Úterý 4. dubna 2023, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Jan Skopeček)

143.
Odvolání Markéty Pekarové Adamové z funkce předsedkyně
Poslanecké sněmovny

Návrh na odvolání poslankyně Markéty Pekarové Adamové z funkce předsedkyně Poslanecké sněmovny písemně předložila skupina 82 poslanců a poslankyň. Já poprosím, aby se slova ujala zástupkyně této skupiny, paní poslankyně Alena Schillerová. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolím si svůj projev začít krátkou citací, protože některá slova si je dobré připomínat, cituji: "Já vám velice děkuji a s velkou pokorou, s velkou pokorou, a věřte mi, že to myslím zcela vážně a upřímně, přijímám tuto odpovědnost a opravdu si toho vážím." Konec citace.

Ano, to byla první slova, která paní předsedkyně Markéta Pekarová Adamová po zvolení pronesla. Pokora. Pokud bych měla charakterizovat její v podstatě už rok a půl dlouhé předsedování této Poslanecké sněmovně a měla bych popsat, co mi asi nejvíc chybí, byla by to právě naprostá absence pokory. Pokory k této Poslanecké sněmovně, k opozici, ale především k lidem venku, ke všem občanům této země.

On vůbec celý ten úvodní projev je s odstupem času zajímavý. Není to jediná věta, která dnes vyvolá úsměv, protože se od reality naprosto vzdaluje. Připomenu ještě jednu kratičkou pasáž z toho dne 10. listopadu 2021. Cituji: "Skutečně myslím, že náš zákonodárný sbor by měl hledět v první řadě na to, aby důstojně reprezentoval voliče v České republice, i ty, kteří nevolí, zkrátka celou veřejnost a obyvatele naší země, a že zkrátka je naší povinností zejména v těch klíčových věcech, a myslím si, že nás v tomto volebním období jich čeká celá řada, abychom působili semknutě a abychom hájili právě zájmy všech občanů naší země." Konec citace.

Já bych si dovolila doporučit paní předsedkyni, aby někdy sestoupila z toho předsednického pultíku a aby se místo zahraničních cest vydala mezi naše spoluobčany, aby se třeba zkusila setkat i s někým jiným než se členy, případně voliči, TOP 09 a aby se těch lidí zeptala na jednoduchou otázku: Jestli mají pocit, že hájí jejich zájmy a hodnoty, jestli mají pocit, že svou funkci vykonává s pokorou. Když to tak sleduji, mám pocit, že by z těch odpovědí byla asi velmi překvapená. Mám pocit, že pokora a nadstranickost zůstala zapomenuta v tom úvodním projevu. Jen pár týdnů poté jsme už slyšeli první, dnes už legendární výrok paní předsedkyně, ve kterém tak nějak bylo vše: Opozice by měla sedět v koutě a šoupat nohama. To je věta, která je z úst předsedy Sněmovny, ať už je jím kdokoliv, naprosto nepřijatelná, protože kdo jiný než člověk v této funkci by měl dohlížet na to, zda parlamentní opozice není krácena na svých právech a ke všem se přistupuje s respektem a pokorou. Ono to ale není jen o slovech. Ono je to i o tom způsobu, jak je tato Sněmovna v posledním roce a půl řízena, protože to přesně odpovídá té představě, že bychom měli být v rohu a možná raději ani nešoupat těma nohama.

Já si v té dobré paměti vzpomínám, jak v předchozím volebním období, kdy naše role byly obrácené a já jako ministryně financí jsem očekávala, že nám tehdejší předseda Sněmovny Radek Vondráček - třeba se svoláním mimořádné schůze na určitý čas nebo při nekonečných obstrukcích při projednávání novely zákona o evidenci tržeb - pomůže, že nám ze své pozice, samozřejmě v rámci možností, které mu dával jednací řád, vyjde vstříc - odpověď byla vždy stejná, a sice že jako předseda Sněmovny musí být v těchto věcech striktně nadstranický. A mně se to samozřejmě nelíbilo, ale respektovala jsem to. Respektovala jsem to proto, že mi bylo jasné, že ve své pozici nejsem navždy a v budoucnu se může stát, že se naše pozice otočí. A to je to, co si současná koalice očividně nechce vůbec připustit, a podle toho vše také vypadá.

Musím říct, že na těch vzájemných vztazích má velkou zásluhu právě paní předsedkyně. Standardem se staly noční maratony, kdy Sněmovna jedná nonstop. Ano, nesouhlasili jsme s některými zákony, ano, chtěli jsme je obstruovat, stejně jako jste v minulém období některé naše zákony obstruovali vy, a proto se EET, stavební zákon, ale mnoho jiných norem projednávalo mnoho měsíců, někdy i více než rok. A proč se to projednávalo tak dlouho a nestřihli jsme si raději jeden týdenní maraton? No, protože jsme vás respektovali. Vnímali jsme vaše práva, politickou kulturu a také fakt, že tu je spousta zaměstnanců, kteří tu musí trávit s námi politiky čas.

Složení Sněmovny bylo jiné, váš opoziční pětiblok plus SPD měly i jiné obstrukční nástroje, než mají nyní dvě strany v opozici. Mohli jste jen společnými pauzami - a také jste to dělali - vypauzovat 10 hodin jednání, a tím v podstatě zobstruovat celý jednací den, což jste také opakovaně předvedli, například v případě dovolby členů mediálních rad. Měli jste nepřeberné množství přednostních práv, která my prostě nemáme. A tak logicky, abychom jako opozice dosáhli stejného cíle, využíváme jiných, ale legitimních způsobů. To vy ale odmítáte respektovat a pak atmosféra v Poslanecké sněmovně vypadá, jak vypadá, a vaší zásluhou pak také dojde k vyhroceným situacím, jako byla ta při projednávání pravděpodobně protiústavního zákona o změně valorizace důchodů.

Vy jako předsedkyně Sněmovny, prostřednictvím pana místopředsedy, jste umožnila, aby byla opozice absolutně zkrácena na svých právech, jako byste zapomněla, že jste v opozici seděla a že tam pravděpodobně někdy opět sedět budete.

Když ten páteční večer dospěla situace do kritického bodu, kdy nám byla odebrána i přednostní práva, což se mimochodem nikdy v minulosti nestalo, vyzývala jsem vás opakovaně ke svolání grémia a vím, že jsem nebyla sama. Vy jste to ale nepochopitelně odmítala. Kdy jindy bychom měli sednout a jednat než v takovouto chvíli? Až pan premiér, ke kterému mohu mít tisíce výhrad a mám, ale tady mu přiznám ten kredit, protože udělal tu práci za vás a svolal politické grémium, kde se situace nakonec nějakým způsobem vyřešila. To bylo vaše naprosté selhání, kde se jen potvrdilo, že vy jste tuto Sněmovnu vést neměla.

Ale ono to není jenom o tom, co se odehrává v politické rovině. Já se znovu vrátím na začátek svého vystoupení, vrátím se k té pokoře. Vaše výroky o dvou svetrech, o tom, že vláda tu není od toho, aby se starala o lidi, nebo z nedávné doby výtka novináři, proč používá čínský telefon, jestli snad nemá na iPhone... Pevně věřím, že to bylo myšleno ve vtipu. I tak to ale všechno dohromady dokresluje obrázek, jestli byste měla, nebo neměla být tím nejvyšším reprezentantem tohoto sboru.

Samozřejmě si dobře uvědomujeme, že kapřík si rybník nevypouští, a koaliční poslanci ho pravděpodobně nevypustí ani předsedkyni jedné z pěti koaličních stran. Na druhou stranu věřím, už ten samotný takto zásadní krok, ke kterému jsme přistoupili, je dostatečný k tomu, aby si vládní strany a nejlépe sama paní předsedkyně Markéta Pekarová Adamová uvědomily, že její přístup nejenže není v pořádku, ale hlavně není ani správný. A i když nejspíše bude předsedkyní i po dnešním hlasování, tak by bylo dobré mít na paměti tři slova: všeho do času.

Děkuji vám. (Potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nicméně poprosím paní předsedkyni, aby se mnou od stolku zpravodajů sledovala všeobecnou rozpravu, kterou tímto otevírám.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Omlouvám se, pane místopředsedo, my jsme se na klubu dohodli, že zpravodajem za tento tisk bude předseda ústavního výboru pan Radek Vondráček.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Dobrá, ale vy jste vystupovala jako první, jako předkladatelka. Dobrá. Jestli s tím budou souhlasit ostatní členové Poslanecké sněmovny, tak o tom nemusíme hlasovat, a poprosím tedy pana poslance Vondráček, aby se ujal místa u stolku zpravodajů a sledoval rozpravu on. Nebo o tom chcete hlasovat? Nenamítá nikdo nic? Je tam zájem o hlasování? Vidím pokyvování hlavy, tak budeme hlasovat. Gongem přivolám ostatní kolegy.

Mezitím načtu dvě omluvy: z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Berki od 17.50 do 18.50 hodin a omlouvá se pan poslanec Richter od 18.15 hodin z pracovních důvodů.

Ano, eviduji váš zájem o odhlášení, tak vás všechny odhlásím a poprosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami opětovně. Počet poslanců se ustálil.

 

Připomenu pro ty, co přicházejí, že budeme hlasovat o návrhu na změnu zpravodaje, a sice je tu návrh, aby zpravodajem k tomuto bodu byl místo paní Aleny Schillerové pan poslanec Vondráček.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 33, bylo přihlášeno 141 poslanců, pro hlasovalo 124, proti 5. Návrh byl přijat.

 

Já tedy poprosím pana poslance Vondráčka, aby sledoval od stolku zpravodajů všeobecnou rozpravu, kterou tímto otvírám. Do všeobecné rozpravy se s přednostním právem hlásí paní předsedkyně Markéta Pekarová Adamová. Následovat s přednostním právem bude pan předseda Okamura. Paní předsedkyně, prosím, máte slovo.

Poprosím kolegy a kolegyně, aby se utišili, a ti, kteří si chtějí povídat, aby se přesunuli pokud možno do předsálí. Děkuji. Ještě počkáme, než v sále bude ticho. Kolegyně, kolegové v pravé části sálu, prosím o ztišení. Děkuji pěkně. Paní předsedkyně, máte slovo.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, já bych chtěla nejdříve na úvod, protože je to dnes vlastně první příležitost, kdy k vám promlouvám poté, co skončila naše cesta společně se šesti poslanci na Tchaj-wan, vám vyjádřit poděkování za to, že jsme tuto cestu mohli uskutečnit. Jedna z těch věcí, která tady je mi vyčítána jak už paní předkladatelkou, tak v mediálním prostoru jinými zástupci těch, kteří tady tento bod nechali na schůzi zařadit, protože pod něj dali své podpisy, je, že nejsem údajně předsedkyní vás všech. Tak já bych chtěla i z tohoto místa vám vlastně vyjádřit poděkování i tchajwanského Legislativního dvora. To ocenění, které tam je vždycky uváděno, že jsem dostala já, tak já je vnímám jako ocenění celé Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, nikoliv jako ocenění jenom mé, protože takhle já přistupuji přesně i k tomu, když v rámci zahraničních cest reprezentuji tady tuto komoru. Možná to v některých vzbuzuje trošku podiv, ale já to tak opravdu chtěla i tímto prostřednictvím všem kolegyním a kolegům sdělit.

Víte, ty důvody, které slýchám a které tady i zazněly od paní předsedkyně Schillerové, jakési stranění jenom koaličním poslancům, si myslím, že jsou naprosto liché a že se dá dohledat opakovaně i ve stenozáznamech, kdy jako řídící schůze okřikuji a vedu ke kázni, k dodržování jednacího řádu a pravidel, opravdu kohokoliv z poslanců, ať už je to z vládní koalice, nebo je to z opozice. Ostatně si pamatuji, že mnohdy, když se právě takováto situace stane směrem ať už ode mě, nebo od kohokoliv z místopředsedů vládní koalice k vládnímu poslanci, tak to bylo i kvitováno z vaší strany. To asi snad nebudete popírat.

Víte, ta inkriminovaná schůze, která je tady i zmiňována nejčastěji, ta opravdu byla vypjatá. Týkala se snížení valorizace a já bych chtěla krátce zrekapitulovat, co se tady tehdy stalo, protože myslím, že na to někteří chtějí zapomenout nebo záměrně ta fakta vynechat, zkreslit. Tehdy, když tady docházelo k projednávání těch jednotlivých čtení, respektive to je vlastně v legislativní nouzi vyjadřování se již k samotné legislativní nouzi a k dalším jejím fázím, opakovaně bylo hlasováno několik návrhů, které byly i předkladateli zdůvodňovány na základě výroků Ústavního soudu, který konstatoval - a to je dohledatelné, to určitě nemůžete popřít - že i obstrukce mají jakousi svou mez a že i parlamentní menšina má samozřejmě možnost se v rámci té obstrukce vyjádřit, ale nesmí dojít už k destrukci. Na tomto základě opírali předkladatelé opakovaně své návrhy a o těch vždy rozhoduje sněmovním hlasováním celá Poslanecká sněmovna, a tudíž se rozhoduje na základě vůle většiny. K tomu tady opakovaně došlo, a přesto slýchám jak ve veřejném prostoru, ve vašich mediálních vyjádřeních, jako kdybych snad já měla tu moc, kterou mi jednací řád jednoznačně nedává, já být tím, kdo rozhoduje, jaká ta rozhodnutí budou.

V tomto směru bych chtěla ještě připomenout, že jsme opakovaně tady diskutovali v případě legislativní nouze o tom, že předseda Sněmovny na základě jednacího řádu, na základě žádosti vlády tuto legislativní nouzi vyhlásí, aniž by on sám posuzoval, jestli jsou naplněny podmínky, a pak teprve až Sněmovna jako celek, každý z 200 poslanců svým hlasováním má možnost potvrdit či naopak nepotvrdit tuto legislativní nouzi. Tady to je možná nepochopení nebo záměrné někdy zkreslení toho, jak náš jednací řád hovoří. A stejně tak je to s těmi rozhodnutími, která tady padla z hlediska těch jednotlivých návrhů. Ostatně asi nebudeme zpochybňovat ani to, že prošel jeden z návrhů, který předložil opoziční poslanec. Jednotlivé kroky, to, jestli ty kroky většina rozhodla správně nebo nikoliv, v souladu s jednacím řádem či nikoliv, může posoudit Ústavní soud, ten ať tak určitě učiní. Bude-li mu podán podnět, tak tak určitě udělá a my na základě toho budeme moci teprve opravdu říci a tvrdit to, co tady občas zaznívá, že tady to je protiústavní či proti jednacímu řádu a podobně.

