(pokračuje Věra Kovářová)

145.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Otevírám tento bod. Na pořad jednání 63. schůze Poslanecké sněmovny bylo předloženo celkem osm odpovědí na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni, a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Upozorňuji všechny poslance na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, který zní: "Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná."

Nyní přistoupíme k projednávání odpovědí na písemné interpelace. Předseda vlády Petr Fiala odpověděl na interpelaci poslance Martina Kolovratníka ve věci plytké a drahé vládní komunikace. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 363. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno dne 9. a 23. února 2023 do přítomnosti předsedy vlády. Pan premiér Petr Fiala je řádně omluven z důvodu zahraniční cesty, to znamená, že důvod, kvůli kterému bylo projednávání této interpelace přerušeno, tedy do přítomnosti předsedy vlády, i nadále trvá, a já ukončuji projednávání této interpelace.

Ministryně obrany Jana Černochová odpověděla na interpelaci poslance Martina Kolovratníka ve věci ukvapených závěrů raketového zásahu na území Polské republiky. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 364. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno dne 9. a 23. února 2023 do přítomnosti ministryně obrany.

Vzhledem k tomu, že paní ministryně Černochová je řádně omluvena, trvá tedy i nadále důvod pro přerušení a já ukončuji projednávání této interpelace.

Předseda vlády Petr Fiala odpověděl na interpelaci poslankyně Jany Pastuchové ve věci chybějící bezpečnostní prověrky náměstků člena vlády na Ministerstvu zdravotnictví na stupeň "důvěrné". Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 388. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno do dne 23. února 2023 do přítomnosti předsedy vlády. I v tomto případě nebudeme projednávat, protože pan premiér je řádně omluven, a tedy důvod pro přerušení trvá. Tím končím projednávání této interpelace.

Předseda vlády Petr Fiala odpověděl na interpelaci poslance Karla Turečka ve věci riskantního snížení finančních prostředků Nákazového fondu. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 395.

Zahajuji rozpravu a táži se, zda se někdo do rozpravy hlásí? Vzhledem k tomu, že pan poslanec Tureček není přítomen, nebudeme zahajovat rozpravu. Ano, ano, a tato interpelace propadá vzhledem k nepřítomnosti pana poslance Turečka.

Ministr financí Zbyněk Stanjura odpověděl na interpelaci poslance Martina Kolovratníka ve věci, proč vláda nepomůže obyvatelům v boji proti drahým potravinám. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 396.

Zahajuji rozpravu a táži se, zda se někdo do rozpravy hlásí? Je tomu tak? Pan poslanec Martin Kolovratník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo. Přeji, kolegyně, kolegové, dobré dopoledne. Mrzí mě, že naše písemné interpelace, že zkrátka se na ně nedostává. Samozřejmě to chápu u pana premiéra, který víme, že v tomto týdnu je na zahraniční služební cestě, to plně respektuji, ale připomenu u těch svých interpelací jak na něj, tak na kolegyni Janu Černochovou, už jsem zde byl připraven 9. února, pak 23. února. Dneska jsme v půlce dubna a bohužel stále - byly to ty předchozí body - projednány nejsou. Mohu slíbit, kolegové ve vládě, nebojte se, já i moji kolegové vytrváme, budeme trpěliví a věřím, že se na nás v těch bodech dostane.

Teď ale tady k bodu, který se povedlo otevřít, a věřím, že se tedy dnes i povede projednat. Je to moje interpelace, sněmovní tisk číslo 396, na pana ministra financí Stanjuru, kterému tímto veřejně chci poděkovat, ocenit, že si udělal čas a sem na interpelace se dostavil. On sám z těch předchozích období v roli opozice ví, že tohle je pro nás místo a moment k vzájemné debatě, k výměně názorů a k našim žádostem o to, abyste vy ve vládě odpověděli na naše otázky, které často formulujeme na základě dotazů občanů, našich voličů, někdy i vašich bývalých voličů, zkrátka těch, kteří se zajímají o vládní politiku a o politiku našeho státu.

Moje téma nebo tato interpelace je nazvaná, byl to dotaz na pana ministra Zbyňka Stanjuru, Proč vláda nepomůže obyvatelům v boji proti drahým potravinám? Může to někdo zjednodušit nebo odlehčit, proč se stínový ministr dopravy ptá ministra financí na potraviny, částečně i na problematiku zemědělskou, ale víme, že vše je zkrátka propojené. To téma je propojené s ekonomikou, s makroekonomickými ukazateli, s celkovým hospodářským stavem naší země, a hlavně s tím, jak ceny, jak všechny ceny dopadají na naše občany.

Já tady v úvodu svého vystoupení mám několik čísel, která logicky už nejsou zcela aktuální, protože tu interpelaci jsem podával jsem podával na začátku letošního roku. Odpověď od pana ministra jsem obdržel 31. ledna. Ilustračně jsem v té době uváděl meziroční zdražení potravin, jako je olej, +66 %, mouka +64 %, máslo +61 % a tak dál. S tím souvisí to, co jsem zmínil před malou chvílí. Procházíme největším, největším propadem reálných mezd nejen v rámci zemí OECD, ale vůbec v celé dosavadní samostatné historii České republiky, v loňském roce jsme měli nejdražší energie v přepočtu na kupní sílu a tak dál. To jsou všechno věci, které víte z médií, které už tady ve Sněmovně často zarezonovaly. A proč se na to dnes ptám? Já jsem se ptal v zimě písemně, a dnes o tom tedy chci mluvit se Zbyňkem Stanjurou. Ta silná tematika je také známa z médií a řadě z vás i osobně, koneckonců i pan ministr je z příhraniční oblasti, z Opavska, a sousedí s Polskem, kde čeští občané ve velké množství jezdí nakupovat do sousedních států, v tomto případě konkrétně do Polska.

Když celý ten příběh zjednoduším, ať to nezdržuji, je to základní ekonomická poučka, když ne ze základní, tak možná ze střední školy: pokud lidé odjedou utratit, odvezou ty peníze do zahraničí - a tady tedy mluvím o Polsku - logicky ty peníze tam nechají, vydělá někdo jiný, a není to jen ten polský obchodník, je to logicky i sousední, v tomto případě polský stát, a není to jen na DPH, která buď je tedy nízká, nebo velmi nízká, prakticky nulová - na to se právě chci ptát - ale je to samozřejmě pak v těch návazných dalších daních ze zisku tamních obchodníků, ze zisku tamních producentů a tak dále.

Jinými slovy, Česká republika má - a pane ministře, proto směřuji na vás, ono to nejde do zemědělství, do těch debat, jestli ty zisky mají zemědělci, nebo obchodníci, to je téma ministra Nekuly a našich i vašich kolegů - můj dotaz směřuje na to, proč vy jako vláda a vy jako ministr financí nezvážíte, nechcete provést alespoň krátkodobě - a toto slovo podtrhuji, prosím, abyste mě vnímal, kam směřuji - ne dlouhodobě, ale krátkodobě snížit třeba i na nulovou hodnotu právě ceny potravin nebo základních potravin. A opakuji - krátkodobě, v čase omezeném.

Tady připomenu jeden příklad, který zafungoval, prokazatelně zafungoval, když naše vláda končila a předávala řízení země vám, tedy na podzim roku 2021, tak jsme ještě stihli za listopad a prosinec dát na nulu právě DPH z energií. A víte, že to zafungovalo v krátkodobém horizontu, že to zapůsobilo protiinflačně a je to doložitelné z dlouhodobých křivek a z dlouhodobých srovnání.

Vy jste mi, pane ministře, 31. ledna odpověděl. Já tu vaši reakci celou číst nebudu. Byla korektní, odvoláváte se nejen na harmonizaci daňových sazeb v rámci Evropské unie, ale odvoláváte se i na to, že Polsko to má tak dlouhodobě nastavené, že má sníženou sazbu na potraviny ve výši 5 %, tedy i bez mimořádného zásahu že jsou levnější. A korektně v závěru té odpovědi uvádíte - já to respektuji, je to vaše politické rozhodnutí, váš politický názor, tady to možná rychle přečtu. K mé otázce, jestli pracujete s možností zrušení nebo alespoň částečného snížení daně z přidané hodnoty na potraviny, jste se vyjádřil a píšete, že vláda aktuálně zvažuje, že místo dvou snížených sazeb daně - 15 %, která je na většinu, a 10 %, jako jsou bezlepkové potraviny - by mohla být od příštího roku pouze jedna snížená sazba daně a tak dál.

Tohle je veřejná debata, o které víme. Víme i, jak si ji prožíváte v rámci koalice, a my se k tomu vyjadřujeme a budeme vyjadřovat, znovu ale tedy prosím do té rozpravy - a už se opakuji - ta moje otázka míří pouze na krátkodobé, byť třeba několikaměsíční snížení na nulu právě u těch základních potravin, aby nedocházelo k tomu, že naši lidé jezdí nakupovat do Polska. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Hlásí se pan ministr do rozpravy? Ano, hlásí. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo, hezké dopoledne. Milé kolegyně, milí kolegové, vážená paní místopředsedkyně, nejdřív asi dvě obecné poznámky a pak se budu věnovat dotazům nebo obsahu té interpelace. Já myslím, že interpelace jsou správná disciplína a že jsou příležitosti nejenom pro opozici, ptát se či kritizovat vládu, ale stejně tak pro vládu obhajovat či vysvětlovat své kroky. Tato písemná interpelace je poprvé na pořadu jako ve smyslu, takže jsme ji nemuseli přerušit ani jednou. Já myslím, že je to dobře, ale vím, že probíhají debaty mezi předsedy poslaneckých klubů, politických stran a politických hnutí, a myslím, že zejména ústní interpelace bychom mohli udělat atraktivnější než ten formát, který je dneska.

Já patřím k těm, kteří si nepotrpí - a viděli jsme to v minulých dvou volebních obdobích - na dotazy od vládních poslanců, které jsem už v opozici popsal: Jak to děláte, pane ministře, že jste tak dobrý? Ten ministr odpoví, co všechno chystá, máte dodatečný dotaz: Ano, jak to děláte, že jste ještě lepší, než jsem si myslel před pěti minutami? Myslím si, že se máme kde inspirovat, že by to mohla být opravdu zajímavá disciplína, kde obě strany toho politického souboje, v dobrém slova smyslu, souboje argumentů, politických programů, by měly šanci vysvětlit své postoje a vysvětlovat svým voličům, jak ta či ona politická strana či politické hnutí konkrétní problém chce řešit.

Obecně si myslím, že není dobré zavádět krátkodobé daňové změny. Ano, hned mě můžete chytit za slovo - my jsme krátkodobě snížili spotřební daň, ale ta má jiný charakter než DPH. Spotřební daň je prostě pevnou součástí ceny, my jsme navíc ještě prováděli kontrolu marží, to znamená, tam máte takřka jistotu, že se takřka celé snížení spotřební daně projeví v koncové ceně. U DPH tam máte jinou jistotu, že se neprojeví snížení DPH tak výrazným způsobem v koncové ceně. Jinými slovy, tento manévr - a teď nejdříve budu mluvit obecně, bez ohledu, o kterou položku se jedná, o které zboží nebo který produkt nebo kterou službu - znamená výpadek na straně příjmů, bez debaty. To se dá spočítat normální trojčlenkou, to není tak složité. Ale ten efekt neskončí u koncového zákazníka, touto trojčlenkou, to není to, co uspoří.

Máme historické zkušenosti, u nás se zvyšovaly i snižovaly sazby DPH a platí to, co není vůbec překvapivé, každé zvýšení DPH se plně promítne v ceně pro koncové zákazníky, každé snížení DPH se nikdy nepromítlo plně ve snížení ceny. Není to 100:0, jenom říkám, že u snížení DPH záleží na konkurenčním prostředí, v daném produktu nebo dané službě se neprojeví. To je hlavní důvod, proč já osobně jsem proti těmto změnám.

