinávrh. Vzhledem k tomu, že včera jsem nepřišel na řadu se svými dvěma přihláškami a dnes, pokud si vládní většina prohlasuje to, co zde bylo navrženo, tak nastane úplně stejná situace, takže si dovolím vznést protinávrh - do zítřejších 9.35 hodin. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Zítra 9.35. Děkuji. Ano, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Kobza: Ještě jednou dobrý den. Já si myslím, že těch pokusů umlčet opozici už tady bylo dost a že se bavíme o závažném problému, který si zaslouží diskusi, a že by se o něm nemělo hlasovat dřív jak zítra v 11.45. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: 11.45. Děkuji, pane poslanče. Pan poslanec Brabec.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, poctivě jsem si vystál frontu a dovoluji si dát také protinávrh. Vzhledem k počtu přihlášených, vzhledem k tomu, že ti lidé nemohli promluvit ani k tomu minulému bodu, a také vzhledem k přednostním právům navrhuji hlasovat o tomto bodu zítra, tedy v pátek 3. března v 10.00. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: 10.00 zítra. Děkuji. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Kukla: Děkuji za slovo. Já dávám protinávrh. Když se na to podívám, máme 64 přihlášených, bylo tady odhlasováno dvakrát pět minut, to je zhruba nějakých 640 minut, jsou přihlášena přednostní práva. Já myslím, že férové je o tom hlasovat zítra v 9.33. V klidu se vyspíme, všichni si to řeknou tady a je to férové. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: 9.33, mám poznamenáno. Ano, prosím.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji. Já si myslím, že je velmi důležité, aby se každý poslanec opravdu mohl vyjádřit. A podle mých propočtů, který může být jiný od kolegů, já navrhuji, aby hlasování proběhlo dnes ve 23.30. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: 23.30 dnes. Děkuji. Ano, pane poslanče.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem měl připravený projev na včerejšek, mám na dnešek a ještě jsem se kromě faktických poznámek nedostal ke slovu. Já se jako poslanec cítím krácen na svých právech, a proto si myslím, že to hlasování by mělo být později, než navrhla vládní koalice. Navrhuji dnešek 22.30.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Dnes 22.30. Pan poslanec Hendrych. Ano, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, já jsem vám toho chtěl včera tolik říct a řada na mě nevyšla. Dneska jsem taky připraven vám sdělit informace, po kterých samozřejmě všichni toužíte, věřím, že i ve vládní koalici, a vypadá to, že se na mě zase nedostane. Tak bych vás chtěl poprosit a podávám tímto protinávrh - zítra ve 12.05 hodin abychom hlasovali. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Zítra 12.05. Děkuji. Ano, paní poslankyně.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, i já bych dala protinávrh, aby všichni dostali právo hovořit, a to na zítřejší čas, 14.00. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně. Já jsem zapomněl. Já jsem si poznamenal... v kolik to bylo přesně zítra? 14.00. Děkuji.

Protinávrh, ano, paní poslankyně? Protinávrh?

 

Poslankyně Helena Válková: Protože bych ráda, pane místopředsedo, diskutovala s tím, co tady bylo řečeno panem poslancem, a asi by se na mě nedostalo, tak dávám protinávrh. A protože opravdu bych chtěla, aby to nebylo tak napjaté, jak říkal můj kolega pan poslanec Nacher, vaším prostřednictvím, tak dávám protinávrh na 21.15 dnešního dne. To je tam i dostatečná pauza a myslím, že budu moci vysvětlit, proč ze stejného nálezu mám opačnou možnost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Berme to jenom jako protinávrh. (Poslankyně Válková: Dobře.) Já tomu rozumím, 21.15. A ještě pan předseda Fiala.

 

Poslanec Radim Fiala: Velmi krátce. Dávám také protinávrh - na zítra, to znamená pátek, 19 hodin.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Zítra 19.00. Děkuji. Já jsem zagongoval a pustíme se do hlasování. (Ťukání karet do lavic.) Ano, je zde návrh na odhlášení. Dovoluji si vás tedy odhlásit všechny a poprosím, abyste se přihlásili. (Ruch v sále neustává.) Zahajuji hlasování. Ještě jednou je zde... (Hlas z pléna.) Takže neplatí už. Platí to, že už jsme byli odhlášeni, přihlášeni, takže můžeme se pustit do hlasování

 

Zahajuji hlasování, nejprve o posledním protinávrhu pana poslance Fialy - zítra 19.00.

Zahajuji hlasování, táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 27, přihlášeno 167, pro bylo 72, proti 89. Zamítnuto.

 

Budeme hlasovat protinávrh paní poslankyně Válkové - dnes 21.15.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 28, přihlášeno bylo 167, pro bylo 72, proti bylo 87. Výsledek je: zamítnuto.

 

Dále to byl pan poslanec Hrnčíř, a to zítra 12.05.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 29, přihlášeno 167, pro bylo 72, proti 91. Zamítnuto.

 

Dále hlasování paní poslankyně Pošarové, a to zítra 14.00.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 30, 169 přihlášeno, pro bylo 73, proti 91. Zamítnuto.

 

Nyní budeme hlasovat protinávrh pana poslance Brože, a to dnes 23.30.

Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 31, přihlášeno bylo 169, pro bylo 71, proti bylo 93. Zamítnuto.

 

Protinávrh pana poslance Kukly byl na zítřek 9.53.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro?

Hlasování číslo 32, přihlášeno 169, pro bylo 73, proti 93. Výsledek: zamítnuto.

Nyní protinávrh pana poslance Hendrycha - dnešek 22.30.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 33, přihlášeno je 169, pro bylo 71, proti 93. Výsledek: zamítnuto.

 

Protinávrh pana poslance Brabce - na zítřek 10.00.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 34, přihlášeno 169, pro bylo 73, proti bylo 91. Zamítnuto.

 

Nyní budeme hlasovat protinávrh pana poslance Štolpy, který navrhl - zítřek na 9.35.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 35, přihlášeno 169, pro bylo 73, proti 94. Zamítnuto.

 

Dále to byl protinávrh pana poslance Kamala Farhana - na zítra na 7.00.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování číslo 36, přihlášeno 170, pro 73, proti 94. Zamítnuto.

 

Protinávrh pana poslance Kobzy byl - na zítra 11.45.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 37, přihlášeno 170, pro 71, proti 93. Výsledek: zamítnuto.

 

Dále to byla paní poslankyně Dražilová, která přišla s protinávrhem - na dnešek 23.00.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 38, přihlášeno 171, pro bylo 74, proti bylo 92. Výsledek je: zamítnuto.

 

Dále to byl protinávrh pana poslance Vondráčka - na pátek 9.00.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 39, přihlášeno 171, pro bylo 74, proti bylo 96. Zamítnuto.

 

Dále to byla paní poslankyně Fischerová s protinávrhem - na pátek 21.56.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 40, 171 přihlášených, pro 74, proti 95. Zamítnuto.

 

Dále to byl pan poslanec Novák s protinávrhem - na dnešek 23.55.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 41, přihlášeno 171, pro 74, proti 94. Zamítnuto.

 

Protinávrh pana poslance Ryby - na dnešek 22.00.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 42, přihlášeno 171, pro 74, proti 94. Zamítnuto.

 

Nyní pan poslanec Volný s protinávrhem - na dnešek 19.58.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 43, přihlášeno 171, pro 74, proti 85. (Zamítnuto.)

 

Nyní to byl protinávrh paní poslankyně Štefanové - na pátek 20.00.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 44, přihlášeno 172, pro bylo 73, proti 96. Zamítnuto.

 

Dále protinávrh pana poslance Oklešťka - na sobotu 9.00.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 45, přihlášeno 172, pro bylo 75, proti 94. Zamítnuto.

 

Nyní proti návrh pana poslance Nachera - na dnešek 20.00.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? (Bouřlivý potlesk a výkřiky v sále.)

Hlasování číslo 46, přihlášeno 172, pro 170, proti 1. Přijato.

 

Konstatuji, že se hlasovat bude dnes ve 20.00. A s přednostním... Ano, pardon. Je zde jedna faktická. (Hluk v sále neustává.) Pan poslanec Bělica. (Poslanci gestikulují.) Tak to byl omyl. Nyní v tuto chvíli s přednostním právem paní předsedkyně Schillerová. A poprosil bych o klid v sále.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. No, děkovat vám nebudu. Já jsem přesvědčena, že to děláte ze zcela racionálních důvodů, ne z žádné lásky k opozici, i když chápu, že Patrika máte rádi, my ho máme taky rádi. (Potlesk v sále.) Ale já se ptám na jinou věc. Včera, od úterka jsme tu řešili, jestli jsme v bodě, když jsme chtěli žádat nebo když jsme navrhli přerušení lhůty, nebyli jsme v bodě. Když jste přišli navrhnout zkrácení doby a omezení doby, po kterou můžeme vystupovat, tak jsme byli v bodě. Včera návrhy na změnu, ukončení bodu nebo pevné hlasování o ukončení bodu byly obstrukční. Paní předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová v podstatě zamezila řadě kolegů ať už z hnutí ANO, nebo SPD, aby podávali návrhy na pevné stanovení hlasování. Bylo to označeno za obstrukční. Nedohodli jsme se ani na žádném postupu na mimořádně svolaném grémiu. A dnes kupodivu necháte hlasovat všechny opoziční návrhy a ještě podpoříte racionální návrh mého kolegy Patrika Nachera.

No, za mě je to jasné. Teče vám do bot. Teče vám do bot, víte, že jste to přepískli, a snažíte se vylepšit si pozici u Ústavního soudu. Ale já vás mohu ubezpečit, že to už těžko zvládnete. Jsem o tom přesvědčena.

A já si dovolím také citovat. Tady celá řada kolegů z pětikoalice cituje různé názory a různé výňatky z Ústavního soudu. Tak já tady budu citovat uznávaného renomovaného docenta práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, pana docenta Marka Antoše, který nedávno uvedl, není to ještě ani měsíc, čtrnáct dní: Podle článku 6 ústavy vycházejí politická rozhodnutí z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním. Rozhodování většiny dbá o ochranu menšin. Stav legislativní nouze je však podle zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny možné vyhlásit jen za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody.

Případ, kdy vláda včas nereagovala na vývoj, který byl známý po řadu měsíců, a teď se na poslední chvíli, dokonce možná i retroaktivně, snaží prosadit změnou zákona a bojí se obstrukcí opozice, rozhodně, podtrhuji, nelze považovat za mimořádné okolnosti. Je dobré si připomenout, že velmi podobnou situaci jsme už jednou zažili v roce 2010. Vláda chtěla snížit podporu u stavebního spoření, ale bála se, že by ji to poškodilo v podzimních volbách do Senátu a do zastupitelstev obcí. Proto návrh předložila až těsně po volbách. Zároveň ale potřebovala, aby se jeho schválení stihlo do konce roku. Opozice hrozila obstrukcí, proto vláda požádala o vyhlášení stavu legislativní nouze a zákon prosadila. Opoziční poslanci se proto obrátili na Ústavní soud -

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vás přeruším, paní předsedkyně. Poprosil bych o klid v sále, případně abyste si vyřídili, co potřebujete, před hlavním sálem. Ještě jednou všechny prosím. Z levé strany, ano, prosím. Prosím ještě jednou o klid. Děkuji. Máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo. Opoziční poslanci se proto obrátili na Ústavní soud a ten dospěl k závěru, že zákon nebyl přijat řádným způsobem, a proto ho zrušil jako protiústavní. Od tehdejší situace se ta dnešní liší jen v jediném. Pořád cituji docenta Marka Antoše. Tehdy ještě nešlo o jasnou otázku, zatímco dnes už máme rozhodnutí Ústavního soudu k dispozici.

Jinými slovy, Marek Antoš nepřímo rovněž potvrzuje, že vláda zřejmě odkládala rozhodnutí o změně valorizačního mechanismu do doby po volbách, byť ve volbách prezidentských. A protože svůj návrh už jiným způsobem nemá velkou šanci přes odpor opozice v termínu schválit, vyhlásila stav legislativní nouze, a co hůř, tam zkracuje zásadním způsobem v rámci tohoto stavu a v rámci všech jeho fází projednávání trestuhodným způsobem práva opozice. Proto jste se dnes naoko zachovali vstřícně. Nic jiného v tom není. Protože včera, víte, že jste to hodně, ale hodně zkazili.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Máme tady dvě faktické poznámky. První byl pan předseda Michálek, poté pan poslanec Brázdil a poté podle předností by měla být paní Klára Dostálová a pan Radim Fiala, ale dali přednost panu předsedovi Okamurovi.

 

Poslanec Jakub Michálek: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl skutečně upřímně poděkovat opozici, že zase zpátky získala rozum, vnesla do jednání rozum a že prosadila zkrácení diskusní doby. Myslím si, že to je zcela namístě.

Nicméně abychom tu další diskusi vedli konstruktivně, aby se skutečně dostalo spravedlivě na více řečníků, kteří tady chtějí vystupovat, chtěl jsem poprosil pana předsedajícího Karla Havlíčka, aby vedl důsledně řečníky k věci, jak to podle jednacího řádu je namístě, aby se tady neopakovala situace, kdy pan Okamura zde v bodě o zkráceném jednání předčítal více jak třicet minut organizaci sociálního zabezpečení. Nevím, jestli to bylo z nějaké diplomové práce nebo z nějakého referátu, každopádně souvislost s posouzením podmínek pro projednání ve zkráceném jednání to mělo velmi vágní. Naším úkolem teď je, abychom tady vytvořili reprezentativní prostor, tak aby parlament mohl plnit svoji funkci, a proto pokud necháme mluvit další řečníky mimo téma, tak se tím samozřejmě zkracuje čas pro ty, kteří by se chtěli legitimně vyjádřit, a to by nebylo správné.

Děkuju za zohlednění této připomínky.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další s faktickou je pan poslanec Brázdil.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. Já bych chtěl reagovat na to, co se tady stalo. Teď jsme byli svědky, že jsme mohli podat protinávrhy, dokonce se podpořil jeden z našeho návrhu a nebyl žádný problém. Včera v tuto dobu předsedala předsedkyně. Ta to neudělala správně. Vy jste to teď tímto potvrdili. Já se jenom ptám, kolegyně, kolegové napříč všichni, co s tím uděláme? Co uděláme s tím, jak špatně postupovala, jak se chovala, jak to tady celé vedla paní předsedkyně? My jsme si ji zvolili. Tady je potřeba s tím něco udělat. Popřemýšlejte, řešení je spousta. Já to dávám do pléna spíš asi těm, kteří mají větší váhu než já jako řadový poslanec, ale něco by se s tím mělo udělat. Tím, že jste teď vlastně neprotestovali a nechali jste nás dát protinávrhy a předsedající to řídil správně, jste potvrdili, že minule, včera, to někdo dělal blbě. A hodně blbě! Tak co s tím?

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Pan předseda Okamura s faktickou.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, já tedy nechápu z pohledu SPD, co se to tady děje. Tady je nějaká dohoda mezi hnutím ANO a vládní koalicí? Já jsem navrhoval, my to tady obstruujeme tři dny, já jsem navrhoval, aby se o tomhletom hlasovalo až v neděli ve 20 hodin, a tady prošel společnými hlasy hnutí ANO a vládní pětikoalice návrh poslance ANO Nachera, aby se hlasovalo už dnes ve 20 hodin? Co to má znamenat? Potvrzuje to, že hnutí SPD je tady podle všeho jedinou opoziční stranou, a já absolutně nechápu, protože návrh hnutí ANO, Patrika Nachera, způsobil situaci, že 63 poslanců i hnutí ANO a SPD nemůže vystoupit, protože to se do 20 hodin přece nemůže stihnout. Já s tím absolutně nemůžu souhlasit. Takže tady je nějaká dohoda nebo co? Bez SPD? Mě to rozčililo a jsem nespokojen, nezlobte se na mě, protože tady skutečně prošel návrh Patrika Nachera z hnutí ANO vlastně na zrychlení toho, aby vláda mohla okrást 3,5 milionu důchodců a snížit jim valorizaci.

Takže můj návrh, já jsem navrhoval právě až v neděli ve 20 hodin. My tady bojujeme na maximum pro to, já už tady mluvím skoro deset hodin, abych zdržel jednání, SPD prostě bojuje ze všech sil proti tomu, abyste obrali důchodce, a teď tady projde návrh hnutí ANO, aby už se hlasovalo dnes ve 20 hodin? No tak to je tedy opravdu šokující. A já se nechci do kolegů nějak obouvat, ale my prostě v SPD nechápeme, co se tady stalo. Nezlobte se na mě, já to nechápu. Tady pan Michálek říkal opozice, ale bylo to hnutí ANO. Hnutí SPD tady navrhovalo neděli ve 20 hodin. A já jsem v šoku. SPD dál bude bojovat proti tomu, abyste okradli 3,5 milionu důchodců.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Dalším přihlášeným s faktickou je pan poslanec Robert Králíček, poté pan předseda Cogan, poté paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Máte slovo.

 

Poslanec Robert Králíček: Já musím, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, primárně reagovat na tu demagogii, kterou tu řekl pan Tomio Okamura. Žádná dohoda nebyla. Pane předsedo, jestli jste dobře poslouchal, tak jsme měli, prostřednictvím pana předsedajícího, i jiné návrhy. To, že koalice opět ukázala svoje arogantní chování a zesměšnila tu Patrika Nachera, člověka, který se snaží být konstruktivní, i v minulém volebním období, kdy jako koaliční poslanec nabízel spolupráci i opozičním partnerům, tak ho tady totálně zesměšnili, chodili mu tam gratulovat, takové trapné chování. Tak nám neříkejte, pane Okamuro, že jste jediná tady nějaká autentická opozice. Byla tam spousta dalších protinávrhů. To, že prostě koalice využila svoji aroganci a snažila se tu zesměšnit jednoho z nejpracovitějších poslanců, je jenom otázka toho, jak jsou nafoukaní a nabubřelí. Ale pane Okamuro, nebuďte demagog a není tady žádná dohoda. Lžete!

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další z přihlášených je pan předseda Cogan.

 

Poslanec Josef Cogan: Já jsem chtěl původně reagovat na něco trošku jiného, ale teď navážu. Já si myslím, že nejsme nijak nabubřelí. Já musím říct, že kolega Nacher předložil konstruktivní návrh a ten jsme podpořili. Já jsem tedy v našem hlasování žádnou aroganci neviděl.

Zároveň bych reagoval prostřednictvím předsedajícího i na kolegu Brázdila. Jenom bych mu řekl, že paní předsedající postupovala správně. My jsme mohli vznést námitku proti postupu předsedajícího, ale nikdo ji nevznesl. Je to jako v životě. Není-li žalobce, není soudce. Pokud by ta námitka padla, tak bychom se jí jako Sněmovna zabývali a možná bychom rozhodli, že ten postup už byl příliš velkorysý a že připustil příliš širokou možnost. Ale to nenastalo, takže vlastně v ten okamžik je všechno v tomto duchu v pořádku. Myslím, že i postup paní předsedkyně byl zcela v pořádku a správný.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Další přihlášenou je paní poslankyně Mračková Vildumetzová.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, já bych tady chtěla zdůraznit to, co jsem avizovala včera, že paní předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová nepostupovala v souladu s jednacím řádem. Nedovolila kolegům, aby předložili své protinávrhy. Zároveň jsme přesvědčeni o tom, že neměla vůbec o návrhu, aby došlo ke zkrácení lhůty a hlasování v 16 hodin, tak o něm vůbec neměla dát hlasovat. Já jsem ty důvody tady řekla, ona o mé námitce nedala hlasovat. Následně pak dala hlasovat o námitce pana Radka Vondráčka.

Ale chtěla bych říct, že předseda Poslanecké sněmovny je předsedou všech 200 poslanců a musí se chovat korektně a férově, v souladu s jednacím řádem. To v žádném případě předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová nečiní. Je tady jasný důkaz toho, že paní předsedkyně nemá být předsedkyní Poslanecké sněmovny, protože ona musí respektovat jednací řád a musí postupovat v souladu s ním. A tady se jasně ukázalo, že ona nepostupovala záměrně a poslouchala vládní koalici. A to je podle mého názoru nepřípustné a neměla by to tato Sněmovna dovolit. Ani z řad koalice, ani z řad opozice. Musím říct, že jsem tady byla v minulém funkčním období. Radek Vondráček v pozici předsedy Sněmovny si tohle nikdy nedovolil. Vždycky se snažil dohodnout. A to, co tady předvedla včera paní předsedkyně, je pro mě, troufnu si říct, na její odvolání. Ona nemá ve své funkci co dělat! Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Další přihlášenou je paní předsedkyně Schillerová.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. No, pane předsedo Michálku, prostřednictvím pana místopředsedy, nechte si svoje děkování od cesty. Říkám vám to naprosto jasně. Když jsem vystoupila před chvílí, říkala jsem, nebudu děkovat pětikoalici. Nebudu děkovat, protože vy jste jenom chtěli napravit to, co jste včera zkazili, zneužili jste k tomu našeho poslance a jeho protinávrhu, Patrika Nachera.

A pane předsedo Okamuro, prostřednictvím pana místopředsedy, pokud jsem se dobře dívala, tak celé SPD včetně vás podpořilo protinávrh Patrika Nachera, takže prosím, odpusťte si tyto vaše invektivy. Odpusťte si je. My jsme hlasovali znovu o posouzení, o stanovení času pro hlasování pro posouzení podmínek pro projednání sněmovního tisku 392 ve zkráceném jednání. Nikoliv o meritu samém. To se odehraje pravděpodobně zítra, pokud nás zase zaříznete, možná v sobotu, možná v neděli. A tam je náš názor naprosto jasný. Nikdy nic takového nepodpoříme!

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Přeji hezké odpoledne, kolegyně, kolegové. Pokračujeme faktickými poznámkami. Přihlášena je paní poslankyně Ožanová, připraví se pan poslanec Flek. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, já bych si jenom dovolila k té debatě, která byla, upozornit na to, že pětikoalice navrhla čas 15.30. A to, že náhodou zvedli ruce pro něco, co navrhl jeden z našich kolegů, to je sice fajn, ale původně nás chtěli zaříznout v 15.30. Je mi líto, kolegové, že to tak říkám.

Vrátím se ještě k tomu, jak včera řídila Sněmovnu paní předsedkyně. Já jsem to dneska před devátou hodinou říkala, ale vzhledem k tomu, že vás tady bylo tak málo v sále, si to dovolím zopakovat. Článek 26 Ústavy: Poslanec vykonává mandát samostatně. (Hovoří velmi důrazně.) A včera bylo řečeno, že hodně poslanců chce dávat návrhy, a bylo několika poslancům znemožněno řádně vykonávat mandát a dávat návrhy v souladu s jednacím řádem. Takže podle mě neporušila paní předsedkyně jenom jednací řád. Porušila Ústavu České republiky. Tak takovou máme představitelku naší Sněmovny!

Děkuji za upozornění, příště se pokusím zmírnit, ale já když jsem trošku, pane předsedo Výborný, prostřednictvím paní předsedající, ano, zkusím trošku ztišit, máte pravdu, ale nicméně dostalo mě do varu to chování naší - ne už mojí - paní předsedkyně Sněmovny.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s faktickou pan poslanec Flek. Připraví se pan poslanec Volný. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Flek: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já se vyjádřím krátce k tomu, co tady zaznělo i k Patriku Nacherovi, vaším prostřednictvím. Protože my jsme měli na výběr ve STANu volným hlasováním podpořit tři kolegy z vaší strany. A bylo to proto, že ty termíny, ty časy, které zde zazněly, nebyly obstrukční, dávalo to smysl. A pokud jsme měli volné hlasování a podpořili jsme Patrika Nachera, tak jsme pro to měli důvod. A ten důvod byl, že je opravdu jeden z těch pracovitějších poslanců, a nám se s ním velice dobře spolupracuje. Takže nevidím důvod, proč i z vaší opozice zaznívá, že něco podělal. Že něco podělal! Takhle si vážíte svého kolegy?

Abych se vyjádřil k panu předsedovi Okamurovi. vaším prostřednictvím. Kdyby sobecky nevysosával čas ve Sněmovně, dostalo by se i na druhou stranu v opozici. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pane poslanče. Jenom bych poprosila všechny, i včera se zde objevily některé hrubé výrazy, prosím z obou stran, abychom případně hrubé výrazy neopakovali. Děkuji.

Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Volný, připraví se paní poslankyně Peštová.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji. Kolegové, kolegyně, já nechci hodnotit teď ten poslední výstup pana kolegy. Nechte to na nás, jak ohodnotíme vystupování Patrika. My ho máme rádi a vím, že to dělal úplně v nejlepší víře. On chtěl prostě z toho minima, co vy nám chcete pustit, vytěžit maximum. A proto mě naprosto uráží a naprosto konsternuje vyjádření pana Michálka, který tady ještě jako světec říká: No, my jsme takový hodný. Uvědomte si, že i tímto, co my jsme bohabojně navrhli, nebo Patrik, jste nás zkrátili, protože jestli jste řekli dvakrát pět minut, Patrik to spočítal na jednou pět minut, tak mě jste okradli o pět minut, a všechny ostatní. To znamená, je to omezení, i když jsme si trošičku drápli, ale omezujete nás a i toto bylo omezení našeho práva. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Peštová, připraví se paní poslankyně Šebelová. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já bych chtěla zareagovat na pana poslance Okamuru. Pane poslanče, včera jsem byla zkrácena na svých právech, a čím to odůvodnila koalice, bylo to, že jste tady měl dlouhý projev. Takže díky vám jsme my nemohli vystupovat. Takže neříkejte, že my jsme s nimi spojeni. To je jedna věc.

My tady sedíme do jedný, do dvou hodin ráno. Vládnoucí koalice nebo koaliční poslanci mi to potvrdí, protože tady sedí s námi, a věcně diskutujeme. A podívejte se nebo poslechněte si stenozáznamy, kdo vystupuje. Jsou to poslanci hnutí ANO.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s faktickou paní poslankyně Šebelová. Připraví se pan poslanec Nacher. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Michaela Šebelová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Já bych chtěla za sebe říct, proč jsem podpořila návrh kolegy Nachera. Rozhodla jsem se ho podpořit hned, protože mi připadá, že to přesně odpovídá systému moderních parlamentních demokracií. Já se účastním delegace do Rady Evropy a přesně takhle to tam probíhá, že máte jasně daný čas, po kterou dobu se zákon bude projednávat, jednotliví poslanci mají omezenou dobu, po kterou mohou hovořit. Jsou to tři minuty. Takže mi přišlo naprosto fér, když podpoříme tento návrh, že by všech aktuálně přihlášených 61 poslanců se mohlo v rámci pěti minut vyjádřit. Pět minut je opravdu dlouhá doba, za kterou se dá říct spousta věcí, a když tento prostor dáme, tak opravdu všichni přihlášení, kolega Juchelka, paní Peštová, Balaštíková, Hanzlíková, Volný, Mračková Vildumetzová, Stržínek, Ryba, Kubíček, Berkovec, Farhan, Novák, Okleštěk, Fialová, Pokorná Jermanová, Brož, Maříková, Kolovratník, Bělica, Ratiborský, Wencl, Hrnčíř, Feranec a další, nebudu to číst, ať nezdržuji, tak všichni tito kolegové se budou moci vyjádřit. Tak jim prosím dejte prostor, protože opravdu za pět minut se dá krásně zformulovat názor, který máte na danou problematiku. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní je přihlášen k faktické poznámce pan poslanec Nacher. Připraví se pan poslanec Lochman. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, za prvé mě těší, že mě oceňujete, ale není to opravdu zapotřebí, není to úplně nejnutnější, protože my jsme přišli s protinávrhy, protože nám přišlo velmi nefér, že i přestože tam bylo 64 poslanců, tak kolega Výborný to navrhl vlastně za tři čtvrtě hodiny od toho návrhu. To znamená, že by to dopadlo jako včera, že by se tam nedostali ani ti s přednostním právem. A já bláhový blázen prostě jsem přišel s nějakým rychlým výpočtem krát pět minut, ono to kupodivu prošlo a teď tady z toho je najednou takové veselí. Já si myslím, že k tomu by vůbec nemělo dojít, protože by ten pevný čas tam žádný být neměl. Jak už jsem řekl předtím, většina řadových poslanců nedodrží ani těch dvakrát pět minut, takže to chce trochu trpělivosti, kolegové.

A k panu kolegovi Okamurovi. No, problém je v tom, pane předsedo, prostřednictvím předsedajícího, že vy máte dlouhé projevy, které ač právem, nebo neprávem, to hodnotit nebudu, se stávají záminkou k tomu, aby se tady potom dával ten pevný čas nebo se to omezilo na dvakrát pět minut. Tudíž řadoví poslanci podruhé ve třech dnech nemají šanci se dostat vůbec ke slovu. To je ten problém.

A když jsem se díval do sjetiny, tak pro ten můj pozměňovací návrh - že já blbec jsem ho tady vůbec dával - hlasovali všichni poslanci SPD, tedy včetně Tomia Okamury. Tak to já bych si prosím vyprosil.

Jinak my se tady vůči tomu vymezujeme jako hnutí ANO velmi aktivně, včetně mé osoby. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s faktickou pan poslanec Lochman, připraví se pan předseda Fiala. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Lochman: Pěkné odpoledne. Vážená paní předsedající, vážení kolegové, já jsem chtěl podpořit to, co tady říkala kolegyně Michaela Šebelová. Já jsem si včera našel historický rozhovor v Otázkách Václava Moravce mezi panem Babišem a panem Fialou, kde pan Babiš říkal, že projednávání přece má mít svá pravidla, že například v Německu, já mohu citovat z toho rozhovoru, je to zveřejněno na mém Twitteru, v Německu se řekne (nesrozumitelné) a za deset hodin se ten zákon prodiskutuje. Každá frakce dostane určitý počet hodin. Takto je to v tom záznamu z Otázek Václava Moravce.

Proto jsem i já osobně podpořil návrh Patrika Nachera a byl jsem mu osobně poděkovat za to, že je konstruktivní. Protože kdyby to tady mělo taková pravidla, tak věřte, že většinu času se tu posloucháme, protože většina z nás přece dokáže během pěti deseti minut, maximálně patnácti, vyjádřit, co chce opravdu říct. A pak bychom tady opravdu měli diskusní plénum. Já jsem studoval občanskou výchovu, tak jsem si to představoval, že lidi přijdou do Sněmovny a přou se o názory, ale mají nějaký jasný čas, aby to alespoň v nějaké míře bylo efektivní. Pak bychom se poslouchali, přeli bychom se o názory a nakonec by byl nějaký výsledek. Místo toho tady máme zákopovou válku, každý se snaží přehrát toho druhého podle jednacího řádu, občanům to nedává smysl a vlastně si říkají - co to má být? Nevede to k dobrému jménu této Sněmovny, nevede to k dobrému stavu nás všech, protože jsme zde unavení, snažíme se také volný čas, který tu vůbec máme, nějak trávit, každý máme nějakou rodinu, já každý den řeším školku, každý řešíme své osobní partnery, abychom se vůbec někdy viděli. Je to práce, já si na to nestěžuji, já bych chtěl jenom říct, že kdybychom ta pravidla měli a dokázali je mít takhle strukturovaná, tak se opravdu posloucháme. Pak by to opravdu byl dům demokracie, ve kterém se můžeme jasně přít o to, jaké jsou naše názory.

Já bych tedy odkázal zpátky na pana Babiše, co říkal v Otázkách Václava Moravce. Pojďme se tu bavit tak, jak navrhl i Patrik Nacher. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Fiala, připraví se pan místopředseda Bartošek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, navážu na kolegu Lochmana. To je zajímavé, že jste ta pravidla nechtěli minulé volební období. Když vám to vyhovovalo, obstruovali jsme spolu EET 223 dnů v roce, tak jsme ta pravidla nepotřebovali. Teď, když jste v koalici, tak je potřebujete. Já to chápu, protože vás obtěžuje být tady a poslouchat názory obou dvou opozičních stran. Ale dovolte mi také říct, že třeba za tři roky zase budete v opozici, takže zase budete křičet úplně opačně. Takže já to chápu, je to tak každé volební období, každá strana, která je v koalici, chce nějaká pravidla, aby to trvalo co nejméně, a každá opozice samozřejmě chce, aby byla slyšet a vidět. A tak to je a tak to prostě bude.

Co se týče toho, co tady říkal pan kolega Okamura. Vy říkáte, že jsme hlasovali pro váš opoziční návrh. No jasně, tak si představte, že bychom pro to nehlasovali. Jak by to vypadalo? Tak byste teď tady stáli u mikrofonu a co byste nám říkali? Vy jste nás nepodpořili? Vy jste nehlasovali s opozicí? Vy hlasujete kdoví s kým. No tak jsme prostě hlasovali pro váš návrh. Co se týče opozice, my se snažíme zastavit tuto vládu, aby sebrala lidem důchody, a proto hlasujeme jako opozice jako jeden celek.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan místopředseda Bartošek, poté paní poslankyně Válková. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Já jsem byl, milé kolegyně, vážení kolegové, částečně zmaten, protože opakovaně z opozice zaznívá, že se s vámi nebavíme, že neslyšíme na vaše návrhy. A my vám vyjdeme vstříc, podpoříme vás, a vám se to také nelíbí. Vždyť pan předseda Andrej Babiš, vaším prostřednictvím, může být spokojen, má úspěšného poslance, kterému se podařilo přesvědčit koalici, abychom vás podpořili. To je úspěch, pane předsedo Babiši, prostřednictvím pana předsedajícího. My se s vámi bavíme, my respektujeme vaše návrhy. Patriku Nacherovi se podařilo zakopat příkopy mezi námi. Vždyť je to dobře. Spolupracujeme, posloucháme vás. Já si myslím, že to je dobrá cesta pro tento parlament. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s faktickou paní poslankyně Válková.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, paní místopředsedkyně. Už to řekl pan místopředseda Bartošek, vaším prostřednictvím. Já to také vítám, že jsme konečně našli, škoda, že se tak nestalo už včera. Včera jsme to nenašli a tam bylo hodně chyb a ty se potom v té příslušné žalobě, respektive návrhu, samozřejmě ocitnou.

Ale já jsem tady chtěla vystoupit k něčemu jinému. Všechny ty nálezy, které se tady citují, tak se právě týkají situací, kde přesto, že je a existuje opozice, tak ta opozice s koalicí spolupracuje, a minimálně, jak je v několika nálezech obsaženo, zde existuje ústavní většina, která v takových výjimečných situacích potom určitým způsobem jednotně spolu konstruktivně diskutuje a přijímá usnesení společně. To znamená, když to přenesu na náš případ, to není to, co se tady odehrává v posledních dvou dnech. Čili ty nálezy mají omezenou platnost. Já o tom budu hovořit.

