Čtvrtek 29. června 2023, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Olga Richterová)

120.
Ústní interpelace

Dnes bylo za účasti ověřovatele vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Petra Fialu či na vládu České republiky a poté na ostatní členy vlády. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány na lavice.

Upozorňuji interpelující poslance i interpelované členy vlády, že ihned po ukončení interpelací na omluveného předsedu vlády budou následovat interpelace na členy vlády.

Ještě načtu omluvy, které v mezičase došly. Omlouvá se pan poslanec David Pražák od 14 hodin z pracovních důvodů a dále pan ministr Vlastimil Válek od 14.30 hodin z pracovních důvodů. Nyní dám slovo paní poslankyni Marii Pošarové, která byla vylosována na prvním místě, aby přednesla ústní interpelaci na omluveného předsedu vlády. Prosím.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený nepřítomný pane premiére, já bych se vás chtěla zeptat ohledně kapacity internátů. Bohužel studenti, kteří se hlásili na vysoké či střední školy, se nedostali z kapacitních důvodů na internáty. Bohužel co jsem zjišťovala, internáty jsou obsazeny ukrajinskými migranty, uprchlíky. Já bych se chtěla zeptat, když od 1. července dostávají příspěvky přímo oni, jestli by šlo udělat, aby si oni našli své privátní byty a neblokovali místa našim studentům či zahraničním studentům, a co pro to uděláte. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Pan předseda vlády je omluven, odpoví v souladu s jednacím řádem do třiceti dnů písemně. S další interpelací byl vylosován pan poslanec Ladislav Okleštěk. Poté se připraví pan poslanec Radek Koten. Prosím.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane premiére, bohužel nepřítomný - milý Petře, přeji vám k vašemu svátku všechno nejlepší, také všem Petrům, kteří jsou přítomni v Poslanecké sněmovně, ale třeba i u televizních obrazovek. Chtěl jsem interpelovat ve věci DPH u palivového dříví, ale protože jako premiér plníte velice důležité povinnosti, já si tento bod nechám, až budete přítomen, abychom mohli podiskutovat, jakým způsobem budeme nadále žebračit lidi z venkova, lidi, kteří mají s energetickou krizí největší problém. Zkusím toto téma zatím předjednat s vaším kolegou Stanjurou, na kterého mám připravenou interpelaci právě v následujícím čase.

Děkuji vám za to, že mi určitě zareagujete a že příště se uvidíme. Pěkný den všem.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Opět jen zkonstatuji, že předseda vlády je omluven. Odpověď přijde písemně do 30 dnů.

Nyní prosím pan poslanec Radek Koten, připraví se pan poslanec Marek Novák. Ujměte se slova.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane premiére, vzhledem k tomu, že jste někde na zahraniční cestě, doufám, že využijete tuto zahraniční cestu k tomu, abyste jakýmsi způsobem mohl napravit to, co podepsal pan Rakušan jako ministr vnitra. Jedná se tedy o ten novelizovaný takzvaný migrační pakt a o povinnou solidaritu. Podle OSN je připraveno zhruba 5 miliard Afričanů k tomu, aby vyrazili směrem na Evropu, takže doufám, že chápete, že v tomto počtu není možné do Evropy, která není nafukovací, tento počet, který sem budou statečně dovážet neziskové organizace, které platí Evropská unie, takže nejsme schopni absorbovat.

Právě proto doufám, že jako premiér této republiky budete schopen souhlas ministra Rakušana převést na nesouhlas, protože je zcela evidentní, že státy Evropské unie takový příval nelegálních migrantů ze třetího světa nemůžou zvládnout.

Děkuji za odpověď a doufám, že se vám to podaří, nebo že budete mít vůli, aby se to podařilo.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také vám děkuji za dodržení času. Konstatuji, že odpověď od omluveného předsedy vlády přijde písemně v souladu s jednacím řádem.

Nyní vystoupí pan poslanec Marek Novák, připraví se paní poslankyně Lenka Knechtová. Prosím.

 

Poslanec Marek Novák: Pane premiére, vláda vaší pětikoalice v tomto období bojuje se schodkem veřejných financí, nedaří se vám naplnit parametry vámi sestaveného státního rozpočtu. Připravovaný úsporný balíček míří pouze na občany tohoto státu, a ne na vámi řízené instituce. Nově nastavené zdroje, jako je windfall tax, nejsou naplněny, a tak sbíráte maximum dividend ze státních organizací ne na další rozvoj a investice, ale na provoz.

V této souvislosti se jeví jako nepochopitelný fakt, že vaše vládní většina v Poslanecké sněmovně brání projednání novely zákona o platebním styku v oblasti práva na bankovní účet pro podnikatele. Ten by prostřednictvím podnikajících firem mohl přinést naprosto reálné příjmy do systému sociálního zabezpečení a odvodu daní, zejména v oblasti takzvaných FinTech společností. Tyto podnikají v oblasti, kde budou zatíženy tvrdým a důsledným dozorem České národní banky a také následnou certifikací. Nečinnost vaší vlády a bránění ve svobodném podnikání odvede tyto subjekty a jejich daňové příjmy jinam. Na tomto stanovisku není shoda pouze mezi zainteresovanými subjekty, ale právě také tady v Poslanecké sněmovně na úrovni podvýboru pro ICT, telekomunikace a digitální ekonomiku, a to napříč politickým spektrem.

Pane premiére, jaké kroky podniknete k tomu, aby se tato vláda chovala jako řádný hospodář, rozvíjela technologie a postupy v oblasti finančních technologií 21. století? A v jakém časovém rámci, tedy kdy, takové kroky konečně podniknete? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. Opět konstatuji, že omluvený předseda vlády odpoví v souladu s jednacím řádem písemně do 30 dnů. Nyní vystoupí paní poslankyně Lenka Knechtová, poté paní poslankyně Monika Oborná. Ujměte se slova, prosím.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane premiére, kolegyně, kolegové, vláda si půjčuje 140 miliard, přitom říká, že je potřeba šetřit. Šetření ve veřejné správě je vyžadováno i u úřadů a institucí, které není reálné digitalizovat, jejich rozpočty jsou v řádu milionů korun a počet zaměstnanců je malý. Pokud vykazují neobsazená místa, je to také proto, že na tyto pozice mohou přijímat pouze odborníky, kteří mají vysoce specializované předpoklady, například právníky, specialisty z oblasti IT, a těch je na trhu práce nedostatek. Zkrátka balancujeme na hraně a situace je v návaznosti na rozpočet 2024 neudržitelná.

Tímto jsme se zabývali i na rozpočtovém výboru Poslanecké sněmovny, ale bohužel, pan ministr financí na výbor nechodí. Z toho důvodu si dovoluji s tímto problémem seznámit i vás a požádat vás, abyste věnoval financování malých kapitol státního rozpočtu více pozornosti a seznámil se s touto problematikou. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já vám děkuji za dodržení času. Odpověď přijde v souladu s jednacím řádem písemně. Nyní vystoupí paní poslankyně Monika Oborná. Prosím.

 

Poslankyně Monika Oborná: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, vážený, bohužel nepřítomný pane premiére, mě velmi mrzí, že ani dnes se nedočkám odpovědi, protože jsem se snažila tento bod zařadit na program jednání Poslanecké sněmovny, ale to se nepovedlo. Dnes se odpovědi také nedočkám, tak snad přijde alespoň písemně.

Pane premiére, tendr na Dukovany běží a vaše vláda mlčí. A mlčí k účasti českých firem na výstavbě nových jaderných zdrojů. Pár čísel, která považuji za důležitá: náklady na výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech se v současné době odhadují na 160 miliard korun. Podle studie víme, že české firmy se mohou zapojit až z 65 %. Český hrubý domácí produkt by mohl se zvýšit až o 234 miliard korun a příjmy do veřejných rozpočtů až o 96 miliard. Na daních z příjmu by stát vybral dalších 1,66 miliardy korun ročně a na sociálním a zdravotním pojištění až 6,18 miliardy korun za rok. Já si myslím, že tato čísla opravdu nejsou zanedbatelná, a proto považuji za velmi žádoucí a klíčové, aby se český průmysl do výstavby jaderných bloků zapojil v maximálně možné míře. Na straně státu, respektive MPO, však žádnou aktivitu v tomto směru nevidím. ČEZ ani vláda směrem k potenciálním dodavatelům nedala žádný požadavek na procentní zapojení českých firem. Já jsem se zúčastnila semináře hospodářského výboru, kde byly zastoupeny české firmy v rámci českého průmyslu, které se shodly na tom, že potenciální dodavatelé s nimi téměř nekomunikují, pokud ano, tak pouze velmi formálně nebo je spíše taková marketingová komunikace. (Předsedající: Čas.) Považuji to za velkou škodu.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a současně konstatuji, že odpověď přijde v souladu s jednacím řádem písemně. (Výkřiky z pléna poukazující na to, že ve vládních lavicích není ani jeden ministr.)

Nyní vystoupí pan poslanec Radek Vondráček a připraví se pan poslanec Josef Kott. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Radek Vondráček: Paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Využiji část své interpelace na to, abych poukázal na to, že tu není ani jeden ministr. Ani jeden! Je to zvláštní místo jednacího řádu, protože kdyby to tak dělali furt a všichni, tak v uvozovkách vypnou interpelace, interpelace, které jsou upraveny v Ústavě České republiky. Je to základní nástroj, jak můžou opoziční poslanci oslovit a vyžadovat odpověď od členů vlády, to znamená, nelze tady aplikovat to usnesení, že se musí přerušit jednání Sněmovny, ale myslím si, že to je opravdu raritní a že to snad opravdu může být součást interpelace, kterou teď přednáším na pana premiéra. Pane předsedo vlády, už konečně zajistěte, aby tady chodili ministři na interpelace, a prosím, v rámci této interpelace mi odpovězte, co pro to uděláte, co jste pro to udělal a jak zařídíte, aby sem chodili ministři na věc, která je upravena v Ústavě České republiky a v jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

A v tom úplně zbylém krátkém čase mám už tedy jenom prostor pronést kousek své interpelace, která měla být na téma zneužívání politického vlivu při rozdělování dotačních prostředků a prostředků z veřejných zdrojů pro neziskové organizace. Zajímá mě zejména dotace 563 milionů pro neziskovou organizaci, zkráceně se to myslím označuje SYRI, která vyprodukovala například v letošním roce z rozpočtu, který se předpokládá 160 milionů, snad jeden článek a jeden nějaký seminář, v loňském roce měli 75 milionů rozpočet a vyprodukovali snad jenom 20 článků. (Předsedající: Čas.) Bohužel jsem neměl možnost přednést celou interpelaci. Udělal jsem to, co jsem mohl.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Na to, co bylo předneseno, bude odpovězeno písemně v souladu s jednacím řádem. Já i vyřídím ten apel dál.

Nyní pan poslanec Josef Kott, připraví se paní poslankyně Lucie Šafránková. Prosím.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére, vaše vláda má v programovém prohlášení podporu digitalizace v České republice jako takové a pan náměstek ministra zemědělství mluví o tom, že je to jedna z významných priorit pro nadcházející období i nového pana ministra. Jde o digitalizaci, chytré zemědělství, precizní zemědělství, Zemědělství 4.0 a v návaznosti poté na směrnici o udržitelnosti. Vzhledem k tomu, že nejenom v zemědělství chybí, ale lze předpokládat, že i v dalším období bude ubývat pracovní síla, je digitalizace dle mého názoru skutečně velice důležitá.

Domnívám se, že tato záležitost přesahuje kompetence Ministerstva zemědělství, a protože je to provázáno na Ministerstvo financí a Ministerstvo průmyslu a obchodu, proto se s touto otázkou obracím na vás, pane premiére. První otázka zní: Vy jste, pane premiére, připraven koordinovat čerpání zdrojů z Evropské unie pro výše uvedená ministerstva? A druhá otázka: Jste připraven podpořit navýšení rozpočtu Ministerstva zemědělství z národních zdrojů, a to vzhledem k tomu, že rozpočet Ministerstva zemědělství je v letošním roce významně, ale významně podfinancován, a dle dostupných informací ani příští rok nepočítá pan ministr financí Stanjura s významnou změnou? Děkuji za vaše odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji vám za dodržení času, a než přijde další vystupující, načtu omluvy. V mezičase se omlouvají pan poslanec Oldřich Černý od 14.30 do 18 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Vít Kaňkovský od 14.30 hodin z pracovních důvodů, Jana Krutáková od 15 do 18 hodin z pracovních důvodů a Miroslav Zborovský od 14.30 do 18 hodin z pracovních důvodů.

A nyní prosím, paní poslankyně, ujměte se slova.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo. Vážený nepřítomný pane premiére, vaše vláda se v poslední době opravdu nepěkně vybarvila. V programovém prohlášení i jinde neustále hovoříte o tom, že budete dělat prorodinnou politiku, ale opak je pravdou. Ve vašem konsolidačním balíčku chcete rodinám s nejmenšími děti odebrat daňovou slevu na náklady na pobyt dítěte ve školce, tedy takzvané školkovné, a omezit slevu na manželku či manžela pečující o děti v domácnosti. Rodiny s dětmi do tří let věku to připraví ročně nyní minimálně o 17 300 korun, rodiny s dítětem nebo dětmi ve věku čtyř až sedmi let dokonce o 42 000 korun ročně a to je zásadní zásah do příjmů těchto rodin. Proč jdete touto cestou, když navíc dle posledních dat rapidně klesá porodnost, což je jednoznačně negativní trend?

Pane premiére, rok a půl jste nebyli schopni předložit návrh na zvýšení rodičovského příspěvku a včera jste jej představili, ale pouze ve velmi nízké částce, naprosto neodpovídající růstu míry inflace od jeho posledního zvýšení na počátku roku 2020, a navíc jen pro nově narozené děti od roku 2024. To je podle vás spravedlnost a prorodinná politika v podání vaší vlády? Jaký je váš osobní postoj k tomuto tématu? Proč pracujícím rodinám s malými dětmi takhle berete?

A co lidé se zdravotním postižením? Proč jim pořád odmítáte pomoci, například mým návrhem na zvýšení příspěvku na péči, který se nezvyšoval už sedm let a je mimořádně nízký?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní vystoupí paní poslankyně Karla Maříková, připraví se Tomáš Kohoutek. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane nepřítomný premiére, vy jste se ve svém programovém prohlášení zavázali, že budete chránit životní prostředí, přírodní zdroje, krajinu, přírodu, biodiverzitu a klima a budou to klíčové priority vlády, která je bude prosazovat v úzké spolupráci mezi ministerstvy životního prostředí, zemědělství, průmyslu a obchodu, dopravy a místního rozvoje a po konzultaci se sociálními partnery. Státní podnik Lesy České republiky pokácel stromy z dob Marie Terezie bez povolení a proti vůli vědců i místních. K vykácení několika hektarů lesa došlo v evropsky významné lokalitě východní Krušnohoří. Mluvčí Lesů České republiky v médiích potvrdila, že v oblasti Litvínova a Telnice skutečně došlo k nelegální těžbě dřeva. Šlo přitom o mimořádně zachovalé, přes dvě stě let staré buky, které tvořily původní druhovou skladbu lesa. Těžba zasáhla nejen unikátní starý les, ale také místní biotop zvláště chráněných živočichů. Lesy České republiky si sice v prosinci 2020 zažádaly o možnosti kácení, ale nečekaly ani na povolení od úřadů. Mě by zajímalo, kdo ponese ve státním podniku Lesy České republiky za toto jednání odpovědnost a jak je možné, že státní podnik nedodržuje zákony? A pane premiére, připraví vaše vláda opatření, která zamezí ničení lesů? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji za dodržení času. Opět odpověď přijde v souladu s jednacím řádem písemně. A nyní vystoupí pan poslanec Tomáš Kohoutek, poté Martin Kukla. Prosím.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Děkuji. Vážený pane premiére, jsem z nádherného města na Labi, města Děčín, které je nejseverněji položené okresní město v České republice. V celé své historii bylo spjato s řekou Labe. Splavnost řeky Labe a tím i její využitelnost k přepravě se zvyšujícím se suchem a dalšími klimatickými změnami rapidně klesá, kdy v posledních letech je Labe v úseku od střekovských zdymadel ke státní hranici splavné maximálně tři až čtyři měsíce v roce. Řešení k celoroční splavnosti se jmenuje plavební stupeň Děčín. Tento plavební stupeň Děčín nemá být postavený a lokalizovaný přímo v Děčíně, ale až několik kilometrů pod Děčínem v oblasti Dolního Žlebu.

Proč mi záleží na rozvoji lodní dopravy na Labi? Odpověď je jednoduchá. Tím, že řeka Labe je díky neexistenci plavebního stupně od střekovských zdymadel v průměru splavná tři, maximálně čtyři měsíce v roce, blíží se zcela jistě zánik českého lodního průmyslu, na který jsou navázány na Děčínsku stovky, možná až tisíce pracovních míst. Rozvoj lodní dopravy díky plavebnímu stupni Děčín by nejen pro Děčínsko přivedl nová pracovní místa, a to nejen v oblasti rejdařství, ale i v oblasti turistického ruchu v samotném městě, kdy při zvýšení hladiny řeky a její celoroční udržitelnosti by mohl být v městě Děčín vybudován nádherný přístav s marínou pro osobní lodě. Zároveň by významně podpořil místního výrobce velkoobjemových tlakových nádob, které již dnes dodává do celého světa. Bohužel však není výjimkou, že tyto velkoobjemové tlakové nádoby čekají na dodávku svým zákazníkům - často i půl roku - na zvýšení hladiny řeky, neboť neexistuje jiný způsob dopravy než lodní cestou. Zajímá mě tedy, zda vy osobně jako premiér vlády České republiky, ale i celá vláda podporujete výstavbu plavebního stupně Děčín a jaké kroky jste za téměř jeden a půl roku vašeho mandátu podnikl k jeho úspěšné realizaci. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. Opět konstatuji, že odpověď bude zaslána písemně v souladu s jednacím řádem do 30 dnů.

Nyní vystoupí pan poslanec Martin Kukla, a poněvadž byla stažena následující vylosovaná interpelace, bude mít i tu interpelaci následující. Prosím.

 

Poslanec Martin Kukla: Děkuji za slovo. Vážený, opět nepřítomný pane premiére, dívám se do programového prohlášení vaší vlády a nestačím se divit. Je to jako krásný sen, ale realita je úplně opačná, nehledě na to, že programové prohlášení jste raději po roce přepracovali, protože jste tomu asi sami nevěřili. Děláte si z nás srandu? Děláte si srandu z lidí v České republice, z obcí a krajů? Teď vám přečtu citaci z vašeho programového prohlášení. V kapitole regionální a místní rozvoj, cituji: "Udržíme stávající financování obcí a změníme rozpočtové určení krajů na základě shody Asociace krajů a navýšíme celkovou alokaci." Když se podívám do historie, tak se navyšovalo pouze za vlády Andreje Babiše. Rozpočtové určení daně se od 1. 1. 2021 pro obce zvedlo z podílu 23,58 na 25,84 a pro kraje se toto směrné číslo zvedlo z 8,92 na 9,78. Minulá vláda byla pro obce a kraje velmi štědrá a bylo to díky EET, kontrolnímu hlášení a již zmiňovanému zvyšování směrného čísla.

A co děláte vy? Já jsem se podíval do konsolidačního balíčku, ale vy jste při představování jaksi utajili, že se chystáte rozpočtové určení daně pro obce a kraje snížit. Když se podívám na ta čísla, tak ze současných 25,84 pro obce plánujete na rok 2024 snížit na 25,72 a na rok 2025 dokonce na 24,47 %. (Čas.) Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Pane poslanče, to byla ta první interpelace, a poprosím vás, přistupte ke své druhé vylosované interpelaci. Prosím.

 

Poslanec Martin Kukla: Děkuju za slovo. Vážený, opět nepřítomný pane premiére, nevím, jestli není zbytečné tady interpelovat, nejste tady vy, není tady ani nikdo z vlády, když se za sebe podívám, je nás tady pár poslanců, ale i tak přednesu svůj dotaz.

Opět se podívám do programového prohlášení vlády, co slibujete lidem, a porovnám to se skutečností, co se tady v Poslanecké sněmovně za poslední dva roky událo. Zrušili jste EET a přišli jste o desítky miliard korun do státního rozpočtu. Navýšili jste si počet politických náměstků, navýšili jste si počet ministrů, udělali jste dvojí zdanění a takzvaná windfall tax, kterou jste naplánovali 100 miliard v letošním roce do daňových příjmů, nyní se už odhaduje někde kolem 30 až 40 miliard, a to kdoví jestli. Zastropovali jste energie, ale nemyslím si, že by to lidem nějak pomohlo. Přidali jste si sami sobě a návrh bývalého premiéra Andreje Babiše na zmrazení platů jste poslali k vodě. Snížili jste valorizaci důchodů, rušíte pobočky pošt a finančních úřadů. A co dál? Nejsou léky, převážně antibiotika. Trvá to už velice dlouho. No, díky bohu, že nepokračuje covid, protože nevím, jak byste ho vy zvládli.

Další věc - když se podíváte, co chystáte. Začínáte diskutovat navýšení daní, zrušení podpory stavebního spoření, navýšení odvodů pro živnostníky, navýšení daně z nemovitostí, snížení již zmíněného rozpočtového určení daně pro obce a kraje. Ale hlavně že tu máte Deštník proti drahotě, kterým lidem pomáhá. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a opět konstatuji, že vám bude odpovězeno písemně v souladu s jednacím řádem do 30 dnů.

Nyní vystoupí paní poslankyně Lenka Knechtová a poté se připraví paní poslankyně Monika Oborná. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, vážený pane premiére, členové církví a náboženských obcí v týdnu vyzvali k odvolání organizace Aliance pro rodinu ze struktur státu. K tomu připojili petici, kterou za pouhý den podepsalo přes devět tisíc lidí. Podle vyzyvatelů organizace mimo jiné šíří morální paniku a davovou hysterii. Pozorujeme, že se snaží dosáhnout cílů, které jsou proti náboženským hodnotám, stojí ve výzvě. Pane premiére, jaké je skutečné zapojení organizace Aliance pro rodinu do státních struktur a do státních orgánů? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Opět bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem písemně.