Druhá věc, a to si řekněme, že to je vlastně jenom řečnická otázka. Popsal jsem ty odpovědi, ten setrvalý stav. To znamená, u nás DPH 15 % na potraviny, s výjimkami a v Polsku dlouhodobě pět. Řečnická otázka je: Byla to vaše vláda, která zaváděla druhou sníženou sazbu za premiéra Sobotky. Já si debatu pamatuji. Mnozí z vás varovali, že jakmile to otevřeme, při každém novém upravení DPH se bude zvyšovat logicky počet žádostí o přeřazení z první do druhé snížené sazby. Pro všechny jenom připomínám, že tehdy, když to tehdejší vládní představitelé obhájili, říkali: To je konečný seznam, ale byly tam vlastně tři položky. Připomínám, tři položky na začátku byly v druhém snížení sazby 10 %, a to léky, knihy a dětská výživa. A teď když se podíváme zhruba po šesti zdaňovacích obdobích, kdo měl pravdu, jestli ten seznam je konečný, nebo zda se bude pokaždé zvyšovat, když se otevře DPH, tak víme, jaká je odpověď. Ta řečnická otázka je, že i vaše vlády mohly snížit ten 10% rozdíl mezi sníženou sazbou DPH na drtivou většinu potravin a sazbou DPH v Polsku. Nepřistoupili jste k tomu, já vás za to kritizovat nebudu, berte to jenom jako fakt. V této chvíli potvrzuji, že vedeme debatu, víte dlouhodobě i z mých pozměňovacích návrhů v minulých dvou volebních obdobích, že jsem příznivcem dvou sazeb, a ne tří sazeb. A protože naprostá většina potravin je v 15% sazbě, pokud - a podtrhuji slovo pokud - a já nevím, jaký bude výsledek politických jednání ani uvnitř vládní koalice ani v Poslanecké sněmovně a v Senátu.

Pokud bychom přistoupili ke snížené sazbě DPH, bezesporu by naprosté většině potravin klesla sazba, ale platí to, co jsem říkal na začátku. Nemyslím si, že by se to projevilo v koncové ceně. Může to být výsledek. Úvaha, která je legitimní, která se opakovaně vrací, rozdělme DPH na základní potraviny a ty ostatní, naráží na to klíčové, co je základní potravina. Podle mě můžeme vést nekonečný souboj o to, co je základní potravina a co není. V okamžiku, kdybychom k tomu přistoupili jako Česká republika - vůbec teď nemyslím politické konotace, kdo je pro, kdo je proti - podle mě zažehneme nekonečnou debatu producentů, kde ta potravina nebude označena základní, to znamená, že bude mít jinou sazbu DPH než u těch základních, že jejich produkt je rovněž základní potravina. Byli bychom podle mě svědky řady sporů, například s Finanční správou, jestli DPH je správně uplatněno, jestli ta definice, jestli ten konkrétní produkt zapadá do definice.

Já vím, že tam jsou celní sazebníky a podobně, to myslím že všichni, kteří se tím podrobněji zabývají, jsou si toho vědomi. Je to - a teď to nemyslím nějak pejorativně, jenom politické rozhodnutí, jaká bude snížena sazba. Dlouhodobě v tom veřejném prostoru v posledních měsících říkám, že u DPH máme vést ty debaty dvě, základní debaty, respektive tři. První debata, která je pro mě podle mého názoru nejdůležitější, které produkty, které služby mají být ve snížené sazbě a které mají být v základní sazbě. Teď pomineme evropskou harmonizaci, to berme jako fakt, takže někde to dělat nemůžeme, tak to berme jako fakt, nemá cenu, abychom v naší národní debatě se tím nějak neřídili, řídit se musíme. V okamžiku, kdy bude shoda - a já bych docela stál o debatu i s opozicí, respektive o shodu s opozicí, o debatu stojím vždycky - že se shodneme, které produkty a služby mají být ve snížené sazbě, nastupuje druhá debata, jestli ta sazba má být jedna, dvě, některé státy mají i tři. Konkrétně jeden evropský stát má jednu základní sazbu, žádnou sníženou a snížené jsou jedna nebo dvě, tři a neexistuje univerzální odpověď, který model je lepší. Takže pokud se shodneme na tom, které produkty a služby mají být ve snížené sazbě, to by byl velký úspěch, a pak se bavme o tom, jestli má být jedna, nebo dvě. Když řekneme, že dvě, tak nás bude čekat politická debata o rozdělení těchto služeb a produktů, na kterých už jsme se shodli, že mají být ve snížené sazbě, které mají být v prvním snížení a které mají být ve druhém snížení sazbě. A až když se na tomhle shodneme, tak nastupuje ta já bych řekl mediálně nejzajímavější, jaké číslo, jakou sazbu dáme buď v jedné snížené, a v případě dvou v první snížené a v druhé snížené.

Myslím si, že pokud se to otočí a začne se nejdřív mluvit o tom, co se stane, když konkrétní produkt půjde z jedné do druhé nebo do třetí, tak tu debatu jenom zamlžíme. Opravdu je podstatné, co si myslím a myslím, že si to myslí většina expertů v daňové oblasti: DPH nemá být nástrojem sociální politiky, protože DPH platí úplně všichni bez ohledu na svoji příjmovou či majetkovou situaci. Samozřejmě najdeme výjimky. Když si vezmu tu první sníženou sazbu, ty tři položky, tak tam také máme potravinu a tam je to podle mě odůvodněné, odůvodnitelné a je to správné. To znamená, nedá se to říct takhle plošně, protože tam je spíš zdravotní hledisko, a tyto konkrétní produkty kupuje vybraná skupina, která ze zdravotních důvodů je kupovat musí. Tam není volba, jestli si to koupím, nebo nekoupím, jestli si koupím kvalitnější produkt, nebo méně kvalitní nebo průměrně kvalitní. Tam ze zdravotních důvodu tu volbu prostě nemáte. Tam je namístě, aby stát tohle uznal a dal tam sníženou sazbu. Tomu myslím, že všichni rozumíme.

Nástrojem sociální politiky mají být jiné věci - daň z příjmu, sociální systém, systém sociálních dávek. Takže ta plošnost, například nulová DPH - nechci se vracet k debatám, které jsme tady s paní předsedkyní vašeho poslaneckého klubu vedli dlouhodobě o nulové sazbě na energie - tuhletu výhodu konzumují úplně všichni bez ohledu na sociální situaci. To je nevýhoda i výhoda DPH. Já jsem přesvědčený - a teď mluvím jenom za sebe, nemluvím za vládu - že DPH nemá být prostředkem sociální politiky, že k tomu máme jiné nástroje.

Já jsem se snažil v té odpovědi popsat své důvody, proč nepodporuji i dočasné snížení, protože, a to jenom shrnu, při dočasném snížení je skoro jisté, že se to nepromítne plně v ceně, to je úplně jisté, můžeme spekulovat, o kolik se to - ano, pozitivně se to projeví například tím, že se zastaví zdražování, a tím pádem ve smyslu, že bude nižší inflace.

Ale v okamžiku, kdy ta dočasnost skončí, platí přesně opačný postup, vrátí se ty ceny, a tím pádem se zvýší inflace. To jsme viděli v případě, když se z nulové DPH na energie stala normální DPH na energie. To jsme viděli v minulém roce, a teď to fakt nehodnotím politicky, kdy byl úsporný tarif, který vlastně stejně zafungoval, to znamená, snížila se inflace po dobu tří měsíců, pamatujeme si naše debaty, ale v okamžiku, kdy přestala platnost úsporného tarifu, ceny šly zpátky a inflace se zvedla. Takže ta dočasnost má samozřejmě vliv na inflaci, takové dočasné opatření, a to je pravdivý argument, dočasně snižuje míru inflace, ale po skončení té dočasné doby zase zvyšuje.

Úplně jiná debata je o trvalém řešení, například že něco, co má dneska vyšší sazbu, má trvale nižší sazbu - to je ta politická debata: pokud naznáme, že tohle je produkt nebo služba, která by měla být trvale v nižší sazbě, tak to má protiinflační, respektive snižuje to inflaci, a to trvale. Nepřijde ten okamžik za tři, za pět, za šest měsíců, kdy se DPH vrací na původní úroveň. Tam to samozřejmě působí naopak.

Takže já jsem se v té odpovědi dneska ve svém vystoupení vyhnul politickým názorům, spíš jsem se snažil prezentovat svůj návrh, že dočasnost je podle mě... že dočasnost není řešením. A bavme se o tom společně na různých fórech, které služby a produkty mají být ve snížené sazbě, jestli máme mít jednu nebo dvě sazby snížené DPH, a potom se bavme o tom, jak vysoká má být sazba, ať už jedné, nebo dvou, jak vysoká má být hodnota jedné nebo dvou snížených sazeb DPH.

Takhle se snažím tu debatu vést. Myslím, že je pochopitelné, že to určitě pochopíte, protože jste taky seděli v koaliční vládě, že nejdřív je potřeba tu debatu uzavřít v rámci vládní koalice a pak teprve můžete jednat s opozicí, protože jinak by ta debata byla mnohem složitější. Vy jste v první vládě byli tři koaliční partneři, v druhé formálně dva, ale protože jste byli menšinová vláda, tak jste museli hledat logicky podporu i u jiných poslaneckých klubů.

Tolik, pane poslanče Kolovratníku, ve stručnosti spíš argumenty. Ne že bych měnil tu odpověď, co mě k tomu vedlo, jak to vidím v této chvíli a jaký by mohl být vývoj? Určitě ještě v letošním roce dojde na politickou debatu minimálně na půdě Poslanecké sněmovny, která se bude věnovat těm dvěma základním otázkám, o kterých jsem mluvil, které produkty a služby mají být ve snížené sazbě, jestli máme mít jednu nebo dvě a jaké mají být hodnoty těchto daňových sazeb. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní mám zde přihlášeného s faktickou poznámkou, pana poslance Carbola. Ne? Ano, odmažu vás tedy, a táži se, zda se hlásí někdo do rozpravy? Paní předsedkyně Schillerová.

Ještě než vám dám slovo, přečtu omluvy: omlouvá se Petr Gazdík od 10 do 12 ze zdravotních důvodů, Kubík Jan do 11 hodin - zdravotní důvody, Tureček Karel celý jednací den - zdravotní důvody a paní ministryně Černochová po celý jednací den.

Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pane ministře, já bych nejradši debatovala o rozpočtu, ale ctím, že jsme v bodě Písemné interpelace, ctím i předmět a obsah té interpelace a budu reagovat víceméně na vaše vystoupení. Bylo věcné, takže i já budu věcná.

Jenom stručně z hlediska té historie. Já jsem nebyla v první vládě, ve které bylo hnutí ANO, ale samozřejmě tu historii znám. Ano, tehdy se tam zavedly ty první tři položky, to máte pravdu, a nevím, jestli zaznívalo, že budou jediné, to skutečně nemohu potvrdit. Vy jste tady byl - dobře, v pořádku, ale taky, jak říkával Miloš Zeman, jen blbec nemění názory. To si myslím, že mohu tady tento citát použít. Přišla taky doba, přišlo EET, to byl jeden z faktorů, proč jsme přistoupili k rozšíření položek u třetí, u toho už jsem byla, u té druhé snížené sazby, protože jsme chtěli pomoci sektorům ekonomiky, kde jsme primárně zaváděli EET. Víte, že třeba pro stravovací služby jsme šli tou postupnou metodou, nejdřív 15 % z 21, a pak jsme dokonce přistoupili i k tomu, že jsme je dali do té 10% sazby.

A ten druhý důvod - já jsem to vždy debatovala, já jsem to nikdy neudělala tak, že bych se podívala z okna jako ministryně financí a rozhodla, že dám na vládu snížení dalších oblastí, já jsem debatovala tehdy s těmi sektory ekonomiky - tím druhým důvodem byl covid. Tehdy se na nás obracely jak kulturní různé asociace, tak sportovní, tak jsme znovu jednali s gastroodvětvím, a prostě oni považovali přeřazení do druhé snížené sazby v době covidu, kdy byli v podstatě drceni dlouhodobými restrikcemi - které můžeme, víte, že jsme tady o nich mluvili mnohokrát, my si za tím stojíme, nakonec dělal to celý svět, v té době nikdo nevěděl, jak to bude a co bude, a po bitvě každý generál -tak vlastně to byla jedna z forem, jak jim pomoci. A na mě se třeba obrátil pan Kastner, určitě taky jste s ním jednal (Obrací se na ministra Stanjuru.) - jo, tady je pan ministr, v pořádku, já jsem se jenom dívala, kde jste - taky jste s ním jednal. On je člen prezidia Asociace malých a středních podnikatelů, známý restauratér. Budeme pod záštitou mě jako místopředsedkyně rozpočtového výboru, budeme příští týden dělat kulatý stůl, ale já to nechci v žádném případě politizovat, bude to spíš na odborné úrovni. Ano, dostal jste pozvánku - to jsem ráda, děkuju, budu moc ráda, když přijdete, nebo někdo z vašich kolegů. Když přijdete vy, bude to samozřejmě nejlepší, záleží na vašem čase. Já se budu snažit tam tu politiku necpat, budou tam především mluvit lidé z oblastí. On to má podloženo čísly, on spolupracuje i s těmi firmami, které se podílely tehdy na EET, na vytváření různých zařízení pro využívání EET, a dneska vlastně se při té příležitosti i naučili s tím nějakým způsobem dělat z toho analýzy. On tam poskytne i různá data, takže nebude to jenom takové: My máme problémy a vy nám pomozte, ale bude to skutečně podloženo daty. On říká, že začíná tady být situace, kdy gastrooblasti mimo Prahu - Praha je samozřejmě jiný svět - mimo Prahu se začínají ocitat velice natvrdo v šedé zóně a tak dále. Ale to nebude téma EET, nebude toho stolu, bude téma toho, že oni mají opravdu velké ekonomické problémy, a říkají: DPH, pokud se přesune - já nevím, kde to skončí nakonec, vaše pětikoaliční politická debata, jestli to bude na 21, nebo to bude na těch 14, to se uvidí, to teď nechci předjímat - ale on říká: To bude v podstatě poslední hřebík do rakve. A on říká, že ten, kdo už to nezvládl, tak to zabalil, lidově řečeno, a ten, kdo to ještě nějakým způsobem zvládá, většinou se začíná teď ocitat - a mluvím, mimo Prahu - ocitat v šedé zóně, Ale to jsem vybrala jenom jeden segment.

