(Schůze zahájena v 9.00 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji 66. schůzi Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

Aby byla zaznamenána naše účast, nejprve vás odhlásím a prosím, abyste se všichni přihlásili identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty.

Schůzi svolala předsedkyně Poslanecké sněmovny podle § 51 odst. 4 našeho jednacího řádu na základě žádosti 107 poslanců. Pozvánka vám byla rozeslána v pátek 12. května tohoto roku elektronickou poštou.

Nyní bychom přistoupili k určení dvou ověřovatelů této schůze. Navrhuji, abychom určili poslance Zdeňka Kettnera a poslance Hayata Okamuru. Má prosím někdo jiný návrh? Nikoho nevidím. Přivolám kolegy a kolegyně z předsálí.

 

Budeme tedy hlasovat o návrhu na ověřovatele této schůze.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 1 přihlášeno 112 poslanců a poslankyň, pro 108, proti žádný. Návrh byl přijat. Konstatuji, že jsme ověřovateli 66. schůze Poslanecké sněmovny určili poslance Zdeňka Kettnera a poslance Hayata Okamuru.

 

Sděluji, že do zahájení schůze požádali o omluvení své neúčasti na jednání tito poslanci: Adámková Věra do 16 hodin - pracovní důvody, Andrej Babiš celý jednací - den pracovní důvody, Bašta Jaroslav celý jednací den - zdravotní důvody, Bauer Jan celý jednací den - pracovní důvody, Bělica Josef celý jednací den - pracovní důvody, Berkovcová Jana celý jednací - den pracovní důvody, Bureš Jan celý jednací - den pracovní důvody, Dvořák Jaroslav celý jednací den - zdravotní důvody, Faltýnek Jaroslav do 10 hodin - pracovní důvody, Fischerová Romana celý jednací den - zdravotní důvody, Foldyna Jaroslav celý jednací den - zdravotní důvody, Gazdík Petr celý jednací den - zdravotní důvody, Hájek Jiří celý jednací den - pracovní důvody, Havel Matěj Ondřej celý jednací cen - rodinné důvody, Havránek Jiří celý jednací den - pracovní důvody, Hofmann Jan celý jednací den - osobní důvody, Horák Jiří celý jednací den - osobní důvody, Jílková Marie celý jednací den - pracovní důvody, Kasal David celý jednací den - pracovní důvody, Kobza Jiří celý jednací den - pracovní důvody, Kolovratník Martin celý jednací den - pracovní důvody, Král Václav celý jednací den - pracovní důvody, Krutáková Jana celý jednací den - pracovní důvody, Kuchař Jan celý jednací den - zahraniční cesta, Levko Jarmila od 11.15 - zahraniční cesta, Ondřej Lochman od 11.15 - pracovní důvody, Metnar Lubomír celý jednací den - pracovní důvody, Němečková Crkvenjaš Zdenka celý jednací den - zdravotní důvody, Pastuchová Jana celý jednací den - zdravotní důvody, Pivoňka Vaňková Pavla celý jednací den - pracovní důvody, Pokorná Jermanová Jaroslava celý jednací den - zdravotní důvody, Potůčková Lucie od 13 hodin - pracovní důvody, Salvetr Rudolf celý jednací - den pracovní důvody, Staněk Pavel celý jednací den - pracovní důvody, Strýček Jiří celý jednací den - zdravotní důvody, Šimek David celý jednací den - pracovní důvody, Tureček Karel celý jednací den - zdravotní důvody, Urbanová Barbora celý jednací den - zahraniční cesta, Vlček Lukáš celý jednací den - zdravotní důvody, Vondrák Ivo celý jednací den - zahraniční cesta, Vrána Petr celý jednací den - pracovní důvody, Wenzl Milan celý jednací den - zdravotní důvody.

Z členů vlády se omlouvají: Fiala Petr celý jednací den - pracovní důvody, Bartoš Ivan celý jednací den - pracovní důvody, Bek Mikuláš celý jednací den - pracovní důvody, Blažek Pavel od 10 hodin - pracovní důvody, Černochová Jana celý jednací den - zahraniční cesta, Dvořák Martin celý jednací den - pracovní důvody, Hladík Petr celý jednací den - pracovní důvody, Kupka Martin celý jednací den - pracovní důvody, Langšádlová Helena od 11 do 12 hodin - pracovní důvody, Lipavský Jan celý jednací den - pracovní důvody, Nekula Zdeněk celý jednací den - pracovní důvody, Válek Vlastimil celý jednací den - pracovní důvody. Ještě tu máme jednu omluvu, pan ministr Šalomoun se omlouvá od 12 hodin z pracovních důvodů. Toliko omluvy.

Nyní bychom přistoupili ke stanovení pořadu 66. schůze, jehož návrh je uveden na pozvánce. Připomínám, že podle § 54 odst. 7 zákona o jednacím řádu rozhodne Sněmovna pouze o pořadu uvedeném v žádosti. Nelze navrhnout žádnou změnu ani doplnění pořadu. Rovněž tak nelze rozšiřovat schválený pořad schůze.

A nyní tu máme přednostní práva k návrhu pořadu. Jako první je přihlášen pan předseda Jakub Michálek, poté pan místopředseda Karel Havlíček. Prosím, máte slovo. (Neustálý hluk v sále.)

Kolegové, kolegyně, prosím vás o klid. Ano, děkuji. Ještě chvilku vyčkejte prosím. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, milí občané, dovolte mi, abych stručně odůvodnil, proč byla svolána tato mimořádná schůze. My jsme se jako vláda zavázali v programovém prohlášení, že učiníme opatření proti koncentraci ekonomického, politického a mediálního vlivu. Není to problém pouze České republiky, řada občanů už spoustu let se znepokojením sleduje určitý vývoj v oblasti koncentrace ekonomického, politického, mediálního vlivu například v Maďarsku, Itálii, a je to něco, co se nám může vrátit kdykoliv v budoucnu.

Proto vláda předložila, respektive koaliční většina, návrh zákona, který zavádí dvě zásady do praxe, které už v právním řádu máme, ale nejsou reálně vymahatelné, a to aby členové vlády nemohli pobírat nenárokové veřejné zakázky a nenárokové dotace. Současně aby politici nesměli vlastnit média. Tento návrh zákona jsme se pokusili několikrát zařadit k projednání, ale vždy jsme čelili velkým obstrukcím. Proto jsem tento návrh v upravené podobě, která zapracovává připomínky i od vládních legislativců, navrhl jako pozměňovací návrh k návrhu, který upravuje působnost Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí, který stanoví jeho působnost a doplňuje novou působnost v oblasti dohledu nad zákonem proti střetu zájmů.

Bohužel od té doby ani tento návrh zákona, sněmovní tisk 312, se nedaří projednat. To mě mrzí i vůči panu ministrovi, protože ten návrh zákona byl projednáván na schůzi 8. 2. 2023, 52. schůze, tam byly obstrukce při schvalování programu i projednávání bodu a potom dvě hodiny přestávka na jednání poslaneckého klubu ANO. Čili byl vyobstruován celý jednací den, pět hodin.

V pátek 3. 5., 63. schůze, byl zařazen jako sedmý bod. Před jeho otevřením byla opět přestávka dvě hodiny. A obávám se, že i teď budeme čelit dalším obstrukcím. Pokud k tomu připočteme dobu, kterou jsme strávili projednáním sněmovního tisku 110, který byl také zařazen na 16. schůzi v pátek 8. 4., opět tam byly obstrukce, tak celkově se dostáváme jenom v tomto volebním období na 30 hodin čistého času snahou obstruovat tento bod jak přímými způsoby, čili přestávkami, tak nepřímými způsoby, čili navrhováním mnoha desítek dalších bodů v den, kdy je tento návrh zákona zařazen. Celkově se bavíme o tom, že tato úprava zákona o střetu zájmů, která tady leží už od minulé Poslanecké sněmovny, nebyla doprojednána skoro tři roky.

Myslím si, že by bylo slušné i v Poslanecké sněmovně, abychom nyní změnili způsob, jakým se projednává tento návrh zákona, a abychom ho doprojednali. Děkuji za podporu pořadu schůze a děkuji, že budete, že budeme všichni mluvit k věci a nebudeme se snažit ani přímými, ani nepřímými způsoby toto jednání obstruovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s přednostním právem je přihlášen pan místopředseda Karel Havlíček, poté vystoupí paní předsedkyně Alena Schillerová s přednostním právem. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci a vážení členové vlády, ano, máme zde mimořádnou schůzi, kde chce pětikoalice řešit to, kterak politici nesmí vlastnit média. Abych to přeložil, politici podle koalice nesmí vlastnit prakticky už dnes vůbec nic. Média nesmí rozhodně vlastnit podle koalice, ale mohou si je kupovat, mohou si kupovat jednotlivé novináře. Škoda, že včera nedopadla ta moje interpelace na Úřad vlády, kde se prokázalo, že si zcela zjevně chtějí sponzorovat novináře z jim nakloněných médií. Naštěstí na to přišly ostatní redakce, takže to stáhli. Ale to je jenom takový dovětek k tomu, jak kdo káže vodu a přitom popíjí víno.

Já jsem přesvědčen, že v současné době lidi, firmy a naši společnost trápí něco úplně, ale úplně jiného. Trápí je to, že z úhlu pohledu hospodářství snad jsme na tom katastrofálně -

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Já se omlouvám, pane místopředsedo, že vás přerušuji. Kolegové, kolegyně, prosím o klid.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Trápí je to, že roste chudoba, a trápí je to, že vidí marné kroky vlády, kterak tuto situaci řešit. Vláda se rozhodla, že to vyřeší razantně. A po roce a půl nicnedělání v této oblasti a spoléhání na to, že se to nějak vyřeší, že to vyřeší centrální banka, že ta inflace se nakonec nějakým způsobem otočí a tak dále, pochopila, že musí udělat určité kroky, a představila to, co jsme viděli na té zoufalé tiskové konferenci ve čtvrtek minulý týden. Konsolidační balíček a jakýsi pokus o důchodové opatření.

Já jsem to chtěl dneska rozebrat a nastínit z jiného úhlu pohledu. A vezmu to bez emocí, protože jsem přesvědčen, že ten konsolidační balíček ohrozí hospodářství ve střednědobém horizontu. Já netvrdím, že některé z těch věcí, které vláda představila, se nedají krátkodobě - podotýkám krátkodobě - vyřešit tím, že drobně pomohou našemu rozpočtu. Ale to, co se představilo, nemá co do činění s žádným hospodářským úsudkem. Je to čistě účetní pohled, který sleduje to, aby tato vláda dohrála příští rok, možná ještě ten další, v jakés takés kondici. Bohužel ani to nevyjde a pokusím se vám vysvětlit proč. Bohužel pro tuto vládu samozřejmě, možná bohudík pro ostatní.

Tak nejdříve daně. Navzdory tomu, že tato koalice a zejména Občanská demokratická strana postavila svoje sliby, určitě si vzpomínáte, na nezvyšování daní, a to podotýkám nejenom před volbami v roce 2021, ale i po volbách. Já bych možná rozuměl tomu, že nastala mimořádná situace a některé sliby se poopraví a drobně se pozmění. Budiž. To bych vzal. Ale ještě v říjnu roku 2022 premiér Fiala v rozhovoru pro televizi Nova - a pusťte si to, já jsem to dal na sítě, jenom ten rozhovor, nic více, nic méně, nic se tam nesestřihovalo, žádná dezinformace, čistě tento rozhovor. Trvá to jednu minutu. Tak v říjnu v tomto rozhovoru, mimo jiné už to má zhlédnutí 2,3 milionu, tak v říjnu 2022 v tomto rozhovoru několikrát zopakoval, že se nebudou žádné daně zvyšovat. Bylo to v době, kdy se připravoval rozpočet. Jasně tam deklaroval to, že se nezvýší daně z příjmu právnických osob, že se nezvýší odvody živnostníků, že se nezvýší DPH, a do slova a do písmene řekl: nebudeme daně zvyšovat. Tečka. Znovu opakuji, toto neřekl v roce 2021. Tam bych to možná ještě pochopil s tím, že nastaly změny. Toto řekl před pár měsíci. Tečka. To je realita. Výsledek? O pár měsíců později se daně zvyšují tak, jak se nezvyšovaly nikdy v historii novodobé České republiky.

Daň z příjmu z právnických osob. Můžete říct, vždyť se jedná pouze o 2 %. Nejde o ta 2 %, jde o to, že když to sečteme a podíváme se na podnikový sektor, na průmyslový sektor, tak to přece musíte vidět, čím si prochází v posledních třech letech. A já neříkám, že je to všechno způsobeno touto vládou. Je to způsobeno i vyšší mocí, je to způsobeno covidem, je to způsobeno válkou, je to způsobeno energetickou krizí, vždyť to přece musíme vidět. Ano, v době covidové jsme se to nějak snažili odchytit, kompenzovali jsme to, ne tolik, kolik si možná všichni představovali. Tehdejší opozice chtěla, abychom dávali do té ekonomiky ještě více, dneska nás za to kritizují. Ale k tomu se nechci vracet. Ale v každém případě jsme zabezpečili to, že se firmy mohly nadechnout a že přežily nesmírně náročnou dobu. A vůbec netvrdím, že jsme všechno dělali ideálně, a vůbec netvrdím, že všechno to, co jsme udělali, že bych se pod to dneska podepsal. Ale snažili jsme se podnikatelský sektor udržet, nezavřeli jsme mimo jiné průmysl, což si myslím, že bylo docela zásadní, a zvládlo se to. Mimo jiné i konečně hrubý domácí produkt na konci roku 2021 nebyl vůbec špatný.

V každém případě ale poté přišla energetická krize a tato vláda neodchytila růst cen - všichni to velmi dobře víme - ačkoliv několikrát tvrdila, že se to zvládne na evropské úrovni vyřešit. Zvládlo se všechno bohužel pozdě. Výsledkem čehož je to, že ceny energií u nás rostly jedním z nejvyšších temp. A kdybych byl hodně zlý, tak řeknu - nejvyšším tempem. Ale dobře. Beru to, že statistika vždycky se dá možná trochu ohnout. V každém případě to ale vidíme: jeden z nejvyšších růstů cen elektrické energie i plynu v České republice. A nepochybně to byl jeden z důvodů, proč rostla inflace. Proč to říkám? Říkám to proto, že ty firmy logicky na to reagovaly. A reagovaly na to tak, že zabrzdily investice, zabrzdily inovace. To je naprosto přirozená věc. Jinými slovy, takto se chovají firmy, když jsou v nepredikovatelném prostředí. Do toho když připočteme to, že stále řeší problém s nedostatkem pracovníků, když do toho připočteme to, že máme jedno z nejvyšších zdanění práce - což je pravda, a taky se slibovalo, jak se s tím zatočí - a do toho když vezmeme, že v okolních zemích je extrémní podpora a subvence - což nechválím, já to konstatuji, to je fakt - výsledkem toho je to, že logicky firmy mají obavu a měly obavu. A to se začne pochopitelně projevovat.