Nyní vystoupí paní poslankyně Monika Oborná. Prosím.

 

Poslankyně Monika Oborná: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, vládní plán na vyšší poplatky za předčasné splacení hypotéky je podle ministra Zbyňka Stanjury vyvážený. Ona vyváženost má spočívat v tom, že pokud dnes klient za předčasné splacení hypotéky zaplatí administrativní poplatek maximálně 1 000 korun, nově by hradil až 2 % ze zbývající nesplacené částky úvěru. Bez jakýchkoliv pochyb je tato novela výhodná, ale výhodná pro banky a nevýhodná pro klienty. O nějaké vyváženosti tedy nemůže být vůbec řeč. Zásadní změnu vláda navrhuje mimochodem v rámci změn penzijního spoření, a to v době, kdy je o hypotéky menší zájem a lidem se díky vámi nezvládnuté inflaci zvedají náklady.

Pane premiére, jste si vědom toho, že návrhem na zpoplatnění předčasného splacení hypoték snižujete konkurenci mezi bankami na hypotečním trhu, hypotéky tím dál zdražujete lidem a podporujete další již tak vysoké zisky bank? Chtěla bych se vás zeptat, co vás a vaši vládu k tak nemravnému návrhu vede? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Opět bude v souladu s jednacím řádem odpovězeno písemně do 30 dnů.

Nyní vystoupí pan poslanec Radek Koten, který byl vylosován s další interpelací. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, paní předsedající. No, tak velká losovačka jak v Karlových Varech to není, ale dobře, jsem za to rád. Každopádně pana premiéra nepřítomného bych velice rád interpeloval ohledně obrovsky vysokých cenových stropů na energie. Osobně si myslím, že je čas na přehodnocení těchto stropů, protože ceny energie v celé Evropě nebo cenové stropy nebo ty reálné ceny jsou daleko nižší než v České republice. Například v Německu to bylo zhruba 3,50 korun za kilowatthodinu, na Slovensku to je 1,50 korun za kilowatthodinu.

Vzhledem k tomu, že jsme ve výrobě elektřiny naprosto soběstační, naopak energii ještě vyvážíme, tak mi skutečně zůstává tajemstvím, proč vaše vláda stanovila tu cenu energie tak vysoko, na 6,50 za kilowatthodinu, a budí to ve mně pocit jakési kartelové dohody, takže bych byl velmi rád, kdybyste mi na to odpověděl. A byl bych velmi rád, kdyby vaše vláda se tímto problémem zabývala, protože ne nadarmo mi píší občané této republiky, že za vaší vlády to je Fialova drahota. Děkuji za odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Opět v souladu s jednacím řádem bude odpovězeno do 30 dnů písemně.

A já před další interpelací načtu ještě omluvu, která došla v mezičase. Omlouvá se pan ministr Martin Kupka od 14.30 hodin z pracovních důvodů.

A nyní přistoupíme k interpelaci paní poslankyně Moniky Oborné, poté se připraví opět pan poslanec Radek Koten. Jde to rychle. Prosím.

 

Poslankyně Monika Oborná: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo vlády, dnes už poslední moje interpelace. Obracím se na vás s dotazem ohledně zrušení daňového osvobození volnočasových benefitů. Tyto benefity jsou v České republice poskytovány více než 3 milionům zaměstnanců a mají prokazatelný pozitivní vliv na jejich psychické i fyzické zdraví. Zrušením daňového osvobození volnočasových benefitů dojde k tomu, že většina zaměstnavatelů přestane tyto benefity dále poskytovat, a to bez náhrady, jak již někteří předem avizovali. V konečném důsledku tak může dojít i k tomu, že tento krok do státní kasy nepřinese vůbec žádné peníze. Negativní dopad může být i na děti. Zaměstnanci často využívají volnočasových benefitů k zaplacení různých kroužků nebo táborů právě pro své děti. Podle Svazu průmyslu a dopravy lidé s benefity nakupují kroužky a tábory 4,5krát častěji než lidé, kteří žádné benefity nemají. Myslím si, že stát by měl naopak usilovat o to, aby byla podpora volnočasových benefitů zvyšována, protože poskytování takových benefitů může předcházet různým onemocněním, jako jsou například obezita nebo deprese. Rovněž poskytování těchto benefitů má pozitivní vliv i na již zmíněné děti, jejichž rodiče často nemají jinou možnost, jak jim kroužky a tábory zajistit než právě pomocí těchto benefitů.

Proto mám na vás následující dvě otázky. Za prvé, jak probíhají jednání v otázce volnočasových benefitů? A za druhé, jestli má vláda nějaký plán na podporu a motivaci zaměstnavatelů, aby i po zrušení daňového osvobození poskytovali volnočasové benefity svým zaměstnancům. Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně za dodržení času. Opět odpověď přijde v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. Nyní vystoupí pan poslanec Radek Koten a následně pan poslanec Martin Kukla. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji ještě jednou za slovo. Moje poslední interpelace na pana premiéra se bude týkat takzvaného ozdravného balíčku, nebo jak se tomu dá říct. Ale já bych řekl, že v mnoha případech to bude působit kontraproduktivně, tedy proti cíli vybrat víc peněz. Proč to říkám? No, protože některé daně se zvyšují nad běžnou úroveň, která je běžná v Německu a v dalších okolních státech v Evropské unii, a v případě, že ta daň je vyšší než 100 % na některé komodity nebo spotřební daň, tak se dá říci, že vybraná daň bude nula, a místo toho, co se vybere, a samozřejmě se to buď přesune do šedé ekonomiky, anebo se to bude zdaňovat v jiném státě Evropské unie, ale už rozhodně ne v České republice.

Zajímalo by mě, jestli tedy vaše vláda, nebo ministr financí nějakým způsobem o tom přemýšlel, protože zvýšení nepřímých i přímých daní je natolik vysoké, že skutečně to povede ve svém výsledku k odlivu finančních prostředků z České republiky anebo do šedé zóny a výsledek hospodaření státu bude ještě daleko horší, nebo výběr daní bude ještě daleko horší, minus bude daleko vyšší. Myslím si, že ekonomové, kteří vám radí, buď tomu nerozumí, anebo je tady ještě jedna možnost, že je neposloucháte.

Takže odpověď na tuto otázku by mě opravdu velmi zajímala, zda si myslíte, že ty peníze skutečně vyberete, anebo zda je nevyberete. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji i za dodržení času a opět, odpověď přijde v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

Nyní pan poslanec Martin Kukla, čímž uzavřeme blok interpelací na předsedu vlády. Prosím.

 

Poslanec Martin Kukla: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený - opět nepřítomný - pane premiére. Můj poslední dotaz opět směřuje k programovému prohlášení vaší vlády, a to konkrétně k podpoře vlastníků lesa za zvládnutí kůrovcové kalamity. Víte, když přišla první vlna kůrovcové kalamity na Vysočinu, tak jsme jako kraj pomáhali vlastníkům lesa, pomáhal i stát. Bylo to za vlády Andreje Babiše, a když vám řeknu pár čísel, z krajských peněz na Vysočinu šlo na podporu zvládnutí kůrovcové kalamity stovky milionů korun. Ze státní kasy šlo v roce 2017 a 2018 na Vysočinu nějakých 565 milionů korun a za rok 2019 a 2020 to bylo zhruba 3 000 žádostí a objem byl ve výši 1,2 miliardy.

A teď, jak to děláte vy. Vy jste 3. 2. 2022 jako Ministerstvo zemědělství zveřejnili výzvu k podávání ohlášení a žádostí o finanční příspěvek na podporu adaptaci lesních ekosystémů na klimatickou změnu. Zajímavé na tom je, že osvěta na tuto dotační politiku byla téměř nulová. Každý, kdo podal žádost do systému, byť jenom o jeden den déle, už byl krácen. Vyplácení příspěvku a nové žádosti na letošní rok jste slibovali, že budou probíhat od 1. 3. do 31. 5. 2023. A jaká je skutečnost? Několikrát jsem dotazoval Ministerstvo zemědělství a vždy mi bylo sděleno, že se to o měsíc posouvá. Dodneška nebyly příspěvky za rok 2022 vyplaceny (Předsedající: Čas.), ani žádosti na rok 2023 přijaty.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Rozumím, děkuji. Bude odpovězeno do 30 dnů písemně na to, co zaznělo.

Nyní upozorňuji Poslaneckou sněmovnu, že byly vyčerpány veškeré přihlášky na předsedu vlády, a nyní tedy budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády.

A ještě vzhledem k tomu, že paní poslankyně Romana Fischerová, která byla vylosována na prvním místě, vzala zpět svou interpelaci na ministra spravedlnosti Pavla Blažka, tak nyní dám slovo panu poslanci Janu Sílovi, jenž byl vylosován jako druhý, aby přednesl ústní interpelaci na ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu. Ovšem pan poslanec Jan Síla není přítomen v sále, čili interpelace propadá.

A my přistoupíme k interpelaci následující, s níž byla vylosována paní poslankyně Jana Hanzlíková. Opět konstatuji, že není přítomna v sále, takže se dostáváme k interpelaci pana poslanec Tomáše Kohoutka. Prosím.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Děkuji. Vážený nepřítomný pane ministře dopravy, pocházím z města Děčín, které je bytostně spjato s plavbou a samozřejmě s řekou Labe, a rád bych znal váš názor jako ministra dopravy na rozvoj vodní dopravy, která je samozřejmě podmíněna výstavbou jezu na Labi, respektive plavebního stupně Děčín. Rád bych tedy věděl, jaké kroky za více než rok a půl vašeho působení na Ministerstvu dopravy Ministerstvo dopravy podniklo a zda vy osobně rozvoj vodní dopravy, a tím i výstavbu plavebního stupně Děčín, podporujete. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně za přednesení interpelace. Odpověď bude zaslána písemně v souladu s jednacím řádem do 30 dnů.

Nyní přistoupíme k interpelaci pana poslance Romana Kubíčka, následně se připraví pan poslanec Hubert Lang. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, paní předsedající. Pane ministře, bude to velmi krátké. My už jsme se tady seznamovali s povzdechy starostů, především ve středních Čechách i v hlavním městě Praha, a týká se to nedostatečné kapacity základních škol.

Ti starostové na nějakou demografickou křivku reagovali, nicméně, jak asi víte, stavební řízení a podobné věci se jim velmi protáhly, a vzhledem k určité krizi, která tady byla, došlo k navýšení cen stavebních prací. Když to řeknu tak nějak na příkladě, tak škola, která stála 150 milionů, je dneska za 240 milionů.

Já jsem interpeloval i vašeho před-, jak bych to řekl, předministra a ten nějakým způsobem říkal, že se bude snažit nalézt nějaké prostředky tak, aby pomohly starostům k rozšíření určitých dotačních programů tak, aby došlo k navýšení základních kapacit škol. Ten problém se pak dostává i do té roviny, že někteří starostové dostávají nabídky ze škol vzdálených třeba 80 kilometrů od té obce. Tak bych se vás chtěl zeptat, jestli s tímto počítáte, jestli jste si tohoto problému vědom a zda ho budete řešit. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Nyní vystoupí pan ministr školství Mikuláš Bek, prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za tu otázku. Situace je skutečně vážná. Myslím, že jsme v posledních měsících svědky opravdu velmi obtížné situace, pokud jde o kapacity jak středních škol, tak základních škol, zejména ve velkých městech a kolem nich. Přitom ty dvě věci spolu nemají úplně společného jmenovatele.

U středních škol je spíš problém mezi nesouladem nabídky a poptávky, kdy celková kapacita škol je dostatečná v zásadě ve všech regionech České republiky. V případě základních a mateřských škol je situace očividně horší. Já myslím, že všichni dobře víme, že v zásadě současný stav vzhledem k tomu, jak dlouho se budují ty školy, má kořeny v celé poslední dekádě a prostě souvisí s mírou aktivity či neaktivity celé řady aktérů jak na straně zřizovatelů, tak na straně státu. Prostě tak to je.

Já se od svého nástupu snažím pro ten problém najít nějaké řešení, které osobně samozřejmě v současné poměrně složité rozpočtové situaci vidím ve využívání evropských prostředků, mimo jiné z té zvažované půjčky od Evropské unie, kde bychom byli s to zřizovatelům nabídnout mix dotací a dlouhodobých výhodných úvěrů. Obávám se, že doba čistě dotační se chýlí ke konci a i vzhledem k budoucímu nastavení evropských fondů nás čeká poměrně brzy přechod na větší využívání finančních nástrojů. Z tohoto důvodu také vláda zvažuje kapitálové navýšení Národní rozvojové banky, která by v celém systému měla hrát významnou roli jako instituce, která v jiných zemích plní vlastně tuhle funkci podpory veřejného sektoru.

Myslím si, že tady opravdu je situace vážná, zejména tam, kde musí rodiče vozit prvňáčky desítky kilometrů. Já vím, že se to děje nejenom kolem Prahy, ale také kolem Brna. Věřte mi, že tomu věnuji velkou pozornost, ale je jasné, že současný stav veřejných financí zároveň úplně neusnadňuje, když budu upřímný, rychlé řešení problému, protože chybějící prostředky jsou poměrně masivní.

Ministerstvo školství provádělo analýzu potřeby těch kapacit v souvislosti s vývojem demografie a migračních trendů a já se obávám, že Česká republika bude muset v následujících letech vynakládat desítky miliard na dobudování školní infrastruktury, zejména v oblastech, kde došlo v důsledku migrace k posunům ještě vůči demografii, která samozřejmě v tuto chvíli už spíš zatěžuje střední školy. Ale migrační trendy kolem velkých měst už indikují budoucí obtížnou situaci také kolem některých dalších krajských měst.

Takže věřte mi, že tomu věnuji maximální pozornost. Doufám, že naše jednání s Evropskou komisí bude úspěšné. Dnes proběhlo další kolo vyjednávání na pracovní úrovni a zatím ta kapitola, která by byla určena na podporu infrastruktury školství, nachází porozumění na straně Evropské komise. Samozřejmě je otázkou, jak se nám podaří nastavit mix dotací a dlouhodobých úvěrů tak, aby to bylo z pohledu zřizovatelů únosné, a samozřejmě velká debata bude o podmínkách splatnosti úvěrů.

Česká republika by si v tomhle případě půjčovala s poměrně výhodným evropským úrokem. V prvních deseti letech by splácela jenom úroky a pak dalších dvacet let po 5 % jistinu. Ale samozřejmě, je to dluh, zvyšuje to dysbalanci veřejných financí. Ale myslím si, že nám nezbývá než tu situaci prostě začít rychle řešit všemi možnými prostředky, včetně národních a evropských.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a vnímám zájem o doplňující otázku, prosím.

 

Poslanec Roman Kubíček: To bude velmi stručné. Já jsem jednal se starosty, kteří na tuto situaci byly připraveni. To nejsou starostové, které by neměli obecní peníze. Tam došlo k nesouladu vývoje cen na trhu stavebních prací, kde oni se dostali do situace, že ta obec jim to neumožňuje.

Druhá věc, já to vnímám velmi palčivě. My víme, že dálkové dojíždění ubírá vlastně žákům čas ke studiu, a my potřebujeme, aby ti žáci byli kvalitní, aby přinášeli přidanou hodnotu na trhu práce. Tak si myslím, že to je opravdu záležitost, na kterou se je třeba podívat a podpořit je možná i nějakou výzvou, kterou můžete těm starostům vy osobně vyslat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Pan ministr má zájem ještě zareagovat, prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek Jen velmi krátce. Jsem si vědom toho, že k řešení toho problému je potřeba lepší spolupráce státu a zřizovatelů. Já jenom potřebuji mít jasnější horizont využití evropských prostředků, abych mohl starostům skutečně nabídnout řešení věci, a ne jenom slibovat. Takže udělám to, jakmile budu mít trochu jasněji v té věci.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Než přistoupíme k další interpelaci, načtu omluvu pana ministra Mariana Jurečky, který se od 15.06 hodin omlouvá z pracovních důvodů.

Nyní je prostor pro pana poslance Huberta Langa, prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážím si toho, že pan ministr je zde přítomný na moji interpelaci. Pane ministře, od 1. července dochází v souvislosti s vámi schváleným lex Ukrajina k výrazné změně a týká se rozdělení ukrajinských běženců nebo migrantů na nezranitelné a zranitelné osoby. Zranitelné osoby jsou tedy děti do 18 let, studenti do 26 let, osoby pečující o děti do 6 let, těhotné ženy, osoby starší 65 let, osoby se zdravotním postižením anebo případně osoby pečující o osoby se zdravotním postižením. Tam se nic nemění z hlediska jejich ubytování a poskytování dávek ze strany státu. To znamená, jestliže jsou někde ubytování, budou ubytováni dále.

Já bych se chtěl zde zaměřit na osoby takzvaně nezranitelné, které pobývaly v takzvaném nouzovém ubytování. To jsou lidé, kteří již překročili délku ochrany 150 dnů, nyní nespadají do skupiny zranitelných osob a stát jim přestane od července proplácet nouzové ubytování. Mám tady materiál Ministerstva práce a sociálních věcí, který hovoří, že to může být velkým problémem, a pravděpodobně to bude problémem.

Vyčísluje se, že těchto osob takzvaně nezranitelných by mohlo být mezi 30 až 50 tisíci. Vzhledem k nedostatku bytových kapacit, kdy tito lidé vlastně ve své podstatě tím, že přijdou o svoje dávky, se mohou stát takovými jakoby vnitřními migranty po České republice, pakliže tedy nezvolí tu variantu, že by odjeli zpět na Ukrajinu, což by bylo zvláštní, protože do té doby, dokud měli dávky, pobývali na území České republiky, a náhle, když o to přijdou, což jsou vesměs muži, tak odjedou.

Ptám se: Je Ministerstvo vnitra připraveno na to, že může docházet k této vnitřní migraci? Ti lidé i podle neziskových organizací budou migrovat do velkých měst, můžou tam být nějaké přetlaky. To znamená, může to být opět někde na těch nádražích a podobné věci.

Já jsem z Plzeňského kraje a podle počtu obyvatel na naše statutární město, kde jsme třetí nejzatíženější příjmové místo, tak na 169 688 obyvatel máme 4,75 % Ukrajinců, to znamená, na teritoriu města Plzně je 34 309 osob.

Dám ještě potom doplňující otázku. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní bude prostor pro reakci pana ministra vnitra a prvního místopředsedy vlády Víta Rakušana. Prosím, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážený pane poslanče, kolegyně, kolegové, jenom krátké shrnutí. Lex Ukrajina V - a to prosím není alibismus, jenom konstatování faktů - z dílny MPSV, kde zařazení do evidence zranitelných osob posuzuje v téhle chvíli už také ne Ministerstvo vnitra, ale Ministerstvo práce a sociálních věcí podle kritérií, která tady asi opakovat nebudu, možná jsem je ještě u vás neslyšel, možná jsem jenom špatně poslouchal - osoby pečující o osoby se zdravotním postižením, osoby se zdravotním postižením a podobně. (Poslanec Lang oponuje, že o nich mluvil.) Je to možné, to se teď opravdu nehádám.

Co se týká obecného přístupu, tak i tady v Poslanecké sněmovně napříč politickým spektrem - teď se nebavím o opozici a koalici - byla poptávka po tom, aby se zpřísnila pravidla pro Ukrajince pro vyplácení dávek. Byly tady legitimní poznámky o tom, že se má zavést registr vozidel. Dokonce opozice říkala, že jsme ho zavedli příliš pozdě, že to příliš trvalo. A byly tady - a to jsem si vyhledával dokonce jako přípravu na vaši interpelaci, je to ve stenozáznamech mnohých kolegů z vašeho hnutí i z SPD - výzvy k tomu, aby Ukrajinci už nepobírali tak vysoké dávky, a pokud chtějí někde bydlet, ať si ubytování jako takové platí sami a už nejsou po překročení těch 150 krizových dnů odkázáni na pomoc státu.

My jsme přijali ten pohled na věc a MPSV přišlo s návrhem zákona, který definuje zranitelnost - zranitelné osoby každopádně mají nárok i nadále na to, aby za ně stát ubytování proplácel, a ostatním osobám všemi informačními kanály, které máme k dispozici, a tady už Ministerstvo vnitra dalo velkou součinnost, jsme do ukrajinské komunity vysílali informaci o tom, včetně využití různých facebookových skupin a podobně, že se situace od 1. 7. mění, že jsou tady nastavena nová pravidla. Ti lidé byli vyzýváni poměrně dlouhou dobu k tomu, aby si opatřili ubytování, případně aby počítali s tím, že ubytování si budou muset platit.

Ještě jedna poznámka k tomu: není to tak, že v těch státních zařízeních - to znamená v těch, kde pobývají doteď ti, kteří budou označeni za zranitelné, budou tam moci pobývat dále - že v těch státních zařízeních by od toho 1. 7. ti lidé už nemohli pobývat. Ale samozřejmě budou si muset za to ubytování i v těch státních zařízeních, pokud nespadají do kategorie zranitelnosti, platit.

A já chci říci, že samozřejmě po 1. 7. se nedají vyloučit nějaké problémy s náběhem tohoto zákona, ale obecně si myslím, že je to trend správný. A pokud se podíváte na Polsko, které nám tady také bylo mnohokrát dáváno za příklad, Poláci přitvrdili asi tak trojnásobně než Česká republika. Poláci v podstatě ukrajinským migrantům, kteří tam pobývají delší dobu, říkají: Vy už nemůžete být odkázáni na státní pomoc a musíte si výrazně v té své životní situaci pomoci sami.

