(pokračuje Olga Richterová)

1.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb.,
o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 392/ - zkrácené jednání

Tento návrh uvede pan místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Poprosila bych, velmi důrazně bych poprosila, ať ti, kteří chtějí hovořit, opustí sál. Prosím, pane vicepremiére, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, veřejnosti, pěkný večer. Já si tedy dovolím i teď uvést celý tento sněmovní tisk číslo 392, tedy novelu zákona o důchodovém pojištění. Tou podstatou tohoto návrhu je stanovit nově pravidla pro mimořádnou valorizaci, která bude v červnu letošního roku, pro kterou byly naplněny zákonné podmínky a u které tímto návrhem chceme provést parametrické změny zákona tak, aby průměrné důchody v České republice byly zvýšeny o 760 korun. Tím se průměrný důchod v České republice dostane přes hranici 20 000 korun a vůči průměrné mzdě v této zemi se dostane na rekordní výši více jak 50 % výše průměrného důchodu vůči průměrné mzdě. Tedy sečteno, podtrženo, za rok a půl bude nárůst té nominální výše důchodů o necelých 5 000 korun. Nicméně tento návrh přichází v situaci, kdy za poslední více než rok Česká republika prožívá extrémní, vysokou inflaci, na kterou jsme tady v loňském roce reagovali tím, že kromě řádné valorizace byly v roce 2022 další dvě mimořádné valorizace. (Řečník se odmlčel, čeká na ztišení hluku v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Poprosím o klid v sále. Stejně tak poprosím, aby ti, kteří hovořit, hovořili mimo. Děkuji. (Hluk v jednacím sále přetrvává.)

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Byly dvě mimořádné valorizace, které, i když nebyly kryty rozpočtem a jeho návrhem pro rok 2022, tak byly logicky následně vyplaceny a byly do rozpočtu doplněny.

Když vláda připravovala rozpočet na rok 2023 v srpnu loňského roku, tak nebylo úplně možné přesně predikovat částku, která bude nutná pro letošní mimořádnou valorizaci, se kterou vláda nicméně počítala. Říkali jsme to opakovaně, já i pan ministr financí i někteří další členové vlády, s tím, že to podle té aktuální výše následně bude do rozpočtové kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí doplněno v průběhu roku 2023. Odhad té inflace, respektive odhad té náročnosti na rozpočet u té mimořádné valorizace pro letošní rok, byl do úrovně zhruba 20 miliard korun. Takto už jsem se i já opakovaně ve veřejných sdělovacích prostředcích vyjadřoval, ve sdělovacích prostředcích, média a podobně. Když jsme 10. února viděli výsledek inflace za leden, tak to bylo něco, co překvapilo nejenom mne jako ministra práce a sociálních věcí, ale i mnoho dalších renomovaných ekonomů, protože to meziměsíční srovnání mezi prosincem 2022 a lednem 2023, to byl opravdu velmi výrazný nárůst a došlo k naplnění nejenom těch zákonných podmínek, ale došlo k tak významnému nárůstu těch rozpočtových dopadů... (Výkřik z levé části jednacího sálu: Ticho!)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Ano, myslím, že se to opět ztišilo, ale prosím, opravdu opusťte sál.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Došlo k nárůstu těch rozpočtových dopadů do takové výše, že v letošním roce by to znamenalo 34,4 miliardy korun. A co je ale opravdu zásadní, a to je potřeba tady znovu zdůraznit, ono by to také znamenalo už trvalý výdaj na důchody pro všechny ty příjemce důchodů, kteří je budou pobírat následně také i do konce života, s tím, že když to vyčíslím pro rok 2024, tak je to 50,8 miliardy korun. Když to vztáhnu k tomu desetiletému výhledu, tak je to zhruba necelých 600 miliard korun, s tím, že to jsou ale částky, které nezohledňují budoucí valorizace, které rozhodně budou v tom období také probíhat. To znamená, jsme v situaci, kdy toto by znamenalo extrémně vysoký dopad na státní rozpočet, na důchodový účet, kdy nemáme tyto výdaje kryté ani výběrem pojistného, ani nějakým předchozím přebytkem ve státním rozpočtu, ale tyto výdaje by znamenaly také to, že si budeme muset v letošním, ale i v nejbližších příštích letech na toto pokrytí jednoznačně půjčit a budeme to muset zaplatit včetně poměrně vysokých nároků na dluhovou službu.

My tady přicházíme tedy s tímto návrhem, který zároveň i v tom, jak je tento tisk navržen k projednávání vládou a jak je také nyní projednáván ve Sněmovně, aby toto bylo projednáno ve stavu legislativní nouze, protože jak jsem před chvílí vyjádřil ty dopady na státní rozpočet, je toto vládou chápáno v kontextu toho, co legislativní nouze také umožňuje, a to jsou významné hospodářské škody, a máme ambici tou úpravou, kterou navrhujeme, snížit ten významný dopad na výdaje ve státním rozpočtu. A ten rozdíl mezi tím, pokud zachováme stávající mechanismus, změnu neuděláme, nebo mezi touto navrhovanou změnou je v letošním roce úspora, v uvozovkách, 19,4 miliardy korun, v roce příštím 33 miliard korun, ale když to vztáhnu k tomu výhledu zhruba příštích deseti let, tak je to 316 miliard korun. Podotýkám, že v tom výhledu v příštích letech vždycky bude potřeba ještě k tomu také potom dopočítávat tu budoucí valorizaci, nebo valorizace, které tyto částky ještě zvýší.

Pokud jde o otázku legislativní nouze, tak já doplním, že jsme opravdu v situaci, kdy máme časový prostor, kdy toto můžeme upravit podle názoru předkladatele nejpozději do 23. března tohoto roku, protože k tomuto datu by podle současného znění zákona musela vláda vydat nařízení vlády, kterým se stanovuje následně přesně to, jaké jsou podmínky pro mimořádnou valorizaci. Tak hovoří současné znění zákona o důchodovém pojištění. Nyní jsme v tom prostoru časovém, kdy je možné, aby tady vůle zákonodárce tyto parametry upravila a aby tedy došlo k této úpravě. Je to popsáno v důvodové zprávě. Jsme přesvědčeni, že tady nedochází k tomu, že bychom bourali legitimní očekávání poživatelů starobních důchodů či jiných důchodů, protože ten klíčový moment by nastal až po tom 23. březnu tohoto roku.

Pokud jde o stav legislativní nouze, já jsem se tady k tomu vyjadřoval už v tom předchozím jednání. Já jenom podotknu, já za to děkuji, protože ty rozhovory s představiteli obou opozičních klubů byly korektní, věcné. Když jsem je informoval o tomto návrhu, který vláda chce předložit, tak jsem také v tom telefonátu, který jsem s nimi vedl, je požádal a zeptal jsem se, jestli by byla možná varianta, že by opozice umožnila toto projednání mimo stav legislativní nouze se zkrácením lhůt mezi prvním a druhým a mezi druhým a třetím čtením, a to mi bylo odpovězeno, že takovýto postup by byl zavetován. Takže chtěl jsem se pokusit dohodnout na tom, na čem jsme se dokázali třeba dohodnout, a za to děkuji opozici, zhruba před měsícem, kdy jsme tady nastartovali projednávání novely lex Ukrajina 5, kterou jsme v této Sněmovně stihli projednat zhruba za 14 dnů, ale tento postup prostě v tomto případě by nebyl možný. Proto tedy toto jednání, zkrácené jednání ve stavu legislativní nouze.

Co je důležité a co je nutné vnímat, tak je i ten kontext nejenom z pohledu dopadů na vysoké zatížení státního rozpočtu především v těch budoucích letech, ale je to nějaký kontext vnímání mezigenerační solidarity, kdy když se podíváme na ten stav v tom posledním roce, roce a půl, tak jak už jsem tady říkal v úvodu, tím, jak nám průměrná výše důchodu ať už ve vztahu k průměrné mzdě, nebo k čisté mzdě opravdu překračuje hranici buďto 50, nebo 60 %, tak dochází i k určitému narušování té mezigenerační solidarity, tedy ve vztahu k těm, kteří na tyto důchody musí svojí prací vydělávat dnes a ve svých odvodech je financují, tak i vůči těm, kteří jednou na ten pracovní trh přijdou a budou svými odvody financovat jak tyto budoucí důchody s těmito zvýšenými mandatorními výdaji, tak i náklady na ten dluh, který vznikne v těchto mandatorních výdajích tím, že si na to bude muset v letošním, ale i v nejbližších příštích letech Česká republika půjčit.

Já si dovolím tu mezigenerační solidaritu také vyjádřit i tady v těch číslech, která jsem také prezentoval v posledních dvou dnech, a to je také ten vývoj toho srovnání výše průměrného důchodu vůči průměrnému čistému příjmu na hlavu v rodině se dvěma dětmi. (Ukazuje graf.) Vidíte, že v těch posledních letech ty oranžové sloupce, to jsou ty příjmy průměrných důchodů, převyšují ty modré sloupce, to je ta situace, která je v těch domácnostech se dvěma dětmi. Takže je tady nutné to chápat také i v tomto kontextu. A také jsem tady uváděl i poměrně vyrovnanou situaci, pokud jde o rozložení výše důchodů do jednotlivých částí příjemců, kdy ta nejvyšší, nejčastější výše důchodu, kterou čeští důchodci pobírají, je 21 000 korun. To je nejčastější důchod.

A co je nutné také tady ještě zmínit, tento návrh také reaguje i na určitou míru solidárního zohlednění v tom slova smyslu, že doposud to valorizační schéma nám vlastně vytvářelo rozevírání nůžek mezi nízkopříjmovými a vysokopříjmovými důchodci z hlediska jejich životní úrovně, pokud jde o tu situaci domácností v této době vysoké inflace. My tímto návrhem děláme úpravu tak, že navrhujeme zvýšení všem starobním důchodcům o částku 400 korun jako fixní, a následně je zvýšení o 2,3 %, a také je tady zachovaná i ta zásluhová část a je tady kladen velký důraz na tu podporu lidí s absolutně nízkými důchody. Tam dochází ještě i ke zvýšení oproti současnému platnému valorizačnímu schématu, ale pak je i procentuální zvýšení u těch lidí s těmi podprůměrnými důchody vůči těm nadprůměrným. Takže je to i nějaká opravdu reakce, která zohledňuje tu sociální situaci a její dopady teď aktuálně na důchodce v České republice.

To jsou asi všechny podstatné, relevantní důvody, proč se vláda k tomuto kroku rozhodla, proč přichází před Poslaneckou sněmovnu a žádá poslankyně, poslance, aby opravdu vyhodnotili a zvážili složitou situaci, její dopady nejenom pro letošní rok, ale pro budoucno, protože není mechanismus, který by byl aplikovatelný na to, abychom, pokud bychom přiznali ty výše důchodů podle současného platného valorizačního schématu, kterým bychom toto dokázali v budoucnu nějakým způsobem revidovat a ty výdaje ze státního rozpočtu snížit.

Já myslím, že jsem vyčerpal všechno to podstatné, co jsem tady chtěl říci, říkal jsem to tady také v posledních dvou a půl dnech opakovaně, reagoval jsem tady na spoustu dotazů v rámci rozpravy, která běžela. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Výbor pro sociální politiku, jemuž byl vládní návrh zákona přikázán rozhodnutím předsedkyně, jej projednal a přijal usnesení, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 392/1. Já nyní požádám, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro sociální politiku, pan poslanec Viktor Vojtko, aby nás informoval o projednání tohoto návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy aby odůvodnil. Prosím.

 

Poslanec Viktor Vojtko: Dobrý večer, dámy a pánové. Dovolte mi, abych z pozice zpravodaje krátce promluvil o projednávaném sněmovním tisku číslo 392. Ve výboru pro sociální politiku jsme ho na 26. schůzi projednali dne 22. února 2023 a přijali jsme následující usnesení:

"Po úvodním slově ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, zpravodajské zprávě poslance Viktora Vojtka a po rozpravě výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

I. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby se konala obecná rozprava o návrhu zákona;

II. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby se vedla podrobná rozprava ke všem částem návrhu zákona;

III. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby své jednání k tomuto návrhu zákona ukončila nejpozději do 21.00 hodin dne 28. 2. 2023;

IV. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, sněmovní tisk 392;

V. zmocňuje zpravodaje výboru, aby

se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny,

ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy.

Takže tolik k tomu usnesení samotnému. Pan ministr zdůvodnil poměrně podrobně jak dnes, tak v předchozích dnech samotný zákon. Dovolte mi se k němu vyjádřit spíše z té formální stránky věci jako zpravodaj. Mění se jím konkrétně tři zákony: zákon o důchodovém pojištění, zákon o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu a zákon ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů.

Tohle všechno nás teď čeká. Ale protože bylo k zákonu podáno asi 360 pozměňovacích návrhů, tak věřím, že velká část Poslanecké sněmovny se s ním seznámila velmi podrobně. Pro kontext bych pouze doplnil to, co bych na něm nejvíc ocenil, to je, že valorizace, která je v něm nastavena, je rozdělena na dvě části, a to na část fixní ve výši 400 korun a na část procentuální ve výši necelá 3 % z procentní výměry důchodu, což je i doporučení celé řady ekonomů. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Ještě načtu došlé omluvy, které v mezičase dorazily. Omlouvá se pan poslanec Michael Kohajda od 19.45 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová od 17.21 hodin z rodinných důvodů, pan poslanec Milan Wenzl od 16 hodin ze zdravotních důvodů, pan ministr Jozef Síkela z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, pan ministr Vlastimil Válek do 13 hodin z pracovních důvodů. Tímto jsme vypořádali došlé omluvy.

Já přivolám kolegyně a kolegy z předsálí a nyní rozhodneme, zda povedeme obecnou rozpravu. (Žádost o odhlášení.) Ano, ještě vás všecky odhlásím, slyšela jsem. Prosím, přihlaste se opět svými identifikačními kartami. Poprosím o chviličku strpení, než obdržím případně náhradní kartu, abych mohla také hlasovat. (O slovo se hlásí poslankyně Schillerová.) Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Omlouvám se, paní místopředsedkyně - je tady dost hluk - můžete znovu formulovat, o čem hlasujeme? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Ano. Nyní rozhodneme, zda povedeme obecnou rozpravu. Všichni byli přivoláni z předsálí. Já jsem pouze požádala z důvodu toho, že mi nefunguje nyní náhle hlasovací karta - už funguje. Je to tak, v posledním okamžiku to většinou dopadne. Moc děkuji za pomoc.

 

Nyní tedy rozhodneme, zda povedeme obecnou rozpravu. Všichni víme, o čem hlasujeme.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku.

V hlasování číslo 50 hlasovalo 163 poslanců a poslankyň, pro 70, proti 75. Konstatuji tedy, že obecná rozprava se nepovede.

 

(Poslanci hnutí ANO a SPD buší pěstmi do lavic.) Vzhledem k tomu já tedy otevírám rozpravu podrobnou a vnímám, že s přednostním právem... (Poslanec Okamura se hlásí o slovo.) Mám tady pořadí. Ano. Konstatuji, že stejně jste přihlášen jako první a hlásil jste se i nyní. Prosím, můžete hovořit, pane předsedo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Paní místopředsedkyně, teď jste to trošku pomíchala. Já jsem chtěl reagovat na to hlasování. Dobrá.

Musím se důrazně ohradit proti tomu, že jste tady zamázli obecnou rozpravu k tomu, že chcete okrást 3,5 milionu důchodců v průměru o 1 000 korun měsíčně! (Potlesk poslanců SPD.) Od samých vládních poslanců jsem tady slyšel opakovaně před chvílí, že konečně jsme u toho zákona, že konečně jsme se dostali k tomu zákonu. No tak já jsem očekával, že tedy o tom budeme diskutovat, o tom, že tedy chcete okrást 3,5 milionu důchodců - invalidních, starobních, vdovských, sirotčích. My se k tomu prostě chceme vyjádřit. Vy nás chcete umlčet, vy tady chcete zcenzurovat opozici. My tady zastupujeme obě opoziční strany, miliony voličů, a vy nám neumožníte mluvit k zákonu, když se tedy otevřela obecná rozprava? Já proti tomu důrazně protestuji. Myslím si, že to je úplně v rozporu s jakýmkoliv chováním vůbec v Poslanecké sněmovně.

Rád bych k tomu ještě dodal, že samozřejmě poslanecký klub SPD trvá na tom, protože teď jste si prohlasovali, že bude jenom podrobná rozprava. My jsme podali 102 pozměňovacích návrhů a důrazně vás varuju, abyste omezovali naše poslance v tom, aby zdůvodňovali pozměňovací návrhy. Protože vidíme tu klauzuli, že můžete vaší vládní většinou nás tady válcovat, že si prohlasujete pět minut na poslance, že může mluvit. Já před tím důrazně varuju, protože veřejnost se prostě musí dozvědět, že vládní pětikoalice ODS, TOP 09, STAN, KDU-ČSL a Pirátů chce okrást 3,5 milionu důchodců od června o tu zákonnou valorizaci. My o tom prostě chceme mluvit. Veřejnost to musí vědět a musí vědět, že SPD tady proti tomu bojuje. Je nás jenom 20 proti 108 vládním poslancům.

Takže já vás chci tady důrazně požádat, přestože vidíme tu vaši aroganci vůči těm 3,5 milionu důchodců... Já tu vaši aroganci skousnu, to je v pořádku, jsem bojovník a stejně neustupuju. Já jsem zvyklý jít buď dopředu, nebo šikmo dopředu - (Smích v sále.) - ale nikdy ne dozadu. Takže to je v pořádku. Ale pak stejně upravím ten krok dopředu, to jenom abych se vyhnul té překážce. To znamená, já jsem chtěl na to říct, že my trváme na tom, že našich 20 poslanců podalo 102 pozměňovacích návrhů. My je potřebujeme zdůvodnit a máme na to právo, máme právo je načíst. Ne že ne. Ale prostě nelze naše pozměňovací návrhy načíst během pěti minut.

Za druhé, já bych byl velmi nerad, a důrazně před tím varuju, aby se omezovala přednostní práva. Protože já jsem se konečně dostal tedy, byť jsem tedy nerad, já bych byl rád, já jsem sám navrhoval, aby se hlasovalo až v neděli ve 20 hodin, kdy jsem tušil, že už bychom mohli vládní pětikoalici vysílit a že už bychom vás mohli zlomit na sílu. Bohužel můj návrh tady neprošel. Dobrá, dostali jsme se do té fáze trošku dřív, než jsem tedy si přál. Ale prostě trvám na tom, abychom se my s přednostním právem mohli plně vyjádřit k tomuhle vašemu asociálnímu zákonu.

Mimochodem k tomu, jak jsem tam přihlášen, teď mluvím k hlasování. Moji přihlášku s přednostním právem využiji až zítra, protože samozřejmě předpokládám, že my si vezmeme pauzu na poradu poslaneckých klubů, protože tohleto je nehorázné, co tady předvádíte. To je nehorázné! A my se prostě potřebujeme poradit. Nevím, jak poslanecký klub ANO, ale předpokládám, že k tomu se vyjádří paní předsedkyně druhé opoziční strany, předsedkyně klubu. Ale my se ještě musíme poradit nad tím vaším postupem, to znamená, očekávám, že to bude zítra samozřejmě. A hlavně důrazně varuji před tím, abyste omezovali načítání pozměňovacích návrhů. Protože to tedy by bylo už za hranou.

Za sebe říkám, že je to absolutní nehoráznost, že jste neumožnili poslancům... nejenom že jste desítkám poslanců neumožnili se dokonce vůbec vyjádřit ještě k věci, dokonce vůbec, co jsme tady od úterý. No, to je tedy neuvěřitelné, že poslanec, který je přihlášen a už je tady třetí den přihlášen, tak vy normálně neumožníte ani, aby se vyjádřil k té věci. A evidentně neumožníte ani teď. To znamená, tady máme spoustu poslanců v poslaneckých klubech. Já opravdu říkám, že je to nehorázné, že jste zamázli obecnou rozpravu. Přitom já bych čekal, že vy se nebudete stydět za to, že chcete okrást 3,5 milionu důchodců. Ale vy se dokonce stydíte za to, aby se o tom veřejně diskutovalo. Vy to chcete cenzurovat, aby se o tom veřejnost nedozvěděla. Ale to tedy ne. My uděláme všechno pro to, aby se všichni ve veřejnosti dozvěděli, co jste udělali 3,5 milionu důchodců, respektive co se chystáte udělat. Takže já důrazně proti tomuto protestuji a budu dál tady bojovat za SPD ze všech sil proti tomu, abyste okradli ty důchodce. Děkuju. (Potlesk z lavic SPD.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Jenom zkonstatuji, aby bylo každému zřejmé, že přednostní práva se samozřejmě mohou přihlašovat opakovaně, jak budou chtít. (Hlásí se poslankyně Schillerová.) Jenom tady už je v pořadí pan poslanec Radim Fiala, který není patrně přítomen v sále. A vy jste hned další. Tady bývají běžné gentlemanské dohody. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dočkala jsem se, že jste dospěla k tomu správnému závěru, že mě necháte promluvit. Děkuju. Už jsem se trošku bála, jestli mě nevykážete z místnosti.

Tak. No, neuvěřitelné, co se tady stalo. Neuvěřitelné! To jsme tedy opravdu nečekali. Takže vy se tady rozhodnete na poslední chvíli na koleně tak citlivou věc, jako je valorizační schéma pro důchodce, změnit. Měníte důvody. Včera nám tady zase říkal něco pan ministr Jurečka o rozjetém vlaku. Když jsem dnes argumentovala ve svém dlouhém projevu k tomu, tak prostě jsem čekala na jeho zásadní projev. Moc jsem toho neslyšela, pomalu jsem nevěděla, na co bych tam reagovala.

Nejdřív omezíte vůbec vystoupení ve fázi, kdy se projednávaly důvody pro stav legislativní nouze, pro projednávání tohoto zákona ve stavu legislativní nouze. Pak, když moji kolegové chtěli dávat návrhy na změnu té hodiny, kdy se bude hlasovat, tak jste rozhodli, že může být jenom dvacet, nebo kolik jste řekli, těch protinávrhů. (Reakce poslance Blahy z první lavice.) Ano, vy jste zřejmě ústavní právník, pane kolego, prostřednictvím. Nepokřikujte na mě. Kdyžtak poprosím paní místopředsedkyni, aby zjednala nápravu. Nepokřikujte na mě. Kdyžtak mi to přijďte říct sem na mikrofon. Já se vás rozhodně nebojím, prostřednictvím paní místopředsedkyně.

Pak jsme tady zažili jakýsi náznak vašeho... Vy jste si uvědomili, co jste provedli včera, tak jste dnes odhlasovali, řekla bych trochu škodolibě, protinávrh mého kolegy Patrika Nachera. Stejně jsme skončili v době, kdy tady bylo 63 přihlášených, včera to bylo obdobné. A teď jsme se konečně dostali k tomu zákonu, k tomu meritu věci, k tomu, o co tu celou dobu jde - o to, že chcete vzít důchodcům v průměru 7 000 korun, že prostě to děláte kvůli 15 miliardám při výdajích 2 biliony 223 miliard, pokud to říkám přesně, že prostě neumíte řídit státní finance, veřejné finance, že máte za únor největší schodek vůbec v historii této země. A tak bych mohla pokračovat. Měla jsem to už dneska přes hodinu, hodinu a půl jsem tady měla na toto téma projev. Samozřejmě pan ministr financí vždycky zmizí ze sálu, když mluvím o těchto věcech, místo aby šel a argumentoval.

Tak teď jste to korunovali tím, že nám neumožníte obecnou rozpravu. Tak to je skutečně absolutní pošlapání - pošlapání našich práv. Je to něco, s čím jsem se nikdy nesetkala. A když to konzultuji se svými zkušenými kolegy, kteří jsou tu třeba několikáté období, tak říkají, že něco takového nezažili. Budete sbírat plody tohoto svého počínání. Bezesporu budete. Nicméně vám mohu říct, že po tomto, co jste udělali, skutečně my nemáme zájem v tuto chvíli začít načítat v rámci podrobné rozpravy. My se poradíme na klubu, jak dál.

Takže já si beru dvě hodiny na jednání klubu hnutí ANO. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Čili nevnímám jiného předsedu klubu, takže vyhlašuji přestávku do 22.35 na základě dvouhodinové žádosti klubu hnutí ANO. (Poslanec Okamura hovoří z pléna.) Je to tak. Je to jednoznačné, všem jasné. Do 22.35, jak jsem říkala, je přestávka na poradu klubu hnutí ANO. Poté se zde opět sejdeme. Klidný večer.

 

(Jednání přerušeno ve 20.36 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 22.35 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je 22.35, skončila pauza, kterou si vzal poslanecký klub hnutí ANO, a my budeme pokračovat. Připomínám, že jsme v podrobné rozpravě k našemu jedinému bodu pořadu a jsme stále ještě v pořadí přednostních práv, tak jak jsou přihlášena.

Já nejprve načtu došlé omluvy. Omlouvá se pan poslanec Milan Brázdil od 22.30 z pracovních důvodů, dále pan poslanec Šimon Heller od 22.35 hodin z rodinných důvodů, Igor Hendrych od 7 hodin ráno ze zdravotních důvodů, Martin Kolovratník od 21.30 ze zdravotních důvodů, Helena Válková od 22. 30 do 8 hodin ze zdravotních důvodů a pan ministr Michal Šalomoun od 0 hodin do 8 hodin ráno z osobních důvodů. Tím by byly vypořádány zatím došlé omluvy.

(Poslankyně Schillerová se vzdává u stolku předsedající svého přednostního práva.) Dobrá. Já tady mám indikaci staženého přednostního práva v pořadí přednostních práv, ať se všichni orientují. Nyní je přihlášen pan místopředseda Karel Havlíček - také stahuje, bude až později. Čili další v pořadí je pan předseda poslaneckého klubu Jakub Michálek - který má zájem o vystoupení, nebo nikoliv? Má. Takže prosím, s přednostním právem pan předseda Jakub Michálek. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já jsem teď byl v diskusním pořadu a chtěl jsem poprosit v té rozpravě, která bude následovat, neužívejme taková slova, jako je válka proti důchodcům nebo podobné výrazy, které pokračují v tom rozeštvávání společnosti. (Nesouhlasný hluk z levé strany sálu.) Měli jsme tu prezidentské volby, prezidentské volby ukázaly, že společnost si nepřeje dál pokračovat v takovéto polarizaci. A skutečně takovéto honění levných bodů není korektní způsob, jak vést diskusi v této Poslanecké sněmovně. (Další nesouhlas zleva, hluk v sále.)

A budu pokračovat, děkuji. Poslanecká sněmovna rozhodla, že se upouští od obecné rozpravy. Zazněly tady dotazy k tomu, jestli je to postup, který je standardní, případně jestli má nějakou oporu historickou. Myslím si, že by bylo korektní to zde uvést. Ten postup je do určité míry nestandardní a je reakcí na to, co jsme tady slyšeli, že pravým cílem té vedené rozpravy není diskutovat a sdělit různé názory, ale, jak říkal pan předseda Okamura, někoho zlomit. A to už je za hranicí toho, jak má parlament fungovat a k čemu mají sloužit vyjádření poslanců v Poslanecké sněmovně.

Dosavadní postup má i oporu v historickém jednání Poslanecké sněmovny, jak se dozvíme v komentáři. Předpokládám, že předsedové poslaneckých klubů jsou s tím seznámeni. Já to zde odcituji, abychom o tom všichni měli potřebné informace. Jak se uvádí v komentáři paní doktorky Syllové a dalších k odst. 7 § 99: "Sněmovna rozhoduje o konání obecné rozpravy ve druhém čtení. Může tak učinit i přes opačné stanovisko garančního, respektive přikázaného výboru. K takovéto situaci již ve sněmovní praxi došlo například v šestém volebním období v souvislosti s projednáváním zákonů, které zaváděly úsporná opatření. Ačkoliv výbor pro sociální politiku jako přikázaný výbor Sněmovně doporučil konání obecné rozpravy k návrhu zákona, Sněmovna se rozhodla, že obecnou rozpravu nepřipustí." Takže postupovali jsme stejným způsobem podle tohoto historického precedentu a ten postup je v souladu s jednacím řádem a dosavadní praxí. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní, protože jsme v rozpravě, tak jsou možné faktické a s faktickou se hlásí pan poslanec Radek Vondráček. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. V tom diskusním pořadu jsem byl s kolegou já, takže to bylo na mě. Já jsem nevěděl, že budeme pokračovat v televizním pořadu ještě tady potom na mikrofon, nicméně neřekl jsem ve válce, myslím, řekl jsem válečný stav. A jde o to, že to zkrácené řízení a ten stav legislativní nouze je možný opravdu jenom v době ohrožení státu, válečného stavu a v případě opravdu této intenzity dosahujících hospodářských škod nebo ohrožení lidských práv. No a já si myslím, že to přirovnání, respektive ta věta nebyla za hranou a nebyla nekorektní. To byla taková metafora. On ji teď dost používá pan premiér, když třeba říká, že jsme ve válce, tak já jsem použil takovou metaforu. (Velký potlesk zleva.) A to je podstatné.

Druhá věc, že jsem hrozně rád, že si tolik poslanců pořídilo ten komentář k jednacímu řádu. Já myslím, že i autorský kolektiv je rád, že ta kniha jde na odbyt. A upozornil bych na to, že já jsem tu pasáž četl asi před půl hodinou, tu stejnou, co četl teď pan Michálek. Ale on tam skutečně jaksi opomíjí říct, že my se tady pohybujeme v situaci, a to opomněl říct, že dvakrát, dvakrát už se hlasovalo o pevném čase, kdy se bude jednat, byl omezen čas na vystoupení, a jak co se týče jednání o tom, zda setrvává stav legislativní nouze, nebo zda budeme jednat ve zkráceném řízení, v obou případech vůbec nedošlo na všechny, kteří se přihlásili a kteří chtějí debatovat.

My jsme vám vyšli vstříc, my, konstruktivní opozice, jsme hlasovali, pro to, že se bude v osm hlasovat, ačkoliv je to v rozporu s jednacím řádem. Ten Ústavní soud to řekl naprosto jasně. My jsme porušili jednací řád, vyšli jsme nějakým způsobem vstříc. Odměna se dostavila během pár minut. Vy jste zařízli obecnou rozpravu. Takže debata není žádná. (Předsedající: Čas prosím.) Já se ještě přihlásím. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Ještě upřesnění omluvy, která došla. Pan poslanec Igor Hendrych upřesňuje, že se omlouval dnes ráno od sedmi do devíti hodin. Tak abychom to měli přesně.

A ještě chce na proběhlou rozpravu reagovat pan poslanec Radek Vondráček. Je to nezvyklé. Je to opravdu nezvyklé, ale budu benevolence sama. Jedno... umožním. Prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: To nejste benevolence sama. Já přece reaguji na svého předřečníka, na průběh rozpravy v souladu s čl. 60 § 60 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Žádná benevolence sama. Já reaguji na pana Michálka. A já jsem mu ještě chtěl říct, že... Ne, ne, já reaguji na průběh rozpravy a vy mi najděte, že můžu reagovat jenom jednou, a máte u mě stovku. (Smích a potlesk v sále.)

Takže zpátky k tomu. Já chci jenom říct, že každý zákon, který tady přijímáme, tak by měl projít nějakou demokratickou diskusí, to je podstata legitimity toho parlamentního postupu, té procedury. To je taky podstata toho, aby to tam případně mohl zkoumat ten Ústavní soud, že může vlastně znát názory těch stran. A vy jste vlastně tu materiální, tu meritorní debatu vůbec nepřipustili. On to tady v podstatě dobře říkal myslím kolega Kolovratník: tak jsem si za expertné někoho najal, mám tady připravené podklady, a vůbec jsem nepřišel na řadu. Takže aby byl ten zákon uvěřitelný, aby byl legitimní, tak vyžaduje nějakou debatu, od toho tady jsme, od toho je ten parlament a vy jste ho obešli. A já jsem byl v té televizní debatě a tam ten pan profesor právě upozorňoval, že když bude tímto způsobem ochromován parlament, tak potom to vede až k totalitním praktikám. (Potlesk z řad poslanců koalice.) A já říkám, že ty totalitní praktiky tady zavádíte vy, tak si prosím vás netleskejte, prostřednictvím paní předsedající. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: A nyní je s přednostním právem přihlášen pan předseda Andrej Babiš. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Andrej Babiš: Takže dobrý večer, vážení spoluobčané, dámy a pánové. No, já jsem se těšil, že budu první, ale byla tady dvě vystoupení. A Radek Vondráček má pravdu. My tady máme novou totalitu. Já jsem se dneska ráno omylem díval na ČT24 a to je samozřejmě provládní televize. Vyhrála volby pětikoalici a vyhrála volby panu prezidentovi. Takže - a já dneska nebudu číst o České televizi, to si nechám na zítra ráno, když se znovu vrátím, a tam jsem se vlastně dozvěděl, protože byla dotazována redaktorka z jedné sekty, taková novinářská sekta, která patří panu Bakalovi, který samozřejmě rozkradl OKD, vzal si 130 miliard, slíbil ty byty horníkům za 40 000, že jim prodá, na to zapomněl, a potom dneska ti důchodci, horníci, platí 9 až 10 tisíc měsíčně nájem. No a ti, kteří udělali tenhle největší privatizační tunel v historii naší země, ta agentura, jeden radí panu premiérovi no a druhý, ten advokát, který k tomu pomáhal, ten řídí Ministerstvo průmyslu. Občas dělá smlouvy mezi ČEZem a státem.

Takže tady je nová totalita médií, protože ti oligarchové, kteří vlastní ta média - (Smích a potlesk z lavic koalice.), a ten - ano, ti oligarchové, a děkuju, že jim tleskáte, protože samozřejmě to jsou vaši sponzoři. A už to, že vám dovolí vlastně, abyste se dostali do těch médií, protože tradičně ty strany nemají peníze ani média. A já jsem rád, že paní Zlámalová vystoupila, kdy řekla, že všechny pražské redakce jsou proti Babišovi, včetně iDNES, iDNES jsou proti. A víte proč? No protože zkrátka ti oligarchové dali jednoznačný pokyn.

Takže dneska ráno jsem se dozvěděl od té redaktorky, a samozřejmě je to ten - jsem se dozvěděl, že vlastně pan Okamura tady mluvil nesmyslně a že celá tato šaškárna, která tady probíhá, je kvůli tomu, aby Babiš vyhrál volby zase. Tak neuvěřitelný.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já vás přeruším, požádám kolegy, aby opustili sál, kdo si chcete hovořit, ať je tady důstojné prostředí. Prosím.

 

Poslanec Andrej Babiš: Já jenom připomenu, že my jsme ty volby už vyhráli osmkrát. A já, když pan premiér o tom mluví, tak já jsem ještě neslyšel, kdy bude ten spojující sjezd TOP 09, ODS a KDU-ČSL.

Takže Česká televize ignoruje Babiše. Je to uvěřitelné. Je to uvěřitelné. A já vám zítra budu tady číst z analýzy předvolebního vysílání České televize, ale pokud budete zvědaví, tak můžu to přečíst i dneska, 62 reportáží, negativních zpráv o... Ale proč to tak je? Protože tam chodí nějaký nezávislý. Teď koukáme na jednu ekonomku, která je nezávislá, akorát dělá poradkyni pana ministra školství. Takže jsme se dozvěděli, o Babišovi jsme se nic nedozvěděli, protože Babiš tady navrhl, a opakovaně, pane premiére, jsem tady rád, že jste tady, že můžete, když jste tady všechno zprivatizovali a všechno je v cizích rukou, tak můžete konečně ten ČEZ vykoupit. (Poznámka z pléna.)

Paní poslankyně, já jsem nic neprivatizoval v rámci kuponky, to vy jste dělali kuponku, ano? Zkuste si to nastudovat, když na mě mluvíte! Já jsem vyrostl na americké bance, ne na bankách, které vy jste zničili a potom ČSSD prodala za hubičku.

Takže znovu opakuji, jaký je tady problém? Tady je problém inflace. Máme třetí nejvyšší inflaci v Evropě - 19,1. Tato vláda inkasuje stovky miliard z inflace. Tento rok je to víc než 200 miliard a celkově i nárůst odvodů sociálního pojištění meziročně je plus 60 miliard. Celkově státní rozpočet dostane 340 miliard. Takže pane premiére, já vím, že všechny ty návrhy, které jdou od nás, jsou pro vás nepřijatelné, ale zkuste se nad tím zamyslet.

Vykoupí ČEZ vlastní akcie. Hodnota 30 % akcií je 166 miliard. To je tržní cena. Je tam 200 miliard nerozděleného zisku. Já vím, že v těch 30 % jsou zase kluci, kteří vyrábějí tu elektřinu, ale zkuste s nimi jednat, zkuste to vykoupit, budete mít 100 % ČEZu. ČEZ bude vlastnit terminál LNG. Tam dělal tu smlouvu ten advokát mezi ČEZem a státem například. Náhodička. Máte 20 % distribuce plynu, máte lithium, můžete koupit zásobníky RWE, které ČSSD zprivatizovala, Transgas, a můžete na tom budovat státní energetický komplex. Vy jste vykládali, že něco postavíte. A proč? Kupte si zásobníky od RWE na plyn. A proč to neuděláte? Nebude to stát ani korunu. Ani korunu to nebude stát! A tím pádem, když snížíte cenu elektřiny na 1 500 korun za megawatt, tak vyřešíte vše. Všichni občané platí elektřinu, všichni výrobci platí elektřinu. Všude. Všude.

Stovky miliard teď jsou přesunuty do rukou výrobců. Takže já nechápu, proč to neuděláte. Státní rozpočet by to nestálo ani korunu. Nejnižší inflace, jedna s nejnižších inflací po Lucembursku, je Španělsko. Ti to udělali. A Macron to taky udělal. Sedíte vedle něho na Evropské radě. Má 7 %. Takže tím byste srazili tu inflaci, jak jsme to my udělali minulý rok, tedy 2021. Teď se divíte, že to skončilo. Když skončil energetický tarif a vy jste nepokračovali v tom snížení DPH, tak vyřešíte všechno, i ty potraviny. Víte, já nevím, jestli víte, že ti pekaři mají velkou spotřebu, i ta výroba uzenin a všechno, že to má spotřebu elektřiny. Všichni mají spotřebu elektřiny. Takže jednou ránou vyřešíte. Budete platit méně za inflační doložku církevních restitucí. To je 8 miliard. Tam jste to udělali. Super deal. No a ti naši důchodci nemusí tolik platit. Takže to je jednoduché a já nechápu, proč to nechcete.

Takže mým kolegům tady byla omezena ústavní práva promluvit. Včera jich bylo 66 a dneska 63. Mě fascinovalo vystoupení pana poslance Haase. Já jsem to pozorně poslouchal. A to je zase potvrzení té totality. Pan poslanec nám vlastně sdělil, že ví na beton, kdo vlastně bude sedět v tom Ústavním soudu. Tak nám dejte ten seznam! Takže vy máte všechno. Vy už dopředu víte, kdo bude sedět na Ústavním soudě. Tak teď tam předseda je antibabišovec pan Rychetský. Ten vám udělal ten zákon, abyste si mohli udělat tu koalici, abyste nás mohli porazit - pět proti jednomu, super! Stále se opakuje, jak jsme prohráli volby. ODS s námi prohrála volby osmkrát. Osmkrát! Ale to vlastně média nepíšou, protože říkají, my jsme prohráli volby. Ale to nevadí. Takže nová totalita byla potvrzena. Pan doktor přesně ví, že Ústavní soud to zkrátka zamázne.

A přece všichni víme, jak to máte namyšleno, ne? Zítra nás zaříznete, abyste měli hezký víkend. Samozřejmě děláte propagandu, paní Decroix tam sdílí nějakého důchodce, který je všude v Evropě. Neuvěřitelné! A pan Jurečka tady mluví, že ty rodiny, jaké mají příjmy. Tak jim přidejte! Pokud tady argumentujete procenty mezi důchody, kterým jste dali - ODS v roce 2010 nula, 2014... (nesrozumitelné), tak to navyšte ty platy! Tady hlídají policisté. Mají navýšení jenom 10 %. Tak jim dejte víc! To procento se vyrovná, ne? To je jednoduché. A budete mít vyšší odvody. Vy víte, už za deset let vlastně, pan Jurečka nás tady přesvědčoval, kolik bude výnos ze sociálního pojištění, jaké budou platy. On už to ví dopředu. To je neuvěřitelné. Fakt. Přitom ten rozpočet kolikrát už jste měnili.

Takže já se vrátím k té totalitě. Takže jak to máte namyšleno? Zítra nás zaříznete, což by bylo dobré, kdybyste nám sdělili, v kolik hodin, abych byl tady, já potřebuju klikat. Vylepšuji skóre. Osmého je to v Senátu, ne? Tak to máte v plánu. Večer je hotovo. A v devět je inaugurace a pan prezident řekl, že se vyjádří desátého. A tam se uvidí, jestli je to je totální totalita, jestli i pan prezident, váš kandidát, bude součástí této nové totality, nebo, jak se to často stává, když je někdo zvolen, tak zapomene a bude hodný a bude chtít spojovat. Spojovat tu rozdělenou společnost, kterou rozdělila média samozřejmě. Hlavně média. Provládní média. Polistopadový kartel.

Takže ta vaše totalita, já bych vám připomněl, kolik jste měli hlasů: 2 333 681. Měli jste 43,4 %. Voleb 2021 do parlamentu se zúčastnilo 5 375 090 voličů. Takže vy nezastupujete a upíráte právo zástupcům 1 972 050, kteří se dostali, dvě opoziční strany, a 1 069 359, které se nedostaly. Takže vy zastupujete 43 % voličů, kteří volili do parlamentu, a totálně nás válcujete tady! Mí kolegové nemůžou mluvit. Vážení kolegové, vy nejste na tom tak dobře jak já, protože vám jenom zakazují mluvit, ale na mě už jsou dva zákony. Lex Babiš jedna. To je, o čem mluvil kolega Nacher, že nemám koaliční potenciál. Když jsem říkal Sobotkovi, že ta letecká záchranka smrdí, tak mi na vládě řekl, vy máte Kapsch. Říkám, cože? My máme Kapsch? Vy si myslíte, že my krademe? Ne, my nekrademe. Proto já nemám koaliční potenciál. Nemám. Pan Nacher se směje. Nemám koaliční potenciál. A přišel lex jedna.

A před chvílí tady vystoupil člověk, který je nemocný Babišem. Diagnóza Babiš. V jeho věku jsem normálně pracoval, v životě by mě nenapadlo jít do politiky. A připravuje lex Babiš dva. Takže musíte se snažit. Zatím vám berou jenom slovo, ale na mě už jsou zákony. Speciální zákony! (Potlesk poslanců ANO 2011.) Protože ti, kteří jsou bohatí, tak nemůžou jít do té politiky, ne? To není ta správná parta, tak je potřeba je zlikvidovat. Takže nevím, proč tady vůbec pan poslanec vystupoval.

Takže ta nová totalita. Mají všechno a dělají si, co chtějí. A samozřejmě neříkají pravdu, že nejsou peníze a že na to nemáme.

To je zajímavé, že... včera tady, nebo dneska to bylo, když pan Lipavský křičel, že jsme ve válce. Nechápu, proč ten váš engéš stále mluví, od rána do večera mluví o mobilizaci, stále o válce. Ale o tom nechci dneska mluvit. Takže já v mém vystoupení budu realizovat ta práva mých kolegů. A ještě se vrátím k té totalitě.

Takže pan prezident je naše poslední naděje, tedy nás důchodců, já mám samozřejmě střet zájmů, všech důchodců, kteří si to zaslouží. Ano, těch, kteří mají, nevím, průměrný důchod 21 000, tak přijdou o 1 000 korun. Všichni přijdou o peníze, všichni důchodci. Jenom ti, kteří berou 8 000, dostanou plus 36 korun, ostudných 36 korun. A pan premiér samozřejmě nereaguje. Mohl být on, který to spojí, tyhle dva světy, které tady někdo rozděluje, ale my to nejsme, a mohl udělat to gesto. Směšných 19 miliard. Ale i ta další léta. Vždyť vy máte stovky miliard. Podívejte se na ty veřejné rozpočty, podívejte se na ty makropredikce. A pan Jurečka mluví o tom už do roku 2033. Ale prognóza, pokud vím, je jenom do roku 2025. A jak to víte, to já nevím. A je to samozřejmě nesmysl.

Jenom meziročně odvody sociálního pojištění v 2023 stouply o 60 miliard. Za jeden rok. A samozřejmě navyšují se platy, takže zase budou stoupat. Samozřejmě, vy se tady dohadujete, jak to je a jestli je to správně, jestli může někdo mluvit, nemůže mluvit. Takže zítra nás zaříznou, Senát, který má hlídat ústavnost, ten to také převálcuje, to dostanou příkazem, a potom budeme čekat na pana prezidenta. Ale my panu prezidentovi napíšeme dopis a požádáme ho, tedy já ne, ale paní Schillerová, pan Havlíček, o schůzku, abychom mu vysvětlili, co se tady dělo a jak to ve skutečnosti je i s naším rozpočtem a jaké řešení. A to řešení je jednoduché - snížení ceny elektřiny na 1 500. A ušetříte miliardy a budete slavní. Nechápu, proč pětikoalice nechce být slavná. Všem byste pomohli. Všem. Všichni, kteří vyrábějí a používají elektřinu. A já jsem tady včera četl, ale to samozřejmě média, vaše provládní média, nezajímá, kolik jsme vyexportovali té elektřiny, o 330 % navíc, ano na Slovensko. Exportujeme, aby oni měli proud za 65 eur, to je 1 500 korun. To je přesně ono. Takže je to jenom o elektřině, která vyřeší vše, srazí inflaci, ale z neznámých důvodů zkrátka vláda to nechce. Takže my máme smůlu. Kolegové nemůžou mluvit, snad ještě mě nezastaví, já můžu mluvit.

A potom poprosíme pana prezidenta, aby se zamyslel nad tím, jestli přece jenom to nezachrání, naše důchodce. On to může zachránit. On to dostane, když osmého to Senát převálcuje, devátého to má na stole, odpoledne je prezident a desátého se má vyjádřit. Když si to nechá 14 dní k vyjádření, tak je to v cajku, žádný Ústavní soud není potřeba. Bylo by dobré, když pan prezident, příští prezident říkal, že chce spojovat, a navštívil ty regiony, Karlovarský kraj, Ústecký kraj a asi i Moravskoslezský, tak aby se nad tím zamyslel. A já ho znovu vyzývám, aby to udělal. Aby to udělal. Chápu - a já nevím, jednou byl provládní kandidát, potom zase nebyl, potom byl občanský, je tam pět let, takže tam bude dokdy? Dvacet osm, to už bude nějaká vláda. Ale s těmi médii to asi zase všichni vyhrajou tady. Takže uvidíme, jak to bude. Tak měl by se nad tím zamyslet, když je tedy nezávislý a je tady pro všechny lidi. Má historickou šanci, když ji pan premiér nevyužil. To mě strašně mrzí.

Tak teď začnu s tím, abych tady přednesl projevy mých kolegů, kterým bylo upřeno ústavní právo promluvit. První je Julius Špičák.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, připomeňme si prosím, proč se vůbec důchody v České republice valorizují. Důvodem je inflace, tedy zdražování jednotlivých položek takzvané v spotřebním koši, který představuje náklady na život od nákladů na potraviny přes náklady na léky po náklady na bydlení. Mimořádnou valorizací reagujeme na mimořádně vysoké zdražování, které z velké části jde i za politickými rozhodnutími současné vlády. Nejde rozhodně o zvyšování příjmů za účelem toho, aby se důchodcům zvyšovala životní úroveň. Jde o prosté dorovnání důchodů tak, aby si důchodci mohli dovolit základní životní potřeby.

Rozumím snaze vlády o snižování schodku státního rozpočtu. Nižší schodek bychom si asi přáli všichni. Ve snaze o jeho dosažení ale nelze jít přes mrtvoly, což se z mého pohledu nyní děje. Vláda vše podřídila snižování schodku státního rozpočtu, místo aby řešila zásadní problémy našich občanů, nedostatek léků či zásadní zvyšování cen potravin i bydlení. Již od podzimu se v českých lékárnách potýkáme se základním nedostatkem některých základních léků. Začalo to léky pro děti, kdy například Nurofen nebyl k dostání v mnoha lékárnách a rodiče malých nemocných dětí museli objíždět lékárny v okolních městech a hledat, která lékárna má ještě zbytky zásob. Místo aby v ten okamžik vláda rázně zakročila a začala nedostatek základních léků řešit, zaspala na vavřínech. Nedostatek se tak rozšiřoval na další léčiva, mimo jiné antibiotika. Zatímco u některých léků je substituce možná, u řady antibiotik je to problém. Substituce jednoho antibiotika za druhé z důvodu výpadku totiž vede k tomu, že se více často používají širokospektrální antibiotika a zvyšuje se tak rezistence bakterií. Výpadky v posledních týdnech a měsících se týkají i léků pro chronické pacienty, léků na hypertenzi, a v poslední době dokonce i cytostatik.

Není mi jasné, proč se na tento problém vláda nezaměřuje přednostně, protože toto je skutečně otázka ochrany zdraví a životů našich pacientů. Pokud to vezmu v nadsázce, tak pokud už vláda nutně potřebuje něco schvalovat ve stavu legislativní nouze, měla by to být opatření k zajištění dostatku léků pro naše občany. Ne úspory v státním rozpočtu. Místo rychlých a efektivních opatření k zajištění léčiv, byť by třeba měla být schvalována ve stavu legislativní nouze, však současná vláda jen vytvořila jakousi pracovní skupinu na Ministerstvu zdravotnictví, jejíž výstupy nejsou veřejnosti známy. Je nám také už dlouhé měsíce slibována legislativní novela, která má údajně pomoci tyto problémy řešit, totiž novela zákona o léčivech, případně novela zákona o veřejném zdravotním pojištění. Nic takového však doposud vláda nepřipravila a nepředložila.

Když vláda na lékovou krizi dostatečně nereagovala, rozhodli jsme se sami vytvořit platformu pro hledání řešení. Spolu s profesorkou Adámkovou a s paní předsedkyní Schillerovou jsme uspořádali kulatý stůl k nedostatku léčiv. Na kulatý stůl byli přizváni klíčoví stakeholdeři, kteří prakticky všichni také dorazili. Prakticky všichni, až na jednoho, zástupce Ministerstva zdravotnictví. Údajně na pokyn Ministerstva zdravotnictví nedorazila ani ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv. To je ta diskuse. Kulatý stůl byl přitom opravdu efektivní a padaly na něm konstruktivní návrhy na řešení krize nedostatku léků. Vzešel z něj mimo jiné návrh, aby některé klíčové léky byly součástí zásob udržovaných Správou státních hmotných rezerv. Alternativně, pokud by česká vláda rozhodla, že toto není cesta, kterou by chtěla jít, třeba proto, že by Státní správa hmotných rezerv nebyla schopna vytvořit správné skladovací podmínky pro daná léčiva, si velmi dobře umím představit určitou smluvní dohodou s některým z českých distributorů léčiv. I to by mohla být cesta, jak předcházet výpadkům léků v českých lékárnách. Vláda či Ministerstvo zdravotnictví by vypsaly tendr na výběr distributora, který by na základě objednávky vlády nakoupil a skladoval léčiva, která jsou pro české pacienty klíčová a u kterých lze předpokládat hrozbu výpadku dodávek.

Další problém je samozřejmě i cenotvorba léčiv, která nemotivuje výrobce vstupovat a dodávat léky na český trh. V této oblasti je jistě potřeba postupovat opatrně, aby se nesmyslně nezvyšovaly výdaje veřejného zdravotního pojištění, ale u některých klíčových léků by revize cenotvorby jistě pomohla, aby byly na českém trhu dlouhodobě dostupné.