O co ve skutečnosti tady během toho jednání podle mého názoru šlo, byla snaha vyhrotit to jednání v určité fázi natolik, aby zkrátka došlo k tomu kýženému efektu směrem k veřejnosti. Ve chvíli, kdy jeden z předsedů opozičního hnutí vyhrál takovou tu nepsanou soutěž v délce projevu, druhý z předsedů měl zájem tady předvést ještě něco víc, a proto odmítal řídícího schůze poslechnout a poslechnout to, že má svůj projev ukončit a opustit řečniště. Ale toto je věc, za kterou nese zodpovědnost vždy ten daný poslanec sám, za to nemůže nést zodpovědnost kdokoliv jiný - kdokoliv jiný, kdo ač už tu schůzi řídí, nebo je tady jenom řadovým poslancem a je u toho svědkem. A to si myslím, že je potřeba tady znovu odmítnout, abychom si nechali vnutit, že snad má ať už řídící schůze - a byl to v tu chvíli někdo jiný, ne já, a já myslím, že pan místopředseda Bartošek tu situaci zvládl dobře, a stojím za ním - tak se vlastně musí on zodpovídat za to, jakým způsobem ten daný poslanec uposlechl či nikoliv. Protože kdybychom tuto logiku přijali, tak já si pamatuji v minulém volebním období zcela jednoznačnou situaci, kdy můj předchůdce, pan poslanec Vondráček, byl tím, kdo obhajoval kroky, které byly vedeny proti jinému poslanci, Lubomíru Volnému, který odmítal opustit řečniště. Svojí formou, velmi destruktivní, opět tady protestoval proti tomu, jakým způsobem se přijímá zákon, a v tu chvíli byl také, a myslím, že zcela po právu, vyveden z jednacího sálu. A já si pamatuji ta slova, která pak pan předseda tehdejší říkal, totiž, že něco takového je nepřípustné, když to budu parafrázovat. Tehdy jsme i my z opozice, kteří jsme nebyli rozhodně příznivci tehdejší vlády, tento postup ocenili a nesvalovali jsme vinu na ať už toho konkrétního řídícího či řídící, ani na předsedu Sněmovny za to, jakým způsobem ta daná situace proběhla. A já v tom vidím jednoznačnou paralelu. V tomto případě se jedná o velmi podobnou, ne-li stejnou, totožnou situaci, kdy nejdříve jeden poslanec odmítne uposlechnout řídícího schůze a následně tedy mu ostatní přicházejí v uvozovkách na pomoc a následně tady deset, dvacet, možná i více poslanců blokovalo řečniště. A kdo v té chvíli skutečně svolává grémium nebo jej svolal, je dohledatelné i ze stenozáznamu, protože pan místopředseda Bartošek pak následně po naší domluvě, a to i s panem premiérem, to uznávám, ale svolal mým jménem jednání grémia, během té dané schůze již třetí, protože ta grémia rozhodně probíhala i předtím.

Co se týče právě tady toho popisu situace, proč to říkám celé, je z toho důvodu, abychom nenechali v tom veřejném prostoru to množství lží, které kolem toho běží. O mé osobě ostatně těch lží koluje opravdu nespočet a jedna tady zazněla i před chvílí z úst mé předřečnice, totiž že tvrdím, že opozice má mlčet a šoupat nohama. Tak já si s dovolením najdu přesně ten výrok, abych jej ocitovala, protože si myslím, že není fér ho říkat vytržený, úplně vytržený z kontextu. Bylo to v rozhovoru pro Právo 13. dubna minulého roku, a to jsem řekla na dotaz, který se týkal - nebo respektive kontext, protože nebudu číst úplně celý rozhovor - který se týkal tendru na dostavbu Dukovan. A já jsem tehdy řekla: "Připomeňme, že třeba ještě před rokem bývalý ministr Havlíček usiloval o to, aby v tendru byl i ruský Rosatom. Jemu i všem podobným, kteří nám teď cokoliv vzkazují a radí, doporučuji, aby radši šoupali nohama a mlčeli v koutě." To je konec celé citace. Ale rozhodně to neznělo na celou opozici, ke každé situaci a něco podobného. Nic takového nezaznělo. Takže prosím uvádějme ty věci tak, jak jsou, a pokud nechceme vnímat kontext, já to vnímám tak, nebo chceme pokřivovat ta jednotlivá vyjádření a překrucovat je jako ostatně celá řada jiných, tak si myslím, že to není dobrý předpoklad toho, abychom tady vedli diskusi, která bude férová.

Víte, od pana Okamury třeba, který má také vystoupit, určitě takových osočeních tady už na moji adresu padlo mnoho. Padla opakovaně, nebudu říkat úplně všechna, ale mám pocit, že tady se velmi často shodneme a určitě i ostatní, že je cílem vybudit určitou závist. Nepamatuji se, že bych já řešila, kdy z opozice kolik jako místopředseda Sněmovny měl plat, kolik bral a čím jezdil a podobné věci. Už vůbec se nepamatuji, že by se řešilo, jestli když letěl na nějakou služební cestu, to byl on, kdo objednává v uvozovkách občerstvení. To je teď taková novinka zase, kdy vás chci ubezpečit, že skutečně to předsedkyně Sněmovny nedělá, neřeší. A mimochodem, jestli to tady budete chtít řešit, tuhletu otázku zrovna, tak dvě cesty po 24 hodinách, asi 90 lidí na palubě, z toho 50 podnikatelů, pokud se nepletu, a všichni si platili myslím 80 000 korun za to, tak asi nechceme, abychom je tam pohostili vodou a chlebem. Na druhou stranu se právě velmi často v tomto směru dopouští někteří až řekněme osobních útoků, která já určitým způsobem přecházím. Nechci ještě přilévat oleje do ohně, ale myslím, že toho právě přesně nejsme tady hodni, abychom brnkali na tyto struny závisti, nenávisti, záměrně šířili nepravdy, hoaxy, které se objevují v tom veřejném prostoru, protože to si myslím, že je pod úroveň úplně každého poslance, který tady na začátku volebního období skládal slib.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní předsedkyně. Vaše vystoupení vyvolalo tři faktické poznámky. První faktická poznámka - paní poslankyně Peštová, připraví se pan poslanec Brázdil.

Než paní poslankyně dorazí k řečnickému pultíku, tak oznámím, že paní poslankyně Dražilová ruší dnešní omluvu.

Paní poslankyně, prosím, vaše dvě minuty na faktickou poznámku.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem vás bedlivě poslouchala, paní předsedkyně, prostřednictvím pana předsedajícího. Já si připadám, že jsme snad byli všichni na jiném jednání. Vy jste tady vyprávěla o tom, ano, krásně monotónním hlasem jste jela, bylo to úžasné, ale ty diskuse tady byly vyostřené a ve své podstatě vy jste ubrali opozici její právo. Za nás vystoupila dvě přednostní práva, slyšíte dobře, dvě přednostní práva! Další přednostní práva ani nevystoupila. Ano, bavili jsme se tady faktickými poznámkami, třeba až do ranních hodin, ale ty jste nám taky omezili v rozporu s jednací řádem. Co vám říká jednací řád? Vám dovoluje, abyste omezili faktické poznámky? Vždyť vy jste si z jednacího řádu udělali trhací kalendář, vy si ho ohýbáte tak, jak se vám líbí! A vy nám tady teď krásně monotónním hlasem budete říkat, že vlastně my jsme ti zlobiví, že my vás tady nějakým způsobem peskujeme. My vás nepeskujeme, my chceme, aby prostě se zákon, což je jednací řád, dodržoval. Věřím tomu, že vystoupí i další kolegové. Já jsem tady u toho byla, já jsem tady do těch ranních hodin mluvila, ale říkám, my jsme, celou dobu jsme se bavili faktickými poznámkami. A říkám, kolega, pan Haas, prostřednictvím pana předsedajícího, tady byl zde také, já mu stále děkuji a budu mu děkovat za to, že reagoval a byl ochoten se s námi na to bavit, ale my jsme se ani ke svým projevům nedostali, protože jste nás, jak vy říkáte, demokraticky omezili. Vy jste nás normálně demokraticky omezili a sebrali jste nám všechno, na co jsme měli právo. Takže nezlobte se na mě, za mě jste selhala. Měla jste tady být, nevím, kde jste byla, měla jste tady být a měla jste to zastavit. Měla jste to zastavit dřív (Předsedající: Čas, paní poslankyně.), než se to dostalo tam, kam se to dostalo.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další vystoupí pan poslanec Brázdil s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. Paní Markéto Pekarová Adamová. (Odmlka.) Jak mi napovídá, prostřednictvím - vy jste mě nenechali ani domluvit. Tak ještě jednou. Paní Markéto Pekarová Adamová, prostřednictvím pana předsedajícího. Deset let nazpátek je první výjezdní zasedání výboru pro zdravotnictví a sociální. Měli jsme to dohromady. A s jedním kolegou, a já to řeknu, Milošem Janulíkem, jsme s vámi seděli u oběda. A my jsme se snažili vést takový rozhovor, nevázaný, takový, aby byl optimistický, a jsme i nějaké vtípky řekli. Vy jste se ani jednou nezasmála. A já jsem si tehdy řekl, ta dáma, ona nemá smysl pro humor, to se tak může stát.

Ale já teď vím, že, paní Pekarová Adamová, vy nejste, nemáte smysl pro humor, vy jste zlý člověk, pro mě jste zlý člověk, já vám to řeknu. (Hlasité bouchání do lavic zprava.) Vy jste pro mě zlý člověk, protože vy jste mi vlastně sebrala výkon mandátu. Vy, předsedkyně, jste mi nedovolila tehdy před pár týdny mluvit tady na mikrofon. Když to udělal pan Žáček tehdy na výboru bezpečnostním a nedal mi tu možnost umožnit tedy výkon mandátu, no, tak dobře. A tehdy se měl omluvit díky jiným kolegům, omluvil se. Fajn, já jsem tady čekal dneska, že vy se omluvíte, řeknete, tak ano, přehnala jsem to, a to bych bral. A docela bych vám možná i zas uvěřil, že, že jste v pohodě. Nejste, pro mě nejste předsedkyní. A že jste ťukali, no dobře - já jsem řekl svůj názor, snad jsem nebyl nějak extra zlý, mluvil jsem pravdu.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další v pořadí v pořadí s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Brabec, připraví se paní poslankyně Ožanová. Tak prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Já budu stručný, myslím, že to do toho vměstnám. Všichni jsme tady - nebo drtivá většina z nás tady tenkrát byla, pamatujeme si tu scénu. Já myslím, že jsme z ní nebyli šťastní, my jsme ji nevyvolali proto, abychom tady chtěli něco vyhrotit. My jsme byli vmanévrováni bezprecedentním omezením práva opozice, bezprecedentním, které tady nikdy nenastalo, do situace, která myslím pro nikoho z nás nebyla komfortní. A jestli si paní předsedkyně Sněmovny, prostřednictvím pana předsedajícího, myslí, že jsme to udělali proto, aby nás tady někde vyváděla policie, tak je opravdu, ale opravdu na hlubokém omylu, a to samo nejlépe asi vyjadřuje ten rozdíl chápání.

Pro mě je ten problém následující. Já si prostě myslím - a s tím asi nebudete souhlasit, myslím, že možná ani nebudete ťukat, ale když budete ťukat, nechci říct, že je mi to jedno, ale řeknu to - já si myslím, paní předsedkyně Sněmovny, prostřednictvím pana předsedajícího, že vám prostě chybí lidská zralost, zatím ještě. Já jsem přesvědčen, že tohle by se za Vondráčka nestalo, protože on měl tu schopnost, která je naučená, částečně možná vrozená, uklidňovat věci, když se začínají hrotit, protože to je vlastnost lídra. Já si myslím, že prostě vy ji nemáte. Otázka, jestli ji někdy získáte - ale myslím, že ji prostě nemáte, a tady se to jasně ukázalo. Kdyby tady opravdu asi pan premiér Fiala také částečně do toho nezasáhl, nebylo svoláno grémium, tak se to opravdu dál vyhrotilo a já si myslím, že ke škodě všech. Já to považuju za selhání vaše, vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny prostřednictvím pana předsedajícího, a celého tedy vedení Sněmovny. A myslím si, že to vyplývá opravdu z toho, že vy máte vlastnosti, které s tím nejsou slučitelné, s tím, abyste ustála věci, když se začínají hrotit. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní poprosím paní poslankyni Ožanovou.

Než dorazí k řečnickému pultu, načtu tři omluvy. Pan poslanec Kohajda se omlouvá od 18.30 hodin do 18.10 (?) hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Kott Josef se omlouvá od 19 hodin do 19.30 hodin z pracovních důvodů a pan poslanec Svoboda Pavel se od 19.15 do 19.30 hodin omlouvá z osobních důvodů.

Tak, paní poslankyně Ožanová, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane předsedající. Já bych chtěla k tomu uvést, že paní předsedkyně se domnívá, že je předsedkyní všech a že dobře řídí Sněmovnu. Moje pochybnosti nevznikly při tom dlouhém projednávání týkajícím se důchodů, ale vznikly už v době, kdy jsme měli videohovor s prezidentem Ukrajiny. Mělo to být důstojné zasedání, zdravice, vše. Tady ve Sněmovně byla osoba, která poskakovala, rušila naše řady - ne vaše, vážení kolegové z koalice - natáčela si na mobil, fotila. Byla to mladá dáma, nebyla to poslankyně, nebyla to zaměstnankyně Sněmovny. Přestože ji paní předsedkyně viděla, nenechala ji vyvést. Údajně, prosím vás - já to nevím, protože neznám všechny její asistenty a asistentky - byla to její asistentka. Nicméně jsem se snažila k této situaci zjistit si nějaké podklady, abych věděla, zda o tom dále hovořit, či nikoliv. Poslala jsem paní předsedkyni e-mail. Ona mi nějakým způsobem odpověděla, to bylo všechno v pořádku. Co mě ale zarazilo, bylo to, jak se tituluje naše předsedkyně Sněmovny - moje tedy už ne. Markéta Pekarová Adamová - k tomu nechci nic - předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, předsedkyně TOP 09. TOP 09, Poslanecká kancelář, Opletalova 1603/57. Odkaz na web TOP. Facebook TOP. A ještě loga SPOLU - TOP, ODS, KDU.

Promiňte mi, já si třeba nedokážu představit, že by pan premiér psal: premiér, pod tím předseda ODS. Zjevně se paní předsedkyně domnívá, že je tu pouze za koalici SPOLU a za TOP. Často alespoň podle e-mailu, který posílá.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Čas, paní poslankyně, děkuji. Další vystoupí pan poslanec Benda. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, já bych to chtěl zklidnit, ale přece jenom mě některá vystoupení, zejména v těch faktických, ze strany opozice trochu zamrzela, protože zaznělo opakovaně: já jsem vás, paní předsedkyně, poslouchal, poslouchala. Neposlouchali jste vůbec nic. Paní předsedkyně to tady jasně řekla. Myslím, že v tomhle je třeba za ní stát.