Nesdílím názor, který mimochodem už je také překonaný - protože zpráva, kterou máte v ruce, je asi měsíc, měsíc a půl stará, a také probíhala terénní šetření mezi ukrajinskými uprchlíky - nesdílím, že to bude mnoho desítek tisíc lidí. Já si myslím, že do reálného problému se nedostane více než 5 až 10 tisíc lidí, a pro ty samozřejmě se chystají opatření nějakého rychlého nouzového ubytování, ale rychlého nouzového ubytování v tom smyslu, aby bylo skutečně rychlé a nouzové, ti lidé nezůstali pouze spát někde na ulici a nebyli jenom někde před nádražím a podobně. My chceme, aby ti lidé se opravdu o sebe začali starat, co se ubytování týče, sami, a logicky to povede k tomu, že z některých regionů, kde je ubytování drahé, se budou přesouvat i do regionů, kde pro ně bude cenově dostupnější. Mimochodem na to upozorňovalo hlavní město Praha dlouhou dobu, ať se ti lidé přesouvají i do levnějších regionů. K tomu určitě dojde.

Co jsme jako Ministerstvo vnitra udělali v bezpečnostní oblasti, to vás určitě zajímá. Jsou aktivována krajská asistenční centra pomoci Ukrajině, která budou otevřena celý víkend. O víkendu už nebývají otevřena, budou otevřena oba dva víkendové dny po 1. 7. V každém krajském městě bude rovněž otevřeno pracoviště Úřadu práce a při krajských asistenčních centrech i úřadech práce bude asistovat pořádková (služba) Policie České republiky.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a s doplňující otázkou pan poslanec Hubert Lang. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, pane ministře. Samozřejmě dvě minuty, jedna minuta, je to strašně krátký úsek. Vycházím z článku, který jsem měl z 23. 6., takže to není tak dlouho, kde neziskové organizace hovoří o tom, že může dojít k nějaké masivní bytové nouzi a blablabla, takže předpokládají, že může dojít k nějaké situaci. Je tam ten údaj 30 až 50 tisíc. Pakliže by to bylo pouze 10 tisíc, bude to jedině dobře. Samozřejmě kvituji jakékoliv zpřísnění, protože tady se vlastně ukazuje i na tom, že jsme možná byli více vstřícní, než jsme museli, protože tady ten materiál také hovoří, že spousta Ukrajinců poté, co se stanou těmi, kteří nebudou dále zabezpečováni, odjedou zpátky na Ukrajinu - to je takový tady zajímavý údaj.

A dále bych vám chtěl ještě říci jeden takový postřeh z praxe, že vlastně mezi těmi osobami, s tím, kteří budou dále, ty zranitelné osoby, jsou osoby se zdravotním postižením, já jsem to tady četl, případně osoby pečující o osoby se zdravotním postižením, a nemáme vůbec žádné informace (Předsedající: Čas!), jak vypadá nějaký průkaz osoby se zdravotním postižením (Předsedající: Čas!) a mohou být falza. (Předsedající: Čas, prosím!) Odborná praxe na to začíná poukazovat.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Ano, je to jasné, vím, že to je krátké. Musím měřit všem stejně. Pan ministr zareaguje, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju. Vím, že času je málo, a kdybychom na tu diskusi měli čas, tak to určitě rozvedeme, protože tady je to trochu zkratkovité, protože vy na jednu stranu také říkáte, a tady se shodneme, že nějaké dílčí zpřísnění určitě namístě je v téhle chvíli, a to dílčí zpřísnění logicky povede k situaci, kdy ti lidé budou zvažovat, zda mají dostatek finančních prostředků na to, aby byli schopni v České republice si zabezpečit ubytování sami. Samozřejmě že u některých lidí taková úvaha může vést i k tomu, zda v téhle chvíli je pro ně výhodnější, nejvýhodnější se vrátit na Ukrajinu, ale samozřejmě ta výhodnost se nepočítá jenom finančně. V té výhodnosti je samozřejmě strach, v té výhodnosti je samozřejmě započítáno to, jestli jejich děti tady chodí do školy, jestli už tady mají nějaké sociální vazby. A prostě ať si říkáme, co si říkáme, ta země ve válce je! Stokrát si můžeme říci, že Kyjev a západní Ukrajina nějak zásadně nebezpečné nejsou, ale my nemůžeme z pozice České republiky rozlišovat mezi jednotlivými částmi Ukrajiny - prostě ta země jako taková je teď obětí nějakého agresivního útoku, ty útoky doteď vídáme samozřejmě i v Kyjevě, v hlavním městě, měli jsme i případy útoku na civilní cíle, jako je pizzerie, zrovna tento týden, takže ta válka tam prostě objektivně je a existuje a ti lidé určitě budou zvažovat, budou zvažovat případnou existenční nouzi tady se strachem z toho, se do té země vrátit. Já jim to dilema určitě nezávidím, ale ano, pokud se na to chvilku díváme bezemočně a statisticky, určitě toto opatření povede i k tomu, že někteří lidé se na tu Ukrajinu vrátí.

Co se dokazování zdravotního postižení týče, to je spíše otázka na pana kolegu Jurečku. Zeptám se ho, jakým způsobem oni pracují, s jakou databází. Ano, já říkám, tady úplně detailní představu nemám.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, děkuji pěkně.

Přistoupíme k další interpelaci, kterou přednese pan poslanec Karel Rais, následně bude na řadě paní poslankyně Lenka Dražilová. Prosím.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, kolegové a kolegyně, v tomto sále dost často slyšíme o zvyšování platů zejména středoškolských pedagogů a učitelů základních škol. Byl taky prosazen zákon, který zajišťuje učitelům, ale nikoliv neučitelům, čili nikoliv provozním pracovníkům, nárůst asi 130 % ročně. Domnívám se však, že současně se zvyšováním platů by nás taky mělo paralelně zajímat zvýšení kvality výuky základního a středního školství a zcela samostatnou kapitolou je kvalita vysokoškolského studia.

O kvalitě základních a středních škol, o tom je poměrně hodně informací - kvalitní, velmi kvalitní publikace, každoroční materiál České školní inspekce, závěry hodnocení PISA a podobně. Ovšem trochu mně vadí, že něco podobného v podstatě nemáme, abychom mohli srovnat jednotlivé instituce vysokých škol, že něco podobného není a každá univerzita si to v podstatě dělá sama.

Můj dotaz nebo moje dotazy se týkají, jestli Ministerstvo školství hodlá měřit a sledovat kvalitu vysokých škol, jaký bude mít dopad případná nekvalita na finanční prostředky, které instituce dostávají od státu? Vyjma samozřejmě koeficientu ekonomické náročnosti, který dlouhodobě tu kvalitu nějak odráží, a jestli uvažuje vedení ministerstva, jak odlišit dobrého učitele od špatného.

Jsem si vědom určitého zjednodušení vzhledem k času, ale třeba jednu z těch možných cest vidím právě v možných úpravách vysokoškolského zákona, viz třeba Británie, kterou, tu situaci, známe relativně velmi dobře, kde systém zajišťování kvality je poměrně hodně propracován. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní prostor pro pana ministra školství, prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za tu otázku. Vlastně je to naše tradiční společné téma s panem profesorem Raisem, neboť léta jsme navštěvovali mezinárodní fóra o kvalitě vysokého školství a také občas konference o hodnocení kvality vysokých škol pořádané v národním kontextu, a já sdílím starost o tohle téma.

My dokážeme samozřejmě relativně dobře hodnotit vědecký výkon našich institucí a ta metodika se dále kultivuje - a ta nám dává určitý základ pro pohled na vysoké školy, ale pravdou je, že pokud jde o hodnocení výuky, pedagogické činnosti, tam jsme na mnohem tenčím ledě, a myslím si, že obecně se hledají obtížněji nástroje, které by nebyly vystaveny vysoké míře subjektivity, nebyly by pouze průzkumy veřejného mínění, ale byly by postaveny na nějaký pevnější základ.

Já si nicméně myslím, že se v této věci v poslední době přece jenom dějí určité posuny, byť nenaplňují úplně představu o jakémsi objektivizovaném hodnocení těch škol, ale péče o kvalitu výuky se na vysokých školách, zejména od přijetí novely vysokoškolského zákona v roce 2016, přece jenom dostala na části škol více do popředí v souvislosti s institucionální akreditací, a samozřejmě záleží hodně na nastavení jednotlivých vysokých škol, jak dobře dokážou zhodnotit ve vnitřních procesech hodnocení i kvalitu pedagogické práce.

Já se osobně domnívám, že je důležité, abychom znovu otevřeli debatu o zákonném zakotvení péče o kvalitu na vysokých školách. Již jsem pověřil předsedu Národního akreditačního úřadu Roberta Plagu koordinací přípravy věcného záměru - zatím ve velmi pracovní verzi zákona - který by se podobně jako třeba v Rakousku věnoval speciálně kvalitě ve vysokém školství, protože v řadě zemí je speciální zákon, který upravuje tuto problematiku. Během léta budeme na tom věcném záměru dále pracovat. Budu rád, když k tomu budeme otevírat diskusi i na parlamentní půdě. Zatím nejsem pevně rozhodnut o tom, že je to nezbytný krok, ale zdá se mi rozumný, rozumné je minimálně zahájit tu debatu a na stole je několik otázek. Je to fungování Národního akreditačního úřadu, míra, s jakou se může věnovat také evaluaci výuky, třeba na místě na jednotlivých univerzitách. Jde samozřejmě o kapacity i personální, které se účastní hodnocení kvality, ale myslím si, že tady je namístě zvýšené úsilí - přece jenom postavit hodnocení kvality vysokých škol na pevnější základ, i novelou buď stávajícího zákona, nebo přijetím zvláštního zákona, jak je to v některých zemích.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a vnímám zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Karel Rais: Spíš než dotaz to bude apel, protože sdílím podobný názor, že když je tady novela vysokoškolského zákona, nebo když tady bude někdy na podzim snad, tak že bychom se mohli tady tímto zabývat. Je otázka, když vezmeme ty vzory ze Západu, myslím tím třeba konkrétně Británii, kterou znám velmi dobře, v podstatě vlastně jde o zakotvení nějaké organizační jednotky, která je součástí rektorátu, která tohleto hodnotí. Tím směrem jsem toto směřoval. Na druhou stranu je samozřejmě možné, že výzkum, který kdysi před x lety končil vznikem NAÚ, že by se mohlo diskutovat dál, jestli úloha NAÚ bude na úrovni centra, anebo půjde dolů, ale jde o to, aby hodnocení kvality proběhlo úplně dolů.

Čili toto bych považoval za důležité. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, už není zájem o další reakci.

Přistoupíme k další interpelaci, kterou přednese paní poslankyně Lenka Dražilová.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Moje interpelace je na téma Dotační titul pro osobní asistenci.

Vážený pane ministře, já bych chtěla na úvod poděkovat za to, že ministerstvo konečně vyhlásilo aspoň nějaký mimořádný dotační titul pro rok 2023, který ale řeší jen malou výseč sociálních služeb, a to terénní sociální služby osobní asistence. Opravdu si toho cením, protože jako člověk, který se sociálnímu tématu věnuje dlouhodobě, vím moc dobře, v jak těžké situaci jsou ti, kteří se starají o lidi s nejtěžším postižením. Já s vámi dokonce i souhlasím, že je to krok k individualizovanému systému, který tolik potřebujeme. Podle odhadů ministerstva se může jednat až o 1 800 osob, u kterých je zavedena služba osobní asistence. A co ti ostatní?

Do skupiny B dotačního titulu měla být zařazena i pečovatelská služba. Jsme znovu u toho, že tyto služby jsou velmi podobné, a v novele zákona by je bylo dobré už konečně sloučit, jak po tom volá většina krajů. V pečovatelských službách už jsou zastoupeni klienti, kteří potřebují péči víc než 80 hodin. Jako příklad uvedu Jihomoravský kraj, kde máme registrovaných 16 osobních asistencí v rozsahu 200 úvazků v přímé péči a 49 transformovaných pečovatelských služeb v rozsahu 790 úvazků v přímé péči. Mě velice mrzí - a je to patrné z komunikace na sociálních sítích - že jste se nechal inspirovat lidmi z obecně prospěšné společnosti Asistence a panem Krásou z Národní rady osob se zdravotním postižením. Aby bylo jasno, já jim to nevyčítám, svoji práci dělají skvěle. Chápu, že platí, kdo se stará, ten má. Nicméně v případě ministerstva bych očekávala, že bude mít dost expertů, kteří budou schopni korigovat nátlak určitých skupin, aby se nevytvářely dvě, nebo dokonce více skupin zdravotně postižených.

Chtěla bych proto vysvětlit, proč se upřednostňují pouze klienti v jednom druhu služeb a v pečovatelské službě budou muset klienti (Předsedající: Čas.) i nadále plně hradit vyšší počet hodin (Předsedající: Čas.) z vlastních zdrojů.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem písemně.

Nyní přistoupíme k interpelaci paní poslankyně Maříkové. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, vláda, ve které jste ministrem, měla ve svém programovém prohlášení, že bude chránit životní prostředí, přírodní zdroje krajiny, přírody, biodiverzitu a klima bude klíčovou prioritou vlády, která bude prosazována v úzké spolupráci mezi ministerstvy životního prostředí, zemědělství, průmyslu a obchodu, dopravy a místního rozvoje a po konzultaci se sociálními partnery.

Státní podnik Lesy České republiky pokácel stromy z dob Marie Terezie bez povolení a proti vůli vědců a místních. K vykácení několika hektarů lesa došlo v evropsky významné lokalitě východní Krušnohoří. Mluvčí Lesů České republiky v médiích potvrdila, že v oblasti Litvínova a Telnice skutečně došlo k nelegální těžbě dřeva. Šlo přitom o mimořádně zachovalé, přes dvě stě let staré buky, které tvořily původní druhovou skladbu lesa. Těžba zasáhla nejen unikátní starý les, ale také místní biotop zvláště chráněných živočichů. Lesy České republiky si sice v prosinci 2020 zažádaly o možnost kácení, ale nečekaly na povolení od úřadů.

Nový ministr zemědělství se ještě své funkce nechopil, pan premiér tady také ne, tak se obracím na vás: Jak je možné, že státní podnik nedodržuje zákony, a jakým způsobem spolu vůbec komunikuje Ministerstvo zemědělství, pod které Lesy České republiky spadají, a Ministerstvo životního prostředí? A pane premiére, budete iniciovat vládě opatření, která zamezí ničení lesů? Děkuji. Tedy pane ministře, pardon.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní vystoupí pan ministr životního prostředí Petr Hladík. Prosím, ujměte se slova.

 

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, krásné dobré odpoledne. Samozřejmě, problematika starých lesů je záležitost, kterou se Ministerstvo životní prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství intenzivně zabývá. Mohu podotknout jak naši komunikaci na pracovní úrovni, tak velké jednání za účasti Vojenských lesů, Lesů České republiky, které se uskutečnilo 21. 6. letošního roku. Je rozhodně naším zájmem chránit rozsah biodiverzity a zajistit řešení oblasti například starých bučin. Samozřejmě ta lokalita, o které se zmiňujete, já to považuju za velmi nešťastnou záležitost, hovořil jsem o tom také tento týden s paní starostkou Litvínova a samozřejmě tuto záležitost komunikujeme i mezi našimi rezorty jako takovými. V této oblasti aktuálně probíhá mapování a příprava vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Krušné hory. Kompetentním úřadem k povolování, respektive vyjadřování se je v oblasti EVL Krajský úřad Ústeckého kraje, respektive na území národní přírodní rezervace je to potom Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Vnímám zájem o doplňující otázku či o reakci. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pane ministře, ono už to ty stromy nespasí, ony tam znovu nebudou. Mě by zajímalo, jestli budete z pozice ministra životního prostředí, který by měl přírodu chránit, iniciovat potrestání kompetentní osoby, která toto dovolila.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a pan ministr životního prostředí.

 

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík Paní poslankyně, vy víte stejně jako já, že je to záležitost managementu Lesů České republiky. Pokud došlo k pochybení a ke kácení lesních porostů bez příslušných povolení, pak se jedná o rozpor se zákony České republiky a předpokládám, že management příslušného státního podniku z toho vyvodí důsledky. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji, i za dodržení času.

Přistupujeme nyní k další interpelaci, kterou přednese pan poslanec Richard Brabec, a následně se připraví paní poslankyně Jana Berkovcová. Prosím.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, pane ministře, vlastně kouzlem nechtěného jsme další interpelací ve stejném regionu, jako je moje milá kolegyně Maříková, a já jsem se chtěl zeptat, a budu velmi stručný, jaký je teď momentálně jak časový, tak věcný harmonogram případných přípravných dalších kroků ohledně CHKO Krušné hory, protože poslední informace v médiích proběhla tuším někde v dubnu, kdy proběhlo jednání zástupců Ministerstva životního prostředí a Agentury ochrany přírody a krajiny, myslím v Ústeckém kraji, ale vím, že probíhala nějaká jednání i v Karlovarském kraji, a mě by zajímalo, protože to samozřejmě je věc zcela zásadní pro region, byla by to jedna z největších chráněných krajinných oblastí, a je jasné, že to v tom regionu vyvolává určité emoce, ať už kladné, nebo záporné, určité obavy nebo naděje, jak tedy vypadá z pohledu Ministerstva životního prostředí další postup v případě případného vzniku nové CHKO Krušné hory? Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a opět pan ministr životního prostředí. Prosím.

 

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík Vážená paní předsedající, vážený pane poslanče, dámy a pánové, děkuji za tu otázku. Aktuální situace je taková, že jsem jmenoval zmocněnce pro vznik Chráněné krajinné oblasti Krušné hory. Byly zpracované mapové podklady nebo detailní mapové podklady včetně návrhu zonace. Ta byla představena oběma dvěma krajským reprezentacím, jak Ústeckého, tak Karlovarského kraje. Na základě shody s oběma dvěma hejtmany teď v rámci léta - dejme tomu červenec, srpen, září - budou probíhat konkrétní návštěvy v jednotlivých lokalitách s jednotlivými starosty, vždy za účasti Agentury ochrany přírody a krajiny a zástupců kraje. Budou diskutovány jednotlivé parametry, hranice, zonace, management a tak dále a tak dále, a na základě všech jednání samozřejmě potom proces jako takový bude pokračovat. Já teď úplně nedokážu odhadnout časový rozsah jako takový. Máte pravdu, že by se jednalo možná o největší chráněnou krajinnou oblast na území České republiky. Já jsem tam už byl několikrát v tomto území a musím říct, že reakce především v Karlovarském kraji je absolutně pozitivní. V Ústeckém kraji jsme to už probírali taky s celou řadou samospráv a musím říct, že třeba po mé návštěvě tento týden v Litvínově, tak musím říct, že právě ty hodnoty, které by vyhlášení CHKO přineslo, jsou v tom území také vítány. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Vnímám zájem o doplňující otázku či o reakci. Prosím.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuji. Ona to bude spíše poznámka k tomu částečně vysvětlující - jako i samozřejmě zástupce toho kraje nebo člověka, který v tom kraji bydlí - jsou tam, ale já tomu rozumím, protože jsem se s tím setkal ve své ministerské pozici samozřejmě také, v těch úvahách jsou tam obavy, zda a do jaké míry to může případně bránit nějakému průmyslovému rozvoji toho regionu, především se to týká třeba těžby lithia a případně příchodu dalších nějakých větších investorů, a tam je myslím, a vy jste to řekl, největší úkol z hlediska návštěvy nejenom kraje jako takového nebo krajského úřadu, ale právě dotčených obcí, dotčených starostů, případně primátorů, a projednání s nimi, protože tohleto je asi něco, co nepochybně je tou řekněme druhou odvrácenou stranou obavy, že tedy tam přibude nějaká nová potenciální překážka pro příchod nových investorů.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Pan ministr životního prostředí ještě. Prosím.

 

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík Myslím si, že to má dvě roviny a obě dvě jsou, si myslím, velmi pozitivní, jenom je potřeba je vysvětlovat. První rovina je opravdu území, řekněme horní patra Krušných hor s rozsáhlým bezlesím, bezlesím jako takovým, je velmi silně vnímána těmi lidmi jako hodnota, která by se neměla zastavovat nebo neměla rozšiřovat, a to si myslím, že je jedna z pozitivních věcí, která v těch územích je vnímána. Druhá záležitost, a tady jasně říkám, že hodnota Krušných hor je v potěžební krajině a v rostlinném a živočišném společenství navázána na tu potěžební krajinu jako takovou, to znamená přímo při vzniku CHKO bude naopak tím, co budeme chránit, je potěžební krajina jako taková, to znamená, přímo v parametrech CHKO bude vypsáno, že je počítáno s další těžbou na tomto území, protože když se podíváme na to, jaká společenství vznikla na výsypkách, na hlušině, na propadlých starých důlních dolech a tak dále a tak dále, tak to je vlastně to nejcennější z těch území jako takových. To znamená, tady jasně říkám, že je počítáno s těžbou lithia a případně dalších nerostných surovin, samozřejmě podléhajícím standardní české legislativě, to znamená posouzení vlivu na životní prostředí a tak dále a tak dále. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji vám. Nyní přistoupíme k interpelaci paní poslankyně Jany Berkovcové, následně se připraví paní poslankyně Pavla Golasowská. Prosím.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, obracím se na vás ve věci objasnění financování a směřování Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik, takzvaného SYRI. Celkem 563 milionů korun z veřejných prostředků se má rozdělit sociologům, politologům a dalším vědeckým pracovníkům ze tří univerzit, jejichž úkolem je prozkoumat, zhodnotit, navrhnout postupy pro případ budoucích krizových situací, jako je pandemie, válka, klimatické změny. Proč toto podporuje právě Ministerstvo školství, a ne třeba Ministerstvo zdravotnictví? I nedávný kulatý stůl SYRI se věnoval telemedicíně, očkování a kvalitě života pacientů.