Dalším obecným řešením by jistě mohla být aktivita Evropské komise, která by mohla vypracovat nadnárodní regulaci, která by pomohla zajistit dostatek léků ve všech zemích Evropské unie. Připomeňme si, že současná vláda donedávna předsedala Evropské komisi, přesto však v této oblasti aktivní nebyla.

Dalším možným řešením, jak pomoci českým pacientům v době krize nedostatku léčiv, by byla úprava systému distribuce léčiv tak, aby bylo zajištěno, že malé lékárny nebudou trestány za to, že drží léky skladem. Problém totiž je, že u léčiv může ze dne na den dojít k přecenění. Pokud malá lékárna nakoupí léky a během doby, kdy je má na skladě, se léky přecení na nižší cenu, musí je pak lékárny prodávat se ztrátou. To je nejenom nemotivuje, ale přímo odrazuje držet na skladě větší množství důležitých léků tak, aby pokryly potřeby pacientů. Poněkud dlouhodobější problém, který je ale jistě taky k zamyšlení, je, zda více neovlivňovat to, jak se tvoří lékárenská síť, abychom zajistili, že lékárny jsou dostupné pro všechny i v regionech.

V neposlední řadě mělo Ministerstvo zdravotnictví možnost zajistit mimořádný dovoz léčiv ze zahraničí, této možnosti ale začalo využívat pozdě a využívá jí příliš málo.

Jak vidíme, možností, jak řešit současnou krizi nedostatku léků pro české pacienty, není málo. To je několik málo podnětů, které mimo jiné vzešly z kulatého stolu, který jsme na tuto problematiku uspořádali. Já však nemohu suplovat práci Ministerstva zdravotnictví se stovkami úředníků a odborníků. Komplexní a efektivní řešení musí vymyslet ministerstvo, potažmo vláda. Mým cílem každopádně je ukázat, že jsou opravdu akutnější a důležitější úkoly, na které se nyní vláda musí zaměřit, a pokud mermomocí chce nějaké zákony projednávat zrychleně, měly by to být právě ty, které zajistí léky pro české pacienty. Takových zákonů jsme se však dosud nedočkali a cokoliv, co teď přijde, už bude pozdě.

Doposud jsem se věnoval tomu, že vláda neřeší důležitější problémy a naopak na sílu tlačí otázky, které by měly být předmětem řádného legislativního procesu. Výhrady mám ale k návrhu zákona jako takovému. Nechci příliš opakovat své předřečníky, ale chtěl bych poukázat na nesystémovost přístupu vlády. Pokud vláda skutečně chce šetřit na státním rozpočtu, prosím, musí se na to ale jít konstruktivně a komplexně. Již minimálně od minulého roku se hovoří o potřebě důchodové reformy, za dobu vlády Petra Fialy však neproběhla žádná větší debata o podobě takové reformy. Tady musím jenom poznamenat, že vláda teď na posledním zasedání slíbila reformu do konce tohoto roku.

Aktuální návrh nejenže reálně snižuje důchody, ale porušuje základní princip, na kterém je důchodové pojištění založeno, a to princip zásluhovosti. Oproti smyslu a účelu zákona dochází k plošnému navýšení důchodů, čímž se zásadně popírá princip zásluhovosti typický pro subsystém sociálního pojištění. U nízkopříjmových důchodů je téměř zachována původní výše valorizace, čím je však důchod vyšší, tím procento valorizace klesá. Tím dochází k značnému narušení vazby na zásluhovost důchodů. Zatímco u nižších důchodů se jedná o ztrátu nulovou nebo ve výši stovek korun, u průměrného důchodu se jedná o ztrátu 1 000 korun měsíčně a u důchodů vyšších až o 3 000 korun měsíčně.

Nepochybně je možné se bavit o tom, zda princip zásluhovosti je tím, na čem má důchodový systém i nadále stát, nebo by bylo dobré jej opustit. Má se tak ale rozhodnout na základě rozsáhlé diskuse a po zvážení dosavadní judikatury Ústavního soudu v této oblasti, ne na základě dílčí ad hoc novely, ke které přistoupí současná vláda proto, že nestihla komplexnější návrh připravit včas.

Takže to je první projev pana Špičáka, který nemohl vystoupit.

Druhý projev. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, problematika toho, za jakých okolností je možné vyhlásit stav legislativní nouze, byla velmi podrobně analyzována v nálezu Ústavního soudu, který zde již někteří mí předřečníci zmiňovali. Pojďme si nejprve připomenout, za jakých okolností jednací řád Poslanecké sněmovny umožňuje vyhlásit stav legislativní nouze.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny stav legislativní nouze vyhlásí na základě žádosti vlády jen a pouze za mimořádných okolností, kdy je splněna jedna z následujících podmínek: a) buď jsou ohrožena základní práva a svobody občanů, b) nebo je ohrožena bezpečnost státu, c) nebo musí státu hrozit značné hospodářské škody. Pro stávající vládu jsou důchodci škoda, že jsou na škodu vlastně. Vláda by nejraději asi je zrušila, protože když jim dá peníze, tak říká, že jsou to škody. To je fakt nepochopitelné. Nevím, kdo to vymyslel, ale je to peklo.

S tímto stavem je samozřejmě potřeba nakládat velmi opatrně, neboť jsou při něm zásadním způsobem zkrácena práva opozice. Je pravdou, že ve stavu legislativní nouze byl během nejhorších měsíců pandemie covid-19 schvalován i pandemický zákon. V případě pandemického zákona však šlo jednoznačně o splnění jednoho ze základních předpokladů vyhlášení stavu legislativní nouze, a to, že šlo o mimořádnou událost. Byly ohroženy životy celé populace, jednalo se o nový virus, který měl v některých zemích obrovskou úmrtnost. Jednalo se o událost, se kterou náš právní řád absolutně nepočítal.

V době, kdy naše vláda navrhovala projednání pandemického zákona ve stavu legislativní nouze, bylo nezbytné zajistit adekvátní nástroje pro zvládání epidemie onemocnění, a to i pro období po skončení nouzového stavu. Tehdy totiž byl postup pro zvládání epidemií upraven pouze v zákoně o ochraně veřejného zdraví, který ale neumožňoval v potřebné míře reagovat na specifika pandemie covidu. Bylo tedy naprosto nutné přijmout speciální pravidla pro takové situace, která umožňovala Ministerstvu zdravotnictví flexibilně reagovat vydáváním mimořádných opatření ke zvládání epidemie.

Nezapomeňme, že použití stavu legislativní nouze ke schválení pandemického zákona se již dostalo před Ústavní soud, který takový postup schválil. Ve svém nálezu z roku 2021 Ústavní soud prohlásil následující. Reálně tak hrozilo, že při urychleném nepřijetí pandemického zákona by se veřejná moc přinejmenším dočasně ocitla bez účinného právního rámce řízení boje s pandemií, který by jí umožňoval přijímat k tomu potřebná mimořádná opatření. V hrozícím právním vakuu pravomoci vydávat mimořádná opatření potřebná k účinnému řízení boje s pandemií spatřuje Ústavní soud legitimní důvod pro zkrácené projednávání návrhu pandemického zákona.

Rád bych také připomněl, že jedním z důvodů, proč vůbec bylo nutné v únoru 2021 pandemický zákon přijímat, bylo, že tehdejší opozice, tvořená nynějšími vládními stranami, blokovala vyhlášení nouzového stavu, který byl jedinou rozumnou alternativou pro zvládání epidemie v té době. Rád bych se proto ohradil proti tvrzením, že je aktuální stav legislativní nouze přijatelný, protože vláda ANO s ČSSD jej taky využívala. Není. Vláda ANO jej použila v případě, kdy se zde obrovskou rychlostí šířil nový, neznámý virus, který ohrožoval životy a zdraví našich obyvatel, a bylo potřeba rychle reagovat. Šlo o novou mimořádnou situaci. Proti tomu v současné situaci nejde o nic nového.

To, že vláda bude muset přistoupit k mimořádné valorizaci, bylo jasné už minimálně od podzimu minulého roku. Již tehdy ekonomové varovali, že inflace takřka jistě překročí hranici, za kterou bude nutné důchody mimořádně valorizovat. Důvod, proč je nyní změna těchto pravidel projednávána ve stavu legislativní nouze, je zejména neschopnost vlády reagovat na ekonomické fenomény včas a připravit návrhy zákonů dostatečně brzy, aby mohly projít řádným demokratickým procesem ve Sněmovně. Z tohoto důvodu je z mého pohledu zcela nepřijatelné, aby novela zákona o důchodovém pojištění byla projednávána ve stavu legislativní nouze.

Právo, ústavní právo promluvit bylo upřeno i kolegovi Bělicovi.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny hovoří jasně o tom, jaké jsou podmínky vyhlášení stavu legislativní nouze. Předsedkyně Sněmovny na návrh vlády stav legislativní nouze vyhlásí pouze za mimořádných okolností, pokud jsou zásadním způsobem ohrožena buď základní práva a svobody občanů, nebo bezpečnost státu, nebo státu hrozí značné hospodářské škody. Žádné nehrozí, samozřejmě.

Pojďme si rozebrat tyto podmínky podrobně. Otázkou, kdy lze vyhlásit stav legislativní nouze, se dopodrobna zabýval Ústavní soud ve svém nálezu z 1. března 2011. V tomto nálezu Ústavní soud judikoval, že podmínkou vyhlášení stavu legislativní nouze není jen hrozba určitých negativních důsledků, ale především existence mimořádné okolnosti, která má potenciál ohrozit základní práva a svobody zásadním způsobem, anebo když státu hrozí značné hospodářské škody. Za mimořádnou okolnost tak lze považovat jen takovou okolnost, která se zjevně vymyká běžnému průběhu politických procesů vnitřních i vnějších, anebo může jít o okolnost, kterou představují přírodní katastrofy. Právě kvůli mimořádné povaze okolností je ústavně přijatelné výrazně omezit práva opozice a zásadně zkrátit legislativní proces. Byla zde tedy splněna podmínka mimořádných okolností? Z mého pohledu rozhodně ne. V čem by mimořádné okolnosti spočívaly?

Hlavní problém aktuálně tkví v tom, že vláda nepočítala s dotačním finančním balíkem pro mimořádnou valorizaci důchodů. Tak to není pravda, protože pan ministr financí říká, že ty peníze má. Ta by totiž v letošním roce měla dosáhnout zhruba 35 miliard, na což v rozpočtu nebylo pamatováno, ale pan ministr Stanjura to zařídil a peníze má. A je to směšných 0,85% výdajů státního rozpočtu 2023. Rozhodně ale nejde o mimořádnou či nepředvídatelnou okolnost. O tom, že v letošním roce dosáhne inflace takové výše, že bude nutné přistoupit k mimořádné valorizaci důchodů, vláda musela vědět již od minulého roku. Asi jo, i když Rusnok tedy predikoval něco jiného. Upozorňovali na to odborníci z Národní rozpočtové rady. Ano. Ve svém stanovisku z 8. prosince 2022 Národní rozpočtová rada doslova uvedla: Schválený rozpočet je také zatížen vysokou mírou nejistoty. Rizikem ve směru vyššího deficitu jsou výdaje na mimořádnou valorizaci důchodů v roce 2023. Na základě očekávaného vývoje inflace lze odhadovat, že k překročení pětiprocentní hranice nárůstu spotřebitelských cen od data relevantního pro stanovení výše řádné valorizace dojde v lednu 2023, což bude znamenat spuštění mimořádné valorizace dávek důchodového pojištění v červnu. To si vyžádá dodatečné výdaje okolo 20 miliard - no, bylo to 34, chybí 19, ale vlastně nechybí, protože pan Stanjura je má - které nejsou aktuálně v rozpočtu předpokládány. Samozřejmě, státní rozpočet je vždycky zajímavý. Plánují se výdaje, příjmy, tam se čaruje vždycky.

Vzhledem k vysoké částce nelze rozumně předpokládat, že ji bude možné pokrýt z úspor v jiných položkách státního rozpočtu. Má navíc jít o již třetí mimořádnou valorizaci důchodů v řadě. K mimořádné valorizaci se přistupuje, pokud meziměsíčně inflace ve sledovaném období dosáhne alespoň pět procent. V lednu 2022 přitom tento parametr dosáhl úrovně 8,2 % a inflace byla v průběhu roku 2022 rekordní. No proč? Protože vláda zkrátka ji nechce zarazit. Bylo proto naivní se domnívat, že v letošním roce nebude nutné přistoupit k mimořádné valorizaci důchodů. O nepředvídatelnou okolnost tedy jistě nešlo. Je pak samozřejmě otázka, proč tedy vláda předkládá novelu zákona o důchodovém pojištění takto pozdě, když o okolnostech, za kterých má dojít k mimořádné valorizaci důchodů, věděla již měsíce.

Důvodů samozřejmě může být víc. Jedním z nich samozřejmě jsou prezidentské volby. Umím si velmi dobře představit - to říká Bělica - že současná vládní koalice se rozhodla taktizovat a nepředložit návrh na snížení růstu důchodů před volbami, aby tím nemobilizovala voliče důchodového věku. Možné je samozřejmě také to, že vláda chtěla udržet rozpočet opticky pod schodkem 300 miliard korun, a proto záměrně vynechala některé výdaje, se kterými ale musela počítat. V neposlední řadě není samozřejmě vyloučeno ani opomenutí vlády. To jsme ostatně viděli při předkládání zásadních zákonů v tomto volebním období již několikrát. Vzpomeňme si jen, jak rapidně rostly ceny energií v průběhu celého loňského roku. Již od března roku 2022 se hovořilo o potřebě zastropovat ceny energií pro domácnosti. Přesto však vláda k přijetí novely energetického zákona, která tuto úpravu umožňovala, přistoupila až v září, a to znovu ve stavu legislativní nouze. I tehdy přitom šlo o situaci, za které byl zákon schvalován v legislativní nouzi pouze z důvodu liknavosti vlády Petra Fialy. Z mého pohledu tedy podmínka mimořádných okolností při vyhlašování stavu legislativní nouze nebyla naplněna.

Je potřeba mít na paměti, že vláda by při využívání institutu stavu legislativní nouze měla postupovat v souladu s principem proporcionality. To znamená, že by měla poměřovat dopady omezení práv opozice i veřejnosti zkrácením legislativního procesu s přínosem, který má stav legislativní nouze přinést. To jasně řekl i Ústavní soud v bodu 85 svého nálezu z 1. března 2011. V něm Ústavní soud zdůraznil, a zde cituji, že je nezbytné poměřovat též intenzitu důvodů stavu legislativní nouze ve vztahu k omezení dotčených ústavních principů, neboť zájem na zabránění nebo odstranění jejich důsledků by měl s ohledem na chráněné hodnoty podle § 99 odst. 1 jednacího řádu v konkrétním případě převážit nad zájmem na řádném průběhu legislativní procedury. Musí být zřejmé, jaké konkrétní důsledky hrozí podle vlády pro hodnoty vymezené v tomto ustanovení, tedy co odůvodňuje závěr o hrozbě značných hospodářských škod nebo ohrožení základních práv a svobod nebo bezpečnosti státu. Tyto důvody přitom nesmí být svévolné a konkrétní návrh zákona, jehož projednávání ve zkráceném jednání vláda navrhuje, musí představovat vhodný prostředek zamezení vzniku či trvání předmětného ohrožení veřejného zájmu. Je vhodné zdůraznit, že jednací řád umožňuje i jiné postupy, které slouží ke zrychlení legislativního procesu. Jsou jimi například schválení zákona v prvním čtení či zkrácení lhůt. Je samozřejmě jasné, že vláda využívá stavu legislativní nouze hlavně proto, že je pro opozici velmi obtížné projednávání zákona ve stavu legislativní nouze zabránit. O to větší opatrnost je ale potřeba volit při používání stavu legislativní nouze jako nástroje prosazování zákonů. Tak to řekl i Ústavní soud ve svém nálezu z roku 2011. Kromě toho je podle Ústavního soudu vláda povinna přistupovat k využívání stavu legislativní nouze s maximální opatrností.

Soud se také vyjádřil k tomu, že je zodpovědností každé vlády, aby při sestavování návrhu zákona o státním rozpočtu vycházela z platných právních předpisů. V případě, že vláda považuje za účelné dosáhnout jejich změny, je její povinností, aby včas realizovala své oprávnění podat odpovídající návrh zákona, jehož prostřednictvím by dosáhla požadovaných změn. Ani to zde ale nebylo dodrženo.

Z mého pohledu u novely zákona o důchodovém pojištění opravdu nejsou dány podmínky pro schválení ve stavu legislativní nouze. Vidím to tak nejen já, ale i řada ústavních právníků. Marek Antoš z Právnické fakulty Univerzity Karlovy například zveřejnil 21. února stanovisko, ve kterém doslova říká, že případ, kdy vláda včas nereagovala na vývoj, který byl znám po řadu měsíců, a teď se na poslední chvíli snaží prosadit změnu zákona a bojí se obstrukcí opozice, rozhodně nelze považovat za mimořádné okolnosti. Je z mého pohledu nepřijatelné, aby si vláda dělala z ústavního pořádku trhací kalendář a šla přes mrtvoly jen proto, aby si udržela opticky dobře vypadající rozpočet. Proto jednoznačně nemohu podpořit návrh na vyslovení, že stav legislativní nouze trvá. Pokud by snad předložený návrh nakonec skutečně byl schválen v legislativní nouzi, bude mě opravdu zajímat, jak se k tomu postaví Ústavní soud. Podle mě je pravděpodobnost, že Ústavní soud takovou novelu zruší, opravdu velmi vysoká.

Teď mám tady paní Jermanovou, té jste taky nedovolili mluvit.

Vážený, pane předsedo, paní předsedkyně, bude lepší... Vážení spoluobčané, dámy a pánové, to bude jednodušší. Sešli jsme se tu dnes proto, že vláda chce prostřednictvím legislativní nouze hasit požár, který sama zapálila. Nevidím skutečný důvod pro to, aby byla vyhlášena, a nejsem v tom sama. I vláda moc dobře tuší, že její důvody nemají oporu v české legislativě. - (Ke stenografce:) Já vám ty projevy potom dám, paní kolegyně. Neslyší paní. - I vláda moc dobře tuší, že její důvody nemají oporu v české legislativě. Prostě to jen zkouší, kdyby to náhodou vyšlo. Ztrácí tu čas, jak je jejím zvykem. Tentokrát na to, aby se vlomila do zavřených dveří. Je to zbytečné a nedůstojné. Navíc to je plýtvání, energií, ano, drahé energie, času a peněz, která by se dala využít na řešení skutečných problémů. Vláda se pokouší demonstrovat sílu, kterou v Poslanecké sněmovně má. Tak to jsme viděli. Totálně nás převálcovali. A zítra ještě budou pokračovat. Možná to s pomocí té síly vyjde, ale jen tady. Tak ano. Další zdi v podobě Senátu, možná podpisu prezidenta a především pak Ústavního soudu neprorazí ani beranidlem, které si vzala na pomoc. No, to nevím. Pokud by se tak stalo, tak jsou tady vážné obavy, zda ještě žijeme v demokratickém a právním státě. No, nežijeme, tak jsem říkal, že žijeme v totalitě nové.

Jediný vládní argument je, že by státu vznikly škody. Pojďme si o nich něco říci. Kdy, kvůli komu a jak by vznikly. Předně to, že se budou zřejmě důchody valorizovat, mohla vláda předpokládat už před mnoha měsíci. Vysoká inflace se dala předvídat, koneckonců právě vysoká inflace je důsledkem ekonomické politiky současné vlády třetí nejvyšší v Evropě. Ano, těší se, vláda inkasuje stovky miliard, které platí lidi a hlavně důchodci. No, ale vrátit nechce nic. U některých komodit, jako je oblečení nebo obuv, máme dokonce smutné prvenství. Mezi nejhoršími jsme třeba u potravin, u služeb, u cen v restauracích, ve zdravotnictví. Alespoň o tom hovoří čísla Eurostatu. Zatímco v Evropě je inflace 10 %, u nás je 19,1, podle Eurostatu tedy bezmála dvojnásobná. Hůře je na tom pouze Maďarsko a Lotyšsko. Na druhou stranu jsou v Evropě země, kde je kolem 6 %. Španělsko 4,5. Rozhodně nejde o státy, které by měly nízký deficit nebo byly uzavřené. Španělsko, si myslím, že je podstatně zadluženější než my.

Otevřenost naší ekonomiky, tedy dovoz inflace ze zahraničí a schodek rozpočtu, je hlavním argumentem, kterým chce vláda utišit kritiky, říci, že za to nemůže. Jasně. Bojovat proti inflaci má ČNB. To je ještě horší než vláda, nebo stejná devastace naší země, ale vláda má zarazit tu inflaci. Ale už jsem to tu opakoval stokrát, ale je jasné, že provládní média to nenapíšou. Může. Inflace jde plně na vrub této vlády, která měla rok na to, aby se jí postavila, a dělala to špatně. Svalování na někoho jiného nebo vymlouvání neobstojí. Když se podíváme na čísla z jiných zemí Evropy, tak máme jasný obrázek. Při takové inflaci vláda mohla předpokládat, že bude nutná mimořádná valorizace, státní rozpočet tedy tomu měl být přizpůsobený.

Pokud vláda nyní hovoří při ospravedlnění nouzového stavu o hospodářských škodách, pak si za ně může sama. Navíc to nejspíš nebude tak úplně horké, protože sám pan ministr financí v neděli připustil, že to rozpočet... ne asi neohrozí, ale řekl, že má peníze. Řekl to už i v lednu, že to je brnkačka. Tak kde je problém? Mám z toho dojem, že to prostě zkoušíte, co všechno si můžete dovolit. Můžou, protože mají tu totalitu. Občas také slyšíme, že předchozí vláda přece také sáhla k legislativní nouzi. Můžete jí přisoudit cokoliv, ale že by měla prsty v covidové epidemii, to asi můžete těžko. V ohrožení bylo zdraví a životy lidí. A mimochodem, 2021 byl propad HDP 5,5, že Alenko? Tato vláda má stále růst, my jsme měli propad a ještě nám to vyčítali, že jsme dali 370 miliard. A zdravím všechny živnostníky, voliče ODS. Od nás jste dostali peníze, od nich nic. Ještě ten paušál vám zhorší, nebojte. Ohrožené bylo zdraví a životy. To, jak asi sami uznáte, je trochu jiný kalibr obav.

Možná byste si mohli vzpomenout, jaká byla situace? Celosvětový nedostatek kvalitních roušek, nikdo pořádně nevěděl, co všechno covid dokáže způsobit. Vědělo se, že jde o vysoce nakažlivou nemoc, která může snadno sebrat život zejména u těch, kteří mají podlomené zdraví. To, že se na covid dnes díváme jinak, je dáno vakcinací a vytvořením imunity. Tehdy svět neměl dostatečné informace, proto bylo lepší sáhnout možná k přísnějším, ale rozhodně bezpečnějším opatřením. Snad uznáte, že nynější pohnutky k nouzovému stavu jsou oproti tomu malicherné. Ne nadarmo se totiž říká, že pokud nejde o život, nejde o nic.

V jednacím řádu Poslanecké sněmovny je stav legislativní nouze spojený s pojmem mimořádná událost, přičemž se opíráte o další termín - značné hospodářské škody. Jo, takový solární tunel, 600 miliard, pamatujete? Tady to odsouhlasili, Topolánkovo dílo, 600 miliard pryč. To byla škoda! Ale to nebudu dneska číst.

Už z toho, co jsem řekla - (Smích v sále.) - já to říkám za paní Jermanovou - je zjevné, že o mimořádnou událost nejde, dala se snadno předvídat. Pokud mluvím o značných hospodářských škodách, tak to s nimi také horké nebude. Ač nejde o malou částku, pak je chybou vlády, že s ní nepočítala, anebo možná, jak vyplývá z nedělního vyjádření, počítala. Tím spíš nejde o mimořádné a značné hospodářské škody. Nechápu, kdo tohle vymyslel? Fakt. To je peklo. Říct, že důchodci dělají škody, důchodci, kteří vybudovali tuto zemi. Tuto zemi vybudovali. Bylo by dobré udělat takovou analýzu, co se postavilo za Karla IV., za Tomáše Garrigua Masaryka, nějakou diplomku, to potřeba... po tom, co se stavělo a co se postavilo od revoluce. To by bylo zajímavé. Ale důchodci byli u toho a těm vděčíme za to, že žijeme v této krásné zemi. Proto jsem přesvědčena, že u Ústavního soudu návrh narazí. No nenarazí, když pan právník říká, že má seznam nových ústavních soudců, ne? Jedna parta, jedna totalita! Můžete si stěžovat na lampárně.

Vyhlášení stavu legislativní nouze a projednávání návrhu zákona ve zkráceném jednání zásadním způsobem mění strukturu zákonodárného procesu a omezuje jeho podstatu na samotné vyslovení souhlasu nebo nesouhlasu. Tento postup lze akceptovat jen jako výjimku z pravidla, a to za předpokladu zvlášť závažných důvodů, kdy zájem na bezprostředním přijetí zákona v kontextu konkrétních okolností převáží nad obecnými požadavky, které ve vztahu k zákonodárnému procesu vyplývají z ústavního pořádku. Jak již bylo zdůrazněno, orgánem primárně příslušným k posouzení, zda se o takovou situaci jedná, je vláda a posléze Poslanecká sněmovna, nikoliv Ústavní soud. Ale my všichni doufáme, že pan prezident se stane prezidentem všech a že to zamázne a že ten Ústavní soud to nedostane ani na stůl. Ideální situace. Nelze však akceptovat využití tohoto mimořádného institutu jako běžného nástroje omezení zákonodárné procedury parlamentní většinou, kdykoliv opozice vysloví nesouhlasný postoj k návrhu zákona a k zabránění nebo oddálení jeho přijetí využije jednacím řádem stanovené prostředky.

Není bez zajímavosti, že tehdy, kdy Ústavní soud reagoval na chování vlády, to byla právě vláda ODS, která chtěla omezit podporu stavebního spoření, narazila tehdy na ústavní soudce. A není to opět pod stejným stranickým praporem? No to ne úplně. Těch praporů už je pět, jeden nestačí. Jenom připomínám, že jsme od roku 2014 ODS porazili osmkrát. Ale to média nenapíšou, a to nevadí. Mimochodem stavební spoření ODS leží v žaludku už dlouho. I současná vláda si vzala za úkol tento finanční produkt, jehož kořeny sahají do osmnáctého století, zlikvidovat, místo aby ho v současné bytové krizi podporovala.

Ale vraťme se k tématu. Podle mého názoru jde v případě pokusu dnes vyhlásit legislativní nouzi jednoduše o snahu o omezení zákonodárné procedury parlamentní většinou. Nic víc za tím není. Za chvíli se s takovou může stát, že bude Poslanecká sněmovna pracovat povětšinou v režimu legislativní nouze. Kdykoliv bude na pořadu kontroverzní zákon, se kterým má opozice problém, tak ho vyhlásí. Nejde o první pokus vlády něco takového udělat. Vláda prostě jen včas nereagovala na vývoj, který byl známý po řadu měsíců, a teď se na poslední chvíli snaží prosadit změnu zákona. A musím podotknout, oprávněně se bojí obstrukcí opozice. Je totiž naší povinností a odpovědností, když už ji vláda nemá, zastat se oprávněných nároků velké části občanů. Musíme zamezit tomu, aby chyby vlády odnášeli ti nejvíce zranitelní. Chtěla bych jen připomenout, že nejde jen o starobní důchodce, ale například i o invalidy. Obě tyto skupiny nemají jiný způsob, jak kompenzovat ve svém rozpočtu rostoucí ceny, než z důchodu.

Vláda by vlastně měla být ráda, protože se ji snažíme uchránit od čeho? Od blamáže. Je totiž velmi pravděpodobné, že pokud by nakonec pětikoalice na sílu změnu valorizace prosadila a všechno proběhlo podle jejího vysněného scénáře, tak téměř s jistotou narazí u Ústavního soudu. Chyba. Pan právník z ODS tvrdí, že mají to v kapse, že ten soud zná a takhle rozhodne, už to ví dopředu. Nedává pozor ještě k tomu. Pak bude muset doplácet, rozdíl důchodcům přepočítávat. Zda toto odnesou jak příjemci důchodů, tak ale i úředníci, kteří jsou této vládě rovněž trnem v oku? Znovu budou muset dělat práci, kterou by nemuseli, budou muset odkládat běžnou agendu, a pak se na ně snese zase vlna kritiky. Že za to může vláda, která neustále vymýšlí další nesmysly, to jim premiér Fiala určitě nepřizná. Až to někomu může asociovat parafrázi výroků z Básníků o vymýšlení lejster. Těch změn a nových lejster ve stylu odvolávám, co jsem odvolal, má tato vláda na svědomí už nespočetně. Tato vláda za 430 dní ani jednou nevyhodnotila to programové prohlášení vlády, které vlastně stále mění. A za chvíli podle mě není potřeba žádné. Pokud bude tímto způsobem pokračovat, tak pro lidi, úředníky klesne na nulu jakákoliv šance se v platných předpisech a lejstrech orientovat.

Legislativní nouze není institut, který by bylo dobré zneužívat. A v tomto konkrétním případě o jeho zneužití jde. Těžko lze předpokládat, že by se Ústavní soud zachoval jinak, než naložil se stejným zněním jednacího řádu před lety. Připomenu, že tehdy dospěl k závěru, že stav legislativní nouze je možné vyhlásit dvěma způsoby. První je schválený ústavní většinou, a to bez hlasu opozice pětikoalice nedokáže, a druhou je bezprostřední hrozba podobná jako válečný stav. Konkrétně, tady zase budu citovat. Je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy České republiky nebo ve značném rozsahu vnitřní pořádek a bezpečnost, životy a zdraví, majetkové hodnoty nebo životní prostředí, nebo je-li třeba plnit mezinárodní závazky o společné obraně, může se vyhlásit podle intenzity územního rozsahu a charakteru situace nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav. Nic takového tu ale nehrozí. - Hrozí! Tady je ohrožena ta demokracie přece. 43 %. Politik, který zastupuje jenom 43 % voličů, si tady dělá, co chce. V naší zemi všechno ovládli. Koalice si zahrává s nástrojem, který by měl být používán velmi citlivě. Balancuje na hraně porušování lidských práv. Ano, super. Já taky nemám právo být v politice. Proto dělají ty lex Babiš jedna, dva, tři, čtyři a tak dále.

Při jednání v režimu legislativní nouze dochází ke zkrácení legislativních procedur a omezení práv parlamentních opozice. Relativizují se tak demokratické principy, na nichž je naše demokracie postavena. Považuji to za mimořádně závažné ohrožení kvality demokracie občanské společnosti. Tato vláda to dělá různými způsoby, opakovaně. Zmíním zde restrikce, regulace a manipulace v rámci mediálního prostoru. No tak to je jasný, ale ČT si necháme na zítra. Nechci zde malovat čerta na zeď, ale z chování Fialovy vlády nemívám dost často dobrý pocit. Už jen to, že dělí společnost na demokratickou a nedemokratickou. Ano. Ten 1 milion 951 (tisíc) voličů, co mě volili v prvním kole, byli nedemokratičtí, jak říkal pan premiér. No a nesvědčí to o tom, že by pětikoalice slepená na platformě novodobé národní fronty, hezky, chápala občanskou společnost a skutečně demokratické principy. Ďábel se zpravidla nevydává za ďábla, ale jedná tak.

Ráda bych zde zdůraznila, že zdůvodnění vlády je pro vyhlášení legislativní nouze nedostatečné. Máme k dispozici text, ze kterého bych ráda citovala. V něm se uvádí: Snížení nadcházející mimořádné valorizace je nezbytný krok pro stabilizaci veřejných financí, které čelí zásadním problémům nejen z důvodu rychle rostoucích důchodů, ale i z důvodu mimořádných výdajů vyvolaných dopady války na Ukrajině a globálních skokových nárůstů cen energií, vyžadujících masivní kompenzace občanům i podnikatelům. Válku na Ukrajině máme již rok, nárůsty ceny energií ještě déle. Kompenzace jsou ubohé. No nejsou žádné. Jde tedy zase jen o výmluvy. Rok je dlouhá doba na to, aby nemusela být nyní vyhlašovaná legislativní nouze. V posledních dnech či týdnech se nic mimořádného a neočekávaného nestalo. Legislativní nouze není něco, co by šlo vyhlašovat na základě náhlého rozhodnutí, hnutí mysli nebo emocionálního rozpoložení. Je to věc, kde bych očekávala, že uvidíme test proporcionality, úvahu, kde budou zohledněna rizika na jedné i druhé straně. Nic takového tu nemáme. Ani nemusím dvakrát zdůrazňovat, že budu jednoznačně proti vyhlášení stavu legislativní nouze. Děkuju za pozornost.

Paní Pastuchovou taky omezili. Dvakrát.

Vážené kolegyně a kolegové, vládo. Dnes tu debatujeme o vašem záměru změnit pravidla pro valorizaci důchodů. Co k tomu říct a nepoužívat nehezká slova? Chápu, že se vládní koalici nelíbí, co tu dnes slyší. A oni nás neposlouchají, tak buďte v klidu. Role opozice není sedět a mlčet, když vláda svými kroky záměrně poškozuje některou skupinu obyvatel. Dnes jsou to důchodci, zítra to může být někdo jiný, kdo dnes třeba vaše kroky neodsuzuje, protože si neuvědomuje, že i jeho poškozují nebo jednou poškodit mohou. Pokud si zákon o snížení valorizace penzí na sílu prosadíte, ovlivní to nejenom jejich růst nyní, ale pro všechny další roky. Trvale budou prostě nižší. Jsou to drobné, ale oni už vědí deset let dopředu, co bude. To je neuvěřitelné! To mají byznys plán.

No a proč jste s tím krokem přišli teď? Je po všech možných volbách. Díky bohu další jsou až příští rok. Do dalších máme více než rok. Právě na to jste čekali, jinak si to neumím vysvětlit. Chápala bych, že je to pro vás čas na dělání nepopulárních kroků, ale neměli byste takto odstraňovat svoje vlastní chyby. Protože jak jinak nazvat to, že váš návrh státního rozpočtu, který jste si opět na sílu prosadili, s částkou na mimořádnou valorizaci penzí nepočítá? Nemají to v rozpočtu, ale pan Stanjura má peníze někde v šuplíku asi nebo v trezoru, když to nemá na papíře. A to i přesto, že už v době jeho tvorby bylo jasné, že k valorizaci dojde a že bude významná. Odborná i politická veřejnost na to poukazovala. V médiích se dlouhodobě píše, o kolik důchody vzrostou, lidé s těmi penězi počítají. Vaše vláda tak zcela vědomě připustila současnou krizovou situaci a sama ji vytvořila a teď chce své selhání řešit na úkor skupiny, která se může nejobtížněji bránit. Řešíte problém na úkor osob, které si výši svého důchodu poctivě zasloužily celoživotní prací. V tomto případě to není klišé. Odváděly hodně a dlouho.

Já bych se ráda věnovala konkrétním věcem z vašeho návrhu a vezmu to podle důvodové zprávy, kterou jste nám k němu předložili. Abychom vždy věděli, o čem mluvím, vezmu to popořadě. Vždy vám ocituji z důvodové zprávy a následně k jejím pasážím připojím svůj komentář.

Cituji: Období pro zjišťování růstu cen podle § 67 odst. 4 ZDP začíná měsícem, který následuje po posledním měsíci období použitého při posledním zvýšení procentní výměry důchodů. Poslední zvýšení bylo zvýšení v řádném termínu od ledna 2023 a posledním měsícem období pro zjišťování růstu cen při tomto zvýšení byl červen 2022. Další období pro zjišťování růstu cen tedy začíná červencem 2022. Období pro zjišťování růstu cen končí měsícem, ve kterém došlo k překročení růstu cen o 5 %, to je měsícem lednem 2023. Růst cen měřený změnou indexu životních nákladů domácností důchodců v lednu 2023 dosáhl 8,6 % a za celé období od června 2022 pak 11,5 %. O stejné procento, tedy 11,5 %, by se měly, pokud nedojde ke změně právní úpravy, v červnu 2023 zvýšit procentní výměry vyplácených důchodů. Současně všechny důchody přiznané v roce 2023 i měsících následujících po červnu se budou v okamžiku přiznání automaticky zvyšovat stejným způsobem. Jsem přesvědčená, že právě v tomto odstavci je vystižena zásadní právní překážka pro přijetí navrhované právní úpravy. Období, za které se valorizace počítají, skončilo. Nárok na mimořádnou valorizaci již vznikl. Nyní běží lhůta, kdy k ní má dojít. Tato lhůta končí v červnu. Novela, kterou prosazujete, by tedy měla platit až pro příští valorizační období. Není možné měnit pravidla uprostřed hry.

Dále píšete, že v porovnání s předinflačním rokem 2021 dojde k poklesu kupní síly důchodu v průměru o 2,6 %, zatímco reálná hodnota průměrné mzdy poklesne o 11,4 %. Já bych tedy ráda připomněla, že příjemce mzdy je schopen pracovat a vydělat si více. Navíc i tady platí, že na příjemce nižších mezd dopadá inflace více, protože se více týká nezbytných věcí, jídla a bydlení. Budeme tedy zvyšovat nízké mzdy bez ohledu na výkon? Ne, znovu opakuji, 1 500 Kč/megawatt a všichni jsou happy, akorát to nikdo nechápe. Nebo chápe, protože ti lidi, kteří řídí tuto zemi, a tato vláda to nechtějí. To je jednoduché.

Cituji dále: Zvýšení důchodů v mimořádném termínu v podobě podle současného právního stavu by znamenalo zvýšení výdajů státního rozpočtu na dávky důchodového pojištění v roce 2023 o 34,4 miliardy. A jaký je meziroční nárůst sociálního pojištění 2023? Plus 60 je tam, to je číslo ministra financí, a v roce 2024 pak o dalších 58,8 miliardy. No, tam jsou jasně obrovské peníze. Co k tomu říct? Vláda sama zcela vědomě připustila situaci, kdy podání žádosti o předčasný důchod zaručilo jeho budoucím příjemcům vyšší výměru důchodu, než kdyby čekali na řádný termín odchodu do důchodu. Ministr Jurečka na tuto výhodu, v uvozovkách, dokonce upozorňoval a vyzval lidi, aby toho využili. Udržitelnosti důchodového systému to určitě neprospělo. O mravní stránce jeho kroků bych se raději nevyjadřovala. Peníze, které nyní logicky chybí, mají zaplatit důchodci? Skupina, která si z velké části nedokáže navýšit prostředky k životu, má sanovat nepromyšlené kroky vlády? Argumentů z důvodové zprávy o mezigenerační solidaritě a o tom, že zatímco kupní síla v kontextu k průměrné mzdě mezi lety 2021 a 2023 klesne o 11,4 %, zatímco reálná hodnota průměrného důchodu za stejné období by tedy měla vzrůst o 0,3 %.

Vy stále říkáte, že inflaci mají důchodci saturovanou průběžně. Není to pravda. Mimořádné valorizace provádí vláda s půlročním zpožděním poté, co ke zvýšení inflace dojde. Důchodci tedy rozhodně nemají inflaci saturovanou průběžně, ale dorovnávanou v době, kdy například letos už vznikl nárok na další. Na rozdíl od lidí v produktivním věku si také většina důchodců nemůže svůj příjem zvýšit. Ale tu inflaci, kdyby srazili na 1 500 za megawatt, tak i zaměstnanci to mají, i firmy. Všichni. Všichni. Úplně jednoduché. Jak facka, fakt nechápu. Sabotáž! To je ta škoda, to je obrovská škoda.

Takže mezigenerační solidarita. Ano, tak to se můžeme bavit o tom, proč mladý lidi nemají dneska na hypotéky. To je zase dílo ČNB pod vedením pana Rusnoka. A někteří experti, kteří nepostavili v životě ani psí boudu, ještě říkají, že navýšit, ještě navýšit, aby ty banky měly ještě víc! Mají 33 miliard. Kolik bude ten windfall tax? Nula! Pan Stanjura počítal 33 miliard. Dostane nulu, protože tento rok ten zisk asi bude jiný, ale zaplatí to ČEZ. A zůstane tam zase 30 % minoritářů. Neuvěřitelné.

Dále uvádíte, že současné mimořádné termíny zvýšení důchodů nemají zabudovaný žádný mechanismus ochrany nejzranitelnějších skupin důchodců. Za nejzranitelnější skupinu důchodců jsou automaticky brání ti s nízkými důchody. To je ale silně matoucí až demagogické. Nízký důchod neznamená automaticky chudobu. Příjemci nízkých důchodů jsou například některé OSVČ, které platily minimální odvody. Prostředky ukládaly do majetku, ze kterého nyní mohou čerpat. Ne, ne, ne. Za naší vlády, paní kolegyně, stouply úspory obyvatelstva o 900 miliard. Za naší vlády. Proto můžou čerpat ještě. A těším se, jaké budou úspory ke konci roku 2022, to ještě nepublikovali. Důchod tak není jejich jediným zdrojem příjmů a tento životní styl si záměrně vybrali. Proč by jejich důchody měly růst na úkor bývalých zaměstnanců, kteří neměli možnost se rozmyslet, co odvedou státu a co budou kapitalizovat? Já bych ráda viděla nějakou analýzu, kdo jsou nízkopříjmoví důchodci, protože vy se jejich ochranou stále zaštiťujete. Chtěla bych tedy vědět, zda víte, kdo to je? Je-li pravda, že jsou to ve velké většině bývalé OSVČ a zda jsou to opravdu tou nejohroženější skupinou?

Píšete, že váš návrh nemá diskriminační účinky. No já tedy vidím, jde o diskriminaci všech příjemců důchodů ze strany státu a zvýšení solidarity a diskriminaci příjemců, kteří odváděli déle a více. Automatické zvýhodňování nízkých důchodů bez zkoumání důvodů, které výši ovlivnily, jak jsem o tom mluvila před chvílí, zvyšuje tedy podle mého názoru riziko porušení ústavnosti. Píšete, že návrh respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky. Tak tady je asi zřejmé, že spolu nesouhlasíme, jak o tom hovořila a jistě ještě bude hovořit řada mých kolegů. No, nebudou, protože je ta totalita. A vás zamázli. Tak. A Ústavní soud, jak kolega říká, mají v cajku. Nedal ten seznam ještě.

Ještě bych se ráda zabývala vaším tvrzením, že váš návrh směřuje k určitému jednorázovému omezení nároku u osob se středními a vyššími důchody. To přece není pravda. To není jednorázové omezení. Týká se zásluhové části důchodů, která bude už navždy nižší pro všechny další valorizace, a to pro skupinu osob, které byl výpočet důchodu již zásadně negativně ovlivněn redukčními hranicemi. Čím více kdo odváděl, tím větší propad životní úrovně ho čeká v důchodu, aniž by proti tomu mohl něco dělat. Vláda jeho negativní situaci ještě prohlubuje. Oháníte se zajištěním udržitelnosti a finanční stability důchodového systému, ale tento váš argument je použit naprosto účelově. Proč jste se jím nezabývali v jiných případech, když vláda přijímá opatření, které udržitelnost zhoršuje?

Dále v důvodové zprávě píšete, že navržená změna bude mít efekty i ve střednědobém horizontu. Její dopad bude v čase ale postupně klesat z uvedených 33 miliard v roce 2024 až na nulu. Vnímám a rozumím tomu tedy správně tak, že tu vlastně říkáte, že konsolidaci rozpočtu zaplatí důchodci? Myslíte to vážně?

Ono je to vidět v té tabulce na straně 6 ve vaší důvodové zprávě. Z ní je jasně patrné, že téměř všichni důchodci zaplatí onu úsporu státu. Jakkoliv jsem z toho, co jste říkali, měla dojem, že doplatí až ti s vyššími důchody, tak tedy v té tabulce je vidět, že ne, že téměř všichni. Částka ovšem roste úměrně výši důchodu. Takže nejenom že ti, kteří odváděli déle a více, hradili důchody předcházejícím generacím, oni mají i teď ze svých důchodových nároků přispívat na úhradu nepromyšlených kroků vlády? Proč máme tak rekordní inflaci? No protože jsme - znovu ta elektřina - triviální. Musí to nacvičovat? Možná to už někdo napíše konečně. Proč naší vládě nejdéle trvá, než něco udělá? Protože je to pětikoalice asi, nevím. A pak už je na opatření pozdě. To mají její neschopnost vážně platit důchodci?

Takže to byla Pastuchová poprvé, teď je Pastuchová podruhé.

Vážení spoluobčané, dámy a pánové, vážení kolegové, vážená vládo... Vy nejste z vlády! (Směrem k jednomu z poslanců. - Pobavení.) Vy tu dnes po nás chcete, abychom vám odsouhlasili vyhlášení stavu legislativní nouze, abychom zlegitimizovali něco, kdy vy potřebujete naprosto účelově prosadit jeden jediný zákon, který se dotkne velké skupiny obyvatel a jehož jediným důvodem je fakt, že potřebujete zakrýt svou chybu, kdy jste do návrhu státního rozpočtu zapomněli zanést náklady na valorizaci důchodů. Nejprve jste nechtěli jít takto na hranu, protože i sami si zcela evidentně uvědomujete, že stav legislativní nouze v této souvislosti je na hraně ústavnosti. Chtěli jste, aby se váš návrh na změnu valorizací důchodů projednával ve zkrácených lhůtách, ovšem zjistili jste, že s tím nesouhlasíme. My jsme se vám snažili vysvětlit proč, ale vám je to jedno! A já to dnes zkusím vysvětlit na dvou příkladech, na dvou e-mailech, které jsem dostala.

Jeden je z hromádky těch, kdo se snížením valorizace nesouhlasí, těch dostávám hodně, a jeden naopak od člověka, kterému nevadí. Ten je tedy alespoň v mé e-mailové schránce poměrně osamělý. Nicméně oba jsou pro mě zcela jasným důvodem, proč bych nemohla souhlasit s projednáváním ve zkrácených lhůtách a proč nemohu podpořit ani stav legislativní nouze.

Nejprve tedy z e-mailu paní z obce kousek od Jablonce nad Nisou, tedy z mého volebního obvodu: "Vážená paní Jano, chtěla bych vám poděkovat, jak za nás bojujete. Vím, že je to těžké, ale jsem ráda, že se za nás, kdo celý život dřel, někdo postaví. Nikdy jsem nechtěla být někomu na obtíž, vždy jsem se o sebe uměla postarat sama. Teď je to ale stále těžší. Je mi 68 let, loni mi zemřel manžel a děti mají vlastní rodiny, o které se starají. Pracovala jsem celý život jako prodavačka, manžel byl zedník. Nikdy jsme si nemohli moc vyskakovat, ale vyšli jsme s málem a byli jsme spokojeni. Teď manžel zemřel a já zůstala sama. Navíc jsem poměrně těžce nemocná. Když zaplatím nájem, vodu a elektřinu v bytě, poplatím sotva léky. Na jídlo mi už nic moc nezbývá. Bez pomoci dětí bych se neobešla. Těšila jsem se na zvýšení důchodu. Syn mi spočítal, že bych měla dostat přidáno 870 korun. Opravdu jsem s nimi už počítala. Je mi smutno, jak se s námi zachází. Snažím se šetřit, uskrovnit se, ale už nemám jak. Pomalu ztrácím naději a chuť žít."

To je jeden z těch e-mailů. Na něm bych ráda ukázala, že se vy nyní snažíte měnit pravidla uprostřed hry pomocí stavu legislativní nouze. Nejen že nechcete lidem přidat peníze, vy jim chcete brát ty, na které mají ze zákona nárok a se kterými už počítají. To je něco, co je opravdu chucpe! Snažíte se odstranit vlastní chybu, zakrýt fakt, že jste na něco zapomněli, že neumíte počítat, a postihnete tím ty, kteří na rozdíl od vás počítat umí a kteří si spočítali, co mohou od blízké budoucnosti čekat. Místo toho sledují, jak se vše okolo nich zdražuje, a oni nemají kde brát. A vláda? Místo toho, aby jim pomohla, chce jim ještě ublížit, sebrat jim to, s čím počítali. A zneužívá k tomu stav legislativní nouze.

Nyní se dostávám k druhému mailu, tomu osamocenému, z přihrádky podporovatelů: "Vážená Jano, sleduji, jak zneužíváte své funkce a chcete ožebračit moje děti. To si nepřeji. Nechci, aby žily zadlužené zemi." A to je to - zadlužené zemi! Kolik bylo koncem 2019 zadlužení? Dvacet devět procent! Kdo měl tady přebytkové rozpočty? Kdo si půjčoval za negativní úroky? No, když jsme měli Ministerstvo financí! A ještě stále ke konci roku 2022 je státní dluh vůči HDP nižší, než jsem se stal ministrem financí v lednu 2014, když končila vláda, to byla úřednická, ale to byla vláda, když skončila vláda ODS. Zadlužení. To je stále dokola. Dokola to melou, že jsme zadlužení. Nejsme zadlužení! Nejsme. Jsme na tom ještě stále líp, ale za vás teď už jsme klesli na osmé místo, za nás to bylo šesté.

"Jsem důchodce a rozhodně si nestěžuji na svoji situaci. Poplatím z důchodu vše a ještě mi zbude. A víte proč? Staral jsem se. Podnikal jsem, mám naspořeno. Koupil jsem si byt a jeden, který pronajímám. Nepotřebuju vaše almužny. Hůř je mladým. Mají rodiny a musí se ohánět, aby měli na hypotéky." No jasně, tak když to pan Rusnok tak zařídil, že splátky na hypotéku jsou takové, jaké jsou, tak samozřejmě je to peklo. A to je dílo České národní banky! Za to vláda nemůže! "A mohli alespoň s dětmi na dovolenou." Tady se mluví o těch příštích generacích, ale někteří skutečně, když nebudou mít bydlení, tak nechtějí mít ani děti. To je skutečně neuvěřitelné!

Vidíte ten rozdíl mezi pisateli - nemyslím teď nějakou pokoru či slušnost, ale rozdíl v jejich životních situacích - sami. Tak a teď proč jsem vám četla ten druhý mail, ten, který mi spílá. Důvod je jednoduchý. Vadí mi váš spěch. Vy vůbec netušíte, kolika lidem je váš krok možná jedno a kolika ničí život. Neslyšela jsem od vás jedinou analýzu, zda třeba víte, kolik lidí je závislých jen na důchodech a kolik jich jako pisatel třeba podnikalo. Nevím, kolik má důchod, to nepsal, ale není na něm závislý. A vy místo toho, abyste sbírali data a dělali rozhodnutí na jejich základě, abyste skutečně uvažovali nad tím, koho pár vašich hlasování ve Sněmovně srazí na kolena, tak berete, kde můžete, a ještě se oháníte tím, že státu hrozí značné hospodářské škody! Vy sami jste tou hrozbou - historicky od revoluce. A to by bylo na dva dny čtení, to se mi nechce.