Všechna rozhodnutí, která v těch čtyřech klíčových dnech proběhla, byla rozhodnutí celé této Sněmovny. Byla to rozhodnutí většiny v této Sněmovně. Žádné omezení nemůže přinést nikdo z předsedajících sám ze své vůle, dokonce ani předsedkyně Sněmovny. Všechna ta rozhodnutí byla odhlasována. To znamená, můžete se možná na nás jako na vládní většinu zlobit, ale není to vina paní předsedkyně. V tomto směru já za ní jednoznačně stojím. Děkuji za pozornost. (Potlesk z pravé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Žáček, připraví se pan poslanec Feranec. Prosím.

 

Poslanec Pavel Žáček: Děkuji za slovo. Já bych reagoval na pana bývalého kolegu z výboru pro bezpečnost, který zde řekl, že jsem se mu omluvil. Tak já bych chtěl konstatovat - možná se dostanu do jeho seznamu zlých lidí - že jsem se mu neomluvil, protože jsem neměl proč. Jak vnímám tu situaci, jak vnímám to, že tady jsou určité politické subjekty, které umějí akorát útočit osobně na nás, ostatní kolegy, a je jedno, kvůli čemu, to si myslím, že by bylo nutné odsoudit. Myslím si, že tady ta otevřená diskuse o tom svědčí.

Naučme se mluvit věcně, zkusme diskutovat tak, aby to bylo hodné této Sněmovny. V tomto smyslu bych řekl, že si myslím, že by se měl omluvit nejmenovaný pan kolega paní předsedkyni, protože to, co předvedl... Ukončeme toto. Politika nejsou osobní útoky. Já vím, že vás to někteří vaši vůdcové naučili, ale není tomu tak. Měli bychom se chovat věcně tak, jak se chovali naši předci, naši političtí předchůdci, ke kterým se odkazujeme, naši demokratičtí političtí předchůdci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Feranec, připraví se pan poslanec Svoboda. Pane poslanče, prosím vaše dvě minuty.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji. Vážený pane premiére, členové vlády, pane předsedající, dámy a pánové, jenom krátká reakce na to, co říkala paní předsedkyně, ale i pan Marek Benda, protože zaznělo tady jak v jejím projevu, tak od něho, sdělení, že každé rozhodnutí bylo učiněno Sněmovnou a nikdy to nebylo z pozice předsedajícího. Tak já bych rád připomněl - pokud se pletu, tak mě opravte a velmi rád se omluvím - připomněl bych jedno rozhodnutí. Při jednom z prvních podávání návrhů na ukončení rozpravy, když tady bylo několik protinávrhů, tak pokud se nepletu, tak paní předsedkyně jako předsedající řekla: Další návrhy se podávat nebudou, už jich bylo dost. Nebylo to rozhodnutí Sněmovny. Já jenom ať je ta debata férová. Jestli to bylo správné, nebo to nebylo správné, to ať posoudí... Tak jenom připomínám toto jedno konkrétní rozhodnutí. Děkuji. (Potlesk od poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní vystoupí pan poslanec Svoboda, připraví se paní poslankyně Peštová. Stále jsme ve faktických poznámkách. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vystupuji velmi nerad, ale jsem doyen této Sněmovny, a proto si myslím, že jsou některé věci, které nejsem ochoten poslouchat. Pane kolego Brázdile, jménem pana předsedajícího, jestliže obviníte člena Poslanecké sněmovny z toho, že je zlý člověk, použil jste slova, která jsou ve Sněmovně nepoužitelná. Rozhodovat o tom, že je někdo zlý člověk, nemůžete ve Sněmovně, nemůžete to nahlas říct.

Říkejte si, co chcete, říkejte si, že se paní předsedkyně mýlila, že neumí řídit schůzi, že je neschopná řídit schůzi, ale neříkejte, že je zlý člověk. To je pro mě jako člena Sněmovny, který má za sebou nějaký věk a který je váš doyen, nepřijatelné! Nechci vám to říkat, protože mám pocit, že toho nejste schopen, ale za ta slova byste se měl víc než omluvit! (Potlesk z pravé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vystoupí paní poslankyně Peštová s faktickou poznámkou, připraví se pan poslanec Juchelka.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Já to trošku zklidním. Nechci se tady bavit o tom, kdo je, nebo kdo není zlý člověk. V každém případě bych chtěla reagovat na pana poslance Bendu, prostřednictvím pana předsedajícího - už ho tady nevidím. Já bych jenom ráda řekla, že samozřejmě, že si odsouhlasíte všechno, protože máte tu svoji stoosmičku, takže ve své podstatě přehlasujete všechno, co my tady řekneme, s čím nesouhlasíme. Ale to, co vytýkám, je to, že paní předsedkyně, prostřednictvím pana předsedajícího, mohla přerušit schůzi a mohla svolat velké grémium. Ta možnost tady je. Ve své podstatě to nikdo neudělal, byť k tomu byla vyzývána naší poslankyní, předsedkyní klubu paní Schillerovou, a stejně to neudělala. Prostě to nechala dojít tam, kam to nechala dojít, a pak se to samozřejmě dostalo do médií a vypadáme tak, jak vypadáme. Ale v každém případě to mohla udělat. Prostě tu schůzi neřídila. Podle mě se nezachovala tak, jak se zachovat měla. Ano, neřídila ji, protože ona tu možnost měla a ona to neudělala. Já se tady, pane poslanče, s vámi nechci dohadovat, já jenom říkám, že za mě to bylo špatně řízené.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: S další faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Juchelka. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Já vám moc děkuji, pane předsedající. Já samozřejmě jsem k paní předsedkyni taky byl kolikrát ostrý a tady u tohoto pultíku velmi kritický, například když proti mé vůli jako předsedy volebního výboru změnila zpravodaje, což není tak obvyklé právě u vedení této Sněmovny. Stalo se to, spočítali bychom to na prstech jedné ruky, a nikdy ne z politických důvodů, ale samozřejmě z odborných důvodů. Tady tato změna zpravodaje mě osobně samozřejmě velmi zasáhla. Ptal jsem se na to i paní předsedkyně Sněmovny, proč tady k tomuto kroku došla, proč tady toto udělala, proč to na organizačním výboru takto prosadila proti vůli předsedy výboru. Odpovědi jsem se nedočkal.

Nicméně to, co tady říkala paní předsedkyně Sněmovny o tom, že bychom neměli být osobní, neměli bychom být osobně útoční, s tím já plně souhlasím, a proto se vám, paní předsedkyně, jako místopředseda klubu hnutí ANO omlouvám. (Potlesk z různých částí sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: To byla zatím poslední faktická poznámka. Nyní vystoupí s přednostním právem pan předseda Okamura. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, máme tady opoziční bod na základě podpisů SPD a ANO na odvolání předsedkyně Sněmovny Pekarové Adamové z vládní TOP 09. Přestože to vypadá, že přes vládní většinu se nepodaří opoziční menšině odvolat paní Pekarovou Adamovou z čela Sněmovny, tak má smysl zopakovat závažné důvody, proč by takový člověk neměl sedět v čele Sněmovny.

Je to skutečně ostuda, kterou tato Sněmovna ještě nikdy nezažívala. Stížnosti na její způsob řízení jsou tu od opozice prakticky celou dobu, stejně jako na její aktivismus, s nímž ve Sněmovně provádí věci, které doposud nebyly zvykem. O kvalitách paní předsedkyně má zcela jasno i pan premiér Petr Fiala. Paní Pekarová je jediná předsedkyně strany vládní koalice, vládní pětikoalice, kterou Petr Fiala nevzal do vlády, a dobře věděl proč. Ale samozřejmě jí musí nějakou tu slušně placenou a důstojnou trafiku dát, aby mu koalice vydržela. Výroky a činy paní předsedkyně dlouhodobě negativně hýbají veřejností a pochopitelně je terčem vtipů po celé republice. V tom jí statečně sekunduje i předseda Senátu Vystrčil z ODS, a to tak, že důsledky jejich chování, tedy to, že jsou terčem masivního posměchu, se musí zabývat dokonce i česká tajná služba BIS. Pan Koudelka, šéf BIS, k tomu uvedl - cituji: "Znevažování předsedy Senátu a předsedkyně Poslanecké sněmovny má tendenci nahlodávat důvěru společnosti ve stát. BIS na to musí reagovat." Konec citátu šéfa BIS Koudelky.

Vážené dámy a pánové, výroky paní Pekarové Adamové u předsednického pultu jsou opravdu legendární. Její ideologická zapálenost je srovnatelná snad jen se svazáky z padesátých let. Ale tím zásadním důvodem, který nás vedl ke svolání dnešního bodu na odvolání předsedkyně Sněmovny, je faktické porušování zákona, kterého se paní předsedkyně dopustila.

V prvé řadě tu máme fakt, že paní předsedkyně vyhlásila stav legislativní nouze, o který požádala vláda kvůli novele důchodového valorizačního mechanismu. To je ten zákon z minulého měsíce, kterým jste okradli i spolu s prezidentem Pavlem 3 miliony důchodců o valorizaci. Žádat o stav legislativní nouze může vláda kdykoliv, ale vyhlášení tohoto stavu musí splňovat zákonné parametry. Stav legislativní nouze má být vyhlašován v případech válek, pohrom a podobných nečekaných situací vyžadujících pružnou reakci, za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy hrozí státu značné hospodářské škody, což rozhodně není případ zákonné valorizace. Retroaktivní změna pravidel pro vyplácení důchodů je podle našeho názoru navíc jednoznačně protiústavní.

Další věcí je fakt - a u toho bych se právě zastavil - že paní předsedkyně v rozporu se zákonem o jednacím řádu Sněmovny odebrala právo mluvit opozičním poslancům s přednostním právem, kterým toto právo ze zákona přísluší, což je zcela jasné porušení zákona. O tom, že paní předsedkyně svou pravomoc zneužila, není pochyb. Slovy zákona, vykonávala svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu. Paní Pekarová porušila zákon ze zcela zavrženíhodných pohnutek, protože chtěla nezákonným způsobem potlačit demokratickou a svobodnou diskusi na parlamentní půdě. Takový pokus o omezování demokracie přímo ve Sněmovně je nejen zavrženíhodný, ale je třeba, abychom tento precedent nenechali zapadnout a minimálně se shodli, že umlčovat opozici silou a proti zákonu je v demokracii nepřípustné. K demokracii patří to, že vládne většina, ale také to, že většina neumlčuje menšinu. A to hlavní je, že demokracii v prvé řadě tvoří svobodná diskuse, kterou demokrat neničí a nelikviduje, ať už na internetu, tak v televizi, v tisku ani na parlamentní půdě.

Když shrnu výše uvedené, paní předsedkyně Pekarová dělá Parlamentu takovou ostudu, že to musí řešit i česká tajná služba BIS. Paní předsedkyně nezvládá řídit Sněmovnu, naopak jen zvyšuje chaos. Paní Pekarová Adamová porušila zákon svým rozhodnutím potlačit demokratickou diskusi a sebrat zákonem dané právo na projev předsedům stran. Paní Pekarová zcela evidentně potlačuje demokracii, a to dokonce na parlamentní půdě, což si mimochodem uvědomili i poslanci vládní pětikoalice, kde na tom svolaném grémiu až na základě žádostí opozice a opakovaných hlasitých žádostí opozice vládní koalice revokovala to, že jste nám protizákonně odebrali přednostní právo, a uvedli jste to za hodinu a půl do pořádku, takže i sama vládní koalice uznala, že předsedkyně Sněmovny neřídí Sněmovnu v souladu se zákonem a že došlo k porušení zákona. Takže tady je to přímo zcela flagrantně úplně jasné.

Můžete namítnout, že paní Pekarová Adamová nezná § 67 zákona o jednacím řádu Sněmovny, který jasně říká, že předsedající Sněmovny udělí slovo kdykoliv, kdy o to požádá, kromě jiného poslanci, který je předsedou politické strany či hnutí, k nimž příslušejí poslanci poslaneckého klubu ustaveného na začátku volebního období. Paní Pekarová Adamová měla možnost půldruhého roku studovat alespoň zákon o jednacím řádu, podle kterého má řídit schůzi. Ani tuhle základní věc nezvládla, nebo, a to je horší varianta, jednací řád zná, ale na zákon kašle a práva druhých potlačuje naprosto svévolně. Takový člověk do vedení Sněmovny rozhodně nepatří. Nebýt v koalici, není ona a její strana ani ve Sněmovně. I to je k zamyšlení, že předsedkyní Sněmovny je zástupce partaje, která se do Parlamentu dostala vlastně jen po zádech jiné silnější partaje a sama o sobě důvěru občanů nemá. Zde vidíme, že důvěru nemá naprostým právem.

Co říci na závěr? Lidé z celé republiky nám píší samozřejmě daleko více oprávněných a zcela zásadních výhrad vůči chování paní Pekarové Adamové. Jen připomenu, že před parlamentními volbami v Maďarsku předsedkyně Sněmovny Pekarová Adamová veřejně vyjádřila přání, aby voliči vyhnali Orbána, premiéra naší spojenecké země jak v rámci V4, tak v EU. Ostudu ze svého výkonu funkce tak posunula na mezinárodní úroveň.

To minimum, co na paní předsedkyni tady ve Sněmovně požadujeme, je, aby zástupci pětikoalice alespoň při řízení schůze Sněmovny dodržovali zákon, a to paní Pekarová Adamová nedělá.

Mimochodem, to vaše vystoupení bylo plné opět nepravd, řekl bych i lží. Za prvé, poslanec Volný neměl přednostní právo na vystoupení, na které mají ze zákona předsedové stran právo, takže tady řešíme úplně jinou situaci. Za druhé jste tady zase veřejně lhala a mluvila jste o nějakém šíření závisti a nenávisti. Vždyť jste to byla právě vy, kdo v médiích veřejně komentoval, aniž jste byla tázána, umístění mého domu, v jaké je čtvrti v Praze, abyste poštvala lidi proti mojí rodině.

Z výše uvedených důvodů požaduje SPD odvolání paní Pekarová Adamové z funkce. Jedná se především o ty zákonné důvody, o kterých jsem hovořil. Požadujeme odvolání z funkce předsedkyně Poslanecké sněmovny. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad SPD.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Jenom zopakuji, že oslovujeme prostřednictvím předsedajícího ostatní poslance, a to včetně paní předsedkyně Pekarové Adamové.