V názvu institutu jsou uvedeny nemoci, ale zveřejněné materiály SYRI se vztahují hlavně k válce na Ukrajině, k genderovým otázkám, médiím, radikalizaci společnosti, dezinformacím, či boji proti populismu. Institut má přispět k budování společenských či obranných mechanismů a formování veřejné politiky. Má tedy SYRI produkovat ty správné názory a říkat nám, co si máme myslet? Jsem si vědoma toho, že je potřeba podporovat společenskovědní obory. Ale takto? Opravdu je efektivní takovéto projekty v době ekonomické krize financovat? V době, kdy nám chybí ve školství finanční prostředky? Skutečně si myslíte, pane ministře, že taková instituce je potřebná, byť je virtuální? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. A nyní pan ministr školství.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, institut SYRI založila vláda hnutí ANO. Všechna nastavení pocházejí z doby, kdy o věci rozhodovala vaše vláda. Bylo vlastně rozhodnuto 13. září v roce 2021 v souvislosti se schválením plánu obnovy. Celý ten institut je dítětem vaší vlády. Vy jste se rozhodli, že zřídíte tento institut v reakci na pandemickou krizi. Já mohu jenom říci, že naše vláda zdědila tento institut jako dítě, které vzniklo z té situace po covidu, kdy se vláda rozhodla podpořit výzkum v některých oblastech, které souvisejí s krizemi. Ten institut se jmenuje Institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik, takže jeho veškeré výzkumné agendy byly nastaveny při jeho vzniku a jsou součástí Národního plánu obnovy schváleného minulou vládou. Naše vláda v tomto nemá žádný manévrovací prostor, aby měnila jeho zaměření, a v případě nesplnění milníků utrpí státní rozpočet rozsáhlé škody. Takže to je výsledek rozhodování, na který jsme my neměli žádný vliv.

Na druhé straně musím říci, že jsem měl příležitost se seznámit s některými výstupy toho ústavu, například směrem k integraci ukrajinských dětí v našich školách, a tam se domnívám, že ten výzkum přináší relevantní údaje, které umožňují možná lépe zacílit podporu státu, tak já vůbec tu instituci nezpochybňuji, jenom říkám: naše vláda přišla k hotovému, všechna nastavení, způsob řízení té instituce jsou dílem předchozího rozhodování a já mohu jenom apelovat na kolegy na univerzitách, které dnes řídí tu činnost, aby využili těch prostředků maximálně efektivně. Ale teď není žádný prostor pro revizi těch rozhodnutí, protože vyplývají ze závazků České republiky vůči Evropské komisi, které jsou zakotveny v rozhodnutí o Národním plánu obnovy. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Je zájem o doplňující dotaz? Ano, prosím.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Teď samozřejmě nemohu takto narychlo potvrdit nebo si ověřit, nakolik předchozí vláda nastavovala fungování tohoto institutu, zda vůbec - to se samozřejmě ale dá ověřit, zvláštní je ale, že to financování bylo nastaveno až od roku 2022 do roku 2025, tedy po dobu fungování vaší vlády, a evidentně z různých výstupů je patrné, že to fungování SYRI je velmi provládní.

V materiálech se objevují i formulace, že výsledek prezidentských voleb byl výhrou jedné z bitev proti populismu a že osoby jako Andrej Babiš by vůbec neměly v politice figurovat, takže toto jsou jedny z výstupů fungujícího SYRI institutu. Nevím, co si vy od výstupů slibujete, jestli mají příjemci vůbec nějaké závazné výstupy, zatím to vypadá, že jenom píšou články a pořádají kulaté stoly za více jak půl miliardy korun. Jenom za loňský rok vyprodukovali třicet dva textů a asi dvě konference (Předsedající: Čas.), takže mně to nepřijde jako účelně vynaložené (Předsedající: Čas, prosím.) prostředky.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: A opět prostor pro reakci, prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek A tak jste jim to nastavili vy.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Nyní přistoupíme k další interpelaci, kterou bude přednášet paní poslankyně Pavla Golasowská, dále se připraví pan poslanec Lubomír Wenzl. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, mám tady dotaz ohledně nového systému zálohování obalů, kdy jste přišli s tím, že plast, který je aktuálně pro obce tím, z čeho mají v rámci odpadového hospodářství obce peníze, teď bude vybírán mimo odpadový systém, a obce by tímto tedy měly o tento příjem přijít, a mě se ptají starostové, kdo obcím tenhle výpadek finančních prostředků vynahradí. A ptám se vás: Co jim mám odpovědět? A taky jak zajistíte, aby za odpad, jako jsou například reklamní letáky, platili právě ti, co ho vyrábí, a nedopláceli na něj právě obce i občané? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní odpoví pan ministr životního prostředí Petr Hladík. Prosím.

 

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, děkuji moc za ten dotaz jako takový. Ten systém tak, jak jsme ho představili, a tak, jak ho teď diskutujeme na pracovní skupině, kde je velmi široká pracovní skupina všech aktérů, včetně Svazu měst a obcí, Svazu místních samospráv, samozřejmě všech zástupců, včetně obchodů a tak dále, vychází ze tří důležitých principů, proč to děláme.

První a zásadní princip je littering, to znamená, aby se nám dál nepovalovaly petky a plechovky různě po škarpách a v lesích. Druhý důležitý důvod je, že máme splnit 90, aspoň 90 % vysbíraného materiálu - recyklovaného materiálu - do roku 2029 a my dneska sice plníme nějaký 75, 77 %, ale těch 15 % navíc je tím současným systémem dost složitě dosažitelné. A třetí zásadní důvod je, my dneska z těch PETů, které obce prodávají, děláme mikiny, koberečky do auta a tak dále, a my chceme ze staré láhve mít novou láhev.

A teď k tomu, k té otázce zapojení obcí. My jsme velmi pečlivě poslouchali, co obce potřebují a chtějí, proto na rozdíl od Slovenska jsme ten systém navrhli, že by povinně byla zapojena každá prodejna a benzinka nad 50 metrů a obec a menší obchody by se mohly zapojit dobrovolně, protože obec stále bude mít starost s tím, když nevrátím tu petku nebo plechovku a zůstane v černé nebo ve žluté popelnici, 15 % z nevybraných záloh by dostaly obce, což by aktuálně zhruba odpovídalo částce příjmů všech obcí v České republice za prodej PETu jako takového.

A druhá věc, a vy jste to také zmínila, že dneska jsou tam černí pasažéři v odpadovém hospodářství, například letáky tvoří zhruba 35 % procent obsahu modrých popelnic, takže my chceme tyto černé pasažéry také zpoplatnit. Pokud bude méně letáků z obchodních řetězců, budu nejšťastnější ministr na světě a tady tímhle chceme také toho dosáhnout.

A třetí záležitost, která také bude v tomto legislativním návrhu obsažena: tam, kde je vožen odpad na optické dotřiďovací linky, což například v Ostravě už je, nedává smysl ten popelnicový smog, tolik popelnic. Můžeme do jedné popelnice dávat PET, můžeme dávat plasty, můžeme dávat papír, můžeme dávat oblečení, můžeme dávat kovy, můžeme dávat hliník - všechno do jednoho, protože tato optická dotřiďovací linka to dotřídí. Tím snížíme cenu svozu, tím snížíme nároky na systém jako takový. Podle našich propočtů po zavedení zálohování obce průměrně získají na příjmech o 65 korun na obyvatele více, než tomu je doposavad. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Je zájem o doplňující dotaz? Je tomu tak. Prosím.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji, pane ministře, za odpověď, a pokud to tak bude, doufám, že i obce a starostové budou spokojeni.

A ještě když jsme u zálohování obalů, tak já jsem se chtěla zeptat doplňující otázkou, protože jsem slyšela, že je chystáte nebo připravujete také zálohování vinných láhví, tak jsem se chtěla zeptat, jak to máte vymyšleno a co je na tom pravdy? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a opět pan ministr.

 

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík Díky moc za doplňující dotaz. To není záležitost, kterou bychom teď legislativně připravovali, to znamená, určitě se to v tom návrhu neobjeví, ale ano, dává smysl se bavit o vícecestných obalech na nápoje - není to jenom víno, můžou to být samozřejmě různé džusy a tak dále - které dneska jsou v distribuční síti, vybíráme je a z toho starého skla děláme sklo nové, ale víme, že třeba u pivních láhví, dneska život pivní láhve zhruba pět až deset let a otočí se zhruba dvacetkrát.

To znamená, ano, klademe si i ty otázky, nicméně takovýhle návrh nepřipravujeme, ale i ve spolupráci s panem poslancem Smetanou na podzim chceme udělat nějaký seminář, kulatý stůl, a začít diskutovat s tímto segmentem nápojových obalů, které dnes se nezálohují, jestli by nedávalo řekněme ekonomický i environmentální smysl třeba s nějakou formou jako takovou přijít. Ale znovu opakuji, teď to na stole není, v návrhu zálohování PETu a plechovek to nebude, ale samozřejmě jdeme principem cirkularity, principem využití materiálově tak jenom, jak to bude možné, to znamená, bavíme se o celé řadě záležitostí v oblasti cirkularity - a samozřejmě vícecestné obaly jsou jedním z nich. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji i za dodržení času, nyní přistoupíme k interpelaci pana poslance Lubomíra Wenzla a připraví se pan poslanec David Štolpa. Ujměte se slova já předávám řízení schůze. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane nepřítomný ministře zdravotnictví, 14. června letošního roku vláda projednala úpravy zákona o léčivech, kdy mimo jiné výrobci a distributoři by měli nově povinnost vytvářet a držet dvou- nebo jednoměsíční zásobu léčiv a tu v případě potřeby uvolnit do distribuce. Zjednodušený argument Ministerstva zdravotnictví je, že příčiny výpadku jsou na straně výrobců. K tomu je třeba ale uvést, že výrobci ani distributoři nemají v moci ovlivnit všechny příčiny nedostupnosti léků. Výpadky způsobují kombinace různých faktorů, mnohdy přesahujících hranice jedné země. Příčiny výpadku léčiv lze nalézt napříč celým dodavatelsko-distribučním řetězcem od dodavatelů účinných látek přes výrobce, distributory a lékárny. Příčinou výpadku mohou být i nepředvídatelné důvody, jako například přírodní katastrofy, nedostatek surovin či epidemie.

Jedním z doporučení Hospodářské komory je hledat řešení na evropské úrovni. V rámci přípravy této novely neuvažuje nebo neuvažovalo Ministerstvo zdravotnictví jako o jednom z opatření, jak předejít nebo minimalizovat nedostatek potřebných léků, větší zapojení státu? Z dosud zveřejněného nejsem přesvědčen, že zmíněnou novelou dojde ke zvýšení dostupnosti léčiv pro pacienty.

V této souvislosti se ptám, pane ministře, a prosím o odpověď na otázky: Za prvé, bude ministerstvo při této novele brát v potaz doporučení Hospodářské komory ohledně hledání řešení na evropské úrovni? Otázka druhá, proč ministerstvo neuvažuje nebo neuvažovalo při přípravě novely využít Správy státních hmotných rezerv pro uložení některých skupin léků, které by bylo možné v případě potřeby rychle uvolnit pro potřebné? Děkuji vám, pane ministře, za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Přeju hezké odpoledne. Děkuji, pane poslanče. Pan ministr je řádně omluven, to znamená v souladu s jednacím řádem vám bude písemně odpovězeno do 30 dnů.

Další na řadě s ústní interpelací je pan poslanec Štolpa. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec David Štolpa: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v médiích jsem v posledních dnech zachytil další z nápadů vaší vlády, který jde opět proti zájmům občanů a naopak jistě potěší majitele bank v České republice. Vláda totiž schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, kvůli které by nově ti, kteří by chtěli splatit hypotéku v době fixace, mohli hradit až 2 % ze zbývající nesplacené částky. Doposud je to přitom pouze 1 000 korun administrativní poplatek. Pokud by byla zavedena tato změna, tak by došlo ke zvýšení a lidé by byli nuceni platit desetitisíce až statisíce.

Ve veřejném prostoru se také objevují názory, že je tato novela úlitbou za uvalení windfall tax a daně z nadměrného zisku bankám. Docela to tak i vypadá. Absurdnost tohoto opatření spočívá v tom, že penalizuje snahu splatit dluh. Jak je tato novela prospěšná bankám, to tak nějak všichni tušíme, ale vy nejste ministrem bank. Prosím tedy o vyjádření, jak a v čem konkrétně toto opatření pomůže lidem, držitelům hypoték? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Já také děkuji a interpeloval jste pana ministra Stanjuru, který je připraven s odpovědí. Pane ministře, prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Bez ironie, děkuji za tuto otázku, že mám prostor to vysvětlit. Nejprve se vraťme do minulého volebního období, kdy vy jste byli ve vládě, my jsme byli v opozici. Máme všichni k dispozici všechny pozměňovací návrhy a tisky, které se nestačily projednat, takže obdobný legislativní návrh, který schválila vláda, byl připraven za minulé vlády. Nedostal se do druhého čtení z důvodu konce volební období jako mnoho jiných tisků. Tak zkuste se v hnutí ANO nejdřív podívat na - byl to sněmovní tisk 993, první pozměňovací návrh, který dal váš poslanec, který říká, že strop budou 3 % z nesplacené částky jistiny, a k tomu dal pozměňující návrh jiný váš poslanec, který navrhl 1,5 %. Tak jenom abychom začali, že to není výmysl této vládní koalice, že se o tom debatuje roky. Ty sněmovní dokumenty mají číslo 8659, to jsou ta 3 %, a 8737 - 1,5 %.

A teď mi dovolte popsat stávající stav. My máme hájit spotřebitele, ale všechny - všechny, kteří si berou hypotéky, nejenom ty, kteří v době fixace se rozhodnou, že chtějí předčasně splatit. V okamžiku, kdy zachováme stávající stav, se ty náklady rozprostřou mezi všechny klienty hypoték. Takže když se bavíme o ochraně spotřebitelů, tak se bavíme o ochraně všech spotřebitelů. Když říkám, že ve vašich návrzích byly 3 a 1,5 %, v jednom z těch pozměňováků byl i maximální strop v korunách, ten návrh, který je v této chvíli ve Sněmovně, jsou 2 %. To je parametrická debata, na kterou já jsem připraven, abychom si řekli, co je rozumné a co není. Ta 2 % jsou maximum a dělala by to Česká národní banka. Je to vlastně rozdíl mezi ušlým úrokem za tu splacenou jistinu a tím, když ty peníze se vrátí, za kolik by to umístili na trh, to znamená, rozdíl v úrokové míře maximálně 2 %. Klidně pokud v debatě dojdeme společně k tomu, že to má být ještě zastropováno kromě procentem i absolutní částkou, proč ne.

Ta věc není nijak český výmysl. Podobné principy mají, a dovolte mi, abych vám to přičetl, Španělsko, Německo, Nizozemsko, Finsko, Dánsko, Irsko, Švédsko. Ta praxe u nás, že to je jenom za ten administrativní poplatek, je v Evropě spíše ojedinělá. Současně ten návrh rozšiřuje ze zákona situace, kdy máte nárok, zákonný nárok na bezplatné splacení, předčasné splacení v době fixace. Dneska je to tak, že jsou vlastně dvě životní situace - v okamžiku, kdy vám nebo vašemu partnerovi se podstatně zhorší zdravotní stav, dojde k invaliditě, případně že partner zemře, máte na to nárok. Samozřejmě v době refixace, ale o tom se nebavíme, potom máte nárok také. A současně platí, že v kterýkoliv rok můžete vlastně bezplatně splatit 25 % původní jistiny - ne zbytku, původní jistiny, takže v nejhorším případě bez jakýchkoliv omezení ve čtyřech letech splatíte celou hypotéku. O tom se bavíme. A v okamžiku, kdy necháme pouze ten administrativní poplatek, se obáváme něčeho, čemu se říká úvěrová turistika. Nakonec jsme my ve Sněmovně museli řešit podobný problém u životního pojištění v minulém volebním období a našli jsme nějaké legislativní řešení, které omezilo tuto úvěrovou turistiku.

Takže já myslím, že ta debata není černobílá, že skutečně musíme mít na paměti všechny klienty. My tam nově zavádíme dvě nové životní situace: vypořádání společného jmění manželů při rozvodu - velmi často se musí stát, že nemovitost, která je ve společném jmění manželů v tomto okamžiku musí být prodána, tak v tomto případě je to také bezplatně nově navrženo - a v okamžiku prodeje, pokud jste dva roky vlastníkem té nemovitosti. Takže škála možností, jak platit vlastně jenom administrativní poplatek, je poměrně široká a my ji ještě zvyšujeme.

Na druhé straně ušlé náklady, když to necháme, jak to je, banky rozprostřou mezi všechny klienty. Tak se bavme, jestli máme v zákoně myslet na obě dvě ty skupiny a vyvážit ty nástroje, nebo myslet na tu menší, protože to je menší skupina těch, kteří předčasně splácejí hypotéku. Teď nemyslím ty životní situace, myslím ty, kteří si vyhodnotí, že jsou schopni dostat lepší úrokovou míru v jiné bance, která tento produkt poskytuje. Takže to není žádný výmysl této vlády. Podívejte se, říkám, do těch tisků, debatuje se o tom několik let. Problém, který je, je, že to je v zákoně popsáno poměrně nejasně... (Předsedající: Čas, pane poslanče.) Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Omlouvám se, ale u ústních interpelací je pevně stanoven čas. Zeptám se pana poslance, zda má zájem o doplňující otázku. Ano, prosím.

 

Poslanec David Štolpa: Děkuji za slovo. Já se domnívám, že v minulém volebním období byla absolutně jiná situace, než v jaké jsme teď. Teď jsme v podstatě v době, kdy před námi stojí projednávání daňového balíčku, který extrémně zatíží domácnosti včetně těch, kteří mají hypotéky, a vy jim prakticky tímto znemožníte nebo spíše zdražíte možnost předčasného splacení, pokud by o něj měli zájem. A mám pocit, že jste mně dostatečně neodpověděl na to, v čem je ten přínos pro občany.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Pan ministr má zájem o odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Za prvé jsem popsal dvě nové životní situace, kdy ze zákona je na to nárok, to je zlepšení pro všechny. A snažil se vám vysvětlit, že ti klienti se dají rozdělit do dvou skupin - ti, kteří nepřistupují k předčasnému splácení z mnoha důvodů - teď tu nemusíme spekulovat, proč ano a proč ne - a ti, kteří to chtějí udělat, a těch je menšina. Tvrdím, že musíme mít při svém rozhodování na mysli obě dvě ty skupiny. Ty náklady někdo zaplatí. Přiměřené náklady, které kontroluje regulátor, i podle tohoto návrhu, Česká národní banka, a buď je zaplatí úplně všichni, nebo jenom ti, kteří se rozhodnou refixovat před ukončením té doby. Protože co jinak hrozí? Může se stát, že budou fixace na extrémně krátkou dobu anebo obecné zdražení úrokových měr, protože ty náklady se rozprsknou mezi všechny.

Podle mě je to legitimní debata, není jiná situace. A když už vytahujete daňové zákony, které s tím nesouvisí, tak si vzpomeňme, kdo navrhoval zrušit daňovou výjimku na hypotéky v minulém volebním období a čí pozměňovací návrh - bylo to ODS - abychom ji zachovali, když jsme to snížili. Takže to je daňová podpora těm, kteří platí hypotéku, a vy jste navrhovali, když jste byli ve vládě, tuto daňovou výjimku buď zrušit, nebo ještě více omezit. Ale tohle není debata o daních, je to debata o tom, kdo ty náklady zaplatí, jestli všichni, nebo část. Ta debata je legitimní, my připravíme zahraniční vzory pro ty, kteří mají zájem. Určitě to není návrh bank.

Jinými slovy, vy říkáte, že v minulém volebním období to psaly banky pro vaše poslance. Já si to nemyslím, ale pokud přijmete tu logiku, tak v logice každý, který v tomto něco navrhne, je zlobbovaný bankami. Tak zkuste, pokud je to pravda, ověřte si to ve svém klubu. Já myslím, že to tak není. Není to ani teď.

A o těch parametrech je to legitimní debata. Já říkám, já jsem připraven debatovat i o tom, že kromě těch procent bude strop i v korunách, ale zase, to musím říct, to jsou ty větší hypotéky. (Předsedající upozorňuje na čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní je na řadě interpelace pana poslance Kotta na pana ministra Výborného. Pana poslance zde ale nevidím, jeho interpelace tedy propadá.

Na řadě je paní poslankyně Malá, která interpeluje pana ministra Stanjuru. Připraví se pan poslanec Novák. Prosím.

 

Poslankyně Taťána Malá: Děkuju za slovo, paní předsedající. Dobré odpoledne, kolegyně, kolegové. Já bych ráda využila tohoto prostoru pro interpelaci na pana ministra Stanjuru. Ráda bych ho požádala o vysvětlení jeho neúčasti na středeční tiskové konferenci vlády k daňovému balíčku a zvýšení rodičovského příspěvku. Mě by zajímalo, jak je možné, že ministr financí na takto zásadní tiskové konferenci nebyl, a to pozor, ještě z důvodu účasti na shakespearovských slavnostech na Pražském hradě. Já si pokládám otázku, jak je to možné, že právě ministr, který je zodpovědný za danou problematiku, upřednostní účast na slavnostech před takto důležitou tiskovkou, a to v době ekonomické krize.

Tuto otázku si nepokládám jenom já, ale také občané České republiky, a určitě by chtěli znát vaši odpověď. Je sice hezké a samozřejmě je to správné, že jste byl na bodech, které se týkaly Ministerstva financí, na vládě, ale myslím si, že byste, pane ministře, měl mít především zájem na tom, abyste svá stanoviska a předkládané body osobně vysvětlil všem občanům České republiky, a to právě na tiskové konferenci, která k tomu byla určena.

Mě by zajímalo, jestli nemáte pocit, že byste tam měl být osobně, měl byste to osobně zvládnout a přímo prezentovat svá stanoviska právě občanům České republiky, protože jste to byli přece vy, kdo slibovali před volbami lepší a jasnější komunikaci. Je to tak. Pokud by se něco takového totiž stalo za vlády premiéra Andreje Babiše, tak byste to byl nejenom vy, ale celá tehdejší opozice, kteří by křičeli a nenechali by na nás niť suchou. Děkuji za vysvětlení.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Pan ministr je připraven s odpovědí. Prosím, pane ministře.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Samozřejmě odpovím, ale název interpelace je daňový balíček, tak jenom abychom si řekli, jak se ty otázky... Já se fakt nebudu zpovídat, páni poslanci, opravdu ne.

