(pokračuje Věra Kovářová)

1.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb.,
o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 249/8/ - vrácený Senátem

Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy, jeho usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 249/9. Informace k pozměňovacím návrhům vám byly rozdány do vaší pošty.

Vítám zde mezi námi...

Ano, pane poslanče, k hlasování? Prosím.

Poslanec Petr Fifka: Omlouvám se, už se nějakou dobu hlásím. V hlasování 108 mám uvedeno "pro" a zdržoval jsem se, jenom pro stenozáznam. Nezpochybňuji hlasování. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji, bude zaznamenáno pro stenozáznam, hlasování tedy nezpochybňujete.

Vítám zde mezi námi pana senátora Josefa Bazalu. Je to tak, ano? Ostatní senátoři, kteří jsou ve variantách, nejsou přítomni.

Prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, vážený pane senátore, návrh novely zákona o zadávání veřejných zakázek, který byl 23. března Poslaneckou sněmovnou schválen a následně postoupen Senátu, nebyl Senátem schválen ve verzi, které bylo postoupeno z Poslanecké sněmovny, ale byl Poslanecké sněmovně vrácen k dalšímu projednání ve znění pozměňovacích návrhů přijatých dne 10 května na plénu Senátu. Návrh novelizace je reakcí na odůvodněné stanovisko Evropské komise v nedostatečné transpozici některých pravidel stanovených...

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pane ministře, já se velice omlouvám, že vás přerušuji... (Ministr Bartoš: Ano, je tady poněkud hluk.) Ano, také jsem si všimla. Takže kolegové, kolegyně, prosím, abyste své hovory přesunuli do předsálí, aby pan ministr mohl pokračovat v důstojném prostředí.

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Tak já se jenom vrátím k té předchozí větě. Novela, která přichází, je reakcí na odůvodněné stanovisko Evropské komise k nedostatečné transpozici některých pravidel stanovených v zadávacích směrnicích, především s ohledem na probíhající řízení o infringementu je tedy potřebné, aby novela nabyla účinnosti co možná nejdříve. Novela je obecně považována za potřebnou a odbornou veřejností v oblasti zadávání veřejných zakázek je očekávána a podporována. S ohledem na skutečnost, že samotný obsah novely byl Poslaneckou sněmovnou už důkladně projednán, dokonce jsme se vraceli v jeho projednávání zpátky do druhého čtení z třetího čtení, které bylo následně opakováno, já se zaměřím ve svém úvodním slově právě na pozměňovací návrhy, které byly diskutovány a posléze také přijaty Senátem.

Asi první věc, a my jsme ji diskutovali i v projednávání zákona ve Sněmovně, leč do materie ze Sněmovny se nepropsala, je navrhované zvýšení limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu, a to z dosavadních 2 milionů korun bez DPH u dodávek služeb a z 6 milionů korun u stavebních prací na nové hladiny nebo nové limity, to jest 3 a 9 milionů. Já jsem měl možnost i na těch odborných různých skupinách tuto věc diskutovat, vystupoval jsem i v Senátu, a vnímám i ten fakt, že vlivem inflace a celkového zdražování je třeba podívat se na to, jakým způsobem jsou nastaveny tyto limity, ale myslím si, a ostatně takto jsem vystupoval i v rámci Senátu, že udělat pouze tento krok v rámci novely není krok žádoucí.

Já jsem ty argumenty opakoval a zdůrazňuji v této novele, já jsem ty argumenty opakoval i na plénu Senátu, kdy bych si měl vybrat nějaký jeden z argumentů, například pokud bychom tyto limity čistě takto zvedli, skutečně se jedná v rámci o jedny z nejvyšších limitů pro zakázky malého rozsahu, skutečně na rekordní úrovni. Ale to není pouze ten jediný argument. My jsme se bavili o historii, nastavení limitů, jak byly stanoveny původně, ty limity, a já jsem v té debatě argumentoval i analýzou z předchozího roku, které jako Ministerstvo pro místní rozvoj pravidelně předkládáme, a to je celkový objem investic, které jsou realizovány přes zakázky malého rozsahu a podlimitní zakázky, kde to je něco přes 500 miliard, a i tím navýšením, bez nějaké zároveň navýšení třeba kontroly či transparentnosti, bychom mířili i podle našich propočtů k zhruba 700 miliardám korun, které buď by byly tímto způsobem investovány. Já vás mohu ubezpečit, a ostatně tak jsem jednal i s koaličními partnery, ale i se zástupci opozice, že se tím tématem zabýváme i třeba z oblasti toho, jaké výhrady tímto směrem mají protikorupční organizace.

