(pokračuje Klára Dostálová)

146.
Ústní interpelace

Nejprve mi dovolte načíst omluvy: omlouvá se paní poslankyně Balaštíková od 16.30 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Havránek od 12 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Kobza od 12.49 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Oulehlová od 13 hodin ze zdravotních důvodů, pan poslanec Svoboda celý jednací den z pracovních důvodů, pan poslanec Šimek od 12.15 do 13 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Štefanová celý jednací den ze zdravotních důvodů a pan poslanec Výborný od 12.15 do 13 hodin z pracovních důvodů.

Ještě upozornění pro všechny interpelující, a to jsou omluvenky členů vlády: z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty se omlouvá pan premiér Fiala, dále pan ministr Balaš do 15 hodin z pracovních důvodů a dále i od 15 hodin z pracovních důvodů, pan ministr Bek od 13 hodin z pracovních důvodů, pan ministr Blažek celý jednací den z pracovních důvodů, paní ministryně Černochová celý jednací den z pracovních důvodů, pan ministr Jurečka do 15.45 hodin z pracovních důvodů, pan ministr Kupka od 11 hodin z pracovních důvodů, pan ministr Lipavský od 11.45 z pracovních důvodů, pan ministr Nekula do 16 hodin z pracovních důvodů a pan ministr Šalomoun celý jednací den z pracovních důvodů.

Dnes bylo za účasti ověřovatele vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Petra Fialu či na vládu České republiky, poté na ostatní členy vlády. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány na lavice. Upozorňuji interpelující poslance i interpelované členy vlády, že ihned po ukončení interpelací na omluveného předsedu vlády budou následovat interpelace na členy vlády.

Nyní dávám slovo paní poslankyni Karle Maříkové, která byla vylosována na prvním místě, aby přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Petra Fialu, a připraví se pan poslanec Kolovratník. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane nepřítomný premiére, jak se stavíte k laxnosti ministra vaší vlády, ministra zemědělství Nekuly, ohledně obilí z Ukrajiny, ve kterém byl na Slovensku nalezen zakázaný pesticid chlorpyrifos, což je toxický insekticid, narušuje funkci hormonů v lidském těle, způsobuje poruchy spánku, zhoršení paměti, dezorientaci, bolesti hlavy, poruchy řeči? Je toxický i pro ryby. Nízká až střední expozice během těhotenství může vést k změnám ve struktuře mozku dítěte. Děti vystavené tomuto pesticidu dosáhly horších výsledků v testech paměti, inteligence a dalších mozkových funkcí. Slovenská vláda zakázala nejen dovoz, ale i zpracování ukrajinského obilí a vložila varování do systému rychlého varování pro potraviny a krmiva, který slouží k oznamování přímého nebo nepřímého rizika pro lidské zdraví pocházejícího z potraviny nebo krmiva. Váš ministr zemědělství se k celé věci staví laxně a prohlásil, že jednostranné zákazy dovozu ukrajinského obilí jsou v rozporu s podmínkami jednotného trhu Evropské unie, že Česká republika s jejich zavedením nepočítá a ignoruje, že hazarduje se zdravím našich občanů. Jak se k tomu jako premiér této vlády stavíte? Opravdu souhlasíte s hazardováním zdraví našich občanů? Čí zájmy váš ministr vlastně tedy hájí? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Předseda vlády je omluven a odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. S další interpelací vystoupí pan poslanec Martin Kolovratník, kterého ovšem v sále nevidím, takže jeho interpelace propadá. Další je připraven pan poslanec Martin Kukla. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Kukla: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený nepřítomný pane premiére, bohužel opět nejste přítomen. Nechci interpelovat všechny ministry, proto moje dotazy směřují na vás. Říkáte tady, že budete pomáhat lidem, že budete konsolidovat veřejné finance. A já vám zde řeknu, co jste zatím udělali. Snížili jste valorizaci důchodů, zrušili jste EET, které přinášelo do státní kasy nemalé miliardy. Rušíte pobočky pošt, finančních úřadů bez toho, abyste řekli, co bude dál, kolik to přinese úspor a jaké máte další plány. Nejhorší na tom je, že z médií se dozvídáme další nápady od ministra financí, jako je zdvojnásobit daň z nemovitostí, dokonce zvýšit DPH na vodné a stočné, zvýšit DPH na točené pivo, na opravy kol, obuvi, a dokonce i na sportovní a kulturní akce. Vaše předsednictví v Evropské unii - vy ho hodnotíte velice pozitivně, a když se podíváme, jaký to bude mít dopad na náš automobilový průmysl se zaváděním Euro 7, o tom ani nemluvě. Kolem a dokola, zkrátka změny se dotknou nás všech. Je to absurdní a nehorázné, když váš ministr financí říká, že chce snížit daň z nemovitostí... ne, daň z hazardu. To byl žert. Všechna tato opatření, kterými říkáte, že snížíte a zvýšíte DPH, snížíte myslím u loterií, tak to povede (Předsedající: Čas, pane poslanče.) k růstu inflace. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a stejně jako v předchozím případě vzhledem k tomu, že je pan předseda vlády omluven, bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem do 30 dnů. Dalším vylosovaným je pan poslanec Koten. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane premiére, nepřítomný opět, vím, že asi máte přednější nějaké cesty po Indonésii a nabízení služeb českých stavebních firem různým vládám v Indonésii, ale já si myslím, že byste se měl především starat o občany v České republice.

Co se týká ve věci zvyšování všech daní pro občany České republiky, vy jste měl celkem povedený předvolební klip. Já bych si dovolil tvrdit, že jak jste tam říkal: Můžete se spolehnout, že nezvedneme daně; můžete se spolehnout, že budeme hájit svobodu slova - já se vás ptám, co z toho tedy zůstalo z programového prohlášení vlády? Protože vy zvyšujete daně, chcete zvýšit DPH na základní potraviny, chcete zvýšit daně na teplo, plyn, elektřinu a další věci, které lidi používají denně. Vy chcete zvýšit DPH i na léky. Co s tím budou ti občané dělat? Mohou se na vás opravdu spolehnout? No, nemohou, protože to vaše prohlášení před volbami to byl obyčejný podvod. Jsem zvědav, jak občanům této země odpovíte, že se na vás mohou spolehnout. Protože já si myslím, že na vás se může spolehnout tak maximálně Ukrajina, protože tam směřujete veškerou svou aktivitu, a pak směřujete svou aktivitu na různé zahraniční cesty, kterými tedy vysáváte peníze daňových poplatníků České republiky. Děkuji za odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a i pro vás platí, že bude odpovězeno do 30 dnů. Další v pořadí je pan poslanec Kolovratník. Pana poslance ale nevidím, takže jeho interpelace propadá. Další v pořadí je opět pan poslanec Koten na pana premiéra. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Ještě jednou děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Opět vážený pane nepřítomný premiére, já bych se vás chtěl zeptat na ministry vaší vlády. Ze sdělovacích prostředků jsme se dozvěděli, že se na území České republiky může pohybovat obilí z Ukrajiny, které je silně kontaminováno pesticidy. Tyto pesticidy jsou zakázané v Evropské unii a váš ministr zemědělství nechce stáhnout toto obilí z trhu. Pokud se takto kontaminované obilí dostane do potravinového řetězce, tedy jak u lidí, tak u hospodářských zvířat, vznikne tady poměrně velký problém. Například Maďarsko, Slovensko a Polsko už toto obilí zakázalo zpracovávat, a dokonce v Maďarsku spalují toto obilí v pecích s fluidním spalováním, tedy nad 900 stupňů Celsia, aby se ty jedy zlikvidovaly. Váš ministr zemědělství si tady zahrává s paragrafem obecného ohrožení, tedy ohrožení obyvatel České republiky. Moje otázka zní, zda jste schopen jako premiér zasáhnout, anebo zda jste schopen lidi v České republice vystavovat takovémuto nebezpečí, protože z Ukrajiny se sem dovážejí i kuřata, vajíčka a další produkty, a vzhledem k tomu, že mohou být krmeny tímto kontaminovaným obilím, mohou obsahovat také tyto jedy. Takže na tyto otázky bych rád obdržel odpovědi. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a dovolím si požádat, zda byste zůstal u řečnického pultíku, protože další dvě interpelace jsou opět vaše, takže prosím i o ty další s tím, že bude odpovězeno do 30 dnů, jak už jsem říkala. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Tak ještě jednou. Vážený nepřítomný pane premiére, já bych se vás ještě zeptal na jednu poměrně důležitou věc. V Evropské unii se odsouhlasil podíl obnovitelných zdrojů energie, a to z nějakých 30 - pardon, zvýšení podílu obnovitelných zdrojů o celkem 10 %. Co to bude znamenat pro občany v této republice? Bude to znamenat to, že elektřina se významně prodraží. Chtěl jsem se zeptat, co jste schopni udělat v Evropské unii pro to, aby takovéto závazky, které jsou naprosto nereálné a vyžádají si investice v řádech desítek až stovek miliard korun pro občany i pro firmy v České republice, tak co jste schopen udělat pro to, aby tyto věci neplatily. Takže děkuji vám za odpověď a doufám, že se jí dočkám v termínu.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času a v poslední interpelaci vás prosím o vaše vystoupení a vaše dvě minuty.

 

Poslanec Radek Koten: Vážený pane premiére, ještě bych se vás velmi rád zeptal na emisní povolenky pro firmy v České republice, které nyní se již nebudou vydávat zdarma, ale budou placeny, a na emisní povolenky pro občany v České republice, protože Evropská unie počítá s tím, že ekologicky náročné provozy na produkci CO2 budou zatíženy touto dodatečnou daní, ty podniky, v případě, že budou vyrábět například železo, hliník a podobně, budou platit tyto povolenky do Evropské unie, ty peníze půjdou mimo Českou republiku, a navíc tedy zdražíte českým domácnostem těmito povolenkami jejich bydlení, protože domy s horšími energetickými štítky budou platit formou dodatečné daně tyto prostředky do Evropské unie. To znamená, že tyto peníze nebudou zůstávat v rozpočtu České republiky. Dále má být touto daní zatíženo palivo, tedy zdraží to dopravu, nákladní autodopravu a zdraží to provoz všech osobních automobilů v České republice, které vlastní občané České republiky. Tato dodatečná daň bude činit 2 až 4 koruny na jeden litr paliva. Co s tím, pane premiére, hodláte dělat? Chcete skutečně zlikvidovat občany a firmy v České republice? Děkuji vám za odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času. Na všechny vaše interpelace bude odpovězeno do 30 dnů v souladu s jednacím řádem.

Byly tedy vyčerpány všechny přihlášky na předsedu vlády, nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády.

Ještě mi dovolte načíst jednu příchozí omluvu: omlouvá se pan poslanec Volný od 14.30 ze zdravotních důvodů.

Vyzývám tedy pana poslance Kotta, aby přednesl interpelaci na ministra zemědělství Zdeňka Nekulu a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Prosím.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vzhledem k tomu, že pan ministr Nekula je řádně omluven do 16. hodiny, kdy měly začínat interpelace na paní a pány ministry, a hlavně proto, že se domnívám, že má interpelace, která směřuje k financování vodovodů, kanalizací, rybníků a propojování vodárenských soustav, je věcí, která zajímá nejen členy zemědělského výboru, ale i ostatní poslance, tak si dovolím tuto interpelaci načíst až v době, kdy pan ministr bude přítomen, a svoji druhou interpelaci věřím, že se mi podaří s panem ministrem probrat osobně. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Další je přihlášena paní poslankyně Knechtová.

Znovu všechny upozorňuji, že pokud je ministr nepřítomen, bude vám odpovězeno do 30 dnů v souladu s jednacím řádem.

Paní poslankyně, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, ráda bych znala současné aktuální informace k financování platů a vůbec k fungování asistentů pedagoga v našem základním školství. Asistenti pedagoga se stali nedílnou a důležitou součástí tříd na našich základních školách a je potřeba, aby vaše ministerstvo napsalo jasné informace o tom, jakým způsobem bude dál zabezpečeno jejich fungování. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Ani pan ministr Balaš není přítomen, to znamená, i vám, paní poslankyně, bude odpovězeno do 30 dnů v souladu s jednacím řádem.

Nyní je na řadě moje interpelace - to je taková kuriózní situace, protože bohužel jako předsedající mě teď momentálně nemá kdo vystřídat, takže se musím panu ministrovi omluvit a budeme tuto interpelaci řešit na nějaké další schůzi.

Na řadě je tedy pan poslanec Brabec. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo. No, to nám to jde dneska krásně. Já bych chtěl poděkovat panu ministrovi životního prostředí Hladíkovi, že přišel, rozšířil tak asi o 10 % naše řady, nás pozůstalých tady. Vážím si toho, já jsem na ty interpelace také chodil, když jsem seděl na této židli, vy tuším na druhé straně.

Já bych se chtěl, pane ministře, zeptat na jednu konkrétní položku, myslím, že vy, nebo tuším, že vy asi už také víte, na jakou. Při plánování kapitoly státního rozpočtu Ministerstva životního prostředí se v příjmech objevila neuvěřitelná položka 50 miliard korun, která v podstatě je sama o sobě víc než 50 % kapitoly, a už při jejím vzniku jsem se ať už na výboru pro životní prostředí, nebo i tady na plénu ptal, jak paní ministryně Hubáčkové, tak myslím pak pana ministra Jurečky, tak i pana ministra financí Stanjury, kdepak se tam taková částka vzala, protože kdyby byla reálná, tak by všichni ptáci cvrlikali a nad Vršovickou 65 by se klenula duha. Ta částka je ale ryze virtuální a já jsem přesvědčen, že od začátku má jediný účel - opticky snížit deficit státního rozpočtu. Já vím, že vy jste tu částku zdědil, nicméně je to teď váš rozpočet, a tak jsem se chtěl, pane ministře, zeptat, jak se na tu částku koukáte z pohledu její reálnosti, že opravdu do těch příjmů přijde, protože ona je na úkor Modernizačního fondu, a jestli jste tedy nějak schopen - protože údajně snad i pan ministr financí řekl, že teď je to vaše odpovědnost, jak s tou částkou naložíte, zda ji seženete - tak zda ji opravdu seženete. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Nyní má slovo a prostor na odpověď pan ministr Hladík. Pane ministře, prosím.

 

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík Vážená paní předsedající, vážený pane poslanče, vážení pozůstalí, díky za ten dotaz jako takový. Je potřeba si uvědomit, že státní rozpočet jako takový byl schvalován v minulém roce. Já jsem nebyl v tu dobu ministrem životního prostředí, vy jste to správně zmínil. Je potřeba si říct, že se to schválilo za trošku jiných parametrů evropské legislativy. My máme od úterý schválenou změnu, revizi směrnice obchodování s povolenkami v EU ETS. To znamená, ještě letos předložím ke schválení novelizaci zákona o obchodování s emisními povolenkami tak, aby platila od 1. ledna 2024.

To znamená, nebyl jsem u těch jednání o kontextu těch 50 miliard. My si musíme uvědomit, že samozřejmě ve změně obchodování s emisními povolenkami je jasně nastavené pravidlo, že musí být určeny pro dekarbonizaci, to znamená především směrem k cestě investičních pobídek do různých sektorů, jako je energetika, teplárenství, doprava, bydlení, stejně tak jako průmysl České republiky. Takže to je záležitost, o které samozřejmě s pane ministrem financí ještě budeme jednat.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, pane ministře. Zeptám se, zda je zájem o doplňující otázku? Je zájem. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Richard Brabec: Jak jsem řekl, že si uvědomuji, že jste opravdu při tom vzniku rozpočtu nebyl, ale teď je to už váš rozpočet. Jak jste zmínil, ta částka má vlastně dvě části. První je, zda vůbec je šance, že by něco takového mohlo přijít, protože je to nad 50 miliard. Navíc zdůrazňuji, ta částka 50 miliard je naplánovaná i do střednědobého výhledu na příští a přespříští rok, takže celkem je to 150 miliard. To už opravdu přestává sranda.

Druhá věc je, že by to - a vy jste to také částečně zmínil - znamenalo i projednání s Evropskou investiční bankou a s Evropskou komisí, protože to nejsou peníze, na které - i kdybychom se tady všichni stavěli na hlavu, nejenom vláda, ale dokonce i slovutná Poslanecká sněmovna, tak by nám to nebylo nic platné, protože o tom nemůžou rozhodnout. Takže já tomu rozumím a jenom se chci zeptat na to - vy tomu tahle rozumíte - že pokud bude naléhat pan ministr financí, tak vy mu teď těžko můžete vyhovět.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Je zájem o doplnění odpovědi? Prosím, pane ministře.

 

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík Je to tak. Vy samozřejmě znáte evropskou legislativu a znáte samozřejmě směrnici 87 z roku 2003. To znamená, Ministerstvo životního prostředí a moje předchůdkyně Anička Hubáčková položily tyto dotazy i přímo komisaři Timmermansovi. Samozřejmě by to neznamenalo jenom český kontext té změny, ale znamenalo by to i evropský kontext změny. Díky moc.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Brož, který interpeluje pana ministra Baxu. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane ministře, úplně na začátku mi dovolte, abych ocenil to, že jste téměř na všech interpelacích jako jeden z mála ministrů.

Moje interpelace se věnuje Národní galerii Praha. Mě velmi znepokojuje stav Národní galerie Praha. Je strnulá, neaktivní, ve veřejném prostoru téměř neviditelná. Z mého pohledu jde o důsledek špatného řízení a možná nedostatečné podpory ze strany Ministerstva kultury. Podle mnoha zpráv je současné vedení Národní galerie velmi chaotické, nekomunikuje se zbytkem kulturní obce a dosud ani nepředstavilo krátkodobou ani dlouhodobou koncepci rozvoje Národní galerie.

Dovolím si uvést jen několik případů pro ilustraci toho, v jak krizovém stavu se podle mě Národní galerie v současnosti nachází. Je podfinancována jako nikdy předtím a plán výstav na rok 2024 podle všech informací opět velmi zaostává za oprávněnými očekáváními veřejnosti. Palác Kinských je již dva roky zavřený. Na klíčových specializovaných pozicích typu produkce či marketing je velmi vysoká fluktuace pracovníků a interní komunikace a způsob vedení podle interních informací demotivuje i poslední aktivní zaměstnance.

Vzhledem k tomu, že Národní galerie je jednou z nejvýznamnějších kulturních institucí, mám na vás několik dotazů. Jaký je aktuální stav financování a jak plánuje Ministerstvo kultury zajistit finanční stabilitu? Uvažujete o změnách ve vedení Národní galerie? Jak hodláte znovu nastartovat výstavní aktivity Národní galerie? Kdy dojde k rekonstrukci Veletržního paláce? Co konkrétně uděláte pro zajištění toho, aby Národní galerie nejen formálně plnila své poslání? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Nyní má slovo pan ministr Baxa. Pane ministře, prosím.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa Děkuju za slovo. Dobré odpoledne, dámy a pánové, vážený pane kolego... Tady se taky oslovujeme prostřednictvím? (Předsedající: Ano.) Vážený pane kolego Broži, prostřednictvím paní místopředsedkyně, děkuji za vaši interpelaci. Vznesl jste několik důležitých otázek. Já si dovolím v té krátké pětiminutové době na ně odpovědět v nějaké větší či menší míře podrobnosti tak, jak si to ty jednotlivé body vyžadují.

Obecně platí, že Národní galerie je samozřejmě prvním muzeem umění v naší zemi, je to tedy nejdůležitější sbírkotvorná instituce svého druhu, a dlužno dodat, že se potýká dlouhodobě s poměrně významnou mírou podfinancování. To nemá smysl jakýmkoliv způsobem zakrývat. Já jenom konstatuji, že jsem ten stav zdědil. Nám se podařilo v loňském roce v rámci rozpočtu kompenzovat narůstající náklady, které se týkají energií a tak podobně, ale prostě dlouhodobý stav Národní galerie z hlediska financování není dobrý a myslím si, že bude určitě jedním z významných priorit kteréhokoliv ministra kultury v budoucnosti tento stav zlepšit. Snažím se o to i já.

Národní galerie se také potýká s celou řadou problémů, které historicky zdědila. Tedy nejvážnější bezpochyby spočívá v tom, že nemá kvalitní depozitární zázemí. Já jsem rozhodl o tom, že i řekněme za cenu určitého předělání velkých investičních plánů ministerstva, takzvaného Národního kulturního dědictví - tak se jmenuje ten investiční program - dostane prioritu výstavba depozitáře Národní galerie v Jinonicích. Jedná se o novostavbu v ceně více než 2 miliardy korun, která je nezbytně nutná k tomu, aby se mohly rozvíjet ostatní řekněme aktivity nebo činnosti Národní galerie. Takže na výstavbě depozitáře v Jinonicích se v současné době intenzivně pracuje. Jsme v úrovni přípravy nějaké dokumentace a je to prioritní akce. Nemá smysl do té doby - to říkám úplně otevřeně - investovat jakékoliv větší sumy do Veletržního paláce. Nesouhlasím ale s tím, že by Veletržní palác byl nějakým uzavřeným nefunkčním prostorem. Jenom v letošní sezoně je tam možné navštívit skvělé výstavy. Je tam Eva Koťátková, je tam krásná nová expozice moderní architektury, řada dalších se tam plánuje. Bude tam představena moderní expozice nebo expozice současného nebo moderního a současného umění, takže v rámci možností Veletržní palác žije, včetně toho, že je tam v té části Prahy velmi oblíbená kavárna. Podmínkou toho, aby se Veletržní palác stal plnohodnotným výstavním prostorem pro Národní galerii, je výstavba depozitáře v Jinonicích, aby se z ne úplně vyhovujících prostor depozitární sbírkové předměty ve Veletržním paláci přestěhovaly a pak se mohlo přistoupit ke generální rekonstrukci Veletržního paláce. Je to věc, která nebude vyřešena v řádu nízkých let. Je to otázka dlouhodobá, ale pro Národní galerii nezbytná.

Co se týká vašich otázek personálních. Já už jsem několikrát veřejně uvedl, že míním ředitele hodnotit a hodnotím podle toho, jak naplňují své cíle a úkoly, které jim svěřilo ministerstvo. V současné době ministerstvo projednává střednědobou koncepci Národní galerie, intenzivně se na ní pracuje. Její součástí mimochodem je také řekl bych historicky poprvé v poslední době udělaný rozbor potřebnosti jednotlivých objektů, ze kterých vychází, že ve chvíli, pokud se podaří úspěšně naplnit výstavbu depozitáře v Jinonicích a rekonstrukce Veletržního paláce, bude možné uvažovat o opuštění některých budov. Paní generální ředitelka Knast se určitě všem těmto úkolům pečlivě věnuje.

