(pokračuje Věra Kovářová)

1.
Situace v České poště

Mám zde tři žádosti o vystoupení před otevřením rozpravy. Jako první se přihlásil s přednostním právem před otevřením rozpravy pan ministr Vít Rakušan, poté bude vystupovat pan místopředseda Karel Havlíček... pardon, omlouvám se, pan předseda Andrej Babiš. A poté pan předseda Tomio Okamura. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, tématem dnešní schůze je Česká pošta a já se na diskusi k České poště i docela těším. Jsem zvědav, co padne za argumenty, jaké padne zdůvodnění toho, že se Česká pošta historicky dostala do toho neutěšeného stavu, ve kterém je nyní. Jak nám i představitelé opozice budou schopni a ochotni vysvětlit, že s Českou poštou se dlouhá léta nedělo vlastně nic, a ta situace vygradovala do situace, kdy skutečně odvracíme zcela reálně to, aby se Česká pošta nedostala do insolvence, aby tady Česká pošta byla, aby Česká pošta existovala. Jak se vysvětlí to, že ČTÚ v roce 2015 navrhoval zrušení tisíce poboček bez jakékoliv reakce tehdejší vlády, a podobně. Tedy ta situace jako taková už byla určitě nějakým způsobem zarámována historicky.

Když se tady oháníme tím, že někdo má být, nemá být dobrý manažer, já si vezmu pět takových daností, které vám tady řeknu. Představte si, ať už jste manažerem firmy, nebo jste starostou města a uděláte si takový benchmark nějaké firmy, kterou u sebe máte, a zjistíte, že ta firma má největší pobočkovou síť ve srovnání ze všech. Zjistíte, že ta firma má nejvíce zaměstnanců ze všech srovnatelných firem. Zjistíte, že ti zaměstnanci jsou nejhůře placeni v rámci srovnatelných firem. Zjistíte, že ta vaše firma generuje největší ztrátu, a ještě k tomu zjistíte, že není ani spokojenost s jejími službami. Tak stojíte před manažerským rozhodnutím, které je poměrně jednoduché. Buď takovou firmu zavřít, což je legitimní rozhodnutí, a když se podíváte na veřejnou diskusi, tak z jedné strany se objevuje výhrada vůči zavření 300 poboček a z druhé strany se objevuje výhrada - má cenu Českou poštu v téhle chvíli vůbec ještě zachraňovat? My jsme se rozhodli pro to obtížnější řešení - pro to, Českou poštu zachránit. A to ještě jednou zdůrazňuji: zachránit Českou poštu. Protože celý ten transformační proces, který je nastartován, není v té chvíli ničím ostatním.

Českou poštu čekají v těch následujících dvou letech zásadní změny. Změny, které jsou nutnou podmínkou pro to, aby Pošta přežila a byla životaschopnou institucí jednadvacátého století. Že ty změny měly přijít, já nevím, o deset, o patnáct, o pět let dříve, to je celkem neoddiskutovatelný fakt. A stát se tady ukázal dlouhodobě jako nezodpovědný správce svého vlastního podniku, byť tušil, kam se Česká pošta vyvíjí, jak to vypadá s jejími službami, které od roku 2018 poklesly v celé pobočkové síti, veškeré služby poskytované, zájem o služby poskytované Českou poštou, o 40 %. Trend poklesu objemu listovních zásilek v rozsahu celkem 20 % ročně za posledních pět let. Stejně tak je to akcelerováno i celou digitalizací českého státu, kdy platí zákon DEPO, a jenom používání datových schránek osobami samostatně výdělečně činnými činí ztrátu České pošty v predikované výši dalších 2 miliard. To je situace, ve které Česká pošta je kontinuálně ve ztrátě od roku 2018. Ještě jednou tady říkám datum - od roku 2018.

Otázka, proč nenastaly změny už před rokem? No, mohl bych říkat, proč nenastaly před pěti lety. Ale to už je otázka jinačí. To je otázka nějaké politické odvahy, otázka toho, zda je politická vůle dělat i nepopulární rozhodnutí, která samozřejmě v určitém čase bolí. Ale před rokem bylo potřeba nejdříve Českou poštu do slova a do písmene uklidit, vyměnit Dozorčí radu České pošty, získat 6 miliard za univerzální službu, to znamená, za ty peníze, nebo ty peníze, které stát do České pošty nedával, i když si služby od České pošty objednával. A to, že si Česká pošta musela půjčovat od komerčních institucí za velké úroky, je jednoznačným faktem.

V loňském roce se rušila krajská ředitelství, bylo propuštěno cirka 30 lidí ze středního managementu, takzvaných bílých límečků, byl prodáván zbytný majetek České pošty, byly optimalizovány otvírací hodiny na poště pro veřejnost. A v loňském roce také bylo rozhodnuto o tom, že transformace České pošty jednoznačně musí začít.

V současné době diskutujeme o rušení 300 poboček České pošty. Je to určitě věc nepříjemná. Pobočková síť v České republice čítala 3 200 poboček. Byla to nejpočetnější a nejrozsáhlejší poštovní síť v celé Evropské unii. Pokud snížíme počet pobočkové sítě o 300 a dostaneme se na 2 900, máme stále nejrozsáhlejší pobočkovou síť pošty v Evropské unii. Mimochodem počet zaměstnanců České pošty na 10 000 obyvatel v České republice činí okolo 50. Pokud srovnáme třeba s Estonskem, které už se vydalo cestou zjednodušení a digitalizace, tak tam je počet zaměstnanců na 10 000 obyvatel 11. Pouze ukazuji, že Česká pošta je dlouhodobě neřešeným problémem. A proč neřešeným? Protože nepřinášela žádné politické body. Protože nebyl zájem se pouštět do reformy, která vždycky bude bolestivá. A já za vládu říkám, že my jsme od začátku říkali, že se nebudeme bát i kroků, které v první fázi nepřinesou potlesk, ale sekundárně mohou přinést hodnotu. A ta dvouletá transformace České pošty, která by měla být ukončena v roce 2025, tu hodnotu přinese. Hodnotu moderní poštovní instituce, která bude poskytovat služby, které si stát od ní objedná, a to služby 21. století. A ještě dodám větu B, a to že stát za ty služby také České poště bude platit. Je to s podivem, ale je to věc, která v těch minulých letech samozřejmá nebyla.

Jaké jsou plánované kroky pro nejbližší dobu, které znamenají tu záchrannou brzdu jako takovou. 3 200 poboček se mění na 2 900 obslužných míst, zruší se limit kompenzace za poskytování univerzální služby, navýší se předběžné čisté náklady. Pracuje mezirezortní transformační tým s externími specialisty a odborníky, který připravuje transformační plán toho, jak Česká pošta bude fungovat, jak Česká pošta bude vypadat a jaké služby bude poskytovat. Tohle je transformační plán. Transformace není rušení 300 poboček. A transformační plán, jak několikrát od opozice zaznělo, není ani 18 stránek, kde se píše o tom, že je firmu potřeba rozdělit do dvou částí, které budou mít nějaký model financování. To je zadání. Ale samotné vypracování transformačního plánu nás teprve čeká.

Je to tak, že jsme začali s Českou poštou konečně něco dělat. Heslo "nekecáme, makáme", jsme my nevymysleli, ale naplňujeme ho. Už teď v hrubých rysech lze říci, jak si Českou poštu představujeme. Česká pošta v té blízké budoucnosti představuje prodlouženou jakousi offline ruku státu. Měla by být detašovaným pracovištěm státní správy, které v sobě spojuje prvky digitalizace, fyzické služby nebo asistence. Centrálním podacím ověřovacím výplatním místem veřejné správy provozovaným nad rámec klasické agendy Czech POINT, a samozřejmě je schopná poskytovat poštovní finanční služby. Například se zde bude moci zažádat o sociální dávku, vyřídit základní agendy finančního úřadu, nechat si poradit v oblasti státem vypisovaných dotací a podobně.

Síť poboček České pošty by měla integrovat nejrůznější služby státní správy, které se v regionech nevyplatí provozovat samostatně, a proto z nich mizí, jak vidíme třeba i u finančních úřadů. A tohle je přece i účel toho, jaké pobočky byly vybrány. Je falešný argument říkat, že Česká pošta mizí z vesnic, obcí, slabých regionů, venkova. Naopak. Naše transformace šla cestou, že tam, kde je jedna pobočka České pošty, tak ta pobočka zůstává. Právě z toho důvodu, že na venkově, v malých městech a v obcích je pošta často jediným výdobytkem státní správy, jediným dotykem státu, který je lidem ještě k dispozici. Proto jednu pobočku nikde nerušíme. Pokud došlo k redukci poboček, tak v těch městech, kde stále zůstane i po redukci pobočková síť zachována tak, aby poštovní síť byla pro lidi v celé České republice dostupná.

Chtěl bych zdůraznit a připomenout, že maďarská pošta šla úplně obrácenou metodou: zrušit pošty na venkově a centralizovat tyto služby do větších měst. Je to určitě legitimní cesta, ale tou my se nevydáváme. Protože obslužnost na venkově je pro nás základní hodnotou, kterou právě po transformačním projektu budeme moci využít, aby pošta poskytovala základní služby státní správy v mnoha segmentech. Je pro nás ambicí, aby pošta byla poslední výspou státu i v těch místech, kde stát jinak fyzicky přítomný není.

Ta diskuse, jak jsem ji zaregistroval při zařazování jednotlivých bodů programu v minulých týdnech, byla - proč se pošta ruší tam či onde? Jedná se ale o zásadní nepochopení toho, o čem rozhoduje vláda, a také o zásadní nepochopení toho, o čem má rozhodovat politik, nebo chcete-li státník. My máme rozhodovat o tom, zda pošta bude dlouhodobě udržitelná, bude smysluplně fungovat, a to na celém území naší země. Pokud debatu budeme redukovat na to, proč ta která pobočka v Kladně byla vybrána ke zrušení místo jiné, pak nerozumíme tomu, jaké je poslání nás jako vlády, ale i nás jako parlamentu. My máme nastavit základní rámec. Jednání o konkrétních pobočkách se vedou na ose Česká pošta, její management a starostové, primátoři, případně hejtmani. Tak to má být. Pošta se schází a v nejbližší době se sejde se starosty všech 113 obcí, kterých se redukce poboček týká. Chci zdůraznit, ze všech obcí v České republice se jedná o 113 měst, kde dochází k redukci poštovní sítě. To je počet starostů, se kterými management České pošty buď jednal, anebo jednat samozřejmě v nejbližší době bude. Občas jsme slyšeli věty: pošty bývaly v každé vesnici. No to úplně neodpovídá, protože v dalších 2 620 obcí v celé naší zemi pošty zůstávají. 113 měst, kde se pošta redukuje, 2 620 obcí v celé naší zemi, kde pošta žádným způsobem redukována nebyla. Starostové i při té nejlepší vůli nemohli být vtaženi do té diskuse žádným zásadním způsobem dopředu.

Sedm set milionů ročně, pokud někdo v téhle chvíli říká, že je to málo, tak já tvrdím, že z celkového objemu veškerých finančních operací ve výši 200 miliard je to poměrně velká částka. A každý rok tuto částku 700 milionů korun právě zrušením 300 poboček Česká pošta ušetří. Já velmi doufám, že diskuse se povede nejenom na linii, kterou konkrétní pobočku rušíme, ale na linii toho, co s Českou poštou můžeme a musíme udělat. Proč se s Českou poštou nic nedělalo dříve a proč musela se dostat do stavu, ve kterém je nyní. Možná někdo bude mít i svědomí a vyvodí z toho i nějakou svou vlastní politickou zodpovědnost.

Rozhodnutí o výběru pošt základní rámec dává Český telekomunikační úřad. Ten navrhuje počet zrušených poboček, o tom vláda diskutovala samozřejmě a hlasovala. Nikoli o jednotlivých pobočkách. To je rozhodnutí managementu České pošty. To rozhodnutí je odborné a výběr poboček se řídí zmíněným nařízením: docházkovou vzdáleností, ekonomickými kritérii, která zná Pošta, kapacitou poboček, šíří poskytovaných služeb a okolnostmi, jako je dostupnost MHD, možností parkování. Jde tedy o souběh kritérií, která Pošta vyhodnocuje individuálně v každé obci, u každé pobočky. Se starosty potom Pošta jedná o tom, zda existuje v lokále nějaký konkrétní aspekt, který by mohl vybranou pobočku v území změnit. V individuálních případech, ale nebylo jich mnoho, k tomu také došlo. A dílčí příklady, které opakovaně zaznívají, jako je mariánskolázeňská pobočka a její schody, Pošta dokáže bez problémů technickým opatřením řešit a opakovaně toto již uvedla.

Nesouhlasný postoj starostů já jako bývalý starosta opravdu chápu. Úkolem starosty z principu jeho funkce a postavení je dělat všechno pro to, aby komfort pro jeho obyvatele v nejrůznějším segmentu služeb nebyl jakkoliv omezen. Ale úkolem nás je přece to, abychom zajistili, že základní služby budou poskytovány v určité kvalitě a po celé zemi. A pokud bychom se nepustili do redukce pobočkové sítě a následné transformace, tak bychom došli do stavu, kdy by žádné pobočky České pošty v České republice nebyly, protože Česká pošta by byla v takových problémech, že by přestala existovat.

V současné době mám i přehled o tom, jak ta jednání České pošty probíhají, a musím říct, že z těch 113 oslovených obcí v současné době došlo ve 26 případech k akceptaci navrhované změny, v 39 % je to neutrální postoj s dílčí námitkou, ve 25 % se ještě jedná, protože postoj starostů je z nějakého lokálního důvodu odmítavý. Já si myslím, že ta čísla naopak ukazují, že práce managementu České pošty i v terénu má určitě svůj význam a jednání, která probíhají se starosty a primátory, mají racionalitu a mají samozřejmě i své výsledky. Redukce pobočkové sítě je určitě pochopitelná a já doufám, že finálně i pro těch 113 starostů, kterých se to týká v rámci nějaké starostenské solidarity, která tady musí být, protože to, že se někde pobočka zruší, znamená, že ve 2 620 ostatních obcí bude pobočka České pošty zachována a bude sloužit občanům České republiky. To je zcela jednoznačné. To, že zůstanou poštovní služby zachovány v tak vysokém počtu obcí naší země, že se k nim přidají další služby České pošty v následujících letech, za to jsem velmi rád. A já věřím, že tenhle cíl sledujeme všichni, ať jsme v opozici, nebo ve vládních lavicích. Sledujeme ten cíl, aby Česká pošta poskytovala moderní služby občanům České republiky.

Možná bude dobré v rámci debaty připomenout, že i mnozí opoziční politici jako by opisovali můj dnešní proslov někdy v roce 2019. Vyjadřovali se k redukci pobočkové sítě, vyjadřovali se dokonce k tomu, že Česká pošta má prodávat svůj majetek a že redukce pobočkové sítě je absolutně nutná. Já to v té diskusi tady rád načtu, přečtu, abychom viděli, jak se vyvíjí změna názoru v letech. Já doufám, že přestaneme hledat jednotlivé hnidy na projektu transformace České pošty, jako jsou ony mytické schody na poště v Mariánských Lázních, a zaměříme svoji pozornost na věci, které mají nějaký státnický význam, to znamená, abychom měli moderní, dostupné, finančně udržitelné poštovní služby na území celé České republiky. Nikoliv škrtání 300 poboček, ale transformace a modernizace České pošty do 21. století, její přežití, to je cíl této vlády, to je cíl transformace České pošty. Děkuji za pozornost. (Potlesk v pravé části jednacího sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Dalším přihlášeným s přednostním právem je pan předseda Andrej Babiš a poté se připraví pan předseda Tomio Okamura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Andrej Babiš: Takže děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem byl strašně natěšený, když jsem dneska četl článek v Lidových novinách - to patří nějakému svěřenskému fondu, někteří to nazývají stranický tisk. Tak si představte, že v tom stranickém tisku, vážení návštěvníci, mládeži (směrem ke galerii pro hosty), vyšel článek pana ministra. A byl jsem v šoku, že normálně tam není ani jeden útok. Normálně není tam ani Babiš, není tam ani hnutí ANO. Nic. Takže super, no. Ten projev pana ministra už nebyl takový, mluví o politické odpovědnosti, jasně. Ale tu politickou odpovědnost, to bychom se museli vrátit do časů Investiční a poštovní banky nebo do časů, co nejvíc poškodilo Českou poštu, že odevzdala nejlepší byznys, bankovní byznys, outsourcovala. A pane ministře, v této místnosti není nikdo, kdo měl na starosti Českou poštu. A věřte mi, že já jako ministr financí jsem se tomu věnoval a kritizoval jsem velice vehementně ty smlouvy. Ale za vás jsou stejné ty smlouvy. Takže ta kritika vůči vám je v tom, že jednak jste ve vládě 488 dní, vyměnili jste dozorčí radu, která nevím, co tam dělá, jestli je tam nějaká odměna nebo tam chodí jenom na chlebíčky. A jak je možné, že Pošta zase nakupovala nábytek za 52 milionů a stále utrácí peníze? Vždyť ta dozorčí rada už měla dávno zakázat veškeré smlouvy, o tom určitě budou mluvit kolegové. Takže v tom je ten problém.

Vy jste tady mluvil, pane ministře, o transformačním plánu a zároveň jste dodal, že vlastně ten plán není vypracovaný, že nebyl vypracován. Nechápu proč tedy, proč nebyl vypracován plán, proč nebyl představen a proč jste vlastně začali z toho špatného konce, zavíráním těch poboček, když, ale to je detail, to tu Poštu samozřejmě nezachrání, to mohli převzít starostové a určitě rádi ty služby podle mého názoru budou chtít poskytovat.

V minulých vyjádřeních jste se, pane ministře, vždycky - tak samozřejmě za všechno může Babišova vláda nebo Babiš. Co jsme my udělali. No tak za období od roku 2014 a 2017, to je strašně zajímavé, Pošta byla stále v zisku. Za to období, včetně roku 2013, dostala Pošta 3,6 miliardy korun a za období naší vlády ještě 2,6 miliardy. Takže za našich vlád, znovu opakuji všem, kteří tvrdí, že my jsme byli osm let ve vládě a jako jsme měli vliv, tak znovu opakuji, že hnutí ANO v první vládě mělo šest ministrů a náš vliv na tu vládu dopadl tak, že mě Sobotka vyhodil z vlády v květnu 2017. A představte si, že ten nevýhodný kontrakt s tou bankou byl prodloužen o 10 let v červnu 2017. A za této vlády Sobotkovy tam byl nějaký pan ministr vnitra s nějakou partičkou, která mě strašně štvala, ale ta partička dneska radí panu premiérovi a řídí Ministerstvo průmyslu. Oni tam byli, oni tam byli u toho a my jako hnutí ANO, které mělo jenom šest ministrů, ano, já jsem jako ministr financí byl zásadně proti, abych financoval Poštu, kde se krade normálně, kde se dělají kšefty normálně. Tak to je! A stejná situace, a neříkám, že stejná situace, ale ta pozice naše v menšinové vládě byla stejná.

Takže pane ministře, prosím vás, politickou odpovědnost, ano, můžeme se bavit, můžeme se bavit o IPB, můžeme se bavit o těch 300 milionech, které byly vyplaceny Creditanstalt Investment Bank a Kypr, ale o tom nechci mluvit. Jako já chápu, že za tu situaci vy nemůžete. Ale když teď tak tady tvrdíte, jak to chcete řešit, tak já nevím, co se tam dělo těch 488 dní. A proč tam stále se dávají ty kšefty?

Vyšel zase nový průzkum, no a samozřejmě ODS má u Kantaru 20 %. A proč dala Česká pošta Kantaru 2 miliony? Za co? Proč tam dáváte stále peníze někomu? Proč? Vždyť to ukončete. Proto se nedivte, že ty lidi jsou naštvaní.

A my tady kritizujeme to, že vy vlastně žádný transformační plán nemáte. Já nevím, co je těch 9 miliard. Co to je? To je půjčka, nebo co to bude? Budou se prodávat nemovitosti? A které nemovitosti? A já souhlasím s vámi, že ta centrála, to je fantastická budova, historická budova, úžasná budova, strašně cenná budova. A pokud vy se rozhodnete tu budovu prodat, tak já říkám jo. Ale udělejte to tím způsobem, jak jsem udělal já prodej Hybernie. To byla první dražba v historii této země od revoluce. Dražba otevřená. Hybernia, to je naproti Obecňáku. Myslím, že 987 milionů jsme to vydražili, ÚZSVM. Takže nedávejte to nikomu, protože tuhle budovu, ano, pokud se to rozhodnete takhle řešit, by skutečně nemělo získat ani město Praha, ani nikdo, ale normálně ji prodejte a možná tam někdo dá za to 2 miliardy.

Já nevím, ale když máte nějaký transformační plán, tak měl být představen komplexně, abychom si to přečetli, abychom věděli, jaká je ta strategie. A samozřejmě určitě je dobře, že to chcete řešit, ale zkrátka jste začali ze špatného konce. 300 poboček skutečně, a ještě na místech, kde skutečně to dělá problém. Nechápu, proč jste nedovolili komunálu, aby v rámci Pošta Partner si to vzali.

Ale to není podstata. Podstata toho je, že já bych chtěl, aby mi někdo vysvětlil, když Česká pošta vykázala de facto, vykazovala zisk do roku 2017, ano, a ještě v roce 2017 měla zisk 110 milionů, tak když spočítáme zisky České pošty od roku 2013 do 2017, tak Česká pošta vykázala zisk 1 miliardu 99 milionů a zároveň dostala podporu ve vládě, když jsem byl ministr financí, podporu 1,5 miliardy. Takže já si jen pamatuju, kolik dopisů jsem musel psát ministrovi vnitra, který mi odmítal ukázat to hospodaření Pošty, kde management bral statisícové platy a měli super auta, a ty pošťačky chudinky měly 20 000, 21 000. Ano, tak to fungovalo. Já jsem to kritizoval, ano. Můžete mě kritizovat, ale já jsem nebyl premiér. My jsme neměli většinu ve vládě.

Takže neříkejte prosím vás, že my jsme se o to nestarali. My jsme na to neměli sílu a zkrátka jsem s tím bojoval, ale pokud vy se tváříte, že to chcete řešit, tak proč jste nezastavil ty smlouvy? 53 milionů nějaký nábytek, nějaký hypermoderní? No tak když chcete zavřít těch 300 pošt, tak tam bude asi nějaký nábytek, ne? My máme v Thomayerce nábytek z roku 1960 například. V nemocnicích jsou nábytky staré nevím kolik, padesát let.

No, takže my nevíme, co to je ten transformační plán, 9 miliard, já nevím, na co to je. Já jen chci říct jednu věc, že - ano, pan ministr má pravdu, že dlouhá léta se nedělo nic. No protože vy tu Poštu, ty tradiční strany zkrátka zničily už na začátku. A pokud polistopadový kartel reaguje podrážděně, že já chci napsat historii naší země od roku 1989, tak Česká pošta jako kapitola si to zaslouží. A víte proč? Já jsem s kolegy napsal knížku 2016 O čem sním, když náhodou spím. A tam jsem psal o tom, že po revoluci jsme měli jít do světa, do Singapuru. Pan premiér je snad v Singapuru dneska. Tak tam se dozví, že singapurské fondy vydělávají desítky miliard dolarů, protože stát, když investuje, a dobře, a nekrade se, no tak je to super, to je kuponka.

Takže kam měli jít naši předchůdci po revoluci? No do Beneluxu. Do Belgie, pane ministře. V Belgii je bpost. Belgie má 11,6 milionu obyvatel. Je to přední belgický poštovní operátor a společnost působící v oblasti logistiky, balíků, omnicommerce v Evropě. Tržní hodnota miliarda eur, to je 24 miliard, 34 500 zaměstnanců. Česká pošta má 25 000. 2 500 retailových poboček. A vlastnická struktura? No, 51 % vlastní belgický stát. Segmentová struktura společnosti. 5,6 milionu doručených listovních zásilek a novin denně! 549 000 doručených balíčků denně! V Belgii a Holandsku. E-logistika, Severní Amerika, poskytuje služby e-commerce logistiky. Bpost, tam se měli vybrat po revoluci a říct jim: Hele, my máme také Poštu. A možná tohle skvělé aktivum, co mohlo být unikátní místo pro všechny obyvatele České republiky, za jednou přepážkou vyřešené všechny peníze, důchody, vlastně platby, Poštovní spořitelna, tak to máme tady - bpost.

Nizozemsko, 17,6 milionu obyvatel. Jmenuje se ta pošta PostNL. Největší platforma pro doručování balíků v Beneluxu. Tržby 3,1 miliardy eur. V Belgii mají tržby 4,4 miliardy eur. EBIT Belgie, 279 milionů eur, to je 24 miliard. To jsou firmy, které sypou prachy, dividendy!