A chtěla jsem poděkovat Patrikovi Nacherovi, že budu mít možnost, byť jenom na pět minut, hovořit o tom, co za dvě minuty opravdu nezvládnu, vidím, že se mi čas krátí, a budu moct třeba reagovat na to, co řekl pan poslanec Výborný, vaším prostřednictvím. Já na tom nevidím nic špatného. Myslím si, a řekla to i předsedkyně našeho poslaneckého klubu paní Schillerová, vaším prostřednictvím, že bychom si neměli plést posuzování podmínek pro projednání sněmovního tisku 392 ve zkráceném jednání se samotným meritem věci, to znamená projednáním zákona. O tom budeme hovořit příště a tam rozhodně budeme potřebovat času mnohem více. Ale teď jsme prokázali, že jsme konstruktivní opozicí.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za dodržení času. Nyní s faktickou vystoupí paní poslankyně Pokorná Jermanová, připraví se pan poslanec Králíček. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Já bych chtěla reagovat vaším prostřednictvím, paní předsedající, na pana poslance Lochmana. Já sama jsem tady předkládala novelu jednacího řádu předminulé volební období, který se odvíjel právě od Bundestagu. A musím říct, že by si to mohl možná se svými koaličními partnery vyjasnit, proč oni tenkrát byli zásadně proti. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. S faktickou vystoupí pan poslanec Králíček, připraví se paní předsedkyně Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážená paní předsedající, já bych chtěl reagovat na nepřítomného místopředsedu Sněmovny, pana Bartoška. Pane místopředsedo Bartošku, prostřednictvím paní předsedající, ne, to nebylo zahazování příkopů. Vy jste ty příkopy tím posměšným gratulováním Patriku Nacherovi, těmi posměšky, které tady z pravé strany reprezentace KDU-ČSL směrem k Patrikovi směřuje, tak těmi posměšky a tím vaším arogantním chováním tu situaci ve Sněmovně ještě více hrotíte. Ale já vám připomenu jedno pořekadlo: s čím kdo zachází, tím také schází.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní paní předsedkyně Schillerová s faktickou poznámkou, poté paní poslankyně Fialová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pane poslanče Lochmane, nevidím vás, prostřednictvím paní místopředsedkyně, no, ona to není práce, to, co tady děláme. Možná vy to máte jako práci. Já to mám jako veřejnou službu. Tak to vnímám. A ta pravidla, o kterých hovoříte, ta byste pravděpodobně chtěl nastavovat vy sám nejlépe. Vy byste nám chtěli určovat, kolik hodin, jak dlouho kdo z nás může vystoupit. No, myslím si, že s rodinou jste se viděl, potkali jsme se, máte krásnou rodinu, tady v kuloárech. Já vám řeknu, co občanům dává smysl. Občanům dává naprosto smysl - a věřte, že máme stovky, tisíce různých zpráv každý z nás - co tady děláme, za co tady bojujeme, koho chceme chránit a proti komu vystupujeme. Věřte, že oni tomu rozumí.

A ještě k tomu vašemu všeobecnému veselí. Já dodám také jedno přísloví: kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní paní poslankyně Fialová s faktickou poznámkou, poté pan poslanec Brabec. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Eva Fialová: Děkuji za slovo. Já jsem reagovat nechtěla, ale vyprovokoval mě k tomu pan místopředseda Bartošek tím stylem, jakým nám sdělil, jakým způsobem zakopáváme ty příkopy. Tím posměchem.

Víte, co? Za některé mechanismy a tady ty zbytečné faktické poznámky si de facto může opozice sama. Těmi návrhy, které tady navrhujete, kdo měl noční směnu, když to tak vezmu, tak vždycky každé ty dva dny jsme dospěli k nějakému vyříkání těch názorů. Já dnes na to nereagovala, protože děkuju panu ministrovi Jurečkovi, který tady včera reagoval a konečně řekl, v čem vidí tu hospodářskou škodu. Kdybyste nás nekrátili, tak i v prvním příspěvku jsem chtěla vyvrátit tezi nějaké vaší valorizace, kumulace hospodářské škody, na čem je postavena, že chceme vidět další modulace. A to jste nám tím znemožnili.

Znemožnili jste vystoupit i dnes nám tady tím pádem, abychom znovu to obhájili, proč nevidíme ten základní princip v hospodářské škodě a k tomu, jak vy principiálně přistupujete k tomu, jak se tvoří rozpočet, jak odpovědně hospodařit s tímto státem a kdo je pro vás v tomto státě důležitý. My to vidíme jinak, a proto jsme tu chtěli o tom diskutovat a říci, že my máme na to úplně jiný pohled. A chtěli jsme k tomu adekvátní materiály, a proto jsme chtěli, aby byl tento tisk projednáván standardním legislativním způsobem. Ale díky vašim obstrukcím, které tady děláte, a pořád neustále nás omezujete ve slovu, tak tady vystupujeme a dáváme další technické poznámky a vyjadřujeme se k tomu, jak to tady vypadá, a trávíme tak tím zbytečné minuty jenom díky vašim nesmyslným návrhům na zkrácení nám doby.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan poslanec Brabec stáhl svoji faktickou poznámku. Nyní jsme vyčerpali všechny faktické poznámky. Než dám slovo paní místopředsedkyni Dostálové, která bude vystupovat s přednostním právem, přečtu omluvy. Bureš Jan se omlouvá po celý jednací den ze zdravotních důvodů, Kovářová Věra od 14 do 15 z pracovních důvodů.

Prosím, paní místopředsedkyně, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji moc za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, já jsem nechtěla využít faktické poznámky, protože samozřejmě opravdu chci, aby se dostali na řadu mí ctění kolegové, kteří jsou řádně přihlášeni, ale dovolte mi, vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně, se ohradit proti slovům pana předsedy Michálka. My jsme žádné hlasování o zkrácení projednání nevyvolali. My jsme reagovali protinávrhy. To je velký rozdíl. To znamená, vy jste nás chtěli zase zkrátit na našich právech a my jsme reagovali protinávrhem. Tolik jenom na úvod, aby v tom bylo jasno.

Já jsem vyzývala a měla jsem vlastně i tady řeč v rámci toho projednávání ve stavu legislativní nouze a prosila jsem pana premiéra, určitě jste si všichni všimli, že pan premiér je přítomen, protože běhá na hlasování, je přítomen v této Sněmovně, a já jsem ho vyzývala, aby se postavil čelem k odpovědnosti za vládu a zdůvodnil nám tady, proč vláda řeší tento zákon ve stavu legislativní nouze, což logicky vyvolalo to, že nás zkrátili o možnost projednávání tohoto zákona ve výborech. A je to velmi důležité, protože tato vaše vláda, pane premiére, nedala ani analýzu dopadů, co to bude znamenat pro všechny ty domácnosti, pro všechny ty zranitelné skupiny, pro ty vlastně nejslabší v naší společnosti, což jsou důchodci, jaký obrovský dopad bude mít těch 20 miliard, které jim nechcete vyplatit do jejich rozpočtů. Důchodců je tady zhruba 2,5 milionu. A my všichni jsme si snad vědomi toho, že jsou to lidé, kteří už prostě nepřijdou na běžný trh práce, aby si přivydělali ke svému živobytí.

Já jsem tady vznášela několik dotazů, snažila jsem se reagovat jak na pana ministra, tak jsem vyzývala pana premiéra, ale vy prostě nereagujete na naše otázky, tak se holt tady budeme řídit těmi krásnými českými pořekadly. Já také s jedním začnu, že opakování je matka moudrosti.

Znovu vám připomínám, že stav legislativní nouze, a tím pádem vyvolané toto zkrácené jednání, vychází z toho, že musíte naplnit jednu ze tří podmínek toho mimořádného stavu. Buď je to ohrožení zdraví, to tady není, nebo je to bezpečnost, to tady také není, nebo hrozí obrovské hospodářské škody. Tím myslel zákonodárce na to, že jsou povodně, že jsou prostě nějaká tornáda a tak dále, kde to má svoji legitimitu. A já bych chtěla znát, pane premiére, odpověď na to, jaká velká hospodářská škoda tady tedy hrozí. Protože jediná hospodářská škoda, kterou já tady vidím, je vír ve státní kase. To je jediná hospodářská škoda. Tu jste způsobili ale vy sami! Už Národní rozpočtová rada na podzim vás upozorňovala na to, že dojde na mimořádnou valorizaci. A jaký byl výsledek ve státním rozpočtu? No, vy tam nemáte peníze ani na řádnou valorizaci, natož na tu mimořádnou. Takže teď vám chybí 35 miliard.

Vy jste přikročili k tomu, že jste si do rozpočtu tyto peníze nedali, pak jste samozřejmě potřebovali vyčkat, protože to je velmi citlivé téma, na prezidentské volby a následně jste to spustili v mimořádných ve stavu legislativní nouze. Ale tady žádná mimořádná okolnost není. Tady to je prostě jenom chyba vlády. To není žádná mimořádná situace! Já si vůbec nedovedu představit, jestli Ústavní soud se k tomu postaví nějak jinak, jaký obrovský precedens to bude do budoucna, protože každá chyba každého ministra bude mimořádnou situací v České republice? To přece není možné takto respektovat. My znovu upozorňujeme na to, že jsme připraveni jednat o tom, že vnímáme nutnost konsolidace veřejných rozpočtů, vnímáme nutnost úspor, vnímáme potřebu této debaty. Ale není možné sáhnout lidem na peníze, když už tím ten nárok vznikl. A ten nárok jim prostě vznikl koncem ledna nebo začátkem února a samozřejmě ten červnový termín letošního roku je jenom termín výplaty, ne kdy to má nabýt faktické podstaty.

Tak se pojďme bavit o roku 2024, pojďme společně hledat úspory. My tomu rozumíme, ale nemůžete přece po nás chtít, abychom tady naskakovali na hru, že zhruba listopad, prosinec byla inflace 16 %, že jste si snad jako mysleli, že v lednu bude 3 %. To asi určitě ne. Já si myslím, že jste moc dobře věděli, co děláte. A o to je to zoufalejší situace.

Samotná valorizace českých důchodů průměrně o 1 700 korun sotva pokryje to, co jste důchodcům ve finále vzali. A já znovu připomínám, k 1. 1. 2023 se zvedly náklady na sociální služby. Prosím vás, můžete mi tady někdo odpovědět, kdo zejména čerpá sociální služby? No jsou to zejména naši senioři. A těm jste náklady na to zvedli. Zvedla se jim obrovsky cena potravin, obrovsky se jim zvedly náklady na dopravu, náklady na léky. A ta valorizace je o tom, aby to pokrylo alespoň zčásti - znovu říkám, že to zdaleka nepokryje všechny zvýšené náklady, které mají, protože k tomu musíte připočítat náklady na energie, náklady na bydlení a tak dále, a tak dále. Takže to zdaleka nepokrývá. Jde o 1 700 korun. Já si myslím, že skutečně, když se tady mluví o jakékoliv solidaritě, a kór mezigenerační, tak skutečně se postarejme o ty, kteří celý život vydělávali na to, aby jiní měli nějaké věci z daní, ať už je to infrastruktura, cokoliv, a zaslouží si, abychom se k nim chovali velmi slušně.

Já jenom pro dokreslení bych se ještě ráda zmínila, a je potřeba to tady vzpomenout, že v roce 2022 žadatelé o předčasné důchody zavalili správy sociálního zabezpečení. Totiž kdo si požádal v roce 2022 o předčasný důchod, má dnes měsíčně o několik tisícovek více, než kdyby získal řádný důchod až v roce 2023. Samozřejmě se mě musíte ptát, jak je to možné, že to je zcela nelogické, že kdo pracuje déle a podá si žádost o důchod, tak má ve finále nižší důchod než ten, kdo pracoval kratší dobu a šel na takzvaný předčasný důchod. Já vám ráda odpovím: protože opět budu mluvit o laxnosti a opět budu mluvit o tom, že, byť už jsem to tady jednou říkala, tak bohužel jsem se tedy zatím odpovědi od pana ministra Jurečky nedočkala. Pan ministr Jurečka zatížil státní rozpočet v době, kdy chce škrtat na zákonné valorizaci, a to je pro mě zcela nepřijatelné. Předčasné důchody jsou možností, a já to vůbec nezpochybňuji, ale očekává se a bylo by správné a logické, aby takový důchod byl menší. Opak se stal ale pravdou.

Když se na to podívám ještě z těch ekonomických důvodů, znovu říkám, to se řeší v celé Evropě, opět nejde o žádnou mimořádnou situaci. Tuto situaci, to znamená inflaci, ale ne tak rekordní jako v České republice, řeší celá Evropa. Samozřejmě celá Evropa a všechny vlády řeší, jak na ta úsporná opatření a tak dále, ale určitě cestou není, že se totálně zaškrtí ekonomika. Protože když nepustíme peníze do spotřeby, tak se samozřejmě roztočí inflační spirála, takže to ve finále může být ještě horší, než to je.

Vy se neustále zaklínáte tím, že veřejné rozpočty prostě nemají peníze. A já opět položím stejnou otázku, kterou jsem pokládala už mnohokrát. Pan ministr Stanjura se přiznal na konci roku, že zapomněl požádat o 53, 54 miliard z evropských fondů. No tak když to zapomněl v roce 2022, tak bych očekávala, že to okamžitě napraví v roce 2023. A tady si dovolím trošičku polemizovat s tím, že se obávám, nebo mám trošku podezření, že to mohl pan ministr udělat schválně, aby si vylepšil rozpočet roku 2023. Tak když se zapomnělo požádat o 54 miliard a přitom to bylo vyplaceno ze státních peněz, no tak když mu nateče v letošním roce 54 miliard, tak má na důchody. Má na důchody úplně bez problémů a zhruba 20 miliard mu ještě zbude.

Takže já moc nechápu tuto debatu. Já bych chápala, kdyby se řeklo ano, nechme tedy prostě doběhnout tento rok, ale pojďme prosím společně hledat úspory pro další roky, aby to skutečně bylo únosné pro státní rozpočet.

Takže ještě jednou moc prosím, pojďme znovu přehodnotit a vyhodnotit, že netrvá stav pro zkrácené jednání, že je potřeba dostat to na řádnou schůzi, do řádných výborů, aby se tím zabýval nejen výbor sociální, ale například i výbor rozpočtový, který by se na to měl podívat z logiky věci, zda by skutečně nešlo hledat úspory někde jinde. Já totiž nechápu, proč ty úspory hledáte hned u těch nejslabších. To tedy úplně není otázka velkého hrdinství, protože na ty nejslabší si vždycky každý troufne místo toho, abyste přišli se sérií nějakých opatření.

Prosím, vyslovme to, že netrvají důvody pro zkrácené jednání, že o tom chceme hovořit, žádná mimořádná situace nenastala, nemáme tady ani tornádo, ani povodně, ani pandemii v nějakém velkém rozsahu, ani ohrožení bezpečnosti státu jako takového, abychom museli využívat tento stav. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Hendrych. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já využiji faktickou poznámku k tomu, že zareaguji na svoji kolegyni Kláru Dostálovou, protože já jsem chtěl o problematice, kterou tady nastínila, hovořit ve svém projevu. Snad se k tom dostanu. Teď jenom velmi stručně. Mluvila jste o tom, že někdo z ministerstva de facto dal jakýsi podnět k tomu, že by se mohli starobní důchodci ucházet o předčasný důchod a navýšit si tak svůj důchod, než kdyby o něj žádali v letošním roce. To, že to tak bylo, já jsem to zaznamenal jako člen výboru pro sociální politiku, protože tu problematiku sleduji, bylo to v médiích, bylo to od jednoho nejmenovaného úředníka Ministerstva práce a sociálních věcí tuším ve zprávách, následně se to rozjelo v médiích, a už se o tom diskutovalo a už se k tomu de facto hlásili další a další uchazeči a další a další potenciální zájemci, až z toho nakonec byl trojnásobek počtu lidí, který je obvyklý v daném roce, že se přihlásí o předčasný důchod.

Já bych tady chtěl navázat na jednu důležitou věc, protože už v roce 2001 se země Evropské unie ve Stockholmu přihlásily k takzvané otevřené metodě koordinace pro důchodové systémy v Evropě a formulovaly nějakých jedenáct společných cílů, které by měly nějakým způsobem udržovat nebo zajistit udržitelnost penzí. A jeden z těch jedenácti bodů je - cituji - že pracovníci nebudou podněcováni k dřívějšímu odchodu do důchodu a nebudou penalizováni, jestliže zůstanou na trhu práce. Já se k tomu ještě vyjádřím obsáhleji potom ve svém následujícím projevu, ale to je přesně ono. Tahle podmínka ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí de facto nebyla v loňském roce dodržena konkrétním úředníkem. Děkuji za slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s přednostním právem je přihlášen pan předseda Fiala a poté vystoupí pan poslanec Vondráček se stanoviskem klubu.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně a kolegové, samozřejmě už tady diskutujeme o tom návrhu zákona a všech těch konsekvencích nějakou dobu a samozřejmě se k tomu vyjadřují i právníci, ústavní právníci, a teď mám na mysli konkrétně posouzení podmínek pro projednání tohoto tisku ve zkráceném jednání, ať už se jedná o to, co jsme tady projednávali, to znamená použití stavu legislativní nouze, anebo obecně zkrácení podmínek. Pojďme se tedy na to podívat, jak se na to dívají někteří právníci, které známe z veřejného prostoru.

Ústavní právník z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Marek Antoš říká, že použití stavu legislativní nouze v případě tlaku na tuto změnu zákona o důchodovém pojištění není vhodným nástrojem, že jde o zneužití tohoto institutu. Podle jeho názoru vláda rovněž neudělala kroky potřebné k tomu, aby stavu legislativní nouze předešla. To, že nedělá nic a zareaguje až v situaci, kdy je potřeba reagovat rychle, to vládu neopravňuje k tomu, aby použila tento mimořádný prostředek. Nejsou totiž naplněny mimořádné okolnosti, říká také doktor Antoš.

Ústavní soud se problematiky přijímání zákonů ve stavu legislativní nouze dotkl v několika svých nálezech. Mimo jiné formuloval tezi, že při posouzení otázky důvodnosti vyhlášení stavu legislativní nouze disponuje Poslanecká sněmovna širokou mírou uvážení. Tato míra je dána již samotným účelem tohoto institutu, kterým je umožnění bezprostřední reakce zákonodárce na určitou mimořádnou událost, v jejímž důsledku hrozí zákonem předpokládané závažné důsledky pro základní práva a svobody, bezpečnost státu anebo majetkové hodnoty.

Byť je institut vyhlášení stavu legislativní nouze výhradně zákonným institutem, je třeba jej vykládat prizmatem principů, které jsou odvoditelné od normativního principu demokracie, to znamená čl 1 odst. 1 Ústavy České republiky, a proto musí být podmínky vyhlášení stavu legislativní nouze interpretovány velmi přísně a velmi restriktivně. Důvody jeho aplikace musí být nesporně legitimní a ústavně kvalifikovatelné a ověřitelné. Její hodnocení musí podléhat těm nejpřísnějším měřítkům. Za účelem zamezení svévole, či přímo zvůle - vidíme v těchto dnech - vládnoucí většiny musí být takové důvody podrobné, řádně a přezkoumatelně vyložené tak, jak to vyžaduje doktrína omezování základních práv a jak plyne z nároků kladených na spravedlivé rozhodování.

Stejně přísnými měřítky, jsou-li již konkrétní důvody vyhlášení stavu legislativní nouze posouzeny jako legitimní a ústavně ověřitelné, je pak nezbytné poměřovat i respektování všech práv a principů ovládajících legislativní proces, tentokrát v rámci procedury předvídané pro stav legislativní nouze zejména proto, že v jejím rámci dochází jednak ke zřetelnému zkrácení legislativních procedur a omezení práv parlamentní opozice, jakožto i k relativizování demokratických principů řádného legislativního procesu. I proto jakékoliv jejich další krácení či omezování práv a principů je třeba považovat za mimořádně závažné, neboť hrozí popření práv opozice i samotného demokratického principu, což by mohlo ovlivnit vážně a trvale samu kvalitu demokracie přinejmenším v jejím vnímání občany. To mimo jiné říká i nález Ústavního soudu z roku 2011.

Je třeba ještě jednou zdůraznit, že podmínkou vyhlášení stavu legislativní nouze není jen hrozba určitých negativních důsledků, ale především existence mimořádné okolnosti, která má potenciál ohrozit základní práva a svobody zásadním způsobem nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody. Musí být ale dle Ústavního soudu naprosto zřejmé, jaké konkrétní důsledky hrozí podle vlády pro hodnoty vymezené v ustanovení o podmínkách pro vyhlášení stavu legislativní nouze a následného zkráceného legislativního jednání, tedy co odůvodňuje závěr o hrozbě značných hospodářských škod nebo ohrožení základních práv a svobod nebo bezpečnosti státu. Já doufám, že nikdo nenazve to, že vláda bere reálné důchody seniorům, že to nikdo nenazve hospodářskou škodou. To si myslím, že by bylo opravdu nešťastné. Tyto důvody přitom nesmí být svévolné a konkrétní návrh zákona, jehož projednání ve zkráceném jednání vláda navrhuje, musí představovat vhodný prostředek k zamezení vzniku či trvání předmětného ohrožení veřejného zájmu. Nic z toho v případě vládní novely zákona o důchodovém pojištění nepochybně naplněno není.

Za velmi důležitý považuji i mezinárodní evropský kontext úpravy zásadního omezení legislativního procesu. Pojďme se tedy na to podívat, jak to tady už někdo citoval, jak to vypadá v sousedních zemích. A nebudu uvádět příklady z Maďarska a Polska, i když i to bych mohl a bylo by to zajímavé. Když ale zároveň vím, že někteří představitelé a hlavně představitelky vládní koalice, eufemisticky řečeno, tuto zemi a její současnou vládu a premiéra příliš nemilují a kolikrát mi to tady zřetelně dávají najevo, použiji příklady z jiných sousedních zemí, vládní koalici daleko bližších. Institut stavu legislativní nouze totiž není českým specifikem. Obdobné instituty jsou zakotveny v ústavách - nikoliv tedy jen v prostých zákonech jako u nás, a to také o ničem svědčí - Spolkové republiky Německo a Rakouska. Při komparaci těchto institutů v daných zemích je zcela zřejmé, že jejich účel, úprava jejich využití, ústavněprávní limity i četnost aplikace se od institutu legislativní nouze upraveného v našem právním řádu značně odlišují.

V Německu stav legislativní nouze vyhlašuje pouze spolkový prezident na návrh spolkové vlády s předchozím souhlasem Spolkové rady, tedy horní komory německého spolkového parlamentu Bundestagu. Prezident ovšem není povinen vyhovět návrhu na vyhlášení stavu legislativní nouze. Disponuje jako koncový politický a ústavní hráč vlastním politickým uvážením, a tedy vlastní politickou odpovědnostní. A pozor, toto ustanovení nebylo nikdy v historii Spolkové republiky Německo použito a aplikováno.

V Rakousku je institut legislativní nouze na spolkové úrovni předvídán článkem 18 odstavce 3 až 5 spolkového ústavního zákona. Toto ustanovení tvoří právní základ řešení výjimečných situací, kdy zákonodárný orgán na spolkové úrovni není z různých důvodů usnášeníschopný. Stav legislativní nouze je vymezen jako situace, kdy si odvrácení zřejmé a neodčinitelné škody pro společnost žádá dle rakouské ústavy okamžité přijetí usnesení Národní rady, což je dolní komora rakouského parlamentu. V takovém případě může spolkový prezident na návrh spolkové vlády přijmout odpovědnost svou a Spolkové rady, vlády, takzvaným prozatímním nařízením, jímž může změnit zákon a přijmout opatření k odvrácení škody. Tato prozatímní nařízení nesmějí měnit ustanovení spolkového ústavního zákona a nesmějí představovat trvalé finanční zatížení státu, spolkových zemí, jejich okresů nebo obcí ani finanční závazek občanů. Dále se nesmějí týkat zcizení státního majetku, oblasti pracovního práva - a pozor - práva sociálního pojištění, což je mimořádně zajímavé právě vzhledem k novele zákona o důchodovém pojištění, se kterou dnes přichází česká vláda.

Ústavní soud ve svém nálezu z roku 2011 uvádí, že odůvodňuje-li vláda potřebu přijetí návrhu napadeného zákona ve zkráceném jednání a ve stavu legislativní nouze negativními důsledky vyplývajícími ze skutečnosti, že její návrh zákona o státním rozpočtu s těmito změnami nepočítá, nelze takovou argumentaci z hlediska zákonem vymezených důvodů pro vyhlášení stavu legislativní nouze považovat za přijatelnou. Já jsem přesvědčen o tom, že je to přesně tento případ. To považuji také za velmi podstatné zde sdělit.

Je zodpovědností každé vlády, aby při sestavování návrhu zákona o státním rozpočtu vycházela z platných právních předpisů a v případě, že považuje za účelné dosáhnout jejich změny, aby včas realizovala své oprávnění podat odpovídající návrh zákona, jehož prostřednictvím by dosáhla požadovaných změn. To je přesně ono. Tady vláda měla podat novelu zákona o valorizaci důchodů do legislativního procesu už na podzim loni. A nemůže říkat, že nic nevěděla, protože česká banka jasně věděla, a minula se pouze o 1 %, že v letošním roce bude inflace kolem 18 %. A ty predikce byly dopředu dlouho jasné. Nevím, proč to vláda neudělala. Je možné, že to bylo kvůli prezidentské volbě nebo kvůli dalším věcem. Nechtěla naštvat občany před prezidentskou volbou. Ale to není argument.

A to, co jsem tady říkal, říká Ústavní soud. A říkáme to i my. Pokud vláda chtěla šetřit na výdajích na důchody, měla zákonnou úpravu na změnu valorizačního schématu předložit v minulém roce na podzim. Je to zcela evidentní. My bychom s tím nesouhlasili, protestovali bychom, bojovali a argumentovali bychom proti tomu a samozřejmě bychom proti tomu také hlasovali. Ale byl by to od vlády alespoň férový postup a férová hra, mimochodem i proto, že by své záměry na snížení reálných důchodů odhalila před komunálními, senátními a hlavně před prezidentskými volbami. To je to, o čem jsem teď hovořil.

V souvislosti s příslušnými nálezy Ústavního soudu považuji za důležité zmínit i to, o čem tu hovořila například kolegyně Šafránková, a to je ta skutečnost, že Ústavní soud tehdy opakovaně vyjádřil vážné pochybnosti o samotné ústavnosti aktuální právní úpravy institutu stavu legislativní nouze, která od té doby nebyla změněna. Přeloženo: Ústavní soud sice nepřímo, ale docela zřejmě a jasně sdělil, že tu část jednacího řádu Sněmovny, která se týká stavu legislativní nouze, považuje za protiústavní. Dalo by se říct, že šlo i o přímou výzvu zákonodárcům k tomu, aby tuto úpravu změnili, nebo o výzvu poslancům či senátorům, kteří si myslí něco podobného, aby proti této úpravě podali ústavní stížnost, protože Ústavní soud sám o sobě bez návrhu nemůže příslušná ustanovení k zákonům změnit. I tato skutečnost jasně hovoří pro to, abychom ve věci zkracování legislativního procesu a k využívání jeho nestandardních forem postupovali nanejvýš opatrně a využívali jsme jej co nejméně, pokud vůbec. Ústavní soud dokonce explicitně uvedl a má za to, že by Poslanecká sněmovna měla zvážit novelizaci svého jednacího řádu v ustanovení týkajícím se právě úpravy stavu legislativní nouze tak, aby byla ústavně konformní, tedy v souladu s ústavou.

Dámy a pánové, i na evropské a mezinárodní úrovni, například Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, jsou práva parlamentní opozice chráněna skrze ochranu základních a politických práv příslušníků parlamentních menšin. Obdobně tomu tak je i v České republice. Ústava České republiky sice výslovně nezmiňuje institut parlamentní opozice a z jednacích řádů se o parlamentní opozici pod termínem nevládní politické strany zmiňuje pouze jednací řád Poslanecké sněmovny. Přesto lze s oporou v ústavně normativním demokratickém principu uplatňujícím se i v požadavku na demokratičnost vnitřních parlamentních procesů a procedur učinit závěr, že výše zmíněná práva parlamentní opozice, to je práva nevládních parlamentních politických frakcí či jednotlivých poslanců a senátorů, jsou v Ústavě České republiky a v ústavně konformně interpretovaných jednacích řádech obou parlamentních komor buď explicitně vyjádřena, například články 27, 28 a 30 Ústavy České republiky, anebo jsou v Ústavě České republiky imanentně přítomna právě pro normativní, hodnotové a závazné působení demokratických principů.

Za pomoci ústavně konformní interpretace jednotlivých ustanovení jednacích řádů ve světle výše zmíněných požadavků vyvěrajících z aplikace principů, které musí ovládat a splňovat řádný legislativní proces, lze i z aktuální podoby jednacích řádů obou komor seznat, že jejím účelem je tato práva opozici garantovat. A proto i já nebudu už moc dlouho mluvit, aby zbytek opozice měl právo ještě se k těmto návrhům zákona vyjádřit. Ale dovolte, abych to ještě dokončil.

Za náležitý lze tudíž považovat jen takový legislativní proces, který umožňuje racionální diskusi, slyšení všech stran a otevřenou diskusi mezi zastánci konkurenčních názorů, včetně názorů menšinových, podpořených možností aktivní participace účastníků na jeho průběhu. Proto je třeba vymezit a konkretizovat výše předestřená práva parlamentní opozice, která garantují parlamentní menšině aktivní i pasivní účast v parlamentních procedurách. To proto, že její garance a realizace jsou jednou z nezbytných podmínek naplnění požadavků kladených na řádný a férový demokratický legislativní proces. Já doufám, že Ústavní soud bude strážcem tohoto řádného a férového demokratického procesu.

Jedna z rezolucí Parlamentního shromáždění Rady Evropy zahrnuje do okruhu těch práv parlamentní opozice, která se pojí s její účastí na legislativních procedurách, kromě garance její prosté účasti v parlamentním projednávání spojené s možností hlasovat i právo aktivně vystoupit v rozpravě, o čemž tady mluvíme, že ještě mnoho mých kolegů v opozici nemělo právo vůbec dnes vystoupit a vyjádřit se k projednávanému bodu, a dále i garanci možnosti ovlivnit samotnou projednávanou agendu parlamentní schůze, která by tak neměla být pouze v rukou vládnoucí většiny, docílit zařazení nového bodu na pořad jednání či naopak možnosti její blokace nebo oddálení projednávání určitého bodu programu cestou takzvaných obstrukcí. Takže vidíte, že i ty obstrukce jsou součástí normálních demokratických řádů různých parlamentních shromáždění, například Parlamentního shromáždění Rady Evropy. To považuji v souvislosti s dnešní mimořádnou schůzí za velmi, velmi důležité.

Nepřiznání některých z práv, která jsem uvedl, parlamentní opozici, respektive faktické znemožňování jejich řádného a nerušeného výkonu v důsledku jednání vládnoucí většiny, může vést nejen k oslabení legitimity výkonu moci, nýbrž i ohrožení demokratičnosti samotného politického systému. Důležitá je i vyváženost práv vládní většiny a protivládní menšiny. Tento požadavek je mimo jiné i projevem takzvaného principu vlády na čas, kdy by jak současná vládnoucí většina, tak i opoziční menšina měly mít na paměti, že do jedné či druhé skupiny nenáležejí navždy a že současná vládnoucí většina se může brzy ocitnout v pozici parlamentní menšiny a naopak. Už několikrát jsem to tady během dneška vysvětloval vládnoucí většině, že prostě za tři roky se může stát, že budou nevládnoucí menšinou a budou se zase snažit změnit řád a budou tvrdit, že je vůči opozici nedemokratický. Proto by nemělo docházet k přijímání takových rozhodnutí, která by fakticky znemožňovala výkon práv garantovaných jedné či druhé jmenované skupině.

A teď závěrem uvedu ještě něco k ústavním kritériím pro vyhlášení stavu legislativní nouze a projednávání návrhu zákona ve zkráceném jednání podle § 99 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Nebude to žádná teorie. Použiji pouze formulace a jejich parafráze bez narušení podstaty a smyslu sdělení.

Poslanecká sněmovna jako celek, a to je důležité, má stav legislativní nouze i samotné zkrácené jednání plně ve svých rukou. Má právo při projednávání programu schůze stav legislativní nouze i zrušit nebo se rozhodnout, že se nebude jednat ve zkráceném jednání, pokud usoudí, že podmínky pro jeho vyhlášení pominuly nebo podmínky pro zkrácené jednání vůbec nejsou dány. Není to tedy žádná danost či povinnost na věčné časy. Jedno a druhé není to samé. Stav legislativní nouze nerovná se, nebo nemusí se rovnat, automaticky zkrácené jednání o příslušném návrhu zákona. Stav legislativní nouze v konečném důsledku znamená i narušení či relativizování demokratických principů ovládajících legislativní proces proto, že z důvodu rychlosti přijímání předkládaných vládních návrhů zákonů je znemožněna důkladná příprava a seznámení se s projednávanou materií a celkově jsou omezeny a zkráceny parlamentní procedury rozpravy.

Dochází tak k výraznému omezení potřebné parlamentní rozpravy a debaty a Poslanecká sněmovna se v takové situaci může snadno stát pouhým schvalovatelem vládou předložených návrhů zákonů, aniž by tyto záležitosti byly podrobeny důkladnému zkoumání a rozvažování, případně aniž by čelily kritice či přednesení alternativních návrhů. Zmíněný nedostatek se stává o to závažnějším, jedná-li se o návrhy zákonů s dopady do sféry základních práv a svobod adresátů takto přijímaného zákona, což je v případě návrhu na snížení valorizací důchodů jednoznačně naplněno, protože jde o zásah do sociálních práv jejich příjemců, o zásah do práva na přiměřené sociální zabezpečení ve stáří, v nemoci či ve vážném zdravotním stavu, což platí pro invalidní důchodce. A to jsou ústavní práva, vážení.