Na jakoukoli veřejnou diskusi, a záměrně se trošku usmívám, je vždy nejobtížnější téma vlastního obsahu, to znamená, zda výstavní program je, nebo není adekvátní. Názory odborné veřejnosti se na to samozřejmě liší, já si nečiním nějakou ambici to úplně hodnotit. Ale rád bych pozval vás a prostřednictvím paní místopředsedkyně i ostatní kolegy k návštěvě třeba výstavy Josefa Mánesa ve Valdštejnské jízdárně, což je nedávno otevřená nádherná výstava. Čeká nás v letošním roce výstava Petra Brandla a třeba v tom Veletržním paláci krásná výstava Evy Koťátkové.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za perfektní dodržení času. Zeptám se pana poslance, zda je zájem o doplňující otázku? Je zájem. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji za odpovědi. Chápu, že to není těžké, vy to samozřejmě svým způsobem musíte hájit. Nicméně vždycky za něco může hlava - vedení něco vede, to znamená, buď tu sféru vedete vy jako ministr kultury, nebo vedení Národní galerie, a je třeba i z těchhletěch věcí vyvádět nějakou odpovědnost.

K tomu Veletržnímu paláci - tam jde o to, jak se s tím prostorem vůbec pracuje, protože pokud tam návštěvníci chodí mezi několika patry, která jsou v podstatě prázdná nebo poloprázdná, nějaké zastavěné stěny, je to špatně, protože ty exponáty, a to vám dávám za pravdu, jsou opravdu úžasné, Národní galerie disponuje skvělými exponáty. Takže já vím, že vás nemohu tlačit do té odpovědi, k té personální. Ale vždycky, jak se říká, ryba smrdí od hlavy a neutěšený stav fungování Národní galerie už tady je nějakou dobu. Jestli ještě se k tomu přece jenom nějak vyjádříte, nebo ne, nechám na vás.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Čas, pane poslanče, děkuji. Je zájem o doplňkovou odpověď, prosím pana ministra.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa Děkuju, paní místopředsedkyně. Jak už jsem, pane kolego, prostřednictvím paní místopředsedkyně, zmínil, já se snažím ředitele našich institucí hodnotit podle konkrétních kroků a prací na plnění úkolů ministerstva i těch, které si oni sami vytyčí. Paní generální ředitelka Knast v klíčových věcech, o kterých jsem hovořil, jako je třeba změna různých prostor Národní galerie, příprava depozitáře, pracuje intenzivně. A samozřejmě co se týká toho obsahu, vždycky bude v odborné veřejnosti, a speciálně to tedy platí u Národní galerie, velká rozprava o tom, jestli výstavní plán je dostatečně bohatý, nebo jestli je konzervativní, jestli přináší nějaké novinky, nebo nikoliv.

Musíme si objektivně říct, že stávající finanční situace Národní galerie neumožňuje v nějaké větší míře pořádat takové ty velkolepé výstavy, pro které se někdy používá v té komunitě samotné termín blockbustery. Ale já si myslím, že výstavní program Národní galerie, který vychází, a to s vámi souhlasím, z mimořádně hodnotných vlastních sbírek, nabízí velmi zajímavý pohled na různá témata výtvarného umění, viz ten Josef Mánes, který není tradiční výstavou, kde je velké množství Mánesových obrazů a nic dalšího.

Zmíním ale jednu věc, abych doplnil jednu z těch vašich otázek. Já si myslím, že je zapotřebí trochu změnit postavení garanční rady Národní galerie. V současné době se na tom pracuje, brzy ten koncept představíme. Chtěl bych, aby garanční rada Národní galerie se stala takovým bych řekl pružnějším orgánem, mým poradním orgánem a nástrojem pro komunikaci s odbornou veřejností, protože mně jako ministrovi bych řekl, že ani příliš nepřísluší komentovat věci, které se týkají třeba obsahu výstavního programu, ale garanční rada má v tom určitě volnější ruce. Tak to bych chtěl změnit.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, pane ministře. Další v pořadí je paní poslankyně Mádlová, která interpeluje pana ministra Balaše. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, ráda bych se vás zeptala, jaký je váš plán na personální zajištění, a hlavně udržení odborníků, jako je psycholog anebo speciální pedagog v pedagogicko-psychologických poradnách a speciálněpedagogických centrech, jaké pobídky pro ně máte, aby v rezortu školství pracovat chtěli, a hlavně abychom je udrželi, protože i zpráva České školní inspekce jednoznačně ukazuje, že přítomnost těchto podpůrných pozic je velmi důležitá, žádoucí a tam, kde se žáci s určitým znevýhodněním vzdělávají, tyto pozice, jako je speciální pedagog, psycholog a asistent pedagoga, fungují velmi dobře. Česká školní inspekce také konstatuje, a je to samozřejmě i názor odborné veřejnosti, že jejich přítomnost zlepšuje odbornou péči, zlepšuje kvalitu vzdělávání a ulehčuje i práci učitelům.

Chtěla bych se vás také zeptat na to, jak chystáte finanční stabilizaci, odkdy plánujete i financování ze státního rozpočtu, protože zatím do roku 2025 převážná část z nich je placena z evropských strukturálních fondů, ze šablon, a jistě je potřeba udělat nějakou institucionalizaci těchto pracovních pozic, aby byla jistota, že v tomto směru nebude kvalita vzdělávání u žáků se znevýhodněním nějakým způsobem negativně ovlivněna. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Pan ministr Balaš je omluven, tak vám bude, paní poslankyně, odpovězeno do 30 dnů písemně.

Další v pořadí je pan poslanec Wenzl, který interpeluje paní ministryni Černochovou. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Vážená nepřítomná paní ministryně, v uplynulých dnech jsme měli možnost dovědět se z otevřených zdrojů, například Seznam.cz ze dne 11. 4., že 18. května letošního roku proběhne cvičení - nácvik odvodního řízení krajskými vojenskými velitelstvími pro případ nutnosti provedení odvodů v budoucnu. V této souvislosti bych se vás chtěl zeptat, paní ministryně, a nejen já, dovědět se odpovědi na pět otázek:

1. Jste přesvědčena, že v této věci proběhla správná komunikace ze strany Armády České republiky?

2. V případě, že ne, jaká byla přijata opatření k tomu, aby v budoucnu k tomuto nedošlo?

3. Byla do přípravy tohoto cvičení zapojena Česká lékařská komora, případně Svaz praktických lékařů?

4. Proběhne plánované mobilizační cvičení odvodního řízení v plánovaném termínu?

5. Kdy a v jakém rozsahu na úrovni kraje, České republiky od 1. ledna 2005 doposud proběhla cvičení tohoto typu, případně jiná se zapojením praktických lékařů pro dospělé a s jakým výsledkem?

Vůbec nezpochybňuji provedení tohoto cvičení, ale mám zde několik pochybností o způsobu přípravy a plánu jeho faktického provedení. Tímto cvičením chce armáda, aby si praktičtí lékař natrénovali, jak provádět odvodní řízení pro případ, že by v budoucnu k odvodům došlo.

Byl se někdo z těch, kteří připravovali toto cvičení, podívat do ambulance praktických lékařů pro dospělé, jak to tam vypadá v pracovní den v dopoledních hodinách? Pokud by tomu tak bylo, tak by nikdy nemohl být stanoven uvedený čas pro jeho provedení. Trochu mi to připadá, že se opět vypustil balonek a čekalo se, co nastane. Vidím zde, že opět bylo rozhodnuto ze shora o něčem, co není projednáno s těmi, kterých se má dotyčná věc týkat.

Děkuji vám, paní ministryně, za odpovědi na výše uvedené otázky.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Paní ministryně je řádně omluvena, takže i vám, pane poslanče, bude odpovězeno do 30 dnů v souladu s jednacím řádem.

Další v pořadí je paní poslankyně Balaštíková, která interpeluje pana ministra Nekulu. Bohužel, paní poslankyni v sále nevidím, tímto tedy její interpelace propadá.

Další v pořadí je paní poslankyně Mračková Vildumetzová, která interpeluje pana ministra Rakušana. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Vážený pane ministře vnitra, v první řadě děkuji za vaši přítomnost na interpelacích.

V letošním roce se uskutečnily prezidentské volby, příští rok nás čekají volby do Evropského parlamentu a já jsem vás již několikrát žádala a vyzývala, ať už to bylo na bezpečnostním výboru, nebo prostřednictvím sociálních sítí, abyste mně a všem lidem předložil, kolik bylo v rámci prezidentských voleb vydáno a odevzdáno voličských průkazů. Přece není možné, aby Ministerstvo vnitra, které je zodpovědné za průběh voleb, nemělo tyto údaje k dispozici. Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a nyní má prostor pan ministr Rakušan. Pane ministře, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Hezký den, vážená paní místopředsedkyně, vážená paní poslankyně, prostřednictvím paní předsedající. Já jsem trochu vyzvídal, čeho se to bude týkat, a snažil jsem se odhadovat, takže tady mám několik stránek toho, co se týká volební legislativy, voleb, abych byl připraven na to, na co se paní poslankyně, která byla tajuplná a neprozradila mně svoji interpelaci dopředu, bude ptát.

Na voličské průkazy jsem připraven z toho pohledu, kolik ztracených voličských průkazů jsme v České republice od roku 2015 měli a bylo hlášeno jednotlivými úřady. Tady se jedná o přesně 115 ztracených voličských průkazů, přesně v seznamu, které tady máte uvedeny, jsou to jednotlivá čísla. Před prezidentskými volbami, což se týká roku 2021, pardon, 2023, omlouvám se, tady jsou hlášeny v jednotkách voličské průkazy - hlášeny jako ztráta voličského průkazu. Samozřejmě to číslo celkově vydaných voličských průkazů jako takové, to je věc, kterou vydávají jednotlivé obce, to víme samozřejmě, a my jako ministerstvo máme podrobný přehled všech voličských průkazů, které byly hlášeny jako voličské průkazy ztracené.

Takže teď z hlavy, pokud jste mně nedala vy tu příležitost, abych se připravil, vám určitě neřeknu celkové číslo voličských průkazů. Tady v té chvíli se odkážu na to, že vám odpovím písemně, nicméně mám tady k nahlédnutí pro vás, vážená paní kolegyně prostřednictvím paní předsedající, seznam ztracených voličských průkazů. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Zeptám se paní poslankyně, zda je zájem o doplňující dotaz? Je zájem. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Určitě mám zájem o doplňující dotaz. Jde o to, že když jdete do volební místnosti, v té volební místnosti každý volič dostává obálku a počítá se počet vydaných a odevzdaných obálek, a vy jako Ministerstvo vnitra nevíte, kolik bylo vydáno a odevzdáno voličských průkazů? Je to vůbec možné? Vždyť přece to je strašně důležitý údaj. Vydává to 6 250 obcí, já to vím. A chodí tam někdo na kontrolu? Vy jste mi řekl, že se ztratilo 115 voličských průkazů, ale ono se jich ztratilo za ta léta už velké množství, je to v tisících. Takže já neříkám, že se někde něco děje špatně, ale opravdu se pozastavuju nad tím, že Ministerstvo vnitra nedisponuje číslem. A já si myslím, že na to mají právo všichni občané, aby věděli, kolik v prezidentských volbách bylo vydáno a odevzdáno voličských průkazů. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Má zájem pan ministr o doplňující odpověď? Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Určitě mám zájem o doplňující odpověď. V současné době máme v legislativním procesu zákon o správě voleb. Zákon o správě voleb jsme technicky připravovali dlouho a navázali jsme na vaši práci, respektive předchozí vlády, předchozího pana ministra, kdy jednotlivé schůzky k tomuto zákonu byly pravidelně svolávány asi od roku 2016 nebo 2017. Já sám jsem se jich za STAN účastnil v roce 2019 poprvé. Z tohoto zákona vychází řada velmi zajímavých podnětů, které podle mě jsou k projednání tady ve Sněmovně. Doufám, že se neobjeví třeba obstrukce kvůli tomu, že nebudeme s něčím spokojeni - třeba, já nevím, někdo tam přidá instrument korespondenční volby a podobně - a schválíme ten zákon o správě voleb, protože pokud ho schválíme, budeme mít elektronický přehled v systému o každém jednotlivém úkonu, který volební komise udělá, a samozřejmě o vydání voličského průkazu jako takového. Elektronizace voleb k tomu vede.

V současné době vydávají voličské průkazy skutečně jednotlivé obce. Není to centrální úkon, je to úkon na obecní úrovni, a Ministerstvo vnitra povinně z každé obce eviduje voličské průkazy, které jsou hlášeny jako odcizené, ztracené. Taková čísla voličských průkazů samozřejmě poskytuje volebním místnostem jako takovým, aby nedošlo ke zneužití některého z těch volebních průkazů.

Pomozte nám schválit nový zákon o správě voleb, já se na to těším. Teď jsem měl na Ministerstvu vnitra vašeho pana kolegu Vondráčka, tak doufám, že průběh bude hladký a v příštích volbách můžeme mít krásný přehled o všem, včetně voličských průkazů. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji, pane ministře. Další v pořadí je pan poslanec Letocha, který také interpeluje pana ministra Rakušana. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Petr Letocha: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, má interpelace se bude týkat velké novely služebního zákona. Poslanecká sněmovna v minulém roce schválila takzvanou malou novelu služebního zákona a vy jste avizoval, že na ni naváže velká novela, kterou představíte v roce letošním. Rád bych se tedy zeptal, jak je příprava novely daleko a s jakými změnami v ní počítáte? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. A nyní má slovo pan ministr. Pane ministře, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Ano, s velkou novelou služebního zákona se počítá. V současné době to má pod sebou nejvyšší státní tajemník Jindřich Fryč, který vede rozhovory i na úrovni nějaké politické shody a hledání konsenzu pro tento zákon. Má samozřejmě větší ambice, jeho největší ambicí je odpolitizování, vytvoření apolitické státní správy, nezávislé státní správy. To je klíčový požadavek, který tady byl formulován, a samozřejmě - a to já oceňuji velmi - je komunikováno i s jinými aktéry, nejenom s politickým prostředím, ale zároveň třeba i s různými neziskovými organizacemi, které se dlouhodobě v České republice zabývají transparentností, otevřeností, rychlostí a efektivitou státní správy. Zkoušíme tedy konzumovat i podněty, které přicházejí mimo klasické politické prostředí.

Základní atributy, které by měl tento zákon splňovat, je zjednodušení a zrychlení personálních procesů, kdy stávající úprava některých druhů změn a některých druhů skončení služebního poměru je zbytečně komplikovaná, neboť se o nich vede správní řízení, zavedení dohody o odvolání představených. To je myslím zajímavý institut, takzvaný gentlemanský odchod na základě dohody mezi služebním orgánem a představeným, zvýšení mobility státních zaměstnanců. Zpružní se úprava přechodu na jiné místo, zpružní se možnost personálního posílení určitých úřadů v personálně vypjaté době nebo v době mimořádných událostí jako nejrůznějších živelních pohrom, ale i třeba migrační krize a podobně, zvýšení hospodárnosti výkonu státní služby. Prodlouží se doba trvání služebního poměru potřebná pro nárok na odbytné - to je taky jeden z těch požadavků, který tady je, zkrátí se doba zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů, to je takzvaný bazén, ve kterém se pohybují lidé, kteří z nějakého důvodu o svoji pozici přijdou. Chceme také zlepšit i kárné řízení, kdy chceme mít možnost skutečně ovlivňovat a dávat dostatečný postih za opakované porušení služební kázně, a nakonec zefektivnění služebního hodnocení a vzdělávání státních zaměstnanců, stejně jako úprava organizačních věcí státní služby, to je to, co je určitě velmi důležité.

Ten zákon, respektive ta novela, je poměrně daleko. Došlo se k základním shodám na úrovni koalice. Dalším krokem je jednání s opozicí ještě předtím, než zákon půjde do Poslanecké sněmovny. K tomu jsme se zavázali a já doufám, že ještě v letošním roce by se mohl objevit v systému. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, pane ministře. Zeptám se pana poslance, zda je zájem o doplňující dotaz? Není tomu tak.

Dalším v pořadí je pan poslanec Kolovratník, který interpeluje také pana ministra Rakušana. Pana poslance ale nevidím, takže jeho interpelace propadá. Dále v pořadí je paní poslankyně Berkovcová, která interpeluje pana ministra Balaše. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji za slovo. Vážený pane nepřítomný ministře, vy jste jmenoval jako ředitele Cermatu v září 2022 Miroslava Krejčího. Z bezpečnostní komunity se k nám dostala informace, že pan Krejčí, který byl i v minulosti pravděpodobně stíhán za bezpečnostní problém na Ministerstvu vnitra, kdy rozvrátil bezpečnost ministerstva neoprávněným zásahem, způsobil i na Cermatu závažný problém. Možná se mu podařilo rozvrátit systém přijímacích a maturitních zkoušek.

Ihned po jmenování ředitelem Cermatu zvýšil limit na zadávání zakázek přímým oslovením ze 100 000 na 500 000. Po svém jmenování nakoupil tiskárny, které se nejenom ukázaly jako nefunkční, ale otevřely přístup i třetím osobám k údajům v testech. Možná proto, aby pochybení s nefunkčními tiskárnami zakryl, používá již nepodporované tiskárny, respektive bezpečné tiskové řešení společnosti Konica Minolta, a v tomto jste vy, pane ministře, poukazoval auditem. Ale hlavně, neoprávněně zasáhl do integrity a bezpečnosti informačního systému a vydal prokazatelně bezpečnostní a přihlašovací údaje třetí osobě. Tato neoprávněná manipulace s databází žáků na živém systému vedla ke zhroucení databáze a bylo ji nutné opravovat. Takovéto zásahy prováděl v průběhu přihlašování žáků ke studiu.

Myslíte si, pane ministře, že ve světle těchto událostí je možné, aby pan ředitel Krejčí zastával i nadále funkci ředitele Cermatu? A můžete nám, prosím, sdělit, jaký bude další postup ve věci narušení bezpečnosti a důvěryhodnosti počítačového systému a kdy a jak zabezpečíte, aby hlavní úkol Cermatu, zabezpečení jednotné přijímací zkoušky a společné části maturitní zkoušky, byl naplněn bez skandálu? Těším se na vaši písemnou odpověď. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, paní poslankyně. Pan ministr Balaš je omluven, takže vám bude odpovězeno do 30 dnů. Další v pořadí je pan poslanec Kettner. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji, paní předsedající. Pane přítomný ministře, ve školství byla zavedena shora absolutně nepovinná inkluze a učitelé, běžní pedagogové, kteří jsou nuceni vykonávat práci speciálních pedagogů, byli chlácholeni tím, že peněz je dostatek a asistentů, kteří jim nějakým způsobem s tím pomohou, že bude také dostatek. Nyní ovšem připravujete takzvanou nejdříve parametrizaci asistentů pedagoga, nyní se to kamufluje slovem institucionalizace, ale je to pořád to stejné, kdy v rámci úsporných opatření dojde k drastickému snížení počtu asistentů pedagoga.

Vycházím z údajů, které byly zveřejněny i na České televizi, čili ve školách s vyšším podílem dětí se specifickými vzdělávacími potřebami 38 % pokles asistentů pedagoga, malá vesnická škola -73 % asistentů pedagoga, u středně velké městské školy 22 % pokles a u velké sídlištní školy -38 %. Je to něco katastrofálního a asistenti samozřejmě celkem logicky nebudou, odejdou, děti zůstanou. Bude to mít katastrofální vliv.

A já se tedy ptám. Pokud jsou tato čísla reálná, tyto záměry berete vážně a je to váš krok A, jestli jste připraven učinit i krok B, to znamená, pokud nechcete katastrofální výsledky ve školství, zda jste připraven buď úplně zrušit, nebo velice radikálně upravit tu nepevnou inkluzi, jinak v českém školství dojde ke katastrofě. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Pan ministr Balaš, jak už zaznělo, je omluven. I vám bude, pane poslanče, odpovězeno do 30 dnů. Další v pořadí je paní poslankyně Peštová, která interpeluje pana ministra Hladíka. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane ministře, domácnosti začnou od roku 2027 platit emisní povolenky za emise z rodinných domů, bytů s vlastním kotlem a osobní auta. Průměrná rodina bude mít celoroční navýšení nákladů zhruba 13 až 21 tisíc. To není málo, 13 až 21 tisíc! Kam se ztratila vaše hesla proklamující - nebo která říkal pan Fiala - že v rámci českého předsednictví bude potřeba otevřít otázku energetické politiky tak, aby byla výhodná pro Českou republiku?

Nebo další, to, co proklamoval pan premiér Fiala, když napadal pana Babiše, všichni si to pamatujeme, v Duelu, že neřešil povolenky ani rezervu a neudělal vůbec nic, takže moje otázka zní, co Česká republika, respektive co jste udělali vy pro to, abyste udrželi pozici v parlamentu Evropské unie, která snížila nebo změkčila to nařízení nebo respektive tu revizi směrnice - to, co předložila Komise, parlament to změkčil a řekl, že by to nemělo dopadnout na domácnosti, domácnosti z toho byly vyjmuty a zůstal tam pouze komerční sektor. Ale když se to dostalo na tripartitu, ve své podstatě vy jste to tam zpátky vrátil. Takže vy jste byli ještě přísnější, než byla pozice Evropského parlamentu. Tak mě zajímá, co Česká republika, respektive vy jako ministr nebo pan premiér, na Radě udělal pro to, aby domácnosti tam nebyly započítány. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času a nyní má slovo pan ministr. Prosím, pane ministře.

 

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík Vážená paní předsedající, vážení a paní poslankyně, vy moc dobře víte, že já jsem u toho nebyl. To je potřeba si říct, protože jsem ministrem měsíc. Nicméně Česká republika a české předsednictví dojednalo všechny a celý balíček klimatických zákonů. To je první důležitá věc. Druhá důležitá záležitost je, že to byla Česká republika a česká pozice, která dojednala 30 % volných emisních povolenek pro naše teplárny.