Takže my jsme tehdy sledovali tím, pomoci, ale chtěli jsme pomoci nejen odvětvím, která jsme tam zařadili, ale dali jsme tam i vodné, stočné, teplo, to všechno byly věci, které jsme sledovali jakousi formu pomoci, protože začaly růst ceny, ale samozřejmě ne tak dramaticky jako teď.

Chápu vaše stanovisko k těm potravinám. My jsme přišli tehdy s návrhem v našich dvanácti opatřeních, ať se to zastropuje, sníží se DPH na dočasnou dobu. My jsme nemysleli na to, aby se to udělalo navždycky - na nějakou dočasnou dobu. Máte pravdu v tom, a já jsem to tady na tomto místě říkala několikrát, že DPH na potraviny je u nás v podstatě už dneska asi nejvyšší v Evropské unii. Pokud to i snížíte na 14 %, pořád bude nejvyšší v Evropské unii, to 1 % si bezesporu nechají řetězce. Máte pravdu, že jsme mohli přesunout, naše vláda - řešili jsme jiné problémy, mohli jsme samozřejmě, řešili jsme jiné problémy, zvolili jsme tuto cestu. Zase jsme prostě, si myslím, společně i s vámi zrušili superhrubou mzdu, zrušili jsme daň z nabytí nemovitých věcí, provedli jsme úpravy v dalších oblastech. Já si myslím, že jsme těch snížení daní, protože naše filozofie byla: vybereme lépe daně, vybereme je pomocí nástrojů, jako bylo kontrolní hlášení. Za to děkuju, že jste ho zachovali. Doufám, že to vydrží navždycky, protože tam jsme skutečně miliardy tomu rozpočtu zachránili, miliardy. Tam skončily karuselové podvody v této zemi. No, EET jste bohužel zrušili, což samozřejmě je chyba, dneska jste to uvědomují i podnikatelé. Čili já jsem chtěla říct: ano, je to politické rozhodnutí. S těmi potravinami se bude muset něco stát.

My si myslíme, že filozofie boje s inflací, ten díl, který může přinést vláda, měla být někde úplně jinde. Trváme si na tom, že se to mělo zastropovat už loni v únoru 2022 u výrobců. Ano, nějaké kompenzace by to stálo, ale nedostali bychom se do situace, ve které jsme teď.

Nakonec sám jste přiznal, Ministerstvo financí, v pátek to, co tady zaznívalo ode mě, od mých kolegů několikrát, že nevyberete na těch dvou daních to, co jste si napsali do rozpočtu, čili že to nakonec přiznáváte. Myslím si, že včera zasedal výbor pro rozpočtové prognózy, ještě jsem neviděla tiskovou zprávu, takže určitě si ji nastuduji, ten to bezesporu potvrdí. Takže ono je to celé o tom začátku, někdy na začátku se mělo začít, nedopustit vůbec tady tyto obrovské nárůsty, a teď už chytáme takzvaně kočku za ocas.

Takže já osobně si myslím, že chápu, co jste tady řekl, rozumím vašim názorům. Myslím si, že politicky - jsem opět připravena kdykoliv se bavit, to znovu otevírám - ale myslím si, že politicky se střetneme i v této oblasti, tak jako se střetáváme v těch dalších, to je regulérní politická debata. Mně vadí spíš jiné věci, mně vadí rozpočet, ale to si řekneme na jiném místě a podrobněji, teď na to není ta správná platforma. Ale něco by se stát mělo, protože potraviny u nás se opravdu utrhly ze řetězu a vy říkáte: Měli jsme spolu debatu. Teď už ji nebudu otevírat, byl to regulérní střet dvou právních názorů, to bylo to prominutí DPH na energie. Vy jste měl jiný právní názor, já jsem měla jiný názor, to už nechme být, to jsme si odehráli i mediálně, a říkáte: Pak se to vrátilo zpátky. No logicky, ale my přece nemůžeme připustit to, že ty potraviny budou - ony už teď mírně, je tam zpomalení, protože už ty ceny jsou tak vysoko, to už by snad nikdo ani nekupoval - tak my nemůžeme přece připustit, že už se to nikdy nespraví. Já chápu, že se těžko vrátíme na úroveň před energetickou krizí, ale nemůže to přece skončit tak, že si řekneme: To se nedá nic dělat a prostě takhle to bude, a kdybychom něco udělali... My jsme vždycky volali po dočasném opatření, i třeba u těch pohonných hmot jsme řekli: Udělejte to dočasně. Dočasně prostě proto, že když se ty ceny vrátí, dobře, o. k. (Reakce na poznámku.) Není to pravda, dočasně. My jsme také celou řadu opatření dělali dočasně, i v daňové oblasti za covidu.

Takže já se spíš ptám. Rozumím vaší analýze, rozumím vašim postojům, nesouhlasím s celou řadou z nich, chápu, že jste nám tady řekl nějaký svůj postoj, ale víceméně jste neodpověděl na to, co se ptal můj kolega Martin Kolovratník, co tedy bude dál, co s tím bude dál, protože ten stav je neutěšený. Chápu, že nechcete jít touto cestou, ale já se tedy ptám, jaká je vaše cesta. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Já bych chtěl ještě vystoupit s reakcí na první vystoupení pana kolegy Kolovratníka, vaším prostřednictvím. Já myslím, že musí k tomu, co tady zaznělo, zaznít ještě jedna věc. Vy jste si k interpelacím vybrali jednu komoditu - potraviny. Ceny potravin skutečně trápí našeho obyvatele, vy jste si ale vybral pouze jednu věc, jedno opatření, které v tom Polsku je, ale když se podíváte na celkovou meziroční polskou inflaci, zjistíte, že v inflaci Polsko už předběhlo Českou republiku. Únorová meziroční inflace byla v Polsku 18,4 % podle statistiky a březnová tuším 16,1 nebo 16,4 - teď to nevím z hlavy, omlouvám se. Každopádně na tom je vidět, že jedno opatření v jedné komoditě možná má vliv na cenu té jedné komodity, ale co se týká celkové inflace, Polsko je na tom skutečně hůř. A to, co tady říkal pan ministr: je potřeba si uvědomit, že i když vy navrhujete nebo ptáte se na dočasné snížení DPH, každá tato věc něco stojí. Polsko to stojí přes 40 miliard korun podle veřejných zpráv, toto opatření, a vlastně tím si to Polsko pouze tu inflaci, zase ten zvýšený skok odkládá. Vy si vlastně dočasným snížením DPH kupujete za draho odklad vlivu meziroční inflace na tu dobu, kdy to uděláte. To je potřeba zdůraznit. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní do rozpravy je přihlášen pan ministr Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo. Já bych navázal na pana poslance Munzara, ať se nepřeme o desetinky. Co je evidentní, že inflace v Polsku je srovnatelná s inflací v České republice. Možná to je některý měsíc o půl procentního bodu tam nebo tam. Mediálně je nejzajímavější meziroční inflace, ale to jsme skoro schopni k prognózám. Už víme, co se stalo v minulých dvanácti měsících. Já myslím, že velmi důležitá je meziměsíční inflace, která naposledy byla 0,1 %. Když jsme jako Ministerstvo financí publikovali novou makroekonomickou prognózu, tam je odhad, že meziroční inflace nebo průměrná roční inflace v roce 2024 bude 2,4 %. Včera ten výbor pro rozpočtové prognózy všemi hlasy přítomných, nevím, kolik jich bylo, hodnotil tu prognózu jako realistickou.

Když už jsme zavedli debatu i k těm mimořádným příjmům, platí pořád totéž a můžeme se tím bít po hlavě. Náš přístup byl, že pro mimořádné výdaje, ať už to byl úsporný tarif, nebo zastropování cen, odpuštění plateb za obnovitelné zdroje a podobně, použijeme mimořádné příjmy, ne ty standardní. Pokud ty ceny mají pozitivní vývoj, jako že mají v prvním kvartále, samozřejmě výrobci elektrické energie prodávají za nižší cenu, tudíž je nižší výběr v odvodu z vyrobené ceny energie, ale tudíž jsou nižší kompenzace. Já vím, že to tak nemyslíte, ale máme dvě varianty. Ceny energií klesají a vybereme méně, tak si můžeme říct: No, ale kdyby byly ceny energií 300 eur za megawatthodinu, tak vybereme 100 miliard z odvodu z vyrobené megawatthodiny. Co je lepší pro občany a pro firmy? Přerozdělovat 100 miliard na kompenzacích, nebo když ceny padají pod vládní strop, a tudíž - já jsem moc rád - začíná už konkurenční boj o nové zákazníky. To prostě vidíme, že ten konkurenční boj po tom, co ty ceny byly tak vysoké, vlastně neprobíhal, sami si pamatujete, jak byl velký problém sehnat nového dodavatele - teď nemluvím o dodavateli poslední instance, to vůbec nemyslím - ale jak to bylo.

V té odpovědi, abych to připomenul, zároveň bych se rád zeptal, zda pracujete s možností zrušení nebo alespoň částečného snížení DPH na základní potraviny po vzoru Polska. Já jsem v písemné odpovědi poctivě odpověděl, že ne, a snažil jsem se zdůvodnit, proč ne. Paní předsedkyně říká, že to bude předmětem politického souboje. Správně, co jiného má být předmětem politického souboje než daňový systém, důchodový systém, proto jsme v jiných politických stranách, proto máme různé politické názory na klíčové systémy, které financují mimo jiné jednak služby pro občany, na druhé straně jsou zdrojem příjmů pro financování těchto služeb. To si myslím, že je správné. Je to věc, která zajímá naše voliče. To znamená, myslím, naše voliče - ve smyslu voliče všech politických stran a hnutí, které jsou ve Sněmovně - zajímá postoj jejich politické strany a jejich politického hnutí v těchto klíčových otázkách, což je - já jsem to spíš bral, že je - jenom potvrzení faktů. Za sebe říkám, že správně nemají být předmětem politického souboje nějaké osobní urážky a takzvaně věci mnohem méně důležité než základní systémy. Bohužel my všichni, já to teď nerozlišuji, občas v rámci politického souboje se necháme strhnout k vášnivému souboji v zásadě o detail a pak nám zůstává méně času na opravdu pořádnou politickou debatu k těm důležitým systémům.

Já jsem se úmyslně vyhnul tomu procesu, jak do druhé snížené sazby přibývají další položky. Pro mě dneska nemá cenu si říkat, jaké byly argumenty pro nebo proti, dokonce bych řekl, že má politická strana pro některé z těch přesunů hlasovala. Já jsem chtěl říct: teď jsme v jiném bodě, covid už není a podle mě je pravý čas na to, debatovat, jak už jsem říkal, co má být ve snížené sazbě. Nemá cenu dneska podle mě říkat: Důvod byl covid - tomu rozumím. Nemá cenu se vracet dva, tři roky zpátky, teď se bavíme o zdaňovacím období 2024 a dál a o tom základním rozdělení na základní a sníženou sazbu, co bude v té základní a co bude v snížené. Ano, jistým vodítkem a vstupem do té debaty logicky je, že máme seznam služeb a zboží, které jsou dneska v 15% snížené, máme seznam služeb a zboží, které jsou v 10%, to je nějaký vstup nebo vodítko, ale myslím si, že ten postup, který já navrhuju procedurálně nebo procesně, je správný. Nejdřív si ty všechny produkty rozdělme do dvou základních skupin, a u té snížené už jsem říkal, ať se neopakuji, jestli mají být dvě, nebo tři, nebo jedna a který produkt má být kde, v které.

Takže já jsem na tu základní otázku odpověď podal, my se v tom prostě neshodujeme. Na tom není nic špatného.