Ústavní soud také konstatoval, že ústavní pořádek explicitně připouští možnost automaticky projednat vládní návrh zákona ve zkráceném jednání pouze na základě ústavního zákona o bezpečnosti České republiky, a to v době stavu ohrožení státu nebo válečného konfliktu. Stanoví-li tedy ústavní pořádek takovouto možnost pouze v jediném případě, je zřejmé, že za jiných situací to obecně i automaticky prostě není možné. Ústavodárce a strážce ústavnosti, Ústavní soud, se tedy rozhodl tuto možnost připustit jen v opravdu extrémních a mimořádných situacích. Tak já jsem zvědav, a nemůžu si to odpustit, jak s tím Ústavní soud naloží v této situaci v čele se svým předsedou panem Rychetským. A těším se na to.

Lze tedy sice připustit, že na úrovni zákona, jednacího řádu, se zakotví další případy, kdy lze zákony projednat ve zkráceném řízení, avšak protože smyslem ústavněprávní reglementace zkráceného projednávání je ochrana práv a principů ovládajících legislativní proces v demokratickém právním státě, využití institutu legislativní nouze je možné jen za předpokladu širokého konsenzu v Parlamentu, respektive v jeho příslušné komoře. A to rozhodně tady není, protože je to přesně 50 na 50 nebo 60 na 40, kdy opoziční menšina samozřejmě s legislativní nouzí ani se zkrácením jednání nebo v jednání o zkráceném jednání nesouhlasí.

Ústavní soud dokonce uvádí, že by mělo jít o souhlas aklamací, případně aspoň o takovou většinu, která je srovnatelná s většinou vyžadovanou k přijetí ústavního zákona. Kolegové, toto považuji za velice důležité a podstatné. Poslouchejte dobře. Ústavního zákona. Kolik to je? 120. 120. To jsem přesvědčen, že tedy vládnoucí koalice vůbec nemá. A těším se na jednání Ústavního soudu. Anebo jen tehdy, kdy typová závažnost situací, v nichž bude stav legislativní nouze použit, odpovídá svou závažností situacím, s nimiž počítá ústavní pořádek pro zkrácené projednání návrhu zákona, a to je pouze stav ohrožení státu nebo válečný stav. To je podle mého názoru ten hlavní klíč k tomu, jak máme přistupovat ke stavu legislativní nouze a zkráceného zákonodárného procesu.

Dámy a pánové, vše, co jsem v této své řeči uvedl, se opírá o autoritativní pravomocná rozhodnutí a nálezy českého Ústavního soudu ve věci stavu legislativní nouze a s tím souvisejícího zkráceného jednání o návrzích zákonů, kdy je řádný legislativní proces v podstatě degradován na formální proceduru umožňující vládě schválit v podstatě cokoliv během jediného dne. Proto s tím také tak bojujeme. My nechceme zítra další zkrácené jednání ani žádnou další legislativní nouzi kvůli něčemu, na co vláda zapomněla, nebo neměla dostatek politické odvahy to protlačit před volbami. Prostě bude se tady jednat legitimním legislativním procesem. A jestli ne, tak prostě vláda bude muset několikrát znovu čelit žádosti o nedůvěru.

Co jí umožní na čas de facto vypnout standardní ústavní a demokratický parlamentní mechanismus. Je to přesně tak. Legislativní nouze, anebo zkrácené řízení, ještě jednou to zopakuji, umožňuje vládě na čas de facto vypnout standardní ústavní a demokratický parlamentní mechanismus. A to podle mého názoru není možné. A samozřejmě opozice má kontrolní roli a ta to musí bránit a my tomu budeme bránit.

Z konkrétní judikatury Ústavního soudu a ze samotné podstaty českého ústavního pořádku jednoznačně vyplývá, že použití formátu stavu legislativní nouze při projednávání vládního návrhu na změnu zákona o důchodovém pojištění ve věci zpětného snížení valorizace důchodů není v souladu s ústavou. Není v souladu s ústavou. Říkám to zde opakovaně, nahlas a podrobně, protože všichni jsme na ústavu přísahali a skládali svůj slib. Já to beru vážně a považuji to za hlavní princip mé práce. A tak to tak berte prosím i vy. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z lavic SPD.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s přednostním právem vystoupí pan poslanec Vondráček, který je pověřený klubem ANO přednést stanovisko poslaneckého klubu hnutí ANO. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, tak jsem se konečně dostal se stanoviskem poslaneckého klubu na řadu. Asi vás nepřekvapím, že stanovisko poslaneckého klubu ANO je, že nejsou splněny podmínky pro projednání ve zkráceném řízení. Tečka. A teď bych vlastně mohl odejít. Toto je to nejzákladnější stanovisko, které by tu mělo zaznít. Ale ačkoliv jsme konstruktivní opozice a po všech těch tahanicích a poté, co už tady dochází v podstatě k fyzickým újmám u některých poslanců, kdy už tady jsme opravdu bez přestávky na oběd, v podstatě jednáme tu celé noci, tak už jsme aspoň souhlasili s tou lhůtou na těch 8 hodin, abychom prostě tady trošku vrátili nějakou humánnost do toho jednání. Tak já třeba zkrátím nějak svoje vystoupení, nicméně zásadní námitky zaznít musí, protože jsou potom stěžejní pro projednání Ústavního soudu a budou stěžejní pro posouzení jednotlivými soudci Ústavního soudu.

Co nás nejvíc trápí, že to zkrácené jednání, o kterém tu dneska zase budeme jednat, je něco výjimečného. To je opravdu výjimka z pravidla. To je výjimka, kterou stanoví a o které hovoří ústavní pořádek, zákon o bezpečnosti České republiky v čl. 8, jenom v případě válečného stavu nebo ohrožení státu, což jsou jistě od situace, které jsou extrémní, extrémní svou intenzitou, kdy dochází k ohrožení podstaty státu, a následně jednací řád Poslanecké sněmovny akorát rozšiřuje ještě tyto možnosti o značné hospodářské škody a ohrožení lidských práv občanů České republiky. Nicméně ve stejné intenzitě. Já neshledávám vyplacení valorizace důchodcům jako stěžejní ohrožení státu v intenzitě válečného stavu. Nebo jak tady někdo už poznamenal na mikrofon, tak to jsme tedy ve válečném stavu s důchodci? Konečně máme jasno v tom, o co vlastně pětikoalici jde. Vyhlásila válečný stav důchodcům v této republice.

Ono by se to nestalo, kdyby na to bylo více času. A jediný důvod, proč to projednáváme v tomto neblahém režimu, který porušuje zákony a je v rozporu s ústavou a pravidly, která stanovil i Ústavní soud ve svých ústavních nálezech, které jsou tady hojně citovány oběma stranami, a každý si čte to, co se mu hodí, tak jediný důvod je ten, že to ta koalice podala až v únoru. Máme na to pár dní. A jestliže se to nestihne, tak koalice ví, že má velký problém. Svůj problém s bilancí státního rozpočtu. Ale to, že se spěchá, ještě není ústavní důvod pro to, aby se měnily parlamentní procedury.

Já plně respektuji, že většina má právo vládnout. On nám to tady pan poslanec Výborný četl myslím už třikrát, tu pasáž z toho ústavního nálezu. On pak schválně nečte ten zbytek: při respektování práv parlamentní menšiny, při respektování principu plurality demokratického procesu, takzvaného principu slyšení stran. To je strašně důležité pro platnost jakékoliv parlamentní diskuse. Vy ale, abyste to stihli, a jiný důvod pro to není, jenom prostě jste v časovém presu, tak vy měníte pravidla. A z toho, co má být výjimka, začínáte dělat pravidlo, protože já už tady vystupuji popáté, tady v této věci.

Já jsem vystupoval u pandemického zákona, že jste to ohnuli a že jste zneužili zkrácené jednání. Já jsem vystupoval u energetického zákona. Koneckonců já jsem vystupoval i u zmrazení platů ústavních činitelů, protože tam jste to taky zmrazili v podstatě zpětně a retroaktivně. Akorát to je téma, kde je jasné, že se nenajdou poslanci, kteří by to na ten Ústavní soud dali, aby to ten Ústavní soud zkoumal, protože pak by to bylo vnímáno veřejností, že jsou to asi nějací nenažranci, kteří chtějí svoje platy za každou cenu. Ale už tenkrát to bylo protiústavní z mého pohledu.

Vy měníte pravidla do té míry, že víte, že máte... Kdyby to bylo sportovní utkání, kdyby to byl třeba fotbal a zbývalo pět minut dokonce, a vy víte, že potřebujete dát gól, a i když už hrajete v přesilovku jedenáct na devět, tak pořád se vám nedaří dát ten gól. Tak změníte pravidla. A to pravidlo třeba je, že ten protivník nemůže hrát pravou nohou. Tak to vnímám já.

Vy jste nám omezili řečnickou dobu v rozporu s jednacím řádem. Vy jste odhlasovali jednání o setrvání nouzového stavu, stavu legislativní nouze na určitou hodinu určitým hlasováním, to znamená, nemohla vystoupit ani přednostní práva, nemohli vystoupit ani ti, třeba já se stanoviskem klubu, a nemohla vystoupit většina poslanců. A vy se pořád oháníte tím, že to u toho EET prošlo a že to je v pořádku. A já vám tedy opakovaně četl pasáže z ústavního nálezu, kde se píše, že lze zvažovat porušení ústavy. Ale podstatné je to, jestli té opozici byl dán přiměřený prostor. Ale u toho EET to bylo 270 dní, 40 hodin čistého času diskuse v tom bodu. A když se najde analytik, který si tu práci dá, tak zjistíte, že tam bylo prodlužování účelové u jiných bodů, kdy jiné body, které by trvaly deset minut, tak trvaly celé hodiny, že se tam načítal umělý program. A když se to všechno sečte, pane ministře, tak to bude víc jak třikrát 40 hodin. Já si to pamatuju, já jsem u toho byl. Samotné debaty o EET bylo málo, ale těch obstrukčních bodů kolem toho, těch byly mraky. Těch byly mraky!

Pokusím se tedy vystoupit jako konstruktivní opozice. Zkrátím to, abych aspoň některým kolegům umožnil ještě vystoupení. Ale vezměte si, že opravdu jsme si s tím dali práci. Máme analýzy tří ústavních právníků, které jsem původně chtěl tady přečíst, aby byly k dispozici pro rozhodování Ústavního soudu. Já to tedy nějakým způsobem zredukuji a budu se věnovat stavu legislativní nouze a zkrácenému řízení v obecné rovině, abyste věděli, jaké je stanovisko poslaneckého klubu hnutí ANO obecně o tom stavu legislativní nouze. A já chápu, tady byla včera už taková frustrace, že se opakuje ta diskuse. No to je proto, že ta pravidla se ohýbají.

Teď už taková krátká odbočka. Tahle schůze byla svolána na podpisy. Zákonodárce, když psal ten jednací řád, tak svolávání schůze na podpisy, to byla úplně jiná instituce. To bylo pro tu parlamentní menšinu, aby se aspoň občas domohli svých práv a aby je ta většina tak neválcovala. A teď už je to zneužíváno pravidelně. Už se z toho stává norma, že si parlamentní většina svolává na podpisy schůze, aby se nemohl měnit program. Myslím si, že to je novum tohoto volebního období, kam moje paměť sahá a co jsem si nastudoval. A takové množství vládních podpisových akcí s prominutím tady ještě nikdy tolik nebylo.

Stav legislativní nouze a z něj vyplývající zkrácení řízení je určen pro přijímání zákonů v době mimořádné, kdy je znemožněna nebo ztížena činnost parlamentu anebo hrozí nebezpečí z prodlení. Vyznačuje se přijímáním právních předpisů s mocí zákona v krátkém čase. Za monarchie, udělám takovou trošku edukativní vložku, za monarchie byla tato situace řešena tím, že v době, kdy nejednala říšská rada, si zachovával zákonodárnou působnost panovník formou císařských nařízení dle § 14 státního základního zákona, a právní předpisy s mocí zákona tak mohly být schváleny rychle a bez účasti parlamentu. To bylo velmi monarchistické. Císařské nařízení s mocí zákona muselo být podepsáno všemi členy vlády a ztrácelo platnost, pokud nebylo vládou předloženo k dodatečnému schválení říšskou radou poté, co se konečně mohla sejít. Tento systém se uplatnil především za první světové války 1914 až 1917, než císař, král český, znovu svolal říšskou radu.

V době Československé republiky, což myslím 1920 až 1992, bylo zabezpečeno přijímání nouzového zákonodárství formou zákonných opatření, která původně přijímal stálý výbor Národního shromáždění v roce 1920 až 1939, a v letech 1948 až 1992 to bylo předsednictvo parlamentu - Národního a Federálního shromáždění, České národní rady. Nejtypičtější dobou, kdy se naplnila podstata nouzové zákonodárství, a to je sousloví, které si zapamatujte - nouzové zákonodárství. My bychom tu měli produkovat nouzové zákonodárství, ale v té nouzi je jenom tato vláda, nikdo jiný. Všechny projevy, které jsme slyšeli, a všechny důvody patří do standardního legislativního procesu a pro zkrácené jednání a stav legislativní nouze zde opravdu není žádný obhajitelný objektivní důvod.

Nejtypičtější dobou, kdy se naplnila podstata nouzového zákonodárství, bylo období po mnichovské smlouvě v roce 1938, kdy byla přijata řada zákonných opatření reagujících na obsazení značného území republiky cizí mocí. Taková to byla situace, takové to bylo ohrožení. Mimo válečný stav a stav ohrožení státu je řešen stav legislativní nouze obyčejnými zákony a je to jednací řád Poslanecké sněmovny a jednací řád Senátu.

Rychlejší projednávání se týká jen vládních návrhů zákonů a každá Sněmovna může autonomně posoudit, zda stav legislativní nouze skutečně trvá. To tady ještě nezaznělo, že ještě nás čeká Senát. I když nedělám si velké iluze. Prezident není vázán stanoviskem vlády a Parlamentu. A souhlasí-li s legislativní nouzí, podepisuje zákony ihned po doručení. Pokud by však nesouhlasil, může využít svého práva veta po dobu 15 dnů od doručení zákona. To je první velká otázka, která stojí před nově zvoleným prezidentem. Byl jsem dotazován i médii, jaký je můj odhad. A já jsem říkal, je to 50 na 50. Buď je to opravdu prezident všech, buď bude dělat svoji vlastní politiku a bude mít svůj vlastní názor a bude se řídit tím, co je správné, a bude se řídit ústavou této republiky, a pak to nepodepíše, a my jsme se tady prospali na těch pohovkách zbytečně, anebo je to opravdu vládní kandidát, který v podstatě půjde vládní koalici na ruku, protože oni kvůli němu vlastně tohle celé dělají. Protože aby nebyl náhodou nějakým způsobem podpořen protikandidát Andrej Babiš, pro kterého by to byla voda na mlýn samozřejmě, kdyby se vědělo před volbami, že pětikoalice chce sáhnout na valorizační mechanismus, tak to byl jediný motiv - neposílit kandidáta Babiše. Proto tady spíme teď po nocích. Proto to dáváte pozdě. A teď se tedy uvidí, co pan prezident. Jestli tedy opravdu je to všechno jedna parta, která má dolní komoru, horní komoru, prezidenta, předsedu Ústavního soudu, který taky jednoznačně už politicky vystoupil ze stínu Ústavního soudu a jednoznačně vyjádřil, na čí straně stojí, ačkoliv k nim na stůl doputuje tady tento zákon. A já tu odpověď nevím. My se to od pana prezidenta dozvíme asi v nejbližších dnech.

Za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody, vyhlásí předseda Poslanecké sněmovny na návrh vlády stav legislativní nouze na určitou dobu. Sněmovna může stav legislativní nouze zrušit nebo omezit dobu, na niž byl vyhlášen. To jsme se pokusili, nebyli jsme úspěšní. Ve stavu legislativní nouze může předseda Poslanecké sněmovny na žádost vlády rozhodnout, že předložený návrh zákona bude projednán ve zkráceném řízení. A to je, co nyní řešíme. Návrh zákona, který má být projednán ve zkráceném jednání, přikáže předseda jednomu z výborů a současně stanoví nepřekročitelnou lhůtu, do které mu má výbor předložit usnesení se stanoviskem k věci. To je to, co vám vyčítáme nejvíc, že nebyl skoro žádný čas na projednání ve výborech.

My jsme se teprv včera dozvěděli, že se snad jedná o nějakou částku 600 miliard, a zaznělo to tady dvakrát na mikrofon. Já věřím, že na tom příslušném výboru by byli lidé a odborníci, kteří by se vyjadřovali k těm částkám, a jak jste na ty částky došli. Jak vlastně došlo k tomuto výpočtu? A je to správný výpočet, nebo je to jenom nějaká další demagogie? Bohužel k tomuto nedošlo. To je ta podstata věci, že vy jste znemožnili opozici její práci, vy jste ji zkrátili na jejich právech, což samozřejmě má zásadní důsledky potom v kvalitě té právní normy a v tom, že to neodpovídá vlastně rozložení sil politických sil nejen v Parlamentu, ale ve společnosti jako celku.

Ve zkráceném jednání může samozřejmě jednat i Senát. Senát může projednat návrh zákona postoupený Poslaneckou sněmovnou, jestliže byl tento návrh projednán v Poslanecké sněmovně ve zkráceném jednání a jestliže vláda o to požádala. Předpokládám, že vláda požádala. Návrh zákona, který má být projednán ve zkráceném řízení, předseda Senátu postoupí organizačnímu výboru a neprodleně rozešle všem senátorům a senátorským klubům. Organizační výbor bezodkladně přikáže návrh zákona výboru, popřípadě výborům, a určí lhůtu, do které musí výbory návrh zákona projednat. Současně doporučí předsedovi Senátu, aby návrh zákona byl zařazen na začátek pořadu schůze Senátu, a tuto schůzi je předseda Senátu povinen svolat tak, aby byla zahájena nejpozději do 10 dnů od postoupení návrhu zákona. To samozřejmě vláda má spočítané, že to musí stihnout do nějakého data, že ještě musí zasedat Senát, a proto tady nejsou ani přestávky na oběd, proto tady jednáme celé noci, protože ví, že ještě senátoři se s tím taky musí nějak vypořádat.

Víte, stav legislativní nouze byl vládní většinou zneužívám k rychlejšímu prosazení vládních návrhů zákonů a k omezení práv opozice, a proti tomu se právě postavil ten Ústavní soud v roce 2011. A jsou to ty ústavní nálezy, které jsme tady už asi desetkrát zmiňovali, dvacetkrát, padesátkrát. Je to především ten nález 55/10 a 53/10, který z tohoto důvodu zrušil zákony přijaté ve stavu legislativní nouze, pokud pro tento stav nebyly ověřitelné a reálné důvody. Ústavní soud uvedl, že právní úprava i samotný výkon legislativní procedury musejí zohledňovat principy dělby moci, pluralismu, svobodné soutěže, politických sil, princip reprezentativní demokracie, který je založený na svobodném výkonu mandátu a rovnosti členů parlamentu, na svobodě, projevu a svobodné parlamentní rozpravě, Princip většinového rozhodování a od něj neoddělitelný princip ochrany menšin, které jsou na parlamentní půdě představovány parlamentní opozicí. Mezi tyto stěžejní principy náleží teď zásada slyšet všechny strany, o které jsme tu marně hovořili dvě noci, vždy nejvíce okolo půlnoci. A konečně i požadavek veřejného a transparentního projednání zákona. Institut vyhlášení stavu legislativní nouze omezuje či relativizuje shora uvedené ústavní principy, a proto musí být podmínky o použití vykládány velmi restriktivně.

Podmínkou vyhlášení stavu legislativní nouze je existence mimořádné okolnosti, která má potenciál ohrozit základní práva a svobody, anebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody. Takovouto okolností může být jen situace, která se zjevně vymyká běžnému průměru politických procesů vnitřních i vnějších, nebo může jít o situaci přírodní katastrofy. Vyhlášení stavu legislativní nouze a projednávání návrhu zákona ve zkráceném jednání lze akceptovat jen jako výjimku z pravidla, a to za předpokladu zvlášť závažných důvodů, kdy zájem na bezprostředním přijetí zákona v kontextu konkrétních okolností převáží nad obecnými požadavky ústavního pořádku na zákonodárný proces. Podle našeho názoru nepřevážily, nejsou zde dány podmínky, abyste omezili parlamentní zákonodárný proces, protože jediným důvodem je, že jste to podali pozdě a že vás tlačí čas. Ale to je problém té vlády, to není problém té opozice. Jednací řád Poslanecké sněmovny umožňuje použít stav legislativní nouze jen v případě tedy ohrožení základních práv a svobod zásadním způsobem, ohrožení bezpečnosti státu zásadním způsobem a hrozby značné hospodářské škody státu.

A teď k těm jednotlivým bodům. Ohrožení základních práv a svobod. A už jsem o tom tady taky mluvil v těch půlnočních debatách. V případě valorizace důchodů jde o naplnění ústavního práva na to, že občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, to je čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i při ztrátě živitele, kterou v našich zemích realizuje formou důchodů. Valorizace důchodů je pak projevem materiálního pojetí aplikace základních práv a svobod. Materiální pojetí zabraňuje tomu, aby se ze základních práv a svobod nestala jen prázdná skořápka, a konkrétně, aby při nezměněné absolutní částce důchodů nedošlo díky inflaci k jejich radikálnímu snížení až vytunelování. Valorizace zajišťuje zachování základního práva na důchod ve stáří, invaliditě nebo při ztrátě živitele ve vztahu ke spotřebnímu koši tím, že se aktuální výše důchodu důchodců v peněžním vyjádření upraví s ohledem na reálný pokles hodnoty peněz způsobený inflací.

Závěr tedy je, že existence dlouhodobě známého valorizačního mechanismu vázaného na inflaci je naplněním základního práva, nikoliv jeho ohrožením. Nelze tedy pro vyhlášení stavu legislativní nouze použít důvod ohrožení základních práv a svobod, a už vůbec ne zásadním způsobem. Naopak je otázkou, zda zákonná novela navržená k projednání ve stavu legislativní nouze upravující vazbu valorizace důchodů na růst inflace neohrožuje toto základní právo důchodců. Jedno je jisté. Určitě ho snižuje, protože fakticky ve vztahu ke spotřebnímu koši ten důchodce díky akci této pětikoalice bude mít menší zdroje, nebude mít tolik prostředků na své potřeby.

Dále. Bezpečnost státu se tradičně dělí na vnitřní a vnější. Pokud by byla ohrožena vnější bezpečnost a Parlament tuto skutečnost uznal, mohl by vyhlásit stav ohrožení státu - což neučinil. Mluvím čistě hypoteticky. Rovněž nevyhlásil válečný stav. My nejsme ve válce, kromě toho, že tedy koalice je ve válce s důchodci. Nejsme ani ve stavu ohrožení státu. Předseda vlády Petr Fiala sice uvedl výrok, že jsme ve válce, který byl hrubě nepravdivý a na nějž pak odpověděl, že je to přece metafora, ale každý si může udělat závěr o tom, zda to byla lež, pokus uvést obyvatelstvo v omyl, nebo jenom metafora, za kterou se nepravdivý výrok vydává nebo schovává, jak odpověděl Úřad vlády v rámci interpelace. Nebo to byla žádost o informaci dle zákona? Teď si nejsem jistý.

Vnitřní bezpečnost státu může být ohrožena více faktory. Někdy je tendence vlády vydávat za ohrožení vnitřní bezpečnosti i vyjadřování vládě nepohodlných názorů lidmi, což dokazuje vypnutí vládě nepohodlných jevů na základě iniciativy Vojenského zpravodajství v únoru roku 2022, čímž jsme se přihlásili k tradici Vítězného února mimochodem. V demokracii je totiž využití svobody slova i proti vládě přípustné. V České republice rozhodně nedochází k ohrožení, nebo nedochází v rámci vnitřní bezpečnosti aktuálně k nějakým jevům, třeba masové rabování nebo občanské nepokoje, které lze označit za ohrožení vnitřní bezpečnostní státu zásadním způsobem.

Závěr tedy je, že valorizace důchodů nemá spojitost ani s vnější, ani s vnitřní bezpečnosti státu, a tedy pro vyhlášení stavu legislativní nouze nelze použít tento důvod.

A teď ten stěžejní, na které se odkazuje důvodová zpráva - hrozba značné hospodářské škody státu. A já tady znovu opakuji, a už jsme se tady o tom taky bavili a střetli, škoda se v právu chápe jako újma. Škoda je v občanském i trestním právu podmíněna protiprávním stavem. V daném případě v rámci legislativního procesu lze aplikovat i širší chápání škody i jako újmy, která nemusí být podmíněna porušením práva, protože nastala v důsledku zásahu vyšší moci, vis maior, což mohou být povodně nebo jiné přírodní katastrofy. I přesto, že lze akceptovat v rámci stavu legislativní nouze širší pojetí škody, nelze pod škodu podřadit plnění zákonné povinnosti státu. Vyplácení důchodů je plnění ústavního a zákonného závazku státu vůči poživatelům těchto důchodů, kteří jako příjemci těchto důchodů na ně mají právo, a to ve výši stanovené zákonem, včetně zákonné valorizace. Standardní dodržování zákona nemůže být škodou. To je to, oč tu běží.

Bylo by zcela nesmyslné všechny výdaje ze státního rozpočtu označit za škodu. Státní rozpočet se skládá z příjmů a výdajů a je jeho smyslem své příjmy přeměnit na výdaje. Za škodu by šlo označit nezákonný výdaj dosažený například podvodem vůči státu, ale nelze v žádném případě za škodu označit výdaj ústavní a zákonný. To by dovedeno do absurdna vládě umožňovalo označit za škodu nejen důchodovou valorizaci, ale vlastně i důchody samotné, což je zjevný nesmysl. A mimochodem, touto argumentací pracovalo více ústavních právníků. A já tady zrovna cituji jednoho z nich, to není z mé hlavy. Naopak důchody jsou vypláceny na základě zákona, ale mají i ústavní základ, o kterém jsem mluvil.

Je s podivem, že vláda označuje za škodu výdaj státního rozpočtu pro důchodce, kteří jsou občany státu, výdaj, který je ústavní, který je zákonný, ale už neoznačuje za škodu například nákup předraženého vojenského materiálu. Co třeba nákup velmi drahých stíhaček, kdy peníze půjdou mimo náš stát zahraničním výrobcům, zbrojařským koncernům, přičemž samozřejmě o nákupu drahých stíhaček a zbraní ústavní předpisy vůbec nic neříkají? Pokud má vláda nedostatek peněz, což je zjevný důvod, proč tady vlastně sedíme, je její povinností zajistit ústavní platby, pak zákonné platby a pak ty ostatní platby. A pokud na všechny platby nemá, tak musí seškrtat platby, které nemají ústavní a zákonný podklad, a ne naopak. Neodpustím si zas tu připomínku. Pan Stanjura říkal, že přece ty peníze má. Tak proč se tady scházíme ve zkráceném řízení? Proč neprobíhá řádná legislativní nebo zákonodárná debata ve třech čteních, jak má být?

Můj závěr a jako stanovisko hnutí klubu ANO tedy je, že valorizací (valorizace) důchodů stanovenou (stanovená) zákonem, která je realizací materiálního pojetí ústavního práva na zabezpečení v určitých životních situacích, není škodou, a tedy nelze použít tohoto důvodu pro vyhlášení stavu legislativní nouze.

Další podmínkou, která musí být splněna, je nenadálost situace. O tom jsme si tady už za ty dva tři dny taky hodně vyslechli. Jednací řád Poslanecké sněmovny sice výslovně nezmiňuje, že by podmínkou vyhlášení legislativní nouze měla být nečekanost a náhlost ohrožení základních práv a svobod zásadním způsobem, ohrožení bezpečnosti státu zásadním způsobem nebo hrozby značné hospodářské škody, ale tato podmínka vyplývá z koncepce stavu legislativní nouze jako mimořádného stavu v zákonodárství využitelného jen v tísni státu, který vede mimo jiné ke zkrácení práv opozice. Je tedy nepřípustné, aby si vláda schovávala určité návrhy do šuplíku a přicházela s nimi účelově na poslední chvíli. Aby zkrátila řádnou diskusi v Parlamentu a protlačila určitou zákonnou změnu bez ohledu na platné zákony. A já upozorňuju, jednací řád je zákon. To, že my jsme poslanci a že jsme tady nějaký suverén, to ještě neznamená, že ten zákon nemusíme dodržovat, protože nad námi už nikdo není. My bychom naopak měli být vzorem, a tedy bychom měli dodržovat zákon.

Jestliže vláda ví o určitém problému, který podle ní vyžaduje zákonnou změnu, musí jej řešit včas v rámci běžného zákonodárného procesu. Liknavost, neschopnost či účelovost v jednání vlády vůči Parlamentu nemůže a nesmí být důvodem pro snadnější způsob mimořádného projednávání návrhu zákona.

Současné platné znění § 67 zákona o důchodovém pojištění upravující důchodovou valorizaci je v zákoně o důchodovém pojištění již řadu let. Podstata, že se důchody zvyšují v závislosti na růstu cen, pokud od poslední valorizace překročí růstem 5 %, je v zákoně dlouhodobou, možná bych řekl dlouhodobou trvalkou. Vláda Petra Fialy byla jmenována v roce 2021, 17. prosince. Již od tohoto dne při aplikaci zásady, že neznalost zákona neomlouvá a že státní orgán musí znát právo, je nutné vnímat jako nevyvratitelnou právní domněnku, že vláda věděla o tom, že růst cen je závislý na inflaci a rozhodující pro mimořádnou valorizaci a dosažení pětiprocentního růstu cen od poslední valorizace. Domněnka podle právní teorie platí, i když se prokáže, že příslušní členové vlády nemají o našem právu znalost žádnou, což se zřejmě projeví, protože jde o domněnku, kterou nelze vyvrátit.

Materiální podmínkou, aby se § 67 zákona o důchodovém pojištění v oblasti mimořádného zvýšení důchodů naplnil, je inflace ve výši alespoň 5 %. Podle tabulky zveřejněné Českým statistickým úřadem dosáhla míra inflace krátce po nástupu vlády Petra Fialy 9,9 % v lednu 2022, 18 % v září 2022 a pak jen mírně poklesla. I když jde o obecnou inflaci, zatímco pro důchodce, a já už tu nejsem jediný, kdo to tady zdůrazňuje, zatímco pro důchodce je určující míra růstu cen jejich nákladů, je zřejmé, že jejich životní náklady vzrostly obdobně. Dokonce i více, protože tahounem inflace bylo zdražení energií a potravin, což je pro důchodce významná část výdajů.

Tedy vláda již od léta roku 2022 věděla, že inflace je obrovská. Řeknu to naplacato - nijak proti růstu inflace nezasáhla. Vzpomínejme s láskou na ta vyjádření, že rozpočet je protiinflační, že tato vláda bude bojovat proti inflaci, a z pěti to dotáhla na 19 %. Mohla též předpokládat, že v lednu 2023 inflace bude o něco vyšší, protože - a opravdu ty signály ze společnosti byly ze všech stran. Na mě se obraceli opravdu mí spolužáci, mi letití přátelé, kamarádi, že bude vyšší. Protože řada výrobců a prodejců upravuje své ceny k začátku nového roku. Spoustě výrobců taky skončila fixace energie právě ke konci roku a nevěděli vůbec, za kolik v lednu budou nakupovat. Omezovali výrobu. V pátek šli lidi domů, aby vůbec nemuseli zavírat. To jsou všechno jevy, o kterých samozřejmě ta vláda musela vědět. A jestli ne, tak už je naprosto odtržená od společnosti, ve které žije, a žije úplně někde jinde, žije ve Strakovce a nikam jinam nechodí.

I kdyby však lednová inflace byla o něco málo vyšší a nedošlo ještě k naplnění zákonných podmínek pro valorizaci, jistě by se tak stalo jenom o měsíc později, v únoru 2023 - a stalo se. A vláda neudělala nic a rozpočtově nepředpokládala s navýšením důchodů. To nás vede k závěru, že ten zákon, který teď projednáváme po nocích, už dávno měli nachystaný v šuplíku a jenom čekali na tu správnou příležitost.

Vláda neřešila problém valorizace důchodů, přestože znala, či měla znát, zákonnou úpravu i míru inflace, která směřovala již od léta 2022 k naplnění mimořádné valorizace. Přitom vláda navrhla a nechala projednat v Parlamentu v roce 2022 dva návrhy zákonů měnící zákon o důchodovém pojištění a tyto byly přijaty. Byl to zákon č. 221/2022 Sb. ze dne 20. 7. 2002 (2022), tisk Poslanecké sněmovny 237, volební období 2021 až 2025, a zákon č. 455/2022 Sb. ze dne 13. 12. 2022, sněmovní tisk 301. Je tedy zřejmé, že se vláda zabývala v roce 2022 opakovaně zákonem o důchodovém pojištění, a dokonce i ve druhé polovině roku, kdy měla znát obrovskou míru inflace a svou neschopnost inflaci snížit, přesto nic nečinila, přesto tam nestanovila například strop. Respektive neudělala nic pro změnu toho valorizačního schématu.

Výmluvy na předsednictví v Radě Evropské unie jsou zcela nedůvěryhodné ve světle toho, čím se vláda a zejména ministr práce a sociálních věcí v důchodovém pojištění zabývali. V rámci § 67d odst. 1 písm. d) a e) zákona o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 455/2002 Sb. z 13. 12. 2022, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, místo aby v řádném legislativním procesu řešil případnou valorizaci, se věnoval tomu, jak snížit důchod předsedům Českého a Moravskoslezského zemského národního výboru, zrušených 1948, předsedům Národního a Federálního shromáždění do 17. listopadu 1989. Ti jsou však všichni mrtví a nemají žádný důchod. Tedy není co snížit, což lze zjistit na internetu či dotazem na historiky zabývajícími se moderními dějinami. Přesto pan ministr Jurečka snížení důchodů těmto mrtvým funkcionářům výslovně řešil v zákoně.

Taková úprava nemá žádný smysl, leda by šlo o novodobou zákonnou obdobu staré známé nenávisti až za hrob, kterou ztělesňuje synoda mrtvých v roce 897, kdy papež Štěpán VI. nechal z hrobu vytáhnout svého předchůdce papeže Formosa a mrtvého jej soudil. Je to pozdní boj s totalitou po 33 letech, jako kdyby v roce 1951 někdo viděl hlavní problém doby v důchodech úředníků a politiků habsburské monarchie.