Jsme země, která (kde?) je 4,2 milionu lidí zásobováno teplárnami. Vyjednali jsme to, že pro spalování odpadu, to znamená, naše Zeva včetně rozšířených Zev, nebudou mít povolenky. Dále jsme vyjednali sociálně klimatický fond tak, aby žádné věci nedopadly na obyvatele s nižšími příjmy. Dále už dnes nám běží velmi úspěšný projekt Nová zelená úsporám, Nová zelená úsporám Light. Od 9. ledna to je skoro 25 000 žadatelů o okna, zateplení, výměnu dveří.

Teď k tomu přidáváme fotovoltaiku a fototermiku pro ohřev teplé vody a to jsou konkrétní kroky, ne v roce 2026, 2027, které přispívají ke snižování výdajů za provoz domácností už teď. Stejně tak velmi masivně rozjedeme dotace pro oblast bytových domů, to znamená, jak pro družstva, tak pro esvéjéčka, tak pro vlastnické bydlení jako takové. Díky moc.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Zeptám se, zda je zájem o doplňující dotaz? Je tomu tak. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Pane ministře, my si nerozumíme. Já chápu, že jste vy konkrétně u toho nebyl, ale vaše stáj tam byla, KDU-ČSL tam bylo, protože když bych měla začít, byla to paní ministryně Hubáčková, pak to byl pan ministr Jurečka, vy pokračujete v té stáji dál. V každém případě, vy jste mi asi nerozuměl. Já se nebavím o tom, co jste všechno - to už my jsme tam dávno předtím byli, kteří jsme se snažili o to, co vy tady říkáte, aby to fungovalo. Já se bavím o tom, že máme EU ETS II a EU ETS I. Teď se bavím o EU ETS II, o dopravě a o domácnostech. Pozice parlamentu byla změkčující, to znamená, že domácnosti z toho vyjmuli, a teď jste to tam vrátili zpátky. To znamená, že jste tam ty domácnosti vrátili zpátky. Mě spíš zajímá, co jste udělali pro to, aby ta pozice zůstala alespoň pozicí toho parlamentu. To je moje otázka. Mě vůbec nezajímá, co děláte dalšího, to je samozřejmé, to je logické, protože když to z Evropské unie padá, je logické, že musíte dělat všechno pro to, abyste to nějakým způsobem změkčili, ale tady jste naopak přitvrdili. A to mě zajímá.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Ano, děkuji. Je zájem o doplňující odpověď? Je zájem od pana ministra. Prosím.

 

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík My jsme nic nepřitvrdili, já zdůrazňuji, že jsme nic nepřitvrdili. To, co je zásadní, to bude platit opravdu od roku 2027. A my už dnes investujeme do těch projektů proto, aby se nejenom průmysl, doprava, teplárenství, ale i domácnosti připravily do budoucna. Díky.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Nacher, který interpeluje pana ministra Kupku. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já vím, že pan ministr Kupka je omluven, budu rád, když mně i písemně odpoví. A já, protože ta problematika je celkem závažná, stejně pak budu tu ústní interpelaci opakovat při první příležitosti.

O co jde: jde o věc, se kterou jsem už interpeloval pana ministra. Cílem není kritika, cílem je vyřešit problém, kdy se nepropisují údaje z rejstříku exekucí do rejstříku vozidel, takže nastává praxe, bohužel, že si někdo koupí auto, které je v exekuci. Exekutor potom dotyčnému zavolá, chce, aby vrátil to vozidlo. Kdyby se to pro propsalo do registru vozidel, tak by tyhlety situace nenastávaly.

V tomto duchu jsem interpeloval pana ministra, je to asi pět měsíců, s tím, že bylo přislíbeno, že se Ministerstvo dopravy spojí s Ministerstvem spravedlnosti a vyřeší se nějaký systém. Já jsem za to byl vděčen. Nicméně teď mi přišel další případ, kde už dochází k takzvanému řetězení, a to je problém. To znamená, někdo si koupí auto, které je v exekuci, ví, že když ho odevzdá exekutorovi, nemá ani auto, ani peníze, tak ho prodá, dělá, že neví, že bylo v exekuci, a vlastně to spadne, ten Černý Petr, na dalšího. Jinými slovy, vlastně ti občané po určitém zoufalství už vlastně se sami potom začnou podílet na porušování zákona.

V tomhletom případě pak to může skončit tak, že takovýto vůz může být pětkrát, šestkrát prodán, protože když někdo zjistí, že auto je v exekuci, tak se toho bude dál zbavovat. Interpelace směřuje k tomu, jaký je aktuální stav toho propojení těch registrů exekucí s registry vozidel. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času. Pan ministr Kupka je omluven, bude vám řádně odpovězeno písemně do 30 dnů.

Další v pořadí je paní poslankyně Lesenská, která interpeluje pana ministra Jurečku. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Vážená paní předsedající, vážení zástupci vlády, kolegyně, kolegové, já jsem si připravila interpelaci na pana ministra Jurečku na téma Česká správa sociálního zabezpečení a důchody. Bavila jsem se s kamarádkou, její manžel dosáhl důchodového věku, chtěl odejít do důchodu, kam také odešel, ale protože byl upozorněn a ví, jak státní správa funguje, zavčasu si žádal o přiznání důchodu. Učinil tak v listopadu, na začátku listopadu loňského roku. Do důchodu odešel k 1. březnu letošního roku a dodneška od České správy sociálního zabezpečení nemá ani potvrzení, že tu žádost přijali a začali ji zpracovávat.

Takže můj dotaz je vlastně úplně jednoduchý: Jak Česká správa sociálního zabezpečení funguje v rámci správního řízení? Jak dodržuje právní řád? Jednoduchá otázka. Děkuju za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, paní poslankyně. Pan ministr Jurečka je omluven, takže i vám bude odpovězeno písemně do 30 dnů. Další v pořadí je pan poslanec Babka, který interpeluje pana ministra Baxu. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Ondřej Babka: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Jsem rád, že je zde přítomen pan ministr kultury. Co jsem ovšem méně rád, je, že stejně jako čeští občané se dovídáme z médií opět ty balonky, které vláda vypouští, objevují se v mediálním prostoru a objevují se tam informace, že váš kabinet, respektive ministr financí Stanjura, plánuje zvyšovat DPH u kultury do sazby 21 %, a to přitom, kdy rezort kultury byl nebo kultura obecně je jedním z nejzasažitelnějších rezortů v období pandemie, a jen co se stihl z toho aspoň částečně dostat, tak mu chystáte ránu další.

Pane ministře, přesunutí vstupenek na kulturní akce do 21% sazby daně z přidané hodnoty by podle zástupců kulturní obce znamenalo ohrožení jejich rezortu a já s nimi samozřejmě souhlasím. My jsme vnímali, naše vláda, důležitost kultury a snažili jsme se podpořit kulturu v tom složitém období, a uvědomili jsme si pozitivní externality. Kultura totiž není jenom zábava, kultura zvyšuje vzdělanost, národní hrdost, zvyšuje příjmy z turistického ruchu a celý kulturně kreativní průmysl vytváří značnou část našeho národního bohatství.

Navíc pokud by se zvýšilo DPH na knihy ze současných deseti na 14 %, tak by Česko mělo dokonce jednu z nejvyšších DPH na knihy v Evropě, a už dnes sledujeme výrazný pokles prodeje knih. Suma sumárum je to mimořádně špatný nápad z dílny ODS na zvýšení DPH u kultury a mohlo by to mít významně negativní dopady na celou Českou republiku - na vzdělanost, na turistický průmysl, na ekonomiku země jako celku, a proto je důležité pečlivě zvažovat tyto změny. A já se ptám, pane ministře, bojujete za kulturu? (Předsedající: Čas, pane poslanče.) A budete za ni bojovat i v tomto konkrétním případě? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. A nyní má slovo pan ministr. Prosím, pane ministře.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, pane poslanče, prostřednictvím paní místopředsedkyně, chci jenom podotknout, že neexistuje nic, čemu se říká návrh ODS na zvýšení DPH v oblasti kultury, ani na vstupenky, ani na knihy. Jenom podotknu, že byl zpracován materiál, který obsahuje mnoho různých návrhů, opatření, které jsou propočítány, ale rozhodně neexistuje žádný materiál, který by byl návrhem indikujícím takové rozhodnutí, o kterém vy tady hovoříte.

Jenom podotknu, že rozpočet ministerstva je v roce 2023 nejvyšší, který byl v historii, kompenzovali jsme velké dopady, které se týkaly energií, zajistili jsme finanční prostředky do dotačních programů v době, kdy se ztěžuje celkově situace v souvislosti s inflací a s dalšími těmito opatřeními, takže si myslím, že přístup naší vlády k rezortu kultury je velmi zodpovědný.

A pak ještě podotknu tedy jednu věc, trošku související a trošku nesouvisející s vaším konkrétním dotazem, a to je to, že současný zákon obsahuje už poměrně významné osvobození některých kulturních aktivit od DPH. Někdy toto v té veřejné diskusi dostatečně nezaznívá, ale kulturní akce organizované prostřednictvím nebo zajišťované, organizované pořádané příspěvkovými organizacemi v různých stupních veřejné správy, pořádané neziskovým sektorem a s nimi související akce, jsou osvobozené. Tak jenom, že někdy v té diskusi se tento samotný fakt příliš nevyskytuje a je dobré i v této souvislosti (ho) zmínit. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Zeptám se, zda je zájem od pana poslance na doplňující dotaz. Je tomu tak. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo ještě jednou. Pane ministře, děkuji částečně za tu odpověď. Já jsem jenom pouze chtěl vědět, jestli si to uvědomujete. To, že to zvýšení z 10% částky na 21 % by pro kulturní sektor byl opravdu problém, že už dnes je výrazná ekonomická demotivace občanů utrácet za kulturní statky a že kulturu by to výrazně ohrozilo. Prostě jenom chci od vás zde slyšet, zda si to uvědomujete a zda v případě, že nějaký takovýto návrh na vládu přijde a budete o tom uvažovat, takže prostě budete bojovat za to, že kultura zůstane v nižší sazbě a nebude se zvyšovat DPH na 21 %. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Zeptám se, zda je zájem o doplnění odpovědi? Prosím, pane ministře.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa Pane poslanče, prostřednictvím paní místopředsedkyně, jenom připomenu vlastně, proč se v současné době vede diskuse uvnitř vládní koalice o konsolidaci veřejných financí - protože ten stav je dlouhodobě naprosto neudržitelný a zdědili jsme ho, nebo start současné neutěšené situace nastal bezpochyby za vlády Andreje Babiše. To můžete desetkrát se tomu divit, nespokojeně kroutit hlavou, popírat to, ale takto to je. Ten první mnohosetmiliardový rozpočet přišel v roce 2000 (?) se schodkem mnoho set miliard korun, přišel v covidové době, ale jenom připomenu zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu, která jednoznačně prokázala, že ty takzvané covidové výdaje vlastně sloužily na nějaké řešení covidových problémů jenom v menší míře. A to je úplně neúprosná situace a právě naše vláda velmi zodpovědně přistupuje k této situaci a chce ji řešit.

A znovu říkám, neexistuje žádný konkrétní hotový návrh, existují analytické podklady, debata uvnitř koalice na toto téma probíhá, ale myslím si, že je fakt poctivé, když vy tady toto téma zmiňujete, současně úplně poctivě k tomu říct, že hasíme požár, jehož začátek byl založen Andrejem Babišem.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Černý, který interpeluje pana ministra Nekulu. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Oldřich Černý: Děkuji za slovo, dobrý den. Vážený pane nepřítomný ministře zemědělství, bohužel svoji interpelaci narychlo jsem předělal, protože nemá cenu hovořit o věcech, když tady nejste, ale přehodnotil jsem jí daleko důležitější věc. Protože jako jediný jste nezareagoval na zdraví ohrožující situaci zatím ve státech východní Evropy Vé čtyřky, ale již se přidávají i další státy - Bulharsko, Rumunsko, Slovinsko, způsobujete v této zemi, a my to sledujeme každou hodinu, svým liknavým postupem vlnu paniky u našich spotřebitelů. Po včerejším prohlášení slovenského ministra zemědělství Samuela Vlčana, že ukrajinské obilí je otrávené zakázanými pesticidy, stále tvrdíte, že u nás je vše v nejlepším pořádku. Sám jsem to viděl asi před hodinou v České televizi.

Žádám vás za všechny české spotřebitele, kteří právě teď nevědomky mohou nakupovat výrobky z tohoto jedovatého obilí: Postavte se k této situaci jako správný ministr, jako chlap, a okamžitě nařiďte taková řešení, která tuto situaci zastaví, nebo odstupte! Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Pan ministr Nekula je omluven, takže vám bude, pane poslanče, odpovězeno písemně do 30 dnů dle jednacího řádu.

Další v pořadí je pan poslanec Koten, který interpeluje paní ministryni Černochovou. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji. Vážená paní předsedající, dámy a pánové, vážení ministři, vážená paní nepřítomná ministryně, já bych se rád dotkl jednoho tématu, které poslední dobou je skloňováno v mainstreamových sdělovacích prostředcích. Obrana chce údajně nakoupit kritizovaná útočná vozidla násobně dráž než Britové. To je titulek mainstreamového serveru iDNES. Jedná se o to, že armáda celkem by chtěla nakoupit 159 vozidel s odhadovanou cenou 5,6 miliardy a samozřejmě ještě další zhruba za další 2 miliardy by chtěla nakoupit další vozidla pro 601. skupinu speciálních sil v Chrudimi.

Když se podíváme na to, za kolik to koupily britské ozbrojené síly, tam se nakupují zhruba tato vozidla za nějakých v přepočtu 15 milionů korun. V České republice je tato cena pouhou aritmetikou tedy určena zhruba na 80 milionů korun. Navíc tato zakázka má být realizována bez soutěže přes firmu zbrojaře Jiřího Sauera, která zastupuje britského výrobce těch vozidel Supacat, nicméně v této firmě měl podíl i váš politický náměstek. Takže chtěl jsem se zeptat, jakým způsobem je to transparentní a zda je možné sdělit podrobnosti k této zakázce. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Paní ministryně Černochová je omluvena, i vám, pane poslanče, bude odpovězeno do 30 dnů.

Další v pořadí je paní poslankyně Maříková, která interpeluje pana ministra Nekulu. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane nepřítomný ministře, evropský trh zaplavilo velké množství ukrajinského obilí, které je levnější než to vypěstované v Evropské unii, aniž by splňovalo přísné kvalitativní parametry a aniž by bylo vypěstováno s takovým ohledem na životní prostředí, jaký vyžaduje po pěstitelích Evropská unie. Nejdříve situaci chtěli řešit jen zemědělci, kteří se nacházejí v situaci, kdy sklady jsou plné, obchod s pšenicí se zastavil a obávají se, aby se podařilo pšenici vyprodat, aby byla kam naskladnit nová úroda. Situace s ukrajinským obilím ale teď zneklidňuje i naše občany, protože na Slovensku se v jedné ze zásilek objevily zbytky v Evropské unii zakázaných pesticidů. Tamní vláda proto zakázala i zpracování ukrajinského obilí a vložila varování do systému rychlého varování pro potraviny a krmiva, který slouží k oznamování přímého nebo nepřímého rizika pro lidské zdraví pocházejícího z potravin nebo krmiv. Polsko, Maďarsko a Slovensko v posledních dnech zakázaly dovoz obilí a dalších komodit z Ukrajiny. Zdůvodňují to potřebou ochrany domácích zemědělců před levným dovozem a ochranou zdraví spotřebitelů.

Vy místo toho, abyste se postavil za naše zemědělce a české občany, hájil jejich zájmy a chránil jejich zdraví, jste prohlásil, že jednostranné zákazy dovozu ukrajinského obilí jsou v rozporu s podmínkami jednotného trhu Evropské unie, že Česká republika s jejich zavedením nepočítá a chcete čekat zase na nějaká evropská řešení. To tady už bylo při řešení energetické krize, to jste taky pořád čekali a nebyli schopni nic vymyslet.

Pane ministře, jak ochráníte naše zemědělce a jak zabráníte hazardu se zdravím našich občanů? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji, paní poslankyně. Pan ministr Nekula je omluven, i vám bude odpovězeno do 30 dnů.

Další v pořadí je paní poslankyně Šebelová, která interpeluje pana ministra Rakušana. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Michaela Šebelová: Vážená paní předsedající, děkuji vám za slovo. Já bych se pana ministra vnitra Víta Rakušana ráda zeptala na téma změny matričního zákona, a to v kontextu manželství pro všechny. Víme, že novela matričního zákona, kterou předložilo Ministerstvo vnitra a kterou minulý týden podpořila také vláda, umožní nově uzavření registrovaného partnerství před kterýmkoliv matričním úřadem. Dojde tím k nápravě současné nerovné situace, kdy manželství je možné uzavřít kdekoliv, kdežto prohlášení o registrovaném partnerství je možné provést pouze na čtrnácti konkrétních matrikách.

Právě proto současné nastavení tohoto právního institutu zakládá zcela neopodstatněnou nerovnost a já jsem velmi ráda, že se tato pozitivní změna děje, nicméně mně to připadá zoufale málo. Jsem velkou podporovatelkou narovnání práv stejnopohlavních párů. Vnímám, že manželství je vyvrcholením vztahu dvou lidí, kteří se milují a podporují. Dle mého názoru je důležité zajistit právní ochranu pro tento dobrovolný svazek a závazky s tím spojené a jsem přesvědčena o tom, že toto by mělo být dostupné všem dospělým lidem bez rozdílu.

Chtěla bych se tedy zeptat, zda to, že byla předložena novela matričního zákona, kterou předložilo Ministerstvo vnitra a zavádí se nově možnost uzavřít registrované partnerství na všech matrikách, znamená, že dále nebudeme tlačit na prosazení manželství pro všechny? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a slovo má pan ministr vnitra. Pane ministře, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju za dotaz. Nejdřív zrekapituluji velmi jednoduše to, že debata o matričním zákoně na vládě byla zcela konsenzuální a nikdo z ministrů nezpochybňoval, že je logické a racionální rozšířit institut registrovaného partnerství z těch čtrnácti privilegovaných, vybraných matričních úřadů na všechny matriční úřady v České republice, a to si myslím, že je určitě krok správným směrem.

Co se týká zákona o manželství pro všechny, tady je vždycky individuální názor napříč poslaneckými kluby, napříč vládní koalicí a opozicí. Myslím si, že při jakémkoliv hlasování o tomto návrhu zákona neplatily žádné dohody, které by tu linii stavěly mezi koalici a opozicí. Není tajemstvím, že sám jsem byl podepsán mezi spolupředkladateli tohoto zákona už v minulém volebním období, a není ani tajemstvím, že vláda jako taková nebo K5 jako taková po rozhodnutí dala neutrální stanovisko k tomuto návrhu zákona, abychom se právě nepouštěli do nějakých diskusí na této úrovni z toho důvodu, že to prostě není politické rozhodnutí, je to rozhodnutí každého jednotlivce tady ve Sněmovně s jeho pohledem na svět a jeho pohledem na manželství, jeho definici, případnou redefinici. Z mého pohledu by bylo dobré, kdyby Sněmovna rozhodla. Vždycky říkám, že dobře rozhodnout. Já teď nebudu předjímat, jak, ale myslím si, že obecně není dobré, když materiály, návrhy zákonů jenom někde leží, aby někde ležely a byly v systému. Pokud v systému jsou, měly by být z mého pohledu projednány.

Jenom chci říct, že to je poslanecký návrh, to není vládní návrh, to není návrh Ministerstva vnitra, ale myslím si, že tenhle poslanecký návrh by měl v našem funkčním období být zařazen na program, a prostě se ukáže, jakým způsobem je spíše na té konzervativně liberální linii tato Sněmovna rozložena, jakým způsobem je rozložení sil ve Sněmovně, ale byl by to nějaký vzkaz a byl by to nějaký výsledek. Myslím si, že to přešlapování a vyčkávání a oddalování prostě není namístě. Není žádnou novinkou, že rozhodně v pětikoalici tady shoda není. Není ani novinkou, že třeba i v největším opozičním klubu hnutí ANO jsou nejrůznější názory, jako to bylo v minulém volebním období, takže by bylo dobré nechat tu materii hlasovat a tomu určitě nějakým tlakem ze své pozice chci napomáhat. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Chci se zeptat, zda je zájem o doplňující dotaz? Není tomu tak.

Další v pořadí je tedy pan poslanec Hájek, který interpeluje pana ministra Rakušana. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Martin Hájek: Vážená paní předsedající, vážení páni ministři, Česká pošta je už několik let ve velké ztrátě. Má jednu z nejhustších sítí poboček na světě, vláda proto přistoupila ke kroku, za který je sice kritizována, ale je nutný. Moje otázka zní: Postačí zrušení 300 poboček ke stabilizaci České pošty? Nebude nutné jich zrušit víc, což v minulosti říkal i Andrej Babiš, poslanec za hnutí ANO? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a slovo má pan ministr Rakušan. Pane ministře, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: To je určitě provokativní otázka po včerejší mimořádné schůzi, kdy tady bylo kritizováno zrušení těch 300 poboček, nicméně je to pravda a je dobré si to zrekapitulovat. Už někdy před rokem 2010 se tady objevovaly soukromé společnosti, které v té době ještě chtěly Českou poštu koupit. Český stát ji nikdy neprodal, ale už ty společnosti tehdy nabízely takové podmínky, že pokud by ji koupit měly, tak vyžadovaly, aby už v kupní smlouvě bylo požehnání ke zrušení 1 300 poboček České pošty v České republice, a to bylo někdy v roce 2008.

Je pravda, že Český telekomunikační úřad v roce 2015, aniž by přišla jakákoliv reakce tehdejší vlády, skutečně navrhoval zrušit 1 100 poboček České pošty jako cestu k zefektivnění služeb, ke zúžení pobočkové sítě, k racionalizaci postupu na České poště. Tehdy to bylo 1 100. A je také pravda, že zde přítomný pan ministr Stanjura se na vládě šéfa Českého telekomunikačního úřadu ptal, proč došlo od nich jako od regulátora ke změně pohledu na věc, proč to číslo jako takové klesá. Samozřejmě, Český telekomunikační úřad má právo takovou věc přehodnotit, nějak se na to podívat, a my si myslíme, že i těch 300 poboček ano, pomůže stabilizaci České pošty. Já ale netvrdím, že Českou poštu zachrání. Tam musí nastat mnoho dalších kroků. Samotná transformace České pošty, případné rozdělení na listovní služby a služby logisticko-balíkové, to je všechno už transformační plán jako takový a k tomu určitě dojít bude muset, aby se Česká pošta ozdravila, stejně jako zbavení se zbytných nemovitostí a podobně. Takže zrušení těch 300 poboček je záchranná brzda, na druhou stranu z mého pohledu je dobře, že jsme šli cestou, a to číslo 300 to umožňuje, aby pobočková síť zůstala na českém venkově, aby zůstala v malých obcích, malých městech jako budoucí dotyk státní správy. To by při větším počtu poboček už asi nepřicházelo v úvahu.