Ano, tady historicky, ano, ta politická zodpovědnost je u těch, kteří tam byli na začátku. No a vaše hnutí také u toho bylo, ale ne úplně na začátku. Takže můžeme se tady dohadovat, kdo má jakou zodpovědnost. Mně to bylo vždycky líto, byla historická šance z toho něco udělat.

No a vrátím se k tomu Nizozemsku. Je tam 35 600 zaměstnanců, 5 500 retailových poboček, 500 (?) automatických výdejních boxů, segmentová struktura, 7,4 milionu doručených listovních zásilek denně, balíky 1,1 milionu doručených balíků denně. A můžeme se bavit o poště v Rakousku, jak vydělává, jak funguje.

Takže ano, tady to je další důkaz toho, jak polistopadový kartel zničil toto aktivum. Jednoznačně. Takže ano. A vzdali se toho, té pobočkové sítě. Ano. A ta pošta, když říkáte, že není důležitá, ale kdyby někdo přemýšlel a u každé té pošty udělal malý obchůdek, tak bychom možná měli i tu Biedronku, jak vlastně říká pan poradce pana premiéra, aby naši lidi, občané, chodili nakupovat do Polska. A možná tam mohla být hospoda, která by byla také fungovala.

Takže můžeme se tady dohadovat, kdo za co může. Já to neříkám. To vy jste v tom článku dneska kupodivu v Lidových novinách tedy o tom nemluvil, to jsem tedy velice ocenil. Dneska jste to zase naznačoval. My jen říkáme, že zkrátka ten přístup - za prvé je to všechno pozdě, za druhé nám vadí, že stále tam někdo dělá kšefty. Teď co to tam bylo? Jo, vlastně ta firma na nábytek, že to končí zase někde, nevím, v nějakém off-shoru. Zase. Nevím proč. Tak bylo by dobré, pane ministře, kdybyste už konečně řekl tomu řediteli, já nevím, kdo tam je ředitel, aby přestal dělat tyto kšefty. Proč? Vždyť té Poště to nic nepřinese.

Takže historicky je to bohužel zničené aktivum. Smlouva byla prodloužena, ano, potom, co mě Sobotka vyhodil z vlády v červnu 2017, to je ta smlouva, to je ta šance, která nebyla využita, aby aspoň něco bylo z hlediska bankovního sektoru v rukách státu. A to je pryč. A samozřejmě za to nemůže ani stávající ministr, ani my. Takže bylo by dobré, kdybyste skutečně se k tomu stavěl objektivně a nemluvil o politické zodpovědnosti. To se dá všechno dokladovat.

Já zkrátka nerozumím tomu, a já jsem se to nedozvěděl, když jsem to požadoval, co se vlastně stalo na přelomu roku 2017 a 2018, když ta Pošta vlastně ze zisku 110 milionů - a vy mi budete říkat, když jste byl ve vládě. Ano, jasně, byl jsem ve vládě. V menšinové vládě. Ano, řešili jsme to, ale neměli jsme tu sílu vlastně to protlačit. Ale bylo by dobré to vysvětlit, co se tam stalo. Jak je možné, když teď, konečně, v roce 2022 - a bylo by dobré zveřejnit ten hospodářský výsledek - konečně přistálo z Evropy, nebo po schválení Evropy, 6 miliard 750 milionů. Takže když se to všechno spočítá, 6 miliard 750 milionů a předtím, co bylo od roku 2013, tak je to 10 miliard 350 milionů.

Takže co se tam stalo? Proč to tak je? To, že ta Pošta - ano, já chápu, vy jste žádného ředitele zatím nesehnal, my jsme ho sháněli, tedy my ne, Hamáček ho sháněl - že asi ti manažeři nebyli úplně ideální. Nejlepší manažer v historii České pošty byl Karel Kratina, ano, a ten samozřejmě nekradl. Bývalý ředitel HVB. No a když přišla Topolánkova vláda, myslím, tak ho vyhodili, protože takového člověka tam nechtěli přece, který poctivě řídí státní firmu a nechce dělat ty kšeftíky. No tak potom, když jsme my byli u vlády, tak jsem ho tam prosadil do dozorčí rady, ale zkrátka tam taky kolegům nevyhovoval, takže nakonec odešel. Ale já chápu, že sehnat dobrého ředitele je problém.

Takže já chci jenom říct, že ti, kteří zničili Českou poštu, jsou ti, kteří... Začalo to v devadesátkách. A nechci tady mluvit o IPB, nechci mluvit o těch smlouvách a tak dále, ale chci říct, že je to obrovská škoda, že ten stát propásl tuhle šanci. Tu naši pozici jsem vysvětlil. Takže bych poprosil, abyste zase nezačínali nějaké debaty o tom, že... Ze stávající opozice tady není nikdo, kdo by se nějak podílel na nějakém špatném vlivu na Poštu. Naopak my jsme to kritizovali. Byla tam stejná parta, vždyť ji máte na Úřadě vlády. Tak se zeptejte toho Růžičky, jak to tam dělali, ne? Kámoši. Vždyť jsou na MPO teď. Údajně. Ten právník, ta partička, která prodala pod cenou OKD, a potom to nechali vytunelovat. No tak nebudeme to tady zase rozebírat. To napíšeme do té historie, protože tady mladí, kteří jsou na balkoně, tak vůbec netuší, co se tady stalo od revoluce.

Takže my, co říkáme? Transformační plán, sám jste řekl, že ještě není. Nechápu, proč jste přišli s těmi pobočkami. To mělo být v rámci toho a měli jste dát šanci těm starostům. Devět miliard - nevíme, kam jdou. Hlavně nechápu, proč stále Česká pošta uzavírá smlouvy. Vy jste se údajně na nějakém výboru vyjadřoval, pane ministře, že ty smlouvy už tam byly za Hamáčka. Možná byly. Já jsem jako ministr financí měl obrovský problém vůbec se dostat do účetnictví, protože to účetnictví státu je takové, že ani Ministerstvo financí nevidí do každé smlouvy. Takže pokud souhlasíte s tím, že je to nesprávné, aby Česká pošta stále někomu dávala peníze, když tedy říkáte, že ji zachraňujete od bankrotu, tak by to mělo skončit, a ne že stále slyšíme, jak se tam dávají peníze zbytečně. To je jedno, jestli je to - tam jsou milionové částky. To je neuvěřitelné. Možná by bylo dobré celé to zveřejnit. Ne, ty smlouvy jsou tam stále začerněné. Vůbec nerozumím tomu, jak to vlastně může někdo řešit a že to té dozorčí radě nevadí. Na co je tam ta dozorčí rada? Ta by měla asi kontrolovat efektivnost toho státního podniku.

Takže ta debata samozřejmě začala na základě toho rozhodnutí, které pro nás je nepřijatelné. My si myslíme, že byste měl přesvědčit Českou poštu, aby ty pobočky nabídli v rámci programu Pošta Partner těm starostům a primátorům. Oni jsou připraveni to převzít. Ale to samozřejmě nemá žádný zásadní vliv na to, co bude s Poštou. Transformační plán by měl obsáhnout všechno. Pošta má obrovské majetky. Já jsem mluvil o té budově v Praze. No a samozřejmě potom, když na sítích se zase spekuluje, které ty pobočky, v kterých místech vlastně mají zase někomu připadnout, tak potom lidi jsou naštvaní a pro nás je to samozřejmě také nepřijatelné.

Takže já jsem chtěl jenom říct, že historie České pošty začala vznikem Investiční a poštovní banky. Mluvil jsem o tom, je to škoda, už se to nedá napravit, bohužel. Ale my budeme rádi, když budete s námi normálně diskutovat a dostaneme zkrátka vysvětlení na ty různé věci, které se staly. Protože pro mě ty ztráty - pokud za období 2018 až 2022 dostane Pošta 6 miliard 750 milionů ještě a dostala už 2,6 miliardy, to už bylo vyplaceno, v roce 2018 Pošta dostala 1 miliardu 800 milionů, v roce 2019 dostala Pošta 500 milionů, v roce 2020 300 milionů a teď dostane ještě 6 miliard 750 milionů. Údajně je to všechno zúčtované. Ale já nechápu, jak takovéhle obrovské částky, pokud jsou zaúčtované, a údajně jsou, můžou produkovat takovou šílenou ztrátu. Nerozumím tomu. A bylo by dobré, kdyby to v podstatě vedení České pošty vysvětlilo, nás by to skutečně zajímalo, jak je vůbec možné dělat takovéhle ztráty a z čeho to všechno plyne a vychází. Protože my zkrátka ty informace nemáme.

Takže za mě asi tolik. Ta historie je složitá. Můžeme si tady říkat, kdo za co může. Já jen znovu opakuju, že ten transformační plán měl být předložen nejdřív a potom mělo být nějaké... vlastně to rozhodnutí ani nemělo být, protože jsem přesvědčen, že těch 300 poboček, pokud za tím nejsou nějaké úmysly nějakých realitních kšeftů, skutečně Českou poštu nespasí a ti komunální politici, i včetně politiků za pětikoalici, se rádi toho zhostí a ty služby budou poskytovat občanům dál. Děkuju. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedo. Nyní s přednostním právem je přihlášen pan předseda Tomio Okamura. Než mu dám slovo, přečtu omluvy. Omlouvá se pan poslanec Špičák do 11 hodin a od 15 hodin z pracovních důvodů. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, dnes máme před sebou na programu schůze Sněmovny bod s názvem Situace na České poště. Hned na úvod za SPD řeknu, že odmítáme rušení poboček České pošty i propouštění jejich provozních zaměstnanců. Odmítáme, aby na neschopnost vládních politiků, nyní konkrétně ministra vnitra Rakušana z hnutí STAN, dopláceli poctiví zaměstnanci Pošty i klienti. Rušení poboček České pošty poškodí všechny občany a zejména seniory, a nejen ty. Dle hnutí SPD Česká pošta poskytuje nenahraditelnou veřejnou službu a její pobočková síť musí zůstat zachována. Odmítám jak samotný princip rušení těchto poboček, které dosud poskytují poštovní služby ve městech statisícům našich občanů, tak i naprosto neprůhledný proces, kdy neprobíhala jednání se zástupci samospráv na obecní či krajské úrovni a kdy mezi zrušenými pobočkami jsou i bezbariérové a čerstvě nákladně zrekonstruované pobočky. Proti rušení poboček České pošty protestují i starostové a primátoři napříč republikou a celým politickým spektrem. Toto rozhodnutí poškodí zejména naše seniory, kterým zkomplikuje výběr důchodů a přístup k různým dalším službám veřejné správy, což jsou takzvané Czech POINTy, které by bylo možno ještě rozšířit o další služby. Dle hnutí SPD Česká pošta poskytuje nenahraditelnou veřejnou službu a její pobočková síť musí zůstat zachována.

Navíc ministr vnitra Vít Rakušan z hnutí STAN svou snahou omezit výplatu důchodů na pobočkách Pošty poškodí důchodce. Česká pošta potřebuje kvalitní manažerské řízení bez zásahu politických trafikantů. Ministr vnitra Vít Rakušan, pod něhož spadá řízení České pošty, označil minulý týden vyplácení důchodů na pobočkách České pošty za velké bezpečnostní riziko. Chystá se proto omezit vybírání důchodů v hotovosti na těchto pobočkách. Jde o další krok vlády, který by tvrdě existenčně poškodil naše seniory a mnohým z nich by v podstatě znemožnil přístup k jejich zákonným důchodům, jelikož nemají řízeny bankovní účty. Zároveň jde o alibismus, kterým se ministr Rakušan snaží předejít budoucím nevyhnutelným problémům při výběru důchodů po plánovaném nesystémovém a chaotickém zrušení 300 poboček České pošty, které dosud ve větších městech obsluhují statisíce klientů. Ministrův návrh je zároveň součástí tlaku na omezení používání hotovosti, což je velmi nebezpečný a pro hnutí SPD absolutně nepřijatelný trend. My naopak požadujeme zakotvit právo na používání peněžní hotovosti do ústavního pořádku České republiky. Zrušení 300 poboček České pošty vládou Petra Fialy z ODS nevratně poškodí tisíce domácností, naše seniory a také výrazně sníží dostupnost veřejných poštovních služeb po celém území České republiky.

Česká pošta vyžaduje hloubkový audit hospodaření a potřebuje kvalitní manažerské řízení bez zásahů a politických vlivů. Problém České pošty je ukázkou nejen letité neschopnosti ministrů, ale celých vlád, pod které řízení Pošty spadá. Po léta byla Česká pošta pro vládnoucí politiky trafika, kam se posílali kámoši kámošů, kteří pobírali milionové odměny za stamilionové ztráty a odkud se také zřejmě různými cestami tunelovaly peníze třeba na podporu vybraných partají.

Média informovala, že Česká pošta s 27 000 zaměstnanci spotřebuje na svůj provoz přes dvě desítky miliard korun ročně, z toho více než 13 miliard vydá na personál. O způsobu svého dalšího financování prý musí mít státní podnik jasno nejpozději v létě. V opačném případě by byl prý závislý na komerčních úvěrech, což by zřejmě vedlo k dalšímu zdražení poštovních služeb. Jejich ceny stouply v krátké době už dvakrát. Na letošek má podnik už jistých 1,5 miliardy korun od státu, stejnou sumu dostane i napřesrok. Jenže na pokrytí takzvané univerzální služby, tedy na provoz 3 200 poboček a povinnost doručovat dopisy či balíky na jakoukoliv adresu v Česku, to prý nestačí.

V posledních letech jsme zažívali rekordní, do slova a do písmene skutečně rekordní nárůsty obchodů přes internet a s tím spojený rekordní růst přepravovaných zásilek. Přeprava zásilek se stala jedním z nejvíc perspektivních oborů a je také samozřejmě zisková. Když to uvedu v souvislosti v čase, kdy rekordně rostou tržby v přepravě zásilek, tak Česká pošta pod vedením vládnoucích politiků má rekordní ztráty. To je strašný paradox. A vedení České pošty ve smyslu jejího manažerování a strategického uvažování je viditelně charakterizované kombinací neschopnosti a lidské hlouposti. Pravdou je, že Českou poštu by měl podpořit také stát, ale nejen tím, že jí dává dotace, ale že ji nebude okrádat, respektive privatizovat výdělečné činnosti. Českou poštu v podstatě, dá se říci, tunelovaly všechny předchozí vlády, všechny z ní měly dojnou krávu, ze které dlouhodobě odřezávaly nejlepší kusy. Privatizace nákladní autodopravy v České poště prodražila jeden kilometr dopravy o 30 korun. Při celkovém nájezdu všech, nyní již soukromých, nákladních vozidel rozvážejících balíky pro Českou poštu je rozdíl obrovský. A je to také jeden z těch důvodů, proč je loňský rok natolik deficitní, to znamená 1,5 miliardy korun.

Rušení a prodej budov na lukrativních místech je opět pro někoho šance, jak rozkrást ještě alespoň něco z toho, co zbylo. Chceme, aby Pošta nebyla ztrátová? Vážené dámy a pánové, stačí jedno - stačí odpovědně hospodařit a nekrást. To je recept, který mnohým zřejmě nevoní, ale je to jediné správné řešení. Chcete, aby Pošta naopak peníze státu vydělávala? Není nic jednoduššího - stačí nekrást a vést ji stejně, jako vedou manažeři soukromé zásilkové firmy nejen v okolních zemích, ale i u nás.

Dovolte mi uvést doufám notoricky známý příklad a tím je firma PPL. PPL je původně česká firma zabývající se expresní balíkovou a kurýrní přepravou, dále přepravou palet, firem a jednotlivců. Vznikla v roce 1995 jako svazek sedmi regionálních dopravců. Roku 2006 firmu koupila německá společnost DHL, jedna z divizí německé Deutsche Post, přičemž DHL je součástí skupiny Deutsche Post DHL Group, která je přední světovou poštovní a logistickou společností s 555 000 zaměstnanci po celém světě. PPL se dnes specializuje na balíkovou přepravu po České republice a do Evropy. Zaměstnává téměř 1 000 pracovníků a 2 000 řidičů a disponuje 25 depy, dvěma centrálními překladišti a sítí 4 000 výdejních a podacích míst. Loni firma vytvořila při obratu 4,8 miliardy korun čistý zisk 573 milionů korun. Česká pošta za loňský rok zvýšila ztrátu na víc než 1,5 miliardy z předchozích 681 milionů korun. To v porovnání dcera německé pošty měla jen u nás zisk přes půl miliardy s tisícovkou lidí a Česká pošta měla více než 1,5 miliardy ztrátu s 27 000 zaměstnanci. Svádět to na takzvanou univerzální službu, to znamená na dopisy a pokles poptávky služeb, nelze. Navíc za dopisy lidé regulérně platí. Objem přepravených zásilek už několik let kontinuálně roste. Jenom ty zisky z tržeb mají jiné firmy.

V čem je zakopaný pes? Primárně v tom, že české vlády po dlouhé roky, místo aby investovaly do ziskových činností, tak je naopak prodávají kámošům a jejich kámošům a to ztrátové nechávají státu. Proč PPL nekoupila Česká pošta? Proč jsme ziskovou firmu nekoupili my, aby vydělávala nám, a ne německé poště? PPL je v segmentu B2C v různých průzkumech zařazováno na druhé místo po České poště, jak co se týče objemu přepravovaných zásilek, tak popularity mezi zákazníky. Většina jejích zásilek je doručena v den následující po odeslání a má i vysoké procento doručení. Dobírku umožňuje zaplatit platební kartou. Samozřejmě přeprava prostřednictvím PPL je levnější než Českou poštou. A pokud chcete dostat balík druhý den a nedej pánbůh doručit ho až domů, tak je to pro Poštu bohužel nenaplnitelné sci-fi. PPL si pro vaši zásilku přijede až k vašemu domu a po telefonické domluvě vám ji také až do dveří dopraví.

Řekněte lidem jediný důvod, proč by měli svěřit vládou řízené České poště za této situace zásilku, když je předražená, nemají záruku, kdy balík dostanou, a musí ho jít podat na poštu a ve velké většině případů mu ho nedoručí domů, takže pro něj se musí zase na poštu. To nemluvím o tom, že minimálně v Praze jsou na poštách mnohaminutové fronty. A na těch poštách zároveň pracují utahaní a přetížení lidé, kteří mají rádi svoji práci, většinou ženy, které tahají těžké balíky a mají příkaz lidem nutit losy. Běžte na poštu a podívejte se na IT systém, se kterým pošťáci pracují. To je neuvěřitelný středověk, kdy lidé musí každou položku zvlášť účtovat. Systém samozřejmě neumí například skenovat adresy nebo složenky, takže nakonec vše musí paní za přepážkou zadávat ručně. To, co jinde trvá pár sekund, se na České poště táhne stonásobně déle a dá v uvozovkách stonásobnou práci.

Česká pošta má kromě tisíců poctivých zaměstnanců také pobočky a mnoho budov. Proč tento potenciál neumí vládní politici využít? Já být ministrem vnitra, tak jdu za manažery z PPL a přetáhnu je do České pošty a nalákám je na cílovou odměnu za výsledky v černých číslech a dám jim všemožnou podporu, včetně toho, že místo komerční belgické banky a pojišťovny, která na českých pobočkách úřaduje, bych tam dal například státní pojišťovnu VZP. Mám na mysli dceru VZP, která nabízí komerční produkty. A případně bych založil státní komerční spořitelnu, která bude nabízet bankovní produkty za výhodné ceny.

A samozřejmě by Česká pošta mohla pracovat i jako státní telekomunikační firma, která by opět občanům nabízela telekomunikační služby za nízké ceny a zisk by přitom nešel do zahraničí, ale do státní kapsy. Zisk dvojí, protože laciné služby, které lidem sníží náklady, jsou de facto jejich příjmem, o který by se snížily výdaje na sociální služby.

Takže kde máme tedy toho zakopaného psa? Je to jen neochota, ale také duševní neschopnost vlád něco systémového udělat. Propaganda nás naučila, že komunisté byli blbci, takže když měli státní firmy, je to blbě. No, on je jen blbý ten názor, protože když se podíváme na vyspělé západní země, a nemusíme chodit daleko, například do Německa nebo do Francie, tak i vlády těchto zemí mají podíly v prosperujících firmách, ať jsou to jejich automobilky, nebo další firmy. Například v Mexiku, když jdu tedy dál od Evropy, už před desetiletími znárodnili Američanům veškeré ropné vrty, rafinérie i benzinové pumpy a stát tam má na veškerou ropnou produkci monopol. Díky tomu mají lidé extrémně levné pohonné hmoty, stát má zisky z jejich prodeje a díky tomu si může dovolit pro značnou část občanů v podstatě nulové daně a současně také školství a zdravotnictví zdarma, přičemž chudé děti mají zdarma taky školní autobus, školní uniformu nebo obědy. A díky tomu, že drobný pouliční prodejce neplatí žádné daně, není třeba, kolegové, ani EET, ani horda byrokratů a papírů. Je to pravicové? Levicové? Podle mě je to rozumné.

Stát vždy musel a bude muset z něčeho žít a potřebné peníze si může buď vydělat, nebo je sprostě ukradne násilím lidem a firmám například tak, jak to chystá Fialova vláda, formou zvýšení daní. Když Karel IV. založil faru, kostel nebo univerzitu, tak nevypsal další daně. Ne. Dal dané instituci statek, pole, lesy, a tím zajistil samofinancování této instituce po další staletí. Tohle je přece cesta nejen k důchodové reformě.

Firmy jako Česká pošta nesmí být pro stát přítěž, ale jsou naopak velkým potenciálem, který se musíme naučit využít. Jde to, stačí po masarykovsku nebát se a nekrást. Tady bych rád zdůraznil, že pošty v okolních zemích jsou v plusu, například rakouská pošta je v plusu a Poláci se dostali už do plusu také. A rád bych také řekl, že i ta ztráta 1,5 miliardy korun za loňský rok a ta necelá miliarda za předloňský rok, skutečně když to dáme do kontextu státního rozpočtu, kdy se tady vydávají desítky miliard korun na úplné nesmysly, které českým občanům vůbec nic nepřináší, jsou to prostě politická rozhodnutí, ať jsou to drahé zahraniční nákupy, drahá zahraniční pomoc směrem ven z České republiky, tak v podstatě to, že na jednu stranu vláda vyhazuje peníze všude možně do zahraničí, a to stonásobně více, doslova stonásobně více, a potom nemá v podstatě peníze na zajištění základních služeb pro české občany. A nejsou to jenom pobočky České pošty, chcete rušit i pobočky finančních úřadů, které třeba využívají často malí živnostníci, zhoršuje se dostupnost zdravotnictví, o zubařích už jsem mluvil, ale i další věci, léky, všechno stojí spoustu peněz, teď jste snížili valorizaci důchodů, to znamená, v podstatě jste okradli 3 miliony příjemců starobních a invalidních důchodů, a to jsou peníze, kterými zhoršujete zásadně životní standard občanům České republiky. Tak právě v tom porovnání, jak ta vláda vyhazuje ty desítky miliard směrem někam do zahraničí na úkor našich občanů, tak to samozřejmě nelze obhájit tyhle ty kroky, co děláte nejen s Českou poštou.

Takže závěrem bych chtěl zdůraznit, že odmítáme rušení poboček České pošty i propouštění jejich provozních zaměstnanců a odmítáme, aby na neschopnost Fialovy vlády a ministra Rakušana dopláceli poctiví zaměstnanci Pošty i klienti. A znovu bych rád zdůraznil, že je potřeba definovat ty základní služby, které by stát měl občanům v každém případě zajistit. Je to dostupné zdravotnictví, jsou to důstojné sociální služby, je to dostupné kvalitní školství, ale jsou to i dostupné služby, je to styk se státní správou, ať jsou to ty Czech POINTy a podobně. To znamená, to jsou prostě služby, ta základní infrastruktura, služby, které by stát občanům měl zajistit z jejich daní. A tady je přesně ten střetový bod, kde my nesouhlasíme s Fialovou vládou a s ministrem vnitra Rakušanem, kdy vy na jednu stranu vyhazujete peníze na věci, na zbytné výdaje, které nic občanům nepřináší - a o tom už jsem tady mluvil mnohokrát, nebudu to už recyklovat, dnes jsem jenom naznačil - a na druhou stranu zhoršujete komfort těm lidem, z jejichž daní to všechno je placeno. Takže to naše stanovisko je jasné. My samozřejmě nesouhlasíme s tímhle záměrem Fialovy vlády, potažmo ministra vnitra Víta Rakušana, budeme to samozřejmě sledovat, budeme tomu oponovat, vláda má tady většinu. V každém případě trváme na tom, aby byly zachovány potřebné služby pro občany České republiky. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedo. A nyní bychom otevřeli bod a prosím, aby se slova ujala za navrhovatele paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová, která, bude-li s tím souhlasit, se stane zároveň zpravodajkou. Paní poslankyně, abychom na to nezapomněli, souhlasíte s tím, že se stanete zároveň zpravodajkou?