Kde byli lidovci v době, kdy byl boj proti totalitě nebezpečný? A pak věřme slibům, že se budou odstraňovat zbytečné právní regulace. Máme tady na stole obsoletní právní předpisy, bude se jimi zabývat ústavně-právní výbor na své další schůzi, a do toho jsme přijímali zákony o tom, že se berou důchody mrtvým. Samo o sobě to však dokazuje diletantství a neschopnost Ministerstva práce a sociálních věcí, které v zákonodárném procesu řeší nesmysly a nikoliv podstatné věci. Na něco čas je, na něco čas není.

Tak pan ministr si mě přišel poslechnout osobně

A teď to nabývá, teď to má větší grády. Tak pojďme. Předčasné důchody 2022, pane ministře, v roce 2022 žadatelé o předčasné důchody zavalili správy sociálního zabezpečení. Kdo si v roce 2022 požádal o předčasný důchod, bude mít měsíčně až o několik tisícovek více, než kdyby získal řádný důchod v roce 2023. A jak je to možné? Je nesmyslné, že kdo pracuje déle a podá si žádost o důchod, až na něj bude mít nárok, tak na tom bude hůře. Chápu to správně, já se svým laickým vzděláním právním?

Právo a spravedlnost nejsou totéž a tento příklad to dokládá. Je to sice podle práva, ale je to hluboce nemravné. Je to chyba, která zatíží státní rozpočet v době, kdy vláda žije na dluh a roztáčí inflaci velkým schodkem státního rozpočtu. Předčasné důchody jsou možností, jak čerpat důchod dříve, ale očekává se, že takový důchod bude menší. A co se stalo? Stal se pravý opak. Chápejte naši už řekněme a priori nedůvěru k čemukoliv, co ministerstvo v tomto volebním období předloží.

Vůbec nelze pochopit ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku, který na podzim 2022 vyzýval občany, aby se přihlásili o předčasný důchod, protože mají mimořádnou možnost, jak jej získat za mnohem výhodnějších podmínek. Tedy podporoval tuto nespravedlnost v zákoně. O předčasný důchod se přihlásilo asi o 100 000 lidí více. Česká správa sociálního zabezpečení nedokázala ani zvládnout nápor žádostí. Je však jisté, že dojde k obrovskému zvýšení výdajů na důchody. Ale hlavně jde o zcela nespravedlivou věc. Je zajímavé, že proti této nespravedlnosti ministr práce a sociálních věcí a vláda nezasáhli, ale proti logickému důsledku zvýšení důchodů o inflaci zasahují. Jestli někde vznikla škoda, pane ministře, tak to bylo vaším přičiněním při té akci na konci roku 2022.

Mimořádná valorizace byla očekávatelná a jistá z pohledu řadu let známé zákonné úpravy i z pohledu řadu měsíců známé vysoké inflace za vlády Petra Fialy. Nešlo o nic překvapivého, jak se nám to snažíte naznačit, že jste procitli až konkrétní den v únoru, teď jsem zapomněl, který to byl. Desátého února se prostě změnil svět. Desátého února asi už bylo po volbách, já nevím.

Vláda toto musela vědět a mohla to řešit i v rámci vládních návrhů zákonů měnících zákon o důchodovém pojištění v roce 2022, ale neučinila tak. Místo toho řešila zcela nesmyslně snížení důchodu mrtvým a vybízela k žádostem o předčasný důchod, což zasáhlo do státních výdajů. Je tedy zřejmé, že stav legislativní nouze vláda nepotřebovala, pokud by jednala s odbornou pečlivostí, ale záměrně věc neřešila před prezidentskými volbami. Neschopnost vlády však není důvodem pro přijetí zákona ve stavu legislativní nouze.

Přijímání zákonů ve stavu legislativní nouze se věnoval Ústavní soud opakovaně, i v nálezu z 1. března 2011 s tím číslem 55. Ústavní soud v daném případě zrušil vládou protlačený zákon ve stavu legislativní nouze, protože pro tento stav neshledal žádnou mimořádnou okolnost. Budu citovat: Ústavní soud dovodil, že jediným důvodem k projednání a schválení napadeného zákona Poslaneckou sněmovnou ve stavu legislativní nouze ve zkráceném jednání bylo ohrožení jeho včasného přijetí tak, aby nabyl účinností nejpozději ke konci roku 2010, což bylo znemožněno postupem opozice podle § 90 odst. 3 a § 91 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, což jste mimochodem vy ani nezkusili, když už jsme u toho.

Zjištěný důvod ovšem nelze považovat za legitimní a ústavně aprobovatelný důvod umožňující vyhlášení stavu legislativní nouze podle § 99 odst. 1 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Proto Ústavní soud dospěl k závěru, že v posuzovaném případě všechna rozhodnutí orgánů Poslanecké sněmovny činěná k návrhu vlády, jakož i samo rozhodnutí o trvání stavu legislativní nouze a o trvání podmínek pro projednání napadeného zákona ve zkráceném jednání, o čemž jednáme teď, při vypuštění prvního čtení ve smyslu § 99 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny byla učiněna v rozporu se shora vysvětlenými aspekty charakterizujícími ústavní demokratický princip. Proto bylo možné ústavní přezkum uzavřít již v této fázi konstatováním, že v procesu přijímání napadeného zákona byly porušeny čl. 1 odst. 1 a čl. 6 Ústavy České republiky a čl. 22 Listiny, tím spíše v situaci, kdy námitky k obsahu zákona nebyly relativně uplatněny.

Ze všeho uvedeného, a dostávám se k závěru, je zřejmé, že i v případě vyhlášení stavu legislativní nouze ve věci valorizace důchodů jde jen a pouze vládě o to, aby prosadila rychlé schválení zákona, a valorizace důchodů jde jen - pardon - a potlačila právo opozice ve srovnání s řádným legislativním procesem. Vláda zřejmě nechtěla zákon předložit před prezidentským volbami, aby podpořila vítězství jí podporovaného kandidáta před kandidátem opozice. Jinak jí nic nebránilo předložit danou úpravu, pokud si myslí, že je nutná, již před několika měsíci. Návrh mohl být tedy projednán v řádném legislativním procesu.

Vyhlášení stavu legislativní nouze bylo zneužití moci vládou a předsedkyní Poslanecké sněmovny.

Já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Já také děkuji. A než se dostaneme k dalším řečníkům, načtu omluvy. Omlouvá se pan Bartošek Jan od 15.40 do 17.00 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Nováková Nina od 15.00 hodin do 23.50 z pracovních důvodů, pan poslanec Vlček Lukáš od 15.15 z pracovních důvodů a pan poslanec Wenzl Lubomír od 15. 30 do 23.59 z pracovních důvodů.

Vystoupení pana poslance Vondráčka vyvolalo jednu faktickou poznámku, a to paní poslankyně Válkové. Paní poslankyně, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuju. Já nechci brát těm, kteří jsou řádně v pořadí, čas, takže budu sledovat, abych opravdu byla ještě možná kratší. Já odkazuji přesně na to, co tady bylo řečeno jako stanovisko klubu a co klub dával dohromady právě z těch nálezů, které tady byly opakovaně citovány. A já jsem se vždycky pousmála, protože se mně zdálo, že z nich jsou vytrhány ty části a partie, které vyznívaly, a i tak, jak byly citovány, značně neurčitě, zatímco ty, které byly jednoznačné a které říkaly, že nelze zdůvodnit legislativní nouzi tím, že se dostala vláda do problémů s časem, pokud zde není ta mimořádná okolnost v podobě těch tří základních skupin bezpečnosti, samozřejmě nějaké ty mimořádné události typu katastrof a závažných hospodářských škod, kde jsme byli sice poučováni, není tady tedy pan poslanec Jakub Michálek, vaším prostřednictvím, že si pleteme civilisticko-právní pojetí škody s tím jak to v tom nálezu Ústavního soudu znělo, čili extenzivně, ale už zapomněl říci, že následující nález to potom velmi zúžil a zpřísnil. Takže už jenom z hlediska časové kontinuity si dovolím říct, že jeho poučování nebylo namístě, nebo respektive nebudu kritizovat, že tak poučoval, ale z hlediska věcné argumentace si domnívám, že by neobstálo.

Já tady chci jenom upozornit na to, že my vás jako koalici upozorňujeme, že zde existují už rozhodnutí Ústavního soudu, která lze téměř jedna ku jedné aplikovat na situaci, ke které nyní došlo. Že tedy vy jako koalice víte, jak to asi skončí. (Předsedající: Čas.) A proto... (Předsedající: Čas, paní poslankyně.) Dobře. Vím. A proto doporučuji rozvahu.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další s faktickou poznámkou, pan poslanec Vondráček. Pane poslanče, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Radek Vondráček: Já už jenom velice stručně, protože tady moje ctěná kolegyně zmínila právě ta vystoupení pana Michálka. Ale on argumentoval naprosto zbytečně, protože primární je posouzení intenzity, intenzity těch hospodářských škod, která musí být na úrovni toho článku 8 zákona o bezpečnostní České republiky, a to je ohrožení státu a válečný stav. A pak se teprve dostáváme do té definice škody, jak on citoval z toho ústavněprávního nálezu, že se může jednat o škody v širším politickém kontextu. My jsme se nikdy do tohoto bodu nedostali. My nejsme ve fázi hospodářských škod, které by hrozily, které by byly v intenzitě ohrožení státu. Nám se to tady snaží pořád někdo namluvit. My jsme po dvou dnech a nocích dostali z pana ministra částku, že snad až 600 miliard, a jsem přesvědčený o tom, že kdyby probíhal řádný legislativní proces, tak ta jeho tvrzení podrobíme na výborech řádné kritice, a že neobstojí. Já jsem úplný laik, ale prostě vládní většina má tu moc, má vládu, má většinu v parlamentu, má tedy klíč k právnímu řádu v České republice a může ho upravit, může upravit ten valorizační rámec, může měnit zákony. A oni se nám tu snaží namluvit, že když tady budeme tři dny spát, tak je to jediná šance, jak ušetřit 600 miliard. A že vzniká škoda. Já jsem říkal - a jak ta škoda vznikla? Plněním zákona? A kdo je škůdce? Ti důchodci? Jsme ve válečném stavu s důchodci? To je to, co tady celou dobu se bavíme, možná to někteří dokonce zavnímali. Já věřím, že někteří z řad vládní koalice to vědí, že to je špatně, já jsem o tom hluboce přesvědčen.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou se přihlásila paní poslankyně Peštová. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo paní předsedající. Jenom bych chtěla navázat na pana poslance Vondráčka. To je přesně to, co jsem tady říkala, že jo, to je ta studie dopadů, která je součástí při tom řádném legislativním procesu, protože to není jenom důvodová zpráva, předkládací zpráva, ale právě ta studie dopadů, která nevychází jenom z toho maxima, co tady řekl pan ministr, ale tam jsou i minima, tam jsou vlastně varianty a právě je tam nějaký rozstřel, který vám říká, jaká, v uvozovkách, ne škoda, ale jaké náklady s tím mohou být spojené. A to je to celou dobu, co říkám a co mi tam chybí, co v tom není. A proto kdyby šli do toho řádného legislativního procesu, tak jsme si mohli odpustit ty neustálé naše dotazy a chtít po nich odpovědi. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času. Nikoho dalšího s faktickou poznámkou již neeviduji, takže se dostáváme do rozpravy. Jenom upozorňuji, že Sněmovna odhlasovala vystoupení na dvakrát pět minut, takže se zeptám pana poslance, jestli chce využít celých deset minut najednou? (Ano, chci.) Tak prosím, vašich deset minut.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Já moc děkuji. Jenom na úvod bych chtěl říct, že se cítím být krácen na svých právech jako řečník právě proto, že byly zkráceny ty lhůty na dvakrát pět minut, a myslím, že se to prostě nejen nedělá, nesluší, ale že to je také v rozporu s ústavními principy a s tím, jakým způsobem by měla fungovat demokracie v České republice.

Včera to byly přesně tři roky, kdy byly v České republice potvrzeny první tři pacienti s příznaky nemoci covid-19, nebo předevčírem. Nevědělo se, co je to za nemoc. Všichni si vybavujeme ty apokalyptické záběry lékařů ve žlutých skafandrech. Začaly se zavírat hranice, přestala přistávat letadla, firmy přerušovaly výrobu, lidé zůstávali doma. Začaly se nosit roušky. Všechno, co se dělo, jsme viděli v televizi. Zpravodajské kanály a servery trhaly rekordy ve sledovanosti. Všichni vlastně koukali, co se to děje. Poslanecká sněmovna dokonce v covidových dobách zasedala v polovičním počtu a všichni jsme měli nasazené roušky. A když jsem před třemi lety jel do Poslanecké sněmovny autem uprostřed té covidové situace, poněvadž jsem byl v té polovině, která zasedala, tak mezi Ostravou a Prahou jsem na dálnici nepotkal za bílého dne několik minut auto. Byl to skutečně dystopický pohled.

Tenkrát se poprvé začalo hovořit o stavu legislativní nouze. Všichni zákonodárci ho začali vnímat jako něco speciálního, opravdu okrajového, jako jakousi pojistku, kdy můžeme v těžkých dobách rychle schvalovat zákony a pomáhat tak občanům. Učili jsme se, jak ke stavu legislativní nouze přistupovat, a pomáhali jsme přes tento legislativní nástroj lidem a firmám v nouzi v době, kdy jsme skutečně nevěděli, jak dlouho a v jaké intenzitě tedy s námi tato nemoc bude. A nyní stav legislativní nouze tady máme úplně v jiné situaci. Jsme tady v situaci, kdy potřebujeme něco pouze schválit rychle, během pár hodin, nikomu tímto stavem legislativní nouze nepomáháme, pouze této vládě naplnit rozpočet. Nacházíme se v době, kdy ekonomika funguje, firmy se snaží i navzdory inflaci přežít, kdy lidé chodí normálně do práce, nejsou doma na nucené nemocenské, děti chodí do škol, roušky nenosíme.

Takže co s tímto stavem, nebo co tím stavem legislativní nouze vlastně sledujeme? Zájmy občanů, kteří potřebují opravdu rychle projednat zákon o snížení mimořádných valorizací? Napadá naše občany nějaká nemoc, přírodní katastrofa? Jsme kráceni na svých právech, nebo dokonce občanům hrozí nějaké nebezpečí? Sledujeme tím pouze to, že tato vláda, která je neschopná bojovat s inflací, potřebuje do státního rozpočtu finance na úkor seniorů. Mně je to opravdu líto, protože ty finance jsou samozřejmě důležité, ale horší je právě teď to hazardování s důvěrou občanů v právní stát. Jak chceme potom občany přesvědčit například ohledně penzijní reformy? Budou nám politikům důvěřovat, když v tuto chvíli podle mě retroaktivně měníme zákon?

Myslím si, že s červnovou valorizací se už skutečně mnoho dělat nedá a že jsme tu pomyslnou červenou linii překročili. V současném zákoně o důchodovém pojištění je valorizační zvyšování důchodů nastaveno jako mandatorní automat. Jakmile jsou splněny podmínky, vzniká současným seniorům právo na zvýšení důchodu. Podmínky k tomu fakticky splněny byly kvůli velké inflaci. A Ústavní soud už několikrát konstatoval, že pokud někomu vznikne ze zákona nějaké právo, i když tento zákon ještě není účinný, nelze jednostranně takové právo zase odebrat. Ale uvidíme.

Tato vláda příliš často totiž spoléhá na Ústavní soud. Stav legislativní nouze, který je dle mého názoru protizákonný, vyřeší Ústavní soud. Retroaktivní novelu zákona o důchodovém pojištění? Hm, vyřeší to, vážení zákonodárci z opozice, Ústavní soud. Odebírání zákonného práva v rámci jednacího řádu slov poslancům na zkrácení dvakrát pět minut? No to vyřeší samozřejmě Ústavní soud.

Tak kdo nám tady v tuto chvíli vládne? Vláda České republiky, anebo Ústavní soud? Zodpovědná vláda by tuto argumentaci použila jen ve velmi krajní situaci, ale během projednávání tohoto zákona rovnou ve třech případech? Zodpovědná vláda by si legislativní proces pohlídala. Zodpovědná vláda, pokud by šlo o rozpočet, o veřejné finance, by nerušila EET, které přineslo do státní kasy 14 miliard. A takto bych mohl pokračovat, windfall tax a podobně.

Co mě nadále mrzí, je nezodpovědné rozdělování společnosti. Tato vláda se už tím ani netají a říká, pokud budeme podle zákona valorizovat důchody, nezbude na další, například rodiny s dětmi, na navýšení rodičáku. Všichni vědí, že průběžný důchodový systém je založen na demografii, a tato vláda chce zrušit školkovné, slevu na manžele, otálí s navýšením rodičáku, ale slibuje, že to vlastně někdy udělá. A jen připomínám, že danou legislativu máme ve Sněmovně již od 6. června a budeme to na mimořádné schůzi probírat příští týden 8. března a několikrát jsme se to pokoušeli zařadit na schůzi Sněmovny. Můžete se k nám přidat a rodičák navýšit nebo dát pozměňovací návrhy.

Kde vzít? Tak o tom, kde vzít peníze, o tom mluvila přede mnou sáhodlouze kolegyně exministryně financí Alena Schillerová. Víte, včera se měnilo programové prohlášení vlády. Já si vybavuji, když jste mluvili o tom prvním, se kterým jste předstoupili před Sněmovnu, jako o tom, přes které nejede vlak. Říkali jste - cituji: Za tímto programovým prohlášením vlády si naše koalice pevně stojí a naše ambice se budeme snažit naplnit. A včera dokonce zazněla z úst pana premiéra věta - cituji: Naším cílem je, aby stabilizace veřejných financí nezhoršila situaci občanů, kteří se bez podpory ze strany státu neobejdou. To řekl pan premiér. A do této situace, pane premiére, patří i senioři. Těm tímto zákonem zhoršujete jejich životní situaci. Někteří si nemohou totiž najít jinou práci, nemají kde brát, jsou odkázáni pouze na sociální smír ve společnosti a na solidaritu. A to vy jste tímto zákonem výrazně rozkolísali.

Jako vláda neumíte řídit finance státu, neumíte řídit sociál, rozpadají se vám úřady práce, chybí nám lépe k léky. Naopak vám jde díky služebnímu zákonu o dosazení kamarádů do státní správy, ovládnutí médií veřejné služby s rozpočtem 9 miliard korun. Jde vám o počet ministerstev nebo počet místopředsedů Sněmovny, jde vám o úřady. Každý den to čteme, kdo koho kam dosadil a za kolik. Nejste bohužel vládou pro lidi. Jste vládou, jejíž členové myslí jen na sebe a na své kamarády. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Další s přihláškou je paní poslankyně Peštová. Paní poslankyně, prosím. I vás se zeptám, zda využijete dvakrát pět minut? (Ano, využiji dvakrát pět minut.) Děkuji. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo, paní předsedající. Samozřejmě protože jsem svůj příspěvek měla mnohem delší, tak jsem se ho snažila a pokusila jsem se ho zkrátit.

Tato vláda měla předvídat a z předběžné opatrnosti v roce 2022 konat. Mí předřečníci už někteří tady zmínili tu inflaci, i já jsem ji tady zmínila, která byla v tom září přes 18 %, a ve své podstatě ty měsíce, které následovaly, se to plus minus pohybovalo procento nahoru, procento dolů. Furt to drželo tu hladinu. Tenkrát to bylo v tom září 18 %. Dneska v tom lednu to bylo 17,5 %. Takže pokud by vláda, nebo vláda, říkám, měla předvídat, měla mít předběžnou opatrnost a už měla konat v tom, že měla tuto novelu zákona dát do řádného legislativního procesu, abychom si ušetřili to, co následovalo dnes, nebo nejenom dnes, ale i předchozí dny. Místo toho tato vláda samozřejmě, byť věděla, že má v rozpočtu velkou nulu na tuto položku, tak čekala až po... říkejme tomu po volbách. Je to od ní velice nezodpovědné. A nejenom po volbách, ale samozřejmě poté, co vyšla data Českého statistického úřadu, a až teprve poté toho 10. 2. začala konat. A začala konat už tou svojí silovou metodou, dala to do mezirezortního připomínkového řízení, jak už jsem několikrát zmiňovala, na dva dny, okleštila připomínková místa. Nikdo nevíme, jakým způsobem probíhal ten řádný vypořádací postup, který tam je s tou vypořádací tabulkou, protože nemám k dispozici, jelikož to probíhalo přes sobotu, neděli a v pondělí per rollam vláda schválila.

Všichni jsme tam identifikovali to, že tam už vzniklo legitimní očekávání právě proto, že ta data byla vydána Českým statistickým úřadem 10. 2., a na základě tohoto legitimní očekávání už tam vzniklo. Já jsem zmiňovala v jednom pořadu, že to je, jako kdybychom hráli třetí třetinu hokeje a v poslední třetině nám někdo změnil pravidla hry a začal rozhodčí pískat jinak, než pískal celou dobu.

Já se vrátím. Zde byly citované ústavní nálezy. Já jsem si taky připravila ústavní nález. Vy jste zde citovali 55/10. Já jsem se inspirovala spíš ústavním nálezem 53/10, který samozřejmě řeší obdobný případ, akorát že byl napaden jiným způsobem. Nebudu se tady točit na těch jednotlivých ustanoveních, jenom tady připomenu to, co se týká rozpočtu. Je zodpovědností každé vlády, aby při sestavování návrhu zákona o státním rozpočtu vycházela z platných právních předpisů, což naše vláda vycházela z platných předpisů, ale dala tam do toho rozpočtu nulu, a ve mně to evokuje tu myšlenku, proč tam dávala nulu, i když tady pan ministr se obhajoval tím, že počítali s tím, že to bude plus minus 15-20 miliard. Ale proč tam těch 15-20 miliard nedali? Proč tam dali tu nulu? No protože počítali s tím, že udělají novelu tohoto zákona. Počítali s tím, že možná, nechci je obviňovat, ale možná že nepočítali s tím, že pojedou až takhle na sílu. Třeba to chtěli dát do toho mezirezortu ještě dřív, než ta data vyšla, ale bohužel vydali do toho mezirezortu až poté, co ta data byla zveřejněna.

A já pokračuji. A v případě, že považuje za účelné dosáhnout jejich změny, aby včas, včas realizovala své oprávnění podat odpovídající návrh zákona, jehož prostřednictvím by dosáhla požadovaných změn. I kdyby přitom v důsledku takového zpoždění došlo k nepřijetí zákona o státním rozpočtu před prvním dnem rozpočtového roku, nejednalo by se samo o sobě o mimořádnou okolnost, neboť důsledky této situace předvídá právní úprava rozpočtového provizoria ve smyslu § 9 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů. Takže kdyby oni konali, tak jak jsem řekla, z té předběžné opatrnosti, předvídali dopředu, co se bude dít s tím rozpočtem, a dali to do toho řádného legislativního procesu a nedošlo by k tomu řádnému procesu, to znamená, nepřišlo by to do Poslanecké sněmovny, možná by to přišlo do Poslanecké sněmovny, možná už by to bylo v Senátu, ale nepotkaly by se ty dny, tak bychom šli do rozpočtového provizoria a mohlo to být vyřešeno. Bohužel toto nenastalo.

A ještě jedno ustanovení v tom nálezu se mi ne líbilo, ale zaujalo. Má-li zákonodárná procedura plnit nejen funkci hlasování, nýbrž být též garancí svobodné politické soutěže, nelze případný požadavek její racionalizace ve vztahu k negativním důsledkům případné obstrukce ze strany parlamentní menšiny - což jsme my - uskutečňovat prosazováním stavu legislativní nouze ze strany vlády a s ní spojené parlamentní většiny. Přisvědčení jejich postupu by za situace, kdy vláda nebyla schopna artikulovat jiný jeho důvod než souhlas opozice s vlastními návrhy zákonů, respektive nezbytnost přijetí zákonů před začátkem rozpočtového roku, protože z nich již vycházejí (vychází?) předložený návrh státního rozpočtu, by vlastně znamenalo přiznat řádné zákonodárné proceduře včetně jejích jednotlivých stadií pouhý význam fasády parlamentismu (parlamentarismu), jenž nemá žádný smysl a jež může být omezena kdykoliv, kdy se s ohledem na její časový aspekt jeví aktuální většině nadbytečnou. S takovýmto pojetím zákonodárné procedury, jak již bylo uvedeno výše, se však Ústavní soud zásadně neztotožňuje a řádnou zákonodárnou proceduru chápe právě jako garanci volné politické soutěže a v jejím rámci též práv politické opozice.

Řekněme si to otevřeně, státní rozpočet jsou příjmy a výdaje. Všechny zákony ovlivňují státní rozpočet. Jsou to příjmy a výdaje, takže v případě, že vládnoucí koalice potřebuje rychle změnit nějaký zákon, který ovlivní příjmy nebo výdaje, tak by postupovala způsobem, že by neustále vyhlašovala legislativní stav nouze, aby převálcovala tu opozici tím, aby ona nemohla využít svých práv k tomu, aby zabránila tomu, co se jí nelíbí, nebo respektive s tím zákonem, s kterým ona má problém, tak nemá možnost vznášet v řádném legislativním procesu své argumenty. A to je špatně. To je špatně. Právě tohleto, nebo v tom já spatřuji, že bylo porušeno, a nejenom tady v tom, jako vidím tam tu retroaktivitu, jak jsem říkala, vidím tam tu retroaktivitu, vidím tam tu předvídatelnost, a současně že nebyla ta předběžná opatrnost. No a samozřejmě po tom, co se teď děje v Poslanecké sněmovně, jakým způsobem válcujete a jakým způsobem se snažíte urychlit ten čas, abyste došli k tomu termínu, který vám hoří, to znamená toho 22. 2. (?), to je pro mě velice smutné.

Já končím svůj příspěvek, abych dala možnost dalším, aby mohli vystoupit. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji moc za dodržení času. Další s přihláškou je paní poslankyně Balaštíková. A i paní poslankyně se musím zeptat, jestli chce využít deset minut. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Ano, paní předsedající, chci využít deset minut. Takže dobrý den, kolegyně a kolegové. Dnes jsme se zde sešli k projednání budoucnosti nejen současných občanů v důchodovém věku, ale i těch, co to za pár let čeká. A já mám velmi negativní postoj k rozhodnutí předsedkyně Poslanecké sněmovny, ve kterém ona vyhlašuje stav legislativní nouze, kdy se rozhodně jedná o zneužití stavu legislativní nouze, jelikož podmínky pro vyhlášení tohoto stavu dle mého soudu nebyly splněny. A i mí předřečníci na to upozorňují. A tak jsem velmi znepokojena ze současného postupu vlády v oblasti důchodů a taktéž související komunikace směrem k občanům. Domnívám se, že dochází nejenom k nemorálnímu jednání, ale zčásti i ohrožování lidských práv. Z hlediska právní stránky je zřejmé, že zákonný nárok na valorizaci již vznikl, a případná novela bude tak retroaktivní. Na jednu stranu se vláda hájí argumentací, že naší zemi hrozí hospodářské škody. Ale já jsem si nevšimla, že by někdo z představitelů vlády vystoupil a informoval nás o tom, že Česká republika stojí před bankrotem.

Je třeba podotknout, že vláda nečiní žádné konstruktivní kroky směrem k dlouhodobému zvýšení příjmů do státní pokladny a například odpovídající daňovou reformu zatím vidíme jenom ve vizích a signálech. Navíc na daních vláda vybírá mimořádné zisky díky inflaci, a má tak dostatek finančních prostředků.

Je důležité také upozornit na skutečnost, že v případě důchodů se jedná o pojistné, což je účelově zaměřená povinná platba. Vláda by s ní neměla nakládat jako s daňovým výnosem, kde má dle teorie finančního práva volnou ruku, co se týká využití. Současná valorizace důchodů je především zajištění jistot pro všechny občany naší země. Jakékoliv porušení tohoto systému může vést nejen k negativním socioekonomickým dopadům na nejohroženější skupinu obyvatel, tedy na důchodce, ale také k trvalému narušení důvěry v právní stát. A právě ten stát by měl být garancí jakýchsi jistot.

Vláda tahá za záchrannou brzdu a pokouší se snížit červnové mimořádné navýšení důchodů. Argumentuje, že přestává platit mezigenerační solidarita, a řada politiků má výhrady, že tak činí na poslední chvíli, a ještě v legislativní nouzi. Vláda se snaží opírat o argumenty, že kvůli raketově rostoucím cenám se nepřiměřeně rychle zvyšují i důchody a kvůli automatické valorizaci jsou senioři jedinou chráněnou skupinou obyvatel, zatímco ostatní chudnou. Na druhé straně jsou tu naopak argumenty, že vláda musela s mimořádnou valorizací počítat už od podzimu loňského roku právě proto, že podmínky růstu zákon přesně vymezuje. Vláda přitom s mimořádným růstem nepočítala ve státním rozpočtu, ani se výpočet nepokusila změnit v předstihu. Místo toho tak činí až poté, co přesně ví, o kolik důchody porostou. Přitom ale není úplně jasné, jestli už na přidání nevzniká důchodcům nárok. Navíc vláda k prosazení změny využívá institut legislativní nouze určený k zvládání mimořádných a nepředpokládatelných událostí.

A jelikož vláda nechce riskovat, že by nestihla ve Sněmovně schválit snížení valorizace důchodů, sáhla proto po vyhlášení stavu legislativní nouze. Novela zákona by se tak mohla projednat ve zrychleném modu a s omezeným vystupováním zákonodárců. Což se vlastně děje. To samozřejmě není možné a tento krok lze považovat za protiústavní. Nelze si přece vyhlašovat stav legislativní nouze, jak se komu zlíbí, anebo proto, aby se něco mohlo prosadit. Za vaší vlády se legislativní nouze tak stává novým normálem.

A to nejzvláštnější na celé věci není ani tak to, co se vůbec děje, ale nejzajímavější je to načasování. Vláda samozřejmě věděla, že bude muset v červnu valorizovat důchody a že to bude stát cca přes 34 miliard. Vláda věděla, že vzhledem ke stavu veřejných financí bude muset zvedat daně, protože co si budeme povídat, pokud jde o zalátání děr v rozpočtu, je vždy nejjednodušší sáhnout do peněženek občanů. Vláda věděla i to, že bude muset přijít alespoň s parametrickými změnami důchodového systému. Věděla to dlouho. A tak proč se to všichni dozvídáme teprve teď? Ta příčina má jednoduchý název: prezidentská volba. Vláda se sérií nepopulárních kroků záměrně čekala na dobu, až bude po této prezidentské volbě. Nechtěla, aby se z daní nebo z důchodců, což jsou témata, která se dotýkají prakticky každého voliče, stalo téma prezidentské kampaně. A nechtěla to ze dvou důvodů. Jednak proto, aby tím nenahrála Andreji Babišovi, a za druhé proto, aby tím nezhoršila situaci svému kandidátovi Petru Pavlovi. Proto se striktně mlčelo o tom, že valorizace nebudou, a proto se teď narychlo vyhlašuje stav legislativní nouze. Proto se mlčelo, že se bude chodit později do důchodu nebo že nám stát hodlá ale pořádně proluftovat peněženky. Mlčelo se, aby voliči nebyli nahnáni k Babišovi, a naopak nebyli odehnáni od vašeho kandidáta, pana Petra Pavla.

V tomto světě je tedy velmi zajímavé zavzpomínat si na okamžik, kdy se tu po sečtení hlasů jásalo, že pravda zvítězila nad lživým způsobem vedení kampaně. Jak je vidět, není to tak docela přesná interpretace, vážení páni novináři, protože vláda občanům záměrně lhala, či přinejmenším neříkala celou pravdu, aby tím neuškodila svému kandidátovi. A zároveň se hezky ukazuje, jak moc byl Petr Pavel ve skutečnosti provládním kandidátem, jak moc ho vláda považovala za svého, ačkoliv on sám se proti tomu neustále v kampani vymezoval. Že nás vláda ve jménu prezidentské volby vodila celkem solidně za nos, je fakt, se kterým už těžko něco můžeme dělat, ale měli bychom si ho pečlivě zapamatovat pro budoucí léta a neméně pečlivě sledovat i to, jak se k těmto krokům vlády postaví člověk, v jehož zájmu nás vláda vodila celé podzimní období za nos.

Poslanci pětikoalice tímto způsobem jednoznačně zneužívají institutu legislativní nouze k tomu, aby prosadili věc, která v legislativní nouzi vůbec není. Porušují tak slib, který dali svým voličům. Říkali, že budou dodržovat zákony, a nedodržují je. A tímto krokem akorát budou ztěžovat situaci těm, kteří jsou na tom dnes už poměrně dosti špatně. A je jasné, že vláda Petra Fialy není ochotna sahat zatím do jiných oblastí. O tom nás dennodenně přesvědčují.

Klamali jste lidi, a naši lidé to vědí, že byli oklamáni. Nechutné je, že se snažíte rozdělovat společnost. Evropské předsednictví jste totálně prokoučovali. Jste asociální vládou. Lžete nejen nám, ale hlavně lžete celému našemu národu. A já nechci být špatným prorokem, protože tohle všechno se vždycky v budoucnosti vymstí. A já jenom doufám, že ta doba, kdy to všichni pochopí, bude docela brzká. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Vaše vystoupení vyvolalo faktickou poznámku pana poslance Kohajdy. Pane poslanče, vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Michael Kohajda: Děkuji. Vážený, pane ministře, paní předsedající, dámy a pánové, já jenom bych tady chtěl zareagovat na ta slova, která tady zazněla, kdo lže národu. Samozřejmě to, že tady předchozí vláda nás dostala do brutálních schodků státních rozpočtů, to je fakt. To, že nemyslela na důchodovou reformu, neudělala jediný krok, to je fakt. Není snad překvapením ani pro členy bývalé vládní strany, že důchodová reforma je nezbytná. Takže dnešní pohoršení tady vážené paní kolegyně Balaštíkové, vaším prostřednictvím, paní předsedkyně, mě trošku pobuřuje, protože jsme opravdu již ve fázi, kdy brzy narazíme na úvěrové možnosti tohoto státu, a jsem opravdu znepokojen tím, že to předchozí vláda a její poslanci vůbec neviděli, i když vytvářeli ty extrémní schodky státního rozpočtu a ten náběh na schodky důchodového rozpočtu, když rozdávali, kupovali si voliče tím, že zvyšovali důchody či dávali jednorázové důchodové příspěvky. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. A jsou tu další dvě faktické poznámky. První pan poslanec Králíček, připraví se paní poslankyně Balaštíková. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážená paní předsedající, pane Kohajdo prostřednictvím paní předsedající, přijdete mi jako pokrytec, protože vy tady argumentujete, že naše vláda v minulém volebním období zadlužila tuto zemi. Tak si pusťte stenozáznamy. Představitelé vaší strany tady říkali, že ještě málo, že ještě málo dáváme, že je potřeba víc, že je potřeba 100 % dávat těm vlastně živnostníkům, že 110 %, 120 %. Vždyť vy jste chtěli dávat daleko víc! A vy nás tady obviňujete z toho, že jsme kompenzovali totální zavření ekonomiky za covidu, který byl nepredikovatelný. Nikdo se s takovou apokalypsou, která tu byla, nesetkal. Jste pokrytec!

