Úterý 4. dubna 2023, stenozáznam zahájení jednacího dne schůze

(Schůze zahájena ve 14.00 hodin.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji 63. schůzi Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

Aby byla zaznamenána naše účast, tak vás prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami, neboť jsem vás právě všechny odhlásila, případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty. S náhradní kartou číslo 15 budu hlasovat já. Žádné další náhradní karty nemám zatím hlášené.

Organizační výbor Poslanecké sněmovny stanovil návrh pořadu 63. schůze Poslanecké sněmovny dne 10. března tohoto roku. Pozvánka vám byla rozeslána elektronickou poštou téhož dne.

Nyní bych vás, vážené kolegyně a vážení kolegové, požádala o ztišení, neboť, jak jsem již avizovala i na jednání dnešního grémia, bych vás ráda vyzvala k tomu, abychom uctili památku zesnulého válečného veterána, armádního generála Emila Bočka, bývalého stíhacího pilota RAF, minutou ticha. (Přítomní povstávají.) Děkuji.

Nyní přistoupíme k určení dvou ověřovatelů této schůze.

 

Navrhuji, abychom určili poslance Oldřicha Černého a poslance Michala Zunu. Má někdo jiný návrh? Neeviduji nikoho s přihlášením. Pan poslanec Beitl asi omylem zmáčkl faktickou, ale nehlásí se s návrhem, je to tak?

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro určení těchto dvou ověřovatelů? Kdo je proti?

Hlasování číslo 1, přihlášeno 139 přítomných, pro 136, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že jsme ověřovateli 63. schůze Poslanecké sněmovny určili poslance Oldřicha Černého a poslance Michala Zunu.

Sděluji, že do zahájení dnešní schůze požádali o omluvení své neúčasti na jednání tito poslanci: Babišová Andrea z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Bašta Jaroslav z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Bauer Jan z důvodu zahraniční cesty z celého jednacího dne, Bernard Josef do 17 hodin z pracovních důvodů, Dražilová Lenka z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Dvořák Jaroslav do 15 hodin z pracovních důvodů, Exner Martin z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Fiala Radim z celého jednacího dne z osobních důvodů, Golasowská Pavla do 16 hodin z pracovních důvodů, ale ta mění svoji omluvu a ruší tuto načtenou, omluva je ve skutečnosti od 14.45 do 17 hodin, Heller Šimon se omlouvá do 15 hodin z pracovních důvodů, Horák Jiří z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Jáč Ivan od 17 hodin ze zdravotních důvodů, Jílková Marie do 22.30 ze zdravotních důvodů, Kučera Michal z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Lacina Jan z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Levko Jarmila z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Major Martin z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Metnar Lubomír do 18 hodin z pracovních důvodů, Novák Marek z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Olšáková Eliška do 13.30 z pracovních důvodů, Pivoňka Vaňková Pavla od 14 do 17 hodin z pracovních důvodů, Svoboda Bohuslav z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Tureček Karel z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Válková Helena z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Vondrák Ivo od 15 do 17.30 z pracovních důvodů a Zajíčková Renáta do 15.45 z pracovních důvodů.

Z členů vlády se omlouvají: Balaš Vladimír do 16 hodin z pracovních důvodů, Baxa Martin od 18 do 23 hodin z pracovních důvodů, Bek Mikuláš z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Hladík Petr z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Lipavský Jan z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Nekula Zdeněk z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Síkela Jozef z celého jednacího dne z osobních důvodů a Šalomoun Michal od 18 hodin z pracovních důvodů.

Nyní přistoupíme ke stanovení pořadu 63. schůze, jehož návrh je uveden na pozvánce. Nejdříve vás seznámím s návrhy, na kterých se shodlo dnešní grémium.

Navrhujeme za prvé vyřadit z návrhu pořadu body 2 a 113, což je sněmovní tisk 252, vládní návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, a ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb., druhé a třetí čtení.

Za druhé zařadit do návrhu pořadu nové body, a to sněmovní tisk 387, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, druhé čtení, a to do bloku Zákony - druhé čtení, zákonné lhůty jsou splněny, od úterý 4. 4. lze sněmovní tisk projednat; sněmovní tisk 402, návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany za účelem podpory vyšetřování, které provádí Mezinárodní trestní soud v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině, a výcviku a poradenství v Nigeru, a to do bloku Zprávy, návrhy a další body; návrh na potvrzení předsedkyně výboru Poslanecké sněmovny do bloku Zprávy, návrhy a další body; návrh na volbu členů Rady Státního fondu kinematografie do bloku volební body.

Za třetí navrhujeme následující postup jednání v tomto týdnu: dnes, to je v úterý 4. 4., zahájit jednání body z bloku Zákony - druhé čtení, a to v pořadí: bod 9 návrhu pořadu, sněmovní tisk 352, vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů; bod 10 návrhu pořadu, sněmovní tisk 353, vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů - související; nově zařazený bod ve druhém čtení, tedy sněmovní tisk 387, vládní návrh zákona o azylu, pokud bude zařazen; bod 3 návrhu pořadu, sněmovní tisk 283, vládní návrh zákona o ochraně hospodářské soutěže; nově zařazený bod - zpráva, sněmovní tisk 402, působení sil a prostředků Ministerstva obrany, bude-li zařazen, a bod 146 návrhu pořadu, Odvolání Markéty Pekarové Adamové z funkce předsedkyně Poslanecké sněmovny.

Zítra, tedy ve středu 5. 4., projednat body z bloku Zákony - první čtení v pořadí: bod číslo 16 návrhu pořadu, tedy sněmovní tisk 377, vládní návrh zákona o odpuštění penále z pojistného; bod 21 návrhu pořadu, sněmovní tisk 384, vládní návrh zákona o mimořádném odpuštění a zániku dluhů; bod 23 návrhu pořadu, sněmovní tisk 401, vládní návrh zákona o podpoře regionálního rozvoje; bod 90 návrhu pořadu, sněmovní tisk 365, poslanecký návrh zákona o provozu na pozemních komunikacích, podle § 90 odst. 2. Poté projednávat body z bloku Zákony - třetí čtení, a to v pořadí: bod 106 návrhu pořadu, sněmovní tisk 311, vládní návrh zákona o ochraně veřejného zdraví; bod 111 návrhu pořadu, tedy sněmovní tisk 346, vládní návrh zákona o elektronických komunikacích; bod 105 návrhu pořadu, sněmovní tisk 289, vládní návrh zákona, školský zákon; bod 107 návrhu pořadu, sněmovní tisk 312, vládní návrh zákona o sdružování v politických stranách. Nejpozději ve 13.45 hodin projednat nový bod, a to návrh na potvrzení předsedkyně výboru Poslanecké sněmovny, pokud bude zařazen, a poté volební body 125 až 127, což jsou: Návrh na změny ve složení orgánů Poslanecké sněmovny, Návrh na jmenování členů kontrolní rady Technologické agentury České republiky, Návrh na jmenování členů kontrolní rady Grantové agentury České republiky a nový volební bod, pokud bude zařazen, a to Návrh na volbu členů Rady Státního fondu kinematografie. (Hluk v jednacím sále přetrvává.)

Poprosím vás, kolegyně a kolegové, o ztišení. Upozorňuji, že výsledky tajných voleb budou vyhlášeny ještě ve středu 5. dubna s tím, že čas bude upřesněn předsedou volební komise.

A informace na závěr: na 53. schůzi Poslanecké sněmovny byly projednány body: bod 102, sněmovní tisk 249, novela zákona o zadávání veřejných zakázek, třetí čtení; bod 104, sněmovní tisk 288, novela zákona o ochraně zaměstnanců, třetí čtení; bod 108, sněmovní tisk 328, vládní návrh zákona o environmentálním stanovisku, třetí čtení; bod 109, sněmovní tisk 329, vládní návrh zákona o environmentálním stanovisku související, také třetí čtení; bod 110, sněmovní tisk 330, stavební zákon v třetím čtení. Škrtněte si je prosím, o tomto není potřeba hlasovat. Body nebudou součástí schváleného pořadu schůze. To je z mé strany vše.

O slovo se nyní hlásí několik poslanců. Já vás ještě jednou žádám, kolegyně a kolegové, o ztišení. A jako první je přihlášený s přednostním právem pan poslanec předseda Benda, následuje pan předseda Okamura. Ještě jednou vás prosím, abyste se ztišili, abychom mohli vyslechnout návrhy, které pan předseda chce přednést.

 

Poslanec Marek Benda: Vážená paní předsedkyně, vážení páni ministři, paní ministryně, vážené dámy a vážení pánové, já přednesu za vládní koalici tři návrhy, ke kterým nebyla shoda na dnešním politickém grémiu. Za prvé, aby dnes za těch pět pevně zařazených bodů návrhů zákonů, případně působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany, byly zařazeny ještě dva tisky ve druhém čtení, a to bod 12 dosavadního programu schůze, vládní návrh zákona o financování obrany České republiky a o změně zákona 2018, rozpočtových pravidel; sněmovní tisk 369 jako bod šestý dnešního programu a jako bod sedmý bod 11, vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti obrany, sněmovní tisk 368, také druhé čtení. Teprve po těchto dvou bodech by následoval návrh na odvolání paní předsedkyně.

A zítra po bodech, které jsou navrženy na pevné zařazení z grémia, navrhuji, abychom ve 13 hodin napevno zařadili sněmovní dokument 1927, to jest odvolání pana Köppla z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání s tím, že následující volební body by pokrčovaly bezprostředně po jeho projednání, nejpozději však 13.45. To jsou dvě, tři změny, které si dovoluji navrhnout.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Nyní je přihlášen pan předseda Tomio Okamura a následuje paní poslankyně Maříková. Prosím, máte slovo. Kolegyně a kolegové, prosím o ztišení ještě více.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, já bych chtěl jako první mimořádný bod dnešní schůze Poslanecké sněmovny navrhnout bod s názvem Fialova vláda chce rušit 300 poboček České pošty.

Za SPD říkám, že odmítáme rušení poboček České pošty i propouštění jejich provozních zaměstnanců. Odmítáme, aby na neschopnost ministra vnitra Rakušana z hnutí STAN dopláceli poctiví zaměstnanci pošty i klienti. Vláda hodlá zrušit 300 poboček České pošty a propustit stovky provozních zaměstnanců. Těch 300 poboček České pošty chce zrušit pětikoalice ODS, Pirátů, STAN, KDU-ČSL a TOP 09. Těchto pět stran je odpovědných za to, že statisíce občanů České republiky ztratí ve svých městech pobočky České pošty. Pod vedením politiků současné vlády koalice jenom vloni vykázala Česká pošta ztrátu 1,75 miliardy korun, a dokonce jí hrozí pád do insolvence. Hnutí SPD nesouhlasí, aby na absolutní neschopnost ministra vnitra při řízení České pošty dopláceli její poctiví zaměstnanci a její klienti, občané České republiky. Česká pošta je nenahraditelnou veřejnou službou pro občany, například pro seniory při výplatě důchodů. V obcích a menších městech je současně jediným místem kontaktu občana se státní správou, takzvané Czech POINTy. Není ani zajištěná bezbariérovost přístupu a zároveň posílení poboček, které zůstávají a na kterých jsou již dnes fronty. Nyní k nim ještě přibudou další zákazníci z těch zrušených poboček.

Takže 1,75 miliardy korun na to, aby byly zajištěny základní služby pro české občany, vláda nemá, ale přes 50 miliard korun na Ukrajinu a na Ukrajince vláda má. To je přesně to, kde si to musíme říci, co a jak. Mimochodem, i zneužívání dávek nepřizpůsobivými, to je ten zákon, který nám tady vloni Fialova vláda odmítla, tak tam je to zrovna ta miliarda korun také. Takže vláda si vybere Ukrajince a nepřizpůsobivé a místo toho zhoršuje služby českým občanům. To je současný stav. Je to v podstatě zcela jasné a jednoduché jak facka. Hnutí SPD jasně říká, že my jsme na straně českých občanů a České republiky.

Tento návrh na rušení 300 poboček České pošty ani nebyl předem diskutován se Sdružením místních samospráv, ani s Asociací krajů České republiky.

