Středa 3. května 2023, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Olga Richterová)

15.
Vládní návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm
radioaktivního odpadu
/sněmovní tisk 367/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede pan ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Já ho nyní požádám, aby se ujal slova. Prosím.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, dovolte mi, abych v krátkosti představil vládní návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu. Na úvod bych rád uvedl, že si já i vláda uvědomujeme vysokou citlivost této problematiky, zejména vůči dotčeným obcím, jejich vedení v čele se starosty a veřejnosti z potenciálních lokalit. Považuji za symbolické i to, že hnutí Starostové a nezávislí mě nominovalo do této vlády s úkolem pokusit se o narovnání vztahů v této souvislosti. Já vím, že v minulosti probíhala komunikace ne vždy ideálním způsobem. Troufám si tvrdit, že spousta mých předchůdců si nad tímto tématem lámala hlavu, jak pokročit dál a najít shodu.

Minulost nezměníme, některé příkopy jsou vykopány, ale umíme se z ní poučit. Pokud příkopy nejde zasypat, nabídl jsem dotčeným obcím na konci loňského roku aspoň vybudovat u těchto příkopů mosty. Prioritou je tedy nejen nalezení nejvíce bezpečného řešení pro likvidaci vysokoaktivního odpadu, to znamená hlubinné úložiště v té nejvhodnější lokalitě, ale i to, aby všichni dotčení měli právo uplatnit svůj hlas, aby všechny relevantní argumenty byly pečlivě zváženy a aby protichůdné zájmy a hodnoty byly dotčeny. Jedině tak při plnění společného úkolu můžeme obstát.

Návrh zákona v první fázi zpracovala pracovní skupina složená z Ministerstva průmyslu a obchodu, Správy úložišť radioaktivních odpadů, Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a Ministerstva životního prostředí. Poslanecké sněmovně je návrh zákona předkládán Ministerstvem průmyslu obchodu, pod jehož gesci spadá zabezpečení činností v oblasti nakládání s radioaktivními odpady, které realizuje skrze zřízenou organizační složku státu SÚRAO podle atomového zákona. Politický a společenský konsenzus na přijetí zvláštní právní úpravy je zdokumentován jak plány legislativních činností předchozích vlád, tak i z našeho programového prohlášení vlády, nebo je předmětem debat na úrovni zástupců Parlamentu či dotčených krajů.

Cílem předkládaného návrhu zákona je naplnění ustanovení § 108 odst. 4 atomového zákona, který předpokládá existenci zvláštního zákona upravujícího respektování zájmů obcí a jejich občanů v určitých procesech souvisejících s vyhledáváním lokality pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, jakož i při samotném povolování provozu hlubinného úložiště. To však neznamená, že by postupy směřující ke zprovoznění hlubinného úložiště nevycházely ze zákonů již nyní. Východisky znění návrhu zákona jsou věcné záměry z roku 2020, respektive neschválený věcný záměr z roku 2017, judikát Nejvyššího správního soudu a stávající právní úprava, která jednotlivá řízení směřující k výběru finální lokality, její územní ochrany a provozování jaderného zařízení již obecně popisuje. Návrh zákona pak zavádí speciální postupy, chcete-li odchylky, pro případ úložiště podle zákona o geologických pracích, horním zákoně a atomovém zákoně.

Mezi speciální postupy stojí za zmínku právní úprava konání ústních jednání přímo v dotčených obcích po předem stanovené lhůtě nebo založení účastenství dotčené obce v řízení o stanovení chráněného území. Návrh dále stanovuje proces výběru umístění úložiště včetně práva obcí vyjádřit své stanovisko, které se stane jedním z podkladů pro jednání vlády. Zásadním posílením legitimity výběru finální a záložní lokality úložiště vládou je podmíněný souhlas obou komor Parlamentu. V neposlední řadě bych pak vypíchl posílení transparentnosti a informovanosti dotčené veřejnosti zřízením pracovní skupiny zapojením obou komor Parlamentu. Do výběru lokality se návrh inspiruje z kulturně a geograficky blízkých zemí, jako je Německo či Francie.

Přetrvávající požadavek obcí na absolutní právo veta o výběru lokality pro hlubinné úložiště po vzoru skandinávských zemí je v podmínkách České republiky nerealizovatelný a žádná jiná stavba, navíc taková veřejného zájmu, vysoké míry důležitostí, jak o ní hovoří Nejvyšší správní soud, toto právo nemá. Vedle zájmu obcí jsou zájmy občanů respektovány právě zapojením obcí v duchu zastupitelské demokracie. Tam, kde to odpovídá povaze procesu, umožňuje návrh i přímé zapojení občanů. Samotné respektování zájmu obcí a jejich občanů v procesu povolování provozování úložiště je už principiálně zajištěno prostřednictvím procesu EIA či novou či připravovanou právní úpravou, jako je například nový stavební zákon. Předložený návrh posiluje transparentnost celého procesu výběru lokality pro umístění a výstavbu hlubinného (úložiště) radioaktivního odpadu, jak ostatně předpokládá i čl. 10 směrnice Rady 2011/70/Euratom ze dne 19. července 2011, kterým se stanoví rámec společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. Vzhledem k tomu, že čl. 10 směrnice je do českého právního řádu již plně transponován, je návrh zákona již plně nad rámec tohoto článku.

Vážené kolegyně a kolegové, k přijetí této úpravy se naposledy jednohlasně vyjádřil kontrolní výbor Sněmovny na konci loňského roku, mimo jiné v souvislosti s vyjádřenou podporou rozvoje jaderné energetiky v České republice a v rámci plnění podmínek takzvané taxonomie.

Jádro je a bude jedním z pilířů české energetiky a právě zajištění konce palivového cyklu je jedním z předpokladů využívání jaderné energetiky. Zde má stát výjimečnou odpovědnost, respektive my všichni bychom měli mít odpovědný přístup a podpořit tímto proces přípravy hlubinného úložiště a bezpečné zajištění radioaktivního odpadu s ohledem na naše budoucí generace. Chtěl bych vás tímto požádat o podporu tohoto materiálu jak na dnešním jednání, tak i v rámci dalšího legislativního projednávání ve výborech Poslanecké sněmovny, i ve druhém a třetím čtení. Je to náš společný úkol a odpovědnost této vlády i vlád budoucích. Proto bych chtěl požádat opozici o věcný přístup a nabídl spolupráci, ostatně právě z návrhu mého předchůdce jsme vycházeli a doplnili jej. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také srdečně děkuji a nyní poprosím, aby se slova ujala paní zpravodajka pro prvé čtení, paní poslankyně Michaela Opltová. Prosím.

