Čtvrtek 18. května 2023, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Olga Richterová)

137.
Ústní interpelace

které jsou určené panu předsedovi vlády České republiky, respektive vládě České republiky a ostatním členům vlády. (Do vládních lavic přichází premiér Fiala.) Srdečně vítám pana premiéra.

Dnes bylo za účasti ověřovatelů vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Petra Fialu či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16 hodin, a na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány na lavice. Upozorňuji všechny poslance a interpelované členy vlády, že pokud budou vyčerpány interpelace na předsedu vlády Petra Fialu, bude ihned zahájen blok interpelací na ostatní členy vlády.

Ještě načtu došlé omluvy: omlouvá se pan poslanec Oldřich Černý, a to od 14.30 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Jan Volný od 14.30 hodin ze zdravotních důvodů a pan poslanec Stanislav Berkovec dnes od 15 hodin do konce jednacího dne.

Tím by bylo učiněno zadost formalitám a já mohu předat slovo panu poslanci Vladimíru Zlínskému, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl svou ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Petra Fialu. Připraví se jako následující pan poslanec Tomio Okamura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane premiére, Evropská unie, respektive Evropský parlament začátkem května tohoto roku ratifikoval Úmluvu o prevenci a potírání násilí na ženách neboli Istanbulskou úmluvu. Europoslanci a europoslankyně vyzvali zbývajících šest zemí, které zatím smlouvu neratifikovaly, mezi něž patří Česká republika, aby tak neprodleně učinily. Španělka Mária Rodriguezová Ramosová přiřadila Českou republiku k nejvíce reakcionářským státům.

Z pohledu kritiků Úmluva a priori předpokládá, že mužské pohlaví je přirozeným zdrojem agrese vůči ženskému pohlaví a tím vytváří předpoklady k rozvoji mezipohlavní animozity, aniž by byla brána v úvahu evolučně vzniklá biologická, psychologická a rodinná role mužů a žen. Toto vše způsobuje, že k mužskému elementu se přistupuje jako k potenciálnímu viníkovi, který je předem podezřelý a je třeba ho preventivně převychovat vytvářením pocitu vrozené viny a stigmatu. Toto zákonitě musí vést k postupné destrukci mužského elementu v našich společnostech, který je nutný a potřebný pro zdraví populace stejně jako element ženský. Nedovedu si představit, jak takto psychologicky kastrovaní muži budou přitažliví pro ženy a budou jim oporou při zajištění stability rodiny jako pevného základu naší společnosti.

Nelze vyloučit, že dojde v brzké době k projednání této úmluvy na půdě vlády a Parlamentu České republiky. Z toho důvodu by mne, pane premiére, zajímal váš názor na tuto problematiku s konečným vyzněním, zda jste jako premiér České republiky pro, nebo proti a proč. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a nyní má slovo pan předseda vlády České republiky Petr Fiala. Prosím, ujměte se slova.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás všechny u dnešních interpelací. Děkuji za otázku k Istanbulské smlouvě, což je téma, které rozděluje názorově řadu lidí, ať už jsou v politice, nebo ve veřejném prostoru, nejenom v České republice.

Je asi dobré připomenout, že protože ta úmluva byla přijata v listopadu - už v dubnu - roku 2011 výborem ministrů Rady Evropy, tak se jí říká Istanbulská smlouva. Přesný název je Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí.

Výhrady, které zaznívají a objevují se i v České republice, se většinou týkají spíše formy, jazyku, tónu vyznění než obsahu, protože když se podíváme na náš právní řád, vlastně všechno, prakticky všechno, co v Istanbulské úmluvě je, už v našem právním řádu upraveno je, a ona také principiálně míří na jiné země. (Premiér si bere z vládní lavice papírové podklady velkého formátu a ukazuje je plénu.)

Protože jste ohlásil, že interpelace se bude týkat Istanbulské úmluvy - já vím, že to nikdo nepřečte, ale tady je naznačeno, co v našem právním řádu je a co v něm není, a když se podíváte na všechny ty body, které Istanbulská smlouva přináší, vidíte, že červeně je tady úplné minimum věcí, čili náš právní řád v podstatě všechno, co v Istanbulské smlouvě je, obsahuje - až na nějaké výjimky.

Ale znovu říkám, výhrady jsou k formě, jazyku a tónu. Úmluva nedefinuje jenom násilí na ženách. Definuje některé trestné činy, které se primárně týkají žen, ale úmluva mluví o dalších obětech domácího násilí, i o mužích, i o dětech, i o seniorech.

V současné době ji ratifikovalo 36 států, devět ji jenom podepsalo. Trvale některé země odmítají Istanbulskou smlouvu, například Rusko, Ázerbájdžán, s odůvodněním, že to není v souladu s národní rodinnou politikou a tradiční morálkou. Česká republika podepsala tuto úmluvu 2. května roku 2016, tedy v době, kdy zde byla vláda tvořená Českou stranou sociálně demokratickou a hnutím ANO. Ta smlouva byla podepsána, nicméně zatím nebyla ratifikována, ratifikační proces zatím neproběhl ani se nestalo to, že by se smlouvou zabýval, jak je to nutné v tomto případě, Parlament, a to v obou svých komorách.

My jsme v současné době v situaci, že Ministerstvo spravedlnosti poslalo smlouvu do připomínkového řízení, což je standardní, a navrhuje tři varianty postupu: jednak že vláda vysloví souhlas s návrhem na ratifikaci této úmluvy a postoupí ji oběma komorám Parlamentu k další diskusi, nebo znovu uloží ministru spravedlnosti, aby materiál předložil do 31. ledna 2024, anebo zruší úkol ministra spravedlnosti předložit návrh na ratifikaci Istanbulské úmluvy. Dne 15. 3. bylo ukončeno připomínkové řízení a materiál by měl být předložen na jednání vlády, což bude někdy koncem května, začátkem června.

Ptáte se mě na můj osobní názor, ale ten není tak důležitý jako to, jestli dospějeme v Poslanecké sněmovně a v Senátu, vůbec v České republice k nějakému výsledku a k nějaké shodě. Vzhledem k tomu, že vlastně většinu těch věcí máme v naší legislativě ošetřenu, je to spíš etická otázka, a předpokládám, že debaty půjdou napříč politickými stranami. Můj osobní názor je, že by bylo výhodnější, správnější a spravedlivější, aby měli šanci se vyjádřit všichni poslanci, takže si myslím, že bychom měli Istanbulskou smlouvu předložit skutečně k rozhodnutí Parlamentu. To je podle mě nejsprávnější postup.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Děkuji panu předsedovi vlády a vnímám, že je zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Děkuji za slovo, děkuji za odpověď panu premiérovi. Já bych k tomu chtěl dodat, ne že bych měl otázku, spíše si myslím, že v případě širokého přijetí této úmluvy se vytváří jakýsi precedens pro přijetí dalších úmluv nadnárodních, které budou nadřazeny našim zákonům a ve jménu domnělého vyššího globálního dobra nám budou vnucovat řád a principy, které budou rozleptávat a destruovat další základy naší civilizace, protože myslím si, že tato úmluva je zaměřena proti rodině, a tady by se mohlo zacílit třeba na naši kulturu, tradici, jazyk, národ a stát.

A co se týká toho, že je to implementováno už v našich zákonech, já si myslím, že je to celkem dobrý důvod k tomu, abychom tu úmluvu nepřijímali, protože když už to máme implementováno, tak jako proč! Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a vnímám, že i pan předseda vlády chce opět reagovat, takže prosím, ujměte se slova.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ono to je vlastně důležité, jestli je to v tom právním řádu, nebo není. A určitě je to třeba důležité pro mě. Ona ta Istanbulská úmluva je opravdu primárně zaměřena na jiné země, než je Česká republika, ona nově definuje některé trestné činy - mrzačení ženského genitálu, vynucený sňatek, nebezpečné pronásledování, vynucený s následnou sterilizací a řadu dalších věcí. Tady je důležité, že my vlastně téměř všechno máme ošetřeno v našem právním řádu naprosto dostatečným způsobem. Ale to je také důvod, proč vlastně i ta debata, kterou vedeme uvnitř jednotlivých stran a v rámci naší společnosti, nebo těch, kteří vědí, o čem Istanbulská smlouva je, se spíš netýká dopadů, těch konkrétních dopadů, ale týká se spíše té formy, jazyka, tónu, z toho vznikají ty obavy a na to třeba míří některé konzervativnější názory, které říkají, že by to byl příliš posun jedním směrem. Z toho důvodu je to spíš součást dneska nějakého kulturního střetu než konkrétní debaty o tom, jak bychom upravili náš právní řád. Ani toto rozhodnutí Evropského parlamentu nemá žádný přímý dopad na Českou republiku. Na nás skutečně záleží, jestli tu smlouvu ratifikujeme, nebo neratifikujeme, ale i když ji ratifikujeme, vlastně pro náš právní řád to žádný opravdu podstatný posun znamenat nebude.

To, co je jedině důležité a čím se tady budeme muset zabývat, pokud vláda rozhodne tak, že to postoupí Poslanecké sněmovně a Senátu, je širší kulturní význam toho, co Istanbulská úmluva zavádí, a bude na všech politických stranách a na jednotlivých poslancích, aby o tom rozhodovali v souladu se svým svědomím (Předsedající upozorňuje na čas.) a přesvědčením.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. S další interpelací vystoupí pan poslanec Tomio Okamura, který byl vylosován jako druhý, a připraví se dále pan poslanec Karel Sládeček. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane premiére, podívejme se, co jste jménem ODS a koalice SPOLU říkal lidem ještě před pár týdny v televizi NOVA. (Pouští magnetofonový záznam z rozhovoru, kdy na řadu otázek, zda se budou zvyšovat daně, pan premiér odpovídá: Nebudeme zvyšovat daně. Tečka.) A teď se podívejme, co jste slibovali lidem před volbami. (Ukazuje různé plakáty.): "SPOLU - nezvýšíme daně", "Ne - vyšší daně". Dále jste za ODS a koalici SPOLU říkali lidem: "Zvyšování daně z nemovitostí nepřipustíme. Stát nesmí trestat lidi za to, že si koupí byt nebo dům nebo provozovnu, kde podnikají, aby uživili sebe a rodinu." Dále jste před volbami slibovali, že "odmítáme vyšší zdanění nemovitostí". A dokonce jste k tomu dali červené kolečko "Sdílej a podpoř změnu"! A před třemi dny váš místopředseda ODS a ministr financí Stanjura, pane premiére, řekl, že "naše předvolební heslo o daních bylo jen billboardovou zkratkou", a přiznal se k tomu, že jste obelhali voliče.

V parlamentní demokracii vládnou strany, které získaly většinu ve volbách a prosazují program, s kterým získaly důvěru občanů. Vaši zástupci se do Sněmovny dostali jen díky tomu, že jste lidem lhali. Ekonomika Ilona Švihlíková z Vysoké školy ekonomické před pár dny k tomu v televizi Prima doslova řekla, že jste, cituji, "lhali ráno, lhali v poledne, lhali večer". Důvody mohou být pouze tři a já se vás chci zeptat, proč lidem lžete, proč jste vaše voliče obelhali? Buď jste tak nekompetentní, že vůbec nevíte, co říkáte, pane premiére, nebo lžete záměrně. Třetí možností je, že je to kombinace obojího. Takže znovu zopakuji otázku: Proč lidem lžete? A neptám se na obsah vašeho konsolidačního balíčku. Ten prosím nezdůvodňujte, to už občané za poslední týden podrobně slyšeli. Ptám se pouze na jednu otázku, proč lidem lžete.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a nyní slovo bude mít předseda vlády České republiky, premiér Petr Fiala. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: A ještě existuje varianta, kterou jste nezmínil, vážený pane předsedo, a ta varianta je taková, že lidem lžete vy, vytrháváte výroky z kontextu a chováte se demagogicky. Já lidem nelžu, moji vládní kolegové také ne a jsme připraveni to kdykoliv obhájit. (Smích v části poslanců SPD.) A nebudu ani připomínat to, co vidí každý rozumný člověk, to je, že situace je samozřejmě úplně jiná, než jaká byla v době, kdy jsme dělali volební kampaň. Ale já to vysvětlím, já se tím vůbec nechci omlouvat, ale jenom chci tím říct, že byla jiná, nikdo nemohl vědět - a pokud jste to věděli, tak jste to měli říct, že bude něco takového jako ruská agrese na Ukrajinu, že bude energetická krize, že to bude mít vliv na dodavatelské řetězce, na ceny potravin, ceny energií a že bude potřeba lidem výrazným způsobem pomoci - každá ta pomoc, a tím se lišíme v těch názorech, něco stojí, někdo to musí zaplatit, a stát si může dovolit dlouhodobě pomáhat jenom tak, na co si vydělá, na co má příjmy. My prostě na tuto situaci samozřejmě musíme reagovat. Ale obecně platí, před volbami jsme řekli, že nezvýšíme daňové zatížení občanů, že maximálně můžeme pracovat s úpravou některých daní, ale celkové daňové zatížení zůstane stejné, a celkové daňové zatížení zůstává stejné, takže držíme slovo. My jsme v loňském roce díky plnění našich předvolebních slibů snížili, a to je dohledatelné, můžeme si to všichni spočítat, snížili celkové daňové zatížení o 30 miliard korun. Ano, jsou na to různé názory, například odbory říkají, že jsme snížili daně o 50 miliard korun. My taková čísla nemáme, pokud jsme to udělali, tak je to dobře. Podle nás jsme snížili o 30 miliard korun a v příštím roce zvýšíme daňové zatížení díky opatřením, která jste zmínil, o 31 miliard korun maximálně, 30 miliard - 31 miliard. Takže je úplně jasné matematicky, že daňové zatížení občanů nezvyšujeme, tedy plníme své předvolební sliby.

Ale ještě silněji jsme občanům slíbili, že dáme do pořádku veřejné finance, že zastavíme hrozivé zadlužování našeho státu, že provedeme důchodovou reformu, ke které předcházející vláda neměla odvahu, a že budeme zeštíhlovat stát, a všechno to děláme. V tom našem konsolidačním balíčku, a to je také plnění našeho slibu, je mnohem podstatnější to, co děláme na výdajové straně státního rozpočtu, než to, co děláme na příjmové straně státního rozpočtu. To znamená, poměr na příští rok je zhruba jedna třetina příjmů - dvě třetiny výdajů, to dohromady vytváří těch 94 miliard korun, o které bude nižší deficit příštího roku, než kdybychom nic neudělali. V roce 2025 to bude dokonce 148 miliard korun. Držíme svoje slovo, plníme i to, že se staráme víc o výdajovou stránku rozpočtu než o tu příjmovou. Prakticky jsme nezasáhli do daně z příjmů fyzických osob, náš zásah se týká necelého nebo zhruba 1 % občanů České republiky. Tuto daň jsme udrželi na původních číslech, tam, kam jsme ji dostali při zrušení superhrubé mzdy, a celkové daňové zatížení v České republice zůstává stejné přes to, že čelíme tak velkým obtížím, nejvyššímu, nejrychlejšímu, nejdynamičtějšímu zadlužování Evropské unie, které jsme zdědili po předcházející vládě, a my s tím něco musíme udělat. My se nechceme smířit s deficity státního rozpočtu ve výši 300 a více miliard korun. My s tím musíme něco udělat a každý, kdo nad tím jenom trochu přemýšlí, chápe, že pokud s tím máme něco udělat, musíme dělat opatření, sice především na výdajové straně, ale také některá opatření na příjmové straně, zvláště když jsme celkové daňové zatížení občanů v minulém roce snížili, což jsme rádi, na to jsme hrdí, a budeme se snažit celkové daňové zatížení zachovat, tak jak ho zachovává tento daňový balíček.

Mimochodem, u tohoto daňového balíčku jsme také mysleli na společenskou solidaritu, takže se nejméně dotýká těch, kteří jsou sociálně zranitelní, kteří by se mohli dostat do problémů. Právě proto i úprava některých daní směrem dolů, celkové zatížení z daně přidané hodnoty bude nižší, což právě pozitivně pocítí méně příjmové skupiny občanů.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a s reakcí opět pan předseda Tomio Okamura. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Tomio Okamura: Takže je to varianta číslo tři, že jste zároveň nekompetentní, nevíte, co říkáte, a ještě lžete záměrně. Znovu pustím, co jste říkal před několika týdny v televizi Nova, a všichni občané vědí, že zvyšujete daně. (Řečník pouští videonahrávku ze svého mobilního telefonu.) A všichni vidí, že jste v tom balíčku přistoupili k plošnému zvyšování daní. Proto se vás znovu ptám, pane premiére, řekl jste to před několika týdny v televizi Nova, proč lidem lžete? Proč jste je obelhali? Proč jste psali, že nebudete zvyšovat daně? Zvyšujete DPH z 10 na 12 %, pivo z 10 na 21. Vůbec jste ani před volbami neříkali o tom, že budete zvyšovat věk odchodu do důchodu. Já jsem vás požádal, abyste nemluvil o daňovém balíčku, ten obsah známe. Všichni občané vědí, že chcete zvyšovat daně a budete. Dokonce jste si tady prohlasovali tento týden zvýšení spotřební daně o korunu padesát na naftu a na benzin. Takže proč jste lhali?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Prosím o reakci pana premiéra.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Myslím, že není potřeba, abyste říkal, jak mám odpovídat. Odpovídám, na co se mě ptáte, podle vlastního uvážení. Chápu, že se vám to nelíbí, protože vaše teze nesedí. Když řeknu, jak ty věci skutečně jsou, tak si každý udělá obrázek o tom, jestli jsme dodrželi to, že nezvýšíme daně ve smyslu celkového daňového zatížení, jestli jsme dodrželi to, že například nezvýšíme DPH, protože celkově, a to je potřeba taky říct, celkově na dani z přidané hodnoty, jak jsme my ten systém zjednodušili a máme dvě daně, 21 a 12, místo toho složitého systému, který tady byl zaveden předtím, celkově na dani zaplatí občané méně. Tuto daň dokonce fakticky snižujeme a na to jsou jasná čísla. O tom není potřeba přemýšlet ani nějak zvlášť se tady chytat za slovo, protože to je úplně jasné. A mimochodem, do daně v nižší sazbě, 12 %, tam jsme zařadili potraviny, léky a zdravotnické pomůcky. Tam jsme zařadili také stavby, které jsou určeny pro bydlení občanů, právě proto, abychom pomohli těm, kteří mají nižší sociální příjmy, abychom pomohli rodinám dostat se k snadnému bydlení. Čili tady na příkladu zjednodušení daňového systému, což byl taky náš předvolební slib, zavedení dvou sazeb DPH, to byl také náš předvolební slib, jsme ještě dokázali mít na paměti i sociální dopady této daně. Takže celkově daňové zatížení se nesnižuje, u některých daní jsme ho zvýšili, u jiných daní jsme ale snížili, a celkový dopad ve výsledku na občany bude to, že daňové zatížení zůstane stejné, jako bylo v minulém roce. To si myslím, že je dohledatelné, ověřitelné a je to jasné dodržení našeho slibu.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. S další interpelací vystoupí pan poslanec Karel Sládeček, připraví se paní poslankyně Karla Maříková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Sládeček: Děkuji za slovo, paní předsedající. Je náhoda, že mohu navázat na předřečníka. Vážený pane premiére, chci se vás zeptat, zda se již Úřad vlády, který má pod sebou agendu boje s dezinformacemi, začal zabývat šířením vašich dezinformací, které jste sdělil na televizi Nova v říjnu 2022, a to cituji, a zaznělo to tady i v audiu: "Nebudeme zvyšovat daně a tečka."

Podle jednoho z nejlepších a nejviditelnějších politiků Evropského parlamentu, pana europoslance Tomáše Zdechovského, je totiž dezinformace opak cílené pravdy a vy jste na TV Nova šířil opak cílené pravdy. Vaším výrokem, že nebudete zvyšovat daně, jste se zařadil mezi špičky české dezinformační scény. Prosím vás tímto o informaci, zda jste již prošetřován pracovní skupinou vámi zřízenou při Úřadu vlády. Děkuji za odpověď. (Smích a potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a nyní bude mít slovo předseda vlády České republiky Petr Fiala. Prosím, ujměte se slova.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Kdybych vás vzal vážně, pane poslanče, prostřednictvím paní předsedající, tak bych vám musel říct, že tady vedeme náš starý spor o to, co jsou dezinformace. Několikrát už to tady zaznělo na interpelacích a já vám jenom mohu znovu zopakovat, že za dezinformace my nepovažujeme informace, které... nebo za dezinformace, proti kterým je potřeba bojovat a které by měl řešit jakýkoliv vládní orgán, nepovažujeme informace, které jsou v rámci svobody projevu šířeny občany České republiky bez ohledu na to, jestli ta informace a ten názor, který občan šíří, odpovídá pravdě nebo ne, na to má každý občan právo. A tohle dezinformace není. Takže kdybych vás vzal vážně, tak ani na moje výroky jako občana politika České republiky v rámci svobody slova se činnost pracovní skupiny, která se zabývá dezinformacemi, nevztahuje, protože tato pracovní skupina se věnuje bezpečnostním aspektům vlivového působení cizí moci a informačních manipulací, a to je tedy něco zcela jiného.

Ale teď zpátky k podstatě vaší otázky, která vám svou formulací připadala vtipná, i když vlastně vůbec vtipná nebyla. Já jsem tady na otázku vašeho předsedy pana Okamury, myslím, jasně odpověděl a vysvětlil jsem, jakým způsobem jsme přistoupili k daním, že celkové daňové zatížení se nezvyšuje, že jsme nezvýšili daně z příjmu fyzických osob kromě velmi malé skupiny obyvatel, žádné daně živnostníkům nebo osobám samostatně výdělečně činným jsme nezvýšili ani nezavedli. Zvýšili jsme pouze odvod u nejnižších příjmů, a to v zájmu osob samostatně výdělečně činných, mimo jiné proto, aby měly nárok na slušnou penzi, a zvýšili jsme to jenom do úrovně minimální mzdy. Ale celkové daňové zatížení je stejné, jako bylo u některých daní. Dokonce - a občané to pocítí a pocítí to na svých peněženkách a pocítí to na tom, co nakupují - došlo ke snížení a myslím si, že i lidé ocení to, že budou mít například levnější potraviny nebo dohromady zdravotnické pomůcky a léky a další věci. Takže tady došlo k výrazné úpravě.