S faktickou poznámkou se hlásí pan Okamura Hayato. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Hayato Okamura: Dobrý večer, milé kolegyně, milí kolegové. Já nejsem právník a žádný velký znalec jednacího řádu, ale projednáváme tady otázku možného odvolání naší paní předsedkyně Markéty Pekarové Adamové. A když se podívám na rok a půl jejího účinkování v této nesmírně odpovědné a náročné, musíme říct taky ústavní funkci, tak ji musím přes všechnu lidskou nedokonalost jednoznačně pochválit. Ona se taky velice činí na poli mezinárodních kontaktů naší Sněmovny, kde skutečně vystupuje za celý náš sbor, nečiní tam nějaké stranické rozdíly. Sám jsem měl tu čest a možnost být při několika takových mezinárodních setkáních tady na půdě Sněmovny, jednou také na společné cestě do Polska. A musím vyzdvihnout velikou kultivovanost, rozhled, vzdělanost a taky diplomatický talent paní předsedkyně.

To je asi všechno, co k tomu můžu říct. Já předsedkyni Markétě Pekarové Adamové důvěřuji, vážím si jí jako člověka a určitě jsem pro to, aby mohla ve své funkci pokračovat. A přeji vám všem požehnané a radostné Velikonoce. Děkuji. (Potlesk v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkujeme, nápodobně. S další faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Rais - nebo ne s další, ale s faktickou poznámkou. (Hlas mimo mikrofon.) Pan poslanec Rais omylem, dobrá, tak budeme pokračovat v přednostních právech a s přednostním právem vystoupí předseda vlády pan Petr Fiala. Pane předsedo, prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, já myslím, že všichni, kdo tu jsme a kdo sledujeme toto jednání, víme, že ten útok opozice na předsedkyni Poslanecké sněmovny je útok zástupný. Osm desítek opozičních poslanců se chtělo znovu nějak vymezit proti naší vládě, naší vládní koalici, a v rámci toho se rozhodli bez jediného objektivního důvodu zaútočit na předsedkyni Poslanecké sněmovny.

Je to krok, který následuje po různých, nejrůznějších pokusech opozice o obstrukce, obstrukce, které nejsou intenzitou, délkou, vlastně ničím, rozsahem srovnatelné s těmi obstrukcemi, které jsme v minulém volebním období dělali my. A po tom všem, kdy opozice nebo část opozice, abych byl spravedlivý, dokonce fyzicky zablokovala tuto vrcholnou instituci české demokracie, což bylo v rozporu nejen s jednacím řádem, ale také v rozporu se všemi pravidly parlamentní kultury, se snaží zakrýt toto selhání obviňováním paní předsedkyně Markéty Pekarové Adamové.

Dnes tedy opět nejde o nic jiného než o zástupný program, kterým je zaplňován čas, který Sněmovna má, místo toho, abychom rozhodovali o věcech, které jsou skutečně užitečné pro občany České republiky. Věřím, že občané chápou, o co tu jde, že tyto pokusy sledují a že tyto pokusy také sčítají. Snahu řešit vlastní selhání tímto způsobem nepovažuji v několika ohledech za důstojnou a myslím, že to není důstojné. Je to nedůstojné především pro ty, kdo se k tomuto zástupnému útoku propůjčili.

A i ten způsob, kterým přistupujete při této rozpravě k paní předsedkyni, mnohé ukazuje. Charakteristik jako zlý člověk, mluví monotónním hlasem, chybí osobní zralost, připomíná svazáky padesátých let, prostě osobní útoky, pokusy o psychologické hodnocení, jakési psychologické pseudoanalýzy, něco, co prostě do této Sněmovny nepatří a co v komunikaci mezi politiky opravdu je porušením, jednoznačným porušením politické kultury.

A nakonec, že ten útok je motivovaný politicky, potvrzují i slova paní předsedkyně Aleny Schillerové, která - abych byl spravedlivý - nepoužila tato dehonestující vyjádření, nicméně hodnotila tady politické výroky, politické názory, politické projevy paní předsedkyně Pekarové Adamové, čili jasně se ukazuje, že ten útok je vedený politicky. A kdybychom my takto přistupovali k vašim lidem ve vedení této Poslanecké sněmovny, tak už jsme dávno museli třeba pana místopředsedu Havlíčka odvolat. Ale my takto k lidem, kteří jsou ve vedení Poslanecké sněmovny, nepřistupujeme, my dokážeme rozlišit jeho politickou pozici, jeho stranicko-politickou pozici a jeho vystupování ve funkci místopředsedy Poslanecké sněmovny. A myslím, že toto bylo vždycky dobrou tradicí v této Sněmovně a že byste to měli dělat také i v případě paní předsedkyně Markéty Pekarové Adamové.

Znovu říkám, je to zástupné, je to útok na vládní koalici a je to snaha zakrýt vaše selhání při projednávání úpravy valorizací. Ale pokud se opozice chce bavit o Markétě Pekarové Adamové, tak toto právo respektuji a jsem připraven v takovéto debatě představit svoji pozici a pozici celé vládní koalice. A ta je následující: paní předsedkyně Markéta Pekarová Adamová svou funkci zvládá výborně. Markéta Pekarová Adamová se také nedopouští žádných excesů, kterých jsme tady byli svědky v posledních letech, my, kteří jsme v této Sněmovně byli minulém a předminulém volebním období, máme v živé paměti a které tu dnes nemá ani smysl vyjmenovávat. Od Markéty Pekarové Adamové jsme se ničeho takového nedočkali a nedočkali jsme se toho mimo jiné proto, že pracuje naprosto profesionálně. Měli bychom být rádi, že ve vedení Sněmovny máme kompetentní političku, která důstojně - důstojně, a to chci zdůraznit - důstojně reprezentuje Parlament České republiky i celou naši zemi. Političku, která se navíc celou dobu, co je ve funkci, upřímně snaží o hledání shody a vytváření kompromisu mezi poslaneckými kluby a politickými stranami, i když to nebývá snadné, a tentokrát to není vůbec snadné. A také političku, která striktně trvá na tom, aby se při jednání Poslanecké sněmovny dodržoval jednací řád a parlamentní kultura - tedy dělá přesně to, co její funkce vyžaduje. Ze všech těchto důvodů má paní předsedkyně Markéta Pekarová Adamová mou podporu a má také podporu všech stran naší vládní koalice. Děkuji za pozornost. (Potlesk v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: I já děkuji. Převzala jsem řízení schůze, krásný večer. A nyní přistoupíme k faktickým poznámkám, které reagují. Jako první se hlásí paní poslankyně Zuzana Ožanová, připraví se paní poslankyně Taťána Malá. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, pane premiére, vás mohu oslovovat přímo. Víte, kdybyste sledovali, tak například já jsem se chtěla bavit o jednání paní předsedkyně již dříve. Navrhovala jsem bod programu, který měl právě probrat její pochybení při mnou dnes zmíněném telemostu s panem prezidentem Zelenským. Opravdu, promiňte mi, tehdy tu důstojnost narušovala pravděpodobně její asistentka, a přesto ji paní předsedkyně nevykázala. Už tehdy jsem si říkala, zda je to možné, jestli je to proto, že obtěžuje pouze určitou část politického spektra. Ale jestli toto považujete za důstojné, tak já ne. Kdo má přístup do tohoto sálu? Kdekdo. Prosím, já tedy žádám, aby všichni mí asistenti tady mohli kdykoliv přijít a natáčet si kohokoliv a pořizovat záznamy. Jestli se ptáte, jestli mám důkazy - ano. Na stránkách Sněmovny jsem nenašla tuto scénu, ale strejda Google je fakt dobrý, na záznamech České televize jsem si to našla. Dokonce jsem si ověřila, že fakt se nemýlím, že tam ta osoba, která tady poskakovala, byla natočena.

Takže, promiňte, za mě to jednání, které jen dnes pořád zmiňováno, bylo pouze vyvrcholením. To je soubor excesů, to není jednotlivá věc, jedno jednání. Prosím vás, zkuste se vzpamatovat, takových drobností je hodně.

A na závěr, pan Feranec, vaším prostřednictvím, kolega tady říkal, že jsme byli umlčeni v rozpravě s odůvodněním, že je nás hodně. Dle ústavy každý poslanec jedná sám za sebe a je jedno, že je nás hodně. (Předsedající: Čas.) Bohužel v našem klubu je nás 61 (Předsedající: Čas, prosím.), v jiných 4.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Poprosím o dodržování času.

Paní poslankyně Taťána Malá je nyní na řadě se svou faktickou a připraví se paní poslankyně Berenika Peštová, poté paní poslankyně Margita Balaštíková. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Taťána Malá: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dobrý večer, kolegyně a kolegové, musím zareagovat na pana premiéra, který tady bohužel už v tuto chvíli není. Mně se to zdá jako zlý sen. Takže když vy jste seděli v opozici a něco jste kritizovali, tak to byla konstruktivní kritika. Když sedíme my v opozici, něco kritizujeme, nelíbí se nám, že z jednacího řádu děláte trhací kalendář, zakrýváme podle vás nějaké své problémy a svou neschopnost. Když za nás demonstrovali venku lidé, tak jsme byli neschopná vláda a kritizovali nás oprávněně. Když stojí ti lidé na náměstí kvůli vám a neschopnosti vaší vlády a vaší koalice, tak jsou to proruští švábi. Prosím vás, nechcete nám říct, jaká ta pravidla už tedy jsou a trošičku se zamyslet a popřemýšlet o tom, jestli by už nebyl fakt čas na nějakou sebereflexi? Děkuji. (Potlesk poslanců z řad hnutí ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Paní poslankyně Berenika Peštová je nyní na řadě se svou faktickou, připraví se paní poslankyně Margita Balaštíková. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. No, paní kolegyně Taťána Malá řekla velkou část toho, co jsem také tady chtěla říct. Ale v každém případě tedy navážu, budu pokračovat dál. Projev pana premiéra mi připadal... takové ty projevy kdysi dávno, co byly, a hlavně ta message, která tam byla: kdo nejde s námi, jde proti nám. Vy už ve své podstatě se vůči nám chováte tak, že my už ani nemůžeme mít vlastní názor. My si ho můžeme tady říct, a potom, co ho řekneme svobodně, tak už ta svoboda potom, co ho řekneme, není, protože už jsme za to peskováni, protože jsme proruští švábi, podporujeme Rusko, přitom tady nikdo nic takového neříká.

My se celou dobu snažíme bavit o tom, že se nám nelíbí, jakým způsobem se chováte k opozici. Já sama jsem také navrhovala několik bodů, kdy se mi to nelíbilo a chtěla jsem to tady řešit na plénu. Bohužel, ty body nebyly vůbec vzaté na program.

Jenom jsem tady ještě chtěla navázat na to, co tady řekl pan premiér ohledně pana Havlíčka. Takže pan Havlíček je špatný v tom, že ctil jednací řád, protože právě ty protinávrhy, které tady padaly, on si je poctivě zapisoval a nechal o nich hlasovat. A paní Pekarová, která porušila jednací řád, protože jich tady bylo moc, a řekla, že jsou všechny stejné, tak prostě to vůbec nevzala a nenechala o tom demokraticky hlasovat.

Vy jste zapomněli, jakým způsobem se tady svoláváte? Když vidíte, že vás tady je málo, jak přistoupí jeden z vás a začne nám tady vyprávět a zdravit tady kdekoho, a než protinávrh jeho padne, tak vy s vyplazeným jazykem doběhnete? Měli byste si zamést před vlastním prahem.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní paní poslankyně Margita Balaštíková, poté paní poslankyně Jana Pastuchová. Prosím.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý večer, kolegyně a kolegové. Já se vyjádřím k vystoupení paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, prostřednictvím vás, paní předsedající, a vystoupení pana premiéra. Mě ta obě vystoupení opravdu velmi, velmi zklamala. Více tedy vystoupení pana premiéra. Místo toho, abyste vystoupili s pokorou a abyste vystoupili jako lidé, kteří chápou, v jaké se nachází pozici, jaký je jakýsi jejich úkol a že by měli v sobě nalézt tu pokoru, tak bohužel pan premiér vystoupil jako sebestředný člověk, a místy jsem si myslela, že paní předsedkyně Sněmovny trochu to svědomí zpytuje, a doufám, že to tak bylo. Ale pochopte jednu jedinou věc. Vy jste ztratili obyčejnou lidskou tvář, ne před námi, ale před národem. (Potlesk poslanců z řad hnutí ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Taktéž děkuji za dodržení času. Paní poslankyně Jana Pastuchová nyní, připraví se pan poslanec Ladislav Okleštěk. Prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Jak říká Patrik Nacher, také jsem nechtěla vystupovat, ale nadzvedl mě z křesílka trochu projev pana premiéra. I když je to pan premiér, mlčeti je někdy zlato. A asi by nebyly tyhle faktické poznámky, kdyby nám tady nepředvedl ten svůj projev. A já musím říct, že tady už ta samochvála opravdu smrdí. On nás tady napadl v tom, že tímto my tady vlastně máme nebo zakrýváme nějakou slabost. My jsme vyvolali tuhle schůzi potom, co se tady dělo v Poslanecké sněmovně ty čtyři dny a tři noci, kdy nám bylo odebráno právo mluvit. Vy jste si asi neuvědomili, že náš poslanecký klub má 71 poslanců a každý z těch poslanců má právo mluvit. Některé poslanecké kluby mají 4, tak to mají za sebou hodně rychle, nás je 72. Takže už si to prosím, 71, děkuji, pane ministře. Nebylo to naše selhání. My jsme tady bránili to, aby se nevalorizovaly důchody. Takže my tady žádnou slabost neshledáváme. My jsme se pouze bránili, ale vy jste nám to zakázali. Prosím, uvědomte si, je nás 71, každý jsme za někoho zvolen, za nějaký kraj, a všichni máme a chceme mít právo tady mluvit. Děkuju. (Potlesk poslanců z řad hnutí ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji také za dodržení času. Nyní tedy pan poslanec Ladislav Okleštěk a jsou tu další faktické, následně pan poslanec Richard Brabec. Prosím.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já to trošku genderově vyvážím, protože tady byla smršť žen, ale já se musím vyjádřit k panu premiérovi, protože to už nešlo. Vážený a milý pane premiére, nevím, kdo vám to napsal. Četl jste to sice hezky, ale ten obsah - katastrofa. Já si nedovedu představit nic demagogičtějšího, než tady zaznělo. To, že jste nás zkritizoval, že jsme neobstáli při obhajobě valorizace penzí, vaší obhajobě, no tak to už je úplný vrchol, protože my jsme dělali, co jsme mohli, a vy jste tady ohnuli, co jste mohli. Takže tam si nemáme vůbec o čem co povídat. Vy jste selhali a možná že přijde Ústavní soud, který to narovná. Už jsem se lekl, že běží ústavní soudce Marek Benda. (Poslanec Benda proběhl sálem. Pobavení a smích v sále.) Ale to se omlouvám, Marku, ještě mám jakýsi prostor. Ale to, že pan premiér nás bude tady napadat, že politizujeme a taháme politiku sem na tuto půdu - milý pane premiére, okamžikem zvolení jste se stal politikem, tak jak my všichni, ať jsme chtěli, nebo ne. Takže politizovat v Poslanecké sněmovně, to si myslím, že je váš a náš úkol, a tu politiku máme vykonávat tak, aby byla pro lidi. Tak prosím pro příště, srovnejte si to a naučte se ten text, protože když nemůžete ta pozitiva o paní předsedkyni vymyslet v hlavě, tak to už je špatně.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Taktéž děkuji za dodržení času. A nyní pan poslanec Richard Brabec se svou faktickou a ještě chce reagovat na průběh rozpravy poté pan poslanec Aleš Juchelka. Prosím.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Kolegyně, kolegové, já také ještě musím se krátce, fakt musím, to nešlo, vyjádřit k panu premiérovi. No, jestli pan premiér si myslí, že my tady vystupujeme proto, abychom nějak strhli pozornost na nás, respektive abychom ji odvrátili od vlády, tak na to si, vážení, stačíte sami, vládo. Já myslím, že vy jste si tu pozornost teď samozřejmě s Českou poštou a s celou další řadou věcí, tu si samozřejmě zasluhujete sami a na to žádnou opozici v podstatě ani nepotřebujete, takže kvůli tomu to určitě neděláme.