 

Poslankyně Michaela Opltová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych i já vám představila vládní návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu. Jedná se o sněmovní tisk 367. Po rozsáhlém slovu pana ministra dovolte, abych i já řekla pár slov.

Tento zákon upravuje některé zvláštní postupy při přípravě, výstavbě a pro provozování hlubinných úložišť radioaktivního odpadu způsobem, jakým v nich (?) zjišťování respektování zájmu obcí, které (kterým?) náleží příspěvek z jaderného účtu podle atomového zákona, zvláštní právní úpravy problematiky hlubinných úložišť a naprosto nezbytná zejména kvůli dlouhodobému charakteru hlubinného úložiště a potřebu (potřebě?) zapojení dotčených obcí a veřejnosti do souvisejících procesů. Záměrem návrhu zákona není reformulovat předmětná ustanovení do nového právního předpisu či vymýšlet nová řízení, ale upravit pouze nezbytné odchylky, které je vzhledem ke specifičnosti povolování úložiště nutné upravit odlišně od obecné právní úpravy. Důležité je také zajištění dostatečné míry zapojení obcí a přijetím zákona lze očekávat pozitivní dopady související s posílením veřejné kontroly v důsledku šíření zapojení obcí a veřejnosti do jednotlivých řízení směřujících k umístění hlubinného úložiště, respektive povolení jeho provozování.

Návrh definuje proces, jakým se musí řídit Správa úložišť jaderného odpadu (správně Správa úložišť radioaktivních odpadů), Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo životního prostředí a obce. Návrh dále definuje, jak mohou obce vyjádřit svůj názor na úložiště. Zároveň ukládá všem subjektům, jak mají informovat veřejnost. Celý proces se zároveň řídí platným horním zákonem, zákonem o zásazích do zemské kůry a atomovým zákonem. Řídí se také směrnicemi Evropské unie o účasti veřejnosti na návrzích zákonů, které mají vliv na životní prostředí.

Ráda bych ještě avizovala, že s koaličními kolegy připravujeme pozměňovací návrh. Jedná se o úpravu zákona ve prospěch obcí, který budeme dále načítat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Pěkně děkuji. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které jsou přihlášeni následující poslanci: jako první paní poslankyně Iveta Štefanová, poté se připraví se svým příspěvkem paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, ráda bych se zde vyjádřila k předloženému návrhu. Tento návrh ve své podstatě je pozitivní, zákon o hlubinných úložištích jaderného odpadu potřebujeme. Pokud chceme vést energetiku cestou jádra, pak se samozřejmě musíme zabývat otázkou nakládání s jaderným odpadem a tady nám mnoho možností nezbývá. Možnosti máme ve finále dvě: je to další zpracování odpadu anebo jeho uložení. Dosavadní možnosti zpracování pro nás jsou v tuto chvíli nedosažitelné, takže zabývat se uložením odpadu je pro nás ve finále jedinou možností.

Co nám tento návrh přináší? Vlastně se zabývá hlavně zapojením obcí do celého procesu řízení, výběru lokalit, výstavby, přípravy výstavby a tak dál. To je věc jednoznačně nutná. Je naprosto nemyslitelné, že by dotčené obce nadále zůstaly pouze v roli jakéhosi diváka a nebyly přímými účastníky řízení, tedy aktivními účastníky s možností se vyjádřit a mít nárok na podání připomínek. Takový záměr rozhodně vítám. Tady je ale potřeba se zamyslet nad mírou zapojení. V návrhu se vyjádření dotčené obce bere jako jeden z podkladů v rozhodovacím procesu, to je dobře. Otázka je, jestli je to dostatečné, jestli by dotčená obec neměla mít takzvané právo veta? Tady nebudu souhlasit s panem ministrem, že by to v našich podmínkách nebylo možné, jestli by tam neměla být podmínka nutného souhlasu nebo aspoň podmínka toho, že veškeré připomínky by měly být vypořádány. Já bych rozhodně preferovala nutný souhlas, aby to aktivní zapojení dotčené obce do řízení nebylo jenom formální a ve finále se prakticky nelišilo pouze od přihlížení.

To nás samozřejmě přivede k otázce, jak docílit toho souhlasu. Tady mi také chybí otázka kompenzace obcím. Nejenom že se obcím musí kompenzovat veškeré náklady a obtíže spojené s výběrem lokality, průzkumem, posléze se samotnou realizací, ale jednoznačně tam musí být bonus nejenom finanční, velkorysý finanční bonus, ale také ve formě různých výhod, respektive dotčené obci se musí přítomnost hlubinného úložiště ve finále vyplatit, a ne být pro ni újmou, a tato otázka je tam podle mě řešena nedostatečně.

Co tam dál vnímám jako problematické, je otázka nutnosti projednání a souhlasu Parlamentu, kde je tam trochu ošemetně určena lhůta na projednání a po uplynutí té lhůty se věc bere jako projednaná. To bych považovala za nepřijatelné. Pojďme se buď bavit o tom, že prodloužíme tu lhůtu nebo ji určíme tak, aby byla prostě dostatečná, anebo tam určit tu podmínku jako nepřekročitelnou, to znamená, že musí být projednáno a musí být odsouhlaseno Parlamentem. Tady tu variantu bych preferovala já.

Takže vítám záměr zákona, ale v této podobě ho vnímám jako nedostatečný, a jsou tam části, které by bylo podle mě ještě potřeba upravit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji vám, paní poslankyně. Dále tedy vystoupí paní poslankyně Berenika Peštová a připraví se pan poslanec Richard Brabec. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Nebudu opakovat to, co už tady řekl pan ministr. V každém případě kvituji to, že navrhovaný zákon předpokládá zvýšení náročnosti v průběhu správního řízení. Dobře jste identifikovali, že dotčené obce v některých řízení doteď neměly možnost se účastnit, a vy jim tu možnost právě tímto dáváte, to znamená, že budou moct využívat procedurálních práv jako podávání návrhů nebo opravných prostředků, což říkám, kvituji, a říkám, nebudu opakovat to, co už jste řekl, protože ve své podstatě s tím souhlasím. Byla jsem na ministerstvu dlouho, takže vím, čím jste si asi museli projít, protože jakmile máte šest obcí, najít shodu je velice komplikované.

Ale co mě zaráží, nebo respektive na co bych se vás chtěla zeptat, a týká se to jaderného úložiště, jsem zaregistrovala teď v dubnu. Na vládě jste měli materiál pro informaci vlády, nenašla jsem k tomu žádné usnesení, nebo zda vláda schválila, nebo neschválila. Byla to informace o zakázce SÚRAO a určitě mi k tomu něco řeknete, protože si myslím, že je to k danému tématu. Jedná se o zakázku, plnění, nebo je to veřejná zakázka, jejíž cílem je účast na zkušebním provozu prvního hlubinného úložiště na světě ve Finsku.