To, že argumentujete ústy ministra průmyslu, že vlastně ten rok 2022 dopadl nad očekávání dobře a že tady máme skvělé výsledky podnikatelského sektoru, to je známka toho, že se nechápe, jakým způsobem hospodaří zejména průmyslové podniky. Ty samozřejmě dojíždějí s určitou setrvačností. To znamená, jestliže je tam určitý problém, ony mají zafixované ceny, no tak ještě ten rok dojedou v jakés takés kondici, ale projevuje se to negativně samozřejmě v roce následujícím a v těch dalších letech. Čili lze očekávat, že v roce 2023, 2024 se to skutečně fakticky na tom firemním sektoru projeví.

A do té situace jim zvyšujeme daně. Konečně podívejme se, jak dopadlo to zvýšení válečné daně. Vzpomínáte si na ty sliby? Vzpomínáte si na to, jak nám zde pan ministr Stanjura odvyprávěl 100 miliard korun, jak se to krásně zvládne? Když jsme tvrdili, že to je na hraně, že 100 miliard korun je příliš, že ty firmy budou optimalizovat, říkaly to firmy z finančního sektoru, říkaly to firmy z energetického sektoru, nikoliv - smích. Měli jste svoji pravdu, tak výsledek vidíme.

To je realita. Prostě firmy se zachovaly svým způsobem přirozeně, takže bude z toho výrazně méně. Jestli to bude 40 miliard, 30 miliard nebo 20 miliard, to teď těžko očekávat, ale v každém případě jste se sekli o několikanásobek.

Takže v každém případě útlum podnikatelského sektoru, který ještě zvyšujete tím, že jim zvyšujete daně, bude ve finále znamenat to, že poklesne v určité době výkonnost firemního sektoru. A to nás dožene. Dožene nás to tím, že nám budou v určité době, netvrdím v tomto roce, netvrdím ani v příštím roce, chybět příjmy, no a tyto příjmy se logicky projeví v nižším růstu hrubého domácího produktu. To je úplně jednoduché. Myslím si, že každý, kdo kdy řídil nějaký hospodářský subjekt, tak ví, že není možné i v dobách krize nemyslet na dobu budoucí. A na to se myslí zejména tím, že se inovuje a že se investuje. To je to, co mně na tom vadí. Demotivace.

Horší to ještě bude u osob samostatně výdělečně činných. Tam dochází k tomu, že se sociální v tom základu bude zvedat o 60 až 70 %, někdo tvrdí dokonce ještě více, musí se to dopočítat, všichni víme, jak je nastaven ten nový model, to znamená, že to bude z minimální mzdy. Záleží samozřejmě na tom, jak ta minimální mzda bude nastavena. Já odhaduji, že to bude okolo 70 %. Což se mi zdá, že je úplně padlé na hlavu. Tak my na jednu stranu odebereme EET, to znamená, zruší se EET, říkám my, ale udělala to samozřejmě tato vláda, nažene ty firmy do šedé zóny, aby následně zkonstatovala to, že je třeba od nich vybrat více. Tak se jim zvednou odvody za sociální. Jenom podotýkám, že pan ministr Stanjura, ministr financí - ne v roce 2021, dokonce ani ne v roce 2022, ale dobře poslouchejme: v roce 2023, a to přesně 16. 4., to není tak dlouho - víte, co prohlásil? Dobře poslouchejte: Zvýšení odvodů pro živnostníky nebude. Nezaznamenal jsem, že by to někdo vážně navrhoval. Ještě jednou: Nezaznamenal jsem, že by to někdo vážně navrhoval.

To si z nás, pane ministře, fakt děláte legraci? Vždyť přece snad všichni, co tady jste, víte, že pan ministr Jurečka toto navrhuje už třetí měsíc. Já to kritizuji, kritizuje to celá řada ostatních, můžeme se přít o tom, jestli je to dobře, nebo jestli je to špatně, my tvrdíme, že to je špatně, ministr Jurečka tvrdí, že to je dobře. Ale popravdě řečeno, jemu to tolik nevyčítám, on to navrhuje a je o tom nějaká diskuse. Jak může říct ministr financí této vlády, když to jede ve všech médiích, když se o tom diskutuje několik týdnů, že nezaznamenal, že by to někdo vážně navrhoval? Tak to jako ministr práce a sociálních věcí je nevážný člověk? To je kdo? Je to místopředseda vlády. On to několik týdnů navrhuje.

Já na tom dokresluji jednu věc: buď se tedy brutálně lže, anebo ta vláda vůbec nekomunikuje, anebo se vůbec neví, co kdo v té vládě dělá. Jako je na tom nějaká ideologie? Diskutujme ideologicky, jestli je to dobře, nebo špatně, budiž, ale pro boha svatého, to ani nevíte, co se chystá? To mi připadá fakt úplně tragické, tohleto. Mimo jiné tedy říká pan ministr Stanjura, opakuji, před měsícem: Žádné zvýšení odvodů pro živnostníky nebude. - Prásk. Tisková konference vlády ani ne měsíc poté - o 60 %. Jinými slovy v zásadě přesně tak, jak to navrhl už před několika týdny, dokonce měsíci, myslím, že je to asi tři měsíce, pan vicepremiér Jurečka.

A argument, a to je fakt zajímavé: Je to spravedlivé. To je ta známá písnička, kterou určitě znáte, o těch osobách samostatně výdělečně činných. No ale kdo tuhletu písničku vždycky zpíval? Vzpomínáte si na to? Já vám to připomenu - ČSSD a KSČM. Nelíbilo se mi to. Ještě jako předseda Asociace malých a středních podniků - a tady vidím kolegy, víte, že jsme za to bojovali, i vy jste za to bojoval, pane poslanče Munzare, a správně jste za to bojoval, měl jste velmi racionální názor, víte, že si vás vážím jako člověka. Tak jsme vždycky argumentovali, že to tak není, že to není o té spravedlnosti, nespravedlnosti. Vždyť si to musíte vybavit, pane kolego, jak jsme říkali, že to je o jiném režimu osob samostatně výdělečně činných vůči zaměstnancům, že nemají žádné sociální jistoty, že jejich úloha v ekonomice je někde úplně jiná, a tak dále, a tak dále, že jsou základem venkova, základem infrastruktury. Můžeme si to stokrát zopakovávat. Přece to všichni víte. Pro boha svatého, vždyť máte ministra financí z ODS! A vy argumentujete tím, co říkala ČSSD a KSČM! Od nich jsem to ale chápal. Oni to říkali vždycky, já jim to nevyčítám, konečně byli jsme s ČSSD ve vládě. Přiznám se, že tohleto mně vůbec, vůbec hlava nebere. Kde jsou vaše ideje? Kde jsou vaše názory? Kde jsou vaše vize? Kde jsou vaše argumenty, které zněly v určité době mně alespoň logicky? Já to opravdu, opravdu nechápu. A ještě to ospravedlňovat tím, že se jim vlastně pomáhá, těm živnostníkům. Fakt nechápu. Nechápu. A nemá snad cenu to ani komentovat.

V každém případě, jak to dopadne? Ty osoby samostatně výdělečně činné si to vezmou někde jinde. Bohužel to je fakt, to je realita. Neříká se mi to dobře, ale většina živnostníků ve finále, to jich máme půl milionu, myslím tím těch, kteří jsou na plný režim, ve finále platí ty daně z toho, co má, nikoliv z toho, co by úplně správně měla zaplatit. V mnohém přežívají, v mnohém sotva stojí na tom, aby zvládli uživit chod té firmičky, té živnosti, zejména někde na venkově. Navíc si uvědomme, že to dneska mají ještě daleko komplikovanější. Všichni víme, že klesá poptávka, klesá poptávka vlivem toho, že se zdražuje. To je fakt. Můžeme se bavit o tom, proč se zdražuje, kdo za to může, ale to je jim v zásadě jedno. Oni vidí to, že lidé kupují méně. To všichni přece vidíme, zejména v těch menších městech a už úplně potom v obcích, prostě klesá koupěschopnost obyvatel. Současně jim rostou vstupy. To snad taky vidíme. Podívejme se, kolik se platilo za energie. A zase se můžeme bavit o tom, kdo za to může víc a kdo za to může méně, ale faktem je, že to je tomu živnostníkovi úplně šumák, kdo za to může. On má vyšší vstupy, on v tuhle chvíli má nižší poptávku a současně se mu zvedají sociální odvody - a ne o málo. Snad vidíme, že 70 % není něco, co by bylo úplně zanedbatelné. Takže to je další krok a ten důsledek si všichni poneseme, protože to skutečně může ohrozit jejich existenci daleko víc než cokoliv jiného a nemluvě o tom, že to pochopitelně může mít vliv na obsluhu venkova, regionu a tak dále.

Tak pojďme dál. Daň z nemovitosti. Ano, všichni víme ten mechanismus, má to být příjem pro obce, teď si to stát zvýšil a ten benefit toho si chce vzít celý on. Tak samozřejmě nárok na to má, já tvrdím, že ne, ale má na to právo, to bych řekl správně. Ale co říkal pan ministr financí Stanjura, ať jsem teď objektivní, nikoliv tedy před měsícem, jak to říkal s těmi živnostníky, ale před volbami 2021? Stát nesmí trestat lidi za to, že si koupí byt nebo dům nebo provozovnu, kde podnikají, aby uživili sebe a rodinu. Zvyšování daně z nemovitosti nepřipustíme. Punkt. Tečka. Výsledek? Daň z nemovitosti se zvyšuje. Ano, tady nebude jiná cesta. Jak to dopadne? Přesně tak, jak říkal pan ministr Stanjura před volbami - zvýší se nájmy. A proto to nechtěl tenkrát. A popravdě řečeno, trochu jsme mu rozuměli. Taky jsme to nezavedli. To, že jsme o tom uvažovali, je pravda, ale je to naprosto logické. Každý ministr financí se snaží jaksi přemýšlet nad tím, kde získá další zdroje. Nakonec jsme dospěli k závěru, včetně ministryně financí, že nikoliv, že to prostě nemůžeme udělat. Takže do značné míry jsme i třeba chápali vztyčený varovný prst. Kdyby nepřišel pan ministr financí a neudělal úplně přesně pravý opak, ale úplně přesně pravý opak. Ne o 10 %, ne o 20 %. O 100 %. Rozumíme si? O 100 %. Takže živnostníci o 60 %, tady o 100 % .

Nemocenská. Opět. Když jsem to slyšel od ministra financí vysvětlovat na té tiskové konferenci, kouzla s karenční dobou, jak to bylo před deseti lety, před sedmi lety a tak dále. Zkraťme to, pane ministře. Prostě zaplatí se více na té nemocenské. A není to málo. Ti zaměstnanci k tomu, že se jim odebere celá řada drobných benefitů v rámci různých daňových výjimek - a diskutujme o nich, tady bych bral tu diskusi - tak prostě zaplatí více na té nemocenské. Tečka.

A jsme u DPH. Opět kouzla. Já se přiznám, že to DPH jsem vůbec nepochopil. Ne že bych nepochopil, co chcete udělat, to chápu velmi dobře. A dokonce teď vás ani nebudu štengrovat na tom, že jste udělali 0 na knihy a 12 % pro časopisy včetně různých pochybných časopisů a 21 % pro noviny, které chodí do obcí, a tak dále, to mi taky hlava nebere, ale to už jste si vyslechli. A nakonec si myslím, že stejně vás ta media utlučou a že to stáhnete u těch novin na těch 12 %, a bude to dobře v každém případě, protože je to nelogické.

Já nechci být teď jenom jízlivý v tomto. Každý, kdo něco dělá, tak asi udělá nějaké chyby, my jsme je taky udělali. Ale ta podstata, celý ten balík DPH, co jste připravili, všechno vypadá krásně, něco snížíme, něco vzroste, všichni velmi dobře víte, že ti obchodníci si to z drtivé většiny ponechají a že se to neprojeví v cenách, zatímco u těch, kteří to zvýší, tam se to zřejmě projeví, ale asi to nebude o moc. To zase ať jsem objektivní. Čekali jsme, že to bude těch čtrnáct, tak zaplať pánbůh, nakonec je to o něco méně.

Ale proč se tohle celé dělá, když dopad do státního rozpočtu nebude žádný velký benefit, dokonce to zřejmě, tak jak (zmínil?) pan ministr Stanjura, bude mít negativní dopad? Takže my říkáme, že lidem tím fakticky nepomůžeme, v horším případě se tedy drobně zvýší ceny vodného, stočného, stát na tom bude tratný. Tak proč to děláme celé v této době? Dokonce si myslím, že to může být lehce proinflační. Netvrdím zásadně proinflační, jako třeba tvrdí odbory, ale lehce to být proinflační může.

Takže zmatek kolem toho je. Teď samozřejmě bude obrovský lobbing zleva, zprava, jestli je to dobře, špatně, víno, voda, já nevím, co všechno, dovedu si to představit, co vás všechno čeká. Tady se usmíváte a víte, že to tak dopadne, ten lobbing. Ale spíš si zodpovězme jinou věc, to si musíte holt vyřídit teď, tak jste si to takhle nalajnovali, tak holt budete teď vysvětlovat všem a dělat různé ústupky. Ale spíš se zamysleme nad tím, proč se to vůbec celé dělalo, když stát na tom prodělá? Vůbec mi hlava nebere.