To, co je ale podstatné, na čem pracujeme a co je naše odpovědnost - a za což nečekáme potlesk, ale děláme to jako odpovědná vláda - to je poradit si s obrovskými deficity, které jsme zdědili. To je úprava nebo taková konsolidace veřejných rozpočtů, která nám zajistí, že do budoucna se nedostaneme do obrovských dluhů, nebudeme mít problém je splácet, budeme jako stát se chovat odpovědně a hospodařit odpovědně. Jakákoliv rodina, kdyby dlouhodobě měla vyšší výdaje než příjmy, to nezvládne, a věřte mně, i když to nechcete slyšet, že to nezvládne ani stát. A my tady jdeme ale příkladem. My nechceme jenom po lidech, aby více přispěli, ale my především škrtáme na výdajové straně, snižujeme náklady státu velmi výrazně, provozní výdaje státu o 20 miliard korun. Která vláda před námi to udělala? Snížili jsme počet úředníků o tisíc míst, vrátili jsme se na úroveň roku 2015, tedy předtím, než došlo k významnému nárůstu ve státní správě, a děláme všechny tyto kroky, které vedou k cíli, který máme a který jsme slíbili občanům, abychom měli fungující - ne slabý, fungující, silný stát, ale stát, který je štíhlý, efektivní a který slouží lidem.

Takže jdeme v tomto směru příkladem, snižujeme náklady státu. Snižujeme především výdaje, což je důležité z hlediska udržitelnosti, a velmi mírným způsobem rozloženým na všechny sociální skupiny tak, aby to nepostihlo ty nejslabší, upravujeme i příjmovou stránku státního rozpočtu tak, aby se celkové daňové zatížení občanů nezvýšilo. A v příštím roce, jak jsem vám tady na konkrétních číslech přesvědčivě ukázal, se také nezvýší.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji i za dodržení času. Není už zájem pana poslance o doplňující otázku, takže přistoupíme k interpelaci paní poslankyně Karly Maříkové a připraví se pan poslanec Jan Síla. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére, vy jste si zakoupili na Úřad vlády sportovní vybavení pro Strakovu akademii v době, kdy máme největší zadlužení v historii této země, v době, kdy tvrdíte, že vláda bude šetřit na státu, ne na lidech. Účet za dva roky vašeho vládnutí je takový, že máme jednu z největších inflací a vysoko nad průměr v Evropské unii. Jen pro osvěžení paměti, protože poslední dobou vidím, že vám moc neslouží, když si nepamatujete ani své předvolební sliby - koupili jste si rotoped, běžící pás, závěsná bradla, ribstol, závěsnou hrazdu a mnohé další. Když jste si tedy ve Strakovce vybavil fitko, tak by mě zajímalo, zda jste v něm poctivě trénoval, když už rozhazujete peníze daňových poplatníků tímto způsobem? A ptám se tedy, kolik jste toho už naběhal na tom běžícím pásu? A kdy konečně vyběhnete mezi lidi, abyste se jim podíval tváří v tvář do očí a mohl si vyslechnout, co si myslí o vaší vládě a předvolebních lžích, že nebudete zvyšovat daně, zejména daň z nemovitostí, tu jste považoval za socialistické řešení, o tom, že jste i přes sliby podpořil zákaz prodeje aut se spalovacími motory a že zvednete daň živnostníkům a fyzickým osobám? Pane premiére, kdy poběžíte do terénu se lidí zeptat, co si myslí o vašich lžích?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a nyní je prostor pro pana premiéra.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vy jste nějak posedlí tím slovem lež, ale nevím, jestli na všechno, co tady zmiňujete, takový termín můžete uplatnit. Já si myslím, že vůbec na nic. Máte taky starost o to, jestli chodím mezi lidi a mezi své voliče. Samozřejmě ano, chodím, ty názory slyším a asi slyším jiné názory než vy, protože spousta lidí vyjadřuje pochopení pro ta opatření a chápe, že se musí šetřit, což vy zjevně žádným způsobem schopni pochopit nejste. Ale odpovědná politika je taková, že myslí i na budoucnost, a takovou politiku my děláme. A teď já se nebudu pouštět do nějakých polemik a nebudu vám vracet stejně ostrými výroky, budu se snažit odpovídat naprosto věcně a konkrétně.

Tak já jsem sice nevěděl, k čemu interpelace Vybavení pro Strakovku míří, ale tak jsem asi chápal, že se budete ptát na nějaké věci, které na Úřadu vlády byly vytvořeny. Samozřejmě asi chápete, i když nevím, ale předpokládám, že chápete, že premiér vybavení na Úřad vlády neobjednává, a není to ani moje role. Četl jsem nebo viděl jsem jakýsi článek v jednom médiu, kde se psalo o tom, jaké služby zaměstnanci na Úřadu vlády využívají a že v budově existují komerční služby, kadeřnictví a tak dál, lékař. Už tam nebylo napsáno, že tyto služby jsou tam desítky let a že je naše vláda nezavedla, ale jsou to služby, které slouží zaměstnancům úřadu, jsou to komerční služby, zaměstnanci za ně platí, úřad je nijak nedotuje a jediný benefit je, že to mají ve své budově úřadu.

Co se týče posilovny, ta má velikost 15 metrů čtverečních, je to jedna bývalá kancelář. Toto zařízení bylo pořízeno v nákladu 101 000 korun. Bylo plně hrazeno z Fondu kulturních a sociálních potřeb v souladu s vyhláškou Ministerstva financí, a to z prostředků tohoto fondu určených na zabezpečení kulturních, sociálních a sportovních potřeb našich zaměstnanců. Je potřeba říct, že tyto prostory používají zaměstnanci mimo pracovní dobu, což je zajištěno elektronickým systémem, který jim umožňuje vstup - to znamená, když do prostoru vstoupí, jsou odhlášeni z pracovní doby, která se jim nepočítá do celkové pracovní doby. Co se týká konkrétního vybavení, tam jste lépe informovaná než já, ale já mám tady písemné podklady. Jde o jeden běžecký pás, jeden rotoped a nějaké činky a cvičící podložky. To pořizované vybavení bylo uděláno na základě poptávky zaměstnanců, kteří jej využívají. Já ani jiní ministři nemáme možnost, nemáme čas tu posilovnu navštívit, i když by nám to určitě prospělo, ale ne z těch důvodů, o kterých mluvíte vy. Takže je to z Fondu kulturních a sociálních potřeb, je to věc, která slouží zaměstnancům Úřadu vlády, tak jak je to v jiných institucích a podnicích a je to naprosto standardní.

Myslím, že není potřeba svoji nechuť nebo nenávist k vládě přenášet na zaměstnance úřadu, teď bych se jich chtěl zastat, ti za to nemohou. Myslím si, že je dobře, že tam mají posilovnu a některé věci, pracují tam od rána do noci a často nad rámec své běžné pracovní doby, když jsou tam jednání, když je zasedání vlády. Pro ně to není jednoduché a myslím, že takováto maličkost, jaká vznikla na Úřadu vlády z Fondu kulturních a sociálních potřeb, by neměla vyvolávat závist, neměla by být předmětem posměchu, měla by být spíš těm lidem přána, měli byste mít pro to pochopení, stejně jako byste měli mít pochopení pro zaměstnance Poslanecké sněmovny a všechny další lidi, kteří prostě poctivě dělají svou práci. Mimochodem, když jsme u Úřadu vlády, tak byla to naše vláda, která rozhodla, že původní prostředky určené předcházející vládou na rekonstrukci, například zasedací místnosti vlády, nebudou na tuto rekonstrukci použity, ale použili jsme je na zateplení střechy Strakovy akademie z důvodu energetických úspor, na budovy a na provoz Úřadu vlády. Úspora po zateplení energie by měla činit přes 14 % a to si myslím, že není málo. Čili i tady se ukazuje, jak efektivně nakládáme s finančními prostředky.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a paní poslankyně má zájem o doplňující otázku. Prosím, předneste ji.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo. Pane premiére, ono se stačilo zeptat, na co se budu ptát, ale já bych předpokládala, že jako premiér této země nepotřebujete papír, co vám připraví vaši úředníci, a zvládnete odpovědět spatra. Ale chápu, že se vám o těch vašich lžích velmi špatně hovoří. Znáte to staré dobré přísloví: Kdo lže, ten krade a do pekla se hrabe? A když jsem dnes četla vyjádření vašich dvou ministrů Stanjury a Blažka, tak si říkám, kdo je tady ten největší lhář. Pan ministr financí Stanjura řekl, že vaše předvolební heslo o daních bylo jen billboardovou zkratkou. Pan ministr Blažek zase, že jste nelhal, říkal jste něco, co nemůžete splnit. Vy jste v ODS vyhlásili nějakou soutěž, kdo je větší lhář?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Tak to byla doplňující otázka. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Paní poslankyně, není žádná ostuda mít podklady, mít čísla, všechno si nepamatovat, do nich se dívat. Já naopak s vámi budu polemizovat. Já bych byl špatný premiér, kdybych se staral o konkrétní položky, kterými se vybaví tělocvična zaměstnanců Úřadu vlády, to opravdu po mně nemůžete chtít. A ano, měl jsem tu podklady, z kterých jsem mohl čerpat, a proto jsem vám mohl věcně odpovědět.

A pokud jde o to mluvení spatra, vy i tu svoji doplňující otázku jste četla z papíru. Já jsem vám jenom z papíru, jak jste to vy formulovala, odpověděl nebo uvedl čísla a fakta, která nemohu a upřímně řečeno ani nechci nosit v hlavě. Já si myslím, že premiér nemá být mikromanažer, takového jsme tu už měli. Nedopadlo to úplně dobře, nechtěl bych se k tomu vracet. Úřad vlády má svoji vedoucí, Úřad vlády má svoje kompetentní profesionální pracovníky, kteří rozhodují o tom, jaké benefity se z Fondu kulturních a sociálních potřeb poskytnou zaměstnancům, a myslím si, že to je nejenom v pořádku, ale je to i dobré a měli bychom to těm zaměstnancům přát, jak už jsem to jednou řekl.

Jestli lžeme, nebo nelžeme, jaké jsou okolnosti našeho úsporného balíčku, to si myslím, že především posoudí občané, posoudí to voliči. My se jejich posouzení nebojíme, my jim budeme trpělivě a poctivě vysvětlovat, jak jsme ta opatření udělali, proč jsme udělali. A taky jim budeme říkat pravdu.

Například - ano, museli jsme sáhnout k úpravě některých daní, ale platí náš slib, že jsme celkové daňové zatížení občanů tohoto státu nezvýšili, a to je myslím z tohoto hlediska důležité. Ale o naše voliče se nebojte. občanům dokážeme vysvětlit opatření, která jsme pro jejich dobrou budoucnost a v odpovědnosti vůči dětem a vnukům udělali.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a dále má svou interpelaci pan poslanec Jan Síla, připraví se pan poslanec Miloslav Janulík. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, dovolte, abych vás i já oslovil ohledně konsolidačního balíčku. Já jsem si prostudoval váš volební program, kde bylo napsáno, že pouze ve 2 procentech jste hovořili o konsolidaci státního rozpočtu. Prohlášení zhmotněné ve volebním letáku, že nebudete zvyšovat daně z nemovitosti, a jaká je to nespravedlnost, že mají být znovu zdaněny majetky, které již byly mnohokrát zdaněny, všichni známe, které se týká slibu nezvyšovat DPH.

Slyšel jsem vysvětlení pana Stanjury, že vlastně nedochází k žádnému zvýšení, ale s touto slovní ekvilibristikou nemohu souhlasit, protože zvyšujete například o 2 % ceny za léky, vodu, teplo, dětskou výživu, veřejnou dopravu, mouku pro celiaky, a tím vlastně základní životní podmínky pro ty nejpotřebnější. O vojenských základnách Spojených států na našem území, o tom jsme už tady několikrát hovořili, ale interpeloval jsem vás na toto téma. Pane premiére, není vám aspoň trošku žinantní, že jste takovým flagrantním způsobem oklamali svoje voliče, sotva jste se dostali k moci? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a opět má slovo předseda vlády České republiky Petr Fiala. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji za tu otázku především z jednoho důvodu, protože tak, jak jste ji, pane poslanče, položil, jste vlastně ukázal způsob, kterým vy manipulujete s našimi výroky a se skutečností. Pokud jste tady citoval moje vyjádření nebo vyjádření mých kolegů, které se týká nemovitostí, že je zbytečné zdaňovat už jednou zdaněný majetek, tak se to, prosím pěkně, týkalo jiné daně. To se netýkalo daně z nemovitosti, ale týkalo se to daně z nabytí nemovitosti, kde opravdu docházelo podle našeho názoru ke dvojímu zdanění. Tyto věci jsou dohledatelné. A co udělala Občanská demokratická strana - a to je taky důležité a rád to všem tady připomínám? Občanská demokratická strana zrušila daň z nabytí nemovitosti, takže žádnou daň z nabytí nemovitosti v České republice nemáme, a proto nedochází k zdanění už jednou zdaněných věcí tak, jak jsme o tom mluvili. Takže toto je ale příklad určité manipulace, která v pořádku není.

Samozřejmě bych byl raději, kdybychom nemuseli sahat na žádné daně a kdybychom nemuseli upravovat daně tímto způsobem s tím, že některé prostě musíme navýšit. Pro mě je ale důležité, že jsme nenavýšili celkové daňové zatížení občanů, a pro mě je taky důležité - a tady řeknu, že tuto daňovou úpravu podporuji a dělali jsme s velkou radostí - že jsme zjednodušili daňový systém, a mám tady na mysli DPH, že budeme mít jenom dvě sazby daně z přidané hodnoty, že skončí ten zmatek, který v tom byl, že už nebude možné tak jednoduše pořád přesouvat z jedné nižší do druhé nižší daňové sazby jednotlivé položky podle toho, jak politici vyspí nebo co je napadne, že budeme mít přehledný systém s dvěma sazbami, základní 21, a tam, kde jsou nějaké důvody, sociální nebo jiné, tak je to 12, a to si myslím, že je správné, čili z této daňové úpravy mám radost.

A jinak, když jste zmínil náš volební program, program naší vlády, je dobře, že tu je tolik znalců volebního programu koalice SPOLU, to mě taky těší. Tak já připomenu některé věci, co jsme tam slíbili. "Růst nastartujeme pomocí investic do lidských zdrojů, infrastruktury a digitalizace, abychom podpořili transformaci české ekonomiky." Přesně to děláme. Rekordní investice 150 miliard korun do dopravní infrastruktury, rozjíždíme digitalizaci, podpora výstavby gigafactory, těžby lithia, abychom zde měli celý výrobní řetězec, plníme program.

Citát jiný: "Uděláme všechno pro to, aby schodek do konce volebního období klesl na 1,5 % HDP." To je náš volební slib. Není to jednoduchý úkol, je to ambiciózní úkol a právě toto naplňuje náš ozdravný balíček. Soukromé peníze, spoření budou efektivnější - rozšíříme je i o možnosti, které jsou osvědčené v zahraničí, úpravy ve třetím pilíři jsou již v legislativním procesu - i toto držíme.

Další citát, který bych mohl říct z našeho programu - které se vztahují k ozdravnému balíčku nebo důchodové reformě: "Nastavíme jasná pravidla pro odchod do důchodu u fyzicky náročných procesů, ostatním postupně stanovíme novou věkovou hranici." To všechno jsou opatření, která jsme slibovali voličům, a to všechno náš balíček obsahuje. Myslím, že lidé tomu i rozumí. Já sice nedám moc na průzkumy, ale když už tedy tady máme mluvit o tom, jestli to lidé chápou nebo nechápou, tak jeden z průzkumů, který byl nedávno zveřejněn, je takový, že se představení takzvaného ozdravného ekonomického balíčku, nebo s tím, že to je nezbytný krok, souhlasí 51 % tazatelů, že to není nezbytný krok, pouze 39 %.

Nakolik jsou představené reformy a jejich konkrétní dopady na život lidí v Česku srozumitelné, odpovídá 46 % - jsou srozumitelné, 41 - nesrozumitelné nebo málo srozumitelné, čili většina nebo víc lidí tomu spíš rozumí než nerozumí a těm ostatním jsme schopni postupně - protože ono je to víc než šedesát opatření, není to vůbec jednoduché - to vysvětlit. Takže si myslím, že i tady se jasně ukazuje, že plníme naše sliby... (Předsedající: Čas.) a že je plníme pro lidi srozumitelně.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Pan poslanec má zájem a doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za odpověď, nicméně, pane premiére, nemůžu s vámi souhlasit, protože daň z nabytí nemovitosti zrušila vláda Andreje Babiše za přispění hlasů taky SPD. Takže to není úplně korektní, to vaše vyjádření, ale hlavně si myslím, že to vaše oklamání voličů by se mělo řešit tím, že byste odstoupili a požádali znovu voliče o to, aby vám schválili vojenské základny Spojených států na našem území, zvyšování daní z nemovitosti a tak dál.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a pan premiér si ještě vezme slovo na reakci. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Pokud chci k těm interpelacím přistupovat poctivě, musím reagovat na to, co říkáte, a na vaši otázku. Takže pokud jste říkal, že jsme někde mluvili o dvojím zdanění v případě nemovitostí, tak musím vám říct, že nebyla daň z nemovitosti, ale byla to daň z nabytí nemovitosti - ano, ta byla zrušena, já jsem řekl, že ODS ji zrušila, souhlasím s tím, že to bylo v předcházejícím období, byly to hlasy více stran, tehdy jsme na to neměli sílu, ale toto je prostě fakt, který si každý může ověřit a který je dohledatelný.

Já jsem zapomněl reagovat - protože to je takový nesmysl, že to člověk i jako úplně pomine - na tu vaši poznámku o jakýchsi amerických základnách na našem území. Vy víte o nějakých základnách? Nebo se nějaké připravují? Nebo někde někdo domlouvá? Tohle tedy vláda České republiky neví, na ničem takovém vláda nepracuje, já ani nevím, že by americká strana měla o něco takového zájem. Rozhodně nás o to nikdo nežádal, my nic takového nepřipravujeme, takže jak jste tady začali vykládat o nějakých dezinformacích z mé strany, tak toto je úplně typická dezinformace, protože to prostě není pravda.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Takto proběhla tato interpelace. Ještě načtu dvě došlé omluvy. Paní poslankyně Jarmila Levko se omlouvá od 15 do 18 hodin z pracovních důvodů a pan poslanec Marek Výborný od 14.30 hodin z pracovních důvodů.

A vracíme se k dalšímu v pořadí, kterým je pan poslanec Miloslav Janulík, a připraví se pan poslanec Radek Koten. Prosím.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane premiére, no, já jenom na margo té daně. Vlastně vy jste říkal, že jste zrušili daň z převodu nemovitosti, v minulém období jste byli v opozici, takže to asi tedy moc si nemůžete přičíst k dobru. Ale nicméně ta daň z převodu nemovitosti, kdo si dneska pořizuje nemovitost? Ten, kdo má peníze. To se týká naprostého zlomečku lidí, ale všichni ostatní platíme, co vlastníme nějakou nemovitost, co jsme se postarali o to, abychom bydleli a měli střechu nad hlavou, tak platíme daň z nemovitosti a nám všem se to chystáte pěkně zvednout. Když se podívám na ten balíček, tak to má být vlastně až za příští rok, pokud to tedy bude všechno tak, jak jste si naplánovali, a benefity z té daně do rozpočtu se dostanou snad až kolem roku 2025, takže nevím, jak to tedy souvisí.

Ale nicméně moje interpelace zní Ekonomická situace občanů. Já bych, prosím vás, chtěl, protože je to pro běžného občana, a teď cituji svoje voliče, je to strašně nepřehledné a nečitelné, kdybyste tady mohl v několika holých větách říct, co, kdy a v jakých termínech, co ti lidé fakt hned pocítí. Jinak doporučuji - jako říkáte sám, že průzkumu nevěříte, ten, který jste tady citoval, já nevěřím už vůbec - doporučuji opravdu vystoupit někdy z limuzíny někde na Vysočině, projít se po vesnici a zajít do obchodu, i když já vím, že to je těžké, protože máte tu sociální bublinu, ale to je naprosté odtržení od reality, protože když normální, standardní občan jde do obchodu, tak tam vidí úplně něco jiného, než vy tady říkáte, a je v tom jakýsi dramatický rozpor.

Takže bych doporučoval opravdu se na to takto podívat běžnýma očima a neposlouchat ty poradce pořád dokola. A kdybyste nám opravdu v několika holých větách s termíny řekl co, kdy, kde, jak, aby to pochopil běžný občan, a tedy třeba i já. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a nyní předseda vlády Petr Fiala.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ale ta komunikace vždycky potřebuje dvě strany, takže k tomu pochopení je potřeba i chuť to pochopit. Ale já si myslím, že občané - a vidím to i z těch reakcí, které mám - dobře chápou, proč šetříme, proč děláme tato opatření a k čemu vedou. Já vám odpovím na vaši otázku, ale přece jenom si neodpustím dvě poznámky nejprve.

Já se pohybuji mezi lidmi, žiju v normální rodině, máme kontakty s lidmi, já mezi lidmi chodím, dokonce se nebojím ani mluvit s těmi, kteří na mě křičí a pořádají třeba demonstrace ve prospěch jiného politického hnutí, nemám s tím žádný problém. Takže se tady nepředhánějme v tom, kdo, kde je mezi lidmi, to je opravdu směšné. Druhá věc, pokud jde o tu daň z nemovitosti. Nemalujme to jako nějakou strašnou tragédii. Já nevím, jaké kdo máte majetky, ale normálním lidem, kteří bydlí v bytě nebo v rodinném domku, se ta daň za rok zvýší o několik stovek, tak to prostě je, takže si zase tady nevytvářejme nějakou paniku. Daň z nemovitosti a obecně majetkové daně jsou v České republice nejnižší nejenom ze zemí EU, ale jsou nejnižší ze všech zemí OECD. Nižší daně majetkové nebo nižší daň z nemovitosti má pouze Estonsko, všichni ostatní mají daň vyšší. Po tomto zvýšení daně z nemovitosti budeme pořád patřit mezi země, které mají nejnižší majetkové daně, to je potřeba vidět.