Co mě zarazilo, tak se to týká, měly by tam asi zřejmě proběhnout tři workshopy, měli byste se dostat dolů do toho úložiště a s nějakým tím kónusem tam sfáráte dolů, abyste viděli, jak to bude vypadat, a asi zřejmě tam budete simulovat uložení jaderného odpadu. Ale co mě zarazilo, a opravdu zarazilo - cena, kterou to bude stát. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky je 520 000 eur až 675 000 eur bez DPH, což je bratru nějakých 16 milionů. Takže tato zakázka této cestovky je 16 milionů. Tak by mě zajímalo, co bude stát těch 16 milionů? A to je ještě k tomu jenom předpokládaná cena, takže může ta cena vyšplhat mnohem výš, a ještě je bez DPH. Takže ráda bych tedy věděla, jestli jsem správně z toho materiálu vyčetla, že toto by mělo být předmětem toho zájezdu, kolik těch účastníků pojede, protože v tom materiálu to není, jak dlouho tam budete a jestli ta cena není nějaká přehršlá, jestli tedy v kapse nebudete mít každý nějaký ten radioaktivní odpad a rovnou to tam uložíte, jo? Takže ráda bych to věděla, a hlavně by mě zajímalo, protože jsem nenašla, jak se k tomu vláda postavila, jestli tento materiál byl stažen, nebo nebyl stažen? V každém případě víc informací o tom. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Dále se přihlásil pan poslanec Richard Brabec a připraví se jako poslední zatím přihlášený pan poslanec Michal Kučera. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, pan ministr tady hovořil o tom, že je složité jednat s obcemi, respektive že se bude snažit v tom návrhu, aby obce byly více spokojeny, a bude se snažit přemosťovat ty příkopy. Já jsem se jenom chtěl zeptat pana ministra, zda v těch obcích byl, popřípadě zda se potkal s těmi starosty nebo členy, členkami zastupitelstev, protože já jsem to udělal za svého působení - nevím, jestli jsem byl ve všech tenkrát devíti, protože to byl ještě ten širší výběr. Ale pravda je, že v té době skutečně SÚRAO, to bylo zhruba před sedmi lety, nepříliš dobře komunikovalo, a právě v důsledku té nepříliš dobré komunikace dlouhodobé se stalo to, že ty obce zahořkly, protože jim asi bylo slibováno něco, co pak nebylo splněno. A já to znám i z jiných záležitostí, kde samozřejmě je klíčové od začátku tam hrát takzvaně rovinu. Ono to není jednoduché, protože ty obce přirozeně jsou dneska ve stadiu - a podle mých informací jsou to všechny ty čtyři obce v nějakém užším výběru - kde jsou ta vedení obcí zavázána samozřejmě referendy, nebo nevím, jestli ve všech případech mají ta referenda, ale když se to dneska dá jako téma, právě třeba referenda ke komunálním volbám, tak si asi snadno domyslíte, jak takové referendum dopadne, protože všichni samozřejmě mají strach z toho, že jejich nemovitosti ztratí cenu, všichni mají strach z toho, že to bude mít nějaký negativní vliv, například na zdroje vody a tak dále a tak dále, byť všichni víme, že celá řada těch strachů není úplně racionálních, nebo ne všechny jsou racionální, jsou odborně zdůvodnitelné. Ale to nejhorší, co lze udělat, je, že se s těmi obcemi komunikuje pouze byrokraticky, to znamená, něco dostávají do datových schránek, je jim něco oznamováno, a potom samozřejmě vznikne jednoduše představa, že s nimi stát nehraje fér.

A já když si přečtu článek, který tedy je z 28. 2. letošního roku, ale podle mých informací jsou ty informace i poměrně nové, tedy ty poslední jsou z dubna letošního roku, kde se všechny ty obce sešly, nebo ti lidé se sešli a vyslovili se proti, a to už znali myslím i návrh znění tohoto speciálního zákona, který tady začínáme dnes projednávat, tak by mě zajímalo, jestli pan ministr vidí nějaký posun z pohledu obcí a jejich názoru na státní správu, respektive na to, jak s nimi státní správa komunikuje. To se netýká samozřejmě jenom ministerstva, týká se to i SÚRAO, týká se to dalších. Protože já, když si přečtu ty články, tak nemám ten pocit, že by ty mosty byly postaveny nebo že by ty příkopy byly zasypány, protože se tam stále objevují stejné argumenty, že zprávu o žádosti SÚRAO o stanovení průzkumných území dostali starostové do datových schránek, že s nimi nikdo nejednal, že by chtěli i text samostatné žádosti a že vlastně nad rámec úplně základních informací, které vycházejí samozřejmě ze zákona, což jsou různé oznámení jednotlivých stupňů, s nimi nikdo moc nemluví. Já nevím, zda je to pravda, já jsem, říkám znovu, v řadě těch obcí byl. Vím také, že ti starostové, nebo dost často spolky, které se tam vytvořily, měli informace, které nebyly úplně správné, ale bylo jim to tam potřeba vysvětlit. A vím také z vlastní zkušenosti, protože jsem se tam sešel s těmi zastupitelstvy i s občany, že to nebylo mnohdy příjemné, protože samozřejmě ti lidé si někdy ani ty racionální argumenty nenechají vysvětlit. A upřímně, kdybych v té obci asi bydlel, a teď se na mě hrnuly ty informace a neměl jsem všechny, také nebudu úplně nadšen z toho, že to zrovna bude v té konkrétní obci, protože opravdu takový ten souhrnný názor, že pokud to tam někde stát postaví v okolí, pokud to není vysloveně obec, která má zkušenost s jadernou energetikou, jako jsou samozřejmě obce poblíž jaderných elektráren, ale vím, že ani lokalita Temelín nebyla tak úplně bez problémů, tak mají ti lidé pocit, že prostě tam život skončil, že už nikdy ten barák nebo pozemek neprodají, že tam nikdo nebude chtít bydlet, což samozřejmě nemusí být pravda. Ale je strašně důležité, aby ta komunikace, aby ty debaty s těmi lidmi byly, byly opakovaně, aby tam zástupci státní správy jezdili často i na zastupitelstva, vysvětlovali. A znovu, nemusí to být vždycky úplně příjemný zážitek, protože jsem taky samozřejmě tam zažil pískání na těch jednáních. Vajíčka ani tedy jiné pochutiny nelétala nebo pochutiny nelétaly, ani zelenina ani ovoce, ale ti lidé samozřejmě se všemi odpověďmi spokojeni nebyli. Ale to prostě k tomu patří. A to je ten stát určitě povinen dlouhodobě dělat, aby snížil takový ten informační šum, který kolem toho dlouhodobě je.