Já bych se tu teď zkusila na ten stav legislativní nouze, o jehož legitimizaci nás koalice žádá, podívat trochu z jiného úhlu, jestli si vůbec vláda uvědomuje, co dělá. My za pár dní půjdeme na inauguraci zvoleného prezidenta Petra Pavla, z jehož zvolení měla pětikoalice takovou radost. Uvidíme, jak jim to dlouho vydrží ale! (Směje se.) A tak se podívejme... Tak já doufám, že bude prezidentem všech, ne? To sliboval. Já mu držím palce. Teď se podívejme, jaký dárek mu pětikoalice dává. Stav legislativní nouze si silou prohlasuje i změnu valorizace penzí si prohlasuje. To asi všichni tušíme, že můžeme čekat. My jsme řekli, že se obrátíme na Ústavní soud. Rovnou se obraťte tady na právníka ODS, ten vám vysvětlí, ten už to ví, jak to bude. (Ukazuje směrem do poslaneckých lavic.) O důvodech jsme mluvili a budeme o nich mluvit dál. To jsou ty věci, co jsou jasné. Pak se nám tu otevírá celá řada možností, řada dalších možných cest. Prezident Pavel zákon podepíše. To ne, to nemůžeme, musíme ho ukecat zkrátka, to nejde jako. Ústavní soud k němu nebude mít výhrady. Tak to víme, že bude, tedy nebude. Nebude, když už víme, jaký bude. To je asi to, co si představuje koalice. Jenže to je jen jeden z možných vývojů a já si opravdu netroufnu odhadovat, do jaké míry je pravděpodobný. Pak jsou tu ovšem další. Prezident Pavel bude mít k návrhu zákona a k procesu jeho přijímání výhrady - no doufejme! - a nebude jej chtít podepsat. Sněmovna ho přehlasuje, na to hlasy samozřejmě má, ale to už je pozdě, ne? Už nemůže přehlasovat, protože kdyby si prezident vzal devátého nebo desátého 14 dní, tak je to pozdě, ne? My důchodci budeme slavit. Důchodci celé země.

Ne, tak já říkám, pro mě je to úplně absurdní. Já se omlouvám, že občas říkám s nadsázkou, ale to je neskutečné. Ale do jakého světla to staví zvoleného prezidenta, když jeden z prvních, pro vládu stěžejních zákonů odmítne podepsat? No do správného právě. To je jeho role. Být prezidentem všech. Dostal 3,3 milionu. Já jsem měl 2,4. Teď to propojí a bude mít 5,7. Protože média říkají, že nás volí důchodci, ale ne všichni samozřejmě. Proč ho vláda do této situace staví? No doufejme, že to není nějaká domluva. Nebo je tu varianta, že prezident Pavel zákon podepíše možná přes výhrady, my se obrátíme na Ústavní soud a ten naše výhrady vyslyší. No, to asi těžko, jak jsme to slyšeli. Stát bude muset důchodcům doplatit rozdíl vzniklý v tu chvíli nezákonně sníženou valorizaci. V jaké situaci bude prezident Pavel, který o výhradách věděl a ignoroval je? Opět v nezáviděníhodné, že? A navíc, kde pak vezmete peníze na to, abyste lidem ten rozdíl doplatili? No tak Stanjura je má, říkal.

Samozřejmě Ústavní soud bude rozhodovat relativně dlouho, může dát ke svému rozhodnutí nějaký odkladný účinek. A ten dluh nezmizí a naopak bude narůstat. Bude to vaše rozhodnutí, které teď ve stavu legislativní nouze tlačíte, abyste zakryli vlastní chybu a neschopnost, že jste náklady na valorizaci zapomněli dát do rozpočtu, dědictvím pro příští vládu? No tak když je to nová totalita, tak oni tam budou už asi navěky, no ale doufejme, že ne. Vy si teď prostě vyřešíte svůj problém, zakryjete ho tím, že vezmete peníze důchodcům, jenže ten problém nemusí zmizet. Ta pravděpodobnost, že se vám to povede, je zhruba stejná, jako že my vám v tom prostě v nějakém časovém horizontu zabráníme. Co bude pak? Ten svůj problém s dírou rozpočtu házíte na důchodce, a když se vám to nepovede, kdo ho bude řešit pak? ptá se paní Pastuchová.

Potom tady mám právní analýzu, kterou si zadala Táňa Malá, a zadáním bylo právní posouzení splnění podmínek pro vyhlášení stavu legislativní nouze za účelem projednání vládního návrhu zákona v tisku číslo 392/0 ve zkráceném jednání podle § 99 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, a případných dalších vad. Vypracoval Mgr. David Rašovský, advokát ze sídlem Hlinky, Brno. Datum vypracování: 27. února 2023.

Zadání. Předmětem této právní analýzy je posoudit otázku, zda jsou splněny zákonné podmínky pro vyhlášení stavu legislativní nouze za účelem projednání vládního návrhu zákona, kterým má dojít ke změně zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a některých dalších zákonů, zejména z pohledu souladnosti tohoto postupu s ústavním pořádkem, a dále popsat další možné ústavněprávní souvislosti.

Za druhé. K sepisu právní analýzy jsem od zadavatele obdržel nebo jsem si sám opatřil zejména elektronickou cestou z internetové stránky Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na adrese rozhraní www.psp.cz tyto podklady: za prvé rozhodnutí číslo 53 předsedkyně Poslanecké sněmovny ze dne 20. února 2023 o vyhlášení stavu nouze, za druhé rozhodnutí číslo 54 předsedkyně Poslanecké sněmovny ze dne 20. února 2023 v souvislosti s vyhlášením stavu legislativní nouze, tisk číslo 392/0, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a některé další zákony.

Právní rozbor. Dne 20. února 2023 předložila vláda České republiky, dále jen vláda, v Poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a některé další zákony, jako sněmovní tisk číslo 392, dále je návrh zákona. V dalším textu se zaměřím pouze na změnu zákona o důchodovém pojištění, neboť tvoří gros navržené změny.

Vláda současně předložila předsedkyni Poslanecké sněmovny žádost o vyhlášení stavu legislativní nouze a projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání. Předsedkyně Poslanecké sněmovny vydala dne 20. února 2023 rozhodnutí číslo 53 o vyhlášení stavu legislativní nouze podle § 99 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, dále jen JŘPS, na základě žádosti vlády na dobu od 20. února 2023 do 24. března 2023. V návaznosti na rozhodnutí číslo 53 - viz výše - vydala předsedkyně Poslanecké sněmovny rozhodnutí číslo 54, že návrh zákona bude projednán ve zkráceném jednání, a zároveň jej přikázala výboru pro sociální politiku k projednání a stanovila nepřekročitelnou lhůtu pro předložení usnesení do 24. února 2023 do 16 hodin.

Na základě shora uvedených skutečností byl tedy aktivován mechanismus směřující k projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání, přičemž je třeba se důsledně vypořádat s otázkou, je-li tento postup podložen dostatečnými důvody způsobilými jimi ospravedlnit především z hlediska ústavní konformity takto zvolený postup.

Legislativní rámec pro vyhlášení stavu legislativní nouze. Institut legislativní nouze je upraven na ústavní úrovni ústavním zákonem č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, kdy podle čl. 8 platí, že po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda požadovat, aby Parlament projednal vládní návrh zákona ve zkráceném jednání, odst. 1. O takovém návrhu se Poslanecká sněmovna usnese do 72 hodin od jeho podání a Senát do 24 hodin od jeho postoupení Poslaneckou sněmovnou. Jestliže se Senát v této lhůtě nevyjádří, platí, že je návrh zákona přijat, odst. 2. Po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu prezident republiky nemá právo vracet zákon přijatý ve zkráceném jednání. Ve zkráceném jednání nemůže vláda předložit návrh ústavního zákona, odst. 4. Vzhledem k tomu, že jde o ústavní zákon, je uvedený zákon součástí ústavního pořádku České republiky podle čl. 112 odst. 1 Ústavy České republiky, dále jen ústava, a v tomto smyslu tedy funkčně doplňuje samotnou ústavu. Čl. 8 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, tak vytváří specifický režim přijímání zákonů v situacích, kdy je vyhlášen stav ohrožení státu nebo válečný stav. Z dikce čl. 8 odst. 1 je patrné, že projednání vládního návrhu zákona ve zkráceném jednání je vázáno na závažné narušení bezpečnosti situace České republiky. Pod tímto prizmatem je nutné na ústavní úpravu legislativní nouze nahlížet a takto ji i vykládat.

Na úrovni obyčejného zákona je legislativní nouze upravena v § 99 JŘPS, dle kterého platí následující pravidla. Za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody, vyhlásí předseda Sněmovny na návrh vlády stav legislativní nouze na určitou dobu. Sněmovna může stav legislativní nouze zrušit nebo omezit dobu, na niž byl vyhlášen, odst. 1. Ve stavu legislativní nouze může předseda Sněmovny na žádost vlády rozhodnout, že předložený vládní návrh zákona bude projednán ve zkráceném jednání, odst. 2.

Návrh zákona, který má být projednán ve zkráceném jednání, přikáže předseda Sněmovny jednomu z výborů a současně stanoví nepřekročitelnou lhůtu, do které mu má výbor předložit usnesení se stanoviskem k věci. Výbor v usnesení navrhne, zda se má konat o návrhu zákona obecná rozprava a o kterých částech se povede rozprava podrobná. Navrhne též lhůtu, dokdy má Sněmovna jednání o návrhu zákona ukončit, odst. 3. Ve stavu legislativní nouze posoudí Sněmovna před projednáním návrhu pořadu schůze, zda stav legislativní nouze trvá. Dojde-li, k závěru, že podmínky pro jeho vyhlášení pominuly, stav legislativní nouze zruší, odst. 4.

Ve stavu legislativní nouze posoudí Sněmovna před projednáváním vládního návrhu zákona, zda jsou podmínky pro jeho projednání ve zkráceném jednání. Neshledá-li důvody pro mimořádný postup, návrh zákona ve zkráceném jednání neprojedná, odst. 5. Ustanovení § 90 a 91 o prvém čtení návrhu zákona se ve zkráceném jednání neužijí, odst. 6. Sněmovna může rozhodnout, že od obecné rozpravy ve druhém čtení návrhu zákona upouští, a omezit řečnickou dobu až na pět minut. Třetí čtení návrhu zákona může následovat bezprostředně po čtení druhém. Ustanovení § 54 odst. 4 věty pátá, šestá, sedmá. § 94a a § 95a se pro druhé a třetí čtení ve zkráceném jednání nepoužijí, odst. 7. Sněmovna projedná návrh zákona ve zkráceném jednání i tehdy, když jí určený výbor nepředloží ve stanovené lhůtě usnesení podle odst. 3. V takovém případě určí zpravodaje předseda Sněmovny, odst. 8. Ustanovení § 53 a ustanovení o lhůtě 10 dnů uvedené v § 97 odst. 3 a 4 a § 98 odst. 2 se neužijí, odst. 9.

Z jednotlivých ustanovení § 99 JŘPS vyplývá, že ve stavu legislativní nouze, který je předsedou Poslanecké sněmovny vyhlášen k žádosti vlády v působnosti JŘPS a nikoliv podle ústavního zákona o bezpečnosti České republiky, je nutné o to důsledněji posuzovat splnění zákonných podmínek pro využití tohoto mimořádného postupu. Současně je zřejmé, že zákonodárný proces ve stavu legislativní nouze vykazuje celou řadu specifik, kterými dochází k potlačení některých základních principů konstitucionalismu, na nichž ústava stojí. Zejména jde o dílčí principy demokracie, princip konsenzu podle čl. 5 ústavy a princip ochrany menšin - a tady vlastně vládne menšina - podle čl. 6, kdy do popředí vystupují především rychlost a efektivita. Tím pak rovněž dochází k omezení některých poslaneckých práv, zejména těch opozičních. O to více musí být respektován mimořádný charakter institutu legislativní nouze, čemuž nasvědčuje i zákon a konstrukce podmínek pro vyhlášení stavu legislativní nouze a jeho využitelnost. Není pak divu, že se v minulosti ke splnění podmínek pro využití legislativní nouze opakovaně vyjadřoval Ústavní soud z hlediska ústavnosti takového postupu.

Nález Ústavního soudu ze dne 7. září 2010, spisová značka Pl. ÚS 12/10. Při posouzení ústavní konformity legislativního procesu, který proběhl ve stavu legislativní nouze, neboť předseda vlády současně navrhl, aby předseda Poslanecké sněmovny vyhlásil v souladu s § 99 odst. 1 JŘPS stav legislativní nouze, projednání návrhu zákona z důvodu mimořádných okolností, kdy státu hrozí značné hospodářské škody - nevím jaké tedy - a aby podle ustanovení § 99 odst. 2 JŘPS předložený návrh zákona byl projednán ve zkráceném jednání v rámci vyhlášeného stavu legislativní nouze. Ústavní soud konstatoval, že v nyní posuzované věci předně nelze plně souhlasit s navrhovatelem, že by zákonodárce měl poměřovat naplnění předpokladu pro vyhlášení stavu legislativní nouze v podobě hrozící značné hospodářské škody s návrhem konkrétního zákona, který má hrozbu značných hospodářských škod odvrátit. To nevím. Rozhodnutí o tom, zda hrozí hospodářské škody, není rozhodováním o škodách v právním slova smyslu, ale vychází z úvah o širších politických konsekvencích. Rozhodnutí, zda státu hrozí značné hospodářské škody ve smyslu § 99 odst. 1 jednacího řádu, posouzení ve vazbě k tomu, do jaké míry má předložený návrh zákona vzniku hrozící špatné hospodářské škody, jakési analogii k ustanovení § 407, 417 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, zabránit či redukovat hrozící škodu, nemusí obsahovat.

V posuzované věci nelze přehlédnout, že při hlasování k potvrzení stavu legislativní nouze se pro vždy vyslovila výrazná majorita poslanců, se během projednávání zákona v Poslanecké sněmovně ani v jejích výborech nezformovala výrazná menšina, jejíž práva by se mohla jevit jako zkrácená, a že i při hlasování ve třetím čtení i při hlasování o postoupení návrhu zákona Senátem (Senátu?) byla pro výrazná většina poslanců. V tomto konkrétním případě pak Ústavní soud, maje na zřeteli princip minimalizace zásahu, přikývl stanovisku Poslanecké sněmovny, že návrh zákona projednala ve stavu legislativní nouze za dodržení zákonných podmínek, body 17 a 18 nálezu.

Dále je tady nález Ústavního soudu ze dne 1. března 2011, spisová značka Pl. ÚS 55/10. V čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky, který Českou republiku charakterizuje jako demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana, je obsažen normativní princip demokratického právního státu. Úcta k právům a svobodám jedince je proto také jedním z principů konceptu právního státu, který přijala ústava, respektive je účelem fungování státu a státní moci. Respekt ke stejnému účelu se odráží i v čl. 2 odst. ústavy, podle něhož lze státní moc uplatňovat jen v případech, mezích a způsoby, které stanoví zákon. Z uvedeného plyne, že ani Parlament, respektive jeho obě komory nemohou při přijímání zákonů postupovat libovolně, nýbrž jsou vázány právem, ústavním pořádkem, v jeho světle přijímaným a vykládaným parlamentním právem, viz níže.

Ústavní soud se v minulosti ve své judikatuře zabýval celou řadou ústavních aspektů, které musí zákonodárce, případně další ústavní orgány dodržet v různých fázích legislativního procesu, viz nález spisová značka Pl. ÚS 21/01 z 12. února 2002. Potom je tady nález ÚS 5/02 ze dne 2. 10. 2002, dále nález ÚS 12/0 ze dne 19. 2. 2003, dále nález ÚS 77/06 z 15. 2. 2007, nález ÚS 24/07 ze dne 31. 1. 2008. V citovaném nálezu spisová značka Pl. ÚS 5/02 Ústavní soud opakovaně vyložil zásady, pro které mimo jiné též jako požadavek plynoucí z koncepce právního státu je respekt k procesním procedurálním pravidlům nezbytný. Jen v procesně bezchybném procesu v ústavně souladném řízení lze dospět k zákonnému a ústavně souladnému výsledku rozhodnutí, a proto procesní čistotě rozhodovacímu procesu řízení je nezbytné věnovat zvýšenou pozornost a poskytnout jí důraznou ochranu. Jestliže takto připomenuté zásady se vztahují k ústavnosti řízení před orgány veřejné moci a k jejich v něm vydaným rozhodnutím ve stanoveném postupu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, není nijakého rozumného důvodu se od těchto zásad odchýlit ve věcech kontroly zákonodárného procesu a v něm přijatých aktů právních norem, neboť byť se rozhodovací proces zákonodárné činnosti do jisté míry liší od rozhodovacích procesů řízení před jinými orgány veřejné moci a v tomto smyslu je lze chápat jako rozhodovací proces sui generis vůči zásady (?) rozhodování, v němž se dospěje ke konečnému výsledku, jsou v obou případech identické. Nelze ztrácet ze zřetele, že důsledky plynoucí ze zákonodárných aktů jsou pro svůj celospolečenský dopad zajisté významnější, než je tomu v případech jednotlivých vadných rozhodnutí jiných orgánů veřejné moci. Vystupuje tedy v zákonodárném procesu do popředí požadavek stálosti, přesvědčivosti a nezbytnosti právních aktů, na nichž právní stát a souvztažně také život občanů v něm spočívá. Takovýchto aktů a také dosažení potřebné autority zákonodárných sborů nelze však dosíci jinak než respektem k pravidlům, zásadám legislativní činnosti, které si ostatně Poslanecká sněmovna jako významný nositel zákonodárné moci pro tuto svou činnost zákonem sama stanovila.

Zásadní ústavněprávní východiska parlamentních a legislativních procedur Ústavní soud zformuloval zejména v nálezu spisová značka Pl. ÚS 77/06, kde Ústavní soud opětovně zdůraznil nutnost dodržování pravidel legislativního procesu, neboť elementárním požadavkem i jen formálně chápaného právního státu je vyloučení libovůle z rozhodování orgánů veřejné moci, kdy nedodržení pravidel může vést nejen ke zpochybnění legitimity přijatého rozhodnutí zákona, nýbrž i jeho legality, což v daném případě skutečně vedlo ke zrušení napadených ustanovení zákona a pro rozbor procedury jejich přijetí s ústavními zásadami demokratického právního státu.

Dodržování procedurálních pravidel obsažených v uvedených pramenech práva je potřeba vyžadovat proto, že ač adresátem těchto norem nejsou soukromé osoby, jejich nedodržení se v konečném důsledku může významně dotknout jejich základních práv, viz bod 38. Ústavní soud tak nejen důrazně apeloval na Parlament České republiky ve smyslu nutnosti dodržování principu tvorby souladného, přehledného a předvídatelného práva jako jednoho z atributů materiálně chápaného právního státu, nýbrž ústavně odůvodnil nutnost respektování demokratických principů v legislativním procesu s oporou v čl. 1 odst. 1 ústavy, které je třeba zohledňovat jak při úpravě, tak při samotném výkonu procedury přijímání zákonů. Jinými slovy, z těchto principů plynou jisté nároky na podobu interpretací především jednacích řádů parlamentních komor. Tyto principy je třeba nalézat ve spojení principu dělby moci s principy a funkcemi moci zákonodárné, a to zejména ústavně zakotveném principu reprezentativní demokracie založené na svobodném výkonu mandátu členů Parlamentu, na rovnosti členů Parlamentu jako reprezentantů lidu ve svobodě projevu a ve svobodné parlamentní rozpravě, čl. 15, čl. 23 odst. 3 a čl. 26 ústavy.

Ústavní soud v citovaném nálezu spisová značka Pl. ÚS 77/06 označil za základní princip parlamentního rozhodování i princip pluralismu, který dovodil z principu svobodné soutěže politických sil, čl. 22 Listiny, a který jako charakteristika a znak každé svobodné společnosti tvoří jednu z podstatných náležitostí demokratického právního státu ve smyslu čl. 9 odst. 2 Ústavy České republiky. Adresáti právních norem mají nepochybně právo legitimně očekávat, že případná omezení jejich základních práv provedená zákonem jsou výsledkem diskursu vedeného napříč politickým spektrem, a to diskursu, v němž všichni zúčastnění dostali příležitost se s projednávanou materií podrobně seznámit a informovaně se k ní vyjádřit. Náležitým je tak takový proces, který umožňuje otevřenou diskusi mezi zastánci konkurenčních názorů, včetně názorů menšinových. Proto vystupují do popředí procedury zajišťující jednak slyšení stranám, jednak formální kvalitu zákonodárného díla. Zákonodárná procedura se v této optice stává skutečným zdrojem legitimity zákona.

Podobně jako v soudním rozhodování i v parlamentním rozhodování vyžaduje idea spravedlivého rozhodnutí, která je imanentní právnímu státu, dodržení přirozenoprávní zásady slyšet všechny strany. Transparentní slyšení stran reprezentujících veřejnost přispívá k její identifikací s produktem rozhodovacího procesu, v tomto případě se zákonem. Za určující charakteristiku parlamentního rozhodování je tak rovněž třeba považovat princip veřejnosti zásadně uplatňovaný při projednávání zákonů, který směřuje jak dovnitř, tak i vně parlamentní komory. Působení směrem dovnitř slouží svobodné tvorbě názorů členů parlamentní komory, působení směrem ven slouží k informování veřejnosti.

V neposlední řadě je třeba mezi demokratické principy legislativního procesu zahrnout i princip většinového rozhodování a od něj neoddělitelný princip ochrany menšin, čl. 6 ústavy, jež jsou na parlamentní půdě představovány parlamentní opozicí. Mezi její základní funkce patří zejména artikulace menšinových názorů, předkládání alternativních návrhů k většinovým stanoviskům a rozhodnutím a kontrola vládnoucí většiny, a to vše před zraky veřejnosti, tedy občanské společnosti, která si i tímto způsobem tvoří a upřesňuje svůj názor. Tyto charakteristiky se upínají k základním znakům demokratického právního státu.

Mezi nejzákladnější práva parlamentní opozice nebo jejích členů, která by měla být v demokratickém právním státě ústavně garantovaná, lze zařadit zejména práva zaručující parlamentní menšině účast na parlamentních procedurách, práva umožňující parlamentní opozici výkon dozoru a kontrolu vládní většiny i vlády samotné. Dále se jedná o práva umožňující parlamentní opozici blokovat či oddalovat rozhodnutí přijímaná většinou, jakož i o práva umožňující opozici domáhat se ústavního přezkumu většinou přijatých rozhodnutí zákonů. A konečně jde v neposlední řadě i o práva chránící parlamentní opozici a její jednotlivé členy před pronásledováním a zvůlí ze strany většiny.

Tak prosím, no, pronásledování. Něco o tom vím. Zapomněl jsem říct, že vlastně diagnóza Babiš, u Michálka, on šel do trestního spisu Čapího hnízda osobně udávat. Tam jsem zapomněl na začátku. Kontrola, pronásledování, jo... Trestní stíhání na objednávku, to známe.

Za náležitý lze považovat jen takový legislativní proces, který umožňuje racionální diskurs slyšení stran a otevřenou diskusi mezi zastánci konkurenčních názorů, včetně názorů menšinových, podpořených možností aktivní participace účastníků v jeho průběhu. Institut vyhlášení stavu legislativní nouze je zákonným institutem, jehož cílem je za mimořádných okolností urychlit projednání vládních návrhů zákonů ve zkráceném jednání. Obsahovým smyslem či účelem tohoto institutu je zabránění nevratným nebo obtížně reparovatelným škodám na základních zájmech členů společnosti, anebo zabránění reálným značným škodám na majetku, stávajícím či očekávaným škodám na majetku státu.

Ústavní soud musel v této souvislosti přihlédnout i k tomu, že ústavní pořádek explicitně připouští možnost projednat vládní návrh zákona ve zkráceném jednání pouze na základě čl. 8 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, a to v době stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Stanoví-li tedy ústavní pořádek takovouto možnost pouze v jediném případě, je zřejmé, že za jiných situací to obecně možné není. Nejde přitom o mezeru v Ústavě České republiky, pokud ústavní pořádek možnost projednat návrh zákona ve zkráceném jednání zná. Ústavodárce se toliko rozhodl tuto možnost připustit jen v extrémních a mimořádných situacích. Zde si lze připustit, že na úrovni zákona, jednacího řádu, se zakotví další případy, kdy lze zákony projednat ve zkráceném řízení, legislativní nouze, avšak protože jde o úpravu praeter constitutionem a protože smyslem ústavněprávní reglementace zkráceného projednávání je ochrana práv a principů ovládajících legislativní proces v demokratickém právním státě. využití institutu legislativní nouze je možné jen za předpokladu širokého konsenzu v Parlamentu - aklamace, případně alespoň taková většina, která je srovnatelná s většinou vyžadovanou k přijetí ústavního zákona - anebo jen tehdy, kdy typová závažnost situací, v nichž bude legislativní nouze použita, odpovídá závažností situacím, s nimiž počítá ústavní pořádek pro zkrácené projednání návrhu zákona, například stav ohrožení státu, válečný stav.

Jak již bylo uvedeno, byť je institut vyhlášení stavu legislativní nouze výhradně zákonným institutem, je třeba jej vykládat prizmatem principů, které jsou odvoditelné od normativního principu demokracie, čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky, a proto musí být podmínky vyhlášení stavu legislativní nouze interpretovány velmi restriktivně. Důvody jeho aplikace musí být nesporně legitimní a ústavně aprobovatelné. Jejich hodnocení musí podléhat nejpřísnějším měřítkům. Za účelem zamezení svévole či zvůle vládnoucí většiny musí být takové důvody podrobně, řádně a přezkoumatelně vyloženy tak, jak to vyžaduje doktrína omezování základních práv a jak plyne z idejí nároků kladených na spravedlivé rozhodování.

Stejně přísnými měřítky, jsou-li již konkrétní důvody vyhlášení stavu legislativy nouze posouzeny jako legitimní a ústavně aprobovatelné, je pak nezbytné poměřovat i respektování všech svrchu zmíněných práv a principů ovládajících legislativní proces, tentokrát již v rámci procedury předvídané pro stav legislativní nouze, zejména proto, že v jejich rámci dochází jednak ke zřetelnému zkrácení legislativních procedur a omezení práv parlamentní opozice, jakož i relativizování demokratických principů řádného legislativního procesu, a proto jakékoliv jejich další krácení či omezování práv principů je třeba považovat za mimořádně závažné, neboť hrozí popření práv opozice, jakož i demokratického principu, což by mohlo ovlivnit vážně a trvale samu kvalitu demokracie, přinejmenším její sociální percepci občanskou společností.

Konkrétně je třeba zdůraznit, že podmínkou vyhlášení stavu legislativní nouze není jen hrozba určitých negativních důsledků, ale především existence mimořádné okolnosti, která má potenciál ohrozit základní práva a svobody zásadním způsobem, anebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody, § 99 odst. 1 JŘ PS. Za mimořádnou okolnost posuzováno prizmatem ústavních principů je možno považovat jen takovou okolnost, která se zjevně vymyká běžnému průběhu politických procesů vnitřních i vnějších, nebo může jít o okolnost, kterou představují přírodní katastrofy. - Co to říkal ten Tlustý? Vláda národní katastrofy? To jsou přírodní katastrofy tohle. - Právě ona mimořádnost odůvodňuje nezbytnost bezprostřední reakce ze strany zákonodárce a s tím související omezení ústavních principů, jež se vztahují k parlamentní proceduře. Závěr o existenci této mimořádné okolnosti tak musí mít rozumný základ a musí být podložen skutkovými okolnostmi. Její typová závažnost musí být přitom srovnatelná s čl. 8 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky. Nález Ústavního soudu ze dne 19. dubna 2011, spisová značka Pl. ÚS 53/10.

Ústavní soud ve své dosavadní judikatuře opakovaně zdůraznil nezbytnost dodržování procedurálních pravidel a respektování demokratických principů v zákonodárném procesu. Ve svém rozhodnutí ze dne 15. února 2027, spisová značka Pl. ÚS 77/06, N 30/44, uvedl, že i Parlament, respektive jeho obě komory nemohou postupovat libovolně, ale jsou vázány právem. Při výkonu legislativní činnosti jsou tak vázány především ústavou a s ní konformně vykládanými jednacími řády, jakož i ustálenou praxí parlamentní komory a jejích orgánů, kterou lze díky dlouhodobému opakování považovat za nepsanou část legislativní procedury, lze-li ji shledat za souladnou s vyššími hodnotami tvorby práva demokratického politického systému a podobně, bod 38. Tento důraz na řádnost nebo bezvadnost průběhu legislativního procesu přitom není pouhým apelem ve vztahu k zákonodárci, aby jako orgán veřejné moci postupoval při jejím výkonu v souladu se zákonem, nýbrž je výrazem toho, že zákonná úprava k legislativnímu procesu má rovněž garantovat jeho souhlas s ústavním pořádkem.

Je mimo jakoukoliv pochybnost, že zákonodárná procedura je rámcově vymezena již na úrovni ústavního pořádku, a to především co se týče kompetence a účasti jednotlivých orgánů veřejné moci na jejím výkonu, stanovení požadovaných většin pro přijímání rozhodnutí, jakož i formálních náležitostí zákona. Součástí těchto požadavků však nejsou jen relativně určitá procesní pravidla stanovená ústavou, nýbrž i některé ústavní principy, k jejichž konkretizací dochází až na úrovni zákona, tedy jednacích řádů obou komor. Jedná se v první řadě o demokratický princip plynoucí z čl. 1 odst. 1 ústavy, představující jednu z podstatných náležitostí demokratického právního státu. Tento princip se přitom nevyčerpává pouhým většinovým rozhodnutím demokraticky zvolených poslanců nebo senátorů, ale vyplývají z něj požadavky ve vztahu k způsobu průběhu projednávání návrhu zákona. V tomto směru lze ústavní relevanci přiznat též dalším principům, především zákazu svévole, principu ochrany menšin při přijímání politických rozhodnutí, požadavku demokratické kontroly jak ze strany poslanců a senátorů, tak i ze strany veřejnosti a nakonec, nikoliv však v poslední řadě, principu volné soutěže politických sil. Blíže k těm základním východiskům srovnávací nález ze dne 1. března 2011, značka Pl. ÚS 55/10.

Projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání ve stavu legislativní nouze představuje zákonem stanovenou výjimku z řádné zákonodárné procedury, jejíž důvodnost je založena nikoliv na konsenzu mezi poslanci napříč politickým spektrem, nýbrž na závažnosti situace, na kterou je podle názoru vlády třeba bezprostředně reagovat přijetím zákona nebo jeho změnou. Ustanovení § 99 odst. 1 jednacího řádu, vymezení důvodů pro vyhlášení stavu legislativní nouze, neomezilo aplikaci tohoto postupu na určité konkretizované okolnosti, jak to činí čl. 8 zákona o bezpečnosti České republiky, nýbrž stanovilo intenzitu jejich závažnosti. Zkrácené jednání je tak podmíněno existencí mimořádné okolnosti a intenzitou možného negativního důsledku na jednu z obecně vymezených chráněných hodnot - práva a svobody občanů, bezpečnost státu nebo ochrana majetku. Za mimořádnou okolnost ve smyslu výše uvedeného ustanovení je možno považovat jen takovou okolnost, která se zjevně vymyká běžnému průběhu politických procesů vnitřních a vnějších, anebo může jít o okolnost, jakou představují přírodní katastrofy. Musí být zřejmé, jaké konkrétní důsledky podle vlády hrozí pro hodnoty vymezené v tomto ustanovení, tedy co odůvodňuje závěr o hrozbě značných podnikatelských škod nebo ohrožení základních práv a svobod nebo bezpečnosti státu. Tyto důvody přitom nesmí být svévolné a konkrétní návrh zákona, jehož projednávání ve zkrácením řízení vláda navrhuje, musí být schopný zamezit vzniku nebo trvání předmětného ohrožení veřejného zájmu.

Z judikatury Ústavního soudu lze dále dovodit srovnávací nález Ústavního soudu ze dne 10. července 2014, spisová značka Pl. ÚS 28/13, že v případě pochybení člena vlády či vlády jako celku spočívajícího v opožděném předložení návrhu zákona za situace, kdy nepřijetí potřebné zákonné úpravy by znamenalo neexistenci právní normy pro stanovení výše platu soudců, což by ve svém důsledku vedlo k rezignaci jedné z ústavních záruk nezávislosti soudní moci v podobě materiálního zabezpečení soudců, dává Ústavní soud přednost tzv. efektivní ochraně ústavnosti. Derogační zásah by znamenal vytvoření nežádoucího legislativního vakua ve věci platu soudců, což se jevilo jako neproporcionální opatření, byť legislativní proces proběhnuvší za stavu legislativní nouze trpěl vadami. Za této konkrétní situace Ústavní soud toleroval využití legislativní nouze, k čemuž muselo dojít z důvodu liknavosti vlády. Nelze však přehlédnout, že pro závěr, že jsou dány podmínky pro projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání, § 99 odst. 5 JŘ PS, hlasovalo 160 poslanců ze 168 přihlášených poslanců, to je více než třípětinová většina všech poslanců, takže na tomto postupu panovala široká shoda i ze strany poslanecké opozice, která souhlasila s relativizací svých práv v rámci legislativního procesu.

Z výše uvedeného přehledu základních stavebních kamenů judikatury Ústavního soudu k problematice využití institutu legislativní nouze lze pojmenovat následující situace a podmínky, které musí být splněny, aby bylo možné považovat vyhlášení stavu legislativní nouze a na ně navazující zkrácené jednání o návrhu zákona za legitimní a ústavně konformní. Bude vyhlášen stav ohrožení státu nebo válečný stav dle ústavního zákona č. 110/1998, o bezpečnosti České republiky, a vláda k svému návrhu zákona navrhne vyhlášení stavu legislativní nouze podle čl. 8 uvedeného ústavního zákona, přičemž tento mechanismus bude regulován na úrovni ústavního zákona a v něm stanovených pravidel. Nebude-li výše uvedeným způsobem závažně narušena bezpečnost České republiky, vyhlášení stavu ohrožení nebo válečného stavu, musí být podmínky pro vyhlášení stavu legislativní nouze vykládané ale velmi restriktivně podle přísných měřítek a musí být přezkoumatelné. To znamená, že musí objektivně nastat mimořádná okolnost, která svou závažností bude typově souměřitelná se situacemi, které jsou stanoveny v čl. 8 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky, a k ní musí kumulativně přistoupit jedna ze situací předvídaných v § 99 odst. 1 JŘ PS, a to zásadní ohrožení základních práv a svobod nebo bezpečnosti státu nebo hrozba značných hospodářských škod. Tato mimořádná okolnost, typově odpovídající závažné poruše bezpečnosti z hlediska její intenzity a kvality a existenci jedné ze situací uvedených v § 99 odst. 1 JŘ PS, musí být vládou v její žádosti o vyhlášení stavu legislativní nouze podrobně tvrzena a doložena, a to nikoliv jen spekulativně či účelově.

Bez toho, aby nastala některá z výše uvedených situací, lze využít stav legislativní nouze tehdy, bude-li na tom panovat široký konsenzus v Parlamentu, to znamená souhlas většiny na úrovni nejméně kvalifikované většiny pro přijetí ústavního zákona a více. Za určitých specifických okolností spočívajících v tom, že by jinak došlo k výraznému zásahu do jiného základního práva chráněného ústavním pořádkem, lze tolerovat jako důvod pro vyhlášení stavu legislativní nouze pochybení člena vlády nebo vlády jako celku liknavým postupem, čímž by došlo k vytvoření nežádoucího legislativního vakua, pročež by se zrušení zákona jevilo jako neproporcionální a je třeba dát přednost efektivní ochraně ústavnosti.

U obecné části důvodové zprávy k návrhu zákona uvádí vláda jako důvody pro využití instituce stavu legislativní nouze hrozbu značných hospodářských škod. K tomu je třeba uvést, že o existenci valorizačního mechanismu, o nepříznivém vývoji inflace v České republice vláda nepochybně věděla mnoho měsíců předtím, než byl mechanismus zvýšení procentní výměry vyplacených důchodů aktivován. 18. února 2022, dva dni po tom, co Slováci řekli, že zastropují na 1 500 korunách, jsem to tady navrhoval. Už je to víc než rok. Navíc z vyjádření vládních představitelů, naposledy ministra financí v rozhovoru pro Právo ze dne 25. února 2023, vyplývá, že o nastavení valorizačního mechanismu důchodů věděli, ale nevěnovali tomu dostatečnou pozornost, neboť řešili jinou agendu, předsednictví v Radě EU - no to nevím, co řešili, válka na Ukrajině, ano, každý den a podobně.

Z dostupných informací je také zřejmé, že nebylo s potřebnými finančními prostředky počítáno v rozpočtu na rok 2023, respektive nebyly pro tuto potřebu vyčleněny. Je však také zřejmé, že i bez přijetí návrhu zákona lze ve státním rozpočtu nalézt finanční prostředky na mimořádné zvýšení důchodů, jak se vyjádřil v České televizi ministr financí dne 26. února 2023 s odkazem na robustnost státního rozpočtu. Ano, odůvodnění využití legislativní nouze pro projednávání návrhu zákona tak nelze považovat za dostatečné, když nejsou vůbec potvrzeny okolnosti typově srovnatelné se stavem ohrožení státu nebo válečným stavem, ústavní důvody. A značné hospodářské škody, jakkoliv je tento pojem relativní, nejsou krom výše výdajů ze státního rozpočtu 34,4 miliardy na rok 2023, tak to je tak asi, nevím, 1,3 % výdajů, a 58,8 miliard na rok 2024. No na rok 2024 vláda schválila 2 % na obranu, původně to bylo 25, tak to skočilo 40 meziročně. Takže to nebylo vůbec vysvětleno, neboť obecné konstatování vymknutí se běžnému průběhu vnitřních a vnějších politických procesů ve vztahu k růstu inflace nelze za situace, kdy inflace dvoucifernými čísly roste mnoho měsíců v řadě a odborné predikce jednoznačně hovořily o vysoké lednové inflaci, přinejmenším s ohledem na nové ceníky dodavatelů energií považovat za legitimní odůvodnění tohoto postupu. Za těchto okolností lze jen stěží přijmout tezi o mimořádnosti situace, kterou nebylo možné při zachování zásad péče řádného hospodáře a dobré správy veřejných financí ze strany vlády předvídat. - Tak přeloženo jednoduše, vážení důchodci, vláda má peníze pro vás, ale nechce vám je dát.

Lze tedy uzavřít, že využití institutu legislativní nouze nesplňuje ústavní požadavky nastavené nálezovou judikaturou Ústavního soudu, kterou lze označit za konstantní - srovnání například nález 7. prosince 2021, spisová značka Pl. ÚS 2/21, zejména bod 88 a následné. Jde zejména o požadavek na velmi restriktivní výklad a přísné posuzování předpokladů pro vyhlášení stavu legislativní nouze a omezení jeho využití na případy, jak jsou blíže popsány výše v bodě 28.

Vzhledem k výše uvedenému jsem tedy názoru, že vyhlášení legislativní nouze je v tomto případě v rozporu s ústavněprávními požadavky stanovenými ústavním pořádkem, zákonem a judikaturou Ústavního soudu, a proto je jeho vyhlášení předsedkyní Poslanecké sněmovny třeba považovat za neústavní.

Dalším problematickým rozměrem posuzované problematiky je porušení principu zákazu retroaktivity právní normy. V právní teorii se rozeznává pravá retroaktivita a nepravá retroaktivita. Pravá retroaktivita -

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane poslanče, já vás trošku přeruším a poprosím kolegy, aby se ztišili. Já vás bedlivě poslouchám, oni mě ruší, tak je poprosím, aby byli trošku tišeji. Děkuju pěkně, můžete pokračovat.

 

Poslanec Andrej Babiš: Takže dalším problematickým rozměrem posuzované problematiky je porušení principu zákazu retroaktivity právní normy. V právní teorii se rozeznává pravá retroaktivita a nepravá retroaktivita. Pravá retroaktivita je definována jako případ, kdy zákonodárce zpětně zasahuje do skutkových stavů - to znamená, nárok důchodci už mají - které před platností právní normy započaly a také skončily, přičemž zásah je charakterizován tím, že se skutkovým stavem spojí jiné právní následky, než které stanovila dosavadní právní úprava. Nepravá retroaktivita je dána tehdy, kdy zákonodárce zasahuje do skutkových stavů započatých v minulosti, ale za staré právní úpravy nedokončených.

Ústavní soud ve své nálezové judikatuře uznává nepřípustnost pravé retroaktivity právních norem, když konstatoval, že její zákaz vyplývá ze zásady právního státu podle čl. 1 odst. 1 ústavy, k jehož znakům patří princip právní jistoty a ochrany důvěry občana v právo. Obsahem tohoto zákazu jako ústavního principu zároveň není vyloučení jakéhokoliv zpětného působení právní normy, nýbrž pouze takového, jenž současně představuje zásah do principu ochrany důvěry v právo, právní jistoty, respektive nabytých práv.

Uvedené zásady představují rovněž kritérium pro případné připuštění výjimek ze zákazu pravé retroaktivity, z nichž některé ve své dosavadní judikatuře konkretizoval i Ústavní soud. Například ve svém nálezu uvedl, že o oprávněné důvěře v právo, ve stálost právního řádu, nelze uvažovat v případě, kdy právní subjekt musí, respektive musel s retroaktivní regulací počítat. Za takovou situaci označil působení právní normy stojící v příkrém rozporu se zásadními obecně uznanými principy humanity a morálky, nález Ústavního soudu ze dne 19. dubna 2011, spisová značka Pl. ÚS 53/10. Porušení zákazu pravé retroaktivity považuje Ústavní soud za zásah do jedné z náležitostí materiálního právního státu ve spojení s principem ochrany oprávněné důvěry občanů v právo - srovnatelný nález Ústavního soudu ze dne 10. září 2029, spisová značka Pl. ÚS 27/09.

Přijetí právního předpisu, jímž dojde k výrazné změně nároku garantovaného dosavadním právním předpisem, který již dozrál, a právní následky tak nastaly a zároveň z hlediska časového i skončily, lze kvalifikovat jako pravou retroaktivitu. Nárok na zvýšení procentní výměry vyplacených důchodů vznikl již naplněným zákonem o důchodovém pojištění, předvídaných právních skutečností, § 67, odst. 3. Zpětná změna podmínek pro zvýšení procentní výměry vyplacených důchodů v mimořádném termínu nemůže obstát jako ústavně konformní, neboť je v rozporu s ústavním principem právní jistoty vyplývajícím z konceptu právního státu podle čl. 1 odst. 1 ústavy, srovnatelný bod 145, nález Ústavního soudu ze dne 19. dubna 2011, spisová značka Pl. ÚS 53/10. No, takže ten nárok vznikl, tak je to jasně protiústavní.

S uvedeným rozporem a zákazem právě zpětné účinnosti právní normy úzce souvisí i zásada legitimního očekávání. Její podstatou je oprávněné očekávání ve vztahu k ochraně majetku, majetkového zájmu spadajícího pod ochranu vlastnického práva podle čl. 11 Listiny základních práv a svobod, dále jen Listina. Z tohoto konceptu nejvýrazněji vystupuje pojetí ochrany legitimní očekávání majetkového nároku, který již byl individualizován právním aktem nebo je individualizovatelný přímo na základě právní úpravy. Nález Ústavního soudu ze dne 8. března 2006, spisová značka Pl. ÚS 50/04. Nelze tak pominout případy, kdy by změnou zákona došlo ke znemožnění nabytí majetku, k němuž určitým subjektům svědčilo legitimní očekávání. No, tak to je, jak jsme... psala paní Pastuchové ta paní. Čekala ty peníze a teď ta vláda jim to nedá.

Ústavní soud přitom ve své judikatuře uvedl, že aplikace legitimního očekávání je možná i na sociální dávky, které tahle vláda vyplácí pozdě, a to jak příspěvkové, tak nepříspěvkové, ale jen za předpokladu, že vnitrostátní právo přiznává jednotlivci právo na sociální dávku. Samozřejmě u legitimního očekávání není totiž nezbytné, aby bylo o daném nároku rozhodnuto, nýbrž postačí, pokud by takový nárok (byl?) individualizovatelný na základě právní úpravy, respektive pokud jednotlivec v předmětném období splňoval všechny podmínky zákonem stanovené pro přiznání předčasného starobního důchodu. Jak vidno, oprávněně legitimní očekávání vhodné ochrany bude založeno ve vztahu k majetkovému nároku i tehdy, lze-li tento nárok odvodit z platné účinné právní úpravy, respektive zákona, a jsou k jeho nabytí naplněny všechny podmínky v hypotéze právní normy.

Vztaženo k návrhu zákona je zřejmé, že podle § 67 odst. 3 a následně zákona o důchodovém pojištění má za splnění podmínek v těchto ustanoveních uvedených dojít ke zvýšení procentní výměry u platných důchodů mimo pravidelný termín, tedy v mimořádném termínu, a na straně oprávněných osob vzniklo legitimní očekávání, že jim bude vyplaceno tolik, co jim zákon v době splnění podmínek přiznává a garantuje. Přesně.

Samotné vydání nařízení vlády podle § 67 odst. 16 zákona o důchodovém pojištění je nutno vnímat jako povinnost vlády toto nařízení přijmout, jakmile dojde ke splnění zákonných podmínek pro zvýšení důchodů. Vydání nařízení vlády nelze pojímat jako právní skutečnost, se kterou je spojen vznik nároku na zvýšení důchodu, nýbrž jako sekundární delegovanou normotvorbu, jejímž účelem je provedení zákona v jeho mezích, jak stanovuje čl. 78 ústavy. Nařízením vlády jakožto podzákonným právním předpisem nelze zasahovat do věcí vyhrazených zákonům, což by jinak znamenalo stanovení primárních práv a povinností podzákonným právním předpisem, a to je zapovězeno už na ústavní úrovni. Jedná se o limitaci legality výkonu veřejné moci, čl. 2 odst. 3 ústavy, čl. 2 odst. 2 Listiny. To platí rovněž u sociálních práv, kterých se lze domáhat nikoliv přímo na základě Listiny jako základní či politická práva, nýbrž se jich lze dovolávat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí. Srovnání čl. 41 odst. 1 Listiny.

Meze základních práv mohou být upraveny zákonem, čl. 4 odst. 2 Listiny, což také u práva na sociální zabezpečení podle čl. 30 Listiny je učiněno zákonem o důchodovém pojištění. Je tedy pouze a jedině záležitostí zákonodárce a zákona, aby stanovil podmínky pro zvýšení důchodu, a jsou-li splněny, vzniká nárok na zvýšení důchodu přímo ze zákona. Je vyloučeno, aby o vzniku nároku na zvýšení důchodu jako primárního práva, jehož úprava je vyhrazena zákonu, čl. 41 odst. 1 Listiny, byla svěřena výkonné moci, vládě, a formě podzákonného sekundárního právního předpisu. Takové pojetí výhrady zákona úprav upravených v hlavě 4 Listiny zapovídá Ústavní soud ve své judikatuře, srovnání například nález ze dne 10. července 1996, spisová značka Pl. ÚS 35/95, dále nález ze 14. února 2021, spisová značka PL. ÚS 45/2000.

Z výše uvedeného vyplývá, že vláda je povinna konat a vydat příslušné nařízení předvídané § 67 odst. 16 zákona o důchodovém pojištění, jakmile vznikne oprávněným osobám na základě tohoto zákona nárok na zvýšení důchodu, bez ohledu na skutečnost, jestli se jedná o zvýšení v pravidelném termínu, nebo mimořádném termínu. Nařízení však není oprávněna stanovit jinak, než dává pokyn zákon.

Povaha nařízení jako sekundárního právního předpisu předurčuje jeho vydání k provedení zákona v jeho mezích, čl. 78 ústavy. Tím je vyloučena úprava vedle zákona praetem legem a taktéž v rozporu se zákonem contra legem. V žádném případě však není vznik nároku na zvýšení důchodu vázán na nařízení vlády. Jeho účelem je pouze podrobnější provedení zákona.

Z výše uvedeného je možné učinit tyto závěry. Za prvé, vyhlášení stavu legislativní nouze rozhodnutím předsedkyně číslo 53 ze dne 20. února 2023 je v rozporu s ústavními požadavky, zákonnými podmínkami i judikaturou Ústavního soudu, neboť nebyly tvrzeny a doloženy závažné mimořádné okolnosti odpovídající typově stavu ohrožení státu nebo válečnému stavu podle čl. 8 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, a současně nebyla přezkoumatelně tvrzena a doložena hrozba značných hospodářských škod. - Absurdní! To fakt, říct, že důchodci je hospodářská škoda, to je... A ti novináři to ještě píšou.

Pouhá liknavost vlády v tomto případě není dostatečným legitimačním důvodem pro takzvanou efektivní ochranu ústavnosti, neboť neexistuje riziko vzniku legislativního vakua pro realizaci jiného ústavně chráněného práva.

Za druhé, návrh zákona, kterým má dojít ke změně valorizačního mechanismu jednorázově pro červen 2023, i přesto, že oprávněným osobám již vznikl nárok na zvýšení důchodu v mimořádném termínu na základě § 67 odst. 3 a následně zákona o důchodovém pojištění, je v rozporu s principem právní jistoty vyvěrající z čl. 1 odst. 1 ústavy, a z konceptu demokratického právního státu, z něhož plyne princip zákazu retroaktivity a také s ochranou legitimního očekávání. - No, já bych chtěl vidět toho zahraničního investora, který sem přijde investovat, když vláda něco říká, potom to nesplní, mění zákony. No neuvěřitelné.

Nárok na zvýšení důchodu v mimořádném termínu vznikl oprávněným osobám na základě splnění zákonných podmínek stanovených v § 67 odst. 3 a následně zákona o důchodovém pojištění. Vznik nároku na zvýšení důchodu v mimořádném termínu není vázán na vydání nařízení vlády podle § 67 odst. 16 zákona o důchodovém pojištění. Nařízením vlády jakožto podzákonným právním předpisem nelze přímo zakládat primární práva a povinnosti, neboť pro realizaci sociálního práva na sociální zabezpečení platí výhrada zákona podle čl. 41 odst. 1 Listiny.

Z výše uvedených důvodů lze považovat návrh zákona za protiústavní.

Tato právní analýza je zpracována s výhradou uplatnění přijatých závěrů v České republice a na základě právního stavu ke dni 27. února 2023. Mgr. David Rašovský.

No, tak to je zajímavé, když tedy právník ODS říká, že ten Ústavní soud má v tom jasno už teď.

Já bych tedy pokračoval, já tady mám ještě jednou Pastuchovou. Takže já se omlouvám. Takže druhé vystoupení paní Pastuchové, které bylo upřeno ústavní právo tady promluvit.

Není to tak dávno a zcela jistě si na to někteří kolegové pamatujete, kdy jsme se zde v době řádící pandemie covid-19 scházeli. Tehdejší vláda se snažila reagovat na měnící se situaci a přijímat potřebné změny legislativy, aby ochránila životy obyvatel. Jelikož šlo o bezprecedentní situaci, kterou dosud moderní dějiny nezažily, bylo potřeba opravdu rychle přijímat změny či novely některých zákonů, byla zde snaha přijmout tyto změny v rámci legislativní nouze. Jakožto tehdejší opozice jste byli striktně proti podobnému přístupu, alespoň tedy od jara 2020 a dál. Někdy zde byl oprávněný odpor k tomu, abychom v rámci legislativní nouze schvalovali zákony, které přímo s krizí, tedy v té době, v souvislosti s pandemií covid-19 nesouvisely, a tomu jsme vyšli vstříc. Takto například nebyla v rámci legislativní nouze projednána novela insolvenčního zákona, která skutečně s řešením pandemie nijak nepomáhala. Obecně jste nás však mistrovali, že vyhlašování a přijímání zákonů v rámci legislativní nouze je nedemokratické a protiústavní a že se jedná o obcházení práva, ačkoliv jsme objektivně měli k tomu skutečné důvody. Nebrali jste však naše tehdejší argumenty v potaz.

Nyní jste u vlády vy. Máme zde rok od útoku Ruska na Ukrajinu, s čímž byla v předcházejících měsících spojena nutnost přijmout změny některých zákonů, s čímž jsme souhlasili, a v řadě případů jsme vás i svými hlasy podpořili. Důvodem byla mimo jiné i opakovaná vyjádření vládních představitelů, ministrů a opakovaná vyjádření premiéra Fialy o tom, že jsme ve válce. - No vidíte, já jsem mluvil o míru a oni stále mluví o válce. Hlavně ten engéš, to je peklo. Každý den dá rozhovor. A stále.