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Ano, souhlasím s tím, že budu zároveň jak navrhovatelkou, tak zpravodajkou.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, víte, že hnutí ANO mnohokrát avizovalo, respektive předkládalo, že chce, aby se tady o situaci v České poště mluvilo. Upozorňovalo na ten stav, ale koaliční poslanci nikdy daný bod nezařadili. Proto jsem velmi ráda, že po tom obrovském apelu se to dnes konečně podařilo. Je to i podle mého názoru spojené s tím, že se hnutí ANO podařilo svolat mimořádný bezpečnostní výbor, který se také situací v České poště zabýval a zároveň přijal usnesení, které podpořili i vládní poslanci, a já jim za to děkuju. Chtěli bychom, aby to usnesení, protože výbor je poradním orgánem Poslanecké sněmovny, se tady dnes potvrdilo a schválilo na půdě Poslanecké sněmovny.

Já musím říct, že vystoupení pana ministra Víta Rakušana mě opět jak tím tónem, tím vystoupením, tak mě v žádném případě nepřesvědčilo. Já určitě mohu brát v úvahu jeho politickou odvahu, to je jedna stránka, ale druhá stránka je, že ministr vnitra je zodpovědný za Českou poštu. Budu se znovu opakovat, že když ministr vnitra Vít Rakušan přišel do své funkce, tak říkal, jak je na to vládnutí a celá vláda připravena. Zároveň obměnil členy dozorčí rady, kterých je patnáct. Řekl, jací jsou tam odborníci a že Česká pošta bude v naprostém pořádku. V letošním roce - a to věděl, že od 1. ledna 2023 budou povinně datové schránky používat právnické osoby, že to bude mít vliv na hospodaření České pošty, byl to i on a jeho kolega vicepremiér Ivan Bartoš, kteří to také prosazovali a hlasovali pro to, takže věděli to dostatečně dlouhou dobu. Myslím si, že je absolutně nezodpovědné přijít někdy v únoru na tiskovou konferenci, těsně před svoláním mimořádné schůze k České poště, a tam oznámit, že České poště hrozí insolvence. O měsíc nato přijít s tím, že zavřu 300 poboček, nikomu o tom neříct, s nikým to nekomunikovat, a pak to samozřejmě přináší ten stav, který tady dnes v tuto chvíli máme, a to je absolutní chaos, absolutní nepřehlednost. Není to vůbec připravené, nikdo nic neví, jak starostové, tak zaměstnanci.

Jestliže tady ministr vnitra říká, že zachrání Českou poštu a že ta Pošta bude moderní poštovní institucí, tak já jsem přesvědčena o tom, že Česká pošta je veřejnou službou pro naše občany. A jestliže tuto veřejnou službu budu občanům vzdalovat a budou muset za ní cestovat, protože to kritérium tři kilometry není v mnoha případech dodrženo, tak jsem přesvědčena o tom, že to v žádném případě moderní poštovní instituce nebude. A když jsem viděla současného pověřeného ředitele - protože ministr vnitra nebyl schopen za osm měsíců vybrat nového ředitele - který prakticky říkal, že všechno je problém, že zákazník by se měl podřizovat té České poště, kdy ta pošta bude otevřená, a teď se to dozvídáme: doručování bude jednou za tři dny. Tak jestli je tohle moderní poštovní instituce, pro mě to moderní poštovní instituce není. Zároveň tady hovoříte o tom, že připravujete teprve transformační plán a že vám ho připravují externí odborníci. Nevím. Zase stojí mnoho finančních prostředků, ti externí odborníci. Vůbec to na mě nepůsobí věrohodně.

Zároveň říkáte, že Česká republika má jednu z největších pobočkových sítí. Ale opět nemluvíte pravdu. Ano, máme 3 200 poboček, ale z toho je 800 Pošt Partner a ty už pod Českou poštu v uvozovkách nespadají. Tam už nejsou zaměstnanci České pošty. Poštu Partner si provozuje obec nebo nějaký podnikatelský subjekt, takže faktický stav je takový, že máme 2 400 poboček v současné chvíli. Osm set je Pošt Partner.

Pořád jsme se nedozvěděli, za co se utratí těch 8 miliard. Vy říkáte, že transformační plán je jedna věc - pořád ho nemáte, teprve se na něm pracuje, pracují na něm externí pracovníci - a uzavření 300 poboček je věc druhá. Znovu bych chtěla zdůraznit, že tím, že se uzavře těch 300 poboček, tak Česká pošta ušetří 700 milionů korun. Když si to tedy převedu, tak jak jste hospodařil v roce 2022 a pod vaším vedením byl historicky nejhorší hospodářský výsledek České pošty, chtěla bych podotknout, že to ty datové schránky ještě neplatily, to je až od 1. ledna roku 2023, my se bavíme o hospodaření roku 2022, tak opravím pana Tomio Okamuru, nebyla to miliarda a půl, byla miliarda 750 milionů. Takový je stav. A rok 2021 byla ztráta 681 milionů.

Pane ministře vnitra, mohl byste nám říct, čím to bylo způsobeno? Hlavně prosím neříkejte, že to bylo tím, že byl menší počet poštovních transakcí, protože podle informací předsedy odborového svazu pana Dvorského na to mělo velký vliv, že se převedla autodoprava do soukromých rukou. Propustili se všichni řidiči. Takže Česká pošta, když provozovala dopravu, tak se jezdilo za 18 korun za kilometr a nyní se jezdí za 48 korun za kilometr! A to jste dovolil? To jste nezastavil jako ministr vnitra? Proč to nezastavila ta vaše nová skvělá dozorčí rada? To jsou mé otázky, na které bych ráda dnes od vás dostala odpověď.

Vy říkáte, že pobočky zůstanou na malých obcích. Ano, ale zmizí z velkých měst, kde je obrovská koncentrace lidí, kde jezdí mnoho turistů! Na Praze 3, která má 75 000 obyvatel, ale ona jich má daleko více, bude ze šesti poboček jedna pobočka? Vy jste nám do současné chvíle, pane ministře, neukázal tu analýzu, podle které jste se rozhodl uzavírat ty pobočky. A prosím, neříkejte, že o tom rozhodovala odborně Česká pošta, protože kdyby to bylo podle té ztrátovosti, a vy to moc dobře víte, tak by to nebyly ty velké pobočky ve velkých městech! Proč neodtajníte analýzu? Chtějí to i ti starostové. Včera mi psala paní starostka České Lípy, která chtěla vědět daný ukazatel té ztrátovosti. Řeklo se jí, že je to citlivé číslo, že se to nedozví. Je vůbec možné toto, aby takto Česká pošta postupovala?

Znovu podotýkám, pane ministře, vy jste ministr vnitra, vy máte ve své gesci Českou poštu, a jestliže tady pořád hovoříte o Českém telekomunikačním úřadu, já bych vám jenom chtěla říct, že to je ústřední orgán státní správy. On je regulátorem, ale o tom, jak to bude, rozhoduje vláda, potažmo to tam navrhne ministr vnitra. A vy jste na tu vládu přišel a navrhl jste, že zrušíte 300 poboček České pošty, aniž byste to měl s těmi starosty a primátory vykomunikováno! A co je teď v tom území? Neskutečný chaos! Uvědomujete si vůbec, že dnes je 19. dubna? Že chcete ty pobočky zavřít 1. července? Že to je za dva měsíce? Takže dodneška poštovní doručovatelky nic nevědí, lidi za přepážkami nic nevědí, s největší pravděpodobností začnou každým okamžikem dostávat výpovědi. Starostové nic nevědí. Mění se ty pobočky. Já si to vůbec nedokážu představit, jak to tedy bude vypadat v praxi. Pořád jste nám neodpověděl, co bude s těmi budovami. Nabídnete je městům? Města se bojí, že tam například vzniknou ubytovny. Oni jsou zodpovědní.

A co považuju úplně za nejhorší, že vy jste s názvem Starostové a nezávislí a vy jste opravdu ty starosty hodil přes palubu. Když jste tady dneska říkal, že ve 26 případech se to akceptuje. Pane ministře, například v Sokolově jste přišli s návrhem, že už nenabízíte Poštu Partner, Poštu Partner plus, která spočívá v tom, že si město zaplatí 500 000 korun, zaplatí si prakticky všechno, Poště bude platit školení 50 000 a tak dále, a včera se jí ozvete, že budete ty podmínky měnit. Tak já nevím. Je to správné? Není to chaotické? Znovu říkám, uvědomujete si vůbec, že jsme v dubnu roku 2023 a že to chcete udělat od 1. července? Za dva měsíce? Proč jste to řádně nepřipravil? Proč jste to nejdříve nekomunikoval? A proč tady používáte Mariánské Lázně? To je úplná katastrofa! Uzavřít v Mariánských Lázních pobočku, která je bezbariérová, a říkat, že budu zavírat ty pobočky, které mají menší počet transakcí, a přijede Česká pošta a pan starosta se dozví, že ten počet poštovních transakcí tam za poslední roky stoupal. Tak to já nevím, jak to tedy ta Česká pošta vybírala, protože jste to nikomu neukázal. A necháme tedy tu druhou pobočku, která má 20 schodů, možná 40, a budeme tam teď dělat tu bezbariérovost. A bude to stát 15 milionů korun, a ještě je to památkově chráněný objekt. Tak já se ptám, bude tam ta bezbariérovost 1. července? Přece to tam ani nemůže být, protože abyste dostal souhlasné stanovisko památkářů, to nějakou dobu trvá. Jeden paradox za druhým! V Libereckém kraji, v České Lípě. Já tam mám DEPO, k tomu tam mám Českou poštu, udělalo se to tam před několika měsíci, lety, je to tam nové, moderní, DEPO tam zůstane, ale Česká pošta se zruší a prostor zůstane prázdný. A lidé budou muset cestovat do centra.

Spousta těch starostů píše, že jim nechcete umožnit Poštu Partner. A teď, pane ministře, asi taková ta vaše vlajková loď, že pořád hovoříte o tom, jak chcete pomoct těm strukturálně postiženým krajům. A řekněme si, ve kterých krajích se nejvíce ty pobočky ruší? No právě v těch strukturálně postižených, kde je nejvíce seniorů, kde je nejvíce slabých lidí, lidí, kteří pobírají dávky! Tak si to srovnejme, ano? (Ukazuje mapu republiky.) Já si to připravím větší, aby to všichni viděli. Ústecký kraj, cca 700 000 obyvatel, zruší se 27 poboček. Nechci to srovnávat se Středočeským, ale je o hodně větší, zruší se 24. Podívejte se na strukturálně postižené kraje. Vysočina 9 poboček, Karlovarský kraj 14 poboček. Takže když se opravdu podíváte na ty tři nejvíce postižené kraje, a to nemluvím o Moravskoslezském - 48 poboček, dobrá, srovnám to s Prahou - 35, tak já se ptám, že vy pořád říkáte, já to pořád říkám, že něco říkáte a úplně něco jiného děláte. Takže chcete pomáhat strukturálně postiženým krajům, nebo ne? Tak se prosím na tu mapku podívejte ještě jednou, možná s vaším pověřeným ředitelem České pošty.

Když tedy chcete rušit, pane ministře, těch 300 poboček, budete taky redukovat vaši dozorčí radu, která má patnáct členů? Budete jim snižovat odměny za výkon jejich funkce? Mohl byste mi říct, jak často dozorčí rada zasedá? Mohl byste mi říct, jestli se dozorčí rada vůbec tímto zabývala? Dostala dozorčí rada analýzu, byla s ní seznámena? Tak jestli ji nedostala, tak proč máme dozorčí radu? Tak ji rozpusťte! Stojí mnoho finančních prostředků, vy určitě víte kolik, a myslím si, že i patnáct členů je číslo velmi, velmi vysoké.

Zároveň bych vám v závěru chtěla připomenout, že když jste šel do voleb do Poslanecké sněmovny, tak jste měl svůj skvělý volební program, ve kterém jste psal, že starosta nám vždycky bude blíž jako ministr. Já znovu říkám, pro ty starosty a pro primátory je to nesmírně těžké, protože my jsme tady v Poslanecké sněmovně, my to nějakým způsobem vnímáme, ale řadě těch občanů to nebude říkat, že to udělal Vít Rakušan, ale budou to dávat za vinu tomu danému primátorovi a starostovi, že to pro ty občany nezachoval. Já vůbec nechápu, když jsem se vás jak na tom semináři, i na bezpečnostním výboru vás prakticky prosím o to, abyste komunikoval se starosty, prosím vás o to, aby jim bylo umožněno, aby si to mohli ti starostové provozovat, popřípadě podnikatelský subjekt, tak vy přesto na tu vládu jdete a necháte zrušit 300 poboček.

Jsem opravdu přesvědčena o tom, že vaše jednání je špatné. Myslím si, že takto by se v žádném případě postupovat nemělo. A chtěla bych v závěru říci, že usnesení, které pak budu v podrobné rozpravě navrhovat, se především dotýká jedné konkrétní věci, na které bych se s vámi dnes prostřednictvím klubu hnutí ANO chtěla dohodnout, a byla bych velmi ráda, abyste na to přistoupil. Pane ministře, zastavte to, odložte uzavření poboček minimálně o půl roku, projednejte to s jednotlivými starosty a primátory, projednejte s nimi, jestli chtějí Poštu Partner, a teprve pak ať dojde k uzavírání těch poboček. Já jsem přesvědčena o tom, že například, a uvedu teď příklad Karlových Varů, kde se Česká pošta také velmi vyřádila, protože z devíti poboček chce zrušit šest, a já jsem přesvědčena o tom, že paní primátorka nebude chtít zachovat všech šest, ale že třeba přijde, že by ráda provozovala dvě ty pobočky. Já vůbec nechápu, že na to nechcete přistoupit.

Zároveň s těmi kroky, které se dějí na České poště, o kterých hovořil tady náš pan předseda, ohledně nákupu nábytku, ohledně nákupu elektrokol za několik milionů korun, ohledně dopravy, která se předala v roce 2022 do soukromých rukou, tak zároveň tady budu navrhovat usnesení, aby do České pošty přišel Nejvyšší kontrolní úřad, aby tam přišel bezodkladně a všechny tyto kroky a všechny tyto smlouvy zkontroloval.

Zároveň bych ještě chtěla říct, že neustále slyším kritiku, že ze strany minulé vlády nedošlo ke kompenzaci covidové, a my se teď dozvídáme (nesrozumitelné), že nedošlo i ke kompenzaci v rámci uprchlické krize. Já se ptám, proč to tam teda nedá současná vláda? Proč té Poště tu kompenzaci za to, co všechno udělala, nedáte? Takže to bude jedno z dalších usnesení, které tady budeme předkládat. A já vás opravdu znovu prosím, dělejte věci ne chaoticky, dělejte je dopředu, dělejte je s rozvahou. A především od vás očekávám odpovědi na moje otázky. Já nechci říkat, že Sdružení místních samospráv je vaše organizace, STANu, která vám odsouhlasila to, že zůstanou teda malé pobočky. Já jsem přesvědčena o tom, že na těch malých obcích by měly být Pošty Partner, ale myslím si, že přijít s takovýmto řešením, že zruším pošty ve velkých městech, kde je obrovská koncentrace lidí, bez veškeré komunikace se starosty a primátory, s utajenou analýzou, mi připadá absolutně nepřijatelné. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Já také děkuji a prosím, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Zahajuji všeobecnou rozpravu, do které mám přihlášeno několik poslanců s přednostním právem a jako první pan ministr Síkela. Pane ministře, prosím.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Děkuji, paní předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, o mně je známo, že si svoje vystoupení, pokud mám čas, připravuji dopředu, ale je o mně také známo, že většinou se nechám inspirovat okamžikem a občas reaguji na své předřečníky. A udělám to i dnes. Protože si pan předseda Babiš, prostřednictvím paní předsedající, neodpustil ve svém projevu některé invektivy, které se Pošty netýkaly, dovolím si říct, že oceňuji jeho odvahu, že tady tentokrát a výjimečně zůstal i poté, co přednesl svůj projev, a neodešel, jak to mívá obvykle ve zvyku. Jinak bych ten jeho projev označil za méně agresivní, ale poněkud zbabělý, protože on nám vlastně řekl, že on se vším, co se kdy na Poště dělo, vlastně nemá vůbec nic společného. On seděl roky ve vládách, jedné z nich dokonce dlouho předsedal, ale říká, že v té jedné nemohl nic ovlivnit, on sice vládl, ale nebylo mu to umožněno, no a v té druhé už bylo pozdě, protože už bylo po všem a bylo všechno rozkradeno.

Pak bych si dovolil opravit jednu jeho hrubou chybu. On říkal, že tady v tom sále nesedí za ANO nikdo, kdo by měl Poštu na starosti. Chtěl bych se zeptat pana bývalého ministra vnitra Metnara, prostřednictvím paní předsedající, jestli byla doba, kdy měl on Poštu na starosti. Byla, děkuji, pane poslanče.

A teď mi dovolte, abych vás seznámil s několika ekonomickými daty. Když dáte všechna čísla na jednu hromadu, je to dost hrozivé. Za roky 2013 a 2014, jenom za tyto roky, kompenzoval stát poště 800 milionů korun. Za rok 2015 uhradil stát náhradu 600 milionů korun. V letech 2016 a 2017 byla kompenzace ročně 500 milionů korun.

Poště klesá už desátý rok zisk před zdaněním, rostou náklady a klesají výnosy. To asi každý řádný hospodář pochopí, že je s tím potřeba něco zásadního udělat. Mezi Českou poštou a soukromými firmami je zásadní rozdíl, vždyť už jen ten počet obchodních míst. Na základě usnesení minulých vlád má Česká pošta 3 200 poboček. To je jedna z nejhustších sítí, nebo vůbec nejhustší nejen v Evropě, ale na celém světě. Přitom takové rozhodnutí nemá ekonomické opodstatnění. Jen si to představte. Představte si to - 3 200 poboček, udržování pracovních míst, zvyšování platů, ale zároveň klesající počet listovních zásilek, a tím pádem výnosů. Do toho potřeba investovat. Taková rovnice prostě nemůže fungovat. Někdo to musí zaplatit a ten někdo je stát, tedy daňový poplatník. Ale stát jako řádný hospodář nemůže tenhle stav tolerovat donekonečna. Z čeho se ty tisíce poboček zaplatí? Z čeho? Pošta dnes žije na úvěr. Nedovedu si představit, kdo by byl ochotný poskytnout další financování.

Za této situace je mimořádně nezodpovědné klamat veřejnost, politiky a hlavně pracovníky nerealistickými sliby. A já bych se vás teď, milá opozice, chtěl zeptat, jestli s touto analýzou souhlasíte. Jestli souhlasíte s tím, že nemá ekonomické opodstatnění provozovat 3 200 poboček Pošty, že nemá ekonomické opodstatnění udržovat pracovní místa. Pane předsedo Babiši, prostřednictvím paní předsedající, co si o této analýze myslíte vy? (Poslanec Babiš volá za lavice: Jo, hlásím se!)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Omlouvám se, pane ministře, tady nejsme na tom... abychom si takhle vzájemně odpovídali. Pokud vám bude chtít pan poslanec odpovědět, tak se musí přihlásit do řádné diskuse. Děkuji.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Dobře. (Otáčí se vpravo.) A paní poslankyně... (Poslankyně Mračková Vildumetzová hovoří mimo mikrofon.) Ne, ne, stačí, když kývnete. Souhlasíte s tou analýzou? (Poslankyně Mračková mimo mikrofon: Já jsem ji neviděla.) Vy jste ji neviděla.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Prosím, za prvé, oslovujte paní poslankyni prostřednictvím mým... (Ministr Síkela: Ano, pardon.) A za druhé, jsme na půdě Poslanecké sněmovny a tady prosím, aby se poslanci k odpovědi hlásili do diskuse.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Dobře. Tak já si dovolím vám nyní odhalit autora této analýzy. Svým jménem ji na svůj Facebook v srpnu roku 2019 vystavil tehdejší premiér pan Andrej Babiš. (Otáčí se k poslankyni Mračkové Vildumetzové.) Váš šéf, paní poslankyně, prostřednictvím paní předsedající, váš vůdce, vaši milí poslanci. Předseda hnutí ANO už v roce 2019 zpochybňoval, proč by měla mít Pošta 3 200 poboček, proč by měla udržovat tolik pracovníků. A taky zpochybňoval, proč by se měly navyšovat kompenzace pro Poštu.

Já si dovolím citovat dál. V současnosti se má schvalovat zákon, že roční kompenzace může dosáhnout až 1,5 miliardy, a přitom Poště klesá už osmý rok zisk před zdaněním, rostou náklady a klesají výnosy. To asi každý řádný hospodář pochopí, že je s tím potřeba něco zásadního udělat. A co jste o měsíc později udělali? Pamatujete si to? To, co děláte vždycky - svolali jste tiskovou konferenci a na ní jste slavnostně vyhlásili, že těch 1,5 miliardy ročně prostě vyplatíte a že jste šéfovi Pošty zakázali zavírat jakékoliv pobočky, a vyjádřili jste spokojenost nad plány managementu do budoucnosti.

Jaká přišla realita? Rok 2019 - ztráta 363 milionů. Rok 2020 - ztráta 1,3 miliardy. Rok 2021 - ztráta 681 milionů korun. Tohle tedy přinesly ty plány, se kterými byl pan tehdejší předseda vlády spokojen. Takže buď se pan tehdejší předseda vlády nechal opít rohlíkem, anebo prostě jen zavřel oči nad tím, že se Česká pošta řítí do zdi, nalil do ní 1,5 miliardy ročně a problém posunul v čase na další vládu.

Já si nedovolím soudit, ke které variantě se přiklonit. Jestli to bylo tím, že pan předseda Babiš tehdy neměl dost odvahy provést skutečně důslednou transformaci Pošty a prostě to jenom posunul na nás - sorry jako, že ano? Víte co? Já bych snad i chápal, že jste se tehdy trošičku zbaběle stáhli. Opravdu. Restrukturalizovat takto velký státní podnik není vůbec jednoduché a vzhledem k tomu, že jsme všichni viděli, co jste předvedli během covidu, řekl bych, že to je možná snad i dobře.

Dobře, ale když jste takto vycouvali, kde vlastně berete tu... mně se chce skoro říci drzost kritizovat toho, kdo měl dostatek odvahy do řešení té situace se pustit? Proč toto téma, které jste vy sami řešit nechtěli, zase využíváte ke strašení veřejnosti? Strašili jste, že nebudeme mít plyn - máme. Strašili jsme, že nezvládneme uprchlickou krizi - zvládli jsme. Teď strašíte kvůli Poště, důchodům, veřejným financím. Já se nebráním kritice, nebráníme se kritice, nejsme dokonalí. Nikdo není, nejsme. Konstruktivní kritika je základem práce opozice v každé demokratické společnosti. Není tím ale neustálé strašení, které se stalo tak trochu základem vaší politiky. A neděláte vlastně téměř nic jiného. A tuhle vaši taktiku podporují, byť to pan bývalý předseda Babiš popírá, i takzvaná holdingová média.

Ale co je nejhorší? Že ta vaše taktika, kdy strašíte společnost a využíváte k tomu problémy, které jste tu sami zanechali, není jen pokrytecká. Ona je, jak už jsem řekl, tak trošku zbabělá. Nechává trvalé šrámy v české společnosti, jejíž část vám pořád ještě věří, pořád si ještě myslí, že nestrašíte těmi věcmi jen kvůli tomu, abyste získali politické body, ale že to myslíte skutečně vážně. Ano, část veřejnosti má opravdu strach. Věří tomu vašemu neustálému strašení. A vy místo toho, abyste, když ten váš katastrofický scénář nevyjde, přišli s omluvou, uklidněním, přijdete s výmluvami a navážete jiným tématem, které k šíření strachu dále využíváte.

Takže dovolte, abych se ještě vrátil k analýze bývalého předsedy vlády pana Andreje Babiše. Napsal tehdy, že stará Česká pošta je mrtvá. A měl pravdu. Bohužel však neodpověděl, že on ani vaše hnutí nemá ambici ani schopnost na to, tu novou Českou poštu vytvořit. Já pevně věřím, že naše hnutí, naši specialisté a předseda Vít Rakušan tuto schopnost mají. Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo několik faktických poznámek. Jako první je přihlášena paní poslankyně Maříková. Paní poslankyně, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já musím reagovat nejenom na pana ministra Síkelu, ale i na pana ministra Rakušana. Bylo nám tady řečeno, jak je Pošta ve špatných číslech, ve ztrátě, potřebuje transformaci. No tak já bych taky očekávala, že nám tady řeknete, kdo za to ponese zodpovědnost. Koho vyrazíte z toho vysokého managementu? Pan ministr Rakušan nám tady říkal, kdyby Pošta byla soukromá firma kohokoliv z nás. No přece kdyby Pošta byla soukromá firma kohokoliv z nás, tak co uděláte? Vyhodíte ten vysoký management, který by tu vaši firmu přivedl ke ztrátě. Já jsem tady zatím slyšela od mé předřečnice, že vysoký management byl dokonce odměněn. Tak nám tady, pane ministře, řekněte, koho vyhodíte? Kdo ponese tu odpovědnost?