Nastavení limitů je systémová záležitost. Podle mne by měla předcházet, část těch dat už máme v rámci loňské zprávy, analýzy, ale třeba i toho, jakým způsobem jsou zveřejňovány potřebné údaje na jednotlivých místech municipalit.

Nebudu protahovat tuto část, já jsem i v té debatě říkal, že toto téma chceme otevřít. Zákon pravděpodobně bude, z důvodu i třeba evropské implementace, nebo respektive změn, novelizován v tomto volebním období. Chtěl bych se dobrat systémového postupu, kdy můžeme pracovat s navýšením limitů, jak je třeba i navrhováno, ale měli bychom říci i B - skutečně stanovit pravidla, která přispějí k transparentnosti, ale i třeba zjednoduší samotný proces. Já bych rád otázku limitů řešil následující novelou, v danou chvíli bych je nebral jako součást novely i z těch důvodů, které jsem zmínil.

V Senátu jsem vystupoval v tomto směru konzistentně, vyslechl jsem si názory senátorů a chápu i postoj z pohledu čerpání zdrojů, nebo respektive i kroků, které je třeba dělat na úrovni samospráv a krajů. Nicméně za mne bylo k této změně stanovisko nedoporučující.

Další Senátem navržená změna se týká střetu zájmů, které bylo i při projednávání ve Sněmovně otevřeno a na kterou reagoval i pozměňovacími návrhy kolega Jakub Michálek. Ten návrh byl následně stažen, protože ve Sněmovně nebyla dostatečná podpora pro projednání toho zákona v této formě. Senátem schválená regulace, která je do zákona o zadávání veřejných zakázek přesouvána ze zákona o střetu zájmů, vychází z pozměňovacího návrhu Jakuba Michálka a ještě jej následně upravuje. Já bych nešel úplně do detailu toho pozměňujícího návrhu, nicméně i v této věci máme zákon, který řeší střet zájmů, kde jsou vydefinovány věci, jako je evidence skutečných majitelů, a z logiky věci si myslím, že v momentě, kdy zadavatel rozhoduje, by měl mít jasný, zákonem podložený návod, jakým způsobem postupuje tak, aby případně s minimem administrativní náročnosti mohl vyloučit dodavatele, na které se aplikace střetu zájmů vztahuje.

Já jsem tento návrh v Senátu podpořil v momentě, kdy ovšem dávám na jakousi misku vah několik aspektů. První z nich je nutnost mít tento zákon projednán a schválen z důvodů neplnění legislativních povinností a výhrad Evropské komise k nedostatečné implementaci, což si myslím, že je motor, který žene legislativu dopředu. Podle mne věcně správného pozměňujícího návrhu, který se týká propsání pravidel ze střetu zájmů do legislativy, ale zároveň skok limitů, poměrně významný skok limitů, který má, jak jsem zmiňoval, i sekundární dopady. Já bych za sebe doporučoval, a takto, tím směrem vystupuji, skutečně v tuto chvíli zachovat sněmovní verzi, na které nakonec byla ta široká dohoda s tím - jak jsem již řekl - tématem, a není to, co jsem zatím slíbil, to jsem vždycky jako ministr dodal, i v legislativních věcech, není to nějaký planý slib, ale podívat se na limity v souvislosti i těch pravidel, která je doprovázejí, v další novelizaci zákona o zadávání veřejných zakázek.

Poslední změnou jsou potom ze Senátu, nebo jsou čtyři legislativně technické úpravy - jsou to úpravy, které obsahují drobné technické nedostatky. Lze je považovat za vhodné v případě, že by k jejich opravě nedošlo. To však nezpůsobuje žádné zásadní problémy a budou odstraněny výkladem. Ten překlenovací výklad, nechci říci - podle mne je vlastně triviální.

Tolik asi za mne stručné slovo úvodem. Jsem připraven reagovat na případné dotazy i připomínky, ať už zazní z pléna od kohokoli. Děkuji za možnost úvodního slova.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní bych poprosila, aby se slova ujal senátor Josef Bazala. Prosím, máte slovo.