Ze všech výše uvedených důvodů hnutí SPD nesouhlasí s postupem vlády při záměru rušení poboček České pošty. Hnutí SPD zároveň odmítá privatizaci České pošty i jakýchkoliv jejích součástí. Odmítáme také návrh na bianko šek ve výši 8 miliard korun, který vláda prostřednictvím ministra vnitra Rakušana plánuje použít na transformaci pošty. Takže já bych chtěl - navíc vzniká absolutní zmatek, protože teď, když se občané bouří, občané se bouří v těch městech České republiky, kde jsou rušeny ty pobočky České pošty... (Obrací se na předsedající kvůli hluku v jednacím sále.) Můžu požádat?

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Ano, já jsem chtěla zrovna vás přerušit, pane kolego, ale prosím kolegyně a kolegy o ztišení nebo přesunutí jejich rozhovorů do předsálí. Tak můžete pokračovat. Prosím.

 

Poslanec Tomio Okamura: Děkuji. Já bych to zvládl, ale zase tady někteří koaliční poslanci budou říkat, že křičím, takže potom bych tady už opravdu musel překřikovat, a to bych nerad.

To znamená, teď tady slyšíme, že poté, co se občané bouří, takže je k diskusi nějaké rušení konkrétní pobočky a místo ní že se snad může rušit nějaká jiná. No, opět to svědčí o absolutní nekoncepčnosti vedení České pošty pod ministrem vnitra Vítem Rakušanem.

Vyměnili jste dozorčí radu, tohle to je výsledek. Musím říci, že občané skutečně jsou s tím velmi nespokojeni. Dám příklad. Byl jsem minulý týden v Moravskoslezském kraji. Měli jsme tam demonstraci, plné náměstí, Masarykovo náměstí v Ostravě, a zajímal jsem se tam samozřejmě podrobně o tu situaci. Moravskoslezský kraj, za který jsem zvolen poslancem, je tím nejpostiženějším tímto vládním rozhodnutím. Tam se má rušit 48 poboček České pošty. Třeba v Třinci se mají rušit zrovna tři. Zajímavé je, když jsem se třeba informoval konkrétně na město Třinec, které jsem také navštívil, tak tam se ruší právě pobočky, které mají bezbariérový přístup, to znamená, můžou tam jít jak senioři nebo invalidní spoluobčané, tak tam můžou jít maminky s kočárky, ale zároveň se tam nechává pošta, která bezbariérový přístup nemá. Takže ruší se ty bezbariérové, notabene kde je ještě parkování, a nechává se na základě rozhodnutí tady vládních představitelů, respektive v gesci vládních představitelů se nechává pobočka, která i do toho přízemí, kde notabene nejsou ještě ani dopisy, ty jsou až v dalším patře, tak i do toho přízemí už se musí po schodech. To znamená, v podstatě ani ten způsob, jakým způsobem to vede ministr vnitra Vít Rakušan, nemá to ani logiku, ten váš návrh. A samozřejmě ze všech těchto důvodů je to pro nás úplně nepřijatelné.

Takže já bych jako první bod současné dnešní schůze Poslanecké sněmovny chtěl navrhnout bod s názvem Fialova vláda chce rušit 300 poboček České pošty. Já myslím, že bychom to tady měli projednat, jaké jsou vaše záměry, protože teď, jak říkám, slyšíme, že něco je, že snad nějaké pobočky tedy... chcete rušit 300, ale že ještě mezitím se můžou prohazovat ty pobočky, kterou zrušíte, kterou ne, takže je v tom zmatek.

Teď tady slyšíme 8 miliard na transformaci. Co to vlastně bude znamenat ve vašem pojetí? Protože za těch 8 miliard korun, to už mi připadá, že by šlo snad i koupit jednu z těch výdělečných zásilkových služeb a vrátit České poště velmi rychle výdělečnost, nebo si najmout rakouského nebo německého manažera, protože jak víme, tak německá PPL, původně česká, německá PPL, původně česká PPL, kterou dneska už vlastní německá Deutsche Post, je v obrovském zisku 800 milionů korun. V zisku je i rakouská pošta, v zisku je i polská pošta, takže vidíme, že tam to vedou mnohem lépe. Nás by zajímalo, na co chce vláda ten bianko šek 8 miliard korun.

Takže tohle to je první bod, který bychom tady chtěli mimořádně zařadit.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Ještě vás znovu přeruším. Kolegyně a kolegové, vás poprosím, abyste se buď přesunuli do předsálí, anebo ztišili. Prosím.

 

Poslanec Tomio Okamura: Jako druhý bod, mimořádný bod dnešní schůze Poslanecké sněmovny bych chtěl navrhnout bod s názvem Vládní koalice Petra Fialy chce masivní zvýšení daní pro české občany a firmy. Já si myslím, že už je opravdu načase, abychom to projednali v Poslanecké sněmovně, protože to, co vy tady předvádíte letošní rok, kdy tady v médiích neustále říkáte, že chcete plošně zdražovat životy všem občanům České republiky, zvyšovat daně, tak já si myslím, že by bylo dobré opravdu tady projednat v Poslanecké sněmovně, co vlastně pro ty občany zase negativního chystáte, jak jim chcete vlastně ty životy plošně zdražovat. To, že jim je zdražujete, to už vidíme, že kvůli vám jsou tady drahé energie, drahé potraviny, drahé bydlení, nedostatek léků a tak dále, ale myslím, že by si to zasluhovalo, abyste to tady projednali i s námi, s opozicí. Například vládní hnutí STAN Víta Rakušana v minulém týdnu představilo návrh na masivní zvýšení daní pro české občany a firmy. Předtím ho představila i ODS, představila návrh na masivní zvyšování daní pro české občany. Tento návrh, teď aktuálně STANu, předpokládá zavedení progresivního zdanění z příjmů fyzických osob v mnohem větším rozsahu a výši, než je tomu dnes. Obsahuje rovněž zvýšení sazby daně z příjmů právnických osob o dvě procenta a zvýšení základní sazby daně z přidané hodnoty z už tak vysokých 21 % na 23 %. A jak jsme zaznamenali, tohleto zvýšení daní, další plošné zdražení pro všechny občany České republiky, podporují i TOP 09 a KDU-ČSL. Hnutí STAN navrhuje i zvýšení sazby daně z příjmů fyzických osob z 15 na 17 % a zavedení nových daňových pásem se sazbami 17, 21 a 31 %. Kdyby se tyto nebezpečné návrhy realizovaly v praxi, znamenalo by to další pokles čistých příjmů všech pracujících občanů a jejich domácností a razantní plošné zdražení téměř všeho, zboží a služeb. To je v době, kdy reálné mzdy už více než rok setrvale klesají a propadá se životní úroveň občanů a jejich kvalita života. Mnoho i pracujících rodin se ocitá kvůli Fialově vládě v příjmové chudobě - něco naprosto asociálního a nepřijatelného.

Ekonomové také oprávněně varují před tím, že plošné zdražení spotřebního zboží povede k dalšímu nárůstu objemu nákupů českých občanů v sousedních státech, čímž budou ohroženy mnohé domácí obchody a živnosti, a střednědobě i příjmy státního rozpočtu. Návrh hnutí STAN je tedy i ekonomicky škodlivý a nekompetentní.

Tady bych rád poznamenal, že zase KDU-ČSL, předseda Marian Jurečka, ministr práce sociálních věcí, hovořil v médiích, že chtějí plošně zvyšovat daň z příjmů fyzických osob. ODS hovoří o zvýšení daně z nemovitostí, což samozřejmě uvrhne do dalších sociálních a ekonomických problémů všechny vrstvy obyvatelstva, protože i třeba na venkově senioři, kteří nemají už dneska peníze, bydlí často ve svých nemovitostech, v domečcích, bytech a samozřejmě tímhletím se dostanou do dalších a dalších finančních problémů. Takže v podstatě všechny - Piráti taky - to znamená, všechny vládní strany už otevřeně hovoří o zvyšování daní, o dalším zdražování pro české občany. Navíc jde o absolutní porušení předvolebních slibů Fialovy vládní pětikoalice a programového prohlášení vlády, které vyžaduje, podle našeho názoru, minimálně nové hlasování o důvěře této vládě. Povaha a charakter těchto návrhů by ale podle názoru našeho hnutí SPD opravňovala i ke konání předčasných voleb do Sněmovny, aby se k takto zásadním záležitostem mohli vyjádřit i občané České republiky.

Navíc vláda Petra Fialy se definitivně rozhodla využít půjčku od Evropské unie. Konkrétně jde o astronomický úvěr od Evropské komise v neuvěřitelně vysoké výši v rozmezí 2,9 až 11 miliard eur, což v přepočtu znamená od 69 do 265 miliard korun. Tady bych rád řekl, že hnutí SPD absolutně odmítá další zadlužování naší země. Vláda nás vede řeckou cestou, to znamená k tomu, že jednou může dojít ke státnímu bankrotu a k závislosti na Bruselu. Peníze z tohoto úvěru by prý měly být použity na odstřižení od levných fosilních paliv z Ruska, konkrétně na stavbu solárních nebo větrných elektráren, na budování alternativních plynovodů a ropovodů pro dodávku mnohem dražších surovin. Jak říkám, hnutí SPD další zadlužování naší země absolutně odmítá, a to i vzhledem k této energetické transformaci. Hned to vysvětlím.

Za prvé je to další z kroků, které zvyšují inflaci. Za druhé, zadlužování České republiky již nyní dosahuje velmi nebezpečného a obtížně splatitelného objemu. Za třetí, pochybný je již samotný účel úvěru, tedy investice do energické transformace. Já neříkám, že máme být závislí na Rusku. To jsem tady vždycky odmítal a byl jsem jediný v minulém volební období, který naopak volal po diverzifikaci zdrojů, abychom nebyli závislí na jednom zdroji. Nicméně Česká republika může tu energickou transformaci zvládnout i vlastními prostředky, pokud stát a vláda převezmou plnou odpovědnost za výrobu, distribuci a prodej elektřiny za dostupné ceny na domácím trhu. Je potřeba zestátnit ČEZ, tady odhadují odborníci ten výdaj na 200 miliard korun. Když se podíváme na výši dividend ČEZu, vidíme, že ta návratnost by byla velmi rychlá a stát by tím získal také plný vliv na cenotvorbu, na ceny a distribuci elektrické energie. Protože není opravdu normální, že jsme exportéři levné energie, přitom máme kvůli Fialově vládě nejdražší energie v Evropě. Máme k tomu, znovu říkám, všechny předpoklady, k té energetické transformaci, vlastní cestou, zejména prostřednictvím státem většinově ovládané společnosti ČEZ.

Zásadně také nesouhlasíme s tím, že takto vysoký úvěr zhruba v objemu aktuálního ročního deficitu státního rozpočtu v podání Fialovy vlády - to je ten už tak astronomický deficit, úplně nevídaný deficit - tento úvěr probíhá zcela netransparentně mimo účast Poslanecké sněmovny, které se přitom má vláda ze svých kroků zodpovídat. Takže vláda zcela bez kontroly Poslanecké sněmovny astronomicky zadlužuje Českou republiku a žene všechny občany České republiky do totální dluhové pasti. Naše pochybnosti sdílejí také ekonomičtí experti, kteří upozorňují na kurzová rizika takto vysokého úvěru v cizí měně.

Naše pochybnosti sdílejí také ekonomičtí experti, kteří upozorňují na kurzová rizika takto vysokého úvěru v cizí měně. Hnutí SPD kategoricky odmítá další zadlužování našeho státu a přenášení odpovědnosti splácení těchto dluhů dalšími vládami a generacemi. Vláda nás prostě vede řeckou cestou a k závislosti k Bruselu.

Já bych tedy chtěl navrhnout jako druhý mimořádný bod na dnešní schůzi Poslanecké sněmovny bod s názvem Vládní koalice Petra Fialy chce masivní zvýšení daní pro české občany a firmy. Myslím, že je opravdu načase, abychom to tady už veřejně projednali ve Sněmovně, protože vy na vládě si tady rozhodujete o těchto věcech, které zasáhnou velmi negativně všech 10 milionů občanů České republiky, úplně za zády Sněmovny a to si myslím, že je prostě nepřijatelné.

Jako třetí mimořádný bod dnešní schůze Poslanecké sněmovny bych chtěl navrhnout bod s názvem Protizákonné a šikanózní jednání ministryně obrany Černochové z ODS proti olympijskému vítězi Davidu Svobodovi. Chtěl bych se tady vyjádřit k událostem kolem olympijského vítěze Davida Svobody a ministryně obrany Jany Černochové, které přezdívají občané - podle mého názoru právem - že je válečným štváčem.