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou je připraven pan poslanec Metnar. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Lubomír Metnar: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, já jsem rád, že došlo k té zmínce, že jsem, byť krátkou dobu, na Ministerstvu vnitra působil. A jenom trošku historie a faktografie na připomenutí, která je jasně dohledatelná. Tak chci říci, když jsem byl 13. prosince roku 2017 jmenován ministrem vnitra, tak Pošta byla jedna z priorit, když jsem se jí začal zabývat. Jednání s odbory, s vedením Pošty, ježdění po pobočkách Pošty a vyústilo to v to, že 22. února jsem odvolal tehdejšího ředitele Elkána.

A co mě k tomu vedlo? Poště tehdy, a to myslím přetrvává, tento problém, dál, chyběla smysluplná vize fungování, kterou by bylo možno rozvíjet. Byl jsem přesvědčen, že Ministerstvo vnitra musí zrychlit projekty Pošta Partner, kdy byly ve skluzu. Musí zmodernizovat třídicí uzly, balíková centra, zkvalitnit IT infrastrukturu a zaměřit se více na portfolio služeb, které jí přinášely finanční prostředky. Jenom pro připomenutí, v prosinci, kdy jsme nastoupili, 2017 a s porovnáním rokem 2018 stoupl počet, zdvojnásobil, ze 189 na 428 poboček Pošta Partner, nebo partnerské pošty, a tvořily tehdy 13 % této pobočkové sítě z celých těch poboček Pošty. Chci říct, že v současné době se za tolik let, a co jste udělali za rok a půl vy, dneska máme nějakých 819.

Ale abych se vrátil k té době, kdy jsem tam působil. V únoru odvolaný Elkán. (Předsedající: Čas, pane poslanče.) V březnu vypsané výběrové řízení, v dubnu jmenován nový ředitel. (Předsedající: Pane poslanče, čas, omlouvám se.) A v květnu dostal úkoly, které měl předložit v říjnu, ale to už jsme neměli tam být a měli jsme jenom svítit.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Tak prosím o dodržování času. Další přihlášenou je paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Musím určitě zareagovat na ministra průmyslu a obchodu pana Síkelu, který tady hovořil o nějaké analýze. Pane ministře, my se tady v tuhle chvíli bavíme o zrušení 300 poboček. A analýzu, podle čeho se rušily, nikdo neviděl. Vy jste jí viděl? Já ne. Nikdo, nikdo ze starostů ji neviděl. Tak nám ji ukažte. Ukažte nám tu ekonomiku těch uzavíraných poboček, proč se zavírají. Jak jsou na tom ekonomicky špatně? Ano? A chci vám říct jedno, když tady neustále se navážíte do našeho pana předsedy, ještě si dovolíte ho nějakým způsobem nazývat: kdyby takto postupoval Andrej Babiš jak postupuje Vít Rakušan, křičela bych úplně stejně! (Důrazně.) Protože postup Víta Rakušana je absolutně chaotický a nekompetentní! Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času. A další s přihláškou je pan poslanec Mašek. Pane poslanče, vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážená paní předsedající, vážení ministři, kolegyně, kolegové, já musím také zareagovat na to, co se teď stalo. Stalo se to, že se opravdu tupě škrtlo 300 pošt. Když jsme žádali o analýzu, žádnou jsme nedostali, i když je to v usnesení výboru pro bezpečnost. Uvidíme, jak se k tomu postaví Sněmovna, doufám, že čelem. Ale ta analýza opravdu je zjevně na hliněných nohou. Pan ministr nám tady přiznal, že ta komise pro transformaci Pošty bude intenzivně pracovat. Ale to znamená, že vlastně žádná analýza doteď neexistuje. To je to tajemství, proč se ji nesmíme dozvědět.

Chtěl bych říct, že už v roce 2018 NKÚ šetřilo situaci na Poště a tu vyhodnotilo jako velmi neuspokojivou a zároveň tak vyhodnotilo i práci Ministerstva vnitra jako zakladatele, který absentoval na své povinnosti, a mimochodem, asi tři roky tam v letech 2015 až 2017 ani nebyli na kontrole. Takže na té Poště se děly věci. Nicméně byl připraven projekt Pošta Partner, na konci roku 2021 tuším bylo 819 těchto Pošt Partner, středisek nebo provozoven. Smysl hry byl, že by to mělo být výrazně levnější. Je samozřejmě nutné, aby toto Pošta připravila a dokázala to vyhodnotit. A dokonce ten plán byl až do roku 2025. Pan ministr ho vlastně také převzal. A v tom roce 2025 se měly počty těch stanovišť Pošty zcela změnit, mělo být 2 537 Pošt Partner, to znamenalo, že by mělo každý měsíc přibýt asi 400 nových Pošt Partner. A to je to, o čem měl pan ministr od ledna loňského roku usilovně jednat. Jednat o tom se starosty, s primátory a domluvit se, kde to má smysl. Ale tupý škrt najednou 300 bez náhrady je prostě špatně. Takže pane ministře, je třeba to změnit.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. A další je přihlášená paní poslankyně Adámková a připraví se pan poslanec Fiala Radim, pan Koten a pak pan Babiš. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dovolte mi pár slov na margo vystoupení pana ministra průmyslu. Pane ministře - tady nemusím prostřednictvím paní předsedající - toto není kabaret. Toto je vážné jednání Poslanecké sněmovny, kde část poslanců má nějaký názor, část má jiný názor, a to je zcela v pořádku. A proto se o tom bavíme. Všichni byli zvoleni. A hnutí ANO, ať chcete, nebo ne, je nejsilnější politickou stranou této země. Takže nechte si prosím laskavě kabaretní vystoupení. Navázala bych tedy na pana předsedu Michálka. Ne úplně často se s ním shodnu, ale musím říci, že tady měl pravdu, když dopoledne říkal, abychom zachovali důstojnost vystoupení. Takže prosím, váš názor je samozřejmě váš názor, nikdo vám ho nebere, ale jste tu v pozici ministra této země a já si nepřeju, aby to byl kabaretní umělec! Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení. Další s faktickou poznámkou je pan Radim Fiala. Prosím.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Chci také zareagovat na celou tady tu problematiku, co jsme tady od mého předřečníka slyšeli, že to byl tupý škrt. A já s tím souhlasím a vysvětlím také, proč si to myslím, že to byl tupý škrt. Protože Ministerstvo vnitra to vůbec neřešilo s těmi obcemi. Ony se dostaly do ztráty. Podle mě vyhodnotilo a udělalo tu nejhorší variantu řešení jakou mohlo, to znamená zrušit ty pobočky. Ale ten problém je v tom, že to nediskutovali ani s občany, ani s obcemi, ani s nikým a sami se z kanceláře rozhodli, že škrtnou tím tupým škrtem, souhlasím s vámi, 300 poboček. Já to považuji za komunikační selhání Ministerstva vnitra, komunikační selhání mezi ministerstvem a občany, ministerstvem a obcemi, mezi ministerstvem a opozicí, mezi ministerstvem a všemi.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Koten. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Já bych tady také rád zareagoval na mé předřečníky, protože zde bylo řečeno mnoho věcí. Nicméně to, co jsme se dozvěděli od zástupce odborové organizace... nebo těch organizací odborových, které jsou u České pošty, je více, není jenom jedna. A zástupce těch odborů tam celkem dobře popsal tu situaci, z jakého důvodu ta Česká pošta se propadá do červených čísel.

Opravdu musím souhlasit i tady s Radimem Fialou, který tady říkal, že ty škrty byly tupé škrty, protože zavírat pobočky České pošty v těch místech, kde je tedy největší nápor lidí, to si myslím, že opravdu není dobře, protože to sníží dostupnost a prodlouží čekací časy právě pro ty klienty České pošty a naopak je to ještě může odradit, aby si objednávali balíky anebo jiné služby právě přes Českou poštu, takže to může mít přesně opačný výsledek, tady ty tupé škrty.

A ještě bych tady rád zmínil prodej těch nemovitostí. Samozřejmě, že prodávání nemovitostí jenom tak přes realitku, může to nést spoustu problémů s tím, že bude třeba pošta prodaná nějakému předem vybranému zájemci. Ale ještě bych tady poukázal na článek, který vyšel na Seznamu, tedy to, že se do velkých měst bude etablovat nějakým způsobem ukrajinská pošta. Pokud by to mělo mít nějakou souvislost s Českou poštou a zrušením jejich poboček tak, aby vyklidila ten prostor pro konkurenční poštu ze zahraničí, tak opravdu bych byl rád, kdybych se dozvěděl, jestli taková souvislost tady neexistuje, protože důvěřuji Seznamu Zprávám. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. A další s faktickou poznámkou je pan předseda Babiš přihlášen. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Andrej Babiš: Takže pane ministře Rakušane, ono to tak vypadalo hezky dneska. Já jsem vystoupil velice konstruktivně. Pan ministr, respektive šestá koaliční strana, mě tady uráží. Tahle loutka Pokorného. Ten projekt vám psala Evička Hanáková, nebo kdo? (Obrací se na ministra Síkelu.) Vy jste vystoupil úplně mimo mísu. Ani čísla nemáte správná. Vyhledejte si kapitolu 328 - Český telekomunikační úřad, čisté náklady představující nespravedlivou zátěž držitele poštovní licence. To je materiál Ministerstva financí. (Ukazuje tabulku.) Vy jste tady vystoupil, jen abyste mě jenom urážel, mluvíte vůdce. Nechte si to. Já mám nabito.

Vy jste dostal padáka ze Slovenska. Nebudu tady mluvit, co všechno tam bylo. Tak já doufám, že vás konečně pošlou do Bruselu za toho eurokomisaře, a můžete škodit tam. Do mě se nebudete navážet! Já jsem tady vystoupil velice konstruktivně a vy jste tady jenom lhal. Já mám čísla! Jaká analýza? Ani jedno číslo vám nesedí, tak si to laskavě nechte. Holdingový tisk? Tady je holdingový tisk. Tady pan Rakušan má hezký komentář dneska. Tak já nevím, co to mělo znamenat? Tak se to hezky vyvíjelo, já jsem tady mluvilo o Belgii a Nizozemsku. A pokud chcete se tady hádat, já jsem připraven, není problém.

Šestá koaliční strana. Loutka Pokorného. Evička Hanáková mu píše nějaké nesmysly. A tady blekoce nějaké kraviny. (Potlesk zleva.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. A protože už neeviduji nikoho s faktickou poznámkou, tak přistoupíme k dalším přihláškám s přednostním právem. Na řadě je pan místopředseda Havlíček. Prosím.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážená paní předsedající, vážené, paní poslankyně, vážení páni poslanci a vážení členové vlády, já nebudu chodit do příliš daleké minulosti, pouze do té, v rámci které fungovala naše vláda, ačkoliv všichni velmi dobře víme, že Česká pošta byla pod správou sociální demokracie. Ale já myslím, že tady není diskuse vůbec o tom, že je třeba dělat, pane ministře vnitra, ty změny. A myslím, že všichni víme velmi dobře, jaké jsou důvody. Liberalizace postupná. V roce 2025 se to bude lámat ještě navíc. Všichni víte, o čem hovořím, protože do té doby se musí vysoutěžit vše. Roste konkurence, velmi silná konkurence díky té liberalizaci. Digitalizuje se. To všechno jsou zcela zásadní věci, které pochopitelně zhoršují výsledky České pošty.

Celá ta diskuse je o tom, jestli to chcete dělat, nebo jestli to nechcete dělat. Vy tady se vracíte hodně do minulosti, ale já jsem neslyšel nic zásadního, jakým způsobem to tedy uchopíte a jaké budou ty následující kroky, abychom se zbavili toho šíleného chaosu, který v tuto chvíli kolem toho je. Protože není pravda to, že by minulá vláda, když už jste se tedy do ní navezli, a teď to myslím zejména pana ministra průmyslu, k tomu jenom přihlížela. A to neříkám jako člověk, který za to byl zodpovědný. Fakt za to byla zodpovědná sociální demokracie. Ale pojďme se podívat, co se tady odehrávalo. Ona totiž ta transformace, o které je jisté, že se musí udělat, začala už někdy v roce 2018. A to jsou ty odpovědi na to, co zde říkal pan ministr průmyslu. Tehdy se připravila - a dozorčí rada to schválila - strategie na tři roky, včetně roku 2021. A tenkrát už se měla firma rozdělit na samostatné byznys jednotky, státní služby, komerční, logistika, finanční služby a vše, co je s tím spojené. Ten projekt trval asi dva roky, včetně přípravy nové organizační struktury, zavedly se transferové ceny a tak dále. Zřídily se samostatné účetní okruhy. No a logicky s tím vším, protože bylo jasné, že se musí něco činit, tak tehdejší management, to už bylo pod ředitelstvím pana Knapa, začal dělat poměrně zásadní redukci nákladů.

A tady velmi důležité říct jednu věc. V té době vláda odsouhlasila navýšení limitu na ty takzvané univerzální služby z půl miliardy, to jsme si tady říkali, ta čísla, na 1,5 miliardy. Ale k tomu bylo ještě třeba, aby se stáhly skutečné náklady na ty univerzální služby. Což se udělalo v letech 2019 až 2020, udělalo se to, že z 2,7 miliardy se to stáhlo asi na 1,8 miliardy, čili skoro miliarda. To je docela podstatná částka. V tu chvíli se udělalo jediné, co se udělat mohlo, a tady už to říkám, že to šlo částečně za MPO přes ČTÚ, že se zažádalo o notifikaci, aby se těch 1,5 miliardy mohlo proplatit. To všichni víme. To byl neskutečný proces. Martyrium hrozné. Někdy od roku 2019 až do roku 2022. Ale zaplať pánbůh tenkrát i s přispěním Českého telekomunikačního úřadu se to zvládlo a za vaší vlády už jste mohli využít to, že to bylo notifikováno a mohlo se do toho pustit těch 6 miliard korun, respektive dokonce ještě o těch 750 milionů více za ten půlrok. Což je zcela jednoznačně v... to bylo pod kontrolou té minulé vlády. Ale to vám nevyčítám, to jako vy jste to zinkasovali, to je v pořádku. Respektive ne zinkasovali, mohli jste to proplatit, abych byl přesnější.

V tu chvíli se ale optimalizovala pobočková síť. Musíte to vědět, musel vám to říct ten management. Zkrátily se otevírací doby, úpravy se tam dělaly všemožné ve smyslu otevíracích dob, optimalizovala se celá logistika. Tenkrát se zavedlo to doručování, jestli si vzpomínáte, D+2 těch ekonomických zásilek. Teď jste to prodloužili, nebo zvýšili, na D+3, což si myslím, že už je příliš. A nahráváte tím konkurenci, ale to je věc jiná. Ale důležitá věc. Ještě v roce 2018 měla Pošta 30 000 zaměstnanců. Po čtyřech letech naší vlády už to bylo necelých 25 000 zaměstnanců, skoro o 20 % se to stáhlo, 24 a něco to bylo.

Já tím jenom chci říct, že to všechno vedlo k tomu, že se ten hospodářský výsledek z těch nepříznivých minus 1,4 miliardy v roce 2020 stáhl v roce 2021 na neříkám ideálních, ale zaplať pánbůh za to, na polovičku, to je nějakých 680 milionů korun. Klíčová věc: Je konec roku 2021 a tehdejší management připravuje, tomu říkám, druhou etapu té restrukturalizace a to je transformace České pošty. Předkládá se na dozorčí radu strategie a ta zahrnuje mimo jiné i tu transformaci. To je velmi důležité, toto říct. Tehdy dozorčí rada toto schválila a postoupila to zakladateli, čili Ministerstvu vnitra. Zahrnovalo to celou řadu věcí, já nevím, oddělení právě těch státních a komerčních služeb, optimalizaci pobočkové sítě a tak dál. To všechno věřím, že víte.

Jenom odcituji Český rozhlas 25. 9. 2021, pár dní po volbách, nebo v době voleb, to je jedno: Česká pošta vymýšlí, jak zabránit ekonomickému kolapsu. Vytvořila proto detailní plán rozdrobení státního podniku. Záměr má nyní na stole Ministerstvo vnitra, pod které státní podnik spadá a které musí transformaci posvětit. To byl konec roku, nebo podzim roku 2021. A za chvíli dojdeme k tomu, co se vlastně stalo tedy v tom roce 2022. Ale já jsem tím chtěl jenom říct, že tím skončila naše vláda. Udělaly se určité kroky, něco se zrestrukturalizovalo, připravil se transformační plán a předalo se to vám jakožto vaší vládě.

Já tady nemůžu si ještě odpustit jednu věc, která na první pohled s tím nemá možná co společného, ale částečně přece jenom ano, a to je paralela Českých drah. Troufám si tvrdit, že jsou dva podniky, Česká pošta a České dráhy, které řeší možná velmi podobné problémy. Za prvé to jsou obrovské podniky, za další dělají službu pro naše obyvatele, pro naše firmy a tak dále. A za další, velmi složitě, pánové ministři, velmi dobře víte, že se do toho vstupuje. Jinými slovy, nemůžeme jim tam nasypat žádné peníze, protože by to byla nedovolená podpora.

Jsem přesvědčen, že situace v Českých dráhách v roce 2021 byla výrazně horší, výrazně horší, než byla v České poště. Proč? Protože tenkrát v důsledku covidu klesly výkony na jednu pětinu. Dovedete si představit firmu České dráhy, která má nějaké výnosy, a najednou vám dělá 20 % svých výnosů. A nemůžete tam pustit peníze. A když, tak musíte pustit logicky i těm ostatním konkurentům, což se udělalo v nějaké opravdu malé míře. To bylo v podstatě plivnutí do moře. Jinými slovy, muselo se to restrukturalizovat. Tehdy se ta restrukturalizace nebo ta opatření podařila díky jedné věci, a to je to, co chybí vám, pane ministře, a to je to, že jsme okamžitě na to reagovali v té době. Okamžitě znamenalo to, že jsme vyměnili ředitele. Ne že bychom ho vyhodili úplně, šel dělat dvojku. Měli jsme tam kvalifikovaného restrukturalizačního manažera, který okamžitě začal činit, a během několika měsíců se podařilo stabilizovat České dráhy tak, že jsme tu kritickou dobu s pětinovými výnosy, dvouletou dobu, přežili, aniž by se České dráhy příliš skloňovaly. Já nevím, jestli jste zaregistrovali, že se mluví o Českých dráhách v posledních dvou třech letech. Samozřejmě že vždycky něco zarezonuje, ale já tím chci říct, že to nebyl fatální průšvih. Respektive byl to problém, ale podařil se vyřešit.

Tím hlavním motorem pro nás bylo to, že jsme nemohli snížit ten komfort, to ani nešlo. Svým způsobem možná by se to dalo, ale nedovedu si představit, co by nastalo, kdybych přestal objednávat, nebo začaly by se přestat objednávat vlaky. To by bylo nerealizovatelné. Takže chci tím říct, že se všechno dá zvládnout, když tam jsou kvalitní lidé, když se jedná rychle. A to je to, co já vám vyčítám nejvíce. Vůbec ne ten stav, pane ministře, za ten vy fakt nemůžete, to je zcela jednoznačné. To se můžeme fakt bavit o tom, co tady bylo desítky let předtím.

Mně ale vadí to, jak jste se k tomu postavili v roce 2022. Já neříkám, že vám to někdo dal ve škatulce s růžovou pentlí. Znovu říkám, bylo to pod ČSSD, ale dostali jste to. Proč jste v roce 2022 to nezačali řešit? Proč jste si to okamžitě nevzali jako jednu z priorit? A mohli jste říct to, co říkáte třeba dneska, pane Havlíčku, tam bylo nějakých 18 stránek, podívejte se na to, mně se to moc nelíbilo. Budiž. Tak jste to měli změnit. Měli jste dotlačit ten management, aby začal něco dělat, pokud se vám to nelíbilo, tak jak to bylo předloženo. Problém byl v tom, že jste v roce 2022 řešili desítky jiných věcí, a já tvrdím, že jste neodhadli správně priority. To je fakt. Nechci teď být zlý, abych říkal, co všechno jste řešili, abych tady ukazoval všechny ty Dozimetry a tak dále, i když samozřejmě ten rezort byl spojen i s tím odvoláním toho ředitele společnosti. Ale já vám dokonce ani nevyčítám, pane ministře, že jste skončil s generálním ředitelem, i když si myslím, že to byl člověk, který věděl, jak na to, který to měl připraveno. Ale vy na to máte právo. Vy máte právo si odvolat člověka a dát si tam - a to je to důležité a to vám vyčítám - někoho lepšího.

Jestliže jsem říkal ty České dráhy a odvolával jsem ředitele, tak jsem měl v záloze člověka, kterého jsem měl dopředu projednaného, a během jednoho dne tam nasedl restrukturalizační manažer a ten začal ty České dráhy řídit. A já předpokládám, že když jste se v době krize zbavil generálního ředitele z důvodu, o kterém můžeme diskutovat, jestli byl správný, nebo ne, ale máte na to právo, tak jste tam měl mít někoho, kdo to okamžitě začne řídit. Toho jste neměl, tak jste vypsal výběrové řízení a po devíti měsících jste dospěl k závěru, že nikdo takový není. No, já se nedivím, že nikdo takový není. Mezi námi, kdo by se tam dneska hrnul do České pošty? Ale měl jste ještě pořád možnost vybrat toho původního, to jste nevybral z nějakých důvodů, do toho já vám nezasahuji.

Ale v každém případě jsme dneska v situaci, že Pošta nemá peníze, Pošta je takřka v insolvenčním režimu, Pošta nemá ředitele, a když, tak jste tam tedy narychlo dosadil člověka, který byl v původním vedení, a nejsem si jistý, jestli je to člověk, který je schopen tu restrukturalizaci zvládnout.

Takže to považuji za největší chybu, že jste přišli o ten rok a půl, nebo možná rok a čtyři pět měsíců. Takže jsme v situaci, kdy se dneska hekticky transformace zahajuje, vše se samozřejmě dělá pod obrovským tlakem, odstřelí se 300 poboček, nevím, proč ne 305 nebo 297, ale prostě tak jste to zaokrouhlili na 300. A tím, že jste na to nebyli připraveni, že se to šije horkou jehlou, tak samozřejmě začíná obrovský zmatek, obrovský odpor. Vy začínáte připouštět určité změny, což si myslím, že je to úplně nejhorší, protože začíná obrovský lobbing všech těch, kteří samozřejmě chtějí zachovat pobočky, a nevím, jak se s tím teď popasujete.

Ale co je na tom asi to nejhorší, že tím, jak je to děláno pod tlakem, a tím, že jste přišli o ten rok a čtvrt, rok a půl, tak v dané situaci se vůbec nerespektují nějaké elementární parametry, které ještě ten bývalý management měl jakžtakž nastavené. Když se na to podíváte, tak musíte vědět, že tenkrát tam bylo jasně napsáno nebo připraveno, že se to musí dokomunikovat s obcemi a městy. Vždyť tady přece sedí vaši starostové. Přece víte, že to je průšvih, že se to s nimi neprojednalo. Nenalhávejme si, že to je v pořádku. Proč? No protože už vám teče do bot a nic jiného nezbývá. Takže to děláte tak, že jste to prostě vystřelili, a pak říkáte, možná budeme diskutovat o nějakých jiných pobočkách. To si nedovedu vůbec představit, jak to bude probíhat. Ale mělo se diskutovat v průběhu celého roku 2022, když se něco někde bude redukovat, čím se to nahradí. Balíkovny, pick-up pointy, případně Czech POINTy dát na speciální přepážky, aby tam prostě nebylo příliš mnoho lidí, vyvolávací systémy u těch stávajících poboček, pochopitelně řešit Pošta Partner, protože si nemyslím, že jste udělali úplně správně, že říkáte definitivně ne Pošta Partner. Dá se to řešit jak s podnikateli, tak s obcemi. A možná by se to udělalo za jiných nákladů, ale na to už teď nemáte příliš mnoho času. Takže výsledek bohužel vidíme v tuto chvíli. Nemáte ani plán, nemáte analýzu. Možná máte nějakou analýzu, to nezpochybňuji, jak zde říkal pan ministr průmyslu, ale vzhledem k tomu, že tam neustále něco měníte, tak to asi žádná sláva, ta analýza, nebyla. Nechápu, proč ji nechcete ukázat. Myslíte si, že si z toho konkurence sedne na zadek? To asi úplně ne. Minimálně by to bylo aspoň trošku transparentní. Vizi tam žádnou nevidím a lidi - nevím, kdo vám tam dneska přijde. Takže jedinou jistotu, kterou dneska máte, v tom s vámi souhlasím, že když neuděláte nic, tak ta Pošta půjde do kytek, ale půjde bohužel mimo jiné proto, protože jste ten rok a čtvrt ztratili. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. První pan ministr Síkela a připraví se pan ministr Rakušan. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Paní předsedající, kolegyně, kolegové poslanci, já se omlouvám, možná jsem se dopustil nějaké procesní chyby, moje faktická poznámka je k předchozímu vystoupení. Já jsem se nestačil přihlásit. Já jenom v těch reakcích na data z analýzy, která jsem údajně citoval. Tak abychom si rozuměli, já jsem v té první části svého projevu v podstatě doslova přednesl původní příspěvek pana Andreje Babiše na jeho facebooku ze srpna roku 2019. A pokud jde o ta další čísla, to znamená ztrátu za rok 2019, 2020, 2021, jak ji Česká pošta vykázala, samozřejmě ta data mi vytahoval můj tým, ale tu možnost zaokrouhlovací chyby nevylučuji, ale řádově ta čísla určitě budou sedět.