Senátor Josef Bazala: Děkuji. Dobrý den. Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci, kolegové ze Senátu Parlamentu České republiky mne vyslali k vám do Poslanecké sněmovny odůvodnit Senátem vrácený návrh zákona o zadávání veřejných zakázek.

Senát tento návrh zákona projednal na své 11. schůzi dne 10. května 2023 a pod usnesením číslo 166 se usnesl vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Pozměňovací návrhy jsou tři.

První pozměňovací návrh se týká navýšení limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu. Reaguje na růst cen stavebních prací i služeb v posledních letech. Limit pro veřejné zakázky malého rozsahu byl naposledy upravován zákonem č. 341/2013 Sb., který novelizoval ještě původní zákon o zadávání veřejných zakázek z roku 2006 a stanovoval s účinností od 1. ledna 2014 limit pro veřejné zakázky malého rozsahu, pro dodávky služeb na 2 miliony korun bez DPH a pro stavební práce na 6 milionů korun bez DPH. Tyto limity byly přísnější než evropská legislativa. Za posledních více než devět let ceny výrazně stouply, v důsledku čehož jsou dopady zákona daleko striktnější a ukládá zadavatelům povinnost vypisovat veřejnou zakázku pro daleko větší podíl nákupu služeb a stavebních prací. To s sebou nese vyšší administrativní zátěž a prodlužuje se realizace veřejných nákupů, což způsobuje zadavatelům řadu problémů. S přihlédnutím k vysoké inflaci a růstu cen přináší tento pozměňovací návrh jednoduché a flexibilní řešení, jak zjednodušit státní správu a místní samosprávu, aniž by byla dotčená transparentnost nakládání s veřejnými prostředky.

Tento pozměňovací návrh byl předložen s velkou podporou Asociace krajů, Svazu měst a obcí a Sdružení místních samospráv. Pro pozměňovací návrh hlasovalo 57 ze 75 přítomných senátorů a senátorek napříč politickým spektrem, což je ukázka jeho potřeby.

Druhý pozměňovací návrh řeší problematiku přesunutí povinnosti vyloučit účastníka zadávacího řízení, který by byl veřejným funkcionářem, ve smyslu zákona o střetu zájmů a zákona o zadávání veřejných zakázek, znemožňuje nebo významně ztěžuje uplatnění zákazu dle § 4b zákona o střetu zájmů v praxi. Zároveň v rámci proporcionality navrhovaného řešení střetu zájmů omezuje okruh veřejných zadavatelů, na které současné ustanovení § 4b zákona o střetu dopadá. Vzhledem k postavení člena vlády či vedoucího jiného ústředního správního úřadu a rozsahu jeho exekutivní moci se současné pravidlo bude nově vztahovat pouze na veřejné zadavatele, kterým je Česká republika, Česká národní banka, státní příspěvkové organizace a jiné právnické osoby, které Česká republika, Česká národní banka nebo státní příspěvkové organizace převážně financuje. Může v něm uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů jeho statutárního nebo kontrolního orgánu.

Nově navrhované ustanovení nebude dopadat především na územní samosprávné celky a jejich příspěvkové organizace, kde vrcholný funkcionář exekutivy zpravidla nevykonává působnost přímo. Pro tento pozměňovací návrh hlasovalo 72 ze 75 přítomných senátorek a senátorů s podporou předkladatele, tedy Ministerstva pro místní rozvoj.

Třetí pozměňovací návrh napravuje legislativně technické vady v návrhu zákona, terminologické nepřesnosti a odkazy na zrušené právní předpisy.

Navrhované změny byly konzultovány s Ministerstvem pro místní rozvoj. Ministerstvo pro místní rozvoj se k návrhu vyjádřilo kladně. Pro tento pozměňovací návrh hlasovalo 69 ze 74 přítomných senátorů a senátorek s podporu Ministerstva pro místní rozvoj.

Zdvořile vás žádám jménem zástupců horní komory o podporu znění postoupeného Senátem Parlamentu České republiky. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane senátore. Nyní se táži, zda se k předloženým pozměňovacím návrhům, které přišly ze Senátu, chce vyjádřit jednak zpravodaj garančního výboru, pan poslanec Haas? (Ano.) Prosím, máte slovo.