Nejprve si řekněme, co udělal pan Svoboda, který kromě toho, že je vynikajícím sportovcem, je také nadporučíkem armády České republiky. V rozhovoru v České televizi uvedl pouze to, že není vyloučeno, že naše oficiální propaganda nemusí být vždy pravdivá, a že chápe oficiální doporučení Mezinárodního olympijského výboru. Nic víc. Ani jedno z těchto tvrzení samozřejmě není v rozporu s českým právním řádem. A to, že vládní propaganda není pravdivá, s tím já plně souhlasím, protože právě premiér Fiala nám tady loni na jaře říkal, že Česká republika je ve válce, lhal - za to by se měl omluvit - strašil, lhal, zatahoval nás do války, stejně jako paní ministryně. Ale my ve válce nejsme, ani nechceme být. Tak nás tady nezatahujte do války a nelžete, že jsme ve válce. Rok se s rokem přešel a Česká republika v žádné válce není.

Ale pojďme k té kauze. Právo učinit takové výroky, jako učinil pan Svoboda, totiž garantuje každému občanovi České republiky, tedy i panu Svobodovi, Listina základních práv a svobod, která je součástí Ústavy České republiky.

Nyní k ministryni Černochové. Mluvit u této osoby o slušnosti či respektu k jiným lidským bytostem je asi zbytečné. Něco takového v jejím arzenálu chybí. O čem ale mluvit musíme, je zákon. Zde je potřeba jasně říci, že v českém právním řádu neexistuje zákonné ustanovení, které by ministru obrany dávalo tyto pravomoci. Za prvé, nutit důstojníky Armády České republiky dívat se na plakáty, obrazy, koláže, fotografie, popřípadě na jiná vizuální či audiovizuální díla. Za druhé, nutit důstojníky Armády České republiky vysvětlovat jejich osobní, politické či jiné postoje příslušníkům ozbrojených sil cizích mocností. Za třetí, nutit důstojníky Armády České republiky navštěvovat příslušníky ozbrojených sil cizích mocností a naslouchat jejich politickým či jiným prohlášením.

Ministryně Černochová se všech těchto skutků dopustila a sama o nich informovala veřejnost. Dle námi oslovených právních expertů je proto vysoce pravděpodobné, že se ministryně Černochová při výkonu své funkce vědomě dopustila porušení hned několika zákonných ustanovení, a to včetně několika ustanovení zákona č. 40/2009 Sb., tedy trestního zákoníku. Něco podobného je v právním státě zcela nepřípustné. Proto nám nezbývá než navrhnout do dnešního jednání Poslanecké sněmovny zařadit bod s názvem Protizákonné a šikanózní jednání ministryně obrany Černochové proti olympijskému vítězi Davidu Svobodovi. Výsledkem tohoto jednání by mělo být usnesení, ve kterém Poslanecká sněmovna uloží premiérovi, aby ministryni Černochovou okamžitě odvolal z funkce. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců SPD.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Další je přihlášen s přednostním právem... (Poslanec Okamura se vrací k řečnickému pultíku.)

 

Poslanec Tomio Okamura: Paní Černochová mi tady teď tykala a řekla mi: To by se ti líbilo. Paní Černochová, odpusťte si to tykání. Já si s vámi netykám a tyhlety způsoby hospodského psa jsou asi normální u vás v ODS. Chovejte se slušně.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní se tedy přihlásil s přednostním právem ještě pan předseda Babiš, pak teprve následuje paní poslankyně Maříková, která již byla avizována. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Andrej Babiš: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se rád vyjádřil k České poště, protože to je skutečně dlouhý příběh.

Já jsem včera na sítích vyzval historiky nebo studenty nebo někoho, aby konečně už někdo sepsal historii naší země od revoluce. Těm, kterým bylo deset let v listopadu 1989, je dnes 43 let. Ten život běží tak rychle, že my si ani nepamatujeme - tedy já také ne - některé věci ze září 2021. Já jsem úplně zapomněl, že naše vláda v roce 2021 rozhodla o zmrazení platů politiků na pět let. Potom to dokonce Sněmovna schválila, ale to už pětikoalice věděla, že Senát to smete ze stolu. Takže krátká paměť.

Česká pošta by si zasloužila v té knížce zvláštní kapitolu, protože to je vlastně příklad toho, jak tradiční demokratické strany zničily tohle unikátní aktivum, unikátní. Proč unikátní? Protože kdyby byl někdo po revoluci přemýšlel a šel se zeptat možná do Rakouska, kde mají síť poboček, tak mohl vytvořit právě na poště unikátní poštovní spořitelnu, kde by si občané vyřídili všechno. Zašli by si pro důchod, pro dávky, mohli by investovat, mohli by ukládat peníze. A jak to všechno dopadlo? Dopadlo to tak, že dneska vlastně český stát nemá žádnou banku. My jsme, mimochodem, od nové vlády neslyšeli od 17. prosince 2021 slovo Česká exportní banka nebo slovo EGAP. Mimochodem, historicky jste tam nadělali sekeru 80 miliard. Anebo projekt ČMZRB - pokus po tom, co všechno se tady rozprodalo, udělat něco, co by bylo ve státních rukou.

Takže kdyby Českou poštu měl soukromník, samozřejmě z toho udělá fantastickou firmu, kam by všichni chodili. Dokonce tam na tom místě, kde je Česká pošta, mohl někdo postavit i maloobchod a měli bychom taky Biedronku, jako že nemáme Biedronku, máme už jenom zahraniční řetězce. Tak to jen tak by the way.

Kdy vlastně došlo k zásadnímu poškození a zničení nebo poškození tohoto aktiva? Vraťme se do časů IPB. Vraťme se do časů, kdy tady všechny státní banky patřily státu, který je zničil. To byla ODS a potom přišla ČSSD, která je zprivatizovala za hubičku. A po zásahu komanda v IPB - a IPB měla tu smlouvu s poštou - nastoupila ČSOB. Tady je článek z 24. 8. 2010, titulek: "Česká pošta tratí na spolupráci s ČSOB až miliardu ročně." Tehdy si ČSOB ten byznys hodnotila na 17 miliard. Česká pošta ten nejlukrativnější byznys předala soukromníkům - soukromníkům, kteří na tom vydělali miliardy.

A možná bychom si mohli připomenout i, co se stalo v roce 2009, jak tady byla vyplacena provize 300 milionů korun, to banka vyplatila, tehdy to bylo KDU-ČSL a ČSSD, za to, že získala ten kontrakt na dalších deset let. A potom tenhle kontrakt, nevýhodný pro poštu - tady jsem se dočetl, že na to dokonce ČSOB platí 800 milionů ročně, nevím, kolik platí teď - tak další prodloužení smlouvy s Českou poštou bylo v červnu 2017 potom, co mě Sobotka vyrazil z vlády. Taková náhodička.

Takže ještě jednou: fantastické aktivum, každý soukromník by na tom vydělával miliardy, a stát nebo ti naši předchůdci, ty strany demokratické, tradiční, to zkrátka udělaly tak, že všechno outsourcovaly. Outsourcing - každý podnikatel dělá insourcing, všechno si dělá sám, ale stát vždycky dělá outsourcing. Proč? Protože občas z toho vypadne nějaké všimné. Tady z toho vypadlo 300 mega. Potom poslali 200 milionů do nějakého daňového ráje a policie samozřejmě nic nezjistila. Takže to je historie České pošty. Tady nejlukrativnější byznys už od devadesátých let šel pryč. Šel pryč! O tom se nemluví a já mluvím o tom proto, protože jsem již zaznamenal, že pan ministr vnitra správně v jednom rozhovoru říkal, že o alarmující situaci jednalo vedení pošty i s premiérem Babišem a nic se nestalo. No, Babiš jako ministr financí chtěl vědět, co se v poště děje, co tam dělají za kšefty, proč se všechno outsourcuje, kdo tam co dodává? A když jsem nedostával odpověď, tak jsem řekl, protože už tehdy pošta byla ztrátová, že zkrátka já jako ministr financí nebudu něco financovat, co je netransparentní, a my jsme potom vedli ty rozhovory. Takže já bych byl velice rád, kdyby ty různé komentáře o tom, co hnutí ANO dělalo a nedělalo... Hnutí ANO bylo v první vládě, která byla ovládána ČSSD a částí KDU-ČSL, a v té první vládě v rámci našeho rezortu Ministerstva financí jsme zachránili letiště, které se totálně tunelovalo za našich předchůdců. Zachránili jsme ČSA před bankrotem, kdysi ho prodal Topolánek za cenu jednoho motora (?). Zachránili jsme vytunelované OKD, které jsme koupili za 70 milionů potom, co ho Bakala vytuneloval, 130 miliard pryč, ano? A dali jsme do pořádku Mero a Čepro. A všechny tyhle firmy, které byly na Ministerstvu financí, nesly státu až 3,5 miliardy dividend ročně, protože stát by měl podnikat jak rodinná firma, a zkrátka, když něco vydělá, tak si vezme dividendu.

Takže prosím vás, celý ten příběh pošty je o tom, že - a teď se můžete dohadovat, jestli to zapříčinila ODS, nebo potom ČSSD, KDU, ale to tam byl ještě zakladatel TOP 09. A co se tam stalo? Hnutí ANO nikdy, i když jsme se snažili, a dokonce probíhala jednání - kde myslím že ministr Hamáček nabízel Havlíčkovi, že nám dá tu poštu a že on si vezme státní hmotné rezervy. Ano, hnutí ANO se staralo o poštu. A ty podivné transakce, které tam byly, o kterých jsme slyšeli a nedostávali odpovědi, různé ty investice do logistických center za 2 miliardy... Já vůbec nechápu, jak je možné, že pošta vlastně totálně ztratila celý trh. A potom přišla jedna podnikatelka, udělala Zásilkovnu a bylo to pryč. A teď se dokonce dozvídáme, že Česká pošta chce za 40 milionů dělat nějaký průzkum nebo se ptát klientů, že co? No že zkrátka vám ujel vlak. Tak nechť si pan ředitel sedne za tu přepážku. Já se bavím s pošťačkami v Průhonicích, o čem to je. Takže tohle fantastické aktivum jste zničili. Nejlepší ředitel v historii České pošty Karel Kratina, bývalý ředitel HVB, skvělý manažer, tam byl ředitel a měl skvělý projekt. A potom přišla Topolánkova vláda a popravila ho. Ano, skončil 30. září 2008, protože chtěl něco vytvořit.

Dneska se můžeme dohadovat, jak s poštou dál. Tohle je historie, je to historie tradičních demokratických stran, a kdykoliv jsem schopen obhájit hnutí ANO, které přišlo do vlády a dávalo tyhle firmy, státní firmy do pořádku, protože jsme se k tomu chovali jako k vlastnímu, protože jsme tam nechodili na chlebíčky a na nějaké prebendy, ale proto, že jsme se chovali s péčí řádného hospodáře. Takže já tady nechci mudrovat, ano. Naposledy Sobotka v červnu 2017 podepsal smlouvu s bankou na dalších deset let a to je nejlukrativnější byznys, protože zkrátka Poštovní spořitelna je určitě věc, kterou pošta měla zrealizovat sama, stát si to měl pohlídat a mohl na tom vybudovat skutečně centrum finančních služeb pro všechny naše občany.

My jsme jako hnutí ANO si dneska řekli stanovisko k poště. My vyzýváme i pana premiéra, vládu a pana ministra vnitra, aby neprojednávali projekt zrušení 300 poboček a propuštění tisíce lidí. Ten seminář, který byl údajně - i paní Vildumetzová ani nedostala pořádně slovo, my ani nevíme, na co chcete těch 8 miliard použit. Paní šéfka odboru říká, že je to nějaká půjčka. Vždyť ta pošta má majetky za miliardy, nevím, jestli za desítky miliard, ale v každém případě jenom ta budova v centru Prahy má hodnotu obrovskou, pokud by se pošta - nevím, proč sedí centrála v té nemovitosti - a minimálně to má víc než miliardovou hodnotu. Takže já pevně doufám, že tady nejde o to, že se zavřou pošty, aby se ty nemovitosti zase prodávaly nějakým kámošům. A nebudu se vracet k návštěvě pana Redla u pana Knapa a pan Rakušan tehdy reagoval... a tak dále. Už to jenom nasvědčuje tomu, že tady někdo cítí nějaký kšeft, a my zkrátka s tím zásadně nesouhlasíme.