A teď, co bude následovat. Já jsem tady už v těch předcházejících interpelacích jasně řekl, co se občanům sníží, řekl jsem jim, na koho to bude mít dopad, na koho to dopad mít nebude. A teď k nějakému časovému plánu. Ano, tato opatření se vztahují na rok 2024 a některá, z legislativních důvodů, z důvodu toho, jak se vybírají daně, budou mít dopad až na rozpočet roku 2025. Tak to je, a to my vlastně poctivě říkáme. Proto říkáme, že ten dopad - snížení deficitu rozpočtu - bude v roce 2024 94 miliard a skoro 148 miliard v roce 2025, protože ty věci nabíhají postupně.

My chceme co nejrychleji přeměnit ozdravný balíček do legislativy. Naše představa je, že to uděláme pokud možno v jednom zákoně, v jednom legislativním opatření. Představa naše je, že bychom už v průběhu léta se tady tím zabývali tak, abychom to všechno stihli a všichni včas měli všechny informace pro to, aby tento ozdravný balíček mohl vstoupit v platnost v konkrétních opatřeních, v konkrétní legislativě od 1. 1. roku 2024. Ano, je to řada - já jsem tady mluvil o padesáti opatřeních - a je to i řada legislativních úprav, které je potřeba udělat, protože saháme do výdajů státu, saháme také do příjmů, dotýkáme se daní, to jsou všechno věci, které opravdu vyžadují legislativní úpravu.

Pokud jde o ty ceny. Ano, můžeme chodit do obchodů, můžeme si měřit nějaký spotřebitelský koš, ale máme na to instituce, které to dělají. A z těch informací, které máme, a mě to těší a občany to těší, víme, že například potraviny, o kterých se tady opakovaně mluví, zaznamenaly meziměsíční pokles cen, a to jsou prostě konkrétní věci: cena zeleniny o 5 %, cena vajec o skoro 13 %, o 12 % polotučné trvanlivé mléko, nealkoholické nápoje o 2,3 %, oleje 2,6 %, drůbež o 1,5 %, cukr o 4 %. Já to tady nebudu číst, ale prostě ta fakta jsou jasná. Ceny potravin klesají, jsme rádi, že to je, budeme pokračovat v těch krocích, které děláme, abychom snižovali ceny - nejenom potravin, ceny energií také klesají - ale abychom tím snižovali i inflaci, což, jak se zdá, se začalo dařit a z toho máme určitě všichni radost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, vnímám zájem o doplňující otázku a současně bych poprosila o klid v sále.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo. Vy už jste to tady citoval dopoledne tady, ta 2 %. Ono když to předtím stoupne o 300 %, pak to klesne o 2, tak z toho fakt můžete mít radost jenom vy, to tedy nikoho jiného moc nepotěší. (Pobavení a potlesk poslanců z řad hnutí ANO.) Já jsem se z toho nedozvěděl... chápu, že to tedy nějak bude v tom balíku a tak, ale ty dopady, jaké to bude mít? Vy jste ještě tady před pár týdny nevěděli - říkal jste, že daně nezvýšíte, nakonec se tedy zvyšují, vy říkáte, že ne, ale prostě se zvyšují, bohužel je to tak, ale to je prostě těžké.

Z vašeho vystoupení mám jediný medicínský pocit - my tomu říkáme, že pacient nemá náhled choroby, a to je prostě celé. Děkuju. (Potlesk poslanců z řad hnutí ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Myslím, že nejsme ve zdravotní ordinaci. Prosím, prostor pro reakci pana předsedy vlády.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ale můžeme použít tohoto příměru. Pacient nemá náhled choroby, ono to platí pro hnutí, které reprezentujete. Vy jste nám předali zemi ve stavu (Reakce několika poslanců hnutí ANO.), kdy tady bylo největší zadlužení, s kterým teď bojujeme, kdy jste neudělali nic s důchodovou reformou, to musíme teď řešit my, přestože jste věděli, že je to potřeba, my jsme byli energeticky nezabezpečení, kdy nám prudce rostla inflace. Takže ano, já mám radost, že ten růst inflace se daří zastavit. Mám radost, že klesají aspoň o něco ceny potravin a budeme pokračovat na tom, aby klesaly dále. Mám radost, že se nenaplnily katastrofické scénáře, které jsme slyšeli i z vašich řad, a také je to dohledatelné - jak tady nepřežijeme zimu, jak tu budou krachovat podniky, jak tady bude růst nezaměstnanost, jakým způsobem tady budou růst ceny pohonných hmot a tak dál. Vždyť si na ty výroky vzpomeňte.

Ano, pacient nemá náhled své choroby - já nevím, jak jste to teď formuloval. To je přesně ono a sedí to na vás. Vy si neuvědomujete, co jste způsobovali, neuvědomujete si ani, že nemáte žádné recepty, že máte představu, že prostě můžeme žít na dluh, že se to nějak zvládne, že se má víc ještě pomáhat a méně přijímat od lidí a tak dál. Ale tak to prostě nefunguje. Vždyť si představte svoji rodinu. Jestliže budete mít neustále vyšší výdaje, než máte příjmy, tak to prostě dříve či později dopadne špatně. A stejně tak je to se státem. Já myslím, že toto se dá pochopit a tomu se dá rozumět, a pokud ne, tak budeme se tady opakovaně o tom bavit a já vás budu přesvědčovat, že prostě příjmy státu a výdaje musí být vyrovnané, nemůže nic donekonečna růst, a že je to přesně politika, kterou děláme. A budu rád, když nás aspoň v něčem podpoříte.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Pan poslanec Radek Koten, nemýlím-li se, není v sále, takže přistoupíme k další interpelaci a tou je interpelace paní poslankyně Ivety Štefanové. Připraví se paní poslankyně Monika Oborná. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážený pane premiére, Státní zemědělská a potravinářská inspekce chystala zákaz volného prodeje produktů s obsahem kanabidiolu. Tyto produkty, které jsou potravinami, patří do skupiny takzvaných nových potravin. Nové potraviny se nesmějí na trhu prodávat, dokud jejich bezpečnost není ověřena a schválena Úřadem pro bezpečnost potravin. Na českém trhu vidíme ve volném prodeji bez jakékoliv regulace celou řadu různých potravin a produktů s různě vysokým obsahem této látky. Upozorňuji, že účinky kanabidiolu na lidský organismus nejsou doposud zcela známy. Jedná se hlavně o účinky na játra, účinky na nervový systém a psychiku. Dokud tyto účinky nebudou prozkoumány, není a nemůže být garantována bezpečnost užívání takových produktů, a není tedy možné je volně bez jakékoliv regulace prodávat, jak můžeme vidět v ulicích Prahy doslova na každém rohu.

Pracovní skupina vlády se ale rozhodla, že se zákaz dělat nebude a místo toho se bude hledat cesta, jak udělit pro CBD výjimku. Já se ptám, proč jde vláda proti správnému záměru potravinářské inspekce a z jakého důvodu jste se rozhodli, že se nadále budou prodávat potraviny bez regulace ještě předtím, než bude ověřena jejich bezpečnost? Nezáleží vám snad na bezpečnosti potravin a produktů, které se na našem trhu prodávají, a na bezpečí našich občanů?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní má slovo předseda vlády Petr Fiala, prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Neodpustím si, že mně je líto, že tu dnes není pan poslanec Koten. To je jeden z nejpoctivěji interpelujících poslanců a bylo by dobré, kdyby zrovna jeho dnešní interpelace na dálniční známky tu zazněla.

Ale já budu odpovídat samozřejmě paní poslankyni Štefanové na problematiku CBD. Ano, na trhu s potravinami v České republice se vyskytují výrobky, které obsahují látku kanabidiol - CBD, která se získává buď ze setého konopí, nebo se získává synteticky a objevuje se tu v různých formách: oleje, tinktury, želé, cukrovinky, bonbony a tak dál. Řada lidí CBD používá k potlačení úzkosti, zmírnění bolesti, nespavosti a tak dál.

Je potřeba rozlišovat mezi CBD a THC. Ony ty látky jsou podobné, mají vlastně téměř totožnou strukturu, ale zásadní rozdíl je v tom, že CBD na rozdíl od THC nepatří mezi omamné a psychoaktivní látky. CBD je tedy legální - to je důležité - bez psychoaktivních účinků a není také návykové. Existují k tomu i studie z roku 2018. Byla publikována studie Světové zdravotnické organizace, kde je dokázáno, že CBD nevykazuje žádné účinky, které by vedly ke zneužívání anebo k vybudování závislosti na této sloučenině.

Je důležité, že produkty CBD, které jsou tady na trhu, v žádném případě neobsahují THC, tedy není tam požadován třeba lékařský předpis nebo něco podobného. Neexistuje ani žádný věkový limit. To, kde se prodává CBD v České republice, je dlouhodobě legální. Těch CBD matů, nebo jak se to v tom jazyce jmenuje, těch, co to používají, je v České republice asi okolo padesáti.

To, na co vy narážíte, je, že podle nařízení Evropské unie 2015/2283 o nových potravinách jsou potraviny - a to je důležité - obsahující CBD považovány za takzvané nové potraviny, to znamená, že v zemích Evropské unie nebyly ve významné míře konzumovány před 15. květnem 1997. Tedy z toho neplyne, že jsou škodlivé. Z toho plyne jenom to, že to jsou nové potraviny a že nebyly ve významné míře konzumovány před rokem 1997. Takové potraviny nesmí být nově uvedeny na trh, pokud jejich bezpečnost neprověří Úřad pro bezpečnost potravin a nejsou povoleny k uvádění na trh Evropské unie. Toto je nařízení z roku 2015. V polovině dubna letošního roku Evropská komise zveřejnila prohlášení, podle kterého nelze potraviny s CBD uvádět na trh v žádné zemi Evropské unie, protože nejsou dostatečně vědecky prozkoumané jejich dopady na lidské zdraví.

Na to je potřeba reagovat. Toto stanovisko komise vyvolalo celou řadu reakcí. Už tady je 190 žádostí směrem k Evropské unii o těchto nových potravinách. Některé už uznala komise za platné - asi dvacet z nich, ta statistika je celkem jasná - že splňují formální i obsahové záležitosti a v současné době bezpečnost těchto produktů posuzuje Evropský úřad pro bezpečnost potravin.

Teď ten trh existuje v České republice, existuje tu dlouho, u některých výrobků i před rokem 1997. Kdyby teď bez rozmyslu okamžitě spadly do nějakého zákazu všechny produkty CBD, konopné extrakty, zasáhneme celou řadu uživatelů - to jsou třeba senioři, to si nepředstavujme, tam žádný omamný prvek není, to lidi používají pro svoje zdraví - stejně jako řadu českých podnikatelů. Proto jsme se domluvili na tom, že nejprve pracovní skupina prověří ten postup, navrhne, jak bychom měli v tom dál postupovat, pak samozřejmě se přistoupí k nějakému rozhodnutí, které bude v souladu s tímto evropským postupem.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Máte zájem o doplňující otázku? (Ne.) Nemáte, takže přistoupíme k interpelaci paní poslankyně Moniky Oborné, připraví se pan předseda Radim Fiala. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Monika Oborná: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane premiére, moje interpelace bude směřovat ke konsolidačnímu balíčku, a to konkrétně, co se týká zrušení daňové výjimky u denního tisku neboli novin, což znamená přesun novin do navržené základní sazby 21 %. Nulovou sazbu u knih jste odůvodnili tím, že existují učebnice. Sníženou sazbu u časopisů jste odůvodnili tím, že existují vědecké časopisy, a protože noviny asi žádná moudra netisknou, tak jste jim napálili nejvyšší DPH.

Výsledkem toho tak bude, že různé, můžeme říct pavědecké knihy nebo lifestylové časopisy budou prodávány se státní slevou, zatímco za tradiční deníky si lidé připlatí. Jak upozorňuje předsedkyně správní rady Unie vydavatelů Libuše Šmuclerová, tento krok fakticky znamená ohrožení existence novin v České republice.

Proč se na to ptám a proč to říkám? Měli byste si uvědomit, že tištěné deníky vždycky byly opakem dezinformačních webů. Stojí za nimi jednak institucionální vydavatel, konkrétní redakce, a hlavně odpovědnost za obsah jak před čtenáři, tak i před zákonem.

Takže já se vás chci, pane premiére, zeptat, zda zvýšení DPH na noviny je výrazem slibu vaší vlády o podpoře svobodných médií, nebo je to snad výraz slibu vaší vlády o boji s dezinformacemi? Zároveň bych ráda věděla, jakých typů novin se zvýšená sazba DPH bude týkat, zda jde pouze o tištěné deníky, nebo se bude danit i přístup čtenáře k zamčenému digitálnímu obsahu? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. S odpovědí vystoupí předseda vlády České republiky Petr Fiala. Prosím, ujměte se slova.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Musíme se podívat na celou tu logiku toho, jak je sestavena daň z přidané hodnoty a jakým způsobem přistupujeme k těm dvěma sazbám nebo jakým se obecně přistupuje k dani z přidané hodnoty. Daň z přidané hodnoty má základní sazbu a pak má snížené sazby. Už to slovo základní sazba znamená, že z principu všechno má být v základní sazbě, pokud se nenajdou dobré důvody pro to, aby existovala nebo abychom to mohli dát do snížené sazby. Některé země, uznávám, že jich není moc, v Evropě je jedna, mají jednu sazbu daně z přidané hodnoty, je to myslím Dánsko, a tam prostě všechno je v té jedné sazbě. My jsme měli dvě sazby, pak jsme měli tři sazby a my se teď snažíme ten systém zjednodušit, aby měl dvě sazby. Noviny byly v 15% sazbě, pak byly v 10% sazbě a tak by mohl pokračovat. Časopisy, můžeme se o tom bavit. Takže ta základní myšlenka je, všechno je v základní sazbě, kde se najdou sociální a další důvody, tak se to dá do té nižší sazbě. Proto jsme do nižší sazby dali potraviny, proto jsme tam dali třeba stavební práce, které vedou k vytvoření nového bydlení, proto jsou tam zdravotní pomůcky a léky - zdravotní pomůcky byly v 15%, léky v 10%, dohromady to povede ke snížení té částky, kterou za léky a zdravotnické pomůcky budou občané platit.

U knih jsme přistoupili k rozhodnutí, které není kvůli tomu, že jsou nějaké vědecké knihy, a nijak to nerozlišujeme. Prostě knihy i z hlediska toho, jak k tomu přistupuje česká společnost, jakou roli u nás hrají, i z hlediska toho, že v jiných zemích často právě u knih existuje mimořádná výjimka a ta nulová sazba, tak jsme se rozhodli pro tento krok.

V případě časopisů, ty by mohly být taky v 21% sazbě, v té základní, ale u časopisů existuje spousta titulů, které jsou třeba pro menšiny nebo jsou to časopisy kulturní, jsou to časopisy vědecké, jsou to časopisy literární a tak dál, a my jsme se z tohoto důvodu rozhodli, že časopisy budou v té snížené sazbě. Ano, nabízí se logická otázka, a proč se to vztahuje pro lifestylové a pornočasopisy, já nevím, co jsem už v té debatě všechno zaslechl? No, kdyby se to dalo jednoduše odlišovat, tak to můžeme udělat, ale to máme zřizovat nějaký další úřad, který bude posuzovat, jestli ten časopis má pět odborných článků, nebo jenom dva, jestli tam převládá obsah, který je lifestylový, anebo tam převládá obsah odborný? Prostě nechceme zřizovat takovouto instituci. Takže tady u těch časopisů je to určitá daň - v uvozovkách daň - za zjednodušení toho systému a základní logiku - základní daň snížená.

U novin jsme se jednoznačně nedohodli na tom, že jsou tam důvody pro tu sníženou sazbu. Nestrašme se, prosím pěkně, nějakým ohrožením svobody tisku nebo něčím podobným. Občané získávají informace nejrůznějším způsobem od naprosto volného přístupu ke svobodným médiím přes různá další média. Já nijak nesnižuji význam médií a tištěných médií, jenom si nemyslím, že svoboda slova úplně souvisí s tím, jaká je tam daň z přidané hodnoty. Nakonec když se podíváte na hodnocení svobody tisku v České republice, v době působení naší vlády vzrostlo proti předcházejícímu období a patříme v této věci na jedno z předních míst ve světě. Ale opravdu, nemíchejme dohromady svobody a boj s dezinformacemi s tím, jaká existuje daň z přidané hodnoty. Logika toho systému je jasná - základní sazba a snížená. Já to nechci nějak domýšlet dál a je to i zbytečné, ale my občanům zlevníme díky té nižší sazbě DPH řadu věcí, které každodenně používají, jako jsou třeba potraviny. Některé věci zase mírně vzrostou, jako je třeba denní tisk, ale to snížení daně, DPH na potraviny, to bude domácnostem bohatě kompenzovat. Takže se nestrašme a vnímejme tu logiku zjednodušeného daňového systému, dvě sazby DPH - základní, snížená. Po tu sníženou musí být velmi silné důvody.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, už není zájem o doplňující otázku. Takže přistoupíme k další interpelaci pana předsedy Radima Fialy a připraví se pan poslanec Radek Vondráček posléze. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, chci obrátit vaši pozornost na hospodaření na Ministerstvu obrany. Možná se budete ptát, proč se ptám vás - já bych se zeptal paní ministryně Černochové, ale ta tady buď není, nebo neodpovídá stejně. Ani dnes tady nebude, protože jede podepisovat smlouvu DCA o pobytu cizích vojsk v České republice, s kterou SPD absolutně nesouhlasí.

Vy jste si - a proč se obracím na vás - vy jste si tady schválili, že budete navyšovat obranu nebo finanční prostředky na obranu asi zhruba o 35 miliard na 2 % HDP, to je pro představu zhruba ze 110 miliard na 145 miliard korun. My s tím nesouhlasíme a říkáme, že byste ty peníze raději měli dát důchodcům, kterým je berete. Možná je to právě proto, že je potřebujete dát někde jinde. Ale podívejme se, jak nedokážete hospodařit ani s těmi 100 miliardami, které na obraně máte vy. Po vypuknutí konfliktu jste říkali, jak budete modernizovat, jak je naše armáda podfinancovaná, jak by měla být moderní, s čímž já zásadně souhlasím. Tak se pojďme podívat, jak našim vojákům splácíte ten dluh, podfinancování, o kterém tady mluvíte už od začátku války na Ukrajině. Nejste schopni vysoutěžit jedinou akci. Jediné, co jste dotáhli, tak jste dotáhli zakázky, které udělala ještě Babišova vláda. I ty byly podle nás špatné, předražené kulomety a podobně. A teď jste nebyli schopni vysoutěžit vůbec nic! A tak já se ptám, jak to budete dělat dál, co s těmi penězi budete dělat? Proč je nedáte raději důchodcům? Proč tam budete mít téměř 150 miliard, a nejste schopni vysoutěžit vůbec nic? Já se vás ptám, pane premiére, jestli to vůbec víte.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a nyní má slovo předseda vlády České republiky Petr Fiala. Prosím, ujměte se slova.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Za prvé určitě nelze stavět výdaje na bezpečnost a obranu České republiky proti důchodcům, to tak rozhodně není. Důchodcům nebo seniorům, lidem, kteří jsou v penzi, penze rostou, budou dále valorizovány. Za naší vlády se podařilo to, že se snížil rozdíl mezi průměrnou mzdou, průměrným důchodem a průměrnou mzdou ze 40 na 50 %, k čisté mzdě je to více než přes 60 %. Valorizace budou postupovat, průměrný důchod dosáhne 20 000 korun, takže na úkor seniorů v této zemi se neděje vůbec nic a senioři jsou v centru pozornosti naší vlády, protože oni ve svém životě poctivě pracovali a teď si pomoci nemůžou, proto je správné, že se jim penze zvedají.

Bezpečnost státu a obrana je absolutně důležitým úkolem každé země a je to i úkol, kterému by se měla věnovat každá vláda. Souhlasím s vámi, že s těmi akvizicemi to byl problém, že se dostatečně v minulém období nedbalo na to, abychom dávali dost do obrany, že se nedbalo na to, abychom dostatečným způsobem modernizovali armádu, ale to není problém naší vlády, protože my právě tyto kroky děláme. A vy jste sám potvrdil, že prostředky do obrany jsme připraveni investovat.

Já jenom ještě, aby tady nevznikal nějaký zmatek, protože už to druhý reprezentant SPD opakuje: smlouva, kterou podepisuje paní ministryně ve Spojených státech, neznamená nic automatického, že by se mohlo dít na území České republiky. Všechny konkrétní kroky budou pod kontrolou Parlamentu. Vždycky je musí schválit obě komory Parlamentu, to jenom pro pořádek.

Pokud jde o obranu, obranné výdaje, naši armádu musíme modernizovat, jinak nejen že nedostojíme svým závazkům v Severoatlantické alianci, ale ohrozili bychom vlastní obranyschopnost a bezpečnost našich občanů, a to nepředpokládám, že by někdo mohl chtít, a nemůže to určitě chtít ani SPD. Proto jsme se zavázali ještě před ruskou agresí na Ukrajinu, že do konce volebního období zvýšíme prostředky, které dáváme na obranu, na 2 % HDP.