Jak už jsem včera tady zmínil na schůzi, bylo to jiné rozhodnutí než třeba maďarské vlády, kde se, teď nevím, jestli 1 200, 1 500 poboček zavíralo, a tam oni začínali venkovem, to znamená malými městy, malými pobočkami, a naopak centralizovali poštovní službu do velkých měst. Naše filozofie je opačná - zachovat tu službu i na venkově, ale zachovat ji logicky i ve městech, kde se rozhodně nestane tím, že se zruší 300 poboček, nedostupnou. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Zeptám se pana poslance, zda je zájem o doplňující dotaz? Není tomu tak. Další v pořadí je paní poslankyně Hanzlíková, která interpeluje pana ministra Jurečku. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane nepřítomný ministře, v roce 2021 došlo ke změně zákona o sociálně-právní ochraně dětí a byl zaveden zaopatřovací příspěvek, který je vyplácen zletilé osobě, která je nezaopatřeným dítětem po odchodu z ústavní či pěstounské péče. Zároveň bylo stanoveno, že takový mladý dospělý musí mít vypracován individuální plán a musí poskytovat součinnost sociálnímu kurátorovi.

Mladí dospělí se po propuštění ze zařízení ústavní péče ocitají opravdu ve velmi specifické životní situaci. Potřebují řešit mnoho věcí najednou, a především jsou to věci, které nikdy předtím neřešili. Potřebují si najít a udržet bydlení, samostatně hospodařit s financemi či si najít zaměstnání a někteří k tomu potřebují intenzivní doprovázení a podporu, protože jim chybí informace i praktické zkušenosti. V takových případech nemohou stačit zhruba měsíční schůzky s kurátorem zaměřené na poradenství ani různé metodické příručky vydávané většinou neziskovými organizacemi, i když musím říct díky za ně, protože je to alespoň nějaká pomoc.

Z poslední doby mám několik podnětů od samotných mladých nebo od sociálních služeb, kam se nakonec tito mladí obrátili, a ty podněty se týkají závažných problémů v systému zajišťování této následné péče v praxi. Proto se ptám, pane ministře, jakým způsobem je zmíněná systémová podpora v praxi zajišťována? Jak se zmíněný zaopatřovací příspěvek využívá a jaké jsou zkušenosti s fungováním sociálního kurátora? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, paní poslankyně. Pan ministr Jurečka je omluven, i vám bude odpovězeno písemně do 30 dnů.

Další v pořadí je pan poslanec Zlínský, který interpeluje pana ministra Válka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážení páni ministři, vážený pane ministře zdravotnictví, vážené dámy a pánové, omlouvám se, že opět otevírám problematiku covidu-19. Asi už toho máme všichni plné zuby, ale víte o tom, že já se dlouhodobě zabývám problematikou krizových situací a stavů, tak mně to nedalo a dovolil jsem si to znovu otevřít.

Chtěl bych se zeptat zde přítomného pana ministra, jestli Ministerstvo zdravotnictví vypracovalo či pracuje na analýze vyhodnocení efektivity jednotlivých opatření, která byla aplikována v době pandemie onemocnění covid-19, a to v letech 2020 až 2022. Mám na mysli tato opatření: nošení roušek a respirátorů včetně venkovních prostor, omezování kontaktů obyvatelstva, hlavně mám na mysli lockdowny včetně omezování pohybu mimo okres trvalého pobytu, omezování nočního vycházení, zavírání výrobních podniků, škol, obchodů, stravovacích, sportovních a kulturních zařízení, vakcinaci genetickými vakcínami včetně opakovaných přeočkování, hlavně jejich účinnost a vedlejší nežádoucí účinky, restrikce, segregace a perzekuce neočkovaných ve všech směrech včetně použití digitálního očkovacího průkazu, léčbu umělou plicní ventilací a schválenými podávanými medikamenty a nakonec karanténní a izolační opatření pozitivně testovaných bez příznaků onemocnění. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a nyní má slovo pan ministr Válek. Pane ministře, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Drahá paní předsedající - vážená paní předsedající, milé dámy, milí pánové a kolegyně, kolegové, na to se mně ne úplně jednoduše reaguje. Podobně jako, vaším prostřednictvím, paní předsedající, vy, pane poslanče, já byl v opozici, a kdybych chtěl prvoplánovitě reagovat, tak opatření budu kritizovat. Ale situace byla nějaká, ta nějaká situace vyžadovala nějaké kroky a všechny země na světě bez výjimky, naprosto všechny země na světě tápaly. Vyhodnocení těch opatření probíhalo a probíhá kontinuálně a dneska nejenom Světová zdravotnická organizace, ale Evropská agentura HERA tato opatření vyhodnocuje a posuzuje jejich vliv na potenciální budoucí epidemie, na potenciální budoucí pandemie, respektive na to, jaký byl jejich medicínský efekt, jaký byl jejich medicínský efekt ve světle ekonomických nákladů a jaký byl jejich medicínský efekt ve světle řekněme společensko-sociálních nákladů.

Asi nejpodrobnější analýzu, kterou akceptovala i Evropská unie za našeho předsednictví, udělal Kochův institut a kolegové z Německa, kdy tato analýza velmi zjednodušeně kritizovala opatření, která prováděly různé země a která vedla k zavírání škol. Tato opatření považovala za nejhorší, špatná, kontraproduktivní, s nulovým medicínským benefitem a s řadou velmi negativních sociálně-ekonomických dopadů, což dneska vidíme i v dopadu na zdraví, protože obezita dětí je toho typickým příkladem. Pak tam byla opatření, která jste zmínil, která jsou evidence based medicine, to znamená ECMO, umělá plicní ventilace, nasazení, kdy u difuzního postižení plic bez ohledu na to, co je příčinou, je to ta jediná cesta, pokud dochází ke kontinuálnímu selhávání plic, tak samozřejmě se touto cestou kráčí.

A pak tam byla opatření, která byla rozumná, ale jejich využití bylo řekněme velmi v některých případech komplexní. Typickým příkladem jsou roušky, respektive respirátory. Rouška, respektive respirátor, a to je potřeba si znovu opakovat, není jenom nástroj medicíny, ale je to obecně nástroj, který chrání jednak vniku určitého typu částic včetně bakterií, virů do lidského organismu, a naopak brání, aby z lidského organismu, pokud ten člověk je zdrojem takovýchhle v tomto případě mikroorganismů, protože nikdo nevypouští z úst řekněme azbest, tak aby nedocházelo zase k nakažení okolí. Z tohoto pohledu se roušky a respirátory opakovaně používají. Používají se v průmyslu naprosto běžně, a jejich kategorizace podle toho, jaký typ částic filtrují, je také obecně dána. Samozřejmě v prostorách, kde je vysoká koncentrace rizikové škodliviny nebo kde je vysoká koncentrace toho, co ohrožuje jednotlivce, anebo kde naopak jednotlivec produkuje něco, co ohrožuje okolí, je zcela namístě používat roušku nebo respirátor. Typickým příkladem jsou operační sály, typickým příkladem jsou ambulance infekčních oddělení, typickým příkladem jsou další zařízení, která koneckonců oba dva dobře známe. Na druhé straně používat tyto ochranné pomůcky v prostorách, jako je les, jako je volná příroda, jako je ulice, je v některých kulturách běžné, ale je velice obtížně medicínsky prokazatelný benefit tohoto efektu, pokud se nejedná o osobní dobrovolnou ochranu, jak to v těchto kulturách běžné bývá.

Tedy analýza proticovidových opatření se provádí průběžně, v průběhu celé epidemie. Prováděli ji moji předchůdci a my v tom dál pokračujeme ve spolupráci s Herou (HERA), ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací. K vyhodnocování sloužila celá řada elektronických nástrojů, kdy se tato opatření vyhodnocovala, a je potřeba říct, že například 20. 4. dokončil odbor hlavní hygieničky, konkrétně pan magistr Fošum a další, jakési posuzování opatření a evaluace opatření týkajících se posuzování zdravotnické způsobilosti k práci ve vztahu k infekčním onemocněním. Evaluován byl přístup všech členských států Evropské unie, oni se na tom podíleli, a České republiky. Výstupem je příprava obecné metodiky jak v oblasti pracovněprávně lékařských prohlídek, postupovat v těchto mimořádných stavech a jak obecně (Předsedající. Čas, pane ministře.) pak v návaznosti do budoucnosti je hodnotit.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Zeptám se, zda je zájem o doplňující dotaz? Je tomu tak. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, děkuji vám za odpověď. Nicméně já bych byl strašně rád, aby se ty závěry dostaly i odborné veřejnosti, která úplně v tom není zainteresována v tom nejvyšším směru, i případně laické veřejnosti, abychom získali důvěru té laické veřejnosti, která mnohdy byla zásadním způsobem podkopána.

A já bych tam ještě zmínil jednu analogii, a to je analogie s imunitním systémem. Víme, že i pro imunitní systém lidský je mimořádně těžké se vypořádat s infekcemi a s cizorodými látkami z prostředí vzhledem k jeho vnitřnímu fungování, takže já chápu, že je to složité, já to nezpochybňuji. Mně jde jenom o to, aby ty informace se dostaly k širšímu okruhu lidí, nejenom k nějaké úzké skupině, která si pak bude rozhodovat podle toho, jak se jí to jeví výhodné. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Zájem o doplnění odpovědi? Je zájem. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, paní předsedající. Jenom se omluvím, já jsem řekl datum 20. 4., to je nesmysl. To je datum, kdy mně to teď nachystali. Ta analýza proběhla, na které se podílel i odbor hlavní hygieničky, dřív.

A teď znovu opakuji, ta analýza, která hodnotila retrospektivně vliv jednotlivých opatření, byla zveřejněna a já požádám, aby se možná ještě víc rozšířila, a zkusíme ji publikovat na stránkách ministerstva a možná dodat členům Poslanecké sněmovny, alespoň zdravotnímu výboru.

Nicméně - a vy jste odpověděl vlastně sám sobě na to - proč zatím nejde komplexní analýzu udělat: protože některé ty efekty se projevují až s určitým zpožděním, a vaším prostřednictvím, paní předsedající, vy, pane poslanče, víte jako lékař, že jeden z problémů, které dneska máme s nedostatkem léků, je brutální pokles dá se říct imunity, respektive brutální zhoršení toho, že jsme nebyli vystavováni několik let, prakticky tři roky že jsme nebyli vystavováni infekčním onemocněním, že organismus vlastně neprodělával - nebyla tady rýma, nebyly tady chřipky, nebyly tady angíny, minimalizovaly se vlivy těch mikrobů, ať už bacilů, nebo virů na lidský organismus z mnoha důvodů, protože jsme jednak byli řekněme izolováni a jednak jsme nosili respirátory a tak dále. A to, co teď studie řeší, jakým dílem za to může, že covid ovládl receptory, které jsou zodpovědné, že tedy covid se stal tím dominantním, převládl nad těmi ostatními a jakým způsobem za to může to, že byla některá ta opatření, takže ty výsledky třeba z pohledu imunitního systému budou bezesporu ještě aspoň půl roku, rok, ne-li déle, trvat. Ale ty studie probíhají, Česká republika se na nich podílí a já děkuji za ten podnět, co se týče zveřejnění. Budeme na tom pracovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a další v pořadí je paní poslankyně Schillerová, která interpeluje pana ministra Stanjuru. Prosím, paní předsedkyně.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, děkuji, že jste přišel na interpelace. Budu mluvit rychle, mám málo času. Podle aktualizované predikce daňových příjmů dojde k dramatickému nenaplnění očekávaného příjmu z vámi zavedené daně, daně z neočekávaných zisků energetického a bankovního sektoru. Tato predikce totiž odhaduje celkové inkaso z daně z neočekávaných zisků ve výši 28 miliard korun, což je však pouze třetina původně plánovaného inkasa z tohoto titulu a zároveň třetina částky, se kterou počítá státní rozpočet na letošní rok. Ten očekává příjmy z této daně ve výši 85 miliard korun.

Já se ptám, jak se to mohlo stát, jestli byste to tady mohl vysvětlit, proč se ignorovala pravidla rozpočtová, ani odborníci, pravidlo konzervativního odhadu a vlastně všichni ti, kteří říkali, že se 85 miliard nevybere. Zásadním problémem nebylo jen ignorování všeho a všech, kteří se k tomuto tématu odborně vyjadřovali a měli jiný názor než pětikoalice nebo než vy, ale také bezohledný způsob, jakým tato daň byla legislativně prosazena. Byl to váš poslanecký návrh, který se předložil v rámci druhého čtení k takzvanému daňovému balíčku, nebyl řádně projednán, natož podložen nezbytnými analýzami, podklady, zejména RIA, a to je právě ten důvod, kterému já říkám, že daň je koncipována jako vzdušný zámek, jak jste nakonec autoritativně potvrdili ve své zprávě pro výbor rozpočtové prognózy minulý týden. Takže já se zeptám, prosím, informujte nás, jaké dopady bude mít toto významné nedodržení plánu plnění státního rozpočtu v letošním roce, jak hodláte tento výpadek řešit a jestli skutečně platí vaše slovo, že nebudete předkládat novelu zákona o státním rozpočtu na rok 2023. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a slovo má pan ministr. Pane ministře, prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo a děkuji za tu interpelaci, protože mám čas vysvětlit, jaká je realita. Za prvé nic jsme neignorovali. Ti samí lidé, kteří dneska (veřejně?) pracovali na dubnové makroekonomické prognóze, pracovali na těch předchozích odhadech, ti samí. Nebudu zpochybňovat jejich profesionalitu. Nemám žádný důvod, abych zpochybňoval vaši profesionalitu. Ale vraťme se v čase na přelom srpna a září, kdy finalizovaly přípravy návrhu státního rozpočtu pro Poslaneckou sněmovnu.

V té době se místy vyšplhala cena elektrické energie na burze až na 1 000 eur za jednu megawatthodinu. Podívejte se do komentářů, zpráv v té době, podívejte se do vašich vystoupení, teď myslím vašich s malým "v", opozice, na to, jak jste varovali, co všechno přijde. Není pravda, že ten odhad skočil z 85 na 28 v dubnu. Asi neúmyslně jste zapomněla na listopad, kdy se použil a zavedl do legislativy druhý nástroj, jak získat peníze na kompenzace vysokých cen energií, a to je, když jsme nastavovali parametry odvodu z nadměrných příjmů, je to zákon č. 365/2022. Když se podíváte do důvodové zprávy, kterou jsme společně projednali v Poslanecké sněmovně, tak právě proto, že byl druhý nástroj poprvé použit, tak v té době se snížil odhad výběrů windfall tax na 44 miliardy a ten druhý nástroj měl přinést 80 miliard. Tady jsme použili konzervativní odhad, když se podíváte do důvodové zprávy, odhad odvodů z nadměrných příjmů vycházel konzervativně s tím, že odhadoval, že budoucí spotová cena bude 250 eur za megawatthodinu, a to naštěstí není. Připomínám, na přelomu srpna a září to bylo skoro 1 000, potom se to drželo až do října, ta cena, kolem 400 eur, v listopadu to kleslo někam k 300 eur, aby na začátku prosince opět byla cena elektrické energie 400 eur za megawatthodinu.

Nyní, kdy je příznivý vývoj, ceny padají, tudíž nyní nejsou potřeba peníze na kompenzace, se dramaticky ptají mnozí, co budeme dělat s tím, že vybereme méně, a zapomínají dodat v druhé větě, že budeme kompenzovat méně, čili na schodek neboli deficit státního rozpočtu to vliv nemá žádný. My jsme od začátku říkali, že mimořádné nástroje, mimořádné daně, ať už windfall, nebo odvod z nadměrných příjmů, bude použit na mimořádné výdaje, a to na kompenzace. Jelikož jsou dnešní reálné ceny pod vládním stropem, nebude se kompenzovat. Za první tři měsíce formou záloh se vyplatilo třikrát 9,5 miliardy. Odhad v té samé predikci je zhruba 27 miliard zálohově - teď se bude zúčtovávat. Odhad těch samých lidí, kteří dělají odhad přímo z windfall - do konce roku na kompenzace bude potřeba pouhých 12 miliard. Jinými slovy, bude to celkem 40 miliard na kompenzace. To znamená, i když ten objem poklesl, pořád je to rozpočtově neutrální. Kdybych přijal vaši logiku, a zase s malým "v", těch, kteří to kritizují a jsou z toho nervózní, mnohem lepší situace je, kdyby byla vyšší cena, my bychom vybrali 100 miliard a kompenzovali bychom 100 miliard. Ale řekli bychom si: výborně, v rozpočtu je na obou stranách 100 miliard. Myslím, že pro naše spotřebitele, pro naše firmy je mnohem lepší zpráva, že vybereme 40 a budeme kompenzovat 40, protože ceny jsou nízké. Takže není třeba z hlediska rozpočtu a deficitu dělat kvůli nižším cenám elektrické energie vůbec nic, protože to schodek státního rozpočtu neprohloubí.

Mám tady i graf, který můžeme poskytnout všem poslancům, jak šel vývoj té ceny, jaký to má dopad, takže my jsme tuto informaci sdělili médiím ve středu, když jsme prezentovali makroekonomickou predikci. Žádný zájem, žádné mediální komentáře jsme nezažili, až poté od pátku, kdy byla zpráva Četky. Bohužel v těch komentářích se mluví jenom o příjmové straně, nemluví se o výdajové straně, takže jsem rád, že mám možnost to takhle vysvětlit - nemá to dopad do schodku či deficitu.

Proč došlo ke změně? Protože ceny jsou nižší. A teď mluvím úplně vážně. Ukažte mi někdo z vás experta z energetiky, který loni v září odhadoval, že ceny v prvním kvartále roku 2023 budou tak nízké, jak naštěstí jsou. Já takového experta neznám. (Předsedající upozorňuje na čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Zeptám se paní poslankyně, jestli je zájem o doplňující dotaz? Je tomu tak, prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji. Pane ministře, slova, jsou to slova - seděla jsem s vámi v otázkách Václava Moravce, kde jste řekl: Vybere se 100 miliard, budoucnost nás rozsoudí. Tak nás rozsoudila. Kolik je to? Dva měsíce? Možná ani ne. Tak nás rozsoudila. Nebyly tam žádné propočty - já nechci shazovat odborníky z Ministerstva financí, ale tady jsem stála opakovaně a říkala jsem vám: Nemáte tam nic, máte tam jednou 85, pak jste to přehodili z té druhé daně, kterou jste poslali za čtrnáct dní tak, aby vám to vyšlo na 100 miliard. Jak to bude nebo co bude, to je samozřejmě otázka budoucnosti, budoucnost nás rozsoudí, jako nás rozsuzuje pořád. A vy víte dobře, stejně jako já, že to není jediný problém, který v tom rozpočtu máte. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. A pan ministr - vidím zájem o odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura 3. července podají firmy, které podají windfall tax, oznámení o fiktivní dani, takže 3. července nebudeme znát odhady, ale realitu. 15. září se to fiktivní (nesrozumitelné) daně zaplatí firmy tři čtvrtletní zálohy, 15. prosince zaplatí čtvrtou zálohu. Jinými slovy, třetího to podají, tak do 10. července se určitě dá publikovat z dat finanční správy, kolik je výnos z této daně za rok 2022, kdyby byla retroaktivně zavedena. A místo abychom se radovali, že ty ceny jsou nižší a budeme muset méně kompenzovat, tak některé to mrzí. Protože kdyby byly vyšší ceny na třeba těch 250, a je to v důvodové zprávě, ne že ne, v tisku, zákon č. 365/2022 - omlouvám se, teď nemám číslo sněmovního tisku, jsem schopen ho ze Sbírky dohledat - se vycházelo z ceny 250 eur na megawatthodinu, a ta naštěstí není. A kdyby byla, tak z příjmů, z odvodů z vyrobené megawatthodiny jsou vyšší příjmy a nebyl bych kritizován. Ale současně by byly vyšší výdaje. Myslím, že to je jednoduché, že kdo chce, to pochopí - nemá to dopad na deficit státního rozpočtu, a to je klíčové. Od začátku jsme říkali, že ta opatření jsou zrcadlově na straně příjmů a výdajů. Byl jsem často kritizován, že ty kompenzace budou mnohem vyšší než 100 miliard, slyšel jsem 200, 250, a že mi na příjmové straně chybí. Já jsem neříkal vám, paní poslankyně, já říkám ve veřejném prostoru - to bych určitě řekl, že to byl váš výrok - a my jsme říkali: Je to nejisté, je to riziko, měli jsme konzervativní odhad, a je to rozpočtově vyrovnané. Kromě toho máme jiné výdaje, které jsou zakomponovány do rozpočtu, například že jsme vynulovali platbu za obnovitelné zdroje. Ta neměla být pokryta z těchto mimořádných výdajů, ta měla být pokryta z ostatních výdajů, z ostatních běžných příjmů, běžných ve smyslu obvyklých. (Předsedající upozorňuje na čas.) Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Nacher, který interpeluje pana ministra Blažka. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já mám dneska smůlu, že interpeluji ministry, kteří tady nejsou přítomni, nicméně třeba některá ta témata díky tomu posuneme dál. (Reakce na otázku z pléna.) Že já interpeluji ministry, kteří tady zrovna nejsou. Pavel Blažek tady není, teď nevím, co tady na mě, kolegové, máváte.

Ta interpelace se týká takzvaného chráněného účtu, což je věc, kterou jsme koalice-opozice přijali v minulém volebním období, a vznikla taková neformální dohoda, že v momentě, kdy ten počet klientů, kteří si založí chráněný účet, který je chrání před tím, aby exekutoři sáhli na peníze, na které nemají nárok, bude nízký, tak že se udělá nějaká revize toho, co je důvodem toho nižšího počtu, jestli třeba nějaká složitá administrativa a podobně. Tady si trochu sypu popel na hlavu, že senátní návrh vzniku chráněného účtu byl přece jenom jednodušší, my jsme nakonec schválili sněmovní verzi.