Nyní však před nás předstupujete s návrhem na změnu valorizace důchodů, kterou chcete rovněž projednat v rámci legislativní nouze. Nechápu proč. Proč se návrh projednává ve stavu legislativní nouze? V nedávných týdnech jste nás ubezpečovali, že ve válce nejsme, teď jste říkali, že jsme zase, nebo nevím. A že nám nic takového nehrozí. No, časy se mění. Navíc tento návrh nemá s konfliktem na Ukrajině nic do činění, tak proč ho projednávat zrychleně? Důvodem totiž přece nemůže být ekonomická situace České republiky. Vždyť již před volbami 2021 jste nám, pane premiére Fialo, prostřednictvím předsedajícího, tvrdil, že máte připravené škrty ve výši 100 miliard. Potom to bylo 70. A pan premiér si plete ten deficit a tržby a příjmy a dluhy a já nevím co všechno, takže ty škrty nevím, možná škody. A ubezpečoval jste, že nejde o žádné strukturální změny, ale že jedním tahem škrtnete zbytečné výdaje. Podobně jste ostatně mluvil i v novoročním projevu, kde jste tedy tu částku úspor snížil už jen na 70 miliard, což je ovšem stále dostatečná částka na to, která by pokryla zákonem danou valorizaci. To je jasné. Ale peníze mají.

Proč tedy to přijímání v rámci legislativní nouze? Před volbami jste z nás dělali populisty - ano, to jsem já, hrdý populista, včera jsem tady četl definici, ona ta televize to milionkrát opakuje a lidi mají pocit, že ten populista je něco špatného. Ne, populista je člověk, který slyší, co občané říkají, a vláda na ně kašle. To je populista. Bylo by dobré, kdyby se to i média naučila a vysvětlila lidem, že to není nic špatného.

Takže proč tedy to přijímání v rámci legislativní nouze? Před volbami jste z nás dělali populisty, když jsme tvrdili, že budete snižovat důchody. Tvrdili jste, že je to lež, že naopak důchody porostou. Oni hlavně tvrdili, že vyřeší tu inflaci. Ještě minulý týden jste se všechny strany koalice chlubily tím, že průměrný důchod poprvé překročí hranici 20 000 a že důchodci budou dostávat procentuálně více než za naší vlády. Nyní však chcete jednorázově měnit valorizaci důchodů, a to ještě takovým způsobem, abychom k tomu nemohli my jako opozice nic říct a aby to bylo co nejrychleji přijaté a odsouhlasené.

Takže, vážené kolegyně a kolegové z vládní koalice, neříká se mi to snadno, ale jste pokrytci, říká paní Pastuchová. Ještě poměrně nedávno jste nám div nedávali školení, jak nezvládáme krizi, jak neumíme řídit finance, jak se vymlouváme na okolní vlivy. Nyní tu však před námi stojíte s kamennými výrazy - to bych neřekl, spíše se nám vysmívají - a tváříte se, že vy všechno řídíte skvěle. No tak když to ta média opakují, tak ti lidi tomu uvěří.

Občané, prosím vás, nekoukejte na tu Českou televizi už. Mimochodem, já tady mám návrh na odpuštění poplatků pro důchodce a mladé a domácnosti. Takže jak je to tu? Že vy všechno řídíte skvěle a že všechno - oni tomu i věří - a všechno špatné k nám bylo uměle zavlečeno kvůli válce na Ukrajině. Neumíte ani přiznat, že jste lidem již před volbami prostě lhali, a nyní přijímáte či máte v plánu přijmout novely zcela opačně, než jak jste slibovali. Nemáte ani dost kuráže, abyste otevřeně předstoupili před Sněmovnu a pokusili se vůbec obhájit či prodiskutovat snížení valorizace důchodů. Raději se schováte za zcela vymyšlenou a ústavu porušující legislativní nouzi.

No, nejvíc mě bavilo ráno na tom ČT 24, když ta redaktorka z té sekty říkala... že ten redaktor se ptal, no a baví se s tou opozicí? A ona říkala jo, to mají ty komise. Akorát že my v těch komisích nejsme, to jsou ty komise na ministerstvech, takže oni se baví sami se sebou. No, ale tak to je takový detail.

Během dvou let jste udělali naprostý obrat. Na rozdíl od vás my jsme během pandemie měli skutečné objektivní důvody k tomu, přijímat zákony v rámci legislativní nouze, protože se zkrátka týkaly řízení a fungování státu v nestandardních podmínkách. Vy zneužíváte tento institut jen proto, že máte neschopné ministry, říká Pastuchová, a místo vládnutí jste nechtěli naštvat voliče před prezidentskými volbami. Nyní vám však dochází čas, a tak vlastní neschopnost chcete zakrýt protiústavním řešením, tedy schválením potřebných zákonů zrychleným způsobem, a tvářit se, že je to tak v pořádku. Není. V minulosti jste nás s oblibou nálepkovali a označovali za populisty. Ne v minulosti, to dělají stále. Hlavně média. Za někoho, kdo se údajně rozhoduje jen podle průzkumů, a někoho, kdo nemá vlastní program či společnou ideologii, kterou by prosazoval, jak tedy nyní vnímáte sebe.

Před volbami jste slibovali úspory, ovšem bez zásahu do důchodového systému, kategoricky jste odmítali zvyšování daní, měli jste údajně představit řadu reforem. A nyní místo úspor vytváříte zbytečné úřady nebo rozšiřujete ty stávající. Otevřeně mluvíte o navyšování celé řady daní a zároveň o snížení státní podpory, parametry reforem se dozvídáme z médií, a do toho všeho ještě ohýbáte právní systém jen proto, aby vaše neschopnost neovlivnila vaše nominanty před volebním bojem. Během roku a čtvrt jste zahodili do koše vaše veškeré předvolební sliby, ale oni zahodili i sliby z programového prohlášení vlády, které nikdy ještě nevyhodnotili, za 430 dní to nestihli. My jsme to dělali on-line, elektronicky. Což by mi tak nevadilo, protože naštěstí nejsem vaším voličem, říká paní Pastuchová. Bohužel výsledky vaší práce dopadají na lidi v mém okolí, kteří to opravdu silně pociťují, a to mi vadí. Jak se pak musí cítit vaši voliči, to si ani nedokážu představit. Dnes ale chcete do koše zahodit i ústavu a pravidla, podle kterých funguje nejen tato Sněmovna, ale i celá Česká republika, a to je naprosto nepřijatelné. Před dvěma lety jste tvrdili, že tímto způsobem přijímat zákony je protiprávní a že tak postupovat nebudete. Možná by bylo fajn si tato slova připomenout a chovat se podle nich nebo lidem konečně přiznat, že jste jim v mnoha věcech včetně této lhali.

No, já bych jenom pro pořádek zopakoval, protože média vykreslují naše vlastně projevy, můžeme říct obstrukce, no, my to děláme proto, aby zkrátka ti důchodci nepřišli o peníze. To je jednoduché. Je tady jasný termín a my bojujeme za to, aby to zkrátka neprošlo. Takže pokud někdo vykládá, že je to zbytečné, tak by měl také říct, že navrhujeme velice jednoduché řešení. Já jsem ho tady říkal stokrát. To znamená snížení inflace.

Výkup ČEZ, snížení elektřiny a inflaci porazíme. ČNB si může dělat se sazbami, co chce, nic neporazila. Akorát hypoteční trh a mladí lidi nemají šanci na byt. Tak to jen na okraj toho, kdyby zase jste, vážení spoluobčané, v médiích četli, že vlastně proč to děláme. No, děláme to proto, abychom ochránili naše důchodce, kterým vznikl nárok, který mají dostat směšnou částku od vlády, která je pro ně důležitá. Sedm tisíc korun tento rok a příští rok samozřejmě zase, protože je ta inflace a oni to platí.

No, takže potom tady mám - pan Richter.

Vážený pane, vážení spoluobčané, vážená vládo, poslankyně, poslanci, dovolte mi, abych se pár slovy vyjádřil ke stavu legislativní nouze. Stav legislativní nouze byl v historii České republiky vyhlášen několikrát. Nejvíce významné vyhlášení stavu legislativní nouze se odehrálo v roce 2020 v souvislosti s pandemií covid-19. Před rokem 2020 byl stav legislativní nouze v České republice vyhlášen několikrát, ale v menším rozsahu a v jiných situacích. Například v roce 1997 byl vyhlášen stav legislativní nouze v souvislosti s povodněmi v České republice, aby vláda mohla efektivně koordinovat pomoc a řídit záchranné akce. Tento stav však trval pouze několik dní. A taky nám vláda tehdy nic nedala. Si pamatuju.

Vyhlášení stavu legislativní nouze v minulosti bylo většinou spojeno s mimořádnými situacemi, jako jsou přírodní katastrofy nebo krize v energetickém sektoru. Zde jsou některé příklady vyhlášení stavu legislativní nouze v minulosti v České republice.

Povodně v roce 1997. V srpnu 1997 zasáhly Českou republiku velké povodně, které způsobily rozsáhlé škody na majetku a ohrozily životy obyvatel. Vláda v té době vyhlásila stav legislativní nouze, aby mohla efektivně koordinovat pomoc a řídit záchranné akce. Stav trval pouze několik dní, ale umožnil vládě rychle a účinně reagovat na krizovou situaci.

Krize v energetickém sektoru v roce 2002. V roce 2002 byl v České republice vyhlášen stav legislativní nouze v souvislosti s krizí v energetickém sektoru. Zákon o mimořádných opatřeních v oblasti energetiky umožnil vládě přijmout nouzová opatření v případě nedostatku elektrické energie a zabezpečit tak provoz kritických zařízení. Stav legislativní nouze byl vyhlášen na dobu jednoho měsíce.

Další vyhlášení stavu legislativní nouze se odehrálo v roce 2002, kdy byl vydán zákon o mimořádných opatřeních v oblasti energetiky. Tento zákon umožnil vládě přijmout nouzová opatření v případě nedostatku elektrické energie a zabezpečit tak provoz kritických zařízení. V roce 2002 v České republice hrozil nedostatek elektrické energie z několika důvodů. Jedním z důvodů byla velmi vysoká teplota v létě, která způsobila nárůst spotřeby energie na chlazení. Dalším důvodem byl nedostatek vodních zdrojů. Ano. Vláda zastavila mimochodem výstavbu přehrad, které jsme plánovali. Doufejme, že dostaví aspoň to, co jsme začali. Je to za 15 miliard.

V České republice se totiž většina elektrické energie vyrábí v elektrárnách na základě spalování uhlí a vodních elektrárnách. V létě dochází k poklesu průtoku řekami a k výraznému snížení vodních zdrojů. Když je méně vody, nelze vyrábět tolik elektrické energie vodními elektrárnami. Tím se zvyšuje závislost na jiných zdrojích, jako je plyn nebo uhlí, které jsou dražší a mohou být méně spolehlivé. Kromě toho byly v této době některé elektrárny mimo provoz kvůli plánovaným nebo nepředvídaným údržbám, což dále snížilo kapacitu výroby energie. Nedostatek energie by mohl vést k přerušení provozu kritických zařízení, jako jsou nemocnice, čerpací stanice a dopravní prostředky, a ohrozit tak bezpečnost občanů. Vyhlášení stavu legislativní nouze umožnilo vládě přijmout nouzová opatření ke zvýšení zásob energie a minimalizaci rizika přerušení provozu kritických zařízení. Díky těmto opatřením bylo možné zajistit dostatečné zásoby energie a minimalizovat riziko ohrožení života a majetku občanů.

Teroristické útoky v roce 2015. Po teroristických útocích v Paříži v roce 2015 byl v České republice vyhlášen stav pohotovosti a zvýšena bezpečnostní opatření. Tato opatření zahrnovala zvýšení policejních hlídek, kontroly na hranicích, stav pohotovosti byl v té době vyhlášen pouze na omezenou dobu.

Stav legislativní nouze byl v České republice vyhlášen dne 12. března 2020 v souvislosti s pandemií covid-19. Tento stav umožňuje vládě výjimečné pravomoci a pravomoc vydávání nouzových opatření, která mají pomoci v boji proti šíření nemocí, to znamená, že vláda může omezit některá základní práva občanů, jako například právo na shromažďování, volný pohyb, aby zajistila bezpečnost a ochranu zdraví lidí. Nouzová opatření, která vláda vydala, jsou založena na základě ochrany veřejného zdraví a jsou přijímána s cílem minimalizovat šíření viru. Mezi opatření patří například uzavření škol, obchodů, restaurací a dalších veřejných míst, omezení volného pohybu, omezení počtu lidí na veřejných místech. Nicméně v dubnu 2021 Ústavní soud rozhodl, že některá nouzová opatření, která byla vydána v rámci stavu legislativní nouze - a to jenom připomenu, že to byl legislativní odbor Ministerstva zdravotnictví, který to předkládal, obhajoval, a my jsme se ptali na vládě, ale oni zkrátka trvali na svém - takže Ústavní soud řekl, byla neústavní, protože omezila základní práva občanů nad rámec toho, co je v souladu se zákony a s ústavou. Konkrétně se soud zaměřil na omezení práva na svobodu pohybu, práva na shromažďování a práva na podnikání. Soud rozhodl, že některá opatření byla neústavní, protože vláda je vydala bez potřebného zákonného základu nebo byla neadekvátní k dosažení cíle ochrany zdraví. Například omezení cestování do zahraničí nebo omezení vycházení bylo pro mnoho lidí velmi obtížné a mnohdy dokonce neadekvátní k dosažení cíle ochrany zdraví.

Rozhodnutí Ústavního soudu týkající se stavu legislativní nouze v České republice bylo vyneseno 14. února 2021. Toto rozhodnutí se zabývalo otázkou, zda byla nouzová opatření vydávána v rámci stavu legislativní nouze v souladu s ústavou a zákony. Ústavní soud se v tomto rozhodnutí zaměřil na omezení některých základních práv a svobod občanů, která byla v rámci nouzových opatření vydána. Konkrétně se jednalo o omezení práva na svobodu pohybu, práva na shromažďování a práva na podnikání. Soud také uvedl, že omezení práva na shromažďování bylo v některých případech příliš restriktivní a nebylo adekvátní k dosažení cíle ochrany zdraví. Soud konstatoval, že byla omezena práva občanů na svobodu projevu a názoru a také právo na vzdělání. V neposlední řadě soud uvedl, že omezení práva na podnikání bylo v některých případech příliš rozsáhlé, nebylo adekvátní k dosažení cíle ochrany zdraví. Tedy na základě zjištění výše zmíněných problémů Ústavní soud rozhodl, že některá nouzová opatření, která byla vydána v rámci stavu legislativní nouze, byla neústavní, protože omezila základní práva občanů nad rámec toho, co je v souladu s ústavou a zákony.

Rozhodnutí Ústavního soudu tedy poskytuje jasnou zprávu vládě a dalším orgánům, aby dbaly na to, aby vydávaná opatření byla v souladu s ústavou a zákony, aby respektovala základní práva občanů. Je důležité poznamenat, že rozhodnutí Ústavního soudu neznamená, že všechna nouzová opatření jsou neústavní. Naopak soud uznal, že v době mimořádné události, jako je pandemie, mohou být omezení práva a svobody nutné k ochraně zdraví a bezpečnosti občanů. Nicméně tato opatření musí být v souladu s ústavou a zákony, musí být adekvátní k dosažení cíle.

Stav legislativní nouze byl v České republice vyhlášen v souvislosti s pandemií covid-19, která se objevila v České republice na začátku roku 2020. Tento stav umožňuje vládě výjimečné pravomoci a pravomoc vydávání nouzových opatření, která mají pomoci v boji proti šíření nemoci. Důvody pro vyhlášení stavu legislativní nouze byly následující.

Za prvé, ochrana zdraví občanů. Jeden z hlavních důvodu pro vyhlášení stavu legislativní nouze byla ochrana zdraví občanů. Pandemie covid-19 představuje závažné nebezpečí pro lidské zdraví a může vést k vážnému ohrožení života a zdraví lidí. Vyhlášení stavu legislativní nouze umožnilo vládě přijímat opatření k minimalizaci rizika šíření viru, omezení výskytu infekce. Stav legislativní nouze umožnil vládě vydávat nouzová opatření, která mají minimalizovat riziko šíření viru a omezit výskyt infekce. Tato opatření zahrnovala uzavření škol, obchodů, restaurací a dalších veřejných míst k omezení volného pohybu a omezení počtu lidí na veřejných místech.

Připravenost zdravotnického systému. Dalším důvodem pro vyhlášení stavu legislativní nouze byla připravenost zdravotnického systému na zvládnutí nárůstu počtu nakažených. Vyhlášení stavu umožnilo vládě přijmout opatření k zajištění dostatku lékařského materiálu, ochranných pomůcek a dalších potřebných zdrojů.

Zajištění bezpečnosti a řádu. Dalším důvodem pro vyhlášení stavu legislativní nouze bylo zabezpečení bezpečnosti a řádu v době mimořádné události. Stav umožnil vládě vydávat nouzová opatření, která mají minimalizovat riziko ohrožení veřejného pořádku a bezpečnosti.

Celkově lze říci, že důvody pro vyhlášení stavu legislativní nouze v České republice byly založeny na ochraně zdraví a bezpečnosti občanů v době mimořádné události spojené s pandemií covid-19. Stav legislativní nouze umožnil vládě rychle a efektivně reagovat na situaci a vydávat nouzová opatření, která mají minimalizovat riziko šíření viru, omezit počet nakažených. Tato opatření však zároveň mohou omezovat některá základní práva a svobody občanů, jako je právo na svobodu pohybu, právo na shromažďování nebo na podnikání. A proto závěrem bych rád uvedl, že jsem nikde neshledal byť velmi vzdálené podobné znaky při vyhlašování stavu legislativní nouze. Myslím, že valorizace starobních důchodů to není, a proto nebudu hlasovat pro potvrzení stavu legislativní nouze, říká pan Richter.

Takže teďka, pane předsedající, já dávám procedurální návrh na přerušení schůze do 21. března 2023 v 9 hodin. Díky za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Dobrý večer, nebo spíš noc, všem. Takže vnímám to, že budeme hlasovat o procedurálním návrhu 21. 3. do 9 hodin přerušení schůze. Je zde protinávrh.

 

Poslanec Petr Letocha: Dobré ráno, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Rád bych dal protinávrh a rád bych tuhle schůzi přerušil do 3. 3. do 1.35 hodin. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Takže zde máme protinávrh do 3. 3. 1.35 hodin. Je zde žádost o odhlášení, takže já vás tímto odhlašuji a prosím, abyste se přihlásili. Další protinávrh? Ano.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Já bych také rád přednesl protinávrh, jak nám to bylo tak hezky vysvětleno a ukázáno, jak se mají ty návrhy přednášet, v minulém jednání. (Velký hluk, výkřiky a bušení do lavic.) Můj protinávrh je, aby tato schůze... Pardon, nemohu přednést protinávrh, pokud je hluk v sále.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji panu předsedajícímu za možnost pokračovat v přednesení protinávrhu. Můj protinávrh je přeložit projednávání tohoto bodu schůze pouze o deset minut, tak, aby pokračovala schůze v 1.42 hodin, jestli to vidím správně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Takže já zahajuji hlasování. (Neklid v sále. Hlas: Ježišmarjá!) Budeme nejdříve hlasovat o přerušení o deset minut. Tak prosím?

 

Poslanec Jan Kuchař: Vážený pane předsedající, dovolte mi, abych předložil protinávrh, aby schůze pokračovala dál v 1.39 hodin.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Jedna třicet devět. Tak já zahajuji hlasování. Nejdříve 1.39 hodin.

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro? (Výkřiky a protesty. Výkřiky: Námitka proti postupu.) Nezlobte se na mě, jsou tady tři protinávrhy. Férově tady dávám třetí protinávrh. Tak prosím.

 

Poslankyně Jarmila Levko: Děkuji, pane předsedající. Já mám protinávrh, aby tato schůze pokračovala dnes, tedy 3. 3., a sice ve 2 hodiny.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Dvě nula nula. Ano, dobře. Prosím o protinávrh.

 

Poslanec Ondřej Lochman: Přeju vám pěknou více než půlnoc. Já bych chtěl podat námitku proti jednání předsedajícího. Já chápu, že je pozdě, pane předsedající, ale jestli neumíte jednací řád a neumíte (Protestní výkřiky v sále, bušení do lavic.) správně paragrafy, tak bych chtěl podat námitku proti vašemu jednání za jednotlivé kluby, protože když nevíte, jak tu schůzi řídit, tak je potřebné, abychom měli někoho jiného, kdo ten jednací řád přesně zná. Děkuji, a tímto je námitka podána.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Takže je zde námitka proti řízení. Ano, mám zaznamenáno. Jenom podotýkám, byly tři protinávrhy, třikrát jsem to zopakoval, předtím jsem několikrát gongoval. Měli jste tady dostatek poslanců, ale respektuji to, takže v tuto chvíli je zde námitka proti řízení.

 

To znamená, já dám hlasovat o námitce proti řízení.

Zahajuji hlasování a je zde námitka proti řízení schůze. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Takže hlasování 52, přihlášeno 139, pro bylo 77, proti 58. Výsledek: Přijato.

 

Já v tuhle chvíli nechám odhlasovat ještě protinávrhy a poté, není problém, se vystřídám tady s kolegy, ale ať dokončíme ten proces, co je zajetý.

 

Takže byl zde protinávrh přerušit do 2 hodin.

Takže já dávám hlasovat, kdo je pro přerušení do 2 hodin. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování 53, přihlášeno 140, pro byl 1, proti 127. (Zamítnuto.)

 

Dále to bylo přerušení do 1.39. Dávám hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 54, přihlášeno 144, pro 1, proti 135. Výsledek: Zamítnuto.

 

A nyní budeme hlasovat o protinávrhu na deset minut, to bylo do 1.42.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování 55, přihlášeno 145, pro 2, proti 134. (Zamítnuto.)

 

Pak zde byl návrh na 3. 3. do 1.35 hodin, ale to už ztrácí smysl, protože už máme 1.37 hodin. Takže je zde ten úplně původní a ten byl do 21. 3. do 9 hodin.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování 56, přihlášeno 145, pro bylo 61, proti bylo 82. Výsledek: Zamítnuto.

 

Tím jsme vyčerpali všechny protinávrhy a návrhy. Já se domluvím. (Konzultace mimo mikrofon.) Rozumím, jsme domluveni. Domluvili jsme se na tom, že budu pokračovat, protože hlasování... (Protesty z pléna.) Hlasování nebylo proti postupu předsedajícího, ale proti postupu obecně, říkám-li to správně, to znamená v tuto chvíli... (Protesty z pléna.)

Tak máme tady faktické poznámky, tři faktické poznámky, potom budou přednostní práva. Takže já začnu těmi faktickými. Prosím, pan poslanec Haas. Tak to byl omyl. Pak je tady paní poslankyně Voborská - rovněž ne. Pak je zde faktická - paní poslankyně Ožanová. Je tam faktická? Ano, tak prosím paní poslankyni.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, pan Lochman tu předvedl něco sice krásného, řekl námitku proti tomu, jak kolega Havlíček, vaším prostřednictvím, pane Havlíčku, vede tuto schůzi, akorát neřekl, kromě toho, že údajně porušuje jednací řád Poslanecké sněmovny, v čem to má spočívat, a vy jste řekli ano. Vy jste tu ťukali jak blázni do lavic. Ale můžu vám říct, že to odhlášení proběhlo předtím, než se začalo hlasovat. Kdybyste tu byli, tak byste věděli, že to odhlášení již proběhlo. Takže to bylo opravdu zbytečné. Promiňte, toto bylo opravdu nevhodné a já dodnes nevím, o čem jste nechali hlasovat, v čem mělo to pochybení spočívat. Podle mě spočívalo v tom, že jste nebyli v sále, ale ne v tom, že by byla špatně řízena schůze! (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Stále zde nabíhají faktické poznámky a musím ty faktické vyčerpat. Je zde nyní pan poslanec Babka, poté pan ministr Jurečka a s přednostním se nám hlásí dva další. Takže pan poslanec Babka.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo. Vážený pane kolego Lochmane, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, já jsem pochopil, že jste se tam domluvili, že se panu místopředsedovi asi omluvíte, že jste pochybil v té své námitce, a že tedy bude moci pokračovat v řízení schůze. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další s faktickou je pan ministr Jurečka.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji moc. Tak ten rozpor v tom, jak postupoval pan předsedající, místopředseda Havlíček, byl v tom, že tady se prokazatelně vedle mě hlásili ještě tři kolegové ještě předtím, než se začalo odhlašovat, měli zvednutou ruku, podívejte se na kamerový záznam, pan předsedající jim neumožnil, aby oni přednesli své protinávrhy. V tom byl ten rozpor. Na rozdíl od toho, jak pan předsedající postupoval před několika hodinami, kdy dal prostor, aby se načetly všechny protinávrhy, tak v tomto případě to neudělal. To byl ten problém, na který tady bylo upozorněno. (Potlesk některých poslanců.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Jenom podotýkám, bylo to až poté, co už jsem (nesrozumitelné) třetí a já jsem začal hlasovat. Tak pan poslanec Fiala. Pan předseda Fiala.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já myslím, že jsou zde zbytečně horké hlavy a že je potřeba to trochu zklidnit. Takže já žádám o přestávku na poradu poslaneckého klubu hnutí SPD v délce 30 minut. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vyhlašuji přestávku do 2 hodin a 13 minut.

 

(Jednání bylo přerušeno v 1.43 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 2.13 hodin.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pokračujeme po přestávce. Mám zde ještě tři faktické poznámky, ale nevím, jestli platí, takže se táži paní předsedkyně Schillerové? Není zde. Takže další byla paní poslankyně Malá. Platí faktická? Máte slovo.

 

Poslankyně Taťána Malá: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se ještě ráda vrátila k té situaci, která tady nastala...

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Poprosím o klid v sále, ať se slyšíme.

 

Poslankyně Taťána Malá: ... která tady nastala před přestávkou. Já jsem se chtěla zeptat pana ministra Jurečky. Pane ministře, nebyla náhodou ta situace, která se tady odehrála, nestalo se, že se vás hlásilo příliš mnoho, jak říkala vaše paní předsedkyně Markéta Pekarová Adamová?

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: S další faktickou se hlásil pan poslanec Babka. Táži se, jestli platí. Ano, platí. Poté s faktickou pan ministr Jurečka. Máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo. Já se také vrátím k tomu, co se tady stalo. Možná rovnou odpovím kolegyni Malé, protože pan ministr Jurečka tady řekl, abychom se podívali na ten kamerový záznam. Tak já jsem se na něj podíval. On zde řekl, že ve chvíli, kdy pan místopředseda nechával odhlašovat, že se tedy hlásili kolegové. Nehlásili se. Hlásil se pouze kolega Michálek, který dostal prostor, poté už bylo řečeno, že by se mělo hlasovat, přihlásil se další pan kolega a potom se stalo to, že tady stál pan kolega Lochman, který pak vznesl tu námitku. A přihlásil se až ve chvíli, kdy už bylo zahájeno hlasování a kdy bylo jasně a zřetelně řečeno, o jakém protinávrhu se bude hlasovat. Takže vás nebylo mnoho. Ale dobře, dejme tomu. Mně jde o to, že před dvěma dny jsme tady zažili daleko horší situaci, a v tu chvíli jste námitku proti postupu předsedajícího nevznesli. A my jsme ji vznesli. Ani jste pro ni nehlasovali. A to byla úplně jiná situace, protože my jsme tady jasně a zřetelně stáli, jasně a zřetelně jsme se hlásili o protinávrhu. Podívejte se na ten záznam. Opravdu to je tak, jak říkám já. Děkuji. (Potlesk některých poslanců.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Další přihlášený s faktickou poznámkou je pan ministr Jurečka.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Já jsem tady u té situace stál a vy jste tady správně popsal to, že se hlásil kolega Michálek v době, kdy pan předsedající dal nechat odhlásit a dal hlasovat a už se ten kolega hlásil, hlásili se tady další dva kolegové, včetně mě se tady hlásili. A já jsem tady jasně řekl, že pár hodin zpět, a za to oceňuji postup předsedajícího, předsedající Karel Havlíček nechal tady vystoupit všechny ty, kteří se hlásili s dalšími protinávrhy. To byla principiálně stejná situace u stejného předsedajícího a ten před zhruba necelou hodinou při stejné situaci principiálně se rozhodl postupovat jinak. Předtím to bylo ve prospěch jeho opozičních kolegů, v tento moment to bylo v neprospěch koaličních kolegů.

Takže si to vyhodnoťte sami. Já myslím, že to, jak se k tomu přistoupilo, nakonec se nechalo vyhovět načtení všech protinávrhů, hlasovalo se o nich a myslím si, že přestože je hodina poměrně brzká ranní, chápu, že tady jsou určité emoce, ale myslím, že by bylo dobré, abychom se vrátili k racionalitě jednání postupu této schůze. K tomu bych chtěl vyzvat. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Já jenom podotýkám, já jsem se díval na to video a bylo to tak, že po třech, kteří se řádně přihlásili s protinávrhem, jsem nechal po několikátém gongu hlasovat, a přesně v momentě, kdy jsem nechal hlasovat, tak sekundu poté se přihlásil pan Lochman. Prosím, podívejte se na to video.

Paní poslankyně Peštová má další faktickou. Máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já bych chtěla zareagovat na pana ministra Jurečku. Ono to bylo tristní, jak jste dobíhali. My jsme se tady bavili, možná, jako je mi to líto, jako. Opravdu je to tak, jak říká pan předsedající. Tři dali protinávrh, pak doběhl pan Lochman, hystericky tady bouchal, že potřebuje mluvit, pak jste dobíhali postupně vy, nevím, jestli jste měli boty nebo jestli jste si je zavazovali cestou. V každém případě rozumím tomu, je to nepříjemný, prostě vzbudili jsme vás, my jsme tady seděli celou dobu, a postupně jste, pane ministře, dobíhali a hystericky jste začali dělat ty scény, které jste začali. Ale říkám, rozumím tomu, probudili jsme vás, my jsme tady celou dobu seděli.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Další s faktickou je pan poslanec Vondráček.

 

Poslanec Radek Vondráček: Já jsem přemýšlel, že zruším tu faktickou, ale to se tady ztratí. Já vítám výzvu kolegy ministra k racionalitě. Já s tím souhlasím. Jenom si prostě vzpomeňme, že cokoliv v téhle místnosti uděláte, tak se vám jednou vrátí. Jako nám to hlasování o tom EET. A už se nám to prostě vrátilo. A vám se to také všechno vrátí. A vy jste byli také v té opozici. Tak já prosím, tak si vzpomeňte, jaký to tady bylo, vy jste byli prostě minulé čtyři roky v opozici. Všechno, co řeknete, se vám vrátí. Mě by třeba zajímalo, jestli si po dnešku ještě budete stěžovat, že Andrej Babiš nechodí do práce. (Smích a potlesk.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Tím byly vyčerpány všechny faktické a můžeme pokračovat v rozpravě. Dalším z řádně přihlášených je pan poslanec Koten. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, pane předsedající. Vidím, že i ve 2 hodiny 20 minut ráno tady jsou poměrně humorné momenty, takže myslím si, že si to užijeme, protože chtěl bych tady odůvodnit pět pozměňovacích návrhů a zároveň se k nim tedy přihlásit. Takže já si to tady roztřídím a budu neprodleně pokračovat.

Začal bych tedy tím, že bych zdůvodnil u svého pozměňovacího návrhu, tedy návrh té úpravy. V bodě jedna v části první článek římská jedna § 67ca zní: 1. Při zvýšení důchodů v mimořádném termínu v červnu 2023 se nepoužije § 67 odst. 10 a 16; při tomto zvýšení se procentní výměry vyplácených důchodů zvýší tak, že procentní výměra důchodu se zvyšuje:

a) o 2,3 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje, a

b) o 1 470 Kč; jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, zvyšuje se o tuto částku ten důchod, který se vyplácí v plné výši (§ 4 odst. 2 věta první).

Bod 2. Je-li důchod upraven pro souběh s jiným důchodem nebo se vyplácí ve výši poloviny anebo se nevyplácí pro souběh s výdělečnou činností, upraví se při změně výše vypláceného důchodu, která souvisí s důvody úpravy důchodu, nebo při obnovení výplaty důchodu zvýšení procentní výměry důchodu podle odstavce 1, a to podle té výše procentní výměry důchodu, která náleží ode dne této změny nebo obnovení výplaty důchodu. Procentní výměry vdovských, vdoveckých či sirotčích důchodů se zvyšují, jen jestliže nebyly vyměřeny z procentních výměr důchodů zvýšených podle odstavce 1.

Nyní tedy dovolte, abych odůvodnil tento pozměňovací návrh. Vládní návrh novely zákona o důchodovém pojištění, kterým se ex post, tedy retroaktivně, se zpětnou účinností, mění podmínky červnové mimořádné valorizace všech typů důchodů je, kromě zjevné kolize s ústavními principy, hrubě asociální. Finančně poškozuje všechny příjemce důchodů s měsíčními penzemi nad 8 000 korun, průměrného důchodce pak o 1 010 korun měsíčně. To je zejména v době astronomického zdražování všech pro důchodce klíčových životních nákladů naprosto neúnosné, sociálně-ekonomicky likvidační opatření. Podle hloubkové studie projektu Neviditelní až 889 000 Čechů, tedy téměř milion a je to 10 % naší populace, patří mezi takzvané neviditelné seniory, tedy ty, kteří mají problém uhradit své živobytí, životní náklady a propadávají se systémem státní pomoci. To znamená, že se potýkají s osamělostí, příjmovou chudobou nebo rezignací na život. Právě důchod je pro drtivou skupinu seniorů klíčový. 86 % z nich je odkázaných pouze a přímo jenom na něj. Zatímco dříve trpěly chudobou jednotky procent seniorů, kteří žijí sami, tak dnes je to každý druhý. Zdražování nájmů, energií, potravin, léků dopadá na seniory více než na ostatní. Čím dál více z nich hrozí, že se ocitnou bez střechy nad hlavou nebo v dluzích. Inflace a růst cen energií se negativně promítá i do nákladů na žití v domovech pro seniory a zdravotně postižené. Klienti si zde nemálo připlácí za ubytování i stravu. Léčit tedy rozpočet na takto zranitelné skupině je tedy opravdu asociální.

Dle platného a účinného zákona měla proběhnout mimořádná červnová valorizace formou zvýšení zásluhové složky důchodu o 11,5 %. Jednou z cest, jak tohoto stavu docílit, je kromě neschválení předkládané vládní novely její úprava, respektive úprava jednoho z jejích parametrů, konkrétně výše pevné finanční části, o které se důchody od června zvýší, přičemž tato částka zůstane stejná pro všechny jejich příjemce, což zachovává prvek zásluhovosti, protože další složkou zvýšení důchodů bude procentuální podíl ze záslužné složky penzí, který v nominálním vyjádření stoupá s jejím růstem. A samozřejmě zároveň to mnohem výrazněji pomůže těm nízkopříjmovým důchodcům. Proto navrhuji navýšení pevné finanční částky, o kterou se mají důchody valorizovat, o 1 470 korun. Já zároveň tedy, protože to mám seřazeno takhle za sebou, tak se přihlašuji tímto k tomuto pozměňovacímu návrhu a je veden jako sněmovní dokument 2022.

Nyní tedy odůvodním další návrh. Je to tedy opět návrh úprav. Za prvé v části první článek jedna § 67ca zní:

1. Při zvýšení důchodů v mimořádném termínu v červnu 2023 se nepoužije § 67 odst. 10 a 16; při tomto zvýšení se procentní výměry vyplácených důchodů zvýší tak, že procentní výměra důchodu se zvyšuje

a) o 2,3 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje, a

b) o 1 471 Kč; jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, zvyšuje se o tuto částku ten důchod, který se vyplácí v plné výši. Je to tedy v závorce § 4 odst. 2 věta první.

A bod 2. Je-li důchod upraven pro souběh s jiným důchodem nebo se vyplácí ve výši poloviny anebo se nevyplácí pro souběh s výdělečnou činností, upraví se při změně výše vypláceného důchodu, která souvisí s důvody úpravy důchodu, nebo při obnovení výplaty důchodu zvýšení procentní výměry důchodu podle odstavce 1, a to podle té výše procentní výměry důchodu, která náleží ode dne této změny nebo obnovení výplaty důchodu. Procentní výměry vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů se zvyšují, jen jestliže nebyly vyměřeny z procentních výměr důchodů zvýšených podle odstavce 1.

Odůvodnění tohoto pozměňovacího návrhu. Vládní návrh novely zákona o důchodovém pojištění, kterým se ex post retroaktivně, se zpětnou účinností, mění podmínky červnové mimořádné valorizace všech typů důchodů, je kromě zjevné kolize s ústavními principy hrubě asociální, finančně poškozuje všechny příjemce důchodů s měsíčními penzemi nad 8 000 korun, tedy průměrného důchodce pak o 1 010 korun měsíčně, a to zejména v době astronomického zdražování všech pro důchodce klíčových životních nákladů je naprosto neúnosné a sociálně-ekonomicky likvidační opatření.

To znamená, že ti lidé, kterých se to týká, se potýkají s osamělostí, příjmovou chudobou nebo rezignací na život. A právě důchod je proti drtivou většinu seniorů klíčový, tedy 86 % z nich je odkázaných pouze a přímo na něj. Nemohou si nikde přivydělat. Zatímco dříve trpěli chudobou jednotky procent seniorů, kteří žijí sami, tak dnes je to každý druhý. Zdražování nájmů, energií, potravin, léků dopadá na seniory více než na ostatní. Čím dál více z nich hrozí, že se ocitnou bez střechy nad hlavou nebo v dluzích, a inflace a růst cen energií negativně ovlivňuje a promítá se do jejich životních nákladů, zejména v domovech pro seniory a zdravotně postižené. Klienti si zde již nemálo připlácí za ubytování i stravu. Rozpočet tedy léčit na takto zranitelné skupině lidí je naprosto asociální.

Dle platného a účinného zákona měla proběhnout mimořádná červnová valorizace formou zvýšení zásluhové složky důchodů o 11,5 %, a tedy jednou z cest, jak tohoto stavu docílit kromě neschválení předkládané vládní novely, je její úprava, respektive úprava jednoho z jejích parametrů, konkrétně výše pevné finanční částky, o které se důchody od června zvýší, přičemž tato částka zůstane stejná pro všechny jejich příjemce. Zachovává to tedy prvek zásluhovosti, protože další složkou zvýšení důchodů bude procentuální podíl ze zásluhové složky penzí, která je v nominálním vyjádření a stoupá s jejím růstem. Zároveň to mnohem výrazněji pomůže nízkopříjmovým důchodcům, a to si myslím, že bylo i deklarovaným cílem vlády, i když ve finále to tak není. Proto tedy navrhuji zvýšení pevné finanční částky, o kterou mají být důchody valorizovány, a to o 1 471 korun. Zároveň se tedy k tomuto pozměňovacímu návrhu přihlašuji a je veden jako sněmovní dokument 2023.

Nebojte, už to nebude dlouho trvat, jedeme do finále. Takže za prvé návrh úprav: Za prvé. V části první článek jedna § 67ca zní:

Při zvýšení důchodů v mimořádném termínu v červnu 2023 se nepoužije § 67 odst. 10 a 16; při tomto zvýšení se procentní výměry vyplácených důchodů zvýší tak, že procentní výměra důchodu se zvyšuje

a) o 2,3 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje, a

b) o 1 472 Kč; jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, zvyšuje se o tuto částku ten důchod, který se vyplácí v plné výši, a v závorce je § 4 odst. 2 věta první.

Je-li důchod upraven pro souběh s jiným důchodem nebo se vyplácí ve výši poloviny anebo se nevyplácí pro souběh s výdělečnou činností, upraví se při změně výše vypláceného důchodu, která souvisí s důvody úpravy důchodu, nebo při obnovení výplaty důchodu zvýšení procentní výměry důchodu podle odstavce 1, a to podle té výše procentní výměry důchodu, která náleží ode dne této změny nebo obnovení výplaty důchodu. Procentní výměry vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů se zvyšují, jen jestliže nebyly vyměřeny z procentních výměr důchodů zvýšených podle odstavce 1.

Odůvodnění pozměňovacího návrhu. Vládní návrh novely zákona o důchodovém pojištění, kterým se retroaktivně, se zpětnou účinností, mění podmínky červnové mimořádné valorizace všech typů důchodů je, že tam je zjevná kolize s ústavními principy a je velmi hrubě asociální. Finančně poškozuje všechny důchodce s měsíčními penzemi nad 8 000 korun, průměrného důchodce pak o 1 010 korun měsíčně. To je zejména v době astronomického zdražování všech pro důchodce klíčových životních nákladů naprosto neúnosné, sociálně-ekonomicky likvidační opatření. Pokud by se toto opatření přijalo, tak by důchodci jenom v tomto roce s tímto průměrným důchodem přišli o zhruba 7 070 korun. Dle platného a účinného zákona měla proběhnout mimořádná červnová valorizace formou zvýšení zásluhové složky důchodů o 11,5 %.

Jednou z cest, jak tohoto stavu docílit je, kromě neschválení předkládané vládní novely, její úprava, resp. úprava jednoho z jejích parametrů, konkrétně výše pevné finanční částky, o které se důchody od června zvýší, přičemž tato částka zůstane stejná pro všechny jejich příjemce. Zachovává to prvek zásluhovosti, protože další složkou zvýšení důchodů bude procentuální podíl ze zásluhové složky penzí, který v nominálním vyjádření stoupá s jejím růstem, a zároveň to mnohem výrazněji pomůže právě těm nízkopříjmovým důchodcům. Proto navrhuji navýšení pevné finanční částky, o kterou se mají důchody valorizovat, o 1 472 korun. Zároveň se hlásím k tomuto pozměňovacímu návrhu, který je veden ve sněmovním systému jako sněmovní dokument 2024.

Dále tady máme další pozměňovací návrh, kdy tedy za prvé v první části článek jedna § 67ca zní:

1. Při zvýšení důchodů v mimořádném termínu v červnu 2023 se nepoužije § 67 odst. 10 a 16; při tomto zvýšení se procentní výměry vyplácených důchodů zvýší tak, že procentní výměra důchodu se zvyšuje

a) o 2,3 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje, a zároveň o

b) o 1 473 Kč; jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, zvyšuje se o tuto částku ten důchod, který se vyplácí v plné výši (§ 4 odst. 2 věta první).

2. Je-li důchod upraven pro souběh s jiným důchodem nebo se vyplácí ve výši poloviny anebo se nevyplácí pro souběh s výdělečnou činností, upraví se při změně výše vypláceného důchodu, která souvisí s důvody úpravy důchodu, nebo při obnovení výplaty důchodu zvýšení procentní výměry důchodu podle odstavce 1, a to podle té výše procentní výměry důchodu, která náleží ode dne této změny nebo obnovení výplaty důchodu. Procentní výměry vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů se zvyšují, jen jestliže nebyly vyměřeny z procentních výměr důchodů zvýšených podle odstavce 1.

Ještě tento návrh odůvodním. Vládní návrh novely zákona o důchodovém pojištění, kterým se retroaktivně, tedy se zpětnou účinností, mění podmínky červnové mimořádné valorizace způsobené mimořádnou inflací všech typů důchodů, je kromě zjevné kolize s ústavními principy hrubě asociální. Finančně tak poškozuje všechny příjemce důchodů s měsíčními penzemi nad 8 000 korun, průměrného důchodce pak o 1 010 korun měsíčně. To je tedy zejména v době astronomického zdražování, astronomické inflace pro důchodce u všech klíčových životních nákladů naprosto neúnosné, sociálně-ekonomicky likvidační a toto opatření opravdu je hluboce poškozuje.

Dle platného a účinného zákona měla proběhnout mimořádná červnová valorizace formou zvýšení zásluhové složky důchodu o 11,5 %. Jako jedna z cest, jak tohoto stavu docílit, je kromě tedy neschválení předkládané vládní novely její úprava, respektive úprava jednoho z jejích parametrů, konkrétně výše pevné finanční části, o kterou se důchody od června zvýší, přičemž tato částka zůstane stejná pro všechny jejich příjemce, což zachovává prvek zásluhovosti, protože další složkou zvýšení důchodů bude právě procentuální podíl ze zásluhové složky penzí, který v nominálním vyjádření stoupá s jejím růstem. A zároveň to mnohem výrazněji pomůže právě těm nízkopříjmovým důchodcům. Proto navrhuji navýšení pevné finanční částky, o kterou mají být důchody valorizovány, o 1 473 korun. Zároveň se k tomuto pozměňovacímu návrhu přihlašuji. Je veden v systému jako sněmovní dokument 2025.

A mám tu poslední pozměňovací návrh. Takže návrh úprav: Za prvé v první části článek jedna § 67ca zní:

1. Při zvýšení důchodů v mimořádném termínu v červnu 2023 se nepoužije § 67 odst. 10 a 16; při tomto zvýšení se procentní výměry vyplácených důchodů zvýší tak, že procentní výměra důchodu se zvyšuje

a) o 2,3 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje, a

b) o 1 474 Kč; jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, zvyšuje se o tuto částku ten důchod, který se vyplácí v plné výši (§ 4 odst. 2 věta první).

2. Je-li důchod upraven pro souběh s jiným důchodem nebo se vyplácí ve výši poloviny anebo se nevyplácí pro souběh s výdělečnou činností, upraví se při změně výše vypláceného důchodu, která souvisí s důvody úpravy důchodu, nebo při obnovení výplaty důchodu zvýšení procentní výměry důchodu podle odstavce 1, a to podle té výše procentní výměry důchodu, která náleží ode dne této změny nebo obnovení výplaty důchodu. Procentní výměry vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů se zvyšují, jen jestliže nebyly vyměřeny z procentních výměr důchodů zvýšených podle odstavce 1.

Ještě tento návrh tedy odůvodním. Tento předkládaný vládní návrh novely zákona o důchodovém pojištění ex post, tedy zpětně, retroaktivně, se zpětnou účinností, mění právě podmínky červnové mimořádné valorizace všech typů důchodů a je kromě zjevné kolize s ústavními principy hrubě asociální, finančně poškozuje všechny příjemce důchodů s měsíčními penzemi nad 8 000 korun, u těch nízkopříjmovějších, než je 8 000 korun, ten vládní návrh přidává nějakých 36 korun, což si myslím, že si tady pamatujeme ještě z dob pana ministra Kalouska.

Dle platného a účinného zákona měla proběhnout mimořádná červnová valorizace formou zvýšení zásluhové složky důchodu o 11,5 %. Jednou z cest, jak tohoto stavu docílit, je kromě neschválení předkládané vládní novely její úprava, respektive úprava jednoho právě z těch parametrů, konkrétně výše pevné finanční částky, o kterou se důchody od června zvýší, přičemž tato částka zůstane stejná pro všechny příjemce. Zachovává to prvek zásluhovosti, protože další složkou zvýšení důchodů bude procentuální podíl ze zásluhové složky penzí, který v nominálním vyjádření stoupá právě s jejím růstem, a zároveň to mnohem výrazněji pomůže právě těm nízkopříjmovým důchodcům. Proto navrhuji navýšení pevné finanční částky, o kterou se mají důchody valorizovat, o 1 474 korun. K tomuto pozměňovacímu návrhu se tedy hlásím a je veden jako sněmovní dokument 2026. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A mám zde jednu faktickou a to je pan poslanec Bělor. Byla zde ještě paní poslankyně Pastuchová, ale ta to zrušila. Je zde ještě pan ministr Šalomoun, ale jenom se táži tedy, jestli pan Roman Bělor má zájem vystoupit s tou faktickou. Nikoliv, tak já ho odmažu a nyní řádně přihlášen s faktickou pan ministr Šalomoun. Máte slovo.

 

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jenom taková glosa k tomu. Vy jste tady uváděl, pane poslanče, že je to ex post, retroaktivní, se zpětnou účinností. Já bych jenom chtěl říct, teď úplně si nejsem jistý, jestli to jste to říkal s nějakým despektem. Na retroaktivitě v zásadě nic extra špatného prostě není, speciálně na té nepravé. To je koneckonců běžný efekt, že se přijímají nějaké návrhy zákonů, které zasahují do nějakých současných vztahů. To je v zásadě běžné, nicméně nikde zákaz retroaktivity v zásadě není, a pokud jste to tedy myslel s nějakým despektem, že je to něco nepřípustného, tak ty vaše návrhy jsou také retroaktivní.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za faktickou poznámku. Žádná další není, takže další řádně přihlášenou je paní poslankyně Lucie Šafránková. Máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já vám přeji dobré ráno a na úvod mi dovolte říct, že mě strašně mrzí vůči našim důchodcům, že tady něco tak naprosto hanebného, jako je snížení zákonné valorizace, která sebere našim důchodcům peníze, na které mají nárok, vůbec probíráme. Vždyť je to opatření, které je neskutečně lidské (?), asociální a v procesu, který je dle mého protiústavní. Víte, co bude důsledkem toho, když tento asociální návrh na sílu přijmete? Bude to vážné ekonomické a sociální poškození našich seniorů, invalidů, vdov, vdovců a sirotků! Vždyť velká část důchodců dle statistických dat žije v příjmové chudobě a další tisíce do ní teď chcete poslat?

Jestli se máme bavit o nějaké změně valorizací do budoucna, pak jedině o tom, že zvyšování důchodů bude spravedlivě probíhat všem jejich příjemcům o stejnou finanční částku, tedy ze stejného základu. A nabízí se například o tu část průměrného důchodu, která bude odpovídat aktuálnímu růstu inflace. To je ostatně i obsahem jednoho z mých pozměňovacích návrhů. V praxi by to nyní znamenalo zvýšení všech důchodů zhruba o 2 200 korun měsíčně. Považuji za nepřijatelné a bezprecedentní, že vláda a Ministerstvo práce a sociálních věcí při přípravě návrhu zákona totálně ignorovalo sociální dialog a že vědomě v takto klíčové otázce obchází standardní legislativní proces na vládní i parlamentní úrovni. Nejde tady o žádné opatření mající za cíl reformu důchodového systému, ale čistě o účelový krok zoufalé vlády, která ani neumí formálně sestavit rozpočet.

Valorizační mechanismus mimořádného zvyšování důchodů byl v minulosti do zákona o důchodovém pojištění zahrnut zcela vědomě proto, aby chránil důchodce, kteří již zpravidla jiné prostředky účinné obrany proti inflaci a před pádem do chudoby, než jsou příjmy z důchodů, nemají. Vůbec není pravda to, co nyní říkají někteří vládní politici, že tento valorizační mechanismus nepočítal s vysokou inflací. Naopak, počítal s jakoukoliv inflací a hlavně byl takto vědomě nastaven proto, aby se důchodci ve velkých počtech nestávali příjemci sociálních dávek, ale aby jim příjem z důchodů postačoval k důstojnému životu, protože si to dávno odpracovali. Proto není žádný věcný důvod k tomu tento mechanismus měnit.

Pokud jde o rozpor vládou navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem a otázku legitimního očekávání důchodců ve vztahu k výši mimořádné valorizace, je zcela zásadní zejména to, že všechny rozhodné skutečnosti, které zakládají povinnost vlády provést jejím nařízením zvýšení důchodů, již dávno nastaly a je tak známo, odkdy a o jaké částky mají být důchody zvýšeny. Ministerstvo práce a sociálních věcí přesto v naprostém rozporu s tím s odstupem asi 14 dnů chce zákonné podmínky zpětně změnit, a přitom všichni dobře víme, že retroaktivita právní úpravy je podle konstantní judikatury Ústavního soudu nepřípustná. Namísto toho, aby vláda v příslušné lhůtě vydala prováděcí nařízení, kterým byla povinna zvýšit procentuální výměru všech důchodů o zákonem stanovenou výši, pokouší se o účelovou a zpětnou změnu zákona, dle něhož má při tomto zvýšení důchodů postupovat, a to brutálním snížením zvýšení procentní výměry důchodů ze zákonem předpokládaných 11,5 % na 2,3 % a čtyři stovky a okrádá tím všechny důchodce s měsíční penzí nad 8 000 korun, což je něco úplně strašlivého.