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Paní poslankyně stáhla, takže dalším přihlášeným je pan poslanec Kohajda. Prosím.

 

Poslanec Michael Kohajda: Děkuji. Tak já rád na toto odpovím. Pokrytcem bych podle mého byl, kdybych vám to tady říkal já. To jsem neříkal. Já si držím to svůj názor pořád. Veřejné rozpočty České republiky, zejména státní rozpočet není v dobrém stavu, nebyl v dobrém stavu. To, jestli říkáte, že jste rozdali velké prostředky za covidu, to je v příkrém rozporu s tím, jak to vyhodnotil Nejvyšší kontrolní úřad, zcela nezávislá instituce tohoto státu, který řekl, že z těch prostředků, které jste vyčerpali, pouze minimální, malá, menšinová část šla na skutečnou pomoc firmám, občanům. A byl to taky jeden důvod, ta rozdávačná politika, která byla v rozporu s rozpočtovou odpovědností, který byl důvodem a původcem inflace, která v dnešní době tady je. Na začátku toto byl ten důvod, proč vzrostla inflace na dnešní úrokové... nebo na dnešní míru. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času, a opět se hlásí pan poslanec Králíček s faktickou poznámkou. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Robert Králíček: Já se domnívám, pane poslanče, že nemluvíte pravdu ani s tím NKÚ. Tam to NKÚ mluvilo o něčem trochu jiném. Ale vy jste byli ti, kteří nám říkali, že dáváme málo, že je potřeba reparovat víc, a teď nám vyčítáte, že jsme něco dávali. Ale přečtěte si tu zprávu NKÚ, tam se hovoří o něčem jiném.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času. Další s faktickou, paní poslankyně Peštová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Chtěla bych zareagovat na pana poslance Kohajdu, prostřednictvím paní předsedající. Jestli minulá vláda myslela na ten průmysl, tak vaše vláda na něj nemyslí. Tak se podívejte, co se děje. Já nevím, jestli žijete v nějaké bublině, ale měli byste se zaměřit na to, co se děje i mimo tu bublinu. Vy jste si tady udělali nějaký windfall tax, ten windfall tax původně na energetiku vůbec nebyl. Pak jste přišli se zastropováním, a ve své podstatě teď vám ty miliardy, který jste si mysleli, že vám to přinese, vám nepřineslo.

Já jsem vám dala jednu otázku, když jsme byli spolu v Partii. Kde je těch 100 miliard, teď už 70 miliard, které jste slíbili, že najdete ve výdajích? Zatím nic nevidím. Ano, teď jste sebrali důchodcům!

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Juchelka. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc. Já jsem to tady říkal v tom svém projevu na úvod těch deseti minut. Já jsem tady byl v té polovině, která tady řešila právě celou tu covidovou situaci ve stavu legislativní nouze. Všechny ty programy, kdy se pomáhalo podnikatelům, Antivirus, nemocenskou, pamatuji si, že vlastně výbor pro sociální politiku zasedal de facto nonstop, poněvadž se tam neustále připravovaly nějaké programy. Vyplácelo se to včas a řádně všechno například přes úřady práce, Českou správu sociálního zabezpečení. Nikdy tady ty úřady za té covidové krizové situace nekolabovaly jako v tuto chvíli. Pamatuji si, že strana opozice říkala dokonce, když jsme říkali, ale ona neexistuje vůbec žádná registrace těch, kteří pracují na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, že nemůžeme jim dávat a kompenzovat a pomáhat jim takto. Nakonec se to i skrze Piráty samozřejmě prosadilo, že mohou čerpat pomoc i ti, kteří jsou a pracují na DPP a DPČ. A takhle bych já mohl neustále samozřejmě pokračovat.

Ten rozdíl mezi vlastně tady touto situací a tou covidovou je poměrně velký. Vy za prvé jste něco slibovali před volbami, a to že zatočíte, když byla inflace okolo 4 až 5 %, s inflací. Zatočili jste skutečně s ní tak, že v tuto chvíli je trojnásobná a třetí nejvyšší v Evropské unii. To za prvé. A za druhé jste nenašli doteď vůbec žádný recept na to, jakým způsobem s těmi veřejnými financemi zacházet. Důkazem toho je to jedno jediné číslo, které vyšlo včera nebo předevčírem: 119,7 miliardy, nejvyšší rozpočtový schodek po roce vládnutí této vlády v České republice v historii České republiky od začátku roku 89. (Už mimo mikrofon: 90.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Čas. Děkuji. Další s faktickou přihláškou pan poslanec Kohajda. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Michael Kohajda: Já si myslím, že by bylo možné také konkrétně uvést, kdo byl největším příjemcem covidové podpory, zda byla účelně vynaložena, zda šla skutečně konkrétním lidem, kteří ji skutečně potřebovali, nebo byla plošná a šla i subjektům a firmám, které ji vůbec nepotřebovaly. To že jste zavřeli kasina, to byla sice nemilá věc, ale proč jste jim nahradili všechny ušlé zisky tak obrovskými částkami? Tak to je tady otázka, která je podle mě velmi relevantní. Bylo nezbytné podporovat také provozovatele kasin za to, že byli během covidu zavření?

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Tak vaše vystoupení vyvolalo sérii faktických poznámek. Takže nejprve paní poslankyně Balaštíková, připraví se pan poslanec Juchelka a pan poslanec Králíček. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Tak pane kolego Kohajdo, prostřednictvím paní předsedající, to přece jako právník nemůžete myslet vážně. Vždyť víte, jak by to dopadlo, kdyby to nebylo rovnoměrné a nedostali to bohužel všichni, kterým vznikl nárok. O co se tady hádáme? Že jsem se trefila do černého. Vás to možná bolí, tak se snažíte jít do osobní roviny, protože nic jiného v tom není. Nezlobte se na mě, jestli se chcete pořád jenom handrkovat a nechcete si to přiznat, možná moje slova vás zasáhla víc, než se zdálo. Ale promiňte, nechoďme do osobní roviny, nehrabejme se v minulosti a starejme se o to, co bude zítra. Co bylo včera, už dneska nezměníme. Promiňte.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další s přihláškou je pan poslanec Juchelka. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Já děkuji moc. No proč? Poněvadž když máte například eseróčko, tak dáváte všem eseróčkům, která splňují nějaké podmínky, a ty splňují třeba například i ti, kteří jsou provozovatelé kasin, to za prvé. To znamená, že se všem měří stejně stejným metrem, nikdo se nediskriminuje ani v té pomoci, která tenkrát, ano, skutečně byla plošná, protože byla zastavená ekonomika v České republice. Škodovka stála několik týdnů, lidé zůstávali doma, děti nechodily do škol. My jsme chodili v rouškách, tak jak jsem to tady popisoval.

No a samozřejmě, že ten rozdíl mezi tady touto podporou a tím, co chystáte vy, je markantní. Já si pamatuji, když jsme tady jako přílepek měli k jednomu zákonu za minutu dvanáct načten pozměňovací návrh Marka Bendy, který snižoval daně v oblasti hazardu, pravděpodobně pro nějakého koaličního kámoše, který provozuje nějaké hazardní hry nebo kasino, nebo nevím, pro koho to bylo, a určitě se k tomu ještě budeme vracet, poněvadž k nám pluje legislativa, která bude ty hazardní hry měnit v takzvaných asi třech kategoriích. Tak já sám jsem zvědavý na ty poměry, komu ty daně budete tady z těchto neřestí zvyšovat a která ta kategorie naopak bude tou, kde to naopak budete někomu, nějakému vašemu asi kamarádovi, snižovat. Takže já sám jsem zvědavý a těším se na tu legislativu.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. A další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Volný. Prosím.

 

Poslanec Jan Volný: No děkuji mockrát. Já tady bych chtěl, pan kolega Kohajda každé vystoupení, který teď měl poslední čtvrt hodiny, pořád klesá níž a níž. Já nevím, jestli mu je to hodno, protože to, co řekl, je opravdu k pozastavení a k zamyšlení. Prosím vás, jestli nemáte rád kasina, já s tím nemám problém, tak dejte návrh zákona, zrušme kasina. Jestli chcete zvýšit daně kasinům, dejte návrh a dejte jim 50 % daní. Ale jak můžete říct, když jsou to legálně podnikající organizace a firmy, které platí daně, které nedělají nic nezákonného, a vy byste vymezil, když jim z důvodů státní bezpečnosti a zdraví lidí zavřeme živnost, tak jak byste chtěl obhájit, že jsou jiný než hospoda, jiný než Škodovka, jak to chcete zdůvodnit? No já tohleto... vůbec mi to nebere hlava. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. A další s faktickou poslední je přihlášen pan poslanec Kohajda. Prosím,

 

Poslanec Michael Kohajda: Děkuji. Já jen poukazuji na to, že rozpočtové možnosti každého státu, i České republiky, jsou omezené, že nemáme rozdávat to, co nemáme, na co si nevyděláme, tedy to, co nám nepřiplyne z daňových výnosů. Jestliže už pomáháme, což v nějaké situaci je určitě ospravedlnitelné, tak bychom měli pomáhat těm nejslabším, těm, kteří to skutečně potřebují. Myslím si, že jestliže se pomáhá plošně pouze z toho důvodu, že je to jednodušší, že to lze jednodušeji vyplatit a zadministrovat, tak je to špatný důvod. Pomoc musí být těm slabým. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. A vaše vystoupení opět vyvolalo sérii faktických poznámek. Nejprve pan poslanec Juchelka, připraví se paní poslankyně Balaštíková, pan poslanec Kasal a pan poslanec Králíček. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Já děkuji moc. Já si myslím, že se na tom samozřejmě shodneme, protože před těmi covidovými roky, které tady byly, opravdu, ten zub toho rozpočtu to samozřejmě ukazuje, byly prostě jiné, tak vždycky ten rozpočet už i za vlády Bohuslava Sobotky, Andreje Babiše byl víceméně vyrovnaný, nebyl tam žádný markantní schodek, schodek rozpočtu, to přišlo až s těmi covidovými roky.

Ale vy jste právník. A my tady pořád řešíme dokola jednu a tu stejnou záležitost, a to, zdali se skutečně nacházíme v té ústavně konformní rovině toho stavu legislativní nouze, zdali se tady skutečně nacházíme v té zákonné rovině té retroaktivity u novely zákona o důchodovém pojištění. A zda třeba i vy jako právník jste konformní s tím, že se takhle tady už poněkolikáté ohnul jednací řád. A možná, že místo toho, abyste tady bych řekl útočil neustále na ty věci minulé, které byly tisíckrát různě už vysvětleny, tak já bych tady spíše očekával váš odborný názor tady na toto. Jste konformní s tím jako právník - třeba i tady paní kolegyně Decroix, která v tuto chvíli přišla, pan Haas, kterého tady vidím a vážím si ho jako právníka - s tím, co se tady v tuto chvíli od úterního dne odehrává? To, co tady vytváříte, co děláte, že to dáte k Ústavnímu soudu? Já tady o tom mluvím poněkolikáté. To opravdu vy všichni tady jako právníci si řeknete, jo, on to vyřeší ten Ústavní soud, všechno vyřeší Ústavní soud, můžeme to na něho přehodit. Samozřejmě my jsme zodpovědní nějakým způsobem, ale jsme nezodpovědní v těch svých rozhodnutích, protože to přehodíme na Ústavní soud. On nějak rozhodne, třeba to zpětně vyplatíme těm starobním důchodcům i s penále, však on to ten rozpočet nějak asi unese. Já si myslím, že ne. Já chci být zodpovědný politik, konstruktivněopoziční (Předsedající: Čas.) a nebudu hlasovat pro to.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další, paní poslankyně Balaštíková. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Já bych vám, pane kolego Kohajdo, prostřednictvím paní předsedající, chtěla poděkovat. Opravdu vám děkuji za to, co jste řekl. Protože když si udělám jenom takovou bleskovou analýzu, tak bych se musela smát, ale chce se mi plakat. Prosím, přehrajte si, co jste řekl, a začněte se tím řídit. To je to, co po vás chceme. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. A další s faktickou poznámkou, pan poslanec Kasal. Prosím.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji, paní předsedající. Já se vyjádřím taky k panu poslanci Kohajdovi, vaším prostřednictvím. Pane poslanče, vy tady hovoříte o tom, jak se pomáhalo plošně a těm ne nejslabším. Jak už to řekla kolegyně, můžete to tady předvést? Vy teď určitě, v uvozovkách, taky pomáháte těm nejslabším. Ale já se vás chci osobně zeptat, a já to uvedu trochu na osobní rovinu: Kde vy jste byl, když byla ta covidová doba? Vy jste tady byl, když se o tom jednalo? Já jsem se účastnil těch hovorů s právníky, konkrétně třeba panem kolegou Ferim, s kterým jsme si tady museli vysvětlovat, jestli tedy ten virus stejně působí v bytě a stejně působí na chatě, až do takovýhle absurdností jsme šli, abychom jim vysvětlovali, že to zkrátka asi je infekční všude! Tak tímhle jsme se zabývali, abyste věděl, z vaší strany.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, a vracíme se do rozpravy, kde je přihlášena paní poslankyně Hanzlíková. Paní poslankyně, i vás se musím zeptat, zda deset minut, nebo... (Ano.) Tak prosím.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Já děkuji za slovo. Vážená paní předsedající vážené kolegyně, vážení kolegové, jsem moc ráda, že se mohu vyjádřit k vládnímu návrhu projednávanému. A hned na začátku chci uvést, že mám velký problém s tím, že tento návrh byl předložen s využitím stavu legislativní nouze, která tady byla včera poměrně na sílu potvrzena, a to z toho důvodu, že jsme v situaci, která podle mě z žádného hlediska legislativní nouzi neodpovídá. Nesouhlasím také s tím, že by existovaly podmínky pro projednání tohoto vládního návrhu ve zkráceném jednání.

Z věcného hlediska je pro mě nepřijatelné, že dlouhodobě fungující zákonný valorizační mechanismus chce vláda narychlo narušit, přestože si musí být vědoma toho, že jakékoliv porušení tohoto systému snížením může vést k závažným negativním socioekonomickým dopadům na jednu z nejohroženějších skupin obyvatel, která čítá 2,8 milionu seniorů a lidí s invalidním důchodem. Je pro mě také těžko pochopitelné, že vláda takto důležitou novelu, která bude mít negativní finanční dopad na tak obrovskou skupinu obyvatel, projedná formou per rollam. Ale budiž, bylo to rozhodnutí vlády, my na to můžeme mít svůj názor, ale sama za sebe odmítám, abych jako poslankyně měla možnost tuto závažnou změnu projednávat pouze v omezeném čase a ve zkráceném jednání.

Navíc musím říct, že to samostatné projednání změny, která se bude týkat pouze červnové valorizace, i přesto, že to tady bylo několikrát panem ministrem práce vysvětleno, považuji za nesystémový krok. Řešení případné úpravy valorizačního mechanismu mělo být až součástí komplexního řešení důchodové reformy se všemi provázanostmi a souvislostmi a především se všemi analýzami dopadů na seniory a na lidi s invalidním důchodem.

My tady dva dny sledujeme snahu projednat tento zákon co nejrychleji. Přitom, jak už jsem zmínila, ty dopady projednávaného návrhu a v podstatě i další zvažované kroky vlády mohou být opravdu zdrcující pro ty, kteří se ve společnosti mohou nejméně bránit. A je to proto, že převážná část seniorů je zcela příjmově závislá na státu. Navíc forma jejich spotřebního koše z nich činí skupinu mnohem citlivější na zdražování základních potravin, léků a služeb. A týká se to v poslední době i služeb sociálních, které jsou pro ně velmi důležité.

Bohužel dosavadní kroky a návrhy této vlády, které směřují k seniorům, nelze v žádném případě označit za sociálně citlivé, jak se k tomu pětikoalice zavázala v programovém prohlášení. Pokud můžu jenom krátce ocitovat, tak v tom prohlášení stojí: Nezbytná opatření, reformy a změny budeme provádět sociálně citlivým způsobem s ohledem na nejvíce zranitelné členy společnosti. Tak tento návrh tomu určitě neodpovídá.

Jak už jsem říkala, projednávaná změna je nesystémovým krokem, protože novela řeší pouze valorizaci v červnu 2023. Má tedy jenom jednorázové užití a nepoužijí se zde obecná pravidla podle zákona o důchodovém pojištění. Znovu tady připomínám, že ta změna valorizací je natolik důležitá, že musí být jednoznačně součástí širší důchodové reformy, která bude podrobně konzultovaná v dostatečném časovém prostoru, a bude nalezen konsenzus nejenom vládních stran, ale také se sociálními partnery a s opozicí.

Co by ale pro každou vládu mělo být pravidlo nepřekročitelné, je dodržování ústavních pravidel. A tady se musím vrátit k legislativní nouzi a k tomu, že je možné ji vyhlásit skutečně za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu anebo hrozí značné hospodářské škody. Když se podívám na základní práva a svobody občanů, tak zákonnou valorizací důchodů určitě nejsou ohrožena lidská práva a svobody občanů. Naopak čl. 10 Listiny základních práv a svobod zaručuje právo na zachování lidské důstojnosti a osobní cti a jednou z oblastí, ve kterých se lidská důstojnost skloňuje, je uvedeno také zajištění určitých pracovních a životních podmínek, což konkrétně znamená i výši invalidního nebo starobního důchodu. Pokud je dnes v naší zemi téměř polovina všech seniorů ohrožena chudobou, je ohrožena i jejich lidská důstojnost a základním úkolem a povinností vlády, která dodržuje ústavní pořádky, je jim poskytnout pomoc a podporu.

V podstatě vláda tvrdí, že tou mimořádnou okolností je stav, kdy hrozí značné hospodářské škody. Podle vlády to tedy znamená realizace zákonem dané valorizace penzí. Tady je ale důležitým faktem, že vládě a především ministrovi financí a ministrovi práce a sociálních věcí je valorizační mechanismus dlouhodobě známý. A určitě mají k dispozici kvalitní predikce, analýzy a čísla, která je s dostatečným předstihem na hospodářské škody upozorňují.

Nelze také opominout ani samotnou skutečnost, že nárok osob pobírajících důchod na důstojné finanční zabezpečení byl důvodem zavedení toho valorizačního mechanismu. Prostředky, které důchodcům stát na živobytí vyplácí, nesmí postupem času ztrácet svoji hodnotu. Tím by totiž docházelo ke konstantnímu poklesu životní úrovně osob, které tyto důchody pobírají.

Co je velmi důležité, tak důchodová reforma by měla být opravdu projednána v časovém prostoru a měl by se najít konsenzus napříč politickým spektrem, ale samozřejmě se sociálními partnery a se zastřešujícími organizacemi. Já bych tady jenom krátce ocitovala, co si v podstatě o tomto návrhu myslí Českomoravská konfederace odborových svazů, která se vyjádřila, že vláda České republiky ignoruje sociální dialog, důležité materiály posílá pozdě a nečeká na připomínky odborů. Podobné vyjádření vydala i Rada seniorů. A Rada seniorů je organizace, která by se k tomuto návrhu měla nejvíce vyjádřit, protože je složena ze samotných seniorů. Také Národní rada osob se zdravotním postižením se k tomuto návrhu vyjádřila s tím, že zásadně nesouhlasí se změnou valorizačního mechanismu, tak jak je navrhován, a protože chápe, že vyplacení důchodů je náročné pro veřejné rozpočty, ale potom měl být tento zákon předložen včas, aby byl řádně projednán. A to si myslím také.

Je nutné se podívat na to, že novela, kterou tady projednáváme, není jenom o číslech, o šetření, o hospodářských škodách, ale je to především o lidech a o té nejohroženější skupině. Tolik asi za mě, děkuji, a já dám prostor dalším kolegům k vyjádření.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, a další přihlášený je pan poslanec Volný. Také se zeptám, zda celých deset minut, nebo dvakrát pět chcete využít, pane poslanče?

 

Poslanec Jan Volný: Paní kolegyně, nastavte mi je tam, i když já je nevyužiji. Ale nastavte mi je tam, ať mám přehled.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Deset, nebo pět? (Deset.) Dobře. Tak prosím.

 

Poslanec Jan Volný: Tak já bych chtěl, já jsem měl tady připravený asi třicetiminutový dost sofistikovaný projev, chytrý, jak jinak já, pak jsem ho zkrátil na deset a teď opustím i tuto variantu, protože bych chtěl, aby se tam dostali kolegové, a půjdu úplně z jiného soudku.

Prosím vás, legislativní nouze, úplný nesmysl podle mě, zkrácené jednání naprosto zbytečné, protože kdybychom komunikovali a byli opět trochu korektní, tak to vůbec nebylo potřeba. Ale já jsem bytostně, prosím vás, bytostně přesvědčen, že tuto normu vetuje pan prezident zvolený a že se to stejně vrátí do Sněmovny, a pokud jen trošičku štěstí dá, tak se to nestihne. Proč si myslím, že to pan prezident vetuje, i když před chviličkou přišel článek, vy jste to asi viděli všichni, a píše tady komentátor: Pavel nižší růst penzí, valorizace nebude vetovat. Vláda věc odložila, aby byl zvolen.

Kolegové, můžu vám říct, že pan zvolený prezident, jeho administrativa se hluboce, ale hluboce mýlí, a myslím, že se nechala vlákat do dost nepříjemné pasti. Vládní koalici vůbec, ale ani trošku nešlo o to, aby byl zvolen prezidentem Petr Pavel, věřte mi. Jim bylo úplně jedno, jestli to bude paní profesorka, nebo Petr Pavel. Oni měli jedinou vizi, jedinou vizi, aby to nebyl Andrej Babiš. A nahráli to tak, že pozastavili, pozastavili to projednávání této palčivé věci jenom proto, aby nedej bože to nepřineslo Babišovi nějaké body.

Ale co se stalo? Mezi prvním a druhým kolem pan zvolený prezident naprosto logicky začal objíždět regiony, kde nevyhrál, kde měl problémy, to znamená Ústecký a Moravskoslezský kraj, a tam si s těma lidmi podával ruce, Bylo tam mraky, věřím tomu, důchodců, a všem říkal, dejte mi svůj hlas, já budu váš prezident, budu pracovat pro vás, já vás nenechám padnout. Naprosto legální, legitimní. Vůbec mu to nevyčítám. Ale to chudák ještě nevěděl, že za měsíc a půl bude stát před rozhodnutím, aby těm lidem, kterým toto sliboval, vlastně plivnul do očí. Není to jeho vina, to mu nejmíň vyčítám, ale nechal se vlákat touto vládou do takové pasti a bude stát před velice těžkým rozhodnutím, jak začít svoji etapu prezidentského bytí. Já mu to vůbec nezávidím a myslím si, že v něm zvítězí hrdost a čest, kterou by jako voják měl mít, a že ještě přehodnotí tuto věc, a opravdu si jeho administrativa i on uvědomí, jakou loutkou této vlády se stal.

To znamená, to je moje poselství. Musím tady podtrhnout, že i já, stejně jako pan kolega předřečník, nejsem komfortní s tím, co se děje. Cítím se ukřivděný na svých právech, protože toto jsem vám chtěl přečíst. (Ukazuje.) Nebo přečíst, chtěl jsem z toho referovat, měl jsem z to hezký pocit, že tady půl hodiny se vyjádřím. Bohužel jste mi to nedovolili. Takže já dávám teď prostor dalším. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. A další s přihláškou je paní poslankyně Mračková Vildumetzová, která se byla zde osobně omluvit. Protože onemocněl syn, musela narychlo odjet. Takže bude zařazena na konec programu. Takže prosím dalšího, pana poslance Stržínka. A opět se ptám: Dvakrát pět, nebo deset, pane poslanče? (Využiji deset minut. Děkuji.) Dobře. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Robert Stržínek: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, nechci pochybovat o tom, že každý z koaličních poslanců a členů vlády zná příslušné zákony a nařízení týkající se vyhlášení stavu legislativní nouze. Není proto možné, aby kdokoliv z nich považoval tento stav, který vyhlásila předsedkyně parlamentu Pekarová Adamová v pondělí 20. února jako odůvodněný a právně čistý. Děláte si z nás i ze svých voličů legraci. Každý musí přece vidět, že toto vyhlášení je účelové a protiústavní. Ústavní soud totiž již dříve zmínil, že nelze tento mimořádný instrument použít k omezení zákonodárné procedury parlamentní většinou, kdykoliv opozice vysloví nesouhlasný postoj s návrhem zákona a k zabránění nebo oddálení jeho přijetí. A to je přesně to, oč tu nyní běží. Hodlá snad vláda prostřednictvím paní předsedkyně vyhlašovat stav nouze pokaždé, když opozice projeví nesouhlas se špatnými zákony, které chce vláda mermomocí prosadit?

V případě, jako je valorizace důchodů, kdy se vláda rozhodla lepit rozpočtové díry hanebným způsobem, okrádáním důchodců, se proti takovému postupu zásadně vymezujeme. Snahu řešit špatné rozhodnutí vlády ve zrychleném režimu vyhlašováním stavu legislativní nouze považuji za okaté, neetické, nedemokratické, a tudíž nepřípustné. Jde o obcházení principu demokracie s cílem prosadit vlastní neférové zájmy. Pětikoalice se tak bojí obstrukcí opozice, že jejich použití se snaží zabránit stůj co stůj všemi možnými i nemožnými prostředky. Přitom stejné strany pětikoalice samy používaly obstrukce v době, kdy byly v opozici. Zkrátka když dva dělají totéž, není to totéž. Výměnou rolí se mění i pojetí a výklad dané věci. Černá se mění na bílou a naopak. Když chtěla vláda ANO prodloužit nouzový stav kvůli objektivním příčinám, zabránění šíření koronavirové nákazy na žádost hejtmanů, tehdejší opozice jí to vytýkala a označovala jej za neopodstatněný. Je to bianko šek, který umožňuje vládě z hodiny na hodinu měnit parametry, které se týkají 10 milionů lidí, prohlásil tehdy šéf Pirátů Ivan Bartoš. Marek Výborný z KDU-ČSL nařkl Andreje Babiše, že se chce alibisticky schovat za Sněmovnu, a poslanec TOP 09 Jan Jakob z toho, že si premiér dělá ze zákonů a z ústavy trhací kalendář. Miloš Vystrčil z ODS označil nový vyhlášený nouzový stav jako protiústavní. Ještě dál šla ve svých výrocích současná vyhlašovatelka nouzového stavu, předsedkyně parlamentu Pekarová Adamová, v listopadu 2021. Řekla: Nechci pokračovat v trendu nastoleném současnou vládou, kdy bylo právo obcházeno, a zároveň ctím nález Ústavního soudu, který podmínky vyhlášení legislativní nouze jasně vymezil. Pro mě není právní stát jen slovo.

Jak se nyní ukázalo, opak je pravdou. Dnešní vládnoucí koalice za objektivní příčinu vyhlášení nouzového stavu považuje vlastní neschopnost řešit věci včas, a chce tak prosadit snížení valorizace důchodů, jejichž výše vyplývá ze zákona. To snad nemyslíte vážně? Opravdu si myslíte, že vám všechno projde? Já pevně věřím, že ne.

Stav legislativní nouze má za cíl za mimořádných okolností urychlit projednání vládních návrhů zákonů ve zkráceném jednání. Je možné jej využít pouze tehdy, pokud je třeba zabránit nevratným nebo obtížně napravitelným škodám na základních zájmech společnosti nebo zabránit reálným značným škodám na majetku státu. Prostě a jednoduše tehdy, když hrozí nebezpečí, či v nebezpečí už jsme a je třeba urychleně jednat bez zbytečných průtahů. Jestli je naše země v souvislosti s valorizací důchodů v nebezpečí, pak jedině pro neschopnost ministrů Stanjury, Jurečky a potažmo i celé vlády. Jestli je naše země v nouzi, pak je to nouze politická. Nouze o vládu, která jedná fér a v zájmu svých občanů. Nouze o schopné ministry, kteří dodržují zákony a neléčí svou neschopnost tím, že se snaží uzdravit penězi těch nejslabších.

To, že vláda o zákonné valorizaci i o tom, že na ni nemá peníze, věděla dlouhé měsíce, je snad nad slunce jasnější. Zaujala však pozici mrtvého brouka a vyčkala, až přejde nebezpečí komunálních i prezidentských voleb, kdy se počítá každý hlas, tedy i hlas důchodců. Teď už jí nezbývá moc času do 22. března, a tak si vymyslela stav nouze. A neštítí se ho obhajovat důvody značných hospodářských škod, které státu bez přijetí návrhu snížení valorizačních důchodů hrozí.

Dámy a pánové, z výše uvedených důvodů považuji vyhlášení stavu legislativní nouze za naprosto neakceptovatelné a jednoznačně s ním nesouhlasím. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času. Další přihlášený do rozpravy je pan poslanec Ryba, a stejná otázka? Dvakrát pět, nebo deset? (Deset.) Prosím.

 

Poslanec Drahoslav Ryba: Vážená paní předsedající, vážený, pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Včera jsem se chtěl podrobně věnovat tomu, zda jsou splněny podmínky pro trvání stavu legislativní nouze. Bohužel jsem byl krácen na svých právech a svůj proslov jsem probrat nemohl. A je to tak. Nicméně udělám malou vsuvku.

Paní předsedkyně vyhlásila na návrh vlády stav legislativní nouze, a to na dobu určitou od 20. února do 23. března letošního roku. V této chvíli ani nevíme, které všechny zákony chce v tomto mimořádném režimu, nebo obdobném či prodlouženém, projednat. Dnes chce vláda projednat vládní návrh zákona, kterým bere důchodcům velkou část již zákonem stanovené valorizace. Nicméně na sociálních sítích pan ministr vnitra požádal předsedkyni Sněmovny, nebo objevila se informace, že požádal předsedkyni Sněmovny o zařazení k projednání dalšího zákona, tentokrát o korespondenční volbě ze zahraničí. A já se ptám - tento zákon bude taktéž projednáván ve stavu legislativní nouze? Aby snad opozice do toho nemohla moc mluvit? Možná se také najde nějaké vhodné odůvodnění, v uvozovkách tedy.

No ale pojďme dál. Jsme dneska trošičku dál. A já se pokusím okomentovat projednání vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, sněmovní tisk číslo 392, ve stavu legislativní nouze. Já jsem se připravoval a objevil jsem na Twitteru článek, rozhovor ústavního právníka pana Marka Antoše, který na Twitteru dne 21. února uvedl - cituji: Podle článku 6 ústavy vycházejí politická rozhodnutí z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním. Rozhodování většiny dbá ochrany menšin. Stav legislativní nouze je však podle zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny Parlamentu možné vyhlásit jen za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody. Případ, kdy vláda včas nereagovala na vývoj, který byl známý řadu měsíců, a teď se na poslední chvíli, a zřejmě i retroaktivně, ale to nechme zatím stranou, snaží prosadit změnu zákona a bojí se obstrukcí opozice, rozhodně nelze považovat za mimořádné okolnosti.

Je dobré si připomenout, že velmi podobnou situaci jsme už tady zažili v roce 2010, kdy vláda chtěla snížit podporu u stavebního spoření, ale bála se, že by ji to poškodilo. V podzimních volbách do Senátu tedy poškodilo a do zastupitelstev obcí. Proto návrh předložila až těsně po volbách. Vnímám trošku obdobu. Zároveň ale potřebovala, aby se jeho schválení stihlo do konce roku. Opozice hrozila obstrukcí, proto vláda požádala o vyhlášení stavu legislativní nouze a zákon si prosadila. Opoziční poslanci se proto obrátili na Ústavní soud a ten dospěl k závěru, že zákon nebyl přijat řádným způsobem, a proto ho zrušil jako protiústavní.

Od tehdejší situace se ta dnešní liší jen v jediném. Tehdy ještě nešlo o jasnou otázku, zatímco dnes už máme rozhodnutí Ústavního soudu k dispozici.

Pan Marek Antoš ve svém vyjádření dále pokračoval: Pokud vláda opravdu prosadí změnu důchodů ve stavu legislativní nouze, zdá se mi velmi pravděpodobné, že u Ústavního soudu narazí. Což může přinést i další škody, zpětné doplácení a podobně. Vydat se po této cestě se mi tedy z nejrůznějších důvodů zdá jako hazardérství. Konec citace.

Já si dovolím, protože mám ještě chvilku času, se vrátit ještě k jednomu, co tady neustále je opakováno, že hrozí značné národohospodářské škody. Bylo nám tady argumentováno stovkami, stovkami miliard. Já si to ale opravdu nemyslím. V letošním roce, všichni víme, že to má stát, teď nevím, jestli 34, nebo 39 miliard, což je opravdu úplně jedno, protože do konce roku může vláda připravit řádný návrh na změnu valorizací, projednat ho v Poslanecké sněmovně řádným způsobem. Totiž nejde o žádné stovky miliard korun, ale jde maximálně o 39 miliard korun. A to ještě tedy je potřeba říct, že těch 20 prvních už tam měla vláda dát při tvorbě rozpočtu, takže se bavíme o nějakých 14, možná 19 miliardách korun. No to opravdu není národohospodářská škoda. A já totiž nesouhlasím ani s názorem, že pokud valorizujeme důchody, tak způsobujeme národohospodářskou škodu. Opravdu, důchodci národohospodářskou škodu nezpůsobují.

Já nesouhlasím s názorem, že stav legislativní nouze trvá, a ani s tím, že jsou splněny podmínky pro projednání sněmovního tisku 392 ve zkráceném jednání. Dokonce si myslím, že jsme za hranou zákona, jednacího řádu Sněmovny, který je zákonem, a možná jsme i za hranicí Ústavy České republiky. Asi zřejmě to rozhodne až soud a budeme si na to muset počkat, nicméně si myslím, že Sněmovna, poslanci by měli být ti, kteří dbají na zákonnost. Kdo jiný by měl dbát více nezákonnost než poslanci a Poslanecká sněmovna? Ti, kteří ji tvoří. Vždycky jsem uplatňoval názor, že pokud chci vyžadovat něco na druhých, měl bych se tím v prvé řadě řídit sám. A pokud existuje jenom, a můžeme se bavit padesát na padesát, pravděpodobnost, že jednáme, nebo jednáte v rozporu se zákonem, případně ústavou, je to špatný příklad do budoucna. Z těchto důvodů budu hlasovat proti projednání návrhu ve zkráceném řízení. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času. A další přihlášený je pan poslanec Kubíček. Pane poslanče, stejný dotaz na úvod. Deset. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Roman Kubíček: Vážená paní předsedající, děkuju za těch deset minut. Já se na to zkusím podívat trošku jinak, protože se tady malinko opakujeme, tak já se na to úplně na začátku podívám problematikou inflace.