Poslanec Karel Haas: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji mnohokrát za slovo. Samozřejmě jako zpravodaj chci využít možnosti shrnout stav, ve kterém jsme, i nějakým způsobem jako zpravodaj popsat možnosti, aspekty rozhodnutí, které je před námi.

My jsme zákon v opakovaném třetím čtení schválili v Poslanecké sněmovně 24. března na základě - a to zdůrazňuji, pro ten kontext je to důležité - průřezové politické dohody koalice i opozice v Poslanecké sněmovně, když do té doby ten průběh legislativního procesu, kulantně řečeno, nebyl úplně komfortní, takže jsme podle mého názoru, i s ohledem na to, že novela je velmi žádoucí jak z pohledu praxe, tak z pohledu nápravy některých chyb v implementaci evropských pravidel v českém právním řádu, v systému zadávání veřejných zakázek, tak nepochybně ta průřezová politická dohoda, která před opakovaným třetím čtením 24. 3. padla a umožnila schválení návrhu zákona Poslaneckou sněmovnou, tak tento kontext chci zdůraznit.

Senát návrh projednal dne 10. 5. a vrátil ho Sněmovně s podanými pozměňovacími návrhy. Usnesení Senátu, jehož přílohou jsou v Senátu přijaté pozměňovací návrhy, bylo rozesláno nám poslancům 11. 5. jako sněmovní tisk 249/9. Zdůrazním ty dva klíčové pozměňovací návrhy, podobně jako mí předřečníci, z pohledu mě coby zpravodaje.

Pozměňovací návrh zvýšení limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu: troufám si říct, byť je to můj odhad, samozřejmě soukromý, že většina poslanců v tomto sále bez ohledu na to, jestli působíme, nebo nepůsobíme u veřejných zadavatelů, by tento pozměňovací návrh, pokud by stál sám o sobě, velmi uvítala, protože nepochybně směřuje ke snížení byrokratické zátěže zadavatelů, zejména zadavatelů menších v naší zemi. Velmi pravdivým argumentem pro úvahy o zvýšení limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu, které nemusí být zadávány v zadávacím řízení a u kterých stačí pouze dodržení základních zásad, na nichž je zákon o zadávání veřejných zakázek postaven, tak zcela objektivním a správným faktem, který i pan kolega zmiňoval, bylo to, že limity pro veřejné zakázky malého rozsahu se po dobu účinnosti stávajícího zákona nijak neměnily. Inflaci v této zemi známe všichni, nárůst cen jednotlivých řeknu typů veřejných zakázek nebo služeb, dodávek prací, které spadají do režimu veřejného zadání, asi známe všichni. Takže to jsou nepochybně argumenty, ať už snížení byrokratické zátěže, nebo reflexe ekonomického, zejména inflačního cenového vývoje v naší zemi. To by byly argumenty pro podporu tohoto pozměňovacího návrhu.

Druhý pozměňovací návrh přijatý Senátem - teď opravdu cílím na ty dva meritorní, odhlížím od toho řekněme legislativně technického - je pozměňovací návrh, který řeší skutečný problém českého právního řádu, stávající rozpor mezi zákonem o zadávání veřejných zakázek a zákonem o střetu zájmů. Kdo se pohybujete na poli veřejného zadávání, víte, že podle zákona o zadávání veřejných zakázek, viz § 48 odst. 1, lze v současné době za současného znění zákona vyloučit uchazeče nebo účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených zákonem o zadávání veřejných zakázek. S tímto ustanovením § 48 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek nekoresponduje. Bohužel, i takové věci se v právním řádu České republiky stávají. Paragraf 4b zákona o střetu zájmů, který vlastně vyloučení, zjednodušeně řečeno, účastníků zadávacích řízení, v jejichž čele stojí veřejný funkcionář, člen vlády nebo ústředních orgánů státní správy, umožňuje. Tuto disproporci mezi zákonem o zadávání veřejných zakázek a zákonem o střetu zájmů měl v průběhu projednávání návrhu zákona ve Sněmovně ambici vyřešit pozměňovací návrh kolegy Jakuba Michálka, prostřednictvím paní předsedající. Tento pozměňovací návrh však nakonec nemohl být Poslaneckou sněmovnou přijat právě při zvažování té důležité misky vah mezi politickou průchodností zákona - i s tou musíme všichni zákonodárci pracovat - takže na té mise vah mezi politickou průchodností zákona a řekněme nápravou tady toho gapu nebo tady toho rozporu v českém právním řádu. Rozumím tedy - a to říkám opravdu s velkou vážností - a nedivím se vlastně kolegům senátorům z druhé komory českého Parlamentu, že chtěli tento nepochybně existující rozpor v českém právním řádu napravit. Nad tím rozporem se řeknu velmi kompetentně zamysleli. Ten návrh - teď ze mě promluví nejen zpravodaj, ale i právník - je podle mého názoru právně věcně bezchybný. Tomu návrhu nelze po právní stránce co vytknout.