My chceme tady navrhnout bod - já chci navrhnout bod Řešení situace v České poště. My na to máme řešení, a pokud ředitel pošty ani ministr vnitra není schopen poskytovat kvalitní poštovní služby našim občanům, ať tyhle všechny nápady, kde nechtějí provozovat poštu, předají komunálním politikům. A nejde tady o naše politiky. I politici z ODS a dalších stran protestují. Takže, prosím vás, neprojednávejte vůbec nic, předejte ty majetky za korunu komunálu, obcím a já jsem přesvědčen, že starostové a primátoři to zvládnou efektivně bez toho, aby obtěžovali a ztížili život našim spoluobčanům. Takže to je náš návrh.

Údajně vláda má o tom jednat zítra. Pokud po takovém dlouhém čase opozice kromě Ukrajiny začala s námi komunikovat, nebo se tváří aspoň, pan Jurečka řeší důchody, tak řešte s námi společně poštu. A my znovu opakujeme, projekt Pošta Partner je skvělý projekt, fungoval, tak proč ho neumožníte jednotlivým starostům a primátorům? Nemusí se zavřít žádná pobočka, oni se s tím popasují, vyřeší to a vy nebudete mít žádnou, ani politickou újmu.

Takže to je náš návrh. Znovu vyzýváme vládu, pana premiéra a pana ministra vnitra, aby zkrátka to odložili, abychom to tady projednali. Toto je naše řešení a to je návrh tohoto bodu, který jsem tady přednesl. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a jenom se ještě zeptám, pane předsedo, na kdy to chcete zařadit?

 

Poslanec Andrej Babiš: Na dneska. (Předsedající: Jako první bod dnes.) Jako první bod, ano. Děkuji. (Předsedající: Dobře.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a další s přihláškou je paní poslankyně Karla Maříková. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já bych chtěla navrhnout na zařazení bod s názvem Rušení pošt v Karlovarském kraji a byl by po pevně zařazených. Česká pošta kvůli úsporám od 1. července ruší svých 300 poboček. O práci tak přijde přibližně 1 600 pošťáků z nynějších asi 25 000. V Karlovarském kraji to má být 14 poboček. Jen připomenu, že Karlovarský kraj je tím co do počtu obyvatel nejmenším, máme necelých 300 000 obyvatel.

Opatření souvisí prý s tím, že klesá zájem o poštovní služby. Před takovým zásadním rozhodnutím bych očekávala, že by měl chtít znát ministr vnitra také názory a argumenty měst a měla by být vedena se starosty diskuse, ale k žádné diskusi předtím nedošlo. Starostové až do poslední chvíle před rozhodnutím, které pobočky budou zavřeny, neměli od České pošty žádné bližší informace.

Karlovarský kraj je strukturálně postižený, rok co rok se potýkáme s odlivem lidí z kraje. Cílem vlády by mělo být srovnat životní úroveň všech krajů a to je právě jedno z opatření, toto, kdy služby, které by měly být standardem, lidé nebudou v našem kraji v dostatečném rozsahu a kvalitě mít. Někdo si řekne, že je to zrušení jen pár poboček, ale uvědomte si, prosím, že někteří lidé prostě neholdují e-mailům a datovým schránkám. Jsou to třeba převážně senioři.

Ke zrušení byly vybrány pobočky prý dle návštěvnosti, počtu transakcí i celkové rentability provozu. Důležitými kritérii byla i dostupnost městské hromadné dopravy či bezbariérový přístup. Zajímavé je, že zrovna pošta s bezbariérovým přístupem v Mariánských Lázních má být zrušena, a naopak ta, která má strmé schody, které senioři nevyjdou, zůstane. Tak to asi ten, kdo to vybíral, moc nepřemýšlel. Už nyní po úpravě pracovní doby se na některých pobočkách tvoří fronty. Po tomto kroku ty fronty budou vypadat jak za soudruhů fronty na banány.

Chápu, že ministr řeší, že pošta je ve špatné finanční kondici, ale pak se ptám, proč doposud nikdo neuhradil náklady poště za balíky, které v prvních měsících války zaslala pošta zdarma na Ukrajinu, což bylo přibližně v hodnotě 50 milionů, jak uvádí web České pošty. Pokud je pošta na tom tak strašně špatně, tak by stát měl prostě refundovat každou korunu.

V každé soukromé firmě, která by neprosperovala, by vedení sáhlo do managementu, který ho vede. Proč tomu není i zde? Proč to odnáší doručovatelé nebo lidé za přepážkami, kteří jsou mizerně placení? Obhajovat to tím, že do podnikání pošty vstoupila konkurence, která je daleko úspěšnější a daleko pružnější, to je pouze obhajoba neschopného a štědře zaplaceného managementu pošty. Kdyby pošta byla vaše firma, předpokládám, že kdyby vám podnik vedl takový management ke krachu, tak ho prostě na hodinu vyrazíte.

Ministr nepřišel s komplexním řešením, ruší pobočky, které třeba nebyly vůbec ve ztrátě, a tím se pošta může dostat do ještě větších problémů. Má-li tato vláda i pan ministr čisté svědomí, projde minimálně jeden z navrhovaných bodů k České poště tak, abychom mohli mít na pana ministra konkrétní dotazy a on nám je zodpověděl. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Takže jestli pevně zařadit po již zařazených bodech? Ano, děkuji.

Další s přihláškou je paní poslankyně Šafránková. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dobré odpoledne. Já jako již mnohokrát, tak i dneska si dovoluji navrhnout předřadit na program této schůze projednání dvou bodů, které považuji za zásadně důležité z hlediska potřeby aktuální a velmi akutní pomoci dvěma sociálně nejohroženějším skupinám našich občanů, jelikož vláda v této oblasti přes opakované sliby absolutně nekoná.

Za prvé jde o bod číslo 29, což je sněmovní tisk číslo 9, je to návrh SPD na změnu zákona o sociálních službách a jde o návrh na zvýšení příspěvku na péči vážně zdravotně postiženým občanům závislým na péči jiných osob v I. a II. stupni závislosti, které se naposledy zvyšovaly před hrozivými více než sedmi lety. V prosinci zde ve Sněmovně vládní poslanci tím, že se nepřihlásili do hlasovacích zařízení, ačkoliv byli v sále přítomni, záměrně zablokovali možnost tento zákon již řádně projednat v prvním čtení a přiblížit se tak jeho aplikaci do praxe, což je nanejvýš nutné. Jediné, co v tomto směru pětikoaliční vláda učinila, je to, že od 1. ledna změnou úhradové vyhlášky zvýšila ceny sociálních služeb pro tyto zdravotně postižené občany, což vede k dalšímu zhoršení jejich příjmové situace, ke zhoršení kvality jejich životů i ke zhoršování jejich zdravotního stavu. Kolegové, víte například, kolik činí příspěvek na péči pro zdravotně postižené dospělé občany v I. stupni, což jsou lidé nezvládající až čtyři životní potřeby? 880 měsíčně. To je ostuda a hanebnost. Navrhuji tento bod zařadit jako druhý bod dnešního jednání, případně jako první bod zítřejšího středečního programu jednání.

A dále chci navrhnout na program této schůze Sněmovny, předřadit projednání bodu 79, což je sněmovní tisk číslo 266, také návrh poslanců SPD, tentokrát na změnu zákona o státní sociální podpoře. Tady se jedná o návrh na zvýšení rodičovského příspěvku a na zavedení jeho každoroční automatické valorizace přímo do zákona. Rodiny s nejmenšími dětmi jsou dlouhodobě jednou z nejohroženějších sociálních skupin, což platí v současnosti o to více i vzhledem k vysoké inflaci, která reálnou hodnotu rodičovského příspěvku sráží hluboko pod jeho úroveň z roku 2020, kdy byl naposledy zvýšen. Vláda opět není schopna návrh zákona na jeho zvýšení sama předložit, pouze o tom dokola hovoří, a když už teoreticky navrhne nějakou částku zvýšení tohoto příspěvku, jde o naprosto nedostatečnou hodnotu hluboko pod úrovní inflace. V této souvislosti si dovolím připomenout, že v loňském roce se v České republice rekordně snížila porodnost, což má nepochybně souvislost i s tím, že sociální, ekonomické a další zabezpečení rodin s nejmenšími dětmi ze strany státu je na naprosto nedostatečné úrovni a lidé se obávají mít děti i z těchto důvodů. Já tento bod navrhuji zařadit jako třetí bod dnešního jednání, případně jako druhý bod zítřejšího, středečního programu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a další s přihláškou je paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, kolegové, já bych si dovolila zařadit dva body, ten první bod s názvem Česká pošta, a chtěla bych říct, že určitě jste zaregistrovali, že hnutí ANO tady na stav České pošty upozorňovalo několikrát, upozorňovalo (na) to i v souvislosti s přijetím zákona o datových schránkách. Velmi mě tedy v tuto chvíli mrzí, že tady není přítomen ten, který by tady měl být přítomen nejvíce, a to je pan ministr vnitra Vít Rakušan.

Protože několikrát jsem tady vystupovala, žádala jsem o zařazení bodu České pošty, avizovali jsme, že je nutné řešit stav České pošty, a to právě i v souvislosti s tím, že od 1. ledna 2023 budou mít za povinnost právnické osoby používat datové schránky a promítne se to do ekonomiky České pošty. Nikdy tento bod na program schůze nebyl zařazen, proto jsme požádali o svolání mimořádné schůze. Tuto mimořádnou schůzi svolala dle jednacího řádu paní předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová, která na tuto schůzi vyčlenila 30 minut. Před touto schůzí se stalo to, že ministr vnitra najednou svolal tiskovou konferenci, na které oznámil, že stav České pošty je natolik špatný, že České poště hrozí insolvence.

Takže bych chtěla říct, že hnutí ANO to avizovalo a nikdy nemělo možnost, aby se tady na plénu Sněmovny o tom diskutovalo. A jaké následné kroky v tuto chvíli dělá ministr vnitra Vít Rakušan, to vidíme všichni v přímém přenosu, a to, že s nikým nekomunikuje - on samozřejmě říká, že tato věc je v rukou České pošty. To není v žádném případě pravda, protože kdo je zodpovědný za Českou poštu, je ten, kdo stojí v čele rezortu Ministerstva vnitra, a tím je Vít Rakušan. Já jsem ministra vnitra minulý týden prostřednictvím zprávy požádala, ať zastaví tu věc, ať se k tomu sejdeme. On mi korektně odpověděl, že se se mnou k té věci ohledně rušení poboček a ohledně transformačního plánu scházet nebude, že transformační plán představí v období duben a (až?) červen a v tu dobu bude s opozicí toto komunikovat, a minulý týden v pátek pan ministr vnitra spolu s jedním poslancem za hnutí STAN, s panem Hájkem, svolali seminář do prostor Poslanecké sněmovny. Na tomto semináři dostali prostor zástupci Svazu měst a obcí, Sdružení místních samospráv - když bych tedy pominula, že všichni jsou aktivní pod hnutím STAN, tak tam vystoupil ještě v tuto chvíli pověřený ředitel České pošty pan Štěpán, který se snažil v půlhodinovém příspěvku nám prakticky říct, že všechno je špatně, nic nejde, všechno je problém a že svým způsobem občané by si neměli diktovat, kdy na poštu budou chodit, kdy bude otevřená. Svým způsobem nám sdělil, že dalším krokem bude, že pošta může být otevřena pouze dva dny v týdnu, popřípadě že se pošta bude doručovat jednou za tři dny.

Já jsem na tom semináři vystoupila, to slovo jsem tam dostala. Pravdou je, že mi chtělo být odebráno, protože mi bylo sděleno, že pouze mohu klást otázky, ne se vyjadřovat prakticky k tomu, co tam zaznělo. Z toho jsem byla úplně v naprostém šoku. A byla jsem i v naprostém šoku, že jsme se na tom semináři dozvěděli, ne že ztráta pod vedením ministra vnitra Víta Rakušana byla za rok 2022 miliarda a půl, ale ona ta ztráta byla miliarda 750 milionů. A zároveň jsem tam s panem ministrem vnitra se snažila vést diskusi nad tím, že když tedy teď přichází a chová se, že mně opravdu připadá, že nezastupuje starosty, protože přece Ministerstvo vnitra, protože tam je oddělení veřejné správy, bylo vždycky vlajkovou lodí starostů, ale současný ministr vnitra hodil tyto starosty přes palubu. On je ten, který říká, jaký bude postup, on mohl říct České poště: Prodiskutujte to s jednotlivými starosty, přineste mi analýzy a teprve pak budu řešit, jaké budou případné kroky.