Takže já bych chtěl vědět, jestli tohle to skutečně probíhá, ta nadstandardní komunikace, nejenom to, co vyžaduje zákon, dikce zákona, ale i něco víc, o čem jsem přesvědčen, že na to ta vedení obcí, ti lidé, samozřejmě obyvatelé těch obcí, mají plné právo a očekávají to. A jsem přesvědčen, že tohleto stát by jednoznačně měl zajistit. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji.

A než přijde poslední přihlášený pan poslanec Michal Kučera k pultíku, načtu omluvu: omlouvá se paní poslankyně Lenka Knechtová od 11.30 hodin z pracovních důvodů.

Poprosím tedy pana poslance. Pan poslanec Michal Kučera je zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, dámy a pánové. Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Jenom navážu na své předřečníky a skutečně poděkuji Ministerstvu průmyslu a obchodu za to, že tuhletu tematiku zvedlo, že se k ní přihlásilo a že připravilo zákon, respektive novelu, která bude jednoznačně ve prospěch samospráv, které jsou dotčeny právě případnou výstavbou hlubinného jaderného úložiště.

Tohle téma - a už o tom tady byla taky řeč - tady není poprvé. My tady o tom diskutujeme už více než osm let, možná ještě déle. Ta debata byla ne úplně vždy konstruktivní, ale samozřejmě vnímám, že problémy, které byly, se nějakým způsobem musely v čase řešit.

Chci říct, že to největší pochybení historicky vidím samozřejmě u Správy úložišť radioaktivního odpadu, SÚRAO, které skutečně někdy před těmi sedmi, osmi lety nepůsobilo vyloženě šťastně v tom území, to znamená, že oni skutečně svou činností často až diskreditovali v očích veřejnosti, v očích občanů daných regionů vůbec smysl a využití jaderného úložiště, a taky musím říct, že vnášeli nejistotu do území. Ta nejistota spočívala v mnoha faktorech. Myslím si, že dokonce svou činností a tím, že ta debata probíhala tuším v šesti nebo v sedmi různých regionech, kdy se najednou ty regiony dostaly do nejistoty, zda tam bude stát, či nebude stát jaderné úložiště, zda bude, či nebude blokován rozvoj obce nebo celého regionu, zda jejich investice, které tam mají, ať to je v podobě rodinných domů, rekreačních objektů, anebo samozřejmě nějakého dalšího podnikání ve formě penzionů a tak dále, zda nebudou ohroženy právě výstavbou jaderného úložiště, tak tato činnost probíhala v několika, tuším v šesti nebo sedmi regionech najednou, ať to bylo na Lubenecku, ať to bylo na Vysočině, ať to bylo v jižních Čechách, takže v té nejistotě byla celá řada regionů a nešťastná komunikace Správy úložišť, ta k tomu jenom přispívala. Já připomenu takové debaty, například kdysi někde na Lubenecku svolali jednání do kulturního domu a vysvětlovali, jakým způsobem to bude všechno probíhat, a mezitím už běhali geodeti a geologický průzkum někde po polích a po lesích a dělali tam přípravné vrty, tak to důvěru do celého procesu rozhodně nevnášelo.

Takže já jsem rád, že právě dnes se tady objevila novela zákona, která si myslím, že přinese jistý posun v celé té oblasti a že dá větší úlohu a větší roli právě samosprávám, aby do celého toho procesu mohly mluvit. To považuji pro to (za) zásadní, samozřejmě nejen v procesu vyhledávání jaderného úložiště, ale samozřejmě i v dalších debatách, co se týká výstavby, ať to jsou liniové stavby, či další. Takže pokud tady budou moci právě obce či jednotlivé samosprávy výrazněji promluvit do této debaty, tak to bude velmi přínosné.

Věřím, že ta novela jako taková bude připravena dobře. My samozřejmě budeme mít možnost ještě případně vypřipomínkovat na hospodářském výboru, aby se tam případně odchytly některé věci, které by se daly vylepšit, a doufám, že nás to posune právě k tomu, že se ta výstavba zahájí s tím, že s tím budou identifikovány právě jednotlivé obecní, případně krajská samospráva, což považuji za velmi zásadní. Děkuji za slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a s faktickou se přihlásil pan poslanec Josef Kott, písemné přihlášky mají přednost. Ještě se pak ujistím, jak se chce přihlásit paní poslankyně Peštová. Vaše dvě minuty, prosím.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji pěkně za slovo, paní místopředsedkyně. Milé kolegyně, vážení kolegové, pane ministře, já v reakci na předsedu zemědělského výboru. My si všichni uvědomujeme, že to asi nebyla záležitost, která byla vedena zcela korektně. Na druhou stranu je zapotřebí si říct, že i někteří dnes vládní poslanci si z toho udělali předvolební záležitost. My jsme teď rádi, že pan ministr vznesl a zvedá tu záležitost tak, jak to je, že místní samosprávy k tomu budou schopny a budou přizvány k diskusi tak, jak to předtím nebývalo, ale samozřejmě je to pořád o tom, že ta území se snížila, jenom na Vysočině jsou dvě, a kolegové určitě, kteří jsou z Vysočiny, vidí, že ta vůle, respektive nevůle to řešit bez konkrétních podnětů, které budou přicházet od ministerstva, tam určitě nebudou řešitelné. Byl bych velice rád, jak to zdůvodní někteří starostové, kterých se to bezprostředně na Vysočině dotýká, abychom měli možnost v rámci pozměňovacích návrhů připravit komfortní zákon tak, abychom se do budoucna vyhnuli nějakým střetům, které by mohly do budoucna následovat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji i za dodržení času při faktické a předpokládám, že paní poslankyně se znovu hlásí v obecné rozpravě. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já jsem tedy chtěla poprosit pana ministra, jestli by byl tak hodný a vystoupil ještě dřív, než řekne závěrečné slovo, protože pak my už vystupovat k tomu nemůžeme. Takže jestli mohu poprosit a mluvil byste nebo odpověděl mi na to, co jsem se vás zeptala, abych ještě popřípadě mohla na to zareagovat, protože pak, když už je závěrečné slovo, bohužel mám smůlu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, paní poslankyně, a ještě předpokládám, pan poslanec Kubíček také v obecné.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, velmi děkuji panu ministrovi za přípravu tohoto zákona, který je jedním z hnacích motorů toho, abychom z globálu vůbec to úložiště radioaktivního odpadu mohli vybudovat. Nicméně podotýkám, že minulé aktivity SÚRAO nebyly brány velmi kladně v dotčených obcích, a vím, o čem mluvím, protože bydlím kousek od Temelína, to dotčené území se jmenuje Janoch, je tam kousek od nás a dotýká se intravilánu čtyř obcí - není to úplně jednoduché.