Co tím vláda vlastně říká? Jaký tím vysílá signál? Že měsíční důchod ve výši například 9 000 korun považuje za naprosto dostatečný a není jej třeba valorizovat dle zákona? Že třeba osoba, která má důchod například 9 500 korun měsíčně, má pohodlnou finanční rezervu a může se uskromnit a přispět tak neschopné Fialově vládě na snížení deficitu státního rozpočtu? Vy už jste se naprosto odtrhli od reality! Jde tak o definitivní razítko na potvrzení asociálního charakteru Fialovy vlády.

A nyní mi dovolte přihlásit se k mým sedmi pozměňovacím návrhům, které jsem podala. Ve sněmovním dokumentu číslo 2042 navrhuji vypustit z vládní novely změnu zákona o důchodovém pojištění a navrhuji zachovat stávající stav a způsob mimořádné valorizace, kde se zásluhová složka penzí zvyšuje na základě zjištěného růstu míry inflace ve sledovaném období, respektive na základě jeho přepočtu na takzvaný spotřební či nákupní koš důchodců, což je teď aktuálně o 11,5 %.

Ve sněmovním dokumentu číslo 2043 navrhuji změnu valorizačního schématu při řádné i mimořádné valorizaci, a to tak, že při jakékoliv valorizaci se všechny důchody zvýší o stejnou částku, která se bude na základě růstu míry inflace vypočítávat z průměrného důchodu, což by nyní v praxi znamenalo zvýšení všech důchodů zhruba o 2 200 měsíčně.

V návrzích, které mají čísla sněmovních dokumentů 2037, 2038, 2039, 2040 a 2041 jde pak o navýšení pevné finanční částky valorizace, kterou navrhuje vláda na úrovni 400 korun pro každého příjemce důchodů, což je zcela neakceptovatelné. Proto navrhuji navýšení této pevné finanční částky, o kterou mají být všechny důchody valorizovány, a to následujícím způsobem: Ve sněmovním dokumentu číslo 2037 o 1 410 korun, ve sněmovním dokumentu číslo 2038 o 1 411 korun, ve sněmovním dokumentu číslo 2039 o 1 412 korun, ve sněmovním dokumentu číslo 2040 o 1 413 korun a ve sněmovním dokumentu číslo 2041 o 1 414 korun, což bude spolu s procentuálním zvýšením důchodů znamenat, že například důchodce s průměrným důchodem dostane přidáno zhruba o 1 770 korun měsíčně s tím, že nízkopříjmovým důchodcům značně pomůžeme, a to jak oproti vládnímu návrhu, tak i oproti současnému stavu.

Já věřím, že tyto pozměňovací návrhy zvážíte, a to tak, že pro ně budete hlasovat pro. Děkuji vám předem za jejich podporu.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Dalším z přihlášených je pan poslanec Karel Sládeček. Máte slovo.

 

Poslanec Karel Sládeček: Děkuji. Já se hlásím ke svým pozměňovacím návrhům vedeným pod čísly 1960, 1962, 1963, 1964 a 1965. Zdůvodňuji: Vládní návrh novely zákona o důchodovém pojištění, který ex post, tedy retroaktivně, se zpětnou účinností, mění podmínky červnové mimořádné valorizace všech typů důchodů, je kromě zjevné kolize s ústavními principy hrubě asociální, finančně poškozuje všechny příjemce důchodů s měsíčními penzemi nad 8 000 korun, průměrného důchodu pak o 1 010 korun měsíčně. To je zejména v době astronomického zdražování všech pro důchodce klíčových životních nákladů naprosto neúnosné, sociálně-ekonomicky likvidační opatření. Dle platného a účinného zákona měla proběhnout mimořádná červnová valorizace formou zvýšení zásluhové složky důchodů o 11,5 %. Jednou z cest, jak tohoto stavu docílit, je kromě neschválení předkládané vládní novely její úprava, respektive úprava jednoho z jejích parametrů, konkrétně výše pevné finanční částky, o kterou se důchody od června zvýší, přičemž tato částka zůstane stejná pro všechny jejich příjemce, což zachová prvek zásluhovosti, protože další složkou zvýšení důchodů bude procentuální podíl ze zásluhové složky penzí, který v nominálním vyjádření stoupá s jejím růstem, a zároveň to mnohem výrazněji pomůže nízkopříjmovým důchodcům. Proto navrhuji navýšení pevné finanční částky, o kterou mají být důchody valorizovány, o částky, jak jsem navrhl ve svých pozměňovacích návrzích. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím dalšího z přihlášených a to je pan poslanec Hrnčíř. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, lidé, kteří celý život pracovali a zasílali peníze do sociálního systému, mají nárok na důstojný důchod, což je v naší republice dlouhodobým problémem. Současné důchody k zajištění kvalitního života naprosto nestačí. Již nyní žije velká skupina důchodců na hranici chudoby a současná inflace ve výši více než 19 % situaci samozřejmě dále zhoršuje. Lidem podražily potraviny, nájmy, energie, léky a mnoho z nich se ocitlo v bezvýchodné situaci. Pokusit se jim ubrat na zákonném zvýšení důchodů je nemorální a nechutné.

Vládní návrh novely zákona o důchodovém pojištění, kterým se ex post mění podmínky červnové mimořádné valorizace všech typů důchodů, je kromě zjevné kolize s ústavními principy hrubě asociální, finančně poškozuje všechny příjemce důchodů s měsíčními penzemi nad 8 000 korun, průměrného důchodce pak o 1 010 korun měsíčně. To je zejména v době astronomického zdražování všech pro důchodce klíčových životních nákladů naprosto neúnosné, sociálně-ekonomicky likvidační opatření. Dle platného a účinného zákona měla proběhnout mimořádná červnová valorizace formou zvýšení zásluhové složky důchodů o 11,5 %. Jednou z cest, jak tohoto stavu docílit, je kromě neschválení předkládané vládní novely její úprava, respektive úprava jednoho z jejích parametrů, konkrétně výše pevné finanční částky, o kterou se důchody od června zvýší, přičemž tato částka zůstane stejná pro všechny jejich příjemce, což zachovává prvek zásluhovosti, protože další složkou zvýšení důchodů bude procentuální podíl ze zásluhové složky penzí, který v nominálním vyjádření stoupá s jejím růstem, a zároveň to mnohem výrazněji pomůže nízkopříjmovým důchodcům. Proto ve svých pozměňovacích návrzích navrhuji navýšení pevné finanční částky, o kterou mají být důchody valorizovány.

V pozměňovacím návrhu, který je veden v systému pod číslem 1971 navrhuji zvýšení o 1 455 korun, v pozměňovacím návrhu, který je veden pod číslem 1972, o 1 456 korun, v pozměňovacím návrhu, který je veden pod číslem 1973, o 1 457 korun, v pozměňovacím návrhu, který je veden v systému pod číslem 1975, o 1 458 korun a v pozměňovacím návrhu, který je veden pod číslem 1976, o částku 1 459 korun. Prosím o podporu mých pozměňovacích návrhů. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou se hlásí pan poslanec Vondráček.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Sledoval jsem debatu na televizním okruhu. Omlouvám se, že tedy nereaguji bezprostředně. Než jsem se dobelhal, tak vystoupili další dva. Ale chtěl jsem reagovat na pana ministra. Jsem rád, že tady dneska nebdím zbytečně, že jsem se aspoň dozvěděl, že pan ministr je fanoušek nepravé retroaktivity a že o ní nemáme mluvit s despektem. Ale já bych se ho jednak potom rád zeptal, jestli by nám něco řekl tedy potom i k zásadě legitimního očekávání, co říká o ní. A rád bych tady odcitoval z té analýzy, kterou máme k dispozici, že přijetí právního předpisu, jímž dojde k výrazné změně nároku garantovaného dosavadním právním předpisem, který již dozrál, a právní následky tak nastaly a zároveň z hlediska časového i skončily, lze kvalifikovat jako pravou retroaktivitu. Já se tady bavím o pravé retroaktivitě.

Nárok na zvýšení procentní výměry vyplácených důchodů vznikl již naplněním zákonem o důchodovém pojištění předvídaných právních skutečností - srovnání § 67 odst. 3 a následující: Zpětná změna podmínek pro zvýšení procentní výměry vyplácených důchodů v mimořádném termínu nemůže obstát jako ústavně konformní, neboť je v rozporu s ústavním principem právní jistoty vyplývajícím z konceptu právního státu podle čl. 1 odst. 1 ústavy, srovnání například bod 145 nálezu Ústavního soudu ze dne 19. března 2011 sp. zn. 53/10. Konec citátu. Děkuji za reakci předem.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S přednostním právem chce vystoupit pan ministr Šalomoun.

 

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun Pokusím se nastínit svůj názor na legitimní očekávání. Vůbec on ten pojem se používá v různých významech, nicméně ten prapůvodní pojem vlastně vznikl u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku a vlastně ten štrasburský soud se tímto pojmem vypořádával vlastně s ochranou majetku podle dodatkového protokolu číslo jedna, který je tedy do češtiny přeložen tak, že každá fyzická nebo právnická osoba má právo pokojně užívat svůj majetek, nikdo nemůže být zbaven svého majetku s výjimkou veřejného zájmu a za podmínek, které stanoví zákon a obecné zásady mezinárodního práva. Předchozí ustanovení nebrání právu státu přijímat zákony, které považuje za nezbytné, aby upravily užívání majetku v souladu s obecným zájmem a zajistily placení daní a jiných poplatků nebo pokut. A šlo o to, že se zdálo tak říkajíc velmi přísné tu majetkovou ochranu podle tohoto článku poskytovat jenom tomu majetku vyloženě, co máte fyzicky v ruce, a proto z toho principu legitimního očekávání se dovodilo, že tu samou ochranu by bylo možné vlastně poskytovat i řekněme nějakým jiným aktivům, eventuálně nárokům, pohledávkám. Z toho potom v rámci judikatury se vyvodilo, jak moc musí být ta pohledávka jistá, kde asi je jasné, že ta pohledávka, pokud by byla vlastně garantována nebo osvědčena nějakým individuálním aktem, v tomto případě jsme v důchodech, nějakým důchodovým výměrem, tak tam by to bylo asi jasné, že ta ochrana by tam poskytnuta byla, nebo pokud by byla na základě zákona, a v tom našem případě je to tedy takové nějaké řekněme nejisté. Pan předkladatel, nebo vlastně koneckonců vláda šla tím asi nejopatrnějším možným způsobem, kdy v důvodové zprávě se uvádí, že o nějakém tom legitimním očekávání se vyloženě asi nedá mluvit, že pořád se počítá s tím, že vláda musí vydat teprve nějaké nařízení, a asi je legitimní, aby se eventuálně pokusila v tom mezidobí, než jí uplyne ta lhůta k vydání toho nařízení, se asi může pokusit tu právní úpravu změnit.

Ta vaše argumentace tím legitimním očekáváním, nebo jestli už ten nárok vznikl, náš postoj je, že ještě nikoliv, nicméně možná je trošku zbytečně akademická, protože pokud bychom tedy uznali to, že ten nárok vznikl, že to legitimní očekávání bylo dáno, tak se v zásadě jenom dostáváme do režimu té ochrany podle Evropské úmluvy o lidských právech, podle toho dodatkového protokolu číslo jedna, protože ta ochrana tam má být tedy poskytnuta jako jakémukoliv jinému majetku, nicméně to ještě neznamená, že ta ochrana je absolutní a že se na tu ochranu nebo na ten majetek v zásadě nedá sáhnout. A vlastně ten soud ve Štrasburku dovodil, že sáhnout se na to samozřejmě dá, pokud je v tom nějaký legitimní důvod a dělá se to na základě zákona. Tolik vlastně ta mezinárodní právní ochrana.

Nicméně pokud se podíváte i na českou Listinu základních práv a svobod, tak tam to hřiště je narýsováno, tak jak jsem tady předevčírem poslouchal projev Tomia Okamury, a opravdu tedy jsem souhlasil s nějakými pasážemi té příručky, co četl, že opravdu sociální práva jsou práva třetí generace, kdy ten jejich rozsah vlastně není dán na ústavní úrovni, ale je dán teprve nějakým zákonem, který je provádí. My se tady bavíme, že jsme v prostoru čl. 30 Listiny základních práv a svobod, kdy občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří, nicméně podrobnosti stanoví zákon. A pak jsme v čl. 41, kdy těchto práv je možné se domáhat pouze v rámci mezí těch zákonů, což znamená, že ty zákony a rozsah těchto práv jde samozřejmě měnit. Optimální by bylo je měnit samozřejmě nahoru, nicméně bychom si to asi všichni přáli, ale taková situace bohužel není, a možná přijde doba, kdy je budeme muset měnit i dolů, jako to třeba dělají v ostatních státech, nicméně ani to vláda v zásadě nedělá, ona je také mění směrem nahoru, akorát že trošku zdrženlivějším způsobem.

Takže tím chci říct, že i když bych přijal to, že tam legitimní očekávání a ten nárok je, tak stejně to neznamená, že to nelze zákonem upravit, a to je to, o co se tady teď snažíme. Pokud bych měl tady třeba uvést nějakou judikaturu Evropského soudního dvora v této oblasti, tak ta judikatura ukazuje, že pokud to opatření je takříkajíc dočasné, tak může jít v zásadě i dost dolů. A to my ani neděláme. My v podstatě akorát brzdíme ten nárůst, takže tady se nikomu na tu stávající hladinu důchodů v zásadě nesahá. Proto i ten přístup je poměrně velmi zdrženlivý oproti jiným státům. Pokud byste se podívali na tu judikaturu Soudu pro lidská práva ve Štrasburku, tak byste to tam viděli.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, pokračujeme v jednání. Jako další faktickou poznámku má přihlášenu pan poslanec Radek Vondráček. Prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Vážený pane ministře, ono je také 3:06. Já jsem si dělal poznámky, ale asi nebudu na všechno reagovat. Já s vámi nesouhlasím, to vás asi nepřekvapuje. To mi nebrání v tom, abych vám nepoděkoval, že jste vystoupil.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Budeme tedy pokračovat v řádných přihláškách v podrobné rozpravě. Nyní vystoupí pan poslanec Oldřich Černý, připraví se pan poslanec Jaroslav Foldyna. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Oldřich Černý: Děkuji za slovo, pane předsedající. Krásný pozdní večer. Dovolím si zde také odůvodnit mé pozměňovací návrhy, ke kterým se po krátkém zdůvodnění zároveň přihlásím.

Vládní návrh právě projednávané novely zákona o důchodovém pojištění, který se zpětnou účinností mění podmínky letošní červnové mimořádné valorizace všech typů důchodů, je mimo zcela jasné kolize s ústavními principy hrubě asociální. Podle platné legislativy totiž vznikl na tuto mimořádnou valorizaci již nárok. Vláda chce tímto návrhem zákona vzít peníze všem důchodcům, kteří celý život poctivě pracovali, odváděli povinné odvody a kteří se nyní nemohou skoro vůbec bránit. Finančně poškozuje všechny příjemce důchodů s měsíčními penzemi nad 8 000 korun. U průměrného důchodce je to o více než 1 000 korun měsíčně. To je zejména v současné době všeobecného zdražování naprosto neúnosné, a tudíž ekonomicky i sociálně likvidační opatření především pro tyto seniory. Nejvíce totiž zdražují právě základní potraviny, léky, bydlení a energie.

Podle současně platného a účinného zákona měla proběhnout mimořádná červnová valorizace formou zvýšení zásluhové složky důchodů o 11,5 %. Jednou z cest, jak tohoto stavu docílit, je kromě neschválení této předkládané vládní novely úprava jednoho z jejích parametrů, konkrétně tedy výše pevné finanční částky, o kterou se důchody od června zvýší, přičemž tato částka by zůstala stejná pro všechny jejich příjemce. To zachová prvek zásluhovosti, protože další složkou zvýšení důchodů bude procentuální podíl ze zásluhové složky penzí. Tento v nominální vyjádření stoupá s jejím růstem a zároveň to mnohem výrazněji pomůže nízkopříjmovým důchodcům.

Proto ve svých pozměňovacích návrzích navrhuji navýšení této pevné finanční částky, o kterou mají být důchody valorizovány. Tyto částky jsou uvedeny v mých důvodových zprávách v pozměňovacích návrzích. Doufám, že v zájmu více jak dvou milionů občanů, kterých se tato problematika týká, podpoříte jeden z mých pěti pozměňovacích návrhů, ke kterým se tímto přihlašuji. Jsou načteny v systému pod čísly 2044, 2045, 2046, 2047, 2048. Děkuji vám za podporu mých pozměňovacích návrhů.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní tedy vystoupí pan poslanec Jaroslav Foldyna, připraví se paní poslankyně Vladimíra Lesenská. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji, pane předsedající, za slovo ve 3 hodiny 10 minut. Já bych tady načetl své pozměňovací návrhy k tomu zákonu, který tady stanoví valorizační částku. Víte, když jsem si připravoval to vystoupení a ty pozměňovací návrhy, přemýšlel jsem, jak se ti důchodci mají, a inspiroval jsem se celou řadou mailů, kdy mi lidé psali, že jim nezbývá na zaplacení topení, že jim nezbývá na nájem, že jim nezbývá na jídlo. Hodně stížností tedy. Ale pak jsem narazil na jeden zázrak. Narazil jsem na zázrak, který paní Decroix, prostřednictvím vás, tady zveřejnila, toho svého dědu z Vysočiny, Václava P. Tak ten Václav P. je spokojený. Píše tady: Vidím to stejně jako ministr financí. Důchodci se nemají špatně. Já jsem se trápil s tím Václavem P. z Vysočiny. Říkám si, kolik takový Václav P. z Vysočiny může brát peněz, že jo, když je spokojený takhle a ještě se nechá fotit tu v Anglii, tu v Německu, jednou v Čechách? (Pobavení a potlesk zleva.) Ten Vašek P. A tak jsem si říkal, ale to je jedinec, protože víc důchodců se na mě obrátilo, že se jim žije špatně.

Já žiju v tom kraji, tam je hodně těch vyloučených lokalit, my jsme takový zapomenutý kraj trošku a žije se jim tam špatně. Tak já jsem se rozhodl, vy jste to ponížili o těch 1 000 korun, tak já jsem se tedy rozhodl, že navrhuju navýšit tu pevnou finanční částku, o kterou se mají důchody valorizovat, a připravil jsem tady pět pozměňovacích návrhů, a to číslo 2004, 2005, 2006, 2007, nakonec 2008. K těmto návrhům se tady hlásím v podrobné rozpravě a chtěl bych tedy v těch návrzích vrátit tu částku k těm původně navrženým valorizačním hodnotám. Říkám, nedívám se na toho dědu z té Vysočiny, protože fakt nevím, kolik může děda z Vysočiny brát, ale je to dobrý marketingový tah. Takhle podobně se nechali nachytat lidé na různé klamavé reklamy, teď se o tom hodně mluví. Vy jste si naběhli. Já jsem vás nechtěl takhle trápit, ale děda z Vysočiny, to mě tedy vzalo. Tak děkuju. Já se tady hlásím k těm pozměňovacím návrhům. To je všechno, nebudu vás ani já trápit. Děkuju vám. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nyní tedy řádně přihlášená paní poslankyně Vladimíra Lesenská, připraví se paní poslankyně Iveta Štefanová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení zástupci vlády, vážené kolegyně, kolegové, nacházíme se v podrobné rozpravě druhého čtení vládního návrhu změny zákona o důchodovém pojištění, ve sněmovním tisku 392, ve které předkládám pět pozměňovacích návrhů. Jsou evidované v systému a po jejich zdůvodnění se k nim přihlásím.

Mimořádná valorizace důchodů v červnu 2023 - vyslechli jsme si tady množství důvodů, kterými jsme my, opoziční poslanci, argumentovali a nesouhlasili se zkráceným projednáváním tohoto tisku v legislativní nouzi. On byl tento návrh zákona projednáván raketovou rychlostí již v připomínkovém řízení, do kterého byl zaslán v délce jednoho dne k zaujetí a zpracování stanoviska bez standardního připomínkového řízení a posouzení Legislativní radou vlády. Akceptovat to lze opravdu jen v mimořádných případech, jako byla nedávná epidemiologická opatření, nikoliv u samoúčelně prováděných změn, které se navíc zásadně dotýkají sociálních práv občanů. Navíc tak nebyl krom jiného naplněn požadavek § 320 odst. 1 zákoníku práce, podle kterého se návrhy zákonů týkající se důležitých zájmů pracujících projednávají s příslušnými odborovými organizacemi a organizacemi zaměstnavatelů.

Důvodová zpráva k návrhu tohoto zákona, ke sněmovnímu tisku 392, se ani nesnaží zamaskovat skutečnost, že důvodem navrhované změny je snaha o snížení letošního schodku státního rozpočtu. Rozpočet pro letošní rok totiž s výdaji kapitoly 313 - MPSV na letošní červnovou valorizaci nepočítá. Tuto skutečnost považuji za velmi hrubou chybu, na kterou byl ministr financí při projednávání zákona o rozpočtu na letošní rok mnohokrát upozorňován. K vysokému růstu cen docházelo po celý loňský rok. Ostatně to uvádí i sama důvodová zpráva a také dle oficiálních prognóz Ministerstva financí z druhé poloviny roku 2022 byla vysoká inflace očekávána. Abych byla přesná, tak důvodová zpráva k projednávanému tisku říká, že navrhovaná změna zákona má - cituji - reagovat na nečekaně rychlý cenový vývoj ve druhém pololetí roku 2022 a zejména v lednu letošního roku, přičemž takové zvýšení - opět cituji - vyžaduje alokaci prostředků státního rozpočtu v rozsahu, který není v současné době možné saturovat. Tomuto konstatování hrubě odporuje výrok pana ministra Stanjury, kdy se ve veřejném prostoru nechal o víkendu slyšet, že rozpočet valorizaci v původní výši zvládne.

Navíc fakt, že již v této chvíli nastaly rozhodné skutečnosti, které zakládají povinnost vlády provést nařízením valorizaci, je logický. Neodehrálo se žádné nečekané překvapení, a je tak naprosto jasné, odkdy a o jaké částky mají být důchody zvýšeny. Pravidla nelze měnit zpětně podle toho, jak se zrovna hodí nebo nehodí. Nejen podle mého názoru je nutné dodržet zákonem stanovený způsob valorizace důchodů. Nelze změnit retroaktivně parametry tak, aby výsledek výpočtu procenta valorizace byl razantně nižší, to je 2,3 % namísto 11,5 %.

Krom možnosti, že předkládanou vládní novelu a její úpravu neschválíme, je další cestou, že upravíme jeden z jejích parametrů, a to konkrétně výši pevné částky, o kterou se důchody od června zvýší. Tato částka zůstane stejná pro všechny příjemce důchodů. Zachová se tak prvek zásluhovosti, protože další složkou zvýšení důchodů bude procentuální podíl ze zásluhové složky penzí, který v nominálním vyjádření stoupá s jejím růstem, a zároveň to mnohem výrazněji pomůže nízkopříjmovým důchodcům. Uvedené zdůvodnění se týká všech mých pěti písemných pozměňovacích návrhů, které jsem do systému vložila 26. února letošního roku.

Svým pozměňovacím návrhem číslo 2011 navrhuji navýšení pevné finanční částky, o kterou mají být důchody valorizovány, o 1 475 korun. Abych se co nejvíce držela přiblížení k jedenáctiprocentnímu navýšení, dalším svým pozměňovacím návrhem, číslo 2012, navrhuji navýšení pevné finanční částky, o kterou mají být důchody valorizovány, o 1 476 korun. Pozměňovacím návrhem číslo 213 navrhuji navýšení pevné finanční částky, o kterou mají být důchody valorizovány, o 1 477 korun. Pozměňovacím návrhem číslo 2014 navrhuji navýšení pevné finanční částky, o kterou mají být důchody valorizovány, o 1 478. A konečně svým posledním, pátým pozměňovacím návrhem, číslo 2016, navrhuji navýšení pevné finanční částky, o kterou mají být důchody valorizovány, o 1 478 korun. Tímto se ke všem těmto pozměňovacím návrhům vloženým do systému hlásím a doufám, že některá z navržených částek kolegyně a kolegy z vládních lavic zaujme natolik, že pro něj zvednou ruku. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Jako další vystoupí paní poslankyně Iveta Štefanová a připraví se pan poslanec Jiří Kobza. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Také děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Tímto se přihlašuji k pozměňovacím návrhům, které jsou v systému na načteny jako sněmovní dokumenty číslo 1983, 1986, 1989, 1990 a 1991. Vzhledem k tomu, že neproběhla obecná rozprava, dovolte mi, abych své pozměňovací návrhy krátce odůvodnila.

Současně platný zákon o důchodovém pojištění garantuje navýšení důchodů při významném růstu inflace mimořádnou valorizací. Vládní návrh novely tohoto zákona podmínky pro tuto mimořádnou valorizaci mění pro všechny typy důchodů, a to se zpětnou účinností. Ta mimořádná valorizace byla uzákoněna a v návaznosti na enormní nárůst inflace v minulosti jako pojistka adekvátního navýšení důchodů v takové situaci, neboť pravidelná řádná valorizace je v tom případě nedostatečná. Současný zákon tedy garantuje zvýšení důchodu vždy, když dojde k růstu inflace nad určitou mez v určitém časovém úseku. To znamená, že již v době uzákonění mimořádné valorizace existoval předpoklad, že se situace s nepříznivým vývojem výše inflace a plošného zdražování může a bude opakovat. V současnosti nedošlo tedy k ničemu, co vláda nemohla předpokládat, a nemá tak legitimní důvod k takto radikální změně.

Vláda v obhajobě svého kroku hovoří o nutné mezigenerační solidaritě. Měnit podmínky legitimně očekávaného příjmu, navíc zpětně, v době zdražování potravin, energií, léků i nákladů na bydlení lidem, kteří celý život pracovali a řádně platili daně nebo pro svůj zdravotní stav pracovat nemohou, je naopak hrubě nesolidární. Podmínky stanovené zákonem pro mimořádnou valorizaci důchodů jsou splněny, a vláda má tedy povinnost navýšit v červnu tohoto roku zásluhovou složku důchodů o 11,5 %. Předloženou novelou se vláda pouze chce své povinnosti vyhnout.

Vláda argumentuje ve své důvodové zprávě i ochranou příjmů příjemců nízkých důchodů, fakticky se to ale týká jen těch, jejichž důchod je do 8 000 korun měsíčně, a všechny ostatní tím finančně poškozuje. Jednou z cest, jak tuto nespravedlnost napravit kromě neschválení předkládané novely, je její úprava, respektive úprava jednoho z jejích parametrů, konkrétně výše pevné finanční částky. Proto navrhuji navýšení pevné finanční částky, o kterou mají být všechny důchody valorizovány, a to v několika různých výších v jednotlivých pozměňovacích návrzích. A tímto vás poprosím o jejich podporu. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Nyní tedy vystoupí pan poslanec Jiří Kobza, připraví se pan poslanec Zdeněk Kettner. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dobré ráno. Já mám zde pět pozměňovacích návrhů za sebe a pět pozměňovacích návrhů kolegy Bašty, který je nemocen a poprosil mě, abych je zde prezentoval a přihlásil se k nim.

Nicméně předem bych rád uvedl, protože nebyla možnost vystoupit v obecné rozpravě, tak bych rád krátce uvedl důvody. Já bych rád tyto pozměňovací návrhy přednesl právě vzhledem k návrhu vlády Petra Fialy na pomoc našim seniorům, invalidům, vdovám, vdovcům, sirotkům. O jakou pomoc jde? Jde o pomoc učit je samostatnosti a snaze, jak ve vysokém věku a mnohdy v těžkém zdravotním stavu přežít ve stavu příjmové chudoby a stále rostoucích cen jejich základních životních potřeb, energií a nedostatku léků. Proto, aby vláda nastartovala naše důchodce k této aktivitě, se v rámci jejího sociálního darwinismu ve smyslu přežití nejsilnějších rozhodla jim sebrat každý rok více než 7 000 korun. Asi dospěla k názoru, že naši důchodci si žijí nad poměry. Sociologická data to potvrzují. Už v loňském roce žilo pod hranicí příjmové chudoby pouhých 43 % osamělých důchodců a od té doby jejich počet slibně vzrostl. Čili jde skutečně o nejvhodnější dobu k tomu, zvýšit jejich tréninkovou zátěž a utáhnout šrouby. Jak si jenom dovolují dožít se důchodového věku a pak ještě požadovat po státu vyplácení důchodů, když v průměru pracovali, odváděli daně a pojištění celý aktivní život, tedy kolem 40 let?

Ale vážně. Už jen snaha protlačit omezení červnové valorizace důchodů v takzvaném stavu legislativní nouze je neuvěřitelná hrubost. Neexistuje žádný důvod, který by využití tohoto institutu opravňoval. Legislativní nouze se má podle jednacího řádu vyhlašovat pouze za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody, což si nelze vyložit jinak, než že vláda zvýšení důchodů dle platné legislativy našim seniorům, kteří celý život dřeli, vdovám, vdovcům, sirotkům a hendikepovaným lidem, považuje za velkou hospodářskou škodu. To je opravdu odporné. Nestydíte se?

Dámy a pánové, o problémech nastavení důchodového systému a hlavně o problémech expandujícího státního dluhu víme léta. Všechny vlády od přelomu tisíciletí se sice ohánějí nutností reformy důchodového systému, ale současně se všechny vlády vyhýbají tomuto problému velkým obloukem, a proto i práce například Potůčkovy komise, která nabídla komplexní reformu propopulační reformy důchodů, vyšla vniveč. Vláda se chová stejně jako předchozí vlády, jako kdyby to zjistila až letos 10. února, poté, co statistický úřad zveřejnil nejnovější data o růstu inflace, a poté, co překvapivě zjistila, že je tu nějaký zákon o důchodovém pojištění, který obsahuje ustanovení o valorizaci důchodů, a to že má nějaká pevná pravidla.

Nemůžu se nezeptat, proč vláda nepřišla s dnešní novelou už loni v září? Ano, my bychom byli proti a snažili bychom se jejímu přijetí zabránit, ale aspoň by bylo jasno, museli bychom vládě přiznat odvahu jít se svou asociální kůží a antihumanistickou podstatou na trh a neřešili bychom problém protiústavního postupu se všemi jeho riziky a dopady. Odpověď je zřejmá. Byly několikery volby, a kdyby s touto reformou přišla vládní koalice před volbami, můžeme předpokládat celkem reálně, že i výsledek těchto voleb, jak komunálních, tak senátních, tak i prezidentských, by byl nejspíš úplně jiný. Nejspíš však ze strany vlády ale nepůjde o čirou neznalost a zapomnětlivost. Mnohem spíš jde o její cynickou manipulaci s občany a o obětování důchodců politickým hrám kolem prezidentské volby, protože můžeme předpokládat, že kdyby vláda přišla s návrhem osekat valorizaci důchodů dříve, třeba na začátku roku, možná, že by se letos na Hrad chystal někdo úplně jiný a ne generál Pavel. Lze tedy klidně mluvit i o manipulaci, případně podvodu na voličích.

Zpátky k meritu věci. Proč vláda řeší, a ještě špatně, důsledky obrovské inflace, místo aby řešila její příčiny? Napadlo ji to někdy, zejména má-li k tomu i významné nástroje? Anebo bere inflaci jako danost, která jí přišla vhod, protože si z ní vezme to, co je pro ni dobré, to znamená masivní nárůst veřejných - a tedy vládních - příjmů, aniž by se o to podělila s vlastními potřebnými občany, a nechá ji běžet k novým vrcholům?

Další věc a další vládní lež je prý lednová meziroční a meziměsíční inflace něčím, co nikdo nečekal. To snad nemůžou myslet vážně? Protože je to nesmysl. Měsíce mluví národní banka, statistický úřad a všichni realističtí ekonomové o tom, že inflace za rok 2022 se dotkne hranice 20 %. Takže pokud jste, dámy a pánové z vlády, skutečně nečekali takovouto inflaci, tak jste nezodpovědní správci této země. Jste možná naivní snílci věřící na zázrak, ale pravý výklad bude asi jiný. Je smutné, že svou neschopnost přenášíte na lidi, kteří celý život pracovali pro Českou republiku a teď díky vám budou živořit za pár desítek korun na den, a to jim ještě část chcete sebrat.

K vládní novele o důchodovém pojištění podávám celkem pět pozměňovacích návrhů. V návrzích, které mají čísla sněmovních dokumentů 1942, 1943, 1944, 1945 a 1946, jde o navýšení pevné finanční částky valorizace, kterou navrhuje vláda na úrovni 400 korun pro každého příjemce důchodu. Jde o neakceptovatelné snížení valorizace o víc než 1 000 korun měsíčně. Proto navrhuji navýšení pevné, fixní finanční částky, o kterou mají být všechny důchody, respektive jejich zásluhové složky, valorizovány významně více: ve sněmovním dokumentu číslo 1942 o 1 465 korun; ve sněmovním dokumentu číslo 1943 o 1 466 korun; ve sněmovním dokumentu číslo 1944 o 1 467 korun; ve sněmovním dokumentu číslo 1945 o 1 468 korun a ve sněmovním dokumentu číslo 1946 o 1 469 korun.

Nyní dovolte, abych se přihlásil k návrhům, které podal kolega Jaroslav Bašta pod číslem 2028, ve kterém navrhuje zvýšení částky na důchod o 1 435 korun. Návrh číslo 2023, kterým navrhuje zvýšení částky důchodu o 1 436 korun. Omlouvám se. Návrh číslo 2023, kterým navrhuje navýšení o 1 437 korun. Moment. (Reakce u stolku zpravodajů.) Ne, to je Bašta. Moment, omlouvám se. Omlouvám se. Přehlédl jsem se, protože jsou to cizí doklady, tak jestli dovolíte, vrátím se zpátky. Omlouvám se, přece jenom čas pokročil už trochu.

První návrh je sněmovní tisk 392 a byl pod číslem 2028. Druhý, který byl pod číslem 2029, sněmovní tisk 392. Třetí byl pod číslem 2030, sněmovní tisk 392. (Reakce u stolku zpravodajů.) Je tam? Dobře. Další byl pod číslem 2031, sněmovní tisk 392. A poslední byl 2032, sněmovní tisk 392. Ano? V pořádku? (Reakce u stolku zpravodajů.)

Ne, já jich mám pět a kolega jich má taky pět, takže deset by jich mělo být celkem.

Pane předsedající, ještě bych rád měl procedurální návrh na odročení tohoto bodu do 20. března tohoto roku.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Poprosím vás - 20. března? 20. 3. letošního roku. Ano? (Poslanec Kobza: Ano, děkuji.) Dobře. Děkuji vám.

Vzhledem k tomu, že se jedná o procedurální návrh, je možné podávat pouze protinávrhy proti tomuto procedurálnímu návrhu. Dobře. V tom případě jako prvního jsem viděl pana předsedu Výborného. Pane předsedo? (Velký rozruch v sále.) Pane předsedo, hlásil jste se s protinávrhem? Poprosím vás, kolegové, o klid. Prosím. Váš protinávrh.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuju, pane místopředsedo. Byl bych rád, kdybych mohl v nějakém rozumném hlukovém prostoru tady přednést svůj protinávrh k tomu, co jste tady říkal. Přiznám se, že tedy dneska jsme 3. března 3.36, ale rozumím tomu návrhu pana kolegy Kobzy. Já jsem moc nerozuměl tomu, co tady přednášel předtím, protože se v tom trochu zamotal. Ale dobře.

Já tedy k jeho návrhu, abychom projednávání bodu novela zákona o důchodovém pojištění, sněmovní tisk...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Poprosím vás o protinávrh, pane předsedo. Poprosím vás o ten protinávrh. Viděl jsem ještě minimálně další dvě přihlášky. (Hluk v sále.)

 

Poslanec Marek Výborný: Poprosil bych, pane místopředsedo, jestli byste vedl sněmovnu ke klidu, abych mohl ten protinávrh přednést. Tak já to dokončím.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Jednak poprosím levou stranu sálu o ztišení a poté poprosím vás, pane předsedo, o protinávrh. Dále registruji žádost o vaše odhlášení, což následně učiním. Požádám vás tedy, pane předsedo, abyste dal návrh jiného termínu odročení. Prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Ano. Raději to ještě zopakuji, pokud kolegové dovolí, abych mohl pokračovat. K návrhu pana poslance Kobzy z poslaneckého klubu SPD k tomu, abychom projednávání novely zákona o důchodovém pojištění odročili, a teď se přiznám, že nevím, co navrhoval, nicméně můj protinávrh, který dávám jménem pěti poslaneckých klubů - ODS, KDU-ČSL, TOP 09, hnutí STAN a Pirátská strana - je, abychom odročili jednání tohoto bodu do dnešního dne, do 3.40 tohoto jednacího dne. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Tedy dnes 3 hodiny 40 minut. Dále pan poslanec Havránek hlásí, že bude hlasovat s náhradní kartou číslo 27. Chci se zeptat, viděl jsem ještě jednu ruku zvednutou s nějakým protinávrhem? Nikdo se nehlásí. Dobře.

Všechny vás tedy odhlásím a požádám vás, abyste se přihlásili svými kartami. Paní poslankyně, jestli potřebujete náhradní hlasovací kartu, tak vás poprosím, abyste si ji šla vyzvednout a poté, co si kartu vyzvednete, abyste mi nahlásila náhradní číslo. Paní poslankyně Bělohlávková bude hlasovat s náhradní kartou číslo 36.

Chcete dát protinávrh proti tomuto návrhu? Pardon, zapnu vám mikrofon. Prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Chci namítnout, že návrh je nehlasovatelný. Je 3.40. Tak abych tu nestál zbůhdarma, do 9 do rána. Děkuji za pozornost. (Smích v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Eviduji váš protinávrh, aby to bylo dnes v 9 hodin ráno. A souhlasím s vámi, že 3 hodiny 40 minut je návrh, který je v současné době již nehlasovatelný.

 

Nejprve tedy budeme hlasovat o protinávrhu pana poslance Vondráčka, aby tento bod byl přerušen do dnešního rána do 9 hodin.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 57, přihlášeno je 140 poslankyň a poslanců, pro návrh 54, proti 72. S tímto návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Nyní tedy dám hlasovat o původním návrhu a to je o přerušení tohoto bodu do 20. 3. letošního roku.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 58, přihlášeno je 141 poslankyň a poslanců, pro návrh 55, proti 85. Ani s tímto návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Budeme tedy postupovat podle přihlášených a budeme pokračovat v podrobné rozpravě. Nyní tedy vystoupí pan poslanec Zdeněk Kettner. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Ještě poprosím vás, kolegyně, kolegové, byť jsem si vědom pokročilé doby, o ztišení, aby bylo dobře rozumět, co pan poslanec přednáší za návrhy. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo, pane předsedající. Přeji všem krásné brzké ráno. Dovolte mi, abych přednesl a přihlásil se ke svým pozměňovacím návrhům, které i zdůvodním.

Mé pozměňovací návrhy se týkají vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, sněmovní tisk 392. Můj návrh úprav je následující.

Za prvé. V části první článek 1 § 67ca zní: Za prvé. Při zvýšení důchodů v mimořádném termínu v červnu 2023 se nepoužije odst. 67, odst. 10 a 16. Při tomto zvýšení se procentní výměry vyplácených důchodů zvýší tak, že procentní výměra důchodu se zvyšuje a) o 2,3 % procentní výměry důchodů, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje, a b) o 1 464 korun, jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, zvyšuje se o tuto částku ten důchod, který se vyplácí v plné výši, v závorce § 4 odst. 2 věta první.

Za druhé: Je-li důchod upraven pro souběh s jiným důchodem nebo se vyplácí ve výši poloviny anebo se nevyplácí pro souběh s výdělečnou činností, upraví se při změně výše vypláceného důchodu, která souvisí s důvody úpravy důchodu, nebo při obnovení výplaty důchodu zvýšení procentní výměry důchodu podle odst. 1, a to podle té výše procentní výměry důchodu, která náleží ode dne této změny nebo obnovení výplaty důchodu. Procentní výměry vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů se zvyšují, jen jestliže nebyly vyměřeny z procentních výměr důchodů zvýšených podle odst. 1.

Tolik znění úprav. A nyní odůvodnění mého pozměňovacího návrhu.

Vládní návrh novely zákona o důchodovém pojištění, kterým se ex post, retroaktivně, se zpětnou účinností, mění podmínky červnové mimořádné valorizace všech typů důchodů, je, kromě zjevné kolize s ústavními principy, hrubě asociální. Původní zákon měl za cíl chránit starobní důchodce před inflací a zachovat jim za celoživotní práci ekonomický standard v době, kdy kvůli svému věku a zdravotnímu stavu nemohou reagovat na aktuální ekonomickou situaci a hledat si aktivní práci. Finančně poškozuje všechny příjemce důchodů s měsíčními penzemi nad 8 000 korun, průměrného důchodce pak o 1 010 korun měsíčně. To je zejména v době astronomického zdražování všech pro důchodce klíčových životních nákladů naprosto neúnosné, sociálně-ekonomicky likvidační opatření.

Dle platného a účinného zákona měla proběhnout mimořádná červnová valorizace formou zvýšení zásluhové složky důchodů o 11,5 %. Jednou z cest, jak tohoto stavu docílit, je kromě neschválení předkládané vládní novely její úprava, respektive úprava jednoho z jejích parametrů, konkrétně výše pevné finanční částky, o které se důchody od června zvýší, přičemž tato částka zůstane stejná pro všechny jejich příjemce, což zachovává prvek zásluhovosti, protože další složkou zvýšení důchodů bude procentuální podíl ze zásluhové složky penzí, který v nominálním vyjádření stoupá s jejím růstem, a zároveň to mnohem výrazněji pomůže nízkopříjmovým důchodcům. Proto navrhuji navýšení pevné finanční částky, o kterou mají být důchody valorizovány, o 1 464 korun. A toto je můj pozměňovací návrh - sněmovní dokument 2056.

Můj druhý pozměňovací návrh je téměř identický. Ale protože samozřejmě vždycky je lepší, když je z čeho vybírat, člověk má potom hnedka lepší pocit, takže můj druhý pozměňovací návrh je prakticky identický. Lišit se bude pouze částka, kterou ponížím o jednu korunu, to znamená o 1 463 korun, a je to sněmovní dokument 2057.

Třetí pozměňovací návrh, opět naprosto identický, opět upravena částka, ponížena o další korunu, konkrétně na výši 1 462 korun, a je to pozměňovací návrh 2058.

Čtvrtý pozměňovací návrh, opět naprosto identický, opět upravena výše navýšení na 1 461 korun, čili o jednu korunu ponížen, a je to sněmovní dokument 2059.

A poslední, pátý pozměňovací návrh, částka opět ponížena o jednu korunu, čili to navýšení je na výši 1 460 korun a pozměňovací návrh je sněmovní dokument 2060.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní s přednostním právem pan předseda Fiala. Prosím.

 

Poslanec Radim Fiala: Vážené kolegyně, kolegové, procedurální hlasování nám jako opozici nevyšlo, takže se musíme poradit. Dovolte mi, abych požádal o přestávku na poradu klubu hnutí SPD v délce 30 minut.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. V tom případě přerušuji jednání Poslanecké sněmovny do 4.20.

 

(Jednání přerušeno ve 3.50 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 4.20 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, čas určený na přestávku na poradu klubů, kterou si vzalo SPD, vypršel. My bychom pokračovali v dalších řádně přihlášených do podrobné rozpravy. Jako první tedy požádám paní poslankyni Karlu Maříkovou, připraví se pan poslanec Zlínský.

 

Poslankyně Karla Maříková: Prosím, děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se chtěla přihlásit k 15 pozměňovacím návrhům, pět je mých, dalších pět Jaroslava Dvořáka a dalších pět Jaroslava Bašty, a to k vládnímu návrhu zákona o důchodovém pojištění, kterým chce vláda okrást důchodce, jednu z nejzranitelnějších skupin. A nejen ty, co se v produktivním věku podíleli na chodu státu, ale i zdravotně a tělesně postižené. I těm sebere peníze. A ještě k tomu zneužívá stav legislativní nouze. Moje pozměňovací návrhy jsou v systému načteny jako sněmovní dokument 1948, 1949, 1950, 1951, 1952; Jaroslava Dvořáka jsou načteny 2027. - Já vám to dám napsaný, když nebudete stíhat, v klidu, jo? Takže 2027, 2033, 2034, 2035, 2036; Jaroslava Bašty jsou 2028, 2029, 2030, 2031, 2032.

V České republice je necelých 2 000 400 příjemců starobního důchodu, z toho 889 000 je takzvaných neviditelných seniorů, téměř 10 % populace. To je téměř milion, kteří propadají tím sítem státní pomoci. A tito lidé žijí vlastně pod hranicí chudoby, nemohou si dovolit třeba koupit maso, jedí čínské polévky, aby vyžili s tím málem, co jim zbyde, nemají třeba na to, aby si koupili oblečení, nebo když se jim rozbijí boty. Následkem toho je samozřejmě podvýživa a zhoršení zdravotního stavu. Tito senioři se potýkají s osamělostí, příjmovou chudobou a rezignací na život. Ceny rostou, ale jejich příjmy zůstávají prakticky pořád stejné. Chtěli by si přivydělat, ale zjišťují, že potenciální zaměstnavatelé dávají přednost mladším uchazečům. Často tak pracují načerno, protože vědí, že je to pro ně jednodušší. Řada z nich si přivýdělek dovolit nemůže, jelikož 86 % z nich je závislých na důchodu.

Tento návrh finančně poškozuje všechny příjemce důchodu s měsíčními penzemi nad 8 000 korun, průměrného důchodce pak o 1 010 korun měsíčně. To je zejména v době astronomického zdražování všech pro důchodce klíčových životních nákladů naprosto neúnosné, sociálně-ekonomicky likvidační opatření. Proto jak já, tak moji kolegové navrhujeme pozměňovací návrhy, kde měníme pevné finanční částky, o které mají být důchody valorizovány. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Nyní tedy pan poslanec Vladimír Zlínský a připraví se pan poslanec Radek Rozvoral. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, dovolte, abych se tímto přihlásil k pozměňovacím návrhům, které jsou uvedeny pod čísly 1966, 1967, 1968, 1969 a 1970.

A nyní k odůvodnění k mým pozměňovacím návrhům. Vládní návrh novely zákona o důchodovém pojištění, který mění podmínky červnové mimořádné valorizace všech typů důchodů, je ve zjevné kolizi s ústavními principy a principem legitimního očekávání příjemců důchodů. Finančně poškozuje všechny příjemce důchodů s měsíčními penzemi nad 8 000 korun, s progresí směrem k příjemcům vyšších důchodových dávek, průměrného důchodce pak o 1 010 korun měsíčně. Je to sociálně-ekonomicky likvidační opatření zejména v době astronomického zdražování všech pro důchodce klíčových životních nákladů. Dle platného a účinného zákona měla proběhnout mimořádná červnová valorizace formou zvýšení zásluhové složky důchodu o 11,5 %. Jednou z cest, jak toho stavu docílit, je kromě neschválení předkládané vládní novely její úprava, respektive úprava jednoho z jejích parametrů, konkrétně výše pevné finanční částky, o které se důchody od června zvýší, přičemž tato částka zůstane stejná pro všechny její příjemce, což zachová prvek zásluhovosti, protože další složkou zvýšení důchodů bude procentuální podíl ze zásluhové složky penzí, který v nominálním vyjádření stoupá s jejím růstem. A zároveň to mnohem výrazněji pomůže nízkopříjmovým důchodcům. Proto navrhuji ve svých pozměňovacích návrzích navýšení pevné finanční částky o hodnoty, které jsou uvedeny v důvodových zprávách. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní vystoupí poslanec Radek Rozvoral a připraví se paní poslankyně Zuzana Ožanová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, ve svém vystoupení bych se rád v rámci podrobné rozpravy ve druhém čtení vyjádřil k tomu, proč jsem předložil pět pozměňovacích návrhů k projednávané novele vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Důvod je zcela zásadní, neboť nesouhlasím s tím, jakou částku by po schválení této novely dostali ti, kteří v současné době pobírají ty nejnižší penze. Proto ve svých pozměňovacích návrzích předkládám navýšení pevné finanční částky, o kterou mají být důchody valorizovány.

Jsou to právě příjemci těch nejnižších důchodů, kterých je dle údajů vedených Českým statistickým úřadem okolo 250 000, jejichž důchod činí méně než 14 000 korun. S takovou částkou se opravdu nedá vyžít. Pro většinu z těchto čtvrt milionu seniorů je to jediná forma jejich příjmu, se kterým musí každý měsíc vyjít. Tato vláda svou nečinností jim tento život ještě navíc velmi ztížila, neboť nechala dopustit takový stav naší ekonomiky, jaký je, což ve finále vedlo k velké inflaci. Vlivem inflace tak dochází k růstu cenové hladiny u většiny zboží a služeb, v průběhu času se tak snižuje reálná hodnota měny, a tím pádem klesá její kupní síla. To znamená, že za jednu korunu si dnes koupíte méně zboží a služeb, než byste si pořídili včera. Podle (údajů) Českého statistického úřadu zveřejněných na webových stránkách e15.cz stoupla meziroční inflace v lednu v České republice na 17,5 %. Po prosincových 15,8 % se tedy jedná o další růst odrážející meziroční vývoj cen v České republice. Na ceny má vliv konec úsporného tarifu pro domácnosti, zdražilo i teplo, vodné, stočné a potraviny. K těm potravinám. Jedná se o základní potraviny, které senioři nakupují. Pryč jsou doby, kdy vajíčko stávalo do 2,50 a za 3 koruny bylo drahé. Totéž platí pro cukr. Kilo moučky i krystalu se dnes prodává za ceny přes 30 korun, někde dokonce až ke 40 korunám, ve slevě občas okolo 23 korun. Časy, kdy cenovky ukazovaly 10 či 12 korun, jsou nenávratně pryč. Tak bych zde mohl porovnávat ceny všech potravin.

Dále uvedu příklad ze současnosti, kdy mi kolega říkal, že obstarává nákupy seniorce, která je odkázána na péči druhé osoby. Dala mu 100 korun na nákup, když požadovala litr mléka, čtvrtku másla a půlku chleba. Prý by mi přál vidět její reakce, když jí sdělil, že mu stokoruna na tyto tři základní potraviny nestačila. Její komentář zněl zcela výstižně - cituji: To jsem ráda, že se toho Pavel, její manžel, nedožil, neboť by ho určitě kleplo. Já už tady dlouho nebudu, tak to nějak přežiji. Jíst mohu obden a ohřát se též moc nemohu, neboť mi koncem roku zálohu na plyn zvedli ze 4 000 na více jak 12 000 korun. Doma tak topím jen v jedné místnosti a v koupelně, kde udržuji teplotu 20 stupňů. Přes den sedím v kuchyni a mám na sobě dva silné svetry. Konec citátu. Zde si neodpustím poznámku, že rada předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové z TOP 09 o svetrech byla vyslyšena, a to aniž by seniorka něco takového od ní kdy slyšela. Myslím, že tento příběh mluví za vše. Podobný osud prožívá mnoho dalších seniorů. Když kolegu dotyčná důchodkyně požádala, zda má nárok na nějaký státní příspěvek a jestli by jí to mohl zařídit, prý o tom slyšela v televizi, ona je nemohoucí a práce s PC jí nic neříká, tak to kolega začal zjišťovat. Na příslušném úřadu práce mu bylo sděleno, že o příspěvek si musí dotyčná požádat osobně nebo předat ověřenou plnou moc. Zde by opět musela zajít například na poštu.