Musím říct, že na ten seminář byla pozvaná jenom paní Budweiserová za odbory, ale odborových organizací České pošty je deset, a překvapilo mě to, proč tam nebyli pozváni i ti ostatní zástupci, protože propouštění zaměstnanců bude v tisícových číslech. On ho pan ministr pořád mění. Nejdřív to bylo 2 700, pak se to snížilo na 1 600. Tak když si vezmu, jak velké ty pobočky, které se chtějí zavřít - a já bych chtěla znovu zdůraznit především pro koaliční politiky, že to uzavření by mělo popřípadě nastat už 1. července, tak jestli si všichni uvědomujete, že dneska už je začátek dubna, a myslím si, že toto je opravdu nefér jak vůči poštovním doručovatelkám, tak k zaměstnancům České pošty za přepážkami. Ono když se na ten seznam i podíváte, tak z managementu nikdo skoro nekončí, propouštění je právě v rámci pozic, které jsou nejblíž lidem.

Úplně strašné je, že ze čtvrtka na pátek se starostové dozvěděli, kde se zruší těch 300 poboček. Znovu říkám, že takový postup je absolutně neskutečný, neférový. A musím říct a vidíte, co se v tuto chvíli z území dozvídáme, jaké jsou reakce starostů a primátorů - a já se jim v žádném případě nedivím, že jsou neskutečně naštvaní, protože například Piráti a STAN si dali do svého volebního programu, že starosta je víc než ministr. A pořád to opakujeme, že partnerem vlády jsou starostové, jsou to partneři v území. Ale opak je pravdou. Přece ti starostové moc dobře vědí, co na svém území chtějí mít, a jestli to tam chtějí mít, tak ať je jim to umožněno. Proto jsem byla v naprostém šoku, že jsme se na tomto semináři dozvěděli, že pokud by si starostové chtěli ty pobočky provozovat sami prostřednictvím Pošty Partner, tak jim to nebude umožněno a dovoleno.

Svým způsobem, kdy jsme kritizovali, že například v Mariánských Lázních jsou dvě pobočky, jedna je bezbariérová a ta druhá má schody - mohu vám to ukázat (Ukazuje obrázek Mariánských Lázní.) - tak jakou si myslíte, že se rozhodla Česká pošta pobočku zavřít? No, samozřejmě (nechá) tu, kde je těch mnoho schodů a kde se ti lidé, kteří jsou nemocní, popřípadě jsou na vozíku, tak se tam v žádném případě nedostanou.

Zároveň - a takových příkladů bych v tuto chvíli tady mohla říci mnoho - musím říct, že na konci semináře jsem panu ministrovi vnitra navrhla, aby to zastavil, aby věci zkomunikoval se starosty a popřípadě, pokud je nutné - protože na tom semináři zaznívalo, že projekt Pošta Partner je administrativně pro některé starosty i třeba pro Českou poštu náročný - tak pojďme to změnit rychle legislativně, aby to mohlo být operativně rychle vyřešeno a aby popřípadě ty pobočky na Poštu Partner přešly. Musím říct, že v tu chvíli to bylo od pana ministra vnitra bez jakékoliv, podotýkám bez jakékoliv odezvy. A já avizuji, protože my jako hnutí ANO jsme svolali i mimořádný bezpečnostní výbor k České poště, který svolal pan předseda Žáček, a trošičku se začínám obávat z tohoto místa, protože podle termínu to měl svolat do středy, svolává to na čtvrtek, a nechci být takový prorok, ale jestli to není tím, že zítra vláda bude chtít natvrdo schválit těch 2 900 poboček.

Já bych jenom chtěla té koalici říct, že tak, jak teď křičí všichni ti starostové, a všichni křičí právem, a pan ministr vnitra slibuje, že tam zástupci České pošty pojedou, budou s nimi komunikovat, tak pokud se zítra na vládě schválí z těch 3 200 pouze 2 900 poboček, tak je konec, nevznikne žádná Pošta Partner, ano? Takže možná proto je to svoláno až na čtvrtek, protože zítra ten proces bude ukončen, a bude to neskutečný faul a neskutečný podraz vůči těm starostům. Ale třeba se pletu.

Také bych chtěla říct, že úplně neskutečné je, co se děje tady, v hlavním městě Praha. A vůbec nechápu a chtěla bych i já vyzvat pana primátora, pana Svobodu, jestli on vůbec souhlasí s tím, co se tady v Praze děje. Určitě řada z vás tady v Praze chodí na pobočky České pošty, ty pobočky České pošty jsou opravdu zaplněné a kolikrát tam stojíte opravdu dlouhou frontu. Musím říct, že Patrik Nacher v čele se svými kolegy dnes vydal jasné prohlášení, vydali ho včera všichni starostové městských částí od Prahy 1 do Prahy 22, že s tímto postupem v žádném případě nesouhlasí. A já bych vám jenom chtěla říct, že například na Praze 3, která má 85 000 obyvatel a má šest poboček České pošty, se má zrušit pět, to znamená, že tam zůstane jedna pobočka České pošty pro 85 000 občanů. A nemusím připomínat, a určitě Jana Černochová jako úspěšná starostka Prahy 2 mi potvrdí, že jestli se dneska říká, že Praha 3 má 85 000 obyvatel, tak jich má daleko více, protože řada těch lidí tam nemá trvalý pobyt, a bereme to v rámci trvalého pobytu.

Takže já vás prosím, všechny žádám, pojďme to řešit. A především, co je strašně důležité, aby dneska ten bod České pošty byl zařazen, je, aby tady ministr vnitra jasně řekl, že do doby, než to bude projednáno se všemi starosty a primátory, do doby, než se ti primátoři a starostové vysloví, jestli chtějí tu pobočku pod Poštou Partner, takže do té doby nepřinese dané nařízení Českého telekomunikačního úřadu na vládu. A to chci, aby nám zde tady avizoval na plénu Poslanecké sněmovny a aby to slíbil, protože působí opravdu tento proces neskutečně a já znovu říkám, a říkám to všude, že kdyby dneska byl ve vládě kdokoliv a takto se postupovalo, křičela bych úplně stejně, jako křičím nyní. Děkuju v tuto chvíli za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Paní poslankyně, děkuji. Jenom ještě upřesnění, na kdy chcete zařadit bod Česká pošta?

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Chtěla bych to zařadit jako dnes první bod, popřípadě zítra jako první bod. Chtěla bych, abychom hlasovali o obou variantách.

A zároveň bych si ještě dovolila, paní místopředsedkyně, otevřít jednu věc, a to - vím, že tato schůze dnes začíná a bude pokračovat 18. dubna a mě trošičku zvedá ze židle, nebo hodně mě to zvedá ze židle, a chtěla bych ještě zařadit jeden bod, a to s názvem Programové prohlášení. Chtěla bych to zařadit jako dnes první bod, popřípadě zítra jako první bod, chtěla bych, abychom hlasovali o obou variantách. Určitě nemusím avizovat, že je to nejdůležitější dokument. Je to dokument - svým způsobem kuchařka, co tato vláda bude dělat. A když vláda žádala o důvěru, tak nám tady to programové prohlášení skvělé představila. Všichni jsme ho dostali na své lavice, mohli jsme se s ním seznámit. To, že vláda přišla před několika týdny se změnou tohoto programového prohlášení, samozřejmě, určitě to udělat může, ale předpokládám, že tato vláda se zpovídá Sněmovně a měla by takovéto programové prohlášení, pokud má nové parametry, tak by v prvním případě ho měla představit Poslanecké sněmovně. Já se vás zeptám, někoho z vás, jestli jste to programové prohlášení obdrželi, jestli jste ho dostali, například v tištěné podobě s jednotlivými změnami, a měli by tady vystoupit úplně všichni ministři včetně pana premiéra a měli by se k novému programovému prohlášení jasně vyjádřit. Takže druhý bod, Programové prohlášení, a to na 18. dubna jako první bod. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a další je přihlášen pan poslanec Radek Koten. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Dovolte mi, abych zařadil bod s názvem Restrukturalizace České pošty. Já to tady nějakým způsobem krátce zdůvodním.

Česká pošta se v podstatě z dob covidu potýká s nějakým deficitem příjmů. Bylo to v roce 2020 nějakých 1,37 miliardy a v loňském roce, v roce 2022, to bylo nějakých 651 milionů korun. Jsou to červená čísla, tedy Česká pošta hospodaří se ztrátou. A dá se říci, že jsem se dočetl z veřejně dostupných zdrojů, jakým způsobem se Česká pošta k tomuto deficitu vlastně dopracovala. Dá se říci, že přímo na stránkách České pošty byl zveřejněn tendr, kdy přes aukci byla prodána vozidla celé nákladní logistiky, která nyní je podle mých informací zajišťována externími firmami s tím, že ta cena za kilometr přepravy, ať už to jsou balíky, nebo listovní zásilky, tak se tam zpěti- až zešestinásobila. Přesně je to tedy jakýsi druh outsourcingu pro někoho, pro nějakého kamaráda, nevím, jestli minulého ministra, nebo jestli ta služba byla řádně vysoutěžena, každopádně ta nákladní autodoprava, která zajišťuje přepravu balíků a zajišťuje přepravu listovních zásilek, je nyní řešena externí firmou.

Co se týká prodeje budov, někde jsem na internetu zachytil, že ty budovy, které se budou prodávat, takže celková částka, která by se měla utržit prodejem těch budov, by měla být 750 milionů.

Co se týká restrukturalizace, tak restrukturalizace by měla stát podle vlády 8 miliard korun. Já to úplně příliš nechápu, protože součástí té restrukturalizace by mělo být i rozdělení České pošty na minimálně dvě části, jedna by měla být listovní zásilky a ta druhá by měla být jakási balíková část, nebo já nevím, jak bych to nazval. Mně to připadá, že ty věci, které by byly ziskové, ty by se právě zprivatizovaly pro nějaké možná známé, kamarády vlády, a ta nezisková část by tedy zůstala státu a možná včetně datových schránek, nevím, jak je to namyšleno. Ale každopádně mě překvapuje tedy částka těch 8 miliard.

Velmi rád bych se na to pana ministra zeptal, protože v případě, že se rozprodá historický majetek České pošty, a ty budovy měla Česká pošta třeba i 150 let, takže dá se říci, že ta tradice se vlastně prodá a i některé bezbariérové pobočky se uzavřou, takže jsem tedy zvědav, i jak to bude probíhat tady v Praze, protože konkrétně tady u Poslanecké sněmovny v Josefské ulici a plus ještě na Újezdu se budou zavírat obě pošty, takže další pošta bude někde v Dejvicích tady pro tu oblast, tak jsem tedy zvědav, jak se k tomu postaví i tady samospráva. A myslím si, že je namístě se pana ministra zeptat, jak to vlastně zamýšlí a jakým způsobem tedy o tom vláda bude rozhodovat. Chtěl bych to tedy zařadit podobně jako kolegové, buď jako první bod dnešního jednání, anebo zítřejšího jednání. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. A další s přihláškou je pan poslanec Karel Sládeček. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Karel Sládeček: Děkuji za slovo, paní předsedající. Milé dámy a pánové, navrhuji nový bod programu, který zní Nepromyšlené rušení poboček České pošty.

Vláda hodlá zrušit 300 poboček České pošty, z toho 56 v Moravskoslezském kraji, tedy v mém kraji. Tím se stává Moravskoslezský kraj, který zároveň patří ke krajům s nejstarší populací, k nejvíce postiženým. Česká pošta je nenahraditelnou veřejnou službou pro seniory, například při výplatě důchodů. Nově se v městském obvodě Ostrava-Jih zruší šest z osmi poboček České pošty, tedy více jak 100 000 obyvatel obvodu budou obsluhovat pouze dvě pobočky České pošty. Dle mého názoru je nereálné, aby dvě pobočky dokázaly obsloužit 100 000 nebo více jak 100 000 obyvatel. Bylo by fajn, kdyby si pak pan ministr Rakušan alespoň na osm hodin sedl za přepážku jedné z pošt v Ostravě-Jih, aby si to vyslechl, tedy vyslechl si názory našich spoluobčanů.

Tento bod navrhuji zařadit jako první po pevně zařazených bodech. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a další s přihláškou je pan poslanec Vích. Prosím.