Pokud se jedná o obvinění z toho urážení, já jsem si ještě jednou v hlavě proběhl ten svůj projev, ještě se na něj podívám ještě jednou. Ano, použil jsem dvě slova, která by se mohla jevit... použil jsem slovo pokrytecké a použil jsem slovo zbabělé. Já jsem, jak už jsem na začátku uvedl, reagoval i tou formou, tak jak jsem vystoupil, na vystoupení svých předřečníků. A můžeme si někdy společně některá ta vystoupení projít a zamyslet se nad tím, kdo koho uráží. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou, pan ministr Rakušan. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji, paní místopředsedkyně. Nerad, ale musím, protože to vypadá, že je tady žádost o mé reakce, a na přednostní práva se čeká dlouho. Já se tedy rovnou omlouvám všem přihlášeným do rozpravy, ale probíral jsem to i s vašimi zástupci.

No ještě u pana předsedy Babiše - říkal tady věty: byl jsem v čele vlády, nebylo to v mé kompetenci, nemohl jsem do toho nijak zasahovat. Já jsem rád, že tohle naše vláda nedělá, že my máme synergii, že premiér se může zeptat i ministra z jiné koaliční strany a tu věc s ním konzultovat a mít samozřejmě vliv na procesy, které se odehrávají. Jsem rád, že za celý ten proces se postavila celá vláda. U nás to nemáme tak, že by na sebe jednotlivé koaliční partaje útočily. Je to celovládní projekt.

Děkuji panu předsedovi Babišovi za příklady ze zahraničí. Víme o nich a v mnoha případech je chceme následovat.

Další věc, tahle firma ale přece - a to také reaguji na něj - nebude vždycky tvořit zisk. A to není účelem. Cílem není maximalizace zisku, ale udržitelnost a poskytování takových služeb, které budou udržitelné finančně, ale i věcně, ale ne že primárně budou ziskové. To se asi úplně nepovede a rozhodně ne v té první fázi.

A za další, tady vidím rozpor u jednotlivých poslanců hnutí ANO. Pan předseda Babiš mě vyzývá k dražbám, jiná cesta není, maximalizujte zisky. Paní kolegyně Mračková Vildumetzová říká: nabízejte městům a obcím primárně. To je samozřejmě veliký rozdíl v přístupu, jaký tady dva poslanci stejného hnutí nabízejí. Byl bych rád za jedno doporučení, ale chápu, že to jsou osobní názory.

Za další, na paní kolegyni Mračkovou Vildumetzovou, deset sekund mám. Listovní služby dvakrát třikrát týdně, ano, to jsem říkal, ale nikoliv balíky. Listovní služby, které samozřejmě ty ostatní pošty, třeba dánská, doručují dokonce jenom dvakrát týdně.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Mašek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Mašek: Pane ministře, já si dovolím zareagovat na vás. Vy jste teď řekl, že to nebylo rozhodnutí vaše, ale bylo to rozhodnutí celé vlády. O to je to horší. Opravdu, o to je to horší, protože ten škrt, který jste nikomu nezdůvodnil, 300 pošt dolů, o kterém jste se odmítl bavit nejenom s opozicí, ale i se starosty, tím, že jste dokonce i mediálně prohlásil, že starostům nevěříte, což je zajímavé prohlášení, protože tvoří většinu vašich členů STANu, tak v rámci toho vy jste vlastně popřel to, že by to nějaká analýza byla.

My jsme ji po vás chtěli. Vy pod rouškou ochrany zájmů České pošty, státního podniku, s tím, aby se nějaké know-how nevyneslo, to by mohlo být skutečně pro jiné firmy velmi nebezpečné, tak vy jste v tuhle chvíli se rozhodl nějakým způsobem 300 dolů. Teď jsem si vlastně uvědomil, že vy jste to s tou vládou vůbec nekonzultoval, ale přesto si všichni věříte. Ano, vy si totiž musíte věřit. Vy se vlastně v té vládě, všichni v té pětikoalici, držíte svým způsobem pod krkem a musíte si všechno prohlasovat, protože vy jste velmi křehcí, máte různé názory v té vládě, ale vy ve výsledku musíte držet spolu. Je jenom otázka toho, jak to vydrží těch dva a půl roku ještě Česká republika. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Adámková, připraví se pan ministr Rakušan. Prosím.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dovolte mi pouze krátkou glosu k vystoupení pana ministra Rakušana. Mně to evokovalo jednu otázku. Nepochybuji o tom, že vláda je plně připravena na všechny naše otázky, a ty odpovědi jsou nádherné. Musím to ocenit, protože jsme se sešli proto, abychom se dozvěděli nějaké novinky, a musím říci, že vládní členové velmi hezky odvádějí pozornost. Připomíná mi to, když rozbijete okno a říkáte, že tedy ale ten spolužák před dvěma dny také rozbil okno. Takže to přesně tak je. Já to jako úsměvně oceňuji, protože je vidět, že muži nestárnou a že to tak stále je.

Ale moje otázka je úplně jasná. Vy tady hovoříte o mnoha tisících lidí, kteří budou muset opustit místo, a já jsem ještě neviděla - asi to je, jenom jsem to neviděla - jak máte propočítaný dopad do sociálních věcí. Tito lidé budou na úřadu práce, nebo jim nabídnete místo? Musím upozornit, že v některých regionech je to až fatální. Pevně doufám, že to máte samozřejmě spočítané, protože jinak by to byl velký hazard nejenom tedy s těmi lidmi, ale i už s tak vámi zdevastovaným státním rozpočtem. Myslím si, že jako zodpovědní lidé, a já chci věřit, že naše vláda je zodpovědná, máte toto spočítáno. Takže prosím, jaký bude dopad do sociálních věcí, kolik lidí půjde na úřad práce, kolika lidem nabídnete někde jiné místo, jak by to bylo dané? Protože to jsme vůbec ještě neslyšeli a to je velmi důležité pro ty lidi. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Nyní s přihláškou pan ministr Rakušan, připraví se pan ministr Jurečka. Pane ministře, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji, paní místopředsedkyně. Na mě už se zle dívají všichni, co jsou přihlášeni, ale těch otázek je spousta. Já se ještě vrátím k jedné původní, která se týkala těch ekonomických čísel, kdy se mě pan předseda Babiš ptal na to, jakým způsobem ta ztráta vznikla. Tak jenom krátké vysvětlení. Od roku 2018 ztráta na tržbách 40 % dolů. To znamená pokles služeb poskytovaných poštou, listovních služeb a dalších o 40 %. Za další, fixní náklady zůstaly, zůstal počet poboček, rostly náklady na energie, rostly náklady na veškeré výdaje spojené s provozem České pošty. Samozřejmě za další je tady také to, co se týká univerzální služby a její nekompenzace a nutnosti půjčovat si u komerčních institucí. To je všechno to, co vygenerovalo ztrátu od roku 2018, a je to celkem jasné.

Co se zaměstnanců týče, 10 % zaměstnanců bude převedeno na pracovní místo s totožnou náplní. Myslím tím v rámci těch zavíraných poboček. 20 % zaměstnanců bude převedeno v rámci České pošty na jiné místo. S tím ovšem musí vyslovit logicky osobní souhlas. Zaměstnanci, kteří přijdou o práci, budou nabízeni například na úřad práce, na občanské pozice, do Policie České republiky, Modré pyramidy, C.S.Cargo a podobně. Takže se samozřejmě s nimi počítá, připravují se rekvalifikační procesy. Finální číslo při struktuře poboček živých míst by mělo být 950 zaměstnanců. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času. Další s přihláškou je pan ministr Jurečka. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji, vážená paní předsedající. Kolegyně, kolegové, já jsem se hlásil mimo faktickou, abych mohl mluvit delší čas, ale protože těch faktických je tady mnoho, tak chci i konkrétně zareagovat na to, co tady teď zaznělo v několika vystoupeních mých předřečníků. Začnu tím, co se bezprostředně týká našeho rezortu. Prosím pěkně, strašit tady, že toto propouštění bude znamenat nějaký zásadní dopad na nezaměstnanost a na to, že ti lidé by měli problém najít si práci na českém pracovním trhu, je mimo. Ta poptávka po těch pracovnících tady je. My jsme dokonce zahájili i přímé jednání mezi Poštou a například konkrétně i úřady práce, kde dlouhodobě ty lidi poptáváme. Takže opravdu stojíme o ty lidi, a navíc když si uvědomíme, že to případné propouštění se bude týkat především lidí na těch městských poštách, tak je logické, když se podíváme na strukturu nezaměstnanosti, že tam opravdu dneska není problém najít práci. Dneska opět poptáváme více míst, než je nezaměstnaných. Takže toto strašení si myslím, že fakt není namístě. Kdo dneska chce pracovat opravdu a je zdravý, tak tu šanci má. Máme nejnižší nezaměstnanost v Evropě, tak s tím, prosím pěkně, tady neoperujme. Není to úplně fér.

Já si dovolím ještě velmi stručnou poznámku v tom slova smyslu, že chodit a obviňovat tady Vítka Rakušana, jeho rezort a naši vládu, že jsme zaspali něco s Českou poštou, tak buďme féroví a řekněme si, že tady zaspaly vlády minimálně posledních deset let. Minimálně deset let se vědělo, že ten trh se dramaticky bude proměňovat, přichází konkurence, a vidíme to i na těch číslech. Česká pošta se poprvé do ztráty propadla v roce 2018. Od té doby po celou dobu i té předchozí vlády je ve ztrátě. Takže ten návrh - nikoliv návrh, ale ta faktická realizace restrukturalizace České pošty tady měla nastat někdy před pěti, osmi, deseti, lety. Každá vláda, která to neudělala, odkládala, je podepsaná pod tím, jaký ten stav je dneska.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Na Mariana Jurečku. On s námi byl taky čtyři roky ve vládě, takže to taky asi odkládal. Chtěla bych říct, pane ministře Víte Rakušane, ohledně - doufám, že znáte, jak je to s dražbami. Pokud Česká pošta udělá dražbu a projeví zájem město, obec, tak by přednostně měly ten objekt dostat. Teď to udělalo třeba hlavní město Praha, nebo včera se to avizovalo, ohledně toho objektu v Jindřišské.

Jinak když jste se třeba sešel - a já vidím, jak tady bedlivě poslouchá pan primátor hlavního města Prahy, protože té Prahy se to také dotýká velmi hodně. To, že jste se sešli, bylo velmi hezké, ale podle mého názoru jste se nikam neposunuli a nic jste nevyřešili. Ta schůzka byla pěkná, protože počet rušených poboček zůstává. Myslím si, že zrovna té Prahy se to dotýká obrovským způsobem, a udivuje (neudivuje?) mě opravdu, že primátor a ti ostatní starostové z těch městských částí velmi křičí.

Já bych chtěla především všem říct, že my kritizujeme ten proces, jakým způsobem to, pane ministře, děláte, to, že nekomunikujete, to, že jste to předně neprojednal. Nejdříve mělo dojít k tomu projednání, měla být předložena ta analýza, a teprve pak následně mělo dojít k tomu kroku. Proto mě udivuje, že se bráníte posunutí toho termínu. Já osobně si myslím, že by to určitě ten rozpočet nezruinovalo.

Ještě ohledně té nezaměstnanosti na Mariana Jurečku. Víte, nezaměstnanost, nebo to, že budou ti lidé propuštěni. Je to hrozné, když některá doručovatelka řádně doručovala poštu 20, 30, let, zná každý barák, každou schránku. Vy si myslíte, že když se to pak bude doručovat jiným způsobem, že to bude řádně? Uváděla jsem to na příkladu města Aš, kde se propustily všechny doručovatelky a řádně se tam nedoručuje pošta. Takže neříkejte, že se zlepší kvalita poštovních služeb. Zhorší se, a velmi! Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan ministr Jurečka. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Argumentace paní kolegyně Vildumetzové je taková za mě zvláštní. Všichni vnímáme, jakým dramatickým způsobem klesl rozsah toho, co se roznáší do schránek, z hlediska doručování listovních zásilek. Vidíme tady nástup komerčního sektoru, potom následně těch výdejen, balíkoven a podobně. To je prostě trend, který tady je. A jestliže ten trend tady je, tak je potřeba si přiznat, že prostě tolik lidí v terénu na roznosy tady není možné dlouhodobě udržet, protože nebudou mít reálnou práci, nebudeme schopni to zafinancovat.

A tady zaznělo několikrát, pan kolega Metnar říkal, my jsme schválili nějakou analýzu, schválili jsme tady nějaký plán. Ale bohužel, nikdy v minulosti na konkrétní kroky v rámci těch plánů bohužel nedošlo. A tady je potřeba si jasně vydefinovat, a my na tom teď spolupracujeme napříč rezorty, že to fakt není úkol vnitra. Tady musí říct MPSV, ostatní rezorty, jaké služby v budoucnu například ze strany státu po České poště budeme chtít v rámci toho, co nám zákon ukládá a umožňuje. A je potřeba si to vydefinovat. A jaké už nebudeme potřebovat. Jakou vidíme budoucnost třeba v rámci právě digitalizace, elektronizace a tak dále. A to se tady prostě nestalo. Teď se to děje.

A chodit tady a říkat, my jsme měli čtyři roky většinu ve vládě, měli jsme premiéra, ale ten neměl tu možnost, protože... No, tak to je prostě jako vymlouvání se, nevím tedy na co. A teď říkat - a teď ministr vnitra... Ministr vnitra se teď snaží, tato vláda se snaží a hledáme racionální cestu, která nebude jednoduchá. A samozřejmě, když děláte nějaké restrukturalizační kroky, tak obvykle je to spojené i s věcmi, které nejsou úplně jednoduché ani populární, obzvláště u firmy, která už je vlastně šestým rokem v takové ztrátě.

Já bych byl rád, aby ta diskuse byla racionální, uvědomili si všichni, i zástupci dnešní opozice. že nesou spolupodíl viny na tom, v jakém stavu to je. Kdyby tahle debata začala tímto a řekli jsme si racionálně, pojďme si říct, co od České pošty v budoucnu budeme moci chtít, vyžadovat (Předsedající: Čas, pane ministře.), tak tahle debata by mi dávala smysl.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Mašek. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře Jurečko, já bych vás chtěl pochválit. A souhlasím s vámi, že za to mohly vlády skutečně někdy od roku 2010 a že se nic nedělo. To všechno beru. Jenom podotýkám, že minulá vláda vlastně předávala a dozorčí rada měla koncepci Pošty Partner. Ta Pošta Partner s tím, že tam je předpoklad, že ti partneři to budou dělat výrazně levněji, a dokonce váš projekt teď Pošta Partner Plus to otáčí úplně opačně, že málem obce za to budou ještě platit, že tam můžou mít poštu, to bych bral skoro jako absurdní řešení, ale také možné. Takže jenom chci říct, že tady něco připraveného bylo. To, že jste to nevyužili, a pan ministr Rakušan byl například odboráři ještě předtím, než usedl do horkého křesla ministra vnitra, na všechny věci kolem Pošty upozorňován, je taky pravda. Ale teď se tvářit, že pan ministr Rakušan přišel: a já jsem ten první, který jsem měl tu odvahu do toho jít, potom se začalo říkat, že my jsme ti první, kteří měli tu odvahu něco takového vůbec začít řešit...

Ale víte co? Řešit to absolutně bez přípravy, bez projednání, když vy teď vlastně přiznáváte, že o tom budete mezirezortně jednat, no tak to si opravdu buďto děláte srandu, nebo jste se přeřekl. Promiňte, pane ministře. Ale teď začít mezirezortně jednat o tom, co to bude znamenat? 300 dolů znamená, že 300 poboček zmizí. Mimochodem jsou to ty na těch největších sídlištích, které možná jsou tam dvě, teď bude jedna, nebo ze tří jedna, ale byly to ty nejvíce prosperující. A jenom připomenu, že Pošta má obrat zhruba 22 miliard, a vy tím chcete asi 700 milionů ušetřit. Ale vy je neušetříte, protože tam byly ty největší tržby. A lidé z těch sídlišť se obrátí na někoho jiného, nebudou chodit na poštu.

Je to smutné, je to bez přípravy. A já bych vás chtěl požádat, abyste to skutečně přehodnotil a jednal s těmi starosty. Ještě se to dá zachránit.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Čas, pane poslanče. Děkuji. Nikoho dalšího s faktickou poznámkou nevidím. Budeme pokračovat s přihláškami s přednostním právem a na řadě je pan předseda Radim Fiala. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Protože máme málo času, tak svůj projev velmi zkrátím, protože co se týče obecné části o tom rušení poboček, že to není správné, o tom jsme tady už mluvili dlouhou dobu. Myslím, že to není třeba znovu opakovat. Podle mě Ministerstvo vnitra nezvolilo správné řešení. A protože, jak jsem říkal, považuju to za tupý škrt - tupý škrt bez komunikace s městy a obcemi, bez komunikace s veřejností - tak se pojďme podívat, co na to říká veřejnost. Protože opozici jste tady dneska, pane ministře, jasně slyšeli. A já vám teď přečtu pár odkazů, co na to říká veřejnost. A teď pár konkrétních, zcela konkrétních faktů na doložení toho, že proces zrušení 300 poboček České pošty je jedním velkým fiaskem, který by skutečně odpovědná vláda neměla nikdy schválit, a už vůbec ne v jakémsi režimu pokus-omyl. Prostě něco zkusíme, a když zjistíme, že to nevyjde, tak o tom budeme dál jednat.

Ostrava-Jih: Na území, kde žije přes 100 000 lidí, nyní zbudou pouze dvě pobočky, což bude představovat nejhorší dostupnost této služby v rámci celé republiky. V jiných městech se srovnatelným počtem obyvatel, například v Českých Budějovicích, což není ode mě nic proti Jihočechům, jen ukazuji na nesmyslnost tohoto projektu, má naopak zůstat šest až sedm poboček. Radnice proto poslala protestní dopis ministru vnitra Rakušanovi a zástupci generálního ředitele České pošty Štěpánovi. Žádá přehodnocení plánů a zachování poboček na Ostravě-Jih. Asi třetinu obyvatel Ostravy-Jihu přitom tvoří senioři, kteří se bez pošty prostě neobejdou. Protestní dopisy ministrovi už zaslali i primátor Ostravy a hejtman Moravskoslezského kraje.

Protestní dopisy také upozorňují na chystané zrušení pobočky v Horní ulici v Hrabůvce, kde radnice nedávno provedla rekonstrukci tohoto objektu právě pro potřeby České pošty. Takže objekt po rekonstrukci se ruší. To je zajímavé. To jsme viděli a slýchávali v devadesátých letech.

Svaz měst a obcí rovněž nesouhlasí s postupem vlády při transformaci České pošty. Odmítá, aby výběr 300 rušených poštovních poboček předcházel jednáním se zástupci měst a obcí. Svazu se nelíbí to, že výběr poboček ke zrušení by měl předcházet jednáním se zástupci měst a obcí. "S tímto postupem zásadně nesouhlasíme," uvedl místopředseda svazu a olomoucký primátor Miroslav Žbánek. Vláda podle něj včas a dostatečně nekomunikuje. To je to, co jsem tady přirovnal k velkému komunikačnímu selhání Ministerstva vnitra a této vlády. "Tak zásadní informaci, jako je rušení poboček poštovního úřadu, se dozvídáme z médií," podotkl místopředseda svazu a olomoucký primátor.

Ve stotisícovém Liberci hodlá Česká pošta zrušit šest ze čtrnácti poboček. Primátor Liberce Jaroslav Zámečník, který je ze strany Starostové pro Liberecký kraj, což je partnerský subjekt vládního STANu, s rušením poboček nesouhlasí. Zámečníkovi se nelíbí, že polovina z toho je z Liberce, a navíc že by jich v pátém největším městě v zemi dál fungovalo jen osm. "To mi přijde na stotisícové město málo. Navíc se tím zvýší třeba i dopravní zatížení. Budeme proti tomu vystupovat. Nevíme, zda náš odpor něco zmůže, nespokojenost ale vyjádřit musíme," říká primátor Liberce.

Se změnami nesouhlasí ani starostka ústecké městské části Neštěmice Yveta Tomková. "Ze strany České pošty je to otřesné jednání. Se samosprávou vůbec nekomunikovali, a aniž by vzali v potaz počet obyvatel, zrušili pobočku od stolu. Po zrušení pošty v Neštěmicích, kde žije 10 000 lidí, zůstane v obvodu jedna v Krásném Březně. Tady žije dalších 15 000 lidí. Nápor lidí jediná pošta nemůže zvládnout, už teď se tvoří fronty," konstatuje Tomková. Starostka Neštěmic se chce rozhodnutí Pošty bránit. "Vyvoláme jednání s Českou poštou a budeme se snažit pobočku zachovat," je rozhodnuta starostka Tomková.

Jenom jedna pošta ze tří stávajících poboček bude od července otevřena také v Lounech. Podle starosty Milana Rychtaříka se zrušením dvou poboček pošty bude zabývat rada města. "Teď jsou obě pobočky využívány a nedovedu si představit, že především senioři budou chodit z jednoho konce města na druhý. S rušením nesouhlasíme," říká starosta Milan Rychtařík z Loun.

Na řešení poboček v Pardubickém kraji doplatí obyvatelé šesti měst. V Pardubicích od července zůstane šest poboček, zbylých sedm končí. Lidem v Ústí nad Orlicí, Chrudimi a Svitavách zůstane po této čistce jediná pobočka. Krok České pošty vadí místním politikům hlavně proto, že není dobře připravený a zkomunikovaný. Pokud by lidé měli k dispozici slušně vybavenou prostornou poštu s velkým parkovištěm, ideálně u zastávky městské hromadné dopravy, patrně by se s redukcí sítě vyrovnali. Realita aspoň v Pardubickém kraji je však jiná, přesně opačná.

"Městská část Brno-střed přijde o šest z osmi poboček České pošty. Zbylé dvě se pak přesunou na jiná místa," uvedla mluvčí Brna-středu Kateřina Dobešová. Podle ní se významně zhorší dostupnost služeb a občané budou jezdit na poštu přes půl města. S tímto rozhodnutím nesouzní ani starosta městské části Brno-Líšeň Břetislav Štefan. "Jsem starostou už dvanáct let a pošta se za tu dobu měla rušit už pětkrát. Komunikace s námi nikdy nebyla žádná. Dozvěděli jsme se o tom z článku na internetu. Nevíme, co máme dělat, když se pan Rakušan rozhodl, že to zruší."

Rušení považuje za nešťastné také starostka města Znojma Ivana Solařová, protože všech pět rušených poboček se nachází ve specifické lokalitě s vysokou koncentrací lidí, včetně mnoha seniorů. "Neumím si představit, že nejen těmto lidem dostupnost poštovních služeb vláda zhorší. V případě seniorů jim mnohdy znemožníme pobočku pošty vůbec navštěvovat, v lepším případě pak jen s obtížemi," uvádí s tím, že propouštění mnohdy dlouholetých zaměstnanců citelně zasáhne celé rodiny a v regionu se jim bude hledat adekvátní uplatnění jen těžko.

A tak bych mohl pokračovat po všech zbývajících českých krajích. Realita je totiž všude stejná. Všude starostové a primátoři, a to napříč politickým spektrem, protestují. Unisono říkají, že s nimi o plánu na rušení poboček pošt nikdy nikdo z vedení státního podniku ani z Ministerstva vnitra nejednal, že mezi zrušenými pobočkami převažují pošty obsluhující desítky tisíc lidí z velkých městských aglomerací, hlavně seniorů, a že dopad tohoto opatření bude devastační.

