(pokračuje Jan Bartošek)

Sloučená rozprava k bodům 8 a 9
/ST 371 a 372/

Eviduji tři přihlášky do této sloučené obecné rozpravy. Jako první vystoupí pan poslanec Tomáš Kohoutek, poté paní poslankyně Iveta Štefanová a potom pan poslanec Milan Feranec. Prosím, máte slovo.

Poslanec Tomáš Kohoutek: Dobrý den. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych se vyjádřil k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, tedy insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Ekvivalentní mechanismy, jako je preventivní restrukturalizace, v českém právním řádu chybí. V současné době je tak jediná reálná možnost restrukturalizace a restartu obchodního závodu prostřednictvím institutu reorganizace podle insolvenčního zákona, to však s sebou nese zahájení insolvenčního řízení se všemi důsledky, což vzhledem k tomu že podstatná část českých obchodních závodů jsou vlastnicky řízenými podniky, ochota k restrukturalizaci, respektive včasné restrukturalizaci v rámci insolvenčního řízení je obecně velmi nízká.

Cílem předkládaného návrhu zákona o preventivní restrukturalizaci je řádně transponovat směrnici Evropského parlamentu a Rady Evropské unie č. 2019/1023 ze dne 20. června 2019, o rámcích preventivní restrukturalizace, o oddlužení a zákazech činnosti a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupu restrukturalizace, insolvence a oddlužení, dále pak o změně směrnice Evropské unie č. 2017/1132, tedy směrnice o restrukturalizaci a insolvenci. Současně je cílem předkládaného návrhu zákona upravit otázky, které bezprostředně souvisí s přijetím zákona o preventivní restrukturalizaci a které vyžadují legislativní propojení s tímto novým právním předpisem.

Cílem institutu preventivní restrukturalizace je umožnit podnikatelům ve finančních obtížích pokračovat v podnikání, respektive jim umožnit určitý ekonomický restart, a to prostřednictvím flexibilního nástroje, který nabízí širokou paletu restrukturalizačních opatření. Preventivní restrukturalizaci lze tedy definovat jako proces včasného ozdravení podnikatele, respektive ozdravení provozu jeho obchodního závodu, u kterého byla včas rozpoznána podniková krize a u kterého tato krize ještě nedospěla do stadia úpadku. Preventivní restrukturalizace tak nepředstavuje další způsob řešení úpadku, ale má úpadku podnikatele předcházet. Za imaginární hranici lze vzít stav bezprostředně hrozícího úpadku, tedy v případě preventivní restrukturalizace o něm lze uvažovat jako o nejzazším momentu pro zahájení ozdravení, zatímco pro účely insolvenčního řízení se jedná o jeden z nejranějších momentů naplnění kvalifikačních předpokladů pro povolení reorganizace.

Preventivní restrukturalizace se nabízí co nejširšímu okruhu podnikatelů a nevylučuje, že i hluboké hospodářské problémy mohou vyplývat z relativně jednoduchých příčin a mohou mít jednoduché řešení, tedy poradenské využití poradenských služeb, prodloužení splatnosti existujících pohledávek klíčových věřitelů za současného přijetí úsporného opatření.

Jak jsem již říkal, tento návrh novelizuje i další související předpisy. Například ty nejdůležitější dle mého názoru jsou novelizace zákona o soudech a soudcích, novelizace zákona o insolvenčních správcích, o soudních poplatcích, novelizace notářského řádu, novelizace zákona o pojistném na veřejném zdravotním pojištění, novelizace zákona o dani z přidané hodnoty a rovněž i novelizace zákona o vyšších soudních úřednících a v souvislosti s příhraničním prvkem samozřejmě i novelizace zákona o mezinárodním právu soukromém. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí se svým příspěvkem do obecné rozpravy paní poslankyně Iveta Štefanová, připraví se pan poslanec Milan Feranec. Máte slovo, paní poslankyně.