K té debatě o DPH na energie, jedna věc je spor o metodu, ten máme - já říkám, že když už, tak to má být zákonem, ale to není důležité, ale já jsem tady popisoval - a nepřel jsem se o metodu - co udělá, když dám na nějakou službu nebo produkt 21 na 0, co to udělá, když je zas 0 na 21. Takže to je jiný spor, který máme za sebou, nemusíme se k němu vracet. Já jsem se soustředil na to, že když jde DPH nahoru, stoprocentně se promítne v ceně, když jde DPH dolů, tak se nikdy stoprocentně nepromítne v ceně, a my všichni máme empirickou zkušenost, že to tak prostě platí.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. S přednostním právem hlásil se pan poslanec Kolovratník, ale s přednostním právem vystoupí paní předsedkyně Schillerová, poté pan poslanec Kolovratník. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Já už jen velmi krátce. Jenom malá poznámka, pana ministře: covid skončil, ale krize ne. A právě proto třeba budeme mít příští týden ten kulatý stůl. To je jenom jeden segment, kdy oni vlastně se potýkají po covidu, sotva se nadechli, tak už tady byly energie, drtily je a tak dále. Ozývají se různé asociace kulturní, že to pro ně bude likvidační....všichni mají dále tyto problémy. Ono to covidem prostě neskončilo, ta krize. Takže toto vezměte na zřetel.

Já budu velmi ráda, teď už to nechci protahovat, tu diskusi, ale budu velmi ráda - já jsem požádala pana předsedu z Rozpočtového výboru Bernarda, aby vás pozval na rozpočtový výbor, ať třeba tím nezatěžujeme diskusi ve Sněmovně, kde ten prostor je menší, anebo se tam nepotkáme úplně časově, abychom se skutečně pobavili vážně a seriózně a na odborné úrovni, bez politických ataků, na odborné úrovni, o stavu a vývoji rozpočtu za rok 2022 (2023?), nebo respektive o tom, že tam nejsou zahrnuty všechny výdaje, případně jsou tam další fiktivní příjmy. Toto je jenom jeden problém, který se tady načal, veliký problém - 60 miliard, ten rozdíl, je obrovský problém. To prostě je špatně, takto se nemůže sestavovat rozpočet. A nikdy, kam moje paměť sahá, žádný ministr financí takto rozpočet nesestavoval. Teď na to není prostor, jenom bych vás prosila, apelovala z tohoto místa, zda byste přišel na jednání rozpočtového výboru, abychom to tam mohli věcně a fakticky prodebatovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. A nyní s faktickou poznámkou pan ministr Stanjura. Prosím pana poslance Kolovratníka o strpení. Děkuji.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Pokud si sladíme čas, není to žádný problém. Nicméně protože já jsem tady v opozici, podle mne první vážnější závěry k plnění rozpočtu se dají dělat po šesti měsících. Říkal jsem to v opozici, kdy často v novinách se ptali, co říkáme únoru, březnu a dubnu - tak jsem říkal ano, ale jsou to předběžná čísla, nemá cenu dělat nějaké silnější závěry. Zejména daň z příjmu právnických osob se plní především v červnu, takže se to pak mění, a podobně. Ale pokud to budete chtít dřív, tak to bude dřív. Já bych považoval tu debatu za racionální poté, co bude hodnocení za prvních šest měsíců.

K té debatě - pro nás to bude likvidační, ale ještě žádné rozhodnutí nepadlo, to za prvé, a za druhé to je řečnická otázka. Znáte nějakou skupinu podnikatelů, kteří prodávají výrobky nebo služby, která by dobrovolně přivítala zvýšení daně? Je naprosto logické, že ti, kterým se už povedlo z různých důvodů dobrých nebo méně dobrých získat nižší daňovou sazbu než jiné, že se brání tomu, že by to bylo někde jinde. Já tomu rozumím, já to nijak nekritizuji, ale až budeme mít hotový návrh, tak ho budu obhajovat a vysvětlovat. Dosud žádný takový návrh není. Logicky máme propočty, co by to znamenalo, kdyby se nějaké opatření přijalo - sice správné, aby pak nikdo nemohl říci, a teď mluvím spíš o vládní koalici a v tomto čase a v budoucím čase i pro všechny, abychom věděli, co znamená převedení jedné služby nahoru, dolů, o něco dolů, jaký to má rozpočtový dopad. To neříká, jestli to mám udělat, nebo neudělat, to neříká, jestli je to chytré, nebo hloupé, to jenom říká, jaký by to mělo dopad do veřejných rozpočtů. Musíme si u DPH připomenout, že 65 % dopadu nahoru nebo dolů ze státního rozpočtu, 35 % dopadu nahoru nebo dolů jde do rozpočtu samosprávných celků přibližně, ať neříkáme setiny, 10 % kraje, 25 % města a obce. Omlouvám se za ten čas.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. S přednostním právem paní předsedkyně Schillerová.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji. Já si to užívám, že tu je pan ministr financí, já už budu velmi stručná. Právě proto, že to rozhodnutí nepadlo, právě proto tady ten apel mám, abyste to zvážili, zvláště vy, zástupci ODS, kteří jste vždy plédovali za podnikatele, vy jste tady za ně bojovali - já si vzpomínám, v minulém období, mluvím bez ironie, to prostě tak bylo, že jste se zavázali, že nebudete zvyšovat daně - prostě abyste zohlednili, co to podnikatelům přinese, těm jednotlivým segmentům. Právě proto tady ta debata probíhala. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní se na řadu dostává přihlášený pan poslanec Kolovratník. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Moc děkuji, debata je korektní, toho si vážím v obou stranách nebo v obou směrech. Jsem rád, že tím tématem jenom na potraviny jsem tady rozpoutal nebo připravil prostor pro debatu širší, jak to naznačil Vojtěch Munzar, a několikrát o tom mluvil i pan ministr. Chápu to, je velmi těžké vyseknout, vytáhnout jeden moment, nebo jednu část té celé debaty z toho celého daňového mixu. Je nám všem jasné, že tohle bude velké a těžké téma, hlavně pro vás, pro koalici, dohodnout se mezi sebou, to sledujeme velmi pozorně a velmi bedlivě, a pak samozřejmě si všechno vydiskutovat tady ve Sněmovně. Myslím teď celkový daňový mix a celkové změny, kterých se stále dotýkáme, to dávám stranou. A protože jsem to téma přinesl, tak si snad mohu dovolit ho nějak uzavřít nebo nějak zhodnotit.

Moje první otázka na pana ministra byla, jestli vy jako vláda chcete nebo plánujete něco dělat s tím rozdílem cen potravin mezi Českou republikou a Polskem, ve věci daňové, ve formě daňové úlevy. Odpověď byla jasná - nechcete, neplánujete to. Ono to podtrhuje dost mediální vystoupení poradce pana premiéra Štěpána Křečka, který řekl, cituji: "Jezděte nakupovat do Polska, pokud vás trápí drahé ceny potravin." Takto radí lidem poradce premiéra Petra Fialy Štěpán Křeček. Podle něj se to už vyplatí i Pražanům, řekl v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Toto vystoupení nijak nehodnotím ani nepopisuji, pouze ho konstatuji.

Děkuji panu ministrovi za odpověď a nebudu navrhovat žádné usnesení.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, hlásí se ještě někdo do rozpravy? Pokud tomuto tak není, rozpravu končím.

Pan poslanec nemá zájem, respektive nenavrhuje žádné usnesení, tedy končím projednávání této interpelace.

Mám tu jedno sdělení: paní poslankyně Romana Bělohlávková ruší svoji omluvu z dnešního dne.

Nyní se budeme zabývat další písemnou interpelací. Ministr financí Zbyněk Stanjura odpověděl na interpelaci poslance Martina Kolovratníka ve věci parametrů úvěrového financování rozvoje dopravní infrastruktury Evropskou investiční bankou. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 397.

Zahajuji rozpravu a táži se, zda se někdo hlásí? Ano, pan poslanec Kolovratník. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dobré dopoledne ještě jednou. Moc doufám, že to nebude vypadat jako dopolední one man, vlastně two man show - téma interpelací poslance Martina Kolovratníka a odpovědí ministra financí Zbyňka Stanjury. Do předchozího tématu se zapojili naši kolegové, jsem moc rád, že je tady přítomen Martin Kupka, ministr dopravy. Samozřejmě, páni kolegové, to nechávám na vás. Tuším asi, že pan ministr té odpovědi pomůže nebo že se do té debaty zapojí, ale vyzývat ho k tomu nemohu, ale budu připraven tu debatu vést.

Já to jenom rychle zopakuji - oba pánové, kterých se to téma týká, vědí, k čemu směřuji. Připomenu věcně, že jsme tady upozorňovali už při prvním, druhém i třetím čtení projednávání státního rozpočtu tu částku 30,7 miliardy z EIB, tedy půjčky z EIB do rozvoje dopravy nebo do budování dopravní infrastruktury, konkrétně do Státního fondu dopravní infrastruktury. Na jednu stranu je to možná ta takzvaná poloplná a poloprázdná sklenice. Na jednu stranu pan ministr Kupka to mediálně prodává, podtrhuje jako úspěch, jako nový inovativní krok. Tady - a to chci podtrhnout - s ním do značné míry souhlasím. Je to novinka, je to nový nástroj.

Nedávno jsem se díval historicky do předchozích ročníků železniční konference, kterou pořádáme. Minulý týden jsme ji pořádali už podeváté v Pardubicích. Bylo to, tuším, v roce 2018, kdy na téhle konferenci předchozí ministr, náš kolega Dan Ťok, podepisoval úvodní memorandum s EIB. Bylo to tehdy na částku 100 miliard korun. Takže logicky, kdybych takovou věc byť jedním slovíčkem kritizoval, bych byl sám proti sobě a proti krokům, které už jsme my vlastně zkoušeli a testovali k předchozímu memorandu.

Připomenu, že to bylo využito zčásti - vy vlastně jdete stejnou cestou a nemám teď přesně před sebou to procento, ale ilustračně, a pan ministr dopravy ty projekty zná velmi dobře - například ta velká oprava a rekonstrukce prvního železničního koridoru ve východočeském kraji u Ústí nad Orlicí, ten takzvaný Blending Call. To je zrovna jedna z obřích akcí, která právě využívá prostředky EIB na takhle velkou modernizaci, investiční modernizační akci na hlavním koridoru. Takže tady jsme zatím ve shodě.

Tam, kde ale ve shodě nejsme, jsou dva momenty. Za prvé, znovu opakuji, že vy jste, pánové, udělali určitý účetní trik, a to prostě nemůžete popřít. I Národní ekonomická rada to ve svých vystoupeních konstatovala při hodnocení rozpočtu, že to vidění - dobře, když nepoužiji slovo trik, ale ten pohled - že je trochu zkreslený, že zkrátka není ta částka přiznána v celkové bilanci. To za prvé.

Jenom když se podíváme do dvou sněmovních tisků, které jsme tady hlasovali, o kterých jsme rozhodli hlasováním, jedna částka, jeden řádek ve státním rozpočtu, tedy výdaj, proti kterému by měl být spárován ten řádek na straně Státního fondu dopravní infrastruktury, tedy příjem, prostě nesedí. Těch 30,7 miliardy tam proti sobě není, liší se ta částka. Ale budiž, je to možný přístup a můžeme s ním pracovat.

Ale to druhé, na co poukazujeme, a na co se tedy i ptám v té své interpelaci, je, jak budeme s tou půjčkou pracovat. To znamená, neútočím teď, nekritizuji. Připomenu, že můj dotaz byl vznesen 10. ledna, odpověď přišla 31. ledna. Teď jsme tedy v půlce dubna a já opravdu mám ty informace částečné, dílčí, že už proběhla nějaká další jednání s Evropskou investiční bankou, že jste, pánové, o kus dál.

Takže já vlastně v návaznosti na to řečené na podzim, na to, co je napsáno v tom dotazu i v odpovědi, teď uvedu - nebo to zpřesním na tři otázky: Jestli už víme, kdy bude první půjčka, kdy bude první tranše, kdy to použijeme, případně na jaký projekt, a jaké budou tedy její podmínky. Druhá otázka: Pokud budou horší, pokud ten úrok z té půjčky bude horší, než aktuálně si může půjčit nebo použít stát, jak to uděláte? Jestli tedy zatím k ní nepřistoupíte a dojde k nějaké změně nebo modernizaci, novelizaci, návrhu státního rozpočtu? To je druhá otázka. Za třetí - a ta je pro mě klíčová, prosím: U koho zůstanou ty budoucí splátky? Bude to takzvaný mandatorní náklad Ministerstva dopravy a Státního fondu dopravní infrastruktury? To znamená, až na podzim budeme dělat rozpočet, kolega Stanjura řekne kolegu Kupkovi: Tak, pane kolego, tady máte minus 10 miliard, to si splaťte, víc vám už nedám - anebo to zůstane za Ministerstvem financí a nebude se to vlastně týkat sestavovaného rozpočtu a požadavků Ministerstva dopravy? Děkuji za odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Do rozpravy se hlásí pan ministr Stanjura.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo. Já mám radši písemné interpelace než ústní, protože ta debata může být širší. Nicméně pan poslanec Kolovratník položil jiné otázky, než jsou v písemné interpelaci, tam je jedna otázka. Máte záložní plán? Ano, máme, kdybych chtěl být mimořádně stručný - nemám teď na to pět minut - ano, máme.