Kde se shodneme asi, ať nejsem jenom negativní, tak by byly některé spotřební daně, tvrdý alkohol, tabák, neřest a tak dále, tam si myslím, že je to v dané chvíli asi rozumné. Ale co jsem chtěl říct těmi daněmi, proboha? A znovu to musím říct - kdyby s tím přišly ČSSD, KSČM, tak to chápu. Ale že to razí jako vlajkovou loď ódéeska, to prostě není normální. Nezlobte se na mě. A neberu, vážené kolegyně, kolegové z ódéesky, a neříkám to ve zlém, to, že říkáte: ale to byl kompromis, my jsme to museli udělat. Ne, nezlobte se na mě, jsou to výmluvy a velmi dobře to víte. Ódéeska je největší stranou a úplně jste se nechali převálcovat progresivisty, aktivisty, já nevím, socialisty, já nevím, jak bych to nazval. To fakt není kompromis. Vy se stáváte součástí této vládní sestavy s plnou polní, to znamená, včetně ideologie. A přiznejte si to.

Vy nám velmi často něco vyčítáte. Fajn, dobrý, beru to, to patří k parlamentní diskusi, demokracii. Vzpomínáte si, jak jste nám vyčítali, že jsme vládli s ČSSD za podpory KSČM? Ano, vládli jsme za podpory KSČM, to je pravda. A možná si taky vzpomínáte, že v té době byl velký tlak v podstatě po celou dobu, abychom zvyšovali daně. Neustále. I přesto, že jsme to fakt neměli jednoduché, protože jsme byli menšinovou vládou, navíc tedy s tichou podporou KSČM, tak jsme ustáli to, že jsme daně nezvýšili. Dokonce, když se na to podíváme, tak jsme daně snižovali. A můžeme se bavit přesně kde. A garantuji vám, a musíte to vědět, že ten tlak na zvyšování daní byl. A to je ten zásadní rozdíl mezi námi. Vy jste dnes ve vládě - chápu, že to nemáte jednoduché, je tam pět stran, od Šumavy k Tatrám, každý pes, jiná ves. Ale vy jste tam jako ODS nejsilnější stranou a na rozdíl od nás jste se nechali totálně převálcovat!

Já bych ještě možná vzal to, kdybyste zvýšil jednu daň. No tak dobře, řekli jste, udělal se ten kompromis. To bych bral. A vy jste nezvýšili jednu daň. Vy jste zvýšili všechny daně prakticky, jak na běžícím pásu, tak, jak to tady nikdo nezvýšil. Tak se mrkněte na vaše ideje, které byly ještě před pár lety. Ale ta podstata je někde ještě úplně jinde. Proč jsme nezvyšovali daně? A stojím si za tím! A fakt nám můžete vyčítat leccos a někdy máte i pravdu. Tak zvyšováním daní tedy fakt jaksi ten problém dlouhodobě nevyřešíme. A zase se usmíváte, protože to víte, že to tak je, že se nevyřeší. Krátkodobě ano, možná, ale ztratí se motivace, ztratíte výkonnost.

A jestli budeme řešit tak, že stát tedy bude bobtnat tím, když má problém - a on má problém, to je pravda -, že si navýšíme příjmy z daní a odlehčíme si tedy v těch úsporách, tak... Já se s tím prostě neztotožním. A můžete mě nazývat kýmkoliv, třeba populistou. Ale jestli to, co vám tady teď říkám, se vám zdá populistické, tak pak nevím, jak bych nazval to, co jste slibovali.

Tak to jsou daně.

A druhá věc, do které jste se pustili, a ta zněla dobře a musím říct, že to z té tiskové konference mi rezonuje ještě dneska a bylo to píárově výborně připravené: konec dotačního byznysu. Kdyby to zase nebyla lež. Když řeknu konec dotačního byznysu, zazní to krásně a všichni racionální lidé si musí říct: fajn, to dává smysl, přece nebudeme už neustále dávat těm takzvaně nezbedným podnikatelům neustále další a další peníze, budeme pokrucovat prostředí a tak dále. A mnozí vám za to zatleskali, včetně novinářů a tak dále. Ale ono to nejde. Nejde to proto, protože drtivá většina těch dotací jsou dneska z Evropské unie. A ano, nemusíte dávat dotace z Evropské unie, ale pak je musíme vrátit, protože když je nedáme z Evropské unie, tak tím rozpočtu fakt nepomůžeme. A můžeme se bavit o tom, že tedy je nebudeme rozdělovat, vrátíme je. A já už tam vidím tedy, přátelé, toho ministra, třeba průmyslu, jak odmítne těch 100 miliard korun a řekne: ne, ne, ne, nezbedná Evropo, vracím ti těch s

100 miliard korun, protože my jsme se rozhodli, že je těm firmám nedáme.

Můžeme se bavit o tom, jakým klíčem se rozdělují. Taky velmi dobře víte, že to je víceméně naplánováno z Evropské unie. Ale vrátit se mohou. No, ale tím neušetříme na rozpočtu, ušetříme na národních zdrojích. A tady se vám snažím vysvětlit, že neušetříte prakticky nic. Můžete ušetřit, ale nenazývejme to dotačním byznysem. To přece není žádný dotační byznys! Proč? (Zvýšeným hlasem.) Protože jste řekli - byť to bylo zatím velmi obecně, protože jste se báli jít do detailu - že to vyskládáte například tak, že vezmete 20 miliard z Ministerstva průmyslu a obchodu. No, tam je vzít nemůžete, respektive nemůžete je vzít z dotačního byznysu. Tam máte jediné dva zdroje, kde se to dá vzít, ten rozpočet znám nazpaměť. Ten první, kde to vzít můžete, je miliarda, a to jdou peníze, které jdou na takzvané energeticky náročné provozy, a to je kompenzace za emisní povolenky, je to 1 miliarda plus minus ročně. Tam se to vzít dá. Už vidím, jak budete vysvětlovat těm firmám, že vzrůstající cena emisních povolenek se projeví tím, že jim seberu tu jedinou dotaci, kterou tam měly. Ale udělat to můžete. Fajn. Musíte si to s těmi firmami pouze vyřídit. Já bych to neudělal, ale respektuji. Miliardu vezmete.

A zbytek? Chtěli jste vzít 18 miliard korun z obnovitelných zdrojů. Já nevím, komunikuje vůbec ministr průmyslu s ministrem financí? On přijde na vládu s tím - ministr průmyslu - že se má vrátit těch 18 miliard, které si správně převzal na sebe stát v době energetické krize, po čemž jsme volali, na svoje bedra, aby se aspoň trochu odlehčilo domácnostem a firmám. Ministr průmyslu přijde na vládu s tím, že to tedy bude vracet, (nesrozumitelné) takhle to bylo domluveno, že to bude do konce roku 2023, což mu tedy nevyčítám. Vyčítám panu ministru průmyslu leccos, ale tohle v zásadě plní to, co se slíbilo. To znamená, že to přehodí zpátky na spotřebitele a na firmy a odchází s tím, že se to ušetří na státu. No ale pak tedy se musí říct, co se s tím udělá. Tak se to nevyplatí tedy těm investorům? To jsme úplně už zešíleli? To přece víme, že udělat nemůžeme. Ne že bych je hájil. Víme všichni, že se to udělalo špatně, že se to udělalo blbě v tom roce 2010, 2011. A bavme se o tom, kdo byl tím strůjcem. Většina z vás tady nebyla, drtivá. Kdo tady byl, všichni víme, kdo si to prolobboval. Ale faktem je to, že těch 600 miliard korun nás to stát bude, ta fotovoltaika.

Tehdy se to vybudovalo, ty solární parky, a od té doby se musí ty poplatky hradit touto formou - část jde za státem, část jde za spotřebitelem, část jde za firmou. Celkem 44 miliard korun, z toho 18 miliard korun jde za domácnostmi a za firmami. Jsou to tisíce subjektů. A všichni dobře víte, že už je to několikrát přeprodáno. Čili tam už nestojí žádní solární baroni. Tam stojí ti, kteří normálně zainvestovali. Nelíbí se mi to, to je pravda, ale nemůžu to řešit tím, že je pošlu ke dnu všechny.

My jsme proti tomu bojovali. A i tam jsem měl... nebyl jsem si úplně jistý, jestli to děláme nejsprávněji, ale nakonec jsme to udělali. A to je podle mě férová cesta - že jim snížíme jejich výdělek, to znamená marži. Tam se to dá nastavit, nebudu teď to komplikovat jak. Ale možná si vzpomínáte na rok 2021, přišli jsme s tím, že jim snížíme jejich výdělky. To se mi zdá docela fér. Jinými slovy, že jim to proplácet musíme, ale ne v té plné výši.

Oni se tenkrát bouřili, já jsem s nimi měl samozřejmě těžké pořízení, chápal jsem je, na druhou stranu oni trochu chápali i nás a došli jsme k nějakému kompromisu. Mimo jiné, vzpomínáte si tady na to šílené hlasování v říjnu nebo v září, nebo kdy to bylo? Ne, ještě předtím to bylo, někdy v létě 2021, kdy se hlasovalo o tom, jaké budou mít marže ti solární investoři? Já jsem je navrhoval nižší, a ve finále jste si zde prohlasovali, že se jim dají o něco vyšší. A kdo chtěl ty vyšší? No, chtěla to hlavně pětikoalice, hlavně tenkrát SPOLU a tak dále. Vzpomínám si na ten obrovský lobbing, který byl. K tomu se nechci vracet.

Já jenom tím chci říct, že to byla z mého pohledu docela férová cesta. Nastavilo se to, řekli jsme, uděláme černou čáru, a tečka. A dneska, když jste zjistili, že jste si to špatně spočítali, tak taháte za ruční brzdu a říkáte: My půjdeme do tisíců arbitráží. Nemáte šanci vyhrát. Nemáte. A to se vůbec nevracím k tomu, kdo za tím ještě byl. Takže toliko k MPO.

No, popravdě řečeno, máte tam jednu cestu, můžete udělat drobný trik. A to je to, že jste nevyčerpali 30 miliard z podpory pro velké podniky. Vzpomínáte si, jak jsme vás tady prosili, ať už konečně něco uděláte a dáte podporu velkým podnikům? Já jsem to tady říkal snad padesátkrát. Takzvaný dotační rámec Evropské unie. Po hromobití a poté, co už opravdu nebylo zbytí, a pod obrovským tlakem jste to nakonec udělali a dali jste tam, zaplať pánbůh za to, 30 miliard korun. Jenomže tím, že to bylo pozdě, tak se to nastartovalo odkdy? Od roku 2023. Kdy to bylo? No v době, kdy letěly už ceny zase přirozeným způsobem dolů. Abych to řekl česky, v době, kdy to ty firmy potřebovaly a jiné firmy ve světě to měly, tak jste jim to nedali, protože pan ministr průmyslu totálně zaspal, a v době, kdy už to tolik nepotřebovaly, což je od začátku roku 2023, tak jim to funguje. Výsledek je takový, že to samozřejmě neproplácíte, to je celkem pochopitelné, takže na tom šetříte něco. Zatím jste proplatili 5 miliard, z toho 25 vám zůstává. Takže ano, pan ministr financí si to může vzít, ať už to budeme nazývat nespotřebované výdaje, nebo jakkoliv jinak, to, co tam vyšetřil. Ale to není úspora na dotačním byznysu. To je důsledek selhání ministra průmyslu, který to blbě odhadl a dal tu podporu místo krátce a rychle, tak ji dal pozdě a špatně nastavenou. Takže to je bohužel jaksi váš problém. To fakt není úspora dotačního byznysu.

No a pak šetříte na dotačním byznysu dále. Na Ministerstvu dopravy 6 miliard korun. Skvělé! Prosím vás, kde je ta úspora na dotačním byznysu? Vždyť jste tady snad někdo s nějakým ekonomickým vzděláním. To, že nedám peníze na dopravní infrastrukturu, což udělat můžete, to, že nedám peníze krajům, to, že nedám peníze na údržbu, udělat nepochybně můžete, to nerozporuju, ale nenazývejte to, že to je úspora dotačního byznysu. Nemá to s tím vůbec co společného. Zase jenom marketing, nic jiného.

A pak říkáte, vezmeme na dotačním byznysu dále, 5 miliard to je - Ministerstvo pro místní rozvoj a školství. Takže to jsou školy, školky, domovy pro seniory a tak dále. Opět místní komunikace. Je tam nějaký dotační byznys? Vy tam něco takového vidíte? Není. Šetříte. Ano, beru. A udělat to můžete. Pak tvrdíte, že vezmete 10 miliard ze zemědělství. Tak tam je jasné zase, k čemu míříte. Ale opět, když se podíváme do detailů na tom zemědělství, tak zjistíte, že to může být 3, 4 miliardy, víc tam není z národních. Zbytek tam jsou evropské. Dokonce i ministr zemědělství, když se ho na to novináři zeptali, tak tam kličkoval jak zajíc! Protože ví, že tam 10 miliard z národních zdrojů nemá. A můžeme se bavit o tom, jestli je dobré, že se to tady těm zemědělcům a potravinářům vezme, protože opět tím posílíme akorát dovozy a snížíme soběstačnost. Ale to je věc jiná, to je hospodářská věc. Já se teď bavím o té účetní, o té technické, když už jste to tak nazvali.

No a pak tam máte 13 miliard korun, tak ty vůbec netušíte, kde vezmete, s tím, že to ještě doplníte. Já vám to doplním. Nevezmete je nikde. Můžete ušetřit, to netvrdím, že ne, ale ne na dotačním byznysu. Prostě proto, že ten jede z evropských zdrojů, nikoliv ze zdrojů národních, až na absolutní výjimky, které jsem zde zmínil.

Takže určitě můžete šetřit. To není o tom, že tvrdím, že ne. Dokonce je to nezbytně nutné. Ale prosím, nazývejte to správnými jmény a nelžete zase. Vezmete to ze školství, z dopravy a tak dále. A co je ještě pikantní, když to vezmete z té dopravy nebo z toho školství, tak samozřejmě ti ministři se brání, což chápu, protože to mají obvykle už třeba i někde zasmluvněné anebo slíbené, tak to řešíte šalamounsky a říkáte, no tak my si to půjčíme. Jinými slovy, ušetříme a výdaje nahradíme půjčkou. Tak to je fakt hospodářská politika neuvěřitelná!

To lze tou půjčkou. Dostanete 5 % z toho velkého Fondu národní obnovy, nebo to můžete vzít z Evropské investiční banky. Teď to vezmete na... takže za deset let začnete splácet a dalších dvacet let to budete splácet. Dopočtěte si prosím, dopočtěte si tu 5% úrokovou sazbu, co to udělá. Zase, jenom si na to hrajeme.