Abych to shrnul. Česká pošta musí nadále plnit veřejnou službu občanům v oblastech podávání a doručování listovních zásilek, výplaty důchodů části seniorů, servisu Czech POINTu, v ověřování podpisů, ve vydávání výpisů z rejstříku trestů a tak dále, a tak dále. S těmito službami musí být fyzicky přítomná a dostupná po celém území republiky dle současné vyhlášky, a to i v tom smyslu, aby stíhala klienty odbavit rychle, bez nekonečných front, kterých jsme svědky ještě před rušením 300 poboček, neřkuli po něm, abychom za účelem podání doporučeného dopisu nemuseli čerpat celodenní dovolenou. Česká pošta má současně ohromný obchodní a komerční potenciál, který umožňuje při kvalitním managementu nebýt ztrátová, ba naopak, existuje zde jasný trend růstu poptávky po zasílání balíků i mezinárodních zásilek, ale i po dalších logistických službách, jako je například přeprava, distribuce a skladování. Vidíme, jak soukromé firmy činné v tomto oboru rok od roku a více a více prosperují. Jsou to miliardové společnosti. A Česká pošta jim může směle konkurovat. Má na to veškerou infrastrukturu, know-how, podmínky i personál. Jen to chce ze strany jejího vedení a hlavně ze strany vedení Ministerstva vnitra a vlády, které mají za Českou poštu finální odpovědnost, jasnou strategii a tvrdou každodenní práci a kontrolu. Je to jejich povinnost a veřejnost to od nich právem očekává. Co naopak neočekává a na co není zvědavá, jsou vládní výmluvy na předchozí vlády, na nepřízeň okolností trhu a osudu, nekompetentnost a mocenská arogance. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a další s přednostním právem je přihlášená paní místopředsedkyně Kovářová. Paní místopředsedkyně, prosím.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, vážení kolegové a vážené kolegyně, tématem této mimořádné schůze je Česká pošta. To je téma jistě podstatné, nesporně důležité a zasluhuje si naši pozornost. Ale čí pozornost si zasluhuje především? Určitě voličů. Voliči, daňoví poplatníci, to jsou totiž ti, kteří nakonec problém České pošty zaplatí. Proto je naprosto jednoznačně nutné právě daňovým poplatníkům říci celou pravdu o České poště. Ta pravda je jednoduchá a zní: Problém České pošty nevznikl loni nebo letos. Ten problém vznikal již dlouho, vznikal za minulé vlády, vznikal za předminulé vlády a vznikal i za předpředminulé vlády. Dokonce se postupně rodil již za vlád ještě dřívějších. To platí přes nesporný fakt, že za oné předpředminulé vlády byla ještě Česká pošta v zisku. Ano, byla v zisku, ale už tehdy zoufale zaostávala za vývojem. Proto první věc, kterou by politici této země měli udělat, je hluboce a pokorně se občanům omluvit. Měli by to udělat všichni ti politici, kteří se v posledních mnoha letech podíleli na vládě. Měli by se postavit sem k řečnickému pultu a férově říci: vážení daňoví poplatníci, omlouváme se vám za to, že naší vinou zaplatíte kumulované miliardové ztráty České pošty. Měli by se omluvit zvláště těm občanům a také starostům a členům zastupitelstev všude tam, kde nyní musí z úsporných důvodů docházet k rušení poboček České pošty.

Položme si otázku, jak by totiž úspory a zeštíhlení probíhaly, pokud by Česká pošta dávno prošla transformací a modernizací?

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Paní místopředsedkyně, já se omlouvám. Kolegové, kolegyně, prosím o ztišení v sále! Děkuji. Prosím.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Ještě tedy zopakuji: Položme si otázku, jak by totiž úspory a zeštíhlení probíhaly, pokud by Česká pošta dávno prošla transformací a modernizací? To je druhá jednoduchá pravda o České poště. Probíhaly by postupně. Probíhaly by tak, že by poštovní úřady byly nahrazovány alternativními způsoby poskytování služeb pro občany. A to se nestalo, to nikdo neprosadil. Proto jsme dnes v situaci, kdy musíme místo postupné transformace tahat trochu zoufale za záchrannou brzdu.

Tito politici by se proto měli omluvit nejen za prohospodařené miliardy, ale také za to, že už před dlouhými roky nesměrovali Českou poštu do jedenadvacátého století. Protože čestně řečeno, naše Pošta nabízí v roce 2023 své služby podobným způsobem jako ve století dvacátém. Za to by bylo čestné přijmout politickou odpovědnost. Mnohým z předchozích vládních politiků již voliči vysvědčení vystavili a nepustili je do této Sněmovny. Ti již svou politickou zodpovědnost pocítili. Chápu ty zbylé zde mezi námi, že se jim do omluvy občanům příliš nechce. Komu by se chtělo přiznat vinu za miliardové ztráty a za nepochopení vývoje?

Vážené kolegyně, vážení kolegové, tématem této schůze není žádný zákon. Tématem této schůze je totiž pokus přehodit politickou odpovědnost z minulosti na současnost. Ale to zde můžete hovořit celé dny, pravdu ale nezměníte.

Jediným výsledkem projednávání bodu Česká pošta touto Sněmovnou by správně bylo usnesení, které by mohlo znít asi nějak takto: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky konstatuje, že zaostávání modernizace České pošty a zhoršování finanční situace podniku až do stavu faktické insolvence byl proces dlouhodobý, který probíhal v několika předchozích volebních obdobích."

Ale proč zůstat jenom u usnesení? A teď to prosím berte s nadsázkou. Můžeme se bavit rovnou i o zřízení parlamentní komise, která by pro naše občany a veřejnost zmapovala detailně tu mnoha- a mnohaletou cestu od alespoň nějakého zisku České pošty k hluboké ztrátě. Osobně si nicméně myslím, že to je ztráta času, že se máme zabývat současnými problémy a zákony pro budoucnost. Voliči mají totiž svůj rozum a politickou zodpovědnost jistě přisoudí těm, kdo ji mají nést.

Na závěr mi dovolte konstatovat: To, co se dnes děje, co zde představuje pan ministr Rakušan, je snaha vyvést Českou poštu z krize. Jde o její stabilizaci, modernizaci a transformaci. Zkrátka a dobře, my chceme Českou poštu zachránit. Děkuji. (Potlesk poslanců STAN.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní místopředsedkyně. S přednostním právem vystoupí nyní pan poslanec Ondřej Lochman. Jinak vám všem přeji hezký večer. Vystřídali jsme se v řízení schůze. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Lochman: Děkuji, pane předsedající. Vážení kolegové, vážené kolegyně, já jsem přemýšlel o tom, jak by to vypadalo, kdybychom měli opravdu konstruktivní opozici a kdybych byl stínovým ministrem vnitra, nebo nejlépe kdybych byla stínovou ministryní vnitra, třeba Janou Vildumetzovou, tak kdybych byla stínovou ministryní vnitra Janou Vildumetzovou, tak bych si to představovala tak, že zazní: Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěla bych zde z pozice stínové ministryně vnitra jménem svým i mých kolegů z hnutí ANO poděkovat vládní koalici a speciálně ministru Vítu Rakušanovi za odvahu, se kterou se pustil do záchrany České pošty. S kolegy z hnutí ANO si vážíme aktivity ministra Víta Rakušana, který se pustil do řešení tohoto dlouhodobého a odkládaného problému. Vždyť Česká pošta je už od roku 2018 v trvalé hospodářské ztrátě. My sami z naší osmileté zkušenosti víme, jak je těžké přijímat nepopulární, opravdu nepopulární, ale hlavně koncepční opatření, a z tohoto důvodu jsme žádné v této věci neučinili. V předchozích letech se téměř v každém roce konaly nějaké volby a my jsme jako vládní strana si nemohli dovolit dělat směrem k našim voličům nepopulární opatření. Vyměnili jsme tedy bezpečný volební výsledek i za to, že zde budeme mít Českou poštu bez udržitelného řešení. I proto jsme vám v roce 2021, nejenom naší zásluhou, to je zase potřeba říct, přenechali Česko s historicky nejvyšším dluhem.

Proti některým formulacím na účet hnutí ANO bych se ale musela ohradit. Není pravda, že jsme k navrhovanému řešení kritičtí, a nemůžeme, protože už v roce 2019 náš předseda Andrej Babiš řekl, že udržování 3 200 poboček Pošty nemá ekonomické opodstatnění. Toto již říkal pan ministr Síkela. Jak je vidět, tak ministr vnitra Vít Rakušan jen pokračuje konkrétními kroky k naplňování vize, kterou náš předseda v roce 2019 představil. Jak již zaznělo od ministra Rakušana, zájem o poštovní služby klesl v Česku o 40 % za poslední roky, a to od roku 2013. Klesl též počet přepravených poštovních zásilek o 50 %. S kolegy z hnutí tedy chápeme, že Česká pošta nemůže fungovat na principech, které zde fungovaly před 30 lety.

Z opozice bych také chtěla slíbit, že i my budeme našim kolegům z komunálu, na které rušení poboček dopadlo, trpělivě vysvětlovat, že vámi provedená redukce počtu poboček byla nutná, jak již řekl náš předseda v roce 2019, a zároveň bych chtěla také slíbit, že voličům našeho hnutí se pokusíme co nejlépe vysvětlovat, jaká jsou jiná, alternativní řešení. Například to, že Česká pošta vyplácí měsíčně 650 000 důchodů a ty jsou v hotovosti nebo se rozvážejí dál. Jedná se tedy o pětinu z celkového počtu. Jsou zde i jiná alternativní řešení, například jako převod na bankovní účet. Mimochodem banky dneska nabízejí i několik tisíc za to, že si u nich účet založíte.

A chtěla bych zde také ujistit, že budeme všechny živnostníky a podnikající fyzické osoby motivovat k tomu, aby využili služeb datových schránek, které mohou plně převést komunikaci se státní správou do digitálu. Jejich počet je už úctyhodných 3,5 milionu. Sami jsme je také propagovali.

Je jasné, že mít nejhustší síť poboček v Evropě není udržitelné, podle našeho předsedy dokonce ve světě, jak zaznělo právě v tweetu nebo v Čau lidi v roce 2019 v srpnu. Proto opravdu děkuji vládě za to, že se odhodlala k odvážnému kroku a převzala na sebe tíhu rozhodování. Chápeme, že komunikovat tak citlivé téma je nevděčné, přesto znovu otevřeně přiznávám, že naše hnutí k této transformaci nemělo sílu.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, přestože zastávám roli stínové ministryně vnitra hnutí ANO, které je v opozici, vyzývám konstruktivně všechny, aby plán rušení poboček České pošty podpořili, protože je to krok správným směrem. Kdyby tento projev byl také dopis, možná by se mohlo připojit: Prosím vás, vyřešte i tu odkládanou penzijní reformu, kterou jsme sice měli v programu, ale nepovedla se dotáhnout. Třeba nakonec vaše Jana.

Já doufám, že tento příspěvek přispěje k reflexi toho, jak to s Českou poštou je, a děkuji za poslech.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. To byl poslední přihlášený s přednostním právem. Budeme pokračovat ve všeobecné rozpravě, do které je přihlášen nyní pan poslanec Stržínek, kterého zvu k mikrofonu. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych se také vyjádřil k záměru na rušení poboček České pošty. Ve Zlínském kraji Česká pošta plánuje zrušit celkem 14 poboček. Jednu ve Zlíně a v Rožnově pod Radhoštěm, po dvou v Kroměříži, Uherském Brodě a Uherském Hradišti, ve Vsetíně a ve Valašském Meziříčí potom po třech pobočkách. Zní to až neuvěřitelně, ale opravdu ve městě, ve kterém jsem starostou, ve více jak 20tisícovém Valašském Meziříčí je plánováno zrušení tří ze čtyř poboček České pošty, a to například pobočka na Zašovské ulici, která sídlí přímo v budově městského úřadu, je právě tímto úřadem intenzivně využívána. Její služby využívají opatrovanci sociálního odboru, podatelna, odbor cestovních dokladů, občanských a řidičských dokladů. Důležitý je pro klienty i prodej kolkových známek. Jen na poštovném zde městský úřad zaplatil v loňském roce více jak dva miliony korun a k tomu je třeba ještě připočíst náklady zásilek z Ministerstva vnitra. Velké množství lidí si zde vyzvedává své sociální dávky.

Další rušená pobočka na ulici J. K. Tyla sídlí přímo v budově domova pro seniory, kteří si zde chodí pro důchody, platí zde složenky a SIPO, a je také využívána lidmi z našeho největšího sídliště Vyhlídka, a to i díky své bezbariérovosti, a to na rozdíl od hlavní pobočky u náměstí, do které se například maminka s kočárkem nemá šanci dostat. Uvědomte si prosím, že ne každý má datovou schránku, bankovní účet a platební kartu. Je velká skupina lidí, kteří ji nemají a nikdy ji ani mít nebudou. Pro ně je Česká pošta jediným možným komunikačním a platebním kanálem.

Všechny tyto důvody jsem jasně popsal a také poslal, jak jinak než datovou zprávou, jak na Generální ředitelství České pošty, tak panu ministru Rakušanovi. Odpověď je tristní a dovolím si z ní citovat některé pasáže:

"S přihlédnutím k ekonomické kondici si Česká pošta nemůže dovolit provozovat pobočky, které nejsou zákonem stanoveny jako povinné. Od 1. července 2023 proto trvale a bez možnosti náhrady uzavře 300 pošt. Při výběru redukovaných poboček vycházela Česká pošta ze tří kritérií, to je legislativního, ekonomického a zákaznického. Docházková vzdálenost k nejbližší pobočce v obcích s počtem obyvatel nad 2 500 bude činit maximálně tři kilometry vzdušnou čarou namísto současných dvou kilometrů. Věříme, že nastavené kapacity budou pro klienty více než dostatečné. V této souvislosti bychom vás rádi informovali, že v případě balíkových zásilek mohou klienti pro jejich vyzvednutí využít také rozšířenou síť České pošty, partnerské balíkovny, které slouží jako podací a výdejní místa balíkových zásilek. Vážený pane starosto, pevně věřím, že přijmete toto vysvětlení s pochopením. Manažer interní sítě Morava-jih."

No, vážený manažere, vážený generální řediteli i vážený pane ministře vnitra, toto vysvětlení s pochopením určitě nepřijmu, ale mám pro vás návrh. Pojďte udělat něco, co jste dosud neudělali. Pojďme vést dialog, pojďme se bavit o vašem záměru, předložte nám data, ze kterých jste vycházeli při stanovení uzavíraných poboček. Pojďme se bavit o možném kofinancování provozu alespoň některých poboček městem. Standardní je přece debata, dialog a hledání kompromisu, nikoli ultimátní rozhodnutí. Vyzývám vás tedy k diskusi a k hledání jiného řešení, než se kterým v tuto chvíli přicházíte.

Závěrem mi dovolte ještě jeden povzdech. Aby toho rušení totiž nebylo málo, tak se ve Zlínském kraji chystá kromě rušení pošt také zrušení čtyř pracovišť finančních úřadů, a to v Bystřici pod Hostýnem, v Holešově, Luhačovicích a Valašských Kloboukách. No a třešničkou na dortu je potom plánované zrušení územního pracoviště Celní správy ve Valašském Meziříčí, tedy celnice, kterou využívají desítky firem v našem městě. Nezlobte se na mě, vážení členové vlády, ale celkově to vnímám jako nikoli digitalizaci, ale devastaci státních služeb, a to nejen ve Zlínském kraji. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další v pořadí vystoupí pan poslanec Vrána, připraví se... Pardon, s faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Bude následovat pan poslanec Vrána. Paní poslankyně, prosím, máte vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem byla v předsálí, řešila jsem přípravu toho daného usnesení a zaregistrovala jsem, že pan poslanec Lochman za hnutí STAN se tady snažil nějakým způsobem používat moje jméno, jakým způsobem bych měla spolupracovat a tak dále. Pane Lochmane, vaše vystoupení bylo opět arogantní, plné vaší moci a tak dále. Já si myslím, že jako bývalá starostka, jako bývalá hejtmanka, jako bývalá náměstkyně na vnitru vím, jakým způsobem by se v takových věcech mělo postupovat. A tou největší vaší slabinou je komunikace. Vy s těmi lidmi a s těmi starosty vůbec nekomunikujete. Prosím vás, vystupte z té bubliny, běžte mezi ty lidi, běžte za těmi pošťáky, za těmi starosty a zeptejte se jich, jak by to mělo být. Ale tím způsobem, kterým vy postupujete, to je úplně strašné. A ještě si dovolíte tady vystoupit s takovýmto vystoupením.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Já vás zase, paní poslankyně, poprosím, abyste své kolegy oslovovala prostřednictvím předsedajícího. Děkuji pěkně.

A než se vrátíme do všeobecné rozpravy, tak mám tři omluvy, které načtu. Pan poslanec Dvořák se od 18 hodin omlouvá ze zdravotních důvodů, pan poslanec Richter se od 15 hodin omlouvá rovněž ze zdravotních důvodů a paní ministryně Černochová se omlouvá od 18.30 hodin z pracovních důvodů.

Tak, vracíme se do všeobecné rozpravy a nyní je prostor pro pana poslance Vránu.

 

Poslanec Petr Vrána: Dobrý večer. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, já nechci svým výstupem zpochybnit nutnost restrukturalizace České pošty, ovšem chci zpochybnit způsob, jakým je to činěno a hlavně komunikováno. Budu zcela konkrétní a jako příklad uvedu situaci v Olomouckém kraji a ve statutárním městě Přerov.

Jako primátor města jsem si v momentě, kdy vyšla informace o zrušení 300 poboček, chtěl v Přerově dojednat schůzku se zástupci České pošty. Tato schůzka byla nejdříve potvrzena a následně zrušena. To byl asi nějaký centrální pokyn, neinformovat veřejnost a samosprávy příliš brzy. Samozřejmě se mě začalo dotazovat mnoho našich občanů, já pro ně neměl vůbec žádné informace. Vše jsem se dověděl až od médií, která se mě ptala, jaký mám názor na rušení poboček.

V Přerově se ruší dvě pobočky ze čtyř. Psal jsem několik dopisů na pana ministra Rakušana, na ředitele České pošty a ČTÚ. Den po rozhodnutí vlády za mnou přijel zástupce České pošty, který neměl mandát diskutovat o možnostech zachování potřebných poboček a jen mi vysvětloval důvody, proč ke zrušení došlo. Ty důvody jsem si mohl klidně přečíst v tisku. Schůzka byla úplně zbytečná, byla to pouze schůzka pro schůzku, aby měla Česká pošta čárku, že jedná se starosty. O písemné reakci ministra Rakušana na mou žádost o zachování poboček se snad ani nemá cenu bavit. Všeobecný dopis byl tak nekonkrétní, že byl jen šablonovitou směsí slov pro jakéhokoli starostu nebo primátora v naší zemi.

Způsob nekomunikace ze strany České pošty, ČTÚ i ministra Rakušana je bezprecedentní a nikdo z těchto orgánů s námi, primátory a starosty v Olomouckém kraji, dopředu nekomunikoval a postup nekonzultoval. Nikdo se neptal na místní specifika, proč je důležité tu či onu pobočku zachovat. Ekonomické ukazatele totiž nemohou být vždy dogma. Ke komunikaci bohužel došlo až v době, kdy bylo o všem rozhodnuto. Považuji za nepřijatelné, že se v Přerově bude rušit pobočka Předmostí, kde jen na sídlišti žije 4 500 tisíce obyvatel a další spádové místní části, jako jsou Vinary, Čekyně, Penčice, Žeravice, tak dohromady i s tím Předmostím tam bydlí 6 500 lidí. Byli jsme prostě postaveni před hotovou věc.

Bylo nám oznámeno, že výměna jedné z uzavíraných poboček za Poštu Partner možná není. Tento produkt je založen na tom, že Česká pošta přispívá na pobočku zhruba 25 000 měsíčně, mi bylo vysvětleno. Co jsem zaslechl ale opět v médiích, bylo, že možná by připadalo v úvahu zřízení České pošty Partner Plus. To mi připadá jako další podpásovka pro samosprávy. Vždyť Partner Plus je spíš komerční produkt orientovaný na obchodní centra. Pokud chce obchodní centrum přitáhnout více zákazníků, požádá Českou poštu o zřízení Česká pošta Partner Plus. Ovšem zádrhel je v tom, že se poště platí 35 000 měsíčně. Takže pokud to zkrátím, Pošta říká: vážení starostové, pokud nejste s uzavřením poboček spokojeni, nelze s tím již nic dělat a možná si budete moct otevřít Českou poštu Partner Plus, budete si platit prostory, personál, energie a vy obce budete muset ještě zaplatit 35 000 měsíčně za pobočku.

V Olomouckém kraji se rozhodlo bez diskuse předem s lidmi a samosprávami o zrušení dvaceti poboček. Proč s námi nikdo se zástupců České pošty dopředu nejednal, aby došlo k nějakému kompromisu? Proč jsme se o zrušení této zásadní služby pro naše občany dověděli až z médií? Dovoluji si vyzvat pana ministra Rakušana, ředitele České pošty a ředitele Českého komunikačního úřadu o přehodnocení jejich rozhodnutí a v případě Přerova o zachování pobočky České pošty v Předmostí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Bude následovat vystoupení pana poslance Hendrycha, připraví se pan poslanec Letocha. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, nikdy není špatné se na jakoukoli problematiku podívat nejenom z makropohledu, ale i z pohledu mikro, to znamená z pohledu jednotlivého případu. Já bych chtěl v této souvislosti upozornit na jeden poměrně bizarní příběh, tedy aspoň z mého pohledu a z pohledu mých spoluobčanů ze statutárního města Opava, jakým způsobem se přistoupilo k rušení pobočky číslo dvě, s historickým označením číslo dvě, pobočky České pošty v Opavě. Ona byla historicky součástí a je součástí budovy takzvaného nádraží Opava-západ, které se před nějakými třemi lety začalo komplexně rekonstruovat z financí, respektive z dotace Ministerstva financí. Stálo to 100 milionů korun a jenom samotná rekonstrukce prostor pošty číslo dvě v Opavě stála 15 milionů.

Po celou dobu rekonstrukce ta pošta byla uzavřena. Rekonstrukce byla cíleně zaměřena na to, aby se ten prostor zrekonstruoval tak, aby to sloužilo právě výlučně potřebám České pošty, která v daném místě fungovala a funguje, zatím tedy ještě stále, několik desetiletí. 29. března byla tato pobočka v souvislosti s otevřením rekonstruovaného nádraží Opava-západ slavnostně otevřena za přítomnosti ministra financí Zbyňka Stanjury, stříhala se páska, cinkalo se skleničkami, hovořilo se o tom, jak je to skvělé, že na jednom místě bude působit Policie České republiky, České dráhy a také Česká pošta. Byla u toho spousta hostů, spousta veřejnosti - a za dva dny nato přišel dopis primátorovi statutárního města Opavy, že se tato pobočka, stejně tak jako další tři v Opavě, od 1. července bude rušit.

Já to opravdu považuji za velmi, velmi bizarní příběh a velice těžko se mi odpovídá na dotazy mých spoluobčanů z Opavy, jak k tomu vůbec mohlo dojít, jak může stát takovýmhle způsobem vůbec přemýšlet, fungovat a utrácet veřejné peníze. Prostě 15 milionů se vrazilo do opravy pošty, která nebude fungovat. Neumím na to odpovědět, a proto si myslím, že by možná nebylo od věci, kdyby sám ministr Rakušan se do Opavy přijel podívat a s občany Opavy o tomhle pohovořil a vysvětlil jim logiku takového postupu. Stejně tak jako logiku ještě jiné záležitosti, o které tady taky už byla řeč, i když ne myslím dneska - jak je možné, že v Opavě, která má 56 000 obyvatel, se zrušily čtyři pobočky z šesti, nebo budou se rušit čtyři pobočky z šesti, a v Kolíně, který má 32 000 obyvatel, se bude rušit pouze jedna a zůstanou tři. To znamená, Opava 56 000, dvě pobočky zůstanou, v Kolíně zůstanou pobočky tři. I na to by myslím měl pan ministr Rakušan veřejně odpovědět. A nemyslím si, že tedy jenom občanům Opavy, ale obecně občanům České republiky. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní faktická poznámka paní poslankyně Pastuchové. Připraví se pan poslanec Letocha.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane místopředsedo. Já nebudu reagovat k poštám, ale vaším prostřednictvím budu reagovat na pana poslance Letochu. Já jsem jeho vystoupení tady pozorně... (Hlas z pléna.) Pardon, pana poslance Lochmana, pardon... pana poslance Lochmana. Já jsem jeho vystoupení pozorně poslouchala a začala jsem o tom přemýšlet, jestli mu něco není, protože on se zde převtělil do ženy a začal mluvit jako žena. A já tyto případy na záchrance měla. (Smích v sále.) Takže já bych panu poslanci doporučila, jestli má tyto problémy častěji, aby se poradil s panem ministrem zdravotnictví, co s tím. (Pobavení v sále a potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Paní poslankyně, děkuji za faktickou poznámku, nicméně přece jenom bych vyzval, že nejsme v lékařské ordinaci a nemuseli bychom od pultíku stanovovat diagnózy. A platí to samozřejmě jak pro opozici, tak pro koalici. Myslím si, že to sem úplně nepatří.

Pan poslanec Lochman se hlásí s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Lochman: Jenom velmi krátce. Já si opravdu myslím, že stejně jako urážky pana předsedy Babiše, které tady byly na pana Síkelu, tak i toto sem nepatří. Tím bych to jenom shrnul, víc k tomu nemám co říct.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Také prosím, abychom se vrátili případně k meritu věci. Nyní bude vystupovat pan poslanec Letocha.