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, ráda bych se tu také vyjádřila k předloženému návrhu nebo návrhům. Zavádí se nový institut preventivní restrukturalizace, který se v mnohém podobá insolvenčnímu řízení, ale několika podstatnými rozdíly. Účelem preventivní restrukturalizace je předcházet úpadku podnikající společnosti, lze tedy provést pouze před úpadkem. Pokud se už společnost do úpadku dostane, pak následuje insolvence. Proces preventivní restrukturalizace je pro společnost dobrovolný. V prvním stupni, stejně jako insolvenční řízení, je vedeno před krajským soudem. Na rozdíl od insolvence ale nemusí být preventivní restrukturalizace soudem stanovena vždy, nýbrž pouze na návrh dotčených stran. Proces je postaven hlavně na konsenzu dotčených stran a může být kdykoliv ukončen.

Nově se zřizuje i tak zvaný Restrukturalizační rejstřík, kde budou zveřejněny listiny související s restrukturalizačním řízením. Společnost má povinnost vyhotovit takzvaný sanační projekt, na jehož podkladě vypracuje restrukturalizační plán, ve kterém se popíše zejména seznam majetku a pohledávek společnosti, seznam pohledávek dotčených i ostatních věřitelů a popis restrukturalizačních opatření. Takovým opatřením může být v podstatě cokoliv, co by pomohlo přispět k odvrácení finančních potíží společnosti a jejího faktického úpadku. Tak, jak je cílem insolvenčního řízení ochrana práv věřitele, preventivní restrukturalizace slouží ve prospěch společnosti, tedy dlužníka. Zlepšuje jeho pozici ve vyjednávání a dává větší možnost vyhnout se úpadku společnosti, přičemž nemá vliv na neuhrazené pohledávky.

Tento navržený proces je v souladu s politickým programem SPD, tedy vyšší ochranou dlužníků bez omezení práv věřitele, proto tento návrh jednoznačně podpoříme.

Co se týká druhého sněmovního tisku 372, tam jde v podstatě o promítnutí nového institutu preventivní restrukturalizace do insolvenčního zákona, takže samozřejmě podpoříme i ten. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně, a nyní požádám pana poslance Milana Ferance o jeho příspěvek. (Poslanec se ptá předsedajícího na stav projednávání.) V současné době se ocitáme ve sloučené obecné rozpravě pro oba tisky, následně se to rozdělí a budou podrobné rozpravy k jednotlivým tiskům. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, dámy a pánové, já ve svém vystoupení - to vystoupení má dvě části, první je vlastně v rámci obecné rozpravy, první vlastně vystoupím se stanoviskem klubu ANO k zákonu o preventivní restrukturalizaci, a ve druhém potom chci říct pár slov k pozměňovacímu návrhu, který předložím k tisku 372, to znamená těm souvisejícím zákonům v rámci obecné rozpravy.

Takže co se týká... nebo nejdřív, než začnu se stanoviskem klubu, moje osobní poznámka. Já jsem obvykle velmi, velmi skeptický k různým směrnicím, které k nám přicházejí z Bruselu, nicméně v tomto případě musím říct, že pochopitelně, jedná se o transpozici, ale skutečně si myslím, že to je užitečná záležitost, tento zákon. Už tady bylo řečeno, já to jenom znovu zopakuji: skutečně v českém právním řádu chybí institut preventivní restrukturalizace, skutečně chybí. My máme vlastně v rámci insolvenčního zákona reorganizaci. Problém je v tom, že skutečně insolvenční zákon sleduje trošku jiné cíle, sleduje cíl maximálního uspokojení věřitelů, a reorganizace je jenom jeden ze způsobů, a protože ten systém je hodně formalizovaný a skutečně účelem je uspokojit věřitele, a nejčastějším způsobem je prodejem majetku dlužníka, takže i v praxi si myslím, že případů reorganizací podle insolvenčního zákona bylo velmi málo, a snaží se to vlastně napravit tento zákon o preventivní restrukturalizaci.

Cílem zákona, ta logika je o tom, aby se firma, která se dostane do určitých ekonomických potíží, aby byl spuštěn proces, v rámci kterého se jí umožní určitý restart. To znamená, že skutečně dojde k dohodě s věřiteli, dojde k tomu, že může být prominuta část závazků této firmy a tato firma může pokračovat v činnosti, což je pochopitelně velmi důležité z hlediska ekonomiky obecně a i z hlediska, toho, co nás čeká. Asi ekonomická situace nebude nejlepší a myslím si, že je velmi vhodné mít tento nástroj.