Ale shodneme se určitě na tom, že dává smysl ušetřit těch 20 miliard korun, plus minus zaokrouhluji, je to na tom státu. Ano, tady bychom to podepsali. Ale zase - jako říct uděláme 20 miliard korun, podle mého názoru už se to připravuje několik týdnů, proč se nepřišlo už s tou agendou? Proč se nepřišlo s tím, že budeme slučovat tyto agentury, tuto agendu. Že budeme dejme tomu škrtat tyto a tyto organizace, které jsou, což si myslím že je správná cesta.

My to uděláme za vás. Já vím, že se nám zase vysmějete, ale my už jsme zadali na stínové vládě to, že si vezmou všechny státní organizace, všechny agentury, a ukážeme vám, kde by se na nich dalo ušetřit. A když řeknete: proč jste to neudělali vy? Ano, máte pravdu, také jsme v tomhle nebyli hyperaktivní, ale něco jsme přece jenom sloučili, nějaké agendy jsme dali dohromady. A vzpomínám si na ten lobbing, který tenkrát byl, třeba Palivový kombinát Ústí a Diamo, nakonec jsme to udělali a ušetřili jsme 100 milionů korun. Takže já jenom říkám, že to je jenom otázka toho chtít, a v určité době, krizové době, a nevyčítám vám, že jste to nedělali první týden, ano, ta situace se vyvíjela. Tak ale proč jste teď to nepřestavili? Proč jste neukázali ty agendy, které budete slučovat? Vždyť na to máte stovky lidí! My jsme prosím vás stínová vláda a máme pár ministrů a máme za námi desítky lidí. Vy máte stovky a tisíce lidí na těch úřadech. My vám nemůžeme v tomhle konkurovat. Nechápu, proč jste to nepředložili.

No a pak, my jsme důsledně vybírali daně. Můžu se znovu bavit o tom, proč jste zrušili EET, určitě se na tom neshodneme, ale v každém případě důslednější výběr daní by vám určitě nějaké zdroje do rozpočtu přidal. Podle našeho názoru je to někde mezi 10 až 20 miliardami korun v důslednějším vybírání daní, dalších 20 miliard v tom, na čem se shodneme, a to jsou ty úspory na těch jednotlivých rezortech a podřízených organizacích a státních podnicích a tak dále. A poté bychom se asi shodli na těch spotřebních daních. Když to celé sečteme a podtrhneme, tak bychom se začali pohybovat u nás někde na úrovni 40, možná 45 miliard korun. Ať jsme radši při zemi, 40. A to je to saldo, nebo to je ta částka, o kterou bychom to saldo každoročně v následujících několika letech stahávali dolů. Můžete říct, je to málo? 40 až 50 miliard korun? Radši 40 říkejme. Já si nemyslím, že to je málo. Ale jsou to reálná čísla. Vy jste předložili nějakých, tady to mám napsáno, 94,1 miliardy a další rok ještě dalších 53,4 miliardy korun. Ale to jsou hausnumera. To neušetříte. To je jenom, že to snese papír. Tak radši řekněte, že to bude méně, ale poctivě to dělejte, současně tím nezničte investice, současně tím nezdemotivujte podnikatelský sektor, současně tím nenažeňte lidi do větší a větší chudoby. A ten strukturální schodek, který máme někde na úrovni 200 miliard korun, dokážeme společně během pěti let dostat tam, kam potřebujeme. A garantuji vám, že když se podíváte na ostatní země, které mají zadluženost v drtivé většině výrazně vyšší, než máme my, tak nepůjdou rychlejším tempem, protože samozřejmě ty země řeší v podstatě všechny stejné problémy, všechny si prošly covidem, všechny si prošly energetickou krizí, všechny se musely více zadlužit.

A tady mám jednu zprávu, která snad není úplně negativní. Ano, já jsem to zde zkritizoval už mnohokrát, že máte jednu z nejhorších inflací, jeden z nejhorších růstů HDP, že máte nejvyšší pokles reálných mezd, ceny energií už vůbec nekomentuji, a že se vám nedaří pracovat s dluhem a s rozpočtem. To je pravda, za tím si stojím a tvrdím, že to nezvládáte. Ale na druhou stranu nejsem toho názoru, co říkají někteří škarohlídi, a dokonce možná vaši ještě bývalí kolegové, kteří někde zpoza rohu všechno glosují, že tato země je před bankrotem, že tato země je v katastrofálním stavu. Není to tak. Prosím pěkně, nestrašme nikoho. Tato země není před žádným bankrotem. Ano, byla na tom před dobou covidovou výrazně, výrazně lépe, dokonce v té době jsme byli inspirací pro Evropu, dneska tedy rozhodně inspirací nejsme, ale neznamená to, že zde hrozí bankrot. Já tím jenom chci říct, že když se nastaví rozumný postup ve smyslu snižování schodku a bude to po těch 40 až 50 miliardách korun, takže rozhodně nebudeme nic fatálně ztrácet. I to nebude vůbec jednoduché, ale troufám si tvrdit, že to je dělatelné. Já děkuji mockrát. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. A nyní je s přednostním právem přihlášená paní předsedkyně Schillerová. Momentálně... ji tu už vidím. Ano, v klidu. Takže nyní je přihlášena. Já mezitím, než vám dám slovo, přečtu omluvy. Omlouvá se Juchelka Aleš po celý jednací den z pracovních důvodů a Jan Richter po celý jednací den ze zdravotních důvodů. Tak to by byly omluvy.

Ještě konstatuji, že další přihlášenou s přednostním právem poté bude paní místopředsedkyně Klára Dostálová.

Prosím, paní předsedkyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, rozmohl se nám tady v Poslanecké sněmovně takový nešvar. Bývalo totiž dobrým zvykem, že instituce státní správy, ministerstva, která jsou řízena ministry vlády, která se zpovídá této Poslanecké sněmovně, zpracovávaly zákony, důvodové zprávy a podklady ke svým záměrům s respektem k realitě. Každý významný záměr se totiž musí opírat o analýzu dopadu regulace, jejíž důležitou součástí je kvantifikace rozpočtových dopadů. Následné politické střety se pak odehrávají zde v Poslanecké sněmovně, mimo jiné díky argumentům a číslům, které vzejdou z této precizní práce úředního aparátu. Mám však důvodnou obavu, že tento desetiletí respektovaný úzus dostává v posledních měsících, ale zejména v posledních dnech významně na frak.

Jako předsedkyně nejsilnějšího poslaneckého klubu a bývalá ministryně financí cítím zmar a beznaděj, pokud samotný zákon roku, kterým je zákon o státním rozpočtu, obsahuje prokazatelné účetní triky a chyby v rozsahu přesahujícím 150 miliard korun. Jaký má význam, abychom se dohadovali o milionech či desítkách milionů, když představitelé této vládní koalice odhlasují zákon o státním rozpočtu, který má s realitou společného asi tolik, co konec mayského kalendáře s koncem světa? Bohužel aktuální pokladní plnění státního rozpočtu, které v těchto dnech pravděpodobně atakuje baťovských 295 miliard deficitu, je toho tím nejlepším, nebo možná spíš nejhorším, důkazem. Tento šlendrián má naprosto devastační dopady nejen na politickou kulturu, ale také na právní stát, na což jsem jako právnička obzvlášť citlivá.

Budu zcela konkrétní. Všichni si pamatujeme tu dlouhou schůzi, na které jsme řešili situaci způsobenou tím, že ministr financí Zbyněk Stanjura tvrdohlavě nezapočítal reálné a mandatorní výdaje státu spojené s mimořádnou valorizací důchodů do státního rozpočtu. Ano, pro tuto vládu bylo mnohem důležitější mít v návrhu rozpočtu pěkné baťovské číslo 295 miliard deficitu, než do něj odpovědně promítnout minimálně mandatorní výdaje státu, kam mimořádná zákonná valorizace penzí patří. Zmíněná záležitost skončila u Ústavního soudu a nezávislí právní experti se shodují, že riziko s hledáním protiústavnosti postupu vládní koalice je více než významné. Nepochybuji, že nikdo z vás si nedovede představit, že by si svůj rodinný rozpočet naplánoval bez započítání hypotéky, nájemného, platby za elektřinu nebo jiného z vašich povinných výdajů. Přesně s takovým zákonem roku, který určuje politické mantinely této vlády, tady ale už pátý měsíc pracujeme.

Zákon o státním rozpočtu má další nedostatky, z nichž každý jeden by v dřívějších dobách pravděpodobně vedl k odvolání ministra financí z jeho funkce. Připomenu je ve stručnosti. Rozpočet nepočítá s 15 miliardami korun na zmíněnou mimořádnou valorizaci penzí. Státní rozpočet si bere 7,5 miliardy od zdravotních pojišťoven na financování systému veřejného zdravotního pojištění, který tato vláda snížením plateb za státní pojištěnce poslala do červených čísel. V rozpočtu chybí 30 miliard na projekty SFDI. Státní fond má proto vydat vlastní dluhopisy, ty budou méně výhodné, než by si půjčoval stát. Rozpočet počítá s 50 miliardami pro Ministerstvo životního prostředí z takzvaného Modernizačního fondu. Jak ale uznává sám současný ministr životního prostředí i předseda rozpočtového výboru - oba jsou to členové vládní pětikoalice - čerpání z Modernizačního fondu není legislativně připraveno, chybí potřebná notifikace Evropské komise, EIB. Prostě nikdy v rozpočtu nebudou. V neposlední řadě Ministerstvo financí nevybere na windfall tax a odvodech z nadměrných příjmů plánovaných 100 miliard korun, ale možná jenom 40 miliard korun.

Jedná se všehovšudy o přečiny, které jsou zcela jistě nejen proti pravidlům zodpovědného a věrného rozpočtování, ale které jsou přímým ohrožením dlouhodobých fiskálních zájmů státu. Bohužel tento rukopis, rukopis fíglů, triků, netransparentnosti, vláda vtělila i do svého údajného ozdravného balíčku, který ale ve skutečnosti není ničím jiným než balíčkem daňovým.

Vláda Petra Fialy opakovaně deklarovala, že konsolidační balíček bude tvořen ze dvou třetin úsporami na výdajové straně a pouze z jedné třetiny zvyšováním daní českým domácnostem a firmám. Informaci, že podle oficiálních materiálů i prezentace, která doprovázela tiskovou konferenci k představení balíčku, má být skutečný poměr přibližně 50 na 50, jsme tak přijali s velkým znepokojením. Bohužel při bližším zkoumání se ukázalo, že i tento poměr je pravděpodobně příliš ambiciózní, protože počítá s úsporami ve výši 54,4 miliardy korun v kategorii dotace, které ale nikdo z vládních představitelů dosud nebyl schopen specifikovat. Dozvídáme se od ministra průmyslu, že v případě MPO bylo jako nalezená dotační úspora kalkulováno plánované přenesení podpory obnovitelných zdrojů energie od státního rozpočtu zpět na domácnosti. Dozvídáme se od ministra školství, že v kapitole MŠMT bude tato úspora ve výši 2 miliard kompenzována novou půjčkou evropských finančních mechanismů ve výši 45 miliard.

Naopak ani náznakem se nedozvídáme od Ministerstva pro místní rozvoj, kde vezme plánované 2,8 miliardy, když bez evropských zdrojů je to prakticky celý jejich roční rozpočet národních dotací. Také nikde v analytickém materiálu Ministerstva financí není uvedeno, z čeho konkrétně se má takto deklarovaná padesátimiliardová úspora skládat. Ministr financí Zbyněk Stanjura dokonce opakovaně odmítl reagovat na konkrétní dotazy médií.

Z tohoto důvodu stínová vláda hnutí ANO po týdnu trpělivého čekání, kdy jsme bohužel žádné odpovědi nedostali, přijala včera usnesení, kterým jsme vládu k nápravě této netransparentnosti veřejně vyzvali. Protože vláda, ta pětikoaliční, naprosto bezprecedentním způsobem pohrdá opozicí a podle našeho názoru pohrdá i občany České republiky, protože není ochotna prozradit takto zásadní informace týkající se jejího klíčového národohospodářského kroku, přečtu nyní dosud nereflektovanou výzvu vládě zde v Poslanecké sněmovně.

Věřím, že včera ke klíčovým ministrům pouze nedoputovala nebo ji v závalu neodkladné práce nevěnovali dostatečnou pozornost. Nyní konečně budou mít příležitost si tuto výzvu v klidu vyslechnout v jejím plném rozsahu. A já nepochybuji, že příslušní ministři dají svým aparátům pokyn, aby informační deficit směrem k veřejnosti neodkladně napravily.

Takže výzva k transparentnímu zveřejnění úspor na výdajové straně: "Stínová vláda hnutí ANO vyzývá vládu České republiky, aby v zájmu zachování elementární důvěryhodnosti vládních materiálů a klíčových vládních kroků transparentně zveřejnila rozpad údajné úspory ve výši 54,4 miliardy korun v kategorii dotace. Žádáme, aby rozpad této úspory byl zveřejněn způsobem, který umožní standardní veřejnou a opoziční kontrolu kroků vlády, tedy specifikace konkrétních dotačních titulů dle rozpočtových kapitol, konkrétní výši úspory v daném titulu a informace, odkdy bude daný titul zkrácen. Oproti čemu je daná úspora vyjádřena? Například stav v roce 2023. Jedině neprodleným zveřejněním těchto informací může vláda vyvrátit podezření, že deklarované úspory na výdajové straně rozpočtu jsou jen pokusem zastřít skutečnost, že 80 % plánovaných úspor plyne ze zvyšování daňové zátěže českým domácnostem a firmám. Bez neprodlené nápravy tohoto závažného nedostatku totiž není a nebude možná opoziční kontrola ze strany Parlamentu České republiky, stejně jako nezávislých médií a odborné veřejnosti.

Tato výzva je reakcí na bezprecedentní netransparentnost a informační deficit, který provází prezentaci úsporného balíčku vlády. Reagujeme na skutečnost, že ani analytický materiál Ministerstva financí, ani reakce příslušných ministrů vlády či předsedy vlády na dotazy médií, a to po dobu celého jednoho týdne od představení balíčku, odpovědi na tyto urgentní a legitimní otázky ani v náznaku neposkytují."