 

Poslanec Petr Letocha: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, tématem České pošty jsme se v minulosti již několikrát zabývali, naposledy také na mimořádném výboru pro bezpečnost, kde jsem vystoupil a snažil jsem se vyzvat opozici k produktivní politické debatě o transformaci České pošty. Bohužel má prosba byla nevyslyšena a opozice tak stále dokola opakuje několikrát vyvrácené nepravdy. Já bych si dovolil shrnout v časové ose, dejme tomu do roku 2017 a dál, co se vlastně s Českou poštou stalo. Byť už tady padlo mnohé, tak se pokusím to zestručnit.

Jednoduše, do roku 2017 Česká pošta byla zisková. Od roku 2018 Česká pošta je v minusu. Mimochodem také od roku 2018 doteď, jak už tady dneska zaznělo, byl pokles 40 % ve využití jejích služeb. V roce 2021 přijala vláda Andreje Babiše ideový záměr a také v minulosti ČTÚ navrhl zrušit 1 000 poboček České pošty. Kdyby to minulá vláda udělala, myslím si, že dnes bychom tady nemuseli tahat za záchrannou brzdu a rušit 300 poboček. A že měla důvod, mimochodem.

18. února 2020 minulá vláda předložila návrh zákona o elektronické identifikaci a byl schválen zhruba za rok, 5. března 2021. Co to bylo? Byl to zákon, kterým se měly datové schránky zřizovat všem občanům, kteří v minulosti nebo v budoucnosti se přihlásili k nějaké elektronické službě státu svou elektronickou identitou. Měli jste tak očekávat, že v podstatě vzniknou České poště jisté náklady se zřízením těchto datových schránek, ale zároveň, že zde bude velký výpadek příjmů, protože většina občanů, kteří se přihlásí elektronickou evidencí, se dostane do toho stavu datových schránek povinných, a ten propad příjmů České pošty by byl podstatně větší, než by byly 2 miliardy korun. Na to si myslím, že jste měli rok, abyste se s tím nějakým způsobem vypořádali. Ale tam byla jedinečná příležitost, kdy jste mohli velmi jednoduše a bez pochyby vysvětlit, že pokud jdeme cestou digitalizace, tak je třeba transformovat Českou poštu, a myslím si, že by vás to ani příliš politicky nebolelo. My jsme nakonec na konci roku tuto povinnost zrušili pro fyzické osoby nepodnikající a nechali jsme to pouze OSVČ a dále právnickým subjektům. A i tak bude výpadek v příjmech České pošty zhruba 2 miliardy korun.

Ptám se, proč to v tomto kontextu vláda Andreje Babiše neřešila? Proč to nechala dojít tak daleko, když na to měla takovou ideální příležitost? Zrušení 300 poboček je v tuto chvíli zatažení záchranné brzdy, ne transformační plán. Úspora tady má být 700 milionů korun, jak tady bylo řečeno, ale ročně - ročně - to znamená každý rok. A já očekávám a vyhlížím nějaký návrh opozice. A nic. Jediné, co jsem zaznamenal, bylo posunutí rušení pošt o šest měsíců, což by v podstatě byl říjen tohoto roku. A to i přesto, že jsme se na výboru pro bezpečnost bavili o tom, že Českou poštu čeká insolvence již na podzim tohoto roku, tedy právě v září nebo v říjnu.

Mám tomu tedy rozumět tak, že chcete nechat Poštu spadnout do insolvence? To je váš jediný návrh na toto řešení? A v této konstelaci ještě kritizujete ministra vnitra za to, na co jste sami sílu a odvahu neměli. Kritizujete, že ministr nekomunikuje, přitom ministr měl schůzku se Sdružením místních samospráv, zároveň se Sdružením měst a obcí, setkal se s petenty petice o České poště, jednal s odbory, zároveň s kolegou Martinem Hájkem ve Sněmovně uspořádali seminář na téma České pošty. Já si myslím, že ministr vnitra se tomuto tématu dlouhodobě věnuje.

Vyčítáte mu, že ministr za rok a půl nic neudělal, přitom se vyměnili určití členové dozorčí rady, došlo také k odvolání generálního ředitele. Tady se někdo ptal, kdo za to vlastně nese zodpovědnost a proč nebyl potrestán. No, byl potrestán. Byl odvolán generální ředitel a bylo místo něj vypsáno nové výběrové řízení. A ano, zatím se nevybral žádný kandidát, takže je tam pověřený ředitel. A také vyčítáte, že v podstatě v těch pozicích České pošty, které se budou rušit, u zaměstnaneckých pozic, že není management. Ale v posledních letech právě třicet lidí ze středního managementu již odešlo.

K rušení poboček. Považuji za správné, že konkrétní pobočky na zrušení navrhovala Česká pošta a ne Ministerstvo vnitra. A oceňuji, že vedení České pošty do jednoho týdne od zaslání seznamu rušení poboček do území si domluvilo sto procent schůzek s dotčenými starosty a primátory celkem 113 obcí a měst. K samotnému vyjednávání v podstatě bylo stanoveno číslo, to číslo je 300 poboček. A já si dovedu představit, že všichni starostové by chtěli, pakliže u nich bylo třeba určeno, čtyři pobočky že se zruší, že by chtěli, aby se zrušily jenom tři. Nicméně tohleto číslo není možné změnit. A já to moc dobře chápu, protože ve chvíli, kdy bychom to skutečně změnili a v nějaké obci nebo městě přistoupili na to, že se jedna pobočka skutečně nezruší, tak přece bychom museli někde jinde v obci, ve městě najít tu pobočku, kterou jsme tady třeba nezrušili a zrušili jinde. Tohle by bylo velmi nekoncepční. A pokud musíme dodržet těch 300 poboček, připadá mi to jako logické řešení, že primátoři a starostové mají možnost komunikovat, jaká z těch poboček bude zrušena, ale ne to, kolik jich bude, protože to bylo dáno.

Transformační plán se právě tvoří. A já věřím, že se transformace České pošty povede. Byl bych moc rád, kdyby opozice přicházela s návrhy a pomáhala nám v této době, kdy Česká pošta na tom není úplně dobře, vysvětlovat občanům, že digitalizace a v podstatě využívání digitálních technologií, které mimochodem i za vaší vlády se povedlo významně rozšířit, je tou správnou cestou a že je to světlo budoucnosti. A ano, pošty by tady měly zůstat pro občany, kteří té digitalizaci zatím až tak nehoví. Měly by zůstat pro ty, kteří neovládají mobilní zařízení, kteří neovládají počítač. V pořádku. V tu chvíli chci říct, že dostupnost České pošty se v tuto chvíli navyšuje ze dvou kilometrů vzdušnou čarou na tři kilometry vzdušnou čarou. Ano, je to jisté navýšení, ale na druhou stranu je to daň za to, že potřebujeme s Českou poštou něco udělat, a pojďme společně se bavit s lidmi o tom, ať začnou, pokud mohou, využívat výhody digitalizace, výhody komunikace občana se státem elektronicky.

Závěrem bych chtěl poděkovat ministrovi Rakušanovi a celé vládě za to, že má odvahu situaci v České poště řešit, protože to tady dosud nebylo úplně normou, ta politická odvaha. A dále chci poděkovat, že nezruší pobočky v obcích, kde má Pošta jen jednu pobočku, protože je to jen ta poslední, většinou ta poslední instituce, která i na menší obci zůstává zachována, a je to také jeden z těch důvodů, proč se číslo z 1 000 smrsklo na 300. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. První s faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Než tak učiní, načtu jednu omluvu. Pan poslanec Koten se omlouvá od 17.40 hodin z pracovních důvodů.

Paní poslankyně, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Já děkuji za slovo. Chtěla bych reagovat na pana poslance a zároveň zastupitele města Karviná, kde se ruší čtyři pobočky České pošty. Určitě z vás budou mít občané velkou radost!

Já bych znovu chtěla říct, že my kritizujeme to, jak postupuje ministr vnitra Vít Rakušan. Proč neodtajní analýzu, podle které se ty pobočky vybíraly? Vy moc dobře víte, že ta digitalizace dneska není na takové úrovni, aby se mohly všechny ty pobočky zavřít. Je prostě spousta lidí, kteří využívají Českou poštu, především starší občané, kteří se bojí si zřídit třeba internetové bankovnictví a chtějí na tu poštu přijít a ten důchod si tam vyzvednout.

O datových schránkách jste, kolego, prostřednictvím pana předsedajícího, věděli, vy jste to prosazovali, vždyť jste to chtěli vy, rok a půl to ministr vnitra věděl a neřešil to a dostal Českou poštu v roce 2022 do historické ztráty, miliarda 750 milionů a insolvence. Jestliže hovoříme o tom, že se zruší 300 poboček a úspora bude 700 milionů, tak prakticky bude 300 milionů za půl rok. Jestli tedy má být ztráta 4 miliardy, tak to tomu prostě nepomůže, to je fakt.

Ale já znova říkám, posuňte to o půl roku, to znamená minimálně na 1. leden 2024, prodiskutujte to s těmi starosty a umožněte jim, že pokud si tu poštu budou chtít provozovat nebo si najdou nějaký podnikatelský subjekt, tak ať si to provozují. Proč jim to berete? Oni to chtějí dělat. Podle mě by se našel i nějaký podnikatel, který by to chtěl mít. Takže prosím vás, vaše vystoupení samozřejmě na podporu Víta Rakušana bylo úplně mimo. (Předsedající: Čas, paní poslankyně.) Díky.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další faktická poznámka, paní poslankyně Taťána Malá, a bude následovat faktická poznámka pana poslance Letochy. Paní poslankyně, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Taťána Malá: Pane předsedající, děkuji za slovo. Já jsem fakt nechtěla vystupovat, ale už to tady padlo asi po sto dvacáté páté. Nejdřív se tím oháněl neustále pan ministr Síkela, tou odvahou, teď pan kolega Letocha. Když jste tak strašně odvážní a jste ti frajeři, tak je strašná škoda, že ta vaše odvaha končí u vrat Sněmovny a u vrat ministerstev. Protože kdyby to tak nebylo, tak vylezete na to náměstí a vysvětlíte lidem, jak to všechno je, a postavíte se před ně. Ale vy dokážete prostě vykládat o tom, jak jste odvážní, jenom za tím mikrofonem.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní bude následovat faktická poznámka pana poslance Letochy. Uvidíme, jestli je to odvážné vystoupení.

 

Poslanec Petr Letocha: Myslím si, že ne. Já bych chtěl jenom věcně reagovat, za prvé tedy opravit paní poslankyni, vaším prostřednictvím. Já už nejsem zastupitelem ve městě Karviná, ale to nevadí. Každopádně myslím si, že přesto by mohlo být tady tohle velmi zajímavé, protože já bych samozřejmě byl rád, kdybych mohl ovlivnit, že se v Karviné nezruší čtyři pobočky, ale třeba jenom dvě. Byl bych velmi rád. Ale právě proto, že ministr vnitra nechce tímto způsobem postupovat a nechce, aby každý ze 108 poslanců mohl působit na Ministerstvo vnitra, aby zrovna v jeho městě tu pobočku nezrušili, tak tohle beru proto za správné, aby Česká pošta určila, kolik těch poboček se tam má zrušit. A je na primátorovi města Karviné, a já mu držím palce, aby pakliže není spokojen s výběrem rušených poboček, aby ty pobočky vyjednal s Českou poštou a přesvědčil ji, že je třeba zrušit nějaké jiné. Takže tady je to naprosto v souladu s tím, co pan ministr v podstatě říkal. A jinak k tomu ostatnímu bych se musel opakovat v tom projevu a to už bych velice nerad.

A v rámci té odvahy, jak tady bylo řečeno, tak já jsem právě v Karviné před čtrnácti dny uspořádal debatu na téma, co se tady děje, a bedlivě jsem vysvětloval občanům, kteří se přišli zeptat, jaká je situace v tuto chvíli na vládě, co se děje s důchody a tak dále. Ano, je pravda, Česká pošta v tom zahrnuta nebyla, protože v tu chvíli Česká pošta se ještě neřešila. Ale já nemám obavu z toho, že ve chvíli, kdy bychom uspořádali další kolo takové debaty, že by na to přišli lidé, a rád bych jim to vysvětloval stejně tak, jako to vysvětluji teď. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Kasal, připraví se pan poslanec Mašek.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych se rád vaším prostřednictvím vyjádřil k panu poslanci Letochovi. Já jsem ho velmi bedlivě poslouchal a mně se zdálo, že si popletl trochu věci, protože on nám tady říkal, že my bychom měli jako opozice vysvětlovat a my bychom měli přicházet s nápady. Pane poslanče Letocho, vy rušíte ty pobočky, vy jste přišli s nějakým programem, který nikdo neviděl, analýzou, kterou nikdo neviděl, tak jak se k tomu máme vyjadřovat? A opozice tady není od toho, aby vysvětlovala vaše kroky. To jste si trochu spletl!

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Mašek. Než tak učiní, načtu jednu omluvu. Pan poslanec Výborný Marek se omlouvá od 18.15 hodin z pracovních důvodů.

Pane poslanče, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Mašek: Moc děkuji. Tak tady byla opakovaně výzva od pana kolegy Letochy, vaším prostřednictvím, abychom byli konstruktivní. My konstruktivní jsme a byli jsme i na tom výboru pro bezpečnost. A náš dotaz byl: proč jste nevyužili program Pošta Partner, který byl připraven a měl převrátit ten počet kamenných pošt ze současného asi 2 400 na 600 a naopak nahradit ho programem Pošta Partner, který je výrazně levnější? Opakovaně jsem vyzval pana ministra i zástupce České pošty, aby nám posloužili nějakými čísly, co co stojí. Toho jste nebyli schopni. Takže já z dnešního jednání jsem si pochytil nějaká základní čísla.

Takže úspora škrtu, říkám znovu tupého škrtu, 300 poboček má přinést úsporu 700 milionů ročně. To je podílem vlastně na jednu poštu 2,33 milionu. Na druhou stranu tady padlo v některém z příspěvků mých kolegů, že Poštou bylo nabízeno měsíčně 25 000 korun podpora městu nebo tomu partnerovi na Poštu Partner, což je 300 000 ročně. Čili kdyby Pošta skutečně využila ten čas od ledna loňského roku k jednání se starosty a primátory, tak mohla, aniž by snížila ten počet absolutně, ten mohl zůstat stejný, ale převodem na Poštu Partner těch 300 poboček, tak by to bylo 2 300 000 čisté úspory Pošty místo 300 000 nákladů ročně. Takže by uspořila ta Pošta 2 miliony. Já se jenom divím, proč to tady neříká pan ministr Rakušan. On totiž nemůže. On žádnou komisi pro transformaci nemá. On vaří z vody a vaří z nuly. Takže skutečnost je, že by to bylo řešitelné, nemuselo by se snižovat (Předsedající: Čas, pane poslanče!) a starostové by rádi přistoupili (Čas!) na takovou spolupráci.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Vracíme se do všeobecné rozpravy. Nyní vystoupí pan poslanec Bělica. Pan poslanec Bělica už je u mikrofonu, tak prosím.

 

Poslanec Josef Bělica: Dobrý den, pane předsedající dámy a pánové. Rád bych se také krátce vyjádřil k problematice České pošty. Já jsem se již v minulosti pokoušel načíst bod s názvem Rušení poboček České pošty v Moravskoslezském kraji, ale bohužel mi takový bod nebylo umožněno načíst a nebyl schválen. Myslím si, že celá ta kauza za celou tu dobu nabrala zajímavou dynamiku a celou touhle problematikou se prolíná pár celkem pikantních momentů. Jedním z nich je zcela nulová komunikace se starosty a primátory před samotným rozhodnutím. Já mám prostě obavu, že koaliční poslanci nás nejenom že nechtějí poslouchat, ale ta arogance, s kterou tady někteří z vás dneska vystoupili, je toho důkazem. Vy nás vůbec neposloucháte.

Následná jednání se starosty a primátory po tom, co to rozhodnutí padlo? Jako opravdu jednání od slova vyjednávat? To byla schůzka oznamovací. Aspoň ta, kterou jsem zažil já. Zástupce České pošty se choval slušně, korektně, ale jednání začalo s tím, že to není jednání. On mi přišel oznámit, co se stalo. V mém rodném a krásném Havířově z osmi poboček bude zrušeno pět. Zůstanou nám tři. Dámy a pánové, jedna pobočka na 23 000 lidí. My jsme druhé největší, druhé nejlidnatější město Moravskoslezského kraje a nikomu jsme nestáli a ti naši občané nestáli nikomu za to, aby nám někdo řekl, na základě jakých parametrů - a to je další z těch bodů, o kterých tady celou dobu hovoříme - k tomu vůbec dochází. Proč v Moravskoslezském kraji 56 poboček? Proč ne 50, proč ne 30? Na základě jakých ekonomických dat to bylo vybráno? Kdo o tom rozhodl? Kdo dělal ty analýzy? Existuje nějaký transformační plán? Paní Columbová. My jsme o něm slyšeli už všichni několikrát, ale nikdo ho nikdy neviděl. To je to, o čem tady hovoříme. My se o těch věcech chceme bavit, byli jsme připraveni se o nich bavit, ale někdo nás postavil před hotovou věc. Mně bylo přislíbeno na konci toho jednání, že ta data dostanu, nedostal jsem je. Možná je dostanu v budoucnu. Nevím.

Na základě toho jsem spoluautorem dvou výzev. Já dneska, když jsem slyšel první vystoupení pana ministra Rakušana, tak jsem si říkal, že ty výzvy tady číst nebudu, ale po tom, co předvedl, vaším prostřednictvím, pane předsedající, pan ministr Síkela, ta arogance a samolibost, s jakou on je schopen vystoupit, a ještě to dávat na odiv, tak je přečtu.

Ta první výzva, kterou podepsali primátoři a starostové - pane Letocho - z okresu Karviná. Jak jste tady řekl, už nejste zastupitelem města Karviná, protože jste ve volbách neuspěl. Vy jste se nedostali přes pět procent. To je možná důvod, třeba ta arogance a to, jakým způsobem v té komunální politice musíte prostě před ty lidi předstupovat. Takže by to chtělo možná trošku pokory v tomto směru.

Vážený ministře Rakušane, jako předseda hnutí Starostové jste hodil starosty přes palubu. O zrušení poboček České pošty jste rozhodl o nás bez nás. Nikdo z Ministerstva vnitra s námi záležitost nekomunikoval a nekonzultoval. Jak mohli úředníci v Praze relevantně rozhodnout o uzavření té či oné pošty, když neznají místní specifika? A ekonomické ukazatele opravdu nemohou být vždy dogma. My bychom možná pochopili, že nějaká razantní ekonomická opatření musí přijít, že Česká pošta je přebujelý státní moloch, který je třeba zeštíhlit. Ale po řadě manažerských selhání zájmových skupin kolem vaší osoby to nakonec odskáčou obyčejní lidé, klienti Pošty a její zaměstnanci. Pane ministře, víte vůbec to, že v některých městech zavíráte bezbariérové pobočky a necháváte pouze ty pro hendikepované občany nedostupné, jako například v Opavě nebo v Šumperku? Proč jsme nebyli jako starostové a primátoři o zrušení pošt v našich městech informováni? Proč jsme se to dozvěděli až z novin? Proč jsme nemohli k plánovaným zavíráním dát svá stanoviska a upozornit na případné problémy s ukončením dostupnosti poštovních služeb v té či oné lokalitě? Vždyť jsme to my, starostové a primátoři, kdo teď musí občanům vysvětlovat unáhlená, nelogická a špatná rozhodnutí managementu České pošty. - Pane ministře Rakušane, jako ministr jste selhal. Podepsáno třemi primátory a starosty z okresu Karviná.

Pane ministře Rakušane, víte, že jdete rušit pobočky, které jste v nedávné době zrekonstruovali, jako třeba v Opavě na nádraží? Že rekonstrukce té pobočky stála 15 milionů korun a před několika týdny ji slavnostně s primátorem otevíral váš ministr financí Stanjura jako opavský patriot? Já to chápu. A není to přece hloupé?

Jako když mi zástupce Pošty řekne, že ta restrukturalizace je v šuplíku několik let, tak já se ptám, když tady padlo, že stát jako dobrý hospodář, tak proč se opravovaly pobočky, které se teď ruší? Víte, že oprava toho nádraží stála 100 milionů korun? A že město teď rekonstruuje ze svých nákladů přednádražní prostor a mimochodem tam je naprojektované parkoviště pro tu poštu, která se zruší? To není žert. To je Česká republika a to je nepřipravená restrukturalizace a transformace ve svých důsledcích. Kdybyste občas vystrčili nos z kanceláří, tak byste viděli reálný život.

Může mi někdo prosím říct, kolik z těch uzavíraných poboček bylo v posledních dvou letech rekonstruováno a kolik to stálo? Nenašly by se tam třeba nějaké prostředky na samotnou restrukturalizaci? Zveřejníte konečně data, na základě kterých ta rozhodnutí padají? Představíte ten samostatný restrukturalizační plán? Existuje vůbec? Co má být jeho výsledkem? Jaká je rozvaha celého projektu? Přece když jdete něco transformovat, tak musíte vědět, kolik to bude stát a co to přinese! Pane ministře, mluvil jste tady o udržitelnosti Pošty. Já chápu, že Pošta nemá být primárně ziskovou společností, ale jaká je tedy ta udržitelnost? Jaká jsou ta čísla? Jak bude fungovat po té restrukturalizaci? Vždyť přece nám tady celou dobu tvrdíte, že nejde jenom o těch 300 poboček, že to bude nějak pokračovat. Ale jak? Ta paní Columbová, kterou nikdo neviděl. Jak to bude s dostupností jednotlivých služeb pro ty občany, kterým teď zrušíte tu bezbariérovou pobočku, a oni prostě po těch schodech se na tu poštu nedostanou? Jasně, oni přijdou za námi, za primátory, za starosty a po nás budou chtít řešení. Bude výsledkem té restrukturalizace rozdělení Pošty na více podniků? Je to součástí? Bude se oddělovat balíková služba, budou se rozdělovat poštovní zásilky? A tyhle dotazy chceme zodpovědět. To je všechno. Já si myslím, že to je konstruktivní, na tom není nic nelegitimního.

Dovolte mi, abych vám odcitoval kolegu primátora Děčína, který napsal do naší skupiny, protože o tom komunikujeme po jednání se zástupcem České pošty, toto - cituji: Také jsem absolvoval jednání s Poštou. Dozvěděl jsem se přesně to, co jsem čekal a co jsem slyšet nechtěl. Co mě ale vytočilo, jsou podmínky Pošta Partner Plus. Když ji budeme chtít provozovat tam, odkud Pošta odchází, budeme platit kromě celého provozu a vybavení a odvodů také licenci za franšízu Poště. Měsíčně 30 000 korun. Konec citace.

To jako vážně? To jako vážně budeme platit franšízu jako fast food? To jako vážně se pořád bavíme o té České poště? To primátorovi Přerova někdo řekne 35 a v Děčíně to bude 30? Tak existuje k tomu nějaký papír a nějaký podklad, za který se někdo postaví? Je k tomu nějaká analýza, nebo ne?

Já jsem měl v pondělí jednání zastupitelstva. Vy jste, pane ministře, svým přístupem k transformaci České pošty dokázal jednu zcela zajímavou věc a pro naše město celkem nevídanou. Všichni zastupitelé se shodli na tom, že je to hloupost, když ty informace nemáme, a dokonce i ta naše opozice, která z principu je vždycky proti, tak najednou mlčela a souhlasila s námi. Takže se vám přece jenom něco povedlo v tomto směru. Nicméně i zastupitelé v našem městě vyjádřili zájem, aby ta data, která vedou k té transformaci, a jak ta transformace bude vypadat, dostali. Já pořád vnímám rušení poboček jako část nějakého restrukturalizačního projektu. Ale jak máme těm občanům říkat, jakou část a čeho, když nic takového neexistuje?

A vzhledem k tomu, že to trvá nějakou dobu, tak jsem spoluautorem i druhé výzvy, pane ministře, a tentokrát výzvy, kterou jsem adresoval vám jako předsedovi hnutí Starostové a nezávislí. Dovolím si ji odcitovat:

Pane předsedo hnutí Starostové a nezávislí Víte Rakušane, jelikož jste opakovaně zklamal důvěru starostů a primátorů měst a obcí České republiky, vyzýváme vás, abyste se s vašimi kolegy přestal politicky sdružovat pod názvem Starostové. Nulová komunikace s vedením samospráv, žádný ohled na potřeby měst a obcí, tak lze shrnout styl vaší práce. Naposledy jste selhal při nepovedené transformaci České pošty, tak jste starosty a primátory zcela obešel a bez jejich vědomí společně s managementem České pošty rozhodl o zrušení stovek poboček. Vnímejte naši výzvu jako logický a správný a legitimní krok, kterým chceme zabránit matení občanů České republiky. Vy ve skutečnosti nereprezentujete starosty, tak proč se za nás falešně schováváte? Ctíme demokratické principy, respektujeme výsledek voleb a nijak nezpochybňujeme vaše právo zastávat funkci ve vládě České republiky, ovšem důrazně protestujeme proti zneužívání práce starostů a primátorů v názvu vašeho hnutí. Nemáte na to nárok, a zde jsou některé důvody. Za prvé, hnutí Starostové a nezávislí má ve svých řadách daleko méně starostů než jiné politické subjekty zastoupené v Poslanecké sněmovně. Na vašich volebních kandidátkách se starostové vyskytují zcela výjimečně. A co je nejdůležitější, směřování vaší práce a styl komunikace s municipalitami není pro starosty přínosem. Naopak, naši činnost pro občany nám komplikujete a ztěžujete. Pane Rakušane, vyzýváme vás, přestaňte zneužívat práci starostů a primátorů a jako předseda iniciujte změnu vašeho hnutí, změnu názvu. Konec citace.