Takže můj dotaz na pana ministra spravedlnosti je, jestli Ministerstvo spravedlnosti má nějaká čísla a jestli se tedy připravuje nějaká revize, aby ten institut chráněného účtu nebyl jenom de iure jako v paragrafech, v zákonech nebyla ta teoretická možnost, ale v praxi se to potom nevyužívá. K tomu směřuje ten dotaz a já se ho pokusím zopakovat i za přítomnosti pana ministra spravedlnosti. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Pan ministr Blažek je omluven, takže i vám, pane poslanče, bude odpovězeno do 30 dnů dle jednacího řádu.

Než přistoupíme k další interpelaci, prosím, načtu omluvy: omlouvá se pan poslanec Dubský celý jednací den z pracovních důvodů, pan poslanec Kolovratník od 15 hodin z pracovních důvodů, pan ministr Hladík od 16.45 z pracovních důvodů a pan ministr Nekula do 16 hodin z pracovních důvodů.

Další na řadě je paní poslankyně Berkovcová, která interpeluje pana ministra Rakušana. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji za slovo, vážený pane ministře. Já se na vás obracím ve stejné věci, jako jsem se obracela dnes na pana ministra školství. V září 2022 byl jmenován ředitelem Cermatu pan Miroslav Krejčí. Z bezpečnostní komunity se k nám dostala informace, že pan Krejčí byl v minulosti pravděpodobně stíhán za bezpečnostní problém na Ministerstvu vnitra, kdy rozvrátil bezpečnost Ministerstva vnitra neoprávněným zásahem a nikým neschválenými penetračními testy bez jakéhokoliv oprávnění. Pokud je nám známo, i vy jste se k tomu tehdy, pane ministře, vyjadřoval.

Nedávno způsobil pan Krejčí i na Cermatu závažný bezpečnostní problém tím, že neoprávněně zasáhl do integrity a bezpečnosti informačního systému a vydal prokazatelně bezpečnostní a přihlašovací údaje třetí osobě. Můžete nám, pane ministře, prosím, objasnit detailně incident pana Krejčího na Ministerstvu vnitra a Policejním prezidiu a můžete nám sdělit, jaký bude další postup ve věci narušení bezpečnosti a důvěryhodnosti počítačového systému? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní má slovo pan ministr. Pane ministře, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážená paní poslankyně, prostřednictvím paní předsedající, nejsem schopen komentovat záležitosti, které se týkají Ministerstva školství. Já jsem naopak měl informace, že pan ředitel mnoho procesů, které tam, řekněme, byly minimálně podivné, pozastavil a naopak racionalizoval některé záležitosti, ale to znovu říkám, není moje kompetence.

Co se týká vašeho dotazu, ano, jako Ministerstvo vnitra jsme se samozřejmě zabývali a zabýváme a stále dbáme na bezpečnost našich systémů. Nicméně vám mohu oznámit - což není tedy pod mojí správou, ale byl jsem adresátem toho sdělení - že Generální inspekce bezpečnostních sborů odložila prošetřování pana Ing. Miroslava Krejčíře s tím, že nebylo zjištěno žádné porušení pravidel bezpečnosti. To je oficiální závěr, který mám od Generální inspekce bezpečnostních sborů. Znovu říkám, tento orgán nespadá pod ministra vnitra, logicky, já jsem pouze konzumentem informací. Tedy z pohledu Generální inspekce bezpečnostních sborů je pan Ing. Krejčí bezúhonným člověkem. Trestní stíhání jako takové nikdy zahájeno nebylo, bylo pouze prověřování Generální inspekcí. Víc k tomu nemám. Tu informaci jsem obdržel 20. ledna 2023 a nemám důvod závěr Generální inspekce bezpečnostních sborů rozporovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Zeptám se paní poslankyně, jestli má zájem o doplňující dotaz? (Nemám.) Ne, není tomu tak.

Další v pořadí je tedy paní poslankyně Maříková, která interpeluje pana ministra Válka. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, jak se stavíte k laxnosti svého koaličního kolegy, ministra zemědělství Nekuly, ohledně obilí z Ukrajiny, ve kterém byl nalezen zakázaný pesticid chlorpyrifos, což je toxický insekticid? Narušuje funkci hormonů v lidském těle, způsobuje poruchy spánku, zhoršení paměti, dezorientaci, bolest hlavy, poruchy řeči, je toxický i pro ryby. Nízká až střední expozice tohoto pesticidu během těhotenství může vést ke změnám ve struktuře mozku dítěte. Děti vystavené tomuto pesticidu dosáhly horších výsledků v testech paměti, inteligence a dalších mozkových funkcí.

Slovenská vláda zakázala nejen dovoz, ale i zpracování ukrajinského obilí a vložila varování do Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva, který slouží k oznamování přímého nebo nepřímého rizika pro lidské zdraví pocházejícího z potravin nebo krmiv. Umožňuje rychlé a účinné sdílení informací o nebezpečných potravinách nebo krmivech mezi členy systému Evropskou komisí, členskými státy Evropské unie a mezi státy Evropského sdružení volného obchodu a Evropským úřadem pro bezpečnost potravin.

Jako ministr zdravotnictví byste měl dbát, aby zdraví našich občanů bylo chráněno, ovšem váš koaliční kolega se k situaci staví laxně a prohlásil, že jednostranné zákazy dovozu ukrajinského obilí jsou v rozporu s podmínkami jednotného trhu Evropské unie a že Česká republika s jejich zavedením nepočítá. Jak se k tomu tedy jako lékař a jako ministr zdravotnictví stavíte? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Slovo má pan ministr. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, a vaším prostřednictvím, paní předsedající, paní poslankyně, odpověď je jednoduchá. Stavím se k tomu, jako vždy ke všemu, čelem, jak jinak, navíc jako bývalý člen zemědělského výboru - ač nezemědělec, část srdce v tom výboru zůstala. Faktem je - a tady hluboký obdiv, protože já ten název chlorpyrifos takhle dobře vyslovit nedokážu, a to jsem to trénoval dlouho - faktem je, že opravdu v Polsku a na Slovensku v obilí, které tam je ve skladech, tuto látku našli. Tato látka především působí na endokrinní systém, tam byl negativní účinek především prokázán, jinde to studie neprokázaly. Kvůli tomu ji Evropská unie dala na seznam látek a vypustila z povolených látek 31. 1. 2020, což koneckonců jsme projednávali, mám pocit, i na našem zemědělském výboru v uplynulém období, jestli si to dobře pamatuji.

Nicméně - a tady teď mluvím i jako bývalý člen zemědělského výboru - moje důvěra v kontrolní orgány Ministerstva zemědělství je absolutní. Jak jsem se seznámil se (nesrozumitelné) a dalšími kontrolními orgány Ministerstva zemědělství, jsem si jistý, že tu práci dělají lépe než na 100 %. Na rozdíl od Polska a Slovenska v obilí, které je uložené v České republice - a dnes na Ministerstvu zemědělství proběhla tisková konference, kde toto bylo uvedeno - žádné kontaminované obilí nezachytily tyto kontrolní orgány.

Ministerstvo zdravotnictví - a tady je třeba říct, že celá tato problematika je opravdu v dozorových orgánech Ministerstva zemědělství, a znovu říkám, plně jim důvěřuji - proto oceňuje rychlou reakci orgánů Ministerstva zemědělství a rychlé zajištění analýzy vzorků, protože naprosto s vámi souhlasím, že kontaminované vzorky by byly rizikem, ale nejsou kontaminovány. Je tedy třeba říct, že po kontrole analýz vzorků, potravin pocházejících z Ukrajiny nebyly prokázány žádné kontaminace obilí dostupného na trhu České republiky.

V případě, že by jakákoliv další kontrola prokázala kontaminaci, Ministerstvo zdravotnictví a jeho podřízené organizace jsou připraveny odborně spolupracovat a v případě, že by hrozilo jakékoliv riziko ohrožení zdraví, podpořit i případný zákaz a velmi aktivně vystupovat. Situaci ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství monitorujeme a jsem si jistý, že tuto monitoraci dělají i moji bývalí kolegové v zemědělském výboru, které tímto srdečně zdravím.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Zeptám se paní poslankyně, zda je zájem o doplňující dotaz? Je tomu tak. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji. Pane ministře, já mám ale informace, že ty kontroly probíhají namátkově. Zaručíte se mi tedy, že bylo všechno to obilí zkontrolováno?

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Pan ministr má zájem o doplňující odpověď, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Rád, děkuji, paní předsedající. To je otázka, která je záludná. Já to vím, vy to víte. Nedokážu se zaručit, že každé zrníčko toho obilí bylo zkontrolováno, tak jako při výtěru z krku nevytřete všechny bacily, protože to ani nejde. Vy to víte, já to vím. Ale zaručím se za to, a tam si troufám se zaručit - byť znovu říkám, je to v gesci mého ctěného kolegy, ministra zemědělství, který tady koneckonců je a sedí a poslouchá to - zaručím se za to, že kontrolní orgány Ministerstva zemědělství tak, jak jsem měl možnost se s nimi seznámit ve svém působení v zemědělském výboru, tak tyto kontrolní orgány opravdu odvádějí velmi kvalitní práci. Zaručím se za to, že hygiena bude spolupracovat s těmito orgány, a pokud se objeví jakékoliv podezření, budeme v tomto směru velmi, velmi, aktivní, protože - a tady s vámi souhlasím - musíme být při jakékoliv potravině, z jakékoliv země, od jakéhokoliv dodavatele, obezřetní. Kontroly musí probíhat a musíme chránit zdraví našich pacientů. Koneckonců naprosto kruciální součást prevence je zdravá strava.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. A další v pořadí je pan poslanec Brabec, který interpeluje pana ministra Hladíka. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo. Dobrý den, dámy a pánové. Vážený pane ministře, vážení členové vlády, tak jsme to ještě stihli, to jsem rád.

Pane ministře, ta záležitost se týká tématu, které podle mých informací samozřejmě teď aktuálně snad i výjezdem do Libereckého kraje řešíte nebo budete řešit. Jedná se o informace o vlivu dolu Turów především na vodu, o těch už hotových, nových nebo stávajících vrtech a účinnosti té stěny, kterou tam na základě dohody mezi českou a polskou vládou polský těžař dělá. A já jsem se chtěl zeptat, protože se objevily před několika dny spekulace o tom, že tedy Poláci odmítají dávat jakékoliv informace. Podle toho, jak si to pamatuju, skutečně řada informací nepodléhá obchodnímu tajemství dle uzavřené česko-polské smlouvy, tak by mě zajímalo, jestli už tahleta věc je vyřešená, protože vím, že kromě těch občanů, popřípadě nevládních organizací, tedy kromě občanů bydlících v těsné blízkosti dolu Turów na české straně, s tím měl problém i Liberecký kraj, ten byl tenkrát partnerem i při našem vyjednávání. Tak by mě zajímalo, zda se tuhletu záležitost podařilo vyřešit, to znamená, zda je shoda na tom, jaké informace budou moci být poskytnuty české straně? Protože určitě se shodneme, že je velmi důležité, aby čeští občané měli průběžné informace, zda technická opatření realizovaná v dole Turów jsou funkční a zda hrozí nebezpečí další ztráty vody na českém území. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a nyní má slovo pan ministr Hladík. Pane ministře, prosím.

 

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík Vážená paní předsedající, vážení kolegové, pane poslanče, všechno, co česká strana dostane od Poláků, to zveřejňuje, to chci deklarovat, je to na webových stránkách Ministerstva životního prostředí. Ve chvíli, kdy podle dohody polská strana něco označí za obchodní tajemství, Česká republika posoudí, zda podle českého řádu to může, nebo nemůže být obchodní tajemství, případně s tím naloží. To, co je důležité, a takto je to obsaženo i v textu dohody jako takové, že v podstatě po roce, což bude někdy na konci června nebo na přelomu června a července, se má vyhodnotit to, zda je, či není stěna, která byla před rokem postavena, účinná, to znamená, zda došlo řekněme k zastavení zaklesávání podzemní vody. To je věc, kterou budeme řešit jak z dat českých, to znamená z vrtů na české straně, tak z dat polských, která nám předávají. Pro mě to je naprosto zásadní. To znamená, kromě České geologické služby formuji řekněme mnohem širší odborný tým i z pracovníků VÚV a řekněme z akademické sféry takovým způsobem, aby dokázali jednoznačně říct, zda opatření na polské straně zabrala, to znamená, zda naše dohoda byla po faktické stránce naplněna jako taková. Pro mě je to kruciální téma, takže i proto jsem rozhodl řekněme o posílení toho týmu, jak už jsem zmínil. Díky moc.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Zeptám se, zda je zájem o doplňující dotaz? Je tomu tak. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuju. My oba víme, pane ministře, že ta věc - a já oceňuji, že se jí věnujete takhle důkladně, protože tím, že Polsko rozhodlo o pokračování těžby v podstatě minimálně do roku 2044 - protože já si opravdu myslím, že ve finále minimálně - i když samozřejmě uvidíme, jak vůbec dopadne cena emisních povolenek a další věci na uhlí, ale musíme s tím počítat - tak je tady opravdu důležité, aby ty informace relativně v maximální míře plynuly. A já jsem se jenom tedy chtěl ujistit, pokud bude spor o tom, zda se jedná, nebo nejedná o obchodní tajemství, kdo by to potom rozhodoval v tu chvíli? Soud? Ale pokud by česká strana měla jiný názor než Poláci, protože z logiky věci, a ta zkušenost moje byla stejná, Polsko samozřejmě jen pod tlakem vydávalo některé informace a nebylo úplně rádo, že je musí sdělovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Je zájem o doplnění odpovědi? Je tomu tak. Prosím, pane ministře.

 

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík Je tomu tak. Byl by to nezávislý orgán v tuto chvíli, který by přezkoumával. Pro mě je takovým zásadním měřítkem jedna záležitost, a to je, kdybychom ten příběh otočili a povolovali bychom my jako česká strana důlní dílo nebo rozšíření důlního díla na našem území, tak co by mohl podnikající subjekt v Česku označovat za obchodní tajemství a co bychom takto uznali, respektive co bychom podle zákona o svobodném přístupu k informacím zveřejnili komukoliv, kdo by se povolovacího orgánu, tedy Ministerstva životního prostředí, zeptal. Takhle se na to dívám já a takhle budu chtít, aby se na to dívalo i Ministerstvo životního prostředí.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Knechtová, která interpeluje pana ministra Válka. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Ministerstvo zdravotnictví je garantem psychiatrické péče v České republice s cílem modernizovat celý systém a zvýšit kvalitu péče o pacienty. Zároveň reforma zajistí přesun léčby z velkých institucí do personálně lépe zajištěných lokálních center. Reforma psychiatrické péče vychází ze strategie Světové zdravotnické organizace. Ta podporuje především rozvoj komunitní péče, zvýšení role primární péče a všeobecných nemocnic, transformaci psychiatrických léčeben a vzdělávání odborných pracovníků. Zcela zásadní součástí reformního úsilí v České republice je přitom dle strategie Ministerstva zdravotnictví posun k humánnímu a udržitelnému způsobu léčby v co největší míře v přirozené komunitě. Myšlenka reformy s sebou přináší velkou změnu. Jakým způsobem aktuálně Ministerstvo zdravotnictví pokračuje a zajišťuje reformu, její financování, vytváření mezistupňů péče a podpory začlenění pacientů do běžné společnosti? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a nyní má slovo pan ministr Válek. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, paní předsedající. Vaším prostřednictvím, paní poslankyně, ani netušíte, jak jsem rád za tuto interpelaci.

Jen bych chtěl říct, že reforma psychiatrické péče se týká více rezortů a naprosto zásadní podíl musí mít Ministerstvo práce a sociálních věcí, a nejenom toto ministerstvo, ale v podstatě města a kraje, protože celá reforma například bez sociálních bytů pro tyto pacienty je nerealizovatelná v takovém rozsahu, jaká byla představa.

Reforma bude probíhat dlouhou dobu, a tak jako reforma primární péče, reforma dalších typů zdravotnictví, jak se vyvíjí zdravotnická oblast té oblasti, tak se bude stále vyvíjet reforma. Ale ta reforma byla nastartována evropskými dotacemi, byla nastartována balíkem peněz a měla jednotlivé fáze, jednotlivé kroky, a v první fázi byla reforma realizována především právě humanizací psychiatrické léčby v léčebnách a budováním center duševního zdraví plus dobudováním oddělení psychiatrické péče ve všeobecných nemocnicích. To se podařilo nastartovat, to znamená, vzniklo třicet center duševního zdraví, vznikl mechanismus, jak nová centra mají vznikat, a vznikl mechanismus úhrady ze zdravotního pojištění té části center duševního zdraví, která jsou hrazena ze zdravotního pojištění. Takže v tomto směru byla řekněme nastartována reforma a teď už by měla dále vznikat nová centra duševního zdraví v regionech tak, jak kraje budou chtít, s tím, že zdravotní část bude standardně hrazena, protože tady ta reforma není dokončena. Dokončena bude, až těch center bude dostatek. Ale mechanismus je nastartován. Ta reforma - musíme oddělit startování mechanismu pak od toho, co dlouhodobě bude probíhat.

Stejně tak byla nastartována reforma, co se týče humanizace psychiatrických léčeben. Ty se otevřely, řada z nich je otevřená pro obyvatelstvo, pokud jsou v blízkosti nebo v městech, a snížil se výrazně počet pacientů, 1 600 pacientů bylo v těch léčebnách.

Tady jsem - shodou okolností to bylo tento týden předevčírem - měl schůzi výboru Psychiatrické společnosti na půdě Ministerstva zdravotnictví, tak jak ostatních společností, a můj dotaz a prosba na Psychiatrickou společnost byla: Je plán některou z těch léčeben zavřít v rámci té reformy? Chci, aby mně v tomto odborníci jasně odpověděli. A pokud ano, kdy?

Proč je to důležité? Protože jak se snižuje počet pacientů v těch léčebnách, jednotlivé pavilony v léčebnách jsou prázdné a je potřeba je nějakým způsobem udržovat, nebo je zbourat, nebo je někomu předat, a na toto musíme myslet. Já třeba ne, protože moje funkční období je omezené, ale české zdravotnictví na to musí myslet. My musíme vědět, co bude s našimi léčebnami za pět let, za deset let, za patnáct let, za dvacet let, protože investice, které teď uděláme, pak ale budou muset být dvacet let třeba udržovány. A toto je věc, která mně zatím řekněme v strategii té reformy trošičku chybí. Proto jsem o to požádal výbor společnosti, abychom mysleli v dlouhodobém horizontu, a chci to velmi intenzivně diskutovat na poslaneckém výboru, protože každá strana, která potenciálně může být v budoucí koalici, s tím musí souhlasit tak, aby reforma mohla pokračovat.

Vznikla spousta nových oddělení, budu jmenovat České Budějovice, Tábor, Plzeň, Liberec, Ostravu, Pardubice, Brno. Ta oddělení jsou moderně vybavená a ta oddělení jsou velmi kvalitní, poskytují péči tak, jak je to dneska standardem v zemích, kde podobné reformy již proběhly. Celé ty projekty stály 2,2 miliardy, k tomu dalších 400 milionů bylo z rozpočtu českého státu.

Co mohu udělat? Část té reformy týkající se dospělých, týkající se center duševního zdraví, proběhla, teď bude dál pokračovat samozřejmě, ale už ne s dotačními penězi, protože to byla ta první část. A já proto tlačím na navyšování úhrad od zdravotních pojišťoven a v tomto směru se posunujeme dál.

To, co musíme teď nastartovat, je péče o dětské pacienty. Proto jsme na výboru debatovali o tom, zda tuto péči nerozdělit na opravdu malé děti a řekněme adolescenty, kde osobně vnímám zásadní problém - narůstá počet adolescentů, u dívek jsou to o něco starší ročníky, u chlapců o něco mladší ročníky, kteří jsou dneska po covidové době exponenciálním nárůstem pacientů v psychiatrické péči. Proto dotační titul, který vypisujeme a který jsme dohodli s výborem psychiatrické společnosti, bude směřovat na posílení dětských lůžek pro tyto pacienty akutní péče. S tím souvisí... A pokud se ještě doptáte, já budu mít dvě minuty a doplním.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Zeptám se, zda je zájem o doplňující dotaz? Je tomu tak. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Ano, paní předsedající, děkuji za slovo. Pane ministře, určitě děkuji za odpověď a budu ráda za doplnění. Já se především soustředím v té své roli i komunální političky právě na to, abychom dokázali propojit péči na všech úrovních, protože když na tom pracujete vy nahoře a my dole, prostě je potřeba, aby fungovala i ta spolupráce, jak jste řekl, s Ministerstvem práce a sociálních věcí a zvládli jsme to společně. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a pan ministr má zájem o doplnění odpovědi. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Mnohokrát děkuju a navážu: A proto jsem například začal velmi intenzivně jednat v Lounech, v případě dětské léčebny v Lounech, která si myslím, že poskytuje špičkovou péči, a je tragédie, že tu budovu nemůžou opravit, je tragédie, že děti z té budovy nemohou chodit do zahrady a prostě je to nedůstojné prostředí. A já jsem řekl, že pokud se nepodaří domluvit nějaká cesta, jak dramaticky zvýšit kvalitu té péče tam, co se týče opravy budov, zahrady a nájemní smlouvy, jsem připraven tu léčebnu zrušit. Pánbůh zaplať se to nebude muset dít a daří se teď ty kroky posunovat. Stejně tak jsme se dohodli na výboru, jak dál v Opařanech, protože to považuju za špičkové zařízení a chtěl bych, aby spolupráce Opařan s Budějovicemi byla daleko na vyšší úrovni, a ona se tímto směrem posunuje. Je potřeba nesmírně poděkovat jak řediteli budějovické nemocnice, tak hejtmanovi Kubovi, tak panu doktoru Goetzovi, tedy řediteli Psychiatrické léčebny v Opařanech.