Já jsem byl řádně omluven u pana premiéra. To je ten, který organizuje a vybírá členy vlády, kteří jdou na tiskovou konferenci. Tečka. Za druhé, ozdravný balíček prošel ve znění, které jsme připravili -náctého května. Vy sami jste ironizovali, jak to bylo dlouhé, že to bylo příliš detailní. Za třetí, ten správný okamžik nastane v Poslanecké sněmovně, až to začneme projednávat. To si myslím, kdo chce psa bít, ten si hůl najde. Nemám víc, co bych k tomu dodal.

Z vaší interpelace se daňového balíčku netýkalo vůbec nic, přestože jste tu interpelaci nazvala Daňový balíček. Mně to nevadí. To je všechno, co bych k tomu řekl.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Má zájem paní poslankyně o doplňující otázku? Není tomu tak.

Nyní je tedy na řadě pan poslanec Novák, který také interpeluje pana ministra Stanjuru. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo. Pane ministře, fungování vašeho rezortu v poslední době bohužel připomíná úklid vysavačem. Vámi připravený rozpočet na tento rok nefunguje ani na straně příjmů, ani výdajů. Připravovaný daňový balíček, včera projednaný vaší vládou, reálně útočí na úspory našich občanů, ne na stále větší nároky na provoz státu. Ministerstva nechtějí a neumějí šetřit a vy bohužel asi nemáte koaliční sílu na to, abyste mohl fungovat jako řádný hospodář.

Nově nastavené zdroje, jako je windfall tax, nejsou naplněny, a tak sbíráte maximum dividend ze státních organizací ne na další rozvoj a investice, ale na provoz státu. Naprosto lavinovitě stahujete maximální dividendy ze státem řízených institucí, abyste doslova látali díry v rozpočtu, které jste vytvořili, a to bez ohledu na to, že tyto podniky budou potřebovat prostředky na další rozvoj a investice. Kde prosím vezmete jako řádný hospodář chybějící prostředky na rozvoj těchto firem? Jak víte, že příští roky budou pro tyto firmy stejně příznivé?

Přitom, jak už jsem dnes sděloval panu premiérovi, vaše vládní většina v Poslanecké sněmovně brání projednání novely zákona o platebním styku v oblasti práva na bankovní účet pro podnikatele. Ten by prostřednictvím podnikajících firem mohl přinést naprosto reálné příjmy do systému sociálního zabezpečení a také odvodů daní, zejména v oblastech, kterým se vaše vláda alespoň proklamativně chce tak intenzivně věnovat, tedy v nových technologiích a inovacích.

Pane ministře financí, jaké kroky prosím navrhnete, aby se Ministerstvo financí chovalo jako řádný hospodář, podporovalo rozvoj a inovace v oblasti finančních technologií 21. století, a především firem, které v něm podnikají, a zároveň nepoškozovalo svým prozatím hokynářským způsobem podnikatelské prostředí? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Prosím pana ministra. Prosím, pane ministře.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Je škoda, že pan poslanec má špatné informace. Za prvé, každý měsíc reportujeme plnění státního rozpočtu. Podívejte se na straně výdajů, zda procento výdajů je vyšší, než je rozpočtované. Není, tak jak můžete říct, že to neodpovídá rozpočtu? Na straně příjmů celou dobu říkám, že některé příjmy nejsou kontinuální, nejsou měsíční na rozdíl od některých výdajů. To je pravda. Takže počkejme na příští pondělí, kdy bude reportován jako každý měsíc, první pracovní den, výsledky za první pololetí. Já jsem se domluvil, že 18. července na rozpočtovém výboru přineseme kvalifikovaný odhad příjmů do konce roku, protože po šesti měsících se to dá už lépe odhadnout. Budeme mít kompletní data daně z příjmů právnických osob, budeme mít přehled, kolik bude windfall tax. Uvidíme. Řekli jsme v posledním materiálu, který jsme předkládali, bylo v materiálu 44 miliard, když jsme předkládali zákon, který umožnil stanovit maximální výkupní cenu, odvody z vyrobené megawatthodiny. To jsme 18. července schopni. Pak se bavme o tom, jestli jsme to trefili, nebo netrefili.

Obecně platí, vzpomeňme si na debatu v září - a já nechci vytahovat z vašich vystoupení ty katastrofické scénáře před zimou - ale pokud chceme být objektivní, na přelomu srpna a září byla cena vyrobené megawatthodiny i 1 000 eur. Všechny výpočty, které byly známy v srpnu a v září, kdy rozpočet šel sem, pracovaly s kvalifikovaným odhadem, že cena letos bude 350 eur za megawatthodinu. Naštěstí není. Tak já si nemyslím, že by si měl někdo stěžovat. Díky tomu odvod z vyrobené megawatthodiny, protože jsou levnější, není tak vysoký, ale současně platí, že nejsou tak vysoké kompenzace.

Na druhé straně jsme rozhodli, a nebyli jsme kritizováni z opozice, že budeme platit 15 měsíců, respektive 16 měsíců, obnovitelné zdroje, které se platily celou dobu 495 korun za spotřebu megawatthodiny pro domácnost krát 1,21 % DPH, 600 korun, a to je v rámci těch kompenzací.

Dividendy - jestli narážíte na to, že jsem dal protinávrh na vyplacení 100 % čistého zisku, za vaší vlády to bylo víc než 100 %. Minulý rok jsem tady několikrát slyšel vystoupení pana poslance Babiše, který doporučoval, abychom vyplatili nerozdělený zisk. Tak platí, že má jít pro nerozdělený zisk, který je mnohem vyšší než 100 % zisku za loňský rok, nebo neplatí? Já nevím, já si myslím, že nemůžeme chtít obojí. Kritizovat, že nevyplatíme víc, a když vyplatíme méně, kritizovat, že jsme vyplatili hodně. Samozřejmě to můžete kritizovat, ale nedává mi to logiku. Rozdíl byl 20 % čistého zisku. My jsme loni upravili instrukce, které byly za vaší vlády, které říkaly až 100 %, my jsme dali 80 letos díky tomu, že platíme POZE, platíme kompenzace, zlepšili jsme podmínky pro příspěvek na bydlení, to všechno stojí desítky a desítky miliard ze státního rozpočtu.

Mimochodem, v těch výdajích je to také, v prvním pololetí bude mnohem větší částka na kompenzace než v druhém pololetí díky nízkým cenám. Tak já doporučuji všem, aby silná slova na hodnocení rozpočtu nechali na skutečná čísla. Pak si v lednu můžeme říct, kdo byl blíže realitě. A vzpomeňme si, o kolik nedopadly rozpočty za vaší vlády. Prostě to se stane, ta čísla jsou obrovská. Jenom říkám, že 1 % výdajů je 22,3 miliardy. Ty výdaje odhadujete tři měsíce před zahájením roku, tak zkuste každý z nás si v září letošního roku odhadnout výdaje své firmy, své instituce, své rodiny na příští rok, ale když se pak netrefíte o 1 %, zda to budete považovat za úspěch nebo neúspěch, když se trefíte na 99 %. V tom obrovském objemu ale to 1 % je 22,3 miliardy. To je objektivní fakt a měli bychom vzít v tom hodnocení to v potaz.

My jsme k žádným jiným mimořádným dividendám nepřistoupili, není to pravda, a říkám, vyplatili jsme 100 % čistého zisku, neboli valná hromada schválila náš návrh, ale máme tam většinu, což nijak nevybočuje z praxe za minulých vlád, a je to méně, než doporučoval pan poslanec Babiš. Takže nic jsme neohrozili, jsem si tím jist. Ano, dostaneme do státního rozpočtu asi o 10 miliard víc, které použijeme na kompenzaci vysokých cen energií, protože ani stropy některým domácnostem nestačí a ty si chodí pro příspěvek na bydlení legitimně podle našich zákonů. Na tom jsme se podle mě i shodli v rámci širší koalice, než byla vládní koalice, když jsme o tom hlasovali v Poslanecké sněmovně.

Co se týče kryptoměn, tam je problém, banky mají strach z operačního hlediska. My jsme to byli jako předsednická země, kteří jsme prosadili a dojednali první evropskou směrnici, a mají oprávněné obavy z toho, že tam mohou být peníze z trestné činnosti, terorismu a podobně. Říkají to všechny banky, nejenom v České republice.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Čas, pane ministře. Děkuji. Má zájem pan poslanec o doplňující otázku? Ano, prosím.

 

Poslanec Marek Novák: Jsem rád, že jsem v posledních 15 sekundách se dozvěděl aspoň, čeho se banky bojí. Dokážu pochopit, že se banky něčeho bojí. Nicméně v případě, že firmy splní všechna kritéria, zákonná kritéria k tomu, aby mohly podnikat v České republice, aby se mohly podílet na rozvoji - to nejsou jenom obchodníci, ale to jsou i ajťáci, kteří vyvíjejí systémy, kterým ty banky brání, a to je ten problém. Tak dobře, proč na jednu stranu umožním podnikat a na druhou stranu se slepě dívám, jak banky podnikání brání a tlačí ty podnikatele do zahraničí? To se vám líbí?

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Má pan ministr zájem o odpověď? Ano. Prosím, pane ministře.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Ne, já myslím, že to je důležitá debata, ale není žádný zákonný nárok vést podnikatelské účty v kryptoměně. To není žádné omezování podnikání, není to nijak upraveno. My se budeme snažit implementovat směrnici, kterou jsme dojednali, abychom poprvé měli v legislativě něco, co bude nějakým způsobem fungovat. Tam ty banky se bojí toho, že i zahraniční banky odmítnou kooperovat s našimi bankami, které to otevřou. To není jenom obava z toho, co by dělali klienti v České republice. (Poslanec Novák, sedící proti řečnickému pultíku, se usmívá.) No, můžeme se tomu usmívat, je to fakt, není to problém pouze České republiky a ty problémy nejsou malé. Ale zeptejte se například policejního prezidenta a těch, kteří to mají na starosti, jak potenciálně velké problémy v této oblasti vznikají. Proto potřebujeme nějakou evropskou regulaci. A zopakuji: my jsme to dojednali, mám tam šikovné lidi, určitě když se jde na to oddělení, které máme pro FinTech, které jsme nově zřídili, když se s nimi potkáte, tak poznáte, že jsou to lidé, kteří tomu fandí. Říkám, musím potvrdit, že tomu fandí, že tomu rozumí, mají mou podporu a přijdeme s návrhem implementace. V tom se vůbec nelišíme a opravdu je to důležitá debata.

Dneska se tváří vlastně celá Evropa, že to neexistuje, a je to mimo dohled státu a jejich regulátorů, a o není dobrá situace pro nikoho. Ale nejsme v tom nijak výjimeční. Kdyby to bylo tak, že ostatní členské země to mají a my bráníme zakládat podnikatelům účty v kryptoměnách, tak máte naprostou pravdu. Ale tak to není a je obava i z toho, že zahraniční banky prostě nebudou přijímat platby z České republiky, pokud tady povedeme v kryptoměnách účty.

To je všechno, co k tomu říct. Podle mě máme stejný zájem, já v tom nevidím vůbec politický spor koalice versus opozice, spíš i v této oblasti udělat dobrý zákonný rámec, abychom využili pozitiva nových technologií a nezaplatili jenom za negativa, protože nikdy to není jenom jedna stránka mince. I když v tomto případě to mince není.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Čas, pane ministře, děkuji.

Nyní je na řadě pan poslanec Zlínský, který interpeluje pana ministra Rakušana, a připraví se pan poslanec Okleštěk. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře, na Radě ministrů vnitra Evropské unie dne 8. 6. 2023 jste schválili návrhy dvou nařízení tvořících součást nového paktu o migraci a azylu. Při obhajobě vašeho postoje na schůzi Parlamentu 14. 6. 2023 jste nastínil, jakým způsobem tento systém bude fungovat. Bohužel, vaše vysvětlení nebylo aspoň dle mého názoru dostatečně podrobné a přesvědčivé. Nezmínil jste, že členské státy Evropské unie, které budou nést povinnou solidaritu, budou platit finanční částku nebo pomoc v místě potřeby každý rok za všechny jimi odmítnuté migranty kumulativně, to znamená za dané období i předchozí období, tedy tato částka bude narůstat každý rok o předem nejasnou finanční částku a může velmi pravděpodobně narůst do astronomických, mnohamiliardových hodnot v dohledné budoucnosti. Tímto by došlo k vytvoření trvale rostoucího finančního závazku našeho státu s možným velkým dopadem na rozpočet, který budou sestavovat budoucí vlády. To povede k finančnímu tlaku trvale přijmout migranty, kteří nám budou přiděleni v celém rozsahu nebo v kombinovaném režimu, tedy že se budeme podílet jak finančně, tak pomocí v místě potřeby a částečně i trvalým přijímáním migrantů.

Já bych se vás chtěl, pane ministře, zeptat, jestli s tímto tvrzením souhlasíte. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Pan ministr je již připraven. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Pane poslanče, já asi tady budu odpovídat poměrně jednoduše a stručně na vaši interpelaci. Ona bude jedna tematicky podobná následovat ještě v konci dnešních interpelací. Já jsem tady zcela jasně říkal, že to, co mimochodem v tom originálním textu, když se do něj podíváte, do toho anglického textu, tak tam ani nenajdete žádné slovo "povinná" solidarita. Tam najdete "solidarita" a ta solidarita jako taková je definována několika způsoby. Jsou státy v Evropské unii, jsou státy, které si vyberou a dobrovolně si vyberou relokace. Takové státy jsou a takové státy najdeme i teď, dokonce i v našem sousedství. Česká republika relokační kvóty, povinné relokační kvóty vždycky odmítala. Byla to společná pozice všech parlamentních stran napříč několika volebními obdobími a povinné relokační kvóty, že by České republice byl dán nějaký počet uprchlíků, které musí přijmout na své území, tento migrační azylový pakt neobsahuje. Druhou možností solidarity je solidarita finanční, to znamená, spolupodílení se na odpovědnosti a na tom obrovském migračním tlaku, který přichází na jižní státy. Říkejme tomu, že je to solidarita definovaná, solidarita jasně určená, solidarita pevně zakotvená, ale stále solidarita flexibilní, to znamená ta, kterou si jednotlivý členský stát vybírá. A třetí možnost, a tady bych vás chtěl ocenit, pane poslanče, prostřednictvím předsedající, protože jste jmenoval velmi solidně i tu třetí, a to je technická podpora, to jsou logistické služby, to je poskytnutí personálních kapacit a podobně. Ano, objevuje se tady věta: Ale s tím musí daný stát, kterému máme takovou službu poskytnout, souhlasit. No, já si neumím představit situaci, kdy bychom nějakému státu poskytovali služby, které on nechce, takže logicky s tím státem se dohadujeme o tom, jaké logistické, jaké personální, jaké technické kapacity my mu poskytneme tak, aby to pro ten stát bylo potřebné a výhodné.

To je myslím zcela srozumitelný kontext, který tady je, a je na státu, kterou z těch forem solidarity si vybere. To je prostě celkem jasně definováno a myslím si, že jsem tady od samého začátku nic jiného neříkal.

A ta suma jako taková, ano, finanční, tam byla definovaná na 20 000 eur, to je pravda. Ale zároveň se nebude platit, a to v tom paktu také najdete, přímo té členské zemi, ale do jakéhosi fondu solidarity.

A když už se bavíme o solidaritě, z takového fondu solidarity Česká republika devatenáct let svého členství v Evropské unii také finanční prostředky dostávala. Ano, nebyl to migrační fond solidarity, byl to infrastrukturální fond solidarity. Těžili jsme z toho, že ostatní státy přispívaly do společného evropského rozpočtu a u nás se za to budovaly třeba školy, školky, silnice, nejrůznější rozvojové projekty. A to je prostě ten základ, který tady je, definovaná forma solidarity mezi jednotlivými státy. Ale znovu - nejsou tam povinné relokační kvóty, které by vám dávaly nějakou sumu. Já si myslím, že mluvím stále stejně jako na minulé schůzi, kterou jste svolali, kterou my jsme přijali a odsouhlasili jsme program. Ten argument se nikam dál neposouvá.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Zeptám se pana poslance, zda má zájem o doplňující dotaz? Je tomu tak. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Děkuji za odpověď, pane ministře. Já bych se chtěl zeptat tedy na to, pokud budeme poskytovat pomoc v místě potřeby, já jsem to pochopil tak, že tam bude existovat nějaký mechanismus, nějaký vzorec, na základě kterého nám bude vypočítáno, jakým způsobem, jakou hodnotou, finanční částkou budeme přispívat, i když budeme pomáhat v místě potřeby. A mně šlo o to, že vlastně tím, jak se to bude platit každý rok za každého odmítnutého migranta, který k nám by měl přijít podle nějakého toho výpočtu, tak jakým způsobem tedy, jestli se to nebude sečítat, a to sečtení nebude pro náš rozpočet do několika let prostě smrtící. Děkuji za odpověď, na to jsem se chtěl zeptat.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a pan ministr je připraven s doplňkovou odpovědí. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Tak logicky, ten pakt obecně obsahuje nějaká čísla, odhaduje - nějaký odhad - 30 000 migrantů. To číslo tam je v tom migračním paktu a je zároveň dáno. Tady bych chtěl ještě jednou, pane poslanče, upozornit na to, až ten pakt a jestli ten pakt bude platit: on v téhle chvíli dokonce ani mnohé technicistní detaily dořešené nemá, a to na těch 150 stránkách něco objevíte, něco neobjevíte, protože vstupuje do jednání takzvaného trialogu, to znamená Komise, Rada a Evropský parlament a tam také musí být projednán. Ale to číslo bude, anebo by bylo, v případě schválení stanovováno na každý jednotlivý rok jednání na návrh Komise a po projednání Radou ministrů. To znamená, že nám nikdo nějaké číslo bez toho, aby Česká republika nebo kterýkoliv jiný členský stát měl, či neměl možnost ovlivnit, diktovat nebude. A nikdo nám nebude říkat, přijměte takový počet migrantů na svoje území. Ta situace se prostě nestane, protože ten stát si vybírá, vybírá si flexibilně tu formu solidarity.

A mimochodem tohle je rámcová pozice, kterou tady v té další interpelaci moc rád ocituji, protože chápu, že se blíží proceduře, tohle je rámcová pozice české vlády z roku 2020. Teď budu pouze nepřesně citovat, teď budu parafrázovat, potom ocituji přesně. Ta pozice zněla, že jsou akceptovatelné i flexibilní formy povinné solidarity, to je v rámcové pozici vlády z roku 2020. Nic se nezměnilo, nic se neposunulo.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní je na řadě pan poslanec Okleštěk, který interpeluje pana ministra Stanjuru. A připraví se pan poslanec Janulík. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo, paní předsedající. Pane ministře, máme stále nepotvrzené zprávy, že onen již nechvalně slavný daňový balíček současné vlády obsahuje ve změně zákona o DPH taky přeřazení palivového dřeva, dřevěných briket a pelet ze základní sazby do horní sazby DPH. Pro mě je to silně nepochopitelné. Pokud to uděláte, vezmete těm nejchudším na venkově i to poslední finančně dostupné palivo, co ještě lidi mají. Jedna briketa je vlastně jeden kubík ruského zemního plynu, který díky naší české výrobě do Česka nepřiteče, a teď nás bude ničit nezodpovědná vláda. Kde jsou řeči z loňské energetické krize, kdy se všichni bili v prsa, že musí a budou podporovat domácí ekologická, obnovitelná a cenově dostupná paliva, abychom nebyli závislí na fosilních z Ruska a z jiných nestabilních zemí, které nás tím chtějí vydírat?

I když jste za rok 2022 nezdanili ani banky přes 100 miliard, ani velkou energetiku taky přes 100 miliard, ani petrochemii skoro 60 miliard, tak začnete v roce 2023 zvyšovat daně lidem a firmám ve všem, kde ještě - včetně domácích energií - abyste nasbírali aspoň něco do velké díry ve státním rozpočtu. To považuji za velký úpadek. Každá země stojí a padá na ceně svých základních energií, elektřině a vytápění. Prakticky všechny rozumné země Evropy mají paliva ze dřeva trvale ve snížené sazbě DPH. Především v České republice... (Čas, pane poslanče.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Tak prosím pana ministra Stanjuru.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Pominu ta adjektiva, nechvalně známá a hodnotová, tak začnu od konce. Od roku 2030 nebude moct mít žádná země sníženou sazbu DPH na dřevo, tak neříkejme, jak ve většině zemí to tu mají. Za druhé, cílem je - té operace DPH - zjednodušit systém na dvě sazby. Základní paliva, uhlí, elektřina, plyn mají sazbu 21 %. Ano, dřevo má dneska 15 %. Nám přijde správné i spravedlivé vůči občanům, kteří používají některé z těch základních paliv, aby byla stejná sazba. To znamená uhlí, plyn, elektřina, nyní i dřevo, budou mít stejnou sazbu na zvýšenou o 6 % proti stávajícím stavu. A můžeme kalkulovat ne teď, ale můžeme kalkulovat, jaký je dopad na rodinu, která topí tím dřevem, pokud tam bude to 6% zvýšení DPH.

Mně přijde poměrně odvážné, jak říkáte, jak máme schodky veřejných rozpočtů. My jsme zdědili rozvrácené veřejné finance a snižujeme ty schodky, ne zvyšujeme. A vy nám dáváte úlohu, která je nesplnitelná. A kdyby vám takhle napsal žák na základní škole, jako že to má vypočítat, tak mají všichni pětku. Vy nám říkáte: Nezvyšujte příjmy. Legitimní politický názor, nic proti tomu. Na druhé straně nám u každého zákonu říkáte: Zvyšujte výdaje. To je opět legitimní politický názor a nic proti tomu. Ale vy to spojíte: Nezvyšujte příjmy, zvyšujte výdaje a u toho snižte deficit. A to fakt matematicky nejde.