K tomu doplním vyjádření vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen Českého statistického úřadu Pavly Šedivé, která uvedla pro ČTK - cituji: Ceny elektřiny meziročně vzrostly o 36,4 %, zemního plynu o 87 %, vodného o 16,3 %, stočného o 30,3 % a tepla a teplé vody o 44,7 %. Konec citátu.

K projednávané novele vládního návrhu snižující výši valorizačního příspěvku musím uvést, že zásadním způsobem poškozuje všechny příjemce této sociální dávky, ale nejvíce ty, kteří pobírají tuto sociální dávku v minimální výši. V případě schválení této novely vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon o důchodovém pojištění, tak přijdou důchodci v průměru o 1 000 korun měsíčně, což je zejména v současné době astronomického zdražování všech základních komodit, pro důchodce klíčových životních nákladů, naprosto neúnosné a sociálně-ekonomicky likvidační opatření. Dle platného a účinného zákona by měla proběhnout mimořádná červnová valorizace, a to formou zvýšení zásluhové složky důchodu o 11,5 %. To ale zapříčiní to, že na tom opět výrazně vydělají ti, kteří pobírají nejvyšší důchody. Dle údajů z Českého statistického úřadu z celkového počtu 2 300 000 starobních důchodců pobírá tuto sociální dávku ve výši přes 20 000 korun okolo tři čtvrtě milionu důchodců.

Jednou z cest, jak tohoto stavu docílit, je kromě neschválení předkládané vládní novely její úprava, respektive úprava jednoho z jejích parametrů, konkrétně výše pevné finanční částky, o kterou se důchody od června zvýší, přičemž tato částka zůstane stejná pro všechny její příjemce. Mé předložené pozměňovací návrhy k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon o důchodovém pojištění, v případě jejich schválení pomohou alespoň trochu všem nízkopříjmovým důchodcům. Navrhuji navýšit výši pevné finanční částky ve výši 1 425 korun, o kterou se důchody od června zvýší, přičemž tato částka zůstane stejná pro všechny jejich příjemce, čímž bude zachován i prvek zásluhovosti, protože další složkou zvýšení důchodů bude procentuální podíl ze zásluhové složky penzí, který v nominálním vyjádření stoupá s jejím růstem a jehož výše by byla 2,3 %.

Prosím o podporu mých předložených pozměňovacích návrhů, ke kterým se tímto hlásím a které mají tato čísla sněmovních dokumentů: 1953, 1954, 1955, 1956 a 1957. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Další v rozpravě vystoupí paní poslankyně Ožanová, následuje paní poslankyně Malá. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážená paní předsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych si dovolila načíst pozměňovací návrhy, a to čtyři, které jsem vložila do systému. Nicméně ještě před samotným načtením, tak jak mi ukládá jednací řád, bych je ráda krátce odůvodnila.

Samotné předložení tohoto zákona mě udivilo, ono už jsme o tom hodně mluvili, protože domnívám se, že se jedná o retroaktivní normu. Když má někdo nějaké očekávání, například u zvýšení důchodu, a nyní v průběhu snižovat se mi nejeví vhodné. A také jsem si vzpomněla přitom, když jsem přemýšlela, zda podat, či nepodat pozměňovací návrhy, na to, co tady zaznělo, když jsme se bavili o důvěře této vládě či nedůvěře v lednu letošního roku. Minimálně dva z kolegů z koalice tehdy pochválili svoji vládu za to, že zvýšila důchody. Byla to paní Eliška Olšáková, vaším prostřednictvím, paní předsedkyně, já si dovolím citovat, co řekla. Podařilo se ustálit ceny pohonných hmot, zvýšila se minimální mzda i starobní důchod, bylo zrušeno EET a naopak zřízena digitální a informační agentura. Na to jsem jí, já nebudu citovat celé, co jsem jí na to řekla, jsem jí oponovala, že zásluhou vlády není zákonná valorizace důchodů.

Posléze po pár vystoupeních vystoupil pan poslanec Petr Letocha. Mimochodem teď psal něco na Twitteru o tom, jak jsme strašní a podobně, ale proto se domnívám, že je vhodné citovat jeho výrok. Často slýchám, že vláda nepomáhá našim občanům, a to je lež. Jen v minulém roce se třikrát zvýšily důchody, navíc vláda zavedla 500 korun měsíčně k důchodu za každé vychované dítě. Na to tentokrát zareagovala moje kolegyně, vaším prostřednictvím, Jana Pastuchová, která opět panu poslanci vysvětlila, že zákonná valorizace není zásluhou vlády, to je pravda, ale snížení zákonné valorizace nebude teď jenom zásluhou vlády, ale i vaší, když pro to zvednete ruku. Takže jenom abyste věděli, že ještě na začátku ledna někteří z vašich kolegů chválili vládu, byť neoprávněně, protože vláda za to nemohla, že... ale svým způsobem mohla, protože k té inflaci také přispěla, takže ji pochválili. Samozřejmě vezměme si to, že důchodci jsou jednou z nejzranitelnějších skupin. Oni se opravdu nemohou bránit, a vy chcete takto postupovat.

Navíc, jak už i v minulém týdnu říkal, vaším prostřednictvím, paní předsedající, pan poslanec Juchelka, někteří staví proti sobě třeba rodiny s dětmi a důchodce. To je opravdu nevhodné, dvě zranitelné skupiny lidí stavět proti sobě. Jestli se díváte, nehodlám číst celý proslov, jenom opravdu krátce ke zdůvodnění. A za mě především váš návrh je hodně nesystémový. Místo komplexnější úpravy je předkládáno něco takovým způsobem ad hoc. Nicméně samozřejmě budete se divit, ale já jsem poslouchala, i pan ministr Jurečka se k tomu tady už několikrát vyjadřoval a vysvětloval, takže samozřejmě jeho vyjádření jsem slyšela, nicméně s ním opravdu nesouzním.

Víte, když jsem se připravovala, tak ještě jsem měla název jedné kapitoly, měla jsem původně členěné celé odůvodnění do kapitol. A jedna kapitola, tam se mi ten název opravdu hodně povedl, měla zajímavý název: Kdo se dožije 68 let, vyhrál. Protože jsem rozebírala vaši důchodovou reformu a ve své podstatě hodláte snížit počet důchodců i tím, že zvýšíte hranici odchodu do důchodu. V určitém zdravotním stavu pracovat delší dobu znamená i to, že se s prominutím nemusí všichni toho důchodu dožít.

Další kapitolu jsem měla 80+, ale o tom jsem již hovořila v rámci faktických poznámek, protože jsem neměla moc času, abych se dostala k řádným projevům, tak to jsem již uváděla, že si mnozí z vás neuvědomují, jaký je rozdíl mezi důchodci, kteří jdou nyní do důchodu, a důchodci, kteří mají 80 let. Opravdu tam jsou závratné rozdíly a tato skupina je ještě zranitelnější než ti, co mají přes 20 000. Oni přes těch 20 000 obvykle fakt nemívají. Myslím si, že by stálo za úvahu se tady touto skupinou zabývat.

Za mě, byť jste schválili legislativní nouzi, za mě, stále se domnívám, že legislativní nouze nenastala. Domnívám se, že děláte to, co chcete, ale ne to, co můžete, protože podle mě opravdu toto nemůžete. Nicméně bohužel místo toho, abychom jen pouze měli rozepře tady a vedli diskuse, tak nejspíš ty diskuse se přesunou na půdu Ústavního soudu, což není úplně vhodné. Bylo by dobré, abychom u dalších tisků vedli normální klasické diskuse a nemuseli potom řešit tyto situace jiným způsobem.

Já nyní ještě těsně předtím, než sdělím, jaké mám pozměňovací návrhy, dám návrh, který tady ještě nezazněl. Dávám návrh na zamítnutí tohoto tisku. A já se domnívám, že těch poznámek, proč dávám návrh na zamítnutí, jste slyšeli od mnoha mých kolegů hodně. Nebudu to opakovat, protože to bychom mohli opakovat několik hodin. Takže krátce, návrh na zamítnutí.

Nyní ke svým čtyřem pozměňovacím návrhům. Já přečtu odůvodnění všech návrhů, a potom uvedu, oč se více týká. Cílem mých pozměňovacích návrhů je navýšit částku, o kterou se zvyšuje procentní výměra důchodů při zvýšení důchodu v mimořádném termínu v červnu roku 2023. Jsou-li, splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, zvyšuje se o tuto částku ten důchod, který se vyplácí v plné výši tak, jak navrhuje vládní návrh zákona. Pozměňovací návrhy mám pod čísly 2186... Tam v čl. 1 § 67ca odst. 1 v písm. b) částku 400 nahrazuji částkou 1 467 korun. Dále pozměňovací návrh 2187, kde v čl. 1 § 67ca odst. 1 se v písm. b) částka 400 korun nahrazuje částkou 1 538 korun. Dále pozměňovací návrh 2188, kde v čl. 1 § 67ca odst. 1 se v písm, b) částka 400 korun nahrazuje částkou 1 609 korun. A poslední pozměňovací návrh, pokud ještě nedám do systému další, 2189, kde v čl. 1 § 67ca odst. 1 se v písm b) částka 400 korun nahrazuje částkou 1 680 korun.

Děkuji všem, kteří ještě mají možnost a pozornost poslouchat naše projevy.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Váš návrh jsem si poznamenala. Paní poslankyně Malá nyní vystoupí. Následuje paní místopředsedkyně Dostálová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Taťána Malá: Dobré ráno. Děkuji za slovo. Přihlásím ke sněmovním dokumentům. 2311, 2312, 2314 a za kolegu Honzu Richtera 2201, 2202, 2203, 2204. My jsme chtěli detailně odůvodnit tyto pozměňovací návrhy v obecné rozpravě, ale bohužel jste nám to znemožnili.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Paní poslankyně Dostálová, není přítomna. Pan poslanec Novák tedy následuje se svým vystoupením. Připraví se pan poslanec Vondráček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych i já vám odůvodnil čtyři pozměňovací návrhy, se kterými vás následně seznámím. On totiž ten zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, je vlastně z dlouhodobého hlediska skutečně důležitým stabilizačním prvkem zákonodárného systému České republiky. A je to vzkaz českého státu svým občanům, že život až do jeho naplnění můžeme žít kvalitně a s dostatečným množstvím prostředků. Odchod do starobního důchodu je pro většinu našich obyvatel milník. Milník v tom, že takový člověk zpomaluje svůj života běh, předává své místo mladším, ale má ještě síly na to, aby plnohodnotně žil a měl možnost svoje zkušenosti předávat. Odchod do starobního důchodu je také právo, nikoliv povinnost. Proto my mladší bychom měli udělat všechno pro to, aby našim rodičům a prarodičům bylo dobře, nestresovali se, zda si smějí koupit jeden nebo dva rohlíky, máslo nebo mléko a zda vůbec mají co jíst a kde důstojně žít. Bohužel jsou mezi námi tací, kteří jsou shodou okolností i politiky pětikoalice, kteří si to podle všeho nemyslí. Je jim to jedno, jak se kdo má, hlavně když se mám dobře já. Mám proto pro naše důchodce, kteří mnohdy nepotřebují kromě důchodu nic, asi bohužel špatnou zprávu, ale nevím, snad, snad ne, snad se to nenaplní. To, pro co jste v roce 1989 ještě jako aktivní mladí lidé zvonili klíči, se začíná obracet proti vám.

Dámy a pánové, pojďme si tedy připomenout, za jakých okolností vzniká na důchod nárok. Pro nárok na starobní důchod je třeba splnit dvě podmínky, a to dosáhnout stanoveného důchodového věku a získat potřebnou dobu důchodového pojištění. Od roku 1995 funguje systém, který nastavuje očekávatelné podmínky pro důchodce v České republice. Očekávatelné podmínky. Přiznejme si, že reálně nikdo z našich seniorů tuto situaci neřeší a vždy jsou potěšeni, možná překvapeni, že dostanou nějakou korunu navíc a jsou schopni pokrýt náklady, které jim díky inflaci rostou. Je to systém pro nás, abychom nezapomněli.

Již mnoho let koluje střídavě vládou, odbornými komisemi a parlamentem informace, že právě systém z roku 1995 se vymyká kontrole a mandatorní výdaje státního rozpočtu to dlouhodobě neustojí. O tom věděla vláda už v období první velké krize na konci devadesátých let minulého století. To, co se chystá teď, je ale skutečně novinka. Vy jste se jako pětikoalice rozhodli, že peníze důchodcům prostě vezmete. To není krádež? Když žijete v nevědomosti a časem zjistíte, že jste o něco přišli. Asi ne. Tohle je normální loupež za bílého dne. Ostatně to tady mám černé na bílém. Přesně z vaší důvodové zprávy. Při zvýšení důchodů v mimořádném termínu v červnu 2023 se nepoužije § 67 odst. 10 a 16. Při tomto zvýšení se procentní výměry vyplácených důchodů zvýší tak, že procentní výměra důchodu se zvyšuje a) o 2,3 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje; b) o 400 Kč, jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů. Když si to shrneme, je to prostě v průměru 1 000 korun, letos tedy 7 000 na jednoho seniora a v dalším roce každý měsíc 1 000 korun.

Navrhovaná změna zákona o důchodovém pojištění reaguje na nečekaně rychlý cenový vývoj, říkáte. Nečekaně rychlý cenový vývoj. Jak reaguje? Jako že vám to sebereme, protože sami máme málo? Podle vašich výplatních pásků rozhodně málo nemáte. Jak to lidem chcete vysvětlit? Proč jste tedy nebyli i pro návrh, který tady byl, abychom si zmrazili také platy a šli příkladem?

Další citace z důvodové zprávy. Vlivem vysokého růstu cen je nutné provést zvýšení důchodů a příplatku k důchodu v mimořádném termínu v měsíci červnu 2023. Toto zvýšení vyžaduje alokaci prostředků státního rozpočtu v rozsahu, který není v současné době možné saturovat. Nevím, ale jestli jsem správně poslouchal pana premiéra, tak vlastně je. Tudíž je tady rozpor výroku pana premiéra a toho, co se píše tady v důvodové zprávě. A to mi trošku nejde do hlavy, proč to tak je. To, na co hraje tato vláda, jsou úspory. Vaše úspory, ne úspory vlády. Vaše úspory, úspory českých občanů, úspory České republiky, nikoli úspory vlády.

Nikde jsem neslyšel, kolik ušetří Ministerstvo financí nebo Úřad vlády na svém provozu. Nikde jsem neslyšel, kolik ušetří Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo pro místní rozvoj, naopak všude se dovídám o odměnách loajálních úředníků. Pak peníze někde chybějí. A komu nesebereme? Důchodcům?

Zpátky k důvodové zprávě, v níž opět překladatel říká, že navržená změna přinese úsporu výdajů na dávky důchodového pojištění. Podle navrhovaných pravidel bude zvýšení důchodů v mimořádném termínu představovat zvýšení výdajů státního rozpočtu všech plátců důchodců v roce 2023 o 15,4 miliardy korun, to jest o 19,9 miliardy korun méně než při zachování stávající úpravy. V roce 2024 by pak výdaje na důchody byly při schválení navrhovaných pravidel zvýšeny o 26,4 miliardy korun, což je o 33,8 miliardy korun méně než podle současného právního stavu. Konec citátu. A teď, kdyby tu aspoň seděl i pan ministr financí, tak bych se ho zeptal, jestli z toho má dobrý pocit. Kde je to plus na straně příjmů? Kde je vyčíslené? Proč tam není? Proč se nebavíme o tom, že i reálné mzdy rostou, že se zvyšují i odvody? Kde to je? Kde je to číslo? Proč není?

Dámy a pánové, rozumím tomu, že nežijeme v jednoduché době. Rozumím tomu, že důchodový systém je potřeba změnit. Můžeme si tady vyčítat, za které vlády se to mělo udělat. Ale mohli jste ho změnit jako vlády koalice s ODS už dávno. Ale ono se to ani tehdy nehodilo, tak jako vy říkáte, že se to nehodilo nám. Není správné, abychom to tady jeden na druhého házeli, ale správné je sednout si k jednomu stolu a o reformě se férově bavit. Ne tak, jako když se k tomuto stolu schází pouze koaliční strany a opozice má zavřené dveře. Nicméně už jsem při jednání kolem tohoto zákona nebo návrhu zákona slyšel mnohokráte, že ty dveře se otevřou. Tak bych předpokládal, že už otevřené jsou.

Existuje skutečně jediná cesta a tou cestou je dohoda. Dohoda tady ve Sněmovně, ale také dohoda s občany. I vy všichni, příslušníci pětiparty, víte, že umíte pochopit skoro cokoli, pokud nejste postaveni před hotovou věc, což se vám asi často stává, a já to chápu. Ne každý umí ve své partaji prosadit svůj názor. No a tohle přesně děláte dnes vy. Nás tady dneska možná ve finále přehlasujete, ubijete procedurami, prosadíte si svou. To samé zřejmě udělá Senát. Jak to posoudí pan prezident? Nevím. Možná bych mu napověděl, že důchodci tímto rozhodnutím nebudou mít podporu týlu ani vybavení na obranu.

Dámy a pánové, máme pořád ještě šanci to zastavit. Buď to zastavíme tím, že předloženou novelu neschválíme, nebo přijmeme jeden z mých pozměňovacích návrhů, které předkládám ve čtyřech variantách, a to - sněmovní tisk (dokument) pod číslem 2128 v částce 1 463 korun, sněmovní tisk (dokument) 2129 v částce 1 534 korun, sněmovní tisk (dokument) 2130 v částce 1 605 a konečně sněmovní tisk (dokument) 2131 - 1 676. Prosím, podpořte alespoň jeden z těchto pozměňovacích návrhů, případně zrušme a neschvalme předloženou novelu jako takovou, a uděláme nejlépe, jak budeme moci.

Tímto se tedy hlásím k sněmovnímu dokumentu 2128, 2129, 2130, 2131. Věřte, že tím, že vašim dětem, kterými se tady často někteří z vás ohánějí, že pro ně chceme něco ušetřit, zachovat, nechceme je zadlužit, tím, jak vašim dětem - i našim - ukazujeme, jak se chováme ke svým rodičům, přesně tak se ty naše děti budou chovat k nám. Zapamatujte si to, prosím. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní vystoupí pan poslanec Vondráček, následuje pan poslanec Hendrych. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Já bych rád načetl dva pozměňovací návrhy. Je to pozměňovací návrh Radka Vondráčka k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, sněmovní tisk číslo 392. A pozměňovací návrh spočívá v tom, za prvé, v čl. I § 67ca odst. 1 se v písmenu b) částka 400 Kč nahrazuje částkou 1 558 Kč. Cílem pozměňovacího návrhu je navýšit částku, o kterou se zvyšuje procentní výměra důchodu při zvýšení důchodů v mimořádném termínu v červnu 2023. Jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, zvyšuje se o tuto částku ten důchod, který se vyplácí v plné výši tak, jak navrhuje vládní návrh zákona.

Dále bych chtěl načíst pozměňovací návrh poslance Radka Vondráčka k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, sněmovní tisk 392, který zní: za prvé, v čl. I § 67ca odst. 1 se v písmenu b) částka 400 Kč nahrazuje částkou 1 487 Kč. Odůvodnění je totožné jako u toho předchozího pozměňovacího návrhu. Předám písemně, já právě nevím číslo.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, já nezastírám, že moje pozměňovací návrhy jsou zoufalým činem zoufalého právníka, který pouze chce využít možnosti načíst pozměňovací návrhy, aniž by si dělal větší ambici, že tyto pozměňovací návrhy budou přijaty. Já dokonce si troufám předvídat, že možná nebudou ani samostatně hlasovány. Nechci být špatným prorokem, ale uvidíme. Nicméně já chci upozornit na dva okruhy témat.

Za prvé je to to, co jsem tady už říkal v rámci nočních debat, které jsme tu vedli s panem ministrem včera kolem půlnoci a předevčírem kolem půlnoci, totiž že se domnívám, že ty výdaje na zákonnou valorizaci jsou v podstatě ústavním výdajem a měly by mít nějakou prioritu, a to z toho důvodu, že jde o naplnění ústavního práva na to, že občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci dle čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i při ztrátě živitele, které se v Čechách, na Moravě a ve Slezsku realizuje formou důchodu.

Valorizace důchodů je pak projevem materiálního pojetí aplikace základních práv a svobod. Materiální pojetí zabraňuje tomu, aby se ze základních práv a svobod nestala jen prázdná skořápka, konkrétně aby při nezměněné absolutní částce důchodu nedošlo díky inflaci k jejich radikálnímu snížení až vytunelování. Valorizace zajišťuje zachování základního práva na důchod ve stáří, invaliditě či při ztrátě živitele ve vztahu ke spotřebnímu koši tím, že se aktuální výše důchodu důchodců v peněžním vyjádření upraví s ohledem na reálný pokles hodnoty peněz způsobený inflací. Závěr tedy je, že ten valorizační mechanismus je naplněním základního práva, které ti lidé mají. Je právě otázka, jestli ta zákonná novela, která je navržena vládou k projednání ve stavu legislativní nouze, upravující vazbu valorizace důchodů na růst inflace, neohrožuje toto základní právo důchodců. Co je jisté - že ho v každém případě snižuje.

Druhým motivem pro podání pozměňovacích návrhů, poté co byla znemožněna obecná rozprava, je upozornit touto formou na rizika spojená s návrhem vlády České republiky, a to je porušení principu zákazu retroaktivity právní normy. V právní teorii se rozeznává pravá retroaktivita a nepravá retroaktivita. Ta pravá retroaktivita je definována jako případ, kdy zákonodárce zpětně zasahuje do skutkových stavů, které před platností právní normy započaly a také skončily, přičemž zásah je charakterizován tím, že se skutkovým stavem spojuje jiné právní následky, než které stanovila dosavadní právní úprava. Pak je nepravá retroaktivita, ta je dána tehdy, když zákonodárce zasahuje do skutkových stavů započatých v minulosti, ale ze staré právní úpravy nedokončených.

Ústavní soud ve své nálezové judikatuře uznává nepřípustnost pravé retroaktivity právních norem, když konstatoval, že její zákaz vyplývá ze zásady právního státu podle čl. 1 odst. 1 ústavy, k jehož znakům patří i princip právní jistoty a ochrany důvěry občana v právo. Obsahem tohoto zákazu jako ústavního principu zároveň není vyloučení jakéhokoliv zpětného působení právní normy, nýbrž pouze takového, jež současně představuje zásah do principu ochrany důvěry v právo, právní jistoty, respektive nabytých práv.

Uvedené zásady představují rovněž kritérium pro případné připuštění výjimek ze zákazu pravé retroaktivity, z nichž některé ve své dosavadní judikatuře konkretizoval i Ústavní soud například v nálezu 21/96, kdy uvedl, že o oprávněné důvěře v právo, to znamená ve stálost právního řádu, nelze uvažovat v případě, kdy právní subjekt musí, respektive musel, s retroaktivní regulací počítat. Myslím, že tohle opravdu není tento případ. Za takovou situaci označil působení právní normy stojící v příkrém rozporu se zásadními, obecně uznanými principy humanity a morálky, viz nález Ústavního soudu z 19. dubna 2011, o kterém jsme hovořili, 53/10. Porušení zákazu pravé retroaktivity považuje Ústavní soud za zásah do jedné z náležitostí materiálního právního státu ve spojení s principem ochrany oprávněné důvěry občanů v právo. Další ústavní nález - 27/9.

Přijetí právního předpisu, jímž dojde k výrazné změně nároku garantovaného dosavadním právním předpisem, který již dozrál, a právní následky tak nastaly a zároveň z hlediska časového i skončily, lze kvalifikovat jako pravou retroaktivitu. Nárok na zvýšení procentní výměry vyplácených důchodů vznikl již naplněním zákonem o důchodovém pojištění předvídaných právních skutečností, srovnání § 67 odst. 3, a následující zpětná změna podmínek pro zvýšení procentní výměry vyplácených důchodů v mimořádném termínu nemůže obstát jako ústavně konformní, neboť je v rozporu s ústavním principem právní jistoty vyplývajícím z konceptu právního státu podle čl. 1 odst. 1 ústavy, srovnejte bod 145 nálezu Ústavního soudu z 19. dubna 2011, číslo ÚS 53/10.

Je vidět, že co se týče legitimního očekávání, na které mi reagoval pan ministr Šalomoun - a já mu za to ještě jednou děkuji - je vidno, že oprávněné legitimní očekávání hodné ochrany bude založeno ve vztahu k majetkovému nároku i tehdy, lze-li tento nárok odvodit z platné a účinné právní úpravy, respektive zákona, a jsou k jeho nabytí naplněny všechny podmínky k hypotéze právní normy. Vztaženo k návrhu zákona je zřejmé, že podle § 67 odst. 3 a následujících zákona o důchodovém pojištění má za splnění podmínek v těchto ustanoveních uvedených dojít ke zvýšení procentní výměry vyplácených důchodů mimo pravidelný termín, tedy v mimořádném termínu, a na straně oprávněných osob vzniklo legitimní očekávání, že jim bude vypláceno tolik, co jim zákon v době splnění podmínek přiznává a garantuje.

Můj návrh, který tou částkou se přibližuje k tomu původnímu zákonnému ustanovení, které v tuto chvíli máme už v zákoně, nahrazuje tu částku 400 Kč vyšší částkou, v jednom případě 1 558, v druhém případě 1 487. Když se mě zeptáte, jakým postupem jsem došel k těmto číslům, říkám upřímně, že ani nevím. Je to zhruba asi tak stejně, jak přišel pan ministr Marian Jurečka ke svým 600 miliardám škody v následujících deseti letech, tak si myslím, že jsme si kvit.

Mě ještě samozřejmě zaráží další věc v rámci debaty - jestli si to ti důchodci zaslouží, nebo nezaslouží. Opakuji to tady neustále, všichni jednou budeme staří, všichni jednou budeme nemocní. Já jsem si to teď na chvilku vyzkoušel v nemocnici a viděl spoustu právě starých, bezmocných lidí, a myslím si, že jestliže stát má napřed ústavní povinnost - a já říkám, že je ústavní - tak té by si měl hledět jako první. Pak má povinnosti zákonné a pak má třeba povinnosti další. Ale jestli má někde hledat rezervy, tak je má napřed najít, hledat v jiných výdajích, než jsou ty z mého pohledu ústavní.

Teď jsem četl několik zajímavých příspěvků na sociálních sítí, že když by se zrušily dva dny státních svátků, tak ty peníze máte třeba zpátky. Můžeme o tom polemizovat, je to bonmot, není to bonmot, ale zkrátka já ani na straně vlády neshledávám nějakou snahu nějakým způsobem se poohlédnout po jiných prostředcích, a zacílilo se rovnou na skupinu seniorů, na skupinu důchodců. Těžko říct, jestli je to právě proto, že tady je nějaká načrtnutá linie politického střetu v rámci politického spektra, protože samozřejmě vy víte, že u hnutí ANO jsou senioři dlouhodobou prioritou, a i nadále budou a jsou to taky do značné míry naši voliči, nebo je to opravdu jenom ta nejjednodušší cesta, kterou se Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo, aniž by zkusilo něco jiného. A současně za využití institutu stavu legislativní nouze a zkráceného řízení, u kterých si myslíme, že bylo protiprávní a je protiprávní, a ve spojení s retroaktivitou a narušením principu legitimního očekávání tady celková kumulace vede k tomu, že považujeme tento návrh za protiústavní. A to, že se obrátíme na Ústavní soud, to už jsem avizoval.

Já chápu, že někteří důchodci i napíšou, že nemají zájem, abychom za ně bojovali, že tu tisícovku navíc nechtějí, já tedy pocházím z prostředí, kde nikoho takového osobně neznám, kteří chtějí a mají problémy s tím, aby vyšli se svými příjmy. Já nezpochybňuji, že existuje Václav P., říkám to...? Václav P. je správně. Já jsem četl potom příspěvek paní kolegyně na sociální sítích, kde to uvádí na pravou míru, že ho zná, že to bylo akorát nešťastné použití toho obrázku. Já jsem si ale pod tím jejím příspěvkem našel zase zajímavou reakci a zajímavý komentář, kde tam nějaký člověk píše: "Tak napřed zvýšíte inflaci amatérským stropováním cen energií u obchodníků, tedy jim z daní vyplácíte jejich zisk bez práce, místo u výrobců, a teď to budete honit na důchodcích, a ještě v protiústavním stavu legislativní nouze, místo abyste činili kroky pro snížení inflace. Nejste o nic lepší než Babiš, on je populista a vy jste - ODS a celá K5 - jen vláda národní katastrofy." Cituji Vladimíra, nebo Vlastimila, já nevím, Tlustého, nevím teď křestní jméno.

Podívejte se, samozřejmě jsou taky důchodci, kteří - a já jsem hrdý na to, že patřím do takového národa - jsou schopni se uskromnit. Když jim řeknete, že je zapotřebí se uskromnit, tak oni to udělají, i když sami mají málo. Takových lidí je taky spousta. A já nevím zrovna, proč... jestli brát jako argumentační prostředek... jsou-li tedy důchodci, kteří si to nepřejí, kteří chtějí mít vlastní důchod, jsou to vaši voliči, tak navrhuji, ať tedy postupují nějak individuálně, mohou přispět na snížení státního dluhu a nemusí mluvit za ty seniory, kteří jsou rádi, když nějakým způsobem vyjdou.

Na závěr si dovolím dát procedurální návrh, ano. A já bych chtěl kvůli té retroaktivitě a kvůli tomu legitimnímu očekávání, abychom to projednání přerušili do projednání v ústavně-právním výboru. (K poslanci Výbornému, který řečníkovi podává materiály.) Nemusím, já jsem ho četl ústně celý. Vteřinku ještě. Sněmovní dokument 2321, přihlásím se, a sněmovní dokument 2322. Děkuji. A navrhuji přerušení tohoto bodu do projednání ústavně-právním výborem Poslanecké sněmovny. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Eviduji váš procedurální návrh, nicméně jsem viděla přihlášku pana předsedy Výborného, hlásil se s protinávrhem. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, vážený pane vicepremiére a ministře práce a sociálních věcí Mariane Jurečko... (Smích v sále.) já se omlouvám, ale já jsem vždycky nabyl dojmu, že je slušné zde pozdravit a oslovit předsedající i přítomnou vládu, tak nevím, co tady vyvolalo ten posměch.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem zaregistroval návrh předsedy ústavně-právního výboru Radka Vondráčka k tomu, abychom procedurálně přerušili projednávání tohoto bodu. Vím, že podle jednacího řádu na to má pan předseda právo, já to plně respektuji, nicméně jménem pěti poslaneckých klubů - Občanské demokratické strany, KDU-ČSL, strany TOP 09, STAN a Pirátské strany - si zde dovolím - a opět, dovoluje mi to jednací řád, podle kterého se tady řídíme - dát protinávrh, a to abychom o tomto bodu 1 dnešní mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, kde projednáváme novelu zákona o důchodovém pojištění, sněmovní tisk 392... a vítám tady paní předsedkyni, prostřednictvím paní předsedající... (Smích v sále, potlesk.) Krásné brzké ráno. (Hlasy z pléna.) Prosím, nepokřikujme, já vím, že to... (Předsedající: Ano. Prosím.) patří paní předsedkyni a nemám to říkat já. Prosím, paní předsedkyně.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Prosím, abyste nepokřikovali z lavic, protože musíme vyslechnout celý návrh. Takže prosím opravdu kolegy o ztišení. A to platí pro celý sál. Prosím, pokračuje.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji. Já dokončením tedy ten protinávrh, jestli mi to ctěná Sněmovna umožní, abychom o tom protinávrhu, který se týká novely zákona o důchodovém pojištění, sněmovní tisk 392, abychom ho přerušili do dnešního dne 3. března 2023 do 5.16 hodin. Prosím, aby o tomto návrhu bylo dáno hlasovat. Děkuji, paní předsedkyně. (Ťukání karet do lavic.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Já eviduji ještě další přihlášené před vámi, paní poslankyně, s protinávrhem, ale... (Hlasy z pléna.) já mám nejdříve tady další návrhy, takže vás dám v pořadí. Nicméně nejdřív pan poslanec Letocha, který stahuje tento návrh. Prosím, máte možnost přednést svůj návrh, paní poslankyně Fialová.

 

Poslankyně Eva Fialová: Já podávám návrh, já už jsem taky unavená, námitku proti postupu předsedající, protože jste měla vést, jako nás všechny předtím, pana předsedu Výborného, aby vznesl ten protinávrh, a ne ho tady zdlouhavě víceméně... říkal a všechny vítal a tak dále. Takže vy jste nevedla k tomu, aby řekl ten protinávrh, jak jste to dělala u nás, proti vašemu postupu.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Ano, námitka je samozřejmě legitimní. Eviduji zájem o odhlášení všech přítomných, takže jsem vás nyní všechny odhlásila. Prosím tedy, kolegové a kolegyně, abyste se opětovně přihlásili svými identifikačními kartami. A připomínám, co budeme hlasovat.

 

Jako první je námitka paní poslankyně Fialové proti postupu předsedající. Počet přihlášených se ustálil.

Já zahajuji hlasování o této námitce. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 59 přihlášeno 129 přítomných, pro 44, proti 84. Námitka byla zamítnuta, nebyla přijata.

 

Nyní se tedy vypořádáme s jednotlivými návrhy, které byly předneseny, a to nejdříve protinávrh pana předsedy Výborného na přerušení schůze, tedy respektive bodu projednávaného, pardon, 3. 3. v 5.16.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro přerušení? Kdo je proti?

V hlasování 60. přihlášeno 129 přítomných, pro 4, proti 84. Návrh nebyl přijat.

 

Další je tedy poslední z těch návrhů, tedy ten samotný první návrh pana poslance Vondráčka, a zněl, že chce přerušení tohoto bodu do projednání v ÚPV, ústavně-právním výboru.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování 61. přihlášeno 129 přítomných, pro 45, proti 83. Návrh nebyl přijat.

 

Pokračujeme tedy dále v rozpravě a nyní vystoupí se svým příspěvkem pan poslanec Hendrych, následuje... Faktická poznámka tady je, pardon, omlouvám se, pana poslance Vondráčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Já jenom k postupu pana předsedy Výborného. Já jsem byl dnes právě v té televizní debatě a Jakub Železný mi tam připomínal, že když byl předseda Poslanecké sněmovny Miloš Zeman a byly interpelace - a ono to vypadá furt stejně, taky tam nikdo nebyl - tak ještě oslovoval "vážené poslanecké lavice". Ještě doporučuju, že bychom příště zkusili "vážené poslanecké lavice". (Smích v sále, potlesk.)

A ještě, když už mám tu faktickou poznámku, tak bych poprosil, kdyby se třeba někdy sešlo vedení Poslanecké sněmovny a už se nějak domluvíte, protože to jsou dva extrémy, ano? Tak dobře. Karel Havlíček je rychlý, je velmi rychlý, on taky byl dvojí ministr, tak on nemá čas... (Smích v sále.) a paní předsedkyně je taková pomalejší. Tak kdybyste nějak dokázali se domluvit a byli někde uprostřed. Děkuji. (Smích a potlesk v sále.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Některé věci jsou velmi subjektivní. (Smích v sále.) Pojďme pokračovat. Pan ministr Jurečka s faktickou poznámkou.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Já si dovolím tady říci, já jsem velkorysost sama, měl jsem to možná říct před tím hlasováním, protože si myslím, že návrh kolegy Radka Vondráčka byl nehlasovatelný, v situaci, kdy jsme si tady odhlasovali zkrácené řízení ve stavu legislativní nouze, tak z logiky věci není počítáno v tom případě s tím, že by byl prostor na projednávání těchto návrhů ve výborech. Tak jenom tolik jako poznámka. Já to chápu, školíme se tady vzájemně, mně to přijde zbytečné, přijde mi to trošku i nedůstojné vzhledem k tomu času, mohli bychom potom... teď se tady dívám na kolegu Radka Vondráčka, prostřednictvím paní předsedající, když tady zmiňuje prázdné lavice. Já si myslím, že bychom mohli odlišovat třeba délku i třeba podle letního a zimního období, když kolegové a kolegyně třeba běží ze Sněmovní 1 z kanceláří, to má nějaký vliv, nebo když běží v noci, aby se něco nestalo. Myslím, že fakt se dostáváme do roviny, která není úplně hodna této Sněmovny. Myslím, že to není nikomu z nás komfortní. Pojďme dojet normálně, racionálně, věcně, a to oceňuji, to chci říct, že oceňuji, že dosavadně všichni poslankyně a poslanci poměrně věcně okomentovávali své návrhy. A pojďme v tom dále pokračovat. Děkuji mnohokrát.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Další faktické poznámky. Nyní paní poslankyně Peštová, následuje paní předsedkyně Schillerová. (Hluk v sále.) Prosím o ztišení v sále. (Ruch v sále pokračuje, hlasy z pléna.) A kolegyně, kolegové, dodržme ještě důstojnost, byť je brzká ranní hodina, nechme promluvit paní poslankyni v důstojné atmosféře. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já bych chtěla promluvit k panu ministru Jurečkovi. Vy jste tady namítal, že byla špatně, nebo respektive, že to bylo nehlasovatelné. Tak proč jste tuto připomínku nesměřoval k vaší paní předsedající? Ale já vám rozumím, ale ona řídí schůzi. Takže jestliže to bylo nehlasovatelné, tak ona měla říct, že to je nehlasovatelné. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Paní předsedkyně Schillerová se svojí faktickou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Pane ministře Jurečko, vy jste si odhlasovali, ne my jsme si odhlasovali, abychom to řekli přesně. A já si myslím, že vy tady tak jste překroutili jednací řád, že vytýkat panu poslanci Vondráčkovi, jestli je to nebo není nehlasovatelné, je úplně nadbytečné.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Poslední faktická poznámka, pana poslance Vondráčka, alespoň poslední. Prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Já to beru sportovně. A my jsme si taky zasportovali, když jste sem museli doběhnout. Já si myslím, že ten návrh byl dostatečně určitý a konkrétní, aby o něm mohlo být hlasováno. Protože tady se může - a to byl totiž návrh na přerušení bodu a tam žádný limit není. Tam můžu odkázat na událost, já můžu odkázat na čas, já můžu dát nějakou lhůtu, třeba na dvacet minut, nebo do pěti, nebo do přítomnosti ministra, nebo do projednání v ústavně-právním výboru, který by si to v rámci obecných ustanovení v jednacím řádu prostě vzal, projednal by tu retroaktivitu, projednal by legitimní očekávání, projednal by možná i ty limity stavu legislativní nouze. Jak by to doprojednal, mohli bychom pokračovat. Já jsem zas tak moc nepočítal s tím, že to projde. (Smích v sále.) Ale člověk chce mít v tom stenozáznamu všechno... (Smích v sále.) protože on to bude číst nový předseda Ústavního soudu - já nevím, kdo to bude, nechme se překvapit - a řeknou si, ten Vondráček to nemyslel špatně. (Veselí v sále.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Pan předseda Výborný se svojí faktickou poznámkou.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji. Sice to ten Vondráček nemyslel špatně, to určitě ne, ale určitě to nebylo v souladu s jednacím řádem, a on to předseda ústavně-právního výboru ví. Protože my jsme si tady všichni odhlasovali - nebo všichni ne tedy, ale ti, kteří to podpořili, to, že jednáme ve stavu legislativní nouze, v režimu § 99 jednacího řádu, a tudíž opravdu není možné se vracet k nějakému projednání, jakkoliv vím, že pan předseda je velmi pracovitý a ústavně-právní výbor by zasedal nejraději 24/7 a dále, ale chápu, tohle opravdu není možné. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Faktická poznámka pana poslance Vondráčka a pak následuje paní poslankyně Ožanová. A možná to jsou vaše materiály tam potom. (Poslanec Vondráček: Moje ne.) Tak někdo. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Už to nebudeme prodlužovat. Nebudeme. Ale opravdu, ten § 99 nederoguje § 60. A faktická poznámka právě umožňuje, aby v ní padl i procedurální návrh. A návrh na přerušení bodu je jeden z mála, který můžete učinit i v rámci jednání podle § 99. A vy jste jich sami několik dali. A není rozdíl mezi určením času a událostí. Buď tam dáme do 21. března, to už tady padlo, nebo až dozrají brambory. Což už by byl problém, protože jsou různé odrůdy. To už by bylo nehlasovatelné, ale já na ústavně-právním bych to projednal určitě co nejdřív. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Paní poslankyně Ožanová se svojí faktickou poznámkou. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, já na to budu potřebovat pár sekund. Kdyby tu byl jeden z mých oblíbených kolegů, tak by na to řekl kolegovi Výbornému, vaším prostřednictvím... vaší předsedkyně, omlouvám se, už taky jsem unavená - Sněmovna je suverén. A klidně jsme si to mohli do toho ústavně-právního výboru dát. Já bych s vámi ráda o tom diskutovala.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Pan poslanec Hendrych v podrobné rozpravě se svým vystoupením. (Smích v sále.) Prosím, máte slovo. A poprosím o ztišení kolegyně a kolegy.

 

Poslanec Igor Hendrych: Tak jsem se dočkal. Děkuji, paní předsedkyně. Já si tady dovolím načíst své čtyři pozměňovací návrhy a slušně je odůvodnit. Jsou to pozměňovací návrhy poslance Igora Hendrycha k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, sněmovní tisk číslo 392.Než uvedu čísla pozměňovacích návrhů, jak jsou uvedena v systému, tak bych chtěl uvést jakousi stručnou důležitou poznámku, kterou jsem tady už zmiňoval jednou ve faktické, a chtěl jsem o tom hovořit trošku déle. Teď to víceméně také asi spíše zkrátím.

Já bych chtěl upozornit, že touhle chystanou legislativní změnou v podstatě je popírán výkonový, respektive zásluhový princip našeho penzijního systému, a to tím, že v podstatě penalizujeme především ty seniory, kteří aktuálně mají průměrný a nadprůměrný důchod, ale dokonce i ty, kteří mají důchod nad 8 000 korun. Ale čím vyšší důchod, tak tím je v podstatě relativně, tím, že ta procentuální částka byla radikálně snížena - nebo ona ještě nebyla , ale pokud bude radikálně snížena, tak tím v podstatě penalizujeme nejvíc ty, kteří se v životě více snažili, více pracovali, možná více studovali, možná měli i více zaměstnání a dosáhli na vyšší důchody. Takže relativně bude jim přidáno méně než těm nízkopříjmovým. Nic proti tomu, samozřejmě ti nízkopříjmoví pod tím důchodem, pod tou částkou 8 000, si to bezesporu zaslouží, ale je důležité si tady toto připomenout.

A k té připomínce patří ještě jedna důležitá poznámka, že náš výkonový nebo zásluhový systém penzí, který tady máme, v podstatě garantuje i rozhodnutí, respektive nález Ústavního soudu z roku 2010, který způsobil i takzvanou malou důchodovou reformu, svého času. Je to sice trošku přeneseně v tomhle případě, ale tenhle ten princip je tou legislativní úpravou, kterou tady máme před sebou, je tím narušován. A proto pro zmírnění dopadů navrhuji tedy své čtyři poslanecké pozměňovací návrhy a ty jsou evidovány pod číslem 2211, 2207, 2208 a 2209. To je ode mě vše, děkuji vám za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Nyní se hlásí s faktickou poznámkou pan poslanec Rozvoral. Prosím.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vzhledem k tomu, že si myslím, že bychom měli udělat ještě jednu hygienickou pauzu, tak žádám o přestávku na poradu poslaneckého klubu hnutí SPD v délce jedné hodiny. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Ano, dobře. Já vyhlašuji přestávku na žádost klubu SPD v délce jedné hodiny, což znamená do 6.28 hodin.

 

(Jednání přerušeno v 5.28 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 6.28 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Krásné ráno, milé kolegyně, milí kolegové. Zdravím všechny. Ano, také mávám, děkuji.

A budeme pokračovat. Nacházíme se v rozpravě. Pokud se nepletu, vzhledem k tomu, že jsem převzala řízení schůze, tak zde nejsou žádné faktické a do rozpravy je přihlášen pan poslanec Mašek, připraví se paní poslankyně Knechtová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji, paní předsedající. Vážení páni ministři, vážení koaliční i opoziční kolegové a kolegyně, pěkné dobré ráno. Já bych se chtěl přihlásit touto formou k pozměňujícím návrhům, a to jednak k pozměňujícím návrhům poslance Jiřího Maška pod čísly 2231, 2233, 2234 a 2235 a k pozměňujícím návrhům mé ctěné kolegyně Jany Berkovcové, které jsou v systému pod čísly 2257, 2258, 2261 a 2252.

Chtěl bych říci i krátké zdůvodnění těchto návrhů. Podali jsme je s kolegyní proto, že vládní návrh považujeme vůči důchodcům za asociální, porušující princip legitimního očekávání a zároveň jevící se jako porušující princip retroaktivity.

Chtěl bych k tomu ještě poznamenat tu věc, že si vláda z mého pohledu vybrala ty nejzranitelnější, vybrala si důchodce, kteří se nemohou bránit, ale vybrala si také tu skupinu, která současnou vládní pětikoalici z větší části nevolí, čili vybrala si vlastně a trestá své nevoliče. Přitom z naší strany při vědomí toho, že současný valorizační systém je těžce udržitelný, tak z naší strany byla deklarovaná ochota se společně podílet jako opozice na tvorbě systému nového, nicméně s tím, aby nebyla právě porušena už zmíněná retroaktivita a to legitimní očekávání a aby došlo k tomu, že ty změny budou přijaty v řádném legislativním procesu, budou řádně prodiskutovány tak, jak závažnost těch výsledků potom si zasluhuje.

Takže to je ten důvod, proč předkládáme tyto protinávrhy. Je to důvod, abychom zmírnili ten náraz, který teď ty důchodce čeká, kdy má dojít ke snížení v průměru o 1 000 korun. Smutné na tom ještě je, že pan ministr financí přiznal, že vlastně ty finanční prostředky by dokázal uvolnit na výplatu v tomto roce na tu valorizaci. A skutečně nic nebránilo tomu toto udělat, neriskovat u Ústavního soudu to, že Ústavní soud tento návrh zákona zamítne, a měli jsme víc času na to, řešit tu valorizaci k 1. 1. 2024. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášená paní poslankyně Knechtová, připraví se paní poslankyně Fialová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, dobré ráno. Hlásím se ke svému pozměňovacímu návrhu pod číslem 2171, ve kterém navrhuji navýšit částku, o kterou se zvyšuje procentní výměra důchodů při zvýšení důchodů v mimořádném termínu v červnu 2023, na částku ve výši 1 448 korun. Jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, zvyšuje se o tuto částku ten důchod, který se vyplácí v plné výši tak, jak navrhuje vládní návrh zákona.

Dále se hlásím ke svému pozměňovacímu návrhu pod číslem 2174, ve kterém navrhuji navýšit částku, o kterou se zvyšuje procentní výměra důchodů při zvýšení důchodů v mimořádném termínu v červnu 2023 na částku ve výši 1 519 korun.

Dále se hlásím ke svému pozměňovacímu návrhu pod číslem 2175, ve kterém navrhuji navýšit částku, o kterou se zvyšuje procentní výměra důchodů při zvýšení důchodů v mimořádném termínu v červnu 2023 na částku ve výši 1 590 korun.

A dále se hlásím ke svému poslednímu pozměňovacímu návrhu, který je pod číslem 2176, ve kterém navrhuji navýšit částku, o kterou se zvyšuje procentní výměra důchodů při zvýšení důchodů v mimořádném termínu v červnu 2023 na částku ve výši 1 661 korun.

Co se týká zdůvodnění, tak vzhledem k tomu, že je 6 hodin 35 minut a já jsem byla přihlášená do všech rozprav už od pondělka a nedošla na mě řada, tak už v současné době tím nebudu zdržovat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí paní poslankyně Fialová, připraví se pan poslanec Kukla. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Eva Fialová: Já moc děkuji za slovo. Já hned tady panu ministrovi to ulehčím... (Předává ministru Jurečkovi podklad.) Já bych se ráda přihlásila ke svým čtyřem pozměňovacím návrhům pod sněmovním dokumentem 2165, 2166, 2167 a 2168.

Cílem pozměňovacího návrhu je, že se v čl. 1 § 67 odst. 1 v písm. b) mění částka 40 korun a nahrazuje se novou. Nebudu tady říkat konkrétní data, protože jak už tady řekl předtím můj ctěný kolega Radek Vondráček, my nevíme, jaká je kumulace a jaké vlastně budou finální, tak je to tak jako střelení se, jak to dělá vláda. A odůvodnění je jenom, že cílem pozměňovacího návrhu je navýšit částku, o kterou se zvyšuje procentní výměra důchodů při zvýšení důchodů v mimořádném termínu v červnu 2023. Jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, zvyšuje se o tuto částku ten důchod, který se vyplácí v plné výši tak, jak navrhuje vládní návrh zákona.

Já doufám, jsem přesvědčena o tom, že dnes, když už nám hezky začíná svítat, tak do večerních hodin určitě vám tento zákon projde, a já jenom budu doufat, že se nestane něco ještě katastrofálního, co tady naznačoval pan ministr, že kdyby nedošlo k této valorizaci, tak by případně se mohlo dostat až na řecký model. Tak doufám, že se tak nestane a že to všichni patřičně ocení. A je mi velice líto, jakým stylem byla omezena naše práva od začátku, ale rozumím tomu a přeji vám všem krásné dobré ráno.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí pan poslanec Kukla a dalším přihlášeným je pan poslanec Ryba. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kukla: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, dobré ráno. Já mám také pozměňující návrhy, a to čtyři. Ty pozměňující návrhy mám z toho důvodu, protože ten vládní návrh, který nám je tady předkládán, tak de facto snižuje seniorům valorizaci v průměru o 1 000 korun. My tady už čtvrtý den bojujeme za všechny seniory. Teď jsme měli hodinovou pauzu. Myslím si, že to je velmi málo, tak uvidím na závěr, jestli nedám návrh na přerušení.

Proč pokládám ty pozměňující návrhy? Já, když se podívám na ten vládní návrh a vidím, kolik ti senioři měli dostat, tak prostě vy jste v průměru, jak se říká, snížili důchod o 1 000 korun. To je hrozně smutný. Ti senioři za mnou chodí do poslanecké kanceláře, nemají na zaplacení složenek, všechno se jim zvyšuje.

Když se podíváme na inflaci, v roce 2023 i 2022 se potvrzuje, že inflace je dynamizována především cenami energií. Bydlení, voda, energie, plyn, potraviny, růst těchto položek však více dopadá právě na seniory, na ty nízkopříjmové domácnosti. Když se podíváme, tak ta inflace se jich velmi dotýká, jim se zvyšují výdaje, oni mají výdaje na ty položky, které jsem vyjmenoval, a je velmi smutné, že se jim snažíme snížit ještě životní úroveň v této době. Jim ty náklady prostě rostou. Průměrný index spotřebitelských cen je pro rok 2022 u domácností celkem ve výši 115,1, to je 15,1 %, a pro domácnosti důchodců ve výši 115,6. Je zřejmé, že rozdíl mezi indexem spotřebitelských cen domácností celkem a indexem spotřebitelských cen domácností důchodců se v čase výrazně zvyšuje. Ta důchodcovská inflace v čase právě více roste. Právě osamělí senioři již nemají moc kde ušetřit. Velkou část výdajů dají na základní potraviny, za bydlení a energie. Navíc na tom bývají velmi špatně i s úsporami, tak není prostor, aby sáhli právě do ušetřených úspor.

Já proto podávám čtyři pozměňující návrhy. Ten první pozměňující návrh má číslo 2099 a teď vám řeknu, co v tom pozměňujícím návrhu je. V mém pozměňujícím návrhu je to, že jim ty peníze, které vy jste jim vzali, tak já jim je vracím. Pozměňující návrh poslance Martina Kukly k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony: V čl. I § 67ca odst. 1 se v písmenu b) částka "400 Kč" nahrazuje částkou "1 455 Kč".