My jsme v takzvaném stadiu pádivé inflace, kde inflace je vyšší než 10 %. Nejsme v hyperinflaci, tam se to pohybuje až v jednotkách tisíců procent. Tento stav se začal prohlubovat v průběhu loňského roku, již v měsíci červnu. Prognóza České národní banky do konce roku dávala 14,1 % a prognóza Ministerstva financí byla více než 15 %, a již v té době bylo naprosto zřejmé, že do rozpočtu České republiky bude nezbytné dát částku, která by tyto zvýšené náklady pokryla.

Budeme si povídat o tom, jakým způsobem tady probíhal ten rok 2022, jakým způsobem jsme se k této inflaci dopracovali. Já jsem to pochopitelně konzultovali s odborníky z ekonomických řad a není to úplně jednoznačný pohled, ale řekněme si asi dva základní faktory. Jeden, první faktor - válka na Ukrajině a s tím související obrovský nárůst cen energií, a to včetně ropy a elektrické energie, plynu a tak dále. A druhá věc, nekontrolovaný nárůst ceny potravin, částečně na začátku zahrnutý i nedovážením zboží ze zemích postižených válkou.

Nicméně v průběhu roku 2020 došlo k tomu, že tato inflace, která byla ovlivněna vnějšími vlivy, už nepůsobila a ovlivnili jsme si to vlivy vnitřními. Je to můj názor. Budeme se dohadovat, je to jako u právníků. Dva ekonomové, dva názory. Takže z mého pohledu úplně první chybou, která nastala, bylo rychlé nejednání v zastropování cen elektrické energie. Jakou formou to mělo být uděláno, bych musel nechat na vládě. V každém případě byly dvě možnosti. Jedna byla dohoda s poskytovateli elektrických energií a plynu a tak dále, a tak dále, s tím že nebude uplatňována další daň na ně, nebo formou zvýšené daně z nadměrných zisků. No úplně se to neosvědčilo. Já si vzpomínám na tu dohodu o tom windfall taxu, kde já jsem říkal, že to není úplně dobré, a vzpomněl jsem si na Margaret Thatcherovou v roce 1978, kde v rámci růstu ropných produktů Margaret byla připravena vyhlásit tuto daň, ale současně se sešla s velkými producenty ropných produktů a udělali dohodu a tito producenti jí do státního rozpočtu ty peníze věnovali dopředu s příslibem nevytvoření windfall tax daně, a v tom státním rozpočtu ona měla ty peníze okamžitě.

A pokud mám správné informace, tak tato dohoda se rýsovala i v České republice. Byly to producenti uhlí, ropy, banky a tak dále, kteří vládě nabízeli v nějakém jednání poskytnutí určité částky, která byla nějakým způsobem definovaná, a pokud si pamatuji, celkově se hovořilo o nějaké částce 60 až 80 miliard, a oni byli připraveni tuto částku dát do státního rozpočtu. Pochopitelně víte, že když ty peníze máte na začátku a můžete s nimi pracovat, tak můžete s nimi pracovat ve prospěch úpravy toho trhu.

My jsme se dostali do té situace, kdy v tom rozpočtu začaly chybět peníze, ty peníze začaly chybět asi i tím, že windfall tax nebyla uplatněna o rok zpátky, ale byla uplatněna až vlastně v dalším roce, takže ty peníze někde chybí na tom úvěrovém trhu. Při současné situaci není úplně tak jednoduché si půjčit za levné peníze. A ten rozpočet je nastaven s nějakým parametrem. Nám nevychází nějaký parametr, musíme někde ušetřit, musíme někde spořit, protože bychom jinak museli udělat upgrade státního rozpočtu a přiznat, že nám to nevychází. Kdybychom to přiznali, tak jsme nesplnili své cíle, které jsme každému slíbili. To je velmi špatné. Na druhé straně vycházíme z toho, že si to někde vezmeme, a teď bohužel se tou obětí stal důchodový systém a naši důchodci. Je to jednoduché, je to laciné, je to nesystémové, je to špatné. O té nesystémovosti hovoří i ekonomové, hovoří o tom i někteří politici. A co si budeme povídat, ty diskuse v kuloárech vedeme i s koaličními politiky a ne každý je s tím konformní. Nicméně je to koalice, tak to je, to si nebudeme vyprávět, a určitá solidarita k rozhodování toho kolektivu patří a patří to i k rozhodování opozice.

Pak ještě jedna záležitost, která se týká té inflace. Ony ty inflace jsou dvě, aby bylo úplně jasné, a bavíme se do těch domácností, a ta inflace, nejvíc to bylo ovlivněno cenou, jak jsem říkal, paliv, energií, to bylo number one. Pak byly potraviny, pak to byla obuv, textil, to je taky docela zajímavé. A u těch potravin to bylo velmi problematické, protože existovalo několik nástrojů. Ty nástroje se daly využít. Byla to například nulová DPH, která by současně schválila tu inflaci. A musím tady říct, že jsem tady slyšel takový názor, nevím, od koho to bylo, že vlastně ty peníze, které se utratí a padnou do systému, tak nám uspoří inflaci. Ne, je to naopak. Ta spotřeba se musí snížit, ale nemůže se snížit spotřeba v těch základních věcech.

A teď se bavíme o té skupině občanů, kteří potřebují ty základní věci. Oni potřebují to bydlení, oni potřebují to teplo, oni potřebují ty energie a oni potřebují ty potraviny. A pak tam do toho vstupuje taková maličkost. Je tady několik lékařů, ona do toho vstupuje potřeba těch léčiv a to není nezanedbatelná částka, když se na to nějakým způsobem podíváme. Pak si tady dlouhou dobu povídáme o tom, že oni to unesou, protože to je skoro 50 % na tom důchodu. No, to by mě docela zajímalo, protože vedlejší země, jako je Rakousko, Francie, Německo, se to pohybuje 65 až 80 % a nikdo se tomu nediví. A kdybychom měli tak silné odbory jako Francie, tak máte plné ulice, protože oni stávkují i za ty své důchodce a za ten věk odchodu do důchodu.

No a pak je tam ještě jedna věc, protože jsou to základní potřeby, ten spotřebitelský koš, který se počítá na normální domácnosti, je inflace o něco nižší než u těch důchodců, protože jsou to ty základní potřeby. A pak tu máme ještě takové dvě skupiny důchodců a to jsou skupiny důchodců, kde je to pár, kde se to nějakým způsobem dá vyvážit, ale pak máme taky důchodce, kteří jsou sami. Tam je to velký, velký problém. Já vím, můžeme namítat, existuje sociální systém, můžeme si říkat o dávky, příspěvky na bydlení, ale zrovna pro tuhle skupinu je to úplně nejtěžší.

No a kdybych si chtěl rejpnout, tak vláda zasedala a zvedla nám rozpočet na obranu na celá 2 % o rok dříve, než musela. Ta částka je vyčíslena na 40 miliard. Je válka, pane ministře? (Ministr Lipavský odpovídá mimo mikrofon z vládní lavice.) Tak já děkuju, tak je válka. Tak proč se tady hádáme o jakékoliv naplnění těch ekonomických věcí a těch věcí, protože ten důvod pro posouzení podmínek je válka. Pan ministr řekl, že tu je válka. Slyšeli jste to? Skutečně jste to slyšeli? To je neuvěřitelná záležitost! Tak proč se tu bavíme? Jestliže je válka, tak tu - (Ministr Lipavský - poznámka z vládní lavice.) Pane ministře, nepokřikujte na mě, buďte zticha! Řekl jste, že je válka. Jste představitel vlády a řekl jste to.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Pánové, prosím. Prosím, za prvé se oslovujte mým prostřednictvím a za druhé, prosím, vyjádření na mikrofon. Prosím.

 

Poslanec Roman Kubíček: To je pan ministr, já nemusím. Tak já se vrátím k tomu - můžeme si tady potom povídat třeba někde v kuloárech.

V každém ta problematika je opravdu velká a nevím, proč by se to týkalo této skupiny. V tom případě bychom se museli dotknout všeho: církevních restitucí, našich platů, pozastavení, nemůžeme zasahovat do soukromého sektoru, protože tvorba platu je dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Já jsem u těch vyjednávacích podmínek byl, velmi jsem se tomu věnoval a musím říct, že to taky nebylo jednoduché, a doplnění a vyrovnání té inflace bylo vždy na tom zaměstnavateli a snažil se o to, ten zaměstnavatel se o to snažil. Ten stát se o to úplně nesnaží. V každém případě je to problém. No a uvidíme, jakým způsobem se to bude vyvíjet dál a jakým způsobem budeme k tomu pracovat. A já jsem se teď tedy dozvěděl, že jsme tu jednu z podmínek naplnili, tak potom asi ta moje diskuse o tom, že to není naplněné, je marná. Ne? Všichni, co jste tady, jste to slyšeli. Takže my jsme to naplnili. V tom případě je to jednoznačně splněno a můžeme hlasovat pro posouzení podmínek pro jednání ve zkráceném. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času. A máme tu faktickou poznámku pana poslance Maška. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, to, co jsem tu před chvílí slyšel od pana ministra, mi konečně vysvětluje, jak to, že jednáme v tom zkráceném režimu. Ona to není hrozba, hrozba možných hospodářstvích, škod, které se tady snažíme nějakým způsobem vysvětlit, že to tak není. Vyplatit důchodcům nárokovou valorizaci není hospodářská škoda. Ale od pana ministra jsme tady slyšeli, a dokonce to zopakoval, že důvodem bude válka. Protože dotaz, respektive poznámka mého ctěného kolegy Romana Kubíčka, který zde na mikrofon řekl, že není asi úplně dobré, že souběžně tato vláda, když my tady jednáme v Poslanecké sněmovně o, v uvozovkách, tak jak tomu my říkáme, ono to tak je, okradení důchodců za bílého dne, tak důvodem, pan ministr řekl, že navýšení rozpočtu Armády České republiky o 2 % o jeden rok dříve, což je úprava v programovém prohlášení vlády a je to rozhodnutí vlády právě činěné v těchto dnech, tak důvodem je válka.

Pane ministře, my skutečně neválčíme, respektive pokud my tady válčíme, pokud my tady válčíme, pane ministře, tak my tady vedeme válku za naše důchodce. A prosím, to zdůvodnění vaše já opravdu neberu, nezlobte se.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. S další faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Feranec, připraví se paní poslankyně Adámková a paní poslankyně Fialová. Pane poslanče, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, paní předsedající. Pane ministře, dámy a pánové, taky budu reagovat. Pochopil jsem to tak, že vlastně člen vlády říká další důvod, nebo nový důvod pro zkrácené jednání. Doteď jsme vycházeli z toho, a vláda to takhle předložila, že vlastně hrozí ty značné hospodářské škody. Pan ministr teď patrně změnil, respektive na základě nějakého jednání jménem vlády říká, že důvod zkráceného jednání je, že je válka. Jasný. Potom musíme to posuzovat jinak, akorát že k tomu je potřeba, aby Sněmovna schválila válečný stav, pokud se nepletu. A jestli pan ministr vyhlašuje války bez válečného stavu (směje se), tak je to trošku, řekl bych, nad rámec kompetencí, které má. Ale možná nám to vysvětlí, jak může člen vlády vyhlásit válku, bez toho, aby schválila Sněmovna válečný stav. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou, paní poslankyně Adámková. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane ministře, dámy a pánové, já mám ráda ujasněné věci. A myslím, že tady k tomu, co právě zaznělo, platí, že mlčeti zlato. Já bych se chtěla zeptat pana ministra, a věřím, že mluví pravdu, protože jistě má lepší informace než já, proč o tom v tom případě neví základní infrastruktura tohoto státu? Protože my v nemocnicích v případě, že je válka, je tudíž vyhlášen válečný stav, máme úplně jiné povinnosti než v míru. A já se tedy ptám, které datum je to rozhodující, protože pokud vím, tak ředitelé i přímo řízených organizací tedy nic takového nedělají. Řekněte mi prosím, kterým datem tedy se máme převést do válečného stavu? Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Paní poslankyně Fialová je připravena, tak prosím, paní poslankyně. A připraví se pan poslanec Berki. Vaše dvě minuty, prosím.

 

Poslankyně Eva Fialová: Tak abych splnila, že reaguji na pana Romana Kubíčka v rozpravě, tak tady byl takový hezký, co je tu v poslední době zvykem, že někdo zavolává tady z těch zadních lavic. My jsme to všichni slyšeli na levé straně, co jste, pane ministře, řekl. A já nechci být tak ostrá. Já vás prosím, fakt vás prosím, pojďte nám to říct na mikrofon, jak jste to tedy přesně myslel. Protože pak tedy dva dny, téměř už tři dny, a budeme tu trávit třetí noc, a bohužel jste tu teď sám, protože zbytek vlády je někde jinde, jestli byste nám to šel vysvětlit. Já vás o to strašně moc prosím. Prosím, vystupte a řekněte nám, jak jste to myslel, aby bylo napraveno to, co jste pokřikoval tady za zády pana Kubíčka. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a prosím pana poslance Berkiho k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Berki: Vážená paní místopředsedkyně, já vím, že jsme všichni unavení, vím, že to občas vyvolává komunikační diskomfort mezi jednotlivými. Vím, že pan ministr nemá pokřikovat na toho, kdo tu stojí, ale myslím, že je úplně každému zřejmé, co tím pan ministr myslel. Že tím rozhodně nemyslel, že jsme ve válečném stavu, to ani nepokřikoval. Konstatoval jenom na základě té poznámky o těch dvou procentech na obranu, že na Ukrajině je válka. To snad, doufám, nikdo nezpochybňuje, a že tedy všechny - (Hlas z pléna.) Prosím, teď zase nepokřikujte vy na mě. Děkuji. Já jenom říkám, že tím reagoval na ta dvě procenta, že podle mého názoru tím viditelně myslel reakci, že je válka na Ukrajině a že všechny evropské země nyní logicky investují do obrany, neboť se připravují na nepříjemnou situaci. Takto si myslím, že to myslel. A prosím, přestaňme to překrucovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo další faktické poznámky. Pan poslanec Kubíček, připraví se paní poslankyně Adámková, pak pan poslanec Brož a nakonec pan poslanec Mašek. Prosím.

 

Poslanec Roman Kubíček: Tak já děkuji za slovo. Já jsem tady svůj příspěvek celkem přednášel bez emocí, jenom jsem konstatoval, a pan ministr to řekl. Pojďte to říct na mikrofon, neschovávejte se za to, pojďte nám to říct. Já s tím nemám problém. A vy jste neřekl, je válka na Ukrajině. My jsme to slyšeli velmi dobře.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. A prosím paní poslankyni Adámkovou. Prosím.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, teď už vážení pánové ministři. Já se domnívám, že každý ministr je dostatečně zdatný, jinak by jistě na tom místě nebyl, aby obhájil to, co buď říká, nebo pokřikuje. Takže prosím, bez prostřednictví, pane ministře, buď jste něco myslel jenom částečně, nebo to byla nějaká glosa, to se může všechno stát, ale já bych prosila o vyjasnění termínu.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a prosím pana poslance Brože k faktické poznámce, ke které je přihlášen. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji. Mě celá ta situace velmi zajímala. Já nejsem tak tvrdý, já vím, že pan ministr to pravděpodobně myslel jinak, i když vystoupit by tu měl. Ale ukázalo to, jak komunikuje současná vláda. Jiný kolega pan poslanec vystoupil a řekl, jak to asi pan ministr myslel. Tři dny tady už slyšíme jenom odkazy na ministra, kterého bychom teď hrozně moc chtěli vidět, pro legislativu, kterého tady prostě nevidíme, a jeho kolegové říkají, jak to tedy legislativně je správně. Takže mně to přijde taková zajímavá opravdu komunikace, že zřejmě ministři nejsou úplně připraveni mluvit, mluvit za sebe a vysvětlovat své názory a stanoviska. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a prosím pana poslance Maška k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji. K panu magistru Berkimu, vaším prostřednictvím. Já si myslím, že pan ministr Lipavský nepotřebuje tady svého tiskového mluvčího, že by měl promluvit na mikrofon sám. Jináč ta souvislost byla jasná. Kolega Kubíček tady mluvil k tomu tématu, mluvil o té problematice valorizace důchodů, sice z pohledu jiného, ekonomického, byl to velmi zajímavý příspěvek, a pan ministr v okamžiku, kdy kolega Kubíček hovořil o tom, že v současné době, ve stejné době vláda vlastně navýšila pro příští rok výdaje o 2 % na zbrojení, nebo od roku 2024, promiňte, a to o rok dříve, než bylo plánováno, tak se ozvalo, to je přece válka, a to samozřejmě implementuje nebo implikuje úvahu o tom, že teď se bavíme o valorizaci důchodů, ale souběžně je argumentováno tou válkou. Takže promiňte, ale ti důchodci asi nebudou rádi tohleto poslouchat, a já bych vás proto prosil, abyste to přišel na ten mikrofon vysvětlit, jak jste to myslel.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní je k faktické poznámce přihlášen pan ministr. Prosím. Pan ministr se nemůže hlásit do systému, protože se tady nemůže evidovat. Taková to je dohoda, když se přihlásí, dáme slovo. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, samozřejmě není vhodné spolu komunikovat mimo řečnický pult a toto řečniště, pokud někdo hovoří, za to se tedy panu poslanci omlouvám. Samozřejmě ta moje bezprostřední reakce byla k těm dvěma procentům a k tomu zdůvodnění, proč naše vláda přistoupila k urychlenému navýšení výdajů na obranu. Není to o tom, že by snad Česko bylo ve válce. Toto nikdo netvrdí. Ale konstatování faktu je, že na evropském kontinentu v tuto chvíli probíhá nejhorší válečný konflikt od konce druhé světové války. Je to ruská invaze, ruská agrese proti Ukrajině, a naše vláda musí reflektovat tento bezpečnostní vývoj, a tím pádem ta reflexe probíhá i po stránce navýšení výdajů na obranu. Pokud bychom tak neučinili, tak si myslím, že bychom nebyli odpovědnou vládou. To, jak samozřejmě se to potom zasadí do kontextu diskuse o projednávaném materiálu, to je druhá věc. Určitě mým cílem nebylo nikoho strašit nebo děsit. A to, že to ze mě tak jaksi bezprostředně vyšlo, tak za to se vám, pane poslanče, ještě jednou omlouvám. Samozřejmě takto bychom spolu komunikovat neměli. Ale o nějakém školení z politické kultury si myslím, že opravdu drobná poznámka z ministerského křesla oproti tomu, co se tady v celkovém kontextu v posledních dnech odehrává, je opravdu maličkatou věcí. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Fialová a připraví se pan poslanec Berki. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Eva Fialová: Děkuji, budu reagovat na pana ministra. Já děkuju, že jste vystoupil, protože když jsem odcházela, tak jste mi řekl, že nemusíte, a já vás slušně žádala, nemusíte reagovat a zdůvodňovat, tak jsem vám chtěla připomenout, že jste jako vláda odpovědný Poslanecké sněmovně a máte nám odpovídat na otázky, na které my se ptáme, což jste teď učinil. Za to velice děkuju.

A vy jste tady měl poznámku, jak to tu probíhá. Kdybyste poslouchal našeho Radka Vondráčka, který tady zdůvodňoval, kdy je legislativní stav nouze, kdy je přistoupeno ke zkrácenému pořadu jednání, tak taky bylo řečeno, že jsme v mimořádné, v případě mimořádné situace a že hospodářské ztráty jsou nějakým způsobem až následné a že je zapotřebí hledat ty úspory v jiných částech, a v případě, když se nenacházíme jako Česká republika ve válečném stavu, tak třeba z finančních prostředků právě na obranu. Já nechci tady zpochybňovat, jestli je to dobře, nebo ne, ale zpochybňuji to, že prostě dáváte na misku vah a berete tam, kde byste se měli automaticky o ty lidi postarat, a dáváte nám na výběr a neustále jsme vydíraní nějakou situací, která tady jako hrozí nebo teoreticky může nastat. Já nezpochybňuju, že to je dobře, nebo špatně, to chci znovu zdůraznit, já tady zpochybňuji to, že tady probíhala opravdu odborná diskuse nad tím, kdy a jak se má využívat stav legislativní nouze, a my se domníváme, že v něm opravdu nejsme. Tak jenom abyste to pochopil do kontextu, jak to myslel třeba pan poslanec Kubíček, protože my z toho docela bedlivě posloucháme tu diskusi a zajímá nás, jak se k tomu stavíte. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času. Je přihlášen pan poslanec Berki k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Berki: Děkuji. Jenom znovu chci říct, chápu, že jsme všichni trošku unavení. Tak prosím, než sem dojdeme, přemýšlejme nad tím, jak budeme věci říkat. Já jsem nešel dělat mluvčího panu ministrovi, jen jsem šel ukázat, že poslouchám taky a že jsem to na první dobrou pochopil jinak, než jste to vykládali vy. Tak prosím, aby jenom zase nevznikl jako dojem, že jsem přišel útočit nebo že by pan ministr neuměl sám mluvit, o tom rozhodně nepochybuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Kubíček. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Roman Kubíček: Tak trošku jsme ubrali na emocích. Děkuji za slovo. Já jenom takovou maličkost. Já vím, že je to trošku emoční, vypnuté. Bojujeme tady nějakým způsobem za důchodce. Na druhé straně válka na Ukrajině, to je všechno úplně jasné. Ale nicméně, pane ministře, já jsem bývalý voják, já jsem lítal na stíhačkách. Byl jste na vojně? Já jenom říkám, že ta válka je slovo, které je opravdu hrozné pro ty lidi. Já jsem byl rád, že jsem bojovat nemusel, a vůbec to nezávidím těm lidem, nezávidím to vojákům, ale především to nezávidím tomu civilnímu obyvatelstvu. Nicméně my se tady nebavíme o tom, kde nějakým způsobem bylo ubráno a že ty peníze byly vzaty těm důchodcům a dány do rozpočtu obrany, tak jsem to nemyslel. Já jsem hovořil o tom, že navyšujeme, byť s nějakou potřebou, tu částku, a současně neumíme touto potřebnou částkou sanovat naše důchodce. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a vracíme se do rozpravy, kde je přihlášen pan poslanec Berkovec. Pane poslanče, na začátek stejná otázka: využijete dvakrát pět, nebo chcete rovnou deset? (Dvakrát pět, děkuji.) Takže deset. Ano.

 

Poslanec Stanislav Berkovec: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené dámy, poslankyně, vážení páni poslanci, přeji vám hezké pozdní odpoledne. Víte, já jsem novinář, tak já když jsem si připravoval ten svůj příspěvek, tak jsem to pojal jako takový imaginární článek. Každý článek by měl mít titulek. Můj titulek zní: Velká důchodová loupež. A má to pochopitelně podtitulky a headliny. Velká důchodová loupež, o které se moc nevědělo, protože vždycky, když aktéři plánují nějakou loupež, tak se o ní moc nemluví. Teď ji můžeme sledovat tady ve Sněmovně v přímém přenosu už třetí den, tedy nejen za denního světla, ale také druhou noc. Tak dovolte několik reflexí, protože jsem ten novinář, z tisku anebo z médií.

Headline první, Rada seniorů České republiky. A tady bych chtěl poděkovat novinářům z podcastu Ptám se já, včera ve 13.05 rozhovor s inženýrkou Lenkou Desatovou, předsedkyní Rady seniorů České republiky. Takže velmi aktuální. Co tam zaznělo? Podle zákona je jednoznačné, říká paní Lenka Desatová, že 10. února došlo k naplnění dikce zákona, tudíž to navýšení seniorům logicky náleží.

Rada seniorů dlouhodobě upozorňuje, že současné nastavení mimořádné valorizace není takové, kdy by mělo být těch valorizací více za rok. Pravděpodobně tvůrci zákona nepočítali s tak vysokou inflací, že by k té mimořádné valorizaci mělo dojít několikrát za rok. Valorizace je počítána pouze z procentní výměry, a tím se extrémně rozevřely nůžky mezi nízkopříjmovými a vysokopříjmovými seniory. My jsme upozorňovali na to, že je potřeba to změnit.

Dále řekla: Svým způsobem postup vlády chápu, nicméně nemůžu s tím souhlasit, už jen proto, že vláda několikrát deklarovala, že změna pravidel se nedotkne červnové valorizace. My jsme dlouhodobě upozorňovali na to, že je potřeba s tím něco dělat. Jestliže jsme o tom mluvili s panem ministrem v březnu nebo v dubnu - v březnu nebo v dubnu - tak měl do prosince čas pravidla upravit. Vadí nám, že je to na poslední chvíli.

A ještě dodává, když je řeč tedy o pomoci: Máte pravdu, adresnější pomoc může být vždy větší, když se mluvilo o adresné pomoci. Dáte ji tomu, kdo to skutečně potřebuje. My jsme navrhli postupovat podle příjmové chudoby. To se týká 300 000 lidí. Loni byla podle Eurostatu 14 500 korun. V Komisi pro spravedlivé důchody paní Danuše Nerudové se hovořilo o něčem jako minimální důchod, bylo to zhruba 10 000. Ministr Jurečka s tím souhlasil. Pro nás by to byl přijatelný vzorec. A ještě dodávám, jako Rada seniorů akcentujeme zvyšování věku dožití ve zdraví. Když vám bude populace stárnout a bude nemocná, můžete zvyšovat důchodový věk, jak chcete, ale počet pracovních sil nezdvojnásobíte. Tak tolik tedy Rada seniorů.

Headline druhý, Rozumné právo, tedy platforma Rozumné právo, 9. listopadu 2020, Advokátní deník. Titulek článku Legislativní nouze se nesmí stát novým normálem. Společenská situace vzniklá v důsledku epidemie nemoci covid-19 na jaře 2020 si vyžadovala mimořádné reakce veřejné moci, včetně mimořádně rychlých reakcí... stavu legislativní nouze, a legislativních. Již tehdy však názorová platforma Rozumné právo upozornila, že i ve stavu legislativní nouze je nezbytné, aby členové Parlamentu i veřejnost měli na seznámení se s návrhy zákonů alespoň minimální čas nutný k tomu, aby předkládané legislativní předlohy prostudovali, posoudili a mohli jim případně kvalifikovaně oponovat. Jak se bohužel ukazuje, vláda i Parlament pokračují v praxi, při níž jsou návrhy zákonů předkládány a projednávány ve stavu legislativní nouze pouze tam, kde k jejich přípravě měla veřejná moc k dispozici nejméně půl roku. Před takovým postupem je potřeba co nejrozhodněji varovat.

A ještě bych rád dodal, že názorová platforma Rozumné právo je nezávislá expertní skupina právníků působících v nejrůznějších oborech práva v praxi i v akademii. Jejich cílem je poskytnout vládě, Parlamentu a dalším veřejným institucím odbornou oponenturu návrhů zákonů a dalších regulatorních opatření.

A ještě na konci článku si dovolím jednu ukázku. S ohledem na výše uvedené členové platformy Rozumné právo vyzývají orgány výkonné a zákonodárné moci, aby i za stávající situace přistupovali k odchylkám od standardního postupu pro tvorbu a přijímání zákonů s největší zdrženlivostí a s vědomím rizik, jaká takové odchylky představují. Stav legislativní nouze se nesmí v legislativním procesu stát novým normálem, ať již se jedná o pravidla insolvenčního práva, či pravidla jiná. Tak to byl headline číslo dvě.

A na závěr dovolte takovou osobní reminiscenci, která s tím ovšem souvisí. V roce 1991 podruhé navštívil Českou republiku vynikající britský novinář, humorista, dramaturg, bavič, moderátor sir Peter Alexander Ustinov. Já jsem v té době hrál aktivně amatérské divadlo a jezdili jsme po světových festivalech a já jsem měl tu čest natáčet rozhovor se sirem Peterem. On mě potom pozval do Smetanova divadla a na pozvánku, na které byla jeho karikatura, protože on je opravdu, nebo byl velký humorista, tak mi napsal věnování: Stanislavovi, mladému herci, který také jednou bude starým hercem.

A to je to, oč tu běží, použiji-li tedy divadelní slovo. Protože ti, kteří dnes právem a po právu, po ústavním právu očekávají, že jim společnost vrátí to, co jí dali, to, co jí odevzdali, když byli ti mladí herci, mladí dělníci a instalatéři a úředníci, tak to je prostě takový řetězec, to funguje, to nelze narušit, protože každý ten mladý herec bude jednou tím starým hercem. Ten mladý úspěšný politik bude jednou tím starým politikem a bude tuto náhradu nebo tento dluh potřebovat, protože je vlastně věřitelem, nebo důvěřitelem. Pak někdy přichází realizační vystřízlivění. A to prostě funguje v dějinách lidstva a není to jenom v současném systému. Například na konci loňského roku jsme oslavili 860. narozeniny Čingischána. A už staří Mongolové kdysi v těch jurtách, ti bojovníci a kočovníci, se starali o své rodiče a prarodiče. Takže já bych si přál, aby ti současní mladí politici, zejména ti mladí, až jednou budou staří politici, tak aby mohli vzpomínat na to, že rozhodovali rozumně. A přeju nám všem tedy úspěšný den a úspěšnou noc. Děkuji za vaši vzácnou pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Další přihlášený do rozpravy je pan poslanec Farhan. Také se ptám, zda chce využít pět minut, nebo rovnou deset. (Deset.) Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Kamal Farhan: Vážená paní předsedající, páni ministři, dámy a pánové, nacházíme se v projednávání, kdy projednáváme podmínky pro zkrácené jednání. Já jsem měl na včerejší den připraven projev, kde jsem se k tomu chtěl podrobně vyjádřit, a vlastně ta situace, která nastala, tak mně bylo odepřeno, abych se k tomu mohl vyjádřit. A určitě se domnívám, že jsem prostě byl krácen na svých právech demokraticky zvoleného poslance.

A nyní mi dovolte v tomto časovém rozmezí, které mi byl vymezeno, jenom stručně okomentovat některé věci týkající se jak legislativní nouze, tak projednávání zkráceného jednání. Podmínky pro nouzový stav, nebo legislativní nouzi, tak tam vlastně jsou tři hlavní, to jsou základní práva a svobody občanů, bezpečnost státu anebo značné hospodářské škody. Já si myslím, a chci to tady říci na mikrofon, že žádná z těchto věcí nebyla naplněna. Vyhlášení stavu legislativní nouze a projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání zásadním způsobem mění strukturu zákonodárného procesu a omezuje jeho podstatu. Tento postup lze akceptovat jen jako výjimku z pravidla, a to za předpokladu zvlášť závažných důvodů, kdy zájem na bezprostředním přijetí zákona v kontextu konkrétních okolností převáží nad obecnými požadavky, které ve vztahu k zákonodárnému procesu vyplývají z ústavního pořádku. Ale to, co se děje nyní, že nelze akceptovat tento mimořádný institut jako běžný nástroj omezení zákonodárné procedury parlamentní většinou. Kdykoliv opozice vysloví nesouhlasný postoj k návrhu zákona a k zabránění nebo oddálení jeho přijetí, využije jednacím řádem stanovené prostředky.

Tady jenom v krátkosti bych ocitoval dva odstavce nálezu Ústavního soudu číslo 55/10. Ústavní pořádek explicitně připouští možnost projednat vládní návrh zákona ve zkráceném jednání pouze na základě čl. 8 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, a to v době stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Stanoví-li tedy ústavní pořádek takovou možnost pouze v jediném případě, je zřejmé, že za jiných situací to obecně možné není. Nejde přitom o mezeru v Ústavě České republiky, pokud ústavní pořádek možnost projednat návrh zákona ve zkráceném jednání zná. Smyslem ústavněprávní reglementace zkráceného projednávání je ochrana práv a principů ovládajících legislativní proces v demokratickém právním státě. Využití institutu legislativní nouze je možné jen za předpokladu širokého konsenzu v Parlamentu, a já si myslím, že tento široký konsenzus tady nebyl dán.

A už se blížím vlastně asi k závěru, protože vlastně vycházím z toho, co jsem měl připraveno, a tady bych řekl, že vláda se nevypořádala s těmi požadavky formulovanými v legislativě. To je třeba jednoznačně říct. Nenaplnila požadavky, jako je třeba mimořádnost situace, která se vymyká běžnému běhu politických procesů vnitřních i vnějších. Když o té inflaci, o které mluvíme až nyní, věděla vláda celý loňský rok, a její výši ve druhé polovině roku 2022 a v lednu 2023, nelze až v únoru 2023 označit za situaci mimořádnou, situaci neočekávanou. Hrozící hospodářské ztráty, škody podle Ústavního soudu je potřeba posuzovat prizmatem Ústavního zákona o bezpečnosti a důvody by měly být typovou závažností shodné s důvody pro vyhlášení válečného stavu.

Nelze zde opomenout ani samotnou skutečnost, že nárok osob pobírající důchod na důstojné finanční zabezpečení byl důvodem zavedení valorizačního mechanismu. Prostředky, které důchodcům stát na živobytí vyplácí, nesmí časem ztrácet svou hodnotu, protože by docházelo vlastně i ke konstantnímu poklesu jejich životní úrovně.

Stávající vládní návrh zákona nemá ve skutečnosti předcházet hospodářským škodám, ale má zamezit zvýšení výdajů státu. Má zamezit zvýšení výdajů státu. Já tam nevidím ty hospodářské škody. Pokud bychom, jako akceptujeme vyhlášení stavu legislativní nouze a zároveň zkrácené jednání, pak by stav legislativní nouze i další zkrácené jednání se shodnou argumentací, jakou zde předstoupila vláda Petra Fialy, mohl být projednán jakýkoliv zákon, který redukuje výdaje státního rozpočtu. Já se domnívám, že prostě na snižování schodku státního rozpočtu by se nemělo využívat legislativní nouze a zkrácené projednávání.