Klíčová věc: ty stavby budou letos profinancovány. Mohl bych se vracet k tomu, že jste podepsali smlouvy a ve střednědobém výhledu jste to nepřiznali. Je to účetní trik, pane poslanče, prostřednictvím paní místopředsedkyně, nebo není? Řečnická otázka, je to úplně to samé. Když podepíšu smlouvy, je to mandatorní výdaj, to je bezesporu, protože je podepsaná smlouva, a neumím si představit, že stát neplatí své závazky.

Na tu poslední otázku, kdy jste se ptal, kdo bude splácet ty dluhy. Poctivá odpověď je, že daňoví poplatníci. Nikdo jiný dluhy ani úroky státu nesplácí než daňoví poplatníci. Rezortně daňovému poplatníkovi může být jedno, jestli to má doprava, nebo finance. Pro mě je dlužníkem Česká republika. Ostatní je technická debata, fakt. Já ten rezortní pohled nemám rád. My jsme se dohodli s EIB, že pokud bychom k tomu kroku přišli, příjemcem bude Ministerstvo financí, ne dopravy. Ale to už jsme tady říkali, myslím, při rozpočtu nebo při jiné interpelaci.

V této chvíli rozhodnutí nepadlo a jsou tři možnosti. První je ta, co vyjednáváme. Samozřejmě, příslušní odborní pracovníci vyjednávají konkrétní projekty. Nikdo vám nepůjčí na železniční infrastrukturu balík peněz, pokud je nedoložíte. Ta jednání probíhají několik měsíců na expertní úrovni. V této chvíli máme nějakou konkrétní nabídku, kterou jsme ještě neakceptovali, a je výhodnější než stávající výše dluhopisů, které emituje stát, výhodnější v této chvíli.

Nicméně my jsme objevili ještě jeden nástroj, který v této chvíli prověřujeme, a to je půjčka z Recovery and Resilience Facility, to znamená z RRF. Finalizujeme jednání. Myslím, že do konce dubna pošleme finální žádost, zatím jsme dali indikativní žádost vůči Evropské komisi. Když řeknu celý Next Generation EU, tak zjednodušeně ten balík peněz, na které si společně půjčily členské státy, se dá rozdělit do grantové části - to známe pod pojmem Národní plán obnovy, mají to všechny členské státy - a pak možnost půjček. Tam jsou alokace na jednotlivé státy podle kritérií, která se tehdy schválila. Pokud je některý stát nevyčerpá, jiný stát může z toho čerpat zbytek. V této chvíli to předběžně vypadá, že by tam mohly být ještě výhodnější podmínky než VIB, a pak by bylo logické, že bychom vybrali tento nástroj.

Jinými slovy, ty peníze tam přijdou a my vybereme ten nástroj, který bude nejlevnější pro dluhovou službu v příštích letech. Splácet to bude Česká republika jako entita. Není důležité, který rezort, ale reálně to zaplatí daňoví poplatníci. Nikdo jiný neprodukuje zdroje do státního rozpočtu než daňoví poplatníci. Platí to, co říkal Martin Kolovratník v předchozí interpelaci, bavíme se v širokém daňovém mixu. Každý je daňový poplatník, minimálně v DPH, takže nikdo jiný to nezaplatí. Není žádný spor uvnitř vlády, jestli doprava nebo finance nebo ten, protože vláda rozhoduje jako celek. Takže vybereme z těch tři nástrojů ten, který bude nejvýhodnější z hlediska dluhové služby.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Kolovratník. Poté je přihlášen do rozpravy pan ministr Kupka. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Já jsem to vzal formou faktické poznámky. Tady nás musím bránit. To přece není pravda s tím střednědobým výhledem. Takzvaný SDV, který jsme vždycky hlasovali a hlasujeme společně s tím sněmovním tiskem o rozpočtu SFDI, se vždycky každý rok dělá tak, že ve chvíli, to znamená během toho podzimu - a máme to i na hospodářském výboru vždycky někdy v tom průběhu září - všechny akce, které jsou v tu chvíli zasmluvněny, ať ŘSD, nebo Správa železnic, a známy a mají ty smlouvy právě rok, dva, tři, dopředu, jsou do toho střednědobého výhledu promítnuty. Takže, pane ministře, věta, že za nás jsme měli zasmluvněné projekty a nedávali jsme je do střednědobého výhledu, přece není pravdivá. Vždycky se postupovalo v tabulkách tak, že co je ve smlouvě, typicky dálniční úsek na dva nebo na tři roky, který v tom roce začíná a má už smlouvu, je tam promítnut. Ale logicky, pokud se někde uzavřela smlouva v lednu, v únoru nebo v březnu, tak tam být nemohla, protože rozpočet, ten návrh střednědobého výhledu, se chystal během podzimu a v příštím roce se aktualizoval. Tak to je faktická poznámka jenom tady k té jedné větě. Nemohu s ní souhlasit.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní vystoupí pan ministr Martin Kupka.

Než mu udělím slovo, přečtu omluvy. Omlouvá se Babišová Andrea po celý jednací den - rodinné důvody, Bek Mikuláš do 11.45 a od 13 hodin - pracovní důvody.

Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, velmi rychlá a ryze faktická odpověď na poslední faktickou poznámku pana kolegy Kolovratníka.

Jak to bylo? Předchozí vláda, vláda Andreje Babiše, schválila pro rok 2023 ve střednědobém výhledu pro Státní fond dopravní infrastruktury 97 miliard korun. Bohužel není pravda, že 97 miliard korun by dokázalo pokrýt všechny uzavřené smluvní vztahy mezi našimi investorskými organizacemi a zhotoviteli. Pro to, aby se opravdu mohlo pokračovat v rozběhnutých zasmluvněných stavbách, by i pro letošní rok bylo potřeba výrazně víc než 117 miliard korun. Taková je realita, víc k tomu není potřeba říkat. Tohle je prostě bohužel holý fakt a musela se s tím tato vláda vypořádat. A stejně tak jsme se snažili i pro další období navýšit střednědobý výhled tak, abychom dokázali obstát. A to, co jsem zároveň zmínil a je výsledkem jednání ve vládě, je představení desetiletého výhledu financování tak, aby se podařilo i v následujících letech a případných následujících vládách předcházet tomu, že střednědobý výhled bude nerealistický a nebude odpovídat tomu, co jednotliví investoři zasmluvňují, a to, co Česká republika v oblasti dopravní infrastruktury potřebuje vybudovat.

Dovolím si připojit ještě několik ryze technických odpovědí k tomu, jak je to s připravovaným úvěrem EIB. Platí všechno, co zmínil Zbyněk Stanjura. Doplním ale, že v tuto chvíli samotná EIB chystá finální schválení nabídky pro Českou republiku v boardu ředitelů. To by mělo proběhnout na samém začátku května. Tomu předcházel expertní pohled na jednotlivé projekty a dohoda na tom, co všechno by se do toho úvěru mohlo dostat, s tím, že počítáme s letošním rokem s částkou 1 miliardy eur, s tím, že můžeme čerpat finanční prostředky výhodně jak v českých korunách, tak případně v eurech. Zároveň máme potvrzeno, že ty tranše budou probíhat v rozsahu 1 miliardy korun. Čeká nás tedy až 25 takových tranší, které mohou navazovat den za dnem. To, kdybychom ve výsledku mohli podepsat smlouvu a vydat se už k čerpání úvěru, tak tady platí, že by to mohlo být už v červnu. Já říkám tedy, že podpis smlouvy i podle toho, jak to vyhodnotíme ve vztahu k výhodnosti rámců a jak bychom mohli případně doplnit financování dopravní infrastruktury i z RRF, tak to rozhodnutí v průběhu června musíme podniknout.

Tolik alespoň základní stručná informace. Myslím, že z toho je zjevné, že ten výhled Česká republika má pevně v rukách a že máme nástroj, jak všechny důležité stavby profinancovat. Děkuju za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní se přihlásila s přednostním právem paní předsedkyně Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Tak suma sumárum: 60 miliard že nám chybí na příjmech, bude chybět z vybraných daní, to jsme si probírali při té minulé interpelaci, to teď nechám být. O tom, že přes 30 miliard je díra v SFDI, jsme tady mluvili půl roku, mluvíme. Takže se posunu k tomu, co se tady řeklo.

Pane ministře, jeden, druhý, dobře víte (K ministru Stanjurovi.), vy jste myslím byl v SFDI za opozici, pokud si vzpomínám, takže vždycky jste nás tady tepal - to nemyslím vůbec špatně, jako opoziční politik, to bylo v pořádku. Takže ten střednědobý výhled se nějak nastaví. Pak samozřejmě jsou prostavěné nějaké peníze, tak se prostě doplní, aktualizuje se potom při sjednávání rozpočtu. Takže už nechte střednědobý výhled, nechte Babišovu vládu a zpovídejte se konečně ze svých povinností a ze svých kompetencí. Prostě neoddiskutujete to, že jsou tam zasmluvněné stavby a chybí tam přes 30 miliard. To znamená, že deficit, který by měl být ve státním rozpočtu, se u mě přesunul do SFDI, na což vás upozornila i Národní rozpočtová rada jako nezávislá instituce. To bezesporu nezpochybníte.

Ale teď k tomu úvěru. To znamená, chcete to sanovat úvěrem - řekli jste prostě tady, že kdy bude, kolik to bude a tak dále. Neřekli jste to podstatné, neřekli jste ten úrok. Na to se ptáme pořád, jaký bude úrok a zda bude výhodnější, než když prostě by se půjčilo na finančních trzích, protože ten úvěr bude mít nějakou splatnost. Já jsem ho neslyšela. Byla tisková konference. Neslyšela jsem, jaký bude ten úrok, kolik to bude stát Českou (republiku), protože bezesporu to zaplatí daňoví poplatníci, to s vámi souhlasím, to o tom není pochyb, jestli to bude tam, či onde, a že se bude splácet dlouho, to je také bezesporu. Navíc prostě slovy klasika - to už vy tady, maminko, nebudete. Takže si prostě řekněme zcela na rovinu, jak ty věci běží. Tohle my chceme slyšet. Děkuji mnohokrát.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. S faktickou poznámkou vystoupí pan ministr Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Řekli jsme, že politiku dělat nebudeme, a teď jsem ji slyšel a nebudu reagovat. Tohle všechno je popsáno v té odpovědi, na jak dlouho. Jestli myslíte, že se vyjednává s druhou stranou tak, že tady na mikrofon řeknu, že to je číslo, s kterým souhlasím, které mi vyhovuje, tak my takhle nevyjednáváme. Pan ministr Kupka řekl, že neustále jednáme, čekáme na rozhodnutí boardu ředitelů, ale současně vyhodnocujeme i jiné možnosti. My se snažíme, aby daňový poplatník za infrastrukturu zaplatil co nejméně.

Řekl jsem, a ta čísla aktualizujeme vlastně na týdenní bázi, že nabídka z EIB je výhodnější, než za kolik dneska emituje Česká republika dluhopisy, ať už korunové, nebo eurové, jinak bychom se do této fáze vůbec nedostali a ta jednání bychom ukončili. Vznikla možnost nového nástroje a ten v této chvíli prověřujeme, to je ta půjčka z RRF. Samozřejmě jako každý, kdo si bere půjčku, počítáme nejenom tu míru, ale celkové úrokové náklady za ten produkt, to znamená, samozřejmě výpočty posuzujeme výhodnost jednoho, druhého nebo třetího, protože tam máme tři možnosti. Posuzujeme celkové náklady, úrokové náklady za tuto půjčenou částku. V této chvíli EIB je lepší než dluhopisy, ale možná ještě najdeme výhodnější než EIB a tam bychom šli cestou potom půjčky z RRF.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy? (Hlásí se pan poslanec Kolovratník.) Rozpravu tedy končím. Ještě do rozpravy? Tak prosím. Pan poslanec Kolovratník má slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Já jsem to téma přinesl, v uvozovkách rozpoutal, pokusím se ho shrnout nebo uzavřít. Věřme, že to dobře dopadne. To si budeme přát, aby doprava dostatek prostředků měla.

Jak jsem dneska řekl v úvodu svého vystoupení, sám Evropské investiční bance fandím, sám jsem byl u toho, když jsme s panem ministrem Ťokem to tehdejší první memorandum podepisovali, zkoušeli a do určité části u některých jednotlivých projektů využili.