Ve světle současných událostí, ale i s ohledem na to, jak zvyšují výdaje na obranu státy v Evropě, a to nejen členské státy Severoatlantické aliance, ale i další země, jsme se rozhodli tento náš závazek urychlit a dát prostředky do obrany ve výši 2 % už v příštím roce. Pořád se nedostaneme na nějaké přední místo, protože i další země zvyšují výdaje na obranu, a je to tak dobře. To nejsou někde vyhozené peníze, a ještě na úkor někoho. To jsou peníze, které jsou dobře využity pro to, aby se naši občané mohli cítit bezpečně a aby armáda mohla plnit svoje funkce. A ty peníze, i ty, co jsou vynaloženy na akvizice, současně slouží českému průmyslu, českým občanům, českým pracovním místům, českému výzkumu, české vědě, a to je na tom také to důležité. Dobře vynaložené prostředky na obranu vlastně podporují další oblasti života a tak my k tomu také přistupujeme. Proto vyjednáváme o velkých zakázkách, proto vyjednáváme o modernizaci armády, ať už jde o bojová vozidla pěchoty, nebo stíhačky, proto děláme kroky, které povedou k tomu, že naše armáda bude mít moderní vybavení, které si plně zaslouží. A upřímně řečeno, jak to chcete udělat jinak, než že do toho dáte finanční prostředky, že do toho vložíte peníze? To je dobrá investice a je to investice do budoucna.

Ano, meziroční nárůst je velmi intenzivní nebo velmi rychlý. Nemusel by být tak rychlý, kdybychom se v minulosti o naši bezpečnost a obranu starali lépe a kdyby to procento peněz HDP, které jsme vkládali do obrany v minulosti, bylo vyšší. Nebylo, takže teď my se k tomu hlásíme, nezříkáme se odpovědnosti a chceme ty prostředky rychle navýšit a už v roce 2024 budeme dávat na obranu 2 % HDP v zájmu bezpečnosti našich občanů.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a vnímám zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Radim Fiala: Ano, pane premiére, takže pro vás ještě jednou. Nevyjednali jste vůbec nic! Slibujete, že budete modernizovat českou armádu. Já jsem pro. Nevyjednali jste vůbec nic! Takže dovolte mi... Vy jste tady mluvil o české vědě, českých firmách. Mě by zajímalo, jestli vyjednáváte vůbec nějaké offsety, jestli část těch zbraní, které nakupujete, se budou vyrábět v České republice, protože já jsem přesvědčen, že to je pro náš průmysl velmi důležité. My jsme vždycky vyráběli spoustu zbraní a spoustu částí zbraní. Dneska o ničem takovém neslyším. Takže já vás žádám, abyste toto napravili, protože kdyby ty firmy, které to tady dělaly v České republice, spoléhaly navázat na vás a na vaši vládu, tak už dávno zkrachovaly!

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a s reakcí opět předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vyjednali, a dokonce v rekordním čase, takže některé ty akvizice jsou ve finální fázi. Nelze o tom tady mluvit, ale brzy se to dovíte. A mohu vás také ujistit, že myslíme právě na český průmysl. Mluvil jsem o tom. Bude se část těch věcí vyrábět i na území České republiky, budou se na tom podílet české firmy. V některých případech je ten podíl českých firem v desítkách procent na celkové akvizici, takže tuto obavu mít nemusíte. My na to myslíme.

Jak se vám řekl, dobře vynaložené prostředky na obranu, to není jenom, že někde někam vydáte peníze. To je právě, a musíte to dobře vyjednat, na tom pracujeme, to děláme a už jsme ve finální fázi. To znamená mimo jiné i to, že se na tom podílí český obranný průmysl. Mimochodem, český obranný průmysl je čím dál úspěšnější. Stáváme se v tomto směru opravdu velmi silnou zemí i v mezinárodním srovnání. Naše firmy právě v oblasti obranného průmyslu přijímají nové zaměstnance, vytvářejí nová pracovní místa, podílejí se na výzkumu. Nejsou to jenom tradiční zbraně, ale celé zbraňové systémy včetně IT. Naše firmy jsou v tomto opravdu v popředí, jsou i žádány ve světě a rozvíjí se tady i díky tomu prostoru, který tomu dáváme jako vláda, opravdu velký potenciál pro český průmysl a právě rozvoj obranného průmyslu posiluje naši pozici nejprůmyslovější země Evropy, a to si myslím, že je správně.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a přistupujeme k interpelaci pana poslance Radka Vondráčka. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Radek Vondráček: Vážený pane premiére, já si myslím, že ani já, ani vy nebudete potřebovat celý časový limit na odpověď na moji interpelaci. Ta je v podstatě velmi jednoduchá, a to ano nebo ne. Já bych chtěl tady slyšet, zda se vymezujete proti zrušení jednomyslného hlasování v rámci Evropské unie, zda jste pro, nebo proti. Vaše video, když se na vás obracel europoslanec Verhofstadt jako na malého školáka, a ne jako na premiéra suverénní země, obletělo celou republiku. Pan ministr Bek se nijakým způsobem nevymezil za jeho předsedání Rady pro všeobecné záležitosti, jestli to říkám přesně. Ten proces byl spíše urychlen za našeho předsednictví. Jeho nástupce pan ministr Dvořák, váš ministr vaší vlády, dokonce řekl, že je pro zrušení jednomyslnosti. Vaši kolegové z vlády, Piráti, pan Lipavský, ti se nikdy netajili tím, že by byli pro zrušení jednomyslného hlasování. Ale je to vaše vláda, vaše odpovědnost a já se vás ptám, jste pro, nebo proti? Můžete se nám teď tady jednoznačně vyjádřit, ať víme, na čem jsme, na čem je Česká republika? Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a nyní reakce předsedy vlády Petra Fialy. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Jednoznačně se vyjádřit? Za sebe ano, jsem proti, říkám to opakovaně a budu to říkat i nadále. Samozřejmě jsme součástí koaliční vlády. Je logické, že na některé věci mají některé politické strany jiný názor, ani se tím netají. Já si myslím, že v současné době sahat do základního nastavení Evropské unie by nebylo správné. Moje přesvědčení je, že když ta debata poběží - a nebraňme se jí, to je dobře, že ta debata běží. Řada států to chápe tak, že pokud se má rozšiřovat Evropská unie, což je v zájmu i České republiky, aby se rozšiřovala Evropská unie, tak že se musí upravit ty hlasovací mechanismy. To si myslí řada států. Moje pozice je, abychom do toho nezasahovali, ale nebraňme té debatě, to by bylo také chybné.

Pokud tady zmiňujete to video, nevím, jestli náhodou nepochází od nějakých europoslanců od vás, tak tam nebyla moje odpověď, a to je na tom videu ta dezinformace. Já jsem jasně odpověděl panu poslanci a odpověděl jsem myslím velmi srozumitelně. A poznámky o školákovi si tady nechte!

Naopak možná by se bylo dobré podívat na to, kde hnutí ANO, které teď tak vehementně hájí zájmy českých občanů v Evropské unii, je v rámci evropských politických rodin, v jaké frakci se nacházíte - jestli to není náhodou ta frakce, která patří k nejfederalističtějším a z tohoto hlediska nejprogresivnějším v uvozovkách v Evropě, a jestli to, co říkáte tady doma, odpovídá tomu, co děláte nebo jste dělali v Bruselu. Ten příklad - a já už jsem to i veřejně předložil veřejnosti s důkazy - jakým způsobem jste přistoupili ke Green Dealu a k dalším věcem, ten je jasný.

Tak já doufám, že naše racionální, realistická pozice k Evropské unii bude mít vaši podporu, že to, že nechceme měnit základní nastavení, ale chceme ty věci dělat tak, abychom účinně prosazovali zájmy České republiky, že bude mít podporu napříč politickým spektrem. Já se o to snažím. Já jsem svolal už dvě schůzky k zahraniční politice i s opozicí a k evropské politice, a to i navzdory tomu, že přes svoje sliby jste v době českého předsednictví vyvolali hlasování o nedůvěře vládě. Ani to mě neodradí od toho, abych se pokoušel s vámi vést dialog, protože si myslím, že mít základní shodu na zahraničněpolitických otázkách, ale i na klíčových věcech, které se týkají naší pozice v Evropské unii, je dobré.

A já jenom doufám, že i vaši europoslanci podpoří například naše úsilí, které vyvíjí naše vláda, a to je to, abychom výrazným způsobem ve prospěch našich zájmů, našeho automobilového průmyslu, našich občanů, upravili připravovanou normu Euro 7. Jsme velmi daleko v těch vyjednáváních. Myslím, že se nám daří získávat na svou stranu podobně smýšlející státy, ale bude důležité, abychom dokázali i přesvědčit aspoň část poslanců Evropského parlamentu. A vy máte příležitost, protože jste ve frakci, která v minulosti spíš podporovala řadu opatření, která určitě nejsou v zájmu České republiky.

Takže tady je možnost to napravit. Pojďme spojit síly a pojďme upravit tu normu Euro 7 tak, aby neohrožovala mobilitu našich občanů a neohrožovala náš automobilový průmysl.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, a je zájem o doplňující otázku? Prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Ta poznámka o školákovi byla spíš kritikou pana Verhofstadta, ne vás. Ale když jste se ozval, tak jsem se asi trefil do černého.

Ale zpět k nějaké konstruktivní debatě. Za prvé: co tedy uděláte se svým panem ministrem, který se vám vyjadřuje úplně jinak, než je váš názor jako premiéra? A za druhé: souhlasíte se mnou, že případná změna jednomyslnosti je tak zásadní, ať už to bude cestou změny základních smluv, nebo snad hlasování, řekněme takového soft, že o některých otázkách se nadále bude hlasovat jinak než jednomyslně, zda se také domníváte, že to je naprosto zásadní změna pravidel a poměrů v rámci Evropské unie, které z mého pohledu by si zasloužilo, aby se k tomu vyjádřili všichni občané České republiky v rámci referenda? (Souhlasné poznámky v levé části jednacího sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a nyní reakce předsedy vlády.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Netrefil jste do černého, ale když to už tady slyším poněkolikáté - no tak, nikdy jsem na to nereagoval, tak teď jsem na to zareagoval. A myslím si, že to je tak dobře, že nepravdy se mají napravovat, a jsem rád, že se v tomto shodneme.

To, že prostě někteří členové naší vládní koalice mají dlouhodobě třeba jiný názor na rychlost a intenzitu nějakých evropských kroků, na tom není nic divného. Tak to prostě je, víme to všichni a vědí to i občané. Důležité je, abychom se domluvili na nějaké společné pozici ve výsledku a tu potom v Evropě zastávali pokud možno i v souladu s opozicí, protože čím jsme na té evropské pozici sjednocenější, tím potom máme větší sílu. Vysvětlil jsem tady, proč já si nemyslím, že bychom měli přistupovat k té změně. Dokonce jsem přesvědčen o tom, že většina členských států, teď nemluvím o úrovni Evropského parlamentu, nakonec žádnou takovou změnu podporovat z řady různých důvodů nebude. A myslím, že covidová krize, a hlavně energetická krize nám jasně ukazují, v čem je dobré, když musíme dosahovat shody všech členských států a když musíme naslouchat obavám, názorům, postojům, zkušenostem jednotlivých členských zemí. To jsou moje motivy a moje úvahy, proč si třeba myslím, že bychom neměli k těm změnám přistupovat, a rozhodně ne bez nějaké důkladné diskuse. Ale musíme vidět, že tam v Evropě existuje řada politiků, ale i států, které naopak podmiňují další rozšiřování právě nějakou úpravou rozhodovacích mechanismů, a to je debata, které se musíme seriózně věnovat prostě proto, že rozšiřování Evropské unie je dlouhodobě i v zájmu České republiky. Byla to politika, kterou zastávaly prakticky všechny vlády (Předsedající: Čas.) v poslední době.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Je 16 hodin, uplynul tedy čas, kdy bylo možné podat interpelace na předsedu vlády. Co bude následovat, jsou ústní interpelace na ostatní členy a členky vlády a já vyzývám paní poslankyni Vladimíru Lesenskou, aby přednesla svou interpelaci na místopředsedu vlády a ministra práce a sociálních věcí, pana Mariana Jurečku, a aby tak zahájila blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Prosím.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, vážený pane ministře, to, že správní řízení při vyřizování žádosti o přiznání důchodu se stalo jen něčím, co stát nemusí nebo musí dodržovat, jsem konstatovala již při své dřívější interpelaci. Na stránkách České správy bylo možné se dočíst, že lidé mají v maximálně možné míře využít možnosti podat žádost o přiznání důchodu až čtyři měsíce předem. Pokud se nepletu, s větším předstihem žádost podat ani nelze, neboť tím se zajistí plynulý přechod k finančnímu zabezpečení formou důchodu namísto výplaty ze zaměstnání. Je to úžasné doporučení, jen kdyby délka řízení nebyla delší jak půl roku. Česká správa se dále klientům omlouvá za případné komplikace spojené s dlouhou dobou řízení - fajn, ale to je žadatelům o přiznání důchodu asi tak... (Poslankyně se odmlčela.) ... k ničemu.

Víte, že díky postupu České správy a vašeho rezortu dostávají důchodci upomínky a výhrůžky penále od zdravotních pojišťoven? Kde se zadrhla komunikace a výměna podkladů pro tyto platby mezi rezortem, MPSV a pojišťovnami? A co mají dělat s omluvou ti, kteří se spolehli na správní řízení a jeho lhůty, když teď jsou víc jak půl roku bez příjmů? Víte, ne všichni si dostatečný finanční polštář byli schopni vytvořit, když jejich příjem pokryl s minimální rezervou tak akorát jejich výdaje potřebné k normálnímu životu - vysoké náklady na bydlení, energie, potraviny, léky, náklady na případné služby, které již museli využívat. Finanční prostředky, které Česká správa půl roku i déle klientům nevyplatila, byly uložené někde v bance na účtu? Jaký je úrok z těchto doposud nevyplacených důchodů a zaplatíte z nich případně za regulérní důchodce penále, které na nich začínají požadovat zdravotní pojišťovny?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a slovo má místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Dobrý den, vážená paní místopředsedkyně, vážená paní poslankyně, kolegyně, kolegové, já jsem na podobné interpelace odpovídal také asi před dvěma nebo třemi týdny. Komentoval jsem tuto situaci i veřejně za poslední měsíc a začínám i nyní tím, že je namístě omluva, omluva za Českou správu sociálního zabezpečení a za stát jako takový, protože je pravdou, že jsme se dostali do situace, kdy nejsou plněny zákonné lhůty, tedy ta 90denní zákonná lhůta pro to, kdy má být vyměřena výše důchodu, aby člověk následně mohl čerpat i jeho výplatu.

Je ale potřeba říci také i příčiny, které bohužel k tomuto stavu vedly, a to je opravdu zcela mimořádná situace roku 2022, která v posledních třiceti letech v této zemi nikdy nenastala. Připomenu, že za zhruba víc jak dvanáct měsíců došlo k tomu, že byly dvě řádné valorizace, dvě mimořádné valorizace a také ještě velký nápor na víc žádostí, které přišly především v závěru, ve čtvrtém kvartálu roku 2022, žádosti o předčasné důchody. Ten nárůst je opravdu, opravdu evidentní, protože hodnoty, které se týkaly když ne zátěže například nových důchodů, tak byly v posledních letech někde pod hranicí 200 000 a teď jsme se dostali na hranici 249 000. A je potřeba říct, že bohužel, a to je jedna z velkých příčin tohoto dnešního stavu, se kterým se snažíme teď v těchto týdnech, a hlavně kolegyně, kolegové na České správě sociálního zabezpečení vypořádat, tak to je stav, v jakém agenda výpočtu výměry důchodů je, kdy vlastně mnoho lidí je překvapeno, když jim vysvětluji, že tady to není tak, že by byl jednoduchý softwarový systém, který by dokázal sám, automaticky, digitálně vyhodnotit data o tom, jaké byly výdělky těch osob, jaké byly náhradní nebo vyloučené doby a podobně, a vyměřit důchod jako jednoduchou operaci IT systému. Tak toto fakt bohužel v 21. století není. Bohužel za posledních více jak deset, patnáct, dvacet let se v oblasti digitalizace důchodové agendy na České správě sociálního zabezpečení udělalo velmi, velmi málo a je to samozřejmě věc, která souvisí i s tím, jak to byla priorita těch předchozích ministryň a ministrů.

My jsme dneska v situaci, kdy už od loňského podzimu jsme se snažili udělat maximum pro to, abychom personálně posílili kapacity pro výpočty a stanovení důchodů. Není to jednoduchá agenda, nelze úplně jednoduše vzít člověka, kterého třeba za týden dokážeme na tuto agendu vyškolit, aby ten člověk dělal dobrou práci, bezchybnou práci. Takže přesto, že jsme posílili kapacity, tak ano, ještě v této situaci, kdy teď tady odpovídám na tuto interpelaci, jsme ve zpoždění a také jsem férově řekl, že bohužel ještě několik týdnů v tom zpoždění budeme. Ale postupně ten velký, nakumulovaný objem žádostí se nám daří postupně - to číslo - snižovat. Také jsem opakovaně, a říkám to i teď, řekl, že pokud jsou lidé, kteří jsou opravdu v situaci, kdy jsou třeba sami, nemají možnost jiného příjmu partnera, manžela, manželky a podobně, tak když jsou v té sociálně složité situaci a ty peníze potřebují, aby přes infolinku nebo přes mailovou komunikaci na vedení České správy sociálního zabezpečení či ministerstva dali informaci, že je potřeba, aby jejich důchod byl vyměřen ve velmi krátké době. Ve velmi krátké době jsme schopni tyto žadatele zprioritizovat a výměru udělat třeba v řádu jednoho týdne, deseti dnů. Ale i v tomto jsou do určité míry ty kapacity omezené.

Takže my se snažíme, vedení České správy sociálního zabezpečení, v těchto věcech udělat maximum. Lidé pracují na přesčasy, abychom dokázali tuto velmi nepříjemnou situaci jak pro stát, pro Českou správu, tak ale především pro lidi, kterých se to týká, jejich rodiny, abychom ji dokázali co nejdříve vyřešit. Ale snažil jsem se tady férově kolegyni říci také příčiny, které k tomu stavu vedly, a také jasně dal odpověď na to, že se snažíme udělat maximum.

Pokud jde o zdravotní pojišťovny, musím říct, že toto je věc, která by se nikdy stát neměla. Já jsem také svým kolegyním a kolegům řekl, že to považuji za velkou chybu, že nebylo včas komunikováno s rezortem zdravotnictví a se zdravotními pojišťovnami, aby k takovéto výzvě u lidí, kteří mají požádáno o důchod, vlastně vůbec nedošlo a nebyla tady vůbec ani žádná výhrůžka ze strany penále. A to se řeší teď tady tento týden, abychom dokázali odstranit tento problém.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a táži se - paní poslankyně má zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji. Víte, pane ministře, děkujeme za omluvu, ale to opravdu některým nepomůže. Byly doby nebo není to poprvé, co Česká správa nestíhá. Nestíhala i v dřívějších dobách vyřizovat žádosti ve lhůtách, které zákon předepisuje. V takových případech přistupovala k zálohám - k zálohám vyplácení důchodů, a předpokládám, že tím samým způsobem přistupovala k pojišťovnám. Proč k takovému řešení nebylo přistoupeno teď?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: My jsme tuto otázku zvažovali, nicméně s ohledem na kapacity, které v této oblasti jsou prakticky stejné, jsou to ti totožní lidé, kteří by dělali i rozhodnutí o záloze, tak bychom si v tento okamžik vytvořili ještě větší problém ještě většího nárůstu časového zdržení pro ty klienty. Jedna věc je vyměřit zálohy, dopočítat stejně tu výměru důchodu a pak je započíst a zúčtovat, takže to jsou další dvě operace, které by nám v tento okamžik tady vznikly, proto se snažíme žádat - ano, o určitou míru pochopení naše klienty, naše občany, aby pokud jsou situace, kdy potřebují ty finanční prostředky urgentně, požádali přes infolinku nebo přes e-mailovou komunikaci vedení ČSSZ a my se snažíme tyto žádosti odbavit přednostně. Děkuji za pochopení.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já také děkuji za dodržení času, a než přistoupíme k interpelaci paní poslankyně Štefanové, načtu omluvu: omlouvá se pan ministr Zdeněk Nekula od 16 hodin z pracovních důvodů.

Po paní poslankyni Štefanové se poté může připravit pan poslanec Roman Kubíček. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Také děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážený pane ministře, já svůj dotaz na vás rozdělím to takových dvou částí. Jinak se ještě vrátím k mé interpelaci na pana premiéra ohledně potravin s obsahem kanabidiolu, a ten můj dotaz byl technický, rázu toho, že Evropská komise se rozhodla zařadit potraviny s obsahem této látky do nových potravin, a tam je potřeba dodržet určitý postup před uvedením na trh nebo možností je prodávat na trhu, schválení Úřadem pro bezpečnost potravin. Ta odpověď, že se tak neděje a hledá se výjimka, v tomto případě proto, že by se to týkalo příliš mnoha firem a prodejců, mě tedy neuspokojila, protože bezpečnost potraviny a těch produktů by měla být nadřazena obchodu a jeho výnosu. Takže tam jsem se jen chtěla zeptat, jak se na to díváte vy.

Zařazení do nových potravin je z určitého důvodu, jednak z toho, že tedy samozřejmě ty zkušenosti jsou nějakou dobu, krátké časově, zatím ne tak dlouhé, a účinky na organismus nejsou ještě zcela známé ve všech případech, takže tam je určitý důvod, proč je to takto zařazeno. Tam bych chtěla vědět, jak se na to díváte vy z pohledu ministra zdravotnictví a z pohledu bezpečnosti potravin. Jestliže se tato látka v různých formách užívá k léčbě různých neduhů, tak bych si to spíš představila potom do zařazení léčivých přípravků než do potravin, ale budiž. Tak tam bych chtěla jenom znát váš názor a pohled.

Druhá část by se týkala stále se navyšujícího užívání, nadužívání produktů s obsahem kratomu, což je přímo aktivní návyková látka, a stále ten prodej není nějakým způsobem regulován, tak i na tuto část bych se chtěla zeptat.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně i za dodržení času a s odpovědí vystoupí pan místopředseda vlády a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Prosím, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, paní předsedající. Já se pokusím odpovědět na obě dvě části otázky a trochu omlouvám se, že budu mezitím kašlat, nějak se mi zhoršil dráždivý kašel.