Ale ať odpovím. My s panem ministrem Jurečkou intenzivně jednáme a já mám v plánu někdy v druhém pololetí iniciovat společné jednání zdravotního a sociálního výboru, kde bychom si řekli, jak dál. Jsem si plně vědom, protože jsem seděl v bytové komisi dvanáct let, jak složité je přidělování sociálních bytů, a snažil jsem se to bláhově vysvětlit, a ono to není tak jednoduché. Pokud nemáte zkušenost s komunální politikou a pokud nevíte, jaký je bodový systém přidělování bytů, a neznáte další parametry, tak některé věci vypadají takhle z výšky hrozně jednoduše, ale pak na komunální úrovni jsou velmi komplikované. Jsem si toho plně vědom a jsem si vědom toho, že naším cílem, ne krátkodobým, ale dlouhodobým, je opravdu se začít chovat k psychiatrickým pacientům jako k jakémukoliv jinému nemocnému, který se vyléčí a má být zařazen do normálního života, a ne někde zavřen za mřížemi.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Dále v pořadí je paní poslankyně Schillerová, která interpeluje pana ministra Stanjuru. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pane ministře, mediálním prostorem prošel případ dámy, která je zapsaná v rejstříku vyloučených osob, ale přesto se dostala do herny. Jak určitě víte, rejstřík vyloučených osob byl zaveden v listopadu 2020 za vlády Andreje Babiše s cílem, aby osoby na sociálních dávkách, dávkách v hmotné nouzi, osoby v úpadku či zapsané v insolvenčním rejstříku neměly přístup k hazardním hrám - několikrát jsme tady o tom v minulém volebním období spolu mluvili - a to tak, že obsluha kasina nebo herny po příchodu dané osoby zjišťuje, zda není registrována v rejstříku, a pokud ano, účast na hazardní hře jí neumožní. Tento systém je prospěšný pro všechny. Pomáhá se závislostí na hazardu konkrétním lidem, ale i jejich rodinám, známým a blízkým, a koneckonců pomáhá i celé společnosti.

Informace o flagrantním opovrhování tímto instrumentem ze strany některých provozovatelů kasin je velmi znepokojující. Ještě více znepokojující je skutečnost, že stát není schopen tomuto nezákonnému jednání účinně zabránit. V reportáži zaznělo, že podle odborníků z oboru se lidé vyloučení z hazardu do kasin a heren dostanou, a navíc po domluvě s obsluhou kasina získávají například karty jiných hráčů.

Na dodržování zákona má dohlížet Generální ředitelství cel. Já si vážím práce těch celníků, spolupracovala jsem s nimi velmi úzce jako ministryně financí, předtím jako náměstkyně, ale oni si stěžovali v té reportáži na nedostatek pracovníků. Zároveň si myslím, že je toto velký problém, a zajímá mě, zda jste připraven ho řešit, protože nemůže selhávat tato účinná zákonně zakotvená kontrola na tom, že jsou nedostatečné kapacity. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a nyní má slovo pan ministr Stanjura. Prosím, pane ministře.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Já se omlouvám, já jsem tu reportáž neviděl, tak teď budu jenom reagovat na to, co jste mi řekla. Ale čirou shodou okolností jsme dneska měli jednání ohledně novely zákona o hazardu, kde pomalu končí vnější připomínkové řízení, kde byli účastni kromě zaměstnanců Ministerstva financí zástupci všech asociací z celého trhu, Česká komora loterního průmyslu, Sdružení provozovatelů centrální loterijních systémů, Asociace hráčů pokeru a kurzových sázek, Asociace společností provozující kasina, Tipsport, Asociace provozovatelů kurzových sázek a Institut pro regulaci hazardních her, kde jsme debatovali připravované změny mimo jiné v oblasti větší ochrany hráčů, to znamená větší ochrany před jejich závislostí, a úplně na konci jsme se v krátkosti zmínili o tomto mediálním případu, kdy nemám informace, že by to byl masový jev, rozšířený u mnoha kasin. Individuální selhání konkrétního člověka u konkrétního provozovatele nemůžete nikdy vyloučit. To znamená, já si nechám zjistit podrobnosti k tomuto konkrétnímu případu. Ani minulý, ani současný ředitel Celní správy mi neavizovali, že by měli na tomto úseku málo pracovních sil, to je realita. Jenom připomínám, že k té personální změně došlo ze zdravotních důvodů, ne z nějakých jiných důvodů. Nemám tuhletu informaci, že by tam chyběli lidé. Vůbec nezpochybňuji, že to v té reportáži mohlo zaznít, ale řekl bych, že skoro jistě to nebylo z úst šéfa Celní správy. Fakt jsem to neviděl. Budeme se tomu věnovat.

Myslím si, že registr vyloučených osob funguje dobře, pokud si dobře pamatuju čísla, k dnešnímu dni je tam 6 000 osob na základě vlastní žádosti - teď pominu ty, které tam jsou z těch zákonných důvodů, o kterých mluvila paní poslankyně, tak to nebudu opakovat. My tam připravujeme ještě nové mechanismy ochrany, protože si myslím, že je pravý čas vyhodnotit fungování tohoto zákona po těch šest let, jestli dobře počítám, 1. 1. 2017 vešel v účinnost.

Tam bohužel trvala implementace toho registru jako poměrně rozsáhlého IT systému, takže ta novela, doufám, přijde do Poslanecké sněmovny ještě nejpozději v průběhu června, protože 25. dubna končí vnější připomínkové řízení. Pak to vypořádáme a pak už to jde standardním legislativním procesem.

Je to věc užitečná, ale i na základě zkušeností se snažíme, abychom tam dali ještě dodatečné prvky, například - říká se tomu tak hezky česky - panic button, to znamená, aby byla povinnost, že kdokoliv v kterémkoliv okamžiku ten hráč, ať už na internetu, nebo v herně, když to zmáčkne, na osmačtyřicet hodin mu bude znemožněno pokračovat ve hře, a další způsoby, jak zjednodušit dobrovolné zapsání do toho registru, protože ono to není úplně jednoduché, vyžaduje se tam úředně ověřený podpis nebo elektronický podpis. Chceme tento proces zjednodušit, aby ti, kteří se dobrovolně rozhodnou, že se tam nechají zapsat, a nesmí hrát, aby tu cestu měli jednodušší. Souhlasím s tím, že to pomáhá nejenom hráčům, ale i jejich rodinám, a pomáhá to v důsledku i státu, protože musí tím pádem řešit méně patologických jevů.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Zeptám se, zda je zájem o doplňující dotaz? Je tomu tak. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Ano, já děkuji. Tady si myslím, že se shodneme, protože zákon o hazardu, to byla moje velká srdeční záležitost, proto je důležité, že jsme přestali být kasinem v srdci Evropy. A pokud budete pokračovat tedy v této nastolené cestě, určitě budete mít naši podporu. Jenom k té reportáži bych jenom chtěla říct, byl to pan ředitel Müller. Jeho práce si nesmírně vážím, vůbec nechci, aby to pro něho znamenalo nějakou exekuci. On je velice fundovaný člověk a skutečně tam mluvil o tom, že je to z kapacitních důvodů. Takže děkuji vám, že se tím budete zaobírat a že to ověříte. A pokud tady říkáte z tohoto místa, že to není nějaký systémový jev, tak je to jenom dobrá zpráva. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Zeptám se, zda je zájem o doplnění odpovědi? Je tomu tak. Prosím, pane ministře.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Nevím, jestli jsem to řekl zcela přesně. Je to názor odpovědných pracovníků Ministerstva financí, ne můj osobní, já jsem se ptal. Tak jenom, aby to bylo zcela jasné, že to je názor těch lidí na Ministerstvu financí, kteří tuto problematiku mají ve své gesci. A taky věřím, že předmět zákona, ta novela, že získá širší podporu než vládní, protože jenom pokračuje v tom nastoupeném trendu.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Kettner, který interpeluje paní ministryni Černochovou. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo. Paní nepřítomná ministryně, mám dotaz ohledně nákupu F-35. Mluví se o ceně 100 miliard, ale to je pouze nákupní cena. Pak tady máme: úprava letiště. Doufám, že pokud k tomu dojde, že budou zapojeny české firmy, a ne zahraniční. Pak tady máme výcvik leteckého a pozemního personálu, logistika, náhradní díly. Neoficiálně se mluví o částce 1 bilion korun, takže rád bych uvítal celkové vyčíslení, kolik to bude stát v reálu, obzvlášť ve srovnání se současně provozovanými gripeny, kdy by se jednalo pouze o modernizaci stávajících kusů a rozšíření počtu celkově kusů. Co se týká ostatního výcviku pilotů a tak dále, protože je provozujeme, to všechno by odpadlo. Čili bych chtěl ekonomické srovnání, jestli na to vůbec máme.

Za další, aby piloti skutečně ten stroj ovládali, máme minimální počet nalétaných letových hodin za rok, aby skutečně piloti byli schopni bojovat, a ne aby byli rádi, že přežijí jenom samotný let. V tomto případě bych byl rád i (za) nějaké porovnání ceny za letovou hodinu jak u současných gripenů, a srovnání s letounem F-35. Aby to nebylo, že si pořídíme luxusní auto a pak ho budeme mít v garáži, protože nebudeme mít na jeho provoz, a bude to takový velice drahý muzejní exponát.

A poslední dotaz. Primární funkcí našeho letectva je obrana vzdušného prostoru České republiky a spojenců, obrana vzdušného prostoru. V tomto případě jsou gripeny naprosto vyhovující ve srovnání s F-35, což je letoun těžký, schopný nést jaderné zbraně, a kategorie stealth - neviditelnost, jehož primární funkcí je proniknout na nepřátelské území nepřítele a jeho protivzdušnou obranou. Takže bych se chtěl zeptat paní ministryně, které státy máme v plánu v budoucnu napadnout? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Paní ministryně Černochová je omluvena, takže vám bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

Další v pořadí je paní poslankyně Balaštíková. Paní poslankyni ale v sále nevidím, tudíž její interpelace propadá.

A další v pořadí je paní poslankyně Hanzlíková, která interpeluje pana ministra Jurečku. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jsem ráda, že je tady pan ministr. Takže, vážený pane ministře, v poslední době se na mě obrací senioři, kteří požádali o vyřízení starobního důchodu, zcela se tedy na něj spolehli a z toho důvodu se teď ocitají bez finančních zdrojů. Oni uvádí, že svoji situaci byli schopni řešit třeba dva nebo tři měsíce, ale pokud to vyřízení trvá několik dalších měsíců, tak už se samozřejmě do těch finančních problémů dostávají.

Jak jsme si přečetli i v médiích, důvodem je to, že Českou správu sociálního zabezpečení zahltil až dvojnásobný počet žádostí o výplatu důchodů. Zvedly se především počty žádostí o předčasný důchod - to jsme tady již několikrát probírali - a úředníci je teď nestačí vyřizovat. Jak jsem již říkala, situace, kdy budoucí senioři zůstanou bez finančních prostředků, je pro ně někdy opravdu zoufalá. Obrací se již i na veřejného ochránce práv, což potvrdila mluvčí ombudsmana, a také uvedla, že to je jen vrcholek ledovce, protože na ombudsmana se opravdu většinou obrátí pouze ti, kteří nenajdou jiné řešení.

Česká správa uvádí, že mezi důvody zpoždění patří špatná personální situace, nárůst počtu žádostí a větší objem práce na přepočtu důchodů po valorizaci. Můj příspěvek, prosím, abyste to věděl, není v žádném případě kritika zaměstnanců České správy, protože vím, že ty důvody, které uvádí, jsou skutečně závažné, právě naopak. Chci apelovat na vedení MPSV, aby zaměstnancům České správy sociálního zabezpečení poskytli včasnou podporu. Proto se ptám, jakým způsobem v současné náročné době poskytuje MPSV podporu zaměstnancům České správy a zda je vypracován nějaký krizový plán a opatření, na základě kterých by se podařilo lhůty pro vyřízení důchodů zkrátit? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a nyní má slovo pan ministr Jurečka. Pane ministře, prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážená paní poslankyně Hanzlíková, kolegyně, kolegové, já za tu interpelaci děkuji, protože je to interpelace, která se týká opravdu aktuálního tématu. Já jsem na něj asi za poslední dva, tři týdny už odpovídal několikrát i do veřejného mediálního prostoru. Vy jste v zásadě popsala do určité míry ten stav, který dnes na České správě sociálního zabezpečení nastal, a i do určité míry ty důvody, které jsou toho příčinou.

V loňském roce opravdu ty dvě mimořádné valorizace výrazně vytěžují kapacitu těch lidí. Bohužel ten vnitřní stav - a pro mě to bylo velmi nepříjemné překvapení - je takový, že agenda důchodů nefunguje tak, že bychom napsali nějaké procento nebo nějakou částku při zvýšení a při valorizaci a software by to automaticky u všech poživatelů starobního důchodu a dalších důchodů jednoduše přepočítal. Ani při výměře nových důchodů starobních to také nefunguje plně softwarově. Opravdu je tady do určité míry poměrně velká nutnost, aby tuto agendu stále ještě - říkám, bohužel, ve 21. století - dělali lidé, kteří mnoho konkrétních situací při tom výpočtu musí dělat ručně. To se takto bohužel děje a do toho nám přišel ještě stav loni na podzim, těch mimořádných, navíc přidaných žádostí lidí, kteří si požádali o předčasný důchod. Takže opravdu je tady stav, který tady třicet let z hlediska zátěže, která se takto zkoncentrovala na pracovnice a pracovníky České správy zabezpečení, nikdy nebyl. Teď ho tady máme.

My jsme samozřejmě začali s panem ředitelem Boháčkem - a především tedy on, protože on je ten výkonný ředitel, který k tomu má i ty kompetence - dělat opatření už v závěru loňského roku proto, aby se posiloval tým, abychom byli schopni vícero lidí na toto vyčlenit. Nicméně opravdu ten nápor je tak extrémní, že teď jsme v situaci, kdy nevyřizujeme všechny tyto žádosti v zákonné 90denní lhůtě, za což se omlouvám, a ještě také říkám objektivně, i několik týdnů v té situaci budeme.

My prosíme všechny ty - vy jste tady uvedla některé principy nebo ty případy tam, kde ti lidé opravdu nezbytně nutně, jsou situace, kdy ten důchod potřebují mít vyplacený, protože ne každý to takto má, někteří si požádali o stanovení důchodů, ale s odloženou výplatou, tak my prosíme u těch, kteří opravdu jsou v té situaci, že už nemají žádné jiné zdroje, třeba z předchozího zaměstnání nebo v rámci rodiny, aby přes přímou intervenci, kterou mohou udělat přes infolinku nebo přes zaměstnance, tuto informaci sdělili a jsme schopni do určité míry prioritizovat tyto žadatele, kteří to potřebují opravdu už bezodkladně.

Je mně to líto, já se za tu komplikaci omlouvám, ale nejsme schopni dneska u takto sofistikované záležitosti vzít lidi z trhu práce nebo z jiného úřadu i v rámci rezortů a dát je na tuto agendu výpočtu důchodu, protože prostě ty lidi nejsme schopni na toto zaškolit v řádu několika málo týdnů, tady je opravdu nutnost mít velkou zkušenost a praxi při tom stanovování těchto výpočtů. To je ten důvod, proč to neumím ani z měsíce na měsíc, kdybych tam poslal lidi třeba z mého ministerstva, že bych to byl schopen jednorázově rychle navýšit a vyřešit problém třeba během dvou, tří týdnů, to takto jednoduché prostě není. Ale víme, pracujeme na tom, děláme všechno pro to, abychom to co nejrychleji zvládli a dostali zpátky do zákonných lhůt. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Zeptám se, zda je zájem o doplňující dotaz? Je tomu tak. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji, pane ministře, že to takhle vnímáte, a že tedy tu situaci řešíte. Ale jenom bych chtěla doplnit tedy tu otázku, protože já už jsem tady zmínila skupinu seniorů, kteří skutečně nemají nějakou rezervu finanční a dostanou se do této situace, jestli tedy konkrétně pro tyto lidi, když se obrátí na Českou správu, protože to jsem tedy nezaznamenala ve vaší odpovědi, se jím dostane tedy nějaké rady, protože oni asi opravdu jako jiné řešení nemají, anebo jestli je Česká správa třeba schopna tohohle člověka tedy nějakým způsobem jakoby upřednostnit, nebo jak tohleto konkrétně funguje. A pak jak jste hovořil o té digitalizaci a tom, že ještě stále se tedy ručně zpracovává spousta věcí, tak jenom jak vypadá teď výhled nějaké změny v podstatě programů a podobně, protože to si pamatuji ještě z té éry, kdy jsem byla na MPSV. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Zeptám se, zda je zájem o doplňující odpověď? Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já jsem to v tom prvním vystoupení říkal, že umíme do určité míry prioritizovat ty, kteří buďto osobně, když jsou na OSSZ, nebo když přes infolinku nebo elektronickou komunikaci opravdu jsou v situaci, kdy jejich jiné zdroje jsou vyčerpány a opravdu jsou odkázáni už na to, aby dokázali mít důchod už s výplatou a byl jim vyplácen, tak tyto žadatele umíme do určité míry prioritně odbavit. I na mne tito lidé se třeba v minulé komunikaci obracejí a děláme toto, takže tady se snažíme flexibilně toto zohlednit. A vím, že spoustu lidí také mi řeklo dokonce i v osobním jednání: Ano, my jsme si požádali, jste vůči nám po zákonné lhůtě, chápeme to, ale my nejsme ti, kteří by teď to urgentně potřebovali.

A pokud jde o otázku IT, máme ambici i v této věci výrazně softwarově se posunout kupředu. Teď se snažíme také i jednat s kolegy z Ministerstva vnitra a z nově vzniklé Digitální agentury, abychom dokázali mít na to finanční prostředky buď z Národního plánu obnovy, nebo i v rámci případné zvažované půjčky, protože tato softwarová změna už je poměrně významně investičně náročná, ale chceme ji udělat. Chci ještě teď v tom výhledu k tomu přistoupit, začít tyto kroky dělat a ideálně to i dokázat do konce volebního období, dostat do daleko více digitalizované podoby, ty výměry, valorizace a podobně. Trošku je tady ještě určitá komplikace, která se vztahuje také i k digitalizaci dřívějších dat, to znamená, mít ta data, protože my jdeme historicky před rok 1990 a některá prostě digitalizovaná nejsou. Takže nebude to tak jednoduché, že bychom byli schopni říct, že třeba za rok a půl, za dva stoprocentně ten proces dostaneme do digitálu. Takhle jednoduché to není, protože nemáme všechna vstupní data digitalizovaná, ale děláme na tom.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a další v pořadí je pan poslanec Wenzl, který interpeluje paní ministryni Černochovou. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo. Vážená nepřítomná paní ministryně, od loňského roku probíhají v režimu vláda-vláda, to jest Česká republika versus Švédsko, jednání ve věci nákupu 210 kusů bojových vozidel pěchoty pro Armádu ČR. V této souvislosti bych se chtěl vás, paní ministryně, zeptat na následující:

Za prvé, zda Ministerstvo obrany obdrželo nabídku, která se liší od původního zadání v technické specifikaci a ceně od potenciálního švédského dodavatele.

Druhá otázka: zda stále platí, že v případě úspěšných jednání bude uzavřena smlouva na dodání 210 kusů této techniky za částku zhruba 52 miliard korun v původně zadané specifikaci se švédským dodavatelem.

Za třetí, zda v případě úspěšných jednání s dodavatelem ze Švédska a uzavření smluvního vztahu budou smluvními stranami Česká republika a Švédsko, či zda tam bude někdo i další.

Za čtvrté, zda podpisem smlouvy v případě změněných podmínek si je vědomo Ministerstvo obrany rizika právního napadení celé akvizice.

V nedávné době byla v otevřených zdrojích zveřejněna informace o tom, že na Ministerstvo obrany měla být doručena nabídka ze strany potenciálního dodavatele s tím, že v nabídce jsou odchylky od požadavků, které byly zadány ze strany Ministerstva obrany a byli s nimi seznámeni tehdy všichni tři původní zájemci o tuto akvizici, například technická specifikace nebo cena. Podmínky tehdy byly akceptovány pouze jedním zájemcem z původních tří. Jednou z podmínek pro uzavření smlouvy je, že bude ze strany potenciálního dodavatele dodržen počet, specifikace a cena předmětné techniky tak, jak bylo původně stanoveno. Děkuji vám za odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Paní ministryně Černochová je omluvena a bude vám řádně odpovězeno do 30 dnů. Dalším v pořadí je paní poslankyně Lesenská, která interpeluje pana ministra Jurečku. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane ministře, zástupci vlády, kolegyně, kolegové, před časem jsme se tady s panem ministrem bavili o systemizaci v rámci úřadu práce. Ptala jsem se na systemizaci k 1. 4. letošního roku a přála jsem panu ministrovi, aby pomohl, a posílil některá území, která mají problém. Takže dneska už víme, protože 1. 4. bylo, že systemizace se týkala de facto generálního ředitelství a v rámci ní generální ředitelství zřizuje oddělení zaměstnanecké spokojenosti a firemní kultury, odbor zřízení pobočkové sítě, oddělení procesní podpory pobočkové sítě, oddělení školení aplikačních změn, oddělení fyzické bezpečnosti, oddělení distančních kanálů, oddělení digitálních kanálů a oddělení klientské spokojenosti a výzkumu, odbor klientských služeb, oddělení specializované pracoviště. Je ve hvězdách, co bude náplň činností těchto útvarů a dokdy mají přinést zlepšení, a čeho vlastně. Dále zcela chybí analýza, jakými odborníky mají být tyto nové útvary obsazeny, v jakém časovém horizontu a kdy vlastně mají efektivně začít fungovat. Mně naopak přijde zcela jasné, s jakými personálními problémy se potýká část území a dlouhodobě hlavně hlavní město Praha. Není kde zkoumat zaměstnaneckou spokojenost podle mého, když chybí zaměstnanci, a kde zkoumat klientskou spokojenost, pokud chybějící zaměstnanci nevyřídí žádosti ke spokojenosti klientů.

Mohl byste mi, pane ministře, zdůvodnit, proč zrovna tedy generální ředitelství a tyto útvary?

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. A nyní má slovo pan ministr. Pane ministře, prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, vážená paní poslankyně Lesenská, já samozřejmě na vaši interpelaci se budu snažit teď strukturovaně odpovědět a začnu od toho, co jste říkala v závěru. Já si myslím, že každá organizace podobného charakteru jako Úřad práce, která pracuje se statisíci nebo miliony klientů, tak pokud chce zlepšovat svoji činnost, musí být schopna měřit spokojenost svých klientů, ze kterých dokáže z těchto dat zlepšovat své služby, vidět, jakým způsobem klienti a ve kterých okamžicích případně nebyli spokojeni s vyřízením své agendy.