Ale mě spíš, tak jako kolegy a kolegyně ostatní, opravdu překvapil zase ten tón, takový ten profesorský, peskující - co si to vůbec dovolujete, teď tedy slovy pana premiéra, nás tady nějak kritizovat nebo kritizovat i paní předsedkyni Sněmovny. Znovu úplně na rovinu. Já chápu, že ji samozřejmě hájíte, že hájíte svého zástupce, předsedkyni Sněmovny, to je v pořádku, ale vy nám ještě ubíráte právo kritiky, a ještě vám to vůbec nepřipadá divné. Nebo věřím, že ne všem, ale některým určitě. Takže to, že hájí i pan premiér svoji předsedkyni Sněmovny z pětikoalice, tomu rozumím, to asi je normální, stejně jako vy to někde pretoriálně budete hájit. Ale to, že tedy vy říkáte, že si ani nemůžeme dovolit kritizovat - a znovu říkám, pokud já jsem řekl něco o lidské nezralosti, a já jsem o tom přesvědčen, tak to přece není nic pejorativního, nebo vůbec to není žádná nadávka, na to mám přece právo.

Paní předsedkyně Poslanecké sněmovny je vrcholná manažerka, je to šéfka této Poslanecké sněmovny, s tím se prostě snoubí nějaké vlastnosti a určitě by měla snést takovou kritiku, která rozhodně není sprostá. Ale já se kvůli tomu nenechám ještě peskovat, při vší úctě, od pana premiéra, že si ani tohleto nemůžu dovolit. Tak to už je fakt jenom to šoupání nohama. Děkuju. (Potlesk z lavic hnutí ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec Aleš Juchelka.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Já moc děkuji, paní předsedající. Mě vždycky baví pan premiér, že on vždycky tady něco řekne a už potom s námi nediskutuje, odejde pryč a už se tady prostě neobjeví a není schopen ani na nás reagovat.

Co se týká obstrukcí - obstrukce budou vždycky, pokud bude někdo z vládní koalice předkládat právní normy, které jdou například proti duchu demokracie, proti zákonům, což se stalo právě v těch třech dnech. My jsme o tom přesvědčeni, že celá ta valorizace byla prostě jednoduše právně postavena na vodě. Pokud to bude všechno v pořádku a bude klasický legislativní proces, obstrukce určitě dělat nebudeme, a pokud samozřejmě ty zákony budou opravdu demokratické.

Pokud my se vymezujeme vůči vládní koalici - ano, vymezujeme se, ale vy se tady v této Sněmovně svými normami vymezujete proti občanům České republiky, nejen valorizací, ale například i tím, jakým způsobem pošlapáváte určité i nepsané demokratické hodnoty této Sněmovny. Já, pokud tady říkal pan Žáček něco o předsedovi našeho hnutí, že to je vůdce, tak já si dovolím říct, že vůdcové jsou i samozřejmě tady v pětikoalici, předsedové jednotlivých stran a hnutí. Takže vaši vůdcové vám říkají a vy zvedáte slepě ruku například k těmto věcem: normálně schválíte stav legislativní nouze tam, kde nepatří, omezujete řečnění, nechali jste hlasovat o členech rady České televize veřejně, protože se vám to dvakrát nepodařilo tajně, abyste se navzájem pohlídali, kdo jak hlasuje. Toto všechno vaši vůdcové samozřejmě podporují. Omezujete interpelace. Měli jsme třeba jenom pětkrát interpelace od začátku volebního období. Neschvalujete naše programy, nechcete s námi vůbec diskutovat normálně demokraticky o jednotlivých normách. Na to všechno vy zvedáte ruku, když vaši vůdcové zavelí. Gratuluji!

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a s poslední faktickou pan poslanec Patrik Nacher. Pak zde mám v evidenci dvě přednostní práva. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Paní místopředsedkyně, no, já vás nezklamu. Já jsem se původně nehlásil (Smích v sále.)´, ale musím. To puzení ve mně vyvolal přímo pan premiér, takže to je puzení přímo z nejvyšších míst. A bylo to to slovo, že my jsme vyvolali tenhle ten bod, že to byl zástupný bod, zástupný za něco.

Tak za prvé připomenu, že my jsme ty podpisy sbírali, pokud vím, těsně po mimořádné schůzi k valorizaci. To znamená, že to nebyl bod, který bychom tady zařadili třeba a sbírali jsme to včera, předevčírem, minulý týden. To znamená, to bylo autenticky hned poté, co jsme byli nespokojeni s tím, jakým způsobem vy jste tady ty čtyři dny to válcovali, takže to byla spontánní reakce. Není co zastírat. Jestli tady někdo má něco, co zastírat, tak jste to vy, bohužel, k situaci v České poště. Dneska jste nám neschválili ani jeden bod.

Ale pan premiér chtěl, nebo někdo tady říkal, že vám chybí věcné argumenty. Tak já vám řeknu dva, co mi vadí, a jsem tady druhé volební období, v tomto volebním období, jakým způsobem vy jako většina zneužíváte svůj pozici. První je, a už tady někdo naznačil, že kdykoliv máme mimořádnou schůzi, tak ji tam dáte ve čtvrtek, tudíž interpelace jsou zrušeny. Takhle se klidně mohlo stát, že já měl první písemnou interpelaci na pana premiéra a trvalo to půl roku, než jsem se dostal na řadu. To asi v pořádku není a vy byste byli první, kteří byste to kritizovali. To znamená zneužívání těch bodů, že jsou ve čtvrtek místo interpelací.

A druhá věc je, jakým způsobem se stavíte k těm obstrukcím. V předchozím volebním období končily jednací dny v sedm nebo v devět, tudíž jste mohli obstruovat třeba rok, zatímco vy to táhnete přes noc, tím na ty obstrukce nasvítíte a jedete, až se opozice unaví - tak my je tam necháme klidně i přes víkend. A to je ten rozdílný přístup k té samé věci. (Předsedající: Čas!) Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a ještě jedna faktická poznámka paní poslankyně Bereniky Peštové, která se hlásí se svou faktickou. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuju za slovo, paní předsedající. Já jsem si to rychle dohledala, paní předsedkyně, prostřednictvím vás - tady prohlásila, že neřekla nikdy, že opozice má sedět v koutě, šoupat nohama a mlčet. Takže to řekla. Řekla to v České televizi, když se jednalo o prodloužení stavu o 90 dnů. Takže paní předsedkyně, nelžete nám. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a nyní se vracíme k přihláškám, a sice s přednostním právem. Pan předseda klubu TOP 09 Jan Jakob a poté pan předseda Jakub Michálek. Prosím.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju, paní předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, dnes se tady opozice staví do role soudců. Co hůř, do role jakýchsi morálních soudců. Já jsem takovéhoto přístupu dalek. Nebudu tady připomínat řadu kauz spojených s představiteli hnutí ANO, kteří byli ve vedení Poslanecké sněmovny, a že ty kauzy byly opravdu skutečné kauzy na rozdíl od současné situace. Stejně tak nebudu tady hodnotit vystoupení, a to i vystoupení z minulosti, pana předsedy Tomio Okamury, zejména i třeba, když se vyjadřoval k paní předsedkyni Pekarové Adamové. Myslím, že ty jeho výroky nejsou důstojny Poslanecké sněmovny.

Stejně tak tady nebudu soudit a říkat, kdo je zlý, kdo není zlý, kdo je hodný, kdo je na nějakou funkci zralý či nikoliv. Pravomoci a z nich vyplývající povinnosti předsedkyně Poslanecké sněmovny jsou dány jednacím řádem naší komory. Jsem bytostně přesvědčen, že paní předsedkyně plní tyto povinnosti velmi zodpovědně, precizně, v zájmu Poslanecké sněmovny jako celku, a hlavně naprosto v souladu s literou zákona.

Paní předsedkyně Poslanecké sněmovny je zároveň i předsedkyní politické strany TOP 09. Jistě z této pozice vystupuje i s jasnými politickými stanovisky. Toto právo jí rozhodně nelze ubírat, natož jí ho vyčítat. Ostatně není první v historii Poslanecké sněmovny, kdy je předseda této komory zároveň předsedou politické strany. Už byli dva takoví, oba dva se potom v jejich budoucí kariéře stali prezidentem této země. Kdo ví, třeba je to nějaký příslib budoucí kariéry paní předsedkyně a možná se budete v budoucnu hodně divit.

Když se paní předsedkyně ucházela o tuto funkci, když probíhala její volba, v reakci na probíhající poměrně vášnivou diskusi pronesla i vlastně kandidátskou řeč, byť to v minulosti nebylo na této půdě zvykem. Já jsem si ji jako kolegyně Schillerová opět po čase četl a na rozdíl od ní tedy musím konstatovat, že si paní předsedkyně za svými tehdejšími slovy stojí a dokazuje to také svými činy. Například velmi úspěšně jsme zvládli výzvu, která stála před námi, a to předsednictví Radě Evropské unie. Poslanecká sněmovna samozřejmě byla součástí tohoto předsednictví a všechny akce, které pořádala nebo spolupořádala, dopadly velmi dobře a výborně reprezentovaly naši zemi i komoru v rámci Evropské unie.

Paní předsedkyně také slíbila otevírání Poslanecké sněmovny a musím konstatovat, že se jí to daří, že se daří otevírat Sněmovnu veřejnosti, a to ať už komunikačně, tak fakticky, o čemž svědčí konkrétní kroky, ať už to jsou kulturní či osvětové akce, ale třebas i budoucí Parlamentarium, které brzo otevřeme. Také se zasazuje velmi aktivně o co nejlepší podmínky pro práci všech poslanců napříč politickým spektrem. A opravdu to nemá v dnešní době jednoduché, protože nejlépe se politikům samozřejmě šetří právě na činnosti Poslanecké sněmovny, a moc dobře vím, že za nás všechny velmi srdnatě bojuje.

Cítím, že možná i tady z té diskuse paní předsedkyni vyčítáte, že snad nezastupuje úplně dobře Poslaneckou sněmovnu navenek. S tím musím zásadně nesouhlasit. Troufnu si tvrdit, že v tomto ohledu je výrazně lepší předsedkyní než mnozí z jejich předchůdců. Na straně jedné je to předsedkyně, která ji často mezi lidmi. To vy nevidíte, ale já to moc dobře vím, a na straně druhé nás perfektně reprezentuje v zahraničí, jako třeba na oné poslední návštěvě Tchaj-wanu. Někdo v minulosti jezdil do Ruska, paní předsedkyně jezdí na Tchaj-wan, a já jsem si jist, že to druhé je výrazně lepší - nejenom pro to, jak vypadá naše komora, ale i pro naši zemi.

Hodně i tady v té diskusi je vyčítáno to, jakým způsobem funguje v tomto volebním období Poslanecká sněmovna, je to tady z vašich řad opozičních paní předsedkyni vyčítáno. Ale za to opravdu nenese paní předsedkyně žádnou odpovědnost. Za to můžou ti, kteří využívají všech nástrojů i skulin našeho jednacího řádu. Je tady zmiňováno ono dlouhé pětidenní a čtyřnoční jednání, kde se obstrukce zvrhly v destrukci, kdy to jednání vyvrcholilo, a mně opravdu v tu chvíli bylo velmi stydno. Opanování tady toho řečniště, tohoto pultíku - bohužel, zažívali jsme to v minulém funkčním období, zažili jsme to i v tomto, a přitom tady rozhodovala vždy Poslanecká sněmovna svým usnesením. O ničem nerozhodla paní předsedkyně ze své vůle.

Když to shrnu a podtrhnu, opravdu není žádný relevantní důvod pro to, aby byla paní předsedkyně ze své pozice odvolána. Odehrávají se tady jen politické hry a útoky, jakési morální soudy, které nám rozhodně nepřísluší. Vybrali jste si paní předsedkyni Pekarovou Adamovou jako svůj terč, který neustále ostřelujete. Za TOP 09 je to možná dobře, dáváte nám tím spoustu prostoru v médiích. (Pobavení v levé části sálu.) Ale pro paní předsedkyni to určitě není úplně jednoduché, a proto já si jí velmi lidsky vážím. Vážím si jí za to, jak tuto nelehkou situaci dnes a i v jiné dny zvládá, a opravdu před ní smekám.

Dnes se tady odehrává politické divadlo. Já vám to vůbec nevyčítám, je to vaše právo, a nakonec do politiky to patří. Nicméně poprvé v historii České republiky tady budeme hlasovat o návrhu na odvolání předsedy Poslanecké sněmovny. To je opravdu velké sousto. A musím říct, že i jak to tady probíhá, to sousto není příliš chutné, a mám obavu, že nám spíš může zaskočit. Já bych byl rád, abychom toto divadlo ukončili hlasováním, aby se zjistilo, zdali paní předsedkyně má podporu poslanců, a abychom v příštím čase, který tady budeme trávit, abychom dělali tu skutečnou práci - schvalovali zákony tak, jak nám přísluší. Děkuji za pozornost. (Potlesk v pravé části sálu a z vládní lavice.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní nejprve načtu došlou omluvu. Omlouvá se paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová od 20.20 z rodinných důvodů.