Tolik nevyslyšená výzva hnutí ANO směrem k vládě, která se týká nesrovnalostí v rozsahu 54 miliard korun. Považujeme za skandální, že po důchodcích, kteří byli obráni o svůj zákonný nárok, mají být brutálně poškozeny osoby samostatně výdělečně činné, rodiny s dětmi, majitelé nemovitostí nebo obyčejní zaměstnanci, a to jen proto, že ministr financí této vlády nesplnil svůj domácí úkol a nepředstavil jedinou relevantní rozpočtovou úsporu.

Je příznačné, že je to právě ministr financí z ODS, který se do historie zapíše jako ministr, který za jeden rok zadlužil Českou republiku nejvíce ze všech ministrů v historii. Za 12 měsíců roku 2022 zvýšil dluh o 429 miliard, což je absolutně nejrychlejší tempo v historii této země. Číslo, které dokonce překonalo i covidový rok 2020 s uzavřenou ekonomikou a s největším propadem ekonomiky v historii této země. A číslo ke konci dubna tohoto roku? Rozpočtově odpovědná vláda nás zadlužila o dalších 200 miliard. Takže už jsme celkem... to máme bratru o 629 miliard. Každého občana, včetně novorozeňat, tedy o 60 000 korun. Přestože jen za první čtyři měsíce letošního roku vybralo Ministerstvo financí díky inflaci o 54,6 miliardy korun více než loni. Výsledek jeho hospodaření je propad do rekordního dubnového deficitu. A to se nepotýkáme ani s lockdownem, ani s pandemickým propadem hospodářství. Tak proč tedy? Samozřejmě proto, že státní kasu naplno dohání zmíněné účetní triky, které už potvrdila řada nezávislých ekonomů. Navíc pokračuje tristní čerpání evropských peněz, kde je na konci dubna vyčerpáno pouze 27 %. Ačkoliv dubnovým standardem za naší vlády, za doby, kdy jsem já byla ministryní financí, bylo 35 až 40 %. Takže si pravděpodobně zopakujeme loňský scénář, kdy zůstalo nedočerpáno 54 miliard korun; 54 miliard korun, které mohly být součástí našeho státního rozpočtu.

A když už jsme u čerpání evropských prostředků, pamatujete si přebytek rozpočtu 2016, když byl ministrem financí Andrej Babiš, ve výši 61,8 miliardy korun? Mnoho analytiků se tehdy pohoršovalo, že důvodem bylo dofinancování EU programového období za léta 2007 až 2013. To známé pravidlo n+3. Nyní máme rok 2023, tedy třetí rok od konce programového období 2014 až 2020 - a výsledek? Loňské čerpání EU prostředků katastrofa! Nedočerpáno zmíněných 54 miliard korun. Letos bída pokračuje. Zatímco se pětikoalice pýří (?) fiktivním úsporným balíčkem, laxností pánů ministrů Stanjury a Síkely nám každý rok ujíždí desítky miliard evropských peněz, a to jak z končícího programového období, tak z toho nového, kde je pro Českou republiku díky naší minulé vládě alokován bilion korun. Toto jsou skutečné důvody, proč hodláte zvyšovat daně.

Nejedná se přitom o malé zvyšování daní, jedná se o významné zvýšení daňového břemena, a to navíc v době, která je pro to mimořádně nevhodná. Snad nemusím připomínat, že jen v potravinách máme inflaci 25 %. Že lidé, kteří topí elektřinou, platí z roku na rok každý měsíc i více než dvojnásobek. Před rokem 5 000 korun měsíčně, dnes 12 000 korun měsíčně. Že se nacházíme v technické recesi a vaše aktuální kroky budou rozhodovat o tom, zda si Česká republika zopakuje nečasovsko-kalouskovský scénář zbytečného zadušení národního hospodářství, nebo ne. Vzhledem k tomu, že jste v souvislosti s avizovaným balíčkem ještě nic nepředložili ani do Sněmovny, ale ani do připomínkového řízení, věřím, že je naděje alespoň část poslanců z vládní pětikoalice přesvědčit, aby se jeho podoba v daňové oblasti ještě změnila.

Dovolte mi uvést konkrétní případ modelové rodiny. Čtyřčlenná rodina, nekuřáci, abstinenti. Manžel řemeslník v režimu paušální daně, manželka účetní s průměrným platem. Dvě předškolní děti, byt 3+kk Praha 3. Dvě auta. Manžel zvýšení odvodů na sociální pojištění minus 23 000 korun. Zvýšení daně z nemovitostí minus 3 000 korun ročně. Dražší dálniční známka minus 800 korun. Vyšší DPH na vodu, teplo, hromadnou dopravu, řemeslné práce, ubytování na dovolených, fitness a tak dále minus 3 000 korun. Celková vyšší daňová zátěž u manžela... vyšší daňová zátěž u manžela 29 800 korun.

Manželka: nemocenské pojištění minus 3 000 korun, snížení FKSP o 50 % minus 4 000 korun, konec školkovného minus 34 600 korun, dražší dálniční známka minus 800 korun, vyšší DPH na teplo, vodu, hromadnou dopravu, kosmetiku, kadeřníka, bazén, saunu a tak dále minus 3 000 korun, zrušení zaměstnaneckých benefitů minus 10 000 korun. Celkem vyšší daňová zátěž u manželky 55 400 korun. Děti: snížení příspěvku na stavební spoření dvakrát 1 000 korun minus 2 000 korun. Celkem modelová česká rodina za jeden rok minus 87 200 korun. To je zcela konkrétní dopad na jednu konkrétní rodinu.

Není náročné si domyslet, jaký dopad na naše hospodářství bude mít, když takto oberete desetitisíce podobných domácností v naší zemi. Česká ekonomika je v recesi a pětikoalice se evidentně chystá zopakovat Nečasovu a Kalouskovu chybu a proškrtat nás do bídy - ještě větší bídy - a ve výsledku jen do ještě větších dluhů.

Ale my jsme tady a budeme připomínat, že cesta k vyrovnaným rozpočtům rozhodně nikde na světě nevede přes zadušení hospodářství. Hnutí ANO opakovaně dokázalo, že Česká republika může mít vyrovnané a přebytkové rozpočty bez daňové devastace ekonomiky naší země. Dokázali jsme to s výjimkou dvou let, která byla poznamenána totální covidovou uzávěrou ekonomiky. A i když by to současná vláda nejraději vymazala lidem z paměti, znova opakuji, že státní rozpočet byl za vlády hnutí ANO v letech 2016 až 2019 každý rok v podstatě vyrovnaný nebo v přebytku.

Receptem pro Českou republiku je pozvolný plán konsolidace, boj s daňovými úniky a podvody, kde se současná vláda trestuhodným zrušením EET připravila o desítky miliard korun, boj s korupcí. Receptem jsou prorůstové investice a efektivní využívání evropských peněz. Je namístě zrušit nepotřebná ministerstva neviditelných a nic nedělajících ministrů, které ani nikdo nezná, přestat vytvářet nové sekce na ministerstvech, nové trafiky, nová místa politických náměstků a začít znovu šetřit na provozu státu. Hnutí ANO ví, jak na to, protože jsme každý rok na provozu státu dokázali ušetřit nejméně 5 %, a to i v době covidu. Nehodláme se smířit s tím, že po osmi letech vlády hnutí ANO, kdy jsme byli nejen fiskálně odpovědnou, ale i prosperujících zemí prosperujících lidí, přišla vláda, která z nás z roku na rok udělala jedinou zemi v EU, která v poměru HDP prohlubuje své zadlužení, která dusí svou ekonomiku, a tím prohlubuje deficit, dluh i mezinárodní postavení České republiky.

Dámy a pánové, avizovaný balíček, na kterém v tuto chvíli pracují úředníci, je plný škodlivých nesmyslů a protichůdných opatření. Vyzývám vás, abyste jej v zájmu budoucnosti naší země do Sněmovny vůbec nepředkládali, anebo zásadně zredukovali a omezili na opatření, na kterých je shoda i s opozicí.

Samostatnou kapitolou jsou změny DPH. Zde se stát zbavuje - pozor - zbavuje 4,1 miliardy korun ročně, aniž by to přineslo jakýkoliv pozitivní efekt do státního rozpočtu. Zatímco plošné snížení DPH na potraviny z 15 na 12 % povede pouze ke zvýšení marží řetězců a občané žádnou slevu nepocítí, zvýšení DPH na léky, vodné a stočné, teplo a řadu dalších položek pocítí úplně každý. Doslova likvidační budou tyto změny pro restaurace a hospody, a to zejména na venkově, pro které je dominantním zdrojem obratu prodej čepovaného piva. Připomínám, že tam se zvýší DPH z 10 na 21 % a u nealkoholických nápojů z 15 na 21 %.

Změny budou mimořádně bolestivé pro rodiny s dětmi, na které dopadne zrušení školkovného, omezení slevy na druhého z manželů, konec slevy pro přivydělávajícího si studenta, zvýšení DPH na služby či opravy, chod domácností, MHD, ale třeba i razantní zvýšení ceny dálniční známky z 1 500 korun na 2 300 korun. Ona například i ta kojenecká voda má být ve 21 % DPH. Školkovné bylo zavedeno jako užitečný nástroj rodinné politiky a politiky trhu práce. Kromě toho, že motivuje rodiče k časnějšímu návratu do práce a ti pak odvádějí logicky vyšší daně, pojistné, generuje tato sleva i úspory na sociálních dávkách. Další přínos se ukázal v podpoře vzniku nových školek a z dlouhodobého hlediska i podpoře porodnosti a výchovy dětí, které budou držet na nohou naši stárnoucí populaci. Jeho zrušení nedává logiku ani rozpočtově, protože skutečný fiskální vliv školkovného nelze číst jen z řádků daňového přiznání. Pozitivní dopad jeho zrušení na veřejné rozpočty po odečtení všech pozitivních vlivů na trh práce a sociální systém bude něco kolem 100 milionů ročně. To je částka, kterou by Ministerstvo financí vybralo za dva až tři dny provozu EET.

Zrušení slevy na studenta - to myslí vláda vážně? To chcete opravdu vyslat studentům signál, jak rádi říkáte, že když si při studiu vydělají 17 000, tak jsou buď daňoví podvodníci, nebo lajdáci, jak se vyjádřil ve veřejném prostoru ministr financí Zbyněk Stanjura? Vždyť je to právě naopak. A stále nemůžu uvěřit tomu, že to musím vysvětlovat vládě, která má v čele profesora a bývalého rektora mé alma mater. V České republice máme tisíce studentů, kteří nemohou být finančně podporováni svou rodinou. Často jde o studenty z ekonomicky slabších rodin nebo například o studenty, kteří už rodiče nemají. Oni nejsou lajdáci. Oni právě makají na své budoucnosti a při práci navíc ještě studují.

Smutným příběhem je také snížení valorizace pro stávající důchodce, které je zatím jediným hmatatelným krokem vlády v oblasti avizovaných důchodových změn. Slíbené důchodové reformy jsme se zatím nedočkali vůbec. To, co představil ministr Jurečka, s ní nemá společného vůbec nic. Jde jen o úpravu některých parametrů, které rozhodně neřeší celý systém. Chtít přes důchody vylepšit stav veřejných financí je jednoduše hloupost. Oslabení prvního pilíře povede jen k tomu, že naroste počet důchodců pod hranicí chudoby. Budoucím důchodcům se navíc kvůli změně výpočtu důchody sníží. A k tomu všemu ještě zdražení bydlení a daně z nemovitostí, vyšle vláda tisíce seniorů na úřady práce.

Zvýšení daně z příjmu právnických osob o 2 procentní body zase zasadí ránu konkurenceschopnosti české ekonomiky pro zahraniční investory.

Je mimořádnou chybou, že balíček nebyl projednán ani se sociálními partnery, ani s opozicí. Jeho šance na přežití funkčního období této vlády se tak významně snižuje. Je to nepovedený balíček, který bude mít možná krátkodobý efekt, ale ve střednědobém horizontu znamená pro ekonomiku jenom průšvih. Klesne růst HDP, naroste chudoba a tlak na sociální systém.

Vezměte tyto své záměry zpět, dokud je čas. Budeme rádi, když s námi budete spolupracovat na přiměřené a vhodné formě rozpočtové konsolidace. Neříkejte prosím, že hnutí ANO žádné vlastní návrhy nemá. Hnutí ANO má naprosto přesnou představu, jakým způsobem dostat veřejné finance do kondice, aniž bychom zdevastovali ekonomiku. A protože často opakujete nepravdu, že naše návrhy neznáte, považuji za bezpodmínečně nutné vám je zopakovat.

Hnutí ANO navrhuje navázat na pozvolný plán rozpočtové konsolidace představený Babišovou vládou v roce 2021, který pracuje se snižováním strukturálního deficitu o půl procentního bodu ročně. Mezi hlavní pilíře patří objem snižování na výdajové straně především prostřednictvím digitalizace, slučování, rušení agend, snížení provozních výdajů kapitol o 5 až 10 %, i nejméně tří nepotřebných ministerstev a efektivní čerpání 962 miliard z programového období 2021 až 2027. Navázat na úspěšný boj proti daňovým únikům místo zvyšování daní. Osvědčená filozofie hnutí ANO - vybrat více daní, aniž by se musely zvyšovat jejich sazby. Pokračovat v realizaci akčního plánu pro kontrolu převodních cen nadnárodních korporací, v aktivní analytice dat z kontrolního hlášení, rozšíření kompetencí Celní správy v oblasti odhalování daňových úniků, nastavení férových pravidel pro sdílenou ekonomiku a zahájení diskuse napříč politickým spektrem o trvalém návratu k evidenci tržeb. Předvídatelné zvyšování některých spotřebních daní, zejména na tabákové výrobky, tvrdý alkohol, stejně jako prosazení zdanění nadnárodních firem na evropské úrovni. V případě spotřebních daní se shodujeme s vašimi záměry, nerozumíme však tomu zpoždění, když daně z neřestí mohly být zvýšeny už minimálně od ledna. Stejně tak podporujeme zvýšení daně z hazardu, což byl jeden z pilířů politiky vlád hnutí ANO.