K první části té otázky: asi všichni víme, že konopí obsahuje obrovské množství alkaloidů a CBD je jeden z nich. Je to alkaloid, který se používá - nebo ta látka se využívá - k léčebným účelům, ale není to zdravotnický prostředek, neprochází tedy procesem schvalování, není na seznamu SÚKLu, není schválen tak jako řada jiných přípravků, tak ten termín, který jsem použil, není přesný. A právě z těchto důvodů vznikla diskuse se striktním výkladem Ministerstva zemědělství, protože je potřeba si uvědomit, že jednorázový rychlý zákaz by způsobil problémy spoustě lidí, kteří opravdu CBD, které není návykovou látkou - opravdu není návykovou látkou - užívají. Ani v Evropské unii a v jednotlivých zemích Evropské unie nedošlo ke striktnímu zákazu, ale jednotlivé země hledají cestu, jak postupovat dál, a tady je role Ministerstva zdravotnictví jasná. My jsme do pracovní skupiny - o ní tady mluvil při odpovídání na interpelace pan premiér - nominovali zástupce Ministerstva zdravotnictví, který bude hájit zájmy pacientů, byť se nejedná o lék v tom slova smyslu, že by byl hrazen ze zdravotního pojištění, procházel standardním procesem schvalování EMA a tak dále a tak dále. Bezesporu budeme hledat cestu, jak tedy těm, co využívají CBD k léčbě, nezabránit tomu, aby v tom pokračovali, protože k tomu není žádný silný důvod, a to ani z lékařské komunity.

Kratom, to je jiný příběh. Kratom je rostlina, víme, přírodního původu, kdy se z té rostliny získává nadrcený prášek, ten se pak používá. On má relaxační účinky, ale také nese riziko vzniku závislosti. Publikace, které na toto téma jsou, řekněme nejsou zcela ve shodě, jak to riziko je silné a jak je velké, ale ve shodě jsou, že existuje. Toto riziko se projevuje zejména u mladé generace, a to bohužel i u mladších 18 let, která používá kratom, a kratom tak konkuruje jiným návykovým látkám. Podle informací Celní správy se dovoz kratomu do České republiky pohybuje měsíčně v řádu tun, proto protidrogový koordinátor pan Vobořil slíbil vládě, že připraví návrh legislativy, která by měla být v květnu předložena do připomínkového řízení. My se samozřejmě na tom rádi podílíme, rádi ho budeme připomínkovat. Pokud bychom nenašli žádnou cestu, jak tuto legislativu rychle realizovat, která samozřejmě musí omezit prodávání, musí omezit prodejní automaty a řadu dalších věcí podle mého názoru, ale teď to je můj soukromý názor především jako lékaře, tak jsem připraven na vládě navrhnout zařazení kratomu na seznam návykových látek, byť si nemyslím, že je to úplně optimální řešení, do doby, než legislativa bude k dispozici a bude schválena Poslaneckou sněmovnou, Senátem a přijata panem prezidentem, tak tedy mít raději kratom na seznamu návykových látek a zcela zakázat jeho prodej. Není to řešení, z kterého bych měl radost, ale je potřeba hledat nějaké řešení a nepřešlapovat na místě. Žádné jiné rychlé řešení neznám. Podobný problém řeší všechny země Evropské unie, přistupují k němu různým způsobem, přistupují k němu rozdílně a bezesporu my musíme najít situaci, jak ochránit především ty mladší 18 let, pro které se tato látka může stát i návykovou a může vést ke komplikacím její užívání. To je asi k té vaší interpelaci z mého pohledu vše. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Táži se, zda má paní poslankyně zájem o doplňující otázku? Má. Prosím.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za odpověď. Ještě doplním za sebe, že nechci působit a ani nejsem zástupcem nějakého striktního zákazu potravin s obsahem kanabidiolu, vůbec ne. Mně šlo čistě o tu technickou záležitost, že prostě nějaký předpis nám říká, že potřebujeme schválení, a já se dočtu, že my se to snažíme obejít. A upřímně mě neuspokojuje to, že to užívá příliš mnoho lidí. Naopak, to by měl být ten hlavní důvod, to, že to užívá příliš mnoho lidí, tak by ten postup měl být dodržen tak, jak je správně.

U toho kratomu se ještě zeptám, jestli mi to tam neuniklo, v jakém časovém horizontu se pohybuje to budoucí řešení, o jaké době se bavíme?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. S reakcí pan ministr.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: CBD neužívá příliš mnoho lidí, ale užívá ho hodně lidí k léčebným účelům. A pokud jakákoliv jiná látka se rozhodnutím jakéhokoliv orgánu, a je jedno jakého, stane prakticky ze dne na den, když to přeženu, najednou potravinou, musíme myslet na to, pokud jsme odpovědní jako lékaři, že je řada pacientů, která ji prostě bere, a tím pádem musí být nějaké řešení, a to řešení hledají všechny země Evropské unie. Problém je, že shoda právníků není taková jednoznačná, jak je výklad řekněme. Někteří právníci mají pocit, že ta směrnice je zcela jasná a zavazující, že se jedná tedy o direktivu, jiní mají jiný výklad. Je to opravdu v rezortu Ministerstva zemědělství, a ne zdravotnictví. A já pouze na vládě upozornil, že mě zajímá, jakým způsobem zajistíme pro pacienty, kterým opravdu tato látka pomáhá, aby ji měli k dispozici, nic víc, nic míň. To je moje role ministra zdravotnictví.

Co se kratomu týče, ten horizont je květen. Očekávám, že v květnu budeme mít nějaký materiál. (Poslankyně Štefanová: Tento květen?) No jistě, ano, měsíc se jednoduše určuje, vždycky je problém definovat ten rok, tomu já rozumím. Takže květen 2023, tedy myslím tento měsíc. Předpokládám, že tento měsíc budeme mít k dispozici nějaký materiál, jakýsi pracovní už koluje, doufejme, že ho dostaneme oficiálně. Buď se shodneme na tom, že ten materiál jsme schopni předložit Poslanecké sněmovně v rychlém horizontu, pak jsem připraven ještě vyčkat. Pokud se ukáže, že je potřeba o tom materiálu dále diskutovat a platil by řekněme až v nějakém delším horizontu, pak jsem připraven navrhnout zařazení kratomu na seznam návykových látek. A pak je otázka, jak bude vláda hlasovat, jednotliví ministři.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. S další interpelací vystoupí pan poslanec Roman Kubíček, připraví se paní poslankyně Lenka Knechtová.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, členové vlády, pane ministře, moje interpelace bude poměrně jednoduchá a v globálu bude to takový brainstorming, protože jak jste všichni postřehli, zkrachovala firma Malina Group, která nabízela největší množství fotovoltaických instalací pro domácnosti a na střechy, zůstávají po ní dluhy, nevypořádané instalace, a není to firma jediná, nemohu jmenovat další firmy, ale na tom trhu se to objevuje.

A já jsem se chtěl zeptat, jestli můžeme hledat nějaké společné řešení pro ty lidi? Já vím, že by si měli číst smlouvy, měli by je nějakým způsobem právně obsáhnout, ale hledat řešení pro to, aby se to dalším lidem nestávalo. Vzpomínám si na varování, které neproběhlo v rámci Bohemia Energy a panu Písaříkovi, kde vlastně potom 1,5 milionu klientů spadlo do nějaké pasti. Nevěděl jsem, jestli interpelovat vás, nebo pana ministra životního prostředí, protože je to spojené s tou dotací. Lidé dneska od nesolidních firem jsou připojováni i v místech, kde nejsou připojeni do sítě, oni to nevědí v tu chvíli, a když nejsou připojeni do sítě, tak tu dotaci nedostanou. To je první věc.

Druhá věc, poskytování dotací, které nabízejí firmy, by mělo být nějakým způsobem kontrolováno a regulováno - a nevím, jestli je to tedy Ministerstvo průmyslu a obchodu nebo Ministerstvo životního prostředí - ale v globálu udělat nějaký mechanismus - a znovu odpovídám, neznám ho v tuto chvíli a můžeme se o tom bavit, budu velmi rád nápomocen - aby solidnost těch firem fungovala. Vím, že to bylo kdysi při zateplování domů, tak se musely skládat nějaké certifikace, které opravňovaly, aby ta dotace mohla být poskytnuta té firmě - zda by takovéto řešení nebylo vhodné i pro tu oblast. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji i za dodržení času. S odpovědí vystoupí pan ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Prosím, ujměte se slova.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Děkuji, paní předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych se vyjádřil k ústní interpelaci pana poslance Kubíčka ve věci problémy s fotovoltaikou. Ale já bych za tu interpelaci chtěl vlastně poděkovat, protože je to jedna z těch interpelací, která nám může pomoci ve věcech, jako je osvěta, jako je předcházení problémů. Ona se týká skutečně současné situace, kdy na základě problémů některých společností instalujících solární elektrárny a fotovoltaické panely se dostala do nelehké situace řada občanů a domácností, které nemají dokončené uvedené elektrárny na svých domech, a jsou ohroženy finanční prostředky, které složili na instalaci zdrojů některým společnostem, které instalují solární panely.

Na úvod odpovědi si dovolím uvést, že jsme v loňském roce zaznamenali nárůst o 262 % co do počtu žádostí o připojení nových fotovoltaických elektráren a o 366 % co do jejich výkonu. Do roku 2023 se podle současných čísel do dubna dá předpokládat, že budou tyto rekordní hodnoty dále překročeny v novém ročním rekordu. Bohužel jako v každém oboru, který zažívá nějaký boom, se mohou u menšiny dodavatelů objevit nekalé praktiky. Naším cílem je proto přispět k ochraně zákazníků a zabránit znevěrohodnění trhu s fotovoltaikou.

My jsme s Českou obchodní inspekcí připravili desatero rad. Ona je to vlastně aktualizace, protože ty rady již byly, ale my jsme je aktualizovali s cílem pomoci zákazníkům podobným praktikám předcházet. Nově jsme zahrnuli mezi rady i to, jak vybrat spolehlivou firmu, jaké podmínky při uzavírání smlouvy dojednat nebo jak postupovat, když dodavatelská firma podmínky smlouvy neplní. Uvedené desatero jsme zveřejnili na webu našeho ministerstva i na speciálním webu, který jsme zřídili, na kterém jsou tyto informace dostupné, stejně jako informace, jak ušetřit energie. Budeme to dále šířit dalšími cestami. Uvedenou metodiku budou mít k dispozici energetičtí konzultanti EKIS, které již radí zákazníkům s dotacemi na instalaci fotovoltaik o spolupráci na zlepšení informovanosti, o té říkejme tomu solární gramotnosti. Jednáme v tuto chvíli s Českou bankovní asociací. Prostřednictvím námi zřízené infolinky 1212 požádáme také o šíření tohoto desatera starosty měst a obcí a tato linka bude s radami pro spotřebitele samozřejmě k dispozici každému. Dále po dohodě s kontrolními orgány dochází k intenzivnějším kontrolám samotných výrobků u dodavatelů.

Musím na druhé straně zmínit, že Česká obchodní inspekce ani například Energetický regulační úřad nemají ze zákona možnost donutit podnikatele zahájit práce nebo vrátit spotřebiteli peníze. Do smluvních vztahů dvou stran my vstupovat prostě nemůžeme. Přikázat vrátit spotřebiteli peníze může výhradně soud. Je možné ještě využít mimosoudní řešení spotřebitelských sporů. Česká obchodní inspekce se může zaměřit na výrobky samotné, zda jsou v pořádku, zda splňují požadavky uvedení na trh a podobně.

My se snažíme další kroky koordinovat také se zástupci sektoru obnovitelných zdrojů, například Komorou obnovitelných zdrojů a Cechem akumulace a fotovoltaiky tak, aby současná situace ohledně nekalých praktik některých společností, které využily zájmu české veřejnosti o solární panely ve svůj prospěch, nepoškodila reputaci fotovoltaiky v očích veřejnosti a našich občanů, neboť je důležitou částí dekarbonizace české energetiky a základním zdrojem obnovitelných zdrojů, který se dá v České republice neproblémově využívat a přispívá tak rozvoji obnovitelných zdrojů.

Jinak samozřejmě co se týká rady klientům, kteří se do toho problému už dostali, (Předsedající: Čas.) tak tam pokud nepomohlo upomínkové řízení, je potřeba obrátit se prostřednictvím advokáta na soud (Předsedající: Čas.), případně na orgány činné v trestním řízení. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Pane ministře, děkuji. On vám dá prostřednictvím doplňujícího dotazu příležitost pan poslanec ještě to doodpovědět.

 

Poslanec Roman Kubíček: Ano, přesně tak to bude. Já tedy jenom jednu věc. Jestli to máte zveřejnit na stránkách, asi by bylo dobré to zveřejnit na stránkách Zelená úsporám, protože tam ti lidi chodí jako první, protože dostanou tu informaci o tom, kde se to čerpá. Takže kdyby tam ty rady byly, bylo by to docela fajn.

A potom ještě, až mi dopovíte to, co jste mi chtěl říct, potom ještě ta otázka se týkala připojení těch míst, protože já už jsem viděl interaktivní mapu, kterou má ČEZ, kterou má E.ON, a jsou tam obce, které vůbec nemají možnost zainstalovat fotovoltaiku, a ti občané to úplně nevědí. I tohleto je záležitost, kterou by se to dalo propojit.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a prostor pro pana ministra.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Pokud se jedná o tu problematiku připojení. Připojení fotovoltaik, které způsobují přetoky elektřiny z fotovoltaik do distribuční sítě, není v oblastech, kde už je vyčerpaná kapacita sítě, jednoduché. Vždycky bude záležet na tom, zda příslušný provozovatel distribuční soustavy, se kterým bude uzavřena smlouva o připojení k distribuční soustavě, bude mít v místě připojení dostatečnou kapacitu. My to mapujeme. Už nyní jsou případy, že v některých oblastech - a jedná se primárně o jih Čech a Moravy - tato kapacita už je vyčerpána a přetoky dodávky do sítě distributor nepovolí. Distributoři proto plánují posílení distribuční soustavy. Zpravidla se však z časového hlediska jedná o dlouhodobé investice. Novela energetického zákona OZE II, která se nyní nachází v legislativním procesu, obsahuje nově ustanovení ke snížení spekulativních žádostí - protože jsou tam spekulativní žádosti o připojení k distribuční soustavě - podle kterého bude možné zrušit rezervaci výkonu nebo rezervaci příkonu, pokud žadatel o připojení prokazatelně neplní podmínky a termíny připojení. Tento lex OZE II zavádí také novou povinnost pro provozovatele distribuční soustavy s cílem mimo jiné zvýšit transparentnost procesu připojování nových výroben k distribuční soustavě. Pokud má být zdroj shledán nepřipojitelným z důvodu nedostatku kapacity nebo ohrožení bezpečnosti a stability distribuční soustavy, musí tuto skutečnost provozovatel žadateli písemně prokázat a v přiměřeném rozsahu doložit poskytnutím relevantních zdrojových dat a výpočtů. Zároveň je provozovateli (Předsedající: Čas, prosím.) distribuční soustavy stanovena povinnost v případě odmítnutí (Předsedající: Čas.) a tak dále a tak dále.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Je to tak. Je to tak, pane ministře, musím měřit všem stejně.

A přistoupíme k další interpelaci, a sice paní poslankyně Lenky Knechtové, a poté bude interpelovat pan poslanec Aleš Juchelka. Tak prosím, paní poslankyně, ujměte se, slova.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, obracím se na vás ve věci nedostatku míst v mateřských a základních školách. Obce se snaží tuto situaci řešit. Financovat projektovou dokumentaci a výstavbu mateřských a základních škol však nezvládnou čistě ze svého rozpočtu, a proto usilovně hledají nabídku na možné dotační podpory. Není to jen problém v malých obcích, ale i v obcích s rozšířenou působností dochází k tomu, že vybudování základní školy po dvou třídách v ročníku se pohybuje přibližně na 250 milionech korun, což je čtvrt miliardy.

Vážený pane ministře, máte v plánu výraznější změny v oblasti kapacit a efektivnější plánování a budování školské infrastruktury. Jak tedy budete tento cíl realizovat? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a předávám slovo panu ministrovi školství. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, děkuji za tu otázku, protože přichází samozřejmě ve chvíli, kdy česká veřejnost je právem znepokojena situací ohledně kapacit jak základních, mateřských, tak také středních škol. Myslím, že z tohoto místa teď není na místě hledat viníky těch konkrétních situací, ale myslím si, že je dobře, abychom si připomněli nastavení, která vedla k tomu stavu, který já jsem označil na tiskové konferenci de facto za krizi.

My jsme vytvořili systém, ve kterém jsou za základní školy zodpovědné obce v míře, která je mezinárodně neobvyklá. Vytvořili jsme systém, kdy od vzniku krajů jsou zřizovateli středních škol kraje a na úrovni státu máme kompetence v zásadě nepřímé, některé v oblasti financování, a teď se dostáváme do situace, kdy v některých regionech, v některých částech republiky nestačí jak fyzická infrastruktura, tak také čelíme problému, který souvisí s tím, že nabídka například středoškolských oborů vlastně nekoresponduje s poptávkou. Řešení takové situace není úplně jednoduché. Vy jste na to koneckonců upozorňovala, paní poslankyně. Výstavba nových škol nebo školek trvá řadu let, takže dnešní situace je v zásadě výsledkem rozhodnutí činěných někdy před čtyřmi pěti lety z hlediska realizace kapacit, a ukazuje se, že systém, který je decentralizovaný a kde centrální vláda vlastně podle okamžité situace investuje více či méně do nějakých dotačních schémat, prostě nestačí a vede k dysfunkcím, které teď vidíme nejenom v Praze a v jejím okolí, ale také v Brně a jeho okolí v jisté míře nebo kolem dalších větších měst, kde se kombinuje populační vývoj, nárůst populace patnáctiletých, s migračními trendy, které probíhají do prstenců kolem velkých měst.

Já jsem se tou situací zabýval intenzivně už předtím, než jsem nastoupil do své současné role, a jsem si vědom toho, že stabilizovat ten systém je nezbytné a bude to finančně náročné. Musíme udělat některá krátkodobá opatření. Ta míří především k situaci kolem středních škol, a to nebyl přímo obsah toho dotazu, ale i to je důležité, protože v Praze, kolem Prahy a v některých dalších oblastech čelíme tomuhle problému. Pokud jde o základní školy, je ta situace možná ještě vážnější, protože v některých oblastech zápisy do prvních tříd budou velmi problematické z hlediska dojezdové vzdálenosti dětí a tam je to samozřejmě ještě komplikovanější - zatímco středoškoláci přece jenom zvládnou i přepravu veřejnou dopravou, u prvňáčků je to mnohem složitější.

Takže mojí odpovědí středně- či dlouhodobou je něco, co jsem představil již ve svých prioritách a o čem diskutuji s politickou reprezentací, musím říct napříč politickým spektrem, protože jakékoliv kroky v téhle oblasti musí přesáhnout funkční období této vlády. Já se domnívám, že rozumnou cestou je vytvoření Státního fondu vzdělávací infrastruktury, který by podobně jako v oblasti dopravy nebo životního prostředí investoval systematickým způsobem do obnovy, případně rozšiřování a plánování využití infrastruktury škol. Jsem přesvědčený o tom, že se nám nabízí teď velmi atraktivní příležitost, jak ten fond nastartovat z peněz, které si můžeme jako Česká republika vypůjčit od Evropské unie v rámci Nástroje pro oživení a odolnost. A tady se nabízí možnost nastartovat nějaký moderující prvek v tom systému, který očividně v tuto chvíli selhává vlastně na všech stupních, jak v mateřských, tak v základních a středních školách. To předpokládá opravdu politickou shodu, já o ni usiluji. Začal jsem jednání se všemi klíčovými aktéry jak na regionální úrovni - ve čtvrtek se sejdeme příští týden se zástupci krajů, abychom debatovali ty cesty. Okamžitá řešení jsou, pokud jde o střední školy, samozřejmě omezena různými legislativními limity, ale pokud vím na základě jednání s radními, střední Čechy, Praha, jižní Morava, kde je situace nejdramatičtější, činí kroky k tomu, aby poptávka byla co nejlépe uspokojena, byť přijímací řízení trvá dlouho a logicky svým nastavením vytváří na počátku velké zklamání části uchazečů o studium. (Předsedající: Čas, prosím.) U základních škol si myslím (Předsedající: Čas.), že je potřeba teď spolupracovat s obcemi tam, kde je ta situace kritická.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Paní poslankyně chce evidentně položit doplňující dotaz, takže bude možnost ještě doplnit, pane ministře. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Pane ministře, děkuji. Já jsem samozřejmě z té krásné slunné jižní Moravy, takže mohu potvrdit, že obce se dlouhodobě snaží rozšiřovat kapacity v rámci svých možností, ale dneska jsme v situaci, kdy v mateřské škole, když máte 28 dětí na třídu, na výjimku, prostě už není kde brát. A do té doby, než se začaly významně zvyšovat stavební práce a cena všeho, tak ještě se to nějakým způsobem dalo v rámci třeba svazkových školek, škol ustát, ale teď jsme opravdu už v krizové situaci a je potřeba, aby Ministerstvo školství nějakým způsobem vstoupilo do té komunikace, a řeknu, i v rámci financí možná trošku si dovolilo nadstandardní přístup ve spolupráci třeba s Ministerstvem práce a sociálních věcí, aby objekty, které se postaví, obce mohly v budoucnu využít třeba na sociální služby nebo knihovny, aby to sloužilo veřejnosti i různými způsoby. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, a pan ministr.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek Děkuji. Já s tím vlastně souhlasím. Já si myslím, že musíme uvažovat i o nových řešeních, která zatím nebyla na stole, například ten státní fond by mohl část infrastruktury přímo vlastnit a nabízet k užívání obcím nebo krajům podle toho, jak se vyvíjí v té lokalitě demografie. Já jsem v posledních týdnech prošel i nějakou zkušeností s vyjednáváním kolem svazkových škol a jsem si vědom toho, že ta dobrovolnost není úplně jednoduchý princip a že budeme muset hledat i cesty, jak v některých oblastech intervenovat nějakým přímočařejším způsobem. Takže děkuji za tu debatu a budu rád na řešení spolupracovat.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji a dalším interpelujícím je pan poslanec Aleš Juchelka, připraví se pan poslanec Richard Brabec. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc, moc děkuji za slovo. Také bych chtěl ocenit vládu, že se snaží odpovídat na interpelace a že jsou tady páni ministři přítomni, takže děkuji.