Dámy a pánové, když jsem tuto výzvu připravoval, tak jsem si říkal, ona nějakou dynamiku asi nenabere. A budete se divit, nabrala. Ze začátku ji podepsalo osm, deset primátorů a starostů a dnes už je tam těch podpisů skoro padesát, z toho dvanáct primátorů, místostarostů, náměstků primátorů. Transformace České pošty je opravdu téma.

Všechny nás mrzí, že ten poslední, kdo se o tom dozvídá, jsou starostové a primátoři. My prostě ta data nemáme. A po tom všem, kam ta diskuse směřuje a jak zbytečně byla vyhrocena, já bych se opravdu vrátil k tomu, jak zde na začátku vystoupil pan ministr Rakušan, a já jsem chtěl to své vystoupení na základě jeho vstřícné prezentace upravit, že nebude až tak vyhrocené, ale bohužel po tom, co předvedl pan ministr Síkela, vaším prostřednictvím, a potom pan poslanec Lochman - jste opravdu na sebe hrdí? Na to, jak tu situaci hrotíte? Na to, jakým způsobem prezentujete svoji aroganci? Tak jestli na to jste hrdi, tak k tomu vám tedy gratuluji.

Ještě bych se chtěl vyjádřit tady k vyjádření pana ministra Jurečky, který tady mluvil o snaze vlády. Pane ministře Jurečko, já jsem z regionu rázovitého a já opravdu, když občas zajdu do hospody v té naší obci, tak nikdy nevím, jestli vylezu, aniž bych dostal přes držku, jak se u nás říká. Zatím se mi to vždycky povedlo. A pane ministře, vám řeknu k té snaze vlády - u nás se říká, že snaha není koksovatelna, bo právě proto. (Pobavení v sále.)

Takže dámy a pánové, já doufám, že arogance, s kterou tady někteří mí kolegové poslanci vystoupili, se nestane do budoucna řekněme standardem. Já jsem to říkal mnohokrát, my bychom měli začít všichni u sebe, to obviňování - vy toto a my tamto. My jsme ale zodpovědní těm lidem v této zemi. Pojďme udělat ten první krok a začněme se o těch věcech bavit. Začněme ty věci připravovat tak, ať nám dávají smysl, a poslouchejme se prosím. Bez urážek a bez toho, aniž by musel někdo zbytečně každé vystoupení svého kolegy shazovat, snižovat a zbytečně na něho útočit.

Dámy a pánové, já vám moc děkuji za pozornost a doufám, že jsem vás příliš nenudil. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Zatím poslední přihlášená do obecné rozpravy je paní poslankyně Ožanová. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Kolegyně a kolegové, pane poslanče Letocho, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, vy jste řekl, že vyhlížíte návrh opozice. My vyhlížíme vaši analýzu. Tolik k tomu, protože stejně jako ministr Síkela chcu reagovat na předchozí debatu.

Já jsem před Velikonocemi navrhla bod, který se jmenoval Matematika České pošty, a kupodivu tento bod jednání nebyl schválen. Zcela ignorujete naše snahy o diskusi. Říkáte, že na bezpečnostním výboru nějaká diskuse proběhla, nicméně tato diskuse má proběhnout zde. Já jsem v reakci na to, co se děje, už podala písemnou interpelaci a domnívám se, že pokud je vůle, tak mi bude odpovězeno dříve než za třicet dnů, a proto předem děkuji panu ministru Rakušanovi, že vyslyší mou prosbu a odpoví mi v nejbližší době na mou interpelaci, která se týká tohoto problému.

Co se týče matematiky České pošty, tady už to několikrát zaznělo, tady bývalý náměstek primátora Opavy si stěžoval na 56 000 obyvatel Opavy, dvě pošty. Dámy a pánové, městský obvod Ostrava jih má 100 000 obyvatel, zbudou tam dvě pošty, tedy na 50 000 obyvatel jedna pošta. To opravdu v té analýze vám takto vyšlo? Myslíte si, že to je normální? Ano, potom byste mohli uzavřít podstatně víc poboček, pokud budete takto uvažovat, když dáte na 50 000 obyvatel jednu poštu.

A další, co bylo zajímavé, týkalo se to městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz. Starostovi přišel krásný dopis, že se ruší dvě pobočky, v novinách si přečetl, že se ruší tři. Dvě nerovná se tři. Prosím, naučte se matematiku, opravdu to není vhodné.

Já jsem chtěla sice o něco déle hovořit, nebudu. Připomenu jednu věc, která tu nezazněla. Pošta plní také jiné úkoly, například doručuje soudní obsílky i věci týkající se správního řízení, obálky s pruhem. Já bych chtěla vědět, jak ta analýza počítala s tím, jak bude zajištěno toto doručování, protože aspoň co jsem z tisku, nikoliv zde slyšela, tak bude omezena například otevírací doba a podobně. Jak se potom bude počítat fikce doručení, když ti lidé budou mít znemožněno obsílku od soudu si řádně vyzvednout v lhůtách, či správních orgánů?

A také k té digitalizaci. Já chápu, že se snažíte dotlačit lidi do toho, aby měli datové schránky, ale prosím vás, existují lidé, kteří nechtějí používat výpočetní techniku, existují lidé staršího věku, pro které je to problematické. A promiňte, existuji i já, kdy operátor internetu na mě kašle, a přestože platím internet, nemám dodané řádně služby. Nechcu proto datovou schránku, protože si ji prostě nemůžu vyzvednout.

Nebudu více hovořit ani číst svůj připravený projev, protože chci, abychom ještě dnes včas skončili. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní poslankyně. To je zatím poslední přihlášená do diskuse. Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy z místa? Nikoho nevidím, končím tedy všeobecnou rozpravu a ptám se, zda je zájem o závěrečná slova? Není. Přistoupíme tedy k rozpravě podrobné, do které se hlásí paní zpravodajka, paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem avizovala v obecné rozpravě, že budeme navrhovat usnesení, které má sedm bodů. Já jsem do každého poslaneckého klubu přinesla návrh tohoto usnesení. Teď ho v podrobné rozpravě načtu a chtěla bych požádat, abychom o každém bodu hlasovali zvlášť. Prakticky vychází z toho, o čem dnes bylo jednání ohledně situace v České poště.

Takže první bod. Poslanecká sněmovna za prvé vyzývá ministra vnitra... (Silný hluk v sále. Obrací se na předsedajícího se žádostí o zjednání klidu.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, paní poslankyně, já vám rozumím. Prosím, kolegyně a kolegové, abyste se utišili. Bude tu načítáno usnesení, o kterém budeme za pár okamžiků hlasovat. Tak prosím, ať všichni víme, o čem budeme hlasovat. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji.

Poslanecká sněmovna vyzývá ministra vnitra, aby předložil analýzu, na základě které byly vybrány jednotlivé pobočky k uzavření. - Chtěla bych podotknout, že toto usnesení schválil bezpečnostní výbor.

Za druhé, Poslanecká sněmovna vyzývá ministra vnitra, aby odložil uzavření poboček České pošty minimálně o půl roku, až do doby, než dojde k dohodě s dotčenými městy a obcemi.

Za třetí, Poslanecká sněmovna vyzývá ministra vnitra, aby předložil jasné podmínky, za kterých mohou dotčená města zachovat pobočky Pošty v rámci projektu Pošta Partner. - Chtěla bych podotknout, že toto usnesení také schválil bezpečnostní výbor.

Za čtvrté, Poslanecká sněmovna vyzývá ministra vnitra, aby poslal finanční prostředky České poště, s. p., formou kompenzace za covid a uprchlickou krizi.

Za páté, Poslanecká sněmovna vyzývá ministra vnitra, aby prázdné objekty České pošty byly nabídnuty městům a obcím a aby popřípadě byl schválen bezúplatný převod vládou České republiky v souladu s právními předpisy.

Za šesté, Poslanecká sněmovna vyzývá ministra vnitra, aby předložil analýzu a data výhodnosti převodu dopravy na soukromé firmy v roce 2022. - Toto bylo také schváleno bezpečnostním výborem.

Poslední. Bezpečnostní výbor uložil, aby Nejvyšší kontrolní úřad šel na kontrolu do České pošty. Toto usnesení se ale muselo naformulovat a to zní: Poslanecká sněmovna předkládá podle § 17 odst. 3 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, podnět Nejvyššímu kontrolnímu úřadu ke kontrole činnosti České pošty, s. p., a žádá o její provedení bezodkladně. (Odmlka pro neklid v sále.)

Děkuji, pane místopředsedo. (Vyčkává se.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuji za klid v sále... Prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Nyní bych navrhovala, že bych vždy, pane místopředsedo, přečetla navržené usnesení, o kterém vy byste dal hlasovat.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Paní poslankyně, určitě. Nicméně ještě se ptám, jestli se někdo jiný hlásí do podrobné rozpravy. Ano, hlásí se pan poslanec Lochman, tak ho prosím, aby se ujal slova. Pane poslanče, prosím, máte slovo. Děkuju.

 

Poslanec Ondřej Lochman: Děkuji za slovo. Já mám ještě další návrh. Navrhuji klidně, aby to bylo jednodušší procedurálně, po diskusi s panem místopředsedou, že načteme ty body pod sebe. V jednom bodu se téměř shodujeme s paní kolegyní, u toho prvního se naopak neshodujeme. Bylo vidět z té diskuse, že máme jiný pohled na to, jakým způsobem má být naopak Pošta transformována. Bylo jasné z vyjádření pana ministra Rakušana, že si za svým jednáním stojí, stejně jako vláda přijala tyto změny.

Proto za prvé, navrhuje, že Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyjadřuje podporu vládě České republiky a místopředsedovi vlády, ministrovi Rakušanovi i vedení Pošty, s. p., při další transformaci Pošty s cílem ji optimalizovat a finančně stabilizovat.

Za druhé. Zde bych chtěl hledat dohodu naopak ve výboru pro bezpečnost, a paní Vildumetzová také, kolegyně, prostřednictvím předsedajícího, načítala usnesení, které je velmi podobné. My jsme pouze změnili některé lingvistické části. Nicméně za druhé: předkládá podle § 17 odst. 3 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, podnět Nejvyššímu kontrolnímu úřadu ke kontrole činnosti České pošty, s. p., a žádá o její provedení bez zbytečného odkladu.

Tedy zde se prakticky, paní kolegyně, shodujeme v tomto bodu. Pokud je to pro vás vlídnější, klidně navrhuji hlasování po bodu.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Teď tomu nerozumím. Načetl jste tato dvě usnesení a chcete dát hlasovat o obou, přestože to vaše druhé usnesení je téměř totožné se sedmým bodem paní poslankyně Mračkové Vildumetzové?

 

Poslanec Ondřej Lochman: Je tam pouze změna důrazu na konci té věty, ale jinak chci nechat hlasovat o té mé podobě, o té mé formě.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Dobrá. Paní zpravodajka.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Pane místopředsedo, nevím, jestli jste se teď vtělil do mě, když jste tady dneska tedy vystupoval. Já bych jenom chtěla říct, že to, co jsem tady četla, navrhl legislativní organizační výbor tady Poslanecké sněmovny. Takže já jsem tady přečetla usnesení, který on navrhl. Ale asi jste mě neposlouchal. Takže ten návrh je úplně stejný. A vy tedy navrhujete, aby Sněmovna hlasovala o usnesení, že Poslanecká sněmovna vyjadřuje podporu vládě, místopředsedovi, panu ministrovi vnitra a vedení Pošty při transformaci Pošty s cílem ji optimalizovat a finančně stabilizovat.

Dovolila bych si navrhnout, že o tomto bychom hlasovali jako poslední bod, zda s tím souhlasíte, protože já jsem navrhovala, že budeme hlasovat po bodech, takže je jedno, jestli to bude první, nebo poslední bod. To znamená, že by to byl osmý bod, jestli s tím takto souhlasíte. Stejně budeme hlasovat o jednotlivých bodech, ano? Dobře, poprosím pana místopředsedu.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Dobrá. Ještě se zeptám, jestli se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy, ve které by chtěl načíst nějaké další usnesení či protinávrh k těm předloženým? Pokud tomu tak není, končím i podrobnou rozpravu. Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova v tuto chvíli? Zájem o závěrečná slova není, proto poprosím paní zpravodajku, aby se ujala slova a postupně načítala jednotlivá usnesení a my jsme o nich hlasovali.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: (Poslanci se dohadují mimo řečnický pultík.) Vážený pane místopředsedo, já se tady nebudu, omlouvám se, s panem Lochmanem přít o tom, že budou dvě stejná usnesení. Za prvé, usnesení o tom, aby šel Nejvyšší kontrolní úřad do České pošty, jsme předložili na bezpečnostním výboru my, bylo to schváleno a dnes jsem do mailu... Všichni členové bezpečnostního výboru dostali od organizačního výboru legislativy formulaci, jak to usnesení má být v souladu prostě s jednacím řádem a se všemi. Toto jsem překopírovala a dala do toho usnesení. Takže vůbec nechápu, co to tady v tuhle chvíli - omlouvám se - je zase za hru, s kterou teď tady přichází pan Lochman, že bude jeho usnesení a naše usnesení, když to usnesení je stejné. Ano?

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: (O slovo se hlásí poslanec Lochman.) Já se omlouvám, ale jenom přednostní práva. Skončila podrobná rozprava a já vám v tuhle chvíli, pane poslanče, nemůžu dát slovo. Já bych tedy navrhoval, jestli není mezi vámi shoda, abychom to zjednodušili, abychom se tady déle nebavili o tom, jakým způsobem budeme hlasovat, protože je to o jedno hlasování navíc. Jestli není shoda na tom, že ta usnesení jsou věcně stejná, tak doporučuji, abychom prostě hlasovali o obou usneseních, byť jsou věcně stejná, akorát se liší jazykově.

S přednostním právem pan místopředseda Bartošek.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane místopředsedo. Pouze pro pořádek, každý z poslankyň a poslanců může v podrobné rozpravě načítat usnesení tak, jak považuje za správné. Jestliže se usnesení liší byť jen v jednom slovu, nejsou to identická usnesení a je správné hlasovat o každém zvlášť. Toto je pouze procedurální vysvětlení toho, co by se teď mělo odehrát. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Přesně tak. Mám stejný názor, proto jsem to také řekl, že v případě, že není dohoda mezi zpravodajem a tím, kdo přednesl alternativní usnesení, že prostě musíme dát hlasovat o obou usneseních, byť jejich obsah je věcně stejný. Tak, paní zpravodajko.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane místopředsedo. Takže usnesení, které jsme dnes obdrželi tady od legislativního odboru Poslanecké sněmovny, mi chcete tedy říct, že je špatně? Ano? Tím vlastně vy toto říkáte. Já se omlouvám. Víte, jak to na mě působí, kolegové a kolegyně? Aby to nebylo usnesení hnutí ANO a aby to bylo usnesení koalice. A to je celá ta hra. A to mně tedy připadá úplně neskutečné! Takže já už nevím, co si mám o vašem jednání myslet! (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Paní poslankyně, nezlobte se na mě, ale ukončili jsme podrobnou rozpravu. Jakékoliv výtky mohly zaznít jak ve všeobecné, tak v podrobné rozpravě. Ta byla uzavřena. Nyní bychom prostě měli přistoupit k hlasování. Teď máte prostor pro to, bavit se o tom, jakým způsobem budeme hlasovat, jaká bude procedura. Pro to ten prostor je, nikoliv pro to, abychom znovu otvírali politickou debatu a přeli se tady, kdo dal lepší nebo horší usnesení. Jsou tu dvě usnesení, prostě se liší a budou hlasována obě dvě usnesení. A já vás prosím, abyste jednotlivá usnesení začala načítat a mohli jsme hlasovat.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Pane místopředsedo, souhlasím. Omlouvám se. V tuto chvíli dávám návrh na proceduru, aby se hlasovalo o navržených sedmi bodech a osmý bod, který předložil pan Lochman v rámci vyjádření podpory vládě České republiky. Takový je můj procedurální návrh. Dejte o něm prosím hlasovat.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Počkejte, vy navrhujete, aby se hlasovalo vaše usnesení, abychom hlasovali po bodech? (Poslankyně Mračková Vildumetzová: Ano.) Tomu rozumím. A následně bychom hlasovali o dvou usneseních pana poslance Lochmana. Nemůžete odmítnout dát hlasovat usnesení. To není návrh procedury. V proceduře se můžeme bavit o tom, jestli budou hlasována vaše usnesení první a pana kolegy druhá. Ale nemůžeme tady zamítnout... nemůžete tady dávat návrh na zamítnutí hlasovat o jakémkoliv návrhu. To je nesmyslné. (Rozruch v sále.)

Tak s přednostním právem ještě pan místopředseda Bartošek.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane místopředsedo. V souladu s jednacím řádem dávám protinávrh proti proceduře, tak aby bylo hlasováno po bodech: prvních 1 až 7 bodů tak, jak přednesla paní navrhovatelka, zpravodajka, omlouvám se, a následně dva body, které přednesl pan poslanec Lochman.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane místopředsedo, mně to přijde také logické. Ale já to ani nemůžu dávat hlasovat jako protinávrh, protože se nemůžu ztotožnit s návrhem paní poslankyně Mračkové Vildumetzové, protože ho považuju za nehlasovatelný. Není možné, aby v rámci procedury zaznělo, že nebude hlasováno o jednom z přednesených usnesení.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: S vaším názorem souhlasím, a proto žádám, aby bylo dáno hlasovat o proceduře tak, jak jsem navrhl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano. Ptám se, zda je tu jiný návrh, než teď přednesl pan místopředseda Bartošek ohledně procedury? Jestli tomu tak není, tak bych doporučil vzhledem k té debatě, abychom si tu proceduru odhlasovali. Zagonguji, aby mohli dorazit kolegové z předsálí. Raději vás odhlásím a poprosím vás, abyste se svými identifikačními kartami přihlásili znovu. Počet poslanců v sále se pomalu ustálil.

 

Jenom zopakuji, o čem budeme hlasovat. Budeme hlasovat o návrhu na proceduru, kterou přednesl pan místopředseda Bartošek, a sice v té podobě, že nejprve budeme po bodech hlasovat návrhy, které přednesla paní poslankyně Mračková Vildumetzová, a poté budeme hlasovat o dvou dalších návrzích ze strany pana poslance Lochmana. Je nám všem jasné, o čem budeme hlasovat?

Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro proceduru? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 3, bylo přihlášeno 147 poslanců, pro hlasovalo 87, proti 59. Návrh procedury byl přijat.

 

Poprosím paní zpravodajku, aby nás provedla jednotlivými návrhy usnesení.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane místopředsedo. Takže první návrh na usnesení je: "Poslanecká sněmovna vyzývá ministra vnitra, aby předložil analýzu, na základě které byly vybrány jednotlivé pobočky k uzavření."

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh usnesení? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 4, bylo přihlášeno 148 poslanců, pro hlasovalo 63, proti 47. Návrh usnesení byl zamítnut.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Další usnesení: "Poslanecká sněmovna vyzývá ministra vnitra, aby odložil uzavření poboček České pošty minimálně o půl roku, až do doby, než dojde k dohodě s dotčenými městy a obcemi."

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh takového usnesení? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 5, bylo přihlášeno 148 poslanců, pro hlasovalo 60, proti 58. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Třetí návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyzývá ministra vnitra, aby předložil jasné podmínky, za kterých mohou dotčená města zachovat pobočky pošty v rámci projektu Pošta Partner."

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 6, bylo přihlášeno 149 poslanců, pro hlasovalo 67, proti 25. Návrh byl zamítnut.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Čtvrtý návrh na usnesení: "Poslanecká sněmovna vyzývá ministra vnitra, aby poslal finanční prostředky České poště, státnímu podniku, formou kompenzace za covid a uprchlickou krizi."

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 7, bylo přihlášeno 149 poslanců, pro hlasovalo 61, proti 62. Návrh byl zamítnut.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Pátý návrh na usnesení: "Poslanecká sněmovna vyzývá ministra vnitra, aby prázdné objekty České pošty byly nabídnuty městům a obcím a aby popřípadě byl schválen bezúplatný převod vládou České republiky v souladu s právními předpisy."

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh usnesení? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 8, bylo přihlášeno 149 poslanců, pro hlasovalo 62, proti 23. Návrh byl zamítnut.

Další návrh usnesení, paní poslankyně?

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Já vás poprosím o zjednání klidu v jednacím sále.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano. Poprosím kolegy a kolegyně, aby se utišili, ať dobře slyšíme další návrh usnesení. Děkuji. Pokračujte, prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: "Poslanecká sněmovna vyzývá ministra vnitra, aby předložil analýzu a data výhodnosti převodu dopravy na soukromé firmy v roce 2022."

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 9, bylo přihlášeno 150 poslanců, pro hlasovalo 60, proti 42. Návrh byl zamítnut.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Sedmý návrh na usnesení: "Poslanecká sněmovna předkládá podle § 17 odst. 3 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolnímu úřadu, ve znění pozdějších předpisů, podnět Nejvyššímu kontrolnímu úřadu ke kontrole činnosti České pošty, s. p., a žádá o její provedení bezodkladně."

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano. Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh usnesení? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 10, bylo přihlášeno 150 poslanců, pro hlasovalo 64, proti 7. (Opoziční poslanci bouchají do lavic.) Návrh byl zamítnut.

 

Pokračujte v dalších návrzích usnesení, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Osmý návrh na usnesení, pana Lochmana: "Poslanecká sněmovna vyjadřuje podporu vládě České republiky," (Poslanci v levé části sálu hučí.) "místopředsedovi vlády a ministrovi vnitra Vítu Rakušanovi i vedení Pošty, s. p., při další transformaci Pošty, s. p., s cílem ji optimalizovat a finančně stabilizovat."

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh usnesení? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 11, bylo přihlášeno 145 poslanců (velký hukot a potlesk zleva), pro hlasovalo 79, proti 60. Návrh byl přijat.

 

Paní poslankyně, ještě poslední návrh usnesení.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Omlouvám se. Já jsem myslela, že paní předsedkyně (poslankyně Schillerová) chce něco k hlasování. Omlouvám se.

Poslední, devátý bod, který taky předložil pan Lochman: "Poslanecká sněmovna předkládá podle § 17 odst. 3 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, podnět k Nejvyššímu kontrolnímu úřadu ke kontrole činnosti České pošty, s. p., a žádá o její provedení bez zbytečného odkladu.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh usnesení? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 12, bylo přihlášeno 150 poslanců, pro hlasovalo 146, proti 1. Návrh byl přijat.

 

S přednostním právem se hlásí paní předsedkyně Schillerová a následně pan předseda Fiala. (Velký hluk v sále.)

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane -

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vážené kolegyně, kolegové - paní předsedkyně, ještě prosím o chvilinku. Poprosím kolegy, aby se utišili, případně odešli ze sálu, abychom i vystoupení s přednostním právem my ostatní mohli slyšet. Paní předsedkyně, prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo. Chce se mi říct - s Vítem Rakušanem na věčné časy a nikdy jinak! (Hukot a velký potlesk opozičních poslanců.) STAN dnes vyhrál, ale ti skuteční starostové, ti prohráli. Děkuju. (Potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další s přednostním právem vystoupí pan předseda Fiala.

 

Poslanec Radim Fiala: Dovolte mi taky jenom dvě věty. Mrzí mě, že jsme nedokázali přesvědčit vládní koalici o tom, že koncepce, kterou zvolili rušením poboček, je špatná. Na druhou stranu musím říct, že schválit si podporu ministru Rakušanovi a vládě v době, kdy jste Českou poštu přivedli téměř do insolvence, je něco neuvěřitelného! Děkuju. (Velký potlesk opozičních poslanců.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nevidím, že by se někdo další s přednostním právem hlásil. Končím projednávání bodu s názvem Situace v České poště.

Ještě než se rozejdeme, načtu jednu omluvu. Ministr Martin Kupka se omlouvá od 19 hodin z pracovních důvodů.

A ještě vám musím připomenout, že... Nyní tedy končím 60. schůzi a připomínám, že zítra, ve čtvrtek 20. dubna, bude v 9 hodin pokračovat přerušená 63. schůze.

To je vše, přeju vám hezký večer a zítra na shledanou.

 

(Schůze skončila v 19.24 hodin.)

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:58.