Požadujeme důslednou revizi daňových výjimek, která kromě pozitivních fiskálních dopadů přinese snížení administrativní náročnosti daňového systému, nikoliv však výjimek sociálního charakteru, ale výjimek vylobbovaných mocnými ekonomickými hráči. Připomenu nižší zdanění investičních fondů nebo daňové osvobození pro dary politickým stranám a hnutím. Chceme realizaci proticyklické hospodářské politiky, prorůstových investic za plného využití Národního plánu obnovy, v kombinaci s nízkými daněmi a zvyšováním životní úrovně docílit stabilního růstu HDP a dynamicky rostoucích příjmů veřejných rozpočtů. Veřejný sektor nestojí mimo ekonomiku, veřejný sektor je její nedílnou součástí. Veřejné rozpočty ovlivňují ekonomiku a jsou jí ovlivňovány. První linie obrany proti recesi je investiční aktivita státu. Zájem vlády by se měl přesunout od problematiky deficitu k problematice hospodářského růstu, tedy od účetního přístupu k ekonomickému přístupu. Růst HDP je legitimním a funkčním nástrojem rozpočtové konsolidace. Chceme motivovat samosprávy, aby investovaly část z 400 miliard korun, které mají na svých účtech. Stát by měl připravit finanční nástroje a případné zvýhodněné úvěry. Tady využít námi připravenou Národní rozvojovou banku a zabezpečit administrativní stránku. Peníze, které samosprávy investují, se vrátí státu na růstu HDP a daňových příjmů.

Vážené dámy, vážení pánové, tím hlavním, co v práci hospodářských ministrů této vlády postrádám, je elementární poctivost. Pokud totiž už na začátku vaší práce stojí pokřivená čísla, těžko může být finální výsledek uspokojivý. Zreálněte rozpočet na letošní rok! Zreálněte úspory, které plánujete na výdajové straně! Nezapomínejte na podporu hospodářského růstu coby legitimního nástroje hospodářské konsolidace. Vezměte zpátky váš plán na zvyšování daňové zátěže o 70 miliard korun, dokud je čas. Pak přijďte do Poslanecké sněmovny s kvalitně zpracovanou legislativou a za hnutí ANO vám mohu říct, že s naší podporou budete moci počítat. Nyní ale rozhodně ne! Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní předsedkyně. Nyní s přednostním právem vystoupí paní místopředsedkyně Klára Dostálová, poté je přihlášen pan předseda Jakob. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Já vám moc děkuju za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, musím konstatovat, že máme dneska na programu bod, který ale můžeme projednávat i v rámci řádné schůze, protože co si myslím, že je skutečně palčivé pro Českou republiku, a dneska tady ten bod zvednu poprvé a byla bych ráda, abyste mu věnovali pozornost, jde o čerpání evropských fondů, které skutečně má velký dopad do rozpočtu. A já vám to hned budu dokládat konkrétními čísly a byla bych ráda, abychom stejně tak, a chtěla bych moc poděkovat všem kolegům z podvýboru pro evropské fondy, kde jsme se včera jednoznačně shodli na usnesení, kterým i apelujeme na vládu.

Abych vás uvedla do té problematiky, protože já chápu, že to je velmi těžká materie, budu se snažit mluvit maximálně česky, nepoužívat ty evropsko-bruselské zkratky, abychom se pochopili. My tady v letošním roce máme souběh dvou programovacích období. Jedno programovací období, které je od roku 2014 do roku 2020, a zároveň nám začalo programové období, které běží od roku 2021 a běží až do roku 2027. Programové období 2014 až 2020 provázela opravdu turbulentní doba, ať už to byly samozřejmě lockdowny, covidová opatření, ale samozřejmě v tom finiši to provázely i obrovské energetické krize. Evropská komise se na to sice snažila reagovat, to znamená programy, které podporovaly vlastně zotavení ekonomiky po covidu. Určitě si všichni vzpomenete na takzvaný REACT-EU, kde jsme se snažili pomoci zdravotnictví, hygienám a tak dále. Nemale se také navýšily evropské prostředky pro Českou republiku. Zároveň Evropská komise reagovala i na situaci kolem války na Ukrajině a připravila programy, takzvaný FAST-CARE, kde se snažila příjemcům pomoci nějakým způsobem zlepšit podmínky pro čerpání, vědoma si toho, že se ti příjemci dostávají do velmi složité situace.

Jenomže se bohužel nepodařilo české vládě, ale to není jenom výtka vůči české vládě, bohužel se to nepodařilo i jiným zemím, byť apelovaly na Evropskou komisi, aby se v důsledku toho, co se událo za programové období 2014 až 2020, snažily pro ten poslední rok domluvit takzvané pravidlo N+4. To znamená, peníze roku 2020 čerpat až do konce roku 2024. A teď jsme v situaci, že toto se nepodařilo a všichni příjemci musí vyčerpat svoje peníze do konce roku 2023, kdy je vlastně uzavírka období.

Do toho všeho evropská pravidla jsou velmi složitá, takže nejde ani už od roku 2020 realokovat peníze mezi jednotlivými operačními programy, ale v rámci pouze jednoho operačního programu posouvat ty peníze v rámci prioritních os. V důsledku toho se spousta obcí - a teď tady fakt mluvím ke všem starostům, dostanete se do velkých problémů. My jsme to včera právě na tom podvýboru projednávali, protože vy si vlastně budete moci vybrat mezi několika variantami. Když nestíháte svůj harmonogram projektu i v důsledku toho, že samozřejmě mám signály od starostů, že jim bohužel odstupují dodavatelé od staveb, protože to prostě v té obrovské inflaci s cenou stavebních prací a tak dále za ty vysoutěžené ceny už prostě nezvládnou, takže se odstupuje od projektů, ale příjemce se dostane do neřešitelné situace. Protože například, pokud budu brát rekonstrukce nemocnic a tak dále, což jsme umožnili v rámci REACT-EU, tak toto opatření nepokračuje v tom novém programovacím období 2021 až 2027, takže příjemci nezbude nic jiného než čerpat, co může, až do konce roku 2023, ale pak to celé dofinancovat z vlastních zdrojů. A vláda tady bohužel nepřipravila alternativu pro tyto příjemce. Ono je potřeba, aby se domluvila s Národní rozvojovou bankou, s EIB, prostě s někým na nějakých zvýhodněnějších podmínkách pro úvěry, protože pokud ti příjemci, kteří třeba staví nemocnice za půl miliardy a tak dále, se dostanou do situace, že si budou muset vzít úvěr na komerčním trhu, tak to samozřejmě bude velmi drahá záležitost.

Ministerstvo pro místní rozvoj má ve své gesci takzvaný Národní orgán pro koordinaci, to je orgán, který má v podstatě mapovat čerpání všech operačních programů České republiky, a máme jich sedm, přes životní prostředí, průmysl, vzdělání, Integrovaný regionální operační program, technickou pomoc, zemědělství. Opravdu těch programů je celá škála. A právě Národní orgán pro koordinaci toto má mapovat a upozorňovat vládu na rizika. Tady musím říct, že Národní orgán pro koordinaci skutečně plní svoji roli, a plní tu roli dobře. Předložil vládě materiál, který se nazývá analýza rizik, a na základě této analýzy rizik vygeneroval tři nejproblémovější operační programy. A opravdu musím říci, že mě to velmi mrzí, protože například Operační program Životní prostředí, když tam byl pan ministr Richard Brabec, tak patřil mezi nejlépe čerpající programy a dneska se dostává na tom semaforu do té červené barvy, což pro pana ministra musí být docela zdrcující zpráva, bývalého pana ministra, protože skutečně ten operační program s tím nikdy takovéto velké problémy neměl.

Druhým programem, který má takovéto velké problémy, je Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a třetím programem, a tady budu zamačkávat slzu já osobně, je Integrovaný regionální operační program pod Ministerstvem pro místní rozvoj.

Národní orgán pro koordinaci stanovil určitých 24 opatření, ale ta opatření jsou právě v tom, že si příjemce vlastně musí vybrat, za jakých podmínek ty projekty dokončí nebo od nich odstoupí. Do toho všeho tato analýza rizik vlastně upozornila na 323 rizikových projektů v celkovém objemu necelých 21 miliard korun. To jsou peníze, které jsou opravdu ve velkém ohrožení čerpání jako takového, protože dokonce ty projekty mají problémy i s trestním řízením, správním řádem nebo právě s dokončením dle původního harmonogramu. My jsme se i včera na podvýboru ptali, a opravdu musím říci, že je pro mě velkým zklamáním, že nezasedá takzvaná Ministerská rada pro čerpání evropských fondů, protože je k tomu samozřejmě i jednací řád, řídí tuto M radu - takzvanou M radu - ministryně pro místní rozvoj. A bohužel ministři nezasedají, když se tato rada svolá, tak je to na úrovni náměstků. Ale tady už je to opravdu na výsostnou nejvyšší debatu, jak zachránit peníze pro Českou republiku.

Je logické se ptát, že když tedy to, kolik... objem peněz je v ohrožení, co s tím jednotlivé rezorty budou dělat, protože my si musíme uvědomit, že když je situace státního rozpočtu v té situaci, v jaké je, tak právě čerpání evropských fondů může znamenat obrovský přínos do státního rozpočtu, protože je škoda, aby o takovéto velké peníze Česká republika přišla.

To období ale - teď jenom bych chtěla vaši pozornost - kdy jsme v květnu 2023 a celé to skončí v prosinci 2023, všichni umíme počítat, takže si dokážete spočítat, kolik měsíců nám zbývá na dočerpání zhruba 100 miliard, a z toho zhruba 21 miliard jsou právě ty ohrožené projekty. Nikde nevidíme, že by byly vyhlášeny nějaké speciální výzvy na takzvaně rychloobrátkové projekty, protože je jasné, aby někdo dneska začal s investičním projektem, že to je absolutně nerealistické. A do toho všeho musím říci, ještě že jsme měli s paní ministryní financí Schillerovou odvahu a přezávazkovali jsme Integrovaný regionální operační program například v oblasti školství, protože ten propad by byl jinak daleko drastičtější.

A tady bych chtěla i vyzvat - všichni vnímáme, jaké jsou problémy v rámci nového programovacího období s výzvou pro základní školy, že se v podstatě spoustu projektů připravilo, ale už se na ně nedostala alokace. A je potřeba říci panu ministrovi, nebojte se toho přezávazkování. Tady vidíte na tom konci, že stejně bude zase problém s dočerpáním, a naopak si takový ten polštář můžete udělat hned na začátku. Ministerstvo pro místní rozvoj a jeho národní orgán pro koordinaci samy ale definují, že skutečně to reálné nedočerpání může být ve výši 5 miliard. Ale znovu říkám, jsou tam ty rizikové projekty, 323 rizikových projektů, které také mohou směřovat k tomu nedočerpání, a pak by to bylo daleko dramatičtější.

A do toho všeho - proč to tady dneska říkám, je, že do toho všeho se na tiskové konferenci dozvím, že pan ministr chce spořit a že samozřejmě chce sáhnout do dotací. Já chápu, že tady myslel národní dotace, ale že chce i personálně spořit. A já upozorňuji všechny, že ta čísla, která tady vlastně k tomu čerpání jsou, znamenají obrovskou zátěž na personální kapacity. Ti lidé jsou jenom jedni, nejsou nafukovací a musí v podstatě doimplementovat neboli dočerpat toto programovací období. A teď vám dám příklad jednoho konkrétního rezortu, což je například třeba Ministerstvo pro místní rozvoj a jeho Integrovaný regionální operační program. Já jsem si stáhla data ke konci března, to znamená, aby oni dočerpali Integrovaný regionální operační program, museli by proplácet měsíčně 7 miliard korun - měsíčně! - aby to zvládli do konce období. A pak jsem si stáhla data k dubnu, ke konci dubna, abych viděla, jaký ten měsíční pokrok tady tedy je, jestli skutečně zvládají těch 7 miliard. A kolik byste řekli, že čerpalo takové Ministerstvo pro místní rozvoj za jeden měsíc? 1,6 miliardy, to znamená, 5 miliard měsíčně jim naskakuje do těch dalších období nečerpaných, to znamená, že to reálné nedočerpání tady opravdu hrozí. Takže je potřeba se nad těmito věcmi zamyslet. Skutečně jsou to velké peníze a nepomůže nám tady žádné aktivistické snižování personálních kapacit právě v rámci dočerpávání evropských fondů, protože nerozumím té politice, když bychom ušetřili dva tři lidi v rámci implementace evropských fondů na jednotlivých rezortech, oproti možné ztrátě pro Českou republiku ve výši desítek miliard korun.

Když se podíváte na čísla toho čerpání jako takového, tak samozřejmě se musíme zaměřit zejména na ty nejrizikovější projekty. A já musím říci, že to čerpání skutečně tam, kde už je přes 85 nebo skoro 90 %, tak tam bych tu obavu neměla, byť tam samozřejmě nějaká drobná ztráta může být. Ale když se podíváte na ty tři problémové programy, tak Životní prostředí čerpá v podstatě, nebo má vyúčtováno v žádostech o platbu zhruba 81 %. Oproti tomu Integrovaný regionální operační program, ten je na tom úplně nejhůř ze všech. Ten je na částce 76,5 %.

To prostě znovu upozorňuju, my jsme na konci období, my už prostě nemáme, kam to posunout, takže buď se to zvládne, nebo se to nezvládne. A proto je pro mě zarážející, že ani samozřejmě nemáme tu informaci o tom, jak jsou nastaveny například takzvané mimořádné certifikace. Protože tady jde o to, že musí samozřejmě ten řídící orgán apelovat na ty příjemce, aby dávali faktury. Příjemci, jak už jsem říkala, mají velké problémy. Řídící orgán to zpracovává do takzvaných souhrnných žádostí o platby a posílá to Ministerstvu financí k takzvané certifikaci. A ten rozdíl v té certifikaci je skutečně veliký. Když se podíváme, kolik bylo proplaceno příjemcům, a teď vezmu ta aktuální data, oproti tomu, kolik samozřejmě se certifikovalo, tak jsme tam měsíčně v propadu zhruba 30 miliard korun. Ale 30 miliard korun je obrovská porce, a my tady mezitím potom hledáme úspory, zejména tedy v kapsách našich spoluobčanů, místo toho, abychom se zamysleli sami nad sebou a zahájili nějaké reálnější čerpání těch evropských fondů a snažili se to dočerpat maximálně, jak to jenom jde.