Vážený pane ministře, odborné veřejnosti byla nedávno představena vaše koncepce nového zákona o podpoře rodin. Nová koncepce hodila, abych tak řekl, přes palubu ohrožené děti. Ne všechny ohrožené děti totiž mohou být umístěny do náhradních rodin a běžných škol. Koncepce smetla se stolu práci, kterou odvádí dětské domovy, dětské domovy se školou, výchovné ústavy a diagnostické ústavy. Jejich činnost je založena na pedagogickém procesu, tuto péči nelze nahradit sociálními službami. Čím vzdělanější dítě z ústavní péče odchází, tím větší má šanci začlenit se do společnosti a uspět v ní. V posledních dnech nebo letech je navíc preventivní péče kvalitnější, je více alternativ, jak s dítětem pracovat a neumisťovat jej hned do ústavní péče. Do ústavní péče se dostávají děti, u kterých předešlé snahy opakovaně selhaly. Zjevně o jejich skladbě na ministerstvu nemáte přehled. Tyto děti nemohu navštěvovat běžný typ škol, mají závažné poruchy a na to běžné školy nejsou připraveny.

Domnívám se, že by ministerstvo nemělo ústavům konkurovat. Mělo by řešit situace časově před a také po práci ústavů, pracovat s rodinou tak, aby se dítě mělo kam případně vrátit. Pane ministře, můj dotaz zní: Jaké jsou vaše bezprostřední záměry v této oblasti a zdali nasloucháte při přípravě tak radikálních změn odborné veřejnosti? Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dotaz a odpoví pan vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji, dobrý den. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, pane poslanče, děkuji za interpelaci. Já samozřejmě velmi pozorně a s velkou řekněme intenzitou se věnuji se svými kolegyněmi a kolegy této problematice, protože je to problematika, která z celé té oblasti řekněme rezortu práce a sociálních věcí se týká nejzranitelnější skupiny, a to tedy dětí.

My jsme dneska v situaci, kdy jsme neudělali žádné rozhodnutí o tom, jakým způsobem se tyto změny budou realizovat. My jsme dali dohromady týmy odborníků, dneska zhruba je to celkový objem těchto lidí nebo institucí, kteří se podílejí na přípravě tady těchto změn, je to zhruba 160 zástupců jednotlivých různých řekněme organizací nebo i zástupců obcí, měst, krajů a tak dále, tak, abychom opravdu dokázali si za prvé dobře zhodnotit současný stav, jak funguje. A tady si myslím, že musíme přiznat, že nám ten systém nefunguje dobře. Obecně péče o ohrožené děti v České republice si myslím, že má velký prostor k výraznému zlepšení.

To, na co se chci zaměřit primárně, je otázka prevence, podpory a spolupráce s rodinami tak, abychom začínali už tam, kde je potřeba třeba zlepšit a podpořit kompetence pro mateřství, rodičovství a třeba zvládnutí udržení bydlení, protože je smutné, když jsou děti odebírány z důvodu právě problematiky nekvalitního a neadekvátního bydlení, nebo jsou děti odebírány z důvodu ekonomické situace rodičů. Toto jsou dvě myslím si, že velmi podstatné věci, kde stát musí hodně zlepšit systém. A pak samozřejmě jsou to rodičovské kompetence. Takže do téhle oblasti chci opravdu věnovat hodně energie v těch změnách, které chceme připravit.

A pak samozřejmě se podívat také dále na ty jednotlivé instituty, které tady jsou, které zatím v České republice pokrývají potřeby dětí, a tady si myslím, že také je velký prostor ke zlepšení. Když se podíváme, jak fungují dětské domovy, výchovné ústavy, diagnostické ústavy, tak si myslím, že v mnoha těchto zařízeních je možné - anebo u mnoha typů těchto zařízeních je možné - udělat dobře proces transformace. Vidíme, že jsou kraje, které se tímto směrem vydaly, například kraj Pardubický, kde dokázali je dneska už 80 % dětí ze standardních, například dětských domovů, transformovat do zařízení, která jsou velmi blízké rodinnému prostředí, kde je umístěno třeba pět, šest dětí ve skupině a která zároveň je v prostorách, které jsou velmi blízké běžnému rodinnému domu, běžnému fungování v rodině, a to si myslím, že u mnoha stávajících ústavů nemůžeme dneska říci.

Zároveň chci, aby tady tyto organizace byly schopny - ty transformované - třeba ještě lépe se zaměřit na spolupráci s biologickou rodinou, s rodiči, protože myslím si, že máme také větší prostor zlepšit to, aby tyto děti tam, kde to možné je, se nám s větší šancí úspěšně trvale vrátily zpět do rodiny poté, co je velmi dobře realizovaná i sociální práce, která je hodně důležitá právě třeba s rodiči, proto, aby byly schopni si zajistit příjem, bydlení, aby se řešily problematiky závislosti a podobně.

Jsem si vědom, že je to věc, která je velmi citlivá, nechci dělat žádné unáhlené kroky, žádné nesmyslné revoluce. Chci udělat dobrou evoluční změnu ve prospěch, především ve prospěch dětí a budeme na tom spolupracovat velmi úzce jak s obcemi, s kraji, kterých se to v zásadě týká úplně nejvíce dneska, protože v tom systému jsou to právě kraje, které jsou zřizovateli naprosté většiny těchto zařízení, a tak, abychom tyto věci dokázali udělat rozumně, počítám s velmi úzkou spoluprací s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Nemám tady ambice, abych říkal, že musí být něco pod jednou zřizovatelskou střechou, to je samozřejmě na debatu, ale pro mne je důležité, jak změníme ten systém uvnitř, jak ho změníme k lepšímu.

Takže to jsou v tento okamžik odpovědi, které mohu dát, ale z hlediska konkrétních parametrů není o žádné, nějaké variantě nebo o něčem rozhodnuto, jsme na začátku odborné debaty a budeme v ní pokračovat.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, jakož i za dodržení času. A s doplňující otázkou pan poslanec.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Taktéž moc děkuji za odpověď. Jedná se skutečně o velmi citlivou věc, nicméně část odborné veřejnosti je právě některými kroky, které se nezdají být v prvopočátku bych řekl citlivé, znejistěna. My se tady nebavíme o dětech, které jsou v běžných dětských domovech, které si někdo může osvojit nebo můžou jít do pěstounské péče. My se skutečně bavíme o nárůstu počtu dětí s psychiatrickou diagnózou, dětí s těžkou poruchou chování, které jsou agresivní, v mnohých případech také dětí, které překračují zákon. Tyto děti vyžadují skutečně vysokou odbornost personálu - pedagogickou, psychologickou a tak dále - a v současnosti musí pedagogové právě v (těchto) zařízeních splňovat studium speciální pedagogiky, například musí dokládat psychickou způsobilost. Takže já bych byl velmi rád, a děkuji za to, aby se k tomu přistupovalo opravdu velmi citlivě, velmi obezřetně, protože se jedná o ohrožené děti, a také prosím (Předsedající: Čas.), abychom byli velmi citliví k tomu, jakým způsobem (Předsedající: Čas.) budeme měnit OSPODy. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Má pan ministr zájem o reakci? Je tomu tak. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Já to doplním a trošku budu ještě reagovat, protože myslím tady se vlastně docela i dobře shodujeme v tom, že vnímáme, že to je opravdu velmi citlivá oblast, kde veškeré neuvážené kroky mohou znamenat nenapravitelné škody.

A já musím ještě doplnit jednu věc. Já jsem tady zmiňoval spolupráci s Ministerstvem školství, která je extrémně důležitá, stejně tak je důležitá spolupráce s rezortem Ministerstva zdravotnictví a také je ještě důležité připomenout Ministerstvo spravedlnosti. Chci daleko úžeji spolupracovat na úrovni například právě i mezi pracovníky OSPOD, pedagogy, lékaři-pediatry, preventisty kriminality, ale také zároveň třeba i se soudci, kteří tuto problematiku na okresních a vyšších typech soudů řeší, protože si myslím, že tady je to tak, že někdy, v některých územích, díky dobrému nasazení konkrétních lidí je ta spolupráce velmi dobrá, jsou to velmi kompetentní lidé s dobrými rozhodnutími, a někde si myslím, že někdy je trošku nedostatek dobré kompetence a někdy i nedostatek provazby a komunikace mezi aktéry, kteří kdyby dobře spolupracovali, tak by dokázali ve prospěch dětí hledat třeba lepší postupy a rychlejší - to si také řekněme na rovinu, je tady velký problém rychlosti, respektive pomalosti, kdy pokud se rozhoduje o dítěti a trvají ty rozhodovací procesy i několik let, tak to jsou nenapravitelné škody, které se třeba odehrají. Takže to jsou další věci, na kterých se chci, abychom se dokázali společně zaměřit, a budu velmi rád, když tady třeba toto téma na pracovní úrovni budeme spolu konzultovat, připravovat i na úrovni spolupráce vládní koalice a opozice. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Načtu omluvu, která v mezičase došla, a sice paní místopředsedkyně Věra Kovářová od 16.45 hodin se omlouvá z osobních důvodů.

A můžeme přistoupit k interpelaci pana poslance Richarda Brabce, kterého nevidím přítomného v sále, čili interpelace propadá.

Přistoupíme k interpelaci pana poslance Janulíka a připraví se pan poslanec Karel Rais. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážený pane ministře, není to tedy opožděný dárek k narozeninám (Se smíchem.), ale tímto gratuluji.

Samozřejmě jsem si vzal to téma, které nás trápí. My jsme pamětníci, takže víme, co to znamená přesčasy ve zdravotnictví. Víme dobře, že bez přesčasů to nejde. Víme, že se nám teď do toho vmezeřilo před pár lety nějaké nařízení EU, které jako že nám vrací zpátky jenom těch 150 hodin místo 416, na které jsme byli zvyklí a které jsme tedy my za našich let bohatě překračovali. A samozřejmě interpeluji proto, že se na mě obrací - zejména to pálí mladé lékaře. Nová generace obecně mladých, a nejenom v našem povolání, má za nejcennější komoditu čas, ne už peníze, ale hlavně čas. Samozřejmě lépe se to řeší ve velkých zařízeních, daleko hůře se to řeší v menších zařízeních. Mám představu, jak se to řeší jinde v evropských státech, ale jenom bych chtěl aspoň orientačně slyšet, jestli máme nějakou vizi řešení. To asi nepůjde den ze dne samozřejmě, protože by to znamenalo obrovskou personální zátěž, ale nějakou vizi a něco, s čím se dá pracovat a co se dá komunikovat. Takže asi tak.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a odpoví pan vicepremiér a ministr zdravotnictví. Prosím, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, paní předsedající. Interpelace by měly být s nějakým cílem a smysluplné a já si, vaším prostřednictvím, dovolím, protože my jsme s Milošem spolužáci, s panem poslancem, vaším prostřednictvím, spolužáci, tak odpovím ve dvou rovinách, v první rovině tedy ta politická odpověď a pak bychom se posunuli (Se smíchem.) do méně formální roviny, jestli dovolíte, v té odpovědi.

Faktem je, že masivně se neporušuje zákoník práce, ale faktem je, že někdo ten zákoník práce porušuje. To je kámen úrazu. Pokud se organizuje, porušuje zákoník práce a je to přímo řízená organizace, samozřejmě musím zasáhnout, a já jsem udělal to, že po jednání s mladými lékaři, s LOK, s odborovými organizacemi, jsem napsal opakovaně dopis ředitelům fakultních nemocnic s tím, že trváme u přímo řízených nemocnic, že trváme na dodržování zákoníku práce. Tady se asi všichni shodneme, že buď změňme zákoník práce, anebo trvejme na jeho dodržování, ať už ze strany zaměstnavatelů, tak zaměstnanců. Pokud má zákoník práce mít nějaký smysl, měl by být dodržován. Pokud se ukáže, že je v něm něco, co není správné, pojďme ho změnit, kvůli tomu jsme koneckonců tady.

Je potřeba rozhodně vystupovat proti systematickému organizovanému pravidelnému porušování zákoníku práce, ale já nemám signály, že by se tak dělo. Ale samozřejmě se objevují cyklicky různé hlasy a já ty hlasy velmi intenzivně vnímám. Ony existují standardní mechanismy, jak zabránit porušování zákoníku práce, a ty my využíváme. Každý zaměstnanec, a to bych chtěl zdůraznit, má možnost obrátit se na pracoviště Inspektorátu práce a oznámit možnost porušování zákoníku práce. Zároveň je možné toto řešit cestou odborové organizace v rámci svého zaměstnavatele a je potřeba tyto cesty využívat.

Obecně nemám z praxe žádnou informaci, že by docházelo k nějakému systematickému většímu porušování zákoníku práce. Tam, kde jsem takovou informaci v přímo řízených ordinacích měl, nechci jmenovat konkrétní nemocnici, ale tam jsme jaksi vše vyřešili po jednání s odborovou organizací a vysvětlili jsme si kroky, které je potřeba změnit. Týká se to obecně třeba pauzy na obědové pauzy takzvané a tak dále.

Naprosto chápu, a koneckonců můj syn je lékař, je to tedy mladý lékař, že ty možnosti, které dneska jsou, otvírají všem svět a každý by rád užíval možností k vzdělávání k velmi správným účelům. Na druhé straně medicína není jenom práce, je to svým způsobem jakési poslání, a velmi obtížně se dá zajistit - a teď se dostávám do té roviny, které, vaším prostřednictvím, oba dva asi rozumíme - velmi těžké je představit si, když mám pacienta, který má například mozkové aneuryzma a tady já potřebuji udělat dostatečný počet výkonů, abych garantoval, že kvalita toho coilingu - a já jsem intervenční radiolog, ve výboru intervenční radiologie, ale přesto bych si tento výkon netroufl udělat. Abych mohl garantovat, že ten výkon bude probíhat kvalitně, prostě musím těch výkonů udělat dostatečné množství. Abych jich dělal dostatečné množství, nemůže nás být více, kteří je děláme, a i na velkých pracovištích jsou pak dva, maximálně tři lékaři, kteří ten výkon mohou dělat, a z logiky věci ti lékaři musí být 24 hodin, 7 dnů v týdnu k dispozici a je to velký problém, který nemá alternativu. Uvědomme si infarkty srdeční, kdy zase potřebuji obrovskou manuální zručnost a množství výkonů, které dokážu přetavit do toho vlastního výkonu. Uvědomme si cévní mozkové příhody a mechanickou trombektomii. Uvědomme si koneckonců celý transplantační program, který je často postaven na jednom či dvou transplantačních chirurzích, a proto ty výsledky jsou dobré, jak jsou dobré. Na druhé straně za to ten transplantační chirurg platí velkou daň, a to, že je k dispozici často o víkendech, pořád, a prakticky nemá téměř volno. Je to velmi těžké skloubit s některými jinými typy profesí, jak zákoník práce platí. A já mohu udělat několik věcí, jednu z nich jsem začal diskutovat s výborem odborných společností, a rád bych posílil finančně a finančně přesunul část prostředků tam, kde opravdu ta pracoviště zajišťují 7/24, a kde opravdu dělají to, co vlastně zachraňuje desítky a stovky, možná i tisíce lidských životů tím, že v práci jsou déle, než by bylo řekněme úplně nezbytně nutné. A za to je potřeba všem těm zdravotníkům poděkovat. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a je zájem o doplňující? Je, bude otázka. Prosím.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za odpověď. To v podstatě mě uspokojuje. Vidím, že samozřejmě tady se kříží ty zájmy nebo z logiky věci - my jsme z generace, já jsem běžně vykazoval 300 hodin měsíčně, ale také ve třiceti jsem byl fakt dobře erudovaný. A dneska, jestliže chce někdo pracovat jenom 160 hodin měsíčně, nemůže tu erudici dosáhnout v našem oboru, čili ta výjimka nějaká by tam měla být. Ale pravda je, že my jsme moc na výběr neměli. Dneska mají výběr, ale já si pořád ještě myslím, že peníze jsou motivační a že pokud takovýto špičkový chirurg to vydrží, tady to nasazení, několik let, že by ho to mělo dostatečně zabezpečit.

Rád slyším, že teď jim můžu říct: Dobře, budete-li se tomu věnovat, samozřejmě ne všechno se dá zaplatit penězi, protože ten čas, který nestrávíte s rodinou, už nikdy nevrátíte, ale prostě to je daň za to, že jsme si vybrali povolání, které jsme si vybrali, a prostě tak to je. Ale mě ta odpověď uspokojila. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Ještě s reakcí pan ministr, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Ještě jednou děkuji, vaším prostřednictvím, paní předsedající, za tu interpelaci. Tady je potřeba si uvědomit ještě variantu B. Varianta B jsou směnné provozy, třísměnné provozy. Teď budu mluvit ze své dlouholeté zkušenosti náměstka Fakultní nemocnice Brno, kdy jsme na pracovištích, kde to jenom trošičku bylo možné, nezavedli sice plný třísměnný provoz, ale zavedli jsme nějaké varianty třísměnného provozu a začali jsme daleko víc pracovat s tím, že někteří lékaři v těch velkých nemocnicích mají současně úvazek u nemocnice a úvazek u lékařské fakulty. Umožňovali jsme jim tím pádem - a umožňujeme to a za to je potřeba poděkovat - aby po noční směně měli volno. To si myslím, že je potřeba. Doba, kdy, vaším prostřednictvím, paní předsedající, my dva jsme začínali a kdy jsme v pátek ráno přišli do práce a v pondělí odpoledne po víkendové službě odcházeli ve čtyři hodiny domů, abychom další den v úterý přišli, ta doba je pryč a je dobře, že je pryč.

Na druhé straně je potřeba opravdu zajistit kvalitní třísměnný provoz, je potřeba zajistit kvalitní péči o pacienty a ta u některých výkonů a u nějakých oblastí medicíny nejde udělat jinak, než že se zkoncentruje, pokud je potřeba ji zajistit, 7/24, že se zkoncentruje do omezené skupiny zdravotníků, nejenom lékařů, ale i nelékařů. Tam pak to často vede k tomu, že jsou potřeba využívat ty řekněme služby, příslužby a přesčasové hodiny.

Na druhé straně vidím obrovský prostor v zavedení telemedicíny, která by mohla v mnoha směrech pomoci, a považuji to za jednu ze svých základních priorit. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji a jenom poznamenám, že členové vlády nemusí oslovovat mým prostřednictvím ostatní poslance.

Přistupujeme nyní k interpelaci pana poslance Karla Raise a připraví se paní poslankyně Ivana Mádlová. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji, paní místopředsedkyně. Přeji všem dobrý den. Už to zní trochu jako klišé, že naše školství rozvíjí hlavně slabé stránky a ty silné tak nějak nechává ležet bokem s tím, že prostě si nějak poradí samy, a bohužel je to stále ale pravda. Na jednu stranu do programu inkluze byly a jsou investovány miliardy korun, což je ve většině případů naprosto v pořádku, to není nic proti, tato interpelace není proti inkluzi ani v nejmenším, ale na druhou stranu mi vadí určité přehlížení práce učitelů s talenty. Rozvoj schopností a dovedností talentované mládeže se mnohokráte vrátí v jejich budoucí praxi. Nebudu kolem toho dlouho povídat, mám pár dotazů, které se týkají práce s talenty od Ministerstva školství.

V prvé řadě, jak Ministerstvo školství chce pracovat s talentovanou mládeží nebo pracuje s talentovanou mládeží na všech stupních vzdělávání, zejména na základní a střední škole? Jedním z důvodů je absence této položky ve vaší prezentaci priorit - teď se obracím na pana nového ministra školství - nebo alespoň jsem to tam nenašel.

Za druhé, podporuje Ministerstvo školství i jiné talenty než ty, které studují na gymnáziích se sportovní přípravou? Tam jsou finance orientovány zejména do mezd trenérů a pedagogů. Pokud ano, kdybyste byl tak laskav a nějak nám je konkrétně uvedl?

Za třetí, navážete na dřívější práci takzvaného Centra pro talentovanou mládež při Johns Hopkins University - to jsou léta 2014, ministr Chládek a podobně - kdy v podstatě tady evidentně vznikla centra pro talentovanou mládež? Když to velmi zjednoduším, pokud tady byla podpora té nadace, tak to fungovalo. (Předsedající: Už uplynul čas.) Promiňte, děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Bude příležitost ještě pro doplňující dotaz. Prosím, pane ministře.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, začnu trochu obecněji. Priority, které jsem představoval na první tiskové konferenci, mohly být nepočetné a mířily k zásadním systémovým změnám, které bych chtěl diskutovat. To samozřejmě neznamená, že se nebudu věnovat celé řadě dalších věcí, které považuji za důležité. Já se vlastně se svým ctihodným kolegou a přítelem shoduji v názoru, že občas naše strategické dokumenty v oblasti školství trochu ponechávají stranou otázky kvality. Já jsem si četl zvídavě v minulosti Strategii 2030+, která je obecně přijímána jako dobrý dokument a východisko vzdělávací politiky, ale když projedete ten text ve vyhledávači, zjistíte, že slovo kvalita se v něm vyskytuje pětkrát, a to vždycky pouze v kontextu nějakého praktického počínání, typu kvalita nějakého specifického typu aktivity, ale vlastně celá ta strategie vůbec nemíří jako k cíli k nějaké kvalitě systému a kvalitě podpory kvality v systému. To možná je jedno z témat, které bych chtěl otevřít v souvislosti s aktualizací strategických dokumentů Ministerstva školství.