Takže já rozumím tomu, když některá z politických stran říká: Nechte příjmy, zrušte výdaje a my jsme si vědomi, že začne deficit. Legitimní. Nebo některá jiná politická strana řekne: Nezvyšujte výdaje, zvyšujte příjmy, snížíte deficit. Taky legitimní. Nebo naopak: Nechte příjmy, snižte výdaje, tím snížíte deficit nebo kombinace. Ale to, co po nás vy chcete, se nedá uskutečnit. Ne proto, že neposloucháme opozici, tak si to sám odpovězte. Příjmy nezvyšujte, výdaje zvyšujte. Můžu ukázat jeden vedle druhého pozměňovacích návrhů, které k zákonům, které je třeba - i mandatorní výdaje, které podáváte, říkám, to já všechno respektuji, ale současně po nás nemůžete chtít - nebo můžete, chcete, ale nemá to logiku - abychom snížili deficit, to prostě není možné. Tak se bavme o tom, jestli vaše hnutí chce snižovat deficity. Pokud ano, tak máme jenom dva nástroje: zvyšovat příjmy nebo snižovat výdaje nebo kombinace. Když zafixujeme příjmy a zvýšíme výdaje, deficit nikdy nesnížíme.

A poslední příklad, který můžu uvést - nemusím vyčerpat pět minut - a to už se stalo, to už neudělá s tím žádná vláda nic. Loni, říká se tomu obsluha státního dluhu, za úroky jsme dali 50 miliard, letos dáme 70, příští rok 90 a v roce 2025 102, a to už se stalo. S tím neudělá nikdo nic. Dluhopisy jsou vydané, je to jenom spočtené. Za čtyři roky na té jediné položce zvýšíme výdaje o 52 miliard, za které si nekoupíme vůbec nic. Nemusíme se přít, jestli to dáme do sociální oblasti, zdravotnictví, školství, armády, bezpečnosti, nedáme to nic. Takže 1. ledna 2025 rozpočet je minus 102 miliard. Ještě nic nepřišlo, nic jsme nevydali, dáme jenom úroky, které ten rok zaplatíme, minus 102. Letos to bylo minus 70, loni minus 50.

Přesto se nám daří deficity snižovat. A není to jednoduché, sami vidíte, jaké platíte politické náklady, my jsme si toho vědomi. Jsme si vědomi, že to není populární, ale jsme přesvědčeni, že to prostě udělat musíme.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo. Možná by nebyli tak nepopulární, kdybyste s opozicí více mluvili. Nicméně já vám vůbec neříkám, že máte snižovat příjmy nebo změnit výdaje. Já po vás chci, abyste dodrželi jedinou věc, vybrali to, co jste deklarovali, a abyste nezvyšovali dépéháčko na palivové dřevo. To, že v roce 2030 k něčemu dojde, to je fajn, ale těch sedm let ti lidé se můžou z toho smotat. Dnes je ten průšvih, dnes je ta energetická krize, dneska venkov má ty drahá paliva, nebo ta drahá paliva, ať mluvím správně česky, ten má ty problémy. Já vám přečtu tady: Rakousko má 13% DPH, Lotyšsko 12, Francie 10, Itálie 10, Švýcarsko 8, Německo 7, Belgie 6, Česko 15, ale po této úpravě Česko 21. Čeští výrobci energetické dřevo v uvozovkách (Předsedající: Čas, pane poslanče.) na palivové peletky a podobně vyváží pak do Rakouska. Vždyť my si protiřečíme.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Pan ministr má zájem. Ano, prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Já vám možná dám jenom řečnickou otázku, ale já jsem už vyzval v tom prvním vystoupení, dejme čísla, kolik to znamená, těch 6 % DPH, pro domácnost. To je přece legitimní debata, to není nic, to není žádný spor vláda versus opozice. Tak si řekněme, víme, kolik je průměrná spotřeba domácnosti, když topí elektřinou, jo? Víme, kolik je to plynem, víme, jaké jsou ceny. Já nemám tu osobní zkušenost, takže nevím, kolik dneska dám, pokud používám palivové dřevo za rok. Vím, že z toho DPH je 15 %, takže můžeme si říct, jestli těch 6 % jsou částky stokoruny, tisícikoruny, desetitisíce, to já skutečně nevím. Nabízím tu debatu, abychom zjistili, jaký je potenciální dopad, abychom věděli.

Ale současně platí - a to je hrozně důležité: daňová politika, já jsem o tom přesvědčený, nemá být předmětem sociální politiky. Daně mají být jednoduché, přehledné, pokud možno nízké a sociální aspekty máme řešit v sociálním systému, protože sazba DPH, ta je jednoduchá, ta platí pro všechny, pro ty, kteří mají nejnižší příjmy, ale i pro ty, kteří mají nejvyšší příjmy. Tak já se snažím v rámci koalice k debatě s vámi, se vás budu snažit přesvědčit, řešme tyhlety příklady nízkopříjmových sociálním systémem, a ne daňovou sazbou, která dopadne logicky, a jinak to nejde, na všechny. Takovou debatu nabízím. Pokud dostanu konkrétní čísla, budu jenom rád a můžeme pak stanovovat příjmy, respektive výdaje domácnosti, pokud topí elektřinou, plynem, v tomto případě uhlím, případně palivovým dřevem. Myslím si, že to je správné, protože se máme starat o všechny typy domácností, co se týče třeba daňového systému.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Nyní je na řadě pan poslanec Janulík, který interpeluje pana ministra Válka, a připraví se pan poslanec Smetana. Prosím.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuju za slovo, paní předsedající. Vážený nepřítomný pane ministře, já jsem nazval svoji interpelaci Přítomnost rodičů v nemocnici, mám tedy samozřejmě na mysli to, co rezonuje v poslední době... (Před pultíkem hovoří hlouček poslanců.)

Pánové, běžte si to říct někam na chodbu, prosím vás. Paní předsedající...

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Ano, ano, vnímám to. Kolegové, kolegové, prosím, abyste nerušili tady těsně před pultíkem.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Obrali jste mě o 15 vteřin. (Se smíchem.)

Takže to rezonuje, protože prostě samozřejmě je právem rodičů, aby byli se svým dítětem, které je hospitalizováno, je to ve formě (nesrozumitelné) metodického pokynu, což samozřejmě ministr řídí přímo řízené nemocnice. Pro ostatní zdravotnická zařízení, která jsou zřízena podle zákona č. 160/1992 Sb., tam je situace jiná. Tam metodický pokyn není samozřejmě nijak závazný, ale ministr ví, jako lékař si jistě uvědomujete, že to je v podstatě technicky nepříliš dobře realizovatelné, nebo někde je to úplně nemožné realizovat nejenom technicky, ale třeba i z důvodů, že máte těch dětí, představme si, víc hospitalizovaných, když tam všechny budou mít rodiče, teď je to problém, některý rodič chce, některý nechce. Teď to dítě třeba taky nemusí chtít. Některé rodiče spolu nemluví, někteří spolu zase mluví až moc, a tak dál a tak dál. Čili je to zatíženo obrovským množstvím problémů.

Mně jde spíš o to, jak se ředitelé těch zdravotnických zařízení, o co se mají opřít v případě, že opravdu to nejsou schopni z provozních a technických důvodů těm mnohdy velmi agresivním aktivistickým rodičům splnit, a oni se toho dožadují jako svého na jedné straně práva. Čili tady zase bych řekl, něco předběhlo možnosti, které vlastně máme, protože mnohdy by to znamenalo, že se ten chod snad úplně zastaví. A víme o tom, máme ty případy, kdy rodiče chtějí být při operaci (Předsedající: Čas, pane poslanče.) a natáčet si to. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Pan ministr Válek je řádně omluven a i vám bude v souladu s jednacím řádem odeslána písemně odpověď do 30 dnů.

Nyní je na řadě pan poslanec Smetana, který interpeluje pana ministra Hladíka, a připraví se pan poslanec Lang. Prosím.

 

Poslanec Karel Smetana: Hezké odpoledne. Vážený pane ministře, včera jste představili spolu se stavebními spořitelnami jejich nové fungování, které má být zaměřeno na pomoc občanům s projekty s dotacemi na energetické úspory. Já tento nápad kvituji, moc se mi líbí, ale zajímají mě konkrétní aspekty tohoto programu nebo tohoto produktu. Zajímá mě komu, anebo kdo na ten produkt dosáhne, co vše půjde pořídit a kdy se můžeme těšit na spuštění tohoto produktu.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Pan ministr je připraven, požádám ho tedy o odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, moc díky za ten dotaz jako takový. To, co je naprosto zásadní, Nová zelená úsporám se teď na dva měsíce jenom vypínají žádosti, ale nemění se, od září se budou znova podávat všechny žádosti, a to i za období teď dozadu od někdy září 2021 je uznatelnost. Nová zelená úsporám funguje velmi dobře, ten projekt, na zateplování, výměnu fotovoltaiky, instalaci obnovitelných zdrojů energie, ale dosáhnou na ni spíše lidé, kteří jsou majetnější, mají naspořeno několik set tisíc korun, protože to opatření zrealizují, pak dostanou dotaci zpátky. A my jsme chtěli umožnit, aby na takovouto dotaci, na takovouto úsporu, úsporu vynaložených energií, pořízení fotovoltaiky, tepelného čerpadla, dosáhli i lidé, kteří mají nemovitost, jsou schopni splácet, mohou si půjčit nějaké statisíce korun, ale nemají teď naspořeno třeba půl milionu, aby to mohli zrealizovat, takže proto ta spolupráce se spořitelnami. Dohoda je mezi Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem financí a Asociací stavebních spořitelen, to znamená, týká se to všech pěti stavebních spořitelen a fungovat by to mělo od ledna příštího roku, a to takovým způsobem, že každý občan může přijít na pobočku, těch poboček je 1 400 na území České republiky, fakticky v každém městě v České republice, tam získá zdarma veškeré informace o dotačních možnostech a o spolupráci se stavební spořitelnou, to znamená i o tom, jaký objem financí by daný vlastník té nemovitosti mohl získat ve spolupráci se stavební spořitelnou, a je na něm, jestli si zažádá sám a bude mít dál tu elektronickou komunikaci, ale musí si to předfinancovat sám, anebo využije toho produktu ve spolupráci stavební spořitelna - Státní fond životního prostředí. Ta výhoda je jednoduchá. Udělá opatření třeba za 600 000 korun, dostane je od stavební spořitelny hned, jakmile je zrealizuje, stavební spořitelna dostane tu část od Státního fondu za dotaci a daný člověk splácí jenom tu část samozřejmě, kterou si půjčil jako takovou.

To, co je důležité, je to na všechna opatření, která jsou v Nové zelené úsporám, to znamená, může to být na zateplení, fotovoltaiku, pořízení tepelného čerpadla v kombinaci některých takovýchto opatření jako takovýchto. Hlavní cíl, který sledujeme, je zvýšit řekněme procento renovací v České republice. My dneska renovuje tempem zhruba 1,2 %, to znamená, kdybychom to přepočítali, průměrný český dům je renovován jednou za osmdesát let. Odborníci nám doporučují, že by to mělo být jednou za generaci, zhruba jednou za třicet let. To znamená, že by to procento renovací mělo být zhruba někde mezi 3-3,3 %.

Musím říct, že jsme ve velkém kontaktu s asociací minerálních vat, s asociací výplní otvorů. Všichni čeští výrobci hlásí, že na vlnu renovací jsou připraveni. To znamená, lidé mají šanci zateplit, vyměnit třeba okna prostřednictvím českých výrobků jako takových. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Zeptám se pana poslance, zda nemá zájem o doplňující dotaz?

Nyní je tedy na řadě pan poslanec Lang a připraví se pan poslanec Brabec. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vláda dne 8. března 2023 schválila priority humanitárních programů MEDEVAC a Pomoc na místě, Pomoc na místě v celkové výši 150 milionů korun za rok a MEDEVAC ve výši 60 milionů korun za rok. Cílem programu je vysílání českých lékařských týmů do problémových oblastí, poskytování finančních a materiálních darů na rozvoj zdravotnické infrastruktury, přímou pomoc uprchlíkům, ochrana hranic i boj proti nelegální migraci. Dary putují do zemí s velkými uprchlickými populacemi a zemí, které čelí značným migračním tlakům. Jsem rád, pane ministře, že navazujete na rámcovou pozici vlády Andreje Babiše a že v těchto programech pokračujete.

Dále bych citoval: "Jsme jednou z nejaktivnějších zemí, důsledně pomáháme těm nejpotřebnějším zemím, které mají s migrací největší problémy. Díky našim programům pomoci každý rok v zahraničí podporujeme bezpečnost, zlepšujeme životní prostředí, podmínky i lékařskou péči. Konkrétní pomoc lidem v nouzi přímo v jejich regionech má smysl." Je to přímo vaše citace. Za to vás chválím a za to vám tleskám.

Hned pokládám otázku: Pane ministře, není toto přesně to, co by měla Česká republika dělat v souvislosti s migrací? Neměli bychom pomáhat přesně, jak jsem vás tady citoval, v místě vzniku migrace, to znamená ty programy MEDEVAC, Pomoc na místě? Není to přesně ono? To je otázka první. Jak bude tento program dále pokračovat, budete ho dále rozvíjet?

Druhá otázka je: Ptám se, pane ministře, proč jste se na Radě ministrů vnitra nezdržel toho 8. června, proč jste naboural Visegrád, proč jste se nezdržel spolu se Slovenskem? Mohli jsme o tom diskutovat, mohli jsme to podrobit nějaké kritice. Sám říkáte, neustále tady opakujete, že to teprve půjde do Rady, půjde to teprve do Evropského parlamentu a může z toho vyjít ještě úplně něco jiného. Takové ty informace máme, že z toho vyjde něco ještě podstatně horšího. Vy už jste nás tady dopředu svým podpisem uvrhl do něčeho, čemuž já říkám ostudný vízový migrační pakt.

Takže poprosil bych o odpověď na tyto dvě otázky a potom ještě položím otázku doplňující.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Pan ministr je přítomen. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji. Já s tím samozřejmě souhlasím a v první části jste i vy sám naznačil, pane poslanče, že máme absolutně shodu. MEDEVAC a Pomoc na místě jsou skvělé programy.

Já bych jenom tady chtěl připomenout, my nenavazujeme na vládu Andreje Babiše, pokračujeme v tom také, ale program MEDEVAC existuje od roku 1993. Je to výstavní klenot České republiky. Zaplaťpánbůh za to, že v České republice doposavad vládly jenom takové vlády, které se byly všechny napříč politickým spektrem schopny shodnout na tom, že program MEDEVAC je důležitý. Program MEDEVAC je realizován v Ghaně, Rwandě, Senegalu, Zambii, na Blízkém východě, v Iráku, Jordánsku, Libanonu. Jeho hlavním účelem je pomoc uprchlíkům mimo země Evropské unie, podpora azylových migračních hraničních systémů států pod velkými migračními tlaky, prevence nelegální migrace a obchodování s lidmi. To je přesně to, co jako Evropa musíme masivně dělat, a já se s vámi shoduji. My musíme masivně pomáhat v těch zemích, odkud migrace přichází. Jsem pyšný na to, že to Česká republika dělá, že díky tomu máme skvělou pověst, že díky tomu, o čem jsem se přesvědčil v Africe, umíme otevřít dveře našemu byznysu, protože tam ta pomoc a pověst České republiky je dlouhodobě v tomhle ohledu vynikající. To je to, co bych chtěl zachovat. Proto i v těch požadavcích, které samozřejmě nejsou dojednány, na rozpočet na příští rok bychom chtěli opět mít 210 milionů korun. Ale znovu říkám, to je předběžný požadavek do rozpočtu.

Odpověď na vaši otázku: rozpočet jako takový odsouhlasený samozřejmě není. To je jeden pilíř - pomoc na místě, zabránit tomu tím, že pomáháme, aby se ti lidé vůbec na cestu vydali. To je skvělé, to Česká republika dělá.

Za druhé, Česká republika musí aktivně pracovat na společné migrační politice Evropské unie. Pokud si přečtete ten azylový a migrační pakt - předpokládám, že vy jste to udělal - ten se tak na třiceti stránkách zabývá principem solidarity a na těch zbylých sto dvaceti se zabývá zpřísněním hraničních procedur, lepšími návraty do zemí původu, zpřísněním azylových podmínek pro azylanty ve třetích zemích, to znamená v těch zemích, kam oni dorazí. To je přece přesně to, na čem se jako Česká republika ve společné migrační politice podílet musíme: zpřísnění procedur, lepší registrace, lepší návraty, aby ti lidé po hraniční proceduře vlastně vůbec nedostali statut azylanta, což všechno v tom migračním paktu obsaženo je.

Pokud boj proti migraci, boj s migrací nebo práce v rámci migrační politiky nebude mít dva pilíře - jeden ten, že pomáháme v zemi původu, a druhý ten, že lépe chráníme naše hranice - a ano, jsme vzájemně v Evropě solidární k těm zemím, které dennodenně vytahují tonoucí z moře, a pokud my jim nebudeme nějakým způsobem pomáhat, tak to nebude fungovat, protože ještě nějakou dobu bude trvat, než pomoc na místě bude tak účinná, aby žádné migrační proudy do Evropy neproudily.

Pokud se podíváme na klimatické změny a podobně, prostě predikce toho, kolik důvodů lidé budou mít opustit svoji zemi v chudší části světa, no, tak ty důvody prostě neubývají. Pokud si myslíte, že tím, že budeme mít MEDEVAC a Pomoc na místě, zcela zastavíme migrační proudy - nezastavíme a musíme umět Evropu chránit. To azylový a migrační pakt dělá lépe než kterýkoliv společný migrační dokument dělal.

Já vám odpovídám i na tuhle otázku, proč jsem pro to hlasoval, protože u toho chci být. Chci, aby Evropa měla aktivní členy, abychom se my jako Česká republika podíleli na sebevědomé migrační politice Evropské unie, která se zakládá na dobré kontrole vnější hranice, dobré registraci, kvalitních návratech a aby se také Evropská unie uměla v téhle chvíli chovat solidárně ke státům, které jsou nejvytíženější a pod největším migračním tlakem. To je prostě něco, za co se Česká republika snad nemůže stydět.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku, prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji. Já opět použiji vaši citaci: "Česká republika je v oblasti migrace dlouhodobě solidární se zasaženými členskými státy a poskytuje jim finanční a technickou podporu." Podepisuji. "Jako nejefektivnější pomoc se nám osvědčilo pomáhat tam, kde se s problémy skutečně potýkají. V konečném důsledku tímto způsobem snižujeme migrační tlak do Evropy." Pane ministře, tleskám vám. Je to možná divné, ale pochválil jsem vás už dneska dvakrát. Dvě výborné citace.

Ale prosím vás, proč jste se k tomu přidal teď? Tam je to meritum věci. Proč jste nenechal proběhnout diskusi v Evropském parlamentu? Něco by z toho vypadlo a my bychom potom mohli na to nějakým způsobem reagovat. Proč jste podkopl Vé čtyřku jako celek, Vé čtyřku, kde jsou velcí Poláci, Slováci, Maďaři a my? Máme i nějakou poměrně velkou blokační sílu. To, že to je jen v nějaké podmnožině - dneska to vypadlo z Rady premiérů, na které jsme chtěli, aby to tam pan premiér vrátil - to je druhá věc. Vy jste prostě podškubl Vé čtyřku. Vy jste se vyjádřil pro úplně zbytečně, úplně předčasně. My se přece tady vůbec nerozcházíme v těchto principech. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Prosím pana ministra.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Co to je podkopnout Vé čtyřku? Já se ptám, jestli bychom nepodkopli ty státy, které jsou pod silným migračním tlakem, a Česká republika jim nepomáhá. Mimochodem, Slovensko se zdrželo, pane poslanče, hlasování a nevím, jestli jste slyšel citaci pana slovenského ministra přímo z té Rady - je to také dostupné - protože mají vládu úřednickou, která se necítí být v téhle chvíli dostatečně silná v tom, aby přijímala rozhodnutí ano nebo ne. To byla citace pana slovenského ministra.

Teď se ptáte na Poláky. Já nevím, proč polský zástupce se neúčastnil toho celodenního vyjednávání, kterého já jsem se účastnil. Účastnil se ranní části a potom na jednání s ostatními členskými státy ani s Komisí jsem ho neviděl. V té chvíli já jsem chtěl definovanou výjimku pro Českou republiku. Kdyby toto nebylo akceptováno, tak by Česká republika v téhle chvíli nemohla mít tu pozici, kterou má nyní. To byla věta, kterou jsem řekl jasně.

Nicméně Česká republika obvyklým klasickým pragmatickým evropským vyjednáváním dosáhla, že její pozice v době zasažení ukrajinskou migrační krizí byla jedině posílena. Dosáhli jsme toho, že tam nejsou povinné relokační kvóty, a dosáhli jsme toho, že Česká republika se rozhoduje podle toho, jak je to pro ni pragmaticky výhodné, a Česká republika se rozhoduje i zároveň podle toho, jaké má být její postavení v Evropě. A my jsme zodpovědným státem, který neodmítá v žádném evropském ohledu solidaritu.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času.

Nyní je na pan poslanec Brabec, který interpeluje pana ministra Hladíka, a připraví se pan poslanec Kubíček. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuju za slovo, vážená paní předsedající kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, pane ministře, ještě jednou zdravím, ta druhá interpelace se bude týkat tématu, o kterém jsme taky už spolu bavili, myslím, že ne jednou, a bude se týkat pokračování projektu, který já považuju za velmi zdařilý, myslím, že úspěšný, a koneckonců dokazují to i čísla reálného zájmu, tedy pokračování kotlíkových dotací. Vím, že dneska už ten program pokračuje v různých modifikacích, ale mně jde o zcela konkrétní věc, a to je, zda a za jakých podmínek by bylo možné pokračovat ve výměně kotlů 3. emisní třídy, protože já si myslím, že ta 1., 2. emisní třída, tam se povedlo významnou část těch kotlů stáhnout z reálného provozu, ale jsem přesvědčen vzhledem k tomu, že ta 3. emisní třída stále ještě obnáší možná 150 000, možná dokonce více kotlů, které jsou reálně v provozu - nevím, jestli všechny budou reálně v provozu, ale hodně z nich je - a samozřejmě jsou to kotle, které taky z pohledu ekologických i ekonomických parametrů zaostávají. A já jsem přesvědčen, že pokud by stát prostřednictvím Ministerstva životního prostředí přistoupil k podobné akci ve velkém, jako byla 1., 2. emisní třída, tak bychom pomohli jak lidem, tak ovzduší, protože je zřejmé, že ti lidé budou pravděpodobně pokračovat, dokud to půjde, pokud to bude reálné, legální v těch kotlích topit. Ale kdyby byla nějaká motivace, tak myslím, že by to své rozhodnutí mohli přehodnotit, a byl by to zajímavý efekt jak řekněme pro obyvatele, tak pro životní prostředí. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a nyní požádám pana ministra. Pane ministře, prosím.