Takže teď jsem zmínila jenom to jedno programovací období a jenom ty jedny problémy. Takže to usnesení podvýboru bylo, že apelujeme na vládu jako podvýbor. A byla bych ráda, aby se k tomu připojila celá Poslanecká sněmovna. Apeluje na vládu, aby v žádném případě neohrozila konsolidačním balíčkem čerpání evropských fondů a samozřejmě zajistila naopak dostatečnou administrativní kapacitu. Protože ta čísla, co jsem vám říkala, těch 7 miliard, se týká jednoho operačního programu. To budou samozřejmě dělat všechny ty operační programy v tom strašném sletu, který je teď následuje. To znamená, co má ruce a nohy, bude muset účtovat, aby se to opravdu pro tu Českou republiku stihlo. Takže do implementace neboli čerpání těch evropských fondů zasáhnout s nějakými personálními škrty, to opravdu odsoudíme Českou republiku k tomu, že se to v žádném případě nedočerpá.

No a jak už jsem říkala na začátku, do toho všeho my tady máme souběh programovacích období. To znamená, už v roce 2021 nám začalo programovací období do konce roku 2027. Tam snad ani nechtějte vidět ta čísla, jak se čerpá. To znamená, že zase my to hrneme před sebou. To znamená, že když se vyjednal bilion korun, a já to řeknu česky, 1000 miliard, protože samozřejmě v angličtině bilion je 1 miliarda, tak aby si to někdo nepopletl, 1000 miliard. A my čerpáme k dnešnímu dni, nebo ke konci dubna, opravdu 1,4 % . Jedna celá čtyři desetiny procenta z jednoho bilionu korun. Tak si dovedete představit - a to období končí 2027, jsme v roce 2023 - co za porci se hrne na ty jednotlivé operační programy.

Já chápu, že to je velmi těžké téma. Na druhou stranu my jsme tady volení zástupci. A jak budeme vysvětlovat těm lidem, že když jsme ze stokoruny dostali osmdesát pět od někoho, že to neumíme vyčerpat? A potom se tady pinožíme někde kolem nějakých úspor, které nedávají kolikrát ani logiku.

Co se týká té Evropy, já určitě s tím budu tady asi za vámi chodit velmi často. Měli bychom jako Sněmovna tyto údaje velmi intenzivně sledovat, abychom skutečně apelovali jako Sněmovna, jako v podstatě ten orgán, který by měl i svým způsobem dohlížet nad činností vlády, aby se trošičku i kolegové z vlády zpovídali Poslanecké sněmovně, jak to čerpání pokračuje.

No a nebyla bych to já, abych neotevřela při této příležitosti kromě tohoto ožehavého bodu, který jsem zvolila jako bod číslo jedna, abych neotevřela otázku bydlení. Já se opravdu, kolegové, omlouvám, ale my se nejsme schopni vyhrabat z jedné krize a přímo rovnýma nohama jsme hupsli do té krize s bydlením. A v podstatě občané docela právem kritizují to, že nevidí žádnou snahu. Prostě nic se neděje v oblasti bydlení, aby se jim pomohlo. A do toho všeho je fakt úsměvné, když pan ministr financí řekne, že MMR škrtne 2,8 miliardy z národních dotací. Tak já bych chtěla jenom upozornit, že rozpočet MMR bez evropských fondů je tři celé nula něco miliardy. To znamená, jako škrtáme MMR? To byl jako signál tedy, že jako zrušíme jeden reszrt? Protože pokud těch 2,8 miliardy, to jsou samozřejmě dotace na všechno, na rekonstrukce místních komunikací, veřejných budov, ale i bydlení. A to bydlení v sobě obsahuje pečovatelské domy pro bydlení, komunitní bydlení pro seniory, technickou infrastrukturu na zainvestování pozemků pro bydlení, podporu nájemního bydlení. Prostě toho bydlení, které podporuje MMR, je celá škála. A jestli pan ministr financí MMR tuto částku škrtne, no tak ať dá rovnou povel, ať jdou všichni kolegové z MMR domů, nebo aspoň implementovat ty evropské fondy. Já jenom upozorňuju, že kolegové tak rychle se nedokážou prostě přeonačit na tu implementaci evropských fondů, protože to je skutečně trošičku o něčem jiném.

Vy nám často vyčítáte, že jako opozice nejsme schopni přijít s konkrétními návrhy řešení. Tak já si vám tedy dovolím představit konkrétní návrhy řešení v oblasti bytové politiky. A byla bych velmi ráda, kdybychom se už skutečně začali bavit alespoň o některých z nich, abychom mladým lidem nebo nějakým způsobem znevýhodněným skupinám obyvatel, seniorům, konečně pomohli. My samozřejmě - není možné v tom kontextu zapomínat i na veřejně prospěšné profese, které jsou pro stát klíčové. Všichni asi vnímáme určitou potřebu lékařů, zejména v odlehlých regionech. No ale samozřejmě obce očekávají od státu určité nástroje, aby právě tím bydlením mohly i ty některé veřejně prospěšné profese přilákat. Jsou to například pracovníci integrovaného záchranného systému, učitelé, lékaři, sestřičky, ale i třeba v oblasti Prahy nebo velkých měst jsou to i určitě špičkoví státní úředníci, zejména v oblasti digitalizace a IT, které určitě bychom také velmi rádi podpořili.

No a v kontextu toho, co už tady dneska také zaznělo od mé kolegyně, nesmíme zapomínat ani na studenty. Já předpokládám, že všichni pořád čteme noviny a že prostě vnímáme to, jak se zdražuje kolejné, jak se zdražuje v podstatě bydlení studentů jako takových. My jim vlastně vyšleme signál, že pokud si budou vydělávat, tak jim sebereme ještě další výhody. Takže prostě opravdu ten útok na studenty je tedy zleva, zprava, zespoda, seshora a je mi to velmi líto.

Náš plán, vlastně ten plán na podporu bydlení se zaměřuje na zvýšení podpory družstevního bydlení jako prioritního řešení problému nedostatku bytů a vysokých cen v České republice. Chceme umožnit družstevním bytovým společnostem stavbu a správu bytů bez zbytečných regulačních a administrativních překážek.

Dále plánujeme vytvořit takzvaného státního developera - teď to není sprosté slovo, opravdu developer není sprosté slovo - který bude výhradně pracovat s pozemky a brownfieldy ve vlastnictví státu. Ve vlastnictví státu jsou totiž tisíce pozemků vhodných k výstavbě. A když už se tady bavíme jedním dechem o rušení pošt, tak by mě zajímalo, zda vůbec někdo měl ambice v těch rušených domech po poštách se třeba zabývat tím, že by tam vzniklo bydlení. Anebo to jsou prostě jenom lukrativní budovy, které tady slouží k prodeji místo toho, abychom se zabývali problémy, které trápí naše občany? Stát musí umět začít pracovat. My máme úřad státu, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který eviduje takovéto pozemky a budovy a měl by být schopen komunikovat s jednotlivými obcemi. A samozřejmě může ty pozemky i za určitých podmínek vyměnit nejenom s veřejným sektorem, tím myslím obce a kraje, ale proč ne třeba i se soukromým sektorem? Proč se nevyužije know-how developerů na pozemcích státu s cílem toho, aby se skutečně zlevnilo to bydlení pro české občany? My navrhujeme možnosti výstavby státních bytů ve spolupráci na projektech veřejně-privátního, takzvané PPP projekty v oblasti nájemního bydlení, ale také privatizaci těchto pozemků.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Paní poslankyně, já se omlouvám, já jen pro pořádek uvedu, že projednáváme vládní návrh zákona o sdružování v politických stranách a v politických...

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Ještě ne, pane předsedající. Já mám přednostní právo.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Každopádně diskuse by měla směřovat k jednomu bodu, kterým je tento pořad schůze. Uznávám, že máte přednostní právo, ale v rámci řekněme ducha jednacího řádu by bylo vhodné diskutovat k danému tématu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Tak já, jestli dovolíte, budu pokračovat. Pro podpory výstavby státních bytů s následnou možností odkupu pro nájemníky navrhujeme poskytnutí výhodné půjčky s minimálními úroky. Tím bychom podpořili rodiny a umožnili jim snížit výši splátek.

Dalším krokem je podpora právě projektů v oblasti nájemního bydlení, tedy situace, kdy se spojíme s developery a využijeme pozemky a brownfieldy ve vlastnictví státu pro výstavbu nájemního bydlení. Zapojme Státní fond podpory investic, místní samosprávy a podnikatelské subjekty. Forma partnerství veřejného a soukromého sektoru v segmentu dostupného bydlení je v zahraničí velmi osvědčeným řešením. S úspěchem ji již roky využívají například v Irsku nebo ve Velké Británii. To je právě to řešení, které stimuluje nabídku. Stát přece nepotřebuje vytvářet zisk, má potřebné pozemky, má soukromý sektor a ten soukromý sektor má zase potřebné know-how. A právě na základě nějakých vzorových projektů partnerství soukromého a veřejného sektoru chceme, aby se vytvořila určitá metodická doporučení včetně vzorových smluv a vzorových podkladů, které by mohly sloužit obcím. To přece jenom stát nemá takovéto vhodné pozemky, takovéto pozemky mají k dispozici i obce.

Naším cílem je mimo jiné i ukázat, že je možné tímto stylem nebo tímto způsobem podporovat výstavbu a iniciovat zapojení finančních zdrojů samospráv, protože obce a kraje mají na svých účtech 400 miliard korun, a přece všichni jsme si vědomi, že při dvouciferné inflaci neustále tyto zdroje ztrácejí na své hodnotě, takže by bylo samozřejmě pro obce daleko efektivnější tyto peníze investovat.

Dalším z opatření je zavedení takzvaných vícegeneračních hypoték. Pokud prodloužíme dobu splatnosti - a já doufám, že si všichni uvědomujeme, že ty hypotéky, samozřejmě spoustě mladých rodin letošní rok, příští rok končí ty fixace, jim se prostě zvednou náklady na bydlení násobně. To prostě nejsou drobné, to jsou skutečně velké peníze. A chybí mi tady ta iniciativa ze strany státu, který by domluvil s bankami, že bude určitým způsobem stát garantovat to navýšení splatnosti hypoték až na 40 let. Proto tomu říkám vícegenerační hypotéky, protože v ten moment se vám samozřejmě to bydlení zlevní. Už jsem tady ten příklad dávala: pokud máme byt v Praze 2+kk, tak splátka by se v podstatě snížila z nějakých 15-16 tisíc korun na 8-9 tisíc korun. To je samozřejmě docela velká porce na to, co samozřejmě lidé musí dneska s náklady na bydlení realizovat.

Naše ambice je jednoznačná: my se snažíme zvýšit dostupnost bydlení pro všechny, nejenom pro mladé lidi, ale i pro samoživitele, seniory. Ale tady v té oblasti skutečně musí stát najít způsob ve spolupráci s obcemi, s kraji, jak to bydlení zlevnit. A pokud to bude družstevní bydlení, například že tam v tom družstvu bude obec, která vloží do toho společného podniku pozemek, no tak prostě to bydlení těm lidem ve finále snížíte. A jde o to, jestli si to obec potom nechá do nájemního bydlení do budoucna, anebo skutečně po určité době v rámci družstevního bydlení umožní ten odkup, kde by si samozřejmě zhodnotila i ten svůj pozemek.

Co se týká seniorského bydlení, tak tady už ta situace je opravdu úplně na hranici možného, protože senioři v podstatě hledají jakékoliv alternativy. A znovu říkám, my si musíme uvědomit, že tím, že uvalíte daň z nemovitosti v podstatě na vlastnické bydlení, tak vy jste opomněli to, že prostě všechny postkomunistické země, všechny, mají s tímto obrovské problémy, protože ten podíl mezi vlastnickým bydlením a nájemním bydlením je 80 : 20. To znamená, že když zvýšíte daň z nemovitosti, tak se dotknete velké části populace, české populace, protože u nás to bylo vždycky tak, že se ženeme - doslova to tak musím říct - za tím vlastnickým bydlením, a teď za to ti lidé budou ve své podstatě biti. Spousta seniorů, a dřív se to tak dělalo, prostě není možné to nikomu vyčítat, tak se stavěly vícegenerační domy. Všichni na venkově jsme si toho vědomi. Prostě sama babička, někdy ještě samozřejmě se svým partnerem, žijí v obrovských domech, které jsou strašně energeticky náročné. Prostě tehdy se neřešila energetická úspora a tak dále. Oni nemají na to, dofinancovat zelenou úsporou, zateplovat a tak dále. Ti senioři jsou rádi, že přežívají z měsíce na měsíc. A proto já říkám, pojďme pomoci těmto lidem rozdělit ty vícegenerační domy na samostatné bytové jednotky. To nejsou žádné miliony, které jsou na toto potřeba. Tam skutečně jde o to, aby vlastně ty dvě rodiny každá měla svůj vchod a každá měla své sociální zařízení. To znamená, my bychom vlastně tady lidem mohli pomoci za v podstatě relativně málo peněz k tomu, aby se rozšířila nabídka bydlení právě na venkově.

My také podporujeme výstavbu studentských kolejí. Na to je potřeba se zaměřit. My na jedné straně říkáme hurá, všichni do nájemního bydlení, když na to nemáte, prodejte, běžte do nájmu. Do jakého nájmu, prosím vás, mají ti lidé jít? Vždyť žádné nájemní bydlení není. A když se podíváte na velká studentská města typu Praha, Brno, Olomouc, Plzeň, tak ti lidé, ti studenti, protože už neutáhnou ani tu kolej, tak se samozřejmě poohlížejí po trhu s nájemním bydlením, protože tam se prostě sesáčkují po třech, po čtyřech, aby to utáhli. Takže my bychom naopak měli jít naproti tomu, že se budeme snažit například zateplovat studentské koleje, snižovat jim ty náklady s kolejným jako takovým. Všichni víme, že dneska na těch kolejích se zvyšují nájmy 15, 20, 30 % a že studenti v podstatě na ubytovně, na kolejích platí už někde kolem 7 000 za osobu. A je to velmi, velmi náročné.

Je také potřeba v kontextu tohoto diskutovat o možnosti navýšení investic právě do dopravní infrastruktury tak, abychom mezi sebou ty poptávané lokality propojili. A abych nebyla jenom kritická, tak já naopak oceňuji, že se DPH na stavební práce dostala v souvislosti s bydlením na 12 %. Dokázala bych si představit i 10 %, aby se skutečně mobilizoval ten stavební boom, včetně zkrácení doby odpisů, aby se začalo více stavět. Ten první krok jsme k tomu udělali. Já doufám, že skutečně nový stavební zákon povede k rychlejšímu povolování, byť si přece musíme být všichni vědomi, že jsme ale prodloužili dobu účinnosti nového stavebního zákona až na červenec 2024. To znamená, než se to všechno zformuje a začne, tak v podstatě reálně začne platit až od roku 2025.