Možná poprosím, a asi to bude směřovat na pana ministra Kupku: ve chvíli, kdy budete před finálním rozhodnutím, schválením, že půjdete do těch prvních tranší - a pro mě je ta informace nová a zajímavá, tedy až 1 miliarda eur jsem si tady odnesl, to znamená teoreticky 25 tranší během letošního roku - tak prosím, pane ministře, zvažte, jestli tohle neukázat určitě na rozpočtovém výboru, a dovedl bych si to představit i na hospodářském výboru, ať se na to podíváme. To je dobře míněná prosba nebo žádost na vás.

Každopádně k uzavření tady té interpelace - pan ministr Stanjura řekl větu, která je sice pravdivá, nemohu ji rozporovat, že konečným poplatníkem nebo tím konečným, za kým to jde, kdo ponese ty náklady, je daňový poplatník, tedy občané České republiky, ti, kteří generují daně na ty splátky. Ale já se zkrátka pořád bojím a obávám toho, že se z toho stane - a může to být za rok, za dva, za tři, za pět - že se z toho prostě stane mandatorní - z těch splátek vůči EIB - že se z toho stane mandatorní náklad Státního fondu dopravní infrastruktury. Jinými slovy, až ministr financí s ministrem dopravy budou chystat svůj další rozpočet včetně toho střednědobého výhledu, že zkrátka tady ta splátka 5, 10, 15 miliard tam bude jako základ - to si vyřešte, pane kolego, pak vám dám až ty další peníze.

Na tohle jsem bohužel odpověď nedostal nebo nějaké ujištění, že to nebude trvalým nákladem Ministerstva dopravy. A proto bych rád navrhl Sněmovně podle § 112 odst. 5 usnesení, které říká, že Poslanecká sněmovna není spokojena s touto odpovědí. Tím bych žádal ještě písemné dopřesnění a ujištění, že moje obava je lichá. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji. Pan ministr Stanjura s faktickou poznámkou.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Myslím, že je legitimní o tomhle hlasovat, nicméně nic nového tam nejsem schopen napsat, ne že bych nechtěl. My takhle nefungujeme, pane poslanče. Představa, že vláda se rozhodne, že přijme výhodnější zdroj financování, a pak řekneme - ty to zaplatíš - a už je to tam... Tak nepoužívejte, prosím, okřídlené české přísloví podle sebe soudím tebe. Vylučuji takový přístup.

Jestli v této chvíli chystá Ministerstvo dopravy a pak se souhlasem vlády jako celku zveřejnit desetiletý plán, tak je to úplně jednoduché. Jestli dám tu splátku případného úvěru do kapitoly Ministerstva financí nebo Ministerstva dopravy, je úplně jedno. Důležité je, kolik peněz půjde na budování a údržbu infrastruktury, na tom se přece shodneme. A jestli si myslíte, že naše vláda z peněz na budování infrastruktury odečte úrokové náklady, tak takhle to určitě nebude. Můžu vám to dát i písemně a nevím, jestli to chcete s notářsky ověřeným podpisem... To bychom lhali sami sobě a pak bychom na tu infrastrukturu dávali méně o tu cenu peněz. A že ty úvěry - a je jedno, jestli dluhopisy, to je každý rok. Nikdy daňové příjmy nepokryjí investice do infrastruktury. A nikdy jsem neslyšel obavu, že se to někde odečte od rozpočtu SFDI, přitom jsem to viděl dnes a denně. My jenom hledáme levnější nástroj. Na tom se nic nemění.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní vystoupí ještě pan ministr Kupka. Prosím, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka Doplnění: před námi přede všemi, před Českou republikou, je úkol jak hora - zvládnout investice do vysokorychlostních tratí, do dokončení základní dálniční sítě, a tady přicházíte s debatou, jestli pro ten první kilometr si máme obout conversky, nebo botasky. Jasně, hledáme nejlepší možný způsob, nejlacinější úvěrové financování. Ale abychom zachovali základní logiku té debaty, pak bychom vám vyčítali podle stejné logiky, že jste se vydali cestou PPP, která samozřejmě znamená financování následně výhradně z rezortních peněz, protože všechny ty následné splátky v případě D4, údržby té sítě, půjdou samozřejmě za rezortem. Ale zdůrazňuju, to je irelevantní. Ten úkol stojí před státem jako před celkem a musíme se s ním vypořádat způsobem, který bude pro české občany, pro české daňové poplatníky přirozeně nejvýhodnější, a také se podaří ve výsledku tu obrovskou horu úkolů překonat. A tady si troufnu tvrdit, že to je opravdu úplně zbytečná výhrada a úplně zbytečné točení se v kole. Nám záleží na tom, abychom dokázali posbírat co nejvhodnějším způsobem jednotlivé nástroje financování a musíme hledat další. V okamžiku, kdy za pár týdnů budeme představovat ten výhled deseti let, bude jasné, že budeme ve výsledku v dalších letech muset nutně využít i další finanční nástroje, nejenom úvěry EIB, nejenom PPP projekty, nejenom pravděpodobně další komerční úvěry, ale další nástroje, jak to zvládají v jiných státech. A ubezpečuju vás, že v tomto směru srovnáváme i modely financování dramatické výstavby dálniční sítě v Polsku a v dalších státech světa, protože se bez toho neobejdeme. Samozřejmě že budeme trpělivě vysvětlovat, odpovídat na vaše dotazy, které se týkají toho, jak daleko už jsme v přípravě toho financování, jakou volbu v tomto případě vybíráme, a určitě to představíme i na hospodářském výboru i na rozpočtovém výboru, abyste měli možnost se podívat do podmínek toho ve výsledku zvoleného úvěru. Ale vracíte-li se zpátky k tomu, kdo to tedy vlastně bude, jestli rezort, nebo stát, tak vás znovu ubezpečuju, že ve světle toho obrovského úkolu České republiky je tohle druhořadá otázka. To první, co nás čeká, je poskládat co nejrozumnějším způsobem celou tu škálu, celý ten soubor nezbytných finančních nástrojů.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Nikam se nevracíme, pane ministře. Prostě smiřte se s tím, že už nejste v opozici, že jsme v opozici my a my máme právo kontrolovat vládu, a my vás prostě kontrolovat budeme, zvlášť ve světle toho, že nám v rozpočtu lítá 150, 160 miliard. Tak se nedivte, že jsme prostě obezřetní. To je celé. My jsme tady teď slyšeli nějaký závazek, řešíte ho tedy, chytáte kočku za ocas, dobře, rozumím. Řekli jste, že uzavřete úvěr, že bude výhodnější. My si to jenom chceme zkontrolovat, to je celé, a to je naše právo jako opozice. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. A nyní pan ministr Stanjura s faktickou poznámkou.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Zareaguju na poslední vystoupení paní předsedkyně. Nejenom že jsme smíření s tím, že jste v opozici, my máme radost z toho, že jste v opozici. Proč bych se smiřoval s tím, že jsem vyhrál volby, sestavili jsme vládu a vás jsme poslali do opozice? Takže nejenom že jsme smíření, my z toho máme upřímnou radost. (Smích a potlesk koaličních poslanců.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Další s přednostním právem, nebo s faktickou?

 

Poslankyně Alena Schillerová: S přednostním právem, abych náhodou nebyla zkrácena. Pane ministře, převzít vládu, sestavit ji, znamená zodpovědně vládnout a znamená to také zodpovědně, a zejména v souladu se zákonem sestavit státní rozpočet. To se vám bohužel nepodařilo. Takže já říkám - není to pro každého. (Potlesk opozičních poslanců.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Nehlásí, dobrá, tak tedy rozpravu končím a poprosím pana poslance Kolovratníka, aby přednesl návrh usnesení. Prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: To usnesení je jednoduché a v tomto momentě interpelací vlastně jediné možné nebo standardní, je tedy v souladu s § 112 odst. 5 jednacího řádu Poslanecké sněmovny a zní, že Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí na písemnou interpelaci.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji, pane poslanče. O tomto návrhu usnesení budeme hlasovat. Přivolám kolegy z předsálí.

Zaznamenala jsem žádost o odhlášení. Odhlásím vás všechny a poprosím vás, abyste se přihlásili svými identifikačními... (Poslankyně Schillerová žádá o zagongování.) Už gonguju. Ano, paní předsedkyně, gonguju už několik minut, bych řekla. (Smích v sále.) Abychom nezpůsobili při dobíhání případné zdravotní komplikace nebo úraz.

A teď vážně. Poprosím vás o to, abyste se znovu přihlásili svými identifikačními kartami.

Ještě než se ustálí počet přihlášených, přečtu omluvy: omlouvá se Andrea Babišová po celý jednací den, Bartošek Jan od 12 hodin z pracovních důvodů a Dufek Aleš od 10 hodin z pracovních důvodů.

Zdá se, že se počet přihlášených ustálil.

 

Budeme tedy hlasovat o návrhu pana poslance Kolovratníka s tím, že Sněmovna nesouhlasí s odpovědí pana ministra.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 113, přihlášeno 108 poslanců a poslankyň, pro 49, proti 56. Návrh byl zamítnut.

 

A já tímto končím projednávání této interpelace.

Než přistoupíme k projednávání interpelace další, máme zde další omluvu: pan místopředseda Skopeček se omlouvá od 9 do 11 z pracovních důvodů.

Nyní budeme projednávat interpelaci - místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš odpověděl na interpelaci poslankyně Kláry Dostálové ve věci stížnosti na předkládání žádostí o podporu v rámci 111. výzvy IROP. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 404.

Zahajuji rozpravu, do které se přihlásila paní místopředsedkyně Dostálová. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Moc děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Dobrý den, milé kolegyně, kolegové. Já jsem dávala písemnou interpelaci na pana ministra Bartoše z docela závažného důvodu, protože ještě včera se na mě obraceli žadatelé, kteří žádali o dotace v rámci Integrovaného regionálního operačního programu, a musím upozornit ctěnou Sněmovnu, že tito žadatelé chystají hromadnou žalobu. Proto považuji za velmi důležité, abychom se o tom tady dneska pobavili.

Dovolte mi, abych vás trošičku vtáhla do děje, co se vlastně odehrálo kolem výzvy na základní školy. 26. 9. 2022, čtyři dny před avizovanou výzvou IROP číslo 24 pro základní školy, Ministerstvo pro místní rozvoj zásadním způsobem změnilo pravidla této výzvy. My jsme na to reagovali okamžitě jako stínová vláda a vyzvali jsme pana ministra, ať okamžitě zastaví tuto výzvu a nové parametry se žadateli projedná. Je potřeba si uvědomit, že původní, samozřejmě možné, náklady byly až 100 milionů na jeden projekt a obce tyto projekty, když už byly tři dny do výzvy, měly nachystány. To prostě není možné, abyste ze dne na den změnili starostům výzvu, že místo možných 99 milionů se to najednou sníží na 35! Co by starostové s těmi projekty měli za dva dny udělat? To nebudou mít jedno patro nebo tam nedají střechu? Prostě takovéto věci nejde dělat.

Jsem moc ráda, že pan ministr vyslyšel náš apel, nejenom nás, ale samozřejmě i všech starostů, výzvu okamžitě zastavil s tím, že se tedy budou projednávat parametry výzvy s těmi partnery, kterých se to týká. Nakonec se domluvili. Tam samozřejmě došlo skutečně ke snížení výše požadovaných způsobilých výdajů na jeden projekt, nicméně to už bylo po dohodě s územními partnery, takže legitimní.

Nová výzva potom byla vyhlášena 1. 11. 2022 na výzvu 23 a 24, a protože totálně selhal monitorovací systém, v podstatě to nefungovalo, nebylo možné nahrát přílohy a tak dále, tak ta výzva byla opět okamžitě zrušena. Následně po technických úpravách byla nová výzva vyhlášena 25. 11. na alokaci 1,895 miliardy korun z evropských fondů plus 334 437 486 korun ze státního rozpočtu, takže ta výzva byla zhruba na 2,2 až 2,3 miliardy korun. Výzva byla zahájena ve 12 hodin a ukončení této výzvy mělo být 3. ledna letošního roku. Bylo přihlášeno 389 projektů a první registrovaný projekt byl registrován ve 12 hodin, 19 minut a 10 sekund, to znamená 19 minut po vyhlášení té výzvy jako takové. A pak samozřejmě nastala ta velmi vámi, když jste byli v opozici, kritizovaná klikačka, protože samozřejmě byla na prvních pár projektů za vlastně 20 minut veškerá alokace vyčerpána, ty projekty klikaly jako divé.