Můj druhý pozměňující návrh je pod číslem 2100. Už nebudu říkat, že je to k důchodovému pojištění, ale zkrátím to, abych to tady neobstruoval, jak říkáte, že my to tady obstruujeme, já si to rozhodně nemyslím. Já jsem za tu dobu od úterý neměl prostor tady vůbec promluvit, pouze na mě zbyl čas ve faktických poznámkách. Ale abych se vrátil k tomu pozměňujícímu návrhu, tak: V čl. I § 67ca odst. 1 se v písm. b) částka "400 Kč" nahrazuje částkou "1 526 Kč".

Ten můj třetí pozměňující návrh je pod číslem 2101. Je to opět k vládnímu návrhu zákona, sněmovní tisk 392: V čl. I § 67ca odst. 1 se v písm. b) částka "400 Kč" nahrazuje částkou "1 597 Kč".

Můj poslední pozměňující návrh je pod číslem 2102. Je to opět k sněmovnímu tisku 392: V čl. I § 67ca odst. 1 se v písm. b) částka "400 Kč" nahrazuje částkou "1 668 Kč".

Já si myslím, že tyto pozměňující návrhy vracejí ty finanční prostředky právě těm lidem, kteří je nejvíce potřebují. Když se podíváme, tak vy říkáte, že v letošním roce ušetříte díky tomuhle návrhu 19,4 miliardy korun a v následujících letech další finanční prostředky. Já si myslím, když se podívám na rozpočet státní, tak to jsou desetiny procent, že senioři by si to rozhodně měli zasloužit. My tady za ně čtvrtý den bojujeme de facto bez přestávek. Když se podíváme na takové řidiče kamionu, tak ti si musí dát povinnou zákonnou pauzu, protože by mohli způsobit dopravní nehodu. Já mám za to, že my tady můžeme způsobit taky velkou nehodu, ale pro 2,4 milionu obyvatel. Tak já budu rád, když moje pozměňující návrhy podpoříte. A rozhodně tím nikomu neuškodíte, ba naopak uděláte těm potřebným velkou radost. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní se přihlásil s faktickou pan poslanec Svoboda. Pane poslanče, máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Pavel Svoboda: Dobré ráno, děkuju za slovo paní předsedající. Dovolte mi jenom panu kolegovi, vaším prostřednictvím, poděkovat za krásný příspěvek. A jestli se bojí o dopravní nehody řidičů kamionů, tak až někdo z vás dostane zítra nebo pozítří mikrospánek, až odsud pojede, tak si na to vzpomeňte. Krásný ráno.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Vystoupení pana poslance vyvolalo několik faktických poznámek. Jako první se přihlásila paní poslankyně Peštová, poté pan poslanec Lang. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo, paní předsedající. Pane poslanče, prostřednictvím paní předsedající, kdybyste vy neměli tolik klubů, kolik máte... My máme podstatně míň přestávek, než máte vy, jestli si to uvědomujete. Kdybyste aspoň trošičku projevili nějaký soucit nebo já nevím, prostě nějakou kolegialitu a pochopil jste, že tím, že vy máte ty přestávky a my je nemáme, kdybyste gentlemansky přišli, vždycky jsme tady byli do dvou hodin do rána, a kdybyste přišli gentlemansky a řekli fajn, bude to do dvou hodin, do sedmi hodin a v sedm hodin začínáme, tak se tady vůbec nemusíme bavit o nějakém mikrospánku.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Dále vystoupí s faktickou pan poslanec Lang, připraví se paní poslankyně Pastuchová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, paní předsedající. Tak já taky jsem myslel, že jsme tu dneska čtvrtý den, všichni tady říkáte, jak jsme unavení a jak bychom měli mít nějakou tu politickou kulturu a podobně. A tady přijde pan poslanec, kterého já jsem nikdy neviděl doteď, a okamžitě nás napadne, začne nás okamžitě hned urážet a podobný věci. Prosím vás, co to je jako? Co to má znamenat? My tady načítáme, když se dostaneme poprvé ke slovu až teď, že můžeme načítat vůbec pozměňující nějaké návrhy, přihlašovat se vůbec k něčemu, a vy tady začnete o nějakých mikrospáncích a dalších věcech? Nechte si to. Jako mě toto vůbec nezajímá, tyhle ty vaše věci. Kdybyste opravdu připustili klasickou parlamentní diskusi, abychom o tom mohli uvažovat, v normálních časech se vyjadřovat, tak tohleto vůbec nemusíme absolvovat.

Proč my to děláme? My to děláme, protože vy nám to obstruujete ve své podstatě, vy jste si to vymysleli a teď jste si to zobstruovali sami. Prostě sem dobíháte... Nemusíte na mě pokřikovat, pane ministře (k ministru Jurečkovi u stolku zpravodajů), já nejsem hluchej, a když tak si vezměte mikrofon, jo, pořád tady povykujete, nechte si to! Všichni jsme unavení, ale my to tady děláme pro ty lidi. My to tady děláme, protože vy tady děláte krádež za bílýho dne. Proto my jsme tady ten čtvrtej den, vám je to jedno pravděpodobně, ale prostě ti lidi, kteří opravdu jsou někteří už na dřeň, tak proto my tady jsme ty čtyři dny. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji. Nyní s faktickou paní poslankyně Pastuchová, poté pan ministr Jurečka. Prosím, máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Tak pane kolego, vy jste mě dostal docela se svým vystoupením. Já tu sedím celou noc. Nešla jsem ani na pět minut mimo hygienických přestávek pryč. Se vší úctou, sedí tu pan ministr a pan zpravodaj. Všechny jsem viděla, jak tu sedíte a nesedíte, jak jste dobíhávali zmuchlaní, rozcuchaní, rozmalovaní ze svých pokojů. Takže vy mě nepoučujte o tom, kdo bude mít mikrospánek. Já se půjdu po těch čtyřech dnech tady vyspat a pak teprve pojedu domů. Nevím, jak to máte vy, ale nepoučujte nás tady. Můžete nás poučovat, kdybyste tu seděl. Vy všichni, celou noc. Já jsem ji tady proseděla. Mimo teď té hodiny, kdy jsem si šla dát sprchu a převlíknout se. Co to děláte na mě? Tohle si fakt nedovolujte mi posílat (Předsedající: Paní poslankyně...) na dálku nějaký polibky, jo? (Předsedající: Paní poslankyně...) Jste už přes čáru!

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Paní poslankyně, děkuji vám. Nicméně jenom pro příště oslovujte kolegy prostřednictvím předsedající.

Nyní s faktickou poznámkou pan ministr Jurečka, poté pan poslanec Kukla. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji vám, vážená paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, já se snažím tady být od toho úterka prakticky celou dobu i v rámci všech těch nočních jednání. Vůbec si nestěžuju. Kolega tady, myslím dva dny zpátky, mluvil o tom, jak je mu nepříjemné, že tady musí být a že má tu studenou sprchu nebo jak to tady říkal a neví, jestli je zrovna holka, nebo kluk, já už si to nepamatuju přesně, jak to znělo. Teď to zlehčuji. Ale já moc prosím, myslím si, že i pro ten kontext, když se jednou bude dívat někdo na toto jednání, ať už někdo z členů Ústavního soudu, nebo kdokoliv jiný, zkusme i po těch čtyřech dnech si udržet nějakou míru důstojnosti toho jednání. Já k tomu vybízím na všechny strany, zkusme držet tu poměrně racionální linku, která tady běžela posledních několik bodů, nebo u několika z vás, kteří jste se hlásili ke svým pozměňujícím návrhům. Já myslím, že u nás na Moravě se říká takové krásné úsloví - večer šohaj, ráno šohaj. Ne každý to tak má, já se to snažím v životě aplikovat, věřím, že to tady zvládneme ještě, ať už to bude pátek, nebo to bude sobota, nebo neděle ráno. Pak samozřejmě jenom velmi prosím o bezpečné návraty domů nás všech, protože ať jsme z opozice, nebo z koalice, určitě máme doma ty, kteří se nás těší, tak ať to zvládneme. A teď vážně, zkusme opravdu jet dál a načítat ty pozměňující návrhy a hlásit se k nim. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Další faktická patří panu poslanci Kuklovi, připraví se pan poslanec Brož. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kukla: Děkuju za slovo. Já s dovolením zareaguju prostřednictvím paní místopředsedkyně na kolegu, který tady hovořil o mikrospánku. Ano, my jsme tady celou noc seděli, aspoň já, nevím, jak sem pan poslanec chodí, ať se podívá prvně na svoji účast u hlasování, pak může něco povídat, kdo sem chodí a kdo sem nechodí. My sem prostě chodíme. Pan ministr tady povídal o slušnosti. Když se podívám na jeho stůl tady, co tady má, s čím se tady nechával fotit... Já mu na to sahat nebudu, ale myslím si o tom svý, něco říká na mikrofon a něco jinýho dělá.

No a abychom tady neusnuli, já už toho mám taky dost, byl jsem tady celou noc, tak proto dávám procedurální návrh, abych se mohl vyspat a nikoho neohrožoval ani tady ve Sněmovně, na přerušení na 12 hodin. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji. S protinávrhem prosím pan předseda Jakob.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pan, tuším, že to byl Vondráček, nás vybízel, abychom oslovovali i prázdné lavice. Já to dělat nebudu. Opravdu to mnohadenní jednání je velmi náročné, proto přednesu protinávrh proti tomu procedurálnímu návrhu, který zazněl, a omlouvám se, ale prosím paní kolegyni, prostřednictvím paní předsedající, aby na mě odtamtud (ukazuje doleva) nepokřikovala. Ano, jsme všichni unavení. Já také, omlouvám se, já nikdy nemluvím moc rychle -

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pane předsedo, prosím, mohl byste přednést tedy ten protinávrh? A ostatní kolegy prosím. Já se omlouvám, sleduji to tady. Prosím pěkně, nepokřikujte. Pan předseda podá protinávrh a poté budeme hlasovat. Prosím.

 

Poslanec Jan Jakob: Ano, děkuji. Jak jsem říkal, to jednání je náročné, tady ty klukovské návrhy na rozcvičky mi opravdu (Předsedající: Pane předsedo, protinávrh.) nepřipadají rozumné, proto dávám protinávrh, aby kolegové se nad tím přístupem mohli zamyslet, abychom přerušili jednání, nebo tento bod, na pět minut. Moc děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji. Ještě někdo s protinávrhem? Tak prosím, pane poslanče Lochmane, máte-li protinávrh.

 

Poslanec Ondřej Lochman: Děkuji. Krásné ráno přeji vám všem, vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážení páni ministři, vážení místopředsedové, místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážené kolegyně...

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pardon. Prosím pěkně, předneste návrh. A ostatní nebudou na pana poslance, prosím pěkně, pokřikovat tímto způsobem. Prosím, předneste protinávrh.

 

Poslanec Ondřej Lochman: Nacházíme se tedy v podrobné rozpravě o novele o důchodovém pojištění, sněmovní tisk 392. A k tomuto jednání navrhuji tedy protinávrh, že bychom odložili toto jednání pouze do 7.00. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji, pane poslanče, zaregistrovala jsem váš protinávrh. Slyším návrh na vaše odhlášení, proto vás... Pardon, prohlašuji hlasování za zmatečné. Všechny vás odhlásím a poprosím vás, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami.

Mám zde jedno oznámení. Paní poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková hlasuje s náhradní kartou číslo 23.

Nyní tedy budeme hlasovat o třech návrzích. Jako první zazněl návrh na přerušení do 7 hodin pana poslance Lochmana, poté pan předseda Jakob na pět minut přerušení a pan poslanec Kukla na 12 hodin. Takto jste spokojení s tímto pořadím?

 

Nyní tedy hlasujeme o přerušení do 7 hodin.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 63, přihlášeno 124 poslanců a poslankyň, pro 5, proti 91. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní... Prosím o klid! Nyní budeme hlasovat o přerušení na pět minut, návrh pana poslance Jakoba, předsedy.

Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 64, přihlášeno 126 poslanců a poslankyň, pro 7, proti 87. Návrh byl zamítnut.

 

Dále pan poslanec Kukla navrhl přerušení na 12 hodin, tedy do 18.54 to bylo v době návrhu.

Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 65, přihlášeno 126 poslanců a poslankyň, pro 41, proti 83. Návrh byl zamítnut.

 

Budeme tedy pokračovat dále, a to s faktickými poznámkami. Pan poslanec Brož se hlásil k faktické. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji, paní předsedající. Já jsem se přihlásil v reakci na příspěvek pana poslance Svobody, prostřednictvím paní předsedající, nicméně využiji ho nakonec k tomu, abych poděkoval panu ministrovi Jurečkovi, který to svému koaličnímu poslanci vysvětlil a vysvětlil mu, že by bylo dobré i v tomto pokročilém stadiu jednacího dne zachovat důstojnost jednání této Sněmovny a nevystupovat s podobnými připomínkami a podsouvat opozici něco, co není nutné. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji. A nyní se vracíme do rozpravy řádné a přihlášen je pan poslanec Ryba, poté pan poslanec Lang. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Drahoslav Ryba: Dobré ráno, vážená paní předsedkyně, dobré ráno, kolegové, já bych chtěl přivítat i naši paní předsedkyni klubu paní Alenu Schillerovou i všechny ministry. Nepřipomíná vám to trošičku něco? Jak se vám kouká na to zrcadlo? Nebojte se, nebudu vyjmenovávat všechny, protože se nechci snížit na vaši úroveň, nicméně aspoň takto maličko jsem byl rád, že jsem vám mohl poskytnout zrcadlo k tomu, co tady před chviličkou proběhlo.

A teď již k tomu vlastnímu, proč tady jsem. Protože mi nebylo umožněno odůvodnit ve všeobecné rozpravě mé pozměňovací návrhy, tak alespoň velice krátce se pokusím je odůvodnit teď a následně je tedy načíst. Z mého pohledu, já si myslím, že předložená novela zákona o důchodovém pojištění je špatná. Je špatná jak v té rovině věcné, kde tedy chceme... Můžeme poprosit? Já se neslyším.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Kolegové, kolegyně, prosím, o ztišení. Děkujeme.

 

Poslanec Drahoslav Ryba: Tak tedy je špatná jak v té rovině věcné, kde já si myslím, že je velice špatné brát velkou část navýšení důchodcům, které jim ze zákona náleží, protože si myslím, že není vinou důchodců, že tedy je neskutečně vysoká inflace, a proto toto navýšení musí být tak velké, ale neztotožňuji se ani s tím, jakým způsobem, jakou cestou je tento zákon, tato novela zákona projednávána. Důchodci si zaslouží důchody, které jim umožní zde rozumně žít a nemuset chodit po celoživotní práci žebrat o dávky.

Pokud ponecháme současné znění zákona, to je taková malá vsuvka, tak bude navýšení činit průměrně, jak tady bylo i řečeno, 1 700 korun, což při současném průměrném důchodu - ale podotýkám, kterého ale alespoň z těch, co znám - většina nedosahuje, který činí tedy 19 460 korun, ještě pořád nepokrývá tato část toho navýšení 1 700 ani polovinu lednové inflace letošního roku. To znamená, že jejich životní úroveň i tak se významně sníží. Mimochodem, zkuste si za tyto finanční prostředky vyžít při současných cenách...

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Já se omlouvám, pane poslanče, že vás přerušuji. Prosím kolegy a kolegyně, aby se ztišili, a ano, vyřešili to nejlépe, jak mohli, opustili sál. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Drahoslav Ryba: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dokončím jen tuto jednu větu. Mimochodem, zkuste si za tyto finanční prostředky vyžít při současných cenách nájmů, energií, cenách potravin a dalších nutných potřeb pro život. I z tohoto důvodu jsem předložil své pozměňovací návrhy k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, sněmovní tisk číslo 392.

Pozměňovací návrhy zní: V čl. I § 67ca odst. 1 se v písm. b) částka 400 korun nahrazuje částkou vyšší. A cílem pozměňovacího návrhu je navýšit částku, o kterou se zvyšuje procentní výměra důchodů při zvýšení důchodů v mimořádném termínu v červnu 2023. Jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, zvyšuje se o tuto částku ten důchod, který se vyplácí v plné výši tak, jak navrhuje vládní návrh zákona. To je moje krátké odůvodnění mých pozměňovacích návrhů k tomuto zákonu a tyto jsou uvedeny pod čísly v systému tedy 2094, 2096 a 2098.

Ještě nekončím, protože jsem byl požádán panem kolegou Milanem Brázdilem, abych přečetl i - nebo načetl, tak jako své pozměňovací návrhy, tak i jeho pozměňovací návrhy, protože byl tady do večera, ale bohužel byl nutně odvolán do práce, takže tu teď v tuto chvíli s námi nemůže být, a načítám tudíž... (Komentář z pléna.) Samozřejmě. Také. A proto tady teď s námi nemůže být. A rád bych tedy načetl jeho pozměňovací návrhy, a to je pozměňovací návrh 2331, 2328, 2333 a 2332.

Cílem pozměňovacích návrhů je opět navýšit částku, o kterou se zvyšuje procentní výměna důchodů při zvýšení důchodů v mimořádném termínu v červnu 2023. Jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, zvyšuje se o tuto částku ten důchod, který se vyplácí v plné výši tak, jak navrhuje vládní návrh zákona.

A co se týká práce pana Brázdila, ano, tady je naše práce, ale pan Brázdil chodí na schůze, bohužel zavolal mi opravdu z práce, že vypadl lékař zdravotní záchranné služby a není nikdo jiný, kdo by vyjel. Myslím si, že v tomto ohledu je rozumné, že se pan Brázdil rozhodl tak, jak se rozhodl, protože příště tam může být naše vnučka, naše manželka, vaše dítě. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní pan poslanec Lang je přihlášen a připraví se pan poslanec Farhan. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, paní předsedající. Dobré ráno, kolegyně, kolegové. Já bych se také chtěl přihlásit, mám čtyři pozměňující návrhy, které jsou vloženy do systému pod pořadovým číslem 2259, 2263, 2268 a 2269. Jsou to pozměňující návrhy tedy poslance Langa k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Z hlediska odůvodnění. Cílem mých čtyř pozměňovacích návrhů je navýšit částku, o kterou se zvyšuje procentní výměr důchodu při zvýšení důchodu v mimořádném termínu v červnu 2023. Jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, zvyšuje se o tuto částku ten důchod, který je vyplácen v plné výši tak, jak navrhuje vládní návrh zákona.

Ten první pozměňující návrh 2259 upravuje věci následujícím způsobem: V článku I § 67ca odst. 1 se v písm. b) částka 400 korun nahrazuje částkou 1 456 korun. V pozměňovacím návrhu, který je v systému pod číslem 2263, se v článku I § 67ca odst. 1 písm. b) částka 400 korun, to je ta pevná částka, nahrazuje částkou 1 527 korun. V pozměňovacím návrhu, který je veden v systému bod číslem 2268, se v čl. I § 67ca odst. 1 písm. b) částka 400 korun nahrazuje částkou 1 598 korun. A poslední pozměňovací návrh, který je veden, opakuji, v systému pod číslem 2269 se v čl. I § 67ca odst. 1 se v písm. b) částka 400 korun nahrazuje částkou 1 669 korun.

Já jsem nechtěl tady vystupovat, protože jsem měl připravené na všechny čtyři dny, co jsme tady, projevy ke každé části toho, co jsme si tady už jakoby odříkali. Nedošlo na mě ani jednou, ani jednou, kromě několika dvouminutových faktických poznámek, kde jsem měl možnost hovořit.

Už tady bylo řečeno mnoho od mých předřečníků z našeho poslaneckého klubu. My tady bojujeme za lidi, kteří si opravdu už nemůžou pomoci, doputovali někam na konec, měli nějaké legitimní očekávání. Já jsem opravdu zvědavý, jakým způsobem ten Ústavní soud rozhodne. Ale ať to dopadne, jak chce, my dáváme ty pozměňovací návrhy, abychom prostě vykompenzovali to, co vy chcete těm lidem ukrást. Já tomu říkám krádež. Pro mě to nic jiného není než čistě krádež, ukradení finančních prostředků, kvůli neschopnosti této současné vlády, která prostě nedokázala predikovat určité věci, které byly úplně zřejmé, ke kterým docházelo, neměla peníze ve státním rozpočtu, nemá na to peníze. Na něco peníze máte, na něco peníze prostě nemáte. Těch lidí se někdo musí zastat. Proto jsme tady ty čtyři dny. Kdybyste se podívali na stenozáznamy, tak my tady opravdu ty čtyři dny sedíme. Sedíme tu, dáváme návrhy, dáváme prostě připomínky. Nepustili jste nás do diskuse.

K panu ministrovi Jurečkovi. Ano, já jsem tady řekl před dvěma dny, po tom druhém nočním maratonu, že jsem se šel o sprchovat a nevěděl jsem, jestli jsem holčička, nebo chlapeček, protože když se sprchujete studenou vodou, tak ono to tak většinou bývá. To jsem řekl a já si za tím stojím, protože jsem tam málem umrzl v té sprše. Ale já jsem řekl znovu a budu to opakovat, že já jsem schopen tady vydržet. Můžeme tu debatu prodlužovat. Vy nám samozřejmě bráníte, zkracujete nám naše zákonná práva, omezujete nám náš mandát úplně neskutečným způsobem. Nejsem právník, na to tady mám ctěné kolegy, kteří si to s vámi nějakým způsobem vyříkají. Ale toto prostě není možné. Je třeba, aby to lidi viděli, oni to ti lidé sledují. Vy si šíleným způsobem nabíháte, vy vůbec nevíte, vy jste v nějaké své bublině 108...

Nepokřikujte na mě, pane ministře! (Ministr Jurečka od stolku zpravodajů: Já nepokřikuju.) Pořád po mně pokřikujete. Pojďte na mikrofon a nepokřikujte po mně. (Ministr Jurečka: Já nepokřikuju.) Já to opravdu... (Předsedající: Pánové, prosím.) No, já slyším něco jiného.

Já jsem se chtěl přihlásit k těmto čtyřem pozměňovacím návrhům. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: To bylo vystoupení pana poslance Langa. Nyní je přihlášen pan poslanec Farhan, připraví se pan poslanec Stržínek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Kamal Farhan: Paní předsedající, děkuji za slovo. Já si dovolím načíst své pozměňovací návrhy, které jsou čtyři. První je pod číslem 2262, kdy se v čl. 1 § 67ca odst. 1 v písm. b) částka "400 korun" nahrazuje částkou "1 435 korun". Krátce ho odůvodním. Cílem pozměňovacího návrhu je navýšit částku, o kterou se zvyšuje procentní výměra důchodů při zvýšení důchodů v mimořádném termínu v červnu 2023. Jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, zvyšuje se o tuto částku ten důchod, který se vyplácí v plné výši tak, jak navrhuje vládní návrh zákona.

Druhý pozměňovací návrh mám pod číslem 2266, kdy se v čl. 1 § 67ca odst. 1 v písm. b) částka "400 korun" nahrazuje částkou "1 648 korun". Zde bych odkázal, že to odůvodnění je stejné, jako bylo v mém předchozím pozměňovacím návrhu.

Třetím návrhem pod číslem 2264 se v čl. 1 § 67ca odst. 1 v písm. b) částka "400 korun" nahrazuje částkou "1 506 korun". Zde bych opět odkázal na odůvodnění, které je stejné jako v případě mého prvního pozměňovacího návrhu.

Dostávám se ke čtvrtému pozměňovacímu návrhu, který je pod písmenem (číslem) 2265, kde se v čl. 1 § 67ca odst. 1 v písm. b) částka "400 korun", nahrazuje částkou "1 577 korun". Zde bych odkázal zase na odůvodnění, které jsem zmínil ve svém původním, prvním pozměňovacím návrhu.

Všechny tyto čtyři pozměňovací návrhy i jejich čísla, která jsem zde uvedl, byly vloženy do systému, kde si můžete přečíst podrobné odůvodnění, a odkazuji na tyto pozměňovací návrhy, které jsou v systému. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Stržínek, připraví se pan poslanec Helebrant. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji, vážená paní předsedající. Milé kolegyně, kolegové, jelikož neproběhla obecná rozprava, dovolím si nyní okomentovat důvod podání mých čtyř pozměňovacích návrhů.

Vláda změnou valorizace řeší akutní problémy letošního státního rozpočtu, k nimž sama významně přispěla, například zrušením EET. V žádném případě nejde o stav, který by spadl z čistého nebe. Jednorázovou úpravu valorizace ministři odůvodňují hlavně prohlubujícím se schodkem státního rozpočtu, který s letošní mimořádnou valorizací navíc vůbec nepočítá. Že si vláda na valorizaci, která musela přijít, nedala do rozpočtu vůbec nic, ale svědčí pouze o kvalitách rozpočtu Ministerstva financí i vlády jako takové. Zaštiťovat se národohospodářskou škodou velkého rozsahu je alibismus.

Za mého dětství a mládí byli za největší škůdce našeho hospodářství považováni mandelinka bramborová, chrousti a u nás na Valašsku tehdy, ale i dnes šarka. Ale stavět do role škůdců našeho hospodářství naše české a moravské důchodce kvůli úspoře 20 miliard korun nepovažuji za rozumné. Někteří lidé tady asi mají pocit, že důchod je něco, co důchodci dostávají zdarma od státu, ale tak to přece není. Ten, kdo pracoval a platil pojištění, na něj musí mít nárok. Důchod není milodar, důchodci nám nic nedluží. Dlužníky jsme naopak my a dlužníkem je stát. To oni ho vybudovali a bez nich a jejich práce bychom tady dnes neseděli. Důchod je pojištěná dávka, na kterou měl dosud nárok každý, kdo dosáhl důchodového věku 65 let a odpracoval alespoň 35 let. Nicméně i to se chystá tato vláda změnit.

No a já se pokusím svými pozměňovacími návrhy změnit vámi předloženou novelu o důchodovém pojištění. Tímto se tedy hlásím k pozměňovacím návrhům číslo 2124, 2125, 2126 a 2127. V prvém případě navrhuji zvýšit pevnou částku ze 400 korun na 1 481 korun, ve druhém na 1 552 korun, ve třetím na 1 623 korun a ve čtvrtém případě na 1 694 korun. Dovolím si požádat o podporu některého z nich a děkuji tímto za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní pan poslanec Helebrant je přihlášen, připraví se pan poslanec Babka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Helebrant: Děkuji, paní předsedající. Dobré ráno všem, kolegyně, kolegové. Já bych se chtěl tady přihlásit ke svým čtyřem pozměňovacím návrhům k Vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Je to sněmovní tisk číslo 392. Jedná se o návrhy číslo 2251, 2253, 2254 a 2255.

Cílem pozměňovacích návrhů je navýšit částku, o kterou se zvyšuje procentuální výměra důchodu při zvýšení důchodu v mimořádném termínu v červnu 2023, jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů. Zvyšuje se o tuto částku ten důchod, který se vyplácí v plné výši tak, jak navrhuje vládní návrh zákona. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášen k vystoupení pan poslanec Babka. Po něm vystoupí s přednostním právem paní místopředsedkyně Dostálová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Babka: Dobrý den, děkuji za slovo. Já bych zde rád odůvodnil své čtyři pozměňovací návrhy. Tím prvním je pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, který tu projednáváme jako sněmovní tisk 392.

Můj pozměňovací návrh zní. V čl. 1 odst. 67 (§ 67) odst. 1 se v písm. b) částka "400 korun" nahrazuje částku "1 423 korun". Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je navýšit částku, o kterou se zvyšuje procentní výměra důchodů při zvýšení důchodů v mimořádném termínu v letošním roce 2023. Jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, zvyšuje se o tuto částku ten důchod, který se vyplácí v plné výši tak, jak navrhuje vládní návrh zákona. Tento pozměňovací návrh je uložen v systému pod číslem 2161.

Můj druhý pozměňovací návrh zní. V čl. 1 odst. 67 (§ 67) odst. 1 se v písm. b) částka "400 korun" nahrazuje částkou "1 494 korun". To odůvodnění je v tomto případě totožné. Tento pozměňovací návrh je uložen v systému pod číslem 2162.

Mým třetím pozměňovacím návrhem je podobný pozměňovací návrh, nicméně odlišný pouze v částce. Tedy v čl. 1 § 67 odst. 1 se v písm. b) částka "400 korun" nahrazuje částkou "1 565 korun". Tento pozměňovací návrh je v systému uložen pod číslem 2163.

Konečně můj čtvrtý pozměňovací návrh, který zní: V čl. 1 odst. 67 (§ 67) odst. 1 se v písm. b) částka "400 korun" nahrazuje částkou "1 636 korun". To odůvodnění je i v případě tohoto čtvrtého návrhu totožné jako u těch předchozích. Tento pozměňovací návrh je uložen v systému pod číslem 2164.

Abych to shrnul, tak se tímto přihlašuji ke svým pozměňovacím návrhům číslo 2161, 2162, 2163 a 2164. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní se s přednostním právem přihlásila paní místopředsedkyně Dostálová. Poté se připraví paní poslankyně Oborná. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, pane ministře, dovolte mi, abych ještě jednou zdůraznila a připomněla ctěné Sněmovně, co se stalo, co se tady vlastně odehrává. Vládní koalice složená ze stran Občanské demokratické strany, TOP 09, KDU, Pirátů a STAN tady dnes udělala to, že zrušila díky stavu legislativní nouze jedno čtení. Zrušila obecnou rozpravu k zákonům a tam, kde jsme ji mohli mít, to znamená ve druhém čtení, tak nám ji prostě smázla. Takže už tak máme zkrácený legislativní proces a my se vlastně nedostaneme ke slovu už ani v tom legitimním podle § 99 jednacího řádu a vy nám neumožníte ani tu rozpravu v rámci toho druhého čtení.

Já nevím, jestli si všichni uvědomujeme, že se tady bavíme opravdu o jednom z nejdůležitějších zákonů, které v tomto roce pravděpodobně Sněmovna projednává a bude projednávat. Je to totiž paradoxně zákon, který má ušetřit zhruba 20 miliard korun do státní kasy z peněz našich seniorů. To je tedy, musím říct, majstrštyk! To tedy nevím, jestli si to všichni uvědomujeme, že my naplňujeme státní kasu z peněz seniorů. Já myslím, že to tedy senioři jsou velcí borci, když si toto všechno nechají líbit. Protože to, že vláda dělá chyby, nemůže, prostě nemůže dopadnout na tu naši nejzranitelnější skupinu, která si už není schopna poradit sama. Ona celý život pracovala, odváděla peníze na daních, aby plnila ten státní rozpočet, a když došla řada na ně, tak nic. Prostě, milý seniore, nic. Ty teď ještě zaplatíš dalších 20 miliard ze svých peněz a prosím, hlavně žij trochu déle, aby to státní kasu opravdu nikdy nebolelo, protože ty jim ty peníze musíš dát.

Vás tady sedí 108 v koalici. Všichni, jak jste tady, kolegové z vládních lavic - a nemluvím k prázdným lavicím, to jsem ráda, že alespoň v každé lavici někoho vidím - vy ponesete odpovědnost za to, co tady odhlasujete. Kdyby totiž byl řádný proces, tak by byly legitimní výbory, byl by i ten ústavně-právní výbor. Mohla se prodiskutovat spousta těch věcí, které i vy sami uvádíte v důvodové zprávě, já se k tomu za chvilku dostanu, kdy i předkladatel sám polemizuje s tím, zda nejde o retroaktivitu. Je tam dovětek. Předkladatel si myslí, že to tak není. Ale předkladatel skutečně tady asi nemůže být v roli vykladače těchto věcí. K tomu by se ve Sněmovně legitimně měl použít ústavně-právní výbor, aby se na tom shodl. Kdybyste to stanovisko ústavně-právního výboru měli, tak i pro řady opozice už by to byl určitý legitimní krok, že i vlastně kolegové poslanci právníci napříč politickým spektrem by k tomu měli nějaké stanovisko.

Dnes jsme tedy svědky toho, že v legislativní nouzi, kterou pan premiér nebyl ani schopen zargumentovat... Já jsem tady stála dvakrát, nemám žádné dlouhé proslovy, snažila jsem se opravdu vyzvat pana premiéra, protože víme, že je na půdě Poslanecké sněmovny, aby se za tu vládu postavil, aby se tady postavil a řekl ty důvody, proč sáhl k takto drastickému kroku, že dovolí, že se státní rozpočet bude naplňovat z peněz daňových poplatníků, našich seniorů, kteří už prostě za celý život odvedli nemalé peníze. Nemáme žádné analýzy. Vůbec nevím, jestli jste si všichni ten zákon stáhli, včetně důvodové zprávy, jestli jste se tam dočetli nějakých analýz, nějakých dopadů. Jaké dopady to bude mít na naše domácnosti, zejména tedy z řad seniorů, prostě těch zranitelných skupin, co se vlastně stane, jak se to může promítnout. Vy nereagujete na nic. Vy to tady máte před sebou a prostě se nedá použít jiný termín, než že to tady hrnete, protože potřebujete stihnout lhůty, a je to hlava nehlava.

Opravdu jste sáhli k těm úplně nejdrastičtějším krokům v rámci parlamentní demokracie, kde v podstatě jste nás v jednom kroku, například když jsme jednali o stavu legislativní nouze, zařízli hned dvakrát. Nejprve v rozporu s jednacím řádem omezení na dvakrát pět minut. No a pak ještě pevná lhůta na hlasování. No to opravdu jako tedy s tou demokracií, kterou vy se tak zaklínáte... Do voleb, vždyť jsme to prostě opravdu viděli úplně na každém rohu, tak jste prostě říkali, jak je důležitá ta komunikace, debata. Tohle, co dneska tady vidíme, je ten výsledek.

Já bych vám chtěla jenom připomenout, co jste slibovali vy svým voličům. Ono to totiž není tak dlouho, co se ty volby odehrály. Ono to opravdu není tak dlouho, je to prostě rok zpátky, takže to máme všichni ještě v živé paměti. Jak chcete být ve své politice sociálně citliví - podívejte se i do svých volebních programů - a jak se chcete starat o ty nejslabší. No tak tohle, pokud toto je ve vašem pojetí starání se o ty nejslabší, tak já doufám, že až já jednou zestárnu, že tady bude tedy jiná vláda, která mě nenechá dřít, s prominutím, pusou o zem. Protože toto, co v podstatě se dneska tady děje, opravdu nemá obdob. A já myslím, že se musíme před našimi rodiči, protože si myslím, že naši rodiče, tak jak se rozhlížím po Sněmovně, se dostali do toho seniorského věku, tak skutečně asi nemohou mít úplně úsměvy na rtu.

To ještě patříme mezi ty děti, teď myslím nás všechny tady poslance, které mají ty finanční zdroje na to, aby se o své rodiče postaraly. Tak to prostě je. Ano, naši rodiče asi prostě mají to zázemí v těch dětech. Ale věřte mi, že na těch malých městech a venkovech, kde ty děti těch rodičů opravdu pracují, někdy mají i několik zaměstnání, aby zvládli současnou situaci, tak oni prostě nemají peníze navíc, aby se o ty rodiče postarali. Do toho jim stát hodí takovéhle poleno přes cestu, že jim řekne - protože každý milujeme své rodiče, každý bez ohledu - že těm rodičům v podstatě neumožní adekvátně pomoci.

Vy jste se tady rozhodli tedy zrušit zákonnou valorizaci důchodů. To opravdu z mnoha úhlů pohledu, tak jak jsem si tady vyslechla všechny ty právní názory retroaktivně, bez názoru opozice. Ten vás prostě nezajímá. V podstatě dokud jsme si nevydobyli nějaké právo - a opravdu delší projev tady vlastně je umožněn jenom přednostním právům, to je prostě ta zoufalost, že tady je spousta poslanců, kteří mají k tomu tématu co říct, ale bohužel nebyli vyslyšeni, ani nebudou vyslyšeni. Protože i kdyby se pustili dneska v rámci načítání pozměňovacích návrhů do nějakého širšího zdůvodnění, tak samozřejmě zcela legitimně je paní předsedající napomene, že to má být obhajoba těch pozměňovacích návrhů, nikoliv už nějaké delší zamyšlení se nad tou podstatou věci. To je to smutné. Uvědomte si, že opozice má velmi omezený počet přednostních práv. Proto pořád my vnímáme to, že nás tady upozaďujete v tom, abychom se k tak závažné normě mohli nějakým způsobem vyjádřit.

My se tady nebavíme o jednotkách lidí, kterých se to dotkne, my se tady bavíme o milionech lidí. To je také potřeba prostě dát na tu misku vah, že se tady nebavíme o nějaké menšině, malinkaté - i tak by to bylo smutné - ale bavíme se opravdu o obrovském množství lidí.

Já bych znovu chtěla připomenout a shrnout, co hodláte udělat tím, že vlastně tu valorizaci snížíte. Je potřeba si uvědomit, že senioři jsou stejně jako všichni občané České republiky vystaveni rekordní inflaci, opravdu rekordní inflaci. Inflace je zhruba 17,6 %. Vidíme to v podstatě všichni a o to ještě důrazněji senioři, kteří mají ještě další vydání. Já se k tomu dostanu za chviličku v rámci analýzy spotřebních košů, abychom si uvědomili, kde jsou běžné domácnosti a kde jsou domácnosti seniorů.

Do toho všeho od 1. 1. 2023 se zvýšily ceny za sociální služby. Sociální služby tedy využívá zejména tato skupina, kterým chceme teď sáhnout na jejich zákonné právo na valorizaci. Ty sociální služby, to opravdu není legrace, protože to se samozřejmě jak terénní, tak samozřejmě pobytové služby, všechno se zvedlo. Tyto služby využívají zejména senioři. Když se na to podíváte, kdo tedy, když ten senior na to nebude mít, kdo to tedy má za toho seniora zaplatit? No, ty děti. Ty děti. Takže vy paradoxně tím, že sáhnete těm seniorům na peníze a oni nebudou soběstační, nemohou si je jít už nikam vydělat, tak musí požádat o pomoc své nejbližší. Ty děti bojují samy se sebou, kolikrát jsou to mladé rodiny s malými dětmi, platba hypoték, kdesi cosi, a do toho všeho jim ještě na hrb, těm mladým rodinám, hodíme tedy takovouto starost o jejich rodiče. Když na to nebudou mít ani ty děti, tak vy říkáte, běžte si pro sociální dávky.

Tak já se ptám, jestli toto skutečně je ta správná cesta, že ten senior, který je už v tom pokročilém věku, samozřejmě to běhání po úřadech není úplně pro něj už zcela běžné, vyrůstal v úplně jiné době, jestli vám připadá legitimní, že když nebude mít na svoje živobytí, že si půjde pro sociální dávku. Stejně to zaplatí státní rozpočet. Já prostě nerozumím té logice, proč vy je ženete do sociálních dávek, které stejně platí státní rozpočet jako takový?

Senioři mají díky té obrovské inflaci dražší potraviny, stejně jako ostatní domácnosti. To znamená ale, že ti senioři z důvodu obrovského šetření bohužel sahají k těm nezdravým potravinám, protože oni na ty zdravé potraviny prostě nebudou mít peníze. To znamená, my říkáme ano, nějak to přežijte, ono tedy to asi bude mít dopad na vaše zdraví, ale nás to v podstatě nezajímá. Prostě my potřebujeme teď do státní kasy těch 20 miliard a vy to prostě nějakým způsobem zvládnete.

Stejně tak ti senioři bojují, protože kolikrát už jsou sami na tu domácnost - a já jsem tady několikrát navrhovala i opatření, jak by jim mohl pomoci stát třeba v oblasti bydlení, když jsou ve vícegeneračních domech. Oni by uvítali tu mladou rodinu pod svou střechou, podělili by se o náklady na energie, měli by například příjem z pronájmu. Nic. Jako když házím hrách na zeď, prostě nic se neděje.

První opatření, které se udělá, aby se pomohlo státnímu rozpočtu, je, že se seberou peníze seniorům. To je prostě absolutně nepřijatelné. Kdybyste alespoň naznačili, že máte i nějaké další kroky k tomu, abyste zastabilizovali ten státní rozpočet. Ale zatím slyšíme v éteru jenom věci, který se opravdu týkají sociálna, a to považuju za nesprávné. Léky. Všichni přece víme, že čím více stárneme, tím více holt potřebujeme lékaře, léky, potravinové doplňky a tak dále, abychom si prostě zajistili trošičku luxusnější ten konec života jako takového. A to už vůbec si ani netroufám tady hovořit o nějakých ozdravných pobytech, protože na to můžeme zapomenout. Protože samozřejmě ti senioři opravdu budou na tu misku vah dávat všechno. Nebudou mít na dopravu, natož na to, aby se jeli někam trošičku povyrazit, třeba do lázní, kde se o ně profesionálové mohou postarat a mohou jim samozřejmě dopřát ten podzim života tak, aby se dožili co nejdelšího věku.

Pan ministr Stanjura tady hrozí dopadem do rozpočtu. Já se znovu musím ptát: Vy máte v důvodové zprávě, že to zhruba bude stát 35,5 miliardy korun. Národní rozpočtová rada už na podzim upozorňovala na to, že na tento efekt dojde, že prostě k té mimořádné valorizaci dojde. Jaký je výsledek? Pan ministr Stanjura nemá v rozpočtu ani na řádnou valorizaci, natož aby měl na mimořádnou valorizaci. Takže vy místo toho, abyste hledali ten rozdíl vlastně nad 5 % na tu mimořádnou valorizaci, tak hledáte vlastně celý ten objem peněz. O to to je celé zoufalejší.

Zase se ptám, proč nejdřív nevyužijete ty možnosti, které tady máte? Kdybyste zrychlili čerpání z evropských fondů, rychle žádali o proplacení těch projektů, tak se samozřejmě ty peníze protočí. My přece víme, že v roce 2022 ty evropské projekty zaplatili daňoví poplatníci. Pan ministr nepožádal, tudíž má někde nějaký polštář k tomu, aby měl 53 miliard v rámci letošního roku. Takže on si těmi evropskými zdroji vylepšuje ten rozpočet letošního roku. Tak se znovu ptám: Je opravdu nutné tento zásadní krok udělat už v roce 2023 těm nejzranitelnějším skupinám? Nešlo by to pokrýt těmi penězi, který si pan ministr jako polštář udělal v rámci evropských fondů? 54 miliard minus 35 miliard - panu ministrovi ještě zbude na nějaké další prebendy, které potřebuje v rámci státního rozpočtu dělat.

Když se podíváme na ten index spotřebitelských (cen) domácností versus index spotřebitelských cen domácností důchodců, to je velmi zajímavé. A opět by to bylo určitě zajímavé v tom, kdyby byl řádný legislativní proces, tak věřím, že i Ministerstvo práce a sociálních věcí by toto srovnání a celou tu analýzu dalo do toho zdůvodnění, abychom si to mohli přečíst.

Bohužel to tam není, takže někteří poslanci si to holt vyhledali sami a zanalyzovali si to, abychom tedy měli to porovnání. A já považuju za zcela správné, když to neudělalo MPSV, aby to tedy tady udělal někdo z poslanců. A je teda smutné, že to musí dělat poslanec z opozičních lavic v rámci přednostního práva, protože žádný jiný poslanec, který by k tomu měl co říct, z opozičních lavic prostě mluvit nemohl.

Obecně inflace znamená všeobecný růst cenové hladiny v čase. Statistické vyjadřování inflace vychází z měřených čistých cenových změn pomocí indexů spotřebitelských cen. Cenové indexy poměřují úroveň cen vybraného koše, reprezentativních výrobků a služeb cca 450 ve dvou srovnávaných obdobích, přičemž váha, respektive význam, která je jednotlivým cenovým reprezentantům ve spotřebním koši přisouzena, odpovídá podílu daného druhu spotřeby, který zastupují, na celkové spotřebě domácnosti. Tedy vždy měřená inflace je aproximací průměrného zástupce dané skupiny. Nejvíce medializovanou inflací, která taktéž vstupuje do výpočtu valorizace důchodů, je spotřebitelská inflace, také však samozřejmě indexy cen vývozu a dovozu, indexy cen výrobců.

Při vyjadřování míry inflace pomocí indexu spotřebitelských cen jsou často uváděna různá čísla, která, i když rozdílná, jsou správná. Je třeba uvést jednoznačně období, za které je míra inflace uváděna, a základ, k němuž se vymezené období porovnává. Nejčastěji se tedy používá míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen; vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za dvanáct posledních měsíců oproti průměru dvanácti předchozích měsíců. V lednu 2023 byla inflace 15,7 %, zveřejněno toto číslo bylo 10. února 2023. Průměrná roční inflace - jedná se o hodnotu téhož ukazatele v prosinci daného roku, to je pro rok 2022 - 15,1. Takže my už jsme v prosinci věděli, že ta průměrná inflace je 15,1, a hrozně nás překvapuje, že je mimořádná valorizace. To je opravdu velmi zajímavý počin. A znovu říkám, že kdyby došlo na ty analýzy v rámci tohoto zákona, tak jste tato čísla vyčetli i vy a věděli byste, že nejde o žádnou mimořádnou situaci, že jde prostě jenom o opomenutí vlády, protože z těchto čísel, která byla zveřejněna, jednoznačně vyplývá, že ta inflace byla známá už v prosinci 2022.

Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku vyjadřuje procentní změnu cenové hladiny ve vykazovaném měsíci daného roku proti stejnému měsíci předchozího roku. Leden 2023 - 17,5 %. Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k předchozímu měsíci vyjadřuje procentní změnu cenové hladiny sledovaného měsíce proti předchozímu měsíci: leden 2023 - 6 %. To jsou ta čísla, která se pak dají samozřejmě srovnat do grafu, a my nejčastěji používáme inflaci vyjádřenou přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku, to je pro leden 2023 ve výši 17,5 %.

Spotřebitelský koš domácností České republiky se skládá ze stovek položek, které mají různou váhu a mění se v čase a které by měly reprezentativním způsobem aproximovat typickou českou domácnost. Inflace každé domácnosti však může být odlišná. Pro zajímavost, spotřebitelský koš platný od ledna 2023 je opravdu rozdílný oproti spotřebitelským cenám a spotřebitelskému koši důchodců. Jde opět o spotřebitelský koš, avšak tentokrát aproximovaný na domácnosti důchodců. Samozřejmě senioři vynakládají své prostředky na odlišné statky a služby než standardní české domácnosti, ale k tomu už jsem se vyjadřovala před chviličkou.

V roce 2023 i 2022 se potvrzuje, že inflace je dynamizovaná především cenami energií, což je bydlení, voda, energie, plyn, a potravin, a růst těchto položek však více dopadá na nízkopříjmové domácnosti. V našem pojetí domácnosti důchodců jsou ze své podstaty nízkopříjmové, byť i po valorizaci mají mít poměr k průměrné mzdě na úrovni poloviny průměrné mzdy. Je tedy zřejmé, že současná inflace nejvíce zasáhla ty nejchudší domácnosti, a právě jim nejvíce vzrostly životní náklady. Obyvatelé s vyššími příjmy mají navíc možnosti, jak následky inflace krotit. To je přesně to, co jsem před chvilkou říkala, že ti senioři prostě už nemají ty nástroje, jak tu inflaci krotit, protože si prostě už nejsou na tom trhu schopni více přivydělávat, pokud se samozřejmě jedná o lidi, kteří jsou staršího věku, 70 plus a podobně.

Průměrný index spotřebitelských cen je pro rok 2022 u domácností celkem ve výši 115,1, to je 15,1 %, a pro domácnosti důchodců 115,6. Je zřejmé, že rozdíl mezi indexem spotřebitelských cen domácností celkem a indexem spotřebitelských cen domácností důchodců se v čase výrazně zvyšuje. Já tady ty grafy mám, ale vám to takto ukázat nemohu, protože to samozřejmě ani neuvidíte, ale z těch grafů, z té analýzy je skutečně jasně vidět, kde se pohybuje spotřebitelský koš běžných domácností a kde je spotřebitelský koš důchodců.

Z těch grafů dále vyplývá, že je zřejmé, že v oddíle potravin a nealkoholických nápojů mají vyšší nárůst cen vzhledem ke složení spotřebitelského koše důchodců domácnosti právě důchodců. Je možné, že právě domácnosti důchodců budou substituovat potraviny za levnější, ale také méně kvalitní potraviny. Opět jsem o tom před chvílí hovořila.

To jsou opravdu výstupy podložené analýzou, to nejsou žádné domněnky. Ale bohužel tyto analýzy v tom návrhu zákona chybí. Stejně tak je zřejmé z té analýzy - ale samozřejmě bohužel ji nemám komu předat, protože tady prostě nic nefunguje, žádné výbory nejsou, nemáme o čem debatovat, tak to tady aspoň přečtu - je zřejmé, že v oddíle bydlení, voda, energie a paliva čelí domácnosti důchodců vyššímu nárůstu cen než domácnosti. Průměrný nárůst pro domácnosti celkem za rok 2022 byl 119 pro oddíl bydlení, voda, energie, paliva, pro domácnosti důchodců byl průměr za rok 2022 ve výši 123,2. Analýza pak obsahuje i dál tabulky, můžete se samozřejmě podívat na různé komodity, které do toho spotřebitelského koše a jak vstupují. Nicméně znovu opakuji, to by musel být prostor a chuť se o takovýchto věcech na půdě Sněmovny bavit.

Dostávám se tedy k samotné důvodové zprávě, k návrhu zákona o důchodovém pojištění, které se nečekaně mění v době, kdy již nabyl účinnosti, a tím retroaktivně zasahuje do práv seniorů vyplývajících z tohoto zákona. Pan ministr Jurečka se nás tady v režimu legislativní nouze snaží přesvědčit o tom, že je potřeba měnit parametry tohoto zákona. Jako důvod k tomu mimořádnému krácení legislativního procesu uvádí rychlý cenový vývoj ve druhém pololetí roku 2022 a zejména v lednu 2023. Už z této věty důvodové zprávy je jasné, že si toho ministerstvo bylo vědomo v roce 2022, takže není žádný důvod k takto mimořádným opatřením, jako je stav legislativní nouze. Nadto byla samozřejmě celá vláda, nejen pan ministr, již na podzim roku 2022 Národní rozpočtovou radou na toto upozorněna.

Vlivem vysokého růstu cen je nutné provést zvýšení důchodů a příplatku k důchodu v mimořádném termínu v měsíci červnu, vyplývá z důvodové zprávy. Toto zvýšení vyžaduje alokaci prostředků státního rozpočtu v rozsahu, které není v současné době možné saturovat. Ale není odpověď proč. Proč to není možné saturovat? No proto, že to nemáme ve státním rozpočtu, my jsme to tam - prostě vláda naše to tam nedala.

V současné době je zvyšování důchodů řešeno příslušnými ustanoveními. § 67 odst. 3 určuje, že se procentní výměry vyplácených důchodů zvyšují, pokud v období pro zajišťování růstu cen stanoveném podle odst. 4 dosáhl růst cen aspoň 5 %. Období pro zjišťování růstu cen podle § 67 odst. 4 začíná měsícem, který následuje po posledním měsíci období použitého při posledním zvýšení procentní výměry důchodů. Posledním zvýšením bylo zvýšení v řádném termínu od ledna 2023, ale jak jsme si řekli před chvílí, už z toho indexu spotřebitelských cen bylo jasné, že k tomu dojde, protože v lednu bylo 15,1, tak se asi nedalo očekávat, když v prosinci bylo 15,1, že v lednu to budou 3 %. No a stalo se, že to je samozřejmě zhruba o 2,1 nebo 2,5 % více než v tom prosinci. Posledním zvýšením bylo zvýšení v řádném termínu od ledna 2023 a posledním měsícem období pro zjišťování růstu cen při tomto zvýšení byl červen 2022. Další období pro zjišťování růstu cen tedy začíná červencem 2022. Období pro zjišťování růstu cen končí měsícem, ve kterém došlo k překročení růstu cen o 5 %, tedy měsícem lednem. Růst cen měřený změnou indexu životních nákladů domácností důchodců v lednu dosáhl 8,6 % a za celé období od června 2022 pak 11,5 %.