Pokud není dán důvod pro legislativní nouzi dle zákona o bezpečnosti, je potřeba zajistit pro její vyhlášení souhlas ústavní většiny v parlamentu, jinak hrozí nepřípustné omezení práv opozice. V tomto případě však k tomuto kroku nedošlo.

Ze všech těchto důvodů lze dospět k závěru, že pro vyhlášení stavu legislativní nouze a navazující projednávání novely zákona o důchodovém pojištění ve zkráceném jednání podle mého nebyly splněny zákonné podmínky. Uvažujeme související judikaturu Ústavního soudu k této otázce, a předně pak smysl a účel dotčeného institutu. Situaci nelze v žádném případě srovnávat s covidovou krizí, což tady taky opakovaně zaznělo. Kdyby byly z mého pohledu, a věřím, že ty důvody prokazatelně naplněny, protože jako zdravotník, tak tam vlastně docházelo k ohrožení života a ohrožení osob. Tak to je asi za mě ve stručnosti k tomuto. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji, a dále je do rozpravy přihlášen pan poslanec Novák. Pane poslanče, pět, nebo deset? Ano, prosím.

 

Poslanec Marek Novák: Deset. Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. No, kolegyně, kolegové, já si dovolím vám v úvodu sdělit, že jako demokraticky zvolený poslanec se rozhodně cítím být obrán, a klidně použiji to slovo, okraden na svých právech, ale především na právech občanů, které tady zastupuji. A věřím, že i vám koaličním poslancům to jednou dojde, že to takhle je.

A co se týká teď posouzení podmínek pro projednání tohoto tisku ve zkráceném jednání. No tak pojďme si to pojmenovat jasně a bez vytáček. Není to poprvé a bohužel s tím, jak vidím, co se tady děje, asi ani naposled. Vláda pětikoalice se rozhodla naplno využít svých možností a podle metody po nás potopa přitvrzuje, a přitvrzuje natvrdo. Je to známka toho, že ten prodloužený mejdan po volbách, a na ten mejdan já už jsem tady několikrát upozorňoval, a ten mejdan probíhá neustále, je to prostě vaše oslava, vaše opojení.

Jenže přátelé, měli byste si uvědomit, že ta oslava skončila, že teď jde o kocovinu, kterou máte. A sháníte se po někom, kdo ten váš mejdan zaplatí. Bohužel, bohužel jste se zaměřili na jednu z nejslabších skupin, a to jsou senioři. No a protože maraton voleb skončil a další volby budou za dlouho, tak se sáhne na peníze skutečně těm, kteří se nemají jak bránit. To jsou důchodci. A rovnou, aby se nikdo nestihl proti tomu ozvat, tak to projednáme ve stavu legislativní nouze, následně ve zkráceném jednání. O to požádal pan premiér, no a paní předsedkyně Pekarová velmi ráda vyhověla.

No a pojďme si připomenout, co je to ta legislativní nouze. Stav legislativní nouze je možno vyhlásit za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody. Stav legislativní nouze vyhlašuje předseda Sněmovny na návrh vlády. A vaše pětikoaliční předsedkyně to velmi ráda udělala, bez toho, aby vůbec posoudila, zda to je vhodné, či ne. No a podle jednacího řádu může být vyhlášen na určitou dobu, a to se vám taky povedlo. Dostal jsem mnoho mailů od samospráv. Co se to děje, proč je legislativní nouze, jako jestli na nás nepadají bomby? Co mají dělat? Samy samosprávy to nepochopily, co vy tady vyrábíte.

Při vyhlášení stavu legislativní nouze může předseda Sněmovny rozhodnout na žádost vlády, že předložený vládní návrh zákona bude projednán ve zkráceném jednání. No a o tom se teď bavíme. Proč? Aby ta krádež byla rychlejší? No super. Ve stavu legislativní nouze posoudí Sněmovna před projednáním pořadu schůze, zda stav legislativní nouze trvá. Tam jste nás nádherně utnuli. Děkuji. Já se ani nedostal ke slovu, a znovu připomínám, že se cítím být okraden a obrán o svá práva poslance.

No a dále znovu před projednáním návrhu zákona hlasuje, zda stav legislativní nouze trvá. To jste nám tady taky předvedli včera na sílu, že podle vás trvá, no super.

No a pojďme dál. Tak procedura projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání nemá první čtení. Nemá první čtení. Předseda přikáže návrh přímo výboru, určí nepřekročitelnou lhůtu, do níž musí výbor předložit usnesení. Prostě to očešete tak, aby se o tom nedalo mluvit na plénu, aby se o tom nedalo mluvit na výborech, abychom se k tomu nemohli vyjadřovat. Ale my chceme, my chceme, je to zásadní věc. Jedná se o naše české občany. Jedná se o občany, kteří budovali Českou republiku. Jedná se o naše předky, které vy teď hážete kam? Hážete je do koše a říkáte jim sorry, ale my už vás teď nepotřebujeme, tak co s vámi uděláme? No nic, no, tak vás očísneme. To jim říkáte, a tak oni vás vnímají.

Dámy a pánové, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o důchodovém pojištění, není, opakuji, není zákonem, který by se měl projednávat takto narychlo ve stavu legislativní nouze a ve zkráceném jednání. Rozhodně není. Naopak je to zákon, na kterém musí být ta nejširší shoda, a na jakékoliv změně parametru musí být ta nejširší shoda. Ne na valorizaci, na všem.

Na důchod totiž ti, kteří celý život pracovali pro tuto republiku, mají právo. A znovu vám všem, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, budu vám počítat tedy devět koaličních poslanců, tak vám všem připomínám, že jde o lidi, kteří budovali Českou republiku. Mimo jiné asi i ty, kteří vás vychovali.

Možná někteří plánují naplnit svoje sny, které nestihli, jiní se chtějí věnovat vnoučatům. Ano, těm vnoučatům, jejichž rodiče pracují a přinášejí peníze do systému. Ty peníze, se kterými tato neschopná vláda neumí pracovat, které vyhazuje. A když je nemá, kam sáhne? No, sebere je těm, kteří je nejvíc potřebují. Perfektní! Vážně. V uvozovkách klobouk dolů před tím, co dosáhnete vy tady na tu svoji sílu 108, možná 109, a už nevím. Vy sami žijete v dostatku, můžete něco obětovat, ale jsou v této republice lidé, kteří nemají děti. Nemají příbuzné, nemají kamarády, nemají přátele. Nikdo jim nepomůže. Jediný, kdo jim mohl pomoct, je stát. Ale vy jste se rozhodli, že i ten stát se na ně vykašle a poslední instance jim ukáže takzvaného... ne, nebudu to říkat. Doslova je okrádáte, já nemám jiné slovo, nemám jiné slovo než okrást. Nic jiného neděláte. Snižujete jim životní úroveň, vedete je do bídy.

Já jsem tady několikrát už říkal v tomto jednání, že tady máme nějaký sociální systém, máme tady nějaký dávkový systém, máme tady nějaké parametry, a žádal jsem pana ministra Jurečku, aby nám předložil analýzu, která řekne OK, takže když já těm důchodcům dám o tisíc korun míň, kolik by z nich mělo nově nárok na nějakou sociální dávku, například na dávku na bydlení? Odpovědi jsem se co? No tak jako od této vlády já jsem se nikdy na nic vlastně odpověď nedočkal, protože tato vláda mlčí, má svoji stoosmičku, která nám tady zavře ústa, vy se tomu ještě zasmějete, ve finále tomu zatleskáte, ale ti lidé venku, ti lidé venku, ti musí žít, a musí přežít a sledují, co se tady děje. Vidí to. Vidí to, jak vy na ně kašlete a jak vy říkáte, zaplaťte vy za naši neschopnost, protože my to s penězi neumíme, zaplatíte to vy. To je to nejhorší.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, pojďme to, prosím vás, zastavit. Uvědomte si to. Je úplně jedno v tento okamžik, jestli jsme na straně koalice, či na straně opozice. Podívejme se na ty lidi, jak žijí. Jestli jsou schopni unést inflaci, nebo nejsou. My se dnes bavíme o nějakém čísle 19, za chvíli to bude možná 20. Ale reálné ceny v obchodech jsou úplně o něčem jiném. Ti lidi dnes vůbec nepřemýšlejí nad tím, jestli si koupí rohlík, protože to je pro ně drahé. Takže prosím vás, zamyslete se nad tím, co tímto způsobujeme, a zamyslete se nad tím vůbec, jak nás tady jako opozici zabíjíte, jakým způsobem nám tady zavíráte ústa. Protože vy nemáte plat. Vy jako poslanci, vážení koaliční poslanci, máte držhubné! (Předsedající: Čas.) Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. A dále do rozpravy je přihlášena paní poslankyně Fialová. Paní poslankyně, i vás se musím zeptat...? Děkuji. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Eva Fialová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Co k tomu říci? Já jsem původně měla připravené důvody, proč netrvají podmínky legislativní nouze. Ten proslov jsem zahodila. Pak ho přepracovala na deset minut maximálně a nakonec jsem se k němu ani nedostala. Na dnešek jsem měla, nebo k podmínkám, připravený další proslov, ale já ho tady odhodím, abych vůbec neříkala informace, které už tu vznikly, ale pokusím se tady reagovat na to, co se tu vlastně odehrálo a jak brutálně byl znásilněn jednací řád této Sněmovny a jak moc jste nám nedovolili vystoupit a obhájit tyto věci.

Celá situace - mám pouze pár poznámek, abych měla nějakou osnovu, kterou jsem si udělala během dnešního odpoledne. Tak na začátku obhájil legislativní stav nouze pan předseda Výborný. Nikdo z vlády, nikdo z ministrů. Nastala smršť některých jako faktických poznámek, protože jsme chtěli slyšet od ministrů, v čem spatřují ten legislativní stav nouze. V čem spatřují ty hospodářské škody. A víte, co bylo zajímavé? Že nejvíc informací jsme se dověděli v nočním jednání, kdy nás tady nikdo nepoučoval a začala se konečně vést nějaká konstruktivní diskuse, odkazování na stránky, důvodové zprávy. A zásadní informace, která padla po našich dotazech, proč si to vláda nedala do státního rozpočtu, byla informace, že jste vycházeli ze stavu 10. 2., kdy statistický úřad vyhlásil míru inflace. OK.

Další dotazy padaly, proč jste to neudělali dříve, když všichni jsme mohli predikovat, že toto nastane. V čem tedy vidíte ten mimořádný stav, když všechno napovídalo tomu, že prostě ta inflace bude vysoká? Taky jsme se nic nedověděli. A zásadní informace padla až včera v noci. Nedůstojně v noci, kdy tady já vidím pořád ty stejné tváře, které tu poslouchají tu diskusi, a pan ministr Jurečka tady reagoval a vlastně nám konečně vysvětlil, v čem spatřujete ten zásadní problém, že nám hrozí značné ekonomické ztráty, a je to, co je uvedeno v důvodové zprávě, že letos je to 19 miliard, na další rok to bude 58 miliard, nebo 53. A že takhle se to na sebe navaluje a navaluje a že si vypočítali, že to bude za deset let, když zůstaneme u současného valorizačního mechanismu, 600 miliard, v kumulaci za deset let. Tak jsme se mu tady snažili vysvětlit, že nám jde o to, OK, pojďte tedy nechat tady valorizační mechanismus, kdy měníte pravidla během dané hry, ať v červenci proběhne, a pojďte se bavit v běžném legislativním procesu, který my považujeme za správný, o tom, že si můžete valorizaci změnit a zmenšit případnou tu kumulaci těch budoucích ztrát. Pan ministr tady oponoval tím, že to stejně bude 600 miliard. A já tady namítám: Chceme normální legislativní proces, chceme první čtení, chceme od vás analýzy s různými predikcemi, s různými čísly v případě, že bude základ takový a takový. A pan ministr mi na to řekl, že to potřebujete v tom červenci, aby se snížil základ toho důchodu, z kterého se to pak bude počítat, což je jako pochopitelné. Ale ta čísla pak už nemůžou odpovídat těm 600 miliardám, které jste nám tady přiznal.

A jsou různé vývojové scénáře. Vy jste si vzali porovnání současného stavu a nového návrhu, ale nic ostatního, žádné ekonomické dopady, kdyby to bylo jinak. A na tom tady stavíte. A nechám tady jednu průpovídku, která tady zaznívá, že jste čekali opravdu až po prezidentských volbách, protože všichni víme, že ta predikce byla, tak jestli ty modely pan ministr už tady dělal, tak je musel vědět. A pokud mi za dva dny, co tady diskutujeme, bylo odpovězeno, že jako ta predikce je ta kumulace, tak to někde musel vysvětlovat, a vláda odsouhlasila tento zákon per rollam. Per rollam. Takhle složitý mechanismus. Takže určitě o tom věděli dopředu a diskutovali.

Proto mě to nabádá k tomu, že jste opravdu počkali. A nepočkali jste ještě i s dalšími informacemi, že se chystáte snížit příspěvek na stavební spoření, uvažujete o zvýšení odvodů do sociálního systému pro živnostníky, uvažujete o narovnání nějaké... že byste snížili i částku za vychované dítě, a o mnoha dalších a dalších. A to začalo vylézat až po volbách.

Tady bylo i to, že se četly různé dopisy a e-maily. Já mám fakt jako prostě jeden, ze kterého mi běhá mráz na zádech, a dodneška nevím, co paní odpovědět. A já se ptám a položím tady glosy.

Byli bychom tu dnes a řešili toto zkrácené jednání, kdybyste včas zastropovali? Peníze na kampaň. Vláda po roce má, aby se chlubila, jak úžasně zastropovala. Pojďte sem a řekněte to těm lidem do obličeje. Máme na to se pochlubit, že máme jedno z nejvyšších zastropování, ale nemáme na vaše důchody. Často slýcháme, nebude na vaše důchody. Já bych ještě pochopila ten proces, kdybyste sem přišli s tím, že budete navrhovat současně zmrazení platů politikům, že budete řešit církevní restituce, že současně narovnáte, valorizaci na mateřské naopak zavedete, tak bych ten balíček pochopila. Ale vy si vyberete jenom jedno.

Současně jste zrušili EET. Já vím, bylo to vaše programový prohlášení. Super, ale nevidím v tom moc jako řešení. Dotazovali jsme se, jestli jste hledali úspory jinde. Teď už víme, že zastropované ceny energií nedosáhnou určitě toho stropu, a v rozpočtu byla daná nějaká kompenzace pro ten rozdíl, kde se zastropovalo. Kde jsou ty peníze? Proč nemůžou jít na důchody?

Prosím, nedělejte to. Ještě máte čas přijít a říct, vezmeme to zpět. Máte pravdu, každý má jinou představu o hospodaření. Nevzali jste v potaz ani navýšené příjmy. Nevzali jste v potaz ani to, že ti důchodci to v těch obchodech utratí, prostě nic. Udělali jste si jednoduchou zkratku, která je pro vás jednodušší. Násilím a ohnutím jednacího řádu tady v Poslanecké sněmovně jste se nás pokusili umlčet a zásadní argumenty neslyšíte. Je to o pohledu, kdo jak chce řídit náš stát a státní finance. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. A další přihlášená do rozpravy je paní poslankyně Pokorná Jermanová. Paní poslankyně, i vás se zeptám - deset, nebo pět?

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Ano, paní místopředsedkyně, prosím o deset minut.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Ano. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Vážené dámy, vážení pánové, můj projev možná bude trošku delší, než jsem původně plánovala, protože jsem se včera hlásila do rozpravy, nebo byla jsem přihlášena do rozpravy k legislativní nouzi, ale podle paní předsedkyně Sněmovny nás bylo moc. A ji to zřejmě asi nebavilo, a tak rozhodla, že prostě rozpravu zruší, a zkrátila na právech nejen mě, ale i mé kolegy, kteří byli přihlášeni do rozpravy.

My nyní tady diskutujeme o tom, zda nastaly podmínky pro zrychlené projednávání novely zákona, která má ve svém důsledku v létě sebrat peníze důchodcům. Pokud by se vláda nepustila do této sebevražedné mise, pak by dostávali v průměru zhruba o tisícovku více. A toto má být ohrožení státu, které si vyžaduje legislativní režim využívaný například v době válečného stavu.

Ano, jednací řád počítá s legislativní nouzí a zkrácením projednávání zákonů, ale jen za velmi výjimečných, přesněji mimořádných, situací. Pokud jste vytýkali dosluhujícímu prezidentovi Zemanovi to, že se pohybuje rád na hraně ústavy, testuje, co si ještě může dovolit, provokuje a překračuje své pravomoci, tak právě to samé nyní děláte i vy. Silou se snažíte vyzkoušet hranice toho, co vám ještě projde. Překrucujete legislativu, ždímáte ústavu, pokoušíte občanskou společnost. Děláte přesně to, co jste jinde odsuzovali. Že nedáte na upozornění o neústavním jednání od nás, od opozice, to dokážu pochopit. Vaše jednání však falešně rezonuje napříč odbornou veřejností. Kolik ještě právních expertů se má vyjádřit, aby vás přesvědčilo? Několikrát zde zaznělo, že ministr Jurečka s ústavními právníky mluvil a ti ho ujistili, že by to mohlo projít. Problém je v tom, že se médiím, pokud je mi známo, nepodařilo takové lidi najít. Nezaznamenala jsem nikoho, kdo by řekl, že postup vlády je v pořádku a že nepochybuje o jeho ústavnosti.

Je mi skutečně líto, že tady musíme absolvovat jednání tímto způsobem. Určitě budete říkat, jak jsme my opozice špatní, že obstruujeme a zdržujeme. Milí kolegové, kdybyste nepřicházeli s nesmysly, tak nemáme důvod obstruovat. Je naší povinností chránit občany před chováním této vlády, která přináší chaos, není schopná řídit zemi. Jediné, co dokáže, tak za své chyby trestat své občany. Už nevíte, kde utáhnout kohouty, kde zacpat díry. Přitom vám pořád z rozpočtu teče. Jak je to možné? Nenapadlo vás, že třeba něco děláte špatně?

O důvodech, proč je toto schvalování při úprku nemístné, jsme tu už mluvili, nebo tu mluvili mí kolegové. Evidentně si z toho nic neděláte a vedete si svou. Máte svoji stoosmičku a nějak to tu s námi vytrpíte. Ale nejde jen o to, co se děje teď tady. Jde o to, že pohrdáte celou společností, jednáte z pozice moci, ke které jste se vyšplhali za cenu vytvoření různorodého pětikoaličního slepence. Dá se říci, že ho pohromadě drží jeden společný nepřítel - a tím byl počátku celého koaličního projektu Babiš.

Lidé vás volili, protože jste vytvořili černobílý svět. Ten se vám ale rozpadá spolu s tím, jak se dopouštíte jednoho přešlapu za druhým. Vydávali jste se za velvyslance světla, nyní vypouštíte týden co týden oblaka černého kouře. Dnešní debata o znásilňování jednacího řádu se může stát precedens pro vaše budoucí výpady, kterými zásobujete veřejnost. Přes kopírák to můžete vzít u zrušení podpory stavebního spoření, zvyšování daní, u důchodové reformy jako celku a podobně. Těch balonků, které jste vypustili, je celá řada a už nejsem sama, kdo se v nich nevyzná, jestli ještě letí, anebo už praskly. Právě proto využijeme všech nástrojů, které máme, tedy i prošetření Ústavním soudem, abychom jednou provždy podobným věcem zabránili. Nemůžeme se smířit s tím, že budete standardní procedury obcházet, kdykoliv vás napadne, a budete vyhlašovat legislativní nouzi jako na běžícím pásu.

Běžný legislativní proces, tedy schvalování, které máme nastavené v jednacím řádu, je možné obejít, jen pokud je to opravdu nezbytné a hrozí nám neočekávané nebezpečí. Nic takového ovšem nenastalo. Argumentujete stavem veřejných financí, válkou na Ukrajině, energetickou krizí, inflací. Ale to jsou věci, o kterých víme měsíce, v některých případech více než rok. Není to nic, co by spadlo z nebe bez varování, co by se událo ze dne na den. V takových případech není důvod běžné demokratické procesy opomíjet a obcházet.

O mimořádné valorizaci se ví měsíce. Pokud k ní nevznikly důvody v lednu, bylo jasné, že se tak stane v únoru. Tím spíše na to byl čas se připravit a ještě před 10. únorem přijmout opatření. Mohli jsme se o tom bavit a najít nějaký přijatelný kompromis, anebo přijmout řádné opatření a připravit na to státní kasu. Hasit situaci, když už je deset minut po dvanácté, je však to nejhorší, co můžete udělat. Znevažujete tím právní jistoty, které lidé mají.

Celý proces, kterým prochází novela, je hodně hektický. Ve středu 15. února byla o novele informována vláda, ale ještě neměla finální znění na stole. To bylo v eKlepu až ve středu večer po zasedání vlády. Do pátku se k tomu mohly vyjádřit ostatní rezorty v připomínkovém řízení. V pondělí 20. února na dálku, per rollam, návrh schválila vláda, abychom ho už teď mohli projednávat. To je opravdu tempo, které neodpovídá situaci, na kterou se dalo měsíce dopředu připravit. Je to typické šití příliš horkou jehlou. Příčina - jednoznačně neschopnost vlády. A tohle je prostě špatně.

Kromě neschopnosti k tomu celému není žádný vážný důvod. O nějakých mimořádných událostech a ohrožení státu nemůže být řeč. Je to velmi nebezpečné chování, protože hrozí, že budou režimy legislativní nouze a zkráceného jednání nadužívány kdykoliv, kdy bude hrozit problém od opozice, a tak se k němu přistoupí. Už z principu se tedy takové praxi budeme a musíme bránit.

Dovolte mi, abych tedy vše shrnula v závěru svého vystoupení. Vláda se v návrhu projednávání zákona, kterým se mění zákon o důchodovém pojištění, nijak nevypořádala s požadavky, které jsou pro legislativní nouzi nebo zkrácené projednávání zakotveny v legislativě. Nejde o mimořádnou situaci, nehrozí hospodářské škody, rozhodně ne takové, které v předchozích verdiktech je Ústavní soud schopný akceptovat. Zároveň nebyla zásadním způsobem ohrožena bezpečnost státu či nebyla ohrožena práva a svobody občanů.

Nelze opomenout ani samotnou skutečnost, že nárok osob pobírajících důchod na důstojné finanční zabezpečení byl důvodem zavedení valorizačního mechanismu. Prostředky, které důchodcům stát na živobytí vyplácí, nesmí časem ztrácet svou hodnotu. Je tedy otázkou, jak by mohl zákonem již mnoho let zpátky zakotvený mechanismus způsobit státu mimořádnou a značnou hospodářskou škodu, když jde o výplatu prostředků na živobytí pro ohrožené životy obyvatel, o skupiny obyvatel.

Stávající vládní návrh zákona má ve skutečnosti pouze zamezit zvýšení výdajů státu. Vláda neposbírá ústavní většinu, aby mohla získat legitimitu pro svůj návrh, neprovedla test proporcionality, proto pro jednání novely zákona o důchodovém pojištění ve zkráceném jednání nebyly splněny zákonné podmínky. Pokud by něco podobného udělala jiná vláda, pak by stávající pětikoalice argumentovala stejně jako my. Nyní proto apeluji na vládu, aby od svého jednání upustila. Je nesmyslné, protiústavní a nemá legislativní oporu, a proto budu hlasovat proti. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji, za dodržení času. A prosím k pultíku dalšího přihlášeného a tím je pan poslanec Brož. Ještě dovolte načíst dvě omluvy. Omlouvá se pan Milan Feranec od 18.30 ze zdravotních důvodů a paní Schillerová Alena od sedmi hodin z pracovních důvodů.

Tak prosím, a i vy - pět, nebo deset? (Deset, děkuji.) Ano, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já mám tady připravenou k tomuto projednávání hromadu bodů, které samozřejmě zkrátím, i proto, aby se dostalo na další řečníky za mnou. Včera jsem se k vystoupení nedostal, dneska je vystoupení zkrácené, takže je to opravdu složité, a tak jak tady už několikrát zaznělo, já se samozřejmě na svých právech cítím nějakým způsobem poškozen a omezen, ale dá se s tím dělat nic. V tuto chvíli to rozhodnutí padlo.

Já se zaměřím na jeden z takových aspektů, tedy budu se tady snažit něco vybrat, a připomenu, z čeho vycházíme. Já vím, že jsme to slyšeli už mnohokrát, ale je to určitě důležitá věc a je třeba opakovat stále. Podle § 99 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, platí, že za mimořádných okolností, kdy jsou základním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody, vyhlásí předseda Sněmovny na návrh vlády legislativní stav nouze. Já se zaměřím na ty hospodářské škody, kterými vláda hájí jednak jednání v nouzovém stavu, a nyní vlastně i zkrácené jednání. Vláda tímto argumentuje. Hrozí hospodářskými škodami, ale nikdo z představitelů vlády nám neřekl, že by naší republice, naší zemi, hrozil bankrot. Vláda nečiní ostatně žádné konstruktivní kroky, které by směrem k dlouhodobému zvýšení příjmů státní kasy směrovaly, například odpovídající daňovou reformu. Slyšíme pořád jen nějaké signály, úvahy, přemýšlení, nejrůznějšími směry jdou. Ostatně právě na daních vláda mimořádně získala díky inflaci nebývalé prostředky. My si myslíme, a já si myslím osobně, že se zajištěním odpovídajícího růstu důchodů tedy nemůže být z našeho pohledu problém.

Já jsem si vybral jednu věc, psalo nám hodně lidí, mohl bych tady citovat právníky, kteří se k tomu vyjadřují, ale mě zaujalo a chtěl bych se věnovat tomu, co napsal pan Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením České republiky, ve svém vyjádření. Vezmu z toho jenom jednu určitou část, tady pan ministr Jurečka, ono se ho to týká, bude tam i citovaný. Vůbec jsem nepochopil postup ministra Jurečky, který ještě na podzim vyzýval občany, aby se přihlásili o předčasný důchod, protože mají mimořádnou možnost, jak jej získat za mnohem výhodnějších podmínek. Co se stalo? O předčasný důchod se přihlásilo asi o 100 000 lidí více. Česká správa sociálního zabezpečení nedokáže ani zvládnout nápor žádostí. Je však jisté, že dojde k obrovskému zvýšení výdajů na důchody, ale hlavně jde o zcela nespravedlivou věc. Rozdíl ve výši předčasných důchodů přiznaných před 31. 12. 2022 a přiznaných po 1. 1. 2023 může být až 2 500 korun. Tady mohla vláda rychle zasáhnout, možná zvážit i legislativní nouzi. Ale protože bylo před prezidentskými volbami, nenašla k tomu odvahu. Zabránilo by se tak velkým škodám, ale hlavně velké nespravedlnosti.

Pro ty z vás, kteří nevíte možná, o co jde. Tak v říjnu 2022 vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí tiskovou zprávu, kde je citován přímo i pan ministr. A já teď, aby to bylo jasné, začátek té zprávy ocituji. Požádat letos o předčasný důchod může být výhodnější než čekat na příští rok. Pro seniory, kterým vznikne nárok na starobní důchod v roce 2023, může být výhodnější požádat již letos o předčasný důchod bez výplaty. Důvodem této specifické situace jsou vysoké valorizace důchodů, které v letošním roce proběhly. Rozdíly mohou být i v řádech tisícikorun měsíčně. Když někdo požádá ještě letos o předčasný důchod a chce dále pracovat, je to možné.

Pokud jde o výplaty důchodů, uplynulé období bylo velmi specifické. A ministr Jurečka říká: Hned třikrát jsme letos valorizovali všechny důchody v reakci na aktuální situaci a od ledna počítáme s dalším zvýšením. To přineslo i poměrně neobvyklou situaci, kdy může být výhodné v předstihu požádat o předčasný důchod, uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Je tedy možné, že pro řadu lidí bude výhodnější již letos podat žádost o starobní důchod s tím, že příští rok požádají již jen o uvolnění jeho výplaty.

O tom, že vyloženě tuto možnost propagoval, svědčí i další jeho citace. Přímo říká: Žádost o předčasný důchod určitě nemusí ještě znamenat, že skutečně přestanete pracovat, jen musíte požádat o takzvaný důchod bez výplaty. Není tedy nutné odejít ze zaměstnání, pokud si někdo chce zafixovat výši výhodnějšího důchodu odpovídajícímu roku 2022, zdůraznil ministr Jurečka.

Já se ptám, kolik jsou ty náklady, které vznikly díky tomu, že se mimořádně přihlásilo k předčasné penzi 100 000 lidí? Proč nevyhlásila - a věděli jste to, vláda a pan ministr Jurečka to věděli, že k těmto škodám dojde, že je to nespravedlivá věc, že to není v pořádku. A nevyhlásili jste stav legislativní nouze. Možná že v tu chvíli bychom s vámi souhlasili a tuhle křivdu napravili.

A vy teď přicházíte s něčím, co říkáte, co je zákonné, co přináší zákonnou valorizaci, a chcete to projednávat v legislativní nouzi, ve zkráceném jednání. Nezlobte se na mě, ale já pro to opravdu nevidím žádný důvod. A musím se zase vrátit k tomu, co napsal pan Krása. Mimochodem to není žádný anonym, ale předseda Národní rady osob se zdravotním postižením. Tady mohla vláda rychle zasáhnout. Možná zvážit i legislativní nouzi. Ale protože bylo před prezidentskými volbami, nenašla k tomu odvahu. Zabránilo by se tak velkým škodám, ale hlavně velké nespravedlnosti.

Tak které škody chcete řešit a které škody nechcete řešit? To by mě zajímalo, tato odpověď. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času, a s faktickou poznámkou je přihlášen pan ministr Jurečka. Ale pana ministra nevidím. Můžeme tedy k dalším přihlášeným a to je paní poslankyně Maříková. A i vás se, paní poslankyně, musím zeptat, zda volíte pět? (Deset.) Deset. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vláda Petra Fialy byla liknavá a nyní by nestihla ve Sněmovně schválit snížení valorizace důchodů, a tak sahá ke stavu legislativní nouze, tedy zrychlenému procesu. Vláda zcela účelově využívá ustanovení zákona o stavu legislativní nouze k tomu, aby omezila práva opozice při projednávání tohoto vládního návrhu zákona a silou ho protlačila. Stav legislativní nouze lze vyhlásit jen za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody. Taková mimořádná situace však nenastala. V uplynulých dnech a týdnech nedošlo k žádné živelní katastrofě či jiné mimořádné události, která by podstatným způsobem narušila chod státu. Doposud probíhal zcela standardní legislativní proces, a pokud vláda tvrdí, že se při projednávání zákona dostala do časové tísně, způsobila si ji výhradně sama tím, že zákon předložila Sněmovně velmi pozdě.

Ministr financí Zbyněk Stanjura používá právě argument, že státu hrozí velké hospodářské škody, pokud tato úprava nebude přijata. To že máme dostatek finančních prostředků ve státním rozpočtu pro valorizaci důchodů a nedojde k hospodářským škodám, jasně řekl v nedělních otázkách Václava Moravce sám pan ministr financí. Už tímto jasně všechny utvrdil, že nejsou podmínky pro to, projednat tento zákon ve stavu legislativní nouze.

Vláda se nemůže vymlouvat, že situace byla nepředvídatelná. Prognóza České národní banky ze 4. srpna loňského roku předpovídala výhled a vývoj inflace. Česká národní banka predikovala, že celková meziroční míra inflace bude 16,5 %. Ve skutečnosti to potom bylo 17,5 %. Ve zprávě České národní banky ze začátku loňského roku se psalo: Inflace se ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku zvýší nad 18 %. Člen Bankovní rady České národní banky Jan Frait na přelomu loňského roku a letošního roku v rozhovoru uvedl: Inflace v lednu bude šok. Jsme uprostřed tvorby nové prognózy, ale asi není tajemstvím, že očekáváme v lednu meziměsíční šok. Meziroční inflace vzroste z necelých 16 na 18 %. Na čem bude tento lednový šok založen? Je tam podstatný nárůst cen energií. Elektřina vystoupá na cenové stropy, a také konec úsporného tarifu z konce loňského roku. Poměrně silný je impuls v cenách potravin. Česká národní banka informovala vládu včas, ale ta situaci naprosto ignorovala.

Stav legislativní nouze má za cíl za mimořádných okolností urychlit projednání vládních návrhů zákona ve zkráceném jednání. Je možné jej využít pouze tehdy, pokud je třeba zabránit nevratným nebo obtížným nenapravitelným škodám na základních zájmech společnosti nebo zabránit reálným značným škodám na majetku státu. Prostě a jednoduše tehdy, když hrozí nebezpečí, či v nebezpečí už jsme a je třeba urychleně jednat bez zbytečných průtahů. Ani jedno není splněno. Vláda se nemůže vymlouvat na mimořádné okolnosti, jelikož byla včas informována, a sám ministr financí v médiích přiznal, že prostředky pro valorizaci v rozpočtu jsou. Vláda tedy stav zneužívá a zakrývá tak svou neschopnost. Žádné hospodářské škody nenaplnil... žádné hospodářské škody k naplnění valorizačního mechanismu nehrozí.

Moc zákonodárná by měla s aktivací režimu legislativní nouze souhlasit jen s největší zdrženlivostí. Nejen proto, že tento režim dramaticky omezuje parlamentní debatu nad vládními názory zákonů, ale i proto, že tento režim zpětně legitimizuje stav, v němž vláda předkládá Parlamentu návrhy zákonů, které nebyly dostatečně diskutovány a jejichž dopady a souvislosti nebyly dostatečně vyhodnoceny. Stav legislativní nouze se dá zneužít a existuje k tomu i judikatura Ústavního soudu. Mezi nejzákladnější práva parlamentní opozice lze podle nálezů zařadit zejména práva zaručující menšině účast na parlamentních procedurách, práva umožňující opozici výkon dozoru a kontrolu vládnoucí většiny i vlády samotné.

K tomu, že vláda jedná projednáním tohoto zákona v legislativní nouzi protiústavně, se vyjádřila i celá řada právníků. Ústavní právník z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Marek Antoš řekl: Není to vhodný nástroj, jde o zneužití institutu. Pokud má vláda pocit, že je potřeba řešit obstrukce opozice, která jí znemožňuje schvalovat zákony, tak má uvažovat o změně jednacího řádu, aby se do tohoto nedostala, a ne předcházet (přicházet) s jejich obcházením. Může to mít i intenzitu protiústavnosti, upozornil s tím, že takto schválený zákon by mohl Ústavní soud zrušit, což by způsobilo další zmatky. Podle jeho názoru vláda nedělala kroky, aby legislativní nouzi předešla. To, že nedělám nic a nezareaguji, a zareaguji až v situaci, kdy je potřeba reagovat rychle, tak to neopravňuje k tomu, abychom použili tento mimořádný prostředek.