 

Poslanec Radovan Vích: Dobré odpoledne. Děkuji za slovo, paní předsedající. Chtěl bych navrhnout nový bod pořadu této schůze s názvem Postup vlády v rámci transformací poboček České pošty v Libereckém kraji.

Ministr vnitra Rakušan se rozhodl zrušit cirka 300 poboček České pošty a propuštění 950 zaměstnanců a další stovky propustit v logistice. Důvodem je propad hospodaření České pošty, kdy v loňském roce to bylo 1,75 miliardy korun. České poště tak dokonce hrozí insolvence. Já musím jasně odmítnout, aby na neschopnost Ministerstva vnitra při řešení hospodaření České pošty dopláceli její poctiví zaměstnanci a její klienti - občané České republiky. Česká pošta je nenahraditelnou veřejnou službou pro občany, zejména pro seniory při výplatě důchodů. V obcích a menších městech je současně jediným místem kontaktu občana se státní správou v rámci takzvaných CzechPOINTů. Proto odmítám rušení jakýchkoliv poboček České pošty i propuštění jejich provozních zaměstnanců v rámci Libereckého kraje.

Navíc Česká pošta má potenciál být při kompetentním řízení finančně soběstačná i výdělečná. Může poskytovat logistické, přepravní, zasílatelské a balíkové služby, které jsou na trhu velmi žádané a pro které má Česká pošta potřebné personální i materiální vybavení. Problémem České pošty je příliš mnoho vedoucích pozic s nadstandardními platy, které jsou na úkor finančního ohodnocení doručovatelů a pracovníků na přepážkách.

V Libereckém kraji se má rušit 13 poboček, 6 v Liberci v části Vesec, Vratislavice, Františkov, Kunratická, Machnín a Růžodol a dalších 7 kromě již zmíněného Liberce také v České Lípě, kde mají skončit tři pobočky, v Jablonci dvě, ale i v Turnově a Rokytnici nad Jizerou. Takže já se ptám, jak byl určen klíč při stanovení počtu těchto rušených poboček v jednotlivých krajích a v Libereckém kraji? Proč nebyl tento návrh předem diskutován s dotčenými hejtmany, starosty a primátory, případně se Sdružením místních samospráv České republiky? Také bych se chtěl zeptat, jak bude zajištěno posílení těch poboček, které zůstávají, jsou na nich již dnes fronty a nyní k nim přibudou další zákazníci z rušených poboček, a také jaký je konkrétní plán na využití těch 8 miliard korun za transformaci České pošty?

To jsou ty důvody a žádám o zařazení tohoto bodu na dnešní schůzi jako první bod po již napevno zařazených bodech. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a další s přihláškou je paní poslankyně Štefanová. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěla bych navrhnout zařadit nový bod na jednání Sněmovny, a to bod s názvem Stále trvající problém s nedostatkem léků v České republice.

Již dlouhé měsíce se lidé v České republice opakovaně a stále potýkají s nedostatkem i základních léčiv a musejí objíždět několik lékáren, často i desítky kilometrů od sebe, a mnohdy ani tam lék není k dispozici. Určité problémy hlásí i nemocnice a další zdravotnická zařízení. Opakovaně toto téma zařazujeme do interpelací jak ústních, tak písemných a mimořádná schůze, která se věnuje výhradně tomuto problému, byla přerušena po krátké době a přesunuta na neurčito. Tento týden interpelace nejsou ani na této schůzi.

A já si myslím, že to je tak závažné téma, že je potřeba se o něm bavit tady na plénu Sněmovny na řádné schůzi. Proto chci tento problém zařadit jako samostatný bod tak, abychom toto mohli řádně probrat, jaká je vlastně ta aktuální situace a jak dlouho ještě budou tyto problémy trvat, a hlavně, co bude dál. Nyní hovořím zejména o výpadku penicilinu. Opakovaně z médií slýcháme, že jednání probíhají a že se léky v nějakém množství extra dováží. Toto řešení ale je naprosto nedostatečné a nelze to řešit jenom tak, že se budou extra dovážet léky, které již několik týdnů chybí.

Také jsme tu z úst ministra zdravotnictví slyšeli, že na trhu vždy bude přítomna varianta léků, která obsahuje stejnou účinnou látku. V případě dlouhodobého výpadku penicilinu ale není varianta, která by se mohla použít místo tohoto antibiotika dlouhodobě bez následků. Já bych tady chtěla slyšet výsledky těch jednání a potřebné systémové změny, aby nám pan ministr zdravotnictví mohl představit, jaké konkrétní kroky podniká v tom, aby se tato situace nadále neopakovala. Jak se řeší monitoring zásob lékáren, skladů a monitoring výroby a dodávek? Je potřeba v co největší míře podporovat i výrobu léků v České republice a výrobu různých forem léčiv z komponent přímo v lékárnách. A i tam by mě zajímalo, jaké kroky doposud ministerstvo provedlo, provádí a zda řeší vůbec i tuto stránku, tedy podporu samostatnosti České republiky v tomto ohledu.

Proto bych chtěla tento bod zařadit jako bod číslo 1 na dnešní jednání. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a s poslední přihláškou je paní poslankyně Pošarová. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Dobrý den. I já bych chtěla navrhnout nový bod, a to České pošty v Plzeňském kraji a jejich rušení.

Již koncem roku 2015 se očekával prodej desítek poštovních budov a plánovalo se, že valná část etablované poštovní sítě by měla být přeměněna na franšízy, tedy něco jako dnes projekt Pošta Partner. S odstupem let již však můžeme konstatovat, že tento pokus o záchranu pošty, spíše ale jen veřejnosti předhozená fikce takovéhoto pokusu, nevyšel. Hospodářská ztráta pošty za rok 2022 tak mohla narůst na miliardu a tři čtvrtě. Státní majetek soustředěný v České poště se bude však rozprodávat dále. Kvalifikovaní a erudovaní zaměstnanci budou přicházet o práci a občané o dostupnost některých základních poštovních služeb, a to nejen díky neprůhledným zájmům některých asociálních politiků a politických subjektů.

Z nepochopitelného důvodu jsem se dozvěděla pevné číslo uzavřených poboček, že musí být 300. Pokud jedna bude zrušena nebo jedna vlastně zůstane, tak jiná musí se zrušit. Nedává to vůbec žádnou logiku. Proč se nejednalo se starosty? Dozvěděli se v pátek ráno před seminářem, že třeba řeknu v Klatovech se budou rušit tři pošty ze čtyř. Proč se nejednalo se starosty? Proč se nejednalo s primátory konkrétních měst? A paradoxem je, že to bylo zrovna hnutí STAN, které v roce 2012 prosazovalo dokonce mít 3 400 poboček v České republice. A teď je to hnutí STAN, které chce zrušit 300 poboček. A jaký mít návod na ušetření? Za zrušených 300 poboček se ušetří zhruba 700 milionů korun ročně. Takže když si to propočteme, že za den se odbaví 816 000 listovních zakázek, tak stačí zvýšit dejme tomu o necelé 4 koruny nějakou jednu transakci. Tím pádem bude vykompenzována ztráta těch 700 milionů korun a můžou pošty být a fungovat.

Dalším problémem, proč se Česká pošta dostala do větší ztráty - vliv na to měla i cena energií, takže zvolme vlastní cenotvorbu. Česká pošta je služba státu, povinnost. Na semináři jsme se dozvěděli, že bohužel díky digitalizaci přichází pošta o stamiliony až miliardy. Takže na jedné straně máme vydání na digitalizaci a na straně druhé snížíme příjmy České pošty. To je ekonomický diletantismus. A možnost změnit Českou poštu na Poštu Partner je nemožný termín, nelze to opravdu stihnout. Chceme, aby se mohli starostové a primátoři vyjádřit, a až poté byla provedena nějaká transformace. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně, a nyní s přednostním právem vystoupí pan ministr Rakušan. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji vám za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, na úvod řeknu jednu větu, která bude jistě úmyslně zamýšlenou provokací: ty pobočky už měly být zavřené dávno. Pošta je ve ztrátě kontinuálně od roku 2018 a od té doby poklesl zájem o poštovní služby definované zákonem, definované univerzální službou, tak jak si my - stát - je objednáváme. My jako stát říkáme, co od České pošty chceme. To je zákon, to je univerzální služba. A od roku 2018 klesl zájem o státem definované poštovní služby o 40 %.

Koncept České pošty, jak funguje nyní, se prostě dávno přežil. Koncept České pošty v dnešní podobě není udržitelný. A víte, co chybělo k tomu, aby se definoval koncept České pošty nový? Chyběla politická odvaha. Na tom teď naše vláda pracuje, to samozřejmě budeme konzultovat i s opozicí, a to přece vyplývá z toho celého, co se bude muset dít. My budeme muset měnit legislativu. Aby byla Česká pošta jako taková udržitelná, musíme změnit legislativní rámec fungování České pošty. Po dlouhých letech nicnedělání uděláme řez, který Česká pošta potřebovala přece už dávno. A proč ta politická odvaha chyběla? Protože je to nepopulární krok. Samozřejmě že to vyvolává negativní ohlasy a s tím se samozřejmě v té chvíli, pokud se odvážný krok dělá, musí i počítat. Každá změna je nepříjemná. Zvykli jsme si samozřejmě na to, že každý má svoji poštu někde za rohem, a to dokonce i tehdy, když jsme ji třeba nepotřebovali. Je to nepopulární krok, ale populisté z principu nedělají nepopulární kroky.

Na příkladu České pošty se může jasně ukázat, že řeči o reformách, zeštíhlování státu, úspoře a efektivitě jsou často jenom právě těmi řečmi a skutek jako by utek. Na příkladu České pošty se dá ukázat, že v některých případech jsou postoje pouze předvolební pózou a v některých případech jsou doprovázeny konkrétním činem. Na příkladu České pošty se ukáže, kdo chce makat a komu jde o laciné politické body. Na rušení poboček se určitě, ale určitě laciné politické body vydělat nedají. Já ale nebudu laciným sběračem takových politických bodů.

K výtkám toho, že transformační plán už schválila minulá vláda a měli jsme ho tedy realizovat - víte, co je transformační plán? Transformační plán není ideový záměr rozdělit Českou poštu na dvě instituce. Transformační plán ale není ani to, abychom škrtli 300 poboček, které přestanou existovat. Transformační plán je za prvé nová legislativa, která bude upravovat to, co český stát od poštovní instituce v 21. století chce a potřebuje. Transformační plán je jasná definice toho, co chceme, aby Česká pošta v té své pobočkové síti, která je stále i při zrušení 300 poboček nejrozsáhlejší v celé Evropské unii, co od téhle pobočkové sítě chceme - že to má být právě dotek digitálního světa v regionech, které mají s dostupností základních státních služeb problémy. Musíme si říct, jak budeme nový model fungování České pošty financovat. To je transformační plán. To je to, co představíme do poloviny tohoto roku. To je něco, co je zodpovědným krokem k tomu, aby naopak poštovní služby zůstaly v regionech zachovány, protože kdybychom se neodhodlali k ničemu a jenom bychom nadále přešlapovali na místě, tak by žádné poštovní služby v regionech neexistovaly.

Příklad ze sousedních zemí: na 100 000 obyvatel máme v České republice 30 poboček, na Slovensku 26, v Německu 21, v Polsku 20, v Rakousku 19. Nemůžeme zůstávat u modelu, který je jednoznačně ekonomicky neudržitelný. Vžijte se do role jakéhokoliv manažera. Máte největší pobočkovou síť, máte finanční ztráty, máte špatně placené zaměstnance, máte služby, s kterými klienti nejsou spokojeni. Jaký je závěr? Buď taková instituce nemá životaschopnost, anebo taková instituce potřebuje výraznou a zásadní strukturální změnu. Vláda České republiky se samozřejmě odhodlala k tomu druhému řešení, protože pošta jako instituce má smysl. Pošta poskytuje základní občanskou obslužnost v regionech, kam jinak stát nedosáhne.