Ale teď konkrétně k téhleté věci. Samozřejmě mám podklady připravené od svých spolupracovníků a pronikám postupně při přípravě rozpočtu do jeho struktury. Ministerstvo školství vyhlašuje program, který je nazván Podpora nadaných žáků základních a středních škol pro rok 2023. Celková alokace té výzvy je 18 milionů korun, což je o 3 miliony více než v minulých letech, ale můžeme samozřejmě debatovat o tom, jestli je to dost. Žadateli jsou různé typy vzdělávacích institucí včetně vysokých škol. Obsahem aktivit, které jsou podporovány, jsou činnosti žáků a studentů, které přesahují rámec příslušného vzdělávacího stupně, kde ty děti jsou. Bylo podáno 68 projektů za 30 milionů. Samozřejmě byla uspokojena jenom část poptávky, ale dosah té intervence by měl být překvapivě široký, vlastně skoro 11 000 nadaných žáků.

Kromě toho podporuje Ministerstvo školství i v tomto roce výzvy na podporu soutěží, které vlastně jsou jednou z cest podpory talentu našich žáků a studentů. Tam jsou žadateli právnické osoby, které jsou školské, nebo jsou to školská zařízení přímo v rejstříku a některé nestátní neziskové organizace a veřejné a soukromé vysoké školy. Tam bylo podáno 150 žádostí a podpořeno bylo 128 projektů za 70 milionů korun. V rámci soutěží se zúčastní až tři čtvrtě milionu žáků. Samozřejmě že vůči tomu počtu jsou ty prostředky poměrně skromné.

Jsem připraven samozřejmě usilovat o systematickou podporu takových aktivit. Myslím si, že je namístě ale připomenout, že celou řadu podobných aktivit podporují také například naše kraje. Alespoň naše zkušenost z Jihomoravského kraje je v tomto směru historicky pozitivní a veřejné samosprávy mají poměrně široký prostor podporovat tyhle aktivity.

Já jenom slibuji, že se budu snažit do toho zase vnést trochu řádu, byť dobře víme, že v době hledání rozpočtové rovnováhy každá desítka milionů v rozpočtu kteréhokoliv ministerstva je něco, o co se svede kompetice různých případných aktivit, které jsou bohulibé a velmi těžko budeme rozhodovat, která je důležitější a která méně. Ale tak to prostě je. Já jsem připraven se té role zhostit.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji velmi. Doplňující otázka pana poslance? (Ano.) Prosím.

 

Poslanec Karel Rais: Spíš mám pár poznámek. Jednak si myslím, že by stálo za to, spolupracovat s institucemi typu Menza a podobně, které jsou orientované tady na tyto studenty. Jednak jste mi potvrdil, že proti těm miliardám v inkluzi nic nemám - to je prostě dnes potřeba, tam je to užitečné - jednak těch 18 milionů se mi jeví jako relativně malé číslo. Na druhou stranu chápu, že jestliže byla poptávka 30 milionů, tak se pohybujeme v malých částkách, čili to je škoda směrem k těm školám.

Myslím si, že tady, pokud bude možné, bychom se tomu měli ve výboru... taky se o to postarat, aby aspoň byl vznesen apel směrem k základním školám, aby už tam vybírali talenty. (Předsedající: Čas!) Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Pan ministr má zájem o reakci, prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek Já už budu stručný, děkuju za nabídku vést debatu na půdě příslušného výboru Sněmovny a určitě se na to těším. Možná se otevírá malý prostor v Operačním programu Jan Amos Komenský, který možná bude navýšen nějakými přesuny - nebudou to úplně zásadní prostředky, ale právě zacílení třeba na takovéhle aktivity by mohlo být prospěšné. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji velmi a s další interpelací vystoupí paní poslankyně Ivana Mádlová. Připraví se pan poslanec Lubomír Wenzl. Prosím.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, součástí konsolidačního balíčku je zvýšení DPH u celé řady služeb a výrobků. Já se však musím zastavit u zvýšení DPH z 10 na 12 % u bezlepkových potravin, což jsou potraviny pro zvláštní výživu. Jsou to potraviny životně důležité, to vy bezpochyby jako lékař víte, spíš to připomínám pro občany. Samozřejmě to vyžaduje celoživotní změnu jídelníčku, celoživotní dietu a týká se to pochopitelně dětí až po seniory. Je to jak u celiaků, tak samozřejmě je tato dieta doporučená i u fenylketonurie.

Já jsem se chtěla zeptat, jestli máte představu, kolik by to mělo přinést do státního rozpočtu? Výskyt pacientů s celiakií například je okolo 2,5 % a je pravda, že vaše vláda se chystá zdražit vodu, teplo, dopravu, léky, ale i třeba plavání, kam chodí rodiny s dětmi a podobně, a jestli opravdu to státní rozpočet nějakým způsobem zachrání. Když jsem si dělala nákup a porovnání těch potravin, tak to vychází zhruba 3,5 až čtyřikrát dráž, než když kupujete potraviny stejné pro dítě bez celiakie. Existuje nepochybně vysoké riziko, že dieta bude porušována a bude s tím souviset výskyt komplikací.

Chci se zeptat, jestli uvažujete o nějaké kompenzaci? Budete třeba jednat se zdravotními pojišťovnami?

Potom jsem připravena podat pozměňovací návrh, aby tyto jasně definované potraviny, které jsou ve vyhlášce, aby byly spolu s knihami v 0% sazbě DPH, a ptám se vás jako ministra zdravotnictví a lékaře, zda jste ochoten o této variantě diskutovat (Předsedající: Čas!) a případně ho podpořit. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a s reakcí opět pan místopředseda vlády a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, paní předsedající. Za tu interpelaci velmi děkuji a já se omlouvám, že teď trošku budu chytračit - a předem se za to omlouvám, Já s panem inženýrem Ježorkem, kterého zdravím a který je šéf celiatiků, spolupracuji, teď už to bude 25 let. Kdysi poslanec Hovorka, který byl v Poslanecké sněmovně, byl ten, který se snažil některé kroky prosadit. A jenom bych chtěl oddělit fenylketonurii a celiakii, protože jiný typ diety, ale bavme se tedy o celiakii, která je z enterobiopsie prokázaná, ne o pacientech, kteří mají klinické příznaky intolerance lepku bez prokázání z enterobiopsie. A tady je asi potřeba říct, že celiakie - samozřejmě lepek většina jídla neobsahuje, ale pečivo a řada dalších věcí prostě bez... tedy mouka obsahuje lepek. Zase bychom si mohli říct, že dneska velmi intenzivně spolupracujeme na půdě Státního zdravotního institutu se šlechtiteli a genetiky, vytvořili jsme jakousi pracovní skupinu a hledáme cestu, jak posunout šlechtění bezlepkové pšenice. Ale to bych odbočil daleko.

Je fakt, že dieta bez lepku není v tomto případě podpůrný prostředek, ale jediný léčebný prostředek pro tyto pacienty. Proto jsme už s vaším kolegou, který je stále poslanec - ale netroufnu si jmenovat, protože bylo hodně v osobní rovině, když jsme spolu spolupracovali, tehdy já v opozici, on v koalici - hledali cestu spolu s dalšími, jak nějakým způsobem přetavit to, aby byla lépe hrazená tato dieta, a současně jsme hledali cestu, jak dostat bezlepkovou stravu pro děti do škol, protože tady je potřeba začít s tím velmi brzo, začít s tím u dětí. Ono velmi zjednodušeně se dá říct, pokud je dieta včas nasazena, tak ty klky - a teď mě ukřižují odborníci, kteří tomu rozumí daleko lépe než já - ale ty enterocyty, ty klky, ty střevní klky v tenkém střevě mají čas se vyvinout a pak se může stát, že ve vyšším věku potřeba bezlepkové diety není tak silná a ztrácí se, takže proto u dětí.

Technicky některé země udělaly to, že tlačily na snížení daně u potravin pro celiatiky, a to byl jeden z našich plánů kdysi, který jsme chtěli také zrealizovat. Výsledek je ale, že v těchto zemích nedošlo ke snížení cen té potravy, oni si to výrobci úplně nepromítli do cen. To znamená, hledáme jinou cestu a tu cestu hledáme dvojím směrem. První směr je, že Ministerstvo zdravotnictví chystá balíček v systému veřejného zdravotního pojištění, a já pevně věřím, že v příštím roce představíme ten balíček i formou jakési legislativní úpravy, jehož součástí bude i příspěvek pro osoby s celiakií hrazený z veřejného zdravotního pojištění, ale pozor, přímo ze základního fondu zdravotních pojišťoven, tedy ne ten, který je dneska, kdy se musí žádat z Fondu prevence. Současně samozřejmě budeme diskutovat, a já doufám, že všichni naši kolegové, ve správních radách, aby se příspěvek z Fondu prevence navýšil po přechodné období tak, aby kryl řekněme ty zvýšené náklady.

Druhá věc a druhá linie, po které jdeme, a za to je potřeba kolegům poděkovat - jeden z nich tady byl, teď tady není, ale on se zase objeví - je vytvoření mezioborové meziministerské pracovní skupiny, kterou jsem dostal od pana premiéra za úkol jako vicepremiér koordinovat. Já tím pověřil vedení Státního zdravotního ústavu, jsou tam zástupci školství, zemědělství, práce, sociálních věcí a zdravotnictví, a velmi zjednodušeně chceme umožnit a chceme dostat do legislativy, což je forma metodických pokynů a já nevím, čeho všeho, aby například děti ve školách, když koupí ten balíček pro ně rodiče, který by řekněme nějakým způsobem spolufinancovala zdravotní pojišťovna, si ho mohly v mikrovlnce v té škole ohřát, protože ne každá škola chystá takový projekt.

Já bych chtěl tady zmínit, že vycházím ze zkušeností, které mám s panem ministrem Hladíkem, tehdejším tedy náměstkem, a s paní, a já ji budu jmenovat, s paní magistrou Javorovou, dneska Onderkovou, kdy jsme v Brně spustili projekt pro bezlepkovou potravu do škol, a ten projekt funguje velmi dobře.

K tomu balíčku bych si ale dovolil dvě poznámky. Doprava třeba zlevní, ta jde z patnáctky do dvanáctky, takže tady dojde k úspoře. A co se zdravotnictví týče, je potřeba si říct, že velká suma toho, co byla v patnáctce, jde dneska do dvanáctky. V případě léků debatujeme o řešení a to tady já představím, ale obecně ten systém mají pacienti, budou mít nižší výdaje na zdravotnictví (Předsedající: Čas!), co se týče toho, co platí přímo.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuju a bude doplňující dotaz, takže příležitost ještě rozvinout a dokončit. Prosím.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuju za odpověď, zejména za to, že se pracuje na nějakém balíčku, protože v současné době skutečně je to tak, že ne všechny zdravotní pojišťovny z Fondu prevence hradí, navíc je to v různé výši omezeno věkem a podobně, a je tedy potřeba skutečně pracovat na nějaké variantě, kdy se jim to bude kompenzovat v podstatě závazně, protože jak jste říkal, že se to dá z toho základního fondu nějakým způsobem, nevím jak, to samozřejmě vy na tom pracujete a budu za to ráda, protože opravdu ty potraviny jsou extrémně drahé. A děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Ještě prostor pro reakci pana ministra.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Tady není než říct, absolutně se shodujeme, a já věřím, že tady bude naprosto jasná podpora ve všech směrech tak, jak se změnila třeba pozice u diabetu, co se týče potravin bez cukru, a dneska se stále více a víc objevuje názor, že není vhodné jít do potravin bez cukru, ale naopak kompenzovat tu hladinu, monitorovat ji a soustředit se na monitorování. V případě celiakie je úplně opačný trend a opravdu tvrdá bezlepková dieta je ta cesta. A tady bych chtěl upozornit, že to můžou být někdy věci, které si neuvědomují ti rodiče. Zmrzlina, která je v kornoutu, pokud ten kornout není bezlepkový, je velkým problémem pro malé děti, a takových věcí je celá řada. Je potřeba si prostě uvědomit, co to je.

Z toho důvodu, a tady to říkám znovu, jasně, veřejně na mikrofon, nejenom jako ministr zdravotnictví, ale především jako lékař: jsem si stoprocentně jistý, že bezlepková dieta není výběr potravy, ale jediná možná léčba celiakie. A takhle k tomu musíme přistoupit.

My jsme s Adamem Vojtěchem byli na nějakém řešení domluveni, bohužel pak došlo k rychlému střídání stráží a pak už jsme to nedali, ale já to řešení, na kterém jsme se domluvili, zrealizuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a my přistupujeme k interpelaci pana poslance Lubomíra Wenzla, připraví se paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážená paní ministryně, i přes vaši omluvenou neúčast na dnešních interpelacích chci znovu otevřít otázku armádní zakázky na pořízení nových BVP. Vede mne k tomu to, že již na konci tohoto měsíce, to jest za necelé dva týdny, by měla být podepsána smlouva o dodávce bojových vozidel pěchoty, které mají nahradit stará BVP ještě z předlistopadové výroby a doby.

Na některé skutečnosti jsem se ptal již minulý měsíc v rámci podané interpelace, ale dosud jsem odpověď neobdržel. Během této doby vyvstaly některé další nejasnosti a mrzí nejen mne, že se o nich dovídáme z médií. První je: Kolik kusů a za jakou cenu bude předmět dodávky v případě uzavření smlouvy? Jednání se přece vedou o pořízení 210 kusů za cenu zhruba 52 miliard. Z médií se ale dovídáme, že údajně kontrakt by měl být navýšen o dalších 36 kusů techniky, čímž by byla cena navýšena snad až k 60 miliardám korun. Pokud je informace pravdivá, ptám se, kdy, na základě jakých požadavků, jakých analýz došlo k navýšení počtu kusů techniky.

Druhá se týká výše objemu zapojení českých firem v tomto tendru. Z dosud deklarovaného vyplývá, že naši výrobci by se měli podílet na této zakázce zhruba 40 procenty, což z 52 miliard zhruba 20 miliard. Bude tento objem dodržen? Bude procentní podíl zapojení českých výrobců zakotven ve smlouvě? V médiích zaznělo, že některé české zbrojní firmy vyjádřily obavy, že jejich podíl zapojení nemusí být tak vysoký, jak bylo přislíbeno.

Nezpochybňuji nutnost modernizace Armády České republiky, nezpochybňuji ani zvolený způsob pořízení, ale v době, kdy vláda pětikoalice předkládá balíček úspor, jehož dopad v negativním slova smyslu bude na všechny, očekávám, že bude podepsána smlouva, která bude obsahovat mimo jiné, že dodavatel se zavazuje dodat 210 kusů BVP za částku 52 miliard korun a plnění našich výrobců bude ve výši 40 %. Nebo to bude jinak? Pokud ano, pak tedy jak? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji i za dodržení času. Paní ministryně je omluvena, odpoví vám písemně do 30 dnů.

A přistupujeme k interpelaci paní poslankyně Bereniky Peštové, dále se připraví Karla Maříková. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Vážený, pane ministře, komunální politik ODS Pavel Novotný, starosta Řeporyjí, se na sociálních sítích v poslední době opakovaně vyjádřil, že má, cituji jeho slova, "Mám krytí Fialy a Rakušana, to vy nemáte." Je přitom veřejně známo, že pan Novotný často a rád překračuje zákon a že se mu ve většině případů tresty zatím vyhýbají. Jedná se o politickou figurku ze stáje vašeho vládního koaličního partnera ODS. Páchá opakovaně přestupky proti občanskému soužití, v minulosti už byl ale i potrestán za trestný čin. Svoje jednání pyšně medializuje. Prohlašuje přitom, že je na něj policie krátká a že ho vy jako ministr vnitra kryjete, stejně jako má krytí ODS.

Zdá se vám, pane ministře, že je to v pořádku? Jste rád, že se ohání vaším jménem? Zvyšuje to důvěru občanů v nestrannost policie? Pane ministře vnitra, vzhledem k tomu, že z jeho úst opakovaně padlo vaše jméno, chtěla bych slyšet od vás jasnou odpověď: Kryjete Pavla Novotného? Postupuje policie v případě prošetřování jeho činů nestranně? A pokud ho nekryjete, nezvažoval jste bránit se proti zneužití vašeho jména právní cestou a řešit celou věc s vedením ODS? Děkuji předem za odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a nyní vystoupí pan první místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju, paní místopředsedkyně, za slovo. Vážená paní poslankyně, prostřednictvím paní předsedající, já se pokusím systematicky odpovědět na dotazy, které jste mi položila. Ten, který nejvíce zarezonoval jednacím sálem, byl: Kryjete Pavla Novotného? Nekryji Pavla Novotného.

Další otázka byla, zda nezvažuji nějaké právní kroky, případně nějaké postupy. Víte, asi to zažíváte, prostřednictvím paní předsedající, i vy, ale v rámci ministerského působení dennodenně v té svodce, kterou dostávám od svého týmu, kde se o mně kdo jak vyjadřuje, tu je to politik jedné politické strany, tu druhé politické strany, já bych neměl čas se věnovat ničemu jinému než tomu, abych řešil a reagoval na jakékoliv výroky, ať už lokálních, či celostátních politiků, takže rozhodně nezvažuji. Já jsem ten výrok doposavad dokonce ani neviděl a nečetl, a to mám celkem podrobný monitoring, nicméně podle mě je věc jasná.

Já jsem viděl název vaší interpelace, tak jsem se pokusil připravit. Vím, že Policie České republiky z důvodu jakéhosi videa na TikToku oslovila Pavla Novotného k podání vysvětlení, zcela standardně. Samozřejmě, pokud tak neučiní, policejní orgán bude postupovat opět standardní cestou.

Takže já určitě oceňuji váš zájem o řádný výkon služby policie, já jej s vámi určitě sdílím. Na postupu policie jsem neshledal cokoliv závadného a myslím si, že mi nepřísluší ani tady teď komentovat prostředky, které ten či onen politik používá ve své sebeprezentaci, ať je to politik vládní strany, ať je to politik opoziční strany. A pokud se podívám na výroky, kterými mě častokrát častují právě opoziční poslanci, skutečně tady dávám zapravdu i mnohým soudním výrokům, že jako ústavní činitel prostě musím mít větší míru tolerance k tomu, jakým způsobem je mé jméno ve veřejném prostoru používáno. To aplikuji i v tomto případě a s vedením ODS rozhodně tuto věc řešit ani nebudu. Nepovažuju to za něco, co by se nějakým zásadním způsobem dotýkalo mých osobnostních práv. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Paní poslankyně vystoupí s doplňující otázkou. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já se pokusím, mám jenom minutu, tak jenom k tomu vysvětlení: "Mezi dezoláty na FB se šíří, že jsem měl porušit podmínku a půjdu sedět, od rána mi píší. Kdyby vemena tušila, že jsem nemusel ani jít podávat vysvětlení. Policie České republiky mě poprosila, ať pošlu mailem nějaké své vyjádření k věci. Nebudu stíhán. Mám ochranu pětikolky, takže epi epi!"

To je odpověď na to, co jste říkal vy, že policie dělá určité kroky, dělá šetření. Já se jenom ptám. Je to ve vašem zájmu. Je to video, kde opravdu normálně natvrdo říká, že má od vás ochranu, má ochranu pana Fialy. Já osobně jsem trestní oznámení na něj dala. Věřím tomu, že jsou na Facebooku různá vyjádření, i někdy nehorázná, ale tohle už je za hranou, protože tento člověk si bere do úst celý národ a dehonestuje ho. Opravdu ho dehonestuje! Takže já vás prosím, podívejte se na to. Jestli ho nemáte k dispozici, já vám ho klidně dám, protože to létá na Twitteru, na Facebooku, úplně všude (Předsedající: Čas), a snažte se konat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a prostor pro pana vicepremiéra.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Vážená paní poslankyně, prostřednictvím paní předsedající, já už mám opravdu asi rovinu citlivosti posunutou jinde. Já jsem za poslední rok dal jedno trestní oznámení, a to ve chvíli, když anonymní pisatel psal a jmény oslovoval moje děti a říkal, že ví, kde si hrají. V té chvíli byla překročena hranice mé citlivosti a podal jsem trestní oznámení. V tomto případě, a myslím si, že je to vždycky na subjektivním posouzení každého jednotlivce, ta hranice překročena nebyla. Nebudu říkat, zda se ztotožňuji s obsahem daného příspěvku. Já taková výraziva v politickém boji určitě nepoužívám. Avizoval jsem, že žádné krytí nemá.

A k té věci, o které jste hovořila. Byl požádán Pavel Novotný, aby se vyjádřil, podal vysvětlení, a to písemnou formou. Takový postup je standardní, hojně využívaný, odpovídá § 61 odst. 1. zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ze kterého vyplývá, že nezbytnost osobní účasti osoby podávající vysvětlení je plně ponechána na zvážení policejnímu orgánu. Nemám jako ministr vnitra tendenci zasahovat do zvážení v konkrétním případě, které učiní policejní orgán. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji a jenom doplním, že členové vlády nemusí se obracet na poslance prostřednictvím předsedajících.

A nyní paní poslankyně Karla Maříková, připraví se, pokud je přítomen, pan poslanec Koten. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, od 1. března 2024 by se měly zdražit dálniční známky, ovšem jen pro automobily se spalovacími motory. Pro hybridy budou za hubičku a pro elektromobily budou dokonce zcela zdarma. Znamená to snad, že elektromobily a hybridy poškozují dálnice méně? Protože princip dálniční známky je to, že je daní za opotřebení dálničních sítí. Nebo se snad začnou elektromobily po dálnicích vznášet?