V každém případě ekologické aktivity celkem vyburcovaly určitou činnost, kde - obráceně - chodí protestovat proti tomuto záměru, ale nikdo ze SÚRAO tam nebyl, neodpovídal tam na ty záležitosti. Rozhodnutí, že se bude mluvit se zástupci obcí jako volenými orgány, je asi správné, protože všeobecná debata musí být právě vedena představiteli obcí se svými občany, a bude to velmi těžká a velmi náročná a velmi dlouhá cesta.

Na druhou stranu vzhledem k úložištím, která se nacházejí v blízkosti jaderných elektráren, by bylo dobré, aby občané měli možnost i do těchto jaderných elektráren nahlídnout. Je taková zvláštnost a vím, že to moc lidí neví, vlastně každá elektrárna má dneska uskladněný jaderný odpad na svém území v halách, kde jsou kontejnery, ve kterých ten jaderný odpad je, a to jako nikomu nevadí, protože o tom ani úplně neví, a umístění jaderného odpadu do podzemí je úplně jiný bezpečnostní level. Tohle je taky to důležité, které by se tam mělo říkat právě z důvodu, že ty kontejnery z povrchu zmizí do podzemí.

Další věc, která je, je pochopitelně nějaká finanční a řekněme i kulturní kompenzace, protože ty obce se velmi obávají stavebního ruchu a doby výstavby úložišť. Teď momentálně sice to budou geologické práce, ale potom by chtěly víceméně znát nějaký časový harmonogram, jak se to dotkne obcí, jak i v době výstavby bude ta obec kompenzována. Ono nejde jenom o to, že už tam potom existuje úložiště, protože to už je ta krásná věc, o které prakticky nikdo nebude vědět, protože bude území upravené, spravované a nějakým způsobem fungované, a chtějí i ti občané vědět, jestli to poskytne pracovní příležitosti, jestli to poskytne jiné výhody, které obec nemá. Těch případů by se našlo asi velké množství, v každém případě předpokládám, že i zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu se vydají do těchto lokalit a budou hovořit s orgány samosprávy.

Potom musíme se připravit na cestu různých ekologických aktivit, které budou nějakým způsobem pracovat s veřejným míněním. Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo životního prostředí, SÚRAO, všichni musí připravit jasné odpovědi na otázky, které vyvstanou. Ty otázky se nejprve objeví ve veřejném prostoru, pak se konkrétně objeví na jednáních v těch obcích, a pomoc při vysvětlování samosprávy těmi zástupci musí být jednoznačná, musí být dobře vedena.

Jenom upozorním, že SÚRAO vydává určitý časopis, který v nějakých cyklech distribuuje do domácností dotčených obcí. No, nechci nějak to hodnotit, ale v globálu těm občanům to moc neříká, je to poměrně odborný text, který je tam popsaný, jsou tam nějaké fotografie z úložiště, odpad z jiných zemí, ale kdybych se v tom měl vyznat a nebyl jsem odborníkem na tuto problematiku, tak o tom moc nevím a budu se hrozně bát, protože všechno září, všechno ty občany poškodí, otázky zvýšené zdravotní péče a tak dále, to všechno bude.

Jenom upozorňuji, že například v obcích dotčených výstavbou jaderných elektráren tak jednou za rok nafasujete jódové tabletky, které by v případě výbuchu jaderné elektrárny vás měly nějakým způsobem zachránit, bez nějakého většího vysvětlení, dáte si je do lékárničky, za rok je vyhodíte, oni vám dají nové a moc nevíte, k čemu je to dobré. Ano, my jsme byli účastníky branné výchovy a víme, že jód se ukládá ve štítné žláze, štítná žláza vlastně kumuluje radioaktivní záření a tomu se má zabránit. Nicméně myslím si, že dnešní mladí lidé to vůbec nevědí, že i evropská legislativa odporu k jádru, viz Německo, vyvolává určité znepokojení. Pro ně jaderný odpad je něco, jako kdybyste ukládal zbraně, střelivo a bomby, tak to prostě je dneska pro lidi, a ta cesta bude velmi dlouhá.

Pak se tedy vrátím k tomu zákonu, kde nemám nějaké velké výhrady, nicméně ohledně schválení místa výstavby Sněmovnou, tam si úplně nejsem jistý. Říkám zcela na rovinu, že bude to jednou muset rozhodnout vláda, vláda bude muset učinit to rozhodnutí, a neříkám, že to bude tato vláda, nebo to bude vláda příští, protože doba výstavby je velmi dlouhá, a Parlament se bude nacházet v nějakém rozpoložení, a já tedy potom budu zvědavý na to, jakým způsobem do toho budou lobbovat poslanci z dotčeného kraje, protože všichni budou osloveni, aby nějakým způsobem proti tomu protestovali.

Já jsem velkým podporovatelem jádra, pro Českou republiku to má obrovský význam, jinak to ani být nemůže, a pochopitelně, jaderný odpad se někde ukládat musí. Já jsem dneska na svém Facebooku zveřejnil stránku, kde je na stadionu položena kostka o hraně 37,5 metru na výšku, na šířku a tak dále, a je to vlastně všechen vyhořený jaderný odpad od doby vzniku jaderných elektráren, který je, a není to moc velké, když bychom se na to nějakým způsobem podívali. Možná i to, jakou formou bude jaderné úložiště postaveno, jakým způsobem bude zabezpečeno, jak to tam bude uloženo, nějaká animace by asi nebyla na škodu, ale předpokládám, že tohle asi Ministerstvo průmyslu a obchodu udělá.

Takže, pane ministře, jenom když mi řekněte, jestli bude SÚRAO zvyšovat své aktivity, jestli se bude účastnit různých lidových shromáždění a jestli bude připraveno moudře vysvětlovat naši budoucnost. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a ještě je přihlášen do obecné rozpravy pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré dopoledne, vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, další členové vlády, kolegyně, kolegové, jenom pár poznámek k vládnímu návrhu zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm. Možná trochu navážu na to, co jsem tady za mikrofonem říkal, a jsem v tom názoru v podstatě kontinuální. V minulém volebním období jsem tady interpeloval tehdejšího vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu, pana kolegu Karla Havlíčka, a to souvisí s tím, co tady na začátku řekl pan ministr, a to je to, že se jedná o velmi, velmi citlivou otázku, a já si to jako poslanec i jako občan, jako lékař uvědomuji. Na jedné straně jsme země, která je z nemalé části vlastně závislá na jaderné energii, jaderné energetice, a chceme, aby tomu tak zůstalo, chceme dál rozvíjet jadernou energetiku, a s tím souvisí i naše zodpovědnost za to, abychom uměli nakládat s tím takzvaným - a tady zdůrazňuji to slovo takzvaným - jaderným odpadem.