A pokud teď tvrdíme, že těch 300 poboček je něco, co neuneseme, co vyvolá odpor v regionech, já starostům rozumím. Já jsem starostoval téměř deset let a každopádně každé takové rozhodnutí bolí, každé takové rozhodnutí je nepříjemné. Ale představa toho, že se rozjedeme za starosty a dohodneme se s nimi, kterých 300 poboček v rámci České republiky bude zrušeno, je iluzorní. V téhle chvíli vyráží tým České pošty, manažerů České pošty za každým jednotlivým starostou a primátorem, kde se pobočka České pošty ruší. Samozřejmě se budou procházet jednotlivá kritéria, podle kterých byly pobočky rušeny, které základním rámcem definuje ČTÚ. Mimochodem, tam byla prodloužena distanc od nejbližší České pošty ze 2 na 3 kilometry plus jsou tam samozřejmě další doprovodná kritéria, která Česká pošta samozřejmě každému starostovi vysvětlí. Pokud se v tom seznamu ukáže nějaká chyba, tak je Česká pošta, jak už řekla dopředu, připravena se o té konkrétní pobočce bavit. Ne o počtu 300 poboček, ale v tom daném terénu, pokud přednese primátor, starosta nějaký validní argument a přesvědčí o tom, že nebyla vybrána vhodná pobočka, v té chvíli má Česká pošta samozřejmě prostor na to, aby došlo ke změně té které konkrétní pobočky.

Slyšel jsem tady o nedostupnosti poštovních služeb v regionu. Vždyť je to přesně naopak! Přece ta filozofie byla taková, že Česká pošta se neruší tam, kde je jenom jedna pobočka. To znamená, pokud se tady někdo ohání malými obcemi a malými městečky, těch se tato změna vůbec nedotkla a netýká. V malých obcích a malých městečkách naopak poštovní služba zůstala zachována, protože pošta jako taková tam byla jedinečná, jedna jediná.

Já samozřejmě starosty chápu a vím, že toto opatření je nepříjemné, ale trvám si a stojím si za tím, že toto opatření, byť je nepříjemné, bylo nutné. A ještě jednou opakuji, že transformace nerovná se rušení poboček. Transformace je celý transformační plán rozdělení pošty na dvě části, definování jejího smyslu, nová legislativa a rámec financování. K tomu samozřejmě opozice přizvána bude. Já jsem tady slyšel nejrůznější nabídky, těším se na to konstruktivní jednání a celou řadu dobrých nabídek.

Byly tady nějaké poznámky o byznysových plánech. No, já nevím, kdo chtěl České poště, která už tehdy byla ve srabu, prodat Poštovní novinovou službu za nějakých 900 milionů korun. Byli to velcí majitelé mediálních domů tady v České republice. To byl ten skutečný byznysový zájem, o kterém se tady bavíme. A tenhle byznysový zájem jsme zastavili. K tomu nedojde, aby Česká pošta, která se řítila do obrovských problémů, se dostala do situace, kdy bude ještě za 900, 600 milionů kupovat Poštovní novinovou službu od velkých mediálních magnátů tady u nás v České republice. Možná je to mrzí, ale do takové ekonomické sebevraždy rozhodně v téhle chvíli Česká pošta jít nemůže.

Spekuluje se tady o prodeji majetku. Samozřejmě, majetek České pošty včetně té zmíněné Jindřišské určitě projde důkladným zkoumáním, který je pro Českou poštu zbytný, a Česká pošta určitě začne i u těch svých nemovitostí, které mají velkou hodnotu, to je logické, a nejdříve ale tyto nemovitosti budou nabízeny městům a obcím, budou tázáni primátoři a starostové, zda takovou nemovitost na svém teritoriu budou ochotni a schopni využít pro nějaké další účely.

Potom se tady často bavíme o těch transformačních nákladech. Není to tak, že stát vezme 8 miliard a teď je slepě narve do České pošty. To jsou peníze, transformační náklady, které si pošta půjčí, opakuji, půjčí, ve většině případů od komerčních institucí, od kterých už teď peníze čerpá. Zeptejte se našich předchůdců, proč neplatili poště za univerzální službu, proč si pošta v minulých letech musela půjčovat rok co rok od komerčních institucí, aby přežila. To je přece otázka zodpovědnosti už minimálně nějakých posledních osmi let. Zeptejte se našich předchůdců, proč poště jako jednomu z mála podniků, státnímu podniku, nebyly proplaceny ani covidové kompenzace, covidové kompenzační náklady, které byly slíbeny zaměstnancům do jejich platů. To jsou přece otázky, které tady musí být zodpovězeny.

Proč se s Českou poštou posledních osm let nic nedělo? No, dostávám se na začátek toho, co jsem řekl: chyběla politická odvaha. Chyběla odvaha se postavit k tomu, že žijeme v jiném světě, že žijeme ve světě, který začíná být digitalizovaný a že 3 200 poboček už nám nechce notifikovat ani Evropská unie, protože je tam podmínka pro veškeré příští notifikace snížení rozsahu pobočkové sítě. A ano, bez toho by Česká pošta opravdu v této chvíli nepřežila.

Chápu opozici, že si nechtěla s restrukturalizací České pošty pálit prsty. Já s tím nesouhlasím, bytostně s tím nesouhlasím, ale politicky to určitě chápu. Osm let se nedělo nic, byť predikce byly zcela jasné.

Já vás vyzývám, pojďte se spolu s námi zapojit do konstruktivní debaty o České poště, k čemuž na půdě Poslanecké sněmovny budete mít mnoho příležitostí.

Zároveň vás prosím, nesnažte se být generálem po bitvě, kterou jste sami neměli odvahu vést. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní je přihlášen pan poslanec Nacher a poté paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené dámy, pánové, já mám přednostní právo, tak nemůžu mluvit o čemkoliv, tak já navrhnu bod a pak ho zdůvodním. Ten bod je Finanční zdůvodnění rušení poboček a je to v přímé reakci na předchozí vystoupení pana ministra vnitra, protože jsem ho velmi důkladně poslouchal.

Za prvé bych se tedy chtěl zeptat, jestli ten projev můžu brát jako zahájení té debaty, a že bude tedy schválen nějaký ten bod, protože pokud ne, tak poslanci bez přednostního práva jsou omezeni v možnosti na to nějakým způsobem reagovat, protože jsme v bodě Pořad schůze. Pojďme se džentlmensky dohodnout, že z těch návrhů bodů, jeden z nich tady za chvilku já přednesu, že se jeden z nich schválí, jestli to bude dneska první bod nebo zítra, tak se pojďme domluvit a tam se o tom pojďme normálně otevřeně bavit. Anebo nám řekněte, že nám všechny ty návrhy zabijete, ale po tom vystoupení v rámci pořadu schůze, jakkoliv jsem rád, že pan ministr vystoupil, ale nelze na něj reagovat.

Ten můj bod Finanční zdůvodnění rušení pobočky, no, za mě - já jsem se na to ptal i na semináři, kde jsem byl - za mě máte dvě možnosti, které jdou proti sobě. Buď jde skutečně o hledání finančních úspor, nebo jde o zajištění těch služeb skutečně po celé České republice včetně menších obcí. Dohromady to opravdu nejde, pane ministře, protože v momentě, kdy jde o úspory a vy zároveň zrušíte pobočky ve větších městech, tak se dostáváme do pikantní situace, že potom na jednu pobočku, že jedna pobočka zůstane v obci, která má třeba 2, 3, 5 tisíc obyvatel, ale zároveň, jak už tady říkala moje kolegyně Jana Vildumetzová, bude jedna pobočka třeba na Praze 3, která má 70 000 obyvatel. Z toho je naprosto zjevné, že ten ekonomický důvod tam přece není a nemůže být. Přece služby pro 70 000 lidí a služby pro 7 000 lidí jsou diametrálně odlišné.

A ten můj dotaz, a to bych chtěl naplnit tím bodem, je, jestli si tedy Česká pošta spočítala kromě těch úspor 700 milionů korun, jak jsem se dozvěděl na tom semináři, i kolik ztratí ve výnosech zejména od klientů ve větších městech, kteří přestanou chodit a využívat ty poštovní služby, protože když už někde jsou fronty dneska, a teď mluvím o Praze, já tady nebudu opakovat, že třeba taková velká Praha 8 má 3 pobočky a má přes 100 000 obyvatel a města, která mají třetinu počtu obyvatel Prahy 8, mají stejný počet poboček, tak v té chvíli se stane co? I tito lidé přestanou chodit na poštu, přestanou využívat poštovní služby a je to nějaká prokazatelná ztráta, nějaké nižší výnosy. Já jsem se na to poctivě na tom semináři ptal a odpovědi jsem se nedočkal. Myslím si, že pan ředitel pošty nepochopil tuhle moji otázku. Jinými slovy, to není jenom o těch úsporách 700 milionů v momentě, kdy vy to zrušíte v místě, kde je těch klientů víc než tam, kde tu poštu zanecháte, jestli si rozumíme. Tím neříkám, aby se zrušily pošty v malých obcích, ale zároveň nemůže platit, že důvodem je finanční úspora, když vy to zrušíte tam, kde je největší hustota obyvatel, a necháte to naopak tam, kde obyvatel žije méně. To jde prostě proti sobě.

Navíc si troufám říct, že by to mělo být obráceně, že by nejprve Česká pošta měla komunikovat se starosty, s primátory, a jak vidíte, tak třeba to prohlášení starostů v Praze 1 až 22, tak tam to jde politicky napříč. Tohle není souboj o pozice koalice, jak se tady někdo snaží to popisovat. Tam to kritizovali všichni starostové a celá řada starostů je tam z ODS, z TOP 09 a podobně, i za ANO. To znamená, že to mělo být obráceně. Nejdříve komunikovat, pak udělat nějaké rozhodnutí a pak udělat případně druhé kolo. Já jsem před chvilkou zaznamenal... (V sále je velký hluk, řečník se otočil čelem k předsedající. V tu chvíli sál ztichl.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pane poslanče, zdá se, že jen jste se otočil, tak sál se zklidnil. Prosím, pokračujte. Prosím kolegy, aby dodržovali klid v sále. Děkuji.

 

Poslanec Patrik Nacher: Tak děkuji. Doufám, že to neznamená, že já budu tedy zády k mikrofonu, aby byl klid v sále. Ale děkuji.

Já jsem teď zaznamenal před chvilkou, že už došlo k první změně v Liberci, Vratislavice nad Nisou v části Liberec. No, ale to je právě otázka. Má to být takhle? Že se jakoby vystřelí, skoro od boku bych řekl, prodlouží se to ze 2 na 3 kilometry, což ale v Praze prostě vůbec nemůžete vzít v potaz za mě. Tak tohleto je ta správná cesta? A teď budou jednotlivě to zase brát zpátky? A teď kdo? Kdo bude mít lepší lobbing, nebo to bude stranicky bráno, nebo jakým způsobem? Zohledňují se tam věci, jako je třeba bezbariérovost, jak tady bylo řečeno? Zohledňují se tam věci, jako jsou technické unikátní památky, třeba potrubní pošta v Praze? To jsou všechno věci, které jsou důležité. Zohledňuje se tam třeba to, že ta pobočka je v obchodním centru? Na to jsem se také ptal na tom semináři, protože celá řada lidí ty služby může poptávat o víkendech, protože se přes týden k tomu nedostanou. A to jsou prostě otevřené věci, otevřené dotazy. Dokonce někde jsem zaznamenal, že byla čistě čerstvě otevřená pobočka v nově rekonstruovaném nádraží, teď nevím, kde to je - mám pocit, Opava, jestli si vzpomínám. Je to tak, Opava? (Hlas z pléna: Opava.) Je to tak, Opava, aby potom zrovna tahleta pobočka čerstvě otevřená byla zrušena? To znamená, že těch otázek je tam celá řada.

Myslím si, že by bylo fér, já to tím ukončím, aby ten bod byl zařazen, klidně jenom jeden, ale ať je zařazen, ať se můžeme regulérně bavit, regulérně ptát, protože skutečně problematika třeba někde na severní Moravě může být úplně rozdílná od toho, co se děje v Praze. Takže já bych si dovolil požádat vás o zařazení bodu Finanční zdůvodnění rušení poboček v reakci na to, co řekl pan ministr, jako první bod dnes nebo jako první bod zítra, což je 5. dubna.

Děkuji. (Potlesk v levé části jednacího sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní je přihlášena paní poslankyně Mračková Vildumetzová a poté paní poslankyně Pastuchová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, kolegové, já bych si dovolila zařadit ještě jeden bod, a to v souvislosti s reakcí na ministra vnitra Víta Rakušana, a to s názvem Ministr vnitra nepovažuje starosty za své partnery.