A nyní přistoupíme ke dvěma faktickým poznámkám, které vyvolala tato řeč, a sice paní poslankyně Margity Balaštíkové a poté se připraví paní poslankyně Taťána Malá. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Tak ještě jednou dobrý večer, kolegyně a kolegové. Chtěla bych vystoupit na svého předřečníka pana Jakoba, prostřednictvím vás, paní předsedající. Já myslím, pane kolego, že tím, že jste sem zase zatáhl předsednictví EU, jste si naběhl. Já budu interpelovat pana premiéra, aby nám napsal konečně výčet toho, čeho jsme dosáhli, protože pořád slyším jenom prázdná slova a všichni křičí: Nic. Vždycky jsem se vyjadřovala k zemědělství, ale já to slyším i z jiných rezortů. Chválit se prázdnými slovy, to vám jde. Já mám ráda skutky, takže tady nic. A vy jste řekl větu, že je tady politické divadlo. Ono to opravdu začalo jako taková tragédie, ale vaším proslovem se to skutečně změnilo v komedii.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní paní poslankyně Taťána Malá. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Taťána Malá: Děkuji za slovo, paní předsedající. Pane předsedo Jakobe, prostřednictvím paní předsedající, mám na vás jednu prosbu. Prosím vás, nestrašte lidi! Nestrašte nás tady. Tady ten národ už má v tuhletu chvíli starostí dost, celá tahle země. Máte s tím co dělat a vy děsíte lidi věštbami, kde ještě uvidíme paní předsedkyni Markétu Pekarovou Adamovou. Prosím vás, nestrašte! (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Taktéž děkuji za dodržení času. S dalším přednostním právem je přihlášen pan předseda Jakub Michálek a poté v pořadí, aby bylo známo, pan zpravodaj s přednostním právem a poté pan předseda Marek Výborný. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, přečetl jsem si v médiích, že nás tady čeká ulička hanby. Tak jsem rád, že tomu tak úplně není. Jsou tady názory, které zastávají jak proti působení paní předsedkyně, tak ve prospěch paní předsedkyně, i s ohledem na to, k čemu došlo. Já jenom abych to zrekapituloval, hlavní důvod, nebo jak to popisuje opozice, je v tom, že paní předsedkyně zasáhla proti obstrukcím, ke kterým se opozice v podstatě hlásila a slibovala, že je tady bude provozovat - místo standardního jednání že budou obstrukce. Tak to si myslím, že je správně, že paní předsedkyně zasáhla. Je to její povinnost i podle jednacího řádu umožnit důstojné fungování Poslanecké sněmovny a vystupovat proti jednání poslanců, které je nepřístojné.

Samozřejmě v rámci obstrukcí byly vymýšleny různé kreativní techniky, co všechno dělat. Po většinu času to byly už takové klukoviny, což asi lze pochopit vzhledem k pozdnímu večeru, kdy probíhaly. Třeba ten jeden sporný moment bylo, kdy opozice načítala další a další návrhy na přerušení, a ty se lišily jenom minutou, kdy má to přerušení skončit, tak paní předsedkyně zasáhla a řekla, že těch návrhů už je příliš a že to je za hranou jednacího řádu. Samozřejmě, názory na to jsou různé, ale představa, že může někdo podat nekonečný počet návrhů, že může donekonečna vystupovat nějaký klub, třeba i čtyřčlenný klub, může donekonečna vystupovat s nějakými návrhy, nekonečně dlouho zastavit celou Poslaneckou sněmovnu tím, že bude podávat návrhy na přerušení, to asi všichni chápeme, že by fungovat nemohlo. Čili je tam určitá míra, kdy zasáhnout. Já nevím, jestli po deseti návrzích na přerušení, jestli po sedmi návrzích nebo po třiceti návrzích, od které už je možné to ukončit, a myslím si, bavme se klidně o té míře, kde to má být, a stanovme si nějaký úzus, ale asi to nemůže být donekonečna. Tím, že šlo o návrhy na přerušení, ani nemůže nikdo tvrdit, že by byl tím zbaven možnosti hovořit, protože naopak se navrhoval vlastně různý limit.

Když se bavím s normálními lidmi, to tady také zaznělo od paní předsedkyně Schillerové, já jsem to pozorně poslouchal, tak všichni normální lidé, se kterými se bavím, si klepou na hlavu a ptají se, jak ještě dlouho budeme tu míru obstrukcí tolerovat, že už to fakt přesáhlo určitou mez. A apeloval bych na to, abychom s těmi normálními lidmi mluvili, protože těm to normální nepřijde, že oni musejí chodit do práce, a tady se vlastně neustále v podstatě provozují klukoviny, jak už jsem říkal.

Už tady zaznělo několikrát, že to, co paní předsedkyně rozhodla, ty věci, byly potvrzeny Poslaneckou sněmovnou, což je ten postup, který jednací řád předvídá, protože může dojít k odlišným pohledům na určitou věc, a je správně, že o tom rozhodla Poslanecká sněmovna a ten postup potvrdila. Samozřejmě, můžete nás chtít odvolat všechny, většinu Poslanecké sněmovny, ale není to tak, že by paní předsedkyně tady sama něco zneužívala. Stejně tak Poslanecká sněmovna dokonce i vašimi hlasy potvrdila to, že je možné omezit přednostní práva, protože když se potom hlasovalo o nějaké dohodě o limitech, tak také tam byla podpora ze strany opozice.

Na druhou stranu je potřeba říct, že když jsme tady v Poslanecké sněmovně schválili, tak to byla právě opozice, která některá ta ustanovení - schválená Poslaneckou sněmovnou - usnesení nerespektovala. Takže je potřeba to samozřejmě i zhodnotit u sebe. Já si myslím, že předseda Poslanecké sněmovny má hájit usnesení Poslanecké sněmovny, má hájit tu komoru a její suverénní rozhodnutí, a k tomu docházelo i u paní předsedkyně Poslanecké sněmovny. Chápu, že vy jako menšina, která chtěla obstruovat, s tím můžete být nespokojeni, ale i demokratická většina má právo na to, aby Poslanecká sněmovna fungovala a plnila svoji zákonodárnou úlohu, kterou má podle ústavy provozovat.

Už tady zaznělo to, že paní předsedkyně svolala to grémium, nebo to bylo na základě dohody, že vyjdeme vstříc, a přijde mi opravdu absurdní, aby v okamžiku, kdy tedy se vyšlo vstříc opozici a bylo svoláno grémium, tak i za to byla paní předsedkyně kritizována. To si myslím, že vůbec není případné.

A další kritika se týkala Tchaj-wanu, tomu se budu věnovat samostatně. Tchaj-wan je podle mě důležitý demokratický spojenec. Tchaj-wan tady vytvořil nějakých 17 000 pracovních míst. Je to demokratická země, je to náš spojenec v Asii, je to země, do které, když chceme, aby se lidé učili čínsky v demokratické zemi, tak je tam můžeme posílat, naše studenty, a rozvíjet s nimi oboustranné vztahy, a oni o to mají zájem. Tady se o vztahy s Tchaj-wanem zasloužil v těch starších dobách zejména tady kolega Marek Benda, za což mu prostřednictvím paní předsedající děkuji. Následně my jsme i ty vztahy s Tchaj-wanem prohloubili jako Piráti, když jsme tam podnikli cestu s panem primátorem Zdeňkem Hřibem, pak tam jel pan předseda Senátu Vystrčil, potom tam jela mimochodem i Nancy Pelosi čili předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů, a potom tam jela i paní předsedkyně naší Poslanecké sněmovny, a toho já si velmi vážím. Myslím si, že Tchaj-wan je náš spojenec. Vyrábějí třeba čipy. My se můžeme inspirovat, můžeme navázat obchodní výměnu a spolupracovat v této oblasti, kde je obrovská možnost pro synergii, a já si myslím, že to je úplně super, že se nám podařilo tuto spolupráci prohloubit. Pokud nám tedy opozice vyčítá, kam paní předsedkyně jezdí, vzpomeňte si na ty svoje cesty, kam jezdil váš předseda Poslanecké sněmovny, když jste vládli. (Z řad ANO: Kam?) Já to tady ani nebudu říkat. Nejezdilo se na Tchaj-wan, ale jezdilo se do Ruska. Do Ruska s předsedou Dumy. Rusko, které nás potom prohlásilo za nepřátelský stát. (Nesouhlasné poznámky poslanců ANO 2011.)

Takže vážená paní předsedkyně Pekarová, prostřednictvím paní předsedající, nenechte si prosím radit od lidí, jejichž zahraniční politika zkrachovala. To, co děláme, je správný směr. To, že se orientujeme na demokratické země, je naprosto správný směr, a pokračujte v tomto úsilí.

Stejně tak bych mohl pokračovat, jakým způsobem řídil opoziční předsedající tu noc tu schůzi, kterou jsme tady řešili, ty obstrukce, když lidé dobíhali, jak ani nečekal na to, když se gongovalo, tak to všechno bylo hrr, hrr, hrr, aby se okamžitě hlasovalo, jak se drmolilo to usnesení, abyste to stihli přerušit, tak tam vám ta jednostrannost nevadila. Tam je potřeba si sáhnout do svědomí. Já si tu noc velmi dobře pamatuju a nebylo to tak, že by vaši předsedající také předsedali úplně neutrálně.

Pojďme směřovat k tomuto ideálu, pojďme se snažit, pojďme se bavit o tom, jak to zkultivovat, ale myslím si, že ta kritika, aby byla korektní, by měla popsat ty věci v komplexnosti, jak tady v sále proběhly. Já v tom rozhodně žádný důvod pro odvolání paní předsedkyně Pekarové nespatřuji.

Závěrem řeknu, že my jako Piráti budeme podporovat veřejné hlasování o usnesení, jako je to základní výchozí stav, jak se hlasuje o usneseních v této Poslanecké sněmovně. My jsme to podporovali i u personálních hlasování vždycky a návrh na odvolání samotný samozřejmě nepodpoříme. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Vystoupení vyvolalo zatím dvě faktické poznámky. Hlásí se pan poslanec Jaroslav Bžoch, připraví se pan poslanec Patrik Nacher. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Bžoch: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane kolego Michálku, prostřednictvím paní předsedající, můžete mi říct, v čem zkrachovala naše zahraniční politika, když jsme byli u vlády? Řekněte mi jeden příklad. Vy si to asi nepamatujete, máte krátkou paměť podle mě. Všechny vlády předtím a možná i tahle vláda si přála vždycky, abychom snížili stavy například ruských zástupců na jejich zastupitelském úřadě. A kdo to udělal? Kdo to snížil na minimum? Byla to naše vláda po Vrběticích, tak neříkejte tady ty nesmysly! Vůbec tomu nerozumíte! (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržením času a nyní faktická poznámka pana poslance Patrika Nachera. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já také musím reagovat na kolegu Michálka. Fakt jsem se do poslední chvíle snažil na to nereagovat, to vám vaše kolegyně dosvědčí, a fakt jsem tam pak nakonec ťuknul, protože to se nedalo.

Tak za prvé, vy jste říkal, že když se nás tady přihlásilo deset na pozměňovací návrhy, jestli to je hodně, nebo málo. Vy se na to díváte optikou svého klubu, kde jste čtyři, ale nás bylo tenkrát vás 72. (Smích a potlesk v řadách poslanců ANO 2011.), to znamená, deset je jedna sedmina, to je půl poslance Pirátů. Takže to vám přijde jako málo? Mně ne. Takže kdybyste se přihlásili dva Piráti se dvěma pozměňovacími návrhy, to je, jako by se za nás přihlásilo 36. (Opět smích a potlesk.) Musíme to brát v nějakém poměru. Takže je potřeba se vždycky na to dívat touhle optikou. To je jedna věc.

Pokud jde o ty obstrukce, já to opakuji neustále dokola a my se nějak neposloucháme. Předtím tady byla ta politická kultura nastavena tak, že ty obstrukce vlastně vám se dařily, tudíž třeba taková ta témata typu EET, to projednání trvalo rok. Já jsem přesně říkal ty počty dnů, když mi dáte čas, tak já to pak najdu a přihlásím se klidně znova. Ale to mohlo trvat rok díky tomu, že my jsme respektovali, že i opozice může obstruovat a že to končí v sedm nebo v devět, ale vy jste tohle od prvního okamžiku nerespektovali, takže jedete durch přes noc. Tudíž to potom vypadá, že ta obstrukce je nějaká jiná, než byla předtím, ale je jiná tím, že vy prostě nerespektujete tohle právo, které jste sami využívali.

Připomenu tady, když byla dovolba do Rady České televize, jak si pět klubů vzalo pauzy dvě hodiny, kumulativně deset hodin, já jsem se vás ptal, jestli můžu jít na váš klub se podívat, jak se radíte přes noc, vy jste mě tam nikdo nepozvali, takže jste se neradili, tím jste to vyobstruovali.

Takže asi tolik k těm obstrukcím. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní se s faktickou poznámkou hlásí pan předseda Michálek a poté pan ministr Bartoš. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Já budu reagovat. Ptali jste se na to, v čem zkrachovala vaše zahraniční politika. No, zkrachovala v tom, že jste se spolu s Milošem Zemanem orientovali primárně na Rusko a Čínu, a ne na demokratické země. Byla to velmi chybná volba. Samozřejmě potom, co přišly Vrbětice, jste to museli revidovat, to už nešlo - kdyby se v tom dál pokračovalo, tak je to asi za hranou vlastizrady, ale myslím si, že tohle byla zásadní strategická chyba, kterou jste poškodili Českou republiku a poškodili jste zbytečně ty vztahy, které jsme mohli rozvíjet s demokratickými zeměmi.

A pokud jde o podávání návrhů, tato analogie skutečně kulhá na obě nohy. Představa, že každý poslanecký klub bude podávat za každého poslance jeden návrh, je maličko legrační. Až budete příště podávat jako opoziční strana nějaký návrh zákona, tak budete také podávat 71 různých alternativních návrhů zákona? Ne. Normální lidi se v klubu sejdou, řeknou si, jakou mají strategii, a podají návrhy podle té strategie tak, aby měly ideálně šanci projít. Takže takovýmhle způsobem fungují politické kluby. Samozřejmě, klidně si dávejte návrhů 72 nebo kolik chcete, ale prostě je to jenom pouze další druh obstrukce, není to nic, co by mělo přidanou hodnotu ani pro naše jednání, ani pro občany.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Opět děkuji za dodržení času. Nyní pan ministr Ivan Bartoš, poté se připraví pan poslanec Jaroslav Bžoch a David Pražák. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já bych chtěl jenom zareagovat na tu věc týkající se obstrukcí ohledně EET. Jestli Wikipedie mluví pravdu, Patrik Nacher v době projednávání EET nebyl poslancem ve Sněmovně, do Sněmovny byl zvolen v roce 2017, nepletu-li se. A my při schválení EET, toho prvního, jsme také nebyli v Poslanecké sněmovně, před rokem 2017, jestli se stále vracíme k tomu prvnímu projednávání.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Reakce jsou samozřejmě možné, ale na mikrofon. Nyní pan poslanec Jaroslav Bžoch, poté pan poslanec David Pražák. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Bžoch: Ještě jednou. Naše zahraniční politika byla tak hrozně orientovaná na Rusko, až pan premiér Babiš v tu dobu byl na návštěvě u prezidenta USA a v Rusku nikdy na návštěvě u prezidenta Putina nebyl. Když vezmu všechny západní politiky, Merkelová s Macronem si tam podávali dveře - nikdo jim to nevyčítal do té doby, než vtrhli na Ukrajinu. Vy jste fakt směšní v tom, co říkáte. Zamyslete se nad tím. Zahraniční politika byla vždy orientovaná západně a byla vždy orientovaná stejně. Jestli Hrad měl jinou politiku, je to možná pravda, ale ne ta vláda, která tady byla předtím. (Potlesk.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec David Pražák se svou faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec David Pražák: Dobrý večer. Já jsem reagovat nechtěl, ale ještě se vrátím zpátky k panu předsedovi Michálkovi prostřednictvím paní předsedající. Při tom prvním vystoupení jste mluvil o svolání grémia, že tady kritizujeme paní předsedkyni Pekarovou, prostřednictvím předsedající. Ono to takhle nebylo. Ona byla vyzvána, aby svolala grémium v té vyostřené situaci, a to odmítla. Až když zasáhl pan premiér Fiala, tak tedy vzala zpět svoje rozhodnutí a grémium svolala. O pár hodin dříve jsme tady upozorňovali na to, že byla vyzvána, aby na chvíli přerušila schůzi, aby se předsedové poslaneckých klubů sešli a domluvili se na postupu, a paní předsedkyně odpověděla, že k tomu nevidí důvod. A to se také nikdy nestalo za minulého vládnutí. Vždycky, když předseda poslaneckého klubu požádal o krátké přerušení schůze, tak mu bylo vyhověno, hlavně z toho důvodu, že se chtěl poradit s ostatními členy. Takže to jenom k tomu vyjádření, co jste tady říkal v tom prvním vystoupení.