Je potřeba si uvědomit, a také jsem to tady říkal, že vyhořelé nebo zpracované jaderné palivo je vlastně z hlediska fyzikálního vytěženo, když to tak řeknu, z nějakých 4 %. To znamená, když to nazýváme jaderným odpadem, tak to v podstatě není úplně to správné slovo. Nicméně je to vyhořelé palivo, které musíme nějakým způsobem ukládat, a musíme se zamyslet nad tím, jak to budeme dělat i směrem do budoucna. V tuto chvíli v tom nejsme sami, celá řada zemí se s tím potýká, a je potřeba korektně říci, že hlubinné úložiště v tuto chvíli v Evropě má pouze Finsko, a to zatím jenom ve zkušebním provozu. Pravděpodobně v roce 2025 začne Finsko již korektně do toho hlubinného úložiště vyhořelé palivo ukládat. Je potřeba říci, že tady máme ještě další radioaktivní odpad, například ze zdravotnictví a z některých dalších provozů, se kterým také musíme umět nakládat. Tolik na úvod.

Když jsem tady interpeloval pana tehdejšího ministra Havlíčka, tak jsem se tady zmiňoval o několika aspektech. Ten první už jsem řekl v úvodu, jestli skutečně už nastala doba, kdy bychom měli vyhořelé palivo ukládat pod zem, a jestli by to měl být nevratný proces. Tady se už ty názory i odborníků trošku mění. Nicméně stále vítězí ta myšlenka: Ano, ukládejme to pod zem. To znamená, to v tuto chvíli musíme brát jako stanovisko, které u expertů, alespoň ve střední Evropě, vítězí.

Pak se zamýšlíme nad tím, jak dospět k tomu, kam to ukládat. Máme za sebou možná skoro patnáctiletý proces, kdy se nějakým způsobem krůček po krůčku v tomto postupuje, a už to tady řekl jak pan ministr, tak některé kolegyně a kolegové. Bohužel, směrem k obcím, kterých se to dotýká, a postupně se jejich počet zužuje - přístup státních organizací k těmto obcím dlouhodobě není dobrý. To je ale minulost, také to tady pan ministr zmínil, s tím již teď nic neuděláme. Chci poděkovat současnému vedení MPO, že se snaží, a i tímto návrhem zákona, tuto situaci změnit. Pevně věřím, že tento návrh zákona dokážeme v rámci legislativního procesu jak odborně, tak politicky velmi dobře prodiskutovat, a pokud se týká mého postoje k němu, s valnou částí tohoto návrhu zákona souhlasím.

Co oceňuji - a to si myslím, že je velmi důležité zmínit - že se výrazným způsobem zvýšila veřejná kontrola nad procesem hledání finální lokality. Myslím si, že tento záměr nebo hledání toho úložiště projednají obě komory Parlamentu, takže (to) je velmi dobře a myslím si, že to i z hlediska veřejnosti je kvitováno. Myslím si, že je potřeba tam ještě prodloužit lhůtu na projednání v obou komorách Parlamentu, protože 60denní lhůta, jak známe, jak funguje Sněmovna, jak funguje Senát, je velmi, velmi krátká, tady bych se přimlouval za prodloužení na 180 dní. A potom je tam samozřejmě, jak je to nastaveno v tuto chvíli projednání v Parlamentu, je tam fikce souhlasu ve chvíli, kdy by ve stanoveném termínu se obě komory Parlamentu nevyslovily. Já si myslím, že by to stálo za to obrátit, že by to měla být fikce nesouhlasu, ale to i jistě budeme projednávat ve výborech a případně ve druhém čtení.

Potom je tam záležitost zatím stále nesouhlasu obcí s jejich zapojením. V rámci návrhu zákona se výrazně posílily pravomoce obcí vstoupit do toho procesu, nicméně dotčené obce - a dneska už jsou to jenom čtyři lokality - zatím s tím nejsou úplně ztotožněné, ale to zcela jistě bude také předmětem diskusí jak ve výborech, tak ve druhém čtení. Takže za mě chci poděkovat panu ministrovi a vládě, že sem přistoupila s tímto návrhem zákona, protože pokud bychom neměli zákon, tak si myslím, že ty obce nejsme schopni do toho systému nějakým způsobem lépe vtáhnout.

Děkuji také za to, že se již alespoň trošku zlepšila komunikace ze strany státních organizací, i když u pracovníků SÚRAO si tím nejsem ještě tak úplně jist, ale pevně věřím, že k tomu v těch následujících měsících také dojde. A chtěl bych poprosit pana ministra, aby v rámci diskusí o případných pozměňovacích návrzích byl on jako osoba, jako kompetentní ministr i jako ministerstvo připraveni spolupracovat s poslanci na případných změnách. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a jenom se ujistím - vy jste ale návrh na prodloužení lhůty nepřednesl, pouze... ten návrh nebyl přednesen. Jenom aby to bylo naprosto jasné.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Tady jsme si možná nerozuměli. Já jsem hovořil o lhůtě, která je navržená v zákoně pro projednání oběma komorami Parlamentu, tam je navrženo 60 dní, a podle mého názoru bude potřeba v rámci pozměňovacího návrhu tuto lhůtu prodloužit.

Za sebe vidím jako vhodnou dobu 180 dní, protože víme, jak běžně probíhá legislativní proces, a je tam ta fikce souhlasu, to znamená, že kdyby během 60 dní jedna či druhá komora Parlamentu neprojednala výběr finální lokality, tak by v podstatě vyslovila souhlas. Za sebe říkám, že bychom měli tuto lhůtu prodloužit. Pro mě a i po diskusi se starosty a s dalšími dotčenými si myslím, že ta lhůta by měla být třikrát delší, to znamená 180 dní. Netýká se to teď projednávání zákona.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Skvělé, děkuji. Já se tedy optám, zda ještě chce někdo vystoupit v obecné rozpravě? Pan ministr, prosím.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Ještě jednou děkuji, paní předsedající. Paní poslankyně, páni poslanci, milí mladí přátelé na galerii, já jsem na začátku svého vystoupení požádal zejména opozici o věcný přístup a nabídl jsem spolupráci. Zmínil jsem i to, že jsme vycházeli z návrhu svého předchůdce. Byl jsem v rámci připomínek tak, jak zazněly, upozorněn na nutnost zavedení toho, co podle Legislativní rady vlády není přípustné v navrhované podobě. Právo na suspenzivní veto bylo zamítnuto. Takže na druhé straně jsem se tady setkal s názorem, že návrh nechat schválení finální lokality na obou komorách Parlamentu není považován za vhodný. Ale od toho jsme tady, abychom vlastně na konci získali zákon, který bude ve prospěch zájmů této země.