Vy jste v médiích řekl, že chcete přispět k tomu, aby se po silničních sítích pohybovala auta s menšími důsledky na životní prostředí. Z provozu osobních automobilů pochází jen něco málo přes jednu setinu celosvětových emisí CO2. Elektromobily neprodukují žádné emise za jízdy, opomeneme-li například otěr z pneumatik, jenže předtím, aby mohl jet, se musí nejdříve vyrobit, musí se pro něj vyrobit baterie, do které potřebujeme lithium a kobalt. Pak jste někde zapomněl na emise CO2 vznikající při výrobě elektrické energie, a poté, co baterie doslouží, musí projít procesem likvidace. Odhaduje se, že vozidlo s dojezdem 400 kilometrů produkuje o 68 % více emisí při výrobě ve srovnání s výrobou vozidla s benzinovým motorem. Opravdu se chcete podílet na likvidaci automobilů se spalovacím motorem, což by ohrozilo existenčně řadu lidí, kteří u nás osobní automobil nepoužívají jako nějaký luxus nebo pro zábavu?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Opět děkuji za dodržení času a nyní vystoupí pan ministr dopravy Martin Kupka. Prosím.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka Vážená paní předsedající, vážená kolegyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, myslím, že mě rozhodně nikdo nemůže podezřívat ze zaslepené vášně pro elektromobilitu. Vnímám ale i na základě odborných zahraničních expertiz, že skutečně i v úhrnu a s uvážením všech aspektů je doprava v elektromobilu opravdu o něco šetrnější vůči životnímu prostředí než jízda spalovacím motorem. Ale zároveň bych nikdy nepodepsal například normu Euro 7 v té původní podobě, která by skutečně znamenala ohrožení pro evropský automobilový průmysl a znamenala by ohrožení spalovacích motorů, které v současné době v té nejmodernější verzi jsou významně šetrnější k životnímu prostředí například než spalovací motory, které se vyráběly před mnoha lety.

Co se týče ceny dálniční známky, tady dochází ale už k významné změně, protože v současné verzi i hybridy, které ale produkují zejména při jízdě po dálnici pochopitelně i skleníkový plyn, tedy oxid uhličitý, měly zcela zproštění od poplatku. V tuto chvíli je to v souladu s evropskými předpisy - nebo bude to od 1. března - 25 %. V případě bateriových elektrických vozidel, plně bateriových elektrických vozidel tak ten poplatek zůstane nadále nulový jako forma, o které nerozhodla tato vláda, ale který se v českém prostředí vyskytuje už nějaký čas. Zároveň se domnívám, že s postupem rozvoje elektromobility půjde také postupně o změnu i podmínek z hlediska zpoplatnění.

Co se týče zátěže samotných dálnic a zpoplatněné sítě, platí, že čím je vozidlo těžší, tak tím větší opotřebení je. Významný rozdíl se dostavuje ale až u významně větších vozidel s nákladem, kde opravdu je možné hovořit až o exponenciálním zatížením nebo exponenciálním dopadu na stav dálniční sítě. Rozhodně není možné v tomto směru sledovat rozdíl významný mezi například velkou limuzínou a malým elektromobilem a podobně. Nicméně platí, že z hlediska postoje české vlády budeme nadále podporovat co nejvyváženější rozvoj mobility obecně, kam patří i náš jednoznačný odmítavý postoj vůči Euro 7 a vůči v tomto směru technicky nerealizovatelnému tlaku na větší rozvoj elektromobility. Navíc v případě normy Euro 7 dochází dokonce i k tomu, že se terčem regulace stávají i samotné elektromobily.

Jsem přesvědčený o tom, že náš pohled na mobilitu obecně má vyjadřovat prostě zdravý rozum, že v tomto směru máme postupovat tak, abychom neohrozili nikoho z těch, kteří využívají současná auta se spalovacími motory, ani ty, kteří se rozhodli pro jakoukoliv formu alternativního pohonu. Máme postupovat tak, abychom zároveň dokázali, a to je vlastně to nejpodstatnější, splatit dramatický dluh České republiky vůči nedostavěné dálniční síti. V posledních letech dochází k výraznému navýšení investičních prostředků, a pokud se podaří i v příštích letech investice posilovat, tak je reálné, aby v roce 2033 základní dálniční síť byla dostavěná. Veškerý výnos z dálničních známek míří právě do dopravní infrastruktury, na údržbu a samozřejmě i na investice. Všechny peníze, které motoristé zaplatí za dálniční známky, tedy mohou přímo vidět v podobě nových rozestavěných úseků dálnic i v podobě udržované dopravní sítě. Je také zjevné, a je to i výsledek expertiz ze zahraničí, že česká dálniční síť se nejenom rozvíjí co do rozsahu, ale i co do kvality, a já pevně doufám, že v tomto případě zvýšený poplatek, který odpovídá inflační míře za dvanáct let, kdy se s dálniční známkou nic nedělo z hlediska výše poplatku (Předsedající: Čas.), bude pro rodiny únosný.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a paní poslankyně položí doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Tak, pane ministře, v jakém autě vás vozí na ministerstvo a z ministerstva? Mám pocit, že to je v autě se spalovacím motorem. Není to tak trochu pokrytectví, že jste takový ochránce životního prostředí? Tímto krokem se vlastně podílíte na likvidaci aut se spalovacím motorem. Většinou tato auta mají právě lidé, kteří to nemají jako luxus a nemohou si dovolit si jít koupit nový elektromobil. A byl to váš pan premiér, jehož větu právě o luxusu jsem použila v závěru své interpelace. A byl to také váš pan premiér, který tvrdil, že by to byla úplně nehoráznost, kdybyste se postavili pro zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory. A na druhou stranu vy tady tvrdíte, jak jste proti, ale bylo to za vašeho předsednictví, kdy se to právě v Evropské unii odhlasovalo, že dojde k zákazu prodeje nových aut se spalovacím motorem od roku 2035.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a prostor pro reakci pana ministra.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka A byla to právě Česká republika, která se jako první mezi členskými státy postavila proti představené podobě normy Euro 7. Byli jsme první, kdo začal bít na poplach. Popsali jsme problémy normy Euro 7, která by skutečně mohla znamenat, že by ti, kteří mají nejhlouběji do kapsy, mohli obtížně obnovit například svůj vozový park, mohli si koupit nové auto se spalovacím motorem třeba v té kategorii nejméně nákladné. A byla to také česká vláda, která začala organizovat spojenectví dalších států, skupinu stejně smýšlejících zemí, které stoji proti normě Euro 7 v té předložené podobě. A jsem navíc přesvědčený, že v tomto směru se nám podaří racionální pohled prosadit a že norma Euro 7 ve výsledku platit nebude. A nebude-li platit, znamená to zároveň, že se podaří udržet i evropským automobilkám výrobu vozidel se spalovacími motory po nějaký čas, a to v podobě, která je mimochodem vůči životnímu prostředí skutečně šetrnější než vozidla, která se vyráběla před mnoha lety. V tomto směru je ten náš pohled rozumný, je odpovědný i ve vztahu k životnímu prostředí, protože jsme třeba přesvědčeni také o tom, že pokud by norma Euro 7 začala platit, dopady by se obrátily i proti těm, kteří v tuto chvíli bojují za ochranu životního prostředí.

Co se týče toho, jaké auto využívám: tak ano, vozidlo se spalovacím motorem, disponuji ale také hybridem, občas jezdím do práce na kole, běžně se pohybuji v nejrůznějších dalších dopravních prostředcích včetně elektrifikované železnice a snažím se chovat racionálně, tak asi jako každý z nás, kdo sleduje zároveň, aby jeho kroky měly opravdu v rámci možností co nejmenší negativní dopad na okolí. (Předsedající upozorňuje na čas.) A tím teď nemyslím jenom životní prostředí.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Tímto přistupujeme k další interpelaci, ovšem pan poslanec Koten není přítomen v sále, takže jeho interpelace propadá.

A dostáváme se k interpelaci pana poslance Miroslava Zborovského, připraví se pan poslanec Marek Novák. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Miroslav Zborovský: Děkuji, paní předsedající. Vážené paní kolegyně, vážení kolegové, mám interpelaci na pana ministra Mariana Jurečku. Vážený pane ministře, rád bych se vás zeptal na záležitost týkající se vládou navrženého úsporného balíčku. Předně bych chtěl říci, že tento balíček má moji plnou podporu, protože je pro budoucnost nás všech zásadní, začít snižovat zadlužování naší země a řešit strukturální deficit státního rozpočtu. To, že je potřeba začít šetřit, je naprosto zřejmé a v souvislosti s úsporami bych se vás chtěl zeptat, zda a v jaké míře dopadnou úspory na financování sociálních služeb. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní vystoupí pan vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Dobrý den, vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, vážený pane poslanče Zborovský, já musím říct, že tyto dotazy jsou teď poměrně aktuální, protože za poslední týden od oznámení parametrů ozdravného konsolidačního balíčku samozřejmě se skloňují velmi často otázky národních dotací a úspor v jednotlivých resortních kapitolách. Ano, pravdou je, že v rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí máme celou řadu národních dotačních titulů, které jsou svým charakterem kvazimandatorní výdaje, to znamená, ministerstvo je opravdu musí realizovat a není tam prostor pro nějaké škrtání. Do této kategorie patří právě i financování sociálních služeb, protože to je dotační titul, například i financování pracovníků OSPODů, financování pracovníků sociálních a dalších. Tady já jednoznačně říkám, že nevidím u těchto dotačních titulů - a takto jsme se dohodli na vládě - že tady by byl prostor tyto dotační tituly v jejich objemech krátit, že by tam byl prostor pro nějaké škrtání.

Naopak v případě financování sociálních služeb jsme v situaci, kdy každý rok ten objem finančních prostředků roste. Když se podíváme na nárůst například mezi loňským rokem a letošním, na financování sociálních služeb jsme zvýšili objem prostředků o 12,12 %, je to na částku 26,5 miliardy korun. Samozřejmě teď jsme ve fázi, když už připravujeme společně s kraji i přípravu rozpočtu na rok 2024, jak abychom zabezpečili jak pokrytí potřeb financování sociálních služeb a jejich poskytovatelů, tak také abychom dokázali pokrýt i finanční prostředky, které jdou za tím, že ta síť se rozvíjí, protože populace stárne, každý rok přichází více a více klientů, kteří tuto formu pomoci, ať už terénní sociální služby, nebo pobytové, nebo nějakých jiných dalších typů, potřebují. Takže počítáme s tím, že tady také meziročně dojde k nárůstu ve financování sociálních služeb.

Cílem této vlády je, aby sociální služby byly stabilně fungující, aby jejich poskytovatelé mohli předvídatelně plánovat, a vlastně připravujeme i velkou novelu zákona o sociálních službách, která by měla potom od 1. 1. 2025 zavést i princip víceletého financování sociálních služeb tak, aby toto bylo předvídatelné, aby poskytovatelé mohli daleko lépe plánovat, rozvíjet své služby a nemuseli každý rok s obavou se dívat na ten další, jaká vláda tady bude, jak bude sociálně odpovědná a citlivá, jestli vůbec tady budou nějaké prostředky navíc. Myslím si, že za doby naší vlády, za tyto dva roky, za které neseme zodpovědnost, jsou sociální služby v situaci, kdy na to, aby dokázaly pokrýt plně svůj provoz, aby dokázaly rozvíjet svou síť a zvyšovat kvalitu sociálních služeb, na to finanční prostředky vláda uvolňuje. Mimochodem, ten nárůst je zhruba z 21 miliard korun během dvou let na 26,5 miliardy korun, takže nikdo z občanů, z lidí, kteří pracují v sektoru sociálních služeb, nemusí tady mít obavu, že by se v rámci škrtů, které se vláda rozhodla udělat v národních dotacích, že bychom se tady dotkli financování sociálních služeb nebo dalších sociálně důležitých a zásadních agend.

V rezortu MPSV jsme se dohodli na úspoře, která by měla být zhruba v objemu 300 miliard korun - 300 milionů, pardon, 300 milionů korun - to se týká dotačního titulu, který je směřován na rozvoj materiálně technické základny sociální infrastruktury, a to za situace, kdy víme, že v letošním roce jsme rozeběhli plně financování z operačního programu Zaměstnanost plus, z Národního plánu obnovy, a máme tady velký objem finančních prostředků v řádu miliard korun, které dnes jdou právě do investic do sociální infrastruktury, jejího rozvoje. To znamená, můžeme si v této situaci dovolit ty národní finanční zdroje výrazně utlumit a naplno využít v tento okamžik finanční zdroje, které jsou nám poskytovány z rozpočtu Evropské unie. Takže nikdo nemusí mít v tomto ohledu obavu, je tady stabilita a předvídatelnost v tom, že sociální služby budou v příštím roce i v letech následujících dostatečně finančně vykryty. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Ujistím se u pana poslance, že není zájem o doplňující dotaz. Je tomu tak, takže přistoupíme k další interpelaci, a sice interpelujícím bude pan poslanec Marek Novák a připraví se následně pan poslanec Jan Síla. Prosím.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane ministře, můj dotaz zní, jak vnímáte alarmující situaci, kdy ještě nikdy nebyl o sociální dávky takový zájem. Konkrétně příspěvek na bydlení bralo letos v březnu rekordních 260 000 domácností, tedy nejvíc za posledních deset let. Meziročně tento počet stoupl o více než 50 %. Hlavním důvodem je samozřejmě zdražování, inflace, a lidé jsou nuceni o dávky požádat, jinak mají problém přežít. Vnímáte to jako ministr sociálních věcí a práce, že se jedná o skutečnou a správnou sociální politiku tak, aby lidé museli v takovém počtu žádat o dávky, z jedné kapsy přelít do druhé, a tím pádem o značnou část státních peněz přijít v rámci administrace těchto dávek? Místo aby stát dal například přímo důchodcům dostatek peněz, tak jim je prostřednictvím změny parametrů v důchodech sebere a zároveň je pošle na úřad práce pro dávku.

Totéž, jen mladší skupině občanů, způsobujete úsporným balíčkem. Jenže Úřad práce také stojí značné náklady a stát touto logikou přichází o velké množství peněz. Navíc úředníci nejsou v této tíživé situaci finančně motivováni, jsou vystavováni extrémnímu psychickému nátlaku všechny tyto žádosti vyřizovat, a samozřejmě vyřizování žádostí se zpožďuje. Je to trošku jako střílet se do vlastní nohy a spoléhat na to, že maraton testování trpělivosti občanů bude mít i konec. Jenže díky krokům, které postupně činíte, a představujete ještě další, to spíš vypadá, že je to teprve začátek konce. (Předsedající: Čas.) Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní je prostor pro pana vicepremiéra a ministra práce a sociálních věcí. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Dobrý den, vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, vážený pane poslanče, já si dovolím na vaši interpelaci zareagovat. Myslím si, že je důležité, abychom si uvědomili tu podstatu a princip, proč tady sociální systém je, a ten je tady právě na momenty, kdy buď pomáhá tam, kde ten člověk z objektivních důvodů si sám pomoci nemůže, nemůže mu vypomoci například rodina, a pak má přicházet stát, který v opravdu opodstatněných případech pomocnou ruku prostřednictvím sociálních systémů podá. Pak je tady sociální systém nutný v dobách, kdy přijde nějaká naprostá mimořádnost - mimořádnost, která prostě znamená jednorázový výrazný dopad na situaci občanů, rodin, domácností, a to jsou živelní pohromy, jako jsou povodně, tornáda, požáry, nebo například výrazná ekonomická krize, kdy dojde k propadu ekonomiky, nárůstu nezaměstnanosti, jako jsme tady viděli v období zhruba let 2009 až 2012, anebo když dojde k tomu, k čemu došlo v tom loňském roce, to znamená válka na Ukrajině, která přinesla obrovskou nestabilitu do globálních trhů s energiemi, do trhů s potravinami a která vedla k dramatickému nárůstu inflace v celé Evropě včetně České republiky.

V těchto mimořádných situacích je tady stát od toho, aby podal pomocnou ruku, aby lidem dokázal efektivně pomoci, a to si myslím, že se stalo a že se děje. A samozřejmě, stav rozsahu takové pomoci také víme, že nebude trvat dlouhodobě v příštích třeba letech. My vidíme už dnes, když se podíváme na data z minulého týdne, došlo poprvé zhruba po dvaceti měsících k poklesu inflace, máme meziměsíční pokles minus 0,2 %. Výraznou roli v tom hraje například i cena potravin, která klesá. Vidíme, že poklesly významně ceny zemědělských komodit, ty jsou na hodnotách před rokem 2021, a to jsou všechno jasné informace, že situace se bude zlepšovat. K tomu tady máme nejnižší nezaměstnanost historicky, prožíváme toto období s velmi nízkou nezaměstnaností a zároveň nejnižší nezaměstnaností v Evropské unii.

A když se podíváme na strukturu podpory, kterou tady stát realizoval, to nebyla sociální podpora, která by primárně pomáhala řešit situaci důchodců, kteří pobírají starobní důchody, ale primárně rodin s dětmi, kde toto je nástroj, který má pomoci. Když se podíváme na největší objem, který vyplácíme, tak to je rodičovský příspěvek, pak to byl výrazný nárůst u příspěvku na bydlení, a vidíme, že situace se opravdu postupně v letošním roce bude stabilizovat a logicky také počet žadatelů bude postupně klesat.

Pokud jde o seniory, tady jednoznačně platí tvrdá čísla a fakta. Když se podíváme na poslední rok a půl, nejvyšší nárůst důchodů v historii, o 30 %. Letos průměrný důchod po červnové valorizaci překročí 20 200 korun. Už v tento okamžik je nejčastěji pobíraný důchod v této zemi 21 000 korun a nárůst je vlastně za zhruba rok a půl o 5 000 korun u průměrného důchodu. Tady vidíme i na statistice rozboru sociálních dávek i jednu důležitou věc, že vlastně ta část sociální podpory, která je v rámci hmotné nouze realizovaná, tady míra počtu klientů je velmi podobná i období, které bylo před rokem 2022. Hlavní nárůst a nápor na sociální systém je především v oblasti příspěvku na bydlení a tady zase, když se podíváme na dopady nebo to, jak se vyvíjí v posledních řekněme třech měsících trh s energiemi, i dnešní čerstvé zprávy o ceně plynu pod 30 euro jsou vlastně návratem do roku 2021. A to se logicky promítne také i do toho, že se sníží množství lidí a domácností, kteří budou mít nárok na příspěvek na bydlení. Takže je předpoklad, že počet lidí, kteří tuto formu podpory budou potřebovat v příštích měsících, začne postupně zase klesat.

Myslím si, že sociální systém splnil a plní svoji úlohu, myslím si, že ji plní dobře. Máme mimo jiné v Evropě i velmi dobrou pozici v tom, že máme nejlepší hodnoty, pokud jde o objem lidí ohrožených příjmovou chudobou, v tomhle srovnání si vede Česká republika velmi dobře. Takže tolik jako odpověď a odpověď podložená fakty na vaši interpelaci. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji i za dodržení času. Vnímám zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Marek Novák: Moc děkuji za předchozí odpověď. Nejsme úplně v souladu s tím, že situace se zásadně lepší, to rozhodně ne. Je potřeba asi s těmi lidmi i mluvit a mít nějaké zprávy z toho, co se ve společnosti děje.

Jak jste zmínil ty objektivní důvody, jedním z objektivních důvodů jsou právě plánované kroky vlády - snížení valorizace, takzvaná důchodová reforma, úsporný balíček, to všechno zase způsobí další snížení příjmů lidí a vedle toho zvýšení nákladů firem, tak to prostě je a lidí na dávkách prokazatelně přibude. A já se tedy raději i zeptám, ať víme a jsme připraveni, budeme se o tom bavit zanedlouho, počítáte s touto situací v plánování výdajů pro státní rozpočet na příští rok?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a reakce pana ministra.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Musím odmítnout to, co tady říkáte. Vytváříte atmosféru strachu, že tady bude přibývat lidí, kteří budou potřebovat sociální pomoc a podporu přes dávkový systém, protože když se podíváme například i do historie posledních měsíců a tvrzení mnoha vašich kolegů z vaší strany, tak jsem slyšel v průběhu podzimu informace v médiích typu: bude hromadné propouštění, 60 % zaměstnanci ohroženo propouštěním, firmy to neustojí, firmy budou padat, vládní pomoc tady není. Co se z těchto vašich tvrzení a tvrzení vašich kolegů z podzimu loňského roku naplnilo? Vůbec nic, vůbec nic! Firmy fungují, vládní pomoc dorazila. Tam, kde měla pomoct, pomohla, nejnižší nezaměstnanost trvá dál. Je více volných pracovních míst než nezaměstnaných. Takže to je jenom odkaz na to, že když se tady straší, tak je potřeba také dát ty věci do souvislostí.

A k důchodům - jasně platí, a je to i v legislativě, kterou jsme už navrhli a poslali do legislativního procesu - důchody se budou i v budoucnu plně valorizovat o inflaci a o jednu třetinu růstu reálných mezd. Stav, který v České republice byl dlouhé roky - dlouhé roky! - před rokem 2018 a který zajišťoval dobrou životní úroveň našich důchodců, takže nestrašte něčím a neříkejte věci, které nejsou pravdou. Důchody současné i ty budoucí, které budou vyměřované, neustále porostou. Hodnota průměrného důchodu mezi zhruba 2025 a 2035 vzroste, ten průměrný důchod, o 10 000 korun. Tempo růstu důchodů je opravdu poměrně vysoké, takže prosím pěkně, nevytvářejte zase tady nějakou atmosféru strachu. Nemám rád, když se používají informace, které zjevně i z makroekonomických dat nemohou být pravdivé a reálné.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, a jelikož byl vyčerpán čas, kdy může být podána interpelace na člena vlády České republiky, konstatuji, že jsme pro dnešní jednací den ukončili projednávání ústních interpelací.

Zároveň, vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci, přerušuji nyní 65. schůzi Poslanecké sněmovny do úterý 30. května 2023 do 14 hodin a připomínám, že zítra, tedy v pátek 19. května 2023, bude v 9 hodin zahájena 66. schůze Poslanecké sněmovny. A ještě vám přeji příjemný zbytek odpoledne či večera.

 

(Schůze přerušena v 17.57 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:58.




Přihlásit/registrovat se do ISP