A v tom druhém jste říkal něco o strategii a strategických chybách. Jedna zásadní tady byla po minulých parlamentních volbách. Ta strategická chyba spočívala v tom, že Starostové nedokázali dokonat to, na co jsme je upozorňovali, že vás vygumují při volbách do Sněmovny, a zůstali jste tady jako čtyři. To byla ta strategická chyba v tom, že se jim to nepodařilo dotáhnout do konce. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Opět děkuji za dodržení času. Nyní se vracíme k přihlášeným. S přednostním právem pan zpravodaj. Prosím, slovo má pan poslanec Radek Vondráček.

 

Poslanec Radek Vondráček: Paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Já asi možná nikoho nepřekvapím, když řeknu, že výrazně zredukuji svůj původní příspěvek, protože si myslím, že atmosféra se posunula někam, kde už ji nejsme schopni vrátit zpět.

Ještě k tomu mému prvnímu místu v rozpravě a k tomu zpravodajství - já jsem skutečně netrpěl nezřízenou touhou a potřebou tady promluvit jako první. Já jsem se chtěl opravdu hlásit proto, abych se stal zpravodajem a abych možná nějakým způsobem nasměroval tu debatu. Bylo to ode mne naivní, protože jsem úplně zapomněl na faktické poznámky, úplně jsem zapomněl na přednostní práva a dopadlo to tady zase jako vždy.

Já jsem vám v tom svém původním projevu chtěl především říct, že hlavní otázka je, co bude dál, co se stane, až bude odhlasováno o tomto bodu, jak využijeme to, co jsme si tady nějakým způsobem vyříkali. Já bych vás chtěl nasměrovat nějakým způsobem dopředu. Já se tady nechci věnovat jednotlivým pochybením, až na výjimky, co se týče porušení jednacího řádu, ale my bychom měli využít té situace, která je nepříjemná. Já jsem věděl, že bude nepříjemná. Je to možná ještě o něco horší, než jsem si myslel, ale zkusme využít tady té nepříjemné situace k něčemu dobrému a řekněme si, jestli jsme schopni nějakého restartu a jestli jsme schopni to vrátit o 17 měsíců zpátky do okamžiku, kdy skutečně paní předsedkyně říkala - a už to citovala naše paní předsedkyně klubu - že chce deklarovat a že slibuje doslova, že bude zástupkyní nejen svého klubu, ale všech poslanců. To tady zaznělo. Tím vlastně nasměrovala a určila směr, kterým by měl jít každý předseda této komory, protože když se potom následně projednávali místopředsedové, třeba jedna z námitek proti mé osobě - já to neberu nijak osobně, je to politický boj - byla, že jsem se nedostatečně věnoval opozici v předcházejícím volebním období, že jsem nebyl nestranný. Takže je to relevantní důvod pro to, aby byl kritizován předseda nebo předsedkyně Poslanecké sněmovny, jestliže nemá korektní vztah s opozicí. Jsem přesvědčený, že komunikace s opozicí a nějaká vyváženost v Poslanecké sněmovně je základní úkol předsedy nebo předsedkyně Poslanecké sněmovny, který dokonce převyšuje jakékoliv zahraniční vystupování a vystupování na veřejnosti.

Já si vzpomínám, já jsem se také díval do stenozáznamů, že když jsem byl zvolen, vystoupil Miroslav Kalousek a řekl, že mě nevolili, ale že mi blahopřeje, přeje mi hodně sil a že je připraven na konstruktivní diskusi o výstupech ze Sněmovny. To byla reakce Miroslava Kalouska na mé zvolení.

Ještě bych chtěl připomenout jednu věc, že před více jak třiceti lety tady po svém zvolení vystoupil Milan Uhde. Prohlásil, že Poslanecká sněmovna je takříkajíc polarizována - tenkrát bylo devět poslaneckých klubů - ale že doufá, že bude uplatněn jeho příměr k tomu, že opozice a koalice jsou pouze dva oblouky gotické klenby, které spojují dva protilehlé body, ale zároveň se o sebe opírají, drží pohromadě a že to nejsou dva samostatné prvky. Čím větší tíha na nich spočívá, tím pevnější ta klenba je. To jsou slova Milana Uhdeho, dramatika, která si dodneška pamatuji.

My jsme v těžkých dobách. Na nás leží velká tíha, Poslanecká sněmovna by měla být v základních věcech spojena a předseda Poslanecké sněmovny by měl být ten poslední kámen v klenbě, který je zatížen nejvíc, který je nejdůležitější a bez kterého se to celé rozpadne.

Já se nechci věnovat opravdu jednotlivým porušením jednacího řádu. Já vám jenom chci říct, že schůze týkající se důchodové novely byla v podstatě jenom katalyzátorem nebo poslední kapkou, že ta atmosféra tady byla už dlouho. A jestli to za sebe můžu říct, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky nevzkvétá, a můžeme za to samozřejmě částečně i my - my jsme připraveni k diskusi - ale můžete za to i vy. A o tom je podstata dnešní diskuse, jestli jsme schopni po tomto bodu určité sebereflexe, vy jestli jste schopni nějaké sebereflexe a jestli je šance na změnu chování v Poslanecké sněmovně. A bohužel, bohužel z těch jednotlivých ód, které jsem si tu vyslechl, jsem nezaslechl ani náznak toho, že by tady byla snaha o nějakou lepší domluvu.

Já nejsem kádrovák, prostě to nesnáším. Já se vyhnu i jakýmkoliv osobním útokům na paní předsedkyni. Já vám jenom říkám, že dnešní jednání je výsledkem dlouhodobého procesu, a tento bod je v podstatě zase jedním ze zoufalých výkřiků opozice, abyste s námi začali mluvit a abyste si z toho něco vzali.

Snad neprozradím žádné tajemství, že my už jsme sbírali podpisy tenkrát, když vydržel Tomio Okamura mluvit až po 19. hodině, a vlastně už nebylo možné pokračovat v projednávání. Tenkrát - předsedal tuším pan místopředseda Skopeček - jste si vymysleli tu fintu, že něco bylo podáno písemně před 19. hodinou, a že se o tom tedy bude hlasovat. No, z mého pohledu to bylo zkrátka nesportovní - než byste tenkrát přiznali, že zkrátka Tomio Okamura to dokázal a mluvil x hodin, samozřejmě tím pádem sebral i nám, hnutí ANO, prostor, my jsme chtěli debatovat - ale prostě je třeba to přiznat. Za nás se to nikdy nestalo a několikrát jsme zaváhali, neodhlasovali si po 19. hodině, že můžeme pokračovat, a šlo se domů.

Pak následovala řada mimořádných schůzí, kde jsem to říkal - když byli předsedové předcházejících volebních období, vždycky navrhovateli zavolali a aspoň se ze slušnosti zeptali: Kdy byste tu mimořádnou schůzi chtěli? To, že se skládají schůze takzvaně na podpisy po půlhodině v časech pátečních, kdy se ví, že nebude projednáno v podstatě nic, je až dehonestující pro parlamentní menšinu. A ta parlamentní menšina tady postupně vaří, vaří, až se to v nás vyvařilo a vyústilo to v tento návrh.

Poslanecká aritmetika je neúprosná, paní předsedkyni dneska neodvoláme, my to víme. Ale prosím vás, využijme této řekněme krize k tomu, abychom se nějakým způsobem posunuli dál. Já jsem měl připraveno těch příkladů víc, já si myslím, že to není potřeba. Doufám, že jste ten hlavní apel zavnímali, proč jsme se tu z mého pohledu sešli.

Nechci útočit osobně na osobu paní předsedkyně. Chci zvednout téma, abychom udělali restart po 17 měsících a začali se k sobě chovat jinak. Nemohu přijmout paralely, které tady byly používány, třeba když jsem tady vypnul Lubomíra Volného. Je prostě rozdíl, když jeden poslanec zásadním způsobem porušuje jednací řád, a když ten jednací řád porušuje parlamentní většina a potom vypne lídra opozice. Chápete ten obrovský rozdíl, který v tom je? Každá analogie kulhá, ale tahle byla mimořádně nešťastná.

Já tady skončím tento svůj projev. Já jsem disciplinovaně nevystoupil s faktickou poznámkou, protože jsem nechtěl tříštit svůj projev a toto základní poselství, protože bych se do toho zamotal, tak jak se do toho zamotali naši, mí kolegové, jak se do toho zamotali vaši kolegové. Nevede to k ničemu dobrému.

Já tedy navrhuji jako zpravodaj - využil jsem svého přednostního práva - já tedy přednesu usnesení, protože si myslím, že by mělo zaznít v obecné rozpravě. Něco tady řekl předseda Tomio Okamura, ale on to neřekl moc přesně. Já si myslím, že by mělo na mikrofon zaznít, že usnesení, které by mělo být vyjádřením tohoto bodu, zní: "Poslanecká sněmovna odvolává z funkce předsedkyně Poslanecké sněmovny poslankyni Markétu Pekarovou Adamovou." Tak by mělo znít usnesení. Dále pak navrhuji, protože se jedná o personální otázku, abychom se vrátili k tradicím, které se tu ctily, a totiž že o personálních otázkách se hlasuje tajně. Proto navrhuji, aby toto hlasování proběhlo tajnou volbou.

To je z mé strany vše. Vyhnu se výčtům jednotlivých hříchů, které jsem tu měl připraveny. Opravdu prosím, zavnímejte, že tu nejsme a nebavíme se o té poslední schůzi. Bavíme se o tom, že dvakrát byl vypnut někdo s přednostním právem, jednou byla vypnuta celá Sněmovna. To považuji za největší pochybení tohoto vedení, že připustilo, že se zvedla vláda, odešla a předsedající vypnul parlament, že došlo vlastně ke zneužití usnesení, které máte v takzvané zlaté knížce. To je něco, co se stát nesmí, Poslanecká sněmovna je nad vládou, a tady došlo k porušení úplně základních principů.

My máme zkrátka pocit, že paní předsedkyně je členka vlády, že se chová jako člen vlády. Ona se i dostavuje na jednání vlády. Zkrátka je předsedkyní strany TOP 09, která náhodou sedí v předsednickém křesle. To je ten náš problém, to je ta naše emoce, to je ten náš pocit, a proto jsme iniciovali tento bod. A znovu říkám, nebylo to jednoduché, já sám jsem ten podpis zvažoval, jestli to podepíšu také, a nejsem jediný z našeho klubu, kdy jsme si říkali, že je to opravdu silná káva. Ale jak jinak už vám to máme říct?

Takže my bychom si opravdu přáli, aby paní předsedkyně začala komunikovat s opozicí, aby byla moderátorem té diskuse, aby třeba například svolávala mimořádné schůze důstojným způsobem, aby už nadále nedocházelo k flagrantnímu porušení jednacího řádu, a aby se nás zastala vůči vládě, protože každý správný předseda, předsedkyně Poslanecké sněmovny má být kamenován premiérem za to, že to někdy v Poslanecké sněmovně neběží, jak si to ministři přejí, protože od toho tady Poslanecká sněmovna je a od toho tady předseda nebo předsedkyně Poslanecké sněmovny je.

Převažující v naší tradici je, že předsedou Poslanecké sněmovny je zástupce koalice. Snad dvakrát se stalo, že to byl zástupce opozice, pak tento problém odpadá. Ale prosím, my všichni si přejeme, aby vedení Poslanecké sněmovny, jakkoliv je nerovnovážně obsazeno - to jsem také tady chtěl říkat - aby se zastalo nás poslanců vůči premiérovi. Já se nedivím, že pan premiér tady tak chválil paní předsedkyni, ale předseda Sněmovny, předsedkyně Sněmovny je od toho, aby bránil své poslance, a ne aby šel za každou cenu premiérovi na ruku. A já osobně moc dobře vím, o čem mluvím.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk v levé části jednacího sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Zkonstatuji jenom, že návrh usnesení jsem zaevidovala, stejně tak návrh na způsob hlasování.

A nyní s dalším přednostním právem pan předseda klubu KDU-ČSL Marek Výborný. Prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, kolegyně, kolegové, mnohé tady zaznělo, přesto mi dovolte jako předsedovi poslaneckého klubu KDU-ČSL, abych krátce celé to jednání okomentoval a vyjádřil, a to mohu říci hned na úvod, jednoznačnou podporu paní předsedkyni Markétě Pekarové Adamové.

Je poněkud svérázné to, co tady teď uváděl můj předřečník, pan poslanec Vondráček, který tady hovoří o nějakém restartu, který volá po komunikaci, a tento restart jednání této Sněmovny si poněkud svérázně představuje tak, že to odstartujeme tím, že on tady načetl usnesení, kterým chce odvolat předsedkyni Poslanecké sněmovny. Já vlastně celé to jednání - a my jsme dneska četli ty různé titulky o nějaké uličce hanby a podobně, což považuji za naprosto nepatřičné. To je přesně to, co, pane kolego Vondráčku, prostřednictvím paní předsedající, vyvolává tu atmosféru, v které by tato Sněmovna jednat neměla, která jí není hodna, není důstojná, a bohužel to vyvolává to, čeho jsme tady svědky.