Pokud se jedná o příspěvek paní poslankyně Kohoutové, prostřednictvím paní předsedající (Mluví na poslankyni Peštovou.), samozřejmě - pardon, já se omlouvám, Peštové, omlouvám se - bych opět chtěl požádat o věcnost. Já si, paní poslankyně, prostřednictvím paní předsedající, opravdu vyprošuji, abyste pracovní cesty zaměstnanců ministerstva nebo podřízených organizací nazývala zájezdem. Vy jste to slovo několikrát použila a já vám teď zkusím odpovědět na otázku ohledně materiálu, který byl předložen vládě. Jedná se o předmět veřejné zakázky. Předkladatel musí předmět veřejné zakázky vymezit dostatečně a určitě a musí uvést všechny relevantní informace, na základě kterých si členové vlády vytvoří komplexní představu, ale to vám asi nemusím zmiňovat. V daném případě se jednalo o materiál, který byl dán vládě pro informaci. Předmětem veřejné zakázky je účast na zkušebním provozu prvního hlubinného úložiště na světě. Jedná se o takzvaný trial run, pokusný běh ve Finsku. Bude se jednat o několik workshopů, při kterých bude simulován celý proces ukládání vyhořelého jaderného paliva od jeho zavedení do horké komory, manipulace v horké komoře, převoz v hlubinném úložišti až po uložení a zatěsnění v ukládacím vrtu. Celý proces bude kvůli přítomnosti účastníků prováděn s atrapami palivových souborů. Zkušební provoz je závěrečnou fází přípravy na provoz hlubinného úložiště společnosti Posiva Oy. Úspěšné provedení testu hraje zásadní roli při budoucím uvedení do provozu. Jak už jsem řekl, nabízené služby zahrnují úvodní webseminář. Je to workshop pro transport, podzemní dílo, manipulaci v horké komoře. Druhý workshop jsou procesy spojené s ukládáním kontejnerů do vrtu, jeho utěsněním a znovuvyjmutím. Třetí workshop je pak poučení z výstavby a provozu hlubinného úložiště a soubor dokumentů ke zkušebnímu provozu.

Způsobem stanovení předpokládané hodnoty předkladatel uvede postup při stanovení předkládané hodnoty. V této souvislosti musím uvést jedno, a sice že předmětem veřejné zakázky je zkušební provoz. Jedná se o celosvětově unikátní plnění, které nemůže SÚRAO poptat u jiného dodavatele než u společnosti Posiva Solutions Oy s ohledem na povahu plnění, kdy se jedná o zkušební provoz prvního hlubinného úložiště na světě. Prostě žádné jiné není. Nemůže být ohrožena ani hospodářská soutěž, neboť zde žádná hospodářská soutěž neexistuje, existuje jediný možný dodavatel. Musím ještě uvést to, že na rozdíl od SÚRAO společnost Posiva Solutions Oy je soukromou společností, která bude úložiště provozovat. To znamená, ceny těch seminářů vycházejí z toho, jakou jsme od nich dostali nabídku. Aby opravdu nedošlo k pocitu, že se jedná o nějaký zájezd, zvažujeme to, že společně se SÚRAO nabídneme - a já to koneckonců dělám na svých pracovních cestách - vybraným poslancům, případně my jsme třeba v minulosti brali i starosty z lokalit na podobné akce, podívat se na to jaderné úložiště ve Finsku, které právě společnost Posiva Solutions Oy provozuje. Takže tolik k vaší otázce, paní poslankyně. My opravdu žádné zájezdy nepořádáme.

Pokud se jedná o moje setkávání se zástupci těch obcí, já jsem se s nimi setkal ještě před předložením toho zákona. Zpětná vazba, kterou jsem od nich dostal - a já ji nemohu verifikovat, ani nechci - bylo to, že jim ještě žádný ministr nevěnoval tolik času a nevyslechl si jejich připomínky a požadavky, kolik jsem jim věnoval já. Samozřejmě, SÚRAO bude zvyšovat aktivity, bude pořádat workshopy, informace, lokální pracovní skupiny, poradní panely expertů, takže my uděláme všechno pro to, abychom samozřejmě veřejnou informovanost drželi na co nejvyšší úrovni. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Poněvadž jsme stále v obecné rozpravě, tak v ní nadále je možné vystupovat. Přihlásila se paní poslankyně Peštová, prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Pane ministře, vy jste mně vůbec neodpověděl. Děkuji, že jste mi přečetl tu zprávu, kterou jsem si přečetla taky, to je zpráva o provedení záměru zadavatele. Krásně jsem to tam s vámi taky sečetla nahlas, protože slovo od slova, ale vy jste mi neodpověděl. To, že jsem řekla, že to je cestovka, to bylo na základě toho, že jsem se vás zeptala na dvě otázky - jedna je, kolik pojede lidí, a druhá, jak dlouho tam budete, protože 16 milionů, o které si vlastně tady říkáte, a děláte na to veřejnou zakázku, nezlobte se na mě, ale 16 milionů je pro mě hodně. To mi chcete říct, že tři workshopy, které jste tady vyjmenoval, speciál, kterým poletíte, bude stát 16 milionů? Rozumím tomu, že ta společnost si asi něco za to vezme, pokud je to soukromá společnost, ale to bude stát 16 milionů? To je tady napsané, předpokládaná hodnota veřejné zakázky je 520 000 eur až 675 000 eur bez DPH v závislosti na počtu zájemců, takže ta cena může být ještě vyšší! Takže tohleto mě zajímalo, na jak dlouho a kolik lidí pojede. Jestli se vám zdá 16 milionů málo, tak mně tedy jako hodně. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Vnímám ještě zájem pana ministra o vystoupení v obecné rozpravě. Prosím.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Ještě jednou, paní poslankyně. Jak už jsem řekl, jedná se o jedinečné know-how, které nikde na světě není k dispozici, protože se jedná o první jaderné úložiště na světě. Předmětem těch tří týdenních workshopů je vytvoření tohoto know-how pro Českou republiku v rámci reálné manipulace a provozu jaderného úložiště, které po jeho uvedení v provoz již nebude možné dělat, protože bude v horkém režimu. To znamená, jediné okno příležitosti na ty workshopy, které máme, máme teď. Pak už to know-how nezískáme.