 

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík Vážená paní předsedající, vážený pane poslanče, je to tak, my máme teď vlastně vypsanou zřejmě poslední vlnu kotlíkových dotací, je tam alokováno 1,4 miliardy korun. Všechny kraje vypíší do konce června, což je zítra, takže poslední bude Zlínský a Jihomoravský kraj. Nicméně tam si myslím, že uspějeme a uspíváme velmi dobře. Co se týká 3. emisní třídy, počítám s tím, že bychom v roce příštím rozjeli podporu výměny kotlů 3. emisní třídy. Asi to už nebude pod tím labelem kotlíkové dotace, ale myslím si, že velmi hezky se nám rozjela ta takzvaná lightka - Nová zelená úsporám Light, takže spíše to bude v tomto duchu. A tak jak už jsem zmínil i v pořadu, shodou okolností jsme tam byli společně, tak já počítám, že kromě kotle na tuhá paliva nebo na biomasu jako takovou, tepelných čerpadel, bychom do tohoto programu chtěli zpátky zařadit kondenzační plynové kotle. Samozřejmě to podléhá notifikaci a tak dále, už některé kroky k tomuto děláme. I z toho důvodu úplně neumím specifikovat to přesné časové rozmezí, ale počítám, že by se to rozjelo v příštím roce. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Má pan poslanec zájem o doplňující otázku? Je tomu tak. Prosím.

 

Poslanec Richard Brabec: A v návaznosti na to, co jste právě řekl, jenom abych si byl úplně jistý, Nová zelená úsporám Light samozřejmě je pro nějakou cílovou skupinu, řekněme těch sociálně relativně slabších s nějakými nižšími příjmy - seniorů, matek, otců samoživitelů a tak dále. To znamená, nebyl by to rámec a otázka na konci této věty, nebyl by to rámec pro všechny tak jako 1. a 2. emisní třída, ale tedy jenom pro tuhletu skupinu, anebo pro všechny? Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Prosím, pane ministře.

 

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík Počítám, že by to byl rámec pro všechny, nicméně samozřejmě trošku rozdělen s tou mírou podpory, to znamená v rámci NZÚ Light zaměřeno na seniory, na lidi s nižším příjmem, vyšší míra podpory, v té standardní Nové zelené úsporám také výměna kotlů 3. emisní třídy, ale řekněme v stávající podobě, to znamená s dotací na zdroj biomasový a tepelné čerpadlo jako takové. Upřímně mně vlastně dává smysl rehabilitovat a podpořit třeba plynové zdroje směrem k těm obyvatelům s nižšími příjmy. U těch řekněme standardně nebo příjmových obyvatel by ta podpora asi byla spíše symbolického charakteru. Takže jenom takhle jsem to chtěl rozdělit, ale počítáme, že to bude pro všechny obyvatele. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a nyní je na řadě pan poslanec Kubíček, který interpeluje paní ministryni Černochovou, a připraví se pan poslanec Janulík. Prosím.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já svoji interpelaci nepodám, protože bych byl rád, kdyby tady paní ministryně byla osobně, a odpověď ve formě nějakého dopisu mně nepřijde úplně vhodná. Týká se to vlastně i včerejší komunikace o smlouvě USA - Česká republika a komunikace ve vztahu k členům Poslanecké sněmovny a veřejnosti, takže nebudu požadovat písemnou odpověď. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, takže jste ji stáhl.

Další tedy je na řadě pan poslanec Janulík, kterého ovšem v sále nevidím, takže jeho interpelace propadá.

Nyní je na řadě paní poslankyně Maříková, která interpeluje pana ministra Válka, a připraví se pan poslanec Lang. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane nepřítomný ministře, Česko zasáhl nový fenomén elektronických cigaret neboli také novodobých hraček pro děti. Na jedné straně těmto výrobkům fandím, mohou opravdu pomoci kuřákům přestat kouřit, ale na stranu druhou, nemůže se jednat o zábavu pro děti. Vidíme to všude kolem sebe, u škol, v parcích: děti sedí na lavičce, v ruce drží barevnou tužku, ze které v krátkých intervalech potahují. Není to cítit, chutná to sladce a snadno to schovají do penálu mezi barevné fixy.

Vysokou popularitu těchto výrobků mezi dětmi potvrdil i nedávný průzkum Státního zdravotního ústavu o užívání tabáku v České republice, který ukazuje více jak dvojnásobný nárůst uživatelů v mladší věkové kategorii. Proč tomu tak je? Děti rádi experimentují, to známe všichni i ze svých dětských let, ale zatímco z nás většina po prvních zkušenostech s cigaretou odpadla, protože kouřit startky bez filtru opravdu nebyla nijaká lahůdka, u elektronických cigaret je to jiné. Nevím, do jaké míry s tím máte zkušenost, ale ono je to opravdu dobré, navíc když dáte příchuť, jako je cukrová vata nebo gumové medvídky. To je pak, jako byste se hned vrátil do dětství. Mám trochu déjà vu, obdobné problémy jsme řešili již nekonečně dlouho u nikotinových sáčků, které díky díře v legislativě bylo možno legálně donedávna prodávat i dětem. Mezitím, nežli jsme se shodli, že je to asi špatně, se děti vesele staly závislými na nikotinu.

Můžeme se proto poučit a být v tomto případně trochu rychlejší? Můžeme nějak ochránit naše děti a nečekat opět, až nás Evropská unie spasí? Protože tyto cigarety sice neobsahují nikotin, ale nažhavená elektronická spirála může vylučovat těžké kovy, jako je kobalt, nikl anebo olovo. Ty se pak usazují v našem organismu a poškozují ho. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Pan ministr Válek je řádně omluven, i vám tedy bude v souladu s jednacím řádem zaslána písemná odpověď do 30 dnů.

Nyní je na řadě pan poslanec Lang, který v podstatě má všechny čtyři poslední přihlášené interpelace. Nejprve tedy na pana ministra Rakušana a poslední interpelace na pana ministra Dvořáka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, paní předsedající. Netušil jsem, že na mě vyjdou takhle čtyři za sebou, nerozumím systému losování, protože už asi potřetí jsem úplně na konci, takže kdybych si sázel euromiliony, tak je ze mě boháč a nemusím sedět tady ve Sněmovně.

Já, pane ministře, mám na vás dotaz, který se vám samozřejmě asi nebude líbit, a týká se mužů v České republice s vízem dočasně ochrany. Já jsem poslanec za Plzeňský kraj. Jsme třetí nejvíce zasaženou oblastí v České republice, přijali jsme největší množství ukrajinských běženců do Plzně a okolí. Jenom pro vaši ilustraci: statutární město Plzeň má 160 688 obyvatel, z toho, když jsem to spočítal, podle statistik OAMPu v současně době u nás pobývá 34 309 Ukrajinců, což je 4,94 % populace Plzně, Plzeň-sever, Plzeň-jih, Plzeň-město. Mám tady přesné statistiky a celkem těch mužů, kteří začínají být pomaličku problémoví, máme v Plzeňském kraji 15 553 na přechodné pobyty, na trvalé pobyty, kteří tady byli i dříve, když Ukrajina ještě byla klasickou třetí zemí. Než vypukla válka, tak jsme v celém Plzeňském kraji měli 4 324 mužů, nyní jich tady máme víc jak 15 000. Prosím vás, zcela jistě nejsou všichni invalidé, zcela jistě všichni nejsou muži, kteří mají tři a více dětí.

Vůbec nerozumím tomu, jak jste tady posledně říkal, že když oni už, jak se vyvážou, jak si zabojují někde na frontě, tak jsou potom propuštění a potom přijíždí k nám se jakoby zrekreovat. Na 150 dnů dostanou humanitární dávky. Já tomu úplně nevěřím, vycvičený, vyškolený voják - prostě armáda si ho tam nechá. Všichni víme, že dneska klasický muž nemůže mezi 18. a 60. rokem překročit legálně ukrajinsko-slovenskou, ukrajinsko-polskou hranici, to šlo v počátku, kdy byl velký zmatek. Dneska nám všichni chodí bokem, dávají za to 500 dolarů převaděčům a náhle se objeví na území České republiky.

Nerozumím opravdu tomu, proč jsou víza dočasné ochrany udělována někde na KACPU i v dnešní době mužům, kteří jsou mezi věkem 18 a 60 let, když tady vlastně legálně oni vůbec být nemůžou. (Předsedající: Čas, pane poslanče.) To je můj dotaz. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Požádám tedy pana ministra. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju. Tady má přípravu pan kolega (Na řečnickém pultu.), já mu to takhle posunu kousíček. Děkuju. On tady ještě dlouho bude, já tomu rozumím, že jste si to tady připravil. (S úsměvem.)

Je to situace, že mám mnoho interpelací dneska, mnoho za sebou, a ještě mě paní kolegyně před chvilkou dohnala k tomu, že jsem zahanbeně schoval svoji elektronickou cigaretu do kapsy. Ale pojďme teď věcně.

Já jsem se připravil, pane kolego, na vaši interpelaci taky statisticky. Takže nejdřív statistika v Plzeňském kraji k 25. 6. je zaevidováno 7 524 mužů s udělenou dočasnou ochranou v rozmezí mezi 18 a 64 lety. Celkový počet osob s dočasnou ochranou ve vašem kraji k tomuto datu je 28 250 osob. A vy se mě ptáte na něco, co maximálně můžeme otevřít jako diskusi pro futura na evropské úrovni, ale jinak se mě ptáte na něco, co je prostě dáno přece pravidly toho, jakým způsobem a komu je poskytována dočasná ochrana.

A tady mně dovolte říci, že pro ty, co přicestují po 24. 2. 2022, tedy po začátku války, mají nárok na dočasnou ochranu, není v evropské legislativě dočasné ochrany žádná výjimka na muže. Jediné, co my můžeme dělat a jakou my máme možnost, a to je prostě pravidlo, které platí všude v EU, nejenom v České republice, je prokazovat, pokud tady tito muži už byli před 24. 2., mají stará víza a podobně. Tito lidé, muži, kteří tady byli před 24. 2., nemají nárok na dočasnou ochranu, nedostávají zde tedy nic, to znamená, žádnou dávkovou politiku vyplývající z institutu dočasné ochrany. A pokud tady byli předtím, my je nemůžeme poslat, byť jim skončilo vízum v době válečného stavu, zpět na Ukrajinu. Tedy lidé, kteří tady byli před 24. 2. 2022 na stará víza, dostávají takzvané strpění, to vy znáte dobře, protože jste z oboru, a takových strpění je v České republice vydáno kolem 8 000. Ale my nemáme, skutečně nemáme jako Česká republika žádný legální instrument k tomu, abychom neposkytovali dočasnou ochranu komukoliv, kdo přijde z Ukrajiny po 24. 2. Jedinou možnost, kterou máme, a teď chci, abychom se dobře pochopili, je vyjednávat na evropské úrovni, zda nějakým způsobem pro budoucí období, protože už to přece jenom budou dva roky po začátku války, až bude končit ta prodloužená dočasná ochrana, ten instrument nastavit, předefinovat jinak. Ale my teď vycházíme z platných pravidel, která tady jsou. My jiné možnosti nemáme.

Vy sám jste z oboru, prosím, řekněte mi tedy, aniž bych měl právo se vás na cokoliv během interpelací ptát, je to pouze a jen na vaší ochotě, zda mně odpovíte, nebo neodpovíte, ale řekněte mi tedy, jaký legální instrument na to, neudělit komukoliv, kdo přijde do České republiky z Ukrajiny po 24. 2., má Česká republika? My samozřejmě na těch krajských asistenčních centrech se pokoušíme v rámci možností, které máme, za součinnosti s cizineckou policií a podobně, prověřovat, jestli ten člověk neměl na území České republiky pobyt ještě před začátkem války, anebo prověřujeme v jednotném registračním systému, zda ten člověk nebyl registrovaný v jiné zemi. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Je tomu tak. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju. Tady se, pane ministře, prostě neshodneme. I když je lex Ukrajina, tak já jsem tady řekl, že pakliže to bylo po tom 24. únoru, kdy byl zmatek, kdy jsme prostě nebyli připraveni na ty migrační tlaky, měli jsme celou migrační politiku postavenou na 30 000 osob za rok a přišlo sem půl milionu lidí do České republiky, kdy jsme byli velice solidární, v tom počátku ano. Přijímal, kdo měl ruce a nohy, vznikaly KACPU a za to je i poděkování jednak municipalitám, i vládě a všem ostatním. Ale já dneska tvrdím, že na Ukrajině je branná povinnost mezi 18. a 60. rokem věku. Ukrajinská pohraniční stráž nepustí oficiálně přes hraniční přechod žádného muže, to znamená, ten muž přechází vnější hranici schengenského prostoru nelegálně. Jestliže někdo přechází vnější hranici schengenského prostoru nelegálně, nemůže být příjemcem ani lex Ukrajina, prosím vás, a to se zjišťuje, protože se zjišťuje, jestli má nějaká přechodová razítka a podobně. Jsou tam ty výjimky, jak jsem říkal, muži invalidé, muži, kteří mají víc jak tři děti a podobně, jsou to nějaké prostě humanitární důvody. Takto to je, pane ministře, věřte mi.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a pan ministr má zájem o odpověď. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Mám. Ale pane poslanče, já bych vám rád věřil, ale prostě tady se neshodneme ve výkladu. Pojďme si tedy o tom popovídat - a rád tak učiním - za přítomnosti právníků legislativců, kteří vám vysvětlí institut dočasné ochrany. Pojďte se v rámci toho s vaším bývalým kolegou panem Majerem nebo s kýmkoliv jiným z cizinecké policie o tomto pobavit, že my nemáme možnost, pokud někdo prokazatelně přichází z Ukrajiny na KACPU, mu neudělit dočasnou ochranu. Ten člověk prostě je pod institutem dočasné ochrany, dokud tento institut nebude pozměněn, což může být pozměněn rozhodnutím, nevím, Komise? Rady ministrů? Ale ten instrument je definován v evropské legislativě, je definován od roku 2001. A pojďme se tedy bavit o tom - a to je legitimní diskuse - pane poslanče, ještě prosím vydržte chvilku s pozorností (Poslanec Lang odcházel směrem od řečnického pultu.), pojďme se bavit, jestli prodlužovat a za jakých okolností prodlužovat dočasnou ochranu, pokud válečný konflikt na Ukrajině ještě bude. Tahle debata se vede jak na evropské úrovni, tak ji pojďme vést tady. To je úplně normální a dobrá diskuse, jestli to překlopit do nějakého jiného režimu, který by nám umožňoval více. Ale věřte vy mně, dočasná ochrana nám to neumožňuje. Co bychom s tím člověkem udělali? Nedali jsme mu nic? Dali jsme mu strpění? Poslali bychom ho do země, kde je válka? Na základě jakého právního titulu? Já jsem nějakého pocitu, ten pocit můžeme mít stejný, můžeme si říkat: Je to dezertér, nemá tady co dělat. (Poslanec Lang by odpověděl, ale ukazuje, že už nemůže.) Já vám odpovím i v další interpelaci. Budeme dělat, že jsme si toho nevšimli. Možností máte hodně, ještě jich máte asi osm. (S úsměvem.) Řekněte mi ten právní titul, prosím.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Tak ale pánové, čas pro tuto interpelaci vypršel, a já samozřejmě otevírám prostor pro tu další interpelaci, kterou má pan poslanec Lang opět na pana ministra Rakušana. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji. Já prostě, protože se nedostaneme do běžné diskuse, a říkal jste, že jste nám tady milostivě schválili diskusi na pár hodin, ještě musel být upravený obsah, aby to vůbec prošlo, abychom se nedostali vůbec do toho faktického střetu, protože jsme se tady mohli klidně hádat půl dne, já bych to byl schopný s vámi absolvovat, i co bych dělal s těmi Ukrajinci, kteří se tady objeví nelegálně, protože na to existuje v rámci cizineckého zákona instrument, který se nazývá zákaz pobytu.

Ale pane ministře, další interpelace se týká hraniční kontroly mezi Českou republikou a Slovenskou republikou. Začíná to probublávat opět z policejních sborů, že pro vaše zvýšení možná i PR - berte to trošku v uvozovkách - že s tím, jak stoupá opět migrační krize, tak že se připravuje - a útvary už se na to mají pomalu připravovat - znovuzavedení kontrol mezi Českou republikou a Slovenskou republikou.

Nemá to nic společného s migračním paktem EU, s vízákama, jak jsme se tady bavili, to je úplně, to jsou hrušky a švestky. Já se tady bavím o klasických cizincích, nelegálních migrantech, kteří překračují naše státní hranice, procházejí přes území České republiky, hlavně Syřané v největší míře, a pokračují dále na západ.

Já jsem vás tady interpeloval několikrát, když jsem říkal, jestli by nestálo za úvahu vrátit opět institut cizinecké policie jako celorepublikového útvaru. Narážím na to na bezpečnostním výboru, ale současný policejní prezident není tomu nakloněn. Já se domnívám, že než tam opět vynakládat velké finanční prostředky, které nás stály víc jak 300 milionů korun, by bylo dobré opět zřídit cizineckou policii jako útvar s celorepublikovou působností, posílit útvary právě na Moravě, na česko-slovenské státní hranici. Většinou je opravdu lepší, když tam máte člověka s místní a věcnou znalostí než nějakého policistu dopravní služby například ze Sokolova, který tam prostě jede na nějakou služební cestu, nemá tam kde spát, nemá tam kde jíst, vlastně neví, kde je.

Takže se vás ptám, pane ministře, připravuje se nějaký takový institut ve vaší režii? Dával jste nějaké pokyny do policie, aby se to případně připravilo? Neříkám, že třeba přes léto, protože to je určitě nepopulární i vzhledem k výši vašich preferencí hnutí STAN, a chtěl bych se zeptat, jestli opravdu jste neuvažovali o tom, tu cizineckou policii jako celorepublikový útvar. Děkuji. Dám doplňující otázku.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Pan ministr jde s odpovědí. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Mě vždycky taková ta péče o to, co tady je... No, já si pamatuju, myslím, že to byl pan kolega Mašek, který říkal, že jste mně doporučili tehdy, pamatujete si, jak se to říkali do médií: My jsme panu ministrovi na bezpečnostním výboru dlouho už doporučovali kontroly na slovensko-českých hranicích zavést a on nás potom poslechl. Já vás prostě vždycky poslechnu. A v tom, co má nějaký dobrý výsledek a jednoznačný efekt, to obvykle bývá tak, že vy jste mně to poradili. Na to už jsem si také trochu zvykl. Nicméně teď mně to neradíte, jak tak slyším, a to je pro mě důvod, abych to neplánoval zavést. To je krajní instrument, který budeme zavádět ve chvíli, kdy ta čísla budou vyjadřovat nějaký zásadní nárůst. Statistická data: k 28. 6. zjištěno při tranzitní nelegální migraci 798 osob, což představuje pokles o 6 % oproti stejnému období loňského roku, v porovnání s druhou polovinou loňského roku, kdy bylo zachyceno 20 947 migrantů, se pak jedná ještě o mnohem výraznější pokles. V letošním květnu 221 osob, v červnu 230 osob k 28. 6. Tam mohlo v meziročním meziměsíčním srovnání dojít k určitému nárůstu, nicméně ty hodnoty jsou stále ještě pod varovnou úrovní z loňského roku.

Další pozitivní zpráva je, a to jistě od svých kolegů víte, že readmisní dohody se slovenskou stranou fungují mnohem lépe, než to fungovalo v loňském roce, kdy problém evidentně tady existoval a interpretace readmisní dohody byla na obou stranách hranice poměrně odlišná. My jsme v kontaktu s novým slovenským ministrem vnitra. Dnes s ním můj náměstek na Slovensku přímo jednal. Jsme v kontaktu s německou ministryní vnitra Nancy Faeser a sledujeme veškeré migrační toky ve střední Evropě. A já tady zcela otevřeně říkám a na tomhle výroku nic nezměním: zatím nic takového nepřipravujeme, zatím policie situaci vyhodnocuje a zatím - i podle doporučení Policie České republiky, ano, i kvůli všem okolnostem, které jste zmínil, organizační těžkosti a podobně - ta situace neodpovídá tomu, aby takové opatření na slovensko-české hranici bylo zavedeno. Stejně jako nám německá strana říká, německá ministryně na jednání v Petrovicích přímo na hranicích, kde jsme na společné služebně spolu byli, tak ona říkala: Ano, ta čísla zatím nejsou taková, aby německá strana uvažovala o zavedení těchto opatření na česko-německé hranici, což je určitě pozitivní zpráva. A úplně totéž říkám já. Na přímou otázku, nevím, kde to bylo, v nějakém z pořadů, asi v nedělních Otázkách Václava Moravce myslím, jsem řekl: Nutíte mě do headlinového výroku, že Česká republika něco takového chystá. Já se do něj donutit nenechám a říkám pouze větu, že kdyby situace měla gradovat, kdyby se nedej bože zhoršila spolupráce se slovenskou stranou, která je teď na velmi dobré úrovni, tak bychom samozřejmě mysleli primárně na bezpečnost občanů České republiky, stejně jako v loňském roce. A pouze jsem řekl, že česká strana je připravena zabezpečit bezpečí našich obyvatel i tímto krajním řešením, pokud by k tomu situace nazrála. A tady jasně dodávám na mikrofon a do éteru, že ta situace k tomu jednoznačně nenazrála.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, pane ministře. Tady často používáte, že se musíme poslouchat, tak já bych byl rád, abyste mě taky poslouchal. Já mám tady zprávu o migraci za první čtvrtletí roku 2023 ze strany Ministerstva vnitra, takže žádné pokoutní informace od mých bývalých kolegů, ale prostě úplně legální materiál. Od 1. 1. do 31. 3. 2023 bylo zjištěno celkem 2 658 osob při nelegální migraci, což je v porovnání se čtvrtletím roku 2022 o 35 % nárůst. Takže když se bavíme o statistikách, je tam 35% nárůst, který je setrvalý, a to jsme byli v prvním čtvrtletí, když moře bylo rozbouřené a není tam tak jakoby čisto, kdy teprve migranti začínají běhat. Já budu jedině rád, když zachováme Schengen, vždycky volný pohyb osob pro mě byl důležitý, byť to pro mě byla srdcová záležitost, kdy jsme zrušili státní hranice, kde jsem léta pracoval, ale respektuji to a je to výborná věc. Ale my se tady neposloucháme, protože já tady říkám, že kdybyste posílil ty útvary na česko-slovenské hranici, my jsme tam v podstatě vysypali 300 milionů korun, krátkodobě jsme vyřešili nějakou situaci (Předsedající: Čas, pane poslanče.) a zmizely ty peníze, a dneska je tam budeme dávat znova!