Celá ta žádost se opírá o to, že paní předsedkyně v inkriminované schůzi snad porušovala jednací řád nebo něco podobného. Chci znovu připomenout, opozice dostala k dispozici - a teď se omlouvám, jestli to bylo 136 nebo 138 - hodin jednání k jednomu jedinému bodu. Já myslím, že tady nemusíme si znovu říkat to, jakým způsobem ten čas byl využit, respektive zneužit k tomu, co překračuje limity oprávněných možností k obstrukcím. Ano, opozice může, a víme to, patří to i k nějaké míře politické kultury, může svůj nesouhlas s projednávanými body vyjádřit obstrukcemi v krajní situaci v krajní míře, ale není možné, aby obstrukce přecházely do destrukce. Potom je jednoznačně právo sněmovní většiny takovým destrukcím demokratického politického procesu zde na půdě Poslanecké sněmovny se bránit a toto paní předsedkyně také udělala.

Dovolte mi také se zastat paní předsedkyně, ohradit se proti tomu, že by snad nemoderovala jednání této Sněmovny, že by nehájila právo opozice. Já jsem součástí třeba jednání politického grémia, vždy toto jednání, pokud je přítomna ve Sněmovně, řídí paní předsedkyně, tak jako jste, pane kolego, ho řídil, prostřednictvím paní předsedající, vy jako předseda zcela jistě v tom minulém období, a vždy se nám tam podaří dospět k nějakému konsenzu. Jednání zpravidla tam nejsou nijak vyhrocená a ten, kdo to jednání moderuje, je předsedkyně Sněmovny. Mohl bych takto pokračovat výčtem dál.

Mě trochu mrzí to, co tady neustále slyšíme: opozice není slyšena, nikdo s námi nekomunikuje. To přece není pravda. Svolávání mimořádných schůzí - ty schůze nesvolává o své libovůli paní předsedkyně, že by nám to poslala esemeskou. Ty termíny jednání jsou projednány s předsedy klubů - možná, nechci tady hovořit, že to bylo tak úplně stoprocentně ve všech případech, ale jsem si téměř jist i jako předseda klubu, že ty termíny jsou konzultovány. A já věřím, že by to potvrdila i paní předsedkyně Schillerová, která tady sedí přede mnou, jsou konzultovány i s opozicí tak, aby věděli, kde ta schůze proběhne. To, že těch schůzí svoláváte přehršel, tomu nikdo nemůžeme zabránit. Pokud jsou odevzdány podpisy, schůze musí být v souladu s jednacím řádem, to znamená, podle daných lhůt svolána. To se nedá prostě nic dělat.

Ale to, že bychom spolu nekomunikovali, prostě opravdu není pravda. Když se podíváte, nakonec to je kolik? Deset dnů? Já jsem tady bohužel nebyl, ale když se projednávala novela stavebního zákona nebo jednotné environmentální stanovisko. Mohl bych takhle vypočítával další příklady. Zítra budeme projednávat milostivé léto u daňových správních exekucí. To jsou všechno věci, které jsou prodebatované, prodiskutované. Já myslím, že kde je vůle, tam je cesta, kde se chce, tak tam to skutečně jde, a kde se nechce a kde si chceme - opozice, koalice - hrát svoji politickou hru, tak si potom hrajeme. A bohužel v okamžiku, kdy to překročí nějakou míru slušnosti, kde to překročí míru vzájemného respektu, potom bohužel to vypovídá o atmosféře, o stavu, o vztazích tady ve Sněmovně. Mě to taky netěší.

A přivítal bych, pane poslanče Vondráčku, prostřednictvím paní předsedající, ten příměr od Milana Uhdeho. Pamatuji si ho, velmi se mi líbí. Ale přátelé, kolegové, kolegyně, to je hozená rukavice všem, i opozici. Opravdu vnímáte to, že bychom měli být klenbou, kde tím svorníkem, tím centrálním kamenem, je předsedkyně? No, já bohužel ten pocit i z dnešní debaty, i z emotivních výkřiků tady u toho pultu, ten dojem, přiznám se, úplně vždycky nemám. Tak pokud jste to myslel skutečně vážně, prosím, ať i vaši kolegové z opozičních řad toto si skutečně zapíší a podle toho ať se chováme, podle toho ať k sobě vzájemně přistupujeme, s tímto respektem, a zcela jistě politickou kulturu této sněmovny posuneme dál.

A na závěr mi dovolte říct ještě jednu věc. Měl jsem možnost i spolu s poslancem hnutí ANO navštívit před týdnem nejenom Tchaj-wan, ale Jižní Koreu., a mohu vám tedy sdělit osobní zkušenost. Jestli někdo reprezentoval jako vedoucí naší delegace, což byla paní předsedkyně Pekarová Adamová, ne sebe sama, ale tuto Sněmovnu, Českou republiku, naši diplomacii, tak to byla právě ona, s velkou noblesou, s velkou grácií. A jsem si zcela jist, že tato cesta byla příspěvkem nejenom k prezentaci Sněmovny, naší politiky, naší podpory demokracii, naší podpory svobodě, respektu k lidským právům na Tchaj-wanu, ale že to byla také podpora našim podnikatelům. Z vašich úst to tady mnohokrát zaznívalo. A ta delegace, to nebyli jenom ti, kteří cestovali s námi, oni tam cestovali mnozí podnikatelé po vlastní ose a opakovaně vyjadřovali díky za právě tuto politickou podporu, na které se, jak říkám, podíleli všichni zástupci celé delegace. A já děkuju paní předsedkyni za to, že byla, je a bude právě reprezentantkou nás všech.

Mohu tedy na závěr konstatovat, že hlasování, které si tady tedy o tom usnesení odehrajeme, zcela jistě nebude mít podporu poslaneckého klubu KDU-ČSL. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. Tím, že se dostáváme k přihlášeným řádně, se jenom ujistím, že mohu smazat, pane zpravodaji, vaši přihlášku do běžné obecné rozpravy? Jenom se chci ujistit.

A prosím, s přednostním právem, dobrá. Prosím, paní předsedkyně s přednostním právem, ujměte se slova.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já už jsem nechtěla vystupovat a budu opravdu velmi stručná, ale přece jenom musím reagovat na slova pana předsedy Marka Výborného, a nebudu tady vyčítat v žádném případě, že nikdy, nikdy, slovy nikdy, není konzultován termín mimořádné schůze, nikdy, že na Českou poštu jsme dostali 30 minut a tak dále. Já bych si těch bolístek tady našla, ale nechci fňukat, nechci si stěžovat. S pokorou přijímáme tuto roli, kterou tady máme, ale prosím, znovu bych ráda upoutala vaši pozornost na vystoupení svého ctěného kolegy Radka Vondráčka. On to řekl naprosto přesně, že nebude tady číst seznam hříchů paní předsedkyně, seznam pochybení, až na nějaké výjimky, ale že se chce zamyslet. A to by bylo to - kdyby splnilo svůj účel, tak děkuji Pánu Bohu za tuto schůzi, protože jiný výsledek hmatatelný to mít bezesporu vzhledem k rozložení sil v této Sněmovně nebude - kdy on řekl: Zamysleme se, jak dál, zamysleme se a poučme se.

Tady je nějaká atmosféra. Ta atmosféra není dobrá, není dělná až na výjimky. Je to kolbiště. Je to kolbiště, kde bojujeme. Je to vysilující, a hlavně neplní to cíl, který bychom měli mít, a o tom mluvil můj kolega Radek Vondráček velmi si myslím moudrými slovy, když ještě citoval tady pana Milana Uhdeho, kterého si určitě většina z nás velmi dobře pamatuje.

A já znovu vyzývám, protože rozložení sil je jasné, paní předsedkyně ustojí tuto svoji roli. My jsme ani na vteřinu nevěřili, že by to mohlo být jinak, ale přesto jsme do toho šli, a přesto jsme chtěli upozornit na tyto věci. To není o tom, že jeden dělá tak a druhý dělá něco jiného, abychom si tady tři hodiny to vyčítali. To je o tom, že když je zablokovaná Sněmovna, nefunguje a neprochází body, tak tu Sněmovnu někdo řídí, někdo sestavuje program. A mně je jedno, že nad tím sedí pětikoalice, mně je to jedno - tu Sněmovnu někdo řídí a má uvažovat smysluplně: dáme projednat body, na kterých je nějaká aspoň primární shoda, které víme, že nezablokují Sněmovnu, a pak prostě hledáme cestu, vedeme nějaký dialog a nějakou debatu nad body, které samozřejmě politicky konfliktní jsou. O tom je naše práce, o tom je fungování Sněmovny, o tom je to, ta spolupráce, o které mluvil Radek Vondráček, a chtě nechtě v čele Sněmovny sedí politicky odpovědná osoba. To jsme vám dnes chtěli během těch tří hodin zejména říct. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já vám také děkuji. Nyní je přihlášen pan poslanec Miloš Nový. Spějeme ke konci všeobecné rozpravy. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Miloš Nový: Vážená paní předsedající, vážený pane premiére, vážení členové vlády, vážené poslankyně, vážení poslanci, v souvislosti se snahou odvolat z pozice předsedkyně Poslanecké sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou ze strany opozičního hnutí ANO a SPD mne jako teoretického ekonoma napadá souvislost tohoto pokusu s institucionální ekonomií, což je jedna z ekonomických teorií, za kterou v minulosti byly uděleny čtyři Nobelovy ceny.

Institucionální ekonomie se mimo jiné zabývá rolí takzvaných formálních a neformálních institucí z hlediska ekonomického růstu, tedy úspěšnosti či neúspěšnosti hospodářské politiky. Pod pojmem instituce rozumíme jakákoliv omezení, která utváří ekonomické chování jednotlivců, přičemž k formálním institucím mimo jiné patří například ústava, zákony, nařízení a podobně, k neformálním institucím pak zvyky, obyčeje, tradice, způsoby a normy jednání. Ukazuje se, že význam formálních institucí, které lze relativně rychle měnit, je mnohem menší než význam neformálních institucí, které se vyvíjí desetiletí či staletí. Institucionální ekonomie dokazuje, že země, jež nectí tato omezení, nemají dlouhodobě šanci prosperovat.

Konkrétním příkladem může být neúspěch německého sjednocení po roce 1989, které ani po více než třiceti letech od zahájení sjednocovacího procesu nepřineslo kýžený úspěch pro nové spolkové země bývalé Německé demokratické republiky. Jak je možné, že jedna a tatáž pravidla, která vedla k hospodářskému a společenskému úspěchu v západní části země, zcela selhala v případě její východní části? Ukazuje se, že onou příčinou jsou právě odlišné normy jednání a chování západních a východních Němců, které vznikly v době německého rozdělení.

To, co platí pro národní ekonomiky, lze aplikovat i v mnohem menších entitách, jako je například Poslanecká sněmovna. I ona je omezena formálními institucemi, například jednacím řádem a ústavou, a institucemi neformálními, tedy vzorci chování a jednání jednotlivých poslanců. V situaci, kdy při projednávání zákona zpomalujícího mimořádnou valorizaci starobních důchodů protestující opoziční poslanci doslova okupovali sněmovní řečniště a odmítali jej opustit, došlo k porušení jak formálních institucí Poslanecké sněmovny, tedy jednacího řádu, tak institucí neformálních, tedy norem slušného a kultivovaného jednání.

Je paradoxem dnešní doby, že ti, kteří porušili vše, co porušit mohli, se dnes dožadují odstoupení toho, kdo naopak trval na dodržování stanovených pravidel. Kdybychom na tato v uvozovkách nová pravidla hry přistoupili a odvolali paní Markétu Pekarovou Adamovou z pozice předsedkyně Poslanecké sněmovny, pošlapali bychom zdravé institucionální základy, na kterých vznikla naše svobodná a demokratická Sněmovna po roce 1989. Tím bychom zároveň do budoucna ohrozili vše dobré, od čeho se odvíjí prosperita a bohatství moderních a vyspělých společností. Proto je potřebné uvedený návrh zcela odmítnout. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z pravé strany sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. S faktickou poznámkou se hlásí paní poslankyně Zuzana Ožanová. (Silný hluk v sále.) Poprosím Sněmovnu o ztišení. Jsme v době pokročilé, ale jistě zvládneme důstojný prostor pro projednávání. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážená paní předsedající nevyužiji celé dvě minuty. Já jenom připomenu, že ústava hovoří, že vykonáváme mandát každý sám za sebe samostatně. Vy tady říkáte, že nic neporušujete, nicméně několika poslancům bylo upřeno vykonávat svůj mandát a podávat návrhy na té schůzi, o které se bavíme, skoro celý večer.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní se jenom otáži, zda ještě někdo má zájem vystoupit ve všeobecné rozpravě? Není tomu tak, takže všeobecnou rozpravu končím.

Optám se na zájem o závěrečné slovo? (Poslanec Vondráček: Nemám.) Také není.

Čili přistoupíme k rozpravě podrobné. Optám se, jestli je zájem vystoupit v rozpravě podrobné? (Poslanec Vondráček: Ano.) Pan zpravodaj, prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Přiznám se, že jsem mírně znejistil. Já zopakuji to usnesení a to, že padl návrh na tajné hlasování. Takže to usnesení bylo: "Poslanecká sněmovna odvolává z funkce předsedkyně Poslanecké sněmovny poslankyni Markétu Pekarovou Adamovou." Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. Jenom se formálně optám, zda není ještě zájem o vystoupení v rozpravě podrobné? Není tomu tak, rozpravu končím.

Přivolám kolegyně a kolegy z předsálí gongem.

Zase pro pořádek zájem o závěrečné slovo? (Poslanec Vondráček: Ne.) Není.

Chcete odhlásit, všechny jsem odhlásila. Prosím, přihlaste se opět svými identifikačními kartami.

 

Nejprve je potřeba, abychom rozhodli hlasováním o způsobu, jakým následně budeme hlasovat. Zrekapituluji, pan zpravodaj přednesl návrh na to, abychom hlasovali tajně. Počty se ustálily.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, abychom hlasovali tajně? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

hlasování číslo 34 bylo přihlášeno 169 poslanců a poslankyň, pro tajné hlasování 72, proti 73. Tento návrh byl zamítnut.

 

Takže způsob hlasování zůstane veřejný.

 

Ještě jednou přednesu návrh usnesení, o němž budeme hlasovat. Zní: "Poslanecká sněmovna odvolává z funkce předsedkyně Poslanecké sněmovny poslankyni Markétu Pekarovou Adamovou."

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Nechť taktéž zmáčkne tlačítko.

V tomto hlasování číslo 35 hlasovalo 169 poslanců a poslankyň, pro 72, proti 97. Návrh usnesení nebyl schválen.

 

Tímto jsme tedy projednali tento bod, já ho končím.

Přerušuji naše jednání do zítra do 9 hodin a přeji všem klidný večer.

 

(Jednání skončilo ve 21.28 hodin.)

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:58.




Přihlásit/registrovat se do ISP