To jsme zavedli v závěru loňského roku, budeme s tím v pravidelných cyklech pokračovat, děláme to ve vlastní režii, vlastními silami, neoutsourcujeme tady tuto záležitost, děláme to velmi efektivně. To stejné je obvykle u takovýchto organizací, že to dělají i na vlastním týmu vlastních zaměstnanců, kde také sledují spokojenost zaměstnaneckou, aby byli schopni (nesrozumitelné) tyto organizace podněty ke zlepšení vnitřního pracovního prostředí. Ano, je tady dlouhodobý problém, který řešíme, a myslím si, že poslední týdny ukazují, že ho řešíme velmi dobře, a já se těším na některé z příštích jednání sociálního výboru k tématu Úřadu práce, protože budeme schopni opravdu jasně prokázat, že od února, kdy nastoupil pan pověřený ředitel Trpkoš, opravdu dochází k výraznému zlepšení odbavování našich klientů. A jak jsem řekl, a to platí, že v příštích týdnech se dostaneme do situace, kdy budeme vyřizovat v zákonných lhůtách, blížíme se k tomuto stavu. Dokázali jsme z Prahy agendu z přetížených poboček rozložit do území České republiky. Situace se opravdu výrazně zlepšuje a myslím si, že to opravdu i klienti Úřadu práce, ti, kteří potřebují své peníze dostat včas, to začínají pociťovat.

S tím samozřejmě také souvisí změny, které se udělaly v rámci systemizace po 1. dubnu tohoto roku s tím, že některé odbory a některá oddělení byla zrušena. Jenom podotknu, my jsme se v rámci systemizace popasovali s tím, že se v celkovém počtu služebních míst Úřadu práce nenavyšovalo. Pracovalo se s tím, co má Úřad práce nasystemizováno, tyto změny se takto provedly a udělalo se jiné rozložení struktury generálního ředitelství s tím, že byly zřízeny nové odbory také, a to je odbor řízení pobočkové sítě, odbor distančních kanálů a odbor klientských služeb. Zase souvisí to i s tím, jakým způsobem se snažíme opravdu změnit a zlepšit systém práce.

Pokud jde o odbor řízení pobočkové sítě, je to jednoznačné posílení řízení, výkonu pobočkové sítě, analýzy nastavení procesního řízení, optimalizace procesů, zajistit - a vznik - funkčnost systému školení aplikačních změn, aby opravdu potom metodická praxe byla uplatňovaná stejně na celém území České republiky a tak dále. Pokud jde o odbor distančních kanálů, akcentuje digitální transformaci jako klíčovou součást transformace, organizace, posunuje směřování na výzkum klientské spokojenosti, a pokud jde o odbor klientských služeb, zcela nově zaváděné klientské služby, které dosud z tohoto pohledu nebyly součástí řízení organizace, reflektuje nezbytnost ve změnách organizace práce - podpora a řízení, specializace agend a služeb, transformace změn v rozložení agend. Součástí toho je také právě call centrum jako jedna z klíčových služeb a u toho call centra podotýkám, že jsme začátkem roku také změnili to, že dneska, když klient zavolá na call centrum, tak ho umíme odbavovat v tom, že vidíme přímo v systému, v jaké fázi ta jeho žádost je, proč třeba nebyla vyřízena, co třeba chybí, co třeba ten klient má dodat. To se také výrazně posunulo k lepšímu.

Takže úkol pro pana pověřeného ředitele Trpkoše je opravdu naprosto jasný a tyto věci, tyto změny s tím souvisí: dostat teď v průběhu dubna a května Úřad práce do stavu, kdy budeme vyřizovat žádosti klientů v zákonných lhůtách. Máme za cíl do konce roku digitalizovat i všechny ostatní agendy v rámci státní sociální podpory, na tom pracujeme, a máme také ambici dokázat výrazně i zjednodušit v rámci digitalizace agend to, aby data, která stát má, abychom po klientech nechtěli. To znamená, udělali jsme kompletní revizi všech dat, která v sociálním systému i v hmotné nouzi dneska po klientech požadujeme a která budeme schopni v budoucnu získávat, pokud s tím klient dá souhlas, automatizovaně.

Takže toto jsou věci, které v řádu příštích měsíců se výrazně projeví na zlepšení kvality jak pro práci vůči klientovi, tak na zlepšení kvality uvnitř toho úřadu.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Zeptám se, zda je zájem o doplňující dotaz? Je tomu tak. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji za odpověď, pane ministře. Držím palce v rámci digitalizace, ale to už jste ode mě slyšel mnohokrát, a hlavně pan zastupující, pan generální ředitel.

Já bych jenom konstatovala, že de facto reálný stav v současnosti na generálním ředitelství je, že vlastně zaměstnanci nově nebo zařazení na nová pracoviště, která jste tady krom jiného, i já, jsme tady vyjmenovávali, tak vlastně nevědí, co je jejich pracovní činností, pracovní náplní, jak se říkalo dřív. Jestli to je pravda, to čekám, že mně potvrdíte, nebo nepotvrdíte. A většina vlastně těch představených je v současný době pověřená, což je realita nově vzniklých útvarů, kde de facto všude. A já jsem se právě předtím ptala, v jakém časovém horizontu předpokládáte výběrová řízení, kdy to vlastně ta nová pracoviště budou, vlastně si sednou a budou definitivně obsazená? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Je zájem o doplnění odpovědi? Je tomu tak. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Ano, je to vlastně nejenom, že obvyklý, ale je to i nutný zákonný postup. Nemůže být odbor nebo oddělení bez vedoucího pracovníka, takže vždycky se to řeší tím, že dotyčný je tam pověřen, ať už to vznikne nově, nebo ať vznikne ta situace odchodem předchozí vedoucí pozice nebo toho pracovníka, takže ten postup je logický, nutný, zákonný a počítám, že opravdu v poměrně brzké době, řekněme v průběhu příštích měsíců, ale říkám velmi brzké době, budou řádná výběrová řízení, budou tyto pozice řádně obsazeny. Pro mě to má určitou logiku i v tom, že bych chtěl, aby na začátku druhého poletí tohoto roku jsme vypsali výběrové řízení na generálního ředitele a potom aby generální ředitel také byl tím, který bude u vypisování výběrových řízení, těch požadavků, a také u nominací do jednotlivých výběrových komisí. Takže má to určitou chronologii a návaznost také na to, aby už tady potom byla trvalá, trvale obsazená pozice generálního ředitele Úřadu práce. Takto ten harmonogram v letošním roce bude probíhat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a další v pořadí je pan poslanec Kott, který interpeluje pana ministra Nekulu. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuju za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, děkuji, že jste přišel tak, jak jste slíbil ve své omluvě, a chtěl bych vám položit následující otázku. Pro letošní rok došlo oproti minulému roku k významnému krácení dotačního programu 1D - Podpora včelařství, a to bylo ze 105 milionů korun na pouhých 47 milionů. Toto drastické krácení dotačního programu se však setkalo s dalšími problémy, o kterých samozřejmě nebylo možné dříve mluvit, a to je v podstatě věc týkající se zimních úhynů včelstev, vysoká cena cukru a neúměrně se zvyšující ostatní náklady všem včelařům. Při projednávání státního rozpočtu a dotačních programů jste nejen na zemědělském výboru slíbil, že situaci nedostatečného finančního objemu pro výše citovaný program 1D budete řešit s Ministerstvem financí, a z tohoto důvodu pokládám velice jednoduchou otázku: V jaké fázi toto řešení teď je a zda se pro včelaře blýská na lepší časy? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a nyní má slovo pan ministr zemědělství. Pane ministře, prosím.

 

Ministr zemědělství ČR Zdeněk Nekula Děkuji za slovo. Na úvod bych chtěl sdělit, že jsem aktivní a dlouholetý včelař nebo dlouhodobý včelař a včelařím, je to moje hobby a srdeční záležitost. Vzhledem k tomu, že diskutujeme o dotacích pro včelaře, konstatuji na mikrofon, že jako ministr vlády České republiky žádné dotace nepobírám, a ani na včely.

K tomu dotazu, k interpelaci ve věci krácení dotačního titulu 1D ze 105 na 47 milionů korun. Abychom si udělali představu, jaký to má dopad na včelaře: zatímco dříve dotace na jedno včelstvo, ono to počítá na jedno včelstvo, ta dotace byla zhruba v hodnotě jedné sklenice medu o váze 1 kilogram, aktuálně ta dotace bude pro letošní rok v hodnotě zhruba poloviny sklenice medu. Tím chci zároveň i naznačit, že dopady nebudou drastické pro včelaře, protože zároveň se zaváděním nové společné zemědělské politiky do praxe tak velice výrazným způsobem navyšujeme podporu pro včelaře. V rámci nové SZP podpora pro včelaře narůstá ze 65 milionů korun na 110 milionů korun, a to každý rok vlastně po dobu pěti let. A ta změna, velice výrazná změna, je zejména v tom, že dotační titul 1D byl v podstatě provozní, jenom vylepšoval finanční stránku včelařů, ale nebyla jistota, že to ve finále vede k rozvoji včelaření, zatímco nová forma nebo větší forma podpory přes novou SZP vlastně je cílená, v podstatě investiční na rozvoj včelaření, na lepší vybavení, na pořízení lepšího vybavení včelařů.

To krácení souvisí v dotačním titulu 1D i s tím, že v rámci schvalování rozpočtu pro letošní rok byly kráceny národní dotace z 5 miliard korun na 2,7 miliardy a mělo to dopad i u této provozní podpory pro včelaře.

Celková situace v chovu včel v České republice je v posledních letech výrazně dobrá. Dynamika nárůstu počtu včelařů i počtu včelstev je velmi výrazná a dochází v současné době k jakémusi paradoxu, že v určitých oblastech České republiky dochází k takzvanému převčelení, to znamená, je tam více včelstev, než kolik dokáže daná oblast, daná krajina unést, a nese to s sebou zároveň i negativní dopady. Včelstva nejsou v dobré kondici, protože nemají dostatek pastvy v dané lokalitě, a s tím souvisí i horší zdravotní kondice včelstev během jak letního, i zimního období.

Ano, zaznamenal jsem, že během letošní zimy došlo k větším úhynům včelstev v některých lokalitách. Jako včelař dělám jednotlivé postupy léčení včelstev, péči o včelstva tak, jak se to má dělat, a za sebe mohu konstatovat, že ty úhyny byly minimální.

K dotazu vysoké ceny cukru. Ano, velmi se na tom točil jeden nejmenovaný představitel Svazu obchodu a skokového zdražování - pardon, ten název je trochu jiný, jenom jsem si takto vypomohl. Tím tlakem - a nedělal jsem to kvůli včelařům - na jednotlivé potraviny, a začal jsem u cukru, protože tam došlo meziročně k největšímu nárůstu, se už podařilo cenu částečně snížit.

Co se týká dotací a řešení, s ministrem financí diskutuji, řešíme téma dotací (Předsedající: Čas, pane ministře.), nejenom národních, ale i dalších. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Je zájem o doplňující dotaz? Je tomu tak. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Josef Kott: Pane ministře, děkuji. Děkuji vaši odpověď, já tomu rozumím. Těm včelařům je asi v podstatě jedno, jaké finanční prostředky budou moci čerpat. Mně skutečně jde o to - a vy jste tady řekl, že jste aktivní včelař, já nejsem aktivní včelař, jsem jenom takový pomáhající včelař, ale já se o to zajímám z důvodu předsedy podvýboru pro svazy, to znamená, že s těmi jednotlivými zástupci jsem v kontaktu, a oni skutečně mají obavu, aby se k nim ty finanční prostředky, ať už je to z té, nebo z té strany, dostaly včas a aby byli schopni je ještě efektivně v této sezoně využít, a já jsem tam použil cenu cukru. Samozřejmě vy to víte možná lépe než já, nebo určitě lépe než já, je to i cena oddělků, a v podstatě tam, kde včelstva uhynula, tam pořizovací cena je nepoměrně vyšší.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Čas! Děkuji. Je zájem o doplňující odpověď? Je tomu tak. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Zdeněk Nekula Ano, jsem si toho vědom. Včelaření je krásný koníček, ale je drahý. Ano, úhyn včelstev je výrazný zásah. To je řeknu v řádu několika tisíc korun, řekněme pořízení nového včelstva, myslím těch živých organismů, je to až 3 000 korun. Záleží, odkud a od koho se pořídí, nakoupí nový oddělek. Ale ono to souvisí i s tím, aby každý včelař dodržoval předepsané postupy, jak se včelstvy zacházet, jak podzimní léčbu, či případně během léta udržoval včelstva v kondici, aby se minimalizoval počet roztočů Varroa destructor v těch včelstvech, protože napadená včelstva podléhají tím pádem dalším chorobám. Je to celý soubor opatření, který je potřeba dodržovat, ale samozřejmě jsem si vědom nelehké situace po letošní zimě pro včelaře a budu se tomu nadále intenzivně věnovat jako ministr zemědělství i jako včelař, kterého to baví.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Kolovratník, pana poslance ovšem nevidím, tak jeho interpelace propadá.

Dovolte mi ještě načíst dvě omluvy: omlouvá se pan Síla Jan od 16 hodin ze zdravotních důvodů a pan poslanec Zborovský od 14.30 z pracovních důvodů.

A nyní už je na řadě pan poslanec Koten, který interpeluje pana ministra Nekulu. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, já bych na vás měl několik dotazů ohledně dovozu ukrajinských potravin, eventuálně ukrajinského obilí. Já bych tady na začátku tak nějak chtěl zdůraznit, že Ukrajina není v Evropské unii, to znamená, pro pěstování plodin a pro chování zvířat tam platí poněkud jiné předpisy. Dá se říci, že to, co otevřelo Polsko, Slovensko a Maďarsko, tedy kontaminace obilí, které bylo exportováno do Evropské unie z Ukrajiny, tedy neunijního státu, tak kontaminace pesticidy byla poměrně vysoká, dokonce v Maďarsku to obilí spálili v pecích - některé ty dodávky - s fluidním spalováním, tedy nad 900 stupňů. Dá se říci, že my tady máme i v některých obchodních řetězcích už produkty z Ukrajiny, tedy různá kuřata, vejce a také se tady na trhu může objevit mouka, která již je namletá z ukrajinského obilí. Já bych se vás chtěl zeptat, kolik vzorků, a kde jsou výsledky kontrol těch vzorků, zda by se to tedy dalo vyhledat, nebo zda nám je můžete poskytnout, protože nás by zajímalo zejména, aby se tyto kontaminované potraviny nedostávaly do nadnárodních obchodních řetězců, a zajímá nás tedy, kolik kontrol bylo provedeno, s jakým výsledkem a kde se k těm výsledkům testů dá tady u nás běžně dostat. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní má slovo pan ministr Nekula. Pane ministře, prosím.

 

Ministr zemědělství ČR Zdeněk Nekula Děkuji za slovo, paní předsedající. K tématu dovozu ukrajinských potravin, popřípadě obilí do České republiky: obchod mezi Evropskou unií a Ukrajinou byl liberalizován v červnu loňského roku, tato roční výjimka teď vyprší a bude se jednat o dalším prodloužení. Samozřejmě je důležité, aby členské státy si kontrolovaly to, co přichází na území jednotlivých členských států.

A jak jsem uvedl i dneska na tiskové konferenci, máme tady Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a Státní veterinární správu. Tyto tři inspekční organizace, které spadají pod rezort Ministerstva zemědělství, intenzivně - nebo zintenzivnili jsme činnost v posledních týdnech směrem ke kontrole těch produktů. Abych to vysvětlil, ÚKZÚZ primárně kontroluje krmné plodiny, SZPI, vlastně potravinářská inspekce, se zaměřuje na vše, co se týká stravování nebo jde jako potravina pro obyvatele, a Státní veterinární správa se zaměřuje na produkty živočišného původu, to znamená, z Ukrajiny se to týká dovozu kuřecího masa a vajec.

Objem kontrol za jednotlivé orgány, je to ÚKZÚZ, SZPI anebo SVS, jsou to řádově desítky, ale máme paradoxně v uvozovkách problém v tom, že už není co kontrolovat, protože ten objem dovážených potravin nebo krmných plodin do České republiky je opravdu velmi malý a neodpovídá mediálnímu dopadu, který tady v současné době je. Abych to ilustroval na jednom konkrétním příkladu. Za loňský rok bylo z Ukrajiny do České republiky dovezených 4 000 tun pšenice a v České republice vyprodukujeme ročně zhruba 5 milionů tun pšenice, to znamená, že ani jedno necelé promile pšenice versus to, co se u nás vypěstuje, k nám doputovalo. Opravdu, problém není s ukrajinskou produkcí v České republice, ale je to v příhraničních státech. Týká se to zejména Polska, Rumunska a Bulharska, pak o trochu méně Maďarska, na Slovensku také to má určité dopady, ale ten největší zásah co do objemu produkce, která zůstává na území daného členského státu, je Polsko. Jsou určité odhady, že to, co překročí ukrajinsko-polskou hranici, že zhruba jedna třetina zůstává na polském území. Ale o tom problému polští představitelé vědí již tři čtvrtě roku a lze to i nějakým způsobem dohledat v monitoringu tisku. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a zeptám se pana poslance, zda je zájem o doplňující dotaz? Je tomu tak. Tak prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, pane ministře, za odpovědi. Ono by to zajímalo spotřebitele v České republice i z toho důvodu, že vzhledem k tomu, že ta pšenice nebo to obilí se dováží, jak říkáte, již delší dobu, tak zda je možné, zda jsou kontaminovány například už výrobky, zda to prošlo tedy buď českými mlýny, nebo na Slovensku, protože výměna potravin mezi jednotlivými státy Evropské unie může být daleko větší, a my tady nejsme schopni zkontrolovat takové penzum výrobků, které pochází v podstatě z pšenice, protože vzhledem k tomu, že pokud k nějaké výrobě nebo k nějaké operaci dojde v členském státu Evropské unie, samozřejmě automaticky tam je napsaná potom země, která to naposledy zpracovává. Takže i z tohoto důvodu by bylo asi vhodné zintenzivnit kontroly i těch finálních produktů v hypermarketech, protože tam to mohou přebalit (Předsedající: Čas, pane poslanče.) a může to být jinak. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a je zájem i o doplňující odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Zdeněk Nekula My kontrolujeme nejenom produkci, která jde z Ukrajiny, a je jí opravdu velmi málo, takže máme teď problém vůbec co kontrolovat, ale jsme si toho vědomi, že může tady docházet k nějakému sekundárnímu pohybu, ať z Polska, Slovenska či Maďarska, takže provádíme intenzivní kontroly zboží a potravin, které přichází z jiných zemí. Nejvíce kontrol provádí Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Ty rozbory jsou velice detailní, u každého vzorku se sleduje až 400 položek, a dneska měli novináři možnost se přímo podívat do laboratoří SZPI a seznámit se, jak to probíhá. Kontrolují se, ať jsou to mykotoxiny, zbytky pesticidů, těžké kovy, olovo, kadmium, je to opravdu detailní, ale bohužel nic jsme nenašli - nebo bohudík, tak bych to chtěl říct. Jsem velmi rád tomu, že jsme nic nenašli. Pokud bychom něco našli, samozřejmě zásilka nebo ta šarže bude zastavena a zlikvidována.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Knechtová, která interpeluje pana ministra Rakušana. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, měla jsem tu možnost osobně se zúčastnit jednání ve věci rušení pobočky České pošty. Realita je taková, že ve městech do 25 000 obyvatel Česká pošta po optimalizaci nechává jednu poštu. Jednání o grafech a tabulkách, které Česká pošta připravila ze svých dat, je nereálné v tak krátké době zpochybnit vlastním průzkumem. Zarážející je, že Česká pošta používá pro srovnávání data z doby covidu, kdy situace byla zcela nestandardní. Je patrné, že v úvodu bylo rozhodnutí pobočky zrušit a následně se hledaly argumenty pro tento postup. Pobočka se zruší k 1. 7. a zbylá pošta se neposílí ani personálně, ani otevírací dobou, protože o prázdninách je provoz slabší, a bude záležet na podzimu a vánočním čase, jak budou vypadat grafy a jak narostou čekací doby. Ve výsledku ale v praxi dochází k tomu, že nekomfort a přetlak v souvislosti se zvyšujícími se čísly přinese jen to, že lidé přestanou využívat služeb pošty a budou na to reagovat tímto způsobem. Lidé pochopí smysluplné změny prováděné logicky v postupných krocích, předvídatelně, ale tohle je pravý opak. Pokud chce radnice přejít na Poštu Partner Plus, musí zvládnout odkup budovy, sehnat zaměstnance, nechat ho proškolit. Může se to vlastně všechno stihnout za dva měsíce k 1. 7.? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a nyní má slovo pan ministr. Pane ministře, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážená paní poslankyně, prostřednictvím paní předsedající, no, vycházelo se skutečně z návrhu toho, že bude zrušeno 300 pošt, a kritéria dostupnosti poštovní služby určuje Český telekomunikační úřad, který ve svém návrhu jako regulátor trhu posunul základní parametr, to znamená dostupnost poštovní služby, dochozí vzdálenost ze 2 na 3 kilometry. To určitě není jediné kritérium. Pokud jste se účastnila toho jednání, management pošty je schopen představit i další kritéria, jako je ekonomická výnosnost dané pobočky, pobočkohodiny strávené na té které pobočce, samozřejmě se přihlíželo i k dostupnosti MHD a samozřejmě se přihlíželo i k tomu, jakým způsobem se potom vede jednání s lokálními zástupci o tom, jestli ta pobočka, která byla vybrána ke zrušení, je tou pobočkou správnou. Mám dokázána i města, kde k těm změnám samozřejmě došlo, ale to už je skutečně rozhodnutí a činnost managementu České pošty, kde si naopak myslím, že politický zásah v tomto není správný.

Ještě jednou zopakuji čísla: jedná se o 113 měst a obcí, kde nějaké pobočky byly zrušeny, a my jsme naopak byli vedeni tím, aby pobočky jako takové nebyly rušeny na venkově, aby nebyly rušeny v městech a obcích, kde skutečně mnohokrát znamenají jediný dotyk státní správy. Pobočky byly zrušeny vždycky pouze a jenom tam, kde pobočková síť je stále zachována a dostupnost služby zachována.