Už jsem říkal, návrh zákona představuje komplexní úpravu preventivní restrukturalizace a cílem institutu preventivní restrukturalizace je umožnit podnikatelům ve finančních obtížích pokračovat v podnikání, respektive umožnit určitý ekonomický restart, jak jsem říkal, a to prostřednictvím flexibilního nástroje, který nabízí širokou paletu restrukturalizačních opatření. Preventivní restrukturalizaci tedy lze definovat jako proces včasného ozdravení podnikatele, respektive provozu obchodního závodu, u kterého byla včas rozpoznána podniková krize a u kterého tato krize ještě nedospěla do stadia úpadku.

Návrh zákona potom detailně popisuje jednotlivé kroky v procesu preventivní restrukturalizace a jeho základní principy, to znamená, jakým způsobem se zahajuje preventivní restrukturalizace, charakteristika tohoto řízení, jak se sestavuje restrukturalizační plán, proces přijímání restrukturalizačních plánů věřitelů, přerušení vymáhání individuálních nároků - to je ta ochrana před věřiteli. Všeobecné individuální moratorium, proces potvrzování restrukturalizačního plánu soudem, role restrukturalizačních poradců a správců, postavení společníků a statutárních orgánů podnikatele, externí financování, ocenění majetku podnikatele a nakonec i legislativní výnosy a soudní pravomoc o uznání v zahraničí.

Takže opakuji znovu, poslanecký klub ANO podpoří tento zákon.

Já se ještě krátce zmíním, v rámci projednávání v ústavně-právním výboru jsme měli možnost debatovat i s odborníky na tuto oblast. Byli to zástupci Sdružení insolvenčních správců, kteří podali určité náměty. A pokud vím, kolega Staněk podal komplexní pozměňovací návrh, který tuto problematiku řeší. V tomto smyslu podpoříme i tento komplexní pozměňovací návrh k tomuto zákonu z pera pana poslance Staňka.

Takže toto je jenom k našemu stanovisku k tomu zákonu o preventivní restrukturalizaci. A teď bych si dovolil v rámci obecné rozpravy k tisku 372. Tento tisk mění související zákony, insolvenční zákon a tak dále a tak dále. Tam jsem si dovolil načíst jeden pozměňovací návrh, já to potom ještě řeknu v obecné rozpravě. On je relativně jednoduchý a týká se úpravy zákona o dani z příjmu č. 586/1992, který mimochodem má - já jsem to počítal - asi 188 novelizací, z toho myslím pět nálezů Ústavního soudu, a... (V sále je hluk.)

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, ale míra hluku je opět vysoká. Poprosím kolegové a kolegyně o ztišení! Prosím, pokračujte.

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, děkuji. Takže já jsem tam načetl návrh, na základě kterého by byla osvobozena od daně z příjmu i vlastně odpuštění závazku podniku v restrukturalizaci. Abych vysvětlil: pokud dojde k dohodě s věřiteli, že oni prominou část svých pohledávek, aby i z hlediska zákona o dani z příjmu toto bylo osvobozeno od daně z příjmu. Není to žádná novinka, současný zákon o dani z příjmu obsahuje osvobození od daně z příjmu u odpuštění části dluhu, týká se to vlastně oddlužení standardního a týká se to i reorganizace. Takže účelem toho zákona je pod toto osvobození vlastně podřadit i odpuštění určitých dluhů v rámci preventivní restrukturalizace, takže toto je vlastně podstata navrhované změny.

Já se k tomu přihlásím v rámci podrobné rozpravy a pochopitelně poprosím potom o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Moc vám děkuji, pane poslanče. Ano, v rámci podrobné rozpravy se k danému návrhu přihlaste.

Ptám se, zda někdo další se ještě hlásí do sloučené obecné rozpravy? Nikoho nevidím, v tom případě sloučenou obecnou rozpravu končím.

Ptám se pana ministra nebo pana zpravodaje, jednoho i druhého, zda chcete vystoupit se závěrečným slovem? Není tomu tak, děkuji.

Končím tedy sloučenou obecnou rozpravu.

Přerušuji projednání bodu 372 a vracím se k bodu 371, který tím otvírám.

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:58.