Musím říci, že tím, jak se na mě obraceli ti žadatelé - tak tady jenom tyto plachty (Ukazuje.), jenom abyste si dokázali představit, je to 143 projektů - podali stížnost proti tomu, jakým způsobem se daly ty projekty registrovat na Ministerstvu pro místní rozvoj. Já si vyberu jenom pár citací, nebudu vám tady číst 143 komentářů jednotlivých obcí, ale jenom pro vaši představu opravdu přečtu pár stížností. Například obec Dolní Němčí: "Naprosto amatérský postup a důkaz neschopnosti MMR nastavit transparentní podmínky pro hodnocení kvality a potřebnosti projektů. Proč MMR měnilo podmínky spoluúčasti žadatelů? Při předpokládaném přetlaku žádostí měli nastavit výši dotace, například 50 %, aby eliminovali účelové podání obcí." Další obec: "Jak je možné, že jsou subjekty vyzývány k doplnění povinných příloh? Poctivě jsme nahráli všechny povinné přílohy v domnění, že nedoložení je důvodem k vyřazení žádosti." Další, tady jenom třeba z půlky: "Toto vnímáme i jako velkou nevýhodu průběžných výzev, která de facto zvýhodňuje žadatele podávající neúplné a nekvalitní žádosti na úkor žadatelů poctivě podávajících žádosti dle požadavků dané podpory. Připojujeme se ke stížnosti ke způsobu předkládání žádostí. Bohužel jsme se opakovaně snažili o veškerá doplnění podkladů. V předchozím případě zrušené výzvy jsme byli výrazně výše za stejných podmínek." Další stížnost je: "Neustálé změny v podmínkách pro danou výzvu před jejím vyhlášením a průběh celého procesu podání žádosti o podporu považujeme za zcela netransparentní, a zejména neseriózní jednání vůči územním samosprávám a školským příspěvkovým organizacím. Klikací soutěž naprosto nevystihuje kvalitu ani potřebnost projektů, je jen časové hledisko, které ovlivňuje mnoho faktorů." Tady z konce: "Nelíbí se mi ani výmluvy MMR, několikeré zrušení, úpravy, odkládání, zavání to korupcí. Nastavený systém, kdy v jeden okamžik je otevřena výzva, spuštěn příjem žádostí a zveřejněny teprve podmínky výzvy, považujeme za zhoubný. Zvažte prosím situaci, do které jsme se jako škola dostali. Věnovali jsme mnoho času i peněz přípravě projektů a nyní jen kvůli technickým problémům v systému nemáme žádost schválenu" a tak dále a tak dále. Skutečně, těch stížností je 143.

Chtěla bych se zeptat, když jsem vlastně viděla kontext toho, jak ty projekty byly podávány, zda ministerstvo, protože vím, že byla schůzka se zástupci stěžovatelů, aby vlastně projednali ty věci, ale ti žadatelé se vesměs shodují na těch asi zhruba pěti, šesti okruzích stížností, a jak už jsem avizovala, skutečně se chystá hromadná žaloba. Žadatelé si stěžují zejména na nerovné podmínky při podávání žádostí, nefunkční systém, monitorovací systém 21+, nerovnost v případě zadávání projektů různého rozsahu, rozpor s protikorupčními opatřeními, rozpor s hlavním cílem jednotného národního rámce, rozpor s metodickým pokynem Ministerstva pro místní rozvoj, porušení obecních právních předpisů i přímo použitelných předpisů EU a potom samozřejmě rozporují i povinnost poskytovatele dotace, aby zajistil rovný přístup ke všem žadatelům o podporu a spravedlivý proces v řízení o poskytnutí dotace. A samozřejmě v neposlední řadě kritizují i opakovaně nefunkční a nepředvídatelný systém. Dne 22. března tedy proběhlo jednání na půdě Ministerstva pro místní rozvoj, kde v podstatě hlavním motivem stížnosti byly časové ztráty ve fázi zpracování a vyplnění žádosti žadatelem, časové ztráty ve finalizaci žádosti a vytvoření tiskové verze žádosti, rozdílné délky odezev ISKP 21+ pro vytvoření tiskové verze žádosti v řádu minut. Žadatelé samozřejmě apelovali na to, aby Ministerstvo pro místní rozvoj nějakým způsobem tuto situaci řešilo.

A já tady udělám odbočku, protože chápu a věřím, že pan ministr určitě zaútočí na to, že i za nás byl problém s tím klikacím systémem, protože samozřejmě pokud jsou transparentně všechny podmínky pro výběr dané dotace zveřejněny, tak prostě všechny projekty dostanou stoprocentní bodové ohodnocení, a když máte určitou omezenou alokaci, tak pak nemáte jinou možnost, než že rozhoduje rychlost podání. Mě spíše na tom zaráží, že nás jste tak strašně kritizovali, ale my jsme z té situace vyšli takzvaně na štítu, protože jsme zajistili dofinancování všech projektů, které se dostaly pod tuto klikací výzvu. O to absurdnější je, že po těchto zkušenostech, kdy samozřejmě každý se může poučit z chyb, Ministerstvo pro místní rozvoj znovu otevřelo takovouto klikací výzvu a má tam samozřejmě obří převis poptávky nad nabídkou. Na tom jednání právě v tom březnu se pan ministr zavázal, že bude hledat možné zdroje navýšení alokace výzvy, ať už ze státního rozpočtu, nebo realokací v rámci IROPu, popřípadě jiných programů. Samozřejmě bych také se chtěla přidat k tomu, abychom určitě tedy nějaké zdroje v tomto smyslu hledali, protože si myslím, že už to, že byla výzva otevřená ve 12 hodin a první projekt se podařilo nahrát 19 minut poté, hovoří o tom, že něco s tím systémem nebylo úplně v pořádku.

Druhá věc, která mě zaráží, když tady vidím ten seznam toho, kde končí ta čára, což je v podstatě pár projektů z té celé plejády úspěšnosti, tak bych se chtěla zeptat, jak jste ošetřili to, že skutečně někdo nevyužil toho, že podal jenom čistou žádost bez příloh, aby byl rychlejší na startovní čáře oproti poctivým žadatelům, kteří skutečně skenovali všechny přílohy, nahráli to, aby měli takzvanou úplnou žádost. Protože pokud to je tak, že jste umožnili v podstatě, omlouvám se za to slovo, ale trošičku "levou" těm žadatelům, že předložili takový ten bianko šek, jenom žádost, a pak se jich řídící orgán doptal na všechny přílohy - tam samozřejmě může docházet k prodlevám, protože než nahrajete všechny PDF soubory, projektové dokumentace a stavební povolení a já nevím, co všechno ještě, tak vás to samozřejmě zdržuje. Tak se chci zeptat, zda pan ministr si udělal analýzu toho, těch projektů, které jsou tedy seřazeny vepředu. To znamená, opravdu došlo k velmi malému počtu - protože říkám, první žádost byla 12.19 a poslední žádost 12.40, takže tam skutečně je to velký fofr, jak se podávaly ty žádosti - zda si zkontroloval to, že u těchto žádostí jde o úplné žádosti, anebo jste jim skutečně umožnili udělat to, že tedy podají jenom žádost, v podstatě bianko šek, a pak se řídící orgán dotazoval. Pak jsou to opravdu nerovné podmínky pro žadatele, protože na to jste tedy měli upozornit všechny: Nejdřív si zaregistrujte žádost a pak spolu budeme řešit nějaké dodatečné přílohy a tak dále. Pokud to tak je, že jste to neohlídali a že skutečně tam byly nerovné podmínky, tak si myslím, že mají žadatelé v té stížnosti docela nabito.

Já bych se tady spíše ráda věnovala tomu, co vláda sama měla na svém jednání vlády, a to 12. dubna, kdy si vláda předložila materiál Zpráva o rizicích a opatřeních implementace fondů EU. Já vím, že asi Sněmovna toto moc neřeší, ale já se čerpáním fondů skutečně zabývám už někdy od roku 2002 včetně PHARE a SAPARDu, takže mě to zajímá, protože jsou to obrovské zdroje pro rozvoj České republiky, které paradoxně by měly pomoci právě státnímu rozpočtu. To znamená, naší prioritou by mělo být čerpání evropských fondů. O to zarážející pro mě je, že se na první straně dočtu, že Národní orgán pro koordinaci, který tuto zprávu vytvořil a který je pod Ministerstvem pro místní rozvoj, identifikoval možné nedočerpání programového období 2014 až 2020 ve výši 5 miliard korun. Co považuji za zcela zásadní, a hned se dostanu k IROPu, který bohužel v těch tabulkách je nejhorší ze všech, Národní orgán pro koordinaci identifikoval jako klíčové podmínky, aby se vůbec dalo nějakým způsobem ještě srazit to možné nedočerpání, dostatečné administrativní kapacity. My jsme upozorňovali na to, že dojde samozřejmě k překrývání období, protože se finalizuje období 2014 až 2020, zároveň se spustilo období 2021 až 2027 a do toho máme Národní plán obnovy. Takže skutečně ta zátěž, personální zátěž je obrovská. Do konce programovacího období, to znamená do konce letošního roku, protože programovací období 2014 až 2020 končí v prosinci roku 2023, je potřeba předložit Evropské komisi žádosti v objemu 128 miliard, 128 miliard! To znamená, že když si to převedu na jednotlivé řídící orgány, je to dvojnásobek až trojnásobek toho, co dělaly doposud. Mělo by nás zajímat, jak jsou zajištěny personální kapacity k tomu, aby se to vůbec stihlo, protože pak se tady nemusíme bavit o 5 miliardách nedočerpání, ale o daleko vyšší sumě.

Když se podívám, tedy abych byla konkrétní, protože dneska tady mám pana ministra pro místní rozvoj, ne jiné ministry, tak se budu bavit tedy konkrétně o Integrovaném regionálním operačním programu. Regionální operační program zažádal Evropskou komisi o proplacení 70,7 %, to znamená dalších 30,3 miliardy, to znamená, 20 % alokace programů musí ještě dočerpat. A tady bych tedy chtěla, ať si trošku přihřeju polívčičku, protože doufám, že mě poslouchá bývalá ministryně pro finance, kdy my jsme - vlastně IROP - řekli, že bude takzvaným sběrným programem, protože jsme ho hodně přezávazkovali. A tenkrát jsme šli do obrovského rizika, do obrovského rizika s paní ministryní financí, ale věděli jsme, že je potřeba pomoci obcím, které mají připravené projekty, takže tento program jsme významně přezávazkovali, a to zhruba o nějakých 13,5 miliardy korun. A vidíte, paní bývalá ministryně, tady, že nemusíme mít obavu, protože to vypadá, že se IROP ani nedočerpá. Takže ještě že jsme přezávazkovali, protože bude pan ministr mít velké problémy s tím, aby dočerpal.

Nerozumím tomu, proč se prostě nedělají výzvy tam, kde skutečně jsou nachystány projekty, aby se třeba ulevilo výzvám na základní školy v IROPu 2021 až 2027. Chápu, že to je velmi složitá problematika, že jsou to dva operační programy, ale máme tady pravidla flexibility, pravidla nedočerpání a tak dále a tak dále. Místo toho pan ministr vymýšlí nové prioritní osy v programu IROP 2014 až 2020, to znamená, toho minulého programového období, a realokoval části z eGovernmentu, z kulturních památek a územních plánů do nové výzvy, která se zaměřuje na pomoc uprchlíkům. Ovšem tato výzva se nečerpá a naše kulturní dědictví nám vesele chátrá, takže možná by stálo za to, skutečně nedělat ty věci úplně aktivisticky, ale zamyslet se nad tím, kde jsou připravené projekty.

Velmi zajímavé je, že máme velký problém i s tím, jak se čerpají prioritní osy mezi takzvaně méně rozvinuté regiony a více rozvinuté regiony. Méně rozvinuté regiony jsou všechny kraje České republiky vyjma Prahy, Praha je takzvaný více rozvinutý region, a čerpání Prahy je pouze na 33,7 %, což vede k tomu, že Národní orgán pro koordinaci musel dát do té analýzy nebo zprávy pro vládu i riziko, že v podstatě nejsou naplněny všechny ty cíle, což může znamenat i samozřejmě určitou finanční pokutu.

Ve vztahu k IROPu považuji ještě za velmi důležité vás upozornit na to, že dochází k fluktuaci v rámci Integrovaného regionálního operačního programu a MMR jako takového. Ze 4 % se fluktuace zvedla na 8,96, to je o víc jak sto procent - v době, kdy má MMR tak zásadním způsobem zvýšit administraci evropských fondů, aby stihla jenom za těch pár měsíců, které máme, což je zhruba nějakých devět měsíců do konce roku, aby skutečně naplnila těch 30,3 miliardy korun. Stejně tak došlo ke snížení indexu stability z 94 % na 88,8, takže já si myslím, že jsou to velmi alarmující čísla. Je potřeba, abychom se těmito čísly zabývali, a byla bych velmi ráda, kdyby pan ministr, který má i identifikovány rizikové projekty za zhruba 498 milionů korun, aby tedy, protože tady má samozřejmě určitý plán opatření pro rok 2023, aby vůbec dokázal ty finance z toho předcházejícího programovacího období dočerpat, tak vůbec aby se zmapoval stav spících projektů.