Už z tohoto odstavce, který je v důvodové zprávě, je jasné, že to rozhodné období už nastalo. Prostě nastalo. A znovu říkám, že tu retroaktivitu... My to tady asi dneska nerozsoudíme, ale je opravdu velká škoda, že se nemohli potkat naši specialisté ze všech politických klubů a tuto věc prodiskutovat. O stejné procento, tedy 11,5 %, v červnu 2023 se pak zvýší procentní výměry vyplácených důchodů, to znamená důchodů přiznaných před 1. červnem 2023. Dále by se měly automaticky v okamžiku přiznání zvyšovat stejným způsobem též důchody od června do 31. prosince 2023.

Vnímáme tedy asi všichni, že tady jde o rok 2023. Proč tedy není vůle k tomu, abychom se pobavili o tom, že se pokusíme najít cestu pro rok 2024 a dále? Nebo vy předpokládáte snad, že dvojciferná inflace tady s námi bude jako 2024, 2025, 2026...? No to tedy je opravdu jako velmi zdvižený prst, protože pokud to takto vláda předpokládá, tak o to větší důraz na to, abychom toto opatření nedělali, protože důchodci to nezvládnou. Přitom již bez zvýšení důchodů v mimořádném termínu v červnu 2023 je předpokládán deficit státního rozpočtu. A opět jsme u toho. Nejde skutečně hledat ty úspory jinde, než jsou naši senioři?

Problémem současného velmi vysokého růstu cen je jeho koncentrace do cen základních služeb pro zabezpečení bydlení, do cen potravin, a tedy jeho nadproporční dopad na nízkopříjmové skupiny obyvatel. Tento problém dobře demonstruje rozdíl mezi růstem cen domácností důchodců - a teď prosím se nevracím k té analýze, to cituji z důvodové zprávy - tento problém dobře demonstruje rozdíl mezi růstem cen domácností důchodců, který v lednu 2023 dosáhl 8,6 %, oproti růstu celkových spotřebitelských cen, který činil 6 %. Tady z té věty jednoznačně vyplývá, že to prostě dopadá více na domácnosti našich důchodců.

Tady samozřejmě ta důvodová zpráva je velmi zajímavá, já nevím, jestli jste měli všichni čas se s tím seznámit. Tady se samozřejmě zabývá předkladatel i zvýšením důchodů v mimořádném termínu, v jakém rozsahu, jak byl potřebný, jaká je ochrana příjemců nízkých důchodů a tak dále, a tak dále. A právě tam zhodnocuje i soulad navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky. A tady tedy si dovolím citovat z té důvodové zprávy: "Z hlediska ústavnosti je třeba posoudit, zda navržená úprava nepředstavuje u dotčených osob, tedy u současných poživatelů důchodů, a u osob, jimiž bude důchod přiznán do konce května roku 2023, nepřiměřený zásah do legitimního očekávání. Dosavadní způsob zvyšování příplatků k důchodu není návrhem dotčen. Předkladatel je toho názoru, že nikoliv." A kdo to posoudí, když to nemohla projednat ani Sněmovna v rámci legitimních výborů? Takže my tady dneska budeme souhlasit s tím, že zkrátíme naše důchodce, a přitom ten návrh, který sám předkladatel uznává, že je potřeba to posoudit, tak ale nebylo kým. Takže v podstatě to je opravdu jenom na tom předkladateli jako takovém.

Nárok na zvýšení důchodu v mimořádném termínu vzniká fakticky na základě platné právní úpravy už od splátky důchodu splatné v pátém kalendářním měsíci následujícím po měsíci, v němž růst cen dosáhne rozhodné úrovně 5 %. - Neodpověděl si snad předkladatel sám, že už to nastalo? Vždyť před chvilkou jsme si tady říkali, předkladatel tady píše, že vlastně to nastalo v lednu 2023, takže od února je to platné. Prostě tak to je. Měsíc červen nebo červenec je jenom termín výplaty toho důchodu, ale ne toho rozhodného období, kdy to nastalo.

Ještě se zmíním o jedné věci, než se dostanu i já k načtení pozměňovacích návrhů. Tady se píše v důvodové zprávě, že opatření bude mít vliv na reálnou hodnotu kupní síly důchodů. V průměru reálná hodnota v průběhu roku 2023 vzroste podle odhadu o 1,2 % oproti roku 2022. Tento růst je o 3 procentní body pomalejší. Znovu říkám z důvodové zprávy - pomalejší, než pokud by byl zachován současný právní stav. Kupní síla důchodu tedy v průměru vzroste, byť pomaleji. V porovnání s předinflačním rokem - velmi zajímavé, to znamená rokem 2021 - dojde k poklesu kupní síly důchodů v průměru o 2,6 %. Jako já nevím jak vy, ale opravdu si nechceme odpovědět na to, jestli to, co děláme, má reálný smysl? I z té tabulky, kterou tam máte v té důvodové zprávě - já se strašně omlouvám, pane ministře, ale já fakt nevím, jestli kolegové měli prostor a čas to takto detailně studovat i v kontextu těch různých analýz, kterých je. Ale vy tady třeba máte - původní důchod 8 000, váš návrh je zvýšení 492 a původní byl 456, takže vy těm nízkopříjmovým důchodcům 8 000 přidáte 36 korun? To jako fakt? To jako je masakr! Takže 10 000 důchod - nový návrh je 538 korun a stávající 686. Takže při desetitisícovém důchodu, a znovu upozorňuju všechny, že inflace je 17,5 %, tak při takto nízkém důchodu Ministerstvo práce a sociálních věcí sebere 148 korun. A takhle bych mohla jít dál. Ale ať nejdu do vysokých nějakých důchodů - 16 000 důchod, tak návrh je 676, původní 1 376, takže ministerstvo jim sebere 700.

Ale já se znovu ptám, u těch nízkopříjmových 8 000 důchod, tak ministerstvo jim tímto návrhem přidá 36 korun... Já jenom znovu opakuji - 36 korun! To prostě pro takovýto návrh nelze zvednout ruku, prostě to nelze. Pokud má člověk alespoň trochu svědomí a trochu nějakou odpovědnost vůči rodičům nás všech, tak to prostě nejde.

Proto si dovolím načíst pozměňující návrhy. První tedy, a k němu se přihlašuji, pod sněmovním číslem 2072: V čl. I § 67ca odst. 1 se v písm. b) částka "400 Kč" nahrazuje částkou "1 432 Kč".

Další pozměňující návrh je pod číslem 2073: V čl. I § 67ca odst. 1 se v písm. b) částka "400 Kč" nahrazuje částkou "1 503 Kč".

Další pozměňovací návrh, ke kterému se přihlašuji, je návrh pod číslem 2074. Tady v čl. I § 67 odst. 1 se v písm. b) částka 400 korun nahrazuje částkou 1574.

A poslední pozměňovací návrh pod číslem 2075: v čl. I § 67 odst. 1 se v písm. b) částka "400 Kč" nahrazuje částkou "1645".

Já bych chtěla ctěnou Sněmovnu moc požádat o to, aby se snažila to znovu všechno přehodnotit, a když už jste šli do tak nekomfortního schvalování tohoto tisku, abyste se znovu zamysleli nad těmi částkami, protože znovu opakuji, na osmitisícový důchod přidáváte 36 korun. Všem ostatním berete ty peníze. Zvažte prosím pozměňovací návrhy. Děkuji moc.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Přeji dobré dopoledne. Jako další je s přednostním právem přihlášen pan místopředseda Karel Havlíček. Prosím.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji všem dobré ráno. Já jsem měl svůj hlavní proslov na začátku tohoto maratonu a můj druhý, větší - a budu se snažit, abych byl velmi věcný - budu mít tady dnes. Předpokládám, že to je zřejmě, tak jak vidím koaliční poslance, poslední den našeho jednání.

V úterý jsem se zaměřil na zejména právní aspekty. Zpochybnil jsem to, že je to podle našeho názoru, a je to podložené celou řadou právníků, ústavních právníků, v nesouladu s ústavním pořádkem a že je nepřípustná retroaktivita. To nebudu opakovat a nyní se opřu, protože už jsme ve vlastním zákoně, o fakta spojená s ekonomikou a se sociální oblastí. Půjdu více do podstaty a bude to více o číslech, budu argumentovat fakty a prosím, pokud budete cítit, že v něčem nemám pravdu, argumentujte mi zpátky a vyvraťte mi to. Protože můj názor je takový, že to, co je nejhorší, je mít klapky na očích a zatvrzele lpět pouze na jednom jediném možném geniálním řešení, ať už je to ostře doleva, či ostře doprava. Z mého pohledu by to mělo být vyvážené. A na jednu stranu chápu jednu věc - musí na to být peníze, musí na to být zdroje, současně ale se nesmí ohrozit konkrétní skupina obyvatel. Proto se snažíme, aby ta změna v důchodovém systému skutečně nastala, s tím souhlasíme, ale současně nejsme ochotni obětovat ty, kteří s valorizací počítají. A můžeme se teď bavit, jak velká část těch seniorů, důchodců, by na to doplatila opravdu krutě. Rozhodně není malá.

Já považuji za jednu z nejnebezpečnějších věcí, kterou zde bohužel děláme, a to je to, že začínáme rozdělovat společnost. Musíte to přece vidět. Musíte vidět to, kolik vám chodí v těch posledních dnech mailů, různých chatů, zpráv, informací, a nemůžete z toho mít úplně dobrý pocit. Podařilo se vám rozdělit společnost na mladé a na staré, na ty aktivní a na ty méně aktivní, na ty, co mohou, na ty, co nemohou. To je výsledek bohužel i vaší politiky. A ta ekonomika v tom samozřejmě sehrává svoji dominantní roli. Pojďme si to nejdřív rozebrat z tohoto úhlu pohledu.

Pokud by nastala dlouhodobá opatření, ke kterým jsme tady několikrát vyzývali, tak jsme připraveni na tom okamžitě participovat. Ano, pojďme se bavit o tom, jakým způsobem v rámci důchodové reformy mají být motivováni pojištěnci. Vy jste zde mnohokrát řekli, že všechno je o motivaci, ale musíme být konkrétní. Vypouštíte zatím stále jenom balonky, nepřišlo se s ničím konkrétnějším. Jak mají být tedy motivováni zaměstnavatelé? Na tom se taky přece shodneme. Jaká by měla být role státu? Jaká by měla být role soukromého sektoru, různých pojišťoven a tak dále? Nicméně naše role jako opozice není v tom, abychom toto předkládali. My nemáme stovky a možná tisíce úředníků, my nejsme odpovědní v rámci vlády. Vy jste chtěli vládnout, vy jste si to vybrali. Proto očekáváme, že vy budete ti, kteří vykopnou, vy budete ti, kteří to budou předkládat, a my vám můžeme slíbit, že v tomhle fakt budeme konstruktivní, ať už to bude na úrovni reformy, ale stejně tak na úrovni říkejme tomu valorizačního vzorce pro rok 2024. My vám u něj nebudeme svítit, budeme oponenty. Na druhou stranu vy si ho bez problému přece můžete prosadit, ten valorizační vzorec. Máte stoosmičku. Jediné, co nechceme, abyste to dělali tímhle způsobem, to znamená přes vint, retroaktivně, a to, co tady padlo už v těch argumentech toho právního charakteru. Samozřejmě, že bychom se měli u toho bavit, ale opravdu férově, jaké budou dopady na státní rozpočet v těch následujících letech, nejenom v roce 2023, do roku 2024. Neoperujme tím, že jak to jednou zvedneme, vždycky se to zvedne. To je samozřejmě pochopitelné, ale záleží na tom, jak se ten valorizační vzorec přece potom upraví.

Kde máme problém, je to, že to stále dáváte v ekonomické rovině pouze do těch krátkodobých opatření tak, abyste se z toho vyhákli v roce 2023, případně v roce 2024. O co hrajeme? O 15, možná 20 miliard v roce 2023. Víte, že to není 34 miliard, protože tím, jak to snížíte, tak logicky je tam ten rozdíl, a velmi dobře víte, že to nemůžete opřít o to, že hrozí v tomto roce ohrožení hospodářství, protože jste si to bez problémů mohli dát do rozpočtu. Proč jste si to do něj nedali, je na vás, vy si na to odpovězte, jestli to bylo proto, že jste se snažili dostat pod 300 miliard v rámci schodku, anebo proto, že byly prezidentské volby. Zřejmě obojí. Jdete ale zbytečně za hranu, děláte to po termínu a testujete zcela nekompromisně, a to je to, co mi na tom vadí nejvíc, a to je to rozdělování té společnosti, testujete to, co senioři vydrží. Nepochybně v tom hrají své i důvody takové, že pro pětikoalici senioři a důchodci nejsou tou hlavní voličskou skupinou. Přičemž velmi dobře víme, že tím hlavním důvodem, hlavním důvodem, proč by se mělo valorizovat, je samozřejmě inflace. Víme, že ji máme třetí nejvyšší z celé Evropské unie, víme, že na inflaci se spolupodílela i tato vláda, jakkoli chápu, že tam těch faktorů je celá řada, já už jsem to zde říkal v mém prvním vystoupení, ale nesete za to spoluvinu.

Můžeme se znovu vrátit k tomu, co jste udělali s cenami energií v průběhu minulého roku. Ano, je pravda, že jste udělali určitá opatření sociálního charakteru, například příspěvek na bydlení, že jste se pokusili to maličko v závěru roku utlumit například tím, že jste odpustili obnovitelné zdroje energie, k čemuž jsme vás vyzývali celý rok, a konečně zavedl se i ten z mého pohledu nešťastný energetický úsporný tarif, který úplně nepomohl, nechali jste ho jenom čtvrt roku. Ale pojďme se dívat na výsledky, to je podstatné. Výsledky jsou takové, že za první pololetí roku 2022 jsme rostli s ohledem na ceny elektřiny o 62 %. Země okolo nás rostly maximálně do 8 %, beru všechny naše sousedy. Rostli jsme pořád více v cenách elektřiny, ačkoli ji vyrábíme levně, ačkoli jí máme přebytky a ačkoli ji exportujeme. To přece musí každý vidět, že to je jedním z vážných důvodů rostoucí inflace a i proto je ta inflace u nás jedna z nejvyšších. A na tom nepochybně má vinu vláda, to nemůžeme hodit jenom na centrální banku. To je ta nabídková, nebo někdo říká nákladová, inflace.

Co se udělalo s trhem práce? Rovněž trh práce, jeho neflexibilita má velmi významný vliv na inflaci. A můžeme jít dále. Co se udělalo s rozpočtem? I rozpočet má samozřejmě - a jeho plánování - vliv na inflaci. Můžeme se bavit - různá proklimatická opatření a podobně. Já neříkám, že to je jednoduché, a já ani netvrdím, že se to podařilo všem zemím v Evropské unii. Není to tak. Celá řada zemí s tím bojuje. Bohužel náš boj vypadá, že patří mezi ty nejhorší v celé Evropské unii. Ještě na konci roku 2021 byla inflace, myslím tím za prosinec, na průměrné úrovni Evropské unie, myslím v České republice. Dneska je u nás inflace o 80 % vyšší. Z toho se nedá vykecat. To je prostě realita, to je fakt.

To, co jsem tady říkal, jsou opravdu zásadní důvody toho, proč ta inflace je u nás takto vysoká. To nemůžete hodit jenom na nás, to nemůžete hodit jenom na vnější faktory. Přece vidíme, že máme v přepočtu na kupní sílu stále jednu z nejdražších energií, ať už elektřiny, nebo plynu. Každý měsíc se to vyhodnocuje a vidíme, že za prosinec jsme měli nejvyšší cenu plynu, nejvyšší cenu elektřiny přes kupní sílu. Ať jsem objektivní, za leden se to trochu zlepšilo a tuším, že jsme druzí v elektřině - druzí bohužel nejhorší - a asi pátí nebo šestí v plynu, ale stále patříme mezi nejhorší země v přepočtu na kupní sílu.

Jak je to s potravinami? Zatímco v Evropské unii v průměru rostou o 18 %, u nás rostou o 26 %. Ano, tento týden jsme udělali jedno velké téma a to je lečo. Není vůbec podstatné se teď handrkovat o to, jestli ten růst ceny leča byl tak, jak jsme řekli my, 150 %. Někdo nám píše, že to je ještě víc, 200 %, nebo jestli byl 70 %, 80, 90, samozřejmě s nadsázkou jsme toto srovnali. Ale kdybych měl použít, vážení členové vlády, vaši rétoriku, která ještě v roce 2021 byla u inflace, která letěla celou Evropou, a vy jste to velmi dobře věděli a nazvali jste ji Babišovou drahotou, no tak poté s úplně stejnou rétorikou a stejnou tváří bych mohl říct, že vy jste udělali z leča luxusní jídlo. Samozřejmě, že to tak není a velmi dobře víme, proč jsou drahé ingredience pro lečo, stejně tak vy jste velmi dobře věděli, proč roste inflace v roce 2021. Tak se nesmějte. Vy jste s touhle kampaní přišli, vy jste přišli s touhle rétorikou. A vy jste mohli úplně v klidu argumentovat poté, co do slova a do písmene miliony lidí sdílely to lečo, že to je dáno například ptačí chřipkou v ceně vajec nebo tím, že byla neúroda v Africe, v Evropě, a určitě byste měli pravdu, podobně jako my jsme argumentovali s tou inflací. Co vy jste udělali? Vzkázali jste důchodcům, že pouze idiot si může vařit lečo v zimě. Zase ta arogance, zase ta přezíravost. Nepochopitelné. Tak to jsou ty ekonomické faktory.

A teď se pojďme podívat na ta čísla u těch sociálních faktorů. To považuji za ještě vážnější, protože zde hovoříme o příjmové chudobě důchodců. Za vlády ANO se docela zásadním způsobem snížilo množství důchodců ohrožených příjmovou chudobou. Vše je opět o číslech. V roce 2021 došlo v České republice k poklesu míry ohrožení příjmovou chudobou, a to z 9,5 na 8,6 %, a část domácností seniorů se tak dostala mimo ohrožení příjmovou chudobou. Ale teď dobře poslouchejme, já vím, že je to po tom maratonu náročné, ale myslím, že tahleta čísla, která teď přečtu, jsou opravdu důležitá. Nepochybně pan ministr Jurečka nich ví. U domácností jednotlivců starších 65 let došlo mezi lety 2020 až 2021 ke snížení podílu osob ohrožených příjmovou chudobou téměř o 10 %, a to z hodnoty 37,4 na 27,8 %. To je poměrně dost. A když se podíváme na dvoučlenné domácnosti s alespoń jedním seniorem, tak bylo v roce 2020 ohroženo příjmovou chudobou pouze 4,7 % osob, přičemž v roce 2021 došlo ke snížení o 1,6 procentního bodu až na hodnotu 3,1 %. To si myslím, že jsou docela příznivá čísla, a je jasné, že ten trend byl nastaven tak, že se ta situace zlepšovala.

Nyní vláda Petra Fialy. Počet domácností s příjmem pod hranicí chudoby vzrostl - dobře poslouchejme - z 9 % na, a teď jsme jenom v polovině roku 2022, já jsem bohužel nikde nesehnal informace za konec roku 2022 - tak v polovičce roku 2022 už to bylo 16 %. Lze předpokládat, že ten konec roku už byl někde okolo 20 %, 21. Ale to bych možná spekuloval. Ale jsou to docela přesná čísla, která se udávala už v průběhu roku, kdy se tipovalo, že by se to mělo na konci roku dostat přes těch 20 %, a lze předpokládat, že v tomto roce by to mohlo být někde okolo 25 %. A to, co je úplně nejhorší, jsou čísla u samostatně žijících seniorů. Ano, to je to, před čím tady varujeme už několik měsíců. Já jsem to viděl v létě, když jsme dělali tour po České republice, všichni jste se tomu smáli, s obytňákem. Navštívili jsme přes 200 obcí, měst, městeček a musím říct, že to nejvíce rezonovalo v Moravskoslezském kraji, kde bylo obrovské množství vdov, vdovců, kteří za námi chodili, a to ty ceny už v té době samozřejmě byly velmi vysoké, a říkali nám: deset tisíc platíme za ty Bakalovy byty, pět tisíc korun platíme za energie, no a náš důchod je okolo čtrnácti patnácti tisíc. Ano, já už jsem tady několikrát říkal, tehdy pan ministr práce správně řekl ano, ale v tomhle případě oni mají nárok na příspěvek na bydlení. To je pravda.

Já, abychom si rozuměli, vůbec nezpochybňuji příspěvek na bydlení. Z mého pohledu příspěvek na bydlení byl jeden z nejrozumnějších nástrojů, které tato vláda minulý rok aktualizovala, a z mého pohledu to byla naprosto správná a racionální cesta. Ale pane ministře Jurečko, já jsem vám nevyčítal příspěvek na bydlení, ale to, že se nedostal k té skupině, kterou jsme všichni potřebovali. Všichni víme, že to skončilo někde na 5 %. Je to tak. A já už mávám rukou nad tím, jak to bylo byrokraticky komplikované, že to bylo deset nebo čtrnáct formulářů, nechci v tomhle být populistický. Budete říkat, že to zase minulá vláda administrativně náročné udělala. Ale v každém případě, jestliže se bavíme o 20 % lidí nebo 25 %, kteří jsou ve velkých problémech jakožto lidé, kteří žijí samostatně, vdovci, vdovy, tak 5 % je prostě málo. A ano, když tenkrát to bylo, já nevím, třeba 3 000, to byl ten příspěvek na bydlení, no tak si vezměme, kdybychom měli sto korun na den a měli bychom v tom potraviny, měli bychom v tom léky, měli bychom si za to pořídit, já nevím, připojení na nějaký mobil, abychom se alespoň někam dovolali.

Ale já se stále teď bavím o těch samostatně žijících seniorech. Tak u nich vzrostla za vaší vlády příjmová chudoba od listopadu 2021 do roku 2022 o 40 procentních bodů. 43 % ze samostatně žijících seniorů jsou v příjmové chudobě. A tohleto si prosím porovnejme s těmi, kteří mají šanci dosáhnout na ten příspěvek na bydlení, a tady podle mého názoru je ten největší problém. Řešme možná i důvod, proč nejsou schopni si na něj sáhnout, jestli je to pro ně příliš komplikované, jestli se stydí a tak dále, ale to už není popravdě řečeno naše starost, to už musíte řešit vy, jakým způsobem k nim ty peníze dostat. Protože nedomnívám se, že by Ministerstvo práce a sociálních věcí nechtělo ty peníze vyplatit. Problém je v tom, že výsledek je jasný - stále málo těch, kteří na něj dosáhnou. A to byla v podstatě hlavní podpora, kterou jsme vytvořili, protože všechny ty tarify a ty hry na energickou podporu, ty vládní deštníky opravdu byly takřka k ničemu, děravé. Za rok 2022 stoupla hranice peněžních příjmů, pod níž se jednotlivec považuje za ohroženého příjmovou chudobou, na 15 571 korun. Čili důchodcům, kteří pobírají přibližně tuto úroveň důchodu a jsou tedy přesně na té hranici příjmové chudoby, vláda měsíčně v tuhle chvíli chce vzít přibližně 700 korun, tam to samozřejmě není ta tisícovka, ale sedmistovka.

Určitě znáte i ten projekt Život k nezaplacení, co organizoval PAQ Research, dělal to dohromady s Českým rozhlasem, a ten už byl dělán v době současné vlády. Vidíte v tom, že soustavně roste podíl důchodců, kteří hodnotí svoji finanční situaci jako obtížnou, a jenom za poslední rok vzrostl ten počet z 13 % na 20 %. Stále si to poměřujme tím, kolik procent dostává ten příspěvek na bydlení. A budu rád, pane ministře, když mi na tohle krátce, já už vím, že je to dlouhé, odpovíte, kolik procent domácností dosáhne v současné době na příspěvek na bydlení. Já mám stále zafixováno, že je to kolem 5 %. Tentýž projekt Život k nezaplacení ještě indikuje to, že v lednu 2023 náklady průměrného důchodce na bydlení plus na potraviny, už to sčítám, tedy dohromady byly 16 000 korun, zatímco v roce 2021 to bylo 11 500. Takže i tady vidíme ten poměrně velký rozdíl.

Proč to všechno říkám, a já už budu mířit k závěru, protože jsem slíbil, že budu věcný. Máme tady tři důvody, proč bychom na to neměli kývnout. A prosím, i když s námi nemusíte jako s opozicí souhlasit, i když můžete být naštvaní, že to tady táhneme čtvrtý den, tak prosím, jenom se zamyslete před hlasováním nad tím, co jsem vám říkal a proč teď ještě oargumentuju ty tři důvody v rámci shrnutí.

První jsou ty legislativní důvody. Tvrdíme, že je to legislativně na hraně, ať už ve smyslu stavu legislativní nouze, nebo ve smyslu retroaktivity. O co to opírám, jsem zde říkal už mnohokrát. Ale prosím, odpovězte si na jednu jedinou věc. Když jsem jednal společně s paní Alenou Schillerovou se zvoleným prezidentem, tak nám řekl, a není možné to zde neříct, že jeho poradci, zřejmě velmi kvalifikovaní v oblasti, to vidí 50 : 50 s ohledem na to, jestli to projde, či neprojde u Ústavního soudu. Když jsem se bavil i s některými z vás, nebudu je zde jmenovat, a jsou to lidé, kterých si vážím, myslím tím lidé z koalice, kteří mají z mého pohledu velmi racionální právní názor, tak mi řekli, že to vidí na 40 % ve smyslu šance, že by to Ústavní soud shodil, jinými slovy ze 60 % si věří.

A teď si prosím odpovězme na jednu věc. Jestli to riziko, do kterého jdeme všichni, to nejste jenom vy, to je Česká republika, za to stojí. I kdyby to bylo jenom těch 40 %, i kdyby to bylo jenom těch 40 %, co zde riskujeme. To, že se to vrátí a že se bude 2,8 milionu důchodců vracet jednotky, možná dokonce desítky miliard korun. Že zde budeme mít desítky tisíc, možná více, nikdo neodhadne, soudních pří, žalob, a já nevím, co všechno se kolem toho bude dít. To se vám vyplatí, toto? To jste opravdu připraveni podstoupit tohleto šílené riziko? I kdyby to bylo 30 %, i kdyby to bylo 20 %, já kdybych byl členem vlády, nikdy bych pro tohleto ruku nezvedl, i jenom z tohoto důvodu. Jakkoliv si uvědomuji, že desítky miliard korun se nenajdou nikde na ulici. V tom máte samozřejmě pravdu. Ale tím valorizačním vzorcem se to dá upravit. A znovu říkám, v tomto roce se hraje maximálně o 19 miliard korun, možná o 15, podle toho, jestli to vztahujeme k těm 15, nebo ke 20 miliardám korun.

Takže na základě vašich lidí se domnívám, že pácháte tady sebevraždu v přímém přenosu, protože jestli toto nedopadne, to znamená, jestli to ten Ústavní soud vrátí, tak opravdu vláda nemá jinou možnost, než aby skončila. To by bylo něco, co zde historicky nikdy nenastalo. To je nesrovnatelné s nějakým stavebním spořením v roce 2010, to byly čučky proti tomu, co by se muselo dít teď. A vůbec nevím, jak by se to dělalo administrativně, strašně náročné. Jdete do obrovského rizika.

Druhý důvod, nebo druhé důvody jsou ty ekonomické. Sdělil jsem zde, pokoušel jsem se je vysvětlit. Nezávidím vám tu situaci, ale do značné míry jste se do ní dostali sami. Ať už tím, že jste podcenili inflaci, nebo tím, že jste to neřešili zavčasu, a to byl listopad, prosinec. V té době se to ještě dalo jakžtakž uhrát. Neříkám úplně ideálně a neříkám, že jsme to odkývali, to rozhodně také ne, ale alespoň byste to táhli prostě nějakou legislativně čistou cestou.

A ta třetí oblast je ta sociální. Snažil jsem se na pár číslech vám ukázat to, že ta sociální situace těch důchodců opravdu je velmi nedobrá. A prosím, neargumentujte nám tím, kolik vám chodí mailů, že vás podporují a že ti důchodci to vlastně nepotřebují. To bychom zase mohli my argumentovat tím, kolik toho chodí nám, a tak dále. Ale rozhodně, rozhodně to není zanedbatelná část těch důchodců, kterých se to fatálně dotkne. Ale jinak samozřejmě máte pravdu, mezi nimi budou nepochybně i ti, kteří nad tím mávnou rukou a je jim to v zásadě jedno. Ale neopírejme se prosím o tuhletu z mého pohledu jednoznačně menší skupinu seniorů a důchodců.

Proto budeme proti a proto i vás prosím, předtím, než to přijde do Senátu, než to dostane prezident, abyste to ještě jednou zvážili a hlasovali proti. I proto podávám čtyři pozměňovací návrhy, 2340, 2341, 2342 a 2343, kde navyšuji tu částku důchodu na částku 1 654, 1 583, 1 512 a 1 441 korun. Já vám děkuji a přeji hezký den. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. A v pořadí přihlášených je nyní paní poslankyně Monika Oborná. Chce s přednostním právem, nebo s faktickou paní předsedkyně Alena Schillerová? Přednostní právo klasické. Dobře. Ještě se optám, znamená to, že mám vyřadit to, co je zde? (Poslankyně Schillerová: Ano. Děkuji vám, paní místopředsedkyně.) Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Dobré ráno. Děkuji, paní místopředsedkyně, za slovo. Dámy a pánové, tak nejsou to úplně prázdné lavice, takže není to tak zlé jak za Miloše Zemana.

Dovolte mi prosím ještě jednou shrnout pár základních faktů ohledně zcela nesystematického návrhu vládní pětikoalice, kterým kabinet Petra Fialy chce šetřit na té části populace, na kterou dopadá pádivá inflace výrazně více než na většinou část populace, a to na důchodcích. To jsou čísla ČSÚ, kolegové, to není nic, co bychom si tady vymýšleli. A spotřební koše, které se od sebe určitě liší, to snad tady nikdo nezpochybní.

Podívám se na to trošku z jiného úhlu, než když jsem vystupovala během těch čtyř dnů, které tady společně absolvujeme, a možná nás čeká i hezký společný víkend. Své připomínky tentokrát zkrátím opravdu na ty zásadní. Jinak pro zajímavost, včera, myslím, že to bylo ve zprávách v televizi na CNN Prima News nebo na Primě, přesně si nejsem jista, a četla jsem to ráno v monitoringu, dělal se průzkum mezi důchodci a v průměru ze šesti důchodců dvěma nevadí to snížení valorizace. To je 80 %. To není malé číslo. Můžete si to dohledat. Takže vám zřejmě píší ti dva ze šesti a nám píší ti čtyři ze šesti. Tak.

Dovolte mi, abych shrnula ta základní fakta. Pětikoalice - nepokřikujte na mě, znova vás vyzývám, přijďte k mikrofonu, já jsem připravena argumentovat s kýmkoliv z vás kdykoliv. Pětikoalice místo systematických úspor, které náš stát zcela jistě potřebuje, přichází s chaotickým nápadem na zásadní snížení zákonné mimořádné valorizace penzí. Pětikoalice chce připravit průměrného českého důchodce zhruba v průměru o 7 000 jenom v roce 2023. A to z pohledu českého důchodce jde o zcela zásadní zásah do jeho hospodaření a následný každý rok o 12 000. Těchto 7 000, pokud tedy mluvíme jenom o roce 2023, není žádným navýšením penze. Je to suma, která má důchodcům jenom vyrovnat jejich zvýšené náklady, které oni mají v důsledku bezprecedentní inflace, která je i z pohledu zemí EU vysoce nadprůměrná. Připomínám, třetí nejvyšší v EU podle čísel Eurostatu, 19,1. Tedy nejde o žádné navýšení, ale jde o dorovnání. Reálná hodnota penzí se v důsledku valorizace nemění. Jde jenom o nominální navýšení. V tom spočívá logika mimořádné valorizace penzí. Tedy ty grafy, které tady prezentoval ministr Jurečka, o tom, jak moc se mají čeští důchodci finančně dobře, jsou zcela mimo realitu. Tyto grafy v sobě mají jeden zabudovaný problém. Neberou v potaz reálnou hodnotu penzí, jenom jejich nominální výši.

Vy se tady dnes soustředíte na ožebračení důchodců v rámci poměru k průměrné mzdě místo toho, abyste svoji aktivní hospodářskou politiku soustředili na skutečný problém, a to je nárůst mezd a platů aktivní části obyvatelstva. Vy si zde ani neuvědomujete, že problém je v nedostatečném růstu příjmů občanů. Když se podíváte do historie, tak vidíte, že poměr k průměrné mzdě se vyvíjel ve prospěch důchodů vždy, když bylo hospodářství v potížích a mzdy rostly pomalu, pomaleji než inflace. V době ekonomicky úspěšné je to přesně naopak. Mzdy rostou, ale důchody za nimi logicky pokulhávají. Musí to tak být, protože standardní valorizační vzorec dorovnává pouze polovinu z tempa růstu mezd. Proto zdůrazňuji, že by se vláda měla soustředit na zkrocení inflace a rychlý přechod k růstu. Pak nemusí důchodcům jejich důchody závidět. Poměr mezi důchody a mzdou se překlopí ve prospěch mezd.

Za poslední dny vládní pětikoalice odprezentovala velké množství nepravd, a to jsem velmi zdvořilá. Některé jsou menší, někdy jsou to nepravdy větší. Někdy si dokonce ministři upravili svá čísla predikce - tady bych se ráda podívala na pana ministra Stanjuru, ale dívám se na prázdnou lavici. Co však pokládám za největší podraz vůči českým občanům pětikoalice, je vytváření představy, že kvůli navýšení penzí současných důchodců proto, aby mohli pokrýt své výdaje za základní potraviny nebo účty elektřiny, se kterými nedělá současná pětikoalice zcela nic, porušuje mezigenerační solidaritu. Přitom mi chodí dnes a denně zprávy od pracující části populace, že chápou, že důchodci jsou zranitelní. Že za ně musíme bojovat.

Tady skutečně nejde o boj mezi pracující částí populace a důchodci, tak jak se nám snaží předestřít vládní koalice. Znova opakuji, výdaje státního rozpočtu jsou přes 2 biliony 200 miliard korun. 2 biliony 200 miliard korun. A my se tady bavíme o méně než 1 % státního rozpočtu. Já skutečně věřím, že většina populace chápe, že bojujeme za tu její část, která je nejzranitelnější. Jde tu totiž o tu část populace, které se pětikoalice nebojí, která již nepůjde masově protestovat a nezaplní náměstí. Většina lidí, o které jde, jsou lidé staří, nemocní, závislí na pomoci druhých. Navíc v nich koaliční rétorika záměrně vzbuzuje pocit viny za nárok na valorizaci důchodů. Koaliční politici je už předem viní ze zadlužení dětí a vnoučat. Podsouvá jim vinu za předpokládané důchodové problémy následující generace. Zkrátka na ně svaluje vinu za vlastní selhání. Naprostá, naprostá hloupost. Troufnu si říct i nehoráznost.

My tu dnes bojujeme za to, aby podzim svého života nemuseli trávit důchodci tím, že budou žádat o sociální dávky, jak jim velice rádi doporučujete. Protože penze je to, co již jednou si důchodci zasloužili. Oni celý život pracovali. Odváděli pojistné, dožili se důchodového věku, vychovali další generaci, která dnes je ekonomicky činná. Oni svou část závazku splnili. Teď je na řadě stát, aby splnil svou část té pomyslné smlouvy, kterou s občany uzavřel formou zákona. Důchod není milodar nebo sociální dávka. Stát je prostě dlužníkem a důchodci jsou věřiteli. Relativizovat smluvní povinnosti je v právním státě něco nepředstavitelného. A tady se toho dopouští vláda vůči těm, kteří se bránit nemohou. Navíc to dělá zcela záměrně tak, že své věřitele, tedy stávající důchodce, uvádí do časové tísně a existenčních problémů. Neřekla jim na rovinu a včas ani ve svých volebních programech, ale ani koncem roku, že svůj závazek splnit nechce. Nepokusila se jim vysvětlit důvody proč. Místo toho je ústy ministrů i premiéra ujišťovala, že na valorizace prostředky zajistí a svůj závazek splní. Já vlastně vůbec nechápu, za koho tato pětikoalice kope, když zapomíná na své občany.

Ještě do včerejšího dne jste měli v programovém prohlášení vlády - cituji: Úsporná opatření vlády budou sociálně citlivá, zejména s ohledem na priority v oblasti vzdělávání, zdravotnictví, sociální péče - (důrazně:) a s cílem udržet stávající valorizační mechanismus důchodů! To jste tam až do včerejška měli! K tomu jste se zavázali. K tomu jste se zavázali ve své smlouvě s občany. Dnes již pro vás klasicky platí skutek utek, a ve vašem případě skutečně platí, že papír snese všechno. Tuto větu jste totiž vyškrtli z programového prohlášení vlády. Takže něco naslibujete, na základě toho vyhrajete volby, ještě si to nadrzo dáte do programového prohlášení vlády, a až se vám to nehodí, tak to změníte. Já věřím, že občané toto vidí v přímém přenosu. Protože změnit programové prohlášení vlády, a to se shoduje většina politologů, nakonec jeden řídí tuto vládu, je něco prostě, co se běžně neděje. A já si nevzpomínám, že by to kdy jaká vláda udělala.

Co mě také hodně pobuřuje, jsou prohlášení ministra financí Stanjury, který údajně o této valorizaci dopředu nevěděl. To je tedy fakt zajímavé. Jenom já jsem z tohoto místa to opakovala několikrát. 11. ledna 2023 jsem požádala o mimořádné zařazení bodu s názvem Rozpočtový chaos ministra Stanjury. Argumentovala jsem, že skutečný schodek státního rozpočtu je o 100 miliard větší než prezentovaný baťovský rozpočet se schodkem 295 miliard. 12. ledna 2023 jsem interpelovala předsedu vlády se žádostí o vysvětlení závažných nedostatků ve způsobu, jakým byl zde sestaven zákon o státním rozpočtu na rok 2023. Upozorňovala jsem na mimořádně alarmující stav, kdy Ministerstvo financí do zákona o státním rozpočtu zcela nepochopitelně nezapočítalo objektivní a zjevné výdaje za desítky miliard korun. Když jsme 17. ledna 2023 navrhli a jednali tady o vyslovení nedůvěry vládě Petra Fialy, upozorňovala jsem vás tady u tohoto pultíku na účetní triky, které nemohou skončit jinak než blamáží. A takto bych mohla jmenovat svá další vystoupení buď zde, nebo také v českých médiích.

Navíc zde máme materiály Ministerstva financí České republiky. Opakuji a připomínám, můžete se každý podívat a ověřit si tato fakta. Fiskální výhled z listopadu 2022, bylo to zde citováno několikrát, ale musím znovu také, protože je to zásadní, uvést tu zásadní větu, která byla schválena na poradě vedení Ministerstva financí pod vedením pana ministra Stanjury v listopadu 2022 a bezesporu byla odeslána na vládu. Cituji: "Predikce očekávaného vývoje cen nevylučuje ani další mimořádnou valorizaci v polovině příštího roku. Dle aktuální predikce by inflace mohla v lednu 2023 v relaci s červnovým indexem překonat hranici 6 %." Konec citace. Toto je materiál samotného ministerstva financí. Pravděpodobně tento materiál se tedy nikomu z vládní pětikoalice nedostal do rukou? To byla samozřejmě ironie. Velká smutná ironie.

Naštěstí již následující měsíc, tedy v prosinci 2022, Národní rozpočtová rada upozorňovala také na tento problém. Nezávislá instituce. Opět cituji: "Schválený rozpočet je také zatížen vysokou mírou nejistoty. Rizikem ve směru vyššího deficitu jsou výdaje na mimořádnou valorizaci důchodů v roce 2023. Na základě očekávaného vývoje inflace lze odhadovat, že k překročení pětiprocentní hranice nárůstu spotřebitelských cen od data relevantního pro stanovení výše řádné valorizace dojde v lednu 2023, což bude znamenat spuštění mimořádné valorizace dávek důchodového pojištění v červnu." Konec citace ze stanoviska Národní rozpočtové rady prezentovaného v tomto sále na půdě rozpočtového výboru, jehož jsem místopředsedkyní.

Navíc se ministra financí Stanjury na mimořádnou valorizaci několikrát ptali novináři. Sama jsem to opakovaně viděla ve sdělovacích prostředcích. Je to dostupné určitě v monitoringu. Takže valorizace penzí byla dopředu známa. Vy jste jenom dali na slova markeťáků a báli jste se schodku začínajícího trojkou, a to je ještě ta lepší varianta. Ta horší je, že se tomu ministr financí nevěnoval a spoléhal na to, že to projde. Neprojde. Opravdu to neprojde. Znovu připomínám, že v neděli, minulou neděli, v pořadu České televize Otázky Václava Moravce, kde jsem byla společně s ministrem financí Stanjurou, on řekl, že v případě, že by došlo k této mimořádné valorizaci, nějakým způsobem - to znamená, kdyby nedošlo k jejímu zpomalení - nějakým způsobem ve státním rozpočtu požadované finanční prostředky najde. Proč potom tady mluvíte o hospodářských škodách? V čem spočívá ta škoda? Dodneška jste to nevysvětlili. Vždycky jenom slyším: Jsem přesvědčen, že to je v pořádku. Jsme přesvědčeni, že to projde, že to projde testem ústavnosti. Kde je ta škoda? V čem je definovaná? Při výdajích 2 biliony 223 miliard korun na rok 2023. Bavíme se tady o nějakých, o rozdílu necelých 15 miliard oproti tomu, s čím jste počítali ve fiskálním výhledu publikovaném v roce 2022. 14 miliard, 14,4? V rozpočtu, který má výdaje 2 biliony 223 miliard? To myslíte vážně? To fakt myslíte vážně?

EET by vám to nahradilo. Zvedněte si daně ze závislostí. A tak dále. Škrtněte si další zbytné výdaje, škrtněte si ty armády poradců, politických náměstků, zbytečných rezortů a nešetřete tam, kde na to nemáte právo. Buďte ve svých argumentech a vyjádřeních alespoň trošku konzistentní.

A ještě jednu větu k té hrozbě hospodářský stát ztrát. Je-li pravda, že zákonná valorizace by byla pro hospodaření státu taková katastrofa, to jste nevysvětlili na číslech. Nemějte tedy plná ústa vzletných vět, čísla, čísla, doložte! Jak je možné, že ještě nebyl odvolán ministr práce a sociálních věcí, že nekonal včas? Proč hned v listopadu nebil na poplach, když si přečetl fiskální výhled Ministerstva financí, když určitě se o něm bavili na vládě? Okamžitě nepřipravil změnu zákona, nezačal jednat s opozicí, abychom tady trapně se teď tady netahali už čtyři dny. Naprosto trapně. To je na jeho rezignaci. A asi i bude, jestli to nebude na rezignaci celé vlády, až ta blamáž skončí obrovskou ostudou a tím, že ty peníze stejně důchodcům dáte a ještě jim je doplatíte i s úroky.

Mám pocit, že pro poslance pětikoalice, kteří si prosadili skokové zvýšení svých platů, se to těžko představuje. Zkuste se vcítit do složité situace českých důchodců. Zkuste si představit, že při nákupu potravin zvažujete, či koupit šunku nebo sýr. Zkuste si představit situaci, že již v březnu začínáte šetřit na vánoční dárky pro svá vnoučata. Trošku empatie by opravdu neuškodilo. Já si myslím, že každý z vás, každý z nás má v rodině nějaké důchodce, rodiče, prarodiče. Místo toho slyší důchodci, že kvůli nim si stát bude muset půjčovat desítky až stovky miliard jako důsledek této valorizace. Slyší, že už teď se stát na výplatu důchodu zadlužuje, protože vybrané pojistné na výplatu nestačí. Říkám, že to je lež! Pojistné na sociální zabezpečení odvádějí ekonomicky aktivní a odvádějí ho průběžně. Odvody jsou standardním příjmem státního rozpočtu, stejně jako například daně. Důchody jsou také vypláceny ze státního rozpočtu, a to průběžně. Jejich výplata není vázána na vybrané pojistné. A i když suma vybraného pojistného byla po celou dobu existence systému většinově nižší než částka vyplacená na důchody, vyšší byla v době naší vlády po dva roky, výplata se nikdy nezastavila. Proč? No proto, že důchody jsou vypláceny ze státního rozpočtu, tedy i z jiných příjmů, lépe řečeno daní. I z daní. A daně platí i důchodci. Neplatí je sice z důchodu, zaplať pánbůh, ale všechny ostatní daně se jich týkají také. Na rekordním růstu daňových příjmů této vlády se tedy podílí i důchodci. A to skutečně nemalou měrou. Takže neříkejte jim prosím, neříkejte jim, že se stát kvůli nim zadlužuje. Například na výběru DPH, který je rekordní už po dobu roku a čtvrt vaší vlády, mají i důchodci svůj podíl.

Proč se neřídíte názorem odborníků? Neřídili jste se jím při vytváření státního rozpočtu, neřídíte se jím ani teď. Například profesor Krebs z Vysoké školy ekonomické v Praze, přední odborník na sociální politiku, argumentuje - cituji: "Jako zásadní problém vnímám to, že vláda přichází s návrhy na úpravu valorizace velmi pozdě, jen několik měsíců od předpokládaného navýšení penzí. Takové změny měly být předloženy již v minulém roce a důkladně odborně prodiskutovány. Není také jasné, jak budou probíhat další valorizace." Konec citace.

I senátoři pětikoalice vnímají problém protiústavnosti v podobě retroaktivity i v projednání ve stavu legislativní nouze. Například senátor Canov za hnutí STAN, říká - cituji: "Já jako senátor slibuji na ústavu, že ji budu dodržovat, a tady bych ji vědomě porušil. Opravdu jsem přesvědčen, že ty dvě protiústavnosti jsou tam zcela zřejmé a zcela jednoznačné." Konec citace.

Pětikoalice měla možnost dokázat, že ctí vládu práva a návrh stáhnout, a odvrátit si tak ostudu. Já jsem si navíc jako právnička jistá, že tu nebojujeme, a znovu to opakuji, jen za lidi, ale i za základy právního státu. Pokud si politici budou dělat, co chtějí, a nebudou respektovat zákony, pak to s touto republikou nemůže dopadnout dobře. Také nezapomínejme, že důchodcovská inflace je dle měření Českého statistického úřadu vyšší než inflace u běžných českých domácností. Tento rozdíl v čase roste a pomyslné nůžky mezi inflací standardních domácností a důchodcovskou inflací se postupně více a více rozevírají.

Vyzývám proto poslance vládní pětikoalice, začněte pracovat na skutečné důchodové reformě, přizvěte nás na tyto práce, přizvěte nás k těmto debatám, protože určitě tyto debaty musí přesáhnout toto volební období, a přestaňte s jednorázovými a protiústavními zásahy. V případě, že chcete upravit valorizační schéma, udělejte to standardní cestou. Víme, že máte stoosmičku, můžete si odhlasovat, co potřebujete. Už nám to tady čtvrtý den naprosto nepokrytě předvádíte. Ale já se ptám, proč to děláte protiústavně? Protože toto si naše republika skutečně nezaslouží.

Dovolte mi, abych se přihlásila k několika pozměňovacím návrhům:

Jako první je pozměňovací návrh pod číslem 2076, kde v čl. 1 § 67ca odst. 1 se v písm. b) částka "400 korun" nahrazuje částkou "1 479 korun".

Dále se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu pod číslem 2077, kde se v čl. 1 § 67ca odst. 1 v písm. b) částka "400 korun" nahrazuje částkou "1 550 korun".

Následně se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu pod číslem 2079, kde se v čl. 1 § 67ca odst. 1 v písm. b) částka "400 korun" nahrazuje částkou "1 621 korun".

Dále se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu pod číslem 2080, kde se v čl. 1 § 67ca odst. 1 v písm. b) částka "400 korun" nahrazuje částkou "1 692 korun".

Dále se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu pod číslem 2140, kde se v čl. 1 § 67ca odst. 1 v písm. b) částka "400 korun" nahrazuje částkou "1 563 korun".

Dále se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu pod číslem 2144, kde se v čl. 1 § 67ca odst. 1 v písm. b) částka "400 korun" nahrazuje částkou "1 634 korun".

Dále se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu pod číslem 2152, kde se v čl. 1 § 67ca odst. 1 v písm. b) částka "400 korun" nahrazuje částkou "1 421 korun".

Dále se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu pod číslem 2154, kde se v čl. 1 § 67ca odst. 1 v písm. b) částka "400 korun" nahrazuje částkou "1 492 korun".

Dále se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu pod číslem 2149, kde se v čl. 1 § 67ca odst. 1 v písm. b) částka "400 korun" nahrazuje částkou "1 461 korun".

Dále se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu pod číslem 2150, kde se v čl. 1 § 67ca odst. 1 v písm. b) částka "400 korun" nahrazuje částkou "1 532 korun".

Dále se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu pod číslem 2151, kde se v čl. 1 § 67ca odst. 1 v písm. b) částka "400 korun" nahrazuje částkou "1 603 korun".

Konečně se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu pod číslem 2153, kde se v čl. 1 § 67ca odst. 1 v písm. b) částka "400 korun" nahrazuje částkou "1 674 korun".

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. Jako další je přihlášena paní poslankyně Monika Oborná, připraví se pan poslanec Ladislav Okleštěk. Pouze upozorním, že v 8.59 hodin vás přeruším a ukončím jednací den. Prosím.

 

Poslankyně Monika Oborná: Děkuji za slovo. Dobrý den, kolegyně, kolegové. Já bych se zde také chtěla přihlásit k pozměňovacím návrhům, které jsem vložila do systému. Jsem přesvědčena o tom, že ten předložený návrh zákona je pro mě zcela neakceptovatelný, protože tím obíráte o peníze ty nejzranitelnější - seniory, naše rodiče, naše prarodiče - a pošlapáváte přitom jejich základní práva. Já se domnívám, že nyní už jsou překročeny všechny doposud představitelné hranice. Nejde jen o to, že vláda snižuje valorizaci důchodů ve chvíli, kdy na řadu lidí doléhá existenční krize a vážné finanční problémy v důsledku drahých energií, potravin, nájmů a celkově bydlení, ale také to, že tak činí v rozporu s ústavními právy.

Jak už jsem řekla, já jsem vložila do systému čtyři pozměňovací návrhy, tudíž se tady nyní k nim přihlašuji. K prvnímu pozměňovacímu návrhu pod číslem 2227. Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je navýšení částky, a to ze 400 korun. Tuto částku nahrazuje částka 1 464 korun. Dále se přihlašuji k druhému pozměňovacímu návrhu pod číslem 2229, kde je částka 400 korun nahrazena částkou 1 535 korun. Ve třetím pozměňovacím návrhu se přihlašuji pod číslem sněmovního dokumentu 2230, kde je taktéž částka 400 korun nahrazena částkou 1 606 korun. Poslední pozměňovací návrh je uložen v systému pod číslem 2232, kde se taktéž částka 400 korun nahrazuje částkou 1 677 korun.

Budu moc ráda, když tyto pozměňovací návrhy podpoříte. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji i vám, paní poslankyně. Nyní tedy, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, končím dnešní jednací den a přerušuji 55. schůzi Poslanecké sněmovny do dnešních 9 hodin, kdy budeme v této schůzi pokračovat. Přeji vám klidné dopoledne.

 

(Jednání skončilo v 8.59 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:58.