Pane ministře, já bych vaši politickou odvahu z tohoto místa nazvala nekompetentností a neschopností, protože starostové jsou partneři v území a oni vědí, co chtějí na svých územích mít, a zodpovídají se svým občanům v rámci zastupitelstva, protože občané si ty zastupitele zvolili. Já jsem očekávala, že když tady vystoupíte, tak jasně řeknete, že zítra dané nařízení Českého telekomunikačního úřadu na vládu nedonesete. Vy jste tady jasně řekl, že zítra, popřípadě nějaký následující den, 300 poboček zrušíte a ti starostové nebudou mít možnost si už ty pobočky nikdy zřídit, ani prostřednictvím projektu Pošta Partner. To přece není možné! Jestliže to chce starosta na své obci, na svém úřadě provozovat, vy nemáte právo - nemáte právo, pane ministře - mu to zakazovat, ano? A jestliže chtějí se do toho zapojit, finančně, svým úsilím, tak znovu říkám, jim to dovolte.

A ta nekompetentnost je především v tom, jak jste těch 300 poboček vybírali. To, že tady dneska říká můj kolega Patrik Nacher, že se nechá otevřená pošta ve Vratislavicích, a vy neustále říkáte, že jste ten seznam neviděl, a chlubí se tady Martin Půta, že jeho zásahem se povedlo, že se tam ta pošta nezavře, tak co si o tom mám myslet? Že to věděli dopředu? Vždyť to mají tři dny na Facebooku, že se ve Vratislavicích pošta nezavře. Takže věděl jste o tom, nebo jste o tom nevěděl? Co si mám myslet o všech těch dalších krocích, které děláte, a říkáte, že to přinese úsporu? Prosím vás, kolegové a kolegyně, podívejte se do těch materiálů. Když se zavře těch 300 poboček, bude úspora 700 milionů korun. A jestli tady ministr vnitra říká, že se nezhorší kvalita a dostupnost poštovních služeb, tak lže. Ta kvalita se prostě zhorší. A řekněme si na rovinu, digitalizace není ještě v takové úrovni, aby se prostě ty pobočky zavřely. Nechte to na těch starostech a na primátorech, ať si to řeknou oni. Ale to jste vy tady z tohoto místa neudělal. Řekl jste, že starostům rozumíte. Nerozumíte jim. Přejmenujte to svoje hnutí Starostové, protože vy nejste ministr vnitra, který považuje starosty za svoje partnery. A víc se k tomu vyjadřovat nebudu, protože bych musela říct: Pane ministře, styďte se. (Potlesk v levé části jednacího sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní je přihlášena paní poslankyně Jana Pastuchová.

Než jí udělím slovo, přečtu omluvy: omlouvá se Ondřej Kolář od 15.15 do 16.15 hodin z pracovních důvodů, Kovářová Věra od 17 hodin z osobních důvodů a pan poslanec Špičák do 15 hodin z pracovních důvodů.

Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Tak já bych navrhovala do programu dnešní schůze po té diskusi tady bod s názvem Chybovost nebo chybnost při rušení poboček České pošty. Já jsem z Libereckého kraje a vím, kolik poboček se tam ruší, a vím, že i paní starostka z České Lípy posílala dopis panu ministrovi, kde ho upozorňovala na to, že se ruší třeba pošta, kde bylo vystaveno depo, tak je to takové trochu nelogické.

Má to dvě roviny. Jsem z Libereckého kraje a jsem ráda, že tam třeba pošta ve Vratislavicích nakonec zůstane, i když do Liberce je to necelé 3 kilometry. Ale zaráží mě jedna věc, že někde v médiích píší, že se stala chyba, a mě udivuje, že se stala chyba zrovna tam, kde je starostou člen Starostů, hejtmanem je pan Martin Půta za Starosty, a na svém Facebooku to měl asi čtyři, pět hodin po zveřejnění seznamu pan senátor Canov, který je také za Starosty. Takže já budu moc ráda, jestli se ještě nějaké chyby dozvíme, kde se toto stalo, jak se to opraví, protože jak jsem se dočetla v médiích, tak mají 30 dní na to, aby se o tom komunikovalo, ale s tím, že vymění poštu za poštu, není možné, aby jedna pošta třeba byla přeměněna na službu Partner. Takže já si myslím, že bod Chybovost v určování rušení pošt by možná stálo za to si říct, jak k této chybě vůbec mohlo dojít. Ale záhadou je, že k této chybě a napravení během tří, čtyř hodin došlo zrovna tam, kde vládnou Starostové. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Hlásí se ještě někdo s pozměňovacím nebo doplňujícím návrhem k návrhu pořadu? Není tomu tak.

Nyní bychom přistoupili k hlasování o jednotlivých návrzích v pořadí, v jakém byly podány. Nejprve návrhy z grémia. Pokud nezazní námitka, nechám hlasovat o všech návrzích najednou z grémia tak, abychom tyto návrhy hlasovali jedním hlasováním. Přivolám kolegy z předsálí.

 

Ještě jednou zopakuji, že budeme hlasovat návrhy z grémia jedním hlasováním, pokud není námitek.

Zahajuji hlasování a ptám se... (Žádosti z pléna o odhlášení.)

Pardon, prohlašuji toto hlasování (číslo 2) za zmatečné.

 

Zaznamenala jsem žádost o odhlášení. Všechny vás tedy odhlásím a poprosím vás, abyste se znovu přihlásili svými identifikačními kartami. Počkáme, až se ustálí počet přihlášených.

 

Nyní tedy budeme hlasovat o návrzích z grémia.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 3, přihlášeno 162 poslanců a poslankyň, pro 161, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Nyní budeme hlasovat o jednotlivých návrzích tak, jak zazněly zde na plénu. Prvním návrhem je návrh pana předsedy Bendy, který navrhuje, aby bod číslo 12, sněmovní tisk 369, což je financování obrany, omlouvám se (Pokašlává.), byl zařazen na dnes jako šestý bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 4, přihlášeno 169 poslanců a poslankyň, pro 155, proti 14. Návrh byl přijat.

 

Dalším návrhem je opět návrh pana předsedy Bendy, který navrhuje bod číslo 11, sněmovní tisk 368, což je oblast obrany, zařadit jako bod sedmý na dnešní den.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 5, přihlášeno 169 poslanců a poslankyň, pro 154, proti 14. Návrh byl přijat.

 

Další je opět návrh pana předsedy Bendy, který navrhuje zařadit nový bod, sněmovní dokument 1927, což je odvolání pana Köppla.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 6, přihlášeno 169 poslanců a poslankyň, pro 94, proti 74. Návrh byl přijat.

 

Tedy zařadili jsme nový bod. Nyní bychom hlasovali o jeho pevném zařazení na zítra na 13 hodin.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 7, přihlášeno 169 poslanců a poslankyň, pro 93, proti 76. Návrh byl přijat.

 

Další návrh je návrh pana předsedy Okamury, který navrhuje zařadit nový bod s názvem Fialova vláda chce rušit 300 poboček České pošty.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 8, přihlášeno 169 poslanců a poslankyň, pro 75, proti 43. Návrh byl hlas-

 

Pan poslanec Pražák k hlasování. Ano, prosím.

 

Poslanec David Pražák: Děkuji. Dobré odpoledne. Já bych jenom, u hlasování číslo 6 jsem byl proti, na sjetině mám pro, a nezpochybňuji hlasování.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji, pro stenozáznam. Budeme tedy pokračovat v hlasování.

 

Pan předseda Okamura navrhuje zařadit nový bod Vládní koalice Petra Fialy chce masivní zvýšení daní pro české občany a firmy.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 9, přihlášeno 170 poslanců a poslankyň, pro 77, proti 86. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrhem je opět návrh pana předsedy Okamury, který navrhuje zařadit nový bod s názvem Protizákonné a šikanózní jednání ministryně obrany Jany Černochové proti olympijskému vítězi Davidu Svobodovi.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 10, přihlášeno 171 poslanců a poslankyň, pro 67, proti 86. Návrh byl zamítnut.

 

Pan předseda Babiš navrhuje zařadit nový bod s názvem Řešení situace v České poště.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 11, přihlášeno 171 poslanců a poslankyň, pro 76, proti 87. Návrh byl zamítnut.

 

Paní poslankyně Maříková navrhuje zařadit nový bod Rušení pošt v Karlovarském kraji.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 12, přihlášeno 171 poslanců a poslankyň, pro 77, proti 79. Návrh byl zamítnut.

 

Paní poslankyně Šafránková navrhuje, aby bod číslo 29, sněmovní tisk 9, zákon o sociálních službách, byl zařazen buď jako druhý bod dnes.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 13, přihlášeno 171 poslanců a poslankyň, pro 76, proti 40. Návrh byl zamítnut.

 

A druhou variantou bylo zařazení tohoto sněmovního tisku jako bodu prvního na středu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 14, přihlášeno 171 poslanců a poslankyň, pro 76, proti 63. Návrh byl zamítnut.

 

Dále navrhuje paní poslankyně Šafránková, aby bod číslo 79, sněmovní tisk 266, což je zákon o státní sociální podpoře, byl zařazen v první variantě jako třetí bod dnes.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 15, přihlášeno 171 poslanců a poslankyň, pro 76, proti 46. Návrh byl zamítnut.

 

Druhou variantou je zařazení tohoto bodu jako bodu druhého na zítra, tedy na středu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 16, přihlášeno 171 poslanců a poslankyň, pro 76, proti 71. Návrh byl zamítnut.

 

Čili jsme odhlasovali obě varianty.

Nyní budeme hlasovat o návrhu paní poslankyně Mračkové Vildumetzové, která navrhuje zařadit nový bod s názvem Česká pošta.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 17, přihlášeno 171 poslanců a poslankyň, pro 77, proti 80. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším bodem, který navrhuje paní poslankyně Mračková Vildumetzová, je zařazení nového bodu s názvem Programové prohlášení.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 18, přihlášeno 171 poslanců a poslankyň, pro 76, proti 86. Návrh byl zamítnut.

 

Pan poslanec Koten navrhuje zařadit nový bod s názvem Restrukturalizace České pošty.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 19, přihlášeno 171 poslanců a poslankyň, pro 77, proti 77. Návrh byl zamítnut.

 

Pan poslanec Sládeček navrhuje zařazení nového bodu s názvem Nepromyšlené rušení poboček České pošty.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 20, přihlášeno 171 poslanců a poslankyň, pro 77, proti 68. Návrh byl zamítnut.

 

Pan poslanec Vích navrhuje zařadit nový bod Postup vlády v rámci transformace poboček České pošty v Libereckém kraji.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 21, přihlášeno 171 poslanců a poslankyň, pro 76, proti 75. Návrh byl zamítnut.

 

Paní poslankyně Štefanová navrhuje zařadit nový bod s názvem Stále trvající problém s nedostatkem léků v České republice.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 22, přihlášeno 171 poslanců a poslankyň, pro 75, proti 72. Návrh byl zamítnut.

 

Paní poslankyně Pošarová navrhuje zařadit nový bod s názvem Česká pošta v Plzeňském kraji a rušení poboček.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 23, přihlášeno 171 poslanců a poslankyň, pro 77, proti 74. Návrh byl zamítnut.

 

Pan poslanec Nacher navrhuje nový bod s názvem Finanční zdůvodnění rušení poboček České pošty.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 24, přihlášeno 171 poslanců a poslankyň, pro 76, proti 79. Návrh byl zamítnut.

 

Paní poslankyně Mračková Vildumetzová navrhuje zařadit nový bod Ministr vnitra nepovažuje starosty za své partnery.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 25, přihlášeno 171 poslanců a poslankyň, pro 77, proti 82. Návrh byl zamítnut.

 

Paní poslankyně Jana Pastuchová navrhuje zařadit nový bod s názvem Chybnost při rušení poboček České pošty.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 26, přihlášeno 171 poslanců a poslankyň, pro 77, proti 79. Návrh byl zamítnut.

 

Předpokládám, že jsme hlasovali o všech návrzích.

 

Nyní bychom hlasovali o celém návrhu pořadu 63. schůze Poslanecké sněmovny, jak byl písemně předložen a upraven schválenými pozměňovacími návrhy.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 27, přihlášeno 170 poslanců a poslankyň, pro 95, proti 17. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že jsme schválili pořad schůze.

Nyní bychom přistoupili k projednávání bodů v pořadí tak, jak byly schváleny. Otevírám

 

Následující zahájení jednacího dne schůze

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:58.




Přihlásit/registrovat se do ISP