Nicméně jako Sněmovna jsme při tom našem dnešním rozhodování, kdy řeknu, můžeme - a teď to řeknu v uvozovkách a lidsky - buď návrh zákona brát jako celek, ve znění všech pozměňovacích návrhů Senátu, nebo setrvat na sněmovní verzi. Tak jsme postaveni vlastně před shodné dilema, které jsme v březnu tohoto roku dokonce při dvojím třetím čtení řešili tady ve Sněmovně, to znamená před dilema, zda se přiklonit k věcně i právně správným pozměňovacím návrhům Senátu, nebo zda upřednostnit reálné projití celého návrhu zákona jako celku legislativním procesem.

Přiznám se, že pro mě je důležitější na misce vah průchodnost návrhu zákona, zejména ze dvou důvodů. Návrh zákona zdaleka není o těchto dvou věcech, které dneska asi rezonují v diskusi - většina z nás je možná zmínila třeba i v médiích, na našich tiskových konferencích - tak návrh zákona je mnohem komplexnější. Když jsem ho jako zpravodaj uváděl po paní místopředsedkyni Dostálové, když jsem převzal zpravodajství, opět prostřednictvím paní předsedající, tak jsem zdůrazňoval dva aspekty. Zákon za prvé opravdu napravuje některé nedostatky evropské implementace v českém právním řádu, ale je zároveň vlastně velmi správnou komplexní novelou zákona o zadávání veřejných zakázek tak, jak by novely v takovém tom dobrém právním horizontu plus minus pět let od nabytí účinnosti zákona měly přicházet. To znamená, během pěti let navnímat reflexi praxe tak, jak to má být, přes ministerstvo, přes konzultaci se všemi zainteresovanými aktéry, což tato novela byla opravdu připravována ve spolupráci se všemi zainteresovanými aktéry ze strany Ministerstva pro místní rozvoj. Tak by komplexní novelizace zákonů měla probíhat.

Takže jenom zdůrazňuji, že naše dnešní rozhodování je opravdu o tom, jestli umožníme průchodnost zákona jako celku s těmi dvěma důležitými aspekty, které jsem teď zmínil. Náprava implementace evropských předpisů a správná a velmi četná reflexe, zjednodušení pro zadavatele i uchazeče, odstranění některých zase administrativních a byrokratických zátěží, a tak dále a tak dále. Ta novela je opravdu komplexní. Tak jde o to, zda tento zákon posuneme v legislativním procesu k jeho finiši prezidentu republiky, nebo zda, a žijeme všichni v politické realitě, se vystavíme riziku - a já dokážu ten postoj opozice legitimně pochopit, byť s ním nesouhlasím - se vystavíme riziku, že návrh zákona by nemusel projít z důvodu řekněme politického odporu opozice.

Takže to je to naše dnešní rozhodování. Chtěl jsem vám to takto lidsky, srozumitelně shrnout. Za sebe to rozhodnutí mám jasné, ale to už tady zmiňovat nechci, protože bych pravděpodobně překročil svou roli zpravodaje zákona. Děkuji mnohokrát za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní se táži, zda se chce vyjádřit k předloženým pozměňovacím návrhům Senátu také zpravodaj výboru pro obranu, poslanec Josef Flek. Chce se vyjádřit pan poslanec? Nechce se vyjádřit. Děkuji.

Ještě než otevřu rozpravu, mám tu dvě oznámení: paní poslankyně Golasowská ruší svoji omluvu od 15.35 a dále pan poslanec Zlínský ruší svoji omluvu od 16.10.