Nejsou naplněny mimořádné okolnosti, myslí si Ondřej Preuss, rovněž ústavní právník. Legislativní nouze musí skutečně vycházet z mimořádných okolností, což tady není. Situace není mimořádná, protože se o ní vědělo předem.

Zdeněk Koudelka, ústavní právník, řekl: Vyhlášení stavu legislativní nouze hodnotím jako nepřípadné, protože je určen k věcem, které přijdou náhle. Například přijdou povodně, bude nutné urychleně řešit jejich důsledky. Jenže skutečnost, že tu máme rekordní inflaci a že platí určitá ustanovení v zákoně o valorizaci penzí, věděla přece vláda celý rok a mohla již v září nebo v říjnu přijít s normálním legislativním procesem a nějakým řešením. Tolik právník Koudelka. Takže to je k tomu trvání stavu legislativní nouze.

Problematická se jeví právníkům také retroaktivita zákona. Zdeněk Koudelka řekl: V současném zákoně o důchodovém pojištění je valorizační zvyšování důchodů nastaveno jako mandatorní automat. Jakmile jsou splněny podmínky, vzniká současným seniorům právo na zvýšení důchodů. Podmínky k tomu fakticky splněny byly kvůli vysoké inflaci. A Ústavní soud už několikrát konstatoval, že pokud někomu vznikne ze zákona nějaké právo, i když ten zákon ještě není účinný, nelze jednostranně takové právo zase odebrat.

Vysoká míra odpovědnosti leží na politické reprezentaci, aby zvažovala přiměřenost použití legislativní nouze. Praxe Poslanecké sněmovny je nicméně taková, že důvody pro vyhlášení stavu legislativní nouze jsou formulovány velmi obecně a vykládá nepoměrně široce. Samotný stav legislativní nouze není rozhodně užíván výjimečně, jak by měl být, a s respektem jak k právům opozice, tak k základním demokratickým principům ovládajícím legislativní proces. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji, paní poslankyně. A další přihlášený do rozpravy je pan poslanec Kolovratník. Pane poslanče, i vás se musím zeptat, zda pět. Deset. Tak prosím, vašich deset minut.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Tak dobrý večer, kolegyně a kolegové. Já těch svých deset minut využiji efektivně a rozdělím to vystoupení do tří částí. V první části se musím vyjádřit k mému pohledu na omezení mých ústavních práv, výkonu zákonodárce, výkonu poslance, v druhé části se budu věnovat obsahu toho projednávaného zákona, ve třetí se vám pokusím navrhnout nějaké řešení, jak z celé té věci ven.

Na úvod svého vystoupení tady veřejně před vámi a před kamerami konstatuji, že jsem byl ne omezen na svých ústavních právech, ale že má ústavní práva zákonodárce v tomto týdnu byla znemožněna. Bylo mi znemožněno je vykonávat. A opřu toto tvrzení o argumenty. Ne o dojmy nebo názory, ale o argumenty. Já jsem postupoval v souladu s ústavou, se zákonem a s jednacím řádem Poslanecké sněmovny. Tato schůze byla svolána řádně v řádném termínu 21. února v dostatečném předstihu. Já jsem se druhý den, a mohu toto prokázat a doložit, já jsem se druhý den začal na tuto schůzi připravovat a připravil jsem si argumenty, které mám doložené, mám je k dispozici, bohužel na ně dnes nemám, nebo v tomto týdnu nemám prostor, a když jsem pozorně poslouchal vyjádření nebo vystoupení kolegů poslanců a poslankyň na téma vyjádření a použití stavu legislativní nouze, tak jsem přesvědčen, že argumenty a témata, které jsem si připravil já, nezazněly, že tady nebyly řečeny.

Jenom ilustračně mohu zmínit dokument, ke kterému jsem se dopracoval, nález Ústavního soudu ze dne 1. 3. 2011 označený Pl. ÚS 55/10, který jen v úvodu ilustračně celkem jasně konstatuje úvodní právní větou, že zástupcům parlamentní opozice, která bývá složena ze zástupců politických stran, které se ale na výkonu vládní moci nepodílejí co do počtu, se zpravidla ocitají v početní menšině, musí být s ohledem na ústavně garantovaný princip ochrany menšin umožněn v rámci legislativních procedur nerušený výkon jejich ústavně garantovaných práv a nesmí jim být libovolně - a to podtrhuji - libovolně znemožňováno plnit výše zmíněné, pro demokracii nezastupitelné funkce parlamentní opozice.

Já jsem si, dámy a pánové, zároveň objednal právní analýzu, na kterou jsem vynaložil finanční prostředky, i toto mohu doložit, finanční prostředky tedy ne mé osobní, ale z expertného, které my jako poslanci máme k dispozici. V té analýze jsem měl zpracovány podobné ilustrační příklady z okolních zemí, ze Slovenska, z Rakouska, z Německa a podobně. V úterý v tomto týdnu, když ta schůze začala, jsem se řádně přihlásil do rozpravy, nebyl jsem informován o tom, kdy a jakým způsobem vládní koalice tu rozpravu ukončí. A víte, že včera v podvečerních hodinách ta rozprava byla ukončena. A já jsem neměl příležitost s tímto vystoupením, na které jsem se jako zákonodárce řádně připravoval, a jak říkám, vynaložil jsem na něj i finanční prostředky z expertného, nemohl jsem ho zde přednést. Proto konstatuji, že moje práva, ústavou daná práva zákonodárce, zde byla zcela znemožněna. To je ad jedna.

Ad dva k obsahu toho zákona, toho, co chcete projednat, k čemu se asi dnes nebo v noci na zítřek dostaneme. Já jsem si k tomu vystoupení, je to vlastně náhoda, vzal do ruky, když jsem dnes zahlédl dnešní Hospodářské noviny, kde hned na úvodní straně je článek, který, vážení členové a členky vládní koalice, mluví za vše. Zemětřesení v autolandu je na spadnutí, přijdou krachy firem. Pro české firmy v automobilovém průmyslu je největším problémem cash flow, stabilita, hrozí peníze na investice spojené s bezemisní budoucností. Firmy budou krachovat, budou zavírat. K dočtení v dnešním tisku.

Jak to souvisí s těmi důchody, vážené kolegyně a vážení kolegové? Tady máte jeden z tisíců důkazů, že česká ekonomika se opravdu zadrhává. To nejhorší není za námi, ani nekulminuje, ale je před námi. Výkonnost české ekonomiky, produkce HDP, hrubého domácího produktu, se začne snižovat, začne klesat. Automobilky, jako je Škoda, jako je kolínská Toyota, začínají omezovat směny, začnou propouštět. A ta úvaha, ta rovnice, je přece jednoduchá. Všichni víte, co se stane. Ti lidé nenajdou na trhu práci, ze dne na den, budou nezaměstnaní, zvýší se nároky na sociální systém. Těch lidí, kteří budou potřebovat podporu a pomoc státu, bude ještě více a více.

A to má přímou vazbu na důchodce. Dnes to tady a včera v těch rozpravách mnohokrát zaznělo, že vy sami říkáte, více lidem jsme poskytli sociální síť, více lidí jsme našimi slovy nahnali do sociální sítě. A pokud seniorům, pro které zde byla zákonem, a dodnes zatím je a věříme, že dál bude, nastavena automatická pojistka, kteří si nemohou přivydělat a logicky, když ten trh práce se dramaticky začne měnit, tak ty šance budou mít ještě větší, ještě menší a horší, tak těch lidí, kteří půjdou do toho sociálního systému, je mnohem a mnohem více.

Mohou citovat z internetu, ze sítí, aby to nebyla jen naše slova. Paní Šárka mi psala: Pokud je finanční krize, ptá se, a teď už se dostáváme k těm návodům, jak z toho ven, proč vláda zřídila nová ministerstva včetně nových aparátů, nová místa politických náměstků, nová místa místopředsedů strany? Jak to, že dopustila navýšení platu ústavních činitelů o desetitisíce? Jak to, že nikdo nenapadne inflační doložku k církevním náhradám? Z důchodců se snaží vláda udělat vyžírky státu. - Jedna citace a jeden vlastně z návodů, jak a kde byste, vážení vládní poslanci a poslankyně, měli začít.

Paní Kateřina: Staří lidé budou opouštět pečovatelské domy, budou si muset najmout službu, která k nim dorazí na pár hodin, budou tam bez pomoci dožívat a trápit se, nebudou si vědět rady.

Paní Jitka: Víte, když jsou v rodině dva důchodci a někteří si třeba přivydělávají, tak to jde. Jenže já i mnoho mých známých jsou vdovy nebo vdovci a na jednoho už je to s placením docela na hraně. Chodím na nákup jen jednou za týden, mám napsané, co potřebuji, jenže každý týden jsou ty ceny vyšší. Řekněte jim, prosím, za nás, že je mnoho babiček, které by nikdy nešly žebrat, i kdyby neměly co jíst, navíc nemají internet a ani nevědí, kam by šly.

Snad jako poslední možná vtip, když tím předkladatelem této asociální novely jsou zástupci KDU-ČSL, já nevím, jestli to na tu dálku na kamery bude vidět, ale jedna z těch důchodkyň mi poslala krásný plakát paní Šárky Jelínkové, místopředsedkyně KDU-ČSL, neúspěšné kandidátky do Senátu, dnes tedy náměstkyně u pana ministra Jurečky, která před volbami hlásala na plakátech: Nenecháme české důchodce na holičkách, bojujeme proti drahotě, říkala paní Šárka Jelínková za KDU-ČSL. Tak takhle vy jste komunikovali.

No a když se asi ptáte, když nám jako opozici říkáte, vy s médii, kde jsou ta řešení, tak já vám je zopakuji na závěr svého vystoupení, kolegyně a kolegové. Myslím, že ty symbolické drobnosti, které říkáme nejen my, ale naši voliči, a věřím, že už nikdy vaši voliči, tak to je to, kde můžete začít u sebe. Můžete poškrtat ta zbytečná, nevýkonná, neefektivní ministerstva. Můžete kývnout na jeden z našich návrhů na zmražení platů ústavních činitelů. A prosím, začněte třeba, zkuste začít vybírat lépe daně.

Předsedkyně našeho klubu Alena Schillerová vám ta čísla dneska řekla docela jasně. Kdyby EET fungovalo, kdybyste vybírali díky EET a nepustili ty peníze do šedé ekonomiky, tak jste skoro tenhle problém měli vyřešený a nemuseli bychom se tady dneska celý týden handrkovat. To jsou vaše úkoly, vážení vládní poslanci a vážení členové vlády. Zajistit lépe výběr daní a starat se o to, aby stát měl příjmy a nemusel takto hanebně nutit naše seniory, aby prosili, aby nás prosili o pomoc a volali, ať se jich tady na plénu Poslanecké sněmovny zastaneme.

V závěru mého vystoupení mě napadá možná jedno, ještě jedno řešení. Pokud si nevěříte, pokud to nezvládáte, pokud opravdu zjišťujete, že ty sliby, které jste dávali před volbami a které ještě vehementně prohlašoval premiér Fiala, to byl ten slavný rozhovor 11. 11. v loňském roce, kdy sliboval, že se nebude hýbat s věkem odchodu do důchodu, kdy sliboval, že se nebude měnit valorizace. No tak pokud jste zjistili, že vám to nejde, že na to nemáte, tak pěkně prosím, hoďte ručník do ringu, rozpusťte vládu totální demokracie, totální destrukce českého národa, a já vám mohu slíbit, že my jako zástupci opozice jsme odborně připraveni na to, abychom tu odpovědnost převzali za vás. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Srdečně zdravím kolegyně a kolegy, převzala jsem řízení schůze. Děkuji za dodržení času, a my přistoupíme k dalšímu přihlášenému, tím je pan poslanec Josef Kott, a já se rovnou optám: Chcete spojit dva pětiminutové příspěvky? Prosím tedy.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji pěkně za slovo. Paní místopředsedkyně, milé kolegyně, vážení kolegové, páni ministři, legislativní proces vyžaduje určitý čas a nepochybně mohou nastat situace, kde je třeba i urychlit. Jednací řád Poslanecké sněmovny Parlamentu umožňuje ke zrychlení legislativního procesu využít různé nástroje a mezi nimi i stav legislativní nouze. Do jednacího řádu Poslanecké sněmovny byl institut legislativní nouze zaveden už v roce 1995. Tehdy bylo do jednání Sněmovny zavedeno trojí čtení zákonů, což značně prodloužilo legislativní proces, a vznikla tak potřeba jej v některých situacích zrychlit.

Podle § 99 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, tak platí, že za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena zásadní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody, vyhlásí předseda sněmovny na návrh vlády legislativní nouzi na určitou dobu. Podle odst. 2 může předseda Sněmovny ve stavu legislativní nouze na žádost vlády rozhodnout, že předložený vládní návrh zákona bude projednán ve zkráceném jednání.

Skutečné problémy s délkou legislativního procesu ale nastaly až po ustavení Senátu, a proto byl v roce 2000 přijat institut vyslovení souhlasu s návrhem zákona v prvním čtení podle § 90 jednacího řádu. Namísto využití § 90 jednacího řádu ale vláda zneužila institut legislativní nouze, který je určen pro zcela mimořádné situace. V této souvislosti musím upozornit na ústavní zákon o bezpečnosti, který zkrácené jednání zavádí v rámci mimořádných stavů, za válečného stavu a stavu ohrožení státu, což jsou zajisté situace, které se současným odůvodněním legislativní nouze nelze zdaleka srovnávat.

Skutečným důvodem pro použití legislativní nouze, a vláda se tím ani moc netají, je zabránit opozici blokovat tento návrh zákona. Pokud bychom připustili, že z takovéhoto důvodu je možné vyhlašovat legislativní nouzi a zkráceně projednávat návrhy zákonů, pak legislativní nouze přestane být něčím výjimečným a stane se normálním pravidlem, jak umlčet opozici, zrychleně přijímat vládní návrhy zákonů. Není to poprvé, kdy je stav legislativní nouze vyhlašován z důvodu vysokých výdajů státu, troufám si ale říci, že to v minulosti vždy byly výdaje neočekávané, o kterých nebylo předem nic známo.

Tak tomu ale tentokrát určitě není. Lednové zrychlení inflace ve srovnání s prosincem loňského roku nebylo žádným překvapením. Vláda sice při zdůvodnění použití legislativního stavu nouze uvádí hrozbu značných hospodářských škod, o skutečných důvodech a motivech užití tohoto instrumentu však mlčí. Zkrácením legislativního procesu vláda jednoznačně usiluje o omezení práv opozice, čímž revitalizuje (?) demokratické principy, na nichž naše společnost založena, což by podle příslušného nálezu Ústavního soudu mohlo vést k trvalému snížení kvality demokracie naší zemi a k jejímu poškození v očích občanů našeho státu.

Takový postup Ústavní soud již v minulosti označil za nežádoucí a protiústavní. Podle Ústavního soudu je nutné důvody vyhlášení stavu legislativní nouze posuzovat s ohledem na dobu rozhodování a množství informací, které byly v době rozhodování k dispozici. Je nutné přihlížet také k intenzitě důvodů k vyhlášení legislativního stavu nouze ve srovnání s omezením dotčených ústavních principů. Tyto důvody nesmějí být svévolné a musí být postaveny na konkrétně vyčíslené výši škod, pokud by navrhovaný zákon nebyl co nejdříve přijat. Zde ovšem třeba zdůraznit, že zákonem stanovenou valorizaci důchodů nelze používat (považovat) za škodu. To je, kolegyně a kolegové, na celé věci absurdní. Takto k důchodům ani k důchodům nelze přistupovat.

Důvodem pro přijetí zákonných opatření v režimu zkráceného legislativního procesu nemůže být ani argumentace vlády, že státní rozpočet se zákonnou valorizací nepočítá. To přece nemůže mít jiné vysvětlení, než že vláda při přípravě rozpočtu selhala a skrytě počítala s tím, že na konci února vyhlásí legislativní nouzi a valorizaci sníží. Uplatnění institutu legislativní nouze za předpokladu, že státní rozpočet již s navrhovanými změnami počítá, však nemůže být v souladu s ústavními principy pro legitimní užití stavu legislativní nouze. Je pravda, že opozice předem avizovala, že snížení valorizace důchodů, s tímto nebude souhlasit a bude to blokovat, ale ani toto nemůže být argument pro užití legislativní nouze. Nelze přece akceptovat využití tohoto mimořádného institutu jako běžného nástroje omezení zákonodárné procedury parlamentní většinou, kdykoliv opozice vysloví nesouhlasný postoj k návrhu zákona.

Má-li zákonodárná procedura plnit nejen funkci hlasování, nýbrž být také garancí svobodné politické soutěže, nelze případný požadavek její racionalizace podle Ústavního soudu uskutečňovat prosazením stavu legislativní nouze ze strany vlády a s ní spojené parlamentní většiny. S takovýmto pojetím zákonodárné procedury, jak již bylo uvedeno v nálezu Ústavního soudu 53/10 části 4/B, se Ústavní soud zásadně neztotožňuje. Pokud by vláda nebyla schopna artikulovat jiný důvod stavu legislativní nouze než nesouhlas opozice s vládními návrhy zákonů, znamenalo by to přiznat řádné zákonodárné proceduře, včetně jejích jednotlivých stadií, pouhý význam fasády parlamentarismu.

Ústavní soud svým rozhodnutím stanovil mantinely pro politická rozhodnutí, když restriktivně vymezil situaci, za které by měl být příště institut legislativní nouze použit. Tato restriktivní rozhodnutí jsou hranice, kterými Ústavní soud vyjádřil nadřazenost ústavy nad všemi ostatními okolnostmi ovlivňujícími takovéto rozhodování. Tím do jisté míry omezil autonomii parlamentu při využívání stávajících procedur a vytváření procedurálních zbytností. Jsem přesvědčen, že předložení návrhu zákona, kterým se snižuje zákonná valorizace penzí, z těchto mantinelů výrazně vybočuje, a podmínky pro projednání tohoto návrhu zákona ve zkráceném jednání proto nejsou naplněny.

O protiústavnosti návrhu však nesvědčí jen procedurální otázky či okolnosti jeho případného schválení. Snížením valorizace penzí dochází k odnětí nabytých práv a k zásahu do legitimního očekávání oprávněných osob. I to Ústavní soud nepochybně vezme v úvahu při posuzování tohoto zákona.

Poslední moje poznámka k průběhu projednávání tohoto zákona je, že vy, zástupci vládní koalice, jste svým rozhodnutím zkrátit dobu vystoupení na dvakrát pět minut neomezili pouze přednostní práva. Vy jste omezili nás řadové poslance. Jsem přesvědčen, že toto je evidentní porušení jednacího řádu Poslanecké sněmovny Parlamentu, a já se cítím být krácen na svých právech demokraticky zvoleného poslance. Toto je významný důvod, proč budu hlasovat proti projednání sněmovního tisku 392 ve zkráceném jednání. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. A nyní může přistoupit k pultíku další přihlášená, paní poslankyně Věra Adámková. Dále se připraví pan poslanec Karel Haas. Prosím, ujměte se slova. A ještě se optám: Dvakrát pět minut? Dohromady chcete sloučit? (Deset minut, ano.) Prosím.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pánové ministři, dámy a pánové, nejprve mi dovolte, abych ten svůj příspěvek rozdělila do dvou částí. Ta první je krátké ohlédnutí za včerejším dramatem, komedií, nebo jak chcete nazvat, co jsme tu viděli. Cítím se velmi ukrácena ve svých právech výkonu mandátu poslance Parlamentu České republiky. Nejenom že jsem se nemohla zeptat, nemohla jsem chtít odpovědi na to, na co se ptají naši voliči, naši občané, a je úplně jedno, koho tedy volí, ale musím říci, že třeba jednací řád říká v § 11, že samozřejmě vláda je zodpovědná Parlamentu, volně parafrázuji, a v § 50, že tedy musíme také dostávat informace. Čili je to dokonce ve dvou základních paragrafech, ale bohužel jsem nemohla použít ani jeden. Myslím si, že celá ta situace je velmi závažná, dotýká se milionů našich občanů. A to nejsou lidé, kteří by opravdu si nezasloužili, abychom se velmi zásadním způsobem zajímali o jejich osud.

Dovolte mi několik postřehů. Takže za prvé, opravdu myslím si, že není třeba, abychom tady tímto způsobem hnali tedy do cíle ne úplně kvalitně napsaný návrh zákona. Není nám tam jasné mnoho věcí. Vidíte, jak se ptáme, protože prostě to bylo ve spěchu. A já musím říci, že opravdu ona práce kvapná málo platná. Je tam mnoho chyb, je tam mnoho nejasností, čili myslím si, že to nebyl nejšťastnější způsob zvolený hledání řešení.

Víte velmi dobře, že opravdu ANO je opozice snů. My se snažíme komunikovat, hledáme cesty řešení, snažíme se i pomáhat, byť bychom mohli všechno hodit na vás, a to neděláme. Ale tady se vám to opravdu nepovedlo, ten způsob. Možná, že festina lente by bylo lepší. Osvěžíme si trošku ten večer, něco latinských citátů, protože ta historie ukazuje, že ony mají hlubokou pravdu.

Já se potřebuji samozřejmě zeptat, a ptala bych se, kdyby na to byl čas v řádných jednáních, na mnoho věcí. Za prvé, změna valorizace důchodů je podle mě nešťastná. Nevychází z potřeb našich důchodců, nemá zpracovanou sociodemografickou analýzu, a já jsem nenašla, opravdu nenašla, v tom materiálu sociální dopad na sociálně-zdravotní pomezí. A to proto, že choroby přicházejí s věkem. Nikdo nemládneme, ani vpravo, ani vlevo, ani veprostřed. A tito lidé chtějí žít důstojný život. Věřte mi, a je to můj denní chleba, že ti nemocní lidé nechtějí chodit za někým, aby je někam odvezl, aby jim pomohli zaplatit léky. Oni jsou rádi samostatní. A oni teď s něčím počítali, protože ta inflace je skutečně dramatická, 17 % je opravdu hrůza, a to říkáme průměr všech průměrů, v konečném dopadu je to víceméně znehodnocení pětiny vkladů. Pětiny jejich úspor. A tito lidé nemají čas, aby si už přivydělali, protože jim to třeba zdravotní stav nedovolí, anebo už není možné, aby práci, kterou vykonávali celý život, vykonávali. Dovedete si představit devadesátiletého člověka, který jinak s vámi bude hovořit, dojde si nakoupit, že by se živil jako pokrývač? No to jistě ne. Upřímně, on už by nemohl ani učit, ani kdyby byl sebelepším učitelem a dostal několik Amosů, protože prostě již ten věk tam není. A jak dobře víte, a mě to velmi mrzí, proti věku není léku, to mi věřte, že opravdu ne.

Čili co bychom tady chtěli ještě dále si o tom popovídat. Chtěla bych obrátit vaši pozornost ne teď na ty těžké choroby, nechci vás tím zatěžovat, nemůžete všichni znát zdravotně-sociální problémy našich osob, ale prosím pěkně, zdravotně-sociální pomezí je velmi důležité. Uvědomte si, že to jsou lidé, kteří třeba potřebují kvůli zdravotnímu stavu jet do lázní. To není to, že tam jdou na kávu, prosím vás, chraň pánbůh, to jsou lidé s těžkým postižením pohybového aparátu. A kdybyste se podívali na ten nárokový list nebo na ten seznam věcí, kdy mohou jet do lázní, tak ono tam toho mnoho takzvaně na křížek není, oni si musí připlácet. Víte, kolik stojí třítýdenní pobyt v lázních? Příspěvek? Což znamená, že pojišťovny jim hradí zdravotní služby, ty procedury, oni si platí jakoby ty hotelové služby. To je přes 20 000. To si zaplatí Hurghadu. Ale on už jim nikdo nedá to potvrzení, aby letěli letadlem. Protože vás musím upozornit, a je to opět denní chleba, že lidé, kteří třeba si objednají takovou tu rekreaci, tak vyžadují od lékařů potvrzení, že jsou zdrávi. No, to můžeme napsat k danému dni. Nikdo nemáme křišťálovou kouli. A ti lidé jsou nemocní. Takže to je jedna věc.

Za další. A zase díky tomu, že se prodlužuje život, tak víte, že máme větší počet poruch, jako je třeba Alzheimerova nemoc. V té lehké fázi ti lidé jsou schopni ve svém prostředí být, ale musí opět mít jistotu toho, že se uživí. Dovedete si představit, jak to vypadá na těch vesnicích? Já vám povím příklad. Před 30 lety, za to nemůžete vy ani my, prostě tak to bylo, i když v té politické garnituře tedy určitě byly takové ty pravostředové strany, tak byla veliká akce, aby si všichni dělali topení na elektriku. Měli zvýhodněné sazby a skutečně mnoho lidí i na těch vesnicích to prostě udělalo, protože se zdálo, že tím budou mít velmi lehké topení. Takže si představte, že tito lidé, kterým teď je 85 let, v 90 % to jsou vdovy, bohužel, jak říkám, nikdo nemládne, takže mají pohybové problémy, mají řadu chorob, jako je diabetes, hypertenze, na některé léky doplácejí, a oni si prostě nemohou zatopit. A to mi chodí plakat do ordinace. Jak to vypadá u těch praktických lékařů? A oni skutečně žijí z koruny do koruny, ti nemohou nic z toho.

Pane kolego, nekruťte na mě hlavou, přihlaste se do rozpravy prosím, neukazujte na mě rukama. Já vám opravdu odpovídat nemohu. Je to zbytečné.

Takže prosím pěkně, tito lidé, a my jsme s nimi denně v kontaktu, opravdu něco očekávali. My vůbec nemáme žádné problémy s tím, debatovat na téma nějakého jiného vzorce, ale vy jste nám tuto možnost absolutně vzali. Vzali jste ji způsobem, který tady nemá obdoby. Protože nedovolit rozpravu a ohnout, tedy ten paragraf byl asi rovný v tom momentě, to nebyly ani ty dvě kličky. To je opravdu trošku nedůstojné této Sněmovny. Já vám to nevyčítám, prostě jste tak udělali, jenom musím říci, že si chci lidí, kteří mají jiný politický názor, vážit, a vy mi to trošku začínáte znemožňovat. Pojďme se bavit poněkud důstojněji.

Potom bych vám chtěla říci ještě jednu věc. Tady padlo, že tedy se apeluje na takovou tu rodinnou soudržnost. Ale s tím souhlasím, samozřejmě, ať si rodina pomáhá, to je v pořádku. Jenom vás musím upozornit, že už si připadám od zhruba podzimu loňského roku v té ordinaci velmi nekomfortně, protože ti lidé se mě ptají, kolik budou doplácet, což je otázka pro doktora poměrně složitá, neboť neumím odpovědět. Nevím, jaká lékárna jaké má doplatky. Protože oni prostě nemají na léky, které potřebují. A to upozorňuji ještě na jednu věc. V té farmakologii ještě nedošlo k velkému nárůstu těch cen, protože jsou dohodnuté, ale určitě k tomu dojde. Ale oni už nemají ani na ty ceny, které se nezvyšují. Takže to je úplně špatně.

Další věcí, kterou máme pro zdravotně-sociální pomezí, a tam samozřejmě jsou převážně důchodci, je nutnost dodržovat nějakou stravovací, řekněme, kulturu, doporučené věci. Já jsem se byla podívat tedy v jednom z nejlevnějších obchodních řetězců a musím vám říci, že tam okurka, která by dvěma lidem nestačila, stojí 35 korun. Takže ti lidé mi pláčou, že prostě na to nemají. Diabetik vám říká, já nemám na to, koupit si rajče a papriku. Takže si potom koupí prostě to sladké. A to je to, co nechceme. Musím říci, že opravdu je to velká škoda. A když se podíváte na cenu... (Odmlka pro velký hluk v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Poprosím kolegyně a kolegy, nechte paní poslankyni přednést její projev v důstojném prostředí. Přidám vám pár sekund samozřejmě. Prosím.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji, paní místopředsedkyně. A když se podíváte na to, kolik stojí zabezpečení dítěte v předškolním i školním zařízení, tak pro mnohé rodiny je to opravdu velmi těžké. Oni už nemají na to, aby pomohly tomu seniorovi. Ne že by nechtěli, prostě nemají. Jsou samozřejmě rodiny, které mohou zabezpečit několik seniorů, ale těch je málo, nejsou všichni bohatí a mladí a schopní.

Takže opravdu tady si musím říci, že se toto nepovedlo, protože nedošlo k žádné debatě, nevyslechli jste terén, nevíte, co ten terén potřebuje ve velké části, anebo máte jenom velmi uzavřenou bublinu, která vám to neříká. A je to škoda. Je to opravdu škoda, protože se domnívám, že tato Sněmovna by měla produkovat velmi kvalitní zákony, měla by se o tom skutečně bavit odborně, a nikoliv tedy tímto způsobem na sílu. Ale jak vidíte, ani nekřičím, ani nikomu nenadávám. Já tedy chápu vaše pohnutky, byť s nimi nesouhlasím. Zdají se mi malé a opravdu ne tedy úplně hodné této ctihodné Sněmovny. Čili je škoda, že jste volili tento způsob. Je to určitým způsobem ukázka, že si nejste jisti v kramflecích, abych řekla lidově. Cítíte tam velmi slabá místa, která nechcete diskutovat, ale já se domnívám, že opravdu to je škoda. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. A nyní je přihlášen pan poslanec Karel Haas. Jenom avizuji, že tedy ve 20 hodin bude hlasování. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Karel Haas: Vážené kolegyně, vážení kolegové, no, já přemýšlím, jak naložím se svou poslední v uvozovkách faktickou poznámkou. Já jsem se poctivě přihlásil předevčírem do rozpravy, a znáte nás právníky. Já jsem měl připravený strukturovaný projev, takže to zakončím následovně, abych ty dvě minuty nějak smysluplně využil.

Nikdo z nás nevíme, jak Ústavní soud rozhodne, a já vnímám vážné sdělení opozice, že chce návrh zákona, který nepochybně projde, u Ústavního soudu, napadnout. Já nejsem alibista, takže abych to ukončil vážně nevážně, tak rád přijmu sázku s kýmkoliv z opozice, velmi rozumnou, takto tady tu nabídku dělám, protože jako právník věřím, že zákon projde testem u Ústavního soudu. Ty důvody jsem vám chtěl sdělit v tom svém strukturovaném rozhodnutí, v tom svém strukturovaném projevu, ale čas na něj není. Takže opravdu tomu věřím. A doplňuji k tomu jeden kontext, který tady nepadl. Věřím tomu i přesto, že - a to možná není úplně veřejně známé, spíš na to čekáme s napětím my právníci - se v průběhu roku 2023 obmění téměř polovina složení Ústavního soudu. Přijde sedm nových soudců, a jako právníci to máme, to tipování, o to těžší. Takže já věřím tomu, že vláda připravila, odůvodnila návrh zákona správně. Věřím tomu, že legislativní proces, který v tomto týdnu zažíváme, probíhá v souladu s těmi ústavními principy, které jsou vymezeny judikaturou Ústavního soudu. A ještě jednou čestně v té poslední minutě nabízím rozumnou sázku o to, že testem ústavnosti návrh zákona projde.

Děkuji mnohokrát za pozornost a těším se za nějakých 30 vteřin na hlasování.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A já tedy konstatuji nejen to, že je 20 hodin, ale i že Sněmovna rozhodla, že nyní přistoupíme k hlasování. (Hluk v jednacím sále.) Já tedy nejprve ukončím tuto rozpravu a ještě zagonguji, přivolám kolegyně a kolegy z předsálí. Přednesu návrh usnesení. (Požadavky z pléna na odhlášení.) Slyším, všechny vás odhlásím. Prosím přihlaste se opět svými identifikačními kartami a já tedy přednesu návrh usnesení.

 

"Poslanecká sněmovna konstatuje, že nadále existují podmínky pro projednávání vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, sněmovní tisk 392, ve zkráceném jednání."

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 47 bylo přihlášeno 171 poslanců a poslankyň, pro 99, proti 72. Konstatuji, že návrh usnesení byl schválen.

 

(O slovo se hlásí poslankyně Schillerová.) Prosím, s přednostním právem. Prosím, paní předsedkyně.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Tak zůstalo nám tam 43 přihlášených ve chvíli, kdy jste ukončili rozpravu a přistoupili k hlasování. (Výkřiky z poslanecké lavice před řečnickým pultíkem.) Nekřičte na mě, pánové. Zatím jsem vás na mikrofon neslyšela promluvit ani jednou, prostřednictvím paní místopředsedkyně. Tak pojďte na mikrofon s těmi siláckými řečmi! (Potlesk v levé části jednacího sálu.) Takže já doufám, že teď přichází ta chvíle, kdy budeme moci hovořit k tomu nejzásadnějšímu, a to je samotný zákon o důchodovém pojištění, respektive jeho novela. Nebo snad ne? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A já tedy nyní otevírám bod číslo 1, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon... (Poslankyně Schillerová se hlásí o slovo. Hluk v jednacím sále.) Já se omlouvám, to už opravdu... Ještě k hlasování? Aha, k hlasování. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Takže skutečně poprvé za deset let se to stalo. Hlasovala jsem proti, a na sjetině mám pro. Zpochybňuji... (Bouřlivý potlesk s výkřiky v levé části jednacího sálu.) Děkuji, děkuji za uznání. To víte, stane se to každému. Zpochybňuji hlasování.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Chápu. Budeme tedy hlasovat nejprve o přijetí námitky. Byla přednesena námitka proti hlasování.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro přijetí, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je případně proti?

V hlasování číslo 48: 171 hlasujících, pro 169, proti 1, čili námitka byla přijata a my tedy zopakujeme hlasování. (Hluk v jednacím sále přetrvává.)

 

Jenom připomenu, jde o hlasování o návrhu usnesení, kterým konstatujeme, že nadále existují podmínky pro projednávání vládního návrhu zákona, sněmovní tisk 392, ve zkráceném jednání.

Kdo je pro toto usnesení, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť taktéž zmáčkne tlačítko a zvedne ruku.

V hlasování číslo 49 bylo přihlášeno 171 hlasujících, pro 97, proti 73. Opět konstatuji, že návrh usnesení byl schválen.

 

A tímto tedy přistupujeme finálně k bodu číslo 1 této schůze. Bod tímto otevírám a je jím

 

Následující zahájení jednacího dne schůze

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:58.