A zase, to je ten váš styl! Kde jste vzala nějaký speciál, prosím pěkně? Kdo vám řekl, že někdo poletí někam nějakým speciálem? Proč se zase tady snažíte vytvářet atmosféru toho? Tu cenu, prosím pěkně, určuje dodavatel, provozovatel toho úložiště, který je v současné době jediným nositelem toho know-how na světě.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a příspěvek vyvolal ještě faktickou. Pan poslanec Jan Volný se svými dvěma minutami. Prosím.

 

Poslanec Jan Volný: Já bych měl na pana ministra. On se na mě mračí, ale já věřím tomu, že ta cesta má svůj smysl. Věřím tomu, že než to tady začneme investovat a stavět, dělat, je dobře vidět něco, kde to už mají, a dělají to dobře. Nicméně pokud už je vystřelena nějaká cena, a já neříkám, jestli je velká, nebo malá, tak už přece musíme mít nějakou představu o tom, kolik lidí plus minus tam pojede a jak dlouho tam ti lidé budou všechno prohlížet! Nezpochybňuju tu cestu, ale jestli se moje kolegyně zeptala na ty dvě informace, tak si myslím, že už bychom je měli vědět, když tady máme rozhodovat o tom, jestli se na to dá 16 milionů, nebo ne. Takže to je všecko. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za zdržení času a zase vnímám zájem reagovat. Prosím.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Ještě jednou pro pořádek, jestli to někdo přeslechl, ale já mám za to, že jsem odpověděl, že se jedná o tři lidi a tři týdenní workshopy a řekl jsem to v tom svém druhém vystoupení. Takže teď to ještě jednou opakuji na mikrofon, na kamery, a případně to ještě namaluji na nějaký papír a ukážu to.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, a pokud už není zájem o vystoupení... Paní poslankyně Peštová. S faktickou, prosím? (Ano.) Takže s faktickou z místa paní poslankyně Peštová.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Pane ministře, nemusíte být arogantní, je to zbytečné. Nevím, proč nám tady budete říkat, že nám něco ukážete. Já jsem vás bedlivě poslouchala a neřekl jste ty tři lidi! Proto jsem se znovu... Já jsem to neslyšela, omlouvám se, ale opravdu jsem neslyšela, že se jedná o tři lidi. Proto mě stále zajímalo, kolik lidí se pojede za 16 milionů podívat na tři workshopy. Ano, zdá se mi ta cena přehršlá, protože už jsme několik, neříkám obdobných, workshopů, ale měli jsme možnost vidět, jakým způsobem probíhá výstavba toho jaderného úložiště, protože když jsme byli na ministerstvu, tak nám to prezentovali. Ale pokud říkáte, že 16 milionů je pro vás adekvátní cena, tak pro mě se zdá, že ta cena je vysoká.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času, a nyní už tedy nemám žádnou přihlášku do obecné rozpravy, a obecnou rozpravu končím.

Optám se, zda je zájem o závěrečná slova pana ministra, paní zpravodajky? Není.

To znamená, že se budeme zabývat tím, kterým výborům přikážeme tento návrh k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak.

 

My tedy přistoupíme k hlasování, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu výboru.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

hlasování číslo 232 bylo přihlášeno 150 hlasujících, pro 122, proti 0. Konstatuji tedy, že tento návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu.

 

Organizační výbor navrhl přikázat tento návrh výboru pro životní prostředí jako dalšímu výboru. Já se optám, zda má ještě někdo návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům k projednání? Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji. Já bych navrhla ještě vzhledem k té důležitosti i legislativní podstaty, otázky schvalování Parlamentem a lhůty na projednávání a tak dál, abychom ještě toto téma projednali na ústavně-právním výboru.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, návrh paní poslankyně Štefanové. A už tedy není další návrh k přikázání dalšímu výboru? (Ne.) Výborně.

Čili ještě jsem slyšela návrh na odhlášení, takže vás vždycky odhlásím. Prosím, přihlaste se opět svými identifikačními kartami.

 

A nejprve tedy budeme hlasovat o návrhu, řekněme protinávrhu, a sice paní poslankyně Štefanové, aby byl tento návrh přikázán k projednání také výboru ústavně-právnímu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

hlasování číslo 233 přihlášeno 132 hlasujících, pro 57, proti 11. Návrh nebyl přijat.

 

Dále byl tedy návrh přikázat tento návrh výboru pro životní prostředí.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s návrhem přikázat tento návrh do výboru pro životní prostředí? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V tomto hlasování číslo 234 hlasovalo 134 poslanců a poslankyň, pro 128, proti 0. Tento návrh byl přijat.

 

Výboru pro životní prostředí byl návrh přikázán k projednání, a tímto jsme se tedy vypořádali se všemi hlasovatelnými návrhy. Děkuji panu ministrovi, děkuji paní zpravodajce. (Hlásí se poslankyně Schillerová.)

Pouze uzavřu tento bod, s dovolením, vnímám paní předsedkyni, a po uzavření tohoto bodu prosím, paní předsedkyně, s přednostním právem.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Chtěla bych říct, že hnutí ANO má problém s následujícím tiskem, bod 105, sněmovní tisk 312, protože se nám hrubě nelíbí to, že v podstatě neškodný, a já se domnívám, že i potřebný zákon byl zneužit k tomu, aby se k němu dal přílepek, který řeší zcela zásadní a jiné otázky, takže my si v tuto chvíli vezmeme pauzu na poradu klubu hnutí ANO, a to do 14 hodin, ale než ji, paní místopředsedkyně, vyhlásíte, tak vás prosím, abyste nechala hlasovat o vyřazení bodů z pořadu této schůze a hned následně vyhlásila pauzu do 14 hodin. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, rozumím.

 

Takže je zde návrh dát hlasovat o návrhu na vyřazení zbývajících, dosud neprojednaných bodů schváleného pořadu 63. schůze. Ještě přivolám kolegyně, kolegy.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro návrh na vyřazení neprojednaných bodů? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Jde o hlasování číslo 235, přihlášeno 135 hlasujících, pro 121, proti 3. Konstatuji, že návrh byl schválen, body byly vyřazeny.

 

Tímto jsme tedy vyčerpali schválený pořad 63. schůze Poslanecké sněmovny, takže mohu tuto schůzi ukončit.

Ale připomínám důležitou věc: v pondělí 8. května tady bude Den otevřených dveří, takže je záhodno uklidit si své materiály z lavic. Bude zde Den otevřených dveří.

A dále, 10 minut po vyhlášení této pauzy, respektive skončení schůze, se bude konat organizační výbor, čili přibližně ve 12.19 se sejdeme na organizačním výboru. Děkuji.

 

(Schůze skončila ve 12.09 hodin.)

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:58.




Přihlásit/registrovat se do ISP