Nyní tedy otevírám rozpravu a táži se, zda se někdo hlásí do rozpravy? Pan poslanec Jiří Carbol. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Jiří Carbol: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, páni poslanci, páni ministři, vážený pane senátore, dovolte, abych navázal na slova svého kolegy pana zpravodaje, pana Haase, který velice podrobně přednesl obsah toho zákona, jak byl vrácen ze Senátu.

Já bych se nejprve chtěl věnovat té první části. To znamená, senátní návrh obsahuje v této části zvýšení limitu zakázek malého rozsahu na 3 miliony u dodávek či služeb a 9 milionů na stavební práce. Veřejné zakázky malého rozsahu ale nemají potřebný mechanismus kontroly, chybí celonárodní pravidla. V současnosti je téměř polovina objemu všech veřejných zakázek zadávána v rámci těchto malých zakázek. V případě navýšení limitů dojde k přesunutí jedné čtvrtiny všech veřejných zakázek do malých zakázek, tedy mimo režim zákona, a jednoznačně většina všech veřejných zakázek zadávaných v České republice by se dostala do tohoto režimu. Navýšení limitů pro vaši představu znamená, že z více než 500 miliard v zakázkách malého rozsahu v současné době bychom se dostali na částku 700 miliard korun ročně. Nekoncepční navýšení bez jakékoliv analýzy, předchozí diskuse v Poslanecké sněmovně, představuje významné riziko zneužití těchto veřejných prostředků. Dle sdělení Ministerstva pro místní rozvoj, jak tady o tom hovořil pan ministr Bartoš, bude do konce roku připraven věcný záměr novely zákona o zadávání veřejných zakázek, který bude zaměřen na toto zvýšení limitu, úpravu podlimitního řízení a nastavení celonárodního kontrolního mechanismu. Tohle téma je třeba řešit komplexně a bez diskuse v Poslanecké sněmovně nelze pouze změnit dvě čísla.

Samozřejmě bychom rádi podpořili druhou významnou změnu, kterou Senát do návrhu novely navrhl zapracovat, a to je posílení vymahatelnosti pravidel o střetu zájmů. Přestože si velice vážím Senátu, práce senátorů, svého kolegy pana senátora Bazaly, vzhledem ke skutečnosti, že je o novele vrácené Senátem nutno hlasovat jako o celku, nemůžeme jako klub KDU-ČSL senátní verzi aktivně podpořit a na základě všech těchto informací jsme se rozhodli podpořit původní sněmovní verzi s tím, že jsme připraveni se zapojit do práce na přípravě komplexní novely zákona o zadávání veřejných zakázek. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy? Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím.

Táži se na závěrečná slova. Je zájem o závěrečná slova? Pan senátor má zájem o závěrečné slovo? Ano, prosím.

Senátor Josef Bazala: Vážená paní předsedající, vážená vládo, milí poslanci, poslankyně, já bych chtěl říci, že my jsme ty pozměňovací návrhy velmi poctivě v senátní diskusi diskutovali. Samozřejmě znáte velmi dobře složení Senátu, které je složeno především ze starostek a starostů. Diskutovali jsme tam také o v uvozovkách zneužití pravomocí a tak dále a tak dále. Vycházeli jsme z dopisu Asociace krajů, vycházeli jsme z požadavku Svazu měst a obcí a vycházeli jsme také z požadavku Sdružení místních samospráv. Ti všichni tyto senátní návrhy podporují a bude mi líto, pokud tento náš senátní návrh neprojde. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane senátore. Táži se na závěrečná slova pana ministra, pana zpravodaje? Není zájem.

Přistoupíme tedy k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

Zagonguji a přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 249/8, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 249/9."

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 116, přihlášeno 173 poslanců a poslankyň, pro 22, proti 61. Návrh byl zamítnut.

Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem nepřijali. Nyní budeme tedy hlasovat znovu, a to podle § 97 odst. 5 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí tohoto usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy 101 poslance. Poprosím o nastavení potřebného počtu hlasů. Už máme nastaveno.

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 249/8."

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 117, přihlášeno 175 poslanců a poslankyň, pro 162, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Konstatuji, že jsme návrh zákona přijali. Poděkuji panu senátorovi, panu ministrovi i panu zpravodaji a končím projednávání tohoto bodu.

A nyní otevírám bod číslo

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:58.