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Zatím je tam nedáváme. Ale ono se opravdu ukazuje, že se neposloucháme. Vy máte statistiku, a já jsem vás poslouchal bedlivě, za první čtvrtletí roku 2022, a já vám teď říkám statistiku ke 28. 6. letošního roku - ke 28. 6. - při tranzitní nelegální migraci celkem 790 osob zadrženo, což představuje pokles o 6 % proti stejnému období loňského roku. Bavíme se o datu 28. 6. Je to materiál, který mi zpracovala kolegyně, nebudu tady jmenovat asi. (Reakce interpelujícího.) Ano, ano, já jenom, že vycházíme z jiného data, a já mám aktuálnější, já mám ke 28. 6., což je to nejnovější, co teď můžeme mít. Takže říkám, že ta reakce vychází z aktuálních dat a nic takového v současné době nechystáme.

A znovu, je přece zcela legitimní a myslím si, že jste o tom vedl i poměrně odbornou diskusi s panem policejním prezidentem, že on se nedomnívá, že nastavení celorepublikového útvaru s celorepublikovou působností cizinecké policie jako takové by v téhle chvíli něco policii přineslo, a myslím si, že policie jako taková to zvládla velmi dobře. Cizinecká policie mimochodem dostala i v rámci ankety Policista roku ocenění zvláštní ocenění jako útvar, který se maximálně podílel na bezpečnosti obyvatel České republiky. Funguje dobře, funguje kvalitně a funguje kvalitně a dobře i v tomto režimu.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. A v tomto tandemu, pánové, máte před sebou poslední interpelaci, takže prosím pana poslance Langa. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, paní místopředsedkyně, tak poslední. Jedná se vlastně o ten azylový migrační pakt. Probíhá o tom obrovská diskuse, sleduji to v televizi, jak pan ministr s naší stínovou paní ministryní, různí politici se utkávají, tady pan ministr pro evropské záležitosti taky velice výborně v neděli o tom hovořil. Všichni plédují za pana ministra vnitra. Všichni se prostě ptáme. My jenom jako opozice jsme byli překvapeni, co se to stalo, co se to objevilo, že se pan ministr vrátil z jednání ministrů vnitra z Lucemburku toho osmého, a náhle jsme tady byli podepsaní pod něčím, na co my jsme všichni koukali. Neprošlo to bezpečnostní komunitou, neprošlo to bezpečnostním výborem, neprošlo to vůbec žádným jednáním pléna Sněmovny. Takhle to říkám, úplně takhle pro lidi lidově, nastalo velké zděšení, protože se ukázalo, že ani na našem výjezdním zasedání, které jste měli předtím, než jste tam odjel, ve své podstatě jste tam pouze informoval, pak to tam bylo jaksi doplněno. Ale vy se pořád odkazujete na rámcovou pozici, kterou schválil Jan Hamáček, ministr vnitra, 20. 10. 2020. A to je ta věc, to je ta rámcová pozice, já ji tady před sebou mám, tu rámcovou pozici. (Ukazuje papír.) Já jsem si ji kompletně nastudoval, je to poměrně odborný text, který... opravdu se tam bavíme o nějakých, můžeme tam licitovat o určitých nuancích.

Já v těch dvou minutách nemám prakticky šanci vám nějakým způsobem moc do toho dávat nějaké faktické věci, ale to, co vy říkáte, že ČR sice může souhlasit s povinným flexibilním solidárním mechanismem, to je jenom jedna věta, ale na té straně 5 se pokračuje dál, kdy ta rámcová pozice říká: "Lze shrnout, že tento návrh v bodě pro ČR považuje za velice problematický a rozporuplný s dlouhodobou pozicí ČR. ČR bude proto během projednávání usilovat o odstranění"- odstranění - "povinnosti podílet se redistribuci osob, ať už formou relokací, či dle odpovědnosti stanovené při sponzorovaném návratu. V rámci vyjednávání je rovněž třeba zaměřit se na silnější pozici." Pak je tady dopad například do státního rozpočtu, kdy se říká: "Bude to mít negativní dopad do státního rozpočtu, pakliže budeme přijímat -" (Předsedající: Čas, pane poslanče.) - budeme platit za ty azylanty.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Požádám pana ministra. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Pane poslanče, já v některých tématech chápu frustraci opozice, že neměla možnost diskutovat, ptát se, tady ovšem ne, protože v tomto případě i na můj návrh program mimořádné schůze schválen byl, byli jsme řádně přihlášeni do diskuse a spustil se tady rej faktických připomínek, kdy já sám jsem vyzýval kolegy z vaší strany, chodil jsem tady za nimi soukromě a žádal jsem je, ať vypneme režim faktických připomínek, dvouminutového rychlého hulákání, a spustíme normální rozpravu. Normální rozpravu, kde vy budete mít možnost vystoupit, vaši kolegové a kde já nebudu muset reagovat. I s přednostním právem jsem musel reagovat tak, že jsem si bral dvě minuty, abych na ty všechny, co tady hovořili, stihl nějakým způsobem reagovat. Ale tady jenom chci říct, že program té schůze byl odsouhlasen, ani tady neplatí argument toho, že by to snad bylo 25 minut, jak často říkáte u schůze o České poště. Tady ta debata v dohodnutém časovém limitu, dopředu dohodnutém časovém limitu běžela. Běžela, pokud se nepletu, čtyři hodiny a myslím, že jsme ještě o půl hodiny přetáhli to, o čem jsme se původně bavili. Takže tady ta diskuse samozřejmě umožněna byla, znovu říkám, i koalice hlasovala pro schválení programu schůze v tomto případě.

A já teď... jenom pár pojmů: mandát. Mandát na úrovni ministrů je schvalován pro konkrétní jednání. Mandát na úrovni Evropské rady schvaluje vládní výbor pro Evropskou unii. Vládní výbor pro Evropskou unii mandát pro ministra vnitra na toto jednání projednal a schválil. Byl to vládní výbor pro Evropskou unii - schváleno.

Dále, co jsou to instrukce? Instrukce jsou schvalovány pro konkrétní jednání na úrovni velvyslanců, na úrovni delegátů. Instrukce může být schválena ať už pracovním výborem pro Evropskou unii, anebo třeba i výborem.

Rámcová pozice, celistvé vypracování pozice České republiky vůči probírané problematice. Například rámcová pozice České republiky k Istanbulské smlouvě se nezměnila od roku 2016. Jde napříč obdobími. Rámcová pozice České republiky k migračnímu azylovému paktu se nezměnila od roku 2020. Tu konkrétní větu, kterou vy tam čtete, pane poslanče, ta ale odpovídá materiálu, který byl projednáván na Radě ministrů - nevím, jestli v Bruselu, nebo v Lucemburku - právě v roce 2020, to znamená, kdy ještě se hovořilo o relokačních kvótách jako takových. Ale obecná rámcová pozice České republiky uznávající to, co je tam definováno, byť váš pan předseda mně tady říkal: Nikdy tam nic takového nebylo, v té vládě, to bych nikdy nedopustil - no, dopustil, v té rámcové pozici vlády z roku 2020, a vy jste to citoval, já jsem vám za to vděčný, jste objektivnější - bylo, že česká vláda přijímá princip povinné flexibilní solidarity, to tam prostě je, a odmítá - a teď zjednodušuji, protože ten čas už mně také běží - povinné relokační kvóty určující pro jednotlivé státy zodpovědnost přijmout nějaký konkrétní počet migrantů.

Tedy rámcová pozice zůstala stejná, a ryze formálně, pokud rámcová pozice zůstává stejná, tak o tom jedná vládní výbor pro evropské záležitosti, ten to projednal a ten projednal mandát. Takže ten mandát byl zcela podle všech platných regulí dán a k tomu mandátu se takzvanou tichou procedurou mohly vyjadřovat všechny ostatní relevantní instituce. Pokud by měl výbor pro evropské záležitosti v Poslanecké sněmovně pocit, že mandát neodpovídá rámcové pozici České republiky, měl právo kdokoliv z toho výboru, jakýkoliv z jeho členů měl právo požádat o projednání v parlamentním výboru pro evropské záležitosti. Žádný z členů tohoto výboru tak neučinil.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Je zájem o doplňující dotaz, prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji. Pane ministře, ono se to vyvíjí v čase. Napřed jste tam jel, měl jste souhlas vlády, potom najednou se zjistilo, že tedy ho nemáte, pravděpodobně, tak se objevila rámcová pozice. Vy jste vycházel z rámcové pozice obecné, od pana Hamáčka, tu jste zmiňoval, nyní už říkáte, že ta pozice ministra Hamáčka byla jenom nějaká úzce specializovaná, na nějaké jeho jednání, ale to já jsem nikdy od vás nezaslechl, a teď už říkáte, že rámcová pozice je obecná, která se vůbec nezměnila, proto vy na ni jenom navazujete.

Já vám rozumím, proč to říkáte - vy jste se prostě dostal do pasti nějakých vyjádření a vy jste opravdu udělal šílenou věc. Vy jste nás uvrhl jako Českou republiku do věci, kam jsme se my, celá léta jsme se tomu bránili, odborná veřejnost je z toho zděšená, vy jste možná na to pyšný, vy jste na to možná hrdý, ale je to strašná věc.

Já tady doporučuji jednu věc. Vzhledem k tomu, že jsme měli tu schůzi, kde jsme se nedostali přes faktické a přes další věci vůbec do projednávání, vy jste první místopředseda vlády, vaší silou, vašich poslanců, můžeme se k tomu vrátit, uděláme si další schůzi, klidně mimořádnou, kde zrovna takhle zásadní věc můžeme znovu rozebírat, a bylo by opravdu dobré ne formou faktických (Předsedající: Čas, pane poslanče.) a dvouminutových si to tady opravdu rozebrat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Pane poslanče, žádná past. Já vám tady říkám, jaký je postup, a prosím, opravte něco, jestli je v tom něco chybně, v tom, co říkám. Existuje rámcová pozice České republiky. Rámcová pozice České republiky se od roku 2020 nezměnila, proto výbor, vládní výbor pro evropské záležitosti, jak je zvykem, dává mandát ministrovi na jednání Rady ministrů pro jeho vyjednávání. Ten mandát mně výbor pro evropské záležitosti dal. A vůbec neříkám nic jiného, od začátku říkám, že jsem informoval vládu o tom, jakým způsobem budu na základě mandátu, který mně dal vládní výbor pro evropské záležitosti, reprezentovat zájmy České republiky. (Poslanec Lang během řeči ministra přichází k pultíku a bere si z něj materiály.) A já jsem zájmy České republiky...

(Směrem k poslanci Langovi.) To je, myslím, moje, se nepletu. (Poslanec Lang materiály vrací ministrovi.) Ale tak nevadí, já vám to klidně dám. Tam je mnohé vysvětleno, pane poslanče... (Smích v sále.) Možná bychom si to nemuseli říkat, ale klidně vám to dám.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Běží vám čas, pánové.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Ne, to nevadí, možná by to bylo i edukativní (Listuje materiály.), tady jsou ty pojmy a postupy.

Takže znovu. Rámcová pozice, vládní výbor pro evropské záležitosti a moje informace na vládě, projednáno v rámci jednání na Radě ministrů. Stále říkáte, že jsem něco podepsal, tak tady možná jenom edukativně - nic se nepodepisuje, žádné dokumenty se nepodepisují, tam se pouze určuje pozice země, a dokonce se ani nehlasuje pro, ale pouze se říká, kdo je proti nebo se zdržel hlasování. To je procedura, jak fakticky probíhá. A já jsem neměl důvod ve chvíli, když nalezneme po letech shodu na základní společné evropské migrační politice, být proti.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Tím jsme vyčerpali interpelace na pana ministra Rakušana a máme před sebou poslední interpelaci pana poslance Langa (Poslanec Lang se vrací k pultíku a hledá materiály. Smích v sále. Ministr Rakušan ukazuje z materiály: Tohle je moje, fakt.), a to na pana ministra Dvořáka, který je taktéž přítomen. (Poslanec Lang odbíhá ke své lavici.) Pan poslanec hledá podklady... (Ministr Rakušan napřahuje ruce s materiály: Ne, fakt ne, opravdu, prohledávám, já bych vám to vrátil. - Veselí v sále. - Ministr Rakušan z vládních lavic: Opravdu ne, pojďte se podívat, moje. - Poslanec Lang přichází k pultíku a opět ho kontroluje.) Pane poslanče, tak ale musím vás požádat...

 

Poslanec Hubert Lang: Já se omlouvám, protože to byla taková smršť těch materiálů. Takže poslední moje interpelace, já si to zkusím zapamatovat z hlavy. Byli jsme svědky nového ministra pro evropské záležitosti pana Dvořáka, který prohlásil (Poslanec Brabec přinesl hledané podklady.) - děkuji, který prohlásil: "Češi mají rádi smrádek a teploučko. Odpor k migrantům není rasismus, spíše xenofobie," píše ministr Dvořák. Mě to docela šokovalo, tento výrok od člověka, který vlastně - já jsem si vás, pane ministře, protože jsem vás vůbec neznal a neznáme se vůbec osobně, našel na Wikipedii. Vy máte opravdu za sebou zářnou kariéru, kdy jste pracoval pro stát v komunální politice, potom jste byl diplomatem, a právě proto, že jste byl diplomatem, tak mě ty vaše výroky šokují. Jaký smrádek a jaké teploučko? Jestliže my dneska se pouze ptáme, co pan ministr vnitra Rakušan podepsal vlastně v rámci toho migračního paktu, vy jste se utkal s naším panem Vondráčkem teď v neděli na CNN Prima News. Vy jste tam opakoval tu mantru, kterou říká tady pan ministr vnitra Rakušan. Já to chápu, vy jste od něj dostal místo ministra pro evropské záležitosti. Jste nebo byl jste politickým náměstkem na Ministerstvu zahraničí. Už je mi úplně jasné, proč Visegrád nám nefunguje, když dneska máme takovéto názory, které tam létají z Ministerstva zahraničních věcí.

Ale chtěl bych od vás, abyste se omluvil českým občanům za vaše vyjádření o tom, že Češi mají rádi smrádek a teploučko, že jsme nějací rasisté nebo spíše xenofobové, že nevíme, co je islám, neznáme rozdíl mezi islámem a radikálním islamismem. Od člověka, který mnoho let pracoval pro stát a jste živen státem, by se takovýmto způsobem podle mě politik, notabene ministr, neměl vůbec vyjadřovat.

A ještě mám potom jeden výborný výrok od vás, nebo ve své podstatě dva, které vám sdělím, a i pro veřejnost, v doplňující otázce. Očekávám, pane ministře, že se zde omluvíte českým občanům a všem lidem, kteří nesouzní s vámi a se STANem a co pan ministr vnitra Rakušan podepsal. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Nyní má prostor pan ministr. Pane ministře, prosím.

 

Ministr pro evropské záležitosti ČR Martin Dvořák Vážená paní předsedající, vážený pane poslanče, jasně, já jsem připraven se omluvit. Nejprve bych ale rád zdůraznil, že to, co jste tady citoval, nebyla moje slova, ale byly to titulky a zkratky, kterých se prostě novináři bohužel dopouští. Já tady mám s sebou tu přesnou citaci. Dovolíte, odcituji jednu větu. Otázka paní redaktorky: Jsou Češi rasisté? Dvořák: "To bych si neodvážil říct. Jsou někdy trošku opatrní, řekněme. Spíš než rasismus já bych řekl, že je to trošku xenofobie. My Češi prostě máme někdy rádi v tom našem smrádek, ale teploučko." Někdy máme rádi. Tedy tím chci říct, že jsem v žádném případě nechtěl říct, že všichni Češi jsou xenofobové, že všichni Češi mají rádi smrádek, ale teploučko, nicméně uznávám, že ten výrok je nešťastný v tom smyslu, že může být použit, jako kdybych ho řekl v tom generálním smyslu. To jsem neřekl a všem, kterých se to netýká, se samozřejmě rád omlouvám. Nicméně pod tímto výrokem, respektive pod jeho transkripcí paní redaktorkou nebo někým v rozhlase, se objevuje poměrně bohatá diskuse. Já si dovolím z ní něco odcitovat: "Většina z nás tu opravdu nechce multikulti společnost" - paní Ivana. "V máločem je český národ tak jednotný jako v postoji k migraci z muslimských zemí" - pan Gran Canaria. "To není xenofobie, to je obrana vymožeností vybudovaných generacemi našich předků"- pan Hantr. "Migrace nás sjednocuje. V Čechách je většinová shoda na tom, nepřijímat sem nezodpovědné lidi, kteří doma nadělali takový nepořádek, že před ním musí utéct" - pan Friski. "Doufám, že tohle řekneš obětem znásilněným negry." Mohl bych pokračovat. Mám toho tady hodně, ale myslím, že není potřeba.

Tím chci jenom naznačit, že ačkoliv to, doufám, nikdo z vás neschvaluje, v naší společnosti zkrátka jistý druh xenofobie, a dokonce i rasismu existuje. Existuje tady velmi vyhraněný postoj k muslimům, který není v žádném případě kodifikován nebo nějakým způsobem rozlišen od přístupu k radikálnímu islamismu. Já jsem strávil docela dlouhou dobu v muslimských zemích, znám spoustu reálií a také znám bohužel spoustu reálií tady v Čechách.

Tedy já to zkrátím. Ano, omlouvám se všem, kteří neuvažují tak jako ti, kteří tady takhle do mě se pustili. Je to příliš jednoduchá, zjednodušená zkratka. Já jsem ji takhle nemyslel. Myslel jsem přesně tu skupinu lidí, která na mě vylila tento kýbl špíny. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, pane ministře. Takže je možné, že tam byla nějaká mediální zkratka. Určitě bych necitoval tady Facebook, protože to je takový hlas lidu, vox populi. Musíme to vydržet jako politici, ale vy jste se vyjádřil a zaznělo to ve veřejném éteru. Mě spousta lidí psala.

Ale jak jsem vás hledal, protože jsem byl zvědavý, co jste zač, tak jsem tady objevil jiný váš zajímavý výrok, a to zase nevím, jestli to je mediální zkratka: "Jako diplomaté jsme museli často vysvětlovat, že některé kroky prezidenta jsou prezidentovou osobní iniciativou, kterou hlavě státu nelze upřít, ale může mít vliv na naše směřování," řekl Dvořák s tím, že ve své diplomatické roli měl velký problém i s osobu premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO. "Koukají na vás tak trošku útrpně nebo skrz prsty, protože sloužíte-li takovéto vládě, kdoví, co jste za charakter. Je to věc, která mě velice deprimovala." To jste řekl v době, když jste za vlády - za ministra Stropnického - v naší první vládě byl generálním konzulem New Yorku. Když vás to tak iritovalo, proč jste tu funkci nesložil?

A potom ještě jednu věc, a proto mi to dává do kontextu ten Visegrád. I Dvořák opět říká: "Musíme si zachovat" (: Čas, pane poslanče.) "čistý štít. Dostáváme se pod palbu, pod špínu toho, co Orbánův režim páchá v Maďarsku." (Předsedající: Čas!) Mně to stačí!

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Pane ministře, prosím.

 

Ministr pro evropské záležitosti ČR Martin Dvořák Děkuju, pane poslanče, že jste si dal tu práci vyhledat moje výroky. Oceňuji to velmi.

Co se týče mého hodnocení služby pro vládu vedenou Andrejem Babišem, nemám na tom po těch letech co měnit.

Co se týče našeho vztahu k visegrádské čtyřce, mohl bych to rozvinout, ale v podstatě v té zkratce, byť byla také hodně nešťastná, je obsaženo to, co si myslím, že je neštěstí, že tedy se v určité fázi našeho politického vývoje stalo, že názory Viktora Orbána byly vydávány za názory Vé čtyřky, a tedy i za názory České republiky, což nebyla pravda ani tenkrát a dneska už to naštěstí všichni vidíme, že ten rozdíl mezi našimi a maďarskými postoji je docela zásadní.

Když jste se mě zeptal na osobní věc, proč jsem sloužil, když jsem s tím nesouhlasil? Ano, máte pravdu, měl jsem tři roky do penze, a co bych tak asi dělal? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a konstatuji, že jsme pro dnešní jednací den ukončili projednávání ústních interpelací. Připomínám, že v 18 hodin bude pokračování bodu 62.

A ještě než přeruším schůzi do 18. hodiny, načtu omluvy: omlouvá se paní poslankyně Adámková Věra od 18.15 ze zdravotních důvodů, paní poslankyně Babišová Andrea od 18 hodin z osobních důvodů, paní poslankyně Válková Helena od 18 do 19 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Volný od 14.30 ze zdravotních důvodů a pan ministr Baxa Martin od 16.50 z pracovních důvodů.

Nyní tedy přerušuji tuto schůzi do 18 hodin, kdy budeme pokračovat bodem 62.

 

(Jednání přerušeno v 17.47 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 18.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych pokračoval v přerušeném bodě 70. schůze Poslanecké sněmovny, který jsme přerušili dnes, 29. 6. Jednalo se o bod

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:58.




Přihlásit/registrovat se do ISP