A mimochodem, od 1. 7. vedení České pošty také přichází i s manažerskými rozhodnutími, která by měla zrychlit odbavování na pobočkách České pošty, například zřízení speciální přepážky pro složité operace znamenající delší dobu strávenou právě u přepážek. Je to jedno z operativních opatření, která po 1. 7. přijdou, samozřejmě i rozšíření počtu obsluhovaných poboček na poštách, kde pobočky jako takové zůstaly. Máme on-line objednací systém, který už funguje delší dobu a kterému lze udělat lepší reklamu v tom, že lidé dostanou konkrétní termín, kdy na poštu přijdou, a dostanou konkrétní čas, jako je to třeba mnohokrát v bankách a na jiných úřadech, na kterých jsou na České poště objednáni, a dostanou se tedy přednostně v danou dobu skutečně k přepážce, maximálně s rozdílem několika minut, pokud aktuálně bude obsluhován jiný klient. To jsou všechno věci, které by naopak měly život na Českých poštách jako takových zpříjemnit.

Já mimochodem projektu Pošta Partner obecně věřím. Koneckonců v době, když jsem byl na ministerstvu, bylo zřízeno v tomto konceptu více než 140 nových pracovišť. Na druhou stranu mu úplně nevěřím v téhle podobě. Vy určitě víte dobře, že Pošta Partner ze zákona, z toho, jak je to definováno, musí obsáhnout stejné penzum služeb jako Česká pošta kterékoliv jiné pobočky. Tenhle koncept nemůže být životaschopný, pokud třeba na venkově funguje Pošta Partner, kde není dostatečně kvalifikovaný personál, a my chceme koncept, kde v regionech Pošta Partner bude poskytovat nějaké základní definované služby.

Uvědomuji si nepříjemnost toho, že odpadne na některých místech komfort, zvyk mít poštu za rohem. Na druhou stranu si skutečně připusťme, že pobočková síť v rozsahu 3 200 poboček byla neudržitelná a zcela abnormální v jakémkoli mezinárodním srovnání.

Možná ještě jednu otázku - vím, že jste se na to neptala, ale včera už nebyl čas odpovědět na poznámku paní kolegyně Vildumetzové. Samozřejmě že do těch pošt jako takových se i v cizině, nejenom v České republice, započítávají partnerské služby jako takové, tedy to srovnání je skutečně relevantní. Máme nejširší pobočkovou síť i po zrušení 300 poboček. A domnívám se, nechat pošty na venkově, dostupnost státu na venkově je správná priorita, protože ve městech ta služba prostě dostupná zůstává.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Zeptám se, zda je zájem o doplňující dotaz? Je tomu tak, paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Pane ministře, mně jde hlavně o to, aby, když už se opravdu dostaneme do té situace, kdy otevřeme městský rozpočet, protože jsme vlastně v běhu roku a začneme prostě podnikat ty kroky, tak abychom opravdu byli schopni oboustranně za ty dva měsíce se dopracovat k výsledku, protože i pro tu samosprávu není jednoduché ty věci teď uchopit a všechno to zvládnout naráz včetně, jak říkám, odkup budovy, a prostě tyto věci. A druhá věc je, my jako politici komunální vnímáme to, že třeba v některých lokalitách je pošta otázka pěti let, než nějakým způsobem se ty věci napojí, zkomunikují, že prostě tady opravdu ten řez je do hloubky a že to bolí daleko víc, než když my nějakým způsobem se k tomu projektu připojíme a do budoucna postupně ty služby ukončíme. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Má pan ministr zájem o odpověď? Ano, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Jenom velmi rychlá reakce. Samozřejmě že ten řez je, já jenom i tady z otázek, které také na mě padají z druhé strany, do jaké hloubky, to je otázka, je tady stejně tak kritika z druhé strany, že ten řez měl být hlubší a těch poboček mělo být třeba 1 100, což by prostě reálně vedlo k tomu, že v některých městech a obcích by ty pošty jako takové vůbec neexistovaly a dostupnost té služby by nebyla. A já si jenom stojím za tím, že koncept toho, že Česká pošta bude poskytovat nové služby v jiném segmentu, že pak je dobré ji mít. Na vaši otázku: já si skutečně myslím, že management České pošty se snaží maximálně vyjít vstříc, aby veškeré procesy byly rychlé, vysvětlitelné, byli k tomu lidé instruováni. Pokud jsou třeba lokální nespokojenosti s tím, jak management České pošty komunikuje, na to jsem samozřejmě schopen reflektovat a tuhle informaci předat. Ale má informace i z těch jednání - netvrdím, že byla stoprocentní spokojenost, ale že ta jednání proběhla v profesionální atmosféře, s dostatečnou časovou dotací, s tím, že lidé vysvětlovali argumenty, takže doufám, že management pošty v těchto krocích i následných bude stejně tak vstřícný.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Balaštíková. Paní Balaštíková přítomna není, její interpelace tedy propadá, a na řadě je paní poslankyně Lesenská, která interpeluje pana ministra Rakušana. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, zástupci vlády. Moje interpelace se bude týkat datových schránek. Já jsem s panem ministrem už komunikovala neformálně, mimo interpelace na toto téma. Je mi jasné, že jsou zřízeny ze zákona a tak dále a tak dále, nicméně jsme se dostali do fáze a do situace, kdy nejen já, ale i někteří známí a lidé, kteří se na mě obracejí, najednou ty schránky máme dvě, někteří dokonce i tři. Zřídili si schránku jako fyzická osoba dobrovolně, protože potřebovali komunikovat s úřady, byla pro ně nedosažitelná pošta, takže usoudili, že datovka je ideální řešení. Ze zákona vznikly během času povinnosti mít další. Mně vznikla osobně ze zákona povinnost mít a byla zřízena automaticky jakožto soudnímu znalci a letos jakožto OSVČ. Dobrá, fajn, já si s tím nějak poradím, mí známi také, ale hlava nám nebere, proč těch datovek musíme mít tolik. Ano, někteří z nás mají také více mailových adres, ale u těch datovek, které ty datovky vlastně s námi má ten úřad komunikovat? Já jsem například daňové přiznání podávala jako fyzická osoba, ale měla jsem povinnost ho elektronicky podat jako OSVČ, ale já na tom daňovém přiznání mám veškeré příjmy, nejenom jakožto OSVČ. Takže mám v tom prostě zmatek, a nejsem sama. Takže budou se mnou úřady komunikovat a budou mně posílat stejné zprávy na všechny datové schránky, které mám ze zákona povinně zřízeny?

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času a nyní má prostor k odpovědi pan ministr. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za otázku. Rád odpovím, budeme si jenom muset zvykat funkčně i na to, že datové schránky jsou pod Digitální agenturou jako takovou, ale samozřejmě rád odpovím, protože zavádění datových schránek teď v tom rychlém tempu bylo ještě pod Ministerstvem vnitra, tak já se pokusím o souhrnnou odpověď. Vím, že něco už jsme si řekli neformálně, ale já bych to rád řekl ještě jednou na mikrofon, protože to považuji řekněme i za informačně důležité.

Pokud se podíváme na datovou schránku a budeme ji chápat jako jakýsi - a teď ve velkých uvozovkách prosím - lepší, státem kontrolovaný e-mail, který nám chodí, a chodí nám v něm důležité zprávy, říkám ve velkých uvozovkách prosím, protože to je státem garantovaná bezpečná forma komunikace, tak ale to přirovnání funguje v tom, že máme také nějaký soukromý e-mail, který používáme pro nějakou soukromou korespondenci my jako osoba, která potřebuje komunikovat sama za sebe, a potom máme určitě nějaký pracovní, a jsme zvyklí mezi těmito dvěma kanály také rozlišovat, asi je úplně vzájemně nekombinovat. Pro třetí stranu, pro státní správu, je samozřejmě nutné vědět, v jaké roli při té komunikaci daná osoba vystupuje, zda vystupuje jako soukromá osoba, jako firma, jako právnická osoba, a výhodný je takový systém právě pro firmy, kde mohou mít přístup do schránky i zaměstnanci, které do osobní schránky jako takové určitě pustit nechce. Osobní datová schránka poskytuje výhody nijak nesouvisející s podnikáním, povinnost komunikace datovou schránkou platí pouze pro komunikaci se státem, a vzájemná komunikace firem skrz datové schránky povinná určitě není, ale je výrazně levnější, rychlejší, levnější, jak jsem řekl, v podstatě bez nákladů - určitě to vyjde lépe než posílání doporučených dopisů. Máme i docela dobrý informativní web na stránce digitalnicesko.gov.cz/služby/datovky, kde je už nyní vše docela přehledně vysvětleno. Máme k tomu vysvětlující série i na sociálních sítích, kde datovku prezentujeme jako on-line bránu ke službám státu. Fyzická osoba podává daňové přiznání - nebo jestli podnikající osoba: fyzická osoba podnikající posílá z datové schránky fyzické osoby podnikající, fyzické osoby nepodnikající posílají z datové schránky fyzické osoby nepodnikající. Jde o to, zda vystupuje za subjekt s daným ičem (IČO), nebo za fyzickou osobu.

A koneckonců jenom chci říci, že parametry toho, jaké datové schránky budou, kdy budou zřízeny a podobně, to bylo schváleno ještě v minulém volebním období, bylo to schváleno celkem konsenzuálně napříč politickým spektrem, a naopak my jsme zpomalili ten proces v jedné věci - já to finálně pokládám za správné, že jsme nenutili do povinnosti osoby fyzické, které používají nějakou formu elektronické identifikace při vstupu třeba do Portálu občana k tomu, aby povinně měly zřízenu datovou schránku, ale ten nárůst, který přesahuje nějakých 239 %, nám ukazuje, že i ta dobrovolná cesta funguje a že stále více lidí si uvědomuje, že cesta datových schránek je velmi vhodný způsob komunikace. Jestli se do budoucna povede dávat nějaké sdružené modely všech řekněme podnikatelských datových schránek, to je třeba vývojářsky možné. Na druhou stranu vždycky bude oddělena datová schránka fyzické osoby od datové schránky právnické osoby a to já považuji jednoznačně za správné.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Zeptám se, zda je zájem o položení doplňujícího dotazu? Je tomu tak. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji za odpověď. Tohleto samozřejmě je jasné a je to naprosto v pořádku. Pane ministře, já mám ty datové schránky opravdu dvě, jednu jako soudní znalec, jednu jako OSVČ - obě ze zákona - a jedno daňové přiznání. Nešly by ty datové schránky nějakým způsobem spojit? Protože to daňové přiznání nikdy na dvě poloviny nebo na dvě části plus jako fyzická osoba nikdy podávat samostatně nebudu, budu podávat vždycky jedno. Ano, justice se mnou bude komunikovat přes soudního znalce, tomu bych taky rozuměla, ale říkám, konkrétně jsem narazila na daňovém přiznání, že vlastně podávám daňové přiznání, přehledy pro českou správu a zdravotní pojišťovnu a nejsem si úplně jistá, jestli jsem to podala ze správné datové schránky. Takže spojení, jestli by šlo. (Předsedající upozorňuje na čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Pan ministr má zájem o odpověď. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji, to je velmi specifický dotaz, ale já se domnívám, že ve chvíli, když jste podnikající osobou - snad tady neuvedu žádný mylný fakt - tak ve chvíli, kdy podáváte samozřejmě jedno daňové přiznání, jste mohla použít jak datovou schránku soudního znalce, tak datovou schránku osoby samostatně výdělečně činné. Samozřejmě, pokud byste použila datovou schránku fyzické osoby ve chvíli, kdy jste podnikající osobou, tak se dopouštíte chyby. Ve chvíli, kdy jste podala daňové přiznání z jedné ze svých dvou datových schránek, které používáte jako - velmi zobecněně - podnikající osoba, tak jste učinila správně.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní je na řadě paní poslankyně Schillerová, která není přítomna, takže její interpelace propadá. Dále pan poslanec Nacher, taktéž není přítomen, takže interpelace propadá.

Je tedy na řadě pan poslanec Koten, který interpeluje pana ministra Stanjuru, prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Vážený nepřítomný pane ministře, já bych se vás chtěl zeptat na několik věcí. Za prvé to jsou různé změny okolo DPH. To jsou ty údaje, které unikly z nějaké komise nebo z NERVu, které unikly do médií, protože tam bylo deklarováno, že se budou sjednocovat sazby, spodní 10% sazba se bude měnit na 13 nebo na 14 %, poté vrchní sazba, která byla 21 %, buďto zůstane 21 %, anebo se zvýší na 22 %.

Chtěl jsem se zeptat, zda tedy to sjednocení nebo respektive přeřazení různého typu zboží, ať je to teplo, elektřina, plyn a tak dále, do vyšší sazby, zda to vidíte jako nezbytné, protože z mého pohledu by bylo vhodnější zdanit nadnárodní korporace, eventuálně dividendy, které jsou vyváděny bez jakéhokoliv zdanění mimo Českou republiku. Dá se říct, že z 300 miliard ta daň by byla, dejme tomu, 45 miliard ročně, vy chcete ušetřit tady tou změnou, nebo takhle vytáhnout spíše z peněz daňových poplatníků, dalších 24 miliard, takže z mého pohledu mně to připadá nevhodné. Pokud byste nechal jenom sníženou sazbu a přeřadil tam tedy věci, které zatěžují rodiny každý měsíc - to jsou ty každoměsíční platby, ať to jsou energie, teplo, voda a tak dále - ale mně to skutečně tímto způsobem nedává smysl. Na druhé straně tedy chcete podporovat hazard snížením daní. Děkuji za odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Protože pan ministr Stanjura není přítomen, bude vám odpovězeno do 30 dnů podle jednacího řádu. Poprosím vás, pane poslanče, abyste zůstal u řečnického pultíku, protože paní poslankyně Balaštíková není přítomna, v podstatě máme 17.55 hodin a vlastně je na řadě poslední interpelace, protože další páni poslanci a paní poslankyně taktéž nejsou přítomni, takže v podstatě vaší poslední interpelací dnešní den ukončíme. Dávám vám další prostor, prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Ještě jednou děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážený pane ministře zdravotnictví, já bych se vás rád zeptal, protože jsem zachytil v médiích, že chcete nějakou dvojí kvalitu zdravotní péče, tedy že je možné klasický standard a potom si můžete připlatit nějakou nadstandardní péči, tak jsem se vás chtěl zeptat, jestli vám to připadá dobré dělit pacienty na standardní anebo na ty VIP.

Dále bych se vás chtěl zeptat na dostupnost zdravotní péče na menších městech a obcích, protože jak tady všichni už delší dobu poukazujeme na nedostatek zubních lékařů, ten problém se nám samozřejmě prohlubuje.

Ještě jsem zachytil v médiích, a není to tak dlouho, že stále chybí penicilinová antibiotika, a dále se tento seznam nedostupných léčiv dokonce rozšířil i o inzulin. Je to tedy poměrně zásadní pro lidi, kteří inzulin potřebují denně. (Ministr Válek přibíhá zadýchaný do sálu.) Jak vidím, pan ministr přišel, je to velmi dobré. Doufejme, že mi bude schopen odpovědět, ale vidím, že chviličku mu budeme muset dát prostor, protože právě vyklusává a vydýchává. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Také bych chtěla ocenit, s jakou vervou pan ministr dorazil do sálu. Pane ministře, jestli potřebujete ještě chvilku na nádech, prostor máme. Pokud tomu tak není, tak vašich pět minut prosím na odpověď.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Mockrát děkuji. Já se strašně omlouvám, vy jste byl hrozně rychlý. Já to monitoroval, a najednou bum bum bum a vidím vás, tak se strašně omlouvám.

Rozumím tomu dotazu a tomu komentáři, to je na dlouhou debatu. Znovu bych všechny rád pozval příští týden na zdravotní výbor, kde jsme se nakonec rozhodli po pečlivé úvaze a konzultaci s právníky jmenovat firmy, které jsou největšími viníky, jmenovat je konkrétně a přesně říct, co provedly a jak některé ty kroky probíhají. Nechci to teď rozebírat do detailů. Pevně věřím, že mně všichni poslanci v této Sněmovně pomohou protáhnout ve zrychleném řízení zákon, který výrazně nepotěší některé farmaceutické firmy.

Co se týče inzulinu, situace je velmi jednoduchá. Ten preparát, o kterém se bavíte, se začal ve velké míře používat u občanů s nadváhou, kteří ho využívají k tomu, aby zhubli. Protože ten preparát byl k dispozici - ono se to nějak jmenuje, já přesně ten název nevím, říká se říká tomu hollywoodský zázrak - tak se najednou stalo, že začal celosvětový nedostatek tady tohoto preparátu.

Nám se podařilo zkrátit to období, kdy chyběl, na čtrnáct dní. S diabetologickou společností jsme našli náhradní řešení po těch čtrnáct dní, i diabetologové informovali pacienty. Současně jsme se s výrobcem dohodli - a teď nechci slibovat nepravdivé informace - že začátkem května bude k dispozici. Současně jsme okamžitě vydali opatření, že tento preparát může být předepisován pouze na recept, a to ne dočasně, ale trvale, a pouze pacientům s cukrovkou, tedy těm, kteří ho potřebují.

Co se antibiotik týče, situace je velmi komplikovaná, mění se každým dnem, každým týdnem. Na posledních dvou vládách se podařilo schválit řekněme preparáty z různých zemí, které jsou schválené k prodeji v České republice, ale nebyly do České republiky dodávány, a to jak penicilinové preparáty, V-penicilinové preparáty, preparáty s podkladem ampicilinu a dalších. Problém je, že není žádný legislativní nástroj, jak umožnit dodavatelům, distributorům, aby je distribuovali do všech lékáren a naprosto plošně. Asi bych se zapletl, kdybych to podrobně vysvětloval. Na zdravotním výboru se o tom budeme bavit a je to součástí právě toho našeho návrhu změny zákona, aby v podobných situacích, jako je tato, i v budoucnosti mohl ministr zdravotnictví nařídit distributorům, že v mimořádné situaci musí distribuovat jinak, než mají na základě dlouhodobých smluv, které jsou samozřejmě podmíněny sankcemi, a kdyby je porušili, tak by podléhali trestněprávní odpovědnosti, což samozřejmě technicky nelze.

Současně jsme na půdě Evropské unie už v našem předsednictví předložili ke zvážení, že by tato problematika, společné nákupy léků a řekněme společná strategie u závažných léků, měly být řešeny celoevropsky. Stejně tak jsme požádali a předložili jsme návrh - a jako předsednická země nemůžeme předkládat, musí předložit vždycky nějaká z ostatních zemí, tak to se stalo - řešení, které by umožňovalo v takovýchhle situacích využít léky, které řekněme mají, nemají schválení Emy (EMA) a nemají schválení národních agentur - vzpomeňme si na pokus dovézt ruskou vakcínu, a teď to dávám jenom příklad - a abychom v mimořádných situacích mohli použít nějaké limitované mimořádné opatření, samozřejmě tak, aby nedošlo k jakémukoliv ohrožení pacientů. Teď, když nejsme předsednickou zemí, ale jsme v triumvirátu, ty návrhy mohu předkládat sám, už mám podpisy 16 zemí a v rámci švédské ministeriády, pozvání ministrů, plánuji vystoupení řekněme velmi tvrdé, bych si troufal říct - bude raději v češtině, abych opravdu volil ta správná a ostrá slova, i když normálně vystupuji v Bruselu anglicky. Tak tolik k tomu.

Ta situace se musí dát do pořádku. Já si myslím, že teď už je daleko se zlepšující a v květnu bude už zcela pod kontrolou, protože v podstatě se nám podařilo vyřešit se všemi výrobci situací. Teď se chystáme na podzim a tady budu potřebovat pomoc parlamentu s tím zákonem. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Zeptám se, zda je zájem? Je zájem, tak ještě dokončíme tuto interpelaci. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Ještě jednou děkuji a budu velmi rychlý. Já jsem se tady ptal ještě na tu dvojí zdravotní péči. Ono během toho běhu sem - musím vám tady poděkovat za výborný sportovní výkon, protože jste skutečně doběhl velice rychle - tak v první části otázky, kdy jste běžel někde po chodbě, jsem se ještě ptal na dvojí zdravotní péči nebo na jaksi tu nadstandardní a standardní zdravotní péči, a pak jsem se ptal ještě na nedostatek zubních lékařů. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Pan ministr má také zájem. Tak prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: V případě zubních lékařů jsme udělali, jako vlastně jediní, první, jsme udělali takový velký kulatý stůl, kde jsou i opoziční zástupci, respektive například pan hejtman Vondrák je jeho součástí nebo jím delegovaný zástupce, tedy zástupce Asociace krajů a stomatologická komora, která má vlastně všechno v rukách, se toho účastní. Účastní se toho řada kolegů a zdá se, že dospívají postupně k nějakému řešení. Různé skupiny, a teď je asi zbytečné to pitvat do detailů, předložily různé návrhy, ty návrhy teď ta skupina vyhodnocuje. Já v podstatě se všemi těmi návrhy souhlasím, ale chci, aby byly konsenzuální, aby výsledek nebyl bojkot jedné z těch skupin. Mělo by být v dohledné době na tiskové konferenci představeno několik kroků, které by měly vést jednak k tomu, že lékaři budou mít nějakým způsobem daleko větší zájem být smluvními partnery pojišťoven a registrovat pacienty, to včetně kroků týkajících se pojišťoven. Ta série je nachystaná a doufám, že to představíme.

Co se týče dvojí péče, nadstandard je něco, co hrozně fungovalo ve zdravotnictví tak před dvaceti lety, když ještě nebyla elektronizace, posunovalo se zdravotnictví velmi pomalu, proto v řadě zemí vznikaly odborné komise - v Německu, ve Francii, v Rakousku - které definovaly, co je standard, a definice standardu znamenala, že ochrání pacienty, aby nedostávali míň kvalitní péči. Definice standardu je vždycky důležitá, aby kvalita nebyla horší. Definice standardu nebrání nabízet lepší kvalitu, ale brání tomu, nenabízet horší kvalitu. V současné době, jak se rychle vyvíjí medicína, to, co byl včera nadstandard, je dneska standard a zítra už je to podstandard, takže definice těch standardů je velmi složitá. Nic takového v českém zdravotnictví nelze. Lze definovat klinické doporučené postupy a to se děje.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Konstatuji, že jsme pro dnešní jednací den ukončili projednávání ústních interpelací. Tímto přerušuji 63. schůzi do pátku 21. dubna do 9 hodin. Děkuji všem za spolupráci. Hezký večer.

 

(Jednání skončilo v 18.05 hodin.)

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:58.