Zase na obranu pana ministra musím říci, že on má jeden z nejsložitějších programů, protože tam samozřejmě se mu do toho ještě montují takzvané integrované nástroje, ať už na úrovni ITI, nebo komunitně vedeného místního rozvoje. Do toho všeho se mu tam míchají územní samosprávy s organizačními složkami státu. Ale věřte, pane ministře, že my jsme také procházeli tímto vývojem, ale naše paní ministryně financí každý měsíc psala řídícím orgánům a do slova a do písmene je tlačila k tomu, aby certifikovaly, certifikovaly a certifikovaly, protože základní pro státní rozpočet bylo cash flow.

O to více jsem nechápala, jak je možné, že se prezentuje vláda tím, že v lednu řekne, že zapomněli certifikovat zhruba 54 miliard. To prostě nejsou drobné. Kdyby to bylo 1,5 milionu, tak se tady o tom vůbec nebudeme bavit, ale to jsou velká čísla. Já jsem si schválně vytáhla stav čerpání 2014 až 2020 - a všechny tyto dokumenty jsou na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj, protože musím říci, že jestli nám něco dobře funguje v České republice, je to právě Národní orgán pro koordinaci, který skutečně, padni, komu padni, prostě to je jeho role, popisuje ten stav věcí.

Já jsem si vytáhla stav čerpání, poslední dostupný, což je k 28. únoru 2023, čekám na březnová čerpání, ale včera jsem se dívala na stránky a ještě to tam nebylo. Tam je potřeba říci, že máme ve vyúčtovaných žádostech o platbu - teď za celou Českou republiku za období 2014 až 2020 - v takzvaných souhrnných žádostech o platbu zhruba 548,7 miliardy korun, ale požádáno do Evropské komise jenom 533. To znamená rozdíl 15,4 miliardy. Je potřeba skutečně tyto věci řešit, apelovat na ty řídící orgány a chápu, že pan ministr má problém i s příjemci, že nedávají žádosti o platbu - je potřeba nastavit průběžné financování. Rozumím tomu, že to je složité, ale je potřeba se tomu věnovat. A já jenom, pro vaši představu, srovnám to s obdobím (12/2021), kdy jsme my předávali řízení operačních programů nové vládě. Paní ministryně financí byla v plusu - v plusu! - 1 miliardy, protože samozřejmě požádala i o zálohové platby a tak dále, takže my jsme vám to předali s +1 miliardou. A když se na to podívám jenom z pohledu kohezní politiky, vůbec teď nemluvím o Národním plánu obnovy, tak jenom k 28. 2. 2023 je -15,4 miliardy, což považuji za velmi alarmující.

Velmi ráda bych se ještě krátce, protože mám připraveno usnesení, zastavila i u programového období 2021 až 2027, které už nám začalo, že - máme rok 2023, tak rok 2021 už opravdu je trošku historie - a tam tedy to zděšení bylo ještě daleko větší. My máme k dispozici na základě dohody o partnerství na období 2021 až 2027 503,1 miliardy korun. Pod právními akty neboli pod smlouvami máme 4 %, zhruba 20 miliard korun. A víte, kolik máme proplaceno příjemcům? 1,1 % - 5,5 miliardy. A kolik byste tak řekli, že máme požádáno do Evropské komise? No, nula, prostě nic.

Takže já bych opravdu ráda apelovala na to, za prvé, aby pan ministr skutečně našel nějaké řešení pro ty základní školy, protože já bych vám velmi ráda tady připomněla, když jste tady kritizovali - a musím říct, že oprávněně - tu klikačku, prostě to je určitá daň za transparentnost, ale my jsme prostě ty peníze sehnali. Tak jenom abyste si udělali představu. Pan ministr tady teď podpořil opravdu velmi malé množství peněz, to znamená zhruba 2 miliardy, ale žádostí je za zhruba 6,5 miliardy, to znamená, je opravdu mnoho příjemců, a teď si uvědomte, že obce mají velmi omezené rozpočty, natož školy. Nachystaly ty projektové žádosti, stálo to strašných peněz, a my bychom se měli snažit, stejně jako jsme to udělali my v předcházejících výzvách, najít zdroje pro dofinancování základních škol. A jde to, jenom je potřeba určitá osobní odvaha, debata s ministrem financí o přezávazkování. Jenom abyste viděli, jak to bylo tedy za nás. My jsme navýšili alokaci u výzvy číslo 46 z 550 milionů na 1,7 miliardy, alokaci u výzvy 47 z 1,2 miliardy na 5,3 miliardy, u výzvy 92, což byly základní školy pro uhelné regiony, jsme z alokace 265 milionů navýšili na 804 milionů, a v rámci výzvy 98, což byly nemocnice v rámci React-EU, což jsme tady kritizovali, ty klikačky, jsme ze 7,9 miliard navýšili na 18,6. To znamená, byly dofinancovány všechny projekty, u kterých podali správně žádosti - samozřejmě pokud tam nebyly žádné chyby, prostě všechny úspěšné žádosti. A to znovu opakuji, díky odvaze, kterou jsme měly s paní ministryní financí Schillerovou a přezávazkovaly jsme ten program. A vidíte, že není čeho se bát. My jsme přezávazkovaly skutečně přes 13 miliard a vidíte, že IROP má problémy s tím, to vůbec dočerpat. Takže není potřeba se bát, protože samozřejmě přirozeně některé projekty odpadávají a tak dále.

Mám samozřejmě určitou výhodu oproti panu ministrovi, že jsem u těch fondů strašně dlouho a dokážu si představit některé cykly, nechci úplně být strašně kritická. Na druhou stranu je potřeba, aby nějakým způsobem vůči Poslanecké sněmovně za prvé došlo k nějakému informování o tom, co se tedy bude dít, jak to bude fungovat, jak zajistíme to zrychlené čerpání, a proto si dovoluji navrhnout usnesení, které by měla Poslanecká sněmovna přijmout, a věřte mi, že to není nijak politicky motivované a tak dále, ale navrhuji usnesení, že "Poslanecká sněmovna Parlamentu apeluje na vládu České republiky, aby zefektivnila a zrychlila čerpání evropských fondů pro rozvoj České republiky, a za druhé ukládá ministrovi pro místní rozvoj přijmout taková opatření pro čerpání evropských fondů, která zajistí rovný přístup ke všem žadatelům a spravedlivý proces řízení o poskytnutí dotace". Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Než bych dal hlasovat o návrhu usnesení, bych vás požádal, abyste ho znovu přečetla, aby poslankyně a poslanci, co nejsou v sále, věděli, o čem hlasují, protože jsem si to nestihl plně zaznamenat.

A nyní pan ministr s jeho reakcí. Jenom pro pořádek upozorňuji, že v 11 hodin budu muset písemné interpelace přerušit, protože budeme projednávat řádně zařazené body. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuji za slovo. Škoda že budeme muset odpověď na tu interpelaci rozdělit, protože není možné reagovat za ty čtyři minuty na všechno.

Mně přišlo trochu paradoxní, ještě než se budu, prostřednictvím pana předsedajícího, obracet na paní poslankyni, že interpelace se týká jednoho velmi konkrétního programu, a to programu, který skutečně spravuje Ministerstvo místního rozvoje v IROPu, na modernizaci učeben, nikoliv investičního programu na výstavbu školských zařízení v České republice, ale následně podstatná část reakce na prvotní interpelaci se týkala věcí úplně jiných - a já dám za pravdu paní bývalé ministryni Dostálové, že tomu rozumí, a proto kolem toho umí velmi šikovně bruslit a nasvěcovat ty věci i z různých pohledů, které samozřejmě v řadě případů nejsou úplně správně popsány.

Takže já nevím, jestli teď mám odpovídat na tu interpelaci, nebo reagovat od konce na otázky IROPu, a to ať starého, který když končí, skutečně se s ním dělá spousta šikovných věcí, neboť víte, jaké projekty máte připraveny, na které se nedostalo, co je v jakém stadiu, nebo toho IROPu nového, v kterém už jsme vypsali na požadavek regionu 55 výzev tak, aby ty peníze i v době krize byly rychle uvolněny. Z logiky věci u toho období se řeší dočerpání.

My jsme v jednání s Evropskou komisí prosadili v našem předsednictví balíček FAST-CARE a těch 32 miliard, projektů, které byly ohrožené, jsme stáhli na těch 5, a já věřím, že do konce roku, kdy končí ta možnost, to skutečně zprocesujeme. Já bych úplně neporovnával ty momenty, kdy se ze státního rozpočtu vesele mohlo dosypávat, a já jsem za (to), dohradit ty věci třeba i ze státního rozpočtu, kdy nebyl covid, nebyla válka a neměli jsme takový schodek, který jsme ale skutečně zdědili, a pereme se s ním jako vláda.

Ještě k tomu nedočerpání. V jistém momentě do programu IROPu vletěl React-EU, 28 miliard, který samozřejmě ten předchozí IROP, který byl za to minulé období, nafoukl, a musí se tedy toto odbourat a dopracovat. Pak jsou tam různé otázky realokací a podobně. Jenom znovu se vrátím - a poslední obecná věc k tomu: programy IROP, kohezní fondy, jsou na vyrovnávání regionálních disparit. Nejsou to ve své podstatě, byť přes ně jde signifikantní objem peněz z evropských dotací do regionů, nejsou to nosné programy ani na záchrany kulturních památek a jejich renovace, to je gesce Ministerstva kultury, ani na výstavbu silnic, to je gesce Ministerstva dopravy, či na budování školské infrastruktury, což je primárně v gesci Ministerstva školství.

A teď bych se vrátil k samotné otázce té interpelace. Tady to již zaznělo a citovala to paní poslankyně Dostálová. My jsme s petenty, nebo respektive s lidmi, kteří v danou chvíli mají nějakou negativní zkušenost s vyhlášením programu IROP, samozřejmě se setkali, řešili jsme věci jak týkající se písemných odpovědí, tak i stížností od jednotlivých petentů, o což tedy paní poslankyně Dostálová rozšířila tu svojí interpelaci, a vzhledem k tomu, že se blíží konec tohoto, já bych chtěl říct a opřel se i o to, co schválila tato Sněmovna včetně hlasů koaličních poslanců, a je to asi ten vzkaz, který je v tuto chvíli důležitý. Ano, na podporu regionálního školství a úspěšných projektů, které samozřejmě skončily pod čarou, peníze se snažíme najít, ostatně v usnesení Sněmovny, které zde bylo zmíněno (Předsedající: Vážený pane ministře...), hlasovali i ministři stran vládní koalice. A já... přerušení teď nastane... si tu hlavní odpověď na faktickou interpelaci a popis toho problému budu muset nechat na příště.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za vstřícnost při projednávání této interpelace a respektování času. Přerušuji tuto interpelaci a tím končím blok dopoledních interpelací.

Nyní se vrátíme k pořadu schůze. Je 11 hodin, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, dnešní jednání bychom měli zahájit pevně zařazenými body z bloku Smlouvy - první čtení, to je body 94 až 101, jsou to sněmovní tisky 358, 381, 382, 389, 390, 391, 398 a 399.

A poté bychom pokračovali bodem 92, sněmovní tisk 65, což je smlouva ve druhém čtení. Dále bychom případně projednali body z bloku Zprávy, návrhy a další body, a to od bodu 125 do bodu 137 včetně, kromě bodů 127 a 133.

Současně připomínám, že ve 14.30 hodin se budeme věnovat bodu 146, což jsou ústní interpelace.

Nyní přistoupíme k případným návrhům na změnu pořadu schůze a k tomuto zde eviduji jednu písemnou přihlášku s přednostním právem pana předsedy Josefa Cogana. Ptám se, zda je v sále, aby navrhl úpravu dnešního programu, případně se ptám, zda někdo další se hlásíte k pořadu schůze? (Poslanec Cogan nemá zájem vystoupit.) To znamená, přihlášku k pořadu schůze stahujete. Já vám děkuji, pane předsedo.

Dříve než se budeme zabývat - protože vzhledem k tomu, že žádné návrhy na úpravu pořadu schůze nezazněly - pevně zařazenými body, požádám předsedu volební komise poslance Martina Kolovratníka, aby nás seznámil s výsledkem volby, která proběhla ve středu 19. dubna. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo. Přeji ještě jednou dobré dopoledne a konstatuji, že Sněmovna včera provedla jednu tajnou volbu. Byla to volba

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:58.