Zároveň je velmi důležité, když už se bavíme o bydlení jako takovém, bojovat proti spekulacím s byty na digitálních platformách typu Airbnb. My tady vlastně ve Sněmovně už máme změnu živnostenského zákona. Je potřeba skutečně tyto věci projednávat a umožnit obcím, aby měly právo toto regulovat na svém území, protože všechny obce, zejména v těch velkých lukrativních městech, která jsou i zajímavá z pohledu cestovního ruchu, se samozřejmě s tímto velmi potýkají.

Když se bavíme o tom, že Česká národní banka - skutečně zase se o trošičku zvedly úrokové sazby, byť se samozřejmě snaží Česká národní banka třeba upravit trošičku podmínky pro čerpání hypoték, aby mladí lidé nemuseli skládat 20 %, protože dneska byt v Praze pod 8 milionů v podstatě vůbec nejste schopni sehnat a mladí lidé zase nemají ten milion - takže se snaží toto upravit. Na druhou stranu může tady pomoci i stát. Ministerstvo pro místní rozvoj má v šuplíku dotační program na podporu úroků. Nepotřebujeme dělat velké peníze, podporovat třeba i investice, ale můžeme třeba podpořit úroky nad 5 %, které by samozřejmě mohly v těchto věcech významně pomoci.

Dostávám se k politice bydlení a v kontextu samozřejmě i těch daňových změn, které tady jsou. Už jsem hovořila o tom, že daň z nemovitosti významně zasáhne do toho segmentu, ale nejenom vlastnického bydlení. Každý vlastník, který zaplatí tuto navýšenou daň z nemovitosti - a skutečně se tady bavíme třeba o pražském bytě třeba až o výši 7 000 ročně -, no tak tuto cenu promítne do toho nájmu. Takže to je přece logické, že i v tom nájemním bydlení se vám potom o tyto peníze zvedne nájemné jako takové.

Nebudu tady už zabřehávat (?) do stavebního spoření, protože to skutečně bychom tady mohli debatovat celou dobu. Já si naopak myslím, že stavební spoření by mělo být určitým motivátorem pro to, aby si lidé spořili, už třeba i babičky, dědečkové, když se jim narodí vnučky, vnuci, tak aby jim spořili na budoucí bydlení nebo na to, aby umožnila třeba i produktivní část obyvatel naopak svým rodičům si zateplit ty svoje domy, aby uspořili náklady. Takže zkusme se spíše zabývat změnou parametrů než nějakým radikálním škrtem.

O studentech už jsem tady hovořila, ale dovolte mi ještě otevřít jedno téma, které si myslím, že je z pohledu České republiky velmi žádoucí, a poslední dobou je to taková Popelka, v podstatě se o tom vůbec nemluví. Je to problematika cestovního ruchu. Já se budu pořád držet ale samozřejmě toho ubytování, protože pokud my zdražíme ubytovací služby z 10 na 21 %, no tak to opět bude mít samozřejmě dopad do těch reálných rodin. Tady nemluvím jenom o zahraniční turistice, ale i o naší domácí turistice. Prostě náklady, které ta rodina - a velmi dobře to tady specifikovala kolegyně Alena Schillerová, jaké dopady to všechno bude mít do té domácnosti, a to tam ještě neměla ty věci, že prostě každý pracující má nárok na odpočinek a že by třeba rád navštívil některé krásné kouty České republiky, ale bohužel právě i tady se obrovským způsobem zdraží ubytovací služby z 10 na 21 %. To nejsou žádné drobné, to už jsou peníze, které skutečně všichni pocítí ve svých peněženkách. My naopak bychom se měli snažit, protože cestovní ruch vždycky dosahoval necelá 3 % HDP, ale my jsme na něj tak trošku v kontextu všeho toho dění pozapomněli, my naopak bychom se měli snažit lákat zahraniční turisty k návštěvě České republiky. Ale já žádné kampaně na podporu cestovního ruchu nikde nevidím. Je potřeba si také uvědomit, že svým způsobem určitá bonitní klientela, zejména z Ruska, nebude nadále jezdit a že je potřeba tento trh nahrazovat jinými turisty. Ale musíme samozřejmě například umožnit propagaci cestovního ruchu v zahraničí, pokud se otevírají nové linky a podobně.

Vážené kolegyně, kolegové, já jsem se skutečně snažila zmínit ta bolavá místa. A jenom pro uklidnění pana místopředsedy, já jsem se snažila tady na začátku právě vyzdvihnout to, že místo toho, abychom tady řešili věci, které jsou palčivé, problematické - a skutečně znovu tady apeluji na to čerpání evropských fondů v kontextu úplně ne dobré fyzičky státního rozpočtu, tak abychom si tyto věci říkali. Bod, který máme dnes na programu, můžeme projednávat v rámci řádné schůze, ten bod už je k projednání, projednáván byl, ale my si tady svoláváme mimořádné schůze k věcem, které můžeme projednávat i jindy, a ty nejpalčivější věci, kdy se tady ohrožují desítky miliard korun z evropských fondů, tak absolutně neřešíme. Pojďme se prosím zamyslet, zkusme si nehrát na opozici a koalici a zkusme začít pracovat pro blaho českých občanů a pro to, aby státní rozpočet byl zase v dobré kondici. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji pěkné dopoledne. Přečtu omluvy, které dorazily. Dnes od 12 hodin ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec Jan Lacina, dále na celý jednací den z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Hubert Lang.

Jako další s přednostním právem je přihlášen pan předseda Jan Jakob. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, teď tady projednáváme pořad mimořádné schůze, která má jediný bod, a to je zákon o sdružování v politických stranách. A místo toho jsme tady díky mým třem předřečníkům sledovali, troufnu si říct, nepříliš zdařilou prezentaci hnutí ANO, která mimochodem trvala déle než ona zmiňovaná vládní tiskovka k ozdravnému balíčku, nepočítám do toho dotazy novinářů. Mě tento způsob jednání fascinuje. Kromě toho, že jde o zjevné obstrukce s vedlejším produktem, tak nám tady hnutí ANO tvrdí, že ví, jak na to. Ano, my jsme viděli v minulosti, že víte, jak na to. Vaše politika rozpočtové zkázy, tu tady musíme řešit za vás. Za vás, když zrovna kolegyně Schillerová byla ministryní financí, tak tady byly absolutně rekordní schodky státního rozpočtu. Ano, uznávám, byl tady covid, ale i NKÚ říká, že náklady s covidem byly pouhým zlomkem toho rozpočtového schodku.

Já musím reagovat na některé věci, které tady zazněly. Třeba na to, že naše vláda v roce 2022 zadlužila nejvíc tuto zemi. No ale jaký to byl rozpočet na rok 2022? To byl váš rozpočet. My jsme v něm jenom našli 70 miliard úspor. (Smích poslanců ANO.) Takže vy si stěžujete na svůj rozpočet, který jste tady předtím předkládali. Kdybychom ty úspory nenašli, tak by to zadlužování bylo ještě větší. Padaly tady příklady s průměrnou rodinou. Já už v úterý, když to obdobně počítaly odbory, uznávám, jejich propočty byly ještě méně fundované, tak jsem jim to přepočítal, a ty dopady opravdu vycházejí jinak. Když tady kolegyně Schillerová říkala, jsem to nestihl značit, ale když mi to dodá, rád to přepočítám i jí.

Dál tady bylo uváděno, že ekonomika je v recesi. Prosím kolegyni Schillerovou, prostřednictvím pana předsedajícího, aby si ověřila fakta. Je nám obecně tady vyčítán přístup k inflaci. Ale kde bylo podhoubí inflace? To byla právě ta vaše politika rozpočtové zkázy, kterou jste tady prováděli. Tam je to podhoubí současné inflace. (Hluk v sále.) V úterý jste nám vyčítali a pak jste si různě na sítě dávali, jak chceme zdražovat naftu. Nikoliv, my jenom chceme to dočasné opatření v době, kdy nafta je za dlouhá léta nejlevnější, kdy byla, tak to dočasné opatření zrušit, protože opravdu postrádá smysl. A chápu, že jsou pumpy ve vlastnictví vašeho pana předsedy, kde ta nafta je suverénně, suverénně nejdražší.

Slyšeli jsme dlouhou přednášku kolegyně Dostálové (Hluk v sále se stupňuje.) o bydlení, o cestovním ruchu, jak jsou tyto oblasti ve velmi špatném stavu. Já to nebudu komentovat víc, než že rezort MMR, pod který tyto agendy spadají, hnutí ANO mělo v gesci osm let. Tak to svědčí o tom, v jakém stavu jsme ten rezort převzali.

Snad poslední věc, která mě mimořádně zaujala, tak to byly ty plány hnutí ANO, nebo kolegyně Schillerové s tím, jakou má jasnou představu, jak v této situaci dál postupovat, jak povzbudit naši ekonomiku. Já když jsem to slyšel, tak jsem měl pocit, že kolegyně Schillerová vymyslela jakési ekonomické perpetuum mobile. (Poslankyně Schillerová z místa: To vymyslel pan ministr.) Ne, vy, paní kolegyně Schillerová, prostřednictvím pana předsedajícího. Výdaje nám můžou bobtnat, všeho vám dáme víc, výdaje porostou nekontrolovatelným tempem, daně se rozhodně zvyšovat nebudou, budou se snižovat, ale výnos z nich bude výrazně vyšší.

Ano, trochu mě vyděsilo, když jste tady zmínila ty věci, které se vám opravdu nepodařily, a trochu mě děsí - a doufám, že se k tomu už nikdy v této zemi vracet nebudeme - systém jako EET, jako zaklekávání při kontrolním hlášení a podobně. To doufám, že ne. Ale znělo to jako ekonomické perpetuum mobile. Ono by to bylo asi na Nobelovu cenu za ekonomii, až na to, že každý student prvního ročníku ekonomie ví, že to takto fungovat nemůže.

Já prosím, přestaňme tady s propagací jednoho hnutí, vašich myšlenek, mohli bychom tady hodnotit vaše působení v minulosti. Vraťme se k programu této schůze, tedy k zákonu o sdružování v politických stranách, k projednávání a hlasování pozměňovacích návrhů, které se - ano - dotýkají i střetu zájmů tedy vašeho pana předsedy, a proto tady takto tímto způsobem obstruujete. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S přednostním právem paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. No, pane předsedo Jakobe, prostřednictvím pana místopředsedy, doporučuji vám stenozáznam mého projevu, opakování matka moudrosti, tam si to nastudujte pořádně, nebo stenozáznam mého úterního projevu, nebo si pusťte tiskovou konferenci naší stínové vlády, nebo se podívejte do médií, tam to máte podrobně.

Takže já tady teď s vámi prostřednictvím pana místopředsedy nepovedu polemiku, protože evidentně jste ty věci, asi příliš byly řečeny na vás rychle. Takže to tady nebudeme teď rozebírat. Já jenom připomenu, že zadlužení máte 629 miliard nominálně a na příjmech versus 23, 21 (2023 versus 2021?) o 534 miliard navíc. To jenom, to jsou dvě čísla, která jste tam říkal velmi nepřesně. A jinak skutečně polemiku teď s vámi prostřednictvím pana místopředsedy nepovedu.

Evidentně sledujete naše sociální sítě, když jste použil moje teď aktuální video Perpetuum mobile, děkuji, toho si nesmírně vážím, že je sledujete. Jsou velmi edukativní, takže určitě prospějí tomu, určitému světonázoru vašemu. A ano, perpetuum mobile vymyslel váš ministr financí, když tady řekl, že pohonné hmoty jsou příliš levné, proto je musíme více zdanit. To jsem jenom citovala vlastně jeho vyjádření v době, kdy se tady projednávalo zvýšení spotřební daně na naftu tento týden.

A co jste tento týden projednávali? Zvýšení spotřebních daní na naftu, zákon o státním podniku, kde jsme ani neměli pana ministra vnitra, proto jsme těžko mohli souhlasit se schválením v devadesátce, zákon o České televizi, který je pro vás už dlouhodobě absolutní prioritou, a dnes zákon, který si prosadila Pirátská - nebo respektive ten zákon je neškodný, pane ministře vnitra, hnutí ANO s ním nemá problém. My máme problém s protiústavním přílepkem, který je výsledkem stranické nenávisti Pirátské strany vůči našemu předsedovi. S tím máme problém. A vůči tomu budeme bojovat, byť bychom měli skončit u Ústavního soudu.

To jsou vaše priority! (Zvýšeným hlasem.) To jsou vaše priority v době, kdy máme třetí nejvyšší inflací ze zemí Evropské unie, v době, kdy nám roste zadlužení, v době, kdy nejste schopni vysvětlit svůj konsolidační, respektive daňový balíček, v době, kdy nám tady rostou extrémně potraviny a tak dále, můžu pokračovat, tak vy máte jako prioritu zákon - nebo respektive přílepek který je namířen proti předsedovi hnutí ANO. Protože vás nic jiného nedrží. Vás nedrží nic jiného, vaši pětikoalici, než ten antibabiš. Proto musíte ustupovat vy, všechny strany, tady tomuto nenávistnému projevu Pirátské strany, proto, abyste udrželi svoji velmi vratkou pětikoalici.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Ptám se pro pořádek, zda někdo další se hlásí s přednostním právem? Jestliže se nikdo nehlásí, v tom případě budeme hlasovat o celém návrhu pořadu 66. schůze Poslanecké sněmovny, jak byl písemně předložen. (Ťukání karet do lavic.) Slyším a eviduji žádost o odhlášení. Já tak učiním, všechny vás odhlásím. Požádám vás, abyste se přihlásili svými kartami. Já počkám, až se počet přítomných v sále ustálí.

 

Ještě připomínám, budeme hlasovat o celém návrhu pořadu 66. schůze tak, jak byl písemně předložen.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh tohoto pořadu schůze? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 2, přihlášeno je 128 poslankyň a poslanců, pro 72, proti 49. Konstatuji, že pořad schůze byl schválen.

 

A nyní přistoupíme k jedinému bodu pořadu a tím je

 

Následující zahájení jednacího dne schůze

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:58.